Stavby, stavební řízení a právo

Na našem pozemku stojí nelegalizovaná studna. Z jakého roku studna je nevím, já bydlím v domě od roku 2007 a studna tam již stála. Obrátila jsem se na vodoprávní úřad a ten na pozemku studnu neeviduje. Bohužel žádnou dokumentaci ani fotografie ke studni nemám. Znalecké posudky z dědických řízení studnu nezmiňují. Studna je vzdálena 6m od mé kanalizační trubky. Bohužel ani ke kanalizaci žádnou dokumentaci nemám, jen v dopise, který byl zaslán na stavební úřad v roce 1978 je existence kanalizační trubky zmíněna. Tento dopis je založen v archivu stavebního úřadu k mé nemovitosti. Lze takovou studnu vůbec dodatečně zlegalizovat? Studna i kanalizace byly zjevně stavěny v době, kdy platila ČSN 75 5115 a Vyhláška č. 137/1998 Sb., tudíž byla dostatečná vzdálenost kanalizační trubky od studny 5m v málo propustném prostředí. Lze zlegalizovat studnu podle starých norem, když třeba znaleckými posudky doložím stáří studny a kanalizace a odkáži se na normy platné v té době? Nebo je možná legalizace studny jen podle současných norem, tudíž studnu vlastně zlegalizovat nelze? Obávám se, že studna není stavěna před rokem 1953. Velmi Vám děkuji za odpověď.

Ke stávající garáži u rodinného domu plánuji přistavit prodloužení garáže s půdorysem 3x6 m. Prosím je nutné povolení či nějaké ohlášení? Pokud ano jakou formou? Děkuji. Chrastina.

Máme u rodinného domu zahradu a na té stojí zahradní chatka. Chatka byla postavena v šedesátých letech (což mohu doložit fotografiemi), ale postupně byla upravována do dnešní podoby, takže zabírá plochu asi 20m2 a je vzdálena cca 1,3m od hranice pozemku se sousedem. 
1) Je možné takovou stavbu legalizovat, pokud mi soused (ten u jehož hranice je chatka jen 1,3m) nedá souhlas?
2) Pokud mi nejbližší soused souhlas dá, musím mít pro jednání se stavebním úřadem souhlasy rovněž dalších pěti sousedů, ačkoli od těch je chatka vzdálena nejméně 10m od hranice pozemku?
Velice Vám děkuji za odpověď.

V roce 2022 jsme zakoupili pozemek o velikosti 1500 m2 v katastru zapsaný jako zahrada, v územním plánu obce zapsán jako hranice přestavbových ploch P01. Pozemek zatím využíváme opravdu jako zahradu, kde pěstujeme zeleninu atd. Do budoucna bychom zde chtěli vybudovat zahradní chatku tzv. drobnou stavbu do 25 m2, která by sloužila jako zázemí v nepříznivém počasí a k občasnému přespání v letních měsících. Pozemek se nachází cca 40 m od místa bytového domu, kde trvale bydlíme a v těsné blízkosti obecní komunikace (slepá ulice), ze které je vybudován zpevněný příjezd na pozemek. Na pozemku je vybudovaná elektrická a vodovodní přípojka. Obec má také vypracovaný projekt na vybudování čističky pro část obce, kde se náš pozemek nachází a ve kterém je zakreslena odpadní šachta pro náš pozemek, pro případ stavby rodinného domu. Otázka zní, zda mohu na tomto pozemku postavit výše zmíněnou drobnou stavbu, popřípadě za jakých podmínek a zda na tomto pozemku mohu v budoucnu postavit rodinný dům. Děkuji za odpověď.

Bývalý manžel postavil na pozemku dvě černé stavby, a to přístřešek pro auta o výměře 42 m2 a dále sjezd z komunikace na tento pozemek. Obě tyto stavby vznikly ještě v době trvání našeho manželství, kdy tento pozemek náležel do našeho SJM. Nyní po rozvodu a majetkovém vyrovnání, připadl pozemek do jeho vlastnictví. Co by se stalo, kdyby nyní stavební úřad na existenci černých staveb přišel? Pokud by stanovil nějakou pokutu, může po mě bývalý manžel požadovat a právně si vymoci, abych se s ním na zaplacení pokuty a případných nákladů na dodatečné povolení nebo nákladů za odstranění staveb podílela?

2020 jsem koupila dvojdomek. Majitel druhé poloviny domku blokoval opravu střechy a poté mě pod záminkou špatného stavu zdiva vmanévroval do bourání celého domu a postavení nové stavby, kterou ale odmítal nahlásit. Přišlo udání a bylo nařízeno odstranění stavby. Náš projektant zažádal o dodatečné povolení. Jelikož ale spolumajitel udělal větší základovou desku, kterou zasáhla na obecní pozemek - přičemž obec odmítla tento pozemek odprodat, bylo znovu rozhodnuto o odstranění. Odvolala jsem se, věc byla navrácena stavebnímu úřadu a ten a znovu rozhodl o odstranění. Podruhé to stavební úřad udělal tak, že vlastnímu rozhodnutí nic nepředcházelo, neměla jsem možnost vznést námitky prostě nic. Krajský úřad tento postup stavebního úřadu vytknul a označil ho jako nezákonný, přesto to teď v případě posledního rozhodnutí udělali znovu. Obávám se, že jde o domluvu projektanta, úřadu a spolumajitele (který chce za každou cenu získat za zlomek ceny moji parcelu s tím, že dům si dostaví někdy v budoucnu...). Rozhodnutí o odstranění plus další dvě rozhodnutí, na které bylo vázáno zase předešlé rozhodnutí mi projektant poslal až 14 dnů poté, co se šlo odvolat. I když jsem jeho nesoučinnost na úřadě řešila a dobře o ní věděli, opět i poslední rozhodnutí poslali pouze projektantovi. Projektant se mě jednoznačně snaží poškodit, a to i dalšími způsoby. Například na katastru je moje část stavby označena jako zbořeniště zatímco část spolumajitele zůstala označena jako jiná stavba. Ani na katastru ani na stavebním úřadě mi nebyli schopni vysvětlit důvod a ani po několika měsících urgence nedošlo k žádné nápravě. Co se týče obecního pozemku, šlo o malou oplocenou zahrádku u domku, byla tam vodovodní šachta, studna, dílna. .netušila jsem, že jde o obecní pozemek. Měl pouze 70 m...Mohu žádat o náhradu škody po prodávajícím? Jak je možné, že k oplocenému pozemku neexistuje ani nájemní smlouva. Je šance, že byl už v minulosti vydržen? Věc je o to komplikovanější, že poslední odvolání mi napsal advokát. Ten už ale se mnou pak ve spolupráci nepokračoval. Přesto asi úřad pochybil, když pak toto poslední rozhodnutí neposlal namísto projektantovi jemu. Měla bych se nyní odvolat, s tím že úřad pochybil nebo rovnou podat správní žalobu i vzhledem k chybám ohledně urychlených rozhodnutí? Na druhou stranu už teď vím, že dům dostavět ani nechci a raději bych se soustředila na náhradu škody. Měla bych přesto usilovat dál o povolení, bude moje šance na náhradu škody větší? 
Nebo se tvářit, že o pochybení úřadu - že poslali poslední rozhodnutí projektantovi namísto advokátovi - nevím a rovnou se domáhat náhrady škody? Situace je natolik složitá, že nutně potřebují advokáta, na kterého nemám. Kvůli stavbě jsem se zadlužila tak, že jsem přišla o veškerý náš majetek - můj dům i byt mé dcery, kterým jsem ručila a doživotně se zadlužila. Celá věc má pro mě naprosto fatální důsledky. Existuje nějaká nezisková organizace, která by mi zprostředkovala právníka Pro Bono? V příloze zasílám poslední rozhodnutí stavebního úřadu, bohužel více dokumentů k dotazu asi nelze vložit. Děkuji, Karla

Od 5/2021 jsem vlastník pozemku 803/10 a spoluvlastník 803/7, příjezdová cesta. Rodinný dům RD na pozemku 803/10 jsem koupila ve stavu, kdy přístup na pozemek 803/10 byl upraven nájezdem vyrovnávající cca 50 cm rozdíl mezi pozemky domu a cestou, ten vznikl pravděpodobně při stavbě domu. Po koupi rodinného domu RD jeden ze spoluvlastníků vyžaduje odstranění nájezdu, neboť mu poškozuje jeho majetek. (domy stojí v kopci, sousedům 803/11 pod námi v korytě kopce a při velkých a prudkých deštích voda teče ze všech směrů k němu. Aktuálně částečně nájezd odstranil a pokud jeho žádosti o odstranění nevyhovím, bude se svých práv domáhat soudně. Při kolaudaci asi výškový rozdíl cesty a pozemku řešen nebyl. Ostatní spoluvlastníci takový požadavek nemají. jsem povinná nájezd odstranit? Můžu po prodávajícím od kterého jsem dům koupila žádat odstranění stavu? RD jsem koupila jako nemovitost od FO, ale jsem ještě v 5-ti leté lhůtě pro skryté vady, dalo by se toho využít? Děkuji. 

1994 jsem zcela legálně postavil billboard - viz stále platné stavební povolení bez časového omezení. Byla vydána všechna nutná povolení (Silniční správní orgán - výjimka z ochranného pásma, Policie, Správa údržba silnic atd.). Povolení byla vydána bez časového omezení trvání reklamního billboardu- viz stav povolení. ŘSD tvrdí, že panel stojí neoprávněně a žádá odstranění - viz dopis majiteli pozemku. Na můj dopis , kde dokládám platné stavební povolení ani po dvou měsících ŘSD nereaguje. Nyní dokonce, aniž by ŘSD reagovalo na mnou zaslané stavební povolení, hrozí majiteli vysláním bourací firmy na jeho pozemek, za účelem odstranění billboardu aniž dal majitel souhlas ke vstupu na pozemek. Je jejich jednání v souladu se zákonem? Případně jak se bránit? 

V rámci rozdělení průmyslového objektu na dva samostatné (dva vlastníci pozemků) a postavení hraničního plotu musí dojít k posunutí kanálu, tak aby byl zachován odvod dešťových vod z obou pozemků. Tato situace popsána ve výkresové dokumentaci a předložena na Stavebním úřadu. Majitel sousedního pozemku podal námitku, že trvá na rozdělení kanalizačních řádů, tak aby náš pozemek měl samostatnou kanalizační přípojku. Kanalizace je zde sdružená přes několik průmyslových objektů a byla vybudována v 80 letech. Potvrzena i ze strany vodovodů a kanalizací u nás ve městě. Tedy soused tuto přípojku nezbudoval ani nefinancoval, ale město. Je vlastníkem pozemku teprve 6 let. Navíc přes náš pozemek taky prochází kanalizační přípojka z jiného pozemku. Dotaz: - je tato námitky relevantní ze strany souseda
- při drobné úpravě kanálu musím žádat ostatní sousedy o souhlas.
- kolik sousedů musí souhlasit.

Soused má na pozemku budovu, v té je zbudováno splachovací WC. Toto WC bylo v minulosti zbudováno na základě stavebního povolení, jednalo se s mým domem o jednu stavbu. Při rozdělení nemovitosti (a vypořádání spoluvlastnictví) bylo dohodnuto, že se soused odpojí od mé kanalizace. Budova, kde je WC umístěno, je na stavebním úřadě vedena jako doplňková stavba (sklad). Z této doplňkové stavby v roce 2023 zbudoval soused nové vedení kanalizační trubky, která je vzdálena cca 5,5 m od studny. Studna slouží pro zalévání zahrady a napouštění bazénu, je na mém pozemku, zmíněný soused má na ni břemeno pro čerpání vody. Na vedení kanalizace z doplňkové stavby soused žádné povolení nevyřizoval. Jedná se zřejmě o tzv. domovní rozvod vedený po zahradě. Tato kanalizační trubka je vedena do malé šachty umístěné přímo na hranici pozemku. Dál již výkopové práce nepokračovaly, trubka tedy končí v této šachtě. V listopadu 2024 jsem byla na zahradě, všude se šířil zápach fekálií a soused se rozčiloval, že bakterie nerozkládají odpad na čistou vodu. Proto se domnívám, že soused umístil přímo na hranici pozemku a 5,5m od studny, malou žumpu či čističku. (Soused nenapojil kanalizaci z doplňkové stavby na svoji kanalizační přípojku své novostavby RD.) Budu muset dát podnět na úřad, aby zkontrolovali, zda se nejedná o žumpu, čističku, protože ta by měla být 12m od studny. Na dotaz, o co se jedná, mi soused tvrdí, že je to pouze revizní šachta jeho kanalizační trubky a ta dle něj není stavbou.  
1. Pokud by se jednalo opravdu o pouhou revizní šachtu, je betonová revizní šachta pro kontrolu kanalizační trubky stavbou? Předpokládám, že pokud to stavba není, na hranici pozemku být může.
2. Jak donutit stavební úřad, aby to fyzicky zkontroloval? Mám z minulosti zkušenost, že úřad se spokojil s tvrzením souseda. Do revizní šachty však nedáváte bakterie na rozklad odpadu...
3. Je v zákoně definována odstupová hranice pouhé kanalizační trubky od studny?
Velmi Vám děkuji za odpověď.