Obracím se na vás s dotazem ohledně souseda v bytovém domě, který si přibližně před rokem nainstaloval na okno svého bytu bezpečnostní kameru. Kamera je umístěna v rámu okna a podle mého názoru monitoruje rozsáhlou část veřejného prostranství – konkrétně veřejné parkoviště, přístupové chodníky ke vchodům domu. V monitorovaném prostoru není žádné označení, že je sledován kamerovým systémem. Kamera byla zřejmě původně určena k ochraně jeho vozidla, ale v praxi slouží k „hlídání“ konkrétního parkovacího místa, které si soused přivlastnil. Pokud na tomto místě neparkuje, kamera zůstává aktivní (včetně nočního IR přísvitu, který je viditelný přes den přes mobilní telefon). Všiml jsem si, že s kamerou občas manipuluje – mění její směr podle toho, kde zrovna parkuje. To podle mého názoru překračuje rámec ochrany majetku a může jít o plošné sledování veřejného prostoru. Soused vlastní dvě vozidla. Jedno běžně parkuje na „jeho“ místě na veřejném parkovišti, druhé (pracovní) parkuje věčně na silnici i když je parkoviště prázdné. V posledních měsících začal druhé vozidlo využívat k blokaci místa – jakmile odjede s prvním autem, okamžitě na místo zaparkuje druhé. Pokud je místo obsazené jiným vozidlem, zaparkuje dál od domu, i když je parkoviště jinak volné. Tímto způsobem si místo „hlídá“ a ostatní obyvatelé nemají šanci ho využít. Intenzita tohoto chování se stupňuje a situace začíná být neúnosná. Jedná se o veřejné prostranství, které může využívat kdokoliv a neměl by si ho někdo nárokovat. Situaci jsem již řešil s Městskou policií, která mi sdělila, že jelikož parkoviště není vyhrazené, nemohou zasáhnout. Ohledně kamery mě odkázali na Policii ČR, která uvedla, že nemá oprávnění vstupovat do bytu. Stížnost na provoz kamery jsem podal i na Úřad pro ochranu osobních údajů, ale zatím bez odezvy. Domnívám se, že soused porušuje více právních předpisů – minimálně nařízení GDPR a dopouští se přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství. Mám k dispozici fotodokumentaci dokládající střídání vozidel a svědků z domu. Lze tohle už řešit s policií? Může na základě mých důkazů, ale i svědků zakročit a problém řešit? 

Pro našeho osmnáctiletého syna, který má poruchu autistického spektra, připravujeme ve shodě s psychiatričkou i samotným synem žádost o omezení svéprávnosti. Jedná se nám o schopnost uzavírat smlouvy, jednat s úřady a nakládání s penězi. Návrh máme s dopomocí sdružení Ledovec připraven, váháme ale u bodu omezení nakládání s finanční hotovostí. Syn má s financemi problém, velmi rychle je utratí, navíc je snadno manipulovatelný, takže někdy nakupuje pod návodem jiných osob. Jako příspěvek do domácnosti nám dává invalidní důchod, zůstává mu výplata, kterou bere jako učeň posledního ročníku "éčkového" učebního oboru prodavačské práce - 3.000-4.000 Kč. Syn má i vlastní účet. Chceme tento stav zachovat, aby měl možnost se naučit s penězi zacházet, zároveň se ale chceme vyhnout riziku, že bude sám nebo pod tlakem jiných osob utrácet i vyšší částky, pokud je v budoucnu bude mít k dispozici. Jak se bude situace vyvíjet dál a zda například bude jednou moci disponovat s dědictvím po nás, to v této chvíli neřešíme. Potřebujeme zatím alespoň dočasně omezit jeho možnost s penězi v disponovat. Rádi bychom, aby mu zůstal jeho účet i peníze, které má k dispozici, jen potřebujeme mít nad situací kontrolu. Doufáme ale, že by mohl po dokončení učiliště najít práci v nějakém chráněném prostředí (část praxe bude absolvovat v kavárně společnosti Kačaba, kde jsou zaměstnáváni lidé s různým postižením). Potřebovali bychom vědět, zda by soudní omezení schopnosti nakládat s finanční hotovostí neznamenalo, že například nebude moci podepsat hmotnou zodpovědnost. Přesněji řečeno bychom vlastně potřebovali vědět, co přesně by omezení v této oblasti znamenalo v praxi. Ostatní body návrhu na omezení svéprávnosti jsou nám snad celkem srozumitelné, jen u tohoto váháme. Předem děkuji za ochotu a přeji příjemný den. Mgr. Vileta.

Mám dotaz zdali na základě Českých zákonů / GDPR apod. má jakákoli firma působící v ČR právo po mě žádat ztotožnění/verifikaci mé osoby skrze zaslání občanského průkazu nebo jiných citlivých dokumentů emailem. Ať jde o jakoukoli firmu/aparát. Z mého pohledu je jedno jestli je to policie, banka, O2, T-Mobile apod. Email není brán jako bezpečné přenosové médium a zasílání citlivých informací alespoň mé zkušenosti práce ve zdravotnictví z pohledu GDPR a dále v budoucnu NIS2 je absolutně nemyslitelné. Zajímá mě Váš názor jako právníka. Nemám problém se s daným subjektem projít verifikací mé osoby, ale odmítám to dělat prostřednictvím zasílání občanského průkazu emailem. Když jsem jim toto napsal s tím, že chci aby mi dali nějakou adresu pobočky kam zajdu osobně se verifikovat, tak mi bylo sděleno, že nemají žádnou pobočku pro styk s veřejností. Jak takovýto problém řešit? Mají právo po mě chtít zaslání citlivých údajů emailem? Je vůbec možné, když chtějí takto verifikaci od lidí nemít žádnou pobočku? Děkuji.

Chtěla bych se zeptat, zda je možné člověka nějak omezit na svéprávnosti. Respektive zabránit mu, aby uzavíral smlouvy, bral si nebankovní půjčky apod. Jestli by to šlo sepsat tím člověkem dobrovolně, bez nutnosti psychologického/psychiatrického vyšetření. Manžel je závislý na hrách, pořád si bere nebankovní půjčky. Půjde se léčit, ale chtěla bych mít jistotu, že už to neudělá. Máme zrušené SJM notářským zápisem. Takže dluhy by můj majetek ohrožen být neměl. Smlouva je zapsána ve veřejné evidenci pod vedením Notářské komory. Šlo by to nějak právně ošetřit? Děkuji za odpověď.

Chtěla bych se zeptat, jestli může sousedka fotit můj pozemek, dům a auta? Dělá to přesně kousek za hranicí pozemku, kde začali dělat plot, ale zatím jsou jen tyčky a plot stále není natažený. Poprvé jsem se jí ptala, proč to dělá a prý, že ji sledujeme na kamerách a tak si fotí kamery, kamery máme z bezpečnostních důvodu, protože nám jezdí na pozemek přepravci a máme tady i provozovnu. Lze s tím něco dělat? V příloze zasílám fotky, kde ji lze vidět.

Mám byt 3+1 v osobním vlastnictví cca v hodnotě 2.750.000 Kč. Nastěhoval se k nám přítel, který bydlel v podnájmu v bytě 3+1, platil 10.000 Kč. Náklady na můj byt platíme na polovinu (každý 4.500). Za jídlo platí o něco víc. Vyděláváme oba přibližně stejně, kolem 33.000 čistého. Budeme rekonstruovat byt, každý z nás do něj vloží cca 300.000. Mám 8 letou dceru, byt nechci ani z části přepisovat na přítele. Byt dcera jednou zdědí. S přítelem se možná časem vezmeme. Zajímalo by mě, jak spravedlivě ošetřit jeho vložené prostředky do bytu s ohledem na amortizaci - nábytek, spotřebiče aj. se samozřejmě i jím opotřebovávají, pokud bychom se časem rozešli nebo rozvedli. Představovala bych si něco ve stylu, že když se rozejdeme za rok, vrátím mu XY korun, když se rozejdeme za 2 roky, za 3 roky atd atd. Byt s největší pravděpodobností nebudeme nikdy prodávat, ani pronajímat. Budu moc ráda za praktické rady, jak toto vyřešit. Ideálně několik variant. Předem moc děkuji.

Mám sestru v komatu, už se neprobudí, má dvě děti a vyhořelý byt. Byt v osobním vlastnictví, vyhořel, musí se opravit a protože se do něj již nevrátí, prodat. Děti nemají prostředky na úhradu nákladů spojených s udržováním bytu. Je nějaká možnost jak byt prodat, případně alespoň pronajmout. Sestra bude převezena z nemocnice do nějakého zařízení. A tak důchod a příspěvek na péči případně tomuto zařízení. Děkuji za odpověď Chudobová.

Vyvíjím webovou stránku, kde mají uživatelé možnost registrace a psaní komentářů pod články. Komentáře jsou veřejné a zůstávají online na dobu neurčitou, pokud se uživatel nerozhodne využít svého "práva být zapomenut" podle GDPR. V takovém případě jsou data pseudonymizována (fakticky odstraněna). GDPR mi ale zároveň nařizuje, že musím po ještě "určit přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí bude v případě nečinnosti uživatel považován za neaktivní, a osobní údaje musí být vymazány." Znamená to tedy, že jsem povinen po uplynutí určité doby, např. rok, neaktivní uživatelské účty odstranit a pseudonymizovat včetně všech komentářů? Nebo mohu komentáře ponechat, ale odstranit pouze uživatelské jméno, IP adresa a e-mail? Mé dilema spočívá v tom, že když to udělám (odstraním identifikaci, ale ponechám komentáře), znemožním uživatelům pozdější využití "práva být zapomenut", protože se ze systému ztratí veškeré jejich identifikátory. Jsem tedy povinen všechny účty po určité době neaktivity mazat včetně veřejných komentářů, nebo mohu účty ponechat i s komentáři vzhledem k tomu, že jsou komentáře zveřejňovány "na neurčito", a účel uchovávání osobních údajů tak stále trvá? Děkuji mnohokrát.
_________________________________
Doplňující dotaz:
Děkuji Vám za odpověď. Mé vědění vychází čistě z neověřených zdrojů, jako je rozhovor s chatbotem nebo texty uvedené v softwarovém řešení pro web "Akeeba Data Compliance", které zajišťuje implementaci GDPR problematiky na mém webu. (Zároveň je tam ale poznamenáno, že se nejedná o právní poradenství a že je vhodné konzultovat tyto záležitosti s právníkem.) Je tam mj. uvedeno, že "GDPR vyžaduje uchovávat data pouze po dobu, kdy jsou potřebná". Mé softwarové řešení převzaté/stažené od třetí strany také přímo obsahuje skripty a konstrukce, které webovým administrátorům umožňují po určité době neaktivity automaticky veškeré uživatelské účty a jejich veřejné komentáře a osobní údaje s nimi spojené anonymizovat, pakliže se uživatel alespoň ke svému účtu nepřihlásil.

Proto jsem se obrátil na Vás se svým dilematem, zda je požadavkům GDPR učiněno za dost, pokud má uživatel/komentující na mém webu možnost využít "práva být zapomenut" tím, že ručně smaže svůj uživatelský účet, a s ním i všechny své veřejné komentáře a osobní data, nebo zda z toho pro mě vyplývají jako pro webového administrátora ještě další povinnosti, jako zajistit automatickou anonymizaci všech neaktivních uživatelských účtů po určité stanovené lhůtě, dejme tomu 1 rok. A to i přesto, že komentáře ze své povahy nepovažuji za dočasnou, ale za trvalou součást mého webu, jakmile jsou jednou napsány. Pokud si to uživatel sám do budoucna nerozmyslí.
A pokud ano, tak co potom anonymní komentáře, jenž web také umožňuje a které nejsou přiřazeny k žádnému uživatelskému účtu - musí být také automaticky po uplynutí dané lhůty smazány (vč. navazujících osobních údajů, jako je IP adresa nebo e-mail)? Mnohokrát Vám děkuji.

Vyhráli jsme soud s nepoctivým řemeslníkem, který si ponechal peníze, které dostal na materiál. Můžeme sdílet rozsudek soudu, kde ponecháme jeho jméno a příjmení, skryjeme adresu a ostatní údaje? Řemeslník má již dva a půl roku exekuci, ze které nic nesplatil, vydělává, ale těžko prokázat, má peníze na ruku, nebo posílá skrze známé. Majetek i bydlení má hlášené na jiné osoby, sídlo podnikání má u rodičů, kde se exekuci nepodařilo nic zabavit a do bytu kde bydlí nemůže, neb tam není oficiálně hlášen. Má další exekuce a vesele podniká. Na profilu má reference, ale exekutor nikdy peníze nenajde, stačilo se nahlásit na MÚ. Navíc o naší firmě a našem jméně píše skrze fiktivní jména, že jsme zloději a o firmě poškozující lži o službě, kterou nevyužil on ani fiktivní jméno. Jak prosím postupovat a vymáhat dluhy v Německu? Lze to? Exekutor, který z dlužníka nic nevymohl to prý nedělá. Pracuje v ČR i v Německu. Je to nákladné? Pokud tam podniká, musí být někde registrovaný? Nebo stačí jen IČO z ČR? Děkujeme.
_________________________________
Doplňující dotaz:
Dobrý den, děkuji za informaci, přesto mi prosím dovolte dotaz. Soud s živnostníkem je veřejný, seznam exekucí je také veřejný, ale veřejnost se nesmí dozvědět kvůli ochraně osobních údajů nepoctivého pravdivé informace, ani jméno? Pokud neproběhne soud, který dá spotřebiteli za pravdu, nesmí spotřebitel šířit informaci kvůli ochraně dobrého jména a soukromí řemeslníka a když soud potvrdí, že se obohatil, práci neudělal a peníze nevrátil, nebo že má další exekuce (prokazující nesolidnost) - nesmí se do reference, ani na sociální síti, zveřejnit výpis z evidence exekucí, nebo rozsudek (se zakrytým datem narození a dalších údajů i když jsou veřejné)? Jsem z toho poněkud zmatený. Děkuji

Vlastním chatku v chatové osadě. Sousední chatka patří společnosti, která odkupuje nemovitosti, aby uchránila jejich majitele před exekucí. Trvale zde bydlí - teď už v nájmu - sousedé, kteří si nainstalovali kameru. Kamera zabírá i zvuk a je namířená na moje okno a na můj pozemek. Snažila jsem se věc řešit s majitelem nemovitosti, nemohu říct, že by nebyli ochotní, ale bohužel kamera je nainstalovaná stále a nic se nezměnilo. Požádala jsem přímo souseda, ale ten mě odbyl s tím, že kamera nemíří na můj pozemek a je nefunkční. Jaké konkrétní kroky mám udělat, aby byla kamera odstraněna? Podotýkám, že mě tato situace velice stresuje a pociťuji to ze strany sousedů jako útisk a nátlak.