Rodinné právo

Jaké jsou všechny možnosti, respektive jak funguje vyrovnání manželů po rozvodu. Příklad: postavený dům, za 3.000.000 Kč v roce 2015. Dodnes (17.3.2026) zaplacen asi tak 1.000.000 Kč. Hypotéku máme tedy zhruba ještě na 17 let. Manželka se bude chtít rozvádět a my nemáme dost prostředků na vyplacení jeden druhého.

Moje dcera je studentka do 26 let, soustavně se připravuje na budoucí povolání a nebydlí s námi ve společné domácnosti. Máme mezi sebou dohodu, že jí přispíváme částkou 6.000 Kč měsíčně. Zároveň na ni neuplatňujeme daňové zvýhodnění.
Vlastníme byt, který pronajímáme (resp. plánujeme pronajímat), a zvažujeme možnost tento byt pronajmout právě naší dceři za běžných tržních podmínek. Může v této situaci dcera požádat o superdávku a jsou u toho pro nás nějaká rizika?
Děkuji.

Mám syna na základě rozsudku z roku 2021 svěřeného do péče a matce bylo nařízeno placení měsíčního výživného. 01/2026 syn dovršil 18 let a matka automatiky přestala zasílat výživné mě jakožto otci a na základě stanoveného rozsudku a začala ho bez jakékoliv domluvy se mnou zasílat celé synovi. Dočetl jsem se pomocí AI, že když bylo výživné stanovené rozsudkem, tak i nyní by měl soud zase toto změnit vydáním rozhodnutí, že může výživné nyní dostávat syn. Toto by mělo být oficiálně stanovené soudem. Je to tak, můžu se obrátit na soud pro neplnění rozsudku?
Děkuji Vám za odpověď. 

Momentálně se chystám podat žádost o rozvod. Mám tři děti. Dcery, 14 a 9 let, bydlí se mnou. Syn, 18 let, studující zůstává bydlet u otce. Mám na syna vyživovací povinnost a pokud ano, komu výživné hradím? Zda otci syna nebo přímo do rukou plnoletého syna. Děkuji a přeji hezký den.

Ústav sociální péče Zběšičky, zřizovatel kraj jihočeský, klienti s různým postižením, celoroční pobyt, trvale hlášeni tam. Invalidní důchod třetí stupeň + příspěvek na péči. Všechny peníze jdou tam. Zůstává jim akorát zákonné procento z důchodu. Když je důchod nižší, nestačí na úhradu měsíčních nákladů na žití, doposud zřizovatel doplácel. Nyní doplácet nechce a vymýšlí změny. Opírá se o vyhlášku č, 505/2006, kde stanovil maximální ceny pobytu povolené vyhláškou (ne skutečné náklady) a peníze, co chybí, chce tentokrát po klientech. Mají si požádat o superdávku přes opatrovníky. Není vůbec stanoveno, co bude, když superdávka nebude schválena. Jako opatrovník jednoho z klientů jsem toto odmítl podepsat, s touto změnou úhrad nesouhlasím a o žádnou superdávku žádat nebudu. Může ústav takto postupovat? Pokud toto odmítnu, co hrozí mému klientovi a co mě, jako opatrovníkovi? Jak mám postupovat dál? V příloze zasílám návrh změny plateb ústavu, se kterým jsem nesouhlasil, nepodepsal a odmítám se na tomto podivném špatném řešení podílet. 

Dcera odešla od manžela a před rozvodem, z naivity, že budou fungovat slíbené ústní dohody, podepsala Dohodu o vypořádání SJM (ověřené podpisy i s dodatkem nenapadnutelnosti této dohody). Potom zjistila, že manžel si odkláněl velké částky ze své výplaty a jejíž výši neměla vědomost a nejbližší čas ukázal, že manžel nejen odklonil peníze, ale, že odmítá komunikovat o dětech, děti manipuluje proti matce a celkově ji psychicky deptá. Dotaz zní: je možné tuto "Dohodu" napadnout a jaké jsou soudní poplatky za vymáhané rozdělení majetku (paušální, nebo podle výše částky o kterou se jedná)? A jaká je výše poplatku?

Mám syna od roku 2021 svěřeného do výhradní péče. Otec má oprávnění syna vídat vždy v sudém týdnu od úterý od 13.00 do neděle do 18.00 hodin. Bere si ho jen od pátek do neděle. Otec mi řekl, že si ho brát nemusí. Syn k němu jezdí ve středu po škole a vrací se v 17.00. Má otec na toto právo nebo obchází rozhodnutí soudu? Řekl mi, že kdyby si syna bral víc, musela bych mu vracet výživné.. Za celou dobu si syna vzal jen jednou od úterý do neděle (před letními prázdninami). Řekl mi, že má své plány a nechce si syna brát, ale já mám také své plány a musím si to vyřešit. Děkuji za odpověď.

Obracím se na Vás s žádostí o právní konzultaci ve věci určení otcovství a stanovení výživného. Měl jsem partnerský vztah, během kterého bývalá přítelkyně otěhotněla. Těhotenství z mé strany nebylo plánované ani odsouhlasené. Ve čtvrtém měsíci těhotenství jsme se rozešli, především z důvodu ztráty důvěry a neshod ohledně celé situace. Rozhodl jsem se, že nechci být uveden jako otec v rodném listě dítěte, a proto jsem k zápisu svého otcovství nedal souhlas. Po narození dítěte bývalá partnerka zahájila kroky směřující k určení otcovství prostřednictvím testu DNA. V té době jsem byl pod značným psychickým tlakem a ve snaze předejít soudnímu sporu jsem přistoupil na dohodu, že budu dobrovolně přispívat částkou 3 500 Kč měsíčně, aniž by bylo otcovství právně určeno. Nyní jsem informován, že hodlá podat žalobu na zvýšení výživného. Podle dostupných informací by výživné mohlo být stanoveno až na částku 6.000 - 8.000 Kč měsíčně. Moje současná finanční situace je však napjatá. Po odečtení běžných životních nákladů (nájem, splátky úvěru a další závazky) mi zbývá přibližně 11.000 Kč měsíčně. Mám vážné obavy, že případné stanovení vyššího výživného by mě mohlo dostat do finanční tísně a ohrozit moji schopnost hradit základní životní potřeby. Dovoluji si Vás proto požádat o zodpovězení následujících dotazů: Jak soud postupuje v případě, že domnělý otec odmítne podstoupit test DNA? Hrozí mi nějaké sankce, pokud bych odmítl test DNA, případně jaké to může mít procesní důsledky. Do jaké míry soud při stanovení výživného zohledňuje skutečné finanční možnosti povinného rodiče, jeho závazky a riziko vzniku existenčních potíží? Do jaké míry soud zohledňuje moje existující úvěrové závazky které jsou ve výši 16.000 Kč a náklady na bydlení a živobytí? Jaké kroky byste mi doporučil učinit nyní, abych minimalizoval právní i finanční riziko?
Pokud ale vaše možnosti nedovolují mi odpovědět na veškeré mé dotazy, prosím aspoň o jednoznačnou odpověď na z hlediska mojí situace. Předem děkuji za Vaši odpověď a doporučení dalšího postupu. 

Pracovala jsem na HPP po dobu 3 let, ten skončil. Následně na DPP na dobu určitou na 5 dní jsem odpracovala u stejného zaměstnavatele 45 hodin. DPP založilo účast na důchodovém pojištění, a byla mi z ní vypočítána podpora v nezaměstnanosti, což je pro mě nevýhodné. Zaměstnavatel mi nedal žádný rozvrh pracovní doby, pracovala jsem na pracovním úkolu, a tak jsem pracovala i 6 hodin z toho času doma, bez Dohody o pracovní činnosti nebo Dohodě o provedení práce na home office. Požádala jsem tedy zaměstnavatele změnu v počtu odpracovaných hodinách na 39, s tím, že jsem do odpracovaných hodin chybně uvedla i těch 6 hodin práce doma bez smlouvy. Zaměstnavatel mi odpověděl, že jsem pro něj vykonala práci, že si je toho vědom, že to bylo bez dohody o práci na dálku, a musí mi tyto hodiny proplatit. V této situaci by se mi spíš hodilo, kdyby je neproplatil a nezapočítal, protože by se mi podpora počítala z předchozího HPP. Mám nějakou oporu v zákoně pro tuto situaci, když je proplaceno něco nezákonného? Co se stane, když mu pošlu peníze za tyto hodiny zpět? Velmi děkuji.

Máme děti, 12 a 16 let, ve střídavé péči. Já mám příjem 25.000 Kč, on 45.000 Kč a má další 3 vyživovací povinnosti ve výši 11.000 Kč. Já žiju ve vlastním domě, on v nájmu za 15.000 Kč. Kolik bychom si měli vzájemně platit? Děkuji Radka Slabenakova.