Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2276
Soused si za naším pozemkem na orné půdě (II. třída ochrany, nitrátová směrnice) cca před 5 lety ustájil koně - zpočátku své 2 (kůň a poník), později začal ustájovat koně i jiným chovatelům, aktuálně má ustájeny 4 koně. Jeho 2 koně jsme se skřípěním zubů jako zájmový chov respektovali a tolerovali. Bohužel s přibývajícím množstvím koní stoupá i množství zápachu a obtížného hmyzu (mouchy, ovádi, komáři), tento stav již nejsme ochotni tolerovat. Místo pro močení koní vybudoval cca 3 metry za naším plotem, v období po dešti zde vždy 2-3 dny stojí velká louže vody a moči. Tento stav nám komplikuje využívání našeho pozemku - dvora a zahrady, do bazénu můžeme v létě pouze s plácačkou na mouchy, náš pes má od dotěrného hmyzu okousané uši a čumák do krve. Se sousedem není absolutně žádná domluva - nikdy svůj "koníček" s námi nekonzultoval, na jakýkoliv pokus o komunikaci z naší strany po nás pouze štěkne, že po jeho koních nám je... Aktuálně rozšiřuje výběh již v celé šíři našeho pozemku a buduje elektrický ohradník v bezprostřední blízkosti našeho plotu - klasického drátěného. Vyzvali jsme majitele dotčených pozemků, na kterých se koně pohybují, ke zjednání nápravy, popř. uvedení do původního stavu - čekáme na jejich vyjádření. Někteří z majitelů ani nevěděli, že na svém pozemku mají výběh pro koně (půdní celek obhospodařuje místní zemědělec na základě pachtovních smluv). Jakým dalším způsobem se prosím můžeme bránit (orgány státní správy - stavební úřad, pozemkový fond, hygiena, životní prostředí, povodí Moravy - spodní vody), než bychom došli až k negatorní žalobě? Místní obecní úřad si nad tímto umyl ruce a odkázal nás na jednání s nadřízenými státními orgány. Moc děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2460
Otec chce prostřednictvím darovací smlouvy darovat mně a sestře 2 nemovitosti s tím, že chce nemovitosti doživotně užívat. Dočetla jsem se, že je lepší darovací smlouvu sepsat s notářem nebo advokátem. Je nějaký právní rozdíl, zda smlouvu sepíše právě notář nebo právě advokát? Má to stejnou váhu? Kolik tato služba u jednotlivých subjektů cca stojí?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 4997
Nový soused, který koupil pozemek i s rodinným domem, má pozemek srovnaný do roviny, a tak je o asi 1m výše nežli pozemek můj. Opěrnou zeď postavenou nemá, a tak celý jeho svah drží jen betonové bloky vysypané hlínou které jsou skoro všechny na mém pozemku. Dále plot výška1,2 metru. Z mé strany končí tedy plot ve výšce asi 1,2 metry. Za plotem je nasazeny živý plot který má výšku snad už i 4metry možná i více a majitel ho stříhá pouze z jeho strany. Přes pokus o dohodu, mi nejdříve přislíbil, že tak bude učiněno ale zahradníci, kteří mu všechny ploty zastřihovali, se na ten, co sousedí se mnou jaksi neudělali. Ačkoliv všechny jiné k jiným sousedům ostříhali! Ono to přes výšku plotu a rozdíl v terénu nejspíše ani nejde. Bylo mi sděleno že nemají povinnost to dělat a povinnost to ostříhat mám já, když jsem urgoval, proč není ostříhán. Můj syn se to tedy snažil ostříhat, jak vidíte na fotce, tak to bylo hodně obtížné, a nářadí nestačilo na takovou výšku. Tak postavit lešení, pak by to šlo. Já tam ani tak šplhat nemohu, jelikož jsem v invalidním důchodu a ani nikoho platit, aby to stříhal, nebudu. Z mé strany plot končí asi ve výšce 6 metrů a je nalepen na plot. Nebudu se zmiňovat, že když majitel nemá postavenou řádnou opěrnou zeď tak kořeny to provizorní řešení, aby pozemek nesjížděl na můj dlouho nevydrží. Na dlouho soudní spory taky nemám prostředky. Oni vědí že jsem invalida, a tak si prostě dělají co chtějí. Až se celá ta stěna sesype díky kořenům těch keřů, co s tím budu dělat. Když se o ty keře opře vítr tak čekám, kdy se to celé svalí i s plotem na můj pozemek. Co mám dělat? Kam se vlastně můžu obrátit? Děkuji Zdeněk Gabryš.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2207
Dobrý den, obracím se na Vás s poněkud netradičním dotazem. Žiji 18 let s partnerem, jsme nesezdany pár, máme děti 15 a 11 let. Před deseti lety pořídil partner dům nedaleko mých rodičů. Zakoupil ho za své finance a dům je psaný pouze na něho. I následná rekonstrukce byla hrazena pouze z jeho financí. Vztah opakovaně procházel krizemi a tak mu zřejmě vyhovovalo, že to takto je. Finance ode mě nikdy na dům nechtel.
Během let mě při jakékoliv hádce několikrát slovně vyhazoval z domu, měl nade mnou tzv. Navrch. Nyní už krize došla do stádia, kdy jsme se oba shodli na ukončení vztahu. Vím, že o dětech se rozhoduje jako kdybychom byli manželé. Na tom jsme se zatím ještě nedomluvali.
Jediné co mi partner řekl, že z domu nedostanu vůbec nic. Což mi nyní značně komplikuje odchod z domova. Veškeré mnou ušetřené finance jsou v domácnosti. Ráda bych vám nastínila, jak byla financována naše domácnost.
Partner financoval náklady na pořízení domu a následnou rekonstrukci. Plus hradí náklady voda, plyn, elektřina. Já hradim veškeré náklady na děti, domácnost, jídlo pro všechny, drogerii, školní pomůcky, ošacení, léky, atd. Hradila jsem vše od pořízení kočárků, postýlek, matrací, plenek, kojeneckých potřeb, léků atd. Moje náklady na domácnost ( když pominu partnerovy náklady na dům, který je jeho a jemu také zůstane) značně převyšovaly ty jeho. Další faktem je, že
partner si vydělává cca 65000/ měsíčně, kdežto já 20000/měsíčně.
Náš syn 15 let trpí těžkou poruchou pozornosti a já se mu věnují celých 8 let, co navštěvuje školu. Každe odpoledne se spolu učíme a pomáhám mu s du. Neměla jsem stejné možnosti pracovat déle a více a za více peněz jako můj muž. Můj muž si během společného soužití se mnou navíc pořídil několik nemovistosti a nikdy se mi nezeptal, zda nepotřebují přispět na děti. Ani na mateřské mi žádný příspěvek nedával. Chodila jsem na brigády, protože 7000 mi vůbec nestacilo.
Když jsem ho požádala, dal mi např. 500 Kč na dva měsíce.
Otázka zni. Mohu po něm dodatečně vymáhat peníze na děti? Mám na to právo? Jen za poslední rok činí odchody z mého účtu měsíčně 18000 na domácnost. Z jeho účtu cca 7000 na vodu, plyn, elektřinu. Jak k tomu přijdu, když jsem po celé roky platila vyšší náklady na domácnost než on při mém nižším výdělku? Jedná se o neoprávněné obohacení? Měla bych šanci na nějaký doplatek z jeho strany? Ano, jsem si vědoma, že užívám jeho dům, ale snad se na to takto nikdo
nedívá. Děkuji moc za dpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 1825
Dotaz na vlastnictví elektrického vedení. Vlastním pozemky, kde je uloženo v přístupové šachtě elektrické vedení. Bylo zřízeno před rokem 1999. Je toto elektrické vedení součástí mých pozemků? A pokud ano, tak podle jakého právního předpisu. ČEZ distribuce toto elektrické vedení za svoje nepovažuje.
_________________________________
Doplňující dotaz:
(liniové stavby . . . ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku).
Otázka: platí to i v případě, kdy jsou všechny pozemky v mém vlastnictví?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2158
V roce 1988 jsem od rodičů koupil rodinný dům s pozemkem, po kterém vede sousedovo kanalizační přípojka. Moji rodiče umožnili prozatímní vedení sousedce (sestřenici) po jejich pozemku v důsledku dobré víry a pocitu k vytvoření dobrých sousedských vztahů a to z důvodu, že byla v tíživé bytové situaci. Přípojka po veřejné ulici jí byla znemožněna dalšími sousedy. A to vše do vyřešení situace, vybudování po veřejné komunikaci, že dojde k přeložení. Nebylo vytvořeno věcné břemeno ani žádná smlouva!
Před 20 lety (2005) došlo k dražbě nemovitosti, kterou nabyli noví vlastníci, po kterých já požaduji přeložení kanalizační přípojky z mého pozemku. V případě havárie kanalizačního potrubí, které je z výnětového materiálu dojde k znehodnocení mého pozemku.
Na jejich pozemku je vybudována dvou komorová septiková jímka, ze které vede kanalizační přípojka přes obecní ulici na můj pozemek.
Na můj požadavek nechtějí přistoupit, že přípojka je součástí jejich domu. Po vyvolání jednání se starostou města došlo k ústnímu jednání na místě. Výsledek byl, domluvte se sousedé mezi sebou a já, že nemám nárok na odstranění. Děkuji za právní radu.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2696
V roce 2016 jsme koupili stavební pozemek, vedle kterého soused z východní strany již měl vybudovaný drátěný plot dlouhý cca 40m který naše pozemky odděluje. Těsně za plotem bylo vysazeno asi 10 stromů (tújí). Domnívali jsme se, že jakmile túje dosáhnou výšky přes 2 metry, že je soused automaticky zkrátí na 2 metry. Snažili jsme se domluvit alespoň na výšce 2,5 metru. Když byly túje vysoké 3 metry, tak jsme je znovu žádali o zkrácení. Sousedé odmítli s tím, že výšku tújí si určí sami a dál vysazovali další túje po celé délce plotu a v těsné blízkosti, i když jsem sousedku upozornila, ať to nedělá. Žádáme je zbytečně, prý je obtěžujeme. Jejich argumentem je, že túje byly nasazené v roce 2013. My nemůžeme prokázat, že tomu tak nebylo, na snímku z Mapy.cz v roce 2012 ještě nejsou a pak je tam snímek 2013-2015 a to tam už jsou. V té době jsme tu ještě nežili. Cca 10 tújí tedy mohlo být nasazeno do roku 2014 a po roce 2015 do současnosti dalších asi 40 tújí. Túje se rozrůstají, stíní na naši zeleninovou zahrádku, na dům a do oken. Dům je od jejich plotu ve vzdálenosti 5 metrů. Větve některých přesahují nad plotem až 50 cm k nám. Momentálně jsou nejvyšší z nich asi 3,9 m a bojíme se, že brzy z nich bude nepropustná a vysoká hradba. Navíc jsou túje celé jedovaté, větvičky opadávají k nám. Chceme sousedům napsat doporučený dopis, potřebujeme poradit o co je můžeme požádat. Ani nevíme, zda jsou túje součástí plotu. Posílám fotografii části plotu (foceno z naší střechy). Děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 1538
S přítelem jsme si pořídili v roce 2018 rodinný dům. Hypotéka je na nás oba, vlastnictví domu je 50:50. Přítel splácí hypotéku, do rekonstrukce v r. 2018 dal své peníze a platí veškeré náklady na bydlení. Hodnota nemovitosti rozhodně za těch 7 let vzrostla. Cokoliv jsem do domu koupila, hned mi poslal peníze s tím, že chce vědět, kolik nás dům stal/stojí. Já financuji děti (komplet), rodinné dovolené pro nás všechny, jídlo, ošacení. Momentálně mne vyhazuje s tím, že nemám nárok ani na 1 Kč, že se na to informoval a protože jsem do domu nedala nikdy nic, odejdu jen se svými osobními věcmi. A chce po mně, abych na něj převedla bezúplatně můj podíl a nechala se vypsat z hypotéky. Můžu po něm něco chtít nebo je to opravdu všechno "jeho". Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 2189
Mám ve vlastnictví zahradu od listopadu 2010, na které je z části postavená sousedova hala cca 50m2, která není zakreslená v katastrální mapě. Hala je postavená na začátku 70 let ještě před zavedením stavebního zákona. Soused je majitelem od listopadu 2013. Chtěl jsem se sousedem domluvit a věci dát do pořádku s tím, že mu pozemek pod halou prodám. Ale přišel s tím, že jsem to měl řešit dřív, protože chce využít práva vydržením, když je to déle víc jak 10 let. Chci se zeptat jestli je jeho počínání v souladu s právem a zákony a jeho nárok je oprávněný? Předem děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 1557
Nesezdaný pár. On má dům v osobním vlastnictví s hypotékou, já, družka ručím. Jak lze po prodeji domu, na který se chystáme, mít nárok na polovinu majetku? Jaký dokument nebo lejstro prosím a jak ověřit? Děkuji.












