ÚZSVM žádá nájemné za bezesmluvní užívání pozemku, o který jsem pečoval (sekání trávy) - je to oprávněné?

V r. 2016 sousedé pozemek prodali a nové vyměření ukázalo, že jsem roky pečoval nejen o ten bývalý náhon, ale i o část pozemku sousedů. Noví sousedé svůj pozemek ohradili, ale současně uzavřeli volný vstup na pozemek náhonu. Jelikož tento pozemek od r. 2013 převzal od obce stát (ÚZSVM), žádal jsem o vydržení pozemku náhonu, v čemž mi vyhověno nebylo. Naopak po mně ÚZSVM žádá zaplacení za bezesmluvní užívání od r. 2013 cca 17.000 Kč. Argument, že jsem pozemek udržoval, aby z něj plevel (křídlatka, bršlice, kopřivy aj.) neexpandoval do mé zahrady, odmítli. Když jsem oponoval, že z pozemku nemám žádný prospěch, naopak jen výdaje a práci, a že majitel má povinnost se o pozemek starat, což nikdy úřad nečinil, argumentovali, že pozemek není volně přístupný. To od r. 2016 skutečně není, ale ne mou vinou. Jsem skutečně povinen úřadu platit. Omlouvám se, že píšu Vám, měl jsem advokáta, který mě zastupoval v kauze vydržení pozemku - po třech letech mi ze soudu oznámili, že advokát už není členem komory. To mi ovšem ten pán neoznámil. Na posledním stání se soudkyně zeptala právníka ÚZSVM, zda se v případě kladného rozhodnutí pro můj návrh odvolá, což on potvrdil. A bylo mi řečeno, že může trvat další 1-2 roky, než rozhodně krajský soud. Když jsem viděl, jakým tempem pracoval okresní soud, tak jsem raději návrh stáhl a zaplatil dosavadní výdaje. A obratem mi přišla výzva k zaplacení bezesmluvního užívání... Mám si hledat nového právníka nebo platit za to, že pečuji o cizí pozemek? Mám vůbec šanci s molochem státu uspět? Adam.

ODPOVĚĎ:
Svou odpovědí Vás nepotěším, nicméně souhlasím se stanoviskem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
K vydržení předmětného pozemku nemohlo dojít, jelikož na Vaší straně chyběla dobrá víra (jako jedna ze dvou podstatných podmínek pro řádné vydržení) - po celou dobu, kdy jste se o předmětný pozemek staral, jste si totiž byl vědom toho, že se nejedná o Váš pozemek. Samo dlouhodobé užívání cizího pozemku pro jeho vydržení nepostačuje - držitel se navíc po celou vydržecí dobu (v případě nemovitých věcí se jedná o deset let) musí upřímně domnívat, že užívá vlastní pozemek (což ve Vašem případě splněno nebylo).
Co se týče nyní požadované náhrady za bezesmluvní užívání státního pozemku, je po Vás v podstatě vymáháno vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Konkrétně dle § 2991 občanského zákoníku platí, že:
"Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch ... protiprávním užitím cizí hodnoty ..."
Právo státu na vrácení bezdůvodného obohacení je tedy dle mého názoru dáno. Jedním dechem je však nutné dodat následující:
- Vaše argumenty týkající se péče o předmětný pozemek a faktu, že z tohoto užívání jste neměl v podstatě žádný prospěch, jsou sice právně málo relevantní, na jejich základě byste však mohl namítat, že nynější požadavek státu na vrácení bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy,
- právo na vrácení bezdůvodného obohacení se (stejně jako jiná majetková práva) promlčuje, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která počíná běžet od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na jeho úkor obohatil (§ 621 a § 629/1 občanského zákoníku) - nejpozději se pak právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za deset let, resp. za patnáct let (v případě úmyslného bezdůvodného obohacení) od okamžiku, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo (§ 638 občanského zákoníku).
V současné chvíli proto můžete Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odpovědět s tím, že jeho požadavek označíte za rozporný s dobrými mravy a především vznesete námitku promlčení (resp. upozorníte, že jste připraven námitku promlčení vznést i před soudem, pakliže by na Vás měla být podána žaloba). Ve své odpovědi můžete nabídnout dobrovolné splnění pouze nepromlčené části vymáhaného dluhu (tedy vrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník