Věcné břemeno, služebnost
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 34
Daroval jsem v roce 2018 ze svého výlučného vlastnictví synovi své nové ženy, mimo jiné nemovitosti, i dvougaráž (51m2 postavena v cca v roce 2016), s tím že s manželkou máme v darovací smlouvě ustanovení, že jsme s manželkou oprávněni z věcného břemene k doživotnímu bezplatnému užívání nemovitostí "...ve stejném rozsahu jako jsme je užívali do současné doby." (do doby darování). Do darovaných nemovitosti (rekreační dům, dvě dvougaráže) jsme se nastěhovali. Převod je veden v katastru nemovitostí včetně věcného břemena. Manželka před darováním žádné právo užívání neměla. Po darování nikdy garáž neužívala, své věci měla (a část stále má) v bytovém objektu. Já jsem tu garáž užíval jako dílnu pro dostavbu a údržbu domu a k údržbě pozemků. Obdarovaný si do garáže s mým souhlasem dal malé veterán auto Fiat 500, protože ho neměl kam dát. Dvougaráž pak ale nedlouho potom, co se stal jejím majitelem zabral, zamkl a naplnil svými věcmi a podniká v ní (opravuje za úplatu motorky). Zpočátku jsem to kvůli nezhoršování vztahů neřešil. V půli roku 2025 mi ale vyvstala potřeba zagarážovat motorku a proto jsem jej požádal o zpřístupnění garáže. Garáž je ale plná. Vyzval jsem jej tedy k vyklízení a zpřístupnění garáže, abych ji mohl užívat. Manželka již 2,5 roku bydlí jinde a garáž neužívá. Nejsme rozvedení. Obdarovaný začal tvrdit, že jeho věci v garáži má uloženy moje žena (jeho matka), která má ze smlouvy právo užívání. Z toho důvodu odmítá garáž vyklidit. Garáž je ale tak zaplněná, že i kdyby mi dal od ní klíče, nic se už do ní nevejde. Oba vjezdy jsou zablokovány. Jeden odloženými věcmi, druhý přívěsným vozíkem, kterým převáží motorky. Garáž nemohu nijak užívat, ačkoliv mi to darovací smlouva zaručuje.
1. Má manželka právo garáž takovým způsobem užívat, pokud to právo má?
2. Musí obdarovaný garáž vyklidit, podám-li žalobu?
- Základní údaje
- Uložil(a): PhDr. et Mgr. Simona Ulčová, PhD. - právník
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 197
Rád bych poprosil o radu, jak postupovat při prodeji nemovitosti (pozemku), u kterého je v katastru zapsáno věcné břemeno - předkupní právo, ale ten kdo má to předkupní právo je uveden pouze jménem a příjmením, a "adresa nezjištěna". Jedná se o pozemek zděděný postupně od mého dědečka a pak otce. To právo předkupní je tam odhadem už mnoho desítek let a není reálné, že bych nějak zjistil adresu dotyčné osoby (nebo jeho dědiců). Je pravda, že když budu to právo předkupní ignorovat a pozemek prodám, že je pak lhůta do kdy může proti prodeji podat osoba s předkupním právem námitku 3 roky, a pokud tak v této lhůtě neučiní, tak bude to předkupní právo promlčeno? Nebo je nějaká legální cesta, jak např. vyzvat osobu s nezjištěnou adresou k případnému využití předkupního práva, a pokud se nepřihlásí v nějaké lhůtě tak tím mít potvrzeno že předkupního práva nevyužil? (mám na mysli něco jako zveřejnění na úřední desce)
Nebo není možné požádat soud o vymazání předkupního práva, z důvodu nezjištěné adresy?
Z katastru nemovitostí ČR jsem získal dokument (smlouva trhová) z roku 1936, na základě kterého bylo to předkupní právo zapsáno. Bohužel ani tam datum narození oprávněného uvedeno není (jen adresa v tom roce 1936, na které je dnes (25.12.2025) hasičská zbrojnice patřící obci..). Ale alespoň tam to právo předkupní není uvedeno jako dědičné.
V tom dokumentu je ale také uvedeno, že daný pozemek oprávněný nabyl v roce 1901 (včetně čísla jednacího). Zkusil bych tedy podat žalobu na určení, že předkupní právo zaniklo, a jako zdůvodnění uvést že lze konstatovat, že oprávněný již nežije, neboť by mu muselo být minimálně 124 let (a nejvyšší zaznamenaný věk v ČR je 111 let).
Rád bych se zeptal, k jakému soudu to podat? Měl by to být např. obvodní soud podle adresy toho katastru, kde je pozemek evidován? Nebo podle mého bydliště?
Předpokládám, že k žalobě bych přiložil jak výpis z katastru, tak tu smlouvu z roku 1936. Je ještě něco, co bych tam neměl opomenout?
- Základní údaje
- Uložil(a): PhDr. et Mgr. Simona Ulčová, PhD. - právník
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 286
Podařilo se získat smlouvu právního předchůdce, která prokazuje míru zatížení služebných pozemků. Smlouva byla uzavřena v roce 2006 (věcné břemeno bylo zřízeno v roce 2000). Ze smlouvy plyne počet zaměstnanců, počet a typ vozidel atd.
Otázka: je to dostatečný důkaz?
Dále jsem dodatečně zjistil, že oprávněný z věcného břemene část nemovitosti pronajímá třetí osobě - instalatérské firmě (15 osob + k tomu auta).
Otázka: Má na to oprávněný právo
Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 448
Na mém pozemku byla studna cca od roku 1970, kdy byla postavena chata. Cca před 15 lety (2010) koupil vedlejší pozemek soused, nechal si provést nové zaměření pozemku a při tomto přeměření došlo k tomu, že studna je nyní na jeho pozemku (odchylka při zaměření cca 3 m). Soused slíbil umožnit dodávku vody z této studny stále, ale po nějaké době toto zrušil a napojení na studnu nám zrušil. Je možno nějakým způsobem napadnout jeho jednání popř. pořešit vlastnictví studny. Děkuji za informaci.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 587
Letos (2025) započala obec s výstavbou kanalizační sítě v naší obci. Při její realizaci byl staticky poškozen náš dům. Na základě tohoto vznikla nutnost vést naší kanalizační přípojku z domu k cestě cca 2 metry od domu. Dům je 120 let starý a stojí na hraně pozemku se sousedem. V tuto chvíli bude nutné vést přípojku přes sousedův pozemek. Soused nám sice dal písemný souhlas s tímto, ale chtěli bychom pro případný prodej sousedního pozemku v budoucnu, předejít problémům s zřídit na sousedově pozemku věcné břemeno naší kanalizační přípojky. Co vše musíme udělat, aby bylo vše dle platných zákonů v pořádku? Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 1047
Na mém pozemku je místní komunikace. Na pozemku není věcné břemeno ani není nijaká smlouva a žádný jiný dokument o tom, že je komunikace veřejná. Jde o to, že za tímto pozemkem zakoupila objekt bývalého JZD firma, jež se zabývá kamionovou přepravou a mě teď jezdí tři metry od domu kamiony troufnu si říci 24/7. Již jsem věc řešil s Dopravní policií i s Městským úřadem, bohužel ze všeho vyšla pouze snížená rychlost, kterou stejně nikdo nedodržuje. Obec se mnou nekomunikuje vůbec. Bohužel mi nevyhověla ani hygiena, kdy jsem zde chtěl změřit hluk a vibrace. Nevím tedy jak mám dále postupovat, věc jsem zatím nechtěl řešit soudně, nevím jak bych uspěl. Děkuji za jakoukoli pomoc či radu. S pozdravem Miloš
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 873
Při práci na pozemku, který jsem zdědil po otci, jsem zjistil, že mi pod pozemkem po celé délce vede rozsáhlá kanalizační přípojka. Následně jsem ji našel v DTM Prahy (digitální technická mapa) https://map.dtm-praha-sck.cz/ jako tzv. technickou síť neautorizovanou. Kanalizace není uvedena v zápisu v katastru, není zřízeno věcné břemeno a ani mě, ani otce nebo předchozího majitele pozemku nikdo o jejím zřízení neinformoval. Jelikož tato technická stavba zásadním způsobem znehodnocuje celý pozemek, zajímalo by mě jestli se mohu domoci nějaké náhrady nebo zřízení věcného břemene za úplatu? Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 948
Máma se rozhodla darovat za života majetek mně a bratrovi. Kromě jiného se jedná o pozemek, na kterém stojí rodinný dům a garáž jako dva samostatné objekty. Rodinný dům RD (ve kterém bydlím spolu s mámou) je už převedený na mě a zapsaný na katastru nemovitostí ČR. Teď se řeší pozemek, který se rozdělí na 2 části. K rodinnému domu RD patří garáž, kterou užívám já s rodinou. Zjistilo se, že rodiče ji nezkolaudovali, proto se nyní nechává zlegalizovat. A poté i s rozdělením pozemku zapsat do katastru. Problém je v tom, že bratr nechal garáž od geodetů zakreslit jako hranici nově plánovaného rozděleného pozemku s tím, že vjezd je z plánované bratrovy části pozemku a odmítá mi nechat zapsat na garáž věcné břemeno. Jménem mámy (plná moc) nechává garáž zlegalizovat jako kůlnu bez vjezdu, aby se věcnému břemeni vyhnul. Já to beru jako zradu a nevím, jestli na to má právo. Pokud to tak nechá zapsat na katastru bez věcného břemene, mám možnost se nějak bránit? Nebo v případě darování mám smůlu a do garáže mně nebude umožněn vjezd. Podotýkám, že jiná možnost vjezdu není. Bratr argumentuje tím, že s věcným břemenem by se mu parcela hůř prodávala nebo pronajímala a jakoukoliv diskuzi na toto téma se mnou odmítá. Děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 1105
Vlastním 19/20 bytu a můj přítel zbývající 1/20. Chtěla bych pro přítele zřídit věcné břemeno užívání bytu do jeho smrti. Jaké jsou možnosti? Lze např. sepsat jako spoluvlastníci (já a přítel) smlouvu o zřízení věcného břemene pro mého přítele?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 1396
Obdrželi jsme jako majitelé 18-ti garáží výzvu k uhrazení nájemného z pozemku státu/úřadu pro zast. státu ve věcech majetkových. Pozemek získal stát k 2.1.2024. Neznámý vlastník v minulosti. Garáže byly postaveny v 70 letech
minulého století. Přes pozemek je jediný přístup k 18-ti garážím, dále městskému pozemku a trafo stanici ČEZ. Domníváme se, že došlo k VYDRŽENÍ přístupu - chůze a vjezdu, tudíž bychom nejdříve měli dosáhnout zápisu s vyznačením věcného břemena a potom řešit nájemní vztah za poměrnou část pozemku. Platbu pro určité nedostatky odmítáme. Spíše nás zajímá jak dosáhnout zápisu věcného břemena, když je tento pozemek celou dobu používán jako jediný přístup již více jak 50 let (pozemek v k. ú. Litoměřice č. 2676/6 o výměře 730 m2). Děkuji Sýkora.












