Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie

Jednatel s.r.o. má smlouvu ve společnosti o bezplatné funkci výkonu jednatele. Ve smlouvě má zahrnuto, že bude vykonávat pracovní cesty za účelem vyhledávání a oslovování klientů pro obchodní příležitosti. Bude používat vlastní auto a budou mu tak vyplaceny cestovní náhrady + stravné. Má jednatel nárok jak na náhradu za opotřebení vozidla, tak i na náhradu za spotřebované pohonné hmoty ?

Uvedu příklad: V roce 2024 ujel 66 360 km, průměrná spotřeba 12,5 l nafta. Sazba je stanovená 5,60 Kč. Průměrná cena nafty stanovená 38,70 Kč. Náhrada za opotřebení vychází 371 616,- Kč a náhrada za PHM 321 016,50 Kč. Má jednatel nárok na vyplacení obou těchto částek? Celkem na 692 632,50 Kč?

Na ZŠ jsem pracoval tři roky jako učitel, vždy jsem měl pracovní smlouvu na dobu určitou, tedy do 31.8. Letos (2026) během letních prázdnin dozrálo mé rozhodnutí, že pokračovat na stávající škole již nebudu. Toto rozhodnutím jsem ředitelce školy oznámil 18.8.2026. S ředitelkou jsme se domluvili, že pracovní poměr ukončím již 24.8. s tím, že není nutné, abych byl na škole v přípravném týdnu.

Ve stejný den odpoledne mi ředitelka po telefonu sdělila, že již mám vyčerpanou dovolenou a požaduje ukončit pracovní poměr zpětně k 3.8. S tím jsem ale zásadně nesouhlasil. Následně mi bylo sděleno ze strany školy, že pracovní poměr tedy bude ukončen k 24.8., ale nebude již vyplacena mzda, protože nemám žádnou dovolenou. Dotaz tedy zní, je takto možné nevyplatit zaměstnanci školy mzdu? Nemyslím si, že jsem něco zásadního porušil. Předem děkuji za odpověď.

5.8. 2026 jsem dostala od zaměstnavatele dvouměsíční výpovědní lhůtu z nadbytečnosti +3 odstupné platy. Měla jsem pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Dne 21.9.2026 nastupuji na operaci. Budu dlouho v dočasné pracovní neschopnosti, tedy PN. Skončí mi tedy zaměstnanecký poměr po dvou měsících nebo až budu mít PN ukončenou a má zaměstnavatel právo z důvodu mé PN nevyplatit mi proto po skončení PN 3 odstupné platy?

Jsem zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu neurčitou na pozici obchodního zástupce. Zaměstnancem jsem od roku 2021. Mám jasně definovanou základní mzdu a 2 % provize z dosaženého obratu. Dozvěděl jsem se, že někteří kolegové ale mají víc a jeden kolega dokonce 4 % provize z obratu. Tito kolegové/kolegyně nastoupili až po mně (někteří 2 roky po mém nástupu a někteří nedávno). Kolegové dělají naprosto totožnou práci, jako já. Já dělám daleko větší obrat než oni. Poslal jsem i dotaz na inspektorát práce a odpověď přikládám v příloze. Poslal jsem již také podnět na inspektorát práce k prošetření situace. Chtěl bych se zeptat, zda mám právo se domáhat zpětného doplacení chybějících 2 % z obratu. Mám vůbec šanci uspět a tohoto se domáhat? Celé se mi to jeví jako nerovné zacházení v oblasti odměňování, tudíž i diskriminační.

Mám dotaz ohledně výpočtu mzdy. Můj zaměstnavatel mi počítal špatně příplatky za přesčasy v délce přibližně 5-ti let, ale někde jsem se dočetl, že je možné přepočítání mzdy zpětně až za tři roky zpět plus kompenzaci 10%. Lze se někde odkázat na citaci zákona? Děkuji. 

Po uplynutí zkušební doby mi byl dle § 149 zákona o státní službě přiznán osobní příplatek ve výši 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně (dle § 6 nařízení vlády č. 36/2019 Sb., přičemž služební hodnocení (dle § 5 uvedeného NV) jsem neobdržel. Nyní jsem po dvou letech obdržel služební hodnocení státního zaměstnance dle ust. § 155 odst. 6 zákona o státní službě, kdy jsem dosáhl velmi dobrých výsledků, avšak osobní příplatek mi dle § 6 písm. b) NV č. 36/2019 Sb., nebyl navýšen. Chtěl bych se zeptat, zda musím podat dle § 156a zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, námitky do 15 dnů nebo zda se mohu bránit i jiným způsobem. Předpokládám, že osobní příplatek není nároková složka platu… Děkuji.

Mám nárok na odstupné, pokud podám výpověď ze zdravotních důvodů? Mám L.P. od podnikového lékaře, že nejsem již schopen ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní pracovní činnost. Jsem po rakovině a mrtvici, mám invalidní důchod 1. stupně. Děkuji za odpověď.

Obracím se na Vás s dotazem ohledně náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (renty), kterou pobírám podle zákona č. 361/2003 Sb. (o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) z důvodu uznaného služebního úrazu. Renta mi již delší dobu pravidelně běží. Můj původní služební příjem je dnes (18.05.2026) po vládních valorizacích navýšen na hodnotu cca 40.000 Kč hrubého. Aktuálně pracuji v civilním sektoru, kde je můj hrubý příjem cca 33.500 Kč (cca 27.000 Kč čistý základ bez bonusů), a bývalý zaměstnavatel mi řádně doplácí rozdíl (renta činí cca 7.000 Kč). Z důvodu nevhodných pracovních podmínek a tlaku na současné pozici uvažuji o podání výpovědi. Mám v plánu nastoupit do nového civilního zaměstnání přes personální agenturu, kde by můj čistý příjem činil cca 39.000 Kč (což odpovídá cca 49.000 Kč hrubého). Tento příjem převýší hodnotu mé valorizované renty (40.000 Kč hrubého). Beru na vědomí, že po dobu trvání tohoto nového zaměstnání se výplata mé renty pozastaví, jelikož si sám vydělám více, než činí můj valorizovaný průměr. Rád bych Vás požádal o právní posouzení následujících situací, které mohou nastat: 
Dobrovolný odchod ze současného místa: Předpokládám správně, že pokud sám podám výpověď v současném civilním zaměstnání, bude mi po dobu případné následné krátkodobé nezaměstnanosti (než nastoupím do nové práce) jako fiktivní výdělek odečítán můj dosavadní průměrný hrubý výdělek z tohoto místa, tedy cca 33.500 Kč? Následná ztráta nového zaměstnání z objektivních důvodů: Pokud se mnou nová personální agentura v budoucnu ukončí pracovní poměr z objektivních důvodů (např. nadbytečnost, konec zakázky ze strany klienta apod.) a já skončím v evidenci Úřadu práce, zaniká tím pro výpočet renty fiktivní odečet tohoto vysokého agenturního výdělku (cca 49.000 Kč hrubého)?
Předpokládám v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (vycházející ze zásady příčinné souvislosti), že v případě nezaviněné ztráty zaměstnání mi již tento vysoký příjem nelze fiktivně odečítat a po dobu nezaměstnanosti se mi bude odečítat pouze aktuální minimální mzda (22.400 Kč hrubého), přičemž výplata renty bude opět obnovena (ve výši cca 17.600 Kč hrubého). Je tento můj předpoklad právně správný? Nezůstane mi ten vysoký agenturní příjem fiktivně odečítán natrvalo s odůvodněním, že jsem si ho jednou dokázal vydělat? Předem Vám velmi děkuji za Vaše právní posouzení a ujasnění situace.

DOPLŇUJÍCÍ DOTAZ:
Pokud nastoupím do nového zaměstnání s vyšším příjmem a náhrada se po dobu tohoto zaměstnání přestane vyplácet, jak se bude postupovat v případě, že tento pracovní poměr později skončí?
Mám na mysli situace, jako jsou:
případ, kdy bych práci po čase nezvládal ze zdravotních důvodů kvůli úrazu ze služebního poměru.
Rád bych věděl, z jakého příjmu by se v takových případech následně vycházelo pro další výpočet náhrady a zda je při odchodu ze zdravotních důvodů nutné doložit lékařský posudek nebo jiné potvrzení.

Zasílám 2 podobné dotazy.

a) Výpověď zaměstnancem byla podána během pracovní neschopnosti ve 12/2025, pracovní poměr skončil 24.2.2026. U firmy je nárok na 20 dní dovolené/rok. Za rok 2025 dovolenou proplatili. Měla by firma po ukončení PP proplatit poměrnou část dovolené za ty necelé 2 měsíce, cca 3 dny, i když byla pracovní neschopnost ?

b) Zaměstnanec má dočasnou pracovní neschopnost, tedy DPN od 8.1.2026, pracovní poměr mu skončil v půlce března 2026. Bude mu proplacena poměrná část dovolené za 2,5 měsíce 2026, tj. cca 4 dny?

Můj dotaz se týká výpočtu platového výměru na základě praxe. Při nástupu do nového zaměstnání ve školství jsem zjistila, že jsem neměla správný platový výměr v předchozím zaměstnání, které bylo také ve školství. Podle tabulek jsem měla nárok na 8. platovou třídu a 4. stupeň, ale dostala jsem 8. třídu a 1. stupeň. Byla jsem tam zaměstnaná déle než 8 let a tím vznikl velký rozdíl ve mzdě. Chci se informovat, zda je možné vymáhat dodatečně na bývalém zaměstnavateli tento rozdíl. Pracovní poměr tam skončil 21.12. 2024. Děkuji.