Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

OBČAN-BYDLENÍ
Kdo schvaluje investici do požární ochrany v bytovém domě - výbor nebo shromáždění?

Máme v našem SVJ obecné stanovy, tudíž jestli to správně chápu, můžeme jako výbor rozhodovat o opravách, kde v jednotlivých případech nepřevyšuje částka 1000 Kč na jednotku, nebo pořizovat věci do 10 000 Kč/rok.
Doposud jsme nakoupili za 4 500 Kč archivní skříň. Pak jsem ale zjistila, že minulý výbor vůbec v minulosti neřešil požární ochranu (Respektive tvrdil, že našeho starého domu se netýká, což není pravda) a nikdy jsme nedělali revize. Což bych ráda napravila. Mám nabídku od firmy, která PO provádí na 9 900 Kč, za které by nám dodala vše nezbytné pro zavedení požární ochrany, tj. značení únikových cest, úzávěrů a hasící přístroje.
Můj dotaz je, zda takovýto náklad, který převýší onen limit 10 tisíc na rok musí být schválen shromážděním. Podle mě jde zákonný požadavek a tudíž by to nemuselo být. Ale zase nejde vyloženě o revizi, ale nákup věcí pro bytový dům. Můžeme si o zavedení požární ochrany rozhodnout jen v rámci výboru? Děkuji. Radka

ODPOVĚĎ:
Řešení požární ochrany je zákonnou povinností. Je ale otázkou, aby nějaký člen SVJ nenamítal, že částka je příliš vysoká. Dle mého názoru si o požární ochraně můžete rozhodnout sami, ovšem pokud byste věděli, že existuje nějaký problémový člen, doporučila bych radši schválení shromážděním, právě s ohledem na částku, která může ale nemusí být adekvátní.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může výbor SVJ bytového domu rozhodnout o investici do požární ochrany bytového domu nebo musí investici shválit shromáždění SVJ?
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování nemovitosti s podmínkou nemožnosti prodeje, darování a pronájmu - lze to?

Jakým způsobem do darovací smlouvy vtělit podmínku, že darovaný pozemek nesmí být za mého života prodán, pronajmut, ani darován. Co je to rozvazovací podmínka? Prosím o vysvětlení a bližší specifikaci.
S pozdravem Martin

ODPOVĚĎ:
Do darovací smlouvy tyto podmínky jednoduše napíšete. Rozvazovací podmínka je taková podmínka, která způsobí, že např. smlouva přestane platit. Příkladem je právě u darovací smlouvy podmínka, že pokud obdarovaný darovaný pozemek za Vašeho života prodá, pronajme, či daruje, pak darovací smlouva se zneplatní a Vy můžete požadovat vrácení daru.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné zakázat prodej, darování a pronájem darovaného bytu, domu, pozemku, nemovitosti?
__

OBČAN-BYDLENÍ
Může člen bytového družstva vlastnit práva k více bytům?

V případě, že člen bytového družstva a) zdědí družstevní byt po příbuzném a sám má u téhož družstva družstevní byt, ve kterém bydlí, je tento vztah právně dle NOZ nepřípustný nebo možný? b) člen byt. družstva "koupí" - členský podíl (převod) k družstevnímu bytu ve stejném družstvu, kde je členem a už v jednom družtevním bytě bydlí s rodinou a tento druhý družstevní byt by chtěl pronajímat do doby než dospěje syn, kterému pak chce členský podíl převést
Je tento postup možný nebo záleží na ustanovení ve stanovách dotyčného byt. družstva, které toto eventuálně nepřipouští?
Může být takové negativní ustanovení právně silnější než NOZ pokud by to NOZ dovoloval? Jelikož toto nevím, proto se dotazuji, zda NOZ členství k více družstevním bytům v témže družstvu dovoluje. c) pokud občan je členem ve více různých bytových družstvech a své družstevní byty pronajímá, je toto dle NOZ možné? Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
Na úvod sděluji, že pokud jste v bytovém družstvu, nejste majitelem bytu, ale jen vlastníte užívací práva k bytu nebo bytům. Bytové družstvo Vám byty pronajímá a Vy je potom podnajímáte. To pro upřesnění stavu.
Ad dotaz a: Tento vztah je běžný. Občanský zákoník tyto vztahy nevylučuje (neobsahuje žádná ustanovení, kde by tyto skutečnosti byly zakázány), proto není důvod je shledávat za nepřípustné.
ad dotaz b) : Primárně se členové družstva musí řídit stanovami tohoto družstva. Stanovy nesmí odporovat ustanovením zákona, až už občanského zákoníku, nebo jiných zákonů. Občanský zákoník rovněž tuto možnost nevylučuje, proto by ani ve stanovách tato možnost neměla být zakázána, jinak by byla protiprávní. Co ale může, a většinou také je ve stanovách byt. družstev, je to, že družstvo musí s pronájmem souhlasit. Takže to je jediná podmínka v postupu, který zde popisujete.
ad dotaz c) : odpověď je obdobná jako v případě dotazu b) : Ani toto občanský zákoník nezakazuje, tudíž odvozeně, je to možné. Opět ale záleží, zda ve stanovách družstev není podmínka, že konkrétní pronájmy nejprve musí družstvo schválit. Většinou to tak ve stanovách bývá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může člen bytového družstva mající práva k více bytům všechny byty pronajímat (resp. podnajímat) nebo ne?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zrušení smlouvy na fitness cvičení klientem ze zdravotních důvodů

Bylo mi v létě 2018 67 let. Nechala jsem se zvábit na cvičení od firmy Contours fitness pro ženy ve 30 minutách. Na internetu mne to zaujalo, jela jsem se podívat, a aniž bych využila týdenní nabídky zdarma, hned jsem zaplatila na měsíc dopředu přes devětset korun. Po příjezdu domů mi bylo nevolno, marodím se srdcem a vysokým tlakem. Pak začala ta vedra, tak jsem napsala na výše uvedenou firmu, že prosím o zrušení smlouvy ze zdravotních důvodů, že jsem se přecenila, dojíždění a dvakrát přestup vlakem 130 km do Prahy a zpět nezvládnu. Nikdo neodepsal, tak jsem považovala smlouvu za vypovězenou a další měsíce jsem nepočítala s dalšími platbami, neboť jsem do Prahy nejezdila.
Po třech měsících mi přišlo na email, že dlužím za tři měsíce, znovu jsem popsala svůj věk a zdravotní stav, opět nikdo neodpověděl a nyní mi přišlo, že dlužím přes 4 tisíce korun a muj dluh bude předán vymahací společnosti. Společnost Contours fitness jen vyhrožuje, dokonce jsem navrhla, když tedy smlouvu nelze zrušit, že prosím o splátkový kalendář, ale zase žádná odpověď. Myslela jsem, že je každá smlouva zrušitelná, tak proč mám platit za něco, co nevyužívám a navíc ani nemohu využívat. A proč mi neodpovídají jen stále chtějí penize. a vyhrožují sankcemi. Prosím poraďte, co mám dělat. Děkuju za jakoukoliv pomoc. Jana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není příliš jasné, zda na částku za cvičení, jste podepsala nějakou smlouvu, či obdržela fakturu, zkrátka zda vlastníte nějaký doklad, kde by bylo uvedeno, že jste si za službu zaplatila. Dle § 1814 písm. f) občanského zákoníku je zakázáno takové ujednání, které zavazuje spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Vy jste nemohla vědět, že Vám cvičení bude po zdravotní stránce spíše škodit, či dokonce ohrožovat Vaše zdraví. Máte tudíž právo neplatit za služby, které jste nevyužila. Vy tímto firmě nic nedlužíte a tato nemá právo po Vás nic vymáhat prostřednictvím vymáhací společnosti. Právo vymáhat dluhy má pouze soudní exekutor a ten jedná jedině na základě tzv. exekučního titulu, kterým je pravomocné soudní rozhodnutí. Vámi uvedené jednání firmy je protiprávní a pokud by s vyhrožováním neustali, doporučuji Vám, obrátit se na advokáta, který firmu o jejím protiprávním jednání může informovat prostřednictvím předžalobní výzvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může klient fitness centra vypovědět smlouvu o poskytování služeb centrem nebo ne?
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a kamerový záznam v bytovém domě (SVJ nebo družstevní dům)

Vedu s naším představenstvem vlastníků bytových jednotek SVJ spor a jejich chování ze zarážející. Potřeboval bych poradit co mám dělat ve 3 věcech.
1) na jednání náhradní členské schůze byl vznesen dotaz paní Novákovou, zda nás ve sklepě sledují kamery. Následně představenstvo po různém vykrucování potvrdilo přítomnost kamer. My jsme ale nic neschvalovali na členské schůzi a mandát tedy neměli, nic nepodepisovali a dle mě se jedná o trestný čin. Poté se započalo jednání o zřízení kamerového systému a představenstvo si ukládá zjištění možnosti instalace kamerového systému.
(povšimněte si věty o paní Novákové - je zcela přetočená a nezakládá se na pravdě) Je toto považované, jako to, že mají mandát zlegalizovat již nainstalované kamery? Trochu si myslím, že pokud to nebylo v programu tak dle stanov je vše co si odhlasovali neplatné - mám pravdu.
2) mohou veřejně uvádět na nástěnku jména lidí (GDPR).
3) K mé osobě: mohou mě takto veřejně vyzývat a žádat po mě takto omluvu a také zveřejňovat mé jméno?
Bohužel omlouvat se nebudu, protože já mám pravdu a zítra (28.12.2018) budeme s TV Prima provádět natáčení, kde se pravda ukáže a oni se začínají bát pravdy a nepřímo zastrašují policií a vyhozením z družstva atd (viz příloha - prohlášení družstva), bohužel natřeli dům termoizolační barvou a teď to chtěli udělat zase a já jim dal výzvu k zastavení. Pokud vznikne reportáž s termo posouzením našho domu, tak lidé v našem domě pochopí co jim představenstvo nalhalo za blud a odeberou jim mandát natírat dům termoizolační barvou a budou muset s pravdou ven. Děkuji za odpověď. Matyáš

ODPOVĚĎ:
Primárně je třeba rozlišovat, o jaký kamerový systém se jedná.
GDPR dopadá na kamerový systém se záznamem. Kamerový systém bez záznamu nespadá pod GDPR, nicméně i tak je zde limitace, a to občanským zákoníkem.
Úřad pro ochranu osobních údajů na svých stránkách zveřejnil podrobnější informace k provozování kamerového systému se záznamem, naleznete zde: https://bit.ly/2SnHK3J
U kamerového systému se záznamem zásadně platí, že každá dotčená osoba, která může být zaznamenána, musí být předem informována o tomto systému, a to poměrně podrobně. Jinak se provozovatel kamerového systému dopouští přestupku. Zde je možné podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů, návod naleznete zde: https://bit.ly/2Akt2TW

Pokud by byl provozován kamerový systém bez záznamu, tak se GDPR neuplatní a je zde omezení stanovené občanským zákoníkem: "V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do jeho soukromí, kdy platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení daného člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život či pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit."

K bodu 1: Zákon předvídá, že stanovy vymezí oprávnění jednotlivé oprávnění každého z orgánů.
Dále samozřejmě nejvyšší orgán, u Vás členská schůze, může oprávnit představenstvo nad stanovený rámec k určité činnosti. V každém případě ovšem platí, že na žádost musí být představenstvo schopno doložit, na základě čeho dovozuje své oprávnění v dané věci. Pokud zde panují nejasnosti, doporučuji se dotázat, z čeho představenstvo dovozuje své oprávnění.

K bodu 2:
Zde nelze bez znalosti konkrétních okolností dovodit, zda ano či nikoliv. Vždy se posuzuje, proč jsou jména zveřejňována – jaký je zde účel. Pokud by takto např. zveřejňovaly, kdo dluží nějaké finanční částky, tak by se jednalo o neoprávněné zveřejňování.

K bodu 3:
Opět i zde bez znalosti konkrétní situace nelze přesně určit, zda mohou či nemohou zveřejňovat nějaké osobní údaje. Nicméně máte vždy právo se obrátit na kteroukoliv pobočku policie ČR a podat trestní oznámení, aby tak policie prošetřila, zda došlo či nikoliv ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení lze podat také na státním zastupitelství.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kamerová monitorace bez záznamu v bytovém domě - jaký zákon se na to vztahuje?
Může bytové družstvo informovat s uvedením konkrétního jména na nástěnce bytového domu družstva?

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
Studium dalšího nenavazujícího oboru na vysoké škole a nárok na výživné, alimenty

Čeká nás zřejmě soudní jednání ohledně výživného pro zletilého syna a potřebovali bychom zhodnotit naše šance v tomto jednání. Syn partnera studuje Masarykovu universitu v Brně, nejdříve absolvoval bakalářské studium v oboru Fyzika-Nanotechnologie, což je velmi atraktivní obor a absolventi jsou velmi žádaní v praxi a toto vzdělání by mu určitě zajistilo skvělou obživu (charakteristika bakalářského studia je na https://www.muni.cz/bakalarske-a-magisterske-obory/23606-fyzika-nanotechnologie, kde je mimo jiné text "Pokud se rozhodnete nepokračovat ve studiu na magisterském stupni, uplatnění naleznete ve vědeckovýzkumných ústavech a laboratořích i v high-tech firmách pracujících s nanotechnologiemi."). Poté začal studovat magisterský obor Fyzika plazmatu, což je další obor fyziky, který s předchozím oborem souvisí jenom okrajově, ale podle studijního katalogu to není přímo navazující studium na obor Fyzika-Nanotechnologie (je to jedna z mnoha možností). Syn v dopise tvrdí opak. V červnu 2018 měl magisterské studium zakončit, ale nestalo se tak a prodloužil si ho do února 2019, aniž by nás informoval.
Od května 2018 již nenavštěvuje školu, chodí na brigády, je doma u bývalé manželky mého partnera, dodělává diplomovou práci a připravuje na státnice. Měli jsme spolu písemnou dohodu o výživném, která nebyla potvrzená soudem, platili jsme mu měsíčně 4000 Kč, naše dohoda skončila v červnu 2018, poté jsme přestali platit. Nyní syn požaduje pokračování výživného. Měla bych několik otázek:
1/ je správný náš názor, že již absolvováním bakalářského studia získal takové vzdělání, které mu umožňuje se sám živit a nemusíme mu dále platit výživné?
2/Je správný náš názor, že by měl nejdříve vyčerpat vlastní finanční zdroje, které uvádí v dopise (38000Kč na účtě +dvě stavební spoření) a potom žádat výživné?
3/ Jestli může zpětně žádat o výživné za září a říjen 2018, přestože nebydlí na koleji a nemá téměř žádné náklady na bydlení a obživu?
4/ Jestli se může syn opřít u soudu o jakousi " klauzuli o stejné úrovni vzdělání rodičů a dětí" (titul Mgr.), s kterou operuje?
Děkujeme předem za vaši odpověď a zhodnocením našich šancí u případného soudu. Olga

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Samotná skutečnost, že syn ukončil určitý stupeň studia, který mu stačí k nalezení vhodného zaměstnání, nemusí znamenat, že Váš partner už nemá povinnost syna živit. Pokud si syn dalším studiem bude zvyšovat a prohlubovat svou kvalifikaci a tím i zvyšovat šanci na lepší pracovní uplatnění a finanční zajištění v budoucnu, může vyživovací povinnost Vašeho partnera vůči synovi trvat. Jiná situace by nastala, kdyby syn začal například znovu studovat jiný obor v bakalářském studiu. Pak by už nebylo možné mluvit o zvyšování (prohlubování) kvalifikace a vyživovací povinnost by mohla skončit. Záleží také na posouzení toho, zda Váš syn už nyní je či není schopen se sám živit. Ve svém dotazu uvádíte, že syn chodí na brigády. Brigády a nepravidelné (občasné) přivýdělky se nepovažují za schopnost se živit. Pokud by ale syn vykonával pravidelnou dlouhodobou výdělečnou činnost, která by pokryla náklady na jeho životní potřeby, mohla by vyživovací povinnost skončit i přesto, že syn nadále studuje.
2. Finanční prostředky na účtech u stavební spořitelny nelze považovat za dostatečně disponibilní pro dítě, neboť jejich výběr je jednoznačně spojen s ukončením smlouvy o stavebním spoření na základě písemné výpovědi s dvouměsíční nebo tříměsíční výpovědní lhůtou. Těmito finančními prostředky tedy Váš syn nemůže disponovat hned, zatímco náklady na své potřeby potřebuje hradit už nyní. Předčasné ukončení smlouvy o stavebním spoření bývá navíc spojeno s finančními sankcemi. Skutečnost, že má syn uspořené určité finanční prostředky, sama o sobě nezbavuje Vašeho partnera vyživovací povinnosti.
3. Výživné pro děti je možné požadovat nikoliv jen ode dne zahájení soudního řízení (podání návrhu na určení výživného), ale až tři roky zpětně. Přestože uvádíte, že syn bydlí u partnerovy bývalé manželky, takže má nižší životní náklady než při samostatném bydlení, nějaké náklady na jídlo, oblečení, školní potřeby apod. určitě má. Pokud se domnívá, že má na výživné od Vašeho partnera stále nárok, může požadovat výživné zpětně od doby, kdy Váš partner přestal výživné platit, tj. od července 2018.
4. Občanský zákoník, který poměry mezi rodiči a dětmi upravuje, neřeší ani tak (stejnou) úroveň vzdělání rodičů a dětí, jako životní úroveň. Do 1.1.2014 platilo, že dítě se má podílet na životní úrovni svých rodičů. S účinností nového občanského zákoníku (od 1.1.12014) pak platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. To znamená, že syn – přestože žije u partnerovy bývalé manželky a má snížené náklady na živobytí – má nárok na stejnou životní úroveň (životní standard) jaký má Váš partner.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dokončení vysokoškolského studia a studium dalšího oboru (nenavazující na předchozí obor) - nárok na alimenty, výživné
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Povinnost starosty vyjádřit se občanovi k jeho žádosti o umístění vodoměru - 30 nebo 60 dnů?

Ráda bych se zeptala, zda má obecní stavení úřad, starosta, nějakou právní povinnost odpovědět na doporučený dopis (konkrétně žádost o umístění vodoměru). Někde jsem slyšela, že musí odpovědět do 30 dnů, resp. Z nějakých důvodů do 60. Je to tak? A pokud neodpoví, mohu si někde stěžovat nebo urgovat odpověď? Kde? Na kraji? Děkuji, Olivie

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad má za povinnost záhajit řízení a v rámci tohoto řízení vydat rozhodnutí do 30 dnů, v složitějších případech (kde je nutné dožádání od jiných správních orgánů), do 60 dní. Pokud jste si žádala o umístění vodoměru, jednalo se pravděpodobně o žádost a na tuto se vztahuje rovněž lhůta 30 dní. Pokud Vaše žádost nebude vyřízena a to buď kladně nebo negativně, pak lze i v tomto případě na nadřízeného orgánu (příslušný krajský úřad) podat stížnost na nečinnost správní úřadu.
Pokud jste žádala pouze o informaci (např. kdy bude instalován vodoměr), pak dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, má správní úřad 15 dní, aby Vám informaci buď poskytl, nebo odůvodnil, proč informaci podat nemůže. Proti tomu se můžete ve lhůtě 15 dní odvolat k jemu nadřízenému správnímu orgánu (příslušnému krajskému úřadu).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta obecního úřadu na vyjádření k žádosti občana
Do kolika dnů musí starosta obce, města odpovědět na žádost občana?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Investice jedním spolumajitelem do domu ve spoluvlastnictví a darování podílu druhým spoluvlastníkem jiné osobě - nárok na vyrovnání

Prosím o zodpovězení dotazu k mé kauze níže popisované. Jen ve stručnosti připomenu. S rodiči jsem spoluvlastnil RD 75/25% (já). Na investicích jsem do domu zaplatil za 10 let cca 800 tisíc Kč s tím, že dávám peníze do RD, který po smrti rodičů jako univerzální dědic zdědím.
Rodiče mi na rekonstrukce (např. bezbariérové úpravy) a investice (např. bazén, tepelné čerpadlo) nedali - odmítali dát byť Kč. Veškeré faktury jsou na moje jméno.
Po vzájemných neshodách rodiče své 3/4 darovali mému synovi z prvního manželství (pouze jednomu ze svých dvou vnoučat), čímž de facto mě a moji dceru (jejich druhé vnouče) vydědili a darovali tak i 3/4 peněz, které po nich chci uhradit, jelikož mi je dluží a měli se jejich úhradou podílet na investicích do RD. Jejich právo za svého života nakládat se svým majetkem nezpochybňuji a respektuji. Ale. nahlédl jsem do notářského zápisu-předmětné darovací smlouvy, kde mě zarazilo trojí konstatování rodičů-dárců, kde prohlašují, že :
- nemají žádné neuhrazené dluhy vůči třetím osobám, jejichž vyrovnání by mohlo být v důsledku převodu vlastnictví provedeného darovací smlouvou zmařeno
- nemají žádné věřitele, kteří by se mohli oprávněně domáhat, že jsou tímto právním jednáním zkráceni
- na darovaných nemovitých věcech neváznou věcná a jiná práva ve prospěch třetích osob, zástavní práva, reálná věcná břemena, služebnosti, ani jiné právní povinnosti
Chci se zeptat, jestli alespoň jeden z těchto tří prohlášení (především ten první) není lživý, jelikož se mnou a mými investicemi do RD jsme nebyli finančně vyrovnáni, a není možné tuto darovací smlouvu napadnout a domáhat se soudní cestou jejího zrušení? Vím že běžela během plomby na majetku doba, kdy se zkoumala správnost smlouvy a mohly se vznést ev. námitky proti zápisu do KN, ale já o tom nevěděl a neměl smlouvu k dispozici.
Děkuji, Leo

ODPOVĚĎ:
Dárce bohužel může rozhodovat o daru bez toho, aby byl vázán na skutečné poměry mezi obdarovaným a budoucími dědici. Dědí se buď ze závěti nebo ze zákona. Pokud Vaši rodiče pořídí závěť, bude se jí muset notář řídit. Pokud závěť nesepíší, pak byste měl dědit poměrnou část jejich majetku (ale i dluhy a to do výše děděného majetku). Darovací smluvou tedy napadnout nelze, neboť dar může odvolat, případně jakkoliv změnit, pouze darující. Pokud došlo k marnému uplynutí lhůty, do kdy jste mohl vznést námitky zápisu do KN, tak došlo k promlčení, tudíž již nelze tyto námitky uplatňovat. V českém právu platí stará římská zásada - právo přeje připraveným, bdělým, dle níž zanedbávaná práva po čase buď zanikají, nebo se stávají nevymahatelnými.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na vyrovánání mezi spolumajiteli domu - jeden ze spoluvlastníků investoval do domu v očekávání zdědění podílu a budoucí zůstavitel podíl převedl na jinou osobu
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Zrušení pojistky pojišťovnou z důvodu vyplacení vysokého plnění poškozenému po doravní nehodě pojištěného

Měla jsem dopravní nehodu (moje vina) - lehkou bez zranění, ale pojišťovna, u které jsem 12 let (povinné ručení), škodu poškozenému sice zaplatila, ale na to konto jsem dostala dopis, ve kterém mi pojišťovna oznamuje, že z důvodu plnění, které musela poskytnout ukončuje moji smlouvu k poslednímu dnu téhož měsíce. Je takovýto postup v souladu s právem pojišťovny?
Děkuji, Otýlie

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, pojišťovna je skutečně oprávněna vypovědět pojistnou smlouvu v reakci na pojistnou událost.
Vedle jiných případů, kdy dochází k zániku tzv. povinného ručení (jako je například zánik či odcizení vozidla, změna jeho vlastníka, nezaplacení pojistného apod.), může tzv. povinné ručení zaniknout také výpovědí dle pravidel zakotvených v občanském zákoníku (jak vyplývá z § 12/1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Toto ustanovení tedy výslovně odkazuje na obecnou právní úpravu pojištění (obsaženou v občanském zákoníku.
Dle § 2805 písm. b) občanského zákoníku je pak pojistitel (pojišťovna) nebo pojistník (Vy) oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události.
Postup Vaší pojišťovny se proto jeví jako oprávněný. Doporučuji Vám nicméně ověřit, zda bude ve Vašem případě zachována měsíční výpovědní doba (o které hovoří občanský zákoník) a byla-li Vám výpověď dána ve lhůtě do 3 měsíců od oznámení vzniku pojistné události. Vhodné je rovněž nahlédnout do pojistných podmínek, které se na Vaší pojistnou smlouvu vztahují, a zkontrolovat, zda postup pojišťovny odpovídá i pravidlům pro vypovězení pojistné smlouvy, která jsou v těchto pojistných podmínkách zakotvena.

_____________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo pojišťovny vypovědět pojistku pojištěnci z důvodu vysokého vyplaceného plnění poškozenému dopravní nehodou
___

PRÁCE-DOVOLENÁ
Přikázání dovolené zaměstnanci s vybranou dovolenou za kalendářní rok - jak se bránit?

Pracuji v nepřetržitém provozu ve zdravotnictví. Při rozepisování směn na poslední dva měsíce roku (listopad a prosinec 2018) mi byla zařazena dovolená. Já dle výkazů za celý rok ale mám již dovolenou vybranou. Šla jsem za svou nadřízenou, která vše zkontrolovala. Výsledek její kontroly byl takový, že tvrdí, že opravdu dovolenou mám. Mám ale obavy, že na konci prosince zjistí, že v jejich počtech byla chyba a nevím, co se pak může stát. Jak to mám řešit? Dvakrát jsem upozornila na to, že ve výpočtech je chyba, už nevím, co ještě bych měla udělat. Děkuji Patricie

ODPOVĚĎ:
V případě, že jste na situaci upozornila pouze ústně, bylo by vhodné zaslat zaměstnavateli Vaše námitky i písemnou formou, a to v doložitelné podobě (doporučeně).
Pokud zaměstnavatel bude trvat na čerpání dovolené a posléze zjistí, že došlo k omylu, bude nutné řídit se § 222 odst. 4 zákoníku práce, podle nějž je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nařízení dovolené zaměstnanci, který již má celoroční dovolenou vybranou - jak postupovat?
___

RODINA-SJM A ROZVOD
vliv samostatných bankovních účtů manželů na rozdělení SJM - právo druhého z manželů na peníze na účtě prvního

Budeme se s manželem rozvádět. V případě, že bychom se nedohodli na vyrovnání majetku, ráda bych věděla kdo na co má nárok. Manželé jsme 10 let (2008-2018), máme jedno dítě (3 roky), před uzavřením manželství jsme pořídili rodinný domek na hypotéku (1.950.000 Kč), vše psáno na mě. Z vlastních prostředků jsme zaplatili 450 000 Kč (každý dal polovinu), zbytek se splácí formou hypotéky, zatím splaceno 10 let a ještě chybí doplatit 900 000 Kč (2018-2028).
Účty máme od začátku rozdělené, můj účet byl založen ještě před uzavřením manželství. V tomto roce jsem dědila po zemřelém otci finanční hotovost a 1/10 rodinného domu v Praze. Za dobu manželství jsme na domu dělali nějaké rekonstrukce (střecha, okna apod.) přesnou částku v tuto chvíli neznám, ale většinu oprav jsme hradili napůl. Během manželství jsem také pořídila zvířata, kromě běžných zvířat také chovné stádo koní v současné hodnotě cca 500 000 Kč.
Prosím o zodpovězení následujících dotazů:
1) Mohu zůstat v domě, který byl na mě napsán ještě před uzavřením manželství za předpokladu, že manžela vyplatím poměrnou částkou, která se bude skládat z investic, které do domu vložil?
2) Počítají se do vyplacení běžné poplatky jako placení za elektriku apod. když jsme žili celou dobu ve společné domácnosti? Má na to manžel nárok?
3) I když máme oddělené účty má ten druhý nárok na polovinu z hotovosti, která je na účtu?
4) Má manžel nárok na podíl z mého dědictví po otci?
5) Může si manžel nárokovat živá zvířata v rámci SJM i když jsou prokazatelně moje (kupní smlouva) a veškeré náklady a činnost okolo nich je prokazatelně pouze na mě?
Děkuji, Pavla

ODPOVĚĎ:
Pokud jste rodinný domek nabyla před uzavřením manželství, pak není v společném jmění manželů (dále jen SJM), ale ve Vašem výlučném vlastnictví a to i přesto, že se Váš partner (ještě tedy nikoliv manžel) podílel na placení hypotéky, kterou jste si vzala na sebe. Pokud jste část domu nabyla dědictvím, pak tato zděděná část domu rovněž nepatří do SJM, ikdyž jste jej nabyla již v době existence manželství, neboť dědictví nespadá do SJM. Pokud chcete manželovi poskytnout jistou kompenzaci za podíl na rekonstrukci domu, který jste zdědila, či splácení hypotéky, placení elektřiny atd. , tak to bude součástí tzv. vypořádání SJM při rozvodu. Do SJM patří veškeré Vaše i manželovo finance na účtech, i úroky z vkladů na těchto účtech a je jedno, zda je máte vedeny odděleně, nebo společně. Stejně tak i výnos s chovného stáda koní patří do SJM, přestože jste jeho vznik, provoz a veškeré náklady z něj, financovala Vy. Nicméně jste si koně pořídila již za trvání manželství. Koně bohužel nespadají do kategorie osobních věcí, které do SJM nepatří (za věci sloužící osobní potřebě se považuje např. ošacení, mobilní telefon, atd.)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení majetku při rozvodu - nemovitosti, zvířata, vliv nákladů na vyplacení z nemovitosti
Každý z manželů má vlastní bankovaní účet - vliv na vypořádání peněz při rozvodu manželství
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a SPZ, státní poznávací značky vozidel, automobilů, aut

Chtěla jsem se zeptat, zda registrační značky motorových vozidel spadají do nařízení EU a jejího nového nařízení GDPR. Zejména její evidence a také jejich zveřejňování. Předem děkuji za odpověď Pavlína

ODPOVĚĎ:
Státní poznávací značka, resp. registrační značka, může skutečně představovat osobní údaj (tedy informaci, která vede nebo může vést k identifikaci fyzické osoby). Z tohoto důvodu se nařízení GDPR na registrační značky v zásadě vztahuje.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou evidenci a jaké zveřejňování registračních značek máte na mysli.
Registrační značky jsou evidovány primárně v registru silničních vozidel. Tento registr byl zřízen a je provozován na základě zákona a slouží především pro potřeby výkonu státní správy. Tento registr není veřejně dostupný, resp. pro získání informací z tohoto registru musí subjekt, který není státním či jiným veřejnoprávním orgánem, prokázat právní zájem. Evidence registračních značek v registru silničních vozidel je z hlediska nařízení GDPR v pořádku, neboť se tak děje na základě zákona (který vymezuje účel a rozsah osobních údajů, které jsou v tomto registru zapsány).
Pokud by však měla být registrační značka evidována a zveřejněna v nějakém "soukromém" (nejčastěji internetovém) registru, byly by taková evidence a zveřejnění možné pouze s předchozím souhlasem vlastníka vozidla s příslušnou registrační značkou (jelikož v tomto případě by se již jednalo o zpracování osobních údajů, které by postrádalo zákonnou oporu a mohlo by proto být realizováno pouze na základě souhlasu).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
SPZ vozidel a GDPR, vztahuje se GDPR na registrační značky aut, automobilů, SPZ?

___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA, REKLAMACE
Skrytá vada koupeného domu - ztrouchnivělé trámy stropu a podlahy

Prosím o odpověď na dotaz týkajícího se ztrouchnivělých trámů ve stropě i v podlaze. 5 majitelů vlastníme dům. Byty máme v osobním vlastnictví, ostatní části, sklepy, půdy, zahrada ve společném. Jeden z bytů byl na prodej. Koupili jsme si byt a provádíme celkovou rekonstrukci. Až takovou, že odstraňujeme veškeré omítky až na cihly a odhalujeme někde i trámy, kde je vidět že působilo vlhko. Zjistili jsme, že jak ve stropě tak v podlaze jsou trámy prohnilé, ztrouchnivělé a odborný znalec nám oznámil, že je nutná výměna trámů. Zajímá nás
zda si musíme uhradit výměnu i náklady na materiál sami, když trámy jsou v našem koupeném bytě, nebo výměna a materiál má být hrazen z fondu oprav, do kterého všichni přispíváme. Také nás zajímá zda máme nárok na odstoupení od kupní smlouvy, protože jsme zjistili skrytou vadu a nebo zda máme nárok od prodávajícího na navrácení částky ve výši, kterou nás výměna trámů, nákup trámu a ostatního potřebného materiálu a provedená práce bude stát?
Děkuji mockrát za odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Předpokládám z výše uvedeného, že se jedná o společenství vlastníků jednotek (zkr. SVJ). Fond oprav zpravidla slouží jak na opravy a rekonstrukce společných prostor, jako jsou sklepy, půda, atd. , tak i na jednotlivé byty, ale v případě, že se provádí opravy či rekonstrukce ve všech bytech, ne jen v jednom (např. výměna plastových oken ve všech bytech domu). Konkrétní možností využití tohoto fondu oprav jsou součástí stanov, které v případě SVJ jistě máte a proto doporučuji, abyste se do stanov podívala a tím taky zjistila, na co všechno z fondu oprav máte nárok.
Pokud jste v zakoupeném bytě objevili tzv. skryté vady, tak na jejich reklamaci máte 5 let od koupi bytu. Tyto skryté vady musíte (dle § 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník prodávajícímu oznámit ihned poté, co jste tuto skrytou vadu odhalili. Oznámení učiňte písemnou formou a to tak, abyste měli doklad o tom, že toto písemné oznámení prodávající obdržel (např. doporučeným dopisem). Pokud je skrytá vada odstranitelná, pak máte nárok buď na slevu z kupní ceny, nebo požadovat na prodávajícím aby tuto vadu odstranil. Prodávají přitom nemůže namítat, že o skryté vadě nevěděl, ani to, že jste podepsali kupní smlouvu, kde bylo uvedeno, že jste byli se stavem bytu seznámeni.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Reklamace skrytých vad zakoupeného domu - shnilé podlahy a trámy stropu
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Je nutný souhlas druhého z manželů s prodejen nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich i přes společné investování do nemovitosti?

Koupila jsem nemovitost za doby trvání manželství za prostředky nabyté před manželstvím. V průběhu manželství jsme ji rekonstruovali a manžel do ni vložil cca 40% finančních prostředků (rekonstrukce), zatímco já 60% (koupě a rekonstrukce). V katastru je nemovitost psaná výhradně na mne. Nyní se rozvádíme a nemovitost bych ráda prodala s tím, že manželovi jsem slíbila vrátit vložené prostředky, respektive na tomto postupu jsme se před rokem (11/2017) dohodli a manžel podepsal souhlas s prodejem (souhlas s notářsky ověřeným podpisem týkající se prodeje, nikoliv výše vrácení jím vložených finančních prostředků). Mezi 11/2017 až 8/2018 vložil manžel další finanční prostředky, stejně jako já. V 8/2018 jsem mu zaslala e-mail, kde jsem mu oznámila prodej a vyzvala ho, pokud s tím nesouhlasí, aby mi "dal vědět ASAP konkrétně a písemně". Na mail zareagoval, ale nikoliv na zamítnutí prodeje. Mohu to považovat za souhlas?
Je nemovitost součástí SJM a nebo moje, vzhledem k nabytí za mé prostředky?
Aktuálně mám kupce na nemovitost - Mohu nemovitost aktuálně prodat? (S tím, že bych manžela vyzvala ke sdělení přesné částky, kterou do nemovitosti vložil nebo požadovala sdělení částky, kterou chce = vyšší než vložil...)
Dále předpokládám (pokud bych "mohla" prodat), že mu musím vyplatit 50% ze zisku z prodeje nemovitosti, je tomu tak?
S pozdravem Radana

ODPOVĚĎ:
V případě, že jste majetek (nemovitost) nabyli v době existence manželství, tak se jedná o společné jmění manželů SJM). Pokud jste nesepsali smlouvu, kde by bylo konkretizováno, co je součástí SJM a co je ve výlučném jmění jen jednoho z manželů, pak platí, že při rozvodu se sepíše smlouva, kde si přesně vymezíte, co je kterého z Vás, a pokud se nedohodnete, pak to musí rozhodnout soud. Pokud chcete prodat nemovitost, která je v katastru nemovitostí psaná jen na Vás, tak stejně nemovitost nepatří do Vašeho výlučného vlastnictví a platí na něj režim SJM. Peníze z prodeje této nemovitosti pak budou rozděleny na polovinu, neboť se v případě SJM nepřihlíží k tomu, kdo na opravy, rekonstrukce atd. přispíval více a kdo méně. Zjednodušeně tedy řečeno, i kdyby Vám manžel dal e-mailem souhlas k prodeji nemovitosti, budete potřebovat jeho podpis v kupní smlouvě. Výtěžek z prodeje této nemovitosti pak bude rozdělen mezi Vás oba, tj. 50% pro každého.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a vrácení investic druhého z manželů - postup

___

-

Máme v našem SVJ obecné stanovy, tudíž jestli to správně chápu, můžeme jako výbor rozhodovat o opravách, kde v jednotlivých případech nepřevyšuje částka 1000 Kč na jednotku, nebo pořizovat věci do 10 000 Kč /rok.
Doposud jsme nakoupili za 4 500 Kč archivní skříň. Pak jsem ale zjistila, že minulý výbor vůbec v minulosti neřešil požární ochranu (Respektive tvrdil, že našeho starého domu se netýká, což není pravda) a nikdy jsme nedělali revize. Což bych ráda napravila. Mám nabídku od firmy, která PO provádí na 9 900 Kč, za které by nám dodala vše nezbytné pro zavedení PO. (Značení únikových cest, úzávěrů a hasící přístroje).
Můj dotaz je, zda takovýto náklad, který převýší onen limit 10 tisíc na rok musí být schválen shromážděním. Podle mě jde zákonný požadavek a tudíž by to nemuselo být. Ale zase nejde vyloženě o revizi, ale nákup věcí... Můžeme si o zavedení PO rozhodnout jen v rámci výboru?
Děkuji. Radka

ODPOVĚĎ:
Řešení požární ochrany je zákonnou povinností. Je ale otázkou, aby nějaký člen SVJ nenamítal, že částka je příliš vysoká. Dle mého názoru si o PO můžete rozhodnout sami, ovšem pokud byste věděli, že existuje nějaký problémový člen, doporučila bych radši schválení shromážděním, právě s ohledem na částku, která může ale nemusí být adekvátní.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

PRÁCE-DOVOLENÁ
Kolik dnů musím pracovat v nové práci abych měl nárok na dovolenou?

Má zaměstnanec nárok na dovolenou ve zkušební době, jestliže odpracoval 36 dnů? Se zaměstnancem bude rozvázán pracovní poměr ve zkušební době, je nutné naplánovat čerpání dovolené ještě před zrušením pracovního poměru?
Děkuji za odpověď, Radmila

ODPOVĚĎ:
Podle § 214 zákoníku práce zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Zkušební doba nemá na výměr dovolené vliv, platí obvyklá ustanovení zákoníku práce.
Čerpání dovolené nemusí být nařízeno. V takovém případě se zaměstnavatel bude řídit § 222 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na dovolenou za odpracovanou část zkušební doby u nového zaměstnavatele
Nárok na dovolenou po odpracování části zkušební doby a výpovědi ve zkušební době (ať už od zaměstnavatele nebo zaměstnance)
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace opravy automatu auta v autoservisu - stejná vada se znovu vyskytla a autoservis reklamaci opravy nechce uznat, neuznává

Chtěla jsem se zeptat na jednu věc. Koupili jsme auto za 200.000 Kč. Je to automat. Každý den, když jsme nastartovali auto a chtěli jet, tak šlo zařadit, ale auto nejelo. Dali jsme tedy auto do renomovaného servisu přímo dané značky. Auto tam měli celý týden s tím, že už ve středu nám psali, že je auto opravené. Na autě udělali samozřejmě ještě pár dalších oprav. Kvůli té vadě, které jsme jim to tam dávali jsme museli za díl zaplatit skoro 7000 Kč + práci. Oni tvrdili, že je auto opravené.
Druhý den, co jsme auto opět chtěli nastartovat a jet ten samý problém, zařadíme, ale auto nejede. Jediná možnost je znova vypnout motor, znovu nastartovat a pak to funguje. To bylo ale i předtím. Chceme nyní po servisu opravu v rámci reklamace, jelikož auto má stále ten samý problém. Oni se samozřejmě brání, že to v rámci reklamace nejde, že oni nám nic nezničili, že tedy musí zjistit, kde je problém a samozřejmě chtějí, abychom to zaplatili.
Máme my tedy opravdu nárok požadovat opravu v rámci reklamace? Děkuji Radomíra

ODPOVĚĎ:
Především byste měli zvážit, zda neodstoupíte od kupní smlouvy, když se jedná o tak zásadní vadu. V rámci reklamace opravy by samozřejmě opravu provést servis měl, nicméně je to standardní praxe, že u starších vozidel se každý zříká odpovědnosti a přenáší ji na jiný subjekt. Abyste měli věc skutečně dobře právně podchycenu, doporučila bych Vám nechat zpracovat na vozidlo znalecký posudek, znalec by měl odhalit příčinu vady. Pokud jste se ale na servis obrátili se zakázkou opravy určité vady, měli tu vadu odhalit oni již při první opravě a ne ji odhalovat teprve nyní a chtít ji znovu zaplatit. Trvejte tedy na reklamaci opravy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oprava v rámci reklamace opravy a výměny nového dílu - reklamace opravy automatického řazení auta, automobilu
___

OBČAN-BYDLENÍ
Mají podnájemníci jiná práva než nájemníci bytu při neplacení nájmu, nájemného?

Ráda bych se zeptala, jak je to v zákoně s vystěhování podnájemníků. Jsem vlastníkem družstevního bytu (a tedy nájemníkem tohoto bytu) a mám uzavřenou podnájemní smlouvu, která končí na konci října 2018. Dnes (27.12.2018) mi podnájemnice (která mi ještě nezaplatila ani jeden nájem, za půl roku, co v bytě bydlí) napsala, že se do této doby neodstěhuje. Na internetu jsem našla, že na podnájemníky se nevztahují stejná práva jako na nájemníky a platí zde přesně to, co je napsané ve smlouvě. Když tedy máme ve smlouvě uvedeno, že pokud se nájemnice neodstěhuje do deseti dnů po skončení nájmu, můžu byt zpřístupnit a na její náklady vše vystěhovat, mohu to skutečně podle práva udělat?
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Radoslava

ODPOVĚĎ:
Ano, přesně podle smlouvy to můžete udělat. Tj. byt zpřístupnit a na její náklady ji vystěhovat. Doporučuji ale udělat fotodokumentaci ještě před vystěhováním, aby podnájemnice netvrdila, že jste jí něco zničili či ukradli. A pokud Vám neuhradila podnájem, zvažte žalobu na zaplacení dlužné částky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

OBČAN-BYDLENÍ
Navýšení platby za za výtah kvůli podlahové ploše bytu bez ohledu na počet osob v bytě - je to zákonné a legální?

Můj dotaz se týká plateb elektřiny za výtah a společné prostory. Většina bytových jednotek předmětného panelového domu je v majetku a správě bytového družstva. Moje maminka má byt v osobním vlastnictví. Do současné doby bylo vyúčtování shora uvedené elektřiny prováděno způsobem, že náklady na ní byly rozpočítávány mezi bytové jednotky a to na základě kolik v nich pobývá osob. Počet osob bydlících v bytě byl vždy aktualizován při ročním odečtu vodoměru, který byl prováděn fyzicky - pověřenou osobou. Změna nastala poté co byly namontovány vodoměry, který umožňují odečet na dálku. Tím pádem je pro družstvo problematické zjišťovat skutečný stav osob bydlících v bytech, protože ne všechny osoby řádně plní oznamovací povinnost. Z tohoto důvodu někdo vymyslel, že se bude výpočet provádět na základě podlahové plochy každého bytu mj. s odůvodněním, že obecně ve větších bytech bydlí více osob. Asi možná obecně je to pravda, ale moje maminka ve 2+1 bydlí sama a navýšení platby by pro ní znamenalo asi 300, -Kč. Není to sice mnoho, ale pocit nespravedlnosti, že důchodce doplácí na ve většině pracující osoby není příjemný. A to včetně toho, že plno lidí má psa, který frekvencí provozu v domě vydá za dalšího člověka. Dne 6.11. má proběhnout hlasování u něhož se dá celkem bezpečně předpokládat, že návrh projde, protože počet osob bydlících ve většině větších bytů je obecně skutečně vyšší. Pak je těžké se tak proti "demokratické" nespravedlnosti bránit. Chtěl bych se Vás tedy zeptat zda-li Vás nenapadne nějaká možnost řešení. Ať už se týče argumentace na tom hlasování či případných krocích vůči BD.
Text BD ke schůzi: Jednou z těchto věcí, které budou na Vašem domě letos (2018) projednány a rozhodnuty, je způsob stanovení zásad pro předpis záloh na elektřinu ve společných prostorách domu. Přestože se jedná o jednu z nejnižších částek v ročním vyúčtování záloh, přichází na družstvo každý rok reklamace právě na vyúčtování za spotřebovanou elektřinu ve společných prostorách domu, která je aktuálně rozúčtována dle počtu osob užívajících byt v průběhu roku (tzv. Osoba měsíce). A právě tento údaj bývá Často nepřesný, a to i přes skutečnost, že každou změnu, včetně počtu osob žijících v bytech, je povinen každý člen BD nájemce družstevního bytu (Stanovy BD ČI. 13, písm. h) a vlastník bytu (Zákon č. 89/2012 Sb. § 1177) nahlásit svému správci, tedy na družstvo (konkrétně na oddělení členské bytové evidence na Střekově, nebo na příslušné Obvodové bytové správě) Družstvo by ve většině případů na domech, které spravuje mohlo samo (vahou svého vlastnického podílu v domě) na základě zákona Č. 67/2013 Sb. změnit metodiku vyúčtování spotřeby el. energie ve společných prostorách domu, ale máme zato, že je správné, abyste si o důležitých věcech v domě rozhodovali sami. Proto ponecháme rozhodnutí o způsobu vyúčtování odhlasovat na schůzích domů, podobně jako tomu bylo u stanovení „Zásad pro vyúčtování služeb (1/12 — 1/11) v minulém roce. Nejschůdnější metodou je přechod na podlahové metry čtvereční bytu, při jejímž úplatném nemusí docházet k reklamacím, protože tento údaj je neměnný, na rozdíl od měnícího se počtu osob užívající bytovou jednotku v průběhu kalendářního roku. Dalším argumentem je fakt, že u většího bytu obecně platí, že jej užívá větší počet osob. Dalším problémem mohou být i dlouhodobé návštěvy, delší než dva měsíce. Tyto osoby by měli být rovněž započítány do celkového počtu osob rozhodných pro vyúčtování záloh. Pochopitelně jsme si tento model vyúčtování záloh ověřili i u jiných družstev, které tento způsob vyúčtování používají na základě doporučeni SČMBD.
V případe schválení dojde od roku 2019 k přechodu na metry čtvereční, v případě neschváleni bude zachován stávající stav.
Děkuji Libor

ODPOVĚĎ:
Tento způsob rozúčtování je skutečně nespravedlivý vůči osobám, které ve větších bytech bydlí samy. Nicméně zákon tento způsob umožňuje. Proto i argumentace bude těžká, zvlášť za situace, kdy se většině obyvatel tento způsob rozúčtování vyplatí. Doporučila bych argumentovat tím, že se jedná o zneužití práv těch, kteří budou fakticky na tento způsob rozúčtování doplácet, neboť jsou sankcionováni za výkon svého vlastnického práva a za rozlohu svého bytu. Pokud bude tento způsob rozúčtování přijat, nezbude, než se bránit žalobou u soudu s odůvodněním, že nikdo nemůže být trestán za výkon svého vlastnického práva tím, že má při rozúčtování služeb nastaveny podmínky, které neodpovídají tomu, jaké služby tato osoba skutečně spotřebuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv počet osob na platbu za výtah (elektřina za výtah)?
Je pro platbu za výtah klíčový počet osob v domácnosti nebo podlahová plocha bytu?
___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Nový výrobek ze starých dílů a autorské právo, autorský zákon

Mám dotaz ohledně výroby elektroniky. Pokud vyrobím například obrazovku k počítači ale použiju při výrobě starší komponent z jiného monitoru dá se stále prodávat jako nový výrobek? Lubomír

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1811/2 písm. a) občanského zákoníku platí, že před uzavřením kupní smlouvy (tzn. před zakoupením zboží) je podnikatel povinen spotřebiteli jasně, srozumitelně a s dostatečným časovým předstihem sdělit označení zboží a popis jeho hlavních vlastností. Tato informační povinnost podnikatele je podrobněji zpracována v zákoně o ochraně spotřebitele.
Dle § 9/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku apod.
Na Vámi popisovaný případ by bylo patrně možné aplikovat § 10/6 zákona o ochraně spotřebitele, dle něhož platí, že při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků musí být tyto skutečnosti zřetelně vyznačeny v dokladu, který kupující (spotřebitel) od prodávajícího (podnikatele) obdrží (§ 16/3 zákona o ochraně spotřebitele).
Pakliže by podnikatel spotřebiteli nesdělil, že při výrobě zboží bylo použito zboží starší, resp. již dříve použité, mohlo by takové jednání podnikatele vykazovat znaky klamavé obchodní praktiky. Tou je především sdělení věcně nesprávné (tzn. nepravdivé) informace, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 5/1 zákona o ochraně spotřebitele).
Pokud by podnikatel opomněl spotřebiteli tuto informaci sdělit, mohlo by se rovněž jednat o klamavou obchodní praktiku (§ 5a/1 zákona o ochraně spotřebitele).
Netřeba patrně dodávat, že klamavé obchodní praktiky jsou zakázané a jejich používání je stíháno pokutami.
Informování spotřebitele o tom, že při výrobě zboží byly užity použité komponenty, Vám proto doporučuji.
V této souvislosti Vám dále doporučuji pokusit se získat rovněž názor České obchodní inspekce, tedy dozorového orgánu v této oblasti (jelikož její výklad příslušných právních předpisů bude samozřejmě rozhodující) :
https://www.coi.cz/

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám ještě dvě skutečnosti:
1/ Vámi vyráběné zboží musí samozřejmě odpovídat rovněž technickým předpisům, v tomto případě primárně zákonu o technických požadavcích na výrobky (a jeho prováděcím právním předpisům) ;
2/ k výrobě elektroniky je v zásadě zapotřebí disponovat příslušným živnostenským oprávněním; může se jednat především o živnost řemeslnou - Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení (dle přílohy č. 1 části A živnostenského zákona) nebo o živnost volnou - Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí (příloha č. 4 bod 29 živnostenského zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nový výrobek ze starých dílů a autorské právo, autorský zákon
___

OBŠAN-VLASTNICTVÍ
Oplocení soukromého pozemku označeného v územním plánu jako VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ - může majitel oplotit nebo ne?

Vlastním pozemek 300m2 v nové zástavbě od r. 2017. Později jsem zjistila, že tento pozemek byl Územním plánem z 2010 plánován jako veřejné prostranství. Pozemek nebyl léta nikým využíván a jeho stav mne obtěžoval, na vlastní náklady jsem ho musel udržovat, protože ani město nezjednalo nápravu. Proto jsem ho zakoupil s úmyslem rekreace pro děti z ulice, zeleně a několik mých ovocných stromů. Se svým úmyslem jsem seznámil i vedení města, které nemělo námitek.
Stavební úřad mi však nechce povolit oplocení pozemku, i když jsem doložil veškeré požadované dokumenty. Oplocení je důležité z důvodu bezpečnosti dětí /pozemek je hned vedle komunikace/a zamezení vstupu psů apod. Je však přístupné občanům celé ulice, kteří s mým názorem jednoznačně souhlasí. Město mělo nabídky k zakoupení pozemku, avšak neučinilo tak. Neuzavřelo se mnou ani s bývalým vlastníkem žádnou smlouvu. V Katastru nemovitostí rovněž není žádné omezení. Jedná se tedy o mé výhradní vlastnictví.
Podle Listiny zákl. lidskýchpráv a svobod může sice obec v odůvodněných případech v případě veřejného zájmu určit i soukromý pozemek jako veřejné prostranství, avšak i podle Judikátu Nejvyššího soudu vlastníkovi náleží náhrada za omezení vlastnických práv, jinak by obci vzniklo neoprávněné obohacení na úkor občana.
Nejde mi o náhradu, chci dohodu prospěšnou všem občanům, a též chci hájit i svá majetková práva zaručená Ústavou.
Pokud St. úřad vydá rozhodnutí o odstranění oplocení, mohu požadovat od obce náhradu za omezení mých práv?
Může být, v určitých případech, které neodporují veřejnému zájmu, veřejné prostranství oplocené, když zůstane neuzamčené a přístupné všem?
Je možné si stěžovat a komu na rozhodnutí st. úřadu? Je možno a jak žádat město o změnu Územního plánu v případě tak malého pozemku? Děkuji, Regina

ODPOVĚĎ:
O náhradu můžete žádat, i když pozemek nebude oplocený. Tato skutečnost není rozhodná. Je rozhodné, zda došlo k omezení Vašich práv tím, že je Váš pozemek označen jako veřejné prostranství. Tudíž o náhradu můžete žádat i nyní, dokud plot nestojí.
Oplotit veřejné prostranství určitě lze, je zde otázkou, zda ve Vašem případě nejsou nějaká jiná omezení, kvůli kterým je oplocení rozporováno ze strany stavebního úřadu.
O změnu územního plánu můžete požádat, nicméně na změnu není právní nárok, tzn. i když o změnu požádáte, neznamená to, že bude tato změna povolena.
Stížnost na stavební úřad lze podat u představeného tohoto úřadu, dále je možné se obrátit i na ombudsmana, případně rozhodnutí stavebního úřadu napadnout v odvolacím řízení, nebo i následně před soudem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oplocení veřejného prostranství v osobním vlastnictví
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Vliv dědění na výživné pro neprovdanou matku s dostatečným hmotným zajištěním

Má vůbec smysl žádat otce dítěte o Výživné na neprovdanou matku, když matce v průběhu těhotenství zemřel otec a ona po něm zdědila byt a menší finanční obnos?
Přijde mi nelogické, proč by se matka měla sama podílet na nákladech v době dvou let po porodu, tím spíše, pokud byly ze zdravotních důvodů zvýšené. Otázka ale zní, nakolik soud přihlédne k tomu, že dědictvím nabyla matka dítěte majetek? Může soud rozhodnout, že na příspěvek od otce dítěte nemá z tohoto důvodu nárok? Pokud by k nabytí dědictví nedošlo, neměla by žádný výrazný majetek, dokonce by se zřejmě dostala do finanční krize. Výrazný majetek nemá ani otec dítěte. Bude v této situaci matka nucena např. využít nabyté dědictví (prodej), které by za situace, kdy by navštěvovala zaměstnání a měla příjem jako před rodičovskou dovolenou, např. šetřila či využila jinak?
Předpokládám, že soudce nebude brát zřetel na to, jak náročná je péče o dítě, tím spíš, když matka je samoživitelka, přesto by mi coby logická kompenzace toho, že se otec dítěte nestará, přišlo normální alespoň obdržet od něj finanční podporu na náklady, které musela vynaložit, a které nebýt porodu, by třeba ani neměla. Vždyť u vzniku dítěte byli dva lidé, nikoli jen matka.
Předem děkuji za odpověď. Renáta

ODPOVĚĎ:
Výživné pro neprovdanou matku upravuje § 920 občanského zákoníku. Ten říká, že: Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Do těchto nákladů je možné zahrnout například náklady na těhotenské oblečení, léky a lékařskou péči, ale nikoliv náklady spojené s pořízením výbavičky pro dítě (kočárek, postýlka apod.) – ty mají být hrazeny z výživného pro dítě.
V případě, že matka bude žádat o výživné, bude soud zkoumat celkovou finanční a majetkovou situaci obou rodičů. Při určení výše výživného soud přihlíží k odůvodněným potřebám matky, k jejím majetkovým poměrům, stejně jako ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům otce, o kterých bohužel téměř nic nepíšete. Samotná skutečnost, že matka dítěte zdědila byt a určitý finanční obnos, nemusí být důvodem pro to, aby soud žádost o výživné zamítl. Nedomnívám se, že lze po matce spravedlivě požadovat, aby živila sebe (i dítě) ze zděděných peněz - zděděná finanční částka může být použita například na tvorbu úspor pro dítě i matku. Doporučuji tedy návrh na určení výživného pro neprovdanou matku spíše podat a soud na základě posouzení všech dostupných informací rozhodne, zda matce vyhoví a výživné jí přizná či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výživné na neprovdanou matku která dědila a je materiálně zajištěná - je šance získat výživné nebo ne?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Odmítnutí vrácení kauce nájmu s odůvodněním povinnosti vybydlení částky - může to pronajímatel požadovat?

V září 2018 jsme se stěhovali do jednoho bytu. Majitelka bývalého bytu nás vyhodila, protože se vrátila do ČR. Klíče nového bytu nám předávaly bývalé nájemnice a doteď nemáme nájemní smlouvu. Majitel nám poslal pouze emailem smlouvu, kterou podepsal a naskenoval. Bez místa a data podpisu. Když jsem mu smlouvu nepodepsala, je přesto platná?
Ze zdravotních důvodů jsme se teď stěhovali znova. Byt je v 17. patře a to synům způsobovalo trauma. Vratnou kauci jsme posílali předem na účet. Majitel se brání vrácení. Jde o 27.000 Kč. Prý je ve smlouvě, že se vratná kauce má vybydlet, tak ať si to vybydlíme.
Jakou máme šanci na vrácení. Má nárok on a nebo my, když mi do teď nedal smlouvu? Furt jsem žádala, aby nám smlouvu poslal, že jí potřebuji, aby mi uznali trvalý pobyt. A nic. Na vše mám sms a emaily. Děkuji, Rita.

ODPOVĚĎ: GAL
Smlouva podepsaná pouze naskenovaným elektronickým podpisem není platná, navíc za situace, kdy ji druhá strana nepodepsala a není datována. Pokud jste však byt úžívali bez nájemní smlouvy a za toto užívání majiteli bytu nezaplatili nájem obvyklý v místě bydliště, pak jste se na jeho úkor bezdůvodně obohatili a majitel po vás může nájemné za dané období požadovat. Doporučuji Vám tedy majiteli bytu nájemné dle jím předložené smlouvy uhradit. Kauci
Vám však musí vrátit, neboť ustanovení o „vybydlení“ kauce není spolu se smlouvu platné, rovněž dle zákona by takové ustanovení zřejmě nebylo platné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínka vybydlení kauce nájmu (jistoty) - může to pronajímatel požadovat?
___

OBČAN-DLUHY
Dlužník splácí nižší částku než je určenou soudem - postup vymáhání zbytku splátek nebo zesplatnění celého dluhu

Dne 18.06.2018 Jsem se rozvedla s manželem. Mám na Vás dotaz, brala jsem si v manželství úvěr kvůli němu na auto. Mám od něj podepsané papíry s uznáním dluhu, že mi splatí 140.000 Kč. Dále od soudu je přiznané, že mi to musí splácet ve výši 3.000 Kč měsíčně. Manžel stále posílá 2.000 Kč. Navíc mi tím stěžuje placení nájmu. Chci se zeptat, zda by šlo po právnické straně zařídit to, aby mi dlužnou část zaplatil celou nebo aby se dluh převedl na jeho účet? Děkuji, Romana

ODPOVĚĎ:
Pokud máte rozsudek na to, že Vám má bývalý manžel splácet dluh po částce 3.000 Kč měsíčně a nečiní tak, můžete se obrátit na exekutora. Pravděpodobně je v rozsudku i uvedeno, že nezaplacením jedné splátky se dluh stává splatný najednou. I když platí, ale ne celou částku, trvala bych na tom, že dluh zesplatněn je a dluh bych vymáhala exekučně. Pokud jde o převedení dluhu na jeho osobu, tak to je pouze záležitostí finančního ústavu, u něhož jste si úvěr vyřizovala, zda Vám vyhoví či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Exekuce na dlužníka splácejícího nižší splátky dluhu až rozsudek určil vyšší jednotlivou splátku dluhu
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Vydržení práva čerpání vody ze studny souseda dlouhodobým užíváním studny

Rodiče a sestra mojí matky postavily na jednom pozemku dvojdomek 1976. Moje teta se po letech rozvedla a svojí polovinu pozemku i budovy prodala 1990. Svá práva převedla v kupní smlouvě na novou majitelku. Jedná se zejména o studnu která je na naší polovině a odkud bere vodu. Pak jsou tu i hlavní hlavní pojistky od elektřiny pro obě poloviny, které jsou na naší polovině. Mí rodiče však podepsali pouze rozdělení pozemku a domu, o převodu práv nevěděli a nic takového nepodepsali.
Vody je ve studni už málo a sousedka má možnost se napojit na vodovod, který má hned za plotem. Druhá polovina domu je v havarijním stavu i rozvod elektrického proudu. Nevím zda musím sousedku pustit na svůj pozemek a nechat si rozkopat zahradu. Potřebovala bych poradit na co mám právo a na co už ne. Mám u sebe i kupní smlouvu s převodem, která hraje v tento moment asi největší roli. Děkuji, Rozálie

ODPOVĚĎ:
Bez znalostí více podrobností ohledně právního režimu týkajícího se dvojdomku či znalosti znění kupní smlouvy Vám bohužel nemohu přesně odpovědět. Záleží na tom, zda byl dvojdomek rozdělen na jednotlivé bytové jednotky, či zda jej měli Vaši rodiče s Vaší tetou v ideálním podílovém spoluvlastnictví. Doporučuji Vám obrátit se přímo na advokáta, kterému podrobně vylíčíte historii domu a předložíte veškeré dokumenty, neboť složitost Vašeho dotazu přesahuje možnosti této poradny.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej domu z dvoudomku, součástí byla dříve studna - má právo nový majitel domu z dvoudomu čerpat vodu ze studny? (studna není na jeho pozemku)
___

OBČAN-BYDLENÍ
Lhůta na vyplacení přeplatku od bytového družstva (přeplatek služeb)

31.8.2018 je datum vyplacení přeplatku za služby v našem bytovém družstvu. Protože nebyl vyplacen, kontaktovala jsem 15.10. 2018 emailem zodpovědnou osobu, která mi oznámila, že se bytové družstvo BD rozhodlo výplatu pozastavit. Nijak mě však o tom do té doby neinformovalo! Nejsem dlužník, neplatič! Platný zákon o vyplácení jsem četla, ale o pozastavení tam nic není. V domě došlo k výskytu štěnic a i v našem bytě musela být provedena desinsekce, a proto prý družstvo výplatu pozastavilo. Má na to právo? A druhý dotaz ohledně platby za desinsekci - platí se z fondu oprav nebo nájemník? Ve stanovách není o podobné situaci ani slovo a hlavně jsem štěnice do domu nezanesla, jsme spolu s několika byty obětmi. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Rút.

ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně se jedná o přeplatky za služby poskytnuté v loňském roce, tedy v r. 2017, a tím by provedení desinsekce v letošním roce vůbec nemělo souviset. Postup družstva je pravděpodobně protiprávní. Doporučuji Vám učinit oficiální písemný dotaz na vedení družstva, na základě jakých konkrétních ustanovení zákona či stanov vyplacení přeplatku pozastavili a o tomto si ponechejte doklad (podací lístek).
Platbu za desinsekci by mělo hradit družstvo z příspěvků na správu domu a pozemku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do kolika dnů v následujícím roce musí bytové družstvo vyplatit přeplatek záloh služeb?
___

OBČAN-DLUHY
Smlouva o půjčce bez ověřených podpisů - je platná nebo ne?

Mám prosbu, jak postupovat a jestli to má smysl? S bývalým přítelem jsem podepsala smlouvu o půjčce, kde jsou uvedeny údaje o nás dvou, dlužná částka, splátkový kalendář a do kdy nejpozději má být splaceno. Nemám ale ověřené podpisy. Bude to problém, nesplácí totiž tak, jak jsme se domluvili? Jedná se o peníze, které jsem posílala na jeho exekuci, takže můžu doložit výpisy z účtu. Mám i SMS zprávy, kde odepisuje, že nějaká smlouva ho nezajímá a že mi bude dávat, jak bude moct a jak uzná za vhodné. Je nějaká šance peníze vymáhat? Velice děkuji za odpověď a přeji krásný zbytek dne. Děkuji, Růžena.

ODPOVĚĎ: WER
Podpisy vůbec ověřené být nemusí, takže se do vymáhání pusťte. Navštivte ale buď advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz nebo se objednejte přes advokátní komoru na bezplatnou konzultaci či navštivte občanskou poradnu, aby se na smlouvu podívali a řekli Vám, jak nejefektivněji vymáhat. Prvním krokem by byla žaloba k soudu podložená smlouvou, výpisy z účtu a komunikací a následně případně exekuce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu - věřitel splácel exekuci dlužníka a teď sám potřebuje vymoci peněz od dlužníka
___

OBČAN-BYDLENÍ
Vliv černého odběru elektřiny v bytovém domě nájemníkem na vyúčtování záloh a nárok na vyplacení přeplatku

Mám dotazy ohledně problému s nájemníkem.
1) Z důvodu černého odběru elektrické energie ze společných prostor probíhá vyšetřování, které nebylo do dnešního dne uzavřeno a z tohoto důvodu není vyúčtování služeb spojené s užíváním bytu k dispozici. Vyúčtování bude hotové až bude vyšetřování černého odběru vyřešeno. O důvodu zpoždění vyúčtování jsem nájemníka několikrát informovala. Nyní jsem od nájemníka dostala dopis kde mě upozorňuje, že mi od něj přijde vyúčtování - pokuta 50 Kč denně, jelikož jsem ze zákona 67/2013 Sb. povinna nájemníkům předložit vyúčtování do 30.4. 2018 Má na to v tomto případě nájemník právo?
2) Tento nájemník mi za červen 2017 dluží nájemné, tedy již 17 měsíců. Mohu po nájemníkovi vyžadovat pokutu z prodlení platby? Jestliže ano jak vysokou? Nájemné s platbami za služby činí 4.894 Kč měsíčně (prosím o konkrétní výpočet, podle definice 351/2013 sb. mi výpočet není jasný).
3) Nájemník v mém bytě bydli 15 let, s nájemníkem nájemní smlouvu nemám, tu mi odmítl podepsat - byt jsem tehdy koupila a tento nájemník v bytě již bydlel.

ODPOVĚĎ: GAL
Odpověď na Vaši první otázku najdete přímo v ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. , dle kterého není poskytovatel služeb povinen zaplatit pokutu, pokud splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Trestní vyšetřování lze jistě za takovou skutečnost považovat. Doporučují Vám o této skutečnosti nájemníka písemně informovat a ponechejte si o tom důkaz (doručenku, podepsané druhé vyhotovení) pro případný spor.
§ 13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
(1)   Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

K ot. č. 2) Při prodlení se platbou nájmu a služeb máte právo požadovat úrok z prodlení. Rozhodující je úroková sazba platná v 1. den, kdy se neplatící nájemník dostal do prodlení. V roce 2017 činil 8.05 % ročně.   Úrok z prodlení se může začít dlužníkovi počítat hned prvním dnem po splatnosti nájemného a služeb. Pro přesný výpočet výše úroku z prodlení můžete použít speciální kalkulačky, které snadno naleznete na internetu.
Máte také právo nájem vypovědět bez výpovědní lhůty s odkazem na ust. § 2291 občanského zákoníku, neboť nájemník porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.
§ 2291
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

K ot. č. 3) § 680 starého občanského zákoníku stanoví, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána. Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že skutečně nebylo nutno podepisovat novou nájemní smlouvu. S takovým postupem by musel nájemník souhlasit. Rovněž jste neměla právo nájem z důvodu koupě bytu (změny vlastníka) vypovědět.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemník zloděj elektřiny a vyúčtování služeb nájmu pronajímatelem - má krádež elektřiny v domě SVJ vliv na lhůtu na vyúčtování a vrácení záloh?
Právo na pokutu od nájemníka za včasné nevystavení vyúčtování služeb nájmu (záloh) ve výši 50 Kč/denně - je oprávněná?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Rodiče darovali nemovitost sourozenci - právo na vyplacení po smrti rodiče, rodičů

Můj otec má bratra, na kterého jejich rodiče letos (2018) přepsali rodinný dům, tedy RD. Má i tak můj otec právo na polovinu domu nebo ho strýc musí vyplatit? A jestli ano, tak jak máme postupovat? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Sandra.

ODPOVĚĎ: WER
Bohužel pokud jedno z dětí získá za života rodičů hodnotný majetek, nemusí se druhým sourozencem nijak vypořádat. Skutečnost, že byl darován hodnotný dar, se zohledňuje až v dědickém řízení po rodičích, kdy se tento hodnotný dar započítává a druhý potomek by v dědickém řízení měl získat o to víc. Pokud ale do dědictví nic nezůstává, bohužel druhý potomek zůstane bez majetku. Za situace, kdy bratr dostal darem za života rodičů od nich nemovitost, nemá povinnost se s druhým bratrem vypořádat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na vyplacení neobdarovaného potomka po darování nemovitosti rodičem od dědice - má vůbec obdarovaný potomek vyplatit v rámci dědického řízení neobdarovaného "vyděděného" potomka?
___

OBČAN-DLUHY
Do kolika dnů musí advokátní kancelář vymáhající dluh předat peníze věřiteli?

2017 jsem měla závazek vůči společnosti T-mobile, který jsem hradila dle možností. 3 měsíce jsem pak následně nezaslala nic. Předali spis advokátní kanceláři s tím, že jsem 09/2018 veškeré závazky i s náklady uhradila. Po zaplacení mi bylo oznámeno, že mají 30 dní na předání spisu i financí. Nestalo se tak a advokátní kancelář mi po telefonu sdělila, že z interních důvodů mi nemohou sdělit, kdy tak bude učiněno. U společnosti T-mobile jsem stále vedená jako dlužník. Dále se advokátní kancelář se mnou o tom bavit nehodlá. Jaká je jejich zákonná lhůta, zda-li vůbec je nevím. Jak dále prosím postupovat, je normální takhle držet peníze mé i ostatních? Děkuji moc za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Rozhodně není normální, aby někdo takto zadržoval peníze. Doba, po jakou jsou oprávněni tak činit, je uvedena ve smlouvě mezi nimi a věřitelem, tj. T mobilem. Pokud máte pochybnosti o transparentnosti nakládání s penězi advokátní kanceláří, obraťte se na Českou advokátní komoru - www.cak.cz, s žádostí o prověření situace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dlužník zaplatil dluh do úschovy advokátní kanceláři - lhůta na předání peněz z AK věřiteli
___

TRESTNÍ-POKUTY
Napadení pasažéra s platnou jízdenkou revizorem a neoprávněné vymáhání přeprodané pokuty dopravním podnikem - postup obrany

V 02/2018, při výstupu z MHD, mne fyzicky napadl při vystupování z MHD v Č. Budějovicích člověk. Později na zastávce se ukázalo, že je revizor. Platnou jízdenku jsem měl. Revizor se odmítl omluvit a jakkoliv komunikovat. Přivolal jsem tedy policii a nahlásil napadení a zranění. Přijela policie a sanitka. Na příjezd obou jsem počkal na zastávce. Policii jsem se legitimoval a prokázal platnou jízdenkou. Strážník řekl, ať si jízdenku na později uschovám a poté jsem byl odvezen na ošetření do nemocnice. Na revizora jsem podal stížnost jak na DPMčB, tak na magistrát a to nejen pro chování revizora, ale i pro poškození brýlí. Dopravní podnik Českých Budějovic nijak nekomunikoval a magistrát celou věc později odložil. V září 2018 mi přišla předžalobní výzva, kdy jsem se dozvěděl, že revizor nahlásil, že jsem jel bez dokladu a dopravní podnik vedl pohledávku, kterou po 2 měsících přeprodal. O ničem jsem vůbec něvěděl. Dopravní podnik města České Budějovice nyní tvrdí, že je na vše už pozdě a už s tím nemůže nic dělat a odmítá se tím zabývat. Doklad mám stále uschovaný, i zápis z ošetření. Jak mám nyní postupovat? Děkuji, Luděk.

ODPOVĚĎ:
Tuto pohledávku musíte nyní řešit s osobou, která ji od DPMČB odkoupila. DPMČB již není jejím vlastníkem, proto jí už nepřísluší tuto pohledávku dále řešit. Obraťte se tedy na tuto novou osobu a konfrontujte ji s tím, že nedošlo k jízdě na černo. Určitě je pro Vás značně výhodné, že máte uschovanou jízdenku. Doporučuji doložit její kopii této osobě, případně i stížnost na revizora. Další postup se pak bude odvíjet od toho, jak se zachová a jak bude postupovat tato osoba.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neoprávněné vymáhání dluhu společností co odkoupila domnělou pohledávku - obrana proti vymáhání neoprávněně vymáhané částky

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Operace páteře, invalidní důchod a podpůrčí doba

Mám k Vám dotaz ohledně své momentální zdravotní situace. Jsem na dlouhodobé nemocenské (od 11.7.2018) a čekám na termín operace páteře, která má proběhnout v prosinci 2018. S koncem roku mi také končí pracovní poměr na dobu určitou a zaměstnavatel rozhodně nemá v plánu smlouvu se mnou obnovit. Po operaci budu, v případě, že vše dobře dopadne, asi tři měsíce plně invalidní. Po této době snad budu moci nastoupit do nějakého nového zaměstnání. Jsem ročník 1960. Rád bych věděl, jestli mám nechat dál běžet nemocenskou i po Novém roce, nebo si nechat uznat plný invalidní důchod PID, byť na přechodnou dobu několika měsíců, než budu schopen práce a bude možné mi snížit stupeň invalidity na druhý, v ideálním případě na první. Můžete mi poradit, prosím? Děkuji a přeji hezký den. Ludvík.

ODPOVĚĎ:
Každá z Vámi uvedených možností má svá specifika, své výhody i nevýhody. Bez bližší znalosti okolností nelze doporučit postup.
Obecně je možné říci, že vzhledem k tomu, že nelze předem přesně odhadnout dobu léčby, je vhodnější nechat doběhnout podpůrčí dobu a následně navázat invalidním důchodem.
Řeší je však nezbytné odvodit z konkrétních okolností a Vašich preferencí.

___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Postup výpovědi, vypovězení dohody o provedení práce DPP

Mám se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu - dohodu o provedení práce do 31.12.2018. V polovině října 2018 mi oznámil, že už nemám dále chodit, protože nemá peníze. Jedná se o práci na 80 hodin měsíčně. Nevím jak se mohu bránit. Děkuji Sára

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Pokud není přímo ve smlouvě stanoveno jinak, je nezbytné řídit se § 77 odst. 4 zákoníku práce, podle něhož není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Nebyla-li dohoda zrušena písemně, je stále platná. V případě, že byly dodrženy všechny podmínky zrušení, není možné se proti tomu bránit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak ukončit dohodu o provedení práce DPP, výpovědní lhůta
Výpovědní lhůta u DPP, dohody o provedení práce
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Je možné vystěhovat nezletilé dítě před 18. rokem života pokud vede nezřízený život a nepřispívá na domácnost?

Jsem rozvedená, bydlím v bytě se svým synem, kterému bude brzy 18 let, má zde trvalé bydliště. Byt je v mém výlučném vlastnictví. Syn nedodělal střední školu, vyhodili ho kvůli častým absencím. Většinu dne prosedí u počítače, živí se náhodnými brigádami. Na nájem a provoz domácnosti mi nepřispívá, přestože jsem ho o to písemně požádala. V domácnosti nepomáhá, osobní hygienu provozuje sporadicky, jeho pokoj je jedno velké smetiště.
Svoje účty za zdravotní pojištění a telefon neplatí a obávám se exekuce. Chtěla bych syna z bytu vystěhovat, ale on nechce, protože nemá kam jít. Jeho otec si ho odmítá vzít do péče. Kurátor tvrdí, že nejsou zákonné důvody pro ústavní výchovu. Mám nějaké právní možnosti, co můžu dělat? Děkuji, Saskie.

ODPOVĚĎ: WER
Pokud již syn nestuduje a nemá zdravotní omezení, je z pohledu zákona schopen sám se živit, takže Vám zanikla vyživovací povinnost. Tedy byste ho mohla vystěhovat prostřednictvím tzv. žaloby na vyklizení. Problém ale je, že syn ještě nemá 18 let, je tedy nezletilý a Vy za něj stejně jako jeho otec nesete odpovědnost. Proto jej zatím - kvůli věku - vystěhovat nemůžete. Bohužel právě kvůli jeho nezletilosti tedy nemáte žádné jiné možnosti. Jediná je počkat, až syn dovrší 18 let věku a podat k soudu žalobu o vyklizení. Tedy aby se vystěhoval a pokud tak neučiní dobrovolně, pak bude rozsudek o vyklizení podkladem pro exekuci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování dítěte před 18 rokem života - nezletilý potomek vede nezřízený život bez pravidel a nepřispívá rodiči na náklady bydlení
Pomoc kurátora s vystěhováním nezletilého dítěte, potomka před dovršením zletilosti
Potomek schopný se živit a vystěhování rodičem pro nezřízený život
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Maximální lhůta na znovuotevření dědictvů z důvodu neprojednaného majetku v dědickém řízení

1998 proběhlo dědictví po zemřelé matce, ale otec v původním dědictví započetl do společného jmění manželů restituce (peníze) z dědictví po rodičích mé matky. Jednalo se o peníze, které nabyl výlučně sám do svého dědictví. A já jsem žádné peníze nedostala. Pouze jen dědický podíl po matce. Dále rodiče vlastnili osobní automobil, který byl zakoupen v roce 1997 ale v roce 1999 matka zemřela a automobil započten do dědictví nebyl. Chtěla bych se zeptat, zda je možno dědictví i po tolika letech znovu otevřít, když jsem byla oklamána? Děkuji, Sáva.

ODPOVĚĎ: WER
Bohužel po takové době dědictví otevírat nelze, lze jej otevřít pouze formou tzv. dodatečného projednání dědictví, které se ale zahajuje pouze v případě, že se dodatečně objeví majetek, který nebyl projednán. Teoreticky ve Vašem případě by to bylo vozidlo, ale to asi už nebude mít žádnou hodnotu. V ostatním už je řešení věci promlčeno a nelze ji znovu projednávat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dodatečné projenání majetku po zemřelém neprojednaného v dědickém řízení
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Může zaměstnanec odmítnout školení nařízené zaměstnavatelem?

Jsem učitelka na plný úvazek, ve smlouvě nemám definovaný čas pracovní doby, přímé výuky je 22 hod. týdně, zbylý čas do 40 hod. je vyhrazen na přípravy, což u nás není kontrolováno píchačkami, takže je jedno, zda sešity opravujete v práci či doma. Pracovní dobu vykazujeme v měsíčním výkazu. Zaměstnavatel nám opakovaně nařizuje školení, které podle něj náleží do doby příprav, a proto tento čas neproplácí jako přesčas. Přípravy tak nahrazujeme po školení v době volna, neboť sešity během školení opravovat nesmíme a čas příprav na výuku se stále stejný. Píšu si hodiny poctivě a skutečně bez školní pracuji 40 hod. týdně, se školením je to o 3 hod. víc. Mám právo školení odmítnout, když se koná v místě práce (14 – 17 hodin), případně mohu žádat zaplatit přesčas?
2. Když podle rozvrhu jeden den učím jen od 8 do 11 hod. a během tohoto času jdu k lékaři, může mi zaměstnavatel počítat jako návštěvu lékaře celý den, když si odpoledne dělám přípravy na den následující? Musím v tom případě dělat přípravy v práci (viz výše)? Může mi za lékaře zkrátit mzdu o příplatky (třídnictví, osobní)?

ODPOVĚĎ: EVA JAN
1. Podle § 231 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace. Právo odmítnout účast na školení tedy není.
Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce se prací přesčas rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
O uznání práce přesčas není možné žádat. V případě, že se nejedná o práci, kterou zaměstnavatel nařídil, je nutné se se zaměstnavatelem dohodnout a získat jeho souhlas.
2. V případě, že budete mít od lékaře vyznačen čas ukončení ošetření, neměl by zaměstnavatel považovat za návštěvu lékaře celý den. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o překážku na straně zaměstnance s náhradou platu, neměl by spor v této otázce ovlivnit výši platu.
Jak bylo uvedeno výše, návštěva lékaře je uznanou překážkou na straně zaměstnance a při dodržení všech parametrů stanovených právními předpisy zaměstnavatel nesmí krátit Vámi uvedené příplatky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaplacení přesčasu učiteli - školení mimo běžnou pracovní dobu
Školení učitele - je to práce přesčas nebo ne?
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Prodej jediné přístupové komunikace k soukromému pozemku občana obcí - může to obec udělat?

Může obec prodat pozemek (v katastru veden jako ostatní komunikace), který je jediným přístupem k mému pozemku? Popřípadě může ho rozdělit za účelem budoucího prodeje? Pokud ano, můžu se tomu nějak bránit? Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ: OCE
Zákon toto obci nevylučuje. Skutečnost, že se jedná o příjezdovou cestu k Vašemu pozemku nezpůsobuje, že obec s pozemkem nemůže nakládat. Doporučuji se pokusit s obcí domluvit na takové úpravě vztahů, aby obě strany byly spokojeny.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo obce prodat jedinou přístupovou cestu k soukromému pozemku občana
Může obec prodat jedinou komunikaci vedoucí k pozemku soukromé osoby?
___

OBČAN-DLUHY
Odškodnění za zabavení majetku v komunismu má zaplatit místo JZD nástupnická s. r. o. , ta namítnula promlčení dluhu - postup vymáhání odškodnění

1994 u nás zaniklo Jednotné zemědělské družstvo JZD, které mělo zaplatit paušál svým věřitelům za léta zabavení majetku (pozemků, budov, zvířat, stromů atd.) z 50. let minulého století z doby kolektivizace vesnice. Současně se zánikem JZD vzniká nástupnická organizace s. r. o. , která dluhy uznala a svolala shromáždění věřitelů, kde se mělo všechno sepsat. Bylo řečeno, že je to vlastně dlouhodobá půjčka, protože s. r. o. není schopná dluhy zaplatit všem okamžitě a budou se splácet postupně dle možnosti s. r. o. Ve smlouvě o postoupení pohledávky je jen uvedená dlužná částka. Nyní tvrdí stejná s. r. o. , zastoupena těmi samými lidmi ve vedení společnosti, kteří se mnou podepsali smlouvu o postoupení pohledávky, že pohledávka je promlčena. To je z hlediska promlčecích lhůt možné. Neexistuje jiný způsob jak z s. r. o. dlužnou částku dostat? Třeba na dobré mravy nebo něco takového? Děkuji, Lumír.

ODPOVĚĎ:
Otázka promlčení a dobrých mravů vždy záleží na okolnostech konkrétního případu a ani já Vám nemohu sdělit, zda by soud k promlčení z důvodu rozporu s dobrými mravy v tomto konkrétním případě přihlédl či nikoliv. K otázce promlčení a dobrých mravů se ve své rozhodovací činnosti vyjádřil Nejvyšší soud a uzavřel, že "dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení."
Z citované judikatury tak vyplývá, že vznesení námitky promlčení je v zásadě v souladu s dobrými mravy, avšak výjimečně mohou nastat situace, kdy v konkrétním případě budou stát okolnosti tak, že soud námitku promlčení pro rozpor s dobrými mravy nepřipustí a dlužník bude muset plnit i na promlčený dluh. Hodnocení souladu konkrétního jednání s dobrými mravy je velice náročné, neboť pojem dobrých mravů je neurčitým právním pojmem, jehož obsah je vždy nutno citlivě vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti.
Pokud byste se tedy rozhodl z uvedené společnosti dluh vymáhat, je výsledek nejistý a závislý pouze na tom, jak si soud v tomto konkrétním případě promlčení a dobré mravy vyloží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Promlčení dluhu nástupce JZD - s. r. o. namítla promlčení ač předtím slíbila vyplacení věřitelů
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci práci nad rámec pracovní smlouvy - má na to právo?

Od 04/2018 pracovní poměr, funkce kosmetička, včetně pracovní náplně. Pro nezájem je ode mě od té doby požadována práce maséra, i bez vzdělání. Ve smlouvě jsou ale podbody: "V rámci potřeby provozu resortu XY vypomáhat na úseku balnea jako lázeňská a to konkrétně na uhličitých koupelích a vodoléčbě. Od zaměstnance se očekává, že bude ochoten vypomoci kdekoli to bude v jeho oddělení potřeba. Zaměstnanec musí vykonávat další nezbytné úkoly, relevantní povinnosti nebo ad hoc úkoly, pokud budou zadány nadřízeným nebo Generálním ředitelstvím." Mají na to právo? Jak definovat množství práce zadané jako VÝPOMOC? Děkuji, Silvie.

ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Musí tedy respektovat druh práce, uvedený v pracovní smlouvě. Pokud pracovní smlouva obsahuje podbody stanovící, že zaměstnanec vykonává i další nezbytné úkoly, je možné přidělovat zaměstnanci práci nad rámec pracovní náplně, ale pouze v rámci sjednaného druhu práce. Pokud tedy máte jako druh práce uvedeno "kosmetička", nemůže Vám zaměstnavatel přidělovat práci masérky, lázeňské apod. , a to bez ohledu na množství.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zaměstnanec odmítnout práci nad rámec pracovní smlouvy?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit souseda aby zboural svou černou stavbu na mém pozemku? (bouda na uhlí)

Soused si postavil na našem pozemku za svou chatou 1998 malou boudičku na uhlí cca 2x2x2 m s betonovým základem a dřevěnou nástavbou. Chodí k ní přes náš pozemek svým zadním vchodem. Nějak jsme mu to celé roky tolerovali, ale nyní by jsme pozemek chtěli upravit a užívat jej celý. Požádali jsme jej aby boudu odstranil. Nechce o tom slyšet. Prý užívání vydržel jako věcné břemeno neboli služebnost, že to tam má roky atd.
Bouda není nikde zakreslena ani nebyla nikdy a nikým povolena. Je to černá stavba. Pravděpodobně to domluvou nepůjde. Prosím jaký mám zvolit postup, můžu ho vyzvat písemně s nějakým datem a potom boudu odstranit sám a náklady mu vyúčtovat nebo jaký by byl legální a zákonný postup. Děkuji za radu. Marcel

ODPOVĚĎ:
O vydržení se v tomto případě nemůže jednat, pokud není prokazatelné, od kdy tuto boudičku na Vašem pozemku postavil. Zcela jistě jej vyzvěte písemnou formou s dokladem o doručení, že se dopouští neoprávněného zásahu do Vašeho vlastnictví, aby odstranil tuto stavbu z Vašeho pozemku. Jestliže neodstraní stavbu po této výzvě, pak se budete muset obrátit na advokáta, který jej vyzve v rámci předžalobní výzvy a pokud ani poté stavbu neodstraní, budete muset podat žalobu na vyklizení nemovitosti. Vy sám však rozhodně nic neodstraňujte. Pokud Vám dá soud za pravdu, vydá rozsudek, kde sousedovi bude nařízena povinnost vyklidit nemovitost a pokud ani poté neodstraní stavbu, pak po nabytí právní moci se rozsudek stane tzv. exekučním titulem, tj. odstranění stavby bude provedeno exekučně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused postavil boudu na uhlí na cizím pozemku - jak ho donutit odstranit černou stavbu postavenou bez dovolení?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Soused způsobil stavebními úpravami vytopení garáže vodou - náhrada škody od souseda, po sousedovi

Syn byl vytopen díky sousedovi, který 05/2017, kdy rozboural plotový tarásek, který sloužil i svod vody z polí při průtrži mračen. Mají společnou příjezdovou cestu, po které kalná voda tekla do garáže (suterén). Výškoví rozdíl asi 3 metry. V roce 1995 byl též vytopen jiných terénních důvodů a od pojišťovny dostal asi 2500 Kč. Nyní to pojišťovna odmítla zaplatit. Jediný důkaz má jen fotky. Výška zatopení byla asi 7 cm. Pod vodou byla svářečka, nabíječka a uložená prkna plus úklid bahna. Může nyní syn po sousedovy požadovat úhradu po určité době.
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je na Vás zvážit, zda by nebylo vhodné povolat znalce, který by určil do jaké míry konání souseda mohlo ovlivnit zátopovou situaci u Vašeho syna. V případě, že to byla skutečně škoda způsobená pouze přírodním živlem, pak znalecký posudek můžete předat pojišťovně, pokud by to bylo vinou zásahu souseda, pak se se sousedem pokusit domluvit na odškodnění, a teprve pokud by to odmítl, pak prostřednictvím advokáta vyzvat souseda k úhradě vzniklé škody na majetku. Pokud by se soused i přesto odmítal podílet na kompenzaci škody, pak by se věc musela řešit soudně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárada škody od souseda - způsobil vytopení vodou svými stavebními úpravami
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Výživné na rodiče v nouzi - vliv příjmů manžela nebo manželky povinného (potomka)

Chtěli bychom vás s manželkou požádat o radu ohledně vyživovací povinnosti k rodičům. O manželku se její matka už v dětství příliš nestarala a v 18 letech ji vyhodila z domu. Již 9 let se nestýkají. Tehdy šlo o problém s vyrovnáním dědictví, ale vyřešilo se to nakonec mimosoudně a manželka po dobu studia bydlela u prarodičů. Nyní máme obavy, pokud by se matka nebyla schopna živit sama, zda bychom museli platit výživné? Jak by to soud posuzoval a zda by pomohlo sepsat svědectví prarodičů do budoucna. A zároveň pokud by vyživovací povinnost nastala, jestli se budou brát i mé příjmy nebo pouze příjmy a schopnosti manželky, která je přímý potomek. Děkuji, Marián

ODPOVĚĎ:
Při určování výše výživného je zapotřebí brát v úvahu několik věcí. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Pokud by matka požadovala od vaší manželky výživné, soud by v první řadě zkoumal, zda matka opravdu není schopná se sama živit. Dále je zde rozdíl mezi vyživovací povinností rodičů a k dětem a dětí k rodičům - tento rozdíl upravuje § 915. Zatímco životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu - nikoliv stejnou životní úroveň. Matka by tedy nemohla argumentovat tím, že má nárok na stejnou životní úroveň jako její dcera. Pokud je osob povinných výživou více, měly by tuto povinnost plnit všechny tyto osoby dle svých možností, schopností a majetkových poměrů. Jestliže má tedy matka více dětí než jen vaší manželku, měla by požadovat výživné také po ostatních dětech, nikoliv jen po Vaší ženě.

Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (matky) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Přestože Vy sám k matce Vaší manželky žádnou vyživovací povinnost nemáte, je možné, že soud přihlédne i k Vašim příjmům, protože Vaše příjmy zlepšují majetkové poměry Vaší ženy a soud má přihlížet k celkovým majetkovým poměrům nikoliv jen k příjmům a majetku povinného.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co má vliv na výpočet výživného od potomka na rodiče v hmotné nouzi
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Povinnost příspěvkové organizace sdělit výši vyplaceného odstupného zaměstnancům podle zákona č. 106 (svobodný přístup k informacím)

Rád bych se zeptal, zdali je povinná příspěvková organizace zřízená městem sdělit (zařízení pro tělovýchovu), kolik zaměstnancům vyplatila odstupné za poslední dva roky podle žádosti dle zákona 106 (svobodný přístup k informacím).
Děkuji za odpověď. Mario

ODPOVĚĎ:
Jestliže jde o organizační jednotku města, pak je rovněž povinným subjektem, i na ni se vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím. Pokud skutečně budete vyžadovat pouze obecné údaje (ve smyslu „kolik bylo celkem vyplaceno. “), nikoliv informaci o jednotlivých zaměstnancích, tj. konkrétních osobách, pak by Vám tyto údaje měly být zpřístupněny. Pokud byste však vyžadoval tyto informace ve vztahu k jednotlivcům, pak by Váš dotaz spadal do kategorie ochrany důvěrnosti majetkových poměrů (§ 10 zákona č. 106/1999 Sb.), Vaše žádost by byla zamítnuta. Proto doporučuji dbát na přesnou formulaci dotazu, aby nedošlo k nedorozumění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Svobodný přístup k informacím a právo znát výši odstupného vyplaceného příspěvkovou organizací zřízené městem svým zaměstnancům
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Prodej nemovitosti a předkupní právo - může prodávající dát vysokou cenu osobě s předkupním právem a nízkou cenu cizí osobě?

Mám smluvní předkupní právo na zemědělskou půdu o rozloze cca 8 ha. Mám signály, že stávající majitel má v úmyslu ji prodat. Očekávám tedy, že od něj v blízké době dostanu nabídku na odkup, přičemž součástí nabídky bude i cena.
Moje dotazy jsou následující: Je nějaký vztah mezi mně nabídnutou cenou a eventuální prodejní cenou jinému zájemci, pokud bych koupi odmítl? Jak dlouhou mám lhůtu ke svému rozhodnutí a k zajištění potřebných finančních prostředků?
Je možné zakoupení jen části pozemků, podléhajících předkupnímu právu? Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
V případě smluvního předkupního práva je rozhodující, co jste si ve smlouvě ujednali. Podle občanského zákoníku Vám přísluší pouze přednostní nabídka ke koupi, takže pokud ji nevyužijete, tj. nebudete souhlasit s cenou, pak má prodávající právo nabídnout prodej jinému zájemci.
Vztah mezi cenou, za kterou Vám odkup bude nabídnut a cenou pro jiného zájemce je dán rovností obou cen. Prodávající nemůže nabízet k prodeji při smluvním předkupním právu pozemek za jinou cenu Vám - předkupníkovi a za jinou cenu jinému zájemci. V praxi je to tak, že prodávající bude mít určitý požadavek na kupní cenu, na kterou zareagují zájemci. Než však prodá za tuto cenu nemovitost zájemci, musí za tuto cenu nemovitost nabídnout Vám. Pokud Vy za tuto cenu odkoupení odmítnete, pak vstoupí do jednání se zájemcem.
Lhůta by mněla být stanovena ve smlouvě o předkupním právu. Jinak je to na prodávajícím, jakou lhůtu Vám poskytne. Obvyklá lhůta v těchto případech bývá 15 dnů od dne doručení nabídky. Předkupnímu právu podléhají jen ty pozemky, které jsou ve smlouvě o předkupním právu uvedeny. To, kolik pozemků si od kupujícího zakoupíte, bude jen na dohodě obou stran - prodávajícího a předkupníka.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Různá cena předkupníkovi a cizí osobě - může to udělat majitel, který je vázán předkupní povinností vůbči osobě s předkupním právem (předkupci)?

__

OBČANSKÉ PRÁVO-SPOLKY
Jak udělat dodatečný převod občanského sdružení na spolek - postup, návod

2012 jsme založili občanské sdružení. 2017 probíhal dle nového OZ převod občanského sdružení na spolky. Byla jsem po úraze a tuto změnu jsem nezaregistrovala. Ráda bych vše uvedla na správnou míru, ale nevím, jak a jestli je to vůbec ještě možné. Děkuji za odpověď. Naděžda

ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 bylo Vaše občanské sdružení automaticky přeměněno na spolek. Jediné, co jste měla/měli provést nejpozději do 1.1. 2016 bylo to, že dle § 216 občanského zákoníku jste měli provést změnu názvu sdružení na spolek či z. s. (zapsaný spolek).
Dále jste měli provést změnu stanov tak, aby byly v souladu se zněním nového občanského zákoníku. Tyto změny stanov bylo možné provést do 1.1. 2017. Jak sama vidíte, na všechny tyto zmíněné úkony byly od roku 2014 poměrně dlouhé časové lhůty. Vzniká tedy otázka, co Vám na rejstříkovém soudě (místně příslušný krajský soud), kde musíte svůj spolek nechat zapsat, k této značné časové prodlevě sdělí. Je pravděpodobné, že si budete muset spolek nově založit, tj. s novými stanovami apod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné dodatečně převést občanské sdružení na spolek nebo zapsaný spolek?
___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnavatel neposlal zpět výpověď zaměstnance ve zkušební době - jak postupovat dál?

1.10.2018 jsem podepsala dvě pracovní smlouvy (3 měsíce ve zkušební době v obou smlouvách). 2.10.2018 předem domluvené volno, 3.10.2018 jsem zaslala výpovědi ve zkušební době na obě smlouvy do vlastních rukou a přiložila jsem do obálky i klíč od budovy. Od té doby mě zaměstnavatel nekontaktoval, moje dokumenty mi neposlal zpět na mou adresu, odmítá komunikovat i s úřadem práce ČR. Udělala jsem vše správně? Mám strach, že by mohli po mně něco vymáhat za čas a proto dělá „mrtvého brouka“. Děkuji. Nela.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 66 odst. 2 zákoníku práce uvádí, že pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Váš postup tedy byl správný.
Z dotazu však není jednoznačné, zda v průběhu trvání pracovního poměru nedošlo ke vzniku nějakých závazků, které zůstaly nevypořádány a zda tedy případně nemohou být v budoucnu uplatňovány nějaké nároky. V pracovním právu se je obvyklá běžná promlčecí doba, která je 3 roky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnancem - zaměstnavatel neposlal zaměstnanci zpět podepsanou výpověď
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY
Trestný čin ublížení z nedbalosti - je nutný trest nebo je možné odškodnit poškozeného a věc zahladit?

14.10.2018 jsem měl dopravní nehodu. Na čtyř ramenné světelné křižovatce jsem odbočoval vlevo, proti mě stála auta odbočující taktéž vlevo z protisměru. V jejich souběžném přímém pruhu jel cyklista, kterému jsem měl dát přednost. Bohužel přes stojící auta a oslnění sluncem jsem ho přehlédl a došlo ke střetu. Ovšem jelikož je to velká křižovatka (2 jízdní pruhy v každém kříženém směru) vjížděl jsem do ní, když byla prázdná a neměl jsem důvod předpokládat, že mám dávat přednost. Pán po příjezdu PČR a záchranky nevyžadoval ošetření, měl pouze 3 cm tržnou ránu na koleni. Škoda přesáhla 100.000 Kč. Následně mi PČR sdělila překvalifikování na trestný čin ublížení z nedbalosti a pan druhý den přece jen vyhledal lékařské ošetření. Jaký trest by mi hrozil, je možné mimosoudní vyrovnání. Je nutné při něm využít mediační agenturu, nebo postačí právníkem vypracovaná smlouva o narovnání? A proč po mě PČR chtěla informace o zaměstnavateli? Proč je od nich nutné jej informovat a zjišťovat mé pracovní zařazení? Když se vše událo v mém volnu, ani např. ve služebním autě. Děkuji, Kristián.

ODPOVĚĎ:
Za tento trestný čin je trestním zákoníkem stanovena sazba odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti – ve Vašem případě zákaz řízení. To ovšem neznamená, že Vám musí být tento trest uložen, soud může uložit i jiné tresty než ty, které jsou výslovně zmíněny v tomto ustanovení. Vždy se zohledňují konkrétní okolnosti, vzniklé následky, osoba obviněného apod.
Trestní řád umožňuje také využití různých odklonů, kdy výsledkem trestního řízení pak nemusí být uložení trestu. Rozhodně doporučuji v každém případě využít služeb advokáta, který zajistí, že Vaše práva budou co nejvíce chráněna a výsledkem případného trestního řízení bude pro Vás nejpříznivější. Policie ČR vždy zjišťuje, kdo je zaměstnavatelem osobu, která vypovídá, popř. zda např. tato osoba pracuje jako OSVČ. To platí nejen u obviněného, ale např. i u svědků.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odklony trestu u ublížení z nedbalosti při sražení cyklisty při dopravní nehodě
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Návrh na neplatnost voleb - mají právo znát účastníci řízení jméno a adresu navrhovatele?

Dotaz k šíření mých osobních údajů konkrétní fyzickou osobou, která je účastníkem řízení ve věci Návrhu na neplatnost voleb. Vztah uzavřený nemáme, jsme jen občany jednoho města. Já jsem návrh podala v 10/2018 ke Krajskému soudu. Soud rozeslal sken návrhu, včetně data narození, účastníkům řízení k vyjádření (5 volebních uskupení). Čekala jsem anonymizaci v podobě iniciál, zřejmě je soudnictví z GDPR vyčleněno? Soud rozeslal všem účastníkům i Usnesení, s mým jménem, příjmením a úplnou adresou.
Lídr napadeného uskupení ho vyvěsil včetně mých osobních údajů na svoji veřejně přístupnou stránku na sociální síti. Zveřejněním usnesení se dle mého názoru onen lídr (FO) dopustil protiprávního jednání - šíření mých osobních údajů. Nedaří se mi však dohledat konkrétní ustanovení zákona, o které bych se mohla na svoji obranu opřít. 101/2000 Sb. , o ochraně OU vymezuje pojmy a neřeší neoprávněné zveřejňování OÚ. Trest. zák. hovoří o neopráv. zveřej. OÚ, ale v souvislosti s výkonem veřejné moci. Na UOOU mi při telefonické „rychlé konzultaci“ nedokázali poradit. Prosím, poradíte mi?

ODPOVĚĎ:
Postup soudu hodnotím ve Vámi popsaném případě jako jednoznačně správný. Je-li k soudu podána žaloba (návrh), je soudem z této žaloby (návrhu) převzata identifikace smluvních stran (která v případě fyzických osob představuje osobní údaje). Veškeré přípisy soudu v dané věci pak samozřejmě obsahují plnou identifikaci smluvních stran, jelikož adresát takového přípisu musí být zpraven o tom, o jaké soudní řízení se jedná (tzn. kdo je jeho účastníkem). Anonymizace osobních údajů by v tomto případě tedy nepřicházela v úvahu.
Postup lídra jednoho z politických uskupení by naopak bylo možné označit za právně závadný. Pakliže tento lídr získal Vaše osobní údaje (což se stalo zákonnou cestou, tedy prostřednictvím usnesení soudu), neznamená to, že by byl oprávněn tyto osobní údaje (bez dalšího) zveřejnit.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že oprávněnost (zákonnost) zpracování osobních údajů musí být opřena o některý z důvodů, které jsou vyjmenovány v článku 6/1 GDPR. Ze znění dotazu však dovozuji, že žádná z těchto podmínek splněna nebyla (především lídr politického uskupení neměl k dispozici Váš souhlas, nebyl k tomuto postupu oprávněn na základě nějakého právního předpisu, nehájil tímto způsobem svůj oprávněný zájem apod.).
Účelu zveřejnění plného znění usnesení soudu, který byl lídrem politického uskupení sledován (tedy informování členů a příznivců politického uskupení), totiž mohlo být dosaženo zveřejněním usnesení soudu se začerněním Vašich osobních údajů.
V současné chvíli Vám doporučuji neoprávněné zveřejnění Vašich osobních údajů dostatečně zdokumentovat. Následně se můžete obrátit na dotyčného lídra politického uskupení a písemně ho vyzvat k anonymizaci Vašich osobních údajů. Nebude-li tato Vaše výzva vyslyšena, můžete se obrátit na dozorový orgán, kterým je v této oblasti Úřad na ochranu osobních údajů, a podat zde podnět k zahájení šetření oprávněnosti postupu lídra politického uskupení.
V této věci se můžete rovněž obrátit na provozovatele předmětné sociální sítě s žádostí o zablokování přístupu k dotyčné webové stránce, resp. s žádostí o její odstranění, a to právě z důvodu porušení ochrany Vašich osobních údajů.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může leader volební strany zveřejnit jméno, příjmení a adresu navrhovatele neplatnosti voleb?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
Kupující ojetého auta nepřevedl na sebe a neuzavřel pojistku z důvodu závady auta - právo na zaplacení oprav od prodávajícího

V říjnu 2018 jsem prodal automobil Hyundai Getz 1.1, rv 2004 Bez TK s korozí blatníků, ale velkou výbavou za velmi nízkou cenu 7.000 Kč. Původní inzerovaná, rovněž nízká cena, byla 17.000 Kč. Auto bylo plně pojízdné a funkční a nemělo žádnou mně známou vážnou závadu. Kupec si pro auto přijel, provedl obhlídku a zkušební jízdu. Podepsali jsme smlouvu a kupec odjel do místa 150 km vzdáleného. Po týdnu jsem kupce kontaktoval, zda auto převedl a uzavřel povinné ručení. Ten mi sdělil, že auto nepřevedl a pojistku neuzavřel. Je údajně prasklý blok motoru a požadoval peníze na opravu, která bude stát asi 40.000 Kč. Nesouhlasil jsem a navrhl odstoupení od smlouvy. Kupující pak chtěl 17.000 Kč s tím, že na autě provedl nějaké opravy. Nesouhlasil jsem. Kupující od smlouvy odstoupit nechce a vyjádřil se, že bude nějaké peníze vymáhat soudně.
Přijde mi absurdní, že bych měl ještě 10.000 Kč doplatit nad výši kupní ceny. Rád bych věděl, zda a jak může v takovém případě soud probíhat a zda je možné, aby kupující dostal nějakou finanční náhradu nad výši kupní ceny. Děkuji Kryštof

ODPOVĚĎ:
Pokud kupující bez domluvy s Vámi, jako prodávajícím, sám provedl na autě opravy, nemůže je chtít od Vás uhradit, neboť občanský zákoník v tomto počítá pouze s variantami odstranění vady prodávajícím, jako je dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, opravou věci, či přiměřenou slevu z kupní ceny, eventuálně odstoupením od smlouvy ze strany kupujícího či prodávajícího.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Závažné vady zakoupeného ojetého auta, automobilu a právo na úhradu nutných oprav od prodávajícího
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Zkrácený úvazek a nařízení práce přesčas nadřízeným, zaměstnavatelem - může se to?

Od května 2018 jsem v pracovním poměru, součástí smlouvy má byt i kolektivní smlouva, kterou doteď nemám a ve které má být uvedena výše mého pracovního úvazku, teď chodím na zkrácený 4,5 hodiny denně, může mi prosím vás zaměstnavatel nařídit práci přesčas? Jedna se o chození sobot. A mám při tomto úvazku nárok na půl hodinovou svačinu? Když mám smlouvu na dobu určitou a už nebudu chtít tuto smlouvu prodloužit, musím podat písemnou výpověď? Nebo stačí jen říct, že odcházím. Děkuji za odpověď. Nina

ODPOVĚĎ:
Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Z uvedeného vyplývá, že v případě zaměstnance s kratší pracovní dobou, který koná práci nad rámec rozsahu svého zkráceného úvazku, může vykonávat takovou práci nad rámec sjednaného úvazku pouze po dohodě se zaměstnavatelem. Přičemž platí, že práce vykonávaná takovýmto zaměstnancem až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, tj. v případě rovnoměrného rozvržení pracovní doby až do rozsahu 40 hodin, není přesčasem, a tudíž zaměstnanci náleží za tuto práci pouze příslušná mzda za tuto další odpracovanou dobu, nikoliv však příplatek či náhradní volno za práci přesčas.
Podle § 88 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nárok na přestávku na svačinu tedy vzniká až po odpracovaných 6 hodinách.
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby, není proto třeba podávat písemnou výpověď.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je nutné dát výpověď u pracovní smlouvy na dobu určitou?
Může nadřízený přikázat práci přesčas zaměstnanci s částečným úvazkem?
___

OBČAN-NÁJMY
Zrušení nájemní smlouvy z důvodu veřejného zájmu - co je to veřejný zájem?

Zajímá mne zrušení smlouvy. Jde o pronájem zemědělské půdy, ve smlouvě je uvedeno, že výpovědní doba je 6 let, zrušit ji lze pouze v případě, že se bude jednat o veřejný zájem. Jde o pozemek pronajímaný městem. Co může být tímto veřejným zájmem? (převod na stavební pozemky? stavba elektrárny)? Děkuji, Nora.

ODPOVĚĎ:
Veřejný zájem je pojem, který není vymezen v žádném zákoně absolutně. Veřejný zájem se tudíž vždy vztahuje ke konkrétním okolnostem, jako je ve Vašem případě zmíněný převod zemědělské půdy ve vlastnictví obce, kterou může v budoucnosti chtít změnit na stavební pozemky pro své občany, nebo pro výstavbu zařízení pro veřejné účely, jako např. čističky odpadních vod, průmyslovou zónu atd.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Veřejný zájem jako důvod výpovědi nájemní smlouvy na městský, obecní pozemek nebo stavbu
___

RŮZNÉ-STAVBY
Neexistující územní plán a stavba podle § 188a stavebního zákona

07/2014 koupen pozemek, nelze stavět – nutnost územní studie 2x. Obec (starosta) slíbil pomoc, pokud přes náš pozemek zokruhuje obecní vodovod (nemáme smlouvu ani věcné břemeno, povolení ústně, jaro 2015 hotovo). Starosta najal projektanta na studii. Od té doby hotova 1 studie 12/2017. Architekt se jen vymlouvá, nedodává v pořádku, na stavebním úřadě jsou na něho rozzlobení, že nedělá co má a nosí jim nesmysly. Má něco změnit, po 4 měsících znovu odevzdá ale se stejnou nebo jinou chybou. Starosta ho jen obhajuje, nechce najmout jiného.
Začátkem 2018 přestali pracovat na druhé studii a začali na změně územního plánu. A vše se opakuje. Architekt nedodává práci, nekomunikuje, je arogantní. Jiná Architektka, která byla k ÚP přizvána na původního projektanta nadává a již několikrát říkala starostovi, že ten architekt na to nemá. Od 2014 ČNB 2x zpřísnila hypotéky a zvedly se %. Výsledek nikde, starosta jen slibuje, a věří mu, že to bude hotovo. Jenže kde nic, tu nic. Dá se nějak bránit, případně dostat odškodnění? Děkuji květoslav.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat nastalou situaci s místně příslušným stavebním úřadem, popř. nadřízeným stavebním úřadem (tedy krajským úřadem). Nemá-li Vámi obývaná obec vydaný platný územní plán, je stavební činnost možná za podmínek § 188a stavebního zákona.
Přestože postup obce je v tomto případě liknavý, domnívám se, že právo na odškodnění Vám nevzniklo. Váš případ totiž není možné zařadit do žádné z kategorií vyjmenovaných v § 102 stavebního zákona. Rovněž nelze říci, že by obec svým počínáním porušila některou svou právní povinnost.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neprovedení kompletní územní studie obcí ač bylo přislíbeno za vedení vodovodu na soukromém pozemku - jak postupovat?
___

PRÁCE-PLATY, MZDY
Zrušení místa z organizačních důvodů a odmítnutí náhradního místa zaměstnancem - nárok na odstupné od zaměstnavatele

Manžel pracuje ve velké firmě jako skladník, řidič VZV. Jeho místo bude z organizačních důvodů k 31.3.2019 zrušeno. Pokud mu zaměstnavatel nabídne jiné místo a manžel ho odmítne, bude mít i přesto nárok na odstupné? I kdyby to bylo třeba místo podobné jako má v pracovní smlouvě, jen s jiným místem výkonu práce.
Děkuji za odpověď. Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má podle § 67 zákoníku práce právo na odstupné v případě, že jeho pracovní poměr končí na základě výpovědi zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů.
Z uvedené právní úpravy vyplývá, že právo na odstupné je podmíněno pouze způsobem (výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou zaměstnavatele a zaměstnance) a důvodem skončení pracovního poměru (důvody uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce).
Odmítnutí nabídky zaměstnavatele před dáním výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. c) zákoníku práce nebo před skončením pracovního poměru na základě takové výpovědi nebo dohody o skončení pracovního poměru z týchž důvodů, nemá vliv na právo zaměstnance na odstupné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na odstupné při odmítnutí náhradního místa při zrušení původního místa z organizačních důvodů
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Sepsání nové kupní smlouvy na ojeté auto podle starého obchodního zákoníku - vliv na plastnost smlouvy

Dne 5.5.2018 jsem koupil auto za 35.000. Auto bylo po výměně spojky (to mi řekl prodejce), ale po pár měsících byl problém zařadit rychlost. Nyní jsem systém ovládání spojky odvzušnil, ale problém bude nejspíš v jedné součástce, která stojí cca 7.000 Kč. Ještě jsem přišel na to, že kompresor klimatizace je rozbitý a bez řemene (prodejce nevěděl jak se zapíná klimatizace, takže jsem funkčnost klimatizace na místě nezjistil). Zjištění, že je vylágrovaný je možné pouze po demontáži spodního krytu motoru, takže to zjistili, když měnili spojku. A další věc, že je nefunkční příhřev motoru (funguje jen pod 5 stupnů venkovní teploty, která nastala až teď a nemohl jsem ji tedy vyzkoušet).
Ve smlouvě mám, že jsem byl seznámen se stavem vozidla. Autobazar mi na otázku, co bylo měněno na spojce, odpověděl, že ví jen o tom, že byla dělaná před prodejem (vozidlo bylo původně nepojizdné). A jelikož se jedná o komisní prodej, tak s tím nemá nic společného. To já vím že v komisním prodeji se nevztahuje záruka, ale na smlouvě je prohlášení, že prodávající je výhradním vlastníkem - jestli při prodeji řekl, že se jedná o komisní prodej, to si nevybavuji.
Vím, že pokud by to byl obyčejný prodej, závada která se projevila v pruběhu půl roku od koupi, je považována za vadu, která již v době prodeje na vozidle byla (pokud se nejedná o součástky spotřební /pneu, destičky/). Takže vlastně v blízké době bych měl tyto vady oznámit prodejci, abych stihl ten půlrok. Stačí, když to bude emailem?
Děkuji za radu, či případnou pomoc. S pozdravem Ladislav

ODPOVĚĎ:
Již při prvním náhledu Vámi zaslané smlouvy je patrné, že odkazuje na staré, dnes (26.12.2018) již neplatné právní předpisy (starý občanský zákoník, obchodní zákoník), byť byla smlouva sjednána v roce 2018. Jde o tristní stav a smlouva je neplatná. Dle současného občanského zákoníku platí, že v případě Vámi odhalených nedostatků jde o tzv. skryté vady, tedy ze strany prodávajícího se jedná o vadné plnění. Vzhledem k výše řečenému tedy máte právo od smlouvy odstoupit (pro neplatnost i pro vadnost plnění), eventuálně požadovat odstranění skrytých vad na náklady prodávajícího, případně s ním můžete domluvit ještě další slevu. Prodávající zároveň nemůže namítat, že jste podepsal v rámci smlouvy prohlášení o tom, že jste byl detailně seznámen s technickým stavem kupovaného vozidla a to jednak na základě výše uvedeného, tj. neplatnosti smlouvy jako takové a na základě současného občanského zákoníku, který více chrání spotřebitele jako slabší stranu v obchodních transakcích, a proto připouští, že spotřebitel, tj. kupující nemůže poznat všechny vady při koupi, ale může je odhalit až při delším užívání předmětu koupě. V tomto případě je zcela jedno, zda se jedná o prodej již ojetého vozidla, či nového vozidla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost nové kupní smlouvy sepsané a odkazující na starý obchodní zákoník - je platná nebo ne?

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Zánik pobočky a nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu a odstupné

Byla jsem ve svém prvním zaměstnání, na pozici optometristy, rok a dva měsíce. Místo výkonu práce ve smlouvě je uvedeno Slaný. V tomto městě také pobočka optiky byla, bohužel byl její provoz z ekonomických důvodů do konce měsíce října 2018 ukončen. Provozovatelem mi byla nabídnuta nová pozice a to pozice pojízdné optometristky, kterou jsem odmítla. Zjistila jsem, že pokud je pobočka zrušena a v tom samém městě (místě výkonu práce) není žádná jiná pobočka, tak bych podle zákoníku práce měla dostat dvouměsíční výpověď od zaměstnavatele z organizačních důvodů a dvouměsíční odstupné. Po dobu výpovědi bych byla na překážkách ze strany zaměstnavatele.
Zaměstnavatel mi poslední den, kdy jsem byla v práci (23.10.) poslal mailem dohodu o ukončení bez udání důvodu, kterou jsem odmítla. Žádala jsem řádnou výpověď z pracovního poměru nebo dohodu z organizačních důvodů s odstupným ve výši čtyř průměrných měsíčních mezd.
Generální ředitel se k těmto možnostem vůbec nevyjádřil. Jen mi řekl, že rozhodně nebudu na překážkách.
Od 24.10.-2.11. jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN. 4.11.2018 jsem psala mail, co bude dál a odpověděli mi na něj až 7.11. (takže od 5.11. do 7.11. jsem nebyla v dočasné pracovní neschopnosti, ani mi nebyla zaměstnavatelem přidělena žádná práce). 9.11. mi přišel od mé nadřízené mail s cestovním příkazem na tento týden (12.11.-16.11.), s příkazem na pracovní cestu do Litvínova, Kralovic a České kamenice.
Má otázka zní: Mohou mě poslat na služební cestu (ve smlouvě mám napsán souhlas se služebními cestami), i když mé místo výkonu práce (pobočka ve Slaném) už neexistuje?
A pokud mi zrušili pobočku a po dočasné pracovní neschopnosti nepřidělili žádnou jinou práci je to automaticky bráno jako překážky nebo mi překážky musí navrhnou zaměstnavatel?
Musí mi po uzavření pobočky vystavit výpověď nebo dohodu z organizačních důvodů, pokud s nimi již pokračovat nechci a v místě výkonu práce není žádná jiná možnost mého uplatnění?
Děkuji za odpovědi, Miriam

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Z definice pracovní cesty uvedené v § 42 odst. 1 zákoníku práce vyplývá, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Vaše pracovní smlouva, kde je uvedeno místo výkonu práce (byť již neexistující), je stále platná. Na pracovní cestu tedy můžete být vyslána, pokud máte ve smlouvě uvedený souhlas.
Zákoník práce neupravuje sám o sobě odvolání souhlasu, je proto nutné obrátit se na občanský zákoník, konkrétně na § 1999 odst. 1, podle něhož zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.
Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že se ze strany zaměstnavatele může jednat o obcházení zákona, je možné se také obrátit na soud a požadovat, aby zaměstnavatel nenahrazoval nepřetržitým vysílám na pracovní cesty řešení situace, kdy došlo ke zrušení pobočky.
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci žádnou práci a ten nemá možnost práci vykonávat, nastupují překážky na straně zaměstnavatele automaticky, není nutné, aby je zaměstnavatel navrhoval.
Po uzavření pobočky, pokud není možnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy v místě výkonu práce, měla by být dána výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. a) zákoníku práce nebo uzavřena dohoda z téhož důvodu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zánik pobočky optometristy a odmítnutí funkce pojízdného optometristy - zěměstnavatel přesto přikázal jízdy jako pracovní cestu - je to v pořádku?
Vliv souhlasu zaměstnance s pracovní cestou na skutečné vyslání zaměstnavatelem
Žaloba na nepřidělování pracovních cest jako alternativa práce na zrušené pobočce (zaměstnavatel nahraduje nepřetržitým vysílám na pracovní cesty řešení situace, kdy došlo ke zrušení pobočky)
___

SPRÁVNÍ-ÚŘADY
Do kdy musí ústřednímu orgán státní správy odpovědět na dotaz občana o obecnou informaci

Ústřednímu orgánu státní správy jsem zaslal doporučený dopis s žádostí o obecnou informaci vztahující se k jeho činnosti. Ani po dvou měsících jsem žádnou odpověď neobdržel, prosím tedy o sdělení, zdali jsou pro státní instituce závazné nějaké lhůty (případně z čeho tyto lhůty vycházejí) pro odpověď na došlá podání a pokud ano, tak jakým způsobem se mohu domáhat odpovědi, pokud dotčený úřad na podání ani přes urgence nereaguje. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud jste si vyžádal obecnou informaci dle zákona č. 106/1997 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, pak správní úřad musí odpovědět ve lhůtě 15 dnů od dne, kdy Vaši žádost obdržel dle § 14 odst. 5 písm. d). Pokud ústřední orgán nereaguje, pak podejte buď stížnost na nečinnost k jemu nadřízenému úřadu, např. ministrovi, nebo podejte žalobu na nečinnost spr. orgánu u příslušného správního soudu, kterým je v případě ústředního orgánu Městský soud v Praze.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ústřednímu orgánu státní správy nereaguje na dotaz občana o obecnou informaci - jak se domoci odpovědi?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Úplné zbourání stavby - je možné požádat o rekonstrukci na stavební úřad?

Koupila jsem rekreační parcelu se zbouranou chatou. Minulý majitel chatu zboural bez stavebního povolení a zanechal po ní základovou desku 53 m2 obklopenou sutí, heraklitem, azbestem a asfaltovým papírem. Vše jsem vyklidila na vlastní náklady. Před koupí pozemku jsem se ujistila u stavebního úřadu a starosty obce, že budu moci na základové desce chatu obnovit. Základová deska je zapsána v katastru nemovitostí, má evidenční číslo a platím za ni daň, taktéž komunální odpad.
Podala jsem žádost o stavební povolení na rekonstrukci chaty na stávajících základech a části zdiva. K žádosti se vyjádřila zúčastněná strana Singulární společnost lesy, která sousedí s mým pozemkem. Vyjádřila se negativně z důvodu chráněného území Bílého potoka Veverská Bitýška a z důvodu že základová deska se nenachází 50 m od lesa. Ta chata tam byla několik desetiletí, zůstala po ní betonová základová deska do nezámrzné hloubky 80 cm a výšky 60 cm. V těsném sousedství se nachází dalších 10 chat těsně u lesa.
Po podání žádosti o stavební povolení na rekonstrukci chaty mne stavební úřad nejdříve tlačil ke stáhnutí žádosti nebo mi oznámí zamítnutí, ke kterému se nebudu moci již odvolat. Žádost jsem nestáhla a žádala jsem písemné zamítnutí. Jako reakci jsem dostala písemně " Oznámení o zahájení společného řízení" (žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) s předběžným ústním vyjádřením, že mi stavební povolení nebude uděleno za žádnou cenu a žádnou výjimku.
Chata byla zbouraná bez stavebního povolení, se sutí a nebezpečným materiálem na pozemku. Pravděpodobně zanedbání konání stavebního úřadu. Zůstala po ní základová deska 53 m zapsaná v katastru s evidenčním číslem. Ta chata de jure existuje. Chci ji obnovit. Jak mám konat v pravděpodobném zamítnutí? Kam se odvolat? Jsou možné výjimky od Lesů České republiky - stavby 50 m od lesa. Vlastně se nejedná o novu stavbu na zelené louce.
Můžete mi doporučit právníka který se zabývá stavebním právem a Lesní zákon v Brně? Děkuji Miroslava

ODPOVĚĎ: MOH
Skutečnost, že předmětná základová deska po odstraněné rekreační chatě je stále zapsána v katastru nemovitostí, má přiděleno evidenční číslo a dokonce za ní platíte daň a poplatek za likvidaci komunálního odpadu, lze považovat za důsledek neoprávněného odstranění rekreační chaty jejím bývalým vlastníkem. Tato skutečnost však v žádném případě nemůže Vaše právní postavení posílit, neboť při svém rozhodování by měl stavební úřad vycházet z faktického stavu, nikoli ze stavu „de jure“.

Domnívám se, že pakliže byla rekreační chata odstraněna takovým způsobem, že po ní zbyla toliko základová deska, nemůžete stavební úřad žádat o povolení její REKONSTRUKCE, resp. obnovy. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že stavební zákon rozlišuje celkem tři způsoby změn dokončených staveb, a to:
a/ nástavbu, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavbu, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úpravu, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby
(jak vyplývá z § 2/5 stavebního zákona).

S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě stavba de facto zanikla, neexistuje stavba, která by mohla být nástavbou zvyšována, přístavbou půdorysně rozšiřována či stavební úpravou jinak měněna. Je nicméně pravdou, že konkrétní úředník stavebního úřadu může vykládat toto ustanovení stavebního zákona šířeji a Váš stavební záměr do některého z typů změn dokončené stavby zahrne.
Dle mého názoru by tak bylo zapotřebí obrátit se na stavební úřad s žádostí o povolení výstavby zcela nové rekreační chaty. Vzhledem k tomu, že stavební úřad ve Vašem případě zahájil společné řízení, předpokládám, že dospěl rovněž k názoru, že změna dokončené stavby není možná a je zapotřebí žádat o povolení výstavby zcela nové rekreační chaty.
Pakliže se základová deska nachází v blízkosti lesa, a to méně než 50 metrů, bude stavební úřad moci rozhodnout pouze v případě, obdrží-li kladné stanovisko příslušného orgánu státní správy lesů (jak vyplývá z § 14/2 lesního zákona). Toto stanovisko bude mít formu tzv. závazného stanoviska. V tomto ohledu bude vše záviset na posouzení situace příslušným orgánem státní správy lesů, tzn. že není možné požádat o udělení výjimky.
Dle § 4/2 písm. a) stavebního zákona jsou stavební úřady povinny postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (například tedy dle lesního zákona). Dotčené orgány vydávají (mimo jiné) závazná stanoviska.
Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem (zde příslušným orgánem státní správy lesů) na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu (zde stavebního úřadu).
Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne (§ 149/1 a 4 správního řádu).
Obdrží-li tedy ve Vašem případě stavební úřad zamítavé závazné stanovisko příslušného orgánů státní správy lesů, nezbude mu nic jiného, než Vaší žádost zamítnout. To však samozřejmě neznamená, že byste se proti takovému rozhodnutí nemohla bránit.
Dle § 4/9 stavebního zákona ve spojení s § 149/5 správního řádu je možné nezákonné závazné stanovisko (vydané pro potřeby územního či stavebního řízení) změnit či zrušit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu (tedy příslušnému orgánu státní správy lesů) pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.
Je tudíž zapotřebí, abyste vyčkala, až bude Vaše žádost stavebním úřadem zamítnuta (a to právě na základě závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy lesů).
Následně bude možné se proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu bránit, přičemž tato obrana může být směřována i pouze proti obsahu závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy lesů. Zda bude nutné podat proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu odvolání či návrh na přezkum, bude záviset na typu řízení, které je před stavebním úřadem ve věci Vaší žádosti vedeno.
Pro učinění konkrétních kroků v rámci Vaší procesní obrany Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se věnuje oblasti stavebního práva či práva správního, přičemž pomocí tohoto vyhledávacího formuláře můžete vyhledávat například pouze mezi brněnskými advokáty).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se odvolat proti zamítnutí rekonstrukce chaty u lesa

___

OBČAN-BYDLENÍ
Může předseda družstva odvolat člena představenstva družstva?

Mám dotaz, zda je možné aby, předseda družstva mou osobu vyhodil z představenstva? Je zajímavé, že byl schválen volební řád, kde je možné volit náhradníka pro případ nemoci, úmrtí člena atd. pro případ aby mohl náhradník
nahradit chybějícího člena a nemusela být kvůli tomu svolávána schůze. Na co jsou platné stanovy, ve kterých není přesná specifikace voleb a nebo schválený lidmi volební řád, který byl vyvěšen od 5. 4. 2013.
A také je zajímavé že doposavad takto voleno bylo jen do doby kdy jsem začal kandidovat já - a světe div se již náhradník volen být nemůže. Což jednoznačně je vidět, kde byl volen pan Danko a náhradník pan Novák. Prosím o radu. Pokusím se ještě sehnat volební řád, který je dle mě platný a musí se podle něho volit. Děkuji, Kazimír

ODPOVĚĎ: ULČ
Na Váš dotaz nelze odpovědět, jelikož z přiložených dokumentů není jasné, jaký má bytové družstvo platný volební řád. Důležité je rozhodování členské schůze jako nejvyššího orgánu bytového družstva. Pokud rozhodlo hlasováním, pak by jeho rozhodnutí mělo být respektováno. Je otázkou, zda byla či nebyla členská schůze usnášeníschopná, jelikož z dokumentů není jasné, kolik členů bylo přítomno apod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Sesazení člena představenstva bytového družstva předsedou - může k tomu dojít?
Kdo může odvolat člena představenstva družstva?
____

RŮZNÉ-STAVBY
Jak zabránit spolumajiteli postavit přístřešek pro auto na společném pozemku, společně vlastněném pozemku

Vlastním společně se sousedem pozemek okolo domu rozdělen ideální polovinou. Naše vztahy nejsou ideální a on se rozhodl, že si postaví dřevěný přístřešek pro auto. Mohu tomu prosím nějak zabránit nebo počkat až postaví a potom podat žalobu na vyklizení? Děkuji. S pozdravem Kevin

ODPOVĚĎ: MOH
V první řadě je možné, abyste se proti sousedovu počínání bránil soukromoprávní cestou.
Je-li předmětný pozemek v ideálním spoluvlastnictví, přičemž každý z vás vlastní 50% tohoto pozemku, je zapotřebí abyste se na jakékoli stavební činnosti na tomto pozemku shodli (musí tedy dojít k dohodě).
Dle § 1128/1 občanského zákoníku totiž platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (ve Vašem případě může být většina hlasů získána samozřejmě pouze tak, že Vy i Váš soused se shodnete). Dle § 1129/1 občanského zákoníku pak platí, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Ať již sousedův stavební záměr spadá do kategorie běžné správy společné věci či do kategorie významné záležitosti týkající se společné věci, je nutné, aby mezi Vámi došlo k dohodě, tzn. že bez Vašeho souhlasu není soused oprávněn na spoluvlastněném pozemku stavět.
Na souseda se proto můžete obrátit s písemným upozorněním, že s jeho stavebním záměrem nesouhlasíte a nepřejete si, aby na spoluvlastněném pozemku vybudoval přístřešek na auto. Jeden stejnopis tohoto dopisu si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
Nebude-li soused Vašeho písemného upozornění dbát, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný okresní soud. Na soud se obraťte okamžitě po započetí se stavebními pracemi. U tohoto soudu se můžete domáhat v první řadě toho, aby vydal předběžné opatření, kterým sousedovi dočasně zakáže pokračovat ve stavební činnosti. Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a následně pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Obranu proti sousedově stavební činnosti můžete za určitých okolností vést i veřejnoprávní cestou.
Z dotazu nevyplývá, jaké rozměry by měl sousedův přístřešek mít a na jakém místě pozemku (jak daleko od jeho hranic) by měl být vybudován. Je však možné, že pro zřízení tohoto přístřešku bude Váš soused potřebovat rovněž příslušné přivolení stavebního úřadu. Pakliže Váš soused započne se stavební činností bez tohoto přivolení, bude možné, abyste kontaktoval místně příslušný stavební úřad s podnětem na prošetření (nelze vyloučit, že se totiž bude jednat o tzv. černou stavbu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabránit spolumajiteli postavit přístřešek pro auto na společném pozemku, společně vlastněném pozemku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Soused mi mé listí spadané na jeho pozemek háže do keřů - jak se mám bránit?

Prosím o Vaši radu týkající se spadaného listí. Na zahradě máme několik původních vzrostlých stromů po prarodičích (splňujících i dnešní minimální odstup 3 m od hranice) a po nastěhování nového souseda na vedlejší pozemek každý rok na podzim řešíme tu stejnou situaci: Počká, až uklidíme zahradu, vše pohrabeme, pak na svém pozemku shrabe listí, které k němu z našich stromů nalétá či spadá, a postupně ho rozsype do našich keřů a stromků tak, že jsou ozdobené jako vánoční stromečky. V minulosti jsme nabízeli, ať shrabané listí hodí k nám přes plot na volnou plochu na jednu hromadu, ale to nechtěl. Také jsem nabízela, že k němu listí půjdu pohrabat, což pro něj bylo dle jeho slov neakceptovatelné.
Jelikož se stejná situace opakuje již po několikáté, domluva se sousedem není a vybírat z keřů rozseté listí spolu s mechem a trávou, kterou k tomu pohrabá, zabere poměrně dost času, nezbývá nic jiného, než začít situaci řešit. Proto prosím o radu, zda mám nějakou oporu v zákoně a popř. na koho bych se měla v této záležitosti obrátit a jak ji řešit.
Předem děkuji za Váš čas a pomoc. Mirka

ODPOVĚĎ: ULČ
Dle § 1021 občanského zákoníku Vám má soused umožnit vstup na jeho pozemek za účelem odstranění spadaného listí v Vašeho stromu. Pokud tak neučiní, nemůže Vám toto spadané listí házet zpět na Váš pozemek a rušit tak Vaši pokojnou držbu. V tomto případě jej můžete žalovat u soudu a požadovat, aby od svého konání upustil.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba proti sousedovi - spadnané listí z mých stromů na jeho pozemek shrabe a háže do mého keře, mých keřů
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
Pozastavení podpory v nezaměstnanosti na 6 měsíců - kontrola práce neschopných nezastihla nemocného doma

Syn byl od června objednaný na operaci kýly. Zaměstnavatel se ho snažil v práci zbavit kvůli dlouhé neschopence po této operaci. Došlo to tak daleko, že syn nakonec podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru k 26. září 2018.
Pak se přihhlásil na Úřad práce.
15.10.2016 šel na operaci. Po operaci komplikace, velký otok. Hematom má do dnešního dne a stálou bolest. 8.11.2018 šel znovu do nemocnice a bylo sděleno, že bude pravděpodobně potřeba další menší zákrok. Ovšem mezitím přišla kontrola z Úřadu práce ČR, tedy ÚP. Vycházky má od 13. -16 hod. Kontrola přišla v 11.15. Vyšetření 13,45. Cesta do nemocnice pěšky, pak čekání v čekárně. Dnes (16.12.2018) zanesl papír od lékaře na Úřad práce ČR. Zatím dostal 390 Kč. Je bez peněz, neměl ani na autobus. O jídle nemluvím. Já ho stále podporovat nemůžu. Dá se nějak bránit případnému zápornému rozhodnutí ÚP? Nebo požádat o příspěvek na živobytí?
Syn má neschopenku poprvé v životě, já kolem sebe vidím, jak spousta lidí toto zneužívá. A když vám doopravdy něco je, dopadnete takto. Zatím požádal o příspěvek na bydlení, ale nedostal nic. Četla jsem, že ÚP může přerušit výplatu dávek na 3 měsíce. Nebo syna automaticky může vyřadit? Děkuji za odpověď. Naďa

ODPOVĚĎ: VLA
Protože je Váš syn v evidenci úřadu práce, předpokládám, že před evidencí na úřadě práce došlo k ukončení jeho pracovní neschopnosti – jako dočasně práce neschopný by se nemohl stát uchazečem o zaměstnání – a teprve po evidenci na úřadě práce se stal opět práce neschopným.
Co se týče možného vyřazení Vašeho syna z úřadu práce, situace je následující: Podle § 30 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce vyřadí, jestliže bez vážného důvodu maří součinnost s krajskou pobočkou úřadu práce. Mařením součinnosti je i neplnění povinností stanovených v § 21 téhož zákona. Paragraf 21 odst. 7 zákona o zaměstnanosti pak říká, že:
"Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, je povinen dodržovat režim dočasné pracovní neschopnosti." Dodržování režimu znamená dodržování lékařem stanovených vycházek, mimo dobu těchto vycházek by se Váš syn měl zdržovat výhradně doma.
Pokud měl povolené vycházky až od 13 hodin, na vyšetření v nemocnici se měl dostavit ve 13:45, ale pracovníci úřadu práce ho nezastihli doma už v 11:15, je opravdu možné, že úřad práce Vašeho syna na dobu šesti měsíců vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání. Po tuto dobu nebude Vašemu synovi poskytována podpora v nezaměstnanosti. O této skutečnosti (vyřazení z evidence) přijde Vašemu synovi písemné rozhodnutí, proti kterému se může ve stanovené lhůtě odvolat. V případném odvolání bude zapotřebí dobře zdůvodnit, proč Váš syn nebyl zastižen doma v 11:15, když u lékaře měl být až ve 13:45. Předpokládám, že mu cesta do nemocnice netrvala 2,5 hodiny, obzvláště když uvádíte, že šel Váš syn do nemocnice pěšky.
To, zda bude mít Váš syn nárok na nějaké dávky, záleží na celkové finanční situaci Vaší domácnosti. Pokud syn žije společně s Vámi, bude vás úřad práce posuzovat společně a společně posuzovat i vaše příjmy. Jestliže úřad práce shledá, že Vy máte dostatečný příjem k tomu, abyste uživil vás oba, je možné, že synovi nárok na sociální dávky nepřizná.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kontrola práce neschopných nezastihla nemocného doma - byl na cestě do nemocnice nereálně dlouhou dobu a bude mu pozastavena podpora v nezaměstnanosti
___

OBCHOD-DANĚ
Jak neplatit daně při převodu nemovitosti z bývalého manžela na bývalou manželku nebo naopak

Převod, darování nemovitosti bývalým manželem, manželkou - je lepší darování nebo koupě kvůli daním?
Bývalý manžel, se kterým nežijeme, nebydlíme, nemáme společnou domácnost chce na mne přepsat auta a garáž (z důvodu věku). Bývalý manžel nemá vlastní děti.
Je z daňového hlediska výhodnější kupní smlouva za Kč 1, -- za auta nebo darovací smlouva? On by neplatil nic, ale jak to bude u mne? Garáž také lepší převést na základě Kupní smlouvy za Kč 1, -- a uhradit daň z převodu z odhadní ceny?
On by neplatil nic, já daň z převodu. Je to tak? Jak by to bylo v případě darování? Děkuji. Naděžda

ODPOVĚĎ: HEC
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitosti) je úplatný převod vlstnického práva k nemovité věci. V případě Vaší kupní smlouvy na nemovitost, bude základem pro daň srovnávací daňová hodnota (což je 75 % z ceny zjištěné znalcem podle zákona o oceňování majetku nebo 75 % směrné hodnoty nemovitosti). Daň pak bude činit 4 % ze základu daně.
V případě darování se jedná o bezúplatný převod, ten nepodléhá dani z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitosti), ale bude podléhat na Vaší straně dani z příjmů. Protože už nejste manželé a ani spolu nebydlíte ve společné domácnosti, tak se na Vás bohužel nevztahuje osvobození. Z darované nemovitosti budete platit daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 % z hodnoty nemovitosti zjištěné podle zákona o oceňování majetku.
Na základě Vámi uvedených skutečností je výhodnější zvolit kupní smlouvu.
Váš bývalý manžel by neplatil nic, v případě prodeje nemovitosti, kterou držel více než 5 let, se na něj vztahuje osvobození od daně z příjmů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout placení daní při převodu nemovitosti z bývalého manžela, manželky na bývalou manželku, manžela
___

RŮZNÉ-STAVBY
Stavební povolení podle starého stavebního zákona - bude na kolaudaci aplikován nový stavební zákon?

Dle stavebního povolení SP ze dne 12.9.1996 prováděl funkci technického dozoru manžel (stavební technik) sám na naší stavbě - Rekonstrukce verandy a mansardy. Nyní máme kolaudaci a místní stavební úřad nám oznámil, že vzhledem k tomu, že stavební povolení bylo vydáno 1996, bude kolaudace provedena dle zákona č. 50/1976 Sb a že bude požadovat ke kolaudačnímu řízení podklady uvedené v podmínkách stavebního povolení ze dne 12.9.1996 (písemné prohlášení odborného dozoru stavby o nezávadnosti provedených prací, atd.) V dalším dopise od stavebního úřadu je požadavek, že musí být vyjádření technického dozoru - autorizovaná osoba na kontrolním dnu nám toto řekla, že je to dle nového stavebního zákona. Manžel se telefonicky dotazoval na Krajském úřadě (protože se mu tento požadavek nezdál - když kolaudujeme dle starého zákona, tak by měly platit i původní podmínky) a zde mu pracovnice řekla, že si může vyjádření dát sám vzhledem k tomu, že se koaluduje podle zákona 50/1976 Sb. Dnes (16.12.2018) přišel opět dopis z místního stavebního úřadu a manželovo prohlášení jako technického dozoru neuznaly a opět požadují Prohlášení odborného dozoru stavby od autorizované osoby. Jak je to tedy správně? Dle nás, našeho projektanta i té pracovnice z K. úřadu může manžel dát vyjádření a je platné, ale dle místního stavebního úřadu musí být vyjádření od autorizované osoby.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Natalia

ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud bylo stavební řízení zahájeno před účinností současného, platného stavební zákona, pak se podmínky schválení stavby, kolaudace atd. řídí dle tehdy platného stavebního zákona. Stavební úřad tak prosazuje tzv. retroaktivitu, která je však v českém právu až na pár vyjímek (trestní právo), zakázána. Proto mněla pravdu úřednice krajského úřadu a stavební úřad na Vás nesmí aplikovat stávající právní úpravu. Pokud by stále trvali na svém, můžete se odvolat (v případě, že bydu v dané věci vydáno rozhodnutí) nebo vznést stížnost ke krajskému úřadu, který je nadřízeným Vašemu stavebnímu úřadu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo může být odborný dozor na stavbě podle starého stavebního zákona a nového stavebního zákona?
___

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ
Placení sociálního a zdravotního při pobírání výsluhového příspěvku a zisku z podnikání

Chtěl bych začít podnikat jako OSVČ, předpokládaný příjem mám zajištěný na částku 8.000 Kč měsíčně pro jednu společnost. K tomuto příjmu budu pobírat výsluhový příspěvek ve výši 16.000 Kč měsíčně. Zajímá mě v jaké částce budu platit odvody na sociální a zdravotní pojištění z podnikání. Podnikání bude v poskytování tělovýchovných a sportovních službách. Děkuji za Vaši odpověď. Klement.

ODPOVĚĎ: ULČ
Přesnou částku Vám takto nelze vypočítat, protože Vaše informace zde uvedené nejsou úplné. Odvody se vypočtou z daňového základu za předchozí rok. Aby došlo k přesnému výpočtu daně, pak je nutné vědět, že jsou zdanitelné příjmy a nezdanitelné (do těch patří např. bezúplatná plnění (dary), platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, platby na životní pojištění, zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání, zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, atd.). Dalšími slevami na dani jsou: sleva na poplatníka 24 840 Kč (2070 Kč za měsíc), sleva na vyživovanou manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně), sleva na vyživovanou manželku ZTP/P 49 680 Kč, sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc), sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc), sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc), sleva pro studenta 4020 Kč (335 za měsíc), daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc), daňové zvýhodnění na druhé dítě 19 404 Kč (1617 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 24 204 Kč (2017 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),
daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 38 808 Kč (3234 Kč za měsíc), daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 48 408 Kč (4034 Kč za měsíc), sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení max. 12 200 Kč (uplatňuje se ročně), sleva za elektronickou evidenci tržeb 5000 Kč (uplatňuje se jednorázově, ročně). Jak z tohoto výčtu vidíte, musel byste zde uvést z dnešního pohledu dost citlivé osobní údaje, a proto Vám mohu dotaz zodpovědět jen v obecné rovině. Pro Vaši představu, uvádím, že pro výpočet daně u OSVČ je nutné vědět, zda budete uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě se ale musí evidovat) nebo využijete tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. Odpočtem výdajů od příjmů Vám vyjde základ daně, což je vyměřovací základ pro výpočet odvodu na zdravotní a sociální pojištění. Obecně je to polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Pro výše uvedené spíše doporučuji obrátit se na daňového poradce, kterým Vám vše vypočítá přesně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv daňového základu z minulého roku na placení sociálního a zdravotního pojištění

__

SPRÁVNÍ-OBCE
Může osoba bez vysoké školy, VŠ dělat vedoucího odboru obce, města?

Žádám Vás o právní názor ve věci vedoucích úředníků, které jsou v obci do funkce jmenování radou města. Chtěl jsem se zeptat zda člověk, který vykonával léta zástup ve funkci zástupce vedoucího a nemá vysokoškolské vzdělání, může vykonávat funkci vedoucího, zda tomu nebrání žádný zákon. V platovém zařazení by se jednalo o 11 platovou třídu (platová tabulka č. 3). Může takovýho zaměstnanec vykonávat funkci vedoucího i za tu cenu, že by např. byl na praxi pokrácen (tzn. měl by nižší platový stupeň) a lze udělat výjímku v rámci vzdělání a tohoto zaměstnance jmenovat do fce vedoucího? Děkuji. Mario

ODPOVĚĎ:
Zákon o obcích k tomuto uvádí, že radě obce je vyhrazeno na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, přičemž zvláštním zákonem se rozumí zákon č. 312/2002 Sb. – o úřednících územně samosprávných celků.
Kromě předpokladů, které musí vedoucí úředník splňovat a které se vztahují vůbec k výkonu funkce úředníka (tj. § 4 tohoto zákona), jsou další předpoklady pro výkon funkce vedoucího úředníka uvedeny v § 5, dle kterého:

Vedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 4 a má nejméně tříletou praxi
a) jako vedoucí zaměstnanec, nebo
b) při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu,
c) ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce.
(2) Délka praxe podle odstavce 1 musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce.

Současně tato osoba musí splňovat předpoklady stanovené zákonem č. 451/1991 Sb. (např. tato osoba nebyla příslušníkem Lidových milicí). V případě, že jste se narodil po 1.12.1971, stanovuje pro Vás zákon v § 20 výjimky.

Co se týká samotného vzdělání, tak to je upraveno především v § 17 a násl. zákona č. 312/2002 Sb.
Dle § 18 je úředník povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na
a) vstupním vzdělávání,
b) průběžném vzdělávání, a
c) přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti,
nestanoví-li tento zákon jinak.
Vedoucí úředník a vedoucí úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci též účastí na vzdělávání vedoucích úředníků (§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak.

Dle § 33 platí:
Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů nebo povinnost účastnit se vstupního vzdělávání nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části podle § 34. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné části se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě.
Uznávání vzdělání úředníků je pak podrobně upraveno ve vyhlášce č. 304/2012 Sb.
Tento posledně zmiňovaný zákon a § 33 zákona č. 312/2002 Sb. stanovují, že lze prokázat požadovanou odbornou způsobilost absolvováním bakalářského či magisterského oboru na vysoké škole. Nicméně není to povinnost, lze splnit i absolvováním potřebných školení.
Pokud ovšem nebudou splněny uvedené předpoklady pro jmenování do funkce vedoucího úředníka, nelze takovou osobu jmenovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může osoba vykonávající zástup vedoucího odboru obce, města nastoupit na místo vedoucícho, když nemá VŠ, vysokoškolské vzdělání?
___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Právo dát výpověď v práci dle §51 Zákoníku práce - akvizice (prodej a převod) firmy na nového majitele

Výpověď v práci, zaměstnání - ke konci května 2018 se společnost, ve které pracuji (na HPP na 12 měsíců) nechala koupit a prošla tedy přechodem práv a povinností. Na základě § 51a Zákoníku práce jsem chtěl podat výpověď bez výpovědní lhůty. Zmínil jsem se o tom na hromadné radě HR ale jejich názor na věc je ten, že jsem na to měl právo do 31.5. kdy k akvizici došlo. Zjistil jsem ale, že z § 339a ZP by mělo vyplývat, že je takto možné podat výpověď i dva měsíce poté.
Má otázka je tedy zda mám správné informace a pokud ano tak jakým způsobem se mám na tyto zákony odvolat, jelikož to v nich není explicitně dáno.
Poznámka:
Důvod proč tohle vůbec řeším je ten, že mám nabídku jiné práce kde musím nastoupit začátkem měsíce a mám obavu, že by mě nepřijali pokud bych nedodržel výpovědní lhůtu.
K názoru, že je tohle možné jsem dospěl pročítáním právních webů, které se tímto zabývaly. Jen díky tomu, že se o tom někde píše mi tohle zaměstnavatel samozřejmě neuzná.
Zdroj: http://www.bulletin-advokacie.cz/jak-se-vyvarovat-chybne-vypovedi-z-pracovniho-pomeru
"Možnost k podání výpovědi má ještě ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností."
Děkuji za Váš čas a přeji příjemný den, Martin.

ODPOVĚĎ:
Z hlediska dalšího trvání pracovního poměru v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je rozhodující, k jakému datu je tento přechod práv a povinností účinný. Jestliže se jedná o datum 1. 6. , pak jste opravdu měl, tak jak Vám sdělil zaměstnavatel, možnost dát výpověď nejpozději ke dni předcházejícímu dni účinnosti přechodu práv a povinností dle § 51a. Pokud jste tak neučinil, můžete dát výpověď kdykoliv (protože účinností přechodu práv a povinností jste se stal zaměstnancem nového zaměstnavatele za stejných podmínek, jako u předchozího), ale pracovní poměr vám na rozdíl od předchozí možnosti neskončí ke dni účinnosti (resp. dni předchozího účinnosti), ale až uplynutím výpovědní doby. Samozřejmě se můžete se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodnout, pak váš pracovní poměr skončí ke dni, na kterém se dohodnete.
§ 339a upravuje širší práva zaměstnance, pokud nový zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne stejné pracovní podmínky, jako zaměstnavatel předchozí. V takovém případě, pokud se zaměstnanec rozhodne, že za těchto změněných podmínek už pro nového zaměstnavatele pracovat nechce, a dá výpověď do 2 měsíců od účinnosti přechodu práv a povinností, může se soudně domáhat určení, že výpověď byla u zaměstnance motivována změnou pracovních povinností a jestliže to soud potvrdí, má zaměstnanec právo na odstupné. § 339a tedy neumožňuje dát výpověď ještě 2 měsíce po účinnosti přechodu práv a povinností se stejnými účinky, jako je to stanoveno v § 51a ZP.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Akvizice firmy - do kdy je možné podat výpověď?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Určovací žaloba - soudní poplatek, poplatek na soud

2015 jsem zakoupila od Obce Stráž nad Nisou pozemek, prodej pozemku trval 3 roky, žádost o pozemek byla na Obec podána v březnu 2013. Opakovaně byl pozemek projednávám v Zastupitelstvu, v doložce v kupní smlouvě je zveřejnění a projednání v Zastupitelstvu. Byli vyzváni i majitelé sousedních pozemků. Část si zakoupil soused, další vlastník pozemků byl na Obci a řekl, že to nechce. Zveřejnění se ze spisu ztratilo, a paní starostka podala trestní oznámení na předešlého starostu pana Mgr. Jaschkeho, že prý padělal vyvěšení.
Jedná se o pozemek XXXX/X a p. p. č. XXXX/X v k. ú. Stráž nad Nisou a o tyto pozemky má Zájem pan Novák, který v roce 2016 zakoupil průmyslový objekt na p. p. č. XXXX/X a parcelu XXXX/X. Aby měl lepší přístup z komunikace, zachtělo se mu vlastnit mé pozemky, nehledě na to, že starostka paní Kysilková je jeho kamarádka.
Poradila mu, aby podal stížnost na Ministerstvo vnitra, MV napsalo, že navrhují vyhotovení nové kupní smlouvy, což Obec udělat nechce. U výslechu na Policii mají podezření, že panu Novákovi někdo vynesl informace o tom, že tam vyvěšení není. Já sama jsem vyvěšení viděla, prostě se ztratilo a obec tvrdí, že pozemek vyvěšen není.
Pan Novák si i přivlastnil studnu, nejlépe by chtěl všechno, co je v mém vlastnictví. Studna se řeší, můj právník mi sdělil, že studna je na základě dokladů moje a chce, aby určovací žalobu podal pan Novák.
Na vašich stránkách je určovací žaloba, myslím, že bych jí zvládla sama. Mám dotaz, jak výše uvedené pozemky řešit a kolik stojí podání určovací žaloby na soud. Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ: ULČ
Soudní poplatek za tento typ řízení je 5000 Kč za každou nemovitost. Pokud jste již kontaktovala ohledně Vašeho sporu advokáta, tak Vám patrně poradil, jak tento spor řešit. Určovací žalobu samozřejmě můžete sepsat sama, ale pokud chcete mít jistotu, že jste vše v žalobě správně podala a hlavně - nevynechala podstatné věci, které se mnohdy laikům zdají nepodstatné, doporučuji nechat sepsání takovéto žaloby na advokátovi.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zveřejnění výzvy občanům se ztratilo - trestní oznámení pro falšování vyvěšení listiny na obecní vývěsce
___

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Příplatek za přesčas v pracovní den - kolik Kč?

Manžel pracuje ve stavební společnosti s. r. o. jako stavební technik s měsíční mzdou. Jeho pracovní doba je od 6.00 do 14.30 hodin. Počítá se mu 8 hodin práce a 0,5hod. přestávka na svačinu nebo oběd. Když pracuje déle, tak jsou počítány od 14.30 hod. do konce pracovní doby všechny odpracované hodiny tento den jako přesčas a nebo se odečítá ještě nějaká další neplacená přestávka? Prosím, jaký je příplatek k sazbě za odpracovanou přesčasovou hodinu ve všední den, jaký je příplatek za sobotu, za neděli a za práci ve svátek? . V pracovní smlouvě nemá o přesčasech nic uvedeno, takže vycházíme z toho, že mu firma má zaplatit všechny odpracované přesčasové hodiny v základní hodinové sazbě + příplatek. Je to tak?
Na výplatní pásce za duben má uvedeno: Odměny celkem (odměny, prémie, příplatky). 20000 Kč
z toho prémie ... 20000 Kč
Na pásce za srpen má uvedeno : Odměny celkem (odměny, prémie, příplatky). 3000 Kč
z toho prémie. 0 Kč.
U obou pásek tvrdí paní majitelka, že jsou to zaplacené přesčasy. Je divné, že jednou to je na pásce uvedené jako prémie a podruhé jako příplatek za přesčas. Manželovi se nyní jedná o zaplacení přesčasových hodin a paní majitelka tvrdí, že jsou již všechny zaplaceny v rámci odměn. Může ona vydávat prémie za duben za vyplacení přesčasových hodin zpětně?
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Maryna

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Přestávka na jídlo a oddech je poskytována zaměstnanci vždy po 6 hodinách. Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Jiná, než Vámi zmíněná přestávka na jídlo, by se tedy neměla "odečítat".
Příplatek za práci přesčas činí nejméně 25 % průměrného výdělku, za práci ve svátek nejméně 100 % průměrného výdělku, za sobotu a neděli nejméně 10% průměrného výdělku.
Příplatky se sčítají.
Z výplatní pásky musí být zcela zjevné, kolik hodin bylo odpracováno v kterém režimu (zda ve svátek, presčas atd.) a kolik bylo za tyto hodiny zaplaceno, aby měl zaměstnanec kontrolu na tím, zda zaměstnavatel plně proplácí všechny příplatky. Prémie za duben proto nelze považovat za vyplacení příplatků za kterýkoli měsíc.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výplatní páska - musí být zvlášť uveden přesčas, státní svátek a plat, mzda za tuto odpracovanou dobu?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Účinnost a platnost smlouvy - rozdíl

Dozvěděl jsem se, že existuje rozdíl v pojmu účinnost a platnost smluv. Rozumím tomu v použití například v pronájmech. Můj dotaz zni:
Uzavírám smlouvy, kde si specifikujeme nějaké podmínky a co se děje v případě odstoupení od smlouvy (storno).
Pokud nastane případ, že klient nezveřejní smlouvu v registru smluv (dle zákona) dojde po 3 měsících ke zrušení smlouvy. Tedy nějaké storno podmínky mi jsou ve smlouvě k ničemu?
Příklad: Jsem firma zajišťující velký teambuilding pro 200 lidí. (zajistit prostory, jídlo, lidi atd.) Sepíšeme smlouvu s jinou firmou, kde si určíme storno poplatky 50% v případě zrušení ze strany objednavatele. Tuto smlouvu sepíšeme 4 měsíce před akcí, kde ve smlouvě je napsáno že objednavatel zajistí nahrání do registru smluv". Pokud se objednavatel rozhodne, že akci nechce, stačí počkat 3 měsíce a smlouva bude zrušena, tedy žádné storno? a veškeré přípravy nikdo nezaplatí?
2) Věta: "účinnost smlouvy nabývá vložením do registru smluv." Má nějaký efekt, když toto by mělo být jasné již ze zákona? Děkuji Jonáš

ODPOVĚĎ: ULČ
Není mně jasné, zda uzavíráte smlouvy se státními a veřejnoprávními institucemi, územně samosprávnými celky, státními podniky, právnickými osobami, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek, s plněním nad 50 tis. Kč bez DPH, poněvadž tato povinnost se vztahuje jen na tyto případy. Pokud ano, tak se tato povinnost vztahuje na smlouvy uzavřené po 1.7. 2016. Pokud by tedy takováto smlouva nebyla do 3 měsíců od podpisu zapsána v registru smluv, pak se na ni hledí, jako by vůbec nevznikla. Zveřejnění smlouvy může provést jedna ze smluvních stran, proto tento úkon můžete provést i Vy, pokud by hrozilo, že to neprovede druhá smluvní strana. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že zveřejnění smlouvy v registru smluv zajistí objednatel, tj. druhá strana, pak na takovéto ujednání jednoduše nepřistupujte. Smlouva je vždy v dispozici obou stran, takže je to na Vás a Vašich obchodních partnerech, jaká pravidla si nastavíte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Automatické zrušení smlouvy pro nezveřejní smlouvu v registru smluv dle zákona (3 měsíce)
Vliv automatického zrušení smlouvy na stornopoplatek - má zhotovitel (poskytovatel služby) na stornopoplatek nárok?
___

RODINA-SJM
Manžel v rozvodovém řízení neplatí společné závazky (dluhy) manželů - jak postupovat?

Jsme v rozvodovém řízení, které bylo pozastaveno, protože není dořešena péče o děti. Máme společné jmění manželů SJM. Nabízela jsem manželovi majetkové vyrovnání. To ale odmítl s tím, že se dohodnout nehodlá - chce víc peněz, než na kolik má nárok. Manžel mi vůbec nepřispívá na úhradu společných závazků (hypotéka apod.) - hradím je sama. V důsledku toho nemám na úhradu nájmu, kde vzniká dluh.
Navíc si manžel začal brát bez mého vědomí úvěry na vysoké částky. Otázkou je zda je hodlá splácet. Nemám peníze, jsem sama se dvěma dětmi - dostávám výživné, které na potřeby dětí nestačí. Z mojí výplaty mi po uhrazení společných závazků a nákladů na byt nezbývají žádné peníze - ještě mi chybí - pokud zaplatím nájem.
Čeká nás soud o výživné na manželku - manžel tvrdí, že máme stejnou životní úroveň. Jeho přiznaný příjem je 36 tis, můj 17 500, -. Aby nemusel výživné platit, obviňuje mne z nevěry a fyzického napadání.
Jak ho mohu donutit aby společné závazky začal hradit? Případně jak to mám ošetřit, abych po něm mohla při majetkovém vyrovnání zaplacené částky vymáhat? Navíc se bojím, že nebude svoje nové závazky platit a do bytu kde již nebydlí budou chodit exekutoři zabavovat společný majetek. Vzhledem k výše zmíněnému není možná ani dohoda o zúžení SJM.
Mohu po manželovi požadovat polovinu dlužného nájmu při majetkovém vyrovnání?
Jak se zachovat pokud budou do bytu chodit exekutoři zabavovat společný majetek, protože nebude hradit nově vzniklé závazky?
Jak budu prokazovat, že o jeho dalších závazcích nic nevím? Nemám vůbec žádný přehled o tom, co si kde vzal a kolik.
Děkuji a přeji hezký den. Matylda

ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud máte dluhy na majetku v SJM, tak v případě rozvodu a tím majetkovém vypořádání se i na úhradě dluhů musíte podílet oba rovným dílem. Bohužel na majetek v SJM se vztahuje i případný exekuční titul, kterým by bylo soudní rozhodnutí týkající se dluhů, které má Váš manžel z doby exitence manželství. Samozřejmě, že dluhy, které po rozvodu bude Váš, v té době již bývalý, manžel dále vytvářet, Vy již hradit nebudete.
Pokud máte nižší příjem, než manžel, a u soudu prokážete, že se po rozvodu ocitnete v životní nouzi, pak by měl soud stanovit manželovi (tj. v té době již bývalému manželovi) výživné na Vás, jako jeho bývalou manželku.
Pokud máte na mysli otázkou: "Jak se zachovat pokud budou do bytu chodit exekutoři zabavovat společný majetek, protože nebude hradit nově vzniklé závazky? " situaci po rozvodu, pak jak je výše uvedeno, se na nové dluhy po rozvodu Vaše povinnost, hradit je, nevzniká. Pokud máte na mysli ony závazky, které vznikly během existence Vašeho manželství a exekutor bude chtít exekuovat majetek, který byl v SJM, vzniká otázka, kdy bylo exekuční řízení zahájeno. Pokud by toto řízení bylo zahájeno v době před majetkovým vypořádáním, pak Vám může být majetek, který byl původně v SJM, zabaven, byť již budete rozvedeni a SJM již nebude existovat. Pokud by však exekuční řízení bylo zahájeno až po majetkovém vypořádání, pak na Váš majetek exekutor již nemůže.
Bohužel, v případě, že bude moci exekutor na Váš majetek ze zákonných důvodů, pak se jen stěží budete moci bránit tvrzením, že jste o manželovo závazcích nevěděla, neboť se k těmto skutečnostem v exekučním řízení nepřihlíží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Manžel si bere úvěry bez souhlasu manželky v době rozvodu, rozvodového řízení - bude manželka také dlužník?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Překreslení projektu kvůli odstupovým vzdálenostem stavby od hranice sousedního pozemku, možnost umístění okna

Chystáme projekt na rodinný dům, RD a bohužel už po třetí jej musíme překreslit kvůli sousedovi. Ten si koupil značně malý pozemek od státu o rozloze 132 m2 a nechce aby jsme udělali odstup od hranice našich pozemků 3,5 m.
Že pokud takový odstup uděláme, bude mít znehodnocenou investici a nic že tam nepostaví. Pokud jsme se chtěli přiblížit na 2 m, měl zase problém i s oknem od kuchyně, kterou jsme oddělili od obytné části.
Pořád říká, že nemá problém, ale diktuje nám pouze svoje stanoviska. Pokud odstoupíme na zákonný odstup v nejužším místě na 3,5m, tam kde chceme mít okno od obytné kuchyně bude už vzdálenost od hranice pozemku přes 4 m.
Nejprve nám soused diktoval podmínky, jak jsme mu řekli že zrušíme garáž a odstoupíme na 3,5m, začal s vyhrožováním, že nám zablokuje stavbu, že mu znehodnotíme investici do pozemku atd.
Máme právo dle zákona, když odstoupíme mít tam okno? Jak dalece se může odvolávat? Nejprve na stavebním úřadě, pak na kraj a pak? Jak nám bylo zděleno ze stavebního úřadu, pokud dodržíme zákonné odstupy od všech sousedů, stavební úřad s tím nemá problém. Může tento spor vyústit až k soudu? myslím ze strany souseda. Děkuji Michaela

ODPOVĚĎ: MOH
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Minimální odstupová vzdálenost:
Ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že na sousedově pozemku není zatím vybudována žádná stavba (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Minimální odstupové vzdálenosti staveb jsou upraveny vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. Konkrétně dle § 25/2 této vyhlášky platí:
„Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností ...“
Vzhledem k tomu, že na sousedově pozemku zatím žádná stavba nestojí, je pro Vás závazná de facto pouze povinnost umístit Váš dům alespoň 2 metry od hranice pozemků. S ohledem na skutečnost, že na sousedově pozemku může být v budoucnu rovněž realizována stavba, je samozřejmě vhodné vzít na zřetel i první závazek (tedy povinný odstup rodinných domů minimálně 7 metrů). Přestože platná právní úprava nestanoví, že předmětná sedmimetrová odstupová vzdálenost by měla být mezi sousedy dělena napůl (tedy na každém pozemku 3,5 metrů), jedná se o projev Vaší dobré vůle, pokud jste ochotni umístit svůj rodinný dům právě 3,5 metrů od hranice pozemků.
V každém případě platí, že zachováte-li tuto tříapůlmetrovou odstupovou vzdálenost, splníte požadavky dle platné právní úpravy a ze strany stavebního úřadu byste se proto neměli setkat s žádnými obtížemi (což Vám již stavební úřad naznačil).
Soused Vás samozřejmě nemůže vázat svými požadavky, které jdou nad rámec platné právní úpravy. Pakliže bude Váš soused vznášet v rámci řízení před stavebním úřadem požadavky, které se budou vymykat platné právní úpravě (bude-li například žádat, abyste svůj rodinný dům odsunuli více než 3,5 metrů od hranice pozemků), neměl by uspět.

2/ Možnosti sousedovy obrany:
Předpokládám, že soused nebude ochoten odsouhlasit Vám umístění Vašeho rodinného domu (do vzdálenosti 3,5 metrů od hranic pozemků) svým podpisem na situačním výkresu. V takovém případě bude nutné, abyste zahájili územní a stavební řízení, v jejichž rámci bude Váš soused oprávněn vznášet své námitky, s nimiž se bude muset stavební úřad vypořádat (což samozřejmě neznamená, že by těmto námitkám musel vyhovět).
Nebude-li Váš soused s výsledkem řízení před stavebním úřadem spokojen, bude oprávněn se v této věci odvolat k nadřízenému stavebnímu úřadu (krajský úřad).
Pakliže se soused nesmíří ani s výsledkem odvolacího řízení (pokud tedy krajský stavební úřad rozhodne opět ve Váš prospěch), bude oprávněn napadnout rozhodnutí krajského stavebního úřadu správní žalobou (která se podává ke krajskému soudu). V rámci tohoto soudního řízení by na jedné straně figuroval Váš soused a na druhé straně krajský stavební úřad; Vy byste měla postavení vedlejšího účastníka (jelikož výsledek tohoto soudního řízení by se Vás mohl dotknout).
Neuspěje-li Váš soused ani před krajským soudem, bude (za splnění určitých okolností) oprávněn podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Předpokládám však, že Váš soused takový postup (s ohledem na jeho nákladnost) nezvolí.

3/ Soudní řešení:
Kromě soudního řízení před krajským a eventuálně i Nejvyšším správním soudem, které popisuji výše, bude Váš soused případně oprávněn zahájit soudní řízení i přímo proti Vám (a to u místně příslušného okresního soudu).
Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Váš soused) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (například nadměrné zastínění sousedního pozemku), může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby.
Tohoto zákazu se může držitel domáhat pouze v případě, byl-li v rámci územního a stavebního řízení aktivní (tzn. zejména tehdy, pokud v rámci těchto řízení vznášel své námitky).
Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Pokud dodržíte minimální odstupové vzdálenosti dle platné právní úpravy, resp. budou-li tyto odstupové vzdálenosti schváleny stavebním úřadem a Vy budete při výstavbě postupovat dle schválené projektové dokumentace, lze si jen těžko představit, že by soused s takovou žalobou u soudu uspěl.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba proti postavení stavby kvůli ostupové vzdálenosti stavby od hranice pozemků
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Kupní smlouva nemovitosti bez zapsání do katastru nemovitostí - do kdy se musí smlouva zavkladovat na katastru nemovitostí ČR?

Podepíšeme (1 prodávající a 1 kupující) kupní smlouvu o koupi nemovitosti (pozemku) s ověřením podpisů. Tuto smlouvu však zatím založíme a nepodáme návrh na vklad do evidence nemovitostí.
Vím, že to přináší určitá rizika, jako je úmrtí atd. , ale jde mi o následující:
- Jak dlouho je tato smlouva obecně platná?
- Přijme ji ke vkladu katastrální úřad bez její aktualizace např. za 3 nebo 5 roků?
Děkuji. Hezký den. Josef

ODPOVĚĎ: ULČ
Kupní smlouva je platná do okamžiku, kdy jedna ze stran tuto smlouvu bude chtít vypovědět. Do té doby se považuje za platnou. Katastr nemovitostí ČR nezkoumá, co a kdy si kupující a prodávající, ujednali. Pro katastr je podstatné, aby ve smlouvě bylo dostatečně jasné, kdo je vlastníkem nemovitosti, zda je nemovitost přesně ve smlouvě vymezená. Ostatní je již jen na prodávajícím a kupujícím, samozřejmě i daná rizika.
Musíte však mít na paměti, že vlastnická práva se na kupujícího převádí až zápisem do katastru, nikoliv podpisem smlouvy, či zaplacením ceny nemovitosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv nezapsání kupní smlouvy do katastru nemovitostí na vlastnictví, vlastnická práva
Je nutné aktualizovat kupní smlouvu pokud nebyla několik let vnesena do katastru nemovitostí ČR?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Kdy může domov se zvláštním režimem vystěhovat problémového klienta?

Mám otce, který trpí schizofrenií a je alkoholik. Od mládí pil, byl agresivní na matku i na nás děti i na svoje rodiče. Je 2x rozvedený. 2008 byl hospitalizován v Havlíčkově Brodě na psychiatrii z důvodu, že měl halucinace, bludy, pil, bydlel sám v domku po rodičích, který zdědil můj bratr a otec tam má věcné břemeno. Odstřihli mu elektřinu, nepracoval, nepobíral žádné peníze, měl dluhy za elektřinu a TV poplatek. Se svými dvěma bratry jsme jednali s obvodním doktorem a psychiatrem a podařilo se nám ho přemluvit aby se léčil na psychiatrii.
Tam s lékaři nespolupracoval, odmítl protialkoholní léčbu, narušoval léčení. Asi po půl roce se vrátil domů a sehnala jsem mu bydlení v domě s chráněnými byty. Také jsme jednali o omezení svépravnosti, které tehdy nebylo vyhověno.
Mezitím jsme otci vysoudili invalidní důchod a dostal zpětně cca 200.000 Kč invalidní důchod za předešlé 2roky, které jsem uložila na vkladní knížky. Do 2017 bydlel v domě s chráněnými byty.
Otec nebyl schopen se o sebe postarat. Vozila jsem ho k lékaři, po úřadech, uklízela jsem mu v bytě a pomáhala s hygienou. Na obědy a večeře si chodil do místní restaurace. Také dost pil.
Psychiatr i obvodní lékař doporučoval umístění v domově se zvláštním režimem. Otec s tím ale nesouhlasil.
2017 se mu ale zhoršil zdravotní stav. Měl zánět střev, 2x operace. Hrozně zhubnul. Byl půl roku v nemocnici. Lékaři řekli, že nemůže žít sám v domě s chráněným bydlením a musí být umístěn v domově pro seniory se zvláštním režimem. Otec nechtěl umístění podepsat, ale po nátlaku sociální pracovnice nakonec umístění podepsal.
Také jsem k soudu znovu podala žádost o omezení svépravnosti. Opět nebylo vyhověno, pouze soud rozhodl, že můžu vykonávat Zastoupení členem domácnosti. Mí dva bratři přerušili s otcem veškeré styky, nestýkají se s ním ani sourozenci.
Nyní bydlí od března 2018 v Domově Topaz Seč. V domově se mu nelíbí, hlavně má problémy s hygienou, nechce se mýt, stříhat nehty ani vlasy. Nadává pečovatelkám. Nechce se podřizovat místnímu režimu.
V poslední době dostal nápad, že se vrátí do domu po rodičích. Dům je neobyvatelný, neudržovaný, hrozí tam i propadnutí stropu. Ale otec v Domově všem vypravuje, že se tam chce vrátit a že si to za peníze co má na vkladní knížce opraví. Přitom není vůbec schopen se o sebe postarat. Většinu dne proleží v posteli, pouze odpoledne jde do hospody a tam vypije 2 piva.
Mám obavy, že otce z Domova vyhodí. Chci se zeptat, může Domov se zvláštním režimem otce vyhodit, když se nemá kam vrátit a nemá se o něj kdo postarat. Má Domov právo poslat otce na Psychiatrii na léčení, jestliže bude narušovat chod Domova.
Já už jsem zůstala sama, kdo se s otcem stýká a přestávám to psychicky zvládat. Přemýšlím, že s ním ukončím veškeré styky a zruším Zastoupení členem domácnosti.
Mohli byste mi poradit, co se dá v této situaci s otcem dělat. Předem děkuji. Michala

ODPOVĚĎ: VLA
Váš otce je v domově se zvláštním režimem umístěn na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby - tato smlouva musí být uzavřena písemně. Podle § 91 odst. 1 zákona o sociálních službách patří mezi náležitosti smlouvy také výpovědní důvody a lhůty. Doporučuji tedy prostudovat smlouvu, kterou jste při umístění otce s domovem uzavřeli. Informace o tom, za jakých okolností může domov Vašemu otci vypovědět smlouvu, v ní určitě najdete. Obvyklým důvodem bývá opakované porušení vnitřního (provozního) řádu domova a zejména agresivita vůči personálu domova či ostatním klientům. Většina domovů se zvláštním režimem spolupracuje s psychiatry nebo s psychiatrickými odděleními větších nemocnic, takže se obávám, že v případě, že Váš otec bude nebezpečný sobě nebo pracovníkům či klientům domova, je možné, že bude i proti své vůli na psychiatrii převezen.
Doporučuji navázat spolupráci se sociálním pracovníkem domova a aktivně s ním o celé situaci komunikovat. Mohl by Vás informovat o dalších možných pobytových zařízeních, kam by bylo možné Vašeho otce umístit, a tak případně předejít (nedobrovolné) hospitalizaci na psychiatrii.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování problémového klienta z domova se zvláštním režimem nebo odeslání do psychiatrické léčbny
Jak řešit problémového klienta v domě se sociálními službami?
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Lhůta na podání výpovědi z důvodu nevyplacení platu, mzdy

Jsem v situaci, kdy jsem pravděpodobně na počátku těhotenství a zároveň mi můj zaměstnavatel přestal z finančních důvodů vyplácet mzdu. Chci uplatnit své právo na okamžité zrušení pracovního poměru (již uplynulo 15 dní po datu splatnosti nevyplacené mzdy), ale nechci ho uplatnit hned – chci zůstat v současném zaměstnání tak dlouho, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Chtěla bych se zeptat, do kdy mám právo dát okamžité zrušení pracovního poměru, když v zákoníku práce stojí: „Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl. “ Konkrétně mě zajímá, odkdy se počítá 2měsíční lhůta pro uplatnění tohoto práva? Jak se ve sporném případě dokazuje, kdy jsem se o důvodu pro zrušení pracovního poměru dozvěděla?
Moc děkuji. Milada

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Lhůty, jak jsou stanoveny v § 59 zákoníku práce - subjektivní lhůta 2 měsíce, objektivní lhůta 1 rok - začínají běžet v případě nevyplacení části mzdy vždy od splatnosti každé částky. Z judikatury vyplývá, že spatřuje-li zaměstnanec důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v tom, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti za více měsíců nebo jinak určených výplatních období, doví se zaměstnanec o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru pokaždé, kdy získá vědomost o tom, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy (jejich část) za jednotlivá výplatní období.
Pracovní poměr tedy můžete prodlužovat, nárok je možné uplatnit u soudu až do uplynutí promlčecí doby. Promlčecí doba je v tomto případě tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Nelze zaměňovat lhůty pro okamžité ukončení pracovního poměru a dobu promlčecí.
Den, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, je obvykle komplikovaný pouze v případě § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. U důvodu, kterým je nevyplacení části mzdy, je obvykle počátek lhůty jednoznačný díky tomu, že v pracovní smlouvě nebo jiném dokumentu bývá uveden výplatní den, zákoník práce uvádí splatnost mzdy, i lhůtu, ve které musí být mzda nejpozději vyplacena.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nevyplácení mzdy a oddálení výpovědi z důvodu zachování PPM pěněžité podpory v mateřství
___

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Vrácení darovaného pozemku po postavení domu - je možné darovat zastavěný pozemek nemajiteli domu?

Dostali jsme jako manželé dar od mých rodičů. Stavební pozemek na kterém jsme postavili RD na který máme hypotéku. Stavební pozemek dali mojí rodiče nám jako manželům. Pokud by jsme oba souhlasili s vrácením daru, podepsali vrácení daru i Návrh na vklad na katastrání úřad s ověřenými podpisy, lze tento dar vrátit i když je na stavbu domu hypotéka? Děkuji a přeji hezký den. Julius

ODPOVĚĎ: ULČ
Hypotéka se vztahuje na dům, který se má na pozemku stavět, tudíž se nevztahuje na skutečnost, že bude vrácen pozemek, a to i přesto, že dle nového občanského zákoníku platí, že stavba je spojená s pozemkem. Dar je možné samozřejmě vrátit darovanému.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětvezetí daru - vrácení stavevního pozemku na kterém byl postaven dům v době vlastnictví obdarovaným
___

PRÁCE-PLATY, MZDY
Jaká je aručená mzda pro pozici, funkci EKONOM PRÁCE (podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.)

Chci se zeptat do které skupiny prací v rámci zaručené mzdy patří funkce EKONOM PRÁCE, kde tuto informaci zjistím a kdo ve firmě je oprávněn přiřadit dané funkci skupinu prací. S pozdravem Kamil

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Zařazení do skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení stanoví obecná pravidla a příklady pro zařazení jednotlivých prací, vždy však záleží na konkrétní vykonávaná práci, na její náplni, proto nelze jednoznačně odpovědět na otázku, do jaké skupiny prací Vaše funkce spadá.
Obvykle o zařazení do skupin prací rozhoduje personalista, ale samozřejmě záleží na konkrétních kompetencích jednotlivých osob.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zařazení do skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací - nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
___

PRÁCE-PLATY, MZDY
Kdy může zaměstnanec požádat o proplacení dovolené zaměstnavatele?

Uzavřela jsem pracovní poměr 27.8.2018, tudíž mi (předpokládám) zkušební doba končí 26.11.2018. Pokud podám výpověď ve zkušební době, např. 22.11.2018, nestihnu si vybrat dovolenou (úměrnou odpracované době). Je zaměstnavatel povinen mi ji proplatit? Či je jiná možnost? Děkuji a s pozdravem, Milena.

ODPOVĚĎ: EVA JAN
Podle § 222 odst. 2 zákoníku práce je ukončení pracovního poměru jedinou situací, kdy může dojít k proplacení nevyčerpané dovolené. Další variantu řešení situace přináší § 221 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení nevybrané dovolené za odpracovanou zkušební dobu ukončenou výpovědí zaměstnance
Podmínky pro proplacení dovolené zaměstnavatelem
___

OBČAN-DLUHY
Insolvence a žaloba manžela o vyjmutí nemovitosti z majetkové podstaty

Insolvenční řízení - jsou přihlášeni např. 2 věřitelé, je vyneseno Usnesení o schválení oddlužení majetkové podstaty, které je pravomocné. Před schválením však byla podána bývalým manželem Žaloba o vyjmutí nemovitosti z majetkové podstaty. (jedná se o byt v nevypořádaném SJM). V žalobě však dosud nebylo soudem rozhodnuto.
1. Může být ještě Usnesení o schválení oddlužení majetkové podstaty zrušeno?
2. Může být Žalobě vyhověno? (v insolvenci jsou pouze věřitelé, jejichž pohledávky spadají do SJM)
3. Pokud bývalý manžel má své výlučné dluhy, které však uzavřel před rokem 2013 v manželství - můžou se věřitelé, pokud by "nezbylo" na jejich vypořádání po prodeji bytu v SJM (jiný majetek v SJM není) uspokojovat z výlučného majetku bývalé manželky? Děkuji, Miloslava.

ODPOVĚĎ: GAIE
Ad 1) : Usnesení jako takové být zrušeno, neboť je pravomocné. Může však být vydáno soudem usnesení, kterým schválené oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zruší v případě, kdy v návaznosti na odpůrčí žalobu (o vynětí majetku z majetkové podstaty) nastane situace, kdy majetek v majetkové podstatě reálně nebude ve vlastnictví dlužníka a nebude moc tedy tento majetek v rámci insolvenčního řízení zpeněžovat.
V případě, kdy se však jedná o byt v nevypořádaném SJM (a od právní moci rozsudku o rozvodu ještě neuplynuly tři roky) však dle mého musí soud primárně vyřešit vypořádaní SJM a až poté bude řešit okruh majetku spadajícího do majetkové podstaty.
ad 2) : Jelikož neznám přesné podrobnosti případu, nejsem schopna na tuto otázku jednoznačně odpovědět, avšak v obecné rovině platí, že ano, avšak pouze za podmínky, kdy bude jako předběžná otázka vypořádáno SJM. V takovém případě např. za situace, kdy po vypořádání SJM bude náležet každému z manželů 1 nemovitosti, musí být druhá 1 nemovitosti z řízení vyloučena. To ovšem neplatí v případě dle ust. § 274 insolvenčního zákona, tj. v případě, kdy závazky dlužníka převyšují hodnotu celé nemovitosti před jejím vypořádáním. V tom případě se vypořádání SJM neprovádí.
ad 3) V případě, kdy manžel nabyl své dluhy v manželství a nebylo nijak zúženo SJM, tak za tyto dluhy odpovídá i manželka, neboť jde o dluhy vzniklé za dobu trvání manželství a spadající do SJM jako jeho pasiva.
Součástí společného jmění manželů jsou tedy i dluhy, které kterýkoli z manželů za trvání manželství nabyl, kromě těch, které se týkají majetku, jenž náleží jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo dluhů, jež převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních potřeb rodiny. Dluhy vytvořené při běžném životě manželů jsou tedy většinou dluhy společné.
Problematice se již věnovali kolegové v článku „Dluh manžela bez souhlasu manželky - patří do SJM? (§ 732 nový občanský zákoník 2014) “, který naleznete zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/19435

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dluh z manželství, SJM a insolvence, oddlužení, osobní bankrot
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Dědická dohoda u notáře - vyplacení podílu jako poděkování za péči

Máme usnesení notáře k dědictví. Jeden dědic dědí podílem 1/4, ostatních 6 dědiců podílem 1/8. Ve společném ustanovení je uvedeno, že 5 dědiců jako "poděkování" za péči v posledních letech pošlou zbývajícím dvěma určitou částku.
Konkrétní znění: Odstupné za péči jméno, které představuje z prodejní ceny nemovitosti u každého dědice 5% z prodejní ceny. Částka bude vyplacena ve lhůtě 14 dní po obdržení dohodnuté kupní ceny za prodej nemovitosti (finanční zápočet se váže jen k spoluvlastnickým podílům nabytých děděním v tomto dědickém řízení).
Prosím, jak si větu v závorce vysvětlit. Že mám po prodeji odeslat částku 5% z celé částky, za kterou byla nemovitost prodána, např. 1.200.000 Kč, tzn. 60.000 Kč nebo že mám odeslat částku ze své obdržené 1/8, tzn. 7500 Kč?
Děkuji, Miluše.

ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud vezmu větu: "Odstupné za péči jméno, které představuje z prodejní ceny nemovitosti u každého dědice 5% z prodejní ceny", doslova, podle znění, jež uvádíte, pak by skutečně měl každý dědic, bez ohledu na zděděný podíl, vyplatit dotyčným dvěma osobám, jako odstupné, 5 % z celkové prodejní ceny nemovitosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědictví a odstupné za péči - vypořádání podle dědické dohody u notáře při dědickém řízení
____

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Osoba s věcným břemenem má velkou spotřebu energie - jak má majitel nemovitosti požádat o proplacení navýšené eletřiny?

2007 byla nemovitost darovací smlouvou převedena na mne a rodiče mají zřízeno věcné břemeno. Matka snad celý rok tvrdě usiluje, abych převedla dům na moji dceru s tím nesouhlasím a skutečně jsou to neustálé výhružky soudem apod. Žiju zde 49 let nikdy jsem neřešila spotřebu elektrické energie, ale v tomto napjatém prostředí, již nechci dotovat rodičů vyšší spotřebu (mají několikanásobný počet spotřebičů, pořádají večírky apod.). Rodiče žijí v přízemí já v I. patře domu, rozhodla jsem se o zabudování vlastního elektroměru do I. patra nebo alespoň podružného elektroměru, dle skutečné mé spotřeby. Mám dotaz může tento krok (že si zřídím vlastní elektroměr nebo podružný elektroměr, zatím neznám vyjádření příslušného pracovníka) matka použít proti mne u soudu (tedy pokud své výhružky naplní). Velmi se omlouvám, že Vás obtěžuji, ale raději chci každý svůj krok s Vámi konzultovat.
Děkuji, Miluška

ODPOVĚĎ: ULČ
Pokud Vám byla nemovitost darována, jen těžko by se soudně vymáhala zpět. Předně byl museli dle § 2072 občanského zákoníku dokázat Váš nevděk. Tímto se nemyslí subjektivní pocit dárce, že je obdarovaný nevděčný, ale musí jít o skutečný, prokazatelný nevděk, jako je vyhrožování, násilí, apod. Takže, pokud si necháte nainstalovat elektroměr, pak to nelze chápat jako projev nevděku, pro který by mohl být dar - nemovitost - rodiči coby dárci - soudně vymáhán zpět.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba se služebností dožití, doživotního užívání nemovitosti má velkou spotřebu energie - jak má majitel nemovitosti požádat o proplacení navýšené eletřiny?
Proplacení zvýšených nákladů na elektřinu způsobených zvýšenou spotřebou osobou v věcným břemenem

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
Věřitel chce po dědici zaplatit vyšší částku dluhu než je v rozsuku o dědictví - má na to právo?

V září 2013 moje babička umřela, já byla jedním ze 3 dědiců. V době úmrtí i v době vydání rozsudku jsem byla nezletilá. V první polovině června 2018 se mi dostal rozsudek do ruky. Je z roku 2016, začala jsem se informovat, zda moje matka zaplatila dluhy a nezaplatila. Babička dlužila společnosti ČEZ 11.620 Kč a když jsem kontaktovala ČEZ poslali mi, že dluh činí 74.000 Kč. Napřed mi ale ani nechtěli poslat fakturu, vymlouvali se na to, že ji poslali mému strýci a babičce. Po poslání rozsudku mi faktury poslali, poslali mi 3. Jednu na 11.000 Kč, 2. Na 16.000 Kč a 3. Na 57.000 Kč a je divné, že 2. a 3. faktura je vedena na stejné datum, od 29.8.2013 do 19.9.2013. Ale rozdílná spotřeba. 1. a 2. faktura měla splatnost v říjnu 2013, ta 3. až v 10/2014. Mám pocit, že do toho chtějí napočítat dluh mého strýce, který si napsal elektřinu na sebe a nedoplatek nezaplatil. Chtěla jsem se tedy zeptat, mohou po mně jinou částku, než je v rozsudku, když měli 2 roky na rozdíl se přihlásit o dluh a přihlásili se "jen" o 11.000 Kč? A po jaké době je dluh promlčený? Děkuji, hezký den Marie.

ODPOVĚĎ: ULČ
Z Vašeho dotazu, bohužel vyplývá hned několik nejasností, díky čemuž nelze zcela adekvátně odpověď na Vaše otázky. Přesto se pokusím je zodpovědět alespoň v obecné rovině.
Jelikož zmiňujete, že jste byla jedním ze tří dědiců, lze předpokládat, že dědictví bylo rozděleno buď ze zákona nebo podle závěti, na tři díly. Podle toho by také měly být rozděleny dluhy po zemřelé babičce (viz § 1693 odst. 1 OZ).
Pokud jste v době její smrti byla nezletilá, pak za Vás převzali díl z dědictví, včetně dílu dluhu, Vaši zákonní zástupci - rodiče. Z výše uvedeného patrně matka. Ta však dluhy neuhradila, jak uvádíte. Jelikož dluh je dle § 639 OZ promlčitelný až po 10 letech od okamžiku, kdy byl dluh uznán (v tomto případě na základě dědického řízení), je nutné tento dluh zaplatit. Pokud v době dědického řízení byl dluh ve výši 11 620 Kč, a nyní po Vás ČEZ požaduje 74 000 Kč, měli by Vám zaslat i vysvětlení, z jakého důvodu došlo k navýšení dluhu. Pokud tak neučinili, měla byste je k tomu vyzvat.
Je možné, že jde o penále, ale je také možná Vaše úvaha, že po Vás vyžadují i dluh Vašeho strýce, který nejste povinna hradit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Děditví - dluh u ČEZ a penále za dlouhodobě neplacený dluh
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spad listí, větví, klacků přes polot od souseda - musí je uklidit?

Jsou květy, listí, větvičky a klacky z neovocného sousedova stromu plody dle OZ §1016, které musím strpět, nebo při masivních imisích má soused povinnost tyto imise z mé nemovitosti (podokapní žlaby, svody, úžlabí a pozemek) odstraňovat, pokud nechce nikterak chráněný strom skácet? Děkuji, Ludvík.

ODPOVĚĎ:
Dle Vámi zmíněného ustanovení § 1016 občanského zákoníku (dále Jen "OZ") nejste povinen strpět na svém pozemku spadlé květy, listí a větvičky ze stromu Vašeho souseda. Ty samozřejmě můžete odstranit. Bohužel ani důvodová zpráva k tomuto ustanovení neklade vlastníkovi stromu za povinnost, odklízet z Vašeho pozemku imise z tohoto stromu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost souseda uklidit listí a větve spadnuté přes plot z přesahujícího stromu
___

RŮZNÉ-STAVBY
Betonové schodiště a odstupová vzdálenost stavby od hranice pozemků - má schodiště vliv nebo ne?

Jako sousedi stavebníka rekreační chaty jsme účastníci stavebního řízení. V roce 2006 jsme se domluvili se sousedkou - dědičkou, že její rozestavěnou chatu vzdálenou 6,47 m od naší chaty, formou podpisů výjimky na stavebním úřadě, umožníme dokončit. Ke stavbě nedošlo a dědička stavbu v roce 2012 prodala. Nový majitel v roce 2012 v r. 2014 opět prodal. Současný majitel změnil plány a uplatňuje umístění visutého betonového schodiště tedy další přiblížení k nám, které je z hlediska zachování soukromí již neúnosné.
Dotazy:
1/ Stavební úřad tvrdí, že široké betonové schodiště nesnižuje odstupovou vzdálenost stavby. Je to opravdu tak?
2/ Zda existuje pro nového stavebníka s novými plány povinnost novelizovat výjimku z odstupových vzdáleností a zda novelizace počítá s našimi podpisy?
Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Čím je určena odstupová vzdálenost staveb?
V tomto ohledu lze s názorem stavebního úřadu souhlasit. Betonové schodiště nemá skutečně žádný vliv na výpočet odstupové vzdálenosti staveb.
Klíčovým je v této souvislosti § 25/8 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.
Ve Vámi popsaném případě by tedy měla být odstupová vzdálenost měřena stále mezi vnějšími povrchy obvodových stěn předmětných rekreačních staveb.

2/ Potřebuje nový stavebník aktuální souhlasy sousedů?
Na tuto otázku již neexistuje tak jednoznačná odpověď. Stavební zákon v některých svých ustanoveních (§ 95/1 písm. d), § 96/3 písm. d), § 105/2 písm. f) stavebního zákona) předpokládá předložení souhlasu sousedů, který musí být písemný a umístěný na situačním výkresu (aby bylo prokázáno, že sousedé měli možnost se seznámit s předpokládaným umístěním stavby a zvážit veškeré s tím související okolnosti).
Ve Vašem případě je podstatné, zda se situační výkres sousední rekreační stavby změnil či nikoli (a to jak umístění či rozměry sousední chaty, tak její předpokládaný vzhled), a to oproti situačnímu výkresu, který jste tehdejší sousedce podepisovali v roce 2006.

Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda Vámi odsouhlasený situační výkres (z roku 2006) obsahoval nejen umístění rekreační stavby na sousedním pozemku, ale i nákres její plánované podoby.
Pakliže došlo ke změně situačního výkresu (tzn. plánuje-li současný soused provést změnu rekreační stavby v jiném rozsahu), je logické, aby stavební úřad vyžadoval předložení písemných souhlasů sousedů s aktuální verzí situačního výkresu (v opačném případě by totiž povinnost seznámit sousedy se stavebním záměrem postrádala smysl).
Chcete-li v této souvislosti nabýt větší jistoty, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se na jeho právní názor (právní názor stavebního úřadu bude hrát samozřejmě klíčovou roli).
Nesouhlasíte-li s nynějším stavebním záměrem Vašeho souseda, můžete své původní souhlasy písemně odvolat. Toto písemné odvolání adresujte přímo místně příslušnému stavebnímu úřadu a požadujte jeho založení do příslušného správního spisu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna stavebního plánu po odsouhlasení sousedy v minulosti
___

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnavatel nesplnil příslib zaměstnanci při nepodání výpovědi - vymáhání příslibu (vyšší mzda, dovolená navíc, PS na dobu neurčitou)

Pracuji na 0,5 úvazek na smlouvu na dobu určitou od 4.9.2017 do 30.9.2018. V březnu 2018 dalo mnoho lidí ve firmě výpověď. Aby si firma udržela zaměstnance zareagovala vypsáním vnitropodnikové směrnice, kde zaměstnavatel garantoval, že všichni zaměstnanci dostanou od 5.4.2018 smlouvu na dobu neurčitou, 20% ke mzdě navíc, týden dovolené navíc. Všichni zaměstnanci slíbené dostali, pouze já ne. Zaměstnavatel mi dva měsíce tvrdil, že mám smlouvu nachystanou, se vším se počítá (kvůli vysokým přesčasům jsem si domluvila i plný úvazek), smlouvu mi ale k podpisu nikdy nepředložil (neposlal). Nepracuji v sídle firmy, ale 150 km dál na stavbě.
Ke konci května 2018 mi zaměstnavatel oznámil, že smlouvu na dobu neurčitou mi nedá a že neví, jestli pro mne bude práce na stavbě. Nemám ale ovšem ani další slíbené benefity. Je to pro mne nyní poměrně čára přes rozpočet a do plánů rodinných, protože mi bylo téměř 2 měsíce tvrzeno, že slíbené dostanu. Našla jsem paragraf v Zákoníku práce upravující pracovní předpis a měla bych mít nárok i zpětně dostat slíbené benefity a navýšení mzdy? Děkuji, Marika.

ODPOVĚĎ:
Jestliže zaměstnavatel vydal vnitropodnikovou směrnici, kterou stanovené benefity garantoval a zaměstnancům je i poskytl, pak je musí poskytnout i vám, s výjimkou pracovní doby na dobu neurčitou. Tato je totiž součástí pracovní smlouvy a pokud má dojít ke změně, je v zásadě nutná písemná změna pracovní smlouvy. Jestliže vám zaměstnavatel odmítá benefity poskytnout, doporučuji vám obrátit se na příslušný soud se žalobou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Diskriminace zaměstnance - nedostal slíbené benefity ač ostatní dostali

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Prohloubení kvalifikace a zvýšení kvalifikace - rozdíl, kvalifikační doložka

V pracovní smlouvě mám uloženou povinnost se zúčastnit auditorských zkoušek nebo zkoušek na DP (daňové poradenství), náklady platil zaměstnavatel, požaduje setrvání v zaměstnání 3 roky - sepsáno v pracovní smlouvě. Zkoušky na daňové poradenství DP byly složeny. Jedná se o prohloubení nebo o zvýšení kvalifikace? Celková částka za zkoušky, školení, cesťáky a náhrada za mzdy v době účasti na zkouškách je cca 60.000 Kč. Má zaměstnavatel nárok v případě ukončení po cca po 2 letech nárok na požadování peněz od zaměstnance? Děkuji, Marina.

ODPOVĚĎ:
Ve vámi uvedeném případě je rozhodující, zda jste už při vzniku pracovního poměru byla kvalifikovaná pro výkon daného druhu práce. Jestliže ano a uvedené zkoušky jste měla složit za čelem zkvalitnění práce, pak se jedná o prohloubení kvalifikace, jejíž podmínky upravuje § 230 ZP. V takovém případě zaměstnavatel hradí náklady na prohloubení kvalifikace. I v tomto případě může být uzavřena kvalifikační dohoda, avšak pouze pokud předpokládané náklady dosahují min. 75 000 Kč. V takovém případě, pokud ukončíte pracovní poměr dříve, než je umožněno v kvalifikační dohodě, jste povinna hradit náklady vynaložené zaměstnavatelem na prohloubení kvalifikace. Ve Vašem případě tedy bude rozhodující, zda náklady skutečně nedosáhly stanovené výše; jestliže ne, nebyl zaměstnavatel oprávněn s Vámi kvalifikační dohodu uzavřít.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kvalifikační doložka s vázáním zaměstnance 3 roky - co když dá výpověď po 2 letech?
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Střídavá péče - kdo platí zájmové kroužky? Odpovědnost rodičů za dluh v zájmovém kroužku.

Mám syna, od 04/2018 zletilého, od 02/2017 ve střídavé péči. Problém je ten, že byla domluva s matkou, že bude synovi platit kroužek florbalu. Ten bohužel neplatila, nikomu o tom neřekla, a nyní vznikl dluh 5.600 Kč za sezonu 2017/2018. Nelze se s ní dohodnout na zaplacení dlužné částky, a to ani jednou polovinou. Nechce zaplatit nic. Jak v tomto případě postupovat? Zaplatit a nějakým způsobem vymáhat? Dohodu jsme měli pouze ústní, nikoli danou soudem. Děkuji, Marcel.

ODPOVĚĎ:
Pokud syn florbal absolvoval, tedy dá se to chápat tak, že s tím matka souhlasila, doporučila bych dluh uhradit a polovinu po matce vymáhat.
U střídavé péče byste měli i kroužek hradit poměrově tak, jak hradíte výživné. Pokud byste neuhradil Vy, pak by měl klub, který syn navštěvuje, žalovat o úhradu oba rodiče, kteří se podílejí společně a nerozdílně. Tomu bych doporučila se vyhnout, uhradit a následně vymáhat po matce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Střídavá péče rodičů a vymáhání poloviny poplatku za zájmový kroužek dítěte (matka se zavázala zaplatit, ale neudělala to)
__

RODINA-ROZVOD
Rozvod s manželem mexičanem, manželkou mexičankou - postup, kde požádat, kde se rozvod uskuteční?

Chceme se rozvést s manželkou, která je Mexičanka, v současné době spolu nežijeme déle než 6 měsíců. U jakého soudu je možno podat návrh na rozvod? Ona žije v Mexiku, já jsem přechodně ve Vídni v Rakousku (pracovně do konce 2019). Poslední společné bydliště bylo v Mexiku do 11/2017, před Mexikem v Německu v roce 2016 a v roce 2015 v CZ v Kopřivnici. Mé trvalé bydliště je ve Štramberku, okres Nový Jičín.
Druhý dotaz, v jakém jazyku je potřeba mít dokumenty? Žena rozumí česky, ale nemá oficiální zkoušku. Svatební obřad jsme měli v CZ v Angličtině. Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Česká republika je členským státem Evropského společenství (ES), je pro otázku určení pravomoci příslušných soudů v záležitostech manželských klíčová evropská legislativa. Pro členské státy ES je úprava těchto záležitostí stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto nařízení jsou pro rozvod manželství příslušné soudy toho členského státu ES, na jehož území mají oba manželé obvyklé bydliště nebo manželé měli poslední společné obvyklé bydliště, jestliže zde jeden z nich ještě bydlí nebo má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, pokud podávají společný návrh na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že Vaše manželka žije mimo ES (Mexiko) a Vy sám nebydlíte ani nemáte obvyklé bydliště v místě vašeho posledního „evropského“ společného bydliště (Německo), je určení příslušného soudu tímto způsobem poměrně komplikované.

Současná vnitrostátní úprava v České republice je obsažena v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Paragraf 47, odst. 1 tohoto zákona říká, že: „Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže má žalovaný v České republice obvyklý pobyt. “ Z toho vyplývá, že jste-li občanem České republiky, můžete se s manželkou rozvést v České republice, i když nyní v České republice nežijete Vy ani Vaše manželka. Rozvod manželství se v takovém případě bude řídit českým právním řádem a veškeré dokumenty by tak měly být v českém jazyce. Pokud Vaše manželství trvalo alespoň rok, nyní spolu nejméně 6 měsíců nežijete a uzavřete spolu dohodu o vypořádání společného jmění manželů (SJM), může se jednat o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou), který je časově i finančně mnohem méně náročný než sporný rozvod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
V jakém jazyku a kam se podává návrh na rozvod manželství s občanem Mexika?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Povolení k předčasnému užívání stavby - do kdy musí být kolaudace?

Potřebuji oplotit pozemek plotem do 2 m výšky. Jedna z jeho částí sousedí se soukromým pozemkem, na kterém stojí stavba, na níž je vydáno povolení k předčasnému užívání stavby jako komunikace a veřejné osvětlení. Termín povolení je takřka neomezen – do doby dokončení finální vrstvy živice v místě napojení nové komunikace na jinou komunikaci.
Dotazy:
1) Má toto povolení k předčasnému užívání stavby stejnou právní sílu jako rozhodnutí o kolaudaci?
2) Pokud má, co by tedy motivovalo vlastníka stavby vůbec usilovat o kolaudaci?
3) Jsem za takových okolností povinna požádat o souhlas majitele pozemku se stavbou plotu stejně, jako by tomu bylo v případě, kdyby se jednalo o zkolaudovanou komunikaci podle § 96 stavebního zákona?
4) Pokud ano, jsem povinna také požádat o souhlas obec, ačkoliv neexistuje žádný územní plán?
Děkuji, Marta.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Má povolení k předčasnému užívání stavby stejnou právní sílu jako kolaudační rozhodnutí?
Nikoli, rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby je něco jiného než povolení k užívání stavby (kolaudační rozhodnutí).
Dle § 123/1 a 4 stavebního zákona platí, že:
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí;
- po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122 stavebního zákona (kolaudace), popřípadě podle § 124 stavebního zákona (zkušební provoz).
Stavební zákon tedy výslovně počítá s tím, že 1/ povolení předčasného užívání stavby je časově omezeno a 2/ po dokončení stavby musí proběhnout kolaudace, popř. musí být zahájen zkušební provoz (dle charakteru stavby).

2/ Je-li zde stejná právní síla, co motivuje stavebníka ke kolaudaci?
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby není totéž co rozhodnutí o kolaudaci (jak píši v odpovědi na dotaz ad 1/ výše), není zapotřebí na tuto otázku odpovídat.

3/ Je za těchto okolností zapotřebí získat souhlas vlastníka sousedního pozemku?
V tomto ohledu mohou nastat v zásadě dva možné scénáře: oplocení bude možné vybudovat v tzv. volném režimu, anebo bude k výstavbě oplocení zapotřebí územní souhlas.

Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že za současného splnění těchto podmínek:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- jedná se o oplocení, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- jedná se o oplocení, které se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
je takové oplocení možné vybudovat ve volném režimu, tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu a rovněž bez souhlasu sousedů (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, stavební povolení ani stavební ohláška).

Pakliže některá ze shora uvedených podmínek není splněna, bude nutné k vybudování oplocení získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 14. stavebního zákona). K žádosti o územní souhlas je žadatel povinen připojit (mimo jiné) písemné souhlasy sousedů s jeho stavebním záměrem.
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda lze nedostavěnou pozemní komunikaci na sousedním pozemku vůbec považovat za veřejně přístupnou pozemní komunikaci. S ohledem na skutečnost, že tato stavba nebyla dosud zkolaudována, je možné jí stále považovat za rozestavěnou (a to i přesto, že je možné jí předčasně užívat).

Dále je vhodné se zamyslet nad tím, je-li (resp. má-li být) předmětná komunikace veřejně přístupná. V tomto ohledu lze odkázat na § 7 zákona o pozemních komunikacích (když předpokládám, že na sousedním pozemku je budována právě účelová komunikace). Dle tohoto ustanovení platí, že:
- účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
- účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu; tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.

Je-li totiž pozemní komunikace budována na soukromém pozemku, nelze vyloučit, že se má jednat o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci (dle druhé odrážky výše). V takovém případě by tedy bylo možné vybudovat oplocení bez potíží, neboť by se nejednalo o veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Dotazem u vlastníka sousedního pozemku, popř. dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu (městský úřad) tedy můžete ověřit, má-li být účelová komunikace na sousedním pozemku veřejně přístupná či nikoli.
Druhou otázkou pak zůstává, zda je sousední pozemek součástí veřejného prostranství či nikoli. Ze znění dotazu to však není možné dovodit.

4/ Je nutné žádat obec o souhlas, pokud neexistuje územní plán?
Existence či neexistence územního plánu by v tomto ohledu neměla hrát roli. Je podstatné, zda může být oplocení vybudováno v tzv. volném režimu (pak není zapotřebí žádný souhlas), nebo zda bude nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas (k žádosti o územní souhlas je totiž nutné doložit písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků - je-li obec rovněž Vaším sousedem, bude nezbytné získat i její písemný souhlas).

Pro získání větší právní jistoty vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (právní názor stavebního úřadu pro Vás bude samozřejmě určující).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba plotu a souhlas vlastníka sousedního pozemku
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Prohlášení o mlčenlivosti zaměstnance kvůli GDPR - náhrada škody zaměstnavateli kvůli porušení mlčenlivosti

Z důvodu nového nařízení na ochranu osobních údajů GDPR mi zaměstnavatel dal podepsat Prohlášení o mlčenlivosti kde je odstavec: "Svým podpisem se zavazuje uhradit škodu porušení práce s osobními údaji nebo porušení obchodního a provozního tajemství." Pokud bych způsobila škodu zaměstnavateli, může mi nařídit zaplatit škodu ve výši 4,5 násobku mého platu. Ale pokud bych toto prohlášení podepsala, nezavazuji se k uhrazení plné škody?
Pokuty mohou být až do výše 10.000.000 EUR a 2 % z celosvětového obratu pro podniky při méně závažných porušeních nebo 20.000.000 EUR a 4 % celkového ročního celosvětového obratu pro podniky. Moc Vám děkuji za radu. S přáním hezkého dne, Martina.

ODPOVĚĎ:
Podle § 250 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Pokud by tedy škoda byla způsobena pod vlivem návykových látek nebo úmysl, limit 4,5 násobku mzdy by neplatil ani v případě, kdy by prohlášení o mlčenlivosti podepsáno nebylo.
Při způsobení z nedbalosti naopak náhrada nemůže přesáhnout zákonem stanovenou hranici ani po podpisu dohody o mlčenlivosti, neboť zákoník práce v § 4a říká, že odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Maximální úhrada škody způsobená zaměstnavateli v souvislosti s porušením mlčenlivosti GDPR
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Dřevo naskládané sousedem na zeď, zdivo vlhne a omítka opadává - jak se bránit?

2013 jsem koupila dům (dvojdomek), na který navazuje technická místnost, jejíž stavba končí na hranici pozemku. Soused za hranicí pozemku však hned k naší zdi naskládal obrovské bedny se dřevem, tím dochází ke stékání vody a následně opadávání fasády. Bedny má opřeny o naší zeď. Nyní bych se potřebovala dostat na jeho pozemek a fasádu opravit a do budoucna bych chtěla vidět, jak zeď vypadá, což teď přes jeho dřevo nevidím. Existuje nějaká vzdálenost, kterou by měl dodržovat od naší zdi? Nyní má bedny vyloženě opřené o naší stavbu. Děkuji, Matylda.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:

1/ Vstup na sousedův pozemek:
Potřebujete-li vstoupit na sousedův pozemek za účelem údržby Vaší stavby, jedná se o legitimní požadavek, který má oporu v platné právní úpravě. Vstupu na sousední pozemek je možné se domáhat buď soukromoprávní či veřejnoprávní cestou, přičemž je vhodné zachovat právě toto pořadí.

Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že:

- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;

- žádosti dle předchozí odrážky nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Dle znění dotazu předpokládám, že druhá odrážka bude v případě Vašeho souseda nepoužitelná, tzn. že jeho zájem na nerušeném uskladnění dřeva (kterým navíc poškozuje Vaší fasádu) nemůže v žádném případě převážit Váš zájem na opravě Vašeho domu.

V první řadě Vám tedy doporučuji pokusit se se sousedem na zpřístupnění jeho pozemku dohodnout, přičemž Vašemu sousedovi bude náležet přiměřená náhrada za užívání jeho pozemku, popř. i náhrada za práci, kterou bude muset investovat do zpřístupnění zdi Vašeho domu.

Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Tato varianta však rozhodně nepatří k nejrychlejším ani nejlevnějším, vhodnější proto bude kontaktovat místně příslušný stavební úřad a postupovat, jak uvádím níže.

Dle § 141 stavebního zákona totiž platí, že:

- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě (pokud tedy nebyla možná dohoda dle občanského zákoníku, jak uvádím výše) ;

- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.

Nebude-li tedy dohoda se sousedem možná, můžete u místně příslušného stavebního úřadu iniciovat zahájení správního řízení, v jehož rámci stavební úřad posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zpřístupnění sousedova pozemku a následně rozhodne o sousedově povinnosti Vám svůj pozemek v nezbytném rozsahu zpřístupnit.

2/ Poškozování fasády sousedem:
Žádný právní předpis nestanoví minimální odstupovou vzdálenost uskladněného dřeva od sousední stavby. Zároveň však platí, že soused není oprávněn Vaše vlastnictví jakkoli poškozovat.

Sousedovo počínání (opírání uskladněného dřeva o zeď Vašeho domu s tím, že tento stav zapříčiňuje nadměrné vlhnutí a poškozování fasády) tak lze označit za jednoznačně protiprávní. Svého souseda proto můžete vyzvat k tomu, aby uskladněné dřevo odstavil od zdi Vašeho domu natolik, aby bylo zabráněno stékání vody na zeď Vašeho domu.

Nebude-li v této věci se sousedem možná dohoda, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Před učiněním tohoto kroku bude nutné pořídit podrobnou fotodokumentaci stavu sousedova dřeva a fasády Vašeho domu, popř. si i pořídit písemný názor odborníka, který za příčinu opadávání fasády označí právě nevhodně uskladněné dřevo.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zakázat sousedovi skládání dřeva ke zdi směřované na jeho pozemek - zeď vlhne, opadává omítka
___

OBČAN-BYDLENÍ
Bytové družstvo odmítlo převést byt družstevníkovi - jak se bránit?

Kamarádka má asi 15 let družstevní byt, který chce nyní převést do osobního vlastnictví. Na bytovém družstvu jí řekli, že to však není možné, protože bývalý majitel bytu si nezažádal písemně, že byt bude chtít převést do osobního vlastnictví. Ostatní měli tuto žádost založenou na bytovém družstvu a tiskopis vyplňovali 1996. Jak má kamarádka postupovat?
Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Na převod družstevního bytu do osobního vlastnictví u starších domů není obecně žádný právní nárok. To znamená, že pokud se družstvo nerozhodne jinak, nemusí Vaší kamarádce převést byt do osobního vlastnictví. Může pouze navrhnout schválení převodu bytu (případně možnosti převodů všech zbývajících bytů) do osobního vlastnictví OV na další členské schůzi družstva, nicméně pokud tomu družstvo již nyní není nakloněno, nelze pravděpodobně očekávat kladný výsledek.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odmítnutí převodu družstevního bytu družstvem do osobního vlastnictví z důvodu nevyplnění žádosti původním nájemcem družstevního bytu

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Co je to karanténa při výpovědi ve zkušební době

Prosím o informaci. 14.6.2018 jsem ukončil pracovní poměr PP z vlastní vůle ve zkušební době v ranních hodinách. Druhý den jsem navštívil lékaře a byl jsem nemocný. Neschopenku mi napsal lékař ke včerejšku, tedy k 14.6.18. Jsem v ochranné lhůtě i v případě, že jsem ukončil pracovní poměr sám, nebo musím na Úřad práce ČR, tedy ÚP? Děkuji, Marian.

ODPOVĚĎ:
V daném případě pracovní poměr skončil rozhodnutím ze strany zaměstnance. Pracovní poměr proto skončí dnem uvedeným v dokumentu, jímž byl pracovní poměr ukončen bez ohledu na to, zda v této době bude zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti či nikoliv.
Pracovní neschopnost by měla na skončení pracovního poměru vliv pouze v případě, že by zaměstnavatel chtěl pracovní poměr ve zkušební době zrušit v době prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Takové zrušení zákoník práce v ust. § 66 zakazuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď ve zkušební lhůtě a další den neschopenka - platí ochranná lhůta?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Rekonstrukce bytu v bytovém domě SVJ - je nutný souhlas majitelů bytů domu nebo ohláška rekonstrukce majitelům

Budu renovovat téměř celý svůj byt, který není v ideálním stavu. Ráda bych renovovala koupelnu, WC, předsíň, kuchyň a jeden pokoj včetně výměny elektrorozvodů.
Jaká je má povinnost vůči ostatním spoluvlastníkům ostatních bytů našeho bytového domu, který je v podílovém vlastnictví. Je třeba nějakého souhlasu?
Děkuji, Michala

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:

1/ Soukromoprávní rozměr:
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo uvnitř stavebně upravovat svůj byt, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon práva užívat jeho byt, ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Na rekonstrukci bytu se pak výslovně vztahuje § 1182 občanského zákoníku, dle něhož platí, že upravuje-li vlastník bytové jednotky stavebně svůj byt, umožní do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části bytového domu, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.
Svůj záměr rekonstruovat byt (a především rozsah plánovaných rekonstrukčních prací, včetně informace, zda bude zasahováno do společných částí bytového domu) proto oznamte osobě odpovědné za správu domu (byť to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že se jedná o SVJ). Mělo-li by být stavebně zasahováno do společných částí bytového domu, bude v zásadě nutné, abyste získala souhlas SVJ, resp. osoby odpovědné za správu bytového domu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vymezení společných částí bytového domu naleznete v § 1160 občanského zákoníku a v § 4 - § 6 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

2/ Veřejnoprávní rozměr:
Dle § 103/1 písm. d) stavebního zákona není zapotřebí ani stavební povolení, ani stavební ohláška ke stavebním úpravám, jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- stavebními úpravami se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby,
- stavebními úpravami se nemění vzhled stavby,
- stavebními úpravami se nemění způsob užívání stavby,
- stavební úpravy nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,
- provedení stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby,
- nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Většina běžných rekonstrukcí bytů splňuje všechny tyto podmínky, tzn. že pro takové rekonstrukce bytů není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (ani žádný souhlas sousedů).
Pro získání naprosté jistoty Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat. Pokud se od stavebního úřadu dozvíte, že rozsah Vámi zamýšlené rekonstrukce odůvodňuje předchozí získání stavební ohlášky, bude zapotřebí, abyste stavebnímu úřadu předložila písemné souhlasy Vašich sousedů s realizací Vašeho stavebního záměru.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mohou majitelé bytů zakázat rekonstrukci bytu členovi SVJ?
___

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Odstoupení od smlouvy na koupi bazénu z důvodu nesprávného technického umístění schodů a složité komunikace s obchodníkem (nereagování na požadavky, nekontaktnost)

Zakoupili jsme velký kopaný bazén s příslušenstvím - plastová vana zasazená do země. Během stavebních příprav jsme se potkali na místě realizace s obchodním zástupcem, ten nám poradil objednat bazén s jinak situovanými schody, než bylo již ve smlouvě podepsáno. S tím jsme souhlasili a několikrát ho po mailu upomínali, aby tuhle změnu zadal do výroby. V následujícím čase již nebylo možné obchodního zástupce zastihnout telefonicky a na maily neodpovídal.
V technické dokumentaci bylo několik nejasností, které nebylo s kým konzultovat. Když bazén dovezli, schody byly na špatné straně. Obchodní zástupce byl opět nedosažitelný, na infolince jsme se nedozvěděli žádné validní informace. Rozhodli jsme se tedy od smlouvy odstoupit na základě špatně uložených schodů a také dojmu, který na nás společnost udělala, kdy se nemáte komu dovolat. Vzbudilo to v nás dojem a pochyby, jak by vypadala komunikace v případě dalších obtíží například s četnou technikou.
Na základě toho se s námi potkal generální ředitel společnosti, navrhl nám bezplatnou výměnu za správný kus - tedy za kus se správnými schody, sám během rozhovoru přiznal, že mají problém se zaměstnanci, jak v obchodním tak i technickém oddělení, to naše obavy pouze podtrhlo. Stáli jsme tedy za tím, že od smlouvy odstoupíme. Toto přijal se slovy, že je to naše rozhodnutí a nás to bude stát peníze. - tím myslel zaplatit jeřáb za vyzvednutí bazénu, doprava zpět a práce zaměstnanců.
Ještě je důležité říci, že umístění schodů ve smlouvě není zaznamenáno, tedy dle smlouvy jsou správně, ale také existuje mailová komunikace, ve které opakovaně manžel tuhle změnu požaduje a obchodní zástupce nereaguje. detailně vzato, dodali bazén dle smlouvy, ale zaměstnanec pochybil při požadavku na změnu, která byla prvně komunikována ústně- a byli jsme ujištěni, že změnu zadá do výroby.
Dotaz: Má firma za těchto okolností právo požadovat náhradu dopravy, práci zaměstnanců a jeřábu?
Ano, navrhli řešení reklamace, ale změna schodů neřeší to, že firma ztratila naši důvěru svými postupy.
I přes dohodu s generálním ředitelem nám došel asi po 3 týdnech tento mail:
"velice se omlouvám se za opožděnou reakci. Je to moje chyba, měl jsem tento email blokovaný v neodeslané poště od 31.5.2018.
21.5.2018 jsme obdrželi Vaše podání nazvané odstoupení od smluv č. 174510452 (bazén), 174510453 (zastřešení). Důvodem odstoupení je dle podání reklamace umístění schodů (vpravo od technologické šachty).
Odstoupení od smlouvy z takového důvodu však nevidíme jako oprávněné. Reklamační lhůta stále běží a reklamace je vyřizována reklamačním technikem, jeho závěr obdržíte nejpozději do 6.6.2018.
Rekapituluji tímto, že bazén byl vyroben a dodán v souladu s Vámi podepsanou smlouvou č. 174510452 ze dne 26.9.2017. Součástí smlouvy jsou Všeobecné smluvní podmínky (VSP), Postup stavební přípravy, Technický list a Schematický výkres.
Podle odstavce 4.6. jste seznámení se s vedenými dokumenty potvrdil svým podpisem. V souladu s cl. 4.5. smlouvy bohužel žádný podepsaný písemný dodatek smlouvy, který řeší umístění schodů vlevo od technologické šachty neevidujeme.
Ujišťuji Vás, že není pravdou, že bychom Vámi vznesený problém opačných schodů nechtěli řešit. Naším cílem je především spokojený zákazník, vždy mu tak v rámci našich možností vycházíme vstříc.
Důkazem toho je i osobní návštěva generálního ředitele naši společnosti p. Růžičky u Vás v Novém Přerově.
Navrhujeme podle Vašeho požadavku řešení spočívající v dodání bazénu na naše náklady se schody vlevo, s tím, že uhradíme jeřábnické práce spojené s uložením bazénu. Z vaší strany dojde k zaplacení doplatku ceny díla. Pevně věřím, že se dohodneme a nebudeme potřebovat další subjekty, které by tento případ museli řešit za nás.
Upozorňuji Vás v této souvislosti dále, že podle odst. 7.3. VSP je-li odběratel v prodlení s úhradou jakékoliv platby, zejména dle čl. 3 smlouvy a odst. 4.1 a 5.1 VSP, je povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši sjednaných záloh dle odst. 3.2 písm. a) smlouvy a to i když porušení závazku nezavinil. Vám uhrazené zálohy ve výši 235 032, - Kč, tedy budou započteny na náhradu naši újmy. "
Na úvod opět výmluva se spamy.
Dále ignoruje naši dohodu s jejich generálním ředitelem.
Ignoruje, že smlouvu jsme chtěli změnit a jejich obchodní zástupce na to nereagoval.
Požaduje doplacení ceny- asi cca 50 000 Kč, což jsme při usazení neuhradili, neb je to naše jediná "páka".
Je vůbec možné, aby zaplacenou zálohu 235 000 při neuhrazení doplatku považovali za náhradu vlastní újmy, pokud nastala takováto situace?
Máme možnost odstoupit od smlouvy když navrhli řešení reklamace? Tedy nechat jejich celé dílo odvézt? Na koho spadají náklady s tímto spojené za těchto okolností?
Nyní se nám již nejedná o špatně umístěné schody, ale po těchto zkušenostech s touto společností již nechceme dále jednat v dalších případných obtížích a schody se staly hmatatelnou záminkou.
S pozdravem Milada

ODPOVĚĎ:
Odstoupení od smlouvy, které chcete realizovat, je upraveno v ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen "OZ"). Kromě smluvních podmínek odstoupení od smlouvy, je možné uplatnit i zákonné důvody odstoupení od smlouvy. Podstatou zákonného důvodu odstoupení od smlouvy je, zda šlo o podstatné porušení smlouvy, nebo nepodstatné. OZ bohužel blíže tato porušení nespecifikuje, lze je dovodit pouze na základě judikatury. Judikatura za podstatné porušení smlouvy považuje prodlení v plnění. Ve Vašem případě však o prodlení prodávajícího nejde. Stejně tak nenastává ve Vašem případě možnost odstoupit od smlouvy na základě vadného plnění/splnění, neboť sám prodávající Vám umožnil a nabídl změnu v realizaci bazénu dle Vašich požadavků. Nelze od smlouvy odstoupit pouze na základě domněnky, že do budoucna mohou nastat ze strany prodávajícího problémy s plněním, ledaže by na toto tvrzení přistoupila i druhá smluvní strana. Dohoda, kterou jste učinili s generálním ředitelem byla provedena pouze ústně, nikoliv písemně, takže vzniká problém, jak dokázat, že k takovéto dohodě vůbec došlo.
Pokud jste již uhradili 235 000 Kč jako zálohu, pak ji může prodávající použít k úhradě újmy, která mu z Vaší strany vznikne. Pokud firma nereaguje na telefonáty, nebo e-maily, je jistější cestou v komunikaci korespondence písemná, zasílaná doporučeně, případně pokud vlastníte datovou schránku, tak formou datové schránky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od kupní smlouvy na bazén podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb.

__

RŮZNÉ-STAVBY
Obytný kontejner - jde o stavbu a může se postavit na pozemek ORNÁ PŮDA bez stavebního povolení, ohlášky?

Vlastním pozemek 1,5 ha orné půdy, bonita půdy 2 a 3. V chystaném územním plánu nebylo vyhověno naší připomínce ohledně budoucí stavební parcely a pozemek je dále v budoucím územním plánu, tedy ÚP vedený jako zemědělská půda. Mým záměrem je postavit na část pozemku kontejner a přestavit na obytný. Jaký je prosím následující postup? A mohu kontejner postavit na svůj pozemek i na ornou půdu? Děkuji, Leopold.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu sice nevyplývá, co máte vlastně na mysli oním kontejnerem, z Vaší zmínky o jeho přestavbě na obytný kontejner však předpokládám, že se má jednat o tzv. výrobek plnící funkci stavby.
Máte-li v úmyslu přestavět v budoucnu předmětný kontejner na obytný, a to na pozemku, který není územním plánem určen k zástavbě pro účely bydlení, mohlo by se jednat o vcelku zásadní problém.
Dle § 2/3 stavebního zákona se totiž rovněž výrobky plnící funkci stavby považují za stavby, tzn. že na jejich umísťování, technické parametry, užívání, přestavby, odstraňování apod. se vztahují stejná pravidla jako na "klasické" stavby.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 16. stavebního zákona je pro umisťování výrobků plnících funkci stavby zapotřebí získat územní souhlas (územní rozhodnutí, stavební povolení ani stavební ohláška nejsou zapotřebí).
V každém případě tedy platí, že abyste mohl na svém pozemku umístit kontejner a abyste ho mohl později přestavět, bude nutné přivolení stavebního úřadu. V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (zejména je nutné si vyjasnit, zda stavební úřad považuje kontejner skutečně za výrobek plnící funkci stavby a zda je dle jeho názoru vůbec možné přestavovat kontejner na obytný v místě, kde územní plán s obytnou výstavbou nepočítá).
Vyjde-li najevo, že dle názoru stavebního úřadu není umístění kontejneru na Vašem pozemku, resp. jeho budoucí přestavba na obytný kontejner možné, bude nezbytné, abyste se pokusil iniciovat změnu příslušné části územního plánu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení obytného kontejneru na pozmku - je nutné stavební povolení, územní povolení nebo stavební ohláška?

 

___

RŮZNÉ-STAVBY
Platnost certifikátu autorizovaného inspektora nahrazující stavební povolení

Mám dotaz ohledně platnosti certifikátu autorizovaného inspektora, který nahrazuje stavební povolení. Certifikát byl vydán v dubnu 2012, tedy před novelou č. 350/2012 Sb. , která výslovně omezila platnost certifikátu na 2 roky, pokud investor nezačne stavět. Zajímá mne, zdali stavebník s certifikátem z r. 2012, který ještě „nekopnul do země“, má stále právo realizovat stavbu, nebo zdali platnost certifikátu již vypršela. S ohledem na to, že se na uvedeném neshodnu se stavebním úřadem, bych poprosil o odkaz na nějakou literaturu či rozsudek, abych měl argumenty úřad přesvědčit. Moc děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
K dané problematice se mi bohužel nepodařilo dohledat žádný odborný článek či judikát, které by vyhovovaly Vašim potřebám. Vaše argumentace však může být podpořena běžnou právní interpretací příslušných ustanovení právních předpisů.
V první řadě upozorňuji, že otázka, zda je platnost certifikátu autorizovaného inspektora časově neomezená, nebo trvá 2 roky, nebyla zcela uspokojivě vyřešena ani v době před novelou č. 350/2012 Sb. O tom svědčí tyto dva články:
http://www.autorizovany-inspektor-slapankova.cz/clanek-nejcastejsi-dotazy-uzemni-rozhodnuti-a-stavebni-povoleni-4-20
http://autorizovaniinspektori.cz/analyse.asp
(kdy první článek dovozuje časovou neomezenost certifikátu autorizovaného inspektora, zatímco druhý článek se kloní k dvouleté platnosti tohoto certifikátu).
Je pravdou, že v tomto případě dochází ke střetu formálního přístupu (opřeného o čistě jazykový výklad) k § 117 stavebního zákona s přístupem logickým. Z formálního hlediska lze tvrdit, že zákonodárce platnost certifikátu autorizovaného inspektora časově neomezil úmyslně, zatímco logický přístup lze vystavět na tvrzení, že neexistuje žádný rozumný (objektivně obhajitelný) důvod, proč by měla být platnost certifikátu autorizovaného inspektora odlišná od platnosti běžného stavebního povolení (a že neuvedení délky platnosti certifikátu v § 117 stavebního zákona je tudíž pouze zákonodárcovou nedůsledností; tomuto výkladu by ostatně přisvědčoval i samotný obsah novely č. 350/2012 Sb. , která § 117 stavebního zákona podstatně rozpracovala).
Shora uvedeným se snažím pouze ilustrovat, že otázka délky platnosti certifikátu autorizovaného inspektora nebyla před novelou č. 350/2012 Sb. zcela vyjasněna. Jelikož ve Váš prospěch hovoří formální výklad dané problematiky, budu nadále vycházet z předpokladu, že úmyslem zákonodárce bylo platnost certifikátu autorizovaného inspektora neomezovat (jak to vyplývá z jazykového výkladu § 117 stavebního zákona ve znění před novelou č. 350/2012 Sb.).
V současné chvíli je tak nutné vyřešit otázku, zda byla platnost certifikátů autorizovaných inspektorů vydaných před novelou č. 350/2012 Sb. , nějak ovlivněna po datu nabytí účinnosti této novely.
Pokud by měla mít novela č. 350/2012 Sb. na platnost stávajících certifikátů autorizovaných inspektorů nějaký vliv, bylo by to zákonodárcem uvedeno v přechodných ustanoveních této novely (konkrétně v jejím čl. II). V tomto článku se však nenachází žádné ustanovení, které by se certifikátům autorizovaných inspektorů, resp. jejich platnosti, věnovalo. Z toho lze dovodit, že zákonodárce neměl v úmyslu do platnosti stávajících certifikátů nijak zasahovat, a že nová pravidla (včetně dvouleté platnosti) se mají vztahovat až na certifikáty vydané po datu nabytí účinnosti novely č. 350/2012 Sb.
Pomocně lze v této souvislosti použít body 14. a 15. čl. II novely č. 350/2012 Sb. , které znějí:
"14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů …
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů."
Jedná se sice o přechodná ustanovení, která není možné doslovně vztáhnout na problematiku platnosti certifikátů autorizovaných inspektorů, z jejich znění však jednoznačně vyplývá, že zákonodárce měl v úmyslu vztáhnout nová pravidla (která novela č. 350/2012 Sb. přinesla) až na řízení a jiné postupy, k nimž dojde po datu nabytí účinnosti novely č. 350/2012 Sb. O tom ostatně svědčí i důvodová zpráva k novele č. 350/2012 Sb. , která k těmto dvěma bodům uvádí:
"Nová právní úprava se uplatní u řízení, která budou zahájena za jeho účinnosti. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů …
Podle dosavadní právní úpravy stavební úřady dokončí správní řízení, ale také další postupy, které nejsou standardním správním řízením."
Doporučuji Vám se s touto otázkou obrátit na nadřízený stavební úřad (tedy krajský úřad) a pokusit se získat jeho právní názor. Bude-li tento názor korespondovat s Vašim výkladem, mělo by se jednat o dostatečně pádný argument pro přesvědčení stavebního úřadu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 350/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost certifikátu stavebního inspektora a novela zákona č. 350/2012
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
Co je to "společná domácnost" podle zákona (§ 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.)

Rodiče bydlí ve Zlíně. Já mám pronajatý byt v Praze. Trvalé bydliště mám u rodičů ve Zlíně. Přes týden jsem pracovně v Praze. O víkendech jsem ve Zlíně. Nepodílím se na výdajích na domácnost. Jedná se o společnou domácnost? (dotaz kvůli § 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.). Děkuji, Libor.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 115 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník, vymezuje domácnost jako trvalé soužití dvou či více fyzických osob, které společně uhrazují náklady na své potřeby. Z tohoto lze odvodit, že jen přechodným pobytem určité fyzické osoby na jiném místě (např. po dobu studia) její trvalé spolužití v domácnosti nezaniká. Váš dotaz dáváte do souvislosti se zákonem č. 61/1997 Sb. , o lihu, s odkazem na § 4 odst. 5, kde se uvádí, že "pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitele a ze surovin dodaných pěstitelem, přičemž suroviny pěstitelů lze mísit dohromady pouze na základě písemného souhlasu pěstitelů podle odstavce 8 písm. e)." Bohužel zde však souvislost se společnou domácností není zcela jasná a Vašemu dotazu tedy příliš nerozumím.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv společné domácnosti ve spojení s výrobou alkoholických nápojů, pálením alkoholu (§ 4, odst. 5 zákona č. 61/1997 Sb.)
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Ukončení studia rodičem u dospělého potomka z důvodu neuspokojivých školních výsledků - může to rodič udělat?

Syn propadá ve třeťáku střední školy z jednoho předmětu. Ostatní známky na vysvědčení má skoro samé čtyřky. Neučí se, jen v nejnutnějších případech. Ke studiu nemá žádný vztah. Nechci ho na škole dál podporovat. Lze jej ze školy „odhlásit“, když se neučí? Mohu to udělat já, i když mu již bylo 18 let? Zdá se mi to nespravedlivé, podporovat někoho, kdo nepodává žádné výsledky. Když propadne, může to takhle jít donekonečna? Děkuji, Margareta.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, co máte na mysli "podporováním syna". Ve své odpovědi budu proto předpokládat, že "podporováním syna" máte na mysli plnění Vaší vyživovací povinnosti vůči Vašemu synovi.
Je-li Váš syn zletilý a plně svéprávný (což předpokládám), není možné, abyste ho ze školy odhlásila. V tomto ohledu je totiž oprávněn k právnímu jednání toliko Váš syn.
V obecné rovině dle § 910/1 občanského zákoníku platí, že předci a potomci (v první řadě tedy rodiče a děti) mají vzájemnou vyživovací povinnost.
Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku). Jelikož Váš syn dosud studuje střední školu, předpokládám, že nemá takový příjem, který by postačoval k jeho výživě (potraviny, ošacení, léky, sportovní či zájmové vyžití apod.), popř. že nevlastní takový majetek, z jehož výnosu by si mohl svou výživu zajistit.
Přestože studijní výsledky Vašeho syna nejsou valné, stále platí, že se soustavně připravuje na výkon budoucího povolání (tzn. že soustavně studuje střední školu). Za takové situace je Vaše vyživovací povinnost dána. Skutečnost, že Váš syn se při studiu nesnaží a své studijní povinnosti zanedbává, nemůže nic změnit na tom, že dosud není schopen se sám živit, přičemž však svým studiem směřuje k tomu, aby se mohl (po skončení studia) živit sám.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní jeho rodičů, čemuž by tedy měl odpovídat rozsah vyživovací povinnosti rodičů (§ 915/1 občanského zákoníku).
Situace by byla odlišná, pokud by Váš syn opakovaně propadal (a to z důvodu zanedbávání studia), vyhýbal se práci, žil zahálčivě (tzn. pokud by se z něj stal tzv. příživník). V takovém případě by byl jeho požadavek na výživu v rozporu s dobrými mravy, tzn. že byste nebyla nadále povinna ho vyživovat. Taková situace však v případě Vašeho syna nenastala.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má špatně studující potomek nárok na výživné, alimenty?
Špatné školní výsledky na SŠ a odhlášení dospělého dítěte ze školy (zrušení studia) rodičem - lze to?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo na byt v domě SVJ - zájem má více zájemců (majitelů bytu) v bytovém domě

Předkupní právo: bydlím v domě o šesti bytových jednotkách stejně velkých (2+1). V přízemí jsou 3 byty, na poschodí 3 byty. Soused prodává prostřední byt v přízemí, který se nachází vedle mého. O byt mám zájem. Dotázala jsem se makléřky, jak se rozhodl soused (rovněž z přízemí), který jevil také zájem o koupi zmíněného byt. Makléřkou mi bylo sděleno, že by měl zájem, pravděpodobně z finančních důvodů, pouze o jeden pokoj, a proto pokud se rozhodnu celý byt koupit, mám počítat s tím, že byt se bude dělit na podíly, a pokud se rozhodnu byt nekoupit, rovněž soused se vzdá předkupního práva.
Mně by tak vzniklý byt 1+1 nevyhovoval, a proto je pro mne těžké v takovém případě podepisovat listinu, že chci využit předkupního práva, když pak by došlo k dělení. Jak se v daném případě postupuje. Kdy dochází k dělení bytu, když o byt má zájem více vlastníků. Děkuji. S pozdravem Margita

ODPOVĚĎ:
Dle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), je byt základní jednotkou bytového spoluvlastnictví. Podíly se uplatňují v případě společných prostor konkrétní nemovitosti - domu. Z Vašeho dotazu není jasné, zda máte tyto jednotky - byty - ještě rozděleny na podíly, dle § 1185. Podstatné je, kdo je zapsán v Katastru nemovitostí jako vlastník bytu - zda jedna osoba, nebo je zde více spoluvlastníků jednoho bytu, jakožto základní jednotky. Pokud jednotka bude ve spoluvlastnictví, pak je jistě zřízen k tomuto spoluvlastnictví správce společné věci a to na základě plné moci spoluvlastníků podle § 436–449 OZ. Tento potom vystupuje za spoluvlastníky jako zmocněnec a měl by také řešit prodej podílu na jednotce. Pokud je zapsána v Katastru nemovitostí jako vlastník bytu jen jedna osoba, pak jednejte s touto osobou o koupi bytu do osobního vlastnictví, nebo o koupi podílu (pokud by se jednalo o podíl v bytovém družstvu).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Lhůta na podpis nové pracovní smlouvy zaměstnavatelem - původní PP zanikl pro nemoc z povolání

Do kolika dnů musí zaměstnavatel podepsat pracovní smlouvu s osobou s nemocí z povolání?

Skončil jsem v práci na dohodu o ukončení pracovního poměru, jelikož jsem neprošel preventivní prohlídkou. Ve smlouvě bylo z důvodu obecného onemocnění a momentálně mi uznali nemoc z povolání. Podepsal jsem novou smlouvu, kde už stojí že mám nemoc z povolání atd. Pracovní smlouvu musí podepsat ještě ředitel. Tak se chci zeptat jestli je nějaká lhůta za kterou to musí podepsat? Už je to měsíc a stále mi podepsaný výtis pracovní smlouvy nebyl doručen. Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva by měla být podepsána, a to oběma stranami, před zahájením výkonu práce. Přesná lhůta v žádném právním předpisu stanovena není, pokud však již novou práci vykonáváte, smlouvu by ředitel měl podepsat bez zbytečného odkladu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohoda o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodu (nemoc z povolání) a nová pracovní smlouva - do kolika dnů musí zaměstnavatel novou smlouvu se zaměstnancem podepsat?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nový majitel pozemku chce odstranit vedení elektřiny souseda - má na to právo? (přípojka schválená územním souhlasem)

Rodiče jsou majiteli pozemku a chaty na něm v zahradní kolonii. V únoru 2015 jim byl po žádosti vydán územní souhlas na elektrickou přípojku k chatě, ovšem jen od odběrného sloupku na hranici sousedního pozemku, který v té době vlastnila obec. Přes tento pozemek jsme vedli elektřinu až k chatě. Stavební úřad nic nenamítal. Sdružení zahrádkářů se stavbou také souhlasilo. V dubnu 2015 byla elektřina revizí schválena k používání.
2017 obec tento pozemek prodala soukromé osobě. S elektrickou přípojkou na nyní soukromém pozemku byla obeznámena a nic nenamítala. 2018 chtěl soused vybudovat vlastní připojení na tentýž odběrný sloupek, který by však další zátěž nevydržel. Soused podal podnět na odstranění naší přípojky a na dvou místech z ní odkryl zeminu. Stavební úřad nyní nařizuje její odstranění.
Podáváme žádost o dodaetčné územní rozhodnutí, abychom stavbu zlegalizovali a nemuseli se domáhat souhlasu souseda. Chci se zeptat, zda může soused jakkoliv manipulovat s touto elektrickou přípojkou? Zda nedošlo k promlčení nebo vydržení věcného břemene čili služebnosti ve 3 leté lhůtě na odstranění nepovolené (neoprávěné) stavby? Má stavební úřad právo nařídit odstranění a má důvod neschválit dodatečnou žádost? Jak bychom měli postupovat? Děkuji. Imrych

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Může soused manipulovat s elektrickou přípojkou?
Nikoli, Váš soused není v žádném případě oprávněn s elektrickou přípojkou manipulovat. Je nutné si uvědomit, že elektrická přípojka je (jak předpokládám) Vaším vlastnictvím. Do okamžiku, kdy bude stavebním úřadem pravomocně rozhodnuto o Vaší povinnosti elektrickou přípojku odstranit (k čemuž nemusí v důsledku dodatečné legalizace vůbec dojít), se navíc na elektrickou přípojku musí hledět jako na legálně zbudovanou.
2/ Došlo k promlčení?
Stavební úřad je oprávněn zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby prakticky kdykoli, tzn. že na tyto případy se žádná promlčecí lhůta nevztahuje. Stavební úřad je tak oprávněn zahájit řízení o odstranění stavby i po více než 3 letech od zřízení nepovolené stavby.
3/ Je stavební úřad oprávněn nařídit odstranění nepovolené elektrické přípojky a má důvod neschválit dodatečnou žádost?
Ano, stavební úřad je oprávněn nařídit odstranění jakékoli nepovolené stavby (tedy i elektrické přípojky) ; zda bude dán důvod pro dodatečné nepovolení elektrické přípojky, bude záviset především na tom, zda splníte všechny předepsané podmínky.
Konkrétně dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku stavby (nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, pokud tato stavba nebyla dodatečně povolena.
Dle § 129/2 stavebního zákona dále platí, že jedná-li se a/ o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel (o dodatečné povolení stavby) předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení; jde-li o b/ stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že pro zřízení elektrické přípojky je zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bod 10. stavebního zákona). V rámci řízení o dodatečném povolení elektrické přípojky je tedy zapotřebí stavebnímu úřadu předložit takové podklady, jaké jsou vyžadovány pro vydání územního souhlasu. Vzhledem k tomu, že Vaše elektrická přípojka vede sousedovým pozemkem, bude zapotřebí získat jeho souhlas.
Nepovolenou stavbu je možné dodatečně povolit (legalizovat), pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem
(jak to vyplývá z § 129/3 stavebního zákona).
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí.

4/ Jak dále postupovat?
V tomto ohledu je rada jednoduchá: Řiďte se striktně instrukcemi stavebního úřadu, reagujte na jeho pokyny a předkládejte mu všechny podklady, které si od Vás vyžádá.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může nový majitel pozemku nutit odběratele elektřiny k odstranění vedení elektrického kabelu (kabel zakopaný dávno před koupí pozemku novým majitelem)
___

OBČAN-EXEKUCE
Darování pozemku potomkovi s exekucí - může exekutor zabavit darovaný pozemek?

Otec se mi chystá darovat pozemek. Já mám na sobě jednu exekuci, jíž řádně splácím. Je možné, že mi exekutor může darované pole zabavit? Děkuji, Lýdie.

ODPOVĚĎ:
Ano, v okamžiku, kdy nabudete další majetek, je reálné, že exekutor může dát pokyn k dražbě pozemku. Doporučuji darovat pozemek až poté, co bude exekuce uhrazena.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zabevení darovaného pozemku exekutorem (dar od rodiče, rodičů)
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Co je to ideální spoluvlastnictví podílu nemovitosti podle rozsudku Nejvyššího soudu

Náš dům patřil babičce od mé mamky a tety, tedy mé prababičce. Prababička dala před svou smrtí darem polovinu mamce a polovinu tetě s tím, že v polovině domu od tety měl výminek můj děda s babičkou. Babička umřela už dávno a děda letos (2018). Teta o svou polovinu nestojí, má roky vlastní bydlení, ale dělá naschvály a přestože do domu investovala minimálně na rozdíl od mého otce, který se o dům roky stará, tak chce nechat nacenit celý dům a získat polovinu z ceny jinak to prý prodá někomu cizímu. Mám dotaz, zda má právo prodat nebo darovat či pronajímat svou polovinu bez souhlasu mé mamky. Dále mám dotaz, zda se musí naceňovat celý dům, když se jedná o dvě bytové jednotky a zda má právo získat polovinu, když je její polovina ve špatném stavu, jelikož je tam vše původní. Také prosím o radu na jakého odhadce se případně obrátit, jak se můžeme bránit a jaký vliv má dědův výminek ve smlouvě. A jak takové řízení dlouho trvá. Děkuji. Magda.

ODPOVĚĎ:
Z toho, co uvádíte, vyplývá, že se jedná o podílové spoluvlastnictví nemovitosti, které vzniklo na základě darování. Dále z Vašeho dotazu vyplývá, že teta, která vlastní podíl na nemovitosti, chce toto spoluvlastnictví zrušit a celou nemovitost prodat.
K tomu je nutné nejprve uvést, že u podílového spoluvlastnictví se nejedná o reálný podíl na nemovitosti, ale o ideální podíl. Takto na podílové spoluvlastnictví nazírá i judikatura, která je charakterizuje jako "spoluvlastnický podíl, který je vyjádřen ve zlomku, popř. v procentu, a vyjadřuje míru účasti spoluvlastníka na právech a povinnostech ke společné věci. Přes přetrvávající zavádějící názory v právním povědomí, které počítá s neomezenými právy k reálně vydělené části, jde u podílových spoluvlastníků o tzv. ideální podíl na společné věci. Nejde o reálné vymezení k určité části společné věci." (NS 33 Odo 355/2005). Pokud by chtěla teta prosadit prodej svého podílu na nemovitosti, má dle ustanovení § 1123 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen "OZ") k tomuto právo. Pokud by k tomu mělo dojít, bylo by vhodné, abyste od ní její podíl odkoupili a to za cenu obvyklou. Cenu obvyklou Vám může vypočítat odhadce na nemovitosti, kterého si můžete najít na internetu v lokalitě Vaší nemovitosti, nejlépe certifikovaného odhadce, jehož služby využívají i banky. Váš dotaz ohledně vlivu výminku Vašeho dědy ve smlouvě nelze zodpovědět, neboť není znám obsah této smlouvy. Stejně tak není zcela jasná otázka, jak dlouho trvá řízení, když neuvádíte, jaké řízení máte na mysli (např. zda dědické řízení po smrti Vašeho dědy, nebo řízení u soudu, pokud se rozhodnete pro zrušení spoluvlastnictví).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypořádání nemovitosti ve spoluvlastnictví - darování podílu, odhad ceny nemovitosti pro účely prodeje
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Pronájem nemovitosti 2 měsíce v roce - je nutný živnostenský list?

Dva měsíce v roce pronajímám dvě nemovitosti zájemcům o pobyt v Jižních Čechách a nyní zvažuji, zda si na toto zřídit živnost nebo to na takto krátkou dobu není nutné. Nevím, jaká jsou pro a proti, když jsem zaměstnanec, jaké další povinnosti mi zřízená živnost ukládá. Daňové přiznání podávám. Začala jsem o zřízení živnosti přimýšlet ve chvíli, kdy se mě případní zájemci začali ptát, zda mám IČO, že by si rádi uplatnili vystavenou fakturu u zaměstnavatele, který jim přispívá na pobyty. Moc děkuji za odpověď. Magdaléna.

ODPOVĚĎ:
Obecně samotný pronájem nemovitosti není považován za živnost, není proto nutné si živnostenské oprávnění zařizovat. Pronájem nemovitostí bude považován za živnost, pokud vedle pronájmu budou poskytovány i další služby, např. úklid, praní prádla, stravování apod. Samotný pronájem se zajištěním dodávek energií apod. však živností není.
Je však třeba uvést, že pokud budete podnikat v oblasti ubytování, pak by měly být nemovitosti také pro tyto účely řádně zkolaudovány. Obecně z daňového hlediska nebude v zásadě velký rozdíl, neboť jak příjem z pronájmu, tak z podnikání musíte danit. Celkově bude varianta s podnikáním administrativně náročnější.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy je pronájem samostatnou živností podle živnostenského zákona a je nutné mít živnostenský list, živnostňák
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak se bránit hlasité reprodukované hudbě z hospody se zahrádkou - uživatelé okolních domů nemohou uspat děti

V blízkosti našeho rodinného domku RD se nachází hospoda se zahrádkou. Pravidelně jednou týdně ve středu se zde koná country večer – živá kapela, hudba zesílená reproduktory. Produkce končí většinou včas – ve 22 hod. Hudba je dost hlasitá, máme problém i uspat děti, v pokoji je slyšet i přes zavřená okna. V létě o jejich otevření nemůže být řeč, i když se nekoná produkce, dost lidí na zahrádce vysedává, cinká půllitry, ozývají se výbuchy smíchu. Moc nechápu, proč na zahrádce 5x5 metrů musí být hudba vedená přes reproduktor. Tuším, že tyto country večery jim nelze zakázat, ale kdyby alespoň nepoužívali ty repráky. Děti nespí, v místnostech vedro, okno se otevřít nedá. V kolaudačním rozhodnutí žádné povolení k hudebním akcím nemají, nicméně prý je z doby, kdy žádosti o takovéto povolení ještě neexistovaly. Budu vděčná za jakoukoli radu. Děkuji, Mahulena.

ODPOVĚĎ:
Zvuk z předzahrádky restaurace (hudba i hluční hosté) se bohužel již dle zákona o ochraně veřejného zdraví nepovažuje za „hluk“, proto se nelze proti takovému hluku bránit stížností na krajskou hygienickou stanici. Nezbývá Vám, než se obrátit na obec, která může veřejnou produkci hudby regulovat v  rámci obecně závazných vyhlášek k  zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, případně může obec vydat tzv. tržní řád a  v  něm vymezit jak místa, kde předzahrádky nepovoluje, tak případně i  provozní dobu těch, které budou tržním řádem povoleny. Porušování tržního řádu může obec stíhat pokutou.   Provoz předzahrádky mimo dobu povolenou tržním řádem, popř. hlasové projevy jejích návštěvníků rušících noční klid, postihuje obecní či  státní  policie  jako přestupek.
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení §  1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že  hluk vniká na  pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v  míře nepřiměřené místním poměrům a  podstatně omezuje obvyklé užívání  pozemku. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hudba z hospody rušící lidi v okolních domech (problém uspat děti) - jak se bránit?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Co znamená "žádná strana sporu nemá nárok na náhradu nákladů řízení" - musím zaplatit advokáta protistrany a svého právníka?

Chtěl jsem se zeptat na situaci, kdy Městský soud zrušil rozsudek Obvodního soudu a zároveň žádné straně nepřiznal náhradu nákladů řízení. (Bylo to zdůvodněno změnou judikatury a tím, že jsem předcházející spory mezi stejnými účastníky vyhrával.) Opravdu to znmená, že se nemusím nijak vyrovnávat se svým právníkem? Obvodní soud mu přiznal náhrady ve výši 440.000 Kč. Děkuji moc za informaci. Leo.

ODPOVĚĎ:
Text rozhodnutí je pro Vás podstatný a závazný a jste povinen podle něj postupovat. Pokud je v něm řečeno, že žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení, tak Vám nevzniká povinnosti hradit vzniklé náklady protistrany.
Něco odlišného je ovšem tzv. mimosoudní odměna pro Vašeho osobního právníka, která je pak stanovena smlouvou, kterou máte uzavřenou s Vaším právníkem (ta pak není uvedena v rozhodnutí, ale je řešena samostatnou smlouvou s Vaším právníkem). Na tuto mimosoudní odměnu se pak rozhodnutí soudu nevztahuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musím zaplatit svému advokátovi pokud je v rozsudku "žádná strana nemá nárok na náhradu nákladů řízení"?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak postupovat při žádosti o projednání dědictví na Slovensku (země EU)

2013 - moje matka zažádala (soud ČR) o řízení o dědictví - o majetku nově najevo vyšlém - po své matce (mé babičce), úmrtí 12/1989. Pozemky ve Slovenské Republice, v místě narození babičky - ta žila a zemřela v Čechách. Řízení z r. 2013 zastaveno - nenáleží do pravomoci ČR, ale orgánu SR, v jehož obvodu se nemovitosti nacházejí. Jak postupovat při žádosti o projednání dědictví (pozemků) na SR - písemně na okr. úřad? (v Češtině, že? ). Je nutná osobní účast? Odlišnosti od žádosti o projednání dědictví v ČR? Stačí sepsat žádost s výčtem listin vlastnictví jednotl. pozemků podle katastru nemovitostí SR? (v katastru SR jsme našli pozemky s babiččiným jménem. Nemáme k tomu dokumenty, ale máme dokumenty, že tyto pozemky patřily babiččině matce). V katastru u jednoho pozemku chyba v příjmení babičky. I rok jejího narození byl chybně, ale stejná chyba v datu objevena a opravena i u jiných listin. Určitě se jedná o babičku - jak lze sjednat nápravu této chyby? Žádost podá má matka. Má v ní uvést své sourozence nebo je to dalším krokem po zahájení řízení? Děkuji, Marcela

ODPOVĚĎ:
Dle § 76 zákona č. 91/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, o mezinárodním právu soukromém (dále jen "ZMPS") se právní poměry dědické řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Jestliže zůstavitel byl státním občanem České republiky a alespoň jeden z dědiců má v České republice obvyklý pobyt, použije se český právní řád. Kromě ZMPS je tato situace upravena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení o dědictví“). Nařízení o dědictví, dle výše uvedeného, zavádí evropské dědické osvědčení. Tento dokument vydávaný orgánem projednávajícím dědictví mohou dědicové, odkazovníci, vykonavatelé závěti a správci pozůstalosti použít pro prokázání svého postavení a výkon práv nebo pravomocí v jiných členských státech. Vydané evropské dědické osvědčení se uznává ve všech členských státech bez nutnosti zvláštního řízení. V příloze této odpovědi přikládám formulář tohoto dědického osvědčení. Z něj také vyplývá, že se k jeho vyplnění budete muset obrátit na příslušný soud, v jehož obvodu bylo dědické řízení ukončeno vydáním rozhodnutí. Poté se můžete obrátit na příslušný katastrální úřad na Slovensku, v jehož působnosti se dotčené nemovitosti, ke kterým by byl prokázán dědický nárok Vaší matky, nachází. Veškeré listiny, které píšete, že vlastníte k prokázání dědického nároku k dotčeným nemovitostem musíte předložit u příslušného českého soudu, v jehož obvodu bylo dědické řízení ukončeno vydáním rozhodnutí a který Vám dědické osvědčení vydá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Projednání dědictví po osobě zemřelé a žijící v zahraničí - postup, průběh, jak požádat o zahájení dodatečného dědického řízení? (pozemky neprojednané v dědickém řízení v minulosti)

__

RODINA-STYK S DÍTĚTEM
Má větší váhu dohoda rodičů o styku s dítětem nebo soudní rozhodnutí?

Syn má 4 roky, s otcem dítěte spolu již nežijeme, nebyli jsme manželé. Syn tedy žije se mnou, avšak bývalý partner vyhrožuje právníky a soudy, pokud mu syna nebudu dávat, kdy on vyloženě určí. Avšak nebere v potaz, že doposud jsem mu vycházela vstříc a se synem se zpravidla ve všední dny na celá odpoledne scházel. Je to tak, že směrodatná je domluva mezi partnery, poté až nějaké rozhodnutí místního soudu, které není zpoplatněno a zpravidla se rozhodnutí časově vleče? Je dle zákona stanovena nějaká povinná doba, kterou dítě musí trávit s otcem? Děkuji, Libuše.

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník upravuje styk s dítětem takto:
"Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte" – žádná minimální doba, kterou dítě musí strávit s druhým rodičem, tedy stanovena není. Zákon předpokládá především dohodu rodičů o styku s dítětem. Až v případě, že se rodiče nedohodnou, upraví styk rodiče s dítětem upraví.
V první řadě tedy doporučuji zkusit se s otcem na styku se synem dohodnout a tuto dohodu uzavřít nejlépe písemně. V dohodě doporučuji upravit také styk se synem v období letních prázdnin a svátků (Vánoce). Pokud dohoda se synovým otcem nebude možná a Vy budete chtít, aby měl styk syna s otcem jasná pravidla, můžete k okresnímu soudu v místě synova bydliště podat návrh na úpravu styku otce se synem.
Návrh na úpravu styku může k soudu samozřejmě podat i synův otec, pokud bude chtít. Soud pak ve věci rozhodne a styk syna s otcem upraví. Soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i osoby, které se (ne) smějí styku účastnit. Rozhodnutí soudu je pak pro oba rodiče závazné a má samozřejmě větší váhu než případná předchozí ústní či písemná dohoda rodičů. Jako rodič, který má dítě v péči, jste povinna syna na styk s otcem řádně připravit a styk řádně umožnit. Rozhodnutí soudu je (bude) samozřejmě závazné i pro synova otce – nebudete mít tedy povinnost umožnit styk syna s otcem v jinou dobu než tu, která je (bude) uvedena v rozhodnutí soudu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Styk, setkávání s dítětem, dětmi a nový občanský zákoník
___

OBCHOD-DANĚ
Daně při prodeji bytu koupeného rok předtím a z peněz koupě stavebního pozemku

Mám dotaz ohledně daně z prodeje. Koupili jsme byt a za rok ho prodali. Pokud odečtu provizi realitní kanceláře a náklady na opravu bytu zůstáva asi 300.000 Kč. Koupili jsme asi do dvou měsíců pozemek částečně z vlastních zdrojů asi 400.000 a ještě jsme složili zálohu 400.000 Kč stavební společnosti. Nicméně stavební povolení bylo vydáno až po 2 letech. Finanční úřad po nás teď chce, aby jsme těch 300.000 Kč zdanili. Ale proč, když jsme koupili pozemek a složili zálohu na stavbu.
Nikde jsem nevyčetla, že musí být do roka vydáno stavební povolení. Opravdu musíme? Děkuji mnohokrát Liliana

ODPOVĚĎ:
Začnu tím, že příjem z prodeje bytu podle §4 odst. 1 pís. a) je osvobozen za podmínky, že jste v něm měla bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem nebo jste v něm měla bydliště méně než 2 roky bezprostředně před prodejem a takto získané prostředky použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby. Další podmínka je uvedená v §4 odst. 1 pís. v) a to ta, že prostředky získané prodejem bytu použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste je obdržela, za předpokladu, že obdržení příjmu oznámí správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém tento příjem získal. Pro účinky osvobození je potřeba chápat příjem jako takový, nikoliv zisk, jak uvádíte. Pokud nesplníte podmínky osvobození, tak poté příjem podléhá zdanění a následně se uplatní náklady a vypočítá zisk. Pokud tedy budete mít příjem z prodeje bytu např. 1.000.000 Kč, tak pro účinky osvobození se rozumí použít příjem 1.000.000 Kč na uspokojení bytové potřeby. Pokud bude použita pouze část příjmu a u zbytku příjmu nebude splněna podmínka pro osvobození, tak tato část příjmu se stává zdanitelným příjem a pak se k ní poměrně mohou uplatnit náklady a vyčíslit zisk (např. příjem z prodeje 1.000.000 Kč, náklady na opravu byly celkem 400.000 Kč, z příjmu použiji jen 500.000 Kč na nákup nového bytu, potom druhá část 500.000 Kč bude zdanitelným příjmem a k ní mohu uplatnit poměrnou část nákladů 200.000 Kč a ze zisku zaplatím daň).
Co se týče další části ohledně lhůty vydání stavebního povolení do 1 roku zákon skutečně takto podmínku přímo neuvádí. Lhůta 1 roku se týká obstarání vlastní bytové potřeby (viz výše). Definici co je to bytová potřeba nalezneme v §15 odst. 3, toto ustanovení jasně říká co se rozumí bytovými potřebami pro účely tohoto zákona, a to výstavba rodinného domu, bytového domu, koupě pozemku za předpokladu, že na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby, koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytového domu, rodinného domu a rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu. Pokud jste v uvedené lhůtě pro osvobození (viz výše) zažádala o stavební povolení, tak lze předpokládat, že bude zahájena výstavba bytové potřeby ("koupě pozemku za předpokladu, že na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby") a podmínky pro osvobození by měly být z právního hlediska splněny. Pokud by nebylo stavební povolení vydáno, tak poté by došlo k nesplnění podmínky výstavby bytové potřeby.
Tento specifický případ, jelikož je na první pohled nejasný, tak nemusí v případě argumentace s finančním úřadem vyjít a může dojít ke sporu. Ovšem podle mého názoru by ke splnění podmínky osvobození dojít mělo. Vycházím z Vašeho dotazu a informací v něm uvedených a jelikož neznám celou výši příjmu a další okolnosti případu, tak jednoznačně nemusí dojít k osvobození celé částky a poté by poměrná část příjmů mohla podléhat zdanění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně - 2 letech od koupi bytu a koupě stavebního pozemku se stavebním povolením
Vliv trvalého bydliště v bytě na daň při prodeji bytu - délky trvalého pobytu, trvalého bydliště
Vliv trvalého pobytu v bytě na daň při prodeji bytu - délky trvalého bydliště, trvalého pobytu
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Opakovaný pozdní příchod do práce u pružné časovní doby - porušení zákoníku práce?

Rád bych se zeptat co se stane, když zaměstnavateli přijdu na pracoviště později, než požadoval v rámci pružně pracovní doby? Základní pevná je od 9:00 do 14:00. Hodiny tedy fond (cca 160 hodin za měsíc), máme plnit měsíčně, tedy tak aby mi to nechybělo a nebylo to v systému v mínusu dle elektronické docházky.
Zaměstnavatel ale po měsíci si vzpomněl (spíše vedoucí), že chce abych docházel pravidelně na pracoviště v 7:00.
Může toto nutně požadovat, s tím že kolega v práci ráno nestíhá?
A pokud mu tam sem tam zaspím, dorazím v 8 hodin a odkážu se že mám dle smlouvy pružnou pracovní dobu, poruším tím nějaký zákon? Kdo potom bude v právu?
Cítím to jako, že on to prezentoval jako benefit a nyní mu to vadí.
Pracoviště to nutně až tolik nevyžaduje, jsme IT technici, který spraví závadu do určitého času. Děkuji předem za odpověď. Kristián

ODPOVĚĎ:
Při zavedení pružné pracovní doby si zaměstnanci mohou zvolit začátek a konec pracovní doby a na pracovišti musí strávit tzv. pevnou část pracovní doby, kterou zaměstnavatel určí.
Podle § 85 odst. 5 zákoníku práce se však pružné rozvržení pracovní doby neuplatní
a) při pracovní cestě zaměstnance,
b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a
c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

Na Vaši situaci by se mohlo vztahovat písm. c).

Pokud však máte v pracovní smlouvě uvedeno, že u zaměstnavatele je zavedena pružná pracovní doba a stanoven začátek a konec pevné části, musela by jakákoli změna či výjimka být podle mého názoru provedena změnou smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna nástupu času do zaměstnání u pružné pracovní doby
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Nutnost úřednické zkoušky na výběr poplatků, vidimaci a legalizaci

V současnosti jsem zaměstnancem obce, jsem pracovník pošty (franšíza, kterou provozuje obec), v popisu pracovní činnosti mám pracovní úkony, které se týkají pošty. Pan starosta má v plánu na poště vybírat místní poplatky (za popelnice atd.), dále vidimaci a legalizaci - tady mám zkoušky, a nějaké další administrativní práce. Díky tomu prý musím mít úřednické zkoušky, protože poplatky a vidimaci+legalizaci mohou na úřadě provádět pouze úředníci, a musí prý být vyhlášeno i výběrové řízení. Je tomu tak, když už zaměstnancem obce jsem? Přibude mi práce, ke které samozřejmě musím mít příslušnou kvalifikaci, tomu rozumím, ale proč výběrové řízení? Současná pracovní pozice bude prostě rozšířená o další úkony, není to podle mě vznik nového pracovního místa.
Děkuji za odpověď. S pozdravem Linda

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývají některé podrobnosti, které by bylo třeba znát k přesnému posouzení situace, nicméně pokud při obecném posouzení vyjdeme ze zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, pak podle § 6 odst. 1 uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců a podle § 7 odst. 1 je výběrové řízení podmínkou pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného
1. v krajském úřadě,
2. v Magistrátu hlavního města Prahy,
3. v obecním úřadě obce s rozšířenou působností,
4. v pověřeném obecním úřadě,
5. v úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu.
Obě ustanovení tedy mluví o uzavření pracovní smlouvy nebo o vzniku pracovního poměru. Pokud již jste zaměstnancem obce a pracovní smlouva již byla uzavřena a má dojít pouze k rozšíření pracovní náplně, není podle mého názoru nové výběrové řízení zapotřebí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozšíření povinností pracovníka obce a pošty o výběr poplatků, vidimaci a legalizaci - nutnost úřednické zkoušky
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Zápis ze zastupitelstva a usnesení zastupitelstva - co je důležitější, co má větší váhu?

Chtěla bych se zeptat co je směrodatnější, co má větší váhu. Zápis ze zastupitelstva nebo usnesení zastupitelstva. Obě zveřejněné na internetových stránkách. V konkrétním případě se jedná o to, že město se odvolává na to, že jsme se na veřejném zastupitelstvu zavázali ke smlouvě o spolupráci s městem.
V zápise ze ZM se píše o tom, že se v diskuzi hovořilo o smlouvě o spolupráci, ale ne zcela pravdivě. V usnesení zastupitelstva není ani zmínka o tom, že se něco takového projednalo.
Nebylo to bodem jednání daného zastupitelstva. Šlo o dotaz v diskuzi. Z naší strany jsme se ptali na podmínky smlouvy. Na daném zastupitelstvu byl vytvořen i audiozáznam z jednání.
Děkuji za odpověď, Ljuba

ODPOVĚĎ:
U zápisu platí: O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
Zápis tak dokumentuje průběh zasedání zastupitelstva a vyjmenovává přijatá usnesení. Usnesení mají povahu rozhodnutí, která jsou na jednání přijata, tudíž se jedná o rozdílné nástroje.
Zápis je svou povahou veřejnou listinou, tzn. že u něj platí presumpce správnosti.
Dále starosta svým podpisem ověřuje správnost obsahu zápisu. Jako občan máte možnost napadnout zápis pouze podáním podnětu dle § 16 odst. 2 psím. g) zákona o obcích, kdy občan starší 18 let má právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Napadnutí zápisu schůze zastupitelstva obce občanem - § 16 odst. 2 psím. g) zákona o obcích

___

OBCHOD-DANĚ
Zdanění důchodu ze zahraničí (EU) v ČR - postup, jak se dělá?

Nově jsem obdržela výpočet vdovského důchodu po manželovi z německa, kvůli urychlení procesu výplaty jsem si musela zřídit německé konto na které mi důchod chodí. Jsem OSVČ žijící a podnikající v ČR s českým občanstvím. Musím důchod danit v Německu nebo v Čechách? V Německu nemám ani danové identifikační číslo nikdy jsem tam nežila ani nepracovala. Děkuji Licia

ODPOVĚĎ:
Podle českého daňového práva vdovský důchod z Německa splňuje definici uvedenou v §4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů, který přiznává osvobození od daně plnění z důchodového pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Příjmy tohoto druhu jsou osvobozeny od daně v úhrnné výši 36 násobku minimální mzdy, tj. 439 200 Kč. Tento osvobozený příjem nemusíte uvádět v daňovém přiznání. Pokud dojde k překročení uvedené hranice, tak částka nad touto hranicí se stává zdanitelným příjmem a je povinnost jej uvést v daňovém přiznání.
Co se týče daňové povinnosti v Německu, zde se nemohu kvalifikovaně vyjádřit, právní poradna je zaměřena na problematiku českého práva, ale nepředpokládám, že by se v Německu jednalo o zdanitelný příjem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se daní německý důchod v ČR, České republice - postup
___

OBČAN-BYDLENÍ
Postup převodu nájemní smlouvy na dospělého potomka, syna, dceru

Družka bydlí v obecním bytě již 6 let se svým synem. Dekret je psaný na ní. Nyní se chce přestěhovat ke mně a neví, zda obecní byt bude přepsán na syna (35 let) a zda syn v bytě může bydlet dál. Syn nevlastní žádnou nemovitost ani nemá vztah k žádné jiné nemovitosti.
Děkuji za odpověď. Kryštof

ODPOVĚĎ:
Otázku přechodu nájmu bytu řeší ust. § 2279 Občanského zákoníku, nicméně toto ustanovení se vztahuje na situaci, kdy předchozí nájemce zemřel. Žadatel, který uplatňuje přechod nájmu bytu, sdělí rozhodné skutečnosti, formuláře jsou většinou dostupné na webových stránkách obcí či městských částí. Rozhodnými skutečnostmi pro přechod nájmu se rozumí to, že žadatel:
- vedl společnou domácnost s předcházejícím (posledním) nájemcem bytu,
- nemá vlastní byt.
Prakticky stejná pravidla platí i v případě, že se dosavadní nájemce odstěhuje a v bytě po něm zůstává příbuzná osoba. Doporučovala bych ale navštívit danou obec či městskou část a zjistit si přesně, jaká je praxe, neboť ta se může lišit dle lokality, množství obecních bytů, apod...

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod nájenní smlouvy (dekretu) na dospělého zletilého potomka, syna, dceru nájemníka, nájemce
___

OBČAN-NÁJMY
Zrušení nájemní smlouvy na pozemek (zahradu) pro neplacení nájemného, nájmu, pachtovného

Otec pronajal synovi před lety obrovskou zahradu, za symbolickou cenu 100 Kč/rok (kterou nicméně syn nikdy neuhradil). Je možné zahradu přepsat (prodat, darovat) někomu jinému, když v nájemní smlouvě je uvedena výpovědní lhůta jeden rok?
Nyní se syn chová k otci zle, navíc do zahrady dělá zásahy, se kterými otec nesouhlasí. Je možnost zahradu přepsat na někoho jiného? Zůstala by nájemní smlouva v platnosti? Nebo lze převést až po skončení výpovědní lhůty?
Je možné dát výpověď nájemní smlouvy na zahradu z důvodu neuhrazení žádného nájemného? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Darovat zahradu lze bez ohledu na existenci nájemního vztahu. Obdarovaný pouze vstupuje do všech práv a povinností původního vlastníka. Nájemní smlouva by zůstala v platnosti a skončila by uplynutím výpovědní lhůty bez ohledu na to, kdo zahradu zrovna vlastní. Výpověď z důvodu neuhrazení nájmu lze dát, a to okamžitou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem osobě blízké a neplacení symbolického nájemného nájemníkem - důvod pro výpověď a zrušení nájemní smlouvy?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo majitelů bytů v domě SVJ na prodávaný byt v bytovém domě

Soused prodává byt, který je součástí bytového domu, kde máme podílové spoluvlastnictví. Makléřka, přes kterou byt soused prodává, mě 11.6.2018 navštíví s dotazem, zda se zříkám předkupního práva a sdělí mi rovněž cenu, za kterou se byt prodává. Musím se hned písemně vyjádřit, anebo je nějaká doba, do kdy je třeba dát své vyjádření.
Za odpověď předem děkuji. S pozdravem Lucie

ODPOVĚĎ:
Dle zákona se musíte vyjádřit do tří měsíců po učinění nabídky ke koupi. Nabídka u nemovitostí musí být ale učiněna písemně, pokud Vás tedy makléřka navštívila s tím, že Vám toto pouze sdělila a nepředala písemně, lhůta Vám ještě ani nezačala běžet.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na odmítnutí předkupního práva při nabídce bytu v bytovém domě (prodej bytu sousedem)
Prodej bytu sousedem a lhůta na odmítnutí předkupního práva vlastníky bytů v bytovém domě
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
Prodej pozemku s věceným břenemem - zůstane věcné břemeno a povinnost strpět pro nového majitele?

Obracím se na Vás s následujícím dotazem, který se týká věcných břemen zřizovaných pro inženýrské sítě (vodovodní a kanalizační přípojka). Přes cizí pozemky nám vedou naše inženýrské sítě, na které máme zřízená věcná břemena (v katastru nemovitostí).
Nyní nám stávající vlastník pozemku (přes který vedeme naše inženýrské sítě a máme na tomto pozemku věcné břemeno spočívající v právu vést, udržovat a opravovat inženýrské sítě) oznámil, že tento pozemek bude prodávat. Z čehož mi plynou dva zásadní dotazy.
1) Přecházejí věcná břemena automaticky na potencionálního nového vlastníka (i v případě, že např. stávající vlastník to novému vlastníkovi nedá na vědomí)? - měl by, protože to máme sjednané ve smlouvě, která vedla ke zřízení věcného břemene.
2) Druhý a pro mě důležitý dotaz je, zda nový vlastník může po nás chtít za to, že akceptuje věcné břemeno například nějaký nájem za strpení věcného břemene? Lze to i přesto že se stávajícím vlastníkem bylo ve smlouvě, která vedla ke zřízení onoho věcného břemene bylo sjednáno, že cena za sjednání věcného břemene je jednorázová a konečná? A jak by bylo postupováno v případě, že by sice cena za věcné břemno byla ve smlouvě uvedená jako jednorázová, ale už nikoliv jako konečná - zkrátka slovo konečná by tam nebylo - takto to máme sjednané zase u jiného pozemku. (naše sítě nám totiž vedou celkem přes tři cizí pozemky).
Děkuji, Květoslav

ODPOVĚĎ:
Nový majitel automaticky vstupuje do všech práv a povinností předchozího, tedy je povinen Vám umožnit vykonávat věcné břemeno za stejných podmínek, jako dosavadní majitel dle smlouvy. Věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí, a proto se nový majitel nemůže dovolávat neplatnosti z důvodu, že by ho starý majitel o věcných břemenech neinformoval. Katastr je veřejný seznam a každý má právo do něj nahlížet, tuto možnost by měl využít každý, kdo se chystá koupit určitou nemovitost. Cena za věcné břemeno se má automaticky při sepisu smlouvy za to, že je konečná, pokud by po vás chtěl další peníze, musel by stávající smlouvu ukončit a požadovat uzavření nové s novými podmínkami. To ale bez vašeho souhlasu jako oprávněných z věcného břemene nelze. Musel by to řešit pouze soudně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej pozemku s věcným břemenem a zpoplatnění břemene novým majitelem
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Ztížení společenského uplatnění - hodnota bodu 2018 (250 nebo 290 Kč? )

Jaká je hodnota bodu při Ztížení společenského uplatnění při školním úrazu. Jedná se o 250 Kč nebo ccr. 290 Kč/bod? Děkuji, Kvido

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru nelze školní úraz chápat jako pracovní úraz, a proto by se při určení hodnoty bodu mělo vycházet z metodiky Nejvyššího soudu. V tomto případě by tedy hodnota bodu činila 290 Kč za bod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody za ztížení společenského uplatnění - hodnota bodu 2018
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Stavba s přesahem střechy nad pozemek - jak zakázat stavbu sousedovi?

Prosím Vás o radu jak postupovat v případě, že můj soused koncem roku 2016 vystavěl na své zahradě jakousi stavbu se sedlovou střechou - snad udírnu, která částí střechy přesahuje na můj pozemek a zabírá asi 3 m2 plochy. Vůbec se mě na to nezeptal a ani snad neproběhlo žádné stavební řízení, protože nikdo se neptal na souhlas souseda. Ještě horší ale je, že stavba má komín těsně vedle mé zahrady a veškerý kouř jde k nám do dvora, zahrady i domu. V poslední době kouří skoro každý den i večer a nemůžeme otevřít okna. Moje 81 letá matka se vrátila z nemocnice, kde překonala těžký zápal plic, je ležák a my jí nemůžem ani otevřít okno a vpustit čerstvý vzduch. Bohužel ten komín tam stojí již delší dobu než celá stavba, ale ještě nikdy ho tolik nepoužívali, dříve spíš vyjímečně. Několikrát jsem se se sousedem snažila domluvit, vždy slíbil, že to nějak vyřeší, ale marně, není s ním domluva. Jakou mám nyní možnost se bránit? Máme podat stížnost na obecní úřad, že nás obtěžuje kouřem? Co když to zapře? Máme volat policii? Můžeme podat návrh na odstranění stavby na stavební úřad? Je to černá stavba? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Obecní úřad ani Policie ČR Vám v řešení Vámi popsaného problému nemohou trvale pomoci, neboť otázka sousedsko-stavebních sporů nespadá do jejich kompetencí. Orgány, na které je možné se v této věci obrátit, jsou stavební úřad a okresní soud.

Přesah sousedovy střechy nad Váš pozemek má dvě roviny, a to soukromoprávní a veřejnoprávní:
a/ Dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem. Zasahuje-li tedy soused do prostoru nad Vaším pozemkem, zasahuje přímo do Vašeho pozemku, tzn. že Vás omezuje ve výkonu Vašeho vlastnického práva. Z tohoto důvodu se můžete proti sousedovu počínání bránit podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Dle § 1042 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
b/ Dle § 23/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být stavby na pozemcích umisťovány tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Toto pravidlo je dále zakotveno v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Z těchto požadavků lze dle § 26 téže vyhlášky udělit výjimku, to však pouze za splnění předpokladů dle § 169 stavebního zákona.

Domníváte-li se, že soused postavil předmětnou stavbu tzv. načerno, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad, který v této věci zahájí řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení dá stavební úřad Vašemu sousedovi šanci černou stavbu tzv. legalizovat (tedy získat dodatečné povolení). V takovém případě však bude nutné, aby soused splnil všechny podmínky, jako by získával příslušné povolení před zahájením stavebních prací (§ 129 stavebního zákona).
Co se týče obtěžování kouřem, je nutné vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Vámi popsané problémy Vám doporučuji řešit současně veřejnoprávní i soukromoprávní cestou, tedy kontaktováním místně příslušného stavebního úřadu i doručením předžalobní výzvy, v níž souseda upozorníte na jeho protiprávní počínání a budete se domáhat okamžitého zjednání nápravy (a to ať už se jedná o přesah sousedovy střechy, tak o obtěžování kouřem). Pro přípravu předžalobní výzvy (a případné následné žaloby) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (opatřená kopií plné moci, kterou advokátovi udělíte) zapůsobí na Vašeho souseda mocnějším dojmem, než kdybyste si předžalobní výzvu připravovala sama.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba udírny souseda přesahující velkou částí přes plot nad pozemek souseda - jak se bránit?
Obtěžování kouřem z udírny souseda postavené načerno na hranici pozemků a přesahující střechou nad pozemek
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
Převod podílu s. r. o. na bývalou manželku a změna pracovní smlouvy manžela - je lepší nová smlouva nebo dodatky?

V současné době jsem spolumajitelkou s. r. o. se svým bývalým manželem, který je jediným jednatelem společnosti. Oba jsme ve firmě vedeni jako zaměstnanci. V polovině června 2018 dojde k podpisu smlouvy o převodu exmanželova obchodního podílu na mne. Stanu se tak jediným majitelem s. r. o. a také jejím jediným jednatelem.
Exmanžel zůstane ještě po nějakou dobu zaměstnancem firmy, ale já potřebuji jeho pracovní smlouvu (náplň práce, platové podmínky) změnit. Můžu mu po změně vedení firmy dát podepsat celkem novou pracovní smlouvu nebo vše musím řešit jenom dodatky původní smlouvy z roku 2005? Děkuji, Lýdia

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí, zda situaci řešit dodatky nebo novou smlouvou, je zcela na dohodě smluvních stran. Obvyklé je, že drobné změny bývají řešeny dodatky, větší změny novou smlouvou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna vlastníka s. r. o. a stará pracovní smlouva - je lepší nová smlouva nebo dodatky staré pracovní smlouvy?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Vystěhování potomka rodičem z důvodu týrání rodiče

Lze vystěhovat syna z domu, když se nastěhoval zpátky do domu svého otce, má tam trvalé bydliště?? Chlapci je 40 let, cca 15 let žil v zahraničí, nyní po návratu se nastěhoval i se svou manželkou zpět do rodného domu ke svému otci. Ten žije na baráku sám, společnost tedy uvítal. Bohužel, očekávání se jaksi nesplnilo - namísto příjemné společnosti se ze syna stal výrazně nepříjemný spolubydlící. Ze svého otce vymámil vše co mohl. Syn přestože žil v zahraničí, přijel bez jediné koruny. Proti toho otec pracující před důchodem dlouho v zahraničí, měl naspořenou dost vysokou částku, kterou synovi dal. Rovněž mu daroval rozlehlé pozemky, které k rodinnému domu RD patřily (část z nich převedena na stavební, tedy se značnou hodnotou).
Když má vše kromě rodinného domu přepsané na sebe, začal svého otce psychicky týrat, chová se k němu značně nepříjemně. Přestože žijí v jeho domě zdarma a využívají vše co mohou, dokonce i na sociálních sítích neustále píše jak je svým "biologickým otcem terorizován a šikanován" atd. Nyní to vyhrotil tím, že jej celé odpoledne slovně napadal, otec již nevěděl jak mu má vysvětlit, ať mu jde z očí. Samozřejmě bez plánu cokoli uskutečnit chytil vedle ležící sekeru a pohrozil stylem vypadni odsud nebo už uvidíš. Syn ovšem očekávajíc cokoli co by mohl použít okamžitě tohle stihl nafilmovat na mobil, a šířit s tím, že jej nechá zbavit svéprávnosti, vystěhovat a přepsat si i dům na sebe. Smutný příběh.
Dotaz: jaké jsou možnosti otce? LZE vystěhovat proti své vůli někoho, kdo má v domě trvalé bydliště? Píšu aktuálně za něj, neb bohužel otec stále věří, že někde uvnitř svého syna najde něco dobrého, podřizuje se a ustupuje kde může. poslední dobou začíná mít řeči, že tedy odejde, aby byl syn šťastný. Bude těžké jej přimět k akci, nicméně chtěla bych zkusit mu pomoci.
Se soudním nařízením moc nepočítám. toho by otec vůči synovi nebyl schopen, navíc syn si naprosto dokonale připravuje půdu na to, aby všichni následně pochopili, že otec (71 let, nicméně v plném zdraví i rozumu) jej šikanoval atd. Jedinou možnost vidím, že bychom se my okolo spojili a pomohli mu syna vystěhovat (syn s manželkou si za peníze od otce koupil dům, který si opravují, tedy by bylo kam). Děkuji za pomoc, Saša.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že má syn na adrese zapsán trvalý pobyt, neznamená, že by mu k dané nemovitosti vznikala jakákoli práva, včetně práva bydlení. Adresa trvalého pobytu je administrativním údajem, zápisem nevzniká právo bydlet.
Vlastník nemovitosti (Váš otec) jej může písemně vyzvat, aby dům vyklidil, pokud ovšem na tuto výzvu syn nezareaguje, je nezbytné se obrátit na soud a domáhat se vyklizení soudní cestou (žaloba na vyklizení).
Poté, co se syn odstěhuje, je také možné mu jednostranně zrušit trvalý pobyt.
Pokud by šikana ze strany potomka byla intenzivní a prokazatelná, je také možné domáhat se vrácení nemovitých darů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětvzetí daru rodičem z důvodu šikany od potomka, syna, dcery
___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví před rokem 2020 kvůli změnám zákonů - co nastane?

Dcera chce převést družstevní byt (DB) do OV v obavě, že prý po roce 2020 to už nebude možné.
1/ převod práv k bytovému družstvu BD a poplatky realitce si zaplatila ještě za svobodna z daru od rodičů a je zapsaná v BD jako členka - nájemce sama.
2/ budoucí manžel uhradil rekonstrukci družstevního bytu
3/ nyní jsou už 5 let manželé, mají 2 děti.

Pokud neprovedou před převodem do osobního vlastnictví finanční vyrovnání, jak při převodu do OV a následném vkladu do katastru smluvně upravit jejich majetkové podíly v katastru nemovitostí. Jaký by byl nejlepší postup?
1/ dcera manželovi zaplatí náklady na rekonstrukci a byt bude zapsán jen na ni
2/ vklad do katastru bude na základě smlouvy mezi manželi upravovat velikost jejich fin. podílů na pořízení a rekonstrukci byt, např. 2:1 a budou tam zapsáni oba. Děkuji za odpověď. Ladislav

ODPOVĚĎ:
Jediná možnost, jak dosáhnout toho, aby byl byt převeden do vlastnictví dcery nebo do podílového spoluvlastnictví manželů s vymezením různě velkých podílů, je sepsat u notáře ještě před převodem notářský zápis o zúžení společného jmění manželů sjm, kde bude vymezeno, kdo z manželů nabývá byt, případně kdo jakým podílem.
Pokud budou v době převodu manželé, bez tohoto notářského zápisu, byt automaticky připadne do společného jmění manželů SJM, neboť převod proběhl v době manželství. Posléze po sepisu notářského zápisu spíš bude záležet na tom, co bude pro manžele lepší cesta, zda manželovi vrátit investované finance či byt přepsat do podílového spoluvlastnictví. S existujícím notářským zápisem lze obojí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozvod manželství a vypořádání družstevního bytu

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Ochrnutá osoba se nemůže podepsat - jak získat podpis náhradní osoby?

Pečuji o svoji manželku, která je úplně ochrnutá po mozkové příhodě. Tím pádem se nemůže ani podepsat, ani jiným způsobem vyjádřit svou vůli. Během těch pěti let (2015-2018) se několikrát stalo, že pošťačka přinesla dopis „Do vlastních rukou“ a když viděla, že manželka se nemůže podepsat odeslala jej zpět, aniž bychom tušili kdo a co po nás chce. Od praktické lékařky mám potvrzení, že manželka se ze zdravotních důvodů nemůže podepsat a od úřadu práce mám potvrzení, že ji můžu na úřadě práce zastupovat. Problém mám v tom, že jsem s manželkou doma sám a musím nepřetržitě kontrolovat zda má volné dýchací cesty přes tracheotomii, aby se neudusila. Pokud se musím vzdálit, těžko sháním někoho, kdo by mne zastoupil, protože i pracovnice pečovatelského domu, které mě pomáhají s koupáním se těch hadiček bojí. Poradíte mi jak získat možnost manželku zastupovat, nejlépe přes internet?
Momentálně máme problém - manželka zdědila po tátovi 1/4 domu s dvorem - sousedovi spadl plot a bez manželčina souhlasného podpisu to nesmí opravit i když ostatní dědici a rodinní příslušníci souhlasí. Děkuj, Dalibor

ODPOVĚĎ:
V daném případě je třeba zahájit soudní řízení, na jehož základě budete opatrovníkem manželky a vše za ni budete moct oficiálně podepisovat. Lze zvolit variantu "Zastoupení členem domácnosti" dle § 49 a násl. Občanského zákoníku nebo rovnou omezení svéprávnosti dle § 55 a násl. Občanského zákoníku. Omezení svéprávnosti je ovšem velmi citelným zásahem do práv posuzovaného, proto postačí - pokud manželka rozumí tomu, co je třeba podepsat - abyste se stal jejím zástupcem jako člen domácnosti. Je ale třeba podstoupit soudní řízení, byť formální, kdy rozsah a nutnost zastoupení musí posoudit soudce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nemocná osoba po cévní mozkové příhodě, mrtvici se nemůže podepsat - jak získat náhradní podpis přes opatrovníka
Nemožnost podespání listiny, smlouvy, dohody pro nemoc (mrtvice s ochrnutím) a opatrovnictví, nahrazení podpisu opatrovníkem
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Opakované zamítnutí námitky proti hranicím pozemku, nabytí právní moci a odvolní u krajského správního soudu

Sousedka vedla s katastrálním úřadem námitku proti průběhu naší společné hranice, které nebylo vyhověno a následně toto rozhodnutí bylo při odvolání potvrzeno katastrálním inspektorátem. Potom podala odvolání proti tomuto rozhornutí ke Krajskému správnímu soudu, ale pro opožděnost podání tento ani nic neprojednával a vyjádření znělo, že není možno toto projednat, jelikož odvolání nebylo podáno v zákonné lhůtě a rozhodnutí katastrálního úřadu tak nabylo právní moci a nelze ho již napadnout.
Následně však byla podána úplně stejná námitka která byla opět rozhodnutím katastrálního úřadu zamítnuta a následně opět rozhodnutí potvrzeno nadřízeným katastrálním inspektorátem a následně podáno opět odvolání ke Krajskému soudu tentokrát již v zákonem stanovené době.
Otázka: je možno, aby toto Krajský soud projednával jestliže existuje již rozhodnutí katastrálního úřadu a následně inspektorátu ve stejné věci, které nabylo právní moci právě proto, že bylo v prvním případě podáno opožděné podání na krajský soud nebo toto |Krajský soud může projednat poté co se znova vše podruhé podalo, tentokrát již ale včas stihli se odvolat ke krajskému soudu, ale co s prvním rozhodnutím které nabylo právní moci a je platné? děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud je obsah zcela totožný, platí zde zásada res iudicata, tj. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu. Předpokladem je, že jde o totožnou pravomocně rozsouzenou věc. Totožnost věci je dána totožností účastníků řízení (žalobce a žalovaného) a totožností předmětu řízení. O totožnost předmětu řízení jde v případě, že v novém řízení se jedná o tentýž nárok, opírající se o tentýž právní důvod, a to za podmínky, že tento důvod plyne ze stejného skutkového stavu jako v předchozím řízení.
Krajský soud by tedy měl postupovat v souladu s touto zásadou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Námitka proti průběhu hranice pozemků, zamítnututí katastrálním úřadem a inspektorem a odvolání u krajského správního soudu
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Soupis výhrady majetku v dědictví - dědici neznají dluhy zemřelého, nebyli s ním v kontaktu

Řešíme dědictví po manželovi. A protože několik let nežil ve společné domácnosti, nevíme, jestli neměl nějaké dluhy. Myslíme si, že ne, ale bylo nám doporučeno notářkou udělat soupis výhrady majetku. Nevíme ovšem co do toho napsat. Máme si to napsat sami? Prý se tam nepíše obvyklé vybavení domácnosti, to že patří rovnou manželce, asi z obou domácností, když nebydleli spolu? A co se tam tedy píše? Kromě nemovitostí a aut? Děkuji za radu, Iveta

ODPOVĚĎ:
Zákon nikde neuvádí výčet věcí, které by do soupisu měly být pojaty, nicméně z principu celého tohoto institutu vyplývá, že by měly být sepsány všechny věci, které mají nějakou hodnotu - nemovitosti, vozidla, starožitnosti, šperky, elektronika, novější nábytek, .

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká aktiva zapsat do soupis výhrady majetku v dědictví?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Pokuta za nevyklizení bytu po uplynutí nájemní smlouvy na dobu určitou

Mám delší dobu pronajatý byt na dobu určitou a i když smlouva skončila 30.6.2017, dále jsem byt užívala, platila nájemné a pronajímatel nájemné přijímal a teď najednou požaduje novou smlouvu a peníze s tím, že jsem byt užívala bez právního důvodu. Do nové smlouvy navrhuje konkrétně tento text:
"Narovnání vztahů za období před účinností této smlouvy Jak bylo uvedeno v článku III. 2 této smlouvy uvedeno, nájemce užíval předmět nájmu od 31.5.2014 s tím, že do 30.6.2017 tomu tak bylo na základě smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 31.5.2014. Od 1.7.2017 do dne podpisu této smlouvy nájemce užíval předmět nájmu bez právního důvodu, když nájem bytu skončil dnem 30.6.2017. Nájemce po tuto dobu platil pronajímatelkám za přenechání předmětného bytu do užívání částku 24.000,- Kč měsíčně, kterou pronajímatelky ve shodě s nájemcem považují za částku odpovídající obvyklé výši nájemného v tomto období."
Opravdu jsem byt užívala bez právního důvodu? "
A u nově tvořené "Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb." pronajímatel navrhuje zvláštní bod, který zní takto:
"V případě prodlení nájemce s vyklizením a předáním předmětu nájmu po skončení nájmu se nájemce zavazuje zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1.500,- Kč za každý den prodlení."
Domnívám se, že takto vysoká sankce je protizákonná. Je tomu tak? Existuje zde smluvní volnost nebo je výše pokuty hraničící s dobrými mravy, či přímo protizákonná, jak jsem již uvedela?
Děkuji, Ivona

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 2285 Občanského zákoníku "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Ve Vašem případě by Vás tedy měl pronajímatel vyzvat písemně, pokud tak neučinil, reagujte mu až v říjnu a tím uplyne tříměsíční lhůta, kdy se smlouva automaticky obnoví. Rozhodně doporučuji nepodepisovat mu to, co Vám navrhuje. Jinak byt jste bez právního důvodu neužívala, řádně jste jej užívala na základě nájemní smlouvy, a když Vás nevyzval k vystěhování, tato nájemní smlouva je stále právním titulem k užívání.
Dále z ust. § 2239 Zakázaná ujednání vyplývá, že "Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená." Smluvní pokuta, kterou požaduje pronajímatel, je tedy nezákonná a vůbec se k takovému ustanovení nepřihlíží, i kdybyste jej podepsala.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Maximální pokuta za nevyklizení pronajatého, pronajímaného bytu, domu, nemovitosti po uplynutí, vypršení nájemnní smlouvy na dobu určitou
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Odmítnutí dědictví poručníkem nezletilého dědice, nezletilé osoby, nezletilce

Může se poručník nezletilé osoby vzdát jejího nároku na dědický podíl ve prospěch jiné osoby? Děkuji. Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Vzdání se dědictví podléhá schválení soudu. Pokud byste tedy jako poručník tento úkon učinil, soud by následně z podnětu notáře zkoumal, zda toto jednání je či není v zájmu nezletilé osoby. Pokud by obecně nezletilá osoba měla dědictvím získat pouze aktiva, soud by vzdání se dědictví neschválil, neboť by nezletilá osoba byla krácena na svém majetku. Naopak by jej schválil v případě, že by nezletilec měl dědit pasiva.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může poručeník odmítnout dědictví pokud aktiva přesahují aktiva? (aktivní majetek převyšuje dluhy a závazky)
___

OBCHOD-DANĚ
Dva OSVČ podnikatelé v jednom stánku - je nutné mít 2 EET pokladny?

Provozujeme drobný stánek se suchými plody, do něhož jsme si pořídili pokladnu Elcom. Zadali jsme v minulosti firmě vyřízení certifikátu, ona nám jej zaregistrovala a vzhledem k tomu, že stánek máme dle sortimentu rozdělený na dvě DIČ (oba jsme OSVČ) naprogramoval toto i na účtenku. Jsou tam uvedeny dvě DIČ.

Uzavřeli jsme si se ženou smlouvu o pověření evidování tržeb. Za rok 2017 jsme každý ve svém daňovém přiznání uvedli své tržby ze společného obchodu. Jaké bylo naše překvapení, když nám z finančního úřadu přišlo, že pravděpodobně z pokladny odchází tržba jako souhrná zpráva, tedy dohromady a my tím tedy překročili roční obrat a stali se plátci DPH. V červnu 2017 jsme dostali z finanční zprávy upozornění, že si máme hlídat tržby, z důvodu přesáhnutí ročního obratu. Na tuto zprávu jsem zaslal obratem FÚ doporučený dopis s odpovědí, kde jsem jim podrobně vysvětlil, že prodejnu máme rozdělenou na dvě fyzické osoby, což dokládáme i daňovým přiznáním 2017. Dále i lístkem z pokladny, kde jsou dvě DIČ. Požadoval jsem od nich i písemné vyjádření, abych věděl, že je vše vpořádku.
Do dnešního dne (23. 9. 2018) jsem písemné vyjádření z FÚ neobdržel, jen za pár dní po obdržení dopisu, ženě volali, že je vše vpořádku. Na to ale nemám, žádný podklad. Dle podrobného zjištování, pravděpodobně naše pokladna, neumí rozlišovat dvě DIČ, jsou uvedeny jen na účtence a proto tedy na daňový portál přichází souhrnná částka. Toto jsme mi ale nevěděli a spoléhali se, že odborná firma, která nám pokladnu spravuje nás na případné nedostaky včas upozorní a navrhne řešení.
1. pamatuje legislativa na to, že v praxi se může poplatníkovi neúmyslně přihodit, to, že z důvodu neznalosti nebo při zakládání certifikátu - údajně nezatržením kolonky "Pověřením k evidováním tržeb" vznikne tento problém? (tuto informaci nám sdělil technik z firmy, která nám spravuje pokladnu, prý ale kolonku nenašel)
2. je nutné mít na tak malém stánku dvě pokladny (kde na stole není ani místo) a v našem případě dva certifikáty? Pamatovala legislativa i na tyto malé případy, kdy v malém stánku přece nebudu na každou pokladnu ťukat jiné zboží z důvodů dvou subjektů? Mé ostatní příjmy jsou z nájmu, jdou vždy přes účet, nepotřebuji pokladnu.
3. je nějaká možnost toto rychle napravit a vyhnout se být plátce DPH? a vůbec se proti tomuto nesmyslnému smýšlení odvolat a najít logické vysvětlení, které FÚ přesvědčí? V nedávné minulosti se veřejně hovořilo o tom, že budou vznikat různé nedostatky, které se zjistí až za provozu EET Toto je jedna z věcí, které se projevili až po roce provozu, protože jsme o to nevěděli. My jako fyzické osoby jsme udělali vše proto, aby to bylo vpořádku. Na tyto nesrovnalosti nás vlastně neupozornil FÚ ani v únoru, kdy jsme měli kontrolu EET a ani v červnu, kdy nám zaslal dopis. Co si máme o tom myslet? Vzhledem k tomu, že je možné, že dle tržeb, které budou souhrnné, budeme nuceni vracet DPH i za např. 1 rok? Máme nějakou šanci u odvolání? Jak mohu postupovat proti finančnímu úřadu, když jsem přesvědčený, že chyba nebyla na mé straně, ale v důsledku komplikovanosti celého systému? Děkuji za odpověď Hl. Zde v tomto staženém příspěvku z legislatívy není o certifikátu pověřujícího poplatníka ani zmínka. Poplatník může využít i pověření k evidování tržeb dle ustanovení § 9 odst. 1 ZoET, podle kterého poplatník, kterému tržba plyne, může pověřit evidováním tržby jiného poplatníka, aby za něj tuto tržbu evidoval. V takovém případě bude pověřený evidovat tržbu za pověřujícího. V datové zprávě i na účtence pak uvádí pověřený v položce DIČ poplatníka své DIČ. V položce DIČ pověřujícího poplatníka uvede DIČ zastupovaného. Pověřený dále uvede svou provozovnu, ve které byla tržba uskutečněna, a použije k podpisu svůj certifikát.
Děkuji velice za odbornou odpověď Bronislav

ODPOVĚĎ:
Svoji odpověď rozdělím na zhodnocení situace a dále odpovím podle číslování Vašich otázek.
Z toho, jak popisujete Vaši situaci s DIČ to vypadá, že celou dobu byly tržby evidované pouze na 1 poplatníka, myslím, že konkrétně na Vás. Ke konkrétnímu technickému zařízení se vyjádřit nemohu, ale z legislativního pohledu a procesu fungování EET mohlo dojít ke špatnému používání pokladního zařízení a nastavení. S manželkou jste oba OSVČ, každý má svoje DIČ, svůj živnostenský list. Dvě DIČ na účtence jsou pouze v případě, kdy jedna osoba pověří druhou osobu, která za ní eviduje tržby - Vy jste s vaší paní uzavřel smlouvu o pověření k evidování tržeb, vy jste pověřující osoba, tím se všechny tržby týkají Vás a u Vaší paní by mělo jít jen o přehled tržeb, které sama eviduje. Rozumím, jak vše vedete, daňové přiznání jste podávali jako doposud každý za tržby z prodeje svého sortimentu. Problém je, že vlivem chybného používání EET vzniklo překročení obratu pro vznik plátcovství k DPH. Dalším problém by mohl vzniknout u daně z příjmů, vypadá to, že všechny tržby se díky tomuto problému týkají Vás, ovšem pokud jste každý uplatnil své tržby, tak mohlo dojít ze strany FÚ k záměně za rozdělení příjmů na spolupracujícího manžela/manželku podle §13 DPFO.

Aby zařízení fungovalo správně (jak jste zřejmě původně zamýšlel) muselo by být nastaveno tak, že když eviduje tržbu Vaše manželka za svůj sortiment, vytiskne účtenku kde bude pouze její DIČ (zaeviduje tržbu s informací, která se odesílá v datové správě správci daně při zaevidování tržby - i když DIČ není již povinnou náležitostí uvedenou na účtence podle aktuálního znění zákona o evidenci tržeb po nálezu Ústavního soudu, budu dále pro zjednodušení a ulehčení vypisování psát jako doposud o údaji na účtence). Když Vaše manželka bude evidovat tržbu za Váš sortiment, tak když vytiskne účtenku budou tam dvě DIČ - Vaší manželky a Vás jako toho kdo ji pověřil. Zařízení by muselo být takové, které umožňuje přepínat mezi jednotlivými režimy.
1. Legislativa v této oblasti nepopisuje situace, které se mohou přihodit z důvodu neznalosti, chybového jednání, byť je neúmyslné. Za chyby vzniklé při evidenci tržeb odpovídáte Vy i v případě, že pokladnu instaloval technik. Navíc prodejce pokladen většinou nemůže dále poskytovat právní poradenství a ručit v této oblasti, že bude vše v pořádku. Připadný problém je už pak jen soukromoprávní spor mezi vámi.
Abyste měl jistotu, že po legislativní stránce v takových případech je vše v pořádku je bezpečnější navíc při zavádění EET spolupráce s daňovým poradcem, který vám po právní stránce pomůže.
2. Možnost je mít buď dvě pokladny (nevýhodné a poměrně nákladné), ideálně by byla jedna pokladna, která má funkci přepínat na jiného poplatníka (v případě 2 certifikátů nebo jeden certifikát a přepínání mezi svoji evidencí a evidencí pověřené osoby) (podobně jako na počítači, kde má každý svůj profil).
Je možné mít jen jednu evidenci tržeb - jednu pokladnu v případě společného podnikání - dva a více subjektů, každý OSVČ společně podnikají - tzv. společnost bez právní subjektivity (dříve sdružení podnikatelů). Pak tržba ze stánku plyne Vám oběma dohromady (ve smlouvě o společnosti si dohodnete každý jaký bude mít podíl - třeba 50 % každý - potom z celkového obratu bude mít každý polovinu - a ta se každému zvlášť zahrnuje do obratu pro vznik plátcovství DPH), bude evidovat jen jeden subjekt, který bude pověřen evidováním tržeb - v tomto případě podle metodiky k EET má být DIČ pověřujícího prázdné. Ve Vašem případě se jedná o souhrnné tržby pouze podle skutečnosti, legislativně podle zákona o EET se kvůli chybnému nastavení jedná o Vaše tržby.
3. Myslím si, že možnost napravit tu je, i když to nemusí být jednoduché. Velmi záleží na tom, jaký přístup zaujmou úřední osoby správce daně. Podle základních zásad správy daní správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání. U Vás i když formálně, viz můj výklad, vše vypadá jinak, tak skutečnost, jak postupujete a postupovali jste v minulosti, by měla být ve váš prospěch.
Je potřeba začít co nejrychleji jednat na nápravě. Bude nutné vybrat potřebný způsob jak evidovat tržby, správně nastavit technické zařízení - pokladnu a ověřit technickou funkčnost a také zkontrolovat legislativní stav, aby odpovídal požadovanému. Zahájit komunikace s FÚ, apod.
Váš dotaz je rozsáhlý, snažil jsem se Vám odpovědět jak nevíce to touto formou šlo. Váš problém výrazně přesahuje možnosti této poradny, je to na delší konzultaci v kanceláři daňového poradce. Ve vašem případě bude nutné ještě udělat určitou práci. Doporučuji Vám zahájit spolupráci s daňovým poradcem, který Vám při komunikaci s FÚ pomůže a využije právní argumentaci a pomůže s uvedením dalších věcí do souladu s legislativou. Myslím, že tady nepomůže jen klasický dopis s vysvětlením, ale i potřebná právní argumentace. Zároveň byste měli od FÚ chtít ruzná potvrzení oficiální zákonnou cestou, ne pouhým potvrzením po telefonu, abyste se mohli případně účinně bránit. Daňového poradce si můžete vybrat ideálně podle místa vašeho bydliště nebo podnikání v seznamu vedeným Komorou daňových poradců ČR, kde máte jistotu, že osoba v něm zapsaná má zákonem povolené poskytování právních služeb v této oblasti: https://www.kdpcr.cz/seznam-danovych-poradcu

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení příjmů z podnikání mezi 2 OSVČ osoby se stejnou EET pokladnou - EET firma špatně rozdělila příjmy a hrozí plátcovství daně
Nerozlišení 2 podnikatelů v EET pokladně a hrozba převodu OSVČ na plátce daně kvůli chybě odborné firmy vyřizující EET certifikát
___

RŮZNÉ-STAVBY
Omluva z kolaudace stavebního úřadu - je nutný důkaz omluvy (doklad o zaplacení dovolené)?

Po několika letech kolaudujeme rekonstrukci naší verandy. Stavební úřad nařídíl ústní jednání spojené s místním šetřením na den 10.7.2018. V uvedené pozvánce není nikde napsáno, jak se můžeme z tohoto šetření omluvit pokud se nám v tento den nehodí. Manžel jim týden dopředu dal písemně omluvu, že se nám tento termín nehodí, protože jsme na již zaplacené dovolené.
Přišlo nám vyrozumnění, že se místní šetření konalo, protože jsme nedoložili doklad o zaplacené dovolené a že musíme tento doklad doložit jinak nám hrozí pokuta až 50.000 Kč. Volali jsme na jiný stavební úřad a tam nám řekli, že jim by to naše oznámení o dovolené stačilo.
Chtěla bych se zeptat, zda tedy má stav. úřad na to nárok po nás požadovat tento doklad o dovolené, přestože nikde předtím neuváděl možnost, jakým způsobem se omluvit z tohoto jednání. (měli jsme několik na sebe navazujících poukazů na týdenní dovolenou). Na krajském úřadu nám řekli, že je to nestandartní postup a údajně stavebnímu úřadu tam něco vypadlo, ale co to neřekli. V druhé pozvánce na další termín opět není možnost omluvy v případě, že se nám termín nehodí. Nemáme dobré zkušenosti se stavebním úřadem a tak bych mě zajímalo, zda mají opravdu právo toto po nás požadovat.
Děkuji za odpověd.

ODPOVĚĎ:
Účastníci stavebního řízení jsou povinni se dostavit včas na určené místo; nemohou-li tak ze závažných důvodů učinit, jsou povinni se bezodkladně s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.
Ačkoliv stavební zákon nikde výslovně neuvádí, že o tomto musí být účastníci řízení poučeni, lze tak dovodit ze správního řádu, dle kterého:
"Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech."
Je tak otázkou, jak by tento stavební úřad zdůvodnil, že jste nebyli poučeni o této možnosti. Nicméně pro urychlení kolaudace doporučuji doklad o dovolené zaslat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se omluvit z kolaudace stavebního úřadu (ústní jednání s místním šetřením)
Stavební úřad nepoučil stavebníka o možnosti omluvení se z ústního jednání kolaudace s místním šetřením - jde o vadu správního řízení?
___

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
Je možné fotit souseda kvůli dokázání přestupku?

Jde o přestupek pokud mojí osobu na mém pozemku fotí sousedka ze svého pozemku. Jedná se o beztrestný přestupek? Má sousedka na to vůbec právo? Fotografie používá jako "důkaz" na obecním úřadu k vyprovokování sousedského sporu. Mohu se nějak bránit? Děkuji. Izabela

ODPOVĚĎ:
V daném případě se jedná o porušení práva na ochranu osobnosti. Z judikatury soudů ale vyplývá, že pokud je takový důkaz použit v přestupkovém řízení za účelem prokázání viny, pak je to důkaz přípustný. Pokud by bylo následně zjištěno, že fotografii použila a přitom nikdo z přestupku uznán vinným nebyl, můžete se občanskoprávní žalobou domáhat z titulu porušení osobnostního práva omluvy či náhrady nemajetkové újmy v penězích.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přestupek focení souseda přes plot
Focení souseda jako důkaz pro správní přestupkové řízení nebo soud, soudní řízení

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Může pacient zakázat lékaři předání zprávy praktickému lékaři?

Pokud si pacient vyloženě nepřeje, abych poslal zprávu jeho praktickému lékaři, můžu to nerespektovat a zprávu poslat?
Na jedné straně je naše povinnost dle zákona o zdravotních službách č. 372/2011, na druhé právo pacienta na soukromí dle
Listiny práv a svobod. Děkuji, MUDr. Imrych Imrych

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 45 odst. 2 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, výslovně stanoví povinnost poskytovatele předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (nově již registrujícímu pediatrovi), je-li mu tento
poskytovatel znám. Odkaz na Listinu základních práv a svobod je v této souvislosti nepatřičný, neboť i Listina předpokládá omezení ochrany soukromí či osobních údajů v případech stanovených zákonem. Tímto zákonem je v daném
případě právě zákon o zdravotních službách.
Pro úplnost je třeba upozornit, že podle zákona o zdravotních službách se poskytovatel zdravotních služeb, který uvedenou zprávu registrujícímu poskytovateli nepředá, dopouští správního deliktu. Za tento správní delikt může správní úřad, tj. nejčastěji místně příslušný krajský úřad, uložit pokutu do 100 000 Kč.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zákaz pacienta na předání ambulantní lékařské zprávy specialisty praktickému lékaři - může takový zákaz pacient vydat?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Může lékař udělat zákrok nebo léčit pacientova samoplátce bez znalosti jeho jména, příjmení a rodného čísla?

Mám povinnost/právo léčit pacienta, který nechce sdělit své rodné číslo a léčbu chce hradit ze svého? Tento požadavek může někomu připadat absurdní, ale opravdu se stává, že pacient nechce mít záznam v žádných zdravotnických registrech. Děkuji, MUDr. Marta Martová

ODPOVĚĎ:
Nutnou a neodkladnou péči je třeba pacientovi poskytnout vždy, bez ohledu na to, kdo tuto péči nakonec uhradí. Péči, kterou lze odložit, je možné za přímou úhradu poskytnout tehdy, pokud pacient prokazatelně prohlásí, že není pojištěncem žádné z pojišťoven, se kterou má lékař uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, že byl seznámen s cenou příslušných zdravotních služeb a že pacient s přímou úhradou souhlasí. Toto prohlášení pacienta by mělo být
zdokumentováno a založeno do zdravotnické dokumentace.
Zdravotnická dokumentace podle účelu svého zaměření a v souladu s povinnostmi uloženými právními předpisy má obsahovat identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta,
adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky.
Zákon o zdravotních službách ukládá v ustanovení § 41 pacientovi povinnost prokázat svou totožnost občanským průkazem,
jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá.
Jestliže pacient odmítne prokázání totožnosti, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí dravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pacient samopltáce - musí lékař znát údaje pacienta? (jméno, příjení a rodné číslo)
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Poskytování zdravotní péče mimo ordinační hodiny - musí lékař vyhovět pacientovi?

Jsem zaměstnancem ambulance v nemocnici. V poslední době se řada pacientů snaží domáhat kompletního vyšetření či poskytnutí zdravotní péče mimo ordinační hodiny, aniž bychom na tomto postupu byli předem domluveni. Jak mohu v těchto případech postupovat? Děkuji, MUDr. Břetislav Břeh

ODPOVĚĎ:
V případě, že se lékař nachází v ordinaci mimo ordinační dobu, není jeho přítomnost automatickým objektivním důvodem
k poskytnutí požadované zdravotní péče či vyšetření, jehož se pacient mimo ordinační hodiny dožaduje.
Samotná žádost pacienta o vyšetření mimo ordinační dobu, aniž by byl na tomto postupu s lékařem předem dohodnut, neznamená, že je potřeba vyšetření provést či zdravotní péči poskytnout.
Nastane-li situace, že se na vás obrátí pacient mimo ordinační dobu, doporučujeme vyhodnotit, zda v konkrétním případě není nutno poskytnout neodkladnou péči. Dojdete-li k závěru, že se jedná o neodkladnou péči, je nutno tuto péči poskytnout. V ostatních případech lze pacienta odmítnout s poučením, aby se dostavil v ordinačních hodinách.
Tentýž závěr se vztahuje i na situace, kdy je lékař přítomen v ordinaci v tzv. provozní době, v níž lékař zpravidla zpracovává povinnou administrativu anebo činí jiné úkony spojené s provozem zdravotnického zařízení.
Tímto způsobem, tj. vyhodnocením aktuálního zdravotního stavu, postupuje nejen lékař zaměstnanec, ale i lékař, který poskytuje zdravotní služby ve vlastním zdravotnickém zařízení. V případech, kdy je vám pacient znám, lze doporučit alespoň základní poznámky do jeho zdravotnické dokumentace s odůvodněním, že se nejednalo o neodkladnou péči. Tento záznam může být žádoucím důkazem ve váš prospěch v případě, pokud by nespokojený pacient podal proti tomuto
postupu stížnost.

Mgr. Daniel Valášek - právník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí lékař zpracovávající administrativu v ordinaci mimo ordinační hodiny pacienta vyšetřit, ošetřit?
Povinnost lékaře ošetřit pacienta mimo ordinační dobu, ordinační hodiny pokud je lékař v ordinaci a zpracovává administrativu
Povinnost lékaře poskytnout neodkladnou péči pacientovi pokud dělá v ordinaci administrativu
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Kontrola SÚKL - musí se předem ohlásit nebo ne?

Provozuji soukromou lékařskou praxi. Před nedávnem mne bez ohlášení navštívili zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dožadovali se vstupu do ordinace, a to i přes skutečnost, že jsem měl v té chvíli plnou čekárnu pacientů. Jak mohu v této situaci postupovat? Má SÚKL právo provádět kontrolu bez předchozího ohlášení?

ODPOVĚĎ:
Zákon o kontrole (kontrolní řád) umožňuje zmocněným kontrolním orgánům provést kontrolu i bez předchozího ohlášení,
tj. není povinností kontrolních subjektů předem se ohlásit či si dohodnout konkrétní dobu, kdy bude kontrola provedena. Příchod neohlášené kontroly však neznamená okamžité přerušení poskytování zdravotních služeb, zejména má-li poskytovatel
plnou čekárnu akutních či objednaných pacientů. Zákon o zdravotních službách výslovně stanoví, že vstupem pověřených
osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb (§ 45 odst. 3 písm. b) zák. č. 372/2011 Sb.). Neohlášená kontrola tedy musí respektovat právo pacientů na soukromí, a zejména jsou kontrolní orgány povinny respektovat faktický stav (přítomnost pacientů) z důvodu neohlášeného příchodu.
Poskytovatel by měl uvést časový rozsah nezbytný pro poskytnutí zdravotní péče pacientům a předpokládanou dobu možného
vstupu kontrolujících osob do ordinace.
Pokud má poskytovatel stanovenu vedle ordinační doby i provozní dobu a je-li tato provozní doba odlišná od doby ordinační, měla by být kontrola zpravidla provedena v provozní době, nikoliv v ordinační, nebrání-li tomu účel kontroly (zpravidla u neohlášených kontrol nebude dohoda na jiný pracovní den možná).
Pro úplnost uvádíme, že poskytovatel zdravotních služeb je oprávněn požadovat předložení pověření k provedení kontroly, které je nezbytným podkladem k zahájení
kontroly. Z pověření musí vyplývat důvod a rozsah kontroly a jmenovitý seznam osob, které kontrolu provedou. Nepředloží-li kontrolující osoba pověření k provedení kontroly, lze takovouto osobu odmítnout a není nutno poskytovat žádnou další součinnost.
Současně má poskytovatel právo požadovat po kontrolujícím předložení dokumentu, zpravidla průkazu, který dokládá, že se jedná o osobu či osoby uvedené v pověření ke kontrole.
Tento doklad předkládá kontrolující na základě žádosti poskytovatele. Poskytovatel rovněž může namítat podjatost kontrolující nebo přizvané osoby. Je vhodné, učiní-li tak ihned po zjištění, že se jedná o osobu, která by mohla mít vazbu k účastníkům či předmětu kontroly. Taktéž je potřeba trvat na zapsání námitky podjatosti do protokolu
o kontrole.
Poskytovatel má především právo požadovat, aby kontrolní pracovníci postupovali při kontrole pouze v rámci svých kompetencí a plnili své povinnosti v souladu s kontrolním řádem. Taktéž má poskytovatel právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat proti němu námitky.

Mgr. Daniel Valášek - právník ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může kontrola ze SÚKL přijít kdykoliv v ordianční dobu lékaře nebo se musí předem ohlásit?
_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Poučení o ochraně osobních údajů zastupujícího lékaře - je povinností hlavního lékaře ordinace, ambulance?

Jako soukromý lékař občas potřebuji zajistit zástup. Musí být zastupující lékař poučen o ochraně osobních údajů? Děkuji, MUDr. Edvard Dvořák

ODPOVĚĎ:
S tímto typem dotazů se právníci zabývající se medicínským právem setkávají poměrně často. Především je potřeba upozornit, že nelze zaměňovat institut osobní údaj s institutem povinné mlčenlivosti. Povinná mlčenlivost vyplývá z příslušné právní úpravy, v případě zdravotnických pracovníků je povinná mlčenlivost vymezena § 51 zák. č. 372/2011
Sb. , o zdravotních službách. Každý zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní služby, je povinnou mlčenlivostí vázán. Totéž platí pro kolegu, který souhlasí se zástupem v ordinaci svého kolegy. V těchto případech se tedy nejedná o žádné svévolné nakládání s osobními údaji pacientů, ale o poskytování zdravotních služeb, které předpokládá řádnou
identifikaci pacienta jako nezbytnou součást poskytování zdravotních služeb. Jinými slovy lékař při poskytování zdravotních služeb zpracovává osobní údaje pacienta na základě plnění tzv. právní povinnosti dle nařízení o ochraně osobních údajů, což jsou povinnosti, které lékaři vyplývají z platné právní úpravy, např. vyhl. o zdravotnické dokumentaci, zákona o veřejném zdravotním pojištění a řady dalších předpisů.
Rovněž nakládání se zvláštními osobními údaji, kterými jsou mimo jiné informace o zdravotním stavu pacienta, lékař zpracovává v souladu s výše uvedeným, tj. plní právní povinnost, a nepotřebuje souhlas pacienta.
Pokud tedy lékař poskytuje zdravotní služby v zástupu jiného lékaře, postupuje dle platné právní úpravy a vztahuje se na něj povinná mlčenlivost, přičemž osobní údaje zpracovává v rámci poskytování zdravotních služeb ve stejném rozsahu jako kolega, jehož zastupuje, a není nutné žádné poučení ani o povinné mlčenlivosti, ani o způsobu nakládání s osobními údaji.
Nakládání s osobními údaji upravuje nařízení o ochraně osobních údajů a rovněž zákon o ochraně osobních údajů. Pro lékaře
se přijetím nařízení o ochraně osobních údajů na způsobu poskytování zdravotních služeb v zásadě nic nemění. Přibylo povinné poučení o nakládání s osobními údaji u zaměstnanců či dodavatelů, kteří přicházejí s těmito informacemi
do styku a kteří jsou ve své podstatě smluvně vázáni povinnou mlčenlivostí (např. IT firma, účetní apod.). Rovněž se v tomto směru rozšířila práva pacientů, kteří mají nárok na informaci o rozsahu evidovaných osobních údajů, vznést případně námitku či podat podnět ÚOOÚ. Pro úplnost je však potřeba uvést, že pacient nemá právo na výmaz osobních údajů, jež jsou vedeny v rámci poskytování zdravotních služeb.

Mgr. Daniel Valášek - právník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinná mlčenlivost zastupujícího lékaře v ordinaci, ambulanci - musí hlavní lékař poučit zastupujícího doktora?

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
Zpětvzetí daru - darování poloviny bytu, domu manželovi, manželce

Je mi 75 roků. 2003 jsem daroval mojí manželce svůj rodinný dům, ale v březnu 2018 se se mnou rozvedla a odstěhovala se nevím kam. Jaká je možnost, chtěl bych vrátit polovinu daru, je nějaká možnost. Moc vám děkuji za radu. Děkuji, Bořek.

ODPOVĚĎ:
Existují pouze dvě možnosti, kdy lze dar žádat zpět, a to z důvodu nevděku obdarovaného nebo z důvodu, že byste se ocitl v takové nouzi, že nemáte ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě jste podle zákona povinen. Pokud jde o nevděk, tak se musí jednat o jednání úmyslné nebo hrubě nedbalostní tak, že zjevně došlo k porušení dobrých mravů. Jiná možnost neexistuje, rozvod a odstěhování nelze chápat jako nevděk. Mám za to, že zde podmínky pro vrácení daru nejsou splněny.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné požádat manželku o vrácení darovaného podílu bytu, domu, nemovitosti?
Právo, nárok na vrácení darovaného podílu nemovitosti při rozvodu manželství

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Má právo soudní znalec nahlédnout do originálu zdravotní dokumentace pacienta?

Obrátil se na mě soudní znalec, který byl pověřen soudem k vypracování znaleckého posudku, se žádostí o zapůjčení originálu zdravotnické dokumentace mého pacienta. Vím, že nárok na zdravotnickou dokumentaci pověření soudní znalci mají i bez souhlasu pacienta, ale nejsem si jistý, jestli přímo na originál. Jak mám v takové situaci postupovat? Děkuji, MUDr. Jan Novák

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění stanoví okruh subjektů, které mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu.
Jedním z okruhů takto oprávněných subjektů jsou soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu
zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem, poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů.
Tyto oprávněné osoby si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu
nahlížení.
Pokud si osoba, která je oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou.
Lhůta na pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení je do 15 dnů od obdržení písemné žádosti, a to, pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.
Z dikce zákona vyplývá, že soudní znalec nemá na vydání, resp. půjčení originálu zdravotnické dokumentace nárok, má nárok pouze na nahlížení, výpisy či kopie dokumentace.
Těmto osobám lze tudíž po splnění zákonných podmínek poskytnout kopii zdravotnické dokumentace. Pokud by znalec požadoval originál, nelze vyhovět, nýbrž je možné oprávněnou osobu vyzvat, aby do originálu dokumentace nahlédla v přítomnosti zdravotnického pracovníka přímo v daném zdravotnickém zařízení.
Nad rámec dotazu je třeba zdůraznit, že jediným případem, kdy je lékař povinen zapůjčit originál zdravotnické dokumentace, je, požádá-li o toto zapůjčení lékař posudkové komise České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.
Žádný jiný orgán či subjekt, tj. ani soudní znalec, nárok na vydání originálu zdravotnické dokumentace nemá.
Pokud tudíž poskytovatel zdravotních služeb obdrží žádost znalce o poskytnutí originálu zdravotnické dokumentace, např.
spolu s kopií pověření k vypracování znaleckého posudku soudem, je na místě věc v první fázi řešit v rovině kolegiality (soudní znalec je také lékař), to znamená kontaktovat znalce se shora uvedeným právním vysvětlením a s návrhem na domluvení termínu návštěvy ordinace za účelem nahlédnutí do zdravotnické dokumentace.
V úvahu připadá zaslání kopie požadovaného rozsahu zdravotnické dokumentace i poštou, např. s ohledem na větší vzdálenosti. V tom případě je namístě zaslat zásilku nejen doporučeně, ale i na dodejku, a to do vlastních rukou soudního znalce.
Pro úplnost je možné odkázat na webové stránky Ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz, kde jsou uvedeni všichni
soudní znalci včetně odvětví a kontaktních údajů.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník - Česká lékařská komora

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo může nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta?
Lhůta na vytvoření kopie zdravotnické dokumentace pro soudního znalce
Do kolika dnů musí lékař vytvořit kopii zdravotnické dokumentace pro vytovření znaleckého posudku?
Kdy musí lékař vydat originál zdravotnické dokumentace?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Dlouhodobé zavření ordinace, ambulance lékaře - kam se musí ohlásit, nahlásit?

Působím jako soukromý lékař a zajímala by mě teoretická možnost přerušení provozu ordinace pro dlouhodobější zdravotní
indispozice lékaře. Konkrétně, zda je toto vůbec možné, za jakých podmínek, kterým institucím se přerušení musí hlásit a zda je nutný souhlas některého orgánu. Děkuji, MUDr. Petr Novák

ODPOVĚĎ:
Přerušení provozu soukromé ordinace jistě možné je. Konkrétní právní úpravu nalezneme v ustanovení § 26 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění. Toto ustanovení umožňuje přerušení poskytování zdravotních služeb na určitou dobu, aniž by poskytovatel musel žádat o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a následně před zahájením poskytování zdravotních služeb opět žádat o udělení oprávnění.
Tento právní institut lze využít mimo jiné při dlouhodobé nemoci, při plánované operaci s delší rekonvalescencí, při mateřské dovolené či delší zahraniční dovolené nebo stáži.
Přerušením poskytování zdravotních služeb se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než jeden
měsíc. Poskytovatel zdravotních služeb může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na dobu jednoho roku.
Poskytovatel je povinen přerušení poskytování zdravotních služeb písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování zdravotních služeb přerušit, a to příslušnému správnímu orgánu, tj. místně příslušnému krajskému úřadu – odboru zdravotnictví, který poskytovateli vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dřívější pojem „registrace nestátního zdravotnického zařízení“). Pokud důvod přerušení poskytování zdravotních služeb neumožní poskytovateli splnit
shora uvedené povinnosti uvedené ve stanovené šedesátidenní lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu po odpadnutí důvodů, které v tom do té doby bránily. Může se tak stát např. při náhlém onemocnění či úrazu. Krajský úřad o této skutečnosti provede záznam do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob.
Druhým typem subjektů, kterým je třeba zamýšlené přerušení oznámit, jsou zdravotní pojišťovny, se kterými má poskytovatel uzavřeny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Současně je poskytovatel povinen informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby byla přístupná pacientům.
To znamená nejčastěji dálkovým způsobem na webových stránkách ordinace a vyvěšením v čekárně.
Stanovení lhůty, ve které je poskytovatel povinen oznámit plánované přerušení poskytování zdravotních služeb, a následně také lhůty, kdy bude poskytování zdravotních služeb opětovně zahájeno, je nezbytné z důvodu zajištění další péče o pacienty a zajištění zdravotnické dokumentace.
Poskytovatel je po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb povinen zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienta do péče.
O přerušení poskytování zdravotních služeb nebude vydáváno žádné rozhodnutí. Nepodléhá schválení ze strany krajského úřadu či zdravotních pojišťoven, podléhá pouze výše uvedenému oznámení.
Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušení je poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů, a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů
přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
Pokud by neposkytování zdravotních služeb překročilo dobu jednoho roku, může být ze strany správního orgánu přikročeno k dejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Další přerušení poskytování zdravotních
služeb je možné až po pěti letech. Podle důvodové zprávy k zákonu o zdravotních službách je tomu tak z důvodu omezení zneužívání této možnosti.
Příslušný správní orgán, resp. krajský úřad, přerušení a pokračování v poskytování zdravotních služeb oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla poskytovatelem oznámena.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník - Česká lékařská komora

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy se musí ohlásit dočasné zavření ordinace - kolik dnů, týdnů, měsíců musí být ordinace plánovaně zavřená?
Jak dlouho předem se musí ohlásit přechodné zavření ordinace, ambulance?
Dočasné zavření ordinace - jak dlouho předem a kam se musí hlásit?
Je potřeba nahlásit na zdravotní pojišťovnu přechodné zavření ordinace, ambulance lékaře?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Informovaný souhlas pacienta s vyšetřením a zákrokem - musí být vždy v písemné podobě?

V naší nemocnici máme více než 600 informovaných souhlasů. Každý z nich obsahuje několik stránek textu. Pacient, který je přijat do nemocnice, podepisuje souhlas s hospitalizací a souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Kromě toho podle počtu diagnostických a léčebných výkonů musí podepisovat řadu dalších informovaných souhlasů, které všechny obsahují obecně platný text. Stohy informovaných souhlasů tvoří nejobjemnější část zdravotnické dokumentace. Navíc řadu informovaných souhlasů pacient podepisuje, aniž by je četl, protože není kvůli svému zdravotnímu stavu schopen je přečíst nebo jim porozumět.

ODPOVĚĎ:
V nedávné době vyšla vyhláška č. 137/2018 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci.
Již dlouho přemýšlíme o způsobu, jak zjednodušit a zkrátit obsah informovaných souhlasů, abychom je učinili pro pacienty srozumitelnějšími, a aby tudíž plnily svoji skutečnou úlohu.
Máme následující představu. Pacient by podepsal souhlas s hospitalizací a souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Všechny ostatní informované souhlasy týkající se jednotlivých diagnostických a léčebných výkonů by byly přílohou uvedených dvou souhlasů a obsahovaly by jen informace týkající se konkrétního výkonu. Výjimkou by byl informovaný souhlas s vyšetřením magnetickou rezonancí, který bychom kvůli bezpečnosti ponechali v dosavadním znění. Pokud by se vám námi navrhovaná úprava zdála průchodná, mohlo by to vést ke zjednodušení administrativy i v dalších zdravotnických zařízeních.
Je nutno konstatovat, že změna vyhlášky č. 98/2012 Sb. , provedená novelou č. 137/2018 Sb. , pouze odstranila povinnou strukturu informovaného souhlasu a některých dalších dokumentů s tím, že je třeba dodržet pouze rozsah informací, které
musí pacient obdržet před provedením jakéhokoli zákroku. Tento rozsah stanoví vyčerpávajícím způsobem samotný zákon
o zdravotních službách v ustanovení § 31.
Vydáním této vyhlášky se tedy nijak nemění povinnost poskytovatele zdravotních služeb poskytnout pacientovi informace, na které má nárok, a vyžádat si od něho informovaný souhlas s každým zdravotním zákrokem.
K tomu je Česká republika zavázána i Úmluvou o lidských právech a biomedicíně – článek 5.
Právní předpisy však jenom ve výjimečných případech, týkajících se spíše specifických zdravotních služeb, stanoví ovinnost sdělovat pacientovi tyto informace písemnou formou a podepisovat písemný informovaný souhlas. Písemnou formu musí mít pouze souhlas s hospitalizací, nikoli však již s jednotlivými zákroky. Pacient musí být před každým zákrokem seznámen se skutečnostmi, které stanoví zákon (účel zákroku, jeho průběh, důsledky, rizika, případné alternativy a potřeba následného léčebného režimu), avšak forma tohoto seznámení nemusí být písemná, leda by tak stanovil poskytovatel zdravotních služeb nebo by si to podle pravidel stanovených novým občanským zákoníkem vyžádal sám pacient (což je však v praxi spíše výjimečné).
Pokud tedy poskytovatel zdravotních služeb rozhodne o tom, že pacienti obdrží informace sice písemně, ale nebudou
každý informovaný souhlas podepisovat, pouze jim bude předán k přečtení, a podepíší pouze jeden písemný informovaný
souhlas, který odkáže na písemnou informaci o dalších zákrocích, kterým bude pacient podroben, pak tento postup, který
jistě zjednoduší administrativu, je zcela v souladu s právními předpisy. Nejde však o postup, který by bylo možno uplatnit na základě novely vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, ale tento postup bylo možno uplatnit i před touto novelou, protože o tom, kdy si poskytovatel vyžádá od pacienta informovaný souhlas písemně, rozhoduje sám poskytovatel zdravotních služeb s výjimkou případů, kdy si písemnou formu vyžádá pacient nebo kdy ji – spíše výjimečně – stanoví právní předpis.
Z uvedeného, podle mého názoru, vyplývá jednoznačně, že postup, kdy pacient podepíše jeden souhrnný informovaný souhlas,
který odkazuje na písemné informace o dalších zákrocích, aniž by pak podepisoval informovaný souhlas s každým jednotlivým
zákrokem, není v rozporu s právními předpisy a lze jej uplatnit a tím administrativu zjednodušit.
K tomu je třeba zdůraznit, že rozhodující není „papír“, ale rozhovor lékaře s pacientem (v případě nelékařských zdravotních výkonů příslušného zdravotníka). Soudy opakovaně právem označily písemný informovaný souhlas pacienta se zákrokem za „nicotný cár papíru“ za situace, kdy bylo prokázáno, že lékař s pacientem před zákrokem vůbec nehovořil a informovaný souhlas mu dala k podpisu zdravotní sestra. Písemný informovaný souhlas má být důkazem o rozhovoru lékaře s pacientem.
Lze doporučit, aby lékař rozhovor s pacientem, při kterém mu vysvětlí vše, co je třeba, a podá informace, na které má pacient právo, vždy zapsal do zdravotnické dokumentace s tím, že pacient obdržel všechny potřebné informace a se zákrokem vyslovil informovaný souhlas. Stohy papírů s podepsanými informovanými souhlasy jsou mnohdy zbytečné a postup, který navrhl tazatel a o kterém hovořil také na konferenci České lékařské komory k informovanému souhlasu prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. , by mohl být dobrým řešením. Záleží jen na vedení nemocnic a na soukromých poskytovatelích
zdravotních služeb, zda se rozhodnou jej zavést.

JUDr. Jan Mach, advokát, ředitel právní kanceláře ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zjednodušit podepisování informomvaných souhlasů pacientem v nemocnici, zdravotnickém zařízení?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Musí lékař převzít použití zdravotnický odpad pacienta (injekce, jehla, stříkačka) z jeho domácí léčby?

Provozuji soukromou ambulanci. Je mojí povinností likvidovat použité léky a jehly pacientů při domácí ambulantní léčbě? Předepíši pacientovi lék na recept. Pacient si tento lék aplikuje doma injekční formou. Vznikne tak biologický odpad, který je ostrý a podléhá likvidaci specializovanou firmou za určitých podmínek. Mám povinnost tento biologický
odpad od pacientů vybírat a sama ho likvidovat? Podle některých názorů je nakládání se zdravotnickým odpadem vznikajícím v domácnostech při domácí péči v kompetenci zdravotnického zařízení, jehož lékař léčiva pacientovi předepsal, s tím, že musíme pacientovi dodat patřičné nádoby na zdravotnický odpad a následně ho sami zlikvidovat. Je to pravda? Děkuji, MUDr. Jana Nová

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 4 písm. x) zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech, v platném znění, je tzv. původce odpadů definován jako právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti,
jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.
Za nakládání s odpady je pak odpovědný původce nebo oprávněná osoba. K těmto osobám se také váží povinnosti upravené citovaným zákonem o odpadech. Poskytovatel zdravotních služeb, ať již ambulantní specialista, či poskytovatel akutní lůžkové péče nebo jednodenní péče, může být podle výše uvedené definice původcem odpadů, pokud odpady vznikají při jeho činnosti.
V případě domácí péče však poskytovatel zdravotních služeb pouze vystaví lékařský předpis, více se s pomůckami ani s odpadem vzniklým při jejich užití nepotká. Navíc aplikace léčivého přípravku pacientem není předmětem činnosti poskytovatele zdravotních služeb. Odpady při domácí péči nejsou tedy odpady vznikající činností či při činnosti poskytovatele zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb pomůcky pro domácí péči fyzicky nemá ve své ordinaci ani na okamžik, pouze je předepíše, poučí pacienta o jejich aplikaci i o režimu jejich likvidace. Z uvedených důvodů nelze ukládat povinnost spočívající
v povinném vybírání odpadů od pacientů poskytovatelům ambulantním zdravotních služeb, kteří jinak při své činnosti biologický odpad netvoří, pouze předepisují pomůcky pacientům do domácí péče a tyto pomůcky si pacienti přímo vyzvedávají v lékárně či prodejně zdravotnických potřeb, ambulantní specialista je nejen neužívá ke své činnosti, ale ani se s nimi fyzicky nesetká.
Jiná je jistě situace tam, kde poskytovatel zdravotních služeb při své činnosti tvoří odpad, pak je možné, aby zajistil likvidaci i odpadu od pacientů. Zde se nejedná o novou povinnost poskytovatele zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb, který při své činnosti tvoří biologický odpad, je navíc původcem odpadu ve smyslu zákona o odpadech.
Shora uvedené závěry nepřímo vyplývají i z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví, resp. Státního zdravotního ústavu.
Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení stanovuje pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotní péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, například domácí péče a tzv. samoléčení.
Odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení. Vlastním sociálním prostředím pacienta se pak rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta. Za zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze považovat návštěvní službu a domácí péči, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče.
Specifickou formou domácí ošetřovatelské péče je tzv. samoošetřování/samoléčení pacienta v jeho domácím prostředí, kdy se pacient de facto ošetřuje sám, bez spoluúčasti odbrného zdravotnického pracovníka. V daném případě je poskytovatel zdravotních služeb povinen poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví členů rodiny, veřejného zdraví a poškození životního prostředí. Pacient
je pak povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.
Ošetřující lékař by měl pacienta poučit, kam má použité jehly odevzdat. Nádoby by měly být plněny maximálně do ¾ jejich objemu. Musí být těsně uzavřeny. Jejich utěsnění je vhodné navíc zajistit například přelepením víka lepicí páskou. U samoléčitele musí být uloženy na místě mimo dosah dětí i ostatních členů domácnosti. Nádoby s odpadem mají být označeny jako „ostré předměty a nebezpečný odpad“. Takto zabalený a označený odpadnesmí být uložen mezi komunální odpad.
Nepoužitá a nepoužitelná léčiva od fyzické osoby je pak podle zákona o léčivech povinna převzít každá lékárna. Pacienti, kteří potřebují odstranit použité ostré předměty (např. injekční stříkačky, jehly z inzulinových
per apod.), které vznikly jako odpad po aplikaci léčiv, postupují tak, že tento ostrý odpad odevzdají v nádobě k tomu účelu určené na stanovené shromažďovací místo pro nebezpečný zdravotnický odpad (na poliklinice, v nemocnici apod.).
V případě, že by ošetření provedli pracovníci pečovatelské služby, jedná se o fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo právnické osoby a ty musí nakládat s odpady vznikajícími při jejich činnosti plně ve smyslu zákona o odpadech jako původci odpadu.
Závěrem lze tedy konstatovat, že obecně závazné právní předpisy neukládají poskytovateli zdravotních služeb povinnost vybírat za účelem likvidace od pacientů biologické odpady, které sám netvoří při své činnosti, a to ani tehdy, pokud látky, z nichž tyto odpady vznikají, předepsal pro domácí péči, resp. samoléčbu pacientů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Likvidace nebezpečného biologického odpadu při domácí léčbě pacienta (jehly, stříkačky, injekce)

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Předání informací o pacientovi mezi lékaři - musí být výpis nebo výtisk kompletní zdravotní karty?

Je aktuálně v platné legislativě uvedeno, jakou formou má být zajištěno předání informací mezi lékaři, ať už mezi praktickým lékařem pro děti a dorost PLDD a praktickým lékařem pro dospělé (VPL), nebo mezi „starým a nově“ registrujícím VPL? Zajímá mě, zda je správně nutné vytvořit výpis ze zdravotnické dokumentace se všemi náležitostmi, jak je tomu třeba u výpisu pro potřeby pracovnělékařských služeb, anebo můžou být poskytnuty pouze kopie z dokumentace vedené po dobu registrace pacienta.
Jsem zvyklá tvořit výpisy plus k výpisu doložit i kopie relevantních zpráv, ale opakovaně se mi stává, že původní registrující lékař mi pošle celou kartu, podobně se mi toto stalo u žádosti o předání informací od PLDD, který dokumentaci celou okopíroval a bez výpisu poslal s tvrzením, že má na výběr udělat výpis, nebo kopii. Ráda bych věděla, jaké je platné znění předpisu pro tyto účely.

ODPOVĚĎ:
Zákonem ani jiným právním předpisem není výslovně stanoveno, zda je stávající lékař povinen v daném případě předat kopii celé zdravotnické dokumentace, nebo vyhotovit výpis. Ustanovení § 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, uvádí toliko, že poskytovatel je povinen předat jiným poskytovatelům zdravotních
služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi.
Pod sousloví „potřebné informace“ tedy lze zařadit jak kopii, tak výpis. Částečně lze proto dát lékaři za pravdu, že má na výběr. Z našeho pohledu bychom to však upřesnili tak, že volba formy by se měla řídit jednak tím, aby tato forma
předání informací co nejlépe plnila zamýšlený účel (zajištění návaznosti péče), a jednak by měla být také věcí oboustranné domluvy mezi lékaři, co je pro oba výhodnější.
V žádném případě však nelze ve vámi popsané situaci předávat nově zvolenému lékaři originál zdravotnické dokumentace!
Před touto nezákonnou a zároveň i pro právní ochranu lékaře nežádoucí praxí se snažíme všemožně varovat. Jednak tím předávající lékař porušuje přílohu č. 3 vyhlášky č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, v platném znění, podle které je u primární péče nutno archivovat originál zdravotnické dokumentace nejméně 10 let od přeregistrování pacienta (u ambulantních specialistů je obecná lhůta nejméně 5 let, v obou případech začíná běžet až od 1. ledna následujícího roku), jednak se lékař takto neuváženě a nezodpovědně zbavuje svého nejcennějšího důkazního materiálu pro případné budoucí forenzní účely. Nikdy totiž lékař nemůže vyloučit potenciální situaci, že se pacient až po svém odchodu rozhodne podniknout vůči lékaři právní kroky např. pro domnělé zanedbání lékařské péče.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se předává zdravotnická dokumentace mezi lékaři (dětský lékař pro děti a dorost a praktický lékař pro dospělé)?
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Výpis ze zdravotnické dokumentace pro závodního lékaře - musí pacient souhlasit s výpisem, je nutný souhlas?

Obrátil se na mě poskytovatel pracovnělékařských služeb s žádostí o výpis ze zdravotnické dokumentace mnou registrovaného
pacienta. Jsem praktickým lékařem pacienta, avšak jeho souhlas s takovým poskytnutím výpisu nemám. Proto bych se rád
zeptal, zda lze výpis z dokumentace zaslat, anebo si mám vyžádat souhlas pacienta.

ODPOVĚĎ:
Poskytovateli pracovnělékařských služeb výpis ze zdravotnické dokumentace poskytněte, jde o povinnost předat údaje k návaznosti zdravotních služeb (§ 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění). Za návaznost zdravotních služeb je samozřejmě potřeba považovat i poskytování pracovnělékařských služeb. Souhlas pacienta není nutné vyžadovat, i případné jeho negativní stanovisko by nemělo na splnění vaší povinnosti vliv. Nemusíte se obávat vaší povinné mlčenlivosti,
zákon výslovně tento postup za porušení mlčenlivosti nepovažuje (§ 51 odst. 2 písm. a) stejného zákona).

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může pacient zakázat praktickému lékaři vydat výpis ze zdravotnické dokumentace závodnímu lékaři (lékaři pracovnělékařských služeb)?
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Jak může rodina zemřelého získat kopii pitevního protokolu?

Moje pacientka prodělala úraz hlavy, byla dvakrát ošetřena v nemocnici, poté bohužel druhý den doma zemřela a byla nařízena soudní pitva. Manžel zemřelé pacientky nás žádá o kopii pitevního protokolu s tím, že mu bylo sděleno, že ho na oddělení soudního lékařství mohu vyžádat pouze já, jakožto registrující praktický lékař. Prosím proto o vysvětlení, kdo a za jakých podmínek si může o protokol požádat, a pokud je to pouze ošetřující lékař, a nikoliv pozůstalý, za jakých podmínek a zda vůbec mu ho můžu předat.

ODPOVĚĎ:
Podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, mají nárok na pořízení kopií ze zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta osoby blízké zemřelému pacientovi (tedy mj. i manžel) za předpokladu, že ještě za svého života pacient některé z těchto osob nahlížení či kopírování dokumentace nezakázal, případně striktně nevymezil jen některé osoby, mezi nimiž by právě manžel nefungoval. Předpokládejme, že toto se nestalo, jde spíše o výjimečné situace, o kterých by musel existovat zřetelný záznam ve zdravotnické dokumentaci zemřelého pacienta.
Pro oddělení soudního lékařství neplatí v těchto zásadách žádná výjimka stanovená zákonem, proto máme za to, že kopie pitevního protokolu (která je nepochybně rovněž zdravotnickou dokumentací) měla být manželovi vydána již tam. Nicméně je možné postupovat i cestou, kterou popisujete, koneckonců nelze vyloučit, že i vám, jakožto registrujícímu lékaři,
by mohl být pitevní protokol z odborných důvodů užitečný. Rozhodnete-li se tedy mj. také vyjít vstříc manželovi zemřelé pacientky a protokol od oddělení soudního lékařství vyžádat, můžete poté jeho kopii poskytnout manželovi i vy sám,
jakmile ho budete mít k dispozici. Pro vás osobně platí stejná potenciální omezení, která uvádíme, a priori ovšem nepředpokládáme, že z dob péče o pacientku máte ve své zdravotnické dokumentaci záznam pořízený ještě za života pacientky, že by svému manželovi toto oprávnění zakazovala.
Lhůta pro poskytnutí kopie předmětné části zdravotnické dokumentace pak činí 30 dnů od požádání, resp. v tomto případě by pro vás počínala běžet ode dne, kdy byste vyžádanou kopii pitevního protokolu obdržel. Je možno v tomto případě rovněž požadovat náhradu nákladů na pořízení kopií (§ 66 odst. 1 a 3 již zmíněného zákona).

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má praktický lékař povinnost vydat pitevní protokol rodině zemřelého pacienta?
Právo pozůstalých, osob blízkých na kopii zdravotnické dokumentace zemřelé, zesnulé osoby
Pacient zakázal poskytování informací o svém zdravotním stavu rodině - právo na pitevní protokol po smrti, úmrtí pacienta
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Provádění léčebných výkonů pacientovi bez možnosti získat souhlas k výkonu (tracheostomie, gastrostomie)

Na našem pracovišti je část pacientů hospitalizována bez písemného souhlasu, neboť vzhledem k jejich stavu tento souhlas není možné získat. V těchto případech hospitalizaci oznamujeme místně příslušnému soudu, který vyhotovuje usnesení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu. V průběhu této hospitalizace vyvstává potřeba provedení různých zákroků narušujících integritu těla, které jsou běžnou součástí léčebných postupů, a jakkoliv je nelze považovat
za bezprostředně život zachraňující, jejich neprovedení je z hlediska možných komplikací, morbidity a mortality pro pacienta v dlouhodobém pohledu méně výhodné. Typicky se jedná o výkony typu tracheostomie či gastrostomie. V souvislosti s tím vás prosím o odpověď na následující otázky:
- Je možné tyto výkony provést bez dalšího souhlasu pacienta (který získat nelze), soudu či soudem určeného opatrovníka? - Podléhá provedení těchto výkonů oznámení soudu či ustanovenému opatrovníkovi?

ODPOVĚĎ:
Pacientovi, kterého popisujete, je možné podle § 38 odst. 3 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách,
v platném znění, provést pouze neodkladnou péči. Ta je definována v § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona jako péče, jejímž účelem je zamezit vznik nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest či náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.
Nelze obecně posoudit právníkem, jaké konkrétní výkony se do tohoto vymezení vejdou a jaké ne, jde již o odbornou medicínskou otázku. Co je však podstatné, zmíněná definice je široce interpretovatelná (potvrzeno i státními orgány). Bude-li tedy možné lékařem odborně odůvodnit (a patřičně zapsat do zdravotnické dokumentace), proč je možné určitý výkon hodnotit jako neodkladnou péči, lze takový výkon pacientovi provést právě s odůvodněním, že výkon byl neodkladný.
Není třeba provedení takového výkonu hlásit soudu, to je nutno jen při převzetí do ústavní péče bez pacientova písemného souhlasu, což vždy činíte, jak sám píšete. Co se týče ohlášení opatrovníkovi, posoudí sám lékař, zda považuje za vhodné informaci opatrovníkovi sám aktivně podat. Jestliže nikoliv, výslovná zákonná povinnost to není, informace v tom případě poskytnete až na případný dotaz opatrovníka (analogicky zde vycházíme z § 35 odst. 2 již citovaného zákona, který stejný princip zakotvuje u nezletilých dětí).
Naopak, pokud by se při nejlepší vůli i při velmi široce interpretovatelné definici neodkladné péče výkon do onoho vymezení nevešel, bohužel není možno výkon provést a je nutno čekat na souhlas soudem určeného opatrovníka.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to neodkladná péče z hlediska práva a zákonů, definice, rozsah úkonů - § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb.
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Kdo platí kopie zdravotnické dokumentace pro soudního znalce posuzujícího správnost postupu léčby pacienta?

Obrátil se na mě soudní znalec, který byl pověřen vypracováním znaleckého posudku, k němuž jako podklad potřebuje kopii zdravotnické dokumentace pacienta, kterého mám v péči. Prokázal své pověření a rovněž po odborné stránce uznávám, že žádá kopie pouze v nezbytně nutném rozsahu za účelem zpracování posudku, jak znalci stanoví zákon. I tak ovšem jde o velmi obsáhlou část dokumentace. Rád bych proto, aby mi byly uhrazeny náklady na pořízení kopií, jde o nezanedbatelný výdaj i čas strávení tímto pořízením. Mám na takové uhrazení nákladů podle zákona nárok?

ODPOVĚĎ:
Jde o situaci, kterou zákon v současné době výslovně neřeší. Zákon výslovně umožňuje, aby lékař mohl účtovat náklady na pořízení zprávy/kopie/výpisu z dokumentace pouze pacientům, zákonným zástupcům, pozůstalým osobám blízkým apod. (§ 66 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění), nikoliv už soudnímu znalci. Stejně tak není
pro vypracování zprávy (kopie, výpisu) znalci určen žádný sazebník, jako tomu bývá například u zpráv pro Českou správu
sociálního zabezpečení nebo Policii ČR, kdy administrativní výkony prováděné na žádost např. těchto dvou zmíněných orgánů
jsou oceněny Cenovým rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR.
Soudnímu znalci ale zákon povinnost úhrady nákladů ošetřujícímu lékaři za pořízení kopie zdravotnické dokumentace výslovně neklade. Vše však může být vyřešeno v rovině lidské komunikace a kolegiality mezi soudním znalcem a ošetřujícím lékařem.
Pokud totiž soudní znalec uzná, že jeho kolega (ošetřující lékař, od kterého si kopii dokumentace za účelem zpracování znaleckého posudku vyžádal) jistě měl s pořízením kopií (mnohdy nemalé) náklady a bylo by na místě je nějak kompenzovat, může si nechat kopie pořizujícím kolegou tyto náklady naúčtovat a proplatit mu je, přičemž je znalec následně může uplatnit u orgánu či osoby, na jehož žádost (ustanovení, přibrání…) posudek zpracovává (policie, soud, lékař, pacient…), a to v rámci znalečného jako hotový výdaj znalce, který nepochybně je dle zákona součástí znalečného.
Chybí však výslovné oprávnění ošetřujícího lékaře a zároveň i povinnost soudního znalce takto postupovat. Zdůrazňujeme, že případná dohoda mezi oběma kolegy má především lidskou rovinu.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo hradí náklady na tisk zdravotnické dokumentace pacienta pro soudního znalce a čas lékaře věnujícímu se zpracování materiálu pro znalce
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání - povinnost vystavit lékařem a kde sehnat tiskopis, vzor potvrzení?

V poslední době se setkávám s žádostmi uchazečů o zaměstnání o vydání potvrzení o dočasné pracovni neschopnosti DPN uchazeče, který není schopen z důvodu úrazu nebo nemoci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, anebo žádají o vystavení
potvrzení o ošetření (vyšetření). Jak mám v těchto případech postupovat? Děkuji, MUDr. Ivana Veselá

ODPOVĚĎ:
V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti byla vydána vyhláška č. 346/2017 Sb. , o závazném vzoru potvrzení o dočasné
neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Příslušné potvrzení podle zákona o zaměstnanosti a zákona o zdravotních službách (§ 45 odst. 3 písm. a) ) vydává registrující lékař, případně jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, případně provedl ošetření nebo vyšetření, a to žádost uchazeče o zaměstnání.
Jak již bylo výše uvedeno, vyhláška stanoví závazné vzory těchto potvrzení. Lékař je tedy povinen vydat potvrzení uchazeči na jeho žádost, přičemž toto potvrzení by mělo korespondovat se závazným vzorem stanoveným vyhláškou.
Bohužel místně příslušné úřady práce, do jejichž kompetence tvorba tiskopisů a jejich distribuce spadá, v řadě oblastí republiky stále tyto tiskopisy nedistribuují, případně žádají lékaře, aby si tiskopisy vyzvedli. V tomto ohledu však lékař nemá zákonem stanovenou povinnost tiskopisy vyzvedávat, ale současně má povinnost potvrzení dle zákona o zaměstnanosti vystavit.
Protože není zcela jasné, v jakém časovém horizontu bude distribuce těchto tiskopisů zahájena, máme z některých kontaktních pracovišť úřadu práce informace, že budou přijímána i potvrzení vydaná ošetřujícím lékařem, z nichž však musí být patrno, že se jedná o potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnost uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu či potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení.
Taktéž máme k dispozici informaci, že některé lékařské programy (např. PC DOKTOR) tyto tiskopisy obsahují, a lze je tedy využívat pro splnění této povinnosti.
Vzhledem k situaci, kdy je lékařům uložena zákonem povinnost, avšak nelze ji v některých případech objektivně splnit, případně není povinností lékaře si tiskopisy osobně vyzvedávat, a je zde veřejně deklarována vůle alespoň některých místně příslušných poboček úřadů práce přijímat i potvrzení vystavené lékaři, z nichž bude patrný účel vystavení,
zveřejnila komora na svém webu vzory těchto tiskopisů, které vycházejí z uvedené vyhlášky, ve formátu pdf. Najdete ho zde:

https://www.lkcr.cz/dokumenty-pravniho-oddeleni-clk-418.html

Lékař si může příslušný tiskopis vytisknout, vyplnit a předat uchazeči o zaměstnání. Tím je jeho povinnost splněna. Pro úplnost uvádíme, že lékař je oprávněn za vydání tohoto potvrzení účtovat místně příslušné pobočce úřadu práce stanovenou cenu v souladu s Cenovým předpisem MZ ČR č. 1/2018/DZP, která činí 89 Kč za jednotlivý případ (příloha č. 1, oddíl B1 – oblast zaměstnanosti, bod č. 16 a č. 17).
K tomu též informace Úřadu práce ČR: Faktura za vyúčtování zdravotní služby lékařem bude probíhat vždy před ukončením
měsíce souhrnně za všechna vydaná Potvrzení v uplynulém měsíci, kterými byla ukončena neschopnost uchazeče o zaměstnání. Faktura musí obsahovat kromě obecných náležitostí rozpis osob – uchazečů o zaměstnání, za které je účtováno, jejich jméno, příjmení, datum narození, datum vydání Potvrzení, a to zejména z důvodu možnosti ověření účtovaného úkonu
Úřadem práce a tím i usnadnění úhrady faktury.
Fakturu je třeba adresovat Úřadu práce ČR, kontaktnímu pracovišti v sídle okresu. Na jednu fakturu nelze účtovat uchazeče o zaměstnání z více okresů (tzn. jedna faktura = fakturace na jedno kontaktní pracoviště v sídle okresu).

Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

 

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnost uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu či potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Odborný dohled a odborný dozor nad lékařem bez specializované způsobilosti (L1, L2) - rozdíl

Stále mi není příliš jasný rozdíl mezi odborným dohledem a odborným dozorem nad lékařem, který dosud nemá pecializovanou
způsobilost. Mohli byste mi to, prosím, nějak stručně a jasně vysvětlit?

ODPOVĚĎ:
Pokusím se vysvětlit co možná nejstručněji a nejjasněji. Váš dotaz řeší novela zákona č. 95/2004 Sb. , účinná od 1. 7. 2017, která rozlišuje mezi odborným dohledem a dozorem v závislosti na tom, zda má lékař již absolvovaný základní kmen, který přísluší danému oboru specializačního vzdělávání, či nikoliv.
Konkrétně § 4 odst. 6 zákona po novele zní:

ODBORNÝ DOZOR NAD LÉKAŘEM L1
Odborný dozor vykonává lékař se specializovanou způsobilostí přítomný ve zdravotnickém zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, s fyzickou dosažitelností lékaře se specializovanou způsobilostí do 15 minut.
Odborný dohled vykonává lékař se specializovanou způsobilostí, a to nepřetržitou telefonickou dostupností a fyzickou dosažitelností zdravotnického zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, do 30 minut. Lékař, jenž vykonává odborný dozor a odborný dohled, musí být v základním pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních
služeb, nebo ve služebním poměru, anebo musí být poskytovatelem zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení k výkonu činností lékaře s odbornou způsobilostí dochází.
Nad lékařem, který ještě neabsolvoval základní kmen příslušející danému oboru anebo základní kmen sice již absolvován má, ale jiný, je potřeba ustanovit odborný DOZOR, který nelze řešit telefonickými konzultacemi „zvenčí“. Je možné, aby dozorující lékař s příslušnou specializovanou způsobilostí nebyl doslova fyzicky přítomen mladému lékaři za zády a vykonával současně např. práci ve vedlejší ambulanci či na jiné části oddělení (zda půjde o první, či druhou
formu dozoru, to s ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi mladého lékaře posoudí a určí právě dozorující lékař), ale tento dozorující lékař musí být alespoň přítomen v areálu daného zdravotnického zařízení a musí mít možnost dostavit se na místo do 15 minut. Zde nepřipadá v úvahu např. telefonická příslužba lékaře z domova.

ODBORNÉ DOHLED NAD LÉKAŘEM L2
Naopak půjde-li o lékaře, který již má certifikát příslušného základního kmene, je možné ustanovit pouze odborný DOHLED, nevyžaduje se trvalá přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí na pracovišti, lze to řešit telefonickou
dostupností (např. již zmíněnou telefonickou příslužbou z domova) a dojezdností na místo do 30 minut.
Nad rámec vašeho dotazu (neboť na toto se lékaři rovněž velmi často ptají) – ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. , v platném znění, již dlouhodobě předpokládá vydání prováděcího předpisu, jenž stanoví činnosti, které je lékař oprávněn provádět samostatně již po absolvovaném základním kmeni. K vydání tohoto prováděcího předpisu však dodnes
nedošlo. Proto stále platí, že rozsah odborného dohledu stanoví skutečně sám dohlížející lékař v konkrétním případě, kdy tento lékař se specializovanou způsobilostí pečlivě zhodnotí dosavadní zkušenosti a schopnosti lékaře s tzv. kmenem.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lékař L1 a L2 - odborný dohled a odborný dozor (rozdíl)
Co je to odborný dohled nad lékařem pracujícím na oddělení, JIP, ambulanci
Co je to odborný dozor nad lékařem pracujícím na oddělení, JIP, ambulanci

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Veřejný funkcionář v nemocnici (primář a náměstek) a zákon o střetu zájmů

Mám dotaz k novele zákona o střetu zájmů, kdy se stávají veřejnými funkcionáři také řídící pracovníci 2. až 4. stupně
příspěvkových organizací. Patří mezi ně v nemocnici, která je příspěvkovou organizací kraje, i náměstek pro LPP a dále
primář, pokud má pod sebou další vedoucí pracovníky o úroveň níž – vedoucí lékaře jednotlivých oddělení či jednotek? Dále bych rád věděl, zda se například náměstek pro LPP zapisuje do registru, pokud nenakládá s finančními prostředky organizace nad 250 000?

ODPOVĚĎ:
K dotazu stran veřejných funkcionářů a jejich povinností vyplývajících mimo jiné ze zákona o střetu zájmů uvádíme ásledující:
Zákon č. 159/2006 Sb. , o střetu zájmů, v platném znění, vymezuje v ust. § 2 pojem „veřejný funkcionář“, přičemž výčet jednotlivých subjektů je poměrně široký.
V souvislosti s postavením náměstka LPP, případně primáře příspěvkové organizace, lze zohlednit ust. § 2 odst. 2 písm. c), které stanoví, že pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických
osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení.
Citované ustanovení odkazuje na zákoník práce, který v ust. § 11 stanoví, kdo je vedoucím zaměstnancem, takto: Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační
složky státu.
Jednotlivé stupně řízení pak vymezuje ust. § 124 odst. 3 zákoníku práce. Přehled uvádíme níže:
Pokud po posouzení konkrétního postavení, ve smyslu zařazení do konkrétního stupně řízení podle ZP, které může být s ohledem na vnitřní strukturu a rozdělení kompetencí v jednotlivých zdravotnických zařízeních rozličné, dojdete k závěru, že svým postavením, a zejména rozsahem svých kompetencí naplňujete termín „vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně
příspěvkové organizace územního samosprávného celku“, bude dále rozhodné pro posouzení vaší konkrétní situace ust. § 2 odst. 3 zák. o střetu zájmů, které stanoví, že oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích má tato osoba pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy
jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo se podílí na vedení trestního stíhání.
Doporučujeme tedy důsledně posoudit skutečnost, zda ve svém postavení, ať už náměstka LPP, případně v postavení primáře konkrétního oddělení či vedoucího pracovníka kliniky, spadáte na základě zákonného vymezení jednotlivých stupňů řízení do 2. až 4. stupně řízení, přičemž toto samotné zařazení neznamená, že jste automaticky povinen podávat oznámení evidenčnímu orgánu, neboť vedle stupně řízení usíte svou činností naplňovat alespoň jednu zákonnou podmínku (činnost) výše uvedeného
ust. § 2 odst. 3, tj. máte v obsahové náplni práce či v rámci hmotné zodpovědnosti oprávnění nakládat s finančními prostředky nad 250 000 Kč jako příkazce (tedy bez dalšího například rozhodujete o vypsání výběrových řízení nad
tuto částku, zajišťujete nákupy či úhrady nad uvedený finanční limit apod.), anebo se bezprostředně podílíte na rozhodování při zadávání veřejné zakázky, anebo vykonáváte práva či povinnosti v souvislosti s realizací veřejné zakázky.
Není-li i přes zařazení do 2. až 4. stupně řízení vykonávána některá z činností vymezená v ust. § 2 odst. 3, nevzniká vám oznamovací povinnost vůči evidenčnímu orgánu podle zákona o střetu zájmů.

Mgr. Daniel Valášek, právník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je primář a náměstek nemocnice veřejným funkcionářem?
Řídící pracovníci 2. až 4. stupně a zákon o střetu zájmů
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Atestační příprava lékaře při čátečném úvazku v nemocnici a na lékařské fakultě - zápočet do specializační přípravy

Jsem neatestovaný lékař, který v nedávné době absolvoval lékařskou fakultu. Zaměstnavatel se mnou uzavřel pracovní smlouvu v úvazku 0,6 a současně pracovní smlouvu v úvazku 0,4, přičemž v tomto případě je zaměstnavatelem lékařská fakulta. Zaměstnavatel mě ujistil, že takto rozdělený úvazek se plně započítává do specializační přípravy. Informoval mne
zaměstnavatel správně?

ODPOVĚĎ:
Odpověď naleznete v novelizovaném znění zák. č. 95/2004 Sb. , které stanoví, že specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání, přičemž specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeních v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době (40 hodin týdně) a je odměňováno. Zákon připouští tzv. rozvolněnou formu specializačního vzdělávání, tedy příprava probíhá v nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby.
V případě, že je lékařka či lékař na rodičovské dovolené nebo pečuje o dítě do zahájení povinné školní docházky, rozsah pracovní doby nesmí být nižší než jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby. Zákon výslovně stanoví, že v tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Současně je vhodné upozornit, že do specializačního vzdělávání lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Naopak se do specializační přípravy lékaře zařazeného do oboru specializačního vzdělávání studentům a absolventům doktorského studijního programu započítá doba výkonu zdravotnického
povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu, je potvrzena
školitelem akreditovaného zdravotnického zařízení a probíhala v rozsahu alespoň poloviny stanovené pracovní doby. O započtení rozhoduje na žádost lékaře MZ ČR.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv částečného úvazku v nemocnici a na lékařské fakultě na zápočet do specializace, specializační přípravy k atestaci

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Započítává se praxe absolvovaná například v zahraničí? Jaké jsou možnosti započtení praxe v rámci specializační přípravy? Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
V případě absolvování části specializačního vzdělávání v neakreditovaném zdravotnickém zařízení lze podle novely požádat MZ ČR o udělení výjimky a započtení odborné praxe probíhající na neakreditovaném pracovišti do specializačního vzdělávání v případě, že toto pracoviště splňovalo všechny podmínky pro udělení akreditace v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se účastník specializačního vzdělávání vzdělával, a to v období, v němž účastník specializačního vzdělávání
odbornou praxi uskutečňoval. Se souhlasem ministra lze takto započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky specializačního vzdělávánív příslušném oboru.
Do specializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzdělávání se započítá i odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v jiném základním kmeni, pokud její obsah a rozsah
odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu.
Rovněž se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v cizině. Taktéž lze v některých případech započítat odbornou praxi, případně její část, byla-li absolvovaná v rámci úspěšně ukončeného specializačního vzdělávání v jiném
z oborů uvedených ve sdělení MZ ČR.
Jak již bylo výše uvedeno, specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání, tedy v uvedeném případě v úvazku, 6. V tomto rozsahu se započítává praxe do specializačního vzdělávání za předpokladu, že
zaměstnavatel je akreditován pro specializační přípravu v konkrétním oboru. Doba takto absolvované praxe se poměrně, v souladu se vzdělávacím programem, prodlouží, aby celkový součet absolvované praxe odpovídal stanovené týdenní pracovní době. V tomto smyslu poskytl zaměstnavatel nesprávnou informaci.
Pro úplnost upozorňujeme na nutnost pečlivě si ověřit, zda zaměstnavatel skutečně disponuje akreditací pro vzdělávací program v konkrétním oboru či pro jeho část, například základní kmen, a to po celou dobu specializační přípravy. I když v úvahu přichází možnost započtení praxe na základě rozhodnutí MZ ČR, lze tento postup doporučit jen ve výjimečných
situacích. Z tohoto důvodu je vhodné informaci o akreditaci zdravotnického zařízení ověřit na internetových stránkách MZ ČR, které je dle zák. č. 95/2004 Sb. , povinno zveřejňovat seznam akreditovaných zařízení, včetně vzdělávacích programů, které jsou tato akreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat, a dobu, na kterou jim byla akreditace udělena. MZ ČR
současně zveřejňuje seznam subjektů, jimž byla akreditace odňata.

Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK

Započítává se praxe absolvovaná například v zahraničí? Jaké jsou možnosti započtení praxe v rámci specializační přípravy? Děkuji, Igor

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zápočet praxe v zahraničí do celkové doby praxe
Zápočet praxe v neakreditovaném zdravotnickém zařízení (nemocnice bez akreditace) do celkové doby praxe
Žádost o započtení praxe v nemocnici bez akreditace splňující požadavky akreditace
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Po kolika letech nečinnosti lékaře ztrácí způsobilost, odbornost vykonávat lékařské povolání?

Uvažuji o dočasné změně zaměstnání mimo oblast zdravotnictví. Bude mít tato skutečnost vliv na mou získanou odbornost?
Mohu později opět vykonávat povolání lékaře? Děkuji, MUDr. Jan Novotný

ODPOVĚĎ:
Problematiku přerušení výkonu povolání lékaře jsme již v rámci této rubriky řešili, a tak by stačilo odkázat na dříve publikovanou odpověď.
Avšak v mezidobí došlo k novelizaci zákona č. 95/2004 Sb. , konkrétně se jedná o zák. č. 67/2017 Sb. , který nově mimo jiné upravuje i podmínky přerušení výkonu povolání lékaře.
Původně bylo nutno doškolení absolvovat v případě, že lékař přerušil výkon tohoto povolání na dobu delší než 5 let v průběhu předcházejících 6 let. Dnem 1. 8. 2017 vstoupila v účinnost zmíněná novela zákona o vzdělávání, která stanoví, že lékař se specializovanou způsobilostí, jenž přerušil výkon povolání lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila
v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru, pro který získal specializovanou způsobilost.
Nově zákon o vzdělávání stanoví, že za přerušení výkonu povolání lékaře se považuje i výkon povolání lékaře v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání lékaře, tj. povolání lékaře je nezbytné vykonávat v rozsahu minimálně 8 hodin týdně, případně lze v rozhodném období zohlednit součet nerovnoměrně odpracované doby, který však v průměru nesmí klesnout pod uvedenou hranici jedné pětiny stanovené týdenní pracovní doby.
Doškolení v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů probíhá v akreditovaném zařízení nebo u poskytovatele zdravotních služeb od vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, který vede pro potřeby doškolení dokumentaci o pracovní docházce. Lékař, jenž doškolení provádí, stanoví písemně rozsah činností, které může absolvent doškolení vykonávat.
Doškolení probíhá jako celodenní průprava, která odpovídá stanovené týdenní pracovní době, tj. 40 hodin týdně. Zákon ovněž připouští i rozvolněnou přípravu, avšak její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní
pracovní doby, přičemž délka doškolení musí v součtu odpovídat minimálně 60 pracovním dnům. Novela rovněž stanoví, že do doškolení se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující týdenní pracovní dobu.
V případech, kdy lékař získal specializovanou způsobilost ve více oborech, probíhá doškolení pouze v jednom z nich.
Pro úplnost uvádíme, že v nástavbových oborech se doškolení dle zákona neprovádí.
Závěrem uvádíme, že získaná odborná, specializovaná a zvláštní specializovaná způsobilost k výkonu lékařského povolání zůstává přerušením výkonu povolání lékaře nedotčena, tj. přerušení lékařského povolání nemá vliv na odbornost, kterou lékař získal.

Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přerušení výkonu povolání lékaře - vliv na získanou odbornost

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Přítomnost tlumočníka s pacientem v ordinaci - může lékař zakázat jeho přítomnost?

Musím připustit přítomnost doprovodu pacienta, který je jeho tlumočníkem, i když ovládám cizí jazyk? Děkuji. MUDr. Libor Novák

ODPOVĚĎ:
Zákon o zdravotních službách výslovně stanoví, že pacient má právo na přítomnost osoby, která je schopna zprostředkovat rozhovor mezi pacientem a lékařem v případech, kdy pacient neovládá úřední jazyk České republiky, přičemž zákon výslovně uvádí výjimku pro slovenštinu, kdy přítomnost tlumočníka nepřipouští.
Jedná-li se o pacienta, který neovládá český jazyk, je lékař při poskytování zdravotních služeb povinen na přání pacienta strpět přítomnost tlumočící osoby, byť lékař sám cizí jazyk ovládá.
O případné účasti tlumočící osoby je vhodné učinit zápis do zdravotnické dokumentace pacienta s výslovným uvedením, že tlumočník doprovází pacienta na jeho přání.
Z práva pacienta na přítomnost tlumočníka lze analogicky dovodit i opačný závěr, kterým je právo lékaře žádat přítomnost tlumočníka situacích, kdy pacient nehovoří česky a není doprovázen osobou, která by byla schopna vhodným
způsobem zprostředkovat rozhovor mezi lékařem a pacientem. Právo lékaře na přítomnost tlumočníka však nezakládá povinnost tuto osobu aktivně zajišťovat. Samozřejmě je potřeba přihlédnout ke zdravotnímu stavu pacienta a důvodům, pro které lékaře pacient vyhledal.
Vyhodnocení, že se jedná o odkladný zdravotní úkon, může vést lékaře k poučení pacienta, že je nezbytné, aby se dostavil v doprovodu tlumočníka.
Není vyloučeno, aby lékař po dohodě s pacientem tlumočil sám, případně je-li mu známa osoba, která by hodnověrným způsobem mohla zprostředkovat komunikaci mezi lékařem a pacientem, aby přítomnost této osoby zajistil. Případné náklady na zajištění tlumočníka nese pacient, nikoliv lékař.
Zákon nestanoví žádné kvalifikační požadavky ani nároky na vzdělání tlumočníka, tedy překládat rozhovor v rámci poskytování zdravotních služeb může prakticky kdokoliv, kdo je toho schopen.
Pro úplnost je vhodné uvést, že v České republice je úředním jazykem čeština, a v tomto jazyce tedy probíhá komunikace s pacientem.
Není však vyloučeno, aby lékař nabízel jako dohodnutou službu při poskytování zdravotních služeb komunikaci v cizím jazyce; za tuto dohodnutou službu lze účtovat předem dohodnutou odměnu.

Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lékař umí cizí jazyk pacienta - může zakázat přítomnost překladatele v ordinaci?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Co musí obsahovat výpis ze zdravotnické dokumentace - náležitosti výpisu

Pacient mě jako svého praktického lékaře požádal o vyhotovení výpisu pro svého budoucího závodního lékaře. Pacient se dlouhodobě léčí na psychiatrii a nechce, aby se o tom jeho nový zaměstnavatel dozvěděl, tudíž mě poprosil, abych do výpisu tuto informaci neuváděl. Mohu mu vyhovět?

ODPOVĚĎ:
Příloha č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, stanoví minimální obsah samostatných částí zdravotnické dokumentace. Náležitosti výpisu ze zdravotnické dokumentace jsou uvedeny v bodě jedna takto:
Výpis ze zdravotnické dokumentace obsahuje:
a) základní údaje z anamnézy doplněné o údaje nezbytné k účelu, pro který je výpis vydáván,
b) informace o posledně zjištěném zdravotním stavu pacienta a rozpis jím užívaných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a používaných zdravotnických prostředků,
c) diagnostický souhrn,
d) stručné zhodnocení dosavadního vývoje zdravotního stavu pacienta, včetně reakcí na dosavadní léčbu a dynamiky vývoje výsledků laboratorních a dalších pomocných vyšetření,
e) další podstatné informace včetně informací z posudkové péče.

Z citovaného ustanovení je patrné, že žádné výjimky pro informace o psychiatrické léčbě pacienta nelze ve vztahu k povinnému obsahu výpisu ze zdravotnické dokumentace pro účely pracovnělékařských služeb uplatňovat.
To platí i s ohledem na skutečnost, že psychiatrické diagnózy mohou dle právní úpravy omezovat či vylučovat způsobilost k výkonu některých prací.
Má-li tedy praktický lékař od jiného odborného lékaře (v daném případě od psychiatra) informace o tom, že se pacient u něho léčí, je nezbytné tuto informaci do výpisu uvést.
Následně je pouze na „závodním lékaři“, resp. poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby zhodnotil zdravotní stav pacienta ve vztahu ke konkrétnímu druhu práce a vydal posudek, zda je konkrétní práce schopný či neschopný. Je výlučně na tomto poskytovateli, aby posoudil, co je podstatné a co není.
Lékař poskytující pracovnělékařské služby je samozřejmě též povinen dodržovat povinnou mlčenlivost. Pacient tudíž nemusí mít obavy, že se o jeho onemocnění a léčení na psychiatrii jeho zaměstnavatel dozví. Výpis ze zdravotnické dokumentace je součástí zdravotnické dokumentace. Ta je uložena u poskytovatele pracovnělékařských služeb a zaměstnavatel se v žádném případě nesmí s obsahem výpisu seznámit. Zaměstnavatel obdrží pouze posudek se závěrem práce schopen – neschopen, bez uvedení diagnózy či dalších jiných citlivých informací.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

 

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náležitosti výpisu zd zdratovní dokumentace
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Povinnost lékaře pozvat pacienta na kontrolu při dispenzarizaci, sledování, dispenzární péči lékařem

Ve vyhlášce o dispenzární péči je povinnost provádět u pacientů s vybranými diagnózami prohlídku nejméně jedenkrát
ročně. Je také naší povinností pacienta prokazatelně na prohlídku pozvat, když do roka nepřijde? Mám jako dispenzarizující lékař povinnost zvát pacienta na kontrolu? A co mám dělat, pokud se na kontrolu nedostaví?

ODPOVĚĎ:
Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které v době zařazování do dispenzární péče nevyžaduje poskytování akutní zdravotní péče, ale z předpokládaného vývoje nemoci lze důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zachycení může mít zásadní význam pro další
léčbu a vývoj onemocnění a včasné zjištění nepříznivého vývoje zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky provádí registrující lékař nebo jiný odborný lékař v rámci aktivního a dlouhodobého sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo již trpícího nemocí nebo vadou či stavem, u kterého lze podle vývoje
nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a zabránit hrozícímu zhoršení dosavadního zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky a seznam nemocí, vad a stavů, u nichž se dispenzární prohlídky provádějí, upravuje vyhláška č. 39/2012 Sb. , o dispenzární péči.
Povinnost dispenzarizujícího lékaře nejméně jednou za rok pozvat pacienta, aby se dostavil ke kontrole, ve výše citované vyhlášcevýslovně uvedena není. V ustanovení § 1 zmíněná vyhláška pouze stanoví, že: „Dispenzární prohlídky provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pacienta, nejméně však
jedenkrát ročně. “
Na základě citovaného ustanovení je možné postupovat tak, že lékař pacientovi určí frekvenci návštěvy (např. „Přijdete zase za rok, v září 2018, objednejte se telefonicky alespoň měsíc předem“). Tuto výzvu je na místě zaznamenat
do zdravotnické dokumentace (v případě potřeby lze nechat pacienta tuto poznámku ve zdravotnické dokumentaci podepsat).
Četnost dispenzárních prohlídek je vždy na uvážení lékaře s tím, že alespoň jednou za rok by měl lékař pacienta vyšetřit. Vyhláška však již dále neřeší, jak postupovat u pacientů, kteří přestali komunikovat nebo na prohlídky docházet. Ministerstvo zdravotnictví ČR sice vydalo metodiku pro poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k dispenzární péči, která je dostupná na webových stránkách ministerstva.
Ani zde však není problematika postupu při zvaní pacientů řešena a není ani řešeno, jak má poskytovatel postupovat, pokud se pacient k prohlídce nedostaví.
V daném případě lze vycházet z toho, že pokud lékař pacienta o plánované dispenzární prohlídce prokazatelně informoval a tento se k prohlídce nedostavil (neposkytl k ní součinnost), nelze po lékaři požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, co k tomu pacienta vedlo, příp. aby si provedení prohlídky jakkoliv vynucoval.
Mezi základními povinnostmi pacienta je při poskytování zdravotních služeb dodržovat navržený individuální léčebný postup, a to včetně podrobení se dispenzárním prohlídkám. Je tedy především odpovědností pacienta, aby se dostavil na plánovanou prohlídku. Pokud pacient s lékařem nespolupracuje, ač byl k tomu vyzván, nese i odpovědnost za případné nepříznivé následky tohoto svého postupu.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dispenzarizace, dispenzární péče ve zdravotnictví - co je to, vysvětlení, zákony

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
Povinnost pacienta zaregistrovat se u praktického lékaře, obvodního lékaře

Pokud pacient nesdělí jméno svého praktického lékaře nebo řekne, že žádného nemá – je naší povinností jej dohledat
např. na portálu zdravotní pojišťovny nebo telefonickým dotazem na zdravotní pojišťovnu?

ODPOVĚĎ:
Neexistuje povinnost být u praktického lékaře registrován, proto skutečně může nastat situace, že pacient svého praktického lékaře nemá.
Pokud se jedná o situaci, kdy pacient sice svého praktického lékaře má, ale jeho identitu nechce lékaři-specialistovi sdělit, pak je na místě vycházet z toho, že povinnost lékaře-specialisty dohledávat praktického lékaře pacienta není stanovena v žádném obecně závazném právním předpisu. Tento lékař ani nemusí ověřovat tvrzení pacienta, že u žádného
praktického lékaře není registrován.
Pokud lékař přesto chce zjistit jméno praktického lékaře či ověřit tvrzení pacienta, je jistě možné se na zdravotní pojišťovně dotázat.
V každém případě je na místě doporučit do zdravotnické dokumentace pacienta zaznamenat poznámku, že se lékař-specialista pacienta na praktického lékaře dotázal a ten odpověděl, že buď žádného nemá, nebo odmítá sdělit jeho jméno.
To, že pacient odmítá sdělit jméno svého praktického lékaře, nebo to, že žádného nemá, však samozřejmě není důvod k nepřijetí do péče.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí být každý občan registrován u praktického lékaře, praktika ze zákona nebo ne?
Musí být občan ČR přihlášen u praktického lékaře nebo nemusí?
Povinnost zaregistrování, přihlášení občana u praktického lékaře, obvodního lékaře, PL, OL