Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Prosím o právní radu ohledně vydržecí doby 20-ti let na Mimořádné vydržení. V roce 1977 jsme se švagrem dostali od tchána každý ideální jednu polovinu pozemku A a ideální jednu polovinu pozemku pozemku B. V roce 2013 jsme si pozemky rozdělili tak, že já vlastním výhradně pozemek A a švagr vlastní výhradně pozemek B. Do roku 2013 jsme švagr i já pozemek A i B využívali běžně k průchodům a příjezdům do svých kotelen u našeho společně postaveného dvojdomku. Takto jsme pozemky využívali bez jakýchkoliv omezení i po roce 2013, a to až do roku 2020, kdy syn švagra přehradil průchod z pozemku B na můj pozemek A. Protože ze Smlouvy z roku 2013 bohužel nemám žádný právní nárok na chůzi a příjezd z pozemku B na můj pozemek A, chci podat žalobu na Mimořádné vydržení chůze a jízdy přes pozemek B, který je od roku 2013 ve výhradním vlastnictví švagra. Můj dotaz zní, zda splňuji vydržecí dobu 20-ti let potřebnou k Mimořádnému vydržení chůze a jízdy přes pozemek B, u kterého jsem byl až do roku 2013 spoluvlastník ideální poloviny se švagrem. Předem děkuji za právní pohled. 
_________________________________
Doplňující dotaz:
Prosím Vás ještě o právní posouzení. Mohou mít nějaký vliv na dobu 20 let pro Mimořádného vydržení tyto paragrafy?
§ 1257
(1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.
(2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.
§ 1260
(1) Služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.
======
Podle § 1257 odst. 2 občanského zákoníku vlastník pozemku může nabýt věcné břemeno k jinému svému pozemku (vydržení věcného břemene k vlastnímu pozemku ve vztahu k § 1257 odst. 2 občanského zákoníku).

Děkuji velice,
s pozdravem Jan Pech

1987 se máma podruhé vdala a následně pomohla svému novému manželovi vyplatit jeho bývalou manželku z nemovitosti, ve které bydlel. Manžel má z prvního manželství 2 děti a máma má včetně mně taky dvě děti. Ještě v létě nemovitost byla vedené jako SJM mámy a jejího manžela. 30.3.2025 jsem zjistil, že nemovitost je vedena na syna jejího manžela. Máma je na tom zdravotně docela špatně a tak si myslím, že bylo využito této situace v neprospěch ostatních sourozenců. Prosím info zda-li s tím vůbec mohu něco dělat. Děkuji. 

Vlastním řadovou garáž na pozemku obce, zakoupila jsem cca před 25 lety, na užívání pozemku je uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, s tím, že obec má právo smlouvu vypovědět bez udání důvodu, odstranění stavby smlouva neřeší. Nyní chci garáž prodat, obec mi sdělila, že předkupní právo nevyužije, ale nájmy má v úmyslu ukončit a bude požadovat odstranění stavby. Tedy patrně neuzavře nájemní smlouvu s novým vlastníkem a tím mi znemožní prodej, což pro mě znamená majetkovou újmu. Mohu se nějak bránit? Obec chce údajně předmětné pozemky prodat a pak bych mohla své předkupní právo uplatnit já, ale to je dlouhodobá záležitost a chtěla bych řešit nyní.

_________________________________
Doplňující dotaz:
Tiviality ve Vaší odpovědi mne samozřejmě napadly také, doporučení ať odkoupím pozemek jsem se už musela smát. Vlastník velkého pozemku mi určitě prodá pár metrů pod řadovou garáží. NOZ spojil stavbu s pozemkem, ale neřeší, co s minulostí, je nutno vycházet z judikatury. 

Postavil jsem svépomocí dům a trvalo mi to pár let. Je postaven na pozemku přítelkyně, s níž mám syna a která si na dostavbu vzala hypotéku. Po zhruba 20 letech jsem onemocněl cukrovkou a mám ztížené podmínky pohybu. Pobírám invalidní důchod. Po příchodu z nemocnice, kdy mi byla amputována část nohy, mi přítelkyně podstrčila dokument, kterým jsem převedl vlastnictví domu na syna a na ni. Ano, asi také z důvodu dědictví, neboť jsem platil výživné na dceru, o jejímž otcovství mám dodnes pochybnosti. Mám v domě trvalé bydliště. Nyní mi přítelkyně, která se narychlo z domu odstěhovala, hrozí odpojením elektroměru. Nemám aktuálně kam jít. Invalidní důchod mi na podnájem nestačí. A asi bych si odpojením energie ani nebyl schopen přivolat rychlou pomoc v případě, že by mi amputovaná část nohy začala více krvácet. Nenabil bych si ani telefon. Dům stále zvelebuji a starám se o něj. Vůbec nevím, co s tím. Jsem znechucen počínáním přítelkyně i syna. Stavbě domu jsem dal úplně všechno, myslel jsem si, že v domě dožiju a a budeme se mít dobře. Nyní jsem asi odsouzen k životu v nějakém přístřeší? Kdo mi jej poskytne? Může mi přítelkyně dle svého uvážení vypnout elektřinu?

Ráda bych požádala o rozvod. Manželství nefunguje, děti jsou již dospělé. Máme ve společném vlastnictví nemovitost, každý vlastníme ideální polovinu (nejedná se o SJM). Dům má dvě bytové jednotky - přízemí a podkroví se samostatným vchodem. Zatím jsem o rozvod nepožádala, protože manžel nedisponuje financemi, aby mě mohl vyplatit. Chtěla bych se odstěhovat a koupit si z peněz za polovinu domu vlastní bydlení. Musím tedy čekat, až zdědí finanční prostředky (tchán je dost bohatý), nebo mám i jiné možnosti? V případě, že manžel již bude vlastnit prostředky k tomu, aby mě vyplatil musí tak učinit v případě rozvodu? Nestane se např., že soud určí každému jednu bytovou jednotku a bude vyřízeno. Bude povinen vyplatit mi polovinu za dům, pokud na tom budu trvat? Děkuji ráda bych znala své možnosti.

Jsme dva spolumajitelé rodinného domu, ve kterém jsou samostatné dvě bytové jednotky, každá o dvou osobách. Vlastnický podíl je v poměru 63:37. Zahrada je vlastněna jednou polovinou. Bude budována nová vodovodní přípojka. Jaké bude financování? Dle vlastnického podílu, nebo jednou polovinou? Děkuji za odpověď.

Potřeboval bych poradit, jak vyřešit nesoulad skutečného stavu s prohlášením vlastníka. Byl u mě odhadce. Bytová jednotka není řádně zapsána v katastru nemovitostí ČR. Plocha bytu zjištěná přeměřením na místním šetření neodpovídá zápisu v prohlášení vlastníka (plocha uvedena v prohlášení vlastníka: 43,3 m2, započitatelná plocha zjištěná na místním šetření: cca 52,6 m2).

Můj otec, 92 let, vlastní byt v Praze (SVJ) a chatu v Mokropsích (Praha Západ). Plánuje darovat byt dětem mé sestry a mně chatu. Sestru kvůli exekucím vydědil, sepsáno u právníka, obsah neznám. Lze udělat jednu darovací smlouvu na chatu a byt a uvést v ní, povinnost dětí sestry doplatit mi polovinu rozdílu mezi hodnotou chaty a bytu? Za jak dlouho mohu chatu prodat bez nutnosti placení daně? Jaké dokumenty jsou potřeba k prodeji (nevím, zda nějaká dokumentace vůbec existuje)? Chrání vydědění sestry dostatečně před nároky exekutora? Pokud vím, sestra nemůže kvůli exekucím dědictví odmítnout. Děkuji.

Po skoro 30 letech bydlení mi bylo, díky digitalizaci katastrálního úřadu, vymezeno nové katastrální území našeho pozemku. Jedná se o pozemek s rodinným domem, kde celou dobu bydlíme. Konkrétně bylo zjištěno, že je náš pozemek (cca metr od plotu po celé délce) na území souseda. Je to část, kde máme posezení a zděnou "šopu". Je nějaká doba promlčení? Že by soused na tu část neměl už nárok, když ho užíváme nevědomě tak dlouho? Nebo předkupní právo, které stanovuje maximální výši částky, za kterou by mohl soused pozemek prodat? Předem moc děkuji za odpověď. 

Mám řadový dům a soused má střechu níže než já a potřebuji opravit z jedné strany fasádu a z druhé strany krytinu štítu domu. Se sousedkou není úplně řeč a nechce mi umožnit přístup na střechu. Řekl jsem jí, že na střechu položím nějakou textilii a vyrobíme žebřík na střechu, ze kterého by se oprava prováděla. Paní mi řekla, že si to ještě musí rozmyslet. Chtěl bych radu, jak postupovat, když mi přístup na střechu nebude chtít povolit? Děkuji Petr.