Pracovní právo - nezařazené dotazy

Může bývalý zaměstnavatel zveřejnit moji podobiznu na prezentaci své firmy bez mého souhlasu, když už tam nepracuji? Když jsem byla u něho zaměstnaná, podepisovala jsem dodatek ke smlouvě, že souhlasím jako zaměstnanec s pořizováním a zveřejněním fotografií v propagačních materiálech, včetně tisku a médií. Nebylo uvedeno, že by měly být moje fotografie prezentovány po skončení pracovního poměru. Fotografie a prezentace nebyla za účelem zpravodajství, ale za účelem se pochlubit. Tak to vyvolává dojem, že ve firmě stále pracuji. Požádala jsem o stažení fotografie, žádná odpověď nepřišla. Vlastně fotografie nejde stáhnout, protože prezentace byla masově rozeslána do datových schránek jiným firmám. Dále jsem tyto fotografie pořizovala sama, svým vybavením, aniž bych to měla ve smlouvě uvedeno a byla za to finančně odměněna. Má nárok můj bývalý zaměstnavatel (je jejich vlastníkem) na tyto fotografie, i když se týkají bývalého zaměstnání? Autorem jsem já, jen nevím, jestli automaticky vznikl nárok na vlastnictví bývalému zaměstnavateli, protože byly sice fotky pořízeny v zaměstnání, jen jsem to dělala z vlastní iniciativy a vlastním fotoaparátem. V případě, že mám pravdu, jak mám dále postupovat?

Fotografování jsem neměla v pracovní náplni, fotila jsem z vlastní iniciativy, neměla za to zaplaceno a fotila vlastním fotoaparátem. Màm tedy nárok na autorská práva? Mohu požadovat stažení fotografií? Mohu po odvolání souhlasu trvat na na tom, aby na webu firmy už nebyly mè fotografie (podobizna)?

Náleží mi příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění ve výši 4% z vyměřovacího základu? Pracuji jako všeobecná sestra na onkologickém oddělení zařazená do 3. kategorie rizikových prací ohledně manipulace s chemickými látkami (manipulace a podávání cytostatické léčby).

Obrátil se na nás, jako odborovou organizace, zaměstnanec s žádostí o naši přítomnost při projednání nastavení pracovních cílů, a také při jednání o jeho návratu a způsobu práce po nemocenské, s jeho managerem, jeho nadřízeným a zástupcem HR. Přítomnost odborů byla zaměstnavatelem zamítnuta s odůvodněním, že jde o interní záležitosti a odbory jako externí subjekt na toto nemají právo. Může takto zaměstnavatel postupovat a neporušuje paragraf 276 zákoníku práce? Děkuji.

Jsem ID 3 st. a mám vedlejší podnikání. Pokud bych se nechal zaměstnat agenturou nebo přímým zaměstnavatelem na DPP nebo DPČ, kdo má v takovém případě povinnost hlásit toto na ČSSZ a FÚ? Agentura nebo jen já jako OSVČ? Děkuji za odpověď.

6.6.2023 jsem žádal o nemoc povolání. Šetření s hygienou proběhlo v únoru 2024, dál se nic nedělo, protože to bylo připravené jenom na 8h pracovní směny. V březnu 2025 se to změnilo a bylo možné pokračovat. V srpnu 2025 měla hygiena výsledky šetření, a že je posílají na kliniku pracovní lékařství do Prahy. 30.10.2025 jsem kontaktoval kliniku pracovního lékařství, paní doktorku, která mi odepsala, že ještě výsledky hygienické stanice nedostala. Podle mě to hygienická stanice záměrně pozdržuje. Děkuji za odpověď.

Obracím se na vás s dotazem ohledně mého záměru podnikatelské činnosti a možného střetu zájmu s mým současným zaměstnavatelem. Pracuji u zaměstnavatele, který je vlastníkem e-shopu (velmi známého), který prodává v podstatě vše, primárně se zaměřuje ale na elektroniku a spotřebiče, ale jak jsem již psala, jeho sortiment je velmi rozmanitý. Uvažuji o zahájení podnikání prostřednictvím webu Kalhotkomat.cz, který se zaměřuje na prodej použitého spodního prádla, oblečení, bot, nabízí i chatování, prodej fotografií a videí. Nejsem si jistá, zda by tato činnost mohla být považována za konkurenční vůči mému zaměstnavateli, a zda by tím mohlo dojít k porušení pracovněprávních předpisů či smluvních povinností vůči zaměstnavateli. Ráno bych znala váš názor na to, zda je v tomto případě potřebné získat souhlas zaměstnavatele, případně jaké kroky doporučujete podniknout, abych minimalizovala právní rizika. Jen ještě doplním, že v mé pracovní smlouvě je doslova zapsáno toto:

Zaměstnanec bere na vědomí, že další výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele může zaměstnanec vykonávat, jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele.

Dle mého názoru, se o konkurenci nejedná, neboť mnou prodávané produkty by se ve své podstatě prodávaly s přidanou hodnotou, neprodávala bych produkty nové, navíc můj současný zaměstnavatel nabízí pouze určité typy oblečení jako sportovní, oblečení pro děti nebo pracovní oblečení.. ale stále se jedná o to, že jejich nabídka produktů (i pod pojmem použité) není prodáváno jako "použité" ve stejném slova smyslu, nehledě na to, že dámské spodní prádlo, které se na zmíněném webu prodává nejvíce, nenabízí vůbec, pouze pánské a menstruační. Děkuji a přeji hezký zbytek dne.

Od začátku 8/2025 jsem přibližně měsíc a půl pracovala v restauraci jako číšník. Důvodem mého odchodu bylo opakované nevyplácení spropitného zaměstnancům a naprostý nezájem zaměstnavatele tuto situaci řešit. V mé pracovní smlouvě byla sjednaná minimální mzda, vše nad rámec této smlouvy bylo dohodnuto ústně s manažerem při nástupu, což dorovnávalo měsíční základ na 30.000 Kč. Také mi bylo ústně řečeno, že veškeré spropitné náleží personálu. To se týkalo jak denního spropitného, tak i servisního poplatku z větších akcí, které vždy činilo 10%, který restaurace automaticky účtovala na fakturách. V pracovní smlouvě se píše, že mzda je určena mzdovým výměrem, kde je zmíněna pouze minimální mzda. Systém vyplácení spropitného se krátce před mým nástupem změnil z důvodu předchozích dluhů vůči zaměstnancům. Nově se denní spropitné začalo vyplácet hotově po směně. Servisní poplatek z větších akcí, který restaurace automaticky účtuje klientům na fakturách měl být nadále vyplácen souhrnně do 25. dne následujícího měsíce. Zaměstnavatel dlouhodobě a opakovaně nevyplácí spropitné. Navíc stále dluží mnoha zaměstnancům kompletní spropitné (denní i z akcí) za červenec 2025 a starší období. Z rozhovorů s bývalými i současnými kolegy vím, že tento problém je dlouhodobý a týká se velkého počtu lidí. Nejedná se tedy o administrativní chybu, ale o záměrnou praxi. Zaměstnavatel sporadicky vyplácí malé částky, aby dočasně umlčel nejhlasitější zaměstnance, kteří se peněz domáhají. Celková dlužná částka vůči personálu však musí být obrovská, některým zaměstnancům dluží 50.000 až 70.000 Kč. Vím, že si vedení vede tabulky, kde přesně eviduje dlužné částky vůči každému zaměstnanci. Když jsme se manažerů ptali, byli schopni nám z těchto tabulek přesnou dlužnou částku vyčíst. Pokud se snažíme konfrontovat generální manažerku nebo účetní vždy nám řeknou, že peníze dostaneme příští týden. Nedávno jsem přeslechla, že když se spolu bavily, tak zmínily, že jim majitel řekl, že pokud se jakýkoliv zaměstnanec bude domáhat svých peněz, tak ho mají hned vyhodit. I pokud se zaměstnavatel pokusí uhradit dluh vůči mně, abych o problému mlčela, jsem odhodlána pokračovat v řešení situace jménem svých kolegů. Mnoho z nich jsou kvůli dlužným částkám v tíživé životní situaci a bojí se situaci řešit kvůli tomu, že se tento problém pohybuje v šedé zóně nebo kvůli tomu, že by mohli být z práce skutečně vyhozeni. Mým cílem je najít cestu, jak se efektivně domoci peněz, které jsme si prokazatelně odpracovali. Děkuji za jakoukoliv radu.

Chci se zeptat na platnost interního předpisu a práva zaměstnance v souvislosti s Mystery shoppingem. Můj zaměstnavatel vydal interní předpis, který umožňuje pořizovat a ukládat zvukové záznamy zaměstnanců po dobu až dvou let. Chtěl bych se poradit ohledně několika bodů: 
Povinnost podpisu: Musím jako zaměstnanec podepsat interní předpis? Jaké sankce mi hrozí, pokud odmítnu?
Legálnost nahrávání: Je nahrávání zvuku v rámci Mystery shoppingu legální, pokud k němu nedám výslovný souhlas?
Uchovávání dat: Je v souladu s GDPR uchovávat osobní údaje (zvukové záznamy) po dobu dvou let s odůvodněním oprávněného zájmu?
Právní důsledky: Co mohu dělat, pokud s kontrolou nesouhlasím? Může mě zaměstnavatel postihnout, pokud s předpisem nesouhlasím nebo mi kontrola nebude příjemná?
Děkuji za odpověď. Simona

Sleduji požáry lesů po celém světě. Také obec Xxxxxxx je obklopená lesy. Všichni hejtmani po celé republice vždy v letním období vyhlašují zákaz rozdělávání ohňů a pojezdů motorových vozidel ve volné přírodě a krajině z důvodu sucha a s tím zvýšeného nebezpečí požáru.

2024 byl jihočeský hejtman (ODS) jediný v republice, který to neudělal. Naopak bývalá jihočeská hejtmanka (ČSSD) tak činila vždy.

Není mi jasné, jestli mám podat podnět k hejtmanovi, ke komu se pak odvolávat - na ministerstvo? A kam pak podávat správní žalobu, pokud se něco stane?

Měla bych dotaz k situaci týkající se prodloužení pracovní smlouvy na dobu neurčitou a zároveň blížícímu se nástupu na mateřskou dovolenou. V současném zaměstnání mám smlouvu na dobu určitou od 21.11.2024 do 30.11.2025. Ze dne 4.8.2025 mám již uzavřen a podepsán oběma stranami dodatek k této pracovní smlouvě, který je na dobu neurčitou od 30.11.2025. Zároveň jsem ale v současné době těhotná a na mateřskou dovolenou bych měla nastupovat dne 28.11.2025. Dotkne se můj nástup na mateřskou dovolenou nějak již uzavřeného dodatku na dobu neurčitou, že by třeba díky tomu, že 30.11. již budu na mateřské dovolené, nezačal platit? Případně kdyby bylo nutné, abych nastoupila dříve na rizikového těhotenství a byla v pracovní neschopnosti, dodatku se to nějak týká a bude to mít případný vliv na platnost a účinnost tohoto dodatku? Došlo by případně k nějaké pozitivní změně, kdybych na mateřskou nastoupila až 1.12., kdy už dodatek bude v platnosti? Pro upřesnění situace bych chtěla dodat, že moje nadřízená v době uzavírání dodatku na dobu neurčitou o mém těhotenství věděla a uzavřít ho stejně chtěla, abych se po rodičovské dovolené vrátila zpět na pracovní místo, personální oddělení a vedení však o těhotenství zatím neví, mohou tedy nějak zpochybnit uzavřený dodatek s tím, že tuto informaci v době uzavření dodatku neměli? Předem děkuji za odpověď a Vaše vyjádření k optimálnímu řešení mé personální situace.