Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Situace se má takto. S bývalou partnerkou jsme nedávno ukončili vztah resp. se ode mě ona ze své vůle odstěhovala ze společné domácnosti (vztah ukončila ona, ne já). Vztah se soužitím trval bez několika měsíců 2 roky (cca 20 měsíců). V úvodu vztahu jsme se dohodli, že se budu dále starat o rodinné finance. S tím, že já budu dál vše řešit a platit ohledně bydlení, energií, potravin, koníčků, pracovních věcí a všeho spojeného se společným soužitím. A partnerka se o finance nebude dále starat. Já měl řádově vyšší finance i majetky. Ona měla na účtech 238.000 Kč. Dohodli jsme se, že se tyto finance společně s mými použijí na naše společné živobytí a vše s ním spojené. Tyto peníze mi v rámci partnerského vztahu dobrovolně, bez nátlaku a bez nějaké podmínky, slibu, následného plnění ona sama přeposlala ze svých bankovních účtů na můj bankovní účet. Na dobrovolnost přeposlání peněz důkazy jsou. Na bezúčelnost nebo účelnost té částky nemá ani jedna strana důkazy a jde příp. o slovo proti slovu, kdyby protistrana uváděla opak. Dále mi pak ještě pravidelně každý měsíc během celého vztahu ze svého příjmu ze svého účtu na můj účet na další společné výdaje zasílala menší částku. Což v principu svědčí i o dobrovolnosti zaslání původní vyšší částky. Vše, co bylo předmětem společného soužití, domácnosti, potřeb partnerky, bylo mnou následně po celou dobu vztahu zajištěno. V současnosti po ukončení vztahu se mnou bývalá partnerka přestala komunikovat. A ozvala se mi její babička (bez zplnomocnění), že chce celou předmětnou částku 238.000 Kč ihned přeposlat na svůj účet + úroky. Toto jsem odmítl. Následně proběhla vzájemná komunikace s její babičkou. Byl jsem v rámci urovnání sporu ochoten navrhnout smír ve výši 1/2 částky ve prospěch bývalé partnerky, i když i to jsem vnímal jako velký kompromis z mé strany. Já jsem v tom vztahu samozřejmě investoval vyšší částku než partnerka a také ji nepožaduji zpět. Bývalá partnerka se mi ještě v emailu svěřila, že opravdu do sporu ohledně těch peněz jít nechce. Do příp. kroků v této věci ji tedy pravděpodobně nutí pod nátlakem její příbuzní. V tuto chvíli už mám na poště od protistrany předžalobní výzvu (ještě nevyzvednutou ve lhůtě k vyzvednutí). Zda je zaslána přímo od bývalé partnerky, nebo od její babičky zplnomocněné nebo bez zplnomocnění, v této chvíli nevím. Chci si nechat zatím zbývající dny lhůty na zvážení a zjištění celé situace. Jak je to tedy z pohledu zákona i příp. rozsudků soudů s penězi, které takto dobrovolně v rámci vztahu přepošle jeden partner druhému z bankovního účtu na bankovní účet? Je nutné je vracet nebo ne? Jak celá situace z Vašeho pohledu pro mě vypadá a co byste mi dále doporučili. Děkuji a jsem s pozdravem Kadlec.

Většinoví spoluvlastníci se rozhodli pro výměnu oken v nebytových prostorech a ve dvou bytech, u kterých provedli rekonstrukci a pronajímali je. Poslali mi Rozhodnutí a chtějí, abych zaplatil čtvrtinu celkové ceny. Já bydlím v bytě, kde jsem si provedl výměnu oken sám. Stejně tak i v suterénním bytě si provedl spoluvlastník výměnu oken sám. Souhlasím pouze s platbou čtvrtinové ceny za výměnu oken v nebytových společných prostorech. Přikládám Rozhodnutí, které jsem dostal včera (30.07.2025) poštou do vlastních rukou. Prosím o radu a jestli by to šlo rychle, protože podle mého právníka mi běží třicetidenní lhůta na podání žaloby, předpokládám, že tato lhůta běží ode dne převzetí Rozhodnutí na poště a ne od data podpisu smlouvy 18.6.2025. Děkuji předem.

Zeď mého neobývaného stavení tvoří hranici se sousedem. Je to bývalý výměnek. Na jeho straně je dvorek. On k mé zdí přilepuje různé drobné stavby přístřešky, zděný sloupek na plynoměr, skládá různý materiál těsně ke zdi apod. Nejhorší jsou popínavé rostliny, které tam vysazuje k mé zdi a narušují zeď z nepálených cihel. Veškeré ústní domluvy nikam nevedly a problém již trvá řadu dlouhých let. Uvažuji o soudním řízení a proto bych rád věděl, které zákony se uvedeného problému týkají. Prý existuje zákon, že konání v určité vzdálenosti od hranic pozemku, stavby, vyžaduje můj souhlas. Předem děkuji.

Jak postupovat za situace, kdy na sousedním pozemku majitel de facto každý den (výjimkou je špatné počasí nebo jeho nepřítomnost), víkendy a svátky nevyjímaje, střílí výkonnou vzduchovou puškou na terč. Hladina hluku z dopadu projektilů na terč (kovový lapač broků) dosahuje hodnot cca 60-65 dB, občas až k 70 dB, (měřeno v chráněném prostoru RD, cca 2 m od fasády) každé zhruba 1-2 minuty, přičemž doba střelby se pohybuje kolem jedné hodiny, v době prázdnin někdy i dvakrát za den, čas střelby je různý, nejčastěji mezi 18:00 a 20:00 (občas se stalo, že "palba" probíhala i do 21:00). Zdá se to jako malichernost, nicméně v době střelby nelze ani sedět na terase, nepříjemný hluk značně omezuje využití pozemku, dokonce je nutno zavřít i dveře na terasu, aby se dalo v klidu sedět v obývacím pokoji. Soused se vyjádřil v tom smyslu, že doba klidu je od 22:00 do 6:00. Kam, na koho, se obrátit, abych získal více relevantních podkladů pro ještě jeden pokus o sousedskou domluvu? Zatím jsem se obrátil na obecní úřad, zda je vůbec střelba v BÚ (bydlení všeobecné dle územního plánu) možná či ne, zda je střelba ze vzduchovky běžná místním poměrům, za jakých podmínek lze střílet - odpověď byla, že toto je mimo kompetenci obce (právník nejsem, pro jistotu přikládám výňatek vyjádření). Opravdu je toto mimo obec, která má vypracovaný územní plán? Na koho se tedy ještě obrátit pro získání informací? Policie? Hygiena? Opravdu už si nevíme rady, kde načerpat řádné argumenty pro slušnou domluvu se sousedem (byť si od tohoto příliš neslibujeme, bohužel, sousedé "si jedou ve svém a nehledí napravo-nalevo"), obracet se hned na úřady či právníka nechceme, přece jen člověk v oblasti bydlí a s největší pravděpodobností dál bydlet bude dalších X let. Děkuji za, třeba i heslovitý, návod, jak řešit takovouto prekérní situaci.
S pozdravem, Ing. L. Jelínek.

Koupili jsme rodinný dům vedle školy. Ihned vedle domu máme volejbalové hřiště. Přes den je zde běžný hluk, s čímž jsme počítali, bohužel na hřiště chodí po škole hrát místní omladina (nepřizpůsobivá), klidně i do 21. hodiny je zde neskutečný hluk, údery míčem do oplocení, sprostá slova, občas pořvávají i na mě, pokud není přítomný manžel. Máme malé děti a velmi nás to ruší. Nemůžeme si večer ani v klidu posedět. Je možné se proti tomu nějak bránit? Hluk je opravdu nesnesitelný a každý den. Je možné aby se školní majetek využíval bez přítomnosti školského personálu? Jeden z učitelů slíbil, že věc vyřeší, ale nevyřešilo se nic. Děkuji za pomoc.

Vlastním zahradu s chatou. Sousední zahradu vlastní můj synovec a má předkupní právo na zahradu moji. Předpokládám, že má vnučka přijme mou zahradu jako dar a bude ji chtít prodat. OTÁZKA: Pokud někdo třetí vnučce nabídne vyšší částku než je ochoten zaplatit synovec, může vnučka svou zahradu prodat tomu třetímu?

Navazuji na: „Liniové stavby, zejména … energetická či jiná vedení … nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“
K tomu otázka?
Za situace, že se jedná o soubor pozemků (areál) v mém vlastnictví, kde je umístěno elektrické vedení a současně vlastním trafostanici (rozvodnu), která distribuuje elektřinu v areálu - lze uplatnit ustanovení § 509 ... " Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí" : ?
A za situace, že je elektrické vedení umístěno v podzemní ve volně přístupné kabelové šachtě (tedy kabely lze bez poškození vyjmout a přenést jinam) - tak bylo by možné v takovém případě nahlížet na el. vedení nahlížet, jako na součást pozemku?

Rodiče si před 40 lety (1985) odkoupili část pozemku od sousedky, aby měli ucelenou parcelu při stavbě nového domu. Sepsali s ní kupní smlouvu, mají to i notářsky ověřené. Bohužel s tím tenkrát nezašli na katastr. Sousedka již dávno zemřela a nyní mají novou sousedku, která zjistila, že ten kousek pozemku, co kdysi rodiče koupili je napsán samozřejmě na ní. Zašla tedy za rodiči s tím, že jim ten kus pozemku prodá. Samozřejmě za diametrálně jinou částku, než ji tenkrát koupili. Je to pochopitelné, ale rodiče by vlastně takto platili za pozemek který již jednou koupili. Jak mohou rodiče postupovat? Je nějaká šance, aby znovu neplatili za to co už jednou platili? Sousedka chce nemalou částku 1.000 Kč/m2 a pozemek není veden ani jako zahrada ale jako ostatní plocha. Děkuji.

Náš dům sousedí se sousedovým pozemkem. Jak daleko od zdi může skladovat materiál, jako kamení, lednici, lina, tašky? Toto má cca 0,5 m od zdi. Mezi domem a cestou je cca 1 m a tím, že naváží další kamení, tuto vzdálenost zmenšuje a cestu rozšiřuje. Prosím o radu, jak máme postupovat a zabránit další navážce, hrozí podmáčení domu. Moc děkuji za odpověď.

20 let jsem myslela, že pozemek 30m2 uvnitř mé zahrady za plotem je můj. O pozemek se řádně starám. Podle kupní smlouvy zřejmě ani původní prodejce nevěděl, že pozemek není jeho. Pozemek tvoří příjezdovou cestu a je vklíněný do pozemků mé rodiny a mého. Dohledala jsem dobové fotografie 15 let staré, které ukazují, že pozemek je oplocený jako jedna zahrada, a tak tomu bylo nejméně posledních 50 let podle pamětníků. Díky digitalizaci na začátku roku 2025 jsem zjistila, že pozemek není můj. Nevěděla jsem o možnosti „vydržení“. Majiteli jsem nabídla odkupní cenu 3x vyšší než je obvyklá cena podobných pozemků v této lokalitě. Ale ten požaduje obrovskou částku s odůvodněním, že pozemek je určený k výstavbě, dokonce vyšší než stavební pozemky. Mám šanci na vydržení? Co dělat dále? Děkuji za odpověď.