Počet stránek ve webu: 43.176

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Chtěl bych se zeptat na základní právní kroky při následujícím problému. Žijeme v domě, který je v bezpodílovém vlastnictví. Dům má 20 bytů. V suterénu jsou společné prostory. Chodba, kočárkárna, sušárna atd. Jistá sousedka obsadila jednu ze společných místností, nacpala ji harampádím a zamkla ji. Někteří spoluvlastníci nyní podmiňují převod do osobního vlastnictví jejím vystěhováním z místnosti. To ale není tak jednoduché, neboť dobrovolně místnost neopustí. Situaci nejvíc komplikuje, že uvedená místnost není ani ve smlouvě, ani na snímcích z doby převodu domu (bytů) od Magistrátu ČB do podílového vlastnictví fyzických osob. Tak právně vlastně neexistuje. Jak dostat pryč někoho, kdo obsadil místnost, která papírově neexistuje? Děkuji Miloš
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Chtěl bych se zeptat na základní právní kroky při následujícím problému. Žijeme v domě, který je v bezpodílovém vlastnictví. Dům má 20 bytů. V suterénu jsou společné prostory. Chodba, kočárkárna, sušárna atd. Jistá sousedka obsadila jednu ze společných místností, nacpala ji harampádím a zamkla ji. Někteří spoluvlastníci nyní podmiňují převod do osobního vlastnictví jejím vystěhováním z místnosti. To ale není tak jednoduché, neboť dobrovolně místnost neopustí. Situaci nejvíc komplikuje, že uvedená místnost není ani ve smlouvě, ani na snímcích z doby převodu domu (bytů) od Magistrátu ČB do podílového vlastnictví fyzických osob. Tak právně vlastně neexistuje. Jak dostat pryč někoho, kdo obsadil místnost, která papírově neexistuje? Děkuji Miloš
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Chtěl bych se zeptat na základní právní kroky při následujícím problému. Žijeme v domě, který je v bezpodílovém vlastnictví. Dům má 20 bytů. V suterénu jsou společné prostory. Chodba, kočárkárna, sušárna atd. Jistá sousedka obsadila jednu ze společných místností, nacpala ji harampádím a zamkla ji. Někteří spoluvlastníci nyní podmiňují převod do osobního vlastnictví jejím vystěhováním z místnosti. To ale není tak jednoduché, neboť dobrovolně místnost neopustí. Situaci nejvíc komplikuje, že uvedená místnost není ani ve smlouvě, ani na snímcích z doby převodu domu (bytů) od Magistrátu ČB do podílového vlastnictví fyzických osob. Tak právně vlastně neexistuje. Jak dostat pryč někoho, kdo obsadil místnost, která papírově neexistuje? Děkuji Miloš
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Bydlím v panelovém domě, ve vchodu je 15 bytů, z toho 10 v osobním vlastnictví a 5 v majetku SBDO. Všichni jsme členy Družstva, Sdružení vlastníků založeno není. Družstvo rozděluje náklady na otop a ohřev vody podle vyhlášky 372/2001 Ministerstva pro místní rozvoj - 70% podle odebraných jednotek (v každém bytě jsou měřáky tepla i vody) a 30% podle otopné plochy. Chci se zeptat, zda může členská schůze SBDO změnit pravidla, aby se vše účtovalo podle odebraných jednotek na byt i se ztrátami. Moc děkuji za odpověď. Vladimíra
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Bydlím v panelovém domě, ve vchodu je 15 bytů, z toho 10 v osobním vlastnictví a 5 v majetku SBDO. Všichni jsme členy Družstva, Sdružení vlastníků založeno není. Družstvo rozděluje náklady na otop a ohřev vody podle vyhlášky 372/2001 Ministerstva pro místní rozvoj - 70% podle odebraných jednotek (v každém bytě jsou měřáky tepla i vody) a 30% podle otopné plochy. Chci se zeptat, zda může členská schůze SBDO změnit pravidla, aby se vše účtovalo podle odebraných jednotek na byt i se ztrátami. Moc děkuji za odpověď. Vladimíra
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Bydlím v panelovém domě, ve vchodu je 15 bytů, z toho 10 v osobním vlastnictví a 5 v majetku SBDO. Všichni jsme členy Družstva, Sdružení vlastníků založeno není. Družstvo rozděluje náklady na otop a ohřev vody podle vyhlášky 372/2001 Ministerstva pro místní rozvoj - 70% podle odebraných jednotek (v každém bytě jsou měřáky tepla i vody) a 30% podle otopné plochy. Chci se zeptat, zda může členská schůze SBDO změnit pravidla, aby se vše účtovalo podle odebraných jednotek na byt i se ztrátami. Moc děkuji za odpověď. Vladimíra
Kategorie: Nezařazené dotazy
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Bydlím v panelovém domě, ve vchodu je 15 bytů, z toho 10 v osobním vlastnictví a 5 v majetku SBDO. Všichni jsme členy Družstva, Sdružení vlastníků založeno není. Družstvo rozděluje náklady na otop a ohřev vody podle vyhlášky 372/2001 Ministerstva pro místní rozvoj - 70% podle odebraných jednotek (v každém bytě jsou měřáky tepla i vody) a 30% podle otopné plochy. Chci se zeptat, zda může členská schůze SBDO změnit pravidla, aby se vše účtovalo podle odebraných jednotek na byt i se ztrátami. Moc děkuji za odpověď. Vladimíra
Kategorie: Smlouvy, listiny - náležitosti, obsah
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem menšinový spoluvlastník bytového domu. Většinový spoluvlastník, který vedl veškerou agendu týkající se domu zemřel, a jeho dědičky chtějí, abych to dělal nyní já. Jak se postupuje? Co je třeba, aby to organizace akceptovaly? Děkuji, Karel
Kategorie: Smlouvy, listiny - náležitosti, obsah
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem menšinový spoluvlastník bytového domu. Většinový spoluvlastník, který vedl veškerou agendu týkající se domu zemřel, a jeho dědičky chtějí, abych to dělal nyní já. Jak se postupuje? Co je třeba, aby to organizace akceptovaly? Děkuji, Karel
Kategorie: Pojišťovny, pojištění
Zveřejněno: 17. říjen 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Můj zaměstnanec byl v loňském roce viníkem nehody, kterou nezavinil a při které utrpěl zlomeninu krční páteře. Nyní byl zaměstnanci přiznán částečný invalidní důchod. Vzhledem k této skutečnosti a na základě potvrzení od lékaře jsem byl nucen dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písmena d) Zákoníku práce.
Zaměstnanci náleží 12-ti násobek platu. Pojišťovna mi tvrdí, že není schopna mi ze žádného pojištění škodu uhradit (domníval jsem se, že je to škoda a může být hrazena z povinného ručení viníka). Prosím Vás tedy zda mám žádat vzniklé náklady soudní cestou od viníka nebo z pojistky od pojišťovny. Jsem si samozřejmě vědom, že pokud se budu soudit s viníkem je to na dlouho a hlavně je otázka zda někdy peníze uvidím (vzniklá škoda je cca 200 tis.). Děkuji, Mojmír