Občanské právo

Před přibližně 10 lety (cca. 2016) jsme dokončili stavbu rodinného domu. Vodovodní přípojku k domu bylo nutné vést přes sousední pozemek. Se sousedem jsme tehdy uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení služebnosti inženýrské sítě a byla zřízena i vodoměrná šachta. Samotná vodovodní přípojka však byla dokončena až poté, co byla na sousední pozemek uvalena exekuce. Z tohoto důvodu následně katastr nemovitostí odmítl provést vklad věcného břemene. 
Mezitím došlo k prodeji sousedního pozemku a jeho novým vlastníkem je podle katastru nemovitostí investiční společnost. Tuto společnost jsem kontaktoval e-mailem s žádostí o součinnost při zřízení a vložení věcného břemene do katastru nemovitostí, avšak dosud jsem neobdržel žádnou odpověď. Rád bych Vás proto požádal o informaci, jaký je v této situaci správný a oficiální postup, případně jaké právní kroky mohu podniknout, aby byla služebnost inženýrské sítě řádně zřízena a zapsána do katastru nemovitostí. Předem děkuji za Vaši odpověď a doporučení a přeji pěkný den. Josef Toufar.

Postavili jsme v sedmdesátých letech minulého století sklep ve stráni u chalupy. Rodiče se nestarali o pozemek. Ten po revoluci koupil soused. Pozemek odmítá prodat. Co mám dělat, abych o sklep nepřišel? Byl jsem na katastru v J. Hradci a sklep se jako stavba prý do katastru nezapisuje. Katastr Xxxxxxxx pozemek 1234/56

Jsem novým majitelem stavebního pozemku, který je oplocen. Pozemek sousedí s pozemky ve vlastnictví obce. Na těchto pozemcích obce se nachází dvě lípy, které nejsou vzdáleny 3m od mého plotu. Lípa menšího vzrůstu má výšku asi 10 m a tudíž ještě poroste. Byla zde zasazena asi před 10 lety. Lípa většího vzrůstu má výšku asi 30 m a je již hodně stará. Vedle ní byly dříve další 4 lípy, které obec odstranila, ale tuto z neznámého důvodu ponechala. Mám ale pochyby o jejím zdraví a zdravém kořenovém systému. Kmen vypadá suchý a strom se naklání. Při silném větru z něj padají větve nejen na náš pozemek, ale i na dost frekventovanou cestu, která je pod ní. Dle mých dostupných informací, obec nikdy neobdržela povolení k výsadbě těchto stromů v těsné blízkosti mého pozemku, tj. 3m. Asi 3 metry od malé lípy a 6 metrů od velké lípy vede na mém pozemku plynové potrubí obce. Nechápu tedy, proč zde obec lípy vysázela. V blízké budoucnosti mám v plánu postavit na pozemku dům včetně studny a stání pro auto, který bude blízko těchto stromů. Kořeny stromů již dnes (14.01.2026) nadzvedávají zídku pod plotem. Díky padajícímu listí plot rezaví. Větve přesahují na pozemek a stromy stíní zahradě. Necelých 10 m od těchto stromů je nyní chata, ve které máme strach přebývat, obzvlášť ve větrném počasí nebo bouřce. Obec se o stromy nestará a neprovádí pravidelnou údržbu. Ani jedna z těchto lip není v Ústředním seznamu ochrany přírody vedena jako památný strom. Mám právo žádat obec o odstranění těchto stromů? Podle kterého zákona? Potřebuji doložit znalecký posudek např. od arboristy nebo dendrologa, zda jsou stromy bezpečné? Co vše by měla žádost obsahovat? Do jaké lhůty by měla obec stromy odstranit? Mohu oba stromy nějakým zákonným způsobem odstranit já? Pokud obec odmítne stromy pokácet, na koho se mohu dále obrátit, např. na krajský úřad? 

Jsem majitelkou 5/8 rodinného domu s hypotékou na daný dům na mé jméno. V domě jsou byty s lidmi, kteří mi nechtějí podepsat nájemní smlouvu na velkorysou částku, ani se nijak domluvit. Platí co chtějí oni - cizí lidé. Mám vůbec nárok chtít jako spoluvlastník byť většinového podílu na požadovaný nájem, když druhý nesouhlasí?

V nájemní smlouvě máme bod týkající se úroků na kauci nájmu. Smlouvu jsme již podepsali. Je tento bod platný, nebo máme nárok na úroky i tak? Děkuji, Igor

Se souhlasem obou dospělých dcer, které s námi v našem pražském bytě již nežijí, jsme se rozhodli odkázat jedné pražský byt a druhé nemovitost mimo Prahu. Nejsou nám ale jasné některé další okolnosti.
Jak zachovat bydlení pozůstalého rodiče v odkázaném bytě do doby, než bude zajištěno jeho bydlení jinde? 

Finanční prostředky rodičů jsou na bankovních účtech. Vlastníkem je vždy jeden rodič a dispoziční oprávnění, které nezaniká smrtí majitele účtu, má vždy druhý rodič. Je shoda, že tyto prostředky budou k dispozici pozůstalého manžela, například k úhradě jeho budoucího ubytování.
Je možné zmíněné finanční prostředky vyloučit z dědického řízení, nebo jiným způsobem zajistit pro zamýšlené použití?
Děkuji.

Bydlíme v panelovém domě 4 patro ( cca 1,5 roku). Co jsem zaregistrovala, tak cca před 6 měsíci se k sousedům nad námi (5 p) přestěhovala jejich dcera se 2 malými dětmi  - cca 5 a 3 roky. Sousedka popírá, že tam její dcera bydlí - nechce ji tam přihlásit - musela by za další 3 lidi platit poplatky. Tvrdí, že ona tam jen chodí na návštěvu. Přitom paní ráno o 7,30 odchází s dětmi a přichází cca kolem 16,00. Slyším jak děti ráno vstávají, běhají po pokoji, samozřejmě jsem hned vzhůru a pak po 7,30 ten hluk a kroky přestanou. Po 16,00 hodině přicházejí a již to začíná. Ze stropu nad námi se ozývá hrozný kročejový zvuk. Slyšíme každý krok, každý pohyb, tahání nábytku. Kdy vstávají, kdy jdou spát, jak chodí po podlaze, roztahují gauč, kdy klepou řízky. Hrozně se to ozývá. Nejhorší je to od pátku odpoledne do neděle večera - někdy celý víkend s dětmi ani neodejdou z domu a to je pak peklo - děti jsou jak zblázněné - běhají, dupou, skáčou po celém bytě. Přes týden taky není klid od 16,00 do 22,00 slyším všechno. Pak dají děti spát a její dcera někdy do 1,00 v noci chodí po obýváku a pravděpodobně s někým telefonuje - jak je ticho, tak je pak slyšet i hlas. Já jsem z toho na prášky. Mám bolesti hlavy, nemůžu spát. Nemůžu se na nic soustředit. Psala jsem předsedovi SVJ, tak že je to přes den a s tím se nedá nic dělat, že je to 50 letý panelák a že je to kročejový zvuk. Že je to mezi námi, že s tím nelze nic dělat. Když jsem se ho ptala, že není ani tady přihlášená - tak že to nevadí, že její máma je majitelkou bytu - OV a nemusí být přihlášená. Již jsem s nimi mněla konflikt - oni tvrdí, že mají lino a na něm koberec a že si jenom vymýšlím a že ona tam nebydlí (máme v domě kamery - ale předseda, že toto řešit nebude). Někde jsem četla, že by mohl pomoct stavební úřad, nařídit odizolování podlahy? Nevím co mám dělat, už jsem 9 měsíců na PN, čeká mě operace ruky, ale bojím se, že se psychicky zhroutím. Trvá to již víc jak půl roku. Jakmile přichází 16,00, tak mám strach, co zase bude, kdy začne ten buchot, kroky, dupot. Je ještě jiná možnost než soud? Tomu bych se chtěla vyhnout. Ale pochybuji o tom, že s nimi bude nějaká domluva, vše popírají. Již jsem uvažovala o odhlučnění stropu, ale že prý nám to žádná firma neudělá, nad okny máme max. výšku 5 cm a to je málo -  je potřeba min. 10 cm - takže žádná firma nám to neudělá. Musím ještě podotknout, že pokud tam jejich dcera s dětmi nebydlela anebo když je v práci a děti ve školce, tak je tam ticho, neslyším nic. Když tam chodila její dcera s dětmi na návštěvu - max . 2x  do týdne tak 2-3 hodiny se to dalo vydržet, jak děti běhali, skákali, ale toto je už opravdu nad míru. Ještě jsem zapomněla - máme rohový byt. Máme společnou zeď se sousedkou na našem patře - v kuchyni, ale přes zeď není nic slyšet - naši sousedi mají psa a neslyším ani štěkání. I když jsem se ptala, tak sousedi nic od nás taky neslyší. Takže přes zdi ten zvuk není slyšet, spíš to bude ten kročejový zvuk. 

Zjistil jsem v našem SVJ, že paní předsedkyně využívá k hlasování o budoucích skutečnostech nebo navržených bodech dlouhodobé i jednotlivé plné moci, které jí prý vystavili vlastníci. Využívá je i k hlasování per rollam, ovšem dle mého názoru občanský zákoník tuto možnost nedovoluje. Na listině by měl být podepsán vlastník jednotky. Naposledy použila toto při hlasování o člence výboru.

Minulý měsíc (11/2025) jsem koupil dvě bytové jednotky, kdy mi nebyla sdělena informace, že jsou odpojeny od ústředního vytápění (není uvedeno ani v předávacím protokole) a zdroje teplé vody z důvodu dlužné částky, která vznikla u vlastníka jiných bytů ve vchodě. Dá se tato skutečnost použít pro kompensaci nebo odstoupení od smlouvy? Vznikají mi tím nyní náklady na poplatek družstvu a není možné pronajímat z uvedených důvodů. Je možné od kupní smlouvy pro uvedené odstoupit nebo požadovat kompenzaci za neuvedení informací? Děkuji.

Daroval jsem nemovitosti, notářským zápisem, své přítelkyni dne 3.6.2016 a v ní je podmínka, cituji článek 3 - 3.1.
- dárce muže odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk... Pokud bych je chtěl zpátky (s přítelkyní bych se rozešel z její strany - našla by si jiného přítele) je to reálné? A jak by se postupovalo? Děkuji.