Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Mým pozemkem prochází kanalizační přípojka od okolních rekreačních objektů. Přípojka spolu s rekreačními objekty byla vybudována kolem roku 1970. Pozemek není zatížen žádnou služebností (věcným břemenem) a neexistuje ani žádný jiný právní titul (například nájemní smlouva či smlouva o výpůjčce). Vlastníkům sousedních staveb jsem napsala, že nesouhlasím s tím, aby mým pozemkem vedli svou kanalizační přípojku. Rozeslala jsem všem vlastníkům doporučený dopis, ve kterém jsem je vyzvala, aby jí z mého pozemku odstranili. Stanovila jsem současně lhůtu pro odstranění. V dopise jsem uvedla, že jsem v případě jejich neochoty připravena domáhat se odstranění kanalizační přípojky soudní cestou. Pouze 4 z 29 vlastníků mně odepsalo, že přípojka je legálně vybudována a přiložili důkazy. Důkazy, které jsem od vlastníků o legalizaci přípojky obdržela, nemohou nikterak obstát. Mohla bych se nyní u soudu soukromoprávní cestou domáhat odstranění kanalizační přípojky z mého pozemku, když jsem vlastníky oslovila s uvedením lhůty odstranění a s upozorněním na možné soudní jednání? Nebo musím odstranění přípojky řešit veřejnoprávní cestou? Mohla bych po krocích, které jsem výše uvedla, podat prostřednictvím advokáta žalobu k soudu? Tento problém nechci řešit veřejnoprávní cestou z důvodů nečinností prvostupňových správních orgánů. Soudní cesta je pro mě rychlejší cesta k vyřešení. Jedná se zřejmě o neoprávněnou i nepovolenou stavbu. Děkuji.

Je mi 70 let a vlastní naivitou starého člověka jsem se dostal do problému. Mé kamarádky dceři, která prakticky neměla nic, jsem se snažil pomoci. Poskytl jsem jim bezplatně parcelu a i finance k postavení domu. Chtěl jsem jen vrátit malou část financí asi 120.000 Kč. Po zaplacení 25.000 Kč mi přestali platit. Vše bylo jen na domluvu. Poskytl jsem jim vstup do studny. Mohu je nechat odpojit, pokud nebudou půjčku platit? Vstup byl zanesen ve stavebním řízení. Děkuji. 

Nemovitost má 5 vlastníků. Jeden z nich vlastní 2/6, ostatní po 1/6. 4 vlastníci ji chtějí prodat, jeden vlastník nesouhlasí. Souhlasil by, ale s prodejem cca za 5 let, pokud by zájemce o koupi (kterého známe) těch pět let umořoval předem stanovenou cenu formou jakéhosi "nájmu". Jde takováto forma právně zohlednit ke spokojenosti všech zúčastněných? Případně lze prodat 4/6 nemovitosti bez souhlasu vlastníka 2/6? Děkuji.

Jsme s manželem nově vlastníky p.č.475/1 v k.ú. Xxxxx. K této parcele vázne věcné břemeno vstupu na pozemek v šíři 4,5 m (od hrany pozemku) vůči příjezdové cestě p.č.475/4 v k.ú. Xxxxxxxxxxx. Věcné břemeno VB bylo zřízeno v minulosti proto, že původní vlastníci pozemku 475/1 neměli vlastnické právo k příjezdové cestě 475/4. Nyní je to tak, že manžel je zároveň spoluvlastníkem příjezdové cesty 475/4. Znamená to, že máme právo vstupu na pozemek širší, nebo potřebujeme souhlas ostatních spoluvlastníků k tomu, abychom mohli vstup na pozemek rozšířit? Jeden ze spoluvlastníků p.č. 475/4 nám blokuje vjezd na pozemek, aby právě nebyl širší než sjednané VB 4,5 m, ale původní majitelka umístila na hranu pozemku sloupky (elektřina a plyn) a vodoměrnou šachtu tak, že nám teď 4,5 m od hrany nestačí k tomu, abychom na pozemek mohli projet. Ještě dodávám, že historicky měli původní majitelé p.č. 475/1 ústně dovoleno využívat vstup 6 m, takto tam byla i původní vrata (momentálně odstraněna), tedy původní vstup byl reálně 6,5 m od hrany pozemku, ale písemně je zaneseno VB 4,5 m. Má soused - spolumajitel p.č. 475/4 právo bránit nám takto vstupu na pozemek jen kvůli historicky zřízenému VB? Děkuju za odpověď.

Bydlím v řadovém domě, kde jsou 2 byty. Společné prostory v domě (chodba) vlastním se sousedem napůl. Já bydlím v přízemí a soused v 1. patře. Pod schody jsem si dala 2 své kola ještě před nastěhováním souseda. Soused má vedle bytu na chodbě sklep, kde dříve kola nechával a na chodbě dole před mým bytem je nechával občas volně opřené nepřipoutané. Následně si je začal nejdříve dávat nepřipoutané k zábradlí před dveře mého bytu, ale nesměla jsem se jich ani dotknout bez jejich vědomí. Kola by daly stranou jen výslovně jednorázově na mou žádost. Nyní již několik měsíců jsou kola trvale připoutaná k zábradlí a já se ke svým kolům díky tomu vůbec nedostanu. Všichni chodíme do práce, takže ráno na kole odjedou a odpoledne už jsou zase zamčené k zábradlí. Sebrali nám tak jakoukoliv možnost na kolech jezdit, nebo i pod schody zamést. Nemohu se k nim dostat, abych např. nafoukla i pneumatiky. Na žádost, aby tam kola před bytem nebyly a daly si je např. na mezipatro na schodech, kde je prostor, nereagovali. Prý je to společná chodba, tak je mohou mýt, kde chtějí. Já své dala pod schody, aby na chodbě nepřekážely a také proto, že mám pouze jakýsi sklepní prostor přístupný ze zahrádky, kde kvůli vlhkosti téměř nic nemám. Jak se mám proti přístupu souseda bránit, aby mně přístup ke kolům volně umožnil a své dal na jiné místo.

Mám zahradu, přes kterou vede "cesta", po které v 60. letech děda povolil sousedům jezdit přes soukromý (můj) pozemek (to jsou mé domněnky), jelikož to bylo zřejmě schůdnější, než cesta pod mým pozemkem, která je zakreslená v katastrální mapě. Jelikož si sousedi zvykli jezdit po cestě na mém pozemku, tak se jim nyní nelíbí to, že si chci pozemek oplotit. Cesta nevede nikam, pouze do pole. Sousedi mají na konci cesty malou zahrádku, kam jezdí traktorem, ani nevím, proč. Nyní vedle mého pozemku staví syn starostky a ta se snaží udělat z cesty veřejnou cestu s osvětlením, s čímž já nesouhlasím. Jelikož jsem si pozemek nechala vyměřit dvěma geodety a začala se zatlučením prozatímních kolíků na ohraničení pozemku, začal velký problém a paní starostka mi poslala dopis od právního zástupce, kde mi vyhrožují pokutou 500tisíc za případné omezení obecného užívání veřejně přístupné účelové komunikace. Na katastrálním úřadě mi bylo sděleno, že je to vedeno jako pozemní komunikace, ale záhy jsem zjistila, že ta pozemní komunikace je vlastně v katastrální mapě značená ta původní pod mým pozemkem, ale paní starostka mi tvrdí, že od roku 1966 je ta cesta na mém pozemku vedena jako pozemní komunikace. Není tomu tak a dopis beru jako zastrašení mé osoby. Nelíbí se mi to, ale nevím, jak se mohu bránit a nemám finance na drahé právnické úkony. Ale přeci mi nemohou přikázat ustoupit z mého pozemku (cca 100m²), protože oni chtějí. Katastrální úřad mi sdělil ještě to, že mám vykolíkovaný pozemek v 8kové míře a že by bylo třeba do míry 3kové, pro přesnost, ale že i kdyby to měřilo 5 geodetů v 3kové míře, tak se netrefí do stejného. Moc děkuji, za případnou pomoc, radu. Ž. Lupoměská.

Dotaz se týká užívání pozemku sousedem. Pozemek souseda je trvalým travním porostem, můj pozemek je stavební a nachází se na něm rodinný dům. Naše pozemky odděluje pouze komunikace obce. Soused začal pozemek využívat k parkování těžké zemědělské techniky (cca 15 strojů). V době zemědělských prací je tu větší prašnost, hluk a to i ve večerních hodinách. Tráva na pozemku díky pojezdu techniky místy již není a s tím souvisí zmíněná prašnost. Z mého pohledu však horším problémem je to, že zde v blízkosti mého domu (u vstupu) u zmíněné cesty soustředí různý materiál (staré střešní tašky, frézovaný asfalt, obalový PVC materiál na balíky sena, staré drobné stroje, a nově i několik sudů pravděpodobně od technických olejů). Dotaz zní: Může soused na trvalém travním porostu parkovat zemědělskou techniku a já jako majitel vedlejšího pozemku k bydlení strpět nepříjemnosti s tím spojené? Předpokládám též, že i hromadění odpadu není v pořádku a existují oprávněné právní důvody k jeho odstranění. Souseda jsem již jednou slovně s vysvětlením požádal o odstranění nepořádku, ten přislíbil nápravu, ale několik měsíců ve věci nic nekoná. Věc se budu snažit domluvou či nějakým kompromisním řešením. Nejtíživější je pro mne zejména nepořádek vedle mého nového a velmi udržovaného domu. Pokud soused nebude na mé výzvy reagovat nápravou věci, předpokládám, že prvotně je správné se obrátit na příslušný obecní úřad či odbor životního prostředí, jelikož se domnívám, že nahromaděný materiál vykazuje parametry černé skládky. Děkuji za odpověď a právní názor. S pozdravem Pavel Letrík.

Můj otec je veden jako rizikový pacient (věk), ale musí podstoupit operaci. Rád by společně s mojí mamkou dětem darovali dům. Chci se zeptat, zda v případě úmrtí otce v důsledku operace, kdy bude podán na katastr nemovitostí Návrh na vklad, ale nebude třeba ještě proveden samotný vklad, bude nemovitost řešena v dědickém řízení? Dále se chci zeptat, zda účty na kterých otec figuruje pouze jako disponent budou předmětem dědického řízení, i když není majitel účtu. Děkuji za odpověď.

Koupil jsem byt v paneláku v insolvenci. Vše proběhlo v pořádku. Původní majitel se vystěhoval bez problémů. Postupem času jsem zjistil, že sklepní kóji kterou mám vlastnit na základě podílů atd. je obsazena někým jiným z obyvatelů paneláku. Vlastnictvím kóje patří mně. Je to ve všech papírech, předávacích protokolech atd. Jediné co jsem o kóji poté zjistil je to, že původní majitel mého aktuálního bytu sklepní kóji nepoužíval a tak ji "dal/propůjčil" kamarádovi k užívání. Ten měl kóji hned vedle a tak si je "spojil" tedy dal pryč dělící drátěnou "zeď" a teď má jednu velkou kóji a dle rozměrů má dokonce spojené tři kóje - tedy nejspíše ještě nějakou další. Na nic neexistuje žádná smlouva. Ani na zápůjčku ani na to že by mu ji "dal" což by i počítám odporovalo dražbě, protože tam byla kóje uvedena. A jak jsem psal tak ve všech papírech je zmíněna. Tedy dle mého ji opravdu jen "půjčil" kamarádovi protože ji nepoužíval. Jaké mám nyní prostředky k tomu aby mi kóji navrátili? Mohou s tím mít problémy? Tím že užívají něco na co "nemají" právo, nemají na to smlouvu? Již jsem to říkal 3x správci SVJ. Ten vždy řekl, že s nimi promluví, aby kóji vyklidili, ale nic se neděje už cca rok. Děkuji.

Situace se má takto. S bývalou partnerkou jsme nedávno ukončili vztah resp. se ode mě ona ze své vůle odstěhovala ze společné domácnosti (vztah ukončila ona, ne já). Vztah se soužitím trval bez několika měsíců 2 roky (cca 20 měsíců). V úvodu vztahu jsme se dohodli, že se budu dále starat o rodinné finance. S tím, že já budu dál vše řešit a platit ohledně bydlení, energií, potravin, koníčků, pracovních věcí a všeho spojeného se společným soužitím. A partnerka se o finance nebude dále starat. Já měl řádově vyšší finance i majetky. Ona měla na účtech 238.000 Kč. Dohodli jsme se, že se tyto finance společně s mými použijí na naše společné živobytí a vše s ním spojené. Tyto peníze mi v rámci partnerského vztahu dobrovolně, bez nátlaku a bez nějaké podmínky, slibu, následného plnění ona sama přeposlala ze svých bankovních účtů na můj bankovní účet. Na dobrovolnost přeposlání peněz důkazy jsou. Na bezúčelnost nebo účelnost té částky nemá ani jedna strana důkazy a jde příp. o slovo proti slovu, kdyby protistrana uváděla opak. Dále mi pak ještě pravidelně každý měsíc během celého vztahu ze svého příjmu ze svého účtu na můj účet na další společné výdaje zasílala menší částku. Což v principu svědčí i o dobrovolnosti zaslání původní vyšší částky. Vše, co bylo předmětem společného soužití, domácnosti, potřeb partnerky, bylo mnou následně po celou dobu vztahu zajištěno. V současnosti po ukončení vztahu se mnou bývalá partnerka přestala komunikovat. A ozvala se mi její babička (bez zplnomocnění), že chce celou předmětnou částku 238.000 Kč ihned přeposlat na svůj účet + úroky. Toto jsem odmítl. Následně proběhla vzájemná komunikace s její babičkou. Byl jsem v rámci urovnání sporu ochoten navrhnout smír ve výši 1/2 částky ve prospěch bývalé partnerky, i když i to jsem vnímal jako velký kompromis z mé strany. Já jsem v tom vztahu samozřejmě investoval vyšší částku než partnerka a také ji nepožaduji zpět. Bývalá partnerka se mi ještě v emailu svěřila, že opravdu do sporu ohledně těch peněz jít nechce. Do příp. kroků v této věci ji tedy pravděpodobně nutí pod nátlakem její příbuzní. V tuto chvíli už mám na poště od protistrany předžalobní výzvu (ještě nevyzvednutou ve lhůtě k vyzvednutí). Zda je zaslána přímo od bývalé partnerky, nebo od její babičky zplnomocněné nebo bez zplnomocnění, v této chvíli nevím. Chci si nechat zatím zbývající dny lhůty na zvážení a zjištění celé situace. Jak je to tedy z pohledu zákona i příp. rozsudků soudů s penězi, které takto dobrovolně v rámci vztahu přepošle jeden partner druhému z bankovního účtu na bankovní účet? Je nutné je vracet nebo ne? Jak celá situace z Vašeho pohledu pro mě vypadá a co byste mi dále doporučili. Děkuji a jsem s pozdravem Kadlec.