Původní dotaz s odpovědí:
_______________________________________________________________________________________________
Druhý doplňující dotaz pro Mgr. Polesného:
Děkuji mnohokrát za jasnou a vyčerpávající odpověď. S Vašim názorem se téměř výhradně ztotožňujeme.
Na jednu situaci mám spolu s kolegy odlišný názor. Prosím ještě jednou o objasnění.
Z Vaší odpovědi:
"2) Limity pravomocí výboru dle čl. 11 odst. 17 písm. m) stanov
- do 100.000 Kč – výbor jedná samostatně.
- 100.001 – 300.000 Kč – výbor musí předem informovat členy společenství vhodným způsobem.
- nad 300.000 Kč – výbor nemá pravomoc, může smlouvu uzavřít pouze na základě souhlasu shromáždění, výjimkou je jen havarijní stav, který však musí výbor oznámit všem členům."
Podle čeho uvádíte, že zakázku nad 300.000 Kč může v případě havarijního stavu Výbor uzavřít?
Věta týkající se havarijního stavu je součást souvětí týkající se oznamovací povinnosti u zakázek nad 100.000 Kč a neřeší obecný mandát výboru řečený v první větě odstavce tj. že výbor je oprávněn uzavřít závazek nižší než 300.000Kč a následný text pouze zpřísňuje, že u zakázek nad 100.000 je navíc třeba dopředu informovat členy SV. Z žádné věty o mandátu výboru uzavírat smlouvy jsem nevyčetl, že v případě havarijního stavu je možné uzavřít zakázku nad 300.000Kč. Ustanovení týkající se havarijního stavu dle mého názoru řeší pouze upuštění od povinnosti informovat, neřeší mandát uzavřít smlouvu v určité výši (nad 300.000Kč).
I to má logiku - 300.000Kč by mělo stačit na vyřešení akutního stavu a poté již by měl nastat běžný mechanizmus schválení shromážděním.
Prosím ještě jednou o Váš názor na toto.
Jen pro doplnění - aktuálně se na domě "objevily" zinkované stříšky na odvětrávacích dvorcích za odhadem 400-500tis. Kč (smlouva, objednávka a ni žádná faktura není v systému nahrána), opět bez jakéhokoli schválení nebo informování. 15 let byl dům bez nich, nikdy nebyly žádné problémy na schůzích řešeny.
Výbor si opravdu dělá co chce...
Děkuji mnohokrát za Váš čas.
Bydleli jsme s přítelkyní na farmě v jižních Čechách, kde jsem měl dělat správce, protože majitel je Němec a tráví většinu času v Německu. Po 3 měsících jsme byli nuceni farmu opustit a majitelova přítelkyně nám brání ve vstupu na farmu, i když tam máme pořád spoustu věcí. Je nutno podotknout, že majitelova přítelkyně bere důchod na to, že má bipolární poruchu. Majitel farmy nám napsal, že se s ní rozešel, ale že ji není schopen dostat z farmy, aniž by muselo dojít k nějakému násilí, takže nám vlastně nemůže pomoci. My ty naše věci potřebujeme k práci a nevíme, jaké máme legální možnosti, když nemáme ani nájemní, ani pracovní smlouvu, ani nic podobného, vše se teprve mělo sepsat. Předem děkuji za odpověď.
Chtěla bych se zeptat - Pozemkový úřad nám poslal "Výzvu k uzavření dohody o ukončení stávající nájemní smlouvy (na užívání zahrady) a uzavření nové pachtovní smlouvy". Původní nájemní smlouvy byla vystavena na dva nájemce, z nichž ale jeden nedávno zemřel a ještě není vypořádaná pozůstalost. V návrhu nové smlouvy je tedy ještě uveden zemřelý. Pokud novou pachtovní smlouvy podepíše pouze druhý žijící nájemce, bude nová smlouva platná? Pozemkový úřad nás nutí do konce května 2025 smlouvu za každou cenu podepsat.
Od svého kamaráda jsem v roce 2010 koupil rodinný dům se zahradou. Dům byl vždy pouze v jeho vlastnictví. Dům v té době užívala jeho bývalá manželka. Danou nemovitost ale užívá bez nájemní smlouvy nadále, hradí pouze energie a vodu, daň z nemovitosti hradím já, jako vlastník. Já jsem nikdy v domě nebydlel. Nyní bych chtěl dům prodat, avšak obyvatelka nemovitosti nechce nemovitost vyklidit a požaduje po mě náhradní bydlení - tvrdí, že když nemovitost užívá více jak 5 let, tak má nárok. Prosím poraďte mi jak mám postupovat při prodeji? Jak ji vystěhovat? Jakou lhůtu má na vyklizení nemovitosti? Mám nárok na uplatnění bezdůvodného obohacení - užívá mou nemovitost, neplatí nájem ani daň z nemovitosti? Jediné co udělala, tak bez mého vědomí si zrekonstruovala kuchyň a koupelnu. Děkuji za odpověď.
Předem mého dotazu bych Vám rád poděkoval za odpověď a vůbec možnost se s Vámi poradit. Problém v našem domě se táhne již dlouhou dobu a je následující. Bydlíme v bytovém domě se šesti byty. V přízemí domu jsou čtyři garáže, pro největší byty, které vlastní 80 procent hlasovacího práva. Na půdě, která původně měla být prázdná, jsou další dva byty. Problém je v tom, že okolo bytovky není místo na zaparkování všech šesti aut. Vyasfaltovaná plocha je ještě na pravém boku budovy, kde stojí s autem majitel bytu číslo 6. Nyní se vyměnil majitel bytu číslo 5, který prý koupil byt i s parkovacím stáním před hlavním vchodem bytového domu. Tomu ale zbývající sousedé nechtějí věřit, protože pozemek okolo domu je ve společném vlastnictví a nemohl tedy původní majitel bytu číslo 5 prodat parkovací stání. Nový majitel se ohání tím, že to tak mnoho let fungovalo a tohoto stání se dožaduje. Ono to sice tak dříve fungovalo, ale protože jeden z původních majitelů své místo před svojí garáží nepoužíval a tak se ostatní posunuly a vešli se. Mě by tedy zajímalo, jestli existuje nějaká právní úprava, která by garantovala možnost stání u bytovky, když v ní máte zakoupený byt a jaké by bylo nejlepší řešení našeho problému. Novému majiteli jsme uvolnili místo vedle bytovky, kam se dvě auta vejdou, on tam ale parkovat nechce, protože by mu prý na auto padaly větve a žaludy. Maximálně by tam parkoval, pokud bychom za peníze společenství vybudovali krytý přístřešek. Tomu se ale ostatní majitelé brání, že mu nic platit nebudou a pokud to chce, tak ať si to zaplatí ze svého. Nový majitel tedy vyhrožuje soudním řízením s ostatními členy společenství a tedy i se mnou jako předsedou SVJ. Já bych mu rád vyhověl, ale nevím jak a bez svolení ostatních majitelů nemohu investovat několik vyšších jednotek desetitisíců do krytého stání. Ve stanovách jsem nikde nenašel, že by bylo napsáno, kdo a jak má právo parkovat. Když se ale nový majitel postaví přímo před vchod, tak brání ve výjezdu ze dvou garáží, které jsou po obou stranách vchodovým dveří. Na schůzi v listopadu 2023 jsem z 80% odhlasovali, že chceme, aby prostor před garážemi zůstal volný. Nový majitel to samozřejmě nepodepsal a reagoval tak, že zašel za bývalým předsedou, aby mu napsal čestné prohlášení, že prostor před vchodovými dveřmi byl dlouhodobě využívám pro byt číslo 5. Tem mu to napsal, ale v emailu mi potvrdil, že vlastně napsal čestné prohlášení podle toho, co mu majitel bytu číslo 5 nadiktoval. Mimochodem ten předseda u nás ani nebydlí, byl to externí člověk, který byl jednou na schůzi za 4 roky svého působení. V příloze Vám posílám naši poslední dokumentaci, včetně dalších důležitých dokumentů. Prosím moc o radu, jsem z toho velmi psychicky unavený a chci, aby byl u nás v domě už klid. Ten nový majitel je bohatý člověk, který u nás nebydlí a byt jen pronajímá. Myslí se ze své pozice, že ale může si dovolit všechno. Děkuji, s pozdravem Tomáš Říha předseda SVJ.
Pronajímatel na domovní nástěnce oznámil záměr zvýšení nájmu o cca 18 %. Ve smlouvě máme inflační doložku. Smlouva je na dobu určitou, pronajímatel by tedy mohl využít "trik" s ukončením smlouvy a podepsáním nové. Nicméně rovněž je ve smlouvě odstavec, který říká, že vyzvu-li pronajímatele v posledním měsíci nájmu, zavazuje se se mnou uzavřít plynule navazující dodatek. Chápu-li to správně, dodatek by měl prodlužovat smlouvu původní, nikoliv zakládat novou, a měla by se tedy uplatnit klauzule o zvýšení maximálně o inflaci. Je to tak, nebo je v tom ještě nějaký další háček, kterým může pronajímatel obejít svou vlastní smlouvu?
Bytový dům - zatékání do balkonů a nutná oprava. Balkony a terasy jsou v prohlášení vlastníka společnými prostorami s výlučným užíváním majitelů bytu. Spor se týká placení oprav. Několik partají balkon nemá, přesto mi přišel rozpočet na téměř 20 na financování oprav teras. Jsem povinna toto uhradit, přestože já balkon ani terasu nevlastním, respektive nejsem uživatelem? Jeví se mi to jako nespravedlivé, financovat opravy cizích balkonů. Navíc mají být použity finance z fondu oprav, kde přispívají všichni, včetně těch, co balkon nevlastní. Jeví se mi jako fér rozpočítat náklady na opravu mezi ty, kteří jsou uživateli těchto prostor? Prosím o radu, jak se bránit? Děkuji.
Přítelkyně koupila byt, který nechala celý zrekonstruovat, ale po jejím nastěhování se projevil problém se zanesenou odpadní stupačkou asi z 80% a tak jej nemůže využívat. O této závadě vědělo SVJ již od roku 2021 (dle záznamu kamerou), ale neřešilo ji a přítelkyni na závadu předem ani neupozornilo. Závada se dle nás měla odstranit již 2021 nebo nejpozději v průběhu rekonstrukce bytu za podstatně menších finančních nákladů.
Kdo je zodpovědný za škodu, která vznikla nečinností SVJ při údržbě majetku ve vlastnictví SVJ. Nyní SVJ shání firmu na její výměnu. Jaká má přítelkyně práva ve vzniklé situaci např. právo do doby výměny stupačky na slevu z platby do fondu oprav z důvodu nemožnosti byt běžně užívat (nefunkční toaleta) a jak to bude s úhradou případné vzniklé škody (částečné rozbourání nové koupelny z důvodu přístupu k zanesené stupačce)? Děkuji.
_________________________________
Doplňující dotaz:
Rád bych Vám poděkoval za odpověď na můj dotaz ID: 145314 a požádal Vás ještě o odpověď na doplňující dotaz.
Když začaly přítelkyni popsané problémy s odpadem a SVJ bohužel zájem o co nejrychlejší opravu moc neprojevovalo, tak si přítelkyně objednala firmu, která provedla revizi tohoto potrubí kamerou a teprve když byla potvrzena havarijní situace tohoto potrubí, začal výbor SVJ jednat. Rád bych věděl, zda má SVJ povinnost tuto fakturu za provedenou revizi proplatit z fondu oprav popř. jaké jsou možnosti přítelkyně, aby dosáhla proplacení vynaložených nákladů. Děkuji za odpověď. S pozdravem Miloš Stloukal.
Chci vystěhovat bratra z mého bytu, má spoustu exekucí a bojím se, že mi zabaví majetek. Dluží mi již 4 nájmy a odmítá se vystěhovat. Děkuji za odpověď.
Chtěla bych se zeptat, zda můžu podnájemníkovi vypovědět smlouvu, když nám na nedoplatcích na energiích za rok 2024 dluží více než 27.000 Kč. Smlouva je na dobu určitou, tj. do února 2026. Četla jsem na internetu, že musíme dát podnájemníkovi čas 4 měsíce od oznámení nedoplatku na splacení dluhu, to jsme učinili v lednu 2025. Jako přitěžující okolnost můžeme uvést neustálé opožďování se s platbou nájmu, teď naposledy o 20 dní. Za to se bohužel výpověď z nájmu dávat nesmí, ale je to také opakované porušování nájemní smlouvy. Je prosím nějaká cesta, jak podnájemníkovi vypovědět smlouvu, když do konce dubna dluh nesplatí? Je možné z něj dluh vymáhat právní cestou? Děkuji. Pavla Zoubková.
Detaily statistik
Počítadlo od 13.2.2009
