Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Jsem spolumajitelkou 1/2 nemovitosti. Úvěr je na druhého spolumajitele. Jsem povinna podílet se na hrazení 1/2 částky měsíční splátky? Děkuji.

S přítelem jsem žila 4 roky ve společné domácnosti v mém bytě. Poslední rok života byl přítel odkázán na moji plnou péči a bohužel 21.7.2026 zemřel. Úmrtní list mi byl doručen 23.7.2026.

Měl dvě dospělé dcery, které odmítly zajistit pohřeb. Ten jsem tedy zařídila já včetně úhrady. Ještě za jeho života mi daroval auto (darovací smlouva existuje), jsem uvedena v registru vozidel a elektrokolo (na to bohužel nemám darovací smlouvu).

V této době si vybral i hotovost. Bohužel nevím, jak s penězi naložil nebo kam je dal.

Po jeho úmrtí mě jeho dcery obviňují z krádeže peněz a požaduji vrácení auta i kola. Současně si už odváží věci po zesnulém. Přítel jedné z dcer bez pozvání vstoupil do mého bytu a odnesl si svazek klíčů od věcí zesnulého včetně elektrokol v mém sklepě. Ze strany dcer dochází ke slovním útokům a vyhrůžkám.

Dnes (24.07.2026) ráno jsem musela volat policii, aby mi opět násilím nevtrhli do bytu.

Prosím o informaci, jak mám postupovat. Měla jsem za to, že dokud nebudu vyřešeno dědictví věci si z mého bytu nemohou odvážet.

Situace je velmi nepříjemná a já nevím na co mám nárok a jak se mohu bránit. Děkuji.

Cca kolem roku 1967 byla zřízena zahrádkářská osada, která byla oplocena a předána do užívání jednotlivým nájemcům městem Kadaň. Vystavěly se chaty, opěrné zídky a podobně. Kolem roku 2017 byly pozemky zaměřeny k následnému prodeji jednotlivých parcel. Tehdy ale vznikly pozemky neznámého vlastníka, které jsou zčásti připojeny k jednotlivým parcelám a zbytek tvoří příjezdová cesta a méně využívaný svah. Od roku 2024 tyto pozemky patří ÚZSVM. Z jednání s tímto úřadem vyplynulo, že:
a) pozemky se nacházejí uvnitř oplocení vybudovaného při založení osady, tudíž bude úřad vymáhat nájem zpětně i jen proto, že jsou za plotem,
b) je možný odkup za dnešní tržní cenu u pozemků, které jsme spíše zabezpečovali zídkami bez dalšího užití (některé jsou ale užívány i zastavěny).
Tyto ceny jsou poměrně vysoké (nájem 19 Kč za rok, případný prodej může činit až 1 000 Kč/m²) s přihlédnutím k celkové rozloze pozemků uvnitř osady cca 4 000 m².
Proto se táži, zda existuje možnost vydržení pozemku (protože jsme v dobré víře doufali v odkup pozemků tak, jak byly původně pronajaty), případně možnost odmítnutí zpětného nájmu, jelikož nebylo možné se k podmínkám pronájmu vyjádřit předem.
Myslím si, že problém vznikl v minulosti, kdy město vznik osady na těchto pozemcích dovolilo, byť zřejmě v dobré víře. Bohužel dnes (22.07.2026) tato agenda spadla pod tento úřad namísto SPÚ, který by nám sice mohl lépe pomoci, ale odmítl situaci převzít.
V příloze zasílám výkres části původního zaměření (silná čára značí oplocení) a současný stav, kdy červená čára značí oplocení a kolečka pozemky státu. Děkuji za vyjádření.

Uprostřed mezi nejstarší zástavbou v obci a tou novější (vzd. cca 800 m) byla rokle, podle některých také důl a nebo prý původní cesta. Tuto rokli se MNV v 80 létech rozhodl zatrubnit a zasypat. Kolem r. 1980 a 1985 se už dotýkal i našich pozemků (včetně sousedů). Pozemky neměly pravidelný tvar a tehdejší předseda MNV prohlásil, že projednal s dalšími představiteli v obci, že za budovou obce s hasičskou zbrojnicí a kancelářemi MNV chce postavit sklady a garáže a v této souvislosti, že provede narovnání hranic pozemků bez náhrady z obou stran a s tím, že oplocení provede v této části MNV. To se stalo! Doklady a geodetická zaměření pro rozdělení pozemků existují a to oplocení stojí již bez jakékoliv změny cca 40 let! Obec chce nyní vrátit kousek pozemku a nebo uhradit obvyklou cenou v místě, když cena pozemku-ostatní plocha, neplodná půda činila v té době cca 0,40 korun. Já jsem z materiálu MNV prodloužil kanalizaci vlastníma rukama a provedl hrubé terénní úpravy a následně jemné terénní úpravy do současné podoby zahrady! Jak mám postupovat?

Stavíme mezi pozemky nový neprůhledný plot výšky 1,75 m jako náhradu za starý nízký z pletiva a dřevěných planěk. Máme malý poloviční pozemek než sousedka. Vysadila během posledních 6 let u plotu 7 ks keřů ve vzdálenosti 0,2-1m od plotu.Ibišky, motýlí keř, japonský javor, hortenzie latnatá, dřišťál atd. Vše dorůstá v dospělosti výšky 1,5-3 m rozpětí větví až 2 m). Ovocné stromy také vysadila ve vzdálenosti 2,2 - 2,5 m od plotu. Vše nahustila do malého prostoru podél plotu. Nedodržela ustanovení §1017 odst.1 OZ. Nový plot bude vystaven nadměrné vlhkosti a s tím související růst mechu na zastíněných plochách oplocení. Betonové části původního plotu jsme očistili od mechu a dřevěné plaňky byly rovněž zelené od blízko umístěných dřevin. Ostříháním opřených větví o plot se nezabrání růstu mechů. Polovina délky plotu je trvale zastíněna a oslunění přilehlé části pozemku je pouze ráno a dopoledne max.2 hodiny. Nechceme aby nový plot byl tímto způsobem poškozován. Nemluvě o podrůstání kořenů pod plotem. Můj dotaz je, zda musí sousedka při vysazování dřevin požádat o náš souhlas (nevíme co vysazuje a jakého rozsahu růstu) ve vzdálenostech menších než stanovují limity OZ od roku 2014? Můžeme požadovat odstranění nebo přesazení do adekvátní vzdálenosti? Můžeme požadovat výšku ovocných stromů do max 3m. Děkuji.

Ráda bych se zeptala na právní možnosti v souvislosti se spoluvlastnictvím bytu.
Byt jsme zdědily po smrti našeho otce. Na základě dohody v dědickém řízení jsme spoluvlastnice čtyři osoby – naše maminka a její tři dcery, každá vlastní ideální podíl 1/4.
Maminka si našla partnera, kterého začala do bytu pravidelně vodit. Zpočátku šlo o návštěvy, ale nyní situace vypadá tak, že partner v bytě prakticky bydlí. Přespává zde opakovaně i několik týdnů v kuse, má zde osobní věci (oblečení, hygienické potřeby), nosí si sem prádlo na praní, běžně používá kuchyň i ostatní části bytu.
Dvě ze spoluvlastnic (dcery, které v bytě bydlí) s tímto dlouhodobě nesouhlasí. Mamince svůj nesouhlas opakovaně sdělily, stejně jako další členové rodiny. Přesto se situace nemění a partner byt nadále užívá.
Může jeden spoluvlastník bez souhlasu ostatních umožnit třetí osobě, aby byt takto dlouhodobě užívala, popřípadě kdyby byli partnerovi poskytnuty klíče bez souhlasu spoluvlastníků, dá se s tím něco dělat?
Nejde nám o zahajování soudního sporu, chceme jen tuto velice nepříjemnou situaci vyřešit.

Zasadil jsem smrčky cca 20 cm od drátěného plotu dělicího sousedův a můj pozemek. Soused odmítl, aby, živý plot byl dělící hranicí našich pozemků. Nyní má živý plot cca 1,5 m. Soused odmítá stříhat větve přesahující na jeho pozemek. Odmítá i návrh, že mu tuto práci uhradím. Vyžaduje, abych to stříhal já, ale pouze bez vstupu na jeho pozemek. To prakticky nejde, protože drátěný plot s oky má výšku cca 160cm. Domluva není možná. Prosím o radu, jak to právně řešit. 
Děkuji.

Ovdověla jsem a moje nevlastní dcery chtějí okamžitě vyplatit. Musím prodat kus nemovitosti a zažádala jsem o geodetické rozdělení pozemku. Při tom se přišlo na to, že můj manžel při stavbě plotu lehce uhnul a na 104 m dlouhém plotu to dělá 142 m2. V žádném případě to nebyl úmysl. Zažádala jsem vlastníka vedlejšího pozemku, to je zemědělské družstvo, které tam má pastvinu, kterou pronajímá. Vyměřili mi 1.000 Kč za čtvereční metr, a nechtějí dojít k nějaké dohodě, přestože metr čtvereční travního porostu v našem kraji  je 20 - 45 Kč. Ve svých 78 letech nemám sílu na to, abych plot, který tam stojí 15 let někam posunovala. Může si vlastník klást tak nemorální podmínky? Děkuji. 

Popis situace: Mezi mou parcelou a sousedem je několik metrů vysoká a dlouhá opěrná zeď. Můj pozemek je horní a sousedovo spodní. Sousedům pozemek je zaříznutý v terénu a ten rostlý terén drží daná zeď. Stavby na obou pozemcích jsou přes 150 let staré, ke stavbám bohužel nejsou žádné dobové stavební záznamy. Můj pozemek je horní a sousedovo spodní. Část opěrné zdi slouží i jako plot. Jiná část opěrné zdi tvoří nosnou stěnu sousedovo kamenné stavby (asi původně chlívek). Soused se roky o danou stavbu nestaral a ta chátrala. Nyní statik posoudil stav stavby a navrhl opravu zdi = nosná zeď stavby = současně opěrná zeď, co drží terén hraničící se stavbou. Dotaz: Kdo má povinnost se o opěrnou zeď starat a udržovat ji? Děkuji.

Na základě výzvy katastrálního úřadu, řešíme se stavebním úřadem dodatečné stavební povolení stavby a zjistilo se, že část domu a schody a část stodoly stojí na obecním pozemku. Chalupa je postavena cca před 120 lety, přístavek a schody byly dostaveny před 23 lety a stodola je postavena nejmíň před 50 lety. Doslechli jsme se, že když stavba stojí více jak 20 let na cizím pozemku, stává se tento pozemek majetkem majitele stavby. Chtěli jsme pozemek od obce odkoupit, jedná se o cca 60m2 ostatní neplodné půdy na na které je obecní bezasfaltová cesta, která vede částečně i přes náš pozemek, ale obec chce za m2 400 až 700 Kč. Také jsme uvažovali, že zrušíme plot a tím se o hodně sníží i m2.