Ano, částku lze teoreticky po klientovi vymáhat jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, protože klient převzal peníze, na které neměl právní nárok. Nicméně klíčové bude, zda se podaří prokázat, že k bezdůvodnému obohacení skutečně došlo, což v tomto případě může být složité.

Právní základ:

Podle § 2991 občanského zákoníku:

„Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“

V dané situaci:

• klientovi byla zjevně omylem vyplacena vyšší částka,

• pokud si tuto chybu musel uvědomit (např. z výše vrácené hotovosti), mohl být povinen ji vrátit.

Problém důkazů:

Hlavní potíž spočívá v prokazování skutkového stavu:

• kamerový záznam sám o sobě nemusí jasně ukazovat, jaká částka byla předána a převzata,

• nelze spolehlivě doložit, že si klient chybu uvědomil,

• může být obtížné prokázat přesnou výši přebytku i skutečnost, že ji klient skutečně obdržel a ponechal si ji.

Možný postup:

1. Předžalobní výzva – zaslat klientovi výzvu k vrácení částky s odkazem na bezdůvodné obohacení.

2. Důkazy – shromáždit vše dostupné: kamerové záznamy, účetní evidenci, výpověď zaměstnankyně.

3. Soudní uplatnění – pokud klient nevrátí částku, lze věc řešit žalobou, ale úspěch bude záviset na síle důkazů.

Shrnutí:

Vymáhání částky jako bezdůvodného obohacení je právně možné, ale v praxi může být obtížné prokázat, že k obohacení skutečně došlo a že si klient rozdílu byl vědom. Bez přímého důkazu o převzetí částky a úmyslu obohatit se může být vymáhání velmi nejisté.

Vámi popsaný postup pojišťovny je možný pouze tehdy, je-li to mezi Vámi a pojišťovnou ujednáno, a to v pojistné smlouvě či některé z jejích příloh (všeobecné či jiné pojistné podmínky). Platná právní úprava není natolik podrobná, aby Vám bylo možné odpovědět s odkazem na nějaké konkrétní ustanovení.

Pokud se Vám nepodařilo ve všeobecných pojistných podmínkách dohledat nic určitého, doporučuji Vám kontaktovat přímo pojišťovnu a dotázat se jí, na základě jakého konkrétního ustanovení pojistné smlouvy, všeobecných pojistných podmínek či jiných příloh pojistné smlouvy přistoupila ke krácení Vašeho práva na pojistné plnění. Pojišťovna by měla být schopna Vám tuto informaci sdělit.

Vyjde-li najevo, že pojišťovna jednala svévolně (tedy přistoupila ke krácení Vašeho práva bez opory v pojistné smlouvě či některé z jejích příloh), budete se moci odvolat a domáhat se úhrady dalšího pojistného plnění. Pakliže by pojišťovna trvala na svém, bylo by nutné vyřešit nastalý spor:

• buď mimosoudně, a to před Českou obchodní inspekcí – k tomu více zde:

https://coi.gov.cz/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/ 

• anebo před soudem – pro podání žaloby a zastupování v rámci soudního řízení Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

Žádný právní předpis nezakotvuje minimální odstupovou vzdálenost hřiště od sousedních pozemků (či staveb na těchto pozemcích). Nejčastěji stanovovanou (obecnou) minimální odstupovou vzdáleností jsou dva metry – tento požadavek však nemusí být dodržen vždy (od stavebního úřadu je možné získat výjimku).

Ideální je se proti zřízení hřiště příliš blízko bytového domu bránit v průběhu řízení před stavebním úřadem. Je možné požadovat stanovení větší odstupové vzdálenosti, vybudování protihlukových stěn apod.

Pakliže hřiště již stojí, je možné se bránit dvěma způsoby:

a/ Veřejnoprávní varianta:

V první řadě je možné se obrátit na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici:

https://mzd.gov.cz/krajske-hygienicke-stanice/ 

která je oprávněna provést v daném místě měření hluku. Pakliže by dospěla k závěru, že jsou překračovány závazné hlukové limity, mohla by vlastníkovi hřiště uložit nápravná opatření.

b/ Soukromoprávní varianta:

Pokud by krajská hygienická stanice z nějakého důvodu nepomohla, bylo by ještě možné se bránit soukromoprávní cestou, a to v rámci tzv. sousedského sporu. Konkrétně dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … hluk … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“

Pokud by vlastník hřiště nereagoval na písemnou výzvu k omezení hlučnosti (či přijetí jiných opatření k zabránění šíření hluku), bylo by možné se v této věci obrátit s žalobou k soudu. Pro učinění tohoto kroku je vhodné využít služeb advokáta:

• www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Pokud jste byl předvolán k jednání ve věci správního řízení, můžete při jednání uvést všechny skutečnosti či předkládat důkazy prokazující Vaše tvrzení. Od toho jednání bylo nařízeno.

Pokud by mělo jít opravdu o Policií uvedenou lživou a smyšlenou výpověď, v souladu s § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Polici České republiky, jste oprávněn upozornit policejní útvar na nedostatky v jeho činnosti či činnosti konkrétního policisty nebo na skutečnost, že se policista dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku. Policie do 30 dnů ode dne přijetí stížnosti vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Je tedy nutné výslovně uvést, že žádáte být vyrozuměn o způsobu vyřízení. Pokud budete mít za to, že Vaše stížnost nebyla řádně vyřízena, můžete požádat nadřízeného policistu nebo zaměstnance policie, aby přezkoumal způsob vyřízení stížnosti.

Dobrý den,

v nejobecnější rovině lze odkázat na § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit …“

Z tohoto ustanovení vyplývá, že zasahuje-li soused jakýmkoli způsobem do výkonu Vašeho vlastnického práva, potřebuje k tomu Váš předchozí souhlas. Může jít o přichycování sousedových drobných staveb ke stěně Vaší stavby (čímž je do Vaší stavby zasahováno), vysazování popínavých rostlin apod.

Je-li tímto způsobem výkon Vašeho vlastnického práva rušen, můžete se bránit, a to i soudní cestou. V této souvislosti lze vyjít z § 1042 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.“

Pakliže Vám sousedovým počínáním vzniká škoda (například vlhnutím stěny Vaší stavby v důsledku uskladnění sousedových materiálů, narušováním stěny popínavými rostlinami apod.), je za ni soused odpovědný a Vy jste oprávněn se po něm domáhat náhrady (kterou je nutné přesně vyčíslit).

Pokud jde o sousedem budované drobné stavby, můžete se odkázat rovněž na § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.“

Co se týče sousedem budovaných drobných staveb, doporučuji Vám především (před podáním případné žaloby) kontaktovat místně příslušný stavební úřad a na existenci těchto staveb ho upozornit (ideálně včetně fotodokumentace). Stavební úřad by měl v této věci provést místní šetření a dospěje-li k závěru, že se jedná o tzv. černé stavby, zahájí řízení o jejich odstranění (v rámci tohoto řízení sousedovi umožní požádat o dodatečné povolení těchto staveb – samozřejmě pouze za splnění zákonných podmínek).

Bude-li nutné, abyste se v této věci obrátil na soud, doporučuji Vám využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

Co se týče Vámi zmiňovaného zákona, dle něhož by soused potřeboval ke svému konání v určité vzdálenosti od hranice pozemků Váš souhlas, takový zákon neexistuje. Jedná se patrně o překroucení základního stavebněprávního pravidla, dle něhož jsou minimální odstupovou vzdáleností staveb od hranice pozemků dva metry (z tohoto pravidla je však možné získat výjimku).

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ust. § 248 odst. 2 zákoníku práce říká, že zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví (ne tedy muž!).

Prohlídku tedy zaměstnavatel provést může. Způsob prohlídky, jak ho popisujete, ale podle mého názoru nezachovává ochranu osobnosti ani ochranu soukromí.

Záleží na tom, čeho chcete vlastně dosáhnout.

Pokud Vám jde o ořez přerůstajících větví či podrůstajících kořenů, je možné jednat svépomocně, jak to vyplývá z § 1016/2 občanského zákoníku:

"Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá."

Pokud máte zájem o úplné odstranění dřevin, dalo by se uvažovat o aplikaci § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."

Toto ustanovení se ovšem vztahuje pouze na dřeviny vysazené po 1. 1. 2014.

Odstranění či zkrácení dřevin byste se mohl domáhat s argumentem, že jsou zdrojem nepřiměřeného zastínění Vašeho pozemku či jiného obdobného obtěžování. Konkrétně dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:

"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad ... stín ... a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka ... v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku ..."

Nevýhodou shora uvedených řešení je fakt, že budou-li sousedé Vaše výzvy (ideálně písemné) ignorovat, budete se muset domáhat svých práv soudní cestou. Pro podání žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

V této věci se můžete obrátit také na místně příslušný stavební úřad a iniciovat u něj provedení kontroly opory sousedova pozemku. Pakliže jsou předmětné betonové bloky sousedovým majetkem, mohl byste namítat, že nemohou stát na Vašem pozemku.

Dále se můžete obrátit na místně příslušný orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu) a iniciovat u něj provedení kontroly stavu předmětných dřevin.

Pokud by Vám hrozilo reálné nebezpečí pádu dřevin, sesuvu svahu apod., mohl byste se obrátit rovněž na soud a domáhat se ochrany, a to ve smyslu § 2903/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

"Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy."

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník