

Máme nové sousedy - koupili rodinný dům, tedy RD a z vrchního patra chtějí udělat bytovou jednotku k pronajímání a spodní patro - chtějí udělat občerstvení / bistro. Rozumím tomu, že je to dobrý nápad - je to hned vedle cyklostezky. Ale my jako sousedé se nám to nepozdává - jaké máme možnosti se proti tady té záležitosti bránit? Máme šanci, nebo je máme nechat pokračovat? Jezdí tam už plno cyklistů - protože tam vede po celé délce cyklostezka - už tak je tam provoz. Děkujeme.
Soused začal v červnu 2026 na svém pozemku (zahrada, parc. č. 62/3, k. ú. Drysice) budovat nový sjezd a zemní násep z hlíny a asfaltového recyklátu za účelem připojení na komunikaci ve vlastnictví obce (parc. č. 2846/3, k. ú. Drysice). Podle snímků z Google Street View z dubna 2025 zde do té doby prokazatelně existoval pouze souvislý travnatý svah a nedotčený silniční obrubník.
Tento nový sjezd mě přímo poškozuje, neboť směřuje extrémně šikmo přímo proti mému řádně zkolaudovanému vjezdu k rodinnému domu (kolaudace v r. 2017). Sousední vlastník navíc nechal na spodní hraně sjezdu vysoký silniční obrubník, takže sjezd je technicky neuživatelný, aniž by při manévrování autem přejížděl a blokoval můj zkolaudovaný vjezd. Násep navíc přímo ve svahu obestavěl distribuční pilíř (kapličku) společnosti CETIN.
Postoj úřadů a zjištěná fakta:
Silniční správní úřad (Odbor dopravy MÚ Vyškov) mi sdělil, že jelikož se jedná o účelovou komunikaci, připojení nepodléhá správnímu řízení z jejich strany a stačí ústní souhlas starosty obce. Doplňuji, že mám k dispozici starší pravomocné rozhodnutí Obecního úřadu Drysice z roku 2015 (týkající se mého vlastního připojení), kde tentýž úřad v totožném místě definuje parcelu č. 2846/3 jako místní komunikaci. Současný starosta se však nyní snaží tvrdit, že jde o komunikaci účelovou.
Stavební úřad (MÚ Vyškov) mi po telefonu naznačil, že nemám šanci uspět, protože záměr byl obcí „schválen“ před 1. 7. 2024 (před účinností nového stavebního zákona), přestože k fyzické realizaci dochází až v roce 2026.
Klíčový důkaz: Podala jsem na Obecní úřad Drysice žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Obec mi 8. 7. 2026 písemně odpověděla, že ve své spisové službě ani archivu neeviduje žádné písemné pravomocné rozhodnutí, povolení ani jiný správní či právní akt (souhlas) k tomuto sjezdu. Starosta dal sousedovi pouze neformální ústní svolení.
Moje dotazy na poradnu:
Je pravdou, že pro sjezdy a terénní úpravy realizované v roce 2026 (s tvrzeným ústním souhlasem před 1. 7. 2024) nebylo u stavebního úřadu potřeba vůbec nic?
Může mít ústní souhlas starosty s úpravou obecního pozemku jakoukoli právní váhu, když zákon o obcích vyžaduje písemná usnesení rady/zastupitelstva a obec sama písemně potvrdila, že žádný papír nemá?
Má stavební úřad povinnost zahájit řízení o odstranění stavby na základě mého písemného podnětu, když doložím vyjádření obce o absenci jakýchkoli dokumentů a fotodokumentaci zásypu sítí a kolize s mým vjezdem?
Předem velmi děkuji za Vaši odpověď a nasměrování, jak v této situaci podat podnět na stavební úřad aby začal jednat a neodbyl mě tvrzením, že se mu to jak je ten sjezd nyní nelíbí, ale podle informací od obce s tím nemohl nic dělat
Instalace fotovoltaiky je umístěná na betonovém plotě souseda, celková výška plotu je 200cm. Panely mají výšku 115 cm, od našeho pozemku je to 40 cm, od našeho plotu je vzdálenost 65 cm.
Mám dotazy:
Další klíčová fakta:
Koupili jsme byt ve starém činžovním domě. Spor se týká sousedního bytu na stejném patře (jen 2 byty na patro), kde se také nedávno měnili majitelé. V našem novém bytě v koupelně je starý kotel, který je napojen na komín, který se vyskytuje v prostoru našeho bytu (v koupelně). Navíc komín začíná v našem bytě a nevede dolů. Problém je, že ze sousedního bytu vede roura asi 60cm (za zdí mají také koupelnu), roura vede naší koupelnou a je zavedena do stejného komínu. Tedy dva kotle napojené na jeden komín + cizí roura v našem bytě = situace, kterou chceme napravit.
Tato situace vznikla za předchozích majitelů obou bytů.
Předchozí majitelka našeho bytu souhlasila s napojením sousedů a výměnou za to, sousedi zaplatili vyvložkování komínu. Stávající kotel je z roku 2001, tudíž předpokládám, že tato situace vznikla v témže roce, tedy před 25 lety. Proč tehdy nehledali jiné spalinové cesty, není známo. Oslovený kominík poukázal na porušení normy ČSN 734201. Hrozí únik spalin jedním či druhým směrem, a dále v případě kontroly či řešení závad, je nutné mít přístup do obou bytů, což není vždy možné. Kotel chceme vyměnit za novější což vyžaduje nové vložkování. Nové vložkování by zamezilo přístup do komínu sousedům.
Požádali jsme je o odstranění roury a nalezení jiné spalinové cesty (či úplně jiného řešení). Nicméně sousedi s tím nesouhlasí a chtějí mít stále stejný přístup přes naši koupelnu do stejného komínu. Tedy i kdyby jsme si my našli nový komín, stále bychom měli cizí rouru v našem bytě, což nechceme.
Doplním, že na jejich straně domu mají k dispozici 10 komínů (různě využité horními a spodními patry, ale stále jde o hodně možností, kde napojit kotel či jiné zařízení). Děkuji za odpověď.
Bydlíme v bytovém panelovém domě (osobní vlastnictví), kde máme SVJ. Dům je zateplen už mnoho let, ale nejsou opravené balkóny. Nyní bychom je rádi opravili a zároveň prodloužili (zvětšili). Obdrželi jsme však informaci, že je potřeba 100% souhlas všech vlastníků. Je tomu opravdu tak? Dá se to nějak řešit, abychom i přes 3 nesouhlasy dosáhli opravy/případného prodloužení? Děkuji.
Tatínek tehdy při digitalizaci nechal posunout hranici pozemku, protože sousedova garáž stála na našem pozemku - hranice se posunula o sílu zdi garáže. To znamená, že jeho garáž je těsně vedle hranice našeho pozemku. Soused mi dnes (16.03.2026) dopisem (přiložený v příloze) oznámil, že bude na našem pozemku provádět stavební úpravy, kvůli poškozenému základu garáže. Mám obavy, že na mém pozemku vykope díru podél zdi garáže a vylije ji novým betonem jako základ, aby vyztužil stávající základ jeho garáže. Má na to právo? Popřípadě jak se mám bránit?
Chtěla jsem se zeptat, koupili jsme dům před dokončením, teď jsme zjistili, že dům má propadlé stavební povolení, které je potřeba ke kolaudaci, stavební povolení bylo vydáno v roce 2021 s tím, že dům se začal stavět v roce 2022, je na to stavební deník a fotodokumentace, takže v době zahájení bylo stavební povolení platné a dům je postaven dle stavebního povolení, nedošlo k žádným úpravám oproti původnímu stavu ( umístění domu, územní plán atd., vše bylo splněno). Na stavebním úřadě nám bylo řečeno, že se mu zažádat o nové stavební povolení a čekat na vyjádření. Budou stačit původní doklady ke schválení nového stavebního povolení? Může to pro nás znamenat nějaký větší problém... četla jsem různé diskuze a názory jsou tam různé, ráda bych znala pohled na náš problém od odborníka, děkuji.
Koupili jsme dům před dokončením, teď jsme zjistili, že dům má propadlé stavební povolení, které je potřeba ke kolaudaci, stavební povolení bylo vydáno v roce 2021 s tím, že dům se začal stavět v roce 2022, je na to stavební deník a fotodokumentace, takže v době zahájení bylo stavební povolení platné a dům je postaven dle stavebního povolení, nedošlo k žádným úpravám oproti původnímu stavu (umístění domu, územní plán atd., vše bylo splněno). Na stavebním úřadě nám bylo řečeno, že se mu zažádat o nové stavební povolení a čekat na vyjádření.
Budou stačit původní doklady ke schválení nového stavebního povolení? Může to pro nás znamenat nějaký větší problém... četla jsem různé diskuze a názory jsou tam různé, ráda bych znala pohled na náš problém od odborníka, děkuji.
Pronajímám si nebytový prostor v bytovém domě za účelem změnit tento prostor na tetovací studio, souhlas SVJ mám, ale paní na stavebním úřadě po mně chce plnou moc všech vlastníků - předseda SVJ tvrdí, že přeci stačí jeho plná moc, když má ve stanovách, že se stará o pronájem prostor. Sehnání všech vlastníků je nereálné. Někteří ani nežijí v ČR. Mám i jinou možnost, jak přesvědčit stavební úřad, aby mi souhlas se změnou vydal? Předseda SVJ je zároveň jeden ze spoluvlastníků prostoru, nestačilo by tedy, kdyby žádost podal on? Musel by mít stále plnou moc od všech spoluvlastníků? Děkuji za odpověď.
V roce 2021 jsem si u stavebního úřadu před započetím prací nechal písemně potvrdit, že k provedení terénních úprav, jež nepřekročí 1,5 m výšky nebo hloubky na jednoznačně vymezených pozemcích parcelními čísly o celkové ploše cca 200 m², není nutné stavební povolení, resp. ohlášení, neboť zamýšlené terénní úpravy jsou v souladu s ustanovením § 80 odst. 3 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
Stavební úřad mi vydal potvrzení, že pokud nebude docházet k nakládání s odpady, tak není nutné opatření stavebního úřadu a práce mohu provést v tzv. volném režimu. Těsně před Vánoci roku 2025 mi stavební úřad provedl kontrolu terénních úprav a vydal kontrolní zjištění, ve kterém dovodil, že neprováděl šetření ohledně výšky/hloubky terénních úprav, protože dotčené pozemky se nachází v území s archeologickými nálezy, a proto není rozhodné, o jaké hloubce, výšce a výměře terénní úpravy jsou, a vždy podléhají vydání povolení podle zákona č. 283/2021 Sb. Následně stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb.
Osobně mám důvodné pochybnosti o tom, že by se na předmětných pozemcích skutečně nacházely archeologické nálezy, zejména s ohledem na skutečnost, že jde o území bývalého zrekultivovaného lomu, které bylo obcí neoprávněně zabráno a následně zdevastováno. Domnívám se naopak, že postup může souviset s reakcí obce na prohraný soudní spor týkající se těchto pozemků.
Existuje vůbec hranice, kdy se navýšení povrchu stává terénní úpravou? Na drtivé části plochy šlo o drobné zásahy, kdy se terén zvedl jen o zhruba dvacet centimetrů. Je přípustná aplikace pravé retroaktivity? Veškeré terénní úpravy byly zahájeny již v roce 2021 a jejich drtivá většina byla dokončena do 1. července 2024; po tomto datu docházelo pouze k dílčímu rozhrnutí zeminy z již dříve připravené hromady zeminy.