Počet stránek ve webu: 38.774

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Stránka uvádí v kostce základní změny v exekucích, ke kterým dojde od 1.1.2013. V textu se odráží změny exekučního a občanského soudního řádu.
Text pro vás připravila studentka 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Kratochvílová.

exekuce-2013-zmeny-novela-exekucniho-radu-obcanskeho-soudniho-radu

Osnova:


 

Změny v právní úpravě exekucí účinné od 1. 1. 2013

O potřebách změn v exekučním řízení se hovoří již delší dobu. Klíčová novela exekučního řádu a občanského soudního řádu, která zavádí celou řadu podstatných změn, byla přijata pod č. 396/2012 Sb., tento změnový zákon vstoupí v účinnost právě k 1. 1. 2013. Mezi navrhovanými změnami bylo například i omezení místní působnosti exekutorů, tento senátní návrh však neprošel a exekutoři proto mohou působit nadále na celém území ČR.
Tento článek by měl upozornit na nejvýznamnější z přijatých změn.

ZMĚNY V ZAHÁJENÍ EXEKUCE, ZMĚNY V OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH, PRODLOUŽENÍ LHŮTY PRO DOBROVOLNÉ PLNĚNÍ

Soud již nebude podle nové právní úpravy nařizovat exekuci a spolu s tím pověřovat exekutora jejím provedením. Exekutor na základě exekučního návrhu věřitele - oprávněného realizuje zápis do nově zřízeného neveřejného Rejstříku exekucí, do něhož se budou povinně zapisovat všechny zahájené exekuce. Rejstřík bude spravován Ministerstvem spravedlnosti. Exekutor bude moci zjišťovat a zajišťovat majetek povinného až po pověření exekučním soudem (toto opatření není rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům).
Exekutor následně vyrozumí povinného o zahájení exekuce a současně mu zašle exekuční příkaz. Podle nové právní úpravy dojde k změnám v opravných prostředcích proti tomuto rozhodnutí - povinný bude mít stále
  • 8-denní lhůtu k vznesení námitky podjatosti exekutora
  • a nově 15-denní lhůtu k podání návrhu na zastavení exekuce (nikoliv tedy odvolání jako dosud). 
O návrhu na zastavení exekuce bude rozhodovat soud. Exekutor nebude dle nové právní úpravy oprávněn začít s prováděním exekuce před uplynutím výše popsaných lhůt, resp. předtím, než o návrhu na zastavení exekuce pravomocně rozhodne soud. Exekuce také nebude moci být provedena dříve, než uplyne lhůta k dobrovolnému splnění pohledávky společně s náklady exekučního řízení povinným, kterou exekutor povinnému sdělí spolu s oznámením o zahájení exekuce. Tato lhůta se podle nové právní úpravy prodlužuje z 15 na 30 dní.

OMEZENÍ DVOJKOLEJNOSTI VÝKONU ROZHODNUTÍ A EXEKUCE

Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí (prováděného soudním vykonavatelem) a exekuce (prováděné soudním exekutorem), když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat soudní exekutor.
Soud bude mít výlučné oprávnění rozhodovat např. ve věcech, které se týkají výchovy nezletilých dětí, ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, ve věcech vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným či vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady. Pokud bude soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve věcech uvedených v § 251 odst. 2 občanského soudního řádu, soud takový návrh odmítne.
Ostatní nároky a pohledávky bude možné vymoci jen exekucí - postupem dle exekučního řádu, tj. prostřednictvím soudního exekutora.
V této souvislosti je nutné odpovědět na otázku, co se stane s již probíhajícími výkony rozhodnutí, které nespadají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2013) do působnosti soudu (potažmo soudního vykonavatele), soud rozvrhne tato řízení mezi soudní exekutory, jmenované do příslušného obvodu soudu. 

POZASTAVENÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ NEPLATIČŮM VÝŽIVNÉHO

Soudní exekutor je podle nové právní úpravy oprávněn vydat exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění v případech dlužníků, vůči kterým vymáhá nedoplatek na výživném pro nezletilé dítě. Cílem je motivovat dlužníka k tomu, aby nedoplatek na takovém výživném uhradil. Exekutor se bude snažit vymoci dlužnou částku na povinném jinými způsoby, například srážkami ze mzdy. Pokud bude exekutor neúspěšný například při srážkách ze mzdy, nařídí pozastavení řidičské oprávnění povinného.
Dlužníkovi (povinnému) se na základě exekučního příkazu pozastavuje řidičské oprávnění, v důsledku čehož nesmí řídit motorové vozidla. Takový exekuční příkaz bude možné zrušit (i pokud nebude pohledávka uhrazena) v případě, že povinný prokáže, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje ke své obživě a obživě osob, ke kterým má vyživovací povinnost (nemusí jít pouze o řidiče z povolání).

Spolu s novelou č. 369/2012 Sb. byla přijata též novela trestního zákona, podle které bylo mj. k ustanovení o trestném činu zanedbání povinné výživy přidáno další ustanovení, podle něhož pachateli tohoto trestného činu může soud v trestním řízení uložit nově jako přiměřené omezení to, aby se pachatel zdržel řízení motorových vozidel, a to zejména tehdy, pokud je tady důvodná obava, že povinnost uhradit výživné bude mařena nebo ztěžována.

EXEKUCE I NA BANKOVNÍ ÚČET, PLAT ČI MZDU MANŽELA / MANŽELKY POVINNÉHO

Novela umožňuje ve smyslu § 262a odst. 3 občanského soudního řádu soudním exekutorům postihnout nově i bankovní účet či mzdu manžela či manželky dlužníka, a to pro dluhy spadající do společného jmění manželů SJM.
Pokud tedy exekuci bude mít jen jeden z manželů a dluh bude spadat do společného jmění manželů SJM, pak exekutor bude nově moci blokovat mzdu či účet i druhého z manželů.
Právní praxe zastává názor, že příjem manželů je součástí společného jmění manželů SJM. S ohledem na znění ustanovení §  262a odst. 3 občanského soudního řádu jsem toho názoru, že exekuce nemíří na hodnoty, které má manžel povinného ve výlučném vlastnictví (např. nemovitosti získané darem, peněžní prostředky získané v dědickém řízení apod. – je možné, že ohledně peněžních prostředků bude nutné prokázat, že nejde o věci spadající do společného jmění manželů) a které nejsou součástí společného jmění manželů ve smyslu § 143 občanského zákoníku.
Argumentem pro přijetí výše popsané právní úpravy byla jednak skutečnost, že příjmy manželů jsou z právního hlediska v době trvání manželství součástí společného jmění manželů, stejně jako zůstatky na účtu, jednak častá praxe „ukrývání“ peněžních prostředků před exekutorem na účet manžele povinného. I podle stávající právní úpravy by bylo možné postihnout prostředky na účtu manžela povinného nikoliv však přímo, ale prostřednictvím tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky povinného, nebo postižením jeho jiného majetkového práva.
Ozývá se i kritika nově přijaté právní úpravy, neboť přijetím tohoto ustanovení, bylo vlastně vytvořeno zvláštní pravidlo platící pouze pro exekuce – což bude v důsledku znamenat, že zatímco se exekutor k účtu manžela povinného dostane, povinný-manžel se k účtu svého manžela vůbec dostat nemusí. Změnu právní úpravu bylo možno realizovat například i tak, že by byla přijata novela občanského zákoníku spočívající ve stanovení, že příjmy stejně jako peněžní prostředky na bankovním účtu jsou součástí společného jmění manželů SJM.
Nelze opomenout fakt, že tato právní úprava může mít likvidační důsledky pro celé rodiny, nikoliv pouze pro jednotlivé dlužníky. Novelizovaná právní úprava nechává v souvislosti s obstavením účtu stále široký prostor, jak se uhrazení závazků vyhnout – výplata mezd v hotovosti, bankovní účty zřízené na jména nezletilých potomků apod. Komplikovanější je to se srážkami ze mzdy, kterým se legálně vyhnout nelze – v takovém případě zbude rodinám pouze nezabavitelná část mzdy. V této souvislosti doplním, že exekutor nemůže provádět výkon exekuce např. z dávek pomoci v hmotné nouzi, z jednorázových dávek sociální podpory, z příspěvku na bydlení.

POVINNOST PŘEDŽALOBNÍ VÝZVY (UPOMÍNKY) A JEJÍ NÁLEŽITOSTI

Nově je věřitel povinen zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu. Dlužník má tímto dostat šanci dobrovolně splnit dluh předtím, než dojde k podání žaloby k soudu, čímž se má zabránit například nárůstu finanční zátěže dlužníka, která pak vedle jistiny a úroků, je taktéž povinen uhradit náklady řízení. Podle stávající (před rokem 2013) právní úpravy může věřitel svůj nárok uplatnit u soudu, aniž by o tom dlužníka informoval, nicméně i tak je velmi rozšířená praxe zasílat předžalobní upomínky dlužníkům.
Zákon nestanovuje obsah, tedy jakési náležitosti předžalobní výzvy, nicméně měla by obsahovat minimálně identifikaci věřitele a dlužníka (jméno a příjmení, kontaktní údaje, datum narození, název společnosti, IČ, sídlo apod.) a identifikaci pohledávky (výše, důvod vzniku – půjčka, neuhrazená faktura…) a mělo by z ní být patrno, že jde právě o předžalobní výzvu.
Tato výzva musí být zaslána dlužníkovi ve lhůtě min. 7 dní před podáním žaloby. Pokud by věřitel tuto „povinnost" nesplnil, nemá to sice vliv na jeho nárok samotný (nepodání předžalobní výzvy nemá vliv na úspěch žaloby), ale občanský soudní řád předpokládá se „sankcí“ v podobě nepřiznání náhrady nákladů soudního řízení podle § 142a občanského soudního řádu, což by pro věřitele mohlo být citelným důsledkem. Věřitel by si měl uschovat jak kopii výzvy k plnění, která byla zaslána dlužníkovi, tak podací lístek či dodejku, aby mohl prokázat, že povinnost informovat dlužníka v zákonem stanovené lhůtě splnil.
Je otázkou, zda by stačilo pouze odeslat předžalobní upomínku prostřednictvím elektronické pošty (emailu), někteří zastávají názor, že i takový způsob zaslání je dostatečný, nicméně uvidíme, jak na tuto praxi zareaguje judikatura. Připuštění takového způsobu zasílání výzev by bezesporu znamenalo menší finanční zatížení věřitele.
Novela ustanovení § 142a Občanského soudního řádu nestanoví podmínku úspěšného doručení předžalobní výzvy dlužníku, ale jako dostačující uvádí situaci, kdy věřitel pouze zašle předžalobní výzvu k plnění na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu dlužníka. Proto by si každý měl hlídat zejména doručování, vyzvedávání pošty, doručovací adresu a adresu trvalého bydliště – v takové situaci je samozřejmě nejlépe uvést takový stav do souladu se skutečností, tedy například tak, že změní adresu trvalého bydliště, jiným řešením je například služka České pošty st. p. tzv. dosílka (http://www.ceskaposta.cz/cz/nastroje/zmena-mista-dodani-dosilka-pro-vsechny-dosle-zasilky-id29953). Pokud někdo dluží nějaké peníze, nebydlí na adrese trvalého bydliště, nevyzvedává si poštu, nezařídí si doručování jinak nebo upomínky ignoruje, riskuje samozřejmě zvýšení dluhu o soudní a následně případně také (nemalé) exekuční náklady.
V souvislosti s předžalobní výzvou se nabízí zmínit ještě jednu službu České pošty st. p. – tzv. DINO: Dluhové inkaso obyvatelstva. Účelem služby DINO je snížit nadměrné navyšování dluhů a poplatků spojených s vymáháním exekucí. Dlužník bude nejdříve informován dopisem o existujícím závazku a s doporučením dalšího postupu, V dopisu najde dlužník mimo jiné i kontakt na pobočku, kde se mu budou věnovat školení pracovníci, jejichž úkol bude informovat dlužníka nejen o dlužných závazcích, ale i o možnostech dalšího postupu. Více informací je dostupných na stránkách
http://www.ceskaposta.cz/cz/aktualne/tiskove-zpravy/2012/dino-se-osvedcilo--dluznici-na-novou-sluzbu-ceske-posty-slysi-id39239/.  Pro věřitele bude zařazení pohledávek do služby DINO také zárukou, že nová zákonná povinnost informování dlužníka o jeho nesplněném zaslání, bude splněna.

POVINNÉ SLUČOVÁNÍ EXEKUCÍ Z HLEDISKA VÝŠE NÁKLADŮ EXEKUCE, LIMIT VÝŠE CESTOVNÍCH NÁHRAD

Novela zavádí v § 37 Exekučního řádu očekávané povinné slučování exekucí vedených stejným oprávněným proti témuž dlužníkovi, a to u stejného exekutora. Nejde ovšem jen o exekuce prováděné u stejného exekutora, ale novela stanovuje i pravidla pro spojování exekučních řízení, pokud jde o řízení prováděná různými exekutory.
V případě, že je vůči dlužníkovi vedeno několik exekucí, se totiž jeho dluh dosud rozrůstal právě i náklady těchto exekucí podle jejich počtu. Budou-li exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, anebo pokud zahájí jiný oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení vůči témuž dlužníkovi, exekuční soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a určí, který exekutor spojené řízení povede - to ovšem jen za zákonem stanovených podmínek, mezi které patří i skutečnost, že se jedná o tzv. bagatelní pohledávky (částky do 10.000 Kč). V zájmu hospodárnosti soud však exekuční řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.

Ustanovení § 87 odst. 1 exekučního řádu stanoví limit pro náhradu účelně vynaložených cestovních výdajů a náhradu za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný (věřitel); o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.

ZRUŠENÍ EXEKUTORSKÝCH ZÁPISŮ

Novela ruší exekutorské zápisy, které obsahují tzv. doložky přímé exekuční vykonatelnosti, tedy uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek nebude splněn, bude přímo podán návrh na nařízení exekuce bez soudního řízení. Takové zápisy nadále budou moci realizovat pouze notáři.
Exekutorské zápisy s doložkou vykonatelnosti sepsané k 31. 12. 2012 jsou i nadále exekučními tituly pro výkon rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb.

EXEKUCE A DRAŽBA NA ČLENSKÁ PRÁVA V DRUŽSTEVNÍCH BYTECH A NA PODÍLY V OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH

Nově se budou ve smyslu § 320aa a 320ab Občanského soudního řádu moci dražit i členská práva v bytových družstvech, a to na základě tržní hodnoty těchto družstevních bytů, nikoliv na základě hodnoty vypořádacího podílu jako doposud. Vypořádací podíl se pohybuje obvykle v řádech desítek tisíc korun, a proto se podle stávající právní úpravy mohlo stát, že dlužník o byt v držbě přišel a navíc uhradil pouze zanedbatelnou část svého dluhu. Nová právní úprava by měla být výhodná jak pro věřitele, tak pro dlužníka
Další členové družstva budou mít předkupní právo a učiní-li v dražbě stejné nejvyšší podání jako jiný dražitel, příklep bude udělen právě jim z titulu předkupního práva.
Pokud jde o obchodní podíly u obchodních společností (s.r.o., komanditista v k.s.), pak se také zavádí za zákonem stanovených podmínek možnost je prodat v dražbě, a to za tržní hodnotu, a to i kupř. ostatním společníkům společnosti.
V dražbě bude možno prodat jak neomezeně převoditelné podíly, tak ty, u nichž je převod omezený. V případě dražeb omezeně převoditelných podílů může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu.
Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl.

NOVÝ ZPŮSOB VÝKONU ROZHODNUTÍ - SPRÁVA NEMOVITOSTI

Novela občanského soudního řádu vkládá do své části šesté, hlavy čtvrté nový způsob výkonu rozhodnutí - tzv. správu nemovitosti, která je vykonávána soudem, popřípadě vykonavatelem či jiným zaměstnancem soudu. Tímto způsobem přechází na soud právo realizovat veškeré právní úkony související s nemovitostí, včetně práva zahájit případné správní či soudní řízení ohledně nemovitosti. Soud zejména přikáže dlužníkovi povinného (např. povinný vlastní dům, v němž pronajímá byty – nájemci povinného), aby užitky plynoucí z nemovitosti (nájem, nájemné) skládal na soudem určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému (pronajímatel), provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal, a provádí jiná vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána.
Soud bude moci měnit nebo rušit a sjednávat i některé nové smluvní vztahy týkající se nemovitosti. Příjmy takto získané se po odečtení výdajů odevzdávají oprávněnému na uspokojení jeho vymáhané pohledávky.
Právní úprava předpokládá i situace, kdy nebudou užitky plynoucí z nemovitosti v penězích, § 320f občanského soudního řádu stanoví, že v takovém případě budou tyto užitky odevzdány soudu, který se postará o jejich zpeněžení dražbou. V praxi by mohlo například jít o výnosy zemědělské výroby – obilí, brambory, ovoce.

DRAŽBY NEMOVITOSTÍ - ZMĚNY

Pokud jde o exekuce nemovitostí, pak ohledně ocenění tržní hodnoty nemovitosti pro její prodej se nebude zjišťovat hodnota existujících závad (věcná břemena, nájemní práva aj.), které budou přecházet na nabyvatele nemovitosti s tím, že jejich hodnota bude promítnuta do určení celkové tržní ceny nemovitosti. Ve zcela výjimečných případech bude mít soud možnost takové závady i případně zrušit.
Proti dražební vyhlášce již nebude přípustné odvolání, pouze proti usnesení o ceně. Věcná břemena a nájemní práva vyjma nájmu bytu a břemene bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce a předkupní práva zanikají dnem, kterým se vydražitel stane vlastníkem. Povinnému se současně v usnesení o příklepu uloží, aby nemovitost vyklidil do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Na základě toho se vydražitel bude moci domáhat výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti v rámci samostatné exekuce. Zástavní práva váznoucí na nemovitosti budou zanikat s výjimkou zástavního práva zřízeného za účelem doplacení nejvyššího podání.
Mění se také podmínky ohledně snižování nejnižšího podání při opakované dražbě - při druhém dražebním jednání půjde o 50% výsledné ceny, při třetím o 40%, při čtvrtém 30% a při pátém již o 25%. Více dražebních jednání nebude možno. Novela zavádí tzv. předražek, tedy možnost kohokoliv, vyjma zákonem vyjmenovaných osob, navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt za částku min. o 25% vyšší, než bylo učiněno nejvyšší podání, a to do 15 dní ode dne zveřejnění usnesení o příklepu.

KONEC ZNEUŽÍVÁNÍ POJMŮ EXEKUTOR, EXEKUTORSKÝ ÚŘAD

Do exekučního řádu také bylo zavedeno nové ustanovení § 4 Exekučního řádu, podle něhož označení soudní exekutor či exekutorský úřad a od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s těmito označeními, není oprávněna používat jiná osoba a není oprávněna ani označovat svoji činnost jako výkon rozhodnutí, exekuci či exekuční činnost.
Toto ustanovení je reakcí na řadu soukromých společností typu inkasních agentur či vymáhacích společností, které tyto pojmy zneužívaly k neoprávněnému zastrašování dlužníků.

KONEC SOUKROMÝCH ÚČTŮ EXEKUTORA PRO VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK, ZPŘÍSNĚNÍ KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI EXEKUTORŮ

S účinností od 1.1.2013 se do exekučního řádu vkládá ustanovení § 46 odst. 5. Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, nad těmito zvláštními účty bude mít kontrol Ministerstvo spravedlnosti.
Účelem zpřísnění dosavadní právní úpravy je možnost státu tyto účty v případě nutnosti zablokovat. Důvodem pro takové opatření byl jistě i případ exekutora Mgr. J. Višvádera, který takto zpronevěřil 80 milionů korun (prosinec 2011) a dopaden byl až v zahraničí.
Novela zpřísňuje i kárnou odpovědnost a související postihy exekutorů a odpovědnost za jednání zaměstnanců exekutorských úřadů.

VÝKON ROZHODNUTÍ SE NOVĚ NETÝKÁ DOMÁCÍCH ZVÍŘAT

V důsledku novely ustanovení § 322 odst. 2 občanského soudního řádu, nesmí exekutoři zabavovat zvířata, která nejsou chovaná hospodářsky a slouží jako společníci člověka (např. pes, kočka).
Tato změna se však netýká hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu, tyto zvířata mohou být i nadále jako věc zabavena a zpeněžena ve prospěch věřitele.


POVINNÝ VIDEOZÁZNAM PRŮBĚHU EXEKUCE

Z exekucí spočívající v prodeji movitých věcí se bude povinně pořizovat videozáznam ve smyslu § 325b odst. 3 Občanského soudního řádu, pokud o to některá z oprávněných osob požádá, anebo pokud to bude potřebné.

VYŠRKTNUTÍ VĚCI ZE SOUPISUNAVRÁCENÍ VĚCI , VRÁCENÍ VĚCI

Pokud dojde k vyškrtnutí věci ze soupisu, bude exekutor podle § 68 odst.7 Exekučního řádu povinen ji vrátit vlastníkovi zpět na místě, kde ji zajistil, nebo tam, kde se s vlastníkem domluví, toto ustanovení je posunem od dosavadní právní úpravy, kdy si vlastník pro věci často musel přijet do sídla exekutora (třeba i na druhé straně ČR).