Žádám obec o kanalizační přípojku (momentálně obecní řád ve výstavbě). Vzdálenost mého pozemku asi 80 m od kanalizace. Starosta vyžaduje moji kompletní investici do přípojky. K mému pozemku vede obecní pozemek (nevyužívaná cesta). Je zřizovatel kanalizace (obec) povinen dovést kanalizaci na hranici mého pozemku?

Mám dotaz na postup města, kde pravděpodobně došlo k pochybení. Dříve než podám podnět k prošetření na krajský úřad anebo na Ministerstvo vnitra, rád bych znal Váš názor. Věc: Starosta našeho města založil svazek měst a obcí (celkem 6 členů) s tím, že si svazek bude sám sobě zajišťovat svoz komunálního odpadu a vše s tím spojené. Krátce na to, bylo založeno s. r. o., jejímž jednatelem je starosta našeho města. Rada Města 16.12.2024 rozhodla vypovědět smlouvu o svozu s firmou AVE a hned rada města RM schválila uzavřít novou smlouvu s nově založenou s. r. o.. Vše proběhlo jen v rámci rady města RM bez vědomí občanů a ZM a bez výběrového řízení. Já osobně po samostudiu v tom vidím minimálně střet zájmů u pana starosty a pochybení v nedodržení správného postupu. Předem Vám moc děkuji za odpověď a za Váš čas. 

Ráda bych konzultovala následující situaci: Naše rodina zažádala na obci Xxxxxxxxxx o odkup obecního pozemku, který se nachází těsně vedle naší rohové garáže, a o který se již několik desítek let (cca 50) staráme (v zimě odhazujeme sníh, sekáme trávu atp.) Pozemek potřebujeme z důvodu sanační údržby garáže, jejího případného rozšíření. Záměr jsme dle doporučení obce konzultovali se stavebním oddělením, který nám napsal následující: 
"Za "svou" agendu úřadu územního plánování (úúp) k případnému záměru stavby garáže (přístřešku či rozšíření garáže) sděluji následující: 
Část pozemku p.č. 2892/1 (přiléhajícího ke st.p.č. 687 se stávající garáží) se dle platného územního plánu města Xxxxxxxxxx nachází z hlediska funkčního využití v ploše dopravní infrastruktury - vybavení (v grafickém znázornění – modrošedá barva). Pro tuto plochu je v přípustném využití stanoveno mimo jiné - ...hromadné a řadové garáže, odstavné a parkovací plochy...
Platný územní plán tedy Váš uvažovaný záměr připouští. Nicméně nejprve je třeba vyřešit souhlas vlastníka pozemku tj. města Xxxxxxxxxx resp. asi odkup pozemku)." Nicméně, po dotazu na odbor majetku jsme obdzeli jednu stručnou větu: "To, co požadujete není možné, jelikož předmětná parcelace je součástí výměny pozemku." 
O tomto nás nikdo neinformoval, nebylo to vyvěšeno ani na veřejné nástěnce, máme podezření, že ze by se mohlo jednat o nekalé jednání (úplatek), proto se chci zeptat, jaké máme možnosti se k tomu postavit? Děkuji předem za odpověď. 

Při úklidu pozemku jsme zjistili, že přes náš pozemek vede kanalizace, která byla vybudována bez vědomí majitele pozemku. Rádi bychom získali od města kompenzaci. Máme na to nárok? Pokud ano kolik můžeme požadovat. Děkuji.

Před nějakým časem jsem žádal obec o prodej zaplocené části obecního pozemku (původní majitel si před 50 lety postavil vjezdovou bránu/plot na hranu domu, nikoli na střed domu dle katastru). Předmětná část parcely je o výměře cca 12m2, trojúhelníkového tvaru, pro obec nevyužitelná, desítky let v naprosto stejném rozsahu, vrata se otevírají směrem mimo předmětnou parcelu, využitelnost vlastníkem nulová.

• Oficiálně jsem zažádal vč. odůvodnění proč, navrhnul jsem podmínky
• Tato žádost byla vyvěšena na úřední desce.
• Žádost byla zamítnuta, protože jeden soused s tím nesouhlasil.
• Obec takto připlocené parcely, na stejném pozemku a prakticky sousedící s předmětnou částí pozemku v minulosti prodal bez problémů.

Je nějaká možnost, aby obec prodala a přes jeden nesouhlas? … vydržení apod.? Pavel Michalíček.

Vlastním pozemek, který využívá obec jako vyasfaltovanou místní komunikaci. Mám právo požadovat nájem? Na druhou stranu obci také platím roční nájemné ze dvorku. Děkuji.

Kúpili sme pozemok s novostavbou (v ČR) kde aj bývame. Nedávno nám prišiel dopis od mestského úradu, že cez náš pozemok vedie kanalizácia, na ktorú máme s pánom XY uzavrieť zmluvu o služebnosti, on potom kanalizáciu daruje mestu, ktoré ju prepíše na VaK Břeclav, a.s. V prílohe bola zmluva na bezúplatné zriadenie vecného bremena (podľa ktorej napríklad nemôžeme sadiť kríky bez povolenia majiteľa kanalizácie) s pánom XY a geometrický plán kanalizácie na našom pozemku v celom rozsahu predzáhradky (obsahujúca kríky a rôzny porast). Ďalej bolo v dopise písané, že mesto nás informuje, že nebude nijak finančne prispievať k riešeniu situácie a pokiaľ situáciu sami nebudeme riešiť do 2 mesiacov, prestane dodávať el. energiu do pouličného osvetlenia v okolí našich domov (problém je aktuálny pre viac domov v okolí). Otázky sú: Máme právo na náhradu/úplatu za vecné bremeno aj v prípade, že kanalizácia už na pozemku je a pokiaľ áno od koho ju v tomto prípade požadovať? Je možné upraviť zmluvu tak, aby sme mohli normálne využívať záhradku (sadiť kríky) a bolo inak špecifikované čo nemôžme aby sme nepoškodili kanalizáciu (napríklad maximálna hĺbka výkopu) alebo sú podmienky pevne dané? Je vyhrážka zo strany mesta, že nám kvôli tomu vypnú pouličné osvetlenie legálna? So zápisom vecného bremena nemáme problém, avšak chceli by sme normálne užívať predzáhradku bez zbytočných obmedzení a taktiež ak je to možné adekvátnu finančnú náhradu za zníženie hodnoty pozemku zanesením vecného bremena do katastra. Aké máme možnosti riešenia z našej strany a čo je to "najhoršie" čo môže mesto spraviť aby nás dotlačilo k podpisu ich navrhovanej zmluvy? V krajnom prípade riešenia prípadu vyvlastňovacím orgánom sa bude jednať len o nútený zápis VP do katastra a budeme mať právo na úplatu zo zákona alebo nám hrozia nejaké postihy?

Koupil jsem pozemek, kde je vedeno v zemi vedení osvětlení a stojí na tom pozemku i sloup veřejného osvětlení. Sloup a vedení je ve vlastnictví města údajně více jak 40 let, ale nebyla podepsána nikdy nájemní smlouva s majitelem ani zaneseno věcné břemeno do katastru nemovitostí. Mohu od doby mého vlastnictví pozemku požadovat po městu nájem nebo jednorázové vyrovnání za to, že mám vedení v pozemku včetně umístěného sloupu? Nebo mohu požadovat odstranění vedení se sloupem? Děkuji za informaci. Valdemar

Dcera vlastní půl roku rodinný dům, kde má trvalý pobyt jejich strýc, ona má trvalý pobyt jinde (strýc tam pobývá pouze někdy o víkendu, tudíž je malá spotřeba vody i elektřiny). Předtím cca 10 let vlastnily dům prarodiče. Elektřina i vodné byla vždy psaná na strýce. Také si to vždy platil sám. Nyní po nás z obecního úřadu chtějí, že musí být vyúčtování vodného psané na majitele, tudíž na dceru. Strýc měl s obcí nějaké spory ohledně zasílání obecních zpráv, že mu nechodí a naschvál nezaplatil v termínu fakturu za vodu (jednalo se o částku do 100 Kč). Předpokládám, že to je důvod, proč požadují, že musí být voda napsaná na dcery, když cca 10 let nikomu nevadilo že se fakturuje na strýce, který tam má trvalý pobyt a ne na majitele. Prosím Vás tedy o informací, zda je v nějakém zákoně, že musí být vyúčtování vodného psané na majitelku. Nesouhlasíme s přepsáním vyúčtování na dceru, tak jestli se můžeme nějak bránit. Pokud ano, tak Vás prosím o informaci, jak sepsat na obec, že nesouhlasíme s přepsáním a zasíláním faktur na dceru. Děkuji Vám, Nela

Moji prarodiče nechali v r.1913 postavit na jičínském hřbitově rodinnou hrobku sochařem Františkem Bílkem. Je zapsána jako kulturní památka. V r.1978 z nemožnosti financovat údržbu byla hrobka převedena na město Jičín. Smlouvu město ani my jako rodina nemáme. Jediný zápis je evidován na hřbitovní správě - bez razítka a podpisu. Je tam napsáno, že umělecké dílo přechází do majetku města, ale hrobové místo a krycí desky zůstávají ve vlastnictví babičky. Tato informace je pro nás naprosto nová, a jak vyplývá z korespondence s vedením města, město o vlastnictví hrobky zdá se nevědělo. Požádala jsem město, aby hrobku dále nenechávalo chátrat. Město našlo pouze onen citovaný zápis ze hřbitovní správy. Dle jejich vyjádření se nad opravou zamyslí, ale nemohou opravovat krycí desky, neboť dle zápisu nejsou v majetku města. Ty prý měly být součástí dědického řízení po babičce. Usnesení z dědického řízení mám k dispozici, hrobka tam uvedena není. Město se také podivuje, že za hrobku nikdo nikdy neplatil. V naší rodině je ústní informace, že město z vděčnosti za tuto stavbu rozhodlo v r.1913 zprostit hrobku poplatků na celou dobu existence hřbitova. Smlouva není k dispozici. Můj dotaz zní: Jak máme postupovat, aby město mohlo vlastnit celou hrobku, a tím pádem ji moci zrenovovat? 
Moc děkuji za Vaši radu. Martina Pauknerová.