Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem OSVČ, nepřihlásil jsem se k nemocenskému pojištění, ale řádně platím sociální pojištění a důchodové zabezpečení i zdravotní pojištění. Nastoupil jsem na nemocenskou a samozřejmě si nenárokuji žádné peníze z nemocenského. Nevím, zda jsem nebo ne povinnen platit dále měsíční platby na důchodovém a zdravotní pojišťovně, když nevydělávám.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Bratr ukončil pracovní poměr 11. 10. 2011, nezaevidoval se na Úřadu práce, 8. 12. 2011 těžce onemocněl, leží v LDN a zůstane tam nejméně ještě 3 měsíce a po propuštění bude mít trvalé následky – možná částečnou invaliditu. Zatím jsem za něj doplatila zdravotní pojištění a samozřejmě regulační poplatky pro nemocnici, ale už to přesahuje mé možnosti.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Za pár dnů mi končí mateřská dovolená, v práci mi chtějí dát výpověď - nechají 2 měsíce doma a pak mi dají 2-měsíční odstupné. Faktem je, že v zaměstnání mi už při poslední návštěvě, tj.v létě oznámili, že přeorganizovali mé místo a já že nemám na nové místo potřebnou kvalifikaci a oni pro mě jinou pozici nemají.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Syn (10 let) měl v květnu 2011 nehodu s jednou malou slečnou. Byl venku, dováděl, točili se za ruce, strkali. Nebyla přítomna žádná dospělá osoba. Dívčina upadla a měla vykloubený loket. Syn má ADHD syndrom (hyperaktivita dítěte), je medikován. Otec dívky dal celou situaci na Policii.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem na rodičovské dovolené, která mi za měsíc končí. Z důvodu toho, že do září 2011 nemáme pro dceru školku, jsem nucena zůstat ještě doma a se zaměstnavatelem jsem dohodnutá na poskytnutí neplaceného volna. Můj dotaz zní, jak postupovat v případě, že otěhotním.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Budu pracovat pro jednu firmu, nový zaměstnavatel mi říkal, že podepíšeme mandátní smlouvu. Na to jsem mu sice kývla, ale pak jsem nad tím doma přemýšlela, proč nechce podepsat normální pracovní smlouvu. Poradíte? Tereza

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zemřel mi manžel. Byl živnostník a bohužel nebylo zaplacené zdravotní pojištění. Jelikož jsem se dostala do finanční krize, žádala jsem pojištovnu o odpuštění dluhu po manželovi. Prý to není možné. Může pojištovna po mě ten dluh opravdu žádat i když manžel neměl přiznané daně?

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Dne 18.7.2011 jsem obdržela exekuci na částku 816 Kč za dlužné pojistné a 833 Kč, penále + výdaje neznámým právníkům 2550 Kč za vykonané služby, celkem tedy 3899,-Kč. Dlužná částka se vztahuje k pojistnému období u Hornické pojišťovny (dnes již neexistující) od 11.12.1994 do 26.11.1995, kdy pojistné za mě měl odvádět můj zaměstnavatel a zřejmě tak nečinil.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na pojistné. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) hlavní, platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 1 836 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 1 890 Kč měsíčně. 

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 735 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 756 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2013, nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2012 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 60 328 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2012.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní.

V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.
 Výše pojistného za rok 2013 se u OSVČ stanoví jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50% daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána v roce 2012.

 Takto stanovený vyměřovací základ přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum. Výše pojistného se zjišťuje při podání Přehledu za rok 2012. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky, nebo se k tomuto pojištění přihlásí.

 Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, je povinna platit pojistné, v roce 2013 v minimální měsíční výši 115 Kč, svou platbou si však může stanovit vyšší vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2011 je provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se změnila z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sankce dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Dle tohoto zákona lze uložit OSVČ nebo zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Pokutu až do výše 100 000 Kč lze uložit při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena. Jedná se např. o situaci, kdy zaměstnavatel či OSVČ nepředkládá OSSZ ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled přehled o příjmech a výdajích spolu s potřebnými údaji, popř. tuto povinnost neplní některá ze mzdových účtáren zaměstnavatele, nebo neuschovává po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného.

Sankce dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Dle tohoto zákona lze uložit pokutu za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené zákonem osobě samostatně výdělečné činné, zaměstnavateli, zdravotnickému zařízení a občanu. Za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti lze občanu a OSVČ uložit pokutu do výše 10 000 Kč (např. pokud OSVČ neoznámí na předepsaném tiskopise ve stanovené lhůtě den zahájení samostatné výdělečné činnosti), zaměstnavateli může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč nebo do výše 100 000 Kč a v tomto případě při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti až do výše 500 000 Kč (např. pokud zaměstnavatel nesplní opatření k nápravě nedostatků zjištěných při provádění pojištění, může mu být uložena pokuta ve výši 100 000 Kč), zdravotnickému zařízení lze uložit za porušení nebo nesplnění povinnosti pokutu ve výši 20 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti až do výše 100 000 Kč.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pokud zaměstnavatel či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatili pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatili v nižší výši než měli, stávají se dlužníky a jsou povinni platit penále (pokutu). Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno povolí, penále (pokuta) z takového dluhu se – vždy ode dne první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále (pokuta) se neplatí:

  • za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
  • za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
  • z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
  • za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
  • za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
  • za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
  • za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
  • za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, 
  • jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
  • z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Pokud zaměstnavatel či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatili pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatili v nižší výši než měli, stávají se dlužníky a jsou povinni platit penále (pokutu). Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno povolí, penále (pokuta) z takového dluhu se – vždy ode dne první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále (pokuta) se neplatí:
• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,  
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Prosím o vyjádření k následujícímu - na shromáždění vlastníků byla odsouhlasena odměna za práci ve výboru SVJ ve výši 200,- Kč za bytovou jednotku měsíčně. Tato suma byla placena z fondu oprav. Při 47 bytových jednotkách by to bylo ročně: 47x12x200=112 800. Nicméně v účetních podkladech za rok 2009 je uvedeno, že v r. 2009 bylo vyplaceno na odměny 158 088 Kč.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zajímalo by mě jak zjistím, jestli mám dluh na sociálním a zdravotním pojištění. V srpnu loňského roku jsem ukončila denní studium na VŠE (otěhotněla jsem) a v červnu jsem udělala přijímačky na dálkové studium ČZU. Protože jsem do doby, než jsem otěhotněla nepracovala (studovala jsem na denním), nastupovala jsem na rodičovskou dovolenou až dnem porodu, což bylo 4.11.2009.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zajímalo by mě jak zjistím, jestli mám dluh na sociálním a zdravotním pojištění. V srpnu loňského roku jsem ukončila denní studium na VŠE (otěhotněla jsem) a v červnu jsem udělala přijímačky na dálkové studium ČZU. Protože jsem do doby, než jsem otěhotněla nepracovala (studovala jsem na denním), nastupovala jsem na rodičovskou dovolenou až dnem porodu, což bylo 4.11.2009.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zajímalo by mě jak zjistím, jestli mám dluh na sociálním a zdravotním pojištění. V srpnu loňského roku jsem ukončila denní studium na VŠE (otěhotněla jsem) a v červnu jsem udělala přijímačky na dálkové studium ČZU. Protože jsem do doby, než jsem otěhotněla nepracovala (studovala jsem na denním), nastupovala jsem na rodičovskou dovolenou až dnem porodu, což bylo 4.11.2009.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Zajímalo by mě jak zjistím, jestli mám dluh na sociálním a zdravotním pojištění. V srpnu loňského roku jsem ukončila denní studium na VŠE (otěhotněla jsem) a v červnu jsem udělala přijímačky na dálkové studium ČZU. Protože jsem do doby, než jsem otěhotněla nepracovala (studovala jsem na denním), nastupovala jsem na rodičovskou dovolenou až dnem porodu, což bylo 4.11.2009.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Obracím se na Vás s následujícím dotazem. K 5. 2. 11 odcházím na mateřskou dovolenou, nicméně pro svého stávajícího zaměstnavatele budu pracovat i nadále z domova – a to během mateřské i rodičovské dovolené. To myslím není problém, už jsem našla na různých poradenských serverech, že je to legální.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Obracím se na Vás s následujícím dotazem. K 5. 2. 11 odcházím na mateřskou dovolenou, nicméně pro svého stávajícího zaměstnavatele budu pracovat i nadále z domova – a to během mateřské i rodičovské dovolené. To myslím není problém, už jsem našla na různých poradenských serverech, že je to legální.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2)  V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana