Vámi popsaný skutkový stav (tedy především prodlení projektanta trvající od září do února a posléze zjištěné vady projektové dokumentace) svědčí jednoznačně o závažném porušení smlouvy projektantem, což může mít za následek i vznik jeho odpovědnosti za škodu na Vaší straně. Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Lze jednání projektanta považovat za porušení jeho povinností, přestože nebyla uzavřena samostatná písemná smlouva?
K uzavření smlouvy o dílo v každém případě došlo. Je nutné si uvědomit, že smlouva o dílo nemusí být uzavřena v písemné formě – je tedy možné ji uzavřít i ústně či konkludentně (mlčky). Ve Vašem případě byla ostatně smlouva o dílo uzavřena písemně alespoň zčásti, jelikož některé její podstatné náležitosti byly sjednány e-mailem. Zasláním zadání, odsouhlasením ceny, akceptací zakázky a přijetím zálohy došlo jednoznačně k platnému uzavření smlouvy o dílo.
Pakliže projektant e-mailem potvrdil, že dílo zhotoví do konce září, stalo se toto ujednání závaznou součástí smlouvy o dílo. Nedodržení této lhůty tak představuje prodlení dlužníka (zde projektanta).
Projektant jako odborník odpovídá za správnost a kompletnost jím zhotovené projektové dokumentace. Podání nekompletního projektu a opomenutí zásahu na sousední pozemek je porušením odborné péče.
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda projektantovo prodlení a vadnost projektové dokumentace představují podstatné či nepodstatné porušení smlouvy o dílo. V tomto ohledu je klíčový § 2002/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“
2/ Lze požadovat náhradu vzniklé škody (např. náklady na nájemné a další prokazatelné náklady)?
Ano, náhradu škody lze po projektantovi – za splnění zákonných podmínek - požadovat. Konkrétně dle § 2913 občanského zákoníku platí, že:
„Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně ...
Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“
Aby bylo možné náhradu škody po projektantovi požadovat, je nutné:
- prokázat vztah příčinné souvislosti mezi porušením smlouvy projektantem a vznikem škody (tzn. zda je porušení smlouvy zásadní skutečností, bez níž by ke škodě nedošlo),
- zvážit, zda byl vznik škody projektantem předvídatelný – v zásadě se totiž odpovědnost vztahuje pouze na takovou škodu, kterou mohl škůdce předvídat (v tomto ohledu si nejsem jist, zda mohl projektant například předvídat, že budete muset po delší dobu žít v nájmu a platit nájemné).
3/ Lze uplatnit škodu související se ztrátou možnosti čerpání dotace?
V zásadě ano (jednalo by se o tzv. ušlý zisk) - i zde ovšem platí stejné podmínky, jaké uvádím v odpovědi na dotaz 2/. Bylo by tedy nutné prokázat, že kdyby projektant dodal projektovou dokumentaci v září 2025, dotaci byste s vysokou pravděpodobností získali (jelikož jste splňovali věcné podmínky dotačního programu). Bylo by tedy nutné doložit pravidla dotačního programu platná v dané době a prokázat, že uzavření výzvy či změna podmínek nastala až po pochybení projektanta.
4/ Jakou důkazní hodnotu mají e-maily, doklad o záloze, svědecké výpovědi?
Jedná se o plnohodnotné důkazy. Jako důkaz lze použít v zásadě cokoli, co prokazuje určitou skutečnost. E-maily jsou obecně považovány za běžný písemný důkaz. Jasně prokazují ujednání o termínu dokončení díla. Doklad o uhrazené záloze zřetelně prokazuje faktický vznik smluvního vztahu a plnění z Vaší strany. Svědeckými výpověďmi lze podpůrně prokázat Vámi vyvíjený nátlak na splnění termínů, resp. projektantovo neustálé odkládání dokončení díla.
5/ Jaký další postup vůči projektantovi doporučujete?
Bude ideální, podaří-li se Vám získat náhradu škody mimosoudní cestou. Lze Vám proto doporučit:
a/ Spočítejte přesnou výši vzniklé škody (nájmy, bankovní poplatky, rozdíl v dotaci). Vše podložte fakturami, smlouvami či jinými podklady.
b/ Nechte si od advokáta sepsat předžalobní výzvu k náhradě škody. Tento krok projektantovi ukáže, že máte právní oporu, aniž byste hned podávali žalobu. Předžalobní výzvu si můžete samozřejmě připravit i sami – jedná se ve své podstatě toliko o dopis.
c/ Každý autorizovaný projektant musí být ze zákona pojištěn proti odpovědnosti za škody způsobené výkonem své činnosti. V předžalobní výzvě proto můžete projektantovi navrhnout, aby škodu nahlásil své pojišťovně.
d/ Projektantovi můžete (rovněž v předžalobní výzvě) nabídnout možnost kompromisu (např. odpuštění doplatku ceny díla výměnou za kompenzaci části nájmů) formou písemné dohody o narovnání.
Rozhodnete-li se pro využití služeb advokáta (případně nebude-li projektant ochoten se dohodnout a bude tudíž nutné podat k soudu žalobu), můžete ho vyhledat zde:
(přičemž se zaměřte na advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
ODPOVĚĎ NA PODDOTAZ:
Na poddotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Doplatek ceny projektové dokumentace:
Je-li dílo (zde projektová dokumentace) vadné, nejste povinni doplácet zhotoviteli (projektantovi) jeho plnou cenu. Toto Vaše právo se opírá o § 2615/2 občanského zákoníku (dle něhož se na vady díla použijí obdobně ustanovení o vadách zboží z kupní smlouvy) ve spojení s § 2108 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu.“
Doporučuji Vám, abyste uplatnění tohoto Vašeho práva projektantovi písemně oznámili (samozřejmě včetně oznámení vad – tedy reklamace – předpokládám však, že reklamace projektové dokumentace proběhla již v minulosti).
2/ Případné zadržení projektové dokumentace projektantem:
Projektant by byl oprávněn zadržet projektovou dokumentaci pouze tehdy, pokud by byla z jeho strany kompletně a bezvadně provedena a Vy jste byli v prodlení s úhradou její ceny. Takový stav však nenastal, resp. situace je právě opačná.
Vzhledem k tomu, že:
- projektová dokumentace je vadná,
- zadržením doplatku ceny realizujete své právo dle občanského zákoníku,
není projektant oprávněn Vám projektovou dokumentaci nepředat. Jeho povinností je projektovou dokumentaci opravit (odstranit Vámi vytčené vady) a předat Vám ji. Tím splní své zákonné povinnosti a Vám tím vznikne povinnost provést doplatek ceny projektové dokumentace.
Na tomto místě připomínám, že v okamžiku, kdy Vám vznikne povinnost provést doplatek ceny, můžete oproti tomuto doplatku započíst své právo na náhradu škody.
3/ Náhrada škody za zdražení stavebních prací a materiálů:
V zásadě jste oprávněni požadovat po projektantovi náhradu škody v podobě zvýšení ceny stavebních prací a materiálů – jedním dechem je však nutné dodat, že vymahatelnost takového práva bude přímo odvislá od Vaší schopnosti prokázat vztah příčinné souvislosti (což nemusí být snadné).
Museli byste prokázat, že v době, kdy měla být dle smlouvy projektová dokumentace hotová (a to v bezvadném stavu), jste měli například zajištěnou stavební firmu (za sjednanou cenu), přičemž z této spolupráce sešlo a nyní jsou ceny stavebních prací a materiálů vyšší.
V této souvislosti se může projektant případně bránit rovněž s odkazem na předvídatelnost škody – tzn. může tvrdit, že za tuto škodu neodpovídá, jelikož ji nemohl předvídat. V tomto ohledu je důležité, zda projektant věděl (a můžete to prokázat), že jste měli v úmyslu začít ihned po dokončení projektové dokumentace (a získání nezbytných povolení) stavět.
4/ Uplatnitelnost konkrétních nároků:
U všech Vámi vyjmenovaných nároků lze říci, že Vám na ně vůči projektantovi vzniklo právo, ovšem za splnění těchto podmínek:
- budete schopni tyto nároky přesně vyčíslit (a jejich výši prokázat),
- budete schopni prokázat, že tyto škody vznikly v příčinné souvislosti s projektantovým prodlením (resp. vadností projektové dokumentace).
Stejně jako v odpovědi na dotaz č. 3/ upozorňuji, že projektant by se mohl bránit (otázkou je, zda úspěšně) poukazem na nepředvídatelnost vzniku některých škod (kupříkladu není jisté, zda mohl odhadnout, že v důsledku jeho prodlení budete muset dočasně bydlet v nájmu).
Sleva z ceny díla je Vaším základním právem z titulu vadnosti projektové dokumentace. V tomto případě je však nutné rozhodnout, jaké právo z vadné projektové dokumentace uplatníte (resp. jste již uplatnili). Ze znění dotazu jsem pochopil, že jste se nedomáhali poskytnutí slevy, nýbrž odstranění vad (tedy opravy).
5/ Odstoupení od smlouvy o dílo:
Od smlouvy o dílo lze odstoupit, pakliže se projektant dopustil podstatného porušení této smlouvy. Pojem podstatné porušení je definován v § 2002/1 občanského zákoníku následovně:
„Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“
Pokud tedy projektant například věděl, že včasné dokončení projektové dokumentace je pro Vás klíčové z důvodu čerpání dotace a hypotéky, musel si být vědom toho, že pokud byste předem věděli o jeho prodlení, nikdy byste smlouvu o dílo neuzavřeli.
Je podstatné, zda Vám byla opravená projektová dokumentace již dodána. Pokud ano, nejeví se odstoupení od smlouvy jako příliš vhodný krok – podstatné porušení smlouvy již totiž bylo napraveno.
_______________________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
