Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Manželka odešla před 3 lety do nájmu, nyní je její manželství rozvedeno, dům, ve kterém v manželství žila, patří manželovi, dostal darem od rodičů v průběhu manželství. Rodiče v něm stále žijí. Zletilá dcera i nezletilá dcera odešly po rozvodu k matce do nájmu. Nyní po rozvodu, se žena domáhá návratu do domu manžela. Manželství bylo rozvedeno na žádost manžela, po dlouholetém nefungujícím vztahu obou manželů. Soužití obou manželů je z důvodu neustálých sporů a hádek nemožné. Lze manželce ukončit bez doposud neuzavřeného majetkového vyrovnání pobyt. Může se i přes nevoli manžela do domu vrátit?

V roce 2020 mě za života moje matka darovala 30% nemovitosti. Po jejím úmrtí existovala závěť z roku 2018, která byla jiná než darovací smlouva. Platí darovací smlouva z roku 2020, která je zapsána v katastru nebo jí závěť jakkoliv může ovlivnit? Děkuji. 

Máme dotaz ohledně rozdělení bytového domu na bytové jednotky. Dům má 12 bytů 1+kk. 7/8 vlastníme s manželem 25 let. Ústní dohodu bylo domluveno, že majitelka 1/8 si nechá byt č. 12 + si zabere adekvátní část půdního prostoru tak, aby souhlasily podíly.

Dům byl kupován ve velmi špatném stavu. Postupně jsme ho celý opravili a spravili 11 bytů. Ty taky pronajímáme.

Spolumajitelka za celou dobu byla v domě asi 5x podívat se na byt, který je až do této doby v původním stavu, čili neobydlen. Veškeré opravy a rekonstrukce jsme hradili my ale ani jsme nedávali 1/8 příjmu spolumajitele.

Tento podíl zdědil vnuk, který chce dům rozdělit na byty a svůj podíl prodat.

Máme dotaz. Má právo požadovat námi zrekonstruovaný a pronajímány byt s tím, že ho ústní dohoda s jeho babičkou nezajímá. Jakou máme možnost se bránit? Má ústní dohoda u soudu nějakou váhu? Je zřejmé ze stavu bytu, že je neobyvatelný (bez toalety, sprchy), že my jsme ústní dohodu splnili. Přišlo by nám hodně nespravedlivé, aby jsme mu odevzdali (dle výměry byt a půl). Měli bychom šanci u případného soudu uspět? Děkujeme.

Cca před 12 lety (2013) jsem od matky odkoupil dům (tedy hypotéku) a její vlastnickou část domu mi darovala, aby nemusela platit daň z prodeje, ale to jsem se dozvěděl nedávno od společné známé. Mezi sebou se nebavíme, ani mne nepozdraví a zjistil jsem, že na bratra přepsala dům, který jsem ji pomáhal koupit a další byt po nebožce babičce. Je možné nějak přeměnit tu darovací smlouvu na kupní? Děkuji.

Obracíme se na vás o radu, kdo je oprávněn, co by znalec, vytvořit odborný posudek o míře stínu nepřiměřenému místním poměrům. Máme cca. 3m od hranice pozemku vzrostlý, starý ovocný strom, který stíní podstatnou část našeho malého pozemku. Soused není ochoten strom ani prořezávat natož porazit! Je to starý téměř neplodící strom (třešeň výška 12m). Již jsme se v minulosti bohužel bezvýsledně soudili. Soudce si s určením imisí nevěděl rady, tak to odsoudil na smír. Soused strom prořezal, ale to bylo naposledy. Nyní po letech je opět vzrostlý a velmi stíní. Proto sháníme odborníka (znalce), který situaci objektivně posoudí abychom mohli případně dále postupovat právní cestou a stínu na pozemku se alespoň částečně zbavili a mohli si užívat naší zahrady. Předem děkujeme za radu. Pozn. pro radu jsme byli taktéž na městském úřadu, kde nám také neporadili. 

Mým pozemkem prochází kanalizační přípojka od okolních rekreačních objektů. Přípojka spolu s rekreačními objekty byla vybudována kolem roku 1970. Pozemek není zatížen žádnou služebností (věcným břemenem) a neexistuje ani žádný jiný právní titul (například nájemní smlouva či smlouva o výpůjčce). Vlastníkům sousedních staveb jsem napsala, že nesouhlasím s tím, aby mým pozemkem vedli svou kanalizační přípojku. Rozeslala jsem všem vlastníkům doporučený dopis, ve kterém jsem je vyzvala, aby jí z mého pozemku odstranili. Stanovila jsem současně lhůtu pro odstranění. V dopise jsem uvedla, že jsem v případě jejich neochoty připravena domáhat se odstranění kanalizační přípojky soudní cestou. Pouze 4 z 29 vlastníků mně odepsalo, že přípojka je legálně vybudována a přiložili důkazy. Důkazy, které jsem od vlastníků o legalizaci přípojky obdržela, nemohou nikterak obstát. Mohla bych se nyní u soudu soukromoprávní cestou domáhat odstranění kanalizační přípojky z mého pozemku, když jsem vlastníky oslovila s uvedením lhůty odstranění a s upozorněním na možné soudní jednání? Nebo musím odstranění přípojky řešit veřejnoprávní cestou? Mohla bych po krocích, které jsem výše uvedla, podat prostřednictvím advokáta žalobu k soudu? Tento problém nechci řešit veřejnoprávní cestou z důvodů nečinností prvostupňových správních orgánů. Soudní cesta je pro mě rychlejší cesta k vyřešení. Jedná se zřejmě o neoprávněnou i nepovolenou stavbu. Děkuji.

Je mi 70 let a vlastní naivitou starého člověka jsem se dostal do problému. Mé kamarádky dceři, která prakticky neměla nic, jsem se snažil pomoci. Poskytl jsem jim bezplatně parcelu a i finance k postavení domu. Chtěl jsem jen vrátit malou část financí asi 120.000 Kč. Po zaplacení 25.000 Kč mi přestali platit. Vše bylo jen na domluvu. Poskytl jsem jim vstup do studny. Mohu je nechat odpojit, pokud nebudou půjčku platit? Vstup byl zanesen ve stavebním řízení. Děkuji. 

Nemovitost má 5 vlastníků. Jeden z nich vlastní 2/6, ostatní po 1/6. 4 vlastníci ji chtějí prodat, jeden vlastník nesouhlasí. Souhlasil by, ale s prodejem cca za 5 let, pokud by zájemce o koupi (kterého známe) těch pět let umořoval předem stanovenou cenu formou jakéhosi "nájmu". Jde takováto forma právně zohlednit ke spokojenosti všech zúčastněných? Případně lze prodat 4/6 nemovitosti bez souhlasu vlastníka 2/6? Děkuji.

Jsme s manželem nově vlastníky p.č.475/1 v k.ú. Xxxxx. K této parcele vázne věcné břemeno vstupu na pozemek v šíři 4,5 m (od hrany pozemku) vůči příjezdové cestě p.č.475/4 v k.ú. Xxxxxxxxxxx. Věcné břemeno VB bylo zřízeno v minulosti proto, že původní vlastníci pozemku 475/1 neměli vlastnické právo k příjezdové cestě 475/4. Nyní je to tak, že manžel je zároveň spoluvlastníkem příjezdové cesty 475/4. Znamená to, že máme právo vstupu na pozemek širší, nebo potřebujeme souhlas ostatních spoluvlastníků k tomu, abychom mohli vstup na pozemek rozšířit? Jeden ze spoluvlastníků p.č. 475/4 nám blokuje vjezd na pozemek, aby právě nebyl širší než sjednané VB 4,5 m, ale původní majitelka umístila na hranu pozemku sloupky (elektřina a plyn) a vodoměrnou šachtu tak, že nám teď 4,5 m od hrany nestačí k tomu, abychom na pozemek mohli projet. Ještě dodávám, že historicky měli původní majitelé p.č. 475/1 ústně dovoleno využívat vstup 6 m, takto tam byla i původní vrata (momentálně odstraněna), tedy původní vstup byl reálně 6,5 m od hrany pozemku, ale písemně je zaneseno VB 4,5 m. Má soused - spolumajitel p.č. 475/4 právo bránit nám takto vstupu na pozemek jen kvůli historicky zřízenému VB? Děkuju za odpověď.

Bydlím v řadovém domě, kde jsou 2 byty. Společné prostory v domě (chodba) vlastním se sousedem napůl. Já bydlím v přízemí a soused v 1. patře. Pod schody jsem si dala 2 své kola ještě před nastěhováním souseda. Soused má vedle bytu na chodbě sklep, kde dříve kola nechával a na chodbě dole před mým bytem je nechával občas volně opřené nepřipoutané. Následně si je začal nejdříve dávat nepřipoutané k zábradlí před dveře mého bytu, ale nesměla jsem se jich ani dotknout bez jejich vědomí. Kola by daly stranou jen výslovně jednorázově na mou žádost. Nyní již několik měsíců jsou kola trvale připoutaná k zábradlí a já se ke svým kolům díky tomu vůbec nedostanu. Všichni chodíme do práce, takže ráno na kole odjedou a odpoledne už jsou zase zamčené k zábradlí. Sebrali nám tak jakoukoliv možnost na kolech jezdit, nebo i pod schody zamést. Nemohu se k nim dostat, abych např. nafoukla i pneumatiky. Na žádost, aby tam kola před bytem nebyly a daly si je např. na mezipatro na schodech, kde je prostor, nereagovali. Prý je to společná chodba, tak je mohou mýt, kde chtějí. Já své dala pod schody, aby na chodbě nepřekážely a také proto, že mám pouze jakýsi sklepní prostor přístupný ze zahrádky, kde kvůli vlhkosti téměř nic nemám. Jak se mám proti přístupu souseda bránit, aby mně přístup ke kolům volně umožnil a své dal na jiné místo.