Roztříděné dotazy
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-BYDLENÍ
Kdo schvaluje investici do požární ochrany v bytovém domě - výbor nebo shromáždění?
Máme v našem SVJ obecné stanovy, tudíž jestli to správně chápu, můžeme jako výbor rozhodovat o opravách, kde v jednotlivých případech nepřevyšuje částka 1000 Kč na jednotku, nebo pořizovat věci do 10 000 Kč/rok.
Doposud jsme nakoupili za 4 500 Kč archivní skříň. Pak jsem ale zjistila, že minulý výbor vůbec v minulosti neřešil požární ochranu (Respektive tvrdil, že našeho starého domu se netýká, což není pravda) a nikdy jsme nedělali revize. Což bych ráda napravila. Mám nabídku od firmy, která PO provádí na 9 900 Kč, za které by nám dodala vše nezbytné pro zavedení požární ochrany, tj. značení únikových cest, úzávěrů a hasící přístroje.
Můj dotaz je, zda takovýto náklad, který převýší onen limit 10 tisíc na rok musí být schválen shromážděním. Podle mě jde zákonný požadavek a tudíž by to nemuselo být. Ale zase nejde vyloženě o revizi, ale nákup věcí pro bytový dům. Můžeme si o zavedení požární ochrany rozhodnout jen v rámci výboru? Děkuji. Radka
ODPOVĚĎ:
Řešení požární ochrany je zákonnou povinností. Je ale otázkou, aby nějaký člen SVJ nenamítal, že částka je příliš vysoká. Dle mého názoru si o požární ochraně můžete rozhodnout sami, ovšem pokud byste věděli, že existuje nějaký problémový člen, doporučila bych radši schválení shromážděním, právě s ohledem na částku, která může ale nemusí být adekvátní.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může výbor SVJ bytového domu rozhodnout o investici do požární ochrany bytového domu nebo musí investici shválit shromáždění SVJ?
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování nemovitosti s podmínkou nemožnosti prodeje, darování a pronájmu - lze to?
Jakým způsobem do darovací smlouvy vtělit podmínku, že darovaný pozemek nesmí být za mého života prodán, pronajmut, ani darován. Co je to rozvazovací podmínka? Prosím o vysvětlení a bližší specifikaci.
S pozdravem Martin
ODPOVĚĎ:
Do darovací smlouvy tyto podmínky jednoduše napíšete. Rozvazovací podmínka je taková podmínka, která způsobí, že např. smlouva přestane platit. Příkladem je právě u darovací smlouvy podmínka, že pokud obdarovaný darovaný pozemek za Vašeho života prodá, pronajme, či daruje, pak darovací smlouva se zneplatní a Vy můžete požadovat vrácení daru.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné zakázat prodej, darování a pronájem darovaného bytu, domu, pozemku, nemovitosti?
__
OBČAN-BYDLENÍ
Může člen bytového družstva vlastnit práva k více bytům?
V případě, že člen bytového družstva a) zdědí družstevní byt po příbuzném a sám má u téhož družstva družstevní byt, ve kterém bydlí, je tento vztah právně dle NOZ nepřípustný nebo možný? b) člen byt. družstva "koupí" - členský podíl (převod) k družstevnímu bytu ve stejném družstvu, kde je členem a už v jednom družtevním bytě bydlí s rodinou a tento druhý družstevní byt by chtěl pronajímat do doby než dospěje syn, kterému pak chce členský podíl převést
Je tento postup možný nebo záleží na ustanovení ve stanovách dotyčného byt. družstva, které toto eventuálně nepřipouští?
Může být takové negativní ustanovení právně silnější než NOZ pokud by to NOZ dovoloval? Jelikož toto nevím, proto se dotazuji, zda NOZ členství k více družstevním bytům v témže družstvu dovoluje. c) pokud občan je členem ve více různých bytových družstvech a své družstevní byty pronajímá, je toto dle NOZ možné? Děkuji, Matouš
ODPOVĚĎ:
Na úvod sděluji, že pokud jste v bytovém družstvu, nejste majitelem bytu, ale jen vlastníte užívací práva k bytu nebo bytům. Bytové družstvo Vám byty pronajímá a Vy je potom podnajímáte. To pro upřesnění stavu.
Ad dotaz a: Tento vztah je běžný. Občanský zákoník tyto vztahy nevylučuje (neobsahuje žádná ustanovení, kde by tyto skutečnosti byly zakázány), proto není důvod je shledávat za nepřípustné.
ad dotaz b) : Primárně se členové družstva musí řídit stanovami tohoto družstva. Stanovy nesmí odporovat ustanovením zákona, až už občanského zákoníku, nebo jiných zákonů. Občanský zákoník rovněž tuto možnost nevylučuje, proto by ani ve stanovách tato možnost neměla být zakázána, jinak by byla protiprávní. Co ale může, a většinou také je ve stanovách byt. družstev, je to, že družstvo musí s pronájmem souhlasit. Takže to je jediná podmínka v postupu, který zde popisujete.
ad dotaz c) : odpověď je obdobná jako v případě dotazu b) : Ani toto občanský zákoník nezakazuje, tudíž odvozeně, je to možné. Opět ale záleží, zda ve stanovách družstev není podmínka, že konkrétní pronájmy nejprve musí družstvo schválit. Většinou to tak ve stanovách bývá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může člen bytového družstva mající práva k více bytům všechny byty pronajímat (resp. podnajímat) nebo ne?
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zrušení smlouvy na fitness cvičení klientem ze zdravotních důvodů
Bylo mi v létě 2018 67 let. Nechala jsem se zvábit na cvičení od firmy Contours fitness pro ženy ve 30 minutách. Na internetu mne to zaujalo, jela jsem se podívat, a aniž bych využila týdenní nabídky zdarma, hned jsem zaplatila na měsíc dopředu přes devětset korun. Po příjezdu domů mi bylo nevolno, marodím se srdcem a vysokým tlakem. Pak začala ta vedra, tak jsem napsala na výše uvedenou firmu, že prosím o zrušení smlouvy ze zdravotních důvodů, že jsem se přecenila, dojíždění a dvakrát přestup vlakem 130 km do Prahy a zpět nezvládnu. Nikdo neodepsal, tak jsem považovala smlouvu za vypovězenou a další měsíce jsem nepočítala s dalšími platbami, neboť jsem do Prahy nejezdila.
Po třech měsících mi přišlo na email, že dlužím za tři měsíce, znovu jsem popsala svůj věk a zdravotní stav, opět nikdo neodpověděl a nyní mi přišlo, že dlužím přes 4 tisíce korun a muj dluh bude předán vymahací společnosti. Společnost Contours fitness jen vyhrožuje, dokonce jsem navrhla, když tedy smlouvu nelze zrušit, že prosím o splátkový kalendář, ale zase žádná odpověď. Myslela jsem, že je každá smlouva zrušitelná, tak proč mám platit za něco, co nevyužívám a navíc ani nemohu využívat. A proč mi neodpovídají jen stále chtějí penize. a vyhrožují sankcemi. Prosím poraďte, co mám dělat. Děkuju za jakoukoliv pomoc. Jana
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není příliš jasné, zda na částku za cvičení, jste podepsala nějakou smlouvu, či obdržela fakturu, zkrátka zda vlastníte nějaký doklad, kde by bylo uvedeno, že jste si za službu zaplatila. Dle § 1814 písm. f) občanského zákoníku je zakázáno takové ujednání, které zavazuje spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Vy jste nemohla vědět, že Vám cvičení bude po zdravotní stránce spíše škodit, či dokonce ohrožovat Vaše zdraví. Máte tudíž právo neplatit za služby, které jste nevyužila. Vy tímto firmě nic nedlužíte a tato nemá právo po Vás nic vymáhat prostřednictvím vymáhací společnosti. Právo vymáhat dluhy má pouze soudní exekutor a ten jedná jedině na základě tzv. exekučního titulu, kterým je pravomocné soudní rozhodnutí. Vámi uvedené jednání firmy je protiprávní a pokud by s vyhrožováním neustali, doporučuji Vám, obrátit se na advokáta, který firmu o jejím protiprávním jednání může informovat prostřednictvím předžalobní výzvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může klient fitness centra vypovědět smlouvu o poskytování služeb centrem nebo ne?
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a kamerový záznam v bytovém domě (SVJ nebo družstevní dům)
Vedu s naším představenstvem vlastníků bytových jednotek SVJ spor a jejich chování ze zarážející. Potřeboval bych poradit co mám dělat ve 3 věcech.
1) na jednání náhradní členské schůze byl vznesen dotaz paní Novákovou, zda nás ve sklepě sledují kamery. Následně představenstvo po různém vykrucování potvrdilo přítomnost kamer. My jsme ale nic neschvalovali na členské schůzi a mandát tedy neměli, nic nepodepisovali a dle mě se jedná o trestný čin. Poté se započalo jednání o zřízení kamerového systému a představenstvo si ukládá zjištění možnosti instalace kamerového systému.
(povšimněte si věty o paní Novákové - je zcela přetočená a nezakládá se na pravdě) Je toto považované, jako to, že mají mandát zlegalizovat již nainstalované kamery? Trochu si myslím, že pokud to nebylo v programu tak dle stanov je vše co si odhlasovali neplatné - mám pravdu.
2) mohou veřejně uvádět na nástěnku jména lidí (GDPR).
3) K mé osobě: mohou mě takto veřejně vyzývat a žádat po mě takto omluvu a také zveřejňovat mé jméno?
Bohužel omlouvat se nebudu, protože já mám pravdu a zítra (28.12.2018) budeme s TV Prima provádět natáčení, kde se pravda ukáže a oni se začínají bát pravdy a nepřímo zastrašují policií a vyhozením z družstva atd (viz příloha - prohlášení družstva), bohužel natřeli dům termoizolační barvou a teď to chtěli udělat zase a já jim dal výzvu k zastavení. Pokud vznikne reportáž s termo posouzením našho domu, tak lidé v našem domě pochopí co jim představenstvo nalhalo za blud a odeberou jim mandát natírat dům termoizolační barvou a budou muset s pravdou ven. Děkuji za odpověď. Matyáš
ODPOVĚĎ:
Primárně je třeba rozlišovat, o jaký kamerový systém se jedná.
GDPR dopadá na kamerový systém se záznamem. Kamerový systém bez záznamu nespadá pod GDPR, nicméně i tak je zde limitace, a to občanským zákoníkem.
Úřad pro ochranu osobních údajů na svých stránkách zveřejnil podrobnější informace k provozování kamerového systému se záznamem, naleznete zde: https://bit.ly/2SnHK3J
U kamerového systému se záznamem zásadně platí, že každá dotčená osoba, která může být zaznamenána, musí být předem informována o tomto systému, a to poměrně podrobně. Jinak se provozovatel kamerového systému dopouští přestupku. Zde je možné podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů, návod naleznete zde: https://bit.ly/2Akt2TW
Pokud by byl provozován kamerový systém bez záznamu, tak se GDPR neuplatní a je zde omezení stanovené občanským zákoníkem: "V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do jeho soukromí, kdy platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení daného člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život či pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit."
K bodu 1: Zákon předvídá, že stanovy vymezí oprávnění jednotlivé oprávnění každého z orgánů.
Dále samozřejmě nejvyšší orgán, u Vás členská schůze, může oprávnit představenstvo nad stanovený rámec k určité činnosti. V každém případě ovšem platí, že na žádost musí být představenstvo schopno doložit, na základě čeho dovozuje své oprávnění v dané věci. Pokud zde panují nejasnosti, doporučuji se dotázat, z čeho představenstvo dovozuje své oprávnění.
K bodu 2:
Zde nelze bez znalosti konkrétních okolností dovodit, zda ano či nikoliv. Vždy se posuzuje, proč jsou jména zveřejňována – jaký je zde účel. Pokud by takto např. zveřejňovaly, kdo dluží nějaké finanční částky, tak by se jednalo o neoprávněné zveřejňování.
K bodu 3:
Opět i zde bez znalosti konkrétní situace nelze přesně určit, zda mohou či nemohou zveřejňovat nějaké osobní údaje. Nicméně máte vždy právo se obrátit na kteroukoliv pobočku policie ČR a podat trestní oznámení, aby tak policie prošetřila, zda došlo či nikoliv ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení lze podat také na státním zastupitelství.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kamerová monitorace bez záznamu v bytovém domě - jaký zákon se na to vztahuje?
Může bytové družstvo informovat s uvedením konkrétního jména na nástěnce bytového domu družstva?
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
Studium dalšího nenavazujícího oboru na vysoké škole a nárok na výživné, alimenty
Čeká nás zřejmě soudní jednání ohledně výživného pro zletilého syna a potřebovali bychom zhodnotit naše šance v tomto jednání. Syn partnera studuje Masarykovu universitu v Brně, nejdříve absolvoval bakalářské studium v oboru Fyzika-Nanotechnologie, což je velmi atraktivní obor a absolventi jsou velmi žádaní v praxi a toto vzdělání by mu určitě zajistilo skvělou obživu (charakteristika bakalářského studia je na https://www.muni.cz/bakalarske-a-magisterske-obory/23606-fyzika-nanotechnologie, kde je mimo jiné text "Pokud se rozhodnete nepokračovat ve studiu na magisterském stupni, uplatnění naleznete ve vědeckovýzkumných ústavech a laboratořích i v high-tech firmách pracujících s nanotechnologiemi."). Poté začal studovat magisterský obor Fyzika plazmatu, což je další obor fyziky, který s předchozím oborem souvisí jenom okrajově, ale podle studijního katalogu to není přímo navazující studium na obor Fyzika-Nanotechnologie (je to jedna z mnoha možností). Syn v dopise tvrdí opak. V červnu 2018 měl magisterské studium zakončit, ale nestalo se tak a prodloužil si ho do února 2019, aniž by nás informoval.
Od května 2018 již nenavštěvuje školu, chodí na brigády, je doma u bývalé manželky mého partnera, dodělává diplomovou práci a připravuje na státnice. Měli jsme spolu písemnou dohodu o výživném, která nebyla potvrzená soudem, platili jsme mu měsíčně 4000 Kč, naše dohoda skončila v červnu 2018, poté jsme přestali platit. Nyní syn požaduje pokračování výživného. Měla bych několik otázek:
1/ je správný náš názor, že již absolvováním bakalářského studia získal takové vzdělání, které mu umožňuje se sám živit a nemusíme mu dále platit výživné?
2/Je správný náš názor, že by měl nejdříve vyčerpat vlastní finanční zdroje, které uvádí v dopise (38000Kč na účtě +dvě stavební spoření) a potom žádat výživné?
3/ Jestli může zpětně žádat o výživné za září a říjen 2018, přestože nebydlí na koleji a nemá téměř žádné náklady na bydlení a obživu?
4/ Jestli se může syn opřít u soudu o jakousi " klauzuli o stejné úrovni vzdělání rodičů a dětí" (titul Mgr.), s kterou operuje?
Děkujeme předem za vaši odpověď a zhodnocením našich šancí u případného soudu. Olga
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Samotná skutečnost, že syn ukončil určitý stupeň studia, který mu stačí k nalezení vhodného zaměstnání, nemusí znamenat, že Váš partner už nemá povinnost syna živit. Pokud si syn dalším studiem bude zvyšovat a prohlubovat svou kvalifikaci a tím i zvyšovat šanci na lepší pracovní uplatnění a finanční zajištění v budoucnu, může vyživovací povinnost Vašeho partnera vůči synovi trvat. Jiná situace by nastala, kdyby syn začal například znovu studovat jiný obor v bakalářském studiu. Pak by už nebylo možné mluvit o zvyšování (prohlubování) kvalifikace a vyživovací povinnost by mohla skončit. Záleží také na posouzení toho, zda Váš syn už nyní je či není schopen se sám živit. Ve svém dotazu uvádíte, že syn chodí na brigády. Brigády a nepravidelné (občasné) přivýdělky se nepovažují za schopnost se živit. Pokud by ale syn vykonával pravidelnou dlouhodobou výdělečnou činnost, která by pokryla náklady na jeho životní potřeby, mohla by vyživovací povinnost skončit i přesto, že syn nadále studuje.
2. Finanční prostředky na účtech u stavební spořitelny nelze považovat za dostatečně disponibilní pro dítě, neboť jejich výběr je jednoznačně spojen s ukončením smlouvy o stavebním spoření na základě písemné výpovědi s dvouměsíční nebo tříměsíční výpovědní lhůtou. Těmito finančními prostředky tedy Váš syn nemůže disponovat hned, zatímco náklady na své potřeby potřebuje hradit už nyní. Předčasné ukončení smlouvy o stavebním spoření bývá navíc spojeno s finančními sankcemi. Skutečnost, že má syn uspořené určité finanční prostředky, sama o sobě nezbavuje Vašeho partnera vyživovací povinnosti.
3. Výživné pro děti je možné požadovat nikoliv jen ode dne zahájení soudního řízení (podání návrhu na určení výživného), ale až tři roky zpětně. Přestože uvádíte, že syn bydlí u partnerovy bývalé manželky, takže má nižší životní náklady než při samostatném bydlení, nějaké náklady na jídlo, oblečení, školní potřeby apod. určitě má. Pokud se domnívá, že má na výživné od Vašeho partnera stále nárok, může požadovat výživné zpětně od doby, kdy Váš partner přestal výživné platit, tj. od července 2018.
4. Občanský zákoník, který poměry mezi rodiči a dětmi upravuje, neřeší ani tak (stejnou) úroveň vzdělání rodičů a dětí, jako životní úroveň. Do 1.1.2014 platilo, že dítě se má podílet na životní úrovni svých rodičů. S účinností nového občanského zákoníku (od 1.1.12014) pak platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. To znamená, že syn – přestože žije u partnerovy bývalé manželky a má snížené náklady na živobytí – má nárok na stejnou životní úroveň (životní standard) jaký má Váš partner.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dokončení vysokoškolského studia a studium dalšího oboru (nenavazující na předchozí obor) - nárok na alimenty, výživné
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Povinnost starosty vyjádřit se občanovi k jeho žádosti o umístění vodoměru - 30 nebo 60 dnů?
Ráda bych se zeptala, zda má obecní stavení úřad, starosta, nějakou právní povinnost odpovědět na doporučený dopis (konkrétně žádost o umístění vodoměru). Někde jsem slyšela, že musí odpovědět do 30 dnů, resp. Z nějakých důvodů do 60. Je to tak? A pokud neodpoví, mohu si někde stěžovat nebo urgovat odpověď? Kde? Na kraji? Děkuji, Olivie
ODPOVĚĎ:
Stavební úřad má za povinnost záhajit řízení a v rámci tohoto řízení vydat rozhodnutí do 30 dnů, v složitějších případech (kde je nutné dožádání od jiných správních orgánů), do 60 dní. Pokud jste si žádala o umístění vodoměru, jednalo se pravděpodobně o žádost a na tuto se vztahuje rovněž lhůta 30 dní. Pokud Vaše žádost nebude vyřízena a to buď kladně nebo negativně, pak lze i v tomto případě na nadřízeného orgánu (příslušný krajský úřad) podat stížnost na nečinnost správní úřadu.
Pokud jste žádala pouze o informaci (např. kdy bude instalován vodoměr), pak dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, má správní úřad 15 dní, aby Vám informaci buď poskytl, nebo odůvodnil, proč informaci podat nemůže. Proti tomu se můžete ve lhůtě 15 dní odvolat k jemu nadřízenému správnímu orgánu (příslušnému krajskému úřadu).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta obecního úřadu na vyjádření k žádosti občana
Do kolika dnů musí starosta obce, města odpovědět na žádost občana?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Investice jedním spolumajitelem do domu ve spoluvlastnictví a darování podílu druhým spoluvlastníkem jiné osobě - nárok na vyrovnání
Prosím o zodpovězení dotazu k mé kauze níže popisované. Jen ve stručnosti připomenu. S rodiči jsem spoluvlastnil RD 75/25% (já). Na investicích jsem do domu zaplatil za 10 let cca 800 tisíc Kč s tím, že dávám peníze do RD, který po smrti rodičů jako univerzální dědic zdědím.
Rodiče mi na rekonstrukce (např. bezbariérové úpravy) a investice (např. bazén, tepelné čerpadlo) nedali - odmítali dát byť Kč. Veškeré faktury jsou na moje jméno.
Po vzájemných neshodách rodiče své 3/4 darovali mému synovi z prvního manželství (pouze jednomu ze svých dvou vnoučat), čímž de facto mě a moji dceru (jejich druhé vnouče) vydědili a darovali tak i 3/4 peněz, které po nich chci uhradit, jelikož mi je dluží a měli se jejich úhradou podílet na investicích do RD. Jejich právo za svého života nakládat se svým majetkem nezpochybňuji a respektuji. Ale. nahlédl jsem do notářského zápisu-předmětné darovací smlouvy, kde mě zarazilo trojí konstatování rodičů-dárců, kde prohlašují, že :
- nemají žádné neuhrazené dluhy vůči třetím osobám, jejichž vyrovnání by mohlo být v důsledku převodu vlastnictví provedeného darovací smlouvou zmařeno
- nemají žádné věřitele, kteří by se mohli oprávněně domáhat, že jsou tímto právním jednáním zkráceni
- na darovaných nemovitých věcech neváznou věcná a jiná práva ve prospěch třetích osob, zástavní práva, reálná věcná břemena, služebnosti, ani jiné právní povinnosti
Chci se zeptat, jestli alespoň jeden z těchto tří prohlášení (především ten první) není lživý, jelikož se mnou a mými investicemi do RD jsme nebyli finančně vyrovnáni, a není možné tuto darovací smlouvu napadnout a domáhat se soudní cestou jejího zrušení? Vím že běžela během plomby na majetku doba, kdy se zkoumala správnost smlouvy a mohly se vznést ev. námitky proti zápisu do KN, ale já o tom nevěděl a neměl smlouvu k dispozici.
Děkuji, Leo
ODPOVĚĎ:
Dárce bohužel může rozhodovat o daru bez toho, aby byl vázán na skutečné poměry mezi obdarovaným a budoucími dědici. Dědí se buď ze závěti nebo ze zákona. Pokud Vaši rodiče pořídí závěť, bude se jí muset notář řídit. Pokud závěť nesepíší, pak byste měl dědit poměrnou část jejich majetku (ale i dluhy a to do výše děděného majetku). Darovací smluvou tedy napadnout nelze, neboť dar může odvolat, případně jakkoliv změnit, pouze darující. Pokud došlo k marnému uplynutí lhůty, do kdy jste mohl vznést námitky zápisu do KN, tak došlo k promlčení, tudíž již nelze tyto námitky uplatňovat. V českém právu platí stará římská zásada - právo přeje připraveným, bdělým, dle níž zanedbávaná práva po čase buď zanikají, nebo se stávají nevymahatelnými.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na vyrovánání mezi spolumajiteli domu - jeden ze spoluvlastníků investoval do domu v očekávání zdědění podílu a budoucí zůstavitel podíl převedl na jinou osobu
___
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Zrušení pojistky pojišťovnou z důvodu vyplacení vysokého plnění poškozenému po doravní nehodě pojištěného
Měla jsem dopravní nehodu (moje vina) - lehkou bez zranění, ale pojišťovna, u které jsem 12 let (povinné ručení), škodu poškozenému sice zaplatila, ale na to konto jsem dostala dopis, ve kterém mi pojišťovna oznamuje, že z důvodu plnění, které musela poskytnout ukončuje moji smlouvu k poslednímu dnu téhož měsíce. Je takovýto postup v souladu s právem pojišťovny?
Děkuji, Otýlie
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, pojišťovna je skutečně oprávněna vypovědět pojistnou smlouvu v reakci na pojistnou událost.
Vedle jiných případů, kdy dochází k zániku tzv. povinného ručení (jako je například zánik či odcizení vozidla, změna jeho vlastníka, nezaplacení pojistného apod.), může tzv. povinné ručení zaniknout také výpovědí dle pravidel zakotvených v občanském zákoníku (jak vyplývá z § 12/1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Toto ustanovení tedy výslovně odkazuje na obecnou právní úpravu pojištění (obsaženou v občanském zákoníku.
Dle § 2805 písm. b) občanského zákoníku je pak pojistitel (pojišťovna) nebo pojistník (Vy) oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události.
Postup Vaší pojišťovny se proto jeví jako oprávněný. Doporučuji Vám nicméně ověřit, zda bude ve Vašem případě zachována měsíční výpovědní doba (o které hovoří občanský zákoník) a byla-li Vám výpověď dána ve lhůtě do 3 měsíců od oznámení vzniku pojistné události. Vhodné je rovněž nahlédnout do pojistných podmínek, které se na Vaší pojistnou smlouvu vztahují, a zkontrolovat, zda postup pojišťovny odpovídá i pravidlům pro vypovězení pojistné smlouvy, která jsou v těchto pojistných podmínkách zakotvena.
_____________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo pojišťovny vypovědět pojistku pojištěnci z důvodu vysokého vyplaceného plnění poškozenému dopravní nehodou
___
PRÁCE-DOVOLENÁ
Přikázání dovolené zaměstnanci s vybranou dovolenou za kalendářní rok - jak se bránit?
Pracuji v nepřetržitém provozu ve zdravotnictví. Při rozepisování směn na poslední dva měsíce roku (listopad a prosinec 2018) mi byla zařazena dovolená. Já dle výkazů za celý rok ale mám již dovolenou vybranou. Šla jsem za svou nadřízenou, která vše zkontrolovala. Výsledek její kontroly byl takový, že tvrdí, že opravdu dovolenou mám. Mám ale obavy, že na konci prosince zjistí, že v jejich počtech byla chyba a nevím, co se pak může stát. Jak to mám řešit? Dvakrát jsem upozornila na to, že ve výpočtech je chyba, už nevím, co ještě bych měla udělat. Děkuji Patricie
ODPOVĚĎ:
V případě, že jste na situaci upozornila pouze ústně, bylo by vhodné zaslat zaměstnavateli Vaše námitky i písemnou formou, a to v doložitelné podobě (doporučeně).
Pokud zaměstnavatel bude trvat na čerpání dovolené a posléze zjistí, že došlo k omylu, bude nutné řídit se § 222 odst. 4 zákoníku práce, podle nějž je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nařízení dovolené zaměstnanci, který již má celoroční dovolenou vybranou - jak postupovat?
___
RODINA-SJM A ROZVOD
vliv samostatných bankovních účtů manželů na rozdělení SJM - právo druhého z manželů na peníze na účtě prvního
Budeme se s manželem rozvádět. V případě, že bychom se nedohodli na vyrovnání majetku, ráda bych věděla kdo na co má nárok. Manželé jsme 10 let (2008-2018), máme jedno dítě (3 roky), před uzavřením manželství jsme pořídili rodinný domek na hypotéku (1.950.000 Kč), vše psáno na mě. Z vlastních prostředků jsme zaplatili 450 000 Kč (každý dal polovinu), zbytek se splácí formou hypotéky, zatím splaceno 10 let a ještě chybí doplatit 900 000 Kč (2018-2028).
Účty máme od začátku rozdělené, můj účet byl založen ještě před uzavřením manželství. V tomto roce jsem dědila po zemřelém otci finanční hotovost a 1/10 rodinného domu v Praze. Za dobu manželství jsme na domu dělali nějaké rekonstrukce (střecha, okna apod.) přesnou částku v tuto chvíli neznám, ale většinu oprav jsme hradili napůl. Během manželství jsem také pořídila zvířata, kromě běžných zvířat také chovné stádo koní v současné hodnotě cca 500 000 Kč.
Prosím o zodpovězení následujících dotazů:
1) Mohu zůstat v domě, který byl na mě napsán ještě před uzavřením manželství za předpokladu, že manžela vyplatím poměrnou částkou, která se bude skládat z investic, které do domu vložil?
2) Počítají se do vyplacení běžné poplatky jako placení za elektriku apod. když jsme žili celou dobu ve společné domácnosti? Má na to manžel nárok?
3) I když máme oddělené účty má ten druhý nárok na polovinu z hotovosti, která je na účtu?
4) Má manžel nárok na podíl z mého dědictví po otci?
5) Může si manžel nárokovat živá zvířata v rámci SJM i když jsou prokazatelně moje (kupní smlouva) a veškeré náklady a činnost okolo nich je prokazatelně pouze na mě?
Děkuji, Pavla
ODPOVĚĎ:
Pokud jste rodinný domek nabyla před uzavřením manželství, pak není v společném jmění manželů (dále jen SJM), ale ve Vašem výlučném vlastnictví a to i přesto, že se Váš partner (ještě tedy nikoliv manžel) podílel na placení hypotéky, kterou jste si vzala na sebe. Pokud jste část domu nabyla dědictvím, pak tato zděděná část domu rovněž nepatří do SJM, ikdyž jste jej nabyla již v době existence manželství, neboť dědictví nespadá do SJM. Pokud chcete manželovi poskytnout jistou kompenzaci za podíl na rekonstrukci domu, který jste zdědila, či splácení hypotéky, placení elektřiny atd. , tak to bude součástí tzv. vypořádání SJM při rozvodu. Do SJM patří veškeré Vaše i manželovo finance na účtech, i úroky z vkladů na těchto účtech a je jedno, zda je máte vedeny odděleně, nebo společně. Stejně tak i výnos s chovného stáda koní patří do SJM, přestože jste jeho vznik, provoz a veškeré náklady z něj, financovala Vy. Nicméně jste si koně pořídila již za trvání manželství. Koně bohužel nespadají do kategorie osobních věcí, které do SJM nepatří (za věci sloužící osobní potřebě se považuje např. ošacení, mobilní telefon, atd.)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení majetku při rozvodu - nemovitosti, zvířata, vliv nákladů na vyplacení z nemovitosti
Každý z manželů má vlastní bankovaní účet - vliv na vypořádání peněz při rozvodu manželství
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a SPZ, státní poznávací značky vozidel, automobilů, aut
Chtěla jsem se zeptat, zda registrační značky motorových vozidel spadají do nařízení EU a jejího nového nařízení GDPR. Zejména její evidence a také jejich zveřejňování. Předem děkuji za odpověď Pavlína
ODPOVĚĎ:
Státní poznávací značka, resp. registrační značka, může skutečně představovat osobní údaj (tedy informaci, která vede nebo může vést k identifikaci fyzické osoby). Z tohoto důvodu se nařízení GDPR na registrační značky v zásadě vztahuje.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou evidenci a jaké zveřejňování registračních značek máte na mysli.
Registrační značky jsou evidovány primárně v registru silničních vozidel. Tento registr byl zřízen a je provozován na základě zákona a slouží především pro potřeby výkonu státní správy. Tento registr není veřejně dostupný, resp. pro získání informací z tohoto registru musí subjekt, který není státním či jiným veřejnoprávním orgánem, prokázat právní zájem. Evidence registračních značek v registru silničních vozidel je z hlediska nařízení GDPR v pořádku, neboť se tak děje na základě zákona (který vymezuje účel a rozsah osobních údajů, které jsou v tomto registru zapsány).
Pokud by však měla být registrační značka evidována a zveřejněna v nějakém "soukromém" (nejčastěji internetovém) registru, byly by taková evidence a zveřejnění možné pouze s předchozím souhlasem vlastníka vozidla s příslušnou registrační značkou (jelikož v tomto případě by se již jednalo o zpracování osobních údajů, které by postrádalo zákonnou oporu a mohlo by proto být realizováno pouze na základě souhlasu).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
SPZ vozidel a GDPR, vztahuje se GDPR na registrační značky aut, automobilů, SPZ?
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA, REKLAMACE
Skrytá vada koupeného domu - ztrouchnivělé trámy stropu a podlahy
Prosím o odpověď na dotaz týkajícího se ztrouchnivělých trámů ve stropě i v podlaze. 5 majitelů vlastníme dům. Byty máme v osobním vlastnictví, ostatní části, sklepy, půdy, zahrada ve společném. Jeden z bytů byl na prodej. Koupili jsme si byt a provádíme celkovou rekonstrukci. Až takovou, že odstraňujeme veškeré omítky až na cihly a odhalujeme někde i trámy, kde je vidět že působilo vlhko. Zjistili jsme, že jak ve stropě tak v podlaze jsou trámy prohnilé, ztrouchnivělé a odborný znalec nám oznámil, že je nutná výměna trámů. Zajímá nás
zda si musíme uhradit výměnu i náklady na materiál sami, když trámy jsou v našem koupeném bytě, nebo výměna a materiál má být hrazen z fondu oprav, do kterého všichni přispíváme. Také nás zajímá zda máme nárok na odstoupení od kupní smlouvy, protože jsme zjistili skrytou vadu a nebo zda máme nárok od prodávajícího na navrácení částky ve výši, kterou nás výměna trámů, nákup trámu a ostatního potřebného materiálu a provedená práce bude stát?
Děkuji mockrát za odpověď. Petra
ODPOVĚĎ:
Předpokládám z výše uvedeného, že se jedná o společenství vlastníků jednotek (zkr. SVJ). Fond oprav zpravidla slouží jak na opravy a rekonstrukce společných prostor, jako jsou sklepy, půda, atd. , tak i na jednotlivé byty, ale v případě, že se provádí opravy či rekonstrukce ve všech bytech, ne jen v jednom (např. výměna plastových oken ve všech bytech domu). Konkrétní možností využití tohoto fondu oprav jsou součástí stanov, které v případě SVJ jistě máte a proto doporučuji, abyste se do stanov podívala a tím taky zjistila, na co všechno z fondu oprav máte nárok.
Pokud jste v zakoupeném bytě objevili tzv. skryté vady, tak na jejich reklamaci máte 5 let od koupi bytu. Tyto skryté vady musíte (dle § 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník prodávajícímu oznámit ihned poté, co jste tuto skrytou vadu odhalili. Oznámení učiňte písemnou formou a to tak, abyste měli doklad o tom, že toto písemné oznámení prodávající obdržel (např. doporučeným dopisem). Pokud je skrytá vada odstranitelná, pak máte nárok buď na slevu z kupní ceny, nebo požadovat na prodávajícím aby tuto vadu odstranil. Prodávají přitom nemůže namítat, že o skryté vadě nevěděl, ani to, že jste podepsali kupní smlouvu, kde bylo uvedeno, že jste byli se stavem bytu seznámeni.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Reklamace skrytých vad zakoupeného domu - shnilé podlahy a trámy stropu
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Je nutný souhlas druhého z manželů s prodejen nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich i přes společné investování do nemovitosti?
Koupila jsem nemovitost za doby trvání manželství za prostředky nabyté před manželstvím. V průběhu manželství jsme ji rekonstruovali a manžel do ni vložil cca 40% finančních prostředků (rekonstrukce), zatímco já 60% (koupě a rekonstrukce). V katastru je nemovitost psaná výhradně na mne. Nyní se rozvádíme a nemovitost bych ráda prodala s tím, že manželovi jsem slíbila vrátit vložené prostředky, respektive na tomto postupu jsme se před rokem (11/2017) dohodli a manžel podepsal souhlas s prodejem (souhlas s notářsky ověřeným podpisem týkající se prodeje, nikoliv výše vrácení jím vložených finančních prostředků). Mezi 11/2017 až 8/2018 vložil manžel další finanční prostředky, stejně jako já. V 8/2018 jsem mu zaslala e-mail, kde jsem mu oznámila prodej a vyzvala ho, pokud s tím nesouhlasí, aby mi "dal vědět ASAP konkrétně a písemně". Na mail zareagoval, ale nikoliv na zamítnutí prodeje. Mohu to považovat za souhlas?
Je nemovitost součástí SJM a nebo moje, vzhledem k nabytí za mé prostředky?
Aktuálně mám kupce na nemovitost - Mohu nemovitost aktuálně prodat? (S tím, že bych manžela vyzvala ke sdělení přesné částky, kterou do nemovitosti vložil nebo požadovala sdělení částky, kterou chce = vyšší než vložil...)
Dále předpokládám (pokud bych "mohla" prodat), že mu musím vyplatit 50% ze zisku z prodeje nemovitosti, je tomu tak?
S pozdravem Radana
ODPOVĚĎ:
V případě, že jste majetek (nemovitost) nabyli v době existence manželství, tak se jedná o společné jmění manželů SJM). Pokud jste nesepsali smlouvu, kde by bylo konkretizováno, co je součástí SJM a co je ve výlučném jmění jen jednoho z manželů, pak platí, že při rozvodu se sepíše smlouva, kde si přesně vymezíte, co je kterého z Vás, a pokud se nedohodnete, pak to musí rozhodnout soud. Pokud chcete prodat nemovitost, která je v katastru nemovitostí psaná jen na Vás, tak stejně nemovitost nepatří do Vašeho výlučného vlastnictví a platí na něj režim SJM. Peníze z prodeje této nemovitosti pak budou rozděleny na polovinu, neboť se v případě SJM nepřihlíží k tomu, kdo na opravy, rekonstrukce atd. přispíval více a kdo méně. Zjednodušeně tedy řečeno, i kdyby Vám manžel dal e-mailem souhlas k prodeji nemovitosti, budete potřebovat jeho podpis v kupní smlouvě. Výtěžek z prodeje této nemovitosti pak bude rozdělen mezi Vás oba, tj. 50% pro každého.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a vrácení investic druhého z manželů - postup
___
-
Máme v našem SVJ obecné stanovy, tudíž jestli to správně chápu, můžeme jako výbor rozhodovat o opravách, kde v jednotlivých případech nepřevyšuje částka 1000 Kč na jednotku, nebo pořizovat věci do 10 000 Kč /rok.
Doposud jsme nakoupili za 4 500 Kč archivní skříň. Pak jsem ale zjistila, že minulý výbor vůbec v minulosti neřešil požární ochranu (Respektive tvrdil, že našeho starého domu se netýká, což není pravda) a nikdy jsme nedělali revize. Což bych ráda napravila. Mám nabídku od firmy, která PO provádí na 9 900 Kč, za které by nám dodala vše nezbytné pro zavedení PO. (Značení únikových cest, úzávěrů a hasící přístroje).
Můj dotaz je, zda takovýto náklad, který převýší onen limit 10 tisíc na rok musí být schválen shromážděním. Podle mě jde zákonný požadavek a tudíž by to nemuselo být. Ale zase nejde vyloženě o revizi, ale nákup věcí... Můžeme si o zavedení PO rozhodnout jen v rámci výboru?
Děkuji. Radka
ODPOVĚĎ:
Řešení požární ochrany je zákonnou povinností. Je ale otázkou, aby nějaký člen SVJ nenamítal, že částka je příliš vysoká. Dle mého názoru si o PO můžete rozhodnout sami, ovšem pokud byste věděli, že existuje nějaký problémový člen, doporučila bych radši schválení shromážděním, právě s ohledem na částku, která může ale nemusí být adekvátní.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
PRÁCE-DOVOLENÁ
Kolik dnů musím pracovat v nové práci abych měl nárok na dovolenou?
Má zaměstnanec nárok na dovolenou ve zkušební době, jestliže odpracoval 36 dnů? Se zaměstnancem bude rozvázán pracovní poměr ve zkušební době, je nutné naplánovat čerpání dovolené ještě před zrušením pracovního poměru?
Děkuji za odpověď, Radmila
ODPOVĚĎ:
Podle § 214 zákoníku práce zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Zkušební doba nemá na výměr dovolené vliv, platí obvyklá ustanovení zákoníku práce.
Čerpání dovolené nemusí být nařízeno. V takovém případě se zaměstnavatel bude řídit § 222 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na dovolenou za odpracovanou část zkušební doby u nového zaměstnavatele
Nárok na dovolenou po odpracování části zkušební doby a výpovědi ve zkušební době (ať už od zaměstnavatele nebo zaměstnance)
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace opravy automatu auta v autoservisu - stejná vada se znovu vyskytla a autoservis reklamaci opravy nechce uznat, neuznává
Chtěla jsem se zeptat na jednu věc. Koupili jsme auto za 200.000 Kč. Je to automat. Každý den, když jsme nastartovali auto a chtěli jet, tak šlo zařadit, ale auto nejelo. Dali jsme tedy auto do renomovaného servisu přímo dané značky. Auto tam měli celý týden s tím, že už ve středu nám psali, že je auto opravené. Na autě udělali samozřejmě ještě pár dalších oprav. Kvůli té vadě, které jsme jim to tam dávali jsme museli za díl zaplatit skoro 7000 Kč + práci. Oni tvrdili, že je auto opravené.
Druhý den, co jsme auto opět chtěli nastartovat a jet ten samý problém, zařadíme, ale auto nejede. Jediná možnost je znova vypnout motor, znovu nastartovat a pak to funguje. To bylo ale i předtím. Chceme nyní po servisu opravu v rámci reklamace, jelikož auto má stále ten samý problém. Oni se samozřejmě brání, že to v rámci reklamace nejde, že oni nám nic nezničili, že tedy musí zjistit, kde je problém a samozřejmě chtějí, abychom to zaplatili.
Máme my tedy opravdu nárok požadovat opravu v rámci reklamace? Děkuji Radomíra
ODPOVĚĎ:
Především byste měli zvážit, zda neodstoupíte od kupní smlouvy, když se jedná o tak zásadní vadu. V rámci reklamace opravy by samozřejmě opravu provést servis měl, nicméně je to standardní praxe, že u starších vozidel se každý zříká odpovědnosti a přenáší ji na jiný subjekt. Abyste měli věc skutečně dobře právně podchycenu, doporučila bych Vám nechat zpracovat na vozidlo znalecký posudek, znalec by měl odhalit příčinu vady. Pokud jste se ale na servis obrátili se zakázkou opravy určité vady, měli tu vadu odhalit oni již při první opravě a ne ji odhalovat teprve nyní a chtít ji znovu zaplatit. Trvejte tedy na reklamaci opravy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oprava v rámci reklamace opravy a výměny nového dílu - reklamace opravy automatického řazení auta, automobilu
___
OBČAN-BYDLENÍ
Mají podnájemníci jiná práva než nájemníci bytu při neplacení nájmu, nájemného?
Ráda bych se zeptala, jak je to v zákoně s vystěhování podnájemníků. Jsem vlastníkem družstevního bytu (a tedy nájemníkem tohoto bytu) a mám uzavřenou podnájemní smlouvu, která končí na konci října 2018. Dnes (27.12.2018) mi podnájemnice (která mi ještě nezaplatila ani jeden nájem, za půl roku, co v bytě bydlí) napsala, že se do této doby neodstěhuje. Na internetu jsem našla, že na podnájemníky se nevztahují stejná práva jako na nájemníky a platí zde přesně to, co je napsané ve smlouvě. Když tedy máme ve smlouvě uvedeno, že pokud se nájemnice neodstěhuje do deseti dnů po skončení nájmu, můžu byt zpřístupnit a na její náklady vše vystěhovat, mohu to skutečně podle práva udělat?
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Radoslava
ODPOVĚĎ:
Ano, přesně podle smlouvy to můžete udělat. Tj. byt zpřístupnit a na její náklady ji vystěhovat. Doporučuji ale udělat fotodokumentaci ještě před vystěhováním, aby podnájemnice netvrdila, že jste jí něco zničili či ukradli. A pokud Vám neuhradila podnájem, zvažte žalobu na zaplacení dlužné částky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
OBČAN-BYDLENÍ
Navýšení platby za za výtah kvůli podlahové ploše bytu bez ohledu na počet osob v bytě - je to zákonné a legální?
Můj dotaz se týká plateb elektřiny za výtah a společné prostory. Většina bytových jednotek předmětného panelového domu je v majetku a správě bytového družstva. Moje maminka má byt v osobním vlastnictví. Do současné doby bylo vyúčtování shora uvedené elektřiny prováděno způsobem, že náklady na ní byly rozpočítávány mezi bytové jednotky a to na základě kolik v nich pobývá osob. Počet osob bydlících v bytě byl vždy aktualizován při ročním odečtu vodoměru, který byl prováděn fyzicky - pověřenou osobou. Změna nastala poté co byly namontovány vodoměry, který umožňují odečet na dálku. Tím pádem je pro družstvo problematické zjišťovat skutečný stav osob bydlících v bytech, protože ne všechny osoby řádně plní oznamovací povinnost. Z tohoto důvodu někdo vymyslel, že se bude výpočet provádět na základě podlahové plochy každého bytu mj. s odůvodněním, že obecně ve větších bytech bydlí více osob. Asi možná obecně je to pravda, ale moje maminka ve 2+1 bydlí sama a navýšení platby by pro ní znamenalo asi 300, -Kč. Není to sice mnoho, ale pocit nespravedlnosti, že důchodce doplácí na ve většině pracující osoby není příjemný. A to včetně toho, že plno lidí má psa, který frekvencí provozu v domě vydá za dalšího člověka. Dne 6.11. má proběhnout hlasování u něhož se dá celkem bezpečně předpokládat, že návrh projde, protože počet osob bydlících ve většině větších bytů je obecně skutečně vyšší. Pak je těžké se tak proti "demokratické" nespravedlnosti bránit. Chtěl bych se Vás tedy zeptat zda-li Vás nenapadne nějaká možnost řešení. Ať už se týče argumentace na tom hlasování či případných krocích vůči BD.
Text BD ke schůzi: Jednou z těchto věcí, které budou na Vašem domě letos (2018) projednány a rozhodnuty, je způsob stanovení zásad pro předpis záloh na elektřinu ve společných prostorách domu. Přestože se jedná o jednu z nejnižších částek v ročním vyúčtování záloh, přichází na družstvo každý rok reklamace právě na vyúčtování za spotřebovanou elektřinu ve společných prostorách domu, která je aktuálně rozúčtována dle počtu osob užívajících byt v průběhu roku (tzv. Osoba měsíce). A právě tento údaj bývá Často nepřesný, a to i přes skutečnost, že každou změnu, včetně počtu osob žijících v bytech, je povinen každý člen BD nájemce družstevního bytu (Stanovy BD ČI. 13, písm. h) a vlastník bytu (Zákon č. 89/2012 Sb. § 1177) nahlásit svému správci, tedy na družstvo (konkrétně na oddělení členské bytové evidence na Střekově, nebo na příslušné Obvodové bytové správě) Družstvo by ve většině případů na domech, které spravuje mohlo samo (vahou svého vlastnického podílu v domě) na základě zákona Č. 67/2013 Sb. změnit metodiku vyúčtování spotřeby el. energie ve společných prostorách domu, ale máme zato, že je správné, abyste si o důležitých věcech v domě rozhodovali sami. Proto ponecháme rozhodnutí o způsobu vyúčtování odhlasovat na schůzích domů, podobně jako tomu bylo u stanovení „Zásad pro vyúčtování služeb (1/12 — 1/11) v minulém roce. Nejschůdnější metodou je přechod na podlahové metry čtvereční bytu, při jejímž úplatném nemusí docházet k reklamacím, protože tento údaj je neměnný, na rozdíl od měnícího se počtu osob užívající bytovou jednotku v průběhu kalendářního roku. Dalším argumentem je fakt, že u většího bytu obecně platí, že jej užívá větší počet osob. Dalším problémem mohou být i dlouhodobé návštěvy, delší než dva měsíce. Tyto osoby by měli být rovněž započítány do celkového počtu osob rozhodných pro vyúčtování záloh. Pochopitelně jsme si tento model vyúčtování záloh ověřili i u jiných družstev, které tento způsob vyúčtování používají na základě doporučeni SČMBD.
V případe schválení dojde od roku 2019 k přechodu na metry čtvereční, v případě neschváleni bude zachován stávající stav.
Děkuji Libor
ODPOVĚĎ:
Tento způsob rozúčtování je skutečně nespravedlivý vůči osobám, které ve větších bytech bydlí samy. Nicméně zákon tento způsob umožňuje. Proto i argumentace bude těžká, zvlášť za situace, kdy se většině obyvatel tento způsob rozúčtování vyplatí. Doporučila bych argumentovat tím, že se jedná o zneužití práv těch, kteří budou fakticky na tento způsob rozúčtování doplácet, neboť jsou sankcionováni za výkon svého vlastnického práva a za rozlohu svého bytu. Pokud bude tento způsob rozúčtování přijat, nezbude, než se bránit žalobou u soudu s odůvodněním, že nikdo nemůže být trestán za výkon svého vlastnického práva tím, že má při rozúčtování služeb nastaveny podmínky, které neodpovídají tomu, jaké služby tato osoba skutečně spotřebuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv počet osob na platbu za výtah (elektřina za výtah)?
Je pro platbu za výtah klíčový počet osob v domácnosti nebo podlahová plocha bytu?
___
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Nový výrobek ze starých dílů a autorské právo, autorský zákon
Mám dotaz ohledně výroby elektroniky. Pokud vyrobím například obrazovku k počítači ale použiju při výrobě starší komponent z jiného monitoru dá se stále prodávat jako nový výrobek? Lubomír
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1811/2 písm. a) občanského zákoníku platí, že před uzavřením kupní smlouvy (tzn. před zakoupením zboží) je podnikatel povinen spotřebiteli jasně, srozumitelně a s dostatečným časovým předstihem sdělit označení zboží a popis jeho hlavních vlastností. Tato informační povinnost podnikatele je podrobněji zpracována v zákoně o ochraně spotřebitele.
Dle § 9/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku apod.
Na Vámi popisovaný případ by bylo patrně možné aplikovat § 10/6 zákona o ochraně spotřebitele, dle něhož platí, že při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků musí být tyto skutečnosti zřetelně vyznačeny v dokladu, který kupující (spotřebitel) od prodávajícího (podnikatele) obdrží (§ 16/3 zákona o ochraně spotřebitele).
Pakliže by podnikatel spotřebiteli nesdělil, že při výrobě zboží bylo použito zboží starší, resp. již dříve použité, mohlo by takové jednání podnikatele vykazovat znaky klamavé obchodní praktiky. Tou je především sdělení věcně nesprávné (tzn. nepravdivé) informace, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 5/1 zákona o ochraně spotřebitele).
Pokud by podnikatel opomněl spotřebiteli tuto informaci sdělit, mohlo by se rovněž jednat o klamavou obchodní praktiku (§ 5a/1 zákona o ochraně spotřebitele).
Netřeba patrně dodávat, že klamavé obchodní praktiky jsou zakázané a jejich používání je stíháno pokutami.
Informování spotřebitele o tom, že při výrobě zboží byly užity použité komponenty, Vám proto doporučuji.
V této souvislosti Vám dále doporučuji pokusit se získat rovněž názor České obchodní inspekce, tedy dozorového orgánu v této oblasti (jelikož její výklad příslušných právních předpisů bude samozřejmě rozhodující) :
https://www.coi.cz/
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám ještě dvě skutečnosti:
1/ Vámi vyráběné zboží musí samozřejmě odpovídat rovněž technickým předpisům, v tomto případě primárně zákonu o technických požadavcích na výrobky (a jeho prováděcím právním předpisům) ;
2/ k výrobě elektroniky je v zásadě zapotřebí disponovat příslušným živnostenským oprávněním; může se jednat především o živnost řemeslnou - Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení (dle přílohy č. 1 části A živnostenského zákona) nebo o živnost volnou - Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí (příloha č. 4 bod 29 živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nový výrobek ze starých dílů a autorské právo, autorský zákon
___
OBŠAN-VLASTNICTVÍ
Oplocení soukromého pozemku označeného v územním plánu jako VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ - může majitel oplotit nebo ne?
Vlastním pozemek 300m2 v nové zástavbě od r. 2017. Později jsem zjistila, že tento pozemek byl Územním plánem z 2010 plánován jako veřejné prostranství. Pozemek nebyl léta nikým využíván a jeho stav mne obtěžoval, na vlastní náklady jsem ho musel udržovat, protože ani město nezjednalo nápravu. Proto jsem ho zakoupil s úmyslem rekreace pro děti z ulice, zeleně a několik mých ovocných stromů. Se svým úmyslem jsem seznámil i vedení města, které nemělo námitek.
Stavební úřad mi však nechce povolit oplocení pozemku, i když jsem doložil veškeré požadované dokumenty. Oplocení je důležité z důvodu bezpečnosti dětí /pozemek je hned vedle komunikace/a zamezení vstupu psů apod. Je však přístupné občanům celé ulice, kteří s mým názorem jednoznačně souhlasí. Město mělo nabídky k zakoupení pozemku, avšak neučinilo tak. Neuzavřelo se mnou ani s bývalým vlastníkem žádnou smlouvu. V Katastru nemovitostí rovněž není žádné omezení. Jedná se tedy o mé výhradní vlastnictví.
Podle Listiny zákl. lidskýchpráv a svobod může sice obec v odůvodněných případech v případě veřejného zájmu určit i soukromý pozemek jako veřejné prostranství, avšak i podle Judikátu Nejvyššího soudu vlastníkovi náleží náhrada za omezení vlastnických práv, jinak by obci vzniklo neoprávněné obohacení na úkor občana.
Nejde mi o náhradu, chci dohodu prospěšnou všem občanům, a též chci hájit i svá majetková práva zaručená Ústavou.
Pokud St. úřad vydá rozhodnutí o odstranění oplocení, mohu požadovat od obce náhradu za omezení mých práv?
Může být, v určitých případech, které neodporují veřejnému zájmu, veřejné prostranství oplocené, když zůstane neuzamčené a přístupné všem?
Je možné si stěžovat a komu na rozhodnutí st. úřadu? Je možno a jak žádat město o změnu Územního plánu v případě tak malého pozemku? Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
O náhradu můžete žádat, i když pozemek nebude oplocený. Tato skutečnost není rozhodná. Je rozhodné, zda došlo k omezení Vašich práv tím, že je Váš pozemek označen jako veřejné prostranství. Tudíž o náhradu můžete žádat i nyní, dokud plot nestojí.
Oplotit veřejné prostranství určitě lze, je zde otázkou, zda ve Vašem případě nejsou nějaká jiná omezení, kvůli kterým je oplocení rozporováno ze strany stavebního úřadu.
O změnu územního plánu můžete požádat, nicméně na změnu není právní nárok, tzn. i když o změnu požádáte, neznamená to, že bude tato změna povolena.
Stížnost na stavební úřad lze podat u představeného tohoto úřadu, dále je možné se obrátit i na ombudsmana, případně rozhodnutí stavebního úřadu napadnout v odvolacím řízení, nebo i následně před soudem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oplocení veřejného prostranství v osobním vlastnictví
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Vliv dědění na výživné pro neprovdanou matku s dostatečným hmotným zajištěním
Má vůbec smysl žádat otce dítěte o Výživné na neprovdanou matku, když matce v průběhu těhotenství zemřel otec a ona po něm zdědila byt a menší finanční obnos?
Přijde mi nelogické, proč by se matka měla sama podílet na nákladech v době dvou let po porodu, tím spíše, pokud byly ze zdravotních důvodů zvýšené. Otázka ale zní, nakolik soud přihlédne k tomu, že dědictvím nabyla matka dítěte majetek? Může soud rozhodnout, že na příspěvek od otce dítěte nemá z tohoto důvodu nárok? Pokud by k nabytí dědictví nedošlo, neměla by žádný výrazný majetek, dokonce by se zřejmě dostala do finanční krize. Výrazný majetek nemá ani otec dítěte. Bude v této situaci matka nucena např. využít nabyté dědictví (prodej), které by za situace, kdy by navštěvovala zaměstnání a měla příjem jako před rodičovskou dovolenou, např. šetřila či využila jinak?
Předpokládám, že soudce nebude brát zřetel na to, jak náročná je péče o dítě, tím spíš, když matka je samoživitelka, přesto by mi coby logická kompenzace toho, že se otec dítěte nestará, přišlo normální alespoň obdržet od něj finanční podporu na náklady, které musela vynaložit, a které nebýt porodu, by třeba ani neměla. Vždyť u vzniku dítěte byli dva lidé, nikoli jen matka.
Předem děkuji za odpověď. Renáta
ODPOVĚĎ:
Výživné pro neprovdanou matku upravuje § 920 občanského zákoníku. Ten říká, že: Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Do těchto nákladů je možné zahrnout například náklady na těhotenské oblečení, léky a lékařskou péči, ale nikoliv náklady spojené s pořízením výbavičky pro dítě (kočárek, postýlka apod.) – ty mají být hrazeny z výživného pro dítě.
V případě, že matka bude žádat o výživné, bude soud zkoumat celkovou finanční a majetkovou situaci obou rodičů. Při určení výše výživného soud přihlíží k odůvodněným potřebám matky, k jejím majetkovým poměrům, stejně jako ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům otce, o kterých bohužel téměř nic nepíšete. Samotná skutečnost, že matka dítěte zdědila byt a určitý finanční obnos, nemusí být důvodem pro to, aby soud žádost o výživné zamítl. Nedomnívám se, že lze po matce spravedlivě požadovat, aby živila sebe (i dítě) ze zděděných peněz - zděděná finanční částka může být použita například na tvorbu úspor pro dítě i matku. Doporučuji tedy návrh na určení výživného pro neprovdanou matku spíše podat a soud na základě posouzení všech dostupných informací rozhodne, zda matce vyhoví a výživné jí přizná či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výživné na neprovdanou matku která dědila a je materiálně zajištěná - je šance získat výživné nebo ne?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Odmítnutí vrácení kauce nájmu s odůvodněním povinnosti vybydlení částky - může to pronajímatel požadovat?
V září 2018 jsme se stěhovali do jednoho bytu. Majitelka bývalého bytu nás vyhodila, protože se vrátila do ČR. Klíče nového bytu nám předávaly bývalé nájemnice a doteď nemáme nájemní smlouvu. Majitel nám poslal pouze emailem smlouvu, kterou podepsal a naskenoval. Bez místa a data podpisu. Když jsem mu smlouvu nepodepsala, je přesto platná?
Ze zdravotních důvodů jsme se teď stěhovali znova. Byt je v 17. patře a to synům způsobovalo trauma. Vratnou kauci jsme posílali předem na účet. Majitel se brání vrácení. Jde o 27.000 Kč. Prý je ve smlouvě, že se vratná kauce má vybydlet, tak ať si to vybydlíme.
Jakou máme šanci na vrácení. Má nárok on a nebo my, když mi do teď nedal smlouvu? Furt jsem žádala, aby nám smlouvu poslal, že jí potřebuji, aby mi uznali trvalý pobyt. A nic. Na vše mám sms a emaily. Děkuji, Rita.
ODPOVĚĎ: GAL
Smlouva podepsaná pouze naskenovaným elektronickým podpisem není platná, navíc za situace, kdy ji druhá strana nepodepsala a není datována. Pokud jste však byt úžívali bez nájemní smlouvy a za toto užívání majiteli bytu nezaplatili nájem obvyklý v místě bydliště, pak jste se na jeho úkor bezdůvodně obohatili a majitel po vás může nájemné za dané období požadovat. Doporučuji Vám tedy majiteli bytu nájemné dle jím předložené smlouvy uhradit. Kauci
Vám však musí vrátit, neboť ustanovení o „vybydlení“ kauce není spolu se smlouvu platné, rovněž dle zákona by takové ustanovení zřejmě nebylo platné.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínka vybydlení kauce nájmu (jistoty) - může to pronajímatel požadovat?
___
OBČAN-DLUHY
Dlužník splácí nižší částku než je určenou soudem - postup vymáhání zbytku splátek nebo zesplatnění celého dluhu
Dne 18.06.2018 Jsem se rozvedla s manželem. Mám na Vás dotaz, brala jsem si v manželství úvěr kvůli němu na auto. Mám od něj podepsané papíry s uznáním dluhu, že mi splatí 140.000 Kč. Dále od soudu je přiznané, že mi to musí splácet ve výši 3.000 Kč měsíčně. Manžel stále posílá 2.000 Kč. Navíc mi tím stěžuje placení nájmu. Chci se zeptat, zda by šlo po právnické straně zařídit to, aby mi dlužnou část zaplatil celou nebo aby se dluh převedl na jeho účet? Děkuji, Romana
ODPOVĚĎ:
Pokud máte rozsudek na to, že Vám má bývalý manžel splácet dluh po částce 3.000 Kč měsíčně a nečiní tak, můžete se obrátit na exekutora. Pravděpodobně je v rozsudku i uvedeno, že nezaplacením jedné splátky se dluh stává splatný najednou. I když platí, ale ne celou částku, trvala bych na tom, že dluh zesplatněn je a dluh bych vymáhala exekučně. Pokud jde o převedení dluhu na jeho osobu, tak to je pouze záležitostí finančního ústavu, u něhož jste si úvěr vyřizovala, zda Vám vyhoví či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Exekuce na dlužníka splácejícího nižší splátky dluhu až rozsudek určil vyšší jednotlivou splátku dluhu
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Vydržení práva čerpání vody ze studny souseda dlouhodobým užíváním studny
Rodiče a sestra mojí matky postavily na jednom pozemku dvojdomek 1976. Moje teta se po letech rozvedla a svojí polovinu pozemku i budovy prodala 1990. Svá práva převedla v kupní smlouvě na novou majitelku. Jedná se zejména o studnu která je na naší polovině a odkud bere vodu. Pak jsou tu i hlavní hlavní pojistky od elektřiny pro obě poloviny, které jsou na naší polovině. Mí rodiče však podepsali pouze rozdělení pozemku a domu, o převodu práv nevěděli a nic takového nepodepsali.
Vody je ve studni už málo a sousedka má možnost se napojit na vodovod, který má hned za plotem. Druhá polovina domu je v havarijním stavu i rozvod elektrického proudu. Nevím zda musím sousedku pustit na svůj pozemek a nechat si rozkopat zahradu. Potřebovala bych poradit na co mám právo a na co už ne. Mám u sebe i kupní smlouvu s převodem, která hraje v tento moment asi největší roli. Děkuji, Rozálie
ODPOVĚĎ:
Bez znalostí více podrobností ohledně právního režimu týkajícího se dvojdomku či znalosti znění kupní smlouvy Vám bohužel nemohu přesně odpovědět. Záleží na tom, zda byl dvojdomek rozdělen na jednotlivé bytové jednotky, či zda jej měli Vaši rodiče s Vaší tetou v ideálním podílovém spoluvlastnictví. Doporučuji Vám obrátit se přímo na advokáta, kterému podrobně vylíčíte historii domu a předložíte veškeré dokumenty, neboť složitost Vašeho dotazu přesahuje možnosti této poradny.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej domu z dvoudomku, součástí byla dříve studna - má právo nový majitel domu z dvoudomu čerpat vodu ze studny? (studna není na jeho pozemku)
___
OBČAN-BYDLENÍ
Lhůta na vyplacení přeplatku od bytového družstva (přeplatek služeb)
31.8.2018 je datum vyplacení přeplatku za služby v našem bytovém družstvu. Protože nebyl vyplacen, kontaktovala jsem 15.10. 2018 emailem zodpovědnou osobu, která mi oznámila, že se bytové družstvo BD rozhodlo výplatu pozastavit. Nijak mě však o tom do té doby neinformovalo! Nejsem dlužník, neplatič! Platný zákon o vyplácení jsem četla, ale o pozastavení tam nic není. V domě došlo k výskytu štěnic a i v našem bytě musela být provedena desinsekce, a proto prý družstvo výplatu pozastavilo. Má na to právo? A druhý dotaz ohledně platby za desinsekci - platí se z fondu oprav nebo nájemník? Ve stanovách není o podobné situaci ani slovo a hlavně jsem štěnice do domu nezanesla, jsme spolu s několika byty obětmi. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Rút.
ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně se jedná o přeplatky za služby poskytnuté v loňském roce, tedy v r. 2017, a tím by provedení desinsekce v letošním roce vůbec nemělo souviset. Postup družstva je pravděpodobně protiprávní. Doporučuji Vám učinit oficiální písemný dotaz na vedení družstva, na základě jakých konkrétních ustanovení zákona či stanov vyplacení přeplatku pozastavili a o tomto si ponechejte doklad (podací lístek).
Platbu za desinsekci by mělo hradit družstvo z příspěvků na správu domu a pozemku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do kolika dnů v následujícím roce musí bytové družstvo vyplatit přeplatek záloh služeb?
___
OBČAN-DLUHY
Smlouva o půjčce bez ověřených podpisů - je platná nebo ne?
Mám prosbu, jak postupovat a jestli to má smysl? S bývalým přítelem jsem podepsala smlouvu o půjčce, kde jsou uvedeny údaje o nás dvou, dlužná částka, splátkový kalendář a do kdy nejpozději má být splaceno. Nemám ale ověřené podpisy. Bude to problém, nesplácí totiž tak, jak jsme se domluvili? Jedná se o peníze, které jsem posílala na jeho exekuci, takže můžu doložit výpisy z účtu. Mám i SMS zprávy, kde odepisuje, že nějaká smlouva ho nezajímá a že mi bude dávat, jak bude moct a jak uzná za vhodné. Je nějaká šance peníze vymáhat? Velice děkuji za odpověď a přeji krásný zbytek dne. Děkuji, Růžena.
ODPOVĚĎ: WER
Podpisy vůbec ověřené být nemusí, takže se do vymáhání pusťte. Navštivte ale buď advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz nebo se objednejte přes advokátní komoru na bezplatnou konzultaci či navštivte občanskou poradnu, aby se na smlouvu podívali a řekli Vám, jak nejefektivněji vymáhat. Prvním krokem by byla žaloba k soudu podložená smlouvou, výpisy z účtu a komunikací a následně případně exekuce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu - věřitel splácel exekuci dlužníka a teď sám potřebuje vymoci peněz od dlužníka
___
OBČAN-BYDLENÍ
Vliv černého odběru elektřiny v bytovém domě nájemníkem na vyúčtování záloh a nárok na vyplacení přeplatku
Mám dotazy ohledně problému s nájemníkem.
1) Z důvodu černého odběru elektrické energie ze společných prostor probíhá vyšetřování, které nebylo do dnešního dne uzavřeno a z tohoto důvodu není vyúčtování služeb spojené s užíváním bytu k dispozici. Vyúčtování bude hotové až bude vyšetřování černého odběru vyřešeno. O důvodu zpoždění vyúčtování jsem nájemníka několikrát informovala. Nyní jsem od nájemníka dostala dopis kde mě upozorňuje, že mi od něj přijde vyúčtování - pokuta 50 Kč denně, jelikož jsem ze zákona 67/2013 Sb. povinna nájemníkům předložit vyúčtování do 30.4. 2018 Má na to v tomto případě nájemník právo?
2) Tento nájemník mi za červen 2017 dluží nájemné, tedy již 17 měsíců. Mohu po nájemníkovi vyžadovat pokutu z prodlení platby? Jestliže ano jak vysokou? Nájemné s platbami za služby činí 4.894 Kč měsíčně (prosím o konkrétní výpočet, podle definice 351/2013 sb. mi výpočet není jasný).
3) Nájemník v mém bytě bydli 15 let, s nájemníkem nájemní smlouvu nemám, tu mi odmítl podepsat - byt jsem tehdy koupila a tento nájemník v bytě již bydlel.
ODPOVĚĎ: GAL
Odpověď na Vaši první otázku najdete přímo v ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. , dle kterého není poskytovatel služeb povinen zaplatit pokutu, pokud splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Trestní vyšetřování lze jistě za takovou skutečnost považovat. Doporučují Vám o této skutečnosti nájemníka písemně informovat a ponechejte si o tom důkaz (doručenku, podepsané druhé vyhotovení) pro případný spor.
§ 13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
K ot. č. 2) Při prodlení se platbou nájmu a služeb máte právo požadovat úrok z prodlení. Rozhodující je úroková sazba platná v 1. den, kdy se neplatící nájemník dostal do prodlení. V roce 2017 činil 8.05 % ročně. Úrok z prodlení se může začít dlužníkovi počítat hned prvním dnem po splatnosti nájemného a služeb. Pro přesný výpočet výše úroku z prodlení můžete použít speciální kalkulačky, které snadno naleznete na internetu.
Máte také právo nájem vypovědět bez výpovědní lhůty s odkazem na ust. § 2291 občanského zákoníku, neboť nájemník porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.
§ 2291
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
K ot. č. 3) § 680 starého občanského zákoníku stanoví, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána. Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že skutečně nebylo nutno podepisovat novou nájemní smlouvu. S takovým postupem by musel nájemník souhlasit. Rovněž jste neměla právo nájem z důvodu koupě bytu (změny vlastníka) vypovědět.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemník zloděj elektřiny a vyúčtování služeb nájmu pronajímatelem - má krádež elektřiny v domě SVJ vliv na lhůtu na vyúčtování a vrácení záloh?
Právo na pokutu od nájemníka za včasné nevystavení vyúčtování služeb nájmu (záloh) ve výši 50 Kč/denně - je oprávněná?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Rodiče darovali nemovitost sourozenci - právo na vyplacení po smrti rodiče, rodičů
Můj otec má bratra, na kterého jejich rodiče letos (2018) přepsali rodinný dům, tedy RD. Má i tak můj otec právo na polovinu domu nebo ho strýc musí vyplatit? A jestli ano, tak jak máme postupovat? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Sandra.
ODPOVĚĎ: WER
Bohužel pokud jedno z dětí získá za života rodičů hodnotný majetek, nemusí se druhým sourozencem nijak vypořádat. Skutečnost, že byl darován hodnotný dar, se zohledňuje až v dědickém řízení po rodičích, kdy se tento hodnotný dar započítává a druhý potomek by v dědickém řízení měl získat o to víc. Pokud ale do dědictví nic nezůstává, bohužel druhý potomek zůstane bez majetku. Za situace, kdy bratr dostal darem za života rodičů od nich nemovitost, nemá povinnost se s druhým bratrem vypořádat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na vyplacení neobdarovaného potomka po darování nemovitosti rodičem od dědice - má vůbec obdarovaný potomek vyplatit v rámci dědického řízení neobdarovaného "vyděděného" potomka?
___
OBČAN-DLUHY
Do kolika dnů musí advokátní kancelář vymáhající dluh předat peníze věřiteli?
2017 jsem měla závazek vůči společnosti T-mobile, který jsem hradila dle možností. 3 měsíce jsem pak následně nezaslala nic. Předali spis advokátní kanceláři s tím, že jsem 09/2018 veškeré závazky i s náklady uhradila. Po zaplacení mi bylo oznámeno, že mají 30 dní na předání spisu i financí. Nestalo se tak a advokátní kancelář mi po telefonu sdělila, že z interních důvodů mi nemohou sdělit, kdy tak bude učiněno. U společnosti T-mobile jsem stále vedená jako dlužník. Dále se advokátní kancelář se mnou o tom bavit nehodlá. Jaká je jejich zákonná lhůta, zda-li vůbec je nevím. Jak dále prosím postupovat, je normální takhle držet peníze mé i ostatních? Děkuji moc za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Rozhodně není normální, aby někdo takto zadržoval peníze. Doba, po jakou jsou oprávněni tak činit, je uvedena ve smlouvě mezi nimi a věřitelem, tj. T mobilem. Pokud máte pochybnosti o transparentnosti nakládání s penězi advokátní kanceláří, obraťte se na Českou advokátní komoru - www.cak.cz, s žádostí o prověření situace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dlužník zaplatil dluh do úschovy advokátní kanceláři - lhůta na předání peněz z AK věřiteli
___
TRESTNÍ-POKUTY
Napadení pasažéra s platnou jízdenkou revizorem a neoprávněné vymáhání přeprodané pokuty dopravním podnikem - postup obrany
V 02/2018, při výstupu z MHD, mne fyzicky napadl při vystupování z MHD v Č. Budějovicích člověk. Později na zastávce se ukázalo, že je revizor. Platnou jízdenku jsem měl. Revizor se odmítl omluvit a jakkoliv komunikovat. Přivolal jsem tedy policii a nahlásil napadení a zranění. Přijela policie a sanitka. Na příjezd obou jsem počkal na zastávce. Policii jsem se legitimoval a prokázal platnou jízdenkou. Strážník řekl, ať si jízdenku na později uschovám a poté jsem byl odvezen na ošetření do nemocnice. Na revizora jsem podal stížnost jak na DPMčB, tak na magistrát a to nejen pro chování revizora, ale i pro poškození brýlí. Dopravní podnik Českých Budějovic nijak nekomunikoval a magistrát celou věc později odložil. V září 2018 mi přišla předžalobní výzva, kdy jsem se dozvěděl, že revizor nahlásil, že jsem jel bez dokladu a dopravní podnik vedl pohledávku, kterou po 2 měsících přeprodal. O ničem jsem vůbec něvěděl. Dopravní podnik města České Budějovice nyní tvrdí, že je na vše už pozdě a už s tím nemůže nic dělat a odmítá se tím zabývat. Doklad mám stále uschovaný, i zápis z ošetření. Jak mám nyní postupovat? Děkuji, Luděk.
ODPOVĚĎ:
Tuto pohledávku musíte nyní řešit s osobou, která ji od DPMČB odkoupila. DPMČB již není jejím vlastníkem, proto jí už nepřísluší tuto pohledávku dále řešit. Obraťte se tedy na tuto novou osobu a konfrontujte ji s tím, že nedošlo k jízdě na černo. Určitě je pro Vás značně výhodné, že máte uschovanou jízdenku. Doporučuji doložit její kopii této osobě, případně i stížnost na revizora. Další postup se pak bude odvíjet od toho, jak se zachová a jak bude postupovat tato osoba.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neoprávněné vymáhání dluhu společností co odkoupila domnělou pohledávku - obrana proti vymáhání neoprávněně vymáhané částky
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Operace páteře, invalidní důchod a podpůrčí doba
Mám k Vám dotaz ohledně své momentální zdravotní situace. Jsem na dlouhodobé nemocenské (od 11.7.2018) a čekám na termín operace páteře, která má proběhnout v prosinci 2018. S koncem roku mi také končí pracovní poměr na dobu určitou a zaměstnavatel rozhodně nemá v plánu smlouvu se mnou obnovit. Po operaci budu, v případě, že vše dobře dopadne, asi tři měsíce plně invalidní. Po této době snad budu moci nastoupit do nějakého nového zaměstnání. Jsem ročník 1960. Rád bych věděl, jestli mám nechat dál běžet nemocenskou i po Novém roce, nebo si nechat uznat plný invalidní důchod PID, byť na přechodnou dobu několika měsíců, než budu schopen práce a bude možné mi snížit stupeň invalidity na druhý, v ideálním případě na první. Můžete mi poradit, prosím? Děkuji a přeji hezký den. Ludvík.
ODPOVĚĎ:
Každá z Vámi uvedených možností má svá specifika, své výhody i nevýhody. Bez bližší znalosti okolností nelze doporučit postup.
Obecně je možné říci, že vzhledem k tomu, že nelze předem přesně odhadnout dobu léčby, je vhodnější nechat doběhnout podpůrčí dobu a následně navázat invalidním důchodem.
Řeší je však nezbytné odvodit z konkrétních okolností a Vašich preferencí.
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Postup výpovědi, vypovězení dohody o provedení práce DPP
Mám se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu - dohodu o provedení práce do 31.12.2018. V polovině října 2018 mi oznámil, že už nemám dále chodit, protože nemá peníze. Jedná se o práci na 80 hodin měsíčně. Nevím jak se mohu bránit. Děkuji Sára
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Pokud není přímo ve smlouvě stanoveno jinak, je nezbytné řídit se § 77 odst. 4 zákoníku práce, podle něhož není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Nebyla-li dohoda zrušena písemně, je stále platná. V případě, že byly dodrženy všechny podmínky zrušení, není možné se proti tomu bránit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak ukončit dohodu o provedení práce DPP, výpovědní lhůta
Výpovědní lhůta u DPP, dohody o provedení práce
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
Je možné vystěhovat nezletilé dítě před 18. rokem života pokud vede nezřízený život a nepřispívá na domácnost?
Jsem rozvedená, bydlím v bytě se svým synem, kterému bude brzy 18 let, má zde trvalé bydliště. Byt je v mém výlučném vlastnictví. Syn nedodělal střední školu, vyhodili ho kvůli častým absencím. Většinu dne prosedí u počítače, živí se náhodnými brigádami. Na nájem a provoz domácnosti mi nepřispívá, přestože jsem ho o to písemně požádala. V domácnosti nepomáhá, osobní hygienu provozuje sporadicky, jeho pokoj je jedno velké smetiště.
Svoje účty za zdravotní pojištění a telefon neplatí a obávám se exekuce. Chtěla bych syna z bytu vystěhovat, ale on nechce, protože nemá kam jít. Jeho otec si ho odmítá vzít do péče. Kurátor tvrdí, že nejsou zákonné důvody pro ústavní výchovu. Mám nějaké právní možnosti, co můžu dělat? Děkuji, Saskie.
ODPOVĚĎ: WER
Pokud již syn nestuduje a nemá zdravotní omezení, je z pohledu zákona schopen sám se živit, takže Vám zanikla vyživovací povinnost. Tedy byste ho mohla vystěhovat prostřednictvím tzv. žaloby na vyklizení. Problém ale je, že syn ještě nemá 18 let, je tedy nezletilý a Vy za něj stejně jako jeho otec nesete odpovědnost. Proto jej zatím - kvůli věku - vystěhovat nemůžete. Bohužel právě kvůli jeho nezletilosti tedy nemáte žádné jiné možnosti. Jediná je počkat, až syn dovrší 18 let věku a podat k soudu žalobu o vyklizení. Tedy aby se vystěhoval a pokud tak neučiní dobrovolně, pak bude rozsudek o vyklizení podkladem pro exekuci.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování dítěte před 18 rokem života - nezletilý potomek vede nezřízený život bez pravidel a nepřispívá rodiči na náklady bydlení
Pomoc kurátora s vystěhováním nezletilého dítěte, potomka před dovršením zletilosti
Potomek schopný se živit a vystěhování rodičem pro nezřízený život
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Maximální lhůta na znovuotevření dědictvů z důvodu neprojednaného majetku v dědickém řízení
1998 proběhlo dědictví po zemřelé matce, ale otec v původním dědictví započetl do společného jmění manželů restituce (peníze) z dědictví po rodičích mé matky. Jednalo se o peníze, které nabyl výlučně sám do svého dědictví. A já jsem žádné peníze nedostala. Pouze jen dědický podíl po matce. Dále rodiče vlastnili osobní automobil, který byl zakoupen v roce 1997 ale v roce 1999 matka zemřela a automobil započten do dědictví nebyl. Chtěla bych se zeptat, zda je možno dědictví i po tolika letech znovu otevřít, když jsem byla oklamána? Děkuji, Sáva.
ODPOVĚĎ: WER
Bohužel po takové době dědictví otevírat nelze, lze jej otevřít pouze formou tzv. dodatečného projednání dědictví, které se ale zahajuje pouze v případě, že se dodatečně objeví majetek, který nebyl projednán. Teoreticky ve Vašem případě by to bylo vozidlo, ale to asi už nebude mít žádnou hodnotu. V ostatním už je řešení věci promlčeno a nelze ji znovu projednávat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dodatečné projenání majetku po zemřelém neprojednaného v dědickém řízení
___
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Může zaměstnanec odmítnout školení nařízené zaměstnavatelem?
Jsem učitelka na plný úvazek, ve smlouvě nemám definovaný čas pracovní doby, přímé výuky je 22 hod. týdně, zbylý čas do 40 hod. je vyhrazen na přípravy, což u nás není kontrolováno píchačkami, takže je jedno, zda sešity opravujete v práci či doma. Pracovní dobu vykazujeme v měsíčním výkazu. Zaměstnavatel nám opakovaně nařizuje školení, které podle něj náleží do doby příprav, a proto tento čas neproplácí jako přesčas. Přípravy tak nahrazujeme po školení v době volna, neboť sešity během školení opravovat nesmíme a čas příprav na výuku se stále stejný. Píšu si hodiny poctivě a skutečně bez školní pracuji 40 hod. týdně, se školením je to o 3 hod. víc. Mám právo školení odmítnout, když se koná v místě práce (14 – 17 hodin), případně mohu žádat zaplatit přesčas?
2. Když podle rozvrhu jeden den učím jen od 8 do 11 hod. a během tohoto času jdu k lékaři, může mi zaměstnavatel počítat jako návštěvu lékaře celý den, když si odpoledne dělám přípravy na den následující? Musím v tom případě dělat přípravy v práci (viz výše)? Může mi za lékaře zkrátit mzdu o příplatky (třídnictví, osobní)?
ODPOVĚĎ: EVA JAN
1. Podle § 231 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace. Právo odmítnout účast na školení tedy není.
Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce se prací přesčas rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
O uznání práce přesčas není možné žádat. V případě, že se nejedná o práci, kterou zaměstnavatel nařídil, je nutné se se zaměstnavatelem dohodnout a získat jeho souhlas.
2. V případě, že budete mít od lékaře vyznačen čas ukončení ošetření, neměl by zaměstnavatel považovat za návštěvu lékaře celý den. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o překážku na straně zaměstnance s náhradou platu, neměl by spor v této otázce ovlivnit výši platu.
Jak bylo uvedeno výše, návštěva lékaře je uznanou překážkou na straně zaměstnance a při dodržení všech parametrů stanovených právními předpisy zaměstnavatel nesmí krátit Vámi uvedené příplatky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaplacení přesčasu učiteli - školení mimo běžnou pracovní dobu
Školení učitele - je to práce přesčas nebo ne?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Prodej jediné přístupové komunikace k soukromému pozemku občana obcí - může to obec udělat?
Může obec prodat pozemek (v katastru veden jako ostatní komunikace), který je jediným přístupem k mému pozemku? Popřípadě může ho rozdělit za účelem budoucího prodeje? Pokud ano, můžu se tomu nějak bránit? Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ: OCE
Zákon toto obci nevylučuje. Skutečnost, že se jedná o příjezdovou cestu k Vašemu pozemku nezpůsobuje, že obec s pozemkem nemůže nakládat. Doporučuji se pokusit s obcí domluvit na takové úpravě vztahů, aby obě strany byly spokojeny.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo obce prodat jedinou přístupovou cestu k soukromému pozemku občana
Může obec prodat jedinou komunikaci vedoucí k pozemku soukromé osoby?
___
OBČAN-DLUHY
Odškodnění za zabavení majetku v komunismu má zaplatit místo JZD nástupnická s. r. o. , ta namítnula promlčení dluhu - postup vymáhání odškodnění
1994 u nás zaniklo Jednotné zemědělské družstvo JZD, které mělo zaplatit paušál svým věřitelům za léta zabavení majetku (pozemků, budov, zvířat, stromů atd.) z 50. let minulého století z doby kolektivizace vesnice. Současně se zánikem JZD vzniká nástupnická organizace s. r. o. , která dluhy uznala a svolala shromáždění věřitelů, kde se mělo všechno sepsat. Bylo řečeno, že je to vlastně dlouhodobá půjčka, protože s. r. o. není schopná dluhy zaplatit všem okamžitě a budou se splácet postupně dle možnosti s. r. o. Ve smlouvě o postoupení pohledávky je jen uvedená dlužná částka. Nyní tvrdí stejná s. r. o. , zastoupena těmi samými lidmi ve vedení společnosti, kteří se mnou podepsali smlouvu o postoupení pohledávky, že pohledávka je promlčena. To je z hlediska promlčecích lhůt možné. Neexistuje jiný způsob jak z s. r. o. dlužnou částku dostat? Třeba na dobré mravy nebo něco takového? Děkuji, Lumír.
ODPOVĚĎ:
Otázka promlčení a dobrých mravů vždy záleží na okolnostech konkrétního případu a ani já Vám nemohu sdělit, zda by soud k promlčení z důvodu rozporu s dobrými mravy v tomto konkrétním případě přihlédl či nikoliv. K otázce promlčení a dobrých mravů se ve své rozhodovací činnosti vyjádřil Nejvyšší soud a uzavřel, že "dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení."
Z citované judikatury tak vyplývá, že vznesení námitky promlčení je v zásadě v souladu s dobrými mravy, avšak výjimečně mohou nastat situace, kdy v konkrétním případě budou stát okolnosti tak, že soud námitku promlčení pro rozpor s dobrými mravy nepřipustí a dlužník bude muset plnit i na promlčený dluh. Hodnocení souladu konkrétního jednání s dobrými mravy je velice náročné, neboť pojem dobrých mravů je neurčitým právním pojmem, jehož obsah je vždy nutno citlivě vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti.
Pokud byste se tedy rozhodl z uvedené společnosti dluh vymáhat, je výsledek nejistý a závislý pouze na tom, jak si soud v tomto konkrétním případě promlčení a dobré mravy vyloží.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Promlčení dluhu nástupce JZD - s. r. o. namítla promlčení ač předtím slíbila vyplacení věřitelů
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci práci nad rámec pracovní smlouvy - má na to právo?
Od 04/2018 pracovní poměr, funkce kosmetička, včetně pracovní náplně. Pro nezájem je ode mě od té doby požadována práce maséra, i bez vzdělání. Ve smlouvě jsou ale podbody: "V rámci potřeby provozu resortu XY vypomáhat na úseku balnea jako lázeňská a to konkrétně na uhličitých koupelích a vodoléčbě. Od zaměstnance se očekává, že bude ochoten vypomoci kdekoli to bude v jeho oddělení potřeba. Zaměstnanec musí vykonávat další nezbytné úkoly, relevantní povinnosti nebo ad hoc úkoly, pokud budou zadány nadřízeným nebo Generálním ředitelstvím." Mají na to právo? Jak definovat množství práce zadané jako VÝPOMOC? Děkuji, Silvie.
ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Musí tedy respektovat druh práce, uvedený v pracovní smlouvě. Pokud pracovní smlouva obsahuje podbody stanovící, že zaměstnanec vykonává i další nezbytné úkoly, je možné přidělovat zaměstnanci práci nad rámec pracovní náplně, ale pouze v rámci sjednaného druhu práce. Pokud tedy máte jako druh práce uvedeno "kosmetička", nemůže Vám zaměstnavatel přidělovat práci masérky, lázeňské apod. , a to bez ohledu na množství.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zaměstnanec odmítnout práci nad rámec pracovní smlouvy?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit souseda aby zboural svou černou stavbu na mém pozemku? (bouda na uhlí)
Soused si postavil na našem pozemku za svou chatou 1998 malou boudičku na uhlí cca 2x2x2 m s betonovým základem a dřevěnou nástavbou. Chodí k ní přes náš pozemek svým zadním vchodem. Nějak jsme mu to celé roky tolerovali, ale nyní by jsme pozemek chtěli upravit a užívat jej celý. Požádali jsme jej aby boudu odstranil. Nechce o tom slyšet. Prý užívání vydržel jako věcné břemeno neboli služebnost, že to tam má roky atd.
Bouda není nikde zakreslena ani nebyla nikdy a nikým povolena. Je to černá stavba. Pravděpodobně to domluvou nepůjde. Prosím jaký mám zvolit postup, můžu ho vyzvat písemně s nějakým datem a potom boudu odstranit sám a náklady mu vyúčtovat nebo jaký by byl legální a zákonný postup. Děkuji za radu. Marcel
ODPOVĚĎ:
O vydržení se v tomto případě nemůže jednat, pokud není prokazatelné, od kdy tuto boudičku na Vašem pozemku postavil. Zcela jistě jej vyzvěte písemnou formou s dokladem o doručení, že se dopouští neoprávněného zásahu do Vašeho vlastnictví, aby odstranil tuto stavbu z Vašeho pozemku. Jestliže neodstraní stavbu po této výzvě, pak se budete muset obrátit na advokáta, který jej vyzve v rámci předžalobní výzvy a pokud ani poté stavbu neodstraní, budete muset podat žalobu na vyklizení nemovitosti. Vy sám však rozhodně nic neodstraňujte. Pokud Vám dá soud za pravdu, vydá rozsudek, kde sousedovi bude nařízena povinnost vyklidit nemovitost a pokud ani poté neodstraní stavbu, pak po nabytí právní moci se rozsudek stane tzv. exekučním titulem, tj. odstranění stavby bude provedeno exekučně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused postavil boudu na uhlí na cizím pozemku - jak ho donutit odstranit černou stavbu postavenou bez dovolení?
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Soused způsobil stavebními úpravami vytopení garáže vodou - náhrada škody od souseda, po sousedovi
Syn byl vytopen díky sousedovi, který 05/2017, kdy rozboural plotový tarásek, který sloužil i svod vody z polí při průtrži mračen. Mají společnou příjezdovou cestu, po které kalná voda tekla do garáže (suterén). Výškoví rozdíl asi 3 metry. V roce 1995 byl též vytopen jiných terénních důvodů a od pojišťovny dostal asi 2500 Kč. Nyní to pojišťovna odmítla zaplatit. Jediný důkaz má jen fotky. Výška zatopení byla asi 7 cm. Pod vodou byla svářečka, nabíječka a uložená prkna plus úklid bahna. Může nyní syn po sousedovy požadovat úhradu po určité době.
Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je na Vás zvážit, zda by nebylo vhodné povolat znalce, který by určil do jaké míry konání souseda mohlo ovlivnit zátopovou situaci u Vašeho syna. V případě, že to byla skutečně škoda způsobená pouze přírodním živlem, pak znalecký posudek můžete předat pojišťovně, pokud by to bylo vinou zásahu souseda, pak se se sousedem pokusit domluvit na odškodnění, a teprve pokud by to odmítl, pak prostřednictvím advokáta vyzvat souseda k úhradě vzniklé škody na majetku. Pokud by se soused i přesto odmítal podílet na kompenzaci škody, pak by se věc musela řešit soudně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárada škody od souseda - způsobil vytopení vodou svými stavebními úpravami
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Výživné na rodiče v nouzi - vliv příjmů manžela nebo manželky povinného (potomka)
Chtěli bychom vás s manželkou požádat o radu ohledně vyživovací povinnosti k rodičům. O manželku se její matka už v dětství příliš nestarala a v 18 letech ji vyhodila z domu. Již 9 let se nestýkají. Tehdy šlo o problém s vyrovnáním dědictví, ale vyřešilo se to nakonec mimosoudně a manželka po dobu studia bydlela u prarodičů. Nyní máme obavy, pokud by se matka nebyla schopna živit sama, zda bychom museli platit výživné? Jak by to soud posuzoval a zda by pomohlo sepsat svědectví prarodičů do budoucna. A zároveň pokud by vyživovací povinnost nastala, jestli se budou brát i mé příjmy nebo pouze příjmy a schopnosti manželky, která je přímý potomek. Děkuji, Marián
ODPOVĚĎ:
Při určování výše výživného je zapotřebí brát v úvahu několik věcí. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Pokud by matka požadovala od vaší manželky výživné, soud by v první řadě zkoumal, zda matka opravdu není schopná se sama živit. Dále je zde rozdíl mezi vyživovací povinností rodičů a k dětem a dětí k rodičům - tento rozdíl upravuje § 915. Zatímco životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu - nikoliv stejnou životní úroveň. Matka by tedy nemohla argumentovat tím, že má nárok na stejnou životní úroveň jako její dcera. Pokud je osob povinných výživou více, měly by tuto povinnost plnit všechny tyto osoby dle svých možností, schopností a majetkových poměrů. Jestliže má tedy matka více dětí než jen vaší manželku, měla by požadovat výživné také po ostatních dětech, nikoliv jen po Vaší ženě.
Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (matky) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Přestože Vy sám k matce Vaší manželky žádnou vyživovací povinnost nemáte, je možné, že soud přihlédne i k Vašim příjmům, protože Vaše příjmy zlepšují majetkové poměry Vaší ženy a soud má přihlížet k celkovým majetkovým poměrům nikoliv jen k příjmům a majetku povinného.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co má vliv na výpočet výživného od potomka na rodiče v hmotné nouzi
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Povinnost příspěvkové organizace sdělit výši vyplaceného odstupného zaměstnancům podle zákona č. 106 (svobodný přístup k informacím)
Rád bych se zeptal, zdali je povinná příspěvková organizace zřízená městem sdělit (zařízení pro tělovýchovu), kolik zaměstnancům vyplatila odstupné za poslední dva roky podle žádosti dle zákona 106 (svobodný přístup k informacím).
Děkuji za odpověď. Mario
ODPOVĚĎ:
Jestliže jde o organizační jednotku města, pak je rovněž povinným subjektem, i na ni se vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím. Pokud skutečně budete vyžadovat pouze obecné údaje (ve smyslu „kolik bylo celkem vyplaceno. “), nikoliv informaci o jednotlivých zaměstnancích, tj. konkrétních osobách, pak by Vám tyto údaje měly být zpřístupněny. Pokud byste však vyžadoval tyto informace ve vztahu k jednotlivcům, pak by Váš dotaz spadal do kategorie ochrany důvěrnosti majetkových poměrů (§ 10 zákona č. 106/1999 Sb.), Vaše žádost by byla zamítnuta. Proto doporučuji dbát na přesnou formulaci dotazu, aby nedošlo k nedorozumění.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Svobodný přístup k informacím a právo znát výši odstupného vyplaceného příspěvkovou organizací zřízené městem svým zaměstnancům
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Prodej nemovitosti a předkupní právo - může prodávající dát vysokou cenu osobě s předkupním právem a nízkou cenu cizí osobě?
Mám smluvní předkupní právo na zemědělskou půdu o rozloze cca 8 ha. Mám signály, že stávající majitel má v úmyslu ji prodat. Očekávám tedy, že od něj v blízké době dostanu nabídku na odkup, přičemž součástí nabídky bude i cena.
Moje dotazy jsou následující: Je nějaký vztah mezi mně nabídnutou cenou a eventuální prodejní cenou jinému zájemci, pokud bych koupi odmítl? Jak dlouhou mám lhůtu ke svému rozhodnutí a k zajištění potřebných finančních prostředků?
Je možné zakoupení jen části pozemků, podléhajících předkupnímu právu? Děkuji, Matěj
ODPOVĚĎ:
V případě smluvního předkupního práva je rozhodující, co jste si ve smlouvě ujednali. Podle občanského zákoníku Vám přísluší pouze přednostní nabídka ke koupi, takže pokud ji nevyužijete, tj. nebudete souhlasit s cenou, pak má prodávající právo nabídnout prodej jinému zájemci.
Vztah mezi cenou, za kterou Vám odkup bude nabídnut a cenou pro jiného zájemce je dán rovností obou cen. Prodávající nemůže nabízet k prodeji při smluvním předkupním právu pozemek za jinou cenu Vám - předkupníkovi a za jinou cenu jinému zájemci. V praxi je to tak, že prodávající bude mít určitý požadavek na kupní cenu, na kterou zareagují zájemci. Než však prodá za tuto cenu nemovitost zájemci, musí za tuto cenu nemovitost nabídnout Vám. Pokud Vy za tuto cenu odkoupení odmítnete, pak vstoupí do jednání se zájemcem.
Lhůta by mněla být stanovena ve smlouvě o předkupním právu. Jinak je to na prodávajícím, jakou lhůtu Vám poskytne. Obvyklá lhůta v těchto případech bývá 15 dnů od dne doručení nabídky. Předkupnímu právu podléhají jen ty pozemky, které jsou ve smlouvě o předkupním právu uvedeny. To, kolik pozemků si od kupujícího zakoupíte, bude jen na dohodě obou stran - prodávajícího a předkupníka.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Různá cena předkupníkovi a cizí osobě - může to udělat majitel, který je vázán předkupní povinností vůbči osobě s předkupním právem (předkupci)?
__
OBČANSKÉ PRÁVO-SPOLKY
Jak udělat dodatečný převod občanského sdružení na spolek - postup, návod
2012 jsme založili občanské sdružení. 2017 probíhal dle nového OZ převod občanského sdružení na spolky. Byla jsem po úraze a tuto změnu jsem nezaregistrovala. Ráda bych vše uvedla na správnou míru, ale nevím, jak a jestli je to vůbec ještě možné. Děkuji za odpověď. Naděžda
ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 bylo Vaše občanské sdružení automaticky přeměněno na spolek. Jediné, co jste měla/měli provést nejpozději do 1.1. 2016 bylo to, že dle § 216 občanského zákoníku jste měli provést změnu názvu sdružení na spolek či z. s. (zapsaný spolek).
Dále jste měli provést změnu stanov tak, aby byly v souladu se zněním nového občanského zákoníku. Tyto změny stanov bylo možné provést do 1.1. 2017. Jak sama vidíte, na všechny tyto zmíněné úkony byly od roku 2014 poměrně dlouhé časové lhůty. Vzniká tedy otázka, co Vám na rejstříkovém soudě (místně příslušný krajský soud), kde musíte svůj spolek nechat zapsat, k této značné časové prodlevě sdělí. Je pravděpodobné, že si budete muset spolek nově založit, tj. s novými stanovami apod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné dodatečně převést občanské sdružení na spolek nebo zapsaný spolek?
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnavatel neposlal zpět výpověď zaměstnance ve zkušební době - jak postupovat dál?
1.10.2018 jsem podepsala dvě pracovní smlouvy (3 měsíce ve zkušební době v obou smlouvách). 2.10.2018 předem domluvené volno, 3.10.2018 jsem zaslala výpovědi ve zkušební době na obě smlouvy do vlastních rukou a přiložila jsem do obálky i klíč od budovy. Od té doby mě zaměstnavatel nekontaktoval, moje dokumenty mi neposlal zpět na mou adresu, odmítá komunikovat i s úřadem práce ČR. Udělala jsem vše správně? Mám strach, že by mohli po mně něco vymáhat za čas a proto dělá „mrtvého brouka“. Děkuji. Nela.
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 66 odst. 2 zákoníku práce uvádí, že pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Váš postup tedy byl správný.
Z dotazu však není jednoznačné, zda v průběhu trvání pracovního poměru nedošlo ke vzniku nějakých závazků, které zůstaly nevypořádány a zda tedy případně nemohou být v budoucnu uplatňovány nějaké nároky. V pracovním právu se je obvyklá běžná promlčecí doba, která je 3 roky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnancem - zaměstnavatel neposlal zaměstnanci zpět podepsanou výpověď
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY
Trestný čin ublížení z nedbalosti - je nutný trest nebo je možné odškodnit poškozeného a věc zahladit?
14.10.2018 jsem měl dopravní nehodu. Na čtyř ramenné světelné křižovatce jsem odbočoval vlevo, proti mě stála auta odbočující taktéž vlevo z protisměru. V jejich souběžném přímém pruhu jel cyklista, kterému jsem měl dát přednost. Bohužel přes stojící auta a oslnění sluncem jsem ho přehlédl a došlo ke střetu. Ovšem jelikož je to velká křižovatka (2 jízdní pruhy v každém kříženém směru) vjížděl jsem do ní, když byla prázdná a neměl jsem důvod předpokládat, že mám dávat přednost. Pán po příjezdu PČR a záchranky nevyžadoval ošetření, měl pouze 3 cm tržnou ránu na koleni. Škoda přesáhla 100.000 Kč. Následně mi PČR sdělila překvalifikování na trestný čin ublížení z nedbalosti a pan druhý den přece jen vyhledal lékařské ošetření. Jaký trest by mi hrozil, je možné mimosoudní vyrovnání. Je nutné při něm využít mediační agenturu, nebo postačí právníkem vypracovaná smlouva o narovnání? A proč po mě PČR chtěla informace o zaměstnavateli? Proč je od nich nutné jej informovat a zjišťovat mé pracovní zařazení? Když se vše událo v mém volnu, ani např. ve služebním autě. Děkuji, Kristián.
ODPOVĚĎ:
Za tento trestný čin je trestním zákoníkem stanovena sazba odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti – ve Vašem případě zákaz řízení. To ovšem neznamená, že Vám musí být tento trest uložen, soud může uložit i jiné tresty než ty, které jsou výslovně zmíněny v tomto ustanovení. Vždy se zohledňují konkrétní okolnosti, vzniklé následky, osoba obviněného apod.
Trestní řád umožňuje také využití různých odklonů, kdy výsledkem trestního řízení pak nemusí být uložení trestu. Rozhodně doporučuji v každém případě využít služeb advokáta, který zajistí, že Vaše práva budou co nejvíce chráněna a výsledkem případného trestního řízení bude pro Vás nejpříznivější. Policie ČR vždy zjišťuje, kdo je zaměstnavatelem osobu, která vypovídá, popř. zda např. tato osoba pracuje jako OSVČ. To platí nejen u obviněného, ale např. i u svědků.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odklony trestu u ublížení z nedbalosti při sražení cyklisty při dopravní nehodě
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Návrh na neplatnost voleb - mají právo znát účastníci řízení jméno a adresu navrhovatele?
Dotaz k šíření mých osobních údajů konkrétní fyzickou osobou, která je účastníkem řízení ve věci Návrhu na neplatnost voleb. Vztah uzavřený nemáme, jsme jen občany jednoho města. Já jsem návrh podala v 10/2018 ke Krajskému soudu. Soud rozeslal sken návrhu, včetně data narození, účastníkům řízení k vyjádření (5 volebních uskupení). Čekala jsem anonymizaci v podobě iniciál, zřejmě je soudnictví z GDPR vyčleněno? Soud rozeslal všem účastníkům i Usnesení, s mým jménem, příjmením a úplnou adresou.
Lídr napadeného uskupení ho vyvěsil včetně mých osobních údajů na svoji veřejně přístupnou stránku na sociální síti. Zveřejněním usnesení se dle mého názoru onen lídr (FO) dopustil protiprávního jednání - šíření mých osobních údajů. Nedaří se mi však dohledat konkrétní ustanovení zákona, o které bych se mohla na svoji obranu opřít. 101/2000 Sb. , o ochraně OU vymezuje pojmy a neřeší neoprávněné zveřejňování OÚ. Trest. zák. hovoří o neopráv. zveřej. OÚ, ale v souvislosti s výkonem veřejné moci. Na UOOU mi při telefonické „rychlé konzultaci“ nedokázali poradit. Prosím, poradíte mi?
ODPOVĚĎ:
Postup soudu hodnotím ve Vámi popsaném případě jako jednoznačně správný. Je-li k soudu podána žaloba (návrh), je soudem z této žaloby (návrhu) převzata identifikace smluvních stran (která v případě fyzických osob představuje osobní údaje). Veškeré přípisy soudu v dané věci pak samozřejmě obsahují plnou identifikaci smluvních stran, jelikož adresát takového přípisu musí být zpraven o tom, o jaké soudní řízení se jedná (tzn. kdo je jeho účastníkem). Anonymizace osobních údajů by v tomto případě tedy nepřicházela v úvahu.
Postup lídra jednoho z politických uskupení by naopak bylo možné označit za právně závadný. Pakliže tento lídr získal Vaše osobní údaje (což se stalo zákonnou cestou, tedy prostřednictvím usnesení soudu), neznamená to, že by byl oprávněn tyto osobní údaje (bez dalšího) zveřejnit.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že oprávněnost (zákonnost) zpracování osobních údajů musí být opřena o některý z důvodů, které jsou vyjmenovány v článku 6/1 GDPR. Ze znění dotazu však dovozuji, že žádná z těchto podmínek splněna nebyla (především lídr politického uskupení neměl k dispozici Váš souhlas, nebyl k tomuto postupu oprávněn na základě nějakého právního předpisu, nehájil tímto způsobem svůj oprávněný zájem apod.).
Účelu zveřejnění plného znění usnesení soudu, který byl lídrem politického uskupení sledován (tedy informování členů a příznivců politického uskupení), totiž mohlo být dosaženo zveřejněním usnesení soudu se začerněním Vašich osobních údajů.
V současné chvíli Vám doporučuji neoprávněné zveřejnění Vašich osobních údajů dostatečně zdokumentovat. Následně se můžete obrátit na dotyčného lídra politického uskupení a písemně ho vyzvat k anonymizaci Vašich osobních údajů. Nebude-li tato Vaše výzva vyslyšena, můžete se obrátit na dozorový orgán, kterým je v této oblasti Úřad na ochranu osobních údajů, a podat zde podnět k zahájení šetření oprávněnosti postupu lídra politického uskupení.
V této věci se můžete rovněž obrátit na provozovatele předmětné sociální sítě s žádostí o zablokování přístupu k dotyčné webové stránce, resp. s žádostí o její odstranění, a to právě z důvodu porušení ochrany Vašich osobních údajů.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může leader volební strany zveřejnit jméno, příjmení a adresu navrhovatele neplatnosti voleb?
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
Kupující ojetého auta nepřevedl na sebe a neuzavřel pojistku z důvodu závady auta - právo na zaplacení oprav od prodávajícího
V říjnu 2018 jsem prodal automobil Hyundai Getz 1.1, rv 2004 Bez TK s korozí blatníků, ale velkou výbavou za velmi nízkou cenu 7.000 Kč. Původní inzerovaná, rovněž nízká cena, byla 17.000 Kč. Auto bylo plně pojízdné a funkční a nemělo žádnou mně známou vážnou závadu. Kupec si pro auto přijel, provedl obhlídku a zkušební jízdu. Podepsali jsme smlouvu a kupec odjel do místa 150 km vzdáleného. Po týdnu jsem kupce kontaktoval, zda auto převedl a uzavřel povinné ručení. Ten mi sdělil, že auto nepřevedl a pojistku neuzavřel. Je údajně prasklý blok motoru a požadoval peníze na opravu, která bude stát asi 40.000 Kč. Nesouhlasil jsem a navrhl odstoupení od smlouvy. Kupující pak chtěl 17.000 Kč s tím, že na autě provedl nějaké opravy. Nesouhlasil jsem. Kupující od smlouvy odstoupit nechce a vyjádřil se, že bude nějaké peníze vymáhat soudně.
Přijde mi absurdní, že bych měl ještě 10.000 Kč doplatit nad výši kupní ceny. Rád bych věděl, zda a jak může v takovém případě soud probíhat a zda je možné, aby kupující dostal nějakou finanční náhradu nad výši kupní ceny. Děkuji Kryštof
ODPOVĚĎ:
Pokud kupující bez domluvy s Vámi, jako prodávajícím, sám provedl na autě opravy, nemůže je chtít od Vás uhradit, neboť občanský zákoník v tomto počítá pouze s variantami odstranění vady prodávajícím, jako je dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, opravou věci, či přiměřenou slevu z kupní ceny, eventuálně odstoupením od smlouvy ze strany kupujícího či prodávajícího.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Závažné vady zakoupeného ojetého auta, automobilu a právo na úhradu nutných oprav od prodávajícího
___
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Zkrácený úvazek a nařízení práce přesčas nadřízeným, zaměstnavatelem - může se to?
Od května 2018 jsem v pracovním poměru, součástí smlouvy má byt i kolektivní smlouva, kterou doteď nemám a ve které má být uvedena výše mého pracovního úvazku, teď chodím na zkrácený 4,5 hodiny denně, může mi prosím vás zaměstnavatel nařídit práci přesčas? Jedna se o chození sobot. A mám při tomto úvazku nárok na půl hodinovou svačinu? Když mám smlouvu na dobu určitou a už nebudu chtít tuto smlouvu prodloužit, musím podat písemnou výpověď? Nebo stačí jen říct, že odcházím. Děkuji za odpověď. Nina
ODPOVĚĎ:
Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Z uvedeného vyplývá, že v případě zaměstnance s kratší pracovní dobou, který koná práci nad rámec rozsahu svého zkráceného úvazku, může vykonávat takovou práci nad rámec sjednaného úvazku pouze po dohodě se zaměstnavatelem. Přičemž platí, že práce vykonávaná takovýmto zaměstnancem až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, tj. v případě rovnoměrného rozvržení pracovní doby až do rozsahu 40 hodin, není přesčasem, a tudíž zaměstnanci náleží za tuto práci pouze příslušná mzda za tuto další odpracovanou dobu, nikoliv však příplatek či náhradní volno za práci přesčas.
Podle § 88 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nárok na přestávku na svačinu tedy vzniká až po odpracovaných 6 hodinách.
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby, není proto třeba podávat písemnou výpověď.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je nutné dát výpověď u pracovní smlouvy na dobu určitou?
Může nadřízený přikázat práci přesčas zaměstnanci s částečným úvazkem?
___
OBČAN-NÁJMY
Zrušení nájemní smlouvy z důvodu veřejného zájmu - co je to veřejný zájem?
Zajímá mne zrušení smlouvy. Jde o pronájem zemědělské půdy, ve smlouvě je uvedeno, že výpovědní doba je 6 let, zrušit ji lze pouze v případě, že se bude jednat o veřejný zájem. Jde o pozemek pronajímaný městem. Co může být tímto veřejným zájmem? (převod na stavební pozemky? stavba elektrárny)? Děkuji, Nora.
ODPOVĚĎ:
Veřejný zájem je pojem, který není vymezen v žádném zákoně absolutně. Veřejný zájem se tudíž vždy vztahuje ke konkrétním okolnostem, jako je ve Vašem případě zmíněný převod zemědělské půdy ve vlastnictví obce, kterou může v budoucnosti chtít změnit na stavební pozemky pro své občany, nebo pro výstavbu zařízení pro veřejné účely, jako např. čističky odpadních vod, průmyslovou zónu atd.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Veřejný zájem jako důvod výpovědi nájemní smlouvy na městský, obecní pozemek nebo stavbu
___
RŮZNÉ-STAVBY
Neexistující územní plán a stavba podle § 188a stavebního zákona
07/2014 koupen pozemek, nelze stavět – nutnost územní studie 2x. Obec (starosta) slíbil pomoc, pokud přes náš pozemek zokruhuje obecní vodovod (nemáme smlouvu ani věcné břemeno, povolení ústně, jaro 2015 hotovo). Starosta najal projektanta na studii. Od té doby hotova 1 studie 12/2017. Architekt se jen vymlouvá, nedodává v pořádku, na stavebním úřadě jsou na něho rozzlobení, že nedělá co má a nosí jim nesmysly. Má něco změnit, po 4 měsících znovu odevzdá ale se stejnou nebo jinou chybou. Starosta ho jen obhajuje, nechce najmout jiného.
Začátkem 2018 přestali pracovat na druhé studii a začali na změně územního plánu. A vše se opakuje. Architekt nedodává práci, nekomunikuje, je arogantní. Jiná Architektka, která byla k ÚP přizvána na původního projektanta nadává a již několikrát říkala starostovi, že ten architekt na to nemá. Od 2014 ČNB 2x zpřísnila hypotéky a zvedly se %. Výsledek nikde, starosta jen slibuje, a věří mu, že to bude hotovo. Jenže kde nic, tu nic. Dá se nějak bránit, případně dostat odškodnění? Děkuji květoslav.
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat nastalou situaci s místně příslušným stavebním úřadem, popř. nadřízeným stavebním úřadem (tedy krajským úřadem). Nemá-li Vámi obývaná obec vydaný platný územní plán, je stavební činnost možná za podmínek § 188a stavebního zákona.
Přestože postup obce je v tomto případě liknavý, domnívám se, že právo na odškodnění Vám nevzniklo. Váš případ totiž není možné zařadit do žádné z kategorií vyjmenovaných v § 102 stavebního zákona. Rovněž nelze říci, že by obec svým počínáním porušila některou svou právní povinnost.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neprovedení kompletní územní studie obcí ač bylo přislíbeno za vedení vodovodu na soukromém pozemku - jak postupovat?
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
Zrušení místa z organizačních důvodů a odmítnutí náhradního místa zaměstnancem - nárok na odstupné od zaměstnavatele
Manžel pracuje ve velké firmě jako skladník, řidič VZV. Jeho místo bude z organizačních důvodů k 31.3.2019 zrušeno. Pokud mu zaměstnavatel nabídne jiné místo a manžel ho odmítne, bude mít i přesto nárok na odstupné? I kdyby to bylo třeba místo podobné jako má v pracovní smlouvě, jen s jiným místem výkonu práce.
Děkuji za odpověď. Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má podle § 67 zákoníku práce právo na odstupné v případě, že jeho pracovní poměr končí na základě výpovědi zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů.
Z uvedené právní úpravy vyplývá, že právo na odstupné je podmíněno pouze způsobem (výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou zaměstnavatele a zaměstnance) a důvodem skončení pracovního poměru (důvody uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce).
Odmítnutí nabídky zaměstnavatele před dáním výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. c) zákoníku práce nebo před skončením pracovního poměru na základě takové výpovědi nebo dohody o skončení pracovního poměru z týchž důvodů, nemá vliv na právo zaměstnance na odstupné.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na odstupné při odmítnutí náhradního místa při zrušení původního místa z organizačních důvodů
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Sepsání nové kupní smlouvy na ojeté auto podle starého obchodního zákoníku - vliv na plastnost smlouvy
Dne 5.5.2018 jsem koupil auto za 35.000. Auto bylo po výměně spojky (to mi řekl prodejce), ale po pár měsících byl problém zařadit rychlost. Nyní jsem systém ovládání spojky odvzušnil, ale problém bude nejspíš v jedné součástce, která stojí cca 7.000 Kč. Ještě jsem přišel na to, že kompresor klimatizace je rozbitý a bez řemene (prodejce nevěděl jak se zapíná klimatizace, takže jsem funkčnost klimatizace na místě nezjistil). Zjištění, že je vylágrovaný je možné pouze po demontáži spodního krytu motoru, takže to zjistili, když měnili spojku. A další věc, že je nefunkční příhřev motoru (funguje jen pod 5 stupnů venkovní teploty, která nastala až teď a nemohl jsem ji tedy vyzkoušet).
Ve smlouvě mám, že jsem byl seznámen se stavem vozidla. Autobazar mi na otázku, co bylo měněno na spojce, odpověděl, že ví jen o tom, že byla dělaná před prodejem (vozidlo bylo původně nepojizdné). A jelikož se jedná o komisní prodej, tak s tím nemá nic společného. To já vím že v komisním prodeji se nevztahuje záruka, ale na smlouvě je prohlášení, že prodávající je výhradním vlastníkem - jestli při prodeji řekl, že se jedná o komisní prodej, to si nevybavuji.
Vím, že pokud by to byl obyčejný prodej, závada která se projevila v pruběhu půl roku od koupi, je považována za vadu, která již v době prodeje na vozidle byla (pokud se nejedná o součástky spotřební /pneu, destičky/). Takže vlastně v blízké době bych měl tyto vady oznámit prodejci, abych stihl ten půlrok. Stačí, když to bude emailem?
Děkuji za radu, či případnou pomoc. S pozdravem Ladislav
ODPOVĚĎ:
Již při prvním náhledu Vámi zaslané smlouvy je patrné, že odkazuje na staré, dnes (26.12.2018) již neplatné právní předpisy (starý občanský zákoník, obchodní zákoník), byť byla smlouva sjednána v roce 2018. Jde o tristní stav a smlouva je neplatná. Dle současného občanského zákoníku platí, že v případě Vámi odhalených nedostatků jde o tzv. skryté vady, tedy ze strany prodávajícího se jedná o vadné plnění. Vzhledem k výše řečenému tedy máte právo od smlouvy odstoupit (pro neplatnost i pro vadnost plnění), eventuálně požadovat odstranění skrytých vad na náklady prodávajícího, případně s ním můžete domluvit ještě další slevu. Prodávající zároveň nemůže namítat, že jste podepsal v rámci smlouvy prohlášení o tom, že jste byl detailně seznámen s technickým stavem kupovaného vozidla a to jednak na základě výše uvedeného, tj. neplatnosti smlouvy jako takové a na základě současného občanského zákoníku, který více chrání spotřebitele jako slabší stranu v obchodních transakcích, a proto připouští, že spotřebitel, tj. kupující nemůže poznat všechny vady při koupi, ale může je odhalit až při delším užívání předmětu koupě. V tomto případě je zcela jedno, zda se jedná o prodej již ojetého vozidla, či nového vozidla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost nové kupní smlouvy sepsané a odkazující na starý obchodní zákoník - je platná nebo ne?
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Zánik pobočky a nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu a odstupné
Byla jsem ve svém prvním zaměstnání, na pozici optometristy, rok a dva měsíce. Místo výkonu práce ve smlouvě je uvedeno Slaný. V tomto městě také pobočka optiky byla, bohužel byl její provoz z ekonomických důvodů do konce měsíce října 2018 ukončen. Provozovatelem mi byla nabídnuta nová pozice a to pozice pojízdné optometristky, kterou jsem odmítla. Zjistila jsem, že pokud je pobočka zrušena a v tom samém městě (místě výkonu práce) není žádná jiná pobočka, tak bych podle zákoníku práce měla dostat dvouměsíční výpověď od zaměstnavatele z organizačních důvodů a dvouměsíční odstupné. Po dobu výpovědi bych byla na překážkách ze strany zaměstnavatele.
Zaměstnavatel mi poslední den, kdy jsem byla v práci (23.10.) poslal mailem dohodu o ukončení bez udání důvodu, kterou jsem odmítla. Žádala jsem řádnou výpověď z pracovního poměru nebo dohodu z organizačních důvodů s odstupným ve výši čtyř průměrných měsíčních mezd.
Generální ředitel se k těmto možnostem vůbec nevyjádřil. Jen mi řekl, že rozhodně nebudu na překážkách.
Od 24.10.-2.11. jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN. 4.11.2018 jsem psala mail, co bude dál a odpověděli mi na něj až 7.11. (takže od 5.11. do 7.11. jsem nebyla v dočasné pracovní neschopnosti, ani mi nebyla zaměstnavatelem přidělena žádná práce). 9.11. mi přišel od mé nadřízené mail s cestovním příkazem na tento týden (12.11.-16.11.), s příkazem na pracovní cestu do Litvínova, Kralovic a České kamenice.
Má otázka zní: Mohou mě poslat na služební cestu (ve smlouvě mám napsán souhlas se služebními cestami), i když mé místo výkonu práce (pobočka ve Slaném) už neexistuje?
A pokud mi zrušili pobočku a po dočasné pracovní neschopnosti nepřidělili žádnou jinou práci je to automaticky bráno jako překážky nebo mi překážky musí navrhnou zaměstnavatel?
Musí mi po uzavření pobočky vystavit výpověď nebo dohodu z organizačních důvodů, pokud s nimi již pokračovat nechci a v místě výkonu práce není žádná jiná možnost mého uplatnění?
Děkuji za odpovědi, Miriam
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Z definice pracovní cesty uvedené v § 42 odst. 1 zákoníku práce vyplývá, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Vaše pracovní smlouva, kde je uvedeno místo výkonu práce (byť již neexistující), je stále platná. Na pracovní cestu tedy můžete být vyslána, pokud máte ve smlouvě uvedený souhlas.
Zákoník práce neupravuje sám o sobě odvolání souhlasu, je proto nutné obrátit se na občanský zákoník, konkrétně na § 1999 odst. 1, podle něhož zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.
Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že se ze strany zaměstnavatele může jednat o obcházení zákona, je možné se také obrátit na soud a požadovat, aby zaměstnavatel nenahrazoval nepřetržitým vysílám na pracovní cesty řešení situace, kdy došlo ke zrušení pobočky.
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci žádnou práci a ten nemá možnost práci vykonávat, nastupují překážky na straně zaměstnavatele automaticky, není nutné, aby je zaměstnavatel navrhoval.
Po uzavření pobočky, pokud není možnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy v místě výkonu práce, měla by být dána výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. a) zákoníku práce nebo uzavřena dohoda z téhož důvodu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zánik pobočky optometristy a odmítnutí funkce pojízdného optometristy - zěměstnavatel přesto přikázal jízdy jako pracovní cestu - je to v pořádku?
Vliv souhlasu zaměstnance s pracovní cestou na skutečné vyslání zaměstnavatelem
Žaloba na nepřidělování pracovních cest jako alternativa práce na zrušené pobočce (zaměstnavatel nahraduje nepřetržitým vysílám na pracovní cesty řešení situace, kdy došlo ke zrušení pobočky)
___
SPRÁVNÍ-ÚŘADY
Do kdy musí ústřednímu orgán státní správy odpovědět na dotaz občana o obecnou informaci
Ústřednímu orgánu státní správy jsem zaslal doporučený dopis s žádostí o obecnou informaci vztahující se k jeho činnosti. Ani po dvou měsících jsem žádnou odpověď neobdržel, prosím tedy o sdělení, zdali jsou pro státní instituce závazné nějaké lhůty (případně z čeho tyto lhůty vycházejí) pro odpověď na došlá podání a pokud ano, tak jakým způsobem se mohu domáhat odpovědi, pokud dotčený úřad na podání ani přes urgence nereaguje. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud jste si vyžádal obecnou informaci dle zákona č. 106/1997 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, pak správní úřad musí odpovědět ve lhůtě 15 dnů od dne, kdy Vaši žádost obdržel dle § 14 odst. 5 písm. d). Pokud ústřední orgán nereaguje, pak podejte buď stížnost na nečinnost k jemu nadřízenému úřadu, např. ministrovi, nebo podejte žalobu na nečinnost spr. orgánu u příslušného správního soudu, kterým je v případě ústředního orgánu Městský soud v Praze.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ústřednímu orgánu státní správy nereaguje na dotaz občana o obecnou informaci - jak se domoci odpovědi?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Úplné zbourání stavby - je možné požádat o rekonstrukci na stavební úřad?
Koupila jsem rekreační parcelu se zbouranou chatou. Minulý majitel chatu zboural bez stavebního povolení a zanechal po ní základovou desku 53 m2 obklopenou sutí, heraklitem, azbestem a asfaltovým papírem. Vše jsem vyklidila na vlastní náklady. Před koupí pozemku jsem se ujistila u stavebního úřadu a starosty obce, že budu moci na základové desce chatu obnovit. Základová deska je zapsána v katastru nemovitostí, má evidenční číslo a platím za ni daň, taktéž komunální odpad.
Podala jsem žádost o stavební povolení na rekonstrukci chaty na stávajících základech a části zdiva. K žádosti se vyjádřila zúčastněná strana Singulární společnost lesy, která sousedí s mým pozemkem. Vyjádřila se negativně z důvodu chráněného území Bílého potoka Veverská Bitýška a z důvodu že základová deska se nenachází 50 m od lesa. Ta chata tam byla několik desetiletí, zůstala po ní betonová základová deska do nezámrzné hloubky 80 cm a výšky 60 cm. V těsném sousedství se nachází dalších 10 chat těsně u lesa.
Po podání žádosti o stavební povolení na rekonstrukci chaty mne stavební úřad nejdříve tlačil ke stáhnutí žádosti nebo mi oznámí zamítnutí, ke kterému se nebudu moci již odvolat. Žádost jsem nestáhla a žádala jsem písemné zamítnutí. Jako reakci jsem dostala písemně " Oznámení o zahájení společného řízení" (žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) s předběžným ústním vyjádřením, že mi stavební povolení nebude uděleno za žádnou cenu a žádnou výjimku.
Chata byla zbouraná bez stavebního povolení, se sutí a nebezpečným materiálem na pozemku. Pravděpodobně zanedbání konání stavebního úřadu. Zůstala po ní základová deska 53 m zapsaná v katastru s evidenčním číslem. Ta chata de jure existuje. Chci ji obnovit. Jak mám konat v pravděpodobném zamítnutí? Kam se odvolat? Jsou možné výjimky od Lesů České republiky - stavby 50 m od lesa. Vlastně se nejedná o novu stavbu na zelené louce.
Můžete mi doporučit právníka který se zabývá stavebním právem a Lesní zákon v Brně? Děkuji Miroslava
ODPOVĚĎ: MOH
Skutečnost, že předmětná základová deska po odstraněné rekreační chatě je stále zapsána v katastru nemovitostí, má přiděleno evidenční číslo a dokonce za ní platíte daň a poplatek za likvidaci komunálního odpadu, lze považovat za důsledek neoprávněného odstranění rekreační chaty jejím bývalým vlastníkem. Tato skutečnost však v žádném případě nemůže Vaše právní postavení posílit, neboť při svém rozhodování by měl stavební úřad vycházet z faktického stavu, nikoli ze stavu „de jure“.
Domnívám se, že pakliže byla rekreační chata odstraněna takovým způsobem, že po ní zbyla toliko základová deska, nemůžete stavební úřad žádat o povolení její REKONSTRUKCE, resp. obnovy. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že stavební zákon rozlišuje celkem tři způsoby změn dokončených staveb, a to:
a/ nástavbu, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavbu, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úpravu, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby
(jak vyplývá z § 2/5 stavebního zákona).
S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě stavba de facto zanikla, neexistuje stavba, která by mohla být nástavbou zvyšována, přístavbou půdorysně rozšiřována či stavební úpravou jinak měněna. Je nicméně pravdou, že konkrétní úředník stavebního úřadu může vykládat toto ustanovení stavebního zákona šířeji a Váš stavební záměr do některého z typů změn dokončené stavby zahrne.
Dle mého názoru by tak bylo zapotřebí obrátit se na stavební úřad s žádostí o povolení výstavby zcela nové rekreační chaty. Vzhledem k tomu, že stavební úřad ve Vašem případě zahájil společné řízení, předpokládám, že dospěl rovněž k názoru, že změna dokončené stavby není možná a je zapotřebí žádat o povolení výstavby zcela nové rekreační chaty.
Pakliže se základová deska nachází v blízkosti lesa, a to méně než 50 metrů, bude stavební úřad moci rozhodnout pouze v případě, obdrží-li kladné stanovisko příslušného orgánu státní správy lesů (jak vyplývá z § 14/2 lesního zákona). Toto stanovisko bude mít formu tzv. závazného stanoviska. V tomto ohledu bude vše záviset na posouzení situace příslušným orgánem státní správy lesů, tzn. že není možné požádat o udělení výjimky.
Dle § 4/2 písm. a) stavebního zákona jsou stavební úřady povinny postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (například tedy dle lesního zákona). Dotčené orgány vydávají (mimo jiné) závazná stanoviska.
Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem (zde příslušným orgánem státní správy lesů) na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu (zde stavebního úřadu).
Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne (§ 149/1 a 4 správního řádu).
Obdrží-li tedy ve Vašem případě stavební úřad zamítavé závazné stanovisko příslušného orgánů státní správy lesů, nezbude mu nic jiného, než Vaší žádost zamítnout. To však samozřejmě neznamená, že byste se proti takovému rozhodnutí nemohla bránit.
Dle § 4/9 stavebního zákona ve spojení s § 149/5 správního řádu je možné nezákonné závazné stanovisko (vydané pro potřeby územního či stavebního řízení) změnit či zrušit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu (tedy příslušnému orgánu státní správy lesů) pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.
Je tudíž zapotřebí, abyste vyčkala, až bude Vaše žádost stavebním úřadem zamítnuta (a to právě na základě závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy lesů).
Následně bude možné se proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu bránit, přičemž tato obrana může být směřována i pouze proti obsahu závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy lesů. Zda bude nutné podat proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu odvolání či návrh na přezkum, bude záviset na typu řízení, které je před stavebním úřadem ve věci Vaší žádosti vedeno.
Pro učinění konkrétních kroků v rámci Vaší procesní obrany Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se věnuje oblasti stavebního práva či práva správního, přičemž pomocí tohoto vyhledávacího formuláře můžete vyhledávat například pouze mezi brněnskými advokáty).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se odvolat proti zamítnutí rekonstrukce chaty u lesa
___
OBČAN-BYDLENÍ
Může předseda družstva odvolat člena představenstva družstva?
Mám dotaz, zda je možné aby, předseda družstva mou osobu vyhodil z představenstva? Je zajímavé, že byl schválen volební řád, kde je možné volit náhradníka pro případ nemoci, úmrtí člena atd. pro případ aby mohl náhradník
nahradit chybějícího člena a nemusela být kvůli tomu svolávána schůze. Na co jsou platné stanovy, ve kterých není přesná specifikace voleb a nebo schválený lidmi volební řád, který byl vyvěšen od 5. 4. 2013.
A také je zajímavé že doposavad takto voleno bylo jen do doby kdy jsem začal kandidovat já - a světe div se již náhradník volen být nemůže. Což jednoznačně je vidět, kde byl volen pan Danko a náhradník pan Novák. Prosím o radu. Pokusím se ještě sehnat volební řád, který je dle mě platný a musí se podle něho volit. Děkuji, Kazimír
ODPOVĚĎ: ULČ
Na Váš dotaz nelze odpovědět, jelikož z přiložených dokumentů není jasné, jaký má bytové družstvo platný volební řád. Důležité je rozhodování členské schůze jako nejvyššího orgánu bytového družstva. Pokud rozhodlo hlasováním, pak by jeho rozhodnutí mělo být respektováno. Je otázkou, zda byla či nebyla členská schůze usnášeníschopná, jelikož z dokumentů není jasné, kolik členů bylo přítomno apod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Sesazení člena představenstva bytového družstva předsedou - může k tomu dojít?
Kdo může odvolat člena představenstva družstva?
____
RŮZNÉ-STAVBY
Jak zabránit spolumajiteli postavit přístřešek pro auto na společném pozemku, společně vlastněném pozemku
Vlastním společně se sousedem pozemek okolo domu rozdělen ideální polovinou. Naše vztahy nejsou ideální a on se rozhodl, že si postaví dřevěný přístřešek pro auto. Mohu tomu prosím nějak zabránit nebo počkat až postaví a potom podat žalobu na vyklizení? Děkuji. S pozdravem Kevin
ODPOVĚĎ: MOH
V první řadě je možné, abyste se proti sousedovu počínání bránil soukromoprávní cestou.
Je-li předmětný pozemek v ideálním spoluvlastnictví, přičemž každý z vás vlastní 50% tohoto pozemku, je zapotřebí abyste se na jakékoli stavební činnosti na tomto pozemku shodli (musí tedy dojít k dohodě).
Dle § 1128/1 občanského zákoníku totiž platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (ve Vašem případě může být většina hlasů získána samozřejmě pouze tak, že Vy i Váš soused se shodnete). Dle § 1129/1 občanského zákoníku pak platí, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Ať již sousedův stavební záměr spadá do kategorie běžné správy společné věci či do kategorie významné záležitosti týkající se společné věci, je nutné, aby mezi Vámi došlo k dohodě, tzn. že bez Vašeho souhlasu není soused oprávněn na spoluvlastněném pozemku stavět.
Na souseda se proto můžete obrátit s písemným upozorněním, že s jeho stavebním záměrem nesouhlasíte a nepřejete si, aby na spoluvlastněném pozemku vybudoval přístřešek na auto. Jeden stejnopis tohoto dopisu si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
Nebude-li soused Vašeho písemného upozornění dbát, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný okresní soud. Na soud se obraťte okamžitě po započetí se stavebními pracemi. U tohoto soudu se můžete domáhat v první řadě toho, aby vydal předběžné opatření, kterým sousedovi dočasně zakáže pokračovat ve stavební činnosti. Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a následně pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Obranu proti sousedově stavební činnosti můžete za určitých okolností vést i veřejnoprávní cestou.
Z dotazu nevyplývá, jaké rozměry by měl sousedův přístřešek mít a na jakém místě pozemku (jak daleko od jeho hranic) by měl být vybudován. Je však možné, že pro zřízení tohoto přístřešku bude Váš soused potřebovat rovněž příslušné přivolení stavebního úřadu. Pakliže Váš soused započne se stavební činností bez tohoto přivolení, bude možné, abyste kontaktoval místně příslušný stavební úřad s podnětem na prošetření (nelze vyloučit, že se totiž bude jednat o tzv. černou stavbu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabránit spolumajiteli postavit přístřešek pro auto na společném pozemku, společně vlastněném pozemku
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Soused mi mé listí spadané na jeho pozemek háže do keřů - jak se mám bránit?
Prosím o Vaši radu týkající se spadaného listí. Na zahradě máme několik původních vzrostlých stromů po prarodičích (splňujících i dnešní minimální odstup 3 m od hranice) a po nastěhování nového souseda na vedlejší pozemek každý rok na podzim řešíme tu stejnou situaci: Počká, až uklidíme zahradu, vše pohrabeme, pak na svém pozemku shrabe listí, které k němu z našich stromů nalétá či spadá, a postupně ho rozsype do našich keřů a stromků tak, že jsou ozdobené jako vánoční stromečky. V minulosti jsme nabízeli, ať shrabané listí hodí k nám přes plot na volnou plochu na jednu hromadu, ale to nechtěl. Také jsem nabízela, že k němu listí půjdu pohrabat, což pro něj bylo dle jeho slov neakceptovatelné.
Jelikož se stejná situace opakuje již po několikáté, domluva se sousedem není a vybírat z keřů rozseté listí spolu s mechem a trávou, kterou k tomu pohrabá, zabere poměrně dost času, nezbývá nic jiného, než začít situaci řešit. Proto prosím o radu, zda mám nějakou oporu v zákoně a popř. na koho bych se měla v této záležitosti obrátit a jak ji řešit.
Předem děkuji za Váš čas a pomoc. Mirka
ODPOVĚĎ: ULČ
Dle § 1021 občanského zákoníku Vám má soused umožnit vstup na jeho pozemek za účelem odstranění spadaného listí v Vašeho stromu. Pokud tak neučiní, nemůže Vám toto spadané listí házet zpět na Váš pozemek a rušit tak Vaši pokojnou držbu. V tomto případě jej můžete žalovat u soudu a požadovat, aby od svého konání upustil.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba proti sousedovi - spadnané listí z mých stromů na jeho pozemek shrabe a háže do mého keře, mých keřů
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
Pozastavení podpory v nezaměstnanosti na 6 měsíců - kontrola práce neschopných nezastihla nemocného doma
Syn byl od června objednaný na operaci kýly. Zaměstnavatel se ho snažil v práci zbavit kvůli dlouhé neschopence po této operaci. Došlo to tak daleko, že syn nakonec podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru k 26. září 2018.
Pak se přihhlásil na Úřad práce.
15.10.2016 šel na operaci. Po operaci komplikace, velký otok. Hematom má do dnešního dne a stálou bolest. 8.11.2018 šel znovu do nemocnice a bylo sděleno, že bude pravděpodobně potřeba další menší zákrok. Ovšem mezitím přišla kontrola z Úřadu práce ČR, tedy ÚP. Vycházky má od 13. -16 hod. Kontrola přišla v 11.15. Vyšetření 13,45. Cesta do nemocnice pěšky, pak čekání v čekárně. Dnes (16.12.2018) zanesl papír od lékaře na Úřad práce ČR. Zatím dostal 390 Kč. Je bez peněz, neměl ani na autobus. O jídle nemluvím. Já ho stále podporovat nemůžu. Dá se nějak bránit případnému zápornému rozhodnutí ÚP? Nebo požádat o příspěvek na živobytí?
Syn má neschopenku poprvé v životě, já kolem sebe vidím, jak spousta lidí toto zneužívá. A když vám doopravdy něco je, dopadnete takto. Zatím požádal o příspěvek na bydlení, ale nedostal nic. Četla jsem, že ÚP může přerušit výplatu dávek na 3 měsíce. Nebo syna automaticky může vyřadit? Děkuji za odpověď. Naďa
ODPOVĚĎ: VLA
Protože je Váš syn v evidenci úřadu práce, předpokládám, že před evidencí na úřadě práce došlo k ukončení jeho pracovní neschopnosti – jako dočasně práce neschopný by se nemohl stát uchazečem o zaměstnání – a teprve po evidenci na úřadě práce se stal opět práce neschopným.
Co se týče možného vyřazení Vašeho syna z úřadu práce, situace je následující: Podle § 30 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce vyřadí, jestliže bez vážného důvodu maří součinnost s krajskou pobočkou úřadu práce. Mařením součinnosti je i neplnění povinností stanovených v § 21 téhož zákona. Paragraf 21 odst. 7 zákona o zaměstnanosti pak říká, že:
"Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, je povinen dodržovat režim dočasné pracovní neschopnosti." Dodržování režimu znamená dodržování lékařem stanovených vycházek, mimo dobu těchto vycházek by se Váš syn měl zdržovat výhradně doma.
Pokud měl povolené vycházky až od 13 hodin, na vyšetření v nemocnici se měl dostavit ve 13:45, ale pracovníci úřadu práce ho nezastihli doma už v 11:15, je opravdu možné, že úřad práce Vašeho syna na dobu šesti měsíců vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání. Po tuto dobu nebude Vašemu synovi poskytována podpora v nezaměstnanosti. O této skutečnosti (vyřazení z evidence) přijde Vašemu synovi písemné rozhodnutí, proti kterému se může ve stanovené lhůtě odvolat. V případném odvolání bude zapotřebí dobře zdůvodnit, proč Váš syn nebyl zastižen doma v 11:15, když u lékaře měl být až ve 13:45. Předpokládám, že mu cesta do nemocnice netrvala 2,5 hodiny, obzvláště když uvádíte, že šel Váš syn do nemocnice pěšky.
To, zda bude mít Váš syn nárok na nějaké dávky, záleží na celkové finanční situaci Vaší domácnosti. Pokud syn žije společně s Vámi, bude vás úřad práce posuzovat společně a společně posuzovat i vaše příjmy. Jestliže úřad práce shledá, že Vy máte dostatečný příjem k tomu, abyste uživil vás oba, je možné, že synovi nárok na sociální dávky nepřizná.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kontrola práce neschopných nezastihla nemocného doma - byl na cestě do nemocnice nereálně dlouhou dobu a bude mu pozastavena podpora v nezaměstnanosti
___
OBCHOD-DANĚ
Jak neplatit daně při převodu nemovitosti z bývalého manžela na bývalou manželku nebo naopak
Převod, darování nemovitosti bývalým manželem, manželkou - je lepší darování nebo koupě kvůli daním?
Bývalý manžel, se kterým nežijeme, nebydlíme, nemáme společnou domácnost chce na mne přepsat auta a garáž (z důvodu věku). Bývalý manžel nemá vlastní děti.
Je z daňového hlediska výhodnější kupní smlouva za Kč 1, -- za auta nebo darovací smlouva? On by neplatil nic, ale jak to bude u mne? Garáž také lepší převést na základě Kupní smlouvy za Kč 1, -- a uhradit daň z převodu z odhadní ceny?
On by neplatil nic, já daň z převodu. Je to tak? Jak by to bylo v případě darování? Děkuji. Naděžda
ODPOVĚĎ: HEC
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitosti) je úplatný převod vlstnického práva k nemovité věci. V případě Vaší kupní smlouvy na nemovitost, bude základem pro daň srovnávací daňová hodnota (což je 75 % z ceny zjištěné znalcem podle zákona o oceňování majetku nebo 75 % směrné hodnoty nemovitosti). Daň pak bude činit 4 % ze základu daně.
V případě darování se jedná o bezúplatný převod, ten nepodléhá dani z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitosti), ale bude podléhat na Vaší straně dani z příjmů. Protože už nejste manželé a ani spolu nebydlíte ve společné domácnosti, tak se na Vás bohužel nevztahuje osvobození. Z darované nemovitosti budete platit daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 % z hodnoty nemovitosti zjištěné podle zákona o oceňování majetku.
Na základě Vámi uvedených skutečností je výhodnější zvolit kupní smlouvu.
Váš bývalý manžel by neplatil nic, v případě prodeje nemovitosti, kterou držel více než 5 let, se na něj vztahuje osvobození od daně z příjmů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout placení daní při převodu nemovitosti z bývalého manžela, manželky na bývalou manželku, manžela
___
RŮZNÉ-STAVBY
Stavební povolení podle starého stavebního zákona - bude na kolaudaci aplikován nový stavební zákon?
Dle stavebního povolení SP ze dne 12.9.1996 prováděl funkci technického dozoru manžel (stavební technik) sám na naší stavbě - Rekonstrukce verandy a mansardy. Nyní máme kolaudaci a místní stavební úřad nám oznámil, že vzhledem k tomu, že stavební povolení bylo vydáno 1996, bude kolaudace provedena dle zákona č. 50/1976 Sb a že bude požadovat ke kolaudačnímu řízení podklady uvedené v podmínkách stavebního povolení ze dne 12.9.1996 (písemné prohlášení odborného dozoru stavby o nezávadnosti provedených prací, atd.) V dalším dopise od stavebního úřadu je požadavek, že musí být vyjádření technického dozoru - autorizovaná osoba na kontrolním dnu nám toto řekla, že je to dle nového stavebního zákona. Manžel se telefonicky dotazoval na Krajském úřadě (protože se mu tento požadavek nezdál - když kolaudujeme dle starého zákona, tak by měly platit i původní podmínky) a zde mu pracovnice řekla, že si může vyjádření dát sám vzhledem k tomu, že se koaluduje podle zákona 50/1976 Sb. Dnes (16.12.2018) přišel opět dopis z místního stavebního úřadu a manželovo prohlášení jako technického dozoru neuznaly a opět požadují Prohlášení odborného dozoru stavby od autorizované osoby. Jak je to tedy správně? Dle nás, našeho projektanta i té pracovnice z K. úřadu může manžel dát vyjádření a je platné, ale dle místního stavebního úřadu musí být vyjádření od autorizované osoby.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Natalia
ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud bylo stavební řízení zahájeno před účinností současného, platného stavební zákona, pak se podmínky schválení stavby, kolaudace atd. řídí dle tehdy platného stavebního zákona. Stavební úřad tak prosazuje tzv. retroaktivitu, která je však v českém právu až na pár vyjímek (trestní právo), zakázána. Proto mněla pravdu úřednice krajského úřadu a stavební úřad na Vás nesmí aplikovat stávající právní úpravu. Pokud by stále trvali na svém, můžete se odvolat (v případě, že bydu v dané věci vydáno rozhodnutí) nebo vznést stížnost ke krajskému úřadu, který je nadřízeným Vašemu stavebnímu úřadu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo může být odborný dozor na stavbě podle starého stavebního zákona a nového stavebního zákona?
___
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ
Placení sociálního a zdravotního při pobírání výsluhového příspěvku a zisku z podnikání
Chtěl bych začít podnikat jako OSVČ, předpokládaný příjem mám zajištěný na částku 8.000 Kč měsíčně pro jednu společnost. K tomuto příjmu budu pobírat výsluhový příspěvek ve výši 16.000 Kč měsíčně. Zajímá mě v jaké částce budu platit odvody na sociální a zdravotní pojištění z podnikání. Podnikání bude v poskytování tělovýchovných a sportovních službách. Děkuji za Vaši odpověď. Klement.
ODPOVĚĎ: ULČ
Přesnou částku Vám takto nelze vypočítat, protože Vaše informace zde uvedené nejsou úplné. Odvody se vypočtou z daňového základu za předchozí rok. Aby došlo k přesnému výpočtu daně, pak je nutné vědět, že jsou zdanitelné příjmy a nezdanitelné (do těch patří např. bezúplatná plnění (dary), platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, platby na životní pojištění, zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání, zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, atd.). Dalšími slevami na dani jsou: sleva na poplatníka 24 840 Kč (2070 Kč za měsíc), sleva na vyživovanou manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně), sleva na vyživovanou manželku ZTP/P 49 680 Kč, sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc), sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc), sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc), sleva pro studenta 4020 Kč (335 za měsíc), daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc), daňové zvýhodnění na druhé dítě 19 404 Kč (1617 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 24 204 Kč (2017 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),
daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 38 808 Kč (3234 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 48 408 Kč (4034 Kč za měsíc), sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení max. 12 200 Kč (uplatňuje se ročně), sleva za elektronickou evidenci tržeb 5000 Kč (uplatňuje se jednorázově, ročně). Jak z tohoto výčtu vidíte, musel byste zde uvést z dnešního pohledu dost citlivé osobní údaje, a proto Vám mohu dotaz zodpovědět jen v obecné rovině. Pro Vaši představu, uvádím, že pro výpočet daně u OSVČ je nutné vědět, zda budete uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě se ale musí evidovat) nebo využijete tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. Odpočtem výdajů od příjmů Vám vyjde základ daně, což je vyměřovací základ pro výpočet odvodu na zdravotní a sociální pojištění. Obecně je to polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Pro výše uvedené spíše doporučuji obrátit se na daňového poradce, kterým Vám vše vypočítá přesně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv daňového základu z minulého roku na placení sociálního a zdravotního pojištění
__
SPRÁVNÍ-OBCE
Může osoba bez vysoké školy, VŠ dělat vedoucího odboru obce, města?
Žádám Vás o právní názor ve věci vedoucích úředníků, které jsou v obci do funkce jmenování radou města. Chtěl jsem se zeptat zda člověk, který vykonával léta zástup ve funkci zástupce vedoucího a nemá vysokoškolské vzdělání, může vykonávat funkci vedoucího, zda tomu nebrání žádný zákon. V platovém zařazení by se jednalo o 11 platovou třídu (platová tabulka č. 3). Může takovýho zaměstnanec vykonávat funkci vedoucího i za tu cenu, že by např. byl na praxi pokrácen (tzn. měl by nižší platový stupeň) a lze udělat výjímku v rámci vzdělání a tohoto zaměstnance jmenovat do fce vedoucího? Děkuji. Mario
ODPOVĚĎ:
Zákon o obcích k tomuto uvádí, že radě obce je vyhrazeno na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, přičemž zvláštním zákonem se rozumí zákon č. 312/2002 Sb. – o úřednících územně samosprávných celků.
Kromě předpokladů, které musí vedoucí úředník splňovat a které se vztahují vůbec k výkonu funkce úředníka (tj. § 4 tohoto zákona), jsou další předpoklady pro výkon funkce vedoucího úředníka uvedeny v § 5, dle kterého:
Vedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 4 a má nejméně tříletou praxi
a) jako vedoucí zaměstnanec, nebo
b) při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu,
c) ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce.
(2) Délka praxe podle odstavce 1 musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce.
Současně tato osoba musí splňovat předpoklady stanovené zákonem č. 451/1991 Sb. (např. tato osoba nebyla příslušníkem Lidových milicí). V případě, že jste se narodil po 1.12.1971, stanovuje pro Vás zákon v § 20 výjimky.
Co se týká samotného vzdělání, tak to je upraveno především v § 17 a násl. zákona č. 312/2002 Sb.
Dle § 18 je úředník povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na
a) vstupním vzdělávání,
b) průběžném vzdělávání, a
c) přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti,
nestanoví-li tento zákon jinak.
Vedoucí úředník a vedoucí úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci též účastí na vzdělávání vedoucích úředníků (§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak.
Dle § 33 platí:
Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů nebo povinnost účastnit se vstupního vzdělávání nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části podle § 34. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné části se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě.
Uznávání vzdělání úředníků je pak podrobně upraveno ve vyhlášce č. 304/2012 Sb.
Tento posledně zmiňovaný zákon a § 33 zákona č. 312/2002 Sb. stanovují, že lze prokázat požadovanou odbornou způsobilost absolvováním bakalářského či magisterského oboru na vysoké škole. Nicméně není to povinnost, lze splnit i absolvováním potřebných školení.
Pokud ovšem nebudou splněny uvedené předpoklady pro jmenování do funkce vedoucího úředníka, nelze takovou osobu jmenovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může osoba vykonávající zástup vedoucího odboru obce, města nastoupit na místo vedoucícho, když nemá VŠ, vysokoškolské vzdělání?
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Právo dát výpověď v práci dle §51 Zákoníku práce - akvizice (prodej a převod) firmy na nového majitele
Výpověď v práci, zaměstnání - ke konci května 2018 se společnost, ve které pracuji (na HPP na 12 měsíců) nechala koupit a prošla tedy přechodem práv a povinností. Na základě § 51a Zákoníku práce jsem chtěl podat výpověď bez výpovědní lhůty. Zmínil jsem se o tom na hromadné radě HR ale jejich názor na věc je ten, že jsem na to měl právo do 31.5. kdy k akvizici došlo. Zjistil jsem ale, že z § 339a ZP by mělo vyplývat, že je takto možné podat výpověď i dva měsíce poté.
Má otázka je tedy zda mám správné informace a pokud ano tak jakým způsobem se mám na tyto zákony odvolat, jelikož to v nich není explicitně dáno.
Poznámka:
Důvod proč tohle vůbec řeším je ten, že mám nabídku jiné práce kde musím nastoupit začátkem měsíce a mám obavu, že by mě nepřijali pokud bych nedodržel výpovědní lhůtu.
K názoru, že je tohle možné jsem dospěl pročítáním právních webů, které se tímto zabývaly. Jen díky tomu, že se o tom někde píše mi tohle zaměstnavatel samozřejmě neuzná.
Zdroj: http://www.bulletin-advokacie.cz/jak-se-vyvarovat-chybne-vypovedi-z-pracovniho-pomeru
"Možnost k podání výpovědi má ještě ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností."
Děkuji za Váš čas a přeji příjemný den, Martin.
ODPOVĚĎ:
Z hlediska dalšího trvání pracovního poměru v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je rozhodující, k jakému datu je tento přechod práv a povinností účinný. Jestliže se jedná o datum 1. 6. , pak jste opravdu měl, tak jak Vám sdělil zaměstnavatel, možnost dát výpověď nejpozději ke dni předcházejícímu dni účinnosti přechodu práv a povinností dle § 51a. Pokud jste tak neučinil, můžete dát výpověď kdykoliv (protože účinností přechodu práv a povinností jste se stal zaměstnancem nového zaměstnavatele za stejných podmínek, jako u předchozího), ale pracovní poměr vám na rozdíl od předchozí možnosti neskončí ke dni účinnosti (resp. dni předchozího účinnosti), ale až uplynutím výpovědní doby. Samozřejmě se můžete se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodnout, pak váš pracovní poměr skončí ke dni, na kterém se dohodnete.
§ 339a upravuje širší práva zaměstnance, pokud nový zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne stejné pracovní podmínky, jako zaměstnavatel předchozí. V takovém případě, pokud se zaměstnanec rozhodne, že za těchto změněných podmínek už pro nového zaměstnavatele pracovat nechce, a dá výpověď do 2 měsíců od účinnosti přechodu práv a povinností, může se soudně domáhat určení, že výpověď byla u zaměstnance motivována změnou pracovních povinností a jestliže to soud potvrdí, má zaměstnanec právo na odstupné. § 339a tedy neumožňuje dát výpověď ještě 2 měsíce po účinnosti přechodu práv a povinností se stejnými účinky, jako je to stanoveno v § 51a ZP.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Akvizice firmy - do kdy je možné podat výpověď?
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Určovací žaloba - soudní poplatek, poplatek na soud
2015 jsem zakoupila od Obce Stráž nad Nisou pozemek, prodej pozemku trval 3 roky, žádost o pozemek byla na Obec podána v březnu 2013. Opakovaně byl pozemek projednávám v Zastupitelstvu, v doložce v kupní smlouvě je zveřejnění a projednání v Zastupitelstvu. Byli vyzváni i majitelé sousedních pozemků. Část si zakoupil soused, další vlastník pozemků byl na Obci a řekl, že to nechce. Zveřejnění se ze spisu ztratilo, a paní starostka podala trestní oznámení na předešlého starostu pana Mgr. Jaschkeho, že prý padělal vyvěšení.
Jedná se o pozemek XXXX/X a p. p. č. XXXX/X v k. ú. Stráž nad Nisou a o tyto pozemky má Zájem pan Novák, který v roce 2016 zakoupil průmyslový objekt na p. p. č. XXXX/X a parcelu XXXX/X. Aby měl lepší přístup z komunikace, zachtělo se mu vlastnit mé pozemky, nehledě na to, že starostka paní Kysilková je jeho kamarádka.
Poradila mu, aby podal stížnost na Ministerstvo vnitra, MV napsalo, že navrhují vyhotovení nové kupní smlouvy, což Obec udělat nechce. U výslechu na Policii mají podezření, že panu Novákovi někdo vynesl informace o tom, že tam vyvěšení není. Já sama jsem vyvěšení viděla, prostě se ztratilo a obec tvrdí, že pozemek vyvěšen není.
Pan Novák si i přivlastnil studnu, nejlépe by chtěl všechno, co je v mém vlastnictví. Studna se řeší, můj právník mi sdělil, že studna je na základě dokladů moje a chce, aby určovací žalobu podal pan Novák.
Na vašich stránkách je určovací žaloba, myslím, že bych jí zvládla sama. Mám dotaz, jak výše uvedené pozemky řešit a kolik stojí podání určovací žaloby na soud. Děkuji, Marta
ODPOVĚĎ: ULČ
Soudní poplatek za tento typ řízení je 5000 Kč za každou nemovitost. Pokud jste již kontaktovala ohledně Vašeho sporu advokáta, tak Vám patrně poradil, jak tento spor řešit. Určovací žalobu samozřejmě můžete sepsat sama, ale pokud chcete mít jistotu, že jste vše v žalobě správně podala a hlavně - nevynechala podstatné věci, které se mnohdy laikům zdají nepodstatné, doporučuji nechat sepsání takovéto žaloby na advokátovi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zveřejnění výzvy občanům se ztratilo - trestní oznámení pro falšování vyvěšení listiny na obecní vývěsce
___
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Příplatek za přesčas v pracovní den - kolik Kč?
Manžel pracuje ve stavební společnosti s. r. o. jako stavební technik s měsíční mzdou. Jeho pracovní doba je od 6.00 do 14.30 hodin. Počítá se mu 8 hodin práce a 0,5hod. přestávka na svačinu nebo oběd. Když pracuje déle, tak jsou počítány od 14.30 hod. do konce pracovní doby všechny odpracované hodiny tento den jako přesčas a nebo se odečítá ještě nějaká další neplacená přestávka? Prosím, jaký je příplatek k sazbě za odpracovanou přesčasovou hodinu ve všední den, jaký je příplatek za sobotu, za neděli a za práci ve svátek? . V pracovní smlouvě nemá o přesčasech nic uvedeno, takže vycházíme z toho, že mu firma má zaplatit všechny odpracované přesčasové hodiny v základní hodinové sazbě + příplatek. Je to tak?
Na výplatní pásce za duben má uvedeno: Odměny celkem (odměny, prémie, příplatky). 20000 Kč
z toho prémie ... 20000 Kč
Na pásce za srpen má uvedeno : Odměny celkem (odměny, prémie, příplatky). 3000 Kč
z toho prémie. 0 Kč.
U obou pásek tvrdí paní majitelka, že jsou to zaplacené přesčasy. Je divné, že jednou to je na pásce uvedené jako prémie a podruhé jako příplatek za přesčas. Manželovi se nyní jedná o zaplacení přesčasových hodin a paní majitelka tvrdí, že jsou již všechny zaplaceny v rámci odměn. Může ona vydávat prémie za duben za vyplacení přesčasových hodin zpětně?
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Maryna
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Přestávka na jídlo a oddech je poskytována zaměstnanci vždy po 6 hodinách. Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Jiná, než Vámi zmíněná přestávka na jídlo, by se tedy neměla "odečítat".
Příplatek za práci přesčas činí nejméně 25 % průměrného výdělku, za práci ve svátek nejméně 100 % průměrného výdělku, za sobotu a neděli nejméně 10% průměrného výdělku.
Příplatky se sčítají.
Z výplatní pásky musí být zcela zjevné, kolik hodin bylo odpracováno v kterém režimu (zda ve svátek, presčas atd.) a kolik bylo za tyto hodiny zaplaceno, aby měl zaměstnanec kontrolu na tím, zda zaměstnavatel plně proplácí všechny příplatky. Prémie za duben proto nelze považovat za vyplacení příplatků za kterýkoli měsíc.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výplatní páska - musí být zvlášť uveden přesčas, státní svátek a plat, mzda za tuto odpracovanou dobu?
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Účinnost a platnost smlouvy - rozdíl
Dozvěděl jsem se, že existuje rozdíl v pojmu účinnost a platnost smluv. Rozumím tomu v použití například v pronájmech. Můj dotaz zni:
Uzavírám smlouvy, kde si specifikujeme nějaké podmínky a co se děje v případě odstoupení od smlouvy (storno).
Pokud nastane případ, že klient nezveřejní smlouvu v registru smluv (dle zákona) dojde po 3 měsících ke zrušení smlouvy. Tedy nějaké storno podmínky mi jsou ve smlouvě k ničemu?
Příklad: Jsem firma zajišťující velký teambuilding pro 200 lidí. (zajistit prostory, jídlo, lidi atd.) Sepíšeme smlouvu s jinou firmou, kde si určíme storno poplatky 50% v případě zrušení ze strany objednavatele. Tuto smlouvu sepíšeme 4 měsíce před akcí, kde ve smlouvě je napsáno že objednavatel zajistí nahrání do registru smluv". Pokud se objednavatel rozhodne, že akci nechce, stačí počkat 3 měsíce a smlouva bude zrušena, tedy žádné storno? a veškeré přípravy nikdo nezaplatí?
2) Věta: "účinnost smlouvy nabývá vložením do registru smluv." Má nějaký efekt, když toto by mělo být jasné již ze zákona? Děkuji Jonáš
ODPOVĚĎ: ULČ
Není mně jasné, zda uzavíráte smlouvy se státními a veřejnoprávními institucemi, územně samosprávnými celky, státními podniky, právnickými osobami, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek, s plněním nad 50 tis. Kč bez DPH, poněvadž tato povinnost se vztahuje jen na tyto případy. Pokud ano, tak se tato povinnost vztahuje na smlouvy uzavřené po 1.7. 2016. Pokud by tedy takováto smlouva nebyla do 3 měsíců od podpisu zapsána v registru smluv, pak se na ni hledí, jako by vůbec nevznikla. Zveřejnění smlouvy může provést jedna ze smluvních stran, proto tento úkon můžete provést i Vy, pokud by hrozilo, že to neprovede druhá smluvní strana. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že zveřejnění smlouvy v registru smluv zajistí objednatel, tj. druhá strana, pak na takovéto ujednání jednoduše nepřistupujte. Smlouva je vždy v dispozici obou stran, takže je to na Vás a Vašich obchodních partnerech, jaká pravidla si nastavíte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Automatické zrušení smlouvy pro nezveřejní smlouvu v registru smluv dle zákona (3 měsíce)
Vliv automatického zrušení smlouvy na stornopoplatek - má zhotovitel (poskytovatel služby) na stornopoplatek nárok?
___
RODINA-SJM
Manžel v rozvodovém řízení neplatí společné závazky (dluhy) manželů - jak postupovat?
Jsme v rozvodovém řízení, které bylo pozastaveno, protože není dořešena péče o děti. Máme společné jmění manželů SJM. Nabízela jsem manželovi majetkové vyrovnání. To ale odmítl s tím, že se dohodnout nehodlá - chce víc peněz, než na kolik má nárok. Manžel mi vůbec nepřispívá na úhradu společných závazků (hypotéka apod.) - hradím je sama. V důsledku toho nemám na úhradu nájmu, kde vzniká dluh.
Navíc si manžel začal brát bez mého vědomí úvěry na vysoké částky. Otázkou je zda je hodlá splácet. Nemám peníze, jsem sama se dvěma dětmi - dostávám výživné, které na potřeby dětí nestačí. Z mojí výplaty mi po uhrazení společných závazků a nákladů na byt nezbývají žádné peníze - ještě mi chybí - pokud zaplatím nájem.
Čeká nás soud o výživné na manželku - manžel tvrdí, že máme stejnou životní úroveň. Jeho přiznaný příjem je 36 tis, můj 17 500, -. Aby nemusel výživné platit, obviňuje mne z nevěry a fyzického napadání.
Jak ho mohu donutit aby společné závazky začal hradit? Případně jak to mám ošetřit, abych po něm mohla při majetkovém vyrovnání zaplacené částky vymáhat? Navíc se bojím, že nebude svoje nové závazky platit a do bytu kde již nebydlí budou chodit exekutoři zabavovat společný majetek. Vzhledem k výše zmíněnému není možná ani dohoda o zúžení SJM.
Mohu po manželovi požadovat polovinu dlužného nájmu při majetkovém vyrovnání?
Jak se zachovat pokud budou do bytu chodit exekutoři zabavovat společný majetek, protože nebude hradit nově vzniklé závazky?
Jak budu prokazovat, že o jeho dalších závazcích nic nevím? Nemám vůbec žádný přehled o tom, co si kde vzal a kolik.
Děkuji a přeji hezký den. Matylda
ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud máte dluhy na majetku v SJM, tak v případě rozvodu a tím majetkovém vypořádání se i na úhradě dluhů musíte podílet oba rovným dílem. Bohužel na majetek v SJM se vztahuje i případný exekuční titul, kterým by bylo soudní rozhodnutí týkající se dluhů, které má Váš manžel z doby exitence manželství. Samozřejmě, že dluhy, které po rozvodu bude Váš, v té době již bývalý, manžel dále vytvářet, Vy již hradit nebudete.
Pokud máte nižší příjem, než manžel, a u soudu prokážete, že se po rozvodu ocitnete v životní nouzi, pak by měl soud stanovit manželovi (tj. v té době již bývalému manželovi) výživné na Vás, jako jeho bývalou manželku.
Pokud máte na mysli otázkou: "Jak se zachovat pokud budou do bytu chodit exekutoři zabavovat společný majetek, protože nebude hradit nově vzniklé závazky? " situaci po rozvodu, pak jak je výše uvedeno, se na nové dluhy po rozvodu Vaše povinnost, hradit je, nevzniká. Pokud máte na mysli ony závazky, které vznikly během existence Vašeho manželství a exekutor bude chtít exekuovat majetek, který byl v SJM, vzniká otázka, kdy bylo exekuční řízení zahájeno. Pokud by toto řízení bylo zahájeno v době před majetkovým vypořádáním, pak Vám může být majetek, který byl původně v SJM, zabaven, byť již budete rozvedeni a SJM již nebude existovat. Pokud by však exekuční řízení bylo zahájeno až po majetkovém vypořádání, pak na Váš majetek exekutor již nemůže.
Bohužel, v případě, že bude moci exekutor na Váš majetek ze zákonných důvodů, pak se jen stěží budete moci bránit tvrzením, že jste o manželovo závazcích nevěděla, neboť se k těmto skutečnostem v exekučním řízení nepřihlíží.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Manžel si bere úvěry bez souhlasu manželky v době rozvodu, rozvodového řízení - bude manželka také dlužník?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Překreslení projektu kvůli odstupovým vzdálenostem stavby od hranice sousedního pozemku, možnost umístění okna
Chystáme projekt na rodinný dům, RD a bohužel už po třetí jej musíme překreslit kvůli sousedovi. Ten si koupil značně malý pozemek od státu o rozloze 132 m2 a nechce aby jsme udělali odstup od hranice našich pozemků 3,5 m.
Že pokud takový odstup uděláme, bude mít znehodnocenou investici a nic že tam nepostaví. Pokud jsme se chtěli přiblížit na 2 m, měl zase problém i s oknem od kuchyně, kterou jsme oddělili od obytné části.
Pořád říká, že nemá problém, ale diktuje nám pouze svoje stanoviska. Pokud odstoupíme na zákonný odstup v nejužším místě na 3,5m, tam kde chceme mít okno od obytné kuchyně bude už vzdálenost od hranice pozemku přes 4 m.
Nejprve nám soused diktoval podmínky, jak jsme mu řekli že zrušíme garáž a odstoupíme na 3,5m, začal s vyhrožováním, že nám zablokuje stavbu, že mu znehodnotíme investici do pozemku atd.
Máme právo dle zákona, když odstoupíme mít tam okno? Jak dalece se může odvolávat? Nejprve na stavebním úřadě, pak na kraj a pak? Jak nám bylo zděleno ze stavebního úřadu, pokud dodržíme zákonné odstupy od všech sousedů, stavební úřad s tím nemá problém. Může tento spor vyústit až k soudu? myslím ze strany souseda. Děkuji Michaela
ODPOVĚĎ: MOH
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Minimální odstupová vzdálenost:
Ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že na sousedově pozemku není zatím vybudována žádná stavba (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Minimální odstupové vzdálenosti staveb jsou upraveny vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. Konkrétně dle § 25/2 této vyhlášky platí:
„Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností ...“
Vzhledem k tomu, že na sousedově pozemku zatím žádná stavba nestojí, je pro Vás závazná de facto pouze povinnost umístit Váš dům alespoň 2 metry od hranice pozemků. S ohledem na skutečnost, že na sousedově pozemku může být v budoucnu rovněž realizována stavba, je samozřejmě vhodné vzít na zřetel i první závazek (tedy povinný odstup rodinných domů minimálně 7 metrů). Přestože platná právní úprava nestanoví, že předmětná sedmimetrová odstupová vzdálenost by měla být mezi sousedy dělena napůl (tedy na každém pozemku 3,5 metrů), jedná se o projev Vaší dobré vůle, pokud jste ochotni umístit svůj rodinný dům právě 3,5 metrů od hranice pozemků.
V každém případě platí, že zachováte-li tuto tříapůlmetrovou odstupovou vzdálenost, splníte požadavky dle platné právní úpravy a ze strany stavebního úřadu byste se proto neměli setkat s žádnými obtížemi (což Vám již stavební úřad naznačil).
Soused Vás samozřejmě nemůže vázat svými požadavky, které jdou nad rámec platné právní úpravy. Pakliže bude Váš soused vznášet v rámci řízení před stavebním úřadem požadavky, které se budou vymykat platné právní úpravě (bude-li například žádat, abyste svůj rodinný dům odsunuli více než 3,5 metrů od hranice pozemků), neměl by uspět.
2/ Možnosti sousedovy obrany:
Předpokládám, že soused nebude ochoten odsouhlasit Vám umístění Vašeho rodinného domu (do vzdálenosti 3,5 metrů od hranic pozemků) svým podpisem na situačním výkresu. V takovém případě bude nutné, abyste zahájili územní a stavební řízení, v jejichž rámci bude Váš soused oprávněn vznášet své námitky, s nimiž se bude muset stavební úřad vypořádat (což samozřejmě neznamená, že by těmto námitkám musel vyhovět).
Nebude-li Váš soused s výsledkem řízení před stavebním úřadem spokojen, bude oprávněn se v této věci odvolat k nadřízenému stavebnímu úřadu (krajský úřad).
Pakliže se soused nesmíří ani s výsledkem odvolacího řízení (pokud tedy krajský stavební úřad rozhodne opět ve Váš prospěch), bude oprávněn napadnout rozhodnutí krajského stavebního úřadu správní žalobou (která se podává ke krajskému soudu). V rámci tohoto soudního řízení by na jedné straně figuroval Váš soused a na druhé straně krajský stavební úřad; Vy byste měla postavení vedlejšího účastníka (jelikož výsledek tohoto soudního řízení by se Vás mohl dotknout).
Neuspěje-li Váš soused ani před krajským soudem, bude (za splnění určitých okolností) oprávněn podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Předpokládám však, že Váš soused takový postup (s ohledem na jeho nákladnost) nezvolí.
3/ Soudní řešení:
Kromě soudního řízení před krajským a eventuálně i Nejvyšším správním soudem, které popisuji výše, bude Váš soused případně oprávněn zahájit soudní řízení i přímo proti Vám (a to u místně příslušného okresního soudu).
Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Váš soused) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (například nadměrné zastínění sousedního pozemku), může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby.
Tohoto zákazu se může držitel domáhat pouze v případě, byl-li v rámci územního a stavebního řízení aktivní (tzn. zejména tehdy, pokud v rámci těchto řízení vznášel své námitky).
Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Pokud dodržíte minimální odstupové vzdálenosti dle platné právní úpravy, resp. budou-li tyto odstupové vzdálenosti schváleny stavebním úřadem a Vy budete při výstavbě postupovat dle schválené projektové dokumentace, lze si jen těžko představit, že by soused s takovou žalobou u soudu uspěl.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba proti postavení stavby kvůli ostupové vzdálenosti stavby od hranice pozemků
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Kupní smlouva nemovitosti bez zapsání do katastru nemovitostí - do kdy se musí smlouva zavkladovat na katastru nemovitostí ČR?
Podepíšeme (1 prodávající a 1 kupující) kupní smlouvu o koupi nemovitosti (pozemku) s ověřením podpisů. Tuto smlouvu však zatím založíme a nepodáme návrh na vklad do evidence nemovitostí.
Vím, že to přináší určitá rizika, jako je úmrtí atd. , ale jde mi o následující:
- Jak dlouho je tato smlouva obecně platná?
- Přijme ji ke vkladu katastrální úřad bez její aktualizace např. za 3 nebo 5 roků?
Děkuji. Hezký den. Josef
ODPOVĚĎ: ULČ
Kupní smlouva je platná do okamžiku, kdy jedna ze stran tuto smlouvu bude chtít vypovědět. Do té doby se považuje za platnou. Katastr nemovitostí ČR nezkoumá, co a kdy si kupující a prodávající, ujednali. Pro katastr je podstatné, aby ve smlouvě bylo dostatečně jasné, kdo je vlastníkem nemovitosti, zda je nemovitost přesně ve smlouvě vymezená. Ostatní je již jen na prodávajícím a kupujícím, samozřejmě i daná rizika.
Musíte však mít na paměti, že vlastnická práva se na kupujícího převádí až zápisem do katastru, nikoliv podpisem smlouvy, či zaplacením ceny nemovitosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv nezapsání kupní smlouvy do katastru nemovitostí na vlastnictví, vlastnická práva
Je nutné aktualizovat kupní smlouvu pokud nebyla několik let vnesena do katastru nemovitostí ČR?
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Kdy může domov se zvláštním režimem vystěhovat problémového klienta?
Mám otce, který trpí schizofrenií a je alkoholik. Od mládí pil, byl agresivní na matku i na nás děti i na svoje rodiče. Je 2x rozvedený. 2008 byl hospitalizován v Havlíčkově Brodě na psychiatrii z důvodu, že měl halucinace, bludy, pil, bydlel sám v domku po rodičích, který zdědil můj bratr a otec tam má věcné břemeno. Odstřihli mu elektřinu, nepracoval, nepobíral žádné peníze, měl dluhy za elektřinu a TV poplatek. Se svými dvěma bratry jsme jednali s obvodním doktorem a psychiatrem a podařilo se nám ho přemluvit aby se léčil na psychiatrii.
Tam s lékaři nespolupracoval, odmítl protialkoholní léčbu, narušoval léčení. Asi po půl roce se vrátil domů a sehnala jsem mu bydlení v domě s chráněnými byty. Také jsme jednali o omezení svépravnosti, které tehdy nebylo vyhověno.
Mezitím jsme otci vysoudili invalidní důchod a dostal zpětně cca 200.000 Kč invalidní důchod za předešlé 2roky, které jsem uložila na vkladní knížky. Do 2017 bydlel v domě s chráněnými byty.
Otec nebyl schopen se o sebe postarat. Vozila jsem ho k lékaři, po úřadech, uklízela jsem mu v bytě a pomáhala s hygienou. Na obědy a večeře si chodil do místní restaurace. Také dost pil.
Psychiatr i obvodní lékař doporučoval umístění v domově se zvláštním režimem. Otec s tím ale nesouhlasil.
2017 se mu ale zhoršil zdravotní stav. Měl zánět střev, 2x operace. Hrozně zhubnul. Byl půl roku v nemocnici. Lékaři řekli, že nemůže žít sám v domě s chráněným bydlením a musí být umístěn v domově pro seniory se zvláštním režimem. Otec nechtěl umístění podepsat, ale po nátlaku sociální pracovnice nakonec umístění podepsal.
Také jsem k soudu znovu podala žádost o omezení svépravnosti. Opět nebylo vyhověno, pouze soud rozhodl, že můžu vykonávat Zastoupení členem domácnosti. Mí dva bratři přerušili s otcem veškeré styky, nestýkají se s ním ani sourozenci.
Nyní bydlí od března 2018 v Domově Topaz Seč. V domově se mu nelíbí, hlavně má problémy s hygienou, nechce se mýt, stříhat nehty ani vlasy. Nadává pečovatelkám. Nechce se podřizovat místnímu režimu.
V poslední době dostal nápad, že se vrátí do domu po rodičích. Dům je neobyvatelný, neudržovaný, hrozí tam i propadnutí stropu. Ale otec v Domově všem vypravuje, že se tam chce vrátit a že si to za peníze co má na vkladní knížce opraví. Přitom není vůbec schopen se o sebe postarat. Většinu dne proleží v posteli, pouze odpoledne jde do hospody a tam vypije 2 piva.
Mám obavy, že otce z Domova vyhodí. Chci se zeptat, může Domov se zvláštním režimem otce vyhodit, když se nemá kam vrátit a nemá se o něj kdo postarat. Má Domov právo poslat otce na Psychiatrii na léčení, jestliže bude narušovat chod Domova.
Já už jsem zůstala sama, kdo se s otcem stýká a přestávám to psychicky zvládat. Přemýšlím, že s ním ukončím veškeré styky a zruším Zastoupení členem domácnosti.
Mohli byste mi poradit, co se dá v této situaci s otcem dělat. Předem děkuji. Michala
ODPOVĚĎ: VLA
Váš otce je v domově se zvláštním režimem umístěn na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby - tato smlouva musí být uzavřena písemně. Podle § 91 odst. 1 zákona o sociálních službách patří mezi náležitosti smlouvy také výpovědní důvody a lhůty. Doporučuji tedy prostudovat smlouvu, kterou jste při umístění otce s domovem uzavřeli. Informace o tom, za jakých okolností může domov Vašemu otci vypovědět smlouvu, v ní určitě najdete. Obvyklým důvodem bývá opakované porušení vnitřního (provozního) řádu domova a zejména agresivita vůči personálu domova či ostatním klientům. Většina domovů se zvláštním režimem spolupracuje s psychiatry nebo s psychiatrickými odděleními větších nemocnic, takže se obávám, že v případě, že Váš otec bude nebezpečný sobě nebo pracovníkům či klientům domova, je možné, že bude i proti své vůli na psychiatrii převezen.
Doporučuji navázat spolupráci se sociálním pracovníkem domova a aktivně s ním o celé situaci komunikovat. Mohl by Vás informovat o dalších možných pobytových zařízeních, kam by bylo možné Vašeho otce umístit, a tak případně předejít (nedobrovolné) hospitalizaci na psychiatrii.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování problémového klienta z domova se zvláštním režimem nebo odeslání do psychiatrické léčbny
Jak řešit problémového klienta v domě se sociálními službami?
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Lhůta na podání výpovědi z důvodu nevyplacení platu, mzdy
Jsem v situaci, kdy jsem pravděpodobně na počátku těhotenství a zároveň mi můj zaměstnavatel přestal z finančních důvodů vyplácet mzdu. Chci uplatnit své právo na okamžité zrušení pracovního poměru (již uplynulo 15 dní po datu splatnosti nevyplacené mzdy), ale nechci ho uplatnit hned – chci zůstat v současném zaměstnání tak dlouho, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Chtěla bych se zeptat, do kdy mám právo dát okamžité zrušení pracovního poměru, když v zákoníku práce stojí: „Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl. “ Konkrétně mě zajímá, odkdy se počítá 2měsíční lhůta pro uplatnění tohoto práva? Jak se ve sporném případě dokazuje, kdy jsem se o důvodu pro zrušení pracovního poměru dozvěděla?
Moc děkuji. Milada
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Lhůty, jak jsou stanoveny v § 59 zákoníku práce - subjektivní lhůta 2 měsíce, objektivní lhůta 1 rok - začínají běžet v případě nevyplacení části mzdy vždy od splatnosti každé částky. Z judikatury vyplývá, že spatřuje-li zaměstnanec důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v tom, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti za více měsíců nebo jinak určených výplatních období, doví se zaměstnanec o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru pokaždé, kdy získá vědomost o tom, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy (jejich část) za jednotlivá výplatní období.
Pracovní poměr tedy můžete prodlužovat, nárok je možné uplatnit u soudu až do uplynutí promlčecí doby. Promlčecí doba je v tomto případě tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Nelze zaměňovat lhůty pro okamžité ukončení pracovního poměru a dobu promlčecí.
Den, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, je obvykle komplikovaný pouze v případě § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. U důvodu, kterým je nevyplacení části mzdy, je obvykle počátek lhůty jednoznačný díky tomu, že v pracovní smlouvě nebo jiném dokumentu bývá uveden výplatní den, zákoník práce uvádí splatnost mzdy, i lhůtu, ve které musí být mzda nejpozději vyplacena.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nevyplácení mzdy a oddálení výpovědi z důvodu zachování PPM pěněžité podpory v mateřství
___
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Vrácení darovaného pozemku po postavení domu - je možné darovat zastavěný pozemek nemajiteli domu?
Dostali jsme jako manželé dar od mých rodičů. Stavební pozemek na kterém jsme postavili RD na který máme hypotéku. Stavební pozemek dali mojí rodiče nám jako manželům. Pokud by jsme oba souhlasili s vrácením daru, podepsali vrácení daru i Návrh na vklad na katastrání úřad s ověřenými podpisy, lze tento dar vrátit i když je na stavbu domu hypotéka? Děkuji a přeji hezký den. Julius
ODPOVĚĎ: ULČ
Hypotéka se vztahuje na dům, který se má na pozemku stavět, tudíž se nevztahuje na skutečnost, že bude vrácen pozemek, a to i přesto, že dle nového občanského zákoníku platí, že stavba je spojená s pozemkem. Dar je možné samozřejmě vrátit darovanému.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětvezetí daru - vrácení stavevního pozemku na kterém byl postaven dům v době vlastnictví obdarovaným
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
Jaká je aručená mzda pro pozici, funkci EKONOM PRÁCE (podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.)
Chci se zeptat do které skupiny prací v rámci zaručené mzdy patří funkce EKONOM PRÁCE, kde tuto informaci zjistím a kdo ve firmě je oprávněn přiřadit dané funkci skupinu prací. S pozdravem Kamil
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Zařazení do skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení stanoví obecná pravidla a příklady pro zařazení jednotlivých prací, vždy však záleží na konkrétní vykonávaná práci, na její náplni, proto nelze jednoznačně odpovědět na otázku, do jaké skupiny prací Vaše funkce spadá.
Obvykle o zařazení do skupin prací rozhoduje personalista, ale samozřejmě záleží na konkrétních kompetencích jednotlivých osob.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zařazení do skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací - nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
Kdy může zaměstnanec požádat o proplacení dovolené zaměstnavatele?
Uzavřela jsem pracovní poměr 27.8.2018, tudíž mi (předpokládám) zkušební doba končí 26.11.2018. Pokud podám výpověď ve zkušební době, např. 22.11.2018, nestihnu si vybrat dovolenou (úměrnou odpracované době). Je zaměstnavatel povinen mi ji proplatit? Či je jiná možnost? Děkuji a s pozdravem, Milena.
ODPOVĚĎ: EVA JAN
Podle § 222 odst. 2 zákoníku práce je ukončení pracovního poměru jedinou situací, kdy může dojít k proplacení nevyčerpané dovolené. Další variantu řešení situace přináší § 221 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení nevybrané dovolené za odpracovanou zkušební dobu ukončenou výpovědí zaměstnance
Podmínky pro proplacení dovolené zaměstnavatelem
___
OBČAN-DLUHY
Insolvence a žaloba manžela o vyjmutí nemovitosti z majetkové podstaty
Insolvenční řízení - jsou přihlášeni např. 2 věřitelé, je vyneseno Usnesení o schválení oddlužení majetkové podstaty, které je pravomocné. Před schválením však byla podána bývalým manželem Žaloba o vyjmutí nemovitosti z majetkové podstaty. (jedná se o byt v nevypořádaném SJM). V žalobě však dosud nebylo soudem rozhodnuto.
1. Může být ještě Usnesení o schválení oddlužení majetkové podstaty zrušeno?
2. Může být Žalobě vyhověno? (v insolvenci jsou pouze věřitelé, jejichž pohledávky spadají do SJM)
3. Pokud bývalý manžel má své výlučné dluhy, které však uzavřel před rokem 2013 v manželství - můžou se věřitelé, pokud by "nezbylo" na jejich vypořádání po prodeji bytu v SJM (jiný majetek v SJM není) uspokojovat z výlučného majetku bývalé manželky? Děkuji, Miloslava.
ODPOVĚĎ: GAIE
Ad 1) : Usnesení jako takové být zrušeno, neboť je pravomocné. Může však být vydáno soudem usnesení, kterým schválené oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zruší v případě, kdy v návaznosti na odpůrčí žalobu (o vynětí majetku z majetkové podstaty) nastane situace, kdy majetek v majetkové podstatě reálně nebude ve vlastnictví dlužníka a nebude moc tedy tento majetek v rámci insolvenčního řízení zpeněžovat.
V případě, kdy se však jedná o byt v nevypořádaném SJM (a od právní moci rozsudku o rozvodu ještě neuplynuly tři roky) však dle mého musí soud primárně vyřešit vypořádaní SJM a až poté bude řešit okruh majetku spadajícího do majetkové podstaty.
ad 2) : Jelikož neznám přesné podrobnosti případu, nejsem schopna na tuto otázku jednoznačně odpovědět, avšak v obecné rovině platí, že ano, avšak pouze za podmínky, kdy bude jako předběžná otázka vypořádáno SJM. V takovém případě např. za situace, kdy po vypořádání SJM bude náležet každému z manželů 1 nemovitosti, musí být druhá 1 nemovitosti z řízení vyloučena. To ovšem neplatí v případě dle ust. § 274 insolvenčního zákona, tj. v případě, kdy závazky dlužníka převyšují hodnotu celé nemovitosti před jejím vypořádáním. V tom případě se vypořádání SJM neprovádí.
ad 3) V případě, kdy manžel nabyl své dluhy v manželství a nebylo nijak zúženo SJM, tak za tyto dluhy odpovídá i manželka, neboť jde o dluhy vzniklé za dobu trvání manželství a spadající do SJM jako jeho pasiva.
Součástí společného jmění manželů jsou tedy i dluhy, které kterýkoli z manželů za trvání manželství nabyl, kromě těch, které se týkají majetku, jenž náleží jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo dluhů, jež převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních potřeb rodiny. Dluhy vytvořené při běžném životě manželů jsou tedy většinou dluhy společné.
Problematice se již věnovali kolegové v článku „Dluh manžela bez souhlasu manželky - patří do SJM? (§ 732 nový občanský zákoník 2014) “, který naleznete zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/19435
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dluh z manželství, SJM a insolvence, oddlužení, osobní bankrot
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dědická dohoda u notáře - vyplacení podílu jako poděkování za péči
Máme usnesení notáře k dědictví. Jeden dědic dědí podílem 1/4, ostatních 6 dědiců podílem 1/8. Ve společném ustanovení je uvedeno, že 5 dědiců jako "poděkování" za péči v posledních letech pošlou zbývajícím dvěma určitou částku.
Konkrétní znění: Odstupné za péči jméno, které představuje z prodejní ceny nemovitosti u každého dědice 5% z prodejní ceny. Částka bude vyplacena ve lhůtě 14 dní po obdržení dohodnuté kupní ceny za prodej nemovitosti (finanční zápočet se váže jen k spoluvlastnickým podílům nabytých děděním v tomto dědickém řízení).
Prosím, jak si větu v závorce vysvětlit. Že mám po prodeji odeslat částku 5% z celé částky, za kterou byla nemovitost prodána, např. 1.200.000 Kč, tzn. 60.000 Kč nebo že mám odeslat částku ze své obdržené 1/8, tzn. 7500 Kč?
Děkuji, Miluše.
ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud vezmu větu: "Odstupné za péči jméno, které představuje z prodejní ceny nemovitosti u každého dědice 5% z prodejní ceny", doslova, podle znění, jež uvádíte, pak by skutečně měl každý dědic, bez ohledu na zděděný podíl, vyplatit dotyčným dvěma osobám, jako odstupné, 5 % z celkové prodejní ceny nemovitosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědictví a odstupné za péči - vypořádání podle dědické dohody u notáře při dědickém řízení
____
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Osoba s věcným břemenem má velkou spotřebu energie - jak má majitel nemovitosti požádat o proplacení navýšené eletřiny?
2007 byla nemovitost darovací smlouvou převedena na mne a rodiče mají zřízeno věcné břemeno. Matka snad celý rok tvrdě usiluje, abych převedla dům na moji dceru s tím nesouhlasím a skutečně jsou to neustálé výhružky soudem apod. Žiju zde 49 let nikdy jsem neřešila spotřebu elektrické energie, ale v tomto napjatém prostředí, již nechci dotovat rodičů vyšší spotřebu (mají několikanásobný počet spotřebičů, pořádají večírky apod.). Rodiče žijí v přízemí já v I. patře domu, rozhodla jsem se o zabudování vlastního elektroměru do I. patra nebo alespoň podružného elektroměru, dle skutečné mé spotřeby. Mám dotaz může tento krok (že si zřídím vlastní elektroměr nebo podružný elektroměr, zatím neznám vyjádření příslušného pracovníka) matka použít proti mne u soudu (tedy pokud své výhružky naplní). Velmi se omlouvám, že Vás obtěžuji, ale raději chci každý svůj krok s Vámi konzultovat.
Děkuji, Miluška
ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud Vám byla nemovitost darována, jen těžko by se soudně vymáhala zpět. Předně byl museli dle § 2072 občanského zákoníku dokázat Váš nevděk. Tímto se nemyslí subjektivní pocit dárce, že je obdarovaný nevděčný, ale musí jít o skutečný, prokazatelný nevděk, jako je vyhrožování, násilí, apod. Takže, pokud si necháte nainstalovat elektroměr, pak to nelze chápat jako projev nevděku, pro který by mohl být dar - nemovitost - rodiči coby dárci - soudně vymáhán zpět.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba se služebností dožití, doživotního užívání nemovitosti má velkou spotřebu energie - jak má majitel nemovitosti požádat o proplacení navýšené eletřiny?
Proplacení zvýšených nákladů na elektřinu způsobených zvýšenou spotřebou osobou v věcným břemenem
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
Věřitel chce po dědici zaplatit vyšší částku dluhu než je v rozsuku o dědictví - má na to právo?
V září 2013 moje babička umřela, já byla jedním ze 3 dědiců. V době úmrtí i v době vydání rozsudku jsem byla nezletilá. V první polovině června 2018 se mi dostal rozsudek do ruky. Je z roku 2016, začala jsem se informovat, zda moje matka zaplatila dluhy a nezaplatila. Babička dlužila společnosti ČEZ 11.620 Kč a když jsem kontaktovala ČEZ poslali mi, že dluh činí 74.000 Kč. Napřed mi ale ani nechtěli poslat fakturu, vymlouvali se na to, že ji poslali mému strýci a babičce. Po poslání rozsudku mi faktury poslali, poslali mi 3. Jednu na 11.000 Kč, 2. Na 16.000 Kč a 3. Na 57.000 Kč a je divné, že 2. a 3. faktura je vedena na stejné datum, od 29.8.2013 do 19.9.2013. Ale rozdílná spotřeba. 1. a 2. faktura měla splatnost v říjnu 2013, ta 3. až v 10/2014. Mám pocit, že do toho chtějí napočítat dluh mého strýce, který si napsal elektřinu na sebe a nedoplatek nezaplatil. Chtěla jsem se tedy zeptat, mohou po mně jinou částku, než je v rozsudku, když měli 2 roky na rozdíl se přihlásit o dluh a přihlásili se "jen" o 11.000 Kč? A po jaké době je dluh promlčený? Děkuji, hezký den Marie.
ODPOVĚĎ: ULČ
Z Vašeho dotazu, bohužel vyplývá hned několik nejasností, díky čemuž nelze zcela adekvátně odpověď na Vaše otázky. Přesto se pokusím je zodpovědět alespoň v obecné rovině.
Jelikož zmiňujete, že jste byla jedním ze tří dědiců, lze předpokládat, že dědictví bylo rozděleno buď ze zákona nebo podle závěti, na tři díly. Podle toho by také měly být rozděleny dluhy po zemřelé babičce (viz § 1693 odst. 1 OZ).
Pokud jste v době její smrti byla nezletilá, pak za Vás převzali díl z dědictví, včetně dílu dluhu, Vaši zákonní zástupci - rodiče. Z výše uvedeného patrně matka. Ta však dluhy neuhradila, jak uvádíte. Jelikož dluh je dle § 639 OZ promlčitelný až po 10 letech od okamžiku, kdy byl dluh uznán (v tomto případě na základě dědického řízení), je nutné tento dluh zaplatit. Pokud v době dědického řízení byl dluh ve výši 11 620 Kč, a nyní po Vás ČEZ požaduje 74 000 Kč, měli by Vám zaslat i vysvětlení, z jakého důvodu došlo k navýšení dluhu. Pokud tak neučinili, měla byste je k tomu vyzvat.
Je možné, že jde o penále, ale je také možná Vaše úvaha, že po Vás vyžadují i dluh Vašeho strýce, který nejste povinna hradit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Děditví - dluh u ČEZ a penále za dlouhodobě neplacený dluh
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spad listí, větví, klacků přes polot od souseda - musí je uklidit?
Jsou květy, listí, větvičky a klacky z neovocného sousedova stromu plody dle OZ §1016, které musím strpět, nebo při masivních imisích má soused povinnost tyto imise z mé nemovitosti (podokapní žlaby, svody, úžlabí a pozemek) odstraňovat, pokud nechce nikterak chráněný strom skácet? Děkuji, Ludvík.
ODPOVĚĎ:
Dle Vámi zmíněného ustanovení § 1016 občanského zákoníku (dále Jen "OZ") nejste povinen strpět na svém pozemku spadlé květy, listí a větvičky ze stromu Vašeho souseda. Ty samozřejmě můžete odstranit. Bohužel ani důvodová zpráva k tomuto ustanovení neklade vlastníkovi stromu za povinnost, odklízet z Vašeho pozemku imise z tohoto stromu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost souseda uklidit listí a větve spadnuté přes plot z přesahujícího stromu
___
RŮZNÉ-STAVBY
Betonové schodiště a odstupová vzdálenost stavby od hranice pozemků - má schodiště vliv nebo ne?
Jako sousedi stavebníka rekreační chaty jsme účastníci stavebního řízení. V roce 2006 jsme se domluvili se sousedkou - dědičkou, že její rozestavěnou chatu vzdálenou 6,47 m od naší chaty, formou podpisů výjimky na stavebním úřadě, umožníme dokončit. Ke stavbě nedošlo a dědička stavbu v roce 2012 prodala. Nový majitel v roce 2012 v r. 2014 opět prodal. Současný majitel změnil plány a uplatňuje umístění visutého betonového schodiště tedy další přiblížení k nám, které je z hlediska zachování soukromí již neúnosné.
Dotazy:
1/ Stavební úřad tvrdí, že široké betonové schodiště nesnižuje odstupovou vzdálenost stavby. Je to opravdu tak?
2/ Zda existuje pro nového stavebníka s novými plány povinnost novelizovat výjimku z odstupových vzdáleností a zda novelizace počítá s našimi podpisy?
Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Čím je určena odstupová vzdálenost staveb?
V tomto ohledu lze s názorem stavebního úřadu souhlasit. Betonové schodiště nemá skutečně žádný vliv na výpočet odstupové vzdálenosti staveb.
Klíčovým je v této souvislosti § 25/8 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.
Ve Vámi popsaném případě by tedy měla být odstupová vzdálenost měřena stále mezi vnějšími povrchy obvodových stěn předmětných rekreačních staveb.
2/ Potřebuje nový stavebník aktuální souhlasy sousedů?
Na tuto otázku již neexistuje tak jednoznačná odpověď. Stavební zákon v některých svých ustanoveních (§ 95/1 písm. d), § 96/3 písm. d), § 105/2 písm. f) stavebního zákona) předpokládá předložení souhlasu sousedů, který musí být písemný a umístěný na situačním výkresu (aby bylo prokázáno, že sousedé měli možnost se seznámit s předpokládaným umístěním stavby a zvážit veškeré s tím související okolnosti).
Ve Vašem případě je podstatné, zda se situační výkres sousední rekreační stavby změnil či nikoli (a to jak umístění či rozměry sousední chaty, tak její předpokládaný vzhled), a to oproti situačnímu výkresu, který jste tehdejší sousedce podepisovali v roce 2006.
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda Vámi odsouhlasený situační výkres (z roku 2006) obsahoval nejen umístění rekreační stavby na sousedním pozemku, ale i nákres její plánované podoby.
Pakliže došlo ke změně situačního výkresu (tzn. plánuje-li současný soused provést změnu rekreační stavby v jiném rozsahu), je logické, aby stavební úřad vyžadoval předložení písemných souhlasů sousedů s aktuální verzí situačního výkresu (v opačném případě by totiž povinnost seznámit sousedy se stavebním záměrem postrádala smysl).
Chcete-li v této souvislosti nabýt větší jistoty, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se na jeho právní názor (právní názor stavebního úřadu bude hrát samozřejmě klíčovou roli).
Nesouhlasíte-li s nynějším stavebním záměrem Vašeho souseda, můžete své původní souhlasy písemně odvolat. Toto písemné odvolání adresujte přímo místně příslušnému stavebnímu úřadu a požadujte jeho založení do příslušného správního spisu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna stavebního plánu po odsouhlasení sousedy v minulosti
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnavatel nesplnil příslib zaměstnanci při nepodání výpovědi - vymáhání příslibu (vyšší mzda, dovolená navíc, PS na dobu neurčitou)
Pracuji na 0,5 úvazek na smlouvu na dobu určitou od 4.9.2017 do 30.9.2018. V březnu 2018 dalo mnoho lidí ve firmě výpověď. Aby si firma udržela zaměstnance zareagovala vypsáním vnitropodnikové směrnice, kde zaměstnavatel garantoval, že všichni zaměstnanci dostanou od 5.4.2018 smlouvu na dobu neurčitou, 20% ke mzdě navíc, týden dovolené navíc. Všichni zaměstnanci slíbené dostali, pouze já ne. Zaměstnavatel mi dva měsíce tvrdil, že mám smlouvu nachystanou, se vším se počítá (kvůli vysokým přesčasům jsem si domluvila i plný úvazek), smlouvu mi ale k podpisu nikdy nepředložil (neposlal). Nepracuji v sídle firmy, ale 150 km dál na stavbě.
Ke konci května 2018 mi zaměstnavatel oznámil, že smlouvu na dobu neurčitou mi nedá a že neví, jestli pro mne bude práce na stavbě. Nemám ale ovšem ani další slíbené benefity. Je to pro mne nyní poměrně čára přes rozpočet a do plánů rodinných, protože mi bylo téměř 2 měsíce tvrzeno, že slíbené dostanu. Našla jsem paragraf v Zákoníku práce upravující pracovní předpis a měla bych mít nárok i zpětně dostat slíbené benefity a navýšení mzdy? Děkuji, Marika.
ODPOVĚĎ:
Jestliže zaměstnavatel vydal vnitropodnikovou směrnici, kterou stanovené benefity garantoval a zaměstnancům je i poskytl, pak je musí poskytnout i vám, s výjimkou pracovní doby na dobu neurčitou. Tato je totiž součástí pracovní smlouvy a pokud má dojít ke změně, je v zásadě nutná písemná změna pracovní smlouvy. Jestliže vám zaměstnavatel odmítá benefity poskytnout, doporučuji vám obrátit se na příslušný soud se žalobou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Diskriminace zaměstnance - nedostal slíbené benefity ač ostatní dostali
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Prohloubení kvalifikace a zvýšení kvalifikace - rozdíl, kvalifikační doložka
V pracovní smlouvě mám uloženou povinnost se zúčastnit auditorských zkoušek nebo zkoušek na DP (daňové poradenství), náklady platil zaměstnavatel, požaduje setrvání v zaměstnání 3 roky - sepsáno v pracovní smlouvě. Zkoušky na daňové poradenství DP byly složeny. Jedná se o prohloubení nebo o zvýšení kvalifikace? Celková částka za zkoušky, školení, cesťáky a náhrada za mzdy v době účasti na zkouškách je cca 60.000 Kč. Má zaměstnavatel nárok v případě ukončení po cca po 2 letech nárok na požadování peněz od zaměstnance? Děkuji, Marina.
ODPOVĚĎ:
Ve vámi uvedeném případě je rozhodující, zda jste už při vzniku pracovního poměru byla kvalifikovaná pro výkon daného druhu práce. Jestliže ano a uvedené zkoušky jste měla složit za čelem zkvalitnění práce, pak se jedná o prohloubení kvalifikace, jejíž podmínky upravuje § 230 ZP. V takovém případě zaměstnavatel hradí náklady na prohloubení kvalifikace. I v tomto případě může být uzavřena kvalifikační dohoda, avšak pouze pokud předpokládané náklady dosahují min. 75 000 Kč. V takovém případě, pokud ukončíte pracovní poměr dříve, než je umožněno v kvalifikační dohodě, jste povinna hradit náklady vynaložené zaměstnavatelem na prohloubení kvalifikace. Ve Vašem případě tedy bude rozhodující, zda náklady skutečně nedosáhly stanovené výše; jestliže ne, nebyl zaměstnavatel oprávněn s Vámi kvalifikační dohodu uzavřít.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kvalifikační doložka s vázáním zaměstnance 3 roky - co když dá výpověď po 2 letech?
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
Střídavá péče - kdo platí zájmové kroužky? Odpovědnost rodičů za dluh v zájmovém kroužku.
Mám syna, od 04/2018 zletilého, od 02/2017 ve střídavé péči. Problém je ten, že byla domluva s matkou, že bude synovi platit kroužek florbalu. Ten bohužel neplatila, nikomu o tom neřekla, a nyní vznikl dluh 5.600 Kč za sezonu 2017/2018. Nelze se s ní dohodnout na zaplacení dlužné částky, a to ani jednou polovinou. Nechce zaplatit nic. Jak v tomto případě postupovat? Zaplatit a nějakým způsobem vymáhat? Dohodu jsme měli pouze ústní, nikoli danou soudem. Děkuji, Marcel.
ODPOVĚĎ:
Pokud syn florbal absolvoval, tedy dá se to chápat tak, že s tím matka souhlasila, doporučila bych dluh uhradit a polovinu po matce vymáhat.
U střídavé péče byste měli i kroužek hradit poměrově tak, jak hradíte výživné. Pokud byste neuhradil Vy, pak by měl klub, který syn navštěvuje, žalovat o úhradu oba rodiče, kteří se podílejí společně a nerozdílně. Tomu bych doporučila se vyhnout, uhradit a následně vymáhat po matce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Střídavá péče rodičů a vymáhání poloviny poplatku za zájmový kroužek dítěte (matka se zavázala zaplatit, ale neudělala to)
__
RODINA-ROZVOD
Rozvod s manželem mexičanem, manželkou mexičankou - postup, kde požádat, kde se rozvod uskuteční?
Chceme se rozvést s manželkou, která je Mexičanka, v současné době spolu nežijeme déle než 6 měsíců. U jakého soudu je možno podat návrh na rozvod? Ona žije v Mexiku, já jsem přechodně ve Vídni v Rakousku (pracovně do konce 2019). Poslední společné bydliště bylo v Mexiku do 11/2017, před Mexikem v Německu v roce 2016 a v roce 2015 v CZ v Kopřivnici. Mé trvalé bydliště je ve Štramberku, okres Nový Jičín.
Druhý dotaz, v jakém jazyku je potřeba mít dokumenty? Žena rozumí česky, ale nemá oficiální zkoušku. Svatební obřad jsme měli v CZ v Angličtině. Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Česká republika je členským státem Evropského společenství (ES), je pro otázku určení pravomoci příslušných soudů v záležitostech manželských klíčová evropská legislativa. Pro členské státy ES je úprava těchto záležitostí stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto nařízení jsou pro rozvod manželství příslušné soudy toho členského státu ES, na jehož území mají oba manželé obvyklé bydliště nebo manželé měli poslední společné obvyklé bydliště, jestliže zde jeden z nich ještě bydlí nebo má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, pokud podávají společný návrh na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že Vaše manželka žije mimo ES (Mexiko) a Vy sám nebydlíte ani nemáte obvyklé bydliště v místě vašeho posledního „evropského“ společného bydliště (Německo), je určení příslušného soudu tímto způsobem poměrně komplikované.
Současná vnitrostátní úprava v České republice je obsažena v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Paragraf 47, odst. 1 tohoto zákona říká, že: „Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže má žalovaný v České republice obvyklý pobyt. “ Z toho vyplývá, že jste-li občanem České republiky, můžete se s manželkou rozvést v České republice, i když nyní v České republice nežijete Vy ani Vaše manželka. Rozvod manželství se v takovém případě bude řídit českým právním řádem a veškeré dokumenty by tak měly být v českém jazyce. Pokud Vaše manželství trvalo alespoň rok, nyní spolu nejméně 6 měsíců nežijete a uzavřete spolu dohodu o vypořádání společného jmění manželů (SJM), může se jednat o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou), který je časově i finančně mnohem méně náročný než sporný rozvod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
V jakém jazyku a kam se podává návrh na rozvod manželství s občanem Mexika?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Povolení k předčasnému užívání stavby - do kdy musí být kolaudace?
Potřebuji oplotit pozemek plotem do 2 m výšky. Jedna z jeho částí sousedí se soukromým pozemkem, na kterém stojí stavba, na níž je vydáno povolení k předčasnému užívání stavby jako komunikace a veřejné osvětlení. Termín povolení je takřka neomezen – do doby dokončení finální vrstvy živice v místě napojení nové komunikace na jinou komunikaci.
Dotazy:
1) Má toto povolení k předčasnému užívání stavby stejnou právní sílu jako rozhodnutí o kolaudaci?
2) Pokud má, co by tedy motivovalo vlastníka stavby vůbec usilovat o kolaudaci?
3) Jsem za takových okolností povinna požádat o souhlas majitele pozemku se stavbou plotu stejně, jako by tomu bylo v případě, kdyby se jednalo o zkolaudovanou komunikaci podle § 96 stavebního zákona?
4) Pokud ano, jsem povinna také požádat o souhlas obec, ačkoliv neexistuje žádný územní plán?
Děkuji, Marta.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Má povolení k předčasnému užívání stavby stejnou právní sílu jako kolaudační rozhodnutí?
Nikoli, rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby je něco jiného než povolení k užívání stavby (kolaudační rozhodnutí).
Dle § 123/1 a 4 stavebního zákona platí, že:
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí;
- po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122 stavebního zákona (kolaudace), popřípadě podle § 124 stavebního zákona (zkušební provoz).
Stavební zákon tedy výslovně počítá s tím, že 1/ povolení předčasného užívání stavby je časově omezeno a 2/ po dokončení stavby musí proběhnout kolaudace, popř. musí být zahájen zkušební provoz (dle charakteru stavby).
2/ Je-li zde stejná právní síla, co motivuje stavebníka ke kolaudaci?
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby není totéž co rozhodnutí o kolaudaci (jak píši v odpovědi na dotaz ad 1/ výše), není zapotřebí na tuto otázku odpovídat.
3/ Je za těchto okolností zapotřebí získat souhlas vlastníka sousedního pozemku?
V tomto ohledu mohou nastat v zásadě dva možné scénáře: oplocení bude možné vybudovat v tzv. volném režimu, anebo bude k výstavbě oplocení zapotřebí územní souhlas.
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že za současného splnění těchto podmínek:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- jedná se o oplocení, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- jedná se o oplocení, které se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
je takové oplocení možné vybudovat ve volném režimu, tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu a rovněž bez souhlasu sousedů (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, stavební povolení ani stavební ohláška).
Pakliže některá ze shora uvedených podmínek není splněna, bude nutné k vybudování oplocení získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 14. stavebního zákona). K žádosti o územní souhlas je žadatel povinen připojit (mimo jiné) písemné souhlasy sousedů s jeho stavebním záměrem.
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda lze nedostavěnou pozemní komunikaci na sousedním pozemku vůbec považovat za veřejně přístupnou pozemní komunikaci. S ohledem na skutečnost, že tato stavba nebyla dosud zkolaudována, je možné jí stále považovat za rozestavěnou (a to i přesto, že je možné jí předčasně užívat).
Dále je vhodné se zamyslet nad tím, je-li (resp. má-li být) předmětná komunikace veřejně přístupná. V tomto ohledu lze odkázat na § 7 zákona o pozemních komunikacích (když předpokládám, že na sousedním pozemku je budována právě účelová komunikace). Dle tohoto ustanovení platí, že:
- účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
- účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu; tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.
Je-li totiž pozemní komunikace budována na soukromém pozemku, nelze vyloučit, že se má jednat o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci (dle druhé odrážky výše). V takovém případě by tedy bylo možné vybudovat oplocení bez potíží, neboť by se nejednalo o veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Dotazem u vlastníka sousedního pozemku, popř. dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu (městský úřad) tedy můžete ověřit, má-li být účelová komunikace na sousedním pozemku veřejně přístupná či nikoli.
Druhou otázkou pak zůstává, zda je sousední pozemek součástí veřejného prostranství či nikoli. Ze znění dotazu to však není možné dovodit.
4/ Je nutné žádat obec o souhlas, pokud neexistuje územní plán?
Existence či neexistence územního plánu by v tomto ohledu neměla hrát roli. Je podstatné, zda může být oplocení vybudováno v tzv. volném režimu (pak není zapotřebí žádný souhlas), nebo zda bude nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas (k žádosti o územní souhlas je totiž nutné doložit písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků - je-li obec rovněž Vaším sousedem, bude nezbytné získat i její písemný souhlas).
Pro získání větší právní jistoty vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (právní názor stavebního úřadu pro Vás bude samozřejmě určující).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba plotu a souhlas vlastníka sousedního pozemku
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Prohlášení o mlčenlivosti zaměstnance kvůli GDPR - náhrada škody zaměstnavateli kvůli porušení mlčenlivosti
Z důvodu nového nařízení na ochranu osobních údajů GDPR mi zaměstnavatel dal podepsat Prohlášení o mlčenlivosti kde je odstavec: "Svým podpisem se zavazuje uhradit škodu porušení práce s osobními údaji nebo porušení obchodního a provozního tajemství." Pokud bych způsobila škodu zaměstnavateli, může mi nařídit zaplatit škodu ve výši 4,5 násobku mého platu. Ale pokud bych toto prohlášení podepsala, nezavazuji se k uhrazení plné škody?
Pokuty mohou být až do výše 10.000.000 EUR a 2 % z celosvětového obratu pro podniky při méně závažných porušeních nebo 20.000.000 EUR a 4 % celkového ročního celosvětového obratu pro podniky. Moc Vám děkuji za radu. S přáním hezkého dne, Martina.
ODPOVĚĎ:
Podle § 250 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Pokud by tedy škoda byla způsobena pod vlivem návykových látek nebo úmysl, limit 4,5 násobku mzdy by neplatil ani v případě, kdy by prohlášení o mlčenlivosti podepsáno nebylo.
Při způsobení z nedbalosti naopak náhrada nemůže přesáhnout zákonem stanovenou hranici ani po podpisu dohody o mlčenlivosti, neboť zákoník práce v § 4a říká, že odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Maximální úhrada škody způsobená zaměstnavateli v souvislosti s porušením mlčenlivosti GDPR
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Dřevo naskládané sousedem na zeď, zdivo vlhne a omítka opadává - jak se bránit?
2013 jsem koupila dům (dvojdomek), na který navazuje technická místnost, jejíž stavba končí na hranici pozemku. Soused za hranicí pozemku však hned k naší zdi naskládal obrovské bedny se dřevem, tím dochází ke stékání vody a následně opadávání fasády. Bedny má opřeny o naší zeď. Nyní bych se potřebovala dostat na jeho pozemek a fasádu opravit a do budoucna bych chtěla vidět, jak zeď vypadá, což teď přes jeho dřevo nevidím. Existuje nějaká vzdálenost, kterou by měl dodržovat od naší zdi? Nyní má bedny vyloženě opřené o naší stavbu. Děkuji, Matylda.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Vstup na sousedův pozemek:
Potřebujete-li vstoupit na sousedův pozemek za účelem údržby Vaší stavby, jedná se o legitimní požadavek, který má oporu v platné právní úpravě. Vstupu na sousední pozemek je možné se domáhat buď soukromoprávní či veřejnoprávní cestou, přičemž je vhodné zachovat právě toto pořadí.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že:
- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;
- žádosti dle předchozí odrážky nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Dle znění dotazu předpokládám, že druhá odrážka bude v případě Vašeho souseda nepoužitelná, tzn. že jeho zájem na nerušeném uskladnění dřeva (kterým navíc poškozuje Vaší fasádu) nemůže v žádném případě převážit Váš zájem na opravě Vašeho domu.
V první řadě Vám tedy doporučuji pokusit se se sousedem na zpřístupnění jeho pozemku dohodnout, přičemž Vašemu sousedovi bude náležet přiměřená náhrada za užívání jeho pozemku, popř. i náhrada za práci, kterou bude muset investovat do zpřístupnění zdi Vašeho domu.
Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Tato varianta však rozhodně nepatří k nejrychlejším ani nejlevnějším, vhodnější proto bude kontaktovat místně příslušný stavební úřad a postupovat, jak uvádím níže.
Dle § 141 stavebního zákona totiž platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě (pokud tedy nebyla možná dohoda dle občanského zákoníku, jak uvádím výše) ;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nebude-li tedy dohoda se sousedem možná, můžete u místně příslušného stavebního úřadu iniciovat zahájení správního řízení, v jehož rámci stavební úřad posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zpřístupnění sousedova pozemku a následně rozhodne o sousedově povinnosti Vám svůj pozemek v nezbytném rozsahu zpřístupnit.
2/ Poškozování fasády sousedem:
Žádný právní předpis nestanoví minimální odstupovou vzdálenost uskladněného dřeva od sousední stavby. Zároveň však platí, že soused není oprávněn Vaše vlastnictví jakkoli poškozovat.
Sousedovo počínání (opírání uskladněného dřeva o zeď Vašeho domu s tím, že tento stav zapříčiňuje nadměrné vlhnutí a poškozování fasády) tak lze označit za jednoznačně protiprávní. Svého souseda proto můžete vyzvat k tomu, aby uskladněné dřevo odstavil od zdi Vašeho domu natolik, aby bylo zabráněno stékání vody na zeď Vašeho domu.
Nebude-li v této věci se sousedem možná dohoda, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Před učiněním tohoto kroku bude nutné pořídit podrobnou fotodokumentaci stavu sousedova dřeva a fasády Vašeho domu, popř. si i pořídit písemný názor odborníka, který za příčinu opadávání fasády označí právě nevhodně uskladněné dřevo.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zakázat sousedovi skládání dřeva ke zdi směřované na jeho pozemek - zeď vlhne, opadává omítka
___
OBČAN-BYDLENÍ
Bytové družstvo odmítlo převést byt družstevníkovi - jak se bránit?
Kamarádka má asi 15 let družstevní byt, který chce nyní převést do osobního vlastnictví. Na bytovém družstvu jí řekli, že to však není možné, protože bývalý majitel bytu si nezažádal písemně, že byt bude chtít převést do osobního vlastnictví. Ostatní měli tuto žádost založenou na bytovém družstvu a tiskopis vyplňovali 1996. Jak má kamarádka postupovat?
Děkuji, Michaela.
ODPOVĚĎ:
Na převod družstevního bytu do osobního vlastnictví u starších domů není obecně žádný právní nárok. To znamená, že pokud se družstvo nerozhodne jinak, nemusí Vaší kamarádce převést byt do osobního vlastnictví. Může pouze navrhnout schválení převodu bytu (případně možnosti převodů všech zbývajících bytů) do osobního vlastnictví OV na další členské schůzi družstva, nicméně pokud tomu družstvo již nyní není nakloněno, nelze pravděpodobně očekávat kladný výsledek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odmítnutí převodu družstevního bytu družstvem do osobního vlastnictví z důvodu nevyplnění žádosti původním nájemcem družstevního bytu
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Co je to karanténa při výpovědi ve zkušební době
Prosím o informaci. 14.6.2018 jsem ukončil pracovní poměr PP z vlastní vůle ve zkušební době v ranních hodinách. Druhý den jsem navštívil lékaře a byl jsem nemocný. Neschopenku mi napsal lékař ke včerejšku, tedy k 14.6.18. Jsem v ochranné lhůtě i v případě, že jsem ukončil pracovní poměr sám, nebo musím na Úřad práce ČR, tedy ÚP? Děkuji, Marian.
ODPOVĚĎ:
V daném případě pracovní poměr skončil rozhodnutím ze strany zaměstnance. Pracovní poměr proto skončí dnem uvedeným v dokumentu, jímž byl pracovní poměr ukončen bez ohledu na to, zda v této době bude zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti či nikoliv.
Pracovní neschopnost by měla na skončení pracovního poměru vliv pouze v případě, že by zaměstnavatel chtěl pracovní poměr ve zkušební době zrušit v době prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Takové zrušení zákoník práce v ust. § 66 zakazuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď ve zkušební lhůtě a další den neschopenka - platí ochranná lhůta?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Rekonstrukce bytu v bytovém domě SVJ - je nutný souhlas majitelů bytů domu nebo ohláška rekonstrukce majitelům
Budu renovovat téměř celý svůj byt, který není v ideálním stavu. Ráda bych renovovala koupelnu, WC, předsíň, kuchyň a jeden pokoj včetně výměny elektrorozvodů.
Jaká je má povinnost vůči ostatním spoluvlastníkům ostatních bytů našeho bytového domu, který je v podílovém vlastnictví. Je třeba nějakého souhlasu?
Děkuji, Michala
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Soukromoprávní rozměr:
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo uvnitř stavebně upravovat svůj byt, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon práva užívat jeho byt, ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Na rekonstrukci bytu se pak výslovně vztahuje § 1182 občanského zákoníku, dle něhož platí, že upravuje-li vlastník bytové jednotky stavebně svůj byt, umožní do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části bytového domu, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.
Svůj záměr rekonstruovat byt (a především rozsah plánovaných rekonstrukčních prací, včetně informace, zda bude zasahováno do společných částí bytového domu) proto oznamte osobě odpovědné za správu domu (byť to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že se jedná o SVJ). Mělo-li by být stavebně zasahováno do společných částí bytového domu, bude v zásadě nutné, abyste získala souhlas SVJ, resp. osoby odpovědné za správu bytového domu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vymezení společných částí bytového domu naleznete v § 1160 občanského zákoníku a v § 4 - § 6 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
2/ Veřejnoprávní rozměr:
Dle § 103/1 písm. d) stavebního zákona není zapotřebí ani stavební povolení, ani stavební ohláška ke stavebním úpravám, jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- stavebními úpravami se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby,
- stavebními úpravami se nemění vzhled stavby,
- stavebními úpravami se nemění způsob užívání stavby,
- stavební úpravy nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,
- provedení stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby,
- nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.
Většina běžných rekonstrukcí bytů splňuje všechny tyto podmínky, tzn. že pro takové rekonstrukce bytů není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (ani žádný souhlas sousedů).
Pro získání naprosté jistoty Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat. Pokud se od stavebního úřadu dozvíte, že rozsah Vámi zamýšlené rekonstrukce odůvodňuje předchozí získání stavební ohlášky, bude zapotřebí, abyste stavebnímu úřadu předložila písemné souhlasy Vašich sousedů s realizací Vašeho stavebního záměru.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mohou majitelé bytů zakázat rekonstrukci bytu členovi SVJ?
___
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Odstoupení od smlouvy na koupi bazénu z důvodu nesprávného technického umístění schodů a složité komunikace s obchodníkem (nereagování na požadavky, nekontaktnost)
Zakoupili jsme velký kopaný bazén s příslušenstvím - plastová vana zasazená do země. Během stavebních příprav jsme se potkali na místě realizace s obchodním zástupcem, ten nám poradil objednat bazén s jinak situovanými schody, než bylo již ve smlouvě podepsáno. S tím jsme souhlasili a několikrát ho po mailu upomínali, aby tuhle změnu zadal do výroby. V následujícím čase již nebylo možné obchodního zástupce zastihnout telefonicky a na maily neodpovídal.
V technické dokumentaci bylo několik nejasností, které nebylo s kým konzultovat. Když bazén dovezli, schody byly na špatné straně. Obchodní zástupce byl opět nedosažitelný, na infolince jsme se nedozvěděli žádné validní informace. Rozhodli jsme se tedy od smlouvy odstoupit na základě špatně uložených schodů a také dojmu, který na nás společnost udělala, kdy se nemáte komu dovolat. Vzbudilo to v nás dojem a pochyby, jak by vypadala komunikace v případě dalších obtíží například s četnou technikou.
Na základě toho se s námi potkal generální ředitel společnosti, navrhl nám bezplatnou výměnu za správný kus - tedy za kus se správnými schody, sám během rozhovoru přiznal, že mají problém se zaměstnanci, jak v obchodním tak i technickém oddělení, to naše obavy pouze podtrhlo. Stáli jsme tedy za tím, že od smlouvy odstoupíme. Toto přijal se slovy, že je to naše rozhodnutí a nás to bude stát peníze. - tím myslel zaplatit jeřáb za vyzvednutí bazénu, doprava zpět a práce zaměstnanců.
Ještě je důležité říci, že umístění schodů ve smlouvě není zaznamenáno, tedy dle smlouvy jsou správně, ale také existuje mailová komunikace, ve které opakovaně manžel tuhle změnu požaduje a obchodní zástupce nereaguje. detailně vzato, dodali bazén dle smlouvy, ale zaměstnanec pochybil při požadavku na změnu, která byla prvně komunikována ústně- a byli jsme ujištěni, že změnu zadá do výroby.
Dotaz: Má firma za těchto okolností právo požadovat náhradu dopravy, práci zaměstnanců a jeřábu?
Ano, navrhli řešení reklamace, ale změna schodů neřeší to, že firma ztratila naši důvěru svými postupy.
I přes dohodu s generálním ředitelem nám došel asi po 3 týdnech tento mail:
"velice se omlouvám se za opožděnou reakci. Je to moje chyba, měl jsem tento email blokovaný v neodeslané poště od 31.5.2018.
21.5.2018 jsme obdrželi Vaše podání nazvané odstoupení od smluv č. 174510452 (bazén), 174510453 (zastřešení). Důvodem odstoupení je dle podání reklamace umístění schodů (vpravo od technologické šachty).
Odstoupení od smlouvy z takového důvodu však nevidíme jako oprávněné. Reklamační lhůta stále běží a reklamace je vyřizována reklamačním technikem, jeho závěr obdržíte nejpozději do 6.6.2018.
Rekapituluji tímto, že bazén byl vyroben a dodán v souladu s Vámi podepsanou smlouvou č. 174510452 ze dne 26.9.2017. Součástí smlouvy jsou Všeobecné smluvní podmínky (VSP), Postup stavební přípravy, Technický list a Schematický výkres.
Podle odstavce 4.6. jste seznámení se s vedenými dokumenty potvrdil svým podpisem. V souladu s cl. 4.5. smlouvy bohužel žádný podepsaný písemný dodatek smlouvy, který řeší umístění schodů vlevo od technologické šachty neevidujeme.
Ujišťuji Vás, že není pravdou, že bychom Vámi vznesený problém opačných schodů nechtěli řešit. Naším cílem je především spokojený zákazník, vždy mu tak v rámci našich možností vycházíme vstříc.
Důkazem toho je i osobní návštěva generálního ředitele naši společnosti p. Růžičky u Vás v Novém Přerově.
Navrhujeme podle Vašeho požadavku řešení spočívající v dodání bazénu na naše náklady se schody vlevo, s tím, že uhradíme jeřábnické práce spojené s uložením bazénu. Z vaší strany dojde k zaplacení doplatku ceny díla. Pevně věřím, že se dohodneme a nebudeme potřebovat další subjekty, které by tento případ museli řešit za nás.
Upozorňuji Vás v této souvislosti dále, že podle odst. 7.3. VSP je-li odběratel v prodlení s úhradou jakékoliv platby, zejména dle čl. 3 smlouvy a odst. 4.1 a 5.1 VSP, je povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši sjednaných záloh dle odst. 3.2 písm. a) smlouvy a to i když porušení závazku nezavinil. Vám uhrazené zálohy ve výši 235 032, - Kč, tedy budou započteny na náhradu naši újmy. "
Na úvod opět výmluva se spamy.
Dále ignoruje naši dohodu s jejich generálním ředitelem.
Ignoruje, že smlouvu jsme chtěli změnit a jejich obchodní zástupce na to nereagoval.
Požaduje doplacení ceny- asi cca 50 000 Kč, což jsme při usazení neuhradili, neb je to naše jediná "páka".
Je vůbec možné, aby zaplacenou zálohu 235 000 při neuhrazení doplatku považovali za náhradu vlastní újmy, pokud nastala takováto situace?
Máme možnost odstoupit od smlouvy když navrhli řešení reklamace? Tedy nechat jejich celé dílo odvézt? Na koho spadají náklady s tímto spojené za těchto okolností?
Nyní se nám již nejedná o špatně umístěné schody, ale po těchto zkušenostech s touto společností již nechceme dále jednat v dalších případných obtížích a schody se staly hmatatelnou záminkou.
S pozdravem Milada
ODPOVĚĎ:
Odstoupení od smlouvy, které chcete realizovat, je upraveno v ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen "OZ"). Kromě smluvních podmínek odstoupení od smlouvy, je možné uplatnit i zákonné důvody odstoupení od smlouvy. Podstatou zákonného důvodu odstoupení od smlouvy je, zda šlo o podstatné porušení smlouvy, nebo nepodstatné. OZ bohužel blíže tato porušení nespecifikuje, lze je dovodit pouze na základě judikatury. Judikatura za podstatné porušení smlouvy považuje prodlení v plnění. Ve Vašem případě však o prodlení prodávajícího nejde. Stejně tak nenastává ve Vašem případě možnost odstoupit od smlouvy na základě vadného plnění/splnění, neboť sám prodávající Vám umožnil a nabídl změnu v realizaci bazénu dle Vašich požadavků. Nelze od smlouvy odstoupit pouze na základě domněnky, že do budoucna mohou nastat ze strany prodávajícího problémy s plněním, ledaže by na toto tvrzení přistoupila i druhá smluvní strana. Dohoda, kterou jste učinili s generálním ředitelem byla provedena pouze ústně, nikoliv písemně, takže vzniká problém, jak dokázat, že k takovéto dohodě vůbec došlo.
Pokud jste již uhradili 235 000 Kč jako zálohu, pak ji může prodávající použít k úhradě újmy, která mu z Vaší strany vznikne. Pokud firma nereaguje na telefonáty, nebo e-maily, je jistější cestou v komunikaci korespondence písemná, zasílaná doporučeně, případně pokud vlastníte datovou schránku, tak formou datové schránky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od kupní smlouvy na bazén podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb.
__
RŮZNÉ-STAVBY
Obytný kontejner - jde o stavbu a může se postavit na pozemek ORNÁ PŮDA bez stavebního povolení, ohlášky?
Vlastním pozemek 1,5 ha orné půdy, bonita půdy 2 a 3. V chystaném územním plánu nebylo vyhověno naší připomínce ohledně budoucí stavební parcely a pozemek je dále v budoucím územním plánu, tedy ÚP vedený jako zemědělská půda. Mým záměrem je postavit na část pozemku kontejner a přestavit na obytný. Jaký je prosím následující postup? A mohu kontejner postavit na svůj pozemek i na ornou půdu? Děkuji, Leopold.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu sice nevyplývá, co máte vlastně na mysli oním kontejnerem, z Vaší zmínky o jeho přestavbě na obytný kontejner však předpokládám, že se má jednat o tzv. výrobek plnící funkci stavby.
Máte-li v úmyslu přestavět v budoucnu předmětný kontejner na obytný, a to na pozemku, který není územním plánem určen k zástavbě pro účely bydlení, mohlo by se jednat o vcelku zásadní problém.
Dle § 2/3 stavebního zákona se totiž rovněž výrobky plnící funkci stavby považují za stavby, tzn. že na jejich umísťování, technické parametry, užívání, přestavby, odstraňování apod. se vztahují stejná pravidla jako na "klasické" stavby.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 16. stavebního zákona je pro umisťování výrobků plnících funkci stavby zapotřebí získat územní souhlas (územní rozhodnutí, stavební povolení ani stavební ohláška nejsou zapotřebí).
V každém případě tedy platí, že abyste mohl na svém pozemku umístit kontejner a abyste ho mohl později přestavět, bude nutné přivolení stavebního úřadu. V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (zejména je nutné si vyjasnit, zda stavební úřad považuje kontejner skutečně za výrobek plnící funkci stavby a zda je dle jeho názoru vůbec možné přestavovat kontejner na obytný v místě, kde územní plán s obytnou výstavbou nepočítá).
Vyjde-li najevo, že dle názoru stavebního úřadu není umístění kontejneru na Vašem pozemku, resp. jeho budoucí přestavba na obytný kontejner možné, bude nezbytné, abyste se pokusil iniciovat změnu příslušné části územního plánu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení obytného kontejneru na pozmku - je nutné stavební povolení, územní povolení nebo stavební ohláška?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Platnost certifikátu autorizovaného inspektora nahrazující stavební povolení
Mám dotaz ohledně platnosti certifikátu autorizovaného inspektora, který nahrazuje stavební povolení. Certifikát byl vydán v dubnu 2012, tedy před novelou č. 350/2012 Sb. , která výslovně omezila platnost certifikátu na 2 roky, pokud investor nezačne stavět. Zajímá mne, zdali stavebník s certifikátem z r. 2012, který ještě „nekopnul do země“, má stále právo realizovat stavbu, nebo zdali platnost certifikátu již vypršela. S ohledem na to, že se na uvedeném neshodnu se stavebním úřadem, bych poprosil o odkaz na nějakou literaturu či rozsudek, abych měl argumenty úřad přesvědčit. Moc děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
K dané problematice se mi bohužel nepodařilo dohledat žádný odborný článek či judikát, které by vyhovovaly Vašim potřebám. Vaše argumentace však může být podpořena běžnou právní interpretací příslušných ustanovení právních předpisů.
V první řadě upozorňuji, že otázka, zda je platnost certifikátu autorizovaného inspektora časově neomezená, nebo trvá 2 roky, nebyla zcela uspokojivě vyřešena ani v době před novelou č. 350/2012 Sb. O tom svědčí tyto dva články:
http://www.autorizovany-inspektor-slapankova.cz/clanek-nejcastejsi-dotazy-uzemni-rozhodnuti-a-stavebni-povoleni-4-20
http://autorizovaniinspektori.cz/analyse.asp
(kdy první článek dovozuje časovou neomezenost certifikátu autorizovaného inspektora, zatímco druhý článek se kloní k dvouleté platnosti tohoto certifikátu).
Je pravdou, že v tomto případě dochází ke střetu formálního přístupu (opřeného o čistě jazykový výklad) k § 117 stavebního zákona s přístupem logickým. Z formálního hlediska lze tvrdit, že zákonodárce platnost certifikátu autorizovaného inspektora časově neomezil úmyslně, zatímco logický přístup lze vystavět na tvrzení, že neexistuje žádný rozumný (objektivně obhajitelný) důvod, proč by měla být platnost certifikátu autorizovaného inspektora odlišná od platnosti běžného stavebního povolení (a že neuvedení délky platnosti certifikátu v § 117 stavebního zákona je tudíž pouze zákonodárcovou nedůsledností; tomuto výkladu by ostatně přisvědčoval i samotný obsah novely č. 350/2012 Sb. , která § 117 stavebního zákona podstatně rozpracovala).
Shora uvedeným se snažím pouze ilustrovat, že otázka délky platnosti certifikátu autorizovaného inspektora nebyla před novelou č. 350/2012 Sb. zcela vyjasněna. Jelikož ve Váš prospěch hovoří formální výklad dané problematiky, budu nadále vycházet z předpokladu, že úmyslem zákonodárce bylo platnost certifikátu autorizovaného inspektora neomezovat (jak to vyplývá z jazykového výkladu § 117 stavebního zákona ve znění před novelou č. 350/2012 Sb.).
V současné chvíli je tak nutné vyřešit otázku, zda byla platnost certifikátů autorizovaných inspektorů vydaných před novelou č. 350/2012 Sb. , nějak ovlivněna po datu nabytí účinnosti této novely.
Pokud by měla mít novela č. 350/2012 Sb. na platnost stávajících certifikátů autorizovaných inspektorů nějaký vliv, bylo by to zákonodárcem uvedeno v přechodných ustanoveních této novely (konkrétně v jejím čl. II). V tomto článku se však nenachází žádné ustanovení, které by se certifikátům autorizovaných inspektorů, resp. jejich platnosti, věnovalo. Z toho lze dovodit, že zákonodárce neměl v úmyslu do platnosti stávajících certifikátů nijak zasahovat, a že nová pravidla (včetně dvouleté platnosti) se mají vztahovat až na certifikáty vydané po datu nabytí účinnosti novely č. 350/2012 Sb.
Pomocně lze v této souvislosti použít body 14. a 15. čl. II novely č. 350/2012 Sb. , které znějí:
"14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů …
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů."
Jedná se sice o přechodná ustanovení, která není možné doslovně vztáhnout na problematiku platnosti certifikátů autorizovaných inspektorů, z jejich znění však jednoznačně vyplývá, že zákonodárce měl v úmyslu vztáhnout nová pravidla (která novela č. 350/2012 Sb. přinesla) až na řízení a jiné postupy, k nimž dojde po datu nabytí účinnosti novely č. 350/2012 Sb. O tom ostatně svědčí i důvodová zpráva k novele č. 350/2012 Sb. , která k těmto dvěma bodům uvádí:
"Nová právní úprava se uplatní u řízení, která budou zahájena za jeho účinnosti. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů …
Podle dosavadní právní úpravy stavební úřady dokončí správní řízení, ale také další postupy, které nejsou standardním správním řízením."
Doporučuji Vám se s touto otázkou obrátit na nadřízený stavební úřad (tedy krajský úřad) a pokusit se získat jeho právní názor. Bude-li tento názor korespondovat s Vašim výkladem, mělo by se jednat o dostatečně pádný argument pro přesvědčení stavebního úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 350/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost certifikátu stavebního inspektora a novela zákona č. 350/2012
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
Co je to "společná domácnost" podle zákona (§ 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.)
Rodiče bydlí ve Zlíně. Já mám pronajatý byt v Praze. Trvalé bydliště mám u rodičů ve Zlíně. Přes týden jsem pracovně v Praze. O víkendech jsem ve Zlíně. Nepodílím se na výdajích na domácnost. Jedná se o společnou domácnost? (dotaz kvůli § 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.). Děkuji, Libor.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 115 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník, vymezuje domácnost jako trvalé soužití dvou či více fyzických osob, které společně uhrazují náklady na své potřeby. Z tohoto lze odvodit, že jen přechodným pobytem určité fyzické osoby na jiném místě (např. po dobu studia) její trvalé spolužití v domácnosti nezaniká. Váš dotaz dáváte do souvislosti se zákonem č. 61/1997 Sb. , o lihu, s odkazem na § 4 odst. 5, kde se uvádí, že "pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitele a ze surovin dodaných pěstitelem, přičemž suroviny pěstitelů lze mísit dohromady pouze na základě písemného souhlasu pěstitelů podle odstavce 8 písm. e)." Bohužel zde však souvislost se společnou domácností není zcela jasná a Vašemu dotazu tedy příliš nerozumím.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv společné domácnosti ve spojení s výrobou alkoholických nápojů, pálením alkoholu (§ 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.)
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Ukončení studia rodičem u dospělého potomka z důvodu neuspokojivých školních výsledků - může to rodič udělat?
Syn propadá ve třeťáku střední školy z jednoho předmětu. Ostatní známky na vysvědčení má skoro samé čtyřky. Neučí se, jen v nejnutnějších případech. Ke studiu nemá žádný vztah. Nechci ho na škole dál podporovat. Lze jej ze školy „odhlásit“, když se neučí? Mohu to udělat já, i když mu již bylo 18 let? Zdá se mi to nespravedlivé, podporovat někoho, kdo nepodává žádné výsledky. Když propadne, může to takhle jít donekonečna? Děkuji, Margareta.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, co máte na mysli "podporováním syna". Ve své odpovědi budu proto předpokládat, že "podporováním syna" máte na mysli plnění Vaší vyživovací povinnosti vůči Vašemu synovi.
Je-li Váš syn zletilý a plně svéprávný (což předpokládám), není možné, abyste ho ze školy odhlásila. V tomto ohledu je totiž oprávněn k právnímu jednání toliko Váš syn.
V obecné rovině dle § 910/1 občanského zákoníku platí, že předci a potomci (v první řadě tedy rodiče a děti) mají vzájemnou vyživovací povinnost.
Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku). Jelikož Váš syn dosud studuje střední školu, předpokládám, že nemá takový příjem, který by postačoval k jeho výživě (potraviny, ošacení, léky, sportovní či zájmové vyžití apod.), popř. že nevlastní takový majetek, z jehož výnosu by si mohl svou výživu zajistit.
Přestože studijní výsledky Vašeho syna nejsou valné, stále platí, že se soustavně připravuje na výkon budoucího povolání (tzn. že soustavně studuje střední školu). Za takové situace je Vaše vyživovací povinnost dána. Skutečnost, že Váš syn se při studiu nesnaží a své studijní povinnosti zanedbává, nemůže nic změnit na tom, že dosud není schopen se sám živit, přičemž však svým studiem směřuje k tomu, aby se mohl (po skončení studia) živit sám.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní jeho rodičů, čemuž by tedy měl odpovídat rozsah vyživovací povinnosti rodičů (§ 915/1 občanského zákoníku).
Situace by byla odlišná, pokud by Váš syn opakovaně propadal (a to z důvodu zanedbávání studia), vyhýbal se práci, žil zahálčivě (tzn. pokud by se z něj stal tzv. příživník). V takovém případě by byl jeho požadavek na výživu v rozporu s dobrými mravy, tzn. že byste nebyla nadále povinna ho vyživovat. Taková situace však v případě Vašeho syna nenastala.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má špatně studující potomek nárok na výživné, alimenty?
Špatné školní výsledky na SŠ a odhlášení dospělého dítěte ze školy (zrušení studia) rodičem - lze to?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo na byt v domě SVJ - zájem má více zájemců (majitelů bytu) v bytovém domě
Předkupní právo: bydlím v domě o šesti bytových jednotkách stejně velkých (2+1). V přízemí jsou 3 byty, na poschodí 3 byty. Soused prodává prostřední byt v přízemí, který se nachází vedle mého. O byt mám zájem. Dotázala jsem se makléřky, jak se rozhodl soused (rovněž z přízemí), který jevil také zájem o koupi zmíněného byt. Makléřkou mi bylo sděleno, že by měl zájem, pravděpodobně z finančních důvodů, pouze o jeden pokoj, a proto pokud se rozhodnu celý byt koupit, mám počítat s tím, že byt se bude dělit na podíly, a pokud se rozhodnu byt nekoupit, rovněž soused se vzdá předkupního práva.
Mně by tak vzniklý byt 1+1 nevyhovoval, a proto je pro mne těžké v takovém případě podepisovat listinu, že chci využit předkupního práva, když pak by došlo k dělení. Jak se v daném případě postupuje. Kdy dochází k dělení bytu, když o byt má zájem více vlastníků. Děkuji. S pozdravem Margita
ODPOVĚĎ:
Dle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), je byt základní jednotkou bytového spoluvlastnictví. Podíly se uplatňují v případě společných prostor konkrétní nemovitosti - domu. Z Vašeho dotazu není jasné, zda máte tyto jednotky - byty - ještě rozděleny na podíly, dle § 1185. Podstatné je, kdo je zapsán v Katastru nemovitostí jako vlastník bytu - zda jedna osoba, nebo je zde více spoluvlastníků jednoho bytu, jakožto základní jednotky. Pokud jednotka bude ve spoluvlastnictví, pak je jistě zřízen k tomuto spoluvlastnictví správce společné věci a to na základě plné moci spoluvlastníků podle § 436–449 OZ. Tento potom vystupuje za spoluvlastníky jako zmocněnec a měl by také řešit prodej podílu na jednotce. Pokud je zapsána v Katastru nemovitostí jako vlastník bytu jen jedna osoba, pak jednejte s touto osobou o koupi bytu do osobního vlastnictví, nebo o koupi podílu (pokud by se jednalo o podíl v bytovém družstvu).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Lhůta na podpis nové pracovní smlouvy zaměstnavatelem - původní PP zanikl pro nemoc z povolání
Do kolika dnů musí zaměstnavatel podepsat pracovní smlouvu s osobou s nemocí z povolání?
Skončil jsem v práci na dohodu o ukončení pracovního poměru, jelikož jsem neprošel preventivní prohlídkou. Ve smlouvě bylo z důvodu obecného onemocnění a momentálně mi uznali nemoc z povolání. Podepsal jsem novou smlouvu, kde už stojí že mám nemoc z povolání atd. Pracovní smlouvu musí podepsat ještě ředitel. Tak se chci zeptat jestli je nějaká lhůta za kterou to musí podepsat? Už je to měsíc a stále mi podepsaný výtis pracovní smlouvy nebyl doručen. Děkuji, Luboš
ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva by měla být podepsána, a to oběma stranami, před zahájením výkonu práce. Přesná lhůta v žádném právním předpisu stanovena není, pokud však již novou práci vykonáváte, smlouvu by ředitel měl podepsat bez zbytečného odkladu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohoda o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodu (nemoc z povolání) a nová pracovní smlouva - do kolika dnů musí zaměstnavatel novou smlouvu se zaměstnancem podepsat?
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nový majitel pozemku chce odstranit vedení elektřiny souseda - má na to právo? (přípojka schválená územním souhlasem)
Rodiče jsou majiteli pozemku a chaty na něm v zahradní kolonii. V únoru 2015 jim byl po žádosti vydán územní souhlas na elektrickou přípojku k chatě, ovšem jen od odběrného sloupku na hranici sousedního pozemku, který v té době vlastnila obec. Přes tento pozemek jsme vedli elektřinu až k chatě. Stavební úřad nic nenamítal. Sdružení zahrádkářů se stavbou také souhlasilo. V dubnu 2015 byla elektřina revizí schválena k používání.
2017 obec tento pozemek prodala soukromé osobě. S elektrickou přípojkou na nyní soukromém pozemku byla obeznámena a nic nenamítala. 2018 chtěl soused vybudovat vlastní připojení na tentýž odběrný sloupek, který by však další zátěž nevydržel. Soused podal podnět na odstranění naší přípojky a na dvou místech z ní odkryl zeminu. Stavební úřad nyní nařizuje její odstranění.
Podáváme žádost o dodaetčné územní rozhodnutí, abychom stavbu zlegalizovali a nemuseli se domáhat souhlasu souseda. Chci se zeptat, zda může soused jakkoliv manipulovat s touto elektrickou přípojkou? Zda nedošlo k promlčení nebo vydržení věcného břemene čili služebnosti ve 3 leté lhůtě na odstranění nepovolené (neoprávěné) stavby? Má stavební úřad právo nařídit odstranění a má důvod neschválit dodatečnou žádost? Jak bychom měli postupovat? Děkuji. Imrych
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Může soused manipulovat s elektrickou přípojkou?
Nikoli, Váš soused není v žádném případě oprávněn s elektrickou přípojkou manipulovat. Je nutné si uvědomit, že elektrická přípojka je (jak předpokládám) Vaším vlastnictvím. Do okamžiku, kdy bude stavebním úřadem pravomocně rozhodnuto o Vaší povinnosti elektrickou přípojku odstranit (k čemuž nemusí v důsledku dodatečné legalizace vůbec dojít), se navíc na elektrickou přípojku musí hledět jako na legálně zbudovanou.
2/ Došlo k promlčení?
Stavební úřad je oprávněn zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby prakticky kdykoli, tzn. že na tyto případy se žádná promlčecí lhůta nevztahuje. Stavební úřad je tak oprávněn zahájit řízení o odstranění stavby i po více než 3 letech od zřízení nepovolené stavby.
3/ Je stavební úřad oprávněn nařídit odstranění nepovolené elektrické přípojky a má důvod neschválit dodatečnou žádost?
Ano, stavební úřad je oprávněn nařídit odstranění jakékoli nepovolené stavby (tedy i elektrické přípojky) ; zda bude dán důvod pro dodatečné nepovolení elektrické přípojky, bude záviset především na tom, zda splníte všechny předepsané podmínky.
Konkrétně dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku stavby (nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, pokud tato stavba nebyla dodatečně povolena.
Dle § 129/2 stavebního zákona dále platí, že jedná-li se a/ o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel (o dodatečné povolení stavby) předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení; jde-li o b/ stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že pro zřízení elektrické přípojky je zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bod 10. stavebního zákona). V rámci řízení o dodatečném povolení elektrické přípojky je tedy zapotřebí stavebnímu úřadu předložit takové podklady, jaké jsou vyžadovány pro vydání územního souhlasu. Vzhledem k tomu, že Vaše elektrická přípojka vede sousedovým pozemkem, bude zapotřebí získat jeho souhlas.
Nepovolenou stavbu je možné dodatečně povolit (legalizovat), pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem
(jak to vyplývá z § 129/3 stavebního zákona).
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí.
4/ Jak dále postupovat?
V tomto ohledu je rada jednoduchá: Řiďte se striktně instrukcemi stavebního úřadu, reagujte na jeho pokyny a předkládejte mu všechny podklady, které si od Vás vyžádá.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může nový majitel pozemku nutit odběratele elektřiny k odstranění vedení elektrického kabelu (kabel zakopaný dávno před koupí pozemku novým majitelem)
___
OBČAN-EXEKUCE
Darování pozemku potomkovi s exekucí - může exekutor zabavit darovaný pozemek?
Otec se mi chystá darovat pozemek. Já mám na sobě jednu exekuci, jíž řádně splácím. Je možné, že mi exekutor může darované pole zabavit? Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Ano, v okamžiku, kdy nabudete další majetek, je reálné, že exekutor může dát pokyn k dražbě pozemku. Doporučuji darovat pozemek až poté, co bude exekuce uhrazena.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zabevení darovaného pozemku exekutorem (dar od rodiče, rodičů)
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Co je to ideální spoluvlastnictví podílu nemovitosti podle rozsudku Nejvyššího soudu
Náš dům patřil babičce od mé mamky a tety, tedy mé prababičce. Prababička dala před svou smrtí darem polovinu mamce a polovinu tetě s tím, že v polovině domu od tety měl výminek můj děda s babičkou. Babička umřela už dávno a děda letos (2018). Teta o svou polovinu nestojí, má roky vlastní bydlení, ale dělá naschvály a přestože do domu investovala minimálně na rozdíl od mého otce, který se o dům roky stará, tak chce nechat nacenit celý dům a získat polovinu z ceny jinak to prý prodá někomu cizímu. Mám dotaz, zda má právo prodat nebo darovat či pronajímat svou polovinu bez souhlasu mé mamky. Dále mám dotaz, zda se musí naceňovat celý dům, když se jedná o dvě bytové jednotky a zda má právo získat polovinu, když je její polovina ve špatném stavu, jelikož je tam vše původní. Také prosím o radu na jakého odhadce se případně obrátit, jak se můžeme bránit a jaký vliv má dědův výminek ve smlouvě. A jak takové řízení dlouho trvá. Děkuji. Magda.
ODPOVĚĎ:
Z toho, co uvádíte, vyplývá, že se jedná o podílové spoluvlastnictví nemovitosti, které vzniklo na základě darování. Dále z Vašeho dotazu vyplývá, že teta, která vlastní podíl na nemovitosti, chce toto spoluvlastnictví zrušit a celou nemovitost prodat.
K tomu je nutné nejprve uvést, že u podílového spoluvlastnictví se nejedná o reálný podíl na nemovitosti, ale o ideální podíl. Takto na podílové spoluvlastnictví nazírá i judikatura, která je charakterizuje jako "spoluvlastnický podíl, který je vyjádřen ve zlomku, popř. v procentu, a vyjadřuje míru účasti spoluvlastníka na právech a povinnostech ke společné věci. Přes přetrvávající zavádějící názory v právním povědomí, které počítá s neomezenými právy k reálně vydělené části, jde u podílových spoluvlastníků o tzv. ideální podíl na společné věci. Nejde o reálné vymezení k určité části společné věci." (NS 33 Odo 355/2005). Pokud by chtěla teta prosadit prodej svého podílu na nemovitosti, má dle ustanovení § 1123 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen "OZ") k tomuto právo. Pokud by k tomu mělo dojít, bylo by vhodné, abyste od ní její podíl odkoupili a to za cenu obvyklou. Cenu obvyklou Vám může vypočítat odhadce na nemovitosti, kterého si můžete najít na internetu v lokalitě Vaší nemovitosti, nejlépe certifikovaného odhadce, jehož služby využívají i banky. Váš dotaz ohledně vlivu výminku Vašeho dědy ve smlouvě nelze zodpovědět, neboť není znám obsah této smlouvy. Stejně tak není zcela jasná otázka, jak dlouho trvá řízení, když neuvádíte, jaké řízení máte na mysli (např. zda dědické řízení po smrti Vašeho dědy, nebo řízení u soudu, pokud se rozhodnete pro zrušení spoluvlastnictví).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypořádání nemovitosti ve spoluvlastnictví - darování podílu, odhad ceny nemovitosti pro účely prodeje
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Pronájem nemovitosti 2 měsíce v roce - je nutný živnostenský list?
Dva měsíce v roce pronajímám dvě nemovitosti zájemcům o pobyt v Jižních Čechách a nyní zvažuji, zda si na toto zřídit živnost nebo to na takto krátkou dobu není nutné. Nevím, jaká jsou pro a proti, když jsem zaměstnanec, jaké další povinnosti mi zřízená živnost ukládá. Daňové přiznání podávám. Začala jsem o zřízení živnosti přimýšlet ve chvíli, kdy se mě případní zájemci začali ptát, zda mám IČO, že by si rádi uplatnili vystavenou fakturu u zaměstnavatele, který jim přispívá na pobyty. Moc děkuji za odpověď. Magdaléna.
ODPOVĚĎ:
Obecně samotný pronájem nemovitosti není považován za živnost, není proto nutné si živnostenské oprávnění zařizovat. Pronájem nemovitostí bude považován za živnost, pokud vedle pronájmu budou poskytovány i další služby, např. úklid, praní prádla, stravování apod. Samotný pronájem se zajištěním dodávek energií apod. však živností není.
Je však třeba uvést, že pokud budete podnikat v oblasti ubytování, pak by měly být nemovitosti také pro tyto účely řádně zkolaudovány. Obecně z daňového hlediska nebude v zásadě velký rozdíl, neboť jak příjem z pronájmu, tak z podnikání musíte danit. Celkově bude varianta s podnikáním administrativně náročnější.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy je pronájem samostatnou živností podle živnostenského zákona a je nutné mít živnostenský list, živnostňák
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak se bránit hlasité reprodukované hudbě z hospody se zahrádkou - uživatelé okolních domů nemohou uspat děti
V blízkosti našeho rodinného domku RD se nachází hospoda se zahrádkou. Pravidelně jednou týdně ve středu se zde koná country večer – živá kapela, hudba zesílená reproduktory. Produkce končí většinou včas – ve 22 hod. Hudba je dost hlasitá, máme problém i uspat děti, v pokoji je slyšet i přes zavřená okna. V létě o jejich otevření nemůže být řeč, i když se nekoná produkce, dost lidí na zahrádce vysedává, cinká půllitry, ozývají se výbuchy smíchu. Moc nechápu, proč na zahrádce 5x5 metrů musí být hudba vedená přes reproduktor. Tuším, že tyto country večery jim nelze zakázat, ale kdyby alespoň nepoužívali ty repráky. Děti nespí, v místnostech vedro, okno se otevřít nedá. V kolaudačním rozhodnutí žádné povolení k hudebním akcím nemají, nicméně prý je z doby, kdy žádosti o takovéto povolení ještě neexistovaly. Budu vděčná za jakoukoli radu. Děkuji, Mahulena.
ODPOVĚĎ:
Zvuk z předzahrádky restaurace (hudba i hluční hosté) se bohužel již dle zákona o ochraně veřejného zdraví nepovažuje za „hluk“, proto se nelze proti takovému hluku bránit stížností na krajskou hygienickou stanici. Nezbývá Vám, než se obrátit na obec, která může veřejnou produkci hudby regulovat v rámci obecně závazných vyhlášek k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, případně může obec vydat tzv. tržní řád a v něm vymezit jak místa, kde předzahrádky nepovoluje, tak případně i provozní dobu těch, které budou tržním řádem povoleny. Porušování tržního řádu může obec stíhat pokutou. Provoz předzahrádky mimo dobu povolenou tržním řádem, popř. hlasové projevy jejích návštěvníků rušících noční klid, postihuje obecní či státní policie jako přestupek.
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hudba z hospody rušící lidi v okolních domech (problém uspat děti) - jak se bránit?
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Co znamená "žádná strana sporu nemá nárok na náhradu nákladů řízení" - musím zaplatit advokáta protistrany a svého právníka?
Chtěl jsem se zeptat na situaci, kdy Městský soud zrušil rozsudek Obvodního soudu a zároveň žádné straně nepřiznal náhradu nákladů řízení. (Bylo to zdůvodněno změnou judikatury a tím, že jsem předcházející spory mezi stejnými účastníky vyhrával.) Opravdu to znmená, že se nemusím nijak vyrovnávat se svým právníkem? Obvodní soud mu přiznal náhrady ve výši 440.000 Kč. Děkuji moc za informaci. Leo.
ODPOVĚĎ:
Text rozhodnutí je pro Vás podstatný a závazný a jste povinen podle něj postupovat. Pokud je v něm řečeno, že žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení, tak Vám nevzniká povinnosti hradit vzniklé náklady protistrany.
Něco odlišného je ovšem tzv. mimosoudní odměna pro Vašeho osobního právníka, která je pak stanovena smlouvou, kterou máte uzavřenou s Vaším právníkem (ta pak není uvedena v rozhodnutí, ale je řešena samostatnou smlouvou s Vaším právníkem). Na tuto mimosoudní odměnu se pak rozhodnutí soudu nevztahuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musím zaplatit svému advokátovi pokud je v rozsudku "žádná strana nemá nárok na náhradu nákladů řízení"?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak postupovat při žádosti o projednání dědictví na Slovensku (země EU)
2013 - moje matka zažádala (soud ČR) o řízení o dědictví - o majetku nově najevo vyšlém - po své matce (mé babičce), úmrtí 12/1989. Pozemky ve Slovenské Republice, v místě narození babičky - ta žila a zemřela v Čechách. Řízení z r. 2013 zastaveno - nenáleží do pravomoci ČR, ale orgánu SR, v jehož obvodu se nemovitosti nacházejí. Jak postupovat při žádosti o projednání dědictví (pozemků) na SR - písemně na okr. úřad? (v Češtině, že? ). Je nutná osobní účast? Odlišnosti od žádosti o projednání dědictví v ČR? Stačí sepsat žádost s výčtem listin vlastnictví jednotl. pozemků podle katastru nemovitostí SR? (v katastru SR jsme našli pozemky s babiččiným jménem. Nemáme k tomu dokumenty, ale máme dokumenty, že tyto pozemky patřily babiččině matce). V katastru u jednoho pozemku chyba v příjmení babičky. I rok jejího narození byl chybně, ale stejná chyba v datu objevena a opravena i u jiných listin. Určitě se jedná o babičku - jak lze sjednat nápravu této chyby? Žádost podá má matka. Má v ní uvést své sourozence nebo je to dalším krokem po zahájení řízení? Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
Dle § 76 zákona č. 91/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, o mezinárodním právu soukromém (dále jen "ZMPS") se právní poměry dědické řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Jestliže zůstavitel byl státním občanem České republiky a alespoň jeden z dědiců má v České republice obvyklý pobyt, použije se český právní řád. Kromě ZMPS je tato situace upravena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení o dědictví“). Nařízení o dědictví, dle výše uvedeného, zavádí evropské dědické osvědčení. Tento dokument vydávaný orgánem projednávajícím dědictví mohou dědicové, odkazovníci, vykonavatelé závěti a správci pozůstalosti použít pro prokázání svého postavení a výkon práv nebo pravomocí v jiných členských státech. Vydané evropské dědické osvědčení se uznává ve všech členských státech bez nutnosti zvláštního řízení. V příloze této odpovědi přikládám formulář tohoto dědického osvědčení. Z něj také vyplývá, že se k jeho vyplnění budete muset obrátit na příslušný soud, v jehož obvodu bylo dědické řízení ukončeno vydáním rozhodnutí. Poté se můžete obrátit na příslušný katastrální úřad na Slovensku, v jehož působnosti se dotčené nemovitosti, ke kterým by byl prokázán dědický nárok Vaší matky, nachází. Veškeré listiny, které píšete, že vlastníte k prokázání dědického nároku k dotčeným nemovitostem musíte předložit u příslušného českého soudu, v jehož obvodu bylo dědické řízení ukončeno vydáním rozhodnutí a který Vám dědické osvědčení vydá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Projednání dědictví po osobě zemřelé a žijící v zahraničí - postup, průběh, jak požádat o zahájení dodatečného dědického řízení? (pozemky neprojednané v dědickém řízení v minulosti)
__
RODINA-STYK S DÍTĚTEM
Má větší váhu dohoda rodičů o styku s dítětem nebo soudní rozhodnutí?
Syn má 4 roky, s otcem dítěte spolu již nežijeme, nebyli jsme manželé. Syn tedy žije se mnou, avšak bývalý partner vyhrožuje právníky a soudy, pokud mu syna nebudu dávat, kdy on vyloženě určí. Avšak nebere v potaz, že doposud jsem mu vycházela vstříc a se synem se zpravidla ve všední dny na celá odpoledne scházel. Je to tak, že směrodatná je domluva mezi partnery, poté až nějaké rozhodnutí místního soudu, které není zpoplatněno a zpravidla se rozhodnutí časově vleče? Je dle zákona stanovena nějaká povinná doba, kterou dítě musí trávit s otcem? Děkuji, Libuše.
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník upravuje styk s dítětem takto:
"Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte" – žádná minimální doba, kterou dítě musí strávit s druhým rodičem, tedy stanovena není. Zákon předpokládá především dohodu rodičů o styku s dítětem. Až v případě, že se rodiče nedohodnou, upraví styk rodiče s dítětem upraví.
V první řadě tedy doporučuji zkusit se s otcem na styku se synem dohodnout a tuto dohodu uzavřít nejlépe písemně. V dohodě doporučuji upravit také styk se synem v období letních prázdnin a svátků (Vánoce). Pokud dohoda se synovým otcem nebude možná a Vy budete chtít, aby měl styk syna s otcem jasná pravidla, můžete k okresnímu soudu v místě synova bydliště podat návrh na úpravu styku otce se synem.
Návrh na úpravu styku může k soudu samozřejmě podat i synův otec, pokud bude chtít. Soud pak ve věci rozhodne a styk syna s otcem upraví. Soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i osoby, které se (ne) smějí styku účastnit. Rozhodnutí soudu je pak pro oba rodiče závazné a má samozřejmě větší váhu než případná předchozí ústní či písemná dohoda rodičů. Jako rodič, který má dítě v péči, jste povinna syna na styk s otcem řádně připravit a styk řádně umožnit. Rozhodnutí soudu je (bude) samozřejmě závazné i pro synova otce – nebudete mít tedy povinnost umožnit styk syna s otcem v jinou dobu než tu, která je (bude) uvedena v rozhodnutí soudu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Styk, setkávání s dítětem, dětmi a nový občanský zákoník
___
OBCHOD-DANĚ
Daně při prodeji bytu koupeného rok předtím a z peněz koupě stavebního pozemku
Mám dotaz ohledně daně z prodeje. Koupili jsme byt a za rok ho prodali. Pokud odečtu provizi realitní kanceláře a náklady na opravu bytu zůstáva asi 300.000 Kč. Koupili jsme asi do dvou měsíců pozemek částečně z vlastních zdrojů asi 400.000 a ještě jsme složili zálohu 400.000 Kč stavební společnosti. Nicméně stavební povolení bylo vydáno až po 2 letech. Finanční úřad po nás teď chce, aby jsme těch 300.000 Kč zdanili. Ale proč, když jsme koupili pozemek a složili zálohu na stavbu.
Nikde jsem nevyčetla, že musí být do roka vydáno stavební povolení. Opravdu musíme? Děkuji mnohokrát Liliana
ODPOVĚĎ:
Začnu tím, že příjem z prodeje bytu podle §4 odst. 1 pís. a) je osvobozen za podmínky, že jste v něm měla bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem nebo jste v něm měla bydliště méně než 2 roky bezprostředně před prodejem a takto získané prostředky použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby. Další podmínka je uvedená v §4 odst. 1 pís. v) a to ta, že prostředky získané prodejem bytu použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste je obdržela, za předpokladu, že obdržení příjmu oznámí správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém tento příjem získal. Pro účinky osvobození je potřeba chápat příjem jako takový, nikoliv zisk, jak uvádíte. Pokud nesplníte podmínky osvobození, tak poté příjem podléhá zdanění a následně se uplatní náklady a vypočítá zisk. Pokud tedy budete mít příjem z prodeje bytu např. 1.000.000 Kč, tak pro účinky osvobození se rozumí použít příjem 1.000.000 Kč na uspokojení bytové potřeby. Pokud bude použita pouze část příjmu a u zbytku příjmu nebude splněna podmínka pro osvobození, tak tato část příjmu se stává zdanitelným příjem a pak se k ní poměrně mohou uplatnit náklady a vyčíslit zisk (např. příjem z prodeje 1.000.000 Kč, náklady na opravu byly celkem 400.000 Kč, z příjmu použiji jen 500.000 Kč na nákup nového bytu, potom druhá část 500.000 Kč bude zdanitelným příjmem a k ní mohu uplatnit poměrnou část nákladů 200.000 Kč a ze zisku zaplatím daň).
Co se týče další části ohledně lhůty vydání stavebního povolení do 1 roku zákon skutečně takto podmínku přímo neuvádí. Lhůta 1 roku se týká obstarání vlastní bytové potřeby (viz výše). Definici co je to bytová potřeba nalezneme v §15 odst. 3, toto ustanovení jasně říká co se rozumí bytovými potřebami pro účely tohoto zákona, a to výstavba rodinného domu, bytového domu, koupě pozemku za předpokladu, že na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby, koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytového domu, rodinného domu a rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu. Pokud jste v uvedené lhůtě pro osvobození (viz výše) zažádala o stavební povolení, tak lze předpokládat, že bude zahájena výstavba bytové potřeby ("koupě pozemku za předpokladu, že na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby") a podmínky pro osvobození by měly být z právního hlediska splněny. Pokud by nebylo stavební povolení vydáno, tak poté by došlo k nesplnění podmínky výstavby bytové potřeby.
Tento specifický případ, jelikož je na první pohled nejasný, tak nemusí v případě argumentace s finančním úřadem vyjít a může dojít ke sporu. Ovšem podle mého názoru by ke splnění podmínky osvobození dojít mělo. Vycházím z Vašeho dotazu a informací v něm uvedených a jelikož neznám celou výši příjmu a další okolnosti případu, tak jednoznačně nemusí dojít k osvobození celé částky a poté by poměrná část příjmů mohla podléhat zdanění.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně - 2 letech od koupi bytu a koupě stavebního pozemku se stavebním povolením
Vliv trvalého bydliště v bytě na daň při prodeji bytu - délky trvalého pobytu, trvalého bydliště
Vliv trvalého pobytu v bytě na daň při prodeji bytu - délky trvalého bydliště, trvalého pobytu
___
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Opakovaný pozdní příchod do práce u pružné časovní doby - porušení zákoníku práce?
Rád bych se zeptat co se stane, když zaměstnavateli přijdu na pracoviště později, než požadoval v rámci pružně pracovní doby? Základní pevná je od 9:00 do 14:00. Hodiny tedy fond (cca 160 hodin za měsíc), máme plnit měsíčně, tedy tak aby mi to nechybělo a nebylo to v systému v mínusu dle elektronické docházky.
Zaměstnavatel ale po měsíci si vzpomněl (spíše vedoucí), že chce abych docházel pravidelně na pracoviště v 7:00.
Může toto nutně požadovat, s tím že kolega v práci ráno nestíhá?
A pokud mu tam sem tam zaspím, dorazím v 8 hodin a odkážu se že mám dle smlouvy pružnou pracovní dobu, poruším tím nějaký zákon? Kdo potom bude v právu?
Cítím to jako, že on to prezentoval jako benefit a nyní mu to vadí.
Pracoviště to nutně až tolik nevyžaduje, jsme IT technici, který spraví závadu do určitého času. Děkuji předem za odpověď. Kristián
ODPOVĚĎ:
Při zavedení pružné pracovní doby si zaměstnanci mohou zvolit začátek a konec pracovní doby a na pracovišti musí strávit tzv. pevnou část pracovní doby, kterou zaměstnavatel určí.
Podle § 85 odst. 5 zákoníku práce se však pružné rozvržení pracovní doby neuplatní
a) při pracovní cestě zaměstnance,
b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a
c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.
Na Vaši situaci by se mohlo vztahovat písm. c).
Pokud však máte v pracovní smlouvě uvedeno, že u zaměstnavatele je zavedena pružná pracovní doba a stanoven začátek a konec pevné části, musela by jakákoli změna či výjimka být podle mého názoru provedena změnou smlouvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna nástupu času do zaměstnání u pružné pracovní doby
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Nutnost úřednické zkoušky na výběr poplatků, vidimaci a legalizaci
V současnosti jsem zaměstnancem obce, jsem pracovník pošty (franšíza, kterou provozuje obec), v popisu pracovní činnosti mám pracovní úkony, které se týkají pošty. Pan starosta má v plánu na poště vybírat místní poplatky (za popelnice atd.), dále vidimaci a legalizaci - tady mám zkoušky, a nějaké další administrativní práce. Díky tomu prý musím mít úřednické zkoušky, protože poplatky a vidimaci+legalizaci mohou na úřadě provádět pouze úředníci, a musí prý být vyhlášeno i výběrové řízení. Je tomu tak, když už zaměstnancem obce jsem? Přibude mi práce, ke které samozřejmě musím mít příslušnou kvalifikaci, tomu rozumím, ale proč výběrové řízení? Současná pracovní pozice bude prostě rozšířená o další úkony, není to podle mě vznik nového pracovního místa.
Děkuji za odpověď. S pozdravem Linda
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývají některé podrobnosti, které by bylo třeba znát k přesnému posouzení situace, nicméně pokud při obecném posouzení vyjdeme ze zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, pak podle § 6 odst. 1 uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců a podle § 7 odst. 1 je výběrové řízení podmínkou pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného
1. v krajském úřadě,
2. v Magistrátu hlavního města Prahy,
3. v obecním úřadě obce s rozšířenou působností,
4. v pověřeném obecním úřadě,
5. v úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu.
Obě ustanovení tedy mluví o uzavření pracovní smlouvy nebo o vzniku pracovního poměru. Pokud již jste zaměstnancem obce a pracovní smlouva již byla uzavřena a má dojít pouze k rozšíření pracovní náplně, není podle mého názoru nové výběrové řízení zapotřebí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozšíření povinností pracovníka obce a pošty o výběr poplatků, vidimaci a legalizaci - nutnost úřednické zkoušky
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Zápis ze zastupitelstva a usnesení zastupitelstva - co je důležitější, co má větší váhu?
Chtěla bych se zeptat co je směrodatnější, co má větší váhu. Zápis ze zastupitelstva nebo usnesení zastupitelstva. Obě zveřejněné na internetových stránkách. V konkrétním případě se jedná o to, že město se odvolává na to, že jsme se na veřejném zastupitelstvu zavázali ke smlouvě o spolupráci s městem.
V zápise ze ZM se píše o tom, že se v diskuzi hovořilo o smlouvě o spolupráci, ale ne zcela pravdivě. V usnesení zastupitelstva není ani zmínka o tom, že se něco takového projednalo.
Nebylo to bodem jednání daného zastupitelstva. Šlo o dotaz v diskuzi. Z naší strany jsme se ptali na podmínky smlouvy. Na daném zastupitelstvu byl vytvořen i audiozáznam z jednání.
Děkuji za odpověď, Ljuba
ODPOVĚĎ:
U zápisu platí: O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
Zápis tak dokumentuje průběh zasedání zastupitelstva a vyjmenovává přijatá usnesení. Usnesení mají povahu rozhodnutí, která jsou na jednání přijata, tudíž se jedná o rozdílné nástroje.
Zápis je svou povahou veřejnou listinou, tzn. že u něj platí presumpce správnosti.
Dále starosta svým podpisem ověřuje správnost obsahu zápisu. Jako občan máte možnost napadnout zápis pouze podáním podnětu dle § 16 odst. 2 psím. g) zákona o obcích, kdy občan starší 18 let má právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Napadnutí zápisu schůze zastupitelstva obce občanem - § 16 odst. 2 psím. g) zákona o obcích
___
OBCHOD-DANĚ
Zdanění důchodu ze zahraničí (EU) v ČR - postup, jak se dělá?
Nově jsem obdržela výpočet vdovského důchodu po manželovi z německa, kvůli urychlení procesu výplaty jsem si musela zřídit německé konto na které mi důchod chodí. Jsem OSVČ žijící a podnikající v ČR s českým občanstvím. Musím důchod danit v Německu nebo v Čechách? V Německu nemám ani danové identifikační číslo nikdy jsem tam nežila ani nepracovala. Děkuji Licia
ODPOVĚĎ:
Podle českého daňového práva vdovský důchod z Německa splňuje definici uvedenou v §4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů, který přiznává osvobození od daně plnění z důchodového pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Příjmy tohoto druhu jsou osvobozeny od daně v úhrnné výši 36 násobku minimální mzdy, tj. 439 200 Kč. Tento osvobozený příjem nemusíte uvádět v daňovém přiznání. Pokud dojde k překročení uvedené hranice, tak částka nad touto hranicí se stává zdanitelným příjmem a je povinnost jej uvést v daňovém přiznání.
Co se týče daňové povinnosti v Německu, zde se nemohu kvalifikovaně vyjádřit, právní poradna je zaměřena na problematiku českého práva, ale nepředpokládám, že by se v Německu jednalo o zdanitelný příjem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se daní německý důchod v ČR, České republice - postup
___
OBČAN-BYDLENÍ
Postup převodu nájemní smlouvy na dospělého potomka, syna, dceru
Družka bydlí v obecním bytě již 6 let se svým synem. Dekret je psaný na ní. Nyní se chce přestěhovat ke mně a neví, zda obecní byt bude přepsán na syna (35 let) a zda syn v bytě může bydlet dál. Syn nevlastní žádnou nemovitost ani nemá vztah k žádné jiné nemovitosti.
Děkuji za odpověď. Kryštof
ODPOVĚĎ:
Otázku přechodu nájmu bytu řeší ust. § 2279 Občanského zákoníku, nicméně toto ustanovení se vztahuje na situaci, kdy předchozí nájemce zemřel. Žadatel, který uplatňuje přechod nájmu bytu, sdělí rozhodné skutečnosti, formuláře jsou většinou dostupné na webových stránkách obcí či městských částí. Rozhodnými skutečnostmi pro přechod nájmu se rozumí to, že žadatel:
- vedl společnou domácnost s předcházejícím (posledním) nájemcem bytu,
- nemá vlastní byt.
Prakticky stejná pravidla platí i v případě, že se dosavadní nájemce odstěhuje a v bytě po něm zůstává příbuzná osoba. Doporučovala bych ale navštívit danou obec či městskou část a zjistit si přesně, jaká je praxe, neboť ta se může lišit dle lokality, množství obecních bytů, apod...
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod nájenní smlouvy (dekretu) na dospělého zletilého potomka, syna, dceru nájemníka, nájemce
___
OBČAN-NÁJMY
Zrušení nájemní smlouvy na pozemek (zahradu) pro neplacení nájemného, nájmu, pachtovného
Otec pronajal synovi před lety obrovskou zahradu, za symbolickou cenu 100 Kč/rok (kterou nicméně syn nikdy neuhradil). Je možné zahradu přepsat (prodat, darovat) někomu jinému, když v nájemní smlouvě je uvedena výpovědní lhůta jeden rok?
Nyní se syn chová k otci zle, navíc do zahrady dělá zásahy, se kterými otec nesouhlasí. Je možnost zahradu přepsat na někoho jiného? Zůstala by nájemní smlouva v platnosti? Nebo lze převést až po skončení výpovědní lhůty?
Je možné dát výpověď nájemní smlouvy na zahradu z důvodu neuhrazení žádného nájemného? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Darovat zahradu lze bez ohledu na existenci nájemního vztahu. Obdarovaný pouze vstupuje do všech práv a povinností původního vlastníka. Nájemní smlouva by zůstala v platnosti a skončila by uplynutím výpovědní lhůty bez ohledu na to, kdo zahradu zrovna vlastní. Výpověď z důvodu neuhrazení nájmu lze dát, a to okamžitou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem osobě blízké a neplacení symbolického nájemného nájemníkem - důvod pro výpověď a zrušení nájemní smlouvy?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo majitelů bytů v domě SVJ na prodávaný byt v bytovém domě
Soused prodává byt, který je součástí bytového domu, kde máme podílové spoluvlastnictví. Makléřka, přes kterou byt soused prodává, mě 11.6.2018 navštíví s dotazem, zda se zříkám předkupního práva a sdělí mi rovněž cenu, za kterou se byt prodává. Musím se hned písemně vyjádřit, anebo je nějaká doba, do kdy je třeba dát své vyjádření.
Za odpověď předem děkuji. S pozdravem Lucie
ODPOVĚĎ:
Dle zákona se musíte vyjádřit do tří měsíců po učinění nabídky ke koupi. Nabídka u nemovitostí musí být ale učiněna písemně, pokud Vás tedy makléřka navštívila s tím, že Vám toto pouze sdělila a nepředala písemně, lhůta Vám ještě ani nezačala běžet.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na odmítnutí předkupního práva při nabídce bytu v bytovém domě (prodej bytu sousedem)
Prodej bytu sousedem a lhůta na odmítnutí předkupního práva vlastníky bytů v bytovém domě
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
Prodej pozemku s věceným břenemem - zůstane věcné břemeno a povinnost strpět pro nového majitele?
Obracím se na Vás s následujícím dotazem, který se týká věcných břemen zřizovaných pro inženýrské sítě (vodovodní a kanalizační přípojka). Přes cizí pozemky nám vedou naše inženýrské sítě, na které máme zřízená věcná břemena (v katastru nemovitostí).
Nyní nám stávající vlastník pozemku (přes který vedeme naše inženýrské sítě a máme na tomto pozemku věcné břemeno spočívající v právu vést, udržovat a opravovat inženýrské sítě) oznámil, že tento pozemek bude prodávat. Z čehož mi plynou dva zásadní dotazy.
1) Přecházejí věcná břemena automaticky na potencionálního nového vlastníka (i v případě, že např. stávající vlastník to novému vlastníkovi nedá na vědomí)? - měl by, protože to máme sjednané ve smlouvě, která vedla ke zřízení věcného břemene.
2) Druhý a pro mě důležitý dotaz je, zda nový vlastník může po nás chtít za to, že akceptuje věcné břemeno například nějaký nájem za strpení věcného břemene? Lze to i přesto že se stávajícím vlastníkem bylo ve smlouvě, která vedla ke zřízení onoho věcného břemene bylo sjednáno, že cena za sjednání věcného břemene je jednorázová a konečná? A jak by bylo postupováno v případě, že by sice cena za věcné břemno byla ve smlouvě uvedená jako jednorázová, ale už nikoliv jako konečná - zkrátka slovo konečná by tam nebylo - takto to máme sjednané zase u jiného pozemku. (naše sítě nám totiž vedou celkem přes tři cizí pozemky).
Děkuji, Květoslav
ODPOVĚĎ:
Nový majitel automaticky vstupuje do všech práv a povinností předchozího, tedy je povinen Vám umožnit vykonávat věcné břemeno za stejných podmínek, jako dosavadní majitel dle smlouvy. Věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí, a proto se nový majitel nemůže dovolávat neplatnosti z důvodu, že by ho starý majitel o věcných břemenech neinformoval. Katastr je veřejný seznam a každý má právo do něj nahlížet, tuto možnost by měl využít každý, kdo se chystá koupit určitou nemovitost. Cena za věcné břemeno se má automaticky při sepisu smlouvy za to, že je konečná, pokud by po vás chtěl další peníze, musel by stávající smlouvu ukončit a požadovat uzavření nové s novými podmínkami. To ale bez vašeho souhlasu jako oprávněných z věcného břemene nelze. Musel by to řešit pouze soudně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej pozemku s věcným břemenem a zpoplatnění břemene novým majitelem
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Ztížení společenského uplatnění - hodnota bodu 2018 (250 nebo 290 Kč? )
Jaká je hodnota bodu při Ztížení společenského uplatnění při školním úrazu. Jedná se o 250 Kč nebo ccr. 290 Kč/bod? Děkuji, Kvido
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru nelze školní úraz chápat jako pracovní úraz, a proto by se při určení hodnoty bodu mělo vycházet z metodiky Nejvyššího soudu. V tomto případě by tedy hodnota bodu činila 290 Kč za bod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody za ztížení společenského uplatnění - hodnota bodu 2018
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Stavba s přesahem střechy nad pozemek - jak zakázat stavbu sousedovi?
Prosím Vás o radu jak postupovat v případě, že můj soused koncem roku 2016 vystavěl na své zahradě jakousi stavbu se sedlovou střechou - snad udírnu, která částí střechy přesahuje na můj pozemek a zabírá asi 3 m2 plochy. Vůbec se mě na to nezeptal a ani snad neproběhlo žádné stavební řízení, protože nikdo se neptal na souhlas souseda. Ještě horší ale je, že stavba má komín těsně vedle mé zahrady a veškerý kouř jde k nám do dvora, zahrady i domu. V poslední době kouří skoro každý den i večer a nemůžeme otevřít okna. Moje 81 letá matka se vrátila z nemocnice, kde překonala těžký zápal plic, je ležák a my jí nemůžem ani otevřít okno a vpustit čerstvý vzduch. Bohužel ten komín tam stojí již delší dobu než celá stavba, ale ještě nikdy ho tolik nepoužívali, dříve spíš vyjímečně. Několikrát jsem se se sousedem snažila domluvit, vždy slíbil, že to nějak vyřeší, ale marně, není s ním domluva. Jakou mám nyní možnost se bránit? Máme podat stížnost na obecní úřad, že nás obtěžuje kouřem? Co když to zapře? Máme volat policii? Můžeme podat návrh na odstranění stavby na stavební úřad? Je to černá stavba? Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Obecní úřad ani Policie ČR Vám v řešení Vámi popsaného problému nemohou trvale pomoci, neboť otázka sousedsko-stavebních sporů nespadá do jejich kompetencí. Orgány, na které je možné se v této věci obrátit, jsou stavební úřad a okresní soud.
Přesah sousedovy střechy nad Váš pozemek má dvě roviny, a to soukromoprávní a veřejnoprávní:
a/ Dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem. Zasahuje-li tedy soused do prostoru nad Vaším pozemkem, zasahuje přímo do Vašeho pozemku, tzn. že Vás omezuje ve výkonu Vašeho vlastnického práva. Z tohoto důvodu se můžete proti sousedovu počínání bránit podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Dle § 1042 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
b/ Dle § 23/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být stavby na pozemcích umisťovány tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Toto pravidlo je dále zakotveno v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Z těchto požadavků lze dle § 26 téže vyhlášky udělit výjimku, to však pouze za splnění předpokladů dle § 169 stavebního zákona.
Domníváte-li se, že soused postavil předmětnou stavbu tzv. načerno, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad, který v této věci zahájí řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení dá stavební úřad Vašemu sousedovi šanci černou stavbu tzv. legalizovat (tedy získat dodatečné povolení). V takovém případě však bude nutné, aby soused splnil všechny podmínky, jako by získával příslušné povolení před zahájením stavebních prací (§ 129 stavebního zákona).
Co se týče obtěžování kouřem, je nutné vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Vámi popsané problémy Vám doporučuji řešit současně veřejnoprávní i soukromoprávní cestou, tedy kontaktováním místně příslušného stavebního úřadu i doručením předžalobní výzvy, v níž souseda upozorníte na jeho protiprávní počínání a budete se domáhat okamžitého zjednání nápravy (a to ať už se jedná o přesah sousedovy střechy, tak o obtěžování kouřem). Pro přípravu předžalobní výzvy (a případné následné žaloby) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (opatřená kopií plné moci, kterou advokátovi udělíte) zapůsobí na Vašeho souseda mocnějším dojmem, než kdybyste si předžalobní výzvu připravovala sama.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba udírny souseda přesahující velkou částí přes plot nad pozemek souseda - jak se bránit?
Obtěžování kouřem z udírny souseda postavené načerno na hranici pozemků a přesahující střechou nad pozemek
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
Převod podílu s. r. o. na bývalou manželku a změna pracovní smlouvy manžela - je lepší nová smlouva nebo dodatky?
V současné době jsem spolumajitelkou s. r. o. se svým bývalým manželem, který je jediným jednatelem společnosti. Oba jsme ve firmě vedeni jako zaměstnanci. V polovině června 2018 dojde k podpisu smlouvy o převodu exmanželova obchodního podílu na mne. Stanu se tak jediným majitelem s. r. o. a také jejím jediným jednatelem.
Exmanžel zůstane ještě po nějakou dobu zaměstnancem firmy, ale já potřebuji jeho pracovní smlouvu (náplň práce, platové podmínky) změnit. Můžu mu po změně vedení firmy dát podepsat celkem novou pracovní smlouvu nebo vše musím řešit jenom dodatky původní smlouvy z roku 2005? Děkuji, Lýdia
ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí, zda situaci řešit dodatky nebo novou smlouvou, je zcela na dohodě smluvních stran. Obvyklé je, že drobné změny bývají řešeny dodatky, větší změny novou smlouvou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna vlastníka s. r. o. a stará pracovní smlouva - je lepší nová smlouva nebo dodatky staré pracovní smlouvy?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Vystěhování potomka rodičem z důvodu týrání rodiče
Lze vystěhovat syna z domu, když se nastěhoval zpátky do domu svého otce, má tam trvalé bydliště?? Chlapci je 40 let, cca 15 let žil v zahraničí, nyní po návratu se nastěhoval i se svou manželkou zpět do rodného domu ke svému otci. Ten žije na baráku sám, společnost tedy uvítal. Bohužel, očekávání se jaksi nesplnilo - namísto příjemné společnosti se ze syna stal výrazně nepříjemný spolubydlící. Ze svého otce vymámil vše co mohl. Syn přestože žil v zahraničí, přijel bez jediné koruny. Proti toho otec pracující před důchodem dlouho v zahraničí, měl naspořenou dost vysokou částku, kterou synovi dal. Rovněž mu daroval rozlehlé pozemky, které k rodinnému domu RD patřily (část z nich převedena na stavební, tedy se značnou hodnotou).
Když má vše kromě rodinného domu přepsané na sebe, začal svého otce psychicky týrat, chová se k němu značně nepříjemně. Přestože žijí v jeho domě zdarma a využívají vše co mohou, dokonce i na sociálních sítích neustále píše jak je svým "biologickým otcem terorizován a šikanován" atd. Nyní to vyhrotil tím, že jej celé odpoledne slovně napadal, otec již nevěděl jak mu má vysvětlit, ať mu jde z očí. Samozřejmě bez plánu cokoli uskutečnit chytil vedle ležící sekeru a pohrozil stylem vypadni odsud nebo už uvidíš. Syn ovšem očekávajíc cokoli co by mohl použít okamžitě tohle stihl nafilmovat na mobil, a šířit s tím, že jej nechá zbavit svéprávnosti, vystěhovat a přepsat si i dům na sebe. Smutný příběh.
Dotaz: jaké jsou možnosti otce? LZE vystěhovat proti své vůli někoho, kdo má v domě trvalé bydliště? Píšu aktuálně za něj, neb bohužel otec stále věří, že někde uvnitř svého syna najde něco dobrého, podřizuje se a ustupuje kde může. poslední dobou začíná mít řeči, že tedy odejde, aby byl syn šťastný. Bude těžké jej přimět k akci, nicméně chtěla bych zkusit mu pomoci.
Se soudním nařízením moc nepočítám. toho by otec vůči synovi nebyl schopen, navíc syn si naprosto dokonale připravuje půdu na to, aby všichni následně pochopili, že otec (71 let, nicméně v plném zdraví i rozumu) jej šikanoval atd. Jedinou možnost vidím, že bychom se my okolo spojili a pomohli mu syna vystěhovat (syn s manželkou si za peníze od otce koupil dům, který si opravují, tedy by bylo kam). Děkuji za pomoc, Saša.
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že má syn na adrese zapsán trvalý pobyt, neznamená, že by mu k dané nemovitosti vznikala jakákoli práva, včetně práva bydlení. Adresa trvalého pobytu je administrativním údajem, zápisem nevzniká právo bydlet.
Vlastník nemovitosti (Váš otec) jej může písemně vyzvat, aby dům vyklidil, pokud ovšem na tuto výzvu syn nezareaguje, je nezbytné se obrátit na soud a domáhat se vyklizení soudní cestou (žaloba na vyklizení).
Poté, co se syn odstěhuje, je také možné mu jednostranně zrušit trvalý pobyt.
Pokud by šikana ze strany potomka byla intenzivní a prokazatelná, je také možné domáhat se vrácení nemovitých darů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětvzetí daru rodičem z důvodu šikany od potomka, syna, dcery
___
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví před rokem 2020 kvůli změnám zákonů - co nastane?
Dcera chce převést družstevní byt (DB) do OV v obavě, že prý po roce 2020 to už nebude možné.
1/ převod práv k bytovému družstvu BD a poplatky realitce si zaplatila ještě za svobodna z daru od rodičů a je zapsaná v BD jako členka - nájemce sama.
2/ budoucí manžel uhradil rekonstrukci družstevního bytu
3/ nyní jsou už 5 let manželé, mají 2 děti.
Pokud neprovedou před převodem do osobního vlastnictví finanční vyrovnání, jak při převodu do OV a následném vkladu do katastru smluvně upravit jejich majetkové podíly v katastru nemovitostí. Jaký by byl nejlepší postup?
1/ dcera manželovi zaplatí náklady na rekonstrukci a byt bude zapsán jen na ni
2/ vklad do katastru bude na základě smlouvy mezi manželi upravovat velikost jejich fin. podílů na pořízení a rekonstrukci byt, např. 2:1 a budou tam zapsáni oba. Děkuji za odpověď. Ladislav
ODPOVĚĎ:
Jediná možnost, jak dosáhnout toho, aby byl byt převeden do vlastnictví dcery nebo do podílového spoluvlastnictví manželů s vymezením různě velkých podílů, je sepsat u notáře ještě před převodem notářský zápis o zúžení společného jmění manželů sjm, kde bude vymezeno, kdo z manželů nabývá byt, případně kdo jakým podílem.
Pokud budou v době převodu manželé, bez tohoto notářského zápisu, byt automaticky připadne do společného jmění manželů SJM, neboť převod proběhl v době manželství. Posléze po sepisu notářského zápisu spíš bude záležet na tom, co bude pro manžele lepší cesta, zda manželovi vrátit investované finance či byt přepsat do podílového spoluvlastnictví. S existujícím notářským zápisem lze obojí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozvod manželství a vypořádání družstevního bytu
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Ochrnutá osoba se nemůže podepsat - jak získat podpis náhradní osoby?
Pečuji o svoji manželku, která je úplně ochrnutá po mozkové příhodě. Tím pádem se nemůže ani podepsat, ani jiným způsobem vyjádřit svou vůli. Během těch pěti let (2015-2018) se několikrát stalo, že pošťačka přinesla dopis „Do vlastních rukou“ a když viděla, že manželka se nemůže podepsat odeslala jej zpět, aniž bychom tušili kdo a co po nás chce. Od praktické lékařky mám potvrzení, že manželka se ze zdravotních důvodů nemůže podepsat a od úřadu práce mám potvrzení, že ji můžu na úřadě práce zastupovat. Problém mám v tom, že jsem s manželkou doma sám a musím nepřetržitě kontrolovat zda má volné dýchací cesty přes tracheotomii, aby se neudusila. Pokud se musím vzdálit, těžko sháním někoho, kdo by mne zastoupil, protože i pracovnice pečovatelského domu, které mě pomáhají s koupáním se těch hadiček bojí. Poradíte mi jak získat možnost manželku zastupovat, nejlépe přes internet?
Momentálně máme problém - manželka zdědila po tátovi 1/4 domu s dvorem - sousedovi spadl plot a bez manželčina souhlasného podpisu to nesmí opravit i když ostatní dědici a rodinní příslušníci souhlasí. Děkuj, Dalibor
ODPOVĚĎ:
V daném případě je třeba zahájit soudní řízení, na jehož základě budete opatrovníkem manželky a vše za ni budete moct oficiálně podepisovat. Lze zvolit variantu "Zastoupení členem domácnosti" dle § 49 a násl. Občanského zákoníku nebo rovnou omezení svéprávnosti dle § 55 a násl. Občanského zákoníku. Omezení svéprávnosti je ovšem velmi citelným zásahem do práv posuzovaného, proto postačí - pokud manželka rozumí tomu, co je třeba podepsat - abyste se stal jejím zástupcem jako člen domácnosti. Je ale třeba podstoupit soudní řízení, byť formální, kdy rozsah a nutnost zastoupení musí posoudit soudce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nemocná osoba po cévní mozkové příhodě, mrtvici se nemůže podepsat - jak získat náhradní podpis přes opatrovníka
Nemožnost podespání listiny, smlouvy, dohody pro nemoc (mrtvice s ochrnutím) a opatrovnictví, nahrazení podpisu opatrovníkem
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Opakované zamítnutí námitky proti hranicím pozemku, nabytí právní moci a odvolní u krajského správního soudu
Sousedka vedla s katastrálním úřadem námitku proti průběhu naší společné hranice, které nebylo vyhověno a následně toto rozhodnutí bylo při odvolání potvrzeno katastrálním inspektorátem. Potom podala odvolání proti tomuto rozhornutí ke Krajskému správnímu soudu, ale pro opožděnost podání tento ani nic neprojednával a vyjádření znělo, že není možno toto projednat, jelikož odvolání nebylo podáno v zákonné lhůtě a rozhodnutí katastrálního úřadu tak nabylo právní moci a nelze ho již napadnout.
Následně však byla podána úplně stejná námitka která byla opět rozhodnutím katastrálního úřadu zamítnuta a následně opět rozhodnutí potvrzeno nadřízeným katastrálním inspektorátem a následně podáno opět odvolání ke Krajskému soudu tentokrát již v zákonem stanovené době.
Otázka: je možno, aby toto Krajský soud projednával jestliže existuje již rozhodnutí katastrálního úřadu a následně inspektorátu ve stejné věci, které nabylo právní moci právě proto, že bylo v prvním případě podáno opožděné podání na krajský soud nebo toto |Krajský soud může projednat poté co se znova vše podruhé podalo, tentokrát již ale včas stihli se odvolat ke krajskému soudu, ale co s prvním rozhodnutím které nabylo právní moci a je platné? děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud je obsah zcela totožný, platí zde zásada res iudicata, tj. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu. Předpokladem je, že jde o totožnou pravomocně rozsouzenou věc. Totožnost věci je dána totožností účastníků řízení (žalobce a žalovaného) a totožností předmětu řízení. O totožnost předmětu řízení jde v případě, že v novém řízení se jedná o tentýž nárok, opírající se o tentýž právní důvod, a to za podmínky, že tento důvod plyne ze stejného skutkového stavu jako v předchozím řízení.
Krajský soud by tedy měl postupovat v souladu s touto zásadou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Námitka proti průběhu hranice pozemků, zamítnututí katastrálním úřadem a inspektorem a odvolání u krajského správního soudu
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Soupis výhrady majetku v dědictví - dědici neznají dluhy zemřelého, nebyli s ním v kontaktu
Řešíme dědictví po manželovi. A protože několik let nežil ve společné domácnosti, nevíme, jestli neměl nějaké dluhy. Myslíme si, že ne, ale bylo nám doporučeno notářkou udělat soupis výhrady majetku. Nevíme ovšem co do toho napsat. Máme si to napsat sami? Prý se tam nepíše obvyklé vybavení domácnosti, to že patří rovnou manželce, asi z obou domácností, když nebydleli spolu? A co se tam tedy píše? Kromě nemovitostí a aut? Děkuji za radu, Iveta
ODPOVĚĎ:
Zákon nikde neuvádí výčet věcí, které by do soupisu měly být pojaty, nicméně z principu celého tohoto institutu vyplývá, že by měly být sepsány všechny věci, které mají nějakou hodnotu - nemovitosti, vozidla, starožitnosti, šperky, elektronika, novější nábytek, .
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká aktiva zapsat do soupis výhrady majetku v dědictví?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Pokuta za nevyklizení bytu po uplynutí nájemní smlouvy na dobu určitou
Mám delší dobu pronajatý byt na dobu určitou a i když smlouva skončila 30.6.2017, dále jsem byt užívala, platila nájemné a pronajímatel nájemné přijímal a teď najednou požaduje novou smlouvu a peníze s tím, že jsem byt užívala bez právního důvodu. Do nové smlouvy navrhuje konkrétně tento text:
"Narovnání vztahů za období před účinností této smlouvy Jak bylo uvedeno v článku III. 2 této smlouvy uvedeno, nájemce užíval předmět nájmu od 31.5.2014 s tím, že do 30.6.2017 tomu tak bylo na základě smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 31.5.2014. Od 1.7.2017 do dne podpisu této smlouvy nájemce užíval předmět nájmu bez právního důvodu, když nájem bytu skončil dnem 30.6.2017. Nájemce po tuto dobu platil pronajímatelkám za přenechání předmětného bytu do užívání částku 24.000,- Kč měsíčně, kterou pronajímatelky ve shodě s nájemcem považují za částku odpovídající obvyklé výši nájemného v tomto období."
Opravdu jsem byt užívala bez právního důvodu? "
A u nově tvořené "Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb." pronajímatel navrhuje zvláštní bod, který zní takto:
"V případě prodlení nájemce s vyklizením a předáním předmětu nájmu po skončení nájmu se nájemce zavazuje zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1.500,- Kč za každý den prodlení."
Domnívám se, že takto vysoká sankce je protizákonná. Je tomu tak? Existuje zde smluvní volnost nebo je výše pokuty hraničící s dobrými mravy, či přímo protizákonná, jak jsem již uvedela?
Děkuji, Ivona
ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 2285 Občanského zákoníku "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Ve Vašem případě by Vás tedy měl pronajímatel vyzvat písemně, pokud tak neučinil, reagujte mu až v říjnu a tím uplyne tříměsíční lhůta, kdy se smlouva automaticky obnoví. Rozhodně doporučuji nepodepisovat mu to, co Vám navrhuje. Jinak byt jste bez právního důvodu neužívala, řádně jste jej užívala na základě nájemní smlouvy, a když Vás nevyzval k vystěhování, tato nájemní smlouva je stále právním titulem k užívání.
Dále z ust. § 2239 Zakázaná ujednání vyplývá, že "Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená." Smluvní pokuta, kterou požaduje pronajímatel, je tedy nezákonná a vůbec se k takovému ustanovení nepřihlíží, i kdybyste jej podepsala.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Maximální pokuta za nevyklizení pronajatého, pronajímaného bytu, domu, nemovitosti po uplynutí, vypršení nájemnní smlouvy na dobu určitou
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Odmítnutí dědictví poručníkem nezletilého dědice, nezletilé osoby, nezletilce
Může se poručník nezletilé osoby vzdát jejího nároku na dědický podíl ve prospěch jiné osoby? Děkuji. Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Vzdání se dědictví podléhá schválení soudu. Pokud byste tedy jako poručník tento úkon učinil, soud by následně z podnětu notáře zkoumal, zda toto jednání je či není v zájmu nezletilé osoby. Pokud by obecně nezletilá osoba měla dědictvím získat pouze aktiva, soud by vzdání se dědictví neschválil, neboť by nezletilá osoba byla krácena na svém majetku. Naopak by jej schválil v případě, že by nezletilec měl dědit pasiva.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může poručeník odmítnout dědictví pokud aktiva přesahují aktiva? (aktivní majetek převyšuje dluhy a závazky)
___
OBCHOD-DANĚ
Dva OSVČ podnikatelé v jednom stánku - je nutné mít 2 EET pokladny?
Provozujeme drobný stánek se suchými plody, do něhož jsme si pořídili pokladnu Elcom. Zadali jsme v minulosti firmě vyřízení certifikátu, ona nám jej zaregistrovala a vzhledem k tomu, že stánek máme dle sortimentu rozdělený na dvě DIČ (oba jsme OSVČ) naprogramoval toto i na účtenku. Jsou tam uvedeny dvě DIČ.
Uzavřeli jsme si se ženou smlouvu o pověření evidování tržeb. Za rok 2017 jsme každý ve svém daňovém přiznání uvedli své tržby ze společného obchodu. Jaké bylo naše překvapení, když nám z finančního úřadu přišlo, že pravděpodobně z pokladny odchází tržba jako souhrná zpráva, tedy dohromady a my tím tedy překročili roční obrat a stali se plátci DPH. V červnu 2017 jsme dostali z finanční zprávy upozornění, že si máme hlídat tržby, z důvodu přesáhnutí ročního obratu. Na tuto zprávu jsem zaslal obratem FÚ doporučený dopis s odpovědí, kde jsem jim podrobně vysvětlil, že prodejnu máme rozdělenou na dvě fyzické osoby, což dokládáme i daňovým přiznáním 2017. Dále i lístkem z pokladny, kde jsou dvě DIČ. Požadoval jsem od nich i písemné vyjádření, abych věděl, že je vše vpořádku.
Do dnešního dne (23. 9. 2018) jsem písemné vyjádření z FÚ neobdržel, jen za pár dní po obdržení dopisu, ženě volali, že je vše vpořádku. Na to ale nemám, žádný podklad. Dle podrobného zjištování, pravděpodobně naše pokladna, neumí rozlišovat dvě DIČ, jsou uvedeny jen na účtence a proto tedy na daňový portál přichází souhrnná částka. Toto jsme mi ale nevěděli a spoléhali se, že odborná firma, která nám pokladnu spravuje nás na případné nedostaky včas upozorní a navrhne řešení.
1. pamatuje legislativa na to, že v praxi se může poplatníkovi neúmyslně přihodit, to, že z důvodu neznalosti nebo při zakládání certifikátu - údajně nezatržením kolonky "Pověřením k evidováním tržeb" vznikne tento problém? (tuto informaci nám sdělil technik z firmy, která nám spravuje pokladnu, prý ale kolonku nenašel)
2. je nutné mít na tak malém stánku dvě pokladny (kde na stole není ani místo) a v našem případě dva certifikáty? Pamatovala legislativa i na tyto malé případy, kdy v malém stánku přece nebudu na každou pokladnu ťukat jiné zboží z důvodů dvou subjektů? Mé ostatní příjmy jsou z nájmu, jdou vždy přes účet, nepotřebuji pokladnu.
3. je nějaká možnost toto rychle napravit a vyhnout se být plátce DPH? a vůbec se proti tomuto nesmyslnému smýšlení odvolat a najít logické vysvětlení, které FÚ přesvědčí? V nedávné minulosti se veřejně hovořilo o tom, že budou vznikat různé nedostatky, které se zjistí až za provozu EET Toto je jedna z věcí, které se projevili až po roce provozu, protože jsme o to nevěděli. My jako fyzické osoby jsme udělali vše proto, aby to bylo vpořádku. Na tyto nesrovnalosti nás vlastně neupozornil FÚ ani v únoru, kdy jsme měli kontrolu EET a ani v červnu, kdy nám zaslal dopis. Co si máme o tom myslet? Vzhledem k tomu, že je možné, že dle tržeb, které budou souhrnné, budeme nuceni vracet DPH i za např. 1 rok? Máme nějakou šanci u odvolání? Jak mohu postupovat proti finančnímu úřadu, když jsem přesvědčený, že chyba nebyla na mé straně, ale v důsledku komplikovanosti celého systému? Děkuji za odpověď Hl. Zde v tomto staženém příspěvku z legislatívy není o certifikátu pověřujícího poplatníka ani zmínka. Poplatník může využít i pověření k evidování tržeb dle ustanovení § 9 odst. 1 ZoET, podle kterého poplatník, kterému tržba plyne, může pověřit evidováním tržby jiného poplatníka, aby za něj tuto tržbu evidoval. V takovém případě bude pověřený evidovat tržbu za pověřujícího. V datové zprávě i na účtence pak uvádí pověřený v položce DIČ poplatníka své DIČ. V položce DIČ pověřujícího poplatníka uvede DIČ zastupovaného. Pověřený dále uvede svou provozovnu, ve které byla tržba uskutečněna, a použije k podpisu svůj certifikát.
Děkuji velice za odbornou odpověď Bronislav
ODPOVĚĎ:
Svoji odpověď rozdělím na zhodnocení situace a dále odpovím podle číslování Vašich otázek.
Z toho, jak popisujete Vaši situaci s DIČ to vypadá, že celou dobu byly tržby evidované pouze na 1 poplatníka, myslím, že konkrétně na Vás. Ke konkrétnímu technickému zařízení se vyjádřit nemohu, ale z legislativního pohledu a procesu fungování EET mohlo dojít ke špatnému používání pokladního zařízení a nastavení. S manželkou jste oba OSVČ, každý má svoje DIČ, svůj živnostenský list. Dvě DIČ na účtence jsou pouze v případě, kdy jedna osoba pověří druhou osobu, která za ní eviduje tržby - Vy jste s vaší paní uzavřel smlouvu o pověření k evidování tržeb, vy jste pověřující osoba, tím se všechny tržby týkají Vás a u Vaší paní by mělo jít jen o přehled tržeb, které sama eviduje. Rozumím, jak vše vedete, daňové přiznání jste podávali jako doposud každý za tržby z prodeje svého sortimentu. Problém je, že vlivem chybného používání EET vzniklo překročení obratu pro vznik plátcovství k DPH. Dalším problém by mohl vzniknout u daně z příjmů, vypadá to, že všechny tržby se díky tomuto problému týkají Vás, ovšem pokud jste každý uplatnil své tržby, tak mohlo dojít ze strany FÚ k záměně za rozdělení příjmů na spolupracujícího manžela/manželku podle §13 DPFO.
Aby zařízení fungovalo správně (jak jste zřejmě původně zamýšlel) muselo by být nastaveno tak, že když eviduje tržbu Vaše manželka za svůj sortiment, vytiskne účtenku kde bude pouze její DIČ (zaeviduje tržbu s informací, která se odesílá v datové správě správci daně při zaevidování tržby - i když DIČ není již povinnou náležitostí uvedenou na účtence podle aktuálního znění zákona o evidenci tržeb po nálezu Ústavního soudu, budu dále pro zjednodušení a ulehčení vypisování psát jako doposud o údaji na účtence). Když Vaše manželka bude evidovat tržbu za Váš sortiment, tak když vytiskne účtenku budou tam dvě DIČ - Vaší manželky a Vás jako toho kdo ji pověřil. Zařízení by muselo být takové, které umožňuje přepínat mezi jednotlivými režimy.
1. Legislativa v této oblasti nepopisuje situace, které se mohou přihodit z důvodu neznalosti, chybového jednání, byť je neúmyslné. Za chyby vzniklé při evidenci tržeb odpovídáte Vy i v případě, že pokladnu instaloval technik. Navíc prodejce pokladen většinou nemůže dále poskytovat právní poradenství a ručit v této oblasti, že bude vše v pořádku. Připadný problém je už pak jen soukromoprávní spor mezi vámi.
Abyste měl jistotu, že po legislativní stránce v takových případech je vše v pořádku je bezpečnější navíc při zavádění EET spolupráce s daňovým poradcem, který vám po právní stránce pomůže.
2. Možnost je mít buď dvě pokladny (nevýhodné a poměrně nákladné), ideálně by byla jedna pokladna, která má funkci přepínat na jiného poplatníka (v případě 2 certifikátů nebo jeden certifikát a přepínání mezi svoji evidencí a evidencí pověřené osoby) (podobně jako na počítači, kde má každý svůj profil).
Je možné mít jen jednu evidenci tržeb - jednu pokladnu v případě společného podnikání - dva a více subjektů, každý OSVČ společně podnikají - tzv. společnost bez právní subjektivity (dříve sdružení podnikatelů). Pak tržba ze stánku plyne Vám oběma dohromady (ve smlouvě o společnosti si dohodnete každý jaký bude mít podíl - třeba 50 % každý - potom z celkového obratu bude mít každý polovinu - a ta se každému zvlášť zahrnuje do obratu pro vznik plátcovství DPH), bude evidovat jen jeden subjekt, který bude pověřen evidováním tržeb - v tomto případě podle metodiky k EET má být DIČ pověřujícího prázdné. Ve Vašem případě se jedná o souhrnné tržby pouze podle skutečnosti, legislativně podle zákona o EET se kvůli chybnému nastavení jedná o Vaše tržby.
3. Myslím si, že možnost napravit tu je, i když to nemusí být jednoduché. Velmi záleží na tom, jaký přístup zaujmou úřední osoby správce daně. Podle základních zásad správy daní správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání. U Vás i když formálně, viz můj výklad, vše vypadá jinak, tak skutečnost, jak postupujete a postupovali jste v minulosti, by měla být ve váš prospěch.
Je potřeba začít co nejrychleji jednat na nápravě. Bude nutné vybrat potřebný způsob jak evidovat tržby, správně nastavit technické zařízení - pokladnu a ověřit technickou funkčnost a také zkontrolovat legislativní stav, aby odpovídal požadovanému. Zahájit komunikace s FÚ, apod.
Váš dotaz je rozsáhlý, snažil jsem se Vám odpovědět jak nevíce to touto formou šlo. Váš problém výrazně přesahuje možnosti této poradny, je to na delší konzultaci v kanceláři daňového poradce. Ve vašem případě bude nutné ještě udělat určitou práci. Doporučuji Vám zahájit spolupráci s daňovým poradcem, který Vám při komunikaci s FÚ pomůže a využije právní argumentaci a pomůže s uvedením dalších věcí do souladu s legislativou. Myslím, že tady nepomůže jen klasický dopis s vysvětlením, ale i potřebná právní argumentace. Zároveň byste měli od FÚ chtít ruzná potvrzení oficiální zákonnou cestou, ne pouhým potvrzením po telefonu, abyste se mohli případně účinně bránit. Daňového poradce si můžete vybrat ideálně podle místa vašeho bydliště nebo podnikání v seznamu vedeným Komorou daňových poradců ČR, kde máte jistotu, že osoba v něm zapsaná má zákonem povolené poskytování právních služeb v této oblasti: https://www.kdpcr.cz/seznam-danovych-poradcu
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení příjmů z podnikání mezi 2 OSVČ osoby se stejnou EET pokladnou - EET firma špatně rozdělila příjmy a hrozí plátcovství daně
Nerozlišení 2 podnikatelů v EET pokladně a hrozba převodu OSVČ na plátce daně kvůli chybě odborné firmy vyřizující EET certifikát
___
RŮZNÉ-STAVBY
Omluva z kolaudace stavebního úřadu - je nutný důkaz omluvy (doklad o zaplacení dovolené)?
Po několika letech kolaudujeme rekonstrukci naší verandy. Stavební úřad nařídíl ústní jednání spojené s místním šetřením na den 10.7.2018. V uvedené pozvánce není nikde napsáno, jak se můžeme z tohoto šetření omluvit pokud se nám v tento den nehodí. Manžel jim týden dopředu dal písemně omluvu, že se nám tento termín nehodí, protože jsme na již zaplacené dovolené.
Přišlo nám vyrozumnění, že se místní šetření konalo, protože jsme nedoložili doklad o zaplacené dovolené a že musíme tento doklad doložit jinak nám hrozí pokuta až 50.000 Kč. Volali jsme na jiný stavební úřad a tam nám řekli, že jim by to naše oznámení o dovolené stačilo.
Chtěla bych se zeptat, zda tedy má stav. úřad na to nárok po nás požadovat tento doklad o dovolené, přestože nikde předtím neuváděl možnost, jakým způsobem se omluvit z tohoto jednání. (měli jsme několik na sebe navazujících poukazů na týdenní dovolenou). Na krajském úřadu nám řekli, že je to nestandartní postup a údajně stavebnímu úřadu tam něco vypadlo, ale co to neřekli. V druhé pozvánce na další termín opět není možnost omluvy v případě, že se nám termín nehodí. Nemáme dobré zkušenosti se stavebním úřadem a tak bych mě zajímalo, zda mají opravdu právo toto po nás požadovat.
Děkuji za odpověd.
ODPOVĚĎ:
Účastníci stavebního řízení jsou povinni se dostavit včas na určené místo; nemohou-li tak ze závažných důvodů učinit, jsou povinni se bezodkladně s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.
Ačkoliv stavební zákon nikde výslovně neuvádí, že o tomto musí být účastníci řízení poučeni, lze tak dovodit ze správního řádu, dle kterého:
"Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech."
Je tak otázkou, jak by tento stavební úřad zdůvodnil, že jste nebyli poučeni o této možnosti. Nicméně pro urychlení kolaudace doporučuji doklad o dovolené zaslat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se omluvit z kolaudace stavebního úřadu (ústní jednání s místním šetřením)
Stavební úřad nepoučil stavebníka o možnosti omluvení se z ústního jednání kolaudace s místním šetřením - jde o vadu správního řízení?
___
TRESTNÍ-PŘESTUPKY
Je možné fotit souseda kvůli dokázání přestupku?
Jde o přestupek pokud mojí osobu na mém pozemku fotí sousedka ze svého pozemku. Jedná se o beztrestný přestupek? Má sousedka na to vůbec právo? Fotografie používá jako "důkaz" na obecním úřadu k vyprovokování sousedského sporu. Mohu se nějak bránit? Děkuji. Izabela
ODPOVĚĎ:
V daném případě se jedná o porušení práva na ochranu osobnosti. Z judikatury soudů ale vyplývá, že pokud je takový důkaz použit v přestupkovém řízení za účelem prokázání viny, pak je to důkaz přípustný. Pokud by bylo následně zjištěno, že fotografii použila a přitom nikdo z přestupku uznán vinným nebyl, můžete se občanskoprávní žalobou domáhat z titulu porušení osobnostního práva omluvy či náhrady nemajetkové újmy v penězích.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přestupek focení souseda přes plot
Focení souseda jako důkaz pro správní přestupkové řízení nebo soud, soudní řízení
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Může pacient zakázat lékaři předání zprávy praktickému lékaři?
Pokud si pacient vyloženě nepřeje, abych poslal zprávu jeho praktickému lékaři, můžu to nerespektovat a zprávu poslat?
Na jedné straně je naše povinnost dle zákona o zdravotních službách č. 372/2011, na druhé právo pacienta na soukromí dle
Listiny práv a svobod. Děkuji, MUDr. Imrych Imrych
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 45 odst. 2 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, výslovně stanoví povinnost poskytovatele předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (nově již registrujícímu pediatrovi), je-li mu tento
poskytovatel znám. Odkaz na Listinu základních práv a svobod je v této souvislosti nepatřičný, neboť i Listina předpokládá omezení ochrany soukromí či osobních údajů v případech stanovených zákonem. Tímto zákonem je v daném
případě právě zákon o zdravotních službách.
Pro úplnost je třeba upozornit, že podle zákona o zdravotních službách se poskytovatel zdravotních služeb, který uvedenou zprávu registrujícímu poskytovateli nepředá, dopouští správního deliktu. Za tento správní delikt může správní úřad, tj. nejčastěji místně příslušný krajský úřad, uložit pokutu do 100 000 Kč.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zákaz pacienta na předání ambulantní lékařské zprávy specialisty praktickému lékaři - může takový zákaz pacient vydat?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Může lékař udělat zákrok nebo léčit pacientova samoplátce bez znalosti jeho jména, příjmení a rodného čísla?
Mám povinnost/právo léčit pacienta, který nechce sdělit své rodné číslo a léčbu chce hradit ze svého? Tento požadavek může někomu připadat absurdní, ale opravdu se stává, že pacient nechce mít záznam v žádných zdravotnických registrech. Děkuji, MUDr. Marta Martová
ODPOVĚĎ:
Nutnou a neodkladnou péči je třeba pacientovi poskytnout vždy, bez ohledu na to, kdo tuto péči nakonec uhradí. Péči, kterou lze odložit, je možné za přímou úhradu poskytnout tehdy, pokud pacient prokazatelně prohlásí, že není pojištěncem žádné z pojišťoven, se kterou má lékař uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, že byl seznámen s cenou příslušných zdravotních služeb a že pacient s přímou úhradou souhlasí. Toto prohlášení pacienta by mělo být
zdokumentováno a založeno do zdravotnické dokumentace.
Zdravotnická dokumentace podle účelu svého zaměření a v souladu s povinnostmi uloženými právními předpisy má obsahovat identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta,
adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky.
Zákon o zdravotních službách ukládá v ustanovení § 41 pacientovi povinnost prokázat svou totožnost občanským průkazem,
jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá.
Jestliže pacient odmítne prokázání totožnosti, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí dravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pacient samopltáce - musí lékař znát údaje pacienta? (jméno, příjení a rodné číslo)
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Poskytování zdravotní péče mimo ordinační hodiny - musí lékař vyhovět pacientovi?
Jsem zaměstnancem ambulance v nemocnici. V poslední době se řada pacientů snaží domáhat kompletního vyšetření či poskytnutí zdravotní péče mimo ordinační hodiny, aniž bychom na tomto postupu byli předem domluveni. Jak mohu v těchto případech postupovat? Děkuji, MUDr. Břetislav Břeh
ODPOVĚĎ:
V případě, že se lékař nachází v ordinaci mimo ordinační dobu, není jeho přítomnost automatickým objektivním důvodem
k poskytnutí požadované zdravotní péče či vyšetření, jehož se pacient mimo ordinační hodiny dožaduje.
Samotná žádost pacienta o vyšetření mimo ordinační dobu, aniž by byl na tomto postupu s lékařem předem dohodnut, neznamená, že je potřeba vyšetření provést či zdravotní péči poskytnout.
Nastane-li situace, že se na vás obrátí pacient mimo ordinační dobu, doporučujeme vyhodnotit, zda v konkrétním případě není nutno poskytnout neodkladnou péči. Dojdete-li k závěru, že se jedná o neodkladnou péči, je nutno tuto péči poskytnout. V ostatních případech lze pacienta odmítnout s poučením, aby se dostavil v ordinačních hodinách.
Tentýž závěr se vztahuje i na situace, kdy je lékař přítomen v ordinaci v tzv. provozní době, v níž lékař zpravidla zpracovává povinnou administrativu anebo činí jiné úkony spojené s provozem zdravotnického zařízení.
Tímto způsobem, tj. vyhodnocením aktuálního zdravotního stavu, postupuje nejen lékař zaměstnanec, ale i lékař, který poskytuje zdravotní služby ve vlastním zdravotnickém zařízení. V případech, kdy je vám pacient znám, lze doporučit alespoň základní poznámky do jeho zdravotnické dokumentace s odůvodněním, že se nejednalo o neodkladnou péči. Tento záznam může být žádoucím důkazem ve váš prospěch v případě, pokud by nespokojený pacient podal proti tomuto
postupu stížnost.
Mgr. Daniel Valášek - právník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí lékař zpracovávající administrativu v ordinaci mimo ordinační hodiny pacienta vyšetřit, ošetřit?
Povinnost lékaře ošetřit pacienta mimo ordinační dobu, ordinační hodiny pokud je lékař v ordinaci a zpracovává administrativu
Povinnost lékaře poskytnout neodkladnou péči pacientovi pokud dělá v ordinaci administrativu
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Kontrola SÚKL - musí se předem ohlásit nebo ne?
Provozuji soukromou lékařskou praxi. Před nedávnem mne bez ohlášení navštívili zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dožadovali se vstupu do ordinace, a to i přes skutečnost, že jsem měl v té chvíli plnou čekárnu pacientů. Jak mohu v této situaci postupovat? Má SÚKL právo provádět kontrolu bez předchozího ohlášení?
ODPOVĚĎ:
Zákon o kontrole (kontrolní řád) umožňuje zmocněným kontrolním orgánům provést kontrolu i bez předchozího ohlášení,
tj. není povinností kontrolních subjektů předem se ohlásit či si dohodnout konkrétní dobu, kdy bude kontrola provedena. Příchod neohlášené kontroly však neznamená okamžité přerušení poskytování zdravotních služeb, zejména má-li poskytovatel
plnou čekárnu akutních či objednaných pacientů. Zákon o zdravotních službách výslovně stanoví, že vstupem pověřených
osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb (§ 45 odst. 3 písm. b) zák. č. 372/2011 Sb.). Neohlášená kontrola tedy musí respektovat právo pacientů na soukromí, a zejména jsou kontrolní orgány povinny respektovat faktický stav (přítomnost pacientů) z důvodu neohlášeného příchodu.
Poskytovatel by měl uvést časový rozsah nezbytný pro poskytnutí zdravotní péče pacientům a předpokládanou dobu možného
vstupu kontrolujících osob do ordinace.
Pokud má poskytovatel stanovenu vedle ordinační doby i provozní dobu a je-li tato provozní doba odlišná od doby ordinační, měla by být kontrola zpravidla provedena v provozní době, nikoliv v ordinační, nebrání-li tomu účel kontroly (zpravidla u neohlášených kontrol nebude dohoda na jiný pracovní den možná).
Pro úplnost uvádíme, že poskytovatel zdravotních služeb je oprávněn požadovat předložení pověření k provedení kontroly, které je nezbytným podkladem k zahájení
kontroly. Z pověření musí vyplývat důvod a rozsah kontroly a jmenovitý seznam osob, které kontrolu provedou. Nepředloží-li kontrolující osoba pověření k provedení kontroly, lze takovouto osobu odmítnout a není nutno poskytovat žádnou další součinnost.
Současně má poskytovatel právo požadovat po kontrolujícím předložení dokumentu, zpravidla průkazu, který dokládá, že se jedná o osobu či osoby uvedené v pověření ke kontrole.
Tento doklad předkládá kontrolující na základě žádosti poskytovatele. Poskytovatel rovněž může namítat podjatost kontrolující nebo přizvané osoby. Je vhodné, učiní-li tak ihned po zjištění, že se jedná o osobu, která by mohla mít vazbu k účastníkům či předmětu kontroly. Taktéž je potřeba trvat na zapsání námitky podjatosti do protokolu
o kontrole.
Poskytovatel má především právo požadovat, aby kontrolní pracovníci postupovali při kontrole pouze v rámci svých kompetencí a plnili své povinnosti v souladu s kontrolním řádem. Taktéž má poskytovatel právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat proti němu námitky.
Mgr. Daniel Valášek - právník ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může kontrola ze SÚKL přijít kdykoliv v ordianční dobu lékaře nebo se musí předem ohlásit?
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Poučení o ochraně osobních údajů zastupujícího lékaře - je povinností hlavního lékaře ordinace, ambulance?
Jako soukromý lékař občas potřebuji zajistit zástup. Musí být zastupující lékař poučen o ochraně osobních údajů? Děkuji, MUDr. Edvard Dvořák
ODPOVĚĎ:
S tímto typem dotazů se právníci zabývající se medicínským právem setkávají poměrně často. Především je potřeba upozornit, že nelze zaměňovat institut osobní údaj s institutem povinné mlčenlivosti. Povinná mlčenlivost vyplývá z příslušné právní úpravy, v případě zdravotnických pracovníků je povinná mlčenlivost vymezena § 51 zák. č. 372/2011
Sb. , o zdravotních službách. Každý zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní služby, je povinnou mlčenlivostí vázán. Totéž platí pro kolegu, který souhlasí se zástupem v ordinaci svého kolegy. V těchto případech se tedy nejedná o žádné svévolné nakládání s osobními údaji pacientů, ale o poskytování zdravotních služeb, které předpokládá řádnou
identifikaci pacienta jako nezbytnou součást poskytování zdravotních služeb. Jinými slovy lékař při poskytování zdravotních služeb zpracovává osobní údaje pacienta na základě plnění tzv. právní povinnosti dle nařízení o ochraně osobních údajů, což jsou povinnosti, které lékaři vyplývají z platné právní úpravy, např. vyhl. o zdravotnické dokumentaci, zákona o veřejném zdravotním pojištění a řady dalších předpisů.
Rovněž nakládání se zvláštními osobními údaji, kterými jsou mimo jiné informace o zdravotním stavu pacienta, lékař zpracovává v souladu s výše uvedeným, tj. plní právní povinnost, a nepotřebuje souhlas pacienta.
Pokud tedy lékař poskytuje zdravotní služby v zástupu jiného lékaře, postupuje dle platné právní úpravy a vztahuje se na něj povinná mlčenlivost, přičemž osobní údaje zpracovává v rámci poskytování zdravotních služeb ve stejném rozsahu jako kolega, jehož zastupuje, a není nutné žádné poučení ani o povinné mlčenlivosti, ani o způsobu nakládání s osobními údaji.
Nakládání s osobními údaji upravuje nařízení o ochraně osobních údajů a rovněž zákon o ochraně osobních údajů. Pro lékaře
se přijetím nařízení o ochraně osobních údajů na způsobu poskytování zdravotních služeb v zásadě nic nemění. Přibylo povinné poučení o nakládání s osobními údaji u zaměstnanců či dodavatelů, kteří přicházejí s těmito informacemi
do styku a kteří jsou ve své podstatě smluvně vázáni povinnou mlčenlivostí (např. IT firma, účetní apod.). Rovněž se v tomto směru rozšířila práva pacientů, kteří mají nárok na informaci o rozsahu evidovaných osobních údajů, vznést případně námitku či podat podnět ÚOOÚ. Pro úplnost je však potřeba uvést, že pacient nemá právo na výmaz osobních údajů, jež jsou vedeny v rámci poskytování zdravotních služeb.
Mgr. Daniel Valášek - právník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinná mlčenlivost zastupujícího lékaře v ordinaci, ambulanci - musí hlavní lékař poučit zastupujícího doktora?
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
Zpětvzetí daru - darování poloviny bytu, domu manželovi, manželce
Je mi 75 roků. 2003 jsem daroval mojí manželce svůj rodinný dům, ale v březnu 2018 se se mnou rozvedla a odstěhovala se nevím kam. Jaká je možnost, chtěl bych vrátit polovinu daru, je nějaká možnost. Moc vám děkuji za radu. Děkuji, Bořek.
ODPOVĚĎ:
Existují pouze dvě možnosti, kdy lze dar žádat zpět, a to z důvodu nevděku obdarovaného nebo z důvodu, že byste se ocitl v takové nouzi, že nemáte ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě jste podle zákona povinen. Pokud jde o nevděk, tak se musí jednat o jednání úmyslné nebo hrubě nedbalostní tak, že zjevně došlo k porušení dobrých mravů. Jiná možnost neexistuje, rozvod a odstěhování nelze chápat jako nevděk. Mám za to, že zde podmínky pro vrácení daru nejsou splněny.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné požádat manželku o vrácení darovaného podílu bytu, domu, nemovitosti?
Právo, nárok na vrácení darovaného podílu nemovitosti při rozvodu manželství
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Má právo soudní znalec nahlédnout do originálu zdravotní dokumentace pacienta?
Obrátil se na mě soudní znalec, který byl pověřen soudem k vypracování znaleckého posudku, se žádostí o zapůjčení originálu zdravotnické dokumentace mého pacienta. Vím, že nárok na zdravotnickou dokumentaci pověření soudní znalci mají i bez souhlasu pacienta, ale nejsem si jistý, jestli přímo na originál. Jak mám v takové situaci postupovat? Děkuji, MUDr. Jan Novák
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění stanoví okruh subjektů, které mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu.
Jedním z okruhů takto oprávněných subjektů jsou soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu
zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem, poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů.
Tyto oprávněné osoby si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu
nahlížení.
Pokud si osoba, která je oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou.
Lhůta na pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení je do 15 dnů od obdržení písemné žádosti, a to, pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.
Z dikce zákona vyplývá, že soudní znalec nemá na vydání, resp. půjčení originálu zdravotnické dokumentace nárok, má nárok pouze na nahlížení, výpisy či kopie dokumentace.
Těmto osobám lze tudíž po splnění zákonných podmínek poskytnout kopii zdravotnické dokumentace. Pokud by znalec požadoval originál, nelze vyhovět, nýbrž je možné oprávněnou osobu vyzvat, aby do originálu dokumentace nahlédla v přítomnosti zdravotnického pracovníka přímo v daném zdravotnickém zařízení.
Nad rámec dotazu je třeba zdůraznit, že jediným případem, kdy je lékař povinen zapůjčit originál zdravotnické dokumentace, je, požádá-li o toto zapůjčení lékař posudkové komise České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.
Žádný jiný orgán či subjekt, tj. ani soudní znalec, nárok na vydání originálu zdravotnické dokumentace nemá.
Pokud tudíž poskytovatel zdravotních služeb obdrží žádost znalce o poskytnutí originálu zdravotnické dokumentace, např.
spolu s kopií pověření k vypracování znaleckého posudku soudem, je na místě věc v první fázi řešit v rovině kolegiality (soudní znalec je také lékař), to znamená kontaktovat znalce se shora uvedeným právním vysvětlením a s návrhem na domluvení termínu návštěvy ordinace za účelem nahlédnutí do zdravotnické dokumentace.
V úvahu připadá zaslání kopie požadovaného rozsahu zdravotnické dokumentace i poštou, např. s ohledem na větší vzdálenosti. V tom případě je namístě zaslat zásilku nejen doporučeně, ale i na dodejku, a to do vlastních rukou soudního znalce.
Pro úplnost je možné odkázat na webové stránky Ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz, kde jsou uvedeni všichni
soudní znalci včetně odvětví a kontaktních údajů.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník - Česká lékařská komora
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo může nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta?
Lhůta na vytvoření kopie zdravotnické dokumentace pro soudního znalce
Do kolika dnů musí lékař vytvořit kopii zdravotnické dokumentace pro vytovření znaleckého posudku?
Kdy musí lékař vydat originál zdravotnické dokumentace?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Dlouhodobé zavření ordinace, ambulance lékaře - kam se musí ohlásit, nahlásit?
Působím jako soukromý lékař a zajímala by mě teoretická možnost přerušení provozu ordinace pro dlouhodobější zdravotní
indispozice lékaře. Konkrétně, zda je toto vůbec možné, za jakých podmínek, kterým institucím se přerušení musí hlásit a zda je nutný souhlas některého orgánu. Děkuji, MUDr. Petr Novák
ODPOVĚĎ:
Přerušení provozu soukromé ordinace jistě možné je. Konkrétní právní úpravu nalezneme v ustanovení § 26 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění. Toto ustanovení umožňuje přerušení poskytování zdravotních služeb na určitou dobu, aniž by poskytovatel musel žádat o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a následně před zahájením poskytování zdravotních služeb opět žádat o udělení oprávnění.
Tento právní institut lze využít mimo jiné při dlouhodobé nemoci, při plánované operaci s delší rekonvalescencí, při mateřské dovolené či delší zahraniční dovolené nebo stáži.
Přerušením poskytování zdravotních služeb se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než jeden
měsíc. Poskytovatel zdravotních služeb může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na dobu jednoho roku.
Poskytovatel je povinen přerušení poskytování zdravotních služeb písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování zdravotních služeb přerušit, a to příslušnému správnímu orgánu, tj. místně příslušnému krajskému úřadu – odboru zdravotnictví, který poskytovateli vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dřívější pojem „registrace nestátního zdravotnického zařízení“). Pokud důvod přerušení poskytování zdravotních služeb neumožní poskytovateli splnit
shora uvedené povinnosti uvedené ve stanovené šedesátidenní lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu po odpadnutí důvodů, které v tom do té doby bránily. Může se tak stát např. při náhlém onemocnění či úrazu. Krajský úřad o této skutečnosti provede záznam do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob.
Druhým typem subjektů, kterým je třeba zamýšlené přerušení oznámit, jsou zdravotní pojišťovny, se kterými má poskytovatel uzavřeny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Současně je poskytovatel povinen informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby byla přístupná pacientům.
To znamená nejčastěji dálkovým způsobem na webových stránkách ordinace a vyvěšením v čekárně.
Stanovení lhůty, ve které je poskytovatel povinen oznámit plánované přerušení poskytování zdravotních služeb, a následně také lhůty, kdy bude poskytování zdravotních služeb opětovně zahájeno, je nezbytné z důvodu zajištění další péče o pacienty a zajištění zdravotnické dokumentace.
Poskytovatel je po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb povinen zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienta do péče.
O přerušení poskytování zdravotních služeb nebude vydáváno žádné rozhodnutí. Nepodléhá schválení ze strany krajského úřadu či zdravotních pojišťoven, podléhá pouze výše uvedenému oznámení.
Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušení je poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů, a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů
přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
Pokud by neposkytování zdravotních služeb překročilo dobu jednoho roku, může být ze strany správního orgánu přikročeno k dejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Další přerušení poskytování zdravotních
služeb je možné až po pěti letech. Podle důvodové zprávy k zákonu o zdravotních službách je tomu tak z důvodu omezení zneužívání této možnosti.
Příslušný správní orgán, resp. krajský úřad, přerušení a pokračování v poskytování zdravotních služeb oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla poskytovatelem oznámena.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník - Česká lékařská komora
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy se musí ohlásit dočasné zavření ordinace - kolik dnů, týdnů, měsíců musí být ordinace plánovaně zavřená?
Jak dlouho předem se musí ohlásit přechodné zavření ordinace, ambulance?
Dočasné zavření ordinace - jak dlouho předem a kam se musí hlásit?
Je potřeba nahlásit na zdravotní pojišťovnu přechodné zavření ordinace, ambulance lékaře?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Informovaný souhlas pacienta s vyšetřením a zákrokem - musí být vždy v písemné podobě?
V naší nemocnici máme více než 600 informovaných souhlasů. Každý z nich obsahuje několik stránek textu. Pacient, který je přijat do nemocnice, podepisuje souhlas s hospitalizací a souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Kromě toho podle počtu diagnostických a léčebných výkonů musí podepisovat řadu dalších informovaných souhlasů, které všechny obsahují obecně platný text. Stohy informovaných souhlasů tvoří nejobjemnější část zdravotnické dokumentace. Navíc řadu informovaných souhlasů pacient podepisuje, aniž by je četl, protože není kvůli svému zdravotnímu stavu schopen je přečíst nebo jim porozumět.
ODPOVĚĎ:
V nedávné době vyšla vyhláška č. 137/2018 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci.
Již dlouho přemýšlíme o způsobu, jak zjednodušit a zkrátit obsah informovaných souhlasů, abychom je učinili pro pacienty srozumitelnějšími, a aby tudíž plnily svoji skutečnou úlohu.
Máme následující představu. Pacient by podepsal souhlas s hospitalizací a souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Všechny ostatní informované souhlasy týkající se jednotlivých diagnostických a léčebných výkonů by byly přílohou uvedených dvou souhlasů a obsahovaly by jen informace týkající se konkrétního výkonu. Výjimkou by byl informovaný souhlas s vyšetřením magnetickou rezonancí, který bychom kvůli bezpečnosti ponechali v dosavadním znění. Pokud by se vám námi navrhovaná úprava zdála průchodná, mohlo by to vést ke zjednodušení administrativy i v dalších zdravotnických zařízeních.
Je nutno konstatovat, že změna vyhlášky č. 98/2012 Sb. , provedená novelou č. 137/2018 Sb. , pouze odstranila povinnou strukturu informovaného souhlasu a některých dalších dokumentů s tím, že je třeba dodržet pouze rozsah informací, které
musí pacient obdržet před provedením jakéhokoli zákroku. Tento rozsah stanoví vyčerpávajícím způsobem samotný zákon
o zdravotních službách v ustanovení § 31.
Vydáním této vyhlášky se tedy nijak nemění povinnost poskytovatele zdravotních služeb poskytnout pacientovi informace, na které má nárok, a vyžádat si od něho informovaný souhlas s každým zdravotním zákrokem.
K tomu je Česká republika zavázána i Úmluvou o lidských právech a biomedicíně – článek 5.
Právní předpisy však jenom ve výjimečných případech, týkajících se spíše specifických zdravotních služeb, stanoví ovinnost sdělovat pacientovi tyto informace písemnou formou a podepisovat písemný informovaný souhlas. Písemnou formu musí mít pouze souhlas s hospitalizací, nikoli však již s jednotlivými zákroky. Pacient musí být před každým zákrokem seznámen se skutečnostmi, které stanoví zákon (účel zákroku, jeho průběh, důsledky, rizika, případné alternativy a potřeba následného léčebného režimu), avšak forma tohoto seznámení nemusí být písemná, leda by tak stanovil poskytovatel zdravotních služeb nebo by si to podle pravidel stanovených novým občanským zákoníkem vyžádal sám pacient (což je však v praxi spíše výjimečné).
Pokud tedy poskytovatel zdravotních služeb rozhodne o tom, že pacienti obdrží informace sice písemně, ale nebudou
každý informovaný souhlas podepisovat, pouze jim bude předán k přečtení, a podepíší pouze jeden písemný informovaný
souhlas, který odkáže na písemnou informaci o dalších zákrocích, kterým bude pacient podroben, pak tento postup, který
jistě zjednoduší administrativu, je zcela v souladu s právními předpisy. Nejde však o postup, který by bylo možno uplatnit na základě novely vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, ale tento postup bylo možno uplatnit i před touto novelou, protože o tom, kdy si poskytovatel vyžádá od pacienta informovaný souhlas písemně, rozhoduje sám poskytovatel zdravotních služeb s výjimkou případů, kdy si písemnou formu vyžádá pacient nebo kdy ji – spíše výjimečně – stanoví právní předpis.
Z uvedeného, podle mého názoru, vyplývá jednoznačně, že postup, kdy pacient podepíše jeden souhrnný informovaný souhlas,
který odkazuje na písemné informace o dalších zákrocích, aniž by pak podepisoval informovaný souhlas s každým jednotlivým
zákrokem, není v rozporu s právními předpisy a lze jej uplatnit a tím administrativu zjednodušit.
K tomu je třeba zdůraznit, že rozhodující není „papír“, ale rozhovor lékaře s pacientem (v případě nelékařských zdravotních výkonů příslušného zdravotníka). Soudy opakovaně právem označily písemný informovaný souhlas pacienta se zákrokem za „nicotný cár papíru“ za situace, kdy bylo prokázáno, že lékař s pacientem před zákrokem vůbec nehovořil a informovaný souhlas mu dala k podpisu zdravotní sestra. Písemný informovaný souhlas má být důkazem o rozhovoru lékaře s pacientem.
Lze doporučit, aby lékař rozhovor s pacientem, při kterém mu vysvětlí vše, co je třeba, a podá informace, na které má pacient právo, vždy zapsal do zdravotnické dokumentace s tím, že pacient obdržel všechny potřebné informace a se zákrokem vyslovil informovaný souhlas. Stohy papírů s podepsanými informovanými souhlasy jsou mnohdy zbytečné a postup, který navrhl tazatel a o kterém hovořil také na konferenci České lékařské komory k informovanému souhlasu prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. , by mohl být dobrým řešením. Záleží jen na vedení nemocnic a na soukromých poskytovatelích
zdravotních služeb, zda se rozhodnou jej zavést.
JUDr. Jan Mach, advokát, ředitel právní kanceláře ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zjednodušit podepisování informomvaných souhlasů pacientem v nemocnici, zdravotnickém zařízení?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Musí lékař převzít použití zdravotnický odpad pacienta (injekce, jehla, stříkačka) z jeho domácí léčby?
Provozuji soukromou ambulanci. Je mojí povinností likvidovat použité léky a jehly pacientů při domácí ambulantní léčbě? Předepíši pacientovi lék na recept. Pacient si tento lék aplikuje doma injekční formou. Vznikne tak biologický odpad, který je ostrý a podléhá likvidaci specializovanou firmou za určitých podmínek. Mám povinnost tento biologický
odpad od pacientů vybírat a sama ho likvidovat? Podle některých názorů je nakládání se zdravotnickým odpadem vznikajícím v domácnostech při domácí péči v kompetenci zdravotnického zařízení, jehož lékař léčiva pacientovi předepsal, s tím, že musíme pacientovi dodat patřičné nádoby na zdravotnický odpad a následně ho sami zlikvidovat. Je to pravda? Děkuji, MUDr. Jana Nová
ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 4 písm. x) zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech, v platném znění, je tzv. původce odpadů definován jako právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti,
jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.
Za nakládání s odpady je pak odpovědný původce nebo oprávněná osoba. K těmto osobám se také váží povinnosti upravené citovaným zákonem o odpadech. Poskytovatel zdravotních služeb, ať již ambulantní specialista, či poskytovatel akutní lůžkové péče nebo jednodenní péče, může být podle výše uvedené definice původcem odpadů, pokud odpady vznikají při jeho činnosti.
V případě domácí péče však poskytovatel zdravotních služeb pouze vystaví lékařský předpis, více se s pomůckami ani s odpadem vzniklým při jejich užití nepotká. Navíc aplikace léčivého přípravku pacientem není předmětem činnosti poskytovatele zdravotních služeb. Odpady při domácí péči nejsou tedy odpady vznikající činností či při činnosti poskytovatele zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb pomůcky pro domácí péči fyzicky nemá ve své ordinaci ani na okamžik, pouze je předepíše, poučí pacienta o jejich aplikaci i o režimu jejich likvidace. Z uvedených důvodů nelze ukládat povinnost spočívající
v povinném vybírání odpadů od pacientů poskytovatelům ambulantním zdravotních služeb, kteří jinak při své činnosti biologický odpad netvoří, pouze předepisují pomůcky pacientům do domácí péče a tyto pomůcky si pacienti přímo vyzvedávají v lékárně či prodejně zdravotnických potřeb, ambulantní specialista je nejen neužívá ke své činnosti, ale ani se s nimi fyzicky nesetká.
Jiná je jistě situace tam, kde poskytovatel zdravotních služeb při své činnosti tvoří odpad, pak je možné, aby zajistil likvidaci i odpadu od pacientů. Zde se nejedná o novou povinnost poskytovatele zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb, který při své činnosti tvoří biologický odpad, je navíc původcem odpadu ve smyslu zákona o odpadech.
Shora uvedené závěry nepřímo vyplývají i z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví, resp. Státního zdravotního ústavu.
Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení stanovuje pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotní péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, například domácí péče a tzv. samoléčení.
Odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení. Vlastním sociálním prostředím pacienta se pak rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta. Za zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze považovat návštěvní službu a domácí péči, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče.
Specifickou formou domácí ošetřovatelské péče je tzv. samoošetřování/samoléčení pacienta v jeho domácím prostředí, kdy se pacient de facto ošetřuje sám, bez spoluúčasti odbrného zdravotnického pracovníka. V daném případě je poskytovatel zdravotních služeb povinen poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví členů rodiny, veřejného zdraví a poškození životního prostředí. Pacient
je pak povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.
Ošetřující lékař by měl pacienta poučit, kam má použité jehly odevzdat. Nádoby by měly být plněny maximálně do ¾ jejich objemu. Musí být těsně uzavřeny. Jejich utěsnění je vhodné navíc zajistit například přelepením víka lepicí páskou. U samoléčitele musí být uloženy na místě mimo dosah dětí i ostatních členů domácnosti. Nádoby s odpadem mají být označeny jako „ostré předměty a nebezpečný odpad“. Takto zabalený a označený odpadnesmí být uložen mezi komunální odpad.
Nepoužitá a nepoužitelná léčiva od fyzické osoby je pak podle zákona o léčivech povinna převzít každá lékárna. Pacienti, kteří potřebují odstranit použité ostré předměty (např. injekční stříkačky, jehly z inzulinových
per apod.), které vznikly jako odpad po aplikaci léčiv, postupují tak, že tento ostrý odpad odevzdají v nádobě k tomu účelu určené na stanovené shromažďovací místo pro nebezpečný zdravotnický odpad (na poliklinice, v nemocnici apod.).
V případě, že by ošetření provedli pracovníci pečovatelské služby, jedná se o fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo právnické osoby a ty musí nakládat s odpady vznikajícími při jejich činnosti plně ve smyslu zákona o odpadech jako původci odpadu.
Závěrem lze tedy konstatovat, že obecně závazné právní předpisy neukládají poskytovateli zdravotních služeb povinnost vybírat za účelem likvidace od pacientů biologické odpady, které sám netvoří při své činnosti, a to ani tehdy, pokud látky, z nichž tyto odpady vznikají, předepsal pro domácí péči, resp. samoléčbu pacientů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Likvidace nebezpečného biologického odpadu při domácí léčbě pacienta (jehly, stříkačky, injekce)
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Předání informací o pacientovi mezi lékaři - musí být výpis nebo výtisk kompletní zdravotní karty?
Je aktuálně v platné legislativě uvedeno, jakou formou má být zajištěno předání informací mezi lékaři, ať už mezi praktickým lékařem pro děti a dorost PLDD a praktickým lékařem pro dospělé (VPL), nebo mezi „starým a nově“ registrujícím VPL? Zajímá mě, zda je správně nutné vytvořit výpis ze zdravotnické dokumentace se všemi náležitostmi, jak je tomu třeba u výpisu pro potřeby pracovnělékařských služeb, anebo můžou být poskytnuty pouze kopie z dokumentace vedené po dobu registrace pacienta.
Jsem zvyklá tvořit výpisy plus k výpisu doložit i kopie relevantních zpráv, ale opakovaně se mi stává, že původní registrující lékař mi pošle celou kartu, podobně se mi toto stalo u žádosti o předání informací od PLDD, který dokumentaci celou okopíroval a bez výpisu poslal s tvrzením, že má na výběr udělat výpis, nebo kopii. Ráda bych věděla, jaké je platné znění předpisu pro tyto účely.
ODPOVĚĎ:
Zákonem ani jiným právním předpisem není výslovně stanoveno, zda je stávající lékař povinen v daném případě předat kopii celé zdravotnické dokumentace, nebo vyhotovit výpis. Ustanovení § 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, uvádí toliko, že poskytovatel je povinen předat jiným poskytovatelům zdravotních
služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi.
Pod sousloví „potřebné informace“ tedy lze zařadit jak kopii, tak výpis. Částečně lze proto dát lékaři za pravdu, že má na výběr. Z našeho pohledu bychom to však upřesnili tak, že volba formy by se měla řídit jednak tím, aby tato forma
předání informací co nejlépe plnila zamýšlený účel (zajištění návaznosti péče), a jednak by měla být také věcí oboustranné domluvy mezi lékaři, co je pro oba výhodnější.
V žádném případě však nelze ve vámi popsané situaci předávat nově zvolenému lékaři originál zdravotnické dokumentace!
Před touto nezákonnou a zároveň i pro právní ochranu lékaře nežádoucí praxí se snažíme všemožně varovat. Jednak tím předávající lékař porušuje přílohu č. 3 vyhlášky č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, v platném znění, podle které je u primární péče nutno archivovat originál zdravotnické dokumentace nejméně 10 let od přeregistrování pacienta (u ambulantních specialistů je obecná lhůta nejméně 5 let, v obou případech začíná běžet až od 1. ledna následujícího roku), jednak se lékař takto neuváženě a nezodpovědně zbavuje svého nejcennějšího důkazního materiálu pro případné budoucí forenzní účely. Nikdy totiž lékař nemůže vyloučit potenciální situaci, že se pacient až po svém odchodu rozhodne podniknout vůči lékaři právní kroky např. pro domnělé zanedbání lékařské péče.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se předává zdravotnická dokumentace mezi lékaři (dětský lékař pro děti a dorost a praktický lékař pro dospělé)?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Výpis ze zdravotnické dokumentace pro závodního lékaře - musí pacient souhlasit s výpisem, je nutný souhlas?
Obrátil se na mě poskytovatel pracovnělékařských služeb s žádostí o výpis ze zdravotnické dokumentace mnou registrovaného
pacienta. Jsem praktickým lékařem pacienta, avšak jeho souhlas s takovým poskytnutím výpisu nemám. Proto bych se rád
zeptal, zda lze výpis z dokumentace zaslat, anebo si mám vyžádat souhlas pacienta.
ODPOVĚĎ:
Poskytovateli pracovnělékařských služeb výpis ze zdravotnické dokumentace poskytněte, jde o povinnost předat údaje k návaznosti zdravotních služeb (§ 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění). Za návaznost zdravotních služeb je samozřejmě potřeba považovat i poskytování pracovnělékařských služeb. Souhlas pacienta není nutné vyžadovat, i případné jeho negativní stanovisko by nemělo na splnění vaší povinnosti vliv. Nemusíte se obávat vaší povinné mlčenlivosti,
zákon výslovně tento postup za porušení mlčenlivosti nepovažuje (§ 51 odst. 2 písm. a) stejného zákona).
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může pacient zakázat praktickému lékaři vydat výpis ze zdravotnické dokumentace závodnímu lékaři (lékaři pracovnělékařských služeb)?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Jak může rodina zemřelého získat kopii pitevního protokolu?
Moje pacientka prodělala úraz hlavy, byla dvakrát ošetřena v nemocnici, poté bohužel druhý den doma zemřela a byla nařízena soudní pitva. Manžel zemřelé pacientky nás žádá o kopii pitevního protokolu s tím, že mu bylo sděleno, že ho na oddělení soudního lékařství mohu vyžádat pouze já, jakožto registrující praktický lékař. Prosím proto o vysvětlení, kdo a za jakých podmínek si může o protokol požádat, a pokud je to pouze ošetřující lékař, a nikoliv pozůstalý, za jakých podmínek a zda vůbec mu ho můžu předat.
ODPOVĚĎ:
Podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, mají nárok na pořízení kopií ze zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta osoby blízké zemřelému pacientovi (tedy mj. i manžel) za předpokladu, že ještě za svého života pacient některé z těchto osob nahlížení či kopírování dokumentace nezakázal, případně striktně nevymezil jen některé osoby, mezi nimiž by právě manžel nefungoval. Předpokládejme, že toto se nestalo, jde spíše o výjimečné situace, o kterých by musel existovat zřetelný záznam ve zdravotnické dokumentaci zemřelého pacienta.
Pro oddělení soudního lékařství neplatí v těchto zásadách žádná výjimka stanovená zákonem, proto máme za to, že kopie pitevního protokolu (která je nepochybně rovněž zdravotnickou dokumentací) měla být manželovi vydána již tam. Nicméně je možné postupovat i cestou, kterou popisujete, koneckonců nelze vyloučit, že i vám, jakožto registrujícímu lékaři,
by mohl být pitevní protokol z odborných důvodů užitečný. Rozhodnete-li se tedy mj. také vyjít vstříc manželovi zemřelé pacientky a protokol od oddělení soudního lékařství vyžádat, můžete poté jeho kopii poskytnout manželovi i vy sám,
jakmile ho budete mít k dispozici. Pro vás osobně platí stejná potenciální omezení, která uvádíme, a priori ovšem nepředpokládáme, že z dob péče o pacientku máte ve své zdravotnické dokumentaci záznam pořízený ještě za života pacientky, že by svému manželovi toto oprávnění zakazovala.
Lhůta pro poskytnutí kopie předmětné části zdravotnické dokumentace pak činí 30 dnů od požádání, resp. v tomto případě by pro vás počínala běžet ode dne, kdy byste vyžádanou kopii pitevního protokolu obdržel. Je možno v tomto případě rovněž požadovat náhradu nákladů na pořízení kopií (§ 66 odst. 1 a 3 již zmíněného zákona).
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má praktický lékař povinnost vydat pitevní protokol rodině zemřelého pacienta?
Právo pozůstalých, osob blízkých na kopii zdravotnické dokumentace zemřelé, zesnulé osoby
Pacient zakázal poskytování informací o svém zdravotním stavu rodině - právo na pitevní protokol po smrti, úmrtí pacienta
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Provádění léčebných výkonů pacientovi bez možnosti získat souhlas k výkonu (tracheostomie, gastrostomie)
Na našem pracovišti je část pacientů hospitalizována bez písemného souhlasu, neboť vzhledem k jejich stavu tento souhlas není možné získat. V těchto případech hospitalizaci oznamujeme místně příslušnému soudu, který vyhotovuje usnesení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu. V průběhu této hospitalizace vyvstává potřeba provedení různých zákroků narušujících integritu těla, které jsou běžnou součástí léčebných postupů, a jakkoliv je nelze považovat
za bezprostředně život zachraňující, jejich neprovedení je z hlediska možných komplikací, morbidity a mortality pro pacienta v dlouhodobém pohledu méně výhodné. Typicky se jedná o výkony typu tracheostomie či gastrostomie. V souvislosti s tím vás prosím o odpověď na následující otázky:
- Je možné tyto výkony provést bez dalšího souhlasu pacienta (který získat nelze), soudu či soudem určeného opatrovníka? - Podléhá provedení těchto výkonů oznámení soudu či ustanovenému opatrovníkovi?
ODPOVĚĎ:
Pacientovi, kterého popisujete, je možné podle § 38 odst. 3 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách,
v platném znění, provést pouze neodkladnou péči. Ta je definována v § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona jako péče, jejímž účelem je zamezit vznik nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest či náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.
Nelze obecně posoudit právníkem, jaké konkrétní výkony se do tohoto vymezení vejdou a jaké ne, jde již o odbornou medicínskou otázku. Co je však podstatné, zmíněná definice je široce interpretovatelná (potvrzeno i státními orgány). Bude-li tedy možné lékařem odborně odůvodnit (a patřičně zapsat do zdravotnické dokumentace), proč je možné určitý výkon hodnotit jako neodkladnou péči, lze takový výkon pacientovi provést právě s odůvodněním, že výkon byl neodkladný.
Není třeba provedení takového výkonu hlásit soudu, to je nutno jen při převzetí do ústavní péče bez pacientova písemného souhlasu, což vždy činíte, jak sám píšete. Co se týče ohlášení opatrovníkovi, posoudí sám lékař, zda považuje za vhodné informaci opatrovníkovi sám aktivně podat. Jestliže nikoliv, výslovná zákonná povinnost to není, informace v tom případě poskytnete až na případný dotaz opatrovníka (analogicky zde vycházíme z § 35 odst. 2 již citovaného zákona, který stejný princip zakotvuje u nezletilých dětí).
Naopak, pokud by se při nejlepší vůli i při velmi široce interpretovatelné definici neodkladné péče výkon do onoho vymezení nevešel, bohužel není možno výkon provést a je nutno čekat na souhlas soudem určeného opatrovníka.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to neodkladná péče z hlediska práva a zákonů, definice, rozsah úkonů - § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Kdo platí kopie zdravotnické dokumentace pro soudního znalce posuzujícího správnost postupu léčby pacienta?
Obrátil se na mě soudní znalec, který byl pověřen vypracováním znaleckého posudku, k němuž jako podklad potřebuje kopii zdravotnické dokumentace pacienta, kterého mám v péči. Prokázal své pověření a rovněž po odborné stránce uznávám, že žádá kopie pouze v nezbytně nutném rozsahu za účelem zpracování posudku, jak znalci stanoví zákon. I tak ovšem jde o velmi obsáhlou část dokumentace. Rád bych proto, aby mi byly uhrazeny náklady na pořízení kopií, jde o nezanedbatelný výdaj i čas strávení tímto pořízením. Mám na takové uhrazení nákladů podle zákona nárok?
ODPOVĚĎ:
Jde o situaci, kterou zákon v současné době výslovně neřeší. Zákon výslovně umožňuje, aby lékař mohl účtovat náklady na pořízení zprávy/kopie/výpisu z dokumentace pouze pacientům, zákonným zástupcům, pozůstalým osobám blízkým apod. (§ 66 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění), nikoliv už soudnímu znalci. Stejně tak není
pro vypracování zprávy (kopie, výpisu) znalci určen žádný sazebník, jako tomu bývá například u zpráv pro Českou správu
sociálního zabezpečení nebo Policii ČR, kdy administrativní výkony prováděné na žádost např. těchto dvou zmíněných orgánů
jsou oceněny Cenovým rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR.
Soudnímu znalci ale zákon povinnost úhrady nákladů ošetřujícímu lékaři za pořízení kopie zdravotnické dokumentace výslovně neklade. Vše však může být vyřešeno v rovině lidské komunikace a kolegiality mezi soudním znalcem a ošetřujícím lékařem.
Pokud totiž soudní znalec uzná, že jeho kolega (ošetřující lékař, od kterého si kopii dokumentace za účelem zpracování znaleckého posudku vyžádal) jistě měl s pořízením kopií (mnohdy nemalé) náklady a bylo by na místě je nějak kompenzovat, může si nechat kopie pořizujícím kolegou tyto náklady naúčtovat a proplatit mu je, přičemž je znalec následně může uplatnit u orgánu či osoby, na jehož žádost (ustanovení, přibrání…) posudek zpracovává (policie, soud, lékař, pacient…), a to v rámci znalečného jako hotový výdaj znalce, který nepochybně je dle zákona součástí znalečného.
Chybí však výslovné oprávnění ošetřujícího lékaře a zároveň i povinnost soudního znalce takto postupovat. Zdůrazňujeme, že případná dohoda mezi oběma kolegy má především lidskou rovinu.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo hradí náklady na tisk zdravotnické dokumentace pacienta pro soudního znalce a čas lékaře věnujícímu se zpracování materiálu pro znalce
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání - povinnost vystavit lékařem a kde sehnat tiskopis, vzor potvrzení?
V poslední době se setkávám s žádostmi uchazečů o zaměstnání o vydání potvrzení o dočasné pracovni neschopnosti DPN uchazeče, který není schopen z důvodu úrazu nebo nemoci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, anebo žádají o vystavení
potvrzení o ošetření (vyšetření). Jak mám v těchto případech postupovat? Děkuji, MUDr. Ivana Veselá
ODPOVĚĎ:
V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti byla vydána vyhláška č. 346/2017 Sb. , o závazném vzoru potvrzení o dočasné
neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Příslušné potvrzení podle zákona o zaměstnanosti a zákona o zdravotních službách (§ 45 odst. 3 písm. a) ) vydává registrující lékař, případně jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, případně provedl ošetření nebo vyšetření, a to žádost uchazeče o zaměstnání.
Jak již bylo výše uvedeno, vyhláška stanoví závazné vzory těchto potvrzení. Lékař je tedy povinen vydat potvrzení uchazeči na jeho žádost, přičemž toto potvrzení by mělo korespondovat se závazným vzorem stanoveným vyhláškou.
Bohužel místně příslušné úřady práce, do jejichž kompetence tvorba tiskopisů a jejich distribuce spadá, v řadě oblastí republiky stále tyto tiskopisy nedistribuují, případně žádají lékaře, aby si tiskopisy vyzvedli. V tomto ohledu však lékař nemá zákonem stanovenou povinnost tiskopisy vyzvedávat, ale současně má povinnost potvrzení dle zákona o zaměstnanosti vystavit.
Protože není zcela jasné, v jakém časovém horizontu bude distribuce těchto tiskopisů zahájena, máme z některých kontaktních pracovišť úřadu práce informace, že budou přijímána i potvrzení vydaná ošetřujícím lékařem, z nichž však musí být patrno, že se jedná o potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnost uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu či potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení.
Taktéž máme k dispozici informaci, že některé lékařské programy (např. PC DOKTOR) tyto tiskopisy obsahují, a lze je tedy využívat pro splnění této povinnosti.
Vzhledem k situaci, kdy je lékařům uložena zákonem povinnost, avšak nelze ji v některých případech objektivně splnit, případně není povinností lékaře si tiskopisy osobně vyzvedávat, a je zde veřejně deklarována vůle alespoň některých místně příslušných poboček úřadů práce přijímat i potvrzení vystavené lékaři, z nichž bude patrný účel vystavení,
zveřejnila komora na svém webu vzory těchto tiskopisů, které vycházejí z uvedené vyhlášky, ve formátu pdf. Najdete ho zde:
https://www.lkcr.cz/dokumenty-pravniho-oddeleni-clk-418.html
Lékař si může příslušný tiskopis vytisknout, vyplnit a předat uchazeči o zaměstnání. Tím je jeho povinnost splněna. Pro úplnost uvádíme, že lékař je oprávněn za vydání tohoto potvrzení účtovat místně příslušné pobočce úřadu práce stanovenou cenu v souladu s Cenovým předpisem MZ ČR č. 1/2018/DZP, která činí 89 Kč za jednotlivý případ (příloha č. 1, oddíl B1 – oblast zaměstnanosti, bod č. 16 a č. 17).
K tomu též informace Úřadu práce ČR: Faktura za vyúčtování zdravotní služby lékařem bude probíhat vždy před ukončením
měsíce souhrnně za všechna vydaná Potvrzení v uplynulém měsíci, kterými byla ukončena neschopnost uchazeče o zaměstnání. Faktura musí obsahovat kromě obecných náležitostí rozpis osob – uchazečů o zaměstnání, za které je účtováno, jejich jméno, příjmení, datum narození, datum vydání Potvrzení, a to zejména z důvodu možnosti ověření účtovaného úkonu
Úřadem práce a tím i usnadnění úhrady faktury.
Fakturu je třeba adresovat Úřadu práce ČR, kontaktnímu pracovišti v sídle okresu. Na jednu fakturu nelze účtovat uchazeče o zaměstnání z více okresů (tzn. jedna faktura = fakturace na jedno kontaktní pracoviště v sídle okresu).
Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnost uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu či potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Odborný dohled a odborný dozor nad lékařem bez specializované způsobilosti (L1, L2) - rozdíl
Stále mi není příliš jasný rozdíl mezi odborným dohledem a odborným dozorem nad lékařem, který dosud nemá pecializovanou
způsobilost. Mohli byste mi to, prosím, nějak stručně a jasně vysvětlit?
ODPOVĚĎ:
Pokusím se vysvětlit co možná nejstručněji a nejjasněji. Váš dotaz řeší novela zákona č. 95/2004 Sb. , účinná od 1. 7. 2017, která rozlišuje mezi odborným dohledem a dozorem v závislosti na tom, zda má lékař již absolvovaný základní kmen, který přísluší danému oboru specializačního vzdělávání, či nikoliv.
Konkrétně § 4 odst. 6 zákona po novele zní:
ODBORNÝ DOZOR NAD LÉKAŘEM L1
Odborný dozor vykonává lékař se specializovanou způsobilostí přítomný ve zdravotnickém zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, s fyzickou dosažitelností lékaře se specializovanou způsobilostí do 15 minut.
Odborný dohled vykonává lékař se specializovanou způsobilostí, a to nepřetržitou telefonickou dostupností a fyzickou dosažitelností zdravotnického zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, do 30 minut. Lékař, jenž vykonává odborný dozor a odborný dohled, musí být v základním pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních
služeb, nebo ve služebním poměru, anebo musí být poskytovatelem zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení k výkonu činností lékaře s odbornou způsobilostí dochází.
Nad lékařem, který ještě neabsolvoval základní kmen příslušející danému oboru anebo základní kmen sice již absolvován má, ale jiný, je potřeba ustanovit odborný DOZOR, který nelze řešit telefonickými konzultacemi „zvenčí“. Je možné, aby dozorující lékař s příslušnou specializovanou způsobilostí nebyl doslova fyzicky přítomen mladému lékaři za zády a vykonával současně např. práci ve vedlejší ambulanci či na jiné části oddělení (zda půjde o první, či druhou
formu dozoru, to s ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi mladého lékaře posoudí a určí právě dozorující lékař), ale tento dozorující lékař musí být alespoň přítomen v areálu daného zdravotnického zařízení a musí mít možnost dostavit se na místo do 15 minut. Zde nepřipadá v úvahu např. telefonická příslužba lékaře z domova.
ODBORNÉ DOHLED NAD LÉKAŘEM L2
Naopak půjde-li o lékaře, který již má certifikát příslušného základního kmene, je možné ustanovit pouze odborný DOHLED, nevyžaduje se trvalá přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí na pracovišti, lze to řešit telefonickou
dostupností (např. již zmíněnou telefonickou příslužbou z domova) a dojezdností na místo do 30 minut.
Nad rámec vašeho dotazu (neboť na toto se lékaři rovněž velmi často ptají) – ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. , v platném znění, již dlouhodobě předpokládá vydání prováděcího předpisu, jenž stanoví činnosti, které je lékař oprávněn provádět samostatně již po absolvovaném základním kmeni. K vydání tohoto prováděcího předpisu však dodnes
nedošlo. Proto stále platí, že rozsah odborného dohledu stanoví skutečně sám dohlížející lékař v konkrétním případě, kdy tento lékař se specializovanou způsobilostí pečlivě zhodnotí dosavadní zkušenosti a schopnosti lékaře s tzv. kmenem.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lékař L1 a L2 - odborný dohled a odborný dozor (rozdíl)
Co je to odborný dohled nad lékařem pracujícím na oddělení, JIP, ambulanci
Co je to odborný dozor nad lékařem pracujícím na oddělení, JIP, ambulanci
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Veřejný funkcionář v nemocnici (primář a náměstek) a zákon o střetu zájmů
Mám dotaz k novele zákona o střetu zájmů, kdy se stávají veřejnými funkcionáři také řídící pracovníci 2. až 4. stupně
příspěvkových organizací. Patří mezi ně v nemocnici, která je příspěvkovou organizací kraje, i náměstek pro LPP a dále
primář, pokud má pod sebou další vedoucí pracovníky o úroveň níž – vedoucí lékaře jednotlivých oddělení či jednotek? Dále bych rád věděl, zda se například náměstek pro LPP zapisuje do registru, pokud nenakládá s finančními prostředky organizace nad 250 000?
ODPOVĚĎ:
K dotazu stran veřejných funkcionářů a jejich povinností vyplývajících mimo jiné ze zákona o střetu zájmů uvádíme ásledující:
Zákon č. 159/2006 Sb. , o střetu zájmů, v platném znění, vymezuje v ust. § 2 pojem „veřejný funkcionář“, přičemž výčet jednotlivých subjektů je poměrně široký.
V souvislosti s postavením náměstka LPP, případně primáře příspěvkové organizace, lze zohlednit ust. § 2 odst. 2 písm. c), které stanoví, že pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických
osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení.
Citované ustanovení odkazuje na zákoník práce, který v ust. § 11 stanoví, kdo je vedoucím zaměstnancem, takto: Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační
složky státu.
Jednotlivé stupně řízení pak vymezuje ust. § 124 odst. 3 zákoníku práce. Přehled uvádíme níže:
Pokud po posouzení konkrétního postavení, ve smyslu zařazení do konkrétního stupně řízení podle ZP, které může být s ohledem na vnitřní strukturu a rozdělení kompetencí v jednotlivých zdravotnických zařízeních rozličné, dojdete k závěru, že svým postavením, a zejména rozsahem svých kompetencí naplňujete termín „vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně
příspěvkové organizace územního samosprávného celku“, bude dále rozhodné pro posouzení vaší konkrétní situace ust. § 2 odst. 3 zák. o střetu zájmů, které stanoví, že oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích má tato osoba pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy
jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo se podílí na vedení trestního stíhání.
Doporučujeme tedy důsledně posoudit skutečnost, zda ve svém postavení, ať už náměstka LPP, případně v postavení primáře konkrétního oddělení či vedoucího pracovníka kliniky, spadáte na základě zákonného vymezení jednotlivých stupňů řízení do 2. až 4. stupně řízení, přičemž toto samotné zařazení neznamená, že jste automaticky povinen podávat oznámení evidenčnímu orgánu, neboť vedle stupně řízení usíte svou činností naplňovat alespoň jednu zákonnou podmínku (činnost) výše uvedeného
ust. § 2 odst. 3, tj. máte v obsahové náplni práce či v rámci hmotné zodpovědnosti oprávnění nakládat s finančními prostředky nad 250 000 Kč jako příkazce (tedy bez dalšího například rozhodujete o vypsání výběrových řízení nad
tuto částku, zajišťujete nákupy či úhrady nad uvedený finanční limit apod.), anebo se bezprostředně podílíte na rozhodování při zadávání veřejné zakázky, anebo vykonáváte práva či povinnosti v souvislosti s realizací veřejné zakázky.
Není-li i přes zařazení do 2. až 4. stupně řízení vykonávána některá z činností vymezená v ust. § 2 odst. 3, nevzniká vám oznamovací povinnost vůči evidenčnímu orgánu podle zákona o střetu zájmů.
Mgr. Daniel Valášek, právník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je primář a náměstek nemocnice veřejným funkcionářem?
Řídící pracovníci 2. až 4. stupně a zákon o střetu zájmů
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Atestační příprava lékaře při čátečném úvazku v nemocnici a na lékařské fakultě - zápočet do specializační přípravy
Jsem neatestovaný lékař, který v nedávné době absolvoval lékařskou fakultu. Zaměstnavatel se mnou uzavřel pracovní smlouvu v úvazku 0,6 a současně pracovní smlouvu v úvazku 0,4, přičemž v tomto případě je zaměstnavatelem lékařská fakulta. Zaměstnavatel mě ujistil, že takto rozdělený úvazek se plně započítává do specializační přípravy. Informoval mne
zaměstnavatel správně?
ODPOVĚĎ:
Odpověď naleznete v novelizovaném znění zák. č. 95/2004 Sb. , které stanoví, že specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání, přičemž specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeních v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době (40 hodin týdně) a je odměňováno. Zákon připouští tzv. rozvolněnou formu specializačního vzdělávání, tedy příprava probíhá v nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby.
V případě, že je lékařka či lékař na rodičovské dovolené nebo pečuje o dítě do zahájení povinné školní docházky, rozsah pracovní doby nesmí být nižší než jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby. Zákon výslovně stanoví, že v tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Současně je vhodné upozornit, že do specializačního vzdělávání lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Naopak se do specializační přípravy lékaře zařazeného do oboru specializačního vzdělávání studentům a absolventům doktorského studijního programu započítá doba výkonu zdravotnického
povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu, je potvrzena
školitelem akreditovaného zdravotnického zařízení a probíhala v rozsahu alespoň poloviny stanovené pracovní doby. O započtení rozhoduje na žádost lékaře MZ ČR.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv částečného úvazku v nemocnici a na lékařské fakultě na zápočet do specializace, specializační přípravy k atestaci
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Započítává se praxe absolvovaná například v zahraničí? Jaké jsou možnosti započtení praxe v rámci specializační přípravy? Děkuji, Igor
ODPOVĚĎ:
V případě absolvování části specializačního vzdělávání v neakreditovaném zdravotnickém zařízení lze podle novely požádat MZ ČR o udělení výjimky a započtení odborné praxe probíhající na neakreditovaném pracovišti do specializačního vzdělávání v případě, že toto pracoviště splňovalo všechny podmínky pro udělení akreditace v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se účastník specializačního vzdělávání vzdělával, a to v období, v němž účastník specializačního vzdělávání
odbornou praxi uskutečňoval. Se souhlasem ministra lze takto započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky specializačního vzdělávánív příslušném oboru.
Do specializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzdělávání se započítá i odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v jiném základním kmeni, pokud její obsah a rozsah
odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu.
Rovněž se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v cizině. Taktéž lze v některých případech započítat odbornou praxi, případně její část, byla-li absolvovaná v rámci úspěšně ukončeného specializačního vzdělávání v jiném
z oborů uvedených ve sdělení MZ ČR.
Jak již bylo výše uvedeno, specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání, tedy v uvedeném případě v úvazku, 6. V tomto rozsahu se započítává praxe do specializačního vzdělávání za předpokladu, že
zaměstnavatel je akreditován pro specializační přípravu v konkrétním oboru. Doba takto absolvované praxe se poměrně, v souladu se vzdělávacím programem, prodlouží, aby celkový součet absolvované praxe odpovídal stanovené týdenní pracovní době. V tomto smyslu poskytl zaměstnavatel nesprávnou informaci.
Pro úplnost upozorňujeme na nutnost pečlivě si ověřit, zda zaměstnavatel skutečně disponuje akreditací pro vzdělávací program v konkrétním oboru či pro jeho část, například základní kmen, a to po celou dobu specializační přípravy. I když v úvahu přichází možnost započtení praxe na základě rozhodnutí MZ ČR, lze tento postup doporučit jen ve výjimečných
situacích. Z tohoto důvodu je vhodné informaci o akreditaci zdravotnického zařízení ověřit na internetových stránkách MZ ČR, které je dle zák. č. 95/2004 Sb. , povinno zveřejňovat seznam akreditovaných zařízení, včetně vzdělávacích programů, které jsou tato akreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat, a dobu, na kterou jim byla akreditace udělena. MZ ČR
současně zveřejňuje seznam subjektů, jimž byla akreditace odňata.
Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK
Započítává se praxe absolvovaná například v zahraničí? Jaké jsou možnosti započtení praxe v rámci specializační přípravy? Děkuji, Igor
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zápočet praxe v zahraničí do celkové doby praxe
Zápočet praxe v neakreditovaném zdravotnickém zařízení (nemocnice bez akreditace) do celkové doby praxe
Žádost o započtení praxe v nemocnici bez akreditace splňující požadavky akreditace
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Po kolika letech nečinnosti lékaře ztrácí způsobilost, odbornost vykonávat lékařské povolání?
Uvažuji o dočasné změně zaměstnání mimo oblast zdravotnictví. Bude mít tato skutečnost vliv na mou získanou odbornost?
Mohu později opět vykonávat povolání lékaře? Děkuji, MUDr. Jan Novotný
ODPOVĚĎ:
Problematiku přerušení výkonu povolání lékaře jsme již v rámci této rubriky řešili, a tak by stačilo odkázat na dříve publikovanou odpověď.
Avšak v mezidobí došlo k novelizaci zákona č. 95/2004 Sb. , konkrétně se jedná o zák. č. 67/2017 Sb. , který nově mimo jiné upravuje i podmínky přerušení výkonu povolání lékaře.
Původně bylo nutno doškolení absolvovat v případě, že lékař přerušil výkon tohoto povolání na dobu delší než 5 let v průběhu předcházejících 6 let. Dnem 1. 8. 2017 vstoupila v účinnost zmíněná novela zákona o vzdělávání, která stanoví, že lékař se specializovanou způsobilostí, jenž přerušil výkon povolání lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila
v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru, pro který získal specializovanou způsobilost.
Nově zákon o vzdělávání stanoví, že za přerušení výkonu povolání lékaře se považuje i výkon povolání lékaře v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání lékaře, tj. povolání lékaře je nezbytné vykonávat v rozsahu minimálně 8 hodin týdně, případně lze v rozhodném období zohlednit součet nerovnoměrně odpracované doby, který však v průměru nesmí klesnout pod uvedenou hranici jedné pětiny stanovené týdenní pracovní doby.
Doškolení v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů probíhá v akreditovaném zařízení nebo u poskytovatele zdravotních služeb od vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, který vede pro potřeby doškolení dokumentaci o pracovní docházce. Lékař, jenž doškolení provádí, stanoví písemně rozsah činností, které může absolvent doškolení vykonávat.
Doškolení probíhá jako celodenní průprava, která odpovídá stanovené týdenní pracovní době, tj. 40 hodin týdně. Zákon ovněž připouští i rozvolněnou přípravu, avšak její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní
pracovní doby, přičemž délka doškolení musí v součtu odpovídat minimálně 60 pracovním dnům. Novela rovněž stanoví, že do doškolení se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující týdenní pracovní dobu.
V případech, kdy lékař získal specializovanou způsobilost ve více oborech, probíhá doškolení pouze v jednom z nich.
Pro úplnost uvádíme, že v nástavbových oborech se doškolení dle zákona neprovádí.
Závěrem uvádíme, že získaná odborná, specializovaná a zvláštní specializovaná způsobilost k výkonu lékařského povolání zůstává přerušením výkonu povolání lékaře nedotčena, tj. přerušení lékařského povolání nemá vliv na odbornost, kterou lékař získal.
Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přerušení výkonu povolání lékaře - vliv na získanou odbornost
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Přítomnost tlumočníka s pacientem v ordinaci - může lékař zakázat jeho přítomnost?
Musím připustit přítomnost doprovodu pacienta, který je jeho tlumočníkem, i když ovládám cizí jazyk? Děkuji. MUDr. Libor Novák
ODPOVĚĎ:
Zákon o zdravotních službách výslovně stanoví, že pacient má právo na přítomnost osoby, která je schopna zprostředkovat rozhovor mezi pacientem a lékařem v případech, kdy pacient neovládá úřední jazyk České republiky, přičemž zákon výslovně uvádí výjimku pro slovenštinu, kdy přítomnost tlumočníka nepřipouští.
Jedná-li se o pacienta, který neovládá český jazyk, je lékař při poskytování zdravotních služeb povinen na přání pacienta strpět přítomnost tlumočící osoby, byť lékař sám cizí jazyk ovládá.
O případné účasti tlumočící osoby je vhodné učinit zápis do zdravotnické dokumentace pacienta s výslovným uvedením, že tlumočník doprovází pacienta na jeho přání.
Z práva pacienta na přítomnost tlumočníka lze analogicky dovodit i opačný závěr, kterým je právo lékaře žádat přítomnost tlumočníka situacích, kdy pacient nehovoří česky a není doprovázen osobou, která by byla schopna vhodným
způsobem zprostředkovat rozhovor mezi lékařem a pacientem. Právo lékaře na přítomnost tlumočníka však nezakládá povinnost tuto osobu aktivně zajišťovat. Samozřejmě je potřeba přihlédnout ke zdravotnímu stavu pacienta a důvodům, pro které lékaře pacient vyhledal.
Vyhodnocení, že se jedná o odkladný zdravotní úkon, může vést lékaře k poučení pacienta, že je nezbytné, aby se dostavil v doprovodu tlumočníka.
Není vyloučeno, aby lékař po dohodě s pacientem tlumočil sám, případně je-li mu známa osoba, která by hodnověrným způsobem mohla zprostředkovat komunikaci mezi lékařem a pacientem, aby přítomnost této osoby zajistil. Případné náklady na zajištění tlumočníka nese pacient, nikoliv lékař.
Zákon nestanoví žádné kvalifikační požadavky ani nároky na vzdělání tlumočníka, tedy překládat rozhovor v rámci poskytování zdravotních služeb může prakticky kdokoliv, kdo je toho schopen.
Pro úplnost je vhodné uvést, že v České republice je úředním jazykem čeština, a v tomto jazyce tedy probíhá komunikace s pacientem.
Není však vyloučeno, aby lékař nabízel jako dohodnutou službu při poskytování zdravotních služeb komunikaci v cizím jazyce; za tuto dohodnutou službu lze účtovat předem dohodnutou odměnu.
Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lékař umí cizí jazyk pacienta - může zakázat přítomnost překladatele v ordinaci?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Co musí obsahovat výpis ze zdravotnické dokumentace - náležitosti výpisu
Pacient mě jako svého praktického lékaře požádal o vyhotovení výpisu pro svého budoucího závodního lékaře. Pacient se dlouhodobě léčí na psychiatrii a nechce, aby se o tom jeho nový zaměstnavatel dozvěděl, tudíž mě poprosil, abych do výpisu tuto informaci neuváděl. Mohu mu vyhovět?
ODPOVĚĎ:
Příloha č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, stanoví minimální obsah samostatných částí zdravotnické dokumentace. Náležitosti výpisu ze zdravotnické dokumentace jsou uvedeny v bodě jedna takto:
Výpis ze zdravotnické dokumentace obsahuje:
a) základní údaje z anamnézy doplněné o údaje nezbytné k účelu, pro který je výpis vydáván,
b) informace o posledně zjištěném zdravotním stavu pacienta a rozpis jím užívaných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a používaných zdravotnických prostředků,
c) diagnostický souhrn,
d) stručné zhodnocení dosavadního vývoje zdravotního stavu pacienta, včetně reakcí na dosavadní léčbu a dynamiky vývoje výsledků laboratorních a dalších pomocných vyšetření,
e) další podstatné informace včetně informací z posudkové péče.
Z citovaného ustanovení je patrné, že žádné výjimky pro informace o psychiatrické léčbě pacienta nelze ve vztahu k povinnému obsahu výpisu ze zdravotnické dokumentace pro účely pracovnělékařských služeb uplatňovat.
To platí i s ohledem na skutečnost, že psychiatrické diagnózy mohou dle právní úpravy omezovat či vylučovat způsobilost k výkonu některých prací.
Má-li tedy praktický lékař od jiného odborného lékaře (v daném případě od psychiatra) informace o tom, že se pacient u něho léčí, je nezbytné tuto informaci do výpisu uvést.
Následně je pouze na „závodním lékaři“, resp. poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby zhodnotil zdravotní stav pacienta ve vztahu ke konkrétnímu druhu práce a vydal posudek, zda je konkrétní práce schopný či neschopný. Je výlučně na tomto poskytovateli, aby posoudil, co je podstatné a co není.
Lékař poskytující pracovnělékařské služby je samozřejmě též povinen dodržovat povinnou mlčenlivost. Pacient tudíž nemusí mít obavy, že se o jeho onemocnění a léčení na psychiatrii jeho zaměstnavatel dozví. Výpis ze zdravotnické dokumentace je součástí zdravotnické dokumentace. Ta je uložena u poskytovatele pracovnělékařských služeb a zaměstnavatel se v žádném případě nesmí s obsahem výpisu seznámit. Zaměstnavatel obdrží pouze posudek se závěrem práce schopen – neschopen, bez uvedení diagnózy či dalších jiných citlivých informací.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náležitosti výpisu zd zdratovní dokumentace
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Povinnost lékaře pozvat pacienta na kontrolu při dispenzarizaci, sledování, dispenzární péči lékařem
Ve vyhlášce o dispenzární péči je povinnost provádět u pacientů s vybranými diagnózami prohlídku nejméně jedenkrát
ročně. Je také naší povinností pacienta prokazatelně na prohlídku pozvat, když do roka nepřijde? Mám jako dispenzarizující lékař povinnost zvát pacienta na kontrolu? A co mám dělat, pokud se na kontrolu nedostaví?
ODPOVĚĎ:
Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které v době zařazování do dispenzární péče nevyžaduje poskytování akutní zdravotní péče, ale z předpokládaného vývoje nemoci lze důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zachycení může mít zásadní význam pro další
léčbu a vývoj onemocnění a včasné zjištění nepříznivého vývoje zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky provádí registrující lékař nebo jiný odborný lékař v rámci aktivního a dlouhodobého sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo již trpícího nemocí nebo vadou či stavem, u kterého lze podle vývoje
nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a zabránit hrozícímu zhoršení dosavadního zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky a seznam nemocí, vad a stavů, u nichž se dispenzární prohlídky provádějí, upravuje vyhláška č. 39/2012 Sb. , o dispenzární péči.
Povinnost dispenzarizujícího lékaře nejméně jednou za rok pozvat pacienta, aby se dostavil ke kontrole, ve výše citované vyhlášcevýslovně uvedena není. V ustanovení § 1 zmíněná vyhláška pouze stanoví, že: „Dispenzární prohlídky provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pacienta, nejméně však
jedenkrát ročně. “
Na základě citovaného ustanovení je možné postupovat tak, že lékař pacientovi určí frekvenci návštěvy (např. „Přijdete zase za rok, v září 2018, objednejte se telefonicky alespoň měsíc předem“). Tuto výzvu je na místě zaznamenat
do zdravotnické dokumentace (v případě potřeby lze nechat pacienta tuto poznámku ve zdravotnické dokumentaci podepsat).
Četnost dispenzárních prohlídek je vždy na uvážení lékaře s tím, že alespoň jednou za rok by měl lékař pacienta vyšetřit. Vyhláška však již dále neřeší, jak postupovat u pacientů, kteří přestali komunikovat nebo na prohlídky docházet. Ministerstvo zdravotnictví ČR sice vydalo metodiku pro poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k dispenzární péči, která je dostupná na webových stránkách ministerstva.
Ani zde však není problematika postupu při zvaní pacientů řešena a není ani řešeno, jak má poskytovatel postupovat, pokud se pacient k prohlídce nedostaví.
V daném případě lze vycházet z toho, že pokud lékař pacienta o plánované dispenzární prohlídce prokazatelně informoval a tento se k prohlídce nedostavil (neposkytl k ní součinnost), nelze po lékaři požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, co k tomu pacienta vedlo, příp. aby si provedení prohlídky jakkoliv vynucoval.
Mezi základními povinnostmi pacienta je při poskytování zdravotních služeb dodržovat navržený individuální léčebný postup, a to včetně podrobení se dispenzárním prohlídkám. Je tedy především odpovědností pacienta, aby se dostavil na plánovanou prohlídku. Pokud pacient s lékařem nespolupracuje, ač byl k tomu vyzván, nese i odpovědnost za případné nepříznivé následky tohoto svého postupu.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dispenzarizace, dispenzární péče ve zdravotnictví - co je to, vysvětlení, zákony
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Povinnost pacienta zaregistrovat se u praktického lékaře, obvodního lékaře
Pokud pacient nesdělí jméno svého praktického lékaře nebo řekne, že žádného nemá – je naší povinností jej dohledat
např. na portálu zdravotní pojišťovny nebo telefonickým dotazem na zdravotní pojišťovnu?
ODPOVĚĎ:
Neexistuje povinnost být u praktického lékaře registrován, proto skutečně může nastat situace, že pacient svého praktického lékaře nemá.
Pokud se jedná o situaci, kdy pacient sice svého praktického lékaře má, ale jeho identitu nechce lékaři-specialistovi sdělit, pak je na místě vycházet z toho, že povinnost lékaře-specialisty dohledávat praktického lékaře pacienta není stanovena v žádném obecně závazném právním předpisu. Tento lékař ani nemusí ověřovat tvrzení pacienta, že u žádného
praktického lékaře není registrován.
Pokud lékař přesto chce zjistit jméno praktického lékaře či ověřit tvrzení pacienta, je jistě možné se na zdravotní pojišťovně dotázat.
V každém případě je na místě doporučit do zdravotnické dokumentace pacienta zaznamenat poznámku, že se lékař-specialista pacienta na praktického lékaře dotázal a ten odpověděl, že buď žádného nemá, nebo odmítá sdělit jeho jméno.
To, že pacient odmítá sdělit jméno svého praktického lékaře, nebo to, že žádného nemá, však samozřejmě není důvod k nepřijetí do péče.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí být každý občan registrován u praktického lékaře, praktika ze zákona nebo ne?
Musí být občan ČR přihlášen u praktického lékaře nebo nemusí?
Povinnost zaregistrování, přihlášení občana u praktického lékaře, obvodního lékaře, PL, OL
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu, domu přítelkyni - jak znemožnit prodej nemovitosti přítelkyně?
Známý koupil dům za trvání vztahu, nemovitost pořizoval pro společné bydlení, nechal dům napsat na přítelkyni, vlastníkem nemovitosti je tedy bývalá přítelkyně. Žili s přítelkyní ve společné domácnosti 4 roky. Mají společně dítě (6 let). Nyní bývalá přítelkyně vyhrožuje, že dům prodá. Má právo na takové jednání? Může se známý nějak domáhat upravení spoluvlastnického podílu? Dům byl pořízen na společné bydlení v době trvání vztahu a žití ve společné domácnosti.
Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Pokud je celá nemovitost přítelkyně, může si bohužel ona z pozice vlastníka s domem fakticky dělat, co chce. Přítel se může pouze domáhat vrácení investic do nemovitosti, ale tyto investice musí prokázat. Žádná jiná varianta zde neexistuje, žaloba o určení vlastnického práva zde nepřichází v úvahu. Jediné, čeho se může pán domoct, je finanční kompenzace, pokud to ovšem pán prokáže.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabránit obdarovanému majiteli bytu, domu, aby ho prodal
__
OBČAN-DLUHY
Může dědic chtít po hlavním dlužníkovi okamžité zrušení zástavy uskutečněné za života původního majitele bytu, domu, nemovitosti?
2018 jsme si s manželem vzali hypotéku na baráček, a jelikož zástava naším budoucím domem nebyla dostatečná (chybělo cca 400.000 Kč), museli jsme poprosit o pomoc naší babičku a ona dala do zástavy i svůj byt. Pomohla nám ráda, neměla s tím žádný problém. Bohužel je ale nemocná a není jisté, jak dlouho bude mezi námi. Tento byt po její smrti podle závěti zdědí můj otec, který žije v USA a nemám s ním dobré vztahy. Ten bude chtít byt určitě prodat, což je se zástavou téměř nemožné. Babička řekla, že my se pak už nějak domluvíme. A to je právě to, v čem je problém, protože vím, že nedomluvíme. A zároveň chybějících 400.000 Kč určitě ještě nebudeme mít splaceno. Proto by nás zajímalo, jak se tento spor bude dát řešit? Bude mít otec právo vymáhat po nás okamžité zrušení zástavy?? Bude to muset popřípadě řšit soudně, nebo nám to bude moct nařídit přímo banka? V bance mi paní poradkyně řekla, že ona neví, že je to otázka spíš na právníka. Ještě jen dodám, že otec do ČR nemůže přicestovat (údajně), nemá v USA trvalý pobyt. Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Dědic nastupuje do všech práv a povinností původního vlastníka, tedy i do smluv, které babička - jeho matka - podepsala. Musí tedy jednat dle ujednání těchto smluv a nemůže jednat v rozporu s nimi. Tj. dle mého názoru musí zástavní právo strpět a jednat pouze v souladu s ujednáním zástavní smlouvy. Nikdo Vám nemůže nařídit měnit smlouvy, jednoduše otec se musí smířit s tím, že na nemovitosti vázne zástava.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zástava na zděděný dům - může dědic donutit dlužníka k vyvázání ze zástavy kvůli prodeji zastaveného domu?
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a prezenční listina schůze shromáždění SVJ
Prosím o Vaše vyjádření k jednání výboru. Dne 27.08.2018 proběhlo v našem SVJ shromáždění a byl vyhotoven zápis jehož součástí má být i prezenční listina a přiložené plné moci. Máme webové stránky, na které je možné se přihlásit pouze pod jménem a heslem. Podpisy na prezenční listině jsou začerněné a všechny plné moci jsou zcela začerněné, s odůvodněním, že je nelze zveřejnit kvůli GDPR. Nelze tedy zjistit, kdo byl osobně přítomen a kdo byl zastoupen a kým. Je tento argument správný a je to v pořádku, když se na naše stránky nelze bez přístupových údajů dostat?
Děkuji za vaše vyjádření a přeji hezký den. Helga
ODPOVĚĎ:
Platná právní úprava nedává na Váš dotaz jednoznačnou odpověď (jelikož ani české právní předpisy, ani GDPR nejsou natolik podrobné, aby se zaobíraly i podpisy na prezenčních listinách). Níže však nastíním svůj pohled na Vámi popsanou situaci, přičemž své úvahy podepřu (kde to bude možné) platnou právní úpravou.
Občanský zákoník výslovně nestanoví, jakým způsobem má být dokumentováno zasedání shromáždění SVJ. V této souvislosti nicméně odkazuje na právní úpravu spolků, která má být použita přiměřeně (jak je výslovně uvedeno v § 1221 občanského zákoníku).
V tomto ohledu lze proto vycházet z § 254 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- statutární orgán SVJ zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění SVJ, a to do třiceti dnů od jeho ukončení;
- ze zápisu musí být patrné:
a/ kdo zasedání svolal a jak,
b/ kdy se konalo,
c/ kdo je zahájil,
d/ kdo mu předsedal,
e/ jaké případné další činovníky shromáždění zvolilo,
f/ jaká usnesení shromáždění přijalo,
g/ kdy byl zápis vyhotoven;
- každý vlastník bytové jednotky může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami; neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle SVJ.
Pakliže stanovy Vašeho SVJ navíc určují, že součástí zápisu ze zasedání shromáždění má být i prezenční listina, je to samozřejmě možné.
Ze strany výboru SVJ je sice chvályhodné, že se snaží chránit osobní údaje svých členů, v tomto případě se však nejedná o aktivitu příliš vhodnou.
V první řadě je nutné si uvědomit, že osobním údajem je (mimo jiné) i jméno a příjmení fyzické osoby, stejně jako její podpis. Je tudíž poněkud zvláštní, že výbor SVJ začerňuje jeden osobní údaj (podpis), zatímco jiný osobní údaj (jméno a příjmení) je v prezenční listině ponechán. Tento postup by byl možný (těžko však logický), pokud by to takto zakotvovaly stanovy SVJ (z Vašeho dotazu však nic takového nevyplývá).
Pokud stanovy SVJ naopak určují, že součástí zápisu ze shromáždění SVJ má být i prezenční listina, má každý člen SVJ právo do této prezenční listiny nahlížet. Neumožňuje-li výbor SVJ nahlížení do prezenční listiny dálkovým způsobem, musí však tuto prezenční listinu (a to nezačerněnou) zpřístupnit při osobní návštěvě člena SVJ.
Pakliže by výbor SVJ začernil podpisy i v listinné verzi prezenční listiny, degradoval by tento dokument na prostý seznam členů SVJ (čímž by se dostal do rozporu se stanovami SVJ).
Je-li motivací výboru SVJ obava z možného zpřístupnění podpisů členů SVJ i osobám, které by přístup na webové stránky SVJ zneužily, je otázkou, z jakého důvodu je přístup na webové stránky SVJ logován a zaheslován. Současný přístup výboru SVJ, který některé osobní údaje začerňuje a jiné nikoli, přičemž dálkově zpřístupňuje pouze část zápisu ze zasedání shromáždění SVJ (neboť nezpřístupňuje prezenční listinu, ale de facto pouze seznam členů SVJ), je nutné hodnotit jako vnitřně rozporný a nelogický. Z platné právní úpravy nelze dovodit, proč by měl být v rámci ochrany osobních údajů věnován vyšší stupeň ochrany podpisu oproti uvedení jména a příjmení.
V tomto ohledu doporučuji iniciovat konání shromáždění SVJ, v jehož rámci by byla přímo do stanov SVJ zakotvena pravidla pro zveřejňování (ovšem pouze na webových stránkách SVJ) zápisů ze shromáždění SVJ (a to včetně plných znění prezenčních listin).
Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat dozorový orgán, kterým je v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zjistit kdo konkrétně byl na schůzi SVJ - plné moci a podpisy jsou začerněné kvůli GDPR
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Svěření dětí do péče - může matka požádat u soudu rovnou o výživné na sebe?
V posledním týdnu září 2018 mě čeká soud o svěření dětí do péče. A prosím o radu jak se zachovat dál. Potřebuji si ujasnit zda podat rovnou žádost o rozvod, nebo požadovat výživné pro mě.
Mohu v rámci rozvodového řízení požadovat aby mi manžel zpětně dorovnal životní úroveň o kterou mě připravil? Nebo bude lepší nejprve požadovat výživné pro mě, a pak podat žádost o rozvod? Má smysl hned po rozhodnutí o výživném na mě podat žádost o rozvod? Případně jak dlouho bych poté měla s rozvodem počkat aby to mělo smysl?
Velice děkuji a přeji hezký den. Hermína
ODPOVĚĎ:
Jak už bylo uvedeno v předchozí odpovědi na Váš dotaz, co se týče výživného pro Vás jako manželku, kromě klasického návrhu na určení výživného můžete i v tomto případě podat návrh na nařízení předběžného opatření. Na rozdíl od výživného pro děti, které lze požadovat až tři roky zpětně, můžete výživné pro sebe jako manželku požadovat jen od data podání návrhu. Návrh na určení výživného pro manželku doporučuji podat co nejdříve - to, zda návrh podáte před, současně s nebo až po podání návrhu na rozvod manželství nehraje zásadní roli. Můžete tedy návrh na určení výživného podat současně s návrhem na rozvod manželství nebo nejprve požádat o výživné pro sebe a teprve poté podat žádost o rozvod. Podání návrhu na rozvod manželství totiž nemá žádný vliv na podání návrhu na určení výživného pro manželku. Rozhodnutí o povinnosti platit výživné manželky se stává neúčinným až tehdy, když rozhodnutí (rozsudek) soudu o rozvodu manželství nabude právní moci. Pokud soud určí, že má Váš manžel platit výživné i Vám jako manželce, bude tato povinnost Vašeho manžela trvat do doby, než rozhodnutí o rozvodu manželství nabude právní moci.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dorovnání životní úrovně matce dítěte, dětí při soudu o svěření do péče - rozhodne soud?
___
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
Rozsudek s povinností oznámit otcem dítěte termín převzetí dětí o letních prázdninách do konce dubna roku
Mám dotaz ohledně stanovených termínů, kdy mohu vídat své děti. Pokud mám v rozsudku o dětech napsáno, že otec je povinnem matce oznámit termíny o letních prázdninách doporučeně do 30.4., znamená to, že pokud to matce oznámím, ona to musí respektovat? Musí např. čekat s výběrem dovolené do doby, než jí oznámím termín, kdy si děti převezmu? Nebo se budeme zase dohadovat, že ona už např. má koupený zájezd a mám si děti vzít jindy? Děkuji, Blahoslav
ODPOVĚĎ:
Jestliže máte v rozsudku stanoveno, že máte matce dětí do 30.4. sdělit termíny, ve kterých se budete o prázdninách s dětmi stýkat, měl byste tuto povinnost splnit a termíny včas oznámit. Matka děti by pak měla respektovat, že v oznámených termínech se budete s dětmi stýkat Vy a měla by Vám v těchto termínech styk s dětmi umožnit. To znamená, že by svoji dovolenou s dětmi měla plánovat v jiných termínech.
Pokud by matka nemusela tyto termíny respektovat, nemělo by velký smysl, abyste je oznamoval předem. Na druhou stranu pokud matka bude chtít pro sebe a děti koupit dovolenou dříve, nevidím problém v tom, že Vám termín této dovolené v předstihu oznámí a požádá Vás, abyste se s dětmi viděl v jiném termínu. Kde ale chybí ochota ke kompromisu a snaha se alespoň na základních věcech dohodnout, tam ani podrobná soudní rozhodnutí nepomohou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Styk s dítětem, dětmi o letních prázdninách a oznámení matce dítěte, dětí do konce dubna
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Co znamená v trestním řízení status "věc se vyřídila"
Ráda bych se zeptala, co znamená v rámci trestního řízení (odvolací řízení) Způsob vyřízení : "Ostatní způsoby vyřízení? " V této konkrétní věci, když je zde uvedeno, že "věc se vyřídila", to znamená, že odvolací soud již vydal nějaký Rozsudek? Jsem v této věci vedená jako poškozená, žádné vyrozumění ani Rozsudek mi nepřišel, mám právo, aby mi Městský soud Rozsudek poslal? nebo ještě věc není ukončena?
Děkuji, Ida
ODPOVĚĎ:
Pokud by byl vydán rozsudek, bylo by toto uvedeno jako buď přímo rozsudek nebo rozhodnutí. „Ostatní způsoby vyřízení“ spíše nasvědčují, že došlo např. k odmítnutí podaného odvolání, protože samotné odvolání obsahovalo chyby, které nebyly odstraněny ani v dodatečné lhůtě a z důvodu těchto chyb nelze vůbec o takovém odvolání jednat a rozhodnout. Určitě ovšem nedošlo k vydání rozhodnutí v odvolacím řízení ve věci samé. Pokud jste poškozenou, máte právo nahlížet do spisu, který je v této věci veden. Můžete tak využít svého práva a ze spisu zjistíte, jaké bylo vydáno usnesení (nikoliv rozsudek).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co znamená "Ostatní způsoby vyřízení" v trestním řízení?
___
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Nárok na odměnu učiteli hudby od ZUŚ pokud nepřijde žák do lekce, vyučování
Jsem na cca. 50% zaměstnán jako učitel Základní školy. K tomu jsem 2017 měl další částečný úvazek (zhruba na dvě odpoledne) na Základní umělecké škole (dále ZUŠ). Smlouvou zde byla Dohoda o provedení práce DPP, kde jsem odváděl 15% daň. Odůvodněním této DPP byl argument, že ředitelka ZUŠ už dnes (11.11.2018) nemůže dávat pracovní smlouvy na dobu určitou (donekonečna) - "vyřiďte si to s paní Novákovou".
Ani mi nejde o to, proč by mě po dvou obdobích na dobu určitou (samozřejmě do prázdnin) nemohla dát smlouvu na dobu neurčitou. Asi proto, že chce neustále mít možnost hlídat si, koho zaměstná a koho ne.
Víc mě zajímá, je-li vůbec možné, že tento zaměstnavatel (Základní umělecká škola) může jednoho pracovníka zaměstnávat pod normální pracovní smlouvou (na dobu určitou či neurčitou), kde má placeny veškeré státní svátky, kdy nevyučuje, kde má odváděnu zdravotní i sociální daň atd. , a
zároveň za naprosto stejnou činnost (jen s menším úvazkem) dát jinému pracovníkovi ve školství Smlouvu o provedení práce, kde není nic z toho. Ještě jeden rozdíl tu je: rodiče platí škole tzv. školné (jmenuje se to
přesněji asi jinak) za jedno pololetí předem. Ať už žák do hodiny přijde či ne, škola své peníze má. Pokud ovšem žák nepřijde mně do hodiny klavíru a jsem na DPP, podle slov ředitelky bych dokonce těchto 45 minut neměl být
placen, přestože jsem na "pracovišti". Tento školní rok mě ředitelka ZUŠ nutí tuto smlouvu znovu. Zatím ji nemám, přestože už jsem první hodiny v září učil. Děkuji, Blažej
ODPOVĚĎ:
Jaký druh právního vztahu ke svým zaměstnancům zaměstnavatel zvolí, tedy zda uzavře pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je zcela na vůli zaměstnavatele. Každý z těchto druhů smluv má své výhody i nevýhody, které zvažuje jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, který samozřejmě nemusí daný typ smlouvy podepsat.
Vzhledem k tomu, že se jedná o smluvní vztah, obsah smlouvy by měl vzniknout vzájemnou dohodou. Pokud Vám navrhovaný obsah smlouvy nevyhovuje, máte právo vyjednávat. Ve smlouvy by však vzhledem k daným sporům mělo být specifikováno, zda odměna z dohody náleží za každou reálně odučenou hodinu, nebo za hodinu strávenou na pracovišti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Práce pro uměleckou školu na dohodu o provedení práce, DPP - nárok na pracovní smlouvu
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak získat dědictví od opatrovníka po nabytí zletilosti, dospělosti
Manželce v roku 1973 zemřel otec, v té době byla ještě nezletilá. Majetek zůstal ve vlastnictví jednoho sourozence, ostatní sourozenci včetně matky se majetku vzdali. Manželce byl stanoven poručník a po dosažení plnoletosti, se nic nestalo. Měla nárok na dědický podíl? Jak může získat svůj majetek, který zdědila, příp. jak se může dozvědět kdo byl notář, který věc vyřizoval a jaký byl výsledek dědického řízení? Děkuji. Bohdan
ODPOVĚĎ:
Pokud byla manželka v době dědického řízení nezletilá, pak za ni musel jednat opatrovník určený soudem a pokud byla v dědictví aktiva, nemohl dědictví odmítnout. Manželka by tedy měla v okamžiku plnoletosti od poručníka, který se měl následně o majetek starat, něco dostat.
Pokud nemáte žádné informace, doporučuji objednat se na informační oddělení soudu, který dědické řízení projednával (soud, v jehož obvodu měl zemřelý před smrtí bydliště) a nahlédnout do dědického spisu. Sice věc projednával notář, ale pověřil ho soud a spis by měl být na soudě. Jediný problém, který zde může nastat, je, že se jedná o věc z roku 1973, spis již na soudě nemusí být dohledatelný a navíc se jedná o minulý režim, kdy pravidla dědického řízení mohla být jiná, než nyní, byť pro dědické řízení platil stejný zákon, jako dnes (11.11.2018) - Občanský soudní řád.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vynechání nezletilého dědice z dědictví - jak se domáhat dědictví desítky let od uzavření dědického řízení?
___
OBCHOD-DANĚ
Odpuštění ekologické daně u ZTP/P osoby
Kupujeme starší vůz na který ještě nebyla zaplacena ekologická daň. Mám v péči syna ZTP/P. Je možnost zproštění od této daně stejně jako ZTP? V případě, že ano, jaký je postup? Děkuji. Ivana
ODPOVĚĎ:
Tzv. ekologická daň ze starších vozů se řídí zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech podle §37e. Osvobození je vymezeno v odstavci 2 tohoto ustanovení: " (2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P...". Možnost by byla, pokud by žadatel o registraci či změnu registračních údajů a majitel vozu byl zapsán Váš syn (pokud je již plnoletý) a Vy byste byla zapsána jako provozovatel vozidla (máte syna v péči, je potřeba automobil, abyste ho mohla vozit), tím by došlo k osvobození od poplatku (ekologické daně). Osvobození se uplatní předložením dokladu ZTP/P při změně registačních údajů na obecním úřadě z rozšířenou působností.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí osoba ZTP/P platit ekologickou daň při pořízení auta, automobilu, vozidla?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Úroky za nevyplacení přeplatku za teplo včas - družstevní byt, bytové družstvo
Lze požadovat po SBD úroky z prodlení, pokud nevyplatí přeplatek za teplo v řádném termínu? Případně v jaké výši? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Ano, máte právo požadovat klasický úrok z prodlení, který činí v současné době (od 2.8.2018) 9,25% z dlužné částky ročně. Pokud povinnost vrátit přeplatek vznikla v období 28.6.2018 až 2.8.2018, pak úrok činí 9% a pokud to bylo před datem 28.6.2018, pak činí 8,75% ročně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bytové družstvo pozdě vrátilo přeplatek za topení, teplo - úrok z prodlení
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody, bolestné za alergii při použití nevhodného krému proti celulitidě při anticelulitidové, anticelulitidní masáži
V době od 06/08/18- 10/08/18 jsem byla na wellness pobytu v Hotelu Residence v Nových Hradech. Během pobytu jsem podstoupila anticelulitidní masáž, kde mi byl roztírán jakýsi krém v oblasti stehen. Krém prudce pálil, což jsem hlásila masérce. Řekla mi že krém má pokožku prohřívat, proto palí! Po 5 dnech od masáže, se mi začala tvořit bolestivá vyrážka v celé oblasti stehen, kde byl krém aplikován. Následovali tři prohlídky obvodním lékařem a několik odběrů krve, vyloučili alergii i systémové onemocnění. Více jak měsíc po masáži mám stále “spálené” červeno-fialové nezvhledné fleky v celé oblasti stehen které podlomily mou sebedůvěru a vyžádali si dva týdny pracovní neschopnosti.
Hotel jsem kontaktovala abych zjistila jaký produkt použili, nejprve jsem dostala neurčitou odpověď s tím že na tento produkt žádný klient ještě nikd neměl žádnou negativní reakci. Po dalším e-mailu kde jsem dodala že snad musejí mít záznam o každé klientce, jaký produkt byl použit. jsem konečně dostala informaci že použili neškodný produkt Lymfragen od firmy Topvet.
Chtěla bych se zeptat, jak celou situaci řešit. Před masáží se mě nikdo neptal na alergie či medikaci kterou užívám a ani mi nebylo oznámení jaký produkt bude použit. Po masáži jsem nedostala žádné instrukce co dělat či nedělat. Následky, které mě moc trápí z estetického hlediska budu muset řešit s dermatologem privátní cestou.
Děkuji Ingrid
ODPOVĚĎ:
S poskytovatelem masáže jste uzavřela smlouvu o péči o zdraví, v jejímž rámci je tento poskytovatel mimo jiné povinen po příslušném vyšetření vysvětlit ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu (§ 2638/1 občanského zákoníku). Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví (§ 2639/1 občanského zákoníku).
Za splnění shora uvedené poučovací povinnosti poskytovatel odpovídá (§ 2645 občanského zákoníku).
Pakliže ve Vašem případě poskytovatel svou poučovací povinnost řádně nesplnil, odpovídá za újmu, která Vám v této souvislosti vznikla (§ 2910 občanského zákoníku). Za újmu lze považovat nejen újmu na zdraví (náhrada za bolest a případné ztížení společenského uplatnění, tedy tzv. trvalé následky), ale rovněž veškeré náklady, které Vám v souvislosti s újmou na zdraví vznikly (náklady léčby, ušlý výdělek apod.).
V první řadě Vám doporučuji pokusit se o smírné vyřešení nastalé situace, tzn. přimět poskytovatele masáže k uznání jeho odpovědnosti a závazku odčinit Vám způsobenou újmu. Veškerou komunikaci, kterou v této souvislosti s poskytovatelem masáže povedete, si samozřejmě ukládejte.
Finanční vyjádření újmy na Vašem zdraví můžete s poskytovatelem masáže buď sjednat, popř. ho můžete nechat vypočítat znalcem. K tomu jsou oprávněni znalci z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví". Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že oceňování újem na zdraví se zpravidla provádí dle metodiky Nejvyššího soudu, která je dostupná například zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Nepodaří-li se Vám s poskytovatelem masáže dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Alergie z krému použitém při masáži - bolestné, náhrada škody
Masér se nezeptal na alergie a vyvolal alergickou reakci při masáži - náhrada škody, bolestné
___
OBČAN-BYDLENÍ
Odhlasování programu shromáždění SVJ - co když program nebude odsouhlasen členy SVJ?
Musí být hlasováno na shromáždění SVJ o jeho programu a jsou hlasování o jednotlivých bodech bez odsouhlaseného programu platná? Pokud se program neodsouhlasí, lze problematické body programu vyjmout a hlasovat o zúženém programu znovu? Děkuji za odpověď. S pozdravem Irena
ODPOVĚĎ:
Pokud není program odsouhlasen, hlasování platné není, nicméně lze přímo na shromáždění program změnit, odsouhlasit a o něm pak hlasovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neodsouhlasení programu shromáždění členy SVJ - zruší se shromáždění?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Zpochybnění dluhu v dědickém řízení, v dědictví
Vyřizujeme dědictví po mém manželovi. Notářka říkala, že je vystaveno na 30 dnů právo výhrady soupisu pozůstalosti. Je tam uveden jediný dluh 20.000 Kč sestře zemřelého manžela. Smlouva na tuto půjčku ovšem žádná není. Nicméně na účet manžela tyto peníze přišly. Já si ale pamatuji, že manžel říkal, že jeho sestra nemá peníze na léčbu svého manžela a že můj manžel říkal, že jí nějaké půjčí. A tak si myslím, že by toto mohly být půjčené peníze, vrácené zpět. Byl v té době v psychiatrické léčebně a peníze na nic nepotřeboval. Jde mi o to, když zpochybním tento dluh, notářka ho prý musí vyškrtnout. Ale věřitel se může domáhat svých peněz soudní cestou.
Když není na tuto půjčku žádná smlouva, je možné, že by sestra zemřelého manžela soud vyhrála? A nakonec bych jí já /jako strana která dluh neuznala/ musela zaplatit celou částku, celých 20 tisíc, nebo by tento dluh šel znovu za všemi /3/ dědici? Kdo by platitl soudní výlohy? Děkuji moc, Irina
ODPOVĚĎ:
Ano, v dané věci by musela být podána žaloba o určení, že dluh je součástí dědického řízení. Soudní výlohy platí ten, kdo spor prohraje. Nemohu Vám říct, jaká bude důkazní situace, co vše se v řízení objeví, takže samozřejmě výsledek sporu naznačit nelze. Dluh by šel rovným dílem za všemi dědici, kteří v dědickém řízení přicházejí v úvahu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na určení dluhu spadajícího do dědictví, dědického řízení po zůstaviteli
Jak se může dědic domáhat vyplacení dluhu třetí osoby vůči zemřelému zůstaviteli přes dědické řízení
Vymáhání dluhu od osoby dlužící zemřelému otci, matce, zemřelým rodičům
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Co je to ochranná lhůta po výpovědi ze zdravotních důvodů pro neprodloužení podpůrčí doby
Na základě rozhovoru s praktickou a revizní lékařkou, že mi nebude prodloužena podpůrčí doba neschopenky, jsem dal zaměstnavateli výpověď ze zdravotních důvodů. Výpovědní lhůta skončí 31.10.2018 a 1.11.2018 se jdu zaevidovat mezi uchazeče o zaměstnání na Úřad práce ČR.
Dotaz č. 1 - co je to ochranná lhůta?
1a. - vztahuje se i na mě?
1b. -jak dlouho trvá ochranná lhůta?
Dotaz č. 2. - v době kdy budu na Uřadu Práce onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? nebo podpora? ,
2 a - prodlužuje se,, podpora,, o dobu co bych byl na neschopence? ...
Děkuji za odpovědi přeji hezký den, s pozdravem Bohumil
ODPOVĚĎ:
Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Je to období, kdy osobě vznikne nárok na výplatu nemocenského i po ukončení pojištěné činnosti. Tzv. ochranná lhůta slouží ke zmírnění negativního dopadu pracovní neschopnosti, která u bývalého zaměstnance nastane do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Jejím účelem je zajistit nárok na nemocenskou u bývalého zaměstnance, který během jejího trvání onemocní.
Jestliže se stane zaměstnanec dočasně práce neschopným až po skončení pracovního poměru (během ochranné lhůty), nárok na tuto náhradu mzdy nemá.
Vznikl by tak nárok "pouze" na nemocenské dávky, který trvá maximálně 380 kalendářních dnů.
Vzhledem k tomu, že vy jste tento nárok již vyčerpal, ochranná lhůta se na Vás vztahuje, ale neplynou z ní pro Vás žádné výhody.
Onemocní-li uchazeč o zaměstnání po uplynutí ochranné lhůty, nebude již mít nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění. Po dobu jeho nemoci mu bude poskytována podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, ale pouze do vyčerpání celé podpůrčí doby (doby výplaty podpory v nezaměstnanosti).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplácení neschopenky v ochranné lhůtě po výpovědi ze zdravotních důvodů
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Soud nedal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu do spisu - jak se bránit úřední chybě vedoucí k nabytí právní moci EPR?
06/2018 mi byl Obvodním soudem pro Prahu 6 doručen do datové schránky elektronický platební rozkaz EPR. Proti tomuto EPR jsem podal odpor v zákonem stanovené lhůtě a to prostřednictvím datové schránky.
Tímto procesním úkonem mělo dle mého dojít ke zrušení EPR a mělo následovat nějaké rozhodnutí (usnesení) soudu. K ničemu takovému však nedošlo a webu justice.cz jsem zjistil, že došlo k nabytí právní moci.
Ihned po tomto zjištění jsem soud požádal o nahlédnutí do spisu, jelikož jsem si myslel, že mě jen soud neinformoval do datové schránky. Při nahlížení do spisu bylo zjištěno, že tento odpor se v něm nenachází a tak jsem ještě týž den prostřednictvím datové schránky napsal stížnost, kde jsem požadoval, aby se tento odpor byl brán v potaz a bylo nařízeno jednání, tak abych se proti EPR mohl bránit, jelikož dle mého byl vydán neoprávněně. V této stížnosti jsem též žádal o to, aby se mnou soud komunikoval prostřednictvím datové schránky a také aby informoval žalobce.
Jelikož ani tuto stížnost na obvodním soudu nikdo nebral v potaz došlo následně tímto stejným soudem k tomu, že pověřil exekucí soudního exekutora, který následně odeslal prostřednictvím datové schránky zaměstnavateli a mému peněžnímu ústavu blokaci.
Do datové schránky mi exekutor neposlal žádnou výzvu k dobrovolnému plnění ani jiné dokumenty týkající se exekuce. Po několika dnech pátrání jsem se dozvěděl, jaký exekutor to vymáhá a tak jsem se osobně na Exekutorský úřad vydal. Teprve tam mi byly veškeré dokumenty předány. Paní mi tvrdila, že není jejich povinností mě informovat ve stejný den jako banku a zaměstnavatele. Jelikož jsem ovšem potřeboval odblokovat účet, uhradil jsem hned ten den částku 41.000 Kč a nyní bych potřeboval radu, jak se mohu bránit.
Chystám se napsat stížnost na nečinnost soudu k rukám předsedy soudu. Myslím si, že v celém případu došlo k několika pochybením a nechci se spokojit s tím, že exekuce byla provedena a nemám se k tomu vracet.
Děkuji za přednostní odpověď na zamotaný případ. S pozdravem Bohumír
ODPOVĚĎ:
Pokud jste podal odpor, je zcela zásadním pochybením, že ho soud nevzal v úvahu. To je v celém případu otázka č. 1. Měl byste vzít doručenku a podat k soudu žalobu pro zmatečnost, neboť prvostupňové řízení je postiženo zásadní vadou. Posléze s rozsudkem o zmatečnosti předchozího prvostupňového řízení požádat o zrušení exekuce. Doporučuji, abyste se obrátil na advokáta, jejichž seznam najdete na www.advokatikomora.cz a postup a zejména znění žaloby pro zmatečnost s ním probral.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ignorování odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a stížnost na nečinnost soudu k rukám předsedy soudu
___
RŮZNÉ-STAVBY
Zkrácení oOdstupová vzdálenost staveb z důvodu úzkého pozemku - jak, kde požádat?
Sousedova stavba stojí přesně, z historických důvodů, na hranici pozemku. Pokud dodržím zákonnou vzdálenost odstupu 7 metrů, vychází mi na šířku stavby mého domu pouhých 8m. Rád bych vzdálenost dvou staveb (obě mají okna obytných mistností) zkrátil na vyjímku.
1) Poraďte prosím jakým způsobem (věcné břemeno, prostý souhlas majitele protějšího pozemku atd.
2) na kolik metrů lze takto vzdálenost zkrátit prosím popište případné možnosti a stručně postup provedení.
Děkuji Bohuslav
ODPOVĚĎ:
Minimální odstupové vzdálenosti rodinných domů jsou zakotveny v § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení platí, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Ze všech těchto požadavků (a/ minimální odstup 7 m, b/ minimální odstup od hranic 2 m, c/ ve ztísněných podmínkách odstup 4 m, nejsou-li zde umístěna okna obytných místností) však může být udělena výjimka (jak to vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jakým způsobem zkrátit minimální odstupovou vzdálenost?
Máte-li v úmyslu vybudovat na svém pozemku rodinný dům, předpokládám, že se tak stane na základě tzv. stavební ohlášky. K tomu, aby stavební úřad vydal souhlas se stavební ohláškou, mu musíte (mimo jiné) předložit písemné souhlasy všech sousedů, přičemž tyto souhlasy musí mít podobu podpisu situačního výkresu (jak to vyplývá z § 105/2 písm. f) stavebního zákona). Tím je zaručeno, že sousedé budou mít šanci se seznámit s plánovaným umístěním stavby na Vašem pozemku a jejich souhlas tak bude informovaný.
V tomto případě se pohybujeme v oblasti práva veřejného, soukromoprávní souhlas Vašeho souseda (například v podobě zřízení věcného břemene) tudíž není zapotřebí (resp. není ani žádoucí).
2/ Na kolik je možné odstupovou vzdálenost zkrátit?
V tomto ohledu nestanoví platná právní úprava žádné konkrétní limity. Pakliže se Vám podaří obdržet z požadavků minimální odstupové vzdálenosti výjimku, bude záviset na uvážení stavebního úřadu, jakou minimální odstupovou vzdálenost Vám povolí (popř. jaké další podmínky v této souvislosti stanoví).
Určité vodítko nabízí v této souvislosti § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož doslova platí, že:
„Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. “
Podmínky, které musí být splněny pro udělení výjimky, jsou uvedeny především v § 169/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení může být výjimka povolena, jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
O ne/udělení výjimky bude ve Vašem případě rozhodovat místně příslušný stavební úřad (jak to vyplývá z § 169/3 stavebního zákona).
Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením (§ 169/5 stavebního zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním, zda by byl ochoten Vám výjimku z požadavků na minimální odstupovou vzdálenost udělit a pokud ano, tak v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Právní názor místně příslušného stavebního úřadu pro Vás bude samozřejmě určující.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Minimální odstupová vzdálenost staveb pokud jde o úzký stavební pozemek
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Musí domnělý dědic vyklidit byt zemřelého nájemníka, nájemce před začátkem dědického řízení i pokud chce dědic odmítnout dědictví?
Na začátku září 2018 mně zemřel otec, se kterým jsem se od rozvodu rodičů já ani bratr nestýkali a cca 30 let jsme se neviděli. Družka se kterou 15 let žil, odmítla pohřeb zařídit a tak jsem pohřeb s bratrem zařídila.
Otec žil v bytě, jehož nebyl vlastníkem, v nájmu. Po jeho smrti, se družka ihned odstěhoval, s tím, že byli jen kamarádi, v bytě nebyla hlášená. O otci nic nevíme - jak žil, jaký má nebo nemá majetek, dluhy apod. Máme jen výpisy z účtu, výpisy k půjčkám. Udělali jsme nezbytná opatření s úmyslem aby nevznikly dluhy - odhlásili jsme nájem, zrušili SIPO, nahlásili úmrtí na příslušné úřady - vrátili kartu zdravotní pojišťovny, řidičský průkaz, kartu ZTP.
Dědictví hodláme odmítnout. Dědické řízení ještě nezačalo, zatím jsme nebyli vyzváni ani k předběžnému jednání s notářem. Bratr však dostal dopis od advokátky majitele bytu, že má do 10 dnů vyklidit byt, pokud tak nebude učiněno, majitel byt vyklidí a bude po bratrovi požadovat náklady.
Jak máme postupovat? Máme za to, že v případě manipulace s věcmi z bytu, to může být pokládáno za projev vůle dědictví přijmout.
Dědictví odmítáme. Může notář nařídit vyklizení bytu i v případě, že je mu známo, že dědici hodlají dědictví odmítnout? Děkuji za odpověď. Irma
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o vyklizení bytu, tak požadovat náklady za vyklizení může majitel pouze po dědici, nikoliv po jakémkoliv rodinném příslušníkovi, kterého si sám určí. A pakliže dědictví odmítnete, není po kom náklady za vyklizení požadovat. V tomto smyslu bych doporučila majitele informovat a pokud bude byt vyklízet, pak si musí pohledávku za vyklizení přihlásit do dědického řízení. Notář nebude nařizovat vyklizení bytu, dokud mu nebude známo, zda dědictví odmítáte či nikoliv a dokud nebude určeno, kdo je či není dědic, neměli byste s věcmi v bytě manipulovat. Doporučuji tedy majiteli bytu sdělit, že s bytem nemáte nic společného a ať se obrátí přímo na notáře s ním otázku vyklizení řeší.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemník, nájemce zemřel a majitel požaduje dědici, který chce odmítnout dědictví vyklizení bytu - může to chtít?
Kdo vyklidí byt zemřelého, zesnulého nájemníka pokud dědicové odmítli dědictví (chtějí odmítnout dědictví)
___
OBCHOD-DANĚ
DPH, clo při přijetí balíku z Kanárských ostrovů
Když si nechám poslat balík z Kanárských Ostrovů (v hodnotě cca 10 000 Kč), budu muset platit nějaké Dph nebo clo? Děkuji Boleslav.
ODPOVĚĎ:
Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. o DPH se na Kanárské ostrovy, i když jde o autonomní území Španělska, pohlíží jako na třetí zemi. V případě dovozu z Kanárských ostrovů v této hodnotě bude zboží podléhat DPH.
Z celního hlediska na základě Celního kodexu EU jsou Kanárské ostrovy součástí Celní Unie EU, dovoz nepodléhá clu.
Budete muset zaplatit pouze DPH, clo ne.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaplacení daně, cla při přijetí balíku ze země třetího světa (Kanárské ostrovy)
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Jeden z manželů se odstěhoval a nepřispívá na domácnost a děti - žaloba na určení příspěvku odstěhovalého manžela, manželky
Chci vás požádat o další radu, která se týká opět mé manželky. Jak jsem již v prvním e-mailu popsal, tak manželka po propuštění z nemocnice, kde byla hospitalizovaná v březnu 2018 odjela na zotavení ke své sestře do Prahy, kde ovšem zůstala už trvale. Tedy zřejmě je tam, doma není. Tehdy jsem jí napsal SMS, že se nyní starám o děti a domácnost já, takže nyní by měla finančně přispívat ona mě, stejně tak jako jsem to dělal do této doby celá desetiletí pravidelně já, když vedla domácnost ona. Tehdy mi ale odepsala, že je nemocná, že nemůže vydělávat a že musím vyjít z toho co mám. Bylo mi hloupé tedy po ní nadále peníze požadovat hlavně z etických důvodů, přestože jsem věděl, že přestože ona sama zřejmě opravdu pracovat nemůže, příjem i tak má, neboť má na své rehabilitaci zaměstnanou kamarádku, takže její firma je stále aktivní a tudíž z ní jistý příjem má stále. Manželka ale synovi nedávno řekla, že si půjde vyjednávat zde v Rožmitále byt s pánem, který zřejmě byt nebo byty pronajímá. Z toho jsem tedy usoudil, že manželka zjevně nemůže být ani zdaleka bez prostředků (a snad i zdravotně je na tom lépe, když si chce začít zařizovat nové bydlení) a přitom za celý více než půl rok nedala na děti a na domácnost ani korunu. Pouze o letních prázdninách měla u sebe v domě u své sestry našeho mladšího syna 1,5 měsíce (proti mé vůli, ale to není podstatné), takže po tuto dobu jedno z našich dvou dětí živila a starala se o něj. Proč vám tedy píši a v čem potřebuji poradit.
Je normální a možné, aby jeden z rodičů, v našem případě moje manželka přestala jakkoli přispívat na děti a domácnost? Existuje na to nějaký zákon, který by nařizoval oběma rodičům podílet se na výživě dětí?
Jen z jednoho (mého) příjmu vycházím poměrně špatně a to že vůbec vycházím je nyní jen díky tomu, že mi skončilo na jaře stavební spoření a nynější nedostatek zakázek (živím se výrobou nábytku na míru) překlenuji jen díky tomuto. Je pro mě těžko představitelné, že bych měl živit děti a udržovat domácnost "nekonečně" dlouho. Před pár dny jsem manželce napsal, že letos (2018) by měli jet oba naši synové se školou na lyžařský výcvik a že z jednoho příjmu si prostě nemohu dovolit jim hory zaplatit, protože už přes půl roku táhnu vše sám a pokud nechce aby synové museli zůstat doma, tak ať jim hory zaplatí ona. Následně pak při schůzce se syny, kterou si s nimi dala na "své" rehabilitaci zde v Rožmitále dala každému synovi 3.000,-, což je cca polovina na každý kurz. Byli to jediné peníze za celou dobu, kdy je pryč z domu, které poslala. Abych si ale snad nezačal myslet, že bude dávat peníze i nadále, tak si neodpustila napsat mi sms, že klukům dala na polovinu lyžařského výcviku a že doufá, že se barák brzy prodá (to jsem s vámi řešil už minule), aby mohla peníze vrátit svojí sestře. Sice tu tedy nyní mám část peněz pro syny na hory, ale pomalu s výčitkami svědomí, že si na to manželka musela vypůjčit. Přitom rehabilitace jí vždy vydělávala velmi dobře, takže nepochybuji o tom, že i když tam nyní pracuje jen manželky zaměstnankyně, tak manželce ještě zbývá nezanedbatelná část z příjmu její firmy.
Je tedy prosím možné po manželce požadovat peníze podle nějakého zákona? Jen doplňuji, rozvádět se kvůli tomu nechci. Zřejmě bych měl velkou šanci získat děti pro sebe a tím pádem vysoudit od manželky výživné, ale také bych se zbavil zřejmě práva bydlet v domě, jehož vlastníkem je jen ona a to by pro mne byla horší situace než je teď.
Předem vám velice děkuji za jakoukoliv radu. Přeji hezký den, s pozdravem Bonifác.
ODPOVĚĎ:
Manželka má povinnost podílet se na výživě svých dětí dle svých možností a schopností, což je stanoveno občanským zákoníkem, konkrétně § 910 a násl. Pokud tak nečiní, můžete k soudu podat žalobu o určení výživného, a to i dokud nejste rozvedeni. Stejně tak má manželka povinnost podílet se na hospodaření rodinné domácnosti, což lze také řešit žalobou o příspěvek na rodinnou domácnost. Doporučuji začít výživným a domáhat se po manželce určení výživného. Návrh podáváte k soudu, v jehož obvodu bydlí děti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na určení příspěvků na domácnost pokud se jeden z manželů odstěhuje, opustí domácnost a nepřispívá na živobytí a dítě, děti
Výživné na manžela, manželku podkud se jeden z manželů odstěhuje ze společné domácnosti a nechá zde i děti
___
OBČAN-DLUHY
Splácení dluhu za zdravotní pojištění - pojišťovna vyměřila penále, může to udělat?
Dostal jsem se do prodlení z placením pojistného u oborové zdravotní pojišťovny OZP, v posledních dvou letech jsem docela dost peněz splatil cca kolem 400.000 Kč. Na část dluhu jsem si sjednal splátkový kalendář, který jsem samozřejmě plnil, k tomu jsem hradil i pojistné, přesto mi OZP vyměřila penále. Jednalo se o rok 2017. Peníze, které jsem splácel měli jít na dohodnuté splátky a běžné pojistné. OZP si strhávala i z běžného pojistného na dluh, takže i když jsem pojistné platil tak jsem ho vlastně neplatil a pojišťovna si naúčtovala penále. Vyřešil jsem to tak, že jsem od nich odešel, protože z logiky věci bych dluh nikdy nesplatil. Měl bych šanci uspět u soudu?
Děkuji za odpověď Boris.
ODPOVĚĎ:
Pokud není označeno, na jaký dluh je splátka hrazena, pak ze zákona se započítává na dluh nejdříve splatný. Pojišťovna tedy bohužel postupovala v souladu se zákonem a u soudu byste neuspěl.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Penále z dluhu u zdravotní pojišťovny i přes splácení dluhu - může to pojišťovna chtít?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Přihlášení daru sourozenci do dědického řízení - postup, návod
Chtěla bych Vás požádat o informaci k řešení dědictví po otci. Moje rodiče byli již velmi nemocní (opravdu, to není klišé) a 2017 se tato situace tak zhoršila, že zvážili pomoc v domě seniorů. Jelikož všichni v rodině pracujeme a nejsme neustále k dispozici, což jejich zdravotní stav vyžadoval. S manželem jsem těžce nevycházela, proto se rozhodli, že mi dají svůj byt, aby mi pomohli uklidnit situaci. Jsem výhradním vlastníkem v katastru nemovitostí fomou daru, jelikož v době daru jsem nebyla ještě rozvedená. Tatínek v červenci 2018 zemřel. Zůstala po něm hotovost 650 000 Kč v SJM.
Maminka stále žije. Mám jednu sestru. Ta má dceru právničku a jistě bude vědět o možnosti vnesení daru do dědického řízení zpětně po dobu tří let. Lze tomu nějak zabránit. Nějaká skulinka. Můžu vůbec, pokud to lze a tuto záležitost uplatnila, vzdát se dědictví ve prospěch maminky? Mám vůbec nějaký podíl, pokud přijde s tímto viz výše uvedeným darem? Na maminku se po úmrtí otce vykašlala a vůbec nereaguje. Maminka se jí velice bojí. Existuje skulinka, kdy bych ji mohla zastavit. Děkuji. Iva
ODPOVĚĎ:
Dar nelze zpětně vnést do dědictví, sestra pouze může uplatnit tzv. započtení na dědický podíl, tedy může v rámci dědictví žádat o to více, o co jste Vy dostala více darem. Pokud tedy zůstala do dědictví po tatínkovi hotovost, měla by maminka dědit svůj díl a s ohledem na dar, který jste získala za života, by sestra měla dostat zbytek hotovosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vnesení daru jednomu z potomků darovanému rodiči do dědictví - jak o to může vynechaný neobdarovaný dědic požádat
Jak může neobdarovaný dědic požádat o vnesení daru jinému sourozenci do dědického řízení?
Jak přihlásit dar jednomu z potomků darovaný rodičem, rodiči do dědického řízení po zemřelém rodiči?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak přenechat dědictví sourozenci bez přítomnosti u soudu - plná moc a listina o přenechání dědictví
Prosím o vyjasnění situace. Proběhne dodatečné řízení o dědictví po v roce 1986 zemřelému mému dědu, otci mé matky. Matka zemřela v roce 2004 a svého dědického podílu jsem se vzdala ve prospěch svého staršího nevlastního bratra před notářkou v Břeclavi. (Tehdy nám bylo sděleno, že po matce zůstal nepatrný majetek, vše zůstalo jejímu bratrovi, mému strýci.) Bratr zemřel v roce 2011.
Dědictví po mém dědu jsem písemnou formou na notářství v Hodoníně odmítla v listopadu 2017. Nyní se mají k dědickému řízení vyjádřit mé dvě dcery. Nyní však jsem dostala předvolání k dědickému řízení po mé zemřelé matce na 4.10.2018 do Mikulova, a to ve věci dodatečně zjištěného majetku ohledně 1/2 nemovitých věcí na LV 1234. Soudní komisařka se zmiňuje v zápatí o nepatrné výši dodatečně zjištěného majetku, a z toho důvodu doporučuje udělit plnou moc jen jednomu z dědiců.
Chci udělit plnou moc svému mladšímu bratrovi, aby mne v řízení o dědictví 4.10.2018 zastupoval. V předtisku plné moci bratra zmocním, aby mne zastupoval a mým jménem:
1. dědictví odmítl nebo prohlásil, že neodmítá
2. uzavřel dohodu o vypořádání dědictví
3. podával opravné postředky a vzdával se jich
4. přijímal rozhodnutí a jiné písemnosti soudu
Dědictví neodmítám, avšak chci se svého podílu vzdát ve prospěch právě tohoto mladšího bratra, který můj dědický přijímá. Jakým způsobem toto provést, když osobně se dědického řízení nezúčastním?
1) Udělit jen plnou moc bratrovi.
2) Udělit plnou moc bratrovi a současně přiložit úředně ověřené prohlášení, že se dědictví vzdávám ve prospěch svého bratra?
3) Předvoláni k dědickému řízení je můj otec (manžel zemřelé), můj mladší bratr, má nevlastní sestra. Schází zde děti po zemřelém bratrovi, které v roce úmrtí své babičky byly na světě. Je to správné?
Děkuji srdečně za odpověď. Ivana
ODPOVĚĎ:
V daném případě doporučuji udělit bratrovi plnou moc a pro jistotu přiložit i Vámi uvedené prohlášení o vzdání se dědictví ve prospěch bratra. Předvoláni by měli být i děti zemřelého bratra, jelikož ust. § 1635 Občanského zákoníku stanoví, že " Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka."
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přenechání dědictví sourozenci - přenechávající dědic nechce jít k notáři a vyřešit plnou mocí
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dostavění domu v novém manželství a nároky potomků z prvních manželství na dům, nemovitost
Pokud bych se vdala, přemýšlím nad jistým důsledkem současnosti. Uvádím modelový příklad: mám dvě děti, přítel má jedno. Přítel má rozestavěný dům. Společně bychom ho nyní dodělali. Přemýšlím nad budoucností. Co kdyby se jemu nebo mně něco nedejbože stalo a děti toho druhého by si právem nárokovaly podíl z domu jako dědictví? Je možné toto nějak právně ošetřit? Bere se ohled na případnou notářsky sepsanou závěť? A co s touto skutečností udělá sňatek? Bojím se, abychom pak ať už já nebo on nemuseli vyplácet dětem podíl na domu. Jde nějak ošetřit tuto obavu? Nebo to řeší například předmanželská smlouva? Chceme s mužem dožít v klidu bez obav na vypořádání během života, na které možná nebudeme mít. Děkuji moc.
ODPOVĚĎ:
Pokud nezanechá manžel závěť, dědí druhý přeživší manžel a děti rovným dílem. Pokud závěť zanechá, může dětem podíl zkrátit tak, že zletilé děti budou dědit jen čtvrtinu toho, co by dědily, kdyby závěť sepsána nebyla a nezletilé děti 3/4 toho, co by dědily, kdyby nebyla závěť. Dá se tedy očekávat, že aspoň nějakou částku byste dětem v případě úmrtí vyplatit museli. Předmanželskou smlouvou můžete pouze ošetřit majetek, který je ve společném jmění manželů, dědictví tím nevyřešíte. Za účelem rozboru Vašeho konkrétního případu bych Vám doporučila navštívit advokáta, abyste byla dobře informovaná, jejich seznam najdete na www.advokatikomora.cz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění nemovitosti dětmi z prvního manžleství manželů dostavěné v novém manželství
___
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Jak se odvolat proti rozsudku za trestný čin neoprávněné braní sociálních dávek - nešlo o záměrnou činnost, ale o jednorázový omyl
V září 2016 mi byla doručena dávka na bydlení, byla jsem těhotná a prvně žádala o příspěvek. Majitel domu po mém odstěhování uvedl, že tam již delší dobu nebydlím. Úřad vyhodnotil toto jako mé obohacení se o 5.700 Kč na státě. Dnes (11.11.2018) 10.9.2018 mi přišel rozsudek na 4 měsíce odnětí svobody s podmínkou na 2 roky. Nikdy jsem nebyla trestána. Chtěla bych se zeptat, je možné se odvolat a doplatit částku? 1.000 Kč jsem již zaplatila ještě před rozsudkem. S tím jestli mám šanci na zproštění obvinění? Nebylo to vědomé pobírání peněz a jednalo se o 1 měsíc, opravdu nedopatřením a nevyslyšením i mé strany. K rozsudku došlo samosoudcem.
Prosím zda je to možné o odpověď obratem, jestli mám šanci na odvolání tak, aby jsem stihla lhůtu 8-mi dní. Opravdu by jsem to moc potřebovala vědět zda mám šanci se obhájit. Děkuji moc za jakoukoliv odpověď, která mi nasvětlí situaci jak je možné jednat. S pozdravem Gertruda.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste doplatila zbytek částky a podala odvolání, může odvolací soud např. podmíněně trestní stíhání zastavit. Výsledek ale záleží na okolnostech celého případu, dokazování, atd. Tím, že se odvoláte a uhradíte nyní zbývající částku, nic neztratíte.
Pokud se neodvolal státní zástupce, nemůžete dostat horší trest, takže je na Vašem zvážení, zda to nyní zkusíte. Advokátní zastoupení v této věcí je samozřemost.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout trestu za trestný čin neoprávněného pobírání dávek (obohacení se na státě) - pobírání dávky omylem
___
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Zaplacení celého manka jednou prodavačkou s trestní podmínkou - jak se bránit proti výši manka?
Pracovala jsem v obchodě od 07/18 do 15.8.2018 společně se 6 prodavačkami, máme společnou hmotnou zodpovědnost. Při mém nástupu do práce se do vedoucí pozice dostala bývalá prodavačka, byla tedy provedena inventura. Během těch dvou měsíců se tam vystřídali brigádníci a i prodavačky. Bohužel jsem byla v tíživé situaci a několikrát jsem na pokladnu narazila zboží, co si zákazník kupoval a i zaplatil a pokud si nepočkal na účet, tak jsem následně rozpracovaný účet zrušila a peníze si ponechala. V účetním systému lze dohledat, které položky byly všechny takhle zrušeny.
Vedoucí si mého jednání i s jednou prodavačkou všimly a delší dobu čekaly na výplatní den a nařídila inventuru. Vyčíslená inventura byla na cca 40.000 Kč. Tedy místo výplaty po podepsání výplatní pásky, cca 22.000 Kč mi do obálky vedení vložilo účet s položkami (část manka) v této hodnotě, plus jsem musela donést a hned zaplatit dalších 12.000 Kč, a dalších 7.000 Kč si vezmou za odpracované dny v srpnu. Tedy na mě hodily úplně celé manko. Donutili mě podepsat asi tu inventuru a napsat tam, že zbylou částku 19.155 Kč uhradím do následujícího dne. Takže jsem místo výplaty odcházela z ultimátem a dluhem, který jsem pod výhrůžkou, že to dají jinak na Policii ČR k vyšetření (jsem v podmínce) raději nejdřív celé uhradila.
Prosím o radu, jestli se dá nějak bránit, vím že to byla blbost, ale takovou škodu já v celkové výši opravdu nemám na svědomí. Navíc další zboží co dělají těch 19.000 Kč mi ani dosud nedoložili. Je možnost i po mém zaplacení zpětně napadnout částku? Přece mi každou položku musí dokázat (při časovém srovnání kamer a času mínus položky lze škodu přesně vypočítat) o mém jednání věděla vedoucí dlouho i s prodavačkou, i že trestní rejstřík nemám čistý a je zřejmé, že toho využily.
Dluh jsem zaplatila celý, aby věděli, že se tomu nechci vyhnout. Ale nechci platit to, čím se obohatily ony. Jaké možnosti bych měla u soudu, s podmínkou za drobnou krádež v podmínce, která je pro mě již uzavřenou minulostí. Nemůže mi to spíš uškodit, jakože by to pro mě znamenalo v lepším případě vrácení části peněz, ale zároveň by jsem i přes to, že jsem vše uhradila na sebe upozornila, a znamenalo by to pro mě třeba trestný čin, i když je vše zaplacené.
ODPOVĚĎ:
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek (manko) vzniklý na těchto hodnotách, přičemž se předpokládá zavinění zaměstnance. To znamená, že zaměstnavatel je povinen pouze prokázat, že došlo ke škodě (manku), v jaké výši, a že byla se zaměstnancem uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti. Naopak nemusí prokazovat, že zaměstnanec celé manko zavinil (nemusí prokazovat, že došlo z Vaší strany ke krácení u jednotlivých položek). Naopak zaměstnanec je povinen prokázat, že část nebo celé manko nezpůsobil on. Pokud tedy zaměstnanec tvrdí, že manko nezpůsobil (celé či jeho část), musí to prokázat.
Další věcí je to, co jste po zjištění podepsala za dokumenty zaměstnavateli (co přesně je jejich obsahem). Lze totiž očekávat, že obsahují i prohlášení, že jste celé manko způsobila Vy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání manka po zaměstnanci a dokázání, dokazování kdo způsobil manko
___
OBČAN-BYDLENÍ
Dům bez SVJ a nahlížení majiteli bytů na účet pro správu domu
Jsme 3 vlastníci bytů v bytovém domě, nemáme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Správce je majitel bytu s největším podílem na domě. Mají ostatní vlastníci nárok na nahlížení do bankovního účtu sloužícího pro správu domu? Mohou požadovat pravidelné bankovní výpisy? Moc děkuji za Vaši odpověď. Děkuji, Gita.
ODPOVĚĎ:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v ust. § 1179 stanoví každému vlastníkovi jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. Vlastník jednotky má dále právo u této osoby nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Zákon však už dále nerozvíjí podrobnosti, jakým způsobem je tak správce domu povinen učinit. Detailně pak právo vlastníka bytu nahlížet do dokumentů může být upraveno ve stanovách. Do bankovních výpisů můžete nahlédnout v rámci tohoto Vašeho oprávnění jakožto vlastníka bytu. Požádejte tedy písemně správkyni domu o umožnění nahlédnutí do výpisů z účtu tyto si pak můžete na své náklady okopírovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel bytu v bytovém domě bez SVJ chtít pravidelný výpis z účtu správy domu?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Jak vystěhovat přítele uvedeného v nájemní smlouvě jak PŘÍSLUŠNÍK DOMÁCNOSTI?
Mám problém s přítelem. Máme pronajatý byt a je napsaný mě, ale přítel nechce odejít, i když je ve smlouvě jen jako příslušník domácnosti. Co mám dělat? Nechci to řešit přes policii. Přítel platil kauci a tu mu také vrátím, ale nechce odejít. Mám to nějak řešit s tím, od koho máme byt pronajatý? Děkuji, Gizela.
ODPOVĚĎ:
Nejprve upravte s pronajímatelem nájemní smlouvu, z níž vypustíte ustanovení o právu Vašeho přítele užívat byt jakožto člen Vaší domácnosti. Poté přítele písemně vyzvěte k vystěhování do např. 30 dnů, vraťte mu průkazně jím zaplacenou kauci (mějte nějaké potvrzení o předání peněz i o zaslání či předání výzvy k vystěhování).
Pokud se dobrovolně ve Vámi stanovené lhůtě nevystěhuje, nezbude Vám, než podat žalobu na vyklizení z důvodu neoprávněného užívání bytu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Úprava nájemní smlouvy s účelem vystěhování spolužijící osoby
___
OBČAN-DLUHY
Jak se zbavit hypotéky na rozestavěný dům partnerů, rizika pro ručitele hypotéky
Chceme si vzít s přítelem hypotéku. Kdyby jsme si vzali hypotéku na rodinný dům, tedy barák a rozešli jsme se (dům by se ještě třeba stále stavěl), zda to může nějak poškodit toho, kdo nám ručí a zda se dá v takovém případě hypotéky jakkoli zbavit. I v případě, že by jsme si vzali hypotéku na byt a rozešli se, jak se v takovém případě zachovat, když nejsme manželé? Dá se hypotéky zbavit? Nebo jaký je další postup? Předem mockrát děkuji za odpověď. Děkuji, Hanna.
ODPOVĚĎ:
Pokud si zajišťujete hypotéku, jeden bude hlavní dlužník a druhý spoludlužník. Je velmi časté, že se lidé následně rozejdou a bohužel jsou stávající hypotékou velmi limitováni, jelikož pokud hypotéka není zcela splacena, banka nemusí jednoho z dlužníků vyvázat pouze z důvodu, že už spolu nejsou.
Banka k tomu přistupuje tak, že jí jde hlavně o to mít pokrytá všechna rizika, takže se nezřídka stává, že si po rozchodu jeden z partnerů nechá byt i hypotéku, ale druhého partnera banka odmítá vyvázat a tento je pak bez bytu, nese riziko, že se na něm banka bude hojit, když druhý dlužník nebude hradit a ještě už nemá šanci další hypotéku získat, když již jednu, byť jako spoludlužník, má. Pokud jde o ručitele, tak ten je v riziku vždy v okamžiku, kdy dlužníci přestanou hypotéku splácet, v dnešní době není vůbec rozumné někomu ručit.
Jediné doporučení z mé strany je takové, že pokud pořizujete nemovitost na hypotéku jako partneři, nikoliv manželé, pak ji berte jen na jednoho partnera, nikoliv na oba. Problém samozřejmě je, pokud příjmy jednoho na hypotéku nestačí. Pokud ale budete z hypotéky zavázáni oba, je zde v případě rozchodu velké riziko, že díky hypotéce budete muset kooperovat ještě i 30 let po rozchodu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozpad vztahu, rozchod v době splácení hypotéky na společný dům bývalých partnerů - jak se vyvázat z dluhů a dopady na ručitele dluhu
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nalepení kachliček na stavbu souseda a vlhnutí zdi - může majitel zdi požadovat odstranění kachlí, kachliček?
Na mém pozemku je postavena garáž, která hraničí zdí s pozemkem sousedním. Garáž jsem nechala opatřit novou fasádou, na kterou mi ale soused nalepil dlaždičky bez mého dovolení a tím mi způsobil škodu, neb garáž mi zevnitř vlhne. Navíc moji barvu fasády přetřel úplně jinou. Domluva mezi námi není vůbec možná. Já chci, aby vše vrátil do původního stavu, včetně barvy fasády. On však tvrdí, že zeď je společná a odmítá ji uvést do stavu, který žádám. Na stavbu nedal ani korunu, nebyl ani tehdy majitelem. Mám stavbu zkolaudovanou a v zápise přímo stojí, že garáž je na mém pozemku, o žádné hranici se tam nepíše. Prosím, kdo tedy má pravdu. Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rozhodující, kdo je vlastníkem předmětné garáže. Z dotazu usuzuji, že vlastnicí garáže jste Vy (jelikož výstavbu této garáže jste financovala, přičemž nikdy později jste s vlastnictvím této garáže nedisponovala).
Jako vlastnici garáže Vám samozřejmě náleží celá tato garáž, tedy i ta její stěna, která tvoří hranici se sousedovým pozemkem (Vaším vlastnictvím je i fasáda té části garáže, která je obrácena k sousedovu pozemku). Jako součást Vašeho vlastnictví je (resp. by měla být) Vaše garáž ze strany souseda nedotknutelná. Je nerozhodné, že předmětná stěna garáže tvoří hranici pozemků, stále jste výhradní vlastnicí (naprosto) celé garáže Vy.
Soused tudíž není bez Vašeho souhlasu v žádném případě oprávněn do Vašeho vlastnictví jakkoli zasahovat. Úpravy stěny garáže, provedené Vaším sousedem, tak byly protiprávní.
Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Vy) se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Nebude-li tudíž soused ochoten uvést předmětnou stěnu Vaší garáže do původního stavu (a to samozřejmě na své náklady), budete oprávněna se obrátit s žalobou na soud.
Před podáním žaloby Vám doporučuji vyzvat souseda ke zjednání nápravy ještě písemně, přičemž v této písemné výzvě zmíníte i své odhodlání řešit spor případně i soudní cestou. Jeden podepsaný
stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou, popř. osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
Pro přípravu žaloby, resp. i předžalobní výzvy, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Dále Vám doporučuji stav předmětné stěny garáže důkladně fotograficky zdokumentovat.
Pakliže Váš soused tvrdí, že předmětná stěna garáže je společná, vychází možná z § 1024/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Na vysvětlenou dodávám, že sousloví "má se za to", které v tomto ustanovení zákonodárce použil, značí, že se jedná o tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Tzn. že rozhrady jsou považovány za společné pouze tehdy, není-li prokázán opak. Ve Vašem případě je proto toto ustanovení nepoužitelné, neboť Vy jste schopna prokázat, že předmětná stěna garáže není společná, nýbrž že jste financovala její výstavbu sama.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znehodnocení zdi na hranici pozemku nelepením kachliček bez souhlasu a vědomí majitele hraniční zdi
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Nepředání práce na konci pracovního poměru a sankce (srážka ze mzdy) - zaměstnanec chtěl předat práci, ale nikdo to po něm nechtěl
V květnu 2018 jsem podal výpověď u minulého zaměstnavatele. Pracovní poměr skončil ke konci na konci července 2018. Před odchodem jsem se několikrát dotazoval komu a jak mám předat svou práci, na což mi nebylo odpovězeno a nikdo z nadřízených mi nedal žádné instrukce.
Na začátku 08/2018 mi přišel od bývalého zaměstnavatele vytýkací dopis (datován až po ukončení mého pracovníhopoměru) se srážkou ze mzdy za nepředanou práci podle interních směrnic, o kterých mi ale nikdo nic neřekl. Dá se proti tomuto nějak bránit? Je vytýkací dopis po ukončení pracovního poměru vůbec platný? Děkuji, Benedikt.
ODPOVĚĎ:
Vytýkací dopis po skončení pracovního poměru má smysl pouze ve vztahu k případné způsobené škodě – jestliže jste, jak píšete, práci nepředal a tímto vznikla zaměstnavateli škoda, může po Vás požadovat náhradu. Jinak vytýkací dopis v obvyklém smyslu pracovněprávním po skončení pracovního vztahu smysl nemá.
Co se týče předání práce, pokud Vám to ukládá vnitřní předpis a nestanoví, komu ji máte předat, měl byste ji předat přímému nadřízenému. Jestliže tak neučiníte, je rozhodné pouze to, zda tím vznikla zaměstnavateli škoda.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vytýkací dopis zaslaný zaměstnavatelem po ukončení pracovního poměru
Srážka ze mzdy z důvodu nepředání práce nadřízenému nebo nastupujícímu zaměstnanci (urpaveno vnitřní směrnicí pracoviště)
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Restituce a vrácení pozemku zatíženého skládkou tuhého komunálního odpadu - jak donutit obec k vyčištění pozemku?
1) V letech 1985 až 1989 Městský národní výbor MVN v Roztokách u Prahy (později MěÚ Roztoky) vydal Územní rozhodnutí (ÚR) v 1985, Stavební povolení (SP) v 1987 a Kolaudační rozhodnutí (KR) v 1989 na realizaci stavby skládky tuhého komunálního odpadu (TKO) Holý vrch v Roztokách u Prahy.
2) Po navrácení pozemků v restituci v r. 1992 jsme zjistili, že výše uvedená skládka TKO zabírá náš pozemek p. č. 2428/4, který není zahrnut ve zmíněných legislativních dokumentech stavby, tedy v UR a SP.
3) Skládka TKO byla provozována až do r. 1993. V r. 1994 vydal MěÚ Roztoky SP na rekultivaci skládky opět bez našeho pozemku p. č 2428/4. Dne 30.5.1997 však vydal MěÚ Roztoky KR na rekultivaci skládky, kde byl již náš pozemek zahrnut. Dle St. zákona není možné, aby v kolaudačním rozhodnutí KR byly uvedeny pozemky, které nejsou uvedeny ve SP. Jedná se o nepovolenou stavbu tedy černou. Jakým postupem se lze domoci vyklizení černé skládky TKO Holý vrch z našeho pozemku p. č. 2428/4. Jakákoliv jednání s MěÚ Roztoky od r. 1992 ani s Kraj. úřadem stř. kraje nevedla k ničemu.
ODPOVĚĎ:
Likvidace tzv. černých skládek není v současné době, bohužel, uceleně upravena v žádném právním předpise (a to ani v zákoně o odpadech). Z tohoto důvodu je zapotřebí pokusit se iniciovat likvidaci černé skládky za pomoci různých právních předpisů.
Pakliže byla v 80. letech minulého století skládka odpadu povolena a zkolaudována, je vhodné se samozřejmě domáhat toho, aby byla povinnost k likvidaci této skládky uložena subjektu, který tuto skládku naposledy provozoval (pakliže tento subjekt stále existuje). V této souvislosti můžete proto kontaktovat Českou inspekci životního prostředí s podnětem k prošetření nastalé situace:
http://www.cizp.cz/
Dle § 58 zákona o obcích je obec oprávněna uložit pokutu tomu subjektu, který znečistil veřejné prostranství či jinak narušuje vzhled obce. Můžete se proto obrátit na obec s podnětem k uložení pokuty tomu, kdo skládku na Vašem pozemku založil.
Dle § 42/2 a 4 vodního zákona je vodoprávní úřad, popř. Česká inspekce životního prostředí, oprávněn uložit (za zákonem stanovených podmínek) vlastníku pozemku, na němž je například zřízena černá skládka, která ohrožuje povrchové či podzemní vody, opatření k nápravě, popř. mohou být příslušné práce zadány osobě, která v dané oblasti podniká. V souvislosti s likvidací černé skládky na Vašem pozemku se proto můžete pokusit zahájit jednání rovněž s místně příslušním vodoprávním úřadem, popř. můžete veškerá jednání centralizovat u České inspekce životního prostředí.
Je-li Vám znám poslední provozovatel předmětné skládky, můžete kontaktovat rovněž místně příslušný orgán ochrany přírody, který je dle § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněn tomuto subjektu uložit povinnost navrátit vše do původního stavu. Dle § 68 a § 69 zákona o ochraně přírody a krajiny je možné za účelem zlepšení stavu životního prostředí uzavřít dohodu mezi vlastníkem konkrétního pozemku a orgánem ochrany životního prostředí, popř. obcí, a to i takové, na jejímž základě obdrží vlastník pozemku k provedení příslušných prací finanční příspěvek.
Z dotazu nevyplývá, zda má Váš pozemek charakter lesa či nikoli. V této souvislosti proto pouze doplním, že základní povinnosti vlastníka lesa ve vztahu k jeho ochraně jsou uvedeny v § 32/1 lesního zákona.
Základní povinnosti vlastníka pozemku, který spadá do zemědělského půdního fondu, jsou, co do ochrany kvality zemědělské půdy, zakotveny v § 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Přehled shora uvedeného naleznete například zde:
http://www.enviweb.cz/93573
(s upozorněním, že některé tam uváděné právní předpisy již pozbyly platnosti).
Pakliže narazíte při svých dalších pokusech o iniciaci likvidace černé skládky, popř. o získání finančních prostředků pro likvidaci této skládky, na neochotu správních orgánů, doporučuji Vám se v této věci obrátit rovněž na veřejného ochránce práv:
https://www.ochrance.cz/
který se problematikou černých skládek v minulosti již zabýval.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit obec k vyklizení černé skládky (nepovolené stavby) na soukromém pozemku vráceném v restituci?
Likvidace černé skládky - kterým zákonem se řídí?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Darování obecních peněz majiteli vyhořelého domu - náležitosti které musí obec splnit aby nešlo o špatné hospodáře
Jsem zastupitel malé obce. Zastupitelstvo chce darovat cca 30.000-50.000 Kč soukromé osobě, které shořel dům. Tento sloužil jako chalupa a dotčené osoby zde budou za několik roků bydlet trvale. Jde například o uhrazení odvozu sutin, nákup dřeva na krovy a práce na pile. Osoby jsou platnými a bezproblémovými lidmi, a sami kdykoliv v okolí pomohou. Sami nejsou v nouzi oba jsou malí živnostníci (kadeřnice a instalatér). Objekt nebyl bohužel pojištěný. Neradi bychom byli časem nařčeni jako špatní hospodáři. Jde mi o to, abychom splnili náležitosti, které je nutné splnit - pokud je to možné. Děkuji za informaci a přeji hezký den. Benjamin.
ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, zda existuje osoba, která je za vznik požáru odpovědná (škůdce), budu proto předpokládat, že požár vznikl náhodou.
V obecné rovině platí, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím (§ 38/1 a 2 zákona o obcích).
S poskytováním darů (z rozpočtu obce) za sociálním či humanitárním účelem je výslovně počítáno v § 9/1 písm. i) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle tohoto ustanovení se z rozpočtu obce hradí výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
Má-li se ve Vámi popsaném případě jednat o finanční dar ve výši 30.000 – 50.000,- Kč, bude rozhodování o něm náležet do působnosti zastupitelstva obce. Dle § 85 písm. b) zákona o obcích je totiž zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o poskytování peněžitých darů ve výši nad 20.000,- Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.
Rozhodnutí zastupitelstva obce darovat finanční částku za sociálním účelem musí být samozřejmě řádně odůvodněno, a to takovým způsobem, aby bylo toto rozhodnutí v budoucnu přezkoumatelné (z hlediska dodržení pravidel hospodárného nakládání s majetkem obce).
Odůvodnění poskytnutí tohoto sociálního daru by mělo být zastupitelstvu obce předloženo tím orgánem či organizační složkou obce, která bude zastupitelstvu obce předkládat návrh na schválení poskytnutí tohoto daru (resp. návrh na uzavření odpovídající darovací smlouvy). Pokud zastupitelstvo obce tento návrh (včetně jeho odůvodnění) schválí, mělo by být akceptované odůvodnění převzato rovněž do příslušného usnesení zastupitelstva obce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zastupitelstvo obce rozhodnout o daru soukromé osobě (majiteli vyhořelé chaty, chalupy)?
Oprávněnost zastupitelstva darovat obecní peníze soukromé osobě
___
OBČAN-DLUHY
Vymáhání dluhu od potomka narkomana bydlícího na ulici
Na základě ústní dohody jsme půjčili synovi (32 let, propuštěn z vězení) několik částek. V součtu i s úroky cca 200.000 Kč. Ty jsme si my vypůjčili u banky za účelem zaplacení jeho dluhů, jistin u exekutorů. Syn je po 8 měsících zpět na ulici, bez práce a užívá drogy a odmítá nám cokoliv zpětně podepsat, natož platit, takže půjčky zbyly nám ke splácení. Dočetla jsem se, že i tak lze záležitost předat soudu. Vím, co vše mám uschovávat a doložit, ale nevím, jak napsat svědeckou výpověď pro lidi, kteří o půjčce věděli a chtějí nám nyní pomoci svědeckou výpovědí.
Co vše by měla obsahovat. A za jak dlouhou dobu nesplácení mohu žalobu podat - vím, že nebudu jediná, dluží na výživném a dále pravděpodobně nebude splácet své ostatní splátkové kalendáře. Děkuji za pomoc, Helena
ODPOVĚĎ:
Svědecká výpověď se primárně nedokládá v písemné podobě, v žalobě se odvolá na to, že např. u půjčení peněz byla osoba XY a navrhne se, aby soud tuto osobu předvolal. Svědek následně přímo před soudem vypoví, co viděl a kde. Určitě byste ovšem jako žalobkyně neměla za svědky cokoliv sepisovat, taková svědecká „výpověď“ by nebyla důvěryhodná.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat dluh (vypůjčení peněz) synovi, dceři - dluh bez smlouvy o půjčce, výpůjčce
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Jak zneplatnit nápadně nevýhodnou kupní smlouvu na byt, dům, nemovitost
Paní, které bude 97 let, prodala dne 6.9.2018 dům s pozemkem za směšně nízkou cenu a to někomu, koho potkala náhodně na ulici. Paní šlo hlavně o to, aby mohla pomoci své nevlastní neteři a poslat jí peníze - 400.000 Kč a vyřešit její svízelnou finanční situaci. Žádného blízkého příbuzného nemá.
Náhodná osoba využila této situace, majitelka domu je vzhledem k věku v právních věcech prostá a podepsala 6.9.2018 smlouvu o prodeji. Vše šlo rychle, dům už je v katastru převedený na nového majitele (nabyvatele, kupce).
Lze tuto situaci ještě nějak zpětně řešit a paní pomoci, aby nebyla takto okradena? Jediná podmínka ve smlouvě je, že po dobu života tam paní může bydlet.
Jsem jen někdo, kdo se o paní několik let po smrti manžela staral a tato situace mě velice naštvala. Mohu jí nějak pomoci? Celou situaci si nyní uvědomuje a ráda by své neuvážené rozhodnutí vzala zpátky.
Děkuji za odpověď, Bernard
ODPOVĚĎ:
Smlouva by byla neplatná pouze v případě, že by bylo prokázáno, že ji paní podepsala v omylu, druhá strana využila lsti, apod. Nebo ještě z důvodu, že by paní byla v takovém zdravotním stavu, že nechápe důsledky svého jednání (demence apod.). Musela by tedy k soudu být podána žaloba o neplatnost kupní smlouvy a v rámci řízení by musely být prokazovány výše uvedené skutečnosti. Jiná možnost bohužel neexistuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nevýhodný prodej bytu, domu, nemovitosti z důvodu potřeby nutného sehnání peněz - jak zneplatnit nevýhodnou kupní smlouvu na byt, dům, nemovitost?
Zneplatnění kupní smlouvy podepsané za nápadně nevýhodných okolností
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
Dohoda rodičů o snížení výživného v rozporu s rozsudkem soudu - stačí taková dohoda nebo je nutný nový rozsudek soudu?
V rozsudku o dohodě na střídavé péči o naše dvě nezletilé děti (8 a 14 let) mi bylo určeno platit matce na děti výživné celkem 3.900 Kč, a matka mně celkem 3.000 Kč. Dosud současná manželka (je nařízeno předvolání k rozvodovému řízení) mi řekla, že já jí nic doplácet nemusím. Já jí přesto každý měsíc posílám rozdíl ve výživném 900 Kč, které si ona nepřebírá a vrací se mi zpět. Posílám jí to z toho důvodu, že mám strach, aby mě později za neplacení výživného nenapadla a nepodala na mě za to žalobu (nevěřím jí). Je možné (a uznal by to soud) s manželkou sepsat úředně ověřenou dohodu (u notáře? ) o této naší dohodě, že oproti rozhodnutí ona po mně nepožaduje rozdíl ve výživném? A pokud ne, je možné si zažádat současně jak o zvýšení výživného manželce, tak snížení výživného mně? Manželka krátce po tomto rozsudku změnila zaměstnání, kde má podstatně větší příjem než v době rozsudku, tudíž bych si mohl požádat o zvýšení výživného z její strany? A můžu já jako důvod mého snížení na výživné uvést, že z důvodu nutnosti odchodu z našeho společného bytu jsem nucen platit pronájem?
ODPOVĚĎ:
Podle § 163 občanského soudního řádu platí, že: "Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů."
Paragraf 923 občanského zákoníku pak říká, že:
"Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti." Z výše uvedeného vyplývá, že ke změně soudního rozhodnutí (rozsudku) o výživném je zapotřebí nové soudní rozhodnutí (rozsudek), sepsání dohody v tomto případě nestačí.
Pokud Vám současná úprava výživného nevyhovuje, budete se muset obrátit na soud s návrhem (žalobou) na nové určení výživného. Jestliže matka dětí má nyní vyšší příjem než v době předchozího soudního rozhodnutí, jedná se o změnu poměrů a do návrhu (žaloby) tuto skutečnost samozřejmě můžete uvést. Stejně tak uveďte veškeré Vaše výdaje, které nyní hradíte (včetně pronájmu). Pokud se matce dítě zvýšil příjem a Vám se naopak zvýšily náklady na živobytí, mohl by soud Vaší žádostí o zvýšení výživného ze strany matky a snížení výživného z Vaší strany vyhovět. Vždy ale záleží na celkovém posouzení dané situace ze strany soudu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Matka dítěte odmítá rozdíl výživného u střídavé péče - jak docílit oficiálního snížení výživného? (otec přeplatek výživného platí dle rozsudku o výživném, alimentech)
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Práce od nezletilosti a vliv na předčasný důchod bez snížení částky důchodu
Můj otec narozený 23.3.1940 nastoupil do zaměstnání ve 14 letech a 7 měsících. Odpracoval 44 let a 225 dnů. Odešel do předčasného důchodu k 1.4. 1999. Je uvedeno, že mu chybí 663 dnů. Má zkrácený důchod i přes to, že pracoval od 14 let? Má právo na plný důchod, když odpracoval tolik let? Popřípadě na nějakou zpětnou náhradu? Děkuji, Drahoslava.
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na řádný starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky:
a) získat potřebnou dobu pojištění a
b) dosáhnout důchodového věku.
Pokud Váš otec pracoval od 14 let, ale dle vyjádření České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mu chybí určitá doba pojištění, je možné, že ČSSZ některé doby pojištění Vašeho otce neeviduje. Váš otec si může požádat o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění, ze kterého bude patrné, které doby pojištění Vašeho otce ČSSZ eviduje a které nikoliv. Pokud zjistíte, že některé doby pojištění v evidenci ČSSZ chybí, je možné je dodatečně doložit.
Jak již bylo uvedeno, další podmínkou pro získání nároku na řádný starobní důchod je dosažení důchodového věku. Jestliže se Váš otec narodil v roce 1940, činí jeho důchodový věk 60 let a 10 měsíců. Do řádného důchodu měl tedy odejít až v lednu 2001. Pokud odešel do důchodu už v dubnu 1999, jedná se v jeho případě o předčasný důchod, který je trvale krácený. I podle současné právní úpravy totiž platí, že pokud člověk sice získá potřebnou dobu pojištění, ale požádá si o důchod dříve, než dosáhne důchodového věku, je jeho důchod trvale krácený. Přiznání předčasného trvale kráceného důchodu totiž vylučuje nárok na řádný starobní důchod.
Je tedy možné, že hlavní problém nebude v chybějící době pojištění, ale v tom, že žádost o důchod byla v případě Vašeho otce podána příliš brzy. V případě jakýchkoliv nejasností a možnosti přezkoumání otcova důchodu doporučuji obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě otcova bydliště nebo přímo na ČSSZ.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Krácený předčasný důchod i když důchodce pracoval již od neletilosti (od 14 let)
Práce před 18. rokem věku a vliv na dosažení důchodového věku
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Vliv výše platu, mzdy na svěření dítěte do péče rodiče
Přítelkyně je v průběhu rozvodu. Pokud by došlo na soudní udělení střídavé péče, a ona nebude souhlasit, je šance, že kvůli vyššímu platu ex-manžela získá plnou péči právě ex-manžel? A naopak, protože jí dělá naschvály a potíže, může on chtít plnou péči a vyhrát? Nebo když se matka odvolá, soud to zamítne a nastane pak střídavá péče, jak je to s výživným, pokud ona má 18.000 Kč hrubého a otec 35.000 Kč? Děkuji, Andreas.
ODPOVĚĎ:
Pro rozhodnutí soudu o tom, zda budou děti svěřeny do výhradní péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče, není výše příjmu rodičů rozhodující. Podstatné je, zda jsou oba rodiče schopni a ochotni se o děti starat, jaké mají předpoklady pro výchovu dětí, zda jsou schopni se alespoň na základních věcech týkajících se dětí dohodnout apod. Pokud jsou již děti starší (cca 11 – 12 let a více), měl by soud přihlédnout také k jejich názoru. Rozhodnutí soudu tedy záleží na posouzení celé řady individuálních faktorů a výše příjmu rozhodně není v tomto případě rozhodující.
Co se týče výživného, existují případy, kdy soud při střídavé péči žádné výživné nestanoví – děje se tak zejména tehdy, kdy je finanční situace obou rodičů velmi podobná. V jiném případě jeden z rodičů neplatí žádné výživné a druhý nepříliš vysokou částku. Soud může rozhodnout i tak, že stanoví výživné oběma rodičům podle jejich finanční situace. Jestliže soud rozhodne o střídavé péči a příjem Vaší přítelkyně je výrazně nižší než příjem otce, je možné, že Vaše přítelkyně nebude hradit žádné výživné nebo výživné nižší než otec dítěte (dětí).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Střídavá péče a výživné, alimenty - musí soud vždy určit výživné nebo může alimenty nemusí být určeny?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak získat pozemek ve vlastnictví zemřelé, zesnulé osoby
1983 jsme koupili pozemek od příbuzného. Jedná se o část sadu, která začíná strání, ve tvaru trojúhelníku. V roce 2016 došlo k přeměření a stráň 100 m2, byla zapsána v KN na nežijícího původního majitele (strýce). Vzhledem k tomu, že celé roky tuto stráň udržujeme sekáním a tvoří hranici pozemku, chtěli jsme se s budoucími dědici dohodnout o koupi této stráně. Jedná se o dvě děti z prvního manželství a manželku, se kterou neměl strýc děti a ona nemá žádné dědice. Do dědění se jedná kromě této stráně ještě o 3 ha pozemku. Děti strýce (také naši příbuzní) nechtějí otevřít toto dědictví kvůli manželce strýce. Jak máme postupovat, abychom stráň, o kterou se mnoho let staráme legálně získali. Chtěli bychom na tomto pozemku stavět dům. Děkuji za odpověď, Drahuše.
ODPOVĚĎ:
Můžete podat k soudu návrh na dodatečné projednání dědictví. Návrh podáváte k soudu, v jehož obvodu měl zemřelý bydliště, věc bude přiřazena k původnímu dědickému spisu. Nevadí, že nejste dědicové, toto řízení se zahajuje na návrh jakékoliv osoby nebo dokonce bez návrhu. V rámci dědického řízení pak bude rozhodnuto, komu onen kus pozemku připadne a jakmile bude v evidenci nemovitostí uveden nový žijící majitel, můžete s ním vstoupit do jednání o koupi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Návrh na dodatečné projednání dědictví - majetek ve vlastnictví zemřelé, zesnulé osoby
___
OBČAN-BYDLENÍ
Jak zakázat majitelům bytů v bytovém domě otevírání oken v zimě na chodbě bytového domu
Prosím o sdělení, zda existují nějaká pravidla pro obyvatele činžovního bytového domu ohledně otevírání oken na společném schodišti (4patrový dům). V současné době, kdy v noci už je docela zima, otevírá určitá osoba v domě okna na společném schodišti a nechává je otevřená i přes noc, takže na chodbě je zima, průvan a značně se nepřímo ochlazují i byty. Rozumná domluva není možná, mám dojem, že je to schválnost, kterou těžko dokážu.
Blíží se zima, proto bych ráda věděla, jestli mám nějakou právní "oporu" v řešení tohoto problému. Děkuji za sdělení. Děkuji, Elena.
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte pravidla ohledně odvětrávání upravena ve stanovách společenství či v domovním řádu, pak je to jen na vzájemné domluvě vlastníků či nájemníků bytů v domě. Můžete se pokusit pomocí energetického auditu (což však není levná záležitost) zjistit, kolik tepla takto uniklo a požadovat poté po dané osobně náhradu škody. Museli byste však mít důkaz, že tak činí jedna konkrétní osoba apod. Takové řešení tedy není příliš výhodné, nehledě na to, že náhradu škody se vám nemusí podařit vymoci.
Nejlepším řešením by bylo promluvit na domovní schůzi s danou osobou, probrat její důvody neustálého otevírání oken, případně si odhlasovat doplnění domovního řádu ohledně odvětrávání společných prostor.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majitel bytu otevírá okna na chodbě bytového domu SVJ - jak zakázat otevírání oken a tím promrzání domu?
Domovní řád a větrání v bytovém domě - může domovní řád větrání upravit nebo ne?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Společný okap dvou rodinných domů - může jeden majitel druhému zakázat společné napojení domů na jeden svod?
Náš a sousedův rodinný dům vedle sebe, mezi nimi metr naše cesta, na konci rodinných domů jsou svody ze střech. Náš svod ze střechy je připevněný na sousedovic střeše (máme samostatný svod, ale přes tu cestu vede trubka vrchem na sousednovic střechu a dolů a ne dolů u našeho baráku a po zemi – kvůli umístění kanálu), ti s tím souhlasili. 2018 jim to vadí a máme si dát svod okapu pryč. 2019 by se to vyřešilo novou obecní kanalizací, kdy svod má být hned do země podél našeho domu, ale dá se vyřešit i 2018 jinak.
Sousedi svůj svod mají na našem pozemku, protože je tam kanál či jak to nazvat – ještě není obecní kanalizace. Takže voda z jejich střechy nám teče po naší cestě do kanálu. Můžu jim říct, ať si svod dají pryč a vodu vypouští na svůj pozemek? Nebo musím vzhledem ke kanálu to strpět? Kanál je výhradně na našem pozemku, tečou tam jen naše odpady (i z domácnosti), ale nevím, jestli je opravdu jen náš nebo ze zákona pro lepší přístup i sousedovic. Děkuji, Eleonora.
ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že dešťová voda by měla být primárně likvidována na pozemku, na který dopadla, dopadne-li na zastavěnou část pozemku, pak by měla být svedena na tu část pozemku, kde je možné její vsáknutí. Pouze není-li tento způsob likvidace dešťové vody možný, připadá v úvahu kumulace dešťové vody v nádržích či její odvádění do kanalizace.
Co se týče přítomnosti Vašeho okapu na sousedním domě a přítomnosti okapu Vašich sousedů na Vašem pozemku, lze vycházet z:
- § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek;
- § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.
Nebude-li dohoda mezi Vámi a sousedy možná, je nastalá situace řešitelná soudní cestou, což je však řešení přinejmenším nepřiměřené (uvážíme-li, že se jedná o pouhé okapy a stékání dešťové vody, když ani Vám, ani Vašim sousedům v této souvislosti nevzniká žádná škoda – alespoň to z Vašeho dotazu nevyplývá).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společný okap domů - může jeden majitel přikázat druhému rozdělení okapů na samostatné a oddělené?
Oddělení okapů jednotlivých rodinných domů - kdy to může jeden majitel po druhém požadovat?
___
RODINA-SJM
Může manžel manželce znepřístupnit peníze na účtě před rozvodem manželství?
04/2003 svatba - manžel se švagrem jeden kamenný obchod s elektrem, celou dobu jsem u nich zaměstnaná, firma se za 15 let manželství rozrostla o další 3 kamenné prodejny + internetový eshop. Obchody, koupený hotel, 2 auta porsche, další nemovitosti. Byty pronajímají. Manžel má milenku 2016-2018 roky, chci se nechat rozvést, děti již jsou velké, rozvod není kvůli milence, ale protože si již nemáme co říct. Prý nemám na nic nárok, dá mi jen 500.000 Kč a mám ihned odejít bez dětí, nebo zůstat u něj doma a platit nájem 5.000 Kč. Barák je jeho, již ho měl před manželstvím. Také mi tvrdí že nic nemá, že vše nechal přepsat na své rodiče. Chtěla jsem po něm jen byt 3+1 v Jeseníku, aby děti měly kde bydlet. Firma Elektrocentrum Xxxxxxx IČO 12345678 a Xxxxxxxxxxx s. r. o. XXXXXXXXX. Také mám hlídaný telefon, jelikož jsou firemní.
Říkala jsem, když se v klidu nedomluvíme kvůli tomu bytu, že si vezmu, právníka, ale prý mi zablokuje společný účet. Také už přemýšlím udělat audit na firmu.
Poprosila bych o info, kvůli dětem, děti chtějí od tatínka pryč kvůli jeho hrubému chovaní. Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Toto je velmi složitá situace, je třeba vědět, zda máte majetek v SJM či nikoliv, co je psané na firmu, atd. Předpokládám, že se jedná o právnickou osobu, nikoli podnikání na živnost. Rozhodně jděte za advokátem a situaci s ním proberte, seznam najdete na www.advokatikomora.cz.
Zablokovat účet Vám manžel nemůže, dokud jste manželé, musíte mít oba zajištěnu stejnou životní úroveň, takže pokud by to udělal, ihned podejte k soudu žalobu o výživné manželky a pokud skutečně budete mít pocit, že Vám účet zablokuje, co nejdřív z něj vyberte co nejvíc peněz, abyste měla na živobytí.
Není to protiprávní, pokud jsou na účtu peníze, které jsou součástí SJM, máte na ně právo stejně jako manžel, takže teoreticky minimálně polovinu můžete vybrat.
K otázkám majetku si nachystejte co nejvíc listin, výpisy z evidence nemovitostí, k firmě výpis z obchodního rejstříku, k vozidlům technický průkaz a jděte co nejdříve k advokátovi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Manžel nechce vyplatit manželku v SJM a chce ji odříznout od společného bankovního účtu se společnými penězy - jak se bránit?
Společně manžely budované s. r. o. a rozvod manželství - vypořádání z firmy a vypořádání majetku s. r. o. při rozvodu manželství
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit dát na střechu sněháky - prevence zranění dítěte, ohrožení zdraví a života lidí
Mezi naším a sousedovic domem je cca metrová ulička - naše. V zimě nám padá sníh ze sousedovic střechy do cesty. Když jsme se nastěhovali, řekli, že to vyřeší. Jenže je to několik let a nestalo se nic. Nyní máme malé dítě, takže to potřebuji začít řešit, hlavně kvůli malému. Sousedka si sněháky odmítá dát, popř. sníh na střeše jinak zabezpečit, prý v zimě nesněží a je to zbytečné. Jak situaci dál řešit, nechci čekat, až se něco stane? Děkuji, Ella
ODPOVĚĎ:
Podle § 1019 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Doporučuji Vám tedy s odkazem na toto ustanovení písemně vyzvat souseda k úpravě stavby s tím, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě dobrovolně, budete nucena požádat o pomoc soud. Ponechejte si podací lístek jako důkaz o doručení výzvy pro případný soudní spor. Pokud zůstane výzva bez reakce, můžete podat k soudu žalobu na uložení povinnosti upravit stavbu způsobem, který zamezení padání sněhu ze střechy na Váš pozemek.
Občanský zákoník dále v ustanovení § 2900 uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Už z tohoto ustanovení tedy vyplývá povinnost souseda zabránit vzniku škody padáním sněhu z jeho střechy. Způsobí – li sníh nebo led pádem škodu, bude soused povinen k její náhradě bez zřetele k tomu, zda jste úpravu stavby požadovala.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused odmítá nainstalovat sněháky na střechu a ohrožuje tak život a zdraví kolemjdoucích - jak postupovat?
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Společné bydlení dvou rodin v domě a příspěvek na bydlení - kdo může požádat o příspěvek?
Prosím o radu týkající se příspěvku na bydlení. V domě v osobním vlastnictví žijí dvě rodiny. Dům je v majetku jedné z nich (2 dospělí + 1 dítě). Je možné, aby druhá rodina (1 dospělý + 2 děti) měla nárok na příspěvek na bydlení a co je k tomu případně třeba doložit? Děkuji, Ema.
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu nebo domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. K žádostí o příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které v bytě/domě mají trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pokud v domě má trvalé bydliště i rodina vlastníci dům, bude zapotřebí požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob – jinak by bylo zapotřebí úřadu práce doložit i jejich příjmy.
Aby mohla druhá rodina žádat o příspěvek na bydlení, musel by se dospělý člen rodiny nejprve stát nájemcem domu – uzavřít s majitelem domu nájemní smlouvu – a mít zde trvalé bydliště. K žádosti o příspěvek na bydlení je ale zapotřebí doložit také podrobné vyúčtování plateb za vodu, elektřinu, plyn apod. Je tedy zapotřebí, aby obě domácnosti hospodařily samostatně – aby i druhá domácnost měla svůj samostatný vodoměr, elektroměr, plynoměr apod. , aby bylo možné prokázat, kolik spotřebuje vody, plynu, elektřiny a kolik za tyto energie platí.
Pokud by druhá domácnost nemohla toto podrobné vyúčtování doložit, o příspěvek na bydlení by nemohla žádat. Pokud náklady na energie hradí obě domácnosti společně, mohl (a) by o příspěvek na bydlení požádat majitel (ka) domu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je potřeba doložit k příspěvku na bydlení (trvalý pobyt, vlastní vodoměr, elektroměr, plynoměr)
Bydlení u přátel a nárok na příspěvek na bydlení
___
OBČAN-EXEKUCE
Exekuce pro dluh syna, dcery - může exekutor dluh vymáhat pro rodiči, rodičích dlužníka?
Můj syn nadělal nějaké dluhy. Chtěla bych se zeptat, pokud by je včas nezaplatil a přišla na něj exekuce, jestli by mohl exekutor vymáhat také něco na mně, když syn se mnou již několik let nebydlí, trvale je hlášen na městském úřadě a nemá žádný majetek. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Po Vás jako po rodiči exekutor nemůže vůbec nic vymáhat. Jde o dluhy syna, nikoliv Vaše. Může se ale stát, že na Vás bude někdo tlačit, abyste dluhy uhradila, ale nedejte se, neexistuje žádná povinnost rodiče hradit dluhy za své dítě a s jeho dluhy nemáte nic společného.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu po rodiči, rodičích dlužníka - je to legální, oprávněné a má to oporu v zákonu?
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Převedení zaměstnance na jiné pracovní místo ze zdravotních důvodů z důvodů astmatu a astmatický záchvat na novém místě - co dál?
Dělám ve fabrice na plasty. Protože mám astma, tak mi závodní lékař napsal omezení. V práci mě přeřadili na místo, kam nesmím. Během šichty mě chytl astmatický záchvat, mám neschopenku. Prosím radu. Děkuji, Emilie.
ODPOVĚĎ:
Podle § 40 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.
Podle odst. 6 tohoto ustanovení při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem.
Pokud jste byla převedena na práci, která neodpovídá Vašemu zdravotnímu stavu, je nezbytné obrátit se na zaměstnavatele a požádat o převedení na místo, které bude vyhovující.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co když zaměstnavatel převedl zaměstnance na jiné pracovní místo kvůli astmatu, ale astma se zhoršilo - jak postupovat?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Žaloba na pokácení obecního stromu hrozícího pádem a poškozením stavby, budovy
Vlastním rekreační chatu z r. 1968 na pronajatém obecním pozemku (druh pozemku lesní), v pronájmu jen zastavěná plocha. V bezprostřední blízkosti nemovitosti se nachází i mj. dvě mohutně vzrostlé borovice, které svým deformovaným vzrůstem zasahují nad profil stavby a v případě silného větru hrozí jejich zlomení s dopadem na nemovitost a následné, pravděpodobně fatální, poškození nemovitosti. Lesní hospodář obce posoudil stav. Potvrdil výše popsané riziko a odsouhlasil skácení těchto dvou stromů. Avšak kácení považuje za rizikovou záležitost, kterou obec nebude realizovat a doporučil nám, abychom si zajistili kácení stromů na své náklady a na své riziko.
Domnívám se, že by odpovědnost za odvrácení hrozících škod souvisejících s lesním porostem měla zcela dopadat na vlastníka lesního pozemku, ale nevím, na jakém právním základě k tomu mohu vlastníka lesa přimět. Prosím o posouzení tohoto stavu, případně specifikaci povinnosti vlastníka lesa, které tím, že odmítá odstranit stromy, které bezprostředně ohrožují majetek, ale i život osob užívající nemovitost, nebude splňovat.
ODPOVĚĎ:
Základní pravidlo je stanoveno § 1067 Občanského zákoníku, které stanoví, že "Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný." Dále z občanského zákoníku vyplývá, že každý vlastník si musí počínat tak, aby nebyly ohrožovány další osoby. Za stav stromu a jeho odstranění jednoznačně odpovídá vlastník stromu, a to na své náklady. Pokud jsou stromy ve vlastnictví obce, doporučuji obec vyzvat doporučeným dopisem k odstranění tohoto závadného stavu a pokud nebude odpovídající reakce, nezbude, než se domáhat odstranění stromů žalobou u soudu. Domáhali byste se konkrétně uložení povinnosti odstranit nebezpečné stromy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hrozba pádu stromu stojícího na hranici pozemků na soukromou stavbu - majitel stromu je obec a soukromá osoba
Co když je strom ve spoluvlastnictví nad profilem stavby a hrozí pádem a poškozením stavby?
Kdo je majitel stromu pokud je kmen na hranici pozemků?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Mohou chtít majitelé bytů SVJ po správci domu ukázat fakturu za zateplení půdy?
V listopadu 2016 navrhla správkyně domu, že její známý řemeslník provede zateplení půdy. S touto skutečností seznámila všechny ostatní spoluvlastníky, že předběžná cena je 40.000 Kč. Ve skutečnosti neproběhlo zateplení půdy, ale pouze podlahy půdy. Kde byla pouze natažena minerální izolace, která ve skutečnosti neplní svůj účel, v létě je v domě nesnesitelné horko a v zimě izolace ochlazuje byty. Správkyně nám nechce ukázat fakturu kolik její údajné zateplení půdy stálo. Faktura ji byla doručena až v měsíci Březnu 2017 vhledem k tomu, že práce byly provedeny v listopadu 2016. Jak máme postupovat, aby nám vše ukázala? Děkuji Emma.
ODPOVĚĎ:
Člen SVJ či obyvatel domu bez SVJ má právo na požádání neomezeně nahlížet do účetnictví SVJ/vztahujícího se ke správě domu a na pořízení kopií na vlastní náklady z účetnictví pro vlastní potřebu. Kopie účetnictví pak může konzultovat s odborníkem. V účetnictví musí být ke každému výdaji, odpovídající faktury nebo jiné písemné doklady. Požádejte tedy písemně správkyni domu o umožnění nahlédnutí do dokumentace k domu či do konkrétní faktury či výpisu z účtu apod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo majitelů bytů nahlížet do účetnictví SVJ bytového domu (zateplení půdy domu)
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Odkoupení poloviny domu spekulantem a právo na proplacení poloviny nákladů na vytápění domu a vybavení (nový kotel, spotřebiče, nábytek)
2017 byla zabavena polovina domu v exekuci na pokrytí dluhů mé sestry. Dům odkoupila společnost Global Invest Bohemia s. r. o. Dali mi možnosti, že mohu od nich odkoupit jejich polovinu nebo oni moji nebo půjdeme k soudu. K dnešnímu dni se neozvali. Chtěla bych se optat, zda mohu do domu kupovat věci (kotel, nábytek, spotřebiče) a při případném odkoupení mi tyto věci budou naúčtovány znovu. Do domu také kupuji dřevo a uhlí a vytápím celý dům. Mohu tyto investice požadovat po nich, když každý vlastníme polovinu? Děkuji, Erika.
ODPOVĚĎ:
V případě sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví či odkupu spoluvlastnického podílu je třeba se vždy řídit znaleckým posudkem, který určí cenu nemovitosti. Ten si můžete zadat sama nebo jej zadá soud v případě soudního sporu. V případě sporu se při určení částky k vypořádání vychází pouze z hodnoty nemovitosti, nikoliv movitých věcí v něm. Součástí domu, která je oceněna, a která může zvýšit cenu nemovitosti je např. kotel či sanitární vybavení.
Spotřebiče a nábytek jsou ale samostatné movité věci a ty s cenou nemovitosti nemají nic společného. Pokud byste kupovala např. kotel, pak si schovejte účtenku a požadujte v rámci vypořádání o tuto částku více. Otázka vytápění je sporná, neboť pokud dům užíváte pouze Vy, tak s požadavkem na proplacení neuspějete.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Koupě spotřebičů a nábytku do domu ve spoluvlastnictví - právo, nárok na zaplacení poloviny částky po spolumajiteli, spoluvlastníkovi
___
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Kronika o dětství známých osobností a autorské právo
Chci sepsat knihu o dětství několika známých nežijících osobnostech. Kniha by měla podobu čtenářského deníku - tak jako si čtete a děláte si výpis psaný vlastními slovy.
1) Lze v souladu s autorským zákonem (jinými zákony) vydat knihu sestavenou z textů - výpisků z knih jiných autorů, kteří se dané osobnosti již věnovali? Např. ze zdroje "Kronika mého života", kterou napsal Josef Lada?
2) Ze kterých zdrojů je pro tento záměr legální čerpat?
Děkuji. S pozdravem Erna
ODPOVĚĎ:
Váš záměr považuji z autorskoprávního hlediska za v zásadě možný.
Je podstatné, co v této souvislosti míníte oněmi výpisky.
Bude-li se jednat o poznámky, které si při četbě jiných knih uděláte, přičemž tyto poznámky dále autorsky zpracujete, budou pro Vás jiné knihy de facto pouze inspirací a zdrojem informací. Takový postup je dle mého názoru zcela v souladu s platnou právní úpravou, neboť pro vznik Vaší knihy bude klíčové tvůrčí zpracování Vámi vypsaných informací.
Dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla. Dle znění dotazu nicméně předpokládám, že ve Vašem případě by se o zpracování cizích knih jednat nemuselo, pakliže je budete používat pouze jako inspirační zdroje.
Pokud pod pojmem výpisky míníte drobné doslovné citace cizích knih a Vaše kniha by tak měla být sborníkem úryvků z cizích děl, bylo by s největší pravděpodobností zapotřebí získat souhlas autorů (resp. nositelů příslušných autorských práv) Vámi použitých knih. Tento souhlas by měl podobu licence. V této souvislosti by bylo nejsnadnější oslovit příslušného kolektivního správce autorských práv. Tímto subjektem je v případě literárních děl DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura:
http://www.dilia.cz/
Ve Vašem případě je tak zapotřebí vypisovat a následně tvůrčím způsobem přepisovat, nikoli pouze opisovat.
Shora uvedené samozřejmě neznamená, že byste ve své knize nemohla citovat z jiných knih, tyto citace však musí být přiměřené. Konkrétně dle § 31/1 písm. a) autorského zákona platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Při psaní knihy můžete čerpat z jakýchkoli zdrojů, které máte (samozřejmě legálně) k dispozici (typicky tedy ze zveřejněných knih).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Citáty z jiných knih a autorské právo
Je možné citovat jinou knihu bez porušení autorského práva?
Jak neporušit autorské právo citováním jiné knihy (životopis popisují dětství jiné slavné osoby, osobnosti, celebrity)
___
OBCHOD-DANĚ
Koupě a následný prodej bytu, domu, nemovitosti - podmínky pro neplacení daně z příjmu
V 05/2017 jsem koupila domek, chci jej teď v září 2018 prodat a chci koupit novou nemovitost, za jakých podmínek se neplatí daň z příjmu? Je třeba koupit za stejné peníze, jak se předtím prodá, či když je koupě levnější př. o 300.000 Kč, bude se vyměřovat daň z rozdílu? Může se koupit jakýkoli druh nemovitosti (chata, nebo pouze byt - domek)? Je nový nákup nemovitosti ještě nějakou dobu sledován? Jsem tím vázána a nemůžu jej znovu bez sankce prodat? Může se koupit jakýkoli druh nemovitosti, třeba chata, nebo pouze byt - domek. Děkuji, Ester.
ODPOVĚĎ:
Aby se ve Vašem případě jednalo o osvobozený příjem - nemusíte platit daň z příjmů, je nutné splnit několik podmínek. V prodávané nemovitosti musíte mít trvalé bydliště v době bezprostředně před prodejem (§4/1/a) ZDP). Pokud zde máte bydliště delší než 2 roky bezprostředně před prodejem, je příjem z prodeje osvobozený od daně. Pokud máte v nemovitosti bydliště méně než 2 roky bezprostředně před prodejem a zároveň použijete celý příjem z prodeje na pořízení bytové potřeby (nemovitost, ve které budete mít trvalé bydliště [dům, byt, chata/chalupa - pokud lze v ní mít trvalé bydliště], podmínka nákupu nemovitosti do konce 1 roku následujího po roce prodeje nemovitosti), pak je příjem z prodeje celý osvobozen od daně. V případě, že nevyužijete celý příjem na nákup nemovitosti, je rozdíl zdanitelný. Pokud použijete částku shodnou s částkou z prodeje nemovitosti na nákup bytové potřeby v době 1 roku před prodejem současné nemovitosti za splnění výše uvedených podmínek, pak je příjem z prodeje od daně osvobozen.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej a následná koupě nemovitosti - daň z příjmu
Zdanění příjmu při prodeji bytu, domu do 2 let od zakoupení, odkoupení
Vliv trvalého bydliště v koupeném bytě, domě na daň z příjmu při následném prodeji nemovitosti do 2 let od zakoupení
___
RODINA-SJM
Manžel odešel od rodiny a nepřispívá na děti, chod domácnosti a společné dluhy (úvěry) - jak postupovat?
Mám s manželem 2 děti (dcera 11 a syn 15 let). Manžel se již od března 2018 doma prakticky nezdržuje. Vyhrožoval mi, že mi nebude dávat peníze. Řešila jsem přes právníka. Došlo k ústní dohodě, kterou ale manžel nedodržoval. V červenci 2018 opustil rodinu, zájem o děti dlouhodobě nemá. Od července 2018 je prakticky neviděl. Od srpna 2018 mi na děti nedává peníze a odmítá jakoukoliv komunikaci. Dopisy od právníka si nevyzvedává, moje nabídky na vyrovnání odmítá. Pouze mi vyhrožuje jak mi ukáže. Sám s žádnou nabídkou nepřišel. Nevím tedy, co je cílem jeho konání.
Navíc bere manžel od dubna 2018 vysoké dávky steroidů, po kterých má obrovské výkyvy nálad, je bezohledný a ke mě velice arogantní až agresivní.
Máme společné úvěry jejichž splátky jsou v celkové výši 9.021 Kč měsíčně. Další nutné výdaje na provoz domácnosti, které musím hradit jsou v celkové výši 9.289 Kč. Můj příjem je 17.000 Kč, manželův příjem v posledních měsících dosahuje 40.000 Kč měsíčně. V srpnu 2018 mi poslal 7.850 Kč. Z těchto peněz jsem uhradila splátky úvěrů a část plateb na provoz domácnosti. Zbytek peněz, které si manžel nechal ve výši cca 32.000 jsou neznámo kde. Manžel utrácí za nesmysly - v podstatě utrácí společné peníze, protože máme zachované společné jmění manželů SJM.
Na moje urgence o zaslání výživného vůbec nereaguje. Najal si právníka, a společně s ním se rozhodli držet mě co nejdéle bez peněz.
Je začátek školního roku 2018/2019 a já musím dětem zajistit školní pomůcky, oblečení apod. Ani na to mi manžel nijak nepřispěl. Začátek školního roku 2018/2019 mě stál již 12 000 Kč.
24.9.2018 máme soud o svěření dětí do péče a stanovení výživného. Manžel mi vyhrožuje, že bude usilovat o střídavou péči. Dceři sdělil, že proto, aby mi nemusel platit výživné. Přitom bydlí u bratra, který sám bydlí v podnájmu.
Obávám se, že i když mi soud svěří děti do péče, a rozhodne o výživném, manžel mi ho stejně platit nebude. Případně mi bude hradit nějakou minimální částku. Dlužné výživné neuvidím. Také se bojím, že mi přestane dávat peníze i na úhradu poloviny úvěrů, které spadají do SJM.
V současné době nejsem již schopna zajistit dětem žádnou normální životní úroveň. Po zaplacení nutných plateb mi na jídlo pro nás tři zbyde cca 2 000 Lč na celý měsíc. Do toho budu ještě muset dětem uhradit zbytek pomůcek do školy.
Úvěr na zajištění domácnosti a potřeb dětí si prý vzít nemůžu, protože bych ho musela platit sama - do společného jmění to prý nespadne. Společný majetek prý také prodat nemůžu, protože by to mohl manžel právně napadnout. Prý si musím nějak poradit sama, protože neexistuje žádné řešení.
Manžel si ale z bytu společný majetek odnáší. Dokonce z bytu odnáší i věci denní potřeby, které jsem koupila pro nás. Dětem odnesl jejich majetek a nemá se k tomu, aby ho vrátil. Do bytu chodí výhradně v době, kdy není nikdo doma, a prohledává moje osobní věci. Vzhledem k tomu, že byt patří do SJM, tak mu prý nemohu nijak bránit.
Jsem zoufalá, a potřebuji nutně poradit, co mám v takovéto situaci dělat. Jak mám zajistit péči o děti, a jestli se mohu vůbec nějak bránit, nebo jestli si opravdu musím od manžela nechat všechno líbit.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Váš manžel má samozřejmě vůči vašim dětem – stejně jako Vy – vyživovací povinnost. Pokud tuto povinnost dobrovolně neplní, může mu povinnost hradit výživné uložit soud. Je dobře, že jste podala k soudu návrh na svěření dětí do péče a žádost o stanovení výživného. U soudního jednání uveďte, jak dlouho už Vám manžel výživné na děti neplatí (můžete samozřejmě uvést i to, že nijak nepřispívá na domácnost a na Vaše společné půjčky) a že jste od něj za celou dobu, kdy s Vámi nesdílí společnou domácnost, obdržela pouze částku 7.850 Kč. Výživné pro děti totiž můžete požadovat i zpětně (až tři roky) a doporučuji tento požadavek u soudu vznést. Pokud soud svěří dítě do Vaší péče, stanoví také otci výši výživného, kterou Vám má hradit. Pokud by otec dětí přesto soudem stanovené výživné nehradil, můžete ohledně dlužného výživného kdykoliv podat návrh na nařízení exekuce. Výživné by pak bylo sráženo z otcova platu. V případě, že by soud rozhodl o svěření dětí do střídavé péče je možné, že určí výživné Vám oběma. Vzhledem k rozdílu ve Vašich platech je pravděpodobné, že by otci dětí stanovil vyšší výživné než Vám. Vzhledem k věku Vašich dětí by měl soud při rozhodování o tom, komu děti svěří do péče, přihlédnout i k jejich názoru.
Vyživovací povinnost samozřejmě neexistuje jen mezi rodiči a dětmi, ale také mezi manželi. Váš manžel tedy nemá vyživovací povinnost jen k Vašim dětem, ale i vůči Vám. Máte nárok na stejnou životní úroveň jako Váš manžel. Pokud Vám tedy manžel nijak nepřispívá na chod domácnosti, doporučuji ho nejprve písemně vyzvat, aby Vám na chod domácnosti přispíval. V písemné výzvě ho doporučuji upozornit na to, že pokud vám nezačne dobrovolně přispívat, budete nucena se obrátit na soud. V případě, že byste tuto výzvu manželovi nezaslala, nemusel by Vám soud následně přiznat nárok na úhradu nákladů řízení. Pokud Váš manžel nebude na výzvu reagovat a nezačne Vám na domácnost přispívat, podejte k okresnímu soudu v místě manželova bydliště návrh na určení výživného pro sebe jakožto manželku. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek. Opět platí, že pokud by Vám manžel soudem přiznané výživné nehradil, můžete ohledně dlužného výživného kdykoliv podat návrh na nařízení exekuce.
Co se týče společného majetku, který si Váš manžel odnáší z Vaší společné domácnosti, tuto záležitost bude zapotřebí řešit v rámci vypořádání společného jmění manželů (SJM). Pro začátek doporučuji sepisovat si společný majetek, který Váš manžel ze společné domácnosti odnesl. V současné chvíli je majetek vás obou a v zásadě není protiprávní, když manžel užívá majetek sám. Neměl by jej však např. prodat a zpeněžit bez Vašeho vědomí a souhlasu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstěhování manžela a odnášení společného majetku v SJM manželem - jak tomu zabránit?
Prodávání společného majetku jedním z manželů před rozvodem manželství
___
OBČAN-BYDLENÍ
Podnájemní nebo nájemní smlouva - co je výhodnější pro majitele bytu v nájmu?
Četl jsem, že podnájemní smlouva je pro vlastníka bytu mnohem výhodnější než smlouva nájemní. Mám byt v osobním vlastnictví. Mohu se zájemcem o pronájem bytu přímo já uzavřít podnájemní smlouvu?
Případně mohu s někým s rodiny, např. s mojí matkou uzavřít na daný byt smlouvu nájemní a ona uzavře se zájemcem smlouvu podnájemní? Daň z příjmu bych v tomto případě musel přiznat já, nebo matka?
Prosím o radu jak to co nejlépe udělat? S pozdravem Andrej
ODPOVĚĎ:
Nevím, z jakého důvodu by měla být podnájemní smlouva výhodnější. Je to v podstatě úplně to stejné, co smlouva nájemní. Naopak s podnájmem musí souhlasit i vlastník nemovitosti, tedy pronajímatel. Daň z příjmu vždy přiznává ten, kdo má ze závazkového vztahu příjem. Pokud nebudete od matky nic žádat a ona bude od podnájemce vybírat podnájemné, musí danit ona. Pokud byste vy vybíral nájem, musíte danit svůj nájem a pokud by matka dál vybírala podnájem, musí danit i ona svůj podnájem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je pro majitele bytu výhodnější podnájemní nebo nájemní smlouva uzavřená s nájemníkem, nájemcem?
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Nárok na příspěvek na bydlení u předlužené osoby bez práce bydlící v nájmu u člena rodiny (matky, otce, rodičů)
Moje neteř a její manžel (věk 41 a 45 let) jsou v částečném invalidním důchodu ČID. Dohromady berou měsíčně 9400 Kč a splácí z toho několik půjček. Bydlí v domě s rodiči neteře (ti jsou oba ve starobním důchodu, z něhož oba dva splácí v insolvenčním řízení za půjčky). Všichni bydlí na vesnici v domě psaném na matku, kde neteř s manželem mají k dispozici 2 místnosti a kuchyň. Za užívání platí matce nějaké peníze. Žádný majetek nemají. Jaké mají možnosti nějakých dávek, aby vůbec vyžili? Co mají udělat? Nejsou vedeni na úřadu práce. Je toto podmínka dočkat se vůbec nějakých příspěvků? Četla jsem, že jedním ze způsobů je uzavřít s matkou (majitelkou domu) smlouvu o pronájmu užívaného bytu a pak někde žádat příspěvek na tento nájem. Kam mají jít, co mohou žádat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tonu, že z Vašeho dotazu nevyplývá, že by Vaše neteř s manželem pečovali o nezaopatřené děti, budu předpokládat, že jejich domácnost tvoří pouze dospělí. V takovém případě by připadal v úvahu pouze příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu nebo domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jejich domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. K žádostí o příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které v bytě/domě mají trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pokud mají v domě trvalé bydliště i rodiče Vaší neteře, bude zapotřebí požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob – jinak by Vaše neteř musela úřadu práce doložit i jejich příjmy.
Aby tedy mohla Vaše neteř (nebo její manžel) žádat o příspěvek na bydlení, musela by se nejprve stát nájemcem domu – uzavřít s majitelkou domu nájemní smlouvu – a mít zde trvalé bydliště. Je také zapotřebí, aby obě domácnosti měly samostatný elektroměr, plynoměr, vodoměr apod. , aby Vaše neteř mohla doložit, kolik samostatně spotřebují vody, plynu elektřiny. Pokud to tak není a energie hradí společně, mohla by o příspěvek na bydlení požádat majitelka domu.
Pokud by se nepodařilo získat příspěvek na bydlení, další možné jsou dávky pomoci v hmotné nouzi – základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda Vaše neteř a její manžel mají peníze na bankovním účtu, zda vlastní (ne) movitý majetek, jestli mají uzavřené stavební či životní pojištění apod. Nedokáži tedy předem posoudit, zda by nárok na dávku získali či nikoliv. I v tomto případě platí, že by museli požádat úřad práce o vyloučení neteřiných rodičů z okruhu společně posuzovaných osob, jinak by museli dokládat i jejich příjmy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na sociální dávky u předlužené osoby bez práce bydlící v nájmu u člena rodiny (matky, otce, rodičů)
___
OBČAN-DLUHY
Dodatečné uzavření smlouvy o půjčce u již spláceného dluhu
Čeká nás soud. 2010 vznikla ústní smlouva o půjčce a později se udělala smlouva písemná, ale již s datem 2013 a na částku, která byla k tomuto datu ještě dlužná (původní částka minus splátky uhrazené od roku 2010 do uzavření písemné smouvy). Je smlouva platná? Dlužník se k žalobě vyjádřil - uznal, že peníze dluží a chce je nadále splácet, ale taky prozradil, že dluh splácí od roku 2010 - čili před uzavřením smlouvy.
Nevím teď jestli se to bude u soudu nějak rozmazávat a co vlastně tedy tvrdit. Ke vší smůle má dlužník splátky ode mě podepsané od roku 2010. Vymlouvat se na jiné drobné půjčky, které předtím byly uhrazeny a že tento dluh skutečně vznikl až v roce 2013 a peníze byly v tom dni předány? Nebo říct, že ustní dohoda byla splatnost 5 let a jelikož 3 rokY už uplynuly proto se smlouva napsala s aktuální částkou a s aktuálním datem, splatnost 2 roky? Nebo je smlouva tak dobře? Zpětně si myslím, že se to mělo jmenovat asi uznání dluhu. Náš právník k tomu nic neřekl, ale vím, že toto datum je důležité pro běh promlčecí lhůty. Jiný právník mi řekl, že je to špantě, že tam měl být datum 2010 a částka celá i když se to sepisovalo v roce 2013. Mám z toho smíšený pocit, za dva dny je soud. Děkuji za info, Evelína
(Interní poznámka správce: PUBLIKOVAT 05/2019)
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru v tom není žádný problém, pokud jste si sepsali smlouvu v roce 2013 na částku, která ještě nebyla uhrazena, není to nic proti ničemu. U soudu bych tedy řekla pravdu, tj. že jste půjčili v roce 2010 a na zbytek jste si sepsali písemnou smlouvu v roce 2013. nevidím žádný důvod pro to, že by to mělo něčemu vadit a nějak Vás poškodit, že uvedete pravdu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ústní smlouva o půjčce s dodatečným sepsáním písemné smlouvy a splácení dluhu před sepsáním smlouvy - vliv na platnost smlouvy
___
RŮZNÉ-STAVBY
Jak zrevitalizovat panelový dům bez stavební dokumentace - nenašela se na stavebním úřadě ani u stavitele
Koupili jsme v panelovým domě byt od města a zjistili jsme, že nemáme projektovou dokumentaci stavby. Firma Bytes, která zpravuje městské byty, nám zdělila, že ji nemůžou najít a ať se obrátíme na stavební úřad.
Na stavebním úřadě nám řekli, že nemůžou projektovou domumentaci najít a zkusí dohledat v archivu. Tam se bohužel také nic nenašlo.
Chtěli bychom provést celkovou revitalizaci panelového domu, ale bez tohoto dokumentu to zřejmě nepůjde.
Můžete prosím poradit, jak jinak získáme projektovou dokumentaci nebo jak máme dále postupovat pro získání tohoto
dokumentu? Děkuji, Anton
ODPOVĚĎ:
Pokud se nepodaří projektovou dokumentaci současného stavu (podoby) stavby dohledat, je nezbytné ji nechat znovu vyhotovit. Tzn. musíte nechat vyhotovit dokumentaci skutečného provedení bytu, která bude osvědčovat aktuální stav.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rekonstrukce panelového bytu bez existující staré stavební dokumentace - jak ji získat, aby mohla rekonstrukce začít?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Investování do nemovitosti manžela, manželky před manželstvím a nárok na vydání investice při rozvodu manželství
Od roku 2000 do svatby v roce 2004 jsem investoval do rodinného domu exmanželky. Na jakou výši resp. v procentech mám nárok žádat? Může být jako důkaz také to že jsem dával z výplaty např vždy 30% na rekonstrukci domu? Děkuju. Antonín
ODPOVĚĎ:
Pokud jste investoval finance pocházející z Vašeho příjmu, máte právo žádat polovinu investic vložených do domu. Zde je důležité soudu předložit důkazy, z nichž bude vyplývat výše investic. Nejlépe výpisy z bankovního účtu. Pokud uvádíte, že jste dával 30% z výplaty, jistě to jako důkaz sloužit může, pokud je to něčím doložitelné - výpisy z účtu či např. čestné prohlášení manželky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrování z investic do bytu, domu, nemovitosti manžela, manželky z výlučných peněz jednoho z manželů
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Vydědění potomka z důvodu marnostratnosti - vedlejší doložka závěti, doložení času
Jsme v situaci, se kterou si jako zůstavitelé ani po návštěvách tří různých notářů nevíme rady. Máme sepsanou závěť, kde dědíme jako manželé "jeden na druhého". Takže i tak má náš jediný syn zákonný nárok na 1/16 dědictví. Vzhledem k jeho marnotratnému způsobu života chceme využít vedlejší doložku v závěti - doložení času dle § 1565 občanského zákoníku platného v současné době a to tak, že pozůstalý rodič by byl povolán jako přední dědic a doložení času by vlastně končilo jeho smrtí. Brání prosíme něco v dědickém právu tomuto opatření? K dotazu nás vede naše nechuť sledovat, jak náš jediný syn nehospodárně nakládá s veškerým dědictvím. Psychicky již tuto představu nezvládáme.
Pozn. platbu 400 Kč jsme dnes (10.11.2018) provedli službou Paypal, platba byla potvrzena tak snad je vše v pořádku, pak se nám nějak zasekl počítač a nevěděli jsme jak dále. Nejsme počítačová generace.
děkujeme za odpověď, syna nechceme ošidit o nemalé dědictví a chceme, aby ho dostal až po smrti nás obou.
ODPOVĚĎ:
Daná otázka je otázkou výkladu a může se stát, že s ohledem na názory tří různých notářů taková závěť v budoucnu stejně skončí u soudu jako výkladová otázka. Dle mého názoru takové opatření možné není, jelikož by to vlastně znamenalo, že syn jako neopomenutelný dědic po zemřelém rodiči nic nedědí, a tím je vyděděn. K dané věci zatím judikatura neexistuje, proto neznám jednoznačnou odpověď a tuto Vám pravděpodobně nedají ani notáři.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění mezi manželi a vynechání zákonného dědice pro marnotratnost (§ 1565 občanského zákoníku)
Vynechání marnotratného potomka z dědictví, dědického řízení - vedlejší doložka závěti, doložení času
___
RŮZNÉ-STAVBY
Postavení ocelového kontejneru na pozemek s inženýrskými sítěmi - může se to nebo ne?
Prosím o dotaz týkající se využití pozemku. Zakoupil jsem v minulosti drážní pozemek, kde jsem si postavil větší garáž (na obrázku stojí vpravo, ale dosud tam není). Pozemek má rozlohu asi 400 m2. Je hustě zasíťován, plyn elektrické vedení, kanalizace, je v průmyslové zóně a je veden jako ostatní plocha. V územním plánu je zařazen do plochy využitelné s dopravou. Na nezasíťovaných místech, které jsou jiných vlastníků, umožnili postavení garáží, vlevo i vpravo. Jelikož jsem pozemek kupoval s nějakým záměrem, ale ty bohužel z důvodu hustého zasíťování není možné uskutečnit, musel jsem původně 100 m2 garáž-dílnu zmenšit na asi poloviční výměru.
Garáž-dílna, je normálně napojena na elektrickou energii, vodu i odpad do jímky. Zbývá mi tedy asi 350 m2 zasíťované odstavné plochy. Chtěl bych ji nějak využít a proto se ptám.
Pokud bych na tuto plochu rozmístil např. ocelové kontejnery pro možnost uskladnění např. pneumatik a jíného automateriálu, jeden kontejner by byl uzpůsoben, jako přijímací kancelář pro zákazníky a velká nově postavená garáž jako dílna na přezouvání aut, porušil bych nějaký předpis, který stanoví, že na hustě zasíťovaných pozemcích nesmí nic stát, stavět atd. ? Jde mi o to, jestli v případě, že nakoupím kontejnery a umístím je na tuto plochu, jestli poruším nějaký předpis. Děkuji velice za odpověd Arnošt
ODPOVĚĎ:
Ano, za určitých podmínek byste se skutečně mohl dostat do konfliktu s platnou právní úpravou.
V první řadě je vhodné vyjasnit otázku, zda by Vámi zmiňované kontejnery splňovaly znaky stavby či nikoli. Dle § 2/3 stavebního zákona se totiž za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají (mimo jiné) montážní činností, přičemž se může jednat například i o výrobky plnící funkci stavby.
Z dotazu nevyplývá, zda mají být kontejnery nějakým způsobem zakotveny v zemském povrchu (například zemními vruty apod.) či zda se bude jednat o věci movité.
Tuto otázku Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor pro Vás bude určující. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že kontejnery splňují znaky stavby (ve smyslu stavebního zákona), bude jejich instalace na pozemku případně vyžadovat i příslušné přivolení stavebního úřadu.
Obecně platí, že na pozemcích, kterými vedou vodovody, kanalizace a energetické sítě, je možné realizovat stavební a další činnost, ovšem pouze po předchozím souhlasu provozovatelů kanalizací, vodovodů a energetických sítí.
1/ Vodovody a kanalizace:
Dle § 23/5 písm. a) a c) zákona o vodovodech a kanalizacích je možné v ochranném pásmu vodovodu a kanalizace:
- provádět zemní práce,
- provádět stavby,
- umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
- provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
- provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatele.
Výše uvedený výčet činností je natolik obsáhlý, že Vámi popsaný záměr bude pravděpodobně možné zařadit hned do několika kategorií (tedy bez ohledu na to, budou-li kontejnery představovat stavby či nikoli).
Domnívám se proto, že v případě vodovodů a kanalizací bude zapotřebí, abyste získal souhlas jejich vlastníků či provozovatelů v každém případě. Nepodaří-li se Vám tento souhlas získat, můžete se ve stejné věci obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad), který může tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a stanovit případně speciální podmínky (§ 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
V první řadě Vám nicméně doporučuji kontaktovat vlastníka vodovodu a kanalizace, popř. jejich provozovatele, a svůj záměr s nimi konzultovat, neboť dle § 23/7 zákona o vodovodech a kanalizacích máte právo na informace o případném střetu Vašeho záměru s ochranným pásmem vodovodu či kanalizace.
2/ Elektrizační soustava:
Dle § 46/8 písm. a), c) a d) energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
- zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení,
- skladoovat hořlavé a výbušné látky,
- provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
- provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Váš záměr bude opět patrně možné zařadit hned do několika z těchto kategorií.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen (§ 46/11 písm. b) energetického zákona).
Ani v tomto případě tedy není realizace Vašeho záměru zcela vyloučena, je nicméně nezbytná konzultace s provozovatelem příslušného elektrizačního zařízení.
3/ Plynárenská soustava:
Dle § 68/3 energetického zákona je každý povinen v ochranném pásmu i mimo ně zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen (§ 68/4 písm. b) energetického zákona).
Prakticky stejná pravidla se pak vztahují rovněž na bezpečnostní pásma plynárenské soustavy (§ 69/3 písm. b) energetického zákona).
I v tomto případě je tedy nezbytné, abyste svůj záměr konzultoval s provozovatelem příslušné plynárenské soustavy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení ocelového kontejneru - kdy jde o movitost a kdy o nemovitost, nemovitou věc?
Postavení ocelového kontejneru na pozemek - je nutné vyjádření vodohospodářů, majitele kanalizace a elektrárny?
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Je možné použít nahrávku souseda, sousedky fotopastí jako důkaz u soudu? (sousedé neví že je fotopast nahrála)
Se sousedkou máme dlouhodobý problém kdy nám dělá spoustu malých schválností. Snažím se jí nevšímat, aby vše kvůli maličkostem neeskalovalo, ale teď dochází k tomu, že nám začala házet ovoce když tam nejsme z jejího pozemku přes plot na náš pozemek. Nejprve jsem jen pojal podezření když se na zahradě začla vyskytovat jiná jablka než jsou z našich jabloních. A teď můj dotaz: Umístil jsem cca 3 metry od plotu fotopast, tak, aby koukala na plot v místě kde pravděpodobně k přehazování dochází, ale samozřejmě snímá i část jejího pozemku, který je vidět za plaňkovým za plotem.
JEDNÁ SE O ZADNÍ ČÁST JEJÍ ZAHRADY KAM V PODSTATĚ NECHODÍ JENOM POUZE ZA ÚČELEM SEKÁNÍ TRÁVY NEBO PRÁVĚ SBĚRU JABLEK APOD. Fotopast začne snímat na základě pohybu který je za plotem to znamená, že přijde k plotu z její strany, fotopast začne hahrávat a samozřejmě jak jsem předpokládal začne sbírat svoje jablka a hází je přes plot k nám. Je to vidět zcela zřetelně a jednoznačně.
Můžu tento záznam použít jako důkaz že dochází ze strany sousedky k znečišťování našeho pozemku, nemůže mně potom ona napadnout, že ji neoprávněně nahrávám na jejím pozemku a fotopast bere i její pozemek a tím narušuji její práva i když jsem tento technický prostředek nasadil pouze na omezenou dobu a právě za tímto účelem. Nemůžu však důkaz o tomto jejím konání pořídit jiným důkazním prostředkem např na mobilní telefon nahráním z ruky ve chvíli kdy to dělá jelikož v naší přítomnosti to nedělá, pouze když odjedem, tak toto byl a je jediný způsob, jak ji z tohoto jednání usvědčit, ale jestli toto můžu potom také použít při dokazování tohoto jejího jednání. Nemůže mně někdo potom napadnout u úřadu pro ochranu osobních údajů a nebo obvinit z protizákonného jednání a pod? Popřípadě jakého přestupku nebo porušení zákona se tímto dopouští a když by jsem se rozhodl to již řešit, kam se obrátit? Moc děkuji za radu. Artur.
ODPOVĚĎ:
Existuje judikatura (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.10.2013, č. j. Afs 40/2012-68), z níž vyplývá, že pokud nelze důkaz opatřit jinak a jednáním obviněného z přestupku dochází skutečně k protiprávnímu jednání, pak i nahrávku bez vědomí obviněného z přestupku použít lze. V rámci případného řešení ochrany osobních údajů se bere v úvahu, že stěžovatel - v tomto případě sousedka - se dopouštěla protiprávního jednání, a i kdyby si stěžovala, její stížnost by nebyla s ohledem na její protiprávní jednání úspěšná. Nebála bych se tedy použít důkazy z fotopasti, je třeba zdůraznit to, co uvádíte, že jste ji instaloval pouze na nezbytně nutnou dobu pro pořízení důkazního materiálu. Obraťte se tedy na Policii, která věc bezpochyby vyhodnotí jako přestupek a postoupí přestupkové komisi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Videonahrávka souseda, sousedky jako důkaz k soudu - přestupek proti občanskému soužití (záměrné znečišťování pozemku souseda shnilým ovocem)
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
SMS jako důkaz - přiznání se k trestnému činu
Chtěl jsem se zeptat na důležitost důkazního materiálu jakou je sms zprava. Byl jsem majitelem baru v kterém jsem měl hrací automaty. Obsluha na noční směně prohrála nemalou částku a ještě vzala z tržby peníze a hrála automaty jinde. Později se ke všemu přiznala ale formou sms. Můžu tuto sms s přiznáním použit v návrhu na vydání platebního rozkazu? Jaký by jste doporučoval postup.
Děkuji Bartoloměj
ODPOVĚĎ:
Jako důkaz může posloužit značné množství věcí, např. i sms. Je ovšem podstatné, zda lze jasně dovodit, že sms psala ta konkrétní osoba (že např. byla odeslána z jejího mobilního telefonu, popř. se tato osoba do sms podepsala apod.), a samozřejmě i obsah sms zprávy. Toto pak může být použito v soudním řízení jako důkaz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být přiznání spáchání trestného činu v SMS použito jako důkaz u soudu nebo v trestním řízení u Policie?
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Vrácení zboží zakoupeného v kamenném obchodě, zboží nemá očekávané vlastnosti - může prodávající odmítnout vrácení peněz a trvat aby si kupující koupil jiné zboží ve stejné hodnotě?
Mám jednoduchý dotaz, týkající se nákupu v hotovosti v obchodě Planeo se spotřebiči. Zakoupil jsem navigaci do auta. Prodavač mi ji nepředvedl, protože, byla zabalená v krabičce protože obchod Planeo tyto drobné věci nepředvádí. Po zaregistrování spotřebiče přes internet jsme navigaci spustili. Navigace má matnou obrazovku a tudíž velmi špatně viditelný obraz a nejasné barvy. Okamžitě jsme navigaci šli asi po dvou hodinách vrátit, že nejsme spokojení. Sepsali jsme s vedoucím reklamaci, kdy chtěl od odborné firmy zjistit jestli je navigace vpořádku. Dohodli jsme, (byl jsem rád, že na to vůbec přistoupil) se že pokud bude vpořádku, vyberu si zboží dle výše ceny navigace. Servisní společnost potvrdila bezchybnost výrobku a zároveň byla zrušena registrace výrobku na internetu. V současné době jsem v situaci, že si musím vybrat jiný výrobek. Bohužel já ale již o jiný výrobek nemám zájem a chtěl bych vrátit peníze. Dokonce i v reklamačním protokolu, mám zaškrtnuto - vrácení peněz.
Nechtěl bych se s panem vedoucím přít a proto bych chtěl vědět, zda-li mám dle nějakého paragrafu nebo ustanovení, možnost vrátit nepředvedený výrobek, nebo výrobek, který nesplňuje mé očekávání i když je dle servisní společnosti vpořádku. Bohužel dnes (10.11.2018) je dost běžné, že zakoupený výrobek vám ani nepředvedou a vy později zjistíte, že výrobek není to co se prezentuje. Je tedy nějaká lhůta pro možné okamžité vrácení výrobku i peněz i přesto, že je výrobek zakoupený v kamenném obchodě. ? Upozorňuji, že jsme navigaci šli vrátit ještě ten den po zaregistrování a vyzkoušení doma, což bylo asi 1,5-2 hod. Nebo má vedoucí pravdu a bude trvat na zakoupení nového výrobku třeba i s doplatkem? Děkuji za odpověď, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že kupující nemá nárok na vrácení zboží oproti zaplacené kupní ceny při koupi zboží v kamenném obchodě. 14 denní lhůta na vrácení zboží se vztahuje pouze na zboží zakoupené na internetu. Možnost vrácení zboží v kamenném obchodě je dána pouze v případě, že takovou možnost dobrovolně nabízí prodávající, např. na prohlášení u poklady či na účtence.
Zboží není možné vrátit ani z důvodu, že nesplňuje Vaše očekávání. Jako kupující jste měl právo požadovat, aby navigace byla před Vámi překontrolována a aby byly předvedeny její funkce.
Možnost výměny za jiné zboží tedy považuji pro Vás za nejvhodnější řešení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vrácení zboží koupeného v kamenném obchodě z důvodu nevyhovujících vlastností - kupující místo vrácení peněz nutí ke koupení zboží ve stejné hodnotě - může to kupující odmítnout a trvat na vrácení peněz?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu, domu, nemovitosti rodičem a vrácení daru z důvodu hrubého chování obdarovaného vůči dárci, dárcům
Moje mamka má další dva sourozence, jeden bratr žije v zahraničí, nestýkají se a druhý bratr v ČR, který si to ještě během života jeho otce uměl zařídit tak, aby majetek jeho rodičů 2 byty, chatu, aj. , byly přepsány na něho, bez vědomí ostatních sourozenců. Důležité je dodat, že byl i jejich opatrovník, po smrti otce se už stará jen o matku, ale to velmi zanedbává a ve finále se o ní stará hlavně moje mamka. Dá se říct, že snad nikdy legálně nepracoval a žil z různých příspěvků, které dostával jako opatrovník. Strýc už stihl jeden byt přepsat na svoji dceru, druhý byt, kde žije zatím jeho nemocná matka, je na něho a má tam už i trvalé bydliště.
Moje mamka ani její další bratr, co žije v zahraničí, nedostali nic. Bábi by teď proti strýci, kterému všechno přepsali, nešla, velmi se ho bojí, ví, že udělali hloupost, že všechno to bylo jen divadýlko a teď už mu je bábi jen přítěží.
Lze zpětně ještě něco napadnout? Nebo je to svobodná vůle rodičů co komu dají, i když byli ovlivněni jeho chováním, které se po přepsání výrazně změnilo k horšímu? Je ještě nějaká možnost? Děkuji, Evženie
ODPOVĚĎ:
Jediná možnost, jak případně majetek získat zpět, je institut vrácení daru. To by ale museli učinit dárci a zejména by zde musel existovat důvod - tj. že se obdarovaný chová k dárci velmi hrubě, je třeba soustavné hrubé jednání takové intenzity, která se příčí dobrým mravům. Jiná možnost neexistuje.
Obecně platí, že za života může člověk se svým majetkem pořídit jakkoliv, takže nikdo jiný, než dárce, nemůže učinit žádný úkon, kterým by bylo darování za života dárce zneplatněno a fakticky tedy může dojít k tomu, že všechen majetek získá jediný potomek a ostatní nic.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování majetku rodičmi jednomu potomkovi a právo ostatních sourozenců na vyrování po smrti rodičů
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
Vystěhování manžela z bytu manželky - může to udělat, když má manžel vlastní byt, dům, obytnou nemovitost?
Manželství jsme uzavírali 5.8.2018, nyní (10.9.2018) chci podat žádost o rozvod, manžel nesouhlasí. Děti spolu nemáme, veškeré nemovitosti jsme nabyli před manželstvím. Bydlíme v mém bytě, který mám ve výlučném vlastnictví, nabytý před manželstvím. Manžel má svůj byt o tři ulice ode mě a tráví tam většinu času. Používá ho jako kancelář, chodí domů jen přespat, ve svém bytě má i většinu svých věcí, u mě tak jeden kufr. Ve svém bytě má i trvalé bydliště.
Odejít z mého bytu nechce. Můžu ho nějakým způsobem přestěhovat do jeho volného bytu a vyměnit zámky? Nesplňujeme půlroční podmínku, že spolu nežijeme. Pokud ho nebudu moci přimět odejít, mám nějaké právo alespoň na půlku nájmu? Nemůže přeci bydlet úplně zadarmo. A pokud bude dělat nějaké naschvály, dá se nějakým způsobem bránit? Z předchozího manželství mám 16 letou dceru a nechci, aby se dívala na to, co se doma děje. Musím ještě podotknout, že manžel mě psychicky týrá, má sklony k alkoholismu a řeší každou korunu. Dcera se vůbec nebaví s chlapci a nechce o nich ani slyšet, bojím se o ni do budoucna. Děkuji, Františka
ODPOVĚĎ:
Bohužel i když bydlíte ve Vašem bytě, vedete v něm jako manželé rodinnou domácnost a dokud nejste rozvedeni, těžko se manžela zbavíte. Je třeba podat návrh na rozvod a teprve po rozvodu ho můžete vystěhovat. Nevadí, že nesplňujete podmínku 6 měsíců, jelikož se manžel rozvést nechce, budete se stejně rozvádět sporným rozvodem, a tam se zjišťují příčiny rozvratu manželství a žádná lhůta pro společné žití či trvání manželství zde není. Dokud jste manželé, nemůžete po manželovi chtít nájem. Můžete na něm ale požadovat příspěvek na rodinnou domácnost, pokud Vám vůbec žádné peníze nedává. To by se muselo řešit soudně, nicméně se dá čekat, že než v této věci soud rozhodne, budete rozvedeni.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společná domácnost manželů - může jeden z manželů vystěhovat druhého ze společného obydlí vlastněného jen jedním z manželů?
___
OBCHOD-DANĚ
Vratka penzijního doplňkového spoření - vliv na nezdanitelnou část základu daně
Každý spořící do penzijního doplňkového spoření má nárok na vratku 12.000 Kč za každý rok spoření. Já mám za 2013-2018 5 certifikátů k proplacení. Daňový servis penzijního fondu nabízí vyřízení vratky jen pro zájemce se zaměstnáním; snížením základu. Vrátila jsem se po 30 letech práce u japonských firem v zahraničí a jsem od té doby bez příjmů ze zaměstnání, či pronájmu, jak tady tak ze zahraničí a bez sociálních dávek. Žiji tedy a platím si PF pouze z výnosu prodeje nemovitosti (pod 5.000.000 Kč), kde jsem trvale bydlela před návratem domů do České republiky v r. 2011 a z úroků spořicích účtů, které jsou pod zdanitelným limitem 100.000 ročně. Jsem 62letá, svobodná. Všude po EU se vratky poplatníků bez příjmů či jen s příjmy ze spořicích účtů mohou realizovat nejdéle do 5 let od vzniku. OP mám, ale nemám ještě DIČ, a jelikož se nejedná ani o "řádné" či jiné povin. přiznání, mám tyto kolonky vynechat a zaškrtnout jen 3. oddíl, položku č. 48, a DAP přílohy; 9. řádek ; 5x doplňk. spoř. a poté vyplnit posl. odst. ¨Přeplatek´? A předložit žádost kdykoliv během roku? Nebo formulář č. 5466-A_12; sloupce: 1. období a 4. datum cert. a 5. - 12K?
ODPOVĚĎ:
Bohužel se nejedná podle právní úpravy ČR o vratku. Legislativní úprava příjmových daní je v rukou každého členského státu EU samostatně, nejedná se o harmonizovanou daň jako v případě DPH. U nás se jedná o tzv. nezdanitelnou část základu daně (položka snižující základ daně) podle §15 zákona o daních z příjmů.
V případě doplňkového penzijního spoření se částky, které přesahují hranici, od které náleží maximální státní příspěvek, mohou odečíst od základu daně. Pokud můžete odečít 12.000 Kč, dosáhnete úspory na dani 1.800 Kč (15 %). "Vratky" dosáhnete jen pokud jste předtím odvedla zálohu na daň z vyššího základu, který se Vám nyní snižuje vlivem odečítatelné položky a tím dojde k přeplatku na daní - tedy ke vratce. Pokud nemáte dostatečný základ daně, buď ze zaměstnání nebo samostatné činnosti, nelze odpočet celý využít (nelze jít do záporného základu daně a dosáhnout daňového bonusu).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, zdanění u doplňkového penzijního spoření a přeplatek daně, vratka
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jaká je minimální šířka příjezdové cesty k rodinnému domu, rodinné nemovitosti?
2009 jsme koupili dům a obec nám přislíbila, že příjezdovou cestu můžeme odkoupit. V roce 2018 jsme to začali řešit a sousedka je proti, ale důvod nám neřekla. Jde o naší jedinou příjezdovou cestu. Mám strach, že si na nástěnce nevšimnu, kdyby ji obec chtěla prodat sousedce. Kdyby si koupila jen část cesty, což asi i než jsme se nastěhovali chtěla, nemohlo by k nám zajet větší auto např. složit uhlí, stavební materiál. Přesto bych si radši alespoň část pozemku odkoupila, když nechce, abych sousedila s jejich pozemkem, nechat tam volný, obecní cestu. Jak velká ta cesta musí být? Může i tak podat námitku při odkupu, že s tím nesouhlasí, když se sousedovic pozemkem bych přímo nesousedila? Co se stane, když podám žádost na obec a sousedka dá námitku – automaticky mi žádost zamítnou nebo sousedka musí uvést důvod a obec to posoudí a i přes její nesouhlas může pozemek prodat? Když zkusím dát žádost na odkup celého pozemku, budu s ní sousedit a dá námitku, moje žádost bude automaticky zamítnutá? Moc děkuji, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu nevyplývá, zda na předmětném obecním pozemku již existuje nějaká příjezdová cesta, nebo zda byste zde chtěla příjezdovou cestu vybudovat teprve v budoucnu.
Co se týče minimálních parametrů příjezdové cesty, lze odkázat na § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci (nebo souvislé skupině těchto staveb) musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Pokud na předmětném obecním pozemku již nějaká příjezdová komunikace existuje, předpokládám, že se jedná o účelovou komunikaci. V takovém případě upozorňuji, že tuto pozemní komunikaci jste oprávněna užívat běžným způsobem, a to bez ohledu na to, zda tato pozemní komunikace patří obci či někomu jinému (popř. zda každá část této komunikace náleží jinému vlastníkovi). Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
I pokud by tedy Vaše sousedka od obce odkoupila část příjezdové cesty, nemohla by Vám bránit v jejím užívání (což samozřejmě platí i obráceně).
Pokud si nejste jista, zda na předmětném obecním pozemku existuje pozemní komunikace či nikoli, můžete se s dotazem obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (městský úřad), který by měl vést evidenci všech pozemních komunikací na svém území.
Co se týče sousedčina nesouhlasu s tím, abyste odkoupila obecní pozemek (či jeho část), je nutné si uvědomit, že takový sousedčin nesouhlas je zcela irelevantní.
Pakliže se obec rozhodne prodat část svého majetku, nemusí se ohlížet na to, co si o tomto záměru kdo myslí, tzn. že případný nesouhlas (resp. námitky) Vaší sousedky nemohou na rozhodnutí obce ničeho změnit. Obec v tomto případě vystupuje jako vlastník, přičemž je věcí jejího výsostného rozhodnutí, zda a komu část svého majetku prodá, popř. za jakých podmínek. Prodej obecního majetku nepředstavuje žádný typ správního řízení, obec proto není povinna se vypořádávat s případně obdrženými námitkami.
Obec musí při prodeji části svého majetku samozřejmě dodržovat určitá pravidla. Ta jsou vtělena do § 39/1 a 2 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- záměr obce prodat hmotnou nemovitou věc (například tedy pozemek) ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky,
- záměr prodat hmotnou nemovitou věc může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým,
- pokud obec svůj záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné,
- při prodeji se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá.
Pokud projevíte zájem o koupi obecního pozemku či jeho části, neměla by obec vůbec přihlížet k případnému nesouhlasu Vaší sousedky. Pakliže projeví o obecní pozemek či jeho část zájem i Vaše sousedka, bude tento pozemek (jak předpokládám) prodán tomu zájemci, který nabídne vyšší cenu.
Některé obce zveřejňují svůj záměr prodat určitý pozemek nejen na úřední desce svého obecního úřadu, nýbrž osloví dopisem i vlastníky těch pozemků, které s prodávaným obecním pozemkem sousedí.
Máte-li obavu, že byste mohla na úřední desce obecního úřadu přehlédnout oznámení o záměru prodat předmětný obecní pozemek či jeho část, můžete obec předejít a sama se na ní dopisem obrátit s návrhem na prodej, resp. odkup předmětného obecního pozemku či jeho části. V tomto dopise nabídněte cenu za 1 m2 a požádejte obec, aby se k Vaší nabídce písemně vyjádřila (případně můžete zmínit, že jste například ochotna nabízenou cenu ještě zvýšit).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může občan požádat o odkoupení příjezdové cesty na obecním pozemku do soukromého vlastnictví?
Může soused znemožnit prodej obecní příjezdové cesty k sousednímu domu soukromé osoby?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit děti z prvního manželství manžela, manželky (dědění bytu, domu, nemovitosti)
Po dobu trvání manželství jsem zakoupila rodinný dům, který jsem zaplatila z dědictví po mém otci. Dům je nyní součástí SJM. Zajímá mě jak by se tato nemovitost vypořádávala v případě manželova úmrtí. Společně máme 2 děti a manžel z předchozího manželství 2 zletilé děti. Děkuji, Galina.
ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost vedena v evidenci nemovitostí jako SJM, pak by v případě manželova úmrtí polovina domu zůstala Vám jako manželce a druhou polovinu byste se s dětmi dělila rovným dílem, není rozhodné, jestli jsou děti ze současného či předchozího vztahu. Tedy o manželovu polovinu byste se dělila Vy a 4 děti.
Pokud byste chtěla, aby nemovitost vůbec do dědického řízení nešla, můžete u notáře sepsat notářským zápisem zúžení SJM a nemovitost můžete přepsat pouze na Vás.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout dědění dětí z prvního manželství manžela
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Vydržení pozemku přislíbeného kdysi předsedou národního výboru občanovi pokud ho oplotí
V 08/2010 na mě rodiče převedli vlastnická práva pozemku a budov na něm. Podle katastru nemovitostí sousedí pozemek s obecní cestou. Krátce po nabytí vlastnictví jsem u některých sousedů v ulici zjistil, že jim přibyl pruh pozemku cca 2m široký směrem k obecní cestě. Při kontrole hranic pozemků s leteckou fotomapou se ukázalo, že 2m široký pruh vedle cesty je ve vlastnictví obce. Dotaz na mého otce: v sedmdesátých letech se s předsedou národního výboru dohodli, že danou část pozemku obec přenechá majitelům pozemků přilehlých, pokud na hranici vybudují plot a obec nebude muset budovat obrubník kolem cesty. Dohoda byla pouze ústní a nebyla zanesena do katastru. Je možné si tento pozemek nárokovat vydržením nebo se raději dohodnout? (Případně použít možnost vydržení jako argument při jednání? ) Děkuji, Alan.
ODPOVĚĎ:
Ano, pozemek si lze nárokovat z titulu vydržení, pokud je prokazatelné, že jste pozemek po celou dobu skutečně užíval Vy nebo Vaši předkové. Prakticky by to ale bylo zavedeno do katastru nemovitostí pouze na základě dohody nebo soudního řízení o určení vlastnického práva z titulu vydržení. Soudnímu sporu je s ohledem na jeho nákladnost a dlouhé trvání lepší se vyhnout, proto pokud to jen trochu lze, doporučuji věc vyřešit dohodou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení obecního pozemku dlouholetým užíváním a příslibem od někdejšího předsedy národního výboru obce, města
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zákaz výsadby keříků na soukromé vlastní předzahrádce přikázaný obcí, městem - jak se bránit?
Koupili jsme řadový domek se zahrádkou, kterou lze oplotit jen na úroveň domu. Oplocení předzahrádek je dle obce nepřípustné. Naše předzahrádka však těsně sousedí s průchodem v protihlukové stěně. Přes pozemek nám vlastně neustále někdo chodí, jelikož není vyznačena hranice pozemku. Vysadili jsme po obvodu předzahrádky keříky, ale bylo nám obcí nařízeno je zlikvidovat, jelikož prý nejsou přirozeným porostem krajiny. Na předzahrádce si nesmíme postavit ani zahradní domek či přístřešek na auto. V konečném důsledku máme tedy koupený pozemek, jehož pětinu vlastně nemůžeme nijak využít. Lze se proti rozhodnutí obce nějak bránit? Je skutečně možné, aby nám obec zakázala pěstovat nějaké keře? Děkuji, Darina.
ODPOVĚĎ:
Aby bylo možné Vaší situaci řádně posoudit, je nezbytné, abyste zjistila, na čem obec zakládá svou argumentaci.
Co se týče stavebního využití předzahrádky, je možné, že platný územní plán obce skutečně stanoví v tomto ohledu určitá omezení. Je-li tomu tak, je požadavek obce oprávněný. V tomto ohledu Vám proto doporučuji oslovit obec s dotazem, na čem svůj zákaz staví, tzn. vychází-li z nějakého právního předpisu, platného územního (či např. regulačního) plánu, z obecně závazné vyhlášky či z něčeho ještě jiného.
Co se týče zákazu vysazení keřů, je mé doporučení de facto stejné – vyzvěte obec, nechť Vám sdělí, jaký právní předpis, jaká část platného územního (či regulačního) plánu, jaká obecně závazná vyhláška
či co jiného jí dle jejího názoru opravňuje k tomu, aby Vám zakazovala vysadit na svém pozemku keře.
K tomu, aby bylo možné obci případně právně vzdorovat, je zapotřebí zjistit právní názor obce, resp. získat informace o tom, proč obec jedná tak, jak jedná.
Až tyto informace zjistíte, obraťte se, prosím, na naší poradnu s doplňujícím dotazem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zákaz výsadby keříků a zákaz oplocení soukromé předzahrádky - může to obec zakázat kvůli územnímu plánu?
Vliv územního plánu na nemožnost oplocení předzahrádky a zasazení keřů, keříků na předzahrádku
___
OBČAN-BYDLENÍ
Bývalý předseda SVJ vybral peníze SVJ bez vědomí a souhlasu nového předsedy, výboru a členů SVJ - je to krádež?
Obracím se na vás s vyřešením sporu mezi mnou a bývalým předsedou našeho SVJ. Jedná se o to, že dne 10.9.2017 byla svolána schůze v našem domě kde byl odvolán předseda SVJ a zvolen jiný. Dne 4.10.2017 mi byl doručen dopis z Krajského soudu z Ústí nad Labem, kde je psáno, že bývalý předseda má den zániku členství a funkce 10.9.2017. Je možné, aby náš bývalý předseda mohl vyzvedávat peníze z účtu SVJ? Dne 12.10.2017 si vyzvedl z účtu SVJ částku 5.500 Kč, aniž by o tom předem informoval nového předsedu. Je toto možné dle zákonů, nebo je to protiprávní. Děkuji předem za objasnění této situace. Děkuji, Albert.
ODPOVĚĎ:
Odvolaný předseda neměl právo již činit jakékoliv finanční transakce s účtem SVJ. Ty může činit je člen výboru zapsaný v obchodním rejstříku. Jelikož se tak stalo již po zápisu změny předsedy v OR, neměl k tomuto tedy bývalý předseda oprávnění. Je zde však praktický problém, a sice změna osob (nových členů výboru a předsedy) oprávnění disponovat s účtem v bance - do doby, než se tak stane, tak není jiná možnost, než aby výběry činil původní člen (pokud tedy byl zvolen zcela nový výbor). Bez vědomí nového předsedy by se tak pochopitelně dít nemělo a mohlo by se jednat o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Krádež peněz fondu SVJ bývalým předsedou SVJ - jde o krádež, odcizení, zpronevěru?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Nepřidělení č. p. stavbě nepodléhající kolaudaci z důvou neexistence asfaltové cesty, silnice
06/2018 jsem dokončil stavbu rodinného domu RD nepodléhající kolaudaci a podal žádost o přidělení čísla popisného. Místo vyhovění mi byla nařízena kontrolní prohlídka, při které jsem musel dokládat dokumenty, jako revize, stavební deník, předávací protokoly atd. Na konci prohlídky mi bylo oznámeno, že dokud nebude příjezdová cesta dle územního rozhodnutí, nepředá stavební úřad žádost o č. p. na obecní úřad. Cestu měl vybudovat v 8/2013 prodávající stavebního pozemku, který je zároveň majitel pozemku pod cestou.
K RD vede zpevněná komunikace, úřad trvá na vybudování asfaltové. Nepostoupení žádosti o přidělení č. p. jsem řešil s právním odd. magistrátu, kde se vyjádřili, že stavební úřad SÚ v řízení o povolení užívání stavby má nárok na kontrolní prohlídku a doložení dokumentů dle §121.
Ve stavebním povolení z 04/2015 není vyžadována kolaudace, ale je uvedeno, že při žádosti o povolení užívání stavby musí být vybudovaná a zkolaudovaná komunikace.
Nevím, jak v této situaci dál, úřad mě tlačí do dohody s majitelem cesty, který se ale dohodnout nechce. Může takto SÚ postupovat? Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Postup stavebního úřadu hodnotím jako správný a zcela oprávněný.
Je pravdou, že rodinné domy kolaudaci nepodléhají, ovšem nepodléhají pouze kolaudaci, jak tento termín vykládá stavební zákon. Před započetím s užíváním rodinného domu je jinak zapotřebí získat souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby, přičemž v rámci řízení o povolení užívání stavby je stavební úřad oprávněn provést kontrolní prohlídku a požadovat předložení všech relevantních dokumentů (doklady o provedených revizích apod.), což je postup logický a zcela běžný.
Řízení o povolení užívání stavby je laicky běžně označováno jako kolaudace, přičemž od kolaudace, jak tento termín chápe stavební zákon, se vůči stavebníkovi (resp. vlastníkovi rodinného domu) nejedná o žádný podstatný rozdíl.
Pakliže stavební úřad v územním rozhodnutí i ve stavebním povolení stanovil, že musí být vybudována zpevněná příjezdová cesta, jste povinen tomuto požadavku vyhovět. Stavební úřad není povinen povolit užívání Vašeho rodinného domu, dokud nebude příjezdová cesta zřízena.
Ve Vašem případě je podstatné, zda stavební úřad v územním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení určil základní parametry příjezdové cesty (šířka, zabezpečení okrajů, materiálové provedení apod.). V tomto ohledu jsou minimální požadavky zakotveny v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Žádný právní předpis však nestanoví, z jakého materiálu by měla být zpevněná pozemní komunikace vybudována. Není výjimkou, že tyto zpevněné příjezdové cesty jsou pouze štěrkové. V této souvislosti můžete přiměřenost požadavků stavebního úřadu (který Vás nutí do asfaltového povrchu) konzultovat s nadřízeným stavebním úřadem (tedy s krajským úřadem).
Nebude-li možné od souseda například odkoupit pozemek pod příjezdovou cestou, popř. od něj alespoň získat souhlas se stavební úpravou této cesty, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud s žalobou na zřízení práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost vybudování cesty k rodinnému domu jako podmínka přidělení čísla popisného RD
Podmínka přidělení čísla popisného č. p. rodinnému domu - vybudování asfaltové cesty, může to stavební úřad chtít, požadovat?
___
OBCHOD-DANĚ
Odvod daně z nájmu, pronájmu bytu v ČR majitelem žijícím dlouhodobě v zahraničí (země EU, Rakousko)
Moc Vás prosím o radu, kde a jakým způsobem mám platit daň z pronájmu bytu v ČR a níže přikládám v bodech relevantní informace o mé situaci.
1) Od 04/2017 žiji v Rakousku, pracuji zde na částečný úvazek (6 hod týdně), výdělek cca 500€ hrubého, daně a sociální/zdravotní platí můj rakouský zaměstnavatel zde v Rakousku.
2) Od 05/2018 jsem na mateřské dovolené v Rakousku, jsem v jejich paušálním systému s mateřskou na 12 měsíců, tedy do 04/2019.
3) Od 10/2018 budu mít k paušální mateřské ještě částečný úvazek (6 hod týdně) se smlouvou do 04/2019. Tento přivýdělek je Rakouskem povolený v průběhu mateřské a nepřesahuje hranici.
4) máme 2 děti
5) můj manžel je placený ze Švédska a ačkoliv pracuje v Rakousku, příjmy daní ve Švédsku. Společné danění manželů neuplatňujeme ani v Rakousku, ani Švédsku. Slevu na děti uplatním v Rakousku (respektive se zde mateřská nedaní).
6) od 09/2018 pronajímám byt v ČR, měsíční příjem po odečtení 30% paušálu je 6.160 Kč měsíčně.
Budu tedy platit daň z pronájmu bytu v ČR? Jakým způsobem, pokud tam vzhledem k zaměstnání/mateřské v cizině.
ODPOVĚĎ:
Jelikož pobýváte dlouhodobě v Rakousku, jste daňovým rezidentem Rakouska. Vaše celosvětové příjmy nepodléhají zdanění v ČR, ale v Rakousku. Vůči České republice máte povinnost platit daň z příjmů ze zdrojů na území ČR. Do příjmů pocházejících ze zdrojů na území ČR patří Vámi uvedený pronájem bytu. V ČR máte povinnost podat řádné daňové přiznání pouze na příjem z pronájmu nemovitosti a s uvedením a potvrzením toho, že jste daňovým rezidentem Rakouska, ale vzhledem k výši příjmů a základní slevy na poplatníka daň platit nebudete.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daň z nájmu, nájemného bytu placená pronajímatelem žijícím dlouhodobě v zahraničí (země EU - Rakousko)
Pronájem bytu v ČR majitelem žijícím dlouhodobě v zemi EU (Rakousko) - kde se platí daně?
Odvod daně z nájmu v ČR pronajímatelem žijícím dlouhodobě v zemi EU - Rakousko
___
OBČAN-BYDLENÍ
Může pronajímatel vystěhovat věci nájemníka, nájemce pokud dlouhodobě neplatí nájemné, nájem kvůli pobytu ve vězení, vazbě?
8/2017 jsem byla dána do vazby a od té doby jsem nemohla platit nájem. Majitelka na moji žádost počkala do 11/2017, ale nepustili mě na kauci a byla jsem odsouzena ke 13 měsícům. Poté mi vystěhovala věci a uložila do nějakého prostoru, kde platím 100 Kč denně. Chce po mě náhradu škody + nájemné + energie. Chci se zeptat, jestli opravdu musím platit plnou výší nájemného, když jsem tam fyzicky nebyla? A hlavní dotaz, jestli mi věci může držet dokud nezaplatím nebo mi musí věci vrátit a peníze mohu splácet nebo zaplatit třeba za měsíc dva. Děkuji za odpověď. Darja.
ODPOVĚĎ:
Mrzí mne Vaše situace, nicméně nájemné a energie jste povinna hradit ve výši dle nájemní smlouvy dokud nájemní vztah trvá, bez ohledu na skutečnost, zda se v bytě fyzicky zdržujete či nikoliv.
V případě, že majitelka nemá tzv. exekuční titul, tedy pravomocný rozsudek o právu na Vaše vystěhování z bytu, pak nebyla oprávněna Vaše věci sama vystěhovat a chtít po Vás ještě úhradu nákladů s tím spojených. Majitelka se tímto mohla dopustit trestného činu porušování domovní svobody. Pokud však již byl vydán rozsudek, který nařizuje Vaše vyklizení, pak, pokud jste tak neučinila sama dobrovolně, měla majitelka právo Vás (Váš majetek) vyklidit na vlastní náklady a chtít poté po Vás náhradu takto vynaložených nákladů.
Předpokládám však, že žádný rozsudek na vyklizení vydán dosud nebyl a majitelka tedy jednala protiprávně. Doporučuji Vám majitelku písemně upozornit na protiprávnost (až trestnost) jejího jednání s nabídkou na smírné vyřešení věci s tím, že Vy jí uhradíte veškerý dlužný nájem a platby za energie a ona Vám bez dalších poplatků a úhrad zpřístupní Vaše vyklizené věci, a pokud na Vaši nabídku nepřistoupí, obrátíte se na příslušné orgány.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplacení nájmu, nájemného z důvodu pobytu ve vazbě, vězení - nárok na nájemné a skladné za věci umístěné ve skladu
___
OBCHOD-DANĚ
Daně, zdanění poukázek od sponzora pořadatelem soutěže - zdanění vystavené faktury pořadatelem sponzorovi
Pořadatel - firma s. r. o. pořádá běžecké závody. Od sponzora - firmy s. r. o. dostane pro ohodnocení závodníků poukázky v hodnotě 10.000, 5.000 a 3.000 Kč na zboží, které sponzor vyrábí a prodává. Sponzor poukázky fakturuje pořadateli fakturou hrazenou zápočtem bez DPH. Pořadatel vystavuje fakturu, kterou potřebuje započíst s fakturou vydanou sponzorem.
Faktura vydaná pořadatelem pak má být s DPH nebo bez DPH? Pokud s DPH jak zlikvidovat rozdíl v hodnotě DPH? Je potřeba nějaký doklad o předání poukázek jednotlivým oceněným závodníkům? Děkuji, Alex.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o vzájemné zápočty pohledávek a závazků, tak jde o čistě účetní operaci bez vlivu na DPH (hradí se pouze pohledávky a závazky), o DPH při zápočtech neúčtujeme. Pouze v některých případech může mít zápočet pouze vliv na datum uskutečnění zdanitelného plnění a tím na povinnost přiznat a odvést DPH, jelikož se jedná o "úhradu" závazku/pohledávky. Příslušný interní doklad k zápočtu (faktura) bude vystavena bez DPH.
V případě předání výhry oceněným závodníkům zvláštní doklad nepotřebujete, když můžete dostatečně prokázat, že byla výhra předána, popřípadě nechat vítěze podepsat protokol o předání výhry, je čistě na Vás jaký postup zvolíte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zdanení vzájemných zápočtů pohledávek a závazků mezi subjekty - platí se DPH nebo ne?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Jak zjistit kdo je majitel mostu v havarijním stavu přes řeku vedoucí k domu (jediná příjezdová cesta na pozemek a k domu)
Mám problém a nevím jak ho řešit. Bydlíme v rodinném domě v obci Xxxxxxxxxx. Před domem nám teče potok a souběžně s potokem vede silnice I. třídy číslo XX. Jediná přístupová cesta k domu vede přes most, který vede od silnice k naší brance přes zmiňovaný potok. Most i zídka pod ním i vedle něj je v havarijním stavu a hrozí při větším zatížení zřícením. Most nemáme jako věcné břemeno. Potok patří Povodí Moravy a koryto potoka Lesům ČR (parcela č. 1023/2). Most je tedy na pozemku Lesů ČR. Ani Lesy ČR ani Povodí Moravy ani obec nechce s tím mít nic společného. Majitel mostu je tedy neznámý. Na katastru nám řekli, že o most by se měl starat ten, na čím je to pozemku. Kdo je tedy povinen se o most starat a opravit jej? A kdo by odpovídal za škodu, pokud by se třeba zřítilo auto s uhlím do potoka? Případně jestli poradíte jak situaci řešit a na koho se obrátit? Předem děkuji za odpověď a ochotu. Alexandr
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám následující skutečnosti:
- předmětný most není v katastru nemovitostí samostatně veden, resp. zde není uvedena informace o jeho vlastníkovi,
- předmětný most byl postaven před 1. 1. 2014
(a z těchto předpokladů budu ve své odpovědi vycházet).
Pakliže byl most vybudován před 1. 1. 2014 (tedy před účinností současného občanského zákoníku) je možné, že vlastník tohoto mostu a vlastník pozemku, na kterém je tento most umístěn, jsou odlišné subjekty. V tomto ohledu proto nelze potvrdit informaci, kterou jste obdržel na katastrálním úřadě, neboť vlastníci mostu a pozemku mohou být odlišní.
Pro úspěšné vymáhání provedení zabezpečovacích prací je nutné zjistit, kdo je skutečným vlastníkem předmětného mostu. Tuto informaci se můžete pokusit zjistit buď sám, nebo můžete zkusit toto pátrání svěřit příslušnému úřadu (o tom více níže).
V první řadě Vám doporučuji písemně oslovit Vámi zmiňované subjekty (lesy, povodí a obec) a vyžádat si od nich prohlášení, že předmětný most není jejich vlastnictvím (tzn. že tento most nevedou ve své majetkové evidenci). Pakliže nebudou tyto subjekty ochotny vyhotovit Vám prohlášení, pokuste se od nich získat alespoň odpověď na dotaz, který jim v této souvislosti položíte.
Jelikož vlastníka předmětného mostu není možné zjistit z katastru nemovitostí, doporučuji Vám kontaktovat ještě místně příslušný silniční správní úřad (kterým by měl být odbor dopravy místně příslušného městského úřadu). Jelikož totiž předmětný most představuje napojení Vašeho pozemku na silnici I. třídy, mohl by být silničním správním úřadem evidován jako sjezd/nájezd na tuto silnici, přičemž by tento úřad mohl disponovat informací, kdy a kým byl tento most vybudován.
Pokud by vyšlo najevo, že předmětný most byl vybudován spolu se silnicí I. třídy, bylo by možné uvažovat o tom, zda není vlastníkem tohoto mostu stát. Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích je totiž vlastníkem všech silnic I. třídy právě stát. V této souvislosti proto můžete oslovit i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
https://www.uzsvm.cz/
a dotázat se ho, zda předmětný most eviduje jako státní majetek.
V této souvislosti byste možná mohl nějaké informace o předmětném mostu získat i od společnosti, která ve Vašem kraji zajišťuje správu a údržbu silnic (SÚS).
Pátrání po skutečném vlastníkovi předmětného mostu můžete rovněž přenechat úřadu, a to konkrétně místně příslušnému stavebnímu úřadu, popř. silničnímu správnímu úřadu, pokud by v této věci vystupoval jako tzv. speciální stavební úřad (v první řadě však oslovte stavební úřad).
Dle § 135/2 stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit. Na místně příslušný stavební úřad byste se proto mohl obrátit s podnětem k nařízení provedení nezbytných zabezpečovacích prací vlastníkovi mostu, který se nachází v havarijním stavu. V rámci zahájeného správního řízení by pak stavební úřad musel v první řadě rozhodnout, kdo je ve skutečnosti vlastníkem předmětného mostu.
Pokud by bylo nutné provést nezbytné zabezpečovací práce rychle, mohl by být aplikován § 135/3 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.
Podaří-li se Vám zjistit, kdo je vlastníkem předmětného mostu, budete se moci domáhat provedení nezbytných zabezpečovacích prací i soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k soudu (jedná se však o variantu poměrně nejistou a zdlouhavou, kontaktování stavebního úřadu je variantou vhodnější). Konkrétně dle § 2901 občanského zákoníku platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Pakliže by vlastník předmětného mostu nezajistil jeho opravu (přestože by si byl vědom jeho havarijního stavu), mohl by odpovídat za škodu, která by v této souvislosti vznikla.
Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy (§ 2903/2 občanského zákoníku). Je však nejisté, zda by soud aplikoval toto ustanovení rovněž na Váš případ.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit majitele mostu v havarijním stavu k opravě, rekonstrukci - most vedoucí na soukromý pozemek a k domu
Obecní most přes řeku v havarijním stavu - jak zjisit majitele a jak požádat o opravu, rekonstrukci mostu?
Zabezpečovací práce na mostě v havarijním stavu
Havarijní most ohrožující životy a zdraví osob - jak donutit majitele mostu k opravě, rekonstrukci, zabezpeční proti zřícení mostu?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Výpověď, odstoupení od smlouvy o převodu členských práv bytového družstva pro nevýhodnost - podmínky
Obracím se s probléme, kdy jsem podepsala převedení členských práv k družstevnímu bytu. Chci od smlouvy odstoupit, je nevýhodná pro mne a jednostranná. Dále ve smlouvě nebylo splněno - do 5 dnů budou informovat SBD. Dosud smlouvu neposlali, ve stanovách SBD je, že nabyvytel přijímá i dluhy na bytě. Ve smlouvě je, že je budu platit já. Domnívám se, že tím porušili stanovy. V návaznosti na smlouvu o převodu jsou další 3 smlouvy, o finančním plnění. Zatím jsem peníze nedostala a ani jenechci. družstvo tvrdí, že převod člen. podílu musí přijmout, snaží se mi pomoci. Řeším situaci s právnikem v místě bydliště, kde mi doporučil podat trestní pznámení, protože smlouvy jsou lichevní a v podstatě mne připraví o byt i peníze. Jde mi samozřejmě o čas.
Právník napsal dopis ohledně odstoupení od smlouvy, zatím bez reakce a čekám na vyjádření druhé strany, jsem samozřejmě rozhodnuta podat trestni oznámení. V tuto chvíli mi jde o to, tzv. zmrazit smlouvu---aby byla neplatná. Máme podezření z podvodu a jak jsem zjistila, nejsem sama. V případě, že podám trestní oznámení, smlouva bude platná do doby vyšetření nebo bude tzv. pozastavena? Pokud podám žalobu na okamžité zrušení smlouvy, netuším za jak dlouho v těchto případech je rozhodnuto.
Smlouvu jsem podepsala nevýhodně, je to moje chyba, ale i můj právnik nechápal obsah smlouvy, natož laik. Byla to moje chyba, ale umí to, aby Vás okradli.
Ostatní smlouvy neposílám, žádali jsme o odstoupení od všech smluv na základě smlouvy o převodu čl. práv.
Moc Vás prosím jak mám postupovat nebo jak se může bránit družstvo, jde mi úplně o všechno. Děkuji, Dáša
ODPOVĚĎ:
Jelikož nejsou připojeny další smlouvy, nelze se vyjádřit k tomu, zda je celá transakce lichvou. Smlouva o převodu členských práv, která je připojena, není nijak nestandardní, nevyplývá z ní postup úplaty a částka. Obecně lze uvést, že od smlouvy lze odstoupit pouze v případě, že je to ve smlouvě výslovně ujednáno nebo pokud se v mezidobí od podpisu smluv do odstoupení tak zásadně změnily poměry účastníků, že nelze spravedlivě na plnění ze smlouvy trvat. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo být Vaše odstoupení účinné a pokud na vyřešení případu závisí Vaše existence, nechte se zastoupit advokátem, který bude každý krok pečlivě zvažovat a využije všech zákonných možností ve Váš prospěch.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínky kdy je možné odstoupit od smlouvy o převodu družstevního bytu, nabytí členských práv na byt bytového družstva
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Může menšinový spolumajitel bytu, domu nastěhovat cizí osobu bez souhlasu většinového spolumajitele, spoluvlastníka?
Prosím o právní radu ve věci užívání cizího pozemku. Já s manželem jsme majiteli pět šestin rodinného domku a jednu šestinu vlastní můj bratr. Pozemek na kterém tato nemovitost stojí je ve výlučném vlastnictví mém a mého muže, tudíž přístup do domu je přes náš pozemek. Domek užívá bratr a moje matka. Domek nelze rozdělit. Proto jsme přistoupili ke zrušení spoluvlastnického podílu soudní cestou vyplacením bratra. Bratr s tímto rozdělením nesouhlasí a svým jednáním ztrpčuje matce život. Nyní chce do domku nastěhovat přes náš i matky nesouhlas svoji přítelkyni, ačkoliv vlastní pouze jednu šestinu domu.
Chtěli jsme se zeptat, jestli má právo do domu vodit návštěvy přes náš pozemek, pokud s tím nesouhlasíme? Má právo svoji přítelkyni nastěhovat do domu bez našeho souhlasu a přihlásit ji k trvalému pobytu? Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud nemá bratr k pozemku zřízenu služebnost, pak není oprávněn přes pozemek kohokoliv vodit do domu. Pokud by se domáhal zřízení služebnosti soudně, soud by mu pravděpodobně vyhověl, nicméně pokud již probíhá řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemá cenu se na soud se služebností obracet. Než by bylo nařízeno jednání o zřízení služebnosti, bude spoluvlastnický podíl vypořádán. Nastěhovat cizí osobu do domu a zřídit jí trvalé bydliště bez Vašeho souhlasu bratr také nemůže. Pro tento úkon potřebuje 2/3 souhlas, čehož s ohledem na velikost svého podílu nedosáhne. Pokud by se tam přítelkyně přesto nastěhovala, musíte k soudu podat žalobu na její vyklizení. Na Policii se neobracejte, ta tyto občanskoprávní spory řešit nebude a stejně Vás odkáže na občanskoprávní řešení - čímž je podání žaloby o vyklizení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mohou cizí osoby chodit přes soukromý pozemek vedoucí k domu ve spoluvlastnictví? (menšinový spolumajitel chce nastěhovat osobu blízkou bez souhlasu většinového spoluvlastníka do domu na stojícím na soukromém pozemku)
___
RODINA-SJM
Prodej dědictví - patří peníze do SJM nebo ne?
Mám čerstvě po rozvodu - leden 2018. Nyní začíná boj o SJM. Bývalý manžel lživě tvrdí, že do RD domu investoval 500.000 Kč z dědictví. A tady mě zajímá odpověď na otázku. Bývalý manžel zdědil ještě za trvání manželství pozemky. Ty asi po roce od dědictví prodal. Peníze, i když jsme byli manželé, zmizely nevím, kam. Nyní tvrdí, že je „umořil“ v našem RD (SJM) a chce o tuto část ponížit vyrovnání. Vím, že na dědictví se SJM nevztahuje, ale pokud věc z dědictví prodám, podléhají pak peníze z tohoto již do SJM? A pokud peníze z prodeje „daru“nespadají do SJM, měl by u soudu doložit faktury za práci, materiál apod, které v domě za tyto peníze, jak tvrdí, utratil, pokud chce o tuto částku ponížit SJM? (zmíněných 500 tis) Moc děkuji. Děkuji, Diana.
ODPOVĚĎ:
V daném případě musí bývalý manžel prokázat, že finance skutečně do domu investoval. Nestačí pouze jeho tvrzení nebo prokázání toho, že dědil. Musí prokázat tok peněz.
I peníze získané prodejem věci, která nespadá do SJM, nespadají do SJM, ovšem pouze do okamžiku, kdy se začnou v SJM "rozpouštět." Pokud se začnou míchat s penězi, které do SJM spadají (např. jsou na stejném účtu jako mzda), pak se již nedá prokázat, které peníze součástí SJM byly a které nikoliv. Pokud tedy manžel tok peněz neprokáže (v podstatě by to musel prokázat pouze tím, že by doložil výpisy z účtu, na kterém byly peníze z dědictví a z výpisů by by byly patrné platby - např. zednické práce na domě, koupě materiálu, ...), pak nemá právo na vrácení peněz v rámci vypořádání SJM zpět.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej nemovitosti získané jedním z manželů - patří peníze do SJM, společného jmění manželů nebo ne?
Jak dokázat investici peněz jednoho z manželů do společného bytu, domu, nemovitosti (peníze z dědictví)
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Výpovědní lhůta a dovolená - započítává se dovolená do lhůty nebo ne?
Prosím o informaci, zda se do 2 měsíční výpovědní lhůty zahrnuje i zůstatek dovolené (25 dní). Je to u výpovědi ze strany zaměstnavatele u nemoci z povolání. Anebo výpovědní lhůta nabíhá až po vyčerpání dovolené?
Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
Dovolenou v případě výpovědi můžete čerpat buď v průběhu výpovědní doby (po dohodě se zaměstnavatelem), v opačném případě Vám v souladu s § 222 odst. 2 zákoníku práce musí vyplatit náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení nevybrané dovolené při ukončení pracovního poměru výpovědí podané zaměstnancem
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody podnikateli za vytopení provozovny způsobeným prasknutím vodovodu v jiné místnosti budovy
Mám pronajatou místnost v domě, jejíž vlastníkem je město a provozuji zde drogérii. 6.5.2018 praskla vodovodní hadice k plynovému ohřívači v bytě, který je situovaný nade mnou pronajatým prostorem a který obývá nájemce.
Požádal jsem o náhradu škody (cca 200.000 Kč) vlastníka budovy - město a jejich makléř mi poslal odpověď, která je níže.
Nespadá má škoda do pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti? Mě přece nezajímá, že majitel domu neporušil žádnou právní povinnost - pro mě je důležitější, že mi vznikla škoda, která vznikla poruchou stavební součásti domu, jehož majitelem je město. Zde šlo o nahodilou událost, která se stane i když si majitel plní právní povinnosti.
Přece když se při vichřici uvolní střešní krytina nebo se uvolní sníh a spadne na cizí vozidlo, také majitel domu nic neporušil - pouze část jeho domu způsobila někomu jinému škodu.
Kde je pravda a jak se mohu bránit? Děkuji. Alexej
"Dobrý den,
dne 6.5.2018 došlo k prasknutí přívodní vodovodní hadičky k plynovému ohřívači v budově (bytu č. 8) jejíž vlastníkem je Město. V důsledku této skutečnosti došlo k úniku media a poškození budovy v majetku města a zboží ve vašem vlastniczví. Škoda na budově je řešena samostatně z majetkového pojištění. Škodu na movitém majetku Vaší klientky lze taktéž uplatnit z jejího vlastního živelního pojištění (připojištění vodovodních škod), neboť jednoznačně došlo k poškození tímto rizikem. Vyplacené plnění je možné v případě zjištění a prokázání odpovědnosti třetí osoby následně regresovat.
Jak jsem již uvedl náš klient Město XXXXXX je v tomto případě jednoznačně vlastníkem budovy ve které ke škodě došlo, a proto jsme škodnou událost ihned po jejím zjištění oznámili pojišťovně z pojištění odpovědnosti. V průběhu šetření bylo zjištěno, že náš klient neporušil žádné právní povinnosti, které by mělo za následek vznik škody což je dle platných právních předpisů nutnou podmínkou pro vznik odpovědnosti. V tomto případě Město XXXXXX za škodu vzniklou třetím osobám dle zákona neodpovídá.
Odškodnění paní Kmínkové z titulu pojištění odpovědnosti našeho klienta viz přiložené sdělení pojistitele proto bohužel nemá oporu v zákoně. Sdělení pojistitele je tedy zcela v souladu s již zmíněnými právními předpisy (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb. platný od 1.1.2014), a proto musíte uplatnit škodu z vlastního pojištění.
Podávám Vám tuto zprávu a jsem s pozdravem"
ODPOVĚĎ:
Otázka náhrady škody není dle nového občanského zákoníku tak jednoznačná. Občanský zákoník v § 2895 stanoví, že "Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem". A tento případ není případem stanoveným zvlášť zákonem.
Otázka škody způsobené tím, že došlo k poruše zařízení, kterou nebylo možno jednoduše odhalit, je řešena ust. § 2937, který uvádí, že "Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě." A zde je důležité, zda město provádělo kontroly spotřebičů tak často jak mělo, apod... Pokud žádnou povinnost nezanedbalo, skutečně se odpovědnosti zprostí a je třeba věc řešit přímo z Vaší pojistky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vytopení prodejny způsobené prasklým vodovodem nad obchodem - platí škodu majitel bytu (město) nebo nájemce, nájemník?
Kdo platí škodu způsobenou vytopením vodou (obchod) z nájemního bytu? - majitel bytu nebo nájemník, nájemce bytu
___
RODINA-SJM
Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - nemovitost ve spoluvlastnictví více osob (rodina)
Sestra = B, bydlí na vesnici v domku, který je ve vlastnictví takto: 1/2 domku a s tím souvisejících pozemků je v SJM = A+B a druhá 1/2 je ve vlastnictví manžela sestry = A. Manžel sestry = A, chce celý domek napsat na svoji manželku = B.
Dotaz: Stačí k návrhu na vklad do katastru přiložit darovací smlouvu, kde bude uvedeno že:
a) Dárcem 1 je SJM a obdarovaným touto 1 je osoba B
b) Dárcem 1 je osoba A a obdarovaným je osoba B.
Je to dle mého jednoduché a jasné. Není však nějaký problém v tom, že majetek v SJM se daruje celý spoluvlastníkovi? Není třeba řešit předtím notářsky zúžení SJM = tedy rozdělit tu polovinu domku a pozemku v SJM na oba manžele?
Doplňuji. Tu polovinu domku do SJM získali současní manželé (A+B) řádnou koupí (notářský zápis) od bývalé manželky (= osoba C) osoby A, kde je tzv. předkupní právo ve znění: „Kupující A a B se zavazují, že v případě převodu kupovaných nemovitostí tyto nabídnou nejprve prodávající osobě C. Teprve v případě, že osoba C nebude mít zájem, uvedené nemovitosti, eventuálně podíl na nemovitostech získat do svého vlastnictví, mohou nemovitosti, event. podíl z převáděných nemovitostí nabídnout další osobě. “
Zde v tomto doplňku se domnívám, že též není problém, neboť se nejedná o převod jiné osobě, ale jen manžel manželce. Manželka s trváním předkupního práva samozřejmě souhlasí.
Děkuji Hugo
ODPOVĚĎ:
Pokud jsem pochopila správně, že polovina domu je v SJM sestry a jejího manžela a druhá polovina je pouze ve vlastnictví tohoto manžela, pak lze docílit převodu celého domu na sestru pouze tím způsobem, že polovinu, která je pouze manžela, může tento manžel své manželce darovat a druhá polovina, která je v SJM, musí být vyjmuta ze SJM tzv. zúžením SJM u notáře formou notářského zápisu a v rámci tohoto zúžení napsána pouze na manželku. To, co je v SJM, manžel nemůže manželce jen tak darovat, musí se to vyřešit zúžením, které může sepsat pouze notář. Pokud se daruje manželovi, není třeba předkupní právo realizovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak darovat podíl nemovitosti ve spoluvlastnictví více osob manželovi, manželce (podíl je součástí SJM, společného jmění manželů)
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
Zřízení trvalého pobytu v ČR dítětei, dětem žadatelky o pas ambasádou v zahraničí - poplatek za popelnice, svoz TKO
Od 1995 žiji v s manželem, který je občan Spojených států amerických, v USA. Máme 3 děti a v roce 2009 jsem jim vyřizovala české pasy na ambasádě v Londýně. Mám pocit, že se přitom stalo, že jim dali trvalý pobyt v Brně, i přesto že jsme tam nikdy jako rodina nebydleli a já už taky ne. Na ambasádě jsem jim to říkala a paní mi řekla, že mám do formuláře napsat poslední adresu, kde jsem bydlela. Trvalý pobyt jsem zrušila a moje sestra v ten stejný den zjistila, že mám v Brně poplatek za komunální odpad. Vůbec jsem o tom nevěděla ani, že něco takového existuje. Jak se mohu odvolat? Za komunální odpad platíme v USA a platili jsem za to i v Anglii, kde jsme tam žili od 9/2008 do 8/2014. Děkuji moc, Děkuji, Dobromila.
ODPOVĚĎ:
Poplatky za svoz komunálního odpadu platí mj. osoba, která má v daném městě trvalý pobyt. Pro samotné stanovení poplatku tak není rozhodné, zda se tato osoba skutečně v městě vyskytuje či nikoliv. Úhrada místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem je neekvivalentní platbou, neboť za ni není poskytována žádná přímá protihodnota. Jde o paušální poplatek za provoz celého systému, nikoli o poplatek za odvoz určitého množství vyprodukovaného odpadu.
Nicméně v Brně jsou od poplatku osvobozeny mj. osoby, které mají místo trvalého pobytu na úředních adresách (Husova 3, Husova 5 a Dominikánská 2, od 1.1.2011 i na adrese Hněvkovského 65). Pokud by bylo možné provést přehlášení Vašeho trvalého pobytu zde, budete od placení poplatků osvobozeni.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osvobození od poplatku za popelnice Brno z důvodu trvalého pobytu na úřední adrese - úřední trvalé bydliště dětí získané při tvorbě pasů avšak fakticky v Brně nikdy nebydlících
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Placení výživného po ukončení studia u potomka evidovaného na ÚP, úřadu práce (evidence uchazečů o zaměstnání)
Přítel má dceru, která v červnu 2018 ukončila střední školu, SŠ. Do konce měsíce srpna 2018 má statut studenta, tudíž alimenty do této doby platí. Dál studovat nebude a půjde se v září nejspíše zaevidovat na úřad práce, tedy ÚP ČR - do jeho evidence uchazečů o zaměstnání. Má jeho bývalá žena popř. dcera nárok požadovat "výživné" (či jinou zákonnou finanční podporu) od září? Práce ji byla nabízena, nejeví však zájem. Děkuji za odpověď Dominika
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud se dcera zaeviduje na úřadě práce a během studia nevykonávala výdělečnou činnost, ze které za ni bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a zůstane bez finančních prostředků. V takovém případě by vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči dceři mohla trvat. Jestliže je přítelova dcera již zletilá, mělo by být výživné vypláceno přímo dceři, nikoliv její matce.
Jestliže ale dcera nebude jevit zájem a snahu najít si práci a bude se práci spíše vyhýbat, další poskytování výživného by v takovém případě bylo v rozporu s dobrými mravy. Pokud se Váš přítel bude domnívat, že taková situace nastala a dohoda s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti nebude možná, může podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zrušení výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Syn, dcera, potomek nemá zájem o nabízenou práci - placení výživného, alimentů pokud odmítá nabízené pracovní místo
Potomek odmítá práci, zaměstnání - má přesto nárok na výživné, alimenty po ukončení studia?
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Vyčíslení náhrada škody za psychickou újmu a bolestné - postup, musí vždy vyčíslit znalec?
Přítelkyně byla 5.8.2018 běhat a pokousal ji pes. Vrata byla otevřená, vyběhl německý ovčák a zaútočil na ni. Poté vyběhla paní, psa si odvolala, ale pokousal i ji a znovu se rozběhl na přítelkyni. Už i po zásahu majitele byl pes zavřen. Naštěstí to ještě dopadlo dobře, zakousl se do ňadra a do ruky, kromě škrábanců má hlubokou díru v oblasti bicepsu cca velikosti pětikoruny. Prý se to ještě minimálně dva týdny bude léčit. Jde nám teď o náhradu škody. Co se týče náhrady za lékaře, léky, ušlý zisk, to je do 10.000, ale nedokážeme vyčíslit bolestné a psychickou újmu - teď se bojí každého většího psa, bojí se běhat v okolí bydliště, a bude mít velkou jizvu na ruce. Policie nám dala instrukce, že se to máme pokusit vyřešit s majitelem psa domluvou mezi sebou a pokud by nesouhlasil, tak poté by se to řešilo soudní cestou. Prosím o radu, jak sepsat smlouvu o náhradě škody, co všechno musí být uvedeno a jak by se mělo postupovat. A také co dělat, pokud by na náhradu škody a uhrazení bolestného a škody za psychickou újmu majitel psa nechtěl přistoupit. Děkuji, Alois
ODPOVĚĎ:
Pokud bude věc řešitelná domluvou, pak je třeba sepsat dohodu o narovnání. Tato dohoda by měla obsahovat přesné vymezení smluvních stran, přesný popis situace, popis zranění a částku, na které jste se jako na kompenzaci domluvili. Dále lhůtu, do kdy bude tato částka uhrazena a na jaký účet, případně sankce za prodlení s úhradou. Pokud by vše nasvědčovalo tomu, že dojde k soudnímu řešení, máte právo mimo jiné i na bolestné a ztížení společenského uplatnění. Ztížení společenského uplatnění může dle nového občanského zákoníku zhodnotit pouze znalec z oboru zdravotnictví, bolestné může dle charakteru zranění určit i ošetřující lékař. Pokud byste se ale nevyhnuli soudnímu řešení, nechte si kompletně na bolestné a ztížení společenského uplatnění zpracovat znalecký posudek. Uhradíte za něj cca 5.000,-Kč, ale budete si jisti, že nárok je důvodný a druhá neúspěšná strana ve sporu Vám pak bude nucena všechny náklady řízení nahradit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody za pokousání psem - bolestné, psychická újma, léky, ušlý zisk
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Odpovědnost za uteklého koně - způsobil dopravní nehodu s umrcením osoby, osob
Dnes (10.11.2018) jsem na novinkách četla článek ohledně koně, který vběhl na dálnici a byl sražen autem jehož řidič na místě zemřel. Jelikož jsem také majitelkou koně, ráda bych věděla v jakých případech mohu být potrestána za své zvíře. Koně mám ustájeného ve stáji, vše mám podložené smlouvou a za ustájení platím. Prosila bych o odpověď, kdo bude zodpovědný za škody, které kůň způsobí v následujících případech, případně jakým trestem může být postihnut.
1. V případě, že kůň uteče ošetřovateli při kydání z boxu, při vedení do výběhu případně uteče přímo z výběhu.
2. Koně poraní ošetřovatel, např. ho píchne vidlemi.
3. Pokud pojedu se svým koněm na vyjížďku, kůň se lekne, já upadnu a kůň bude utíkat neznámo kam, dostane se např. na silnici, kde způsobí nějakou nehodu, nebo nedej bože smrt.
Děkuji za odpověď, Dorota
ODPOVĚĎ:
1. Primárně záleží, jak máte nastavenu smlouvu se stájí. Obecně lze ovšem očekávat, že v ní budete míz ustanovení, že provozovatel stáje odpovídá za koně po dobu, po kterou je u něj ustájen. V tom případě odpovídá za škodu provozovatel stáje.
2, Pokud koně zraní ošetřovatel, odpovídá za takové zranění (resp. osoba, se kterou máte uzavřenou smlouvu o ustájení zvířete).
3. Zde by šla odpovědnost za Vámi. K tomu existuje i rozsáhlá soudní judikatura, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 25Cdo 5030/2007: Okolnost, že jezdkyně neměla možnost ovlivnit chování koně, když ji shodil a vymkl se jí z kontroly, neznamená, že splnila vše, co lze v rámci prevenční povinnosti od jezdce či průvodce koně požadovat. Chovatel nebo ten, kdo chce převzít zvíře, byť dočasně do své péče, se má seznámit se vším, co s tím souvisí, a měl by předpokládat, že vlivem konkrétních okolností může zvíře změnit své chování a může být dokonce pro své okolí nebezpečné. Je proto povinen se vždy postarat o to, aby předcházel možnému vzniku škod, jež je zvíře schopno ve svém okolí způsobit, a pokud není na takovou možnou situaci připraven tak, aby ji zvládl, porušuje svou prevenční povinnost už tím, že se pohybuje se zvířetem v místech, kde ke škodě na životě, zdraví a majetku jiných, může dojít. Takovým místem bezesporu je i veřejně přístupné prostranství poblíž městské komunikace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody způsobená koněm - dopravní nehoda se smrtí, usmrcením člověka, osoby, osob
Smrt způsobená koněm (dopravní nehoda) - náhrada škody majitelem koně nebo osobou odpovědnou za koně (majitel stáje ustájeného koně)
Nemožnost odvrácení škody způsobené koněm, majitel koně měl koně ustájeného ve stáji - kdo ručí za škodu?
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Jak se bránit změně pozemku z ostatní plocha na zahrada - může to majitel pozemku odmítnout katastrálnímu úřadu, KÚ ČR?
Na základě probíhající revize katastrálního úřadu (dále jen KÚ) jsem obdržela výzvu v srpnu 2018, že byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem a zápisem na KÚ na nemovitosti v mém vlastnictví. Jedná se o změnu druhu pozemku, současně evidován jako ostatní plocha, který se má na základě této revize změnit na zahradu. Jak se mohu bránit, když s touto změnou nesouhlasím. Druh pozemku je stále v původním stavu od předcházejících vlastníků (stavba a ostatní plocha) a tudíž nerozumím postupu KÚ. Co by jste mi poradili?
KÚ mi dále sdělil, že v případě nevyjádření se z mé strany do 30-ti dnů bude změna provedena z moci úřední. Má KÚ na takový postup právo? a jak se změní hodnota pozemku v případě změny na zahradu? vznikne i omezení jak s pozemkem nakládat? (např. zpevnění plochy, výstavba drobných staveb aj.). V územním plánu je tento pozemek také evidován jako ostatní plocha a ostatní sousedé, tuto změnu řešit nemusí a pozemky mají taktéž jako ostatní plochu. Jak mám v tomto případě postupovat, když se změnou druhu pozemku nesouhlasím. Moc Vám děkuji za brzkou odpověď. Doubravka.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Má katastrální úřad na takový postup právo?
Stručná odpověď na tento dotaz zní: Ano, má.
Jak vyplývá z § 4/1 písm. b) ve spojení s § 3/2 katastrálního zákona, je informace o druhu pozemku jedním z údajů vedených v katastru nemovitostí. Jako takový proto může podléhat revizím, prováděným katastrálními úřady. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že účelem revize je zajištění co největšího souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu (jak vyplývá z § 35 katastrálního zákona). V § 43/4 písm. c) katastrální vyhlášky je pak výslovně uvedeno, že předmětem revize katastru jsou rovněž údaje o druhu pozemku a způsobu jeho využití.
Revize údajů katastru musí být prováděna za součinnosti obcí, popřípadě též orgánů veřejné moci, a za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Zjistí-li katastrální úřad nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění (§ 35/1 katastrálního zákona), o což se ve Vašem případě katastrální úřad zjevně snaží.
2/ Jak se změní hodnota pozemku?
O ceně pozemku rozhoduje především jeho skutečný stav, jeho lokalizace a dále možnosti nakládání s tímto pozemkem, které jsou zakotveny v územním plánu. Údaj o druhu pozemku může sice cenu pozemku do jisté míry také ovlivnit, důležitější by však měl být vždy skutečný stav tohoto pozemku (nikoli pouze záznam v katastru nemovitostí). V této souvislosti nicméně dodávám, že druh pozemku "ostatní plocha" představuje jakousi zbytkovou kategorii, do níž jsou zařazovány pozemky, které neodpovídají žádnému jinému druhu pozemku (například chmelnice, vinice, ovocný sad, zahrada apod.). Má-li se Vámi vlastněná ostatní plocha přeměnit na zahradu, lze předpokládat, že na hodnotu pozemku bude mít tato změna spíše kladný vliv.
3/ Bude nějak omezena dispozice s pozemkem?
Neměla by být. Realizace případných stavebních záměrů na Vašem pozemku bude záviset především na územním plánu (tedy na tom, pro jaké užívání/pro jakou stavební činnost je Váš pozemek v územním plánu předurčen).
Skutečnost, jak je Váš pozemek evidován v územním plánu, není rozhodná. Je nutné si uvědomit, že územní plán reguluje budoucí stavební rozvoj určitého území (vztahuje se tedy do budoucnosti), zatímco katastr nemovitostí zachycuje nynější stav určitého území (přičemž tato evidence by měla co nejvíce odpovídat skutečnosti).
4/ Jak postupovat při nesouhlasu se změnou druhu pozemku?
V první řadě Vám doporučuji zvážit, zda je úvaha katastrálního úřadu opravdu nesprávná, tzn. zda Váš pozemek svým charakterem opravdu neodpovídá zahradě. K tomu Vám poslouží příloha katastrální vyhlášky, která definuje druh pozemku "zahrada" následovně:
"Pozemek,
a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty."
Katastrální zákon vymezuje tyto druhy pozemků: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Druh pozemku "ostatní plocha" je zbytkovou kategorií, do níž jsou zařazovány pouze ty pozemky, jejichž skutečný stav neodpovídá žádnému jinému druhu pozemku. V příloze katastrální vyhlášky je proto druh pozemku "ostatní plocha" definován pouze takto:
"Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků."
Jste-li přesvědčena, že Váš pozemek skutečně nespadá do druhu "zahrada" (jak je definován výše), uposlechněte výzvy katastrálního úřadu a písemně vyjádřete svůj nesouhlas s předestřenou změnou druhu Vašeho pozemku. V tomto vyjádření můžete především poukázat na to, že Vámi vlastněný pozemek neodpovídá definici druhu pozemku "zahrada", jak je tato definice uvedena v příloze katastrální vyhlášky.
Pakliže by Vám katastrální úřad nedal za pravdu a druh Vašeho pozemku skutečně změnil na "zahrada", budete se v této věci moci obrátit na příslušný zeměměřičský a katastrální inspektorát:
https://cuzk.cz/Urady/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty.aspx
V úvahu přichází rovněž podání podnětu k přezkumu postupu katastrálního úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může katastrální úřad změnit povahu pozemku bez souhlasu majitele? (změna z OSTATNÍ PLOCHA na ZAHRADA)
Definice "zahrada" z pohledu katastrálního úřadu a územního plánu
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Maximální sankce za předčasné splacení úvěru u České spořitelny, a. s. - kolik Kč, kolik % maximálně může banka chtít?
V 04/2013 jsme s manželem, koupili rodinný dům RD na hypotéku ve výši 1.800.000 Kč u České spořitelny, a. s. (ručíme samotným baráčkem a bytem v OV). Jedná se o hypotéku s prémií. V 04/2018 jsme podepsali novou fixaci na 5 let (byla nám vyplacena prémie 20.000 Kč). V 09/2018 již baráček budou mít noví majitelé, kteří si ji také berou na hypotéku (ve výši 1.600.000 Kč) u České spořitelny. Z důvodu probíhajících pozemkových úprav v dané lokalitě, se prodej stále prodlužuje. Nicméně jsme požádali ČS o vyčíslení zůstatku k 07/2018. Banka si naúčtovala sankci za předčasné splacení na 66.000 Kč (včetně náhrady nákladů spojených se splacením). Odvoláváme se na nový spotřebitelský zákon, že banka může účtovat pouze 1% (= cca 15.000 Kč) z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru (což nám bylo i před podpisem nové fixace sděleno). ČS žádné ušlé zisky nevzniknou. Jak můžeme v této věci postupovat (finanční arbitr? ). Děkuji, Drahomíra.
ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že smlouvu o hypotečním úvěru jste uzavřeli před 1. 12. 2016 (tedy před účinností zákona o spotřebitelském úvěru) a vzhledem k tomu, že ve Vašem případě již proběhla tzv. první fixace, vztahují se na případné předčasné splacení Vašeho hypotečního úvěru pravidla dle nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru (jak vyplývá z § 167 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru).
Předčasné splacení úvěru, včetně úvěru na bydlení (tedy úvěru hypotečního) je zakotveno v § 117 zákona o spotřebitelském úvěru.
Dle § 117/2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.
Výše účtovaných účelně vynaložených nákladů je limitována v § 117/4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle těchto ustanovení platí, že:
1/ Výše náhrady účelně vynaložených nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.
Ovšem pozor! Toto ustanovení se nevztahuje na spotřebitelské úvěry na bydlení, tedy ani na hypoteční úvěry. I z této výjimky však existuje výjimka, kterou zmiňuji pod bodem 2/ níže.
2/ V případě předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení v souvislosti s prodejem nemovité věci, jejíž nabytí bylo financováno tímto úvěrem, je spotřebitel oprávněn úvěr na bydlení zcela předčasně splatit za podmínky, že doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je delší než 24 měsíců, přičemž věřiteli vzniká právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, která ale nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru, maximálně však částku 50 000 Kč.
Jsou-li ve Vašem případě splněny všechny tyto podmínky:
- předčasné splacení hypotéky souvisí s prodejem nemovité věci,
- nabytí (zde koupě) této nemovité věci bylo financováno spotřebitelským úvěrem na bydlení,
- smlouva o hypotečním úvěru je uzavřena déle než 24 měsíců, je banka oprávněna požadovat po Vás (při předčasném splacení hypotečního úvěru) náhradu účelně vynaložených nákladů, která nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše hypotečního úvěru, maximálně však částku 50.000,- Kč.
3/ Výše náhrady účelně vynaložených nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba (tzv. fixace).
V současné chvíli Vám doporučuji nechat si bankou podrobně vysvětlit skladbu účtovaných účelně vynaložených nákladů, přičemž se dále zaměřte na otázku, zda jsou dle názoru banky splněny všechny tři podmínky (uvedené pod odrážkami), které zapříčiňují limitaci výše účelně vynaložených nákladů.
Nedospějete-li při jednání s bankou ke shodě, můžete se v této věci (s žádostí o konzultaci) obrátit na dozorový orgán, kterým je Česká národní banka:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Spor mezi Vámi a bankou pak může být mimosoudně řešen finančním arbitrem (jak vyplývá z § 20e písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 1/1 písm. c) zákona o finančním arbitrovi) :
http://www.finarbitr.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 229/2002 Sb. , o finančním arbitrovi
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká je nejvyšší možná sankce za předčasné splacení spotřebitelského úvěru u banky - spotřebitelský zákon
Nesouhlas s výší sankce za předčasné splacení úvěru a odvolání k finančnímu arbitrovi nebo České nárobní bance, ČNB
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Vyřazení účastníka výběrového řízení kvůli chybě ve výpočtu ceny zakázky - je to v pořádku?
Chtěl bych Vás poprosit o právní radu jestli mám nějaké možnosti. Šlo o výběrové řízení, kde jsem byl vyšachován a rozhodně mám názor ten, že zadavatel nepostupoval jako řádný hospodář. Ve školách rozhodují 1000 Kč a v tomto případě prohospodařil 30 000 Kč.
O co tedy jde: zúčastnil jsem se vyběrového řízení, předmětem řízení byla dodávka nábytku. V době kdy bylo uveřejněno výběrové řízení jsem ještě nebyl plátce DPH, ale podklady, které jsem vyplňoval byly pro plátce, nebyla jiná vyplnit je jako neplátce. 19.7.2018 mě zadavatel vyzval, abych podle § 6, § 27, a § 31 zákona č. 134/2016Sb. , o zadávání veřejných zakázek objasnil nejasnosti. Ještě v ten stejný den objasnil. Bohužel pro mě nabídka obsahovala i početní chybu, cenový rozdíl nebyl velký asi 2000 Kč.
Díky této početní chybě jsem byl vyřazen, což podle mě bylo účelové. Moje nabídka byla 355 179 Kč bez DPH. Vybraný vítěz nabídl cenu o 385 000, - bez DPH tedy o 29 821, -. Opravdu to byla tak zásadní chyba, aby si mohli dovolit neušetřit tyto peníze a mě připravit o zisk? Děkuji za odpověď Jan
ODPOVĚĎ:
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud zadavatel ovšem zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat zákon.
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna. Jinak je zde důvod pro vyloučení uchazeče. Nicméně oznámení o vyloučení musí být řádně odůvodněno. V odůvodnění by měl zadavatel zejména uvést, dle kterého ustanovení zákona vylučuje účastníka, prokázat vyloučení prostřednictvím konkrétních skutečností. Nedostatečné odůvodnění naopak může být důvodem pro přezkum takového oznámení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Můžete se tedy obrátit na úřad a podat podnět k přezkoumání.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Účelové vyřazení zájemce o zakázku výběrového řízení u státní instituce (škola, výběrové řízení na nábytek)
___
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
Odpovědnost zaměstnance za odcizení, ukradení notebooku z uzamčeného auta, automobilu, vozidla
Jako zaměstnanec jsem obdržel notebook - hodnota přes 50 tisíc. Podepsal jsem protokol o převzetí, ne však o převzetí hmotné odpovědnosti. Notebook mi byl 7/2016 odcizen v zahraničí ze zamčeného automobilu (v dovolené, na notebooku jsem i v době dovolené plnil pracovní povinosti). Vše bylo tehdy nahlášeno místní policii.
Po návratu nahlášeno zaměstnavateli s doložením požadovaných dokumentů. Zaměstnání bylo ukončeno rozvázáním pracovního poměru 02/2017. Přes dva roky se nic nedělo a nyní 8/2018 zaměstnavatel požaduje náhradu části škody za odcizený notebook (cca 16 tis.). Má na to právní nárok?
Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Jarmil
ODPOVĚĎ:
Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Základní podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli jsou:
- musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- musí skutečně dojít ke vzniku škody,
- mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a
- jednání zaměstnance musí být zaviněné.
Pokud jsou tyto podmínky naplněny, odpovědnost za škodu vzniká i bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. Povinnost k náhradě škody, resp. výše náhrady škody je v takovém případě limitována.
¨Zákoník práce neuvádí speciální lhůty pro zánik odpovědnosti. Je proto nutné využít obecné promlčecí lhůty uvedené v občanském zákoníku, která je 3 roky.
Pokud byly naplněny podmínky vzniku odpovědnosti za škodu a od události uplynuly dva roky, může zaměstnavatel nárokovat náhradu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do jaké míry odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou zaměstnavateli za odloženou, odcizenou, ukradenou věc (notebook v zamčeném autě, automobilu, vozidle zaměstnavatele)?
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Prodej vlastnoručně malovaných obrazů invalidním důchodcem - daně, zdanění, živnostenský list, sociální pojištění
Mám invalidní důchod ID 3. stupně (schizofrenie) a jako terapii k léčbě maluji obrazy pro potěchu a léčím si tím i svoji psychickou schránku. Dotazy:
a) Pokud bych prodal během roku některé své obrazy vystavené např. v kavárně či při společné výstavě atelieru pomáhající lidem s psychickými poruchami, musím z takto získaného příjmu (ať je jakýkoliv) něco danit či ne?
b) Musím se někam přihlásit - živnostenský list, sociální pojištění
c) Bude se jednat o příležitostný prodej?
Děkuji za info. Jaromír.
ODPOVĚĎ:
V daném případě bude zásadní, zda Vaše činnost splňuje podmínky pro podnikání, či nikoliv. Obecně platí, že podnikáním se rozumí soustavná samostatná činnost za účelem zisku, kdy dle Vašeho dotazu by mohla Vaše činnost pod podnikání spadat.
Pokud by se jednalo o podnikání, pak musíte příjmy danit a také se přihlásit na správu sociální zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, kdy by Vaše činnost byla s ohledem na invalidní důchod považována za vedlejší podnikatelskou činnost.
Pokud by se nejednalo o podnikání, pak bych se přiklonil k tomu, že se jedná o příležitostný prodej, resp. činnost, kdy příjmy z takové činnosti není nutné danit, pokud jejich souhrn nepřesáhne 30.000,- Kč v kalendářním roce.
Vaší konkrétní situaci doporučuji řešit s účetním, nebo daňovým poradcem, případně je věc možné konzultovat také s příslušným finančním úřadem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Malování obrazů - jde o podnikání a je potřeba živnostenský list
Danění, zdanění prodaného namalovaného obrazu - daní se příjem z prodeje vlastnoručně namalovaného obrazu nebo ne?
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace netěsnácí klimatizace ojetého auta, automobilu - prodávající zamítl reklamaci pro běžné opotřebení, jak se bránit?
Manželka v práci koupila vůz po ukončeném operativním leasingu 8/2018. V době nákupu měl 4 roky, najeto 139.000 km, Škoda Superb. Po koupi a najetí 1.500 km únik chladící kapaliny. Servis zjistil, protéká vodní pumpa a potvrdil interval pro výměnu vodní pumpy a rozvodů na 210.000 km. Reklamováno leasingové společnosti (Leasplan) jako skrytá vada. Požadována úhrada vodní pumpy a práce.
Vůz byl pravidelně servisován, závada neodhalena. My jsme únik také nezjistili. Reklamace zamítnuta s ohledem na stáří vozidla a nájezd kilometrů, podobné netěsnosti přičítají běžnému opotřebení. Vozidlo v době prodeje nevykazovalo žádnou závadu. Při jeho převzetí jsme v předávacím protokolu nic nereklamovali.
Dle kupní smlouvy jsme byli detailně seznámeni s jeho stavem. Daná závada se projevila až po ujetí 1.500 km. Podobné závady se u takto použitých vozidel mohou běžně vyskytnout. Tuto vadu nepovažují za skrytou, jelikož jednoznačně nebyla na vozidle přítomna v době prodeje. Děkuji za Váš názor. S pozdravem Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Pro náležité posouzení by záleželo na tom, zda jste vozidlo zakoupili pro účely podnikání, či nikoliv. Z dotazu, kdy manželka měla koupit vozidlo v práci, předpodkládám, že se jedná o koupi pro podnikatelské účely.
V takovém případě prodávající odpovídá za to, že vozidlo nemá vady v době prodeje. Za vady, které se vyskytnou později, pak prodávající nijak neodpovídá.
Obecně platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Obvyklým účelem se v tomto případě bude rozumět užívání vozidla pro běžný provoz, což by vozidlo v důsledku vady spočívající v poškozené vodní pumpě vyžadující výměnu nesplňovalo, zejm. v případě, kdy je běžně vodní pumpa měněna u vozidel s nájezdem o polovinu větším.
V tomto případě je však také možné, že vada vznikla až po prodeji, neboť se projevila až po ujetí 1.500 km. Pokud byste trvali na reklamaci, doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, ze kterého by však mělo jednoznačně vyplývat, že vada zde existovala již v době prodeje.
Pokud by takový závěr nebyl, pak by šance na úspěch v případném soudním sporu byla malá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Skrytá vada auta, automobilu - netěsnící klimatizace, netěsnící vodní pumpa
___
PODNIKÁNÍ-ŽIVNOSTI
Musí sportovní spolek vystavit účtenku a připojit se do EET, elektronické evidence tržeb?
S přáteli jsme se chtěli učit bojovým uměním. Pozvali jsme mistra, který byl ochoten kurz vést. Každý platíme kurzovné, ale nyní je nás málo a mistrovi se to nevyplatí. Chceme kurz zachovat. Napadlo nás založit spolek kvůli příspěvkům od obce a sponzorů. Dále chceme vybírat peníze za účast veřejnosti na našich trénincích bez mistra, z čehož chceme doplácet naše kurzovné. Jak vést finance? Musíme se někde nahlásit a něco dokládat? Musíme při příjmu peněz na trénincích vystavovat účtenky? Majetek nemáme žádný. Spolek – 15 osob, předpokládaný roční příjem – 5.000 až 10.000 Kč. Děkuji, Jeroným.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné založit spolek, tzn. nejméně osoby se musí shodnout na znění stanov, které musí obsahovat alespoň název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat a určení statutárního orgánu.
Pokud jde o vedení financí, pak můžete vést tzv. jednoduché účetnictví za splnění zákonných podmínek, které ve Vašem případě budou splněny. Mezi tyto podmínky patří, že spolek není plátcem daně z přidané hodnoty, jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč a hodnota jeho majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč.
Pokud jde o přijímání peněz na trénincích, pak byste měli vystavit příjmový doklad.
Pokud jde o účtenky "EET", pak ve Vašem případě nebudete povinni účtenky vystavovat.
Od EET je osvobozena drobná vedlejší podnikatelská činnost, za kterou se u spolku považuje limit tržeb 300.000,- Kč ročně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak vést finance sportovního spolku - povinnost vystavit účtenku, zdanit příjem a nahlásit se úřadům
___
OBČAN-BYDLENÍ
Kdo platí likvidaci štěnic v domě - majitel bytu se zdrojem štěnic nebo všichni majitelé bytů v domě SVJ?
Můj dlouhodobý nájemník v mém bytě objevil výskyt štěnic, tuto skutečnost ohlásil předsedovi představenstva SVJ a ten neprodlené objednal odbornou firmu na provedení série postřiků a zaplatil přijaté faktury z fondu oprav. Plénum na schůzi SVJ odhlasovalo úmysl veškeré náklady požadovat po mně, neboť je přesvědčeno, že zavlečení škůdce způsobily„problematické“ návštěvy u mého, dnes (09.11.2018) již bývalého nájemníka a já prý „logicky zodpovídám za svůj byt“.
Společenství tedy rozhodlo (po poradě s advokátem) o zaslání výzvy na moji adresu (dosud jsem nepřevzal) s požadavkem proplacení všech výdajů, tzn. za likvidaci v mém bytě, deratizátorem označeném jako dlouhodobý masivní zdroj zamoření + preventivní ošetření všech okolních jednotek v domě. Měl bych se obávat, že lze proti mně uplatnit s úspěchem nějakou žalobu? Jak se bránit, prosím? Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
Pokud se objevily štěnice ve Vašem bytě a Váš byt je zdrojem zamoření bytového domu SVJ štěnicemi, měl se nájemce především obrátit přímo na Vás, abyste situaci řešil. Pokud vše ale řešil přímo předseda SVJ a vše bylo hrazeno z fondu oprav, mohli by po Vás náklady úspěšně požadovat pouze v případě, že by bylo jednoznačně prokázáno, že se štěnice skutečně šířily z Vašeho bytu. A to se jim dle mého názoru prokázat nepodaří.
Vám bych doporučila na obranu použít argumentaci, že není prokázáno, že zdroj štěnic byl ve Vašem bytě. V takovém případě Vás tedy nikdo, ani soud, nemůže donutit náklady platit. A i kdyby bylo prokázáno, že se štěnice z Vašeho bytu šířily, stejně to opět neprokazuje, že jste něco zanedbal, a že jste Vy nebo Váš nájemce štěnice do domu zavlekl. Mohl je tam zavléct kdokoliv jiný, ony se jen usadily u Vás. Takže osobně mám za to, že soudní vymáhání ze strany SVJ nemá žádnou šanci na úspěch.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat kdo zavlekl štěnice do bytu bytového domu SVJ
Zaplacení likvidace štěnic z fondu SVJ - je možné požadovat náhradu škody od majitele bytu
__
RODINA-SOCIÁNÍ
Nezastižení žadatele o příspěvek živobytí doma - vliv na zamítnutí žádosti o příspěvek
Od ČSSZ pobírám příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení. Může mi sociální odbor vzít příspěvek na živobytí v případě, kdy udělá namátkovou kontrolu v místě mého bydliště a já nejsem doma? Děkuji, Margita.
ODPOVĚĎ:
Příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí Vám nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), ale Úřad práce České republiky. Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Při poskytování těchto dávek jsou testovány příjmy žadatele, ale není prováděno sociální šetření v jeho domácnosti, zjišťován jeho majetek apod. Skutečnost, že Vás pracovníci úřadu práce nezastihli doma, tedy nebude mít na výplatu příspěvku na bydlení žádný vliv.
Příspěvek na živobytí je dávkou pomoci v hmotné nouzi a u těchto dávek bývá prováděno sociální šetření za účelem zjištění celkové sociální a majetkové situace žadatele. Podle § 63 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi (úřadů práce) na základě souhlasu žadatele o dávku oprávněni vstupovat do obydlí s cílem provádět sociální šetření. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným úřadem práce jako doložkou služebního průkazu. Pokud žadatel o dávku nedá souhlas se vstupem do obydlí a znemožní provedení sociálního šetření, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.
Pokud Vás zaměstnanci úřadu práce nezastihli doma, je možné, že Vás o příští návštěvě předem vyrozumí – napíší Vám, kterého dne a v jakém časovém rozmezí se na sociální šetření dostaví. Samotná skutečnost, že Vás nezastihli doma, není důvodem pro odebrání dávky. Aby Vám úřad práce mohl dávku odejmout, muselo by jít z Vaší strany o záměrné, účelové jednání – musela byste zmařit provedení sociálního šetření například tím, že byste zaměstnance odmítla pustit do bytu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může žadatel o pomoc v hmotné nouzi nepustit zaměstnance orgánu pomoci v hmotné nouzi (úřadů práce) do bydliště, obydlí aniž by ztratil šanci získat příspěvek na živobytí?
Musí žadatel o dávku hmotné nouze (příspěvek na živobyti) vpustit pracovníka Úřadu práce do svého bytu?
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Stavění na nestavebním pozemku - koho požádat o výjimku z územního plánu?
Mám dotaz ohledně územního plánu v Hradci Králové. V současné chvíli je v jednání návrh nového územního plánu města, který už se zpracovává 15-20 let. Do roku 2020 končila platnost platného územního plánu města, takže v domění, že územní plán ÚP už by mohl být co nevidět vyřešen, jsme zakoupili pozemek. Pozemek v platném územním plánu ÚP není určený pro stavbu domu (je vedený jako plocha zeleně), ale v novém návrhu územního plánu ÚP je určený k zástavbě pro rodinný dům (plochy pro bydlení).
S novelou stavebního zákona od roku 2018 se i prodloužila platnost platného ÚP o dva roky. Chtěli jsme zahájit stavbu v roce 2020, kdy měl být již schválen nový návrh ÚP, ale to se možná ani nestane. Je možné požádat odbor (nebo-li teď už úřad) pro územní plánování a rozvoje o nějakou výjimku, že bychom mohli po roce 2020 stavět na ploše určené pro bydlení v návrhu ÚP? Navržená plocha pro bydlení zůstane, jen je ve hvězdách, kdy se nový návrh ÚP schválí a vzejde v platnost. Ptala jsem se na tuto věc stavebního úřadu i úřadu ÚP v dotčeném městě, ale nebyli mi schopni odpovědět. Děkuji, s pozdravem Mariana.
ODPOVĚĎ:
Není-li Vámi vlastněný pozemek v aktuálně platném územním plánu určen k zástavbě, nezbývá Vám, než požádat o změnu aktuálně platného územního plánu (tedy změnu v tom smyslu, že Vámi vlastněný pozemek bude určen k výstavbě).
Pořizování změn územního plánu je upraveno v § 44 - § 46 stavebního zákona. K této problematice stručně zde:
https://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo& id=185& IDtema=22
(a to v odpovědi na dotaz č. 02)
a podrobněji zde:
http://www.aurumroom.cz/zmena-uzemniho-planu-na-navrh-obcana-obce-nebo-vlastnika-nemovitosti
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat příslušné pracoviště Magistrátu města Hradec Králové a konzultovat zde podmínky pro podání návrhu na změnu aktuálního územního plánu, resp. žádosti o změnu aktuálně platného územního plánu (předpokládám, že pro tyto účely bude příslušné pracoviště disponovat i potřebným formulářem). Vzhledem k tomu, že změna územního plánu, kterou budete navrhovat, bude velmi jednoduchá, mohl by být Váš návrh projednán rychle a bez vzniku větších nákladů. Je nicméně nutné si uvědomit, že právní nárok na změnu územního plánu nemáte, tzn. že vše bude záviset na posouzení městem (jako pořizovatelem územního plánu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žádost na odbor pro územní plánování a rozvoje o výjimku o výjimku a možnost stavby na nestavebním pozemku
Jak a koho požádat o stavění na nestavebním pozmeku dle územního plánu
___
RŮZNÉ-STAVBY
Co když soused nesouhlasí se vstupem na svůj pozemek a střechu kvůli opravě domu souseda?
Sousedé mi napadli v září 2012 Stavební povolení (SP) Přezkumným řízením, které bylo zrušeno a stavební povolení SP zůstalo platné (květen 2018). Nechtějí dovolit vstup na jejich střechu a vlastně provést oplechování, i když bych postupovala dle stavebního povolení SP.
V průvodní zprávě projektu zní: "Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Předmětnými stavebními úpravami domu dojde k zásahu do sousední stavby - bude nutné provést zajištění stability krovu sousedního objektu č. p. 2668 kotvením hambálků. Dále bude potřeba zajistit přístup na střechu objektu č. p. 2666 z důvodů provedení vnější štítové stěny a zateplení vč. oplechování nástavby objektu č. p. 2665."
Obávám se, že na mě zavolají policii při vstupu na jejich střechu a podají civilní žalobu (avizovali přes právníka). Nevím, jak dokončit stavbu dle zákona bez problémů. Tento dotaz jsem již vložila 22.9.2018 s Vaší odpovědí použití § 141 stavebního zákona. Ten jsem chtěla použít, ale zase by tam vznikl prostor pro sousedy (odvolání, atd.), že nesouhlasí s dokončením stěny, protože nedali písemný souhlas.
ODPOVĚĎ:
Platná právní úprava nabízí ke zpřístupnění sousedního pozemku, resp. stavby na takovém pozemku, dva právní předpisy, a to občanský zákoník a stavební zákon.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Z dotazu usuzuji, že dohoda s Vašimi sousedy není myslitelná. Z tohoto důvodu je možné, abyste se na své sousedy obrátila s písemnou žádostí o zpřístupnění jejich pozemku a stavby na něm, ve které uvedete, a/ za jakým účelem potřebujete zpřístupnění realizovat, b/ na základě jakého titulu (tedy stavební povolení), c/ jak dlouho bude zpřístupnění přibližně trvat (resp. kdy přibližně začne a skončí, d/ jaké práce budou na sousední stavbě prováděny a e/ jakou přiměřenou náhradu za zpřístupnění sousedního pozemku a stavby na něm nabízíte. Mine-li se tato Vaše výzva účinkem, tzn. nebudou-li Vaši sousedé přístupni dohodě, budete oprávněna se v této věci obrátit s žalobou na soud a domáhat se toho, aby byla povinnost zpřístupnit sousední pozemek a stavbu na něm Vašim sousedům uložena soudem.
Pakliže Vám soud v této věci vyhoví, bude samozřejmě možné, aby se Vaši sousedé proti rozsudku odvolali (tzn. že soudní řízení se může protáhnout).
Druhou možností je aplikace § 141 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Ten, v jehož prospěch byla povinnost zpřístupnit pozemek či stavbu na něm uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nemáte-li proto zájem o zahajování soudního řízení, můžete zahájit správní řízení před místně příslušným stavebním úřadem (mohlo by se jednat o rychlejší a méně nákladnou variantu). Je nicméně pravdou, že rozhodne-li stavební úřad ve Váš prospěch, budou Vaši sousedé opět oprávněni se proti jeho rozhodnutí odvolat, případně v budoucnu podat proti rozhodnutí odvolacího orgánu rovněž správní žalobu (i v tomto případě se tedy může řízení poněkud protáhnout).
Situaci, kdy se Vaši sousedé proti tomu či onomu rozhodnutí odvolají, se tudíž prakticky nelze vyhnout (právo podat odvolání je ostatně jedním ze základních procesních oprávnění, které nelze Vašim sousedům upřít).
Získáte-li pro Vás příznivé rozhodnutí (ať již rozsudek soudu či rozhodnutí stavebního úřadu), které nabude právní moci, stane se takové rozhodnutí exekučním titulem. To znamená, že pakliže by se Vaši sousedé zpřístupnění pozemku a stavby na něm nadále protivili, bylo by možné splnění jejich povinnosti vymáhat exekuční cestou (a to především ukládáním donucovacích pokut).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused zakázal vstup na svou střechu potřebnou pro stavební úpravy na sousedově domě (provedení vnější štítové stěny a zateplení vč. oplechování nástavby objektu) - jak se bránit?
Jak donutit souseda aby povolil vstup na svůj pozemek a střechu kvůli opravě domu schválené stavebním povolením?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Jak dluoho by se měla archivovat nájemní, podnájemní smlouva než ji vyhodím?
Mám jeden krátký dotaz: Je mi k něčemu užitečné uchovávat podnájemní smlouvy s bývalými podnájemníky? Nestačilo by uchovat jen Dohody o ukončení podnájmu bytu? (je tam i odstavec o vzájemné bezdlužnosti). A v případě, že je dobré smlouvy uchovávat, stačilo by to elektronickou formou? (nafotit/naskenovat a uložit na flash disk? ) Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji nájemní smlouvy a související dokumenty uchovávat v originálním znění minimálně po dobu tří let od podání daňového přiznání, v němž jsou zahrnuty příjmy z podnájmu (zákon o daních z příjmu považuje nájem i podnájem za totéž). Pro úplnost doplňuji, že v případě odvodu DPH je pak nutno doklady uchovávat deset let.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Archivace podnájemní smlouvy pronajímatelem - stačí elektronická podoba? Má to vůbec význam?
___
OBCHOD-DANĚ
Darování pozemku rodičmi synovi, dceři, potomkovi, potomkům - daně, zdanění
Jsme důchodci. Směnnou smlouvou jsme získali dva pozemky a "jinou stavbu" bez č. p. stojící na jednom z nich. Vše chceme převést darovací smlouvou na dceru. Musíme zaplatit daň z příjmu (a kolik) pokud převod uskutečníme dřív než za 5 let po nabytí? Děkuji Jáchym.
ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitosti darujete svojí dceři, nemusíte platit daň z příjmů, nejedná se o prodej, ani vy sami neobdržíte příjem. Dále u vaší dcery je příjem v podobě daru osvobozený od daně na základě §10 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona o daních z příjmů, jedná se o dar od osoby blízké v linii přímé.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daň z příjmu při darování pozemku synovi, dceři, potomkovi, dětem
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Obnovení placení výživného po několika letech práce - může to potomek chtít, požadovat?
Chtěl bych se informovat na mé povinnosti a nároky/práva zletilého dítěte (22 let) spojené s placením výživného. Dcera se 2015, po ukončení střední školy, osamostatnila. Pořídila si byt, kde sdílí druhým rokem společnou domácnost s přítelem. Přenechal jsem jí auto. Byt je kompletně vybaven. Celou dobu pracovala na hlavní pracovní poměr. Nyní skončila a aby získala status studenta pracuje jen na dohodu. Zahájila studium na vysoké škole a chce po mne výživné. Po ukončení její střední školy, osamostatnění se a nástupu do zaměstnání se mi finanční prostředky uvolnily (vyživovací povinnost již na dceru měl). S možností opětovného výživného jsem již nepočítal, vložil jsem prostředky jinam - do půjček na nutnou rekonstrukci domu.
S dcerou jsem situaci rozebíral. Jejich společná životní úroveň s partnerem je v podstatě lepší než má. Peníze po mne samozřejmě vyžaduje. Dohodl jsem se s ní zatím na nižší částku, než původně chtěla. Na co má dcera, dle mne velice dobře zaopatřena, v tomto případě právo a jaké u mne vznikají povinnosti? Děkuji, František.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže Vaše dcera po ukončení střední školy několik let pracovala na hlavní pracovní poměr, prokázala tím, že je schopná se sama živit. I když je nyní nezaměstnaná a opět začala studovat, nemusí to být automaticky důvod pro obnovení Vaší vyživovací povinnosti vůči dceři. Pokud byla dcera několik let zaměstnaná, bude mít nárok například na podporu v nezaměstnanosti – tu může pobírat i jako studentka, ale nemůže si při pobírání podpory přivydělat. Dále může požádat o sociální dávky – například příspěvek na bydlení. Jestliže Vaše finanční situace neumožňuje hradit dceři výživné a dohoda s dcerou není možná, domnívám se, že výživné hradit nemusíte. Pokud s tím dcera nebude souhlasit, bude se muset obrátit na soud se žádostí o určení výživného a prokázat, že opravdu není schopná se živit sama.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Potomek několik let pracoval, nyní znovu studuje a chce výživné - má na to nárok?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Nevratná kauce nájmu - může si pronajímatel nechat kauci?
Chtěl bych se zeptat v prvé řadě na regulované nájemné a to v souvislosti, že bydlím v bytě společnosti PROMABYT, a. s. která během tří let každý rok zvedla výši nájemného odkazující se na nájemní smlouvu, ve které je uvedeno že "Nájemné je určeno podle vyhlášky MF č. 176/1993 Sb. včetně dalších jejich úprav.
2018 ale navýšení najmu činí víc jak deset procent. Navíc, pokud žádáte o nájemní byt skládá se vratná kauce. Tato společnost požaduje nevratnou kauci, ze které rekonstruuje další nájemní byty. Nikde jsem s tím ještě nesetkal a jelikož zde bydlím již třicet let (1988-2018), mám pocit že tato společnost si dělá s námi nájemníky co chce, byť i protiprávně.
Není se čemu divit když majitelem je ing. Zemek, Železárny Veselí nad Moravou. Prosím o posouzení celého problému po právní stránce. Děkuji s pozdravem Jakub
ODPOVĚĎ:
V současné době lze regulovaný nájem navýšit až na nájem, který je v dané lokalitě pro obdobné nemovitosti obvyklý. Nevratná kauce je ale rozhodně problém a z mého pohledu je to pokus o bezdůvodné obohacení a není to rozhodně v pořádku ji požadovat.
Doporučila bych Vám obrátit se na sdružení nájemníků - www.son.cz, na jejich stránkách jsou i odkazy na poradny dle lokality a můžete s nimi problém probrat komplexněji a v případě nějakého soudního sporu požádat i o zprostředkování zastoupení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zvýšení regulovaného nájmu, nájemného - o kolik procent, pravidla zvyšování regulovaného nájmu, nájemného
___
OBČAN-BYDLENÍ
Vyhoření bytu vinou nájemníka - vliv na nájemní smlouvu
Pokud pronajatý panelákový byt vyhoří vinou nájemce a stane se tak neobyvatelný až do doby dokončení rekonstrukce bytu po požáru, má pronajímatel bytu právo nebo povinnost nájemní smlouvu ze své strany po požáru ukončit, a to bez výpovědní lhůty? V daném případě je profesionální rekonstrukce vyhořelého bytu proveditelná, byť značně finančně nákladná a rozhodně ji nelze prakticky provést a dokončit v řádu dní po požáru. Nevím totiž, jak si vykládat § 2226 v NOZ: „ (1) Zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. “ Jedná se o „zánik bytu“, pokud byt vyhoří a stane se tak minimálně na několik týdnů neobyvatelný a bezprostředně po požáru ho jako funkční byt klasifikovat nelze? Má pronajímatel po takovémto zničení svého vlastního bytu zákonné povinnosti vůči nájemci, např. musí mu zajistit náhradní ubytování anebo má pronajímatel dokonce ze zákona povinnost pronajmout byt po pozdější kompletní rekonstrukci stejnému nájemci a za nájemné v původní výši? Má nájemce po zničení bytu nějaké zákonné povinnosti vůči pronajímateli, kterému zničil byt?
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník již neupravuje povinnost zajistit v případě skončení nájmu nájemci náhradní ubytování, proto bytovou náhradu nemusíte hledat.
Vzhledem k tomu, že byt nyní nelze užívat k účelu bydlení, lze předmět nájmu považovat za zaniklý a tím tedy nájemní vztah za ukončený. (Pokud by nájemce s ukončením nájmu nesouhlasil, doporučuji Vám v takovém případě dát nájemci výpověď bez výpovědní doby dle ustanovení § 2291, neboť nájemce způsobením požáru a zničením bytu porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem a způsobil Vám závažné škody).
Pokud je prokazatelné, že požár vznikl vinou nájemníka, pak nájemník odpovídá dle obecného ustanovení týkajícího se porušení smluvní povinnosti, tj. dle ust. 2913 obč. zákoníku (příp. dle § 2910 – porušení zákona), a můžete po něm požadovat náhradu vzniklé škody.
Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 2227
Stane-li se věc nepoužitelnou k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.
§ 2232
Porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.
2291 okamžité vypovězení pro porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
§ 2913
Porušení smluvní povinnosti
(1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
(2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zánik nájemní smlouvy kvůli vyhoření nájemnního bytu
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spolumajitel odmítá vydat klíče spoluvlastníkovi - jak se bránit?
Chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat v případě, že mi otec brání ve vstupu na pozemek. Již skoro 20 let let nemohu vstoupit do domu ani na pozemek, kde jsem zdědila vlastnický podíl po matce. S otcem jsem se pokoušela již několikrát domluvit ať mi vydá klíče, ale on nechce. Dále bez mého souhlasu uřezal ovocné a okrasné stromy a vykopal květiny ze zahrady. Uvnitř domu dělal bez mého souhlasu stavební úpravy. Ráda bych věděla, kde se mohu domáhat svých práv a mám také právo na odškodnění, že nemohu řádně užívat svůj vlastnický podíl? Mohla bych se nastěhovat, když vlastním 1/3 podílu na domě? Děkuji Marika.
ODPOVĚĎ:
Pokud je Vám znemožněno užívat svůj spoluvlastnický podíl, musíte se obrátit na soud. Jedna varianta by byla svůj podíl - po realizaci předkupního práva - prodat a pokud prodat nechcete, nezbývá, než k soudu podat žalobu, kterou se budete domáhat vstupu do nemovitosti. Nastěhovat se do nemovitosti můžete, jste spoluvlastníkem, byť menšinovým. Odškodnění sice žádat můžete, nicméně náhradu škody je třeba přesně vyčíslit a zdůvodnit, což v těchto případech bývá velmi složité.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může spoluvlastník dělat úpravy bez vědomí a bez souhlasu spolumajitele?
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Co ovlivňuje výživné, alimentů, výši výživného - svatba, přívýdělky, brigády, vyšší výdaje na dítě, děti
Pobírám výživné na dceru, výpočet byl stanoven před 2013. Nyní studuje druhým rokem na střední škole. Výdaje se postupně zvyšují. Otec platí stanovené výživné, na ničem jiném se nespolupodílí. Začala jsem to řešit přivyděláním si na různých brigádách. Uvažuji o podání návrhu na zvýšení výživného na dítě. Mám ale obavu z tohoto:
1) Letos (2018) jsem se vdala – bude mi to nevýhodou? Společné dítě s druhým manželem nemáme.
2) Já i otec nezl. dítěte (bývalý manžel) kromě svého zaměstnání vítáme různé přivýdělky - brigády. Rozdíl je však v tom, že jeho čas strávený takto je odměněn penězi „na ruku“, kdežto já to mám součástí mzdy u zaměstnavatele – přesčas o víkendech. Bere se to jako zdroj mého „normálního“ příjmu? Přihlíží soud, že se snažím si jakkoliv vypomoci nebo je to pro mne nevýhoda?
3) V podstatě by mi stačilo ponechat stanovené výživné před 5 lety stejné, ale jen k původnímu rozsudku nyní přidat podílení se na vyšších výdajích spojených např. se školou, školními zahraničními zájezdy, aktivním sportem apod. Děkuji, Marina.
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše otázky:
1. Váš manžel sice nemá vyživovací povinnost k Vaší dceři, ale má vyživovací povinnost vůči Vám jako manželce. Soud bude při určování výše výživného přihlížet i k výši jeho příjmu, protože životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a příjem Vašeho manžela rozhodně zvyšuje životní úroveň Vaší rodiny.
2. Je samozřejmě dobře, že se snažíte o zvýšení svého příjmu a tím o zvýšení životní úrovně Vaší rodiny. V řízení o určení výživného je zapotřebí, aby oba rodiče doložili soudu veškeré své příjmy. Pokud dceřin otec bere část peněz „na ruku“ a Vy se domníváte, že tyto příjmy soudu nepřiznává, můžete na to soud samozřejmě upozornit.
3. Dceřin otec není povinen platit žádné další výdaje a přispívat na dceřiny aktivity nad rámec soudem stanoveného výživného. Náklady na dceřiny volnočasové aktivity je tedy zapotřebí zahrnout do výše požadovaného výživného. Pokud se domníváte, že náklady na dceřinu výchovu a výživu od posledního určení výživného vzrostly a současná výše výživného, které dceřin otec platí, není dostatečná, můžete podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zvýšení výživného. Soud vezme v úvahu Vaše příjmy příjmy Vašeho manžela a dceřina otce a na základě posouzení všech skutečností Vašemu návrhu buď vyhoví, nebo jej zamítne.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co má vliv na výši výživného placenou otcem dítěte, dětí
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Hluk od kohouta, kohoutů souseda - jak se bránit kokrhání a rušení klidu
Bydlíme v rodinném domě v okrajové části města. Naši sousedi si pořídili dalšího kohouta, přestože jsem je moc prosila o shovívavost vzhledem k mým zdravotním problémům. Celý život se léčím s migrénami (se zvracením), zásadní je pro mě pravidelný spánek a také bez možnosti se vyspat se nemám jak migrény zbavit. Celou noc máme zavřená plastová okna. Zkoušela jsem spát i v místnosti do ulice, i tam je to slyšet.
Kohouta nechávají přes den chodit po celém dvoře až k terase, je tedy jen několik metrů od našeho okna do ložnice, mezi našimi pozemky je pouze drátěný plot. Kohouta nezavírají asi ani v noci, kokrhání je stejně hlasité. Ještě prosím o informaci, jakou mám ohlašovací popř. jinou povinnost vzhledem k úřadům a sousedům, jestliže si chci postavit betonový plot (2 m vysoký) tam, kde je nyní plot drátěný, abychom měli alespoň trochu soukromí. Moc děkuji za odpověď. Markéta.
ODPOVĚĎ:
Plot do výšky 2 metrů není nutné ohlašovat stavebnímu úřadu, není tedy ani potřeba souhlasu sousedů.
Hluk drůbeže od sousedů je možné řešit prostřednictvím obecního úřadu či policie, neboť se může jednat i o přestupek proti veřejnému pořádku nebo proti občanskému soužití.
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta, neboť bude nutno prokázat, že jde o překročení míry přiměřené v místních poměrech.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rušení klidu kohoutem, hodouty souseda - jak zakázat sousedovi chov, chování kohouta, kohoutů
__
SPRÁVNÍ-OBCE
Jak požádat o pokácení vysokého stínícího stromu na obecním pozemku - strom způsobuje plesnivění a praskání fasády
Vlastním rodinný dům v jedné obci, kde i žiji a bydlím. Před domem mám ovšem dvě lípy, které mě v poslední době již začínají velmi štvát. Nejen, že pokud spadnou, tak mi zboří půlku domu, ale kvůli lípám, které mi stíní na můj dům mi fasáda praská a plesniví a tím jsou mé finance vložené do domu úplně k ničemu. Když jsem zašel na obec je s tímto seznámit a požádat je o pokácení, bylo mi řečeno, že to nejde, že je lípa národní strom. Co můžu v této situaci dělat?
Děkuji, Ivo
ODPOVĚĎ:
Byť to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, předpokládám, že ony dvě lípy stojí na obecním pozemku (tedy nikoli na pozemku Vašem), jedná se tedy o obecní zeleň. Z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet.
Je patrně zbytečné uvádět, že argument obce o nedotknutelnosti lípy z důvodu její státní symboliky, je zcela lichý. Lípy se v tomto ohledu netěší vyššímu stupni ochrany, než je tomu u jiných dřevin.
V první řadě Vám doporučuji pokusit se věc řešit veřejnoprávní cestou. Vzhledem k tomu, že obec (jako vlastník předmětných lip a zároveň orgán ochrany přírody) se k Vaší žádosti postavila zamítavě, doporučuji Vám kontaktovat v této souvislosti místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (tedy městský úřad, a to jeho oddělení/odbor, do jehož působností náleží ochrana životního prostředí). S tímto úřadem konzultujte podmínky, za jejichž splnění by bylo možné získat rozhodnutí o pokácení předmětných stromů.
Pakliže nebudete u městského úřadu úspěšný, nabízí se ještě soukromoprávní cesta. Vzhledem k tomu, že Váš pozemek, resp. Váš dům, sousedí s obecním pozemkem, z něhož vyrůstají předmětné lípy, je v tomto případě možné aplikovat ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují sousedské vztahy, a to v souvislosti s dřevinami.
Konkrétně dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
K tomu, abyste se mohl úspěšně domáhat odstranění předmětných lip, je tedy zapotřebí, aby na Vaší straně existoval „rozumný důvod“. Tímto důvodem může být toliko důvod objektivně rozumný, tzn. že požadavek na pokácení stromů není možné opírat o důvody ryze subjektivní či iracionální.
V dotazu zmiňujete, že pakliže některá z lip spadne, významně poškodí Váš dům. Tento důvod není dle mého názoru možné považovat za objektivně rozumný, neboť se neopírá o žádnou objektivní skutečnost (resp. to alespoň z Vašeho dotazu nevyplývá). Pokud by byla některá z předmětných lip například poškozená, prohnilá, nakloněná, s narušeným kořenovým systémem apod. , dalo by se uvažovat o objektivní rozumnosti požadavku na její pokácení. Ničím nepodložená obava z pádu stromu však (bez dalšího) nemůže postačovat k oprávněnosti požadavku na jeho pokácení.
Roli pak samozřejmě hraje rovněž odstupová vzdálenost předmětných lip od Vašeho pozemku.
Ve svém dotazu dále uvádíte, že předmětné lípy stíní Vašemu pozemku a způsobují vlhnutí a plesnivění Vašeho domu. Je-li možné tento důvod objektivně prokázat (tzn. je-li vlhnutí a plesnivění Vašeho domu skutečně zapříčiněno stínem vrhaným předmětnými lipami), mohlo by se jednat o důvod objektivně rozumný (jak požaduje občanský zákoník). V tomto ohledu by bylo dále nutné posoudit přiměřenost Vašeho požadavku, tzn. převáží-li zájem na zlepšení stavu Vašeho domu zájem na zachování předmětných lip, resp. zvážit, zda by bylo možné dosáhnout cíle i méně závažným zásahem (například ořezem některých větví, speciálním ošetřením Vašeho domu apod.).
V této souvislosti je použitelný rovněž § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník (zde obec) povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Je samozřejmě otázkou, zda ve Vašem případě představuje stínění (které přichází v úvahu pouze v té části roku, kdy jsou předmětné lípy olistěné) zásah natolik závažný, že svou intenzitou přesahuje místní poměry a zároveň Vás podstatně omezuje ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
Na obec se proto můžete obrátit jako její soused a s poukazem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku požadovat úpravu či odstranění předmětných lip.
Nedojde-li mezi Vámi a obcí v této souvislosti k dohodě, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit obec aby pokácela strom na obecním pozemku - stíní, vede k plesnivění a praskání fasády
___
RODINA-SJM
Vliv předmanželské smlouvy na majetek při rozvodu manželství
9.11.2018 máme naplánovaný svatební obřad. Partner chce uzavřít předmanželskou smlouvu - úplné rozdělení majetku manželů. Já jsem 3. rok na MD, čekáme 2. dítě. Byt je psaný jenom na partnera, on splácí hypotéku. Mám trochu obavy, že by v případě rozvodu byla taková smlouva pro mně nevýhodná. Doporučili byste mi uzavřít předmanželskou smlouvu, abych z toho nevyšla úplně nevýhodně? Zatím mně nechce zapsat jako podílníka našeho bytu, nevidí k tomu důvod, protože se na jeho splácení finančně nepodílím. Děkuji, Marcela.
ODPOVĚĎ:
V případě oddělených jmění nebudete mít v případě rozvodu právo na žádný majetek, pod jehož pořízení jste se nepodepsala a stejně tak na tom bude i manžel. Pokud byste tedy plánovali např. stavět dům, musíte si pohlídat, abyste byli v evidenci nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci, protože SJM mezi vámi fakticky existovat vůbec nebude.
Na druhou stranu ani dluhy pak nejsou společné, ale jen toho, kdo je zřídil. Je otázkou, co je pro koho výhodné, zda si SJM ošetřit či ponechat zákonnou úpravu. Vždy záleží na existujícím majetku, výdělkových možnostech i povaze partnerů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předmanželská smlouva - nevýhody pro chudšího z manželů
___
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
Babička a dědeček vnuka pijí alkohol a kouří - může chtít matka asistovaný styk za dohhledu pracovnice OSPOD?
Chtěla bych se zeptat, mám velké problémy s rodiči mého přítele, který je na jejich straně ve všem. Máme spolu dvouletého chlapce a pouze spolu žijeme. Rodiče mého přítele pravidelně vídají vnuka dvakrát týdně, ale zdá se jim to málo. Prý budou dělat všechno proto, aby ho vídali častěji. Chtěla bych se zeptat, jestli opravdu je možné, že si půjdou zažádat o více návštěv s vnukem popřípadě, kdybych s tím jako matka nesouhlasila, jestli je nějaká šance, že by jim na mou žádost u toho asistovala nějaká sociální pracovnice, jelikož mě tchýně fyzicky napadla, oba rodiče přítele pijí a hlavně doma kouří, tak v takovém prostředí bych nerada nechávala syna bez dohledu. Velice děkuji předem za odpověď Margareta.
ODPOVĚĎ:
Paragraf 927 občanského zákoníku k Vaší situaci uvádí následující: Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Rodiče Vašeho přítele (babička a dědeček dítěte) tedy mají ze zákona právo stýkat se se svým vnukem. Pokud by jim bylo toto právo upíráno nebo by jim byl styk s vnukem umožňován v nedostatečné míře, mají právo obrátit se na soud se žádostí, aby byla četnost a délka styku upravena soudním rozhodnutím. Pokud k tomu dojde, budete povinna ve stanovenou dobu přítelovým rodičům syna předat a umožnit jim styk s ním.
Ve svém dotazu uvádíte, že rodiče Vašeho přítele se s vnukem stýkají dvakrát týdně. Nepíšete sice, jak dlouho setkání trvají, ale nepředpokládám, že by soud umožnil prarodičům častější kontakt než dvakrát týdně – obzvlášť u takto malého dítěte.
Při případném soudním řízení samozřejmě můžete uvést, že rodiče Vašeho přítele doma pijí alkohol a kouří a můžete požadovat, aby se jednalo o tzv. asistovaný styk, který probíhá za přítomnosti odborníka – zpravidla sociálního pracovníka nebo psychologa. Záleží na posouzení soudu, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Babička, dědeček napadli matku dítěte - je možné požadovat asistované předávání nebo asistovaný styk prarodičů s vnukem, vnučkou, vnoučaty?
__
OBČAN-EXEKUCE
Promlčení dluhu na výživném vymáhaného v exekuci, exekučně
Pokud je podána na dlužné výživné exekuce, může se dluh promlčet?
Pokud Soud v Rozsudku stanovil již dluh na výživném s tím, že se má splácet s běžným výživným, což se neděje, je možné podat trestní oznámení právě na tento dluh, který se nesplácí? Policie mi tvrdí, že to nelze. Jak tedy jinak vymoci tento dluh, když exekuce nefunguje? Otec finance evidentně má, ale je cíleně nezaměstnaný a má dle mého názoru neoficiální práci. Děkuji, s pozdravem, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Pokud je exekuce podána, dluh se nepromlčí. Exekutor jej může vymáhat prakticky až do smrti povinného.
Je pravdou, že pro dlužné výživné trestní oznámení podat nelze, lze to pouze pro běžné výživné. Bohužel většina dlužníků na výživném se ve své situaci umí orientovat a je velmi náročné z nich výživné vymoct. Nic víc než exekuci a trestní oznámení pro běžné výživné udělat nemůžete.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestní oznámení pro nesplácení dluhu na výživném určeného soudním rozhodnutím - lze podat nebo ne?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Odmítnutí vrácení věci na požádání majitele věci - vypůjčitel nechce dopravit věc majiteli
2013 jsem známému půjčila zahradní nábytek (4x židle, 1x stůl - plastové). Ústně jsme se dohodli, že až nábytek nebude potřebovat, tak mi jej vrátí. Proběhla i komunikace na Facebooku, kde ho žádám o vrácení až věci nebude potřebovat. Souhlasil. Nyní jsem se po několika letech dozvěděla, že nábytek nevyužívá a již několik let má nový a tak jsem ho požádala o vrácení. Neměl s tím problém, ale nehodil se mu termín navrácení, takže jsme se dohodli že počkám až vyřeší své rodinné problémy a nábytek potom doveze mé matce do nedaleké vesnice, peníze za půjčení jsem po něm nechtěla pouze odvoz věcí, protože já mám malé auto a nevleze se mi to tam.
Téměř rok se neozval. Nyní jsem ho opět poprosila o vrácení a už začal být nepříjemný a situace teď stojí na tomto: on nábytek nechce dovézt aby si nezašpinil auto, neví zda ho vůbec má, nový koupit nechce a plnou výši, jeho nynější hodnoty, zaplatit taky nechce. Navrhnul mi, že zaplatí částku 500, -, ale to nechci já, protože nábytek bych využila, a za tuto částku si nový nekoupím.
Celková hodnota v "akci" je cca 1200, -. Nábytek mu byl zapůjčený v zánovním stavu. Je drzý a já tedy odmítám částku přijmout a chci svůj stávající nábytek zpět, zakoupit totožný nový, nebo plnou částku za nový který si následně zakoupím sama.
Tak se tedy ptám kdo je v právu? Mám v plánu zaslat mu doporučený dopis kde ho žádám o navrácení nábytku, zaplacení nábytku nebo zakoupení nového nábytku a to do určité doby, pokud by tak neučinil, mám šanci jít s tím na policii a na občanskoprávním jednání uspět? Popř. jak dál situaci řešit. Celou naši konverzaci mám ofocenou z Facebooku (messengeru).
Je to taková žabomyší válka ale pro mne důležitá. Proto prosím o radu. S pozdravem a poděkováním Lucie
ODPOVĚĎ:
Vy jste vlastníkem nábytku a máte právo jej žádat zpět v rámci žaloby o vydání věci. Pokud by protistrana argumentovala tím, že nábytek již nemá, může Vám ho nahradit v penězích, ale cena nábytku by byla oceněna znaleckým posudkem, ovšem nikoliv ke dni, kdy jste mu ho půjčila, ale k datu, kdy by Vám měl být vrácen, tj. nyní.
S ohledem na částky, jaké zde uvádíte, by se Vám z finančního hlediska vůbec nevyplatilo zahajovat soudní spor, neboť jen za znalecký posudek můžete platit cca 3.000,-Kč, soudní poplatek 2.000,-, náklady na Vaše právní zastoupení v řádu desetitisíců.
Policie věc řešit nebude, neboť se nejedná o trestný čin, nýbrž o občanskoprávní spor. Váš nastíněný postup je správný, vyzvěte známého doporučeným dopisem k vrácení, pohrozte mu i žalobou, ale pokud by už nábytek nebyl k dispozici, smlouvejte o ceně, ale žalobu si dobře rozmyslete, celý spor bude mnohem nákladnější než hodnota nábytku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestní oznámení pro nevrácení věci vypůjčitelem majiteli věci
___
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
Jak co nejvíce oddálit rozvod manželství kvůli vyhnutí se vystěhování se s dětmi z bytu, domu manželky, manžela
Manželce jsem napsal, že se již více než sedm měsíců (02/2018-09/2018) starám o domácnost a děti sám a že není nadále možné, aby mi nadále nijak nepřispívala na děti a domácnost a zaslal jsem jí text, který jste mi napsali, ve kterém stojí, že má povinnost dle svých možností a schopností přispívat. (vaše iniciály jsem jí neposílal, nechci aby věděla kde se radím). Manželka si už zřejmě ověřila, že takhle do nekonečna jednat (nebo spíš nejednat) nemůže a rovněž si asi ověřila, že nemůže prodat dům ve kterém s našimy syny bydlím bez mého souhlasu, byť je v jejím vlastnictví (to vím také od vás a tehdy mi tato informace od vás neskutečně psychicky pomohla). Dnes (07.11.2018) mi napsala email v tomto přesném znění -
"Jak víš, jsem vážně nemocná, kdybych byla zdravá, nikdy bych nenechala děti živořit, ať by mi někdo přispíval nebo ne. Chtít po někom výživné v souvislosti s rozvodem, je úplně něco jiného, než chtít výživné po někom, kdo vlivem vážné nemoci není schopen pracovat. V mém životě ohledně financí nastal velký předěl v souvislosti s mou nemocí. Dávala jsem návrh na prodej mého domu, kdy by se vyřešili finance na moji léčbu, na zajištění dětí, Ty by si dostal peníze, které byTi náležely. I fungování dílny se dá řešit a nemusí být prodejem znemožněno. Zásoba mých peněz je uložena v hodnotě mého domu. Co se týká Tvého návrhu. Poprosila jsem účetní, aby mi zpracovala účetnictví s předběžným odhadem do konce roku, aby mi řekla, kolik jsem schopná Ti posílat a zbylo mi na nájem rehabilitace, na plat a odvody zaměstnance, režii, moje sociální zdravotní pojištění. Peníze Ti začnu posílat a současně posílám žádost o rozvod, aby soud pomohl s vyměřením výživného. Ve fungujícím manželství se tyhle věcí neřeší. S placením výživného nemám problém. I doposud jsem se snažila dle svých možností a schopností přispívat. Dávala peníze a nakupovala věci přímo dětem. Vyjde nastejno, když dětem už dávat nebudu a dám peníze Tobě a Ty jim potřebné věci nakoupíš."
Chtěl bych uvést, že celých 6 měsíců jsem se manželce nezmínil ani o koruně, protože jsem samozřejmě bral v potaz její nemoc a byť je pro mě financování domácnosti jen z jednoho zdroje těžké, snažil jsem se to překonávat. V okamžiku kdy ale synovi manželka řekla, že si chce pořídit svůj byt, tak jsem došel k závěru, že to s nemocí manželky zřejmě není už tak zlé a že se tedy budu muset ozvat, aby v první řadě řešila výživu dětí a neupřednostňovala jí před svými potřebami (pořízením bytu).
Jak jsem tušil, tak manželka nyní bude neustále argumentovat svojí nemocí, že nemá dostatek peněz a píše, že nemůže pracovat. To po ní já ale samozřejmě nechci. Vím ale, že její firma (rehabilitace) je stále funkční (má zaměstnankyni) a příjem z podnikání stále má.
Ale nyní k samotnému dotazu. Můžete mi prosím poradit, jestli je možné, pokud manželka žádost o rozvod opět podá, nějak se rozvodu bránit, nebo ho alespoň nějakým způsobem prodlužovat jak nejdéle to půjde? A jak? Jde mi totiž o střechu nad hlavou a o dílnu, kterou mám postavenou na zahradě u domu. Obojí je ve vlastnictví manželky. Dílnu jsem sice stavěl výhradně z vlastních zdrojů, které jsem měl našetřené ještě za svobodna, ale bohužel jsem dílnu začal stavět v roce kdy byla svatba, takže je postavená celá v době trvání manželství. A jelikož stojí na manželky pozemku, je psaná celá na ní (ač je v SJM).
Poraďte mi prosím, jak se nyní nejlépe bránit. Rozvod nechci, protože vím, že hodně ztratím, ale co jsem tak zaslechl, tak stačí když se chce rozvádět manželka a já tomu prý údajně nebudu moct zabránit.
Děkuji, Hynek.
ODPOVĚĎ:
Soud manžele nerozvede pouze v případě, že by bylo prokázáno, že manželovi, který s rozvodem nesouhlasí, bude rozvodem způsobena vážná újma. A tato újma se musí u soudu prokazovat. V praxi to bývají spíše případy, kdy je manžel, který se nechce rozvádět, vážně nemocný nebo má v péči nemocné dítě, apod...
Máte právo samozřejmě s rozvodem nesouhlasit, ovšem v tomto případě bych Vám již doporučovala navštívit advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, abyste probrali konkrétní možnosti obrany.
Je pravdou, že pokud se neprokáže, že by Vám měla vzniknout závažná újma, soud i přes Váš nesouhlas manželství rozvede.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nerozvedení manželství z důvodu hrozby újmy jednomu z manželů
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Právní zastoupení předvolané osoby u soudu rodinným příslušníkem - lze to nebo ne?
Syn dostal předvolání na jednání o zvýšení příspěvku na výživné nezletilého. Protože je v průběhu týdne na cestách, využil možnost a napsal mi plnou moc k jednání ve věci uvedeného čísla jednacího v celém rozsahu na uvedený termín, dal ověřit podpis a poslal na soud.
Následně napsal (opět ověřený podpis), že plně souhlasí v návrhem matky dítěte, který poslala na soud.
Zavolala jsem tam, zda tento souhlas stačí pro to, aby se nikdo nemusel soudního řízení zúčastnit.
Paní samosoudkyně mi řekla, že ale stejně potřebuje mluvit s otcem dítěte a ne se mnou. Řekla jsem, že je na soud zaslána ověřená Plná moc k jednání. Nakonec řekla, tak uvidíme.
Opravdu může mít samosoudkyně problém s Plnou mocí k zastupování? Děkuji. Lýdie
ODPOVĚĎ:
V dané věci je problém, že při řízení o zvýšení výživného na nezletilého by soudce měl provést účastnickou výpověď otce, i když ten s návrhem souhlasí. Vy tedy otce můžete zastoupit jako jeho zástupce, nemůžete ale za něj vystupovat v rámci jeho účastnické výpovědi. Teoreticky by bylo možné domluvit se s orgánem péče o dítě, aby s otcem provedl podrobnější pohovor v den, kdy otec bude k dispozici, a soud by jej tedy už nemusel vyslýchat. Obecně je to ale ve věcech péče o nezletilé problém, když se rodič jednání neúčastní, neboť soud je povinen prošetřovat poměry obou rodičů a může se stát, že jednání bude kvůli nepřítomnosti otce odročeno.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být nahrazena výpověď u soudu jinou pověřenou osobou (osoba s plnou mocí)?
Pověření jiné osoby k zastoupení u soudu a vyřčení ústní výpovědi
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Navýšení odměny advokátem bez upozornění zastupovatného klienta advokátem - musí klient navýšenou odměnu zaplatit?
V časové tísni jsem potřeboval uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb ve věcí péče o nezletilé dítě.
AK jsem sdělil a doložil, že jsem v plném invalidním důchodu a moje finanční možnosti jsou značně omezené a zeptal se, kolik mě to celé bude stát. Paní magistra řekla, že maximálně deset tisíc Kč a připravila smlouvu, kde je uvedeno, že "odměna za poskytování právních služeb na základě této smlouvy byla sjednána jako odměna smluvní ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a činí: 1500 Kč (+DPH) za jednu hodinu právní služby) ".
Věc se "táhne" již přes půl roku, za to dobu proběhlo jediné stání u okresního soudu, kde p. Mgr. , česky řečeno, "projela všechno, co se dalo", teď je podáno odvolání, výsledek v nedohlednu a celá ta legrace mě k dnešnímu datu stála šestnáct tisíc. Kdy to skončí, s jakým výsledkem a co to bude stát dohromady, je ve hvězdách, protože ví jen pámbu, kolik je na tom času stráveného a kolik vymyšleného. Výchozí strop 10 tis. Kč byl asi jen hloupý žert.
Před týdnem jsem se dopátral, že ve věcech péče o netzletilé činí sazba za jeden úkon 500, - Kč, což je oproti částce 1800, - Kč/hod. hodně a moc nazanedbatelný rozdíl. Také se uvádí, že smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.
AK evidetně využila mojí časové tísně a neznalosti advokátního tarifu a dali mi podepsat tuto, pro mne nevýhodnou smlouvu.
Neexistuje nějaký závazný kodex, který jasně stanoví, že je nepřípustné uzavřít takto nevýhodnou smlouvu, když pro danou věc existuje jasně zákonem daná odměna advokátovi?
Já mám sto chutí smlouvy vypovědět, ale jak to udělat, aby mi nepřišla faktura na dalších dvacet tisíc? Výsledek, který AK za uvedenou částku předvedla, bych ustál u soudu i bez takto předraženého právníka sám.
Poradíte mi, prosím, jak z toho ven? Velmi prosím o podrobný a jednoznačný názor k výše uvedenému, nedokáži se v takovéto situaci orientovat a na dalšího právníka prostě a jednoduše nemám peníze.
Děkuji za laskavost. S úctou Ignác
ODPOVĚĎ:
Dle advokátního tarifu částka za úkon právní služby ve věcech výchovy a výživy nezletilých činí 1.000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu). K tomu je za každý úkon účtován tzv. režijní paušál 300, -Kč a pokud je advokát plátcem DPH, pak ještě účtuje daň z přidané hodnoty. Částka 1.500,-Kč tedy není nijak výrazně vyšší, než stanoví zákon. Za předpokladu, že smlouvu s advokátem uzavírá plně svéprávná osoba, nelze se následně bránit jakoukoliv neplatností této smlouvy. Pokud se rozhodnete smlouvu s advokátkou vypovědět, pak tedy v případě jakéhokoliv dalšího zastoupení počítejte s tím, že odměna za úkon právní služby ve věcech nezletilých činí 1.300,-Kč včetně režijního paušálu plus DPH. Neexistuje žádný zákon, který by jednoznačně stanovil, že advokát si nesmí účtovat víc, než stanoví tarif, pokud si vyšší odměnu s klientem sjednal a klient na toto přistoupil.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předem domluvená odměna advokáta za zastoupení u soudu - může ji zvýšit bez domluvy s klientem nebo upozornění klienta?
Jak se počítá odměna advokáta podle advokátního tarifu - § 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu
Výpočet odměny, palmare advokáta podle § 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu
___
RODINA-SJM
Postavení domu před svatbou a kolaudace po svatbě - bude dům v SJM?
Chtěla bych se prosím zeptat ohledně SJM. S přítelem stavíme dům. Ale vzhledem k mým zápisům na blacklistě díky exmanzelovi si přítel vzal vše na sebe. Tedy hypotéku a dům řeší též svým jménem tím pádem. Nicméně já tam mám spoustu svých peněz a ještě budu vkládat další.
Bylo by řešením se vzít před kolaudaci a zápisem do katastru nebo jsem si sepsala uznání dluhu, kde jsem si vypočítala částku, kterou jsem tam investovala. Jedna se mi hlavně o to, zda, když se teď vezmeme, jestli bude dům v SJM, když není zapsán v katastru.
A pokud ne, tak je možné sepsat nějakou dohodu o tom, že polovina je moje předpokládám. Děkuji, Magda
ODPOVĚĎ:
Pokud budete dům kolaudovat a zapisovat do evidence nemovitostí až v době manželství, bude dům zapsán jako SJM. Nicméně každý z manželů může pro případ rozvodu chtít prokazovat, že do domu vložil více než druhý a tedy bude uplatňovat tzv. "vnosy" do SJM a o to navýšit svůj podíl. Pokud tedy do domu investujete větší část peněz, investujte tak, aby to bylo prokazatelné - výpisy z účtu, písemná potvrzení, apod...
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolaudace postaveného domu po svatbě - bude dům v SJM nebo ne?
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Křivé obvinění z fyzického napadení - jak se bránit nařčení?
Chtěl bych poradit ohledně řízení u přestupkové komise. Majitel sousedního pozemku v areálu se snaží o směnu pozemků, která je, ale pro mne nevýhodná. V poslední době se mi doneslo, že šíří pomluvy, např. "oni tam pašují drogy", v případě že dojel transport, tak si nahrával na mobil průběh vykládky a poškozuje cedule s poutači. Několikrát jsem ho upozorňoval co jsem se doslechl a zakázal mu vstup na moje pozemky.
Při jeho poslední návštěvě jsem ho výrazně ústně požádal, aby opustil můj pozemek a když neuposlechl, tak jsem ho chytil za rameno a vyvedl až na hranici pozemku. tohoto byl přítomen i můj syn, který zastupuje německou firmu, která má nemovitosti ode mne pronajaty.
Doslechl jsem se, že šíří to jak jsem ho fyzicky napadl a sprostě urážel. Dokonce se objevil člověk (vedu proti němu soud o zaplacení půjčky), který byl ochoten svědčit v jeho prospěch, ale vyšlo najevo, že vůbec situaci neviděl a svědectví byl ochoten podpořit jen s podání údajně napadeného.
Přišlo mi předvolání na přestupkovou komisi a mne by zajímalo. Jak se můžu bránit proti takovému smyšlenému tvrzení a zda můžu podat žalobu popř. i syn o kterém tvrdil že mu hrubě nadával, ale toto komise nebude řešit protože nedal poškozený souhlas. Syn má německé občanství a pracuje jako gen ředitel pro něm firmu, cítí dotčen na cti a takovéto pomluvy si v rámci postavení nemůže nechat bez odezvy.
Děkuji za odpověď, Igor
ODPOVĚĎ:
V případě pomluv se můžete obrátit na policii ČR a podat trestní oznámení, aby prošetřila, zda se tímto nedopouští trestného činu pomluvy, jinak může být toto řešeno jako přestupek. Je taky možné podat žalobu k civilnímu soudu a domáhat se, aby soud uložil povinnost zdržet se takového jednání, popř. i nahradit vzniklou újmu v penězích (jedná se o ochranu Vaší osobnosti, jména, pověsti). To platí i pro postup Vašeho syna. Pokud byste se rozhodli podat žalobu k civilnímu soudu, doporučuji nechat se v řízení zastoupit advokátem, který zajistí, že Vaše práva budou chráněna.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba pro pomluvu, křivé obvinění z fyzického napadení a hrubého urážení nadávkami - lze takovou žalobu podat k soudu?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
K jakému datu se kupující stává majitelem nemovitosti - podpisem smlouvy nebo zapsáním do katastru nemovitosti nebo splacením, doplacením celé kupní ceny?
K jakému datu se Kupující stává majitelem bytu, domu, nemovitosti? K datu zápisu do katastru? K datu žádostu o vklad? K datu přejímky? K datu doplacení celé Kupní ceny? Není to tak, že katastr zapíše změnu majitele zpětně k datu předání? Nešlo by v nájemní smlouvě jen poznamenat, že majitelkou budu zpětně k datu, které je již minulostí? Ale chápu, že katastr může převod z formálních důvodů nezapsat a extra smlouva s developerem je uršitě bezpečnější řešení. Magdaléna
ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte ke dni podání návrhu na vklad do evidence nemovitostí, přepis vlastníka je ale proveden až uplynutím dvacátého dne po podání návrhu a vlastnictví se zapisuje zpětně ke dni podání návrhu na vklad.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kdy je oficiálně právně majitel nemovitosti majitelem - od kterého dne, kterého data?
___
OBCHOD-DANĚ
Daňové odpisy auta, automobilu u s. r. o.
Potřebuji si pořídit auto, ale v blízké době (dejme tomu rok - 10/2018-10/2019), chci začít podnikat formou sro. Chci se zeptat, jaká varianta pořízení je nejvýhodnější v rámci daňových odpočtů. Jestli - auto si koupit a poté vložit do majetku sro (ne do základního kapitálu, to vím, že je příliš složité), - nebo počkat na založení sro a koupit ho už jako sro (ovšem lze koupit auto ze základního kapitálu nebo až ze zisku? ), - koupit si ho a sro ho pouze pronajímat, - koupit a nechat napsat na přítele, pronajímat ho sro a pak případně prodat sro?
Automobil chci bazarový za cca 100 000, -. Měsíční náklady na pohonné hmoty předpokládám 500-1000, - + opravy. Zdá se mi tedy jako nejvýhodnější poslední varianta a to koupit auto a napsat na přítele, který by auto mé firmě pronajal na základě nájemní smlouvy, já bych využila paušální výdaj na dopravu (5 000, -/měsíc) + náklady na nájemné. Zároveň bych nemusela platit silniční daň a mohli bychom auto v klidu používat i soukromě, je to tak?
Do smlouvy by se přece dalo napsat, že auto je pronajato jen na určitý počet dní v měsíci. Musí být taková smlouva psaná právníkem s úředně ověřeným podpisem? Výši nájmu si můžeme určit sami s přihlédnutím na ceny u běžných půjčoven?
Nemůže být z pronájmu od přítele (blízké osoby), nějaký malér? Zdá se mi to jako menší problém, než když bych si pronajímala auto já sama sobě, respektive svojí firmě.
Z předchozího mi vyplývá ještě další otázka. Pokud je auto (jedno jakým způsobem) ve vlastnictví firmy a je neoficiálně používáno i k soukromým účelům, je nějaký způsob, jak to někdo může zjistit, že cesta nebyla pracovní?
Děkuji mnohokrát. S pozdravem Mahulena
ODPOVĚĎ:
Auto můžete klidně koupit ze základního kapitálu nebo auto přímo vložit do nově vznikající s. r. o. a auto bude plnit funkci základního kapitálu. Nejjednoduší by bylo založit s. r. o. s kapitálem například 100tis Kč v hotovosti na účtě a z těch pak auto koupit do majetku s. r. o. a poté můžete bez problémů auto daňově odpisovat do nákladů. Můžete také využít formu pronájmu jak uvádíte.
Smlouvu si můžete sepsat sami mezi sebou nebo využít služeb advokáta, jde o čistě soukromoprávní vztah dvou stran, ověření podpisu není potřeba. Zde ovšem musíte správně vyčíslit výši nájemného, protože pokud pronajímáte vy auto svojí s. r. o. (jste kapitálově spojené osoby) nebo Váš přítel Vaší s. r. o. (jedná se o jinak spojené osoby) a jste v obou případech ve střetu zájmů, proto je nutné brát zřetel na to, aby nájemné nebylo nadhodnocené, popřípadě byste musela rozdíl finančnímu úřadu uspokojivě doložit, s tímto postupem je spojeno vyšší riziko, ve vašem případě bych vám jít cestou tohoto pronájmu nedoporučil. Pokud bude auto vlastnit Váš přítel, neznamená to, že se vyhnete silniční dani. Silniční dani podléhá auto, které je používáno k podnikání a poplatníkem je provozovatel (auto má váš přítel, vy jej použijete v podnikání, přítel platí silniční daň; auto máte vy, použijete jej v podnikání, vy platíte silniční daň).
Pokud chcete používat paušální výdaj na dopravu (nemusíte vést knihu jízd) a auto využívat i pro soukromé účely, tak v tomto případě je možné využít krácený paušální výdaj na dopravu podle §24 odst. 2 pís. zt) zákona od daních z příjmů ve výši 80 %, tedy 4000 Kč, v tom případě byste musela použít i odpisy ve výši 80 %. V případě, že auto ve vlastnictví firmy používáte pro soukromé účely tzv. neoficiálně (neuplatníte krácený paušální výdaj nebo nerozlišujete soukromé cesty při vedení knihy jízd), mohla byste se dopouštět porušení zákona formou krácení daně, může to vést k vysokým pokutám, ve větším rozsahu k trestnému činu. Zjištění, že cesta nebyla pracovní by záleželo na důkazním řízení, správce daně to může zjistit ze svědeckých výpovědí, místního šetření, daňové kontroly.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem auta osobou blízkou do s. r. o. a uplatnění nákladů v daňovém přiznání
___
OBČAN-BYDLENÍ
Výtah postavený u domu bývalým majitelem - nárok na nájem, nájemné za užívání výtahu majiteli bytů v SVJ
Jako původní 100% majitel obytného domu jsem se dostal do situace, kdy při prodeji jednotlivých bytových jednotek jsem části nových spolumajitelů prodal byty v domě před rekonstrukcí, části majitelů pak byty v rekonstruovaném domě, který byl nově vybaven výtahem, jehož šachta je připevněna k domu, ale stojí na dosud výhradně mnou vlastněném pozemku. Nástupní stanice do výtahu jsou v mezipatrech domu. V platném prohlášení vlastníka není výtah zahrnut.
Spolumajitelé, kteří si koupili bytové jednotky po instalaci výtahu mají v kupní smlouvě uvedeno právo užívání výtahu, které bylo zahrnuto v kupní ceně.
Spolumajitelé, kteří si zakoupili bytové jednotky dříve, nemají v kupních smlouvách o výtahu žádnou zmínku.
Poté, co bylo rozhodnuto o výstavbě výtahu s tím, že výstavbu 100% financuji (poř. cena přes 2 mil. Kč), jsem upozornil tyto spolumajitele, že za právo užívání výtahu budu požadovat částku 100.000,- Kč.
Společenství vlastníků jsem přislíbil, že po doplacení poplatku za právo užívání výtahu (celkem 5 spolumajitelů, tedy 500.000,- Kč) od výše uvedených spolumajitelů, převedu výtah do vlastnictví SVJ.
Jeden ze spoluvlastníků, který překoupil bytovou jednotku od předcházejícího majitele a má v kupní smlouvě mezi ním a původním majitelem výslovně uvedeno, že výtah stojí na cizím pozemku a jeho užívání není zahrnuto v kupní smlouvě, nyní tvrdí, že tím, že je výtah spojený s obytným domem se automaticky stal součástí společných prostor a odmítá požadovanou částku uhradit.
Do dořešení tohoto sporu nehodlám převést výtah do vlastnictví SVJ. Dovoluji si Vás požádat o právní stanovisko. Děkuji a jsem s pozdravem Ilja
ODPOVĚĎ:
Důležité je, co je uvedeno v kolaudačním rozhodnutí. Charakter stavby (např. zda je určena pro společné užívání) určuje výhradně kolaudační rozhodnutí. Není-li výtah stavbou, nýbrž technickým zařízením, umístěným v nebo na domě, pak máte právo po vlastnících požadovat nájem nebo zvážit uzavření smlouvy o věcném břemeni. Pokud se s problematickým spoluvlastníkem nedohodnete, bude muset na návrh kteréhokoliv z vás rozhodnout soud.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odkoupení bytu bez výtahu, výtah je připevněn na stěně domu - je automaticky součástí bytového domu nebo ne?
Postavení výtahu bývalým majitelem domu - je výtah automaticky součástí domu SVJ nebo je soukromým vlastnictvím bývalého majitele? (výtah postavený na soukromém pozemku, ale připevněný na stěně domu)
___
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Zřízení cizího Facebookového profilu s cizí fotografií - jde o přestupek, trestný čin? Pomůže vyšetřování policií?
Jsem učitelem na základní škole a nemám zřízený facebookový profil. Dnes (07.11.2018) byl však metodikem prevence zachycen na facebooku na mé jméno zřízený profil a co více – s mojí fotografií (převzaté z internetového článku regionálního deníku pojednávajícím o mých uměleckých dovednostech) a s nevhodným komentářem.
Na základě u toho uvedených sdílených „přátel“ škola rozjela vyšetřování po vlastní linii a současně jsme se dohodli, že zajdu na Policii ČR a podám trestní oznámení na neznámého pachatele, neboť znovu zdůrazňuji - někdo založil profil pod mým jménem a ještě je zde moje osoba minimálně zesměšněna.
Na Policii mě ochotně vyslechli, ale na trestní oznámení to určitě není a jestli mi prý mohou poradit, tak ani sepsání přestupku by nic nevyřešilo. Předali by to na MěÚ a tam by to s vysokou pravděpodobností bylo po 30 dnech odloženo. Nechtějí mi prý ubírat práva a mohou to se mnou sepsat, ale sami v tom zjevně nic neudělají, protože facebook s nimi prý nekomunikuje či odmítá komunikovat. Takže jediná rada – abych požádal facebook o zablokování tohoto bez mého vědomí a na mé jméno zřízeného profilu.
Prosím Vás, když odhlédneme od dalších kroků školy, které následovat budou – už jen proto, že se tam rýsují pravděpodobná podezření, kdo to provedl a met. prevence je k těmto věcem proškolen, tak opravdu není žádné jiné cesty k nápravě? – nemohu uvěřit tomu, že někdo založí profil na mé jméno, zesměšní mě tam, Policie to v podstatě bagatelizuje (byť uznává mé argumenty a drzost nezletilých) a poradí mi udělat na žáky „bu bu bu“, ale je to jen přestupek. A co nějaká ochrana osobnosti, mého jména ...
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Můžete se určitě bránit žalobou k civilnímu soudu, kdy máte právo požadovat, aby se ten, kdo tento účet založil, zdržel takového chování (hrubé porušení Vašich osobnostních práv), případně Vám i nahradil vzniklou újmu v penězích.
Jak správně uvádíte, Vaše jméno, pověst, podoba, soukromí apod. jsou zákonem chráněny.
Budete ovšem muset prokázat, kdo tento účet založil (pachatele Vám pomůže vypátrat Policie), jelikož je nezbytné žalovat konkrétní osobu.
Nicméně jsou známy případy (v ČR), kdy policie šetřila vznik falešného účtu na Facebooku a uveřejňování falešných, zesměšňujících údajů (fotografií). Díky IP adresám apod. jsou většinou pachatelé za krátkou dobu odhaleni.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Založení falešného Facebook účtu s cílem poškodit konkrétní osobu - žaloba na ochranu osobnosti
__
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Může být manželka zaměstnancem manželka podnikatelke OSVČ?
Žena podnikatelka (OSVČ) má jednoho zaměstnance. S tímto zaměstnancem plánuje uzavřít sňatek. Dočetla jsem se, že až se zaměstnanec stane jejím manželem, nebude už moci být zaměstnancem. Chtěla bych vědět, jak to nejlépe vyřešit, jestli si budoucí manžel musí zřídit živnostenský list a potom si budou rozdělovat příjmy? Nebo jak by to bylo nejlepší i daňově.
otec podnikatel zemědělec OSVČ převedl k 31.12.2017 svoji firmu na syna smlouvou o převodu závodu.
Bylo jim řečeno, že když se firma převede smlouvou o převodu závodu, nebude moci syn uplatnit odpisy majetku, které ještě otec neuplatnil. Je to pravda?
Ještě druhá otázka, už jen informační, kdyby firmu otec synovi daroval, jak by to bylo v tomto případě s darovací daní a i s těmi odpisy majetku.
Děkuji, Lada
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 318 zákoníku práce platí, že základní pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely. Tímto základním pracovněprávním vztahem je pak myšlen pracovní poměr, případně dohoda o provedení práce či pracovní činnosti.
Manžela tedy skutečně nebude možné zaměstnávat. V úvahu může přicházet společné podnikání obou manželů na živnostenské oprávnění, případně založení společnosti, která by již jednoho z manželů, případně oba, mohla zaměstnávat. Daňové hledisko by bylo nutné konzultovat s účetním/daňovým poradcem, a to na základě finanční stránky podnikání, obecně není možné říci, která varianta by pro Váš případ mohla být daňově výhodnější.
Z daňového hlediska záleží na struktuře a výši vašich příjmů a výdajů. Příjmy a výdaje můžete rozdělovat na spolupracujícího manžela (oba máte živnostenský list), rozdělit takto lze až 50 % příjmů a výdajů, maximálně však tak aby částka, která převyšuje výdaje (de facto zisk) činila 540 000 Kč za zdaňovací období a zároveň za každý započatý měsíc spolupráce maximálně 45 000 Kč. Další možností je založit obchodní společnost, kde budete oba zaměstnáni, zde zdaňujete zvklášť svoji mzdu a zvlášť zisk obchodní společnosti, zároveň to nese vyšší administrativní výdaje, musíte vést podvojné účetnictví, kdežto jako OSVČ běžně stačí vést daňovou evidenci.
V případě darování firmy je tento příjem (darování) osvobozen od daně, jedná se o dar od příbuzného v linii přímé. Bohužel podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku. Pokud se jednalo o bezúplatný převod závodu a tento příjem byl u manžela osvobozen od daně, tak jde o darování - stejnou situaci rozebranou výše.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být manžel zaměstnanec manželky podnikatelky OSVČ?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Může předseda SVJ rozhodnout o opravě fasády domu bez svolání schůze SVJ?
Může nadpoloviční většina (podílově na majetku SVJ) rozhodnout o opravě fasády domu bez
Mám dotaz týkající se společenství vlastníků bytových jenodtek SVJ. Zde žiji a vlastním bytovou jednotku. Ostatní byty vlastní 2 čeští občané a 2 ruští občané. Jedná se o situaci, kdy předseda SVJ rozhodl o opravě fasády domu, ale vůbec nesvolal ani schůzi domu, ani nás jako obyvatele neinfomoval, že bude oprava probíhat.
Když jsem na to přišla v den začátku prací, kdy se začalo stavět lešení, tvrdí, že se domluvil s ruskými majiteli bytů, a jelikož vlastní velké byty, tvoří jejich souhlasy nad 50% domu, není schopen mi ukázat podepsané souhlasy od nich a ostatní obyvatele domu ani neinformoval. Může takto předseda SVJ postupovat? Můžeme se nyní nějak bránit? Děkuji, Ladislava
ODPOVĚĎ:
Předseda SVJ takto rozhodně postupovat nemůže. Jako předseda musí prokázat, že svolal schůzi, kde jedním z bodů programu je odsouhlasení opravy a následně musí být přijato usnesení o tom, že oprava byla odsouhlasena. Doporučuji tedy napsat k rukám předsedy nesouhlasný dopis a zaslat jej doporučeně.
Předseda odpovídá ze své pozice všem, komu svým jednáním způsobil škodu (nejednal s péčí řádného hospodáře), takže následně teoreticky můžete předsedu zažalovat za škodu, kterou SVJ nebo přímo vlastníkům svým jednáním způsobil, případně se můžete obrátit na Polcii ČR.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozhodnutí předsedy SVJ o opravě fasády domu bez vědomí, souhlasu členů SVJ a bez svolání schůze bytového domu SVJ
___
TRESTNÍ-TRESTY
Lhaní u soudu - je to trestný čin a musí ho soudce vždy automaticky řešit "z moci úřední"?
Můj dotaz se týká lhaní u soudu, a to
1) lhaní svědků
2) lhaní advokáta – obhájce
ad 1) Žalovaná si předvolala jako svědkyně své kamarádky, které při svědecké výpovědi lhaly ve prospěch žalované. Při dalším soudním jednání jsem předložil důkaz, který lež prokazoval a upozornil jsem soud, že se domnívám, že se svědkyně dopustily trestného činu křivé výpovědi. Soud na uvedené obvinění nereagoval. Od té doby již žádné další soudní jednání nebylo, ani nebude, soud nás vyzval k zaslání závěrečných řečí a již přes půl roku čekám na rozsudek. Křivé výpovědi soud, pokud je mi známo, neřešil.
Můj dotaz je, jakým způsobem se řeší podezření ze spáchání trestného činu přímo u soudu – zda je povinností soudce ho řešit, nebo zda mám snad podat ještě i trestní oznámení na PČR. Co dělat, pokud je to povinností soudu, ale soud tak neučiní.
ad 2) Při stejném soudním jednání lhal o jiné záležitosti i obhájce žalované. Když jsem pak upozornil soud, že jmenovaný advokát svým lhaním porušil povinnosti dané etickým kodexem České advokátní komory, nepokáral soudce dotyčného advokáta, ale mne, že jsem se prý mohl vyjádřit kulantněji a nepoužít výraz „lež“, kterýžto jmenovaného advokáta velmi urazil. Existují nějaké postihy advokátů, kteří jednají v rozporu se stavovskými předpisy, a je možné se takového postihu domoci?
Děkuji za odpovědi, Havel
ODPOVĚĎ:
K bodu 1: Pokud svědek nevyužije svého práva odmítnout vypovědět a jeho výpověď není pravdivá, opravdu se může dopustit trestného činu. Soudce je povinen v rozhodnutí zhodnotit jednotlivé důkazy, mj. také svědecké výpovědi a zhodnotit, proč a z jakého důvodu k nim přihlédl či nepřihlédl. V návaznosti na to lze pak činit další kroky.
Nicméně Vy jste samozřejmě oprávněn obrátit se na kteroukoliv pobočku policie ČR, popř. státní zastupitelství a podat trestní oznámení tak, aby bylo prošetřeno, zda došlo ke spáchání tohoto (či jiného) trestného činu.
K bodu 2: Postih advokáta se řídí stavovskými předpisy, můžete na toto upozornit Českou advokátní komoru (doporučuji písemně, kontakt zde: https://www.cak.cz/pro-verejnost/kontakty/).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lahní advokáta protistrany u soudu - kam si stěžovat?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Úrok z prodlení u přeplatku služeb nájmu, nájemního bytu - kolik % částky za měsíc, rok?
Ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2013 pronajímatel vyčíslil přeplatek, jehož splatnost byla k 31.7.2014. Přeplatek byl uhrazen po splatnosti, a to dne 2.5.2017. Za účelem vyúčtování příslušenství k této pohledávce a s přihlédnutím k změnám v právní úpravě od ledna 2014 prosím o vyjádření, co je správné vůči pronajímateli uplatnit - zda vyúčtovat poplatek z prodlení nebo úrok z prodlení a jaká je procentní sazba poplatku, resp. úroku z prodlení.
Kromě toho pronajímatel vyhotovil v měsíci září 2015 opravné vyúčtování služeb za rok 2013, z něhož vyplynula povinnost uhradit další drobný přeplatek, který byl uhrazen také dne 2. 5. 2017.
V této souvislosti prosím o vyjádření, jakou splatnost mohu uplatnit při vyúčtování příslušenství vztahující se k této částce z opravného vyúčtování – zda je stejná jako u prvotního vyúčtování za rok 2013, tj. k 31. 7. 2014 nebo den vyhotovení opravného vyúčtování (v samotném opravném vyúčtování splatnost není uvedena, pronajímatel pouze uvádí, že přeplatek bude započten, aniž blíže specifikoval svou pohledávku k započtení, datum splatnosti pohledávky a datum zápočtu).
S pozdravem Herbert
ODPOVĚĎ:
V obou případech máte právo žádat úrok z prodlení, jehož výše s účinností od 1. ledna 2014 odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Historii repo sazby naleznete na stránkách České národní banky - www.cnb.cz.
Pokud byla splatnost k 31.7.2014, pak výše ročního úroku z prodlení činí 8,05% a vychází se z repo sazby pro rok 2012, neboť ta se až do roku 2017 nezměnila.
Pokud jde o otázku opravného vyúčtování, je otázkou, z jakého důvodu bylo vyhotoveno, co bylo tedy příčinou, že Vám bylo účtováno víc. Osobně bych se spíše klonila k tomu, že byste měl požadovat úrok z prodlení až od data opravného vyúčtování a pokud v něm chybí důležité údaje, pak vycházet z data, kdy Vám bylo doručeno.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kdy se počítá úrok z prodlení u přeplatku za vyúčtování služeb když pronajímatel pošle částku se zpožděním?
___
RODINA-SJM
Manžel nesplácí po rozchodu manželů společné závazky a nepřiplácí na náklady domácnosti - jak to změnit?
Soud rozhodl o svěření dětí do mojí péče. Nicméně výživné, které mi stanovil je velice nízké (8400 na dvě děti na střední škole - manžel příjem 40 tis, já 17 tis), a já již nejsem schopna zajistit dětem běžnou životní úroveň. Manžel mi od října 2018 bude posílat pouze výživné na děti a společné závazky odmítá hradit. Na provoz domácnosti mi také nic nepřispěje, a dětem nad rámec výživného také nic nezaplatí (výdaje na školu apod.). O děti nadále nemá zájem.
Abych měla na jídlo pro děti, nemám zaplacený nájem za září, a v říjnu 2018 se bude situace opakovat. Chtěla jsem zapojit OSPOD, ale tam nemají zájem cokoliv se mnou řešit.
Pokud přestanu platit úvěry, banka nám zesplatní hypotéku, a skončím s dětmi na ulici. Na sociálce mi řekli, že s tím nemohou nic dělat, a že mi nepomůžou.
Soud o děti byl 24.9.2018, nicméně rozhodnutí stále nemám. Na manžela jsem podala žalobu o výživné na manželku, ale to v současné době vůbec neřeší mojí situaci. Jak ho donutím, aby začal platit alespoň společné závazky? Mohu po něm tu část, co jsem za něj již uhradila požadovat při majetkovém vyrovnání? Co mohu v současné situaci dělat a jaké mám možnosti?
O přídavky požádat nemohu - nemám rozhodnutí. O úlevy na dani také ne - nemám rozhodnutí. A nemám ani na právníka.
Do toho přestal manžel platit svoje pojistky a chodí mu upomínky - čekám tedy, kdy to začnou vymáhat, a kdy u nás zazvoní exekutor.
Děkuji za odpověď. Larisa
ODPOVĚĎ:
Pokud manžel nehradí žádné společné výdaje, můžete podat ještě žalobu, kterou se budete domáhat, aby byla manželovi uložena povinnost přispívat na společnou domácnost. Což mu nepochybně uloženo bude. U této žaloby můžete žádat soud o ustanovení advokáta, kterého bude hradit soud. Žádná jiná další varianta řešení neexistuje. Případně se lze ještě objednat u České advokátní komory - www.cak.cz - na bezplatnou konzultaci, která trvá 15 minut, kde můžete vše probrat krok po kroku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bezplatná konzultace u české advokátní komory - 15 minut zdarma
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Převod družstevního bytu z manželů na rodiče a vyplacení při, po rozvodu manželství
Koupil jsem bytové jednotky v bytovém družstvu BD Litoměřice. Klasika - hned po svatbě, asi po dvou letech jsme byt darovali mojí mamince a za nedlouho následoval rozvod manželství. Maminka v bytě žije 22 let. Bohužel je po operaci mozku a byt je v prvním patře bez výtahu. Potřebujeme byt prodat a koupit vyhovující stavu maminky. Samozřejmě že si exmanželka byt nárokuje a nechce ho prodat ani vyplatit (naschvály). Prostudoval jsem si obchodní zákoník paragrafy 230,736,703,600 a myslím že tu možnosti jsou jak ji obejít a potom vyplatit. Rád bych věděl jak nejlépe postupovat. Děkuji, Heřman
ODPOVĚĎ:
Pokud jste byt (podíl v bytovém družstvu) darovali matce, pak je pouze matka oprávněna byt prodat bez ohledu na požadavky Vaší bývalé manželky.
Pokud však máte na mysli pouze to, že jste matku nechali v bytě bydlet, aniž byste na ní převedli vlastnické právo k družstevnímu podílu, pak bude rozhodující posouzení, zda byl družstevní podíl ve společném jmění manželů, či nikoliv.
Z Vašeho dotazu toto bohužel není možné náležitě posoudit, významné by zde bylo také to, kdy došlo ke koupi, z jakých prostředků, zda a jak došlo k vypořádání společného jmění apod.
Dle ust. § 143 odst. 2 občanského zákoníku platného do konce roku 2013 pak platilo, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.
Dále dle ust. § 703 odst. 2 občanského zákoníku pak platilo, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Z výše citovaných ustanoveních je tedy spíše pravděpodobné, že podíl v družstvu byl ve společném jmění manželů.
Vámi citovaná ustanovení obchodního zákoníku pak nebudou pro posouzení rozhodující. Tuto otázku bude možné s jistotou posoudit až po určení, kdo je vlastníkem družstevního podílu, tedy zda jste Vy, Vaše matka, nebo Vy spolu s Vaší manželkou oprávněni podíl převést.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Družstevní byt darovaný manžely rodiči, rodičům - vyplacení z bytu při rozvodu manželství
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
Poskytnutí úvěru společností nezapsané u České národní banky, ČNB - může poskytovat úvěry nebo ne?
Může společnost poskytovat úvěr podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a to bez licence od ČNB? Resp. kdo může poskytnout úvěr bez licence České národní banky?
Děkuji, Horymír
ODPOVĚĎ:
Pokud by společnost poskytovala úvěr fyzické osobě - nepodnikateli, tj. spotřebiteli, pak skutečně bude nutné získat oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů od České národní banky ve smyslu zákona č. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
Obecně však mohou dvě fyzické osoby nepodnikající, případně dva podnikatelé mezi sebou uzavřít rovněž smlouvu o úvěru, zákon toto nezakazuje. Konkrétní podobu smlouvy však doporučuji konzultovat s advokátem.
Smlouva o úvěru je pak velmi podobná smlouvě o zápůjčce, u které může být zapůjčena jakákoliv zastupitelná věc (u úvěru pouze peněžní prostředky), zápůjčka pal může být bezúročná (úvěr vždy úročený).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy může úvěrová společnost poskytovat úvěr, úvěry svým klientům - podmínky
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dědění peněz z termínovaného účtu na který přispíval přítel, partner majitelky účtu - kdo dědí peníze z termínovaného účtu?
Manžel zdědil po matce nemalou částku cca 2 500 000, která byla uložena na terminovaných účtech vedených na její jméno. Jako vkládající osoba byl její partner, který měl dispoziční práva k účtu. Oba tragicky zemřeli současně při nehodě. Dědické řízení bylo uzavřeno a manžel se stal dědicem těchto finančních prostředků. V zákonné lhůtě bylo však napadeno synovcem onoho disponenta. V průběhu poměrně dlouhého času tento synovec prokázal, že finanční obnosy byly jeho strýce.
Disponent s matkou mého manžela udržoval mnohaletý vztah. Cca 40 let. Bydleli spolu asi před 15ti lety, ale pro rozepře mezi disponentem a tehdy dospívajícím mým manželem se odstěhoval. Matka mažela však k disponentu několikrát týdně docházela a nosila mu obědy, pečovala o jeho domácnost, jezdili spolu na dovolené, atd. Disponent ukládal tyto peníze na účet matky aby měla finanční prostředky na eventuáolní péči o něj (v době úmrtí mu bylo 83 let) protože tu by zajištovala ona, stejně tak to byla forma revanžování se, za její péči o domácnost atd. Tohle však víme pouze ze slov matky, která zesnula společně s ním a nelze je prokázat.
Disponent měl v minulosti ve zvyku vkládat prostředky na účty vedené u dalších lidí (například i u svého synovce který je nyní žalující strana), přesné důvody neznáme, avšak jeho firma byla v likvidaci a k financím se dostával protřednictvím půjček, které poskytoval firmám a soukromým osobám. Jednu takovou půjčku splacenou právě na účet matky mého manžela, poskytl právě i synovci, který mého mažela žaluje.
Lze tedy spor úspěšně absolvovat s poukazem na vztah mezi manželovou matkou a disponentem, a také faktem, že samotnému synovci byla poskytnuta půjčka a nebyl to on, na jehož jméno byl veden posuzovaný účet s přihlédnutím na věk zesnulého disponenta.
Dědicem disponenta je i neteř, ta se však k žalově odmítla připojit a stojí tedy na straně žalované.
Část peněz jsme vložili do rekonstrukce domu. Menší polovina je ještě na terminovaném účtu. V případě prohry soudu by jsme museli uhradit nemalou částku, kterou nyní k dispozici nemáme. Máme spolu však byt, který by pro tyto účely šel prodat. Byt je nabytý před manželstvím, kdy je každý vlastníkem poloviny. Obaváme se, že by jsme byli nuceni byt prodat v případě prohry velmi rychle a to by mohlo znamenta i nevýhodně. Má význam všechny nemovitosti přepsat na mě, jakožto manželku, papírově by tedy manžel neměl nic a tím získat čas na shromáždění prostředků.
Obracím se na Vás s dotazem, jak pohlížíte na spor jako takový (náš právník odpověděl velmi neurčitě- může to být zajímavý a dlouhá spor)?
A zda doporučujete přepsat nemovitosti na mě. S pozdravem Laura
ODPOVĚĎ:
Bohužel z obsahu dotazu nevyplývá, jaký spor je veden. Měla jsem za to, že se vede spor o určení, že i synovec disponenta je dědicem, nicméně píšete, že synovec prokázal, že peníze byly disponenta, vypadá to tedy, že takový spor o určení dědice již proběhl?
Pokud byste, resp. Váš manžel měli vracet peníze, pak lze samozřejmě veškerý majetek přepsat na Vás, pokud hrozí, že by snad na manžela měla být z tohoto důvodu vedena exekuce, nicméně u soudu máte právo žádat, aby uložil vrátit peníze v přiměřené lhůtě, jelikož je již nemáte. Pokud budete majetek přepisovat na Vás, bude to vypadat jako účelové jednání a ve svém důsledku by Vám to nijak nepomohlo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo je majitel peněz na termínovaném účtu pokud je vkladatel částek přítel, partner majitelky účtu?
___
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Kdo platí sociální a zdravotní za invalidu v ČID pokud není evidován na úřadu práce?
Kdo platí sociální a zdravotní pojištění v případě, že příjemce částečného inv. důch. nepracuje a není evidován u úřadu práce? Děkuji. Lea
ODPOVĚĎ:
Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou státními pojištěnci poživatelé (příjemci) důchodu z důchodového pojištění. To znamená, že zdravotní pojištění za příjemce všech stupňů invalidního důchodu hradí zdravotní pojištění stát, i když nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Sociální pojištění ale za příjemce invalidního důchodu 1. a 2. stupně nehradí nikdo, takže se tato doba nezapočítává pro nárok na starobní důchod. Náhradní dobou pojištění pro nárok na starobní důchod je pouze pobírání invalidního důchodu 3. stupně (plný invalidní důchod). Pokud chce být příjemce invalidního důchodu sociálně pojištěn, může si platit dobrovolné sociální pojištění. Více informací o tomto pojištění najdete zde: https://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Invalida s částečným invalidním důchodem neevidovaný na úřadu práce - placení sociálního a zdravotního pojištění
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Jak napadnout odhad škody stanovený policisty
Jak se dá řešit nesouhlas s policejním odhadem škody při kácení stromů na soukromém pozemku? Případ bohužel skončil ve správním řízení a byla vymožena částka 2x větší než byla v odhadu. Děkuji a přeji hezký den. S pozdravem Vendělín.
ODPOVĚĎ:
Jedinou možností, jak zvrátit jakýkoliv odhad, je zadat si svůj vlastní znalecký posudek, a podle jeho závěrů postupovat. Pokud ale bylo vedeno správní řízení a bylo již pravomocně ukončeno, možnosti další obrany se značně zužují, fakticky můžete žádat pouze přezkumné řízení, pokud by bylo evidentní, že správní orgán nepostupoval v souladu se zákonem či vycházel z nepravdivých podkladů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přezkumné řízení přestupkového řízení ve věci výše vzniklé škody a nesouhlasu policejního odhadu škody
___
OBCHOD-DANĚ
Převod firmy převodem závodu - vliv na odpisy majetku
Otec podnikatel zemědělec OSVČ převedl k 31.12.2017 svoji firmu na syna smlouvou o převodu závodu. Bylo jim řečeno, že když se firma převede smlouvou o převodu závodu, nebude moci syn uplatnit odpisy majetku, které ještě otec neuplatnil. Je to pravda?
Ještě druhá otázka, už jen informační, kdyby firmu otec synovi daroval, jak by to bylo v tomto případě s darovací daní a i s těmi odpisy majetku. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o převod firmy zemědělského podnikatele v souvislosti s ukončením činnosti na osobu blízkou, která v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje - příjmy takto získané nejsou předmětem daně. Režim týkající se odpisů je tedy stejný jako v případě klasického darování, tudíž nelze pokračovat v odpisech majetku podle protože podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku. Je to tedy pravda.
Darovací daň je v současnosti součástí zákona o daních z příjmů, samostatný zákon o dani darovací byl zrušen. V případě darování firmy je tento příjem (darování) osvobozen u obdarovaného od daně, jedná se o dar od příbuzného v linii přímé (otec - syn). V případě darování nemůže syn pokračovat v odpisech majteku, protože podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování zemědělské firmy v rodině - daně, možnost odpisů majetku
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Platba nájmu, nájemného od OSSZ u osoby tělesně postižené v invaliditě 1. stupně
Mám byt v osobním vlastnictví OV. Mám v plánu byt pronajmout. Ozval se mi zájemce, který nám oznámil, že je tělesně postižený, pobírá podporu v invaliditě stupně 1.
Protože je ve finanční nouzi, bude prý moci požádat OSSZ o každoměsíční úhrady za pronájem bytu. Zajímá mne zda opravdu má na platby nárok a zda ano, tak za jakých podmínek mu OSSZ platby bude hradit.
Co pro to musím udělat, zařídit já? Je pravda, že mu OSSZ může proplatit i tříměsíční vratnou kauci, kterou požadujeme? Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) vyplácí pouze důchodové a nemocenské dávky, zájemce o pronájem Vašeho bytu chce pravděpodobně požádat o výplatu sociálních dávek úřad práce v místě svého bydliště. Na úhradu nákladů na bydlení slouží příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) nebo doplatek na bydlení či mimořádná okamžitá pomoc (dávky pomoci v hmotné nouzi).
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) jeho příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve je tedy zapotřebí celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady na bydlení a mít v bytě trvalé bydliště a teprve poté je možné zpětně požádat o výplatu příspěvku na bydlení.
Doplatek na bydlení je dávkou hmotné nouze, která také podléhá testování příjmů žadatele. To, zda zájemci vznikne nárok na doplatek na bydlení, záleží na výši jeho příjmů a výši nákladů na bydlení. Žadatel o dávku také musí umožnit provedení sociálního šetření v bytě, nárok na tuto dávku není automatický. Co se týče příspěvku na kauci, zájemce si chce pravděpodobně požádat o tzv. mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o dávku hmotné nouze, která může být poskytnuta například na úhradu nezbytného jednorázového výdaje – takovým výdajem může být i vratná kauce. Na tuto dávku ale není právní nárok, její (ne) přiznání vždy závisí na posouzení situace žadatele pracovníky úřadu práce. Ani tato dávka tedy není vyplácena automaticky. Pouze na základě obecných informací uvedených ve vašem dotazu tedy nelze předem určit, zda budou zájemci požadované dávky přiznány či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Příspěvek na bydlení pro invalidu, osobu tělesně postiženou (invalidita 1. stupně)
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Rizika zapsání sídla s. r. o. pro majitele bytu, domu, nemovitosti (dům rodičů)
Můj syn chce s dalšími dvěma kamarády podnikat. Chtějí založit s. r. o. Oslovil mě, jestli bych byla ochotna dovolit jim napsat vlastně fiktivní sídlo firmy na adresu našeho bydliště. Máme rodinný dům, kde žiji s manželem a právě s tímto synem. Jen chci vědět, jaká z tohoto případného kroku pro mě vznikají rizika. Vlastníkem domu jsem já. Děkuji, Liběna.
ODPOVĚĎ:
V zásadě rizika nejsou žádná, společnosti nevznikají žádné vlastnické či jiné nároky na dům. Doporučil bych však uzavřít jednoduchou smlouvu, na základě které se společnost zaváže změnit sídlo v případě, že svůj souhlas s umístěním sídla odvoláte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaké je riziko pro majitele nemovitosti při zapsání sídla s. r. o. do této nemovitosti?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Závěť ve prospěch přítele, přítelkyně - musí dědit i zbytek rodiny?
Přítel má pouze maminku, tatínek zemřel, je bezdětný, nebyl ženatý. Chtěl by sepsat závěť v můj prospěch. Dotaz, pokud sepíše závěť mohou případně teta a neteř - jediný příbuzní, nárokovat svůj dědický podíl? Nebo pokud je závěť nejsou tyto neopomenutelní dědici? A druhý dotaz jeden z bytů který vlastní má na hypotéku. Lze v závěti odkázat byt i s hypotékou? (s tím, že bych splácela já)?
Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Jedinými tzv. neopomenutelnými dědici jsou děti.
Pokud tedy přítel nemá děti, může svůj majetek odkázat komukoliv a nikdo z rodiny nemůže nárokovat žádný podíl. Byt Vám může odkázat i s hypotékou, tj. může Vám odkázat jak aktiva, tak i pasiva.
Více k oblasti dědictví, dědění, ale i vydědění vizte zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Závěť ve prospěch partnera, partnerky - musí dědit i ostatní osoby blízké a členové rodiny?
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Reklamace rekonstrukce bytu bez písemné smlouvy, majitel firmy nereaguje - jak postupovat dále?
Problém se týká rekonstrukce bytu (listopad 2017), kterou prováděla stavební firma na základě ústní domluvy tak, že provedli určitý druh prací a vyfakturovali, nemáme písemnou smlouvu ani objednávku. Jsme s rekonstrukcí velmi nespokojeni, realizace se protáhla o více než měsíc, všechny stěny nám praskají, podlaha je křivá, plovoucí podlaha je špatně položena, v koupelně je několik kachlí naprasklých a pod. (je toho hodně, prakticky nic není uděláno v pořádku). Do měsíce od předání bytu jsem poslala doporučeně reklamační dopis, majitel firmy nereaguje. Byla jsem ve velmi složité situaci během rekonstrukce, těhotenství, porod atd. Mojí chybou bylo nezajištění dozoru a slepá neopodstatněná důvěra v práci projektanta.
Nevím, jak situaci řešit, postupem času se vady projevují stále více, myslím, že např. podlaha bude za chvíli zcela zničena a pod. Prakticky nám byt firma znehodnotila. Potřebovala bych poradit, jak situaci řešit. Chci bych zpět vynaložené peníze za nezdařenou rekonstrukci, příp. náhradu škody za poškození bytu odborně nesprávně provednou rekonstrukcí, ale netuším, jaké kroky bych měla podniknout. Velmi děkuji za odpověď. Liliana
ODPOVĚĎ:
V daném případě není nutné mít písemnou smlouvu, vznik a obsah ústní smlouvy je možné prokázat např. vzájemnou komunikací či doklady o zaplacení.
Obecně se budou práva a povinnosti s ohledem na neexistenci písemné smlouvy posuzovat dle znění zákona. Potřebná kvalita díla (rekonstrukce) by se v tomto případě měla posuzovat jako obvyklá, resp. vhodná pro účel smlouvy - tj. pro bydlení v bytě.
V této situaci doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, který by popsal veškeré vady a provedení, které by neodpovídalo standardu obvyklého pro takovou rekonstrukci.
Dále doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci, a to se 2 návrhy. Za prvé podnět na zahájení správního řízení, neboť firma se nevyřízením reklamace dopustila přestupku. Dále pak podejte návrh na mimosoudní vyřešení sporu. Tento návrh je však nutné podat do 1 roku od uplatnění reklamace, pokud byste tedy neměla ještě zpracovaný posudek, návrh již podejte a následně ho doplníte. Pokud by ani řízení u České obchodní inspekce nepomohlo, bude nutné se Vašich práv domáhat žalobou u soudu. Před samotným podáním žaloby doporučuji věc konzultovat nejprve s advokátem, kdy seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak uplatnit náhradu škody za praskající stěny, přivou podlahu a nedoléhající plovoucí podlahu od nespolehlivé stavební firmy - postup, návod
Vymáhání škody za nesprávně provedenou rekonstrukci bytu, důležitost znaleckého posouzení kvality odvedené práce stavební firmy
___
OBČAN-DAROVÁNÍ
Jak dohledat příbuzného v zahraničí (Německo) kvůli darování peněz
Mým záměrem je věnovat svému příbuznému jistou finanční částku, mimo dědické řízení. Příbuzný žije v Německu již více, než 25 let. Po rozvodu, se přestal stýkat nejen se svojí bývalou ženou, ale ztratil jsem i já jsem veškeré kontakty na příbuzného.
dotaz: koho mohu kontaktovat, aby mi pomohl zjistit jeho adresu, případně kontakt na něho. Je to Interpol, Ambasáda ČR v Německu. Poraď Te mi prosím, jak mám postupovat.
Děkuji Hubert
ODPOVĚĎ:
S ohledem na mezinárodní úpravu problematiky ochrany osobních údajů Vám žádný úřad při hledání jakékoliv osoby, aniž by byla pohřešovaná a byla by na místě obava o její život a zdraví, nepomůže. Součinnost by byla poskytnuta pouze notáři pro účely dědického řízení, fyzické osobě pro soukromé účely bohužel nikdo údaje neposkytne.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování peněz osobě s neznámým pobytem v zahraničí - jak dohledat takovou osobu?
___
RODINA-PÉČE O DÍTĚ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
Vystěhování do zahraničí matky s dítětem nesvěřeným do péče matky bez souhlasu otce dítěte t. č. ve vězení - může to matka udělat a vystěhovat se?
Bývalý přítel nastoupil do výkonu trestu na 10 let. Začala jsem pracovat v Německu, kam bych se chtěla odstěhovat. Vše by fungovalo jako do teď, jen bych bydlela o pár km dále. Ve styku mu nebráním. On s tím samozřejmě nesouhlasí. Jaké mám vyhlídky? Potřebuji jeho souhlas, když mu neomezím otcovská práva? Když půjdu k soudu kvůli svěření do péče, pak také potřebuji jeho souhlas k přestěhování za hranice?
Děkuji Linda
ODPOVĚĎ:
Dokud není dítě svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, mají oba rodiče právo se ve stejné míře s dítětem stýkat, podílet se na jeho výchově a rozhodovat o významných záležitostech týkajících se dítěte. Za významnou záležitost se dle § 877 občanského zákoníku považují zejména nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne na návrh rodiče soud. Pokud se chystáte opustit Českou republiku a odjet do Německa, kde nyní pracujete, doporučuji pokusit se nejprve celou situaci vyřešit smírně, uzavřít s otcem dítěte mimosoudní písemnou dohodu o úpravě poměrů k nezletilému dítěti a získat jeho písemný souhlas s vycestováním s dítětem do zahraničí.
Jestliže dohoda s otcem dítěte nebude možná, doporučuji nejprve podat k okresním soudu v místě bydliště dítěte návrh na svěření dítěte do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) nebo právník nejlépe se specializací na rodinné právo. V návrhu uveďte všechny podstatné skutečnosti a především to, proč se domníváte, že by dítě mělo být svěřeno do Vaší péče. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Jestliže soud Vašemu návrhu vyhoví, svěří dítě do vaší péče a Vašemu bývalému příteli (otci dítěte) stanoví výživné. Může také upravit styk otce s dítětem. Následně se můžete pokusit zajistit si rozhodnutí soudu, které by nahrazovalo souhlas otce dítěte s vycestováním do zahraničí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstěhování matky s dítětem do zahraničí pokud je otec ve vězení - může se matka vystěhovat nebo potřebuje souhlas otce dítěte? (dítě není svěřeno do péče matky)
___
OBČAN-BYDLENÍ
Může pronajímatel vystěhovat nájemníka pokud byt využívá osoba blízká nájemníka, nájemce?
Bydlím v pronajatém bytě, počátek smlouvy o nájmu dne 1.1.2012, konec neuveden. Počítá se tedy na dobu neurčitou. Proběhlo dědické řízení
po smrti pronajímatele. Byt zdědila jeho dcera. Uznala moji nájemní smlouvu, vzala na vědomí naše dohodnuté ujednání nad rámec smlouvy - sklep, parkování, garáž atd. Ráda by ale využila výpovědního
důvodu, že potřebuje byt pro své blízké. V nájemní smlouvě jsme si dohodli, že nájem může skončit vzájemnou dohodou, uplynutím doby nebo podle par. 711 dříve platného OZ. Mohu dostat výpověď z nájmu z tohoto
důvodu v případě změny vlastníka dědictvím? Děkuji za odpověď Ljuba
ODPOVĚĎ:
Pokud chce dědička vypovědět nájem z důvodu, že chce byt pro svou rodinu, může nájem vypovědět pouze podle § 711a odst. 1 písm. a) starého občanského zákoníku, který uvádí, že "Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence; " Tj. k výpovědi musí dát souhlas soud, jinak není možné tohoto výpovědního důvodu využít. Tj. výpověď z důvodu změny vlastníka dostat nemůžete, ale nový vlastník vstupuje do všech práv a povinností předchozího, takže stejně jako předchozí může využít všech zákonných možností k ukončení nájmu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď nájmu bytu z důvodu využití bytu pro osobu blízkou majitele bytu
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Lhůta na vrácení zboží pokud zákazník předem písemně odstoupí od koupi, kupní smlouvy
Zákazník mi bude vracet zboží (přes nákup na Eshop) z důvodu neodpovídajícího popisu. Zboží je v pořádku, pouze zcela neodpovídá popisu na webových stránkách, konkrétně pásek je o 10cm kratší. Do jaké lhůty je povinen mi ho poslat zpět?
Děkuji, Lucia
ODPOVĚĎ:
Zákon lhůtu pro vrácení zboží v případě odstoupení od smlouvy z důvodu nesprávného popisu nestanoví. Obecně by však zboží mělo být vráceno bez zbytečného odkladu. Vám však v zásadě nevzniká povinnost vrátit kupní cenu do doby, než bude zboží vráceno, v tomto případě byste pak měla vrátit i obě poštovné, tj. za odeslání zákazníkovi, tak za odeslání při vrácení zboží.
Pokud by zboží jevilo známky užívání, byla byste případně oprávněna částku snížit o odpovídající znehodnocení zboží.
Zákon pak stanoví pouze lhůtu pro vrácení zboží v případě odstoupení v tzv. 14 denní lhůtě, kdy platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Analogicky dle tohoto ustanovení by tedy měla být lhůta 14 dnů.
Obdobný případ však doporučuji řešit přímo v obchodních podmínkách eshopu, např. právě se stanovením lhůty 14 dnů pro vrácení zboží.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Písemné odstoupení od koupi - do kolika dnů musí zákazník poslat zboží poštou prodávajícímu obchodníkovi?
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Menšinový spoluvlastník pozemku si dělá na pozemku chce bez vědomí a souhlasu ostatních spoluvlastníků - jak se bránit?
Jsem jedním ze spolumajitelů pozemku. Soused podílník s nejvyšším podílem 9/16 si dělá na pozemku co chce, protože jako majitel největšího dílu prý na to má právo. Navíc tam parkuje autobus soukromé firmy, pro kterou pracuje, i když mě to například vadí, protože mi parkuje přímo naproti domu. Má na to právo? Může takto rozhodovat? Může parkovat autobus svého zaměstnavatele na společném, navíc nezpevněném pozemku? Děkuji. Erik.
ODPOVĚĎ:
V souladu s § 1128 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, rozhodují spoluvlastníci o běžné správě společné věci většinou hlasů. Vzhledem k tomu, že Váš soused má většinový podíl, pak může prakticky o běžných záležitostech rozhodovat sám. Dle odstavce 2. téhož ustanovení však má takové rozhodnutí právní účinky pro ostatní spoluvlastníky jen v případě, že byli o nutnosti takového rozhodnutí předem vyrozuměni. Proti takovému rozhodnutí se pak může opominutý spoluvlastník při rozhodování bránit podáním návrhu k soudu do 30 dnů o určení, že vůči němu nemá takové rozhodnutí právní účinky.
V souladu s ust. § 1129 občanského zákoníku je k rozhodnutí o významné záležitosti, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
Nevím, o jaký druh pozemku se ve Vašem případě jedná (stavební parcela, zahrada, komunikace.) a zda tedy není parkováním autobusu překračován způsob jeho využití. Obecně mám však za to, že parkování autobusu lze považovat za běžnou správu pozemku, neboť nejde o jeho trvalé využívání jen určitým způsobem (autobus lze snadno přeparkovat jinam) a k takovém rozhodnutí byl většinový vlastník oprávněn.
Ve Vaší situaci by stálo za zvážení pouvažovat o zrušení spoluvlastnictví, když již v současné době společná domluva spoluvlastníků nefunguje. Do budoucna budete mít s pozemkem jen problémy a nevíte, k čemu se může většinový spoluvlastník zavázat a např. udělat tak i z Vás spoludlužníka.
Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 1128
(1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.
(2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.
(3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.
§ 1129
(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
(2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.
§ 1130
Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Spolumajitel pozemku parkuje na nezpevněném pozemku s velkým vozidlem (autobus) - může to dělat bez souhlasu ostatních spolumajitelů, spoluvlastníků?
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Převzetí dítěte do péče z důvodu neúměrného zadlužení bývalé manželky, bývalého manžela, matky, otce dítěte
2004 jsme se s bývalou manželkou rozvedli a naše dcera byla svěřena do péče matky. Mně byl stanoven styk s dcerou 1x za 14 dní od pátku do neděle. Ten se střídavě dodržoval jak pravidelně, tak nepravidelně (nyní velmi nepravidelně z důvodu jiných zájmů dcery). V současné době je dceři již 15 let a právě nastoupila studium na střední škole nedaleko mého bydliště.
V polovině září 2018 u soudního stání o zvýšení výživného, vyšlo najevo, že je má bývalá manželka s jejím nynějším manželem neúměrně zadlužena (příjmy domácnosti 23.000 Kč, výdaje 22.000 Kč).
Mé příjmy spolu s mou současnou manželkou jsou ve výši 52.000 Kč a vlastníme dům o dispozici 5+1. Myslíte si, že je reálná šance si převzít dceru do mé péče? Dcera by měla k dispozici svůj vlastní pokoj a domnívám se, že jsem schopen ji v současné době zabezpečit lépe, jak matka. Navíc bývalé manželky starší 18-ti letá dcera nezvládla v posledním ročníku 4 leté školy maturitní zkoušku a začíná studium od 1. ročníku znovu na zcela jiné škole. Nerad bych, aby má dcera nedůsledností matky, dopadla stejně. Děkuji za radu, Ernest.
ODPOVĚĎ:
Jestliže chcete, aby byla dcera svěřena do Vaší péče, můžete podat k okresnímu soudu v místě jejího bydliště návrh na svěření dcery do Vaší péče. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník nebo pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
V návrhu je zapotřebí označit účastníky řízení (dítě a oba rodiče) jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště, návrh musí být datován a podepsán. V návrhu také uveďte, že navrhujete, aby dcera byla svěřena do Vaší péče, a z jakých důvodů se domníváte, že by tak měl soud rozhodnout – uveďte okolnosti důležité pro rozhodování soudu (můžete uvést zejména informace o finanční situaci Vaší bývalé manželky). Soud bude při svém rozhodování posuzovat zejména to, zda je svěření dcery do Vaší péče v jejím zájmu či nikoliv. Vzhledem k věku Vaší dcery ale soud přihlédne také k jejímu názoru. Nelze tedy předjímat, jak soud v daném případě rozhodne.
Pokud soud Vašemu návrhu vyhoví, svěří dceru do Vaší péče, její matce určí výživné a může stanovit i styk dcery s matkou. Jestliže soud styk dcery s matkou nestanoví a dohoda s ní není možná, doporučuji následně požádat o úpravu dceřina styku s matkou. Návrh na úpravu styku může být také přímo součástí návrhu na svěření dcery do Vaší péče.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předlužení matky a svěření dítěte do péče otci z důvodu neúměrného zadlužení pečujícího rodiče
___
OBČAN-NÁJEMNÉ
Nájemné za zastěvnou plochu domem jehož majitelem není majitel pozemku - nájemné od majitele domu, bytů v osobním vlastnictví
Bydlím v rodinném domě se dvěma samostatnými bytovými jednotkami. Naše sousedské vztahy nejsou právě ideální. Pozemek pod rodinným domem (stavební parcela, na které stojí dům se dvěma byty) je pouze v mém vlastnictví. Chtěl bych se tedy, prosím, zeptat zda-li je možné po sousedech požadovat nájemné? Pokud ano, kolik let zpětně? (vlastníkem jsem 10 let)
A ještě jeden dotaz, prosím, pozemek okolo domu je rozdělen tzv. ideální polovinou, sousedé ovšem zabírají 3/4
Je zde nějaká možnost, jak tomu zamezit? Děkuji, Ervín
ODPOVĚĎ:
Ano, můžete požadovat nájem, a to tři roky zpětně, s ohledem na ustanovení o bezdůvodném obohacení, kde je promlčecí lhůta tříletá. Pokud sousedé zabírají takovou část pozemku, která neodpovídá jejich spoluvlastnickému podílu, měl byste je vyzvat k vyklizení a pokud pozemek vyklizen nebude, je možnost domáhat se vyklizení v rámci soudního řízení podáním žaloby o vyklizení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemné za pozemek na kterém stojí dům s dvěma byty - majitel bytu neplatí nájem za zastavěný pozemek na kterém stojí dům
Nárok na nájemné za užívání zastavěného pozemku - na pozemku stojí bytový dům a majitelé bytů v domě neplatí nájemné majiteli pozemku
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Vliv výše přívýdělku na možnost zaregistrování na ÚP, úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání
31.10.2018 mi končí výpovědní lhůta (smlouva na celý úvazek - učitelka). Od listopadu 2018 budu mít dohodu o provedení práce (jen 6 hodin - učitelka na jiné škole, výdělek pod 10.000 Kč). V listopadu 2018 mám též smlouvu o díle (odměna víc než 10.000 Kč). Chci se zeptat, zda mám právo jít na úřad práce ČR od listopadu 2018, nebo se musím nahlásit na sociálce a zdravotní pojišťovně? Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě není možné přihlásit se na Úřad práce a stát se tzv. uchazečem o zaměstnání. Podle § 25 zákona o zaměstnanosti uchazečem o zaměstnání nemůže být osoba v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 6.
Podle výjimek zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Tyto podmínky nejsou ve Vašem případě splněny. Je proto nutné nahlásit změnu zaměstnavatele na ČSSZ a na Vaši zdravotní pojišťovnu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se osoba s dohodou o pracovní činnosti přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Zvolení zaměstnance do zastupitelstva obce, městě - je to legální a podle zákona?
V naší obci, která má zhruba 900 obyvatel, byl do zastupitelstva zvolen občan, který je zaměstnanec obecního úřadu a pracuje jako vedoucí technických pracovníků. Je možné, aby vykonával i funkci zastupitele? Děkuji za odpověď. Evžen
ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto uvádí:
Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná mj. s funkcí vykonávanou zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním.
Ve Vámi uvedeném případě je tak rozhodné, jakým způsobem došlo k jeho dosazení do funkce – pokud volbou, jmenováním či ustavováním, je zde neslučitelnost funkcí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být zaměstnanec obecního úřadu zvolen do zastupitelstva obce?
___
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Pojistka na odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem vozidlem u dohody o provedení práce DPP - platí pojistka nebo ne?
Platím si 35 let jako řidič z povolání pojistku u České pojišťovny - odpovědnost za škodu. Celou dobu jsem nepotřeboval žádné plnění. 2014 jsem odešel do důchodu. 2015 jsem začal pracovat pouze občasně (záskok za dovolené a nemoc), práce je na smlouvu - dohodu o provedení práce DPP. Navštívil jsem pobočku pojišťovny, abych se informoval, zda pojistka se vztahuje i na tuto činnost. Bylo mi sděleno, že vztahuje - toto tvrzení mám zdokumentováno SMS zprávou od pracovnice pobočky, kde zmíněnou informaci potvrzuje. Proto jsem si pojistku platil dál.
09/2018 se stalo, že při vyjíždění z vrat jsem poškodil zaměstnavateli část vrat-škoda necelých 13.000 Kč. Chtěl jsem tedy uplatnit pojistku, ale bylo mi sděleno, že plnění žádné nedostanu, protože pojistka se nevztahuje na dohodu o provedení práce.
Co teď mám udělat? Odvolal jsem se, ale doposud se nikdo neozval. Kdo zodpovídá za zaměstnance pojišťovny, který podá takto zkreslenou informaci? Můžu tuto škodu vyžadovat po tomto zaměstnanci? Děkujeme za odpověď Felix
ODPOVĚĎ:
Náhrady škody, resp. likvidace pojistné události, se můžete domáhat pouze po pojišťovně. Přestože Vám totiž byla nesprávná informace podána konkrétním zaměstnancem pojišťovny, jednal tento zaměstnanec v rámci plnění svých pracovních úkolů, tzn. že za případnou újmu, kterou svým jednáním způsobil, odpovídá jeho zaměstnavatel (tedy pojišťovna).
Pokud bylo pokračování v pojistném vztahu ve Vašem případě závislé na tom, zda se pojištění vztahuje rovněž na DPP a od zaměstnance pojišťovny jste byl písemně ujištěn, že tomu tak je, bylo by možné uvažovat o tom, že jste byl uveden v omyl (a to ohledně rozhodující okolnosti).
Dle § 583 občanského zákoníku platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
Nelze tudíž vyloučit, že pokračování v pojistném vztahu je ve Vašem případě od okamžiku, kdy jste byl uveden v omyl, neplatné. V takovém případě by na straně pojišťovny vzniklo tzv. bezdůvodné obohacení, tvořené zaplaceným pojistným za celou dobu od sdělení mylné informace. Toto bezdůvodné obohacení by byla pojišťovna povinna Vám vrátit.
Tuto skutečnost můžete při dalším jednání s pojišťovnou použít jako argument. Pojišťovnu tak můžete vyzvat k tomu, aby Vám (popř. Vašemu zaměstnavateli) nahradila škodu, kterou jste způsobil, anebo se budete domáhat vrácení bezdůvodného obohacení za celou dobu od okamžiku, kdy jste byl pojišťovnou uveden v omyl.
Nepodaří-li se Vám s pojišťovnou dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
S ohledem na výši škody, kterou jste způsobil, nechávám nicméně na Vašem uvážení, zda se Vám případné podání žaloby vůbec vyplatí, neboť soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení mohou vymáhanou částku hravě převýšit (s tím, že výsledek soudního sporu nebude ve Vašem případě zcela jistý).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohoda o provedení práce a pojistka na škodu způsobenou vozidlem - platí i pro DPP nebo ne?
Pokrývá pojistka škodu způsobnou zaměstnancem vozidlem u dohody o provedení práce DPP?
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Co je to ochranná lůhta u zaměstnance po výpovědi, délka ochranné lhůty
15.10.2018 mi končí podpůrčí doba, 31.10.2018 končím v práci (po 2měsíční výpovědní lhůtě), 1.11.se jdu zaevidovat na ÚP. Co je to ochranná lhůta? Jak dlouho trvá ochranná lhůta?
A druhý dotaz: v době kdy budu na Úřadu Práce - onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? Nebo podpora? Z čeho se vypočítá? , 2. a. - prodlužuje se,, podpora,, o dobu co bych byl na,, neschopence? ...
Nebo nemám ukončovat neschopenku? jedna operace v brzké době mě určitě čeká. Děkuji, Ferdinand.
ODPOVĚĎ:
Ochranná lhůta chrání bývalé zaměstnance, kteří se ocitli v dočasné pracovní neschopnosti krátce po skončení zaměstnání – zachovává jim totiž nárok na nemocenské dávky. Podle § 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění trvá ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění (zaměstnání). Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (skončení zaměstnání) v ochranné lhůtě. Pokud se zaevidujete na úřadě práce a Vaše dočasná pracovní neschopnost vznikne do 7 kalendářních dnů od skočení zaměstnání – tedy nejpozději 7.11. – budete mít od 15. dne nemoci nárok na výplatu nemocenské dávky. V takovém případě můžete nadále zůstat v evidenci úřad2018u práce jako uchazeč o zaměstnání, ale podpora v nezaměstnanosti Vám po dobu, kdy Vám bude vypláceno nemocenské, nebude poskytována. Výplata podpory v nezaměstnanosti tedy bude přerušena po dobu, kdy Vám bude vypláceno nemocenské.
Nemocenské Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tzv. "lístek na peníze") budete předávat Vašemu bývalému zaměstnavateli. Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60% denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66% a od 61. dne 72% denního vyměřovacího základu.
Informaci o výši Vašeho denního vyměřovacího základu najdete na výplatní pásce.
Pokud budete v evidenci úřadu práce a Vaše pracovní neschopnost vznikne později než 7.11.2018, Vám nárok na nemocenské bohužel nevznikne. V takovém případě Vám bude i nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti v následující výši – první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání.
Ve svém dotazu také zmiňujete, že Vám v polovině října končí podpůrčí doba. Podpůrčí doba u nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů. Pokud tuto dobu vyčerpáte, pak je zapotřebí, abyste pro opětovné čerpání podpůrčí doby v její celé délce odpracoval alespoň 190 kalendářních dní. Pokud Vám v polovině října skončí podpůrčí doba (vyčerpáte celých 380 kalendářních dní), poté u zaměstnavatele odpracujete 16 dní (do konce října) a následně opět onemocníte, budete moci pobírat nemocenské dávky pouze po dobu, kterou jste po skončení podpůrčí doby odpracoval – tedy 16 dní. Nemocenské je ale možné vyplácet i po uplynutí podpůrčí doby za předpokladu, že v krátké době – nejdéle během 350 kalendářních dní od uplynutí podpůrčí doby – nabudete opět pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti (dosavadnímu zaměstnání). Doporučuji tedy tuto možnost zkonzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem. Pokud očekáváte, že budete v brzké době opět v pracovní neschopnosti, mohla by být řešením Vaší situace právě výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplácení neschopenky v nezaměstnanosti od Úřadu práce a vliv ochranné doby a podpůrčí doby
Maximální délka podpůrčí doby u po výpovědi z práce, zaměstnání
___
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Vyloučení konkludentního prodložení nájmu podle § 2285 občanského zákoníku
V nájemní smlouvě na byt uzavřené na dobu určitou do 30.6.2017 jsem podepsala:
1. Nájem bytu zanikne zejména uplynutím doby specifikované v článku III. této smlouvy. Konkludentní prodloužení trvání nájmu způsobem uvedeným v ustanovení § 2285 občanského zákoníku je vyloučeno.
Úplně nerozumím slovu "Konkludentní", tzn. projev vůle učiněný mlčky, právní úkon provedený jiným způsobem než ústně nebo písemně. Jestliže jsem kdysi u nájmu bytu jako nájemce podepsala v nájemní smlouvě na dobu určitou s platností do 30.6.2017 "Konkludentní prodloužení trvání nájmu způsobem uvedeným v ustanovení § 2285 občanského zákoníku je vyloučeno", avšak v nájmu i po 30.6.2017 dále pokračovala a pronajímatel ode mě nájemné přijímal, došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy nebo nikoliv?
Myslím tím v návaznosti na § 2285 NOZ. Podle mě "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let a tato výzva vyžaduje písemnou formu". Pronajímatel mě k vystěhování nevyzval, jen nyní chce úplně NOVOU nájemní smlouvu, kde požaduje finanční narovnání. V § 2285 NOZ je však ještě psáno:
"Toto neplatí, ujednají-li si strany něco jiného."
Ujednali jsme si tehdy s pronajímatelem něco jiného. Je smlouva automaticky prodloužena nebo musí být smlouva nová?
ODPOVĚĎ:
Pokud jste smlouvu s uvedeným ustanovením podepsala, pak to znamená, že jste vyloučila možnost prodloužení a neplatí pro Vás ust. § 2285 NOZ. Pokud tedy pronajímatel požaduje novou smlouvu, je to bohužel v pořádku. Není to ale z jeho strany úplně férové jednání, když Vám takovou smlouvu dal podepsat a určitě bych si dobře rozmyslela, zda s tímto pronajímatelem dál ve smluvním vztahu pokračovat.
Konkludentní znamená "mlčky", a ve Vašem případě to znamená, že je vyloučeno, že by byl nájem automaticky prodloužen tím, že žádná ze stran neprojeví vůli dále v nájemním vztahu nepokračovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to konkludentní, co to znamená konkludentní v právu - příklad z praxe
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Může poradna OSPOD poslat posudek rodičů dítěte, dětí soudu bez jejich souhlasu?
Mám s bývalým manželem ve správním řízení nařízenou od OSPOD poradnu. Chození do poradny nepřineslo užitek. Jelikož probíhá opatrovnické řízení (dosud jsou svěřeny děti do výhradní péče matky) o střídavou péči. Otec dětí neplní vyživovací povinnost dle Rozsudku, byl hospitalizován na psychiatrii 2017 i 2018 s tím, že si "zařídil" pro soud potvrzení, že se i do budoucna může starat o děti. Bere dlouhodobě antidepresiva, je v částečném invalidním důchodu, ČID. Poradna zaslala bez mého vědomí posudek OSPODu, ten ho následně předal soudu. Posudek je o tom, jak dle jejich subjektivního názoru probíhalo sezení dosud v poradně. Po každém sezení jsem s bývalým manželem podepisovala, že daný protokol může být odeslán na OSPOD.
Nyní, ačkoliv jsem nic nepodepisovala, poslala poradna OSPODU, dle mého názoru subjektivní a zaujatý posudek, o kterém jsem se dozvěděla až u soudu.
Má právo poradna bez mého vědomí posílat posudek? Do jaké míry a jak se mohu proti němu bránit? (paní, která ho napsala, tam už údajně nepracuje). Požádala jsem poradnu, aby mi ho poslala, ta mi však nevyhověla. Sice mohu jít nahlédnout do spisu na soud, ale to mi bere čas. Mám právo od poradny požadovat zaslání posudku?
Děkuji, Klaudie
ODPOVĚĎ:
Jestliže Vám byla docházka do poradny nařízena orgánem sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) a poradna s Vámi a Vaším bývalým manželem spolupracuje na základě požadavku OSPOD, je logické, že bude OSPOD informovat o tom, jak spolupráce probíhá a s jakým výsledkem. Na tuto skutečnost jste ostatně byli - jak ve svém dotazu sama uvádíte - s bývalým manželem opakovaně upozorněni. Takže poradna může OSPOD odeslat posudek obsahující zhodnocení spolupráce i bez Vašeho souhlasu. Pokud by poradna mohla odeslat posudek pouze v případě, že s ním (s jeho obsahem) budete oba souhlasit, pak by takový posudek pravděpodobně vůbec nemohl vzniknout.
Vzhledem k tomu, že se posudek týká Vaší osoby, máte samozřejmě právo se s jeho obsahem seznámit. Pokud je zmiňovaná poradna registrovanou sociální službou podle zákona o sociálních službách, máte právo seznámit se s obsahem veškeré dokumentace, která je o Vás vedena včetně Vámi zmiňovaného posudku. Poradna ale nemá zákonnou povinnost Vám posudek poslat poštou nebo e-mailem. Jestliže poradna zasílala posudek OSPOD a soudu, můžete se s obsahem posudku seznámit také nahlédnutím do soudního spisu nebo spisu vedeného OSPOD. Pokud s obsahem posudku nesouhlasíte, můžete to samozřejmě následně uvést při soudním jednání.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se bránit obsahu posudku do poradny zaslaným OSPODem k soudu (poradna nařízená od OSPOD)
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nastěhování manžela do nemovitosti manželky bez jejího souhlasu - jak vystěhovat manžela Z chaty, chalupy manželky?
Manžel byl vykázán z bytu (vlastní 50%) pro mém opakovaném fyzickém napadení (manželka) a nastěhoval se do chaty, která je v mém výlučném vlastnictví, ačkoliv on vlastní svůj další družstevní byt, kde má i trvalé bydliště (tento byt však pronajímá) a též má možnost bydlení na podnikové ubytovně. Jelikož si nejsem jista zda soud vyhoví mé žádosti o 2. prodloužení vykázání (a není zde již lhůta na odvolání) chtěla jsem se na chatu přestěhovat. Policie mi sdělila, že pokud má klíče od chaty, které ode mne dříve dostal, je vše v pořádku. Je tomu skutečně tak?
Případně jak ho dostat pryč z chaty, kterou neoprávněně užívá? Děkuji, Kristina
ODPOVĚĎ:
Problém je, že pokud jste manželé, fakticky chatu z titulu manželství užívat může. Vy byste ale mohla k soudu podat žalobu o vyklizení s odůvodněním, že je proti dobrým mravům, aby se v nemovitosti - chatě - zdržoval, jelikož je proti dobrým mravům, aby obýval Vaši chatu, když má svůj byt a zároveň porušuje manželské povinnosti tím, že Vás fyzicky napadá. Dle mého názoru byste s tímto argumentem byla u soudu úspěšná.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nastěhování manželky do nemovitosti (chaty, chalupy) manželky bez jejího souhlasu - jak vystěhovat manželku?
Nastěhování agresivního manžela do jiné nemovitosti (chaty, chalupy) manželky - může manželka vykázat manžela z chaty, chalupy?
Fyzické napadání manželky manželem a bydlení manželem v nemovitosti manželky - rozpor s dobrými mravy
Manžel bije manžleku a bydlí ve výlučně její nemovitosti - vystěhování z důvodu ropzoru s dobrými mravy
___
RŮZNÉ-STAVBY
Zrušení stavebního povolení pro nicotnost a povinnost stavebního úřadu obeslat účastníky stavebního řízení
Stavební povolení, jehož jsme účastníky řízení, bylo z důvodu nicotnosti po 4 letech zrušeno. Prosím o informaci, zda je stavební úřad povinnen zasílat účastníkům řízení všechny dokumenty, týkající se zrušeného stavebního řízení, pokud o to účastník řízení požádá. Současně prosím, zda je toto možné i u obnoveného stavebního řízení, které doposud nebylo zahájeno nebo zda je to možné až po zahájení stavebního řízení (jde např. o příkaz k odstranění stavby, žádost investora o obnovu řízení, žádost o územní řízení, žádost o stavební povolení apod.). Musí být u obnoveného stavebního řízení z důvodu nicotnosti zahájeno územní řízení, když stavba (60 m2) je již zrealizována a zkolaudována?
Děkuji předem za odpověď a přeji hezký den. Květoslava
ODPOVĚĎ:
Stavební úřad je povinen umožnit účastníkům nahlédnout do spisu (společně také s tím, že musí umožnit účastníkovi pořídit si kopie, opisy apod.), není ovšem povinen účastníkům zasílat veškeré podklady, o které si požádají. Jinak samozřejmě platí, že ty dokumenty, které stavební úřad musí doručovat na přímo účastníkům, také musí být účastníkům doručeny.
Účastníky řízení se stáváte až po jeho zahájení, tudíž pokud nebylo řízení zahájeno, nemáte postavení účastníků a stavební úřad tak k Vám ani z této pozice přistupovat nemůže.
Pokud bylo zrušeno pouze stavební povolení, územní rozhodnutí zůstává nedotčeno (platí obecně, neuplatní se např. za situace, kdy bylo vydáno tzv. společné rozhodnutí, které zahrnuje jak územní rozhodnutí tak i stavební povolení).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost stavebního úřadu umožnit nahlédnutí účastníkům stavebního řízení
Kdo je účastník stavebního řízení před zahájením řízení
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Kolik dnů je ochranná lhůta po výpvoědi, ukončení pracovního poměru (nárok na nemocenskou)
1.11.2018 se jdu zaevidovat na Úřad práce ČR, v době kdy budu na Úřadu Práce onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? Nebo podpora v nezaměstnanosti? A v jaké výši?
Prodlužuje se,, podpora" o dobu co bych byl na,, neschopence? Děkuji za odpovědi přeji hezký den, s pozdravem Filip.
ODPOVĚĎ:
Na výplatu nemocenských dávek budete mít nárok pouze tehdy, pokud na nemocenskou nastoupíte v ochranné lhůtě - to znamená do sedmi kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Jestliže Váš pracovní poměr skončí k 31.10. a Vaše dočasná pracovní neschopnost vznikne nejpozději 7.11., budete mít od 15. dne nemoci nárok na výplatu nemocenské - tu Vám bude vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti v takovém případě odevzdáte Vašemu bývalému zaměstnavateli, který je s potřebnými údaji odešle ČSSZ. Výše nemocenské činí 60% Vašeho denního vyměřovacího základu ve Vašem posledním zaměstnání. Po dobu, kdy budete pobírat nemocenské dávky, Vám nebude vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Pokud Vaše pracovní neschopnost vznikne až po uplynutí ochranné lhůty, nárok na nemocenské dávky Vám nevznikne. V takovém případě budete moci dál zůstat v evidenci úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti ve standardní výši - první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání. Jestliže z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebude schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (dostavovat se na pravidelné schůzky apod.), doporučuji o dočasné pracovní neschopnosti informovat úřad práce a doložit mu potvrzení o jejím trvání.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na nemocenskou po výpovědi, ukončení pracovního poměru
Nárok na podporu v nezaměstnanosti na neschopence v době evidence úřadu práce ČR
Jak dlouhá je ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru
Délka ochranné lhůty po výpovědi
Ochranná lhůta po výpovědi a nárok na nemocenskou
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Rodiče neplatí nezletilému dítěti výživné - návrh na určení alimentů k soudu a nárok na právníka, advokáta zdarma pro studenta před 18. rokem věku (nezletilá osoba)
Je mi 17 let a jsem studentkou střední školy. Mám s rodičema takový problém. Ani jeden mi nechce přispět na školu. MÁMA řekne ať si řeknu přítelovi (sice u něj bydlím ale nemam u něj trvalé bydliště). Jelikož je on jediny, kdo z naší domácnosti vydělává a platí všechno co se dá. Hold jednou za čas taky potřebuju aby mi máma dala něco na tu školu a to tak není. Když ji o to požádám tak akorát na mě řve. Jenom pro pořádek máma a táta spolu nežijí a máma má nového manžela. Nedávno se mi ulomil zub a bude to stát 5000. Jako studentka na to nemám. Rodiče mi nic nedají a když jim o nějaké peníze řeknu tak akorát na mě řvou. Nejradši bych měla trvale bydliště u svého přítele a chodila do práce abych měla i na ty zuby. Nikdo mi na to nedá a bohužel nevidím jiné řešení jen nevím jak by to šlo udělat. Prosím poraďte mi jak by šlo udělat abych mohla bydlet u přítele. Moc děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud studujete, mají Vaši rodiče povinnost Vás živit. Tj. jsou povinni Vám platit výživné. Proto byste se měla obrátit na soud dle místa Vašeho bydliště a žádat soud o nařízení výživného. Jakmile budete mít v ruce rozsudek, můžete posléze výživné vymáhat exekučně.
Jelikož studujete, máte právo na bezplatnou právní pomoc. Proto ke svému návrhu na výživné připojte žádost o ustanovení právního zástupce. Soud po Vás bude chtít doložit Vaše majetkové poměry, tedy pravděpodobně potvrzení o studiu, advokáta Vám přidělí a ten Vás celým řízením provede.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Fyzické napadení dítěte (bití) se zlomením zubu - náhrada škody na zdraví (oprava zubu) od rodiče
___
TRESTNÍ-TRESTY
Jak požádat o výmaz z rejstříku trestů po osvědčení se podmínce?
Mám dotaz ohledně výpisu z rejstříku trestů. Můj přítel byl odsouzen pro krádež na 2 roky s podmínkou 3 let a k úhradě škody. Podmínka skončila, škoda byla uhrazena a soud mu zaslal, že se osvědčil. Mysleli jsme si, že pokud soud zaslal dopis o tom, že se osvědčil. Bude výpis z rejstříku čistý, ale opak je pravdou.
Co máme dělat proto, aby byl výpis z rejstříku čistý. Předem děkuji za odpověď. Kristýna
ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto říká:
Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.
Tudíž pokud soud vyslovil, že se pachatel osvědčil, a toto rozhodnutí nabylo právní moci, není třeba podávat žádnou speciální žádost a automaticky by mělo dojít k tomu, že ve výpisu z rejstříku trestů nebude takový údaj o podmíněném trestu uveden. Soud totiž má ihned po právní moci usnesení o osvědčení Rejstříku trestů oznámit, že došlo k osvědčení.
Pokud ovšem stále ve výpisu z Rejstříku trestů je tato podmínka uvedena, obraťte se na soud, který rozhodl o tom, že se pachatel osvědčil, aby rozhodnutí o osvědčení zaslali rejstříku trestů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osvědčení se v podmínce a výmaz z rejstříku trestů - jak, kde požádat o vymazání trestu z rejstříku?
___
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Nabourání jiného vozidla odrazem od jiného - co když pojišťovna odmítá uhradit druhý střet vozidel (účastník autonehody si nepoznačil majitele druhého střetlého vozidla kvůli nulové škodě na odraženém autě)
Měl bych takový dotaz ohledně finanční účasti na nehodě. Popíši situaci: jel jsem na Jižní spojce v Praze a stál jsem v koloně, když do mě zezadu narazila dodávka a natlačila mě na auto přede mnou. Takže jsem měl nabouraný jak předek, tak zadek auta. Mohu doložit fotografie z nehody. Majitel vozidla, do kterého jsem narazil, vylezl z auta, zjistil, že na autě nemá žádné poškození (naboural jsem mu do tažného zařízení) a odjel. Já jsem bohužel nezdokumentoval jméno, ani SPZ vozidla. Pak přijela policie a sepsala s námi protokol o nehodě.
Dále šlo mé auto do servisu, tam se vyhotovila oprava vozidla. Poté se pojišťovna začala cukat, a řekla, že nehodlá platit přední část vozidla (cca 30 000, -Kč), protože prý nesouvisí s touto dopravní nehodou, přitom i v protokolu od policie, je napsáno, že mne natlačil viník nehody na vozidlo přede mnou.
Pojišťovna si svoje kroky obhajuje tak, že já jsem naboural první a až potom do mne viník. Ve vozidle se mnou byl i kamarád, který vše může dosvědčit. Před pár dny mi volali právníci z autoservisu, ať doplatím zbylou část faktury za opravu vozidla.
Co bych měl podle Vás dělat? Popřípadě mohl/a byste mi doporučit další kroky? Rozhodně to nehodlám platit ze svého, já tu nehodu nezavinil.
Děkuji, s pozdravem František
ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že jste již byl servisem upomínán o doplacení zbytku faktury, předpokládám, že servisu jste nezaplatil tu část opravy, která se týkala přední části Vašeho automobilu. V první řadě Vám proto doporučuji tuto fakturu doplatit (a to samozřejmě tak, abyste měl fakturu k dispozici a platbu provedl bankovním převodem, aby bylo vše v budoucnu prokazatelné). Není ve Vašem zájmu, abyste, kromě sporu s pojišťovnou, musel ještě řešit spor se servisem.
Argumentace pojišťovny je samozřejmě účelová a poněkud absurdní. Máte-li k dispozici policejní protokol, který hovoří o natlačení Vašeho automobilu na vozidlo vpředu, a to v důsledku nárazu do zadní části Vašeho automobilu viníkem autonehody, a máte-li k dispozici zároveň svědka celé události, neměla by pojišťovna se svými tvrzeními uspět.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat pojišťovnu s písemnou výzvou k okamžité likvidaci pojistné události s tím, že zdůrazníte, že jak policejní protokol, tak svědecká výpověď hovoří jednoznačně proti scénáři, který pojišťovna konstruuje. Upozorněte pojišťovnu, že pokud své stanovisko nezmění a neposkytne Vám náhradu škody (v přiměřené lhůtě, kterou jí stanovíte), budete věc řešit soudní cestou.
Shora uvedenou výzvu Vám může připravit samozřejmě i advokát: www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře učiní na pojišťovnu mocnější dojem, než pokud byste si tuto výzvu připravoval sám. Je však zároveň pravdou, že sepsání předžalobní výzvy je právní službou, kterou bude nutné advokátovi zaplatit.
Připomínám, že osobou odpovědnou za škodu na Vašem automobilu je stále viník autonehody, nikoli jeho pojišťovna. S požadavkem na náhradu škody se proto můžete obrátit rovněž na něj. Viníkovi autonehody proto můžete zaslat výzvu k doplacení té části náhrady škody, kterou pojišťovna odmítá s tím, že v případě jeho nečinnosti na něj podáte k soudu žalobu. Je možné, že předžalobní výzva přiměje viníka autonehody k náhradě Vám způsobené škody spíše než pojišťovnu (která je v těchto případech jistě otrlejší).
Nahradí-li Vám viník autonehody zbytek škody dobrovolně, bude následně oprávněn se obrátit na svou pojišťovnu a jednat s ní o refundaci takto vyplacené částky (což již nebude Vaší starostí).
Neuspějete-li s předžalobní výzvou ani u viníka autonehody, ani u pojišťovny, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Žalobu budete moci podat jak na viníka autonehody, tak na pojišťovnu. Pro přípravu žaloby a další procesní kroky Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody, pojistné plnění při dopravní nehodě způsobené odraženým vozidlem
___
OBČAN-BYDLENÍ
Právo člena družstva nahlížet do zápisů představenstva a zúčastnit se schůze představenstva
Jsem členem družstva JEDNOTA, spotřební družstvo v Rakovníku. Naše družstvo má 425 členu. Zajímalo by mně, zda mám jako člen právo nahlížet nebo si vyžádat zápisy ze schůze představenstva nebo přímo se schůze zúčastnit.
V stanovách družstva je napsáno: Člen má právo účastnit se řízení a rozhodování v družstvu. Děkuji, Gabriel
ODPOVĚĎ:
Ano, máte právo nahlížet do zápisů ze schůzí a pořizovat si kopie.
Máte právo účastnit se i schůze představenstva, z ustanovení stanov to vyplývá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se družstevník účastnit osobně schůzí představenstva a nahlížet do zápisů ze shůzí?
Kopie ze zápisu ze schůze představenstva - může si ji družstevník pořídit?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Plísně v bytě SVJ a nutnost zateplení kvůli posunutí rosného bodu, tepelného mostu
Potřebovala bych poradit v následující záležitosti. Bydlím v bytě, v bytovém domě, který je ve SVJ. Je tam celkem 6 vchodů, s tím, že pouze náš vchod je krajní, to znamená, že my a sousedé nad námi, máme krajní byt kde jsou tři pokoje rohové, a právě v tom je ten problém. V těch třech místnostech se na stěnách v rohu tvoří plíseň, a to opravdu velké plochy. U nás a u sousedů co bydlí v bytě nad námi. První dvě patra používá základní škola, nejsou tam byty a účel těch místností je úplně jiný, u nich se plíseň neobjevuje.
Už jsme udělali vše co bylo v našich silách tento problém zmírnit (používáme prostředky proti plísní, nemáme v tom místě žádný nábytek, větráme tak často jak jenom to jde), ale problém nelze odstranit. Kontaktovali jsme různé odborníky aby nám poradili co s tím, a jako jediný účinný způsob nám bylo navrženo zateplení. Zateplením by se tzv. "rosný bod" (a tím i tepelný most) posunul, zeď by nebyla tak studená, tudíž by se v místnosti nesrážela vlhkost a netvořili plísně.
Problém je v tom, že naše předsedkyně SVJ se k zateplení staví negativně. 2010 lety bylo zateplení celého domu v SVJodsouhlaseno, bohužel došlo ke změně předsedy SVJ na nynější předsedkyni, a celý projekt z jejího popudu byl zastaven. My v bytě bydlíme 2013-2018, celou dobu si na plísně stěžujeme, požadujeme zateplení pouze našeho vchodu, což je bez problému proveditelné. Bohužel předsedkyně pro náš velký problém nemá pochopení, celou dobu se snaží dokázat, že chyba je na naši straně, že nevětráme, netopíme atd.
Každý rok s nastávající zimou na problém zase upozorňujeme, předsedkyně na to vždy reaguje tak, že se musí provést různá měření abychom měli jistotu, co to způsobuje, ale odborníci které k tomu zajistí pokaždé zklamou, buď začnou měřit když už je zima za námi, nebo nám naistalují nevhodné přístroje, nebo neprovedou vyhodnocení protože onemocněli a nemůžou pracovat atd. A tímto způsobem se to táhne již 8 let.
Vzhledem k tomu, že projekt zateplení našeho vchodu musí schválit SVJ, a ten projekt musí předložit vedení tj. předsedkyně která to odmítá, my jsem již tolik let bezradný. Moje dospívající dcera v jednou z těch pokojů tráví 16 hodin denně, úplně se děsím toho jak se to podepisuje na jejím zdraví.
Poraďte mi prosím Vás, jak tento problém vyřešit. Je nějaká možnost pohrozit předsedkyní, že pokud nebude spolupracovat a projekt nepředloží ke schálení, a to takovým způsobem, že bude odsouhlasený, budeme její jednání považovat za snahu škodit nám a dát tu záležitost k soudu?
Máme vůbec nějakou šanci problém vyřešit? Děkuji, Květa
ODPOVĚĎ:
Členové představenstva mají odpovědnost za škodu, kterou svým jednáním způsobí. Teoreticky je tedy možné předsedkyni žalovat za způsobenou škodu nebo jí tím alespoň pohrozit. V případě soudního sporu by bylo velmi složité výši škody vyčíslit, nicméně zákon odpovědnost představenstva zakotvuje a lze se tedy žalobou bránit. Osobně bych Vám ještě doporučovala oslovit hygienu a nechat si vypracovat posudek na zdravotní závadnost prostor postižených plísní a nadále s předsedkyní komunikovat písemně, abyste měli možnost následně prokázat, že ona skutečně nejednala tak, jak měla a svým postojem ke způsobené škodě zásadně přispěla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na zateplení bytového domu z důvodu plísně (rosný bod v místnosti s kondenzací vlhkosti na stěně a tvorbou plísně)
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Musí příjemce plné moci nechat ověřit svůj podpis aby byla platná nebo ne?
Budu zplnomocněn podepsat kupní smlouvu za víc spolumajitelů nemovitosti. Zmocnitelé ověřili svůj podpis na plné moci. Musím také nechat ověřit své podpisy na každé plné moci nebo stačí jen na kupní smlouvě?
Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Mělo by postačovat ověření podpisu pouze na kupní smlouvě, neboť plná moc je jednostranný úkon zmocnitele, není tedy rozhodné, zda ji přijmete, či nikoliv.
Váš ověřený podpis musí být skutečně na kupní smlouvě určené pro katastrální úřad.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ověření podpisu zmocněnce na plné moci - podmínka platnosti plné moci?
___
RŮZNÉ-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Vrácení zboží neodpovídajícího popisu a nárok na obě poštovné
V rámci prodeje přes Eshop a v rámci reklamace (v tomto případě zboží neodpovídalo popisu) - zákazník má právo na vrácení ceny zboží + jednoho poštovného - toho, za které zboží zašle zpět k prodávajícímu.
Je to tak? Mám zarputilého zákazníka, který trvá na obou poštovných. Děkuji, Květuše
ODPOVĚĎ:
Obecně při odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě má zákazník právo na vrácení ceny zboží + nejlevnější varianty poštovného. Tedy pokud zákazník zvolí draží variantu poštovného, např. kurýrem oproti běžné poště (nejlevnější varianta), pak je e-shop povinen vrátit pouze poštovné odpovídající běžné poště.
V tomto případě by však došlo k porušení smlouvy ze strany e-shopu, který dodal jiné zboží, než odpovídalo popisu. V takovém případě by e-shop měl vrátit skutečně obě poštovné, neboť k vrácení zboží došlo z důvodu porušení povinností prodávajícího, který nedodal zboží odpovídající uzavřené smlouvě (popisu zboží na stránkách). Pokud dochází k oprávněným reklamacím, ať již ke vrácení zboží či opravě, pak má zákazník nárok také na poštovné při zaslání zboží prodávajícímu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení kupní smlouvy, vrácení zboží z důvodu zaslání zboží neodpovídajícího popisu - nárok na obě poštovné od prodávajícího obchodníka
Musí prodávající obchodník zaplatit obě poštovné pokud kupujícímu zákazníkovi pošle nesprávné zboží? (zboží neodpovídající popisu na internetu)
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vrácení vstupného od poskytovatle služby z důvodu nevyužití poukázky na wellness - může to kupující vstupenky požadovat?
Zajíma mě jestli mi musí provozovatel údajného “utajeného” podniku, kde mi prodal vstupné vrátit plnou částku, pokud jeho službu nevyužijí či nemohu využít?
Je uzavřena smlouva o vstupném i bez podmínek a i pouze po emailu s nějakou jen podepsanou osobou vystupující za utajeny podnik? Jak se řídí vrácení vstupného v takovém případně, kdy není žádná vstupenka?
Je prodávající povinen dodat nějaké potvrzení po zaplacení za údajný vstup na utajené místo i při poslání předem na účet? Prezentace je pouze formou emailu, že má utajený podnik Wellness, platba je
předem na CZK účet. Vtup je podmíněn pouze s dotyčnou osobnou druhého pohlaví. Možnosti storna nebo webová prezentace není. Pokud druhá osoba zmizne, neodpovídá, nereaguje.
Podnik se rozlobi a tvrdí že nemusí vrátit žádné vstupné a nebo snížit o nějaký storno poplatek. Po prověření jsem nabil dojmu, že se dle IP adresy může jednat o jednu a tu stejnou osobu, případně o organizovanou skupinu za účelem vylákání pod různou záminkou peněz.
Vysvětlení kontaktu je:
Člověk se seznámí s osobou po internetu, ta mu předá informací že se ráda sejde, ale z obavy o bezpečnost, pod podmínkou že spolu půjdou do daného utajeného podniku. Na půl tyto dva lidí uhradí částku na účet podniku. Zde
poté není jisté, jestli se nejedná pouze o jednu osobu či organizovanou skupinu (ta může fiktivně poslat cokoliv).
Po prošetření polici, pokud by došlo k závěru že za tím stojí nějaká firma, aby nemohli se jen bránit, že jsem nevyužil vstupného. Nemohl jsem, jelikož druhá
osoba, která měla jít do onoho podniku, se omluvila a už přestala komunikovat. Onen podnik jen řekl že je to omluveno a dá se dorazit případně jindy. Jenže
opět jako utajený, vše jen přes gmail a používají stejné IP adresy. Není známá adresa, nic, jen email, jméno údajné paní a IP adresa do USA.
Proto jsem údajný "utajený" podnik požádal ihned o vrácení částky a trochu pohrozilo bezdůvodném obohacení a udaní na PČR. Reagoval až později v den datumu splatnosti vrácení a to že mi nemusí vrátit nic a nebo ponížit o storno poplatek a že jim vyhrožují, opět bez údajů či informací o podnikání dotyčné osoby. Umí ale psát velmi dobře česky, to je zajmavé ale po internetu se množí reference jako podvod na stejný účet i IP adresu a to i od cizinců že byly vylákany dolary. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Předně není zřejmé, co má představovat tento "utajený" podnik. Obecně platí zásada, že uzavřené smlouvy mají být dodržovány a plněny, tzn. pokud jste si zakoupil zboží či službu, v tomto případě vstup, pak Vám nárok na vrácení zaplacené kupní ceny nevzniká.
Z dotazu se však domnívám, že protistrana vystupuje jako podnikatel, neboť dlouhodobě nabízí služby za účelem zisku. I když by tedy formálně podnikatelem nebyla (neměla by např. živnostenské oprávnění), je třeba ji považovat za podnikatele, Vy naopak vystupujete jako spotřebitel.
Dle zákona rovněž platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Vzhledem k tomu, že jste uzavřel smlouvu prostřednictvím internetu, máte možnost od smlouvy odstoupit. Obecně platí pravidlo, že odstoupit od smlouvy můžete bez udání důvodu ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, pokud jste však o tomto právu nebyl informován, prodlužuje se lhůta o jeden rok. Doporučuji tedy od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení zaplacené částky, kdy i Váš požadavek na vrácení peněz by mohl být považován za odstoupení. Nárok na vrácení vstupného tedy máte, dle popisu se však domnívám, že částka bude již nevymahatelná, neboť neznáte totožnost protistrany.
Pokud by Vám částka nebyla vrácena, doporučuji se obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu, více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
U České obchodní inspekce ČOI rovněž doporučuji podat podnět k prošetření praktik provozovatele těchto služeb, neboť by mohly být v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele.
Je však otázkou, zda jste schopen určit, proti komu podněty a návrhy budete podávat, neboť Vám nemusí být známá totožnost protistrany. Rovněž bych doporučil podat trestní oznámení pro podvod na PČR, kdy pokud uvedete pravdivá tvrzení, nemůžete se dopustit trestného činu křivého obvinění. Policie by pak mohla dopátrat totožnost protistrany.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání částky za vstupenku na wellness pobyt - kupující nemohl využít vstupu na wellness z osobních či zdravotních důvodů
___
OBCHOD-REKLAMACE
Záruka na nový vyměněný display mobilu, mobilního telefonu - kolik měsíců?
Rozbil jsem si displej telefonu a chtěl jsem si jej nechat vyměnit za nový v servisu. Tento servis mně tvrdí, že na provedenou práci a nový díl poskytuje záruku 3 měsíce.
Je tato doba OK? Děkuji a přeji příjemný den, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení bude záležet na tom, zda se jednalo o opravu v rámci 24 měsíční záruky, či nikoliv.
Není zřejmé, zda byla oprava provedena v rámci zákonné záruky na zakoupené čerpadlo nebo zda se jedná o opravu mimozáruční.
V případě mimozáruční opravy se použije ustanovení § 2596 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dle něhož má zhotovitel díla stran věci, kterou opatřil, postavení prodávajícího. Na náhradní díly by tedy byla standardní 24 měsíční záruka dle § 2165 odst. 1 občanského zákoníku.
Pokud by se jednalo o výměnu displeje v rámci záruky, pak běh nové 24 měsíční záruční doby na náhradní díly není dle zákona zcela jednoznačný. V zásadě jsou v tomto případě dvě možné varianty, a to 1) záruka běží v rámci původní záčuní doby, tj. pouze do uplynutí 24 měsíců po zakoupení, nebo 2) se na nové díly vztahuje nová záruční doba v délce 24 měsíců. Osobně se přikláním k variantě 1).
Pokud jste nechal displej opravit mimo záruku, pak by měla běžet nová 24 měsíční záruční doba.
Záruka 3 měsíce byla dovozována za účinnosti starého občanského zákoníku, který však již od 1.1.2014 neplatí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Záruční doba na nový díl (displej) opraveného telefonu - kolik měsíců?
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
Výživné na neprovdanou matku - výpočet výživného
Chtěla bych poprosit o radu ve věci majetkového vyrovnání a placení výživného s bývalým partnerem. Rozešel se se mnou před půl rokem (březen 2018). Nejsme manželé, nemáme již společné trvalé bydliště. Máme spolu roční dítě. Na placení alimentů na dítě jsme se dohodli, ale bývalý partner nechce uznat, že bych měla nárok na finanční podporu z jeho strany jako neprovdaná matka. Chci se zeptat, zda na to nárok opravdu mám, popřípadě zda se částka odvíjí podobně jako výše výživného na dítě.
Další věc, kterou řešíme, je společný majetek. Nebyli jsme manželé, ale expartner investoval nemalou částku do mého domu (nemovitost v mém osobním vlastnictví).
Chci se zeptat, zda na částku, kterou jsme odhadli na přibližně 500.000 Kč, má nárok, popřípadě jaké by byly možnosti vyrovnání, kdybych mu dluh chtěla uhradit. Bohužel, nyní jako matka samoživitelka, nemám dostatek finančních prostředků. Děkuji. S pozdravem Karina
ODPOVĚĎ:
Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku "Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé." Z uvedeného vyplývá, že na výživné od bývalého partnera máte nárok. pokud se nedohodnete, můžete k soudu podat žalobu o určení výživného na Vás.
Pokud partner investoval do Vaší nemovitosti peníze, má právo je požadovat zpět. Buď se domluvíte na nějakých splátkách nebo by se musel vložených peněz domáhat soudně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání z nemovitosti po rozchodu - dlužník je matka samoživitelka bez příjmů
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jaký trest může udělit učitel žákovi pokud se kázeňsky proviní?
Nedávno můj syn ze školy přišel za mnou s tím, že dostal od paní učitelky trest. Trest byl takový, že celý týden bude vždy po vyučování umývat školní záchody. Byl to trest mimochodem za to, že se díval na své spolužáky, jak odemykají záchodovou kabinku jinému spolužákovi. Chci se zeptat, jestli je to právně v pořádku. Jednak mi to přijde jako dětská práce a jednak se mi vůbec nelíbí za co trest je a samotný trest je také hrozný.
Poté mu ještě vyhrožovala, že pokud to neudělá, zařídí mu minimálně třídní důtku. Syn se jí pokoušel vysvětlit, že to není v pořádku, nicméně osmá třída je blízko přijímacích zkoušek a byla zde šance, že důtku bude mít i na vysvědčení, které se poté píše na přihlášku na SŠ, takže se radši již nedohadoval a šel to udělat.
Celý týden myl po škole záchody, je to v pořádku? Děkuji, Eduard.
ODPOVĚĎ:
Přestože dotyčné učitelce nelze upřít jistou originalitu, domnívám se, že rozsah trestu a způsob jeho výkonu v tomto případě přinejmenším přehnala.
Dle § 31/1 školského zákona mohou být žákovi udělena kázeňská opatření, a to:
- podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
- vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
- další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.
„Další kázeňská opatření“ (třetí odrážka výše) jsou podrobněji upravena v § 17/3 vyhlášky o základním vzdělávání, dle něhož lze při porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy.
Shora uvedené dle mého názoru nevylučuje ukládání jiných kázeňských opatření/trestů (zůstat tzv. po škole, povinnost vypracovat referát nad rámec jinak udělených úkolů apod.), v takovém případě je však nutné dbát základních mantinelů při výchově žáků (a dětí obecně).
Tato základní pravidla jsou (v rámci poskytování vzdělávání) zakotvena především v § 2/1 písm. c) školského zákona, dle něhož je vzdělávání založeno (mimo jiné) na zásadě vzájemné úcty, respektu a (především) důstojnosti všech účastníků vzdělávání.
Analogicky je dle mého názoru možné použít rovněž § 884/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Přestože toto ustanovení občanského zákoníku je zacíleno na vztah rodičů a jejich dětí, lze uzavřít, že jsou-li tímto způsobem při výchově dítěte omezeni jeho rodiče, tím spíše by měly tato omezení respektovat i jiné osoby, které se na výchově dítěte podílejí (učitelé pak v první řadě).
Další výhrady by bylo možné samozřejmě směřovat k hygienické problematičnosti uloženého trestu, to je však zřejmé již ze znění Vašeho dotazu.
Na postup dotyčné učitelky si můžete písemně stěžovat u ředitele školy, popř. u zřizovatele školy. Vyloučeno není ani kontaktování České školní inspekce:
https://www.csicr.cz/
(byť tato varianta se mi zdá již trochu přehnaná).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 48/2005 Sb. , o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kázeňská opatření učitele vůči žákovi - jak může učitel potrestat žáka za nevhodné chování?
Trest od učitele umývání záchodů, záchodků ve škole - je trest adekvátní a souladu se zákony?
___
OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI
Zákon přikazující prodávat jen benzin natural E10 na čerpacích stanicích
Četl jsem nedávno tento článek: https://auto.idnes.cz/benzin-natural-e10-0zk-/automoto.aspx?c=A160729_112558_automoto_fdv
Má otázka zní, zda už o tom bylo 100% rozhodnuto, parlamentem atd. , že to tak bude, či nikoliv. Pokud to není pouze nějaký výmysl. Jestli je už 100%, že to v budoucnu tak bude. Předem děkuji a přeji hezký zbytek dne. Děkuji, Emanuel.
ODPOVĚĎ:
Zákon o pohonných hmotách ve svém § 5/7 písm. d) ukládá provozovateli čerpací stanice povinnost zajistit na čerpací stanici, na které je prodáván nebo vydáván motorový benzin s obsahem ethanolu od 5 do 10 procent objemových, označení příslušného výdejního stojanu údajem o obsahu ethanolu v motorovém benzinu.
Zákon o pohonných hmotách byl naposledy novelizován s účinností ke dni 1. 1. 2018 s tím, že jeho další novela nebyla zatím ve Sbírce zákonů publikována. S motorovým benzínem o obsahu 5 objemových procent ethanolu je tak v současné chvíli stále počítáno, přičemž zatím není k dispozici žádná novela zákona o pohonných hmotách, která by měla tento stav k 1. 1. 2019 změnit.
Problematika pohonných hmot je dále podrobněji upravena vyhláškou o jakosti a evidenci pohonných hmot. Tato vyhláška byla naposledy novelizována ke dni 6. 6. 2017, přičemž předmětem této novelizace bylo především zohlednění používání alternativních paliv.
Dle § 3/1 písm. a) vyhlášky o jakosti a evidenci pohonných hmot je požadovaná jakost motorového benzínu splněna, pokud tento benzín odpovídá ČSN EN 228 a splňuje ukazatele jakosti stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Případná změna požadavků na jakost motorových benzínů tak může být provedena změnou ČSN EN 228. Tuto ČSN, ani informaci o její případné plánované změně, však nemám k dispozici (nejedná se o právní předpis v pravém slova smyslu). Podrobnější informace k této ČSN naleznete například zde (kam Vám případně doporučuji rovněž směřovat Váš dotaz) :
http://www.petroleum.cz/vyrobky/benzin-stavajici-pozadavky.aspx
https://www.cappo.cz/info/primichavani-bioslozky-do-automobilovych-benzinu
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 311/2006 Sb. , o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)
vyhláška č. 133/2010 Sb. , o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bude se v ČR prodávat jen bezin natural E10 nebo i natural 95?
Benzin natural E10 od roku 2019
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Jak může otec dítěte požádat o svěření dítěte do péče u matky, která opustila dítě a má špatné rodičovské návyky?
Byli jsme s partnerkou spolu 5 let a máme 3,5 letého syna. Chtěl bych dostat syna do péče, protože bývalá přítelkyně už dvě děti nechala jinde. Jedno nechala už v porodnici a jedno bývalému příteli, na dítě u bývalého přítele má platit alimenty a již 5 let nezaplatila ani korunu. Dítě 2 roky neviděla a ani nemá zájem. Nechci, aby můj syn nedopadl špatně. Já mám trvalou práci, bydlení, rodiče, kteří malého milují a bohužel má bývalá přítelkyně nemá nikoho, kdo by jí pomohl. Já ji vlastně vytáhl z ulice, zaplatil exekuce a dal jí rodinu. Jen se teda chci zeptat jak dále postupovat. Zda si brát právníka a řešit to soudně nebo jinou cestou. S ní se bohužel nedomluvím, jen dělá zle a zakazuje synovi se se mnou vídat. Mám strach aby nedopadl jako její ostatní děti. Děkuji, Emil.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě doporučuji podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na svěření syna do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebo právník – není ale nezbytně nutné nechat se u soudu zastupovat právníkem.
V návrhu je zapotřebí označit účastníky řízení (dítě a oba rodiče) jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště, návrh musí být datován a podepsán. V návrhu také uveďte, že navrhujete, aby syn byl svěřen do Vaší péče, a z jakých důvodů se domníváte, že by tak měl soud rozhodnout – uveďte okolnosti důležité pro rozhodování soudu (zejména informace o tom, že Vaše bývalá partnerka nepečuje o žádné ze svých dětí a nehradí ani výživné). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
Pokud soud Vašemu návrhu vyhoví, určí synově matce výživné a může stanovit i styk syna s matkou. Jestliže soud styk syna s matkou nestanoví a dohoda s ní není možná, doporučuji následně požádat o úpravu synova styku s matkou. Návrh na úpravu styku může být také přímo součástí návrhu na svěření syna do Vaší péče.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Návrh na svěření dítěte do péče - náležitosti
Co musí obsahovat návrh na svěření dítěte, dětí do péče aby ho soud projednal a zabýval se jím?
___
SPRÁVNÍ-POPLATKY
Lázeňský, rekreační poplatek od vzdělávacího centra s možností ubytování bez ubytovacích služeb - vybírá se nebo ne?
Ráda bych věděla, zdali se platí místní poplatek obci (tzv. vzdušné), i v případě, že provozujeme vzdělávací centrum (centrum osobního rozvoje), kde jsou účastníci sice i ubytovaní, ale neposkytujeme ubytovací služby jako takové, tedy samostatně, za účelem rekreace, přespání apod. Vždy jen v rámci daného semináře, workshopu. Děkuji, Karin.
ODPOVĚĎ:
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt musí nejprve obec zavést obecně závaznou vyhláškou. Tento poplatek totiž není povinný a vždy záleží na obci, zda jej zavede či nikoliv. Poplatek platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.
Je zde tedy několik podmínek, které musí být splněny, aby mohl být poplatek dále vybírán:
- Přechodný pobyt v lázeňském místě či místě soustředěného turistického ruchu,
- Úplatnost pobytu,
- Pobyt za účelem rekreace nebo léčení.
Vámi popsané vzdělávací centrum do těchto kritérií nespadá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínky pro výběr rekreačního poplatku městem, obcí
Podmínky pro výběr lázeňského poplatku obcí, městem
___
RODINA, OTCOVSTVÍ
Důvody pro výmaz, vymazání otce z rodného listu dítěte, dětí, zletilého, dospělého potomka
Jde prosím ze závažných důvodů vymazat otce z rodného listu, RL? Dcera 19 let, 18 let jí neviděl, na alimentech dluží spousty peněz. Zjistili jsme, že má několik exekucí dosahující přes 1.000.000 Kč! Bojíme se, aby dcera tyto dluhy nezdědila. Nebo by potom u dědického soudu stačilo říct, že dědictví odmítá? Víme, že by si ji mohl osvojit můj nynější manžel, přesto bych ráda věděla, zda by šel z těchto závažných důvodů vymazat. Popřípadě kdyby tam měla zapsaného mého manžela, šlo by ho např. po nějaké době z RL odstranit a kolonka otce by zůstala prázdná? Děkuji předem moc za odpověď, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Aby mohl být otec Vaší dcery „vymazán“ z jejího rodného listu, muselo by dojít k popření jeho otcovství nebo k adopci (osvojení) Vaší dcery Vaším manželem. Popřít otcovství lze ale nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Tyto případy jsou ale spíše výjimečné – popření otcovství bývá jen zřídka v zájmu dítěte. Pokud se obáváte, že by Vaše dcera mohla zdědit otcovy dluhy, v případném dědickém řízení postačí, když dědictví odmítne. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, přičemž dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. K odmítnutí dědictví není možné připojit výhrady nebo podmínky nebo odmítnout dědictví jen zčásti. Vaše dcera může v dědickém řízení také uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. V takovém případě bude odpovídat za otcovy dluhy pouze do výše nabytého dědického podílu.
Další možností, jak otce z rodného listu „vymazat“, je osvojení Vaší dcery Vaším manželem. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je už zletilá, jednalo by se o zvláštní typ osvojení – osvojení zletilého. Zletilého lze osvojit například tehdy, jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela, což je i Váš případ. K osvojení zletilého není zapotřebí souhlas biologického rodiče dítěte, takže Vás manžel může Vaši dceru osvojit (adoptovat) i bez souhlasu jejího otce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymazání otce z rodného listu dítěte, dospělého potomka - lze to nebo ne?
___
FINANCE-DANĚ
Prodej vlastních potravin (pečivo) do výdělku 20.000 Kč - jde o soustavné podnikání nebo ne?
Jsem vyučená cukrářka a občas někomu něco upeču ale jen pár kousků do roka. Chtěla bych se zeptat, od kdy je to trestné? Někde jsem slyšela, že při zisku 20 000 Kč, což rozhodně nedosahuji. Účtenku samozřejmě nemám, nedávám. Občas dávám fotografie výrobků na sociální síť Facebook, ale vše bylo pečeno převážně pro rodinu. Tak aby mě někdo neudal. Mohli by jste mi o tom povědět víc? Ráda bych si o tom i něco přečetla na internetu ale nevím jak to nazvat. Děkuji, Katarína.
ODPOVĚĎ:
V úvahu by mohl přicházet trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, podle kterého kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Při popsaném rozsahu několika kusů v roce se však domnívám, že by daná činnost neměla být trestná.
Rozhodující by v tomto případě bylo posouzení, zda je Vaše činnost podnikáním, nebo nikoliv. Dle živnostenského zákona je živností (podnikáním) soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
V tomto případě by tedy byl nejspíše rozhodující znak soustavnosti. Pokud se tedy jedná o zcela nahodilou činnost, kdy pečete zejména pro rodinu, pak by nemělo být prokázáno, že se jedná o podnikání.
Pokud by se nejednalo o podnikání, pak by takové příjmy měly být osvobozeny od daně z příjmu, neboť dle zákona o dani z příjmu jsou od daně osvobozeny příjmy z příležitostných činností, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30.000 Kč.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestný čin neoprávněného podnikání - vliv výše výdělku a intenzity prodeje vlastních výrobků (potraviny, pečivo)
__
OBČAN-BYDLENÍ
Omylem zaslání vyšší částky na mimořádný příspěvek do fondu oprav - vymáhání přeplatku
2017 byl schválen mimořádný příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy společných částí ve výši 3.000 Kč. Mně se stalo, že jsem omylem místo 3.000 Kč poslala na účet SVJ 8.000 Kč, což jsem řešila s předsedou SVJ a on s účetní, která mu řekla, že dlouhodobá záloha se podle stanov vyúčtovává do 4 měsíců po skončení kalendářního roku, takže měla být vyúčtována do konce dubna 2018, což se nestalo, tak jsem to opět řešila s předsedou a on řekl, že ho to nezajímá. Takže chci podat žalobu na SVJ pro bezdůvodné obohacení, ale předtím to chci ještě řešit s předsedou, také mě napadlo, že bych si snížila odvod do dlouhodobé zálohy, když tam mám přeplatek pět tisíc. Chtěla bych vědět, kdy nejpozději musím podat žalobu, aby nedošlo k promlčení. Peníze byly odeslány 22.3.2017 (měly být zaslány do konce března 2017) a mimořádný příspěvek schválen 29.11.2016. Jak situaci nejlépe řešit zápočtem nebo žalobou? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Se započtením bych být Vámi byla zatím opatrná, i když se to jeví jako dobrá možnost. V situaci, kdy nemáte v rukou roční vyúčtování, z něhož jasně přeplatek 5.000,- Kč plyne (nakolik je zřejmé, že to musí být právě tato částka) a kdy není jisté, zda se do budoucna nezmění výše měsíčních odvodů do dlouhodobé zálohy (změna může být odhlasována na následující schůzi SVJ), pak vlastně nemáte stanoveny přesné částky, které vůči sobě můžete započíst (i když prakticky to víte a výše odvodů neplánuje SVJ měnit). Navíc přeplatek není dosud kvůli absenci vyúčtování splatný, což je také jedna z podmínek započtení. Výbor by mohl s tímto dělat problémy a Vaš zápočet na měsíční odvody brát jako vznik dluhu.
Doporučuji Vám přimět SVJ k řádnému předložení vyúčtování dlouhodobé zálohy. Žádný právní předpis však neupravuje do kdy tak musí SVJ učinit, jak často apod. Proto by tato záležitost měla být upravena ve Stanovách SVJ. Podívejte se tedy nejprve do vašich stanov, zda a jak je tam tato povinnost SVJ upravena. Poté výbor písemně vyzvěte k předložení vyúčtování a pokud tak dobrovolně ve lhůtě minimálně 7 dnu neučiní, obrátíte se o pomoc na příslušný soud. V případě, že tak Vám výbor nevyhoví, nezbude Vám, než se bránit žalobou, v níž se budete domáhat uložení povinnost vystavit a doručit Vám, jakožto vlastníkovi bytové jednotky, vyúčtování dlouhodobé zálohy.
Poté, co budete mít v ruce ono vyúčtování by již bylo možno uvažovat o zápočtu přeplatku, pakliže by Vám nebyl vyplacen. To jen za předpokladu, že víte, že výše budoucích odvodů do dlouhodobé zálohy, které budete započítávat, se v daném období nebudou měnit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání přeplatku člena SVJ od společenství - žaloba k soudu
___
RŮZNÉ-STAVBY
Stavba zděného, latěného, deskového plotu - je nutné stavební povolení?
Chci se zeptat - plánujeme dělat nový plot mezi naší a sousedovou zahradou. Dům jsme koupili před 2016. Jedná se o řadovou zástavbu domů. Plot je náš, to oba víme. Stávající plot je cca 1,5 m vysoký, z klasického pletiva (je určitě nižší než standardní plot). My zamýšlíme část plotu (cca prvních 10 m od domu) zvýšit na výšku cca 2 m a udělat jej z neprůhledného zdiva či desek pro zajištění většího soukromí. Je nutné žádat o toto souhlas sousedů? Mám obavy, že budou mít připomínky z toho důvodu, že jim bude příliš stínit na pozemek. A ještě jeden dotaz -Je nutné žádat o nějaké stavební povolení či jinak informovat stavební či jiný úřad? Případně je možné, že stavební úřad bude tento souhlas sousedů požadovat pro vydání stavebního povolení? Děkuji, Judita.
ODPOVĚĎ:
Právní úprava výstavby oplocení byla novelou stavebního zákona (účinnou od 1. 1. 2018) mírně rozvolněna.
Konkrétně dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona je možné zřídit oplocení ve "volném režimu" (tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu), pokud jsou současně splněny tyto tři podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.
Dle znění dotazu usuzuji, že druhá a třetí podmínka budou ve Vašem případě jistě splněny. Pokud pak zachováte i výšku oplocení (ne více než 2 m), bude možné, abyste oplocení zřídili bez jakéhokoli povolení stavebního úřadu. Bude-li tomu tak, nebudete pro výstavbu oplocení potřebovat samozřejmě ani souhlas sousedů.
Tuto otázku Vám doporučuji konzultovat ještě s místně příslušným stavebním úřadem (jehož právní názor pro Vás bude samozřejmě určující).
Nelze samozřejmě vyloučit, že se Vaši sousedé budou proti výstavbě oplocení ohrazovat. Dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Oním "rozumným důvodem" má zákonodárce v tomto případě na mysli důvod objektivně rozumný, tedy nikoli subjektivní či iracionální nesouhlas se stavební činností na sousedním pozemku. Je samozřejmě otázkou, zda by byli Vaši sousedé vůbec odhodláni bránit se proti výstavbě nového oplocení soudní cestou či zda by u nich zůstalo pouze u verbálního nesouhlasu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Získa, dřevěný plot mezi pozemky a stavební povolení, stavební ohláška - je potřeba nebo ne?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Koupě objektu občanské vybavenosti (klubovna, kůlna) a žádost o změnu užívání (umístěno na sportovišti, rekreační plocha)
Máme možnost výhodně koupit nemovitost, která je vedena jako objekt občanské vybavenosti (klubovna) + stavba obč. vybavenosti (kůlna), obě budovy se nachází na pozemku vedeného jako sportoviště a rekreační plocha. Ostatní okolní pozemky (sportoviště) jsou již prodány a majitel bude žádat o změnu užívání, což my bychom také udělali, ale může to proběhnout s nejistým výsledkem nejdříve za 2 roky. Za jakých podmínek lze v této situaci v budově bydlet? Nabízí se možnost vybudování integrovaného bytu - jaké jsou podmínky kolaudace? Děkuji velmi za odpověď. Juliana.
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji konzultovat tuto otázku s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor pro Vás bude určující. Každý stavební úřad může k dané problematice přistupovat mírně (někdy i více) odlišným způsobem, bude pro Vás proto vhodné, když se dozvíte, jak tuto problematiku nahlíží ten stavební úřad, který bude o Vaší případné žádosti rozhodovat.
Obecně platí, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu, popř. k účelu, který je vymezen v povolení stavby (§ 126/1 stavebního zákona). Jedná-li se ve Vašem případě o objekty občanské vybavenosti, je bydlení v nich vyloučeno, neboť účelem jejich užívání je něco jiného.
Účel užívání stavby však není nezměnitelný. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu (§ 126/2 stavebního zákona).
Má-li se změnit účel užívání stavby, musí být taková změna v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, se zákonem chráněnými veřejnými zájmy a se zvláštními právními předpisy; změna účelu užívání stavby, která by těmto pravidlům nevyhovovala, by nebyla stavebním úřadem povolena (§ 126/3 stavebního zákona).
Jak administrativně náročné bude povolování změny účelu užívání stavby záleží především na tom, zda bude pro změnu účelu užívání stavby zapotřebí tuto stavbu stavebně upravit či nikoli.
Pokud bude nezbytná stavební úprava stavby, bude nejdříve zapotřebí získat příslušné přivolení stavebního úřadu (tedy stavební ohlášku či stavební povolení). Ve stavební ohlášce či v žádosti o vydání stavebního povolení bude v takovém případě nutné uvést navrhovanou změnu v účelu užívání stavby (§ 126/4 stavebního zákona).
Pakliže nebude ke změně účelu užívání stavby zapotřebí žádná její stavební úprava, bude možné účel užívání stavby změnit na základě oznámení, které vlastník stavby zašle stavebnímu úřadu. Toto oznámení musí obsahovat popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky (§ 127/1 stavebního zákona).
Závěrem své odpovědi opakuji své doporučení z úvodu: navštivte místně příslušný stavební úřad a konzultujte s ním, co je dle jeho názoru zapotřebí pro úspěšnou změnu účelu užívání stavby, resp. co je dle jeho názoru zapotřebí učinit pro to, aby bylo možné v předmětných stavbách bydlet.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak požádat o změnu užívání při koupi objektu občasné vybavenosti (klubovna, kůlna)
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
Věcné břemeno chůze a jízdy - možnost převozu materiálu na opravu a chůze řemeslníků po cizím pozemku zatížené věcným břemenem
"Sousedé" mají přístup do své nemovitosti zepředu z hlavní ulice, kde je však vybudovaný obchod. Zároveň mají věcné břemeno chůze a jízdy a to zepředu vraty mého domu přes můj průjezd z hlavní ulice na dvůr. Ze zadní strany mého pozemku, vstupují vraty na zahradu a poté na dvůr. Dále přecházejí na svůj pozemek.
Jakým způsobem jim musím umožnit vstup a vjezd na můj pozemek? Musí sousedé mít klíče od vrat, nebo splním podmínky věcného břemene tím že umístním na oboje vrata zvukové zařízení a zajistím otevření? Jaký § zákona toto upřesňuje?
Vyplývá z věcného břemene automaticky i průchod z mého pozemku na jejich pozemek a to po celé části pozemku nebo z věcného břemene vyplývá že „sousedi" mají jen průchod přes můj pozemek?
Mohu si oplotit i část mého pozemku?
„Sousedi" opravovali svoje dva domy. Klíče od vrat rozdali řemeslníkům a ty si na mém pozemku dělali co chtěli! Upozornil jsem všechny že stím nesouhlsím ale marně. Vše mám zadokumentováno.
Dle mého názoru došlo při generální opravě „sosesovic" dvou domů mnohem většímu zatížení mého pozemku než na jaké bylo sjednáno vjecné břemeno. Stavební stroje, kontejnéry, složený stavební materiál, a řemeslníci se pohybující v místech i mimo věcné břemeno.
V době sepsání věcného břemene obsahovala nemovitost "sousedů" obchod v přízemí, byt v prvním patře a navazující hospodářská stavení.
V současné době se nemovitost skládá : obchodu v přízemí, dvou nájemních bytův v prním patře (1 dům).
A z dvoupatrového přestavěného hospodářského stavení na dům majitelů. (2 dům) - stavební povolení na přestavbu bylo vydáno dříve než jsem se stal vlastníkem sousedního domu.
V nájemních bytech bydlí lidé kteří chodí přes můj pozemek.
Domnívám se že dochází k daleko vyššímu zatížení mého pozemku než na jaké bylo sjednáno věcné břemeno a že lidé bydlící v nájemních bytech nemají právo pohybu po mém pozemku.
Že mám nárok na odškodnění za
- nadměrné užívání mého pozemku při přestavbě domů v porovnání s věcným břemenem.
- za užívání pozemku mimo vjecné břemeno.
Dále se domnívám že,,, sousedé "musí odstranit z mého průjezdu ze zdi, elektrický a plynový rozvaděče (bývalý majitel tvrdil že jsou zde jen dočasně že je přestěhuje na svoji zeď).
Protože se,, sousedy "není možná žádná domluva zvažuji jim zaslat návrh na mimosoudní vyrovnání a následné soudní řešení.
Děkuji za odpověď. Drahomír
ODPOVĚĎ:
Nevím, jak je případně ve Vaší smlouvě věcné břemeno přesně definováno, ale pokud se jedná pouze o příchod a příjezd, pak nemá sloužit k ničemu jinému, než k zajištění toho, aby se soused do své nemovitosti dostal. Obecně se má za to, že by měl využívat pouze cestu k tomu určenou, ať už vyasfaltovanou či vychozenou a nepohybovat se mimo tuto cestu. Příchodu a příjezdu nemůžete bránit, ovšem tím, že umístíte na vrata zvukové zařízení a zajistíte otevření, toto zajistíte a bohatě to ke splnění věcného břemene stačí.
Sousedé neměli právo rozdávat klíče řemeslníkům a stejně tak by se neměli po vašem pozemku pohybovat cizí osoby - např. řemeslníci, nájemníci apod.
Věcné břemeno je vždy sjednáno smlouvou, ve smlouvě je ujednáno, v jaké míře je věcné břemeno zřízeno a kdo je z věcného břemene oprávněn.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Věcné břemeno chůze a jízdy využil soused pro řemeslníky, stavební stroje, kontejnéry, složený stavební materiál
Užívání služebnosti nad smluvený rámec - jak se bránit a zakázat vstup na pozemek na kterém již není věcné břemeno?
Věcné břemeno - musí mít sousedi klíče od průchodu, průjezdu, vrat nebo stačí umožnit průchod, průjezd na požádání (zvonek, zatelefonování majiteli pozemku)?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Nepovolení připojení rodinného domu na kanalizaci, kanalizační řád - může obec zakázat připojení domu?
Od pozemku, na kterém bude stát budoucí rodinný dům je cca 20 metrů veřejný kanalizační řád. Nad naším pozemkem jsou dva pozemky pro stavbu rodinných domů. Je z nějakého důvodu možné, aby nám město, jako provozovatel veřejných sítí, nepovolilo připojení na tento veřejný kanalizační řád?
Děkuji za odpověď. Julie
ODPOVĚĎ:
Pro získání stavebního povolení/ohlášky je nezbytné zajistit odvod odpadních vod, např. právě napojením na veřejný kanalizační řád. Obecně by tomuto napojení nemělo nic vadit či překážet, ovšem pokud zde nejsou nějaká specifika území, která neumožňují napojení nebo umožňují napojení pouze po splnění dalších podmínek.
Pokud by Vám ovšem nemělo být umožněno napojení na tento kanalizační řád, doporučuji žádat o písemné vyjádření úřadu s řádným odůvodněním.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se bránit pokud obec, město zakázalo, zakázala napojení stavebního pozemku na kanalizaci, kanalizační řád
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace parání sedačky ve švu a poškození sedačky dopravcem - kdo nese odpovědnost za poškození sedačky?
Uplatňujeme reklamaci sedací soupravy v záruce. Dodavatel nám přislíbil sedačku nechat nově potáhnout, protože se nám začala párat ve švu. Dodavatel sedačky V rámci reklamace po nás požadoval sedačku nechat dopravit dopravcem Toptrans, že jinou společnou neuznávají a tudíž by neuznali ani proplacení částky za dopravu. Objednavatel dopravy jsem musela být já a tedy jsem i dopravu zaplatila, s tím že po uznání reklamace mi peníze vrátí. Sedačku jsme zabalili a dopravu tedy objednali a zaplatili.
Stalo se bohužel to, že dopravce nám sedačku nejspíš při vykládce poškodil a dodavatel sedačky po nás nyní chce, aby jsme si opravu sedačky uhradili ze svého a poté si prý máme reklamaci uplatnit u dopravce. Od nás sedačka odjela v pořádku, manžel řidiči pomáhal nakládat.
Zatím nám dodavatel sedačky poskytl pouze fotky sedačky, ale nemohu se od něj dozvědět, jak k poškození došlo a vyčíslení škody. Jde o to, že to vypadá jakoby mu spadla z auta a máme strach, že bude poškození i uvnitř sedačky, které nejde na povrch viděť. Dodavatel nám totiž oznámil, že sedačku nechá znovu jen potáhnout. Musíme nejdřív souhlasit s opravou s tím, že škoda bude vyčíslena poté? Nebo nám musejí škodu vyčíslit předem, když si to máme hradit my? Co když s opravou nebudeme spokojeni, co potom?
Prosím na co máme nárok vůči dodavateli sedačky a vůči dopravci? Máme strach, že akorát vyhodíme peníze za opravu a pak se budou obě strany jen vymlouvat.
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Vůči dopravci máte nárok na náhradu škody vzniklé při přepravě, tj. na náhradu nákladů na opravu poškození sedačky nad rámec reklamovaných vad.
Za dané situace se mi tedy jeví nejvhodnější variantou nechat sedačku opravit a vzniklé náklady požadovat po dopravci, kdy by však bylo vhodné toto již s dopravcem řešit před provedením samotné opravy. Po dodavateli (prodejci sedačky) doporučuji požadovat důkladné zdokumentování poškození.
Vůči dodavateli máte nárok požadovat nový potah a proplacení nákladů na dopravu při uplatnění reklamace.
V případě sporu s dopravcem pak bude nutné prokázat, že k poškození došlo při dopravě, proto by bylo vhodné mít potvrzení od dodavatele, že mu sedačka byla doručena poškozená a nejlépe také potvrzení od samotného dopravce, ve kterém poškození během dopravy/vykládce potvrdí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dopravce poškodil reklamovanou sedačku - neuznání reklamace prodejcem odpovědnost autodopravce za škodu
___
OBČAN-DLUHY
Přiznání partnerství příteli, přítelkyni ve vězení a hrozba vymáhání dluhů po nezavřeném z partnerů - může se to stát?
Bývalá přítelkyně je ve výkonu trestu 2. měsíc. Předtím 6 měsíců ve vazbě. Nemá povolené mi volat, ani moji návštěvu. Zdůvodnění, nejsem rodinný příslušník. Údajně jediná možnost udělení souhlasu k volání a návštěvám je ta, že bych napsal čestné prohlášení, že jsem její přítel, a že se známe 5 let (což je pravda).
Mám ale obavy, aby toto mé prohlášení nemělo nějaký negativní dopad v mé budoucnosti. Třeba s vymáháním dluhů, které má. Chci ji momentálně pomoci v těžké chvíli a v podstatě i její dceři. Ale zároveň se nechci dostat do případných problémů s tím, že čestně prohlásím, že jsem její přítel. Můžete prosím poradit
Děkuji, Drahoslav.
ODPOVĚĎ:
V případě, že má Vaše bývalá přítelkyně dluhy, je exekutor oprávněn vstupovat do všech prostor, kde se mohou nalézat její věci. To ovšem neznamená, že může zabavit Vaše věci, resp. i pokud by tak omylem učinil, máte právo toto rozporovat. Samozřejmě skutečnost, že prohlásíte nyní, že jste její přítel neznamená, že takto budete již navždy evidován.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv přiznání partnerství na vymáhání dluhu
Může věřitel vymáhat dluh, dluhy po partnerovi, partnerce, přítelovi, přítelkyni dlužníka?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit manželku, manžela - vliv závěti na zdědění majetku manželkou, manželem
Zemřel mi otec, byl ženatý, ale ne s mou matkou a mám bratra. Oba jsme zletilí. Otec před sňatkem se současnou manželkou si pořídil byt. Otázka:
1. Byla-li zanechána jeho závěť, kde určuje dědici bytu mne a bratra, jaký dědický nárok má jeho pozůstalá manželka?
2. A jak je to v případě dědění ze zákona (bez závěti) u takové nemovitosti?
3. Zemřelý pořídil za dobu trvání manželství další byt, jaký je v tomto případě nárok dědiců ze zákona a jaký v případě zanechání závěti s odkazem bytu na své dvě děti?
4. Lze nějakým způsobem zamezit vstupu jeho pozůstalé ženě, který je ve výlučném vlastnictví zemřelého a ona tam nemá ani trvalé bydliště, nežili tam společně (pouze ojedinělé) ale měla klíč, může totiž docházet ke ztrátě movitého majetku, financí apod. ?
5. Může pozůstalá manželka prodat auto zemřelého, které bylo pořízeno v době manželství do doby dědického řízení?
Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Pokud dle závěti máte dědit byt Vy a Váš bratr, pak jeho žena nemá k bytu žádná práva a dědit z něj nic nebude.
2. Pokud by závěť neexistovala, dědili byste Vy, Váš bratr a otcova žena každý rovným dílem, tj. každý jednu třetinu.
3. Pokud otec za života pořídil další byt a tento závětí neošetřil, budete se o něj dělit viz. výše, tj. každý jednou třetinou.
4. Dokud není ukončeno dědické řízení, neměla by manželka otce z bytu nic odnášet, ale pokud v bytě vedla s otcem rodinnou domácnost, do ukončení dědického řízení jí nelze vstup do bytu zakázat.
5. Vozidlo prodat nemůže, musí se počkat na ukončení dědického řízení, kde bude určeno, kdo je dědic, teprve poté může dědic, který vozidlo nabyl, vozidlo prodat. Nyní to ale není ani reálné, neboť nelze prodat vozidlo, které je psáno na zemřelého, registr vozidel takový přepis neprovede.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Opomenutí manželky v závěti manžela - vliv na dědictví, dědění manželky
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
Jak uplatnit rodičovská práva rodiče v oblasti výchovy - neshoda rodičů na výchově dětí
Žiji s partnerkou 1998-2018 let a máme dvě děti. V poslední době dochází z její strany k naprosto destruktivnímu narušování výchovy a snaze zabránit mi v možnosti na děti jakkoli výchovně působit. V podstatě s matkou dětí cokoli můžou a z její strany je jim vyhověno, na druhou stranu já jsem špatný protože vychovávám. Bohužel je vše ve stadiu, kdy matka mluví ústy dospívajících dětí, horší se pod jejím vedením ve škole a přestaly obě závodně sportovat.
V rodině partnerky jsou velmi vážné psychické problémy. Můžete mi prosím poradit jakým způsobem je možné bránit svá rodičovská práva?
Děkuji, Dušan.
ODPOVĚĎ:
V první řadě doporučuji zkusit si s partnerkou promluvit, vysvětlit jí, jaké její jednání považujete za destruktivní a proč a pokusit se najít nějaký kompromis, který by vyhovoval Vám oběma. Další možností je vyhledat odbornou pomoc – navštívit například manželskou a rodinnou poradnu, tyto poradny jsou v každém větším městě. Za krajní řešení považuji omezit rodičovskou odpovědnost Vaší partnerky nebo ji této odpovědnosti dokonce zcela zbavit.
Rodičovská odpovědnost, kterou upravují § 865 – 879 občanského zákoníku, zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům a rodiče ji vykonávají v souladu se zájmy dítěte a ve vzájemné shodě.
Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení. Před rozhodnutím soudu o omezení rodičovské odpovědnosti soud vždy posoudí, zda je vzhledem k zájmu dítěte nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem.
Zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví. Dojde-li ke zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. Zbaví-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti, může zároveň rozhodnout, že jej zbavuje všech nebo některých povinností a práva stanovených v § 856, především práva dát souhlas k osvojení.
Pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. Pokud se domníváte, že je v zájmu Vašich dětí, aby rodičovská odpovědnost Vaší partnerky byla omezena nebo aby Vaše partnerka byla této odpovědnosti zcela zbavena, můžete se s tímto návrhem obrátit na soud. Jak je ale uvedeno výše, jedná se o krajní řešení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné požádat soud o rozhodnutí týkající se výchovy dítěte, dětí v rámci jeho zájmů?
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
Úvěr manželů na stavební stroj pro podnikání - možnost prodeje stroje v případě smrti jednoho z manželů
Jsem manželova druhá manželka. Máme zletilou dceru. Z prvního manželství má 2 zletilé děti. V případě jeho úmrtí mi jde o vyplacení povinného dílu jeho dětem z prvního manželství, které se na našem společném životě a stavbě RD nepodílely, dědictví se nevzdají a běžně se stýkáme. Je OSVČ (sám bez zaměstnanců). Dostal s mým souhlasem (podepsala jsem blankosměnku) od České spořitelny, a. s. a potažmo od ČZRB úvěr na 1.800.000 Kč na nákup bagru. Splátky cca na 5 let s možností jednorázového doplacení.
Banka si vyhradila "zastavení" pouze jeho podnikatelského účtu, ze kterého jdou splátky a vinkulace bagru, ale NE bagr jako takový. Jinými slovy, banka bude chtít peníze po mně, ber kde ber.
Můj dotaz zní - mohu v případě manželova úmrtí urychleně prodat tento "závazek - bagr", abych uspokojila definitivně banku a oddělila tento dluh od dědictví? Nebo se po úmrtí nesmí s ničím "hýbat" a notář stanoví aktiva a pasiva zůstavitele tzn." úvěr na bagr", RD v SJM, peníze na obou účtech, společné dluhy ze stavby RD a movité věci z jeho podnikání = bagr, osobní auta...Děkuji, Josefína.
ODPOVĚĎ:
Dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele. I pokud by se Vám bagr podařilo prodat, notář jej do dědictví zahrne a pokud už bagr jako takový k dispozici nebude, notář zadá znalecký posudek na jeho cenu ke dni smrti zůstavitele a bude dál v řízení operovat s částkou odpovídající ceně bagru.
I na bagr ovšem existuje technický průkaz, ze kterého vyplývá vlastník. Pokud je vlastníkem manžel, pak se Vám nepodaří bagr ani se všemi právními následky prodat, neboť nemůžete jako nevlastník podepsat kupní smlouvu a bagr přepsat v registru. V okamžiku smrti zůstavitele byste tedy s jeho majetkem disponovat neměla, a to až do pravomocného skončení dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné prodat stavební stroj po smrti majitele (jednoho z manželů) před dědickým řízením?
Jak odklonit majetek manželů z dědického řízení (stavební stroj na úvěr, splátky - prodej stroje před dědickým řízením s nevyplacením dědiců)
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Dotace na asistenta pedagoga od Úřadu práce
Jsem asistent pedagoga (AP), nástup 10/2017, na dotaci od úřadu práce ÚP do 30.4.2018. Minimální mzda, celý úvazek, smlouva na veřejnoprospěšné práce (VPP). Paní ředitelka koncem února za mnou přišla s tím, že ÚP mi prodloužil smlouvu o půl roku a pak od kraje ještě do 6/2019. Na 0,75 úvazku. Pak mi oznámila, že ÚP prý mi smlouvu ještě o měsíc prodlouží. Ve zprávě z pedagogicko-psychologické poradny (PPP) však: počet hodin 30. kód P2x0,75 030501 A30. od do 2/2018 - 8/2019! Paní ředitelka asi požádala o prodloužení dotace z ÚP a mně řekla, že od května 2018 mám na dalšího půl roku prodlouženou smlouvu od ÚP a od 11/2018 do konce 06/2019 pak od kraje. Pokud by to byla pravda, pak by šlo o záměrné poškození. Zajímalo by mě, zda skutečnost, že PPP ve své zprávě napsala, že personální podpora by měla být od 2/2018, zda se touto informací kraj směrodatně řídí nebo může rozhodnout o jiné době poskytnutí dotace. Za druhé - je v pořádku, že vykonávám práci AP, ale jsem dosud ve smlouvě jako VPP? Za třetí - pokud by mi chtěla dát od listopadu 2018 novou smlouvu - do 6/2019, nejednala by pak protizákonně, když mi jako pedagogickému pracovníkovi musela dát smlouvu min. na 12 měsíců?
ODPOVĚĎ:
1) Pokud jde o odpověď na otázku týkající se doby poskytnutí dotace, bylo by nutné znát dotační podmínky. Bez jejich znalosti nelze odpovědět.
2) Výkon práce AP může být v pořádku. Záleží na obsahu smlouvy VPP.
3) Asistent pedagoga je podle zákona o pedagogických pracovnících pedagogickým pracovníkem, pro něhož podle § 23a uvedeného zákona platí, že "Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát."
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Minimální délka pracovní smlouuvy u pedagogického pracovníka - ASISTENT PEDAGOGA
Jaká nejkratší doba zaměstání může být ze zákona u asistenta pedagoga z dotací ÚP?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Sousedé užívají soukromý pozemek k venčení psa a rozjíždí hlínu, písek, kačírek - kdo musí pozemek uklidit a udržovat?
Bydlím v jednom z deseti malých řadových domků postavených v proluce v další obytné zástavbě. Moji sousedé užívají můj pozemek k venčení jejich feny, která tam běžně močí a občas zanechá i tuhý exkrement. Ten sousedé neuklízí s odůvodněním, které je předmětem mého dotazu. Jejich devítiletý syn, tzv. kačírek, na pozemku pravidelně rozjíždí na kole. Nepořádek po sobě neuklízí ani on, ani jeho rodiče. Pozemek nelze oplotit, neboť se nachází mezi obslužnou komunikací vedoucí podél domků a domky samotnými a má sloužit jako krátkodobé parkovací stání.
Sousedé toto jejich chování zdůvodňují tím, že podle nového občanského zákona je vlastník pozemku povinen pozemek udržovat v pořádku, i když ho znečistí anebo na něm způsobí nepořádek někdo jiný. Takže jsem to já, kdo je povinen odklízet exkrementy po jejich feně a uklízet nepořádek po jejich synovi. Jsem 68 letá starobní důchodkyně a chování mých sousedů vnímám jako šikanu. Dotaz: Je výklad mojí sousedky v souladu se zákonem a jsem tedy povinna jejich chování trpět a exkrementy po jejich fence uklízet?
ODPOVĚĎ:
Výklad Vašich sousedů není rozhodně v pořádku. Především Vaši sousedé se svým chováním dopouští přestupku, a to konkrétně přestupku proti občanskému soužití a také přestupku proti majetku. Jednak Vám způsobují schválnost a zároveň neoprávněně užívají Váš pozemek tím, že umožňují, aby se na něm pohyboval jejich pes či syn a způsobují Vám tím škodu. Neprodleně se tedy obraťte na Městskou, případně státní policii. Doporučuji je kontaktovat ihned poté, co nějaký exkrement na pozemku budete mít a zároveň se pokuste najít nějakého svědka, který Vám bude ochoten odsvědčit, že se ze strany sousedů jedná o opakované chování. Policie jejich jednání postoupí přestupkové komisi, která je bude za uvedené jednání pokutovat. a to i opakovaně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neuklízení extrementů psů a rozjíždění povrchové zeminy sousedy - jde o přestupek proti občanskému soužití a proti majetku?
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Pronájem bytu v rodinném domě bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele; nárok na polovinu nájemného pro spoluvlastníka
Vlastním dům v podílovém spoluvlastnictví s bratrem, každý má poloviční podíl. Bratr se odstěhoval z domu a byt, který užíval, pronajal cizím lidem bez mého souhlasu. Je to možné? Mohu po bratrovi vyžadovat vyplacení poloviny ceny z tohoto pronájmu a to i zpětně? Bratr tvrdí, že v tom případě bude po mě chtít též polovinu ceny z bytu, ve kterém bydlím já v tomto domě. Ale já nic nepronajímám, tak proč bych měl platit. Jedná se o byty o stejné velikosti. Máme s bratrem dlouhodobé neshody. Děkuji za odpověď. Dobroslav.
ODPOVĚĎ:
Máte-li každý poloviční podíl, pak máte také každý právo dům užívat poloviční měrou a nezáleží na tom, zda dům užíváte přímo či formou výnosu z pronájmu. Váš bratr má tedy v podstatě pravdu, mohl by pak požadovat polovinu nájemného, které by bylo možné stanovit za Váš byt.
Váš bratr však k uzavření nájemní smlouvy potřebuje Váš písemný souhlas, můžete tedy nájemní smlouvu napadnou pro neplatnost z důvodu nedostatku formy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo spoluvlastníka na polovinu nájmu, nájemného při pronájmu bytu v domě jedním ze spolumajitelů, spoluvlastníků
Je platná nájemní smlouva podepsaná jen jedním ze spoluvlastníků, spolumajitelů domu?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Pozemek bez přístupové cesty obklopený cizími pozemky - jak si zajistit právo cesty?
2015 jsem zdědila po bratrovi zahradu 495 m2. Tato zahrada sousedí se stavebním pozemkem, na němž si jeho majitel postavil rodinný dům. Zahradu, která je pro mne nepřístupná, si oplotil, vysadil na ní ovocné stromy a využívá ji už 35 let. Stejnou dobu využívá i další můj pozemek v celé šíři stavební parcely - 83 m2, aby se do svého domu dostal od hlavní cesty. Bratr, který pozemek zdědil po otci, se pokoušel situaci řešit, ale majitel stavební parcely nebyl přístupný žádnému řešení. Odmítl se účastnit schůzky, kterou jsem si s ním sjednala. Stavební parcelu i okolní pozemky vlastnil původně můj otec. Že nedošlo ke koupi zahrady považuji ze strany současného majitele stavební parcely za účelové jednání. Jak donutit majitele ke koupi zahrady? Nepřevýšily by soudní výlohy její hodnotu? Kdo vyčíslí prodejní cenu? Děkuji, Johana.
ODPOVĚĎ:
Odkoupení Vaší zahrady sousedem se nemůžete právní cestou úspěšně domáhat. Přestože soused Vaší zahradu protiprávně užívá po řadu let, neuspěla byste s žalobou, kterou byste požadovala, aby soud sousedovi přikázal uzavřít s Vámi kupní smlouvu.
Vámi popsaná situace je však řešitelná jiným způsobem.
Máte-li zájem o zpřístupnění Vaší zahrady a není-li možné se na ní dostat jinudy, než přes sousedův pozemek, můžete se obrátit na soud s žalobou na zřízení práva nezbytné cesty. Soudní zřízení nezbytné cesty přichází samozřejmě v úvahu pouze tehdy, nebude-li možná mimosoudní dohoda se sousedem (kterou však s ohledem na znění dotazu nepředpokládám).
Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.
Nemáte-li zájem o přístup na zahradu, nýbrž Vám jde především o prodej této zahrady sousedovi, můžete se na něj obrátit s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo. Jelikož totiž soused užívá Vaší zahradu protiprávně, obohacuje se na Váš účet. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí například ten, kdo získá majetkový prospěch protiprávním užitím cizí hodnoty. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodné obohacení lze v této souvislosti vyčíslit ve výši nájemného, které by Vám soused platil v případě, pokud by Vaší zahradu užíval na základě nájemní smlouvy.
V tomto ohledu Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit dopis, v němž sousedovi nabídnete zahradu k odkupu, přičemž mu zároveň sdělíte, že v případě jeho nezájmu o koupi pozemku na něj podáte žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení (kterážto skutečnost by mohla souseda ponouknout k uzavření kupní smlouvy).
Máte-li zájem o to, aby soused přestal protiprávně užívat Vaší zahradu, můžete se na něj rovněž obrátit s písemnou výzvou, popř. následně podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu (kterou opět doporučuji připravit s pomocí advokáta).
Cenu zahrady můžete stanovit sama. Nemáte-li přesnou představu o obvyklé ceně srovnatelných pozemků v dané lokalitě, můžete se inspirovat na webových stránkách realitních kanceláří, které nabízejí podobné pozemky, popř. můžete ocenění zahrady přímo konzultovat s některou realitní kanceláří.
Můžete rovněž oslovit znalce (odhadce), který cenu Vaší zahrady určí. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž je zapotřebí vyhledávat v oboru "Ekonomika" a odvětví "Ceny a odhady").
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pakliže si je soused vědom toho, že protiprávně užívá cizí pozemek, nemůže dojít k jeho vydržení (soused se tedy nemůže stát vlastníkem Vaší zahrady).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused využívá můj pozemek a nechce si ho koupit, odkoupit - jak se bránit?
Jak donutit souseda aby odkoupil můj pozemek, který on dlouhodobě užívá
Jak si zřídit přístupovou cestu ke svému pozemku, který nemá přístupovou cestu?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Příslib prodoužení nájemní smlouvy nájemníkem pronajímateli - může pronajímatel zadržet kauci nájmu a přeplatky služeb?
Pronajímatel nám napsal zprávu 6 dnů před koncem nájemní smlouvy, že vzhledem k situaci na trhu je nucen zvednout nájemné. 3 dny před koncem smlouvy jsem mu po jeho urgenci potvrdil v SMS, že prodloužíme nájem, jelikož jsem nestihl najít jiný byt. Dva dny poté jsem sehnal jiný nájem a s omluvou napsal pronajímateli zprávu, ze již pokračovat nechceme. Pronajímatel si ponechal předplacený nájem za prosinec a nechce s námi dořešit vyúčtování, protože mu údajně dlužíme 2 nájmy za nedodržení výpovědní lhůty. Můžete poradit, jestli opravdu není možné po dvou dnech vypovědět takovouto změnu ve smlouvě? Nájemce nám zadržoval kauci o 3 měsíce než měl a na vyúčtování nám měl vracet cca 13.000 Kč. Má právo si ponechat těch 15.000 Kč za prosinec? Moc děkuji za rady. Děkuji, Dominik.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o formu prodloužení nájmu sjednaného na dobu určitou, pak záleží jakou formu vyžaduje nájemní smlouva a jaké kontaktní údaje jsou ve smlouvě uvedeny. Postačí-li k ujednání o prodloužení nájemní smlouvy dle znění smlouvy písemné sdělení druhé straně (nikoliv změna smlouvy písemným dodatkem), pak pravděpodobně bude prodloužení nájmu formou SMS zprávy platné.
Jiná je však situace u zvýšení nájemného. Opět však v první řadě záleží na tom, co je uvedeno v nájemní smlouvě. V souladu s § 2248 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dále dle ust. § 2249 odst. 1) neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Podle odstavce 3 téhož ustanovení souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; … Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že i v případě, že zvýšení nájemného bylo učiněno platně, není možno vyžadovat placení vyššího nájemného dříve, než po uplynutí 3 měsíců od dojití návrhu.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že pronajímatel vše uzavřel s tím, že jste vypověděl nájem v tříměsíční výpovědní lhůtě formou SMS zprávy. O platnosti takto podané výpovědi by se dalo pochybovat a je otázkou, jak by její platnost byla posouzena v rámci případného soudního sporu. Obecně se domnívám, že pronajímatel má právo na 3 nájmy v původní výši. Je však pravdou, že Vás do takové situace v podstatě dohnal svým náhlým návrhem na zvýšení nájemného. Na druhou stranu v duchu zásady „právo patří bdělým“ jste si mohl zavčasu zjistit, že na odpověď na přistoupení k návrhu na zvýšení nájemného máte čas dva měsíce, ihned podat výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou a v klidu si najít nový pronájem a po celou výpovědní dobu byste platil nájemné ještě v původní výši.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zabavení kauce nájmu pronajímatel z důvodu nedodržení výpovědní lhůty u skončené nájemní smlouvy s příslibem prodloužení od nájemníka, nájemce
___
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Nepodepsání dohody o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů - vliv na nemocenskou nebo podporu v nezaměstnanosti
Jsem na rodičovské dovolené, která mi končí 16.10.2018, od 17.10.2018 jsem měla nastoupit do práce, ale zaměstnavatel mi nabídl ukončení pracovního poměru dohodou, s odstupným formou prémie, kterou jsem zatím nepodepsala. Jsem po operaci a můj zdravotní stav nasvědčuje tomu, že bohužel nebudu schopna nastoupit do práce, nebo ÚP. Chtěla bych se zeptat, když dohodu podepíši 27.9.2018 a do 7 dnů nastoupím na nemocenskou, tj. nebudu mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale od 15 dne mi vznikne nárok na nemocenskou, budu něco za těch prvních 14 dní doplácet, popř. jak to řešit?
S přítelem plánujeme druhé miminko a s ohledem na můj zdravotní stav mi bylo doporučeno, co nejrychleji otěhotnět, ale do toho přišlo ukončení PP dohodou. Zajímá mě, kdybych byla na nemocenské a otěhotněla, ihned bych nastoupila na rizikové těhotenství, měla bych nárok na peněžitou podporu v mateřství? Kdyby tím pádem skončil pracovní poměr? Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Pokud podepíšete dohodu o ukončení PP a následně nastoupíte na nemocenskou, nebudete v prvních 14 dnech pobírat nemocenskou. Tento nárok Vám vznikne až od 15. dne. Řešením by bylo nastoupení na nemocenskou a následné ukončení PP dohodou (nejdříve po 14 dnech nemoci) – v tomto případě by Vám zaměstnavatel hradil nemocenské po dobu prvních 14 dnů nemoci a od 15. dne stát.
Pokud byste v průběhu nemoci otěhotněla a nastoupila na rizikové těhotenství, z hlediska účasti na pojištění se nic nemění – v době nemoci účastna na pojištění nejste. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství PPM je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Bylo by tedy nutné spočítat, po jakou dobu jste byla v posledních 2 letech před nástupem na mateřskou účastna na pojištění s tím, že doba, kdy jste byla na nemocenské, se do této doby nepočítá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv ukončení pracovního poměru dohodou před pobíráním peněžité podpory v mateřství PPM
__
OBČAN-BYDLENÍ
Placení čištění komínu (spalinových cest) v domě SVJ (plynová karma) - promlčení dluhu, jak dlouho zpátky může SVJ dluh vymáhat po majiteli bytu?
Mám byt v osobním vlastnictví. O veškeré finance domu se stará firma, která má většinový vlastnický podíl na tomto domu. Byt koupen v roce 2004 od vlastníka této firmy pana X. Pan X mi teď 5.9.2018 sdělil, že mi neúčtují náklady na roční revize komínu, které v domě každý rok probíhají a ptá se, jestli mám nějaký např. plynový průduch. Já mám karmu, ale s tou už jsem byt konkrétně od něho kupovala, takže by to měl vědět.
Může po mě chtít zaplatit poplatky zpětně? Ať už za celou dobu užívání nebo jen 3 roky zpět? Ve stanovách máme poplatky za servisní služby takto: "Nerozhodne-li shromáždění jinak, rozúčtuji se náklady na služby takto: provoz a čištění komínu podle počtu využívaných vyústění komínu." Mohu po panu X také požadovat nějaký doklad, kde mi potvrdí, že k datu 5.9.2018 nemám vůči společenství vlastníků žádný dluh? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Podle § 4 až § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se náklady na služby, včetně nákladů na provoz a čištění komínů, zahrnují do měsíčních záloh a jednou ročně se provádí jejich rozúčtování dle skutečně vynaložených nákladů. Z uvedeného tedy vyplývá, že i náklady na roční revize komínů lze doúčtovat jen za předešlý rok. Argumentujte tedy ustanovením § 7 upravujícím Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků, dle kterého poskytovatel služeb (SVJ) vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Potvrzení o bezdlužnosti má SVJ povinnost vydat jen v případě převodu bytu. Pokud nemáte ve stanovách upravenu povinnost SVJ vydat vlastníkovi bytu potvrzení za jakýmkoliv účelem, pak Vám SVJ není povinno potvrzení vydat.
Citace relevantních zákonných ustanovení:
§ 4
Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše
(1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.
(2) Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
(3) Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody1) vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.
(4) Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
§ 5
Rozúčtování nákladů na služby
(1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto
a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1),
b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,
c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,
d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
§7
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
§ 8
Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek
(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dluh za čištění komínu plynové karmy majitele bytu v domě SVJ - promlčení, vymáhání
Může chtít majitel bytu vyúčtování čištění komínů od karmy od vedení výboru SVJ?
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vrácení vkladu od investiční společnosti z důvodu nedovoleného podnikání v oblasti investičních trhů
Jsem starobní důchodce SD a zřejmě jsem se stal obětí podvodu. Na konci 2015 jsem svěřil 220.000 Kč investiční společnosti SALIA Group, kde mi bylo přislíbeno pravidelné zhodnocování a přilepšení důchodu. Z výnosů jsem neobdržel nic. Náhle zhodnocování ustalo s tím, že byl zablokován PČR jakýsi účet kvůli nedostatku oprávnění provozovat investiční činnost. Klientům byly poté předloženy smlouvy o vypořádání vložených prostředků se splatností 5 let s datem 16.1.2017, tedy každé čtvrtletí 1,66% z investované částky.
Do dnešního dne mi ale nepřišla žádná splátka dle této smlouvy. Organizátoři nejprve informovali, že chtějí prodat nemovitosti, aby získali prostředky na splátky, ale žádný konkrétní termín dosud nebyl sdělen. Dle reakcí na internetu jsou lidé zoufalí, zkoušeli se obrátit i na státního zástupce, ale narazili na odmítavou reakci.
Lidé si myslí, že organizátoři mají dost prostředků, aby si zajistili beztrestnost. Prosím o případnou radu, jak by se v této věci dalo ještě postupovat, na koho se případně obrátit. Děkuji předem Dalimil.
ODPOVĚĎ:
Zašlete investiční společnosti předžalobní výzvu k úhradě dluhu (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014), výzva by měla být písemná a měla by se odkazovat na uzavřenou smlouvu, ze které vyplývá Vaše právo na výnosy.
Doporučuji předem konzultovat veškeré podklady a dokumentaci s advokátem, bez znalosti obsahu smlouvy a dalších návazných skutečností nelze zcela přesně stanovit pro Vás nejvýhodnější postup.
Kontakt na advokáta naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zablokování činnosti investiční společnosti a vymáhání vkladu akcionáři, investory
Vymáhání vkladu do investiční společnosti investorem - společnost zablokovaná Českou nároční bankou ČNB, protože neměla souhlas k investiční činnosti
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Nový majitel nepřepsal auto na sebe a prodal ho - jak má postupovat první majitel auta, automobilu, vozidla
Prodali jsme auto, kupující se zavázal, že ho přepíše, ale nestalo se tak. Bohužel nemáme ve smlouvě dodatek, že v tom případě se kupní smlouva ruší. Obešli jsme co šlo, ale situace nemá řešení. Máme smůlu, auto je na nás, ale jezdí s ním někdo jiný. Nyní jsme zjistili, že auto prodal. Mohl ho prodat? Nedá se tu najít nějaká klička a situaci vyřešit? Stačí, aby se přepsalo, ale nemáme evidenčku, nelze ji nyní bez auta udělat a ani nevíme, kde auto je. Našla jsem, že by se dalo vyřadit z evidence, ale můžeme to udělat, když máme smlouvu, že jsme ho prodali někomu dalšímu (i když ho už nemá). Hezký den. Děkuji, Jiřina.
ODPOVĚĎ:
Bohužel bez evidenční prohlídky se Vám vozidlo nepodaří přepsat. Vozidlo mohl kupující prodat, nicméně tím, že nedošlo k přepisu, hrozí jemu i Vám pokuta až do výše 50.000? , - Kč, jelikož nebyla dodržena lhůta pro přepis vozidla v registru.
Ačkoliv nemáte ve smlouvě uvedeno, že pokud nedojde k přepisu, že se smlouva automaticky ruší, teoreticky by možná šlo postupovat podle zákona a od této smlouvy odstoupit z důvodu jejího podstatného porušení ze strany kupujícího:
Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
V případě odstoupení od smlouvy by tak byl kupující povinen Vám vrátit vozidlo a Vy jemu peníze. Můžete tedy zkusit kupujícího vyzvat, aby vozidlo vrátil, a to z toho důvodu, že odstupuje od smlouvy, jelikož ji porušil. Doporučuji písemnou výzvu. Trvalé vyřazení je možné v případě, že dojde k ekologické likvidaci vozidla nebo že dojde k jeho zániku, což se ovšem ve Vašem případě nestalo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od prodeje auta, automobilu z důvodu nepřevedení vozidla na kupujícího, nového majitele
Může prodávající zrušit prodej auta pokud si kupující auto na sebe nepřepíše v registru vozidel?
___
SPRÁVNÍ-OBCE
Stížnost na obec z důvodu špatné průjezdnosti obecní cesty - u cesty jsou neudržované stromy s nízko umístěnými větvemi
Máme k domu příjezdovou cestu, která je nejdřív obecní a potom až naše. Do té obecní cesty zasahují sousedovic stromy – větve. Ty větve, když jsou obsypané, jsou dost těžké a ani ne 1,5 metru nad zemí. Takže když jdeme domů, musíme se hodně vyhýbat nebo ohýbat a autem, menším a hlavně větším (např. kvůli uhlí, písek), je problém zajet. Jiná příjezdová pro auto k nám nevede. Ráda bych, aby si větve ostříhali (jeden ze stromů je planá švestka, kterou nesklízí, druhý třešeň). Můžu jít na obec, aby se s nimi domluvila? Protože jak to nezasahuje na náš pozemek, tak se se mnou nebudou sousedi bavit. Nehledě na to, že jak ty švestky nesklízí a padá to na zem, láká to včely, vosy a manžel je hodně alergický, má i ten adrenalin, kdyby to něco štíplo, kolabuje. Takže bych byla radši se toho úplně zbavit, ale vím, že to je nereálné. I když to je plané a bez užitku, pořád je to jejich a můžou si dělat co chtěj. No, ale aspoň ty větve, kdyby nepřekážely. Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o část obecní cesty, tak obec odpovídá za to, aby cesta byla průjezdná. Proto by obec měla tuto věc se sousedem projednat. Určitě se tedy obraťte na obec, aby uvedla situaci do rozumného stavu, protože ona za průjezdnost cesty odpovídá a je tedy povinna zajistit, aby byly odstraněny všechny překážky, které průjezdnosti brání.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může obec přikázat majiteli stromu aby ořezal větve na svém pozemku (větve jsou ve výšece méně než 150 cm nad obecní cestou)
___
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Platba do fondu oprav majitelem garáže bez vody a úhrada výměny vodoměrů z fondu bytům - měli by výměnu platit jen majitelé bytů nebo i majitelé garáží z FO?
Chtěli bychom poradit ohledně společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. V domě je několik bytových jednotek (13) a čtyři nebytové jednotky (garáže v přízemí budovy). Já jsem jedním ze čtyř vlastníků garáží a pro upřesnění uvádím, že ani jeden vlastník garáže nevlastní v tomto domě byt. Může to znít jakkoliv zvláštně, ale developer to takto tehdy umožnil. My, vlastníci garáží, bydlíme ve vedlejších domech (s jinými SVJ) a zde máme pouze garáže. Problém nastal v okamžiku, kdy si SVJ odsouhlasilo financování vodoměrů ve všech bytech z fondu oprav. My, vlastníci garáží, se domníváme, že to je špatné rozhodnutí a že by peníze do fondu oprav měli vrátit. Co je za dveřmi bytu, je každého věc, na to se fond oprav nevztahuje. Jiná situace by byla, kdyby v domě byly jen byty a všem bytům by se vodoměry měnily, to potom chápu. Byli by všichni ve stejné situaci. Ale prosím, potvrďte nám náš názor, že je takový postup nesprávný. Pro úplnost dodávám, že my, vlastníci garáží, nemáme ani klíče od toho domu. Děkuji, Dan.
ODPOVĚĎ:
Mohu Vám odpovědět více méně jen obecně. V případě, že budou nové vodoměry ve vlastnictví SVJ a majitelé bytů budou jen jejich tzv. výlučnými uživateli, pak SVJ nic nebrání v takovém rozhodnutí. Předpokládám, že váš odvod do „fondu oprav“ jakožto vlastníků pouze garáží činí nižší částku, než kolik odvádí majitelé bytů. Tím by mělo být zohledněno, že vy nevyužíváte veškeré společné prostory. Pokud zvažujete podání žaloby na neplatnost rozhodnutí shromáždění SVJ, pak Vám doporučuji vyhledat pomoc advokáta zabývajícího se bytovým právem, se kterým proberete všechny detaily a z toho plynoucí možnosti Vaší případné obrany.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majitelé nebytovýc prostor bez vody platí do fondu oprav - může se z fondu oprav zaplatit výměra vodoměrů?
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Jak získat kopii rozsudku soudu - postup, návod, náležitost žádosti
Přítel ztratil soudní rozsudek o svěření dětí do péče. Mohu prosím vědět, kde a jak získáme kopii? Nejlépe pokud to jde, bez osobní návštěvy soudu. Děkuji za odpověď, hezký den Jiřinka.
ODPOVĚĎ:
Kopii rozsudku lze získat i bez fyzické přítomnosti (návštěvy) na soudě – můžete požádat písemnou formou o vyhotovení kopie tohoto rozsudku – žádost musí obsahovat údaj o tom, kdo žádá, jaký soud, o jaký rozsudek se jedná, datum a podpis. Za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí zaplatíte poplatek - za každou i započatou stránku 70 Kč.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolik stojí kopie rozsudku soudu
Poplatek za kopii rozsudku soudu, poplatek za kopii stránky ze spisu soudu
Žádost o kopii rozsudku soudu - náležitosti, co musí žádost obsahovat?
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Ochranná doba před důchodem kdy zaměstnavatel nemůže propustit zaměstnance
Mám 11 měsíců do důchodu, v práci se začaly snižovat stavy a propouští, chtěl jsem se zeptat, zda existuje nějaká ochranná doba před důchodem, mistr mi tvrdí, že by mi měli platit na úřadu práce 100%, ale to se mi nezdá. Přeji příjemný den. Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
V případě organizační změny zaměstnavatele (snižování stavu) Vám může zaměstnavatel dát výpověď dle § 52 písm. a- c) s tím, že vám náleží odstupné ve výši podle předchozích odpracovaných let u tohoto zaměstnavatele. Ochranná doba se na zaměstnance před důchodem nevztahuje.
V případě, že budete následně evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude vám náležet podpora v nezaměstnanosti, a to po dobu rozhodnou dle věku, kdy si žádost podáte (do 50 let po dobu 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a více než 55 let po dobu 11 měsíců). Podpora v nezaměstnanosti Vám zcela jistě nebude vyplácena ve výši 100% platu nebo mzdy.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (obecně, zákon stanoví další případy).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podpora v nezaměstnanosti u zaměstnance propuštěného těsně před důchodem
___
RŮZNÉ-STAVBY
Pergola na hranici pozemků bez stavebního povolení a udání sousedem - může stavební úřad přikázat zbourání černé stavby?
12 let postavená pergola bez ohlášení na stavebním úřadě a písemného souhlasu souseda na hranici pozemku (0,5 m od hranice) sousedovi nikdy nevadila, ani když jsem pergolu stavěl. S nově nastěhovanou přítelkyní vyhrožuje, že ohlásí pergolu jako černou stavbu, na což má podle OZ právo. Dotaz tedy zní, co vše může následovat? Může dojít k tomu, že by mi stavební úřad nařídil stavbu zbourat, nebo lze situaci řešit po soudních tahanicích pokutou či jsou ještě jiné možnosti, jako promlčecí lhůta stavby? Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi si dovolím opravit dvě nepřesnosti, kterých se v dotazu dopouštíte. Řešení tzv. černých staveb nespadá do gesce občanského zákoníku, nýbrž je upraveno ve stavebním zákoně. Nečekají Vás tudíž "soudní tahanice", nýbrž "tahanice" před stavebním úřadem. To ale opravdu pouze na okraj.
Ve Vašem případě je klíčový § 129 stavebního zákona, který upravuje podmínky řízení o odstranění stavby. Pakliže jste zřídil stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, bylo v zásadě zapotřebí, abyste získal příslušné přivolení stavebního úřadu (v tomto ohledu bylo samozřejmě rozhodující, o jakou stavbu se jednalo, jaký byl její účel, rozměry apod.).
Podá-li Váš soused k místně příslušnému stavebnímu úřadu podnět k prošetření oprávněnosti zřízení Vaší pergoly, je možné, že stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, v jehož rámci Vám přikáže tuto nepovolenou stavbu odstranit. Zároveň Vám však stavební úřad umožní tuto stavbu dodatečně povolit (tzv. legalizace černé stavby). Pakliže se totiž obrátíte na stavební úřad s žádostí o dodatečné povolení Vaší stavby (o čemž byste měl být stavebním úřadem poučen), stavební úřad se nebude nadále zabývat odstraněním stavby, nýbrž zahájí řízení o jejím dodatečném povolení.
V rámci řízení o dodatečném povolení stavby budete povinen předložit v zásadě stejné podklady, jako byste žádal o výstavbu zcela nové pergoly. Na tomto místě připomínám, že písemný souhlas Vašeho souseda (v podobě podpisu na situačním výkresu) budete rovněž potřebovat, nikoli však nezbytně (nepodaří-li se Vám sousedův souhlas získat, budete moci žádat o vydání stavebního povolení (resp. dodatečného stavebního povolení), k němuž již písemný souhlas souseda nepotřebujete).
Pakliže se Vám nepodaří získat dodatečné povolení stavby, budete skutečně povinen pergolu odstranit.
S ohledem na značný časový odstup od vybudování pergoly si lze udělení pokuty (ze strany stavebního úřadu) představit poměrně těžko.
Řízení o odstranění tzv. černé stavby může být zahájeno prakticky kdykoli. Právo stavebního úřadu zahájit toto řízení se nepromlčuje.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Černá stavba pergoly na hranici pozemku dvou sousedů a řízení o dodatečném schválení černé stavby
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Kovovýroba v rodinném domě - jak se bránit hluku?
Chtěl bych se zeptat, zda se mohu nějak bránit proti sousedovi, který vedle nás koupil pozemek od města a plánuje na něm postavit dílnu, do které hodlá umístit CNC stroje a obráběcí stroje. Pozemek byl od města prodáván za účelem výstavby rodinného domu, avšak budoucí soused, který má postaven nový rodinný dům jen pár set metrů od zmíněného pozemku, se nechal slyšet, že na pozemku postaví budovu, kterou si nechá zkolaudovat jako rodinný dům a potom do ní nastěhuje obráběcí stroje, aby rozšířil svou firmu.
V současné době došlo k prodeji pozemku s podmínkou, že na něm musí do dvou let postavit základovou desku k rodinnému domu. Jedná se o pozemek, který je celkem úzký (cca 14 m), je tedy předpoklad, že stavba bude těsně sousedit s naším pozemek, potažmo domem, přičemž v našem domě je většina oken přivrácena směrem k zmíněnému pozemku. Proto bych Vás chtěl poprosit o právní radu, zda je nějaký způsob jak tuto stavbu omezit, aby došlo opravdu jenom k výstavbě rodinného domu. Děkuji, Denis.
ODPOVĚĎ:
V současné chvíli, kdy soused zatím pouze deklaroval svůj údajný záměr, není možné se proti jeho plánům bránit.
Svou obranu však můžete směřovat do územního a stavebního řízení, která budou následovat. Domníváte-li se, že soused myslel své prohlášení vážně, můžete mu územní a stavební řízení zkomplikovat, popř. vznést takové požadavky, aby bylo užívání Vašeho pozemku do budoucna co nejvíc chráněno.
Bude-li Vás soused kontaktovat s žádostí o udělení písemného souhlasu s umístěním stavby na jeho pozemku (v podobě podpisu situačního výkresu), můžete podpis buď úplně odmítnout, popř. můžete například trvat na tom, aby byla stavba od hranic pozemků co nejvíc vzdálena, aby byla mezi pozemky vystavěna protihluková stěna apod. (spíše Vám však doporučuji nesouhlasit se stavbou jako takovou).
Pokud sousedovi nepodepíšete situační výkres, nebude tím sousedův stavební záměr samozřejmě zcela zhacen, soused bude nicméně nucen získat územní rozhodnutí a stavební povolení (která představují administrativně o něco náročnější postup).
Bude-li v sousedově záležitosti zahájeno územní a stavební řízení (o čemž byste měl být stavebním úřadem písemně vyrozuměn), můžete proti sousedovu stavebnímu záměru brojit námitkami. V rámci svých námitek můžete především trvat na zachování minimální odstupové vzdálenosti. V této souvislosti připomínám, že dle § 25/2 a 4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle první odrážky.
Pokud máte v úmyslu bránit se proti sousedovu stavebnímu záměru důkladně (a využít všechny možnosti obrany), můžete se proti vydanému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení odvolat. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu (bude-li vyznívat ve Váš neprospěch) se můžete následně bránit žalobou. Tímto způsobem je možné výstavbu na sousedním pozemku po určitou dobu de facto zablokovat. Pro tento případ Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
(a to advokátem, který se věnuje oblasti správního či ještě lépe stavebního práva).
Bude-li výstavba rodinného domu Vašemu sousedovi povolena a v budoucnu se ukáže, že soused tuto stavbu využívá jiným způsobem, budete se moci obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (Vašemu sousedovi bude v takovém případě hrozit pokuta a zákaz užívat stavbu v rozporu s jejím účelem).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může soused odmítnout podepsání situačního výkresu z důvodu nesouhlasu se stavbou (obava z předělání rodinného domu na hlučnou dílnu s kovovýrobou)
Odmítnutí podepsání situačního výkresu před stavbou rodinného domu sousedem - jak se bránit?
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Splácení bytu, domu, nemovitosti partnery kdy jeden splácel větší částku - vyrovnání při rozchodu vztahu (hypotéka)
Mám otázku ohledně bydlení. S přítelem jsme si vzali hypotéku na byt (do hypotéky se vložil i jeho úvěr za auto). Teď se rozcházíme a mě zajímá, jaké možnosti teď máme, když nejsme manželé. Je jediná možnost byt prodat a výdělkem z bytu doplatit hypotéku? Má přítel nárok na víc peněz, když splácel větší částku hypotéky (protože tam měl započítaný svůj úvěr)? Je možné hypotéku přepsat jen na jednoho a musí s tím druhý souhlasit? Předem děkuji za odpověď. Jaromíra.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, za situace, kdy nejste manželé, má každý právo žádat to, co do hypotéky ze svých prostředků vložil. Byt samozřejmě prodat můžete a z výtěžku hypotéku uhradit. Je také možné, aby hypotéka i byt zůstaly jen jednomu z vás, nicméně banka si sama podle výdělkových možností stanoví, zda druhého partnera z hypotéky vyváže či nikoliv. Je to bohužel úskalí hypoték, to, že se rozejdete, pro banku není argument a ona sama si dle situace zváží, zda druhého partnera vyváže či nikoliv. Případně bance lze nabídnout jiného spoludlužníka.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání z bytu, domu, nemovitosti po rozchodu partnerů - je nutný prodej nemovitosti a vyrovnání z kupní ceny splácené hypotékou?
___
TRESTNÍ-PŘESTUPKY
Hlučná firma vedle domu (kovovýroba) - jak se bránit hluku (měření hygienickou stanicí, trestní oznámení, přestupková komise, žaloba k soudu? )
Bydlím v rodinném domku. V mém sousedství si pronajala objekt firma - kovovýroba. Všechny práce probíhají venku – svařování, řezání, broušení kovu. Je to velmi silný zvuk, již několik týdnů se léčím s hukotem v uších. Mluvil jsem s -majitelem firmy i zaměstnanci, nereagují. Mohu se někam obrátit o pomoc? Děkuji Ctirad
ODPOVĚĎ:
Ochranu před hlukem upravuje především zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví, ve svém oddíle 6 a dále jeho prováděcí předpisy. Dle této právní úpravy má každý právo na ochranu před nadměrným hlukem, přičemž každá osoba, která provozuje stroje a zařízení způsobující hluk, je povinna dodržovat určité hlukové limity.
Doporučuji Vám obrátit se na krajskou hygienickou stanici s podnětem k provedení státního zdravotního dozoru. Krajská hygienická stanice by měla provést měření hluku a zjistit tak případné porušení zákonných limitů hluku ve chráněných prostorech. V případě, že krajská hygienická stanice naměření hodnoty překračující limity, učiní opatření k nápravě (může zakázat provoz zařízení způsobující hluk, přikázat učinění protihlukových opatření, atd.).
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. V takovém případě není potřeba, aby naměřená hodnota překračovala limity hluku stanovené veřejnoprávními předpisy. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nadměrný hluk od firmy u souseda - měření hluku krajskou hygienickou stanicí, KHS
___
OBČAN-BYDLENÍ
Schválení závěrky, rozpočtu a rekonstrukce společných prostor bytového domu SVJ - jak získat podklady od vedení SVJ?
09/2017 jsme si koupili byt a stali se členy SVJ. Nyní se konalo shromáždění vlastníků bytových jednotek, kde programem schůze mělo být schválení závěrky, rozpočtu a rekonstrukce společných prostor.
K pozvánce nebyly připojeny podklady, ani nebylo uvedeno, kde je možné se s podklady seznámit, i když ve stanovách to máme uvedeno.
Na shromáždění jsme uvedli námitku, jak můžeme hlasovat o něčem, k čemu nemáme žádné podklady (výbor žádné podklady neměl, pouze přečetl pár čísel z papíru), tak nám bylo řečeno, že ostatní žádné podklady nepotřebují.
Ostatní členové SVJ jsou starší lidé důchodového věku, čehož výbor zneužívá. Protože jsme byli na shromáždění přehlasováni, chceme podat žalobu o určení neplatnosti usnesení. Nevadilo by nám, kdybychom byli přehlasováni, kdybychom fyzicky měli podklady a věděli jsme, co bylo schváleno. Požádali jsme o poskytnutí zápisu ze shromáždění a ani zápis neobsahoval žádné podklady (závěrku, rozpočet, nabídky firem), i když máme ve stanovách uvedeno, že podklady musí být přílohou zápisu. Můžeme u soudu uspět s žalobou, když nebyly předloženy podklady, když to ostatním nevadí.
ODPOVĚĎ:
Pokud SVJ nepředložila žádné podklady k tak důležitému bodu projednání jako se schválení účetní závěrky či rozpočtu na rekonstrukci, pak takové usnesení nemohlo být platně schváleno, bez ohledu na to, zda to ostatním spoluvlastníkům vadí či ne. Nevidím tedy důvod, pro byste neměli s žalobou na určení neplatnosti usnesení SVJ uspět. Navíc i zákon ve svém ustanovení § 1207 obč. zákoníku ukládá, že nejsou-li podklady k bodu programu schůze připojeny k pozvánce, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba o určení neplatnosti usnesení SVJ - uzavření závěrky, ropzpočtu a rekonstrukce společných prostor bez dodání podkladu výborem SVJ
Musí být k nahlédnutí podklady k projednání programu (závěrka, rozpočet) před schůzí SVJ ze zákona nebo ne?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Neschválení refinancování hypotéky z důvodu černých staveb na pozemku spláceného hypotékou - jak postupovat dál?
V roce 2014 jsme koupili starší rodinný dům, RD. Na pozemku stojí další drobné stavby. Při refinancování hypotečního úvěru HÚ jsme však narazili – banka je považuje za černé stavby. Jedná se o 2 kůlny.
Dřevěná kůlna:
- rozměr 320 x 500 cm
- výška 300 cm
- od hranice 100 cm
- trámová konstrukce, kovové patky, stěny prkenné, podlaha beton + zatravňovací tvárnice, valbová střecha, asfaltový šindel
- postaveno cca 2004
Zděná kůlna:
- 300 x 515 cm
- výška 380 cm
- od hranice 50 cm
- podlaha beton, sedlová střecha, pozink plech
- postaveno cca 2000
Obě stavby splňují § 103 odst. 1) e 1 stavebního zákona. Využívány k uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Na stěnách k hranici nejsou žádné stavební otvory, je zamezeno spádu dešťové vody a sněhu na sousední pozemky. Majitelé sousedních pozemků s umístěním staveb souhlasí.
Malé stavby vznikly pravděpodobně bez ohlášení (na stavebním úřadu nedohledáno). Lze stavby považovat za legální, bylo možné je v době vzniku dle tehdejších zákonů a vyhlášek takto zbudovat, nebo majitelé něco zanedbali? Pokud stavby za legální považovat nelze, jakým způsobem lze tuto situaci vyřešit? Díky
ODPOVĚĎ:
Obě kůlny byly vybudovány za účinnosti starého stavebního zákona (účinného do 31. 12. 2006). Dle Vámi uvedených rozměrů se jednalo o drobné stavby, neboť dle § 139b/7 písm. a) starého stavebního zákona byly drobnými stavbami stavby, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to (mimo jiné) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m.
Dle § 32/2 písm. b) ve spojení s § 55/2 písm. a) starého stavebního zákona nevyžadovaly drobné stavby územní rozhodnutí, bylo však zapotřebí učinit ohlášení stavebnímu úřadu (resp. získat souhlas stavebního úřadu s tímto ohlášením).
Pakliže stavebník vybudoval obě kůlny bez ohlášení stavebnímu úřadu, dopustil se s největší pravděpodobností přestupku dle § 105/1 písm. a) starého stavebního zákona a mohla mu být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud byly obě kůlny vystavěny bez ohlášení stavebnímu úřadu, jedná se skutečně o tzv. černé stavby. Vyžaduje-li banka jejich legalizaci, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním další postup.
Dle § 129 (nyní účinného) stavebního zákona je možné, aby vlastník tzv. černé stavby požádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. V takovém případě je zapotřebí, aby žadatel předložil stavebnímu úřadu v zásadě stejné podklady, které by musel opatřovat při žádosti o souhlas s vybudováním zcela nové stavby.
Pokud obě kůlny splňují podmínky dle § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona (jak v dotazu uvádíte), mělo by pro jejich dodatečné povolení postačovat předložení podkladů pro vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) stavebního zákona). V takovém případě by mělo být dodatečné povolení stavby administrativně poměrně jednoduché.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Refinancování hypotéky a podmínka dodatečného povolení černé stavby (zděná, dřevěná kůlna) postavené původním majitelem bez stavebního povolení
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo menšinového spoluvlastníka, spolumajitele bytu, domu, nemovitosti a odkoupení podílu aby se stal většinovým spolumajitelem
Chtěl bych vás poprosit o radu s řešením předkupního práva z mé pozice jako jednoho ze spoluvlastníků nemovitosti (40%). Pokud se více spoluvlastníků (3) se společným většinovým podílem (60%) nemovitosti rozhodne své podíly společně prodat a najdou kupce, v případě předkupního práva mám ze zákona možnost odkoupit jen podíly nabízené k prodeji jako celek. Případně mohu přijmout předkupní právo pouze na podíl jednoho ze spoluvlastníků (20%), tak abych měl většinový podíl nemovitosti a zbytek podílů případně nechat prodat třetí osobě. Na odkupu jsme se nebyli zatím schopni domluvit a na odkup celého podílu nemám ani dostatek financí. Předem děkuji za odpověď. Čeněk.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě byste měl být oprávněn uplatnit předkupní právo k podílu i jediného spoluvlastníka, zákon nijak společný prodej neřeší s tím. I když by se tedy prodej řešil v jediné smlouvě, jednalo by se vždy o převod od jednoho ze spoluvlastníků, kdy právě k takovému podílu byste mohl uplatnit své předkupní právo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod podílu menšinového spoluvlastníka na jiného menšinového spolumajitele s cílem získat většinový podíl bytu, domu, nemovitosti
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Zdědění věcného břemene doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti
Kupujeme rodinný dům a zřizujeme v něm 2 věcná břemena (služebnosti) na dožití dvou osob. V domě se nachází 3 bytové jednotky. Z toho 2 bytové jednotky budou zatíženy věcným břemenem (služebností), každá bytová jednotka na 1 osobu za účelem dožití v domě. Máme obavy, že původní majitelé (na které bude věcné břemeno zřízeno) plánují byty ponechat k užívání příbuzným ze své rodiny. Jakým způsobem můžeme tomuto zabránit? Mají právo nechat bydlet i jiné osoby v bytě, který nevlastní? Děkuji, Jaroslava.
ODPOVĚĎ:
Pokud budete zřizovat věcná břemena doživotního užívání, definujte ve smlouvě přesně, na jakou jednotku či jednotky se věcné břemeno vztahuje a ve prospěch jaké osoby je zřízeno. Pak se vyhnete tomu, že by měly být zatíženy i další byty. Jako vlastníci nemovitosti rozhodujete, co a jak bude věcným břemenem zatíženo, takže vše lze definovat smlouvou a žádná jiná osoba, které nesvědčí věcné břemeno, v bytě bydlet nemůže. Pokud je věcné břemeno dožití konkrétní osoby vázáno na jméno (což je vždy), takové věcné bemeno se samozřejmě nedědí dědici (potomky osoby oprávněné služebností).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědí se věcné břemeno dožití nebo ne?
Dědění služebnosti dožití, doživotního uživání bytu, domu, nemovitosti
Dědění věcného břemene dožití, doživotního uživání bytu, domu, nemovitosti
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace cihel (stavebního materiálu) použitých při stavbě domu, zamítnutí reklamace technikem stavební firmy a znalecký posudek
Pracuji jako architekt, v oboru mám 8 letou praxi. V současné době jsem rovněž stavebníkem rodinného domu, který mi realizuje stavební firma. Při kontrole kvality provedení stavby jsem narazil na (z mého pohledu) neadekvátní kvalitu zdícího materiálu. Provedl jsem reklamaci a do doby vyřešení reklamace jsem zastavil stavbu. Při čekání na reklamačního technika jsem se snažil vyplnit čas takto:
- navštívil jsem rozestavěné stavby v okolí a prodejny stavebnin, vizuálně jsem porovnával standardy kvality jednotlivých výrobců cihel ve vztahu k poškození jednotlivých výrobků, svá zjištění nechci nyní podrobněji rozebírat, věnuje se tomu příloha mailu. Můj závěr je takový, že kvalita sledovaných parametrů kolísala dle značky výrobce. Pořizoval jsem průběžně fotodokumentaci.
- komunikoval jsem se stavební firmou (dodavatelem stavby), ti mě upozornili, že nejsem první ani poslední jejich zákazník, který podobné problémy řeší. Dokonce zařídili moji návštěvu jiné rozestavěné stavby, kde byla kvalita cihel podobná a reklamační technik ji neuznal. Na 99% neuzná ani moji reklamaci.
- začal jsem se zajímat o právní stránku této problematiky. Zjistil jsem, že výrobce se ze zákona musí zavázat ke splnění vlastností, které jsou definovány v prohlášení o vlastnostech výrobku. Vlastnosti, které reklamuji já, v tomto prohlášení bohužel nejsou uvedeny (připadá mi, že záměrně).
- volal jsem do centrály konkurenčního výrobce, kde mi technický poradce (nepřeje si být jmenován kvůli konkurenční doložce) sdělil, že mají svá vnitřní pravidla pro posouzení reklamované vady, sdělil mi i jejich přesné parametry. Když jsem se obrátil s podobnou žádostí opakovanými telefonáty na výrobce použitých cihel, odbyl mě slovy, že tyto informace nikdy nedostanu, protože na ně nemám zákonný nárok.
- v žádných informačních podkladech, technických listech není o tomto sporném bodě ani zmínka. V katalozích jsou na vysoce detailních fotografiích vyobrazeny bezvadné kusy zboží. Nevím, jestli nemůže jít v tomto případě o klamavou reklamu (soudě i podle reakcí jiných stavebníků a stavebních firem), která ve mě zakládá legitimní očekávání, které nebylo naplněno
V současné době čekám na příjezd reklamačního technika, vlastně vůbec nevím, jak se k tomu postavit, jestli mám chtít vrácení peněz, nebo výměnu zboží (ta by neměla smysl), nebo to mám hodit za hlavu. Jsem pod časovým tlakem - jestli stavbu nedostanu do zimy pod střechu, voda zateče do materiálu, poškodí ho a na jaro to můžu tak akorát vybourat a začít znovu.
Velmi děkuji za váš právní názor k mému případu, pokud to bude mít z vašeho pohledu smysl, nebráním se placeným poradenským službám.
Mám takový vztek, že bych nejraději našel podobně poškozené klienty (kteří se cítí být poškozeni), založil sdružení poškozených klientů a celou věc řešil soudně. Nevím, jestli to není sci-fi.
S pozdravem, Čestmír
ODPOVĚĎ:
Ačkoliv to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, uzavřel jste smlouvu o dílo, jejímž předmětem je postavení rodinného domu. Dle ust. § 2615 občanského zákoníku platí, že dlo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle odst. 2 tohoto ustanovení pak o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.
obecně platí, že by mělo být plněno v ujednané jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní se v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. To znamená, že by v zásadě mělo být plněno v určitém průměrném standardu staveb rodinných domů. Tuto otázku by měl náležitě posoudit soudní znalec za předpokladu, že reklamace bude zamítnuta.
Bylo by shledáno, že je zdivo vadné, pak by bylo nutné posoudit závažnost porušení smlouvy, Primárně je třeba vycházet z toho, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. Dle ust. § 2106 odst. 1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, máte právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Dle ust. § 2107 odst. 1 občanského zákoníku pak platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, máte právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Dle ust. § 2593 občanského zákoníku dále platí, že objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.
Pokud by tedy bylo prokázáno znaleckým posudkem, že je zdivo vadné, trvejte na provedení nápravy již při provádění díla, případně zvažte odstoupení od smlouvy, pokud by k nápravě nedošlo. Stavební firma by rovněž měla učinit opatření zabraňující vzniku dalších škod v důsledku klimatických podmínek, resp. by za případné další škody také odpovídala (zaplachtění stavby pro zabránění zatopení stavby apod.).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Klamavá reklama - nafocení bezvadného výrobku kdy ostatní běžné výrobky jsou výrazně horší kvality
Znalecký posudek na kvalitu zdiva stavěného rodinného domu, nemovitosti
Reklamace cihel a zdiva rozestavěného domu stavěného stavební firmou
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace opravy auta, automobilu, vozidla - autoservis si naúčtoval novou cenu opravy a opravu opravy neoznačil jako reklamaci
Dne 16.8.2018 jsem předala své vozidlo servisu k odstranění závady – NEJDE NASTARTOVAT. Bylo mi předané i s fakturou na 1.851 Kč, jako OPRAVENÉ 17.8.2018. Faktura uhrazená při převzetí. Po 2 hodinách jízdy od autoservisu se projevila naprosto stejná závada. Vozidlo přistaveno servisu k reklamaci opravy startování. Převzato bez vydání jakéhokoliv dokladu. Na mou mailovou urgenci potvrzeno přijetí bez specifikace REKLAMACE OPRAVY. Po opravě reklamace servis opět účtoval dalších 3.600 Kč za vadný startér. Nechce uznat, že se jednalo o reklamaci špatně provedené opravy. Abych docílila opravy a vrácení vozu, který v servisu stál, mailem jsem souhlasila s úhradou. Při převzetí mi předávající nepředal žádnou fakturu se sdělením, že nebudu platit nic a teprve následně po mě vyžadovali telefonem a potažmo zaslali poštou fakturu na 3.600 Kč.
Jednalo se prosím dle vašeho názoru o reklamaci první opravy, když se naprosto stejná závada projevila již po 2 hodinách? A co s názorem, že musím zaplatit nahrazený díl, že už mi neúčtují práci? Mohu doložit mailovou komunikaci. Děkuji, Jelena.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se přikláním k názoru, že jste reklamovala první opravu, neboť je zřejmé, že závada nebyla opravena. Řešením se mi jeví souhlas s úhradou ceny dílů s odečtením ceny práce za první opravu.
V tomto případě doporučuji využít mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Reklamace opravy - musí opravna vydat reklamační protokol a opravu opravy označit jako REKLAMACE?
___
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Reklamace koupeného domu - nefuknční vodovod ze studny, zaplatí připojení k vodovodu bývalý majitel?
V listopadu 2017 jsme koupili dům, který jsme komplet museli rekonstruovat. Nyní, když se tam chceme nastěhovat, neteče voda. Je napojena na nějakou studnu 500 m v lese. Lze nějak reklamovat po bývalých majitelích tuto ztrátu, protože se musíme nyní připojit na vodovodní řád, na který jistě nebudou levné náklady za zhotovení přípojky. Mimo jiné vodárny nám sdělily, že to může trvat i 4 měsíce a v zimě potrubí nepokládají. Máme problém i s nastěhováním a vzniknou nám vícenáklady - bydlíme u rodičů a máme malé dítě, které vodu potřebuje. Dům je tak neobyvatelný. Děkuji, Dalibor.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě by bylo nutné posoudit, zda se jedná o skutečnost, kterou bylo možné zjistit již v době koupě. Zde se přikláním k závěru, že toto bylo možné ověřit již v době koupě a z tohoto důvodu nebude možné vadu reklamovat. Pokud Vás však prodávající výslovně ujistil o funkčnosti dodávek vody, pak by bylo možné vadu reklamovat.
I přes výše uvedené je možné po prodávajícím požadovat kompenzaci, a to nejlépe písemnou výzvou. Pokud by však Vaše nároky odmítl a dobrovolně by nesouhlasil s úhradou kompenzace, spíše bych nedoporučoval věc řešit žalobou, neboť pravděpodobnost neúspěchu by byla poměrně vysoká.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nefungující voda ze studny v zakoupené nemovitosti, rodinném domě - právo na náhradu nákladů spojených s připojením k vodovodu, vodovodnímu řádu
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Registrace do seznamky - místo 100 Kč byla stržena částka 4752 Kč, reklamace platby
Přes internet jsem se přihlásila do seznamky, a nevím jakým nedopatřením místo registrace za 100 Kč mě odešlo z banky 4.752 Kč. Psala jsem jim už email, že chci odstoupit od smlouvy, že na to mám 14 dní. Co mám dělat? Transakce proběhla 6.9.2018, nepřišlo mi ani žádné potvrzení nic. Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
V tomto případě doporučuji zablokovat možnost automatického strhávání plateb z Vaší karty. Dále v bance požádejte o tzv. chargeback, kdy by Vám společnost vydávající platební kartu měla strženou částku vrátit. Tato cesta by měla být nejjednodušší možnou. V případě, že by Vám finance vráceny nebyly, pak by bylo možné se domáhat vrácení částky přímo po společnosti provozující seznamku. V tomto případě by Však bylo také nutné posoudit samotné obchodní podmínky a další okolnosti registrace.
Od smlouvy jste zjevně odstoupila v zákonné lhůtě, nicméně by bylo nutné posoudit, zda jste v rámci registrace (obchodních podmínek) nesouhlasila s tím, že služby budou poskytovány okamžitě. V takovém případě by právo na odstoupení od smlouvy nemuselo vzniknout.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od smlouvy o poskytování seznamovacích služeb seznamky (z důvodu stržení vyššího registračního poplatku než byl smluven)
Nevrácení registračního poplatku seznamkou při odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku (ve lhůtě 14 dnů)
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Jak vymáhat přeplatek anuity za převod družstevního bytu z družstva na družstevníka
17.8.2018 jsme jako nabývající uzavřeli Dohodu o budoucím převodu družstevního podílu. V části III. majetkového vypořádání byla chybně stanovena anuita, kterou jsme měli dále hradit, v náš neprospěch o cca 13.500 Kč. Tedy že převodce splatil méně z anuity než uvedl ve smlouvě. Cituji "strany převádějící dále prohlašuje, že na byt připadá dle potvrzení družstva ke dni … částka" a zde byla ta chyba.
Jde tedy o chybu ve smlouvě, kterou za úplatu 128.000 Kč za nás sepsal zprostředkovatel, realitka smluvená převodcem. Chybu tedy udělala realitka. Na mé upozornění realitka reagovala, že to vyřídí, ale uběhl rok a nic se nestalo. Naposledy mi realitka sdělila, že převodce je ve špatné finanční situaci a že mi dá 5.000 Kč. Realitář a převodce jsou v přátelském vztahu.
Dotaz: Jak se v této situaci domoci svého práva, tj. vrácení peněz za chybu, kterou udělala realitka. A na kom náhradu vymáhat? Dle mého se jedná o chybu realitky, kt. jsme zaplatili za "i za uzavření smlouvy a právní servis" 128.000 Kč. Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se spíše domnívám, že by bylo nutné se domáhat navrácení částky po prodávajícím, kterému přeplatkem mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Záleželo by ovšem také na tom, jak byla samotná smlouva koncipována, zda splátka anuity byla sjednána samostatně, nebo jako součást kupní ceny. Pokud byla součástí celkové kupní ceny, pouze byla samostatně rozepsána, pak se domnívám, že by nárok na vrácení vůči prodávajícímu nevznikl.
Pokud jste za právní a zprostředkovatelské služby hradili částku přímo realitní kanceláři, tj. provize kanceláře nebyla součást kupní ceny, pak by mohla přicházet v úvahu také odpovědnost realitní kanceláře za vzniklou škodu.
Pro náležité posouzení by tedy záleželo na samotném znění smluv a vztahu s realitní kanceláří. Pokud jde o nárok vůči realitní kanceláři, pak doporučuji využít mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud Vám prodávající či realitní kancelář dobrovolně částku nevrátí, bude nutné se domáhat Vašeho nároku žalobou u soudu. Před podáním žaloby doporučuji věc konzultovat s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání bezdůvodného obohacení - přeplatek anuity
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ
Změna trvalého pobytu z úřadu na nájemní byt - postup
Mám otázku ohledně trvalého bydliště. Mám nahlášený trvalý pobyt na Obecním úřadě mimo Prahu, kde se již několik let nezdržuji. Mé současné bydliště je na Praze 10 v podnájmu, s majitelem bytu nemám uzavřenou nájemní smlouvu, jsme domluvení „na slovo“ a on si ani nepřeje, abych měl nahlášené trvalé bydliště v jeho bytě. Rád bych věděl zdali je možné nahlásit trvalé bydliště z Obecního úřadu mimo Prahu (Prosenická Lhota) na Obecní úřad v Praze 10? A co se týče pošty, byla by zadržována na Obecním úřadě Prahy 10 (pro mě nejideálnější řešení) nebo musím uvést korespondenční adresu na kterou mi bude přeposílána veškerá korespondence? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Bruno
ODPOVĚĎ:
Existují obecně dvě cesty, jak získat trvalé bydliště (resp. trvalý pobyt) na úřadě:
První cestou je úřední zrušení údaje o trvalém pobytu na současné adrese. Vlastník objektu může navrhnout, aby byl zrušen údaj o trvalém pobytu osobě, která nemá užívací právo k objektu a nebo jej nevyužívá. Toto ovšem není Váš případ.
Druhou cestou je „ukončení pobytu v cizině“. Tj. trvalý pobyt nejprve ukončíte (ve smyslu úplně ukončíte na území ČR) a pak znovu zahájíte, ale nemáte se kam přihlásit.
Obecně jinak není dána možnost přehlašovat trvalý pobyt z jednoho úřadu na druhý dle potřeby.
Ze zákona je povinnost pronajímatele uzavřít PÍSEMNOU nájemní smlouvu (a s tím spojené i další povinnosti - např. odvod daně z příjmu). Váš pronajímatel tak dle mého názoru jednoznačně nedodržuje zákon.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak změnit trvalé bydliště z obecního úřadu, městského úřadu na místo kde má občan náje, pronajatý nájemní byt
___
OBČAN-EXEKUCE
Nastěhování zadluženého potomka nesplácejícího insolvenci k rodičům - hrozí exekuce na majetek rodičů?
Náš syn se od nás v březenu 2017 odstěhoval, nyní se ocitl dá se říct bez domova. Kromě osobních věcí nemá nic, zaměstnání střídá dost často, insolvenci řádně neplní. Chceme ho s manželkou vzít zpět domů a do počátku mu pomoci. Máme ale strach, aby mu insolvenci nezrušili, a k nám nepřišla exekuce. Máme ho k nám přihlásit k trvalému pobytu, nebo mu smlouvou pronajmout 1 pokoj, nebo jak ho máme zaevidovat? Na úřadu mu bylo sděleno, že musí mít na změnu adresy buď ve městě pronájem nebo trvalý pobyt, aby ho mohli odhlásit z bývalého bydliště, kde na něj majitelé tlačí s odhlášením. Děkuji, Břetislav.
ODPOVĚĎ:
Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nezakládá žádné další právo. Proto se nemusíte bát, že byste byli evidencí trvalého pobytu synovi nějak znevýhodněni.
Exekutor k vám samozřejmě může přijít, ovšem to by mohl i bez evidence trvalého bydliště, neboť exekutor může prověřovat na jakékoliv adrese, na které se dlužník zdržuje, zda má dlužník na této adrese nějaké věci, které by bylo možné postihnout v rámci exekuce.
Exekutor ale nemá právo postihnout vaše věci ani nijak zatížit vaši nemovitost.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplacení insolvence synem, dcerou a nastěhování zpět k rodičům s trvalým bydlištěm - opravňuje trvalé bydliště k exekuci věcí v nemovitosti rodičů?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Darování většiny majetku rodiči sourozenci, sourozencovi a započtení na dědický podíl, započtení dědictví
Zdědila jsem po matce 1/6 na domu. Otec již zemřel a daroval svůj vlastnický podíl 5/6 na nemovitosti vnukovi (synovi) z bratrovi strany. Vnuk se o nemovitost řádně nestaral, veškeré poplatky se správou domu hradil otec do jeho smrti. Otec se se mnou finančně nevypořádal. V darovací smlouvě jsem objevila chyby. Bratr za života rodičů dostal rodinný dům, na který neexistuje darovací smlouva, ale rodiče financovali stavbu celého domu z vlastních peněz. Bratr do domu neinvestoval ani korunu, ale dům na něj rodiče napsali. Po svatbě se do něj nastěhoval se svou nynější manželkou.
Otec mi před smrtí sdělil, že dům, který daroval vnukovi byl přinucen bratrem, že jsem podíl na nemovitosti údajně prodávala což nebyla pravda. Byl oklamán, aby se dům přepsal na vnuka a ne na bratra, který již za života rodičů už dostal ale já jsem nedostala nic.
Rodiče se za života domluvili, že dům bude můj ale nestalo se tak. Dodnes nemám přístup na pozemek otec mi nechtěl vydat klíče od domu, ani mě pustit na zahradu, klíče má pouze bratr.
Chtěla bych se zeptat jak mám postupovat při dědictví? Děkuji, Jarmila.
ODPOVĚĎ:
Pokud to chápu dobře, dotaz zní na dědictví po matce, po které byste měla dědit 1/6? V rámci dědického řízení byste měla namítnout, že bratr již za života rodičů dědil hodnotný majetek a v rámci tzv. započtení na dědický podíl byste měla nyní vše dědit Vy. Pokud by se bratr proti tomu bránil, notář Vás s příslušným poučením odkáže na soud, tj. abyste podala k soudu žalobu a domáhala se určení, že z dědictví již vše náleží Vám.
Další informace k započtení daru do dědictví (započtení na dědický podíl) jsou zde:
http://bit.ly/1PwZr9X
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání mezi sourozenic po smrti rodičů při darování bytu, domu, nemovitosti, pozemku
___
OBCHOD-REKLAMACE
Opakované praskání potrubí, trubek v novém rodinném domě - může kupující požadovat kompletní revizi trubek a náhradu škod za praskající
Prosíme o radu ve věci praskání vodovodního potrubí v novostavbě rodinného domu RD (koupě rodinného domu 07/2015) - vady se objevily po koupi domu, byly uplatňovány reklamace. Událost se stala 5x na různých místech:
• 03/2016 - voda praskla v podlaze chodby a kuchyně
• 07/2016 - voda praskla na dolním WC a v sousední místnosti
• 08/2016 - voda praskla v kuchyni
• 10/2017 - voda praskla na dolním WC a zasáhla i obývací pokoj
• 08/2018 - voda praskla v koupelně a natekla do místnosti spodního WC
Neustálé reklamace a vrtání do domu už nechceme dále podstupovat, po všech událostech nyní požadujeme zrevidování stavu vodovodních trubek a jejich kompletní vyměnění.
Prodávající toto odmítá a odmítá také náhradu škod. Prodávající stavěl domy v naší čtvrti, kde dalším min. 5 rodinám voda také praská vlivem špatného materiálu a zpracování. Naším cílem je, aby voda už nepraskala a neničil se náš majetek. Jak máme postupovat, pokud chceme nápravu škod? Je to na žalobu? Předem děkujeme za Váš čas a případnou odpověď.
ODPOVĚĎ:
Předně doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, který popíše případné vady, kdy pokud by došel k závěru, že je nutné potrubí vyměnit, pak na takovém požadavku trvejte, včetně proplacení znaleckého posudku.
Pokud došlo únikem vody ke vzniku škody např. zničené omítky, nábytek, pak i tyto škody by Vám prodávající měl nahradit. S ohledem na rozsah vad by mohlo v úvahu přicházet také odstoupení od smlouvy, kdy by Vám prodávající měl vrátit kupní cenu oproti vrácení domu.
Pokud by prodejce Váš nárok odmítal, doporučuji nejprve využít možnosti mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani mimosoudní řešení sporu nepomohlo, bude nutné se domáhat Vašich nároků žalobou u soudu. S případným pozitivním znaleckým posudkem by měla mít žaloba větší šanci na úspěch, kdy však před jejím podáním doporučuji věc konzultovat nejprve s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody developerem - praskající potrubí v různých místnostech a poškození podlahy, stěny a nábytku
Znalecký posudek na potrubí v novém rodinném domě - právo na výměnu praskajících trubek a náhrady škody vzniklé vytopením vodou
___
OBCHOD-ŽIVNOSTI
Prodej vlastního pečiva na farmářských trzích - je potřeba živnostenský list, živnostenské oprávnění?
Baví mě pečení a ráda bych své výrobky prodávala na menších farmářských trzích konaných 1x týdně. Jsem studentka, 17 let, trhů bych se účastnila 1x za měsíc. Potřebuji k účasti živnostenské oprávnění (i kdybych na trhy šla 2x ročně)? A pokud ano, jaké jsou slevy na soc. + zdrav. pojištění pro studenty? A pod jakou částku se jedná o nezdanitelný příjem (vedlejší výdělečnou činnost)? Pokud bych chtěla upéct dort na zakázku, musím mít živnost (I kdyby jsem měla výdělek např. 4.000 Kč/měsíc vč. trhů)? Vše bych pekla v prostředí schváleném hygienickou stanicí. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Za popsané situace se přikláním k tomu, že by se již o živnostenské podnikání jednalo. Dle živnostenského zákona je živností (podnikáním) soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Pokud byste tedy prodávala své výrobky dlouhodobě na trzích a případně i příležitostně na zakázku, pak by již nejspíše byl splněn soustavnosti, . Ostatní znaky živnosti jsou pak splněny jednoznačně také.
Vzhledem k tomu, že se bude jednat o příjem z podnikání, budou předmětem daně z příjmu veškeré Vaše příjmy. Při očekávaném příjmu 4000, - Kč měsíčně byste však nedosáhla na minimální hranici příjmu, ze kterého by bylo nutné odvádět daň, neboť uplatníte slevu na poplatník a slevu na studenta.
Daň by nebylo nutné hradit při příjmech do cca 190.000,- Kč ročně.
Pokud jde o sociální pojištění, pak toto v prvním roce nebudete hradit. Po prvním roce pak podáte přehled o příjmech, kdy pokud překročíte rozhodnout částku, aktuálně cca 70.000,- Kč, pak bude nutné sociální pojištění za uplynulý rok uhradit, Pokud tuto částku nepřekročíte, sociální pojištění za uplynulý rok hradit nebudete a nebude nutné hradit zálohy na sociální pojištění ani v dalším roce.
Pokud jde o zdravotní pojištění, pak v prvním roce nebude hradit žádné zálohy a zdravotní pojištění se určí dle dosaženého zisku a doplatí se najednou. V dalších letech pak již budete hradit zálohy dle dosaženého zisku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pečení dortů na svatby a vánočního cukroví - daně, je potřeba živnostenský list, živnostenské oprávnění?
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace spojky v ojetém autě, automobilu, vozidle - jde o skrytou vadu?
Před týdnem, tj. 3.9.2018 jsem prodal osobní vůz Lancia Thesis, r. v. 2002 s vadami uvedenými na kupní smlouvě (vadný alternátor, prasklina na čelním skle) – vzhledem k nimž byla cena téměř symbolická 25.000 Kč. Kupující absolvoval zkušební jízdu, což je uvedeno v kupní smlouvě a vozidlo následně koupil. Pár dní od prodeje vozu mě kontaktoval, s tím, že se mu „rozsypala celá spojka“ a že chce vozidlo reklamovat pro skrytou va