Mamka za života darovala mě a dvěma bratrům nemovitost. Já jsem jí svou část vrátila, protože ji sourozenci zadlužili. Mamka několikrát chtěla zpět podíly domu i od bratrů, ti ji nic nevrátili. Nemovitost zchátrala, nyní je v dědickém řízení. Po jejím úmrtí jsem písemně bratry vyzvala k vrácení daru. Nereagují. Mohu se domoci vrácení daru, aby šel do dědického řízení po mamce celý dům? Jak mohu prokázat, že mamka chtěla vrátit dům? Před smrtí byla v LDN, kde se bratři o nemovitost hádali. Nahlásila jsem hádku na policii, mamka znovu chtěla, aby ji podíly na domě vrátili.
Zemřel mi manžel (10 let manželé) byl v invalidním důchodu II.st a následně i ve starobním důchodu - obojí však bez peněz, protože neměl odpracované roky. Když jsme se brali, měli jsme spolu již 3 děti a se 4. jsem byla těhotná a byli jsme v hmotné nouzi. 3 roky poté jsem začala pracovat a tudíž jediný příjem do rodiny byl můj plat. Nyní manžel zemřel ve věku 66 let, má jednu exekuci zhruba na 90.000 Kč + poplatky exek. atd. Já jsem si udělala stavební spoření asi před 3 roky, abych si do budoucna mohla vzít hypotéku na rekonstrukci bytu (nyní je tam 49.000 Kč). Mám půjčku, kde zbývá splatit 85.000 Kč a od sestry jsem před půl rokem koupila auto za 120.000 Kč, které ji splácím po 2.500 Kč měsíčně. Podle notářky toto vše spadá do dědictví, i když jsem to koupila jen já, protože manžel neměl žádný příjem z důchodu. Kdybych nepracovala v Německu, tak za něj musím platit i zdravotní pojištění. Je možné tyto věci mnou koupené (samozřejmě i s půjčkou) nějak vyjmout z dědictví po doložení rozhodnutí, že měl důchod bez peněz? Tak abych se vyhnula přijetí dluhu z manželovy exekuce. Před našimi dětmi se mu narodily ještě 4 děti z různých vztahů, proto nechci mě stavební spoření, půjčku a nesplacené auto vnášet do dědictví. Všechny děti, kromě naší poslední dcery, jsou plnoleté.
Při probíhajícím dědickém řízení po otci jsme byli poučeni o případech dědické nezpůsobilosti dle §1481 o. z. (jsme čtyři dědicové). Jeden z dědiců byl v roce 2010 odsouzen za napadení sourozence, kterému způsobil zlomeninu. S podmínečným odkladem. Je to důvod pro dědickou nezpůsobilost? Jak se dědická nezpůsobilost prokazuje? Nemáme rozsudek ani nějaký zápis z policie. Tímto se nikdo nechlubí, naopak se snaží vše skrýt. V zákoně je pouze uvedeno, že se jedná o úmyslný trestný čin vůči zůstaviteli nebo jeho potomku. Tento sourozenec se potýká i s jinými problémy (exekuce), ale není vyděděný. Také nemá zájem na žádné dohodě, chce mít ze všeho nějaký podíl, aby užíval všechen majetek (nechce peníze, ale exekutor mu může vzít i podíly na majetku, což si nepřipouští, myslí si, že se tím chrání). Může se jednat o porušování dobrých mravů?
Chtěla jsem se zeptat, zda budu dědit po tchýni, když můj manžel zemřel, tedy její syn. Má ještě sestru. A já jsem snacha.
Děkuji, Kamila
Po úmrtí rodičů v r. 2024 jsem se při řízení o pozůstalosti dozvěděl, že jsem byl "vyděděn". Závět byla sepsána v r. 12/2014, kde se vše odkazuje mému bratrovi (standartní důvod: „nezájem o rodiče“, zištně požaduje peníze atd.- což neodpovídá skutečnosti). Tomuto jejich rozhodnutí předcházelo v r. 2013-15 soudní řízení, které bylo nevyhnutelné,
jelikož mne společně s mým bratrem nevybíravým způsobem připravili o všechny mé úspory a investice. Soudní proces jsem sice vyhrál, z celkového původního obnosu obdržel však pouze 1/3. Veškeré nemovitosti byly (rodinný dům+ garáž na jejichž stavbě jsem se podílel) ještě „pro jistotu“ postupně darovány mému bratrovi (poslední v r. 2022). Zůstaly pouze 2x konta s cca. 800.000 Kč, + os. auto, zbraně, vnitřní vybavení domu, starožitnosti.
Dotazy:
1. Mám nárok na povinný díl z 2x konta++.
2. Mám nárok na povinný díl z 2x darovaných nemovitostí (popřípadě můj syn, kterému bylo v době sepsání závěti 14 roků?).
Pokud ano, jak mám postupovat?
- na koho, jak a kde podat sám žalobu = postup? (soud v.r. 2013-15 + pozůstalost řešena u OS Příbram)
- jaké jsou lhůty, podání, promlčení?
- potřebuji nutně advokáta?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Ivan.
Pocházím z rodiny, kde zesnulá sestra mého zesnulého dědy má dvě žijící dcery v pokročilém věku, obě bezdětné a bez partnerů. Existuje možnost dědictví po těchto dcerách (pokud ani jedna z nich neurčí způsob naložení se svým majetkem v závěti), která by připadla na linii po mém dědečkovi, tj. na mojí žijící babičku (jeho manželku v době jeho úmrtí) a poté na její děti? Jako laik jsem se dočetl o třídách dědiců a teoreticky by tato varianta mohla připadat jako poslední v tzv. šesté třídě dědiců. Žádní další žijící dědicové, kteří by patřili do přednostních dědických tříd již v rodině nejsou. A pokud by nedošlo k dědictví po (byť vzdálené) příbuzenské linii, co se děje s nabytým majetkem, propadne státu? Opět mám na mysli variantu bez závěti.
_______________
Doplňující dotaz:
Děkuji za upřesnění ohledně babičky. Nicméně omluvte mne pokud se mýlím, ale myslím, že já nespadám do kategorie vnoučat sourozenců zůstavitele. Ještě jednou pro upřesnění rodinné struktury - teoretickými zůstavitelkami budou v budoucnu dvě neteře mého dědečka, které samy nemají vlastní děti, ani žádné další sourozence. Tudíž já nejsem dítětem dítěte jejich sourozence. Dle zákona do šesté třídy dědiců patří ještě děti prarodičů zůstavitele, tzn. např. jejich strýc, což byl můj dědeček. Předpokládám ale, že jeho děti (můj otec a teta) už ne. Takže by se to muselo řešit odúmrtí, kterou zmiňujete?
Podle ukončeného dědického řízení mám vyplatit dědicům podíl do daného termínu. Lze splácet podíl po splátkách nebo je nutné sjednání splátkového kalendáře? Jeden z dědiců mi již 2x zaslanou splátku vrátil, že splátky dohodnuty nebyly. Musí být podíl vyplacen najednou nebo je nějaká další možnost? Děkuji.
Narodil jsem se roku 1964, má biologická matka, manželka mého otce, zemřela 6 měsíců po mém narození. Otec se znovu oženil v roce 1966, v roce 1969 se pak z tohoto manželství narodila má sestra. Tedy nemáme stejnou biologickou matku. Hraje toto nějakou roli v okamžiku dědictví po této matce? A naopak - jaké mám já v rámci dědictví/závěti závazky vůči své sestře, která měla jinou matku? Nedokázal jsem dohledat tuto nuanci v zákonech, vždy se hovoří pouze o bratrovi a sestře bez ohledu na fakt, že jeden z rodičů není pro jednoho z nich biologický. Děkuji za informaci.
Zemřela sestřenice bezdětná, která poskytla v bytě v osobním vlastnictví kamarádovi jednu místnost a on prohlásil u notáře, že je to druh. Jak musí dokázat, že to opravdu tomu tak je? Jestli by to nějakým způsobem prokázal, že je druh, tak jakou část by dědil jako druh vůči bratrancům a sestřenicím? Jak se vlastně byt dědí, když je tam 12 příbuzných? Odhadne se cena bytu a pak musí všichni do realitní kanceláře nabídnout nemovitost? Nebo se určuje jeden, který se o vše postará a RK zašle každému po prodeji finanční prostředky z prodeje? A ještě jeden dotaz: sestřenice vlastnila chatu v zahrádkářské kolonii na pronajatém pozemku v Praze. Jak se toto dědí? Jako členství? Jaká je hodnota členství, když pozemek není vlastní? Děkuji Beáta
Mám maminku, která je nemocná. Starám se o ni. Maminka má nějaké úspory na vkladní knížce a já bych chtěla vědět, kdo bude dědit. Tatínek již nežije. Maminka má jen mě a moje dvě děti. Bohužel také hamižného bratra, má on také právo na dědictví? Moc děkuji za odpověď.