Občanské právo

Zdědil jsem členský podíl po matce v zemědělském družstvu, ve kterém budu pokračovat v členství. Výše zděděného podílu je o cca 5,385% nižší, než měla matka uvedený na majetkovém listu (celkový podíl na majetku družstva). Při mém dotazu předsedovi družstva na původ tohoto rozdílu, mi sdělil, že tam je započtena srážková daň. Prosím, můžete mi objasnit, o jakou srážkovou daň se jedná? Případně, jaký může být jiný důvod v rozdílu podílu před a po zdědění? Děkuji. 

Plánuji si založit webovou stránku, kde bych rád psal novinky (občas i recenze) o filmech a seriálech. Na webové stránce chci mít i reklamy, ale nevím, zda bych tím neporušoval autorský zákon. Konkrétně se to týká použití obrázků u článků nebo recenzí. Takové obrázky jsou majetkem filmového studia nebo českého distributora a v podmínkách použití se zakazuje komerční použití obrázků. Snažím se již dlouhou dobu zjistit, zda do tohoto komerčního užití spadá i reklama (google, seznam či jakákoliv jiná). Nikde jsem bohužel nenašel konkrétní případy. Většinou jsem zjistil, že do komerčního použití se počítá hlavně nekalé zacházení s obrázky formou jejich prodeje, tisku na triček a následného prodeje apod... já nic takového neplánuji. Občas jsem se ale dočetl, že se jako komerční použití počítá právě reklama na webové stránce, jelikož se jedná o zisk z dané reklamy. Samozřejmě kontaktování velkých zahraničních filmových studií s tímto dotazem je téměř nemožné. Mohu se zeptat jak to je? Našel jsem zde velmi podobný dotaz, ale ten se týkal hlavně podcastu. Já potřebuji obrázky (plakáty, screenshoty) použít jen na webu, případně sociálních sítích spojených s webem. Jen dodám, že plánuji použít například 1-2 obrázky ke článku nebo recenzi (jako úvodní fotku do článku a případně jednu další přímo do článku). Neplánuji jich dávat ke článkům nebo recenzím desítky. Také mě zajímá, zda mohu použít starší fotky, rád bych psal články i ke starším filmům a seriálům. Uvedení zdrojů (filmové studio/český distributor) pro obrázky je samozřejmostí. Moc děkuji.

Chci se zeptat, zda je možno sepsat závěť u notáře s tím, že se bude týkat jen jedné nemovitosti, zbytek majetku neošetří a šel by do dědického řízení klasicky. Chci, aby tuto nemovitost dostala pouze moje dcera, protože syn již dříve dostal od manžela jinou nemovitost. Syn by u notáře podepsal zřeknutí se dědictví v této konkrétní položce - byt po mě. Je to tak možné? Děkuji.

Otec zemřel. S matkou mají dům na poloviny. Po otci dostane třetinu matka, dcera, syn. Bratr tam bydlí a matka svou část chce převést na něho. Podotýkám, že veškeré opravy platil otec. Bratr přispíval určitou částí jenom na inkaso. Mám i já po matce nárok jako neopominutelný dědic? Po připsání dcery jako spoluvlastníka nemovitosti není prosím problém, abych si tam nahlásila trvalý pobyt? Co k tomu budu potřebovat?

Matka mi začala vyhrožovat, že to nedovolí. Bratr, který s ničím nikdy moc nepomáhal, tak ho začala protěžovat. Nic si nepořídil. U dědického řízení jakou můžu podat námitku, že jsem neopominutelný dědic? Bydlím v obecním bytě. Nic jsem nedostala. Moc děkuji za odpověď a radu jak mám postupovat.

S bývalým přítelem máme ve spoluvlastnictví nemovitost a pozemek. V listu vlastnictví na katastru nemovitostí je zapsáno, že máme každý ideální polovinu, nemáme ani ústní ani písemnou dohodu o tom, která část komu náleží. Vypadá to bohužel na spor. Úvěr na nemovitost je psaný na bývalého přítele. Je potřeba odhad nemovitosti? Jaký je prosím postup, pokud bych svoji polovinu chtěla prodat? Děkuji Vám.

Na mém pozemku byla studna cca od roku 1970, kdy byla postavena chata. Cca před 15 lety (2010) koupil vedlejší pozemek soused, nechal si provést nové zaměření pozemku a při tomto přeměření došlo k tomu, že studna je nyní na jeho pozemku (odchylka při zaměření cca 3 m). Soused slíbil umožnit dodávku vody z této studny stále, ale po nějaké době toto zrušil a napojení na studnu nám zrušil. Je možno nějakým způsobem napadnout jeho jednání popř. pořešit vlastnictví studny. Děkuji za informaci.

Prosím o posouzení usnesení a radu jak dále postupovat. Jak rozdělit účet po zemřelé, když tam není částka co určila advokátka, kdo vlastně má nárok tak učinit - pozůstalí sami nebo to provede advokátka? Proč není určena osoba advokátkou co má ostatní vyplatit a kdo má provést a vyplatit dluh na elektřině. Žena zařizovala pohřeb a vyzvedla věci z depozitu a pracovnice jí to nechtěla vydat na základě usnesení, že neví komu co vydat. To samé bude určitě s účtem zemřelé.

Mladí manželé si do bytu, který nedávno koupili rodiče a mají ho od nich v pronájmu, v srpnu 2025 pořídili spotřebiče od dodavatele, který nabízel dodávku s instalací. Byt se v té době zařizoval, manželé tam ještě nebydleli. Instalatér (najatý dodavatelem) v bytě ve třetím patře pračku špatně zapojil a neuzavřel do ní přívod vody. Druhý den odpoledne bylo zjištěno, že voda je vyteklá v koupelně, chodbě a v ložnici. Byli vytopení i sousedi pod bytem, což bylo zjištěno asi týden poté. Tyto události byly postupně vždy hned po zjištění nahlášeny dodavateli. V bytě si manželé nejdříve vše nafotili, poté sami strhli plovoucí podlahu, nafotili stav pod strženou podlahou. Po deseti dnech se dostavil likvidátor pojišťovny od pojištěného instalatéra (ne dodavatele). Vše ještě sám nafotil. Pojišťovna si následně nechala zaslat Smlouvu o pronájmu bytu, cenu za provedené práce a požadovala kupní doklady za zničené vybavení i nové doklady. Původní nákupní doklady ale neměli poškození k dispozici (byt byl zakoupen s tímto vybavením). Ostatní bylo pojišťovně doručeno. Minulý týden byli vyplaceni sousedi v bytu pod vytopeným bytem. Včera (02.12.2025) pojišťovna zaslala zamítnutí plnění škodní události mladým manželům s tímto odůvodněním: Pozdě nahlášená škodní událost pojišťovně, nedodržení smluvních podmínek (rychlé vyklizení bytu-mělo být ponecháno ve stávajícím stavu až 30 dní), špatná fotodokumentace poškozených věcí. Manželé nyní zkusí podat odvolání s argumenty že jednomu bylo vyplaceno a druhému ne, byt nemohl být ponechán v tomto stavu tak dlouhou dobu z důvodu možných větších následků a poškozený nebyl pojištěný, neznal tedy v době škody pojistné podmínky. Pokud pojišťovna odvolání zamítne, na jaké instituce se dále může poškozený obrátit, případně jak má dále postupovat?

Od roku 2019 žádáme MěÚ Lanškroun o skácení dubu na hranici našeho pozemku s městským. Dub nám ničí zahradu listím, žaludy a kořeny už musí být v blízkosti našich základů, pokud se vyvrátí tak nám zničí přípojky elektřiny a plynu. Opět jsem požádala o řešení, ale vedou si svou, zájem stromů nad zájmem naším. Potřebuji sehnat právníky, kteří mi zpracují žalobu. Nebo co mi radíte. Děkuji. 

Potřeboval bych prodloužit sítě na svůj stavební pozemek přes sousední pozemek. Je jeho majitel povinen strpět tuto výstavbu a zřízení služebnosti (za úplatu)?