Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 27. říjen 2010
Manžel má truhlářskou dílnu a nechal si zaslat na dobírku zboží v hodnotě 8 848 Kč.
Jelikož nemohl sám záslilku převzít, tak peníze nechal matce, která hotovost předala přepravní službě oproti dodanému zboží. Nedostala však stvrzenku na vydanou částku.
Faktura byla zaúčtována v účetnictví truhlářství. 18.10.2010 poslala dodavatelská firma upomínku s tím, že dobírková faktura nebyla uhrazena a žádají úhradu. V příloze k upomínce je kopie zasilatelského příkazu, kde v kolonce potvrzení příjemce je tiskace jméno matky (Nováková) a podpis (Novák), což není podpis manžela.
Prosím o stanovisko, jestli může dodavatel částku vymáhat. Platili bychom ji tedy 2x.
S dodavatelem není uzavřena žádná smlouva. Dodání zboží bylo vždy v hotovosti prostřednictvím přepravní služby. Děkuji, Irena.
Jelikož nemohl sám záslilku převzít, tak peníze nechal matce, která hotovost předala přepravní službě oproti dodanému zboží. Nedostala však stvrzenku na vydanou částku.
Faktura byla zaúčtována v účetnictví truhlářství. 18.10.2010 poslala dodavatelská firma upomínku s tím, že dobírková faktura nebyla uhrazena a žádají úhradu. V příloze k upomínce je kopie zasilatelského příkazu, kde v kolonce potvrzení příjemce je tiskace jméno matky (Nováková) a podpis (Novák), což není podpis manžela.
Prosím o stanovisko, jestli může dodavatel částku vymáhat. Platili bychom ji tedy 2x.
S dodavatelem není uzavřena žádná smlouva. Dodání zboží bylo vždy v hotovosti prostřednictvím přepravní služby. Děkuji, Irena.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zveřejněno: 26. říjen 2010
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 25. říjen 2010
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 25. říjen 2010
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš