Odvolání samozřejmě podat můžete (a lze Vám to doporučit) – Vaše argumentace je správná a logická. Přesto není příliš pravděpodobné, že by pojišťovna na základě odvolání své stanovisko změnila.

Bude-li pojišťovna i nadále trvat na svém zamítavém stanovisku, doporučuji obrátit se s žádostí o náhradu škody přímo na škůdce. V tomto případě je škůdcem dodavatel, s nímž mají poškození smluvní vztah. Skutečnost, že dodavatel provedl instalaci spotřebičů prostřednictvím poddodavatele (instalatéra), nemění nic na tom, že za dodávku a instalaci spotřebičů odpovídá dodavatel (jelikož ten se k tomu vůči poškozeným smluvně zavázal).

Je nutné si uvědomit, že jediným subjektem, který (ve vztahu k poškozeným) odpovídá za vzniklou škodu, je dodavatel. Poškození se na něj tedy mohou obrátit s výzvou k náhradě škody (kterou je zapotřebí přesně vyčíslit a doložit). Poškozené nemusí trápit, zda dodavatel nahradí škodu ze svého (a následně povede spor se svou pojišťovnou), anebo zda bude tato škoda nahrazena přímo jeho pojišťovnou (což se jeví jako méně pravděpodobné).

Pakliže by dodavatel svou odpovědnost za vzniklou škodu odmítl, případně nebyl ochoten nahradit škodu v plné výši, lze poškozeným doporučit kontaktovat advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). S jeho pomocí je možné zaslat dodavateli předžalobní výzvu. Je pravděpodobné, že předžalobní výzva psaná advokátem zapůsobí na dodavatele mocnějším dojmem – je ale samozřejmě také možné, aby si poškození připravili předžalobní výzvu sami.

Pakliže by dodavatel nenahradil škodu ani ve lhůtě stanovené předžalobní výzvou, nezbývalo by nic jiného, než se v této věci obrátit s žalobou na soud.

Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:

1/ Veřejná povaha místní komunikace:

Definice místní komunikace je zakotvena v § 6/1 zákona o pozemních komunikacích, který zní:

"Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.“

Veřejná povaha místní komunikace tedy vyplývá přímo ze zákona – každý je oprávněn užívat tuto veřejně přístupnou pozemní komunikaci obvyklým způsobem (jak to vyplývá z § 19/1 zákona o pozemních komunikacích). Pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu) a informovat se u něj, zda se skutečně jedná o místní komunikaci (zda nejde například o účelovou komunikaci).

2/ Obrana:

Možnost jednání se silničním správním úřadem (za účelem omezení rychlosti, snížení povolené hmotnosti projíždějících aut apod.) zmiňovat nebudu, jelikož tento krok jste již učinil.

Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že:

„… vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí … Stavba … místní komunikace není součástí pozemku.“

Jedná-li se tedy ve Vámi popsaném případě o místní komunikaci, jde o samostatnou stavbu nacházející se na Vašem pozemku, která je však vlastnictvím jiné osoby (zde obce). Z této skutečnosti vyplývá, že Váš pozemek je obcí užíván (za účelem umístění stavby místní komunikace), a to bez jakéhokoli právního titulu (služebnost – věcné břemeno, nájemní smlouva apod.).

Z výše uvedeného důvodu se můžete po obci domáhat vrácení tzv. bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), které na její straně vzniklo. Toto bezdůvodné obohacení může mít výši nájemného, které je v daném místě a čase obvyklé pro pronájem obdobného pozemku pro nepodnikatelské účely.

Upozorňuji, že právo na vydání bezdůvodného obohacení je běžným majetkovým právem a jako takové podléhá promlčení ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Tzn. že po obci můžete požadovat vydání bezdůvodného obohacení například za celou dobu, kdy se na Vašem pozemku předmětná místní komunikace nachází, pakliže ovšem obec takzvaně vznese námitku promlčení, bude možné získat (soudní cestou) pouze bezdůvodné obohacení za poslední tři roky.

Pro narovnání budoucích právních vztahů s obcí můžete obci navrhnout uzavření smlouvy (například nájemní), případně smluvní zatížení Vašeho pozemku služebností (věcným břemenem), což však bude mít za následek snížení hodnoty Vašeho pozemku.

Co se týče obtěžování hlukem projíždějících kamionů, doporučuji Vám opakovaně kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, případně (pokud by opět nebyla ochotna provést měření hladiny hluku) jí nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo zdravotnictví ČR:

https://mzd.gov.cz 

Nadměrné obtěžování hlukem lze řešit rovněž soukromoprávní cestou, a to dle § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … kouř, prach, plyn, pach … hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“

Domníváte-li se, že výkon Vašeho vlastnického práva je omezován v míře nepřiměřené místním poměrům, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). Zda v této věci zaznamenáte procesní úspěch či neúspěch, není možné říci.

_____________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 

Vaše obrana spočívá v určení právního statusu zvířete a režimu vlastnictví. Předně je nutné uvést, že pes již není z právního hlediska považován za pouhou věc. Občanský zákoník (OZ) mu přiznává zvláštní status, kdy v § 494 zákona č. 89/2012 Sb. stanoví, že „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“

Vzhledem k tomu, že jste s partnerkou nebyli manželé, pes nespadá do režimu společného jmění manželů, ale posuzuje se jako podílové spoluvlastnictví nebo výlučné vlastnictví jednoho z partnerů. Ačkoliv Vaše bývalá přítelkyně argumentuje, že smlouva i účet jsou na její jméno, což formálně zakládá silný důkaz pro její výlučné vlastnictví, je klíčové, že pes byl pořízen za trvání partnerského vztahu a financován ze společného účtu, kam plynuly prostředky obou partnerů, a navíc jste se prokazatelně podílel na péči. Tímto se zvíře stává předmětem podílového spoluvlastnictví upraveného § 1115 a násl. OZ, přičemž se předpokládá rovnost podílů. Její tvrzení, že psa nemusí vůbec "půjčovat", je proto právně neudržitelné, neboť je pes Vaší společnou věcí.

Pokud se nedokážete na úpravě péče dohodnout, máte právo se domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudní cestou dle § 1140 odst. 1 OZ, neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Soud při vypořádání přikáže zvíře do výlučného vlastnictví jednomu z Vás a druhému náleží přiměřená náhrada (polovina tržní ceny). Soud bude rozhodovat s přihlédnutím k okolnostem, které nejlépe zajišťují blaho zvířete a zohlední existující citovou vazbu. Vaše doložené důkazy o primární péči (cvičák, socializace, venčení, zajištění vhodné stravy) jsou pro tento proces klíčové. Vypořádány budou také veškeré dluhy a pohledávky související se společnou věcí, například nadměrné náklady na výcvik.

V případě, že se na péči nedohodnete nebo se Vaše bývalá partnerka rozhodne porušit stávající dohodu, můžete podat návrh na vydání předběžného opatření k úpravě péče. Ačkoli v českém právu neexistuje institut „střídavé péče o psa“ jako o dítě, nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2021, sp. zn. II. ÚS 1517/21 potvrdil, že je možné předběžným opatřením dočasně upravit péči o zvíře s ohledem na jeho blaho a citovou vazbu, aby mu nebyla způsobena psychická újma. Její tvrzení o průjmu a nevhodné stravě lze využít jako důkaz prokazující, že Vy zajišťujete řádnou péči v souladu se zdravotním stavem zvířete, což posiluje Váš nárok na svěření psa do Vašeho výlučného vlastnictví při soudním vypořádání.

Doporučuji Vám primárně shromáždit veškeré důkazy o Vaší péči a v případě odmítnutí předání podat návrh na předběžné opatření, přičemž dlouhodobým řešením by měla být žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Jako vlastník a pronajímatel domu máte obecnou povinnost udržovat dům ve stavu způsobilém k řádnému užívání po celou dobu nájmu, což vyplývá z § 2257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ). Pokud dům nesplňuje požadavky právních předpisů na bydlení z důvodu havarijního stavu (nevyhovující revize elektřiny a vytápění), je tato Vaše povinnost porušena.

V případě, že dům není způsobilý k užívání a hrozí újma na zdraví či životě nájemce, Vaše odpovědnost za vzniklou újmu by byla dána porušením zákonné povinnosti zajistit bezpečné bydlení (§ 2910 OZ). Aby k tomuto nedošlo, je klíčové aktivně se snažit škodě zabránit. Nejúčinnějším způsobem je zahájit nutnou rekonstrukci. Skutečnost, že nájemce odmítá náhradní ubytování, Vám může pomoci v rámci eventuálního posuzování spoluzavinění škody.

Je nutné písemně oznámit nájemci havarijní stav a nutnost neprodlené rekonstrukce, a současně mu nabídnout náhradní ubytování (Váš byt ve vyšší kategorii) po dobu prací. I bez souhlasu nájemce máte právo provádět úpravy domu, je-li to nezbytné (§ 2269 OZ). V případě, že nájemce odmítne dočasné vystěhování a rekonstrukce znemožní řádné užívání domu po delší dobu, máte možnost mu dát výpověď z nájmu z jiného závažného důvodu (§ 2288 odst. 1 písm. d) OZ), konkrétně kvůli tomu, že odmítl umožnit nezbytnou rekonstrukci domu, která je nutná pro zachování způsobilosti k užívání. Pokud mu byla nabídnuta přiměřená náhrada (např. náhradní byt), může být jeho odmítnutí posuzováno jako spoluzavinění a důvod k výpovědi.

 Výpovědní doba je tříměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi (§ 2289 odst. 2 OZ).

Abyste se vyhnuli odpovědnosti a zajistili, že rekonstrukce bude moci proběhnout, musíte se obrátit na soud, pokud nájemce po uplynutí výpovědní doby (nebo lhůty pro vyklizení) dům nevyklidí. Podáte žalobu na vyklizení bytu. Tím přenesete rozhodnutí o oprávněnosti požadavku na soud, čímž si zajistíte právní jistotu a odvrátíte odpovědnost za prodlení, neboť se budete řídit soudním rozhodnutím. Vzhledem k věku nájemce doporučuji veškeré kroky provádět s maximální opatrností a veškerou komunikaci zachovat písemně a prokazatelně.

Pokud by nájemce nakonec náhradní byt přijal, můžete s ním sjednat nové nájemné. Jelikož se jedná o nový smluvní vztah k jinému bytu, můžete účtovat obvyklé tržní nájemné (16.000 Kč), protože nejste vázán původní výší nájemného za dřívější dům (§ 2246 a § 2248 OZ).

Jezdecký klub (spolek) může vykonávat hospodářskou činnost, pokud jde o doplňkovou činnost k hlavní neziskové činnosti. Pokud jde o ustájení koní, jízdu na koních za poplatek a organizování táborů pro osoby, které nejsou členy jezdeckého klubu, tak jde o podnikání a měli byste mít příslušné živnostenské oprávnění - z toho může pramenit to udání, že by mohlo jít o neoprávněné podnikání - výkon činnosti, ke kterému nemáte příslušné oprávnění. Jde o přestupek, za který hrozí od ŽÚ pokuta až do výše 500.000 Kč, pokud jde o výkon živnosti bez příslušného oprávnění, pokud jde o živnost volnou. Jde o maximální hranici a neznamená to, že by měla být udělena v plné výši, záleží na vyhodnocení ŽÚ závažnosti porušení zákona. Také záleží na stanovách spolku, protože ustájení koní by ani nemuselo být podnikáním, ale nepodnikatelskou činností, pokud má jít pouze o pokrytí nákladů.

Z hlediska případných sankcí ze strany FÚ nebo doplatku na daních to závisí na tom, zda jste dosahovali zisku, celkovém hospodaření a u odvodů zda jste vypláceli nějaké mzdy nebo odměny.

Vyplácení spropitného, pokud není zakotveno v pracovněprávních dokumentech, není upraveno právními předpisy a není nárokové. Je to svým způsobem "šedá ekonomika", tedy obcházení zákona (zaměstnavatel jej nezapočítává do vyplacené mzdy a neodvádí z něj odvody, zaměstnanci jej obvykle nepřiznávají v daňovém přiznání), kde se výplaty lze domáhat za pomoci práva jen těžko. 

Zaměstnavatel je z hlediska zákona povinen vyplácet pouze to, co je uvedeno jako mzda v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výměru, je řádně přiznáno a zdaněno. 

Aby bylo možné se spropitného a podílu na akcích úspěšně domáhat, bylo by nutné mít dohodu buď zachycenu písemně nebo prokázat ústní dohodu, což by pravděpodobně bylo možné. Na druhou stranu lze očekávat sankce (případně pro zaměstnavatele i zaměstnance) za nedodržení výše uvedeného, co se týká odvodů a zdanění. 

Doporučuji Vám kontaktovat dotyčnou třídní učitelku, případně ředitelku dané školy a dotázat se, na základě jakého právního předpisu (resp. na základě jakého konkrétního ustanovení) není zřízení a vedení třídního fondu možné.

Nejsem si vědom žádného ustanovení platné právní úpravy, které by zřízení a vedení třídního fondu zakazovalo či znemožňovalo. Vedení třídních fondů (nejčastěji v bezhotovostní formě) je ostatně běžnou praxí na mnoha školách.

Po obdržení podrobnějšího stanoviska ředitelky školy můžete svůj dotaz doplnit – pak bude možné zareagovat na konkrétní argumentaci. Dle mého názoru je nicméně vedení třídního fondu možné, budou-li s tímto způsobem souhlasit všichni zúčastnění (tedy zákonní zástupci žáků i zástupce školy – zde ředitelka školy).