Únik vody z kohoutu stupačky bytu - platí škodu SVJ nebo majitel bytu?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo)

Zveřejněno: 17. březen 2025

Zobrazení: 253

• náhrada škody
• vytopení vodou
• společenství vlastníků bytových jednotek
• vytopení bytu sousedem
• vytopení bytu vodou
• vytopení souseda vodou
• náhrada škody od SVJ

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Ve Vašem případě je důležité, komu netěsnící vodovodní kohout patří , tedy kdo je matejitelem předmětného závadného vodovodního kohoutu. Tzn. zda představoval součást bytu (a je tudíž Vaším vlastnictvím), anebo zda představuje společnou část bytového domu (a je tedy majetkem SVJ).

  Pokud se jednalo o uzávěr na rozvodu vody ve stoupačkách, měl by se dle mého názoru aplikovat § 6 písm. d) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., dle něhož jsou společnými částmi bytového domu:

  „rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií“

  Ze znění dotazu dovozuji, že nešlo o kohout, který by byl součástí vodovodní baterie ve Vašem bytě či součástí rozvodu vody ve Vašem bytě, nýbrž že šlo o uzávěr na svislém rozvodu vody ve stoupačkách – tedy o společnou část bytového domu a tudíž vlastnictví SVJ.

  Pokud vznikla škoda na sousedově bytě tím, že pracovník Vámi objednané firmy manipuloval s kohoutem, který je společnou částí bytového domu (a tedy vlastnictvím SVJ), nemůžete dle mého názoru nést za vzniklou škodu právní odpovědnost.

  V první řadě by se měla vyřešit otázka, zda předmětný kohout (který patří SVJ) praskl v důsledku jeho běžného opotřebení, anebo proto, že s ním bylo neopatrně/neodborně manipulováno. Tuto otázku mezi sebou musí vyřešit SVJ a předmětná firma.

  Následně bude nutné, aby byla dořešena náhrada škody na sousedním bytě. To je v první řadě záležitostí souseda a SVJ. Pokud SVJ souseda odškodní, bude se následně moci obrátit na předmětnou firmu a žádat od ní to, co sousedovi vyplatilo (samozřejmě pouze tehdy, pokud kohout praskl z důvodu neopatrného počínání pracovníka firmy).

  Argument firmy, že tuto škodní událost nebude její pojišťovna akceptovat, není relevantní. Za škodu odpovídá předmětná firma (pokud kohout praskl z důvodu neopatrné manipulace s ním), přičemž je nepodstatné, zda je firma pojištěna či nikoli.

  Za škodu na sousedním bytě byste mohl odpovídat pouze tehdy, pokud byste porušil nějakou svou právní povinnost – k ničemu takovému však ve vašem případě nedošlo.

  Pokud by Vám soused nechal doručit fakturu za opravu jeho bytu, doporučuji Vám takovou fakturu výslovně (písemně) odmítnout. Opravu sousedního bytu jste si neobjednal a tudíž Vám nemůže být účtována cena provedených prací. Tyto opravné práce musí uhradit soused a následně se domáhat proplacení takto uhrazené částky po tom, kdo za škodu odpovídá (buď SVJ nebo firma).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
• id platby: 26964375165

Během rekonstrukce mého bytu došlo k úniku vody k sousedovi, zhotovitel díla se brání uhradit škodu proto, že kohout u stoupačky patří SVJ, prý kohoutem jen řádně manipuloval, ten se poškodil (praskl) obvyklým užíváním, tedy by škodu podle něj mělo hradit SVJ. Zhotovitel dále tvrdí, že jeho pojišťovna zcela jistě takovouto škodu neuhradí. SVJ trvá na tom, že k poškození došlo manipulací firmy při rekonstrukci, tedy by měl škodní událost nahlásit zhotovitel. Poškozený soused chce škodu po mně, hodlá si na opravu sjednat vlastí firmu a fakturu poslat mně coby vlastníku. Nevím jak se mám zachovat. Dílo ještě nebylo předáno,...

Číst dál …

Jízda zaměstnancem elektrokoloběžkou v areálu práce - pokuta, postih, trest

Základní údaje

Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)

Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva

Zveřejněno: 14. březen 2025

Zobrazení: 255

• Odpovídající právník: JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Pokud není zákaz uveden ve vnitřních předpisech, pak zaměstnavatel nemůže konstatovat jejich porušení a zaměstnance sankcionovat.

  Může věc řešit domluvou a prokazatelným nastavením pravidel pro budoucno.

  Pokutu Vám zaměstnavatel dát nemůže, zákoník práce jasně zakazuje trestat zaměstnance finančními postihy, s výjimkou náhrady škody způsobené zaměstnancem. 

• id platby: 26957406348

Dnes (12.03.2025) jsem mimo pracovní dobu jel elektrokoloběžkou po areálu zaměstnavatele na večeři do kantýny (momentálně pracuji v noci) . Při odchodu jsem byl zastaven ochrankou, že se po areálu jezdit nesmí. O tomto pravidlu jsem nevěděl a nikde není žádné upozornění či značka. Nejspíše se to bude nějakým způsobem řešit, může mi zaměstnavatel dát pokutu nebo to se mnou nějak řešit a při nejhorším jak se bránit?

Číst dál …

Vrácení auta původnímu majiteli z důvodu závad, poruch

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)

Kategorie: Reklamace, spotřebitel, kupní smlouvy

Zveřejněno: 13. březen 2025

Zobrazení: 267

• reklamace ojetého auta
• reklamace ojetého vozidla

• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Váš syn má několik možností, jak postupovat:

  1) Výzva k vrácení peněz a převodu vozidla

  Nejprve je nutné prodávajícího písemně vyzvat doporučeným dopisem s dodejkou a zároveň e-mailem (pokud je k dispozici) k:

  • Vrácení kupní ceny 70 000 Kč na účet syna do určité lhůty (např. 7–14 dní).
  • Převedení vozidla na něj zpět nebo ukončení registrace na prodávajícího.

  V dopise se odvolat na kupní smlouvu a fakt, že vozidlo bylo vráceno. Pokud nebude reagovat, přejdete k právním krokům.

  2) Přepis vozidla řešit s dopravním inspektorátem

  Pokud prodávající nepřevedl vozidlo zpět na sebe, ale stále je napsané na syna, měl by syn:

  • Kontaktovat registr vozidel (odbor dopravy) a zjistit stav registrace.
  • Pokud prodávající převod neprovedl, může syn podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla na základě kupní smlouvy a potvrzení o vrácení.
  • Pokud je na něj stále psané, může požádat o zrušení registrace vozidla, aby mu nechodily pokuty či povinné ručení.

  3) Podání trestního oznámení pro podvod

  Pokud prodávající nereaguje a peníze nevrací, jedná se o podvod dle § 209 trestního zákoníku. Syn může podat trestní oznámení na policii s tím, že:

  • Vozidlo bylo prodávajícímu vráceno.
  • Ten odmítá vrátit peníze i dokončit převod.

  Policie prověří, zda jde o úmyslný podvod nebo občanskoprávní spor.

  4) Občanskoprávní žaloba

  Pokud nebude situace vyřešena, lze podat žalobu k soudu:

  • O vrácení 70 000 Kč (návrh na vydání platebního rozkazu).
  • Pokud má syn potvrzení o vrácení vozidla, měl by u soudu šanci.

  Doporučený postup:
  ✅ Ihned poslat výzvu k vrácení peněz a převodu vozidla.
  ✅ Kontaktovat registr vozidel a zjistit stav registrace.
  ✅ Pokud nebude reagovat, podat trestní oznámení a zvážit právní kroky.

  V případě zájmu Vám jako advokát mohu nabídnout právní služby nebo se obraťte na www.AdvokatiKomora.cz 

Syn si koupil dodávku koncem 10/2024, prodávající uváděl bez závad. Jezdil s tím jen na ryby 2 měsíce o víkendech a vždy měl problém, nikdy nedojel bez závad. Tak po 2 měsících vozidlo kupujícímu dovezl zpět, ten mu to na kupní smlouvě potvrdil, syn mu dal plnou moc k převodu vozidla. Auto stálo 70.000 Kč. Prodávající od té doby nekomunikuje, peníze nevrátil, ani vozidlo nepřevedl. Co se s tím dá dělat? Děkuji za odpověď. 

Číst dál …

Soused dělá výkop u mého domu, mám praskliny na zdech i stropu - jak se bránit?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 12. březen 2025

Zobrazení: 330

• provádění výkopových prací
• výkopové práce
• praskliny zdi
• trhliny zdi

• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Proti následkům sousedova počínání se můžete bránit v zásadě dvěma způsoby:

  1/ Veřejnoprávní varianta:

  Pakliže Váš soused prováděl terénní úpravy bez povolení stavebního úřadu, můžete se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad a o všem ho informovat. Stavebnímu úřadu sdělte, jaké změny se dějí na Vašem domě a pozemku a požadujte, aby sousedovi uložil přijetí příslušných nápravných opatření.

  Stavební úřad by měl v této věci provést šetření a dojde-li k závěru, že soused provedl předmětné terénní úpravy takzvaně načerno, měl by zahájit řízení o jejich odstranění. V rámci tohoto řízení umožní sousedovi požádat o dodatečné povolení terénních úprav. Vy – jako spoluvlastník sousedního pozemku/stavby – byste se měl stát účastníkem takového řízení a budete se moci domáhat toho, aby stavební úřad uložil sousedovi povinnost přijmout příslušná nápravná opatření (vybudování opěrné zdi apod.).

  Výhodou této varianty je její (relativní) rychlost a levnost (nezaplatíte v podstatě nic).

  2/ Soukromoprávní varianta:

  Dle § 1018 občanského zákoníku platí, že:

  „Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.“

  Pokud Vám stavební úřad nepomůže, budete se moci obrátit s žalobou na soud (pakliže by nebyla možná dohoda se sousedem) a jejím prostřednictvím se domáhat, aby soud uložil sousedovi povinnost realizovat dostatečné upevnění (například vybudováním opěrné zdi apod.), nahradit Vám případně vzniklou škodu atd.

  Nevýhodou této varianty je Vaše povinnost všechna žalobní tvrzení prokázat – musel byste si tedy opatřit znalecký posudek, z něhož by vyplývalo, že příčinou prasklin na Vašem domě (a dalších změn) jsou právě sousedem provedené terénní úpravy. Soudní řízení je navíc procesem psychicky, časově i finančně náročným, jeho výsledek je vždy nejistý.

  Rozhodnete-li se řešit situaci soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:

  www.advokatikomora.cz 

  (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

2018 jsem si s partnerkou pořídil rodinný dům. Podle dokumentace byla k původní staré části domku v roce 1955 přistavěna další část, která se podsklepila a druhé patro. Pod sklepem je navíc skála, takže tato část domu má opravdu pevný základ. Původní nepodsklepená část je z vepřovice-kotovice, nová přistavěná část ze smíšeného zdiva. Celková délka domu je cca 11 m. Pod původní částí jsem provedl sondu, nemá pevné základy. V roce 2018 začal soused na svém pozemku vedle nás bez povolení (bez mého vědomí nebo souhlasu) provádět terénní úpravy těžkou technikou. Vybagroval několik Tater hlíny, aby si srovnal dvůr. Od...

Číst dál …

Náhrada škody - závislost na lécích zasílaných přes internet od překupníka napojeného na lékaře

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Michaela Veselá

Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena

Zveřejněno: 12. březen 2025

Zobrazení: 233

• lékařská licence
• nelegální léky
• závislost na lécích

• Odpovídající právník: Mgr. Michaela Veselá
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Trestní oznámení jste samozřejmě oprávněn podat, a to u jakéhokoli policejního orgánu, státního zastupitelství či soudu. Podle dalších okolností by se mohlo jednat o trestný čin podvodu podle § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, případně i o trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283. Nicméně, pokud jste si tyto léky pořizoval na internetu za úplatu, musel jste i Vy vědět, že tento postup je protizákonný, tudíž jste se na trestné činnosti ve své podstatě taktéž podílel, byť ve formě spolupachatelství či účastenství.

  Dle mého názoru byste nemohl být úspěšný ani s případnou náhradou škody vůči osobě, která Vám recepty na léky poskytovala. Nelze tam spatřovat příčinnou souvislost mezi jednáním této osoby a následkem, tj. zdravotní a finanční újma Vaší osoby.

  V případě, že do trestné činnosti byl zapojen i lékař, oznámení na Českou lékařskou komoru dát taktéž můžete, nicméně lékař by byl taktéž pachatelem či spolupachatelem trestné činnosti a při jeho odsouzení lze předpokládat, že by byl mj. lékařské licence zbaven.

• id platby: 26954579267

Obracím se na Vás s žádostí o právní radu ohledně situace, která mi způsobila zdravotní i finanční újmu. V minulosti jsem si opakovaně pořizoval léky na předpis prostřednictvím internetu od osoby, která mi za úplatu poskytovala recepty. Tyto léky jsem následně užíval v nadměrném množství, což vedlo k rozvoji závislosti. V důsledku toho jsem musel podstoupit léčbu, která s sebou nesla jak psychické, tak finanční důsledky. Mám k dispozici důkazy o těchto transakcích, včetně: - elektronické komunikace s prodejcem,- samotných receptů,- případných platebních záznamů.Rád bych se informoval na své možnosti právního postupu, konkrétně:Je možné podat trestní oznámení na osobu, která mi...

Číst dál …

Může notář vyřizující dědění nájemního bytu vystěhovat nájemníka?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)

Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD

Zveřejněno: 10. březen 2025

Zobrazení: 310

• dědické řízení
• vystěhování nájemníka
• notář

• Odpovídající právník: Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Pokud se majitelka bytu neozývá a máte podezření, že již nežije, situace se bude řídit pravidly dědického řízení a právní ochranou nájemníka.

  Co můžete udělat nyní?

  1. Zkusit kontaktovat majitelku znovu

     • Pokud máte k dispozici telefon, e-mail nebo jiný kontakt, zkuste ji opakovaně oslovit.
     • Pokud máte kontakt na její rodinu nebo sousedy, můžete se zeptat, zda o ní něco vědí.

  2. Ověřit dědické řízení

     • Pokud by majitelka zemřela, dědictví řeší notář pověřený soudem.
     • Můžete zkusit kontaktovat příslušný okresní soud (dle trvalého bydliště majitelky) a zjistit, zda je vedeno dědické řízení.

  3. Pokračovat v placení nájmu

     • I když nemáte prodlouženou smlouvu, můžete dál platit nájem na původní účet, dokud vás někdo nevyzve k ukončení nájmu.
     • Pokud se objeví dědicové, mohou smlouvu potvrdit nebo ji ukončit s výpovědní dobou.

  Co se stane, pokud majitelka skutečně zemřela?

  1. Dědictví

     • Pokud měla dědice, převezmou vlastnictví bytu a stanou se vašimi novými pronajímateli.
     • Mohou s vámi pokračovat ve smlouvě, nebo vám dát výpověď s tříměsíční lhůtou (pokud smlouva nebyla na dobu určitou).

  2. Dědictví propadne státu (tzv. odúmrť)

     • Pokud nemá dědice, byt připadne státu, konkrétně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
     • ÚZSVM by pak rozhodl, co s bytem udělá – může ho prodat, pronajmout nebo nabídnout k veřejné dražbě.
     • I v tomto případě byste dostala výpovědní lhůtu, obvykle 3 měsíce.

  3. Byt propadne SVJ?

     • To není pravděpodobné, SVJ nemá automaticky nárok na vlastnictví bytu, pokud byl soukromým majetkem.

  Můžete dostat okamžitý příkaz k vystěhování?

  • Ne, to není možné bez soudního rozhodnutí.
  • I kdyby vás nový vlastník bytu chtěl vystěhovat, musí vám dát zákonnou výpovědní lhůtu.
  • Pokud byste neodešla a došlo by k soudnímu řízení o vyklizení, mohlo by to trvat i několik měsíců.

  Co dělat dál?

  1. Pokračovat v placení nájmu, dokud vás někdo oficiálně nevyzve k ukončení nájmu.
  2. Zkusit zjistit stav majitelky přes soud nebo její okolí.
  3. Připravit si alternativní možnosti bydlení, pokud nový vlastník rozhodne o ukončení nájmu.

  Zatím ale nejste povinna se okamžitě vystěhovat a není jisté, kdy se nový vlastník objeví.

• id platby: 26937215266

V prosinci 2024 se nám ozvala majitelka bytu s tím, že pokud by se v únoru 2025 neozývala (do února je totiž platná aktuální nájemní smlouva) tak “máme klidně bydlet dál a posílat nájem”, ale že se nemáme lekat, kdyby se nám náhodou ozval dědický úřad. Nyní se chce spolubydlící odstěhovat, já bych zde chtěla bydlet dál, ale majitelka se nám neozývá. Vzhledem k předchozí informaci z prosince 2025, mám tedy obavu, že už nemusí být na živu a nevím ani jak, nebo kde se dopátrat toho, zda je tato osoba živá. Jsem v situaci, kdy nevím, zda hledat nový byt,...

Číst dál …

Napadení žáka učitelem ve škole a zasednutí si na žáka (bezdůvodné poznámky, důtka, dvojka z chování)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Právo ve školství

Zveřejněno: 7. březen 2025

Zobrazení: 302

• důtka třídního učitele
• dvojka z chování
• zasednutí si na žáka

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

  1/ Dá se tato situace nějak řešit?

  Dle mého názoru jste v podstatě všechny možnosti řešení nastalé situace ve svém dotazu zmínila. Je možné stěžovat si na chování dotyčné učitelky u vedení školy, případně u zřizovatele školy (je-li ředitel školy pasivní). Je možné oslovit Českou školní inspekci. Hraničí-li chování dotyčné učitelky s vyhrožováním (zastrašováním), je možné iniciovat zahájení přestupkového řízení, případně podat trestní oznámení.

  V úvahu přichází i soukromoprávní řešení – tedy podání žaloby k soudu. Soudní řízení je však procesem časově, finančně i psychicky náročným, nadto s nejistým výsledkem – tuto variantu Vám proto spíše nedoporučuji.

  2/ Pokud by opravdu dostal nějaké kázeňské napomenutí, jestli by mu to zabránilo v nástupu na gymnázium?

  Stručná odpověď na tento dotaz zní: Nikoli, nezabránilo.

  Platná právní úprava (§ 31/1 školského zákona) rozlišuje tato kázeňská opatření:

  - podmíněné vyloučení žáka ze školy,

  - vyloučení žáka ze školy,

  - další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka (dle § 17/3 vyhlášky č. 48/2005 Sb. se jedná o
    a/ napomenutí třídního učitele,
    b/ důtku třídního učitele a
    c/ důtku ředitele školy).

  Podmínky pro přijetí ke vzdělávání na střední škole jsou formulovány v § 59/1 školského zákona – zohledňování případně udělených kázeňských opatření zde uvedeno není.

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • vyhláška č. 48/2005 Sb. , o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
• id platby: 26950268317

6/2024 po dlouhodobých sporech s třídní učitelkou a vedením školy, která situaci neřešila, učitelka syna chytla a shodila ho na zem, kdy syn podstupoval 2 měsíce rehabilitace s krční páteří. Stále má problémy, trpí na časté migrény a bolesti hlavy, které předtím neměl. Navíc mu řekla, že pokud budeme něco řešit, ať počítá s důtkou popř. dvojkou z chování. Na paní učitelku jsme podali trestní oznámení pro ublížení na zdraví a podnět na českou školní inspekci ČŠI. Ta nám sdělila, že stížnost je oprávněná a zahájila častější inspekce ve škole. Syn teď neustále nosí poznámky za nevhodné chování. Doma brečí, že...

Číst dál …