Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


OBČAN-VĚCNÉBŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Doživotní věcné břemeno na dobu 7 let - co platí? 7 let nebo do konce života oprávněného?

Výňatek z darovací smlouvy:
nabyvatelka paní ALICE D. zřizuje ve prospěch svých rodičů t. j. převodců věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním uživaní nemovitosti t. j. rodinného domu č. p. XXX na pozemku parcelního čísla 2542 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře667 m2 a pozemku parcelního čísla 2543 - zahrada o výměře 1412 m2 v katastrálním uzemí XXX obec XXX a to na dobu 7 let výlučně oprávněnými. "
Co si z toho vybrat pokud je darovací smlouva napsaná takto za a, doživotní uživání nebo za b, jen na dobu 7 let? Něco mi tady nesedí děkuji za odpověď Milan

ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, opravdu se tato ustanovení vylučují. Pokud by vznikl spor o to, na jakou dobu vlastně věcné břemeno zřízeno je, pak by v rámci dokazování soud musel zjišťovat, co strany uvedeným ustanovením mínily. Dle mého názoru vůle zřídit věcné břemeno z uvedeného ustanovení vyplývá, ovšem otázka délky trvání by mohla být předmětem sporu a soud by rozhodl na základě dokazování. Nyní nelze jednoznačně určit, která z těchto dob je sjednána platně.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Výživné je polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na výživné na původní dítě
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na alimenty na původní dítě
- Alimenty jsou polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?

Přítel má z předchozího manželství 3 děti vek 15,17,18 let alimenty byli určeny na 6300 Kč. Z přítelova platu 18.000 Kč. 06/2015 si žena zvýšila alimenty na 6800 Kč. Nyní si opět zažádala o zvýšení alimentů na 2 nezletilé syny o 1000 Kč na každého z důvodu zvýšení nákladů na dopravné do školy to jí bylo vyhověno a na syna 17 let byly dokonce zvednuty zpětně od 1.9.2015. Nyní celková výše alimentů činí 8900 Kč na všechny 3 děti.
31.12.2015 se nám narodil společný syn a já mám ještě jednoho syna 8 let s předchozího vztahu na kterého otec neplatí je za to již odsouzen. Pobírám pouze mateřskou 7000 na jiné příspěvky a přídavky nemáme nárok jelikož se počítá celý příjem partnera 21000 Kč bez ohledu na to, že platí 8900 Kč alimenty. Žijeme v garsonce 24m2 za 6500 Kč, na jiné bydlení už nám nezbývají peníze.
Poraďte prosím jak postupovat jestli je šance na odvolání proti tomuto zvýšení a jestli i já mám nárok na to abych žádala po příteli a otci našeho společného syna na výživné pro sebe a ještě bych chtěla vědět jak zahrnout i mého prvního syna. Děkuji, Linda

ODPOVĚĎ.
Ke změně výše výživného dochází zpravidla tehdy, když dojde ke změně finanční situace u jednoho či obou rodičů nebo ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě došlo jak ke zvýšení příjmů Vašeho přítele (dříve 18.000 Kč, nyní 21.000 Kč) a současně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí, je logické, že si matka dětí zažádala o zvýšení výživného a že jí soud vyhověl. Navíc částka 3.000 Kč na jedno dítě není nijak vysoké výživné.
Pokud se zvýšením výživného nesouhlasíte, můžete se proti němu v zákonné lhůtě samozřejmě odvolat nebo pokud lhůta pro odvolání už uplynula, podat nový návrh na stanovení výše výživného. Vzhledem k tomu, že Vám ale po uhrazení výživného a nákladů na bydlení zůstává k dispozici 12.600 Kč, tedy 3.200 Kč na osobu, je možné, že pokud soud shledá tuto částku dostatečnou, pak odvolání či novému návrhu nevyhoví.
Váš přítel má samozřejmě vyživovací povinnost vůči Vám i vašemu společnému synovi. Předpokládám, že tuto vyživovací povinnost plní tím, že přispívá na chod společné domácnosti, na nákupy potravin, oblečení apod. Vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu Váš přítel žádnou vyživovací povinnost nemá. Vyživovací povinnost by měl například tehdy, pokud by Vašeho syna z prvního manželství adoptoval (osvojil). Vyživovací povinnost vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu má stále jeho otec. Jestliže tuto povinnost nemůže (nikoliv nechce) z objektivních důvodů plnit (například z důvodu špatného zdravotního stavu, který mu neumožňuje pracovat), může tato vyživovací povinnost přejít na prarodiče dítěte. Pokud byste výživné žádala po prarodičích, musím Vás ale upozornit na to, že soud vždy zahajuje řízení se všemi prarodiči, tedy i s Vašimi rodiči. Pokud by na tom byli rodiče Vašeho bývalého partnera finančně špatně a situace Vašich rodičů by naopak byla dobrá, mohlo by tak dojít i k situaci, kdy by výživné bylo vyměřeno pouze Vašim rodičům.


__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt jednoho z manželů - co se stane s účtem psaným na jméno zesnulého?
- Smrt manžela - dojde k zablokování účtu v bance?
- Smrt manželky - dojde k zablokování účtu v bance?
- Zúžení SJM pro případ smrti manžela
- Zúžení SJM pro případ smrti manželky
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manžela
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manželky

V případě úmrtí jednoho z manželů půjdou do dědictví jen peníze z účtů, jejichž majitelem byl zemřelý, nebo i peníze na účtech, jejichž majitelem je pozůstalý? Budou účty zemřelého blokovány? Lze řešit převod majetku zúžením SJM pro případ úmrtí jednoho z manželů? Děkuji, Albert.

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení má notář povinnost zjistit majetek, který měli zůstavitel a pozůstalý manžel ve společném jmění manželů, toto společné jmění musí vypořádat (buď dle zákona nebo dle dohody dědiců s pozůstalým manželem) a teprve poté projedná majetek, který ze společného jmění manželů připadl zůstaviteli a dále majetek, který měl zůstavitel pouze ve svém výlučném vlastnictví (proto, že ho např. dostal darem nebo ho zdědil).
Pokud manželé uzavřou smlouvu o zúžení společného jmění manželů, notář v dědickém řízení má povinnost tuto smlouvu zohlednit a majetek, který byl na základě této smlouvy napsán na pozůstalého manžela, neprojednávat. Je zde však riziko, že může dříve zemřít ten z manželů, na kterého byl majetek touto smlouvou přepsán a v tom případě by se takový majetek musel v dědickém řízení projednat všechen.
Smlouva o zúžení SJM se navíc musí sepsat ve formě notářského zápisu, jinak je neplatná. Cena notářského zápisu se vypočítává z majetku, který se smlouvou zužuje a finančně by Vás to vyšlo jen o něco málo levněji, než když by se majetek vypořádal až v dědickém řízení.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zpětvzetí darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zpětvzetí daru
- Zrušení daru, darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Vrácení daru z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zrušení darování nemovitosti

Matka otce vydírala rozvodem, že se s ním rozvede, pokud jí nedaruje půl nemovitosti. On tak učinil a daroval ji půlku nemovitosti 08/2014 ona se i přesto rozvedla 05/2015. Dárce (otce) pak psychicky týrala, až se pokusil spáchat sebevraždu. Chci se zeptat zda jde požádat o vrácení daru i po rozvodu po tom co ho týrala i dále týrá. Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Ano, existuje možnost odvolat dar pro nevděk. Občanský zákoník v ust. § 2072 stanoví "Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny." Lze tedy využít této zákonné možnosti a dar odvolat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nevyklidil zděděné věci z cizí nemovitosti - jak donutit k odvezení věcí?
- Jak donutit dědice aby si odvezl věci z cizí nemovitosti která nebyla součástí dědictví?

Vlastním byt po babičce, který mi darovala několik let před smrtí. Do dědictví bylo zahrnuto vybavení tohoto bytu a dědici jsou její dvě děti (moje máma a strýc), každý id. 1/2 vybavení. Bohužel se strýcem máme špatné vztahy a není již 1,5 roku schopný dohody na fyzickém rozdělení a následném vystěhování bytu. Z tohoto důvodu mi brání v užívání mého bytu. Existuje nějaká lhůta, ve které si věci musí odvést či poté mohu s věcmi naložit podle svého uvážení? Stačí jej např. vyzvat písemným dopisem a uvést zde takovou lhůtu?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o odvoz věcí, kterými strýc brání užívání Vašeho bytu, doporučila bych zaslat mu písemnou výzvu se lhůtou, do kdy si má věci odvézt. Dále ho v dopisu informujte, že pokud si věci neodveze, necháte na jeho náklad věci odvézt a uskladnit. Pokud by tato situace nastala, sepište všechny věci, které mu necháte uskladnit a pořiďte fotodokumentaci, abyste se vyhnul nařčení, že jste mu něco zničil či zcizil. Poté věci odvezte někde do skladu, samozřejmě skladné na nějakou dobu budete muset uhradit, ale tuto částku můžete po strýci vymáhat zpět. Pokud by si strýc uskladněné věci nevyzvedl, má skladovatel právo věci prodat.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník platí podíl nájemného jen jednomu ze spoluvlastníků - má druhý spoluvlastník právo na vydání části nájmu, nájemného?
- Vydání části podílu nájmu spolumajitelem jinému spoluvlastníkovi - může to spoluvlastník požadovat?
- Spolumajitel nevymáhá zasílání své části nájemného od nájemce - má nárok na vydání části nájmu od spolumajitele který nutí nájemce platit?

Jsem spoluvlastníkem nemovitosti - vlastním ideální 1 a můj strýc 1. Nemovitost pronajímáme a dlouhodobě se potýkáme s prodlením v úhradách nájemného. Já se snažím s nájemníkem jednat a starám se o to co se s nemovitostí děje. Můj strýc je pasivní nic nechce řešit. Ústní dohoda pronajímatelů s nájemníkem je taková, že nájemník zasílá polovinu nájemného každému z pronajímatelů na jeho bankovní účet a pronajímatelé to mají kontrolovat. Před rokem (12/2015), dluh na nájemném narostl do výše cca 200 000 Kč. Rozhodl jsem se to řešit přes právníka a požadovat uznání dluhu a stanovení splátkového kalendáře. Strýc to odmítl, s tím že nechce platit za právníka a bude si svoji část dluhu řešit sám. Já jsem podepsal uznání dluhu a když nájemníka každý měsíc urguji, kromě nájemného občas pošle i nějakou splátku dluhu. Strýc téměř nedostává ani nájemné, protože se o to nestará. Nedávno začal požadovat abych mu vyplatil polovinu mých výnosů z pronájmu a z dluhu. Má na to právo dle § 1120 NOZ i když odmítá jakkoli věc řešit a na jednání o uznání dluhu a splátkovém kalendáři se odmítl podílet?
Zároveň mi strýc odmítá předat nájem za reklamní plochu, která je na nemovitosti (smlouva je napsaná na něj a peníze přebírá všechny on) a zaplatit polovinu za prvotní právní konzultaci na které jsme se dohodli (ještě před tím než odmítl řešit uznání dluhu a splátkový kalendář). Argumentuje tím, že já mám víc za nájem, takže bych mu ještě měl dát více peněz já. Jak byste mi doporučili situaci se strýcem řešit?
Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že pokud z uznání jednoznačně vyplývá, že se jedná o platby vůči Vám z titulu poloviny úhrady nájmu, je zřejmé, že se jedná o dluh i nájem hrazený na váš podíl a spoluvlastník se nemůže dluhu domáhat. Ovšem v případě spoluvlastnictví Občanský zákoník poměrně často uvádí, že v případě sporu rozhodne soud. Já bych doporučila spoluvlastníkovi nic nehradit, ovšem je riziko, že se obrátí na soud a v tomto případě bude rozhodnutí ve věci značně nejisté. Pokud jde o nájem za reklamní plochu, pokud strýc inkasuje celou částku, musí Vám polovinu vyplatit, zde bych doporučovala se částky domáhat prostřednictvím soudu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Soudní zrušení kolaudačního souhlasu
- Kolaudační souhlas má jiné stavební povolení - je to důvod pro zrušení kolaudačního souhlasu?
- Zkolaudování nemovitosti přes nevyřešené odvolání proti projektu a stavbě dotčenými subjekty
- Kolaudační souhlas když stavba nemá platné stavební povolení

Je možné soudně po 2 letech od kolaudace zrušit kolaudační souhlas a do jaké doby, jestliže:
a) v kolaudačním souhlasu je uvedeno jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou projednáváno
b) kolaudace proběhla, aniž nabylo právní moci odvolání vůči projektu i stavbě, rozhodnutí o odvolání nám KÚ ani nebylo zasláno
c) stavební povolení na zkolaudovanou stavbu bylo po roce a půl od vydání stavebního povolení zrušeno z důvodu nezákonného projednávání
d) probíhá nové stavební řízení, stavba nemá dosud platné stavební povolení, stavební úřady (městský i krajský) jsou nečinné (nevyrovnávají se s námitkami vůči projektu, stavbě i stavebnímu povolení, nereagují na urgence), investor odmítá jakoukoli komunikaci.
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Dle § 122 odst. 3 stavebního zákona při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Dle § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu mj. s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací.
Skutečnost, že je v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jiné stavební povolení, je vadou, kterou je nezbytné opravit.
Kolaudační souhlas není rozhodnutím, nelze se tedy proti němu odvolat. Je zde pouze možnost jeho přezkumu v rámci přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu.
Stavební povolení podléhá přezkumu, tedy je možné jej zrušit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky.
V případě tzv. dodatečného stavebního povolení, tedy žádosti o stavební povolení v situaci, kdy stavba je již postavena, se postupuje dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto postupu jsou oprávněné osoby oprávněny podávat mj. i Vámi zmiňované námitky, se kterými se musí příslušný stavební úřad vypořádat. Pokud je ovšem stavební úřad nečinný, je zde možnost uplatnit opatření proti nečinnosti dle § 80 a násl. správního řádu, dle kterého nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Je zde tedy možnost podat podnět k nadřízenému správnímu orgánu, aby ten učinil úkony směřující k tomu, aby řízení probíhalo v souladu se zákonem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Fiktivní rozdělení dědictví dohodou dědiců
- Přenechání dědictví sourozenci - jak zajistit že v případě smrti budu dědit?

Rodiče chtějí darovat nemovitosti a jak to udělat, aby to bylo spravedlivé. Jsme tři sourozenci. Momentálně tam nechce nikdo bydlet, na vyplaceni nemá nikdo peníze, je možné, že se za 10,15 let změní názor a někdo to bude chtít mít k bydlení. Otec to chtěl napsat pro jednodušší řízení na jednu osobu. Může tam být článek o tom, že ale na nákladech (daně), údržbě a pod. a případném prodeji se bude vše dělit třemi? Může tam být, že v případě smrti jedné z nás připadne její třetina na zbývající dvě, i když budou mít manžela, děti? Jaké jsou přibližné cenové náklady na toto řízení.
Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V darovací smlouvě nemohou být stanoveny takové podmínky, které uvádíte. Darování je dvoustranná smlouva uzavřená mezi dárcem a obdarovaným a ostatní děti nejsou účastníky v této smlouvě.
Vaši rodiče mohou každý napsat závěť, ve které dědicem svého domu určí např. jedno ze svých dětí s tím, že se děti mohou dohodnout i jinak. Dále mohou určit svému dědici dědice, tedy že po smrti dítěte, který dům zdědí, tento dům připadne např. rovným dílem ostatním dvou dětem nebo jejich dětem. Tento institut (povolání dědice svému dědici) se nazývá svěřenské nástupnictví.
Závěť se svěřenským nástupnictvím formou notářského zápisu stojí cca 2300 Kč včetně DPH.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení věcného břemene pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení služebnosti pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení věcného břemene více oprávněným osobám - postup, informace
- Zrušení služebnosti více oprávněným osobám - postup, informace

Chtěl bych vás požádat o radu k možnosti odstranění věcného břemene. Jsem majitelem domu, do kterého mám přístup přes vjezd (průjezd). Moji sousedé mají do svého domu vstup pouze přes dveře. Sousedé mají dle informací z KN věcné břemeno průchodu a průjezdu tímto mým vjezdem. Jelikož majitelů sousedního domu je 7, je těžké se s nimi domluvit. Stačí když bude souhlasit nadpoloviční většina dle počtu podílů nebo musí souhlasit všichni majitelé? K případnému zrušení - souhlasu dotyčného je potřeba aby se někam dostavil? Ptám se proto, že někteří z nich jsou již starší a bylo by složitější.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Ke zrušení věcného břemene je třeba sepsat smlouvu o zrušení věcného břemene, kterou je třeba vložit do katastru nemovitostí, musí s ní souhlasit všichni spoluvlastníci a všichni se musí na smlouvu podepsat, přičemž podpisy musí být úředně ověřené. Spoluvlastníci se tedy musí dostavit osobně na úřad či k notáři, nicméně pokud to není v jejich možnostech, lze domluvit výjezd notáře při pracovníka úřadu k nim. Pokud by některý z nich se zrušením nesouhlasil, nezbylo by, než řešit zrušení věcného břemene soudně.

__

PRÁCE-DOVOLENOU
- Minimální odpracovaná doba pro získání nároku na dovolenou
- Nárok na dovolenou - po kolika dnech práce vzniká?
- Nárok na dovolenou při výpovědi ve zkušební době
- Výpověď ve zkušební době a dovolená, nárok na dovolenou

Pracovní poměr trval od 15.8.2016 do 20.9.2016, zrušen ve zkušební době zaměstnancem. Je nárok na proplacení dovolené za tuto dobu? Pokud ne, kolik dnů se musí minimálně odpracovat? Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec odpracoval min. 21 směn, pak má právo na 1/12 dovolené poskytované zaměstnavatele za kalendářní rok, a to i v případě zkušební doby.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod s cizincem a zrušení povolení přechodného pobytu v ČR pro sdílení společné domácnosti
- Jak udat cizince že nežije ve společné domácnosti s přítelkyní, družkou?
- Jak udat cizincku že nežije ve společné domácnosti s přítelem, partnerem, druhem?
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - rozchod s českým partnerem, partnerkou
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - ukončení sdílení společné domácnosti

Bývalý přítel z Argentiny dostal v ČR přechodný pobyt za účelem sdílení společné domácnosti se mnou. Rozešli jsme se před pár měsíci. Lze požádat o novou domovní kontrolu nebo anonymně nahlásit, že již nemá nárok na žití v ČR? Děkuji. Linda

ODPOVĚĎ:
Kontroly mohou být provedeny na základě podnětu či i bez podnětu. Jsou zde tedy možné obě varianty. Na provedení kontroly není právní nárok, tedy vždy záleží na příslušném orgánu, zda kontrolu provede či nikoliv.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Nemoc dítěte a neuskutečněné setkání otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Nemoc dítěte a neuskutečněný styk otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Otec nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka čekat na otce dítěte (setkávání, styk s dítětem)
- Otec dítěte nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka počkat na otce dítěte?

Otec mé dcery má určen styk s dcerou na sobotu např. od 10.00 do 15 hod. Do bytu či domu ho vzhledem k jeho chování nemíním pouštět.
Zajímalo by mě jak postupovat v následujících případech.
1. Dcera (v prosinci 2016 bude mít rok) bude nachystaná v 10 hodin a on nepřijde včas. Do kolika hodin musím čekat, až přijde pro dceru? Jednak v zimě není rozumné být dlouho venku a navíc, zřejmě budu mít program, který budu chtít stihnout v době její nepřítomnosti.
2. Jak mám postupovat v případě, že bude dcera nemocná a nebude moci jít ven. Potřebuji nějaké potvrzení nebo stačí informovat jejího otce?
3. Jak postupovat v případě, že bude mít dcera nějaký drobný úraz (škrábanec, drobné ranky) stát se může komukoliv, ale obávám se, že i pokud se to stane u jejího otce bude se snažit tuto skutečnost zneužít proti mně.
Prosím o informaci jak postupovat v těchto případech a o informaci na koho se mám obrátit i s jinými problémy, které mohou vzniknout při styku s jejím otcem. Kamila

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud je styk otce s dcerou jednoznačně časově vymezen, měl by si otec dceru ve stanovený čas převzít a ve stanovený čas ji opět vrátit zpět. Případné zpoždění by Vám měl otec oznámit. Pokud se tak nestane, doporučuji jej kontaktovat a zjistit, o jak velké zpoždění se bude jednat. Domnívám se, že není nutné čekat s dcerou v zimě venku před domem. Pokud bude otec mít zpoždění, můžete zajít zpět do bytu či domu a až si otec pro dceru přijde, opět vyjít ven. Pokud Vám otcovo zpoždění naruší Vaše vlastní plány, můžete otci také sdělit, že potřebujete odjet a sdělit mu adresu, kde si může dceru převzít. Pokud se budou zpoždění při předání dcery opakovat, doporučuji se obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Se sociální pracovnicí můžete konzultovat veškeré problémy, které při předávání či styku s dcerou případně nastanou.
2. Pokud nepůjde o závažné onemocnění (vysoká horečka, infekční nemoc apod.), nemusí být nemoc důvodem pro zrušení styku s dcerou. Pokud je otec schopen a ochoten se o dceru postarat i v době nemoci, můžete dceru otci předat, i když bude nemocná. Pokud bude nemoc bránit ve styku dcery s otcem, doporučuji navštívit lékaře a nechat si vystavit lékařskou zprávu, kterou můžete na požádání otci předložit.
3. Jestliže víte o jakýchkoliv zraněních, které dcera má, doporučuji o tom otce informovat hned při předání dcery a případně sdělit, jak ke zranění (m) přišla. Pokud se obáváte toho, že by Vás chtěl otec obvinit ze vzniku nějakých zranění, ke kterým došlo v době, kdy měl o dceru pečovat on, můžete si také k předávání dcery vzít svědka (například někoho z příbuzných či přítel), který dosvědčí, v jaké stavu jste dceru předala otci a v jakém stavu ji otec vrátil zpět. Jak již bylo uvedeno výše, jakékoliv problémy při předávání či styku s dcerou doporučuji konzultovat se sociální pracovnicí OSPOD.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo otce dítěte znát příjmení nového partnera matky dítěte
- Právo matky dítěte znát příjmení nové partnerky otce dítěte

Syn je od 09/2016 rozvedený, bydlí od 06/2016 u nás. Bývalá žena si v 06/2016 hned nastěhovala nového přítele. Mají střídavou péči u dcery. Má syn nárok vědět příjmení toho, kdo vychovává dceru? Bývalá žena nechce říct, nechápem důvod. Děkuji. Hana

ODPOVĚĎ:
Podle § 885 nového občanského zákoníku platí, že pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. Přestože ve Vámi popisované situaci pečují o dítě oba rodiče (Váš syn i jeho bývalá žena), současný přítel synovy bývalé ženy na dceru výchovně působí už jen svou přítomností a svým jednáním a chováním vůči Vaší bývalé ženě a dceři.
Co se týče práva na informace, § 890 nového občanského zákoníku k tomu sděluje pouze tolik, že rodiče jsou povinni si vzájemné sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů (tzv. informační povinnost). Právní úprava už však nespecifikuje, které informace lze považovat za podstatné. Žádná právní úprava tedy nenařizuje bývalé ženě Vašeho syna sdělit mu jméno a příjmení jejího partnera, se kterým nyní žije, na druhou stranu se domnívám, že jako otec má Váš syn právo vědět, kdo se podílí na výchově jeho dcery. Pokud by synova bývalá žena i nadále odmítala potřebné informace sdělit, v krajním případě se Váš syn může obrátit na soud a vymáhat plnění výše uvedené informační povinnosti soudní cestou s odůvodněním, že z jeho pohledu se jedná o podstatnou záležitost týkající se dítěte dle § 890 nového občanského zákoníku.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro jednu firmu rozdělené ve více dceřinných firmách - jde o schwarz systém?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výplata mzdy po 3 měsících - je to v souladu se Zákoníkem práce?
- Neproplacení části mzdy firmou - vymáhání zaměstnancem
- Výkaz práce jako důkaz docházky - je to dostačující pro prokázání docházky do práce?

Firma mě zaměstnala na 3 smlouvy - DPČ a 2x DPP, smlouvy znějí na 3 různé firmy. Firma je pražská, já pracuji v archivu v Brně. V odpracovaných hodinách, vykázaných ve výplatních páskách chybí 30-50 hodin měsíčně oproti evidenci docházky, kterou měsíčně posílám na firmu (výplaty za 07/2016 až 10/2016). Chci se zeptat, jak nejlépe postupovat, aby mi doplatili dlužnou mzdu za nevykázané hodiny a zda je evidence docházky, kterou jim měsíčně posílám dostatečným důkazem o odpracovaných hodinách, také zda je v pořádku, aby mi dali 3 různé smlouvy na 3 různé firmy. Napadlo mě také, že bych třeba rozprodal zařízení, které mám na pracovišti, abych pak jeho prodejní cenu započetl s dluhem mzdy, nebo aspoň si je dočasně ponechat, abych je donutil zaplatit? Prý mají problémy s dotacemi apod. , spíše však oddalují problémy a nechtějí zaplatit - již jsem s nimi řešil vícekrát během posledního půl roku (05/2016-11/2016). Moc Vám děkuji za radu! Norbert

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu vyplývá, že máte uzavřen několik různých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u různých zaměstnavatelů. To zákoník práce nezakazuje, ovšem nemělo by se jednat o obcházení zákoníku práce tak, že formálně by zaměstnavatelé byli sice jiní, ovšem fakticky byste konal práci pro jeden subjekt. Tím by docházelo k obcházení ustanovení zákoníku práce o tom, že jedna fyzická osoba může mít sice u jednoho zaměstnavatele uzavřeno i několik pracovněprávních vztahů, ovšem s různý druhem práce a dohod o provedení práce se ještě odpracované hodiny za všechny uzavřené dohody za kalendářní rok sčítaní.
Ohledně odpracovaných hodin a jejich evidence to je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby a odpracované doby. Je také rozhodující, jak jste si výkon práce mezi sebou ujednali. Pokud nesouhlasíte s uvedením odpracovaných hodin ze strany zaměstnavatele, máte možnost se na zaměstnavatele písemně obrátit a požadovat vysvětlení, popř doplacení dlužné částky. Majetek zaměstnavatele rozhodně neprodávejte a ani nijak nezadržujte.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Udání na živnostenský úřad - musí ŽÚ informovat o vyřízení stížnosti na živnostníka?
- Stížnost na práci živnostníka na živnostenský úřad - právo živnostníka na informaci o vyřízení stížnosti
- Správní řízení s živnostníkem na podnět zákazníka živnostníka - má právo na info o vyřízení stížnosti, udání
- Udání živnostníka na živnostenském úřadě - právo na informaci o vyřízení udání

Podala jsem stížnost na kameníka (nedbalé kamenické a práce a poničení náhrobku) na místně příslušný Živnostenský úřad. Musí mi živnostenský úřad podat informace o průběhu jejich šetření? Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Na činnost podnikatele je možné podat stížnost na živnostenském úřadě.
Živnostenský úřad je oprávněn dohlížet na dodržování živnostenského a některých dalších zákonů a jejich případné porušení pokutovat.
Živnostenský úřad není oprávněn řešit občanskoprávní spory, tato činnost je vymezena soudům.
Nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy byla stížnost doručena, musí být stěžovatel informován o vyřízení tohoto podnětu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace odběru vody od vodárny - podezření na závadný vodoměr
- Podezření na závadný vodoměr a reklamace vysokého odběru vody
- Reklamace odběru množství vody a vyměněný vodoměr - jak dokázat že byl vodoměr vadný?

mám dotaz ohledně fakturace za vodu v Praze (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.). Za poslední období zúčtovací období nám vyšla cca 2,5x větší spotřeba vody. Běžně ročně spotřebujeme cca 1100 kubíků vody.
Loni (2017) (2015) spotřeba stoupla na 1400 kubíků vody. Letos (2016) na 2880 kubíků vody. Což je naprosto nereálné číslo. Současně nám v květnu 2016 měnili vodoměr a z odečtu při této výměně je patrné, že spotřeba po výměně vodoměru je výrazně nižší nežli před výměnou vodoměru. Když jsem jim na reklamační oddělení napsal tato fakta, sdělili mi, že reklamaci zamítají. Protože jsem se měl bránit hned po výměně vodoměru, ale vyúčtování jsem obdržel až nyní a tak jsem neznal příslušná čísla, tudíž jsem nevěděl, že mám něco reklamovat. Prosím, je možné se nějak právně bráni nebo to nemá smysl. Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Je logické, že jste se nemohl bránit dříve, než jste obdržel vyúčtování, proto je sdělení Pražských vodovodů a kanalizací neúčinné. Máte-li podezření, že Váš vodoměr neměří množství odebrané vody správně, máte podle § 17 zákona č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, právo požádat o jeho přezkoušení. Provozovatel vodovodu je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel. Seznam těchto subjektů je možné nalézt na webu Českého metrologického institutu. Odběratel je pak povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost, což znamená například zpřístupnit místo, kde se vodoměr nachází, a samotnou kontrolu umožnit. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel vodovodu neprodleně písemně odběrateli. Zjistí-li se při kontrole, že vodoměr skutečně neměří množství odebrané vody správně nebo je zcela nefunkční, je potřeba stanovit množství odebrané vody náhradním způsobem. Stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. Doporučuji tedy zaslat na Pražské vodovody a kanalizace písemnou žádost o přezkoušení vodoměru, přičemž výsledek tohoto přezkoušení bude pro rozhodování, zda odběr hradit či ne, směrodatný.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Přeřazení na jinou pracovní pozici - jakou práci může zaměstnavatel nabídnout a zaměstnavatel přijmout?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a dovolená - na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok?

2016 mi bylo 55 let. Od 1.1.2009 mám smlouvu na dobu neurčitou s pozicí obchodní manažer. Nikdy jsem neměla nemocenskou, od 19.10.2015 jsem onemocněla až do 1.11.2016. Po ukončeni dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem předala zaměstnavateli s doloženým lékařským posudkem
žádost o přeložení na jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů. Současně od 2.11.2016 jsem od OSSZ obdržela invalidní důchod I. stupně. Vím jistě, že zaměstnavatel nemá zájem dále o mojí další pracovní činnost ve firmě, na druhou stranu majitel firmy mi nechce dát sám výpověď, aby mi nemusel vyplatit odstupné. Z období před vznikem nemoci jsem měla hodně vysoký průměr mzdy pro podobnou výplatu a když to zjistil, snaží se mě nějak zbavit abych odešla dobrovolně sama a nemusel mi dát výpověď on. Ve smlouvě mám působnost pro celou ČR, tedy mi nemusí poskytnout nyní práci v mém regionu kde jsem to měla dříve - Západní Čechy - jsem z Plzeňska a nabídl mi práci v regionu Liberec, což si myslel že mu rovnou odmítnu a dám sama výpověď dohodou. To jsem neudělala a místo toho jsem podala již uvedenou žádost. Nyní mám v týdnu s nadřízeným a majitelem schůzku a prý mi něco nabídnou jiného. Znám poměry ve firmě a vím, že jiné místo obchodního manažera volné není než teď ten Liberec, moje původní místo je obsazené novým zaměstnancem a další reálné pracovní místo mi můžou pouze jedině nabídnout ve velmi vzdáleném od mého bydliště - v jiném kraji, v sídle firmy,
nějakou administrativní činnost v kanceláři - max. v účtárně. Pak jsou tam už jen místa pro muže - řidiči apod. Jedná se mi o to jaké pracovní místo dle mé žádosti o jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů mi zaměstnavatel nanejvýš může nabídnout, zda to může být cokoliv nebo např.
musí min. dodržet alespoň třeba přibližně moje původní pracovní zařazení, zkušenosti, kvalifikaci apod. Tedy zda musím přijmout jakoukoliv jejich nabídku nebo v případě, že mi nabídnou nějakou jinou práci, která bude úplně nesmyslná od mé původní kvalifikace a bývalých zkušeností, zda mohu třeba odmítnout. Vím, že stejně ve firmě ukončím pracovní poměr, dále tam pracovat nebudu, je to už jen otázka jak se mne zbaví a já pouze nechci - pokud k tomu budu mít nárok, zas tak jednoduše přistoupit abych jim dala výpověď sama. Pokud mi nic nebude jiného zbývat udělám to, ale vím,
že nemají možnost mi nabídnout nějakou moc vhodnou práci, není to moc velká firma, kde by bylo hodně různých pracovních míst. Když by mně jinou práci od podání žádosti do 15 dnů nenabídli, podala bych výpověď já a museli by mně vyplatit 2 měsíce průměrné mzdy za období řádné dvouměsíční výpovědní lhůty, ale to také majitel určitě nechce, i to je pro něj moc peněz a chce moji výpověď, aby mi nemusel dát ani korunu navíc. Chápu to, ale na druhou stranu to nechci zas tak jednoduše vzdát. V minulých letech
takto většinu zaměstnanců a kolegů dohnal dát rozvázání pracovního poměru dohodou RPP, protože se neporadili a podepsali to pod tlakem.
K 1.11.2016, kdy jsem měla ukončení ND, za tento rok mám 211 neodpracovaných dnů, nyní od 2.11.2016 čerpám nevyčerpanou dovolenou za r. 2015 a pokud to tak a měla bych např. už ukončení pracovního poměru k 30.11.2016, budu mít nárok - případně KOLIK dní na dovolenou za r. 2016?
V naší firmě máme nárok dle pracovních smluv, tedy i já v případě pracování celého roku na 4 týdny dovolené. Děkuji moc předem za odpověď, asi jsem vše popsala dost podrobně, chtěla jsem jen,
aby jste znali všechny případné okolnosti pro správnou odpověď.
Děkuji předem, moc mi vaše upřesnění pomůže při konečném řešení.
S pozdravem a s přáním příjemného dne,
Markéta

ODPOVĚĎ:
Invalidní důchod není důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by Vás však měl poslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče), aby přezkoumal Vaši způsobilost k výkonu dosavadní práce. Píšete, že jste zaměstnavateli předložila lékařský posudek, neuvádíte již však, co je jeho obsahem. Pokud by bylo jeho obsahem konstatování vaší nezpůsobilosti k práci, pak Vám zaměstnavatel nemůže práci dle vaší pracovní smlouvy přidělovat a může Vás převést na jinou práci nebo Vám může dát výpově´d. pokud by Vám dal výpověď, měla byste nárok na odstupné pouze v případě, že by tato Vaše neschopnost konat dosavadní práci byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud Vám bude chtít zaměstnavatel nabídnout jinou práci, prakticky Vám může nabídnout cokoliv, vy máte možnost to odmítnout, poté vám dá výpověď ze zdravotních důvodů. Dle zákoníku práce Vám v tomto případě zaměstnavatel nemá vůbec povinnost žádnou jinou práci nabízet a může Vám dát výpověď rovnou. Po výpovědní dobu Vám bude platit průměrný výdělek.
Pokud byste skončila pracovní poměr na konci listopadu 2016, pak pro daný kalendářní rok byste měla nárok pouze na dovolenou za odpracované dny, a to 1/12 celoroční dovolené za každých 21 odpracovaných směn. Za odpracovanou směnu se pro tyto účely považuje i den čerpání dovolené.


__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co jí hrozí když řekne pravdu kdo řídil?
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co hrozí poškozeným v dopravní nehodě když řekne pravdu?

05/2016 se stala dopravní nehoda. Řidiči byl v té době odebrán řidičský průkaz za alkohol. Nehodu proto na sebe vzala řidičova přítelkyně, která teď vyhrožuje že půjde na Policii a udá ho že řídil on. Ona sama i ostatní účastníci nehody potvrdili, že řídila právě ona. Problém je v tom, že ona v době nehody byla v zaměstnání, kde jí to můžou potvrdit svědci. K místu nehody dorazila cca za půl hodiny po nehodě. Nehoda je již uzavřená, pojišťovna škodu poškozeným uhradila. Je možné aby ještě mohla změnit výpověď? Co by jí v tom případě pak hrozilo za trest? Případně kdyby se našla nějaká dobrá duše a vzala tu nehodu na sebe, co by hrozilo jí, když defacto ujela od nehody?
Děkuji Broněk

ODPOVĚĎ:
Změnit výpověď určitě může. Je zde riziko případného stíhání za trestný čin podvodu, popř. pojistného podvodu.
Jestliže bylo při nehodě způsobeno zranění, a řidič účastnící se takové dopravní nehody ujel, hrozí mu trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Pokud nehoda byla bez zranění, tak zde hrozí spáchání přestupku, za který je možné uložit pokutu/zákaz činnosti/řízení motorových vozidel.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Údaj v katastru nemovitostí - je informativní nebo rozhodující?
- Zápis pozemku jako PUPFL v katastru - informativní nebo rozhodující údaj?

Přišlo mi rozhodnutí s textem: "Na základě zjištění skutečností rozhodl v pochybnostech dle § 3 odst. 3) lesního zákona takto: pozemek dle katastru nemovitostí je pozemek určený k plnění funkcí lesa ve smyslu § 3 odst. 1 pís b) lesního zákona. " Trochu mě zaráží "pozemek dle KN je" domníval jsem se, že zapsaný údaj v katastru je jen informativní ne rozhodující, neboť o tom, že jsem PUPFL, jsem nikdy nedostal písemný doklad. Děkuji Nataša.

ODPOVĚĎ:
Stav zapsaný v katastru nemovitostí je podstatný, pokud je Váš pozemek určen jako PUPFL a takto je zapsán v katastru, je tento údaj závazný.
Pro případ neoprávněných zápisů PUPFL do katastru nemovitostí je zde možnost domáhat se určení, zda pozemek je určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jak se stalo ve Vašem případě.
Pokud máte za to, že rozhodnutí není správné a Váš pozemek není PUPFL, je možnost se bránit případným opravným prostředkem, popř. dále i žalobou před soudem.


__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nepřestal po výpovědi platit internet bývalému zaměstnanci - má právo na proplacení internetu, který omylem platí?
- Bývalý zaměstnavatel omylem platí bývalému zaměstnanci internet - má právo na zaplacení od bývalého zaměstnance?

31.5.2016 jsem ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele, který mi platil připojení k internetu z mé domácnosti z důvodu vykonávání zaměstnání. Před ukončením pracovního poměru mi bylo oznámeno, že pochopitelně po 31.5.2016 mi již internet hrazen nebude. Nicméně k ukončení placení nedošlo. „Starý“ zaměstnavatel mi internet do dnešního dne stále platí. Mohu nijak neřešit? Nebude moci zaměstnavatel zpětně vymáhat, až zjistí že platby nebyly ukončeny? Jedná se cca o 700 Kč měsíčně. Telefonní linka není psaná na mne, ale na mého otce. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by se po Vás mohl domáhat bezdůvodného obohacení, přičemž promlčecí doba je tříletá. Proto bych doporučovala zaměstnavatele kontaktovat a upozornit ho na hrazení internetu, aby nenastala situace, že se po Vás pak bude domáhat vrácení velké jednorázové sumy.

__

RODINA-SJM
- Nemovitost v SJM kterou z velké části zaplatil manžel - jak zapsat podíly v katastru nemovitostí?
- Zapsání podílu nemovitosti v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu bytu v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu domu v SJM do katastru nemovitostí
- Koupě nemovitosti převážně z peněz jednoho z manželů - podílové spoluvlastnictví v SJM
- Podílové spoluvlastnictví v SJM - lze ho tak zapsat do katastru nemovitostí?
- Je možné určit podíly nemovitosti v SJM smlouvou, smluvně?

Společně s přítelkyní plánujeme 05/2017 svatbu a současně také koupi stavební parcely + stavbu domu na klíč. Počítáme, že ještě do svatby bychom vyřešili parcelu a samotná stavba domu bude až po svatbě. Celkové náklady na parcelu + dům budou 3 mil. Kč, přičemž financování bude:
- 1 mil. Kč mé úspory
- 1 mil. Kč dar od mých rodičů
- 1 mil. Kč společná hypotéka
S přítelkyní jsme se domluvili, že by bylo spravedlivé ošetřit vlastnictví v poměru k tomu, kdo jakou část zaplatí (což je se započtením poloviny hypotéky každému 2.5 mil. Kč vs. 0,5 mil. Kč). Tedy vlastnictví by bylo 5/6 manžel : 1/6 manželka.
Je možné toto nějak smluvně ošetřit v rámci SJM? Například sepsáním v rámci předmanželské smlouvy, i když stavba domu bude následovat až po svatbě? Případně jak jinak to řešit a jestli je nutné řešit ještě před svatbou nebo až po ní? Děkuji. Robert

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:
1/ Zakoupíte-li pozemek ještě před svatbou, můžete tento pozemek nabýt do spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou 1/6 pozemku pro Vaší přítelkyni a 5/6 pro Vás. Uzavřením manželství se na spoluvlastnictví pozemku nic nezmění, tzn. že tento pozemek se nestane součástí SJM.
Bude-li následně (po svatbě) na pozemku vystavěn rodinný dům, stane se ze zákona součástí pozemku, tzn. že tento rodinný dům nebude samostatnou věcí v právním smyslu a automaticky se stane předmětem spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou stejné, jak je tomu v případě pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku).
2/ S Vaší přítelkyní si můžete již nyní (před svatbou) sjednat manželský majetkový režim, který se bude odlišovat od zákonného manželského majetkového režimu. Takto uzavřená smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy uzavřena před notářem (§ 716 občanského zákoníku).
Smluvený manželský majetkový režim může dle § 717/1 občanského zákoníku spočívat např. :
- v režimu oddělených jmění (tzn. že SJM by de facto nevzniklo a majetek byste nabývali do spoluvlastnictví),
- v režimu vyhrazujícím vznik SJM ke dni zániku manželství,
- v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu,
- v kombinaci shora uvedeného (popř. je možná i jiná dohoda).
Smlouva mezi snoubenci či manžely může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu SJM, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu. Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství (§ 718 občanského zákoníku).
Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství (§ 720/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu zohlednit míru finanční účasti na pořízení pozemku a rodinného domu, jeví se jako nejjednodušší varianta ad 1/ výše, tzn. zakoupení pozemku do spoluvlastnictví, přičemž následně vybudovaný rodinný dům se stane jeho součástí (pozemek včetně domu tedy budou spoluvlastněny v poměru 1/6 a 5/6). Na tomto místě považuji nicméně za vhodné upozornit na § 742 občanského zákoníku, který řeší vypořádání SJM v případě zániku manželství (nejčastěji v důsledku rozvodu). Dle tohoto ustanovení je totiž každý manžel povinen nahradit to, co ze společného majetku (SJM) bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Toto ustanovení by tedy bylo částečně použitelné v případě, kdy by byly určité finanční prostředky ze SJM investovány do pozemku či rodinného domu. Obdobně (ovšem v jiném právním režimu) je možné vypořádat ty výlučné finanční prostředky jednoho ze spoluvlastníků, které byly investovány do společné věci (což by opět mohl být Váš případ).
Máte-li v úmyslu promítnout své rozhodnutí o budoucím majetkoprávním uspořádání do smlouvy (což Vám lze jedině doporučit), můžete využít služeb notáře:
https://www.nkcr.cz/seznam-notaru
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Právo koupě - definice
- Právo koupě a právo zpětné koupě - rozdíl
SPRÁVNÍ-SPÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Výmaz předkupního práva z katastru nemovitostí (právo vypršelo v čase)
- Vypršení předkupního práva a výmaz z katastru nemovitostí - postup, informace

Ve smlouvě o převodu bytové jednotky z 26.7.2010 máme článek Předkupní právo, právo koupě. Předkupní právo bylo sjednáno na dobu určitou 5 let (nyní řešíme výmaz z katastru). Dále v tomto článku je odstavec, cituji: „Smluvní strany dále pro případy jakéhokoli jiného zcizení předmětu této smlouvy (např. bezúplatný převod, vklad společníka do základního kapitálu, apod.) dále sjednávají tzv. právo koupě (dále jen „právo koupě“). Právo koupě dle této smlouvy svědčí převodci (MUROM). Na základě tohoto práva koupě jsou nabyvatelé povinni v případě, že by jinak než úplatně zcizoval předmět této smlouvy, nejdříve předmět smlouvy nabídnout ke koupi převodci a to za cenu dle odstavce 1/ tohoto článku. Ustanovení odstavců 4/, 5/, 6/ a 8/ tohoto článku smlouvy jsou pro smluvní strany závazné i pro případy, na než se vztahuje právo koupě. V případě, že převodce nevyužije právo koupě, jeho právo zaniká. “
V legislativě jsme našli pouze „právo zpětné koupě“, co tedy znamená „právo koupě“ a jak se tohoto ustanovení v kupní smlouvě můžeme zbavit? Za odpověď děkujeme. Vojtěch

ODPOVĚĎ:
Jelikož byla předmětná smlouva o převodu bytové jednotky uzavřena v roce 2010, je nutné aplikovat příslušná ustanovení Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle § 602 Občanského zákoníku platilo, že:
- kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo;
- takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že prakticky totéž je zakotveno v § 2140 nyní platného občanského zákoníku.
Přestože tedy Vámi uzavřená smlouva o převodu bytové jednotky hovoří o „právu koupě“ (přičemž toto právo dokonce do jisté míry odlišuje od předkupního práva), jedná se po obsahové stránce o předkupní právo (konkrétně o rozšíření předkupního práva i na jiné způsoby zcizení, jak to upravoval § 602/2 Občanského zákoníku).
Ze shora uvedeného lze vyvodit dva (vzájemně si odporující) závěry:
1/ Strany smlouvy o převodu bytové jednotky smluvně založily jediné předkupní právo, které se vztahuje jak na úplatné, tak na bezúplatné způsoby zcizení bytové jednotky. Toto předkupní právo pak zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno (předpokládám, že tento výklad by Vám vyhovoval více).
2/ Tím, že strany smlouvy o převodu bytové jednotky obě předkupní práva odlišily (a to jak jejich názvem, tak odkazem na konkrétní ustanovení smlouvy, která se na tato práva vztahují), měly v úmyslu založit dvě předkupní práva (každé s vlastním právním osudem). Pokud bylo na dobu určitou založeno pouze to předkupní právo, které se vztahovalo na úplatné zcizení bytové jednotky, zanikne po uplynutí sjednané doby pouze toto právo, zatímco předkupní právo vztahující se na bezúplatné zcizení bytové jednotky (nazvané „právo koupě“) bude trvat i nadále (jelikož nebylo jeho trvání časově omezeno, je zřízeno na dobu neurčitou). V tomto ohledu je podstatné, zda bylo „právo koupě“ zřízeno jako právo věcné (tzn. zda je zapsáno v katastru nemovitostí, nebo zda se jedná pouze o závazek (tato skutečnost z Vašeho dotazu nevyplývá).
Z dotazu nevyplývá, zda mezi smluvními stranami došlo v této souvislosti ke sporu nebo zda se vznik sporu očekává. Pakliže se totiž smluvní strany na zániku obou předkupních práv shodnou, lze uzavřít např. dodatek ke smlouvě o převodu bytové jednotky, jehož prostřednictvím obě předkupní práva zaniknou.
Pro provedení podrobnější právní analýzy by nicméně bylo nutné seznámit se blíže s textem předmětné smlouvy o převodu bytové jednotky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Práce pro zahraniční firmu a fakturování do zahraničí - kde se platí daně?
- Placení daní při fakturování do zahraničí - platí se daně v ČR nebo v zahraničí?

Vlastním firmu, která se věnuje servisu kolejových vozidel. Od dubna 2016 jsme uzavřeli rámcovou smlouvu se zahraničním partnerem - rakouským, který si nás objedná a na základě jeho objednávky jezdíme po světě, převážně ale EU, dělat servis. Fakturujeme vždy tomuto rakouskému partnerovi. Kde platíme veškeré daně? Je třeba se evidovat k odvodu daně v rakousku, hlásit se finanční policii apod. ? Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Dle českého zákona o DPH je místo plnění v tom státě, kde má odběratel sídlo. Místo plnění je tedy v Rakousku, daňové doklady vystavujete bez české DPH a plnění uvádíte v souhrnném hlášení. Zda Vám vzniká daňová či jiná povinnost i v jiném státě, kde provádíte opravy, si musíte zjistit z předpisů daného státu.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Člen dozorčí rady a. s. - ručí za škody svým majetkem nebo ne?
- Ručí člen dozorčí rady a. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí dozorčí rada akciové společnosti svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?
- Ručí dozorčí rada a. s. svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?

Stala jsem se členem dozorčí rady akciové společnost se zaměřením na investice. Požádal mne o to syn, avšak firma je psaná na jeho společníka. Struktura a. s. jsou 3 členové představenstva včetně předsedy, dva členové dozorčí rady a jeden předseda dozorčí rady. Bylo mi řečeno, že je to jen formalita a nebudu odpovědná svým majetkem. Nejedná se o škodu způsobenou mnou této firmě, ale pokud by si vzali úvěry a nespláceli je, nebo by je někdo žaloval. Informace dohledané na Internetu mě o tom nepřesvědčily. Budu nějakým způsobem ručit za rozhodnutí a případné dluhy akciovky vůči třetím osobám? Děkuji předem, s pozdravem Věra

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se budu věnovat jak Vaší odpovědnosti za škodu, kterou byste případně způsobila akciové společnosti, tak Vaší případné odpovědnosti za dluhy této akciové společnosti (neboť tyto dvě odpovědnosti jsou do jisté míry provázány).
Úvodem je nutné zdůraznit, že jako členka dozorčí rady nejste členkou statutárního orgánu akciové společnosti. Statutárním orgánem akciové společnosti je totiž představenstvo (§ 435/1 zákona o obchodních korporacích), zatímco dozorčí rada je orgánem kontrolním (§ 44/2 zákona o obchodních korporacích), neboť předmětem činnosti dozorčí rady je dohled na výkon působnosti představenstva a na činnost akciové společnosti (§ 446/1 zákona o obchodních korporacích).
Základní povinností každého, kdo je členem voleného orgánu právnické osoby (tedy i člena dozorčí rady akciové společnosti) je vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku). Takto definovaná péče řádného hospodáře je dále upřesněna zákonem o obchodních korporacích, který ve svém § 51/1 uvádí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
Na případné porušení povinnosti péče řádného hospodáře je vázána i odpovědnost člena voleného orgánu za dluhy právnické osoby, a to v § 159/3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. K tomu, abyste dle tohoto ustanovení vůči třetím osobám ručila za dluhy akciové společnosti, je proto nutné, aby byly splněny všechny tyto předpoklady:
- jako členka dozorčí rady porušíte některou ze svých povinností,
- v důsledku tohoto porušení vznikne akciové společnosti škoda, kterou budete povinna nahradit,
- tuto škodu akciové společnosti nenahradíte
- věřitel akciové společnosti (např. banka) se nebude moci po akciové společnosti domáhat zaplacení jejího dluhu.
Budou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, budete vůči věřitelům akciové společnosti ručit za dluhy akciové společnosti, ovšem pouze do výše škody, kterou jste akciové společnosti způsobila a nenahradila (Vaše ručení by tedy bylo limitováno).
S případným porušením povinnosti péče řádného hospodáře je dále spojena povinnost příslušného člena voleného orgánu vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích (§ 53/1 zákona o obchodních korporacích). V tomto případě se tedy jedná o interní záležitost akciové společnosti, bez vztahu ke třetím osobám či dluhům akciové společnosti.
V § 49 zákona o obchodních korporacích je výslovně pamatováno na porušení povinností členy kontrolního orgánu obchodní korporace (tedy i členy dozorčí rady akciové společnosti). Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- v případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře;
- jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně.
Zvláštní odpovědnostní mechanismus je zákonem o obchodních korporacích konstruován pro případ, kdy se obchodní korporace dostane do úpadku. Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích platí, že bylo-li v insolvenčním řízení (zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka) soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů (tedy i členové kontrolního orgánu), vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Totéž se vztahuje i na bývalé členy orgánu obchodní korporace.
V případě úpadku obchodní korporace může být soudem na návrh insolvenčního správce rozhodnuto o tom, že členové (či bývalý členové) jejího statutárního orgánu ručí za splnění povinností této obchodní korporace (§ 68 zákona o obchodních korporacích). Tato možnost se však vztahuje pouze na členy (či bývalé členy) statutárního orgánu obchodní korporace, členů dozorčí rady akciové společnosti se proto netýká.
Směřoval-li Váš dotaz k Vaší případné odpovědnosti za dluhy akciové společnosti (tedy odpovědnost "navenek" vůči věřitelům akciové společnosti), lze shora uvedené shrnout tak, že za dluhy akciové společnosti můžete omezeně ručit pouze za splnění všech podmínek dle § 159/3 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁJEM
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy se zemědělským družstvem - jak ukončit smlouvu?
- Ukončení automaticky prodloužené nájemní smlouvy se zemědělským družstvem

2015 jsem koupil pozemky v ZPF, které byly dle sdělení původního majitele zatíženy nájemní smlouvou, uzavřenou v roce 2000 na dobu určitou – konec vztahu měl nastat dne 31.12.2015. Po přepisu vlastnického práva (12.2015) jsem upozornil nájemce, že se u pozemků změnil vlastník a požaduje vydání k 1.1.2016. Počátkem roku 2016 jsem dostal zpětnou vazbu, ve které ZD tvrdilo, že v roce 2004 byla uzavřena na pozemky nová nájemní smlouva na dobu deseti let s automatickým prodloužením závazku o dalších deset let. Nájemní smlouva z roku 2004 zrušila dohodou všechny dosavadní nájemní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. V takovém případě má závazek nájemní smlouvy na předmětné pozemky trvat až do konce roku 2023. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva, o které jsem jako nabyvatel nevěděl, stanovuje nájemné ve výši 500 Kč/ha (obvyklé nájemné je cca 2500, hledám možnosti ukončení tohoto nájemního vztahu. Bylo by možné poradit nějakou možnost předčasného ukončení smlouvy - péče řádného hospodáře, podnájemní vztah, nevyplacení části nájemného. Děkuji za ochotu Vašek

ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě nelze smlouvu předčasně ukončit, pokud nájemce nezačne závažným způsobem porušovat své povinnosti. Vaše nevědomost o této nájemní smlouvě by spíše mohla být důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, na základě které jste pozemky koupil.

_

FINANCE-DANĚ
- Daňové odpisy u obchodního majetku - od kdy se počítá 5letá lhůta?

Dle zákona č. 586/1992 Sb. u nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d) tj. reprodukční pořizovací cena. Pokud jsme v 6/2005 koupili nemovitost, kdy prosím uplynul výše uvedený 5-letý časový test 7/2010 nebo 1/2011?
Děkuji a přeji pěkný den
Filip

ODPOVĚĎ:
Máte na mysli zřejmě určení vstupní ceny hmotného majetku pro odpisování. Lhůta uplynula v červnu 2010, určíte ji přesně na den dle právních účinků vkladu do katastru při nákupu nemovitosti.

__

OBČAN-DANĚ
- Vymáhání dluhu bez smlouvy na základě důkazů (výpisy z účtu)
- Soudní poplatek při vymáhání dluhu - kolik % z dlužné částky?
- Vymáhání dluhu - soudní poplatek dle výše dluhu

Před 5ti lety (2011) jsem dobrému kamarádovi půjčila 500tis, na dobré slovo, tzn bez jakékoliv smlouvy. Finanční prostředky jsem poslala ze svého na účet jeho manželky a druhou částku na jeho firemní účet, kde si s nimi dipsonoval.
Snažila jsem se ho kontaktovat telefonem a řešit aby mi finanční prostředky vrátil, splatnost jsme ujednanou neměli, byl to opravdu a je pořád kamarád. Psala jsem mu sms, kde jsem mu dala termín do 31.3.2016 a on mi odepsal, že ano že finanční prostředky vrátí, ale nedostala jsem zpět nic. Jsme v kontaktu, ale já bych to již chtěla začít řešit jinou cestou. Můžete mi rposím poradit jaké kroky můžu a měla bych nyní učinit, abych případně mohla dát žalobu a on mi musel finanční prostředky vrátit. Nechci ho nijak poškodit, ale obávám se že když nezačnu jednat, bude pořád v poklidu a nebude nic řešit. děkuji Vám mockrát za pomoc Renata

ODPOVĚĎ:
V první řadě byste mu měla zaslat oficiální výzvu k úhradě s řádným datem splatnosti. Doporučuji zaslat doporučeně, abyste měla důkaz pro soud. Pokud částka uhrazena nebude, zašlete mu opět doporučeně předžalobní upomínku, kde ho opět vyzvěte k úhradě v dodatečné lhůtě, která musí činit minimálně 7 dnů, v této výzvě ho upozorněte, že jste odhodlána věc řešit soudně a tím mu dluh naroste o náklady řízení. Pokud to bude opět bez odezvy, nezbude, než podat žalobu, kde soudu popište situaci a označte důkazy na podporu svých tvrzení. Za žalobu se hradí soudní poplatek 5% z žalované částky. V případě úspěchu ve sporu bude soudem žalovanému uložena povinnost Vám všechny náklady nahradit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a přechod podnájemní smlouvy na nájemní smlouvu
- Koupě družstevního bytu a změna podnájemní smlouvy na nájemní pro nájemce, nájemníka - od kdy smlouvu změnit?
- Přeměna podnájemní smlouvy na nájemní po převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví

19.11.2015 jsme podepisovali smlouvu na koupi družstvevního bytu do osobního vlastnictví. Od jakého data měla být sjednána nájemní smlouva, která nahrazuje smlouvu podnájemní když:
- kupní smlouva byla podepsána 19.11.2015
- vklad do katastru nemovitostí proběhl 15.1.2016 s právními účinky k 15.12.2015.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Martin

ODPOVĚĎ:
Vlastníky se stáváte zpětně ke dni, kdy bylo v katastru nemovitostí přepsáno vlastnické právo. Pokud jsou tedy právní účinky vkladu k 15.12.2015, pak i nájemní smlouva může být datována 15.12.2015.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti partnerovi dcery a daně, daň z nabytí nemovitosti

Má partnerka je matkou mých dětí - matkou vnoučat mé matky - nejsme oddáni.
V jakém příbuzenském stavu je partnerka vůči mé matce? Matka má zájem jí darovat část nemovitosti. Do jaké darovací skupiny partnerka patří?
Jak to bude s darovací daní, daní z nabytí nemovitosti? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Vaše partnerka není s Vaší matkou příbuzná v linii přímé ani v linii vedlejší. Bezúplatný příjem ve formě darované nemovitosti bude muset Vaše partnerka zdanit. Daň darovací byla od roku 2014 přesunuta do daně z příjmů. Vaše partnerka tedy bude muset podat přiznání k dani z příjmů do 1. 4. následujícího kalendářního roku a tento bezúplatný příjem do přiznání zahrnout. Bude se jednat a dílčí základ daně dle § 10 Zákona o daních z příjmů. Zároveň do přiznání uvede i další příjmy, která má, tj. např. ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu. Bude si moct uplatnit nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, pokud na ně bude mít nárok. Sazba daně je 15 %.
Bezúplatné převody nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

__

RODINA-URČENÍ OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství soudně, soudem - postup, informace
- Jak probíhá určení otcovství soudním řízením?

Dítě se narodilo matce, otce do rodného listu neuvedla. Ve věku 6 let dítěte se provdala za jiného muže. V tomto novém manželství počala ještě další dvě děti. Z vypočítavosti se svým stávajícím mužem se domluvily, že by jako slušný zdroj příjmů mohlo být, určení otcovství bývalého partnera ženy, domnělého otce prvního dítěte, který o to být otcem dítěti nestojí. Dítěti je 8 let. Tak podala matka návrh na soud o určení otcovství bývalého partnera.
Jsem domnělý otec dítěte. Co se bude dít dále? Děkuji Jakub

ODPOVĚĎ:
Jestliže matka již podala k soudu návrh na určení otcovství, bude nyní probíhat soudní řízení ohledně určení otcovství. Jako domnělý otec dítěte budete účastníkem řízení, takže budete mít možnost se k celé záležitosti vyjádřit. Jestliže se domníváte, že otcem dítěte nejste, doporučuji to samozřejmě u soudu uvést. Soud pak velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Absolvování testu DNA sice můžete odmítnout, resp. k absolvování testu Vás nemůže nikdo fyzicky donutit, ale za neporobení se testu a tím pádem za maření soudního rozhodnutí Vám může soud uložit – a to i opakovaně - finanční pokutu, takže doporučuji testy podstoupit.
Na základě výsledků testu DNA pak soud rozhodne o Vašem otcovství. Pokud test DNA Vaše otcovství neprokáže, pak to znamená, že nejste otcem dítěte a celá záležitost pro Vás skončí. Jestliže ale test Vaše otcovství prokáže, budete uznán jako otec dítěte a budete moci být zapsán jako otec do rodného listu dítěte. Současně Vám bude vyměřeno výživné, matka dítěte může požadovat výživné až tři roky zpětně. Budete mít také právo se s dítětem pravidelně vídat, takže je možné požádat soud o stanovení frekvence a délky styku s dítětem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - je nutný odhad ceny nemovitosti kterou jsem odmítl v dědickém řízení?
- Odhad ceny dědictví odhadcem při odmítnutém dědictví
- Je nutný odhad ceny nemovitosti při odmítnutí dědictví?

10/2016 mi zemřel tatínek, nyní si nás předvolal notář k vyřízení pozůstalosti. Dědit bude maminka, moje sestra a já. Peníze v hotovosti, na účtech, ani auto nic tatínek neměl. Jediný předmět dědictví je dům, který si rodiče postavili v roce 1968. V katastru nemovitostí jsou oba rodičové napsaný jako vlastníci - společné jmění manželů SJM. Nyní pan notář po nás chce, abychom si nechaly udělat na nemovitost odhad. A já se ptám, zda je tento odhad nutný i v případě, že já se sestrou se dědictví vzdáme a dům zůstane celý mamince? K žádnému dělení ani vypořádávání nedojde, jediná změna bude, že z katastru nemovitostí se vymaže tatínek. Nemovitost bude mít hodnotu tak 3 miliony Kč a nám připadá, že nechávat si dělat odhad pro nic za nic je zbytečně drahá záležitost. Nebo je to nutné? Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Podle § 181 z. ř. s. při ocenění pozůstalostního majetku a zůstavitelových dluhů soud vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.
Požádejte notáře, který dědictví vyřizuje, že cenu domu určíte společným prohlášením všech dědiců. Toto buď můžete učinit na samostatném dokumentu, kde napíšete, že prohlašuje, že obvyklá cena nemovitých věcí ke dni úmtí zůstavitele činila 3 miliony korun nebo můžete u konečného jednání společně prohlásit cenu nemovitostí do protokolu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zakoupeného bytu - hluk od sousedů (Romové, nepřizpůsobiví občané)
- Reklamace bytu, hluční sousedi - je to důvod odstoupení od kupní smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy na byt - hluční sousedi (Romové s hlučnou hudbou)

7.11.2016 jsme podepsali kupní smlouvu na byt v osobním vlastnictví, předávací protokol byl sepsán a byt předán dne 4.11.2016.
Chtěli bychom od této smlouvy odstoupit z důvodu, že nám realitní makléřka zatajila podstatnou věc a to, že v domě bydlí 2 rodiny nepřizpůsobivých občanů, kteří jsou hodně hluční a celé dny pouštějí nahlas muziku. Ke vší smůle se jedná o byt pod námi. Tento víkend to bylo snad nejhorší a já v takovém bytě a domě žít nechci. Obešli jsme včera (14.11.2016) některé sousedy a kontaktovali jsme předsedu SVJ, potvrdili nám, že jsou s nimi neustále problémy, několikrát do měsíce tam zasahuje Policie apod. Při prohlídce bytu, jsem na makléřku apelovala, že chci vědět, jestli v domě takoví lidé nebydlí, V takovém případě bych o koupi vůbec neuvažovala. Tvrdila nám, že tam kdysi problém byl ale že již vyřešen a dotyčná osoba tam již nebydlí Protože oba pracujeme až do večera neměli jsme čas udělat si sami ověření, že tam takoví lidé nebydlí a plně jsme se spolehli na tvrzení zástupve realitní kanceláře, což byla chyba. Jelikož jsme na bytě začali již pracovat, vyklidili jsme ho, vymalovali a položili plovoucí podlahu, zajímalo by nás, jestli lze v zákonné lhůtě od koupě odstoupit a požadovat zpět celou kupní cenu (kupní cena je složená z kupní ceny a blokovacího poplatku 25 000 Kč). Předpokládám, že finance, které nás to již stálo nedostaneme zpět? Kupní smlouva by již měla být vložena katastr nemovitostí. Přepis snad ještě udělán není.
Včera (14.11.2016) jsme kontaktovali realitní makléřku ale pochopitelně tvrdí, že to nelze a že přijdeme o blokovací částku - kauci 25 000, -Kč. Proto se na Vás obracím s prosbou o radu a o pomoc.
Děkuj, Darina

ODPOVĚĎ:
Realitní kancelář je odpovědná pouze za zprostředkování koupě nemovitosti, není odpovědná za její kvalitu, a proto při následném odstoupení od smlouvy není nárok na vrácení provize RK. Tato provize ze zákona zahrnuje pouze odměnu za zprostředkování a právní servis. Pokud jde o odstoupení od kupní smlouvy, doporučovala bych obrátit se na advokáta, který smlouvu prostuduje a zvolí s ohledem na text smlouvy nejlepší způsob řešení věci. V principu od této smlouvy odstoupit z důvodu hluku lze, ale v případě, že bývalý majitel nebude chtít odstoupení akceptovat, dá se čekat soudní spor, kde bude důležité prokázat, do jaké míry činí hlučnost sousedů byt nezpůsobilý k bydlení. Není ani vyloučeno, že se domůžete peněz investovaných do bytu, ale k tomu je třeba skutečně podrobného studia kupní smlouvy.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Péče o matku žijící v nemovitosti sourozence - právo majitele na nájemné od sourozence pečujícího o rodiče (dárce nemovitosti)
- Právo na nájemné od sourozence pečujícího o matku v domě jiného sourozence (rodič je dárce nemovitosti)

Kamarád je v teto situaci: teď bydlí s matkou v domě, který patří sestře. Matka tam má trvaly pobyt, vložila vlastní peníze na koupi a opravy domu, proto tam může žít do smrti. Kamarád se o nemohoucí matku stará. Od listopadu 2016 sestra po kamarádovi chce nájem jinak jej vyhodí z domu. Nájem platit nechce. Může ho vyhodit? Jak se má on bránit? Matka kamaráda nemá služebnost (věcné břemeno) doživotního užívání nemovitosti, která je zapsaná v katastru nemovitostí. Bylo to ústní dohoda mezi matkou a dcerou. Matka má přes 70 let a není schopná už sama obstarávat všechny své potřeby - nákupy, běžnou údržbu domu, topení. K tomu má vážné zdravotní potíže (můžu zjistit přesněji).
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vlastník nemovitosti má právo požadovat po osobách, které se v nemovitosti zdržují, nájem. V tomto konkrétním případě tedy sestra má právo požadovat po bratrovi nájem. Jiná otázka je, jak se sestra k domu dostala. Pokud jí byl matkou darován a ona se nyní k matce nechová, jak by jako dcera měla a vše musí zajišťovat bratr, mohla by matka odvolat dar pro nevděk.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájmu 2017 - je nutné informovat nájemníka, nájemce?
- Inflační doložka a zvýšení nájmu, nájemného 2017
- Zvýšení nájmu nad výši inflační doložky - může to pronajímatel udělat?
- Jak informovat nájemníka, nájemce o zvýšení nájmu, nájemného?
- Zvýšení nájemného 2017 - o kolik Kč je možné zvednout nájem, nájemné?

Pronajímám nájemníkovi byt dle řádné smlouvy. Nájem činí 4.000,- Kč/1 měsíc + 2.900,- Kč náklady za služby a energie. Mohu se zeptat jen informativně, o jakou částku konkrétně mohu nejvíce zvýšit nájemníkovi nájem na další rok 2017?
Ve smlouvě stojí, že nájem lze zvýšit o tzv. inflační doložku za rok 2015. Mohu zvýšit nájemné i o více, než je tato inflační doložka a o kolik?
Dodatek ke smlouvě, nebo stačí jen nájemníka vyrozumět?
Děkuji Vám, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud máte ve smlouvě sjednáno, že nájem lze sjednat jen o inflaci, pak nájem o více než je míra inflace zvýšit nelze. Nájemní smlouva a její ujednání jsou předmětem dohody stran a pokud byste chtěl zvýšit o více, musíte k nájemní smlouvě sjednat dodatek, se kterým ovšem musí souhlasit obě strany, tedy i nájemník. Pokud by nájemník se zvýšením nesouhlasil a Vy byste trval na vyšším zvýšení, jediným řešením je nájemní smlouvu ukončit.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru na dobu určitou - je mateřská 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výše mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou - jde o 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výpočet mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou
- Výpočet mateřské po ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou a evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP

Mateřská dovolená: pokud mám smlouvu u zaměstnavatele na dobu určitou (např. do konce roku 2016) a odejdu na mateřskou dovolenou MD např. v listopadu 2016, jak je to potom s financováním mateřské dovolené? Je to tak, že se vyplácí 70% výše mzdy z předešlého roku po celou délku mateřské dovolené?
Pokud otěhotním např. v červnu a v prosinci mi již neprodlouží smlouvu, musím jít na zbývající měsíc před mateřskou dovolenou do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP? Tzn. že se mi poté bude počítat platově 11 měsíců v práci a 1 měsíc na ÚP nebo nebudu mít na mateřskou dovolenou finančně nárok? Popř. jaká částka by mi byla vyplácena? Dále prosím - jak je to s následnou rodičovskou dovolenou? Platí, že mám nárok na určitou částku a dle zvolené délky dovolené (2-3 roky) je mi tato částka poté rozpočítána a měsíčně vyplácena? Předem moc děkuji za odpovědi a doufám ve srozumitelnost dotazů : ) Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Na mateřskou můžete nastoupit v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stanoveným termínem porodu.
Pokud Vaše zaměstnání skončí dříve, než budete moci nastoupit na mateřskou dovolenou, máte v zásadě dvě možnosti: evidenci na úřadě práce nebo nástup na nemocenskou. Pokud se zaevidujete na úřadě práce a během uplynulých dvou let jste získala výdělečnou činností alespoň 12 měsíců sociálního pojištění, budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta Vám bude při ukončení pracovního poměru uplynutím doby určité vyplácena první dva měsíce ve výši 65%, další dva měsíce 50% a poslední měsíc 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete také nastoupit na nemocenskou. Jestliže na ni ale nastoupíte až po skončení pracovního poměru, musíte počítat s tím, že prvních 14 dní budete bez finančních prostředků a od 15. dne Vám bude nemocenské dávky vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Na nemocenskou je ale samozřejmě možné nastoupit ještě během trvání pracovního poměru. Pak je zaměstnanec doma „zadarmo“ jen první tři dny nemoci a od 4. do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel – to platí za předpokladu, že trvá pracovní poměr. Výše nemocenské činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Je ale zapotřebí vzít v úvahu také to, že při nemocenské je zapotřebí respektovat určitá omezení – například dodržovat lékařem stanovenou dobu vycházek.
Výše PPM se vždy vypočítává pouze z příjmu z posledního zaměstnání, nikoliv z podpory v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávek (nemocenská apod.). To znamená, že i kdybyste po ukončení zaměstnání nastoupila na nemocenskou nebo se zaevidovala na úřadě práce, bude se Vám výše PPM počítat pouze z výdělku z posledního zaměstnání. Výše PPM činí 70% z tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (informaci o denním vyměřovacím základu můžete najít na Vaší výplatní pásce nebo by Vám jeho výši měla sdělit účetní Vašeho zaměstnavatele). Výše PPM zůstává stejná po celou dobu čerpání mateřské dovolené. Délka podpůrčí doby činí u PPM 28 týdnů.
Po vyčerpání mateřské dovolené a PPM pak budete čerpat rodičovský příspěvek. Je zapotřebí rozlišovat rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Jestliže Vám nebude prodloužena pracovní smlouva a nebudete tudíž zaměstnaná, nebudete čerpat rodičovskou dovolenou – ta se týká pouze zaměstnaných žen – ale pouze rodičovský příspěvek. Celková výše částky, kterou můžete při pobírání rodičovského příspěvku vyčerpat, je 220.000 Kč. V žádosti o rodičovský příspěvek si zvolíte výši rodičovského příspěvku a tím určíte i dobu jeho čerpání. Nemusíte rodičovský příspěvek čerpat pouze dva nebo tři roky ale například dva a půl roku. Zvolená výše rodičovského příspěvku by neměla překročit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, maximální možná výše rodičovského příspěvku je 11.500 Kč měsíčně. Čerpanou výši rodičovského příspěvku je možné změnit – změna je možná maximálně jedenkrát za tři měsíce.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení - jak je získat zpět do rodiny?
- Jak získat zpět do vlastnictví rodiny staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení?
- Určení vlastnictví u nemovitostí patřících rodině neprojednaných v dědickém řízení

V seznamu pozemků s nedostatečně identifikovanými vlastníky, který by nedávno zveřejněn ÚZSVM, jsme objevili pozemky patřící firmě našich předků, na katastru nemovitostí je dohledatelná kupní smlouva z roku 1895 se jménem firmy a podpisem jednoho ze společníků (našeho nepřímého předka, přičemž oba společníci byli naši předci), ale bez dalších detailů ohledně firmy. Můj dědeček v 50. letech po této rodinné větvi již jednou dědil, protože všichni ostatní zřejmě zemřeli za války, ale nemá k tomu už žádné dokumenty kromě usnesení lidového soudu v Olomouci o vyřízení dědictví z roku 1953. Jaký máme zvolit postup pro dědické řízení a na koho se obrátit, právníka či notáře? Jaké listiny potřebujeme doložit pro prokázání nároku na dědictví v případě, že vlastník je právnická osoba? Nebo kde by mohl být archivován spis z výše uvedeného dědického řízení? Děkuji, Jaromír

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je potřeba zjistit, zda ještě společnost existuje, a pokud ano, tak zda nedošlo již k převodu či přechodu podílů ve společnosti na jiné společníky, případně zda se podíl ve společnosti, která je vlastníkem pozemků, dědí. Tyto informace jsou čitelné zejména v aktuální společenské smlouvě dané společnosti, ale tím by se měl zabývat poté sám notář, jakmile bude zahájeno dodatečné dědické řízení.
Na webových stránkách justice.cz (https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma) by měly být dohledatelné všechny společnosti zapsané v obchodním rejstříku, a to buď podle názvu nebo IČa. Při zadávání názvu Vám doporučuji vyhledávat údaje jak platné, tak neplatné, protože daná společnost se mohla již několikrát přejmenovat nebo mohla být již zrušena a vymazána. Přes tento portál by se Vám mělo podařit dohledat, jestli tato společnost ještě existuje, byť i pod jiným názvem, případně zda nedošlo k převodům či k přechodům podílů ve společnosti. Poté, co se Vám společnost podaří dohledat se můžete podívat na výpis platných – zde vyčtete aktuální název společnosti, sídlo, jména aktuálních společníků, atd. V úplném výpisu najdete i historii, tedy kdy byl který společník zapsán, kdy byl vymazán, dále předchozí názvy společnosti, předchozí sídla, atd. Ve sbírce listin můžete dohledat aktuální i předchozí společenské smlouvy, zakladatelské dokumenty, atd.
Podnět k zahájení dodatečného dědického řízení po Vašich předcích můžete učinit sám (tento podnět může dát kdokoliv). Na podatelně okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zemřelého předka (ve Vašem případě by to měl být Okresní soud v Olomouci) požádáte o formulář k zahájení dodatečného dědického řízení, tento formulář na místě vyplníte a poté rovnou podáte na této podatelně. Jako přílohu formuláře doložte výpis z katastru nemovitostí a kopii kupní smlouvy z roku 1895.
Dědický spis se ukládá ve spisovně příslušného okresního soudu a pokud se jedná již o starší spisy, tak zpravidla v příslušném archivu.
Pokud si nebudete vědět rady, obraťte se spíše na advokáta, zabývajícího se obchodním a občanským právem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování družstevních práv dědečkem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv babičkou vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv prarodičem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení

Družstevní podíl bytu matky mého manžela, který přenechala svému vnukovi 2011. Moje tchyně má v bytě právo na dožití. Jedná se nám o to zda může nastat nějaký problém při dědickém řízení a zda si může nárokovat něco sestra mého manžela tedy dcera v souvislosti s podílem na družstevním bytě. Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, jestliže by jinak byl nepominutelný dědic (potomek) neodůvodněně znevýhodněn (§ 1664).
Sestra Vašeho manžela by mohla v rámci dědického řízení žádat započtení, avšak nemůže si činit nároky na byt, ale pouze na výplatu adekvátní částky, která by musela být v rámci dědického řízení objektivně stanovena výpočtem notáře či dohodou dědiců. Záleží rovněž, co je předmětem dědického řízení. Pokud zůstavitel již žádný jiný majetek nevlastnil a řízení tak bude zastaveno z důvodu nemajetnosti, započtení se neprovede, protože není žádný majetek, na který by se dal dar započíst.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Promlčecí lhůta na vyplacení právníka úspěšného v soudním sporu
- Promlčecí lhůta na palmare právníka, advokáta za vyhraný soudní spor
- Promlčecí lhůta na odměny právníka, advokáta za vyhraný soud

Druh zemřel 5.10.2010, musela jsem podat žalobu o určení, že jsem také dědičkou. 04/2011 jsem oslovila právníka, přes mé telefonické urgence nechal vše na poslední chvíli. Dal mi podepsat příkazní smlouvu o níž mne předem neinformoval, kde bude požadovat další odměnu ve výši 20 % z mého dědického podílu s nárokem okamžikem právní moci rozhodnutí o dědictví. Na mé ohrazení mi řekl ať podepíši, že se později dohodneme, že spěchá na jednání. Právní moc o nabytí dědictví nastalo 20.6.2014, stala jsem se spoluvlastnicí. Právník se ozval v prosinci 2015, že se chce dohodnout o % výši odměny. Vyčíslila jsem mu hodnotu mého dědického podílu a také, že jsem veškeré peníze po prodeji mého podílu i vše ze stavebního spoření použila ke koupi bytu 1+1 pro sebe a nemám už žádné peněžní prostředky. Odpověděl mi, že bude reagovat, dodnes se neozval. Do jaké doby může svou odměnu požadovat? Při soudních jednání se na nic neptal, nevyvracel nepravdy protistrany, řekl mi zda si myslím, že je to potřeba. Musím mu vyplatit jeho odměnu, před podáním stížnosti k Advokátní komoře? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud byla odměna v příkazní smlouvě dohodnuta, je Vaší povinností závazku ze smlouvy dostát. Pokud odměnu neuhradíte, může se advokát domáhat odměny v tříleté promlčecí době po splatnosti, která by měla být definována buď ve smlouvě nebo dle data splatnosti ve faktuře. Pokud odměna uhrazena nebude, je reálné, že advokát se bude odměny domáhat soudně a je pravděpodobné, že u soudu uspěje, pokud byla odměna skutečně sjednána písemně ve smlouvě.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Opakované jednorázové rušení styku (setkání) otce s dítětem na podnět otce - co když matka nesouhlasí se zrušením styku?
- Otec se s dítětem při styku neučí - jak může matka donutit aby to dělal?
- Je otec dítěte povinen nutit dítě do učení v době setkání, styku?
- Učení dítěte v době styku s otcem - jak donutit otce aby vedl dítě k učení?

Schůzky dětí s otcem po rozvodu manželství. Matka má s otcem soudní dohodu o styku dětí s otcem (tři děti). Otec velice často oznamuje zrušení schůzky bez domluvy. Pouze SMS schůzka se toho či onoho data ruší. Matka s tím nesouhlasí. Co může dělat?
Druhý dotaz je ohledně učení v době schůzek. Otec pokud má děti na celý víkend (1x za14 dní) odmítá připravovat se s nimi do školy (úkoly, učení). Matce říká, že je bude vracet o den dříve, aby se s nimi mohla učit ona. Je to přípustné? Matka tří dětí nemá právo na odpočinek?
Děkuji za odpověď.
Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Jestliže je styk s dětmi stanoven soudně, měli by oba rodiče rozhodnutí soudu respektovat a řídit se jím. To znamená, že by si otec měl děti ve stanovenou dobu převzít, starat se o ně po celou dobu určeného styku a poté je opět ve stanovenou dobu předat zpět matce. Jestliže dojde ke zrušení styku, mělo by to být z vážného důvodu (úraz, nemoc apod.), pokud je to možné, mělo by k němu dojít v dostatečném časovém předstihu a ke zrušení styku by rozhodně nemělo docházet pravidelně. Doporučuji tedy upozornit otce dětí, aby případné zrušení styku oznamoval matce dostatečně včas a sdělil důvod, proč styk ruší. Matka dětí bohužel nemá žádný nástroj, jak otce přinutit, aby si děti ve stanovenou dobu skutečně převzal. Pokud se ale chování otce nezmění a bude opakovaně a bez vážného důvodu docházet k rušení styků s dětmi, doporučuji obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dětí.
Co se týče přípravy dětí do školy, otec dětí má vůči nim stejně jako Vy tzv. rodičovskou odpovědnost. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Právem i povinností obou rodičů je tedy mj. podílet se na rozumovém vývoji dětí a zajištění jejich vzdělání. Vymahatelnost těchto povinností je ale poměrně obtížná. Neochota otce se s dětmi učit ale rozhodne není důvodem pro předčasné ukončování styku s dětmi. Doporučuji tedy matce, aby otci sdělila, že trvá na tom, aby se s dětmi v době styku učil a dala mu jasně najevo, že předčasné ukončení styku je pro ni nepřijatelné. Pokud bude otec děti vracet matce předčasně, opět doporučuji obrátit se na sociální pracovnici OSPOD, se kterou je možné projednat nejvhodnější postup v dané věci.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zápis shromáždění SVJ - je možné uvést veřejně na Internetu ve webu SVJ?
- Osobní web člena SVJ - může zveřejnit zápis ze shromáždění SVJ?

Ze shromáždění vlastníků SVJ je pořizován zápis, který je 1 měsíc zveřejněn v plném znění na nástěnce v chodbě domu. SVJ má své vlastní internetové stránky. Může výbor SVJ zveřejnit zápis ze shromáždění ve veřejné části webu v plném znění nebo ho musí anonymizovat?
Já jsem vlastník SVJ a mám svůj vlastní internetový blog. Mohu na blogu zveřejnit tento zápis ze shromáždění v plném znění nebo ho musím anonymizovat?
Předpokládám, že na svém internetovém blogu mohu dopisy, které jsem napsal, zveřejňovat bez omezení a u mě doručených dopisů musím mít souhlas odesilatele. Musím zveřejněné dopisy anonymizovat nebo je mohu ponechat v původním znění včetně jmen a adres?
Je nějaký rozdíl mezi obyčejným dopisem a „otevřeným dopisem“ při zveřejňování na internetu? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Anonymizovat byste měl listiny ve všech případech, kdy na základě údajů v dopisech či zápisech jsou určité konkrétní osoby rozpoznatelné. Jde o problematiku ochrany osobnosti a pokud taková osoba nedá souhlas se zveřejněním, můžete se dopustit přestupku nebo se může osoba, jejíž data byla zveřejněna, domáhat prostřednictvím osobnostní žaloby např. náhrady škody, omluvy, přiměřeného zadostiučinění. Anonymizace spočívá v tom, že byste měl „začernit“ u fyzických osob taková data, jako je jméno, bydliště, rodné číslo, …
Tj. SVJ musí na veřejné části webu údaje anonymizovat, na svém blogu musíte zápisy anonymizovat, zveřejněné dopisy musíte anonymizovat, i údaje z otevřeného dopisu musíte anonymizovat.

__

RODINA-NAZAŘAZENÉ
- Zřízení studentského účtu nezletilé osobě - je nutný souhlas rodiče?
- Souhlas rodiče se zřízením studentskéh účtu - je souhlas rodiče povinností u nezletilé osoby?

Banka zřídila mému 15,5 letému synovi studentský účet, ale nepožadovala k tomu můj souhlas jako synova zákonného zástupce. Jednala banka správně a je taková smlouva platná? Děkuji Tereza

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru taková smlouva platná není. Dle ust. § 581 Občanského zákoníku „Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá“ Patnáctiletá osoba není plně svéprávná a platná jsou pouze taková její právní jednání, u kterých může takto stará osoba pochopit následky učiněného jednání – např. koupě potravin, časopisu, apod, … Založení studentského konta, podmínky jeho vedení apod. je natolik složitá záležitost, že nelze jednoznačně uzavřít, že každá patnáctiletá osoba dobře chápe, co svým jednáním učinila, když si jej založila. Proto doporučuji na banku jít osobně, případně zaslat doporučený dopis, že konto bylo založeno bez Vašeho souhlasu a smlouva je tedy neplatná.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Stížnost občana na porušení obecní vyhlášky neprojednaná zaastupitelstvem obce a vyřešená starostou - jde o správný postup?

3. srpna 2016 jsem podal stížnost k porušování Vyhlášky obce číslo 1/2015.
Stížnost byla poslána elektronickou poštou k rukám zastupitelstva obce. Zaslaná odpověď je od starostky obce a nebyla vůbec projednána v Radě obce Lipová a ani v zastupitelstvu.
Prosím o stanovisko o správnosti postupu starostky obce.
Paní starostka v reakci na stížnost tvrdí, že vyhláška stanovuje umístění nádob dle předpokladu vzniku tříděného odpadu. V příloze přikládám skutečné rozmístění nádob a jako chalupář musím konstatovat, že umístění nevyhovuje a každý víkend musím plasty odvážet jinam (nádoby jsou přeplněné apod.).
Dovoluji si požádat o právní názor k platné vyhlášce, která v čl. 3 dle mého názoru zcela jednoznačně stanovuje umístění všech druhů na nádob na pozemcích dle odstavce č. 2 a v žádném případě není možno vykládat, že jsou nádoby umístěny dle vzniku komunálního odpadu?
Milan

ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, konkrétně par. 102 odst. 2 písm. m) stanovuje pravidla pro vyřizování stížností rada obce. Proto by bylo třeba tato pravidla obstarat, aby bylo možno zjistit, zda starostka postupovala dle těchto pravidel či nikoliv, když odpověděla bez projednání stížnosti s radou či zastupitelstvem. Pokud jde o ustanovení čl. 3 vyhlášky, pak z něj jednoznačně vyplývá, že na daných pozemcích musí být umístěny všechny druhy nádob, ne jen takové, které jsou dle obce v daném místě nejvíce potřebné.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Firma prodávající nábytek má externí firmu na smontování - vliv na reklamační lhůtu?
- Reklamační lhůta - prodejce nábytku má firmu na smontování nábytku
- Firma prodávající kuchyňské linky má externí firmu na smontování - má to vliv na reklamační lhůtu?
- Vliv na reklamační lhůtu pokud má prodejce nábytku firmu na smontování kuchyňské linky

Zákazník si zakoupí kuchyň v obchodním domě, zakoupí si dopravu a montáž v tomtéž OD (kterou však provádí externí firma), díl kuchyně poškozen, objednán nový, dojde od výrobce kuchyně řádně do 30 dnů prodejci, ten pak dá požadavek na opravu externí firmě (např. 3 dny před koncem lhůty), musí být vše i stou montáží do 30 dnů nebo je zde nějaká výjimka, prodloužení lhůty. Děkuji za odpověď
Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Pokud zákazník, spotřebitel, reklamoval poškozenou kuchyň, je třeba reklamaci vyřídit do 30 dnů, tzn. včetně montáže u zákazníka, pokud nebyla dohodnutá lhůta jiná, např. při reklamaci nebo v původní smlouvě o dodání kuchyně. Nebyla-li lhůta dodržena, hrozí pokuta od ČOI a zákazník je oprávněn od smlouvy odstoupit.

__

PRÁCE-NEZAŘ4AZENÉ
- Střet zájmů - ředitel má rodinné příslušníky jako zaměstnance a vyměřuje jim plat
- Může ředitel školy zaměstnat rodinné příslušníky a stanovit jim výši platu
- Zaměstnávání rodinných příslušníků ředitelem, ředitelkou školy - je to v rozporu se zákonem?

Pracuji ve státní instituci - ve školství a na mém pracovišti vládne celkem nezdravá atmosféra, která pramení z mého dotazu. Dotaz tedy zní - umožňuje zákon, aby ředitel (ka) školy legálně zaměstnal své dcery do pozice učitel a následně rozhodoval o výši jejich finančního ohodnocení? Děkuji, Marian.

ODPOVĚĎ:
Zákon nic takového nezakazuje, na druhou stranu však jako základní zásadu pracovněprávních vztahů určuje rovné zacházení a zákaz diskriminace. Pokud by tedy byla pochybnost o tom, že je s dcerou ředitelky zacházeno jinak, než s ostatními zaměstnanci obdobného postavení, nebyl by pak tento postup v souladu se zákoníkem práce. Poté by se bylo možné obrátit na místně příslušný inspektorát práce nebo pak i na soud.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Prodej družstevního bytu spolupodílníky a vypořádání vkladů do fondu oprav
- Fond oprav bytového družstva, prodej družstevního bytu a vypořádání vkladů do fondu oprav mezi spoluvlastníky, spolumajitele
družstevního bytu

Po dědictví vzniklo spolupodílnictví, spoluvlastnictví 5 majitelů družstevního bytu s dohodou vlastníků na bezúplatné užívání bytu skupinou vlastnící 2/5. Tato část vlastníků mimo běžné "nájemné" platila jako součást povinných plateb družstvu i fond oprav v plné výši. Z fondu byl revitalizován panelový dům - plastová okna, zateplení, nové rozvody elektro ve společných prostorách, výtahy. Mimo plastových oken se z fondu oprav do jednotlivých bytů neinvestovalo.
Nyní chtějí všichni vlastníci byt prodat. Protože fond oprav placený 2/5 majiteli po dobu 12 let přispěl k navýšení celkové prodejní ceny družstevního podílu příslušejícího k bytové jednotce požadují tito vlastníci uhrazení poměrné části z dosud uhrazeného fondu oprav od druhé skupiny majitelů t. j. 3/5. Mají na to právo a případně v jaké výši, či kolik let zpětně mohou účelně nárokovat? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jestliže jde o družstevní byt, nedošlo ke zhodnocení bytu, ale pouze podílu. Pokud se na zhodnocení podílu podíleli někkteří spoluvlastníci, mají nárok na přiměřenou náhradu v rozsahu nezúčastněných podílu, v tomto případě tedy v rozsahu 3/5. Důležítá v tomto směru nicméně je dohoda o společné správě věci a její obsah, která má přednost před zákonem.
Pokud jde o promlčení, platí obecná 3 letá promlčecí doby, běžící od okamžiku zhodnocení podílu, respektive od vynaložení prostředků na jeho zhodnocení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zakoupení nemovitosti z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství
- Vyplacení druhého z manželů - nemovitost koupená z vlastních peněz každého z nich před svatbou
- Koupě nemovitosti před svatbou z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství

2008, těsně před svatbou, jsme si pořídili dům. Jako majitelé jsme uvedeni oba, každý vlastníme 1. Já jsem před manželstvím měla ušetřeno 700 tisíc (mohu dokázat výpisem účtu) a tyto peníze jsem vložila do koupě nemovitosti. Manžel tvrdí, že vložil 250 tisíc. Ve skutečnosti studoval, takže hotovost neměl, proto si od maminky peníze půjčil a během manželství jí je v měsíčních splátkách vracel. Moje současná právnička mi tvrdí, že i mých 700 tisíc se nyní dělí na polovinu a manžel by mi měl vyplatit jen 350 tisíc. Podle toho, co píšete vy, mi připadá, že by mi měl vrátit celých 700 tisíc. Prosím o vysvětlení a o radu. Hypotéka na dům byla splacena během manželství. Nyní se chceme rozvést. Manžel má přítelkyni. V domě chce zůstat bydlet on s tím, že možná někdy v budoucnu dům společně prodáme. Já si s dětmi chci zařídit bydlení někde blíže k rodičům, aby mi mohli pomoci s doprovodem dětí do školky a kroužků, abych já mohla chodit do zaměstnání bez obav. Bydlet s mužem, který pije, křičí a sprostě mi nadává před dětmi už nemohu.
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Z toho co píšete je zřejmé, že tedy dům nespadá do tohoto režimu a podle mého názoru by Vám měl manžel vyplatit celých 700 tisíc, případně, pokud jste, jak uvádíte, polovičním vlastníkem domu, cenu podílu odpovídající jeho jedné polovině.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dodatečná žádost o podporu v nezaměstnanosti - je možné podporu vyplatit zpětně nebo ne?
- Vyplacení podpory v nezaměstnanosti zpětně - lze to nebo ne?

Celý život jsem pracoval ale při personálních změnách ve firmě jsem přišel o práci. Přišel jsem na úřad práce 1.11, na stole si předvyplnil formulář : Žádost o zprostředkování zaměstnání. Zavolali si mě dovnitř a s pracovníkem jsem doplnil drobnosti, poté mi pracovník objednal na 16.11.2016.
Do té doby jsem si našel jinou práci sám, šel jsem na dohodnutou schůzku na úřad práce a tam mi bylo sděleno že peníze z podpory žádné nedostanu, že jsem měl vyplnit formulář Žádost o podporu v nezaměstnanosti. (K čemu tam potom ten člověk je když nepomůže člověku který je na úřadě poprvé? )
Vím že neznalost zákona neomlouvá ale je nějaká možnost jak požádat dodatečně? Děkuji Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Při své první návštěvě úřadu práce jste byl pravděpodobně seznámen také s formulářem nazvaným „Základní poučení uchazeče o zaměstnání“. Součástí tohoto formuláře jsou v první části informace o zprostředkování zaměstnání, ve druhé části pak informace ohledně nároku na podporu v nezaměstnanosti. Hned v odst. 1, písm. b) druhé části je uvedeno, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má nárok uchazeč o zaměstnání, který požádal kontaktní pracoviště úřadu práce, u kterého je veden v evidenci, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. O výplatu podpory je tedy skutečně zapotřebí úřad práce požádat prostřednictvím formuláře „Žádost o podporu v nezaměstnanosti“.
Jestliže jste o této skutečnosti nevěděl a kontaktní pracovník nyní odmítá Váš požadavek na výplatu podpory v nezaměstnanosti uznat z důvodu nepodání žádosti, doporučuji Vám obrátit se – osobně či písemně - na jeho nadřízeného, nejlépe přímo na ředitele příslušného úřadu práce se žádostí o dodatečnou výplatu podpory v nezaměstnanosti, případně i se stížností na postup dotyčného kontaktního pracovníka. Ve Vašem písemném vyjádření doporučuji uvést, že jste během úvodní schůzky neměl dostatek času seznámit se s výše uvedeným poučením a že jste tudíž nevěděl o nutnosti vyplnit kvůli podpoře v nezaměstnanosti další formulář a že jste kontaktním pracovníkem nebyl na tuto skutečnost upozorněn. Bude pak záležet na řediteli úřadu práce, jak celou situaci posoudí a zda Vaší žádosti vyhoví.

__

OBČAN-NÁJMY
- Stavba na pozemku zemědělského družstva a nájem, nájemné od majitele budovy
- Nedodržení ústní dohody o výši nájemného - jak se bránit?
- Nepřiměřeně vysoké nájemné za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?
- Velmi vysoký nájem za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?

Problém s místním zemědělským družstvem ZD: poté, co přešel v platnost NOZ jsme zjistili, že pozemky pod našimi hospodářskými budovami, které aktivně využíváme, patří zemědělskému družstvu. Když jsme se zeptali, zda by nám pozemky pod budovami neprodali, odmítli a místo toho začali vyžadovat placení nájmu. Byla uzavřena ústní dohoda o výši nájemného, avšak družstvo neposlalo žádné údaje k platbě. Až před pár týdny přišly faktury na zaplacení nájmu za roky 2014, 2015, kde už je dávno uzavřené účetnictví. Na fakturách ale byla cena za metr čtverečný pětkrát vyšší, než původní ústně dohodnutá cena. Žádná písemná smlouva dosud nebyla podepsána, tak bych se chtěla zeptat, jak postupovat. Nově stanovená výše nájmu je pro nás nepřijatelná, zároveň jim nemůžeme budovy na jejich pozemcích prodat, protože jsou součástí našeho podnikání a jsou aktivně využívané.
Předem děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud by se vám podařilo prokázat, že výše ceny byla stanovena ústně, což by bylo možné pouze svědeckými výpověďmi, pak by samozřejmě byla rozhodující tato cena nájmu a tuto byste měli doplatit, a to za roky 2014 i 2015, neboť v případě nezaplacení byste se dopouštěli bezdůvodného obohacení, pro které platí tříletá promlčecí lhůta. Pokud ovšem vznikne o výši nájmu spor a nepodaří se prokázat, na jaké ceně jste byli domluveni, je nutné použít cenu, která je v dané lokalitě pro obdobné nájmy obvyklá a tuto budete muset uhradit. Jako první krok tedy doporučuji rozporovat faktury, které jste obdrželi s argumentací, že je tam špatně uvedená cena a uvést, na jaké ceně jste byli domluveni. Pokud nebude druhá strana tuto argumentaci akceptovat, nezbude, než započít jednání o stanovení ceny nájmu s ohledem na cenu obvyklou v dané lokalitě.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Duševně nemocný rodič - výživné od potomka, syna, dcery
- Výživné pro duševně nemocného rodiče od potomků, dětí, syna, dcery
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zajištění sociálního bydlení potomkem duševně nemocnému rodiči

Sestra 65 let, se léčí od 1970 na schizofrenii, má počínající atrofii mozku. Má dceru v Německu od 9/1998, jednou, někdy dvakrát do roka ji navštěvuje, finančně nepodporuje. Sestra se od 8/2014, již nezvládá o sebe starat. Konečně je od 08/2016 v Domově se zvláštním režimem. Nám se velice ulevilo a dceři se to nelíbí. Protože sestra musí prodat byt, aby měla na doplácení v domově. Majitel bytu je pouze právě má sestra. Až sestra vyčerpá peníze za byt, jaké povinností nastanou její dceři, a co když sestře nebude doplácet a přestane se k ni hlásit? Jsou na to nějaké zákony? Její dcera je po finanční stránce na tom velice dobře, svobodná bezdětná. Již jednou řekla sestře (tj. své matce), že ji nemůže nijak finančně podporovat ať sedí v bytě, že do domova ještě nepatří. Lékaři však mají jiný názor, sama již nesmí bydlet - mohla by něco podpálit apod. Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Vaše sestra je pravděpodobně umístěna v soukromém Domově, který není registrovanou sociální službou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by se jednalo o registrovanou službu, muselo by Vaší sestře podle zákona o sociálních službách zůstat po úhradě nákladů za ubytování a stravu alespoň 15% jejích příjmů. Pokud by se tedy jednalo o registrovanou službu, nemusela by Vaše sestra za využívání této služby nic doplácet. Doporučuji tedy poohlédnout se po registrovaném Domově, který by byl rozhodně levnější variantou. Seznam registrovaných zařízení najdete v Registru poskytovatelů sociálních služeb – zde: http://iregistr.mpsv.cz
Bohužel nepíšete nic o tom, jaké má Vaše sestra příjmy, zda pobírá nějaké sociální dávky apod. Pokud Vaše sestra z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb (například mobilita, orientace, stravování, komunikace, oblékání, tělesná hygiena apod.), mohla by mít nárok na příspěvek na péči. Jeho výše se liší podle míry závislosti na pomoci okolí. Více informací o příspěvku na péči najdete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
Co se týče sestřiny dcery, dcera má vůči Vaší sestře jakožto své matce vyživovací povinnost. Podle § 915 nového občanského zákoníku je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Jedná se tedy o slušnou výživu, nikoliv o stejnou životní úroveň, jakou má sestřina dcera. Doporučuji tedy zkusit požádat sestřinu dceru o hrazení určité částky výživného. Pokud dcera odmítne a dohoda nebude možná, bude se muset Vaše sestra obrátit s uplatněním svého nároku na soud. V takovém případě může podat k okresnímu soudu v místě svého trvalého bydliště návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Je zapotřebí počítat s tím, že doručování listin sestřině dceři do Německa délku soudního řízení poněkud prodlouží. Soud pak na základě posouzení doložených skutečností rozhodne o tom, zda žádosti Vaší sestry vyhoví či nikoliv.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Příslib zaplacení části daně z převodu nemovitosti a nesoučinnost při dohodě o spolupráci na rekonstrukci kanalizace a vodovodu (překládaka z důvodu neexistence služebnosti, věcného břemene)

03/2016 jsme podepsali budoucí kupní smlouvu na dům. Při podpisu této smlouvy jsme podepsali ještě dohodu, že majitelkám domu (dvě sestry), přispějeme na daně z nabytí nemovitých věcí polovinou. V kupní smlouvě jsou napsané jako plátci daně ony jako prodávající. Než došlo k podpisu kupní smlouvy, vyšlo najevo, že vodovod a kanalizace vede přes sousedův pozemek a není na ně napsané věcné břemeno (služebnost). Banka samozřejmě po nás chtěla vyřízení věcného břemene (služebnosti) u souseda. Jelikož se shodou okolností v obci rekonstruovala voda a kanalizace, tak soused nechtěl přistoupit na služebnost přes svůj pozemek a tak jsme se domluvili, že si povedeme vodu a kanalizaci přes svůj pozemek a majitelky domu nám zajistí veškerou projektovou dokumentaci a realizaci vody a kanalizace na obecním pozemku a my si zrealizujeme vodu a kanalizaci na soukromém pozemku (je to poměrně velký kus cca 45 metrů), podepsali jsme s majitelkami taktéž dohodu. Bohužel jedna z majitelek si zjišťovala, že naše smlouva neplatí a nyní se nechce zapojit do realizace vody a kanalizace. Jediné co splnily, byl projekt díky, kterému můžeme rekonstrukci zrealizovat. Majitelka ovšem tvrdí, že již daně zaplatila a chce po nás slíbenou polovinu. My jí ovšem nechceme zaplatit, protože nedodržela naši dohodu o spolupráci na kanalizaci a vodě. Jelikož stále tvrdí, že naše dohoda neplatí, tak říkala, že se s námi bude soudit a určila si termín na zplacení do 31.12.2016. Pokud to nezaplatíme, ve věci rozhodne věcně a místně příslušný soud při soudním řízení.
Moje otázky zní: Platí naše dohoda? Má na to majitelka právo? Může si určit do kdy musíme zaplatit, když to v dohodě nebylo uvedeno? Popřípadě, jak lze danou situaci řešit? Děkuji S pozdravem Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud na základě kupní smlouvy bylo převedeno v katastru vlastnické právo, je nutné daň z nabytí nemovité věci uhradit a měli byste se řídit tím, co bylo sjednáno - tedy uhradit část daně. Smlouva je platná, dokud s některá ze stran neplatnosti nedovolá, kdy otázku platnosti či neplatnosti může posoudit pouze soud. Doporučuji tedy dostát svému závazku za předpokladu, že vlastnické právo bylo převedeno. Pokud jde o skutečnost, že lhůta k plnění daně nebyla v dohodě určena, pak zákon stanoví, že v tomto případě je třeba plnit poté, co je dlužník věřitelem o úhradu požádán.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při částečném pracovním úvazku (poloviční úvazek)
- Poloviční úvazek - výpočet dovolené v práci

Ráda bych se Vás zeptala na způsob výpočtu dovolené. K 18.04.2016 jsem nastoupila do práce (firma poskytuje dle Zákoníku práce 4 týdny dovolené) na poloviční úvazek s tím, že pondělím a čtvrtkem si napracovávám pátek, kdy mám volno. Tuto skutečnost obsahuje i moje pracovní smlouva. Teď k 30.11. končím svůj pracovní poměr ze strany zaměstnavatele (ruší pracovní pozici) a společnost mi chce krátit mzdu o 2,5 dne dovolené, kterou jsem prý díky končícímu pracovnímu poměru v listopadu přečerpala.
Ráda bych se proto zeptala:
Na kolik dní mám nárok, když pracuji ve společnosti od 18.04. – 30.11.2016 na poloviční úvazek?
V pracovní smlouvě mám stanoveno, že pracuji pouze po dobu 4 pracovních dní a v pátek mám volno. Má právo zaměstnavatel počítat mi dovolenou i za pátek, když jsem měla dovolenou v pondělí a čtvrtek, tedy ve dny, kterými si napracovávám pátek a ten není tudíž "odpracován"?
jak je počítána dovolená v případě, že jsem si brala volno na čtvrtek a pátek? předchozí dny z týdne jsem byla řádně v práci a pondělkem jsem si z části napracovala pátek?
Počítá se celý pracovní den dovolené, přestože člověk pracoval pouze 4 hodiny (případně 6 hod.) nebo se jedná pouze o půldny dovolené?
Dále jsem se chtěla zeptat, v srpnové i zářijové výplatní pásce jsem měla napsáno, že mi zbývá vyčerpat 1 den dovolené. Ke konci září jsem dostala výpověď. v říjnu jsem tento den vyčerpala a zaměstnavatel ode mne teď požaduje úhradu tohoto dne vč. dalšího dne a půl, kterým jsem prý přečerpala dovolenou vzhledem k ukončení pracovního poměru. Dovolená byla na výplatní pásce prý vypočítána do konce roku… Je toto oprávněné?
Předem děkuji. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dovolená na výplatní pásce se skutečně počítá do konce kalendářního roku. Pokud pracovní poměr skončí dřív, pak dojde k jejímu krácení, tudíž stav na zářijové výplatní pásce nebude souhlasit, pokud ukončíte pracovní poměr na konci listopadu.
Pokud pracujete č dny v týdnu, pátek nikoliv, pak týden dovolené pro Vás znamená 4 dny. Za celý kalendářní rok byste tedy měla „jen“ 16 dní dovolené. Pátek jste doma, žádná dovolená se Vám v tento den neodčítá. Zákoník práce pro účely dovolené nezná žádné napracování dne v týdnu.
V daném případě tedy máte nárok za každých celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru na dovolenou v rozsahu 1/12 celoroční dovolené, což je u Vás 16 dní. Nepřetržitě Váš pracovní poměr trval 7 měsíců. Tedy 7/12 z 16 = 9,333, tj. 9,5 dní dovolené.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru
- Kde vyřídit vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru

Mám pracovní smlouvy na HPP na dobu určitou do 30.11.2016. Od 12.9. jsem v pracovní neschopnosti, která bude pokračovat dále. Jak mám postupovat od 1.12.2016 když už nebudu mít platnou pracovní smlouvu? Dostanu nemocenskou dávku a co vše musím zařídit? Děkuji a s pozdravem
Ivoš

ODPOVĚĎ:
Musíte předně nahlásit své zdravotní pojišťovně, že již nejste zaměstnán a jste v pracovní neschopnosti. Na úřad práce se hlásit nemusíte, jelikož jste v pracovní neschopnosti. Na nemocenskou budete mít nárok.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplacení nemocenské v průběhu ukončení pracovního poměru vypršením výpovědní lhůty
- Vypršení výpovědní lhůty na neschopence - vyplacení nemocenské
- Neschopenka těsně před ukončením pracovního poměru a vyplacení nemocenské v době po ukončení pracovního poměru

Zaměstnankyně podala 26.8.2016 výpověď, výpovědní lhůta ji skončila 31. října 2016. Dne 21.10.2016 nastoupila na nemocenskou, která nadále trvá. Můj dotaz zní, jak to bude s výplatou nemocenské. Naše firma ji vyplatí nemocenské do 31.10.16 a poté přejde povinnost vyplácet dávky nemocenského pojištění na Okresní správu sociálního zabezpečení nebo musíme dodržet lhůtu výplaty 14-ti dnů a až poté odešlu na OSSZ, přestože PP měl skončit k 31.10.? Mohu pracovní poměr ukončit podle původního plánu k 31.10.2016, předpokládám, že ano. Děkuji za odpověď. Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud výpověď podala zaměstnankyně, pracovní poměr jí skončí k 31.10. bez ohledu na její dočasnou pracovní neschopnost. Náhradu mzdu nebo platu za dobu prvních 14-ti dnů dočasné pracovní neschopnosti budete zaměstnankyni platit jen po dobu trvání pracovního poměru, pak jí od 15-tého dne bude platit nemocenské ČSSZ.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Levný prodej pozemku zastupiteli obce - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Levný prodej pozemku zastupiteli města - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od města zastupitelem města
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od obce zastupitelem obce

Chtěl bych se zeptat na trestně právní odpovědnost zastupitelů obce.
Před několika lety byl zastupiteli schválen prodej několik parcel pozemku v části obce, která byla v územním plánu určena jako pozemky určené k výstavbě. Tyty parcely byly prodány za nízkou částku (100 000 Kč) jednomu ze zastupitelů, přestože na stejném zasedání jeden zájemce nabízel částku třikrát vyšší (300 000 Kč). nedopustili se zastupitelé v tomto případě trestného činu souvisejícího se špatným hospodařením s majetkem obce či jiného trestného činu? A jaké jsou v takovém případě promlčecí lhůty?
Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Zde přichází v úvahu zejména trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku) či trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), popř. s ohledem na ostatní okolnosti případu i další případné trestné činy.
Promlčecí doba se odvíjí od horní hranice zákonné sazby za trestný čin, v případě trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (za situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) je promlčecí doba 3 roky, v případě druhého z jmenovaných trestných činů (opět situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) činí promlčecí doba 10 let.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcné břemene vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení věcného břemene
- Vydržení služebnosti vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení služebnosti

1986 moje matka (původní vlastník mé nemovitosti) stavěla vodovodní přípojku. Jelikož mám vodoměr ve sklepě, myslel jsem si, že ta část vodovodu (odbočka z hlavního řádu) vedená na cizím pozemku není moje. Nyní jsem na SMVAK zjistil, že je. Tudíž se ptám – lze použít - zřízení věcného břemene vydržením a jak mám postupovat? Stačí forma notářského zápisu, nebo se to musí řešit soudní cestou?
Z vašeho webu bezplatné právní poradny online jsem usoudil, že stačí notářský zápis + doložení dokumenty, je to více jak 10 let.
Majitelka sousedního pozemku totiž za zřízení VB požaduje dost vysokou částku.
V roce 1998 jsem již já (jako majitel nemovitosti) stavěl přes cizí pozemek plynovou přípojku. Samozřejmě se souhlasem tehdejšího vlastníka (HUP je na sousední parcele u hlavního řádu u cesty), ale bohužel se mi nepovedlo zřídit věcné břemeno (geometrický plán zaměření z té doby jsem měl).
Parcela změnila vlastníka a nový vlastník tam postavil načerno zahradní domek - chatku. Když ho chtěl zlegalizovat, stavební úřad jsem upozornil na to, že tam někde (možná i pod tím) vede voda+plyn k mému domu. SÚ tu černou stavbu nakonec zlegalizoval někdy v roce 2000. Tehdejší vlastník se mnou sice sepsal smlouvu, že souhlasí se vstupem na pozemek k HUPu, ale zřízení věcného břemene (služebnosti) také odmítl.
2013 se mi povedlo současnou majitelku (za protislužbu – chtěla se napojit se svým plynem na můj HUP – každý máme svůj plynoměr) přesvědčit, aby mi povolila zřízení VB – věcného břemene, služebnosti.
Takže VB plynové přípojky k mému domu mám – dle původního geometrického zaměření.
Nyní se stejná majitelka rozhodla svou černou stavbu (z chatky si postupně postavila malý rodinný domek) – zlegalizovat (dodatečné povolení stavby) a SÚ přišel na to, že pod tím RD vede „moje“ vodovodní přípojka – a chtějí můj souhlas. Proto jsem začal řešit věcné břemeno na vodu – viz. bod 1.
ALE!!! - stavební úřad, ani projektant (nechápu jak je to možné) zatím nepřišli na to, že tím, že si z chatky udělali RD - přistavěli část objektu nad moji stávající plynovou přípojku. Já na to přišel nyní náhodou, když jsem se podíval na původní GP použitý pro věcné břemeno a viděl jsem projekt toho RD – šířku stavby.
Ten plyn byl kdysi zaměřen a vede těsně kolem té původní chatky, nyní však vede pod černou stavbou RD.
Tzn. se ptám – může mi majitelka sousedního pozemku nějak zrušit 3 roky starou smlouvu o VB – již zapsanou na katastru (i když je to stavba z roku 1998), když dříve či později někdo na to musí přijít (minimálně po geometrickém zaměření té její černé stavby), že její stavba malého RD vede nad mou nízkotlakou plynovou přípojkou (tzn. nad tím, co je za HUPem a plynoměrem)?
Že je stavba nad vodovodní přípojkou – to již zjistil i SÚ, se divím, že ještě nepřišli na ten plyn…… - tam je to dokonce přesně zaměřené…
Pokud bude problém, kdo má přednost – moje stará plynová+vodovodní přípojka, nebo černá stávba malého rodinného domku?
Děkuji, Nikolas

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zápis vydrženého věcného břemene, pak stačí notářský zápis za předpokladu, že i povinný z věcného břemene s jeho vznikem vydržením souhlasí. Pokud nebude chtít prohlásit v notářském zápisu vznik věcného břemene vydržením, nezbude, než se vzniku věcného břemene vydržením domáhat určovací žalobou.
Smlouvu o zřízení věcného břemene nelze zrušit jednostranně, Muselo by proběhnout soudní řízení, kdy by zrušení věcného břemene musel nařídit soud. Zda má přednost plynová a vodovodní přípojka či stavba domu žádný zákon neřeší, vždy se vychází z konkrétní situace, je tedy otázkou, jak se k této věci postaví stavební úřad, případně by na základě rozsáhlého dokazování musel rozhodnout soud.


__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - platnost prodeje
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - platnost prodeje
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - je dar peněz platný?
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - je darování platné?
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - platnost darování
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - platnost darování
- Darování peněz nesvéprávnou osobou - je darování platné?
- Darování peněz osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - je darování platné?

Tchýně je zbavená svéprávnosti po finanční stránce a jako zákonného zástupce má svého manžela. Tchýně vlastnila pozemky, které v 08/2016 prodala za zády manžela. Řekla to teprve před pár dny, protože peníze rozdělila darem dětem. Tak by mě zajímalo zda měla právo peníze darovat a zda je smlouva vůbec platná, když je tam její podpis. Jestli to nemůže soud po ní zpětně ty peníze vymáhat a nebo stačí sepsat darovací smlouvu že to dala dětem. Nebo jaký postup bychom měli zvolit.
Majitelka je zbavená svéprávnosti po finanční stránce zhruba už 14 let. Nemovitosti zdědila po své matce a byla vedená v katastru jako majitelka pozemků. Nicméně v této době, už byli s manželem vzíti.
Zasílám citaci soudu ohledně omezení k právním úkonům: "není oprávněna nakládat s finančními částkami nad 500 Kč měsíčně, s movitým majetkem v hodnotě nad 2000 Kč a nemovitým majetkem. Není oprávněna uzavírat pracovněprávní vztahy, smlouvy leasingové, o hmotné odpovědnosti, peněžní půjčky a úvěry."
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Vaše tchýně porušila rozhodnutí soudu hned dvakrát, a to 1/ když prodala své pozemky a 2/ když uzavřela se svými dětmi darovací smlouvy (jejichž předmět zajisté přesáhl 500, - Kč).
V obecné rovině platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 občanského zákoníku). V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (zde kupní smlouva mezi Vaší tchýní a osobou, která pozemky koupila, a darovací smlouvy mezi Vaší tchýní a jejími dětmi) je neplatné ze zákona a od počátku (na tyto smlouvy se tedy hledí tak, jako by nebyly nikdy uzavřeny).
Následkem „uzavření“ absolutně neplatných smluv je vznik bezdůvodného obohacení zúčastněných osob. Dle § 2991 občanského zákoníku totiž platí, že:
- bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu;
- kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Na straně osoby, která předmětné pozemky koupila, tedy vzniklo vůči Vaší tchýni bezdůvodné obohacení, Vaše tchýně se pak vůči kupujícímu bezdůvodně obohatila převzetím kupní ceny pozemků. Obdobně se bezdůvodně obohatily děti Vaší tchýně při uzavření darovacích smluv (resp. při převzetí finančního daru).
Občanský zákoník umožňuje zhojit absolutní neplatnost právního jednání, které učinila osoba s omezenou svéprávností, a to ve svém § 65. Dle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
a/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu;
b/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil.
Má-li proto Vaše tchýně, resp. Váš tchán, jako její opatrovník, v úmyslu postavit najisto, zda jsou uzavřené smlouvy platné či nikoli, lze jim doporučit obrátit se na soud s návrhem na prohlášení předmětných smluv za neplatné. V rámci soudního řízení bude soud zkoumat, zda uzavřením kupní smlouvy a darovacích smluv mohla Vaší tchýni vzniknout újma. Újmou nemusí být pouze finanční ztráta (kterou Vaše tchýně darováním utržených finančních prostředků bezpochyby zaznamenala), neboť je nutné zohledňovat rovněž vůli Vaší tchýně. Pakliže Vaše tchýně prodala své pozemky za cenu, která byla v daném místě a čase obvyklá, a utržené finanční prostředky darovala svým dětem, neboť tak skutečně chtěla učinit, může dospět soud k závěru, že jsou splněny podmínky dle písm. a/ výše a uzavřené smlouvy tudíž za neplatné neprohlásí. Pro přípravu příslušného návrhu doporučuji Vašemu tchánovi využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V úvahu přichází rovněž varianta b/ výše, tzn. postup, kdy by Váš tchán všechny uzavřené smlouvy písemně (ideálně s jeho úředně ověřeným podpisem) schválil. V tomto ohledu je však podstatné, zda je Váš tchán dle rozhodnutí soudu (kterým byl ustanoven opatrovníkem Vaší tchýně) oprávněn zastupovat ji při nakládání s nemovitými věcmi a většími finančními obnosy. Dle § 461/1 občanského zákoníku totiž platí, že nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu (prodej pozemků a darování větších finančních částek není zajisté běžnou záležitostí). Je proto velmi důležité, zda je Váš tchán k uzavření předmětných smluv v zastoupení Vaší tchýně vůbec oprávněn; pakliže nikoli, není postup dle písm. b/ výše možný a bude nutné se obrátit na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM
- Koupení podílu nemovitosti v manželství, v katastru je zapsaný je manžel - jak postupovat?
- Manželka nezapsaná v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manželka nezapsaná v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nemovitost zakoupená v manželství psaná na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství
- Byt, dům zakoupený v manželství psaný na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství

Budeme se s manželem rozvádět. Bydleli jsme v rodinném domě, který patřil částečně jemu, jeho rodičům a jeho babičce. Babička zemřela, část domu zdědil manželův otec a dal ji rovnou svému synu, mému manželovi - ta je jeho, získal ji darem. Tu druhou část jsme museli od manželových bratranců odkoupit. Já měla úvěr, on také. Nejsem zapsána jako majitel nemovitosti v katastru nemovitostí. Nefiguruji mezi vlastníky domu, ačkoliv jsem část odkoupila - úvěrová smlouva byla na mé jméno. Patří mi ta část domu a bude mě muset manžel vyplatit, anebo je berná mince to, že nejsem v katastru jako vlastník? Také jsme část domu pronajímali. Já jsem tím pádem nebyla pronajimatel a zisk z pronájmu jsem neměla, nedanila, neodepisovala. Děkuji moc za odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Stav zápisu v katastru nemovitostí není v tomto případě rozhodný. Pokud manžel v rámci případného soudního sporu neprokáže opak, má se automaticky za to, že když jste podíl koupili v době manželství, spadá do SJM a v případě rozvodu musí být součástí majetkového vypořádání. Pokud jste část domu pronajímali, patřil zisk z pronájmu do SJM a stačí, když jej danil manžel.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení státních svátků hypermarketem Albert
- Neproplácení státních svátků zaměstnavatelem Ahold (majitelem Albert hypermarketů)
- Napracování státního svátku v Albert, zaměstnavatel Ahold - je to dle Zákoníku práce?

Pracuji jako pokladní v Hypermarketu Albert. Směny jsou plánovány dopředu dle počtu plánovacího kalendáře. Dělám 8hodinové pracovní směny. Od schválení uzavření 8 státních svátků byla prodejna uzavřena. Jsme tedy doma, ale státní svátek nemáme zaplacen a naopak máme navýšen počet hodin o 8 hodin. - tedy o 1 směnu. Příklad 28.10.2016 dle kalendáře 20 pracovních dnů + 1 státní svátek. U mě 21odpracovaných směn + 1 státní svátek neplacené volno. Je postup Hypermarketu Albert majitele Ahold postup správný, ohledně toho, že ostatní pracující mají tedy během roku oproti nám osm dní volna placeno a my máme volno neplaceno a ještě musíme den dělat navíc aniž by nám chyběly hodiny dle počtu plánovacího kalendáře. Děkuji za vyrozumění. Děkuji, Yveta.

ODPOVĚĎ:
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem rozvrhuje zaměstnavatel pracovní dobu. Dle § 81/2 zákoníku práce se pracovní doba rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne (z dotazu nevyplývá, zda pracujete např. od pondělí do pátku, nebo zda jsou Vaše pracovní směny rozvrhovány jinak). Roli rovněž hraje způsob Vašeho odměňování (tzn. zda pobíráte tzv. měsíční mzdu, tedy fixní mzdu bez ohledu na počet pracovních směn v měsíci, nebo je-li počet odpracovaných směn ve mzdě zohledněn).
Byla-li dříve Vaše pracovní doba rozvržena tak, že by svátky připadly na Vaše obvyklé pracovní dny (přičemž byste pracovala rovněž ve svátek, což z Vašeho dotazu vyplývá), bylo by skutečně možné uvažovat o nerovném přístupu zaměstnavatele k jednotlivým zaměstnancům, je-li některým pracovní doba rozvržena i na svátky, kdy mohou mít maloobchody a velkoobchody otevřeno, zatímco jiným je pracovní doba rozvržena tak, že se „vyhne“ těm svátkům, kdy musí mít maloobchody a velkoobchody zavřeno (jelikož zaměstnavatel je dle § 16/1 zákoníku práce povinen přistupovat ke všem svým zaměstnancům rovným způsobem).
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem k prošetření správnosti postupu Vašeho zaměstnavatele:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stínění vysokými stromy souseda - jak se bránit?
- Stínění oken stromy souseda - jak se bránit?
- Stromy souseda prorůstají do drátů elektřiny - jak postupovat?
- Stromy souseda prorůstají do elektrického vedení - jak postupovat?

Zeď mého domu sousedí se zahradou souseda. také oken ze dvou pokojů a koupelny vedou do zahrady souseda. Ten vysadil cca 1,5 m od zdi mého domu keře azalek, a dále cca 10 m od zdi domu roste cca 20-25 m ořech, cypřiš a strom azalky. Tyto vysoké stromy mi berou absolutně všechno světlo, keře azalky navíc "zabírají" celé okno. Vysoké stromy prorůstají dráty elektrického vedení. Jaká je možnost řešení? Musí soused stromy odstranit nebo je alespoň zkrátit? Stojí v těsné blízkosti jeho domu, i to je nebezpečné. Děkuji za odpověď. Kristýna

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Občanský zákoník:
Na Vámi popsaný případ se vztahují dvě ustanovení občanského zákoníku:
a/ § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Na základě tohoto ustanovení se proto můžete po svém sousedovi domáhat odstranění těch stromů, které jsou příliš blízko Vašeho pozemku (resp. domu), je však nutné, abyste měla pro svůj požadavek rozumný důvod. Občanský zákoník má v této souvislosti na mysli objektivně rozumný důvod, tzn. že při ponechání stromů Vám, resp. Vašemu majetku, musí objektivně hrozit nebezpečí, popř. musí objektivně docházet k rušení ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
b/ § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné stín vniká na pozemek jiného vlastníka (zde Vás) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Neuposlechne-li soused Vaší výzvy k odstranění předmětných stromů, nezbude Vám, než se jejich odstranění (či okleštění) domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Energetický zákon:
Pakliže některé ze sousedových stromů zasahují do elektrického vedení, můžete kontaktovat příslušného provozovatele přenosové či distribuční soustavy, který je oprávněn odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel (§ 24/3 písm. g) a § 25/3 písm. g) energetického zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Skládání se na nájem, nájemné více nájemníky - jde o příjem a musí se zaplatit daň
- Nájem splacený více subjekty na jeden bankovní účet - daně, odvod daní
- Odvod daní při složení nájemného na bankovní účet více subjekty (užívání nebytových prostor)
- Daně - zaplacení nájmu více subjekty na jeden účet při užívání nebytových prostor společně

Mám na sebe napsaný nájem nebytových prostor (hudební zkušebna), nájem je 4.700 Kč, takže jsme celkem 4 kapely, aby jsme nájem mohli zaplatit. Založil jsem účet, na který každá kapela zaplatí poměrnou část nájmu a z tohoto účtu pak zaplatíme celý nájem za prostor pronajímateli, pokud něco zbyde, používáme to na opravu vybavení. Lze to považovat za výdělek (pro finanční úřad) s nutností odvodu daní. Mám s kapelami smlouvu o společném užívání (mezi mnou a ostatními). Mělo by být v této smlouvě uvedeno také něco důležitého např. ohledně tohoto účtu? Lze to takto provést? Děkuji, Robert.

ODPOVĚĎ:
Pokud si výdaje spojené s nájmem neuplatňujete ve svém daňovém přiznání, tzn. kapela je jen Váš koníček a ne zdroj příjmu, tak Vám nevzniká žádný příjem ke zdanění.
Pokud je ale kapela zdrojem Vašich příjmů a uplatňujete si do výdajů nájemné zkušebny, opravy atd. tak budete muset s ostatními kapelami uzavřít smlouvu o podnájmu a příjmy zdaňovat. To platí, i pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Zpožděné zaplacení notářského poplatku - hrozí exekuce?
- Pokuta za pozdní zaplacení notářského poplatku
- Sankce za pozdní zaplacení notářského poplatku

Dědila jsem po otci. V usnesení je uvedeno, že mám notáři zaplatit do pěti dnů od nabytí právní moci. Protože jsem tolik peněz sehnala až dnes (04.10.2018), mám již skoro měsíc zpoždění v placení, nikde ale nemohu najít, jaké jsou sankce za pozdní platbu. Bojím se, že sice zaplatím, ale za několik let mi přijde exekuce na vysokou částku jako to dělá třeba zdravotní pojišťovna. Jelikož proti nám všem byla notářka silně zaujatá, bojím se jí zavolat a zeptat se. Předem moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku je stanovena dle § 1970 OZ ve spojitosti s nařízením vlády č. 351/2013: repo sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení + 8 procentních bodů = 8,05 %.
Notář však zpravidla úrok nevyžaduje, vymáhá částku, která je uvedena v usnesení. Notář Vás předtím, než dá usnesení exekutorovi k vymožení, písemně vyzve k úhradě a stanoví další lhůtu, do kdy můžete úhradu provést. Pokud v této lhůtě částku nezaplatíte, může ji vymáhat prostřednictvím exekutora. Doporučila bych Vám částku uhradit co nejdříve.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Pracovní úraz u zaměstnance pracujícího na rámcovou smlouvu o poskytování služeb
- Pracovník s rámcovou smlouvou o poskytování služeb a pracovní úraz s pracovní neschopností - vyplácení nemocenské zaměstnavatelem
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nehoda firemního auta u zaměstnance s rámcovou smlouvu o poskytování služeb

Jsem OSVČ a podepsala jsem Rámcovou smlouvu o poskytování služeb podle ustanovení paragrafu § 1746 odstavec 2, zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník. + Dohodu o vymezení používání firemního vozidla + Pracovně právní dokumentaci pro jednu spol. Dne 3.10. 2016 jsem měla s půjčeným vozidlem autonehodu. Silný déšť, mokrá vozovka. Nedobrzdila jsem firemní auto, a narazila jsem do auta přede mnou - do tažného zařízení. Měla jsem pocit, že auto vůbec nebrzdilo a drhly jen plechy. Poškozený neměl žádnou újmu na zdraví ani na vozidle. Služební vozidlo bylo poškozeno. Přivolala jsem místní policii, která řídila dopravu a přivolaná dopravní policie po 2 hodinách nepřijela, ale hlídce vzkázali, že mají smrtelnou nehodu ať sepíšeme Záznam o nehodě. Bolela mě krční páteř a tak jsem v doprovodu zajela na pohotovost ortopedické oddělení, kde mi sdělili, že mám namoženou a pohmožděnou krční páteř. jsem zatím 1 měsíc v pracovní neschopnosti DPN a chodím na kapačky (infuze). Auto si majitel odtáhl. Jedná se v tomto případě o pracovní úraz OSVČ? Pojistku na způsobení škody mám uzavřenou.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není bohužel možné dát jednoznačnou odpověď, neboť z dotazu nevyplývá, jaký právní vztah je mezi Vámi a předmětnou společností založen (což je pro právní kvalifikaci případu samozřejmě klíčové).
V dotazu uvádíte, že s předmětnou společností jste uzavřela smlouvu dle § 1746/2 občanského zákoníku. V takovém případě by byl Váš právní vztah s předmětnou společností ryze občanskoprávního charakteru (obchodní vztah) a o pracovní úraz by se jednat nemohlo. V dotazu však zároveň zmiňujete, že jste uzavřela „pracovněprávní dokumentaci“ (přičemž není jasné, co tímto termínem myslíte). Není tedy zřejmé, zda mezi Vámi a předmětnou společností vznikl ještě základní pracovněprávní vztah (tedy vztah založený pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).
Pro případ, že byl mezi Vámi a předmětnou společností založen základní pracovněprávní vztah (tzn. že předmětná společnost se stala Vaším zaměstnavatelem), upozorňuji na § 271k/1 zákoníku práce, dle něhož je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274 zákoníku práce).
Pakliže tedy k autonehodě došlo při plnění Vašich pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, bylo by možné kvalifikovat Vámi utrpěný úraz jako pracovní. Zaměstnavatel však samozřejmě není povinen nahradit zaměstnanci škodu z pracovního úrazu, kterou si zaměstnanec způsobil sám (např. vlastní neopatrností, zanedbáním bezpečnostních pravidel apod.). Konkrétně dle § 275/2 zákoníku práce platí, že prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho povinnost k náhradě se poměrně omezí. Nelze proto vyloučit, že zaměstnavatel nebude ve Vašem případě tvrdit, že škodu na zdraví jste si způsobila zanedbáním dopravních předpisů.
Jelikož z dotazu nevyplývají další podrobnosti, upozorňuji na § 271k/3 zákoníku práce, dle něhož pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na skutečnost, že zmínka o Vaší činnosti jako OSVČ a o současném podpisu „pracovněprávní dokumentace“ napovídá, že ve Vašem případě by se mohlo jednat o výkon nelegální práce, kterým je dle § 5 písm. e) bodu 1. zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém). Pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nicméně nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Rozhodnutí ministerstva o charakteru pozemku - pozemek určený k plnění funkce lesa
- Určení typu pozemeku podle § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona
- Jak se bránit proti rozhodnutí ministerstva o určení pozemku jako les (PUPFL)

Je v pořádku rozhodnutí ministerstva zemědělství, které napsalo, že rozhodlo jenom podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona jiné paragrafy v rozhodnutí nejsou.
Bylo rozhodováno v pochybnostech, zda jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa či nikoliv. Ministerstvo rozhodlo (v napadeném odvolání, které jsem iniciovala), že se jedná o lesní pozemek s tímto odůvodněním. Děkuji předem, Hana.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že lesní zákon neobsahuje „procesní část“, tedy nestanovuje postup orgánů v případě řízení ve věci lesního zákona, postupuje se dle správního řádu, a to právě v procesní oblasti, hmotněprávní oblast („jádro věci“) je posuzována dle lesního zákona.
Je tedy poněkud zvláštní, že (jak uvádíte) rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na lesní zákon, a to za situace, kdy je rozhodováno o tom, zda se jedná o pozemek určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jelikož kromě odkazů na správní řád by zde měly být obsaženy i odkazy na lesní zákon a dotčená ustanovení, která byla vzata v úvahu a vykládána.


__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úvěr partnera a partnerky na rekonstrukci partnerovy nemovitosti - nárok na vydání bezdůvodného obohacení při rozpad vztahu
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)

Po 14 letech soužití s partnerem se rozcházíme. Máme 2 děti ve věku 9 a 12 let a na úřadě jsme zapsaní jako druh, družka. Partner zdědil dům, ve kterém nebylo nic - voda, topení, elektrika atd. Po dobu 14 let (2002-2016) jsme do domu oba investovali a žili v něm. Jeho rodina a on mi řekl, že na nic nemám nárok. Nemám na proinvestované peníze (investice do nemovitosti) doklady, ale úvěr je napsaný na mě. Prosím o radu, stále v domě ještě zůstávám, mám strach, že budu muset za partnera platit dluh a nezvládnu uživit děti.
Úvěr je na mé jméno a ručitel je partnerova matka. Je to Buřinka od ČS, ano úvěr je na rekonstrukci nemovitosti a sjednán byl v roce 2013 na částku 200.000 Kč.

ODPOVĚĎ:
Pokud je úvěr účelově vázán na rekonstrukci nemovitosti, pak je to ve Váš prospěch a pokud je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána na jméno partnera, můžete se domáhat vrácení investic do domu odpovídající výši sjednaného úvěru. Je třeba počítat s tím, že jste samozřejmě v domě žili jako rodina a část peněz jste tzv. probydlela, nicméně z důkazního pohledu jste ve výhodě, že můžete investice prokázat existencí úvěru.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vodovod na cizím pozemku bez věcného břemene - odškodné za užívání pozemku
- Vodovod na cizím pozemku bez služebnosti - odškodné za užívání pozemku
- Ukončení užívání vodovodu v zemi souseda - musím vykopat vodovod ze země? (vodovod bez věcného břemene, služebnosti)
- Musí uživatele vodovodu na cizím pozemku vykopat vodovodní rouru po ukončení využívání vodovodu? (vedení bez věcného břemene, služebnosti)
- Odměna za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odměna za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí

Jsme majitelé s VB cesty přes pozemek na pozemek nové sousedky. Pod jejím pozemkem/zahrádkou - 600 m2 (30x20m) vede naše vodovodní přípojka k naší nemovitosti (bez věcného břemene). Nemovitost jsme koupili v roce 1989.
Přípojka takto vede cca 42 let, před 33 lety kupovala zahrádku matka současné majitelky s vědomím vedení této vodovodní přípojky. Ta je cca 30 m dlouhá, myšleno přes její pozemek, v hloubce cca 1,60 m. V katastru ani na stavebním odboru k ní neexistují žádné údaje. Nová majitelka za ni chce zaplatit – soudního znalce na ocenění, škodu, která je prostřednictvím přípojky způsobena, a abychom zřídili věcné břemeno na tuto služebnost, přesto-že jsme jí oznámili, že na jaře 2017 povedeme po svém pozemku novou vodovodní přípojku, stavební povolení zatím máme. Pod jejím pozemkem někde zůstane vodovodní vedení v zemi. V tomto případě chce na naše náklady vykopat prázdnou polyetylenovou hadici a pozemek do původního stavu. Co je novou majitelkou, na nás podala již třetí žalobu. Ta poslední - přes naši 5 m širokou příjezdovou cestu na svoji zahradu přivést veškeré sítě, a to bez našeho souhlasu. Děkuji, Jindra

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Vaše přípojka pod sousedčiným pozemkem:
Vzhledem k tomu, že:
- dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku i prostor pod tímto pozemkem,
- dle § 509 občanského zákoníku nejsou inženýrské sítě (např. vodovodní přípojky) součástí pozemku, kterým jsou vedeny, a
- dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, zřízené před 1. 1. 2002, vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod,
je nepochybné, že vedením vodovodní přípojky zasahujete do vlastnického práva Vaší sousedky k jejímu pozemku.
Na svou obranu můžete argumentovat zejména tvrzením, že vodovodní přípojka byla přes předmětný pozemek vedena již v době, kdy tento pozemek vlastnila právní předchůdkyně sousedky, která proti vedení přípojky nikterak nezakročila (tzn. že vedení vodovodní přípojky mlčky schválila). Vodovodní přípojka byla tedy přes sousední pozemek vedena v dobré víře (a tudíž oprávněně). Vaše současná sousedka pak vstoupila do právního postavení své právní předchůdkyně (své matky), tzn. že je povinna dříve odsouhlasené vedení vodovodní přípojky strpět.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji, že na Vaší straně by mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) pouze v případě, kdy byste sousedčin pozemek užívali bez právního důvodu (tedy bez souhlasu tehdejšího vlastníka sousedního pozemku, což však neplatí).
S ohledem na skutečnost, že sousedčin pozemek budete užívat již jen krátce, Vám doporučuji vyčkat, zda se bude Vaše sousedka domáhat odstranění vodovodní přípojky soudní cestou. V rámci soudního řízení můžete svou obranu vystavět (kromě shora uvedeného) rovněž:
- na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) snášet užívání prostoru pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit;
- na § 8 občanského zákoníku, dle něhož zjevné zneužití práva (např. šikanózní žaloba) nepožívá právní ochrany,
(přičemž tímto způsobem se můžete bránit jak proti sousedčinu požadavku na náhradu škody, správně však na vydání bezdůvodného obohacení, tak požadavku na odstranění nepoužívané vodovodní přípojky).
V rámci soudního řízení Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
2/ Sousedčina žaloba na zřízení přípojek pod Vaším pozemkem:
Domáhá-li se Vaše sousedka soudní cestou zřízení služebnosti inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku) pro vedení přípojek pod Vaším pozemkem, lze mít o úspěchu takové žaloby určité pochybnosti.
V tomto ohledu je nutné poukázat na § 1260/1 občanského zákoníku, dle něhož lze služebnost nabýt prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné moci (např. soudu či některého úřadu) pouze v případech stanovených zákonem. Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) však v žádném svém ustanovení neopravňuje soudy k rozhodování o zřízení služebnosti inženýrské sítě.
Vaše sousedka by se teoreticky mohla domáhat zřízení služebnosti inženýrské sítě pomocí § 170/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že vlastnické právo k pozemku lze omezit (např. nuceným zřízením služebnosti) též k vytvoření podmínek pro řádné užívání stavby (z dotazu nevyplývá, zda je na sousedčině pozemku stavba, pro kterou hodlá sousedka přípojky vést). V takovém případě by však Vaše sousedka musela iniciovat zahájení řízení před vyvlastňovacím úřadem, nikoli před soudem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nevypovídání u soudu proti osobě blízké - je možné odmítnout dopisem nebo nutné osobě u soudního řízení?
- Odmítnutí výpovědi u soudu proti osobě blízké - dopisem nebo osobně?

Chci odmítnout svědectví a výpověď u soudu (souzená je osoba blízká).
Využiji § 102 Trestního řádu a nebudu vypovídat.
Stačí poslat dopis s odepřením výpovědi a odkazem na mou výpověď na Policii ČR nebo se musím dostavit k soudu osobně? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dopis bohužel nestačí. Pokud budete předvolán, musíte se dostavit, i když vypovídat nebudete. Tedy de facto pouze na jednání uvedete, že odmítáte vypovídat a tudíž tímto budou kroky vůči Vám ukončeny, ale právní řád vyžaduje, abyste se osobně dostavil a toto osobně prohlásil.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo stanovilo balkóny jako součást bytu - je balkon součást bytu nebo ne?
- Balkony v domě SVJ součástí bytu - kdo platí opravu balkonů? SVJ nebo majitelé bytů?
- Oprava balkonů v domě SVJ (balkon dle bývalého SBD součást bytu - kdo platí opravu?
- Kdo platí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů
- Kdo hradí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů

Naše SVJ bylo ustaveno 2011 a pečuje o dům s 41 byty, některé mají balkony. SBD, jako původní vlastník domu vydalo 2000 „Prohlášení vlastníka“, ve kterém uvádí balkony jako součást bytu. Někde jsem slyšel, že toto zákon respektuje. Kdo v tomto případě bude hradit opravy balkonů.
Kdo musí podepsat „Prohlášení vlastníka“, aby tento dokument byl právně závazný. Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Dle dřívější i současné právní úpravy představovaly balkony společnou část bytového domu. Konkrétně tomu tak bylo dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů (který pozbyl účinnosti ke dni 31. 12. 2013), totéž pak vyplývá i z § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (který je platnou právní úpravou).
Dle platné právní úpravy (a bylo tomu tak i dle právní úpravy předchozí) však mohou být některé společné části bytového domu přenechány konkrétnímu vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání (§ 1160/2 občanského zákoníku). Typickými společnými částmi bytového domu, které mohou (a často bývají) přenechávány k výlučnému užívání konkrétním vlastníkům bytových jednotek, jsou právě balkony. Předpokládám proto, že v prohlášení vlastníka, o kterém se v dotazu zmiňujete, jsou balkony označeny právě jako společné části bytového domu, které jsou přenechány konkrétním vlastníkům bytových jednotek k výlučnému užívání.
Dle § 1175/2 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen udržovat na svůj náklad tu společnou část bytového domu, která mu byla přenechána k výlučnému užívání, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu, což se může odrazit rovněž v modifikaci povinnosti příslušných vlastníků bytových jednotek přispívat na správu bytového domu a pozemku (§ 1180/1 občanského zákoníku).
Povinnost starat se o údržbu (resp. i opravy) společné části bytového domu, která byla vyhrazena některému vlastníkovi bytové jednotky k výlučnému užívání, by proto měla být stanovena vnitřními předpisy SVJ (zejména prohlášením vlastníka).
Dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí prohlášení vlastníka obsahovat určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky.
V této souvislosti připomínám, že rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky náleží do působnosti shromáždění SVJ (jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 6. občanského zákoníku).
Je-li ve Vašem případě bytový dům spravován SVJ (tzn. že tento bytový dům již není vlastnictvím bytového družstva), je možné změnit prohlášení vlastníka postupem dle § 1169 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastníci bytových jednotek mohou prohlášení vlastníka změnit;
. ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů (popř. s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka), a to i když nejsou stranami dohody.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmáčení soukromého pozemku obecní kanalizací protékající po pozemku - jak se bránit?
- Obecní kanalizace vyúsťující na soukromý pozemek - jak zakázat obci vypouštění, když to obec bagatelizuje?
- Obec vypouští kanalizaci na soukromý pozemek - jak se bránit? (obec to nechce řešit)

Obecní kanalizace vyúsťuje potrubím na náš pozemek, přes který pokračuje strouhou. Do strouhy je vypuštěna splašková a dešťová kanalizace. Pozemek přiléhá k silnici III. třídy v obci, délka cca 80 m. Obec obnovuje příkop a provádí zemní práce aniž by nám cokoliv oznámila.
Protože se pozemek a strouha nachází vedle silnice III. třídy, obec tvrdí, že se jedná o silniční příkop a tudíž, že ho má obec ve správě.
Obrátili jsme se na příslušnou Správu silnic a tam nám bylo potvrzeno, že se o silniční příkop nejedná. Dále byl kontaktován Odbor životního prostředí. Z odboru bylo sděleno, že z jejich pohledu je vše v pořádku.
Obec se chová k našemu pozemku jako ke svému. Voda ze strouhy podmáčí náš sousední pozemek a ničí plot.
První zmínka o strouze byla cca z 60. let minulého století, kterou vyhloubilo bývalé JZD na odvod močůvky.
Jaký má obec nárok na používání našeho pozemku, hloubení kanalizační strouhy a vypouštění kanalizační vody obsahující nejen dešťovou vodu, ale i vesnické splašky? Co můžeme v této situaci dělat? Děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji písemně obec vyzvat k doložení právního titulu, na jehož základě užívá Vámi vlastněný pozemek (popř. nechť obec odkáže na konkrétní ustanovení některého právního předpisu, které jí k Vámi popsanému jednání opravňuje).
V tomto ohledu upozorňuji, že dle § 12/1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích jsou součástí místních komunikací mimo jiné i příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení.
Kanalizace je součástí místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace (§ 12/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník místní komunikace je za podmínek dle § 34 oprávněn vstupovat na pozemky, které s místní komunikací sousedí (ve Vámi popsaném případě je však otázkou, zda jsou tyto podmínky splněny).
Vyjde-li najevo, že obci nesvědčí žádný právní titul k užívání Vašeho pozemku (resp. že obec své počínání neopírá o žádný právní předpis), a obec nebude ochotna upustit od svého jednání dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji rovněž na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- se zakazuje přímo přivádět imise (např. splaškové vody) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo.
Před podáním žaloby můžete soudu navrhnout vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), na jehož základě může být obci dočasně (do doby, než o věci pravomocně rozhodne soud) zakázáno Váš pozemek užívat.
Pro přípravu žaloby i návrhu na vydání předběžného opatření (resp. pro jednání s obcí) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď a zrušení dodatkové dovolené zaměstnavatelem
- Dodatková dovolená a výpověď - ruší se výpovědí nebo ne?

Končím pracovní poměr výpovědí, ukončení poměru je 30.11.2016. Může mi zaměstnavatel zrušit nárok na 5 dní dodatkové dovolené?
Do 10/2016 mi zbývá bez odečtení 10,5 dní, s odečtením údajně 3,5 dne.
Milan

ODPOVĚĎ:
Ne, zrušit nárok na dodatkovou dovolenou v celém rozsahu zaměstnavatel nemůže, může ji však pokrátit, neboť na jeden týden dodatkové dovolené má zaměstnanec nárok, pokud pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok. Pokud nepracuje celý kalendářní rok, má pak nárok na 1/12 celoroční dodatkové dovolené za každých 21 odpracovaných dní (215 odst. 1 zákona č. 262/2016 Sb. , zákoník práce, v platném znění).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Proplacení služeb členovi SJV (sekání trávy) - způsob vyplacení odměny
- Jak proplatit služby členovi SVJ - sekání trávy kolem domu

Jsme Společenství vlastníků bytů SVJ (máme pouze 8 bytových jednotek). K nim patří travnatý pozemek o rozloze 2000 m2. Na schůzi společenství SVJ se členové dohodli, že jeden z majitelů bytů bude kosit za úhradu 3x ročně trávu. Jakým způsobem můžeme zaplatit z peněz Společenství SVJ toto sečení trávy? Je možné to proplatit jako „Sousedskou výpomoc“ jen na potvrzení (nám by tento způsob vyhovoval nejvíce), nebo je to nutné jinak? Děkuji za odpověď, Marek

ODPOVĚĎ:
Pokud se SVJ s některým z vlastníků bytové jednotky dohodne na pravidelném kosení trávy, dojde mezi nimi k uzavření smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), která může být uzavřena i ústně.
Úhrada sjednané odměny pak může být samozřejmě vyplácena na základě jednoduchého potvrzení o provedení díla (pokosení trávy), v jehož rámci zástupce SVJ a příslušný vlastník bytové jednotky potvrdí, že došlo k řádnému splnění díla.
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat s tím, kdo pro SVJ vede účetnictví, zda nebude zapotřebí vystavení jednoduchého účetního dokladu.
Dotyčnému vlastníku bytové jednotky doporučuji obrátit se na místně příslušný živnostenský úřad s dotazem, zda bude dle jeho názoru zapotřebí získat pro tuto činnost živnostenské oprávnění. Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Z tohoto důvodu se domnívám, že kosení trávy třikrát ročně živností není, pro všechny případy však bude vhodné, když si dotyčný vlastník bytové jednotky ověří tuto informaci u místně příslušného živnostenského úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak požádat o vyplacení dividend z akcií kuponové privatizace
- Vyplacení dividend z akcií kupónové privatizace - kde požádat?
- Koupení akcií v kuponové privatizace a krach firmy (vytunelování) - mají akcie nějakou hodnotu?
- Hodnota akcií zkrachovalé firmy, podniku - jak zjistit hodnotu akcií?

Měla bych 2 dotazy k akciím z kupónové privatizace. Tatínek (68 let) v KP koupil 27 akcií Setuzy - zajímalo by jej, zda a co ve skutečnosti po vytunelování společnosti vlastní. Po ukončení privatizace bylo uveřejněno, že ČS námořní plavba vyplácí dividendy za uplynulé období, ale dosud se jich nedočkal. Telefonicky byl ujištěn, že dividendy "jsou k dispozici", ale už ne to, proč nebyly vyplaceny. A prý jestli peníze chce, ať si je přijde do firmy osobně vyzvednout. Domnívá se, že mají být vypláceny na adresu (na účet). Má podniknout nějaké kroky, když už je to tolik let od konce KP? Omlouvám se, ale protože problematice nerozumím, píšu dotaz tak, jak mi jej sdělil.
Děkuji za odpověď, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Co se týče výplaty dividendy, závisí vše na vnitřních pravidlech dotyčné akciové společnosti, resp. na příslušném rozhodnutí její valné hromady. V tomto ohledu lze proto Vašeho otce odkázat na další komunikaci s dotyčnou akciovou společností, popř. může Váš otec nahlédnout do příslušných listin na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
(kde je možné po zadání IČ dotyčné akciové společnosti nahlédnout do sbírky listin). Rozhodnutí valné hromady by měla být zpřístupněna také na webových stránkách dotyčné akciové společnosti.
Co se pak týče SETUZA a. s. , bylo ve věci této společnosti zahájeno insolvenční řízení (konkrétně byl ohledně této společnosti vyhlášen konkurs). Aktuální stav tohoto insolvenčního řízení lze zjistit zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/vysledek_lustrace.do?ic=46708707& aktualnost=AKTUALNI_I_UKONCENA& rowsAtOnce=50
(a to včetně náhledu do všech relevantních listin). V tomto ohledu doporučuji Vašemu otci kontaktovat toho insolvenčního správce, který konkurs společnosti SETUZA vede.

__

RODINA-SJM
- Zbourání domu manžela a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Zbourání domu manželky a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manžela - je dům v SJM?
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manželky - je dům v SJM?

Jsem vdaná maminka na rodičovské dovolené. Ráda bych věděla na co mám nárok v případě rozvodu. S manželem jsme spolu od 03/2006 (v této době před sňatkem zdědil manžel pozemek a dům. Dům jsme společně zbourali a postavili nový (stavba byla povolená od 1.8.2009 a stavební povolení trvá stále, ještě neproběhla kolaudace). Náš sňatek proběhl 13.8.2010. Je mi jasné, že nemám nárok na nic před svatbou, ale v průběhu let jsem i já vložila do stavby své peníze, ať už před svatbou tak i po ní. Ale nemáme nic sepsaného písemně. Mám nárok na rozdělení společného majetku SJM ode dne svatby? Je rozhodující kdy byla postavena hrubá stavba? Moc děkuji. Děkuji, Zdenka.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude zásadní posouzení okamžiku vzniku stavby jako samostatné věci. Není však rozhodné, že doposud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.
Podle ustálené judikatury je pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží.
Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku.
Musíte si tedy určit, kdy došlo ke zbudování dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Pokud k tomu došlo po uzavření sňatku, pak je stavba součástí SJM bez ohledu na to, kdy dojde ke kolaudaci.
Pokud však k tomuto došlo před uzavřením manželství, je stavba manžela, resp. dle současné právní úpravy se stala stavba součástí jeho pozemku.
Pokud je dům součástí SJM, pak máte samozřejmě nárok na vypořádání, standardně na polovinu hodnoty, byť může být přihlíženo i k jiným hlediskům. Pokud není stavba součástí SJM, pak by měly být zohledněny částky, které šly ze SJM do výhradního majetku manžela, v tomto případě na zbudování domu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební zákon 2017 - odstupová vzdálenost od staveb, jak daleko od hranice pozemku se může stavět?
- Jak daleko od hranice pozemků se se může stavět - stavební zákon 2017
- Vzdálenost mezi domy, stavební zákon 2017

Od roku 2017 má platit nový stavební zákon. Změní se tím i minimální odstupové vzdálenosti od společné hranice pozemku. Soused si staví předpokládáme dle výkopových prací přístavek na auto nebo garáž do 25 m tudíž bez ohlášení, ale pouze 50 cm od společné hranice pozemku, aniž by nás o něčem informoval.
Nyní platí minimální odstupová vzdálenost 2 m. Domluva není možná soused je agresivní a konfliktní. Domníváme se, že se spoléhá na nový stavební zákon. Dojde tedy ke změně odstupových vzdáleností? Děkuji za odpověď. Linda

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v roce 2017 by měla nabýt účinnosti novela stavebního zákona. Tato novela však zatím absolvuje legislativní proces, tzn. že její finální podoba není dosud známa.
Ve Vámi popsaném případě není rozhodné, jaké minimální odstupové vzdálenosti bude pro realizaci staveb vymezovat stavební zákon v roce 2017, neboť pokud Váš soused započal se stavebními pracemi již nyní, bude jeho stavební záměr posuzován dle stavebního zákona ve znění platném v roce 2016.
K tomu, aby mohl Váš soused realizovat svůj stavební záměr bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu, je nutné, aby byly současně splněny všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- stavba se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- stavba neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m
(jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Sama skutečnost, že zastavěná plocha sousedem budované stavby je menší než 25 m2 proto rozhodně nepostačuje k závěru, že soused je oprávněn tuto stavbu realizovat bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (jak v dotazu mylně dovozujete). Naopak, pakliže Váš soused realizuje svůj stavební záměr méně než 2 m od hranice pozemků, nesplňuje jednu z povinných podmínek (která je uvedena pod poslední odrážkou výše), tzn. že jeho stavební záměr se nenachází ve „volném režimu“.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že Váš soused potřebuje k realizaci svého stavebního záměru přivolení stavebního úřadu (které ostatně potřeboval ještě před tím, než se stavbou započal), tzn. že v současné chvíli postupuje Váš soused protiprávně. Z tohoto důvodu můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření tohoto protiprávního stavu. Stavební úřad by měl v této souvislosti zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci dá Vašemu sousedovi šanci jeho „černou“ stavbu dodatečně legalizovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obecní studna převedená obcí na souseda - možnost odběru vody a náklady na údržbu studny
- Převod obecní studny na souseda - jaká mám práva k užívání studny a co musím platit?

1996 jsem zakoupil dům. Vodu jsem odebíral a řádně za ni platil z Obecní studny. V době koupě domu tedy studna byla skutečně Obecní. Dům jsem kupoval s tímto vědomím. Obecní úřad tehdy uváděl, že studna je Obecní.
2010 se o studnu příhlásil soused s tím, že pozemek na kterém je studna zbudována patří jemu. O několik měsíců později na něj byla skutečně studna Obecním úřadem převedena a nyní je jejím vlastníkem. O této skutečnosti jsem byl 2010 informován.
1) Může mi soused nyní zakázat/znemožnit odběr vody?
2) Jsem povinnen mu přispívat na údržbu studny?
3) Jsem povinen platit za odběr vody?
Děkuji za odpověď Honza

ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1996 užíval vodu ze studny v dobré víře, že studna je obecní a obec proti tomu nic neměla, pak jste dle mého názoru vydržel věcné břemeno čerpání vody ze studny a soused Vám nemůže znemožnit odběr vody, či po Vás požadovat jakoukoliv částku za odběr nebo údržbu studny. Ovšem i vydržené věcné břemeno můžete do katastru nemovitostí nechat zapsat pouze na základě soudního rozhodnutí. Musel byste tedy k soudu podat žalobu o zřízení věcného břemene vydržením a zde není vyloučeno, že by Vám soud uložil nějakou jednorázovu částku za věcné břemeno uhradit. Nyní je tedy situace taková, že i když na základě vydržení můžete studnu užívat, není to nikde zapsáno a může se reálně stát, že Vám soused zamezí vodu užívat. Dokud věcné břemeno v katastru zapsáno není, tak proti případnému sousedovu zamezování nebudete mít obranu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žádost o konvokaci v dědictví, dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Žádost o výhradu soupisu v dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Lhůta na vyřízení žádosti dědice notářem - do kdy musí notář žádost vyřídit a zpracovat?
- Jak donutit notáře aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
- Jak donutit notářku aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Stížnost na notáře, nevyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu majetku v dědictví, dědickém řízení)

Na začátku dubna 2016 jsem se na Vás obrátila s žádostí o radu a nastínění možností ve věci dědického řízení po úmrtí mého otce (na konci ledna 2016) u své matky (mé babičky), která samozvaně majetek po otci vypořádala ve svůj prospěch, dlouho před uzavřením dědického řízení.
Byly mi od Vás postupně poskytnuty odpovědi na dotazy č. 9199 (05.04.2016) a č. 10173 (02.09.2016).
Dnes (04.10.2018) bych si potřebovala ujasnit moje právní nároky a postup notáře.
Otec zemřel v lednu 2016, na řízení u notáře jsem na své opakované dožadování byla pozvána až na konci srpna 2016. Po této schůzce, na základě vašich odpovědí jsem předložila notářce Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu. Žádost jsem přeložila 30.09.2016 a do dnešního dne (necelé 2 měsíce) se nic nestalo. Máme zřízené upozorňování na změny na elektronická úřední desce resortu justice (v mém případě Praha 9), avšak konvokace věřitelů souvisejících s dědickým řízením se zde doposud neobjevila.
Po telefonickém dotazu na notářku mi bylo sděleno, že ze strany notářské kanceláře ještě nebyly provedeny žádné kroky, že se k tomu nedostali. Má notář v tomto kroku dědického řízení nějaké termíny plnění?
Otec měl hotovostní úvěr, pojištěný z životní pojistky, ze které bude po uzavření dědického řízení pojišťovnou poskytnuté pojistné plnění v plné výši bance. Pojišťovna však před uzavřením tohoto dědického řízení plnění neposkytne. Notářka byla s tímto seznámena a několikrát upomínána (jak pojišťovnou, tak i z mojí strany) o informování pojišťovny o průběhu dědického řízení. Jak je možné „popohnat“ notářku v konání?
Uzavření pojistné události je připravené od 1 března 2016, tedy 8 měsíců a čeká pouze na ukončení dědického řízení. V srpnu 2016 mě pojišťovna ujistila, že notářka nekomunikuje.
Pojišťovna z pojistky smluvně zodpovídá za úhrady jistin, avšak úroky z nesplácení úvěru je nutné si domluvit s bankou, která je může uplatňovat u dědice. Banka mě pouze telefonicky ujistila, že oznámením z mojí strany o úmrtí otce zmrazila toto úročení z prodlení, nicméně potvrzení na tento úkon vydá pouze dědici (tedy začarovaný kruh). Splátky úvěru odcházely na banku až do úplného vyčerpání účtu (poslední splátka v létě 2016 - který je také předmětem dědického řízení) mého otce. Banka prý tyto splátky vrátí dědici stanovenému dědickým řízením. Přesto však mohou naskakovat úroky z prodlení. Je ještě nějaký právní krok, kterým bych mohla sebe chránit? Snažila jsem se v rámci možností zredukovat finanční následky na minimum.
Ve výhradě soupisu jsem notářce ještě nepředložila úplný seznam majetku, jelikož pouze u mála věcí jsem schopna nevyvratitelně dokázat, že je otec nabyl, vlastnil a já měla k nim doklady nebo svědky, neboť do jeho bytu po jeho smrti jsem přičiněním jeho matky neměla šanci se dostat a za jeho života jsem v něm nikdy nebyla (pouze mě o jeho existenci otec sám informoval, musela jsem však slíbit, že se jeho matka nedoví, že o bytě vím). Je možné, že je konvokace věřitelů zdržena pro neúplně předložený seznam z mé strany pro výhradu soupisu?
Mohu se také přihlásit jako věřitel, když mi otec na výživném dlužil za několik měsíců možná i let?
Nebo je to nerozumné, když jsem budoucím dědicem?
Za jak dlouhou dobu mohu uplatnit neuhrazené výživné zpětně? (jaká je promlčecí doba?
I přes veškeré předložené doklady z mé strany záhy po smrti mého otce notářce se dědické řízení dle mého názoru bezdůvodně protahuje a může se stát, že nebude dokončeno v době, kdy budu v ČR (studium Erasmus – 5 měsíců). Mohu zplnomocnit svojí matku, aby mne v plném rozsahu v dědickém řízení zastupovala? Pokud ano, jak má správně znít rozsah zastupování, aby obsáhl všechny kroky, které mohou nastat v tomto řízení?
Současně s Žádostí o konvokaci věřitelů jsem notářce předložila Žádost o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení, v níž jsem prohlásila, že náklady na pohřeb jako dluh, předložené matkou zemřelého neuznávám, co do důvodu a výše, a žádám o jeho vyřazení z pasiv dědického řízení. Jako důvod jsem uvedla, že i přes mou snahu jsem neměla možnost se k těmto nákladům jako celku ani k jeho položkám vyjádřit, ovlivnit je a jakkoli do nich zasahovat. Do příprav pohřbu mého otce se mi nepodařilo zapojit - byla jsem několikrát vykázána z tohoto rozhodování se slovy, že se o to v plné výši postarají sami, bez ochoty a slovním odmítnutím přijmout jakýkoli příspěvek ode mne. Dalším důvodem je skutečnost, že snížení nákladů min. o 5 000, -Kč z příspěvku Finančního úřadu - jednorázovou sociální dávkou – Pohřebné - bylo ze strany matky zemřelého odmítnuto (osobně jsem jí předala vyplněné originály žádosti s požadovanými přílohami se mnou souvisejícími, které stačilo z její strany pouze podat na příslušném úřadu). Babička sice odmítla o dávku žádat (max. 1 rok po pohřbu) i přesto, že splňuje veškeré náležitosti podmiňující její vyplacení a všechny podklady měla k dispozici, avšak uplatnila nárok na kompletní úhradu těchto nákladů od dědice.
Notářka se nad touto Žádostí o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení pozastavila se slovy, že na to nemám nárok. Přesto Žádost převzala i s přílohami – vyplněné originály (již podruhé) s mými podpisy: Žádost o pohřebné, potvrzení o mém studiu a kopie mého rodného listu.
Je tento krok z mé strany (budoucí dědičky) k něčemu dobrý, když oprávněnost mé žádosti notářka zpochybňuje? Mohu ještě nějak ovlivnit výsledek s cílem neplatit tyto požadované náklady?
Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.
Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V zákoně nejsou stanoveny lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno. Délka trvání dědického řízení zpravidla závisí na složitosti dědického řízení, tj. na zdlouhavějším vyhledáváním dědiců zůstavitele a všech jeho aktiv a pasiv.
Jako účastník řízení máte právo na Vaši žádost nahlédnout do dědického spisu u notáře, který dědictví vyřizuje. Spis si můžete nejen prohlédnout, ale činit si z něj i výpisy a opisy. Pokud se Vám bude zdát, že jsou ve spise delší prodlevy, můžete podat stížnost na okresní soud, který notáře pověřil, nebo na notářskou komoru.
Pokud jste již byla poučena o Vašem dědickém právu a dědictví jste přijala, pak také máte právo požádat notáře, aby Vám vydal potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, tedy o tom, že jste již dědicem po zůstaviteli a že nebyl zůstavitelem v závěti určen vykonavatel závěti ani správce pozůstalosti, tudíž správu pozůstalosti provádí dědic. Toto potvrzení by Vám mělo stačit pro banky a jiné instituce za účelem prokázání se, že jste dědicem a že řízení dosud nebylo skončeno. V potvrzení může být uvedeno, že je vydáno za účelem komunikace dědice s konkrétní institucí (např. s Českou pojišťovnou, a. s. kvůli úvěru zůstavitele číslo ….).
Notáři by také mělo stačit pouze to, že jste uplatnila výhradu soupisu. Poté by měl vydat usnesení o konvokaci věřitelů, aby právě došlo k důkladnému zjištění všech dluhů zůstavitele. Až poté, co budou v dědickém spise veškeré podklady, a uplyne tříměsíční lhůta věřitelů k podávání přihlášek do dědického řízení, se bude teprve činit soupis veškerých aktiv a pasiv pozůstalosti. Notáři tedy zatím nic předkládat nemusíte, stačí mu pouze navrhnout instituce, kam by měl zaslat dotazy, aby se spolehlivě zjistilo, zda tam zůstavitel nějaké produkty měl či neměl (stačí mu napsat, že chcete, aby učinil dotazy např. na Českou spořitelnu, ČSOB, Home Credit, Cetelem, atd. – tj. tam, kam máte podezření, že by mohlo být nějaké aktivum nebo nějaký dluh). Až budou odpovědi ve spise shromážděny, můžete opět přijít nahlédnout do spisu a poté učinit soupis aktiv a pasiv podle toho, co notář v průběhu řízení zjistil. Navíc zpravidla většina notářů dědicům takové prohlášení o veškerých aktivech a pasivech sama sepisuje, protože sami nejlépe ví, jak by takové prohlášení mělo vypadat, a mají nejlepší přístup k informacím.
Pokud je Vás dědiců po zůstaviteli více, pak se určitě přihlaste do dědického řízení jako věřitelka a požádejte o zařazení dlužného výživného do pasiv dědictví. Můžete požadovat zařazení veškerého dlužného výživného a notář by měl dlužné výživné nechat zařazeno v pasivech dědictví v plné výši, než některý z dědiců uplatní námitku promlčení. Právo na výživné se nepromlčuje, avšak jednotlivé dávky se promlčují po třech letech. Pokud by tedy některý z dědiců uplatnil námitku promlčení, pak by notář do pasiv dědictví zařadil pouze výživné za poslední tři roky.
Pokud jste jediná dědička po zůstaviteli, i přesto je lepší se přihlásit do dědického řízení jako věřitelka a zařadit veškeré dlužné výživné do pasiv pozůstalosti. Jako jediná dědička byste si sama sobě námitku promlčení neuplatnila, tudíž by zůstalo výživné v pasivech v plné výši. Po skončení dědického řízení byste si však dlužila sama sobě, takže byste nic neobdržela, avšak je to lepší z hlediska Vašeho postavení v dědickém řízení. Zvýšila by se výše pasiv pozůstalosti o Vaše výživné, tudíž byste odpovídala za dluhy už jen do o to nižší částky.
Pokud by byla hodnota veškerých aktiv např. 1.000.000 Kč, hodnota pasiv vůči všem přihlášeným věřitelům např. 500.000,-- Kč a vzhledem k tomu, že jste uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, tak odpovídáte za dluhy pouze do výše zděděného majetku, tedy do částky ve výši 1.000.000, -- Kč a pokud by Vám otec dlužil na výživném např. 200.000,-- Kč, tak by byla výše pasiv dohromady 700.000,-- Kč a Vy byste odpovídala za dluhy už jen do výše 300.000,-- Kč a ne do výše 500.000,-- Kč.
Pokud jde o zastupování v dědickém řízení, tak máte právo udělit plnou moc k zastupování komukoliv, tedy i Vaší mamince. Notáři mají k dispozici formuláře speciální plné moci přímo pro dědické řízení. Tato plná moc pamatuje na všechny případy, které mohou nastat. Formulář přikládám. Na plné moci si nechte Váš podpis úředně ověřit.
Pokud jde o náklady pohřbu, tak trvejte na tom, že je neuznáváte co do důvodu a výše a notář by je měl vyřadit buď úplně nebo alespoň v takové výši, která Vám připadá již nad přiměřenou míru.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitkou z důvodu skrytých vad bytu, domu, nemovitosti
- Vrácení rezervačního poplatku realitkou - skryté vady bytu, domu, nemovitosti
- Právo zájemce o byt na vrácení rezervačního poplatku - skrytá vada nemovitosti
- Právo kupujícího na vrácení rezervačního poplatku - skryté vady bytu, domu, nemovitosti

Rozhodli jsme se s přítelem koupit byt. Realitní kanceláři jsme museli složit rezervační poplatek. Bez toho realitní kancelář odmítla předat informace hypotečnímu poradci ke zpracování hypotéky. V bytě jsem byli na prohlídce v přítomnosti nájemníků. Po složení rezervačního poplatku a podepsání smlouvy o rezervaci jsme si vyžádali možnost jít se ještě podívat do bytu před podpisem smlouvy - nájemníci už byli odstěhováni a nábytek též, celý byt byl prázdný a tudíž bohužel při další prohlídce vyšly najevo vady, které při první prohlídce nebyly zřetelné, například podlahové parkety úplně v dezolátním, nepoužitelném stavu, úplně nerovná podlaha, kuchyňská linka také na odpis a prokopnuté dveře do koupelny. Dále okolnosti o kterých jsme nebyli informováni. Například v domě jsou štenice a byl prováděn postřik a za pár týdnů bude následovat další. Žádali jsme slevu na byt ale tomu nebylo vyhověno. Ještě dodám, že kupní cena bytu je 599.000,- a odhad bytu vyšel na 500.000,-. Tak nás zajímá, zda máme nárok na vrácení rezervačního poplatku? Realitka samozřejmě tvrdí, že ne. Máme čas na rozhodnutí do 3.12.2016, kdy smlouva o rezervaci vyprší a poplatek propadne realitní kanceláři. V příloze Vám posílám i podepsanou smlouvu o rezervaci.
Děkuji Ludmila

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda již byla kupní smlouva podepsána či nikoliv, ovšem pokud se hovoří o rezervačním poplatku a jeho nevrácení, pravděpodobně došlo k situaci, kdy kupní smlouva uzavřena byla, ovšem byt není v dobrém stavu, proto jste žádali slevu z kupní ceny a vrácení rezervačního poplatku. Bohužel realitní kancelář není odpovědná za kvalitu bytu, jehož koupi zprostředkuje, rezervační záloha je konstruovaná jako odměna za vyvíjení činnosti, tedy za samotné zprostředkování. Proto není v případě špatné kvality bytu či následného odstoupení od kupní smlouvy realitní kancelář povinna rezervační zálohu vracet.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta, vadné turbo - práva kupujícího a prodávajícího
- Má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy na auto z důvodu vadného turba?
- Vadné turbo jako důvod pro odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil, ojeté vozidlo

06/2016 jsme přes autobazar prodali osobní automobil. Autobazar zde měl roli zprostředkovatele prodeje (na základě plné moci námi udělené)
Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy KS z důvodů skryté vady na vozidle (do 6ti měsíců od prodeje). Je v právu?
Detaily: kupující reklamuje, že vozidlo netáhne, rozbité turbo. nechal vypracovat znalecký posudek, který se však opírá pouze o výpověď zaměstnance v autorizovaném servisu, kde byl vůz opravován. Ten řekl že vůz byl na tuto závadu opravován několikrát a že nás upozornil na opotřebenou vačkovou hřídel. Tento posudek jsme dostali pouze k nahlédnutí, tvrdí se v něm, že o vozidlo nebylo zřejmě řádně pečováno a je rozbité turbo.
Vozidlo jsme ještě jako majitelé nechali spravit z důvodů vadného turba v autorizovaném servisu, turbo je v záruce. Turbo autoservis opravoval na 3x. Vyměnili turbo, do týdne se rozbilo a takto pak ještě 2x. Fakturu máme však jenom jednu, protože to bylo v rámci jedné závady. Prostě to nebyli schopni opravit na poprvé (tvrdili že turbo co vyměnili bylo taky špatné atd. Až na potřetí rozebrali celý motor a našli tam nějaké úlomky, toto vyčistili ani jsme za to nic navíc neplatili. Byla to jejich chyba, že to nezjistili hned poprvé. Dále jsme tenkrát byli upozorněni na částečně opotřebenou vačkovou hřídel, nicméně nám ze strany autoriz. opravce bylo řečeno, že když ji nevyměníme, nemá to vliv na chod motoru atp. Od opravy do doby prodeje jsme pak na něm bez problému najeli 15 000, -km. Kupující nebyl informován o tom, že vůz opravovali na 3x, neboť to bylo vše v rámci jedné opravy, jedné faktury. tuto kupující obdržel při koupi. O vačkové hřídeli jsme s ním nehovořili, ani nás to nenapadlo. Myslím, že o ní nikde není písemně ani zmínky ze strany autoservisu. Rovněž obdržel obrovské množství faktur za opravy, vyměny oleje, údržbu vozu, dokonce jsme nechali udělat i diagnostiku v autorizovaném servisu, dokladů STK, servisku atd. Bohužel jsme si to neofotili, kupující nyní tvrdí, že nemá téměř nic. Množství faktur je najednou cca na třetině. Dokonce popřel, že dostal servisní knihu. Fakturu za turbo však nepopírá. Jako svědka máme pouze autobazar, přes který jsme auto prodávali, pak samozřejmě rodinu.
Kupující s vozem najel cca 2000 km a nyní chce vrátit kupní cenu plus náklady na znalecký posudek plus ušlé úroky. Tvrdí, že kdyby toto věděl, auto by nekoupil.
Lze předpokládat, že není standardní, že se turbo rozbije jen tak, po ujetí pouhých 17 000 km od opravy, že možná došlo k pochybení již před rokem při opravě turba, oprava nebyla zřejmě řádně provedena. nciméně od té doby auto jezdilo bez problému. turbo je stále v záruce avšak autoservis od toho dává ruce pryč, že nám říkali o vačkové hřídeli.
Nevím jak postupovat. vrátit kupní cenu?
Pokud ano, jak se postavit k tomu, že kupující má najednou třetinu dokladů, tvrdí že nemá ani servisní knížku, čímž auto znehodnotil. v předávacím protokolu autobazar uvedl že byla předána kniha záruční (domníváme se že jde o totéž. oroginál byl totiž předán v němčině)
Je li rozbité turbo a je v záruce, neměl by uplatnovat kupující tuto záruku než odstoupit od KS? Předpokládám ale že autoservis toto odmítne, již tenkrát jsme s nimi měli problém, když jim tam auto během dvou měsíců stálo se stejnou vadou potřetí. Moc dějuji za informaci.
S pozdravem Hedvika

ODPOVĚĎ:
Kupující je dle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud je vadné plnění podstatným porušením smlouvy. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V tomto případě by podstatné porušení představovala závažnější vada automobilu, která zde však musela existovat v době samotného prodeje, ne se vyskytnout až následně.
Je tedy zřejmé, že kupující uvedl, že by smlouvu jinak neuzavřel, neboť by bez tohoto prohlášení nemohl uplatnit odstoupení od smlouvy. Váše otázka spočívá spíše v posouzení skutkového stavu, resp. zda automobil byl skutečně vadný v době prodeje, či nikoli. Toto však nejsme schopni posoudit, a proto není možné se přikloni (2015) t k jednoznačné odpovědi.
Je však nutné posoudit, zda se z Vaší strany jedná skutečně o vadné plnění, či nikoli. Z Vašeho popisu je totiž možné usuzovat, že automobil byl v době prodeje v pořádku a že vada mohla vzniknout, byť opětovně, až později po samotném prodeji. Ve Váš prospěch svědčí dřívější opravy a diagnostika a také to, že kupujícímu byla předložena faktura o opravě turba.
Pokud však kupující prokáže, že automobil byl v době prodeje skutečně vadný s takovou vadou, která má za následek v podstatě nepoužitelnost automobilu, bude mít skutečně nárok na odstoupení od smlouvy. V jeho prospěch svědčí zejména prohlášení autobazaru, že Vás upozornil na poškození hřídele.
Konečné posouzení, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy, by však záviselo až na soudu v případném soudním řízení. Pokud by však zaměstnanci autorizovaného servisu u soudu dosvědčili, že Vás upozornili na opotřebení váčkové hřídele, která vadu způsobila, pak by se soud nejspíše přikloni (2015) l na stranu kupujících.
Pokud se rozhodnete nepřistoupit na odstoupení kupujícího, pak bych doporučil zkontaktovat dotčený servis s žádostí o jeho stanovisko, nejlépe osobně s nezúčastněným svědkem, který by případně stanovisko servisu mohl následně dosvědčit. pokud by jej změnil. Dále doporučuji si od servisů vyžádat faktury a jiné doklady vztahující se k opravám. Rovněž si u autobazaru ověřte, zda jsou schopni dosvědčit, jaké byly kupujícímu předány doklady. V tomto případě bude na kupujícím, aby podal žalobu k soudu a prokázal, že automobil byl skutečně vadný.
Pokud naopak přistoupíte na argumentaci kupujícího a rozhodnete se mu vrátit kupní cenu z důvodu jeho odstoupení, pak bude mít kupující skutečně nárok na úhradu nákladů za znalecký posudek. Úroky z prodlení po Vás může požadovat od doby, kdy Vás vyzval k navrácení kupní ceny až do jejího vrácení. Kupující rovněž není povinen uplatnit reklamaci turba u autoservisu, ale je oprávněn se obrátit přímo na Vás, pokud je jeho požadavek oprávněný a automobil skutečně trpí vadou, za kterou odpovídáte.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené z důvodu neodpracování celého roku
- 9 měsíců práce - na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?

Od ledna 2016 do konce září 2016 jsem pracovala na HPP u jednoho zaměstnavatele (2015 jsem byla OSVČ). Po ukončení pracovního poměru mi však byla vyplacena dovolená jen 5 dní, i když jsem po celý rok žádnou dovolenou nevybírala. Majitel to vysvětluje tím, že jsem u jejich firmy neodpracovala celý rok, tudíž na vyplacení všech 15-ti dnů nemám nárok. Poradíte mi prosím? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste u zaměstnavatele za kalendářní rok odpracovala alespoň 60 směn, máte pak nárok na poměrnou část dovolené dle § 212 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. 1/12 celoroční dovolené za každý celý měsíc trvání pracovního poměru. Ve Vašem případě také záleží, jak byla rozvržena Vaše pracovní doba, pokud jinak než na 5 dní v týdnu, může vaše celoroční dovolená činit jiný počet než zákonem minimální 4 týdny, tj. 20 dní.

__

OBČAN-DLUHY
- Neuznání dluhu dlužníkem a vymazání z registru Solus
- Jak požádat o vymazání z registru dlužníků Solus - informace
- Vymazání ze Solusu - postup, jak požádat Solus o vymazání z registru dlužníků?

Při koupi nového vozu jsme byli se ženou informováni, že má žena má pozitivní záznam v SOLUS, tudíž nelze financovat.
Oslovili jsme proto SOLUS s požadavkem o výpis. Výpisem SOLUS jsme byli informováni, že má žena je dlužníkem u společnosti T-mobile na částku 2593, -Kč. Obrátili jsme se proto na společnost T-mobile s požadavkem o vysvětlení, protože má žena si není vědoma, že by vůči této společnosti, kdy něco dlužila, ba dokonce, že by s nimi měla uzavřenou smlouvu.
Byla nám zaslána informace, že dluh je veden na smlouvě uzavřené dne 25.10.2006 ve výši 2 392,50Kč (rozpor s výpisem SOLUS), kdy částka obsahuje úroky z prodlení ve výši 676, -Kč, vyúčtování smluvní pokuty za ukončení smlouvy z důvodu dluhu ve výši 1716,50Kč. Dluh jsme neuznali a pro narovnání vztahů jsme požádali o zaslání smlouvy a upomínek, kde nás informují o dluhu, aby jsme v případě oprávněnosti mohli dluh ihned uhradit. Vzhledem k datu zavření a skutečnosti, že si nejsme vědomi. Součastně jsme namítali i promlčení dluhu. Namísto zaslání požadovaných dokumentů opravňující dluh nám byly sděleny, navíc pouze prostřednictvím e-mailu, údaje pro provedení platby (č. ú. , VS) a v otázce promlčení dluhu pouze informace, že pohledávku T-mobile nevymáhá v rámci správního řízení, proto nelze namítat její promlčení.
Samozřejmě nechceme nikde nic dlužit, ale rovněž nechceme nikde nic platit zbytečně. Jediné co chceme, jsou jasné důkazy o vzniku obchodního vztahu a v případě vzniku jakéhokoliv závazku o upomenutí. Chování T-mobile se nám zdá velice nestandardní, až protiprávní, resp. způsobem jejich velice laxní komunikace, kdy toto již řešíme měsíc a do dnes (17.11.2016) nemáme jakoukoliv relevantní informaci, vyjma e-mailů, abychom zaplatili, to vnímáme již skoro za vydírání, protože záznam v registru znamená STOP u finančních institucí. Prosím o informaci, jak nejlépe dále postupovat.
Děkuji Jiří

ODPOVĚĎ:
S ohledem na tříletou promlčecí dobu stanovenou občanským zákoníkem je dluh promlčený a není důvod ho platit. Údaje o dlužnících může tento registr shromažďovat pouze se souhlasem těchto osob, proto není v souladu s právem, pokud tam informace o Vaší ženě figurují a provozovatel databáze nereaguje na žádost o výmaz. Doporučila bych tedy zvolit tento postup:
Písemně požádat o výmaz z registru, neboť dluh je promlčený a nesouhlasíte s vedením osobních údajů v tomto registru. V případě neúspěchu s touto žádostí o výmaz se obraťte na Úřad pro ochranu osobních údajů se stížností na SOLUS a pokud by ani toto nebylo úspěšné, je třeba věc řešit prostřednictvím soudu.

__

FINANCE-DANĚ
- Odečitatelná položka v daňovém přiznání - co do ní patří a nepatří?
- Vyplacená pojistka - patří do daňového přiznání nebo ne?
- Je vyplacená pojistka příjmem pro daňové přiznání nebo ne?

Pokud v daňovém přiznání uvede manželka, manžela bez příjmů a tedy uplatní odečítatelnou položku cca 24.000 Kč na poplatníka, znamená to, že manžel nepřekročil hrubé příjmy v celkové částce cca 68000 Kč/rok
Můžete vyjmenovat všechny příjmy, které do těchto příjmu nepatří? Nebo ve zkratce, vyplacené plnění ze životní pojistky pojišťovnou, z důvodu úrazu a trvalých následků se do těchto příjmů počítá? Děkuji za odpověď Ivoš

ODPOVĚĎ:
Do příjmu se dle § 35ba odst. 1 písm. b) nezapočítávají:
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči,
- sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státní příspěvkem,
- státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 Zákona o daních z příjmů,
- u manželů, kteří mají majetek v SJM, se nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Pojistné plnění ze životní pojistky se tedy do příjmu manžela zahrnuje.

__

OBČAN-DLUHY
- Uznání dluhu - náležitosti, musí mít důvod výpůjčky peněz?
- Platnost uznání dluhu bez důvodu výpůjčky dluhu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zamítnutí uznání dluhu soudem - uznání nemá důvod dluhu

Soud zamítl uznání dluhu, že neobsahuje důvod dluhu. Musí být důvod obsažen, četl jsem, že stačí pokud je jednoznačně prokazatelný. Žalobce i žalovaná uznaly, že jde o půjčku. Co je to rozpor proti dobrým mravům. Děkuji za odpověď.
Gustav

ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku musí být dluh uznán co do důvodu i výše. V uznání tedy musí být uvedeno, jaká částka se uznává a z jakého titulu vznikla (půjčka, koupě, apod.). Pokud v uznání dluhu důvod chybí, je bohužel neplatné a soud postupoval správně, pokud z tohoto titulu žalobu zamítl. Jednou ze základních zásad občanského práva je zásada souladu práv s dobrými mravy. Tedy soud musí vždy zkoumat, zda vznesený nárok je či není v souladu s dobrými mravy a právo, které je s nimi v rozporu, by neměl přiznat. Pokud jde o definici dobrých mravů, tak ta není nikde v zákoně jednoznačně uvedena. Podle Nejvyššího soudu ČR jsou dobré mravy: "souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Právní úkon se příčí dobrým mravům, pokud nerespektuje některou ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních."

__

OBČAN-DLUHY
- Čestné prohlášení o půjčce - náležitosti
- Dodatečné čestné prohlášení o půjčce - je možné sepsat až po vypůjčení peněz?
- Dodatečně sepsaná smlouva o půjčce - je platná nebo ne?

V manželství jsem pořídila byt, který je vyjmut ze společného jmění manželů SJM (notářským zápisem o zúžení SJM). Pořizovala jsem ho částečně z prostředků z prodeje svého předchozího bytu a částečně z půjčky svého otce (na hypotéku jsem nedosáhla, manžel v důchodu). S otcem nemám sepsanou žádnou úřední smlouvu o půjčce. Manžel zemřel, dvě dospělé děti z předchozího manželství. Já nyní šetřím na splacení půjčky otci. Otec chce pro účely dědického řízení u notáře sepsat čestné prohlášení o půjčce. Jaké náležitosti musí takové prohlášení obsahovat? Co nesmí v obsahu prohlášení chybět, aby bylo „úředně“ správné? Nevadí, že bude sepsáno až ex post, v podstatě pouze pro účely dědického řízení? Děkuji za odpověď,
Linda

ODPOVĚĎ
Je třeba sepsat smlouvu o zápůjčce, resp. pokud jste si půjčovala již před rokem 2014, tak smlouvu o půjčce. K platnosti takového jednání není vyžadována písemná forma, nicméně z důkazního hlediska to vždy lze doporučit. Ve smlouvě by měly být konkretizovány strany, částka, jaká byla půjčena, splatnost - tedy kdy bude půjčka vrácena a jakou formou (v hotovosti, převodem na účet, …). Nevadí, že ji sepíšete až pro účely dědického řízení, pokud byla částka v minulosti skutečně půjčena, o žádné obcházení zákona se nejedná.

__

FINANCE-DANĚ
- Dar neteři - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Dar synovci - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Finanční dar neteři do zahraničí - daně, zdanění
- Finanční dar synovci do zahraničí - daně, zdanění
- Kde se daní dar synovci, neteři žijící v zahraničí - v ČR nebo zahraničí?

V rámci dědického řízení jsem dědila po svém strýci větší finanční hotovost. Část této sumy jsem převedla své neteři na nově zřízený účet na její jméno v ČR. Neteř žije v Řecku. Její babička jí na tento účet občas pošle taky nějakou částku.
Můžete mi prosím sdělit, jak bude neteř příjmy zdaňovat? Je potřeba mít sepsány nějaké smlouvy? Jaké? Děkuji za odpověď.
Jana

ODPOVĚĎ:
Tento příjem je pro Vaši neteř osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí. Můžete sepsat smlouvu o daru, aby to bylo lépe prokazatelné. Jestli neteři vzniká povinnost zdaňovat v Řecku, si musí zjistit z řeckých předpisů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná věcným břemenem cesty?
- Služebnost cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná služebností cesty?
- Věcné břemeno cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?
- Služebnost cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?

Kolik klíčů jsem povinna předat majitelce pozemku od naší branky a brány/vjezd/ kudy projíždí a prochází na svůj pozemek (věcné břemeno cesty, služebnost cesty)? Zahrádku, kterou vlastní 1 majitelka. Nelíbí se nám, že si tento klíč rozmnožila a dala jej k užívání jiným osobám bez toho, aby ona byla na pozemku přítomna. Přes náš pozemek tak procházejí kromě její matky i cizí, a osoby, které její matka pověří, jak říká majitelka. Bez ohledu na to, aby nám to sdělila. Chceme proto použít nový zámek a klíč. Jen jde o to kolik klíčů, které nelze přidělat, zda pro 1 majitelku nebo její matku nebo všechny osoby blízké? To je pak půlka vesnice. Děkuji. Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník (ani žádný jiný právní předpis) nezabíhá (naštěstí) do takových detailů, jako je počet klíčů od branky/brány, které je vlastník služebného pozemku povinen předat oprávněnému ze služebnosti.
V tomto ohledu je podstatné znění smlouvy (popř. jiného právního titulu), jejímž prostřednictvím byla služebnost zřízena. Pakliže smlouva o zřízení služebnosti (věcného břemene), popř. jiný právní titul, na počet předávaných klíčů výslovně nepamatuje, je dle mého názoru možné předat oprávněné ze služebnosti tolik klíčů, kolik je oprávněných z této služebnosti (je-li oprávněnou pouze Vaše sousedka, postačí klíč jediný).
Přestože dle § 1274/1 občanského zákoníku zakládá služebnost stezky právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali, neznamená to, že by každá z těchto osob (návštěv) byla oprávněna disponovat klíčem od Vaší branky/brány.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
- Nájem vnuka v obecním, městském bytě zesnulého prarodiče - odpovědnost za dluh na nájemném, nájmu
- Dluh na nájmu za zesnulého nájemce, nájemníka ve kterém je hlášen další člen rodiny - je člen rodiny odpovědný za dluh?
- Odpovědnost člena rodiny za dluh na nájmu, nájemném v bytě zesnulého - člen rodiny má nájemní práva
- Vnuk, vnučka v nájmu u prarodiče v obecním, městském bytě - odpovědnost za dluh nájmu, nájemného za prarodiče

Jsem zoufalá z partnerova dluhu a postupu jaký se svou rodinou volí. Máme společný byt na hypotéku (v KN každý 1/2), ale partner byl trvale hlášený v obecním bytě u jeho babičky, která v 12/2015 zemřela. Zažádal si v 03/2016 o přechod nájmu, což mu bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek tj. má vlastní byt, u babičky nežil, pouze tam byl hlášený. To že na přechod nájmu nemá nárok mu sdělila úřednice ještě než žádost podal, po doložení výpisu KN, což jeho rodina nechtěla akceptovat, dokonce chtěli po mě, ať podepíšu že spolu nežijeme, což já odmítla. Žádost podal a dál jeho rodiče hradili nájemné. Písemné rozhodnutí o zamítnutí obdržel v 06/2016 s datem vyklizení bytu k 15.7.2016. K tomu datu byt předal. V 08/2016 mu přišla poštou upomínka že není uhrazený nájem za 06/2016 a 07/2016 v částce 10.000 Kč, dodejka byla napsaná na mé jméno. Postoj partnera je, že nic platit nemusí, že má papír že v bytě nežil - tím myslí odůvodnění zamítnutí žádosti. Plus že upomínku jakoby nedostal. Moc prosím o radu co dělat, co nám hrozí a jaký je postup vymáhání nájemného, děsím se exekuce. Marta

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám i Vašemu partnerovi upomínku uhradit. Vyklizení bytu je k datu 15.07.2016 a do té doby měl být hrazený i nájem. Dohoda o hrazení nájmu rodiči byla pouze mezi Vaším partnerem a jeho rodiči, tuto povinnost však měl Váš partner. To, že Váš partner v bytě fakticky nežil není relevantní a upomínka mu byla doručena. V případě neuhrazení upomínky Vám hrozí podání žaloby ze strany obce a v případě výhry sporu může být dluh vymáhán prostřednictvím exekutora.

__

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec dítěte na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem
- Otec v hmotné nouzi na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem

Otec dítete má stanovenu soudem omezenou dobu styku, je v hmotné nouzi, bydlí na ubytovně, nyní se domáhá soudně rozšíření styku, s přespáním dcery o víkendech a jeden měsíc hlavních prázdnin, stále však je žadatel dávek hmotné nouze, bydlení je hotelového typu, dcera má již 14 let, otec při dlouhodobějším kontaktu v ní vidí její matku, je na ni agresivní, matku viní, že neumožňuje styk s dcerou, přitom on sám stanovené termíny nevyužívá, zejména o hlavních prázdninách ji nevyzvedl ani jednou, zatím je styk stanoven bez přespání a v zájmu dcery bych chtěla, aby tomu tak bylo i nadále, dle názoru dětského psychologa s otcem by se měla stýkat omezeně, jednou měsíčně, šest hodin, v tomto smyslu jsem navrhla odpověď soudu na žalobu otce. Výživné má stanoveno 1000 Kč měsíčně, platí nepravidelně, chce snížení na 100 Kč měsíčně, jelikož je v hmotné nouzi. Zdravotní omezení, že by nemohl řádně pracovat nemá, je mu 56 let, nepracuje již 25 let, rodinu přivedl do ještě za nezletilosti syna do exekucí, matku až k osobnímu bankrotu, sám nic neplatí, je v hmotné nouzi.
Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Otec má samozřejmě právo dceru vídat, frekvence a délka styku však už záleží na buď na dohodě mezi rodiči, nebo ve Vašem případě na rozhodnutí soudu. Samotná skutečnost, že dceřin otec bydlí na ubytovně nebo že pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi ještě nemusí znamenat, že by u něj dcera nemohla přespávat. Důležitý je spíše to, jak se otec k dceři během kontaktu chová, jaký je jejich vzájemný vztah. Pokud jste zprávu dětského psychologa nepřiložila ke svému vyjádření pro soud, doporučuji na existenci zprávy a její obsah upozornit během soudního řízení. Při soudním řízení také můžete upozornit na to, že dceřin otec nevyužívá pro styk s dcerou všechny termíny stanovené soudem. Vzhledem k věku Vaší dcery by už soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru. Pokud soud žádosti dceřina otce vyhoví a styk rozšíří a Vy nebudete s rozhodnutím soudu souhlasit, můžete se proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat.
Co se týče výživného, částka 1.000 Kč, kterou dceřin otec v současné době hradí, není nijak vysoká. Při určování výše výživného soud bere v úvahu, jak oprávněné zájmy a potřeby dítěte, tak i finanční a majetkové poměry obou rodičů. V případném soudním řízení doporučuji argumentovat zejména tím, že dceřin otec nemá žádné zdravotní či jiné omezení a že tudíž není důvod, aby nepracoval. Pokud je ale otec příjemcem dávek hmotné nouze, které mu pokryjí pouze jeho nejnutnější životní náklady, a na úhradu výživného už mu tak nezbývají finanční prostředky, je možné, že soud jeho žádosti vyhoví. Vždy však záleží na posouzení celé řady individuálních faktorů. I v případě výživného můžete při nesouhlasu s rozhodnutím podat odvolání.

__

RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ (komerční)
- Krácení vyplcení pojistky z důvodu degenerativních změn
- Degenerativní změny páteře a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Degenerativní změny kloubů a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Snížení plnění z pojištění, pojistky z důvodu degenerativních změn skeletu

Plnění pojistné události - ze životní pojistky. 04/2014 jsem měl vážný úraz krční páteře na kole. V současné době jsem si žádal o plnění z důvodu trvalých následků úrazu. Pojišťovna mi na moji žádost poskytla plnění z pojištění, ale snížila mi celkové plnění o 9 %. Bohužel pojištění jsem měl nastaveno celkem dobře, takže tato částka o kterou mě pojišťovna připravila je dost vysoká.
Odůvodnila to tím, že z magnetické rezonance po úrazu bylo zjištěno, že na krční páteři mimo úrazového poškození byly patrné degenerativní změny krční páteře. Připomínám, že jsem narozen v r. 1966 Pojišťovně jsem vytýkacím dopisem obratem zaslal moji nesouhlasnou odpověď. O tomto nálezu jsem se totiž dozvěděl až po nehodě. Neměl jsem tedy ani žádné problémy se kterými bych se léčil, nebo je nějak řešil, nemám ani žádné záznamy u lékaře. Proto si myslím, že tento argument pojišťovna neměla ve svém plnění brát v úvahu. Ve věku kolem padesáti roků je jisté, že prakticky každý má nějaké opotřebení kloubů nebo obratlů páteře. To by vlastně ani pojištění bez sankcí pojišťovny nebylo možné uzavřít. Prosím tedy o váš názor, nebo ideální by byla informace ze soudních rozhodnutí, které se v podobných případech již vyjádřily. Děkuji velice za vaši odpověď Jindřich

ODPOVĚĎ:
V dané situaci nezbude, než proti pojišťovně zahájit soudní spor, v němž bude prokazováno, že změny krční páteře jsou důsledkem úrazu, nikoliv degenerativních změn. V daném případě se bohužel neobejdete bez znaleckého zkoumání, přičemž bych doporučila oslovit znalce ještě před zahájením soudního sporu. Pakliže znalec uzavře, že změny na páteři jsou poúrazového charakteru, lze téměř s jistotou (samozřejmě zde pomíjím možné pochybení znalce) očekávat, že soudní spor proběhne ve Váš prospěch. Pokud jde o soudní rozhodnutí v obdobných věcech, tak ta se bezvýjimečně opírají o závěry znaleckých zkoumání a rozhodují v souladu se závěry znaleckého posudku.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nedokončení díla - zhotovitel nereaguje
- Reklamace vad díla - zhotovitel nereaguje
- Nedokončené dílo a nárok na slevu z ceny díla
- Neopravené závady díla a nárok na slevu z kupní ceny
- Žaloba na zhotovitele díla - neřeší reklamace, nedokončení díla
- Zhotovitel díla nereaguje na reklamace - jak postupovat?
- Zhotovitel díla nedokončil dílo - jak postupovat?
- Žaloba na zhotovitele díla - dokončení díla a oprava vad (nevyřešené reklamace)

04/2015 jsme s manželkou ústně uzavřeli smlouvu o dílo na výrobu a montáž kuchyně do našeho rodinného domu. Zhotovitel je OSVČ s IČO, na tuto činnost má vydané živnostenské oprávnění. Zhotovitel má na mě částečné rodinné vazby, je zasnoubený s neteří. Z tohoto důvodu chci snížit maximálně náklady, které by případně platil (soudní poplatky, právník, apod.) a žalobu se snažím sepsat sám. Stejně jsem postupoval i při zpracování veškeré korespondence mu doposud zaslané. Pokud by se však situace se žalobou zkomplikovala, najdu si právníka.
Součástí předmětné smlouvy byla i cenová nabídka – rozpočet, který nám zhotovitel zaslal emailem. Celková cena díla činí 91.530 Kč včetně DPH. Zhotovitel uzavření smlouvy nikdy nepopíral, email s rozpočtem lze podle mě použít jako důkaz o uzavření smlouvy. Uzavření smlouvy byla přítomna manželka a neteř.
Celkovou cenu za dílo jsme uhradili ve dvou zálohách dle domluvy, vždy převodem na zhotovitelem stanovený účet (k tomu mám od něj emaily). Ze strany objednatele tak byla uhrazena celá částka z dohodnutého rozpočtu za provedení díla. Zhotovitel nevystavil žádný daňový doklad (v této věci na něj budu psát stížnost na příslušný Finanční úřad se žádostí o kontrolu jeho účetnictví). V rámci komplexního přístupu také zašlu stížnost na Živnostenský úřad.
Dílo mělo být dle dohody dokončeno do 31. 12. 2015, ale do dnešního dne tomu tak není. K dokončení chybí de facto jen pár maličkostí, ale zhotovitel s námi nekomunikuje. K dokončení díla jsme ho 2x vyzvali, a to doporučeně s dodejkou. Korespondenci si vždy vyzvedl.
Provedená část díla obsahuje vady, na které jsme zhotovitele po jejich zjištění neprodleně upozornili a k jejichž odstranění jsme ho opakovaně vyzvali (vždy společně s výzvou k dokončení díla jsem mu zaslal i výzvu k odstranění vad, v rámci jednoho dokumentu). Odstranění vad mělo být dle domluvy se zhotovitelem provedeno v březnu 2016. Nestalo se tak. Až dne 6. 9. 2016 zhotovitel provedl výměnu části pracovní desky, což je jedna z vad. Tato výměna byla provedena nekvalitně a své výhrady včetně fotografií jsem mu zaslal emailem. Nikterak nereagoval. Předmětnou vadu považujeme stále za neodstraněnou.
Dílo nemůžeme řádně užívat více než 9 měsíců po dohodnutém termínu jeho dokončení. Ve druhé výzvě k dokončení díla a odstranění vad jsme tak zhotovitele vyzvali k uhrazení přiměřené slevy ve výši 10% z celkové ceny díla jako kompenzaci plynoucí z jeho značného prodlení s dokončením díla.
Dne 2. 10. 2016 jsme mu doporučeně s dodejnou zaslali předžalobní výzvu. Dokument si převzal.
Se zhotovitelem jsem se snažil komunikovat - byl jsem u něj v dílně, volal jsem a psal emaily. Zpočátku sliboval, že přijede a vše dokončí, ale má toho hodně. Postupně přestal úplně reagovat. Nechci se primárně soudit, ale nemám jinou možnost.
Co žalobou požadujeme
- dokončit dílo
- odstranit vady
- uhradit slevu 10% z celkové ceny díla
- vytvořit si podmínky pro to, aby nám kuchyň dokončila a vady odstranila třetí osoba a my jsme mohli takto vynaložené náklady po zhotoviteli požadovat
Mohu všechny naše tři požadavky (dokončit dílo, odstranit vady, uhradit slevu 10% z celkové ceny díla) sloučit do jedné žaloby nebo to musím rozdělit na více žalob, např. :
o Žaloba na uložení povinnosti dokončit dílo a uhradit slevu z díla
o Žaloba na uložení povinnosti odstranit vady díla
Dokončení díla a odstranění vad třetí osobou:
Kdy a za jakých podmínek si můžu nechat dokončit dílo a odstranit vady na něm třetí osobou? Náklady budou cca 10.000 Kč. Takto vynaložené náklady pak budu požadovat po zhotoviteli. Rád bych měl co nejnižší doprovodné náklady (znalecké posudky apod.)
Soudní poplatek za žalobu proti zhotoviteli díla:
V jaké výši bude soudní poplatek? Tento plánuji uhradit při osobním podání žaloby na podatelnu příslušného okresního soudu.
Pokud budete požadovat další informace, rád je poskytnu. Předem velmi děkuji za odpověď.
S pozdravem, David

ODPOVĚĎ:
Zákon vám umožňuje volit pouze jeden z nároků, tedy buď požadovat dokončení díla a zároveň odstranění vad nebo přiměřenou slevu z ceny. Nelze volit oba tyto nároky současně, přičemž platí, že pokud si zvolíte opravu a zhotovitel opravu v přiměřené lhůtě neprovede, můžete následně požadovat slevu či odstoupení od smlouvy. Nelze tedy podávat dvě různé žaloby, věc můžete řešit pouze jednou žalobou. Pokud byste chtěli dílo dokončit a vady opravit prostřednictvím třetí osoby, bez znaleckého posudku se neobejdete, neboť v případě, že bude dílo dokončeno třetí osobou, těžko budete prokazovat, v jakém stavu bylo dílo před dokončením třetí osobou a tedy nemůžete reálně stanovit výši slevy. Pro případný soudní spor bych rozhodně doporučovala do znaleckého posudku investovat a nechat si zdokumentovat stav díla, znalec rovněž reálně stanoví možnou slevu z ceny díla. Pokud jde o soudní poplatek, tak v případě, že budete uplatňovat slevu z ceny díla, hradíte 5% z částky odpovídající slevě, pokud byste volili nárok dokončení díla a odstranění vady, pak budete hradit 5.000,-Kč.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Provozní důvody pro práci přesčas - co patří mezi provozní důvody?
- Maximální počet hodin přesčasu za měsíc - kolik hodin může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci aby pracoval přesčas?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse zaměstnanci - postih pro zaměstnavatele
- Postih pro zaměstnavatele pro nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse
- Dovolená alespoň jednou za rok 14 dní v kuse - co hrozí zaměstnavateli když to nedovolí?

Chci se zeptat co to jsou ty provozní důvody? Jestli se do toho počítá že agentura není schopná nabrat nové lidi. Protože tato situace tu trvá cca asi 2 roky.
Píšete že max. počet hodin je 150 a že nad tyto limity práci přesčas konat nelze. 8 hodin týdně. Jaký je limit přesčasu za měsíc? Například jestli mi může zaměstnavatel nařídit každou sobotu nebo neděli? Třeba u mě to je tak že třeba mám dva první víkendy volno a další dva víkendy jsem v práci.
A platí toto? Pokud se tedy dovolená čerpá po částech, měla by v takovém případě alespoň jedna její část činit alespoň dva týdny vcelku.
Co hrozí zaměstnavateli když jeho zaměstnanci mají víc jak 416 hodin přesčasů za rok? A můžete mi říct proč jste se ptali na zaměstnavatele?
Děkuji Jana

ODPOVĚĎ:
Nejsem si vědoma, že bych ve své minulé odpovědi uváděla jakýkoliv dotaz na Vašeho zaměstnavatele. Naopak Vy jste název zaměstnavatele sama uvedla ve svém dotazu.
Ohledně provozních důvodů, v prvé řadě platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel a má přitom přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud mu toto přihlédnutí provozní důvody dovolí. Pokud by zaměstnavatel dovolenou neposkytl s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele a odůvodnil to provozními důvody, musel by až soud rozhodnout, na čí straně je pravda. Provozní důvody je velmi široký pojem a je na zaměstnavateli, aby je více specifikoval a případně pak obhájil. Limit přesčasů za měsíc zákoník práce nezná, zná limit týdenní a roční, jak jsem uvedla.
Pokud pracujete v normálním pracovním režimu po – pá, tak nemůžete pracovat i víkend a nemít v týdnu žádné volno. Jinak pro práci přesčas platí limity již mnou dříve uvedené. Pokud zaměstnavatel toto porušuje, může mu hrozit pokuta od inspektorát práce, inspektorát práce však ve většině případů provádí kontroly na základě podnětu.
Ano, ohledně dovolené platí, že by alespoň jedna část dovolené měla činit dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Postup vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy (vrácení části objednávky)
- Vrácení části objednávky a vrácení poštovného - na jakou část poštovného má zákazník právo?
- Vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy
- Vrácení poštovného při vrácení části zboží z objednávky

Mám dotaz ohledně vrácení peněz za zboží ve 14ti denní lhůtě (bez udání důvodu). Zákazník si objednal čtyři kusy věcí (oblečení), zaplatil cenu zboží + poštovné 80, -. Jeden kus zboží vrátil.
Jsem povinna mu vrátit první poštovné, ale v jaké výši? Celé těch 80, -?
Nebo to mám vydělit čtyřmi?
Pamatuje na toto zákon?
A nadále do budoucna:
Co když si objedná více větších věcí, poštovné bude 80, - a pak mi vrátí gumičky za 10 Kč a já mu uhradím poštovné k těm gumičkám těch 80, -??
Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Zákon jednoznačnou odpověď na Váš dotaz neposkytuje. Zákonná úprava je obsažena v ust. § 1832 občanského zákoníku, které zní:
§ 1832
(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem.
(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Vzhledem k absenci výslovné právní úpravy bych doporučil postupovat následovně.
Pokud máte jednotné poštovné vždy bez ohledu na množství zakoupeného zboží, pak odstoupí-li spotřebitel od smlouvy pouze ohledně jedné z více zakoupených položek, vracejte částku bez poštovného, a to i kdyby např. odstoupil od smlouvy ohledně 4 kusů zboží z celkových 5. Je totiž zřejmé, že by spotřebitel hradil stejné poštovné, i kdyby si zakoupil byť jedinou položku samostatně.
Pokud by však bylo spotřebiteli účtováno poštovné v závislosti na počtu objednaných kusů, resp. váze a poštovné by bylo vyšší právě kvůli většímu počtu zboží, pak by bylo nutné určit poměrnou část poštovného na zboží, ohledně kterého došlo k odstoupení od smlouvy. Vy byste pak vracela cenu zboží s takto určenou poměrnou částí poštovného.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodej firmy, nový zaměstnavatel (nový majitel) slíbil zaměstnávání další 1 rok - je možné tomu věřit?
- Prodej RWE, Innogy slíbil zaměstnání zaměstnanců 1 rok - je možné tomu věřit?
- Změna majitele firmy a zhoršení podmínek pracovní smlouvy - jak se bránit?
- Zhoršení podmínek smlouvy pro zaměstnance při změně zaměstnavatele (majitele firmy)

Firma koupila naši společnost a máme do ní přejít stylem přechod práv a povinností. Mám smlouvu na dobu neurčitou, vím, že zůstane platná. Ale ústně nám bylo sděleno, že firma bude garantovat zaměstnanost jeden rok. Nejsem si jist, zda to dostanu i na papíře. Má cenu se zasadit o to, aby bylo?
Budu pak mít smlouva na dobu neurčitou s touto garancí. Jak se to liší od smlouvy na dobu určitou?
Vnímám to jako objektivní zhoršení podmínek smlouvy, je šance, že by to tak vnímal i soud?
S pozdravem Filip

ODPOVĚĎ:
Při přechodu práv a povinností není možné měnit pracovní poměr zaměstnanců z doby neurčité na dobu určitou. Pokud by Vám nový zaměstnavatel dal takovou novou pracovní smlouvu podepsat, nemá na to právo a vy ji nepodepisujte. Pokud nebudete mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou, může Vám zaměstnavatel dát výpověď jen ze zákonných důvodů. I písemné potvrzení, že nový zaměstnavatel garantuje zaměstnanost jeden rok, nemá žádný právní význam, rozhodné je znění pracovní smlouvy. Na druhou stranu je možné, že nový zaměstnavatel bude garantovat rok práva, které jste jako zaměstnanci měli u dosavadního zaměstnavatele (např. stravenky, benefity a apod.) a po roce bude chtít i u těchto nových zaměstnanců najet na stejný systém jako uplatńuje u svých nynějších zaměstnanců. To je možné.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného a potvrzení o studiu - jak donutit potomka aby poslal potvrzení o studiu ze školy?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zpětvzetí žaloby - advokát protistrany žádá vysokou odměnu za minimální práci, jak se bránit?
- Nepřiměřená odměna advokátovi protistrany za nezahájený soudní spor (zpětvzetí žaloby)
- Maximální výše odměny advokáta u stáhnuté žaloby (zpětvzetí žaloby)

Mám dotaz ohledně placení výživného. Přítel platí své dceři výživné.
Ta v 06/2010 ukončila střední školu, od 15 let má vážnou známost a tak jsme si nemysleli, že půjde dál studovat, spíš to vypadalo na založení rodiny. Navíc s námi nekomunikuje, protože nesouhlasí s naším vztahem, na dotazy by nám stejně neodpověděla.
A tak přítel napsal soudu žalobu o zrušení placení výživného, jeho dcera si najala advokátku a ta soudu poslala potvrzení o studiu a okamžitě si nárokovala proplacení dvou úkonů, celkem 18.800 Kč.
Přítel ihned žalobu stáhl, ale v usnesení soud advokátce tento nárok uznal, protože přítel žalobu stáhl. Zdá se nám to přehnané za 2 úkony.
Chtěli bychom vědět, zda je šance, když se odvoláme ke Krajskému soudu, že se tato částka sníží, jestli je dobrý nápad se odvolat, zda v případě neúspěchu by tato částka nebyla vyšší a jak dceru donutit se hlásit, že studuje, nebo poslat zprávu o tom, že nastoupila do práce. Vypadá to, že máme jen právo platit a ona nemá vůbec žádné povinnosti se jakkoliv hlásit a dát o sobě vědět. Co nám prosím poradíte, jak se dál chovat a co dělat?
Děkujeme Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou vztahy takové, že dcera odmítá sdělit, zda studuje či nikoliv, pak nezbývá, než každý rok dceru písemně vyzvat, aby doložila otci potvrzení o studiu. Pokud tak neučiní, pak lze opětovně podat žalobu na zrušení výživného, kdy by určitě nebyla otci již uložena povinnost nahradit náklady, neboť by to byla dcera, která svým postojem (kdy nereaguje a nedává tak otci jinou možnost) zavinila podání žaloby. Nyní byla chyba, že byla podána žaloba okamžitě, bez oficiální předžalobní výzvy. Pokud jde o náklady advokátky, nedoporučovala bych odvolávat se, jelikož v řízeních o výživné má advokát právo účtovat odměnu dle § 8 odst. 2 advokátního tarifu, který stanoví, že "Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění." V tomto případě je tedy odměna za úkon právní služby skutečně velmi vysoká a dva úkony právní služby jsou rovněž odpovídající - převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPONÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů - odstupné
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď ze zdravotních důvodů - práva a nároky zaměstnance
- Výpověď ze zdravotních důvodů - výpovědní lhůta
- Výpověď ze zdravotních důvodů - musí zaměstnanec ještě přijít do práce?
- Musí zaměstnanec pracovat pokud nemá zdravotní způsobilost k výkonu práce?
- Zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, povolání, zaměstnání - musí zaměstnanec do přeřazení dělat ještě svou práci?
- Nezpůsobilost k výkonu práce a přeřazení do jiného regionu zaměstnavatelem - je to možné udělat?

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, pozice obchodní manažer, ve firmě pracuji bez přerušení od r. 1.1.2009, 05/2016 mi bylo 55 let.
Od 10/2015 jsem náhle onemocněla a jsem dosud v pracovní neschopnosti.
Podpůrčí doba mi končí k 1.11.2016, dle řízení nyní v 10.2016 na OSSZ mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Dle sdělení OSSZ k 1.11.2016 mi bude ukončena pracovní neschopnost a od 2.11.2016 budu pobírat invalidní důchod I. stupně. Tedy došlo u mně ke snížení možnosti plně vykonávat pracovní činnost na kterou mám pracovní smlouvu.
Můj dotaz:
Pokud bych podala po ukončení pracovní neschopnosti u svého současného zaměstnavatele výpověď dohodou ze zdravotních důvodů s doložením důvodů od lékaře na jaký postup mám nárok u zaměstnavatele.
Právě ze současných mých zdravotních důvodů nebudu moc vykonávat svou pracovní pozici obchodního manažera, tedy jestli budu mít určitě nárok na odstupné a na kolik měsíců?
Pak jsem četla, ale nevím zda to tak skutečně je, že po podání výpovědi ze zdravotních důvodů mi poběží dvouměsíční výpovědní doba, ale už nemusím po tu dobu nastoupit do práce.
Zatím jsem nic ještě konkrétního u zaměstnavatele neprojednávala, jen jsem oznámila, že budu mít k 1.11.2016 ukončení ND a mohu opět nastoupit do práce.
Můj nadřízený mi dal dva návrhy:
Buď můžu nastoupit do práce, ale úplně na jiný region, který je nyní volný - tedy bez OZ, tj. Liberec a Ústí n. L. , dříve před nemocí jsem měla na starost Západní Čechy - Bydlím u Plzně,
ale tento region je obsazený novým OZ, kterého v 1.2016 přijali místo mne.
Náplň práce je také především jezdit za obchodními partnery pravidelně služebním autem několikrát týdně do svěřeného regionu, což z Plzně je nákladově a časově pro zaměstnavatele také určitě nelogické apod. - asi to jen na mně zkouší, zda jim rovnou neřeknu, že chci skončit na dohodu,
aby se mne co nejsnáze zbavili. Ještě neví, že mám nově zdravotní omezení z titulu invalidního důchodu I. stupně.
Druhý návrh byl, že bychom se domluvili na vzájemné dohodě o ukončení s odstupným, ale s určením vyplacené částky do výše max. celkem 100 tis. hrubého. Vím, že můj průměr měsíční, který jim účetní potvrdí pro tyto účely je cca kolem 45 tis. hrubého, což mi můj nadřízený řekl, že by mi v případě řádné výpovědi ze strany zaměstnavatele museli vyplatit 5 měsíců jako odstupné tj. 2 + 3 měsíce a to majitel firmy nepovolí, tedy raději prý přijme variantu abych nastoupila na ten region vzdálený i když ve skutečnosti o mně asi vůbec už nestojí po tom roce nemoci a bude asi doufat, že ukončím sama výpovědí s dohodou, protože ze Západních Čech se dá těžko zvládat pravidelně tak vzdálený region.
Jen pro upřesnění i když budu mít jakoukoliv výpověď dohodou a pak se půjdu nahlásit na ÚP, nebude mít toto žádný negativní vliv na moji výši podpory v nezaměstnanosti, při výši mého průmru, který bude potvrzen i na zápočtový list můžu dostat jen max. výši podpory, tedy nebude to mít vliv na procenta vyplácení pdpory a jaké budu mít ukončení prac. poměru.
Prosím můžete mi vysvětlit na co můžu mít v současnosti nárok
nebo pokud bych ukončila sama výpovědí ze zdravotních důvodů, co by následovalo a co musí zaměstnavatel dodržet. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je třeba říci, že přiznání invalidního důchodu není důvodem k ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Zaměstnavatel samozřejmě neví, proč Vám byl invalidní důchod přiznán, Vy nemáte povinnost toto zaměstnavateli sdělovat, a i kdybyste mu tuto informaci sdělila, nebude mít pro zaměstnavatele z hlediska pracovněprávního žádný význam.
Zaměstnavatel má povinnost nepřidělovat zaměstnanci práci, která by ohrozila jeho zdravotní stav nebo pro kterou by byl zdravotně nezpůsobilý. K tomuto posouzení slouží pravidelné pracovnělékařské prohlídky, na kterou by Vás měl zaměstnavatel po roce pracovní neschopnosti vyslat. Lékař, který pro zaměstnavatele pracovnělékařské služby provádí, pak zhodnotí Váš zdravotní stav ke konkrétnímu druhu práce, který pro zaměstnavatele vykonáváte. Bu´d Vás uzná způsobilou danou práci vykonávat a Vy máte povinnost nastoupit do zaměstnání. Pokud nebude chtít do zaměstnání nastoupit, musíte dát výpověď nebo se se zaměstnavatelem musíte domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou. Nárok na odstupné ze zákona nemáte. Nebo Vás lékař způsobilou neuzná a pro zaměstnavatele je tento závěr výpovědním důvodem. Pokud je Vaše nezpůsobilost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak byste při ukončení pracovního poměru výpovědí nebo i dohodou měla nárok na 12-ti násobek průměrného výdělku. Pokud však nejde o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, pak nemáte nárok ze zákona na žádné odstupné.
Pokud se týká nabídky nového pracovního zařazení, resp. změny oblasti, ve které máte po ukončení pracovní neschopnosti působit, rozhodující je znění Vaší pracovní smlouvy. Pokud v pracovní smlouvě máte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, musí Vám zaměstnavatel přidělovat práci dle pracovní smlouvy, i když pro tuto oblast už zaměstnal někoho dalšího. Pokud by Vám práci nepřiděloval, pak by musel konstatovat překážky v práci na své straně a vyplácet Vám 100% průměrného výdělku. Pokud v pracovní smlouvě nemáte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, pak Vám zaměstnavatel může region určit a Vy máte povinnost v něm konat práci. Pokud s tím nesouhlasíte, pak musíte ukončit pracovní poměr.
Pokud dostanete výpověď nebo Vy dáte výpověď, běží Vám dvouměsíční výpovědní doba, záleží na důvodech výpovědi, aby bylo možné říci, zda v té době máte či nemáte povinnost pracovat.
Pokud Úřadu práce prokážete, že důvodem pro Vaše ukončení pracovního poměru byl Váš zdravotní stav, pak budete mít nárok na nesníženou podporu v nezaměstnanosti.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Kupující koupil auto na náhradní díly a nyní chce slevu na opravu automobilu - může ji dostat?
- Auto koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Vozidlo koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Automobil koupený na náhradní díly - sleva z důvodu vad, závad motoru auta, automobilu, vozidla

Obracím se na Vás s problémem při prodeji auta. Prodal jsem auto, kde je nějaká porucha vozidla projevující se v atypických zvucích - zřejmě motor. Ve smlouvě to není specifikováno, ale ústně to bylo řečeno. Ve smlouvě je ovšem napsáno, že auto je NA NÁHRADNÍ DÍLY. Tomu také odpovídala cena (obvyklá na Internetu je mezi 150.000 a 175.000) která byla 100.000,-Kč. Nyní si kupující koupi rozmyslel a chce 30.000,-Kč na opravu nebo auto vrátit, vyhrožuje násilím i soudy. Je toto právně vymahatelné, nebo se mě jen snaží okrást? Podle mě má být smlouva podepsaná podle regulí nezrušitelná. Děkuji a jsem s pozdravem Denis

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2095 občanského zákoníku odpovídá prodávající za to, že je předmět koupě v ujednané jakosti. Pokud by bylo vozidlo vadné, pak má kupující skutečně právo požadovat přiměřenou slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu.
Nicméně mám za to, že v tomto případě kupující není oprávněn požadovat slevu, resp. uplatňovat jiné nároky z důvodu vadného plnění.
Z Vašeho popisu vyplývá, že se v době prodeje jednalo o vadu zřejmou, Dle ust. § 2103 občanského zákoníku nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud motor vykazoval vady při prohlídce a na tuto skutečnost byl kupující výslovně upozorněn, pak nemůže uplatnit slevu. Na Vás ovšem bude, abyste prokázal, že jste prodávajícího na vadu upozornil.
Pokud jste vady nějakým způsobem specifikoval mimo smlouvu, např. v emailové komunikaci či textu inzerátu, doporučuji si tyto podklady pro případný spor uchovat.
Pokud výslovné upozornění na výskyt vady nejste schopen prokázat, pak bude nutné vycházet z textu smlouvy. Zde byla sjednána podstatně nižší cena oproti srovnatelným vozidlům. Lze se tedy přikloni (2015) t k názoru, že cena byla stanovena i s ohledem na vytýkanou vadu. Rovněž doporučuji si stáhnout inzeráty se stejnými vozidly s Vámi zmíněnou cenou, neboť pokud dojde k soudu, ceny za měsíce či roky mohou být zcela odlišné.
Bez samotného textu smlouvy a případných dalších listin nelze Váš případ detailně posoudit. Pokud by kupující nadále trval na svých nárocích, doporučuji věc konzultovat s advokátem.

__

- Dopravní nehoda - nedání přednosti v jízdě velmi rychle jedoucímu autu, automobilu na hlavní silnici
- Rychle jedoucí auto, automobil na hlavní silnici a nedání přednosti v jízdě - řidič nestihl dát přednost v jízdě, protože řidič auta jel rychleji než měl
- Využití kamerového systému Policie ke změření rychlosti auta, automobilu při dopravní nehodě

Měla jsem dopravní nehodu. Z vedlejší ulice jsem vjela na hlavní, kde do mé levé strany nabouralo auto. Mám po operaci kyčle, řidič druhého auta měl zlomenou nohu. Na silnici, kde je 30km/h jelo druhé neuvěřitelnou rychlostí odhadem 90-100km/h. Mám i přítomného svědka jiného řidiče, který tuto rychlost Policii potvrdil. Vzhledem k této rychlosti bylo velmi obtížné odhadnout blížící se auto. Nehoda se stala v noci, alkohol neměla žádná strana. Policie to uzavřela jako mou vinu. Na místě jsou kamery (ale ne na měření rychlosti), Policie je nevyužila. Je to správné a mohu se někam proti tomuto rozhodnutí odvolat? Děkuji a s pozdravem, Milada.

ODPOVĚĎ:
Odvolat se můžete proti vybraným rozhodnutím, tedy záleží, jak přesně bylo rozhodnuto.
Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím a např. i nevyužitím možných důkazních prostředků, je určitě žádoucí opravný prostředek využít, pokud zde taková možnost je.
Každé rozhodnutí má obsahovat poučení, zda je proti němu přípustný opravný prostředek, např. odvolání. Předně tedy prostudujte, zda a případně jaké poučení dané rozhodnutí obsahuje, následně na základě toho je možné činit další úkony.
Můžete se také nechat v řízení zastoupit advokátem, který zajistí, že Vaše práva budou náležitě chráněna – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__


OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ neplatí poplatky SVJ z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Neplacení do fondu SJV z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Majitel bytu nebydlí v bytě SVJ, musí platit do fondu SVJ nebo ne?
- Nebydlení v bytě SVJ a placení záloh do fondu oprav - musí majitel bytu platit nebo ne?

Byl jsem dp konce roku 2014 vlastníkem bytu, kde se společenství vlastníků (bez mé účasti, nikdy jsem se žádné schůzky naúčastnil a nic nepodepsal) dohodlo na poplatcích SVJ a nyní je po mě zpětně vymáhají. Byt jsem vůbec nepoužíval, proto mi přijde absurdní platit vodné, úklid společných prostor apod. - viz níže. Jak mám dále postupovat?
Díky za odpověď. Mirek
"Dobrý den pane Mirku,
po telefonické domluvě Vám zde zasílám znovu email se součtem dluhu, který máte u SVJ. Jak jsem se zmiňoval v telefonu, byl bych rád, abychom našli smírnou cestu k vyrovnání tohoto dluhu, protože SVJ v Lukách chtějí toto mít vyrovnané a myslím si, že by bylo zbytečné to řešit jinou cestou než je domluva."
"Gratuluji, že se Vám podařilo byt prodat, nicméně evidujeme u Vás dluh za neuhrazené měsíční zálohy na SVJ XX. Jedná se o nedoplatek na fondech, vodě atd.
Soupis:
Měsíční platby SVJ ve výši 777,50,-Kč
celkem neuhrazeno: 3.110,-Kč rok 2013
celkem neuhrazeno: 9.330,-Kč rok 2014
Vodné:
celkem neuhrazeno: 1.378,-Kč rok 2013 - stále nedořešeno
Dělám kompletní kontrolu, tím že jste tu většinou nebyl, bylo vždy těžké udělat vyúčtování vody, vždy se dělalo průměrné vyúčtování dle počtu kubíků, které zbyly. Tudíž si myslím, že i tak jste platil málo.
ÚHRADY PROVEĎTE NA ÚČET SVJ JECLOVSKÁ 796: 2100388363 / 2010, pod v. s. 79605, do poznámky Mirek.
V případě dotazů mě pište nebo volejte, ale žádám Vás, aby jste úhrady provedl obratem. Je to vůči sousedům nepříjemné Vás tu evidovat.
Děkuji, SVJ"

ODPOVĚĎ:
Povinnost hradit do fondu SVJ není spojena s užíváním bytu, tedy se skutečností, zda se v bytě zdržujete či nikoliv, ale s vlastnictvím bytu. Tedy samotná existence vlastnického práva k bytu zakládá povinnost přispívat do fondu SVJ tak, jak bylo odsouhlaseno či je uvedeno ve stanovách SVJ. Nezbude, než tedy požadované poplatky uhradit.

__

FINANCE-DANĚ
- Práce pro slovenskou s. r. o. a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- Práce pro slovenskou firmu a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání a práce pro slovenskou s. r. o. - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání při práci pro slovenskou firmu - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?

V ČR pracuji jako OSVČ a zároveň jsem společníkem, jednatelkou ve firmě s. r. o. na Slovensku. Až v Česku budu podávat daňové přiznání, musím zde prokázat i některé informace ze slovenské firmy, nebo stačí že tato firma odvádí daně na Slovensku a já ji v českém daňovém přiznání nemusím vůbec evidovat?
Moc děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste rezidentem České republiky (tj. pokud zde máte bydliště nebo se zde zdržujete alespoň 183 dní v roce), tak bude záležet, zda ze slovenské firmy pobíráte nějaké příjmy ze závislé činnosti. Např. odměnu jednatele nebo zda jste zde zaměstnaná. Pokud ano, tak tyto příjmy musíte uvést v českém přiznání k dani z příjmů fyzických osob a uplatnit metodu vynětí anebo zápočtu, podle toho, která metoda pro Vás bude výhodnější.
Pokud žádné příjmy Vy jako fyzická osoba ze slovenské firmy nemáte. Firma pouze odvádí daně z příjmů právnických osob na Slovensku, tak Vám žádný příjem ke zdanění nevzniká a daňové povinnosti tak máte v ČR vypořádané.

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti
- Daň z koupě nemovitosti
- Koupě nemovitosti pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Koupě bytu, domu pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Odvod daně při koupi bydlení pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi bytu, domu pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi nemovitosti pro vlastní potřebu

Dotaz na daň z koupě a prodeje nemovitosti. V květnu 2016 jsem se rozvedla a ztratila jsem tak možnost bydlení. Následně jsme s exmanželem prodali pozemek (dříve byl v SJM), který jsme vlastnili cca 15 let. Daň již dle smlouvy zaplatil kupující.
Poté jsem si v elektronické dražbě vydražila byt a tento jsem financovala z prostředků za prodaný pozemek (ještě jsem doplácela něco navíc). Dle informací exekutorské kanceláře mám ještě zaplatit i daň – 4 procenta z koupě vydraženého bytu. Slyšela jsem, že pokud si kupující kupuje nemovitost k vlastnímu bydlení, pak daň nemusí platit. Je tato informace správná?
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Informace, kterou jste slyšela, se týká prodeje nemovité věci a daně z příjmů, a to za splnění zákonných podmínek. Vy ale musíte zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z ceny dosažené vydražením. Té se nevyhnete, protože poplatníkem v případech jiných forem nabytí nemovitosti, než je kupní nebo směnná smlouva, je vždy nabyvatel nemovité věci.
Termín pro podání přiznání a platba daně je do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí. Základem daně je cena dosažená při vydražení, nemusíte mít znalecký posudek.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Splnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Těhotenství před 18. rokem věku a zplnoletnění soudem
- Těhotenství před 18. rokem věku a splnoletnění soudem
- Soudní rozhodnutí o splnoletnění, zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Přiznání rodičovské odpovědnosti soudem
- Rodičovská odpovědnost nezletilého rodiče - rozhodnutí soudu
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost zplnoletnění nezletilých rodičů
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost splnoletnění nezletilých rodičů

Mám menší problém je mi 16 let. Přítelovi bylo 16 let jsem ve 4. měsíci těhotenství a chceme se nechat zplnoletnit, aby jsme dítě mohli vychovávat spolu a bydleli by jsme u jeho rodičů. Bydlíme od sebe asi 150 kilometru. Máma s tím nebude souhlasit s myslíte že by byla možnost aby nám to s přítelem vyšlo děkuji za odpověď. Linda

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste jako rodiče dítěte oba nezletilí, bylo by dobré obrátit se na soud, aby alespoň jednomu z vás přiznal tzv. rodičovskou zodpovědnost. Zákon umožňuje přiznat nezletilému rodiči alespoň dílčí část rodičovské zodpovědnosti spočívající pouze v péči o dítě. Nezletilý rodič se tedy se svolením soudu smí o dítě osobně starat, zajišťovat jeho výživu, zdravotní péči, smí přijímat za dítě výživné apod. , ale nemůže dítě zastupovat v právních vztazích, neboť sám nemá plnou způsobilost k právním úkonům. Předpokladem pro přiznání rodičovské zodpovědnosti soudem je skutečnost, že jde o nezletilého rodiče staršího šestnácti let, který skýtá záruku, že je schopen takovéto oprávnění vykonávat.
Zákon nevylučuje, aby rozhodnutí o přiznání rodičovské zodpovědnosti bylo vydáno i v případě, že by nezletilí byli oba rodiče - rodičovská zodpovědnost ve výkonu péče o dítě pak může být přiznána jednomu nebo oběma rodičům. Zastupování dítěte v právních záležitostech a správu jeho jmění pak bude vykonávat soudem stanovený poručník. Poručníkem musí být zletilá osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům – může to být například někdo z prarodičů dítěte (babička nebo dědeček), ale i jiný příbuzný.
Protože přiznat rodičovskou zodpovědnost Vám může jedině soud, ale jako nezletilá se soudem komunikovat nemůžete, doporučuji Vám v první řadě obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), kterou najdete na sociálním odboru městského úřadu v místě Vašeho bydliště. Sociální pracovnice Vás může zastupovat při jednání u soudu a poradí Vám i s dalšími kroky při řešení Vaší situace.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Opakované lživé pomluvy členem rodiny na úřadech - jak se bránit?
- Pomluvy osobou blízkou na úřadech - jak se bránit?
- Opakované podávání nesmyslných nepravdivých podnětů na úřadu - jak se má šetřený bránit?

Příbuzný nás ve snaze mstít se za jakoukoliv cenu opakovaně udává a činí podněty na stavební úřad či Českou inspekci životního prostředí. V tom ale není problém, protože dotčené orgány kontrolami zásadní pochybení z naší strany nezjistily anebo si vyžádaly doplnění podkladů.
Ukázalo se však, že se pan příbuzný ve svých podnětech (které se dostávají do rukou úředníků) dopouští také lživých osobních výlevů a obvinění, např. že jsme se hrubě a urážlivě chovali k jeho matce a činili nátlak (při tom on sám trvalým bydlištěm jinde ji navštívil sotva jednou za měsíc, zatímco my museli být poslední roky před jejím úmrtím v neustálé pohotovosti pro její nesoběstačnost kvůli zhoršujícímu se zdraví).
Na jiném místě zase píše, že v den kontroly úřadem u nás jsme byli odjeti na konkrétním místě (dotčený úřad má samozřejmě protokol ze dne kontroly, kdy jim vstup umožnil doma přítomný člen naší rodiny a ti, co jsme doma nebyli, tak jsme se rozhodně nenacházeli tam, kde uvádí pan stěžovatel apod.).
Ještě hnusnější obvinění bych jen obtížně několika slovy vysvětlil.
Zkrátka závěrem, dá se nějakým způsobem proti písemně uváděným lžím bránit? Samozřejmě, kdyby to na nás křičel ústně přes plot, nebo pomlouval lidově řečeno někde na návsi, obtížně můžeme dokázat, že to vůbec pronesl, pokud by to nebyl ochoten někdo dosvědčit. Ale když to takto uvádí písemně a je to k dispozici na úřadě (i když ten řeší konkrétní např. stavební podnět a ne jeho slovní urážky).
Děkuji Dalibor

ODPOVĚĎ:
V případě uvádění nepravdivých tvrzení je zde několik možností obrany (bez ohledu na skutečnost, zda je tak činěno ústně či písemně) :
První možností je postih jednání jako přestupku proti občanskému soužití dle § 49 přestupkového zákona, kterého se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Další možností je zde postih za trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V obou výše uvedených případech se můžete obrátit na policii.
Dále je zde možnost obrany prostřednictvím žaloby u občanskoprávního soudu, a to žaloby na zdržení se takovýchto zásahů – tedy můžete požadovat, aby upustil od tohoto jednání. Dále můžete případně žádat náhradu způsobené újmy.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské při neschopence na začátku pracovního poměru
- Neschopenka po nástupu do práce - výpočet nemocenské, podle čeho se počítá?

Syn nastoupí od 17.10.2016 do nového v zaměstnání. Dne 1.11.2016 má jít na operaci a bude v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Z jakého příjmu se mu bude vypočítávat nemocenská? Z nového zaměstnání a nebo ze starého? Nyní je veden na ÚP, předtím pracoval od srpna 2015 do 10.8.2016. Děkuji moc za odpověď. Jana

ODPOVĚĎ:
Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci a splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění (§ 10 ZNP). K výpočtu nemocenské je zapotřebí zjistit denní vyměřovací základ za rozhodné období. Rozhodným obdobím je v případě, že onemocnění zaměstnance vzniklo v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (tj. od vzniku pracovního poměru) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 4 ZNP).
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 6 ZNP)

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz hosta zapříčiněný obsluhou restaurace, baru - odpovědnost obsluhy zařízení
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - věci na chodbě vedoucí k WC, zakopnutí a zranění
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - špatně osvětlená chodba vedoucí k WC
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Věci na chodbě restaurace - požární předpisy, bezpečnostní předpisy

Chtěla bych se zeptat na povinnosti provozovatele restauračního zařízení.
Zařízení je umístěno v přízemí obytného domu. Toalety příslušící k provozovně jsou mimo tuto provozovnu, v jiném patře. Klíč od toalety se vyzvedává a vrací obsluze.
V únoru 2016 obsluha zůstala s několika hosty po zavírací době v provozovně. Jeden z hostů odešel na toaletu a při cestě z toalety utrpěl zranění. Na chodbě vedoucí k toaletě byly schody. Začátek, ani konce schodů nebyly označeny, světelné podmínky v tmavé chodbě také nebyly nejlepší.
Obsluha nezkontrolovala provozovnu, ani toaletu a odešla. V provozovně zůstaly věci hosta - kabát, taška, mobil, doklady, tablet, klíče
- je povinností provozovatele před ukončením provozu zkontrolovat, zda v prostorách toalety (přestože není přímo v provozovně) někdo nezůstal, zvlášť, když host nechal všechny uvedené věci v zimním období v provozovně. Stává se, že hosté v provozovně věci zapomínají.
- může být obsluha obviněna z neposkytnutí pomoci hostu, který zůstal na chodbě vedoucí z toalety?
- na chodbě byl v této době umístěn koberec a krabice. Je povinností provozovatele udržovat cestu k toaletám volnou, i když věci patřily obyvatelům domu? (požární předpisy, bezpečnost)
- může být problém i to, že se toto vše stalo po zavírací době?
Předem děkuji za odpověď
Simona

ODPOVĚĎ:
Situace, která se stala, spadá do oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Odpovědi lze nalézt zejména v zákoníku práce a zákoně o ochraně veřejného zdraví. Každá provozovna, tedy i restaurační zařízení či bar by měly mít svůj provozní řád schválený hygienou, který by právě takového situace měl upravovat - tedy kontrola prostor po zavírací době, kontrola odložených věcí, apod. Když to zobecním, tak povinností provozovatele je kontrolovat prostory po zavírací době i přístupové cesty jak k toaletám, tak cesty, po kterých se běžně pohybují hosté či zaměstnanci baru (bez ohledu na to, kdo zavinil, že cesta k toaletám byla špatně průchozí.)
Obsluha může být obviněna i z trestného činu neposkytnutí pomoci, pokud byl host díky zranění ve stavu ohrožujícím vážně jeho zdraví či život. Z právního hlediska není rozhodující, kdy k události došlo, zda před či po zavírací době.

__

RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Zrušení pěstounské péče - do kdy se vyplácí odměna pěstouna?
- Vyplácení odměny pěstouna a zrušení pěstounské péče o dítě
- Vrácení odměny pěstouna při zrušení pěstounské péče o dítě
- Výpočet hmotného zabezpečení u pěstouna který zrušil pěstounství

31. 07. 2016 mi byl ukončen 6letý pracovní poměr ve smyslu § 52c) pro nadbytečnost. Tříměsíční odstupné dočerpávám k 31. 10. 2016. Průměrný čistý měsíční příjem činil 18.000 Kč. Současně mám v péči nezletilou dívku od roku 2014, avšak soud mi ji svěřil do pěstounské péče až po 9 měsících. Jsem tak pěstounkou s měsíční odměnou 8.000 Kč hrubého, po zdanění a odvodech na ZP a SP s čistou měsíční odměnou 5.500 Kč. Odměnu pěstouna mi vyplácí úřad práce od 17. 7. 2015. Jsem příjemcem částečně invalidního důchodu 2. stupně od roku 2013, ten však nepokryje mé životní náklady.
Dnem 1. 11. 2016 na základě písemné dohody s rodiči mé svěřenkyně si tuto nezletilou problematickou dceru přebírají zpět do své péče. OSPOD je s tímto srozuměn. Tuto dohodu zasílám rovněž úřadu práce, OSPOD a obvodnímu soudu, kterému podávám návrh na zrušení pěstounské péče.
Údajně k soudnímu jednání má dojít přibližně za 3-4 měsíce, čili v lednu-únoru 2017. Je mi 59 let.
1) Bude mi nadále vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu o zrušení pěstounské péče resp. do PM tohoto rozhodnutí?
2) Pokud nebude odměna vyplácena – bude zastavena z důvodu, že o svěřenkyni již nebudu pečovat – mohu se zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání s žádostí o hmotné zabezpečení od 1. 11. 2016?
3) Pokud mi bude vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu resp. PM, může se stát, že budu takovou odměnu muset pak úřadu práce vracet, když po dobu pěstounství se nemohu zaregistrovat jako uchazečka o zaměstnání?
4) Pokud budu muset vracet tuto mně vyplacenou odměnu od 1. 11. do nabytí PM, jak bude tedy období od 1. 11. do nabytí PM soudního rozhodnutí hodnoceno? Jak to bude s odvody na zdravotní a sociální pojištění?
5) Odkdy se mohu vlastně zaevidovat na úřadu práce? (práci si marně hledám)
6) Odkdy mohu žádat o hmotné zabezpečení?
7) Z čeho se mi vypočítá hmotné zabezpečení? Pouze z pěstounské odměny 5.500 Kč čistého?
8) Odchod do předčasného starobního důchodu mi současnou svízelnou situaci neřeší.
Děkuji vám za odpovědi a pomoc.
Regina

ODPOVĚĎ:
Podle § 47t zákona o sociálně-právní ochraně dětí je odměna pěstouna vyplácena po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležela, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Vzhledem k tomu, že v měsíci říjnu ještě o dítě v pěstounské péči pečujete, měla by Vám být odměna pěstouna vyplacena po uplynutí tohoto měsíce, tedy ještě v měsíci listopadu. Poté by měla být výplata odměny pěstouna zastavena. Podle § 47v téhož zákona se řízení o odnětí dávky nebo o zastavení její výplaty zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední. Vzhledem k tomu, že jste úřadu práce, který Vám odměnu pěstouna vyplácí, řádně oznámila, že si dívku od 1.11. přebírají do péče její rodiče, měl by Vám úřad práce na základě tohoto oznámení vyplatit poslední odměnu pěstouna v listopadu a od prosince 2016 výplatu odměny zastavit. O zastavení výplaty či odnětí odměny pěstouna by měl úřad práce vydat písemné rozhodnutí, které by Vám mělo být doručeno.
Co se týče evidence na úřadě práce, podle § 25, odst. 1, písm. p) uchazečem o zaměstnání může být osoba, která není osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j, odst. 1, písm. c) a d). Písmena c) a d) však upravují odměnu pěstouna ve výši 20.000 a 24.000 Kč. Jestliže je Vám vyplácena pouze odměnu ve výši 8.000 Kč (před zdaněním a odečtením pojistného – tedy odměna podle písm. a), nemusíte čekat na ukončení výplaty odměny a můžete se na úřadě práce zaevidovat kdykoliv. Od data evidence na úřadě práce si pak můžete zažádat o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Protože výše podpory v nezaměstnanosti se určuje z posledního čistého měsíčního výdělku, obávám se, že ve Vašem případě bude bohužel opravdu vypočtena pouze z pobírané čisté odměny pěstouna ve výši 5.500 Kč. Pokud byste se zaevidovala bezprostředně po skončení zaměstnání, byla by Vám výše podpory vypočtena z platu, kterého jste dosahovala v zaměstnání.
Pokud máte hmotným zabezpečením na mysli jiné sociální dávky než podporu v nezaměstnanosti (například příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi apod.), nárok na výplatu těchto dávek závisí nejen na výši Vašich příjmů, ale také na výši Vašich životních nákladů, o kterých se ve svém dotazu nezmiňujete.

__

OBČAN-SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení přeplatku od jiného domu SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení nedoplatku (dluhu) od jiného domu SVJ

Obracím se na Vás s dotazem z pozice předsedy výboru SVJ. Naše minulá správcová domu měla zvláštní praxi, a to, pokud nesehnala pověřeného vlastníka domu pro podpis na proplacení faktury v bance, vzala peníze z jiného domu a fakturu zaplatila. Toto trvalo několik let. Domů které spravovala měla hned několik, a některé platby za náš dům platili jiné domy, naopak jiné platby jsme platili jiným domům my. Vím, že k této situaci nemělo dojít a vše teď napravujeme, a už spolupracujeme s jinou firmou která náš dům spravuje. Bohužel se na nás začínají obracet domy které nebyly tak rychlé, a chtějí řešit platby z jejich účtů za naše služby. Mají nárok na vrácení těchto peněz od nás? Podle mě se nejedná o účelné nebo vědomé obohacování našeho SVJ, a měli by to soudně vymáhat po osobě která jim tuto škodu způsobila a ne po nás, tedy po správcové domu. Navíc i nám paní správcová zpronevěřila peníze domu a řešíme to s ní uznáním dluhu vůči SVJ. A co dělat pokud začnou peníze po nás vymáhat, jaké možnosti obrany máme? S původní správcovou již nemáme nic společného krom dluhu který po ní vymáháme, a pokud někomu peníze vrátíme vznikne další škoda nám kterou nemáme kde vymáhat.
Děkuji za radu, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace jasná a je to tak, jak uvádíte. Bývalá správcová způsobila svým jednáním škodu, za kterou je odpovědná ona, nikoliv vy jako SVJ. Proto zde jsou dvě možnosti - podat na správcovou trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry a přihlásit způsobenou škodu do trestního řízení nebo podat na správcovou civilní žalobu o náhradu škody. Ale určitě nehraďte jiným SVJ to, co měla správcová místo nich údajně uhradit za vás.
Pokud peníze začnou jiná SVJ vymáhat po vás, můžete se bránit jednoduše tím, že v daném sporu nejste pasivně legitimovanou stranou (nejste odpovědni za vzniklý dluh) a z tohoto důvodu nechť je žaloba zamítnuta.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Splácení nákladů soudního řízení ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Žádost na soud o splácení nákladů protistrany za mnou prohrané soudní řízení ve splátkách, splátkovým kalendářem
- Splácení nákladů soudního řízení neúspěšným žalobcem ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Mohu požádat soud o splácení soudních poplatků a advokáta protistrany ve splátkách splátkovým kalendářem (prohrál jsem soud)

Vedu soudní spor s realitní kanceláři. Mám dotaz: v případě prohry sporu bych chtěl vědět jakým způsobem postupuje soud, aby byly uhrazeny veškeré náklady soudního řízení. Jelikož jsme vyčerpali již veškeré finance a jsme důchodci, je tu možnost splátkového kalendáře? Leoš

ODPOVĚĎ:
V případě neúspěchu ve sporu hradí náklady strana sporu, která nebyla úspěšná, případně jsou náklady hrazeny oběma stranami podle poměru úspěchu ve věci. Pokud jste důchodci, doporučovala bych soudu doložit vaši majetkovou situaci a doklady o příjmech s žádostí, aby soud rozhodl tak, že každá strana si ve sporu ponese své náklady sama. Pokud by vám soud uložil povinnost náklady řízení uhradit, určitě soud požádejte, aby s ohledem na vaši situaci uložil povinnost nahradit náklady řízení ve splátkách. Tuto žádost musíte vznést v rámci závěrečných řečí, ještě před vyhlášením rozsudku.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno od spoluvlastníka nemovitosti pro třetí osobu - je nutný souhlas ostatních spolumajitelů?
- Je nutný souhlas spolumajitelů nemovitosti s věcným břemenem pro cizí osobu?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do bytu, domu ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?

Bydlím na vesnici v rodinném domku. Před pěti lety rodiče darovali třetinu nemovitosti mě. Třetinu sestře a třetinu mému nejstaršímu synovi, který už je momentálně plnoletý. Chtěla bych na moji třetinu napsat svého manžela jako břemeno na dožití. Budu potřebovat souhlas sestry? A když ano a ona odmítne podepsat smlouvu je nějaká možnost že by to šlo i bez jejího podpisu?
Děkuji za odpověď. Danuše

ODPOVĚĎ:
Pokud jste podílovými spoluvlastníky - což jste, pak nutně k zápisu věcného břemene musíte mít souhlas ostatních spoluvlastníků. Jedinou možností za situace, kdy jeden ze spoluvlastníků odmítá souhlas dát, je podat k soudu žalobu o nahrazení souhlasu tohoto spoluvlastníka.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu zpětně nájemníkem z důvodu odstěhování nájemníka
- Výpověď nájmu zpětně nájemcem z důvodu odstěhování nájemce
- Předčasné ukončení nájmu nájemníkem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu nájemcem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu a placení nájmu, nájemného
- Placení nájmu při předčasném ukončení nájemní smlouvy nájemcem, nájemníkem

Pronajala jsem zařízený být (tj. jednu místnost vč. společného příslušenství, které používají další 2 nájemnice) na dobu určitou a sice na 1 rok vždy s možnosti prodloužení. Jedna nájemnice, jejíž smlouva konci 31.3.2017 mi dne 3.10.2016 mailem sdělila, že se 30.9.2016 odstěhovala a že mi výpověď vč. důvodů posílá poštou. Protože jsem často na cestách (což ji je známé), tak jsem ji mailem několikrát požádala, aby mi kopii výpovědi poslala taktéž mailem. Vzhledem k tomu, že na mě maily nereaguje, kam se odstěhovala mi není známé a platnost jejího občanského průkazu vyprší v polovině listopadu. V příloze zasílám výňatek že smlouvy týkající se výpovědi.
Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení sjednané smlouvy je nájemnice oprávněna nájem ukončit výpovědí bez uvedení důvodu, nicméně s tříměsíční výpovědní dobou počínající měsícem následujícím po měsíci, kdy Vám výpověď jakožto pronajímateli došla. Dle smlouvy je nájemnice povinna výpověď poslat písemně. Platí tedy, že pokud Vám písemná výpověď byla doručena v říjnu, pak od listopadu běží výpovědní doba a nájem tedy bude končit 31. ledna 2017 a do té doby je povinna Vám řádně hradit nájemné. Pokud tak neučiní, můžete se nájemného domáhat soudně. Pokud na maily nereaguje, nezbude, než s ní věc řešit doporučenou poštou a pokud nebude kontaktní, nezbude, než podat žalobu za neuhrazený nájem, kdy soud v rámci tohoto řízení může z Centrální evidence obyvatel zjistit, kde se nájemnice zdržuje či na jaké adrese je kontaktní.

__

RODINA-SJM
- Zadlužení manželů manželem bez vědomí manželky - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Zadlužení manželů manželkou bez vědomí manžela - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Manželka nevěděla o dluhu manžela - odpovědnost manželky za dluh manžela
- Manžel nevěděl o dluhu manželky - odpovědnost manželky za dluh manžela

Otec já i matka žijeme ve společném bytě. Otec přes 70 let si bere neřízeně půjčky nechce říci na co. Chodí jen do práce a nebo je na počítači doma
Nikdy jsme za ty půjčky nic nekoupili. Jsou statisícové. Domníváme se že je bud finančně nesvéprávný nebo ho možná někdo vydírá což je možná ještě pravděpodobnější když za každou cenu nechce říci proč si je bere. On si vezme několik půjček a ty peníze prostě hned nemá a přitom za tyto velké peníze nic nekoupil. Někam je musí prostě posílat.
Momentálně jsou matka a otec v rozvodovém řízení. Od 7. září 2016 nyní do 12 října zatím ani nepřišel termín prvního stání.
Do rozvodové smlouvy dal otec s matkou toto:
Smluvní strany ujednaly, že závazky ze Smluv bude nadále platit manžel, neboť si výše uvedené závazky sjednal bez vědomí manželky a použil je pouze na své potřeby/Výše je ve smlouvě o rozvodu je uvedeno, za trvání společného jmění, osm největších půjček (např Provident ap.) s jejich názvy a čísly půjček/
A ptám se tedy až bude po rozvodu a s otcem by se třeba zdravotně něco stalo Je v důchodu a pracuje. Je matka tímto nějak chráněná před věřiteli když tyto půjčky vzal otec do smlouvy o rozvodu na sebe aby je nemusela platit i když byly za doby SJM ale podepsány bez jejího vědomí a nebyly určeny na běžný chod domácnosti? Musela by je platit nebo je nějak chráněna touto smlouvou?
Podařilo se mi na internetu najít zákon paragraf 710 zákona č. 89/2012 Sb který mluví takto o SJM:
Součástí společného jmění manželů SJM jsou dluhy za trvání manželství ledaže za
a/ se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ (to je náš případ) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb
A ptám se tedy pokud toto posíláme společnostem u nichž má otec půjčky a které nejsou uvedeny v rozvodové smlouvě. Jelikož chodí stále upomínky
Je to možnost aby se matky netýkaly tyto dluhy i když byly podepsány v SJM ale bez jejího souhlasu a na běžný chod domácnosti?
Musela by je tedy platit nebo ne?
Jelikož kromě psychické nemoci máme i podezření na trestný čin vydírání. Máme jít na policii i když nemáme konkrétní důkazy? Jediné co nás napadá je že by to bylo poznat kam ty peníze chodí z otcova účtu ale ten je samozřejmě tajný. Máte nějakou radu?
Máme i sepsanou žádost od psycholožky na finanční nesvéprávnost ale jelikož stále od začátku září 2016 probíhá rozvod, tak se obáváme že by podání žádosti od psycholožky o finanční svéprávnosti na soud mohlo rozvod velmi zkomplikovat a zdržet a tudíž samozřejmě se dluh zvětšoval.
Je nějaký termín do kdy soud musí určit první státní rozvodu od podání žádosti o rozvod na soud?
Je to tedy velmi komplikované a proto je můj dotaz poněkud delší
Pomohlo by například i vystěhování z bytu aby ty dluhy nebyly na nás?
Máte celkovou radu jak v této situaci nejlépe z uvedených možností postupovat?
Který z těch kroků by byl nejúčinnější a nejrychlejší?
Velmi děkuji za odpověď. Miloš

ODPOVĚĎ:
Pokud o půjčkách peněz matka nic nevěděla, pak skutečně nespadají do SJM a není povinna je po rozvodu hradit. Může se stát, že po ní některý z věřitelů bude dluh vymáhat soudně, nicméně stačí, když matka doloží tuto dohodu a zároveň prokáže, že o dluzích nevěděla. Stačí i svědeckou výpovědí rodinných příslušníků.
Pokud máte podezření, že otce někdo vydírá, pak jděte na Policii, nemusíte mít konkrétní důkaz, policie je povinna to vyšetřit a případně z účtů otce zjistit, kam finanční prostředky jdou.
Zahájení řízení o omezení svéprávnosti by skutečně mohlo rozvod zkomplikovat, pokud by bylo zjištěno, že otec má nějaké psychické problémy a byl by omezen ve svéprávnosti, nemusel by soud manželství rozvést.
Žádná lhůta na nařízení soudního jednání není, záleží vždy na konkrétní vytíženosti soudce, nicméně praxe je taková, že od podání návrhu bývá jednání nařízeno nejdříve za 3 měsíce.
Vystěhování z bytu by situaci nevyřešilo, exekutor je oprávněn zabrat majetek dlužníka bez ohledu na jeho bydliště. Tj. Pokud byt, v němž rodiče bydlí, je rodičů, exekutor jej může postihnout bez ohledu na to, zda tam otec bydlí či nikoliv.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Sdělení oznamovatele přestupku - dostane se přestupce ke jménu oznamovatele?
- Sdělení jména oznamovatele trestného činu - dostane se pachatel ke jménu oznamovatele?
- Jak může získat přestupce jméno oznamovatele přestupku který byl oznámit přestupek na Policii?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak může získat pachatel trestného činu jméno oznamovatele který byl oznámit trestný čin na Policii?

Chci se zeptat zda, je mi Policie ČR povinna poskytnou jméno osoby, která zaslala podnět na Policii ČR k přezkoumání účetnictví mé firmy z důvodu podezření z krácení daně a u důvodu, že ve firmě zaměstnávám lidi na „na černo“. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Tento údaj je součástí spisu vedeného v této věci.
Dle § 65 trestního řádu obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Dále platí, že v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.
Postavení obviněného získáte, pokud bude ze strany policejního orgánu zahájeno trestní stíhání Vaší osoby. Tedy dříve nemáte právo požadovat, aby Vám byly sděleny údaje ze spisu.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru darovaného více dárci, jeden z dárců po smrti - průběh zpětvzetí daru
- Zpětvzetí darování více dárci kdy jeden již zemřel
- Zpětvzetí darování zemřelým dárcem - informace
- Zpětvzetí darování - kdy je možné sepsat závěť na byt, dům, nemovitost
- Odvolání daru pro nevděk více dárci, jeden z dárců zemřel, je po smrti

Mám dva dotazy ohledně: Odvolání daru pro nevděk:
Je možné provést odvolání daru dárcem, přestože původně byli dárci dva a jeden z nich již zemřel?
Poté, co dárce provede Odvolání daru pro nevděk (stane znovu vlastníkem nemovitosti, i když to ještě nebude zapsané v katastru) je možné napsat závěť, kde tuto nemovitost odkáže někomu jinému?
Děkuji, Simon

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud jeden z dárců zemřel, nelze v případě tohoto zemřelého odvolat dar pro nevděk, lze to pouze u žijícího dárce a odvolání se bude tedy týkat pouze jeho podílu. Ano, i když ještě nebude v katastru nemovitostí zapsán nový vlastník, lze v závěti uvést, že pokud se stane zůstavitel vlastníkem této určité nemovitosti, dědicem této nemovitosti pak bude konkrétní osoba.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Revitalizace bytového domu SVJ - kolik % bytů musí souhlasit s revitalizací?
- Zateplení domu SVJ - kolik % majitelů bytů musí souhlasit se zateplením
- Hlasování o zateplení domu SVJ - kolik % bytů, majitelů musí souhlasit?
- Poskytnutí informací členovi SVJ o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí
- Jak má člen SVJ požádat o informace o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí SVJ?
- Žaloba na sdělení informací o chodu SVJ - jeho smlouvách, účetnictví, hospodaření
- Jak se dostat k informacím o chodu SVJ - smlouvy, hospodaření, účetnictví

Mám dotaz ohledně zateplení domu v SVJ. Platnost zákona o vlastnictví bytů (ZoB) skončila k 1.1.2014 a v tomto zákoně stálo, že: „Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. “
Po skončení platnosti tohoto zákona se tato formulace v našem SVJ jakoby vytratila, jelikož žádnou takovou formulaci v našich stanovách nemáme a v NOZ také toto asi není definováno.
Na jaře 2016 došlo na Shromáždění SVJ k hlasování o zahájení počátečních pracích revitalizace domu.
A v tomto bych potřeboval poradit … kolik % z přítomných či všech vlastníků jednotek musí souhlasit, tak aby mohly být zahájeny přípravné práce na revitalizaci domu? (ZoB již není, ve stanovách to nemáme určeno a NOZ to asi neříká).
Dále řeším problém s poskytnutím informací od SVJ za posledních 5 let - 2011-2016 (smlouvy a zápisy ze schůzí). Výbor SVJ mi nechce žádné informace poskytnout a tak toto rozhodnutí, zda mi mají či nemají být poskytnuty informace přesunul na Shromáždění SVJ. Shromáždění SVJ hlasovalo a usneslo se, že mi informace neposkytne. Nakonec předseda Výboru rozhodl, že mi je poskytne jen za poslední 3 roky (za dobu co jsem majitelem bytu).
Nyní již uběhly 4 měsíce od tohoto rozhodnutí na Shromáždění SVJ. A teď nevím, jak mám postupovat dál, jelikož si myslím, že na informace mám právo. Nevím, zda jsem již nepropásl lhůtu pro odvolání či podání žaloby za neposkytnutí informací.
Žádám tedy o radu, zda mám:
A, odvolat se k Výboru SVJ, že nesouhlasím s rozhodnutím Shromáždění SVJ a žádat o informace znovu?
B, podat žalobu za neposkytnutí informací, i přestože již uběhly 4 měsíce od rozhodnutí Shromáždění SVJ
C, jelikož jsem propásl lhůtu na odvolání, tak znovu od začátku žádat Výbor SVJ o informace a v případě zamítnutí poskytnutí se odvolat?
Jestli mi prosím můžete napsat, jak mám postupovat.
V případě, že mi předseda SVJ před 2,5 roky odmítl poskytnout informace a smlouvy SVJ (doloženo emailovou komunikací),
a dnes (07.11.2016) již není předsedou ani členem SVJ. Mohu na tohoto předsedu podat žalobu za neposkytnutí informací nebo je již tato záležitost promlčena?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o revitalizaci, pak je zde nutné postupovat podle ust. § 1206 odst. 2 občanského zákoníku, který uvádí, že:
"Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů." § 1208 písm. f bod 7 uvádí, že do působnosti shromáždění patří rozhodování o opravě či stavební úpravě společných částí.
Pokud jde o právo na informace, pak Občanský zákoník v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek výslovně požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo „pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. “ V takovýchto pravidlech by mělo být přesně vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu, přičemž vlastník jednotky má právo do listin o hospodaření nahlížet a pořizovat si kopie. Pokud je mu toto odepřeno, může se vlastník jednotky obrátit na soud.
Žalobu proti rozhodnutí shromáždění SVJ byste měl podat v tříměsíční prekluzivní lhůtě, volila bych tedy variantu C. Neposkytnutí informací před 2,5 lety je již promlčeno.

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Může malíř používat fotografii prodaného obrazu nebo ne?
- Kdo je majitelem autorského práva u prodaného obrazu?
- Je nutný souhlas majitele obrazu s používáním jeho fotografie malířem který ho namaloval, vytvořil?

Mám dotaz co se týče autorského práva. Jsem výtvarník, prodal jsem svůj autorský obraz, chci vědět zdali mohu reprodukci (fotografii obrazu kterou jsem já pořídil) používat libovolně a to se týče i reklamy jak chci, nebo k tomu musí dát souhlas i momentální majitel obrazu.
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: S fotografickou reprodukcí obrazu, jehož jste autorem, můžete libovolně nakládat, přičemž souhlas současného vlastníka tohoto obrazu nepotřebujete.
V první řadě je zapotřebí vycházet z § 12/1 a 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- autor má právo své dílo užít (k pojmu „užití díla“ více níže) v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva,
- poskytnutím oprávnění jiné osobě podle předchozí odrážky právo autorovi nezaniká (autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy).
Vlastník věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (zde vlastník obrazu), je povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi (§ 12/3 autorského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že přestože jste obraz prodal, jste nadále oprávněn své autorské dílo užívat. Vzhledem k tomu, že předmětný obraz je, jak z dotazu předpokládám, jedinou věcí, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, vztahuje se Vaše právo dílo užít na rozmnoženinu tohoto díla (ve Vašem případě tedy na fotografickou reprodukci obrazu). Právem dílo užít je například:
- právo na rozmnožování díla,
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na sdělování díla veřejnosti
(jak vyplývá z § 12/4 písm. a), b), e) a f) autorského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVODOLENÁ
- Nepravidelná pracovní doba a dovolená
- 12hodinové směny a strhávání dovolené
- Je možné za 1 vybraný den dovolené počítat 1,5 dne u nepravidelné pracovní doby?
- Krácení provize za tržby a převod do náhrady za dovolenou - je to v pořádku?
- Provize za tržbu a dovolená - výpočet provize

Dle pracovní smlouvy vykonávám pracovní činnost ve společnosti s tzv. krátkým-dlouhým týdenním režimem ve 12-ti hodinových směnách, tj. v měsíci odpracuji 15-16 dní po 12-ti hodinách.
Zaměstnavatel mi za každý vybraný den dovolené odečítá 1,5 dne dovolené. Domnívám se, že postupuje protizákonně. Prosím, jak to má skutečně být?
Také se mi nezdá výpočet náhrady za dovolenou. Odměna za vykonanou práci se skládá podle pracovní smlouvy z pevného fixu za odpracované dny + provize z tržeb. Pokud vybírám dovolenou zaměstnavatel mě ponižuje základ o neodpracované dny, což chápu, ale také mě ponižuje provize z tržeb a tuto provizi převádí do náhrady za dovolenou. Tzn. , že já si náhradu mzdy za dovolenou hradím ze své provize za tržby. Toto považuji také za nezákonný postup. Prosím o vysvětlení této problematiky.
Děkuji za odpověď. Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud pracujete v režimu krátký – dlouhý týden, máte pak nerovnoměrně rozvrženu pracovní dobu. Dle § 213 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny, přísluší mu tolik dní dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Ve Vašem případě je tedy nutné stanovit, na kolik dní dovolené máte nárok za kalendářní rok s ohledem na to, kolik v průměru týdně odpracujete směn. Za každý den Vaší dovolené se Vám pak bude odčítat pouze jeden den, odčítání 1,5 dne je v rozporu se zákoníkem práce.
Dle § 222 ZP náleží zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada, mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud čerpáte jeden den dovolené, pak Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za 12-ti hodinovou směnu. Postup Vašeho zaměstnavatele není správný.

__

OBČNA-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilým dětem - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilým dětem - postup, návod, informace

Byl nám s manželkou darován pozemek do podílového vlastnictví, každý tak vlastní 1 pozemku.
Jaký bude postup, když by manželka chtěla:
a) převést svou polovinu na mne?
b) převést svou polovinu na nezletilé děti?
Co k tomuto převodu majetku bude potřeba, budou s tím spojené nějaké finanční náklady?
V darovací smlouvě jsou k tomuto jen pojednání o tom, že v případě prodeje nemovitosti obdarovaným, si darující vyhrazuje předkupní právo. Nebo ustanovení, že si darující vyhrazuje dar vzít zpět v případě, že nebudou dodrženy dobré mravy. Takže asi nic, co by znemožňovalo převod vlastnictví pozemku/daru. Jen, jak na to?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
V obou případech - tedy převodu na Vás i převodu na děti je třeba sepsat darovací smlouvu, podpisy je třeba ověřit u notáře a následně smlouvu vložit do katastru nemovitostí. Žádná darovací daň se neplatí, jelikož se jedná o dar u rodinných příslušníků. Pouze pokud bude pozemek darován nezletilým dětem, je třeba, abyste jako rodiče smlouvu oba podepsali za děti jakožto obdarované a poté k soudu podali návrh na schválení právního jednání, že jste smlouvu za děti podepsali. Pokud je takové darování v zájmu nezletilých dětí, soud takové jednání rozsudkem schválí a poté do katastru nemovitostí vložíte tuto darovací smlouvu společně s rozsudkem. Pokud jde o poplatky, tak za vklad do katastru nemovitostí se hradí správní poplatek 1.000,-Kč, soudu se za schválení právního jednání žádný soudní poplatek nehradí a pokud ve věci oslovíte advokáta, je třeba počítat s náklady na vypracování smlouvy, přičemž tyto náklady si se zvoleným advokátem dopředu vyjasněte, můžou se u různých advokátů značně lišit.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Jak dokázat že zboží mělo vadu již při prodeji - mechanická závada
- Mechanická závada zboží - jak dokázat že byla již při převzetí zboží zákazníkem, kupujícím?
- Mechanická vada zboží - jak dokázat že ji mělo zboží již při prodeji prodávajícím a při převzetí kupujícím?

Zakoupili jsme LCD televizi. Druhý den se na obrazovce objevil flíček, který se při dalším zapnutí rozšířil na většinu obrazovky až nakonec televize přestala fungovat úplně. Televizi jsme ihned odvezli k prodejci k reklamaci, který ji do reklamace přijal.
Prodejce nás nyní kontaktoval s tím, že autorizovaný servis závadu vyhodnotil jako mechanickou a reklamaci neuznal.
Co s tím? Chceme nechat udělat posudek u znalce, co když se ukáže, že závada byl způsobena skutečně mechanickým poškozením. Platí, že prodejce by musel prokázat, že jsme to mechanické poškození způsobili my (což jsme nezpůsobili, alespoň si toho nejsme vědomi), když tato událost se bezpečně stala do 6 měsíců od prodeje (ve skutečnosti cca 1 týden)?
Dušan

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se vada projevila v průběhu prvních 6 měsíců od převzetí, je skutečně dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku na prodejci, aby prokázal, že televize nebyla vadná v momentě, kdy jste si jí převzali. Na Vás je pouze prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila po převzetí v šestiměsíční lhůtě, což je ve Vašem případě splněno.
Prodávající tedy musí prokázat, že vada, jež se projevila v šestiměsíční lhůtě, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí. Proto pouhé odůvodnění, že se jedná o mechanické poškození neobstojí. Musel by prokázat, že se jednalo o mechanické poškození, ke kterému došlo až poté, co jste si televizi převzal.
Pokud si necháte vypracovat znalecký posudek a znalec určí, že televize byla vadná již při převzetí, pak Vám prodejce bude povinen nahradit i náklady na tento znalecký posudek.
Předmětem úpravy je významný institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí, a to na rozdíl od režimu koupě movité věci podle § 2085 a násl. , v němž je povinností kupujícího prokázat, že vadu, byť se projevila až později, měla věc již při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ 2100 odst. 1 věta první).

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z převodu nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z nabytí nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Kdo platí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Kdo odvádí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Daň z nabytí nemovitosti 2016 - platí kupující nebo prodávající?

Odkupuji ideální polovinu domu, kdy by mne zajímalo, kdo platí daň z prodeje nemovitosti. Zda já, jako kupující nebo protistrana.
Moc děkuji za odpověď
Libor

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude záležet, kdy bude podán návrh na vklad na katastr nemovitostí. Od 1. 11. 2016 je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel. Do 31. 10. 2016 je poplatníkem převodce, pokud se v kupní smlouvě nedohodnou, že poplatníkem bude nabyvatel.
Pokud budou právní účinky vkladu do katastru do 31. 10. 2016, bude poplatníkem prodávající, pokud budou právní účinky vkladu po 1. 11. 2016, budete poplatníkem Vy jako kupující.

__

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte pro případ smrti - návrh sepsaný matkou
- Vzor návrhu matky - svěření dítěte pro případ smrti, úmrtí matky dítěte
- Vyhoví soud návrhu na opatrování dítěte jiným členem rodiny než otcem pro případ smrti matky?

Dobrý den. Ráda bych, aby syn v případě mé smrti nebyl svěřen otci, ale jiné osobě mé rodiny. Je možné v tomto smyslu koncipovat mé přání a vyhoví mu soud? Kde tuto listinu uschovat, aby nemohla být v případě mého úmrtí zlikvidována? Děkuji. Jarmila
"V XXXXXXX dne 8.10. 2016
Věc: Návrh na svěření nezletilého syna do péče po smrti matky
Nepřeji si, aby byl můj nezletilý syn, po mé smrti svěřen do péče otci. Otec není schopen synovi zajistit řádnou péči a výchovu, je to člověk se sklony k alkoholismu a není psychicky v pořádku, projevuje se psychopaticky.
Přála bych si, aby syn byl svěřen do péče mé sestře, která je sama matkou, je schopna zajistit řádnou péči a výchovu pro mého syna, a s jeho svěřením do péče po mé smrti souhlasí. Syn se s mou sestrou vídává častěji, než se svým otcem, který řádně neplní své otcovské povinnosti. Sestra má s mým synem velmi dobrý vztah již od velmi útlého věku, syn k ní jezdívá i na delší prázdninové pobyty a vracívá se spokojený a nadšený.
Svěření mého syna do péče mé sestře, po mé případné smrti, bude v zájmu mého syna.
Podpis
Adresa"

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 3 částí:
1/ Rodičovská odpovědnost:
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud (§ 858 občanského zákoníku).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům (§ 865/1 občanského zákoníku). V případě Vaší smrti bude tedy k výkonu všech činností, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, oprávněn (a zároveň povinen) otec Vašeho syna.
Není-li některý z rodičů z nějakého důvodu dočasně či trvale schopen vykonávat činnosti, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, nebo pakliže některý z rodičů tyto činnosti zanedbává nebo vykonává nikoli řádně, může být výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče soudem modifikován, přičemž rozhodující jsou vždy zájmy dítěte (§ 866 občanského zákoníku). V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- dle § 869/1 občanského zákoníku platí, že brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost a lze-li se domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba, může soud rozhodnout, že se výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče pozastavuje;
- dle § 870 občanského zákoníku platí, že nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení;
- dle § 871/1 občanského zákoníku platí, že zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví.
2/ Poručenství dítěte:
Dle § 878/2 občanského zákoníku platí, že nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů (což vyplývá rovněž z § 928 občanského zákoníku).
Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno (§ 935/1 občanského zákoníku).
Na Váš záměr se přímo vztahuje § 931/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li to v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, ledaže rodič takovou osobu výslovně vyloučil. Není-li takové osoby, jmenuje soud poručníkem jiného vhodného člověka.
3/ Možný postup:
Pakliže je rozsah rodičovské odpovědnosti otce Vašeho syna nedotčen, nebude Vašemu synovi po Vaší smrti ustanoven poručník, neboť k výkonu rodičovské odpovědnosti bude k dispozici druhý z rodičů (nebudou tedy splněny zákonné podmínky pro ustanovení poručníka, jak uvádím v části odpovědi ad 2/ výše).
Pro úspěšné ustanovení Vaší sestry jako poručnice Vašeho syna je tudíž zapotřebí, aby byla rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena (resp. byl omezen její výkon), popř. aby byl otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven. V tomto ohledu se proto můžete obrátit s návrhem na místně příslušný okresní soud. Veškerá svá tvrzení budete povinna samozřejmě řádně prokázat (nepostačí proto pouze uvádět, že otec Vašeho syna má sklony k alkoholismu apod.). Pro přípravu návrhu a pro další zastupování Vám doporučuji advokátní zastoupení (a to advokáta se zaměřením na rodinné právo) :
www.advokatikomora.cz
Bude-li rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena, nebo bude-li otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven, bude po Vaší smrti Vašemu synovi ustanoven poručník. V takovém případě může být aplikován § 931/1 občanského zákoníku (o kterém pojednávám v části odpovědi ad 2/ výše), tzn. že nebude-li to v rozporu se zájmy Vašeho syna, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačíte (ledaže tato osoba poručenství odmítne).
Občanský zákoník blíže nespecifikuje, jakým způsobem může rodič osobu poručníka naznačit, může se proto jednat o naznačení méně či více formální. Některé z těchto způsobů jsou vyjmenovány v důvodové zprávě k občanskému zákoníku:
"… Nic ale nebrání tomu, aby případné naznačení poručníka se stalo v notářském zápisu, v poslední vůli … popřípadě i v jiné veřejné či soukromé listině, eventuálně bylo i pouze vysloveno vůči případnému poručníkovi, obvykle před svědky …"
Osobu poručníka proto můžete označit např. v listině, kterou podepíšete (a podpis necháte úředně ověřit), přičemž takovou listinu uložíte u své sestry, připojíte k závěti apod.
Co se týče Vašeho záměru nechat soudem ustanovit Vašemu synovi poručníka ještě za Vašeho života (a tedy pro případ Vaší smrti), bude tento postup možný za splnění dvou podmínek:
- rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna bude omezena nebo bude otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven,
- soud bude ochoten ustanovit poručníka s odkládací podmínkou (tedy do budoucna) ; jednalo by se o dosti nestandardní postup, bude proto záležet výhradně na vůli soudu, zda Vašemu návrhu vyhoví či nikoli (je totiž nutné si uvědomit, že poručník může být dítěti jmenován až v okamžiku, kdy tu není žádný z rodičů, který by mohl vykonávat rodičovskou odpovědnost).
I pro přípravu tohoto návrhu Vám doporučuji využít služeb advokáta.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Travnatý pás vedle silnice změněn obcí na parkovací záliv pro auta - je nutné stavební povolení?
- Pangejt změněn na parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Tráva u silnice změněna na parkování, parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Změna trávy, travnatého pásu na parkoviště - je nutné stavební povolení?

Před nějakou dobou byla v ulici, kde bydlím zřízena vedle sinice odstavná plocha pro automobily ve formě parkovacího zálivu s podélným stáním (šířka pásu zhruba 2.0 m a délka cca 30 m).
Původně byl v dotčeném prostoru travnatý pás – plocha veřejné izolační zeleně. Povrch odstavné plochy byl realizován tak, že vrchní vrstva zeminy travnaté plochy byla seškrábnuta a nahrazena zhutněným štěrkovým zásypem.
Aktivita byla provedena obcí, která je také vlastníkem dotčeného pozemku. Jedná se o veřejné prostranství v sousedství veřejné komunikace.
Jak jsem zjistil, tato aktivita nebyla nijak hlášena stavebnímu úřadu a neproběhla žádná forma územního či stavebního řízení (územní souhlas, ohlášení stavby nebo něco podobného).
Moje otázka je, zda je uvedený postup z hlediska stavebního zákona v pořádku a zda nedošlo k porušení stavebního zákona, a pokud ano, kterého nařízení (paragrafu) se to týká.
Napadají mě tyto záležitosti:
- Změna využití území (veřejná izolační zeleň vs. odstavná plocha pro automobily)
- Terénní úpravy (travnatá plocha vs. plocha zpevněná štěrkem)
- Realizace stavby (zpevněné plochy se prý považují za stavbu)
Pokud budete potřebovat nějaké podrobnosti, rád Vám je sdělím a předem děkuji za Vaši pomoc.
S pozdravem
Lukáš

ODPOVĚĎ:
Dle § 80 odst. 3 písm. c) stavebního zákona (dostupný zde: portal. gov.cz) rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují: odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
To platí i pro stavební povolení/ohlášení, tzn. u výše uvedeného není vyžadováno.
Toto ovšem neplatí, pokud jsou překročeny uvedené limity, nebo pokud např. je daný záměr ve zvláště chráněných územích apod. Zde je tedy potřeba zohlednit konkrétní okolnosti případu.
Otázka zpevněných ploch a náhled na ně jako na stavbu není dosud zcela ustálená, bohužel se stává, že jednotlivé stavební úřady nahlížejí na totožnou otázku odlišně, tedy v některých případech je taková plocha považována za stavbu, v jiných nikoliv.


__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soud přikázal mediaci - musí mediační dohodu odsouhlasit soud?
- Mediační dohoda - musí projít soudním řízením a být schválena?
- Schválení mediační dohody soudem - je potřeba vzít svého právníka k soudu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí vyplacení odměny mediátorovi z důvodu uvedení v omyl
- Lež mediátora a následné nevyplacení poplatku za mediaci

Čelím žalobě o vypořádaní SJM z roku 2014 (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012). Nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď a v květnu 2016 si mi podařilo refinancovat hypotéku, takže jsem vyvázal bývalou ženu. Bývalá žena záměrně podala žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty po rozvodu, soudí se o výnos z hypotéky – výnos ze SJM do mého majetku, ale schválně neuvedla osobní automobil, který byl pořízen během manželství a který si vzala do svého užívání. V dopisech mezi mnou a její právničkou, které jsou přiloženy k žalobě, se o vozidle jasně několikrát zmiňuji, také ve svém vyjádření k její žalobě. Bohužel však bylo mé vyjádření podáno soudu už po uplynutí 3 leté lhůty od rozvodu.
Soud určil mediaci, kterou jsme podstoupili. Na mediaci jsem o automobilu také hovořil, ale právnička bývalé ženy o tom vůbec nechce slyšet, že to není součástí (jejich) žaloby. Při dalším mediačním jednání jsme se tedy dohodli, že bývalé ženě vyplatím částku 200.000 Kč, aby to už konečně skončilo a mediátor sepsal mediační dohodu, kterou jsme obě strany podepsaly, s tím, že by to měl soud schválit a hotovo.
Nyní mě však můj právní zástupce kontaktoval, že soud nařídil jednání a k tomu se vztahují moje dotazy:
1. Mohu mediátora přimět k tomu, aby znovu sepsal mediační dohodu tak, aby už nebylo nutné žádné jednání u soudu?
2. Mohu mediátorovi odepřít odměnu v celé její výší, neboť na mediacích jasně prezentoval, že za smluvenou odměnu mediační dohodou už vše skončí a že už soud případ uzavře aniž bychom tam museli chodit?
3. Mohu si dovolit jít k tomuto prvnímu a snad doufám i poslednímu jednání soudu bez svého právního zástupce (je to pro mne v mé situaci velmi nákladné), mohu očekávat, že jde jen o formalitu a po ukončené mediaci se tam už nic zásadního nemůže stát (změna výsledné částky, poplatky za soud a náhrady nákladu řízení)?
Jenom doplňuji, že jsme oba účastníci soudem zproštěni od soudních poplatků a v mediační dohodě je na konci uvedeno, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Předem moc děkuji za odpověď a také děkuji za předešlé odpovědi, zvláště pak, Roman

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud byla uzavřena mediační dohoda, existují pouze dvě varianty, jak musí soud nadále postupovat. Buď žalobce vezme žalobu zpět s odůvodněním, že byla uzavřena mediační dohoda, čímž byste se samozřejmě vyhnul dalšímu soudnímu jednání. To ale rozhodně nedoporučuji, jelikož byste pak neměl žádné závazné soudní rozhodnutí a doporučuji trvat na druhé variantě, a to, že soud mediační dohodu schválí formou smíru, budete mít v ruce autoritativní rozhodnutí, ovšem ještě jednomu soudnímu jednání se nevyhnete.
2. Mediátorovi odměnu odepřít nemůžete, neboť on není odpovědný za rozhodování soudu, v podstatě se soudem nemá nic společného. Pokud Vás mylně informoval, mohl byste si stěžovat na jeho odbornost, ale nezakládá to právo nevyplatit mu odměnu.
3. Nikdy se nedá s jistotou uzavřít, jak bude další jednání ve věci probíhat. Dalo by se očekávat, že se nic zásadního měnit nebude, nicméně nikdo Vám nezaručí, že to tak skutečně bude a může se stát, že Vám bude přítomnost právního zástupce u jednání chybět.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?
- Poradenství a živnostenský list - je potřeba nebo ne?
- Laktační poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?

Chtěla bych dělat laktačního poradce, vydělala bych si např. 300 Kč/měs. Musím na to mít živnostenský list nebo ne?
Děkuji, Johana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2 živnostenského zákona je živností každá soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pakliže hodláte poskytovat služby laktačního poradenství za splnění všech těchto podmínek, budete živnostenské oprávnění potřebovat (výše Vašeho výdělku není v tomto ohledu rozhodná).
Služby laktačního poradenství lze zařadit do kategorie živností volných, které jsou vyjmenovány v příloze č. 4 živnostenského zákona. Konkrétně by se pak mohlo jednat o některou z těchto živností:
- poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (bod 60 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti (bod 72 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu (bod 78 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb pro rodinu a domácnost (bod 79 přílohy č. 4 živnostenského zákona), nebo
- výroba, obchod a služby jinde nezařazené (bod 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný živnostenský úřad a zařazení svého podnikatelského záměru do některé z kategorií živností volných zde konzultovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickou osobou, kterými jsou:
a/ plná svéprávnost, a
b/ bezúhonnost
(jak vyplývá z § 6/1 ve spojení s § 25/1 živnostenského zákona).
Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů (§ 6/2 a 3 živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vyvážení septiku na pole a novela vodního zákona
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obecní úřad požaduje účty za likvidaci spašků - může to požadovat?
- Likvidace splašků firmou - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (účty) o likvidaci pro kontrolu úřadem?
- Kontrola likvidace splašků městem, obcí - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (paragon)?

Úvodem předesílám, že naše obec (necelých 300 obyvatel) nemá splaškovou kanalizaci a ani to nyní neplánuje, tudíž zůstáváme závislí na vyvážení. Na Internetu jsem něco našel k novele zákona o odpadech z roku 2015, ale z článku vyplývalo, že ještě bude provedena úprava vodního zákona a vše vyznělo ve smyslu, že již nebude možné vyvážet obsah septiků na pole.
1) Chci se proto zeptat, jaká je v současnosti situace a jestli v minulosti bylo vůbec v pořádku vyvážení na pole (a kdy tato možnost skončila), či byla-li k tomu - kam septik vyvážet - nějaká striktní legislativa?
Vzhledem k tomu, že vlastníme pole (pronajímáme ho a je tedy obděláváno, pravidelně oráno, nejedná se o travnatou louku), mám tím samozřejmě na mysli vyvážení na naše vlastní pole.
2) Jsme povinni asi mít i nějaké doklady o způsobu zneškodňování odpadních vod (např. předložení smlouvy či potvrzení tím, kdo nám to vyváží, doklady o zaplacení a vyvezení apod.)? , případně za kolik let zpětně může dotčený vodoprávní orgán nebo životní prostředí takovou dokumentaci požadovat?
3) Septik (naštěstí byl součástí projektu RD při jeho výstavbě před 37 lety) jsme samozřejmě v minulosti průběžně nechávali vyvézt, ale na vesnici se kolem těchto věcí nikdy moc neúřadovalo, tudíž vyjma některých dokladů z posledních let (které spíše dokládají skutečnost "vyvezení" a nikoliv "kam to bylo vyvezeno", nebudeme schopni na výzvu příslušného orgánu doložit jím očekávanou dokumentaci. Hrozí nám za to nějaká sankce a může nám alespoň pomoci skutečnost, že stav septiku a kanalizace z RD do něj není v havarijním stavu? Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Úpravu je možné naleznout především ve vodním zákoně, a to v části upravující nakládání s odpadními vodami.
Dle § 38 odst. 6 tohoto zákona kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
Dále dle § 38 odst. 7 vodního zákona vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
Tedy vypouštění odpadních vod na pole je možné jen na základě povolení příslušného úřadu, a současně je nezbytné na výzvu úřadu prokázat jejich zneškodňování, které musí odpovídat zákonu. Vývoz na pole nebyl možný bez povolení ani v minulosti.
Skutečnost, že septik není v havarijních stavu, nemůže být chápána jako „polehčující“ okolnost, jelikož máte povinnost jej udržovat ve stavu nikoliv havarijním.
Pokud nezajistíte zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce (podle § 38 odst. 6 vodního zákona), dopouštíte se přestupku, za který je možné uložit pokutu do 50.000,- Kč.
Pokud nemáte povolení k vypouštění odpadních vod a přesto tyto vody vypouštíte, hrozí Vám pokuta až do 100.000,- Kč.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z čisté pozůstalosti nebo z poloviny SJM?
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z poloviny SJM nebo z čisté pozůstalosti?
- Jak se počítá odměna notáři za dědické řízení?

Chtěl bych se zeptat, z čeho se počítá odměna notáře v pozůstalostním řízení po úmrtí jednoho z manželů - zda z poloviny majetku ve společném jmění manželů nebo z čisté pozůstalosti? SJM tvoří celkem cca 12,5 mil. Kč, z toho polovina 6,25 mil. Čistá pozůstalost ovšem je pouze 2,5 mil. Kč. Notář si chce účtovat 24.560 Kč jako odměnu + DPH. Je to správně? Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Notář vypočítává svou odměnu dle Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. – tj. dle notářského tarifu. Vypořádává-li notář nejprve společné jmění manželů a pak teprve rozhoduje o rozdělení dědictví, pak vypočítává svou odměnu podle § 12 odst. 3 vyhlášky: „Je-li obvyklá cena aktiv pozůstalosti nižší než součet poloviny obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a obvyklé ceny majetku, který náležel výhradně zůstaviteli, je základem odměny notáře jako soudního komisaře tento součet. “ Při stanovení odměny notář postupoval dále dle § 13 a § 25.
Notář tedy stanovil svou odměnu z poloviny hodnoty SJM z částky 6,25 mil. součtem 2.000 + 4.800 + 4.500 + 10.000 + 3.250 (+ asi nějaké drobné, zaokrouhlené na desítky nahoru, tedy na 3.260) = 24.560 Kč.
Notářský tarif je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-196

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemníkovi - může nájemník neuhradit nedoplatek?
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemci - může nájemce nezaplatit nedoplatek?
- Lhůta na zaplacení nedoplatku služeb nájmu nájemníkovi, nájemci - do kolika dnů by měl nájemník dluh zaplatit?
- Výpověď nájmu z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu v nájmu
- Výpověď nájmu pronajímatelem z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby nájemcem

Pronajímáme byt v osobním vlastnictví. Dva roky po sobě vznikl na službách a energiích značný nedoplatek. Zálohy SVJ, které jsme platili my, byly po oba roky vyšší než které platil nájemník. Při vyúčtování nájemník v prvním roce dlužnou částku uhradil, ve druhém roce odmítá dluh uznat. V pololetí jsme navýšili zálohy, což nájemník akceptoval. Dluh odmítá uznat, protože jsme jednak zaslali vyúčtování o několik dní později než ukládá zákon a jednak proto, že jsme dříve nenavýšili zálohy na služby ačkoliv bylo jasné, že nepokrývají předpokládanou spotřebu.
K zaslanému vyúčtování ovšem nezaslal připomínky ani na něj nijak nenamítal zákonném termínu (30 dní po doručení vyúčtování). Na pozdější námitky jsme ovšem reagovali tak, že jsme zaslali požadované detailnější dokumenty k vyúčtování a částku dluhu jsme dobrovolně snížili ovšem s podotknutím, že termín splatnosti dluhu zůstává nezměněný, tj. 4 měsíce po dodání původního vyúčtování a výzvě k úhradě dluhu. Na to ovšem nájemník nereagoval a termín splatnosti již vypršel.
Nyní bychom chtěli dát nájemci výpověď z důvodu nezaplacení dlužné částky na energiích a službách, očekáváme však, že se bude bránit soudní cestou. Prosíme o vaše vyjádření, zda výše uvedené okolnosti zvláště pak nenavýšení předpisu záloh po prvním roce může být pro nás přitěžující okolností u soudu, která by mohla vést k naší prohře nebo lze očekávat, že jsme v právu.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Opožděně zaslané vyúčtování ani nenavýšení záloh nejsou důvodem pro neuhrazení vyúčtování a následně ani důvodem pro prohru v soudním sporu. Nájemník měl správně postupovat tak, že měl nedoplatek uhradit a požadovat po vás pokutu 100, -Kč za den za opožděně zaslané vyúčtování. Jste tedy oprávněni nájemníkovi dát výpověď a v rámci soudního sporu o neuhrazené vyúčtování budete určitě úspěšní, bez ohledu na skutečnost, že jste nenavýšili zálohy.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Opakované napadání manželkou milence s fyzickým útokem - trestní řízení a soudní zákaz přiblížení k poškozenému
- Fyzické napadení manželkou milence - jak požádat o zákaz přiblížení k poškozenému soudně?

Mám poměr se ženatým mužem přes 3 roky (2013-2016). Je to soused o pár domů dále. Já žiji s přítelem a naším společným synem (6 let). V únoru jsem s milencem otěhotněla, ale v dubnu 2016, pár dnů po tom, co se odstěhoval od ženy a dcery (6let), jsem šla na potrat. Oba jsme dítě chtěli, ale jelikož je jeho žena "blázen" a moje těhotenství by nebylo klidné a celé by to bylo dost komplikované a stresující, rozhodla jsem se jít na potrat. On bydlel 4 měsíce mimo domov, poté se v srpnu vrátil domů kvůli dceři, která to špatně nesla, což Zdeně i řekl. Do července 2016 jsme neměly se Zdenou žádnou rozepři, zřejmě asi nechtěla vidět, že mezi mnou a jejím mužem něco je, ale poté, co jí o našem vztahu řekl v podstatě vše, začala dělat problémy. Začalo to tím, že mě její kamarád urážel na sociální síti Facebook, což jsem hlásila na Policii, ale nakonec to neřešila s tím, že pokud ještě něco vymyslí, dořeším to u přestupkové komise. Poté, na jejich společné dovolené, kde jí o nás František pověděl, mi před mým synem, když jsem přijížděla k domu autem, bouchala na okno u auta, křičela po mně sprostá slova a plivla mi do auta. Týden, dva na to našla u svého muže fotku ultrazvuku našeho dítěte a tak šel s pravdou ven i v tomhle. Nechtěla jsem, aby se tohle někdy dozvěděla, protože jsem věděla, co to pro mě bude mít za následek. Na toto zareagovala tak, že spolykala nějaké prášky, zapila je alkoholem a její muž ji vezl do nemocnice, kde si ji tu noc nechali. Druhý den jsem byla se sestrou u rodičů na zahradě, kdy Zdena projížděla kolem a křičela po mně, že jsem vražedkyně a jak se mi s tím, že jsem zabila svoje dítě žije. Já si to nenechala líbit, taky jsem na ni křičela. Padla tam výměna názorů a ona odjela. Za dalších asi 14 dní vlezla svému muži do telefonu, kde našla naše společné zprávy, psala mi a opět vyhrožovala po SMS, já tou dobou spala. Ráno jsem jí odepsala přímou a pravdivou zprávu, kterou asi nemohla unést a zablokovala jsem si její telefonní číslo. Když jsme šli s Martinem a synem do auta, abychom ho zavezli do školky a jeli do práce, seděla u svého domu nachystaná ve svém autě a v mžiku byla u toho našeho a zastavila tak, že nám v podstatě znemožnila výjezd, přišla k mému oknu, Martin stáhl okénko a ona po mně křičela: "Ty ku..., já tě zabiju! ", což slyšel, jak Martin, tak můj syn, který na to reagoval pláčem. Martinovi se podařilo její auto nějak objet a ona se vydala za námi. Místo do školky jsme jeli úplně jinam, bezcílně, aby nedělala scénu i před školkou a hlavně před naším synem. Martin jí volal a strašně jí do telefonu nadal, ať to okamžitě otočí a přestane nás pronásledovat. Po pár kilometrech auto otočila a jela zpět.
Teď poslední útok z její strany byl takový, že jsem v polvině září 2016 v pátek večer šla pověsit prádlo na terasu a slyšela jsem, jak mi hází někdo kamínky do oken, šla jsem se podívat před dům a se zapnutým videem na telefonu nahrála celý můj a Zdenin rozhovor, kde mi říká: "Vylez ven, ty děvko, ať ti můžu rozbít hubu! " (Nevím, zda tu má nějakou váhu moje odpověď, v které jsem jí řekla, co bych chodila ven, pojď sem, nebo tak přelez plot, už nevím přesně.) Poté odešla, volal mi její muž a při našem rozhovoru přelezla zmíněný plot a šla proti mně s pěstí a chystala se dát mi ránu. Chytila jsem ji ruku a druhou se bránila, daly jsme si každá asi 7 ran, trvalo to celé ani ne minutu. Nic se mi nestalo, jen oděrka na tváři a zlomený nehet, ona prý malý modrák pod okem. Bylo to absolutně beze svědků, před jedenáctou v noci, syn spal, Martin byl v práci. Šla jsem to za pár dnů nahlásit a policie to chtěla odeslat na úřad jako přestupek, ale včera (06.11.2016) mi volal policajt, který to se mnou sepisoval a říkal mi, že to projednával se státním zástupcem a je to prý na hraně trestného činu, takže to překvalifikoval na trestný čin a mám se zastavit s důkazy a pošle to k soudu.
A tak se chci zeptat, nebude mít tohle pro mě spíš špatný dopad? Když vezmeme v potaz, že nemám na právníka, ani soudní výlohy, ona ano. Jestli mám vůbec právo vzít si ex offo.
Nikdy jsem u soudu nebyla, v trestním právu se nevyznám. Mám vůbec nějakou šanci na to, že "vyhraju" spor? Chci jen, aby mi dala pokoj, aby měla snad soudem přikázané, ať se ode mě drží dál a nevšímá si mě. Nevím, co mám právo žádat od soudu a zda nezohlední v její prospěch moje "nemorální chování", že mám poměr s jejím mužem. Zajímá mě hlavně, co můžu čekat, jaká jsou pro mě rizika a zda jsem po právní stránce vůbec v právu?
Děkuji moc za odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, o jaký trestný čin se jedná, v úvahu přichází trestný čin ublížení na zdraví, ale zde záleží, jaké zranění bylo způsobeno, popř. jak dlouho trvala pracovní neschopnost, dále podle toho, co paní na policii uvedla, také např. výtržnictví, nebezpečné vyhrožování apod. viz níže.
Naopak jednání ze strany paní by teoreticky bylo možné charakterizovat (za splnění zákonem stanovených podmínek) jako trestný čin nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), výtržnictví (§ 358 trestního zákoníku) popř. i další trestné činy/přestupky, opět se zohledňují konkrétní okolnosti.
Obecně může být přihlédnuto k tomu, že jednala „v afektu“, nicméně toto přihlédnutí je v omezené míře a samotná skutečnost, že máte poměr s jejím manželem, nemůže být důvodem pro zhoršení Vašeho postavení v řízení.
Můžete podat na paní trestní oznámení pro podezření ze spáchání některého trestného činu, např. uvedeného výše, popř. i bez odkazu na konkrétní trestný čin.
Dále se můžete proti nevhodnému chování paní bránit občanskoprávní cestou a žádat, aby se zdržela takového jednání (slovní útoky proti Vám, kontaktování apod.).
Dále co se týká bezplatné obhajoby: Obviněný má právo kdykoli za řízení žádat o bezplatnou obhajobu, nejdříve tak může učinit po zahájení trestního stíhání (kdy se teprve stává obviněným, tedy po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání), nejpozději před právní mocí rozhodnutí ve věci samé (odsuzujícího rozsudku, usnesení o zastavení trestního stíhání apod.) K žádosti je nutné přiložit doklady osvědčující majetkové poměry obviněného, např. potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání od příslušného úřadu práce, potvrzení o výši příjmu, čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem žádné nemovitosti, zejména pokud neslouží k osobnímu užívání atd.
Dle Vámi uvedených informací v této době policie shromažďuje důkazy o tom, co se vlastně stalo a zda toto naplní některou skutkovou podstatu trestného činu, či nikoliv.
Po shromáždění potřebných důkazů může být, ale nemusí, přistoupeno k Vašemu trestnímu stíhání, zde by bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání.

__

RODINA-ADOPCE, OSVOJENÍ
- Adopce dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Adopce dospělé osoby dle NOZ
- Adopce dospělé osoby a placení výživného
- Adopce dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o adopci dospělé osoby?
- adopce dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí adoptovaný přijmout příjmení osvojitele?
- může osvojitel přijmout příjmení adoptovaného?
- Může dospělý adoptovaný změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení adoptovaného po adopcci - je důvodem k vydědění
- Vliv adopce na dědění po biologickém otci
- Osvojení dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Osvojení dospělé osoby dle NOZ
- Osvojení dospělé osoby a placení výživného
- Osvojení dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o osvojení dospělé osoby?
- Osvojení dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- může osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- Může dospělý osvojený změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení osvojeného po osvojení - je důvodem k vydědění
- Vliv osvojení na dědění po biologickém otci

Mám syna, 22 let z prvního manželství. Můj stávající manžel se o mého syna stará od jeho 6 let ve společné domácnosti. Sám je bezdětný. Je možné, aby si syna jako dospělého osvojil (aby po něm syn mohl případně dědit) a mám též tyto navazující dotazy:
- kam se obrátit s žádostí o osvojení?
- je nutný souhlas biologického otce, který stále platí výživné na syna, který studuje VŠ, výživné činí 4500 Kč měsíčně?
- má vliv osvojení nevlastního dítěte na povinnost otce platit výživné?
- neztrácí syn osvojením nevlastním otcem nárok na dědictví po biologickém otci, který nemá v tuto chvíli jiného potomka?
- jsou nějaká omezení či problematická místa při osvojení dospělé osoby?
- může syn nebo dokonce musí přijmout příjmení po osvojiteli?
- může si syn změnit příjmení na osvojitelovo a přestat používat příjmení biologického otce bez souhlasu biologického otce?
- je důvodem vydědění biologickým otcem změna příjmení na osvojitelovo?
Děkuji moc za právní radu.
Hezký víkend.
Jolana

ODPOVĚĎ:
Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, který je účinný od 1.1.2014, je možné osvojit i zletilou osobu. Při osvojení zletilého se už nezkoumá, zda je osvojení v souladu se zájmy osvojované osoby, ale osvojení nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zákoník přitom rozlišuje dva typy tohoto osvojení:
- osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého
- osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
Co se týče prvního typu osvojení, zletilého lze takto osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Protože pro Vaši situaci svědčí situace c) a d), tento typ osvojení je možný. Tento typ osvojení však zahrnuje negativní podmínku, a to tu, že osvojení nesmí být v žádném případě v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče osvojence. Zákon nestanovuje, co lze považovat za odůvodněný zájem pokrevního rodiče, proto je nutné ponechat posouzení splnění této podmínky výhradně na rozhodnutí soudu. Co se týče vzniku příbuzenského poměru, ten vzniká nejen mezi osvojencem a osvojitelem, ale i mezi osvojencem a dalšími členy rodiny osvojitele. To znamená, že Váš manžel by se stal otcem Vašeho syna se všemi právy a povinnostmi a přešla by na něj i vyživovací povinnost vůči synovi. Vyživovací povinnost biologického otce by osvojením zanikla.
Druhý typ osvojení lze realizovat z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud je to přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Důležitou podmínkou v tomto případě je, že osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného. Pokud Váš manžel ani Váš syn nemají žádné potomky, pak tomuto typu osvojení nic nebrání. Významným rozdílem oproti prvnímu typu osvojení je také skutečnost, že osvojený a jeho potomci nevstupují do žádného příbuzenského ani majetkového poměru a osvojenec a jeho potomci nepozbývají práva ve vlastní rodině. V tomto případě by se Váš manžel nestal synovým zákonným otcem a neměl by vůči synovi ani vyživovací povinnost – ta by zůstala jeho biologickému otci.
Pro oba typy osvojení je pak společné pravidlo, že osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců společně s osvojitelovými dětmi a jeho manželem/manželkou. Může však dědit pouze v první dědické třídě, ostatní pravidla pro dědění se na něj nevztahují. U obou typů osvojení je většině případů zapotřebí také souhlas rodičů osvojovaného. Podle § 818 a 819 nového občanského zákoníku tento souhlas není zapotřebí pouze tehdy, jestliže:
a) byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení
b) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout
c) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani po vynaložení potřebné pečlivosti
d) rodič zjevně nemá o dítě zájem – nezájem o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného zájmu
Souhlas dává rodič písemným prohlášením u soudu, k návrhu na osvojení tedy není nutné přiložit písemný souhlas synova biologického otce.
Osvojení zletilé osoby nemá vliv na její příjmení. Osvojenec však může připojit osvojitelovo příjmení ke svému, pokud k tomu dá osvojitel souhlas. Samotná změna příjmení však není důvodem pro to, aby biologický otec Vašeho syna vydědil.
Pokud se Váš manžel pro některý typ osvojení rozhodne, návrh na osvojení je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště osvojovaného (Vašeho syna). K návrhu je nutné přiložit souhlas osvojovaného, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Vzory takového návrhu najde Váš manžel k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace vyúčtování bytu SVJ - předseda SVJ započítal 3 osoby místo 2 osob žijících v bytě
- Určení počtu osob žijících v bytě
- Má návštěva v bytě vliv na počet osob žijících v bytě - vyúčtování SVJ
- Hlášení počtu osob žijících v bytě SVJ - jak se počítají osoby?
- Počet osob žijících v bytě - musí být celé číslo nebo může být desetinné číslo?
- Změna počtu osob žijících v bytě předsedou SVJ - může to předseda SVJ udělat?

S manželem jsme vlastníci, členové SVJ a pronajímáme byt mladé ženě s malým dítětem (3 roky). Část služeb v domě je rozpočítána dle počtu osob v bytech (výtah, odpad, osvětlení chodeb), změnu inicioval předseda výboru SVJ. Od nastěhování paní máme problémy. Paní je Slovenka, několikrát do roka za ní přijede někdo z rodiny a pár dní je v bytě, například když měla paní školení nebo byl chlapeček nemocný, hlídal ho dědeček.
Pan předseda to sleduje velmi bedlivě Již 2015 požadoval, abychom platili za celý rok za 3 osoby v bytě, po dlouhých diskuzích uznal 2 osoby (posílala jsem matematický průměr obsazenosti, i se započtením všech návštěv byl hluboko pod 2,00 protože byt byl část roku prázdný nepronajatý).
2015 byl byt pronajatý po celý rok. V každoročním hlášení počtu osob v bytě jsme uvedli 2 osoby. Když přišlo vyúčtování, zjistili jsme, že je spočítáno za 3 osoby v bytě. Pan předseda bez našeho vědomí změnil údaj pro správcovskou firmu. Podali jsme reklamaci s podepsaným čestným prohlášením naší nájemnice, že v bytě žije sama s dítětem. Kolem přijetí reklamace byla ze strany SVJ řada obstrukcí, nakonec ji zamítli, nedostali jsme žádné podklady, na základě čeho. Problém se ještě prohloubil, když s paní našla přítele, který u ní občas přespí.
Naše nájemnice udává, že tak jednou za dva týdny. Domníváme se, že situace, kdy někdo každodenně sleduje naši nájemnici, není v pořádku, a rovněž není na místě požadavek, abychom ji hlídali my. Jako pronajímatelé máme dle smlouvy jednou měsíčně právo zkontrolovat byt, nic nenasvědčuje tomu, že by tam žilo více osob.
Prosím u radu:
- Existuje nějaký zákon nebo vyhláška, kde je jasně řečeno, jak se má určovat počet osob pro finální vyúčtování záloh na služby?
- Jak se počítají jednotlivé návštěvy (například do 22 hod je to " normální návštěva", po 22 hod je to již nepřihlášená osoba v bytě)? A je vůbec v pořádku sčítat jednotlivé návštěvy během celého roku když se nejedná o souvislý pobyt?
V domě není žádná recepce, takže toto sledování aprovádí pan předseda ze své vlastní iniciativy, není jak to ověřit a pochybuji, že stejným způsobem dokáže sledovat všech 30 bytů v domě
- Jak se mají hlásit počty osob?
(podle zákona č. 67/2013 Sb. :
g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
... my máme nájemní smlouvu na 2 vyjmenované osoby a když tam návštěva přespí, není to osoba, která tam žije, zákaz návštěv v bytě snad ani dle zákona možný není.
- Musí být počet osob pro finální celoroční vyúčtování nutně celé číslo?
(v SVJ v Praze 10, kde bydlí můj otec, používají čísla s dvěma desetinnými místy, počítají průměr, když se počet osob v průběhu roku mění, vím to, byla jsem na schůzi, někdo si to nechával vysvětlit)
- Může výbor SVJ bez vědomí a bez souhlasu vlastníka bytu měnit nahlášené údaje o počtu osob a ovlivňovat tak vyúčtování?
- Které ministerstvo nebo instituce vydává zákony a vyhlášky ohledně vyúčtování záloh na služby spojené s bydlením pro SVJ, kam je možné se obrátit se žádostí o informace? :
Obracím se na Vás s prosbou o radu, protože se brzy bude konat shromáždění SVJ, přijímat nové stanovy a já mám obavy, že pan předseda bude ještě více chtít upevnit svou pozici, kdy rozhoduje naprosto o všem v domě. Domnívám se, že toho zneužívá nad rámec zákona, ale jako laik nemám dostatečné argumenty
Děkuji. Michaela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy pod body 1 a 2 jste si v podstatě správně odpověděla sama. Osobami rozhodnými pro vyúčtování služeb jsou ve vašem případě (§ 2 g) bod 1 zákona č. 67/2013) nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Návštěvy se nepočítají nijak, pokud osoba nežije s nájemcem v bytě, je to vždy návštěva, i když tam přespí. Jednorázové návštěvy nelze sčítat tak, až to dá dohromady dva měsíce, a poté navýšit zálohy, je zde požadavek skutečného žití v bytě, takže z hlediska výkladu bych sčítala pobyty v bytě až např. za situace, kdy tam "návštěva" spí např. 14 dní po sobě a v průběhu roku takto opakovaně.
Rozúčtování na dvě desetinná místa podle počtu osob si nedokážu představit, neboť z dokumentu o vyúčtování musí být jasné, kolik lidí v domě bydlí a jak vysoké jsou náklady na jednoho obyvatele.
Výbor nemůže bez vědomí vlastníka měnit počty nahlášených osob v bytě a pokud to činí a přizpůsobuje tomu vyúčtování, dopouští se bezdůvodného obohacení.
Bytovou politiku řeší Ministerstvo pro místní rozvoj, stránky www.mmr.cz, kde jsou dohledatelné kontaktní údaje i odkazy na subjekty řešící bytovou politiku.

__

OBČAN-DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě

Dobrý den. 08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Miroslav

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že elektronická aukce (resp. dražba, jak v dotazu zmiňujete), je způsobem prodeje předmětného bytu, který město (jako vlastník tohoto bytu) zvolilo.
Z dotazu usuzuji, že kupní smlouva nebyla mezi Vámi (jako kupujícím) a městem (jako prodávajícím) dosud uzavřena; z dotazu však není možné dovodit, zda jste s městem již uzavřel jinou smlouvu.
V obecné rovině platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002/1 občanského zákoníku).
Pakliže kupní cena bytu byla vytvořena na základě nesprávného znaleckého posudku, přičemž město nebude ochotno tento nedostatek odstranit, mohla by být tato skutečnost považována za důvod, který Vás bude opravňovat k neuzavření kupní smlouvy a vznesení požadavku na vrácení složené kauce.
Pro provedení důkladnější právní analýzy by nicméně bylo zapotřebí seznámit se podrobně se všemi podklady elektronické aukce a smlouvami, které jste dosud s městem uzavřel (pokud nějaké takové smlouvy existují). V této souvislosti můžete rovněž využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
který bude schopen Vám (po prostudování příslušných dokumentů) poskytnout doporučení dalšího postupu (s ohledem na objektivní stav věci).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod a vypořádání domu - jak se zjistí cena nemovitosti?
- Oddalování vypořádání SJM - je za tím vypočítavost či nějaký důvod?
- Rozvod bez vypořádaného SJM - je možné se rozvést?

Jsem před rozvodem. Co mi zbývá před rozvodovým řízením, je dohoda o vypořádání SJM. Manželka však věc neustále odkládá, nevím jestli záměrně, ale nechce se mi už cca rok k majetku vůbec vyjádřit. Předmětem SJM je rodinný dům, stojící na pozemku, který nám byl společně darován darovací smlouvou.
Chtěl bych se zeptat.
1. Rodinný dům spadá do SJM (krom toho že jsem do jeho stavby investoval jistou sumou z prodeje pozemku, který jsem vlastnil již před manželstvím), jakým způsobem se určuje cena domu, ze které se budeme vyrovnávat – používá se nějaký konkrétní druh odhadu?
2. Když pozemek je darem – spadá do rámce vypořádání SJM, nebo vyrovnání za pozemek je samostatný případ?
3. Může manželka něco sledovat z právního hlediska tím, že se odmítá dlouhodobě k majetku vyjádřit?
4. Pokud se manželka k SJM nevyjádří, mohu se rozvádět? Jak potom postupovat a jak se bude řešit majetek?
Děkuji za odpovědi
Richard

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům uvádím:
1. znalecký posudek vypracuje soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, který bude určovat obvyklou (tržní) cenu nemovitosti. Seznam soudních znalců je dostupný na stránkách www.justice.cz.
2. Pokud vám byl pozemek darován do SJM, pak i pozemek bude součástí vypořádání SJM, pokud Vám byl darován do podílového spoluvlastnictví, předmětem vypořádání SJM nebude. Zjistíte to nahlédnutím do katastru nemovitostí, pokud je pozemek v SJM, pak je u něj zkratka SJM, pokud je v podílovém spoluvlastnictví, bude u něj uvedeno zlomkem, jaká ideální část kterému z vás patří.
3. Nedá se odhadnout, co by manželka mohla sledovat, pokud dohoda o vypořádání SJM uzavřena nebude, soud vás může i tak rozvést, ale pouze tzv. sporným rozvodem. Tedy bude zjišťovat příčiny rozvratu manželství, a zde je např. možné, že manželka bude tvrdit, že vina na rozpadu manželství leží na Vás a pak po rozvodu bude požadovat výživné na rozvedenou manželku. Pokud by dohoda o vypořádání SJM podepsána byla, soud vás rozvede tzv. smluveným rozvodem, nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, v podstatě pouze konstatuje to, co je v návrhu napsáno a rozvede vás. Výživné na rozvedenou manželku by pak nebylo příliš reálné získat.
4. viz. bod 3 a dále majetek pak můžete vypořádat až po rozvodu, a to buď dohodou nebo soudně. Pokud se nedohodnete do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu, musíte před uplynutím tří let podat žalobu na vypořádání SJM, případně žalobu podávat nemusíte, ale po třech letech se vaše nemovitosti automaticky z režimu společného jmění změní na podílového spoluvlastnictví a budete mít s manželkou každý polovinu všech nemovitostí, které jste měli v SJM. Movité věci po třech letech zůstávají tomu z vás, kdo je užívá.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Zákaz přepronajímání a práce na DPP pro nájemce nebytových prostor
- Práce na DPP v nebytových prostorech pro nájemce a zákaz přepronajímání - je zákaz porušen?

Mám nájemní smlouvu od 2012 v nebytových prostorách u státní organizace. Nájemní smlouva je na kosmetické služby. Bez specifikace služeb ani tam není napsán žádný paragraf. Ve smlouvě je, že místnosti nesmím přepronajímat, což nedělám. V prostorách provozuji od 2012 kosmetiku, masáže, manikúru, na které mám řádné živnostenské oprávnění. Salon jsem přebírala po paní, která ho tam provozovala 10 let. Též měla kosmetiku a masáže. Na kosmetiku a masáže měla lidi na dohody o provedení práce DPP. Takto jsem pokračovala já dál až do dnešní doby. 08/2016 jsem vzala na dohodu paní na pedikúru, která ji provozovala v místě, ale jiných prostorách 12 let. Po skončení její nájemní smlouvy, jsem ji vzala k sobě.
V současné době, jsem byla nařknuta, že pronajímám místnost paní na pedikúru a že jsem porušila nájemní smlouvu a budu předána na právní oddělení s tím, že můžu rychle skončit. Když jsem poukázala na to, že nepronajímám, že mám s paní dohodu a ještě jen dočasně, protože paní čeká již 3 měsíce, až se vypíše veřejná soutěž na místnost pedikúry, kde původně pracovala, tak i přesto prý budu předána právnímu oddělení.
Chtěla bych poradit, zda jsem opravdu něčím smlouvu neporušila, zda dohoda o provedení práce je dostačující a zda můžu pod kosmetickými službami provádět i podlužby, jako jsou masáže, pedikúra, manikúra.
Předem děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud máte s někým uzavřenu dohodu o provedení práce, je to pracovněprávní vztah stejně, jako byste s ním měla uzavřenu pracovní smlouvu. Nařčení, že paní dáváte prostory do podnájmu, se tedy rozhodně nezakládá na reálném základě a není třeba se ničeho obávat. Jiná situace by byla, kdyby paní byla živnostník a podnikala ve vašich prostorách. Tedy měla by své klienty, které by sama svým jménem účtovala. Tam by problém byl. Ovšem dohoda o provedení práce zakládá pracovněprávní vztah, zaměstnanec tedy nepodniká na vlastní účet a ve svých prostorách, nýbrž na účet zaměstnavatele a zaměstnanci tedy nelze dát ze samotné podstaty pracovního práva místo k provozování práce do podnájmu.

__

OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zákaz činnosti, uplynutí trestu - kdy mě zapíše rejstříkový soud do orgánu společnosti
- Zapsání do orgánu společnosti po uplynutí trestu zákazu činnosti - kdy je možné o zápis do rejstříku požádat?
- Kdy mohu požádat rejstříkový soud o zapsání do rejstříku orgánu společnosti od uplynutí trestu zákazu činnosti?

Byl jsem odsouzen k zákazu činnosti ve statutárních orgánech. Trest mi vypršel 08/2016 a přesto mě odmítá rejstříkový soud zapsat do orgánu společnosti. V příloze posílám potvrzení o platbě a výpis rejstříku trestu.
Děkuji Gregor

ODPOVĚĎ:
Dle § 74 odst. 2 trestního zákoníku platí, že byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Vzhledem k tomu, že neuvádíte přesnější informace o tom, z jakého důvodu rejstříkový soud odmítá návrh na zápis provést, nelze přesně situaci posoudit. Nicméně platí následující:
Trest zákazu činnosti omezuje pachatele ve výkonu zakázané činnosti pouze po dobu stanovenou v rozhodnutí. Tedy po jejím uplynutí, kdy pachatel trest vykoná (ve smyslu dodrží zákaz činnosti), již odpadá překážka tohoto zákazu a pachatel opět může vykonávat činnost, která mu byla předtím zakázána.
Trest stanovuje soud v odsuzujícím rozsudku a rozsah (délka) trestu je taktéž v tomto rozsudku stanovená. Pokud takový rozsudek nabude právní moci, je závazný i právě co do délky uloženého zákazu činnosti. Nelze tedy tento zákaz činnosti prodlužovat.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nesprávné rozhodnutí o předběžném opatření
- Odškodnění za předběžné opatření soudu, které bylo zrušeno po 21letém soudním sporu
- Náhrada škody od státu - neoprávněné předběžné opatření
- Odškodnění od státu - neoprávněné předběžné opatření

Moje firma byla v r. 1995 zažalována o vydání výrobního zařízení s
předběžným opatřením zákazu výroby na tomto zařízení. Po více než 21 rocích byl vynesen prvoinstanční rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a předběžné opatření zrušeno. Jakákoli náhrada proti žalobci je bezpředmětná, jelikož fakticky přestal existovat. Je prosím možné požadovat náhradu majetkové újmy od státu který zákaz vydal, jaká je promlčecí doba a jak je možné způsobenou škodu prokázat? Nemám tím na mysli náhradu za zdlouhavý soudní proces, ale způsobenou škodu, ušlý zisk atd.
Předpokládám, že újma se má nejprve uplatnit u ministerstva spravedlnosti a že promlčecí doba je obecná. Nikoli tedy půl roku jako odškodnění za zdlouhavý soudní proces.
Děkuji, přeji pěkný den a zůstávám s pozdravem Milan

ODPOVĚĎ:
Po státu je možné vymáhat pouze škodu způsobenou buď rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.
V případě rozhodnutí:
Nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.
Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.
Přičemž dále obecně platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje (takovým prostředkem se rozumí zejména řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek). Tedy byl aktivní v řízení a hájil svá práva.
V případě nesprávného úředního postupu (ve Vašem případě právě zmiňovaný nárok na náhradu škody za nepřiměřené dlouhé soudní řízení) přichází tato náhrada škody v úvahu, pokud řízení netrvalo přiměřenou dobu, což v obecné rovině doba řízení (prvoinstančního) 21 let za přiměřenou dobu nelze považovat.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení lékařské prohlídky až po zkušební době - je to dle Zákoníku práce?
- Odmítnutí uhrazení zdravotní prohlídky zaměstnavatelem - chce zaplatit až po zkušební době
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit lékařskou prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit zdravotní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?

Rád bych se zeptal, do kdy mi musí zaměstnavatel proplatit povinnou lékařskou prohlídku po jejím splnění za zaplacení poplatku 518 Kč s DPH. Nyní po nástupu do zaměstnaní jsem ji splnil, uhradil u jejich lékaře a řekli mi, že proplacené to bude až po zkušební době. Já jsem ale nedal toto jako souhlas. Do kdy mi ji má firma poplatit? Ihned? O první výplatě? Děkuji, Cyril

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění stanoví následující: „Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. “
Zákon žádnou lhůtu sice nestanoví, z výše uvedeného ale vyplývá, že povinnost zaměstnavateli k úhradě dané prohlídky vzniká uzavřením pracovního poměru s uchazečem, pokud se s uchazečem nedohodl jinak, což uvádíte, že se ve vašem případě nestalo. Ze strany zaměstnavatele tak neexistuje žádný oprávněný důvod k odsunutí platby ani na první výplatní termín a už vůbec ne skončení zkušební doby. I kdyby s Vámi byl pracovní poměr ve zkušební době rozvázán, pak máte nárok na základě výše uvedeného ustanovení na proplacení vstupní lékařské prohlídky.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Záměrně nesprávně vyplněné potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Nesprávné údaje v potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele - jak požádat zaměstnavatele o opravu když ukončil činnost?

Může zaměstnavatel bez mého souhlasu zpětně měnit již vydané potvrzení o zaměstnání a zaslat mi dodatečně poštou zcela jiné s kterým absolutně nesouhlasím?
Můj zaměstnavatel s. r. o. odhlásil ke dni 31.1.2015 na základě formuláře hromadné oznámení zaměstnavatele úplně všechny zaměstnance včetně
mě z evidence pojištění. Po mém jednání se Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda, u které jsem registrovaná se mi podařilo zjistit, že toto provedl kódem O. Ostatním zaměstnancům vyplatil odstupné. Mě jen předal potvrzení o zaměstnání. Dle všeho se jednalo o ukončení činnosti zaměstnavatele. Moje původní potvrzení o zaměstnání je v souladu s OSSZ i Zdravotní pojišťovnou a nechápu proč mi bylo po velmi dlouhé době zaslané zcela jiné i s jinými daty, které se neshodují jak na OSSZ, tak i na Zdravotní pojišťovně. Původní potvrzení o zaměstnání jsem přitom přebrala osobně a datum přebrání je na tomto potvrzení sepsán i s mým podpisem. Je možné nějakým způsobem jako zaměstnanec zjistit na finančním úřadě za jakých okolností můj zaměstnavatel ukončil svou činnost? Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost vydat v den, kdy končí Váš pracovní poměr. Pokud Vám takto potvrzení vydal, vy jste s ním souhlasila, a následně mi zaměstnavatel doručil potvrzení úplně jiné, pak bych na zaměstnavatele adresovala písemný dotaz, že s novým potvrzením nesouhlasím.
Kód „O“ u zdravotní pojišťovny se uvádí, pokud zaměstnanec skončil zaměstnání a zaměstnavatel se takto odhlašuje od platby pojistného za zaměstnance. Kód neříká nic o tom, proč zaměstnanec zaměstnání ukončil.
Pokud zaměstnavatel ukončil činnost a Vy jste dostala na základě tohoto výpověď z pracovního poměru výpověď, pak jste měla nárok na odstupné. Neuvádíte však, jakým způsobem s Vámi byl pracovní poměr ukončen. Nicméně se domnívám, že v daném případě uplynula i jednoletá objektivní lhůta pro možnost bránit se neplatnosti skončení pracovního poměru, pokud byste nesouhlasila.
Pokud zaměstnavatel byl s. r. o. , můžete se dozvědět z obchodního rejstříku, zda zaměstnavatel ukončil svoji činnost, a kdy tomu tak bylo, což ale nemusí být provázané na Vaše skončení pracovního poměru.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů, platí pro něj § 1180 NOZ?
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů 72/1994, platí pro něj nový občanský zákoník?

V našem SVJ vzniklé v roce 2010 máme zajímavou situaci. Výbor nám sdělil, že odměnu výboru a kontrolní komisi máme platit nově za jednotku podle § 1180. Když jsem argumentoval, že podle stejného § 1180 si terasy mají hradit vlastníci s výhradním užívacím právem, tak obrátili a advokátní kancelář SVJ nám sdělila toto:
"SVJ je vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. (dále také jen „zákon o vlastnictví bytů), a proto se na něj ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník“) nevztahuje.
Dostali jsme se tak do situace, že NOZ platí v našem SVJ pouze když se to výboru hodí.
Mohu se tedy zeptat zda §1180 NOZ pro SVJ vzniklé v roce 2010 platí, anebo snad neplatí?
Můj názor laika je, že NOZ platí, ale budu rád pokud se k tomu vyjádříte vy.
Moc děkuji, Lumír

ODPOVĚĎ:
Novým občanským zákoníkem se řídí nejen společenství vlastníků vzniklá po 1. 1. 2014, ale rovněž společenství vlastníků vzniklá do 31. 12. 2013. Tato společenství vlastníků pak mají povinnost do tří let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku přizpůsobit své stanovy jeho donucujícím ustanovením. Vámi citované ustanovení platí i pro SVJ založené podle zákona o vlastnictví bytů a nelze si uvedené ustanovení vykládat tak, že na některé situace dopadá a na některé nedopadá.

__

FINANCE-DANĚ
- Vyhnutí se placení DPH částečnou fakturací na manželku (obrat nad 1 milion Kč)
- Část faktur vydaných manželkou - snaha neplatit DPH (obrat nad 1 milion Kč)
- Fakturování části příjmů z podnikání manžekou - snaha vyhnout se placení DPH (obrat nad milion Kč).

Prodávám výrobky ze silikonu (zboží sám vyrábím). Zboží nabízím přes vlastní eshop a Ebay. Protože již minulý rok (2015) přesáhly tržby 1 000 000 korun přistoupil jsem k tomu, že část objednávek fakturuji na manželku, která má také živnostenské oprávnění. 99% objednávek jde do zahraničí koncovým odběratelům a je pro mě hodně nevýhodné spadnout do platby DPH. (musel bych odvádět i z poštovného)
Chci se zeptat, zda tato forma dělení je z právního hlediska v pořádku. Veškeré příjmy jdou buď na můj účet v bance, nebo na účet PayPal, protože zákazníci platí platební kartou a nejde zisky směrovat pokaždé na účet někoho jiného podle toho, když zrovna fakturuji na sebe nebo na manželku. Jak se na to bude správce daně dívat, když si vyžádá výpisy z účtu?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o obcházení zákona a správce daně Vám doměří DPH a daň z příjmů za období, kdy jste takto zákony obcházeli. Vaše jednání může mít i trestněprávní důsledky.

__

FINANCE-DANĚ
- Zařazení do EET - první, druhá, třetí a čtvrtá fáze EET
- Zařazení do EET - 1. fáze, 2. fáze, 3. fáze, 4. fáze EET
- Fáze EET u maloobchodního prodeje

Jsme spol. s. r. o. , která se zabývá výrobou interiérového nábytku z masívu. Naše výrobky rozvážíme prodejcům (velkoobchod), v naší provozovně uskutečňujeme prodej i konečným zákazníkům (maloobchod). Náš sortiment výrobků doplňujeme o zboží nakoupené od jiných výrobců (rošty - velkoobchodně, povlečení, matrace apod. - maloobchodně). Zajímá mě naše zařazení do evidence k EET - do které fáze spadáme? Je to fáze druhá - (velkoobchod, maloobchod) nebo až čtvrtá (výroba nábytku, zpracování dřeva)?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pro zařazení do konkrétní fáze, resp. pro určení zahájení EET je rozhodující konkrétní činnost, nikoli obecný charakter podnikatele. Jeden subjekt tedy může při určité činnosti evidovat tržby dříve než u ostatních. To by měl být i Váš případ.
Pro určení konkrétní fáze určete kódy NACE Vašich konkrétních činností.
Pro druhou fázi - maloobchod se jedná o kódy NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
Pro třetí fázi - výrobu nábytku pak o kódy NACE 31 a 32.
Samozřejmě je možné, abyste spustili EET zároveň, především z administrativních důvodů, abyste nemuseli rozlišovat mezi různým zbožím.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Řízení v opilosti, méně než 1 promile v krvi - trest, postih
- Řízení v podnapilosti, pod 1 promili v krvi - trest, postih
- Řízení v opilosti - alkohol v dechu nebo krvi?
- Je pro řízení v opilosti důležitý alkohol v krvi nebo dechu?
- Řízení v opilosti - přestupek nebo trestný čin?
- Řízení pod vlivem alkoholu - kdy je přestupek a kdy trestný čin?

13.10.2016 se mi stala nemilá situace. Den před prací jsem, cítil jsem se takřka v pořádku bez zjevné podnapilosti. Bohužel v projíždění zatáčky mi autobus vjel do pruhu a odřel kousek levý přední blatník (žádná velká škoda ani zranění jenom oděrky). Po následném dojetí autobusu a předání kontaktů s řidičem, jsem zjistil že řidič autobusu, už volal na místo dopravní Policii. Po přijetí dopravní policie, byly provedeny dechové zkoušky u mě bohužel pozitivní s výsledkem 1. zkoušky 1.08 promile a 2. zkoušky 1.00. Odmítl jsem požití alkoholu před jízdou a byl jsem převezen na odběr krve, kde mi bylo provedeno vyšetření doktorek, kterému jsem se nejevil pod vlivem alkoholu a dokonce se mě ptal, zda nejsem diabetik. Jaký bude postup v případě že by výsledek v krvi byl pod hranicí 1.00 promile, jelikož v zákoně je psáno, že se musí jednat a alkohol v krvi, nikoliv o alkohol v dechu přičemž vyšetření lékařem vylučovalo, že bych byl ve stavu vylučujícím způsobilost. Momentálně nevím žádné podrobnosti a chtěl bych názor jak se v této situaci zachovat popřípadě jestli je nějaká možnost v případě podezření z trestného činu na rekvalifikaci na přestupek. Je to můj 1. prohřešek nemám žádný záznam ani za parkování co mi tedy může hrozit? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan

ODPOVĚĎ:
Zákon nestanovuje hranici množství alkoholu v krvi rozlišující, kdy se jedná o trestný čin (ohrožení pod vlivem návykové látky) a kdy o (mírnější) přestupek. Tato hranice je ovšem dovozena rozhodovací praxí soudu a činí 1 promile. Pokud tedy jste měl v krvi 1 promile a více, bude se jednat o pro Vás horší variantu, a to trestný čin, pokud by množství alkoholu v krvi bylo méně než 1 promile, jednání by bylo posuzováno jako přestupek.
Zde záleží, co se podaří v řízení prokázat. Skutečnost, že se jedná o Váš první prohřešek, jak uvádíte, by měla být zohledněna při posuzování případné sankce/trestu za toto jednání.
Za trestný čin Vám hrozí, vzhledem k tomu, že došlo k dopravní nehodě, šest měsíců až tři léta, peněžitý trest nebo zákaz činnosti (řízení motorových vozidel.
Za přestupek Vám hrozí podle klasifikace max. 20 000, - Kč pokuta, v případě pro Vás nepříznivější klasifikace až 50.000,- Kč a dále zákaz činnosti (řízení motorových vozidel).

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné (přiznaný invalidní důchod)
- Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
- Právo na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení pracovního oděvu zaměstnavatelem - má to na zaměstnanec právo nebo ne?
- Musí zaměstnavatel proplatit pracovní oblek zaměstnance nebo ne?
- Kdo platí pracovní oblečení, oblek zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Pracuji na městském úřadě jako dělnice již 2006-2016, bohužel poslední rok (10/2015-10/2016) jsem byla na neschopence, a poté mi byl přidělen 1. stupeň invalidního důchodu. Do práce se vrátit nemohu, zdravotní stav to nedovoluje, a v práci mi bylo řečeno, že s dohodu souhlasí. Bohužel bez odstupného. Jako dělnice pracujeme dvě, ona dostávala po dobu 7 let pracovní oděv, já ne. Když jsem řešila, zda mi ho zpětně proplatí, tak mi bylo řečeno, že až se vrátím z nemocenské vše se vyřeší. Teď když chci ukončit pracovní vztah dohodu, mi řekli, že nemůžu řešit už ani pracovní oděv.
To opravdu nemám nárok ani na zpětné proplacení pracovního oděvu ani na odstupné? Blažena

ODPOVĚĎ:
Pokud není Vaše neschopnost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak na odstupné nemáte nárok. Pokud jste si sama hradila pracovní oděv, můžete žádat o jeho proplacení, ovšem pouze tři roky zpětně. Pokud by Vám zaměstnavatel nechtěl vyhovět, musela byste se obrátit na soud s žalobou na zaplacení.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Setkávání prarodiče s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání prarodiče s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Styk s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
- Styk s babičky, dědečka s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je rodič povinen mluvit s prarodiči dítěte?
- Jsou rodiče povinni mluvit s prarodiči dítěte (tchýně, tchán) nebo ne?
- Je rodič dítěte povinen mluvit s tchýní, tchánem o dítěti (vnoučeti)?

2012-2016 jsme manželé a vychováváme roční dceru. Od samého začátku máme problémy s manželovo matkou. Nikdy jsme jí nebránili, aby kdykoliv viděla vnučku, přestože se netají tím, že mne nesnáší. Doteď nás navštěvovala 1x týdně na 3-4 hodiny a nyní tvrdí, že jsme povinni jí dítě odevzdávat 1x týdně na celý den, protože jako babička si chce vnučky užít ve své domácnosti a má na to právo. Nejsme v rozvodovém řízení, ani rozvod neplánujeme, tudíž její požadavek nám přijde neoprávněný. Kdo má prosím pravdu?
Protože se naše vzájemná komunikace s tchýní velmi zhoršila, domluvili jsme se s manželem, že naši domácnost jeho matka navštěvovat nebude a manžel jí naši dceru přiveze k ní domů, kdykoliv to bude možné. Naše dotazy zní:
Jsem povinna s manželovou matkou komunikovat, jak osobně, tak telefonicky? Jak často, případně na kolik hodin jsme povinni dceru vozit k manželově matce, aby si nemohla stěžovat, že jí bráníme ve styku s vnučkou
Děkujeme, Alena

ODPOVĚĎ:
Manželova matka má pravdu v tom, že má ze zákona právo na kontakt se svou vnučkou. Žádný zákon už ale nestanoví, jak často má kontakt prarodiče s vnoučetem probíhat, jak dlouho má trvat, kde se má odehrávat apod. Není tedy zcela pravdou, že máte povinnost předávat manželově matce dceru na celý den, resp. styk prarodiče s dítětem není v žádném zákoně takto konkrétně vymezen. Jestliže manželově matce umožňujete kontakt s dcerou alespoň jednou týdně, nedá se říci, že ve styku bráníte. Frekvence a délka styku dítěte s prarodičem je většinou záležitostí dohody mezi oběma stranami.
Doporučuji tedy zkusit se s manželovou matkou na frekvenci a délce styku dohodnout a najít kompromis, který bude přijatelný pro obě strany. Pokud dohoda nebude možná, může se manželova matka obrátit na soud a požadovat, aby frekvenci a délku styku stanovil soud. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda žádosti manželovy matky vyhoví či nikoliv. Nikdo Vás nemůže nutit osobně či telefonicky s manželovou matkou komunikovat, nicméně pokud soud stanoví určitou frekvenci a délku styku Vaší dcery s manželovou matkou, budete povinni dceru na styk v určenou dobu řádně připravit. Nebudete však povinni umožnit manželově matce styk s Vaší dcerou v jinou dobu, než jaká bude stanovena v soudním rozhodnutí.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA

- Práce přes agenturu - kolik hodin přesčasů může zaměstnanec vykonat?
- Agenturní práce a přesčasy - kolik hodin přesčasů za rok je možné udělat?
- Kolik hodin přesčasů za rok u agentury je možné udělat podle Zákoníku práce?
- Přesčasy u agentury - kolik hodin za rok může zaměstnanec odpracovat přesčasů?
- Přesčasy při práci pro agenturu a Zákoník práce
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Agenturní práce a nárok na dovolenou


Ráda bych měla dotaz co se týče dovolené. Pracuji pro agenturu 2013-2016. Mám asi 25 dní dovolené 5 dní z minulého roku a 20 z tohoto. Jsem pořád v práci na přesčasy normálně chodím, žádné absence nemám. Zažádala jsem si na Vánoce o dovolenou od 19.12.2016-2.1.2017 dovolenou. Bylo mi řečeno, že žádnou dovolenou nedostanu. Že mi jí dají před svátky a mezi svátky budu muset přijít do práce. Za tento rok jsem měla asi jen cca 10-12 dní dovolené. Teď odjíždím právě na hory (zaplacený zájezd). Napsala jsem tento týden email vedoucímu a i agentuře, že si beru dovolenou, aby mohli naplánovat směny na prosinec. Ale bylo mi řečeno že žádnou nedostanu. Že si jí nezasloužím (??? ) atd. A hrozí mi výpovědí. Proto prosím o odpověď jak je to pro nás laiky ze Zákoníku práce. Dělám nepřetržitý (osmihodinový) provoz jsem v práci skoro každý den. Za 2015 jsem měla 410 hodin přesčasů. Tento rok mi zbývá udělat 50 hodin a jsem na hodnotě 416 hodin přesčasů za rok.
Jak může zaměstnavatel nakládat se starou dovolenou a do kdy musí být vybrána? Kolegině má 35 dní dovolené 20 dní z tohoto roku 15 z minulého roku. Jaký je přesný postup jak zažádat o dovolenou? Když mám novou i starou a se s vedoucím nedohodnu (jeho nadřízená je majitelka agentury). Jak je to se zůstatky dovolené.
A výplata mi nechodí včas než jak mám napsané ve smlouvě. Musím psát a prosit aby mi výplatu poslala agentura co nejdříve.
Nechci přijít o práci, ale zároveň nechci, aby se mnou takto jednali. Jednání zaměstnavatele se silně projevuje na mé psychice a o únavě nemluvím.
Mohu případně přesčasovou práci odmítnout?
Zaměstnavatel přesčasy odůvodňuje tak, že nemá dost zaměstnanců, protože agentura má od firmy, ve které děláme nařízený nepřetržitý provoz a máme nízký stav kolegů. Dělám na kontrole výrobků na sms 3D měřění. Na přesčasy jsme skoro všichni kvůli penězům přistoupili.
Prosím tedy o dotaz jak s tou dovolenou. Každý to má jinak nám to zatím převádí do dalšího roku, ale přece kolegyně nemůže mít příští rok 55 dní dovolené?
Zaměstnavatel podmiňuje vyplcení mzdy pracovními výkony zaměstnanců. Napsal to mě i ostatním zaměstnancům. Považuji to za bossing v přímém přenosu.
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel, a to s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud tomu však nebrání provozní důvody zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel odůvodní neposkytnutí dovolené provozními důvody, pak zaměstnanec nemá možnost si dovolenou čerpat dle svého uvážení.
Jiná situace však nastává v případě „staré“ dovolené, tj. dovolené, která se zaměstnanci převedla z minulého kalendářního roku. Čerpání této staré dovolené má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci určit, a to do 30.6. následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, může si termín jejího čerpání určit zaměstnanec sám, za splnění podmínky, že to oznámí zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodne-li se s ním jinak. Pokud jste tedy neobdržela od zaměstnavatele doteď určení, kdy si máte lońskou dovolenou čerpat, písemně zaměstnavateli oznamte, že dle § 218 odst. 3 ZP si chcete čerpat dovolenou v daném termínu. Můžete mu to oznámit již nyní, pokud Vám už písemně nedal jiný termín čerpání. Jedná se ale jen o 5 dní z loňského roku, což Vám Vámi uváděný rozsah dovolené o vánocích nepokryje.
Ohledně přesčasů platí, že zaměstnavatel může nařídit zaměstnancům přesčasy v maximální rozsahu 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud s prací přesčas vysloví zaměstnanec souhlas, jsou pak limity 8 hodin týdně v průměru za 26 (52) týdnů. Nad tyto limity práci přesčas konat nelze.
Vyplacení mzdy je odvislé na znění pracovní smlouvy, pokud máte mzdu úkolovou, pak je to možné odvíjet od výkonu práce, jinak nikoliv.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Podvod, půjčka na cizí jméno - jak zabránit aby se to opakovalo?
- Někdo si vzal půjčku na mé jméno, co mám dělat aby se to neopakovalo?
- Podvodné jednání - půjčka na cizí jméno
OBČAN-DLUH
- Vypůjčitel se nechal přemluvit k půjčce a peníze předal jiné osobě - vymáhání peněz po dlužníkovi

Moje známá, t. č. nezaměstnaná, má u sebe v péči malou holčičku a bydlí s nimi i její zletilá dcera 21 let nezaměstnaná. Bydlí v podnájmu, kde mají i trvalé bydliště. Dcera se chtěla osamostatnit a tak se seznámila s jedním člověkem, který ji přemluvil k tomu, že budou spolu bydlet ale že potřebuje peníze na zařízení bytu a podobně. A tak ji přesvědčil, aby si vzala u O2 tři paušály, za které dostala tablety a mobily, také u T-mobile a Vodafone tarify s telefonem, přemluvil ji k půjčce u ESSOX na televizi za 22 tisíc, kde ji řekl, že má uvést takové a takové zaměstnání i přes to, že je nezaměstnaná, dále půjčku u SIMpůjčka.
Všechny dokumenty a spotřebiče si nechal a pak se s ni rozešel. Nyní nemá nic jen několik SIM karet, které nepoužívá a chodí jí jen upomínky k zaplacení.
Nedávno ji ale přišla upomínka od společnosti, u které si půjčku nebrala a tak je možné, že nějakým způsobem si dotyčný na její jméno vzal další půjčku (berpujčku.cz). Obávám se, že se tato situace musí řešit co nejdříve jinak dlužné částky budou růst do nemalých rozměrů. Dále se obávám, že dotyčný člověk bude ve své nekalé činnosti pokračovat kontinuálně. Prosím o radu, co a jak udělat, já osobně si myslím, že by bylo potřeba navštívit policii a nahlásit tyto skutečnosti a dotyčného člověka za to, že ji podvedl. Ale momentálně ona sama se bojí něco dělat a tak nedělá nic a to je dle mě to nejhorší.
Děkuji za odpověď. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost obrátit se, jak sám uvádíte, na policii, která může prošetřit, zda opravdu nedošlo k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu. Na policii se může v této věci obrátit kdokoliv, např. i Vy, nemusí tak učinit pouze Vaše známá.
Dále je zde možnost napadnout podepsanou smlouvu občanskoprávní cestou, nicméně zde by musela být činná přímo dotčená osoba, Vaše známá.
Určitě je potřeba situaci co nejdříve začít řešit, jinak opravdu hrozí, že dojde k eskalaci a dluhy nabudou enormních rozměrů.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování s podmínkou celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného - zpětvzetí daru dárcem
- Příslib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení příslibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Slib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení slibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci

Matčin bratr daroval 2009 mé sestře a jejímu manželovi jeho rodinný dům. Je to darovací smlouva, kde se uvádí, že uzavřeli "dohodu, která má povahu osobního závazku a to doživotního bezplatného práva bydlení a užívaní předmětných nehnutelností a taktéž celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného".
Po podepsání této smlouvy sestra nesplnila nic z této dohody.
Starostlivost a péči mu zabezpečovala má matka. Ta ale po roku od podepsaní této smlouvy zemřela. Sestra mi po této události oznámila, že se o strýce (84 let) nemůže starat. Na základě této informace jsem mu já s jeho souhlasem domluvila pobyt v domově důchodců. Můj dotaz zní - zda sestra tímto neporušuje dohodu darovací smlouvy.
Děkuji za odpověď!
Jana

ODPOVĚĎ:
Ano, bylo by možné toto kvalifikovat jako porušení podmínek darovací smlouvy a byl by to rovněž důvod pro požadavek vrácení daru. Ten by ovšem musel vznést přímo strýc.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ podle velikosti bytu - který zákon, který §?
- Má velikost bytu vliv na placení do fondu SVJ nebo ne?
- Velikost bytu a placení do fondu oprav - který zákon toto řeší?

Na poslední schůzi SVJ se některým vlastníkům bytů nelíbilo, že musí platit více do fondu oprav, podotýkám, že to byli Ti kteří tady mají největší byty. Tuším, že se to platí podle metrů čtverečních nebo ne? Prý je to i uvedeno v některém zákonu, je to pravda? Pokud ano, mohl bys mi to najít a poslat prosím, abych jim to příště ukázala?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Vaše tušení je správné, neboť příspěvky vlastníků bytových jednotek do tzv. fondu oprav jsou skutečně nejčastěji hrazeny dle podlahové plochy jednotlivých bytů (byť se nejedná o jediný možný způsob).
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 1180/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Jako obecné pravidlo je tedy občanským zákoníkem předpokládáno placení příspěvků do tzv. fondu oprav dle podílu jednotlivých vlastníků bytových jednotek na společných částech bytového domu (k tomuto pojmu více níže) ; občanský zákoník však zároveň umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali (typicky ve stanovách SVJ) jiná pravidla pro placení příspěvků do tzv. fondu oprav.
Co se týče pojmu „podíl vlastníka bytové jednotky na společných částech bytového domu“, je podstatný § 1161 občanského zákoníku, dle něhož platí, že tyto podíly jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě (rovněž na tomto místě však občanský zákoník umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali odlišná pravidla pro určení velikosti podílů na společných částech bytového domu).
Pro doplnění ještě dodávám, že způsob výpočtu podlahové plochy bytů je zakotven v § 2 a § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že od příspěvků do tzv. fondu oprav je nutné odlišovat příspěvky na odměňování osoby, která bytový dům spravuje (popř. příspěvky na vedení účetnictví apod.). Dle § 1180/2 občanského zákoníku platí totiž tyto příspěvky všichni vlastníci bytových jednotek ve stejné výši. Těmto příspěvkům se dále věnuje § 12 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě a nárok na poštovné kupujícímu
- Má kupující nárok na 1 poštovné pokud vrátí zboží ve 14denní lhůtě?
- Nárok na proplacení poštovného - zboží vrácené ve 14denní lhůtě

Mám e-shop a bylo mi vráceno zboží do 14 dnů. Paní trvá i na vrácení prvního poštovného. Já uhradila pouze cenu zboží (jde o jednu mikinu).
Má na to poštovné nárok?
Dříve jsem se ptala a bylo mi zodpovězeno, že mohu využít níže uvedený zákon a to mám i v podmínkách, kopíruji:
Obchodník si může strhnout svoje náklady, ale jen tehdy, když mu to umožňuje zákon a dle § 1831 zákona č. 89/2012 Sb. zákon toto umožňuje.
Částka je stanovena na 65, - Kč (jedná se o náklady spojené se znovu naskladněním a kontrolou stavu zboží, administrativní a bankovní poplatky, cestovné na poštu, náklady na balné, práce se zbožím a jeho uvedení do původního stavu a práce s vložením zboží zpět do nabídky).
Děkuji, Yveta

ODPOVĚĎ:
Kupující má skutečně nárok na vrácení poštovného, Dle ust. § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátí podnikatel při odstoupení spotřebitele od smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal.
Dle ust. § 1832 odst. 2 občanského zákoníku Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Z výše uvedeného vyplývá, že kupující spotřebitel má nárok na vrácení kupní ceny zboží včetně poštovného. Pokud zvolil dražší poštovné než nejlevnější nabízené, pak můžete vrátit částku odpovídající nejlevnější variantě dodání. Není však možné za nejlevnější variantu považovat osobní převzetí ve Vaší provozovně, musí se jednat o variantu s dodáním na adresu určenou kupujícím.
Je pravdou, že ust. § 1831 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem. Nicméně občanský zákoník nestanoví žádný případ, kdy může podnikatel požadovat úhradu nákladů v souvislosti s odstoupením. Proto nejste oprávněna v souvislosti s odstoupením kupujícího účtovat náhradu nákladů.
K ujednání obchodních podmínek, ve kterém stanovíte náhradu nákladů ve výši 65, - Kč, se dle ust. 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží. Nemůžete tedy tuto částku v případě sporu s úspěchem uplatnit.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté vozidlo - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla

18.5.2016 jsme s manželem koupili v nejmenovaném autobazaru salonu firmy KIA ojeté vozidlo. Vozidlo je 2011-2016 staré a má dle tachometru najeto necelých 40 tisíc kilometrů a je 2016-2018 v záruce. Před koupí jsme si vozidlo s vedoucím autobazaru projeli a zkontrolovali stav běžných věcí na vozidle. Mimochodem prodávající nás ujišťoval o bezchybnosti vozu a předchozí majitel, který dal vůz na protiúčet při koupi nového vozu, neměl s vozidlem (dle jeho pozdějšího sdělení) jediný problém. Pravidelné servisní prohlídky byly zaznamenány v servisní knížce a tak nebyl důvod pochybovat.
První týden vůz šlapal jako hodinky. Poté začaly problémy se startováním. Vozidlo bylo připojeno na diagnostiku a počítač nevykazoval žádnou závadu. Další dny se to opakuje.
V servisu si se závadou evidentně neví rady. Můžeme odstoupit od smlouvy? Nejraději bychom vozidlo vrátili a chtěli zpět peníze.
Děkuji za odpověď. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Předně je důležité co je ujednáno ve smlouvě. O vadu se jedná, pokud věc neodpovídá sjednané jakosti a provedení vhodnému pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účelu obvyklému. V tomto případě, lze poruchy startování považovat za vadu. Pro odstoupení od smlouvy je třeba tvrdit a být schopen případně prokázat, že jde o podstatné porušení smlouvy a tedy podstatnou vadu.
Avšak o podstatnou vadu nejde vždy a podle toho, jak ji kupující hodnotí, protože § 2002 obč. zák. stanoví, že podstatným porušením je takové, o němž prodávající již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že byste smlouvu neuzavřela, pokud byste toto porušení (vadu předvídala). V ostatních případech jde o nepodstatné porušení a to zakládá nárok na slevu nebo opravu věci.

_

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástava domu z důvodu neuhrazení nákladů na pohřeb dědici (plátce pohřbu nebyl dědic)
- Vymáhání nákladů na pohřeb - zástava dědictví (nemovitosti děděné v dědickém řízení)

Přítel zemřel 10. 1. 2015 a zanechal nemalý majetek 3 potomkům. Já jsem uhradila veškeré náklady za pohřební výlohy. Notářským řízením 8. 12. 2015 bylo rozhodnuto,
že mi všechny 3 dětí mají uhradit tyto výlohy (každý z nich 1/3). Dvě z těchto dětí toto vše uhradili, jen jeden nikoliv. Zaslala jsem mu doporučenou poštou „Předžalobní výzvu k zaplacení dluhu“. Obálka se mi vrátila nejdřív, že si ji adresát nevyzvedl, poslala jsem znovu stejnou věc s doprovodným dopisem obyčejnou zásilkou. Zde mi přišel dopis zpět ale už s tím, že se dotyčný odstěhoval. Dlužník nijak nereaguje. Nemám na něho jiný kontakt. Po mém příteli zůstal doposud neprodaný dům, je nějaká možnost dát zástavu na tento rodinný domek?
Pokud ano, tak jakou cestou? Pokud ne, tak jsou ještě nějaké jiné způsoby, když já, jako fyzická osoba nemohu poslat dopis s červeným pruhem.
Děkují za odpověď, Naďa

ODPOVĚĎ:
Zástava domu oproti téměř zanedbatelné výši vymáhané částky je ve vysokém nepoměru. Pokud Vám notář sdělil, že dědicové odpovídají za náklady pohřbu, pak můžete po kterémkoliv z ostatních dětí požadovat doplacení i zbylé jedné třetiny dluhu. Dědicové totiž odpovídají za dluhy společně a nerozdílně a mají povinnost dluhy zůstavitele uhradit každý z nich v plné výši. Pokud by jeden z nich dluh uhradil sám v plné výši, může po ostatních dědicích (svých spoludlužnících) požadovat to, co hradil navíc, ale to už by nebyla Vaše starost. Pokud Vám ostatní dědicové i přes Vaši výzvu dluh neuhradí, můžete jim také poslat předžalobní výzvu a pokud ani na tuto výzvu nebudou reagovat, můžete podat žalobu k soudu.

__

PRÁCE-NÁHRADA MZDY
- Materiál volně v areálu, odcizení a požadavek náhrady po zaměstnancích - je to oprávněné?
- Náhrada škody od skladníka - materiál volně v areálu Armády ČR
- Podepsání hmotné odpovědnosti těsně před výpovědí od zaměstnavatele - účelovost takového jednání

Tchýně (teď v důchodu), pracovala (hodně let), jako civilní zaměstnanec (skladnice), pro Armádu ČR (Agentura logistiky, Centrum zabezpečení materiálem týlových služeb), 30/06/2013 odešla dohodou, pro nadbytečnost. 04/06/2013 podepsala dohodu o hmotné odpovědnosti. Bohužel ani při podpisu dohody, ani při odchodu nepožádala o inventuru. Při inventuře na konci roku byla zjištěna nesrovnalost za cca 250 000 Kč, jednalo se o řádově 800 paletizačních prostředků, byly volně uloženy v areálu pracoviště. K jejich odvoz by, bylo třeba cca 4-5 plných kamionů. Nyní po ní a jejich 5-ti kolezích zaměstnavatel vyžaduje náhradu škody. Sepsání dohody o hmotné odpovědnosti po mnoha letech v zaměstnání a několik týdnů před odchodem mi skoro přijde účelové. Mají civilní zaměstnanci AČR pracovní vztah podle standardního zákoníku práce? Může požadovat zaměstnavatel náhradu za něco, co je nezajištěné a v rámci areálu volně přístupné? Případně podíl zmenšit úměrně k době trvání hmotné odpovědnosti?
Děkuji moc, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podstata dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance spočívá v tom, že zaměstnanec je odpovědný za ochranu hodnot jemu svěřených, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.
Pokud bylo zboží volně uloženo v areálu zaměstnavatele či jeho složky a někdo jiný měl k tomuto zboží přístup i bez vědomí zaměstnance, pak se zaměstnanec může své odpovědnosti zcela s poukazem na skutečnost, že kdokoliv jiný může se zbožím disponovat, tudíž není možné za zcizení zboží činit odpovědného daného zaměstnance.
Zaměstnavatel je dále při uzavírání dané dohody povinen provést inventarizaci, což daný zaměstnavatel také porušil. V případě, že by zaměstnanec trval na úhradě, doporučila bych se obrátit na advokáta a komunikovat se zaměstnavatelem jeho prostřednictvím.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel pronajatého bytu oddaluje nutné opravy - nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Právo na slevu z nájmu, nájemného pro neřešení závad nájemního bytu

6. 5. 2016 výbuch karmy na bytě (špatné potrubí, které i přes upozornění instalatéra v předchozích měsících nebylo majitelem vyměněno). Podle instalatéra oprava karmy zbytečná, nutný větší zásah, který není v jeho kompetenci - rozsekat potrubí a nahradit kvalitnějším. Majitel přistupuje k problému pasivně, nepovažuje ho za závažný a nutný řešení – opravu prozatím nezajistil a podle informací jeho manželky se pokusí někoho sehnat dnes (13.05.2016), 9. 5. 2016, úspěch ovšem nezaručuje (cit. : „nejedná se o opravu na pár hodin“). S majitelem problémy ohledně bytu již od začátku nájmu 9/2015 – ucpané odpady, protékající WC a odpad v kuchyni pod dřezem, ucpaný odpad v myčce (již od nastěhování–odpad zprovozněn 2/2016, myčka nefunkční dodnes (13.05.2016) ), který se stal následkem vyplavení části podlahy–na problémy upozorněno, majitel ovšem opravy plánuje až na 7/8 2016, kdy bude byt prázdný, odpad v kuchyni a na WC od 2/2016 stále teče.
Máme jako nájemníci nárok na slevu z nájemného/ vrácení poměrné části, když je byt již 4. den bez teplé vody a pravděpodobně ještě pár dní bude? Jak dále postupovat? Denisa

ODPOVĚĎ:
V případě nájmu bytu má pronajímatel povinnost přenechat nájemci věc, tak aby ji mohl užívat ke smluvenému nebo obvyklému účelu a udržovat ji v takovém stavu (§2205 obč. zák.). V případě vad nájemce provádí a hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257 odst. 2 obč. zák.). Uvedené vady jsou takovými vadami, které je povinen opravit pronajímatel. Nájemce je povinen pronajímateli oznámit poškození nebo vadu bytu, které je třeba opravit a to ihned (§ 2264 odst. 1 obč. zák.) a pronajímatel je povinen je v přiměřené době odstranit. Splníte-li svou povinnost a pronajímatel vadu neodstraní, takže je možné byt užívat jen s obtížemi, máte dle §2208 obč. zák. nárok na přiměřenou slevu z nájemného.
Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Mimoto máte možnost provést opravu sami a po pronajímateli požadovat vynaložené náklady.
Lze doporučit na vady upozorňovat písemně a tyto listiny si uchovávat, stejně jako další související komunikaci a písemně pronajímateli sdělit, že porušuje své povinnosti s tím, že uplatňujete některý z výše uvedených nároků.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Duševně nemocný člověk vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?
- Svéprávný pacient s Alzheimerovou chorobou vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?

Můj dotaz se týká budoucího podání trestního oznámení na souseda mým 83letým tatínkem trpícím Alzheimerovu chorobou. Je svéprávný a o zbavení ho svéprávnosti neuvažujeme.
Ve stručnosti jde o jeho utkvělou představu, že mu soused škodí, nachází stále nějaké důkazy, které ve skutečnosti žádnými důkazy nejsou, jen domněnkami. Sousedi jsou velice slušná a mírná rodina. Bratr je už upozorňoval na možné tatínkovy výpady. Přijali to chápavě, ale soud – to už by bylo asi i na ně „silné kafe“.
Jak se by se dala řešit takováto situace? Nejsme schopni mu to vymluvit, o případném přímém řešení „po dobrém“ se sousedem tatínek nechce slyšet, chce prostě rovnou soud a chce se poohlédnout po nějakém právníkovi. Jak zabránit tomu, aby se případný soud rozjel? Ostuda, prošetřování nesmyslů, výdaje za celou tu komedii. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí Vašeho otce pevné, neexistuje prakticky žádný právní způsob, jak mu v jeho realizaci zabránit. I pokud by se Váš otec skutečně rozhodl podniknout proti údajnému škůdci nějaký právní krok, nebude dohra takového rozhodnutí patrně tak dramatická, jak se domníváte.
Podá-li Váš otec na svého souseda trestní oznámení, lze důvodně předpokládat, že zahájené trestní řízení bude záhy zastaveno, a to samotnou Policií ČR. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že cesta od podání trestního oznámení k zahájení soudního řízení (u trestního soudu) je dosti dlouhá; každé trestní oznámení je nejdříve prošetřováno Policií ČR (která může toto oznámení vyhodnotit jako nedůvodné a věcí se dále nezabývat), věc je následně předána státnímu zástupci (který může rozhodnout o zastavení trestního řízení). Až v okamžiku, kdy by státní zástupce dospěl k závěru, že skutečně došlo ke spáchání trestného činu (což je ve Vámi popsaném případě vyloučeno), byla by podána k soudu obžaloba.
Pokud by tedy Váš otec podal na Policii ČR trestní oznámení, lze maximálně očekávat, že soused bude Policií ČR předvolán k podání vysvětlení, tím však (s vysokou pravděpodobností) celá věc skončí (neboť Policie ČR záhy zjistí, že trestní oznámení není důvodné).
Pokud se Váš otec rozhodne podat na souseda žalobu k civilnímu soudu (např. žalobu na náhradu škody), bude patrně chtít být zastoupen advokátem (jak ostatně v dotazu zmiňujete). V tomto ohledu je důležité, na jakého advokáta Váš otec narazí. Rozpozná-li však advokát po první schůzce, že Váš otec je duševně nemocen, bude se patrně snažit mu další právní kroky rozmluvit. V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že k tomu, aby advokát mohl Vašeho otce zastupovat, musí s ním uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb a musí od Vašeho otce získat plnou moc. Pokud by však vyšlo najevo, že Váš otec jednal pod vlivem duševní choroby, mohla by být tato smlouva následně zpochybněna, tzn. že rovněž advokátův nárok na odměnu by mohl být ohrožen.
Domnívám se proto, že advokát se bude spíše snažit s Vaším otcem smluvní vztah nenavázat. Nelze však samozřejmě vyloučit i variantu, že Váš otec narazí na advokáta, který jeho duševní chorobu nerozpozná a příslušné právní kroky (předžalobní výzva, žaloba, zastupování při jednání) v jeho zastoupení učiní. Zmiňuje-li se však Váš otec o tom, že hodlá na souseda podat trestní oznámení, nemá patrně v úmyslu občanskoprávní soudní řízení vůbec zahajovat a věc skončí u Policie ČR (která s trestním oznámením Vašeho otce naloží, jak lze očekávat).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že lidé trpící duševní chorobou nemusí být hned omezeni ve svéprávnosti. Občanský zákoník totiž ve svém § 38 a násl. rozlišuje další 3 podpůrná opatření, která mohou být využita v okamžiku, kdy je schopnost zletilého člověka právně jednat narušena. Konkrétně se jedná o a/ předběžné prohlášení, b/ nápomoc při rozhodování a c/ zastoupení členem domácnosti. V případě Vašeho otce přicházejí do úvahy zejména podpůrná opatření dle písm. b/ a c/.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na nemovitost zděděnou více osobami
- Exekuce na zděděný podíl nemovitosti z důvodu zadlužení dědice

Moje otázka je, jestli notář zjišťuje při dědickém řízení, zda mají dědicové dluhy, aby pak dal následně vědět exekutorům? Lze to v takové situaci vyřešit tím, že dlužící dědic odmítne dědictví?
Sestra má 2009-2016 staré dluhy, údajně je splácí, nyní by měla zdědit část domu po tatínkovi, peníze v rodině nejsou. Bojíme se, aby maminka nemusela prodat dům, nebo aby na část domu nebyla uvalena exekuce. Případně jak postupovat?
děkuji za odpověď. Jiří

ODPOVĚĎ:
Notář má v rámci dědického řízení povinnost zjišťovat, zda je dědic v insolvenci. Za tím účelem je na webových stránkách zřízena aplikace, ve které lze dohledat, zda je či není dědic v insolvenci. Z insolvenčního zákona vyplývá, že bez souhlasu insolvenčního správce dědic nemůže dědictví odmítnout. Dědickou dohodu uzavřenou dědicem v insolvenci musí insolvenční správce nejprve schválit a teprve poté může být dědické řízení skončeno.
Pokud jde o zjišťování exekucí vedených na dědice, tak notář de facto nemá možnost zjistit, zda je dědic v exekuci či není, pokud mu to dědic sám nesdělí. V exekučním řádu ani v jiném zákoně není uvedeno, že bez souhlasu exekutora nesmí dědic dědictví odmítnout a není ani stanoveno, že dědickou dohodu musí exekutor schválit. Dědic v exekuci tedy může dědictví jak odmítnout, tak přijmout a v rámci vypořádání dědictví může nabýt i méně, než je jeho zákonný dědický podíl. Dědicové však ponesou riziko, že pokud se to věřitel dědice nebo exekutor dozví, má možnost podat žalobu na neúčinnost takového jednání proti svému dlužníkovi z důvodu krácení práv věřitele a požadovat úhradu svého dluhu ve výši, jakou měl dědic dle zákona nabýt.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu insolvence - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu exekuce - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?

Syn se šel optat na práci (shop na hranicích) Byl by přijat, ale po informaci, že splácí do konce t. r. insolvenci, mu bylo sděleno, že mají v podmínkách přijetí nebrat zájemce s exekucí či insolvencí-prý jim tito lidé kradou. Je tento důvod v mezích zákona či jak se bránit, když na toto nemají právo? V naší insolvenční kanceláři byli tímto mým sdělením dost překvapeni. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Tento postup je v rozporu se zákoníkem práce, může to být posouzeno jako diskriminace, obzvláště pokud mají tento postup takto odůvodněn. Je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem k šetření u tohoto zaměstnavatele.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Služba poskytnutá třetí stranou najatou dodavatelem - čím začíná a končí smluvní vztah?

Jedná se o obchodní vztah mezi dodavatelem a odběratelem: pokud dodavatel zprostředkuje odběrateli službu třetí strany bez smlouvy, jen na základě objednávky, plnění, faktury a platby? Pokud ano, čím začíná a čím končí? Konkrétně odběratel zaplatí dodavateli, který službu zajistí a zaplatí za ni (z peněz odběratele) třetí straně, která službu poskytne (za cenu poníženou o marži dodavatele).
Děkuji S pozdravem, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dovoluji si rozporovat Vaše tvrzení o tom, že se jedná o právní vztah bez smlouvy. Ta zcela jistě uzavřena byla, zřejmě však ne v písemné formě. Přesto se jedná o smluvní vztah. Už jen samotná objednávka vyjadřuje vůli určité osoby zavázat se.
Z toho co uvádíte, vyplývá, že by se mohlo jednat o příkazní smlouvu nebo o smlouvu zprostředkovatelskou.
Příkazní smlouva je upravena v § 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Zprostředkovatelská smlouva je upravena v § 2445 až 2454 občanského zákoníku.
Takto „od stolu“ a bez dalšího je však téměř nemožné učinit relevantní závěr o tom, o jakou smlouvu se jedná.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání peněz na účtě manželovi závětí - je závěť platná?
- Odkázání peněz na účtě manželce závětí - je závěť platná?
- Závěť ve prospěch manžela (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?
- Závěť ve prospěch manželky (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?

Pokud máme s manželem společný finanční účet, který je psán na mé jméno a manžel je disponentem, chtěla bych vědět, zda dojde po mém úmrtí k zablokování účtu a zda je manžel jediným dědicem uspořených peněz. Pokud tomu tak není, jestli je možné závětí stanovit manžela jako jediného dědice a co se týká uspořených peněz i naopak.
Máme dospělé děti, ale jde nám o to, aby s penězi, které jsme společně ušetřili na stáří, mohl disponovat ten z manželů, který bude déle živ a tím si mohl zajistit důstojné stáří. O dalším majetku se nedá hovořit jako o hodnotném, nemáme ani bydlení v osobním vlastnictví. Chceme vědět, zda je možné závětí určit pouze druhého z manželů jako dědice uspořených financí a teprve po smrti obou stanovit dědici děti. Děkuji za odpověď. S pozdravem Petra

ODPOVĚĎ:
Váš účet se po Vaší smrti sice skutečně zablokuje, avšak disponent má právo i po Vaší smrti s účtem disponovat, tj. vkládat či vybírat z něj peníze, atd. , ale není do skončení dědického řízení oprávněn účet zrušit nebo jej převést pouze na své jméno.
Dědicem peněžních prostředků uložených na účtu můžete v závěti ustanovit jeden druhého, ale Vaše děti jsou tzv. nepominutelnými dědici, tedy v rámci dědického řízení mohou žádat vyplacení svého povinného dílu, který u zletilých dětí činí 1/4 jejich zákonného dědického podílu. Máte-li např. 2 děti, pak má každé dítě nárok na 1/4 z 1/3 (tři dědicové – manžel a dvě děti), tedy na 1/12 hodnoty pozůstalosti. V závěti můžete uvést přání, že od Vašich dětí žádáte, aby tuto závěť respektovali. Děti mohou v dědickém řízení prohlásit, že svůj nárok na povinný díl neuplatní a veškeré peníze by pak dědil pouze žijící manžel.

__

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Vyrovnání za družstevní byt v SJM
- Přenechání družstevního bytu manželovi za finanční vyrovnání - nároky potomků na družstevní byt
- Nároky dětí, potomků na družstevní byt po rozvodu rodičů a přenechání bytu jednomu z rodičů za finanční vyrovnání

Budu se rozvádět, máme s manželkou družstevní byt. Manželka se odstěhovala s mladší dcerou (19 let), starší dcera (23 let) bydlí u svého přítele. Bydlíme odděleně 9 měsíců. Dohodli jsme se s manželkou, já ji dám polovinu peněz za byt a zůstanu v něm nadále bydlet. Všechny tři - manželka i obě dcery mají stále trvalé bydliště na tomto bytě co já. Jaké právo pak budou mít dcery, až se po vyrovnám finančně s manželkou a po rozvodu.
Vůbec nevím co mám udělat. Děkuji Luboš

ODPOVĚĎ:
Především vám byt nepatří, ale je ve vlastnictví družstva a vám náleží nájemní právo. Nebude si tedy převádět byt ale jen družstevní podíl. Pokud dcery nejsou členkami družstva, z titulu trvalého pobytu jim žádné nároky nevzniknou.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď dohody o provedení práce - výpovědní lhůta
- Výpověď DPP - výpovědní lhůta
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost ředitelky mateřské školy za děti v době nepřítomnosti na pracovišti
- Ekonomická odpovědnost pověřené ředitelky mateřské školky
- Odpovídá ředitelka MŠ (mateřské školky) za děti v době kdy není na pracovišti?
- Odpovědnost ředitelky za ekonomiku soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky za ekonomické výsledky soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky soukromé mateřské školky - za co všechno odpovídá?

Zaměstnavatel mi nabízí dohodu o provedení práce - bude zde uvedeno, že odpracuji 300 hodin za rok a že měsíční mzda činí 10 000, -. Jak mohu tuto dohodu vypovědět, když už tam nebudu chtít pracovat? Asi to není klasická výpověď s výpovědní lhůtou ze strany zaměstnance že? Prosím poraďte.
Soukromá MŠ mi nabídla místo ředitelky na dohodu o provedení práce a byla bych pověřená ředitelka. Toho času jsem na rodičovské dovolené a od svého stávajícího zaměstnavatele - ředitelky státní MŠ budu mít povolení (mám tam smlouvu na dobu neurčitou). Mám 5letou pedagogickou praxi a vystudovaný obor s maturitou v Berouně : předškolní a mimoškolní pedagogika.
Jednatelé soukromé MŠ mi tvrdí, že má zodpovědnost bude "pouze" tvorba ŠVP a pedagogická zodpovědnost chodu školky, že veškerá zodpovědnost za BOZP, hygienu, ekonomickou stránku i majetkovou budou zodpovědní pouze oni jako jednatelé, že já vůbec neuvidím finance. Dále že pokud nedej bože se něco stane dítěti ve školce a já u toho nebudu - nebudu mít službu - stane se to druhé paní učitelce, že se mnou nebude inspekce nic řešit, že všechno jde za nimi.
Je opravdu možné, abych já nesla zodpovědnost "pouze" za výchovně vzdělávací činnost a prostředí pro děti? Chtějí dostat od státu dotace a já jako odborník bych jim v tom měla pomoci. Bude se na učitelky i na mě vztahovat zákon o pedagogických pracovnících?
Mám zkušenosti pouze se státními školkami, tudíž mi to pro mě přijde "takové moc růžové", že bych neměla jako ředitelka zodpovědnost uplně za vše - ve státní školce ředitelka za vše zodpovídá.
Pokud bych to vzala, nerada bych něco zanedbala.
Děkuji za odpověď.
Laďka

ODPOVĚĎ:
Dle § 77 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Tímto výše uvedeným způsobem je možné dohodu o provedení práce zrušit.
Pokud se jedná o mateřskou školu, která je zapsána ve školském rejstříku dle školského zákona, pak na pedagogické zaměstnance dopadá zákon o pedagogických pracovnících.
Pokud byste měla mít jen takto úzce specializovaný druh práce, což samozřejmě pod pouhý druh práce „ředitelka mateřské školy“ nespadá, pak by bylo nutné přesně v pracovní smlouvě vymezit Vaši náplň práce, resp. i odpovědnost. Bylo by také vhodné se informovat o tom, kdo nese zbývající odpovědnost, a jak je toto právně ošetřeno.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dluhů - odmítnutí dědictví, jak odmítnou dědictví vnukové, vnučky?
- Odmítnutí předluženého dědictví - jak dluhy odmítnou vnuci, vnučky, pravnoučata?

Chtěla bych se zeptat na dědictví, po smrti maminky jsme tři sestry a otec jako přímí dědicové, maminka měla však jen dluhy, žádný majetek, barák je otce, jak to bude s dluhy? může odmítnout dědictví otec i všechny děti? včetně vnoučat? Nebo mohou odmítnout dědictví jen děti (vnoučata), ale otec bude mít povinnost uhradit její dluhy v bankách? děkuji za odpověď. Hezký den Jolana

ODPOVĚĎ:
Dědictví po Vaší mamince mohou odmítnout všichni zákonní dědicové, tedy jak děti a vnuci, tak i manžel. Odpovědnost manžela za dluhy je však jiná než u dětí, vnuků či dalších případných dědiců.
Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Dluhy vzniklé za trvání manželství tak bude Váš otec pravděpodobně muset uhradit i přesto, že dědictví po své manželce odmítne, jelikož za dluhy odpovídají manželé společně a nerozdílně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manžel nesdílel společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelé manželce
- Manželka nesdílela společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelém manželovi
- Nesdílení společné domácnosti manželem, manželkou - vliv na dědění, dědictví

Zemřela mi maminka na konci března 2016. Nezanechala závěť. Zůstal po ni manžel a 3 dospělé děti. Její manžel (můj otec) jí celý život nepřispíval do domácnosti a musel na nás platit alimenty. Máme o tom potvrzení od soudu, že nebyl posuzovaný do společné domácnosti. Doposud žili ve společné domácnosti. Na maminku byl napsaný rodinný dům a další movité věci. Chtěla jsem se zeptat jak to bude z dědictvím, jestli má na to vliv to, že maminka všechno financovala a otec neplatil nic. Svoje peníze měl pro sebe. Děkuji za odpověď.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je podle § 709 o. z. to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, zbraně, atd.), co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Není tedy rozhodující, zda je majetek napsaný na maminku, ale jakým způsobem byl nabyt. Pokud dům nabyla Vaše maminka např. děděním po svých rodičích, pak spadá tento dům do jejího výlučného vlastnictví. Pokud ho maminka nabyla za trvání manželství koupí ze společných finančních prostředků (přičemž společným prostředkem se myslí i mzda nebo důchod, který dostává jen jeden z manželů), pak tento dům spadá do SJM, i když by byl v katastru nemovitostí (nesprávně) evidován pouze na jméno Vaší maminky.
V rámci dědického řízení se také posuzuje to, zda společné jmění manželů bylo upraveno buď manželskou smlouvou (smlouvou o zúžení SJM) nebo rozhodnutím soudu.
Majetek, který nespadá do SJM, budou v dědickém řízení dědit dědicové dle zákonných dědických podílů, tedy manžel a 3 děti rovným dílem - každý 1/4. Majetek, který spadá do SJM, je nejprve v rámci dědického řízení potřeba vypořádat. Zpravidla se dělí půl na půl, přičemž půlka připadající na zůstavitele se poté v dědickém řízení opět dědí rovným dílem, tedy každý 1/4. Zákon vak dědicům a pozůstalému manželovi umožňuje dohodu o rozdělení SJM i dohodu o rozdělení pozůstalosti.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru neuvedeného v závěti - mohou se ostatní dědicové domáhat započtení v dědickém řízení?
- Dar nezapsaný v závěti a jeho započtení v dědickém řízení

Dar darovaný bratrovi za života zůstavitele (náš otec, matky různé) předmětem tzv. započtení na dědický podíl? Nebyla vyhotovena žádná písemná darovací smlouva, ale je nesporné (vzhledem k mládí a nízkým příjmům bratra v té době), že získané nemovitosti a vklady do podnikání jsou darem od našeho otce. Obdarovaný bratr již však již nežije, ale žijí jeho dvě děti. Zůstavitel (náš otec) ještě žije. Jak by mělo probíhat dědické řízení? Otec sepsal závěť, ale o darech bratrovi a započtení v ní není zmínka. Otec je již velmi vysokého věku a s rozvíjející se stařeckou demencí s ním není možná vážná řeč. Děkuji. Irena

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
Dle ust. § 1661 o. z. se na povinný díl potomka započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Ze zákona tedy vyplývá, že pokud uplatníte započtení darů darovaných bratrovi Vaším otcem dle § 1661 o. z. , započítají se tyto dary jeho dětem (vnukům) na jejich dědické podíly a nemusí se jednat o započtení darů darovaných za poslední tři roky, ale i za dobu delší (nevztahuje se to však na obvyklé darování). V dědickém řízení však bude pravděpodobně potřeba prokázat dary ze strany Vašeho otce Vašemu bratrovi, ledaže jeho děti uznají, že jejich otec skutečně dary obdržel a budou souhlasit s jejich započtením (v takovém případě není třeba prokazovat dary – bude stačit prohlášení všech dědiců ohledně částky, která se má vnukům započítat na jejich podíl).

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel sděluje směny 3 dny předem - je to dle Zákoníku práce?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel sdělit rozpis směn zaměstnanci?

Pracuji ve společnosti LIDL od května 2014. Směny na následující týden mám vždy až v pátek - tedy tři dny dopředu, je můj problém, zda jsem či nejsem v práci, pak se dozvím i později. Vždy jsou pouze na týden. Už to je problematické s plánováním - lékař, dovolená. Tuto dostávám dle libosti vedení - i když si ji nahlásím dopředu, většinou se najde důvod ji odvolat či změnit termín. Směny jsou i přes naplánování měněny neustále ze dne na den. Oznámeno pouze SMS zprávou bez očekávání reakce. Chápu, že dle zákoníku práce vyplývající z aktuálních potřeb zaměstnavatele je nutné akceptovat, ale je normální a správné, aby se toto opakovalo každý týden? Mohu se nějakým způsobem bránit? Milada

ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Dle § 84 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době seznámení. Není tedy možné měnit směny ze dne na den, pokud Vy s tím nebudete souhlasit.
Dovolenou určuje zaměstnavatel na základě předchozího rozvrhu čerpání dovolených, a to dle § 217 a násl. ZP. Při určení je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. A aspoň jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Pokud vy si dopředu nahlásíte dovolenou, zaměstnavatel Vám ji odsouhlasí (nejlépe písemně), pak Vás může z dovolené dovolat jen za podmínek stanovených v zákoníku práce, můžete na něm požadovat i náhradu škody, takové situace by tedy měly nastat ojediněle.
Bránit se můžete tím, že písemně oznámíte zaměstnavateli, že s jeho postupem nesouhlasíte s odkazem na výše uvedené. Můžete také podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorátu práce (lze i elektronicky, formulář je na webových stránkách).

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nesplnění úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro nesplnění úřednické zkoušky
- Neabsolvování úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro neabsolvování úřednické zkoušky (výpověď ze státní správy)

Jako zaměstnanec státního úřadu jsem byla k 1.7.2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou. Od 1.10.2015 jsem byla přijata dle § 191, odst. 1) do služeb. poměru na dobu určitou s trváním do 30.6.2017 (nesplnění 4 let ve státNÍ správě). Musím úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky do dne 30.6.2017, o kterou musím požádat. Když nevykonám úřednickou zkoušku z důvodu nepožádání o její vykonání do 30.6.2017, tzn. že marně uplyne lhůta stanovená v § 191, odst. 3, budu mít v tomto případě po skončení SP ke dni 30.6.2017 nárok na odstupné? Stručně řečeno: nepožádám o zkoušku, nevykonám zkoušku a co bude následovat po dni 30.6.2017? Děkuji. Eliška

ODPOVĚĎ:
Dle § 191 odst. 4 zákona č. 234/2014, o státní službě, v platném znění platí:
„Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně. “
Odst. 1 zní:
„Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017. “
Odst. 3 zní:
„Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky. “
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud do tohoto data nevykonáte danou zkoušku, skočí Váš pracovní poměr. Nárok na odstupné budete mít dle pracovněprávních předpisů.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ zemřel v zahraničí - jak má SVJ postupovat?
- Jak může SVJ zjistit kdo je majitel bytu (smrt, úmrtí původního majitele v zahraničí)
- Smrt, úmrtí majitele bytu SVJ žijícího v zahraničí - jak má SVJ zjistit kdo je nový majitel bytu?

Jako předseda našeho společenství vlastníků bytů SVJ se musím zajímat o otázku prázdného bytu v našem domě.
Majitel tohoto bytu emigroval někdy v letech 1968/69 do SRN, kde žil sám, bez rodiny a podle všeho zemřel 2014. Předpokládám, že měl již německé státní občanství. 2014-2016 nejsou placeny žádné pravidelné platby.
Kde mohu ověřit úmrtí tohoto majitele, případně na koho se obrátit a zjistit výsledek dědického řízení?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, který je v obvodu bytu, jehož byl zůstavitel vlastníkem. Soud by Vám měl sdělit, který notář dědictví vyřizuje a zda již bylo dědictví ukončeno či ne. Notář, který dědictví projednává či projednával, Vám na Váš dotaz sdělí, kdo je dědicem, a tedy kdo je odpovědný za dluhy zůstavitele a kdo se stal nabyvatelem bytu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost odvolání a rozkladu proti rozhodnutí ministerstva - jak se může občan bránit?
- Opravné prostředky proti rozhodnutí Ministerstva, proti kterému není možnost odvolání ani rozkladu

Dostal jsem rozhodnutí z Ministerstva (ohledně §3 odst. 3 LZ), proti kterému se nelze odvolat, resp. podat rozklad (§ 91 odst 1 a § 152 odst. 1 správního řádu). Jaké mám opravné prostředky ke svojí obraně a v jakém časovém rozmezí?
Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost domáhat se ochrany svých práv v řízení před správním soudem, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.
Podat ji může ten, kdo tvrdí, že byl na svém právu zkrácen rozhodnutím správního orgánu (buď přímo samotným rozhodnutím, anebo tím, že ke zkrácení na právech došlo v důsledku porušení práv při vedení správního řízení).
Žalobce se v těchto případech žalobou domáhá toho, aby takové rozhodnutí bylo zrušeno. Jednou ze základních podmínek žaloby je to, aby žalobce před tím, než se obrátí na soud, vyčerpal možnost podat řádný opravný prostředek ve správním řízení (zpravidla tedy odvolání nebo tzv. rozklad). Teprve poté, neuspěje-li s tímto opravným prostředkem, je jeho žaloba přípustná; musí být podána ve lhůtě zákonem stanovené, zpravidla do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o opravném prostředku.
Některé zákony však stanoví pro napadení jednotlivých rozhodnutí správních orgánů lhůtu kratší.
Podrobnější informace (příslušnost soudů, vymezení účastníků řízení apod.) naleznete ve správním řádu soudním, § 65 a násl. , dostupný zde: portal. gov.cz.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet starobního důchodu - z hrubého nebo čistého příjmu?
- Práce OSVČ a vliv na starobní důchod
- Započítává se doba podnikání do výpočtu starobního důchodu?
- Podnikání OSVČ a výpočet starobního důchodu

Jak se vypočítá výše starobního důchodu? Z jakého zpětného období? Z hrubého či z čistého příjmu? Jsem nyní zaměstnanec a několik let jsem byl OSVČ - OSVČ jsem byl 8 let a skončil jsem v roce 2003, pak jsem byl zaměstnanec. Zda se pro výpočet důchodu toto sloučí? Děkuji. Antonín.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Pokud dosáhnete důchodového věku po roce 2018, potřebujete získat alespoň 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez započtení tzv. náhradních dob pojištění. Jestliže dosáhnete důchodového věku dříve (v roce 2018, 2017 nebo ještě letos (2016) (2016) (2016) ), odečtěte si za každý z těchto roků jeden rok z potřebné doby pojištění (tedy jeden, dva nebo tři roky).
Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to z tzv. základní a procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny stejná a je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - výše základní výměry tvoří 9% průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Momentálně - v roce 2016 - se jedná o částku 2.440 Kč. Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok (tedy 365 dní) doby pojištění získané do doby vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu nebo 1,2% výpočtového základu za dobu získanou z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s účastí na důchodovém spoření.
Pro výpočet výše důchodu v roce 2016 se počítají příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, za roky 1986 - 2015. Z uvedeného tedy vyplývá, že ve Vašem případě by byly započteny jak příjmy ze zaměstnání, tak i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Při určování výše výpočtového základu a tím i starobního důchodu se vychází z hrubých příjmů. Přehled dob pojištění a výpočtových základů za jednotlivé roky můžete najít v tzv. Informativním osobním listě důchodového pojištění (IOLDP), o jehož zaslání můžete jednou ročně požádat Českou správu sociálního zabezpečení, konkrétně Odbor správy údajové základny. Více informací o IOLDP najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm

__

RODINA-SJM
- Nové manželství a vyrování SJM z původního manželství - může ovlivnit majetek nového manžela, manželky
- Vyrovnání SJM (dluh) a nové manželství - ručí nový manžel za dluhy zadluženého z manželů?

Snoubenec je 2010-2016 rozvedený, stále se však soudí s exmanželkou o vyrovnání SJM. Pokud se vezmeme, tak rozsudek padne určitě později. Týká se poté případné dorovnání jeho exmanželky i mě, případně mého majetku? Děkuji. Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
V případě, že uzavřete sňatek dříve, než bude vyhlášen rozsudek o vypořádání SJM z předchozího manželství, rozhodně se nemusíte obávat, že by tím byl postižen Váš majetek. Majetek, který se nyní vypořádává, se vypořádává ke stavu, v jakém byl v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud v rámci vypořádání SJM bude Vás budoucí manžel zavázán bývalé manželce např. vyplatit nějakou částku a neučiní to dobrovolně, může se ale stát, že exekutor postihne i Váš majetek z titulu manželství. Pokud ovšem k exekuci nedojde, nikdo Vás nemůže nutit, abyste na vypořádání SJM svému budoucímu manželovi cokoliv přispívala.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spoluvlastník nesouhlasí?
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spolumajitel nesouhlasí?
- Spoluvlastník domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spoluvlastník nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?

S manželem vlastníme 1 domu, další 1 domu vlastní synovec, chtěla bych se zeptat, rozbil se nám kotel na tuhá paliva, kterým se vytápěl celý dům, nyní je potřeba koupit nový, ale my bychom si s manželem chtěli udělat na svoje náklady nový rozvod topení, nový komín a koupit nový kotel. Pro synovce by to znamenalo, pouze si koupit kotel, rozvody topení a komín by mu zůstal původní. Pro něj se tedy nic nemění, je tedy nutný jeho souhlas – podpis synovce, jelikož už teď je jasné, že nám to nepodepíše. Jak pak máme postupovat, v případe, že bychom se museli obrátit na soud, jaké je šance, že rozhodne v náš prospěch.
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Bohužel v takových zásadních věcech, jako je vytápění nemovitosti, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud spoluvlastník nedá souhlas dobrovolně, skutečně se budete muset obrátit na soud. Soud bude provádět dokazování, zjišťovat nutnost a vhodnost Vámi navrženého řešení. Těžko nyní odhadnout, jak soud na základě provedeného dokazování rozhodne, nicméně pokud bude zřejmé, že Vámi navržené řešení je v dané situaci nejvhodnější, pravděpodobně vám svým rozhodnutím dá za pravdu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční nepřizpůsobiví sousedi a jak je vystěhovat - postup, návod
- Jak vystěhovat hlučného nepřizpůsobivého souseda z domu SVJ?

Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, v jednom bytě vlastněném nebydlící členkou společenství bydlí její částečně mentálně narušený syn - není zde hlášen trvale a její mentálně narušený bratr, je zde trvale hlášen. Oba jsou v takovém stavu, že jsou schopni i chodit do nějakého zaměstnání. Ale v opilosti se stává ze syna naprosté zvíře, napadá strýce, časté výkřiky o zabití, rány, zvratky, neuvěřitelné. Často voláme Policii. I ta to pak poměrně těžko zvládádá. Je nějaká šance vystěhovat alespoň jednoho nebo oba? Násilím prodat byt a vyrovnat se s majitelkou? Paní majitelka již nemá nervy na řešení a rezignovala na jakoukoli komunikaci - problém aktuálně ignoruje. Je možné obrátit se na věcně a místně příslušný soud, když domluvy, Policie a nic nepomáhá? Děkuji Milan

ODPOVĚĎ:
Tato možnost zde není. Vlastnická práva k danému bytu (jednotce) náleží jeho majiteli. Společenství vlastníků jednotek není oprávněno zasahovat do tohoto vlastnického práva a činit za majitelku jakékoliv právní kroky, např. Vámi zmiňovaný násilný prodej a vystěhování. Tyto kroky musejí být činěny ze strany vlastníka bytu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz z rodiče před smrtí rodiče - napadení dědického řízení
- Napadení dědického řízení - darování majetku psychicky nemocným rodičem před smrtí

Matka zemřela v nemocnici 2009 v těžkém zdravotním stavu.
3 týdny před smrtí jí byly dány v nemocnici k podpisu zjištně různé disposice (ze strany mého bratra), ve kterých přišla o skoro celý svůj majetek.
Rád bych se prosím zeptal, zda-li mohu u soudu neplatnost těchto disposic obhajovat na základě skutečnosti, že neměla advokáta.
Údajně by se mělo jednat o čl. 36 Listiny základních práv?
Bratr si nechal od matky v nemocnici podepsat (mimo jiné) dispozici se 2 bankovními účty matky.
Z obou účtů následně si vybral přes 800 000, - Kč, a jeden z těchto účtů i zrušil.
Toto se stalo ještě před smrtí matky. Dědické řízení dosud není skončeno, v současnosti je u Městského soudu (II. stupeň).
Vzhledem k tomu, že výše uvedené peníze nebyly v den úmrtí matky na jejím účtu, bylo mi doporučeno dáti žalobu na určení.
V současné době mám sice znalecký posudek psychiatra, že matka již nerozuměla co podepisuje, ale na druhé straně si bratr nechává vypracovávat protiposudek.
Někdo mi poradil, a k tomu směřuje můj dotaz, že každý má právo být zastoupen advokátem (i snad bez ohledu na zdravotní stav), což matka neměla tu možnost.
Toto právo o právní pomoc je prý zakotveno v Listině základních práv a svobod a je-li tomu skutečně tak - o který článek (paragraf) se jedná?
Filip

ODPOVĚĎ:
Neplatnost dokumentů nelze stavět na tom, že Vaše matka neměla při těchto jednáních advokáta. Právo na advokáta se vztahuje na jednání před soudem, nikoliv na jednání v běžném životě. Navíc se jedná o právo na zastoupení, nikoliv o povinnost při těchto jednáních. Konkrétně se jedná o článek 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. “
Neplatnost listin je potřeba postavit na tom, že Vaše matka v době podpisu těchto dokumentů nebyla schopna posoudit následky svého jednání a tedy nebyla způsobilá takto jednat. Pokud si Váš bratr nechal vyhotovit protiposudek, soud ustanoví nezávislého znalce sám ze seznamu soudních znalců, který by měl celou situaci posoudit znovu a sepsat revizní posudek.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spoluvlastník při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spolumajitel při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Dodatečné rozšíření soudního petitu - informace, postup

Žaloval jsem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domku, řízení probíhá. Spoluvlastník tam bydlí. Soud pravděpodobně přisoudí domek mně. Mohu rozšířit petit tak, aby soud rozhodl také o povinnosti vyklidit dům do 15 dnů a od jakého dne by měla lhůta na vyklizení běžet? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyklizení nemovitosti jsou absolutně rozdílné nároky, kterým předchází složité a velmi odlišné dokazování, proto je nelze spojit do jedné žaloby, petit tedy změnit nejde a bude třeba o vyklizení žalovat samostatnou žalobou až po nabytí právní moci rozsudku o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Lhůta pro vyklizení pak vždy běží od právní moci rozsudku o vyklizení nemovitosti.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zákaz kouření od zaměstnavatele v době přestávky v práci (obědová přestávka)
- Může zaměstnavatel zakázat kouření zaměstnanci v areálu kde je pracoviště a v okolí?
- Kouření v pracovní přestávce - informace
- Opuštění areálu v pauze na oběd kvůli kouření - může to zaměstnanec udělat?

Pracuji jako uklízečka v příspěvkové organizaci. Mám půl hodiny na oběd a jsem kuřačka. Je tady zavedený sešit kde si kuřáci píšou přestávky. Tzn. když si jdu zapálit zapíšu čas a když se vracím tak taky. Zajímá mě jestli organizace může zakázat zaměstnancům kouření a to buď na pracovišti, v areálu zaměstnavatele nebo mimo budovu zaměstnavatele. Mohu kvůli kouření cigaret opustit budovu zaměstnavatele během pauzy?
Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Dle zákoníku práce platí zákaz kouření na pracovišti zaměstnavatele, kde pracují také nekuřáci, tj. prakticky všude. Na pracovišti je tedy možné ze strany zaměstnavatele zakázat kouření, většinou je to spíše povinnost zaměstnavatele. V areálu zaměstnavatel také může zakotvit zákaz kouření, jedná se o areál zaměstnavatele a ten může tento zákaz stanovit. Pokud čerpáte přestávku, pak se tato přestávka nezapočítává do pracovní doby (jedná-li se o přestávku dle zákoníku práce v délce nejméně 30-ti minut, na kterou má zaměstnanec nárok, může být poskytnuta i po částech), pokud se však nacházíte v areálu zaměstnavatele, zákaz kouření platí i mimo pracovní dobu. Pokud Vám zaměstnavatel toleruje kouření i v pracovní době, tj. Vámi uvedené přestávky jsou jen pro evidenci, ale nejedná se o výše uvedenou přestávku, která by se nezapočítávala do pracovní doby, pak máte povinnost být v pracovní době na pracovišti, tudíž dodržet zákaz kouření.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru vypršením smlouvy a nárok na podporu v nezaměstnanosti do doby podnikání v s. r. o.
- Ukončení HPP a nárok na podporu v nezaměstnanosti před podnikáním (v s. r. o.)

Já, 27let, od 25.06.2015 do 01.11.2015 HPP, od 02.11.2015 do 31.10.2016 jiný HPP na roční smlouvu. K 01.11.2016 se budu hlásit na ÚP a během cca 3-4 měsíců chci zahájit činnost na již založené s. r. o. , kde jsem jediným jednatelem i majitelem. Společnost nemá zatím provozovnu a nevyvíjí žádnou obchodní činnost. Mám v tuto chvíli nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Předem děkuji za odpověď a případně bych rád využil placené členství na vašem portálu. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 25, odst. 1, písm. c) zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání fyzická osoba, která není společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy.
Vzhledem k tomu, že jako jednatel společnosti zatím nevyvíjíte žádnou činnost a tudíž ani nepobíráte odměnu, můžete se stát uchazečem o zaměstnání a požádat si o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Jakmile ale začnete vykonávat funkci jednatele a pobírat odměnu, jejíž výše přesáhne polovinu minimální mzdy, bude zapotřebí informovat o této skutečnosti úřad práce. Úřad práce pak ukončí Vaši evidenci a zastaví výplatu podpory v nezaměstnanosti.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Může matka dítěte požadovat placení alimentů na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána či jiné osoby)?
- Může matka dítěte požadovat placení výživného na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána, jiné osoby)?
- Placení výživného na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Placení alimentů na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Může otec dítěte odmítnout placení výživného na účet tchýně, tchána?
- Placení výživného na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?
- Placení alimentů na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?

Rádi bychom se pozeptali, ohledně zasílání alimentů. Neteř po dva roky dostávala na můj účet výživné na syna, letos (2016) (2016) (2016) odmítl, že na můj účet už nebude bez vysvětlení, že na soudu mu řekli, že nemusí zasílat na cizí účet. Rádi bychom se dozvěděli, kde je pravda. Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Výživné patří k rukám rodiče, který o dítě pečuje (v tomto případě k rukám Vaší neteře). To znamená, že by mělo být hrazeno buď na účet Vaší neteře nebo v hotovosti do jejích rukou. Požadavek otce dítěte, že chce hradit peníze na účet matky a nikoliv na Váš účet, je tedy oprávněný. Pokud bude otec dítěte na tomto požadavku trvat, doporučuji Vaší neteři, aby si založila účet a sdělila otci dítěte jeho číslo nebo aby se s otcem dítěte dohodla na úhradě výživného v hotovosti.