Počet stránek ve webu: 39.416

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny

 


RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Možnosti pacienta při pochybení lékaře
- Náhrada škody při poškození zdraví pacienta lékařem
- Lékař na CT nepoznal nádor mozku - postup stížnosti, vymáhání škody
- Lhůta na vyřízení stížnosti adresované nemocnici
- Nemocnice neuspokojivě vyřídila stížnost na pochybení lékaře - co dělat
- Pochybení lékaře nemocnice - kam poslat stížnost?
- Poškození zdraví lékařem - vymáhání náhrady škody
- Je nutný lékařský posudek u vymáhání náhrady škody na zdraví?
- Právo na ochranu zdraví a poškození zdraví lékařem nemocnice

Mám nárok na podání žaloby či pochybení na nemocnici? Od března 2012 jsem měla potíže, v červnu 2012 jsem byla na CT vyšetření mozku, kde byla udána diagnóza - normální nález na mozku. Zdravotní stav se mi zhoršoval, měla jsem stále větší potíže, proto jsem byla v prosinci 2012 poslána opět na CT mozku - s nálezem nádor na mozku.
12.12.2012 jsem musela urychleně podstoupit operaci mozku, jelikož už hrozilo vážné poškození. Bylo mi sděleno neurologem, že kdyby šlo o zhoubný nádor, tato půlroční prodleva mohla skončit fatálně. I přes to, že nádor naštěstí pro mě byl nezhoubný, mě způsoboval potíže, které značně zhoršily můj zdravotní stav. Operaci jsem mohla podstoupit již před 1/2 rokem, kdyby lékařka na CT správně určila diagnózu. Tento nález mám na CD i v propouštěcí zprávě. Lékaři, kteří mě operovali se shodli, že na CT vyšetření byl nádor jasně prokazatelný už v červnu a tudíž došlo k pochybení
lékařky, která mi v červnu nesprávně popsala CT vyš. Během té půlroční prodlevy jsem absolvovala 2x delší cestu letadlem, což mě mohlo velmi ublížit. Děkuji, Darina
 
ODPOVĚĎ:
Neboť k posouzení ne/správnosti postupu lékařky při prvním CT vyšetření by bylo zapotřebí seznámit se podrobně s příslušnými částmi Vaší zdravotnické dokumentace (přičemž se zároveň jedná o vysoce specializovanou medicínskou otázku), pojmu svou odpověď pouze jako nástin Vašich dalších možností.

1/ Podání stížnosti:
Na postup lékařky, resp. nemocnice jako odpovědného poskytovatele zdravotních služeb, můžete podat v souladu s § 93 a násl. zákona o zdravotních službách stížnost, kterou je zapotřebí adresovat přímo nemocnici. Stížnost musí být vyřízena do 30 dnů, přičemž se můžete současně domáhat uskutečnění osobního projednání. Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojena, můžete se v téže věci obrátit na místně příslušný krajský úřad, který postup nemocnice při vyřizování Vaší stížnosti přešetří.

Je také možné, aby jste se svou stížností kontaktovala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (popř. jinou zdravotní pojišťovnu) nebo Českou lékařskou komoru.

2/ Náhrada škody na zdraví:
Domníváte-li se, že Vám byla způsobena rovněž škoda na zdraví, můžete se po nemocnici domáhat její náhrady. V tomto případě je nutné vyhotovit lékařský posudek dle § 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb., bude-li možné Vaše obtíže podřadit pod některou z kategorií dle příloh této vyhlášky, můžete po nemocnici požadovat náhradu za bolest či ztížení Vašeho společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku).

3/ Náhrada nemajetkové újmy:
Není rovněž vyloučeno, abyste se po nemocnici domáhala satisfakce za porušení Vašich osobnostních práv, mezi která patří mimo jiné i právo na ochranu zdraví (§ 11 Občanského zákoníku), a to ve formě omluvy či finančního zadostiučinění (§ 13/1 a 2 Občanského zákoníku). Pro přípravu případné žaloby Vám však doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

________________________________________

OBČAN-BYDLENÍ
- Jsou rozvody teplé a studené vody součástí bytového domu SVJ?
- Odpovědnost za škodu způsobenou havárií rozvodů vody v bytovém domě SVJ?
- Odpovědnost za škodu způsobenou prasklou vodovodní trubkou v bytovém domě
- Nárok na slevu na nájemném - bytem prochází vodovodní trubky
- Nárok na slevu na nájemném - bytem prochází odpadní roury, trubky
- Nárok na slevu do fondu oprav - majiteli bytu prochází bytem trubky, roury

Maminka chce koupit přízemní byt bez podsklepení v domě SVJ, kde je jako nájemnice města. Přes 4 místnosti je pod stropem vedeno potrubí rozvodů teplé vody, na který je napojeno 70% bytů v domě. Rozvody tak brání plnému využití stěn a při případné havárii hrozí přímé poškození bytového vybavení, které se nachází pod trubkami (rozvody) vody. Město v Kupní smlouvě tyto rozvody uvedlo jako společný majetek vlastníků a na dotazy uvedlo, že máme povinnost zpřístupnit byt v případě havárie. Případná škoda na vybavení domácnosti při prasknutí trubky a vytopení by byla uhrazena z pojistky domu. Pojišťovna na náš dotaz doporučeným dopisem oznámila (telefonicky), že nehradí celou škodu, ale jen určitou část, neboť rozvody jsou v bytě a ne ve společných prostorech bytového domu. Město argumentuje tím, že to je stejné jako v jiných bytech, kde jsou rozvody ve zdi, protože tam též při havárii může dojít ke škodě. Ale to bude škoda způsobená prosakem, kdežto v našem případě to bude jako horký déšť venku. Maminka dosud platí plný nájem bez slevy a jako vlastník bude z těchto místností platit plný podíl do fondu oprav. Jsou tyto rozvody věcné břemeno? Má maminka nárok na slevu oproti ostatním bytům? Děkuji, Eleonora
 
ODPOVĚĎ:
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se se stavebně-technickým stavem bytového domu, lze dát dle mého názoru za pravdu městu, tzn. že rozvody teplé vody (byť umístěné v podstropní části jednoho z bytů) je nutné považovat za společné části bytového domu (a tudíž za předmět podílového spoluvlastnictví všech členů SVJ).

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů se za společné části domu považují ty části domu, které jsou určeny pro společné užívání, mimo jiné pak i rozvody teplé a studené vody (na jejich konkrétním umístění v domě tak nezáleží).

O věcném břemeni se zde však hovořit nedá, rovněž případná sleva z kupní ceny bytu musí být předmětem jednání. V případě vzniku škody na vybavení bytu (v důsledku havárie rozvodu teplé vody) není vyloučeno, aby Vaše matka svůj nárok uplatnila rovněž vůči SVJ.

________________________________________

RŮZNÉ-STAVBY
- Je pro vydání územního rozhodnutí zapotřebí souhlas sousedů?
- Je nutný souhlas sousedů pro vydání územního rozhodnutí?
- Co stavební úřad udělá s námitkou účastníků v územním řízení?
- Námitky účastníků stavebního řízení a postoj stavebního úřadu
- Změna kultury pozemku mimo intravilán obce - je nutný souhlas souseda?
- Změna využití pozemku dle § 77 písm. b) stavebního zákona
- Je vždy nutný souhlas souseda při vydání územního rozhodnutí?

Ukládá zákon nebo předpis při žádosti o změnu kultury pozemku mimo intravilán obce ve volné krajině souhlas se změnou majitele sousedního pozemku? Sousedovi jsem odmítl pozemky prodat a nyní zpochybňuje mou veškerou činnost včetně hranic po označení geodetem, výsadba a pod. Děkuji, Gabriel
 
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že změnou kultury pozemku máte na mysli změnu využití území ve smyslu § 77 písm. b) stavebního zákona, resp. změnu druhu pozemku dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused je (resp. může být) dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona účastníkem probíhajícího územního řízení. Dle § 86/1 stavebního zákona musí žádost o vydání územního rozhodnutí mimo jiné obsahovat uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno, přičemž výslovný souhlas těchto osob není žadatel o vydání územního rozhodnutí (Vy) ke své žádosti povinen připojit (§ 86/2 stavebního zákona).

Váš soused je oprávněn vznést v rámci územního řízení své námitky (popř. veřejnost může vznést své připomínky), s nimiž se stavební úřad vypořádá postupem dle § 89 stavebního zákona, konkrétně dle odst. 6 námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek apod. Nedojde-li v rámci územního řízení k dohodě o námitce občanskoprávní povahy (což lze ve Vašem případě předpokládat), stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci. Rozhodně tedy neplatí, že bez souhlasu svého souseda Vám stavební úřad příslušné územní rozhodnutí neudělí.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud byste měl zájem o vydání příslušného územního rozhodnutí v tzv. zjednodušeném územním řízení (které však může být dle § 95/1 písm. a) stavebního zákona vedeno pouze pro záměry v zastavěném území či zastavitelné ploše), bylo by nutné, abyste spolu s žádostí o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení předložil stavebnímu úřadu i souhlas svého souseda (§ 95/1 písm. d) stavebního zákona).

V případě, že by Váš soused zpochybnil i Vaše vlastnické právo k předmětnému pozemku (např. zpochybněním geodetického vyměření hranic příslušné parcely), byl by nucen podat k soudu tzv. žalobu na určení vlastnictví. V rámci následného soudního řízení byste se mohl bránit rovněž poukazem na vydržení sporné části pozemku s odkazem na § 134 Občanského zákoníku) samozřejmě za předpokladu, že předmětný pozemek oprávněně držíte, popř. společně s Vaším právním předchůdcem, déle než 10 let).

________________________________________

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel vyžadovat výpis z rejstříku trestů
- Shromažďování informací o trestní bezúhonnosti zaměstnanců zaměstnavatelem
- Je zaměstnavatel povinen zaplatit výpis z rejstříku trestů zaměstnance?
- Platí výpis z rejstříku trestů zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Patří trestní bezúhonnost mezi osobní údaje chráněné zákonem o OOÚ?
- Je informace o odsouzení osobní údaj chráněný zákonem o OOÚ?
- Ochrana osobních údajů a informace o odsouzení a bezúhonnosti

Zaměstnavatel po nás chce každý rok aktualizaci výpisu z trestního rejstříků a prý to nebude proplácet. Je to na jeho příkaz a přijde nám to absurdní každý rok dávat peníze za nové výpisy z rejstříku trestů. Může zaměstnavatel toto po nás požadovat? Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 316/4 písm. h) zákoníku práce nesmí zaměstnavatel vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem (§ 3 zákoníku práce), přičemž jednou z nich je informace o trestněprávní bezúhonnosti zaměstnance.

Tento zákonný zákaz může být zaměstnavatelem prolomen pouze v případě, že je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být (resp. je) zaměstnancem vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis. Ve Vašem případě je tedy důležité, zda je možné odůvodnit požadavek zaměstnavatele zvláštní povahou práce, kterou vykonávají jeho zaměstnanci, přičemž i v tomto případě je nutné mít na zřeteli kritérium přiměřenosti, anebo zda se na Vámi vykonávanou práci nevztahuje požadavek bezúhonnosti dle zvláštního právního předpisu. Současně platí, že tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Nejsou-li shora uvedené podmínky splněny, není Váš zaměstnavatel oprávněn po Vás předložení výpisu z rejstříku trestů požadovat. Je-li naopak možné zákonný zákaz prolomit, je dle mého názoru k úhradě nákladů spojených s pořízením výpisu z rejstříku trestů povinen Váš zaměstnavatel.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů je informace o trestní bezúhonnosti, resp. informace o odsouzení za trestný čin, tzv. citlivým údajem (jedná se o kategorii osobních údajů), pro jehož shromažďování a zpracovávání musí být splněna přísná kritéria. V tomto případě by Váš zaměstnavatel s největší pravděpodobností figuroval jako správce osobních údajů, který je povinen přesně vymezit účel, k němuž mají být osobní/citlivé údaje shromážděny a zpracovány, v případě, že Váš zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, mohl se dopustit správního deliktu, za který mu může být Úřadem pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/uoou.aspx ) uložena pokuta.

________________________________________


OBCHOD-REKLAMACE
- Odpovědnost prodejce za vadu zboží - vadné svíčky do motoru
- Vadné svíčky do motoru motor poškodily - kdo uhradí škodu?
- Je možné vymáhat škodu po prodejci autodílů - svíčky zničily motor
- Je prodejce autodílů odpovědný za škodu způsobené díly?
- Reklamace automobilových svíček do motoru

Na svůj automobil jsem si zakoupil sadu zapalovacích svíček v Auto Kelly v Plzni. Namontoval jsem si je do vozidla. Po ujetí několika stovek kilometrů mě ze zapalovací svíčky vypadla středová elektroda do válce motoru. Přes sání navštívila 3 válce motoru. Byla poškozena hlava motoru a stěny válců. Vozidlo jsme dali do servisu, oprava nás stála 12000 Kč.. Přitom byla opravena jen hlava motoru. Vadnou svíčku jsme reklamovali u prodejce Auto Kelly, který reklamaci postoupil NGK Japan. Bylo nám sděleno, že svíčka byla příliš dotažena a tím se uvolnila elektroda do motoru. Zajímalo by mě, do jaké míry ručí výrobce za svůj výrobek. Svíčka nebyla nijak poškozena násilnou deformací, pouze se vysunula středová elektroda do válce motoru. Bohužel svíčku nemám, zůstala u výrobce. Poškození hlavy motoru máme nafoceno. Děkuji, Ctirad
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné si uvědomit, že v nastalé situaci vznikly prodejci zapalovacích svíček 2 typy odpovědnosti, tzn. odpovědnost za vadu zboží (kterou jste uplatnil podáním reklamace a k tomuto tématu se proto nebudu dále vyjadřovat) a odpovědnost za škodu.

Jsou-li ve Vašem případě splněny následující předpoklady:
a/ došlo k porušení právního předpisu (tzn. bylo Vám prodáno vadné zboží),
b/ došlo ke škodě (poškození hlavy motoru),
c/ mezi a/ a b/ je příčinná souvislost a
d/ je dáno zavinění na straně prodejce,

odpovídá prodejce zapalovacích svíček za vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku), v této souvislosti je kromě Občanského zákoníku možné vycházet také ze zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.

V této souvislosti pouze podotýkám, že ve vztahu k Vám je odpovědnou osobou prodejce zapalovacích svíček, případná odpovědnost jejich výrobce pro Vás nemá význam.

V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodejce zapalovacích svíček s písemnou výzvou k odstranění vzniklé škody, a to proplacením uhrazené ceny servisního zásahu. Současně je vhodné upozornit prodejce na shora citované právní předpisy a vznik jeho odpovědnosti. Ve výzvě stanovte prodejci přiměřenou lhůtu k nápravě, v opačném případě jej upozorněte, že se obrátíte s žalobou na náhradu škody na soud.

Všechny výzvy (jakož i jinou korespondenci s prodejcem) Vám doporučuji zasílat doporučeně s dodejkou, přičemž jednu kopii si vždy ponecháte.

K otázce rozsahu odpovědnosti prodejce zapalovacích svíček pouze připomínám, že dle § 441 Občanského zákoníku byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného (např. přílišným dotažením zapalovací svíčky), nese škodu poměrně, byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

________________________________________


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobenou pádem stromu při vichřici
- Strom spadl na vedlejší pozemek, mohu tam vstoupit a dřevo odnést?
- Je možné vstoupit na sousední pozemek při pádu mého stromu?
- Kdo zaplatí opravu plotu při pádu stromu?
- Kdo zaplatí, uhradí opravu zídky při pádu stromu?
- Pád stromu při vichřici - kdo hradí škodu vzniklou na majetku?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitelem stromu spadlého na sousední pozemek?
- Kdo vlastní strom spadlý na vedlejší, sousední pozemek?

Vlastníme les. Nad tímto lesem je chatová oblast. Asi před měsícem spadl náš strom z důvodu povětrnostních podmínek na pozemek souseda (v té chatové oblasti). Museli jsme si nechat vyměřit pozemek, protože ten soused tvrdil, že ten strom je jeho. Nakonec se ukázalo, že strom patří nám, ale on po nás požaduje opravu plotu, který mu ten strom poškodil a jiném menší opravení. Ptali jsme se a prý, když ten strom spadl z důvodů povětrnostních podmínek takže to není naše chyba. Máme zde jiný problém a to, že druhý soused chce tento strom odkoupit. My mu ho chceme prodat, ale nevíme zda mu první soused(ten co má na zahradě náš strom) zpřístupní vstup na jeho pozemek, kde je ten strom spadlý, aby si ho mohl pořezat a odklidit. Co máme udělat aby jsme strom prodali ale zároveň měl druhý soused přístup k tomu spadlému stromu. Děkuji. Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Odpovědnost za vzniklou škodu:
Byla-li jedinou příčinou pádu stromu na sousední pozemek nepříznivá povětrnostní situace (vichřice), bylo by možné uvažovat o neexistenci Vaší odpovědnosti za vzniklou škodu, neboť se ve své podstatě jednalo o zásah tzv. vyšší moci.

K tomuto tématu odkazuji rovněž např. na:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obcanske-pravo/odpovednost-za-skodu-nahrada-skody/4516-kdo-hradi-skodu-zpusobenou-vichrici-pri-zlomeni-stromu.html

nebo na:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14512-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-25-cdo-38002009-z-20122011-ve-veci-skody-zpusobene-spadlym-stromem.html

Neboť se ve Vašem případě jednalo o pád stromu, který byl součástí lesa, upozorňuji rovněž na zvláštní úpravu dle § 22 zákona o lesích.

2/ Přístup k padlému stromu částečně na sousedním pozemku:
Ideální je v této situaci samozřejmě dohoda zainteresovaných stran. Pro případ, že by Váš soused nebyl k dohodě svolný, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný orgán státní správy lesů, který je ve smyslu § 34/3 a 4 zákona o lesích oprávněn rozhodnout o rozsahu dočasného užívání cizího pozemku.

V této souvislosti rovněž poukazuji na § 126/1 Občanského zákoníku, dle něhož má vlastník věci (tedy i padlého stromu) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se pak může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Přístupu na sousední pozemek by pak bylo možné se domáhat také s poukazem na § 127/3 Občanského zákoníku.

Není samozřejmě vyloučeno, abyste padlý strom svému sousedovi prodali ihned, aktuální umístění předmětu koupě není rozhodné, předpokládám však, že o uzavření kupní smlouvy za takových podmínek by Váš soused zájem neměl.

Zcela na závěr pak poukazuji na možnost postupu podle § 5 Občanského zákoníku, dle něhož došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy (obecního úřadu), který může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav.

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE
- Odpovědnost prodejce za škodu způsobenou vadou výrobku?
- Škoda způsobená vadou zboží, výrobku - vymáhání škody
- Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku
- Je možné vymáhat po prodejci škodu způsobenou vadou zboží, výrobku?
- Příčinná souvislost - odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, zboží
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to příčinná souvislost, nexus causalis, kauzální nexus - definice, vysvětlení
- Příčinná souvislost - definice, vysvětlení, příklad z praxe

Koupila jsem si přes internetový obchod externí počítačový disk na ukládání dat. Disk přestal pracovat, ještě je v záruční době. Nemohu se již dostat k datům, která jsou na něm uložena. Firma, u které jsem disk zakoupila, mi ta data z porouchaného disku dostat může, má na to prostředky, ovšem odmítají to udělat v rámci reklamace. Obnova dat z poškozeného disku je prý velmi drahá.
Logicky - pokud je funkce disku poškozena, měla by firma automaticky v rámci reklamace data převést na disk nový, neboť je to jejich problém. V Občanském zákoníku jsem narazila na termín příčinná souvislost - při odpovědnosti
za škodu v souvislosti se závadou výrobku. Kdo je v právu - já nebo oni? Proč já mám být poškozena a platit za důsledek závady výrobku? Děkuji, Zdenka
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě stojí právo jednoznačně na Vaší straně. Je nutné si uvědomit, že v nastalé situaci vznikly prodejci externího disku 2 typy odpovědnosti, tzn. odpovědnost za vadu zboží (kterou jste uplatnila podáním reklamace a k tomuto tématu se proto nebudu dále vyjadřovat) a odpovědnost za škodu.

Dovolím-li si krátkou odbočku do teorie práva, tak příčinná souvislost (latinsky nexus causalis, v češtině jako kauzální nexus) vyjadřuje vztah mezi příčinou a následkem, a to tak, že bez příčiny by následek nenastal buď vůbec, nebo tak, jak nastal, tzn. příčinná souvislost musí být přímá, bezprostřední a objektivní, přičemž je předpokladem vzniku odpovědnosti.

Jsou-li ve Vašem případě splněny následující předpoklady:
a/ došlo k porušení právního předpisu (tzn. bylo Vám prodáno vadné zboží),
b/ došlo ke škodě (nemožnost získání uložených dat),
c/ mezi a/ a b/ je příčinná souvislost a
d/ je dáno zavinění na straně prodejce,

odpovídá prodejce externího disku za vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku), v této souvislosti je kromě Občanského zákoníku možné vycházet také ze zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.

V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodejce externího disku s písemnou výzvou k odstranění vzniklé škody, a to uvedením v předešlý stav, konkrétně obnovením a zkopírováním nepřístupných dat. Současně je vhodné upozornit prodejce na shora citované právní předpisy a vznik jeho odpovědnosti. Ve výzvě stanovte prodejci přiměřenou lhůtu k nápravě (např. 1 měsíc), v opačném případě jej upozorněte, že data si necháte zpřístupnit jiným subjektem na náklady prodejce. V případě, že s touto výzvou neuspějete, nechte si data zpřístupnit jinou firmou, přičemž kopii faktury zašlete následně spolu s druhou výzvou prodejci k proplacení. Nebudete-li úspěšná ani v tomto případě, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. Všechny výzvy (jakož i jinou korespondenci s prodejcem) Vám doporučuji zasílat doporučeně s dodejkou, přičemž jednu kopii si vždy ponecháte.

________________________________________

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Absolutní a relativní neplatnost právních úkonů dle Zákoníku práce
- Je zaměstnanec nárok na mzdu v době platnosti konkurenční doložky?
- Mzda z konkurenční doložky po výpovědi (ukončení pracovního poměru)
- Kdy může zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřít konkurenční doložku
- Neplatnost konkurenční doložky - zaměstnanec nedostává mzdu
- Neplatnost právního úkonu dle Zákoníku práce
- Délka platnosti konkurenční doložky
- Vyrovnání (mzda) zaměstnanci za konkureční doložku

V pracovní smlouvě (podepsána 2011 - jsem odborný prodejce) mám zapsánu konkurenční doložku na 1 rok s pokutou, ale ve smlouvě není nic o povinnosti zaměstnavatele. Na internetu jsem našel hodně protiřečících nebo nejasných informací, proto bych se rád informoval jak to s touto doložkou skutečně je a na případný další postup.
- Je konkurenční položka v takovém znění platná nebo ji mohu úplně ignorovat jako by ve smlouvě nebyla? (na internetu jsem našel i článek kde, psali o platnosti v takovém znění v jakém je ve smlouvě pokud se proti ní neodvolám ve lhůtě do 3 let a ta lhůta mi brzy vyprší)
- pokud je po vypršení té lhůty platná tak jakým způsobem formálně postupovat abych ji zrušil než to nastane? Předpokládám že na to mám nárok když tam nejsou všechny náležitosti.
- je možné požadovat po zaměstnavateli aby do ní doplnil svoji stranu závazku, případně jak? (v té době kompenzace ve výši měsíčního platu). Děkuji, Petr
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 310/1 zákoníku práce platí, že byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, musí být součástí takové konkurenční doložky i závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, a to nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

Současně platí, že konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. V této souvislosti Vám proto doporučuji rovněž zvážit, zda povaha Vámi vykonávané práce vůbec uzavření konkurenční doložky opodstatňuje.

Postrádá-li ve Vašem případě konkurenční doložka zakotvení povinnosti zaměstnavatele k výplatě přiměřeného peněžitého vyrovnání, jedná se bezpochyby o neplatný právní úkon.

Dle § 19 písm. d) zákoníku práce přihlédne soud i bez návrhu některé strany soudního sporu k neplatnosti právního úkonu, který odporuje zákonu nebo jej obchází, popř. kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv (písm. f). Ve Vašem případě by se tedy mělo jednat o tzv. neplatnost absolutní (tzn. „automatickou“), které není nutné se zvláštním způsobem dovolávat (obecně upraveno v § 39 Občanského zákoníku). V této souvislosti je též vhodné vědět, že pro rozpor se zákonem je neplatnou pouze konkurenční doložka, pracovní smlouva jako celek zůstává samozřejmě v platnosti (§ 41 Občanského zákoníku).

Z důvodu opatrnosti Vám však lze doporučit nahlížet na konkurenční doložku jako na neplatnou tzv. relativně, tzn. jako na ustanovení, které je i přes své vady platným, pokud se jeho neplatnosti některá ze stran nedovolá (§ 18/1 zákoníku práce), a to ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 Občanského zákoníku). V této souvislosti se proto můžete na svého zaměstnavatele obrátit s písemnou výzvou k úpravě uzavřené pracovní smlouvy, v níž ho upozorníte na právně závadný stav konkurenční doložky a současně se ve smyslu § 18/1 zákoníku práce dovoláte její neplatnosti. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte zaměstnavateli prokazatelným způsobem (tzn. osobně za přítomnosti svědka či „oproti podpisu“ či doporučeně s dodejkou). Opět však upozorňuji, že tento krok je činěn pouze „pro jistotu“, neboť konkurenční doložka je ve Vašem případě neplatná ze zákona.

Přistoupí-li zaměstnavatel na Vaší výzvu, je samozřejmě možné, aby byla vada konkurenční doložky zhojena prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy, kterým bude zakotvena povinnost zaměstnavatele k výplatě přiměřeného peněžního vyrovnání.

________________________________________

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nadhodnocení pozemku znalcem - jak se bránit?
- Nahodnocení bytu, domu znalcem - jak se bránit?
- Nadhodnocený znalecký posudek nemovitosti - jak se bránit?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nadhodnocení odhadu odhadcem a vymáhání rozdílu ceny po odhadci
- Odpovědnost znalce za škodu způsobenou chybným znaleckým posudkem?
- Chybný znalecký posudek a odpovědnost znalce za způsobenou škodu
- Vymáhání rozdílu kupní ceny způsobený chybou ve znaleckém odhadu
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta odhadci za nadhodnocení znaleckého posudku
- Pokuta odhadci za nadhodnocení bytu, domu, pozemku, nemovitosti

S manželkou jsme kupovali pozemek od města. Město nechalo udělat znalecký posudek, kde se stanovila cena obvyklá. Cena se mi nezdála a tak město nechalo znalce ať vše vysvětlí. Znalec vysvětlil 5.6.2012 a tvrdil, že je vše zcela v pořádku a za posudek se zaručil. Na základě tohoto tvrzení město odsouhlasilo prodej 11.9.2012 dle ceny v posudku a my jsme pozemek koupili 27.10.2012. Bohužel až poté jsem zjistil, že chyby v posudku skutečně jsou a potvrdili to dva různí znalci. Znalec, který pro město vytvořil posudek nedodržel zákon 151/1997 §2, §9 a vyhl. 3/2008 a tím pozemek nadhodnotil o 60%. Jenže my už s městem máme podepsanou kupní smlouvu a pozemek je zaplacen a převeden na katastru. Mám důkaz o tom, že město stanovilo cenu podle onoho posudku. Posudek byl ze dne 12.12.2011 (ale skoro rok trvalo jednání s městem). Je možnost tento rozdíl cen vymáhat přímo po znalci? Dotčený znalec tvrdil, že je vše v pořádku.
Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že vypracování znaleckého posudku bylo objednáno ze strany města, tzn. že město uzavřelo se znalcem smlouvu o dílo (popř. jinou smlouvu).

Ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem byla kupní cena pozemku v kupní smlouvě sjednána, tzn. zda byla stanovena výslovným odkazem na znalcem určenou cenu pozemku či jiným způsobem.

Obecně platí, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni (§ 8 zákona o znalcích a tlumočnících). V opačném případě se mohou dopustit přestupku dle § 25a/1 písm. a) zákona o znalcích a tlumočnících, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč. V této souvislosti se proto můžete ve smyslu § 25c/1 zákona o znalcích a tlumočnících obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (popř. místně příslušný krajský soud).

V otázce odpovědnosti znalce za vzniklou škodu je klíčové, zda jsou splněny všechny podmínky, tzn. porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti a zavinění na straně znalce. Není však rozhodně vyloučeno, abyste se na znalce obrátil s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody (jejíž jednu kopii si ponecháte). V případě, že znalec nebude ochoten škodu nahradit, můžete se její náhrady domáhat buď v zahájeném přestupkovém řízení nebo prostřednictvím žaloby na náhradu škody. K tomuto tématu odkazuji rovněž na toto soudní rozhodnutí:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14511-rozhodnuti-nalez-ustavniho-soudu-31205-1112007-n-17747-sbnu-353-nadhodnoceny-znalecky-posudek.html

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, přičemž nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky (jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let) ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (§ 106/1 a 2 Občanského zákoníku).

________________________________________


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postup převodu státních dluhopisů na rodinného příslušníka
- Převod státních dluhopisů na syna, dceru, vnuka, vnučku - postup
- Darování státních dluhopisů synovi, dceři, vnukovi, vnučce
- Jak darovat státní dluhopisy osobě blízké - postup, informace
- Převod, darování cenných papírů rubopisem
- Převod, darování zaknihovaných státních dluhopisů členovi rodiny
- Ustanovení opatrovníka vnukovi, vnučce kvůli darování státních dluhopisů

Děda by chtěl převést či darovat státní dluhopisy své nezletilé vnučce. Jak má v takovém případě postupovat? Děkuji, Sabina
 
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada podstatných informací, pojmu svou odpověď jako nástin dalšího doporučeného postupu.

Klíčovou skutečností je, zda se v tomto případě jedná o:
1/ listinné státní dluhopisy, které je možné ve smyslu § 2/2 a § 5 zákona o dluhopisech, jakožto cenné papíry na řad, převést tzv. rubopisem (k tomu viz též § 17 a § 18 zákona o cenných papírech) nebo
2/ zaknihované státní dluhopisy, které je možné převést změnou zápisu v příslušné evidenci.

V první řadě Vám proto doporučuji obrátit se na osobu oprávněnou k vedení příslušné evidence státních dluhopisů (popř. můžete kontaktovat Ministerstvo financí) a vyžádat si sdělení informací k převoditelnosti předmětné emise státních dluhopisů (popř. nahlédnutí do emisních podmínek těchto dluhopisů). Nelze vyloučit, že v tomto případě bude převoditelnost státních dluhopisů omezena či vyloučena (§ 26/6 zákona o dluhopisech).

Po realizaci převodu je nutné nahlásit převod dluhopisu příslušné osobě (ve smyslu § 4/1 a 2 zákona o dluhopisech).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že s ohledem na skutečnost, že nakládání s cennými papíry vyžaduje určitý stupeň odborných znalostí, bylo by vhodné, aby byl nezletilé vnučce soudem pro správu státních dluhopisů ustanoven opatrovník (§ 37b zákona o rodině).

________________________________________

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak informovat dědice o stavbě na sousedního pozemku?
- Jak informovat potencionální dědice o stavebních úpravách na sousedním pozemku?
- Je nutný souhlas všech podílových spoluvlastníků sousedního pozemku?
- Jak získat souhlas ke stavbě - majitel vedlejšího pozemku zemřel
- Jak získat souhlas ke stavbě - majitel vedlejšího domu zemřel
- Kdy je nutný souhlas souseda se stavbou
- Je nutný souhlas dědiců se stavbou na sousedním pozemku?
- Může rozhodnout většinový spoluvlastník o souhlasu se stavbou na vedlejším pozemku?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo je majitelem bytu, domu po úmrtí, smrti majitele?
- Kdo je majitelem nemovitosti, pozemku po úmrtí, smrti majitele?

Chceme stavět dům a nedaří se nám získat souhlas vlastníka sousedního pozemku z důvodu jeho úmrtí a nevyřízeného dědictví. Situace je o to komplikovanější, že soused měl nezletilého syna a stále ještě neproběhl soud o určení opatrovníka. Stavební úřad nám nechce dát povolení, dokud nebudeme mít souhlas od všech dědiců a opatrovníka. Dům (do 150 m2) bude stát 25 metrů od hranice pozemku, soused tam měl jen 1/4 podíl, druhý spolumajitel nám souhlas dal. Stavební úřad na souhlasu dědiců trvá i v případě souhlasného územního rozhodnutí. Jak bychom měli postupovat, abychom mohli stavět? Dědické řízení se už táhne od května 2012 a zatím není ani náznak jeho ukončení a tím nám brání užívat pozemek, resp. stavět. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Souhlas vlastníků sousedních pozemků či staveb:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, jaký typ územního či stavebního řízení přichází ve Vašem případě v úvahu, upozorňuji pouze, že obecně není zapotřebí, aby vlastníci sousedních pozemků či staveb s Vaším stavebním záměrem souhlasili, resp. není nutné, abyste stavebnímu úřadu souhlas těchto osob doložili.

V případě „standardního“ územního řízení jsou vlastníci sousedních pozemků či staveb samozřejmě jeho účastníky (§ 85/2 písm. b) stavebního zákona), přičemž k žádosti o vydání územního rozhodnutí není zapotřebí doložit jejich souhlas (§ 86 stavebního zákona), jako účastníci územního řízení budou oprávněni vznést své námitky (§ 89 stavebního zákona).

Naopak v případě tzv. zjednodušeného územního řízení je dle § 95/1 písm. d) stavebního zákona doložení souhlasu vlastníků sousedních pozemků či staveb nutností, resp. nebude-li tento souhlas žadatelem doložen, projedná stavební úřad věc ve „standardním“ územním řízení (§ 95/3 stavebního zákona).

Také k žádosti o vydání územního souhlasu musí být dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona zpravidla doložen souhlas vlastníků sousedních pozemků či staveb.

Vlastníci sousedních pozemků či staveb jsou pak samozřejmě i účastníky navazujícího stavebního řízení (§ 109 písm. e) stavebního zákona), přičemž ani v případě „standardního“ stavebního řízení není zapotřebí, aby byl k žádosti o vydání stavebního povolení doložen jejich souhlas (§ 110 stavebního zákona), jako účastníci stavebního řízení jsou vlastníci sousedních pozemků či staveb oprávněni vznést námitky dle § 114 stavebního zákona.

Naopak v případě stavebního ohlášení je stavebník dle § 105/1 písm. f) stavebního zákona povinen připojit souhlasy vlastníků sousedních pozemků či staveb, přičemž v případě absence těchto souhlasů rozhodne stavební úřad o provedení „standardního“ stavebního řízení (§ 107/1 stavebního zákona).

2/ Souhlas všech dědiců:
Je pravdou, že případ úmrtí účastníka územního či stavebního řízení, resp. potencionálního účastníka těchto řízení, není ve stavebním zákoně výslovně řešen. Obecně však platí, že všichni dědicové, resp. potencionální dědicové, jsou ode dne úmrtí zůstavitele do pravomocného ukončení dědického řízení v podstatě podílovými spoluvlastníky, tzn. všichni potencionální dědicové by měli být rovněž účastníky příslušného územního či stavebního řízení.

V tomto kontextu je však s ohledem na bod 1/ nutné v zásadě rozlišovat, zda jste povinen souhlas všech vlastníků sousedních pozemků či staveb stavebnímu úřadu doložit ,či zda se bude jednat pouze o účastníky řízení, kteří mohou vznést případně své námitky (a kteří musí být tudíž informováni stavebním úřadem).

S ohledem na shora uvedené je zároveň vhodné vědět, že dle § 28/1 správního řádu bude za účastníka správního řízení v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.

Dle § 25/1 správního řádu je pak možné doručovat prostřednictvím veřejné vyhlášky rovněž osobám, které nejsou známy, přičemž do této kategorie by bylo možné zařadit i neurčitý okruh potencionálních dědiců (aplikace tohoto ustanovení však závisí do značné míry na právním názoru příslušného stavebního úřadu), tento postup je pak de facto potvrzen i v § 32/3 správního řádu. Není také vyloučeno, aby stavební úřad ustanovil potencionálnímu (a dosud neznámému) vlastníkovi sousedního pozemku opatrovníka dle § 32/2 písm. e) správního řádu.

Některým ze způsobů shora uvedených by proto dle mého názoru bylo možné informovat o zahájení územního či stavebního řízení všechny potencionální dědice příslušného sousedního pozemku, popř. za spolupráce příslušného soudu či notáře jako soudního komisaře pověřeného k vedení dědického řízení.

3/ Souhlas všech podílových spoluvlastníků:
Neboť z Vašeho dotazu rovněž vyplývá, že dědické řízení se vede (resp. se má vést) nikoli k celému sousednímu pozemku, nýbrž pouze ke spoluvlastnickému podílu na tomto pozemku o velikosti 1/4, je nezbytné si uvědomit, že dle § 139/2 Občanského zákoníku rozhodují o hospodaření se společnou věcí podíloví spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, přičemž z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně (aplikace tohoto ustanovení rovněž ve stavebním řízení je pak potvrzena v § 29/5 správního řádu).

Vaší argumentaci Vám proto doporučuji vystavět právě na skutečnosti, že souhlas čtvrtinového podílového spoluvlastníka (ať už se jím stane jeden či více potencionálních dědiců) není zapotřebí v situaci, kdy s Vaším stavebním záměrem souhlasí většinový podílový spoluvlastník předmětného pozemku.

V případě, že by nebyl stavební úřad ochoten na Vaše stanovisko přistoupit, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad, popř. kontaktovat i veřejného ochránce práv ( www.ochrance.cz ).
________________________________________

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta na podání dědické žaloby - informace
- Podání dědické žaloby oprávněným dědicem - lhůta
- Do kdy musí podat opomenutý dědic dědičkou žalobu k soudu?
- Práva oprávněného dědice v dědickém řízení
- Zfalšování podpisu na odmítnutí dědictví - postup, jak se bránit

06/1976 dědické řízení po otci. Byl jsem na vojně a o dědickém řízení jsem vůbec nevěděl. 2011 při dědickém řízení po matce vyšlo najevo, že v 1976 matka zdědila ½ domku a bratr druhou ½ domku. Začal jsem se zajímat, jak je to možné. V archivu okresního soudu jsem se ze složky k dědictví po otci dozvěděl, že nepožaduji určení ani výplatu dědického podílu na základě plné moci, na které není určen zmocněnec. Místo, kde měla být plná moc podepsaná, nesouhlasí se skutečností, je tam napsáno v Litoměřicích, ale v té době jsem sloužil na maďarských hranicích, můj podpis je evidentně zfalšovaný.
Existuje vůbec nějaká naděje k zjednání nápravy? Děkuji, Aleš
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 485/1 Občanského zákoníku platí, že zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, a to podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. Občanského zákoníku) tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

Současně však platí, že jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485 Občanského zákoníku), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno (§ 105 Občanského zákoníku), tzn. že Vaše právo podat k soudu tzv. dědickou žalobu se promlčelo ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku) cca v roce 1979.

V současné chvíli je proto sice možné, abyste se obrátil na soud s dědickou žalobou proti svému bratrovi, vznese-li však Váš bratr tzv. námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.

Není rovněž vyloučeno, abyste se obrátil na orgány činné v trestním řízení, neboť Vámi popsaným jednáním se mohl Váš bratr dopustit např. trestného činu podvodu, s ohledem na značný časový odstup je však jeho trestní odpovědnost rovněž promlčena.
________________________________________

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné zablokovat veřejnou cestu v soukromém vlastnictví?
- Jak omezit užívání cesty, silnice v soukromém vlastnictví
- Je možné zakázat vstup na soukromou cestu užívanou veřejností?
- Je možné zakázat vstup na veřejnou cestu v soukromém vlastnictví?
- Jak omezit obecné užívání účelové pozemní komunikace - informace
- Může soukromý majitel účelové komunikace zakázat vstup a užívání lidem?
- Obecné užívání účelových komunikací - informace
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Pokuta za zablokování účelové komunikace soukromým vlastníkem
- Jak vysoká je pokuta za uzavření účelové komunikace závorou vlastníkem
- Pokuta za uzamčení účelové komunikace závorou
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to účelová komunikace - definice (§ 7/4 zákona o pozemních komunikacích)
- Účelová komunikace - definice, vysvětlení
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je potřeba věcné břemeno na užívání účelové komunikace dle § 7/4 zákona o PK
- Je nutné zřízení věcného břemene na užívání soukromé cesty (účelové komunikace)?
- Musím zaplatit za užívání veřejné cesty kterou vlastní soukromá osoba?
- Je možné požadovat poplatek za užívání veřejné cesty (účelové komunikace)?
- Poplatek za užívání účelové komunikace v soukromém vlastnictví

Jsem vlastníkem komunikace, která je jedinou přístupovou cestou k mému domu a jedinou přístupovou cestou k sousedovu rodinnému domku a k 12ti garážím postaveným v roce 1975-1980. Na výpise z katastru nejsou uvedena žádná věcná břemena. Nabídl jsem všem zřízení věcného břemene práva příjezdu ,odjezdu, příchodu a odchodu za úhradu podle znaleckého posudku. Všichni mě odmítli s tím, že to nepotřebují, protože uplynulo 10 let a mají právo cestu užívat. Někteří odkoupili garáž a jsou vlastníky méně než 10 let. Přechází právo vydržení i na ně? Můžu na komunikaci udělat závoru a umožnit vstup za úplatu rovnající se podílu totožnému ve znaleckém posudku? Cesta se ježděním opotřebovává ("vyjeté koleje" ad.), mám náklady s údržbou. Děkuji, Michal
 
ODPOVĚĎ:
Měl-li bych stručně zhodnotit Vámi popsaná právní stanoviska, domnívám se, že ani Vy, ani Vaši sousedé nekvalifikujete současnou situaci správným způsobem.

V první řadě je nutné zjistit, o jakou kategorii pozemní komunikace se ve Vašem případě jedná. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že jste vlastníkem účelové komunikace (ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích), tzn. pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pro postavení této otázky najisto Vám každopádně doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Současně je nutné si uvědomit, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích podléhají rovněž účelové komunikace režimu tzv. obecného užívání, tzn. že každý smí užívat účelové komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel takové účelové komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené účelové komunikace.

S ohledem na shora uvedené lze proto shrnout, že:
1/ Zřízení věcného břemene není ve Vašem případě skutečně zapotřebí, neboť Vaši sousedé jsou oprávněni užívat Vámi vlastněnou účelovou komunikaci bezplatně přímo ze zákona.
2/ Není pravdou, že by Vaši sousedé věcné břemeno tzv. vydrželi (přestože někteří vlastní předmětné garáže déle než 10 let), neboť v souladu s § 151o/1 a § 134 Občanského zákoníku zde s největší pravděpodobností nebylo naplněno kritérium dobré víry.
3/ Jakékoli zablokování účelové komunikace Vám nelze v žádném případě doporučit. Nejen, že byste se tímto postupem mohl dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích (za který hrozí pokuta až do 500.000,- Kč), ale Vaši sousedé by byli ve smyslu § 6 Občanského zákoníku oprávněni závoru odstranit svépomocí, popř. se dle § 5 Občanského zákoníku u obecního úřadu domáhat, aby Vám byl tento zásah do tzv. pokojného stavu zakázán, resp. abyste obnovil předešlý stav.

Máte-li zájem o omezení dopravy na Vámi vlastněné účelové komunikaci, můžete se ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, který může po projednání s Policií ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně Vašich oprávněných zájmů; popř. můžete ve smyslu § 24 zákona o pozemních komunikacích žádat o zřízení omezení obecného užívání Vámi vlastněné účelové komunikace. O úspěchu těchto kroků mám však s ohledem na Vámi popsanou situaci určité pochybnosti.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že Vaši sousedé by mohli být za určitých okolností oprávněni požadovat zřízení věcného břemene i soudní cestou, a to ve smyslu § 151o/3 Občanského zákoníku.

________________________________________

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu odmítá vyplatit odstupné - postup jak se bránit
- Nárok na vyplacení odstupného při ukončení nájemní smlouvy
- Odstupné a nájemní smlouva - má nájemník nárok na odstupné?
- Zvýšení nájemného v roce 2013 - pravidla, informace
- Může pronajímatel svévolně zvýšit nájemné nájemníkovi v pronajatém bytě?
- Kdy o zvýšení nájemného musí rozhodnout soud?
- Promlčení odstupného u nájmu, nájemní smlouvy - informace
- Jak požádat o snížení nájemného v roce 2013 (po deregulaci)
- Soudní snížení výše nájemného 2013 - informace
- Důvody k výpovědi z nájmu pronajímatelem - informace
- Délka výpovědní lhůty z nájmu bytu
- Jak dlouho může nájemník bydlet v bytě po výpovědi pronajímatele?

V roce 1999 jsme podepsali s majitelem Smlouvu o nájmu bytu (Praha) na dobu neurčitou. V této smlouvě není nijak zvlášť upravena případná výpověď. Původnímu nájemníkovi bytu bylo námi vyplaceno odstupné přes 500.000 Kč (na toto máme příjmový pokladní doklad od původního nájemníka), které mělo pokrýt jeho náklady na rekonstrukci bytu (včetně topení apod.) Toto odstupné požadoval původní nájemník po majiteli, ale ten mu sdělil, že na vyplacení nemá a že má odstupné požadovat po novém nájemníkovi a že vzhledem k tomu upraví nájemní podmínky. Majitel nyní může tvrdit, že o odstupném nevěděl. Nájemné bylo tedy sjednáno v nižší než tehdejší tržní výši (avšak zhruba pětinásobek tehdejšího regulovaného nájemného pro tuto kategorii bytu). O finančním odstupném ani provedených stavebních úpravách v bytě se ve smlouvě nehovoří. Budoucí zvyšování nájemného bylo dohodnuto inflační doložkou, kterou od té doby majitel každý rok pravidelně využil. Nyní se majitel snaží již cca dva roky nájemné skokově zvednout a vyhrožuje soudem. V posledním dopise se majitel odvolává na konec regulovaného nájemného a požaduje výrazné zvýšení nájemného (avšak stále o pár korun nižší než max. regulovaného nájemného). Pokud na návrh nepřistoupíme, vyhrožuje soudem. Na závěr ještě uvádím, že do bytu opakovaně zatéká a na některých místech se objevuje plíseň. Tento problém majitel opakovaně nebyl schopen odstranit. Domnívám se, že naši situaci absolutně nelze posuzovat podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného, jelikož se nejednalo o regulované nájemné. Má majitel právo požadovat vyšší nájemné? Jakým způsobem/z jakého titulu by se zvýšení nájemného vůbec mohl u soudu domáhat? Za jakých podmínek nám může dát výpověď z nájmu bytu? Jaký postup byste doporučovali? Pro nás by bylo ideální vyplacení alespoň částečného odstupného, které nyní majitel zcela odmítá. Předem děkuji, Diana
 
ODPOVĚĎ:
1/ Odstupné:
Pro začátek upozorňuji, že Občanský zákoník (ani žádný jiný právní předpis) institut odstupného v souvislosti s nájmem bytu nezná, i přesto je stále možné se s touto formou právní lidové tvořivosti setkat.

Obecná úprava změn pronajaté věci (tzn. i jejího zhodnocení), kterou je možné vztáhnout i na pronájem bytu, je obsažena v § 667 Občanského zákoníku. Toto ustanovení však výslovně počítá s finanční kompenzací změn pronajaté věci mezi pronajímatelem a nájemcem. Vámi popsaný trojstranný vztah (původní nájemce - pronajímatel - nový nájemce) nemá v Občanském zákoníku oporu, resp. by o takovém právním vztahu bylo možné uvažovat pouze v případě jeho zakotvení v písemné smlouvě (ideálně trojstranné), k čemuž však ve Vašem případě nedošlo.

Bylo-li proto Vámi vyplaceno "odstupné" původnímu nájemci bytu, je dle mého názoru možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. Občanského zákoníku) na straně původního nájemce, k jehož vrácení je původní nájemce povinen. S ohledem na značnou časovou prodlevu však již s největší pravděpodobností došlo k promlčení Vašeho práva na vrácení tohoto bezdůvodného obohacení (§ 107 Občanského zákoníku). Tato skutečnost sama o sobě nebrání, abyste se vrácení bezdůvodného obohacení domáhala, vznesl-li by však původní nájemce před soudem tzv. námitku promlčení (což je očekávatelné), nemohlo by Vám být žalované právo soudem přiznáno.

Úhradu "odstupného" původnímu nájemci bytu lze proto považovat za krok přinejmenším neprozřetelný, k jejímu proplacení není pronajímatel vůči Vám v současné době povinen (toto by platilo pouze v případě, kdy byste stavební úpravy v bytě provedla Vy sama, to vše však za podmínek § 667 a § 694 Občanského zákoníku). Svolil-li by přesto pronajímatel (o čemž vážně pochybuji) k proplacení "odstupného", doporučuji tuto transakci podpořit písemnou dohodou.

2/ Jednostranné zvyšování nájemného:
Je pravdou, že k poslednímu jednostrannému zvýšení tzv. regulovaného nájemného mohlo dojít k 1. 1. 2012 (a to pouze ve vybraných městech ČR), přičemž od 1. 1. 2013 pro všechny nájemní vztahy (k bytům) bez rozdílu platí, že ke změně nájemného může dojít pouze na základě dohody pronajímatele s nájemcem (§ 696/1 Občanského zákoníku).

Není-li dohoda o zvýšení nájemného možná, je pronajímatel oprávněn obrátit se (po písemném návrhu na zvýšení nájemného vůči nájemci) na soud s požadavkem, aby o nové výši nájemného rozhodl (§ 696/2 a 3 Občanského zákoníku). Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu (obdobným způsobem se může samozřejmě i nájemce domáhat snížení nájemného).

Jste-li proto přesvědčena, že Vámi hrazené nájemné odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklému, nemusíte se určení nájemného soudem obávat, v opačném případě je vhodné uvažovat o dohodě s pronajímatelem, na případný nepřiměřený návrh však samozřejmě nejste povinna přistoupit.

K Vaší poznámce o zatékání do bytu a s tím související plísni pouze vizte § 691, § 698/1 a § 699 Občanského zákoníku. O otázce péče o pronajatý byt (ze strany pronajímatele i nájemníka) jsme opakovaně pojednávali v naší poradně.

3/ Výpověď z nájmu bytu:
Dle § 710/1 Občanského zákoníku platí, že nájem bytu zaniká písemnou dohodou pronajímatele a nájemce či písemnou výpovědí, popř. odstoupením od nájemní smlouvy (které však přichází v úvahu pouze v případě, kdy nájemce svým počínáním způsobuje v pronajatém bytě škodu).

Dle § 711/1 Občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem bytu pouze z některého ze zákonných důvodů, tzn. buď bez přivolení soudu (§ 711/2 Občanského zákoníku) či s přivolením soudu (§ 711a/1 Občanského zákoníku), skutečnost, že ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě nejsou podrobnosti jejího případného vypovězení zakotveny, proto nehraje žádnou roli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že výpovědní lhůta je minimálně tříměsíční (§ 710/2 Občanského zákoníku), výpověď z nájmu bytu musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti (§ 711/3, resp. § 711a/2 Občanského zákoníku), proti výpovědi z nájmu bytu je možné podat k soudu žalobu (§ 711/4 Občanského zákoníku).

________________________________________

SPRÁVNÍ-OBCE
- Nárok občana na vyhrazení parkovacího místa na ulici
- Kdo má nárok na parkovací místo od města, obce
- Právo na parkovací místo - informace
- Pronájem parkovacího místa na ulici ve města, obci - informace
- Právo, nárok na pronájem parkovacího místa před domem na ulici

Lze nějak požádat o pronájem parkovacího místa, když v jiných ulicích to mají a na naší ulici tvrdí, že je pošta, škola, lékaři takže místo nepronajmou? Podle mě nesmysl. Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Obecně je vhodné vědět, že "pronájem parkovacího místa" může být obcí realizován ve dvou režimech:

a/ Dle § 4/1 zákona o místních poplatcích se poplatek za užívání veřejného prostranství vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se mimo jiné rozumí i vyhrazení trvalého parkovacího místa, přičemž tomuto poplatku nepodléhají osoby zdravotně postižené (§ 4/3 zákona o místních poplatcích).
Rozhodla-li se proto ve Vašem případě obec tento poplatek zavést, tzn. umožnit vyhrazení trvalých parkovacích míst na veřejném prostranství, muselo se tak stát opět prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (§ 14/2 zákona o místních poplatcích), v těchto případech osloví obec obvykle přednostně vlastníky nemovitostí sousedících s příslušnou částí veřejného prostranství, rozhodně však platí, že na vyhrazení trvalého parkovacího místa dle zákona o místních poplatcích nemáte právní nárok, tzn. rozhodla-li se obec vyhradit trvalá parkovací místa pouze v některých ulicích, nejedná se o protiprávní stav.

K problematice místních poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství odkazuji rovněž zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14509-mistni-poplatek-za-uzivani-verejneho-prostranstvi-informace-vysvetleni.html

b/ K vyhrazení trvalého parkovacího místa může dojít rovněž na základě nájemní smlouvy (§ 663 a násl. Občanského zákoníku), uzavřené s vlastníkem předmětného pozemku (kterým bývá nejčastěji, nikoli však vždy, obec). Ani v tomto případě však samozřejmě nelze uvažovat o právním nároku na uzavření nájemní smlouvy, vše záleží na rozhodnutí obce a výsledku souvisejícího výběrového řízení.

Nad rámec shora uvedeného doplňuji, že uzavření nájemní smlouvy nebrání současnému výběru místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, v podrobnostech odkazuji na:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14508-definice-a-zpoplatneni-verejneho-prostranstvi-informace-vysvetleni.html

________________________________________

SPRÁVNÍ-OBCE
- Svoz odpadu v obci probíhá různě často na různých místech - nárok na slevu
- Slevu za svoz odpadu - vyvážení odpadků různě často v různých částech obce
- Jak donutit obec zrušit vyhlášku - postup
- Zrušení obecní vyhlášky - postup jak na to
- V obci probíhá různě často svoz odpadu - mohu žádat slevu?
- Diskriminace při výběru poplatků za svoz komunálního odpadu?
- Role Ministerstva vnitra při požadavku zrušení obecní vyhlášky
- Jak donutit obec změnit obecní vyhlášku - postup
- Změna obecní vyhlášky na podnět občana, občanů obce - informace

Už léta platíme za popelnice v obci stejně každý jeden občan, na dotazy proč stejně nám nikdy nebylo rozumně odpovězeno, v obecních bytech je svoz každý týden a u domů občanů jen jednou za 14 dní, a v létě od poloviny června do poloviny září vozí i nám jednou týdně, takže máme o 20 svozů méně než v obecních bytech, nyní zvýšili až na 650 Kč, pochopitelně chápu že je nutné platit, jen nevím jak postupovat aby uznali že po léta platíme bezprávně i 20 svozů více, argument že bytech mají asi víc odpadu kdežto v domech můžeme dávat na kompost nebo spálit je neopodstatněná. Kompost nemám a v plynovém kotli asi nic nespálím. Jak máme postupovat? Děkuji, Soňa
 
ODPOVĚĎ:
Poplatek za svoz komunálního odpadu:
Přestože z Vašeho dotazu nevyplývá, na základě jakého právního předpisu stanovila ve Vašem případě obec povinnost hradit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (tzn. zda se jedná o § 10b zákona o místních poplatcích či § 17a zákona o odpadech), platí souhrnně, že se tak děje na základě obecně závazné vyhlášky obce (§ 10b/4 písm. b) a § 14 zákona o místních poplatcích a § 17/2 zákona o odpadech).

Domníváte-li se proto, že pravidla stanovená obecně závaznou vyhláškou jsou vůči některým obyvatelům obce diskriminační, resp. jsou někteří občané nuceni hradit stejný poplatek za služby nestejného rozsahu, lze Vám doporučit zahájit jednání s obcí o změně předmětné obecně závazné vyhlášky, pro toto jednání je samozřejmě vhodné získat co nejširší podporu Vašich spoluobčanů.

Dále je vhodné vědět, že dle § 12/6 zákona o obcích zašle obec obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra, přičemž odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky (§ 123/1 zákona o obcích).

Nebude-li proto obec ochotna obecně závaznou vyhlášku změnit, lze Vám doporučit kontaktovat Ministerstvo vnitra ( www.mvcr.cz ) a domáhat se přezkumu této vyhlášky. Pokud by obec nebyla ochotna respektovat ani intervenci Ministerstva vnitra, bude možné zrušit obecně závaznou vyhlášku rozhodnutím Ústavního soudu (§ 123/3 zákona o obcích), přičemž problematikou obecně závazných vyhlášek, týkajících se svozu komunálního odpadu, se Ústavní soud v minulosti již zabýval.

Není rovněž vyloučeno, aby se na Ústavní soud s návrhem na zrušení obecně závazné vyhlášky obrátily i jiné subjekty (§ 64/2 a 4 zákona o Ústavním soudu), doporučit lze v této souvislosti zejména veřejného ochránce práv ( www.ochrance.cz ).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že obce mají ještě třetí možnost, jak zpoplatnit svoz komunálního odpadu a to prostřednictvím písemné smlouvy dle § 17/5 zákona o odpadech; předpokládám však, že se o Váš případ nejedná.

________________________________________

OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí zvýšení nájemného novým majitelem bytu
- Jak se bránit proti výraznému zvýšení nájmu, nájemného?
- Obrana proti výraznému zvýšení nájemného v bytě v Praze
- Jak se brátnit proti výraznému zvýšení nájmu po deregulaci

Jsem nájemník u majitele Praha 4 - Chodov, panelový dům, odkoupila nyní realitní kancelář CIB Rental a.s..
Regulovaný nájem byl 132,-Kč/m2. Nyní po mě nový majitel RK CIB Rental a.s. chce 225,-Kč/m2! Tj. o 65% více. Cenová mapa nájemného je 99-124,-Kč/m2. Nabídla jsem částku až 165,-Kč/m2, ale firma CIB Rental moji nabídku nepřijala a vyhrožuje soudem. Mám šanci uspět bez právníka? Jsem důchodkyně. Co mám dělat? Prosím poradíte? Děkuji, Hana
 
ODPOVĚĎ:
V první řadě na takovou „dohodu“ ze strany realitní kanceláře nepřistupujte, jde o nátlak ze strany realitní kanceláře – prostě to zkouší. Pokud budou chtít řešit věc soudně, nechť tak učiní.

Máte následující možnosti, jak postupovat: V první řádě, jakmile by Vám přišlo vyrozumění soudu o tom, že bylo proti Vám zahájeno řízení, je nutné napsat na soud Vaše vyjádření, tedy především, že jde o navýšení o 65%, což je neúnosné a neopodstatnělé. Dále že realitní kanceláří navrhované zvýšení nájmu neodpovídá cenovým mapám určeným Ministerstvem pro místní rozvoj pro danou lokalitu, vhodné je upozornit např. také na skutečnosti jako, že byt není rekonstruován, dům není zateplen, chybí výtah a podobně.
Vhodné by bylo i pro ilustraci uvést nájemné srovnatelných bytů ve Vaší lokalitě, uvést Vaše příjmy (důchod), zdůraznit že jste seniorka. V závěru by se měla objevit formulace, „a proto s ohledem na výše uvedené, žádám, aby soud stanovil výši nájemného na 110 Kč/m2".

Nadto můžete spolu s tímto vyjádřením poslat na soudu žádost o ustanovení advokáta v rámci bezplatné právní pomoci – formulář naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE
- Je možná reklamace dárku dodávaného se zbožím?
- Reklamace dárku dodávaného se zbožím - postup, nárok, informace
- Mohu reklamovat dárek ke zboží u prodejce, výrobce či distributora?

Zakoupila jsem v lékárně balení vitamínů Marťánci, kde uvnitř balení je i dárek. Uvádějí dárek ZDARMA. Jedná se o svítíci marťa prsty. Bohužel 2 z nich nesvítí. Šla jsem tedy do lékárny, že dva prsty nesvítí a oni mi řekli, že si toto musím řešit s dodavatelem léků - Walmarkem. Že oni zodpovídají pouze za léky, nikoli za dárky, které jsou uvnitř balení.
Dle mého názoru, by tuto záležitost měl řešit prodejce, nikoli distributor. V lékárně tvrdí, že za dárky zodpovídá distributor. Že mám jemu zaslat tyto svítící prsty a řešit tuto reklamaci s ním.
Prosím o radu, zda tak mám učinit nebo toto má řešit přímo prodejce tedy lékárna, kde jsem produkt s dárkem zdarma zakoupila? Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Správně by opravdu měl přijmout reklamaci prodejce, není-li stanoveno jinak (např. není-li na obalu uvedeno jiné místo, kam se s reklamacemi obracet), a její vyřízení zajistit u svého dodavatele.
Vzhledem k tomu, že se jedná o propagační předměty, obraťte se na distributora, jelikož v jeho zájmu je propagace výrobku a obvykle v těchto situacích vychází klientům vstříc.
Pokud ani distributor nebude vstřícnější, obraťte se na Českou obchodní inspekci.

________________________________________

FINANCE-DANĚ
- Je nutné daňové přiznání při darování v rodině?
- Musím podat daňové přiznání když je darovací daň 0 Kč?
- Platí se darovací daň při darování prababička, babička, maminka, vnučka
- Je nutný odhad nemovitosti když se neplatí darovací daň?
- Musí být znalecký posudek nemovitosti při nulové darovací dani?

Jak je to s darování daní (jedná se o nemovitosti) v roce 2013? Chtěly bychom vyřešit majetkové poměry v rodině -prababičky, babička, maminka a já. Celkem tedy 4 generace. Pokud by darovala prababička něco mně, je to ještě osvobozeno od darovací daně? Nebo se osvobození týká jen darování z matky na dceru?
A je nutno pro darování obstarat odhad nemovitostí?
Děkuji za odpověď. Hezký den, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Zákon o dani darovací umožňuje osvobození mezi členy I. skupiny, což jsou příbuzní v řadě přímé a manželé. Vztah prababičky a pravnučky je v řadě přímé, i když se jedná až o třetí stupeň příbuznosti. Domnívám se tedy, že podmínky pro osvobození jsou v daném případě splněny. Zároveň v takovém případě není třeba podávat daňové přiznání, tj. znalecký posudek není ze zákona vyžadován.

________________________________________

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možné požádat v pracovní neschopnosti o starobní důchod?
- Mohu požádat o starobní důchod v pracovní neschonosti?
- Vliv pracovní neschopnosti před odchodem do důchodu na výši důchodu

Jsem v pracovním poměru na dobu neurčitou. Od 1.10.2012 do 8.2.2013 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Od 26.11.2012 mi vznikl nárok na starovní důchod. PSSZ pozastavila moji žádost s tím, že o důchod v době dočasné pracovní neschopnosti požádat nelze - až po uschopnění. Jak moje dočasná pracovní neschopnost ovlivní výplatu důchodu? Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Během pracovní neschopnosti o starobní důchod skutečně žádat nemůžete. Doba strávená v pracovní neschopnosti se z hlediska nároku na starobní důchod považuje ze tzv. vyloučenou dobu, která se při stanovení výše důchodu nezapočítává, aby Vám nesnižovala průměr z výdělků za dobu, kdy jste pracovala. Vaše pracovní neschopnost tedy výši starobního důchodu nijak neovlivní.

________________________________________

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Podle kterého roku se vypočítává nárok na přídavky nad dítě, děti
- Který rok má vliv na nárok přídavků na dítě, děti

2012 mi klesly příjmy natolik, že jsem si nyní zažádal o přídavky na děti. Úřednice na Magistrátu mi vydala formulář s tím, že pro posouzení nároku jsou rozhodné příjmy za rok 2011 a to i předepsala do formuláře. Nechtěl jsem se vyptávat, nebyla zrovna moc příjemná, ale rok 2011 mi připadal nelogický. Na internetu jsem se sice dopátral, že pro nárok na přídavek na dítě se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, tedy 2012, ale radši bych dostal odpověď od odborníka. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře je u přídavku na dítě rozhodným obdobím kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku.
Protože Vy žádáte o přídavek na dítě v období od 1. října 2012 do 30. září 2013, bude rozhodnýmm obdobím pro zjišťování příjmů kalendářní rok, který předchází počátku tohoto období, tedy skutečně rok 2011. Pracovnice úřadu práce Vám tedy podala správnou informaci.
Pokud byste chtěl, aby byly posuzovány Vaše příjmy za rok 2012, musel byste žádost o přídavky podat až po 1. říjnu 2013.

________________________________________

OBČAN-DLUHY
- Ve smlouvě je vrácení dluhu na požádání - jak běží promlčecí lhůta?
- Promlčení dluhu u vrácení na požádání věřitelem - promlčení, promlčecí doba
- Rozsudek nejvyššího soudu o promlčení dluhu se splatností na požádání
- Splatnost dluhu na požádání věřitelem a promlčení, promlčecí lhůta

14.12. 2007 jsme si s bývalým manželem (ještě za trvání manželství) půjčili od jeho sestry a jejího manžela 80.500 Kč (na splacení dluhu bývalého manžela). Rozvod nastal v únoru 2011. Splatnost je formulovaná: že se zavazujeme tuto částku vrátit věřitelům a to na požádání ve lhůtě dvou měsíců o zaplacení částky, tato půjčka je bezúročná, dlouhodobá.
4.12.2012 pouze mě zaslala sestra bývalého manžela výzvu k zaplacení celé částky s tím, že bývalý manžel nic nemá a je odkázán na sociální podporu. Ve výzvě je požadavek na zaplacení od 6.12.2012 do 6.2.2013. Musím tento dluh platit celý? Nejedná se o promlčení dluhu? Děkuji, Irena
 
ODPOVĚĎ:
Pokud je splatnost formulovaná tak, jak jste uvedla v dotaze, byla splatnost dluhu ponechána na vůli věřitele, promlčecí doba začne běžet prvního dne po vzniku tohoto vztahu, tedy ve Vašem případě ode dne 15.12.2007, tříletá promlčecí doba skončila dne 15.12.2010.
Této problematice se věnuje i rozsudek Nejvyššího soudu spisové značky 33 Cdo 2634/2008, který stanovil, že byla-li splatnost dluhu dohodnuta ve prospěch věřitele (ponechána na jeho vůli), může věřitel dlužníka požádat o jeho splnění kdykoli. Za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je pak třeba považovat den, který následuje po vzniku právního vztahu sjednaného na neurčitou dobu.

Navrhuji odpovědět věřiteli, že jde ve smyslu výše uvedného soudního rozhodnutí o promlčený dluh. Pakliže by na Vás podal věřitel návrh na vydání platebního rozkazu, uplatněte námitku promlčení. Soud k promlčení totiž nepřihlíží z úřední povinnosti (tedy "automaticky"), je nutné vznést námitku promlčení.

________________________________________

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Je možné zpětné snížení mzdy zaměstnavatelem dodatkem, dohodou?
- Může zaměstnavatel zpětně snížit plat, mzdu dodatkem, dohodou k PS?
- Dodatek k pracovní smlouvě se zpětnou platností - je platný?
- Je platný dodatek k pracovní smlouvě se zpětnou platností?
- Je možné datovat dodatek k pracovní smlouvě zpětně, starším datem?

Zaměstnavatel mi 14.1. 2013 doručil k podpisu změnu pracovní smlouvy, ve které je úprava mzdy (snížení).
Tato změna je ale datována 21.12.2012 a platná od 1.1. 2013. Od ledna 2013 jsem žádnou absenci neměl a datování změny 21.12.12 byl den, kdy naše firma byla poslední den v zaměstnání. Následovala celofiremní dovolená s nástupem 2.1.2013
Je zaměstnavatel oprávněn mi takto zpětně dát smlouvu k podpisu? Není zaměstnavatel povinen mi takovéto dodatky a úpravy předkládat předem? Děkuji za informaci, zda smlouvu (dodatek) podepsat, nebo zda mám nějakou šanci datum snížení odsunout s platností od 1.2. 2013. Děkuji, Dušan
 
ODPOVĚĎ:
Je nejdříve nutné rozlišovat na jakém právním základě je nárok na odměnu za práci založen.

Pokud se jedná o nárok, jehož výši určuje zaměstnavatel (typicky státní správa nebo samospráva - tedy pokud jste státní zaměstnanec), další odpověď neplatí a je třeba, abyste upřesnil dotaz.

Obecně platí, že pracovní smlouva je dvoustranný akt a každá její změna je taktéž dvoustranný akt.
Pokud nemáte zájem změnu vůbec provést, nemusíte změnu pracovní smlouvy podepisovat a pouze zaměstnavatele vyrozuměte, že na předloženou změnu nepřistupujete.
Pokud na snížení mzdy chcete přistoupit, je na místě projednat tuto skutečnost se zaměstnavatelem osobně a taktéž písemnou změnu pracovní smlouvy v rámci tohoto jednání podepsat s datací na jaké se shodnete (může být uzavřena i datace předcházející dni jednání - nicméně na tomto musí být shoda smluvních stran).

Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný akt, není svázán žádnými formálními pravidly o doručování a předstihu. Zaměstnavatel tedy nejednal nekorektně; nicméně s ohledem na neuzavření dohody o změně pracovní smlouvy, není k dnešnímu dni Vaše sjednaná odměna za práci snížena, ale máte nárok na výplatu odměny sjednané v pracovní smlouvě.

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Jak vymáhat po prodejci peníze za vrácené zboží
- Jak mám vymáhat poštovné po eshopu?
- Odstoupení od kupní smlouvy a vymáhání vrácení peněz

10/2012 jsem reklamovala zboží a prodejce mi slíbil, že do 30 dnů vrátí opravené. Do dnešního dne po urgencích e-mailem ani po převzetí dopisu s doručenkou, ve kterém jsem ho žádala o vrácení hotovosti za zboží + poštovné (589,- Kč), peníze neposlal a ani mi neodpověděl. Jiný prodejce mi po vrácení zboží ve 14 denní lhůtě vrátil částku za zboží, ale již ne za poštovné, které jsem zaplatila s jeho doručením. Poradíte mi prosím, jak mám dál postupovat v obou případech? Předem děkuji, Jana
 
ODPOVĚĎ:
Navrhuji zaslat prodejci ještě jednu písemnou výzvu (doporučeně, na dodejku) na uhrazení dluhu, tzv. předžalobní výzvu (podrobnosti k náležitostem předžalobní výzvy naleznete zde - http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#povinnost-predzalobni-vyzvy-upominky-a-jeji-nalezitosti ), s tím, že nebude-li uhrazeno, bude pohledávka vymáhána soudně. Dále je vhodné v předžalobní výzvě zmínit i skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 15.4.2010 ve věci C-511/08 Handelsgesellschaft Heinrich Heine GmbH v. Verbrauchrzentrale Nordheim-Westfallen eV rozhodl, že je prodávají povinen vrátit spotřebiteli veškeré zaplacené finanční částky, tedy i poštovné a balné. Nad rámec uvádím, že podle tohoto soudního rozhodnutí však následné vrácení výrobku prodávajícímu provádí kupující -spotřebitel na své vlastní náklady (prodávající tedy vrací jedno poštovné). V předžalobní výzvě by měla být zmíněna i skutečnost, že pokud zůstane prodávající podnikatel nečinný, budete informovat o jeho chování, které zkracuje práva spotřebitele ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele, Českou obchodní inspekci.
Pokud se následně rozhodnete celou věc řešit soudní cestou, přikládám odkaz na vzor platebního rozkazu:http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
Na místě je obrátit se též s podnětem na Českou obchodní inspekci.

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Nevrácení přeplatku za plyn - jak se bránit, postup
- Poskytovatel plynu nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Nevrácení přeplatku za plyn - jak se bránit, postup
- Poskytovatel plynu nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Vymáhání vrácení přeplatku za plyn, elektřinu - postup
- Energetické centrum Praha nevrátilo přeplatek - jak se bránit
- Postup vymáhání přeplatku za plyn u Energetického centra Praha

V prosinci 2011 jsem od Energetickeho centra Praha obdržel fakturu na přeplatek za plyn. Splatnost faktury byla 24.12.2011. I po několika urgencích meilem a telefonicky, jsem do dnešního dne od centra žadné peníze neobdržel. Na emaily neodpovídají a telefonem slíbí, že peníze dostanu, ale stále se nic neděje. Smlouvu mohu vypovědět v roce 2013. Jak postupovat dále. Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Lze Vám v první řadě doporučit prostudovat smlouvu, kterou máte s Energetickým centrem Praha uzavřenou (resp. zejména Všeobecné obchodní podmínky, které jsou její součástí). Nelze vyloučit, že je zde zakotveno oprávnění Energetického centra Praha k ponechání přeplatku jako kompenzace v budoucnu splatných záloh (zálohy byste tedy nemusel v nejbližším období platit).

I pokud by ve Všeobecných obchodních podmínkách výše uvedené oprávnění Energetického centra Praha bylo skutečně zakotveno, máte rozhodně právo na vrácení přeplatku. Pokud nepomohla telefonická a e-mailová urgence, lze Vám doporučit obrátit se na Energetické centrum Praha s písemnou výzvou k vrácení vyúčtovaného přeplatku v přiměřené lhůtě (kterou zároveň stanovíte). V této výzvě upozorněte Energetické centrum Praha na skutečnost, že v případě nevyhovění Vaší žádosti jste připraven hájit svá práva soudní cestou.

Pokud by Energetické centrum Praha na Vaší výzvu nereagovalo, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (a současným návrhem na vydání platebního rozkazu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména tedy smlouvu s Energetickým centrem Praha, vyúčtování přeplatku, kopii veškeré písemné komunikace apod.) a budete se domáhat vyslovení povinnosti k uhrazení přeplatku, zákonného úroku z prodlení a nákladů soudního řízení (tj. soudního poplatku, popř. nákladů advokátního zastoupení).

________________________________________

OBČAN-DLUHY
- Předžalobní výzva na vrácení dluhu - informace, náležitosti
- Je možné vymáhání dluhu na manželce dlužníka?
- Vymáhání dluhu po manželce dlužníka - informace
- Je možné vězení na dlužníka pro neplacení dluhů
- Může dostat dlužník trest odnětí svobody za nesplácení dluhů věřiteli?
OBČAN-EXEKUCE
- Změny v exekuci 2013 a vymáhání dluhu po manželce, manželovi dlužníka

Kamarád potřeboval půjčit. Půjčil jsem si u banky celkový dluh jsme sepsali i s úroky na 143.000 Kč. Máme mezi sebou sepsanou smlouvu. Po měsíci přestal platit já to splácím za něj. Pořád se jen vymlouvá. Problém je, že nemá žádný majetek, proto mu exekuce nemá co vzít. V den sepsání smlouvy byl již ženatý. Jak se můžu bránit abych dostal peníze zpět, je možné že ho za to zavřou, popř tzv. doplatí na to i jeho žena? Děkuji, Roman.
 
ODPOVĚĎ:
V případě že spolu máte sepsanou smlouvu, záleží, jak jste si upravili splnění půjčky, zda splnění vážete k určitému datu, nebo zda splnění zůstalo bez výslovného určení - v takovém případě máte jako věřitel právo, požádat o splnění závazu kdykoliv. Vhodné by bylo uvést lhůtu, do kdy má býti splněno (například: žádám o splnění dlužné částky ve výši ….Kč do 6.5.2013).
K předžalobní výzvě blíže zde: www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#exekuce-a-drazba-na-clenska-prava-v-drustevnich-batech-a-na-posily-v-obchodnich-spolecnostech.
Pokud nebude splněno ani v této lhůtě, navrhuji podat návrh na vydání platebního rozkazu, vzor je dostupný zde - http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html a po právní moci platebního rozkazu podat návrh na nařízení exekuce například srážkami ze mzdy – předpokládám, že je Váš známý zaměstnaný.

Na Vaši otázku zda za to může jít Váš známý do vězení – nikoliv, právní řád ČR nezná vězení pro dlužnictví.

Na otázku pokud dlužnictví Vašeho známého může nějakým způsobem zasáhnout i jeho manželku odpovídám ano, novelou exekučního řádu, může exekutor od 1. 1. 2013 postihnout bankovní účty, mzdu manželky povinného – dlužníka. Vizte k tomu blíže: www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#exekuce-a-drazba-na-clenska-prava-v-drustevnich-batech-a-na-posily-v-obchodnich-spolecnostech .

________________________________________

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek v předčasném starobním důchodě
- Je možné přivydělat si v předčasném starobním důchodě?
- Maximální přivýdělek v předčasném starobním důchodě
- Jaký je maximální přivýdělek v předčasném důchodě?
- Maximální přivýdělek v předčasném důchodě - podnikání, DPP, DPČ
- Kolik můžu vydělat v předčasném důchodě aby nebyl odebrán, zrušen

Zajímalo by ne jestli můžu pracovat po odchodu do předčasného důchodu nebo ne. Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Při pobírání předčasného důchodu si můžete přivydělat takovým způsobem, aby Váš výdělek nezakládal účast na důchodovém pojištění, jinými slovy, aby z něj nebylo odváděno pojistné na sociální pojištění. Můžete tedy pracovat například na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s výdělkem nižším než 2.500 Kč měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. Dále si můžete přivydělat například podnikáním - v tomto případě by Váš příjem neměl být vyšší než cca 60.000 Kč za rok - nebo pronájmem nemovitosti.

________________________________________

PRÁCE-VZNIK PRAC. POMĚRU
- Je možné zaměstnat osobu se zbavenou svéprávností?
- Může být osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům zaměstnancem?
- Lze zaměstnat osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům?
- Kdo podepisuje pracovní smlouvu za osobu se zbavenou svéprávností?

Lze zaměstnat osobu s částečným nebo úplným zbavením způsobilosti k právním úkonům? Za jakých podmínek?
Předem děkuji za odpověď, František
 
ODPOVĚĎ:
I člověk, kterého soud zcela zbavil způsobilosti k právním úkonům, může být zaměstnán, pokud je schopen danou práci vykonávat. Protože takový člověk nemůže činit žádné právní úkony, pracovní smlouvu za něj v tomto případě uzavírá soudem stanovený opatrovník, který také bude pobírat mzdu sjednanou v pracovní smlouvě.

V případě pouhého omezení způsobilosti k právním úkonům soud v rozhodnutí vymezí, které úkony osoba činit nesmí, případně ty, které činit může. Osoba tak může být omezena například v právních úkonech souvisejících s nákupem či prodejem movitého či nemovitého majetku do určité částky, její způsobilost v ostatních právních úkonech (uzavření manželství nebo pracovního poměru) ale může zůstat zcela zachována. S takovou osobou pak můžete uzavřít pracovní smlouvu se všemi důsledky, které z jejího uzavření vyplývají. V případě omezené způsobilosti k právním úkonům tedy záleží na tom, jakým způsobem je toto omezení v rozhodnutí soudu specifikováno.

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Nevrácení přeplatku za elektřinu ČEZ - jak se bránit, postup
- ČEZ nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Nevrácení přeplatku za elektřinu ČEZ - jak se bránit, postup
- Poskytovatel elektřiny nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Vymáhání vrácení přeplatku za elektřinu u ČEZ - postup
- ČEZ nevrátil přeplatek za elektřinu, elektrickou energii - obrana, postup
- Postup vymáhání přeplatku za elektřinu, elektrickou energii ČEZ
- Jak se bránit při nevyplacení přeplatku společností ČEZ?

Máme smlouvu u ČEZ na odběr elektřiny a plynu.28.12.2011 jsme obdrželi fakturu za vyúčtování plynu kde byl přeplatek 8.800 Kč, splatnost byla 3.1.2012 a dodnes jsme peníze nedostali. Již jsme několikrát volali a nic se neděje. Prosím o radu jestli je jejich postup správný a zda můžeme nějakým způsobem peníze vymáhat. Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Lze Vám v první řadě doporučit prostudovat smlouvu, kterou máte se společností ČEZ uzavřenou (resp. zejména Všeobecné obchodní podmínky, které jsou její součástí). Nelze vyloučit, že je zde zakotveno oprávnění společnosti ČEZ k ponechání přeplatku jako kompenzace v budoucnu splatných záloh (zálohy byste tedy nemusela v nejbližším období platit).

I pokud by ve Všeobecných obchodních podmínkách výše uvedené oprávnění společnosti ČEZ bylo skutečně zakotveno, máte rozhodně právo na vrácení přeplatku. Pokud nepomohl telefonický kontakt, lze Vám doporučit obrátit se na společnost ČEZ s písemnou výzvou k vrácení vyúčtovaného přeplatku v přiměřené lhůtě (kterou zároveň stanovíte). V této výzvě upozorněte společnost ČEZ na skutečnost, že v případě nevyhovění Vaší žádosti jste připravena hájit svá práva soudní cestou.

Pokud by společnost ČEZ na Vaší výzvu nereagovala, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (a současným návrhem na vydání platebního rozkazu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména tedy smlouvu se společností ČEZ, vyúčtování přeplatku, kopii veškeré písemné komunikace apod.) a budete se domáhat vyslovení povinnosti k uhrazení přeplatku, zákonného úroku z prodlení a nákladů soudního řízení (tj. soudního poplatku, popř. nákladů advokátního zastoupení).

________________________________________

OBČAN-BYDLENÍ
- Přestupek - obtěžování sousedů - informace, definice, vysvětlení
- Neoprávněná stížnost na hluk od sousedů
- Jak se bránit proti neoprávněné stížnosti sousedů na hluk v bytě
- Postup obrany proti šikaně od sousedů
- Šikana od sousedů - definice, postup obrany

Se čtyřletou dcerou bydlím v bytě v osobním vlastnictví. Po místnosti se občas proběhne či si hraje na zemi. Toto nesmírně vadí sousedům žijícím pod námi. Zvoní na nás, píšou a lepí vzkazy na naše dveře. Mstí se, umísťují sirky do zámku naší poštovní schránky. Moje dcera byla bohužel u jednoho takového výstupu sousedky, při kterém ji slovně napadla.Dodnes má z toho trauma a myslí na to. Lze se proti takovému chování bránit? Lze jim zabránit, aby nás obtěžovali? Předem velice děkuji, Justýna
 
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že právo reguluje mezilidské vztahy pouze rámcově a Vámi popsané excesy ze základních pravidel vzájemné tolerance a slušnosti jsou právní cestou jen obtížně účinně řešitelné. Nabízí se Vám nicméně několik variant dalšího postupu:

1/ Řešení v rámci domu:
Je-li ve Vašem bytovém domě zřízeno bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek (což předpokládám), doporučuji Vám v první řadě si na chování Vašich sousedů stěžovat (samozřejmě písemně). Ve stanovách těchto společenství bývá nezřídka zakotvena rovněž povinnost vzájemného slušného chování a zákaz obtěžování/šikanování ostatních obyvatel bytového domu.

2/ Přestupkové řízení:
Chování Vašich sousedů je možné kvalifikovat jako spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49/1 písm. a) nebo c) přestupkového zákona, dle něhož se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch nebo ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, přičemž za tyto přestupky je možné uložit pokutu do 5.000,- Kč (písm. a) nebo do 20.000,- Kč (písm. c).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji také na kategorii přestupků proti majetku, zejména dle § 50/1 písm. a) přestupkového zákona, kterých by se Vaši sousedé mohli rovněž dopustit.

V tomto případě je tedy možné podat k místně příslušnému obecnímu úřadu (§ 53 přestupkového zákona) návrh na zahájení přestupkového řízení.

V případě trvajícího útoku ze strany Vašich sousedů, který by bylo možné kvalifikovat jako přestupek, je samozřejmě možné přivolat i policii.

3/ Trestní řízení:
Na své sousedy můžete podat rovněž trestní oznámení, neboť za jistých okolností by bylo možné kvalifikovat jejich chování jako trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), o úspěšnosti tohoto kroku mám však určité pochybnosti.

________________________________________

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Vymáhání náhrady za vznik duševní poruchy kvůli rodičům, výchově
- Právní povinnost rodičů pečovat o zdravý vývoj dítěte
- Je možné vymáhat kompenzaci kvůli špatné výchově rodičů?
- Vymáhání kompenzace po rodičích za špatnou výchovu
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody na zdraví dítěte - psychická nemoc způsobená výchovou rodičů
- Může soud odmítnout námitku promlčení u náhrady za poškození zdraví, psychiky
- Promlčecí lhůta za poškození zdraví a psychiky dítěte, odmítnutí promlčení soudem
- Odmítnutí promlčení poškození zdraví dítěte soudem - promlčení v rozporu s dobrými mravy

V osmnácti letech jsem byl vyšetřen v psychiatrické ambulanci s diagnozou úzkostně-depresivní poruchy, jejíž příčinnou byla stanovena výchova v dysharmonické rodině, s podezřením, že otec je pravděpodobně psychopatická osobnost. V následujících třinácti letech jsem podstupoval léčbu antidepresivy a psychoterapii, jak při hospitalizacích tak ambulantně. Přes aktivní přístup v léčbě i životě a prokázaný vysoký intelekt, jsem výrazně omezený v osobní a karierní oblasti. Rád bych se zeptal, jestli se můžu na svých rodičích účinně dovolávat nějaké kompenzace, ať už společenské (projevením lítosti) nebo finanční. Dále by mě zajímalo, který zákon se zabývá odpovědností rodičů za zdravý vývoj dítěte. Děkuji, Šimon
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Nárok na kompenzaci:
S ohledem na neobvyklost Vašeho případu se domnívám, že Váš nárok na kompenzaci ze strany Vašich rodičů je spíše teoretický, postupovat by bylo nicméně možné dvěma směry.

a/ Dle § 11 Občanského zákoníku má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, tzn. života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

Dle § 13/1 Občanského zákoníku je v případě porušení shora uvedených osobnostních práv každý oprávněn se mimo jiné domáhat, aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, které může mít povahu omluvy či náhrady v penězích (§ 13/2 a 3 Občanského zákoníku).

b/ Dle § 415 Občanského zákoníku je každý povinen si počínat tak, aby nedocházelo mimo jiné ke škodám na zdraví, přičemž dle § 420/1 Občanského zákoníku odpovídá každý za škodu, kterou svým protiprávním jednáním způsobil. V případě způsobení škody na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku ve spojitosti s vyhláškou č. 440/2001 Sb.).

Pro úspěch některé ze shora naznačených žalob (tzn. žaloby na ochranu osobnosti a žaloby na náhradu škody na zdraví) je však nezbytné, aby byly splněny tyto podmínky:
a/ musí dojít k protiprávnímu jednání,
b/ musí vzniknout škoda, ev. musí dojít k porušení osobnostních práv a
c/ musí prokazatelně existovat příčinná souvislost mezi a/ a b/.
V tomto ohledu podotýkám, že samotná zmínka o pravděpodobné příčině Vašich zdravotních obtíží ve Vaší zdravotnické dokumentaci nemůže ještě znamenat prokázání příčinné souvislosti (ad c/), obecně platí, že jakékoli prokazování v oblasti psychiatrických/psychických poruch je značně obtížné.

Nad rámec shora uvedeného je s ohledem na značnou časovou prodlevu navíc nutné zohlednit i možné promlčení Vašich práv. Promlčecí doba v případě práva na ochranu osobnosti je tříletá (§ 101 Občanského zákoníku), právo na náhradu škody na zdraví se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 106/1 Občanského zákoníku). Případné promlčení Vašich práv však neznamená, že byste se jich nemohl domáhat i soudní cestou, pokud by však Vaši rodiče vznesli před soudem tzv. námitku promlčení, nemohl by Vám soud žalované právo přiznat. Zcela na okraj pak podotýkám, že i námitka promlčení může být soudem za určitých okolností posouzena jako jsoucí v rozporu s dobrými mravy (§ 3/1 Občanského zákoníku) a tudíž nezohlednitelná, jak již bylo soudy opakovaně judikováno.

2/ Péče rodičů o zdravý vývoj dítěte:
Povinnost rodičů pečovat o zdravý vývoj jejich dítěte lze částečně vyvodit z § 18 zákona o rodině, dle něhož muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti; jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Tato povinnost pak zejména vyplývá z § 31/1 písm. a) zákona o rodině, který jako součást tzv. rodičovské zodpovědnosti označuje práva a povinnosti rodičů při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, přičemž při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje; mají rovněž právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

Na závěr pouze připomínám, že rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče, přičemž mají být osobním životem a chováním příkladem svým dětem (§ 32/1 a 2 zákona o rodině).

________________________________________

OBČAN-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy dle Občanského zákoníku
- Postup jak odstoupit od rezervační smlouvy
- Je možné odstoupit od rezervační smlouvy při závadách bytu, domu?
- Závady na bytě, domě, nemovitosti a odstoupení od rezervační smlouvy
- Vrácení rezervačního poplatku při odstoupení od rezervační smlouvy
- Zrušení rezervační smlouvy a vrácení rezervačního poplatku - informace

Při koupi nemovitosti jsme s realitní kanceláří uzavřeli rezervační smlouvu na rodinný dům, ve kterém jsme ještě před podepsáním kupní smlouvy zjistili nedostatky. Realitní kancelář nemovitost prodává po kompletní rekonstrukci s technickými parametry novostavby, zateplenou. Zjistili jsme že zateplení není úplné a tam kde je je pouze cca 3 cm polystyrenu. Při dobudování podkrovní místnosti se prohnuly stropní trámy pod touto místností, statik vypočítal max. průhyb 20 mm, naměřili jsme místy až 8 cm! V podkrovní místnosti je podlaha prohnutá též, bylo by třeba ji srovnat, ale to zase nelze, kvůli dalšímu zatížení podlahy - stropu. Lze tedy odstoupit od rezervační smlouvy i s vrácením rezervačního popltaku? Děkuji, Oldřich
 
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že k uzavření kupní smlouvy na předmětnou nemovitost dosud nedošlo. Pro učinění konkrétního závěru o možnosti odstoupení od Vámi podepsané rezervační smlouvy by bylo zejména nutné seznámit se podrobně s jejím obsahem (popř. textem všeobecných obchodních podmínek, tvoří-li součást rezervační smlouvy).

Obecně však platí, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v zákoně (předpokládám, že rezervační smlouva byla uzavřena v režimu Občanského zákoníku) stanoveno nebo účastníky dohodnuto (§ 48/1 Občanského zákoníku), přičemž dlužník (zde realitní kancelář), který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, jestliže takový dluh nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem (Vámi) mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit (§ 517/1 Občanského zákoníku). V tomto případě by došlo ke zrušení uzavřené rezervační smlouvy od samého počátku, tzn. že by bylo nezbytné, abyste si s realitní kanceláří navzájem vrátil již poskytnutá plnění, rovněž tedy uhrazený rezervační poplatek (jedná se o obdobný princip, jako v případě vrácení tzv. bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. Občanského zákoníku).

V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se písemně na realitní kancelář a sdělit jí své výhrady k předmětné nemovitosti. Současně zdůrazněte, že dle Vašeho názoru realitní kancelář řádně nesplnila svůj závazek z rezervační smlouvy a nachází se tudíž v prodlení; realitní kancelář upozorněte také na možnost odstoupení od uzavřené rezervační smlouvy, nebude-li z její strany zjednána náprava v přiměřené lhůtě (kterou realitní kanceláři současně stanovíte).

________________________________________

OBČAN-DLUHY
- Nedoručení směnečného platebního rozkazu - vliv na platnost
- Nedoručený směnečný platební rozkaz - je to exekuční titul?
- Je exekučním titulem nedoručený platební rozkaz?
- Vliv nedoručení šekového platebního rozkazu na jeho platnost
- Náhradní, fiktivní doručení směnečného platebního rozkazu
- Co se stane když osoba se směnečným platebním rozkazem nemá schránku
- Jak se vyhnout doručení směnečného platebního rozkazu

Pokud se nepodaří soudu doručit směnečný platební rozkaz, nabývá tento rozkaz platnosti a je exekučním titulem nebo ne?
Co by se tedy stalo a jaký by byl další postup, pokud by se nepodařilo dlužníka dostihnout na místě trvalého bydliště (nebo by v místě trvalého bydliště neměl vůbec schránku, protože by se přestěhoval)? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Šekový či chcete-li směnečný platební rozkaz do vlastních rukou žalovaného, přičemž z § 173 odst. 1 občanského soudního řádu se dovozuje, že na rozdíl od platebního rozkazu není u směnečného (šekového) platebního rozkazu náhradní doručení vyloučeno - při doručování tedy bude postupováno podle § 49 občanského soudního řádu; pokud nebude adresát na adrese zastižen, např. neexistence schránky, lze písemnost doručit prostřednictvím vyvěšení na úřední desce soudu). Důsledkem doručení je nabytí právní moci a vykonatelnosti - směnečný platební rozkaz se tak stane exekučním titulem.

Účinkům náhradního doručení se lze úspěšně bránit pouze tak, že doručovaný prokáže, že se na dané adrese v době, kdy mu bylo doručováno, prokazatelně nezdržoval (dlouhodobý pobyt v zahraničí, odstěhování se v důsledku prodeje nemovitosti apod.). V krajním případě se o směnečném platebním rozkazu může dozvědět také až v okamžiku, kdy je jeho majetek předmětem exekuce (výkonu rozhodnutí).

Více informací o vymáhání dluhů ze směnky vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/smenky-vymahani-dluhu-ze-smenky/9486-smenky-vymahani-dluhu-ze-smenky.html

________________________________________

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Autoservis udělal nevyžádané opravy - jak postupovat?
- Musím zaplatit nevyžádané opravy autoservisu?
- Autoservis provedl neobjednané opravy - musí je majitel auta zaplatit?
- Musím uhradit neobjednané opravy autoservisu?

Jak nejlépe postupovat, když v autoservisu byly provedeny opravy (běžné osobní auto), které jsem si nevyžádal, nelze je vzít zpět a servis trvá na jejich zaplacení? Auto jsem dal do běžného autoservisu pouze na opravu palivového čerpadla. Cena nebyla dohodnuta, s tím že ji majitel po zjištění konkrétní závady upřesní. Telefonicky jsme se později dohodli na ceně do 30.000 Kč. Po neuvěřitelných 7 týdnech domáhání se opravy, je oprava nakonec provedena. Je vůbec takováto doba přiměřená? Majitel autoservisu tvrdí, že bylo potřeba vyměnit nebo opravit další součástky a domáhá se jejich proplacení, cena se vyšplhala na 45.000 Kč. Byly vyměněny věci, které zatím žádný problém nevykazovaly. Navíc je třeba si uvědomit, že auto je 12 let staré a má najeto jen 240.000 km. Vyměňovat by se tedy dalo všechno. Já ale chtěl pouze čerpadlo.
Jakým způsobem se bránit? Mám podezření, že pan opravář mi ukazuje vadné součástky z jiných aut. Musím vše uhradit? A pak nějak řešit soudně? Jaký by byl postup? Děkuji, Ctirad
 
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že jste povinen uhradit to, co jste si objednal. Pakliže bylo zapotřebí dalších oprav a úprav, měl majitel servisu povinnost Vás o nich nejprve informovat a činit je dále s Vašim souhlasem. Totéž platí o ceně. Jestli jste si domluvili strop 30.000,-Kč a autoservis jej překročil a to nikoliv o zanedbatelnou částku, je povinen Vás ještě před prováděnými úpravami upozornit na změnu výše ceny. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že cena nebude proplacena.
Ve Vašem případě bude třeba se opřít o skutečnosti, které máte uvedeny v listě oprav, tj. to, na čem jste se dohodli a co nakonec bylo provedeno. Zaplatit cenu majiteli autoservisu nemusíte, avšak vystavujete se riziku soudního jednání. Pokud by na něj došlo, bude třeba, abyste měl při sobě právě dokumenty nasvědčující o Vašem záměru a svévolné realizace ze strany autoservisu.

________________________________________

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace gauče - prasknutí potahové látky
- Reklamace nábytku - prodávající nevyřídil reklamaci včas
- Reklamace nábytku - prodávající si nepřevzal zpět zboží
- Prodávající oddaluje vyřízení reklamace nábytku - jak postupovat?

Na začátku ledna 2012 jsme si s přítelem objednali přes internet gauč. Po devíti měsících se začala valit do potahové látky náplň a tak jsme poslali do obchodu e-mail s fotkami. Uznali, že se to často neděje a že se nám ozve okresní servisní technik a uvidí se, co dál. Po měsíci se stále nikdo neozval, tak jsme opět kontaktovali majitele a ten opakoval to samé, že se nám někdo ozve. Dnes je to již téměř čtvrt roku od pokusu o reklamaci, servisní technik je stále zaneprázdněný nebo nám bylo řečeno, že jen kvůli nám do našeho města nepřijedou.
Jak se máme dále bránit, případně na co všechno máme nárok? Přeci nebudu čekat rok, až mi pak skončí záruční lhůta a oni od toho dají ruce pryč. Předem děkuji, Eleonora
 
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 620 občanského zákoníku stanoví, že při prodeji spotřebního zboží činí záruka 24 měsíců. Ustanovení § 625 občanského zákoníku stanoví, že práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého byla zakoupena. Z tohoto pohledu jste veškeré zákonné předpoklady pro uplatnění reklamace splnili.

Ze strany prodívajícího došlo k následujícím pochybením:
-    Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na lhůtě delší (ust. § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele).

Čeho se můžete domáhat ve smyslu § 622 občanského zákoníku:
-    bezplatně, řádně a včas odstranění vady
-    nelze-li vadu odstranit – lze žádat výměnu věci
-    kupující má závěrem právo od smlouvy odstoupit (a žádat vrácení peněz, tedy kupní ceny zboží)

Jak se bránit?
-    Zašlete písemnou výzvu na odstranění vad prodávajícímu, v níž uvedete, že pakliže nebude na jím již jednou přijatou reklamaci reagovat, obrátíte se s podnětem pro krácení práv spotřebitele na Českou obchodní inspekci.
-    Kontaktujte Českou obchodní inspekci, k písemnému vylíčení skutečností přiložte i kopie dosavadní komunikace s prodávajícím.
-    Případně se lze domáhat odstranění vad i soudní cestou