Počet stránek ve webu: 43.068

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rodiče 50 let užívají jako přístupovou cestu pozemek druhého podílového spoluvlastníka a teprve před 7 lety (2016) se dozvěděli, že pozemek není součástí stavebního pozemku chaty, ale vlastní ho druhý spoluvlastník. S nim se dohodli, že zřídí věcné břemeno cesty, ale dosud k tomu nedošlo.

Je možné dát žalobu na zřízení věcného břemene vydržením, i když 7 let už nejsou v dobré víře nebo je rozumnější podat žalobu na zřízení přístupové cesty? Dodnes jim podílový spoluvlastník přístup nezakázal. Děkuji za Vaši odpověď. JB

 

ODPOVĚĎ:
Jsou-li Vaši rodiče na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti (věcného břemene) s vlastníkem sousedního pozemku dohodnuti a není-li tímto vlastníkem Vašim rodičům v užívání předmětného pozemku bráněno, nejsem si jist, zda je podání žaloby tím nejvhodnějším řešením (může mít totiž za následek zhoršení vztahů a nemožnost budoucí dohody).
Nebude-li vlastník sousedního pozemku z nějakého důvodu ochoten uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti, budou se Vaši rodiče moci rozhodnout mezi těmito dvěma variantami:
1/ Podat žalobu na zřízení práva nezbytné cesty, a to v podobě služebnosti. Podání této žaloby bude možné pouze tehdy, budou-li splněny zákonné podmínky, které jsou zakotveny v § 1029/1 občanského zákoníku:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. “
Žaloba na zřízení práva nezbytné cesty bude úspěšná pouze tehdy, nebude-li dána některá ze zákonných překážek. Konkrétně dle § 1032/1 občanského zákoníku nepovolí soud nezbytnou cestu:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
2/ Pakliže by z nějakého důvodu nebylo možné podat žalobu na zřízení práva nezbytné cesty, zbývalo by podání tzv. určovací žaloby, jejímž prostřednictvím by se Vaši rodiče domáhali určení, že došlo ke vzniku služebnosti (věcného břemene), a to na základě vydržení. V této souvislosti (s ohledem na dlouhodobost užívání sousedního pozemku) by přicházel v úvahu i institut mimořádného vydržení dle § 1095 občanského zákoníku:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.