Stavby, stavební řízení a právo

Od 1967 je náš dům omezen stavební uzávěrkou z důvodu plánovaného obchvatu města. Máme povoleny jen udržovací práce. Trvá to 50 roků. Jak se máme bránit? Z obce nám odpověděli, že nemáme stavební uzávěru, ale omezení územním plánem. Cítíme se omezování na našich vlastnických právech.

Náš starý bytový dům se na katastru zobrazuje bez pavlače. Na dům se dělal pasport, kde jsou také zakresleny dvě malé přístavby pod touto pavlačí a dělal se i geometrický plán. Stavební úřad pasport ověřil, KÚ geometrický plán ověřil také, ale nezadal jej do veřejného katastru kvůli "změně obvodu budovy" právě kvůli malým přístavbám, protože pavlač jako součást budovy zakreslená není. KÚ si vyžádal ověření/kolaudaci anebo jiný dokument od SÚ, aby mohl změnu obvodu budovy zapsat. Žádné dokumenty k tomu ale nejsou od stavebního úřadu dostupné (dům je více než 100 let starý) a podle konzultace s SÚ je budova definována i střechou, která i přesahuje samotnou pavlač, takže prastaré přístavby nechce vůbec řešit. Odvolává se na revizi katastru, která ale zatím u nás není plánována a prý jestli se toho někdo z katastru chytne, tak pak se uvidí. Chtěli bychom mít dům v dobrém právním stavu, protože zde aktuálně z komplikovaných důvodů není SVJ (dům částečně vrácen v restituci (40%) a restituenti ignorují jakékoli návrhy na opravu), ale to je na jinou debatu. Jak je to prosím správně - pavlač je součást stavby a zároveň ji ale takto katastr nepovažuje? Pavlač je přece společná zastavěná část domu, konstrukčně spojená s budovou a do bytů je přístup jen přes ni? Je to chyba a jak to řešit, má každý katastrální úřad jiný přístup anebo se historicky pavlače nezapisovaly jako součást stavby? Děkuji.

Jsem z Dolních Břežan u Prahy a mám postiženého partnera, o kterého se starám. V souvislosti s péčí o něj bychom si potřebovali na zahradě postavit vejminek, tak jak jej umožňuje novela stavebního zákona. V příloze č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb. je jako jednoduchá stavba definováno: 
1. p) stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.
Potřebovala bych se prosím zeptat, zda je vymezení „vejminku“ v zákoně PLNĚ závazné, tedy zda platí, že nelze sjednat žádnou výjimku z uvedených parametrů vejminku.
Konkrétně se mi jedná o odstupovou vzdálenost 2 metry. Máme úzký a táhlý pozemek a mysleli jsme, že bychom vejminek postavili na hranici pozemku se sousedy. Skutečně nelze schválit žádnou výjimku, jak nám sdělili na stavebním úřadě? A je nutné (vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu pro bydlení) počítat i s nutností dalších dvou parkovacích stání (včetně jednoho krytého)? Děkuji předem a přeji pěkný den. 

Dobrý den, podali jsme žádost o místní šetření na stavební úřad. Z výkresů našeho rodinného domu RD a fotografií naší střechy (sousedící s černou stavbou) bylo zjištěno, že střecha černé stavby se opírá nebo dokonce stojí na obvodové zdi našeho RD.

Během roku jsme několikrát volali PČR kvůli rušení nočního klidu. Rušení je z naší strany těžce prokazatelné - nereálné provedení nahrávky (jedná se zejména o nízkofrekvenční rány, dunění a otřesy pocházející z opakovaného otevírání, zavírání - bouchání dveřmi, zřejmě driblování míčem dítětem v cca 20 minutových intervalech různé intenzity a pravidelnosti v čase během celého dne, ale i noci a brzkých ranních hodin a štípání dříví a v přilehlé místnosti - tato není černou stavbou - způsobující řinčení skleniček u nás v kuchyni, nárazy a poťukávání (většinou záměrné) na radiátor umístěný v černé stavbě zavěšený na naší obvodové zdi) a umístění stavby, která je ve dvoře a je k ní omezený přístup z ulice.

PČR sousedy někdy ani přímo nekontaktuje, obhlídne situaci "z venčí" a nám zavolá výsledek šetření - "klid a světla zhasnutá". Dále se ještě přidalo obtěžování štiplavým a zapáchajícím kouřem, dýmem a polétavým popílkem (máme pravidelně na autě větší kusy sazí) ze spalování nekvalitního dřeva (mokré, čerstvé, nábytek...), kdy nelze ani vyvětrat. Budeme podávat stížnost na obecní úřad, ovšem netuším, co nám to přinese. Naději vkládáme do stav.úřadu, ale stále se obáváme, že nakonec černou stavbu nějak schválí, příp. doporučí ji upravit. My bychom se jí chtěli s poukazem na obavy i z narušení statiky domu (naše zeď zatěžovaná střechou vedlejší stavby, zřejmě chybí nosná zeď jejich stavby) + nedovolené zavěšení radiátoru na naší zdi + hluk z toho zbavit úplně - zbytek sousedního domu v takové míře hluky nenese - byť je jasné, že otřesů se (ani po příp.úplném odstranění stavby) nikdy nezbavíme. Soudu bych se i ráda vyhnula, potřebujeme rychlejší řešení. Nyní jsme ještě navíc narazili na policistu, který odmítl nahlášení rušení nočního klidu řešit, že už u nás jednou byl, kdy naši sousedé předložili čerstvou nahrávku ze dne oznámení, kdy jsme před oznámením, těsně před spaním a před 22.hodinou, když hluk, otřesy a vibrace od sousedů probíhaly min.30 minut v kuse, asi ve dvou vlnách 5x intenzivněji zaťukali, aby přestali. Z jejich strany se ozvaly rány v podobě kopnutí do radiátoru včetně slovního projevu jako odveta na naše poťukání, kdy můj to již nevydržel a zakřičel ať jsou potichu. Sousedi se tedy po příjezdu PČR bránili onou nahrávkou s odůvodněním, že mají 3 malé děti (cca 1 až 5 roků), které naše poťukání a křičení ruší. Potřebuji za potřebné na tomto místě uvést, že jsme tolerantní, co se "hlučnosti dětí" přes den, pláč apod., týče, řešíme hluk v nočních hodinách - nejstarší dítě, popř. dospělý, dribluje míčem v místnosti sousedící s námi (nevíme, zda za přítomnosti či nepřítomnosti rodičů), zřejmě za přítomnosti mladších sourozenců (tak tomu bylo i oné noci), takže nechápeme, jak bychom děti mohli potenciálně "rušit", když hluk u nich již probíhá. Tyto rány probíhají během celé noci (ve 23:30 cca 10 min., v 01.00 cca 20 min., 03:00...). Dle PČR si máme za sousedy zajít sami, neklepat ani kričet. Chodili jsme opakovaně s žádostmi, ať si místnost odhluční, abychom se vzájemně nerušili. Naše doporučení 3x zopakované ignorovali, majitel domu jim ještě řekl, že je vše v pořádku. Přístup PČR mě mrzí a už nevím, na koho bychom se tedy měli obracet. Podotýkám, že jsme slušní a tiší lidé, nemáme žádné prohřešky, akorát bychom se v našem domově rádi kvalitně vyspali. Vstáváme všichni kolem 04.45 hod. vč.10leté dcery, víkendy jsem vzhůru také brzo kvůli hluku.
Prosím radu, na koho je možné se ještě obracet.
Děkuji.

Chci postavit nový plot s podezdívkou a posuvnou bránou na hranici svého pozemku. Přes pozemek vede vodovod Čevaku. Plot nezasahuje ani omylem do ochranného pásma vodovodu. Čevak tvrdí, že pokud zbourám starý plot, nesmím postavit nový, protože prý musí mít přístup na pozemek pro případ havárie. Vodovod je v podstatě přípojkou pro dva domy, ochranné pásmo je 1,5 m na každou stranu. Na argument, že bych pracovníky samozřejmě na pozemek v případě havárie pustil, Čevak neslyší. Mohu postavit plot, nebo ne?

Pozemek sousedící s naší zahradou zakoupila developerská firma, která na něm plánuje postavit 2 řadové domy pro další prodej. Jeden z plánovaných domu bude těsně přiléhat ke garáži stojící na konci naší zahrady. Developer nás nyní žádá o povolení stavby přilehlého domu. Mohu před povolením stavby developerovi nějak ošetřit formou služebnosti nebo věcného břemena vloženého do katastru nemovitostí či jiným instrumentem závazek, aby v budoucnu developer nebo nový majitel, kterému dům se sousedícím pozemkem developer prodá byl povinen povolit moji stavbu sousedící s jeho pozemkem a domem? Plánuji na místě stávající garáže v budoucnu postavit rodinný dům. Jistou komplikací a naší nevýhodou v této situaci je, že k naší garáži, která je řádně zapsaná v katastru nemovitostí můj zemřelý otec v minulosti přistavěl malou dílnu sousedící s pozemkem developera. Tato dílna bohužel není zapsaná v katastru nemovitostí a nepodařilo se mi dohledat žádný doklad o ohlášení nebo povolení stavby. Developer mírně poukazuje na tuto "černou stavbu". Mohu alespoň v minimální variantě požadovat po developerovi dodatečné povolení této již postavené dílny? Předem děkuji za váš právní názor či radu.

Můžu prosím Vás udělat na trvalém travním porostu pískoviště pro děti (pláž) bez vyjmutí z půdního fondu? Děkuji.

Ke svému bytu v OV bych ráda přikoupila a připojila vedlejší nebytový prostor, který je nyní ve vlastnictví SVJ (byt i nebytový prostor jsou ve sníženém přízemí). Mohu se zeptat jaký postup by se Vám jevil jako ideální (včetně dílčích povolení jednotlivých úřadů a dílčích administrativních úkonů, např. vyjádření hygieniků, změna prohlášení vlastníků atd.)? Ráda bych si před odkoupením nebytového prostoru byla jista, že převod nebytového prostoru na bytový a připojení k mému bytu nebude stran úřadů problém. Mohu povolení jednotlivých úřadů vyřídit či předjednat před nabytím do OV (jakoby za SVJ)? Předem děkuji za odpověď.

Jsem vlastníkem domu, který tvoří se sousedovým domem dvojdům, soused nám při rekonstrukci nemovitosti zastavěl část pozemku svojí stavbou (sokl pod plot), dále při rozdělení co jest jeho a co jest naše, nám znepřístupnil přístup k 3 cm naší stavby a to včetně pozemku. Rekonstrukce proběhla v roce 2023 bez stavebního povolení. Při ní též položil dlažbu a za domem vystavěl terasu. Zastavěl tak 47 % pozemku s kulturou zahrada. Při dešťových srážkách máme po sousedově rekonstrukci často zaplaven sklep. Poraďte jak se mohu bránit.

Obdržela jsem od stavebního úřadu kladné rozhodnutí ve věci povolení stavby rodinného domu. Obec se proti tomuto rozhodnutí prostřednictvím stavebního úřadu odvolala ke krajskému úřadu. Chtěla jsem se zeptat na lhůty v dalším probíhajícím řízení. Má povinnost stavební úřad postoupit odvolání obce do 30 dnů od doby, kdy obdržel dané odvolání k nadřízenému orgánu k vyřízení? Je nutnost, aby se k odvolání obce vyjadřovali všichni účastníci řízení? Nebo se k odvolání budu vyjadřovat pouze já, jako osoba, které se odvolání týká? Je ve 30-ti dnech, které má stavební úřad na postoupení odvolání nadřízenému orgánu zahrnuta i lhůta, kdy se mají účastníci vyjádřit? Nebo má stavební úřad 30 dní k tomu, aby oslovil účastníky řízení k vyjádření podaného odvolání obce a pak má dalších 30 dní, od doby, kdy se účastnící řízení vyjádří k tomu, aby postoupil odvolání nadřízenému orgánu? Zdá se mi nelogické, abych čekala 30 dní, než mě a další účastníky řízení stavební úřad vyzve k vyjádření. K vyjádření poskytl stavební úřad lhůtu 7 dnů. Když nějaký účastník nepřevezme výzvu k vyjádření, započítává se automaticky 10-ti denní lhůty a pro doručení, čímž se z doby 7 dní na vyjádření dostaneme automaticky na 7+10=10 dnů, kdy stavební úřad může konstatovat, že se všichni účastníci vyjádřili. V mém konkrétním případě dne 13.06. obdržel stavební úřad odvolání , které obec podala. Dne 11.07. osloví stavební úřad všechny účastníky řízení, aby se k odvolání do 7 dnů vyjádřili. Jeden z účastníků si písemnost nevyzvedne, čímž se lhůta pro vyjádření u tohoto účastníka prodlouží do 31.07. S tímto datem může stavební úřad disponovat jako s konečným, kdy se všichni účastníci s podaným odvoláním vypořádali. Dne 30.08. stavební úřad postoupí odvolání podané obcí 13.06. se všemi náležitostmi krajskému úřadu, jako nadřízenému správnímu orgánu. Je toto zákonem stanovená lhůta (dva a půl měsíce) k postoupení podaného odvolání k nadřízenému orgánu? Nebo je povinností stavebního úřadu do 30 dnů, tedy v mém případě, od 13.06. do 13.07. postoupit vznesené odvolání ke krajskému úřadu i se všemi náležitostmi týkající se vyjádření účastníků řízení? Děkuji za odpověď Malá.