Rodinné právo

Navazuji na naši předchozí komunikaci a předem velmi děkuji za Vaše rady.

K vypořádání přebytku z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku se bohužel ani přes výzvu soudu nepodařilo nalézt shodu formou dohody. Insolvenční správkyně proto podala incidenční žalobu podle § 159 odst. 1 písm. c) IZ. Soud mě následně vyzval k vyjádření, zda souhlasím s rozhodnutím bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ (příloha č. 1). Předtím si však k žalobě nevyžádal mé stanovisko. Usuzuji, že zamýšlí aplikovat judikaturu NS ČR (sp. zn. 33 Cdo 1826/2013) ve prospěch žalobce. Věc navíc rozhoduje tentýž soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích, který již rozhodoval v mém předchozím sporu se správkyní o náhradu škody.

Zásadní nevyřešenou otázkou zůstává samotný režim soupisu majetkové podstaty v SJM – zda se jedná o soupis prostý, či podle § 274 IZ. Dle judikatury Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. 29 NSČR 77/2023 ze dne 12. 11. 2025) musí být důvod podle § 274 IZ u položky výslovně uveden; jinak jde o soupis prostý, který nebrání vzniku domněnky vypořádání podle § 741 OZ. V předloženém soupisu (příloha č. 2) je uvedeno SJM i vlastnictví dlužníka, odkaz na § 274 IZ však chybí. Pokud nastaly účinky prohlášení konkurzu k 13. 12. 2022 a SJM nebylo vypořádáno, nastala k 13. 12. 2025 právní fikce vypořádání dle § 741 OZ. Práva i závazky by tedy měly náležet mně i dlužnici společně a společně by měl být vypořádán i dluh vůči nezajištěnému věřiteli (právní zástupce dlužnice fikcí rovněž argumentuje, nesprávně však dovozuje, že celá hyperocha náleží jí – příloha č. 3).

Do věci však vstupují závěry Vrchního soudu v Praze z předchozích incidenčních sporů (příloha č. 4). Ve sporu o náhradu škody sice VS potvrdil nepřiznání osvobození od soudních poplatků, uznal však mou aktivní legitimaci žalovat správkyni z pozice věřitele podle § 275 IZ s tím, že nebylo-li SJM před zpeněžením vypořádáno, postupuje se podle § 274 odst. 1 IZ. Znamená to, že VS nahlíží na režim soupisu odlišně od Nejvyššího soudu a hodnotí jej fakticky (podle reálného průběhu řízení), nikoli podle formálních náležitostí v soupisu? A jak v této souvislosti vykládat větu druhou § 274 odst. 1 IZ o „přiměřeném vypořádání výtěžku zpeněžení podle pravidel pro SJM“?

Na nelogičnost současného postupu ukazuje i to, jak správkyně naložila s movitým majetkem v SJM: zpeněžila jej a celý výtěžek použila na úhradu pohledávky nezajištěného věřitele a nákladů, aniž by cokoliv dělila. Přesně tentýž postup požaduji u nemovité části – tedy z hrubého výtěžku nejprve doplatit společný solidární dluh včetně nákladů a teprve čistý zbytek rozdělit mezi mě a dlužnici. Odmítám postup, kdy by se výtěžek nejprve rozdělil na poloviny a společný závazek by byl uspokojován výlučně z podílu dlužníka.

Rád bych Vás proto požádal o právní stanovisko k výše uvedeným otázkám a o radu, jaké konkrétní a podložené námitky v probíhajícím sporu uplatnit.

Předem Vám děkuji za pomoc.

_________________________________
Doplňující dotaz:
Velice děkuji za Vaši odpověď. Váš rozbor potvrzuje můj veskrze laický pohled na věc. Rovněž si uvědomuji, že rozsah mého předchozího dotazu již překročil běžný rámec, sám jsem to ostatně zmiňoval. Na svou omluvu uvádím, že jsem tak postupoval výlučně z důvodu přehlednosti, nikoliv ve snaze "ušetřit" i v mé stávající finanční situaci opravdu symbolický poplatek.
Snad jen ta citace z Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 NSČR 77/2023-B-165 ze dne 12.11.2025 na mě osobně působí více kategoricky ve smyslu není-li jako důvod soupisu výslovně uveden § 741 ("musí být"), jde o prostý soupis. Tečka. Snad tím spíše, když již zkraje bylo zřejmé, že majetková podstata v SJM není předlužena (viz. ocenění v soupisu a následný znalecký posudek oproti přihlášeným pohledávkám), že by tedy měla být nějakým způsobem vypořádána??? A pokud se tak dosud nestalo a mezitím vypršela pro to určená maximální zákonná lhůta, platí nevyvratitelná právní domněnka fikce vypořádání??? Bylo-by tedy možné, že soudy ve svých odkazech na zmíněný paragraf (741) jen následují reálné kroky insolvenční správkyně, notabene které zatím nikdo nerozporoval???
Určitě dám přednost projednání při jednání. Mám ale soud dopředu seznámit se svými argumenty anebo počkat až na místě, aby žalobce neměl možnost předem se na ně připravit? Například na otázku rozdílného postupu o movité věci a nynější věci nemovité.
Běh 10 ti denní lhůty na vyjádření poskytnuté soudem ohledně § 115a OSŘ započal v tomto konkrétním případě zveřejněním v insolvenčním rejstříku anebo započne až převzetím výzvy přihlášením se do datové schránky (neřeším zde fikci doručení), jak se domnívám???
A je možné i dospět k takovému právnímu výkladu, jaký prezentuje právní zástupce bývalé manželky a rovněž insolvenční správce, tedy že nastala fikce vypořádání a v důsledku toho celý výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, ze kterého se uspokojí i nezajištěný věřitel, proto náleží jeho klientce??? Jak jsem uváděl, nebyl bych proti, jen tomu nevěřím. Ještě jednou moc děkuji.

Mám dceru 23 let, studentka Jihočeské Fakulty v ČB, žije se mnou a novým manželem ve společné domácnosti. Dcera do školy dojíždí, není na koleji. Rozsudkem ze dne 1.7.2017 jsem byla s bývalým manželem rozvedena a soud ji svěřil do mé péče a určil výši alimentů 8.000 Kč za měsíc.

Bývalý manžel pracoval v Německu a stále pracuje. S dcerou se od rozvodu nestýká, za to jí neustále vyhrožuje soudem o snížení alimentů. Já si vydělám cca 20.000 Kč měsíčně a s manželem dceru podporujeme ve studiu. Máme to jen tak tak. 

O navýšení dcera nikdy nežádala, i když má za otce takového hulváta. Prosím jak je to s výživném pro studenta a máme se něčeho obávat?

Dcera si přivydělá občasnými brigádami, ale na uživení to není.

Bývalý manžel se též oženil a s novou ženou má 5ti letou dceru. Jeho vyhrožování se neustále stupňuje, může se dcera v tomto případě bránit? 

Předem děkuji za odpověď.

Je možno ze společného jmění manželů vyloučit finance, které prokazatelně pocházejí z mé podnikatelské činnosti a můj zemřelý manžel se na nich nijak nepodílel. Do SJM přispíval posledních 30 let jen svým důchodem. Jedná se vyplacení třetiny z druhé poloviny peněz na účtech vedených na mé jméno dceři manžela z prvního manželství. Tato dcera po ukončení vyživovací povinnosti, kterou manžel plnil, přestala mít o otce veškerý zájem, nebyla s ním v kontaktu cca 30 let. Poslední dobou manžel trpěl demenci a nebylo možno provádět jakékoliv právní kroky, které by vedly k vyloučení tohoto problému.

Děkuji za odpověď.

• Má manželka při rozvodu nárok na vyrovnání za nižší příjmy v době, kdy čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou?
• Má manželka při rozvodu nárok na vyrovnání za údajnou ztrátu kariery a zdravotní zátěž spojenou s umělým oplodněním?

Děkuji.

Jsme s manželem svoji od roku 2009. Celou dobu jsme měli společnou kasu. Manžel v před dvěma lety zdědil byt po rodičích, který prodal, zaplatil si svou insolvenci. Koupil auto, zaplatil opravu střechy na domě, kde bydlíme (majitelé jsou synové). Po zaplacení dluhů si založil účet, kde mu chodí výplata. Já nemám k účtu přistup, nevím kolik vydělává. Nemám přístup k penězům. Bylo několik hádek, kdy manžel trvá na tom, že jsou to jen jeho peníze a já na nic nemám nárok. Byla jsem nucena si vypůjčit, abych měla peníze pro svou potřebu, ale i na zaplacení např. internetu, poplatku za televizi, daně z nemovitosti. Na platby za elektřinu mi manžel pošle někdy ne. Nákupy manžel obstarává, avšak velmi střídmě. Já nepracuji, jsem na úřadě práce. Nepobírám žádné dávky. Můj příjem je nulový. Potřebuji finanční jistotu. Nemohu se o peníze prosit. Mám prosím nárok uspět u soudu s žádostí na nějakou měsíční částku od manžela?

Chci se Vás zeptat na dotaz ohledně mého otce. Můj otec celoživotně o mě nemá nějaký zájem, vůbec nic. Nyní mi vážně onemocněla mamina, o kterou on nemá také zájem, že by se o ní staral apod. Do budoucna mám strach, aby po mě on nepožadoval nějaké výživné apod. Mojí mamince pomůžu, ale jemu ve stáří ne. Chci se zeptat, zda jde zpracovat nějaký dokument, kde on se sám zřekne, že po mě nebude požadovat žádné výživné, případně společné bydlení atd. Když on to podepíše, tak zda potom bude platit až to bude platit. Já se na stáří o něj nebudu starat a nějaké fin. příspěvky mu také posílat nebudu. Chci to jen mít nějak ošetřené, ať mohu vědět, že to mám v pořádku, až by se něco dělo. Děkuju za odpověď.

Chtěla bych požádat o orientační právní posouzení mé situace ohledně vypořádání společného jmění manželů.
S manželem jsme spolu přibližně 12 let, z toho většinu jako manželé. Ještě před svatbou si manžel koupil byt na hypotéku. V té době jsme již byli partneři, do bytu jsem se nastěhovala, měla jsem tam trvalý pobyt a podílela jsem se na vybavení domácnosti.
Po svatbě byla hypotéka refinancována a stala jsem se spoludlužnicí. Hypotéka byla následně splácena ze společných příjmů. Za dobu manželství se na jistině splatilo přibližně 150 000 Kč.
Později proběhla výměna bytů s rodiči manžela formou darovacích smluv. Manžel daroval svůj původní byt rodičům a rodiče darovali větší byt pouze jemu. Nejsem uvedena jako obdarovaná.
Do nového bytu jsme během manželství investovali přibližně 400 000 Kč na rekonstrukci. Z toho asi 100 000 Kč pocházelo z výlučných prostředků manžela, zbytek byl hrazen ze společných prostředků a částečně z půjčky od mé babičky, kterou jsme následně spláceli.
Za trvání manželství jsme koupili také automobil za přibližně 750 000 Kč. Manžel do něj vložil asi 150 000 Kč ze svého penzijního spoření, zbytek byl financován ze společných prostředků. Auto je registrováno na mě a manžel souhlasí s tím, že mi zůstane.
Kromě toho máme společné úspory přibližně 100 000 Kč. Veškeré vybavení bytu (nábytek, spotřebiče apod.) zůstane manželovi.
Nejprve jsme se ústně dohodli, že mi v rámci celkového vypořádání vyplatí 500 000 Kč. Nyní ale tvrdí, že je tato částka nepřiměřená a že mi podle něj téměř nic nenáleží, protože byt byl jeho výlučným majetkem.
Nežádám polovinu hodnoty bytu.

Chtěla bych pouze vědět:
1. Je za těchto okolností požadavek na jednorázové vypořádání ve výši přibližně 500 000 Kč právně obhajitelný?
2. Jak se při vypořádání zohledňují společné investice do výlučného majetku jednoho z manželů?
3. Má význam skutečnost, že jsem byla spoludlužnicí hypotéky a že byly po svatbě použity společné prostředky na splácení úvěru a rekonstrukci?

Děkuji za Vaši odpověď. 

Chtěla bych se zeptat, partner má s bývalou ženou 17ti letou dceru. Doteď přispívá 3.000 Kč alimenty, platí jí spoření, a na vše o co si napíšou přidává (školy v přírodě, výlety, adaptační výlet do Itálie, brýle...). Bývalá žena je vdaná, a mají spolu starost jen o danou dceru. Nyní podala návrh na zvýšení alimentů na 8.000 Kč, i s tím že ví že partner pracuje v Německu a může si zažádat i Kindergeld. Já z bývalého vztahu mám 14letého syna ve své péči, na domácí výuce (prošel si šikanou ve škole), do toho ze zdravotních důvodů nemohu být normálně zaměstnaná a pracuji jen na DPP, abych alespoň nějaký příjem měla. Finančně mi musí vypomáhat partner, který má na sebe hypotéku a jiné poplatky, já to samé...ještě dojíždí do práce, kde měsíčně projede 10.000 Kč. Soudu jsme poslali jeho příjmy i výdaje. Zůstává mu kolem 11-14.000 Kč měsíčně. Má připravené s sebou i moje výdaje a příjmy, kdy já jsem každý měsíc v mínusu. Proto by mě zajímalo, jestli je nějaká šance, že mu alimenty tak rapidně zvednou? Je pravda, že dceři zjistili srdeční vadu a nyní jde na operaci. Na kontroly dojíždí cca 20 minut od místa kde bydlí, musí se vyhnout stresu a fyzické námaze. Dcera k nám nejezdí, co si našla přítele a ani s námi nekomunikuje, jen pokud chce nějaké peníze. Teď nám i oznámila, že k nám nepojede na prázdniny, jelikož po operaci musí mít karanténu. To chápeme, ale nechápeme, jak je možné, že jí matka v srpnu nechá s přítelem letět do ciziny. V létě, když tu byla od nás odjela s Iphonem 11, který jsem jí dala a s novým tabletem Lenovo. V únoru 2026 psala muži, že jí nevyhovuje, protože prý na něm nemůže psát tužkou a chce Ipad. Bohužel jsme ve finanční tísni, tak jí na něj k narozeninám poslal 1.500 Kč. Dříve, když já mohla normálně pracovat, jsem jí měsíčně posílala 500 Kč kapesné. Ale bohužel ze zdravotních důvodů jsem byla propuštěna a byl mi i odebraný invalidní důchod. Proto nevíme, jestli má muž vůbec nějakou šanci s tím, že bývalé ženě třeba soud doporučí, aby si zařídila Kindergeld a muži nechali alimenty 3.000 Kč. Děkuji za radu.

Nedávno jsem se rozvedla a žiji v zahraničí. S bývalým manželem máme zatím nevypořádané SJM (žalobu jsem teprve podala). Do SJM patří 2 domy. V jednom žije dcera (mám v něm trvalé bydliště já, dospělý syn, dcera a zatím i bývalý manžel). Ve druhém domě manžel žije s novou rodinou. Naše společná dcera je dospělá, 19 let, ale studuje. Bude podávat žalobu na určení alimentů. Prosím, jak je to s alimenty v případě, že dcera žije v domě sama. Celé náklady na dům neutáhnu. Co může dcera požadovat po otci? Na domě je úvěr 3.300 Kč měsíčně, který platím já (na druhém domě, kde žije manžel dluhy nejsou), dále výhradně já platím: vodu, elektřinu, plyn celkem Kč 10.500 Kč, dále pojistka na dům 5.000 Kč ročně, dceři paušál na telefon 700 Kč, opravy auta, které jsem ji koupila a jezdí s ním do školy, naftu na cestu cca 3.000 Kč měsíčně, platím jí "ženské věci" jako nehty, pedikúru, řasy - cca 1.500 Kč měsíčně, nějaké oblečení, toaletní, kosmetické potřeby, jídlo a také potřebuje věci do školy, peníze na exkurze atd.

Kolik může dcera požadovat, když tedy žije sama v domě patřícího do SJM, ale veškeré náklady s domem spojené platím od rozvodu já. Ještě musím uvést, že bývalý manžel má novou rodinu - děti 3 a 6 let a partnerku, která nepracuje...může, ale nechce. Na co tedy má dcera nárok? Co může po otci požadovat a je reálné to získat? Musím vše platit já? Děkuji moc.

Dcera žije v ČR. Manželovy přiznané poměry jsou přiměřené. Plat cca 40.000 Kč měsíčně čistého. Bokem si přivydělává opravou aut. Několik desítek tisíc měsíčně a na účtu má 3 miliony, které dostal darem od svého otce. Do toho dostal dotaci a kompletně dům rekonstruuje. Dcera brigádu má, ale může pouze o víkendech, takže příjem je cca 3500 Kč. Moje příjmy v ČR byly 25.000 Kč měsíčně čistého. Momentálně jsem nezaměstnaná a žiju v zahraničí, kde začínám úplně znovu v podnájmu, který je 800Euro měsíčně, učím se jazyk a hledám práci. Do toho platím právni zastoupení, žalobu na vypořádání SJM atd . Zatím jsem vše zvládala platit. Nyní už bohužel nezvládám a odnáší to dcera...otec se o ní vůbec nezajímá, bokem vydělá spoustu peněz. Proto mě zajímá, co se může dcera požadovat po něm a je reálné to vymoci. Zda je reálné spočítat náklady ( tedy bez kosmetiky, nehtů atd - zaplatí si dcera) a požadovat pulkubez ohledu na tabulku, která určuje výši alimentů...právě s ohledem na to, že dcera žije sama a studuje.
Děkuji moc.

Podala jsem si návrh na zvýšení výživného. Poslední soud před čtyřmi lety (2022) skončil tak, že nám byla nařízena mediace, v rámci níž se otec zavázal hradit polovinu nákladů. Z tohoto pak vyšel i soud, který mu dle toho vyměřil výživné. V podstatě ihned poté, co se stal rozsudek pravomocným, tak se mi vysmál s tím, že nic platit nebude. Otec dlouhodobě blokuje jakoukoliv komunikaci. Finanční účast si různě podmiňuje, v mailech mi neustále vyhrožuje, vydírá mě a uráží. Komunikaci jsem proto omezila pouze na výčet mimořádných nákladů, který mu posílám jednou ročně. Nyní to u soudu prezentuje tak, že když nemůže o mimořádných nákladech rozhodovat, tak je ani nemusí platit, což mu soudkyně dala prakticky za pravdu.

• Pomůže mi si nechat vyhotovit odborný posudek, který by dokazoval, že věcnou komunikaci dlouhodobě a záměrně znemožňuje on sám? 
• A opravdu je možné, aby otec prostě nesouhlasil s rovnátky či placenou přípravou na SŠ a tím pádem je nemusel platit?
• Jsou mimořádné náklady vymahatelné zpětně?
• Jak je to se školným, které se musí platit dvakrát ročně? A s povinností ho hradit?

U soudu otec uvedl, že s tím konzultován nebyl, nicméně nechtěl dítěti nijak bránit. Otec má doktorát a je nezaměstnaný. Tvrdí, že je příliš vzdělaný a příliš úzce profilovaný. Žije v karavanu, takže výdaje má nízké. Děti jsou studující ve věku 16 a 18 let, žijeme v Praze. Školné činí 80.000 Kč/roč.