Rodinné právo

Mám syna od roku 2021 svěřeného do výhradní péče. Otec má oprávnění syna vídat vždy v sudém týdnu od úterý od 13.00 do neděle do 18.00 hodin. Bere si ho jen od pátek do neděle. Otec mi řekl, že si ho brát nemusí. Syn k němu jezdí ve středu po škole a vrací se v 17.00. Má otec na toto právo nebo obchází rozhodnutí soudu? Řekl mi, že kdyby si syna bral víc, musela bych mu vracet výživné.. Za celou dobu si syna vzal jen jednou od úterý do neděle (před letními prázdninami). Řekl mi, že má své plány a nechce si syna brát, ale já mám také své plány a musím si to vyřešit. Děkuji za odpověď.

Obracím se na Vás s žádostí o právní konzultaci ve věci určení otcovství a stanovení výživného. Měl jsem partnerský vztah, během kterého bývalá přítelkyně otěhotněla. Těhotenství z mé strany nebylo plánované ani odsouhlasené. Ve čtvrtém měsíci těhotenství jsme se rozešli, především z důvodu ztráty důvěry a neshod ohledně celé situace. Rozhodl jsem se, že nechci být uveden jako otec v rodném listě dítěte, a proto jsem k zápisu svého otcovství nedal souhlas. Po narození dítěte bývalá partnerka zahájila kroky směřující k určení otcovství prostřednictvím testu DNA. V té době jsem byl pod značným psychickým tlakem a ve snaze předejít soudnímu sporu jsem přistoupil na dohodu, že budu dobrovolně přispívat částkou 3 500 Kč měsíčně, aniž by bylo otcovství právně určeno. Nyní jsem informován, že hodlá podat žalobu na zvýšení výživného. Podle dostupných informací by výživné mohlo být stanoveno až na částku 6.000 - 8.000 Kč měsíčně. Moje současná finanční situace je však napjatá. Po odečtení běžných životních nákladů (nájem, splátky úvěru a další závazky) mi zbývá přibližně 11.000 Kč měsíčně. Mám vážné obavy, že případné stanovení vyššího výživného by mě mohlo dostat do finanční tísně a ohrozit moji schopnost hradit základní životní potřeby. Dovoluji si Vás proto požádat o zodpovězení následujících dotazů: Jak soud postupuje v případě, že domnělý otec odmítne podstoupit test DNA? Hrozí mi nějaké sankce, pokud bych odmítl test DNA, případně jaké to může mít procesní důsledky. Do jaké míry soud při stanovení výživného zohledňuje skutečné finanční možnosti povinného rodiče, jeho závazky a riziko vzniku existenčních potíží? Do jaké míry soud zohledňuje moje existující úvěrové závazky které jsou ve výši 16.000 Kč a náklady na bydlení a živobytí? Jaké kroky byste mi doporučil učinit nyní, abych minimalizoval právní i finanční riziko?
Pokud ale vaše možnosti nedovolují mi odpovědět na veškeré mé dotazy, prosím aspoň o jednoznačnou odpověď na z hlediska mojí situace. Předem děkuji za Vaši odpověď a doporučení dalšího postupu. 

Pracovala jsem na HPP po dobu 3 let, ten skončil. Následně na DPP na dobu určitou na 5 dní jsem odpracovala u stejného zaměstnavatele 45 hodin. DPP založilo účast na důchodovém pojištění, a byla mi z ní vypočítána podpora v nezaměstnanosti, což je pro mě nevýhodné. Zaměstnavatel mi nedal žádný rozvrh pracovní doby, pracovala jsem na pracovním úkolu, a tak jsem pracovala i 6 hodin z toho času doma, bez Dohody o pracovní činnosti nebo Dohodě o provedení práce na home office. Požádala jsem tedy zaměstnavatele změnu v počtu odpracovaných hodinách na 39, s tím, že jsem do odpracovaných hodin chybně uvedla i těch 6 hodin práce doma bez smlouvy. Zaměstnavatel mi odpověděl, že jsem pro něj vykonala práci, že si je toho vědom, že to bylo bez dohody o práci na dálku, a musí mi tyto hodiny proplatit. V této situaci by se mi spíš hodilo, kdyby je neproplatil a nezapočítal, protože by se mi podpora počítala z předchozího HPP. Mám nějakou oporu v zákoně pro tuto situaci, když je proplaceno něco nezákonného? Co se stane, když mu pošlu peníze za tyto hodiny zpět? Velmi děkuji.

Máme děti, 12 a 16 let, ve střídavé péči. Já mám příjem 25.000 Kč, on 45.000 Kč a má další 3 vyživovací povinnosti ve výši 11.000 Kč. Já žiju ve vlastním domě, on v nájmu za 15.000 Kč. Kolik bychom si měli vzájemně platit? Děkuji Radka Slabenakova.

Řeším s manželkou nesporný rozvod. S rozvodem přišla manželka s tím, jak by si představovala péči o děti (7 a 10 let) a to 2 víkendy v měsíci bych je měl já, jinak ona. Vzhledem tomu, že z bytu odejdu já, tak mi nějakou dobu potrvá, než si zajistím potřebné podmínky pro děti. Mohu po rozvodu např. po roce zažádat o "střídavou" péči? Jeden týden já, druhý manželka. Bydlet budeme od sebe do 1 km v rámci jednoho města. Nebo to není možné vzhledem k nespornému rozvodu a tudíž již není do budoucna možné toto měnit? Mohu případně do dohody uvést, že bych do budoucna měl zájem o tento druh péče? Dále by mě zajímalo, zda je možný dohled nad alimenty, aby byly vynakládány pouze a jen pro účely dětí? Existuje něco podobného jako je tom v případě opatrovníka? Děkuji.

Chtěl bych se zeptat na vyplácení výživného po novele zákona. Budeme se rozvádět a s manželkou jsme se dohodli na péči dětí v poměru 50:50. Domnívám se, že při tomto poměru péče se alimenty nevyplácí, nicméně manželka argumentuje tím, že mám dvojnásobně vyšší plat a tudíž bychom se měli domluvit na vzájemném vyplácení alimentů. Pokud nebudu souhlasit, ale na všem ostatním se dohodneme, je to překážka k rozvodu dohodou anebo v tomto jediném bodě může rozhodnout soud? Kolik by nám soud vyměřil alimenty pro děti 9 a 11 let? Děkuji.

Mamince sdělila paní na úřadu, že nemá právo na dávky v nouzi. Přitom má důchod 6.000 Kč. Kdo už má tedy právo na dávky?
Maminka se byla ptát, na co má nárok a byla právě takhle odbyta. Na tu okamžitou mimořádnou pomoc asi nárok nemá, jak jsem to četla. Vzniklo to tak, že se zadlužila, dostala se do dluhové pasti a neplatila si sociální pojištění. Proto ten nízký důchod. Je někde v zákoně ještě charakterizován ten nárok na superdávku?

Děkuji moc.

Jsem vdova a starám se o dvě nemocné děti. Pobírám důchody sirotčí a vdovský. Dále na obě děti pobírám Příspěvek na péči a na jedno z dětí příspěvek na mobilitu. Žádné jakékoli další dávky či příjem nemám. Kvůli péči o těžce postižené dítě nemohu chodit do práce a ráda bych pronajala byt, jehož jsem sama výlučným vlastníkem.

• Byla jsem však rodinou upozorněna, že bych si měla ověřit, zda v takovém případě mi nebude ponížen důchod, příspěvek na péči (patřící dítěti), příspěvek na mobilitu (patřící dítěte), či si snad nebudu muset začít platit sama zdravotní pojištění či sociální pojištění, protože budu mít najednou příjem z pronájmu.¨
• Podléhají příjmy z pronájmu zdanění vždy (tj. budu muset podávat daňové přiznání)? 

Velice Vám děkuji za odpověď. S pozdravem Svatava

S bývalou přítelkyní jsem cca tři roky (2022-2025) vychovával její děti. Bral jsem je na výlety, dohlížel na ně, kupoval jim dárky, se starším dítětem jsem se učil a vypracovával s ním domácí úkoly. V podstatě jsem fungoval prakticky jako jejich otec a to i přesto, že se nejednalo o moje biologické potomky. K dětem (starší chlapec 9 let, mladší dívka 3 roky) jsem si vypěstoval poměrné hlubokou sociální vazbu a stejně tak i oni vnímali mě. Chtěl bych se zeptat, zda-li i přestože se jedná o moje nevlastní potomky mám právo se s dětmi pravidelně (cca jednou nebo dvakrát týdně) vidět. Matka mi totiž nedovoluje se s nimi stýkat a mě ty děti velice chybí. Podle informací, které jsem dohledal na internetu by to teoreticky mělo být možné skrze paragraf 927. Nicméně, pokud tomu opravdu tak je, tak by mě zajímalo, jaká je cca šance, že bych mohl s tímto požadavkem u soudu uspět, kolik peněz by to odhadem mohlo stát a jak bych měl správně postupovat. Předem Vám děkuji za odpověď.

Manžel vlastní dům (ještě přes svatbou). Od roku 9/2022 jsme manželé a podílím se na placení jeho hypotéky, která je 10.000 Kč měsíčně. Budeme se rozvádět, náleží mi nějaká finanční kompenzace a případně kolik?