Počet stránek ve webu: 47982

Nejnovější odpovědi
    1 1 1 1 1
    Hodnocení 1.00 (2 hlasů)
    Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 71 (prosinec 2016)

    Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


     

    OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
    - Odstoupení od Smlouvy o připojení k distribuční soustavě - pokuta od poskytovatele
    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
    - Nepodepsání věcného břemena elektrárně, distributorovi - pokuta a vymáhání nákladů s tím spojených
    - Nepodepsání služebnosti elektrárně, distributorovi - pokuta a vymáhání nákladů s tím spojených

    Na jaře 2016 jsem požádala o připojení k distribuční soustavě E. ON. Jedná se o zřízení elektrické přípojky na naši zahradu v jedné obci.
    (V době žádosti jsem byla oficiálně jediným majitelem pozemku.)
    Následně jsem tedy s provozovatelem podepsala Smlouvu o připojení k distribuční soustavě a uhradili jsme požadovanou částku (podíl žadatele na oprávněných nákladech) ve výši 5.000,- Kč - aby bylo možno zahájit potřebné kroky pro realizaci změru.
    Poté jsme obdrželi další listinu: Smlouvu o smlouvě budoucí a zřízení věcného břemene / služebnosti.
    S jejím obsahem ale v několika bodech nemůžeme dobrovolně souhlasit, protože se nám uvedené podmínky (naše budoucí závazky a povinnosti) jeví pro nás velice nevýhodné. Proto jsme návrh smlouvy s patřičným odůvodněním vrátili nepodepsaný zpět s tím, že za stávajících podmínek hodláme od záměru zřídit na našem pozemku elektrickou přípojku upustit.
    V důsledku tohoto kroku nám bylo zástupcem E. ON sděleno, že pokud budeme chtít od původní smlouvy odstoupit, čekají nás vysoké sankce, které nám budou brzy vyčísleny.
    Nyní máme z nečekaně vyhrocené situace velmi nepříjemný pocit a rádi bychom se nechali poučit, jak správně v dané situaci postupovat.
    Velice Vám děkujeme za ochotu a budeme se těšit na Vaše rady.
    S přáním příjemných dnů Simona

    Odpověď:

    Je třeba dobře prostudovat smlouvu, od které hodláte odstoupit, neboť pokud smlouva sama neobsahuje ustanovení o odstoupení, odstoupit od ní nelze, ledaže by bylo prokázáno, že druhá smluvní strana závažně porušila své povinnosti. Pokud Eon vyhrožuje pokutami a sankcemi, je třeba se podívat, zda skutečně ve smlouvě sjednány nejsou. Doporučila bych spíše pokusit se o kompromis ve věci smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud přesto chcete Smlouvu o připojení vypovědět či od ní odstoupit, doporučuji kontaktovat advokáta, který listinu prostuduje a navrhne nejlepší způsob vyřešení situace či ukončení smlouvy.

    __

    TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
    - Osoba žijící v zahraničí má podat vysvětlení na Policii - je možné právní zastoupení aby nemusela jet do ČR?
    - Výpověď v ČR u osoby žijící v zahraničí - jak to vyřídit bez nutnosti dopravení do ČR?
    - Výpověď na Policii přes Internet - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
    - Výpověď na Policii přes Skype - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
    - Podání vysvětlení na Policii přes Internet - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
    - Výslech cizince na Policii přes internet - je to možné udělat?

    Chtěl jsem požádat o radu ohledně reakce na mail, který mi poslala policie ČR (viz níže). 2014-2016 žiji v USA, netuším čeho by se mé případné protiprávní jednání mělo týkat a nelíbí se mi konstatování v závěru, že pokud se neozvu bude vydán evropský a mezinárodní zatykač. Do ČR se v příštích měsících či letech nechystám, ale i tak mi přijde mail od Policie ČR zvláštní. Prosím o radu jak jednat, či i případně je možno řešit své zastupování? Mohu pověřit nějakého právníka, advokáta, aby za mne věc vyřešil?
    Je možný elektronický výslech, abych nemusel jet zbytečně kvůli jednomu výslechu do České republiky? Zná zákon něco jako elektronický výslech na Policii přes Skype či jiný komunikační kanál? Vím, že např. soudní řízení je možné přes Internet, je toto možné aplikovat i na výpověď či podání vysvětlení? Děkuji Josef.
    "Dobrý den, Pane Josefe na zdejší součásti policie je prověřováno možné protiprávní jednání z vaší strany. Je logické, že vzhledem k ochraně vaší osoby (i jako osoby prověřované) není možné prostřednictvím mailu sdělovat další informace, neboť mail není bezpečným komunikačním mediem. Nicméně vzhledem k probíhajícímu řízení je potřeba, aby započala komunikace mezi vámi a policejním orgánem. Po konzultaci s dozorovým státním zástupcem ve věci mám provést ještě naposledy všechny v úvahu připadající způsoby kontaktování vaší osoby. Pokud se mi nepodaří navázat kontakt s vaší osobou bude vystaven evropský a mezinárodní zatýkací rozkaz proti vaší osobě.
    Vyzývám vás tedy ve vašem vlastním zájmu k zahájení komunikace s orgány činnými v trestním řízení, aby nebylo nutné použít právních nástrojů „přímého donucení“ v podobě vystavení zatýkacích rozkazů.
    S pozdravem nprap. Mgr. XY"

    ODPOVĚĎ:
    Elektronická komunikace prostřednictvím např. skypu není zakotvená, nicméně pokud se jedná o prvotní kontakt (jak ostatně vyplývá i z Vámi přiloženého emailu – zahájení komunikace s policejním orgánem), je zde určitě žádoucí, abyste udělil plnou moc některému advokátovi, který tak bude moci zjistit konkrétní okolnosti dané věci (čeho se týká, čeho jste se měl dopustit, kdy apod.). V mnoha úkonech Vás tento právní zástupce také může zastoupit, nicméně neplatí to bez výjimek. Mezi výjimky patří takové úkony, které musejí být provedeny přímo Vámi a které nemohou bát provedeny třetí osobou (=právním zástupcem). Jedním z důsledků Vašeho nereagování na případné výzvy ze strany policie bohužel může být i zmiňovaný zatýkací rozkaz.

    __

    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Předání případu jinému soudci - pravidla
    - Rozvrh práce soudců na internetu a přidělování případů k rozhodnutí soudci
    - Přidělení případu soudci - pravidla, informace

    Dobrý den, v příloze zasílám písemnou odpověď od předsedy soudu + rozvrh práce kde je uvedeno že můj spor přejímá jiný soudce (Sommer) místo soudkyně Boudníkové mám dotaz. Je to OK? Mohou takto předat můj spor?
    Osobně jsem se setkal v kanceláři s předsedkyní soudu = ta mě odkázala na rozvrh práce, který je i na internetu. Nevěděl jsem kdy můj případ přišel na soud. Přeci to musí mít někde evidované (papírově) jak jednotlivé případy přichází časově atd. ? Mohu to spatřit na vlastní oči? Mám tu možnost? Jak a koho o tuto možnost zažádat? Děkuji. Kryštof

    ODPOVĚĎ:
    Rozvrh práce je upraven v zákoně o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.), konkrétně v § 41 a násl. tohoto zákona.
    Dle § 42 odst. 1 v rozvrhu práce soudu se mj. určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout. Tedy je možné (a nutné) z důvodu nepřítomnosti soudce věc předat jinému soudci tak, aby bylo zajištěno, že se danou věcí bude soud zabývat.
    Z rozvrhu práce nezjistíte, kdy daná věc přišla na soud, rozvrh vymezuje obecně rozdělování věcí mezi jednotlivé soudce či senáty (dle druhu).
    Jednotlivý nápad věcí na soud je samozřejmě evidovaný, kdy takové informace jsou součástí jednotlivých spisů vedených v konkrétní věci. Skutečnost, kdy přišel Váš návrh na soud tedy zjistíte ze spisu vedeného v této věci.

    __

    RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
    - Pojišťovna zhotovitele nevyplatila celou škodu objednateli díla - jak se má objednatel domáhat zbytku náhrady škody?
    - Náhrada škody pokud pojišťovna neuhradí celou škodu - jak se domáhat zbytku škody po škůdci?

    Společnost A objednala u jiné právnické osoby B na základě smlouvy o dílo dodávku gastrozařízení - sestava kuchyně vč. spotřebičů.
    Montáž kuchyňské sestavy prováděl smluvní dodavatel od B, nazvu jej C. A má smlouvu pouze s B, B má smlouvu na montáže s C.
    C při montáži udělala chybu, kterou uznala, jejímž následkem došlo k vytopení provozovny A. C je pojištěno, A plně spolupracovala s pojišťovnou pojištěného.
    A si nárokuje škody:
    1. opravy po vytopení - podlaha a malby a úklid
    2. mzdové náklady za 12 dní oprav, kdy nebyla provozovna otevřena
    3. nájemné pronajatých prostor za 12 dní
    4. služby k nájmu paušální bez ohledu na spotřebu těchto služeb (úklid spol. prostor, výtah, osvětlení spol. prosotr…) za 12 dní
    5. vytečená voda (únik při havárii) stanovena odhadem, ale jedná se o 600Kč
    6. služby za spotř. energie při opravě
    Bohužel, ačkoli si pojišťovna vyžádala nájemní smlouvy, faktury za služby, pracovní smlouvy a kopie dokladů za materiály použité při opravě, uznala jen cca 70% nákladů za opravy, kdy vyhodnotila práce dle nějaké ceny obvyklé a vůbec nepřihlédla k práci o víkendech a provádění prací pouze v nočních hodinách (provozní podmínky pronajímatele neumožňují stavební práce přes den).
    Takže subjekt B (dodavatel díla), nám nechce proplatit více, než vypočetla pojišťovna, protože naše požadavky údajně nemají oporu v právních předpisech (nájem, služby, mzdy). Pochopila jsem, že subjekt C uhradil subjektu B právě částku vypočtenou pojišťovnou.
    Jak to, prosím, vidíte vy?
    Pro upřesnění ještě uvádím, že se jedná o nové bistro, které se mělo v pondělí otevřít, už bylo zásobeno i potravinami, uklizeno a ke škodě došlo o víkendu, takže se otevření posunulo o 12 dní. Bylo nám sice řečeno, že si můžeme nárokovat ušlý zisk očištěný o náklady, ale vzhledem ke skutečnosti, že jsme byli noví a tržby byly ještě cca 1,5měsíce po otevření ve výši 3tis. /den (tj. cca 1.800Kč po odečtení vstupních surovin bez odečtu všech ostatních provozních nákladů, takže je bistro ztrátové). Z důvodu další nemožnosti bistro i nadále dotovat jej majitelé v listopadu 2016 uzavřeli. Děkuji za odpověď Stanislava

    ODPOVĚĎ:
    Přístup pojišťoven bývá velmi často takový, že nevyplatí pojistné plnění nebo jej vyplatí jen zčásti a pro výplatu plnění požadují soudní rozhodnutí. Tento postup se pojišťovnám vyplácí, neboť jen velmi malé procento nespokojených zákazníků se rozhodne řešit svůj nárok u soudu. Proto pojišťovny mnohdy vedou své klienty do soudních sporů a plní až na základě soudního rozhodnutí. Je možné, že toto bude i Váš případ, neboť dle posouzení pojišťovny nejsou některé uplatněné nároky prokazatelné. A od posouzení toho, co je prokazatelné je zde soud. Pokud Vám tedy pojišťovna vyplatila jen část plnění, doporučuji obrátit se na advokáta a rozebrat detailně nároky, které jste vznesli. Pokud budou nároky zjevné, stojí za to obrátit se na soud, který ve věci finálně rozhodne a pojišťovna je poté povinna soudní rozhodnutí respektovat. Já se nemůžu detailně k Vámi vzneseným nárokům kvalifikovaně vyjádřit, neboť rozbor nároků bude v tomto případě velmi detailní a je třeba konkrétních informací.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Pronajímatel chce kauci nájmu využít na vymalování bytu po ukončení nájmu, nájemní smlouvy - může to udělat?
    - Pronajímatel chce jistotu nájmu využít na vymalování bytu po ukončení nájmu, nájemní smlouvy - může to udělat?
    - Kauce nájmu na vymalování bytu - může to pronajímatel udělat a kauci zabavit?
    - Jistota nájmu na vymalování bytu - může to pronajímatel udělat a kauci zabavit?
    - Přeplatek nájmu - do kdy ho musí vrátit, vyplatit pronajímatel?
    - Vrácení přeplatku pronajímatelem - do kdy to musí udělat?
    - Vrácení přeplatku pronajímatelem - lhůta

    Podnájemní smlouva od 1.7.2015 - 30.6.2016 - automaticky se prodloužila, když jsem se ptala kdy budeme sepisovat další (uloženo v konverzaci na facebooku), ve smlouvě je výpovědní doba 2 měsíce (dostali jsme výpověď ze dne na den, no pak jsme se domluvili k poslednímu datumu v měsíci)
    Ale teď k věci, paní si myslí, že nám zálohu nevrátí, že si našla svého malíře, který musí byt vymalovat (prý kvůli cigaretám). Zkouší, že máme zaplatit i škrábání a mytí zdí, když je v předávacím protokolu jasně řečeno, že budeme řešit malování. A ještě nám oznámila, že faktura bude na 13 000, - Může si ona sama sehnat malíře, nebo my máme svou vlastní firmu a opravili by jsme to na svoje vlastní náklady, jak máme postupovat?
    Dále když se podívate na protokol o převzetí bytu, příjde mi, že čárky tak nějak nesedí. Co počítal přítel, máme tam ještě vysoký přeplatek a pronajímatel se brání tím, že přeplatek se vrací až někdy v březnu.
    Dá se toto řešit? Dá se po nájemci chtít úroky z jistiny pronájmu? je to přes rok a stále ještě peníze nemáme& hellip; můžeme jí dát i k soudu popřípadně na Policii? Už na začátku nám vyhrožovala že když se neodstěhujeme, tak na nás pošle policii a nechá byt vystěhovat.
    Děkuji za rychlou odpověď Linda

    ODPOVĚĎ:
    Dle ustanovení občanského zákoníku máte byt předat ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení při řádném užívání bytu. Dá se z toho dovodit, že pokud jste se dohodli na vymalování, měli byste toto zajistit na své náklady tak, aby při předání byl byt vymalován. Pokud máte výhrady k ceně vymalování, které zajistila pronajímatelka, pak je třeba jí toto sdělit doporučenou poštou a vyslovit nesouhlas s cenou a vymalováním člověkem, kterého si ona zajistila.
    Pokud jde o přeplatek na službách, pak je třeba vyčkat ročního vyúčtování, které jsou poskytovatelé služeb oprávněni vystavit až do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a povinnost uhradit nedoplatek či vrátit přeplatek vzniká až do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období, takže teoreticky se můžete dostat až do července.
    Pokud jde o úroky z jistoty, tak ty máte právo požadovat od okamžiku, kdy jste jistotu skládali a ve výši, kterou v dané lokalitě banky obvykle požadují za sjednání úvěru.
    Policie určitě nebude ochotna se tímto zabývat, neboť jde klasický občanskoprávní spor, ale u civilního soudu byste jistě uspěli.

    __

    SPRÁVNÍ-OBCE
    - Rozpočtové provizorium neusnášeníschopného zastupitelstva - vyvěšení na úřední desce
    - Rozpočtové provizorium obce na úřední desce - kdy musí být vyvěšeno?

    Jelikož jsou u nás vyhlášeny nové volby a zastupitelstvo v počtu 4 zastupitelů nemůže schválit rozpočet, řešíme v obci rozpočtové provizorium.
    Co jsem se dočetl na internetu, tak pokud nebude schválen rozpočet, tak je potřeba schválit pravidla rozpočtového provizoria, které stanoví zastupitelstvo. Dále se někde píše, že se tyto pravidla musí vyvěsit na úřední desku a jinde zas ne. Prosím o radu, je potřeba tyto pravidla vyvěšovat 15 dní před zasedáním, jako je to u rozpočtu? Děkuji, David

    ODPOVĚĎ:
    Úprava rozpočtu obce a potažmo rozpočtového provizoria je obsažena v zákoně č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který se o rozpočtovém provizoriu zmiňuje pouze krátce v ust. § 13. Toto ustanovení nestanovuje povinnost pravidla zveřejňovat. Jejich nezveřejnění také není považováno za správní delikt, jako je tomu naopak u nezveřejnění návrhu rozpočtu.

    __

    RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
    - Pečující rodič neinformuje druhého rodiče o zdravotním stavu dítěte - jak se domoci informací?
    - Jak se dozvědět o zdravotním stavu svého dítěte které nemám ve své péči?
    - Jak se dozvědět o školním prospěchu svého dítěte které nemám ve své péči?

    Mám 12letou dceru která mi byla 06/2016 odebrána z péče, z důvodu ztráty bydliště a mých zdravotních problému. Otec mi neustále styku s dcerou braní, nesmím jí ani volat i když mám nové bydliště a můj zdravotní stav se výrázně zlepšil. Svou dceru jsem od 06/2016 do 11/2016 viděla 8 krát. Návštěvy vždy probíhaly dobře. O svou dceru jsem se před odebraním vždy dobře a pečlivě starala. Otec mě odmítá informovat o dceřině zdravotním stavu, i školních výsledcích. Sama dcera se nyní vyjádřila že už ke mě nechce, otec a jeho přítelkyně jí v tom podporují.
    Řešila jsem to již několikrát se sociální pracovníci, ale výsledek není žádný. Chtěla bych svou dceru vídat starala jsem se o ní sama, 12 let, ale nemůžu se nikde dovolat. Měly jsme s dcerou vždy pěkný vztah, a proto mě a mojí rodinu, její chovaní dost udivuje. Mohla jsem jí občas psát na sociální síť Facebook, ale i to mi už její otec zakázal. Nevím o ní skoro nic, nevěděla jsem ani, že měla zlomenou nohu. Proto děkuji za jakoukoliv radu a pomoc. Hana

    ODPOVĚĎ:
    Ve svém dotazu uvádíte, že Vám byla dcera odebrána z péče, ale nezmiňujete se o tom, zda Váš styk s dcerou byl upraven soudním rozhodnutím či nikoliv. Pokud je styk s dcerou upraven soudně a dceřin otec Vám přesto ve styku s dcerou brání, doporučuji o takovém jednání opakovaně informovat sociální pracovnici OSPOD. Pokud se domníváte, že sociální pracovnice situaci nijak neřeší nebo její řešení nevede k nápravě, můžete se obrátit na její nadřízenou a požádat o přidělení jiné sociální pracovnice. Je-li Váš styk s dcerou upraven soudně, může se jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337, odst. 4 trestního zákoníku. V takovém případě je možné podat na dceřina otce trestní oznámení a pokud se trestný čin prokáže, může být dceřin otec potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
    Pokud nedošlo k soudnímu stanovení styku s dcerou, doporučuji se obrátit co nejdříve na okresní soud v místě dceřina bydliště se žádostí o stanovení styku s dcerou. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo.
    I bez soudního rozhodnutí ale nemá otec právo bránit Vám ve styku s dcerou nebo Vám dokonce zakazovat, abyste dceru kontaktovala osobně, telefonicky, přes Facebook apod. Paragrafy 888 a 889 nového občanského zákoníku k tomu uvádějí následující: Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
    Stejně tak máte právo na informace o dceři. Podle § 890 nového občanského zákoníku jsou rodiče povinni si vzájemné sdělit vše podstatné, co se týká dítěte. Jestliže dceřin otec tuto povinnost neplní, můžete se plnění této povinnosti opět domáhat soudní cestou.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Námitka proti novému územnímu plánu
    - Změna územního plánu bez vyřešení námitky občana o vyčlenění na stavební parcelu

    V naší obci Březno se nyní tvoří nový územní plán, kde je můj pozemek vymezený, stejně jako ve starém územním plánu, jako Plocha pro komerční využití pro podnikání (v průmyslu) - lze si zde postavit rodinný dům pouze pro účely podnikání. Po veřejném projednání návrhu územního plánu ÚP na Městském úřadě, jsem dle § 52/3 stav. Zk. podal řádnou Námitku s návrhem, aby byl tento můj pozemek v novém ÚP vymezen jako stavební parcela - pro stavbu rodinného domu za nekomerčními účely. Mezitím byl návrh ÚP opětovně zaslán městským zastupitelstvem k architektovi k jeho úpravám, kdy MĚ VŠAK NIKDO ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEVYROZUMĚL o stanovisku k mé Námitce, ani veřejně formou úřední desky!! , což pokládám za ne zcela zákonný postup. Jaké mám nyní, prosím možnosti dalšího postupu, jak se mohu tomuto bránit? Mohu si na tomto pozemku vyvěsit reklamní ceduli jedné firmy o rozměrech 1,5m x1,5 m, se kterou si dohodnu roční pronájem, nebo to mám někde hlásit na městském úřadě. Děkuji Vám velmi, Bedřich

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel územního plánu ve spolupráci s určeným zastupitelem mj. zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska.
    Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.
    Pokud se v průběhu řízení zjistí, že je návrh územního plánu třeba přepracovat, např. i z důvodu uplatněných námitek, návrh se „vrací“ do předchozí fáze a po jeho přepracování jsou příslušné osoby opět oprávněny k němu podat námitky. Samotné rozhodnutí o námitkách je pak součástí odůvodnění územního plánu.
    Zjednodušeně poté, co bude územní plán přepracován, máte opět právo podat námitky proti němu, přičemž o nich musí být samozřejmě rozhodnuto a rozhodnutí včetně řádného odůvodnění musí být součástí odůvodnění územního plánu.
    Co se týká reklamní cedule, v obecné rovině dle § 79 odst. 2 stavebního zákona platí, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací.
    Pro reklamní a informační zařízení nejsou požadována stavební povolení či ohlášení.

    __

    RODINA-SOCIÁLNÍ
    - Příspěvek na péči o vážně nemocnou osobu blízkou (přítele, partnera, druhu, přítelkyni, partnerku, družku)
    - Svatba kvůli vdovskému důchodu (těžce nemocný partner)
    - Svatba s těžce nemocným kvůli vdovskému důchodu

    Kamarádka má přítele, kterému zbývá několik měsíců nebo týdnů života. Ona si ho chce vzít z nemocnice domů a starat se o něj, je slabý, má bolesti, po silných lécích ztrácí rozumové schopnosti. Má nárok na nějaký příspěvek na péči? Ze zaměstnání si má vzít co? Neplacené volno, ošetřovatelskou péči?
    Její přítel má velké dluhy, které léta splácejí po malých částkách. Mají jedno společné dítě pod 10 let, druhé dítě je družky, bydlí v podnájmu. Je výhodné zůstat jako druh a družka nebo by mohlo být výhodnější uzavřít sňatek kvůli vdovskému důchodu? Nebo by tím automaticky družka zdědila jeho dluhy?
    Děkuji za odpověď, Naďa

    ODPOVĚĎ:
    Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je zdravotní stav omezující tělesné, smyslové nebo dušení schopnosti jedince, který trvá déle než rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok. Při posuzování stupně závislosti určité osoby se hodnotí její schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Pokud dotyčný potřebuje v těchto oblastech pomoc své družky, mohl by mít na příspěvek na péči nárok. O příspěvek na péči je zapotřebí požádat na úřadě práce v místě jeho bydliště, více informací o příspěvku na péči najdete například zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
    Co se týče situace v zaměstnání, podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího deseti let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Paragraf 39 zákona o nemocenském pojištění pak hovoří o členovi domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. K získání nároku na neplacené volno je tedy zapotřebí sdílení společné domácnosti a také vyjádření přítelova ošetřujícího lékaře, že ošetřování jinou osobou je opravdu nezbytné.
    V případě uzavření manželství platí, že dluhy vzniklé před uzavřením manželství nejsou součástí společného jmění manželů (SJM). V případě úmrtí manžela pak manželka a děti patří do první třídy dědiců. To znamená, že by manželka a děti dědili rovným dílem. Kromě majetku by samozřejmě zdědili i dluhy. Předlužené dědictví je ale možné odmítnout, případně je možné vyhradit si soupis pozůstalosti. V takovém případě pak dědicové odpovídají za dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Nárok na vdovský či vdovecký důchod vzniká pouze po zemřelém manželovi (či zemřelé manželce), nikoli po druhovi či družce. Podmínkou nároku na vdovský důchod je skutečnost, že zemřelý manžel byl poživatelem starobního či invalidního důchodu nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.

    __

    SPRÁVNÍ-POKUTY
    - Pokuta za nepodání daňového přiznání elektronicky - promlčení pokuty
    - Promlčení pokuty za nepodání daňového přiznání elektronicky

    Mám 2013-2016 zřízenou datovou schránku. Jsem zaměstnanec Technických služeb Benešov a zároveň OSVČ, taxislužba. Nyní mi přišla pokuta za nedodržení formy daňového přiznání, viz příloha. Je to za roky 2014 a 2015. Daňové přiznání podávám společné jak z podnikání tak ze zaměstnání. Bohužel o povinnosti podání elektronickou poštou jsem neměl ponětí. Rád bych se tedy zeptal, zdali je opravdu povinnost, i když mám datovou schránku zřízenou jako FO nikoliv PO, podávat DP touto formou a nevztahuje-li se na pokutu nějaká promlčecí doba a zda-li má nějaký smysl se proti tomu odvolat.
    Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Filip

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 72 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb. dostupný zde: portal. gov.cz) řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tikárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
    Dle § 72 odst. 4 tohoto zákona má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
    Pokud tedy máte datovou schránku, vyplývá Vám z daňového řádu povinnost ji použít pro podání řádného daňového tvrzení, přičemž tato povinnost se váže totožně jak k osobě fyzické, tak osobě právnické.
    Odvolat se můžete pouze v zákonem stanovené lhůtě, o které byste měl být poučen přímo v rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá. Odvolání zde přichází v úvahu spíše pokud by se ukázalo, že nebyly ze strany daného orgánu dodrženy postupy stanovené zákonem, jinak je totiž povinnost učinit dané podání prostřednictvím datové schránky zcela jasná.

    __

    PRÁCE-PLATY, MZDY
    - Vymáhání proplacení přesčasů po zaměstnavateli
    - Kdo rozhoduje o proplacení přesčasů vs. náhradním volnu?
    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Vymáhání náhradního volna za přesčasy po zaměstnavateli

    Pracuji v soukromé nemocnici jako sestra, k 1.11.2016 mám 200 hodin přesčasů, paní ředitelce jsem poslala dopis o tom, že ji informuji o výši přesčasových hodin a zároveň ji žádám o proplacení a nebo náhradní volno. K dnešním dni (5.12.2016) ještě nedošla žádná odpověď. Přesčasy každý měsíc narůstají, na konci prosince 2016 celkem 260 přesčasových hodin. Můj dotaz tedy zni, jaké kroky nyní mohu podnikat, jaké mám další možnosti? Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou, nemám sjednánu mzdu s přihédnutím k práci přesčas.
    Jaký je maximální počet přesčasů za 1 kalendářní rok?
    Děkuji, Eliška

    ODPOVĚĎ:
    Obecně je dle § 93 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění možno konat práci přesčas v max. rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (práce přesčas nařízená) nebo max. 8 hodin týdně v průměru za 26, popř. 52 týdnů (práce přesčas dohodnutá). Pokud se jedná o zaměstnance ve zdravotnictví, je možné s nimi dohodnout další práci přesčas ve zdravotnictví dle § 93a ZP, jejíž max. limit je 8 hodin týdně v průměru za 26, popř. 52 týdnů.
    Pokud zaměstnanec práci přesčas vykonává, musí mu být tato práce samozřejmě proplacena, nebo mu za ní musí být poskytnuto náhradní volno (§ 114 ZP).

    __

    OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
    - Spoluvlastník pronajímá společnou nemovitost a nevyplácí druhého spolumajitele - jak postupovat?
    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Pronájem nemovitosti ve spoluvlastnictví bez souhlasu zbývajících spolumajitelů - je možné vystěhovat nájemce, nájemníky?
    - Vystěhování nájemníků - nemají souhlas všech spolumajitelů nemovitosti k nájmu nemovitosti
    - Je možné pronajímat nemovitost ve spoluvlastnictví bez souhlasu všech spolumajitelů, spoluvlastníků?
    - Spoluvlastník pronajaté nemovitosti nerozděluje nájemné mezi ostatní spolumajitele, spoluvlastníky - jak se bránit?

    Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která je druhým spoluvlastníkem pronajímána dalším osobám mez mého souhlasu. Peníze z pronájmu si rovněž ponechává spoluvlastník. Spoluvlastník rovněž bez mého souhlasu vybudoval ve volných prostorách další pokoj, aniž by mi to oznámil, takže opět bez mého souhlasu. Jak se můžu bránit? Mohu nájemníky vystěhovat? Jak postupovat dál? Děkuji
    Jana

    ODPOVĚĎ:
    Podle § 1118 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.
    Podle § 1126 platí, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
    Z ustanovení § 1128 a § 1129 vyplývá, že pro rozhodnutí o správě společné věci, které se týká běžné správy je zapotřebí prostá většina hlasů. Pro zásadní věci se pak vyžaduje dvoutřetinová většina. Vzhledem k tomu, že jste dva spoluvlastníci o stejných podílech, ke všem záležitostem správy je nutný souhlas obou spoluvlastníků.
    V prvé řadě přichází v úvahu podíl na nájemném. Každý ze spoluvlastníků je oprávněn užívat celou věc, ale zároveň je omezen právem druhého spoluvlastníka. Zálaží na tom, zda se spoluvlastníci nějakým způsobem dohodli na tom, jak budou věc užívat. Pokud ne, měli byt věc užívat stejně.
    Pokud jeden ze spoluvlastníků uzavřel bez souhlasu druhého spoluvlastníka smlouvu, kterou umožnil třetí osobě užívat předmět spoluvlastnictví, může "opomenutý" spoluvlastník (ten, který nedal k užívání společné věci souhlas) požadovat vydání bezdůvodného obohacení po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl "nadužíval".
    Vzhledem k tomu, že není známo o jakou nemovitost se jedná, není možné podat bližší odpověď. Ale je možné, že Vám vzniklo práva na podíl na nájemném, resp. vydání bezdůvodného obohacení, protože nájemní smlouva nebyla uzavřena platně (ve svém důsledku se však bude jednat o stejnou částku jen z jiného právního důvodu).
    Domnívám se, že nájemní smlouva uzavřená bez Vašeho souhlasu je neplatná. Přestože nájemní smlouva nebyla uzavřena platně, nesmíte svépomocí nájemníky vystěhovat, ale musíte tak učinit soudní cestou.
    Rovněž stavební úpravy spoluvlastník nesmí provádět bez Vašeho souhlasu.
    Nejlepším řešením bude dohodnout se na majetkovém vypořádání s druhým spoluvlastníkem. Pokud by to druhý spoluvlastník odmítl, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv a rovněž bude moct přezkoumat veškeré detaily případu. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

    __

    FINANCE-DANĚ
    OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
    - Krácení daní firmou - odpovědnost jednotlivých jednatelů, spolumajitelů firmy

    Mám třetinový podíl ve firmě (s. r. o.), kterou jsme založili společně s dvěma kolegy. Oba mají také třetinový podíl.
    V dané firmě pracuji na zaměstnanecký poměr. Nejsem jednatel, jednatelé jsou dva mí kolegové. Jsem programátor a starám se o technickou stránku firmy. Kolegové jsou obchodníci, takže řeší veškeré finance, včetně mezd. Firma zaměstnává dalších 12 lidí. Všichni pracují na zaměstnanecký poměr. Aby se ušetřilo na daních, tak polovina z nich má vedlejší živnost a větší část výplaty fakturuje na jinou (spřátelenou) firmu a ta firma pak zpětně vystaví fakturu nám. Dám příklad aby to bylo jasnější: zaměstnanec A by měl dostat 30 tisíc čistého. Ve skutečnosti dostane 15 tisíc hrubého, zbytek cca 20 tisíc vyfakturuje firmě X. Firma X pak zpětně vyfakturuje 20 tisíc naší firmě.
    Dle mého názoru tento postup není správný a podle mě se jedná o krácení daní (ačkoliv všichni zaplatí zdravotní i sociální pojištění). Kdyby totiž firma platila 30 tisíc čistého na zaměstnanecký poměr, tak by na daních odvedla daleko větší sumu. Odhadem 500 tisíc ročně.
    Má otázka zní:
    1. Jak velký to je přečin? Je to na pokutu, či něco horšího?
    2. Jelikož s tímto postupem moc nesouhlasím:
    a. Jaké mám možnosti abych za to nebyl právně zodpovědný jako fyzická osoba?
    b. Stačí, že nejsem jednatel? O problému ale vím a principiálně z něho mám i prospěch protože firma ušetří peníze a já mám třetinový podíl.
    c. Dávalo by smysl na valné hromadě sepsat něco ve smyslu, že já přebírám zodpovědnost za technickou stránku firmy a že za finance jsou zodpovědní kolegové a nikoliv já?
    Děkuji za odpověď
    Jakub

    ODPOVĚĎ:
    Tento postup je samozřejmě nelegální, může se jednat i o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Dochází zde ke krácení daně, zdravotního a sociálního pojištění. V tomto případě hrozí i trest odnětí svobody a samozřejmě povinnost doplatit částku odpovídající výši neodvedené daně a dalších plateb. Pokud o této skutečnosti víte - o čemž u společníka není pochyb, hrozí Vám i ostatním společníkům právě výše uvedené trestní stíhání. Na valné hromadě samozřejmě detaily odpovědnosti sepsat můžete, nicméně v trestním řízní - pokud by bylo prokázáno, že jste o tom věděl, by takový zápis postrádal význam, protože z pohledu trestního práva u společníka není rozhodné, za co jste zodpovědnost měl či neměl, ale zda jste o tom věděl či nevěděl. Kromě trestního stíhání fyzických osob hrozí i zrušení celé společnosti - tedy právnické osoby a hrozí také vysoké pokuty od inspektorátu práce.

    __

    OBČAN-NÁJMY
    - Dodatky k nájemní smlouvě na zemědělský pozemek - smlouva uzavřená před novým občanským zákoníkem
    - Pronájem zemědělského pozemku - nájemní nebo musí být pachtovní smlouva?

    Pronájem zemědělských pozemků: je možné po 1.1. 2014 uzavírat platné nájemní smlouvy nebo již pouze pachtovní smlouvy? Je možné uzavírat dnes (12.02.2016) dodatky k nájemním smlouvám uzavřeným před 1.1. 2014? Jsou nájemní smlouvy uzavřené před 1.1.2014 stále platné? Je u pachtovní smlouvy nějak omezena doba její platnosti nebo délka výpovědní lhůty?
    Děkuji, Michal

    ODPOVĚĎ:
    Od účinnosti nového občanského zákoníku už nelze uzavřít nájemní smlouvu k zemědělskému pozemku (k pěstování plodin), resp. taková smlouva by byla posuzována jako pachtovní. Samozřejmě není vyloučeno uzavřít smlouvu k pozemku, podle které bude nájemce jen užívat pozemek (např. na něm bude provozovat pouť), taková smlouva bude nájemní, pokud bude předmětem smlouvy užívání pozemku za účelem pěstování plodin, bude se jednat o pachtovní smlouvu (rozdíl je v tom, že u pachtovní smlouvy jde nejen o užívání předmětu pachtu, ale též o požívání užitků předmětu pachtu, kterým může být jen plodonosná věc).
    Podle § 3074 odst. 1 NOZ platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
    Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud byla uzavřena před účinností NOZ nájemní smlouva k zemědělskému pozemku, bude se tato smlouva stále řídit dosavadními právními předpisy, tedy starým občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb.). Tímto předpisem se budou řídit také dodatky k této nájemní smlouvě.
    Nájemní smlouvy uzavřené k zemědělskému pozemku jsou stále platné a řídí se dosavadními předpisy.
    Pachtovní smlouva je upravena v § 2332 až 2357 NOZ. Délka pachtovní smlouvy upravena není. Pachtovní smlouva může být uzavřena na dobu neurčitou.
    Výpověď pachtovní smlouvy u zemědělského pachtu je upravena v § 2347 a 2348 NOZ. Podle těchto ustanovení platí, že pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době. Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou. Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel.
    Domnívám se, že výše uvedené výpovědní doby jsou stanoveny dispozitivně a strany se od nich mohou odchýlit.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Darování majetku a jeho zhodnocení - jak požadovat vydání poměrné části majetku?
    - Zhodnocení darovaného majetku - vydání poměrné části majetku obdarovaným

    Od roku 1995 jsem žil s přítelkyní, 1999 z důvodu nevyřešených majetkových poměrů s bývalou manželkou a rovněž z důvodů, že jsem jako OSVČ podnikal, jsem koupil nemovitost a tu jsem nechal na tuto přítelkyni napsat, takže v katastru nemovitostí byla zapsána jako jediný vlastník. Postupně jsem přikoupil ještě další pozemky, spojené s touto nemovitostí, takže hodnota této nemovitosti značně vzrostla. Rovněž vzrostla postupnou rekonstrukcí. Veškerou rekonstrukci, vybavení a provoz této nemovitosti jsem vždy financoval výlučně jen já a to především z toho důvodu, že přítelkyně, nyní bývalá, nikdy nepracovala ani se nepodílela jinými vnosy na chodu a provozu nemovitosti. Financování probíhalo nejen z mé podnikatelské činnosti, ale také z mého dědictví (1.500.000 Kč), z půjčky od matky (50.000 Kč) – tuto jsem splácel také pouze já, půjčky od syna (120.000 Kč) a půjčky od banky (250.000 Kč). Všechny půjčky jsem splácel pouze já a mohu to také doložit, stejně jako dědictví. 2005 mi bývalá přítelkyně sdělila, že chce aby jediným dědicem byl její syn z prvního manželství, přitom já mám 2 syny z prvního manželství. Do té doby jsem si myslel, že majetek by se dělil případně na 3 díly, mezi 3 děti. Vztah se tímto hodně narušil, ale ona mě ujišťovala, že děti by přeci neokradla. Z jejího chování jsem ale postupně nabyl dojmu, že věci se mají jinak. Postupně jsme se odcizovali, žili jsme pouze vedle sebe, postupně přestalo fungovat vše.
    Spory vyvrcholily 02/2015, kdy jsem již neměl sílu setrvávat v tomto vztahu dál a naléhal jsem na ní, abychom vyřešili majetkové věci a každý šel svou cestou. Nic mi nechce dát, snažil jsem se i přes mediátorky – zpočátku sice přiznala, že mám nárok na poměrnou část majetku, ale vše nakonec zrušila.
    Nevím, co mám dělat. Chtěl bych Vás poprosit o radu, zda se dá v mojí věci něco dělat.
    Děkuji, Norbert

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jsou nemovitosti ve vlastnictví bývalé přítelkyně, bohužel nemáte nárok na vypořádání z jejich tržní ceny. Máte ovšem nárok na vrácení finančních prostředků odpovídajících investicím do nemovitosti. Tyto investice je ovšem třeba prokázat - výpisy z účtů, příjmovými doklady a podobně. Pokud jste schopen investice prokázat, nic nebrání tomu, abyste ve věci podal žalobu na plnění, kde budete žádat vrácení investovaných financí.

    __

    PRÁCE-DOVOLENÁ
    - Zaměstnavatel odmítl dát zaměstnanci dovolenou 10 dní v kuse - jak se bránit?
    - Dovolená v roce nikdy ne 10 dní v kuse - jak se může zaměstnanec bránit?

    Učím na SŠ se smlouvou do 30.6.2016. Na den pololetních prázdnin 29.1.2016 mi ředitelka nařídila dovolenou. Dověděl jsem se to ze změn rozvrhu 8 dní předem. 9.2.2016 mi oznámila, že si musím vyčerpat dovolenou do 30.6. a že mi určuje dovolenou na velikonoční prázdniny, na jarní prázdniny. Protože učím každý den, tak provede nějaké změny v rozvrhu a dočerpám si dovolenou během května a června. Je ochotna mi maximálně proplatit 5 dnů dovolené.
    Včera (10.02.2016) 10.2.2016 si svolala zástupce odborů a seznámila je se svým plánem určení dovolené, schválení od nich nepožadovala.
    Ještě ten den mi předložila k podpisu tento plán, já jsem to odmítl podepsat a převzít s tím, že je povinna mi dát dovolenou aspoň 10 dní v kuse. Ona si zavolala jednoho ze zaměstnanců, aby jí podepsal, že jsem to odmítl převzít.
    Zachoval jsem se dobře? Jak mám dále postupovat? Protože nemám další zaměstní, jsem ve finační nejistotě, protože bydlím sám se synem a navíc musím měsíčně platit matce 7,000 Kč výživného.
    S díky Váš
    Mirek

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel má právo Vám určit čerpání dovolené v celém rozsahu, na který Vám vznikne v daný kalendářní rok nárok. Obecná pravidla pro čerpání dovolené jsou uvedena v § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
    Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
    Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě pololetních prázdnin zaměstnavatel nedodržel 14-ti denní lhůtu pro určení čerpání dovolené. Nařízení dovolené na dobu velikonočních a jarních prázdnin je možné, otázkou však je, zda ostatní učitelé také v tyto dny, kdy neučí, čerpají dovolenou, jsou doma bez nařízení dovolené, či chodí každý den do školy a věnují se nepřímé pedagogické činností. Na mnoha školách je praxe taková, že je trpěno, aby učitelé byli doma, a není to bráno jako dovolená. Pokud by tomu tak bylo a pouze Vám byla nařízena dovolená, pak bych písemně upozornila zaměstnavatele, že jeho povinností je zamezit nerovnému zacházení na pracovišti, což v tomto případě není splněno.
    Rozvrh dovolených schvaluje odborová organizace, ovšem neschválení nezpůsobuje neplatnost takového dokumentu. Rozvrh dovolených nebo plán dovolených je pouze informativní dokument, který nemusíte podepsat a ani převzít, teprve na jeho základě dochází k písemnému určení dovolené ze strany zaměstnavatele, nejčastěji formou dovolenky. Záleží však na praxi u daného zaměstnavatele.
    Zaměstnavatel má povinnost Vám určit alespoň 2 týdny dovolené vcelku, můžete na to zaměstnavatele upozornit, popř. podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorát práce.

    __

    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Docházkový list a evidence pracovní doby - rozdíl
    - Rozdíl mezi docházkovým listem a evidencí odpracované doby

    Ráda bych se zeptala, zda je z právního hlediska opravdu rozdíl mezi docházkovým listem a evidencí pracovní doby.
    V práci máme zavedený docházkový list, kam se zapisuje odpracovaná doba, standardně u HPP 8,5 hod, z toho 30 min pauza na oběd. Rozvířila se debata, že v případě kontroly by to mohl být problém a že označení by mělo být správně "evidence pracovní doby". Je to tak?
    Děkuji,
    Petra

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel má dle § 96 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění povinnost vést evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti a pracovní pohotovosti. Tuto evidence je potřeba vést u každého zaměstnance samostatně s vyznačením výše uvedených údajů v rámci jeho osobního spisu, tedy zaměstnavatel by měl být schopen předložit jak samotnému zaměstnanci, tak i kontrolním orgánům.
    Domnívám se, že pouhý docházkový list tyto náležitosti nesplňuje. Jednak tam nemusí být odlišně uvedena např. práce přesčas, ale jen odpracovaná doba daným zaměstnancem v daný den, za evidenční list má zodpovědnost zaměstnavatele a asi také není veden pro jednotlivé zaměstnance zvlášť.
    Vámi uváděný docházkový list většinou slouží jako podklad pro zaměstnavatele, aby vedl u jednotlivých zaměstnanců evidenci pracovní doby. Přejmenování daného dokumentu je pouze formální změnou a nemá žádný význam, podstatný je jeho obsah a způsob vedení.

    ___

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - jak se bránit?
    - Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
    - Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - jak se bránit?
    - Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
    - Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - jak se bránit?
    - Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
    - Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - jak se bránit?
    - Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?

    Jsme spoluvlastníci bytového domu. Byty jsou ale v osobním vlastnictví. V domě je 5 spoluvlastníků. Spoluvlastníci mají dle velikosti bytů určený podíl zahrady.
    My máme jeden z nejmenších podílů z celkové rozlohy zahrady asi 1000 m2. Náš podíl zahrady je asi 95 m2, protože vlastníme pouze garsonku 22 m2. Soused pod námi má ještě o trochu menší podíl asi 90 m2 zahrady. Ostatní 3 spolumajitelé mají přibližně stejné podíly zahrady asi kolem 260 m2. Mají byty velké. Podíly jsou určené dle velikostí bytů.
    Žijeme 2 osoby v 1 místnosti což nám vyhovuje. Problém je ale spaní, jeden druhého budíme a v klidu se ani jeden nevyspíme.
    Dům je postaven tak, že na zadní části domu, uprostřed domu je vchod asi široký 3m, který je vystrčen z domu, takže na obou stranách jsou výklenky asi 1,80x4 metry. Na dlouhé straně výklenků jsou okna do bytů. Do tohoto výklenku bychom si chtěli z venku přistavit k naší garsonce
    v prvním patře dřevěnou přístavbu - takovou dřevěnou lodžii.
    Stávající okno bychom nahradili dveřmi a okno vsadili do lodžie. Přístavba by byla na dřevěných sloupech a připevněná k domu. Přístavba by nikomu nestínila, nepřekážela, byla by přistavená do zahrady ne do ulice. Nad námi žádné okno již není, spolumajitel pod námi s přístavbou souhlasí. Ostatní spolumajitelé, ale protože jsou nepřející, závistiví a cítí se v domě jakoby jediní rozhodující, my jsme se do domu přistěhovali asi před 6 měsíci oni zde bydlí již roky, nám stavbu nepovolí, jak nám bylo zděleno. Na otázku z jakého důvodu nesouhlasí, zda mají závažný, pádný důvod, nám bylo zděleno, že nemají, že se jim to zkrátka nelíbí, že by to bylo ošklivé, že se bude dům zateplovat což s přístavbou dle nás vůbec nesouvisí, nezateplí se stěna domu ale přeci lodžie si myslíme my a že jsme si měli koupit větší byt a nemáme je obtěžovat
    s přístavbou.
    Nyní se chci zeptat, máme šanci bez svolení spolumajitelů, kteří nemají vážný důvod nesouhlasit s přístavbou, docílit možnosti přístavby? Jak máme postupovat? Protože veškeré nutné doklady, projekt atd. by nás stály 16.000 Kč, jak jsme si již zjistili, potřebujeme nejdříve vědět abychom zbytečně nevyhazovali peníze, zda si vůbec budeme moci přístavbu postavit. Děkuji mnohokrát za odpověď. Mirka

    ODPOVĚĎ:
    Z dotazu nevyplývá, zda je ve Vámi obývaném bytovém domě zřízeno SVJ či nikoli. V tomto ohledu proto upozorňuji na § 1198 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
    - nebylo-li SVJ založeno již dříve, jsou povinni ho založit vlastníci bytových jednotek, kde je alespoň pět bytových jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené bytové jednotce,
    - do katastru nemovitostí se nezapíše vlastnické právo k další převedené bytové jednotce, pokud není prokázán vznik SVJ (to neplatí při nabytí bytové jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem).
    Pro učinění závěru, zda bylo ve Vámi popsaném případě nutné založit SVJ či nikoli (a zda se tedy případně měla při koupi Vašeho bytu uplatnit blokace zápisu do katastru nemovitostí), by však bylo nutné znát více podrobností. Touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
    Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vámi obývaném domě není SVJ založeno, nýbrž že bytový dům se skládá z 5 bytových jednotek, které jsou ve výlučném vlastnictví různých vlastníků, přičemž bytový dům (jako takový) je předmětem podílového spoluvlastnictví všech vlastníků bytových jednotek (jak předpokládám, odpovídají spoluvlastnické podíly na společných částech bytového domu poměru velikostí jednotlivých bytů).
    Jste-li menšinovou spoluvlastnicí bytového domu, není možné bez souhlasu dalších spoluvlastníků přikročit ke stavební úpravě tohoto domu (např. v podobě přístavby).
    V tomto ohledu upozorňuji na § 1126/2 občanského zákoníku, dle něhož se při rozhodování o společné věci (zde bytovém domě) hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
    Co se týče správy společné věci (např. rozhodování o úpravách společné věci), rozlišuje občanský zákoník:
    - běžnou správu, o které je rozhodováno nadpoloviční většinou hlasů spoluvlastníků (§ 1128/1 občanského zákoníku),
    - rozhodování o významné záležitosti (např. o podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně účelu či o zpracování společné věci), k němuž je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku) ; nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud; Rovněž přehlasovaný spoluvlastník může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud (§ 1129/2 občanského zákoníku).
    V této souvislosti je dále nutné si uvědomit, že potřebný počet hlasů spoluvlastníků je nezbytný pro řádné podání žádosti ke stavebnímu úřadu. Konkrétně dle § 105/1 písm. a) stavebního zákona je k ohlášení stavebnímu úřadu nutné připojit doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn (stejnou přílohu pak musí mít dle § 110/2 písm. a) stavebního zákona i žádost o vydání stavebního povolení).
    Pokud byste se tedy rozhodla realizovat přístavbu bez potřebného souhlasu zbývajících spoluvlastníků, mohli by se zbývající spoluvlastníci proti takovému postupu bránit nejen občanskoprávní cestou (tzn. podáním žaloby k soudu), nýbrž i prostřednictvím stavebního úřadu (který by Vám přístavbu pouze na základě Vašeho rozhodnutí nepovolil).
    Nepodaří-li se Vám získat potřebný souhlas zbývajících spoluvlastníků, můžete se v této věci obrátit na soud a požadovat, aby byl souhlas zbývajících spoluvlastníků nahrazen soudním rozhodnutím.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
    - Práce v zahraničí (EU) - sociální a zdravotní pojištění
    - Práce v Německu - sociální a zdravotní pojištění
    - Práce pro zahraniční firmu (EU) - sociální a zdravotní pojištění
    - Práce pro německou firmu - sociální a zdravotní pojištění
    FINANCE-DANĚ
    - Práce v zahraničí (EU) - daně, odvod daní
    - Práce v Německu - daně, odvod daní
    - Práce v EU - daně, odvod daní
    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Práce pro německou firmu z pohledu práva
    - Práce zahraničí firmu (EU) z pohledu českého práva

    Od 1.2.2017 začnu vykonávat pracovní činnost pro firmu, která má sídlo v Německu. Jedná se o obchodní firmu. Mou náplní práce bude konzultační činnost a zprostředkovatelská činnost (nákup - prodej). Oficiální sídlo firmy je v Německu. Výkon mé činnosti bude obnášet množství služebních cest v rámci celé Evropy. Jinak předpokládám práci z home office (ČR).
    Prosím o informaci jaké musím splňovat náležitosti, pokud bych se stal zaměstnancem německé společnosti (daně, pojištění, min. čas strávený v Německu, podmínky pro zařazení do německého penzijního systému a zda je tato forma pracovního poměru výhodná nebo by bylo výhodnější poskytovat mé služby externě).
    Bylo by možné pro tuto činnost zvolit volnou živnost - poradenství? Budu rád, pokud mi můžete navrhnout i jiná řešení.
    Děkuji, Zdenek

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnanec obvykle podléhá právním předpisům o zdravotním a sociálním pojištění pouze jednoho členského státu Evropské unie. Podle obecného pravidla se řídí předpisy státu, ve kterém je zaměstnán a platí odvody do tamního systému. Na základě příslušných právních předpisů má také nárok čerpat dávky a zdravotní péči. Existuje však několik výjimek (např. vyslaní pracovníci, přeshraniční pracovníci - pendleři, osoby zaměstnané v jednom členském státu a podnikající v jiném členském státu apod.), u kterých zmíněné pravidlo neplatí.
    Budete-li pracovat pro německou firmu, zdravotní pojištění za Vás bude odvádět německý zaměstnavatel. V takovém případě kontaktujte svou zdravotní pojišťovnu v České republice, kde Vám bude sděleno, jakým způsobem se odhlásit a opětovně přihlásit ke zdravotnímu pojištění. V případě, že budete patřit mezi některou z výše uvedených výjimek, byste měl být seznámen se správnou praxí a právními předpisy, které budou ve Vašem případě aplikovány.
    V případě nejasností ohledně zdravotního pojištění je možné se obrátit na Centrum mezistátních úhrad, které poskytuje informační a poradenskou činnost k otázkám týkajícím se nároku na věcné dávky zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění při pobytu českých pojištěnců v zahraničí nebo při pobytu cizích pojištěnců na území České republiky. Webové stránky Centra mezistátních úhrad najdete zde: www.cmu.cz
    Jako zaměstnanec v Německu jste automaticky ze zákona sociálně pojištěn. Poté, co si vyberete zdravotní pojištění, Vás zaměstnavatel přihlásí k placení sociálního pojištění. Do sociálního pojištění patří například pojištění v době nezaměstnanosti, nemoci, úrazu a důchodu. Další informace o podmínkách sociálního zabezpečení Vám mohou podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště nebo na úřadech sociálního zabezpečení v Německu.
    Můžete zvolit volnou živnost poradenství. V tom případě se stanete identifikovanou osobou k DPH a každý měsíc budete podávat souhrnné hlášení, z důvodu, že Váš odběratel má sídlo v jiném státě EU. Při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob budete moci uplatnit buď skutečné, anebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Budete odvádět zdravotní a sociální pojištění v ČR.
    Pokud byste vykonával práci jako zaměstnanec z ČR, bude se podle mě na Vás vztahovat česká legislativa a německý zaměstnavatel Vám bude vyplácet mzdu dle českých předpisů, vč. odvodů českým úřadům.
    Co se týče výkonu práce pro zahraničního zaměstnavatele (ať už na území ČR nebo v zahraničí), je česká pracovněprávní úprava velmi stručná. Dle § 11 zákona o zaměstnanosti platí, že fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
    Uzavřete-li pracovní smlouvu s německým zaměstnavatelem, předpokládám, že se tak stane dle německého pracovního práva. V takovém případě se budou Vaše pracovní podmínky, mzdové nároky apod. řídit výhradně německým právem (to se týká i vymezení minimálního času, který bude nutné trávit na území Německa, předpokládám však, že v tomto ohledu bude vše záviset na Vaší dohodě se zaměstnavatelem).
    Přestože činnost, kterou budete pro německého zaměstnavatele vykonávat, se může obsahově shodovat s některou živností, nedoporučuji Vám poskytovat německé obchodní společnosti externí služby. Pakliže byste totiž pro německou obchodní společnost vykonával fakticky závislou práci, ovšem jako „externista“, mohl by být tento vztah německými úřady kvalifikován jako tzv. švarcsystém, což by s sebou přineslo i uložení sankce. K tématu náhledu německého právního řádu na švarcsystém lze odkázat např. zde:
    http://www.epravo.cz/top/clanky/svarcsystem-v-nemecku-skutecny-problem-99930.html
    http://www.epravo.cz/top/clanky/platnost-zivnostenskych-opravneni-v-nemecku-75640.html
    http://www.epravo.cz/top/clanky/hrozici-sankce-provozovateli-svarcsystemu-v-nemecku-76291.html
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    _

    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Zpětvzetí žaloby - vymáhání nákladů na právníka žalovaným po protistraně která vzala návrh zpět
    - Zpětvzetí žaloby - vymáhání nákladů na advokáta žalovaným po protistraně která vzala návrh zpět

    Sešli jsme se s advokátkou týden před soudním jednáním. Dali jsme jí plnou moc k zastupování ve věci. Byli jsme tři žalovaní, ale v tu chvíli dostala plnou moc jen od dvou přítomných. Den před jednáním žalující strana vzala návrh zpět. Naše advokátka ovšem neuvědomila soud o tom, že nás zastupuje, takže nám vzápětí vyúčtovala celkem 5000 jako svoje náklady, které nemůžeme od protistrany chtít. Je to docela velká částka v jednoduchém sporu o 12000 (kde jsme měli velkou šanci vyhrát). Má na to právo? Můžeme nějak rozporovat výši té částky? Josef

    ODPOVĚĎ:
    I když žalobce vezme návrh před prvním jednáním zpět, nezbavuje ho to povinnosti uhradit náklady, které žalovanému vzniky v souvislosti s podáním návrhu. I když nebyla plná moc do spisu založena, náklady Vám vznikly a mám za to, že byste měli soud uvědomit o tom, že jste si již zajistili právní zastoupení a požadujete, aby soud řízení na základě zpětvzetí zastavil a vám jako žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dle advokátního tarifu může být částka 5.000,-Kč adekvátní, proto doporučuji obrátit se ihned na soud a doložit příjmový doklad od advokátky za zastoupení v této věci, byť nedoložené plnou mocí do soudního spisu. Soud by Vám měl tyto náklady přiznat, tj. měla by je uhradit protistrana.

    __

    OBČAN-ZÁSTAVA
    OBČAN-DLUHY
    - Soudní zástava dlužníkovy nemovitosti věřitelem z důvodu dluhu dlužníka (bez exekuce na majetek dlužníka)
    - Může věřitel požádat o soudní zástavu nemovitosti dlužníka bez exekuce na majetek dlužníka
    - Dlužník nesplácí dluh - postup zřízení soudní zástavy nemovitosti bez exekuce na majetek dlužníka

    Soused si půjčil od příbuzného 1 milion korun. Splácel nepravidelně, proto ho žádal příbuzný
    o zástavu-břemeno na sousedově domě. Ten to odmítl a vzal si od banky hypotéku také
    na 1 milion Kč, za který ručí právě svým domem.
    Příbuzný uzavřel se sousedem-dlužníkem Dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem.
    Soused však už má skluz tří splátek.
    Příbuzný nechce přistoupit k exekuci, protože při její realizaci by byla prvně uspokojena hypoteční banka ze zástavy na domě dlužníka a na věřitele by z dražby zbyla jen minimální suma nebo nic.
    Může věřitel v tomto případě aspoň požádat soud, aby žalovanému dlužníku zakázal nakládat se s jeho nemovitostí? To znamená, že by ji nemohl sám prodávat se souhlasem banky, v případě, že by při insolvenci nechtěl po dohodě s bankou prodávat v nevýhodné dražbě, ale sám nejlepšímu kupci.
    Může tomuto soudnímu zákazu banka, která má na dlužníkově domě zástavu-břemeno, zabránit?
    Děkuji, Petr

    ODPOVĚĎ:
    Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda je onen dlužník (soused Vašeho příbuzného) v insolvenci či nikoli. Tato okolnost je přitom velice důležitá a měla by rozhodující vliv i na prodej zástavy, tedy právě nemovitosti, kterou dlužník ručí za splnění závazku hypoteční bance.
    Kdyby dlužník v insolvenci nebyl, tak by dlužník mohl nemovitost zatíženou zástavním právem prodat pouze se souhlasem zástavního věřitele, tedy banky, která dlužníkovi úvěr poskytla, a to kterémukoli kupci.
    Pokud by však byl dlužník v insolvenci, nemovitost by se prodávala v insolvenci a prodával by ji insolvenční správce, a to na základě pokynu zajištěného věřitele. Zde by byla nemovitost zpeněžena tomu, kdo by ji byl ochoten koupit v daném čase. I zde se hledí na cenu, ale velmi důležitý je tu i čas.
    Pokud je nemovitost zajištěna zástavním právem, kdy hypotéka je zástavní právo, tak je dlužník (vlastník nemovitosti) v nakládání se svojí nemovitostí již omezen, kdy toto omezení spočívá právě v nutnosti souhlasu zástavního věřitele s převodem nemovitosti.
    Mám za to, že věřitel, jehož pohledávka není zajištěna zástavním právem smluvním ani exekutorským nemá dle mého názoru právo žádat soud o jakákoli omezení vlastníka bytu v nakládání s jeho nemovitostí, pokud by toto nakládání neohrožovali zdraví lidí. Je také otázkou jak je sepsána smlouva o půjčce, možná, že je tam podrobnější úprava i pro případ porušení povinností ze smluv o půjčce, ale to Vám bez možnosti prostudování této smlouvy bohužel nepovím. Další možností by poté již skutečně byla pouze exekuce na majetek dlužníka. Máta však pravdu v tom, že kdyby byla nemovitost zpeněžena v rámci exekuce, bude jako první uspokojena banka a až potom oprávněný, neboť se uspokojuje dle pořadí zástavních práv v katastru nemovitostí.

    __

    OBČAN-NEZAŘAZENÉ
    - Omezení svéprávnosti jen na uzavírání smluv
    - Omezení způsobilosti k právním úkonům jen na uzavírání smluv

    Můj dotaz je ohledně možnosti podpisového práva za svoji babičku (80 let). Neustále ji volají různé firmy s výhodnými nabídkami a naposled minulý týden jeden z mobilních operátorů ji vnutil smlouvu na neomezený tarif, který je údajně zcela zdarma a babička s tím souhlasila. Tentokrát se podařilo smlouvu zrušit, ale nevím co příště. Je nějaká možnost abych měla za babičku podpisové právo omezené pouze na uzavírání smluv?
    Jde mi o to, aby babička už nemohla uzavřít žádnou novou smlouvu, abych to za ni musela případně schválit já. Ale aby ji zůstalo podpisové právo na vyzvedávání důchodu. Ona sama z té uzavřené smlouvy byla nešťastná a tohle opatření by uvítala.
    Je už stará a žádnou novou smlouvu v plánu nemá, pozůstalost je již také vyřešena. Jde jen o opatření, které by ji chránilo od domovních a telefonních prodejců.
    Mockrát děkuji.
    Děkuji, Daniela

    ODPOVĚĎ:
    Dokud je babička plně svéprávná, nelze vyloučit její právo podepisovat smlouvy. Tj. vyloučit některá právní jednání, která nemůže činit sama. Existují možnosti, jak dohlížet na jednání člověka, ovšem tato jsou podmíněna duševní poruchou tohoto člověka (podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat - § 38 až 65 občanského zákoníku). Za situace, kdy je babička zdravá a plně svéprávná, lze situaci řešit pouze následným odstoupením od smlouvy uzavřené s podomním či telefonním prodejcem. Pokud by se stalo, že babička zase něco podepíše, je třeba, abyste se dohodli, že Vás o tom bude neprodleně informovat nebo ještě lépe, pokud taková nabídka přijde, vždy s Vámi dopředu konzultovat. Je nutné babičku opakovaně směřovat k informovanosti a uvědomění si, že nesmí podléhat psychologickým tlakům prodejců a není její povinností cokoliv podepisovat. Jistě to tak činíte, je nutné to bohužel stále opakovat, jiná možnost neexistuje.

    __

    SPRÁVNÍ-OBCE
    - Kdo je povinen opravit veřejnou nesjízdnou asfaltovou komunikaci v dezolátním stavu?
    - Kdo je povinen opravit veřejnou nesjízdnou asfaltovou cestu v dezolátním stavu?

    Situace – prakticky nesjízdná a neschůdná asfaltová komunikace kvůli výtlukům a téměř chybějícímu živičnému povrchu. Komunikaci se nachází v katastru obce, vede z obce do kopce a lze ji rozdělit na 3 části:
    a) spodní část vedoucí kolem rodinných domů je uvedena v územním plánu jako místní komunikace, je ve vlastnictví obce – obstojný stav;
    b) střední část - vedena jako místní komunikace; v katastrální mapě ale není komunikace jako samostatná parcela zakreslena, je umístěna na parcele s druhem pozemku „les“, která je ve vlastnictví fyzických osob – dezolátní stav;
    c) horní část – v územním plánu jako významná účelová komunikace ve vlastnictví obce vedoucí kolem chat a 3 rodinných domů, ukončená u posledního domu – dobrý stav, 2013 nový koberec.
    Komunikace v celé délce existuje a je využívána již asi 50 let
    Je či není obec vlastníkem výše popsané střední části místní komunikace? Pokud není obec vlastníkem, je povinna o popsanou komunikaci starat? Podle jakého předpisu? U koho žádat o sjednání nápravy, pokud tak nečiní? Děkuji. Mojmír

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Vlastníkem místní komunikace je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
    V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda se v daném případě skutečně jedná o místní komunikaci. V tomto ohledu není vhodné vycházet z územního plánu, neboť se nejedná o dokument, v němž by muselo být zachyceno aktuální zařazení pozemní komunikace do příslušné kategorie. S dotazem na charakter předmětné pozemní komunikace se obraťte na místně příslušný silniční správní úřad, tedy na obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích), který vede seznam všech pozemních komunikací na svém území.
    Zjistíte-li tímto způsobem, že se skutečně jedná o místní komunikaci, nebude rozhodné, že tato komunikace je vybudována na pozemku, který nenáleží obci. Místní komunikace je zpravidla z právního hlediska chápána jako samostatná nemovitá věc, tzn. že jejím vlastníkem může být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod touto místní komunikací.
    Dle § 27/2 zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník místní komunikace za škody vzniklé uživatelům této pozemní komunikace, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit. Místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26/1 zákona o pozemních komunikacích). Uživatelé místní komunikace však nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu této pozemní komunikace (§ 27/1 zákona o pozemních komunikacích).
    Rozsah a četnost oprav místních komunikací jsou podrobněji upraveny v § 9 a v příloze č. 5 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
    Podnět ke zjednání nápravy Vám doporučuji směrovat v první řadě přímo na obec, která je vlastníkem předmětné místní komunikace, v druhé řadě se můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (tedy na obecní úřad obce s rozšířenou působností).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
    vyhláška č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
    - Převod věcného břemene na jinou nemovitost - postup, návod, informace
    - Převod služebnosti na jinou nemovitost - postup, návod, informace
    - Převod věcného břemene na jiný byt, dům - postup, návod, informace
    - Převod služebnosti na jiný byt, dům - postup, návod, informace

    Chtěla bych se zeptat jak by měla být napsaná smlouva ohledně podnájmu v družstevním bytě. 2010 jsem si koupili domek s přítelem. Každý jsme měli polovinu. 2013 jsme dům darovali jeho neteři a my tady máme věcné břemeno (služebnost) doživotního užívání nemovitosti. Jelikož přítel začal holdovat hodně alkoholu, začal mě slovně napadat a stále mě vyhazuje, domluvila jsem se s jeho neteří, že mi koupí menší byt. Ona chce abych zrušila služebnost (věcné břemeno). Jenže já mám strach, že mě třeba po roku nebo po dvou letech vystěhuje z bytu a já ve svých 63 letech budu na ulici. Chci se zeptat, zda to věcné břemeno jde přepsat na ten družstevní byt, zda mě nemůžou třeba navýšit nájem, který by jsem si nemohla z důchodu dovolit. Moc bych prosila jestli mě můžete poslat návrh jak by měla vypadat nájemní smlouva. Děkuji Denisa

    ODPOVĚĎ:
    Ve svém dotazu zmiňujete hned několik způsobů, jak by mohlo být zajištěno Vaše budoucí bydlení, bohužel však jednotlivé možnosti zaměňujete. V první řadě Vám doporučuji vyjasnit si s neteří Vašeho přítele, jakým způsobem Vám bude byt vlastně opatřen, následně bude možné uvažovat o správném nastavení příslušné smlouvy. Ve své odpovědi proto zatím pouze vyjmenuji jednotlivé způsoby, které přicházejí v úvahu:
    1/ Neteř Vašeho přítele Vám může byt zakoupit, tzn. že byste se stala výlučnou vlastnicí bytu. Jedná se o ideální způsob řešení, neboť jako výlučná vlastnice bytu byste nemusela k tomuto bytu zřizovat žádné věcné břemeno, zároveň byste neplatila žádné nájemné. Jako výlučnou vlastnici by Vás z bytu neteř Vašeho přítele nemohla v budoucnu vykázat. V tomto případě by bylo možné zrušit původní věcné břemeno (váznoucí na domku), ovšem až poté, co byste byla jako výlučná vlastnice bytu zapsána v katastru nemovitostí.
    2/ Byt může zakoupit neteř Vašeho přítele do svého výlučného vlastnictví a:
    a/ přenechat Vám tento svůj byt k užívání (v takovém případě však hrozí, že Vás z bytu v budoucnu vykáže, což by de facto záviselo pouze na rozhodnutí neteře Vašeho přítele),
    b/ zřídit ve Váš prospěch k tomuto bytu služebnost doživotního užívání (jednalo by se o obdobnou situaci, v jaké se nacházíte nyní), po zápisu služebnosti doživotního užívání k bytu do katastru nemovitostí by bylo možné zrušit služebnost doživotního užívání k domku,
    c/ byt Vám pronajmout, tzn. že neteř Vašeho přítele by se stala pronajímatelkou a Vy nájemnicí, neteři Vašeho přítele byste tedy za užívání bytu platila nájemné (tato varianta však s sebou nese riziko, že nájem bude neteří Vašeho přítele v budoucnu vypovězen).
    3/ Neteř Vašeho přítele Vám může zprostředkovat uzavření nájemní smlouvy k bytu, tzn. že byste se třetí osobou (vlastníkem bytu) uzavřela nájemní smlouvu. V nájemním vztahu by tudíž neteř Vašeho přítele nadále nijak nefigurovala, vše by bylo řešeno mezi Vámi (jako nájemnicí) a vlastníkem bytu (jako pronajímatelem). Tato varianta s sebou nese riziko, že nájem bytu bude v budoucnu vlastníkem bytu vypovězen.
    4/ Neteř Vašeho přítele si může pro sebe koupit členský podíl v bytovém družstvu, tzn. že by se stala členkou bytového družstva a nájemnicí družstevního bytu (vlastníkem tohoto bytu by i nadále zůstalo bytové družstvo). V takovém případě přicházejí v úvahu tyto varianty:
    a/ neteř Vašeho přítele by Vás nechala v bytě bydlet (tato varianta s sebou opět nese riziko, že Vás neteř Vašeho přítele v budoucnu z bytu vykáže),
    b/ neteř Vašeho přítele Vám dá byt do podnájmu (s čímž by muselo předem souhlasit bytové družstvo), tzn. že za užívání bytu byste neteři Vašeho přítele platila nájemné (tato varianta s sebou nese riziko, že podnájem bytu by mohl být v budoucnu neteří Vašeho přítele vypovězen).
    5/ Neteř Vašeho přítele Vám koupí členský podíl v bytovém družstvu, tzn. že byste se stala členkou bytového družstva a získala právo nájmu družstevního bytu. Přestože v tomto případě bude bytové družstvo pronajímatelem a Vy nájemnicí, je riziko ukončení nájmu výpovědí podstatně menší, neboť člen bytového družstva má ze zákona právo nájmu družstevního bytu; k ukončení nájmu ze strany bytového družstva by tak mohlo dojít v případě, kdy byste porušovala své povinnosti.

    __

    RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
    - Lhůta banky na převod peněz z účtu na účet
    - Do kolika hodin musí banka převést peníze do druhé banky?
    - Převod peněz mezi bankami - do kolika hodin podle zákona?

    Dobrý den. Mám velmi stručný dotaz. Slyšela jsem, že je lhůta na převod peněz z jedné banky (např. Komerční banky) do druhé banky (např. České spořitelny, a. s.) omezená zákonem o bankovnictví. Kolik hodin má banka v pracovní dny a jak je to o víkendu? Velmi děkuji, Gabriela

    ODPOVĚĎ:
    Závazné lhůty pro provádění platebních transakcí jsou zakotveny v § 108 a násl. zákona o platebním styku.
    V obecné rovině platí, že poskytovatel (banka) provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s uživatelem (klientem banky) v souladu s ustanoveními zákona o platebním styku (nestanoví-li jiný právní předpis možnost lhůtu prodloužit). Zákon o platebním styku tedy zakotvuje základní (v zásadě nepřekročitelné) časové mantinely pro provádění platebních transakcí, konkretizace těchto lhůt (jejich případné zkrácení) je však ponechána na dohodě mezi klientem a bankou (tedy na smlouvě, kterou mezi sebou klient a banka uzavřeli).
    Dle § 109/1 zákona o platebním styku je banka plátce (tedy toho, kdo zadal příkaz k platební transakci) povinna zajistit, aby částka platební transakce byla připsána na účet příjemcovy banky nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
    Týká-li se platební transakce měny euro, směny české měny a jiné měny než euro apod. , je banka oprávněna sjednat s klientem prodloužení shora uvedené lhůty o 1 až 3 pracovní dny (jak vyplývá z § 109/2 a 3 zákona o platebním styku).
    Banka příjemce je povinna připsat částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně poté, kdy byla tato částka připsána na její účet (§ 110 písm. a) zákona o platebním styku).
    Jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu EU, je banka příjemce povinna připsat částku platební transakce do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na její účet.
    Neboť shora uvedená ustanovení zákona o platebním styku vymezují závazné lhůty pro provedení platebních transakcí v pracovních dnech, je vhodné poukázat na to, co zákon o platebním styku vlastně pojmem „pracovní den“ myslí. Pracovním dnem se rozumí den, kdy banka plátce nebo příjemce obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení platební transakce (§ 2/3 písm. j) zákona o platebním styku), tzn. že pokud zaměstnanci banky o víkendu nechodí do práce, není sobota a neděle pracovním dnem a dny víkendu se tudíž do závazné lhůty pro provedení platební transakce nezapočítávají.
    Pokud se stane, že okamžik připsání částky platební transakce na účet banky příjemce připadne na dobu, která není provozní dobou banky, platí, že k připsání došlo na začátku následující provozní doby banky (§ 108/2 zákona o platebním styku). Provozní dobou je část pracovního dne, kdy banka plátce nebo příjemce obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení platební transakce (§ 2/3 písm. k) zákona o platebním styku).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že jedná-li se o platební transakci v české měně, která se děje v rámci jedné banky, platí dle § 111 zákona o platebním styku, že částka platební transakce musí být připsána na platební účet příjemce nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu (pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho banka dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
    - Malba na objednávku - stává se objednavatel majitelem autorských práv k obrázku?
    - Obrázek na objednávku - stává se objednavatel majitelem autorských práv k obrázku?
    - Obrázek na objednávku a autorská práva malíře a objednatele obrázku
    - Malba na objednávku a autorská práva malíře a objednatele malby

    Předal jsem kreslíři uhlem vlastní fotografii na které jsem udělal několik úprav, několik úprav navrhl i on. Podle odsouhlaseného návrhu potom kreslíř namalovat obrázek, který jsem mu zaplatit. Jak to je s autorským právem?
    Mohu malbu vystavovat, kopírovat či zveřejňovat bez souhlasu autora?
    Děkuji za odpověď Bohuslav

    ODPOVĚĎ:
    Přestože kreslíř vycházel z Vaší fotografické předlohy, vytvořil plnohodnotné autorské dílo. Předmětem práva autorského je totiž každé umělecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (§ 2/1 autorského zákona).
    Autorské právo kreslíře se skládá ze dvou složek:
    - osobnostní práva autora (která jsou nezcizitelná a autor se jich nemůže vzdát),
    - majetková práva autora, která jsou převoditelná (prostřednictvím udělení licence).
    Co se týče osobnostních práv autora (která jste za všech okolností povinen ctít), upozorňuji především na § 11/2 a 3 autorského zákona, dle nichž platí, že:
    - autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé;
    - autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla (nestanoví-li autorský zákon jinak) ;
    - je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla; autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
    Dle § 12/3 autorského zákona má autor právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu autorských práv. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi. Toto právo sice není zařazeno v katalogu osobnostních práv autora, považuji však za vhodné ho zmínit právě na tomto místě.
    Váš dotaz směřuje k majetkovým právům autora (tzv. právu dílo užít). Dle § 12/4 písm. a), b) a e) autorského zákona náleží mezi majetková práva autora rovněž:
    - právo na rozmnožování díla,
    - právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
    - právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla.
    Dle § 12/1 a 2 autorského zákona jsou tato majetková práva autorem převoditelná.
    Vzhledem k tomu, že vytvoření kresby jste si u kreslíře objednal (došlo tedy k uzavření smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. občanského zákoníku), je nutné vycházet z § 61 autorského zákona, dle něhož platí, že:
    - je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak; k užití díla nad rámec takového účelu je objednatel (zde Vy) oprávněn pouze na základě licenční smlouvy;
    - není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele
    (prakticky totéž vyplývá i z § 2633 a § 2634 občanského zákoníku).
    Ve Vašem případě je tedy klíčový obsah uzavřené smlouvy o dílo. V okamžiku, kdy Vám kreslíř předal Vámi objednanou kresbu, převedl na Vás (prostřednictvím licence) i ta majetková práva autora, která odpovídají účelu smlouvy o dílo (tedy tomu účelu, za kterým jste si zhotovení kresby objednal, pakliže o takovém účelu kreslíř věděl). Pokud byste chtěl kresbu užít nad rámec udělené licence, bylo by nutné získat od kreslíře licenci novou (tedy uzavřít licenční smlouvu dle § 2358 a násl. občanského zákoníku).
    Pokud z Vámi uzavřené smlouvy o dílo žádný účel nevyplývá (a není tudíž jasné, k jakým majetkovým právům směřuje licence, která Vám byla kreslířem ze zákona udělena), doporučuji Vám kreslíře kontaktovat a dohodnout se s ním, jakým způsobem budete kresbu užívat (např. jí vystavovat, rozmnožovat apod.). Tuto dohodu Vám samozřejmě (z důvodu budoucí prokazatelnosti) doporučuji zachytit písemně (alespoň prostřednictvím e-mailové korespondence).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukáži na tomto místě na obsah těch majetkových práv autora, o kterých jste se v dotazu zmínil:
    - dle § 13 autorského zákona se rozmnožováním díla rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě; dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální;
    dle § 14 autorského zákona se rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem; prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno;
    - dle § 17 autorského zákona se vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
    - Zpronevěra majetku zaměstnavatele - pachatel nesplácí škodu, hrozí vězení, trestný čin odnětí svobody?
    - Přeměna podmíněného trestu na vězení při nesplácení škody dle trestního příkazu (trestný čin zpronevěra)
    - Přeměna podmíněného trestu na odnětí svobody při nesplácení škody dle trestního příkazu (trestný čin zpronevěra)

    Jedná se o pravomocný trestní příkaz ve věci zpronevěry, jenž nabyl právní moci dne 14.3.2015 s uloženým trestem odnětí svobody v trvání 12 měsíců na zkušební dobu 24 měsíců. Současně uloženo zaplatit 367.022 Kč poškozené společnosti společně a nerozdílně s dalším odsouzeným dalších 127000 Kč.
    Jednalo se o to, že zaměstnavatel (kamarád) měl dorazit na víkendovou oslavu narozenin děti, kterou na rychlo zrušil. Příteli, kterého v té době zaměstnával, jako prodavače - skladníka, kterému zabavil klíče od zaměstnání v pátek a přes víkend provedl inventuru a v pondělí po příchodu do práce dostal přítel okamžitou výpověď na paragraf, jelikož zaměstvatel zjistil, že na skladě chybí výrazně množství zboží a nesouhlasí pokladny. Sklad byl otevřený, byl součástí firemní prodejny, zároveň na skladě pracovali (přímo mezi regály), technik, příjemce objednávek a další dva prodavači, kteří se vzájemně na pokladnách střídali.
    Zaměstvatel přisoudil část škody příteli na základě přítelem podepsaných přijímacích listů od zboží z centrálního skladu a věc oznámil příslušnému oddělení kriminální policie, kam přítele následně předvolali. Vinu popřel, přesto však došlo k velmi rychlému odsouzení pomocí trestního příkazu.
    Po okamžitě výpovědi, zaměstvatel příteli nevydal dlužnou část mzdy (stravenky) a poměrnou část mzdy za měsíc ve kterém dostal výpověď a již tomu budou dva roky, co nemá ani po urgencích zápočtový list.
    Celá vznikla situace nás finančně srazila, vzhledem k tomu, že já jsem byla na rodičovské dovolené. Příteli se podařilo naštěstí rychle najít práci a žije trestné bezuhonným životem (v předcházejících letech nebyl nikdy trestně stíhán).
    12.12.2016 jsme převzali dopis od soudu ve věci rozhodování o případné přeměně podmíněného trestu. Soud odkazuje na to, že po kontrole spisů zjistil, že přítel zatím neuhradil nic ze způsobené škody. (Dopis soudu v příloze). Problém je v tom, že částka je nad naše finanční poměry, přesahuje 400.000 Kč. Do září 2016 jsme spláceli finanční závazky bance, přítel je v registru dlužníků, majetek nemá, bydlíme v pronajatém bytě a já jsem na rodičovské dovolené ve výši 3800 Kč, ke které pobírám příspěvek na bydlení na pronajatý byt ve kterém, žijeme. Máme spolu 4 děti (nar. 2010, dvojčata 2011 a dcera 2015), přítel si vydělá cca 23-25.000 Kč měsíčně, náklady na bydlení včetně energii máme přes 20tis. , školka cca 3000-4000 Kč a další. 10/2016 jsme doplatili půjčky. Můžeme splácet max. 2000 Kč měsíčně.
    Prosím je nějaká cesta, jak se bránit přeměně trestu. Pokud by se tak stalo, já sama neuplatím bydlení a ostatní náklady. Přítel je v současné chvíli hlavním živitelem a přeměna trestu by pro nás byla naprosto likvidační.
    Částka, kterou má uhradit je pro nás nezaplatitelná, teď si můžeme dovolit po 2.000 Kč splácet, ale více nemáme. Nemůžeme si dovolit, ani věc předat právnímu zástupci. Děkuji, Alena

    ODPOVĚĎ:
    Dle 83 trestního zákoníku může soud výjimečně vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
    a) stanovit nad odsouzeným dohled,
    b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
    c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
    Tedy je zde možnost, že podmínka nebude přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody, zde ovšem záleží na úvaze soudu.
    Co se týká splátek, zkuste (Váš přítel) podat žádost o splátkový kalendář, kterou odůvodněte Vašimi finančními možnosti splácení a Vaší finanční situací.

    __


    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Kontrola živnostníka živnostenským úřadem - jak se dozvědět výsledek kontroly
    - Má právo oznamovatel na výsledek kontroly z živnostenského úřadu?
    - Právo znát výsledek kontroly živnostenského úřadu dle zákona o svobodném přístupu k informacím

    Poslala jsem stížnost na živnostenský úřad, ohledně nekvalitně provedené práce od kameníka. Na moji stížnost odpověděl: "Dle paragrafu 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. , se neposkytují informace, které povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolu v rámci kontrolní, dozorové, nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti a nebo jiný postup chránící je před zveřejněním. Je platný tento zákon, co mi poslala ta osoba ze živnostenského úřadu nebo platí tento zákon? Povinné zveřejnění informací dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím se rozumí, jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči. Děkuji, Linda

    ODPOVĚĎ:
    Zákon o svobodném přístupu k informacím stanovuje povinnost určeným subjektům poskytovat informace o určitých skutečnostech. Nicméně současně tento zákon stanoví výjimky z této povinnosti, kdy se informace neposkytují, např. jak uvádíte výjimku v § 11 tohoto zákona.
    Obecně lze říci, že pokud na danou situaci dopadá tento zákon, tak se informace poskytují, ledaže je naplněna některá z výjimek z této povinnosti.

    __

    OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
    - Příslib vrácení peněz v případě prohry v sázce na zápasy - vymáhání peněz od smluvní strany (tipaře)
    - Vymáhání peněz od tipaře - slíbil že prohranou sázku na zápas vyplatí investorovi vkladu

    Přes sociální sít Facebook mne oslovila osoba, která slibovala zasílání informačních tipů na zápasy, které podle dotyčné osoby měly mít 100% úspěšnost. Za předpokladu, že by tip nevyšel mi měl vsazenou částku vrátit. Ze začátku jsem si peníze dával na sázkovou kancelář sám a sázel tipy, které mi posílal. Později jsem mu svůj herní účet na sázkové kanceláři svěřil a osoba hrála za mne. Finanční prostředky jsem mu posílal na účet u České spořitelny.
    Celkově ze mne vylákal přes 700 tisíc. Ani jednou mi od něj peníze zpátky nepřišly. Pokaždé s jinou výmluvou. Komunikace přes Facebook se přesunula na SMSky. Momentální situace je taková, že mi pořád slibuje, že peníze odešle, ale vždycky nastane nějaká "překážka" proč to zrovna teď nejde.
    Veškerou komunikaci, kde se píše o naší domluvě jak to bude probíhat, screenshotů vsazených tipů, platebních transakcích, které jsem mu zaslal, jeho slibů, dokonce i směnku, kterou nemám u sebe fyzicky, ale jen v pdf formátu. Vše mohu doložit.
    Chci se teda zeptat, zda je nějaká možnost, jak tyto peníze vymáhat. Jestli mám nějakou šanci a jak velkou a popřípadě na koho se obrátit s pomocí. Jestli na Policii nebo na právníka.
    Předem mockrát děkuji za odpověd a pomoc. David

    ODPOVĚĎ:
    Máte možnost věc řešit civilní i trestní cestou a doporučovala bych obě. Obraťte se s trestním oznámením na Policii ČR, jelikož opravdu došlo k trestnému činu podvodu či zpronevěry a dá se očekávat, že poškozený nebudete sám. Dále podejte žalobu o zaplacení dlužné částky a následně návrh na exekuci. Pro podrobnější informace bych rozhodně doporučila obrátit se na advokáta, protože rozbor a řešení tohoto případu bude minimálně na hodinu schůzky, abyste zvolili nejlepší, nejúčinnější a pro Vás nejméně nákladný postup.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Světelný smog od souseda - jak se bránit?
    - Rušící světlo od souseda - jak se bránit?
    - Světlo souseda svítí do oken - jak se bránit?

    PUBLIKOVAT ZA MĚSÍC

    Majitel sousedního pozemku právě dokončil nástavbu svého rodinného domu u hranice s naším pozemkem. Odstup jeho RD od společné hranice je pouhé 2 metry. Po dokončení nástavby se na stěně domu objevilo nové venkovní světlo. Světlo osvětluje část naší zahrady a ruší i v našem obývacím pokoji, pokud nemáme zatažená okna. Světlo svítí nepřetržitě, od večerních hodin po celou noc.
    Sousední dům jsem obešla a zjistila, že je nasvícena čelní stěna domu směřující do ulice, potom boční stěna rovnoběžná s naší zahradou, ale druhá boční stěna, kde má soused umístěna okna své ložnice a obývacího pokoje nasvětlena není.
    Mohu se nějak bránit? Nemohu tvrdit, že by světlo na fasádě bylo umístěno přímo naproti našim oknům, nicméně intenzita světla je vysoká a osvětlení ruší. Předem děkuji, Linda

    ODPOVĚĎ:
    Občanský zákoník stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby jiného neobtěžoval nebo neohrožoval nad míru přiměřenou místním poměrům. Tím se rozumí, že míra je pro každou lokalitu jiná. Jinak se bude posuzovat situace, když člověk bydlí na hlavním náměstí ve městě a svítí mu do oken osvětlení památek, restaurací apod& hellip; a jinak, když bydlí v klidné obytné lokalitě. Rozhodně bych doporučila věc řešit dle ustanovení občanského zákona o tzv. sousedských sporech a vyzvat souseda, aby Vás světlem nadále neobtěžoval, jelikož Vám svítí přímo do ložnice a sjednal nápravu, ať už v odstranění světla či snížení jeho intenzity. Pokud nebude adekvátně reagovat, nezbude, než se ve věci obrátit na soud. Mám za to, že žaloba by byla úspěšná. V případě volby soudního sporu se ale rozhodně obraťte na advokáta, se kterým ještě věc detailně proberte.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Výdaje před zahájením podnikání a daně - jak dlouho zpětně je možné je uplatnit?
    - Úlevy na dani - výdaje před začátkem podnikání
    - Zřizovací náklady před začátkem podnikání a daně - co je možné dát si do daní?

    Prosím o radu ohledně výdajů vynaložených před zahájením podnikání OSVČ. Živnostenské oprávnění na provoz stánku s rychlým občerstvením bylo vydáno dne 16.3.2016, samotná výdělečná činnost byla započata v červnu 2016. Stánek s rychlým občerstvením se začal budovat již v roce 2014, kdy byly vynaloženy nemalé prostředky na projektovou dokumentaci a na stavební materiál. Bohužel jsme se potýkali s administrativními problémy na stavebním úřadě a proto výstavba stánku trvala od zmiňovaného roku 2014 do roku 2016. Dle § 5 odst. Ze zákona o daních z příjmů soudím, že můžeme výdaje z roku 2015 uplatnit jako zřizovací. Problém ale nastává s výdaji z roku 2014. Je nějaká možnost jak je v roce 2016 uplatnit jako daňové?
    Velmi děkuji za Vaši pomoc.
    S pozdravem
    Lenka

    ODPOVĚĎ:
    Jako daňové výdaje si můžete uplatnit zásoby a další výdaje související se zahájením činnosti vynaložené od 1. 1. 2015 do zahájení činnosti (§ 5 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Dle § 23 odst. 4, písm. e) zákona o daních z příjmů se do základu daně nezahrnují příjmy, pokud přímo souvisejí s výdaji neuznanými jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů.
    Ve Vašem případě se bude nejspíš jednat i o pořízení hmotného majetku (budovy stánku). Při vložení do obchodního majetku v době zahájení činnosti musíte majetek správně ocenit a stanovit tak vstupní cenu pro odpisování. Doporučuji Vám kontaktovat daňového poradce a celou situaci s ním konzultovat, nejedná se o jednoduchou záležitost.

    __

    RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
    - Vydání dokumentu zaměstnavatele od OSSZ - jak ho může získat občan?
    - Jak požádat OSSZ o vydání dokumentu od zaměstnavatele daného zaměstnance?

    Mám nárok si po OSSZ písemně vyžádat kopii elektronického dokumentu, na základě kterého mě zde můj zaměstnavatel s. r. o. odhlásil z evidence pojištění v době rodičovské dovolené? Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a mnou nebyl přesto nijak rozvázán. Může se tato již uskutečněná odhláška zpětně měnit? Jak je to s archivací těchto elektronických dokumentů? Pracovníci na OSSZ mi nechtějí tento dokument vydat ani na písemnou žádost. Je postup těchto pracovníků na OSSZ v souladu se zákonem? Měl by se tento elektronický dokument, který zaměstnavatel zaslal i na zdravotní pojišťovnu shodovat tedy i s dokumentem zaslaným na OSSZ? Na zdravotní pojišťovně mi tento dokument týkající se i mé osoby bez problémů vydali,
    a jména ostatních zaměstnanců zde v souladu se zákonem vymazali.
    Zde tedy ještě v příloze zasílám tento elektronický dokument ze zdravotní pojišťovny. Mockrát děkuji, Simona

    ODPOVĚĎ:
    Domnívám se, že žádný právní předpis neukládá okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) povinnost Vám kopii dokumentu vydat. Nicméně pokud z Vašeho pohledu k ukončení pracovního poměru nedošlo, máte několik možností:
    Můžete se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) se žádostí o vydání Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ. Žádost o IOLDP je zapotřebí poslat na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. ČSSZ má na zaslání IOLDP lhůtu 90 dní od doručení žádosti, zpravidla však IOLDP zasílá dříve. Více informací včetně odkazu na tiskopis žádosti o vydání IOLDP najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm
    Pokud ve svém IOLDP najdete chybějící doby pojištění (bude v něm uvedeno ukončené poslední zaměstnání, přestože z Vašeho pohledu trvá), máte právo se znovu obrátit na ČSSZ, doložit kopie příslušných dokumentů prokazujících trvání doby pojištění (například kopii pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou), uvést skutečnost, že k ukončení pracovního poměru nedošlo a požádat o opravené vydání IOLDP. Nicméně toto se netýká údajů za rok, který bezprostředně předchází roku, v němž o IOLDP žádáte.
    Jestliže s Vámi zaměstnavatel ukončil pracovní poměr, ale neučinil tak písemně nebo Vám písemný dokument nedoručil, velmi pravděpodobně tím porušil pracovněprávní předpisy. V takovém případě se můžete rovněž obrátit na oblastní inspektorát práce (OIP), který je oprávněn kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Kontaktní údaje příslušného OIP najdete na adrese: www.suip.cz

    __

    RODINA-SOCIÁLNÍ
    - Příspěvek na bydlení - počet posuzovaných osob podle nájemní smlouvy nebo skutečného stavu?
    - Počet posuzovaných osob - příspěvek na bydlení

    Ráda bych se zeptala na informace ohledně příspěvku na bydlení. V nájemnim bytě žiji spolu s 3letou dcerou. Otec dítěte je zde přechodně, mám podanou žádost o svěření dítěte do péče. K trvalému pobytu jsme zde hlašené dvě, já a dcera. Otec stále mluví o odchodu a práci v zahraničí, ale zatím skutek utek. Mohu v žádosti uvést, ze ve společné domácnosti jsme pouze dvě? Pokud ne, jakym způsobem bych měla postupovat, když do rozhodných příjmů pro přiznáni dávky se zapčítávají příjmy trvale hlášených osob v domácnosti?
    Nájemni smlouva je vedena na mě, ale je v ni uvedeno jméno dcery i otce.
    Děkuji za odpověď, s pozdravem Stanislava

    ODPOVĚĎ:
    V žádosti o příspěvek na bydlení v části A – Žadatel o příspěvek uvedete pouze sebe. V části B - Osoby společně hlášené k trvalému pobytu uvedete pouze Vaši dceru, pokud je kromě Vás v bytě k trvalému pobytu hlášena pouze ona. Vašeho manžela v části B uvádět nebudete a tudíž nebudete muset dokládat ani jeho příjmy formou Dokladu o výši čtvrtletního příjmu. K žádosti samozřejmě budete muset doložit i nájemní smlouvu, která prokazuje Váš právní vztah k bytu. Pokud budete dotazována na uvedení Vašeho manžela v nájemní smlouvě, mělo by postačit sdělení, že není v bytě hlášen k trvalému pobytu.

    __

    OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
    - Pozáruční oprava - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí opravář věc opravit?
    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace pozáruční opravy - do kolika dnů musí opravář věc opravit?

    Pozáruční oprava: mám projektor už pár let a v létě 2016 se mi pokazil, vyhledal jsem tedy opravnu elektrotechniky. Pánovi jsem ho přivezl koncem července 2016 a po asi dvou týdnech mi volal že přišel na závadu a že mě to bude stát 2500 Kč za náhradní díl a 500 Kč za práci. Souhlasil jsem s tím v domnění že bude fungovat. Přivezl jsem ho domů a po 10 minutách se pokazil tak jsem ho odvezl nazpět a pak se mi pán začal vymlouvat na nedostupnost náhradních dílů, na to že nemá čas jen na jednu věc a to trvalo to do začátku prosince 2016, kdy jsem se to rozhodl ukončit a napsal mu mail že chci peníze nazpět i projektor a pán mi řekl že jsem souhlasil s objednáním dílu a že mi nic nevrátí jen za práci. Souhlasil jsem s objednáním dílu a věřil že to opraví a zajímalo by mě jestli můžu něco dělat nebo příjdu o 2500 a budu mít nefunkční projektor k ničemu a ztracené 4 měsíce. Děkuji Filip

    ODPOVĚĎ:
    Při opravě věci byla uzavřena smlouva o dílo. Dle ust. § 2615 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. V tomto případě dílo neodpovídá smlouvě, neboť vada nebyla opravena.
    Dle ust. § 2615 odst. 2 občanského zákoníku platí, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.
    Předpokládám, že jste vůči opravně nevystupoval v postavení podnikatele, proto se na tento případ budou vztahovat ustanovení v § 2165 a následující občanského zákoníku o práv z vadného plnění při koupi v obchodě, a to v souladu s výše citovaným ustanovením. Jedním z práv z vadného plnění je rovněž odstoupení od smlouvy, při kterém můžete požadovat vrácení peněz.
    Z Vašeho dotazu vyplývá, že se opravna reklamací několik měsíců vůbec nezabývala. Dle ust. § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace. Vyřízením reklamace může být i negativní stanovisko, z Vašeho dotazu však plyne, že reklamace vyřízena nejspíše nebyla. Pokud reklamace vyřízena nebyla v 30 denní lhůtě, můžete od smlouvy odstoupit.
    Doporučuji zaslat opravně doporučeným dopisem písemné odstoupení od smlouvy s tím, že požadujete vrácení peněz oproti odmontování dílu, který Vám byl do projektoru namontován. Rovněž doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci s tím, že nebyla dodržena 30 denní lhůta pro reklamaci. Podnět je možné podat elektronicky na této adrese:
    http://www.coi.cz/cz/e-podatelna-elektronicky-kontakt-na-coi/
    Pokud opravna zaplacenou částku přesto nevrátí, obraťte se opět na Českou obchodní inspekci, tentokrát s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Bližší informace a elektronický formulář k podání návrhu naleznete zde:
    https://adr.coi.cz/cs
    Pro řízení u ČOI není nutné být zastoupen advokátem a je vedeno zdarma. Pro Vás to bude mít výhodu v tom, že získáte bližší právní posouzení Vašeho případu a budete se moci rozhodnout, zda se případně obrátit na soud.
    Pokud by však ani mimosoudní řízení u ČOI nepomohlo a opravna peníze nevrátila, bude jedinou možností obrátit se na příslušný soud. V této fázi již doporučuji využít služeb advokáta, kdy v případě sporu a výhry v něm by protistrana hradila i náklady soudního řízení a právního zastoupení.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou - náležitosti, jaké informace by měl obsahovat?
    - Jak zaznamenat stav pozemku před vstupem kvůli instalaci inženýrských sítí?

    Na vlastní náklady budeme realizovat přípojku inženýrské sítě, ale přes cizí nemovitost (konkrétně pole). Vše je již papírově zařízeno, ale bylo nám doporučeno před vstupem na nemovitost sepsat s vlastníkem zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou. Jakým způsobem máme zápis sepsat a co vše do něj uvést, abychom pak na tom nebyli biti?
    Děkuji, Gabriela

    ODPOVĚĎ:
    Na začátku své odpovědi považuji za nutné uvést, že „zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou“ žádný právní předpis nezná, tzn. že nikde nejsou zakotveny náležitosti tohoto zápisu.
    S ohledem na to, že v tomto zápisu bude nutné objektivně zachytit skutečný stav předmětného pozemku, doporučuji Vám do zápisu uvést:
    1/ identifikaci stran zápisu, tedy Vás a vlastníka pozemku (a to uvedením jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu) ;
    2/ specifikaci dotčeného pozemku (a to uvedením jeho parcelního čísla, druhu, přibližné rozlohy, katastrálního území a čísla LV, pod kterým je veden příslušným pracovištěm katastrálního úřadu) ;
    3/ prohlášení, že vlastník pozemku je jeho vlastníkem (čemuž odpovídá i zápis v katastru nemovitostí) ;
    4/ stručnou zmínku o právním titulu, který Vás ke stavbě přípojky na tomto pozemku opravňuje;
    5/ popis skutečného stavu předmětného pozemku před započetím výkopových prací; zejména tedy popsat stav povrchu pozemku (travní porost/oranice/kamenitý terén/apod.), popsat složení pozemku (hlína/písek/jíl/apod.), zmínit případné porosty (zejména dřeviny), které se nacházejí v místech, kudy má být přípojka vedena, zmínit případné terénní nerovnosti apod. ;
    6/ prohlášení obou stran zápisu o jeho pravdivosti (tzn. že zápis odpovídá skutečnému stavu pozemku) ;
    7/ prohlášení o tom, že zápis je vyhotoven ve dvou stejnopisech, z nichž každá strana zápisu obdrží po jednom (popř. v takovém počtu stejnopisů, jaký odpovídá počtu stran zápisu) ;
    8/ dataci a podpisy všech stran zápisu (tyto podpisy je možné úředně ověřit, např. na poště).
    Zápis Vám doporučuji doplnit podrobnou fotodokumentací pozemku (která se stane přílohou zápisu, např. vytištěné na samostatném listě, který se k zápisu přiloží, o čemž je vhodné se v zápisu výslovně zmínit), přičemž je vhodné pořizovat fotodokumentaci i v průběhu výkopových prací a pokládání inženýrských sítí (bude-li to možné).
    Obdobný zápis je vhodné sepsat i po skončení stavebních prací, tzn. že předmětem tohoto zápisu bude shoda stran na stavu pozemku po skončení prací a prohlášení vlastníka pozemku o tom, že stav pozemku odpovídá stavu před zahájením výkopových prací (i tento zápis je možné doplnit fotodokumentací).
    Podrobnost zápisu (a fotodokumentace) je přímo úměrná Vaší obavě z možných nedorozumění s vlastníkem předmětného pozemku, vždy je však vhodnější spíše podrobnější nežli stručná úprava.
    Máte-li zájem o oficiální zachycení stavu předmětného pozemku (tzn. ve formě veřejné listiny), můžete se obrátit na kteréhokoli notáře:
    https://www.nkcr.cz/seznam-notaru
    který je oprávněn vyhotovit osvědčení o stavu věci (§ 72/1 písm. g) a § 79/2 a 3 notářského řádu).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    SPRÁVNÍ-POPLATKY
    - Placení poplatků za televizi - automatická povinnost při odběru elektřiny, elektrické energie
    - Placení poplatků za televizi - automatická povinnost při připojení na internet
    - Musí uživatel internetu platit poplatek za rádio, rozhlas automaticky ze zákona?
    - Musí uživatel internetu platit poplatek za televizi automaticky ze zákona?
    - Musí odběratel elektřiny platit poplatek za rádio, rozhlas automaticky ze zákona?
    - Musí odběratel elektřiny platit poplatek za televizi automaticky ze zákona?

    Dobrý den.
    Dostala jsem dopis od vedoucí správy a vymáhání televizních poplatků české televize. TV nemám, rádio nemám.
    Podobný dopis mi přišel ohledně rádia od správy poplatků Českého rozhlasu - abych platila poplatek za rádio. Tehdy jsem to vyřešila čestným prohlášením, že rádio nemám.
    Chtěla jsem se zeptat, jestli je mou povinností hradit měsíční poplatek za TV, pokud odebírám elektrickou energii a mám Internet, na kterém je teoreticky možnost puštění rádia či přehřání pořadů České televize. Názory laiků se rozchází. Děkuji. Monika

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vašem případě je klíčový § 3/4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož platí, že:
    - jestliže je fyzická osoba (která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku) odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností tento poplatek platit;
    - fyzická osoba dle předchozí odrážky se své poplatkové povinnosti zbaví, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě oznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy (součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě).
    Současnou situaci proto můžete řešit stejným způsobem, jak jste to před časem učinila ve vztahu k rozhlasovému poplatku, tzn. doručte České televizi písemné čestné prohlášení o tom, že nevlastníte ani nedržíte televizní přijímač (přičemž postupujte dle poučení, které by mělo být součástí Vámi obdržené výzvy).
    Co se týče placení rozhlasového či televizního poplatku z počítače připojeného k internetu, je nutné si uvědomit, že:
    - rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů,
    - televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
    Sledujete-li na svém počítači pořady Českého rozhlasu nebo České televize pouze prostřednictvím internetového streamu, není Váš počítač rozhlasovým ani televizním přijímačem a rozhlasový ani televizní poplatek tudíž není nutné hradit.
    Počítač by se stal rozhlasovým přijímačem v případě, kdy by byl vybaven FM tunerem, televizním přijímačem by se stal v případě, kdy by byl vybaven televizní kartou nebo USB tv tunerem. Tyto závěry jsou potvrzeny i Českým rozhlasem a Českou televizí, a to zde:
    http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/rozhlasovy-poplatek-se-vztahuje-i-na-poslech-radia-v-aute-ci-pres-pocitac--1383779 
    https://karty.ceskatelevize.cz/custom/faq.php?id=04 
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace nefunkčního použitého zboží koupeného přes bazos.cz
    - Reklamace věci z bazos.cz - postup, návod, informace

    Dobrý den, prosím o radu jak postupovat. Koupila jsem robotický vysavač přes portál Bazoš, zaplatila předem na účet, vysavač přišel poštou, krabice v pořádku, po odzkoušení zjištěno, že má poruchu. Prodejce je soukromá osoba, ne firma. Navíc uváděl, že baterie je nová, ale uvnitř je baterie slepená lepenkou. Kontaktovala jsem prodejce, ten uvedl, že odeslal plně funkční zboží a nabízí, abych mu vysavač zaslala zpět, že se na něj "podívá", že ho určitě rozbili na poště, jak s balíky házejí. Je nějaká šance situaci vyřešit? Moc děkuji.
    S pozdravem Gabriela

    ODPOVĚĎ:
    V tomto případě prodejce zjevně zaslal vadný vysavač. Nyní bude nutné posoudit, zda vadné plnění představuje podstatné, či nepodstatné porušení smlouvy ze strany prodejce. Bude záviset především na závažnosti poruchy, která však z Vašeho dotazu nevyplývá.
    Dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
    Bude-li se jednat o podstatné porušení smlouvy, pak máte na výběr z těchto možností:
    a) odstranění vady opravou věci,
    b) přiměřená sleva z kupní ceny,
    c) odstoupení od smlouvy.
    Při nepodstatném porušení smlouvy můžete požadovat odstranění vady, nebo přiměřenou slevu. Neodstraní-li prodávající vadu včas nebo vadu odmítne odstranit, můžete také požadovat slevu z kupní ceny, anebo od smlouvy odstoupit.
    Doporučuji tedy přinejmenším požadovat slevu, případně opravu věci, na kterou máte nárok jak při podstatném, tak i nepodstatném porušení smlouvy. Pokud budete požadovat celou kupní cenu zpět, tedy odstoupíte od smlouvy, je nutné argumentovat tak, že se jedná o podstatnou vadu a že pokud by Vás o ní prodejce informoval, smlouvu byste neuzavřela. Případnou slevu bych doporučil požadovat také na pořízení nové baterie, pokud neodpovídá popisu v inzerátu. Své nároky vůči prodejci uplatněte písemným dopisem zaslaným doporučeně na adresu prodejce. V dopise rovněž uveďte, že pokud dobrovolně nesplní Vámi požadované, pak se neprodleně obrátíte na příslušný soud, kdy prodejce ponese také nemalé náklady tohoto řízení.
    Nicméně pokud prodejce odmítne dobrovolně vyhovět Vašemu požadavku, budete se muset se svým nárokem obrátit na příslušný soud dle místa bydliště prodejce. V případě sporu bude nutné prokázat, že vysavač byl vadný. V úvahu přichází zejména svědecká výpověď ohledně stavu zásilky a výskytu závady při prvním použití vysavače, případně je možné si nechat zhotovit znalecký posudek ohledně typu závady a jakým způsobem mohlo k závadě dojít.
    Pokud budete situaci řešit soudní cestou, doporučuji se obrátit na advokáta, který dokáže Váš případ podrobněji posoudit a rovněž Váš kvalifikovaně v řízení zastupovat. Prodejce by, pokud spor prohraje, hradil rovněž náklady soudního řízení, včetně Vašeho právního zastoupení.

    __

    TRESTNÍ-TRESTY
    - Žádost o výmaz trestu z rejstříku trestů po 10ti letech od odpykání trestu
    - Žádost o zahlazení trestu z rejstříku trestů po 10ti letech od odpykání trestu

    Syn byl odsouzen k 1/2 roku odnětí svobody. Propuštěn byl po 4 měsících, dne 27.4.2006. Od 22.2.2016 je ve vazbě (pro jiný druh trestného činu). Může požádat o zahlazení prvního trestu z rejstříku trestů?
    Děkuji za odpověď. Milada

    ODPOVĚĎ:
    Zahlazení odsouzení je upraveno v § 105 a násl. trestního zákoníku (dostupný zde: portal. gov.cz).
    Dle § 105 tohoto zákona soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
    a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
    b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
    c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
    d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
    e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
    Dále platí, že bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.
    V případě Vašeho syna se tak uplatní výše uvedené písmeno d).

    __

    SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
    - Auto zasahující částí karoserie do pěší zóny - jde o přestupek?

    Mám trvalý pobyt v domě na pěší zóně v Karlštejně. Problém s parkováním auta. Vlastním v domě obchod na prodej zmrzliny a před obchodem je prostor na parkování auta – na mém pozemku, pokud tam auto postavím JEDNO KOLO zasahuje do pěší zóny. Starosta obce spolu s městskou policií nám zakazují tam parkovat, protože JEDNO KOLO zasahuje do pěší zóny. Hrozí mi sankce? Mají na to právo? Druhý dotaz: má právo starosta a městská policie řešit, že parkuji před svojí garáží (místo před garáží patří druhému vlastníkovi domu, který poslal na obec udání). Na pěší zóně je celkový zákaz stání. Všichni obyvatelé, co zde bydlí toto musí respektovat?
    Dům je rozdělen ideální polovinou a tak není nikde vymezeno, že místo před garáží není naše. Garáž je naše. Z garáže není možné vyjet nebo na ní zajet pokud tam parkuje jiné vozidlo (druhého majitele domu).
    Místo před stánkem je na pozemku našeho domu, ale auto se na pozemek vejde 3mi koly, jedno kolo kouká do pěší zóny a proto nelze parkovat na mém parkovacím místě?
    Děkuji Zdenka

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 39 odst. 5 zákona o silničním provozu (361/2000) v pěší zóně je stání dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Dále za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce obce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidla nebo jízdní soupravy.
    Tedy de facto pokud není dané místo vymezeno jako parkoviště a současně se nachází v pěší zóně, není možné na něm parkovat, i když na něj zasahuje pouze malá část vozidla. Jedná se nicméně o striktní výklad, je otázkou, zda by se soud k tomuto stavil totožně. Hrozí zde pokuta ve výši 1.500-2.500 Kč.
    K Vašemu druhému dotazu: jak je uvedeno již výše, parkování v pěší zóně má speciální pravidla, kdy je možné pouze parkovat na místě označeném jako parkoviště.
    Pokud je pozemek v podílovém spoluvlastnictví (ideální polovina), pokud se s druhým spoluvlastníkem nedohodnete, která část (prostorově určená) je tou Vaší polovinou, nelze takto postupovat a dovozovat, že vzhledem k tomu, že garáž je Vaše, tak ta Vaše polovina na pozemku je právě ta před Vaší garáží. Vámi použitá argumentace by byla přípustná pouze za situace, kdy by zde mezi Vámi a druhým spoluvlastníkem byla dohoda o tom, že Vaše polovina na pozemku je prostorově vymezena částí pozemku před garáží.


    __

    RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
    - Geokešing na chráněném území, rezervaci - pravidla pro zakládání geokeší
    - Pravidla pro zakládání geokeší na chráněném území, rezervaci ČR

    Rád bych si ověřil svůj předpoklad o tom, zda ze zákona 114/1992 Sb. a souvisejících předisů, plynou nějaké zákonné povinnosti vůči orgánům ochrany přírody, při zakládání tak zvaných geokeší, na území maloplošných a velkoplošných chráněných území a rezervací a na územích, zařazených do soustavy Natura 2000.
    Je zřejmé, že při zakládání a provozu geokeší musí být dodržována všechna platná nařízení tak, aby nedocházelo k poškozování přírody. Jak je to ale z hlediska zákona s případnou zákonnou povinností, získávat pro provozování geokeše souhlas orgánu ochrany přírody, pod který daná lokalita spadá?
    Prostudoval jsem zákon 114\1992 Sb. a došel jsem k následujícímu:
    Paragrafy 16, 26, 29, 34, 35 a 36 zákona 114/1992 Sb. jednoznačně určují, jaká činnost se v daném území provozovat nesmí. Provozování geokeší ale svým charakterem neodpovídá žádné z těchto činností.
    Paragraf 44 určuje, pro jaké záměry je nutné dopředu získat souhlas orgánu ochrany přírody. Opět platí že provozování geokeše neodpovídá žádnému ze zákonem definovaných záměrů.
    Zároveň paragraf 44 určuje, že seznam záměrů, u kterých je nutné získat soulas orgánu ochrany přírody, může být rozšířen vyhláškou, kterou se zřizuje příslušné chráněné území. Vyhlášky většinou seznam takových záměrů nerozšiřují, nebo vyžadují získání souhlasu pro záměr "sportovní hromadná akce". Geokešing však není sportovní, ale rekreační aktivitou (nejde o sportovní soupeření, ale o zábavnou činnost). Zejména ale není hromadnou akcí. Neboť nelze označit termín konání, ani počet účastníků a především platí, že úmyls konkrétní osoby geokeš hledat, je jejím čistě individuálním rozhodnutím. Zcela neovlivněným osobou provozovatele geokeše.
    Odstavec 1 paragrafu 45h říká, pro jaké záměry je povinné zajištění stanoviska k vyloučení vlivu záměru na soustavu Natura 2000. Jsou to takové, které jsou prostřednictvím paragrafu 1 zákona 100/2001 Sb, definovány v příloze číslo 1 zákona 100/2001 Sb. I zde ale platí, že provozování geokeše neodpovídá žádnému ze záměrů, definovaných v příloze číslo 1 zákona 100\2001 Sb.
    Když to shrnu, tak provoz geokeše v chráněném území není zákonem 114\1992 Sb. ani apriory zakázaný, ani nepodléhá povinnosti dopředného souhlasu. Pokud platí, že co není zakázáno, je povoleno, pak zřízení a provoz geokeše, samozřejmě při dodržení všech ostatních ustanovení zákona 114\1992 Sb a dalších zákonů a nařízení, není v rozporu se zákonem 114\1992 Sb. a souvisejícími předpisy.
    Je tento můj předpoklad správný?
    Předem vám velmi děkuji za odpověď.
    Mirek

    ODPOVĚĎ:
    Ano, Váš předpoklad je správný. Budou-li zakladatelé kešek i hráči, kteří tyto kešky hledají, dodržovat všechny povinnosti, které jim při pobytu v přírodě ukládají příslušné právní předpisy, nevztahuje se na geocaching žádný veřejnoprávní zákaz ani potřeba předchozího povolení. Bylo by ostatně smutné, pokud by i natolik nevinná zábava, jakou geocaching nepochybně je, vyžadovala nějaké úřední povolení (uvážíme-li zejména, že geocaching je toliko sofistikovanou podobou šipkované).
    Co se týče zákona o ochraně přírody a krajiny, je nutné dbát především na to, aby umístění kešek nenutilo hráče opouštět vyznačené cesty v těch chráněných územích, kde je to tímto právním předpisem zakázáno (s čímž jsem se v době, kdy jsem se geocachingu aktivně věnoval, bohužel sám setkal).
    Hraním geocachingu v přírodě je de facto realizováno právo volného průchodu, které je každému garantováno v § 63/2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
    - každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv; je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy;
    - práva podle předchozí odrážky se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat; orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.
    Dle § 66/1 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Lze si však poměrně těžko představit, že by byl některým orgánem ochrany přírody geocaching kvalifikován jako činnost, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody.
    Při úvaze o veřejnoprávní ne/regulaci geocachingu je vhodné vzpomenout rovněž další právní předpisy, které se přímo vztahují na pohyb v přírodě. Těmito právními předpisy jsou zejména lesní a vodní zákon.
    Katalog činností, které jsou v lesích zakázány, je obsažen v § 20/1 lesního zákona. Z tohoto výčtu je vhodné upozornit na písm. b), dle něhož je v lesích mimo jiné zakázáno narušovat půdní kryt. Je proto vhodné, aby v lesích nebyly kešky zahrabávány do země (což je ostatně, pokud si správně vzpomínám, v rozporu s pravidly geocachingu).
    V rámci vodního zákona upozorňuji na:
    - § 30/7 vodního zákona, dle něhož je zakázán vstup do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně (jako je tomu u zákona o ochraně přírody a krajiny, vymezuje i vodní zákon určitá místa, kam je v přírodě vstup zakázán, totéž ostatně činí i lesní zákon),
    - § 46/1 vodního zákona, dle něhož je mimo jiné zakázáno ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod (s ohledem na obvyklou velikost a obsah kešek je však aplikace tohoto ustanovení spíše teoretická).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
    zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
    zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace služeb operátora - kolik měsíců zpětně je možné reklamovat služby?
    - Kolik měsíců zpětně je možné reklamovat služby operátora?
    - Lhůta na reklamování služeb mobilního operátora

    Operátor si účtoval za 1,5 roku jednu službu dvakrát a reklamace mi byla zamítnuta. Mám tarif kde mám k tarifu placený program pro 4 přítele v rámci Vodafone, tam jsem měla jedno telefonní číslo, které přešlo pod jiného operátora, ale nebyla jsem o tom nikým informována. Od té doby mi bylo účtováno volání mimo síť i tarif Přátelé.
    Když jsem toto zjistila žádala jsem o reklamaci, která mi byla zamítnuta s tím, že se operátor odvolává na svůj reklamační řád, kde je možné služby reklamovat pouze 2 měsíce zpětně. Opravdu si toto operátor může dovolit? Moc děkuji, Zina

    ODPOVĚĎ:
    V tomto případě má operátor pravdu. Vyúčtování je možné reklamovat pouze do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Dle ust. § 64 odst. 8 zákona 127/2005 Sb. , platí, že reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne.
    Vzhledem k tomu, že jste skutečně do 2 měsíců od jednotlivých vyúčtování neuplatnila reklamaci, operátor správně reklamaci zamítl. V úvahu tak přichází pouze reklamace za poslední 2 měsíce. Pokud by operátor zamítl reklamaci i ve vztahu k těmto měsícům, je třeba se nejpozději do 1 měsíce obrátit na Český telekomunikační úřad.
    Dle ust. § 129 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. platí, že nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne.

    __

    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Čestné prohlášení o darování peněz jednomu z manželů - prohlášení pro dědické řízení
    - Čestné prohlášení o darování peněz mimo SJM - prohlášení pro dědické řízení

    Manžel zemřel v 10/2016. Do dědického řízení jsou zahrnuti i dva synové z předešlého manželství, kterým manžel již za trvání našeho manželství převedl byt, který vlastnil. Bude toto zohledněno? Dále v 09/2016 byl zakoupen nový vůz, na který mi přispěli rodiče finanční částkou 300 000 Kč (finanční prostředky mají z prodeje polí, lesů a nyní již chalupy - rodiče jsou ročníky 1924 a 1931). Stačilo by napsat čestné prohlášení rodičů o poskytnutí finančních prostředků výhradně na koupi vozidla, za účelem, že je vozím k lékaři, poskytování jejich potřebných služeb atd. Kdo by mi pomohl napsat toto čestné prohlášení, případně jinak ošetřit. Děkuji, Barbara

    ODPOVĚĎ:
    V dědickém řízení dojde k zohlednění převedení bytu za života Vašeho manžela na jeho syny jen v případě, že pokud by z jeho pozůstalosti žádali svůj zákonný podíl, můžete navrhnout započtení daru bytu na jejich dědické podíly. Notář by darování měl zohlednit tak, že pokud by byla hodnota darovaného bytu stejná nebo vyšší než hodnota podílu z dědictví připadající na oba syny, tak tito synové z dědictví již nic neobdrží.
    Pokud jde o auto, tak by mělo stačit čestné prohlášení Vás a Vašich rodičů, že Vám rodiče darovali částku ve výši 300.000 Kč a že za tuto částku jste zakoupila vozidlo, které tudíž nespadá do společného jmění manželů a tedy nespadá do dědického řízení. Jak sepsat takové prohlášení by Vám měl poradit i notář, který vyřizuje pozůstalost po Vašem manželovi.

    __

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Srážka autobusu s automobilem při vyjíždění z autobusové zastávky - odpovědnost řidiče autobusu který nepochybil
    - Nezaviněná dopravní nehoda - jak se zbavit odpovědnosti?

    Jsem řidič MHD a v dubnu 2016 jsem měl dopravní nehodu s osobním automobilem. Zastavil jsem na zastávce, která je umístěná v jízdním pruhu, tudíž vozidla která chtějí předjet autobus musí jet v protisměrném pruhu. Z výše uvedené zastávky jsem se hodlal rozjet, kdy osobní automobil byl ještě za mým autobusem, když jsem jel, začal mě osobní automobil předjíždět, čehož jsem si všimnul ve zpětném zrcátku, v protisměru nic nejelo a tak jsem situaci dále neřešil. Jenže OA potřebovalo odbočit na křižovatce vpravo, křižovatka je cca 20 m za zastávkou. Já už jsem byl čelem vozu v polovině křižovatky a předjíždějící OA prudce strhlo řízení aby stihlo odbočit, došlo ke střetu, autobus bez škody, na OA poškozený pravý zadní blatník a světlo. Řidička automobilu na místě se zaviněním nesouhlasila, argumentovala tím, že autobus neviděla, tak šla záležitost ke správnímu orgánu, také přijel její manžel, který mne dal najevo své postavení a vyplynulo mi, že s tímto případem, vzhledem ke kontaktům a finančním zdrojům řidičky a manžela, budou problémy. Čekal jsem kdy mne předvolají ke správnímu řízení, dnes (12.12.2016) se mi dostal do rukou dopis z Městského úřadu o neuhrazené pokutě ve výši 2000 Kč. Nevěděl jsem o co se jedná tak jsem na uvedený kontakt v dopise zavolal. Bylo mi sděleno, že se jedná právě o výše popsanou událost. Kdy mi údajně doručovali písemnost, kterou jsem si na poště nevyzvedl a ta se vrátila odesílateli. Čímž podle zákona nabyla právní moc. Žádné správní řízení a výslech svědků z autobusu se nekonal a já jsem shledán vinníkem. Pokutu jsem před pár okamžiky zaplatil, ale nechci být vinník této nehody neboť zákon 361/2000 Sb, konkrétně paragraf 17 pojednává o předjíždení, pokud me řidička neviděla, proč tedy jela v protisměru, a při předjíždění nesmí ohrozit vozidla jedoucí v protisměru a při odbočování nesmí ohrozit vozidla jedoucí za ní. Nehledě na to, že když autobus opouští zastávku, řidič má snížit rychlost jízdy nebo úplně zastavit, avšak tato zastávka je v jídzním pruhu.
    Dá se v tuto chvíli situace řešit? Pokud ano tak prosím o domluvu na případu. Děkuji, Karel

    ODPOVĚĎ:
    Bohužel za této situace již toho moc nezmůžete. Právní řád dává prostředky ochrany obviněným z přestupku, nicméně tyto prostředky obrany musí taková osoba využít sama aktivně. Zákon umožňuje, aby za situace, kdy si adresát zásilku nevyzvedne, byl obsah zásilky považován za doručený, tudíž v případě řízení také např. rozhodnutí nabylo právní moci. Pokud ovšem adresát je nečinný, jde mu toto k tíži.
    Je zde teoretická možnost napadnout např. samotné doručení, a to pokud by se prokázalo, že k doručení nedošlo (např. doručováno na zcela odlišné adrese).

    __

    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Ztráta originálního dokumentu požadovaného soudem - jak postupovat? (existuje kopie dokumentu)
    - Soud chce originál dokumentu který účastník řízení nemá - jak postupovat? (existuje kopie dokumentu)
    - Pokuta za nedodání originálu dokumentu soudu

    Soud po mě chtěl smluvní dokument (smlouvu) z roku 2000, tento jsem naskenoval a zaslal soudu. Soud po mě chce originál. Bohužel se mi ztratil-nemohu ho najít patrně jsem ho při úklidu vyhodil. Soud vyhrožuje pokutou 50 tis. Co mám dělat? Děkuji, Bedřich

    ODPOVĚĎ:
    Odpovězte soudu po pravdě tak, jak to je, tedy že dokument v originále nemáte, neboť jste jej ztratil. Rozhodně ale odpovězte, soud Vám nemůže pokutu uložit, pokud řádně zareagujete, pokutu by Vám mohl uložit pouze v případě, že byste na výzvu nereagoval.

    __

    PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
    - Hmotná odpovědnost zaměstnance a manipulace s fakturami zaměstnavatelem - hrozí požadavek náhrady škody?
    - Neoprávněný požadavek náhrady škody u hmotné odpovědnosti zaměstnance - zaměstnavatel manipuloval s fakturami

    Hmotná odpovědnost v zaměstnání: moje dcera je vystudovaná jako oční optik, našla si práci u jedné oční lékařky (oftalmoložky) a ta chtěla aby pro ni v očním centru pracovala jako vedoucí optiky, vzhledem tomu že má na to vzdělání i praxi 5 let.
    Dcera u ní pracovala měsíc a něco a paní doktorka došla s výpovědí tedy v tříměsíční zkušební době. Dcera nedostala výpověď řádně 3 dny před vystaveným datem a nebylo jí vůbec dovoleno si provést inventuru zda je vše v pořádku.
    Paní doktorka dceru nechtěla pustit z provozovny než jí podepíše výpověď a pak s dcerou začala řešit, že jí nesedí faktury za brýlová skla. Dcera se pod žádné faktury nepodepisovala a paní doktorka zasahovala do PC provozovny, že si příslušném programu mazala přijaté faktury.
    Dcera se obává, zda ze strany paní doktorky nemůže dojít, třeba k vystavení fiktivní faktury za nějaké zboží a pokud to zboží jako nedohledají v provozovně, tak sumu za toto zboží bude chtít vymáhat po dceři.
    Opravdu s takovým jednáním zaměstnavatele jsem se nesetkala a je zarážející, že člověk s titulem takto jedná. Jak se může dcera bránit pokud jí bývalý zaměstnavatel z něčeho obviní.
    Předem děkuji za Vaši odpověď, Milada

    ODPOVĚĎ:
    Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je skutečně možné učinit okamžitě bez nedodržení určitého časového limitu před skončením pracovního poměru. Pokud měla dcera uzavřenu tzv. hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, pak by byla odpovědna pouze v případě, že by s nimi mohla disponovat jen ona sama a nikdo jiný a také, pokud by byla po jejím odchodu provedena inventura, to se však nestalo.

    _

    RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
    - Odpovědnost za odborný výkon lékaře - kdo za něj ručí?
    - Odpovědnost za práci lékaře - kdo za něj ručí?
    - Kdo nese odpovědnost za lékaře a jeho práci?
    - Kdo ručí za lékaře a jeho práci?

    Kdo nese odpovědnost za indikaci k odbornému výkonu, například kolonoskopii? Je právně odpovědný lékař, který o výkon požádal, vypsal žádanku, nebo je za ni odpovědný lékař, který výkon provádí? Během výkonu mohou nastat komplikace, kdo za ně bude odpovědný?

    ODPOVĚĎ:
    Abychom se mohli vyjádřit k vašemu dotazu, musíme nejprve objasnit podmínky vzniku právní odpovědnosti v obecné rovině. Právní odpovědnost fyzické osoby vzniká tehdy, pokud jsou splněny tyto podmínky:
    1. tato osoba poruší právní povinnost, poruší nějakou povinnost danou zákonem;
    2. je toto porušení zaviněné, ať již úmyslně, či z nedbalosti;
    3. vznikla škoda – např. na zdraví, na majetku atd. ;
    4. je zde příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti jednotlivcem a vznikem škody.
    Odpovědnost jednotlivých osob (nejen lékařů i ostatních osob) je tedy nezbytné zkoumat vždy individuálně se zřetelem k výše uvedeným podmínkám, zda byly naplněny.
    Lékaři, kteří se účastní léčby a péče o konkrétního pacienta, ponesou vždy odpovědnost za své konkrétní konání (nebo naopak za to, že nekonali, ačkoliv měli) ve vztahu k danému pacientovi, a zejména k poskytované péči.
    Lékař může tedy nést odpovědnost za to, že indikoval výkon, který neměl při daném onemocnění, při zdravotním stavu konkrétního pacienta, být proveden. Stejně tak může nést odpovědnost za to, že o provedení vyšetření nerozhodl, ačkoli rozhodnout mohl a měl. Druhá situace, tedy zanedbání povinnosti nějaké vyšetření indikovat, bývá v praxi dokonce častější a závažnější.
    Posouzení odpovědnosti bude vždy konkrétní pro jednotlivého lékaře, bude se odvíjet od toho, zda lékař postupoval lege artis, či nikoli. Pojem lege artis je v zákoně o zdravotních službách definován jako tzv. náležitá odborná úroveň. Náležitou odbornou úroveň poskytované péče pak definuje ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, a to takto:
    „Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. “
    Budeme-li tedy posuzovat indikaci konkrétního výkonu, budeme se zabývat otázkou, zda měl být výkon indikován, zda jeho provedení bylo podle podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, dále zda lékař respektoval individualitu pacienta, tedy např. zohlednil další onemocnění, jimiž pacient trpí, jeho celkový zdravotní stav, ale též přání pacienta atd. V neposlední řadě musíme zvážit, zda bylo objektivně možné vyšetření provést, i to, jaké konkrétní podmínky měl lékař v době, kdy se rozhodoval. Ošetřující lékař ponese odpovědnost především
    za tzv. indikaci, za rozhodnutí o odeslání pacienta k výkonu, či naopak neodeslání tam, kde měl být výkon proveden.
    Obdobně budeme postupovat při posouzení vlastního provedení výkonu. I lékař, který výkon provádí, může pochybit, pokud výkon provede neindikovaně, i pokud výkon naopak neprovede a provést měl. Lékař, do jehož odbornosti výkon spadá, by však měl velmi dobře znát indikace, kontraindikace i možné komplikace výkonu. Měl by pečlivě zvážit přínos vyšetření i s ohledem na míru rizika. Dále samozřejmě může provádějící lékař nést právní odpovědnost v případě, že výkon byl v konkrétním případě plně indikován, ale při jeho provedení se dopustí odborné chyby
    a pacientovi vznikne nějaká újma na zdraví.
    Zde bych však ráda zdůraznila, že i při správně provedeném výkonu může v určitém procentu nastat komplikace, aniž by kdokoli z lékařů postupoval chybně. Každý zákrok je provázen určitou mírou rizik. I přesto, že celý tým postupuje pečlivě a správně, lege artis, může nastat komplikace výkonu, která není non lege artis – tedy porušením povinnosti poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni.

    Mgr. MUDr. Dita Mlynářová

    __

    RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
    - Sdělování pochybností o postupu jiného lékaře před pacientem
    - Pomlouvání lékaře lékařem před pacientem a etický kodex České lékařské komory
    - Pomlouvání lékaře lékařem a trestný čin Pomluvy § 184 Trestního zákoníku

    Řeší nějak právní předpisy situaci, kdy jeden lékař nahlas sděluje před pacientem pochybnosti o dosavadním postupu jiného lékaře při léčbě o tohoto pacienta? Jednou jsem dokonce zažil, že byly tyto pochybnosti součástí lékařské zprávy.

    ODPOVĚĎ:
    Na uvedenou situaci právní předpisy pamatují a doporučujeme všem lékařům se takovým prezentacím svých názorů před pacienty i kýmkoli jiným vyhnout, i kdyby lékař své výhrady k postupu kolegy považoval za sebevíc oprávněné. Takové informace na adresu kolegy sdělené pacientovi (či snad dokonce i výslovně zadokumentované v lékařské zprávě) totiž mohou mít pro lékaře disciplinární důsledky, pokud by byly předmětem
    disciplinárního řízení pro porušení etického kodexu komory.
    Podle § 4 odst. 1 Stavovského předpisu ČLK č. 10 – Etického kodexu ČLK je základem vztahů mezi lékaři vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence a přiznáním práva na odlišný názor.
    Popsaným jednáním by se tedy lékař dostal do rozporu s citovaným stavovským předpisem a mohl by být za toto jednání postižen před disciplinárními orgány ČLK.
    Kdyby míra nepravdivých údajů na adresu kolegy překročila tzv. malou společenskou škodlivost a šlo by prokazatelně o nepravdivé údaje způsobilé závažně poškodit kolegu v jeho zaměstnání, rodině nebo společenském postavení, případně šířené mediálně, mohl by se lékař dostat do rozporu rovněž s trestním zákoníkem a zodpovídat se z podezření z trestného činu pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, ve kterém je skutková
    podstata tohoto trestného činu definována takto: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. “ Jak plyne z definice této skutkové podstaty, nemusí nepravdivé pomlouvačné údaje kolegu přímo poškodit, postačí, že takové údaje na jeho adresu jsou obecně způsobilé značnou měrou přivodit kolegovi uvedenou újmu.

    Mgr. Bc. Miloš Máca

    __

    OBČAN-NEZAŘAZENÉ
    - Kamerový systém v čekárně lékaře a zákon o ochraně osobních údajů ZOOÚ
    - Kamera v čekárně u lékaře
    - Kamerový systém s nahráváním (záznamem) v čekárně lékaře a zákon o ochraně osobních údajů ZOOÚ
    - Kamera s nahráváním (záznamem) v čekárně u lékaře
    - Kamera v ordinaci lékaře - může ji lékař mít nebo ne?
    - Kamera s nahráváním, záznamem v ordinaci lékaře - může ji lékař mít nebo ne?

    Někteří kolegové občas musí řešit drobné krádeže anebo konflikty mezi čekajícími pacienty v čekárnách. Přemýšlejí proto o instalaci kamerového systému do čekárny. Já sám rovněž uvažuji o tomto preventivním opatření. Jsou nějaké zvláštní podmínky, které musím pro možnost provozovat kamerový systém splnit? Děkuji, Mojmír

    ODPOVĚĎ:
    V tomto případě je potřeba rozlišovat, zda jde o systém, který neumožňuje nahrávání, zachování a zpětné vyhledání záznamu, slouží tedy jen pro monitoraci v daném čase (jinak řečeno, jde o přímý přenos z čekárny do ordinace, a co lékař nevidí na obrazovce v danou chvíli, neuvidí už potom vůbec), nebo tento záznam obrazu naopak umožňuje.
    V prvním případě není nutno plnit žádné zvláštní podmínky kromě viditelného upozornění pro pacienty (nejlépe na vstupních dveřích a potom v samotné čekárně), že vstupují do prostoru, který je monitorován, společně s údaji o provozovateli kamerového systému (tedy nejčastěji údaji o samotném poskytovateli zdravotních služeb).
    V druhém případě jsou však podmínky přísnější, neboť se zde již pohybujeme v režimu zákona o ochraně osobních údajů. Lékař, který hodlá nainstalovat do čekárny kamerový systém umožňující záznam obrazu a jeho zpětné vyhledání, musí kromě výše popsaného upozornění pro pacienty splnit rovněž oznamovací povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. K tomu lze odkázat na formulář a podrobnější informace, které jsou k dispozici na webových stránkách právě ÚOOÚ. Pokud Úřad do 30 dnů od splnění oznamovací povinnosti nevznese lékaři námitky (nevyjádří se), platí, že lékař může začít kamerový systém provozovat.
    K tomu lze ještě doplnit, že kamerový systém může být instalován právě jen v čekárně, ale zákon zakazuje tak učinit na místech, na kterých je vzhledem k charakteru používání těchto míst požadavek k zachování soukromí pacienta – toalety, šatny anebo např. i samotná ordinace či vyšetřovna lékaře.

    Mgr. Bc. Miloš Máca

    ___

    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Školení v době pracovního volna, zaměstnavatel navýšil fond pracovní doby - je postup správný?
    - Může zaměstnavatel navýšit fond pracovní doby kvůli školení v době volna zaměstnance?
    - Školení v době pracovního volna - proplacení jako přesčas nebo formou navýšení fondu pracovní doby?

    Byl jsem vyslán ve svém volnu na školení, které jsem musel absolvovat v určeném termínu. Zaměstnavatel mi toto školení proplatil jako překážky v práci a navýšil mi o dobu strávenou na školení fond pracovní doby. Je tento postup správný? Vzhledem k tomu, že jsem se zmíněného školení účastnil nad rámec pracovních hodin, nemělo mi být proplaceno jako přesčas? Děkuji, Filip.

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jste se účastnil školení na příkaz zaměstnavatele, tj. tedy v jeho zájmu, pak se jednalo o prohlubování kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění a účast na takovém školení se považuje za výkon práce, za který náleží mzda nebo plat.
    Zaměstnavatel Vám měl dobu takto strávenou proplatit jako byste v tu dobu pracoval, pokud jste byl na školení i nad rámec své stanovené pracovní doby, mělo se jednat o práci přesčas.
    Pokud zaměstnavatel postupoval tak, jak postupoval, postupoval nesprávně, pokud Vám byl fond pracovní doby o dobu strávenou na školení navýšen, a vy jste tuto dobu navíc odpracoval, mělo by Vám to být proplaceno jako práce přesčas.

    __

    RODINA-SJM A ROZVOD
    - Společná hypotéka manželů, splácí jen manžel - jak se vypořádá SJM v případě rozvodu manželství?
    - Společná hypotéka manželů, splácí jen manžel - jak se vypořádá společné jmění manželů v případě rozvodu manželství?

    Společné jmění manželů SJM: s manželkou mám společnou hypotéku, kterou jsme si vzali v manželství. Manželka se od mě odstěhovala s důvodem že se chce rozvést. Každý máme svou domácnost a finance. Na manželku platím výživné 2.000,- měsíčně. Splátky hypotéky platím jen já. Manželka nepracuje a nemá k tomu žádné příčiny ohledně zdraví atd. , spíše ji to radí její právní zástupkyně.
    Máme dvě dcery 5 a 10 let a žijí u manželky. Chodí do školky a školy. Od doby jejího odstěhování a placení z mé strany výživné na ni jsem sám zaplatil na splátkách hypotéky 180.000 Kč = 90.000 Kč úmor a 90.000 Kč úroky a různé poplatky. Zajímá mne jak by se měli spravedlivě děli v SJM tyto částky?
    Děkuji za odpověď.
    Ivoš

    ODPOVĚĎ:
    Dokud nejste rozvedeni, tak nelze splátku hypotéky, kterou nyní hradíte, dělit na polovinu, neboť stále existuje společné jmění manželů a není rozhodující, který z manželů splátky hradí (pokud tedy splátky nehradíte např. z peněz získaných dědictvím či darem). Požadovat polovinu na splátku hypotéky můžete po manželce až poté, co budete pravomocně rozvedeni.

    __

    PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Zřeknutí se výpovědní lhůty zaměstnancem - informace
    - Žádost o zkrácení výpovědní lhůty zaměstnancem - informace
    - Jak požádat zaměstnavatele o zkrácení výpovědní lhůty (zaměstnanec má už práci slíbenou u jiného zaměstnavatele)
    - Zřeknutí se výpovědní lhůty pracovníkem - informace
    - Žádost o zkrácení výpovědní lhůty pracovníkem - informace
    - Jak požádat zaměstnavatele o zkrácení výpovědní lhůty (zaměstnanec má už práci slíbenou u jiného zaměstnavatele)

    Během výpovědní doby jsem nastoupila na nemocenskou a byla dlouhodobě nemocná. Výpovědní doba měla vypršet 31.3.2015. Dne 15.2.2016 bude má nemocenská ukončena. Výpověď jsem dostala od zaměstnavatele pro nadbytečnost.
    Vím, že výpovědní doba se posunuje až po návratu zpátky do práce po nemoci. Ráda bych se jí zřekla, ale většinou jsem na netu našla příklady, kdy po zřeknutí platilo ukončení zaměstnání na původní datum, tedy v mém případě 31.3.2015.
    Je možné, aby ukončení zaměstnání bylo oficiálně až 15.2.2016 respektive 16.2.2016 až po ukončení nemocenské? Jaká by měla být formulace zřeknutí se zbývající výpovědní doby? Děkuji, Leona

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 53 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. “
    Z výše uvedeného vyplývá, že pracovní poměr skončí buď uplynutím výpovědní doby, bez ohledu na ochrannou dobu, pokud oznámí zaměstnavateli, že na prodloužení netrvá. Nebo pracovní poměr skončí až tehdy, kdy po ukončení ochranné doby (pracovní neschopnost) doběhne zbývající část výpovědní doby, která se kvůli vzniklé ochranné době do výpovědní doby nezapočítávala. Jinou možnost zákon nedává. Oznámení o tom, že netrváte na doběhnutí zbytku výpovědní doby, byste musela zaměstnavateli doručit před posledním dnem neprodloužené výpovědní doby, tj. před 31.3.2015. Pokud byste chtěla ukončit pracovní poměr tak, jak uvádíte, domnívám se, že nejlepší řešení je kontaktovat před skončením pracovní neschopnosti zaměstnavatele a domluvit se s ním na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru k danému datu. V dohodě jsou možné uvést důvody, tj. organizační (nepřijdete tedy o odstupné) a také je možno tam uvést, že pracovní poměr končí tímto datem na Vaši žádost, proto se nebude prodlužovat.

    __

    RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
    - Asistenční služba odmítla vyplatit pojistné plnění za vypůjčení auta (po odcizení vlastního automobilu) - pojišťovna Allianz
    - Problém při zaplacení náhradního auta pojišťovnou Allianz

    Po odcizení vozidla jsem kontaktoval PČR a nahlásil případ na pojišťovnu. Využil jsem možnosti zapůjčení náhradního vozidla, které asistenční služba dle podmínek kryje po 30 dnů a pojišťovna po 5 dnů (při odcizení vozidla). Uhradil jsem za půjčovné za vozidlo dle faktury předložené společností, co vyřizovala pojistnou událost včetně půjčovného.
    Pojišťovna zaplatila půjčovné ve výši 5000, - Kč (5x1000 Kč). Asistenční služba odmítla vyplatit pojistné plnění za půjčovné s odvoláním na článek v pojistných podmínkách, ve kterém se říká:
    "Pojištění dle odd. I a II těchto DPP se nevztahuje na: a) všechny náklady zaplacené bez předchozího souhlasu smluvního partnera, s výjimkou případů, kdy oprávnění osoba prokáže, že se z důvodů hodných zřetele nemohla spojit s asistenční centrálou smluvního partnera jinebo pokud smluvní partner nebyl schopen z důvodů mimořádných okolností asistenční službu poskytnout."
    V příloze se nachází Všeobecné podmínky a Doplňkové podmínky pro asistenci od pojišťovny Allianz.
    Zaplatil jsem za půjčovné, společnost, která vše vyřizovala, říkala, že se její právník pokusí nějak argumentovat, ale celá věc akorát stojí a mně tyto peníze chybí v rozpočtu.
    Dá se v dané věci něco dělat?
    Děkuji, František

    ODPOVĚĎ:
    Bohužel pokud je v pojistných podmínkách takovéto ujednání obsaženo a Vy neprokážete, že byla splněna některá z v citovaném ustanovení uvedených podmínek, nedá se v dané věci dělat nic. Pokud jste zmocnil nějakou společnost k tomu, aby po odcizení vozidla věc za Vás vyřídila a v důsledku jejího chybného postupu nastala tato pro Vás nepříjemná situace, máte právo se domáhat náhrady škody po této společnosti, která věc po odcizení vyřizovala.

    __

    PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
    - Promlčení nároků u nemoci z povolání
    - Jak prokázat nemoc z povolání u zaměstnavatele?
    - Jak uplatnit nemoc z povolání a nároky z ní u zaměstnavatele?
    - Jak požádat zaměstnavatele o náhradu mzdy za nemoc z povolání - postup, návod

    11/2015 mi byl ukončen pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Mohu se zpětně domáhat uplatnění nemoci z povolání, pokud ano, v jaké lhůtě a jakým způsobem je toto možno učinit? Jen podotýkám, že již dříve jsem v zaměstnání utrpěl nezaviněné pracovní úrazy, jeden registrovaný a jeden evidovaný, takto zaznamenané k v knihách úrazů a z tohoto titulu mám dodnes (29.01.2016) zdravotní potíže, kromě jiných souvisejících s výkonem práce v důlním provoze. Děkuji.
    Adam

    ODPOVĚĎ:
    Předpokládám, že Vám nejde jen o stanovení nemoci z povolání, ale hlavně o nároky z tohoto vzniklé. Pro jednotlivé nároky zde platí obecná promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, tj. de dne kdy jste mohl daný nárok žádat. V danou chvíli se lze tedy domáhat soudního určení nemoci z povolání a i jednotlivých nároků z pracovních úrazů, byly-li zaměstnavatelem uznány. Pokud zaměstnavatel pracovní úrazy ani nemoc z povolání neuznal, nebo v budoucnu uznat nechce, budete se muset obrátit na soud, aby jednak určil, že vznikly a dále stanovil i povinnost zaměstnavateli plnit nároky z toho vzniklé.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Milionářská daň u zaměstnance - odstupné při výpovědi od zaměstnavatele
    - Jak požádat o vrácení milionářské daně u zaměstnance kterému bylo vyplaceno odstupné
    - Zdanění odstupného u propuštěného zaměstnance - informace

    Přišel jsem 10/2015 o zaměstnání ze zdravotních důvodů po dvacetiměsíčním onemocnění, když jsem z názoru posudkového lékaře OSSZ v rozporu s odbornými nálezy, nepobíral poslední 3 měsíce ani nemocenské dávky, tím nuceně ukončil PN, kdy mne lékař do odpovědného zaměstnání nepustil. Od zaměstnavatele jsem jednorázově obdržel 7 platů odstupného a odměnu za 32 letou práci z kolektivní smlouvy. Toto prošlo řádně mzdovou účtárnou s odvodem daně a sociálního a zdravotního pojištění, Skončil jsem na úřadu práce. Mzdová účtárna mi však ještě udělá daňové vyúčtování za 2015 s uplatněním odpisu daně za penzijní spoření. Mimo uvedeného, mi však byla z odstupného vyměřena tzv. milionářská, správné solidární daň, ve výši 7 procent, jak mi s politováním s předáním výplatní pásky dnes (29.01.2016) účetní sdělila. Já však žádný celoročně vysoký příjem neměl, ale pouze část nemocenských dávek a jednu podporu v nezaměstnanosti. Bude mi tato daň vrácena a co pro to mám udělat. Na internetu jsem jednoznačné stanovisko k tomuto nenašel. Děkuji. David

    ODPOVĚĎ:
    Nemusíte mít obavy. Vaše poslední mzdová účtárna provede roční zúčtování daně a v rámci něj se vypořádá i zvýšený odvod tzv. solidární daně. Přeplatek na dani tedy bude vrácen včetně přeplatku z titulu solidární daně.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Soukromá cesta využívaná občany obce - je možný prodej cesty?
    FINANCE-DANĚ
    - Soukromá cesta využívaná občany obce - je možná úleva na dani z nemovitosti?

    Před pozemkem - k rekreaci - je cesta, která je v katastru nemovitostí vedena jako můj majetek, zemědělský půdní fond, nejsou evidována žádná omezení. Cesta byla vždy používána k příjezdu k ostatním nemovitostem. Předpokládám, že s nějakou změnou v legislativě byla daň z nemovitosti nově vyměřena mně, jako vlastníkovi. V této souvislosti mě zajímá:
    1) Existuje nějaký doporučeníhodný postup, jak využít svého vlastnického práva (pronájem obci, apod.), když jsem povinen hradit daň z nemovitosti?
    2) Pokud v evidenci katastru nemovitosti není zapsané věcné břemeno (na používání pro přístup k ostatním nemovitostem), mám právo s pozemkem nakládat dle svého uvážení (např. jej oplotit)?
    3) Která právní úprava tuto problematiku řeší - abych se dozvěděl více?
    Předem děkuji. Jakub

    ODPOVĚĎ:
    V tomto případě bych doporučovala započít jednání s osobami, které cestu využívají k příjezdu ke svým nemovitostem a zřídit jim úplatně věcné břemeno průjezdu či příjezdu k nemovitostem. Sice máte právo se svým pozemkem naložit dle Vašeho uvážení, tedy jej i oplotit, nicméně pokud je tento pozemek jedinou přístupovou cestou k dalším nemovitostem a je jako cesta již delší dobu užíván, tak byste oplocením pravděpodobně vyvolal soudní spory o zřízení věcného břemene a ve svém důsledku byste byl nucen oplocení zrušit, uhradit v případě soudního sporu soudní poplatky a soud by věcné břemeno zřídil soudním rozhodnutím. Proto bych doporučovala pokusit se započít jednání ke zřízení věcného břemene smluvně a za úplatu, pokud by na toto nikdo z uživatelů cesty nereflektoval, nezbylo by Vám, než jim nechat zřídit věcné břemeno za úplatu soudně.
    Tuto problematiku řeší zákon č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, § 1257 až §1308.

    __

    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Kdo platí náklady na pohřeb - vliv na dědictví
    - Dědictví a pohřebné, náklady na pohřeb - mají vliv na výši dědictví?
    - Kdo platí pohřebné - počítají se do dědictví?
    - Strhávají se náklady na pohřeb z dědictví v dědickém řízení?
    - Pohřebné a dědictví - strhávají se náklady na pohřeb z dědictví?

    Umřela mi maminka a jako jediný dědic jsem, kromě jiného, zařizovala a platila i pohřeb a vše okolo, co bylo potřeba. Dnes (28.01.2016) jsem byla u notářky a ta mi řekla, že náklady na pohřeb se od výše dědictví neodečítají. Prosím o informaci, zda je to pravda a pokud ano, zda mohu po paní notářce požadovat náhradu či opravu Usnesení. Měla jsem informace, že tyto náklady by se odečítat měly.
    Mnohokrát děkuji za informaci a přeji hezký den
    Eva

    ODPOVĚĎ:
    Paní notářka měla pravdu, náklady pohřbu se od výše dědictví neodečítají. Odměna notáře – soudního komisaře se v řízení o pozůstalosti stanovuje podle notářského tarifu a vypočítává se z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti, tedy pouze z výše dědictví bez odečtení pasiv (§ 12 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb.).

    __

    PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
    - Proplácení státních svátků - výpočet platu, mzdy při přechodu ze státního svátku do všedního dne
    - Noční práce ve státní svátek s přechodem do pracovního dne - výpočet platu, mzdy
    - Příplatek za noční pohotovost ve státní svátek s přechodem do pracovního dne - výpočet platu, mzdy

    Mám dotaz k proplácení pracovní činnosti o svátcích. I přes časté diskuse na toto téma mi není tato otázka jasná. Prosím o vysvětlení následujících příkladů:
    Pracovník pracuje v běžném režimu pondělí až pátek – 40-ti hodinová týdenní pracovní doba,
    - pracovní pohotovost – od středa (svátek) 07,00 hod. – do čtvrtek (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 12,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
    pracovní dobu
    - pracovní pohotovost – od pondělí (svátek) 07,00 hod. – do úterý (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 20,00 hod. do 23,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
    pracovní dobu
    - pracovní pohotovost – od neděle (svátek) 07,00 hod. – do pondělí (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 11,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
    pracovní dobu
    - někdy bývá vysvětlováno, že příplatek za pohotovost ve svátek (všední den), ale jinak
    v pracovní době, nelze tedy poskytnout, protože to je již placeno tzv. státem (jaký by pak byl
    rozdíl mezi pracovníkem, který musí být k dispozici a tzv. na písknutí pracovat a mezi
    pracovníkem, který např. odjel na výlet)
    Prosím o specifikaci, zda se jedná o přesčas (ohodnocovaný jako všední den nebo jako S/N či svátek a jakým způsobem), nebo se nejedná o přesčas a lze poskytnout po dohodě pouze příplatek ve výši průměrného výdělku.
    Rád bych znal všechny náležitosti u daných příkladů a jak se k nim došlo.
    Moc děkuji
    Miloš

    ODPOVĚĎ:
    Pracovní pohotovost je upravena v § 95 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění, a to následovně:
    (1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140.
    (2) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§ 93).
    (3) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.
    Dle § 140 ZP pak platí:
    Za dobu pracovní pohotovosti [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95] přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
    Dle § 348 odst. 1 písm. d) ZP platí:
    Za výkon práce se považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
    Neuvádíte, zda jste odměňován mzdou nebo platem, odměna za práci ve svátek se pak bude řídit buď § 115 ZP (mzda) nebo § 135 ZP (plat). Zákon nevylučuje souběh odměny za pracovní pohotovost a náhradu mzdy nebo případně nekrácení platu za svátek z důvodu odpadnutí směny ve svátek.
    Př. 1
    - pracovní pohotovost – od středa (svátek) 07,00 hod. – do čtvrtek (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 12,00 hod.
    Zde 7-8 odměna za pracovní pohotovost, 8-12 se jedná o práci ve svátek (odměna dle § 135 ZP), nejedná se o práci přesčas za předpokladu, že na tuto dobu máte rozvrženou směnu a pracoval byste, pokud by nebyl svátek, 12 – 7 odměna za pracovní pohotovost. Po dobu, kdy máte rozvrženu směnu v tento den a držel jste pouze pracovní pohotovost (nepracoval), Vám současně s odměnou za pracovní pohotovost náleží i náhrada mzdy, popř. se Vám plat nekrátí.
    Př. 2
    pracovní pohotovost – od pondělí (svátek) 07,00 hod. – do úterý (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 20,00 hod. do 23,00 hod.
    Zde 7 – 20 odměna za pracovní pohotovost, za dobu, kdy byste měl normálně naplánovanou směnu, a pracoval byste, nebýt svátku i náhrada mzdy, popř. by se Vám plat nekrátil.
    20 – 23 práce ve svátek a i práce přesčas, pokud na tuto dobu nemáte normálně naplánovanou směnu, navíc 22 – 23 práce v noci
    23 – 7 odměna za pracovní pohotovost.
    Př. 3
    pracovní pohotovost – od neděle (svátek) 07,00 hod. – do pondělí (běžný všední den)
    07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 11,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
    pracovní dobu
    Zde 7 – 8 odměna za pracovní pohotovost, 8-11 práce ve svátek, práce v so a ne, práce přesčas, neboť i kdyby nebyl svátek, v daný den byste nepracoval, 11 – 07 odměna za pracovní pohotovost.

    __

    RODINA-SOCIÁLNÍ
    - Ukončení hlavního pracovního poměru ve zkušební době a nárok na nemocenskou
    - Výpověď zaměstnancem ve zkušební době a nárok na nemocenskou

    Při ukončení pracovní pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době je nějaká lhůta na nástup pracovní neschopnosti nebo to platí pouze u jiných ukončení.
    Dnes (21.01.2016) jsem ukončil pracovní poměr na HPP na vlastní žádost ve zkušební době. Když půjdu zítra (22.01.2016) na neschopnost, dostanu nemocenskou?
    Děkuji. Petr

    ODPOVĚĎ:
    Podmínky nároku na nemocenské dávky jsou při ukončení pracovního poměru ve zkušební době stejné jako při jiných způsobech ukončení pracovního poměru. Pokud se v pracovní neschopnosti ocitnete do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru, nárok na nemocenské dávky Vám vznikne od 15. dne nemoci. Nemocenské dávky Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), tzv. lístky na peníze budete odevzdávat bývalému zaměstnavateli. OSSZ má na výplatu nemocenských dávek lhůtu 30 kalendářních dní od doby, kdy obdrží podklady od Vašeho zaměstnavatele. Je tedy zapotřebí počítat s určitou časovou prodlevou.

    __

    OBČAN-NEZAŘAZENÉ
    - Nesvéprávnost občana a registr obyvatel - zaznamenává se nesvéprávnost do registru?
    - Jak se centrální registr obyvatel dozví o omezení způsobilosti k právním úkonům
    - Jak se centrální registr obyvatel dozví o nesvéprávnosti občana
    OBČAN-EXEKUCE
    - Dlužník s omezením způsobilosti k právním úkonům má opatrovníka - jak se to dozví exekutor?
    - Jak se dozví exekutor že je dlužník nesvéprávný a má opatrovníka?
    - Nesvéprávný dlužník - vliv na exekuci, role opatrovníka
    - Nesvéprávný dlužník má opatrovníka - jak se to dozví exekutor?

    Můj bratr, zemřel 14/03/2015, byl 11/2007 okresním soudem zbaven způsobilosti k právním úkonům. Tentýž soud v 01/2011 přijal usnesení o nařízení exekuce a pověřil jejím provedením soudního exekutora, který provedl doručení písemností fikcí na adresu trvalého pobytu, neboť adresát obsílky nepřijal, s největší pravděpodobností byl hospitalizován v Psychiatrické nemocnici. Soudní exekutor tvrdí, že doručoval v souladu se zákonem na adresu evidovanou v centrálním systému evidence obyvatel a nebylo mu (soudnímu exekutorovi) známo, stejně jako exekučnímu soudu, že bratr měl ustanoveného opatrovníka, neboť toto nebylo zaznamenáno v Centrální evidenci obyvatel.
    Můj dotaz zní: Kdo je povinen po nabití právní moci rozsudku okr. soudu o zbavení způsobilosti a ustanovení opatrovníka toto oznámit do centrální evidence obyvatel?
    Pro úplnost uvádím, že jsem po dědickém řízení novým povinným já, nezpochybňuji oprávněnost exekuce, ale jsem si jist, že kdyby bylo jednáno s opatrovníkem (ihned na začátku dané kauzy – nebylo s ním jednáno vůbec, opatrovníkem byla obec), tak by výsledná suma nemusela nabýt téměř sedmi násobku; vymáhaná pohledávka vznikla roku 2004.
    Děkuji, Nikolas

    ODPOVĚĎ:
    Vzhledem k tomu, že ke zbavení způsobilosti k právním úkonům došlo v listopadu roku 2007, je nutné vycházet z tehdy platného a účinného znění zákona č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel.
    Dle ust. § 6a písm. b) zákona o evidenci soud 1. stupně předává informace o zbavení způsobilosti k právním úkonům obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se daná osoba přihlásila k trvalému pobytu nebo zde má povolený pobyt, a to bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům.
    Následně tuto informaci tento obecní úřad předává dále ministerstvu jako správci evidence obyvatel.
    K dnešnímu dni je postup zjednodušen, kdy zápis do evidence provede přímo soud prvního stupně, který v dané věci (zbavení/omezení způsobilosti, dnes (01.02.2016) nazvané omezení svéprávnosti) rozhodoval.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Jak požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
    - Kde požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
    - Koho požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
    - Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - poplatky
    - Žádost o převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - informace o převodu

    Za jakých podmínek mohu družstevní byt převést do osobního vlastnictví. Družstevníci o převod nejeví zájem, ale sousední vchody z bytového komplexu jsou již osobní. Co je k tomu potřeba a kolik by tento převod stál? Děkuji, Eduard.

    ODPOVĚĎ:
    Podmínky převodu družstevního bytu do soukromého vlastnictví člena družstva není upraven. V podstatě záleží na vůli orgánů družstva, zda tento převod "povolí" či nikoliv. Mohou si též stanovit libovolné podmínky. Z tohoto důvodu Vám ani nemohu blíže poradit.

    __

    RODINA-OSVOJENÍ, ADOPCE
    - Výběr dítěte k adopci - vybírají rodiče nebo je dítě přiděleno?
    - Adopce dítěte z dětského domova - jak dlouho trvá?
    - Jak dlouho trvá adopce dítěte z dětského domova?
    - Jak probíhá výběr dítěte k adopci z dětského

    Je možné si vybrat konkrétní dítě z dětského domova, které si chceme osvojit nebo tuto možnost zákon neumožňuje? Jak dlouho trvá tato procedura?
    Děkuji, Herbert.

    ODPOVĚĎ:
    Osvojení (adopce) konkrétního dítěte z dětského domova je možné. Pokud o takovéto adopci uvažujete, doporučuji kontaktovat sociální pracovnici daného dětského domova a informovat ji o záměru si konkrétní dítě osvojit. Pracovníci dětského domova sice nejsou oprávněni Vám o dítěti poskytovat jakékoliv informace, ale mohou kontaktovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí a informovat jej o Vašem zájmu o adopci dítěte. Příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ostatně můžete kontaktovat i vy sami – najdete jej na městském úřadě v místě Vašeho trvalého bydliště. V rámci tohoto orgánu působí pracovníci náhradní rodinné péče, do jejichž kompetence problematika adopcí spadá. Další postup bude záležet na tom, v jaké situaci se dané dítě momentálně nachází. Je totiž možné, že už může běžet soudní řízení o svěření dítěte do pěstounské péče či osvojení nebo o návratu dítěte k jeho biologickým rodičům. Jestliže se ale jedná o dítě, pro které se marně hledá náhradní rodina, bude Vaše cesta k adopci otevřená a pracovníci úřadu s Vámi dohodnou další postup.
    Musíte počítat s tím, že celý proces bude trvat několik měsíců. Součástí řízení o adopci je totiž i tzv. předadopční péče, kdy je dítě před schválením adopce soudem nejméně po dobu tří měsíců v péči svých budoucích adoptivních rodičů.

    __

    RODINA-SJM A ROZVOD
    - Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu - manžel nabídl nízkou částku na vyplacení manželky
    - Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu - manželka nabídla nízkou částku na vyplacení manžela

    S manželem jsme se rozvedli v 06/2015. V manželství jsme si pořídili dům na hypotéku. Hypotéka byla rozdělena na 2 části. 1 300 000, - Kč, které splácel manžel a 300 000, - Kč, které jsem splácela já. Po celou dobu manžel splácel a zbytek peněz spořil. Já platila druhou část hypotéky a ze zbytku peněz platila veškeré výdaje na domácnost. Manžel chce v domě po rozvodu zůstat a mne vyplatit. Dům má hodnotu cca 3 500 000, - Kč až 4 000 000, - Kč. Manžel mi navrhuje k vyplacení částku 900 000, - Kč. Mně se to však zdá málo. Chtěla bych proto poradit, zda tato částka odpovídá, nebo mám požadovat více.
    Děkuji, Petra

    ODPOVĚĎ:
    Podle práva nemovitost, o které hovoříte, náleží do společného jmění manželů, tedy každý z vás má nárok na ideální polovinu domu. V případě vyrovnání, kdy dům zůstane jen jednomu z Vás, má ten druhý nárok na finanční ekvivalent ceny poloviny nemovitosti. Manžel si při vyrovnání může odečíst z celkové ceny domu částku, kterou vynaložil na zhodnocení nemovitosti výlučně ze svého majetku (kupříkladu pokud do nemovitosti či její koupě vložil finanční prostředky, které nabyl dědictvím nebo darem). Samotná skutečnost, že na koupi přispíval větší částkou ještě neznamená, že tato částka nebyla součástí společného jmění (součástí SJM je totiž kupříkladu i mzda každého manžela). Zároveň je třeba zohlednit rovněž finanční prostředky, které jste Vy užila na chod domácnosti. Tedy ano, podle letmého odhadu je částka nižší než 1 mil. Kč nízká. Navrhněte proto manželovi svou představu o částce, zohledněte své výdaje a také prostředky, které jste užila na zhodnocení domu. Pokud manžel nebude souhlasit, na řadu musí přijít soud.

    __

    RODINA-SJM
    - Odškodné za nemoc z povolání - patří do SJM nebo ne?
    - Patří do SJM odškodné za nemoc z povolání?
    - Má rozvedený manžel nárok na rentu za nemoc z povolání manželky po rozvodu manželství?
    - Má rozvedená manželka nárok na rentu za nemoc z povolání manžela po rozvodu manželství?

    Mám dotaz ohledně vyrovnání, které bude až po rozvodu, a to, zda mám nárok na vyplácení poloviny odškodného z nemoci z povolání, které mu bylo vypláceno v nemalé částce, momentálně řešíme rozvod, má uznanou rentu za nemoc z povolání, zda mám na tyto finance z 1/2 nárok, při vyrovnání.
    Děkuji, Ilona.

    ODPOVĚĎ:
    Domnívám se, že ano. Zákon sice hovoří o tom, že součástí SJM mimo jiné není to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, avšak v uvedeném případě, pakliže odškodněním nemoci z povolání, myslíte tzv. ztížení společenského uplatnění, by se mělo jednat o újmu majetkovou, tzv. škodu na zdraví. V takovém případě sice nemáte jako manželka právo na vyplacení této částky, ale jakmile je tato částka manželovi již vyplacena, stává se součástí společného jmění manželů a tudíž na ní nárok máte.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Převod bytu ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Převod domu ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Převod nemovitosti ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Převod bytu z dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Převod domu z dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Převod nemovitosti zz dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
    - Odvod daně - darování nemovitosti potomkem a jeho manželem, manželkou na rodiče (tchýně, tchán)

    2015 darování bytu synem a snachou (byt byl v SJM) tchýni a tchánovi (do SJM). Je nutné podat daňové přiznání, když je převod od platby darovací daně osvobozen? Děkuji. Děkuji, Adéla

    ODPOVĚĎ:
    Daňové přiznání nemusíte podávat. Pokud by hodnota bytu činila více než 5 mil Kč, je obdarovaný povinen do 31.3.2016 oznámit tento osvobozený příjem na FÚ.

    __

    RODINA-VÝŽIVNÉ
    - Srážky ze mzdy na výživné - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
    - Ukončení srážek mzdy na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
    - Srážky ze mzdy na alimenty a výpověď v práci, zaměstnání - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
    - Ukončení srážek mzdy na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
    - Placení výživného při ukončení srážek z platu, mzdy
    - Srážky z platu na výživné - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
    - Ukončení srážek platu na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
    - Srážky platu na alimenty a výpověď v práci, zaměstnání - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
    - Ukončení srážek platu na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?

    Partner běžně platí alimenty formou "dohoda srážek ze mzdy", k 12.1.2016 mu skončil pracovní poměr a nový zatím neuzavřel. Moje otázky jsou:
    1.) Musí ukončení pracovního poměru hlásit soudu?
    2.) Pokud ano, stačí tuto skutečnost oznámit klasickým úředním dopisem doručeným soudu, nebo je potřeba pomoci právníka?
    3.) Jakým způsobem se platí výživné do té doby, než bude opět zaměstnaný a alimenty mu budou opět srážet ze mzdy? - má je poslat matce dítěte na účet sám? - má je nějakým způsobem zaplatit přes soud? popř. musí jejich zaplacení soudu dokládat?
    Děkuji Vám.
    S pozdravem,
    Nikola

    ODPOVĚĎ:
    1. Ano, podle zákona platí, že přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
    2. Pomoc právníka v tomto případě není nutná. Stačí pouze soudu oznámit tuto skutečnost. Nezapomeňte zejména na uvedení čísla jednacího.
    3. Pokud bude partner brát nějakou formu státní podpory, pak mu budou výživné strhávat i z těchto dávek. V okamžiku, kdy začne pracovat u jiného zaměstnavatele se povinnost automaticky přenese tam.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Firma Alvia lže kupujícímu že obdržela do reklamace poškozený mobil - jak se bránit, jak dokázat že tomu tak není?
    - Jak dokázat že reklamované zboží nebylo poškozeno před reklamací?

    19.12. 2015 zakoupen přes internet mobil. telefon (v ceně 2430 Kč) u firmy Alvia, telefon nešel nabít, byla jsem i v renomované prodejně kvůli sehrání dat, ale protože se nenabíjel nešel spustit.
    12.1.2016 jsem napsala odstoupení od kupní smlouvy a zaslala doporučeně zpět.
    Odpověď jsem ale obdržela od Firmy Arol, kde po mně žádají zaplacení opravy telefonu 620 Kč bez DPH, z důvodu, že u telefonu je údajně odřený zadní roh, zadní kryt a fotoaparát. Nebo mi vrátí zboží zpět. Což zásadně odmítám a napsala jsem ji to. Zároveň požádala o foto poškozeného telefonu.
    Prodejce si trvá na svém.
    Až poté jsem začala hledat hodnocení na výše uvedené firmy od spotřebitelů, a nebyla jsem první kdo má s firmou stejné problémy. Nefunkční zboží, nulová komunikace, Firmu jsem nahlásila i na ČOI. Ale zřejmě se to podle reakcí kupujících už nahlašovalo dříve.
    Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji Evelína

    ODPOVĚĎ:
    Z Vašeho dotazu vyplývá, že vada se projevila do 6 měsíců od převzetí zboží. V takovém případě máte práva uvedená v § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
    Podle tohoto ustanovení platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
    Pro prodávajícího plyne další povinnost, a to vyřídit reklamaci ve lhůtě 30 dnů (§ 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Pokud poruší tuto povinnost, může kupující i odstoupit od smlouvy.
    Na základě toho se domnívám, že máte právo na výměnu součásti věci a právo na odstoupení vznikne terpve v případě, že taková oprava nebude možná, nebo prodávající nevyřídí reklamaci ve lhůtě 30 dnů (nebo s odstoupením bude souhlasit).
    Jestliže prodávající vadu opravil a navíc (bez objednávky) opravil též telefon (byl-li vůbec skutečně poškozen), pak nemá nárok na zapalcení této nevyžádané opravy a je povinen Vám telefon vrátit).
    Pokud by Vám dle uvedeného vznikl nárok na odstoupení od smlouvy, je prodávající povinen Vám vrátit celou kupní cenu. Pokud by tak neučinil, budete jej k tomu muset vyzvat písemnou výzvou (zaslat doporučeně s dodejkou). Pokud by tak neučinil ani na výzvu, doporučuji vyhledat služeb advokáta a bránit se soudní cestou. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Pronajímatel nechce vrátit potencionálnímu nájemci rezervační poplatek ač to v případě nepodepsání nájemní smlouvy slíbil
    - Nevrácení rezervačního poplatku pronajímatelem - jak postupovat?
    - Pronajímatel nechce vrátit potencionálnímu nájemci rezervační vratnou kauci ač to v případě nepodepsání nájemní smlouvy slíbil
    - Nevrácení rezervační vratné kauce pronajímatelem potencionálnímu nájemci - jak postupovat?

    Konec 11/2015 prohlídka bytu od pronajímatele pana Velima. Podpis rezervační smlouvy 4.12.2015 kde při podpisu pan Velim sdělil, že rezervační částka je vrátná, pokud se ozveme zavčas aby měl čas najít nového nájemce (s průpovídkou, že pokud to nebude 3 dny před podepsáním smlouvy o bydlení nebude problém se domluvit). 7.12.2015 rozhodnutí zrušit bydlení, oznámeno panu Velimovi, že odstupujeme od smlouvy a může byt zase nabídnout k pronájmu a domluvíme se termínu vrácení rezervační zálohy. Načeš po mě pan Velim vyžadoval odstoupení od rezervační smlouvy, že bez toho nemůže uzavřít smlouvu s dalším pronajímatelem, tento dokument jsem sepsala a nascenovala a poslala panu Velimovi na emailovou adresu, načež mi na to ani neodpověděl a byt nabízel směle na internetu dále. To jsem si myslela, že je vše v pořádku a vše proběhne bez problému, jenže pan Velim úplně obrátil s tím, že vyžaduje podpis smlouvy o podnájmu jinak
    kauce propadá ve prospěch pronajímatele (ve smlouvě o rezervaci není jasně dáno, že částka propadá ve prospěch pronajímatele-že je nevratná).
    Máme právoprávo na vrácení peněz? Simona

    ODPOVĚĎ:
    Bez znalosti rezervační smlouvy Vám nemohu poskytnout bližší informace.
    Pokud byla rezervační smlouvy koncipována jako smlouva o smlouvě budeoucí (což zřejmě ano), pak jste povinna uzavřít smlouvu o nájmu bytu.
    Co se týká odstoupení od rezervační smlouvy pak mohu jen konstatovat, že odstoupení od smlouvy je možné v případech, že tak stanoví zákon (ten tak stanoví zejména v souvislosti s prodlením a z Vašeho dotazu nevyplývá, že by došlo k prodlení druhé smluvní strany) nebo tak stanoví samotná smlouva. Další možností je, že se na tom strany vzájemně dohodnou.
    Zde je nutné zmínit, že pokud nejste schopna prokázat to, co Vám ke smlouvě druhá smluvní strana sdělila, pak s tím při hodnocení situace nepočítejte (co není u soudu dokázáno, jako by nebylo).
    Zákon však zná ještě jeden způsob, při kterém zaniká povinnost zavázané strany uzavřít budoucí smlouvu, a to změna okolností. Podle § 1788 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Bez znalostí toho, proč jste od smlouvy "odstoupila", nemohu zhodnotit, zda byl tento zákonný důvod naplněn.
    Co se týká nenávratnosti kauce pak platí, že pokud nebylo ve smlouvě ujednáno, že kauce propadá ve prospěch budoucího pronajímatele, pak toto právo nemůže pronajímatel pro sebe vyvozovat je povinen tyto peněžní prostředky vrátit.

    __

    RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
    - Kdo může jet v sanitce s pacientem?
    - Může jet v sanitce s pacientem opatrovník?
    - Může jet v sanitce s pacientem rodič?
    - Může jet v sanitce s pacientem slepecký pes?
    - Může jet v sanitce tlumočník znakové řeči?

    Pracuji jako lékař zdravotnické záchranné služby (RZS) a setkávám se s žádostí pacientů o doprovod. Máme povinnost spolu s dospělým pacientem zajistit transport i jeho rodinného příslušníka nebo kamaráda? A jak je to např. s vodicím psem u slepců? Chápeme sice stres pacientů i to, že je jim doprovod oporou, ale prostor v sanitce je omezený, i takto je provedení některých výkonů obtížné, zároveň musíme dodržovat hygienické
    předpisy. Cesta sanitkou tzv. „na maják“ je mnohem více riziková.

    V souladu s ustanovením § 28 odst. 3 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, má pacient právo na:
    1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
    2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),
    3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem.

    Všechna tato práva však náleží pacientovi, jen pokud jsou zároveň v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem poskytovatele
    zdravotních služeb a také pokud přítomnost těchto osob nenaruší poskytnutí zdravotních služeb.
    Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost poskytovat zdravotní služby v souladu s platnými právními předpisy a na náležité odborné úrovni. Zdravotnická záchranná služba, stejně jako ostatní poskytovatelé, musí při přednemocniční neodkladné péči minimalizovat rizika přenosu infekčních nemocí, musí tedy dodržovat i hygienický řád.
    Během transportu pacienta je pak jistě velmi důležité, aby mohli zdravotničtí pracovníci v případě potřeby využít prostor sanitního vozidla především pro provedení nezbytných vyšetření a léčebných zákroků. Vnitřní prostor sanitního vozu ZZS není primárně uzpůsoben k transportu dalších osob, jejich bezpečí tedy není optimálně zajištěno. Automaticky bez dalšího vždy transportovat s pacientem i blízkou osobu tedy
    není možné.
    Z výše uvedených důvodů doporučujeme, aby zaměstnavatel ve svém provozním řádu či v jiných vnitřních předpisech vymezil, kdy je možné převézt spolu s pacientem i doprovod, případně kdo je oprávněn o tomto kroku rozhodnout. Obdobná právní úprava platí i pro přítomnost tzv. vodicího psa. V souladu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona o zdravotních službách, citovaného výše, má pacient se smyslovým nebo tělesným postižením,
    který využívá psa se speciálním výcvikem, právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení. I toto právo však musí respektovat podmínky nezbytné k zachování odpovídající kvality a bezpečí zdravotních služeb. Pobyt psa se speciálním výcvikem musí tedy být v souladu se stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů ani jiné podmínky
    poskytování zdravotních služeb (např. hygienické).
    Sanitní vozidlo zdravotnické záchranné služby není transportním prostředkem, ambulantní prostor tohoto vozidla je určen k poskytování zdravotních služeb, a to včetně provedení neodkladných vyšetření a výkonů k záchraně života a zdraví pacienta.
    Vzhledem k omezenému vnitřnímu prostoru sanitního vozu ZZS, potřebě dbát na hygienické požadavky poskytovaných zdravotních služeb a také časovému aspektu neodkladné péče bychom doporučovali vymezit ve vnitřním řádu ZZS, že transport psa se speciálním výcvikem sanitním vozidlem není možný. V některých specifických situacích, kde s ohledem na okolnosti a prospěch pacienta lze přítomnost vodicího psa připustit, je pak oprávněn rozhodnout vedoucí výjezdové skupiny o výjimce. I toto oprávnění ve výjimečných případech povolit přítomnost vodicího psa se speciálním výcvikem ve vozidle ZZS by mělo být výslovně uvedeno ve vnitřním řádu.

    Mgr. MUDr. Dita Mlynářová

    _

    PRÁCE-DOVOLENÁ
    - Jak dlouho předem musí zaměstnavatel informovat o dovolené
    - Informování zaměstnavatelem o čerpání dovolené - kolik dní předem minimálně?
    - Kolik dní předem musí informovat zaměstnavatel zaměstnance o dovolené
    - Informace o dovolené od zaměstnavatele - kolik dní předem?

    Pracuji jako učitelka v MŠ a často se nám stává, že ředitelka ráno telefonicky oznámí, že poklesl počet dětí, proto se na odpoledne spojí třídy a nařídí, aby si tento den jedna z nás vzala řádnou dovolenou.
    Vzhledem k prázdninovému provozu nám zbývá ještě hodně nevyčerpané loňské dovolené a na její proplacení nemá škola peníze.
    Je možné nařizovat dovolenou po jednotlivých dnech a bez předchozího oznámení? Kolik dní předem je povinen zaměstnavatel informovat zaměstnance o čerpání řádné dovolené? Děkuji, Mirka.

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel je oprávněn nařizovat do volenou i po dnech, jedna část dovolené za kalendářní rok by měla však činit minimálně 2 týdny, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak. Dovolenou je však možné jednostranně nařídit písemně min. 14 dní předem, nikoliv ze dne na den nebo dokonce ten samý den (§ 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Písemně bych ředitelku upozornila na toto znění zákoníku práce, ředitelka na tento postup právo nemá.

    _

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Dopravní nehoda, majitel nesouhlasí s totální škodou (likvidací auta) navrhovanou pojišťovnou - může majitel poškozené auta totální škodu odmítnout?
    - Odmítnutí totální škody navržené pojišťovnou majitelem poškozeného vozidla - je možné žádat náhradu škody za reálnou cenu vozidla?
    - Totální škoda - nárok na náhradu reálné ceny auta, automobilu, vozidla
    - Totální škoda určená pojišťovnou - nárok na náhradu reálné ceny auta, automobilu, vozidla
    - Plnění pojistky za totální škodu auta po dopravní nehodě nanahradila reálnou cenu auta - vymáhání zbytku částky, po kom?
    - Po kom vymáhat zbytek částky u totální škody po dopravní nehodě - cena auta je vyšší než vyplacená pojistka od pojišťovny

    Obracím se na Vás s prosbou o radu v záležitosti nespokojenosti s jednáním pojišťovny ČPP. Jedná se o dopravní nehodu - střetnutí vozidla se srnou. Policie přítomna, zápis proveden, soupis dílů od likvidátora dodán. Jelikož se ale jedná o Škodu Octavia z roku 1999 s pojistkou na 50.000 Kč. a díly pro opravu poškození by byly v originálu dražší než cena vozidla, pojišťovna sama bez mého souhlasu rozhodla o likvidaci automobilu předáním do aukce a mě vyplatila pouze 2.889 Kč s oznámením, že předpis pojistného je vyrovnán proplacením totální škody vozidla. Tzn. zbývající částku cca 44 tis. Kč by mi vyplatil výherce aukce (pravděpodobně bez garance). Pojišťovna se mnou měla komunikovat, jestli si přeji vozidlo zrušit ve formě totální škody nebo opravit. V případě opravy soukromým automechanikem jsem dodala pro forma fakturu a žádala jsem o vyplacení částky formou rozpočtu. Celková částka byla nižší než hodnota aukce. Přesto mi pojišťovna dala na vědomí, že je vše v pořádku a nic mi nedají. Jak mám postupovat dále vůči ČPP? Děkuji
    Děkuji, Elena.

    ODPOVĚĎ:
    S likvidací automobilu předáním do aukce musíte především souhlasit jako vlastník vozidla. Je ale třeba projít pojistné podmínky, zda jste se této možnosti sama nevzdala podpisem pojistných podmínek, které rozhodování o formě vyřízení pojistné události mohou upravovat. Jedinou možnost, kterou nyní máte, je žalovat pojišťovnu o náhradu škody. Tedy zaslat předžalobní upomínku s žádostí o úhradu částky, o kterou jste díky jejich jednání přišla a pokud nebude na výzvu uspokojivě reagováno, pak podat žalobu.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Pronájem nemovitosti bez živnostenského listu a EET (elektronická evidence tržeb)
    - EET a pronájem bytu, domu bez živnostenského listu - musí být pronajímatel zaregistrován v EET?

    Nevlastním živnostenský list a pronajímám celoročně objekt bez služeb. Vystavuji příjmové doklady a mé daňové přiznání je dle paragrafu 9. Je mou povinností vést elektronickou evidenci tržeb? Pokud ano od kdy? Je mou povinností mít zaregistrovaný účet u finančního úřadu? Děkuji za zodpovězení. Děkuji, Stanislava

    ODPOVĚĎ:
    Pronájem dle ust. § 9 zákona o daních z příjmů bez poskytování služeb, t. j. standardní pronájem nemovitosti nepodléhá EET.
    Registraci účtu u finančního úřadu podléhají pouze plátci DPH.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Kurzovné a elektronická evidence tržeb EET
    - Placené workshopy a elektronická evidence tržeb EET
    - Pořádání kurzů, workshopů, EET a registrovaný OSVČ účet u finančního úřadu

    Můj syn je MgA a je OSVČ. Vede pod někým kurzy a workshopy a mimo to občas prodá své dílo. Je jeho povinností vést elektonickou evidenci tržeb? Případně od kdy? Je jeho povinností mít zaregistrovaný účet u finančního úřadu? Případně od kdy? Má finanční úřad právo do účtu nahlížet? Děkuji za zodpovězení.
    Petra

    ODPOVĚĎ:
    Pokud syn přijímá platby v hotovosti, případně kartou, pak je povinen vést elektronickou evidenci tržeb. Pokud by přijímal pouze platby převodem na účet, pak elektronickou evidenci vést nemusí.
    Neznám jeho přesný okruh jeho činnosti, nicméně dle Vašeho dotazu se domnívám, že bude spadat do 3. fáze, kdy je povinen vést EET od 1.3.2018.
    Registraci účtů u Finančního úřadu podléhají pouze plátci DPH.
    Finanční úřad si může vyžádat informace o účtu i stavu prostředků, a to bez ohledu na na to, zda je účet registrovaný. Dle ust. § 57 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, jsou banky, včetně zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva a platební instituce povinny na vyžádání správce daně poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.
    Bude-li finanční úřad tyto informace požadovat, pak není podstatné, o jaký účet se jedná, a může jít i osobní nepodnikatelský účet. Bude se jednat zejména o případy, kdy finanční úřad bude mít podezření na krácení daně a podobně.

    __

    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Dědění nezletilým - musí vždy rozhodnout opatrovnický soud?
    - Dědění nezletilým - je nutné přivolení opatrovnického soudu?
    - Záloha notáři u dědického řízení - dědění nezletilým dědicem
    - Záloha notáři - projednávání dědictví nezletilého dědice

    Můj nezletilý syn (3roky) je jediným dědicem pozůstalosti jeho babičky a dědečka (dědictví běží současně, jelikož úmrtí bylo ve stejném období).
    Dědictví bude nejdříve od babičky, kde získá 1/2, poté po dědovi, kde již získá vše. V podstatě dostane vše, dědictví je v jeho prospěch, bude jen úhrada pohřbů. Potřebovala bych poradit zda musí toto dědictví schválit opatrovnický soud. Mám dva rozdílné názory podle toho který koncipient se věnuje tomuto řízení:
    A) je nutné schválit opatrovnickým soudem
    B) v případě, že když se dědí dle zákona a ne dohodou není potřeba podávat k soudu.
    Můžete mi poradit? A k jednání mám přinést částku 25.000 Kč v hotovosti jako zálohu, má na toto notář právo? Zastupuji nezletilého a jsem samoživitelka na RD a tolik peněz nemám a z účtu nezletilého mi v bance bez soudu nebo notářky nikdo nic nedá předem.
    Děkuji. Děkuji, Emilie.

    ODPOVĚĎ:
    Koncipienti Vám správně říkají rozdílné názory, protože v každém řízení se bude postupovat jinak.
    V řízení po babičce, která zemřela dříve, se musí vypořádat společné jmění manželů a navíc dědicem zde je jak nezletilý vnuk, tak manžel Vaší babičky, který je v řízení zastoupen svým jediným právním nástupcem, a to svým nezletilým vnukem. V tomto řízení bude vnuk uzavírat dohodu o rozdělení společného jmění manželů a dohodu o rozdělení pozůstalosti mezi svým dědečkem a sám sebou a tuto dohodu bude muset schválit opatrovnický soud.
    V řízení po dědečkovi je vnuk pak jediným dědicem a zde mu bude potvrzeno, že jako jediný dědic nabývá celé dědictví. Zde není potřeba jednání schvalovat opatrovnickým soudem.
    Částka ve výši 25.000 Kč je uvedena jako záloha na odměnu notáře, ale zpravidla to bývá celá částka včetně DPH za provedené dědické řízení. Notář zálohu žádat může. Většina notářů pak zpravidla umožňuje splátkový kalendář.

    __

    PRÁCE-DOVOLENÉ
    - Výpověď na rodičovské dovolené a čerpání řádné dovolené
    - Výpověď na rodičovské dovolené a proplacení řádné dovolené
    - Proplacení dovolené při výpovědi na mateřské dovolené

    Jsem na rodičovské dovolené a chodím od ledna 2016 do práce na částečný úvazek jeden týden 3 dny a jeden týden 2 dny. Teď jsem si našla jiné místo a v současné práci chci dát výpověď dohodou nejlépe k 31 březnu 2016. Mám nárok na nějakou dovolenou, kterou bych si mohla vybrat nebo o všechnu přijdu? Pokud ano tak na kolik dní mám nárok a výpověď mám dát ke dni před dovolenou a pak si vzít tu dovolenou nebo ji mám dát k datu posledního dne dovolené?
    Děkuji, Denisa

    ODPOVĚĎ:
    Pokud u zaměstnavatele pracujete od ledna 2016, tak Vám nárok na určité dny dovolené s největší pravděpodobností vznikl, daný nárok Vám skončením pracovního poměru nezaniká, buď Vám zaměstnavatel nařídí dovolenou před skončením Vašeho pracovního poměru, nebo Vám dovolenou musí proplatit. Pokud chcete ukončit pracovní poměr dohodou, tak bude záležet i na zaměstnavateli, na jaké datum je i on ochoten přistoupit, neboť pokud čerpáte dovolenou, jste stále v pracovním poměru.
    Pokud jste u zaměstnavatele neodpracovala 60 dní, pak máte nárok na 1/12 celoroční dovolené za každých 21 odpracovaných dní, pokud jste u zaměstnavatele v daném kalendářním roce odpracovala již 60 dní, pak máte nárok na 1/12 celoroční dovolené za každý celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru.

    __

    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Vynechání manžela z dědictví - informace
    - Vynechání manželky z dědictví - informace
    - Jak zařídit aby nedědil manžel
    - Jak zařídit aby nedědila manželka

    Maminka vlastní pozemek A. Tatínek a maminka společně vlastní pozemek B. Oba tyto pozemky chtějí rovným dílem v závětích věnovat svým dvěma dětem. Každý sepisuje závěť za sebe.
    Přemýšlela jsem také o tom, že po smrti jednoho z rodičů, ten druhý dědí patřičnou část majetku po něm, to v případě sepsání závěti neplatí?
    Stačí tedy, když maminka do závěti napíše, že pozemek A a svou část pozemku B odkazuje rovným dílem synovi a dceři a tatínek napíše, že svou část pozemku B rovným dílem odkazuje synovi a dceři? Děkuji Vendula

    ODPOVĚĎ:
    Stačí, když Vaši rodiče sepíší každý svou závěť přesně ve znění, které uvádíte. Pokud by rodiče závěť nesepsali, tak podle zákona by dědili manžel a děti rovným dílem. Sepíší-li rodiče závěť a jeden druhého zde neuvedou jako dědice, tak budou dědit pouze děti. Manžel totiž není tzv. nepominutelný dědic, který by mohl znění závěti napadnout a požadovat určitý podíl z pozůstalosti (nepominutelnými dědici jsou pouze děti). Neuvedení manžela v závěti tedy znamená to, že nedědí.

    __

    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Odmítnutí přijetí uchazeče o práci z důvodu pocitu nedostatku pozitivní energie a osobnostního nesouladu
    - Pocit nedostatku pozitivní energie a osobnostního nesouladu jako důvod nepřijetí uchazeče o práci - je to v pořádku?

    12. 2. 2016 mi bylo e-mailem sděleno, že jsem neuspěla ve druhém kole výběrového řízení, kde jsem se ucházela o zaměstnání. Chci se zeptat, zda je korektní jako uvedený důvod odmítnutí to, že manager, se kterým jsem pohovor měla, ze mě necítil dostatek pozitivní energie a osobnostní nesoulad. Naopak bylo zmíněno, že má kvalifikace plně vyhovuje a vidí ve mně potenciál. Děkuji, Božena

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel má právo si stanovit požadavky na fyzické osoby, které chce zaměstnat v pracovním poměru. Uchazeče o zaměstnání pak posuzuje v rámci těchto požadavků, mezi které samozřejmě patří určité kvalifikační předpoklady, ale také vnímání jejich celkové osobnosti, určité vlastností, apod. Vámi popisované jednání zaměstnavatele bych považovala za zákonné a možné.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - V kupní smlouvě je že auto nebylo havarované, havarované ale bylo - reklamace auta, nárok na slevu
    - Reklamace ojetého auta - kupující potvrdil že auto nebylo havarované do smlouvy, auto ale havarované bylo
    - Reklamace koupě havarovaného auta - prodávající tvrdil že jde o nehavarované auto, automobil, vozidlo

    10/2015 jsem zakoupil od fyzické osoby v ČR ojeté auto a smlouva byla sepsána dle Občanského zákoníku. Ve smlouvě jsem si vymínil text, že „prodávající prohlašuje, že vůz nebyl havarovaný“, protože mi tuto skutečnost prodávající potvrdil. Na začátku února 2016 jsem v servisu zjistil, že vůz byl evidentně havarovaný již v době koupě (na pravé zadní karoserii, ta byla celá kytovaná a přelakovaná, zjistil jsem to po změření tloušťky laku). Prodávající tvrdí, že o žádné havárii nevěděl. Zřejmě se tedy musela stát předtím, než auto v Německu jako již ojeté kupoval (začátek roku 2015). Vyplývá mi z toho nárok auto vrátit a požadovat zpět kupní cenu? Je k tomu daný nějaký termín, než bude tento nárok promlčený? A jaký by byl postup, resp. jaké důkazy bych musel předložit?
    Děkuji. Aleš

    ODPOVĚĎ
    Ve Vašem dotazu uvádíte, že jste zkoupil auto u "fyzické osoby". Z toho usuzuji, že se nejednalo o podnikatele fyzickou osou, ale o nepodnikatele, resp. o osobu, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti. Níže uvedené tedy platí pro tuto situaci.
    Podle § 2095 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Nemá-li věc tyto vlastnosti, má vadu.
    Vzhledem k tomu, že Vás prodávající ujistil, že auto nebylo bouráno, avšak zjistil jste, že bouráno bylo, lze konstatovat, že prodávající plnil vadně.
    Práva z vadného plnění jsou uvedena v § 2106 a 2107 OZ. Ve Vašem případě by se mohlo jednat o tzv. podstatné porušení smlouvy. To je definováno v § 2002 OZ, které stanoví, že podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
    Vzhledem k tomu, že Vás i prodávající výslovně ujistil, že auto nebylo bouráno, mohlo by se jednat o podstatné porušení smlouvy a v takovém případě, byste mohl od smlouvy odstoupit podle § 2106 OZ. Nutno podotknout, že v pochybnostech platí, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy, tudíž by případně soud mohl dospět i k opačnému názoru. V takovém případě byste měl právo na odstranění vady nebo na slevu. Odstoupit byste mohl až v případě, že by prodávající odmítl vadu odstranit nebo tak neučinil v přiměřené lhůtě (srov. § 2107 OZ).
    Musíte však prokázat, že auto bylo bourané již při převzetí (tedy v 10/2015), nejlépe vyjádřením nějakého servisu. Skutečnost, zda o tom prodávající věděl či nikoliv, není relevantní.
    Poté prodávajícímu písemně (nejlépe doporučeně s dodejkou), že odstupujete od smlouvy a vyzvěte ho k vrácení kupní ceny. Pokud Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Rovněž máte nárok na náhradu nákladů, které Vám s uplatněním vad vznikly (poštovné, posudek servisu). Pokud uspějete u soudu, prodávající Vám nahradí také tyto výlohy. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

    __

    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Práce pro českou pobočku zahraniční firmy - přesčasy
    - Výpočet přesčasů u české pobočky zahraniční firmy

    Pracuji pro českou pobočku anglické firmy a veškerá práce se odehrává mimo ČR. Pokud pracuji v zemi, kde mají zákonem stanovenou minimální hodinovou mzdu, platí mne firma za odpracované hodiny v sazbě dané země a veškeré přesčasové hodiny jdou do fondu, ze kterého mi je následně zaměstnavatel vyplácí v mé hodinové sazbě pro ČR. Mohou mi přesčasové hodiny hradit v "domácí" sazbě, či je zaměstnavatel povinen vyplatit je v sazbě země, ve které jsem přesčasové hodiny odpracoval?
    Děkuji, Norbert

    ODPOVĚĎ:
    V daném případě je předně důležité, jaké právo je rozhodné pro Váš pracovněprávní vztah. To by mělo být stanoveno v pracovní smlouvě. Pokud to tam není uvedeno, bývá to nejčastěji místo výkonu práce, odměňování by se mělo v každém případě řídit jedním právním, tj. jak mzda, tak i náhrada mzdy za práci přesčas, samotná měna není rozhodná, to bývá dáno dohodou stran.

    __

    RODINA-SOCIÁLNÍ
    - Část roku zaměstnanecký poměr a část roku OSVČ - nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
    - Zvýšení základu pro výpočet důchodového a nemocenského pojištění - přehled o příjmech a výdajích OSVČ řádek 29 nebo 43?

    01-06/2015 jsem byl zaměstnán. Pak si vydělával jako OSVČ. Od 07/2015 si pravidelně platím nemocenské pojištění jako OSVČ.
    12/2015 jsem v pracovní neschopnosti. Uplatnil jsem nárok na nemocenské dávky jako OSVČ. Je i nějaký nárok na dávky nemocenské ze zaměstnaneckého poměru, který jsem ukončil v červnu 2015?
    Jako OSVČ platím důchodové a nemocenské pojištění z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.
    Mohu si zvýšit základ pro výpočet, dle svého uvážení? Důvodem k tomu je snaha pro vyšší nemocenské pojištění i důchodové pojištění. Který údaj a jak mohu upravit v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ? Je to řádek č. 29, nebo 43?
    Děkuji Petr

    ODPOVĚĎ:
    Na nemocenské dávky ze zaměstnání byste měl nárok tehdy, pokud byste se v pracovní neschopnosti ocitl nejpozději do 7 kalendářních dní po skončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr skončil v červnu 2015 a v pracovní neschopnosti jste se ocitl až v prosinci téhož roku, nárok na nemocenské dávky ze zaměstnání Vám nevzniká.
    Měnit výši vyměřovacího základu pro platbu nemocenského (a důchodového) pojištění je možné, ale ne zcela libovolně. S účinností od 1. 1. 2014 podle § 5b, odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. platí, že měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění - 5.000 Kč - a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Jestliže jste v předchozím kalendářním roce samostatnou výdělečnou činnost zahájil (obnovil), můžete určený (vypočtený) vyměřovací základ použít tehdy, pokud samostatná výdělečná činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících, což je Váš případ. Nelze-li maximální měsíční základ nemocenského pojištění určit z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok - pro rok 2016 je to částka 13.503 Kč. Při určování vyměřovacího základu se tedy musíte pohybovat mezi uvedeným minimem a maximem. Pokud byste platbu pojištění uhradil ve vyšší výši než odpovídá měsíčnímu základu, k částce přesahující stanovený maximální měsíční vyměřovací základ, se při výpočtu dávky nemocenského pojištění nepřihlíží. Část platby, která přesahuje maximální měsíční základ, se stává přeplatkem, který Vám bude vrácen nejpozději po podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém přeplatek vznikl.
    Řádek 23 přehledu se týká průměrného měsíčního daňového základu v roce 2015, tedy v loňském roce. Pokud chcete změnit výši plateb nemocenského a důchodového pojištění pro rok 2016, měl byste měnit údaje v části H, která se týká roku 2016, tedy i řádek 43.

    __

    TRESTNÍ-TRESTY
    - Výmaz trestu z trestního rejstříku, obecně prospěšné práce - kdy bude trest z rejstříku trestů smazán?
    - Trest obecně prospěšných prací - výmaz z rejstříku trestů

    Syn má uložen podmíněný trest prospěšných prací.
    Má je již téměř hotové, zvládnul je udělat za půl roku (měl čas 2 roky) :
    Dotazy:
    a) zda měl po celou dobu výkonu prospěšných prací záznam v trestním rejstříku, nebo se to tam zaznamenává až déle.
    b) pokud ano, jak dlouho trvá vymazání.
    Děkuji Lucie

    ODPOVĚĎ:
    Záznam v rejstříku trestů o uloženém trestu obecně prospěšných prací se v rejstříku eviduje po celou dobu výkonu tohoto trestu. K výmazu záznamu dochází po vykonání uloženého trestu obecně prospěšných prací, tedy pokud Váš syn stihne celý trest vykonat dříve než za dva roky, dojde k výmazu záznamu o tomto trestu dříve.
    Po vykonání celého trestu obecně prospěšných prací není třeba činit žádné další kroky směřující k výmazu záznamu o tomto trestu z rejstříku trestů (podávat žádost o výmaz apod.), tento trest bude vymazán automaticky. K výmazu musí dojít neprodleně po vykonání celého trestu.

    __

    OBČAN-NEZAŘAZENÉ
    - Nesvéprávnost drogově závislého syna, dcery, potomka - postup zřízení nesvéprávnosti
    - Omezení svéprávnosti pro drogovou závislost potomka - kde a jak požádat?
    - Nesvéprávnost a řidičský průkaz
    - Jak zjistit nesvéprávnost, když není v občanském průkazu, OP?
    - Omezení způsobilosti k právním úkonům a řidičský průkaz
    - Jak zjistit omezení způsobilosti k právním úkonům, když to není v občanském průkazu, OP?
    - Zastavení, zpětvzetí návrhu na omezení způsobilosti k právním úkonům
    OBČAN-DLUHY
    - Kdo platí dluhy při omezení způsobilosti k právním úkonům?
    - Kdo platí dluhy v době nesvéprávnosti?
    - Ochrana před dluhy nesvéprávné osoby
    - Musí nesvéprávná osoba zaplatit dluhy vzniklé v době nesvéprávnosti?
    - Musí osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům zaplatit dluhy vzniklé v době omezení (nesvéprávnosti)?
    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Nesvéprávnost a zaměstnání - musí zaměstnavatel o nesvéprávnosti vědět?
    - Omezení způsobilosti k právním úkonům a zaměstnání - musí zaměstnavatel o nesvéprávnosti vědět?
    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Hrozí postih, pokuta za návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům osoby blízké
    - Zastavení, zpětvzetí návrhu na vyhlášení nesvéprávnosti u psychicky nemocné osoby

    Nesvéprávnost syna: můj syn je dlouhodobě drogově závislý, dělá dluhy, které za něho splácíme, abychom se vyhnuli exekucím.
    Díky jeho psychickému stavu je v ID 2. stupně. Jeho psychiatrička mi doporučila částečné zbavení svéprávnosti na:
    1. nakládání s penězi
    2. rozhodování o jeho nedobrovolné léčbě
    Co z toho vyplývá?
    - Dozvěděla jsem se, že dluhy i přesto, že vzniknou v době nesvéprávnosti stejně musí nesvéprávný nakonec zaplatit. Je to pravda? Vždyť to postrádá smysl?
    - Jak se proti dluhům nesvéprávného syna tedy ochránit?
    - Jak formulovat návrh proti dluhům, který chci podat?
    - Vztahuje se na to i podepisování smluv?
    - Může se oženit?
    - Ztratí nesvéprávností řidičský průkaz?
    - Může syn normálně pracovat?
    - Musí o tom vědět i zaměstnavatel?
    - Může podepisovat pracovní smlouvy bez přítomnosti opatrovníka?
    - Jak je pak řešena výplata mzdy?
    - Jak se dá zjistit, že je nesvéprávný, když už to není v OP?
    - Vznikne tímto automaticky nárok na 3. stupeň invalidity?
    - Když podám návrh můžu ho i zastavit? Hrozí mi z toho postih?
    Chci se stát jeho opatrovnicí, ale nechci ho poškodit tak, aby si na něj lidi ukazovali prstem a mě to vyčítal.
    Je to pro mě moc citlivá záležitost. Moc děkuji za všechny informace a rady. Zdena

    ODPOVĚĎ:
    Nový občanský zákoník již neumožňuje někoho zcela zbavit svéprávnosti, ale pouze mu svéprávnost omezit na určité časové období. Při soudním řízení o omezení svéprávnosti musí soud detailně zkoumat rozsah neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti a musí se snažit zjistit názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje. Rozsah omezení svéprávnosti by měl být jen tak velký, aby pokrýval pouze oblast, ve které člověk není schopen právně jednat. Doba, na kterou lze svéprávnost omezit, činí max. 3 roky, poté je nutné opět zkoumat, zda důvody omezení svéprávnosti trvají a v takovém případě lze prodloužit zase o 3 roky.
    Nový občanský zákoník ale umožňuje využít i instituty bez omezení svéprávnosti - tzv. opatrovnictví bez omezení svéprávnosti, nápomoc při rozhodování nebo zastoupení členem domácnosti. Dle mého názoru by ve Vašem případě bylo výhodnější tyto instituty využít místo omezení svéprávnosti.
    Nyní k vašim dotazům:
    1. ano, pokud člověk omezený ve svéprávnosti svým jednáním způsobí dluhy, musí je i tak uhradit
    2. pokud bude syn jednat tajně tak, že dluhy způsobí, nijak jej neochráníte
    3. ke všem dalším dotazům - pokud soud v rozsudku nevymezí, že by tyto kroky nemohl činit, tak je činit může i jako osoba omezená ve svéprávnosti
    4. výplata mzdy by byla poukazována na účet, se kterým disponuje pouze opatrovník.
    5. třetí osoba to bohužel nijak nezjistí, že se jedná o osobu omezenou ve svéprávnosti.
    6. nárok na 3. stupeň invalidity automaticky nevzniká
    7. Po podání návrhu můžete návrh vzít zpět, nicméně se jedná o řízení, které soud může vést i z úřední povinnosti a pokud vše nasvědčuje tomu, že jsou důvody pro omezení dány, Vaše zpětvzetí nebude reflektováno a soud bude pokračovat i bez tohoto návrhu. Náklady v tomto řízení hradí stát, pouze pokud by se prokázalo, že navrhovatel podal návrh zjevně bezdůvodně (až šikanózně), soud rozhodne, že náklady hradí navrhovatel.

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Mobilní operátor neupozornil zákazníka na dluh - má nárok operátor na náklady za právní zastoupení, když zákazník dluh uhradil před soudem?
    - Zákazník operátora doplatil dluh před soudním vymáháním - má operátor nárok na úhradu právníka, advokáta který případ vyřizoval?

    2014 jsem byl zákazníkem Vodafone a vznikl mi tehdy dluh 1600 Kč, o kterém jsem se náhodou dozvěděl 2016 a dluh ihned uhradil. Přišel mi dopis od ČTÚ, že operátor bere zpět požadavek na dluh, ale navíc po mně požaduje 3600 Kč jako náklady na advokáta. Jaké jsou mé možnosti něco s tím udělat? Za tu dobu ani nepřišel ani žádný dopis. A jak se obvykle postupuje v takovýchto případech? A jaká je lhůta pro zaplacení výdajů na advokáta?
    Děkuji, Petr

    ODPOVĚĎ:
    Doporučuji, abyste se podíval do všeobecných obchodních podmínek, abyste věděl k čemu jste se u spol. Vodafone zavázal. V příslušných ustanoveních najdete, jaký je konkrétní postup společnosti v okamžiku, kdy nastanou potíže, v tomto případě dluh z Vaší strany. Bohužel druhé strana nemá povinnost Vás o existenci dluhu vyrozumívat, je zde obecný předpoklad, že každý si své záležitosti hlídá sám. Pokud je postu společnosti v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, se kterými jste souhlasil, doporučuji dluh uhradit. V opačném případě by toto mohlo být bráno jako tzv. předžalobní výzva, dalším krokem by byl již soud.

    __

    OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
    OBČAN-DAROVÁNÍ
    - Darování podílu nemovitosti - zástava nemovitosti bankou pro hypotéku, hypoteční úvěr
    - Darování bytu s hypotékou, hypotečním úvěrem - je nutný souhlas banky?
    FINANCE-DANĚ
    - Jak dokázat společné bydlení ve společné domácnosti - osvobození z daně z nabytí nemovitosti
    - Osvobození z daně z nabytí nemovitosti - jak dokázat společné bydlení ve společné domácnosti
    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Jak předejít napadnutí závěti rodinou, pozůstalými - závěť ve prospěch družky, druha

    Mohu darovat podíl na nově zakoupeném bytu, u kterého je v katastru zapsané břemeno–banka kvůli hypotéce-nebo to lze až po splacení hypotéky a výmazu břemene? Musí banka s darem souhlasit?
    Jakou formu má důkaz o tom, že žijeme ve společné domácnosti 10 let, aby byl obdarovaný osvobozen od placení daně z nabytí nemovitosti? Stačí čestné prohlášení? Musím tento důkaz doručit na FÚ nebo to je pouze pro případ, že by platbu urgovali?
    Pokud daruji 1 spoluvlastnického podílu bytu darovací smlouvou, musíme pak každý zvlášť do závěti uvést, že svou polovinu bytu spolu s autem atd. přenecháváme druhovi? Pokud pozůstalý v bytě žije, má tam trvalé bydliště, je to nutné?
    Pokud nemáme děti a neexistuje závěť, v případě úmrtí jednoho z druhů dědí dle zákonné posloupnosti jeho rodiče, pokud ještě žijí? Další pak sourozenci a pak jejich děti?
    Jak předejít případnému napadnutí závěti ze strany pozůstalých, kteří v závěti nebudou uvedeni, ale ze zákona by nárok na dědictví měli? Jde právě o rodiče a sourozence–chci ochránit druha, aby nepřišel o náš společný majetek.
    Děkuji, Zita

    ODPOVĚĎ:
    Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
    1/ Souhlas banky:
    Přestože v dotazu zmiňujete "břemeno" ve prospěch banky, budu ve své odpovědi předpokládat, že ve prospěch banky bylo zřízeno zástavní právo (neboť tento zajišťovací prostředek je bankami v rámci uzavírání hypotečních smluv běžně používán.
    Představuje-li Váš byt zástavu, přičemž banka je zástavním věřitelem (tedy subjektem, který je oprávněn v případě nesplácení hypotéky nechat byt prodat), není možné s tímto bytem právně disponovat, aniž by s tím banka předem vyslovila souhlas. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že darováním spoluvlastnického podílu na bytu by se hodnota bytu (jako zástavy) snížila, tzn. že zajištění pohledávky banky by se zhoršilo.
    Shora uvedené vyplývá z § 1353 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zástavní dlužník (Vy) se zdrží všeho, čím se zástava (byt) zhoršuje na úkor zástavního věřitele (banky). Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní. Předpokládám, že zákaz zcizení (darování či prodeje) bytu (či spoluvlastnického podílu na tomto bytu) bude zakotven rovněž ve Vámi uzavřené hypoteční smlouvě (resp. smlouvě o zřízení zástavního práva).
    2/ Osvobození od daně:
    Dle § 10/3 písm. c) bodu 2 zákona o daních z příjmů je od této daně osvobozen bezúplatný příjem (tedy např. obdarování) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.
    Pro doplnění uvádím, že společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (§ 21e/4 zákona o daních z příjmů).
    Skutečnost, že se na darování spoluvlastnického podílu na bytu vztahuje ve Vašem případě osvobození od daně z příjmů, není zapotřebí finančnímu úřadu nijak aktivně prokazovat. V případě iniciativy finančního úřadu je vhodné se přímo tohoto úřadu dotázat, jaká forma důkazu bude finančním úřadem považována za dostatečnou (lze si zejména představit čestné prohlášení).
    3/ Závěť:
    Stane-li se Váš byt předmětem podílového spoluvlastnictví, přičemž bude užíván Vámi oběma (a to ve společně hospodařící domácnosti), nebude mít tato skutečnost žádný vliv na přechod vlastnického práva k tomuto bytu v rámci dědického řízení. Samotný fakt užívání bytu nezakládá dědický nárok a Vaší vůli k přechodu vlastnického práva k bytu na Vašeho druha (po Vaší smrti) je tudíž nezbytné vtělit do závěti.
    Shora uvedené je nepřímo potvrzeno i v § 10/2 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož platí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu (na jehož adrese je trvalý pobyt veden) ani k vlastníkovi nemovitosti.
    4/ Zákonná dědická posloupnost:
    Pokud byste nesepsala závěť, bude byt (resp. spoluvlastnický podíl na něm, děděn dle zákonné dědické posloupnosti, která zahrnuje šest dědických tříd. Na tomto místě si dovolím odcitovat příslušná ustanovení občanského zákoníku, v nichž se můžete dočíst, do jakých dědických skupin by Váš druh (jako tzv. spolužijící osoba) spadal:
    § 1635
    První třída dědiců
    (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
    (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
    § 1636
    Druhá třída dědiců
    (1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
    (2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
    § 1637
    Třetí třída dědiců
    (1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
    (2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
    § 1638
    Čtvrtá třída dědiců
    Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
    § 1639
    Pátá třída dědiců
    (1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
    (2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
    § 1640
    Šestá třída dědiců
    (1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
    (2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
    5/ Jak předejít napadení závěti:
    Napadení platnosti závěti samozřejmě předejít nelze, neboť to bude vždy záležet na rozhodnutí zbývajících pozůstalých. Chcete-li však sepsat závěť tak, aby mohla případnému napadení úspěšně čelit, doporučuji Vám kontaktovat notáře:
    http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
    a sepsat závěť s jeho pomocí.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
    zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
    - Parafráze zahraniční knihy a autorské právo
    - Autorské právo na ebook

    Chci na svém portálu o koučování nabízet E-knihy typu:
    a) Rešerše zahraničního (nejen) knihy ve smyslu parafráze dané knihy v českém jazyce, zdarma nebo za poplatek. Není to porušování autorského zákona? Stačí např. uvést takovouto citaci: „Tento text je parafrází vzniklou na základě myšlenek knihy „Leading through con? ict“, autora Marka Gerzona, ve smyslu ustanovení § 2, odst. 6, zákona č. 121/2000 Sb. , autorského zákona. “? Čeho se případně vyvarovat, jak to ošetřit, aby to bylo v pořádku? Jak to je s autorskými právy autora parafráze/rešerže. Stejné dotazy se týkají i překládání zahraničních článků (formou parafráze). Je možné pod parafrází vložit odkaz na originální znění článku?
    b) Originální autorská díla v podobě E-knih v edici portálu (kniha psaná přímo pro portál, portál bude v roli vydavatele) a mimo edici portálu (portál bude jen v roli prodejce). Musím na to mít specifické živnostenské oprávnění?
    Jaké smlouvy je třeba s autory v obou případech sepsat? Jak se chovají a autorská práva autorů? Je autorská odměna nějak zákonem upravená
    Moc děkuji za odpovědi, Iva

    ODPOVĚĎ:
    Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
    1/ Parafráze cizího autorského díla:
    Úvodem považuji za vhodné vymezit pojem parafráze, a to porovnáním s pojmem citace. Zatímco citace je doslovným použitím cizího textu, představuje parafráze pouze volné zpracování (vlastními slovy) cizí myšlenky (v případě parafráze je tedy obsah cizího autorského díla sdělen jinou formou, přebírá se toliko původní základní myšlenka autora, formuluje se však vlastním způsobem a stylem).
    S ohledem na skutečnost, že dle § 2/6 autorského zákona není autorským dílem mimo jiné myšlenka (stejně jako např. i námět či postup), lze dospět k závěru, že parafrází cizího autorského díla (tedy sdělením cizí myšlenky vlastními slovy) nemůže být zasaženo do práv autora díla, které je parafrázováno.
    I přes shora uvedené Vám lze v případě jakékoli parafráze doporučit parafrázované dílo řádně citovat (a to alespoň v rozsahu, který uvádíte ve svém dotazu).
    2/ Ochrana díla vzniklého parafrází:
    Dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem autorského práva je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Přestože parafráze není tvůrčím zpracováním cizího díla (neboť je tímto způsobem sdělena pouze cizí myšlenka, která není autorským dílem), lze na základě tohoto ustanovení dojít k závěru, že vznikne-li na základě parafráze nové autorské dílo (které bude naplňovat znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona), bude i toto nové dílo požívat ochrany jako kterékoli jiné autorské dílo.
    3/ Překlady zahraničních autorských děl:
    Parafráze není nijak jazykově omezena. V českém jazyce je proto možné vyjádřit cizí myšlenku, která se objevila např. v anglicky psané knize.
    4/ Uveřejnění odkazu na cizí dílo:
    Do textu, který vznikne např. parafrází zahraničního literárního díla, je možné umístit odkaz na webové stránky, kde je toto literární dílo dostupné, a to za těchto podmínek:
    - cizí autorské dílo bylo na odkazované webové stránky umístěno legálně (tzn. se souhlasem autora či jiné oprávněné osoby),
    - na odkazovaných webových stránkách je cizí autorské dílo dostupné široké veřejnosti (tzn. že toto dílo není zaheslováno či k němu není přístup jiným způsobem omezen).
    5/ Prodej elektronických knih:
    Máte-li v úmyslu realizovat prodej elektronických knih soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku, bude získání příslušného živnostenského oprávnění nezbytné.
    V tomto ohledu přicházejí do úvahy v zásadě dvě živnosti, náležející mezi tzv. volné živnosti (tedy živnosti, k jejichž výkonu není zapotřebí žádné zvláštní oprávnění či kvalifikace). Konkrétně se jedná o:
    a/ Volnou živnost "Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce" (která je uvedena pod bodem 14 v příloze č. 4 živnostenského zákona). Obsah této živnosti je konkretizován v nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to takto:
    "Činnosti spojené s vydáváním novin, časopisů a ostatních periodik, knih a brožur, hudebnin a hudebních rukopisů, fotografií, pohlednic, slovníků, telefonních seznamů, map, atlasů, plakátů, inzertních katalogů, prospektů, diářů, kalendářů, formulářů a jiných tištěných materiálů. Vydavatelská činnost na Internetu. Provádění korektur a technická redakce. Všechny druhy tiskařské výroby. Provádění všech tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku a litografie. Tradiční nebo nově zaváděné technologie při výrobě novin, časopisů, knih, kartografických děl, plakátů, obálek, not, popřípadě dalších tiskovin, na příslušných strojích a zařízeních. Vazby knih, paspartizace, běžné xerografické práce. Rozmnožování tiskových předloh kopírovacími stroji nebo počítačovými tiskárnami (včetně scanování), potisk různých materiálů tamponovým tiskem a podobně.
    Obsahem činnosti není rozmnožování software a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vydávání a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů."
    b/ Dále přichází do úvahy i volná živnost "Výroba, obchod a služby jinde nezařazené" (uvedená pod bodem 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona), která je jakousi zbytkovou kategorií volných živností. Do této živnosti spadá výroba, obchod a služby v oblastech, které nejsou předmětem živností koncesovaných, vázaných a řemeslných, ani nespadají pod jinou volnou živnost.
    Na vydávání elektronických knih se bude dále částečně vztahovat i zákon o neperiodických publikacích.
    6/ Jaké smlouvy používat:
    Pro vydávání elektronických knih neexistuje žádná typová smlouva, s autory těchto knih proto bude nutné uzavírat tzv. nepojmenovanou smlouvu (§ 1746/2 občanského zákoníku). Pro přípravu této smlouvy Vám doporučuji využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    Pro prodej již existujících elektronických knih bude použitelná i licenční smlouva (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
    Abyste si udělal představu o finančních (a dalších) podmínkách získání licence k literárnímu dílu, doporučuji Vám kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je pro oblast literárních děl DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s. :
    http://www.dilia.cz/
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
    nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
    zákon č. 37/1995 Sb. , o neperiodických publikacích
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Zadržování peněz u sporné pohledávky řešené soudem (probíhající soudní řízení)

    Ve vyúčtování služeb za rok 2012 pronajímatel vyčíslil nedoplatek cca 3000 Kč. Jako nájemník jsem v řádném termínu uplatnil reklamaci pro věcné a formální nesprávnosti, pronajímatel podal žalobu, soudní řízení dosud trvá. V následujícím vyúčtování za rok 2013 z vyúčtování vyplývá přeplatek cca 2500 Kč, pronajímatel mi však tento přeplatek nevrátil s odůvodněním, že provedl zápočet s nedoplatkem za rok 2012.
    Je postup pronajímatele oprávněný, když se stále ještě jedná o pohledávku spornou?
    Dle zákona č. 67/2013, § 13, odst. 2 lze požadovat poplatek z prodlení i vůči poskytovateli služeb. Je možné obdobný nárok (poplatek nebo úrok z prodlení) uplatnit i pro období před účinností tohoto zákona?
    Děkuji, David

    ODPOVĚĎ:
    Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Ve Vámi uvedeném případě však ze strany pronajímatele započtení není možné, neboť o existenci dluhu je spor. Není tedy splněna základní podmínka pro započtení a totiž existence pohledávky u jedné ze stran. Před účinnost zákona v tomto případě jít nelze. Vámi uvedený zákon nabyl účinnosti 1.1.2014.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Aktualizace stanov SVJ - úklid společných prostor
    - Člen SVJ neuklidil schody, mezipatro - lze pozvat úklidovou firmu a naúčtovat členovi SVJ tento úklid?
    - Neuklizení prostor majitelem bytu SVJ - pozvání úklidové firmy a naúčtování úklidu členovi SVJ
    - Neuklizení prostor členem bytu SVJ - pozvání úklidové firmy a naúčtování úklidu majiteli bytu SVJ

    V návaznosti na NOZ musíme jako SVJ aktualizovat stávající stanovy. Ve výboru nemáme jednotný názor na "povinnosti" členů SVJ a to v otázce úklidu společných prostorů BD. Ve stávajících stanovách není zakotvena povinnost SVJ tuto službu zajišťovat. Doposud úklid suterénu a vchodů probíhal podle vypracovaných rozpisů, a na poschodích majiteli bytových jednotek střídavě. Nyní však někteří členové společenství úklid neprovádějí, přestože na shromáždění bylo odhlasováno, že si úklid budeme zajišťovat sami dle rozpisů. Je možné zahrnout tuto činnost ve stanovách do povinností člena společenství? Pokud ano, v případě, že úklid nebude proveden a SVJ jej zajistí dodavatelsky je možné požadovat na tom, kdo neuklidil úhradu za tuto službu? Musíme do nových stanov v oddíle "Správa domu a další činnosti" mít uveden bod : SVJ zajišťuje úklid společných prostorů domu? Děkuji, Alena

    ODPOVĚĎ:
    V obecné rovině platí, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku bytové jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí (§ 1189/1 občanského zákoníku).
    Jaké konkrétní činnosti spadají do kategorie správy bytového domu a pozemku určuje nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 7 písm. a) se činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického rozumí mimo jiné provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí bytového domu (úklid společných prostor lze nepochybně do této kategorie zahrnout).
    Dle § 1190 občanského zákoníku je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku SVJ. SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (§ 1194/1 občanského zákoníku).
    Shora uvedené lze stručně shrnout konstatováním, že osobou odpovědnou za úklid společných prostor bytového domu je SVJ. Jedním dechem je však nutné připomenout, že existuje rozdíl mezi výkonem správy bytového domu (k němuž je povinno SVJ) a podílením se na výkonu správy bytového domu (k němuž může být zavázán např. každý vlastník bytové jednotky, jako člen SVJ).
    Jelikož stanovy SVJ musí obsahovat rovněž pravidla pro správu bytového domu a pozemku (§ 1200/2 písm. f) občanského zákoníku), lze ve Vámi popsaném případě zařadit do stanov SVJ ustanovení o úklidu společných prostor, a to ve znění, které bude odpovídat rozhodnutí shromáždění SVJ (např. že úklid je zajišťován externě, nebo že úklid je prováděn jednotlivými členy SVJ dle rozpisu).
    Co se týče sankčního přeúčtování ceny externího úklidu těm členům SVJ, kteří nebudou svou úklidovou povinnost řádně plnit, je dle mého názoru takový postup možný (byť se jedná o problematiku, na kterou nepanuje jednotný názor). V takovém případě je samozřejmě nezbytné, aby byl mechanismus vyúčtování nákladů za externí úklid zakotven ve stanovách SVJ. Dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu (zakotvenými ve stanovách SVJ), pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-DĚDICTVÍ
    - Vydědění předluženého potomka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
    - Jak vydědit předluženého potomka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
    - Jak vydědit předluženého syna, ředluženou dceru v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

    S manželkou máme syna (J), plnoletého, svobodného, bezdětného, žijícího s námi v RD, vedeneho jako SJM. Krom syna (J), má moje manželka ještě nemanželského syna (M), nyni ženatého, otce dvou dětí, s bytem v BD, ale taky silně zadluženého. (M), požádal o oddluženi, to mu bylo schváleno a v současné době je v "péči" insolvenčního správce, jehož prostředníctvím začal postupně splácet dluhy věřitelům. Já jsem si manželčina syna neosvojil, stýkám se s ním pouze formálně a shodné máme pouze naše příjmení, takže předpokládám, že (M) nemá žádný nárok na dědictví po mojí osobě. Mam zato, že po mně bude dědit pouze manželka a syn (J). Jiné to může být s dědictvím po mojí manželce; matce (M). Po ní by mohl (M) zdědit 1/3 z jejího majetkového podilu na RD. Nabyté dědictvi by však zřejmě musel předat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. Chtěl bych, aby po nás připadl RD jen jednomu z
    dědiců a to synovi (J) Nevime ovšem, jak v této věci postupovat. Zda lze předat dědictvi synovi (J) nějakou zvláštní formou závěti, nebo jiným způsobem, to netuším. Děkuji, Václav

    ODPOVĚĎ:
    Vzhledem k tomu, že je rodinný dům ve společném jmění manželů, může každý z manželů nakládat pouze s ideální polovinou tohoto domu. Vy můžete o svém ideální polovině domu pořídit závěť, ve které tuto polovinu odkážete svému synovi. Vaše manželka může o své polovině rovněž sepsat závěť, ve které polovinu domu odkáže pouze jednomu synovi, avšak její druhý syn by musel dostat svůj povinný díl vyplacený v penězích, který činí čtvrtinu ze zákonného dědického podílu, tedy 1/4 z 1/3, tj. 1/12 z hodnoty celé pozůstalosti.
    Abyste tento podíl synovi nemuseli proplácet, můžete s manželkou u notáře uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, kde rodinný dům ze společného jmění manželů převedete pouze do Vašeho vlastnictví. Následně budete moct sepsat sám závěť, ve které celý rodinný dům odkážete svému synovi.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Pronajímatel 5 let nevyúčtoval služby - má nárok na doplacení dluhu za služby?
    - Dodatečné vyúčtování služeb pronajímatelem za 5 let zpět - promlčení dluhu za služby
    - Vyúčtování služeb pronajímatelem - jak často to musí udělat?

    Pronajímatel vyúčtoval služby naposledy za rok 2010. Nyní chce zpětně vyúčtovat za roky 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. Má na to nárok? Jak často musí ze zákona pronajímatel vyúčtovat nájemci poskytnuté služby?
    Děkuji, Adriana

    ODPOVĚĎ:
    Do roku 2014 bylo vyúčtování jednotlivých služeb upraveno v různých právních předpisech (např. vyhláška č. 372/2001 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele). Konkrétně tato vyhláška stanovovala, že vyúčtování je nutné províst nejméně jednou ročně. Rovněž zálaželo na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem.
    Od roku 2014 je účinný zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Tento zákon se vztahuje na zúčtovací období roku 2014 a následující. Tento zákon obsahuje mj. povinnost pronajímatele seznámit nájemce s vyúčtováním nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
    Pokud by pronajímatel tuto povinnost nesplnil, je povinen hradit nájemci smluvní pokutu za každý den prodlení až do doby, než tuto povinnost splní.
    Ve znění zákona 67/2013, které bylo účinné do 31. 12. 2015 (tedy vztahuje se na zúčtovací období let 2014 a 2015), bylo stanoveno, že výše této pokuty činí 100 Kč za každý započatý den prodlení. Pokud Vám pronajímatel včas nedoručil vyúčtování služeb za rok 2014 (za rok 2015 je povinen jej doručit do 4 měsíců od konce zúčtovacího období), je povinen Vám zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše se vypočte počet dnů prodlení x 100.
    Za dřívější období taková smluvní pokuta nebyla stanovena.

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Promlčení směnečného platebního rozkazu - za kolik let je nevymahatelný?

    Se společníkem jsme měli akciovou společnost a v roce 2002 jsem podepsal směnku v rámci firmy, kde jsem figuroval jako rukojmí za ručitele. Ručitelem byla dceřinná společnost s. r. o.
    Obě firmy, jak a. s. , tak s. r. o. zkrachovaly, společník obě firmy vytuneloval a celou směnku hodil na mne jako na fyzickou osobu.
    12/2003 jsem obdržel od soudu směnečný platební rozkaz, částku ve výši cca 700 000 Kč jsem neuhradil, ani neměl z čeho. Je to již 12 let a nic se neděje. Žádná exekuce není proti mne vedena. Chci se zeptat, zda je nějaká promlčecí lhůta? Pořád se bojím přihlásit si k mé partnerce trvalé bydliště, chceme se vzít, ale pořád je nad námi strašák směnky. Partnerka vlastní RD, tak se bojíme i svatby. Chtěl bych konečně normálně žít. Společník se mnou nekomunikuje. Hrozí mi pořád nějaké riziko vymáhání i po těch skoro 13-ti letech?
    Děkuji, Pavel

    ODPOVĚĎ:
    Směnečný platební rozkaz je rozhodnutím soudu ve věcí samé. Po jeho doručení máte 15 dnů na to, abyste buď plnil, co Vám bylo uloženo a nebo podal tzv. námitky, což si lze představit jako odvolání proti rozsudku soudu. Pokud jste ani jedno z toho neučinil, stává se směnečný platební rozkaz vykonatelným, což znamená, že po Vás plnění lze vymáhat. Podle právní úpravy tehdy platné platí, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Ve Vašem případě je možné, že povinnost uhrazení dluhu tedy již byla promlčena.

    __

    SOUD-SOUSY A PRÁVNÍCI
    - Klient advokáta se nedomluvil na výši odměny za práci advokáta - jak se odměna vypočítá?
    - Výpočet odměny advokáta - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
    - Klient advokáta se nedomluvil na výši palmare za práci advokáta - jak se odměna vypočítá?
    - Výpočet palmare advokáta - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
    - Klient právníka se nedomluvil na výši odměny za práci právníka - jak se odměna vypočítá?
    - Výpočet odměny právníka - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
    - Klient právníka se nedomluvil na výši palmare za práci - jak se odměna vypočítá?
    - Výpočet palmare právníka - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
    - Výpočet odměny za práci právníka, advokáta pokud se s klientem nedomluví na konkrétní výši

    Jelikož jsem řešil převod sdružení na spolek, chtěl jsem si nechat zkontrolovat dokumenty, které jsem upravil dle norem, abych nemusel žádost o zmněnu opravovat, či zasílat dvakrát. Na mou žádost mi advokát z internetové poradny odpověděl, že bohužel nemá čas.
    Od soudu nám přišlo upozornění na chyby, které je nutné opravit, a tak jsem znovu kontaktoval emailem tohoto advokáta.
    Advokát komunikoval, nechal si zaslat mnou opravené podklady ke kontrole a jediným jeho úkonem byla úprava chybně vyplněného online dotazníku. V emailové komunikaci (kterou mohu doložit) neproběhla jakákoli zmínka o tom, že nám bude něco účtováno.
    Avšak se zasláním opraveného formuláře přišla také faktura na 2 400, - + DPH, za 2 hodiny práce na přečtení a přepsání pár řádků žádosti.
    Rád bych se zeptal, zda se dá tomuto nějakým způsobem bránit, či nikoli. a budeme nuceni tuto částku uhradit i bez předchozího upozornění, či domluvě.
    Na stránkách je uvedena hodinová sazba, avšak osobně neproběhlo ani slovo o zpoplatnění.
    Předem děkuji Bořivoj

    ODPOVĚĎ:
    Úvodem své odpovědi předesílám, že Vámi popsaný případ je přinejmenším sporný. Podstatnou roli v tomto ohledu hraje skutečnost, zda je na webových stránkách advokáta (popř. příslušné poradny) uvedeno, že a/ hodinová sazba odměny se vztahuje právě na internetové poradenství advokátem a b/ že zasláním dotazu do internetové poradny vyjadřuje klient svůj souhlas s vyúčtováním odměny dle uvedené sazby.
    V tomto ohledu připomínám, že na vztah advokáta a jeho klienta (popř. osoby, pro kterou jsou poskytovány právní služby) mohou být aplikována ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských vztazích (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť advokát v tomto ohledu figuruje jako podnikatel (tedy osoba, která svou činnost vykonává za účelem zisku), zatímco jeho klient vystupuje jako spotřebitel.
    Dle § 1811/1 občanského zákoníku v první řadě platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně.
    Na Vámi popsaný případ je dále aplikovatelný § 1811/2 písm. c) a d) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a nen-li to zřejmé ze souvislostí, je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku:
    - cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,
    - způsob platby a způsob dodání nebo plnění.
    Dle § 22/1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu (k níž lze dle § 23a zákona o advokacii přičíst i DPH, je-li advokát jejím plátcem) ; skutečnost, zda bude některá právní služba advokátem poskytnuta úplatně či bezúplatně však musí být s klientem samozřejmě vyjasněna předem.
    Dle § 1/1 advokátního tarifu se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí buď jeho smlouvou s klientem (smluvní odměna), nebo se výše odměny řídí ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně. Ze znění dotazu předpokládám, že dotyčný advokát Vám účtuje smluvní odměnu.
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokát má vedle nároku na odměnu advokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené advokátním tarifem (§ 2/1 advokátního tarifu).
    Smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně (§ 3 advokátního tarifu).
    Je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (časová odměna), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb. Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci (§ 4/1 a 3 advokátního tarifu).
    Nebylo-li z webových stránek dotyčného advokáta či z korespondence s ním zřejmé, v jaké výši hodlá advokát účtovat smluvní odměnu, lze takový postup advokáta označit za pochybení. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat Českou advokátní komoru s podnětem k přezkoumání advokátova počínání:
    http://www.cak.cz/
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 85/1996 Sb. , o advokacii
    vyhláška č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - SVJ při rozúčtování tepla ignoruje indikátory spotřeby tepla na radiátorech - jak postupovat?
    - SVJ ignoruje měřiče spotřebovaného tepla na radiátorech v bytech domu SVJ - kde si stěžovat?

    SVJ má namontovány nové indikátory pro rozúčtování tep. energie pro vytápění a přesto je nepoužívá; nemůžeme to prosadit, protože nedosáhneme kvalif. většiny 75% stanovené v našich stanovách. Odpor menšiny (dnes (01.02.2016) již jen 25,6%) tomu zabraňuje, jsme vždy přehlasováni, i když jsou zjevně porušeny 3 zákony ČR (zák. č. 104/2015 §6, odst. 2, zák. č. 318/2012 § 9 odst. 1a, 3a) a 3c), zák. 563/1991 § 563/1991 §8, odst. 1 a 2), 2 vyhlášky ministerstev (vyhl. MMR č. 296/2015 §3, vyhl. č. 194/2007 §1, odst. b a příl. č. 2, odst. a), ř. 2) a dva právní předpisy platné jen pro naše SVJ (Prohlášení vlastníka). Chci proto využít možnosti NOZ § 1209 a navrhnout soudu, aby v této věci rozhodl.
    Prosím proto o vzor příslušné žádosti.
    V případě nutnosti doplnit nějaké další podrobnosti, pošlete mi e-mail a já je obratem doplním.
    Já jsem osobně se pokusil o vypracování své žádosti a prosil bych jen o prověření formálních podmínek. Tuto verzi Vám nemohu teď poslat, protože omezený počet znaků mi to nedovoluje.
    Děkuji předem za vyřízení, Miloš

    ODPOVĚĎ:
    Jelikož Váš dotaz směřuje toliko k náležitostem žaloby dle § 1209/1 občanského zákoníku, nebudu se ne/použitelností Vámi zmiňovaných právních předpisů ve své odpovědi zabývat.
    Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
    Co se týče základních náležitostí žaloby dle § 1209/1 občanského zákoníku, měla by žaloba obsahovat především:
    - určení věcně a místně příslušného soudu (jedná se o krajský soud příslušný dle sídla SVJ),
    - vymezení účastníků řízení (tedy identifikaci SVJ a navrhovatele/žalobce),
    - popis skutkového stavu a právního názoru žalobce (veškerá tvrzení je zapotřebí řádně prokázat),
    - formulace žalobního petitu (tedy uvedení toho, čeho se žalobce domáhá), tato část žaloby je velmi podstatná, neboť na tomto místě uvedete, jak má dle Vašeho názoru znít výrok rozsudku (včetně nárokování náhrady nákladů soudního řízení),
    - datace a podpis.
    Na případné nedostatky žaloby budete soudem upozorněn, přičemž Vám bude vždy stanovena lhůta k jejich odstranění.
    Máte-li zájem o přípravu žaloby odborně správným způsobem, můžete využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Družstvo zvýšilo poplatek za správu garáží - jak se bránit když garáže neudržuje a neopravuje?
    - Zvýšení poplatku za správu garáží družstvem - jak se bránit?

    Bydlím v panelovém domě, kde jsem vlastníkem bytu a garáže. Od 1.7.2015 nám družstvo dělá správu domu a garáží. Zvýšilo poplatek za správu garáže ze 30, -Kč na 156, - Kč měsíčně. Za byt se nic neměnilo, platíme pořád 156, -Kč, jako teď za garáž.
    Na garáži není co spravovat. Do garáží se nikdy neinvestovalo. Opravy a údržbu garáže si hradím ze svého. Proto vidím zvýšení jako nepřiměřené. Níže je odpověď družstva, zaslaná na můj nesouhlas: "Výše příspěvku SVJ na správu je podle zákona 89/2012 § 1180 odst. 2.
    Vzhledem k tomu, že jste byli do 30.6.2015 členy družstva, poplatky jste platili podle stanov družstva a od 1.7.2015 jste nečleny, proto je nutné řídit zákony a paragrafy, které toto ukládají za povinnost."
    Myslím, že citace v § 1180 odst. 1. by lépe odpovídala mému případu. Tuto však družstvo ve své odpovědi nezmiňuje.
    Poraďte, Marek

    ODPOVĚĎ:
    Podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
    Podle § 1208 písm. d) OZ platí, že do působnosti shromáždění patří schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
    Z toho co je uvedeno výše vyplývá, že shromáždění SVJ rozhoduje o celkové výši příspěvků, která se následně rozdělí mezi vlastníky jednotek v poměru jejich podílů na společných částech (nebylo-li určeno jinak).
    Vlastník jednotky je podle § 1180 odst. 2 též povinen platit příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti. Tyto příspěvky se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
    Z Vašeho vyjádření není zřejmé, jaký příspěvek byl zvýšen a z jakého důvodu. Družstvo, které vykonává správu domu má pravdu v tom, že pokud nejste členem družstva, nevztahují se na Vás stanovy.
    Doporučoval bych zjistit, který z uvedených příspěvků se zvýšil a na základě čeho (některý z orgánů musel rozhodnout).
    Odpověď družstva napovídá, že došlo ke zvýšení nákladů na správní činnost, účetnictví nebo odměny osoby spravující dům. Zvýšení nákladů by mělo být prokazatelné. O výši odměny osob spravujících dům rozhoduje shromáždění (zmínil jste, že ve Vašem domě vzniklo SVJ), tam se takové rozhodnutí mělo projednat.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Elektrický kabel souseda nad pozemkem - jak požádat o přeložku?
    - Kde požádat o přeložku elektrického kabelu když to soused odmítá
    - Jak donutit souseda k přeložce kabelu elektřiny vedoucího k jeho domu nad mým pozemkem?

    Máme u domu větší pozemek, kde by si dcera chtěla postavit dům. Středem pozemku přechází sousedova elektrická přípojka (zavěšený kabel ze sloupu k jeho domu). Přípojka je ve vlastnictví souseda, který o přeložce nechce ani slyšet, že na to nemáme nárok nebo ať si tu přeložku zaplatíme my. Musí soused na naši žádost kabel přeložit pryč z našeho pozemku nebo musíme vyvolat soudní spor a získat soudní příkaz k přeložce? Kdo v tomto případě bude hradit přeložku, soused jako majitel nebo my jako žadatel? On nás omezuje v užívání pozemku dle našich představ (postavit domek) a není zřízeno žádné věcné břemeno ke kabelu, tak proč bychom měli platit jeho přeložku přípojky? Sousedova přípojka byla zřízena před rokem 1989, bez jakéhokoliv našeho souhlasu.
    Děkuji
    Jindřich

    ODPOVĚĎ:
    Právní úprava elektrických přípojek je v nejobecnější rovině obsažena v § 45 energetického zákona. Co se týče vlastnického práva k elektrické přípojce, je nezbytné vycházet z § 509 občanského zákoníku, dle něhož nejsou inženýrské sítě (zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení) součástí pozemku (vlastník inženýrských sítí tedy může být odlišný od vlastníka pozemku, kterým či nad kterým tyto sítě vedou, jak je tomu ostatně i ve Vašem případě).
    Co se týče vedení sousedovy elektrické přípojky nad Vaším pozemkem, připomínám, že dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku mimo jiné i prostor nad povrchem a pod povrchem (pozemek je tedy občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). I elektrická přípojka umístěná v prostoru nad povrchem tedy přímo zasahuje do výkonu Vašeho vlastnického práva k předmětnému pozemku.
    Ve Vašem případě je klíčové, na základě jakého právního titulu (důvodu) soused svou elektrickou přípojku nad Váš pozemek umístil (tzn. zda se tak stalo na základě tehdy platného právního předpisu, rozhodnutí správního orgánu či soudu, popř. zda byla elektrická přípojka nad pozemkem umístěna se souhlasem tehdejšího vlastníka Vašeho pozemku). Ověření této skutečnosti je velmi důležité, neboť při zjištění, že Vašemu sousedovi skutečně svědčí právní titul k vedení elektrické přípojky nad Vaším pozemkem bude Vaše případná soudní obrana s největší pravděpodobností neúspěšná (jelikož Váš soused by v takovém případě vedl svou elektrickou přípojku oprávněně a Vy byste byl povinen takovou přípojku nad svým pozemkem strpět).
    Za účelem zjištění, zda vede Váš soused elektrickou přípojku nad Vaším pozemkem oprávněně (tzn. na základě platného právního titulu) či neoprávněně, kontaktujte místně příslušný stavební úřad a tuto problematiku s ním konzultujte. V této souvislosti můžete stavební úřad oslovit rovněž s žádostí o nahlédnutí do správního spisu, který byl založen při povolování výstavby sousedova domu (nelze totiž vyloučit, že elektrická přípojka byla řešena právě ve stavebním povolení).
    Skutečnost, že Vašemu sousedovi nesvědčí služebnost inženýrské sítě (dle dřívější terminologie se jednalo o věcné břemeno) může samozřejmě naznačovat, že vedení elektrické přípojky je neoprávněné, elektrická přípojka však mohla být zřízena i na základě jiného právního titulu (jehož ne/existenci nejlépe ověříte právě návštěvou stavebního úřadu).
    Vyjde-li najevo, že Váš soused vede elektrickou přípojku nad Vaším pozemkem neoprávněně, bude možné se proti tomu bránit žalobou (a to u místně příslušného okresního soudu). Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
    V této souvislosti upozorňuji na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník pozemku povinen snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. S ohledem na skutečnost, že sousedova elektrická přípojka Vám brání v realizaci stavebního záměru Vaší dcery se však domnívám, že k požadavku na odstranění této přípojky máte dostatečně rozumný důvod (tzn. že Váš soused by se tohoto ustanovení občanského zákoníku nemohl s úspěchem dovolat).
    Pokud by Váš soused argumentoval ve svůj prospěch vydržením práva vést nad Vaším pozemkem elektrickou přípojku, bude možné toto tvrzení vyvrátit poukazem na neexistenci dobré víry Vašeho souseda, která je pro řádné vydržení nezbytná (v tomto ohledu by však bylo nutné znát více podrobností).
    ______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Automatický přechod nájmu nebytových prostor na potomka, potomky
    - Automatický přechod nájmu podnikatelských prostor na potomka, potomky
    - Automatický přechod nájmu nebytových prostor na syna, dceru
    - Automatický přechod nájmu podnikatelských prostor na syna, dceru

    Nájemce prostor sloužících k podnikání – fyzická osoba - zemřel v lednu 2016. Dle minulé právní úpravy nájemní smlouva smrtí nájemce skončila, pokud dědicové do 30 dnů od smrti tohoto nájemce nesdělili pronajímateli, zda budou v nájmu pokračovat. Platí tato úprava i dle nového občanského zákoníku?
    Jaké kroky by měl pronajímatel v případě smrti nájemce - fyzické osoby podniknout? Může věci zemřelého nájemce přestěhovat na jiné místo, aby prostor sloužící k podnikání mohl hned pronajmout jinému nájemníkovi?
    Děkuji Hedvika

    ODPOVĚĎ:
    Obecně platí, že smrtí jedné ze smluvních stran závazek zaniká pouze v případě, že je plnění vázáno výlučně na jednu ze smluvních stran (např. malíř se zaváže namalovat obraz, ale zemře, pak je jasné, že to za něj nikdo jiný neudělá).
    Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
    Nový občanský zákoník již nestanoví, že nájem zaniká, pokud některý z dědiců neoznámí pronajímateli, že v nájmu pokračuje. Z tohoto důvodu se domnívám, že nájem prostor určených k podnikání smrtí nájemce nezaniká, naopak do právního postavení nájemce se dostal dědic/dědicové nájemce a nájem stále trvá.
    Doporučuji kontaktovat pozůstalé a případně se s nimi dohodnout na ukončení nájmu dohodou a takéna přemístění věcí, které se v pronajatém prostoru nacházejí.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
    - Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
    - Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
    - Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi

    Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Mirek.

    ODPOVĚĎ:
    Pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Sleva na dani na dítě - může ji uplatnit pečující rodič nebo i nepečující?

    Chtěla jsem se prosím zeptat zda si mohu či nemohu uplatnit slevu na daních na syna za rok 2015. Mám dceru 7 let u mě v péči a syna 10 let. Syn 12/2014 byl svěřen do péče otci. Syn má stále u mě trvalé bydliště a platím všechny poplatky spojené s bydlením včetně platby za svoz komunálního odpadu a měsíčně výživné ve výši 1500 Kč. Ke styku mám syna 1x za 14 dní od pátku do neděle a letní prázdniny máme na půl. Otec je dlouhodobě nezaměstnaný. Jsem zaměstnaná, ale tím, že nemám syna svěřeného do péče nevím zda peníze za něj nepropadnou státu. Mám nárok na slevu když mi otec syna napíše čestné prohlášení, že si neuplatnil slevu na dítě? Děkuji. Alena

    ODPOVĚĎ:
    Daňové zvýhodnění na syna si uplatnit nemůžete. Nesplňujete podmínku § 35c odst. 1 Zákona o daních z příjmů - nežijete ve společně hospodařící domácnosti.

    __

    OBČAN-SLUŽENÍ, SPOLKY
    - Zrušení občanského sdružení a vymazání, výmaz z rejstříku OS - postup, informace

    Jako předseda občanského sdruženi Kounice pro všechny, IČO: 01629662 bych chtěl poradit, jak postupovat při likvidaci našeho OS.
    Sdružení nemá žádný majetek a z důvodů nevykazování činosti se členové (valná hromada) rozhodli pro likvidaci a výmaz z rejstříku. Toto bylo schváleno na valné hromadě v prosinci 2015, likvidace k 31.12.2015. Likvidátorem jsem byl jmenován já (předseda OS).
    Prosím o radu, jaké kroky mám učinit a jak postupovat ve výše zmíněné věci. Děkuji. S pozdravem Jiří

    ODPOVĚĎ:
    Při likvidaci občanského sdružení (podle nové právní úpravy spolku) se řídíte zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve spojení se zák. č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
    Níže uvádím v bodech průběh likvidace, nicméně likvidace právnické osoby je natolik složitý proces, že je většinou dobré obrátit se na odborníka, který má s likvidací již zkušenosti:
    1. Valná hromada či členská schůze rozhodne o zrušení právnické osoby a jmenuje likvidátora a určí, jak bude naloženo s likvidačním zůstatkem.
    2. Likvidátor nechá do rejstříku zapsat údaj o zrušení subjektu a o probíhající likvidaci. K vytvoření návrhu je potřeba využít tzv. inteligentního formuláře, který je dostupný na www.justice.cz, který se doručí rejstříkovému soudu. Přílohou bude rozhodnutí o zrušení subjektu a jmenování likvidátora a čestné prohlášení likvidátora, že souhlasí s tímto ustanovením do funkce a že splňuje potřebné požadavky
    3. Likvidátor provede likvidaci.
    Ke dni, kdy byl subjekt zrušen, vstupuje do likvidace, což je proces, v rámci kterého je vypořádán majetek zrušeného subjektu, vyrovnají se veškeré dluhy a stanoveným způsobem se naloží se zbylým majetkem (tzv. likvidační zůstatek).
    Likvidátor zejména zveřejní údaj o likvidaci v Obchodním věstníku, sepíše soupis veškerého jmění subjektu, prodá takovou část majetku subjektu, aby mohl uhradit všechny dluhy, splní dluhy, sestaví účetní závěrku apod.
    4. Likvidátor nechá subjekt vymazat z veřejného rejstříku.
    Až po skončení likvidace lze podat návrh na výmaz subjektu z veřejného rejstříku. Tento návrh se opět vytvoří prostřednictvím inteligentního formuláře.
    K návrhu je nutné připojit potřebné listiny, bohužel neexistuje žádný seznam listin, které soud k výmazu subjektu vyžaduje a praxe soudů s v tomto liší, kromě již zmíněné konečné zprávy bývá požadována zpráva o dvojím zveřejnění likvidace v Obchodním věstníku, souhlas finančního úřadu s výmazem, potvrzení o archivaci dokumentů, účetní závěrka apod. Pokud soudu nějaký dokument chybí, vyžádá si ho.
    Výmazem subjektu z veřejného rejstříku pak tento subjekt zaniká.

    __

    RODINA-VÝŽIVNÉ
    - Status studenta bez docházení do školy - nárok na výživné, alimenty
    - Status studenta bez docházení do školy - vrácení alimentů, výživného rodičům

    06/2016 dokončuji bakalářské studium. Rodiče mi platí soudem stanovené výživné. Když se přihlásím na navazující magisterské studium na jiný obor a na prezenční studium, ale nebudu tam chodit, pouze budu mít status studenta, a po 1. nezdařeném semestru studium ukončím, budou mi muset rodiče platit výživné v tom jednom semestru (po zaslání potvrzení o přijetí/o studiu)?
    Je nějaký postih, např. vrácení výživného, pokud by se zjistilo, že jsem tam přihlášen jen na oko. S tím souvisí, do kdy mi musí rodiče platit výživné, pokud budu dělat státnice v červnu 2016. Děkuji předem za zodpovězení dotazu.
    Děkuji, Kryštof.

    ODPOVĚĎ:
    Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. V případě, že byste se k dalšímu studiu přihlásil pouze formálně, záleželo by na tom, zda byste v daném období byl či nebyl schopen se živit. Pokud byste studoval pouze formálně, ale ve skutečnosti byste například začal pracovat a Váš příjem by stačil k pokrytí Vašich životních potřeb, pak by vyživovací povinnost rodičů vůči Vám skončila, protože už byste byl schopen se živit sám. Pokud byste ale během formálního studia neměl dostatečný příjem – občasné brigády se za schopnost samostatně se živit nepovažují – mohla by vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvat. Vše – včetně toho, jak dlouho Vám ještě rodiče budou muset platit výživné – tedy záleží na Vaší schopnosti se živit.
    Pokud byste ale nadále pobíral výživné od rodičů i přesto, že už byste měl dostatečný příjem a tudíž byste byl schopen se sám živit, rodiče by na Vás následně mohli podat žalobu pro tzv. bezdůvodné obohacení a mohli by požadovat zpětné vrácení výživného, které jste neoprávněně přijímal.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace mobilu - je nutná originální nabíječka?
    - Reklamace mobilu - je nutné originální příslušenství z krabice výrobku?
    - Reklamace nenabíjícího se mobilu - je nutná původní nabíječka?

    Nákup mobilu s nabíječkou a sluchátky 6/2014. Po čase problémy s nabíjením telefonu. Koupě jiné, neoriginální nabíječky. Časem opět problémy s nabíjením telefonu. Koupě další nabíječky. Teď mobil nenabíjí vůbec. Chtěla jsem mobil reklamovat 1/2016. Prodejce vyžaduje pro reklamaci telefon i nabíječku. Chtěla jsem mobil tedy poslat od prodejce na opravu. Stejně po mě prodejce požaduje nabíječku. Tu původní už nemám, jen ty další, neoriginální nabíječky. Má právo při reklamaci mobilu prodejce vyžadovat i nabíječku? Má právo při odeslání mobilu na opravu prodejce požadovat i nabíječku?
    Děkuji, Marta

    ODPOVĚĎ:
    Přestože nabíječka představuje příslušenství mobilního telefonu, neboť jejím účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s mobilním telefonem (jak vyplývá z § 510/1 občanského zákoníku), je požadavek prodejce neoprávněný.
    Především je nutné si uvědomit, že zakoupením mobilního telefonu s jeho příslušenstvím (např. nabíječkou) jste se nezavázala k tomu, že budete toto příslušenství s mobilním telefonem stále užívat. Nabíječka je samostatnou věcí v právním smyslu, jako její vlastník jste proto oprávněna s ní libovolně disponovat (např. jí prodat, darovat, zničit, opustit apod.).
    Vzhledem k tomu, že funkčnost mobilního telefonu může být snadno posouzena i bez jeho příslušenství, není existence (či předložení) původní nabíječky pro realizaci záruční opravy nezbytná. Jako kupující (a současně spotřebitel) jste oprávněna reklamovat kteroukoli věc, kterou jste u prodejce zakoupila, a to samostatně.
    Pokud by totiž bylo nutné přiložit k reklamované věci vždy i její příslušenství (které však reklamováno není), bylo by reklamační právo bezdůvodně odňato těm kupujícím, kteří již příslušenství koupené věci nemají (např. z důvodu, že ho prodali, darovali, zničili, opustili apod. , tedy proto, že s ním naložili, jak byli jako jeho vlastníci oprávněni).
    Dle § 19/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen spotřebiteli (tedy Vám) vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje (prakticky totéž vyplývá rovněž z § 2173 občanského zákoníku). Vydání tohoto potvrzení můžete po prodávajícím požadovat pro získání písemného potvrzení o tom, že jste reklamaci řádně uplatnila.
    Nebude-li prodávající ochoten mobilní telefon bez nabíječky k reklamaci přijmout, nechte si od něho, kromě potvrzení o uplatnění reklamace, písemně potvrdit rovněž důvod, pro který Vám nebyla reklamace uznána. Následně bude možné, abyste se svých práv domáhala soudní cestou (tzn. podáním žaloby).
    Před podáním žaloby můžete na závadné počínání prodejce upozornit příslušný dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce:
    http://www.coi.cz/
    Nelze vyloučit, že prodejce nezmění v důsledku kontroly ze strany České obchodní inspekce svůj názor (a podání žaloby tudíž již nebude nutné).
    Nastalý spor s prodejcem můžete řešit rovněž mimosoudně (jak od 1. 2. 2016 umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Ve Vašem případě by byl spor mimosoudně řešen před Českou obchodní inspekcí.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    _

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Rozúčtování spotřebovaného tepla mezi původního a nového majitele bytu pokud nebyl zapsán stav měřičů na radiátorech?
    - Vyúčtování záloh za teplo při koupi bytu - jak bude probíhat vyúčtování?
    - Rozúčtování tepla - byt koupen novým majitelem a nebyly zaznamenány stavy měřičů na radiátorech bytu

    Bydlíme v bytě v osobním vlastnictví a jsme součástí SVJ. Byt jsme koupili 06/2016. V předávacím protokolu k prodeji bytu jsme nezaznamenali stav odečtů tepla. Až do prodeje bytu platila zálohy na služby původní majitelka. Následně jsme zálohy hradili my. Na konci roku se dělá vyúčtování a podle toho vznikne přeplatek nebo nedoplatek na teple. Tím, že jsme nezapsali stav protopeného tepla k datu prodeje, nevíme, kolik jsme protopili my a kolik původní majitelka.
    Moje dotazy jsou
    1) jak se rozúčtuje přeplatek/nedoplatek za teplo na konci roku mezi nás jako aktuálního majitele a původní majitelku
    2) zda jsou zálohy za služby od původní majitelky započítané nebo budeme muset platit zálohy i za část roku, kdy v bytě bydlela původní majitelka
    Aneta

    ODPOVĚĎ:
    V případě, že jste stavy při změně vlastnictví nemovitosti nezaznamenali, bude rozúčtování velkým problémem, jelikož nejde jen o spotřebované teplo, které byste mohli dělit počtem měsíců, ale je třeba zohlednit, v jaké sezóně došlo ke změně majitele, zda se topilo či nikoliv apod. Doporučila bych Vám obrátit se na Asociaci rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu www.artav.cz, která je dobrovolným neziskovým zájmovým sdružením právnických i fyzických osob, které provádějí registraci spotřeby tepla a vody u konečných spotřebitelů a následné rozúčtování nákladů na vytápění a na spotřebu teplé i studené vody. Na svých webových stránkách vede i bezplatnou poradnu. Zálohy se pojí právě s otázkou, jak bude finálně spotřeba mezi vás rozúčtována a podle toho by poměrně měla být vypočítaná i záloha.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Ústní nájemní smlouva
    - Výpověď ústní nájemní smlouvy uzavřené před NOZ (novým občanským zákoníkem)
    - Jak prokázat ústní nájemní smlouvu a její uzavření mezi pronajímatelem a nájemcem, nájemníkem?

    Dobrý den,
    na vaší bezplatné právní poradně jsem našel odpověď na dotaz "nájemce bez nájemní smlouvy s trvalým bydlištěm a možnost jeho vystěhování" - http://bit.ly/2gBSucf ze dne 10.2.2010 (viz níže). V odpovědi se píše, že v minulosti (asi před 12 lety) platilo, že stačí ústní nájemní smlouva. Zajímalo by mě, jaký zákon a jaké jeho ustanovení toto v minulosti upravoval.
    Od roku 1992 bydlím v bytě, který patří matce. Mám zde hlášeno trvalé bydliště. Písemnou nájemní smlouvu nemám. Nyní matka trvá na vystěhování z bytu a podala žalobu na vyklizení bytu. Skutečnost, že smlouva trvá, můžu prokázat. Mohu trvat na tom, aby byla smlouva dodržena? Děkuji za odpověď. Zdraví Ferdinand

    ODPOVĚĎ:
    Vztahy založené před účinností nového občanského zákoníku, tedy před rokem 2014, upravoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Z ustanovení § 686 odst. 1 vyplývá, že "Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu." Podle starého občanského zákoníku tedy nebylo možné, aby nájemní smlouva na byt byla sjednána ústně. Nový občanský zákoník se k existenci nájemní smlouvy už nestaví tak striktně a uvádí, že (§ 2237)
    "Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy." Dále § 2238 uvádí, že " Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou."
    Pokud se ve Vašem případě jedná o situaci, která počíná v roce 1992, je třeba se řídit starým občanským zákoníkem a dle mého názoru argumentací s existencí ústně sjednané smlouvy neuspějete.

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Může účastník stavebního řízení chtít kolaudační souhlas stavby?
    - Právo účastníka stavebního řízení na kolaudační souhlas
    - Nahlédnutí do kolaudačního souhlasu účastníkem stavebního řízení - má na to právo nebo ne?

    Může stavební úřad účastníku stavebního řízení odmítnout předložit kolaudační souhlas k nahlédnutí či odmítnout vyhotovení kopie tohoto dokumentu? Je jiná možnost, jak se účastník stavebního řízení k tomuto dokumentu dostane, když stavební úřad toto odmítne?
    Děkuji za odpověď. Denisa

    ODPOVĚĎ (dotaz č. 10675, odpovězeno 05.12.2016, Mgr. Šárka Ocelíková (právník) ) :
    O účastnících řízení v případě kolaudačního souhlasu nelze hovořit, protože se nejedná o řízení (účastníci řízení zde tedy nejsou). Kolaudační souhlas v zájmu zjednodušení administrativního postupu povolování staveb představuje jen jakési potvrzení, resp. osvědčení stavebního úřadu o tom, že zkolaudovaná stavba byla postavena v souladu se stavebním povolením a ověřenou stavební dokumentací.
    Nicméně pokud jste byla účastníkem stavebního řízení, máte jako účastník právo nahlížet do spisu vedeného v tomto stavebním řízení, přičemž do tohoto spisu se zakládá i kolaudační souhlas. Jako účastník řízení máte právo si udělat kopie.
    Pokud jste neměla postavení účastníka řízení, může Vám být umožněno nahlédnout do spisu, prokážete-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a jestliže tím nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

    __

    OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
    - Přepsání podílu do obchodního rejstříku - co je potřeba, náležitosti, listiny
    - Jak zapsat změnu vlastníka s. r. o. do obchodního rejstříku?
    - Jak zapsat změnu majitele s. r. o. do obchodního rejstříku?

    Jednám o koupi firmy s ručením omezením. Firma byla založena 1994 s dvěma společníky, fyzickou osobou s Čech a firmou z Německa, která měla většinu. V roce 2006 odkoupil Čech celý podíl od německé společnosti, tuto skutečnost však dodnes nezapsal do obchodního rejstříku. Kupní smlouvu s apostilou má, které další dokumenty bude potřebovat pro přepsání podílu do obchodního rejstříku?
    Děkuji za odpověď
    David

    ODPOVĚĎ:
    Návrh na zápis změn se podává na příslušném formuláři (zde: https://or.justice.cz/ias/ui/podani). Pokud není kupní smlouva vyhotovena v českém jazyce, je nutní zajistit její úřední překlad. Jinak obecně platí, že pro zápis převodu podílu postačuje doložit listinu, na základě které se vlastnické právo k podílu převádí (kupní smlouvu). Pokud ovšem např. společenská smlouva stanovila další podmínky nezbytné pro řádný převod podílu, např. souhlas valné hromady, je nutné doložit i listiny k těmto dalším podmínkám.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Alkohol do 0,3 promile - hrozí odebrání řidičáku, řidičského průkazu, řidičského oprávnění?
    - Jak neztratit řidičák za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu
    - Jak neztratit řidičský průkaz za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu
    - Jak neztratit řidičské oprávnění za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu

    Dnes (29.11.2016) a v dopoledních hodinách mě zastavila hlídka Policie a při dechové zkoušce jsem nedýchal 0,26 a podruhé po 5 min 0,25. V rámci nervozity jsem bohužel přiznal, že jsem byl na pivu a to konkrétně od 20:00 - 23:00 a měl jsem 4-5 piv. Nic víc. Dostanu vyzvání na úřad, kde dostanu pokutu, jen musím udělat vše abych nepřišel o ŘP. Žádný podobný delikt jsem nikdy nespáchal. Prosím o jakoukoli radu. Předem děkuji. Karel

    ODPOVĚĎ:
    Za spáchání dopravního přestupku "Řízení pod vlivem alkoholu (do 0,3 promile) " nejsou v rámci bodového hodnocení řidičů přičítány žádné body. Tento přestupek nelze řešit v blokovém řízení udělením blokové pokuty, ale po spáchání přestupku je s řidičem zahájeno správní řízení. Ve správním řízení pak hrozí sankce 2.500 – 20.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (zákaz řízení motorových vozidel), konkrétně na 6 měs. - 1 rok.
    Je zde možnost (podle okolností) pokusit se zvrátit možný nepříznivý výsledek postižením případných procesních chyb v řízení, nicméně pro jejich odhalení (pokud budou) jsou nezbytné znalosti potřebných předpisů. Je zde tedy možnost obrátit se na advokáta (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz), který dokáže na základě svých zkušeností a znalostí tyto případné chyby odhalit a zajistit mj. náležitou ochranu Vašich práv, aby případná újma byla co nejmenší.

    __

    PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
    - Zákaz mobilu, tabletu, notebooku v práci, zaměstnání - musí to být ve směrnici zaměstnavatele?
    - Musí být ve směrnici zaměstnavatele zákaz mobilu, tabletu, notebooku při výkonu práce, zaměstnání?

    Zakázaná zařízení v zaměstnáni (notebook, mobil, tablet). Zaměstnavatel povoluje na pracovišti soukromé mobily (chytré telefony) ale zároveň žádá speciální povolení (interní) pro tablet a notebook, které musí mít zaměstnanec, jinak to nemůže tam mít. Problém je že mě odkazuje jeho bezpečnostní služba na směrnice, ale ve směrnicích nic takového není.
    Je ze zákona zaměstnavatel povinnen, mít tyto informace v jeho interních směrnicích? Mohu požadovat vysvětlení důvodu zákazu? Nechápu tak vůbec rozdíl z hlediska bezpečnosti chýtrý mobil vs tablet (obojí Android), který je jen trochu větší (5,5 palců vs 8 palců).
    S pozdravem
    David

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel může regulovat vnesení určitých věcí na pracoviště, případná omezení by však měla mít racionální důvod, který by měl být zaměstnancům sdělen. Pokud jim sdělen není, může se zaměstnanec samozřejmě zaměstnavatele dotázat. Zákon žádný takový zákaz neuvádí, je proto více než vhodné, aby toto omezení měl zaměstnavatel ve svých vnitřních předpisech. Ze zákona však tuto povinnost nemá. Má však povinnost neomezovat své zaměstnance šikanózními zákazy a taky má povinnost přistupovat ke všem zaměstnancům v obdobných situacích obdobně.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Neoprávněná reklamace díla - dílo zhotoveno dle přání zákazníka neochotného platit, jak má postupovat zhotovitel?
    - Bezdůvodná reklamace objednatele díla - jak se má bránit zhotovitel? (objednateli se nechce platit)

    Jak mohu postupovat ve věci zhotovení úprav postelí a následné nezaplacení mnou fakturovanou částku. Při navštívení zákazníka jsem přebral materiál na výrobu nových postelových bočnic a úpravu starých postelových čel. Dostal jsem instrukce a nákres finální úpravy dle požadavku zákazníka. Vysvětlil jsem mu jaký spojovací materiál (použité lepidlo, šrouby, dřevěné krytky a vruty do dřeva, …) a jakým způsobem bude použit. Se starými čely jsem toho moc nemohl udělat, byli křivé a prolakované. Stará čela jsem mu nadstavoval novými deskami přilepením a sešroubením k původním.
    Po zhotovení úprav a nalakování jsem vše nafotil (zakrytí šroubení dřevěnými krytkami, spojení s původními křivými čely) a s fakturou zaslal mailem zákazníkovi. Se vším souhlasil formou SMS zprávy s tím, že mám vše přivést. Po přivezení si zákazník zabalené postele prohlédl a převzal, poptával další práci s tím, že dodrží splatnost faktury a zašle peníze navíc za dodání dalších desek. Na souhlas jsme si podali ruku a rozloučili jsme se.
    Před splatností faktury mi zákazník zaslal mail, že mi zaplatí pouze třetinu a potom se rozhodne kolik mi pošle až si nechá předělat dřevěné krytky na deskách pro zakrytí spojení šroubem. Zkrátka začal vymýšlet důvodu k nedoplacení faktury, které už trvá skoro 2 měsíce. A nehodlá mi nic zaplatit. Může žádat opravu, i když pochybení z mé strany nedošlo a vše bylo provedeno dle přání zákazníka, které teď popírá. Děkuji za odpověď s pozdravem Filip

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vašem případě se jedná o smlouvu o dílo, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Odkaz na zákoník uvádím níže.
    Předpokládám, že jste si nesjednali zvláštní práva a povinnosti, proto je třeba užít úpravu obsaženou v zákoně.
    Dle ust. § 2604 občanského zákoníku platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle ust. § 2605 je dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
    Konečně pak dle ust. § 2610 vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Jak vyplývá z citovaných ustanovení, dílo bylo provedeno, neboť bylo předáno zákazníkovi, který neměl výhrady. Tímto mu vznikla povinnost uhradit cenu uvedenou na faktuře, kterou předtím také odsouhlasil.
    Pokud ji však dobrovolně nechce zákazník uhradit, nezbude Vám jiná cesta, než podat žalobu k příslušnému soudu dle místa bydliště zákazníka. Předtím však vyzvěte písemně zákazníka k úhradě dlužné částky s odkazem na výše uvedená ustanovení s tím, že jste oprávněn požadovat také úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně, a který běží ode dne splatnosti faktury. Do výzvy především uveďte, že dílo bylo provedeno dle jeho přání a pokynů a že povinnost zaplatit kupní cenu mu vznikla v momentě, kdy postel převzal. Do výzvy také uveďte, že pokud nebude částka uhrazena, obrátíte se na příslušný soud, kdy zákazník bude povinen hradit také nemalé náklady soudního řízení. Nechám na Vašem zvážení, zda se obrátit na advokáta, kdy by i zaslání výzvy od advokáta mohlo mít větší efekt, než když výzvu zašlete sám.
    Jelikož zákazník neměl při převzetí díla výhrady, nemůže proto reklamovat údajné vady zakrytí, které měl reklamovat ihned při předání.
    Občanský zákoník je dostupný zde: http://bit.ly/2hNEkWt

    __

    OBČAN-NÁJMY
    - Ústní dohoda pronajímatele a nájemce - jak ji může nájemník prokázat (pronajímatel zemřel)
    - Jak může nájemník dokázat ústní dohodu o snížení nájemného s pronajímatelem (pronajímatel zemřel)
    - Vymáhání nájemného za billboard novým majitelem pozemku - nájemce tvrdí že uzavřel dohodu o snížení nájemného s pronajímatelem

    04.06.2008 uzavřel můj děda písemnou smlouvu o nájmu pozemku (vizte příloha). Dle této smlouvy mohla smluvní strana na tento pozemek umístit reklamní billboard. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 5 let počínaje dnem 01.07.2008. Ale i po tomto datu je reklamní billboard nepřetržitě umístěn na našem pozemku (nájemce nebyl vyzván k odstranění). Nájemné je dle smlouvy splatné dopředu nejpozději k 31.01. roku, na který se hradí.
    Děda bohužel dne 31.01.2015 zemřel a před svou smrtí byl dlouhodobě hospitalizován v nemocnici (od 14.10.2014).
    Když jsem po nájemci požadovala zaplacení nájemného za rok 2016, odbyl mě s tím, že nájemné na rok 2016 již platil mému dědovi někdy v srpnu nebo září 2015, tedy v době kdy již byl děda po smrti, což ale smluvní strana netuší. Když jsem požadovala doklad o úhradě byl mi zaslán sken dokladu bez uvedení datumu (vizte příloha). Částka na dokladu neodpovídá částce, která byla dohodnuta ve smlouvě. Toto nájemce vysvětlil nejprve tak, že byla smlouva v roce 2013 doplněna dodatkem v ústní formě, kdy bylo ujednáno, že se nájemné sníží. Dnes (29.11.2016) mi nájemce tvrdil, že platnost původní smlouvy skončila a následně byla s dědou uzavřena nová ústní smlouva.
    Dotazy:
    1) Mohu zpochybnit pravost dokladu o úhradě nájemného za rok 2016, když není uveden datum platby a když byl děda v roce 2015, kdy mělo dle tvrzení nájemce dojít k platbě, prokazatelně po smrti nebo hospitalizován v němocnici?
    2) Mohu rozporovat dodatek smlouvy/novou smlouvu ústní formou?
    3) Mohu požadovat zaplacení nájemného za rok 2016 ve výši 6 000, - Kč dle původní smlouvy?
    4) Vzhledem k praktikám nájemce silně pochybuji, že došlo k úhradě nájemného i na rok 2015. Mohu požadovat předložení dokladu o úhradě a případně rozporovat i provedení této platby nebo i dalších plateb?
    5) Na našem pare smlouvy chybí dědův podpis. Je tam pouze razítko a podpis nájemce. Představuje to pro mě nějaký problém?
    Velmi děkuji za Vaši pomoc a přeji příjemný den.
    S pozdravem Marcela

    ODPOVĚĎ:
    K Vašim dotazům:
    1. Pokud není na dokladu uvedeno datum platby a navíc platba měla být provedena v době, kdy dědeček nežil či byl v nemocnici, tento doklad sám o sobě není platným dokladem a Vy nic zpochybňovat nemusíte. Naopak nájemce musí prokázat, že bylo hrazeno, neboť doklad s vadami, který Vám doložil, důkazem o platbě není.
    2. Dodatek či nová ústní forma smlouvy je obdobná záležitost, jako u bodu 1. Pokud to nájemce tvrdí, musí prokázat, neboť k jeho tvrzením bez důkazů nelze přihlížet.
    3. Ano, placení nájemného můžete požadovat dle původní smlouvy.
    4. Platby, které měly být hrazeny za dědečkova života, sice rozporovat můžete, ale v případném sporu byste nebyla úspěšná, neboť neprovedené platby měly být přihlášeny do dědického řízení jako pohledávky zemřelého za nájemcem a měl by být určen jejich dědic. Pokud nebyly, což asi nebyly, pak by nárok byl u soudu těžko vymahatelný.
    5. Pokud podpis chybí, je to sice vada smlouvy, nicméně pokud strany podle smlouvy jednaly, lze mít za to, že platně uzavřena byla a lze se jí řídit.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Vystěhování nájemníka který neplatní nájem, nájemné - postup
    - Koupě bytu s nájemníkem bez nájemní smlouvy - jak vystěhovat nájemníka, nájemce neplatícího nájem, nájemné?
    - Postup vystěhování nájemníka neplatícího nájemné
    - Jak vystěhovat nájemníka neplatícího nájemné

    03/2016 jsem koupila byt pro svého 20ti letého vnuka. Byt vlastnil pan B. , ale byt pronajímal panu C (nevím jestli měli uzavřenou nájemní smlouvu).
    Pan C má v tomto bytě trvalé bydliště (trvalý pobyt). Abych nebyla „pes“, navrhla jsem panu C. , že má na odstěhování 6 měsíců s tím, že spolu uzavřeme nájemní smlouvu na tuto dobu s tím, že bude platit 2.000 Kč měsíčně jako zálohu na vymalování a úklid bytu. Nájemné obvyklé (Plzeň) je 8000 Kč. Nájemní smlouvu odmítl uzavřít s tím, že nemá OP a požadovaně 2.000 Kč zaplatil k dnešnímu dni pouze 2x (tedy dluží 7x2000 Kč). Neplatí ani zálohy na vodu a topení. Bohužel se jedná o důchodce alkoholika, který obtěžuje i ostatní nájemníky a v celém domě zanechává hrozný nepořádek. V současné době má odpojen i plyn a elektřinu a tyto dlužné částky vymáhá exekutor. Odmítá se vystěhovat, nekomunikuje, poštu neodebírá. Co mám dělat?
    Pokud mu vhodím do schránky dopis, s jehož obsahem seznámím 2svědky, podepíší – postačí soudu?
    Děkuji předem za odpověď. Emílie

    ODPOVĚĎ:
    Trvalé bydliště nezakládá žádný vztah k bytu, tedy ani vlastnický, ani nájemní. Od předchozího vlastníka byste měla zjistit informaci, na základě jaké smlouvy pán v bytě bydlí, neboť koupí bytu jste vstoupila do všech práv a povinností pronajímatele. Za situace, kdy pán hrubě ruší poměry v domě, mu zašlete výpověď tak, jak uvádíte, nicméně rozhodně mu nic nehažte do schránky, ale zašlete mu doporučeně, abyste měla pro případné soudní řízení důkaz. Pokud se pán nevystěhuje dobrovolně, nezbude Vám, než ve věci podat žalobu na vyklizení.

    __

    TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
    - Napadení labilním sousedem z důvodu hluku (kročejový hluk ad.)
    - Soused propíchal pneumatiky a napadl uživatele bytu kvůli hluku - jak se bránit?
    - Fyzické napadení od souseda kvůli hluku - jak se bránit?
    - Fyzické ublížení a škoda způsobená labilním sousedem kvůli hluku z bytu poškozeného

    Ublížení na zdraví od souseda: přítel dcery má matku a ta žije s přítelem mé dcery v panelovém domě. Soused pod nimi má problém, že pouze po bytě chodí. Bydlí tam pouze oni 2 dospělí ve 3 pokojovém domě a normálně chodí do práce, takže minimálně 10 hodin tam nejsou. Minulý týden došlo k propíchání pneumatik na automobilu a dnes (28.11.2016) to vyvrcholilo v ráno 6 hodin opařením muže a rozbitím nosu. Tento incident byl nahlášen na Policii ČR a bylo zapotřebí ošetření v nemocnici.
    Mám strach o moji dceru, protože ta navštěvuje přítelovu matku (jako nastávající tchyni). Tento soused je asi nervově labilní a může dojít k horšímu napadení, třeba nožem nebo zbraní, denně je spousta takových případů.
    Pokud jdou na návštěvu třeba v neděli nemůžou mluvit normálně pouze šeptat a vůbec nemůžou chodit po bytě. Toto přeci není normální, přeci byt slouží na bydlení. Prosím jaké předběžné opatření můžou žádat po policii?
    Předem děkuji za Vaši odpověď Anežka

    ODPOVĚĎ:
    Policie jako taková předběžné opatření nemůže vydat. Policie Vám může poskytnout pouze krátkodobou ochranu (§ 50 zákona o policii ČR).
    V úvahu zde přichází teoretická možnost podat návrh k civilnímu soudu, aby soud vydal předběžné opatření, který by bylo nařízeno sousedovi, aby se zdržel setkávání s vámi, nicméně za situace, kdy obýváte totožný dům, je otázkou, zda by soud k něčemu takovému přistoupil. Tento návrh by bylo možné podat pouze za situace, kdy by zde již bylo faktické nežádoucí chování směrem k Vaší dceři (pokud by navrhovatelem tohoto předběžného opatření byla Vaše dcera).
    Jinak zde bohužel zbývá pouze možnost ponechat věc v rukou policie, která je povinna prošetřovat nežádoucí chování osob a může takovou osobu např. zadržet, pokud jsou k tomu splněny zákonem stanovené
    podmínky.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Prodávající dodal jiný odstín obkladů než byl v obchodě - jak se bránit když je reklamace zamítnuta?
    - Zamítnutí reklamace jiného odstínu obkladů než byla v obchodě na panelu
    - Prodávající dodal jiný odstín dlažby než byl v obchodě - jak se bránit když je reklamace zamítnuta?
    - Zamítnutí reklamace jiné dlažby obkladů než byla v obchodě na panelu
    - Záměna podobného zboží prodejcem a zamítnutí reklamace - jak se bránit?

    Syn provádí rekonstrukci bytu. Na pomoc si vzal architekta a vše sladili do teplých barev. Do koupelny a na WC si vybral dlažbu Ragno Jazz Beige, obklady Ragno Jazz White a mozaiku Atlas Concorde Mark Taupe. Na internetu jsme dohledali prodejce - Keraservis a. s. Brno.
    Syn dne 26.9.2016 navštívil prodejnu, kde byla na panelu vystavena dlažba i obklad v teplém odstínu. Obchodní zástupkyně řekla, že mají zboží na skladě a je třeba ho zarezervovat. Protože syn nevěděl, kolik metrů bude potřebovat, tak na základě vizualizací obou místností spočítali s určitou rezervou množství a obchodní zástupce zboží zarezervovala s tím, že objednávku vystaví stavební firma, která bude rekonstrukci provádět.
    Mozaiku na skladě neměli, byla na objednávku. Obchodní zástupkyně syna ujišťovala, že i mozaika je v teplé barvě a kostičky půjdou barevně k dlažbě i obkladu. Bylo dohodnuto, že mozaika se bude objednávat až podle skutečného množství, které dodá stavební firma.
    Doma se syn rozhodl, že si dá místo vany sprchový kout. A protože jsme nevěděli, jestli obložit mozaikou i část sprchového koutu, šla jsem sama do prodejny se poradit, s architektem to syn už konzultovat nechtěl.
    Tatáž obchodní zástupkyně mně ukázala na panelu obklad i dlažbu v teplém odstínu, které pro syna zarezervovala. I mě ujišťovala, že i když mozaiku nemají na skladě, kostičky se budou barevně hodit k dlažbě i obkladu, a vše bude v teplém odstínu.
    S ohledem na následující skutečnosti, při jednání na prodejně nám obchodní zástupkyně uvedla nepravdivé informace a zamlčela informace, které zásadním způsobem ovlivnily synovo rozhodnutí o zakoupení dlažby a obkladů, protože kdyby věděl, že obklady nejsou v teplém odstínu, tak by je nechtěl a neprovedl by jejich rezervaci.
    Vystavené vzorky dlažby a obkladu na panelu nebyly označeny číslem šarže, obchodní zástupkyně syna ani následně mě neupozornila, že na skladě mají obklady a dlažbu v jiné šarži. Jako zákazníci jsme vůbec nevěděli, že obchodní zástupkyně rezervuje jiné zboží než které nám ukázala na panelu.
    Dlažba byla zarezervovaná se šarží R33E - následným porovnáním s vystaveným vzorkem na panelu je odstín světlejší, ale zůstává teplý tón barvy. Obklad byl zarezervován se šarží T26Z - následným porovnáním s vystaveným vzorkem na panelu je rovněž světlejší, ale teplý tón barvy se změnil ve studený šedý odstín, který barevně nesedí k dlažbě ani mozaice.
    Prodejní zástupkyně věděla, že se jedná o 3 druhy obkladů do jedné místnosti, protože množství pro rezervaci počítala z plánu (vizualizace), dále věděla, že zákazník si přeje teplý odstín barvy, přesto rezervaci provedla v různých barevných odstínech (teplý a studený) a následně objednala mozaiku v teplém odstínu. Takže do jedné místnosti firma dodala 2 druhy obkladů v teplé barvě (dlažba a mozaika) a 1 druh obkladu ve studené barvě (obklady).
    Syn dne 6.10.2016 podepsal se stavební firmou smlouvu na rekonstrukci bytu Stavební firma spočítala potřebné množství obkladů a dlažby a objednala je u firmy Keraservis Group a. s. , která objednávku obkladu a dlažby vykryla z provedené rezervace ze dne 26.9.2016 na syna, a mozaiku objednala u svého dodavatele. Jakmile mozaika přišla na prodejnu, stavební firma dne 31.10.2016 zboží koupila a přivezla na stavbu. Následně proběhla pokládka materiálu.
    Dne 7.11.2016 jsme přišli do bytu a zjistili jsme, že obklad ma jiný odstín než byl v prodejna na panelu. Telefonicky jsem to nahlásila obchodní zástupkyni s tím, že jsme se dohodly, že přinesu vzorek obkladu v šedém odstínu.
    Dne 8.11.2016 jsem vzorek obkladu donesla na prodejnu, obchodní zástupkyně nebyla přítomná a její kolegové to se mnou řešit odmítli s tím, že neví, co bylo dohodnuto. Nechala jsem vzorek špatného obkladu na prodejně.
    Dne 9.11.2016 jsme se synem jeli na prodejnu. Zde jsme se poprvé od obchodní zástupkyně dozvěděli, že na skladě měli obklady jiné šarže (které byla zarezervované) než ty, co měli vystavené na prodejně. Srovnáním vzorků bylo zjištěno a oboustranně ústně potvrzeno (zákazník a obchodní zástupkyně), že dodaná dlažba ač je světlejší, je v teplém odstínu, a dodaný obklad není v teplém, ale ve studeném šedém odstínu.
    Obchodní zástupkyně nám řekla, že šarže se od sebe mohou vzájemně barevně lišit. Zároveň nám sdělila, že nevěděla, že rozdíl mezi šaržemi může být až tak veliký, že by se mohl změnit barevný odstín z teplé do studené barvy. Toto jsou ale podstatné informace, které musí zákazník vědět hned na začátku. Obchodní zástupkyně nám ze skladu přinesla vzorek obkladu (měla ho pro nás připravený), který byl opět světlejší než vystavený na panelu, ale byl v teplém odstínu. Současně nám sdělila, že vzorky na panelu jsou staré 2 roky a nyní již od výrobce dostávají jak uvedla "něco jiného".
    Předložený vzorek ze skladu v teplém odstínu obchodní zástupkyně zarezervovala na synovo jméno s tím, že reklamaci musí projednat s vedením firmy.
    Téhož dne 9.11.2016 mně obchodní zástupkyně poslala mail, abych poslala písemnou reklamaci, aby mohli zahájit oficiální reklamační řízení. Reklamaci mailem jsem poslala stejný den - 9.11.2016.
    Dne 10.11.2016 jsem dostala mail, ve kterém mě asistentka firmy Kerasevis Group a. s. žádala o sdělení čísla dodacího listu a faktury, aby mohli zahájit reklamační řízení. Údaje jsem si vyžádala u stavební firmy a mailem jsem je poslala.
    Následně přišlo od asistentky vyjádření, že reklamaci může uplatnit pouze kupující a že mám reklamaci uplatnit u stavební firmy, která zboží u Keraservisu Group a. s. objednala. Zde podotýkám, že stavební firma zboží objednala, ale prvotní zarezervování provedl syn. S výběrem obkladů neměla stavební firma nic společného, věděla pouze názvy obkladů a dlažby.
    Dne 10.11.2016 stavební firma Fronton Plus s. r. o. poslala mailovou reklamaci.
    Dne 21.11.2016 proběhla schůzka přímo v byte Výkonný ředitel Keraservisu Group a. s. mně sdělil, že každá šarže má jiný odstín barvy a že jsme měli zboží reklamovat před pokládkou a pokud stavební firma podepsala dodací list a zboží do určité doby nereklamovala, z jejich strany je vše v pořádku. To, že nás jako zákazníka neinformovali v době rezervace zboží, tak k tomu se vyjadřoval asi v tom smyslu, že je obklad pěkně položený a barevný odstín obkladu je subjektivní vnímání a až tam dáme světla, tak si na jiný barevný odstín zvykneme.
    Dne 25.11.2016 přišlo mailové zamítnutí reklamace.
    Obracím se na Vás s dotazem, zda je naše reklamace oprávněná. V případě že ano, tak jak máme postupovat, aby nám Keraservis Group a. s. dodal nové obklady v teplém odstínu a uhradil nám vícenáklady spojené s výměnou obkladů.
    Z našeho pohledu se jednoznačně vina na straně Keraservisu Group a. s. , protože nám neposkytl pravdivé a úplné informace. Kdybychom věděli, že na skladě je jiná šarže než na panelu v obchodě, tak bychom obklady chtěli vidět.
    A pokud by to byl teplý odstín, který nám obchodní zástupkyně ukázala dne 9.11.2016 na prodejně, když jsme řešili reklamaci, tak by jej syn určitě vzal, i když byl světlejší než vzorek na panelu v prodejně, měl ale teplý odstín, což bylo pro syna rozhodující. Také nechápeme, že specializovaná prodejna na obklady není schopná dodat do jedné místnosti obklady a dlažbu dle požadavku zákazníka v jednom barevném odstínu, v naše případě v teplém odstínu.
    Keraservis Group a. s. nám svým chováním způsobil škodu. Do bytu se zatím nelze nastěhovat, protože jsme práce museli s ohledem na reklamaci zastavit, a dál nám vznikají další škody, protože musíme platit náklady spojené s užíváním bytu,
    ve kterém se nedá bydlet, protože nemůžeme dokončit rekonstrukci.
    Mockrát děkuji za posouzení našeho případu. S přáním pěkného dne Ivana

    ODPOVĚĎ:
    I když se ze strany Keraservisu Group a. s. jedná o vadné plnění, mám za to, že zamítnutí reklamace je oprávněné, neboť nemáte právo na dodání nových obkladů, ani na úhradu vícenákladů spojených s výměnou obkladů. Tento požadavek by byl oprávněný, pokud by již nedošlo k položení obkladů.
    Dle ust. § 2095 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění (dále jen "o. z."), platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Dle ust. § 2099 o. z. při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze.
    Dle ust. § 2099 odst. 1 o. z. je pak věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci.
    Je tedy zřejmé, že Keraservis Group a. s. plnil vadně, když dodal obklady v jiném provedení, než které byly objednány podle vzorku v prodejně.
    Na druhou stranu však dle ust. § 2104 kupující (Fronton Plus s. r. o.) věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. Společnost Fronton tedy měla vady reklamovat před položením obkladů a v tomto případě nelze klást k tíži prodávajícímu, že ke kontrole nedošlo. Byť výběr obkladů provedl syn, kupujícím je společnost Fronton a ta byla povinna zkontrolovat dodané obklady.
    Po Keraservis Group a. s. přichází v úvahu pouze požadování slevy z kupní ceny obkladů, neboť dle ust. § 2110 nemůže kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Položené obklady již zcela jistě nebude možné vrátit ve stavu, v jakém byly dodány.
    Dodání nových obkladů, ani úhradu nákladů s výměnou obkladů tedy není možné požadovat. Nárok na slevu musí uplatnit společnost Fronton, která Vám rovněž může udělit plnou moc k uplatnění nároků vůči Keraservis.
    Pokud Keraservis odmítne uhradit slevu z kupní ceny, bude jedinou možnou cestou obrátit se s žalobou na soud, kdy by však žalobcem opět musela být společnost Fronton.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Střet zájmů u předsedy SVJ - zadává objednávky firmám svých známých
    - Zaujatost předsedy SVJ - zadává zakázky firmám svých známých
    - Pravomoci předsedy SVJ dle NOZ (přidělování zakázek) a střet zájmů (zaujatost vůči konkrétním firmám)
    - Střet zájmů u předsedy SVJ - zaujatost vůči firmě

    Jsme Společenství vlastníků jednotek (SVJ), byl výbor i kontrolní komise a byl i nyní stále je mandátní (dle NOZ již řečeno příkazní) smlouvou určena správcovská firma. Bohužel NOZ určil pro statutára značnou odpovědnost (nejedná již jménem SVJ, ale zastupuje SVJ) a tak již není dobrovolníka z členů společenství, který by byl ochoten dělat člena výboru nebo předsedu SVJ = statutára. Takže se nabídla sesterská firma té naší správcovské (3 lidi z té správcovské vytvořili s. r. o.) a „slepice“ našeho SVJ ji zvolili statutárem. Takže dnes (27.11.2016) jen koukáme, jak mizí peníze SVJ tím, že statutár (sídlící ve stejném domě se správcovskou firmou a spřízněnými firmami) zadává zakázky buď firmám svého Holdingu (divizi) nebo spřízněným firmám, nepochybně nikoliv zdarma. Takže majitel Holdingu (divize) má asi 12 firem typu a. s. nebo s. r. o. Jednou s. r. o. je náš statutár, druhou a. s. je naše správcovská firma, další s. r. o nebo a. s. jsou profese, atp. Jak to se zakázkami brácha na bráchu běží jistě není pochyb.
    Takže mám pravdu, když říkám, že je tady střet zájmů. Že statutár SVJ a správce téhož SVJ nemohou být bratři ve firmě? . Lze to úspěšně napadnout žalobou pro střet zájmů? Včetně možnosti předběžného opatření?
    Děkuji
    Alex

    ODPOVĚĎ:
    Ano, naznačená situace se dá hodnotit jako střet zájmů, neboť statutární orgán SVJ pokud jde o správu domu, má vždy jednat tak, aby správa domu byla zajišťována s co nejnižšími náklady. Naopak správcovská firma je podnikatel podnikající za účelem dosažení zisku. Je tedy evidentní, že tyto dva subjekty mají jiný zájem - statutár jednat tak, aby bylo vynakládáno co nejméně peněz za rozumnou kvalitu, podnikatel naopak jednat tak, aby měl co nevyšší zisk. Domnívám se, že na soud byste se ve věci mohl obrátit a být ve věci úspěšný, pokud jde o předběžné opatření, pak jsem skeptická, neboť u předběžného opatření musí být vždy prokázána určitá naléhavost, což si nedokážu představit, jaká situace by v tomto případě byla tak naléhavá, že by ji bylo možno rozhodnout předběžným opatřením.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Plná moc pro společného zástupce SVJ
    - Odmítnutí stanovení společného zástupce majitelem bytové jednotky (odmítnutí podepsání plné moci) - co se stane?
    - Nepodepsání plné moci pro společného zástupce SVJ majitelem bytové jednotky - co se stane?

    S manželku jsme vlastníky bytové jednotky BJ v domě SVJ Brno Xxxxxxxxxxx 138/1, k. ú. Lesná. Dostali jsme dne 19. 11. 2016 od správy domu k vyplnění cituji: PLNOU MOC PRO SPOLEČNÉHO ZÁSTUPCE SVJ podle § 1185 zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, k tomu, aby ve smyslu § 1185, odst. 2 Obč. zákoníku, v platném znění, aby vykonával v plném rozsahu naše práva vlastníků BJ vůči společenství vlastníků bytových jednotek Xxxxxxxxxx 1.
    Prosíme o sdělení, zda tento požadavek správy domu je oprávněný a zda pravdu je zákonnou povinností vlastníků BJ, určit trvale společného zástupce, nebo je to možné odmítnout a odvolat se na § 1, odst. 1 a 2, Nového občanského zákoník č. 89/2012 Sb. Co nastane, když se vlastníci BJ nedohodnou na společném zástupci a nepodepíší plnou moc ani třetí osobě? Děkujeme za odpověď
    Jakub

    ODPOVĚĎ:
    Vámi citované ustanovení se váže ke spoluvlastnictví jednotky, tedy situace, kdy jednu bytovou jednotku vlastní více spoluvlastníků. Netýká se to situace, kdy všichni vlastníci v domě by měli dát někomu plnou moc k zastupování. Nejste povinni plnou moc podepisovat a máte právo jednat za sebe samostatně. Váš konkrétní případ se váže na situaci, kdy dle citovaného ustanovení se toto váže i na manžele. tedy ve Vašem případě musíte označit jednoho z vás manželů, který bude za vás jako manžele jednat. Nevidím skutečně důvod, proč by jednotliví vlastníci měli udělovat plnou moc společnému zástupci, pokud ji neudělí, jednají vždy prostě sami za sebe a nikdo je nemůže donutit ani následně sankcionovat za to, že plnou moc nikomu neudělí.

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
    - Zateplení s přesahem na vedlejší pozemek - odkoupit pás u zdi nebo věcné břemeno?
    - Věcné břemeno na pás pozemku pod zateplením - je řešením přesahu zateplení?
    - Služebnost na pás pozemku pod zateplením - je řešením přesahu zateplení?
    - Zateplení přesahující nad vedlejší pozemek - věcné břemeno, služebnost

    Můj pozemek a stavba sousedí s bytovým domem (BD), který je na hranici pozemků. BD chce revitalizovat a zateplovat stěnu, která je na hranici mého pozemku. Jak tuto věc řešit:
    1) prodej pozemku bytovému domu
    2) věcné břemeno bytovému domu a co z toho bude pro mě vyplývat za povinnost.
    3) zabezpečení mého domu při rekonstrukci bytového domu BD ze strany BD. 4) Jak postupovat při poškození mého majetku. Nebo prosím o další řešení, jak tuto situaci vyřešit.
    Děkuji, Olina

    ODPOVĚĎ:
    Řešení, které by pro Vás do budoucna neslo nejméně problémů, by bylo pozemek prodat. Věcné břemeno za úplatu je samozřejmě rovněž možnost, obecně je vlastník pozemku, který je zatížen věcným břemenem, povinen udržovat pozemek v takovém stavu, aby věcné břemeno mohlo být řádně oprávněným z věcného břemene užíváno. V tomto konkrétním případě, kdy pozemek by byl vlastně zastavěn, by povinnost o pozemek se starat nebyla ani realizovatelná. Otázka zabezpečení Vašeho domu je spíše otázka na znalce z oboru stavebnictví, který by Vám navrhl postup, jak Váš dům zabezpečit proti případným škodám způsobeným stavebními pracemi ze strany BD. Pokud k poškození Vašeho majetku dojde, je třeba poškození dobře zdokumentovat - nejlépe odborným vyjádřením, ještě lépe znaleckým posudkem, který bude schopen vyjádřit se i k rozsahu oprav a ceně těchto oprav. V případě, že by škůdce nebyl ochoten škodu nahradit dobrovolně, bylo by třeba obrátit se na soud s žalobou o náhradu škody.

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
    - Vydržení věcného břemene cesty dlouhodobým užíváním
    - Vydržení služebnosti cesty dlouhodobým užíváním
    - Vydržení zastavěním cizího pozemku a dlouhodobým užíváním

    Rodiče mi darovali dům: 19.2.2010 (zápis KN). Po celou dobu jsem netušil, že část garáže stojí na pozemku souseda. Pozemek mají rodiče od 1970. Sdělení o schválení plotu 1977, 1990 byla garáž přistavěná jako samostatná budova. Proběhlo kolaudační řízení. Při přepisu domu na mě nedošlo k zapsání garáže do katastru nemovitostí KN. Otec 2014 zemřel. Oslovil mě soused, že užíváme jeho část pozemku. Matka, která stále žije, netušila, že hranice pozemku je posunutá. Soused vyžaduje, výměnou část našeho pozemku, aby si rozšířil cestu. Pokud mu tuto část výměnou dáme, nevjedeme do garáže. Pokud mu pozemek dáme, žádáme zápis věcného břemene, služebnosti na vjezd do naší garáže, ale pochopili jsme, že s věcným břemenem, služebností nesouhlasí. Máme právo na vydržení pozemku? Pokud o této informaci věděl a nás informoval až letos (2016)? Nebo je nějaká regulace ceny, za kterou nám pozemek může prodat? Jak máme dále postupovat, aby cena nebyla přemrštěná nebo, abychom nemuseli garáž bourat? Děkuji za odpověď. Jindřich

    ODPOVĚĎ.
    Na tento případ lze aplikovat ust. § 1087 o přestavku, které uvádí, že "Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku."
    Z uvedeného tedy vyplývá, že garáž bourat nemusíte, zřizovat služebnost také ne. Řešením bude nahradit sousedovi finančně část pozemku, na kterém garáž částečně stojí. Pokud jde o cenu, zjistěte, zda ve vaší obci existuje cenová mapa, ze které by bylo možné při stanovení ceny vycházet nebo rovnou oslovte znalce, který cenu pozemku s ohledem na jeho rozlohu jednoznačně stanoví.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Prodej spoluvlastnického podílu nemovitosti 2017 - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
    - Je nutný souhlas spoluvlastníků nemovitosti s prodejem podílu v roce 2017

    Moje matka je jeden ze dvou spoluvlastníků zemědělské půdy a 11/2016 dostala nabídku na odkoupení jejího podílu od cizí firmy. Součástí nabídkového dopisu je i tato věta: "Upozorňujeme však, že naše nabídka na odkoupení spoluvlastnického podílu platí pouze do 31.12.2016, jelikož od roku 2017 již nebude možné prodat Váš podíl bez písemného souhlasu všech spoluvlastníků." Snažila jsem se dohledat informace o této změně, ale nepovedlo se mi to. Je to skutečně pravda nebo se jen kupující snaží tlačit? Pokud mají pravdu, prosím o konkrétní zdroj informace. Děkuji, Olga

    ODPOVĚĎ:
    Není mi známo, že by v roce 2017 měl nabýt účinnosti zákon, který by takovou to povinnost spoluvlastníkům stanovil. Naopak od roku 2014 bylo zrušeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků, je tedy možné s podílem nakládat bez nutnosti nabízet podíl nejprve druhému spoluvlastníkovi či vyžadovat jeho souhlas s převodem.

    __

    PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Výpověď smlouvy o spolupráci ze zdravotních důvodů - je nutné doložit zdravotní dokumentaci k výpovědi smlouvy?
    - Smluvní strana požaduje doložení zdravotní dokumentace u ukončení smlouvy o spolupráci - má na to právo?

    Obracím se na Vás s dotazem. 05/2015 jsem uzavřela smlouvu o spolupráci s masérským centrem, ve kterém jsem vykonávala činnost jako masérka na základě ŽL. Centrum zprostředkovávalo klienty a byla jsem odměňována z provizí. 09/2016 jsem se dostala do kolotoče zdravotních problémů. Chci ukončit spolupráci s masérským centrem. Manažer masérského centra po mně chce doložit zdravotní dokumentaci. Jinak prý nebude s ukončením spolupráce souhlasit. Nepřeji si, aby o zdravotních problémech věděl. Jedná se o citlivé onemocnění. Je možné podat výpověď o ukončení spolupráce bez důvodu? Ve smlouvě o spolupráci není uvedena povinnost o oznámení důvodu ukončení. Děkuji za odpověď. S přáním krásného dne Yveta

    ODPOVĚĎ:
    Základní pro posouzení možnosti ukončení bude samotná úprava ve smlouvě, zda je možné smlouvu vypovědět bez udání důvodu apod. Byť uvádíte, že není ve smlouvě dána povinnost o oznámení ukončení, nevyplývá z Vašeho dotazu, jakým způsobem je výpověď ve smlouvě upravena.
    Neumožňuje-li smlouva výpověď, pak jste oprávněna jednostranně smlouvu vypovědět pouze v případě, že je smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Dle ust. § 1999 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Pokud byste podala výpověď v prosinci 2016, pak smlouva skončí 31.3.2017.
    Pokud je výpověď ve smlouvě upravena, pak je nutné řídit se smlouvu. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že jste oprávněna smlouvu vypovědět bez udání důvodu, pak skutečně nemusíte žádný důvod uvádět a centrum toto po Vás není oprávněno požadovat. Pokud chcete ukončit smlouvu dohodou, pak je na centru, zda dohodu uzavře a může chtít také doložení důvodu. Je pak na Vás, zda mu poskytnete lékařské potvrzení.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti u splácené hypotéky

    09/2013 jsme s přítelem koupili byt na hypotéku. 07/2016 jsme byt refinancovali, 9/2016 jsme se rozešli. Byt si chci nechat, musím ho vyplatit? Neměli jsme mezi sebou sepsanou žádnou smlouvu.
    Každý vlastníme polovinu nemovitosti. Splátky hypotéky a běžné výdaje na provoz bytu jsem platila já. Po odloučení jsme si rozdělili ušetřené peníze.
    Kolegyně měla s bývalým přítelem hypotéku na nemovitost kterou si rozdělili 2015. Nemovitost připadla jemu a nevyplatil jí žádné peníze.
    Pokud by banka nepřistoupila na vyškrtnutí spoluvlastníka z hypotéky (i tato situace může nastat, např. kdybych dle banky neměla dostatečné příjmy) a já bydlela dál sama v dané nemovitosti musela bych spoluvlastníka vyplatit? A kdyby dál byt byl napsán na nás oba rovným dílem, kdo by platil druhou polovinu hypotéky?
    Omlouvám se za rozšíření otázky, ale potřebuji vědět jak v dané situaci postupovat. Děkuji, Kristýna

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jste schopna se s přítelem domluvit, pak je možné vypořádat spoluvlastnictví bytu dohodou. Dle ust. § 1141 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z.") platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Dle ust. § 1141 odst. 2 o. z. se spoluvlastníci vypořádají převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
    Dle ust. § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, tj. i hypotéku, kterou byste převzala Vy.
    Je tedy možné, že se s přítelem domluvíte tak, že si byt necháte byt s tím, že převezmete hypotéku, čímž dojde také fakticky k jeho vyplacení (převzetím dluhu). Do dohody také uveďte, že jste doposud veškeré splátky hradila Vy. V prvé řadě však konzultujte tuto možnost s bankou, neboť ta nemusí přistoupit na to, aby byl dluh splácen pouze jediným dlužníkem.
    Pokud by nebyla s přítelem možná dohoda, pak dle ust. § 1143 o. z. rozhodne o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví na Váš návrh soud.
    Pokud by banka nepřistoupila na změnu hypoteční smlouvy a byt zůstal nadále ve spoluvlastnictví, pak budete i nadále oba povinni platit hypotéku a ostatní náklady spojené s bytem, a to každý rovným dílem. Fakticky je však můžete platit pouze Vy. Přítele v tomto případě nebudete povinna vyplatit, tato povinnost je pouze při zrušení spoluvlastnictví. Pro tento případ však navrhuji sepsat dohodu, ve které by bylo upraveno, že budete byt užívat výlučně Vy a budete rovněž splácet hypotéku, kdy splátky se budou započítávat na budoucí vypořádání spoluvlastnického podílu. Dále pokud byt budete využívat Vy, bez dohody by na Vaší straně mohlo vznikat bezdůvodné obohacení užíváním poloviny bytu přítele, i z tohoto důvodu bude nutné se na užívání bytu dohodnout.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Vyúčtování nájmu - musí ho udělat pronajímatel nebo si musí částky za služby zjistit nájemce?
    - Ukončení nájmu v mezidobí účtovacího času - jak proběhne vyúčtování služeb nájmu?

    Při ukončení nájemního vztahu k bytu si pronajimatel dal do předávacího protokolu podmínku, že máme "zjistit vyúčtování, zda nejsou nedoplatky". Může si pronajímatel dát takový požadavek do závad? Nájemní vztah skončil k 30.9.2016. Za rok 2015 byl přeplatek 2.500 Kč, proto se dá předpokládat, že za 9. měsíců tohoto roku bude rovněž přeplatek. V případě, že nedoložíme vyúčtování, tak nám nebude kauce vrácena. Na správě domu se s námi jako s nájemci nechtějí bavit, protože nejsme vlastníci. Vyúčtování pro SJV zpracovává externí firma na kterou nemáme kontakt. Máme čekat do konečného vyúčtování téměř do poloviny příštího roku? A kde budeme mít záruku, že se k vyúčtování dostaneme, když už nejsme v žádném nájemního vztahu? Jaké máme možnosti tuto situaci řešit? Domníváme se, že při ukončení nájemního vztahu má povinnost ze zákona předložit vyúčtování pronajímatel a to i když vztah je ukončen v mezidobí zúčtovacího období. Kauci bychom rádi získali zpět. Děkuji, Josefína

    ODPOVĚĎ:
    Dle ust. § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z.") platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu (kauci) nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.
    Jak správně uvádíte, vy nejste povinna zajistit si vyúčtování od správce domu, toto je povinností pronajímatele. Správce domu s Vámi nemá žádný právní vztah, a proto Vám ani není povinen vyúčtovat služby.
    Vzhledem k tomu, že je pronajímatel v prodlení s vrácením kauce, máte nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně ode dne skončení nájmu.
    Dále máte dle ust, § § 2254 odst. 2 o. z. právo na úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Pokud byl nájem sjednán před rokem 2014, pak máte právo požadovat úroky od 1.1.2014. Zákon však nedává odpověď, v jaké výši je nájemce oprávněn požadovat úroky. Považuji za přiměřené požadovat úrok ve výši 1-3%, nicméně dle některých názorů je možné požadovat i úroky vyšší. Rozhodně by však úrok měl být poskytnut.
    Doporučuji písemně vyzvat pronajímatele k navrácení jistoty (kauce) s úrokem od jejího poskytnutí s tím, že v případě okamžitého navrácení prominete úroky z prodlení. Do výzvy rovněž uveďte, že nebude-li kauce vrácena, obrátíte se na příslušný soud, kdy bude pronajímatel povinen rovněž uhradit veškeré náklady soudního řízení.
    Pokud dobrovolně pronajímatel jistotu (kauci) nevrátí, budete se muset obrátit se žalobou na soud. V tomto případě bych doporučil vyhledat pomoc advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.

    __

    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Rozhodčí nález - má žaloba proti nálezu odkladný účinek?
    - Odkladný účinek žaloby proti rozhodčímu nálezu
    - Kam podat žalobu proti rozhodčímu nálezu?

    Rozhodčí nález rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Jak se proti takovému nálezu bránit – zda žalobou a ke komu. Případná podaná žaloba – má odkladný účinek pro vykonatelnost nálezu? Děkuji, s pozdravem Petra

    ODPOVĚĎ:
    Návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být podán k soudu I. stupně do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu soudem nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Soud však může na návrh účastníka vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Soused nedovolí vstup kvůli opravě zdi - jak se bránit?
    - Je soused povinen pustit kvůli opravě zdi majitele zdi na hranici pozemků?
    - Oprava zdi na hranici pozemků - je soused povinen mě pustit na jeho pozemek?

    V rámci Zelené úsporám zatepluji rodinný dům a součástí je i oprava omítky garáže, která je stavebně spojena s domem. Jedna stěna garáže je na hranici pozemku. Soused mě však odmítá pustit na jeho pozemek a umožnit opravu stěny (nátěr barvou) s tím, že u stěny má záhon s okrasnými rostlinami. Který zákon nebo předpis toto upravuje? Děkuji za odpověď. Děkuji, Zdeněk.

    ODPOVĚĎ:
    Podle ust. § 1021 Občanského zákoníku "Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou." Z uvedeného ustanovení plyne, že soused je povinen Vás za účelem nezbytné opravy na svůj pozemek pustit. Pokud by stále odmítal, nezbylo by Vám, než se obrátit na soud, ve sporu byste jistě byl úspěšný.

    __

    PRÁCE-DOVOLENÁ
    - Pečovatelské volno v práci - péče o vážně nemocného člena rodiny
    - Péče o vážně nemocnou osobu blízkou - pečovatelské volno v práci, zaměstnání
    - Nárok na neplacené volno - péče o osobu blízkou (člen rodiny s rakovinou)
    - Péče o člena rodiny s rakovinou a neplacené volno v práci, zaměstnání

    Jak je možné vyřešit vážnou rodinnou situaci. Pečujeme společně s bratrem o onkologicky nemocného otce. Potřebovala bych poradit, jestli existuje nějaké pečovatelské volno. Jedná se o 1 až 2 dny v týdnu, kdy má bratr 24hodinové směny a nemá kdo s otcem být, když i já musím do práce. Mohu požádat o neplacené volno nebo jaké jsou jiné možnosti, jak se mám se zaměstnavatelem dohodnout? Je podle zákona nějaký paragraf, který tuto situaci umožňuje řešit? Děkuji za odpověď. Jindra

    ODPOVĚĎ:
    Neplacené volno by sice bylo jednou z možností, jak péči o Vašeho otce vyřešit, na poskytnutí neplaceného volna ale není právní nárok. Záleželo by tedy pouze na rozhodnutí Vašeho zaměstnavatele, zda by Vám neplacené volno v požadovaných termínech poskytl či nikoliv.
    Větší jistotu nabízí § 191 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Paragraf 39 zákona o nemocenském pojištění pak hovoří o ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobu. Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnance omluvit v práci tehdy, pokud je ošetřování jiného člena domácnosti (Vašeho otce) opravdu nezbytné. Za tímto účelem může zaměstnavatel – a to i opakovaně – požadovat předložení lékařské zprávy, která nezbytnost ošetřování potvrzuje. Pokud Vám takové potvrzení ošetřující lékař Vašeho otce vystaví, pak Vás zaměstnavatel musí uvolnit z práce – ovšem bez náhrady mzdy. Jedná se tedy v podstatě také o neplacené volno, ale o takové volno, na jehož poskytnutí máte právní nárok.

    __

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Ochrana výrobce před případnými škodami návodem k použití
    - Návod k použití jako ochrana výrobce před škodami na zdraví uživatelů (dětí)
    - Jak se preventivně vyhnout odškodnění za škodu na zdraví návodem k použití

    Prosím o informaci k tématu - výroba textilní cvičební pomůcky pro školu; je poptávka výroby jednoduché cvičební textilní (z popruhů) pomůcky pro ZŠ k použití v horizontální poloze, nikoli k zavěšení, šplhání apod. , ale lidská a zejména dětská vynalézavost nezná hranic. Pokud bude sepsán a vydán jednoduchý návod k použití s uvedením výhradního použití a uvedením zakázaného použití, je tím dostatečně ošetřena zodpovědnost výrobce proti případnému úrazu vzniklého v rozporu s návodem k použití? Jsou nějaké další informace, která v návodu MUSÍ (všichni známe zákony z bruselského paskvilu EU) být uvedeny? Děkuji za laskavost. Josef

    ODPOVĚĎ:
    Vaši představu o náležitostech návodu k použití lze označit za velmi přesnou a v podstatě dostačující. Níže proto upozorním na obecnou právní úpravu bezpečnosti výrobků a návodů k použití, přičemž poukáži i na několik právních předpisů, které se na Vámi popisovanou cvičební pomůcku sice přímo nevztahují, mohou Vám však při sestavování návodu k použití posloužit jako inspirace.
    Obecné požadavky na bezpečnost výrobků naleznete v § 3/1 zákona o obecné bezpečnosti výrobků, dle něhož je bezpečným výrobkem výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:
    a/ vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce,
    b/ vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem,
    c/ způsob předvádění výrobku,
    d/ rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
    Pokud výrobek svými vlastnostmi splňuje požadavky na bezpečnost, ale určitý způsob jeho užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit (což by mohl být i případ Vámi uváděné cvičební pomůcky), je výrobce nebo distributor, který uvádí takové výrobky na trh nebo do oběhu, povinen na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci, pokud toto nebezpečí není zřejmé. Současně jsou tyto osoby povinny přesně určit části výrobku, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich bezpečného užívání. Uvedení tohoto upozornění nezbavuje výrobce nebo distributora povinnosti zajistit ostatní požadavky na bezpečnost výrobku (§ 4/4 zákona o obecné bezpečnosti výrobků).
    Dle § 9/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.
    Jako inspirace Vám může posloužit nařízení vlády o technických požadavcích na hračky, dle jehož § 11 platí, že:
    - výrobce a dovozce zajistí, aby byla k hračce, kterou uvádí na trh, přiložena upozornění, instrukce a bezpečnostní informace (podle následujících odrážek) v českém jazyce;
    - štítky a návody k použití připojené, případně přiložené k hračce musí upozorňovat uživatele nebo jejich dohled na nebezpečí a rizika poškození zdraví související s používáním této hračky a plynoucí z její podstaty a na způsoby, jak se těchto nebezpečí a rizik vyvarovat; pokud je to vhodné pro bezpečné použití hračky, uvádějí upozornění příslušná omezení týkající se uživatele v souladu s částí A přílohy č. 5 k tomuto nařízení;
    - u hraček kategorií uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení se uvádějí upozornění a instrukce uvedené v této části;
    - výrobce vyznačuje upozornění podle předchozích odrážek zřetelně viditelným, dobře čitelným, snadno srozumitelným a přesným způsobem na hračce, na připojeném štítku nebo na obalu a případně v návodu k použití, který je k hračce přiložen; před upozorněními musí být uvedeno slovo „Upozornění“.
    Jako inspirační zdroj může posloužit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví, který ve svém § 25 a § 26 vymezuje, co se rozumí předměty běžného užívání a především stanoví povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání.
    V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a zeptat se, zda Vám dle jejího názoru vznikají další informační povinnosti. Dále můžete kontaktovat Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví:
    http://www.unmz.cz/urad/unmz
    který Vám sdělí, zda se na předmětnou cvičební pomůcku vztahují nějaké ČSN.
    Pakliže v návodu k použití (resp. v další související dokumentaci, kterou škole, jako objednateli, předáte) uvedete:
    - použité materiály, z nichž se cvičební pomůcka skládá,
    - způsob použití, přičemž zdůrazníte jediný dovolený způsob použití (resp. ten způsob použití, k němuž je cvičební pomůcka zkonstruována), který ideálně doplníte obrázkem,
    - rizika, která uživateli hrozí i při správném použití cvičební pomůcky,
    - zakázané způsoby použití (resp. můžete uvést, že veškerá jiná použití se nedoporučují, neboť pro ně není cvičební pomůcka zkonstruována a mohla by se nadměrně opotřebit či poškodit; doporučuji pak výslovně zakázat určitá zvlášť riziková použití),
    - způsob sestavení cvičební pomůcky, podmínky jejího uložení (přechovávání) a údržby),
    - životnost cvičební pomůcky,
    přičemž vše uvedete dostatečně srozumitelně, čitelně a česky (a doplníte případně další údaje z inspiračních zdrojů, které uvádím výše), měl by být návod k použití cvičební pomůcky vyhovující.
    Závěrem své odpovědi pouze upozorňuji, že ani sebedokonalejší návod k použití Vás samozřejmě nemůže zprostit případné odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (§ 2939 občanského zákoníku).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 102/2001 Sb. , o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)
    zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
    nařízení vlády č. 86/2011 Sb. , o technických požadavcích na hračky
    zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    RŮZNÉ-STAVBY
    - Odstranění cizí stavby na soukromém pozemku - stavba má stavební povolení
    - Odstranění zkolaudované cizí stavby na soukromém pozemku
    - Zkolaudovaný cizí nájezd k rodinnému domu na soukromém pozemku - jak požádat o odstranění zkolaudované stavby?
    - Jak požádat o odstranění zkolaudované stavby - cizí osoba si nechala na mém pozemku postavit nájezd k rodinnému domu který byl zkolaudován

    Zjistila jsem, že na mém pozemku někdo (majitel nebo obec) zhotovil bez mého vědomí nájezd do rodinného domku. Jak mám prosím postupovat, aby byla stavba odstraněna. Pozemek nechci prodávat ani pronajímat. V obci nebydlím. Z mého pohledu stavební úřad porušil zákon tím, že vydal stavební povolení na příjezd do RD na cizím pozemku a následně tuto stavbu zkolaudoval. Nebyla jsem účastníkem stavebního řízení. Podotýkám, že na mém pozemku není cesta - na katastru nemovitostí je pozemek evidován jako ostatní plocha. Odstraněním nájezdu nebude majitel omezen v užívání RD, jelikož si může nájezd postavit o kousek dál na vlastním pozemku. Děkuji. Zdena

    ODPOVĚĎ:
    Na tuto stavbu (nájezd) lze nahlížet z dvojího úhlu pohledu.
    Předně jako na stavbu neoprávněnou. Neoprávněná stavba je stavba zřízená na cizím pozemku, aniž by měl stavebník z hlediska občanského práva oprávnění stavbu na cizím pozemku postavit. Vlastník takového pozemku se může domáhat, aby soud rozhodl o odstranění stavby na náklady stavebníka. Vlastník pozemku se tak může vyhnout povinnosti uhradit stavebníkovi vynaložené náklady. Právo domáhat se odstranění stavby však vlastník pozemku ztrácí, pokud by se prokázalo, že o zřizování stavby věděl a tuto nezakázal.
    Vlastník pozemku má tedy vyloženě povinnost zakročit proti stavbě například podáním návrhu na předběžné opatření. Pokud by vlastník pozemku nezakročil včas, může na druhou stranu po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek odkoupil za obvyklou cenu. Tato úprava je obsažena v § 1084 a násl. občanského zákoníku (dostupný zde: www. portal. gov.cz).
    Další úhel pohledu je hlediska stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), kdy lze stavbu posuzovat jako nepovolenou. Nepovolená stavba je taková stavba, která byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace obecně nevyžadují povolení/ohlášení, pokud se nejedná o výjimky. V takovém případě by postačil podnět na stavební úřad, který by byl oprávněn zahájit řízení ve věci odstranění takové stavby (nájezdu).

    __

    - Odškodnění od firmy Subterra - nezajištěný výkop se sesuvem půdy, poškození cizího majetku
    - Náhrada škody od firmy Subterra - nezajištěný výkop se sesuvem půdy, poškození cizího majetku
    - Náhrada škody za výkop bez pažení - reálná a duševní škoda (přiměřené zadostiučinění) od firmy Subterra
    - Omezování majitele nemovitosti výkopem - náhrada škody reálné a psychické (přiměřené zadostiučinění)

    Žádám o radu - chtěla bych uplatňovat úhradu škody. Město Orlová požadovalo po firmě Subterra opravu veřejné kanalizace vybudované 2014 v rámci záruční doby - jednalo se tedy o reklamaci. Firma najala na dílo další firmu. Jednalo se o úsek ve veřejné komunikaci přímo před naší nemovitosti. Kanalizační potrubí zde vede v hloubce 6 metrů v nestabilním písčitém podloží, firma vůbec nepoužívala pažení výkopu, proto docházelo k sesuvům půdy - jednalo se o úsek asi 30m, hloubka 6m. Nakonec zmizela celá komunikace. Nyní nás úředníci města vyzvali, zda budeme uplatňovat škody po firmě prostřednictvím města, s uvedením škod a finančním vyčíslením.
    Škody jsou. Znepřístupnění výjezdu z brány automobilem po dobu 4. -20.11.2016, odmítnutí doručování písemností a veškeré pošty Českou poštou (poštovní doručovatelka se cítila být ohrožena na životě, jednalo se o staveniště), firma vyvážející odpad se nedostala k popelnicím, neuvedení škod do původního stavu – plot a poštovní schránka ostříkané blátem, zašlapávání travního porostu na našem pozemku pracovníky firmy, kteří se neustále pohybovali na našem neoploceném pozemku, i když byli poučeni, neodstranění zásypového materiálu - kamení ze zatravněné plochy našeho pozemku, podkopání betonového nájezdu k bráně a našeho zatravněného pozemku v bezprostřední blízkosti plotu, s čímž souvisí i možnost nestability plotu v dalším období, tady bychom chtěli nějaké záruky po dobu 2-3 let, výkop byl ve vzdálenosti 95cm od plotu do hloubky 6 metrů- ráno jsem se obávala o zdraví, kdy jsem musela absolvovat cestu po travnatém převisu a po té kluzavém bahnitém povrchu a ve tmě (opravdu jsem se bála, že spadnu do výkopu). Sousedům úplně spadl plot kvůli tomu, že nebylo pažení ve výkopu. Ti to už také řeší.
    1. Jak přesně formulovat název písemnosti adresované na Město Orlová a toto pak písemnost přepošle na firmu Subterra?
    2. Jakou finanční částkou ohodnotit každou výše uvedenou jednotlivou škodu? Můžeme použít § 2951 o. z. - firma neuvedla vše do předešlého stavu, proto uplatňujeme náhradu škody v penězích a lze uplatňovat v tomto případě i nemajetkovou újmu, přiměné zadostiučinění - způsobené duševní útrapy - byli jsme opravdu velmi omezováni. Děkuji, Eva.

    ODPOVĚĎ:
    Z hlediska vyčíslení škody půjde o náročnou záležitost, jelikož jedna věc je škoda způsobená na majetku a druhá je tzv. přiměřené zadostiučinění. Škoda na majetku je vždy ocenitelná soudním znalcem a v případě soudního sporu lze jen doporučit nechat si znalecký posudek vypracovat. V tomto konkrétním případě Vám právník nemůže zodpovědně poradit, to je záležitost stavebnictví. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění, neexistují žádné tabulky, o které by bylo možno se opřít a toto je konstruováno tak, že si jej musíte odhadnout sami dle útrap, které vám byly způsobeny a které jste pociťovali. Ty útrapy pak v případě soudního sporu musíte prokázat. Mohly by se pohybovat v řádu desetitisíců. Pokud budete zasílat dopis, pak jej můžete nazvat "Vyčíslení způsobené majetkové i nemajetkové škody".

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Kontrola společných částí domu výborem SVJ (balkon, garáž, terasa)
    - Bezdůvodná kontrola společných částí domu výborem SVJ (balkon, garáž, terasa)
    - Může výbor SVJ zkontrolovat společné části domu (balkon, garáž, terasa)?

    V návrhu nových stanov našeho SVJ je uvedeno, že členové výboru mohou 2x ročně zkontrolovat společné části domu, ke kterým mají vlastníci výhradní právo k užívání (balkony, terasy, garáže, .). A "Při zjištění skutečností, které mohou vést k možnému poškození těchto společných částí jsou vlastníci je neprodleně odstranit". Myslím, že výbor na toto nemá nárok - nebo jsem je povinna pustit do bytu jen na základě jejich uvážení, tj. bezdůvodně?
    Dle mého názoru § 1182 obč. zák. hovoří pouze o jedné situaci.
    Další sporné ustanovení hovoří o tom, že člen společ. může nahlížet pouze do podkladů z nichž vychází určení výše jeho povinosti podílet se na nákladech…
    Myslím, že to není správně, a že člen může nahlížet do všech účetních i smluvních podkladů? (§ 1179)
    Pokud by tedy nějaké toto ustanovení přece jen do stanov "prošlo", mohu se jimi neřídit, když nesouhlasím?
    Děkuji, Lenka

    ODPOVĚĎ:
    Pokud bude text stanov takto odsouhlasen, musíte se jimi řídit, nicméně pokud s nimi nesouhlasíte a text bude odhlasován, můžete k soudu podat žalobu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek z důvodu, že je v rozporu s právními předpisy - což v tomto případě navrhovaný text stanov nepochybně je. Lhůta pro podání této žaloby je do tří měsíců poté, co se o takovém rozhodnutí dozvíte.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Daň z provize realitní kanceláře - odvádí ji RK, prodávající nebo kupující subjekt?
    - Kdo odvádí daň z provize realitní kanceláře? RK, prodávající nebo kupující?

    Daň z převodu bytu: mohu zaplatit daň z kupní ceny bytu po odečtení provize? Kupní cena 2.200.000 Kč a provize z toho 170.000 Kč je ve smlouvě viditelně rozdělena. Nerada bych platila daň z provize realitní kanceláře, která to daní jako příjem. Dle člena dozorčí rady Realitní komory by to šlo.
    Obracím se na Vás, zda to tedy ze zákonného hlediska je v pořádku.
    § 13 Sjednaná cena
    Sjednanou cenou se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci.
    Výňatky z kupní smlouvy:
    Kupující se zavazují zaplatit prodávajícím za předmět převodu celkovou kupní cenu ve výši 2,200.000, - Kč (slovy: Dvamilionydvěstětisíc korun českých).
    Smluvní strany berou na vědomí, že po uzavření této smlouvy si jistinu ve výši 100.000,- Kč ponechá zprostředkovatel jako svoji částečnou provizi.
    částka ve výši =70.000,- Kč bude z účtu schovatele uvolněna na účet zprostředkovatele č. ú. 888525888/0300, za účelem úhrady zbývající části provize zprostředkovatele, do
    Děkuji, Anna

    ODPOVĚĎ:
    Provizi realitní kanceláři nelze uplatnit jako uznatelný výdaj. Kupní cena je dle smlouvy stanovena na 2 200 000 Kč, což je dle § 13 Zákonného opatření senátu cena sjednaná. Jako jediný uznatelný výdaj si můžete uplatnit doklad o zaplacení odměny znalci za vypracování znaleckého posudku, pokud se rozhodnete jako srovnávací daňovou hodnotu využít cenu zjištěnou. Žádné další výdaje spojené s prodejem nemovitosti si uplatnit nemůžete.
    ¨
    Citace z důvodové zprávy k zákonnému opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí:
    "Sjednaná cena naproti tomu nezahrnuje vedlejší plnění, jež nabyvatel poskytne v souvislosti s
    nabytím vlastnického práva k nemovité věci mimo rámec smluvního vztahu s převodcem,
    např. platby realitní kanceláři za zprostředkování koupě."

    __

    PRÁCE-PLATY, MZDY
    - Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - nárok na plat ve výpovědní lhůtě
    - Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - nárok na mzdu ve výpovědní lhůtě
    - Má zaměstnanec nárok na plat, mzdu u výpovědi pro pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce, zaměstnání?

    Po návratu z pracovní neschopnosti jsem byl zaměstnavatelem poslán na lékařskou prohlídku a závodní lékař vydal posudek, podle kterého jsem pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Zaměstnavatel mi sdělil, že mě nemůže převést na jinou práci, protože žádnou nemá. Bylo mi řečeno, že pokud neprodleně nepožádám o rozvázání pracovního poměru dohodou, dostanu od zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Poběží mi dvouměsíční výpovědní lhůta a můj pracovní poměr skončí k 30.4.2016. Do té doby budu doma zadarmo, protože se prý jedná o překážku v práci na straně zaměstnance.
    Chtěl bych se zeptat:
    1) o jakou překážku v práci se v tomto případě jedná, zda o překážku v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele?
    2) měl bych být v období po ukončení pracovní neschopnosti do skončení pracovního poměru (9.2. - 30.4.2016) placen průměrným výdělkem nebo dle tvrzení zaměstnavatele být doma zadarmo?
    Předem děkuji za odpověď a přeji krásný den, Radek

    ODPOVĚĎ:
    V daném případě bych nemožnost přidělovat Vám práci dle pracovní smlouvy skutečně posoudila jako překážku na Vaší straně, neboť toto není věcí zaměstnavatele ovlivnit, že nejste schopen dlouhodobě konat dosavadní práci. Zaměstnavatel Vám může dát výpověď, ale po výpovědní dob Vám nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy.
    Dle mého názoru jde o překážku v práci neplacenou, tj. nenáleží Vám náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. , a to dle § 199 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
    Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.
    Odstavec 2 pak odkazuje na nařízení vlády, ve kterém daná překážka v práci uvedena není, tudíž se jedná o osobní překážku v práci, ale bez náhrady mzdy nebo platu.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Výměna pozemku s obcí - výhody, nevýhody, daně
    - Výměna pozemku s městem - výhody, nevýhody, daně
    - Výměna soukromého pozemku za městský - výhody, nevýhody, daně (odvod daní)

    Moje babička má pozemek, který jí kdysi komunisti sebrali a vybudovali na něm a ostatních pozemcích vepřín. Obec nyní tyto pozemky vykupuje za účelem výstavby nových domů. Nabízeli za něj 30 tisíc (1600 m2). Většina lidí pozemky odpoprodala, ale babička ne. Jelikož chci stavět, nabídl mi starosta výměnu - on mi dá stavební pozemek v nové ulici a babička jim dá ten pozemek, kde je vepřín. Může mně jako vnučce babička pozemek darovat nebo na něj má právo moje mamka se sestrou? Musím podávat nějaké daňové přiznání? Musím řešit daň z převodu nemovitosti, daň darovací, daň z příjmů? Pokud bude pozemek napsaný na mě, jak mám postupovat při výměně s obcí. Je lepší si pozemky navzájem prodat? Já bych asi musela doplácet zasíťování nového pozemku (předpokládám, že nový pozemek bude 700-1000m2). Nebo je lepší to vyměnit? Tady jsem četla, že se platí daň z rozdílu. Můžu já svůj pozemek ocenit na stejnou cenu jako pozemek, který mi nabídne obec nebo musím mít posudek znalce a to co odhadne bude platit? Myslím, že v tuto chvíli náš pozemek hodnotu moc nemá, protože je zastavěný hospodářskými budovami a my tam nemůžeme nic dělalt, protože budovy nejsou naše. Obec má o tento pozemek, ale velký zájem. Děkuji za odpověď, Alžběta

    ODPOVĚĎ:
    Za života může babička svůj majetek darovat komukoliv, tj. může ho darovat Vám bez ohledu na maminku a sestru. Daňové přiznání podávat nebudete a darovací daň rovněž neplatíte, neboť jste příbuzné v řadě přímé, a tito příbuzní jsou od placení darovací daně osvobozeni. Budete pouze nadále jakožto nový vlastník hradit daň z nemovitosti, kterou nyní platí babička. Pokud jde o formu výměny pozemku, můžete si pozemky navzájem prodat kupní smlouvou nebo využít směnnou smlouvu - jak píšete, můžete si pozemky vyměnit a uzavřít jednu smlouvu o směně pozemků. V tomto případě byste platila daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny a stejnou daň by pak platila i druhá strana. Není to tak, že se to platí z rozdílu. Pokud jde o cenu pozemku, lze využít cenové mapy, ovšem je otázkou, jestli ji Vaše obec má nebo si nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu nemovitosti. To bych doporučovala, neboť znalecký posudek bývá nejprůkaznější v případě sporu o hodnotu nemovitosti. Znalec posudkem stanoví i tržní cenu nemovitosti, což je částka, kterou byste se měla při prodeji řídit.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - spolumajitel není v katastru nemovitostí zapsán
    - Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - spoluvlastník není v katastru nemovitostí zapsán

    1994 jsme s manželem koupili nemovitost, kde od 1994 bydlíme (2/3) a zároveň v ní manžel od 1994 podniká (1/3) jako FO podnikatel, má v domě provozovnu. Tehdy jsme nebyli oddáni. Manželství až 6/2000.
    Na listu vlastnictví LV je vlastníkem manžel. Mám nárok dle současných právních norem při rozvodu na majetkové vypořádání? A z jaké části - z části na bydlení, nebo z celku, tj. bydlení i podnikání.
    Nejsem zapsána jako spoluvlastník v katastru nemovitostí ČR.
    Podílela: 100 000, -- Kč jsem dala na 1. splátku hypotéky. Hypotéka byla ale jen na manžela (tehdy jsme nebyli ještě oddáni) a těch vložených 100 000, -- Kč nebylo nijak smluvně ošetřeno a nešlo to ani z účtu na účet. Dále jsem se podílela tím, že jsme spolu žili v jedné domácnosti, ale nebyli jsme oddání.
    Děkuji, Kateřina.

    ODPOVĚĎ:
    Pokud byla nemovitost koupena před uzavřením manželství a je v evidenci katastru nemovitostí vedena pouze na manžela, nemáte právo na vypořádání majetku tak, jak by to bylo v případě, že byste nemovitost koupili až za manželství. Máte pouze nárok na prokazatelné vnosy do nemovitosti, tedy na to, co jste do domu investovala před manželstvím a na to, co bylo investováno v době manželství - z těchto investic máte právo na polovinu. Bohužel takové situace jsou časté a právo žádnou ochranu z hlediska vypořádání majetku za předpokladu, že nebyl součástí SJM, neposkytuje. Pouze nárok na prokazatelně vložené investice.

    __

    - Vystěhování manželky s dítětem po rozvodu z bytu manžela - jak toho docílit?
    - Vystěhování manžela s dítětem po rozvodu z bytu manželky - jak toho docílit?
    - Jak vystěhovat manželku po rozvodu z vlastního bytu manžela - informace, postup

    Byl podán návrh na rozvod manželství. Vlastním byt v osobním vlastnictví, ve kterém bydlí manželka s dcerou (6let). Já jsem se od nich před rokem odstěhoval, do bytu který má ve vlastnictví manželka. Nyní po návrhu na rozvod bych chtěl uvolnit svůj byt k mému užívání. Manželce byl zaslán návrh na předání a převzetí bytu k 1/2017.
    Manželka s tímto vystěhováním nesouhlasí, s odvoláním že danou situaci chce řešit až v rámci vypořádání vzájemných vztahů v souvislosti s rozvodem manželství. Dále se odvolává na občanský zákoník § 692. Má právo užívat moji nemovitost, bez jakékoliv nájemní smlouvy, pokud má vlastní byt, do kterého se muže přestěhovat. Oba byty jsou ve stejném městě, tudíž nezletilá dcera, zůstává nadále ve stejné školce. Děkuji za odpověď.
    Děkuji, Petr

    ODPOVĚĎ.
    Bohužel z titulu manželství a vedení rodinné domácnosti ve Vašem bytě má manželka na tento postup právo a dokud nebudete rozvedeni, neexistuje žádná možnost, jak ji z bytu vystěhovat nebo ji přimět, aby hradila např. i náklady na bydlení v předmětném bytě. Odpovědí tedy je, že i když má svůj byt, nelze ji nijak přimět, aby do rozvodu manželství bydlela v tomto svém bytě, lze to až po rozvodu manželství.

    __

    OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
    - Uhrazení koupené s. r. o z peněz získaných touto s. r. o.
    - Uhrazení kupní ceny za s. r. o z peněz nabytých danou s. r. o.

    Zajímalo by mě, zda při koupi firmy s. r. o. mohu kupní cenu uhradit s firemních peněz nabyté společnosti (pokud bych měl stanovenou splatnost)? Případně kdyby původní majitel převedl celý obchodní podíl a já ho následně vyplatil částkou odpovídající kupní ceně. Je v některém z těchto případů možné čerpat firemní prostředky? Případně jaká varianta je jednodušší? Děkuji, Stanislav

    ODPOVĚĎ:
    Finanční prostředky společnosti jsou odděleny od financí společníků, proto není možné takto financovat koupi podílu.
    Společnost Vám však může poskytnout tzv. finanční asistenci, kterou je dle ust. § 41 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, poskytnutí zálohy, půjčky nebo úvěru obchodní korporací pro účely získání jejích podílů.
    Poskytnutí finanční asistence musí schválit valná hromada společnosti.
    Pokud společnost generuje dostatečný zisk, je samozřejmě možné si jej vyplatit a z těchto prostředků poté zaplatit kupní cenu za podíl.

    __

    OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
    - Prodej triček spolku - jakou formu podnikání zvolit?
    - Prodej výrobků spolku - jakou obchodní formou prodávat?

    Máme založený a zapsaný spolek, který sdružuje lidi v oblasti kynologie, konkrétně agility. Jelikož celý náš projekt posouváme dál, vymysleli jsme kolekci oblečení, kterou bychom rádi prodávali na stránkách našeho spolku, dali na tričko logo a jméno spolku, ovšem vyráběli bychom to a účtovali na mé IČO. Ráda bych se zeptala, zda to jde? Popřípadě, zda by nestačilo se spolkem uzavřít smlouvu, jako podnikatel, s tím, že nám spolek propůjčuje jméno, logo, prostor na svých stránkách ale bude z každého prodaného kusu mít 20% zisk do spolkové kasy. Předem děkuji za odpověď. Denisa

    ODPOVĚĎ:
    Osobně nevidím proč by spolek nemohl trička sám prodávat se zmíněným ziskem 20% a vy byste byla pouze dodavatel, kdy byste např. trika účtovala až po jejich prodeji.
    Dle ust. § 217 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění, platí, že vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Prodej triček s logem spolku by tuto definici splňoval a mohl by být realizován přímo spolkem.
    Zároveň však nevidím důvod, proč byste pro spolek nemohla zajišťovat prodej triček v eshopu Vy na své IČO. Nicméně bude nutné pro prodej triček vytvořit obchodní podmínky a zároveň stránky nastavit tak, aby bylo zřejmé, že prodejcem jste Vy a nikoli spolek, aby v označení prodejce nemohla být spatřována klamavá obchodní praktika ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele.

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Nedohledání stavební dokumentace stavebním úřadem - jak prokázat legálnost stavby?
    - Jak dokázat legálnost stavby při nedohledané stavební dokumentaci stavby na stavebním úřadu

    Když katastr nemovitostí nedohledá podklady k provedenému zápisu z roku 1992 (kolik let od události spadá pod promlčeno? ), jak mohu bránit skutečný stav na svém pozemku?
    1992 byl uskutečněn převod vlastnického práva - restituce, ale byl v katastru zapsán až v r. 1995. Jestli může být tato kauza zařazena do nedohledatelných věcí (třeba promlčení).
    Duplicita, která tam je, se opírá o položky výkazů a geometrické plány.
    Geometrický plán pozemku, který vlastním, byl zaměřen r. 1992, ale k zápisu došlo r. 1995. Sousední pozemek (duplicitní) byl zaměřen v r. 1993, ale zapsán r. 1994 a ještě položka výkazu byla prohozena s naší, tím pádem se sousedův zápis počítá jako důležitější doklad.
    Vzhledem k tomu, že katastr nerozhoduje, jen zapisuje, proč moje podání a zápis měl tříletou prodlevu a u souseda ani ne roční a ještě došlo k záměnám položek. Cítím se poškozen.
    Děkuji, Radomír.

    ODPOVĚĎ:
    Sama skutečnost, že ohledně Vámi vlastněného pozemku je v katastru nemovitostí zapsáno tzv. duplicitní vlastnictví, nepostačuje dle mého názoru k závěru, že Vám vznikla škoda (tedy újma ve Vaší majetkové sféře).
    V současné době je možné odstranit duplicitní vlastnictví:
    a/ písemnou dohodou obou vlastníků (resp. jejich souhlasným prohlášením, které musí být následně předloženo katastrálnímu úřadu), nebo
    b/ rozhodnutím soudu (kterému musí předcházet podání tzv. určovací žaloby dle § 80 Občanského soudního řádu).
    Pro podání určovací žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    V rámci soudního řízení by nemělo hrát pořadí příslušných nabývacích titulů roli (o více a méně důležitém nabývacím titulu proto nelze hovořit). Nemáte-li k dispozici nabývací titul, jehož prostřednictvím jste nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku, můžete se obrátit na správní orgán (resp. jeho nástupce), který v roce 1992 o restituci předmětného pozemku rozhodoval (v archivu tohoto správního orgánu by mělo být příslušné rozhodnutí dohledatelné).
    I pokud by Vám katastrální úřad v roce 1992, resp. v roce 1995 způsobil svým postupem škodu, je Vaše právo na náhradu škody státem s největší pravděpodobností promlčeno (jak vyplývá z § 32 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
    Vaše vlastnické právo (byť duplicitní) se naopak promlčet nemůže (jak vyplývá z § 614 občanského zákoníku).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
    zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Pokuta za hanobení zaměstnavatele
    - Může zaměstnavatel udělit pokutu zaměstnanci?
    - Je zaměstnavatel oprávněn udělit pokutu zaměstnanci?
    - Maximální výše pokuty od zaměstnavatele - kolik Kč to může být?
    - Pokuta za první upomínku od zaměstnavatele

    Dnes (05.12.2016) jsem obdržela doporučený dopis od bývalého zaměstnavatele (DPP), který mi posílá, že jsem nedodržela pracovní podmínky. Měla jsem údajně odpracovat méně a zfalšovat lekce, které mi byly proplaceny (jazyková škola) a tudíž mi oznamují, že za hanobení jména školy musím uhradit pokutu 10 tisíc a rovnou mi posílají pokutu za "zfalšované" lekce 3500 (7x500) a upomínku za nezaplacenou fakturu (celkem tedy 10.000 Kč pokuta, 3.500 Kč neodpracované lekce a 3.000 Kč 1. upomínka). Jenže mě první dopis přišel až dnes (05.12.2016), nepředcházelo tomu žádné jiné upozornění a 1. upomínka taky přišla dnes (05.12.2016) spolu s fakturou. Tudíž nerozumím tomu, proč bych měla platit upomínku, pokud jsem předem nebyla nijak jinak upomínána ani upozorněna, že mi hrozí nějaká sankce. A upozorňuji, že se o žádné falšování lekcí nejedná, ale to už je na mě a předložení důkazů, které bohužel asi nijak nedohledám, protože se jedna o ústní domlouvání lekcí se studenty, které jsem učila. Děkuji předem za odpověď, Lenka.

    ODPOVĚĎ:
    Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
    1/ Pokuta:
    Bývalý zaměstnavatel není v žádném případě oprávněn účtovat Vám jakoukoli pokutu z důvodu údajného porušení Vašich pracovních povinností. V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení zákoníku práce:
    - § 346d/7 zákoníku práce, dle něhož může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem smluvní pokuta ujednána, jen stanoví-li to tento zákon (přičemž pro případ porušení pracovních povinností zaměstnancem zákoník práce ujednání smluvní pokuty nepřipouští),
    - § 346e zákoníku práce, dle něhož platí, že odchýlí-li se zaměstnavatel a zaměstnanec od úpravy uvedené v předchozí odrážce (tzn. sjednají-li mezi sebou smluvní pokutu za porušení pracovních povinností zaměstnancem), nepřihlíží se k tomu (tzn. že na takové ustanovení pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ se hledí, jako by nebylo),
    - § 346b/1 zákoníku práce, dle něhož nesmí zaměstnavatel zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat (to se samozřejmě nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá).
    Úhradu jakékoli smluvní pokuty (či jiného peněžního postihu) proto můžete svému bývalému zaměstnavateli písemně odmítnout.
    2/ Neodučené lekce a „hanobení zaměstnavatele“:
    Domnívá-li se zaměstnavatel, že Vám vyplatil odměnu i za práci, kterou jste neodvedla, je samozřejmě oprávněn se po Vás domáhat jejího vrácení. V takovém případě však bude zaměstnavatel povinen prokázat veškerá svá tvrzení (což může být ve Vámi popsaném případě pro zaměstnavatele velmi obtížné).
    Má-li zaměstnavatel zato, že jste svým počínáním poškodila jeho dobré jméno, může se po Vás domáhat odčinění vzniklé újmy. Rovněž v tomto případě by však zaměstnavatel musel prokázat, že a/ jste porušila některou svou právní povinnost, b/ došlo k poškození jeho dobrého jména a c/ mezi a/ a b/ existuje vztah příčinné souvislosti. Nadto upozorňuji, že odčiňování újem na dobrém jménu právnické osoby je samo o sobě poměrně diskutabilní problematikou, je proto nepravděpodobné, že by byl Váš bývalý zaměstnavatel schopen veškerá svá tvrzení řádně prokázat a domoci se finančního odčinění vzniklé újmy.
    V současné chvíli Vám doporučuji písemně odmítnout úhradu jakýchkoli pokut či náhrad a vyčkat, zda se bude Váš bývalý zaměstnavatel domáhat svých práv soudní cestou (s ohledem na výši vymáhané pohledávky a obtížnost potřebného dokazování o tom lze pochybovat).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Zamítnutá reklamace nábytku - jak postupovat dále?
    - Zamítnutá reklamace sedačky - jak pokračovat dále?
    - Nevyřízení reklamace nábytku do 30 dnů - jak postupovat dále?
    - Jak prokázat že zboží mělo vadu už při převzetí (kupující objevil vadu po vybalení doma)

    Zakoupili jsme si sedací soupravu a 11.11.2016 jsme si jí od prodávajícího přebírali, při převzetí jsme neshledali žádnou vadu. Doma po rozbalení jsme zjistili roztržení látky na sedačce. Manžel jel sedačku vrátit na prodejnu a dohodl se s prodávajícím na vyřízení reklamace. 5.12.2016 jsme obdrželi zprávu, že reklamace nebyla uznána. S tímto my ale nesouhlasíme. V reklamačním protokolu je uvedeno, že
    1) vada zboží byla odhalena při příjmu zboží a
    2) zákazník požaduje opravu zboží i když nebude reklamace uznána.
    Když jsem se byla na prodejně informovat co tedy bude dál a jestli to aspoň bylo opraveno, nebyli mi ani schopni říci, zda vůbec je sedačka na prodejně, natož jestli je opravena.
    Domluvili jsme se, že budou dnes (05.12.2016) kontaktovat výrobce s nesouhlasem reklamace. Chtěla jsem se zeptat, zda mám nárok na vrácení peněz, když by sedačka nebyla opravena v reklamační lhůtě 30 dnů, která podle mého končí 11.12.2016. Prosím o rychlou odpověď, abych věděla při jednání s prodávajícím jak reagovat. Děkuji za rychlé vyřízení.
    Děkuji, Simona

    ODPOVĚĎ:
    Lhůta 30 dnů k vyřízení reklamace je stanovena v ust. § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, které stanoví, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
    Jak sama uvádíte, dne 5.12. jste obdržela zprávu, že reklamace nebyla uznána, což je třeba považovat za vyřízení reklamace, byť neuznané. Zprávu jste obdržela ve 30 denní lhůtě, proto nedošlo k porušení zákona. To, že jste požadovala opravu nemá vliv, neboť toto se vztahuje pouze na reklamaci, a ta byla vyřízena.
    Pokud by prodejce neuznal Váš nárok, pak doporučuji obrátit se na mimosoudní řešení sporů u České obchodní inspekce, více informací naleznete zde:
    https://adr.coi.cz/cs
    Pokud by ani toto nepomohlo, bude nutné se obrátit na soud s žalobou vůči prodejci.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Vstup do bytu SVJ kvůli odečtu - musí být ohlášen předem?
    - Odečtu měřičů v bytě SVJ - musí být ohlášen předem nebo ne?
    - Může majitel bytu SVJ odmítnout odečet měřičů pokud není o odečtu předem informován?

    Na schůzi v 12/2016 nám byly předloženy ke schválení stanovy SVJ. V jednom bodě se píše: "Společenství je oprávněno ke kontrole těchto zařízení, (měření spotřeby plynu, vody, tepla a jiných energií v bytě) kdykoliv, bez předchozí výzvy, za přítomnosti osoby oprávněné k pobývání v bytě." Proti jsme byli dva, takže nás pohodlně přehlasovali a má to platit. Nic proti kontrole ať si kontrolují, ale chci to vědět dopředu. Když jim odmítnu vstup tak se zřejmě vystavuji sankcím. Stejně měřidla každý rok při odečtu hodnot prohlíží, s tím nemám problém. Jde o princip – myslím si že není správné aby pod záminkou kontroly měřidel po mně požadovali okamžitý vstup do mého bytu v OV. (něco jiného je vstup v případě havárie nebo kontrola při rekonstrukci – to chápu). Má to asi důvod při podezření z manipulace s měřicími přístroji.
    Tomu rozumím, ale je možné se dožadovat vstupu do bytu, při pouhém podezření a ještě k tomu od naprostých laiků, kteří nerozeznají vůbec nic? Copak oni jsou policie, nebo odborníci? A samozřejně to může být důvod k šikaně. Děkuji, Robert

    ODPOVĚĎ:
    Ano, souhlasím s Vámi, že toto ustanovení je doslova šikanózní. Pokud by bylo podezření, že dochází k manipulaci s měřidly či černému odběru energie, pak je zde Policie ČR, která má oprávnění prověřovat skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Není důvod něčím takovým pověřovat obyčejné osoby. Pokud by k černému odběru docházelo a bylo by tím poškozeno společenství vlastníků jednotek, má SVJ možnost to řešit prostřednictvím žaloby na náhradu škody a není rozhodné, jestli škodu zjistí při neohlášeném vstupu do bytu nebo až po ročním vyúčtování. Proto nevidím důvod, proč by měli být oprávněni do bytu vstupovat bez předchozího upozornění. Dokonce bych zde apelovala i porušováním osobnostních práv, konkrétně rušením práva na osobní soukromí. Teoreticky by bylo možno se domáhat soudně zrušení rozhodnutí o odhlasování stanov s odůvodněním, že stanovy obsahují ustanovení, která jsou v rozporu s právem na ochranu osobnosti. Takový spor by ale byl pravděpodobně dost finančně i časově náročný a v našich podmínkách s nejasným výsledkem.

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
    - Odškodnění za věcné břemeno od EON - je možné smlouvu o věcném břemeni nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?
    - Náhrada za věcné břemeno od elektrárny a neuzavření věcného břemene - vrácení náhrady
    - Neuzavření smlouvy o věcném břemeni při již vyplacené náhradě za věcné břemeno - je povinnost vrátit finanční kompenzaci?
    - Odškodnění za služebnost EON - je možné smlouvu o služebnosti nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?
    - Náhrada za služebnost od elektrárny a neuzavření věcného břemene - vrácení náhrady
    - Neuzavření smlouvy o služebnosti při již vyplacené náhradě za věcné břemeno - je povinnost vrátit finanční kompenzaci?
    - Odškodnění za služebnost pro elektrárnu - je možné smlouvu o služebnost nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?

    Uzavřeli jsme smlouvu o smlouvě budoucí s energetickou společností 8.12.2004 s Dodatkem dne 23.11.2006 s termínem uzavření smlouvy o věcném břemeni do 31.12.2009. Náhradu za dotčení nemovitosti vyplatila společnost dle smlouvy předem 20.12.2006. Od té doby společnost mlčí. 2.11.2016 náhle zasílá smlouvu k uzavření smlouvy o VB. Jsem povinen ji podepsat? Jsem povinen náhradu vrátit, může ji společnost soudně vymáhat?
    Děkuji za opravu. Karel

    ODPOVĚĎ:
    pokud ve smlouvě o smlouvě budoucí bylo stanoveno datum uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene do roku 2009, pak ze smlouvy pravděpodobně vyplývá i to, že tímto termínem dochází k zániku smlouvy o smlouvě budoucí. V takovém případě nejste již touto smlouvou o smlouvě budoucí vázán a nemáte povinnost smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Pokud jste již dostal vyplacenu náhradu, pak to lze chápat jako bezdůvodné obohacení, ovšem zde se nárok na vydání promlčuje po dvou letech - dle občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013. Nárok na vydání náhrady je tedy již promlčen a pokud by to energetická společnost přece jen nárokovala, vzneste námitku promlčení.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Neoprávněné vystěhování pronajímatelem - jak se bránit?
    - Výpověď z nájmu pro neplacení nájmu, nájemného
    - Maximální pokuta za nezaplacený nájem, nájemné za byt - kolik %
    - Maximální penálze za nezaplacený nájem, nájemné za byt - kolik %
    - Penále, pokuta za nezaplacený nájem, nájemné - kolik % aby nešlo o rozpor s dobrými mravy?
    - Dobré mravy a maximální penále, pokuta za nezaplacení nájmu, nájemného - kolik %?
    - Stržení nájmu z kauce - může to pronajímatel udělat?
    - Stržení nájemného z kauce - může to pronajímatel udělat?
    - Povinnost pronajímatele informovat o možnosti vznesení námitky proti výpovědi z nájmu
    - Pokuta v nájemní smlouvě a nový občanský zákoník
    - Maximální výše pokuty od pronajímatele
    - Pokuta v nájemní smlouvě - legálnost, vymahatelnost
    - Rozdíl "kauce" a "jistota" v nájmu, nájemním vztahu
    - Pokuta za pozdě zaplacený nájem, nájemné a nový Občanský zákoník

    13.10.2016 jsem dostala vyúčtování dlužného nájemného a poplatků, které jsem měla uhradit do konce listopadu 2016. Uhradila jsem 19.11.2016. Dostala jsem zároveň výpověď z bytu. Do 5.12. mám uhradit i 0,5% za každý den z dlužné částky, pokud to neuhradím jako že na to nemám, nejdříve mi sliboval při uznání závazku splátkový kalendář, pak před týdnem napsal úplně něco jiného - vše uhradit do 5.12. vč. , jinak ihned předat byt, majitel mi vyhrožuje okamžitým vystěhováním. Vše probíhá přes Internet emailem. Mám u majitele ještě jednu kauci za nájem a poplatky. Dnes (05.12.2016) bych měla platit prosinec 2016, ale nevím, co mám dělat a co má přednost občanský zákoník nebo podepsána smlouva a je-li možné, aby mě se synem vystěhoval na ulici. Mam-li napsat žalobu za neoprávněnou výpověď z bytu. Sama si hledám jiné bydlení, ale tak rychle to nejde, syn se ještě učí a dělá zrovna zkoušky.
    Dlužila jsem část nájmu za srpen, celé září, mám platit 5. Dne a říjnu jsem vše doplatila, a 19.11.zaplaceno vcetne listopadu. Majitel má ještě jednu moji kauci nájmu a poplatků dopředu.
    Smluvní pokuta 0,5% je denně z dlužné částky, je to kolem 20000, - Kč a je bohužel ve smlouvě.
    Omlouvám se, nevím, jestli je to srozumitelné, je mi všelijak.
    Dnes (04.10.2018) bych měla platit prosinec, ale já nevím, jestli to zaplatit nebo jestli mohu chtít, aby si to vzali z kauce nebo mě přijde vystěhovat,
    S pozdravem Danuše

    ODPOVĚĎ:
    Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 4 částí:
    1/ Smluvní pokuta:
    Nájemce, jako slabší smluvní strana, je občanským zákoníkem chráněn mimo jiné tak, že se na něm pronajímatel nemůže domáhat úhrady jakékoli smluvní pokuty, a to i pokud byla taková smluvní pokuta sjednána v nájemní smlouvě.
    Dle § 2239 občanského zákoníku je ujednání o smluvní pokutě zakázaným ujednáním, tzn. že i pokud je takové ujednání v nájemní smlouvě obsaženo, hledí se na něj, jako by ho nebylo. Smluvní pokutu tedy nejste pronajímateli povinna hradit.
    2/ Dlužné nájemné a kauce:
    Pronajímatel není oprávněn uspokojit své pohledávky za Vámi (tedy Váš dluh na nájemném apod.) čerpáním peněžních prostředků ze složené kauce (dle současného občanského zákoníku je kauce nazývána „jistota) za trvání nájemního vztahu. Složená jistota může být snížena o nájemcovy dluhy až k poslednímu dni nájmu (§ 2254/2 občanského zákoníku).
    Nic však nebrání tomu, abyste se s pronajímatelem dohodla, že své pohledávky uspokojí právě z Vámi složené jistoty (popř. se můžete zároveň zavázat, že jistotu v určité době doplníte do její původní výše, což však přichází v úvahu při pokračování nájmu).
    3/ Výpověď z nájmu bytu:
    Občanský zákoník klade na výpověď danou pronajímatelem poměrně přísné požadavky, jejichž nedodržení může mít za následek neplatnost výpovědi.
    Předně dle § 2286/1 občanského zákoníku musí mít výpověď písemnou formu, tzn. že v úvahu přichází listinná výpověď (s vlastnoručním podpisem pronajímatele) nebo výpověď v elektronické podobě (opatřená elektronickým podpisem pronajímatele, tento podpis není vyžadován, byla-li elektronická výpověď doručena do datové schránky nájemce).
    Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (§ 2286/2 občanského zákoníku). Z dotazu nevyplývá, zda jste byla pronajímatelem tímto způsobem poučena.
    Z dotazu dále nevyplývá, z jakého konkrétního důvodu (resp. dle jakého ustanovení občanského zákoníku) byl nájem pronajímatelem vypovězen. V této souvislosti připomínám, že výpovědní důvod musí být ve výpovědi vždy uveden (§ 2288/3 a § 2291/3 občanského zákoníku).
    Dle § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Rozhodnete-li se podat k soudu žalobu na neplatnost obdržené výpovědi, doporučuji Vám advokátní zastoupení:
    www.advokatikomora.cz
    4/ Vyklizení bytu:
    V žádném případě nejste povinna vyklidit byt okamžitě. Pakliže jste obdržela výpověď z některého důvodu dle § 2288/1 nebo 2 občanského zákoníku, bude nájem pokračovat ještě po celou tříměsíční výpovědní dobu (a skončí až po jejím uplynutí).
    Pakliže jste obdržela výpověď bez výpovědní doby, tedy výpověď pro zvlášť závažné porušení Vašich povinností, nejste ani v tomto případě povinna vyklidit byt okamžitě. Dle § 2291/1 občanského zákoníku jste povinna odevzdat pronajímateli byt bez zbytečného odkladu (tedy zejména co nejdříve poté, co si najdete náhradní bydlení), nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
    Je nutné si uvědomit, že i přes obdrženou výpověď jste stále oprávněna byt užívat, a to buď do konce výpovědní doby, nebo nejpozději do 1 měsíce od obdržení výpovědi bez výpovědní doby (dle typu obdržené výpovědi).
    Pronajímatel by ostatně nebyl oprávněn Vás z bytu svépomocně vystěhovat ani v případě, kdy byste takový byt užívala neoprávněně (k tomu je oprávněn toliko exekutor).
    Pokud se pronajímatel pokusí byt svépomocně vyklidit nebo Vám bude v užívání bytu neoprávněně bránit, přivolejte Policii ČR. Svým počínáním by se totiž mohl pronajímatel dopustit trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208/2 trestního zákoníku, popř. přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
    zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
    - Zmařený styk, setkání s dítětem - právo otce na proplacení cesty k dítěti matkou která dítě nevydala
    - Proplacení cestovného u styku s dítětem - matka nepředala dítě otci
    - Matka nepředala dítě otci k setkání, styku - právo otce na proplacení cestovného, pohonných hmot

    Vždy jsem si jezdil vyzvedávat syna (jezdím se svědkem) ke styku dle rozsudku. Matka mi ale syna od 1. 1.2016 nikdy nevydala, jen uváděla, že ze „závažných důvodů“, odmítla mi sdělit konkrétně jakých nebo doma vůbec nebyla. Vše mám důkazně zdokladováno fotografiemi s GPS značkou a GPS časem a svědkem. Podal jsem návrh na výkon rozhodnutí rozsudku, ale soud ho zamítl, protože matka na ústním jednání v březnu 2016 uvedla, že jsem syna údajně o Vánocích vydíral, zneužíval a týral. Soud mi i zakázal styk se synem. Policie v červenci 2016 uvedla, že se žádný takový trestný čin nestal. Mám nárok na proplacení cestovného za jízdu pro syna a zpět při zmařených stycích do doby zákazu styku, a pokud ano, jak postupovat a jakou žalobou se o to domáhat?
    Děkuji za odpověď. Leoš

    ODPOVĚĎ:
    Teoreticky zde taková možnost je. Pokud by bylo prokázáno, že Vás matka včas neinformovala o nemožnosti styk realizovat a není zde objektivní důvod k tomu, aby styk nebyl realizován (nemoc), lze tuto situaci chápat tak, že Vám svým jednáním způsobila škodu. Vynaložené náklady byste mohl žalovat jako náhradu škody. K této situaci jsem dohledala i judikát Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 2289/2002 ze dne 30.9.2003, který se k této problematice vyjadřuje. Závěrem tedy uvádím, že ve Vašem případě náklady požadovat lze, a to prostřednictvím žaloby o náhradu škody. Upozorňuji, že je zde tříletá promlčecí doba.

    __

    OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
    - Zrušení v. o. s. - postup, návod
    - Jak zrušit v. o. s. která nevykazuje žádnou činnost
    - Jak zrušit v. o. s. - postup, návod
    - Zrušení v. o. s. z důvodu konkurzu, insolvence na obchodního partnera ve v. o. s.

    6.3.2007 jsme já a můj tehdejší partner založili společnost v. o. s. Ve společnosti je jménem společnosti oprávněn jednat každý ze společníků samostatně. Nyní je na bývalého partnera prohlášený konkurs po prvním Insolvenčním návrhu z 6.2.2015. Dne 17.8. 2015 bylo Usnesení o úpadku a dne 5.10.2015 nabylo právní moci. Firma od roku 2014 nevykazuje žádnou činnost (nemá ani příjmy, ani výdaje), její činnost však není pozastavená.
    Prosím o informaci, jak postupovat pro zrušení společnosti a to co nejjednodušeji a nejlevněji.
    Děkuji. Ludmila

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vámi popsaném případě je nezbytné rozhodnout o zrušení v. o. s. a následně provést její likvidaci.
    nemá-li předmětná v. o. s. v současné chvíli žádný majetek ani závazky, měla by být její likvidace procesem poměrně jednoduchým.
    S ohledem na skutečnost, že o ekonomickém fungování (resp. historii) předmětné v. o. s. máte, jako její společnice, přehled, je vhodné, abyste zastávala rovněž funkci likvidátora.
    V obecné rovině dle § 187/1 občanského zákoníku platí, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
    Jako likvidátor nabudete působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu, v tomto ohledu pro Vás, jako společnici v. o. s. nepředstavuje v oblasti odpovědnosti jmenování likvidátorem prakticky žádnou změnu (§ 193 občanského zákoníku).
    Na tomto místě uvedu pouze stručný nástin průběhu likvidace (tak, jak s ním počítá občanský zákoník) :
    - likvidátor je povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům této právnické osoby (§ 198/1 občanského zákoníku) ;
    - likvidátor je povinen zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198/2 občanského zákoníku) ;
    - likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby (§ 199/1 občanského zákoníku) ;
    - jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 občanského zákoníku nebo oznámení podle § 204 občanského zákoníku, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku; k témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku; likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam (§ 205/1 občanského zákoníku) ;
    - konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (§ 205/2 občanského zákoníku) ;
    - likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím; likvidátor je povinen podat do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 občanského zákoníku) ;
    - likvidátor předloží konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku také nejvyššímu orgánu obchodní korporace; likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od zániku obchodní korporace (§ 94 zákona o obchodních korporacích).
    Netroufáte-li si provést sama likvidaci v. o. s. , můžete za tímto účelem využít služeb advokáta (doporučuji kontaktovat advokáta, který se zabývá oblastí obchodních korporací, resp. právnických osob) :
    www.advokatikomora.cz
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Demolice domu před vyřešením majetkoprávních vztahů - geometrické rozdělení zasahuje do sousedního domu
    - Demolice domu, geometrické rozdělení zasahuje do vedlejšího domu - jak bude probíhat demolice?
    - Průběh demolice při geometrickém rozdělení zasahujícím do vedlejšího domu
    - Zbourání domu - kdo hradí zabezpečení druhého domu a jeho statiky?
    - Kdo hradí statické zajištění domu při demolici domu?

    Dům byl geometricky rozdělen (ale stavebně nikoli) na dva domy s tím, že nyní mají každý své popisné číslo a takto jsou i zapsány na katastru nemovitostí. Tím, že tyto domy nebyly reálně stavebně odděleny, tak nyní mezi nimi není štítová zeď, ale jen společné dělící zdi (neboť geometrické rozdlení domů prochází těmito zdmi, a to navíc šikmo, takže nelze hovořit o ideálních polovinách). Tyto zdi mají i rozdílnou tloušťku (mezi dvěma sousedními místnostmi 30 cm a mezi dalšími sousedními místnostmi jen 15 cm. Z hlediska stavební konstrukce mají tyto domy nejen společné zdi, ale i střešní kostrukci a stropní konstrukci, neboť jsou průběžné.
    Při kontrolní prohlídce ze stavebního úřadu tento stav byl vyhodnocen jako požární závada a bylo vyvoláno řízení o provedení nezbytných stavebních úprav těchto domů. Tyto úpravy měly být řešeny společně oběma majiteli domů. Nyní toto řízení bylo přerušeno, protože jeden z majitelů zažádal o odstranění domu.
    Můj dotaz zní, zda může být stavba odstraněna před tím, aniž by byly vyřešeny majetkoprávní vztahy mezi majiteli domů a to z důvodů, že při odstraňování stavby bude nějakým způsobem zasahováno do společných konstrukcí domů a že po odstranění stavby nebude mít druhý dům stěnu, která by stavební konstrukcí vyhovovala zdi obvodové a dokonce v půdním prostoru by nebyla zeď žádná?
    Musí být před odstraněním domu nejprve vyřešeny majetkoprávní vztahy mezi majiteli domů? Protože kdyby po odstranění jednoho domu zůstaly stát společné části domů a majitel odstraněné části domu by nedal souhlas k zasahování do těchto částí, tak by bylo nemožné pro majitele domu, který zůstal stát, provést stavební práce, které by bylo nutné provést, aby dům byl i nadále obyvatelný.
    Když byl prvotní problém vyřešení požární závady společný pro oba majitele domů, musí se majitel nemovitosti, který ji chce odstranit, nějak finančně podílet na stavebních úpravách druhého domu, aby tento dům zůstal obyvatelný i po odstranění jeho domu?
    V případě, že projektová dokumentace k odstranění stavby nebude řešit i zajištění obyvatelnosti domu, který zůstane stát a majitelé domů se na podmínkách nedohodnou, může se majitel domu, který zůstane stát, domáhat vyřešení majetkoprávních vztahů soudní cestou? V jaké smyslu se podává žaloba na řešení takovéto záležitosti?
    Za odpovědi na dotazy děkuji Filip

    ODPOVĚĎ:
    Dle znění dotazu předpokládám, že z občanskoprávního hlediska se nejedná o jeden, nýbrž o dva domy (tedy samostatné nemovité věci), z nichž každý je ve výlučném vlastnictví jiné osoby. Je-li tomu tak, nerozumím Vaší poznámce o „společných částech domu“; jedná-li se totiž o dvě (z občanskoprávního hlediska) samostatné stavby ve výlučném vlastnictví odlišných osob, nejedná se o spoluvlastnictví a existence společných částí domu je tudíž de facto vyloučena.
    Dle § 128/2 stavebního zákona vydá stavební úřad souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení, jsou-li (mimo jiné) splněny podmínky, že a/ odstranění stavby se nedotýká práv třetích osob a b/ není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby.
    Jelikož shora uvedené podmínky nejsou ve Vámi popsaném případě splněny, nevydá stavební úřad souhlas s odstraněním stavby, nýbrž zahájí řízení o povolení odstranění stavby (§ 128/4 stavebního zákona).
    Vlastník sousedního domu se bezesporu stane účastníkem řízení o povolení odstranění stavby, neboť odstraňováním sousední stavby (která je s jeho domem stavebně propojena) může být přímo dotčen ve svých právech (§ 27/2 správního řádu). Pokud by stavební úřad zastával opačný názor (což však nepředpokládám), bylo by nutné, aby se vlastník sousedního domu svého účastenství v řízení o povolení odstranění stavby domáhal (§ 28/1 správního řádu).
    Stavební úřad by se měl v rozhodnutí o povolení odstranění stavby důkladně zabývat stavební propojeností obou domů s tím, že žadateli o povolení odstranění stavby může uložit i provedení prací, kterými bude zajištěno bezpečné užívání sousedního domu. Konkrétně dle § 128/4 stavebního zákona platí, že povolení k odstranění stavby musí obsahovat i podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů a práv účastníků řízení (tedy i práv vlastníka sousedního domu). Další podrobnosti, kterými by se měl stavební úřad zabývat, jsou uvedeny v § 130/1 stavebního zákona.
    Vlastník sousedního domu, jako účastník řízení o povolení odstranění stavby, bude rovněž oprávněn se proti rozhodnutí stavebního úřadu případně odvolat (čímž dojde k oddálení zahájení demoličních prací).
    Vznikne-li na sousedním domě při provádění demoličních prací (a v příčinné souvislosti s nimi) škoda, bude za takovou škodu odpovídat vlastník odstraňované stavby.
    Vlastníku sousedního domu lze doporučit, aby v rámci řízení o povolení odstranění stavby navrhl, aby stavební úřad uložil žadateli povinnost provést takové zabezpečovací práce, v jejichž důsledku bude zajištěno bezpečné užívání sousedního domu. V tomto ohledu bude však vše záviset na posouzení situace stavebním úřadem.
    Proti provádění demoličních prací je možné se bránit rovněž občanskoprávní cestou, a to podáním tzv. zdržovací žaloby. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje (tato varianta však přichází v úvahu pouze tehdy, bude-li do vlastnického práva k sousednímu domu zasahováno neoprávněně).
    Před podáním zdržovací žaloby je možné obrátit se na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), na jehož základě by bylo vlastníku odstraňované stavby uloženo, aby se demoličních prací (či jiných zásahů) zdržel (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu). Jedná se sice o rychlé, avšak pouze dočasné řešení, na které musí navazovat zdržovací žaloba.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Přechod z pravidelné pracovní doby na nerovnoměrnou (pružnou) pracovní dobu - může zaměstnanec odmítnout?
    - Odmítnutí nerovnoměrně rozvržené (pružné) pracovní doby zaměstnancem - může to udělat?
    - Co je to vyrovnávací období pracovní doby?
    - Vyrovnávací období pracovní doby - vysvětlení, definice
    - Maximální počet přesčasových hodin za kalendářní rok
    - Kolik hodin přesčasů může mít zaměstnanec za rok?
    - Kolik hodin přesčasů může mít pracovník za rok?
    - Maximální počet přesčasů za rok u HPP, hlavního pracovního poměru
    - Maximální počet přesčasových hodin za rok u HPP, hlavního pracovního
    poměru
    - Maximální počet přesčasů za kalendářní rok u HPP, hlavního pracovního poměru
    PRÁCE-PLATY, MZDY
    - Odmítnutí náhradního volna za přesčasy a požadavek proplacení přesčasů
    - Kdo rozhoduje o proplacení přesčasů vs. náhradním volnu?
    - Může zaměstnanec zvolit proplacení přesčasů místo náhradního volna?
    - Proplacení přesčasu místo náhradního volna - může to zaměstnanec požadovat?
    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Kdo může nahlížet do kamerových záznamů na pracovišti
    - Kamerové záznamy zaměstnavatele - kdo se na ně může dívat?
    - Zřízení kamer se záznamem na pracovišti - kdy to může zaměstnavatel udělat?
    - Může zaměstnanec ovlivnit kdo se bude dívat na kamerové záznamy pracoviště?
    - Může pracovník ovlivnit kdo se bude dívat na kamerové záznamy pracoviště?

    Obracím se na vás ohledně mého dodatku k pracovní smlouvě. Všichni zaměstnanci jsme dostali k podpisu dodatek a hrozně se na to chvátalo.
    Rychle to podepiš ať můžeš jít domu je to jenom banalita. Odmítl jsem podepsat. Doposud jsme pracovali na jednosměnný provoz 40 hodin týdně od 7:00 do 15:30 a sem tam nějaký ten přesčas. Nově - věci které nechápu: "Týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Pracovní doba je (nově) rozvržena
    nerovnoměrně, způsobem předvídaným ustanovením § 85 Zákoníku práce (pružné rozvržení pracovní doby). Délka směny nemůže přesáhnout 12 hodin. Další podrobnosti, zejména délku vyrovnávacího období (co je to??? ) v němž musí být naplněna průměrná týdenní pracovní doba. Úseky základní pracovní doby v nichž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a úseky základní pracovní doby, v nichž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, jsou stanoveny písemnými pokyny zaměstnavatele, který je součástí informací o bližším označení druhu práce a místa výkonu práce podle čl. III tohoto dodatku. V čl. III je odkaz na náplň práce kde mam uvedeno pozice, místo. a Pracovní doba - jednosměnná. Dále už jenom podrobnosti k mé pozici co obnáší atd. Ale nic víc o pracovní době. Dále cituji:
    "Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že může po zaměstnanci požadovat práci přesčas v rozsahu nad 8 hodin v jednotlivých týdnech a NAD 150 hodin v kalendářním roce, nejvýše však v rozsahu který nepřekročí v průměru 8 hodin týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v tomto vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
    Dá se to přeložit do normální mluvy? Kolik z těchto přesčasových hodin bude proplaceno? Co když budu chtít proplatit všechny přesčasové hodiny co oddělám a ne náhradní volno. Chápu to že do teď jsem mohl vykonat max. 150 ročně (placených) a od teď nad 150 hodin a když dostanu náhradní volno tak se mi přesčasové hodiny anulují? Co přesčasové hodiny vykonané na zahraničních služebních cestách? Jsme schopen ze služební cesty přijet třeba i se 70 hodinami přesčasu. Za které je mi automaticky nabídnuto náhradní volno. Na můj dotaz že by se mi spíš hodily peníze mi bylo stroze odpovězeno že to nejde. Další dotaz: zaměstnavatel u nás již delší dobu provozuje kamerový systém se záznamem. Všichni jsme podepsali papír že na firmě je provozován kamerový systém z důvodu ochrany majetku. Nelíbí se nám že náš přímý nadřízený má do systému Neomezený přístup a neustále kontroluje výrobní proces, kdo jak dlouho kde stojí, co dělá, s kým se kdo baví atd a to i zpětně 1,2,3, 4 dny.
    Chtěl bych po zaměstnavateli omezení přístupu pro vedoucí zaměstnance. Ať si sledují aktuální dění ale ne co bylo před hodinou nebo pěti. Nejsme flákači vždy stíháme ale taky se rádi bavíme. Neukládá zákon nějaký přesný postup kdy se do systému může nahlížet a nemusí se náhodou tento přístup evidovat? Podotýkám že nejsme bankovní instituce jsme obyčejná výrobní hala.
    U firmy jsem skoro 12 let a rok od roku je to horší. Nevím co vymýšlí ale je to stále samá změna. Makejte víc s méně lidmi a na peníze si nestěžujte buďte rádi že máte práci. Ale vše má své meze. Předem děkuji za Vaši odpověď za celý náš tým který odmítá nový dodatek.
    Jindřich

    ODPOVĚĎ:
    Pokud máte v pracovní smlouvě ujednání, že pracujete rovnoměrně s pracovní dobou přesně uvedenou, můžete změnu na pružnou pracovní dobu odmítnout. Pokud máte v pracovní smlouvě jen týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a nic bližšího o pracovní době, pak odmítnout nemůžete a tato změna je právem zaměstnavatele. Vyrovnávacím obdobím pro účely pružné pracovní doby je období, které zaměstnavatel určí, tj. např. týden, nebo dva týdny, kdy v musíte za toto období odpracovat takový počet hodin, aby Vám to dalo 40 hodin týdně v průměru.
    Pokud se jedná o práci přesčas nařízenou, lze nařídit max. 150 hodin v kalendářním roce a 8 hodin týdně. Pokud se jedná o práci dohodnutou, což bude Váš případ, pak je možné pracovat až 8 hodin týdně v průměru v rámci 26-ti týdnů. Za odpracované hodiny přesčas musí být poskytnuta mzdy nebo náhradní volno. Zákon je koncipován tak, že zaměstnanci přísluší mzda a příplatek za práci přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna. S poskytnutím volna namísto mzdy musí zaměstnanec souhlasit.
    Kamery na pracovišti mohou být zřízeny. Jejich zpětné prohlížení, resp. i přímý monitoring musí být ze strany vedoucích či zaměstnavatele odůvodněn. Není tedy možné ani on-line neustále sledovat zaměstnance, co dělají a ani není možné prohlížet si zpětně záznamy bez nějakého zřejmého důvod. Ke kamerovým systémům na pracovišti se vyjadřoval úřad na ochranu osobních údajů ve svých stanoviscích.

    ___

    RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
    - Povinnost podílet se na výchově dětí partnera, partnerky ve společné domácnosti - přikazuje to zákon?
    - Povinnost podílet se na výchově dětí druha, družky ve společné domácnosti - přikazuje to zákon?

    Po uplynutí doby podmínky má člověk opět čistý trestní rejstřík, nebo tam nějaký záznam zůstane?
    A ještě poslední věc, pokud se manželé rozvedou, a některý z nich má nového partnera, je pravda, že ten partner má právo a povinnost podílet se na výchově dětí toho druhého? Je to nějak blíže specifikováno, nobo jen takto obecně? Je to dáno zákonem?
    S díky, Filip

    ODPOVĚĎ
    Po skončení zkušební doby podmíněného odsouzení si soud vyžádá informace o tom, jak se dotyčná osoba ve zkušební době chovala (zda se nedopouštěla další trestné činnosti, zda nahradila škodu, pokud jí byla náhrada škody soudem nařízena apod.). Pokud je vše v pořádku, pošle soud dotyčné osobě usnesení o tom, že se osvědčila. Jestliže soud rozhodne o tom, že se daná osoba osvědčila, hledí se na ni tak, jako by nebyla odsouzena a odsouzení by tedy nadále nemělo být uvedeno ani v rejstříku trestů.
    Paragraf 885 nového občanského zákoníku stanoví, že: Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. Takže odpověď zní na Váš druhý dotaz zní ano, i nový partner rozvedeného rodiče by se měl podílet na výchově dítěte a péči o něj. To ale neznamená, že by svá práva vůči dítěti ztratil biologický rodič, který s dítětem po rozvodu nežije. Pokud nebyla druhému rodiči soudem omezena rodičovská odpovědnost nebo nebyl této odpovědnost zcela zbaven, má i druhý rodič stále právo podílet se na péči o dítě a jeho výchově.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví v manželství
    - Družstevní byt na osobní vlastnictví a manželství - rozdělení bytu při rozvodu
    - Převod bytu do osobního vlastnictví v manželství a rozvod - rozdělení majetku
    - Rozvod a vypořádání bytu v osobním vlastnictví, který byl družstevní

    Za svobodna jsem se stal vlastníkem družstevního bytu. V době manželství jsem doplatil anuitu v hodnotě asi 8.000 Kč a nechal si byt převést do osobního vlastnictví, kde jsem psaný i jako výlučný vlastník. V současné době to vypadá na rozvod a manželka tvrdí, že má nárok na polovinu bytu. Prosím o radu. Děkuji Leoš

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jste byl členem družstva a jediným nájemcem bytu už před uzavřením manželství, nemá na vlastnictví bytu žádný vliv skutečnost, že byt byl přepsán do osobního vlastnictví až v době manželství, neboť byt by měl být přepsán do vlastnictví člena družstva, není-li dohodnuto jinak. Mám za to, že tedy není pravdou, že manželka má právo na polovinu hodnoty bytu, max. na polovinu investic investovaných do bytu za dobu manželství.

    __

    TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY
    - Osoba v podmínce - jde automaticky do vězení po jakémkoliv trestném činu?
    - Kdy se podmínka mění na vězení (trest odnětí svobody)?
    - Zrušení rozvodové dohody o péči o dítěti schválené opatrovnickým soudem - může dohodu jedna ze stran vypovědět?
    - Výpověď dohody o péči o dítě schválené opatrovnickým soudem - může to některý z rodičů udělat?
    - Může rodič vypovědět dohodu o svěření do péče schválenou opatrovnickým soudem?

    Můj zet byl odsouzený na tři roky s tříletou podmínkou, za týrání osoby žijící ve společné domácnosti - mé dcery. Alimenty platí, proto bych rád věděl, jestli by musel spáchat nějaký trestný čin, aby musel do vězení, nebo by k tomu stačilo i řízení pod vlivem alkoholu nebo nějaký přestupek?
    S dcerou uzavřeli rozvodovou dohodu v září 2016, je již schválená opatrovnickým soudem, ještě nedorazila k rozvodovému soudu. Mohl by její manžel začít dělat nějaké problémy a chtít dohodu zneplatnit, nebo když už byla podepsaná u jeho právní zástupkyně a schválená opatrovnickým soudem. Bude asi naštvaný po tom rozsudku v trestním řízení. Děkuji, Josef

    ODPOVĚĎ:
    Pokud by Váš zeť porušil jemu uloženou podmínku (uložené povinnosti), je zde možnost, že by mu byl uložený podmíněný trest přeměněn na nepodmíněný a musel by nastoupit výkon trestu odnětí svobody.
    Dále pokud by se dopustil nějakého dalšího trestného činu, je zde možnost, že by mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, opět by tedy musel nastoupit do vězení. Zde ovšem záleží, jakého trestného činu by se dopustil, za jakých okolností apod. , jelikož se vždy posuzují konkrétní okolnosti.
    Spáchání přestupku samo o sobě není důvodem pro přeměnu uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný, ovšem i zde záleží, jakého přestupku by se dopustil a za jakých okolností.
    Pokud byla dohoda schválená soudem, jsou zde mizivé, ne-li žádné možnosti jejího zneplatnění, spíše se může pokusit domáhat její změny, ale to by muselo opět být schválené soudem a musely by zde být pro to důvody.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Výpověď z nájmu bytu z důvodu plísně v bytě nezaviněné nájemníkem, nájemcem
    - Plíseň v pronajatém bytě - tepelné mosty
    - Zrušení nájemní smlouvy pro plíseň v bytě - nárok na vrácení kauce, jistoty nájmu
    - Výpověď nájemní smlouvy nájemníkem pro plíseň v bytě - nárok na vrácení kauce, jistoty nájmu
    - Plíseň v pronajatém, pronajímaném bytě a výpověď nájemní smlouvy nájemcem - nárok na kauci, jistotu nájmu, nájemného

    Mám problém s majitelkou bytu (pronajímatelkou). Od listopadu 2016 mám pronajatý byt. Když jsem jej přebírala, byly jen drobné plísně okolo oken. Nijak jsem tomu nevěnovala pozornost, řekla jsem si, že to je drobnost, kterou vyřeším nějakým prostředkem proti plísním. Do bytu jsem se nastěhovala se dvěma dětmi. Všechno bylo v pohodě, jen jsem si všimla, že byt je dost vlhký. Už po dvou dnech nastěhování se mi začala roztékat solná lampa, což se mi nikdy předtím nestalo. A to ji mám více než 10 let. Teď jsem odjela na víkend do zahraničí. Když jsem se vrátila, byt byl celý plesnivý - od podlah až po strop. Jediná změna byla ta, že se v bytě dva dny nevětralo. Jinak za běžného provozu se větralo 2x denně a topení je nastavené na stálou teplotu 21 stupňů. Ihned jsem kontaktovala majitelku. Druhý den se přišla do bytu podívat, a vyčetla mi, že tam suším prádlo. Řekla, že bude situaci nějak řešit, ale vidí to na ukončení smlouvy, a že bude asi třeba sanace. Dnes (09.12.2016) jsem jí volala (telefonát mám nahraný), řekla mi, že se už poptávala, a že plíseň vznikla za dobu mého nájmu, že se to stalo užíváním. Tudíž jsem si buď spory plísní "dotáhla" s sebou, nebo jsem tam moc prala a sušila prádlo. Volala jsem obratem na hygienu, tam mi řekli, že nic nevyřeší, že se musím obrátit na stavební úřad. Dle kamaráda stavaře jsou v bytě tepelné mosty. Nicméně paní majitelka se snaží vinu hodit na mě. Bohužel ve smlouvě toto řešené nemáme, je tam pouze měsíční výpověď dohodou nebo dvouměsíční jednostranná. Má u sebe 20tisíc peněžní jistoty, které jsem ji dala, a teď se obávám, že mi je nebude chtít vrátit. Navíc v bytě od pondělí nebydlím, ale stále jsou na mě psané energie - plyn, elektřina. A topí se. Byt je kvůli plísním neobyvatelný, ale já tuto spotřebu budu muset hradit. Prosím, co mám teď dělat? Jaký bych měla vůči paní majitelce zvolit postup? Mám obavu aby neodmítla mou výpověď z nájmu z důvodu mnou nezaviněné neobyvatelnosti
    bytu a aby mi vrátila řádně jistotu (kauci) nájmu.
    Velmi děkuji,
    Gabriela

    ODPOVĚĎ:
    Tento problém je velmi častý i v případě koupi nemovitosti. Předesílám, že je vlastně štěstí, že jste jen v nájmu a byt není ve Vašem vlastnictví, nicméně pokud by tomu tak bylo, bylo by to rozhodně důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy. Pokud jde o Váš konkrétní případ, je možné, že majitelka bude jako viníka označovat Vás, nicméně Vás můžu uklidnit, že je to častý argument majitelů bytů, kteří se snaží zbavit odpovědnosti. Není téměř reálné, aby k plísním v bytě docházelo v důsledku běžného užívání bytu a vina je jistě ve stavebních vadách nemovitosti. Z důvodu plísní máte mimo jiné nárok i na slevu z nájmu. V důsledku plísní je byt neobyvatelný a nejen že máte právo na výpověď z nájmu, ale máte dokonce právo od smlouvy i okamžitě odstoupit pro její podstatné porušení ze strany pronajímatelky. Rozsáhlé plísně v bytě jsou chápány jako skutečnost, která brání řádnému užívání bytu. Proto nemáte ani povinnost hradit energie za dobu, kdy v bytě nejste. Osobně bych tedy doporučila nafotit si stav bytu a úplně nejlépe nechat si na byt zpracovat znalecký posudek od znalce nebo alespoň odborné vyjádření od stavaře. Poté k rukám majitelky zašlete odstoupení od nájemní smlouvy, zvažte, zda nebudete požadovat slevu z nájmu a požadujte vrácení jistiny. Bohužel pokud majitelka bytu bude stát na svém a jistinu Vám nevrátí, obraťte se na advokáta, se kterým domluvíte další postup a pravděpodobně zvážíte možnost žaloby. Jako první nejdůležitější bod ale zadokumentujte stav bytu s plísněmi. Pokud jej majitelka stihne opravit a vymalovat, bude z hlediska celkové důkazní situace velký problém cokoliv dokázat.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Zaplacení členského vkladu při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví - je to legální?
    - Legálnost členského vkladu při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví
    - Žádost o vrácení členského vkladu vybraného při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví

    Chtěla bych vědět : při převodu družstevního podílu, nový nabyvatel tohoto podílu musí platit základní členský vklad a schvaluje přijetí nového člena členská schůze?
    Pokud ne a bytové družstvo tento základní členský vklad vybíralo do roku 2012 mohou si ti členové, kteří jej zaplatili zažádat o vrácení?
    Musí být na tomto převodu družstevního podílu ověřené podpisy účastníků a musí toto být doručeno bytovému družstvu?
    Děkuji za odpověď. Leona

    ODPOVĚĎ:
    Dle zákona o obchodních korporacích lze převést družstevní podíl na osobu, která se dle zákona nebo stanov může stát členem družstva. Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky pozdější. Tytéž účinky má i doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Převoditelnost družstevního podílu nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov bytového družstva pro přijetí za člena bytového družstva.
    Z uvedeného vyplývá, že bytovému družstvu smlouva o převodu podílu doručena být musí, ověřené podpisy nejsou nutné, ale lze to doporučit.
    Pokud jde o členský vklad nového nabyvatele podílu, tak
    ten hradit členský vklad nemusí, jelikož byl již splacen původním majitelem bytu a osobně bych doporučovala požádat o jeho vrácení. Stejně tak nevidím důvod, proč by nového nabyvatele měla jako člena družstva schvalovat členská schůze. Členem se nabyvatel stává automaticky v okamžiku, kdy je smlouva o převodu podílu doručena družstvu.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace zakoupené nemovitosti - kupující má alergii
    - Reklamace zakoupeného bytu, domu - kupující má alergii
    - Odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti z důvodu alergie majitele bytu na něco v nemovitosti
    - Zrušení kupní smlouvy na byt, dům pro alergii majitele na něco v zakoupené nemovitosti
    - Skrytá vada nemovitosti - neodstranitelný alergen

    Chtěla bych Vás poprosit o radu. Před 16 měsíci jsme koupili rodinný dům. Při pobytu v domě, po 3-4 hodinách, se u mě projeví alergie - silné svědění kůže, které mi zcela brání v domě pobývat. Zkoušeli jsme odstraňovat možné příčiny (sádrokartony, dřevotřískové podlahy atd.), ale nic mi nepomohlo.
    Nemohu se do domu nastěhovat a bydlím zatím v bytě, kde žádné problémy nemám. Bylo by možné to, že mi pobyt v domě způsobuje silné svědění, znemožňující v něm bydlet, kvalifikovat jako skrytou vadu nemovitosti a odstoupit od uzavřené kupní smlouvy? Děkuji, Mirka.

    ODPOVĚĎ:
    Od kupní smlouvy by bylo možné odstoupit pouze v případě, že výskyt alergenu v domě představuje jeho vadu, resp. že tímto způsobem prodávající porušil svou smluvní povinnost.
    Dle § 1916/1 občanského zákoníku plní dlužník (zde prodávající) vadně, zejména:
    a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
    b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
    c/ ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.
    Předpokládám však, že při uzavírání kupní smlouvy Vás prodávající výslovně neujišťoval o neexistenci jakýchkoli alergenů, resp. že nyní nastalá situace nebyla v kupní smlouvě výslovně označena za vadu domu.
    S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná alergie je okolností, která spočívá výhradně na Vaší straně (neboť souvisí s Vaším zdravotním stavem), a s přihlédnutím k faktu, že alergenem se může stát prakticky cokoli (což však opět závisí na zdravotním stavu, resp. typu alergie konkrétního člověka), není dle mého názoru možné ve Vašem případě hovořit o skryté vadě domu (a odstoupení od kupní smlouvy je proto vyloučeno). Skutečnost, že ze zdravotních důvodů nemůžete v domě přebývat, nemohl prodávající nijak ovlivnit (ostatně ani Vám se doposud nepodařilo odhalit skutečný alergen), prodávající tedy neporušil žádnou ze svých smluvních povinností, pokud Vám prodal dům, který "si nerozumí" s Vaším zdravím.
    Pro získání dalšího právního názoru (popř. pro učinění některého z možných právních kroků) můžete využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Nesprávně udělaná stavba způsobila vychýlení plotu - jak se domoci nápravy soudní cestou?
    - Žaloba proti sousedovi - technicky nesprávná stavba způsobila vychýlení plotu

    Soused mezi náš plot a jejich garáž položil železobetonovou vrstvu o síle 10 cm bez dilatační spáry. Šířka vrstvy je 50 cm. Asi po dvou letech se začal plot vychylovat. Odchylka je 8,5 cm. Znalec stanovil příčinu vychylování absencí dilatační spáry. Požádal jsem sousedku o opravu plotu, ta však prohlásila, že ona žádnou škodu nezpůsobila. Když jsem požádal jejího manžela o opravu plotu, tak se mi vysmál, že garáž ani pozemek nevlastní, že patří jeho ženě. Budu zřejmě nucen se obrátit na soud. Koho mám žalovat? Vlastníka garáže a pozemku nebo jejího manžela, který škodu způsobil i když nic nevlastní?
    Děkuji, David.

    ODPOVĚĎ:
    Žalobu Vám doporučuji směřovat proti tomu, kdo vlastní sousední pozemek, neboť předmětná železobetonová vrstva se pravděpodobně stala součástí tohoto pozemku (patří tedy rovněž Vaší sousedce).
    Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, tedy např. Vaše vlastnické právo k plotu.
    Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník (zde Vy) domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
    Chcete-li se vyhnout nepříjemnému překvapení, pokud by soud dospěl k závěru, že Vaše sousedka není pro žalobu pasivně legitimována (tzn. že nemůže být žalována), můžete zažalovat Vašeho souseda i sousedku v jediné žalobě.
    K Vašemu zvážení ponechávám kontaktování místně příslušného stavebního úřadu, který by mohl na základě Vašeho podnětu provést místní šetření a případně nařídit Vašim sousedům odstranění či úpravu předmětné železobetonové vrstvy (jednalo by se bezesporu o rychlejší a pro Vás bezplatné řešení).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Fotografie zákazníka na webu výrobce bez souhlasu zákazníka - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
    - Fotografie objednatele na webu zhotovitele bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
    - Fotografie klienta na webu prodejce bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
    - Fotografie klienta na webu prodávajícího bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
    - Odškodnění za zveřejnění fotografie zákazníka bez jeho souhlasu
    - Náhrada nemajetkové škody za zveřejnění fotografie zákazníka bez jeho souhlasu

    Nechala jsem si ušít 2011 ušít od jedné švadleny dobové šaty. Říkala jsem jí, že s tím nemám zkušenost a chci si nechat poradit jak materiál, tak i střih, protože budu prodávat na historických akcí od rána do večera na stánku. Byla jsem po jejím ušítí v šoku, když jsem za 3500, - Kč zaplatila za šaty, které byli tak těžké, že bych v nich mohla projít tak akorát někde v historickém průvodu. Nikdy jsem v nich díky tomu nemohla prodávat, ale nějak jsem to neřešila, protože moje chyba, že jsem si nechala poradit, měla jsem přesně vědět, co chci. Jenže se stalo to, že jsem se před měsícem podívala na její webovou stránku a tam jsem uvidila svojí osobu a to jak postavu tak i celou mojí tvář, kdy díky tomu, že si mě stáhla z intrnetu, tak prodává ty šaty, že je může ušít z jakéhokoliv materiálu. Vadí mi, to, vůbec se mě nezaptala a já si rozhodně nepřeju, abych jí dělala modelku na šaty, které jsou navíc pro mě zcela nefunkční. Nechci jí jen tak zavolat, aby to stáhla, nemůže mi třeba zaplatit nějaké peníze za to, že mě tam bez mého vědomí nabízí? Šaty mi šila 2011 a momentálně jsem v její nabídce na vyhotování šatů i s mojí tváří.
    Předem moc děkuji za dotaz Dagmar

    ODPOVĚĎ:
    Vzhledem k tomu, že šaty jste si nechala ušít v roce 2011, tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), a vzhledem k tomu, že není jasné, kdy švadlena umístila Vaší podobiznu na své webové stránky, poukáži na příslušná ustanovení Občanského zákoníku i nyní účinného občanského zákoníku (která jsou v této oblasti prakticky shodná).
    Dle § 12/1 Občanského zákoníku platilo, že podobizny a obrazové snímky týkající se fyzické osoby mohly být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Při porušení tohoto pravidla bylo nutné postupovat dle § 13 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
    - fyzická osoba měla právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění,
    - pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle předchozí odrážky zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, měla fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
    Dle § 84 a § 85/1 nyní účinného občanského zákoníku platí, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením; rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.
    Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku), přičemž vyloučena není ani finanční kompenzace vzniklé nemajetkové újmy (§ 2956 občanského zákoníku).
    Kromě požadavku na okamžité stažení Vaší podobizny z webových stránek se tedy můžete po švadleně domáhat i finanční kompenzace vzniklé nemajetkové újmy. Pokud švadlena finanční kompenzaci odmítne, nezbude Vám, než se svých práv domáhat soudní cestou.
    Podání žaloby Vám nicméně doporučuji důkladně zvážit. Dle mého názoru totiž v popsaném případě nedošlo k natolik intenzivnímu zásahu do Vašich osobnostních práv, který by odůvodňoval poskytnutí finanční kompenzace (jako přiměřenou kompenzaci si lze ve Vašem případě představit např. písemnou omluvu švadleny). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že prostým uveřejněním Vaší podobizny na webových stránkách švadleny (kdy účelem tohoto zveřejnění byla prezentace Vašich šatů, nikoli Vaší osoby) nebyla nijak dotčena Vaše lidská důstojnost či Vaše vážnost ve společnosti. Tyto okolnosti spolu s poměrně malým rozsahem zásahu (zveřejnění jediné fotografie na jedné webové stránce) by dle mého názoru pravděpodobně vedly soud k zamítnutí Vaší žaloby na poskytnutí finanční kompenzace (vše by však záleželo na úvaze konkrétního soudce, která se může od mého názoru samozřejmě lišit).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud švadlena pro prezentaci šatů na svých webových stránkách použila cizí fotografii (tzn. fotografii, jejímž autorem byl někdo jiný), a to aniž by s tím autor této fotografie vyslovil souhlas, mohla se dopustit zásahu do autorských práv autora předmětné fotografie. Z tohoto důvodu by se mohl autor předmětné fotografie na švadlenu obrátit s některým z požadavků dle § 40 autorského zákona.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Objekt občasné vybavenosti - pronájem jako ubytování v soukromí majitelem, provozovatelem
    - Jak pronajmout objekt občanské vybavenosti - informace
    - Pronájem objektu občanské vybavenosti - informace
    - Podmínky pronajímání objektu občasné vybavenosti

    Jsem vlastník objektu občanské vybavenosti, původně internát. Mohu v tomto provozovat jako občan ubytování v soukromí? Nebo formou nájemní smlouvy, nebo jednotlivé místnosti pronajmout i jako nebytové prostory a pokud tam lidi budou bydlet jsem odpovědný za to že bydlí v nebytovém prostoru. Otci, který nyní provozuje v tomto objektu ubytovací služby na živnost, stavební úřad chce zakázat provozování živnosti a nutí jej do změny užívání. Objekt má WC, koupelny, kuchyně apod. , odpovídajícímu počtu osob. Já zatím podnikat na živnost nechci. Do objektu se vejde cca 40 osob.
    Děkuji, Damián.

    ODPOVĚĎ:
    Úvodem své odpovědi upozorňuji, že ve Vámi popsaném případě je nezbytné striktně rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rozměr problematiky, jak ostatně vyplývá i z § 1/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
    Zejména je nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
    - užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
    - užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
    - užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
    - užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
    - užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,
    přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona.
    Základní definice bytu se v pojetí občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) v zásadě nijak nezměnila, když je bytem označována místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (tzn. v příslušném rozhodnutí stavebního úřadu) a užívány k účelu bydlení (§ 2236/1 občanského zákoníku). Rovněž v současné době je tudíž bytem pouze takový prostor, který byl stavebním úřadem určen k bydlení (tzn. zkolaudován jako byt).
    Na rozdíl od staré právní úpravy však občanský zákoník dále stanoví, že ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor (tzn. zkolaudovaný byt), jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Toto ustanovení občanského zákoníku tak chrání nájemce (jako slabší smluvní stranu) tím, že vztahuje ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu na všechny případy, kdy si nájemce pronajme určitý prostor k bydlení (tzn. za účelem uspokojování bytových potřeb), a to i kdyby tento prostor nesplňoval zákonné požadavky (zejména tedy stavebněprávní požadavky) na bydlení.
    Shora uvedené však v žádném případě neznamená, že by od 1. 1. 2014 (tedy s účinností občanského zákoníku) bylo možné beztrestně užívat k uspokojování bytových potřeb jiné prostory než takové, které tak byly stavebním úřadem výslovně označeny (v kolaudačním rozhodnutí).
    Pokud by byly k bydlení pronajaty nebytové prostory, je dále vhodné vědět, že pronajímateli hrozí (kromě veřejnoprávní sankce dle stavebního zákona) i riziko vypovězení nájemní smlouvy ze strany nájemce. V tomto ohledu je důležité poukázat na § 2236/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci (toto ustanovení tedy chrání nájemce před tím, aby pronajímatel po uzavření nájemní smlouvy zpochybňoval její platnost právě s odkazem na to, že pronajatý prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt, o čemž však pronajímatel musel při uzavírání nájemní smlouvy samozřejmě vědět).
    Z § 2236/2 občanského zákoníku však lze také dovodit, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, může být na újmu pronajímateli (neboť zákaz újmy z tohoto důvodu není občanským zákoníkem, tak jako je tomu u nájemce, v případě pronajímatele výslovně zakotven). V tomto ohledu proto nelze vyloučit, že nájemce po uzavření nájemní smlouvy tuto smlouvu vypoví bez výpovědní doby (tzn. s okamžitou účinností), jak vyplývá z § 2227 a § 2232 občanského zákoníku (je však pravdou, že tato právní konstrukce není zatím potvrzena rozhodovací praxí soudů).
    Nechcete-li se vystavit riziku uložení pokuty stavebním úřadem (je samozřejmě otázkou, jak intenzivní by toto riziko bylo), můžete s nájemci uzavírat smlouvy o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku).
    V tomto ohledu je však nezbytné poukázat na zásadní rozdíl mezi nájmem bytu a ubytováním, kterým je jejich účel. Zatímco účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení (tedy dlouhodobé uspokojování bytových potřeb), účelem smlouvy o ubytování je poskytnout přechodné ubytování (tzn. prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby).
    Smlouva o ubytování tedy předpokládá, že bytová potřeba ubytovaného je uspokojena jinde (tzn. že ubytovaný dlouhodobě bydlí jinde a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze svou krátkodobou bytovou potřebu).
    Aby byla smlouva o ubytování dostatečně odlišena od smlouvy o nájmu bytu, musí z obsahu smlouvy o ubytování vyplývat, že účelem přenechání určitého prostoru do užívání ubytovanému je poskytnutí přechodného ubytování. Ve smlouvě lze zejména doporučit označit pronajímatele jako ubytovatele a nájemce jako ubytovaného, přičemž smlouvu je zároveň vhodné označit jako smlouvu o ubytování (přestože se nejedná o nutnou podmínku), ve smlouvě je dále vhodné zakotvit krátkodobost (přechodnost) ubytování (tzn. že ubytování na dobu neurčitou není rozhodně vhodné).
    Ubytování musí být poskytováno v zařízení k tomu určenému podle veřejnoprávních předpisů (stavebních předpisů), tzn. v zařízeních, kde je poskytování ubytování v souladu s kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem stavebního úřadu. Takovými zařízeními jsou zejména stavby ubytovacích zařízení.
    Podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění, je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
    Stejně jako v případě smlouvy o nájmu bytu je však důležité, aby byly předmětné prostory zkolaudovány buď k bydlení, nebo jako ubytovací zařízení. Smlouva o ubytování, jejímž předmětem by byly nebytové prostory by mohla být považována dokonce za absolutně neplatnou (§ 588 občanského zákoníku), právní úprava smlouvy o ubytování je tedy v tomto ohledu přísnější než v případě smlouvy o nájmu bytu. Při poskytování ubytování v nebytových prostorech byste se zároveň mohl dopustit přestupku dle stavebního zákona (jak uvádím výše), neboť byste stavbu užíval v rozporu s jejím určením (stanoveným v kolaudačním rozhodnutí).
    Pokud byste poskytoval ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu (což předpokládám), jednalo by se o podnikání, k jehož výkonu byste potřeboval živnostenské oprávnění. V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že do úvahy přicházejí dvě základní živnosti, a to 1. "Ubytovací služby" (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. "Hostinská činnost" (řemeslná živnost), která kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.
    Pokud byste poskytoval ubytování jako podnikatel (živnostník), měly by Vámi uzavřené smlouvy o ubytování zpravidla spotřebitelský charakter (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že režim těchto smluv by byl pro Vás přísnější (opět za účelem ochrany ubytovaného jako spotřebitele a tudíž slabší smluvní strany).
    Druhým možným řešením je uzavírání nájemních smluv (ve smyslu obecného nájmu dle § 2201 a násl. občanského zákoníku). Dle § 2235/2 občanského zákoníku totiž platí, že ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Bude-li tedy splněna podmínka krátkodobosti, bylo by možné uvažovat o podřízení nájemního vztahu obecným ustanovením o nájmu (bez nutnosti opatřovat si živnostenské oprávnění). I v tomto případě však existuje riziko veřejnoprávní sankce či budoucího vypovězení nájemní smlouvy z důvodu užívání prostor v rozporu s jejich stavebněprávním určením.
    Vše shora uvedené lze shrnout tak, že bez ohledu na to, zda budete s nájemci/ubytovanými uzavírat smlouvu o nájmu bytu, „prostou“ nájemní smlouvu nebo smlouvu o ubytování, musí zvolený způsob odpovídat určení stavby (stanovenému v kolaudačním rozhodnutí). V opačném případě se vystavujete riziku udělení sankce stavebním úřadem. Z tohoto důvodu Vám doporučuji iniciovat u místně příslušného stavebního úřadu změnu v užívání stavby (§ 126 stavebního zákona).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBCHOD-FINANCE
    - Pronájem nemovitosti - daň z příjmu 2017
    - Pronájem bytu - daň z příjmu 2017
    - Pronájem domu - daň z příjmu 2017
    - Daň z pronájmu 2017

    Koupila jsem byt v osobním vlastnictví a nechala ho napsat na dceru. Nyní ho chci pronajmout. Můžu napsat smlouvu na sebe a platit daň já nebo musím mít s dcerou smlouvu o pronájmu a já pak uzavírám podnájemní smlouvu? To potom platíme obě daň z pronájmu? Může dcera mi byt pronajmout za 1 Kč? Dcera s mým pronájmem by neměla nic společného. Kvůli dědictví jsem byt napsala na ni. Jedná se mi o to, ať neplatime daň 2x.
    Může nájemník dostat příspěvek na bydlení na smlouvu podnájemní aneb musí být jenom smlouva nájemní? Děkuji, Lenka.


    ODPOVĚĎ:
    DAŇOVÁ ČÁST
    S dcerou budete muset uzavřít smlouvu o nájmu za obvyklé nájemné. Dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů jste spojené osoby a transakce, které mezi sebou uskutečníte, musí být za cenu obvyklou v místě a čase. Při pronájmu za 1 Kč by byla správcem daně doměřena Vaší dceři daň z příjmů z ceny obvyklého nájemného. Jak Vaše dcera, tak Vy budete mít povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a příjmy z pronájmu zdaňovat.
    Případně můžete uzavřít smlouvu o bezplatném užívání či smlouvu obdobnou, kterou Vám doporučí právník. V takovém případě je bezplatný vztah mezi matkou a dcerou osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Hranice pozemku a tlustý plot, zeď, který okraj plotu vymezuje hranici pozemků?

    Kde je hranice pozemku v případě, že plot (postavený v sedmdesátých letech) je 60 cm tlustý? Počítá se jako hranice pozemku osa plotu, tzn. jeho střed (defacto pletivo), nebo je hranicí pozemku vnější okraj plotu z pohledu sousedů?
    Poptali jsme i geodety, ale pro 30 – 40 cm to nikdo dělat nechce. Děkuji.
    Děkuji, Irena

    ODPOVĚĎ:
    Podle § 1028 Občanského zákoníku "Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení." Zákon se nevyjadřuje vůbec k otázce, odkud se počítá hranice v případě, že jsou pozemky odděleny tlustou zdí. Bohužel nikdo jiný, než geodet Vám přesnou hranici nevyměří a pokud se Vám žádného nepodaří zajistit, nezbude, než se obrátit na soud, který ale rovněž začne od vyměření geodetem. Doporučila bych tedy primárně opravdu kontaktovat geodety a sehnat takového, který bude ochoten hranici zaměřit. Nemyslím si, že by to měl být nějaký zásadní problém.

    __

    OBČAN-DLUHY
    TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
    - Neoprávněné vymáhání dluhu ze směnky - podvodník udělal kopii směnky a vyhrožuje vymáháním
    - Podvodník chce vymáhat dluh ze zkopírované směnky - jak se bránit?

    Před několika lety jsem zaplatil směnku mému obchodnímu partnerovi. Můj bývalý zaměstnanec si nejspíše udělal kopii a po skoro 4 letech mi začal vyhrožovat, že směnku prodá a nebo se chce domluvit po dobrém. Na peníze nemá právo, protože směnka s ním nemá nic společného. Ja prosím mohu postupovat? Děkuji, Cyril

    ODPOVĚĎ:
    Pokud by v této věci byl dále činný a podal návrh k soudu a domáhal se soudní cestou tohoto domnělého práva, je nezbytné se bránit – směnečné právo je poměrně komplikované, proto by bylo žádoucí nechat se v takovém případě zastoupit advokátem (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
    Máte možnost podat na něj trestní oznámení u Policie ČR pro podezření ze spáchání některého trestného činu, např. vydírání.

    _

    SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
    - Odmítnutí výpovědi dítětem u soudu proti rodiči - může být dítě nuceno vypovídat?
    - Odmítnutí svědectví dítětem u soudu proti rodiči - může být dítě nuceno vypovídat?
    - Nezletilé dítě nechce vypovídat proti rodiči - může odmítnout svědectví u soudu?
    - Svědčení proti otci u soudu - je možné v nepřítomnosti otce?
    - Svědčení proti matce u soudu - je možné v nepřítomnosti otce?
    - Svědčení proti pachateli trestného činu u soudu - jak zajistit aby pachatel nebyl v místnosti (soudní síni? )
    - Dostane poškozený od trestního soudu rozhodnutí soudního řízení?
    - Rozhodnutí soudu v trestním řízení - dostane ho poškozený automaticky nebo musí požádat soud?
    - Odvolání poškozeným v trestním řízení u soudu - může to poškozený udělat?
    - Může se poškozený odvolat u soudu v trestním řízení proti pachateli?
    - Odvolání u trestního soudu poškozeným - lze to?
    - Svědčení proti rodiči u soudu - může to dítě odmítnout?
    - Svědčení proti rodiči u soudu - může to potomek odmítnout?
    - Nezletilý svědek u soudu a jeho svědectví v soudním řízení

    Bývalý manžel napadl mou maminku v době, kdy si přebíral našeho syna.
    Moje maminka má v této době 69 let. Minulý rok (2015), přesně 4.12. 2015 si přebíral syna u mé maminky. Synovi bylo v té době 7 let. Podle paragrafu došlo k fyzickému napadení a k neoprávněnému vniknutí do domu. Po té, co se celá situace odehrála mi maminka celá vytřesená volala. V té době jsem já ve městě něco řešila. Okamžitě jsem sedla do auta a jela za matkou. Jely jsme na ošetření k lékaři (natržení kostního lůžka, léčebná doba 1 měsíc) a poté nahlásit celou situaci na Policii. Celému incidentu přihlížel můj 7letý syn, lépe řečeno vše slyšel, protože po té, co si pro něj otec přišel stál venku přede dveřmi.
    Po veškerých výsleších svědků a maminky, po ukončení léčby se čekalo, co bude dál. V červenci 2016 proběhl 1 soud, kde jsem byli i s bratrem a s maminkou předvolání jako svědci. Od té nevíme nic. Maminka volala na soud, kde ji sdělili, že probíhá šetření soudního znalce a mezitím proběhly další 3 stání, o kterých nemáme žádné informace. Co mě nehorázně zarazilo je skutečnost, že přišel dopis, kde pozvali mého dnes (09.11.2016) už 8 letého syna k soudu jako svědka. Syn reaguje negativně. Nic si dle jeho slov nepamatuje, k soudu jít nechce, nechce vypovídat proti svému otci.
    Mé dotazy tedy zní:
    - Můžu nějak zabránit tomu, aby syn k soudu šel, případně mám možnost, aby vypovídal bez přítomnosti otce?
    - Jak zajistíme, aby jsme dostávali průběžně informace o vývoji celé situace?
    - Dostaneme nějaký rozsudek? (Odsouzený je bývalý manžel, žaluje ho státní zástupce.)
    - Pokud bychom s rozsudkem nesouhlasili, můžeme se i my (maminka) nějak bránit a chtít prošetření celého případu?
    Předem mnohokrát děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem. Dagmar

    ODPOVĚĎ:
    V případě výslechu dětí mladších 15 let zákon klade velký důraz na to, aby byla šetřena jejich osobnost, jestliže jde o svědectví o skutečnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jejich duševní a mravní vývoj.
    Takový výslech se zpravidla provádí jen jednou v přípravném řízení (tedy na policii) a není-li to opravdu nezbytné, u soudu už se výslech neopakuje a soud může přečíst protokol z policie.
    Výslech je nezbytné provádět zvlášť šetrně a tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu.
    Výslech probíhá neformálně, je omezena přítomnost osob.
    Vzhledem k tomu, že obviněným je otec dítěte, měl by takový výslech probíhat bez jeho přítomnosti tak, aby dítě nebylo dále zbytečně stresováno.
    Každý svědek má právo odmítnout vypovídat, mj. i z důvodu příbuznosti k obviněnému (ve Vaší situaci syn obviněného).
    Vaše maminka má postavení poškozeného v trestním řízení, tedy by měla být informována o všech úkonech v trestním řízení tak, aby se mohla případně k nim vyjádřit, popř. je rozporovat.
    Má také právo nahlížet do spisu, který zaznamenává celý průběh trestního řízení.
    Z titulu svého postavení, pokud vznesla nárok na náhradu způsobené újmy, musí být o takovém jejím nároku rozhodnuto v rozsudku, který jí bude také doručen. Proti rozsudku, výroku vztahujícímu se k náhradě újmy, má také právo se odvolat.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    RODINA-SJM
    - Nemovitost darovaná manželům, manželka dopsaná do darovací smlouvy rukou, není v katastru nemovitostí - vypořádání SJM při rozvodu manželství
    RODINA-SJM A ROZVOD
    - Nemovitost darovaná manželům, manžel dopsaný do darovací smlouvy rukou, není v katastru nemovitostí - vypořádání SJM při rozvodu manželství
    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Manželka není zapsaná jako spolumajitel darované nemovitosti v katastru, v darovací smlouvě je dopsaný rukou - je spoluvlastníkem?
    - Manželka nezapsaná v katastru jako majitel domu ale uvedený v darovací smlouvě (dopsán rukou) - je spoluvlastníkem, nemovitosti?
    - Manžel není zapsaný jako spolumajitel darované nemovitosti v katastru, v darovací smlouvě je dopsaný rukou - je spoluvlastníkem?
    - Manžel nezapsaný v katastru jako majitel domu ale uvedený v darovací smlouvě (dopsán rukou) - je spoluvlastníkem, nemovitosti?

    Chci se rozvést s manželkou a chci se zeptat a poprosit o radu, zda-li nebudu muset řešit existenční problémy. Jedná se mi o bydlení. Bydlíme s manželkou v bytě v osobním vlastnictví. Ten byt nám byl darován manželčinou matkou několik měsíců po uzavření sňatku (v darovací smlouvě jsem uveden také, byť jen ručně dopsán v den podpisu - ne u notáře). Moje otázka zní, jestli budu mít v případě rozvodu nárok na polovinu bytu, či nikoliv. Předmanželskou smlouvu nemáme. Děkuji za odpověď.
    Na katastru nemovitostí je zapsána pouze manželka. Já figuruji jen na výtisku darovací smlouvy. Jsem do vytištěné smlouvy dopsán rukou.
    Domníval jsem se, že pokud byl majetek získán již v době manželství, tak se v případě rozvodu manželů, tento majetek dělí. Děkuji, Miroslav

    ODPOVĚĎ:
    Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá podstatná informace, a to, kdy byla předmětná darovací smlouva uzavřena (tzn. zda se tak stalo před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku, nebo až po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti občanského zákoníku). Z tohoto důvodu se budu postupně zabývat oběma možnostmi.
    V zásadě s Vámi lze souhlasit v tvrzení, že majetek nabytý manžely za trvání manželství se stává součástí společného jmění manželů a po zániku manželství (např. rozvodem) je nutné tento majetek vypořádat. Z tohoto pravidla však existují výjimky, přičemž jedna z těchto výjimek se týká rovněž darovaného majetku.
    Dle § 143/1 písm. a) Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) tvořil společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného mimo jiné darem. Byl-li tedy majetek darován pouze jednomu z manželů, nestal se součástí společného jmění manželů, nýbrž se stal výlučným vlastnictvím obdarovaného manžela; byl-li majetek darován oběma manželům, nestal se ani tehdy součástí společného jmění manželů, nýbrž manželé získali tento majetek do podílového spoluvlastnictví (§ 137 a násl. Občanského zákoníku). Po zániku manželství bylo nutné vypořádat pouze společné jmění manželů, nikoli majetek v podílovém spoluvlastnictví, na který neměl zánik manželství žádný vliv (tzn.
    že bývalí manželé zůstali i nadále podílovými spoluvlastníky darovaného majetku).
    Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování projevil jiný úmysl. V tomto případě je tedy rozhodná projevená vůle dárce, tzn. že je možné, aby bylo darováno jednomu či oběma manželům i do společného jmění manželů.
    Ve Vámi popsaném případě je klíčové: a/ zda měla Vaše tchýně skutečně v úmyslu darovat předmětný byt Vám i Vaší manželce a b/ zda Vaše tchýně projevila tuto svou vůli dostatečným způsobem (tedy zejména dostatečně určitě).
    V dotazu uvádíte, že jste byl do vytištěné darovací smlouvy "dopsán ručně". Z dotazu však již nevyplývá, zda jste darovací smlouvu rovněž podepsal, což je klíčové (bez podpisu smlouvy jste se nemohl stát obdarovaným, neboť darovací smlouvu jste vůbec neuzavřel). Pakliže byl text darovací smlouvy koncipován pouze pro jednoho obdarovaného (vaší manželku), může ruční dopsání Vaší osoby působit zmatečně a skutečná vůle Vaší tchýně tím nemusí být řádně projevena. Z tohoto důvodu si lze snadno představit, že katastrální úřad vyhodnotil předloženou darovací smlouvu (a příslušný formulář návrhu na zápis do katastru nemovitostí) jako jsoucí uzavřenou s jediným obdarovaným a takto rovněž provedl zápis do katastru nemovitostí.
    Domníváte-li se, že:
    - Vaše tchýně chtěla předmětný byt skutečně darovat Vaší manželce i Vám, a
    - darovací smlouva je sepsána natolik určitě, že je vůle Vaší tchýně zřejmá,
    nezbývá Vám, než se soudní cestou domáhat opravy příslušného údaje v katastru nemovitostí (samozřejmě v případě, kdy nebude dohoda s Vaší manželkou možná). Dle § 985 občanského zákoníku totiž platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno (zde Vy), domáhat odstranění nesouladu.
    V tomto případě byste se musel obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž byste se domáhal toho, aby soud vyslovil, že darovací smlouva byla uzavřena s Vaší manželkou i s Vámi a předmětný byt se tudíž stal buď předmětem podílového spoluvlastnictví či součástí společného jmění manželů (roli zde hraje, za jaké právní úpravy byla darovací smlouva uzavřena).
    Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    Dá-li Vám soud za pravdu a dospěje k závěru, že předmětný byt je v podílovém spoluvlastnictví, nebude mít zánik Vašeho manželství na tento stav žádný vliv (tzn. že podílové spoluvlastnictví bude trvat i nadále). Spoluvlastnictví lze zrušit a vypořádat některým z postupů dle § 1140 a násl. občanského zákoníku. Dospěje-li soud k závěru, že předmětný byt je součástí společného jmění manželů, bude nutné jej po rozvodu vypořádat (buď dohodou bývalých manželů, rozhodnutím soudu či právní fikcí po uplynutí stanovené lhůty).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na dva instituty manželského majetkového práva, o nichž je užitečné vědět:
    a/ Vnosy:
    Dle § 742/1 písm. b) občanského zákoníku je při vypořádávání společného jmění manželů každý z manželů povinen nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Pakliže zůstane předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, bude možné, abyste požadoval náhradu toho (např. finančních prostředků), co bylo investováno do tohoto bytu (např. jeho rekonstrukce apod.).
    b/ Právo bydlení:
    Přestože je předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, svědčí Vám (po dobu manželství) právo v tomto bytě bydlet (§ 744 občanského zákoníku). Neodstěhujete-li se z předmětného bytu po rozvodu, bude Vaše bývalá manželka oprávněna domáhat se Vašeho odstěhování soudní cestou (§ 769 občanského zákoníku).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    SPRÁVNÍ-POPLATKY
    - Odpuštění poplatku za popelnice obcí - postup
    - Starosta neví jak odpustit poplatek za popelnice - jak postupovat?

    Bydlíme v domku v lese, popelářský vůz se k nám nedostane, do obce je to 4 km. Byli jsme s manželem za panem starostou v obci, tam jsem mu ještě ústně
    vysvětlila naši situaci, že není možné abych nosila odpadky 4 km do jejich
    obce. Vozit sáček s odpadky autem by se mi rozhodně nevyplatilo. Proto odpadky budu nadále vozit do Brna, kde máme trvalé bydliště a poplatek za odpad platíme, což mohu dokázat. Pan starosta pochopil naši situaci, souhlasil by s prominutím poplatku, ale neví jak provést prominutí. Neví jak nás vyjmout z počtu poplatníků, které mají uvedené v rozpočtu nákladů určených k placení.
    Jsou to nějaké divné rozpočty, když obec si sjedná odvoz odpadků s firmou, ale skutečnost je jiná, odpadky tam neodkládáme.
    Nejsem proti placení poplatku, jak už jsem uvedla v místě bydliště platím,
    odpad i třídím. Ale nemohu nosit odpadky 4 km do obce.
    Naši zákonodárci zase udělali botu, když nerozliší konkrétní případy. Nejsme
    sami koho se týká tento problém, vím o případech kde se obce chovají k
    občanům korektně a poplatek prominou.
    S pozdravem Jolana

    ODPOVĚĎ:
    Jak jsem uváděl ve své první odpovědi, je důležité, dle jakého právního předpisu daná obec vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (což bohužel neuvádíte ani v tomto dotazu).
    Pokud obec vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích, je možné, aby Vás (na základě Vaší žádosti) obec částečně či úplně osvobodila od poplatkové povinnosti (má-li tím být odstraněna tvrdost právního předpisu, což je bezpochyby Váš případ), jak to vyplývá z § 16a zákona o místních poplatcích.
    Částečné či úplné osvobození od poplatkové povinnosti nemusí být obcí provedeno nijak zvlášť formálně, zcela postačí, pokud obec (ve své samostatné působnosti) vydá rozhodnutí, v němž uvede:
    - Vaší identifikaci,
    - rozhodnutí obce osvobodit Vás (částečně či úplně) od povinnosti hradit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (přičemž je nutné uvést, jaké stavby na území obce se toto osvobození týká), obec se může samozřejmě odkázat přímo na § 16a zákona o místních poplatcích,
    - v rozhodnutí je vhodné zmínit, že o osvobození od poplatkové povinnosti jste požádala (a kdy a jakou formou se tak stalo),
    - odůvodnění rozhodnutí obce (tedy popis toho, v čem obec spatřuje tvrdost právního předpisu, kterou svým rozhodnutím odstraňuje),
    - datace, podpis a razítko obce.
    Jakým způsobem si obec dohodne následky osvobození od poplatkové povinnosti s firmou, která jí svoz a likvidaci komunálního odpadu zajišťuje, je věcí obce (na rozhodování o Vašem osvobození od poplatkové povinnosti by to však nemělo mít vliv).
    Je-li naopak poplatek za likvidaci komunálního odpadu v dané obci vybírán dle zákona o odpadech, nejste s největší pravděpodobností poplatnicí tohoto poplatku (jak vyplývá z § 17a/2 zákona o odpadech), v tomto případě od Vás tedy obec poplatek vybírat nemůže.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
    zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Prodej rodinného domu a investice peněz do novostavby - daně
    - Daně při prodeji domu a investice těchto peněz do novostavby
    - Prodej domu a postavení nového domu - daně, odvod daní
    - Daňový odvod při prodeji domu a postavení nového z utržených peněz

    Chtěli bychom prodat rodinný dům, který vlastníme méně než 2 roky a příjmy z prodeje bychom chtěli následně využít pro financování novostavby. V jaké lhůtě musí být prostředky získané prodejem nemovitosti využity na uspokojení bytové potřeby, abychom nemuseli odvádět daň z příjmu? Bude po nás potom někdo požadovat doložení tohoto způsobu využití finančních prostředků?
    Děkuji, Dana.

    ODPOVĚĎ:
    Finanční prostředky musíte použít nejpozději do konce následujícího kalendářního roku po jejich obdržení. Finanční úřad se Vám nejspíše ozve a bude chtít zdůvodnit, proč jste prodej domu nezdanili. Budete tedy předkládat důkazní prostředky.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Zastupitelstvo obce nevyřídilo námitku občana do měsíce - byl porušen správní řád?
    - Porušení správního řádu - nevyřízení námitky občana do 1 měsíce obcí, městem
    - Zastupitelstvo městě nevyřídilo námitku občana do měsíce - byl porušen správní řád?
    - Porušení správního řádu - nevyřízení námitky občana do 1 měsíce zastupiteli

    Podal jsem námitku a když jsem se informoval, proč mi po dvou měsících nic nepřišlo, bylo mi řečeno, že rozhodnutí o námitkách je pouze a plně v kompetenci zastupitelstva. Přesto bych měl být informován o zpracovávání a v jaké podobě se to bude předkládat. Mám na to právo, nebo je to jinak? Děkuji Ivan

    ODPOVĚĎ:
    Z Vašeho dotazu nevyplývá, v jaké věci jste podal námitky (typ řízení). Obecně lze říci, že o námitkách se rozhoduje ve lhůtě stanovené příslušným zákonem, nicméně např. některé zákony takovou lhůtu přímo nevymezují.
    Tak je tomu např. i v případě stavebního zákona a námitkách proti návrhu územního plánu.
    Dle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel územního plánu ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
    Rozhodnutí o námitkách je pak součástí územního plánu. Samotný proces vytvoření a schválení územního plánu nicméně může být značně zdlouhavý, a to zejména v případě územních plánu větších měst, takže se může prodloužit i lhůta rozhodnutí o Vašich námitkách.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Postoupení žádosti o změnu využití plochy v územním plánu bez vyjádření obce městu
    - Obec rok neřešila žádost o změnu využití plochy v územním plánu - je to v pořádku?
    - Nevyřízení žádosti o změnu využívání plochy v územním plánu - porušil obecní úřad zákon?

    Podala jsem žádost o změnu využití plochy v územním plánu, ležela přes rok na radnici, teď jsem se dozvěděla, že ji podstupují zastupitelstvu města bez radničního vyjádření. Dost dobře tomu nerozumím a nevím jaký můžu očekávat výsledek od takového postupu.
    Je v pořádku, že žádost o změnu využití plochy v územním plánu ležela rok na obecním úřadě? Neporušil obecní úřad nějakou lhůtu?
    Děkuji, Lucie.

    ODPOVĚĎ:
    Úpravu této otázky naleznete v § 46 a násl. stavebního zákona, dle kterého pořizovatel po převzetí návrhu na změnu územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil.
    Neodstraní-li navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu.
    Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.
    Tedy pokud Váš návrh neobsahoval nedostatky, měl být se stanoviskem předložen příslušnému zastupitelstvu, a to bezodkladně.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Výbor SVJ nevykonává řádně funkci - jak zajistit nápravu?
    - Výbor SVJ nezvolil zapisovatele a ověřovatele - je to v pořádku?
    - Zabrání chodby domu SVJ členem výboru SVJ - jak se bránit a obstavení chodby zrušit?
    - Grant od města na opravu střechu domu SVJ využit jiným způsobem - je to přípustné?

    Jsme SVJ v počtu 14ti spoluvlastníků od roku 1993. 2008 byl zvolen 3členný výbor, který od prvopočátku nevykonává řádně svoji funkci, na což poukazuji: vedení schůzí - nevolí se zapisovatel ani ověřovatel, zápisy vyhotovují způsobem "co se nehodí vynecháme nebo upravíme". Předsedkyně archivuje zápisy 30dní, což mi potvrdila mailem. K žádostem o vydání Stavebního povolení a Závazného stanoviska dodávají smyšlené zápisy bez podpisů přítomných a podepsaných plných mocí k zastupování. Nečerpaná částka 51.567 Kč z přiděleného grantu MČ Praha 1, určeného na rekonstrukci střechy, kterou jsme nerekonstruovali celou (? ! ), byla převedena jakési firmě jako „záloha na truhlářské výrobky“. Později byla část této částky vrácena na náš účet. Členka výboru vybudovala v srpnu 2015 přepážku před svým bytem a zabrala část společného prostoru chodby. Souhlas k vydání Stavební povolení a k realizaci získala od části vlastníků, kterým slíbila platbu do Fondu oprav za zabraný prostor, výměnu plynových rozvodů chodby a výmalbu - vše na vlastní náklady. Nic nesplnila. Vše mohu doložit. Děkuji. Miloš

    ODPOVĚĎ:
    V obecné rovině platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu (např. výboru SVJ), zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku).
    Použitelný je dále § 212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
    - přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád;
    - korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy;
    - zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet (toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo).
    Nejste-li dlouhodobě spokojen s činností výboru SVJ, doporučuji Vám iniciovat volbu nového výboru SVJ (a to postupem dle interních pravidel SVJ).
    Domníváte-li se, že výbor SVJ svou činností SVJ poškozuje (resp. je-li možné identifikovat konkrétní škodu, kterou výbor SVJ způsobil), a je-li tato škoda v příčinné souvislosti s postupem výboru SVJ, který není péčí řádného hospodáře, je možné se po výboru SVJ domáhat náhrady škody i soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
    www.advokatikomora.cz
    Co se týče zabrání části společné chodby členkou výboru SVJ, upozorňuji na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky oprávněn užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu. Nebude-li interní řešení tohoto problému možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad (s podnětem k prošetření oprávněnosti takového postupu) či na soud.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Zkrácený úvazek (4 dny v týdnu) a státní svátek - platí pro zaměstnance se zkráceným úvazkem nebo ne?
    - Státní svátek a zkrácený úvazek (4 dny práce v týdnu) - výpočet odpracované doby

    Mám dotaz ke správnému dodržení pracovní smlouvy, uzavřená na zkrácený pracovní úvazek 32 hodin týdně, pokud je v týdnu státní svátek. Naplnění sjednaného rozsahu prac. úvazku – na základě ústní dohody se zaměstnavatelem plním tak, že pracuji 4 dny (8hod. /1 den) v týdnu.
    Pokud se v rámci takového úvazku vyskytne státní svátek, mohu ho chápat jako ostatní pracovníci v nezkráceném pracovním úvazku (nejsou v zaměstnání, jsou za svátek placeni), nebo se mě to netýká a musím vždy „tvrdě“ odpracovat sjednaných 32 hodin týdně?
    Děkuji, Martin

    ODPOVĚĎ:
    Pokud na Vaši směnu v týdnu připadne státní svátek a zaměstnavatel nepožaduje práci ve státní svátek, pak jste doma jako ostatní zaměstnanci a zaměstnavatel Vám průměrem zaplatí tolik hodin, kolik měla činit vaše směna. Ty 4 hodiny, kdy jste kvůli státnímu svátku nepracoval, se Vám započítávají do týdenní pracovní doby, není nutné nic napracovávat.

    __

    OBCHOD-FINANCE, DANĚ
    - Pronájem pokoje a EET, elektronická evidence tržeb - kdy je povinností?
    - Ubytovací služby a EET, elektronická evidence tržeb - kdy je povinností?
    - Kdy je EET povinností při pronajímání pokojů?
    - Kdy je EET povinností při ubytování (v ubytovacích službách)

    Přes letní sezónu pronajímáme naši nemovitost, ve které zbytek roku bydlíme. Bydlíme v žádané oblasti Jižní Moravy a tak jsme letos (2016) začali pronajímat celou naši nemovitost.
    Zálohy i platby nám chodí na účet a podle účetního budeme za rok 2016 tyto příjmy klasicky zdaňovat podle § 9. Nemáme na toto živnostenský list ŽL a podle finančního úřadu FÚ pokud neposkytujeme snídaně a další služby tak to bylo v pořádku.
    Naši nemovitost nabízíme k pronájmu na portálu e-chalupy a podle správců nemusíme být v evidenci EET, pokud nemáme ŽL. Jenže dnes (04.10.2018) jsem se na diskuzním fóru tohoto portálu dočetla různé věci a úředníci na FÚ radí lidem různě.
    Podle někoho spadáme do EET a podle někoho ne. Účetní který pracuje v manželově firmě nám řekl, že nám mají veškeré platby chodit na účet, toto pak doložíme na FÚ a podle příjmu se to zdaní 15%.
    Já jsem žena v domácnosti a pouze pracuje manžel. Prosím je bráno za službu pokud zákazníci zaplatí za spotřebování energií v nemovitosti?
    Předem děkuji za Vaši odpověď Irena

    ODPOVĚĎ:
    EET nepodléhají příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Z důvodu jistoty proto doporučuji s nájemníky rovněž vždy podepsat písemnou nájemní smlouvu. Doporučuji mít připravenou jednoduchou formulářovou smlouvu pro doplnění osobních údajů nájemců a doby nájmu. Platby za spotřebované energie jsou platby spojené s nájmem, proto by ani tyto neměly podléhat EET, a to i s ohledem na to, že pronájem není Vaší podnikatelskou činností.
    EET dále nepodléhají ani platby zasílané na účet bankovním převodem. Pokud by Vaše tržby obecně EET podléhaly, nebyla byste však z tohoto důvodu povinna tržby evidovat.
    Pro Vaší jistotu však doporučuji kontaktovat příslušný finanční úřad o posouzení Vaší situace s dotazem, zda EET podléháte, či nikoli. Dle ust. § 32 zákona o EET můžete požádat fin. úřad o rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Správní poplatek za toto rozhodnutí činí 1.000,- Kč, nicméně budete mít jistotu, že by Vás neměla finanční správa jakkoli postihovat.

    __

    SPRÁVNÍ-POKUTY
    - Koně utekli z pronajaté stáje - kdo zaplatí pokutu za útěk
    - Odpovědnost za koně v době ustájení jinou osobou - kdo platí pokutu když koně utečou?
    - Pokuta za utečené koně z placené stáje - kdo platí pokutu? Majitel koně nebo osoba pečující za peníze o koně?
    OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
    - Smlouva o ustájení koní - musí být písemná nebo stačí ústní?

    Mám koně ustájeného ve stáji, pravidelně za tuto službu platím. Ačkoliv za celou dobu mi nebyla vyhotovena smlouva o ustájení (již rok a půl). Na přelomu 09/2016 a 10/2016 se stalo, že můj kůň s dalšíma dvěma utekl z ohradníku v době, kdy tam nešel elektrický proud. Poté ohradník asi dvakrát přeskočil za trávou. V ohradníku asi 3 dny nešel proud a také je směšně nízký - 80 až 100cm na velké koně. Přišla nám kontrola z úřadu a pravděpodobně se bude platit pokuta, že koně utekli. Tuto pokutu budou majitelé stáje chtít po mně jako majiteli koně. Nicméně si myslím, ze ohradníky by měly zabezpečovat oni a pokutu tím pádem zaplatit. Ohradník je u silnice, kterou sice využívají většinou rybáři, ale mohlo se tam mému koni něco stát. Měla bych pokutu platit nebo by ji měli platit majitelé stáje? Děkuji za pomoc.
    Děkuji, Petra.

    ODPOVĚĎ:
    Nelze bohužel jednoznačně určit, kdo by měl hrozící pokutu zaplatit, neboť ze znění dotazu nevyplývá, jaký úřad provedl ve Vámi popisovaném případě kontrolu a jaký právní předpis měl být porušen (resp. dle jakého právního předpisu by měla být pokuta uložena).
    V této souvislosti se proto mohu pouze domýšlet, že předmětná kontrola souvisela s § 60/11 zákona o silničním provozu, dle něhož je vlastník nebo držitel domácích zvířat povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.
    V každém případě platí, že za porušení zákona odpovídá provozovatel stájí, neboť byl v daný okamžik povinen zajistit, aby Váš kůň neutekl.
    Bude-li proto pokuta uložena provozovateli stáje, nebude oprávněn se po Vás domáhat jejího nahrazení, neboť Vy jste žádnou právní povinnost neporušila (samotný fakt vlastnictví koně pro přeúčtování pokuty nestačí).
    Bude-li naopak pokuta udělena Vám, budete oprávněna se následně obrátit na provozovatele stájí s požadavkem na náhradu škody, která Vám tímto způsobem vznikla. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že nedostatečným zabezpečením ustájených koní porušil provozovatel stájí svou smluvní povinnost a za případně vzniklou škodu tudíž odpovídá. Konkrétně dle § 2913/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Takto vzniklou škodou může být jak škoda v podobě finanční ztráty (na Vaší straně) z důvodu uhrazení uložené pokuty, tak vznik dluhu (na Vaší straně) v podobě vzniku povinnosti zaplatit uhrazenou pokutu. Po uložení pokuty proto můžete: a/ tuto pokutu uhradit a následně se po provozovateli stájí domáhat náhrady takto vzniklé škody, nebo b/ se po provozovateli stájí domáhat toho, aby Vás tohoto dluhu zprostil, tedy aby uloženou pokutu uhradil za Vás (§ 2952 občanského zákoníku).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Neprodloužení pracovní smlouvy a další práce pro zaměstnavatele - je smlouva automaticky prodloužena?
    - Automatické prodloužení pracovní smlouvy - zaměstnanec pracuje se souhlasem zaměstnavatele a pobírá plat, mzdu
    - Zaměstnavatel neprodloužil smlouvu na dobu určitou a zaměstnanec pracuje dál - dojde k automatickému prodloužení pracovní smlouvy?
    - Záskok za MD pracuje dál po vypršení pracovní smlouvy - došlo k prodloužení pracovní smlouvy automaticky?

    Nastoupila jsem do pracovního poměru 2012. Byla se mnou uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou s ohraničením maximálně do 31.8.2016 (záskok za mateřskou dovolenou). Zaměstnavatel na tento termín však zapomněl. Já stále pracuji, dostávám výplatu. Jen nemám pracovní smlouvu. Ukončit pracovní poměr nemá zájem ani jedna strana. Musím "mého laxního"zaměstnavatele tlačit k tomu, aby se mnou uzavřel novou pracovní smlouvu? Děkuji, Ivana

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vašem případě došlo k přeměně pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou dle § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. K přeměně došlo ze zákona, samozřejmě v zájmu větší právní jistoty vzájemných práv a povinností sepsat pracovní smlouvu doporučuji, pokud by se tak ale nestalo, nic to nemění na tom, že všechny náležitosti Vaší pracovní smlouvy zůstávají v platnosti, pouze se mění doba určitá na dobu neurčitu.

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Mylná informace o dluhu z infolinky ČEZ - vliv na dlužníka s insolvencí, oddlužením
    - Infolinka ČEZ uvedla že dlužník už nic nedluží, přitom je dlužníkem

    09/2016 mi přišlo vyúčtování za elektřinu, ve kterým mi byl od ČEZ vrácen přeplatek. Okamžitě jsem volal na jejich infolinku s dotazem, zda je vše v pořádku. Byl zde totiž aktivní splátkový kalendář, kde ke dni ukončení odběru energií zbývalo ještě něco doplatit. Operátorka mi sdělila, že je vše doplacené a proto mám i od nich navrácený přeplatek. Čili že nic nedlužím. Bohužel jsem ale za dva měsíce (11/2016) zjistil, že splátkový kalendář stále běží a jsem stále dlužen na splátkách. Na tuto skutečnost jsem přišel sám na portálu ČEZ online. Ze strany ČEZu jsem nebyl nijak upomínán. Nyní hrozí předání na inkasní agenturu. Prosím o radu, jak postupovat. Zda je nutné tento dluh hradit, když mi byly sděleny jiné informace. Jsem v insolvenci a každý sebemenší dluh je pro mě nepřípustný. Má váhu informace podaná z infolinky, když jsou hovory nahrávané? Děkuji, Jakub

    ODPOVĚĎ:
    Hovory z infolinky mohou být důkazem, nicméně bych doporučovala následující postup:
    Zašlete do sídla Čezu doporučenou žádost o sdělení, zda máte nedoplatek, případně v jaké výši či nikoliv. Odpověď na tuto doporučenou žádost bude důležitým důkazem pro případ, že by ČEZ nedoplatek žaloval, protože pokud byste měl v ruce sdělení, že nedoplatek nemáte, nikdo by po Vás soudně nemohl požadovat sankční poplatky, úroky, či náklady řízení. Pokud ČEZ odpoví, že nedoplatek máte, pak bych ho doporučovala uhradit.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Zamítnutí změny funkčního využití pozemku z důvodu narušení krajinného rázu
    - Narušení krajinného rázu a zamítnutí změny funkčního využití pozemku

    Žádal jsem o změnu funkčního využití pozemku v zastavěném území, která ale neprošla s odůvodněním: "Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů nepřípustný - vyhl. č. 3/1991 Sb. HMP, krajinný ráz - § 12 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb."
    V odst. 4 téhož zákona nerozumím. Pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu s orgány ochrany přírody? Děkuji, Matyáš

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 12 odst. 1 Vámi zmiňovaného zákona č. 114/1992 Sb. , krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
    Dle § 12 odst. 4. tohoto zákona: krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.
    Krajinný ráz je chráněn proti určitým činnostem tak, aby byla zachována jeho estetická a přírodní hodnota a zásahy ve smyslu např. umisťování staveb v takovém území, podléhají souhlasu ze strany orgánu ochrany přírody a krajiny.
    Územní plán stanovuje mj. plošné a prostorové uspořádání území obce.
    Pokud je území zahrnuté územním plánem vymezeno jako zastavitelná plocha a současně jsou ze strany obce dohodnuty s orgánem ochrany přírody speciální podmínky, které upravují ochranu tohoto území (zejména např. povolování staveb), nepostupuje se podle zákona č. 114/1994 Sb. Podmínky ochrany jsou totiž zakotveny již přímo v územním plánu, kdy tyto podmínky jsou dohodnuty s orgánem ochrany přírody a krajiny, proto není třeba posuzovat danou oblast jako krajinný ráz, jelikož ochrana takové oblasti je zakotvena přímo v územním plánu.

    __

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Odpovědnost výrobce za škodu způsobenou věcí - prasklá hadička vytopila dům a udělala škodu
    - Prasklá hadička vytopila byt - náhrada škody od výrobce zboží
    - Náhrada škody od výrobce zboží - zboží způsobilo škodu majiteli

    Moc prosím o radu či pomoc jak dále postupovat. V polovině června 2016 jsme vytopili sousedku pod námi. Příčina byla vada na hadičce od kuchyňské baterie (zakoupená přelom 2015/2016 – montovaná leden 2016). Reklamace baterie byla uznána bez nejmenších potíží. Dále jsme po výrobci chtěli uplatnit škody. U sousedky se muselo komplet penetrovat a vymalovat většina bytu. Naši škodu jsme ani neřešili, šlo nám hlavně o sousedku. Vše jsem řešila s prodejcem (ten mezitím ukončil svou činnost) a nyní řeším přímo s dodavatelem – po mailech. Škoda činí 7.000 Kč, faktura byla přeposlána dodavateli. Od léta se s nimi náhradu škody snažím dořešit – vždy přijde odpověď, že mě prosí o trpělivost, protože nemají dořešeno, zda nám škodu proplatí. Prosím o pomoc jak postupovat, už si nevím rady. Předem děkuji Božena

    ODPOVĚĎ:
    Jelikož ve Vámi popsaném případě byla způsobena škoda ve výši 7.000,- Kč, nebude možné aplikovat ustanovení o Škodě způsobené vadou výrobku (§ 2939 a násl. občanského zákoníku), neboť škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR (a to kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla).
    Protože mezi Vámi a výrobcem kuchyňské baterie neexistuje žádný přímý smluvní vztah (kuchyňskou baterii jste nekupovala od výrobce, ale od jiného subjektu), je vymáhání náhrady škody komplikovanější. V tomto případě by bylo nutné buď tvrdit a prokázat, že výrobce vadu Vámi zakoupené kuchyňské baterie zavinil (např. v důsledku své nedbalosti, nebo přichází v úvahu aplikace ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby (§ 1767 občanského zákoníku).
    V každém případě platí, že bude-li výrobce kuchyňské baterie nadále otálet s náhradou vzniklé škody, popř. nebude-li ochoten škodu nahradit, nezbude Vám, než se náhrady škody domáhat soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    Nelze vyloučit, že již předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (a doplněná plnou mocí, kterou advokátovi udělíte) přiměje výrobce kuchyňské baterie ke změně názoru.
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že právo na náhradu škody se promlčí po 3 letech od okamžiku, kdy jste se dozvěděla o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, přičemž toto právo se promlčí nejdéle za 10 let od vzniku škody (§ 620/1, § 629/1 a § 636/1 občanského zákoníku).
    K Vaší poznámce o tom, že „prodejce ukončil svou činnost“ pouze podotýkám, že roli v této souvislosti hraje, zda byl prodejce právnickou osobou (která mohla zaniknout nebo pouze změnit předmět své činnosti) či podnikající fyzickou osobou. Ukončení činnosti samo o sobě totiž prodejce odpovědnosti za způsobenou škodu nezprošťuje.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
    - Datování autorského díla - právní prokazatelnost pro vydavatelství
    - Právní prokazatelnost - datování autorského díla pro vydavatelství
    - Potvrzení vzniku díla pro vydavatelství - postup

    Potřebovala bych poradit ohledně datování vzniku díla. Napsala jsem knihu, kterou bych ráda postoupila vydavatelství, ale před tím potřebuji datovat vznik mého díla, které ale musí být právně prokazatelné. Našla jsem si, že stačí v papírové formě dílo odeslat poštou na vlastní adresu. Dokud se obálka, ve které je dílo uložené, neotevře, je to potvrzení vzniku díla. Prosím o potvrzení, zda je tento úkon dostačující a v budoucnu právně nenapadnutelný. Děkuji za odpověď. Děkuji, Leona

    ODPOVĚĎ:
    Vámi popsaný postup považuji za zcela nesmyslný a z právního hlediska naprosto irelevantní. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že autorský zákon v žádném ze svých ustanovení konkrétní dataci vzniku autorského díla nepožaduje. Zasláním knihy (v listinné podobě) poštou na vlastní adresu nebude do budoucna prokázáno nic více, než že Vám byla ke konkrétnímu datu doručena poštovní zásilka (jejíž obsah však bude zcela neprokazatelný).
    V této souvislosti upozorňuji na § 2/1 autorského zákona, dle něhož je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorský zákon tedy hovoří o autorském díle v okamžiku, kdy je toto dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Dle § 2/3 autorského zákona se právo autorské vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části.
    Je-li Vaším autorským dílem kniha, bylo toto dílo dokončeno ve chvíli, kdy jste provedla poslední textové korektury apod. a sama jste považovala knihu za definitivně dopsanou. Ochrany dle autorského práva pak požívají i jednotlivé pracovní verze Vaší knihy, pokud splňují znaky autorského díla dle shora uvedeného § 2/1 autorského zákona.
    Z Vašeho dotazu nevyplývá, za jakým účelem potřebujete dokončení svého autorského díla datovat. Určení data dokončení Vaší knihy však můžete provést vlastním písemným prohlášením (neboť jako autorka knihy jste prakticky jediná, kdo má povědomí o tom, kdy byla kniha autorsky dokončena).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    ___

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Přeměna pozemku lesní půdní fond na PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa)
    - Automatická změna pozemku z lesa (LPF) na PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa) po roce 1996

    Je možné, aby se pozemky zařazené do lesního půdního fondu staly automaticky dnem 1.1. 1996 pozemky PUPFL bez souhlasu vlastníka a bez jeho účasti? Děkuji Leoš

    ODPOVĚĎ:
    Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, je to možné a stalo se tak.
    V této souvislosti je nutné si uvědomit, že „lesní půdní fond“ je pojem, který byl používán předešlou právní úpravou, konkrétně v § 2 a násl. zákona o lesích (z roku 1977). Zákon o lesích (z roku 1977) byl však k 1. 1. 1996 zrušen a nahrazen lesním zákonem (z roku 1995), který je účinný dodnes.
    Lesním zákonem (z roku 1995) byly zrušeny i prováděcí vyhlášky zákona o lesích (z roku 1977), které se týkaly lesního půdního fondu, a to zejména vyhláška o postupu při ochraně lesního půdního fondu a vyhláška o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti (tyto vyhlášky byly částečně nahrazeny dnes (04.10.2018) platnou vyhláškou o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
    Dnes (04.10.2018) účinný lesní zákon (z roku 1995) již nepracuje s pojmem „lesní půdní fond“, nýbrž s pojmem „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (a to ve svém § 3).
    K transformaci pozemků náležejících do lesního půdního fondu na pozemky určené k plnění funkcí lesa tedy došlo ze zákona, tzn. že za tímto účelem nebylo nutné zahajovat žádné řízení či získávat souhlasy vlastníků příslušných pozemků. Pozemky určenými k plnění funkcí lesa se staly samozřejmě pouze ty pozemky z bývalého lesního půdního fondu, které splňovaly podmínky dle § 3/1 lesního zákona (z roku 1995).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že rovněž ty pozemky, které byly v rámci lesního půdního fondu vedeny jako „bezlesí“ (v lesních hospodářských plánech schválených před 1. 1. 1996), se k 1. 1. 1996 staly pozemky určenými k plnění funkcí lesa, jak vyplývá z § 59/8 lesního zákona (z roku 1995).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 61/1977 Sb. , o lesích
    vyhláška č. 99/1977 Sb. , o postupu při ochraně lesního půdního fondu
    vyhláška č. 12/1978 Sb. , o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti
    zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
    vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
    - Pronajímání nemovitosti - kdy platí pronajímatel sociální a zdravotní pojištění?
    - Placení zdravotního a sociálního pojištění u pronajímatele (příjmy z pronájmu) který pracuje
    - Placení zdravotního a sociálního pojištění u pronajímatele (příjmy z pronájmu) který pobírá starobní důchod

    Placení sociálního a zdravotního pojištění: dozvěděl jsem se, že osoby, které mají příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění. Moc tomu nerozumím, protože nechápu jak by člověk prokazoval pojišťovně a sociálnímu úřadu, že žije z pronájmu nebo třeba z majetku z dědictví. Prosím o podrobnější vysvětlení. Pokud by se tedy nemuselo sociální platit dostane tato osoba, v budoucnu nějaký důchod?
    V tento čas práci má, ale v budoucnu chce žít jen z pronájmu. Proto prosím o obě varianty.
    Děkuji velice Jindřich

    ODPOVĚĎ:
    Pronájem nemovitostí nemá žádný vliv na hrazení sociálního ani zdravotního pojištění. Pokud pronajímáte, musíte pronájem danit jako příjem - uvést v daňovém přiznání FO- a tato částka se zohlední při výpočtu záloh na sociální a zdravotní pojištění.

    __

    OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
    - Sestříhávání videí klientů s využitím písniček zpěváků - je porušeno autorské právo?
    - Sestříhávání videí klientů s využitím hudebních děl umělců - je porušeno autorské právo?
    - Střihač videa používá známé písničky zpěváků - porušuje autorské právo?
    - Střihač videa používá hudební umělecká díla - porušuje autorské právo?

    Jako firma - živnostník sestříhávám z fotek a videí zákazníků videa a přidávám hudbu populárních zpěváků a skupin. Zpacovaná videa posílám elektronicky přes Internet do schránky zákazníka (NEDÁVÁM hotový sestřih na DVD). Video je určeno pro soukromé účely (pouštění rodině, přátelům) není určeno k veřejnému pouštění, veřejné produkci, zveřejňování na sociální síti Facebook, YouTube, apod. - to uvádím i v upozornění v videu. Nedopouštím se mým zaměstnáním nějakého přestupku nebo porušení zákona? Děkuji.
    Děkuji, Jana.

    ODPOVĚĎ:
    Pakliže jste k používání písní nezískala souhlas jejich autorů, resp. příslušných kolektivních správců autorských práv, dopouštíte se protiprávního jednání.
    Dle § 30/1 autorského zákona se za užití autorského díla (např. písně) nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (jedná se o tzv. volné užití cizího autorského díla). Vzhledem k tomu, že písně užíváte nikoli pro svou osobní potřebu (nýbrž pro potřebu Vašich zákazníků) a navíc tak činíte v rámci podnikatelské činnosti (tedy za účelem zisku), není ani jedna z podmínek dle § 30/1 autorského zákona splněna a o volné užití se tak jednat nemůže.
    Jelikož užíváte cizí autorská díla neoprávněně, vzniká na Vaší straně dvojí odpovědnost: 1/ soukromoprávní odpovědnost (vůči autorovi) a 2/ veřejnoprávní odpovědnost za spáchání správního deliktu (přičemž vyloučit nelze ani odpovědnost za spáchání trestného činu).
    Dle § 40/1 autorského zákona se může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, domáhat:
    a/ určení svého autorství,
    b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
    c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě,
    d/ odstranění následků zásahu do práva,
    e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména: 1. omluvou nebo 2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím (výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo),
    f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.
    Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku zůstává nedotčeno. Místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s autorským dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s autorským dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s autorským dílem.
    Dle § 105b/1 písm. a) autorského zákona se podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi. Za spáchání tohoto správního deliktu může být uložena pokuta do 150.000,- Kč. Tyto správní delikty projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.
    Porušením autorských práv může být spáchán rovněž trestný čin. Konkrétně dle § 270/1 trestního zákoníku se trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, trest zákazu činnosti nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Vyšší trestní sazba hrozí v případě, kdy:
    a/ činnost pachatele vykazuje znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
    b/ pachatel získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu (popř. prospěch či škodu velkého rozsahu),
    c/ se pachatel dopustí takového činu ve značném rozsahu (popř. ve velkém rozsahu).
    Chcete-li se napříště vyhnout shora uvedeným hrozbám, doporučuji Vám kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, jejichž seznam naleznete zde:
    https://www.mkcr.cz/organizace-opravnene-k-vykonu-kolektivni-spravy-prav-692.html
    a získat od něj licenci k užívání příslušných písní.
    ______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Rekonstrukce studny a stavební povolení - informace
    - Rekonstrukce elektroměru - provozovatel sítě nemá stavební dokumentaci k nice, antoníčkovi
    - Absence stavební dokumentace koncového odběratele elektřiny u distributora elektřiny, elektrické energie

    Na pozemku mám niku (s již nefunkčním měřičem), mám problém s jejím obnovením, neboť na PRE nic v záznamech nemají. Zaráží mě papírová byrokracie, která po mě požaduje všechny papíry, ale u nich chybí všechna dokumentace. Problém mám na stavebním úřadě s obnovou studny. Musím tedy projít papírováním, jako kdyby tam nikdy nic nebylo?
    Děkuji Honza

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vašem případě je důležité, co máte na mysli "obnovou studny", neboť povaha a rozsah zamýšlených stavebních prací jsou rozhodující.
    Dle § 3/4 stavebního zákona se údržbou stavby rozumí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
    Obnáší-li Váš stavební záměr rozsáhlejší stavební (či terénní) zásahy, mohlo by se jednat o změnu dokončené stavby. Dle § 2/5 stavebního zákona je změnou dokončené stavby:
    a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
    b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
    c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
    S ohledem na skutečnost, že studny jsou dle § 55/1 písm. j) vodního zákona vodními díly, budete potřebovat svolení vodoprávního úřadu, který v případě vodních děl vykonává působnost speciálního stavebního úřadu (jak vyplývá z § 15/1 a 4 vodního zákona). Máte-li v úmyslu provést na studni pouze udržovací práce, mohlo by postačovat ohlášení vodoprávnímu úřadu (§ 15a/3 vodního zákona).
    Pro získání konkrétních informací o nezbytném postupu Vám doporučuji kontaktovat především místně příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), v případě přetrvávajících nejasností se můžete obrátit na příslušný krajský úřad (ať už stavební či vodoprávní).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
    - Ústní výpověď zaměstnavatele z důvodu rušení provozovny - odstupné
    - Odstupné při dohodě o ukončení pracovního poměru
    - "Výpověď dohodou" od zaměstnavatele a odstupné pro zaměstnance
    PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Výpověď bez písemné výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru - platnost ústní výpovědi
    - Ústní výpověď zaměstnavatelem - je platná nebo ne?

    Od 1.12.2014 mam pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.11.2016, k 31.08.2016 byl rozvázán pracovní poměr bez písemné výpovědi, o několik dni později byly doručeny papíry, zápočtový list, atd. Jen ne ta sepsaná výpověď. Je tato výpověď platná? V zápočtovém listu je uvedeno, skončení pracovního poměru dohodou. Mám nárok na odstupné z důvodu rušení provozovny, paragraf 52 a Zákoníku práce? Děkuji.
    Děkuji, Ivoš.

    ODPOVĚĎ:
    Pokud se ruší provozovna zaměstnavatele, ruší se část zaměstnavatele a to je výpovědní důvod dle § 52 písm. a) zákoníku práce. V tomto případě náleží dle § 67 odst. 1 zákoníku práce odstupné, a to i v případě dohody o ukončení pracovního poměru z tohoto důvodu. Dle § 50 zákoníku práce platí, že výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Pokud s Vámi nijak nebyl pracovní poměr rozvázán, pak stále platí a zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci a platit mzdu. Výpověď tedy platná není. Můžete s v danou chvíli písemně obrátit na zaměstnavatele s žádostí o přidělování práce a výplatu mzdy, popř. se obrátit s žalobou na soud. Na odstupné byste v tuto chvíli dle mého názoru nárok neměl, pokud nebyla dána výpověď.

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Vymáhání dluhu po manželce - půjčka peněz výlučných peněz od manžela (peníze mimo SJM)
    - Vymáhání dluhu po manželovi - půjčka peněz výlučných peněz od manželky (peníze mimo SJM)
    - Vymáhání dluhu po manželce - půjčila si peníze od manžela nespadající do SJM
    - Vymáhání dluhu po manželovi - půjčila si peníze od manželky nespadající do SJM

    Před sňatkem jsem vlastnil majetek nespadající do SJM (nemovitosti a dědictví), který jsem v průběhu manželství prodal. Získané osobní finanční prostředky jsem několikrát použil na pokrytí finančních nedostatků rodiny (koupě pozemku, stavba RD) a zase je časem získal zpět z rodinných úspor. Naposled jsem je půjčil k finanční investici, kterou provedla manželka (byla oslovena nabídkou), ale s podmínkou, že vklad dostanu zpět z úspěšné investice (jakmile bude dosaženo dohodnuté výše stavu) nebo z rodinných úspor v případě neúspěchu. Světová ekonomická krize zablokovala investici, kde ještě běží vymáhání dluhu (žádost manželky o zastupování pro AK). Nyní se manželka nechce znát k závazku nás dvou manželů ke mně jako věřiteli a chce, abych čekal na výsledek vymáhání dluhu s tím, že pokud se nepovede, tak nedostanu nic a jí se dluh netýká. Já požaduji vyrovnání zapůjčené investované částky z rodinného majetku po prodeji našeho RD a případný úspěšný výsledek vymáhání posléze rozdělit napůl. Manželka si činí nárok na zisk bez vazby k dluhu a se mnou nechce jednat. Děkuji, Daniel.

    ODPOVĚĎ:
    Jestliže jste vložil prokazatelně své výlučné prostředky do SJM, pak máte nárok na jejich náhradu. Náhradu však můžete požadovat teprve v rámci rozvodu. Po dobu manželství totiž mezi manžely neběží promlčecí lhůta, což znamená, že Vaše pohledávka "dospěje" a stane se vymahatelnou teprve rozvodem. V rámci vymáhání náhrady ale budete muset jasně prokázat, že šlo o Vaše výlučné prostředky a dokázat je specifikovat mimo SJM. Výpisy z účtu a podobně. Doporučuji reálie tohoto závazku stvrdit s manželkou jejím uznáním závazku. Ohledně samotné existence Vaší pohledávky doporučuji pro vyloučení pochybností obrátit se na advokáta.

    __

    RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠJTĚNÍ
    - Rodičovská dovolená u OSVČ - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
    - Placení sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ
    - Rodičovská dovolená u podnikatele - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
    - Placení sociálního a zdravotního pojištění u podnikatele
    - Podnikání a nástup na mateřskou dovolenou, MD - placení sociálního a zdravotního pojištění

    Nyní jsem vyčerpala rodičovskou dovolenou a nastoupila do evidence uchazečů Úřad práce. Od 01/2017 bych si ráda zřídila IČO a byla OSVČ. V 02/2017 mám termín porodu dalšího dítěte a budu čerpat další rodičovskou dovolenou. Pokud budu na rodičovské dovolené, kdo prosím bude platit zdravotní a sociální pojištění? Já jako OSVČ? Nebo to bude za mě platit stát, když budu na rodičovské dovolené? Předem moc děkuji za odpověď. Děkuji, Lada.

    ODPOVĚĎ:
    Je zapotřebí rozlišovat mezi čerpáním rodičovské dovolené a pobíráním rodičovského příspěvku. Rodičovská dovolená se totiž týká pouze zaměstnaných žen. Jestliže jste nyní v evidenci úřadu práce, pak zřejmě zaměstnaná nejste a tudíž pravděpodobně nebudete moci od února 2017 čerpat další rodičovskou dovolenou, nýbrž pouze rodičovský příspěvek.
    Během čerpání rodičovského příspěvku budete považována za OSVČ s vedlejší činností. Vzhledem k tomu, že budete patřit mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát (osoby celodenně a řádně pečující o dítě do sedmi let věku), nebudete muset platit zálohy na zdravotní pojištění. Po skončení roku a podání Přehledu pak doplatíte pojistné ze skutečně dosaženého zisku. Co se týče sociálního pojištění, zde budete muset platit alespoň minimální zálohy při vedlejší činnosti, které v současnosti činí 789 Kč měsíčně.

    __

    OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
    - Využití zahraničích článků do kurzu angličtiny po Internetu - autorské právo
    - Autorská práva na zahraniční články využité pro internetový kurz Angličtiny
    - Využití zahraničích článků do kurzu cizího jazyku po Internetu - autorské právo
    - Autorská práva na zahraniční články využité pro internetový kurz cizího jazyka

    Přemýšlím se známou o tvorbě placeného e-learningového kurzu angličtiny. Chtěli bychom v něm rozebírat aktuální témata. Napadlo nás, že bychom do něj použili články ze zahraničních lifestylových webů, ke kterým bychom připravili cvičení. Samozřejmě bychom uvedli odkaz na původní zdroj.
    Mám k tomu dva dotazy:
    1. Je z hlediska autorského zákona možné, abychom použili plné verze článků s odkazem na původní zdroj nebo je nutné získat souhlas autorů článků?
    2. Jak by to bylo v případě, že články didakticky upravíme? (Zjednodušíme a přeformulujeme některé části, aby byly jednodušší).
    Děkuji, Ivana.

    ODPOVĚĎ:
    na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
    1/ Souhlas autorů článků:
    Dle § 30/1 autorského zákona se za užití autorského díla nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
    Vzhledem k tomu, že anglické články hodláte využít v rámci placených e-learningových kurzů, nebudou podmínky dle § 30/1 autorského zákona splněny, neboť anglické články nebudou užity pro osobní potřebu fyzické osoby (nýbrž je užijete pro potřebu veřejnosti, resp. účastníků e-learningových kurzů), a zároveň tak budete činit za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za účelem zisku).
    Z tohoto důvodu bude zapotřebí získat souhlas autorů předmětných článků, resp. souhlas těch osob, které disponují majetkovými autorskými právy (zejména se bude jednat o provozovatele příslušných webových stránek).
    2/ Články po didaktické úpravě:
    Na shora uvedeném se nic nezmění ani tehdy, pokud předmětné články didakticky upravíte (neboť stále se bude jednat o užití cizího autorského díla). Konkrétně dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (např. tedy článek po didaktické úpravě) ; tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla. I v těchto případech bude tedy nutné získat nejdříve souhlas té osoby, která disponuje majetkovými autorskými právy k příslušným článkům.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    RODINA-SJM A ROZVOD
    - Promlčení vypořádání SJM řešeného rozsudkem soudu
    - Rozsudek o vypořádání SJM a fikce vypořádání SJM - co má přednost?
    - Fikce vypořádání SJM a rozsudek o vypořádání SJM - co má přednost?

    Manželství bylo rozvedeno dohodou a rozsudek nabyl právní moci 1.10.2014.
    V části dohody o úplném vyrovnání je stanoven doplatek cituji
    "První splátka ve výši 200.000 Kč, bude zaplacena do konce září 2014, pokud nebude do této doby manželství účastníků této dohody rozvedeno, tak do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, zbývající část ve výši 100 000 Kč bude zaplacena nejdéle do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků této dohody." Nyní jsem zjistil, že i když k vyrovnání nedojde po třech letech je rozvedené manželství považováno za vypořádané. První splátku zaplatila exmanželka v čas a ke druhé se nemá.
    Mám obavy že doba vypořádání doplatku hraničí s promlčením.
    Manželka (bývalá) nemá snahu se vypořádat ani se domluvit na splátkách.
    Prosím o radu jak v tomto případě postupovat a zda hrozí promlčení a nezaplacení částky. Děkuji, Stanislav.

    ODPOVĚĎ:
    Promlčecí lhůta v tomto případě začíná běžet až dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula lhůta k doplacení částky 100.000,-Kč, tedy až po třech letech po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud máte sepsanou dohodu o vypořádání SJM, není třeba se žádného promlčení po třech letech od rozvodu obávat. Jiná situace by byla, kdyby tato dohoda o výplatě částky byla sjednána buď ústně nebo v rámci jiného dokumentu, který nemá váhu dohody o vypořádání SJM. Pak by zde nastala ta situace, kterou uvádíte, po třech letech byste se vypořádání domáhal marně.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Pokuta od nájemníka za pozdní vyhotovení vyúčtování služeb pronajímatelem pronajímateli
    - Nájemník požaduje penále za pozdní vyhotovení vyúčtování služeb pronajímatelem

    Pronajímáme byt a vzhledem k úmrtí otce, který se staral o vyúčtování a veškerou komunikaci s nájemci, jsme nájemkyni předali vyúčtování od SVJ a plynu za rok 2015 až 12.5.2016 místo do konce dubna. Nájemkyně požaduje pokutu - penále. Na co prosím má nárok? Dle našeho názoru na 50 Kč za den prodlení tj. 50 x 12 dní = 600 Kč. Ona však žádá 2 x 600 Kč zvlášť za zpoždění vyúčtování SVJ a zvlášť za vyúčtování Pražské plynárenské. Kdo má prosím pravdu a má nárok ještě na něco dalšího např. penále (vzhledem k tomu, že má nedoplatek nikoliv přeplatek tak se domníváme, že ne).
    Nájemkyně účelově (chce se obohatit a požaduje po nás pokutu za 509 dnů) uvádí od letošního června 2016, že nedostala vyúčtování za rok 2014. Přitom 2015 prokazatelně zaplatila nedoplatek za 2014 (což by dle našeho názoru těžko mohla udělat bez vyúčtování), dále máme kopii dopisu mého (letos zesnulého otce) nájemkyni v němž je i přiložené inkriminované vyúčtování za rok 2014 - dopis jí předával osobně tj. nemáme dodejku, pouze kopii tohoto dopisu). Bude u soudu stačit jako doložení předání vyúčtování za rok 2014 - kopie otcova dopisu obsahující vyúčtování a výpis z účtu dokazující zaplacení nedoplatku nájemkyní odpovídající vyúčtování?
    Může nájemkyně vůbec takto se zpožděním napadat (z našeho pohledu smyšlené) nepředání vyúčtování za rok 2014 pokud tak neučinila v roce 2015?
    Děkuji, Bedřich

    ODPOVĚĎ:
    Pro nájemkyni jste smluvním partnerem vy jako pronajímatelé, nikoliv SVJ. Má tedy právo požadovat pokutu za prodlení pouze jednou, a to ve výši, jak správně uvádíte, 50, -Kč za den prodlení (§ 13 zákona č. 67/2013 Sb.).
    Pokus nájemkyně o požadavek na pokutu za vyúčtování za rok 2014 je marný, za předpokladu, že máte jako důkaz dopis jí adresovaný a ještě navíc za předpokladu, že prokazatelně na vyúčtování reagovala úhradou, lze z této série nepřímých důkazů usoudit, že vyúčtování obdržela. Teoreticky může uplatnit právo na pokutu ve tříleté promlčecí době, takže i nyní může tvrdit, že vyúčtování za rok 2014 nedostala, nicméně za stávající důkazní situace by u soudu určitě neuspěla.

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Nepřímá daňová úleva u daně z nemovitosti

    Nepřímá daňová úleva - mám o ni požádat nebo je to automaticky ze zákona?
    2011-2016 jsem platil daň z pozemku. Nyní mi finanční úřad nesdělil důvod proč tedy nyní tuto daň platit nemám. Jde mi o to jestli daňovou úlevu můžou úřady nařídit nebo o ní můžu požádat? Děkuji Václav

    ODPOVĚĎ:
    "Daňovou úlevu" Vám nikdo nařídit nemůže, je to Vaše právo, ne povinnost. Nenapsal jste, o jaký pozemek se jedná, nevím tedy jaké osvobození nebo vynětí z předmětu daně máte na mysli. Obecně se nové daňové přiznání nepodává v případě, že dojde ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy, k zániku osvobození a ke změně místní příslušnosti. Informujte se na finančím úřadě, jestli máte podat nové přiznání k dani z nemovitých věcí, anebo nemusíte.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Podjatost obecního úřadu a žádost o projednání přestupku na jiném úřadě
    - Podjatost městského úřadu a žádost o projednání přestupku na jiném úřadě
    - Může občan požádat o projednání přestupku na jiném obecním úřadě z důvodu podjatosti?
    - Může občan požádat o projednání přestupku na jiném městském úřadě z důvodu podjatosti?
    - Podjatost úřadu - je možné požádat o projednání přestupku u jiného úřadu?

    Poslední měsíce zažívá naše rodina šikanu a psychický nátlak ze strany majitele sousedního pozemku. Bohužel soused je bývalý mnohaletý pracovník StB a skutečně uplatňuje praktiky jak za minulého režimu. Dokázal dokonce zmanipulovat i část sousedů a koncem roku 2015 jsem se dozvěděla, že vytvořil jakousi "petici" a sbírá podpisy proti naší rodině. A to vše proto, že jsem se dovolila ohradit proti jeho neoprávněným zásahům do našeho majetku. Nejvíce příznivců našel v místním hostinci a kombinace určité sorty lidí, alkoholu a navzájem se hecující skupina osob mající společného nepřítele je nebezpečný koktejl. V těchto dnech zvažuji jaké kroky v této věci podniknout.
    Soused na mě již vyslal několik kontrolních prohlídek ze Stavebního úřadu a nedávno na mne podal podnět na Policii ČR s tím, že narušuji občanské soužití v obci. Při podání vysvětlení jsem PČR vysvětlila stávající situaci a ta případ ukončila dle § 58/1 zákona o přestupcích a předala jej na Obecní úřad.
    Starosta obce je přítelem onoho souseda. Kdykoliv jsem s Obecním úřadem řešila jakoukoli záležitost, vždy byly ze strany Obecního úřadu vznášeny neodůvodnitelné podmínky a úřad činil obstrukce. Naposledy to bylo v případě výše zmíněné "petice", kdy jsem se téměř 8 měsíců domáhala poskytnutí informace, zda byla taková "petice" na Obecní úřad podána či nikoliv. Byla jsem nucena podat několik odvolání, a přestože nadřízený orgán opakovaně rozhodl v můj prospěch a poskytnutí informace nařídil, Obecní úřad jeho Rozhodnutí opakovaně ignoroval.
    Každým dnem očekávám předvolání z Obecního úřadu ohledně mého údajného přestupku, který mu předala Policie. Mám právo požadovat projednání této věci na jiném úřadě? Mohu poukázat na podjatost úřadu a obavu z toho, že nebude jednat nestranně? A pokud ano, musím v tom případě odůvodnit resp. prokázat podjatost?
    Byla bych ráda, pokud bych - ještě předtím, než bude případně zahájeno přestupkové řízení - už i podání vysvětlení podala jinde. Prosím o radu, jak bych měla po obdržení předvolání postupovat.
    Děkuji, Kamila

    ODPOVĚĎ:
    Podjatost úředních osob určitě jako účastník řízení namítat můžete.
    Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.
    O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen "představený").
    Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis.
    Dále za současné situace, kdy jsou vztahy tak vyostřeny, je zde možnost činit právní kroky v zastoupení advokátem, např. v přítomnosti advokáta jako Vašeho právního zástupce můžete podat Vámi zmiňované vysvětlení.
    Tím bude zajištěno, že podání tohoto vysvětlení či i případné další kroky a případná řízení budou probíhat v souladu se zákonem a současně budou Vaše práva maximálně chráněna.
    Pokud byste se rozhodla využít této možnosti, kontakt na advokáta naleznete zde: www.advokatikomora.cz

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Lhůta na ukončení správního řízení
    - Do kdy musí úřad ukončit správní řízení se subjektem?
    - Lhůta na ukončení správního řízení dle Správního řádu ČR

    Podával jsem stížnost na Krajský úřad. Po 1 roce od podání bylo se subjektem, na který směřovala moje stížnost, zahájeno správní řízení. Od zahájení správního řízení uplynulo už 8 měsíců. Na moje dotazy, kdy bude předpokládaný termín ukončení správního řízení a kdy se dozvím, jak byla stížnost vyřešena, odpovídá Krajský úřad vždy, že mě informuje po skončení správního řízení a že mi předběžný termín ukončení správního řízení nemůže sdělit.
    Stanoví správní řád (popř. jiné zákony) lhůtu, do kdy musí být správní řízení ukončeno nebo se může táhnout takzvaně do nekonečna?
    Předem děkuji za odpověď a zdravím
    Norbert

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 175 odst. 1 správního řádu dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
    Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
    Dle § 175 odst. 5 správního řádu stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
    Z Vašeho dotazu nevyplývá, jaké řízení bylo na základě Vaší stížnosti zahájeno, nicméně obecné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení naleznete v § 71 správního řádu, dle kterého:
    Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.
    Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
    a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
    b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

    __

    OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
    - Zboží s dárkem - nárok na vrácení poštovného při vrácení zboží do 14 dnů
    - Nárok na poštovné při vrácení zboží ke kterému byl dárek od prodávajícího, prodejce
    - Zboží s dárkem - právo na vrácení poštovného při vrácení zboží do 14 dnů
    - Právo na poštovné při vrácení zboží ke kterému byl dárek od prodávajícího, prodejce

    Internetový prodej zboží a bezdůvodného vrácení zboží ve lhůtě 14 dnů: Je pravda, že zákazník v tomto případě má nárok na zaplacení prvního poštovného jen v případě, že vrátí objednávku kompletní, tedy i včetně přiloženého dárku? I kdyby to byla maličkost, třeba gumičky či bonbony? Děkuji, Daniela.

    ODPOVĚĎ:
    Povinnost vracet dárky není automatická. Bude nutné upravit obchodní podmínky i samotný proces objednávky. Je totiž nutné, aby dárek byl "objednaným plněním". Pokud by spotřebitel dárek předem neobjednal, není jej dle ust. § 1838 občanského zákoníku povinen vracet.
    V prvé řadě uveďte v obchodních podmínkách, že v případě odstoupení od smlouvy je spotřebitel povinen vrátit i veškeré obdržené dárky a darování pozbývá v tomto případě účinnosti.
    Dárek uveďte přímo u konkrétního zboží, např. "bunda + dárek." Případně poté umožněte, aby spotřebitel dárek objednal, např. zaškrtl políčko chci zaslat dárek X, a tento dárek poté uveďte v objednávce i faktuře s cenou 0, - Kč. V obou případech však dárek uveďte jak v objednávce, tak faktuře.
    Doporučuji zvolit dárky ve formě, která nelze spotřebovat, bonbóny bych spíše nedoporučoval.
    I když poskytnete dárek např. za 20 Kč, nebude toto důvodem nevrátit celé poštovné. Pokud by spotřebitel nevrátil dárek, pak byste byla oprávněna si započíst pouze částku dárku, tedy např. 20, - Kč, nikoli nevrátit celé poštovné.  

    __

    RODINA-SOCIÁLNÍ
    - Výpočet nemocenské po 4 odpracovaných hodinách v novém pracovním poměru
    - 4 odpracované hodiny - výpočet nemocenské

    Syn nastoupil 21.10.2016 do nového zaměstnání. Dne 24.10.2016 onemocněl a je v pracovní neschopnosti. Od 21.10 do 23.10. odpracoval celkově jen 4 hodiny. Z čeho se mu bude počítat nemocenská? Děkuji Denisa

    ODPOVĚĎ:
    Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký pracovněprávní vztah Váš syn uzavřel a jak vysoká byla sjednaná výše odměny. Podle § 10, odst. 1 zákona o nemocenském pojištění vzniká pojištění zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele. Další podmínku stanovuje § 6, odst. 1 téhož zákona, podle kterého jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění – tzv. rozhodný příjem. Rozhodný příjem činí 2.500 Kč.
    Jestliže tedy Váš syn uzavřel pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti a sjednaná odměna činí alespoň 2.500 Kč měsíčně, pak je syn nemocensky pojištěný a vzniká mu nárok na nemocenské dávky. První tři dny nemoci bude Váš syn doma tzv. zadarmo, od 4. do 14. dne nemoci mu bude zaměstnavatel vyplácet za pracovní dny náhradu mzdy a od 15. dne nemoci bude mít nárok na nemocenské dávky, které mu bude vyplácet OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení). Výše náhrady mzdy a nemocenských dávek bude vycházet z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého by Váš syn dosahoval, kdyby místo nemoci normálně pracoval.
    Pokud je synova sjednaná odměna nižší než 2.500 Kč měsíčně nebo výše odměny nebyla sjednána vůbec, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu tohoto zaměstnání je zaměstnanec nemocensky pojištěný pouze v těch měsících, v nichž dosáhne skutečného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, tedy v těch měsících, kdy jeho skutečně dosažený příjem bude činit alespoň 2.500 Kč měsíčně.
    Pokud Váš syn pracuje na dohodu o provedení práce, u této dohody je nemocenské pojištění odváděno až při příjmu nad 10.000 Kč měsíčně.

    __

    OBCHOD-ŽIVNOSTI
    - Zpronevěra peněz a zabavení živnostenského listu
    - Trestní bezúhonnost a živnostenský list
    - Zabavení živnostenského listu po odsouzení za trestný čin
    - Odsouzení za trestný čin a zabavení živnostenského listu
    - Odsouzení za zpronevěru matky samoživitelky - je možný podmínečný, podmíněný trest?
    - Odsouzení za podvod matky samoživitelky - je možný podmínečný, podmíněný trest?

    Měla jsem finanční problémy, pracovala jsem v jedné větší firmě, kde jsem prodávala nepotřebné pozemky. Banka mi nepůjčila a na rodinu jsem se obrátit nemohla. V té době jsem neviděla jiné východisko než upravit kupní smlouvu, že budou platit kupující po vkladu, ale s kupujícím jsem dohodla, že budou platit už před vkladem. Vystavila jsem falešnou fakturu s číslem účtu v mém vlastnictví, i když jsem ve firmě nebyla oprávněna faktury vydávat. Po vkladu jsem zase peníze poslala z mého účtu na firemní účet. Firma na to samozřejmě přišla a podala na mně trestní oznámení z podvodu (pravděpodobně, ještě to přesně nevím, v pondělí jdu na policii k výslechu). Jednalo se celkem o dva případy v celkové výši cca 300.000 Kč). V žádném případě jsem nechtěla firmu záměrně poškodit a způsobit jí nějakou škodu. Pouze jsem si peníze na cca 6 měsíců a v druhém případě na cca 3 měsíce „vypůjčila“ a jakmile se mi podařilo zastavit svoji nemovitost, tak jsem peníze zase vrátila.
    Prosím o právní radu, jaký trest můžu očekávat. Mám půlročního syna a strach, že ho nějaký čas neuvidím. Na policii vím, že musím mluvit pravdu, ale vůbec nevím, jestli si musím najmout advokáta.
    V trestním právu jsem se dočetla, že by mohla existovat možnost, že by se případ vůbec nedostal k soudu, ale soudce by sám rozhodl o trestu 2 roky podmíněně bez soudních tahanic. Ale nevím jestli je to můj případ. Nikdy jsem neměla nic dočinění s policií, ani jsem nebyla nějak stíhána.
    Jelikož jsem sama, tak si na rodičovské přivydělávám na živnostenský list. Obvolávám maminky ohledně pojištění pro miminka pro jednu pojišťovnu. Neuzavírám smlouvy, jenom mám provize ze sjednaných schůzek a z uzavřené smlouvy, kterou uzavře můj nadřízený. Nevím, jestli mi bude odebrán živnostenský list, když budu mít zápis v trestním rejstříku. Dále jsem teď samozřejmě nezaměstnaná a mám strach, že si po rodičovské kvůli tomu nebudu moct najít místo a nebudu schopna nás uživit. Což už hrozí i teď když jsem na rodičovské a nemohla bych si přivydělávat a musím platit za zástavu. Bez živnostenského listu a tudíž bez přivydělávání bych byla bezradná.
    Kateřina

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vašem případě je z Vámi uvedených informací nejpravděpodobnější aplikace skutkové podstaty trestného činu podvodu (§ 209 trestního zákoníku) :
    (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (min. 5.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
    (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
    (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu (min. 50.000,- Kč).
    (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
    a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
    b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
    c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
    d) způsobí-li takovým činem značnou škodu (min 500.000,- Kč).
    (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
    a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
    b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
    Pro určení případně hrozícího trestu je tedy nezbytné mj. i stanovení výše způsobené škody, která nemusí nezbytně spočívat jen, jak uvádíte, ve „vypůjčených“ penězích. Tato otázka pak má dopad i na případné využití tzv. odklonů v trestním řízení, kdy neproběhne klasické soudní řízení, nýbrž se postupuje dle speciálních ustanovení trestního řádu, které řízení zkracují, umožňují využití odlišného postupu vůči pachateli apod.
    Zastupování advokátem je určitě vhodné, jelikož advokát je schopný řádně hájit a chránit Vaše práva a může se zasloužit o příznivější výsledek případného trestního řízení. Pokud byste se rozhodla pro využití služeb advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
    Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti patří mj. bezúhonnost fyzické osoby.
    Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
    Pokud se na Vás vztahuje (vzhledem k povaze nabízených služeb a jejich rozsahu) zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích (č. 38/2004 Sb.), je pravomocné rozhodnutí v trestním řízení (shledání viny) překážkou výkonu takové činnosti.

    __

    RODINA-SJM
    - Vliv výše příjmu na rozdělení SJM, společného jmění manželů
    - Vliv platu, mzdy muže na rozdělení SJM (společného jmění manželů)
    - Rozdělení SJM - vliv příjmu (platu, mzdy) manžela
    - Manželé spolu nežijí - vliv na nové dluhy, zadlužení
    - Zadlužení v době kdy manželé nežijí spolu - ručí za dluhy stejně?

    S manželkou jsme postavili dům na vesnici s menším pozemkem, který před stavbou byl odhadnut pro banku na cca 10% ceny nemovitosti, kterou měl dům po dostavění, ale od té doby jsme na pozemku dělali různé úpravy, ale není to doložitelné fakturami (dům jsme s velké části dělali svépomoci). Mě zajímá, jestli to lze zohlednit při rozdělovaní majetku?
    Opět se to týká majetku a to když jsem celou dobu od dostavení až do konce měl cca 2-3 násobně větší příjem než manželka a tím pádem táhl většinu nákladu já (manželka byla na mateřské kdy poslední rok pracovala na částečný úvazek a po mateřské až do mého odchodu cca 20 měsíců byla zaměstnaná jen asi 7-8 měsíců a většinu z toho za minimální mzdu.
    Jak je to s výpočtem alimentů, pokud mám plat nestálý jednou větší jednou menší podle odpracovaných přesčasových hodin? A nově se mi rýsuje pozice, na kterou čekám dlouhou dobu, ale je hůř placena díky tomu, že tam nejsou přesčasy a směny tak mě zajímá jestli to nebude vypadat jako účelové snížení platu?
    Můžu se nějak bránit před případnými dluhy, které by manželka udělala teď, kdy už spolu nežijeme?
    Děkuji za odpověď a přejí hezký den Aleš

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jsou pozemek i dům součástí společného jmění manželů, pak se majetek vždy dělí podle hodnoty, kterou měl v době právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud jste byli manželé, není důležité, kdo kolik peněz do nemovitosti investoval a dělíte se na půl - s výjimkou investic, které by prokazatelně byly z peněz, které jste získal darem či dědictvím. Z titulu manželství máte jako manželé vůči sobě vyživovací povinnost a není rozhodné, že jste pracoval a do domu více investoval než manželka, která byla na rodičovské dovolené.
    Pokud jde o výživné na děti, pak soud si vyžádá od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za určité období - většinou za celý rok či půlrok, tedy sečtou se čisté mzdy a podělí počtem měsíců. Z takového příjmu pak soud vychází při určení výše výživného.
    Pokud jde o dotaz ohledně účelového snížení platu, pak soud vždy zkoumá, zda jste pro změnu pozice měl důležitý důvod. Pokud to protistrana nenamítne, soud se pravděpodobně nebude detailně zajímat o to, že jste změnil pracovní pozici, nicméně pokud na to bude protistrana apelovat, je jisté, že soud tuto variantu zkoumat bude a může se k věci postavit i tak, že jde skutečně o účelové snížení platu.
    Pokud jste stále manželé, dluhům se neubráníte, ovšem pokud přesahují rozumnou výši a prokazatelně nejsou použity na chod domácnosti, do SJM nespadají a neodpovídáte za ně.

    __

    OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
    - Povinnost pronajímatele vystavit vyúčtování služeb - voda, elektřina, plyn, svoz TKO
    - Jak probíhá vyúčtování služeb v nájemním (pronajatém) bytě - informace
    - Vyúčtování přeplatku a vyplacení pronajímatelem - informace

    Chtěla bych se zeptat, jak je to s přeplatkem či nedoplatkem u pronajatých bytu. Byt máme pronajatý od 15.12.2015 na dobu určitou t. j. na jeden rok do 15.12.2016. Od 15.12.2015 platíme měsíčně 7.500,-Kč, kde v ceně jsou zahrnuty i služby (voda, elektrická energie, plyn, svoz komunálního odpadu). Je to barák, kde jsou pouze dva byty (náš - kde jsme dva a druhý, kde je 4členná rodina), k bytu je osazen vodoměr a na společné chodbě je umístěno vlastní měření spotřeby plynu a elektrické energie.
    Máme nárok na zisk nějakého přeplatku? Je majitel bytu povinen vyhotovit vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu?
    S nedoplatkem nepočítáme, protože v bytě jsme minimálně. Předem děkuji, Ivana

    ODPOVĚĎ:
    Ano, samozřejmě, nárok na vrácení přeplatku, pakliže bude, máte v plné výši. Majitel je povinen Vám do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období předložit vyúčtování služeb a do dalších 4 měsíců případný přeplatek vyplatit. Pokud by si přeplatek nechal, dopouští se bezdůvodného obohacení a riskuje soudní řízení, které by bezesporu dopadlo v jeho neprospěch.

    __

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Ztráta záruky otevřením notebooku (odšrobouvání spodního krytu, rozebrání notebooku)
    - Nemožnost reklamace po otevření notebooku (odšroubování spodniho krytu, rozebrání notebooku)

    Výrobce notebooku mi telefonicky tvrdí, že odstraněním spodního krytu - přístup k HDD a RAM - přijdu o záruku. Mají na to právo? Děkuji, Kryštof.

    ODPOVĚĎ:
    Je třeba rozlišovat, zda se jedná o standardní zákonnou záruku, či o záruku poskytovanou výrobcem nad rámec zákona,
    Dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Nemůže tedy dojít jednostranně k vyloučení Vašich práv plynoucích ze zákona. Pokud by se však vyskytla vada v důsledku odstranění krytu, pak byste neměl žádné právo z této vady. Tak např. pokud by došlo k vadě na monitoru, pak by nebylo možné argumentovat otevřením krytu HDD.
    Pokud však výrobce poskytuje určitý druh smluvní záruky nad rámec zákonné, pak je oprávněn stanovit také podmínky pro tuto záruku. Tyto podmínky by měly být uvedeny v záručním listě či podmínkách, které jste obdržel spolu s notebookem. Je možné a přípustné, aby výrobce vyloučil záruční práva, pokud byste otevřel kryt počítače.

    __

    PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Změna organizační struktury a sesazení zástupce ředitele na místo učitelky v mateřské školce
    - Změna pracovní pozice - zrušení místa zástupce ředitele a sesazení na místo učitelky mateřské školky, MŠ

    Jsem ředitelkou příspěvkové organizace - MŠ od 09.2016. Chci provést změnu organizační struktury od 01/2017 - zrušit místo zástupkyně ředitelky MŠ. Zástupkyně má tyto smlouvy: z 1.11.1996
    - Prac. smlouva na dobu neurčitou - učitelka MŠ.
    Pak ze stejného dne: 30.8.2005 - Dohodu o změně pracovní smlouvy, druh práce: zástupce ředitele MŠ (od 1.9.2005) a současně také 30.8.2005 - Jmenování do funkce zástupce ředitele MŠ (od 1.9.2005).
    Který dokument je tedy v platnosti, když jsou oba podepsané ve stejný den? A jak dále postupovat, když chci toto místo (zástupkyně ředitelky) zrušit (její práci si dělám sama) a nabídnout zmíněné pracovnici místo učitelky MŠ? Děkuji za odpověď. Děkuji, Gabriela.

    ODPOVĚĎ:
    Dne 30.8.2005 došlo u této zaměstnankyně ke změně pracovní smlouvy na základě jmenování do funkce zástupkyně ředitelky MŠ. Provedení změny pracovní smlouvy bylo již nadbytečné, ale není to v přímém rozporu se zákoníkem práce. Můžete provést organizační změnu a dané místo zástupkyně ředitelky MŠ zrušit, konstatovat nadbytečnost dané zaměstnankyně a dát jí výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, popř. se s ní domluvit na jiném pracovním zařazení, tj. dohodnout změnu pracovní smlouvy na druh práce „učitelka v MŠ“. Pokud pracovní místo rušíte, pak zrušení nemusí předcházet odvolání daného zaměstnance, i když byl do své funkce jmenován.

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    - Rozdělení pozemku PUPFL bez souhlasu a vědomí majitele pozemku (lesa) - jak se bránit?

    Jde o sousedský spor, na jehož základě nechci pozemek dělit, dohodli jsem se na změně vycházející z odnětí z PUPFL (pozemek určený k plnění funkce lesa). Nyní zjišťuji, že mi byl pozemek rozdělen a proběhlo vypracování geometrického plánu, neboť dostal i parcelní číslo. Nesouhlasím s tímto postupem, jak se mohu bránit? Děkuji, Kamila.

    ODPOVĚĎ:
    Bohužel neuvádíte žádné bližší určení data, v jaký čas vše probíhalo, případně probíhá. Pokud již došlo k vámi uváděnému výsledku, obávám se, že jste prováhala možnost obrany všemi řádnými prostředky.

    __

    PRÁCE-DOVOLENÁ
    - Dovolená zdravotníka max. po týdnech - je to dle Zákoníku práce?
    PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
    - Zaměstnavatel nedává volné víkendy zaměstnanci (zdravotník) - je to dle Zákoníku práce?

    Pracuji ve zdravotnictví 30let. Mám problém s plánováním dovolené. Rozepsali jsme dovolenou během celého roku, letní měsíce- 6. -9. měsíc do těchto počítáme - 14 dnů. Bylo to odmítnuto s tím, že dovolená pouze týden a bez víkendu a ti, kteří nemají malé děti, budou vybírat 1. -4. měsíc a pak 10. -11. měsíc. Ve 12. měsíci již nelze/tak tomu bylo vždy/. Mám vnoučata, jsem tedy odsouzena K tomu, že se s nimi neuvidím, protože volné víkendy jsou max. 1 za dva měsíce a jarní prázdniny jsou opět obsazeny matkami s dětmi. Je nařízení zaměstnavatele správné? Může se takto k nám zaměstnancům chovat? Děkuji. Terrichová Zdenka

    ODPOVĚĎ:
    Čerpání dovolené upravuje ustanovení § 217 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Dob čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, při určení je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. A aspoň jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
    Z výše uvedeného pro Vás vyplývá, že pokud zaměstnavatel odůvodní poskytnutí dovolené pouze na určité měsíce s tím, že má jiné zaměstnankyně např. s malými dětmi, které budou čerpat dovolenou v letních měsících a pokud by v tomto termínu poskytl dovolenou i Vám, pak by nepokryl provoz, je toto rozhodnutí vpořádku. Nedomnívám se však, že je úplně v souladu se zákonem konkrétní postup zaměstnavatele, který dopředu vylučuje poskytnutí dovolené v určitých měsících všem, kteří nemají malé děti, to by mohlo být posouzeno jako nerovné zacházení, neboť oprávněnými zájmy zákon nerozumí pouze malé děti.
    Doporučila bych Vám se písemně obrátit na zaměstnavatele s tím, že takto vydaný pokyn může být posouzen jako nerovné zacházení a uvést své oprávněné zájmy, kvůli kterým byste požadovala určení dovolené na letní měsíce. Pokud Vám však zaměstnavatel nevyhoví s odůvodněním, že Vám dovolenou určit nemůže, protože v danou dobu nepokryje provoz (což nevím, zda je odůvodnitelné opravdu na celé léto), postupuje v souladu se zákonem. Ovšem dovolená musí činit minimálně 2 týdny vcelku, týdnem je myšleno 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
    - Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví jen jedním majitelem - nárok na nájemné pro ostatní spolumajitele, spoluvlastníky
    - Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na nájemné (znemožněné užívání druhému z manželů)
    - Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na vydání bezdůvodného obohacení (znemožněné užívání druhému z manželů)

    Vlastním polovinou rekreační chatu s bývalým manželem. Je mi znemožněno užívání mé poloviny chaty z důvodu, že bývalý manžel se tam trvale na důchod nastěhoval. Můžu požadovat nájemné z mé poloviny chaty, kterou nyní zdarma se svou přítelkyní užívá? Rekreaci jsem nucena si nyní platit, kde týdenní pobyt na jiné stejně vybavené chatě stojí 6 -10 tisíc týdně. Peníze na vyplacení mé poloviny chaty nemá…
    Děkuji, Jarmila.

    ODPOVĚĎ:
    Jste stejným vlastníkem chaty, jako je Váš bývalý manžel. Ten tak nemá právo Vám jakkoliv bránit v užívání Vaše vlastnického práva. V případě, že by tak učinil, můžete se obrátit na soud tzv. zápůrčí žalobou. Nájemné jistě po manželovi požadovat můžete, ale pouze za předpokladu, že se na něm předem dohodnete. Abych byla konkrétnější bývalý manžel v současné době užívá celou chatu a Vy jste zatím nepodnikla žádné kroky, kterým byste se chtěla domoci svých práv. Vypadá to tedy, že se stavem, jaký teď je, souhlasíte. Musíte dát najevo jasně svou vůli. Nejlépe písemně vyzvěte manžela, že máte zájem o užívání chaty (klidně můžete požadovat, že se dohodnete na rozpisu doby, kdy kdo na chatě bude pobývat), případně že žádáte nájemné. Pakliže toto bývalý manžel nepřijme, ani s Vámi nezačne jednat o jiném možném řešení a bude Vám i nadále bránit ve Vašem vlastnickém právu, obraťte se na soud výše uvedenou žalobou a zároveň požadujte náhradu škody představující právě nájemné příp. náklady vynaložené s pobytem na jiné chatě.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Sousedé oplotili cizí pozemek a odmítají plot zrušit - jak se bránit?
    - Sousedé oplotili a zabrali můj pozemek - jak se mám bránit?

    Dobrý den, sousedi mi zadržují pozemek svým nepovoleným plotem který nechtějí odstranit.
    V roce 1999 při našem vyměření vyhodili geodety zatlučený kolík. Stavební úřad dodnes (11.04.2016) nedořešil.
    V roce 2015 si tito sousedi nechali vyměřit svůj pozemek a opět se potvrdilo, že užívají i tento náš pozemek. Byl zabetonován hraniční sloup. Opět plot neodstranili. Podána stížnost stavebnímu úřadu o odstranění nepovolené stavby s výsledkem, že to sousedům vysvětlili, ale ti opět plot neodstranili. Rozhodnutí o odstranění stavby ale nevydali. Byli vyzváni 2x námi, 2x právníkem, nic. Po poradě přímo se soudcem, spor jistě vyhrajeme, ale je zbytečné s tímto soud zatěžovat. Je to zcela v kompetenci stavebního úřadu. Podali jsme tedy podnět k prošetření SÚ na Krajský stav. úřad, ale ti prý nemají danou lhůtu na odpověd´. Tak čekáme, bude to měsíc. Kdo je dál jejich nadřízeným KÚ v případě dalšího odvolání? Po celou dobu se snažil soused hraniční sloup odstranit, minulý týden byl sloup úplně vykýván, tedy zničen. Bude podáno trestní oznámení. Takové je jednání našich úřadů.
    Děkuji za radu, Leona.

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 12/1 písm. a) stavebního zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, přičemž v těchto věcech vykonává státní dozor. Nebudete-li proto spokojena s postupem krajského stavebního úřadu, můžete se obrátit na Ministerstvo pro místní rozvoj:
    http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-strana
    Na tomto místě nicméně připomínám, že k tomuto ministerstvu není možné podat ve Vaší věci další odvolání, neboť krajský stavební úřad není prvoinstančním úřadem.
    Ve své záležitosti můžete u krajského stavebního úřadu, popř. u Ministerstva pro místní rozvoj iniciovat přijetí některého z opatření proti nečinnosti správního orgánu (dle § 80 správního řádu).
    Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat i veřejnou ochránkyni práv:
    www.ochrance.cz
    Přestože s Vámi citovaným názorem soudce lze v zásadě souhlasit, doporučuji Vám zvážit i podání občanskoprávní žaloby (zejména pak v případě, kdy je přístup stavebního úřadu přinejmenším liknavý). Dle § 1042 občanského zákoníku se může každý vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V úvahu ve Vašem případě přichází i aplikace ustanovení o stavbě na cizím pozemku (dle § 1084 a násl. občanského zákoníku). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Úřad rozhodl o veřejném užívání soukromého pozemku a ignoroval námitku majitele pozemku - jak postupovat?
    - Úřad ignoruje námitku majitele soukromého pozemku o veřejném užívání - jak postupovat?

    Podala jsem námitku, kterou se nikdo nezabýval (změnilo se vedení na radnici), pozemek byl zařazen k všeobecnému užívání jako louka (cca 8 let) s ním nemohu nakládat, ani jej oplotit. Cítím se poškozena rozhodnutím veřejné moci. Mohu dostat náhradu (z louky na stavební) mám na to právo? Děkuji, Jolana.

    ODPOVĚĎ:
    Z dotazu bohužel nevyplývá řada podstatných informací, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není zřejmé, zda ve Vaší věci proběhlo nějaké územní (či jiné řízení, resp. zda bylo vydáno nějaké správní rozhodnutí či opatření obecné povahy.
    Neboť v dotazu zmiňujete, že Váš pozemek byl zařazen "k všeobecnému užívání", předpokládám, že se stal součástí veřejného prostranství. V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
    Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
    V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
    V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
    V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
    "Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
    Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
    V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
    www.advokatikomora.cz
    Pokud ve Vašem případě došlo ke změně územního plánu (či regulačního plánu) obce, v jehož důsledku bylo určení Vámi vlastněného pozemku k zastavění zrušeno, máte právo na náhradu nákladů, které jste vynaložila na přípravu výstavby v obvyklé výši (zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku), jak vyplývá z § 102/2 stavebního zákona. Pokud došlo ohledně Vámi vlastněného pozemku k jiné změně, přičemž v průběhu schvalování a připomínkování územního plánu jste nevyužila svých práv, žádná náhrada Vám v zásadě nepřísluší.
    Došlo-li ve Vašem případě k nesprávnému úřednímu postupu či bylo-li vydáno nesprávné úřední rozhodnutí, můžete se domáhat náhrady škody dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
    usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    OBČAN-EXEKUCE
    - Přestavek bez dovolení souseda a exekuce na odstranění stavby přesahující na sousední pozemek
    - Stavba přesahující na pozemek souseda - exekuční vymáhání zbourání stavby

    U rodinného domu máme již překročenou zastavěnost proto jakákoli další stavba je nepřípustná. Vedle domu je dvorek cca 50 m2 sousedící se stodolou v havarijním stavu. Sousedy jsme ústně žádali o opravu tohoto objektu, jelikož padající tašky a omítka nás ohrožovala na životech, ale bohužel nebylo vyhověno z finančních důvodů. Proto jsem jim navrhli, že si dvorek na vlastní náklady zastřešíme. Majitelka s tím ústně souhlasila. Nyní to popírá. 2013 jsme provedli zastřešení dvora. Na konci stavby nám sousedé oznámili, že jsme stavbu částečně provedli na jejich pozemku jelikož podél celé stodoly je 1 m v jejich vlastnictví. Dvorek byl oplocen a vůbec nás nenapadlo, že pozemek není celý náš. Navrhli jsme odkup nebo pronájem pozemku. Souhlasili a navrhli 5 000 Kč/m2 a věcné břemeno na stodolu s tím, že část stodoly z naší strany opravíme na naše náklady. Nepřistoupili jsme na tyto podmínky tak pozemek odmítli prodat a my jsme obdrželi exekuční výzvu k odstranění stavby do 31.5.2016. Prosím lze tento stav ještě nějak zastavit na stavebním úřadě nebo soudně? Děkuji Daniela

    ODPOVĚĎ:
    Dle znění dotazu předpokládám, že:
    - stavebním úřadem s Vámi bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona,
    - stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
    - rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci (není tedy možné se proti němu bránit řádnými opravnými prostředky).
    Jelikož jste zastřešení dvora neodstranili ve lhůtě, která Vám byla stavebním úřadem v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stanovena, rozhodl se stavební úřad dát Vám „poslední šanci“ k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Dle § 109/1 správního řádu totiž platí, že nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Proti exekuční výzvě se nelze odvolat (§ 109/3 správního řádu).
    Neodstraníte-li zastřešení dvora ani v náhradní lhůtě, která Vám byla v exekuční výzvě stanovena, vydá stavební úřad exekuční příkaz, proti němuž se nelze odvolat (§ 111/3 správního řádu).
    V exekučním příkazu zvolí stavební úřad, jakým způsobem bude exekuce provedena. Dle § 112 správního řádu může být exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti nařízena a provedena těmito způsoby:
    a/ náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění,
    b/ přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (v případě nařízení odstranění stavby nepřichází tento způsob v úvahu), nebo
    c/ ukládáním donucovacích pokut.
    Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. a/ výše, je vhodné vědět, že:
    - ukládá-li exekuční titul, aby povinný podle něho provedl nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz, na jehož základě provedením prací nebo výkonů pověří jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí;
    - práce nebo výkony se provádějí na náklad a nebezpečí povinného;
    - dojde-li v souvislosti s provedením exekuce k potřebě přemístění stavebních materiálů nebo věcí mimo prostory nebo pozemky povinného a neprohlásí-li povinný při provádění exekuce písemně, že tyto věci opustil, je exekuční správní orgán povinen zajistit uskladnění těchto věcí po dobu 6 měsíců a informovat povinného o této skutečnosti a o možnosti tyto věci převzít; povinný je povinen uhradit náklady na uskladnění; nevyzvedne-li si povinný tyto věci v uvedené lhůtě, připadají do vlastnictví státu; prohlásí-li povinný, že tyto věci opustil, připadají do vlastnictví státu; případná likvidace se provede na náklady povinného;
    - exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady nebo zálohu na ně v určené výši zaplatil předem v určené lhůtě, která nesmí být kratší než 8 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení;
    (vše dle § 119 správního řádu).
    Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. c/ výše, je vhodné vědět, že:
    - nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,- Kč;
    - exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci;
    - výši pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti;
    - pokuty vybírá a jejich exekuci provádí exekuční správní orgán, který je uložil;
    - zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu;
    (vše dle § 129 správního řádu).
    S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci a bylo již zahájeno exekuční řízení, jsou možnosti Vaší obrany omezené, nicméně stále existují. Svou obranu můžete vést ve dvou rovinách:
    1/ Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení:
    Dle § 94/1 správního řádu přezkoumávají správní orgány v tzv. přezkumném řízení pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
    Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli (tzn. že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník právní nárok).
    Návrh na zahájení přezkumného řízení můžete podat ke stavebnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o nařízení odstranění stavby či k jemu nadřízenému stavebnímu úřadu.
    Zahájení přezkumného řízení nemá v zásadě odkladný účinek, tzn. že i po zahájení přezkumného řízení může být exekuce na odstranění stavby vykonána. Hrozí-li však vážná újma některému z účastníků (zde Vám) nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán (a to i na Vaší žádost, což lze doporučit) při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí (v takovém případě by tedy po dobu přezkumného řízení nemohlo být v exekučním řízení pokračováno).
    Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (tedy od data nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby).
    V úvahu přichází i další mimořádný opravný prostředek, kterým je obnova řízení. Dle § 100/1 písm. a) správního řádu platí, že řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
    Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
    Jsou-li tu tedy skutečnosti, které ve Vašem případě odůvodňují obnovu řízení o nařízení odstranění stavby, můžete stavební úřad písemně požádat o obnovu tohoto řízení.
    2/ Obrana v rámci exekučního řízení:
    Dle § 113/1 správního řádu může exekuční správní orgán ze závažných důvodů usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména:
    a/ požádá-li povinný o posečkání se splněním povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, nebo
    b/ i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce (např. probíhá-li přezkumné řízení ohledně rozhodnutí, na jehož základě byla exekuce zahájena).
    Je-li tu dán některý z důvodů dle § 115 správního řádu, může být prováděná exekuce i zcela zastavena.
    V rámci exekučního řízení můžete proti jednotlivým usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, podávat námitky (§ 117/1 správního řádu).
    Podané námitky nemají v zásadě odkladný účinek, s některými výjimkami, např. :
    - uplatňuje-li se některý z důvodů uvedených v § 115 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu, nebo
    - rozhodne-li o tom z vážných důvodů exekuční správní orgán.
    Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
    Svou obranu můžete v rámci exekučního řízení vést i obstrukčním způsobem, kdy budete toto řízení protahovat do doby, kdy již nebude možné v exekuci dále pokračovat. Dle § 108/4 správního řádu totiž platí, že exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.
    Vaše další obrana je možná I soudní cestou, a to dle soudního řádu správního.
    Pro učinění některého ze shora uvedených obranných kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení:
    www.advokatikomora.cz
    V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
    http://www.ochrance.cz/
    Veřejná ochránkyně práv sice není další odvolací instancí, její názor Vám však může posloužit pro posílení Vaší argumentace.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
    zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
    - Dítě není svěřené do péče žádného z rodičů - má to nějaká rizika, nevýhody?
    - Rizika, nevýhody dítěte nesvěřeného do péče žádného z rodičů
    - Dítě oficiálně nesvěřené do péče žádného z rodičů - výhody, nevýhody, rizika

    Žiji od 10/2014 sama s dnes (11.04.2016) již dvouletým dítětem (nar. 3/2014). Od partnera, otce dítěte, jsme se odstěhovali v 7 měsících života dítěte. Poté jsme se s ním cca 1x týdně stýkali do 5/2015, kdy otec dítěte nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Neměla bych za této situace požádat o svěření dítěte do mé výhradní péče? Resp. je povinné nastalou situaci nějak právně ošetřit? A měla bych v případě podání návrhu jistotu, že mé žádosti bude vyhověno? S partnerem jsme nikdy nebyli manželé, neměli jsme nikdy stejné trvalé bydliště (ani dítě). Finančně se na péči o dítě otec nikdy nepodílel. Výživné po něm nepožaduji, protože vím, že má spíš dluhy. Jsem s ním nadále v písemném kontaktu a o dítě zájem jeví.
    Děkuji, Adriana.

    ODPOVĚĎ:
    Zažádat o svěření dítěte do Vaší výhradní péče je Vaše právo, nikoliv povinnost. Nicméně lze doporučit, abyste návrh na svěření dítěte do Vaší péče k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte podala. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Vzhledem k tomu, že otec dítěte je momentálně ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá tudíž podmínky k tomu, aby o dítě pečoval, je velmi nepravděpodobné, že by soud Vaší žádosti nevyhověl.
    V návrhu samozřejmě můžete uvést, že vzhledem k finanční situaci otce dítěte po něm výživné nepožadujete. Tím se nezříkáte nároku na výživné do budoucna. Pokud by se v budoucnu například zhoršila Vaše finanční situace, můžete výživné požadovat dodatečně, a to i tři roky zpětně.

    __

    TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
    - Arogantní vyšetřovatel policie - na co má osoba podávající vysvětlení právo?
    - Odmítnutí podání vysvětlení na Policii

    2015 jsem sepsala několik úvěrů. Tyto úvěry měly falešné podklady (příjem a jiné potvrzení). Žadatelé o úvěry potvrdili že úvěry podepsali. Už jsem byla dvakrát podávat vysvětlení na policii. Vysvětlení je z mé strany stále stejné, ale policista, který to vyšetřuje se ke mně chová dost arogantně a někdy byl i sprostý. Chtěla bych poradit na co mám právo a na co ne. A co mohu odmítnout aniž bych vypadala jako viník. Děkuji, Milada.

    ODPOVĚĎ:
    Policista je povinen při plnění úkolů policie dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob.
    V případě nevhodného chování policisty jste oprávněná podat stížnost, a to ústně či písemně (doporučuji písemně). Stížnost se podává k útvaru policie, u něhož daný policista působí (u jeho nadřízeného). Ve stížnosti je nutné co nejpřesněji popsat okolnosti věci (v tomto případě popsat jeho chování, použité urážlivé fráze apod.). Dále je také nutné označit tohoto policistu – jméno, příjmení, pokud víte i služební číslo, tak i toto.
    Daný útvar policie je povinen se touto stížností zabývat a tuto stížnost vyřídit, přičemž o způsobu vyřízení je tento útvar povinen vyrozumět stěžovatele. Dále můžete v této stížnosti žádat, aby Vás daný útvar policie informoval o tom, jaká případná opatření byla přijata k nápravě.

    __

    RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
    - Matka dítěte brání styku, hlídání babičkou vnuka, vnučky - jak postupovat?
    - Matka dítěte brání styku, hlídání dědečkem vnuka, vnučky - jak postupovat?

    Jsem babička vnučky ze strany otce, rodiče nebyli oddáni, vnučka soudem přidělena matce, otec si ji pravidelně (1x za 14 dní) přiváží domů, matka navádí vnučku, aby se se mnou nestýkala -bydlíme v paneláku, každý ve svém bytě v jednom vchodě. Brání, abych vnučku hlídala, když jde syn do práce. Velký dopad na psychiku vnučky (v předškolním věku střídavá péče s mou pomocí, určeno soudem). Lze tuto situaci řešit mimosoudně? Lze se odvolat na Vaši radu? Je mi 65 let (5 měsíců důchod - 40 let ředitelka mateřské školy). Děkuji, Miroslava.

    ODPOVĚĎ:
    Podle § 927 nového občanského zákoníku platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami znamenal pro dítě újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jako babička tedy máte na styk s vnučkou právo. Pokud je Váš vzájemný vztah s vnučkou dobrý, není důvod, aby Vám synova bývalá přítelkyně ve styku s vnučkou bránila a zakazovala Vám vnučku hlídat.
    Doporučuji zkusit se se synovou bývalou přítelkyní na styku s vnučkou dohodnout. Můžete ji například požádat, aby Vám sdělila důvody, proč Váš styk s vnučkou odmítá. Pokud jsou důvodem rozdílné názory na vnuččinu výchovu, zkuste dosáhnout kompromisu a dohodnout se na určitých pravidlech, která budou obě strany dodržovat. V případě, že dohoda nebude možná, a synova bývalá přítelkyně Vám bude styk s vnučkou nadále zakazovat, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší vnučky návrh na určení styku s vnučkou. Jestliže soud dojde k názoru, že Váš styk s vnučkou je v jejím zájmu a Vaší žádosti vyhoví, bude muset synova bývalá přítelkyně rozhodnutí soudu respektovat. V případě nedodržování soudního rozhodnutí by riskovala opakované finanční sankce.

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
    - Dodatečné zapsání věcného břemene dožití (dříve nezapsáno kvůli nemožnosti získání hypotéky žadatelem)
    - Dodatečné zapsání služebnosti dožití (dříve nezapsáno kvůli nemožnosti získání hypotéky žadatelem)
    - Dodatečné zapsání věcného břemene doživotního užívání nemovitosti původnímu majiteli (rodiči)
    - Dodatečné zapsání služebnosti doživotního užívání nemovitosti původnímu majiteli (rodiči)

    Dobrý den,
    na základě darovací smlouvy jsem darovala synovi 2011 rodinný dům bez uvedení věcného břemena na dožití v tomto domě, jelikož by syn s věcným břemenem nedostal hypotéku. Proto jsme se domluvili pouze ústně na užívání prvního poschodí mou osobou, syn s rodinou obývá přízemí, které si zrekonstruoval.
    Dotaz zní, jak bych mohla dodatečně ošetřit tuto okolnost s dožitím v domě, abych měla nějakou životní jistotu? Mám obavy ze situace, kdyby se synovi něco stalo a snacha by se dejme tomu znovu vdala, situace by se natolik mohla změnit, že by mě v domě nechtěli.
    Děkuji, Zuzana.

    ODPOVĚĎ:
    Do života se s novou právní úpravou vrátil institut tzv. výměnku. Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Aby práva spojená s výměnkem mohla být vykonatelná resp. vynutitelná je nutné výměnek zapsat do katastru nemovitostí. Avšak do něj lze zapsat výměnek jen současně s nabytím vlastnického práva na nabyvatele, tedy syna. Domnívám se však, že je možné i tak nemovitost zatížit tzv. služebností, ve které si pro sebe vyhradíte právo nyní již synův rodinný dům užívat. Nezapomeňte však, že i tato služebnost musí být zapsána v katastru nemovitostí. Doporučuji se pro bližší informace obrátit právě tam.

    __

    OBČAN-DLUHY
    - Nepřípustnost odvolání a zjištění opravného prostředku v civilní řízení s "bagatelní škodou"
    - Nezaplacení regulačního poplatku za hospitalizaci z důvodu poškození zdraví pacienta - vymahatelnost poplatku nemocnicí
    - Nezaplacení regulačního poplatku za hospitalizaci z důvodu poškození věcí pacienta - vymahatelnost poplatku nemocnicí
    - Pacient nezaplatil regulační poplatek z důvodu poškození zdraví při lékařské péči, zákroku - vymahatelnost regulačního poplatku za hospitalizaci
    - Pacient nezaplatil regulační poplatek z důvodu poškození věcí v úschově - vymahatelnost regulačního poplatku za hospitalizaci

    Obracím se na vás ve věci nepřípustnosti odvolání a zjištění opravného prostředku v civilní řízení s "bagatelní škodou"
    Kauza: Nemocnice žalovala xy o náhradu 2.500 Kč + řízení a advokát za nezaplacení pobytu.
    Žalovaný podal protinávrh, že jej v nemocnici okradli (nepřímé důkazy - zápis o majetku v příjmovém listu lékaře, při výdeji z depozitu majetek xy chybí), rozbili brýle (nepřímý důkaz - brýle při vydání z depozitu bez skla) a nesplnili základní charakteristiku zdravotnického pracoviště (při příjmu k hospitalizaci lékař, plněn zákonem daných zdravotnických úkonů potvrzených stanoviskem Veřejného ochránce práv) a způsobili žalovanému škodu na zdraví.
    Soud vůbec nevzal v potaz doložené důkazy, protinávrh vyloučil k samostatnému řízení a žalovaného odsoudil k náhradě nákladů nemocnici bez možnosti odvolání.
    Existuje opravný prostředek? Ústavní stížnost?
    Děkuji, Bohuslav

    ODPOVĚĎ:
    Bohužel v tzv. bagatelních sporech není opravný prostředek přípustný, věc je tedy pravomocně skončena a nelze se ve věci již dále bránit. Soud měl právo protinávrh vyloučit k samostatnému řízení, neboť se pravděpodobně bude jednat o věc skutkově i důkazně složitější. V případě úspěchu v tomto sporu můžete vzájemné pohledávky s nemocnicí započíst.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Prodej internetové domény bez písemné kupní smlouvy - co když si to kupující rozmyslí a bude chtít internetovou doménu vrátit?
    - Vrácení zakoupené internetové domény prodávajícímu - jaká jsou práva kupujícího (ústní kupní smlouva na internetovou doménu)

    Prodej domén: společnost z Prahy projevila zájem o mojí doménu na začátku roku 2016. Kontaktovali mě emailem. Protože jsem o prodej měl zájem, tak jsme si vyměnili nespočet emailů a dohodli se i telefonicky.
    Vše jsme si potvrdili emailovou konverzací. Já vystavil fakturu. Oni do pár dnů proplatili a já zahájil převod domény pomocí poskytovatele domén. Kupní smlouvu jsme neuzavřeli.
    Co kdyby si nákup nyní rozmysleli? Je na mě nějaká povinnost držet “záruku”? Není to přece hmotné zboží. Nelze jej rozbít. Mohou doménu vrátit a požadovat vrácení peněz?
    Pokud se tak stane. Mohu odmítnout vrácení peněz a jak se případně bránit?
    Děkuji, Leoš

    ODPOVĚĎ:
    Dovolil bych si opravit Vaše tvrzení o tom, že nebyla uzavřena kupní smlouva. Ta zcela určitě uzavřena byla, jen nebyla uzavřena písemně. To však nemá vliv na to, že byla uzavřena kupní smlouva, která obě smluvní strany zavazuje.
    Když už byla uzavřena kupní smlouva, nemůže si některá ze smluvních stran obchod rozmyslet. Odstoupit od smlouvy by mohla pouze v případě, že by ji k tomu opravňoval zákon (ten tak činí zejména v souvislosti s odpovědností za vady) nebo dohoda (jelikož však smlouva byla ústní, nepředpokládám, že by bylo něco takového ujednáno).
    Pokud se nejedná o vztah podnikatel - spotřebitel, neexistuje nic jako zákonná záruka.
    Přestože se jedná o nehmotnou věc, neznamená, že nemůže mít vady. Pokud by se při převodu ukázalo, že doména byla např. nefunkční nebo by si na ní někdo třetí nárokoval právo neslučitelné s právem kupujícího, mohl by kupující uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Pokud by taková vada zakládala podstatné porušení smlouvy, mohl by kupující od smlouvy i odstoupit.
    Ale to už se pohybujeme v rovině úvah. Pokud byla doména bezvadná, nemůže kupující od smlouvy odstoupit, a tedy i nárokovat zpět kupní cenu.

    __

    RODINA-OTCOVSTVÍ
    - Lhůta na určení otcovství soudem (otec není v rodném listu dítěte)
    - Do kdy je nutné podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
    - Lhůta na podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
    - Do jakého věku dítěte je nutné podat podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
    - Maximální věk dítěte k podání žaloby na určení otcovství (otec není v rodném listu dítěte)

    Otec dítěte není zapsán do rodného listu RL. Jeho rodina o dítěti neví, po nátlaku začal platit alimenty s tím, že nechce k soudu. Existuje nějaká promlčecí lhůta, termín, do kdy je potřeba řešit soudně? Tj. v případě, že by později přestal platit dobrovolně, mohu kdykoli řešit dodatečně soudem, nebo bude již na to pozdě?? Děkuji, Leontýna.

    ODPOVĚĎ:
    V případě určení otcovství můžete žalobu k soudu podat kdykoliv v budoucnu, žádná promlčecí lhůta zde není stanovena. Podání žaloby na určení otcovství tedy není – na rozdíl od žaloby na popření otcovství – omezeno žádnou lhůtou. Dokud bude otec dítěte výživné hradit, není nezbytně nutné podávat k soudu žalobu na určení otcovství. Pokud by v budoucnu výživné hradit přestal, můžete žalobu k soudu kdykoliv podat. Vzory takového žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci advokát – nejlépe se specializací na rodinné právo. Žalobu na určení otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce dítěte, za podání žaloby se neplatí žádný soudní poplatek.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Zábor PUPFL na soukromém pozemku - definice, vysvětlení
    - Zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa - vysvětlení, definice

    Co znamená zábor PUPFL na soukromém pozemku? Zábor si dovedu vysvětlit, ale s demokracií a vlastnictvím nemá moc společného.
    Děkuji, Ivan

    ODPOVĚĎ:
    Jako „zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa“ je označováno:
    - odnětí pozemků plnění funkcí lesa, kterým je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití;
    - omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, kterým je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu
    (jak vyplývá z § 15/1 lesního zákona).
    Odnětí nebo omezení (tedy zábor) může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí dle § 13/1 lesního zákona.
    Pravidla pro správní řízení o odnětí pozemků plnění funkcí lesa či omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa jsou zakotvena v § 16 lesního zákona. Odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 a příloha lesního zákona).
    Problematika záboru pozemku určeného k plnění funkcí lesa je dále upravena ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, která ve svém § 1 zakotvuje pro odnětí a omezení zkratku „zábor“. Orgán státní správy lesů rozhodující podle § 16 lesního zákona posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavku a důsledky případného záboru na plnění funkcí lesa (§ 3 vyhlášky o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že v lesním zákoně se slovo „zábor“ vyskytuje na jediném místě, a to v § 13/3 písm. c), dle něhož platí, že právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou povinny průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
    vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
    - Lékařský pracovní posudek a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace - musí s tím zaměstnanec souhlasit a výpis předložit?
    - Soukromí pracovníka a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři kvůli pracovně-lékařskému posudku
    - Soukromí zaměstnance a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři kvůli pracovně-lékařskému posudku
    - Pracovnělékařská prohlídka a zásah do soukromí - povinnost předložit výpis ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři

    Mám svého obvodního lékaře, zaměstnavatel mi nařídil preventivní prohlídku.
    Provedení této pracovnělékařské prohlídky je ze zákona vyloučeno ze svobodné volby lékaře, proto musí zaměstnanci tuto prohlídku absolvovat u stanoveného lékaře a musí předložit při prohlídce předepsané doklady.
    Mě jde o to, že tato soukromá společnost Kardia s. r. o. po mě chce výpis ze zdravotní dokumentace a můj dotaz zní, musím tento výpis předložit soukromé společnosti?
    Děkuji za informaci Simona

    ODPOVĚĎ:
    Dle § 42/1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby (např. pacientova zaměstnavatele, jedná-li se o pracovnělékařské služby) po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to mimo jiné na základě zhodnocení výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. výpis ze zdravotnické dokumentace si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby.
    Pouze pro doplnění shora uvedeného dodávám, že za posudkovou činnost jsou považovány i pracovnělékařské služby (jak vyplývá z § 41 písm. d) zákona o specifických zdravotních službách).
    Skutečnost, že poskytovatel pracovnělékařských služeb musí při posuzování zdravotního stavu pacienta (zaměstnance) vycházet i z výpisu jeho zdravotnické dokumentace (vedené pacientovým obvodním lékařem), lze dovodit rovněž z § 6/2 vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Dle tohoto ustanovení platí, že zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí mimo jiné na základě údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že zaměstnanec je povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a dalších poskytovatelů zdravotních služeb (tedy nikoli pouze obvodního lékaře), kteří ho přijali do péče (§ 56 písm. c) zákona o specifických zdravotních službách).
    Shora uvedené lze shrnout tak, že poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn po pacientovi (zaměstnanci) požadovat, aby mu doložil výpis ze zdravotnické dokumentace, vedené o tomto pacientovi jeho obvodním lékařem. Toto oprávnění poskytovatele pracovnělékařských služeb je logické, neboť bez získání relevantních informací o zdravotním stavu (a jeho vývoji) pacienta by nebylo možné řádně posoudit jeho zdravotní způsobilost k vykonávané práci.
    Není rozhodné, jakou právní formu má konkrétní poskytovatel pracovnělékařských služeb (může se jednat např. o příspěvkovou organizaci státu, kraje či obce, popř. i o obchodní korporaci, např. s. r. o.), důležité je, že se jedná o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat pracovnělékařské služby.
    Chcete-li si ověřit, zda je společnost Kardia s. r. o. poskytovatelem zdravotních služeb oprávněným k poskytování pracovnělékařských služeb, kontaktujte krajský úřad (místně příslušný dle sídla této společnosti), neboť poskytovatelé zdravotních služeb musí být u krajských úřadů registrovány k poskytování zdravotních služeb.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách
    vyhláška č. 79/2013 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Zamítnutí kolaudace střechy z důvodu přesahu na sousední pozemek (přestavek), soused s přestavkem souhlasí - jak se bránit?
    - Přesah střehy (přestavek) jako důvod pro zamítnutí kolaudace střechy
    - Přesah opravené střechy nad sousední pozemek jako důvod zamítnutí kolaudace
    - Smlouva o přestavku a kolaudace opravené střechy přesahující nad sousední pozemek, pozemek souseda

    S přítelem jsme majitelé rodinného domu, který jsme 06/2013 koupili a po vydání stavebního povolení začali celkovou rekonstrukci (střecha se dělala 09/2013). Rodinný dům RD se nachází v řadové zástavbě z levé strany (ale mezi domem a sousedovým domem je ještě naše garáž), z pravé strany je ovocný sad naší sousedky. Když jsme dělali střechu, ústně jsme se domluvili s naší sousedkou, zda se může udělat přesah středy v délce +- 50 cm na její pozemek, s čímž tenkrát souhlasila, jelikož jí to nějak neomezuje. V projektu je to také zakresleno. Nyní, když jsem se informovala ohledně kolaudace, mi bylo řečeno, že tam ten přesah být nemůže. Na internetu jsem však vyčetla, že by se to dalo vyřešit formou smlouvy o přestavku. Jak máme nyní postupovat, aby se tato situace vyřešila? A když bychom tuto část od sousedky odkoupili, respektive zaplatili jí přiměřenou náhradu, je nutné to pak přihlašovat na katastr a zavádět do map? Prosím o postup jak tuto situaci jednou pro vždy vyřešit. Děkuji Hana.

    ODPOVĚĎ:
    Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
    1/ Veřejnoprávní rozměr:
    Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území se přesahům stavby na (nad) sousední pozemek věnuje ve dvou ustanoveních, a to:
    - v § 23/2, dle něhož platí, že stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek; umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku;
    - v § 25/6, dle něhož platí, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
    Dle těchto ustanovení je tedy přesah Vaší střechy nad sousední pozemek skutečně nepřípustný. Jedním dechem je však nutné dodat, že ze shora uvedených pravidel je možná výjimka.
    Konkrétně dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je možné, aby stavební úřad udělil výjimku mimo jiné z požadavků dle § 23/2 a § 25/2 až 7 této vyhlášky. Pro udělení výjimky je zapotřebí, aby byly splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení stavebního zákona platí, že:
    - výjimku z obecných požadavků na výstavbu lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (což je ve Vašem případě splněno), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu;
    - o výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci;
    - řízení o výjimce se vede na žádost bui samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle stavebního zákona.
    Z dotazu nevyplývá, zda byl přesah Vaší střechy zanesen již v projektové dokumentaci, která byla stavebním úřadem schválena (v takovém případě by bylo možné uvažovat o tom, že Vám byla výjimka již udělena), nebo zda jste se při rekonstrukci domu od schválené projektové dokumentace odchýlili.
    V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podmínky udělení výjimky pro Vaší stavbu.
    2/ Soukromoprávní rozměr:
    Bez ohledu na to, jakým způsobem bude přesah Vaší střechy vypořádán stavebním úřadem, je nutné, aby byl tento přesah ošetřen i soukromoprávně (tedy ve vztahu k Vaší sousedce).
    Dle § 506/1 občanského zákoníku platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad povrchem (tzn. že pozemek je občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). Zasahuje-li Vaše střecha do vzdušného prostoru nad povrchem sousedního pozemku, zasahuje tudíž přímo do tohoto pozemku (a narušuje tedy vlastnické právo Vaší sousedky k jejímu pozemku).
    Co se týče přestavku (který v dotazu zmiňujete), platí dle § 1087 občanského zákoníku, že:
    - zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
    - kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
    Odborná literatura (komentář občanského zákoníku, autorem jehož příslušné části je JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph. D. , dostupného v systému ASPI) však v této souvislosti dovozuje, že institut přestavku je aplikovatelný pouze na ty případy, kdy je v rámci sousedního pozemku zasažen (zastavěn) pouze jeho povrch. Tzn. že za přestavek není možné označit situaci, kdy je sice narušen sousední pozemek trvalou stavbou, která však nezasahuje povrch tohoto pozemku, nýbrž pouze vzdušný prostor nad takovým povrchem.
    3/ Řešení:
    Ideálním řešením Vaší situace je převod vlastnického práva k části sousedčina pozemku (např. jeho zakoupením), a to tak, aby Vaše střecha přesahovala právě nad tuto část pozemku. Tímto způsobem bude Váš problém vyřešen ve veřejnoprávní i soukromoprávní rovině, tzn. že o výjimku z obecných požadavků na umisťování staveb nebude nutné stavební úřad žádat (neboť střecha bude přesahovat nad Váš pozemek), z hlediska soukromého práva pak již Vaše střecha nebude narušovat výkon vlastnického práva Vaší sousedky.
    V této souvislosti bude nezbytné zadat provedení geometrického zaměření oddělované části sousedčina pozemku, získat souhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku, uzavřít kupní smlouvu k takto nově vzniklému pozemku a následně změnu vlastnického práva promítnout do katastru nemovitostí.
    Pro předejití veškerým myslitelným komplikacím při kolaudaci Vašeho domu je možné zakoupený pozemek scelit s Vaším pozemkem (k čemuž je opět zapotřebí souhlas stavebního úřadu).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    FINANCE-DANĚ
    - Sleva daně na děti uplětněná matkou - otec pracuje v zahraničí
    - Otec pracující v zahraničí - daňová sleva na dítě, děti uplatněná matka

    Jsem OSVČ, můj druh (otec dětí) je zaměstnaný ve švýcarské firmě. Chtěla bych se zeptat, zda můžu využít v ČR odpočet daně za děti (4,15let)? 2015 mi byly vráceny, přítel neměl u zaměstnavatele děti nahlášené na snížení daně ze mzdy a k daňovému přiznání jsem doložila že si nežádal. Ale od 05/2015 už má každý měsíc nižší daně ze mzdy za děti. Daňové přiznání ve Švýcarsku nepodává! Trvalý pobyt má v ČR ale i ve Švýcarsku (do ČR jezdí 1 za měsíc). Děti bydlí se mnou ale žádné rozhodnutí nemám. Můžu využít slevu na děti v ČR? Potřebuji nějaké potvrzení? Má povinnost můj druh podat daňové přiznání v ČR? Stanislava

    ODPOVĚĎ:
    Váš druh uplatňuje daňové zvýhodnění na děti dle švýcarských předpisů. Dle českého zákona o daních z příjmů daňové zvýhodnění neuplatňuje. Daňové zvýhodnění na děti můžete uplatnit ve svém daňovém přiznání. Bude potřeba přiložit čestné prohlášení Vašeho druha, že neuplatňoval ve zdaňovacím období 2015 daňové zvýhodnění na vyživované děti dle § 35c zákona o daních z příjmů.
    Pokud je Váš druh daňovým rezidentem ČR a má pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemá dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání. Pokud je rezidentem Švýcarska, také nemá v ČR povinnost podat přiznání, pokud nemá žádné příjmy z ČR.

    __

    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Odškodnění za štěnice v pronajatých bytových prostorách
    - Štěnice v bytě - odškodné, odškodnění za psychický stres a ošetření v nemocnici

    Pronajímám pokoje v bytě, ve kterém žiji, turistům přes službu Airbnb.
    V říjnu jsem ubytovala na měsíc Asiatku, která mi cca po 15 dnech pobytu oznámila, že v pokoji je "nějaký brouk", který ji obtěžuje/štípe. Tvrdila, že štípance se začaly objevovat krátce po příjezdu, ale myslela si, že jde o alergii na jídlo.
    Další tři-čtyři dny se snažila brouky/hmyz lapat do nastražených pastí. Zdokumentovala také výskyt pavouků, nějaké larvy a ještě jednoho dodatečného hmyzáka (nelze identifikovat).
    Nakonec ukončila svůj pobyt o pár dní dříve než bylo plánováno. Celkem zůstala cca 20-22 dní z plánovaných 27.
    Nyní, po 4 měsících, se na mě obrací se žádostí o plné odškodnění 27 dní + náhradu za nemocniční ošetření (v Praze i Londýně) + chemické prostředky. Dokládá rovněž fotografie hmyzu, který během pobytu nafotila + štípanců. Odvolává se na psychickou újmu. V jaké výši má smysl nabídnout odškodné?
    Moc Vám děkuji, Lída.

    ODPOVĚĎ:
    V první řadě Vám doporučuji rozmyslet, zda turistku vůbec odškodňovat, tzn. zvážit, nakolik je uplatňovaný nárok vymahatelný.
    V tomto ohledu je (přinejmenším) s podivem, že údajný hmyz by obtěžoval pouze turistku, přičemž Vy byste s ním před tím ani potom do styku vůbec nepřišla (přestože žijete ve stejném bytě). Z tohoto důvodu se samozřejmě nabízí otázka, zda s sebou turistka předmětný hmyz nevědomky nepřivezla (např. ve svých zavazadlech).
    Dále Vám doporučuji vzít do úvahy, jak reálná je vymahatelnost uplatňovaných nároků. Pokud byste se rozhodla turistku neodškodnit, byla by nucena na Vás podat k českému soudu žalobu na náhradu škody a nemajetkové újmy (což by mimo jiné obnášelo opatřit si českého advokáta). Aby byla turistka v zahájeném soudním řízení úspěšná, byla by povinna veškerá svá tvrzení řádně prokázat. V tomto ohledu lze pochybovat, že by fotografie hmyzu postačovaly k prokázání skutečnosti, že a/ se tento hmyz nacházel ve Vašem bytě a že b/ právě tento hmyz turistku poštípal. Soudní řízení o náhradu škody a nemajetkové újmy (včetně projednání věci u odvolacího soudu) trvá zpravidla několik let.
    Rozhodnete-li se (i přes shora uvedené) turistku odškodnit, lze Vám doporučit dobře zvážit rozsah takového odškodnění. Nárok na vrácení ceny ubytování za dobu, kdy u Vás turistka již nebydlela, je samozřejmě absurdní. Stejně tak považuji za nedůvodný požadavek na vrácení ceny ubytování za celou dobu, kdy u Vás turistka bydlela (v tomto ohledu lze uvažovat o poskytnutí přiměřené slevy, nikoli o vrácení celé ceny ubytování).
    Hodláte-li turistce odškodnit i újmu na zdraví, lze při jejím vyčíslování vycházet z Metodiky k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, kterou vydal Nejvyšší soud (jedná se o jakýmsi pomocný nepovinný materiál pro soudce), a která může být v těchto případech použita jako vodítko. Tato metodika je dostupná zde:
    http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
    V rámci shora uvedené metodiky (a to v její části, která se zabývá odškodněním bolesti) lze vycházet zejména z položky T63 (toxický účinek styku s jedovatými živočichy), která je ohodnocena 30 body.
    Hodnotu 30 bodů doporučuji v této souvislosti užít jako maximální, přičemž skutečné odškodnění doporučuji vypočítat s přihlédnutím k rozsahu újmy na zdraví (zejména s ohledem na plochu povrchu těla, která byla hmyzem zasažena, podobně, jak je tomu v položce T31 - popálení, poleptání a omrzliny).
    Hodnota jednoho bodu pro účely odškodnění bolesti byla metodikou obecně stanovena na 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy, proto má pro bolest vzniklou v roce 2015 jeden bod hodnotu 256,86 Kč.
    Co se týče turistkou vymáhané náhrady za psychickou újmu, jeví se toto tvrzení jako zcela účelové (resp. si lze poměrně těžko představit, jakou psychickou újmu může člověk utrpět v důsledku poštípání hmyzem).

    _

    TRESTNÍ-TRESTY
    - Ublížení na zdraví v době podmínečného trestu odnětí svobody za podvod - půjde pachatel do vězení?
    - Ublížení na zdraví v době podmínky za podvod - půjde pachatel do vězení pro neosvědčení se v podmínce?

    08/2015 rvačka 4 osoby včetně mě. Já a můj kamarád já se pral s jedním a kamarád s druhým. Bránily jsme se. 8 náhodných svědků, kteří ale vše viděli až ke konci incidentu. Jsme obviněni z ublížení na zdraví. Já už mám podmínku z podvodu a vyhrožování. (tvz. souhrnný trest) odnětí svobody v trvání 24 měsíců na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Jaký trest mě čeká za tento čin? Má tento trestný čin vliv na podmínku?
    Děkuji, Libor

    ODPOVĚĎ:
    V případě trestného činu ublížení na zdraví je základní sazba 6 měsíců až 3 léta. Nicméně u Vás se do výše a druhu trestu promítne to, že jste podmíněně odsouzený za jiné trestné činy, jak uvádíte ve svém dotazu.
    Pokud totiž v uložené zkušební době (30 měsíců) nevedete řádný život, soud dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku rozhodne o tom, že se uložený trest (který je podmínkou odložený) vykoná.
    Toto ovšem neznamená, že bude uložená podmínka automaticky přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
    Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku může výjimečně soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a současně
    a) stanovit nad odsouzeným dohled,
    b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
    c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
    Tedy ve Vašem případě soud může nařídit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, nebo rozhodnout případně o ponechání „podmínky“ za současného uložení dalších povinností dle výše uvedeného ustanovení. Při posuzování soud vychází i z dalších skutečností – zda či kolikrát byl pachatel dosud trestán, jaké tresty mu byly popř. uloženy, zda trestným činem spáchal škodu, event. jak vysokou, jaký je jeho postoj ke spáchanému trestnému činu apod.

    _

    OBCHOD-REKLAMACE
    - Reklamace ubytování přes poskytovatele ubytování - komu poslat reklamaci?

    Nadnárodní gigant v ubytování, který má v ČR společnost s ručením omezeným, zprostředkoval mně a manželce ubytování v Praze. Zprostředkovatel definuje svoji službu:
    "on-line rezervace (včetně zprostředkování platby) & hellip; služeb, které poskytovatelé & hellip; poskytují".
    Ubytování v apartmánovém domě bylo nekvalitní a žádáme slevu z ceny. Nikde není uvedeno, kdo ubytování poskytl. Zprostředkovatel přes mé písemné výzvy nesdělil, který subjekt poskytl ubytování.
    V odpovědích odmítá poskytnout kompenzaci (o tu jsem zprostředkovatele ani nežádal) s odkazem na odmítnutí ubytovatele. Foto a video dokumentaci vady máme. Platil jsem kartou, a tak víme, která česká s. r. o. (odlišná od zprostředkovatele) obdržela platbu.
    Příjemce platby nepřevzal od pošty doporučený dopis, obsahující reklamaci s nárokem na slevu.
    Prosím o informace:
    1) jaká ustanovení zprostředkovatel porušil;
    2) jakým orgánům oznámit jeho jednání;
    3) jak dovodit (třeba s malou šancí na úspěch) trestní odpovědnost zprostředkovatele, min. v rozsahu, aby musel podat vysvětlení na Policii;
    4) zda pro úspěšné uplatňování práv včetně žaloby o zaplacení slevy je nutné zjistit ubytovatele nebo stačí uplatňovat práva z odpovědnosti za vady proti příjemci platby za ubytování. Obávám se, že nemusí jít o stejnou osobu;
    5) zda lze doporučit podání žaloby proti zprostředkovateli o uložení povinnosti sdělit mi, který subjekt poskytl ubytování;
    6) zda lze informaci od zprostředkovatele získat jiným orgánem moci než exekutorem či soudním vykonavatelem.
    Předem Vám děkuji. Zdeněk

    ODPOVĚĎ:
    1. zprostředkovatel neporušil žádná ustanovení, neodpovídá za kvalitu poskytnutých služeb. Maximálně může odpovídat za to, že na svých stránkách neuvádí správné informace (např. počet hvězdiček, nepravdivé foto hotelu apod& hellip; )
    2. Pokud služby byly nekvalitní, nebyl spáchán žádný trestný čin a Policie se věcí zabývat nebude. Jedinou možností je jak správně uvádíte žádat slevu z ceny ubytování, což je ale civilní spor, nikoliv trestní. Pokud máte za to, že se zprostředkovatel chová proti zásadám poctivého obchodního styku, můžete se obrátit na živnostenský úřad či Českou obchodní inspekci.
    3. viz odpověď na bod 2, celá záležitost nemá řešení v trestněprávní ani přestupkové agendě, Policie odmítne se tím zabývat.
    4. smlouva o ubytování je závazkový vztah, kdy na jedné straně je ubytovaný, který za ubytování platí, na druhé straně je ubytovatel, který platbu za ubytování přijímá. Lze tedy dovodit, že pokud jste určitému subjektu za ubytování platil, pak ho lze chápat jako ubytovatele a žalobu bych podala proti tomuto subjektu.
    5. a 6. Ano, informaci lze získat žalobou na plnění, tedy aby zprostředkovatel informaci poskytl, nicméně se domnívám, že je to nadbytečné a žalovala bych příjemce platby.

    _

    OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
    - Smluvní prodejce eshopu převzal objednávku a navýšil cenu - může to udělat?
    - Navýšení ceny zboží eshopu smluvním prodejcem prvního eshopu - může to udělat?

    Poprosil bych Vás o radu ohledně nákupu stolu preš internet.
    Stůl jsem si objednal od A se zaplacenim pri převzetí, vyplněním objednávky na základě katalogu internetových stránek prodejce. O den později jsem byl emailem informován od B, že portal A, přes který jsem stůl koupil, je smluvní partnet internetoveho obchodu B. B uvedl nespravnost ceny na portalu partnera A z důvodu špatné aktualizace stránek a uvedl novou, vyšší cenu, jako správnou.
    Žádá mě nyní o porvzení nové ceny/objednavky pro její plnění, a zmiňuje prodloužení doby dodaní úměrně po dobu mého mlčení. I když jsem zatím nezaplatil, domnívám se, že prodejce nemůže stáhnout nabídku po jejím přijetí. Nutno dodat že jsem právě př výberu volil A namísto B skrze nižší cenu.
    Je tedy má úvaha správná a mohu trvat na původní nabídce? Nebo se může chránit prodejce výlučnou klauzulí? Mohu případně využít precedent nebo mne chrání zákonná moc?
    Předem děkuji, Gabriel

    ODPOVĚĎ:
    Pro posouzení by bylo nutné seznámit se s obchodními podmínkami eshopu a především úpravou uzavření kupní smlouvy. Prodejce může mít například v obchodních podmínkách stanoveno, že smlouva vznikne až jeho potvrzením objednávky.
    Mohu tedy uvést pouze obecně, jak by se situace posuzovala dle zákona, pokud by v obchodních podmínkách nebylo stanoveno jinak.
    Dle ust. § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že návrh dodat zboží za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit. I vystavení zboží na internetu by pod tuto definici mělo spadat. Vaší objednávkou by tedy byla uzavřena smlouva a podnikatel by Vám měl stůl dodat za cenu inzerovanou v eshopu, pokud tedy nestanoví v obchodních podmínkách jiný postup uzavření kupní smlouvy.
    Doporučuji vyzvat A k dodání stolu za podmínek uvedených v nabídce s odkazem na Výše zmíněné ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud však prodejce odmítne dodat stůl za uvedenou cenu, je Vaší jedinou možnou cestou obrátit se na soud, což mám za to, že by bylo spojeno s dalšími náklady.
    V každém případě doporučuji obrátit se na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu, které však není právně závazné, a prodejce jej nemusí respektovat. Návrh je možné podat elektronicky na této stránce:
    https://adr.coi.cz/cs
    Na Českou obchodní inspekci je možné obrátit se i s podnětem na prošetření Vašeho případu, zda například nedošlo k nekalým obchodním praktikám s ohledem na nesprávné uvedení ceny či angažováním prodejce B.

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - Oplocení pozemku (plocha pro komerční využití) - je nutný souhlas sousedů s oplocením?

    Budu si moct od roku 2017, dle novely stavebního zákona, oplotit svůj pozemek - vymezený jako plocha pro komerční využití (Plocha výroby a skladování lehký průmysl), aniž bych musel mít souhlas sousedů? Případně, zda si mohu oplotiti alespoň ty strany pozemku, sousedící se sousedy, od kterých budu mít souhlas? Pokud mi i přes výše uvedené případně zamítne například městský úřad toto oplocení, mám nějaké možnosti odvolání se?
    Velmi Vám děkuji, v úctě Bořivoj

    ODPOVĚĎ:
    Novela stavebního zákona nebyla zatím publikována ve Sbírce zákonů, její finální podoba není tedy dosud známa. Právní úprava zřizování oplocení by však neměla doznat změn, ve své odpovědi budu proto vycházet ze současného znění stavebního zákona.
    Pro zřízení oplocení postačuje vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Jedná se o procesně jednodušší typ přivolení stavebního úřadu, neboť v tomto případě není zahajováno územní řízení.
    Podmínkou pro vydání územního souhlasu je však získání souhlasů sousedů se stavebním záměrem. Konkrétně dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona musí být k žádosti o vydání územního souhlasu připojeny souhlasy osob, které mají vlastnická (nebo jiná věcná práva) k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn. I pokud byste tedy hodlal oplotit pouze některé hranice svého pozemku, budete vždy potřebovat souhlasy všech Vašich sousedů.
    Souhlasy sousedů s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačeny na situačním výkresu (čímž bude prokázáno, že sousedé měli šanci se podrobně seznámit s navrhovaným umístěním stavebního záměru a právě takové umístění odsouhlasili).
    Pokud získáte souhlasy všech Vašich sousedů (a splníte i další podmínky pro vydání územního souhlasu) a stavebním úřadem nebude přesto územní souhlas vydán, bude možné, abyste se bránil podáním návrhu na přezkum takového postupu (§ 96/4 stavebního zákona).
    Nepodaří-li se Vám získat souhlasy všech sousedů, bude nutné zahájit v této věci územní řízení, které bude zakončeno (po splnění všech podmínek) vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona). V rámci zahájeného územního řízení se Vaši sousedé stanou jeho účastníky a budou (mimo jiné) oprávněni vznášet své námitky, jejich souhlas však k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zapotřebí nebude. Bude-li Vaše žádost o vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem zamítnuta, bude možné se proti takovému rozhodnutí bránit odvoláním.
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existují i případy, kdy pozemek oplocen být musí (z dotazu nevyplývá, zda se jedná i o Váš případ). Konkrétně dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být oploceny pozemky se stavbami:
    a/ které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky,
    b/ kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
    c/ které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin,
    d/ které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-NÁJMY
    - Vliv většinového spoluvlastníka pole na výpověď nájemní smlouvy menšinového spoluvlastníka

    Máma byla 1/3 spoluvlastník orné půdy (dědictví) s dalšími 2 příbuznými. Půda byla mnoho let (více jak 10) pronajata zemědělskému družstvu (smlouva na výpověď), u mámy pronájem družstvu pokračuje. Příbuzní v roce 2015 prodali své 2/3 místnímu zemědělci (již bez jejího souhlasu, nový zákoník). Ten momentálně na mámu tlačí (zatím jen slušnými dopisy, ale úporně) kvůli odprodeji zbývající 1/3 (nechceme prodávat ornou půdu) či změně nájemce (z družstva na něj). Družstvo i za tohoto stavu má zájem o pokračování pronájmu máminy části půdy (celkem jde o 3 různě velké parcely). Dotaz: může tento nyní většinový spoluvlastník donutit mámu (předpokládám soudně) vypovědět smlouvu o pronájmu družstvu (které dává obživu místním lidem a které bez problému platí pachtovné i poměrně velkou daň) a sepsat smlouvu s ním (nejistota)? Jak je možné se bránit? Požadovat po něm 1/3 všech užitků půdy? Doufám, že k soudu nedojde, jen bych chtěla vědět, na co se máme díky novému zákoníku připravit.
    Děkuji Martina

    ODPOVĚĎ:
    Ze znění dotazu předpokládám, že zemědělské družstvo si v současné chvíli najímá (a obdělává) pouze třetinu předmětných pozemků (tedy tu část pozemků, které odpovídají spoluvlastnickému podílu Vaší matky). Na tomto místě považuji za nutné upozornit, že takový postup je z právního hlediska v zásadě nesprávný.
    Je nutné si uvědomit, že Vaše matka je vlastnicí celých pozemků (nikoli pouze jejich třetiny), přičemž při výkonu svého vlastnického práva je omezena stejnými právy zbývajících spoluvlastníků. Konkrétně dle § 1117 občanského zákoníku platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
    Nelze však samozřejmě vyloučit dohodu spoluvlastníků, na jejímž základě bude spoluvlastněná věc "rozdělena" dle velikosti spoluvlastnických podílů (v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že o reálné či právní rozdělení však de facto nepůjde, tzn. že každý spoluvlastník zůstane i nadále vlastníkem celé spoluvlastněné věci; dohoda spoluvlastníků tak může mít vztah pouze k jednání spoluvlastníků navenek). Ze znění dotazu předpokládám, že k obdobné dohodě spoluvlastníků došlo i ve Vámi popsaném případě (a to v době, kdy byly předmětné pozemky spoluvlastněny Vaší matkou a jejími příbuznými). Je rovněž podstatné, jakým způsobem byla v tomto ohledu formulována nájemní smlouva se zemědělským družstvem.
    Je-li místní zemědělec většinovým (dvoutřetinovým) spoluvlastníkem předmětných pozemků, může o nakládání s těmito pozemky rozhodovat de facto sám. O běžné správě spoluvlastněné věci se totiž rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů spoluvlastníků (§ 1128/1 občanského zákoníku), k rozhodnutí o významné záležitosti je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že místní zemědělec dosahuje obou těchto většin, bude o nakládání s předmětnými pozemky rozhodovat de facto sám. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je samozřejmě zapotřebí, aby místní zemědělec dal Vaší matce možnost se k návrhu rozhodnutí vyjádřit, jakékoli hlasování však bude v tomto případě pouze formalitou.
    Dle § 1116 občanského zákoníku platí, že vzhledem ke spoluvlastněné věci (jako celku) se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají se spoluvlastněnou věcí jako jediná osoba. Z tohoto důvodu je proto možné, aby místní zemědělec (jako většinový spoluvlastník) vypověděl nájemní smlouvu se zemědělským družstvem (neboť jako většinový spoluvlastník je oprávněn rozhodnout o tom, že spoluvlastněné pozemky již nebudou nadále pronajímány). K tomuto kroku není zapotřebí zahajovat soudní řízení, neboť výpověď nájemní smlouvy může být provedena prostým dopisem.
    Pokud se místní zemědělec s Vaší matkou nedohodne na prodeji jejího spoluvlastnického podílu, bude místní zemědělec oprávněn obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, resp. s návrhem na své oddělení ze spoluvlastnictví (§ 1140 a násl. občanského zákoníku). V rámci vypořádávání spoluvlastnictví je soudem spoluvlastněná věc přednostně rozdělována (dle velikosti spoluvlastnických podílů). Co se týče zemědělských pozemků, platí dle § 1142/2 občanského zákoníku, že zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.
    Bude-li nájemní vztah se zemědělským družstvem zrušen, nemusí Vaše matka s místním zemědělcem žádnou novou smlouvu uzavírat. K tomu, aby místní zemědělec hospodařil na všech spoluvlastněných pozemcích (tzn. na celých těchto pozemcích), totiž postačuje jeho rozhodnutí (neboť je většinovým spoluvlastníkem).
    Rozhodne-li se místní zemědělec sám hospodařit na spoluvlastněných pozemcích (k čemuž nebude souhlas Vaší matky de facto potřebovat), bude Vaše matka samozřejmě oprávněna požadovat po něm vyúčtování o hospodaření a podíl na výnosech takového hospodaření (a to v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu). Dle § 1118 občanského zákoníku platí, že spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru spoluvlastnických podílů (§ 1120/1 občanského zákoníku).
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
    - Zrušení darovací smlouvy dohodou - postou, návod
    - Jak zrušit darovací smlouvu na nemovitost před vkladem do katastru nemovitostí
    - Zrušení darovací smlouvy - postup, návod aby obdarovaný nemohl smlouvu dát na katastr nemovitostí

    09/2011 jsem uzavřela s partnerem darovací smlouvu na převod mé 1 domu (získal by tak celý dům do svého vlastnictví). Návrh na vklad do katastru jsme podali 09/2011, ale než byl převod realizován, návrh na vklad jsme vzali zpět a jednání tím bylo ukončeno (= na katastru žádné dokumenty neleží).
    Rozhodli jsme se, že mé vlastnictví 1 domu bude zachováno. Po jistotu jsme uzavřeli dokument, aby návrh na vklad převodu mé 1 domu nemohl být ze strany přítele na základě darovací smlouvy v budoucnu opět podán. 04/2014 jsme s přítelem uzavřeli dohodu o odstoupení od darovací smlouvy (úředně ověřené podpisy).
    Stala se darovací smlouva uzavřením dohody o odstoupení od darovací smlouvy opravdu neplatnou?
    Někde jsem četla, že darovací smlouvu lze zrušit pouze jednostranně, nikoli dohodou. Ale nemluvilo se o případu, kdy vlastně nedošlo k převodu nemovitosti na základě darovací smlouvy. Pokud je darovací smlouva nadále platná, jak prosím můžeme s přítelem její platnost co nejjednodušeji zrušit? )
    Děkuji, Monika

    ODPOVĚĎ:
    Pokud bylo od smlouvy platně odstoupeno, není třeba se obávat, že by byla darovací smlouva v budoucnu zneužita. Pokud by se tak stalo, máte doklad o tom, že od smlouvy bylo odstoupeno souhlasným prohlášením a to k prokázání odstoupení i katastru nemovitostí stačí.

    __

    OBČAN-VLASTNICTVÍ
    - Strom přesahující větvemi nad vedlejší pozemek - jak se bránit?
    - Strom na hranici pozemků - jak donutit souseda aby ho pokácel? (přesah větví)
    - Přesah větví od stromu na hranici pozemků - jak donutit souseda aby strom pokácel?
    - Stínění vysokým stromem souseda - jak donutit souseda aby strom pokácel?
    - Ztráta satelitního signálu z důvodu stromu na hranici pozemků - jak donutit souseda strom pokácet?

    Je majitel sousedního pozemku povinen respektovat mou žádost o odstranění vzrostlého náletového smrku, který dnes (24.11.2016) dosahuje výšky cca 25 m a jehož kmen ve spodní části je vzdálen od našeho pozemku (vymezeného drátěným plotem) cca 10cm. Smrk je solitér. Jedná se o svažitý terén v horské chatové oblasti, kde smrk roste a v jeho okolí, a tedy v dosahu, při jeho eventuálním pádu, je ohroženo 5 chat, elektrické vedení, chatka na nářadí a stání pro auto. Spodní větve tohoto smrku přesahují nad náš pozemek do vzdálenosti 4-5 metrů a při větru tlučou do chatky na nářadí (plechové) umístěné na našem pozemku ve vzdálenosti cca 2 m od smrku. Smrk nám při svém dnešním vzrůstu brání příjmu satelitního signálu. a proto jsme museli změnit umístění přijímací parabolické antény od přijímače a tím se nám prodloužil přívod od paraboly k přijímači o 7,5m. Tím došlo ke snížení kvality satelitního signálu o 25%, a proto při silnějším dešti dochází k úplné ztrátě satelitního příjmu. Strom rovněž stíní slunečnímu svitu na náš pozemek a sluneční kolektor pro ohřev vody. Děkuji, Jiří David

    ODPOVĚĎ:
    Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
    1/ Odstranění stromu:
    Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
    K tomu, aby byl Váš požadavek oprávněný je tedy dle platné právní úpravy nutné, abyste tento požadavek opíral o objektivně rozumný důvod (nepostačí tedy důvody ryze subjektivní či iracionální).
    Odstranění sousedova stromu se můžete domáhat rovněž za pomoci § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník (zde Váš soused) povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné stín vniká na pozemek jiného vlastníka (zde Vás) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
    Neuposlechne-li soused Vaší písemné (a odůvodněné) výzvy k odstranění předmětného stromu, nezbude Vám, než se odstranění stromu domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
    www.advokatikomora.cz
    2/ Odstranění přesahujících větví:
    Neučiní-li to vlastník (zde Váš soused) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy) požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá (§ 1016/2 občanského zákoníku).
    Ve Vámi popsaném případě je důležité důkladně zvážit, zda tlučení větví do plechové chatky na nářadí může způsobit takovou škodu nebo působí-li takové obtíže, že by tato skutečnost odůvodňovala odstranění přesahujících větví (a tedy poškození stromu).
    Dospějete-li k názoru, že důvod pro odstranění přesahujících větví je dán, je zapotřebí, abyste k tomu písemně vyzval souseda; neuposlechne-li soused Vaší výzvy a přesahující větve v přiměřené lhůtě neodstraní, budete oprávněn tak učinit svépomocí. V takovém případě je zapotřebí odstranit přesahující větve v období vegetačního klidu, tedy obvykle od začátku listopadu do konce března.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    SPRÁVNÍ-OBCE
    - Platební výměr na místní poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace
    - Poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace, platební výměr od obce - jak se bránit?

    Pozemek s rekreační chatou, přes který jde obecní vodoteč a má 2 studny o výměře 1400 m2 vlastníme 60 let a nyní po zasíťování vesnice bez našeho připojení, které není vhodné pro chataře máme nyní jako důchodci zaplatit na zhodnocení cca 100.000 Kč. Jaké řešení navrhujete. Děkuji.
    Obec dostala dotaci na vybudování tlakové knalizace a pitné vody což proběhlo před dvěma roky.
    Typová chata postavená na pozemku v roce 1963 je vhodná k používání jen na letní měsíce v době nepřítomnosti je odpojena i od elektrické energie. 2 studny a septik jsou pro naše potřeby dostačující. Na základě výše uvedeného nám starosta obce poslal platební výměr na místní poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace. Jsme důchodci ve věku 74 a 79 roků a toto rozhodnutí je pro nás víc jak problematické. Ještě jednou se omlouvám a jsem Adriana

    ODPOVĚĎ:
    Ve Vámi popsaném případě je rozhodný § 10c zákona o místních poplatcích, dle něhož platí, že:
    - poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně) ;
    - poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v předchozí odrážce;
    - sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností.
    Ve Vašem případě dospěla obec k závěru, že hodnota Vámi vlastněného pozemku se umožněním připojení k obecnímu vodovodu a kanalizaci zvýšila cca o 100.000,- Kč (což je vzhledem k rozloze Vašeho pozemku možné). V tomto ohledu je vhodné vědět, že cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zákona o oceňování majetku v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku musí být obcí stanovena v obecně závazné vyhlášce.
    Prvním krokem Vaší obrany musí být podání odvolání proti platebnímu výměru, o čemž byste měli být v platebním výměru poučeni. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda lhůta pro podání odvolání dosud běží. Pro přípravu odvolání (popř. další právní kroky) Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta (který se zaměřuje na oblast daňového či správního práva) :
    www.advokatikomora.cz
    Ve své argumentaci můžete zejména zpochybnit podklady, na jejichž základě obec sazbu místního poplatku stanovila, popř. napadnout postup obce při vydání obecně závazné vyhlášky a vydání a doručení platebního výměru.
    Dále Vám doporučuji nahlédnout do příslušné obecně závazné vyhlášky a ověřit, zda v ní obec nezakotvila možnost požádat o částečné či úplné odpuštění poplatkové povinnosti.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
    zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    ___

    OBČAN-DLUHY
    - Dva dlužníci na směnce - jak vyvázat jednoho dlužníka navždy?
    - Jak navždy vyvázat jednoho dlužníka ze směnky - postup, návod, informace
    - Jak smazat jednoho z dlužníků ve směnce aby nebylo možné dluh již vymáhat případným novým nabyvatelem směnky?

    Jsem jedna ze dvou avalů bankovní blankosměnky (biancosměnky), která je již vyplněná, a bankou zažalovaná, nyní probíhá mezi mnou a bankou soudní spor. S bankou jsem se však nyní dohodla na tom, že směnku z poloviny zaplatím a budu tím ze směnky vyvázána. Nevím ale, jakým způsobem to udělat tak, aby po mně už nikdy nikdo žádné plnění ze směnky nevyžadoval. Banka mi samozřejmě směnku odmítá vydat z toho důvodu, že avalové jsme tam dva a druhého avala nikterak k podpisu nové směnky (ponížené o mnou zaplacenou část) nepřinutí.
    Banka mi zaslala dohodu o narovnání, kterou bych mohla eventuelně také zaslat. Dohoda v podstatě řeší vyrovnání mezi mnou a bankou, tedy že na mě po zaplacení poloviny dlužné částky už nikdy nebudou nic vymáhat. Ovšem mně je jasné, že dohoda mne nikterak nechrání před tím, aby na mě mohl danou částku vymáhat případný budoucí nabyvatel směnky.
    Známý právník mi radil do Dohody napsat, že: "ve lhůtě 30 dnů od zaplacení narovnací sumy, se Banka a Avalistka dostaví společně do kanceláře Krajského soudu…, kde bude bankou pořízen opis Směnky, tento předán Avalistce a následně na ní bude Bankou škrtnuto rukojemské prohlášení Avalistky, přičemž následně bude bankou pořízen další opis směnky a předán Avalistce. Pro případ porušení této povinnosti bankou se Banka zavazuje do tří dnů od doručení výzvy Avalistky této vrátit zaplacenou narovnací částku."
    V ruce by mi tedy zůstal opis jak se škrtnutým podpisem, tak původní s nepřeškrtnutým.
    Banka však můj návrh na postup v dané věci odmítá s tím, že takový postup neznají. Vše je ale v jednání. Nyní banka navrhuje jiné řešení, tedy že na směnce by bylo vyznačeno částečné plnění - zaplaceno dne.. CZK dle dohody o narovnání. Argumentuje dále právě existencí připravované dohody o narovnání, ale mně je jasné, že ta samotná mně před případnými dalšími nabyvateli nechrání. Stačilo by tedy vyznačení informace na směnce o tom, že jsem zaplatila a tím se vyvázala z rukojemství? Vím, že dokud bude na směnce figurovat můj podpis, tak směnečný závazek je tu stále - ten nezaniká, a pokud by na mě eventuálně zbylou částku vymáhaly další subjekty, jaké by byly mé šance v případném soudním sporu? Mohla bych dokázat, že daný subjekt (ať už první nebo každý další nabyvatel), o tom zaplacení poloviny a vyvázání mé osoby z dluhu musel věděl?
    Existuje jiný způsob jak se z dluhu vyvázat jednou pro vždy, případně alespoň si zajistit jistou pozici v případném budoucím soudním sporu s dalším nabyvatelem směnky?
    Předem moc děkuji za odpověď. Simona

    ODPOVĚĎ:
    Nevidím problém v tom, učinit to tak, jak navrhuje banka, neboť budete mít v ruce dohodu o narovnání, která je důkazem o narovnání situace, která mezi vámi byla sporná. Navíc na směnce bude informace o tom, že bylo částečně na směnku plněno s odkazem na dohodu o narovnání. V tomto postupu tedy nevidím pro Vás žádné riziko a není důvod s ním nesouhlasit.

    __

    OBČAN-BYDLENÍ
    - Výpovědní lhůta u nájemní smlouvy - kolik dnů, týdnů, měsíců?
    - Automatické prodloužení nájemní smlouvy - po kolika dnech užívání bytu k tomu dochází?
    - Důvody pro výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem
    - Zákonné důvody pro ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem
    - Výpověď nájmu bytu pronajímatelem z důvodu špatné péče nájemníka o byt

    Máme platnou smlouvu na rok s tím, že nám bylo písemně napsáno, že se smlouva automaticky protáhne na dobu neurčitou, při zeptání na prodloužení smlouvy (konverzace na Facebooku). Nyní jsme majitelku pustili do bytu, všechny přístroje které jsou od ní fungují, zdi ani věci které zde byli od majitele nejsou nijak poškozené, je to tak dva dny zpět a 21.11.2016 mi chtěla ze dne na den oznámit výpověď z bytu (prý se jí nelíbí jak se staráme o byt),
    může toto udělat? Nájem jsme jí vždy zaplatili a vyšli jí vstříc, když chtěla zaplatit nějakou poštu nebo pojištění. Poslala SMS, že výpověď poslala na adresu co je ve smlouvě a že se máme vystěhovat do 15.12.2016 (odedneška je to nějaké tři týdny). Přitom ve smlouvě máme 2 měsíce výpověď a vratnou kauci, jak máme postupovat? Jsem nájemník. Smlouva byla na dobu určitou 1.6.2015 do 1.6.2016, když jsem se zajímala o to, jak a kdy budeme prodlužovat smlouvu, byla mi napsána na Facebooku v konverzaci tato odpověď: "Jinak smlouva bude na dobu určitou na rok a po roce se automaticky prodlouží." Výpovědní lhůtu poslala po SMS, že do 15.12.2016 se máme vystěhovat, že výpověď poslala poštou na uvedenou adresu ve smlouvě, poštu jsme si zatím nevyzvedli.
    Děkuji, Andrea

    ODPOVĚĎ:
    Pokud jste neporušili nájemní smlouvu zvlášť hrubým způsobem, tedy např. neplatíte nájemné či ničíte byt, nelze dát výpověď v tak krátkém termínu, nýbrž vždy pouze s tříměsíční výpovědní lhůtou, resp. pokud máte ve smlouvě dvouměsíční, tak dvouměsíční. Navíc výpověď musí být písemná, takže je pro Vás směrodatné až to, že si ji vyzvednete na poště. Doporučuji po obdržení napsat pronajímatelce dopis, že výpověď považujete za neplatnou. Jediná možnost je, že Vám dá pak platnou výpověď s dvouměsíční lhůtou, to byste museli akceptovat.

    __

    PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
    PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
    - Výpověď ze zdravotních důvodů - nárok na odstupné (nejde o pracovní úraz)
    - Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů
    PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
    - Dohoda o ukončení pracovního poměru - zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, zaměstnavatel nemá náhradní práci
    - Odstupné při výpovědi pro zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, zaměstnavatel nemá náhradní práci

    Od února 2016 jsem v pracovní neschopnosti, měla jsem operaci vyhřezlé plotýnky a od 16.11. mi byl schválen invalidní důchod 2. stupně. V zaměstnání jsem vykonávala fyzicky náročnou práci, kterou nyní už vykonávat nemůžu a zaměstnavatel pro mě lehčí práci nemá.
    Navrhl tedy výpověď dohodou. Chci se zeptat, zda mám nějakou jinou možnost ukončení pracovního poměru a jestli mám i nárok na odstupné. Zdravotní problém nebyl způsoben pracovním úrazem. Děkuji za odpověď.
    Denisa

    ODPOVĚĎ:
    Zaměstnavatel by Vás ještě mohl poslat na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb a pokud by byla konstatována Vaše nezpůsobilost konat dosavadní práci, pak by Vám mohl dát výpověď z pracovního poměru. Pokud by byla konstatována vaše způsobilost, musela byste nastoupit zpět do zaměstnání. Odstupné vám však nenáleží v žádné případě.

    __

    RŮZNÉ-STAVBY
    - U pozemku není příjezdová cesta a chodník - je šance na stavební povolení na stavbu na pozemku?
    - Stavební povolení na stavbu na pozemku bez příjezdové cesty a chodníku - je šance nebo ne?

    2016 jsme koupili s manželem pozemek. Pozemek je určen k individuálního bydlení v předměstí (IN-2). Zažádali jsme o územně plánovací informaci, protože chceme postavit na pozemku rodinný dům o zastavěné ploše 66 m2. Územně plánovací odbor nám odpověděl s tím, že v tomto případě záměr vyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (úzká komunikace bez chodníků a osvětlení), proto je nutné pro umístění stavby vydání územního rozhodnutí. Okolní a sousední parcely jsou osazeny rodinnými domy. Co to pro nás znamená? Co přesně musíme udělat pro to, aby nám bylo umožněno stavět rodinný dům? Jak jsme již informovali, nová nebo oprava komunikace se neplánuje během příštích 10 let.
    Děkuji, Libuše.

    ODPOVĚĎ:
    Územně plánovací odbor Vám dal prostřednictvím územně plánovací informace toliko najevo, že v případě Vašeho stavebního záměru nebude možné postupovat jednodušším způsobem (cestou vydání územního souhlasu), nýbrž bude zapotřebí zahájit územní řízení a vydat územní rozhodnutí o umístění stavby (což je proces o něco složitější, rozdíl však není markantní).
    Na vysvětlenou uvádím, že pro výstavbu rodinného domu o zastavěné ploše 66 m2 na pozemku, který je určen k zástavbě rodinnými domy, postačí (samozřejmě za splnění dalších podmínek) vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (jak vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona).
    Aby mohl být územní souhlas vydán, musí být splněny i podmínky dle § 96/1 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že stavební úřad vydá územní souhlas, pokud:
    - je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
    - poměry v území se podstatně nemění,
    - stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
    Jelikož ve Vašem případě dospěl územně plánovací odbor k názoru, že podmínka dle poslední odrážky výše není splněna (neboť realizace Vašeho stavebního záměru bude vyžadovat nové nároky na veřejnou dopravní infrastrukturu), bude zapotřebí, abyste zahájili "standardní" územní řízení, jehož výsledkem bude (při splnění všech podmínek) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona). Poté bude možné předložit stavebnímu úřadu ohlášení Vašeho stavebního záměru (§ 104 a násl. stavebního zákona).
    Co je nutné udělat pro získání potřebných přivolení stavebního úřadu, se dozvíte v rámci územního řízení (v tomto ohledu velmi záleží na praxi toho kterého stavebního úřadu).
    Co se týče připojení Vašeho pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, lze odkázat na tyto dva právní předpisy:
    - vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území, dle jejíhož § 20/7 musí ke každé stavbě rodinného domu vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;
    - vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb, v jejíž příloze 3 (Podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranné práce) jsou uvedeny minimální parametry přístupových komunikací ke stavbám (a to v bodech 2 a 3 této přílohy).
    V současné chvíli Vám doporučuji konzultovat konkrétní požadavky na dopravní přístupnost Vašeho pozemku s územně plánovacím odborem či stavebním úřadem.
    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
    vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
    vyhláška č. 23/2008 Sb. , o technických podmínkách požární ochrany staveb
    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    __

    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
    OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
    - Osoba s věcným břemenem způsobila škodu sousedům - odpovídá za ni oprávněný nebo majitel nemovitosti?
    - Odpovědnost za škodu způsobenou osobou s věcným břemenem užívání nemovitosti
    - Osoba se služebností způsobila škodu sousedům - odpovídá za ni oprávněný nebo majitel nemovitosti?
    - Odpovědnost za škodu způsobenou osobou se služebností užívání nemovitosti

    Otec, kterému je 78 let si přeje, aby na jeho chatě dožil jeho syn, který je alkoholik a má dluhy. Chce proto chatu přepsat na mě (kvůli případné exekuci), protože jsem také jeho syn a jsem bez dluhů, s tím, že tam nechám svého bratra na této chatě tzv. dožít. Rád bych se zeptal, jaké právní důsledky to pro mě může znamenat, když nemovitost bude napsaná na mě a bratr zde způsobí jakékoliv problémy. Například škodu sousedům (např. omylem způsobí požár, který poškodí i sousední nemovitosti), bude se chovat protiprávně proti sousedům (např. vyhrožovat), nebude chtít udržovat zahradu, atd. Druhý můj dotaz zní, zda jsem zodpovědný za to, když si na této chatě způsobí nějaké zranění, které vznikne tím, že se o nemovitost nikdo nestará (zarostlá zahrada, jejíž důsledkem se zraní nebo bude dojde k jeho velkému poškození zdraví z důvodu chátrající nemovitosti (např. něco mu spadne na hlavu).
    Děkuji, Libor.

    ODPOVĚĎ:
    Z titulu vlastnictví nemovitosti se nemusíte obávat, že byste byl odpovědný za to, co bratr dělá - někomu šlape po záhonech nebo způsobí požár. Je ale jasné, že takového souseda nikdo nechce a může na Vás být vyvíjen tlak, abyste bratra vystěhoval. To může být zejména případ rušení nočního klidu, ale nejste za něj odpovědný z důvodu, že vlastníte dům, ve kterém bratr bydlí. Problém ale může nastat v druhém případě, kdy by si bratr mohl v domě nějak ublížit tím, že na něj např. spadne ztrouchnivělý trám. To je již na Vaši odpovědnost, protože jako majitel nemovitosti ji musíte zabezpečit tak, aby se v ní nikomu nic nestalo nebo ji zabezpečit alespoň tak, aby do ní nikdo nechodil, pokud je ve špatném stavu. Pokud by se bratrovi něco stalo, můžete být odpovědný i např. za ublížení na zdraví z nedbalosti. Situace, které by pro Vás mohly nastat z důvodu špatného stavu nemovitosti jsou výrazně vyšším rizikem, než když bude bratr obtěžovat sousedy.

    __

    RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
    - Poškození cizí věci a pojistka na blbost - výluka
    - Poškození cizí věci a pojistka odpovědnosti v běžném životě - výluka
    - Poškození cizí vypůjčené věci a pojistka na blbost - hradí škodu nebo ne?
    - Poškození cizí vypůjčené věci a pojištění odpovědnosti za škodu - hradí škodu nebo ne?

    Prosím o správný právní výklad výluky pojištění, kdy pojišťovna odmítá z pojištění odpovědnosti plnit, když je ve Všeobecných podmínkách doslovně uvedeno:
    “Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou na movitých věcech třetích osob, které pojištěná osoba užívá, nebo které převzala za účelem splnění závazku. ”
    Odůvodňuje to následovně: “Užíváním se rozumí stav, kdy pojištěná osoba má věc movitou po právu ve své moci a je oprávněna využívat její užitné vlastnosti. ” Chápal bych slovo užívá, resp. užívání, jako stav déle trvající, přičemž předmět ke svému účelu určený, je k tomuto účelu využit. V dané záležitosti jde o to, kdy jsem jednorázově převzal od cizí ženy na její požádání fotoaparát a vyfotografovat ji. Tento mi vypadl při manipulaci s ním z ruky na zem, odskočil do bazénu a zničil se. Fotografovat, tedy užít věc k jejímu účelu (? ) jsem nestihl. Je odůvodnění a stanovisko pojišťovny správné a je případně možné se proti němu bránit? Děkuji. Denis

    ODPOVĚĎ:
    V daném případě z hlediska Vámi popsané situace není vůbec rozhodné, jak dlouho jste věc užíval, ale je rozhodné, že se jedná o věc třetí osoby, tedy o věc, která není ve Vašem vlastnictví, a kterou jste krátkodobě převzal. Z tohoto důvodu je dle mého názoru odůvodnění pojišťovny v souladu s pojistnými podmínkami.

    __

    OBČAN-DAROVÁNÍ
    - Darování více potomkům - darovací smlouva pro každé dítě?
    - Společná darovací smlouva při darování více osobám
    - Hromadná darovací smlouva při darování více osobám
    - Darování více dětem - darovací smlouva pro každé dítě zvlášť?
    OBČAN-DAROVÁNÍ
    OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
    - Služebnost součást darovací smlouvy - lze to nebo ne?
    - Je možné napsat do darovací smlouvy věcné břemeno?
    - Věcné břemeno do darovací smlouvy - je to možné nebo ne?
    - Může být věcné břemeno v darovací smlouvě?
    - Může být služebnost v darovací smlouvě?

    Darování nemovotosti - darující je rodič, obdarovaný - 2 dcery a to rovným dílem. Stačí napsat údaje o dvou obdarovaných, je nutné vypsat údaje o darovaných podílech, nebo je třeba sepsat dvě darovací smlouvy pro každou obdarovanou zvlášť?
    Může být věcné břemeno - služebnost součásti darovací smlouvy nebo musí být sepsána zvlášť jako příloha? Děkuji, Josef

    ODPOVĚĎ:
    Darovat lze jednou darovací smlouvou, každé dceři je darován podíl na nemovitosti. Do smlouvy je nutné identifikovat dárce i obdarované, specifikovat nemovitost, o kterou se jedná a pokud do smlouvy neuvedete velikost podílů, pak katastr nemovitostí automaticky každé dceři připíše id. 1/2 nemovitosti. Věcné břemeno může být součástí darovací smlouvy, není třena sepisovat samostatnou smlouvu, zbytečně byste hradili 2x správní poplatek.

    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s právníkem.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování