Stavby, stavební řízení a právo
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1116
V naší obci má vznikat nová čtvrť, nicméně to pole na které je projekt vybudován a i v územním plánu poznačen je do půlky rozprodáno od osobního vlastníka a druhá část je obce. Bylo už několik jednání s obcí o tom, ať to udělá kompletně, že ji předchozí majitel rád cestu převede, nicméně obec ji převezme až vybudovanou a zasíťovanou, ale ve své spodní části už si nechala vyhrabat cestu a na horní část kašle. Máme se na to složit jako vlastníci 12 parcel, ale proč to neudělá při jednom? Jak proti tomuhle bojovat? Chce ať si to do půlky pole uděláme sami a oni, že se připojí od půlky a dodělají si zbytek poté, co vybudujeme silnici a zasíťujeme si pozemky. Pak prý cestu převede pod svoji správu. Máme nějakou šanci, když existuje projekt celé čtvrti, ale obec chce hradit pouze svoji polovinu, žádat o kompletní vybudování čtvrti? Přijde nám, že obec jedná diskriminačně vůči naší polovině a tím pádem blokuje naše stavební pozemky. Je nějaká šance jak postupovat proti obci, aby tohle všechno dobudovala? Přikládám projekt čtvrti, kde naše pozemky končí pozemkem RD07, RD15, pod těmito pozemky už si obec začala kopat cestu a na naši horní část kašle.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1194
V přízemí našeho bytového domu v Praze je Bistro (prostor mají v nájmu) a toto Bistro si udělalo předzahrádku na pozemku SVJ - jde aktuálně o 8 stolů + židle a křesílka, několik květináčů s kytkami a dva velké (cca 5m v průměru slunečníky). SVJ předzahrádku neodsouhlasilo, nájem nikomu neplatí a podniká tak na pozemku SVJ. Co vše je možné udělat, aby byla předzahrádka odstraněna? Jestli podat podnět na městkou část, nebo městská policie může pomoci? Na výzvy nájemníků domu nereaguje. Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1335
Bydlíme ve čtyřpatrovém bytovém domě se dvěma malými zahrádkami v přízemí. Jsme majiteli té menší zahrádky (40m2). Sousedi, majitelé větší zahrádky (60m2) bohužel směrem k jižní straně mi neustále stíní. Ke společnému plotu (průhledný cca 1m vysoký) zasadili živý plot, slibovali, jak ho budou stříhat, nicméně v současnosti je tam metr široké křoví. K dalším částem plotu přistrčili dva velké vyvýšené truhlíky. Dosadili ovocné keře. Odstupy dle zákona samozřejmě nedodrželi a různě se vymlouvají, že to jsou jen keře a ne stromy, a že zahrádka je malá, tak je to nesmysl odstupy dodržovat. Vyhrožují mi, pod záminkou soukromí, stavbou neprůhledného dřevěného plotu. Jenže já tam mám celé roky před jejich přistěhováním svůj květinový záhon. Už teď to není nic moc, ale ještě se tam nějaké světlo dostane, dřevěný neprůhledný plot až k zemi bude pohroma. Jak se můžu bránit? Ty zahrádky jsou miniaturní a nad námi jsou další 4 patra, která nás mají jako na dlani. Jak je to se zastíněním? V létě mi stíní především ten záhon a cestičku, v zimě ale půl zahrádky. Přitom od cesty (zahrádky jsou pochopitelně směřovány k silnici) jsou částečně zakryti venkovní zelení. Fotky jsou z podzimu, na poslední je vidět stín a kam sahá. Děkuji za pomoc.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1077
Je možné v rámci komplexních pozemkových úprav přeložit nebo zrušit biokoridor?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1213
Provedení zateplení bylo provedeno bez mého souhlasu a když jsem žádal 3.2.2025 k odstranění, byl jsem odmítnut. Tímto došlo k zúžení mého pozemku a tím i do zásahu mého vlastnického práva. Jedná se o společnou zeď, tedy provést zateplení (vnitřní), která tvoří hranici mezi mým pozemkem č.25/1, 25/2 a pozemkem souseda č.27 a k tomu by měl být nezbytný písemný souhlas. Tento proveden nebyl. Stavba stále pokračuje a stavební úřad nečinil a teď mi sdělil, že je vše v pořádku. Již nevím, co s tím dále dělat. Prosím o laskavé vyjádření, zda je to podle stavebního zákona v pořádku. Připadá mi to, že si může dělat každý kdo co chce. Děkuji předem za Vaši odpověď. Buchta.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1298
Soused postavil na rovném pozemku dům, který ale navýšil navezením zeminy do výše cca 1 m nad původní pozemek . Ohraničil jej opěrnou zdí, na kterou chce postavit plot vysoký 2 m. Původní plot, který dosud odděloval naše pozemky je vysoký 2 m, kdy náš pozemek je ještě k tomuto plotu níž o 0,5 m. Bylo by nám jedno do jaké výšky si chce svůj plot postavit, kdyby náš starý dům nestál od tohoto plotu pouhé 4 m, kde máme okna z obývacího pokoje a kuchyně, která jsou 1 m od země. Když sečteme výšky sousedova nového plotu od našeho stávajícího pozemku, je výška nového plotu 4,5 m, tedy by jsme se z oken dívali do plotu a stínil by i slunci. K tomu všemu máme fotovoltaiku ve výšce původního plotu na přístavbě, čímž by došlo k zastínění spodního panelu a k vyřazení tohoto zařízení. Soused nemá zájem s námi tuto věc konzultovat a po návštěvě stavebního úřadu nám bylo sděleno, že když není dohoda budou tuto záležitost řešit, až bude plot postaven. Náš dotaz je, jestli může soused postavit tento plot, nebo jak se bránit proti této stavbě. Děkujeme za vaši odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 879
Otec postavil v roce 2002 přístavbu RD bez stavebního povolení (časová a finanční tíseň). O průběhu stavby informoval stavební úřad, dokonce došlo k několika prohlídkám na místě, a současně došlo k domluvě s úřednicemi, že se stavba následně zlegalizuje formou dodatečného souhlasu k užívání, případně, že úřad vydá stavební povolení až v průběhu stavby (ano, takové domluvy v té době byly celkem běžné). Ke stavbě byla vypracována řádná PD a dodána všechna vyjádření požadovaná stavebním úřadem. Stavba byla těsně před vydáním souhlasu k užívání, avšak anonym upozornil úřady na výskyt nadzemního vedení VN v těsné blízkosti hranice pozemku, přičemž výše zmíněná přístavba je umístěna na jeho hranici.
Otec byl pokutován SEI a stavební úřad nařídil stavbu odstranit. Následovala žádost o dodatečné stavební povolení s odvoláním na skutečnost, že dané vedení VN bylo vybudováno bez stavebního povolení a samo je tak nepovolenou stavbou (v rámci "údržby vedení" došlo ke změně rozteče a výšky podpěrných bodů a ke změně materiálu sloupů, což se běžně považuje za rekonstrukci).
Přístavba RD byla vybudována v souladu s veškerými požadavky na umísťování budov a veřejnými zájmy, kromě souhlasného vyjádření provozovatele sítě VN. Vedení bylo evidentně zrekonstruováno i v rozporu s platnou ÚPD, což přiznal jak distributor, tak stavební úřad. Po několika letech dohadování a snahy o nápravu věci bylo otci sděleno, že uplynula pětiletá prekluzivní lhůta na vymahatelnost odstranění stavby soudní cestou, a že se celý případ odkládá. V průběhu řízení byly navrhnuty de facto dvě možnosti: uhradit nesmyslně nákladnou přeložku vedení nebo vyčkávat až provozovatel v souladu s ÚPD přeloží vedení pod zem. V roce 2011 otec zemřel a já zdědil polovinu pozemků, na kterých stavba stojí. Spoluvlastnicí pozemku je i moje matka, jež figurovala v minulosti jako jeden ze stavebníků. V naší obci je plánovaná revize katastru a na mém pozemku tak bude zjištěn evidentní nesoulad zobrazení obvodu budovy se skutečným stavem. Nemovitost nehodlám prodávat, pojišťovat ani zastavovat, v žádném případě odstraňovat. Nyní již po 22 letech od vydání příkazu k odstranění došlo k uplynutí všech prekluzivních lhůt týkajících se vymahatelnosti výkonu práva. Přístavba není povolená, ani odstraněná. Nadzemní vedení VN stále existuje a distributor se řešení buď vyhýbá nebo neoficiálně uznává, že vedení v současné podobě nemělo a nemá existovat. Jedná se o ulici v intravilánu. Mám vůbec šanci stavbu nějakým způsobem ještě legalizovat? Je v mém případě vhodnější čekat na výzvu KÚ a projednat situaci až s nimi, případně nechat zanést ZDŘ a smířit se s nesouladem?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 880
Chtěla bych se zeptat, zda můžeme zatarasit obecní cestu, která vede přes náš pozemek, neboť město /obec/ chce po nás zbourat garáž, která větší částí leží na vedlejším obecním pozemku, kudy má vést nová cesta, ovšem je 2,6 až 2,8 m široká. O výměnu pozemků nemá obec /město/ zájem a trvá na odstranění stavby garáže z roku 1992, tento dotaz jsem již na vašem portálu zmiňovala a dostala na ní odpověď (145040). Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 951
Opravujeme dům a chtěli bychom ho během rekonstrukce rozdělit na dvě bytové jednotky. Jeden z účelů rozdělení bytové jednotky je, abychom si mohli každý zvlášť vyřídit hypotéku. Problém je v tom, že stavební úřad nám nechce dům rozdělit, protože není obývatelný. Dům se nachází v pokročilé fázi rekonstrukce a nejsou zde umyvadla, odpady, vařiče, ohřev vody. Chtěl bych se zeptat, jestli lze dům rozdělit i během rekonstrukce na bytové jednotky dle dokumentace, kterou máme od projektanta. Napadlo mě, jestli není řešením Smlouva o výstavbě.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1805
2018 jsem si s partnerkou pořídil rodinný dům. Podle dokumentace byla k původní staré části domku v roce 1955 přistavěna další část, která se podsklepila a druhé patro. Pod sklepem je navíc skála, takže tato část domu má opravdu pevný základ. Původní nepodsklepená část je z vepřovice-kotovice, nová přistavěná část ze smíšeného zdiva. Celková délka domu je cca 11 m. Pod původní částí jsem provedl sondu, nemá pevné základy. V roce 2018 začal soused na svém pozemku vedle nás bez povolení (bez mého vědomí nebo souhlasu) provádět terénní úpravy těžkou technikou. Vybagroval několik Tater hlíny, aby si srovnal dvůr. Od našeho domu se bagrem dostal na vzdálenost cca 3-4 m. Oba staré rodinné domy, jak můj, tak souseda, jsou postavené v kopci a můj je výškově nad ním, sklon terénu je asi 8-10 stupňů. Konečný výškový propad terénu po jeho úpravách je cca 1,8 m. Následně soused vybagroval ještě další asi 2 x3 m jámu pro nádrž k zachycování dešťové vody. Tato jáma měla podle mého odhadu hloubku minimálně 3 m od původního terénu. Od té doby se v původní části domu objevují na zdech i stropu praskliny, předpokládám, že za to můžou sousedovy výkopové práce a že tomu pomohla i pojíždějící těžká technika. Zdá se, jako by se dům postupně trhal na dvě části – podsklepená část pevně stojí a původní část bez základů postupně padá směrem k sousedovi. Mezi mým a sousedovým domem je na mém pozemku betonový chodník o šířce asi 1 m a polovina, která je blíž k hranici sousedova pozemku, se viditelně propadá. Prosím poraďte mi, jak v této situaci postupovat. Existuje podle stavebního nebo jiného zákona způsob, jakým se můžu proti sousedovi bránit? Celou situaci komplikuje navíc fakt, že dům jsme pořídili s přítelkyní, se kterou již nejsme a dům potřebujeme výhledově prodat. Obávám se, že v takovémto, navíc zhoršujícím se stavu, se stává nemovitost jednak neprodejná a jednak časovanou bombou. Předem děkuji za vaši odpověď. S pozdravem.












