Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Umístění v domově důchodců - podmínky
- Jaké jsou podmínky umístění do domova důchodců?
- Příspěvek na péči a umístění v domově důchodců - jak příspěvek získat?
- Jak získat příspěvek na péči pro umístění do domova důchodců?

Aby měla babička šanci dostat se do domova důchodců je třeba: podat žádost, dodat lékařskou zprávu - Alzheimerova nemoc, mít přiznaný příspěvek na péči. Příspěvek může být schválen když: se vyplní poskytovatel péče. Poskytovatel péče je zařízení, asistent, osoba blízká. Zařízení napsat nelze, protože jsou všechna plná a dopředu nikdo nic nenapíše
Asistenta nemá, osoba blízká taky ne, ÚP žádost bez vyplnění poskytovatele automaticky zamítá. Takže podle sociální pracovnice PLŠ tam mám podepsat sebe. Jak mohu, když o ni nepečuji a ani nemůžu pečovat (mám vlastní rodinu, denně hlídám děti). Takže bych se lživě podepsal a stát řekne: jsi poskytovatel, starej se.
http://www.prispevek-na-peci.cz/oznameni-o-poskytovateli.html
Je prý změna od srpna 2016. Takže úřednice na úřadě práce ÚP mi neuměla odpovědět co bude. Prostě výsledek je ten co jsem napsal.
"Povinnosti poskytovatele pomoci - vedle uvedených práv a nároků se pečující osoby týkají také určité povinnosti. Jedná se především o povinnost poskytovat péči v odpovídajícím rozsahu a kvalitě, neboť za to finanční odměnu od příjemce příspěvku v podstatě dostává"
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Co se týká přiznání příspěvku na péči, je situace skutečně taková, jakou ji popisujete. Jestliže chcete pro babičku vyřídit příspěvek na péči, předpokladem je, že Vaše babička určitou péči potřebuje a tudíž by jí měl tuto péči někdo poskytovat – příspěvek na péči je určen právě na úhradu této péče. Navíc podle § 21, odst. 2, písm. d) zákona o sociálních službách je příjemce příspěvku na péči povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb. Jestliže Vaše babička nebude žádnou takovou pomoc využívat, pak si o příspěvek na péči bohužel opravdu zažádat nemůže. Pokud nebudete o babičku opravdu pečovat, je v pořádku, že odmítáte do žádosti uvést sebe jako pečující osobu. Pokud by babička v budoucnu péči potřebovala a místo v domově pro seniory by zatím nebylo dostupné, je možné babičce zajistit například pečovatelkou službu, osobního asistenta nebo tísňovou péči.
Většina domovů pro seniory zjišťuje, zda je zájemce o službu příjemcem příspěvku na péči či nikoliv, ale všechny domovy pro seniory nemají příspěvek na péči jako kritérium pro přijetí. Jestliže jste zatím narazil jen na ty domovy, které vyžadují příspěvek na péči, zkuste hledat dál. Vhodné domovy pro seniory – ale i další výše zmíněné služby - můžete vyhledat v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí - zde: iregistr. mpsv.cz
S nalezením vhodného domova pro seniory Vám může pomoci také sociální pracovnice na sociálním odboru městského úřadu v místě babiččina bydliště. Pokud by se Vám nedařilo vhodný domov pro seniory najít, doporučuji Vám obrátit se právě na sociální pracovnici městského úřadu.

__

RODINA-SPRÁVNÍ
- Dodatečné přidělení čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že dům nemá č.p.?
- Dům bez čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že nemá dům ČP?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dům bez čísla popisného a příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení a dům bez čísla popisného

Jsem rozvedená a v péči mám jedno nezl. dítě. Bydlím v RD domě, dům je v zahradě jiného domu a spadá pod jeho číslo popisné. Mám své SIPO (elektrika, plyn), ale voda je společná. Dům je starý asi 30let, když nemá čp (číslo popisné) znamená to, že nebyl zkolaudován? Potřebuji si zřídit trvalé bydliště a nájemní smlouvu v tomto domě, chci žádat o příspěvek na bydlení, ale dům nemá čp. Mám obavy, abych nedoplácela nějaké pokuty, když budu žádat o přidělení čp. Děkuji za odpověď. Děkuji, Milena.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že dům nemá č.p., nemusí nutně znamenat, že neproběhla kolaudace. Vzhledem k tomu, že dům je starý a byl postaven za účinnosti jiných právních předpisů, které i poněkud odlišně upravovaly přidělování č.p., nemusí nutně znamenat, že dům nebyl postaven s potřebným stavebním povolením apod.
Přidělení č.p. upravuje dnes (24.10.2016) zákon o obcích:
Dle § 31 odst. 5 zákona o obcích obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena.
Dle § 31a zákona o obcích čísla popisná přiděluje obecní úřad
b) v případě již existující budovy na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání.
O přidělení čísla popisného vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad. Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Č.p. Vám tedy přidělí obecní úřad, a to na Vaši žádost.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neodevzdání řidičského průkazu
- Pokuta za řízení bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Odebrání řidičského oprávnění a neodevzdání řidičského průkazu - pokuta za řízení motorového vozidla
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení - jak požádat o snížení pokuty?
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta s pozastaveným řidičským oprávněním (bez řidičského průkazu)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení motorového vozidla - jak požádat o snížení pokuty?
- Odvolání proti výši pokuty invalidním důchodcem - je šance na úspěch?

1.3.2007 - 4.5.2010 zákaz řízení motorových vozidel - okresní soud Karviná. Šest let po trestu - 23.7.2016 hlídka PČR - zadržení ŘP. Důvod: dle místního registru MÚ oddělení dopravy dále jen OD nejsem vlastník příslušného řidičského oprávnění i přes rozhodnutí o ukončení soudu 4.5.2010. Centrální registr rejstřík trestu centrální bodové hodnocení kde je vše v pořádku OD nerespektoval. Proto zahájeno přestupkové řízení 24.8.2016. 29.9.2016 Rozhodnutí OD - neznalost zákona údajný zr. 2006 kdy prý OD nemusí zasílat výzvy na odevzdání ŘP do pěti dnů resp. vrácení a uložili mi za nevědomou neznalost pokutu 25.000 Kč a znovu zákaz řízení na jeden rok. Je mi 59 let invalidní důchodce s důchodem 5.579 Kč je pro mě silně likvidační když uvážím kolik bude stát psycholog, přezkoušení a lékař abych získal řidičské oprávněné, resp. řidičský průkaz ŘP zpět. Má vůbec smysl se odvolávat? Děkuji. Josef

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že neuvádíte konkrétní okolnosti, lze obecně shrnout následující:
Dle § 94a zákona č. 361/2000 Sb., držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest/sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.
Dále řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí.
O vrácení řidičského oprávnění rozhodne po výkonu trestu obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost osoby, která řidičské oprávnění pozbyla.
Sankce v podobě zákazu činnosti, a to konkrétně zákazu řízení motorových vozidel, je vždy ohraničena časovým období, po uplynutí tohoto období již zákaz řízení motorových vozidel neplatí.
Odvolání určitě smysl má, můžete (minimálně) namítat likvidační výši pokuty s ohledem na své majetkové poměry, jelikož jakákoliv sankce (v obecné rovině) má sice pachatele potrestat, ale současně nesmí mít povahu sankce likvidační.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Těžba dřeva z lesa ve spoluvlastnictví a § 1128 NOZ
- Musí spolumajitelé lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Musí spoluvlastníci lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Těžba dřeva ze společného lesa a souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů (§ 1128 NOZ)

V lese, který je ve spoluvlastnictví, těží většinový vlastník (54%) na základě povolení dřevo z 1/2 plochy lesa.
1/ Ostatní spoluvlastníci nebyli nikým vyrozuměni o záměru provést těžbu, jak ukládá § 1128 NOZ. Rozhodnutí by tedy nemělo mít právní účinky. Co to znamená? Porušil většinový vlastník zákon? Jak se mohou spoluvlastníci bránit? Mohou dát návrh soudu, aby těžbu pozastavil?
2/ Lze tento zásah (vytěžení cca 1 lesa) považovat za běžnou správu dle § 1128 nebo naopak podstatnou záležitost dle § 1129? Pro běžnou správu stačí nadpoloviční většina, Pro významnou záležitost je zapotřebí 2/3 souhlas spoluvlastníků, což majoritní vlastník neměl.
3/ Může většinový vlastník s 51% vytěžit třeba celý les, aniž by se ptal ostatních spoluvlastníků, nebo jen do výše svého podílu?
4/ jak donutit většinového vlastníka, aby ostatním spoluvlastníkům dodal podklady o množství a kvalitě vytěženého a prodaného dřeva, aby měli přehled o vyúčtování v souvislosti s §1118 NOZ?
Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obrana menšinových spoluvlastníků:
V tomto ohledu v první řadě uvádím, že k započetí těžby dřeva je dle mého názoru zapotřebí získání souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků (jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ níže). Pakliže většinový spoluvlastník započal s těžbou dřeva bez vyrozumění zbývajících spoluvlastníků a zejména bez souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, jedná protiprávně.
Menšinoví spoluvlastníci se mohou podáním tzv. zdržovací žaloby domáhat toho, aby byla většinovému spoluvlastníkovi uložena povinnost se další těžby dřeva zdržet. Před podáním žaloby se mohou menšinoví spoluvlastníci domáhat vydání předběžného opatření (a to dle § 76/1 písm. d) a e) Občanského soudního řádu), tzn. že až do pravomocného rozhodnutí soudu může být většinovému spoluvlastníkovi uloženo, aby s lesem nijak nenakládal, resp. aby se těžby dřeva zdržel.
2/ Běžná správa či významná záležitost:
Dle § 1129/1 občanského zákoníku je významnou záležitostí mimo jiné podstatné zhoršení spoluvlastněné věci. S ohledem na to, že výsledkem těžby dřeva v lese je jeho zásadní kvalitativní změna (a to změna k horšímu), představuje dle mého názoru rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, k němuž je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
3/ Těžba dřeva většinovým spoluvlastníkem:
Jak uvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ výše, představuje rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, tzn. že nezíská-li většinový spoluvlastník dvoutřetinovou většinu hlasů všech spoluvlastníků, nemůže s těžbou dřeva vůbec začít (nemůže tedy vytěžit ani takovou část lesa, která svou rozlohou odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, tím spíše pak samozřejmě nemůže vytěžit les celý).
Na vysvětlenou v tomto ohledu poukazuji na § 1117 občanského zákoníku, dle něhož má každý spoluvlastník právo k celé spoluvlastněné věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Není tedy možné určit, že konkrétní část lesa patří konkrétnímu spoluvlastníkovi (byť by tato část svou rozlohou odpovídala velikosti spoluvlastnického podílu dotyčného spoluvlastníka), neboť celý spoluvlastněný les patří ve stejném rozsahu každému spoluvlastníkovi (přičemž velikost spoluvlastnických podílů hraje roli zejména při rozhodování o společné věci, dělení výnosů věci apod.).
4/ Vyúčtování těžby dřeva:
Dle § 1118 a § 1119 občanského zákoníku platí, že:
- spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci;
- vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.
Není-li většinový spoluvlastník ochoten předložit zbývajícím spoluvlastníkům vyúčtování těžby dřeva, nezbývá menšinovým spoluvlastníkům, než aby se předložení tohoto vyúčtování domáhali soudní cestou. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1120 občanského zákoníku musí být mezi všechny spoluvlastníky děleny rovněž plody a užitky ze společné věci. Tzn. že pokud většinový spoluvlastník nerozdělil mezi všechny spoluvlastníky finanční prostředky, které prodejem vytěženého dřeva získal, je možné, aby se menšinoví spoluvlastníci obrátili s žalobou na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/


__

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Prodloužená záruka na dílo od zhotovitele - materiál má kratší záruku, může zhotovitel lhůtu prodloužit a zaručit se za ni?
- Prodloužená záruka na střechu, střešní krytinu - vymahatelnost

Stavím rodinný dům svépomocí a momentálně řeším realizaci střešní krytiny. Firma, která mi krytinu pokládá mi nabízí prodlouženou 30letou záruku na materiál - plechovou krytinu a okapní systém zn. SatJam a doživotní záruku na provedené práce. Může mi vystavit takovou záruku, resp. mohu ji případně v budoucnu vymáhat, jestliže na daný výrobek dává výrobce záruku kratší? Konkrétně na krytinu 20 let a na okapní systém 15 let. Protože záruku vystaví firma a i já se tak budu moci obrátit pouze přímo na firmu a nikoliv na výrobce. Je firma povinna takovouto záruční dobu dodržet? Jak je to se zárukou pokud firma z nějakého důvodu ukončí svoji činnost? Je rozdíl pokud je to živnostník a podniká na IČO (ideálně na svoje IČO)? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Firma, která Vám nabízí záruku, se tímto zavazuje, že věci budou po tuto dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachovají obvyklé vlastnosti.
Nic nebrání tomu, aby firma poskytla záruku delší než výrobce. Vy se samozřejmě můžete s reklamací vad obrátit přímo na dodavatelskou firmu a tato je povinna dodržet splnit povinnosti vyplývající ze záruky. Pokud Vám záruku poskytuje také přímo výrobce, bude možné se obrátit v záruční době také na něj.
Pokud firma ukončí svou činnost bez právního nástupce, pak samozřejmě nebude subjekt, po kterém byste se mohl domoci s úspěchem reklamace. Pak by v úvahu přicházela záruka výrobce, nicméně pouze do dobu jím deklarovanou.
Pokud by byl dodavatel fyzická osoba, pak byste mohl své nároky uplatnit i po ukončení jeho podnikatelské činnosti.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce pro českou firmu v zahraničí - minimální mzda dle ČR nebo dle zahraničí?
- Minimální mzda při práci v zahraničí pro českou firmu
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nesdělil služby předem 2 týdny - okamžitá výpověď ze strany zaměstnance
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodlužování práce v zahraničí bez souhlasu zaměstnance - jak se má zaměstnanec bránit?
- Prodlužování pracovních turnusů v zahraničí českým zaměstnavatelem - jak se bránit?

Služební cesty v zahraničí: pracuji jako elektrikář pro českou pobočku anglické firmy a zaměstnavatel mne vyslal do Thajska. Nerespektuje ústní domluvu ohledně hodinové sazby, jez je vždy ve výši minimální mzdy stanovené v dané zemi, nedodržuje stanovenou výši stravného, či ji snižuje v rozporu se zákonem a nedodržuje nyní ani dohodnutou dobu pobytu v zahraničí (ve smlouvě je uvedeno na dobu nezbytné potřeby). Běžně je dodržován turnus 6-8 týdnů v zahraničí s následnými 1-2 týdny volna v CR (v závislosti na délce pobytu v zahraničí). Zaměstnavatel mne tu nicméně hodlá ponechat po dobu 12 týdnů bez přestávky i proti mému nesouhlasu (prý na základě ústní domluvy, kdy jsem se měl pauzy vzdát). Mohu se nějak dožadovat návratu do ČR, či ukončení pracovního poměru (i v návaznosti na níže uvedené), který je sjednán do 31.12.2016?
Pracuji zde při venkovních teplotách 33°C - 35°C každý den (vyjma víkendů) v uzavřené hale, kde stavíme průmyslovou linku. Má práce se týká tahání kabeláže k motorům, senzorům a rozvaděčům, přípravy kabelových tras (kabelových žlabů), vrtání děr do rozvaděčů, zapojování kabelů a kontrolu zapojení po ostatních pracovnících. Povinná je ochranná obuv nad kotníky, dlouhé montérky, trika s dlouhým rukávem a ochranná přilba. Již při příchodu na halu dojde běžně k propocení oblečení a v takto propoceném oblečení pracuji celou pracovní dobu, která je od 8:00 do 18:00 s přestávkami 15 minut od 10:00 a 15:00 a hodinovou přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Mám nárok na ochranné nápoje, či kratší pracovní dobu?
Chtěl bych se ještě zeptat, zda pro případné ukončení pracovního poměru lze vzít v potaz i nedodržování plánování práce alespoň 2 týdny předem, či oznamování změn s předstihem. Tyto změny se běžně dozvídáme pouze den před jejich realizací.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Na pracovní cestu je možné zaměstnance vyslat jen s jeho souhlasem. Souhlas se týká jak obecně toho, že na pracovní cestu zaměstnanec vyjede, tak i jejích podmínek. Ve Vašem případě je možné písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dodržení standartní doby vyslání na pracovní cestu, která je u Vašeho zaměstnavatele obvyklá. Z tohoto důvodu není možné předčasně ukončit pracovní poměr.
Zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat práci minimálně 2 týdny předem a písemně to oznamovat zaměstnanci, a to i změny. Písemně můžete zaměstnavateli oznámit, že porušuje tyto povinnosti, a že nejste povinni se řídit změnami rozvrhu směn, které Vám jsou oznámeny v rozporu s tímto pravidlem.
Maximální délka směny může činit dle zákoníku práce max. 12 hodin.
Jde-li o práci v zátěži teplem, pak musí být nejprve prokázáno, zda jsou či nejsou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2, nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že nejsou dodrženy, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dalším opatřením k ochraně zdraví při práci je pak poskytování ochranného nápoje, kterým se nahrazuje ztráta tekutin a minerálních látek z organizmu.
Mimo tato minimální opatření pak zákon č. 309/2006 Sb. , o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů, tedy i zátěže teplem, kterou nemůže zaměstnavatel vyloučit, je pak povinen omezovat její působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou rovněž úprava pracovních podmínek nebo doba výkonu práce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy částečně dle ZoVB a částečně dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle ZoVB a dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle ZoVB?
- Stanovy částečně dle Zákona o vlastnictví bytů a částečně dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle Zákona o vlastnictví bytů a dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle starého Zákona o vlastnictví bytů a doplnit je o část dle NOZ?
- Jak se sčítají hlasující při hlasování SVJ
- Kdo je vlastník bytu SVJ při hlasování SVJ a sčítání hlasů
- Sčítání hlasů na shromáždění SVJ - pravidla

Jsme SVJ (2000) a všechny byty nejsou převedeny do osobního vlastnictví. Platné prohlášení vlastníka máme od roku 1995. Chtěla bych se zeptat zda máme platné stanovy, pokud obsahují některá ustanovení NOZ, která platí pro SVJ (2012). Tyto stanovy byly schváleny 67% všech vlastníků bytových jednotek. Nebyly schvalovány podle §1200 NOZ, pouze shromáždění SVJ hlasovalo o změně "vzorových" stanov. Jsou pro naše SVJ takové stanovy platné, pokud se stále máme řídit ZoVB? Jsou platné stanovy, pokud obsahují část ustanovení podle ZoVB a část podle NOZ? Jsou platné stanovy pro SVJ (2000), pokud převzalo všechna ustanovení NOZ, ale Prohlášení vlastníka má podle ZoVB?
Dále bych se chtěla zeptat na to, pokud dojde na shromáždění k odsouhlasení rozhodnutí podle §1206, které je ale v rozporu s §1129, jak se má postupovat? Abych byla konkrétní, mám na mysli, že pokud je na shromáždění přítomno 51,36% všech vlastníků a rozhodnutí schválí 98,66% přítomných vlastníků a jedná se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci a jejího zlepšení, které podléhá §1129, má autor na mysli 2/3 všech vlastníků nebo vlastníků přítomných na shromáždění? Pokud by autor měl na mysli pouze přítomných na shromáždění, což však obecný §1129 neuvádí, pak by o zásadní věci mohlo rozhodnout třeba pouze 33,34% všech vlastníků, jak někteří vykladači NOZ tvrdí. Stále věřím, že autor NOZ měl na mysli opravdu 2/3 všech vlastníků, přestože ani slovo všech zmíněný §1129 neuvádí.
Dále bych se ráda zeptala, jestli platí 3 měsíční lhůta pro odvolání přehlasovaného vlastníka, který nesouhlasí s přijatým rozhodnutím, i když je v rozporu se zákonem? Konkrétně mám na mysli následující příklad. Shromáždění přijalo usnesení, ve kterém souhlasí s rekonstrukcí a stavebními úpravami celého objektu a toto usnesení přijalo se souhlasem 98,66% z 51,39% všech vlastníků. To znamená, že nesplňuje ani §11 (5) ZoVB, kdy k přijetí usnesení o modernizaci, rekonstrukci a stavební úpravy je potřeba souhlasu 3/4 všech vlastníků jednotek pokud bychom se měli říd it jako SVJ (2000) a nesplňuje ani §1129 NOZ, kdy je k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci třeba souhlasu 2/3 vlastníků, pokud bychom se řídili NOZ. Je takové rozhodnutí platné, když odporuje oběma zákonům? Jak by takovou situaci řešil soud?
Děkuji za vaše odpovědi.
S pozdravem Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku § 3041 platí, že ustanovení stanov SVJ, která odporují donucujícím ustanovení tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti, a Společenství vlastníků jednotek přizpůsobí do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona svoje stanovy novému občanskému zákoníku.Stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při MS ČR ke vzorovým stanovám Společenství vlastníků po účinnosti nového občanského zákoníku uvádí, že SVJ může nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády z roku 2004, i když bude tento právní předpis zrušen. Stanovy jsou totiž součástí vnitřních právních poměrů této právnické osoby. Nepřestanou tedy platit jako celek, ale musí se přizpůsobit nové legislativě. Toto se týká těch SVJ, která vznikla do doby nabytí účinnosti NOZ přímo ze zákona a platily pro ně vzorové stanovy pokud nepřijaly vlastní. Ve vašem případě lze tedy uzavřít, že stanovy jsou platné, pouze se jejich text nesmí příčit novému občanskému zákoníku.
Pokud jde o dotaz k § 1129, pak toto ustanovení má na mysli 2/3 všech spoluvlastníků.
Pokud je rozhodnutí SVJ v rozporu se zákonem, přehlasovanému vlastníku náleží oprávnění domáhat se žalobou zrušení takového rozhodnutí, a to do 3 měsíců od doby, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Dítě svěřené do pěstounské péče - má babička nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - má babička nárok vnouče vídat?
- Dítě svěřené do pěstounské péče - mají dědeček, babička, prarodiče nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - mají prarodiče nárok vnouče vídat?
- Vnouče v pěstounské péči a styk, setkávání s prarodičem, prarodiči, babičkou, dědečkem?

Mám svěřené dítě do pěstounské péče. Babička se o vnučku nezajímala, neznají se a nemají k sobě žádnou citovou vazbu. V poslední době si babička podala návrh k soudu o nastavení návštěv se svou vnučkou. Chtěla jsem se zeptat, jestli kromě rodiče má nárok i babička na tyto návštěvy a podle kterého zákona? Pokud má babička na návštěvy nárok v jakém rozsahu se stanovují? Mají na návštěvy nárok i další příbuzní z rozšířené rodiny tj. syn a dcera babičky, když je dítě nezná? Děkuji za odpověď Eva

ODPOVĚĎ:
Dle § 927 zákona č. 89/2012 Sb. , nového občanského zákoníku platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ač blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Babička dítěte patří mezi jeho příbuzné a tudíž má právo se s dítětem stýkat. Stejně tak mají toto právo i další příbuzní, takže se může jednat také o babiččina syna a dceru.
Samotná skutečnost, že mezi dítětem a babičkou zatím není vytvořen citový vztah, nemusí být styku na překážku, protože každé dítě má zpočátku citový vztah pouze ke svým rodičům a vztahy k dalším příbuzným si utváří postupně. Nicméně u soudu samozřejmě můžete uvést, že se babička o vnučku dosud nijak nezajímala a neprojevovala snahu ji kontaktovat. Soud pak bude zkoumat, zda je styk vnučky s babičkou v jejím zájmu či nikoliv.
Co se týče rozsahu styku, ten zákon nijak nestanovuje. Rozsah styku je většinou věcí dohody rodiče - či ve Vašem případě pěstouna - s daným příbuzným. Pokud k dohodě nedojde, v případě, že žádosti babičky bude vyhověno, určí rozsah styku soud. Rozhodnutí soudu pak budete povinná respektovat a vnučku na styk s babičkou vždy řádně připravit.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání poplatku za popelnice po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Je rodič odpovědný za dluh potomka? (poplatek za popelnice, svoz TKO)
- Vymáhání poplatku za svoz TKO po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Vymáhání poplatku za svoz technického komunálního odpuadu po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Odpovědnost rodiče, rodičů za dluh potomka - poplatek za popelnice (svoz TKO)

Plnoletá dcera se 2012 odhlásila ode mne na MÚ. V květnu 2016 odešla trvale do Německa, adresu neznám. MÚ chce, aby zaplatila popelnici, předali exekutorovi, zkouší to na mne a vyhrožují mi. Úřad v N. Adresu neprozradí (ochrana os. ú.). Nabídla jsem MÚ Čestné prohlášení. Odmítli, „že to by moh napsat každej! “ Jsou povinni ho akceptovat? Prosím o sdělení čísla paragrafu ve Sb. z. Děkuji! Milena

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, čeho se po Vás exekutor domáhá. Pakliže po Vás exekutor chce informaci, kde Vaše dcera v Německu žije (v rámci součinnosti, kterou je každý povinen exekutorovi poskytnout), nemůžete samozřejmě exekutorovi sdělit něco, co nevíte (jakékoli výhrůžky jsou proto v této souvislosti plané).
Exekutorovi můžete písemně sdělit, že adresu místa trvalého pobytu Vaší dcery v Německu neznáte, přičemž je nerozhodné, zda tento přípis nazvete "čestné prohlášení" či jinak. Žádné konkrétní ustanovení některého právního předpisu v této souvislosti o čestném prohlášení nehovoří, vyplývá však z logiky věci, že název jakéhokoli právního jednání (např. přípisu) není rozhodný, důležitý je jeho obsah.
Pokud dluh Vaší dcery vznikl v době její zletilosti, je za tento dluh odpovědná pouze ona, tzn. že úhrada tohoto dluhu po Vás nemůže být vymáhána.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rezignace na funkci předsedy bytového družstva
- Samoodvolání se z funkce předsedy bytového družstva
- Odstoupení z funkce předsedy bytového družstva
- Jak dosáhnout výmazu předsedy SVJ z obchodního rejstříku po jeho odstoupení, rezignaci?
- Odstoupení, rezignace předsedy SVJ a výmaz z obchodního rejstříku

Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (6 b. j.), kde jsem vykonávala funkci předsedy. Z důvodu neakceptování povinností některých vlastníků (případně nájemníků), které upravují Stanovy, a z osobních důvodů, jsem v červnu 2016 svolala schůzi ohledně mého odstoupení z funkce. Na toto nebylo reagováno a tak jsem napsala odstoupení z funkce, toto podepsala, naskenovala a odeslala všem mailem s tím, že po uplynutí zákonných 30 dnů ve funkci končím. Opět žádná reakce, ale z mého pohledu jsem ve funkci oficiálně skončila. Problémem je, že v obchodním rejstříku jsem stále zapsána jako předseda.
Prosím o radu, jak postupovat ve věci výmazu, kdy již dále nechci být evidována jako předseda společenství. Co vše k tomu musím doložit, aby byl výmaz proveden.
Velice děkuji za Vaši radu a přeji příjemný den.
Denisa

ODPOVĚĎ:
Odstoupením skutečně zanikla vaše funkce, nicméně dle ust. § 160 občanského zákoníku Vaše funkce zanikla uplynutím dvou měsíců od dojití odstoupení z funkce společenství.
Pokud by ve stanovách SVJ je stanovena lhůta kratší, tedy Vámi zmiňovaných 30 dní, je možné uvažovat i o tomto termínu. Nicméně k tomuto upozorňuji, že praxe v současné době není ustálená v otázce, zda je možné 2 měsíční lhůtu zkrátit, proto je vhodnější považovat Vaši funkci za skončenou uplynutím 2 měsíců po odstoupení.
I přesto, že jste stále zapsána v rejstříku, Vaše funkce již zanikla a nejste proto povinna činit za SVJ jakékoli jednání. Výmaz Vaší osoby z rejstříku by mělo zajistit společenství, nicméně předpokládám, že aktuálně nemá žádný statutární výbor, není zde tedy žádná osoba, která je oprávněná za SVJ podat návrh na výmaz.
Pokud má SVJ nový statutární orgán, doporučuji mu zaslat písemnou vývzu, aby zajistil soulad zápisu v rejstříku se skutečností. Pokud statutární orgán nemá, nebo by nijak nekonal, zašlete krajskému soudu, u kterého je SVJ zapsáno, sdělení o tom, že zápis není v souladu se skutečností a rovněž případně o tom, že SVJ nemá žádného člena statutárního orgánu. Soud může SVJ jmenovat opatrovníka a zajistit výmaz Vaší osoby v rejstříku.
Občanský zákoník je k dispozici např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec si nevyzvedl včas dítě - má jetě právo na setkání, styk s dítětem?
- Pozdní příchod otce dítěte k setkání, styku s dítětem - právo otce dítě dostat
- Má otec právo dostat dítě když přijde pozdě?
- Musí matka čekat na otce dítěte pokud nepřijde včas na setkání, styk s dítětem?
- Styk, setkání s dítětem když otec přijde pozdě - má otec na styk právo?

25.9. měl mít otec dceru od 14 hodin. Čekala jsem do 15 hodin a pak se rozhodla jet za babičkou. Při odchodu mi ve tři hodiny zavolal, že čeká před bytem a když mu teď v 15 hodin nedám malou, tak že už volá policii, že mu nechci dát malou. Že prý ztratil telefon a nemohl se mi ozvat. Což je nesmysl, protože zná moje telefonní číslo nazpaměť. Policie přijela, dítě k němu už nechtělo, ale on jí chtěl za každou cenu. Policie mi začala říkat, že bych mu jí měla dát, protože je otec a má v rozsudku od 14 hodin do 18 hodin. Tak jsem mu jí dala, i když jsem už dítěti slíbila návštěvu babičky. Jak dlouho mám čekat než dorazí. Musí při tomto pozdním příchodu asistovat policie? Děkuji za dotaz. Děkuji, Miriam.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se obecně vyjádřím k povinnostem rodičů při předávání dítěte v rámci střídavé péče. Předpokládám, že ve Vašem případě jsou v rozhodnutí soudu o střídavé péči Vaše povinnosti formulovány přibližně tak, že jste povinna svou dceru v daný den připravit na předání jejímu otci a tomuto ji ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě fyzicky předat. Obdobná povinnost je pak, jak předpokládám, uložena rovněž otci, tzn. ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě Vám dceru zase vrátit.
Povinný rodič tedy splní svou povinnost (uloženou rozhodnutím soudu o střídavé péči) tím, že dítě připraví k předání druhému rodiči ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě. Tuto povinnost však nelze v žádném případě rozšiřovat o povinnost vyčkat na stanoveném místě příchodu druhého rodiče, pakliže se tento opozdí. Lze jistě doporučit zachovat v tomto ohledu určitou časovou toleranci, tzn. vyčkat příchodu druhého rodiče např. 20 nebo 30 minut.
Pakliže se však druhý rodič (který je oprávněn a zároveň povinen si dítě převzít) na stanovené místo nedostaví ani v „náhradní lhůtě“, přičemž své zpoždění nijak nezdůvodní, resp. se nepokusí (např. telefonicky) dohodnout jiné místo (je-li to pro rodiče, který s dítětem na stanoveném místě čeká fyzicky možné) či hodinu předání (samozřejmě v mantinelech doby, po kterou je tento rodič oprávněn se s dítětem stýkat), není samozřejmě „čekající rodič“ povinen setrvat na stanoveném místě po celou dobu a trpně vyčkávat příchodu oprávněného rodiče. Tímto způsobem by se povinný rodič (a vlastně i dítě) stal de facto rukojmím oprávněného rodiče.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že oprávněný rodič je povinen si dítě ve stanovenou hodinu na stanoveném místě převzít. Pakliže se oprávněný rodič opozdí, porušuje svou povinnost, která mu vyplývá z rozhodnutí soudu o střídavé péči. Pakliže by se zpoždění oprávněného rodiče opakovala, mohla by tato skutečnost zapříčinit změnu rozhodnutí soudu o střídavé péči.
Co se týče Vámi popsaného incidentu ze dne 25. 9. 2016, lze souhlasit s výzvou PČR k předání Vaší dcery jejímu otci. Přestože se totiž otec na svém příchodu o 1 hodinu opozdil, nebránilo Vám v 15.00 prakticky nic v předání dcery (jejím předáním jste tedy splnila svou povinnost, vyplývající Vám z rozhodnutí soudu o střídavé péči). Sama skutečnost, že se otec opozdil ještě neznamená, že by neměl právo se se svou dcerou stýkat po zbytek soudem vymezené doby.
Pokud byste se však s dcerou z bytu vzdálila (např. z důvodu zajištění náhradního programu pro dceru) a otec Vás v bytě v 15.00 nezastihl, neporušila byste svou povinnost, neboť rozsudek o střídavé péči Vás v žádném případě nezavazuje vyčkávat na stanoveném místě několik hodin a čekat na příchod otce (to by byl ostatně výklad dosti absurdní).
Při předání Vaší dcery jejímu otci, byť se otec na příchodu opozdil, rozhodně nemusí asistovat PČR (její přítomnost je ostatně v tomto případě spíše nežádoucí).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opad listí a semen z břízy od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby břízu ořezal nebo pokácel?
- Bříza na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů z břízy umístěné na hranici pozemků
- Strom zasahuje nad hranici pozemků - jak požádat souseda o odstranění převislých větví?
- Opad listí a semen stromu od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby strom ořezal nebo pokácel?
- Strom na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů ze stromu umístěného na hranici pozemků
- Prorůstající tůje od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?
- Stromy prorůstající přes plot od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?

Sousedka má břízu umístěnou cca 40 cm od našeho plotu, asi 1 m od naší terasy a 1,5 m od vchodu do obývacího pokoje, který je právě z terasy. Bříza je vysoká 5 m, průměr kmenu asi 40 az 50 cm. 1/3 koruny se nachází nad naší zahrádkou.
Veškeré odpady z tohoto stromu (listí, semena) padají na naši zahrádku a terasu a tím se nanosí i do pokoje. Kromě toho zasadila těsně k našemu plotu řadu tují, které plotem prorůstají.
Prosím o radu jak postupovat abychom se zbavili uvedeného problému, který nám velmi znepřájemňuje život. Děkuji. Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Pokácení stromu:
Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Svou sousedku proto můžete vyzvat k tomu, aby předmětný strom pokácela.
2/ Ořezání přesahujících větví:
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (zde sousedka) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy) požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných větví získá.
Sousedku tedy můžete vyzvat, aby ty větve, které přesahují nad Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li sousedka v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
3/ Obrana proti omezování obvyklého užívání pozemku:
Na svou sousedku se můžete rovněž obrátit s požadavkem na odstranění spadlého listí s poukazem na to, že se tak děje v míře přesahující místní poměry a jste tím podstatně omezena v obvyklém užívání Vašeho pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí, neboť o úspěšnosti požadavku založeném na tomto ustanovení občanského zákoníku lze mít v kontextu listí padajícího ze sousedova stromu pochybnosti.
Nevyhoví-li sousedka Vašemu požadavku dle bodů 1/ nebo 3/ výše, budete oprávněna se v této věci obrátit na soud. Nevyhoví-li sousedka Vaší výzvě dle bodu 2/ výše, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Majitel psa se nestará - jak získat psa do vlastnictví?
- Vyvlastnění psa o kterého se majitel nestará
- Jak získat psa do své péče - majitel se o něj nestará

Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
Majitel psa hradí poplatky na péči o psa a správní poplatek městu.
Je možné psa "vyvlastnit" formou soudního rozhodnutí?
Jde o to, že po psovi neuklízí kotec, nevenčí ho, nestará se o něj.
Děkuji. Mirka.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, nic takového možné není.
Vlastnictví psa není možné "přepsat" (jak v dotazu uvádíte), neboť psi nejsou vedeni v žádném oficiálním rejstříku (jako je např. katastr nemovitostí či registr silničních vozidel).
Psa nelze ani vyvlastnit, neboť dle § 1038 občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona. Dle znění dotazu by se však ve Vašem případě nejednalo o uspokojení veřejného, nýbrž soukromého zájmu. Ustanovení o vyvlastnění je navíc na psa obtížně aplikovatelné jelikož živá zvířata nejsou dle § 494 občanského zákoníku věcmi.
Dle znění dotazu nejsou splněny ani podmínky pro propadnutí týraného zvířete (§ 27b zákona na ochranu zvířat proti týrání), zabrání týraného zvířete (§ 27c zákona na ochranu zvířat proti týrání) či umístění zvířete do náhradní péče (§ 28a a § 28b zákona na ochranu zvířat proti týrání).
Skutečnost, že jako poplatník místního poplatku je u městského úřadu veden Váš otec, nehraje v tomto ohledu žádnou roli, neboť evidence poplatníků tohoto místního poplatku je vedena pouze pro účely jeho vybírání (tzn. že tato evidence o vlastnickém právu k psovi nic nevypovídá).
Aby mohl být pes přivlastněn např. Vaším otcem, musel by majitel psa projevit vůli tohoto psa již nevlastnit (tzn. že by musel psa opustit). Dle § 1048 občanského zákoníku se domácí zvíře považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu. Pakliže však majitel psa hradí poplatek za péči o tohoto psa a místní poplatek, nelze dle mého názoru usuzovat na jeho vůli tohoto psa již nevlastnit. Opuštění zvířete může spočívat zejména v jeho vypuštění, vyhnání, ponechání na neznámém místě apod.; skutečnost, že majitel zanedbává úklid kotce a psa nevenčí nesvědčí o tom, že majitel hodlá psa již nevlastnit.
Pro doplnění pouze dodávám, že na Vámi popsaný případ nelze aplikovat ani § 1046/2 a § 1047/1 občanského zákoníku, které se věnují zvířatům bez pána.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dítěte - mohl by otec dostat dítě do péče v případě rozvodu?
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dětí - mohl by otec dostat děti do péče v případě rozvodu?

Sestra žije s manželem 3 roky. Mají 2 krásné holčičky ve věku 4 a 2 roky. Švagr ji neustále psychicky i fyzicky týrá. Zrovna teď ji opět zmlátil. Má zprávu od lékaře. Vyhrožuje, že jak se s ním sestra rozvede zabije se. Momentálně jsou pod dohledem sociálky do února 2017. Dá se s touto situací něco dělat. Sestra se chce dát rozvést, bojí se však že přijde o děti. Švagr řekl, že to jsou parchanti a že je nechce vidět. Bohužel nemá kam jít, k našim by mohla jít spíše na pár dnů. To není žádné řešení. Můžete mi nějak poradit?? Yveta

ODPOVĚĎ:
Jestliže je Vaše sestra obětí domácího násilí ze strany manžela, doporučuji jí obrátit se na některé z tzv. Intervenčních center, která se specializují právě na pomoc obětem domácího násilí. Tato centra většinou sídlí v krajských městech, jejich adresář najdete zde: http://www.domaci-nasili.cz/
V Intervenčním centru s Vaší sestrou celou situaci důkladně proberou a poradí jí nejvhodnější postup. Pracovníci centra jí určitě podají informace také o tzv. institutu vykázání. Pokud k domácímu násilí a napadání dochází opakovaně, může přivolaná policie násilníka vykázat na 10 dní z bytu či domu. Tato doba pak může být na základě návrhu podaného k soudu prodloužena na 30 dní a toto prodloužení se může opakovat. Jestliže Vaše sestra nemá kde bydlet a z tohoto důvodu se obává od manžela odejít, v Intervenčním centru jí také mohou pomoci se zajištěním ubytování v azylovém bydlení (některá z nich mají i utajenou adresu). Z Vašeho dotazu není jasné, z jakého důvodu se Vaše sestra bojí toho, že by přišla o děti. Jestliže se ale dokáže o děti postarat, je nepravděpodobné, že by soud svěřil děti do péče jejího násilnického manžela, obzvláště tehdy, pokud on sám o dětí nestojí. Ani případná svízelná bytová situace není důvodem pro to, aby byly děti sestře odebrány.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Železniční komunikační kabel - ochranné pásmo na stavění na soukromém pozemku - kolik metrů od kabelu?
- Kabelová trasa komunikačního kabelu a ochranné pásmo pro stavbu, stavění - kolik metrů je ochranné pásmo?

Chystáme se stavět rodinný dům na parcele v Černošicích u Prahy. Pozemek je blízko nádraží.
Ochranné pásmo dráhy (30m) končí před hranicí pozemku, tam by neměl být problém.
Ale jak je vidět v příloze, přes naší parcelu prochází drážní komunikační kabel, o kterém jsme se dozvěděli až po koupi. Koupě byla cca v roce 1995.
Chtěli jsme kabel přesunout, jednali jsme s ČD telematika a SŽDC, ale stálo by to přes sto tisíc a to nám za to nestojí.
Chtěl jsem se domluvit i na spolufinancování nákladů na přesun, ale zamítli to.
Z ČD telematiky mi řekli, že pokud chci stavět, tak se musí kabel stejně přesunout, že mi nepovolí stavět a odkazovali se na…
Při realizaci záměru výstavby rodinného domu na parcele č. 5125/47 v Černošicích dojde ke kolizi s telekomunikačním vedením (DK Praha – Beroun) v majetku SŽDC s. o. , které je chráněno ochranným pásmem dle § 102 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
Kabelovou trasu je třeba z pozemku vymístit.
Na otázku: Jak to, že ostatní sousedé stavět mohli i bez přesunu mi řekli, že dřív se to dělalo jinak (dum na parcele 5125/50 se stavěl cca před 5 lety)
Můžete mi prosím poradit, jak mohu postupovat? Na co mají právo? Pokud dodržím ochranné pásmo a to tedy…
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
Můžou mi v něčem zabránit? Bojím se, aby mi nezdržovali stavební povolení.
Prosím, poraďte mi, jak se nejlépe bránit. Mohu se toho kabelu i nějak zbavit? Můžou mi bránit, pokud dodržím ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení?
Veškeré dotazy rád zodpovím.
Děkuji moc za pomoc! Norbert

ODPOVĚĎ:
Dle § 102 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. , který zmiňujete, v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
Dále činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
Bohužel zde opravdu hrozí problémy v souvislosti se získáním stavebního povolení pro stavbu rodinného domu či obecně jakékoliv činnosti (ve smyslu stavebního zákona), pro kterou je vyžadován souhlas/rozhodnutí stavebního úřadu. Dané vedení (kabel) je chráněno speciálně ve formě ochranného pásma, přičemž výše uvedený zákon stanovuje značné omezení vlastníka pozemku ve prospěch vlastníka vedení. Pokud tedy nezískáte souhlas (kladné stanovisko) vlastníka kabelu, nezískáte stavební povolení.
Kabelu se zbavit nemůžete, resp. pokud byste to udělal, hrozí Vám značné sankce.
Zde tedy přichází v úvahu pouze domluva s drahami.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Schůze shromáždění SVJ a schválení nových stanov dle NOZ - je nutný notářský zápis?
- Změna stanov SVJ dle NOZ - je nutný notář a notářský zápis?
- Notářský zápis o změně stanov SVJ bytového domu - je nutný nebo ne?

Jakožto předseda výboru SVJ připravuji na listopad 2016 schůzi shromáždění, kde se bude hlasovat o schválení nových stanov dle NOZ. Ve starých stanovách z 2002 máme tento článek:
"O průběhu první schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství."
Podle usnesení Vrchního soudu v Praze č. 7 Cmo 79/2015 z 28. 7. 2015 je zákonný požadavek notářského zápisu jen u SVJ vzniklých podle NOZ, tedy po 1.1.2014, a na SVJ vzniklá před tímto datem se nevztahuje a řídí se dle platných stanov.
Ale na to Vrchní soud v Olomouci ve svém Usnesení č. 8 Cmo 278/2015 z 22. 9. 2015 zaujal stanovisko odlišné, a to že musí mít všechny SVJ stanovy (s výjimkou uvedenou v § 1200 odst. 3 NOZ) formu veřejné listiny. Tedy tady si myslím, že je v našem případě nutné pozvat notáře.
Pak jsem se dočet, že praxe je taková, že v rámci působnosti Vrchního soudu v Praze (my jsme zapsaný v rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové) se vychází z usnesení Vrchního soudu v Praze. V tom případě nemusíme mít notáře.
Pak je tu ještě usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. 8 Cmo 202/2016 z 28. 6. 2016, který sjednotil judikaturu v této záležitosti.
Pokud vycházím z výše uvedeného, je pro nás důležité poslední usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 28. 6. 2016, tedy forma notářského zápisu při schvalování nových stanov nemusí být protože jsme vznikly před rokem 2014 a v současnosti platné stanovy to nevyžadují.
Ještě jeden dotaz, po schválení nových stanov se v případě jejich změn bude k nim nahlížet jako na SVJ založená podle NOZ a musí být notářský zápis? Nebo se jedná stále o změnu stanov a i v budoucí změně nových stanov nemusí být pořízen notářský zápis.
Děkuji za odpověď a Váš čas.
S přáním hezkého dne Jakub

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8 Cmo 202/2016 z 28.6. 2016, sjednotilo judikaturu v tom smyslu, že k přizpůsobení (ke změně) stanov SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 se nevyžaduje forma veřejné listiny (forma notářského zápisu), a tedy se nevyžaduje účast notáře. Toto sjednocení judikatury ovšem nic nemění na tom, že v případě, kdy SVJ vzniklé před 1. 1. 2014 má ve svých dosavadních stanovách ustanovení, podle něhož se k rozhodnutí o změně stanov vyžaduje notářský zápis, pak se musí také při přizpůsobení svých stanov (prováděných podle § 3041 odst. 2 NOZ) řídit tímto ustanovením svých stanov. Pokud tedy v dosavadních stanovách máte uvedeno, že ke změně je třeba notářského zápisu, pak ho bude třeba bez ohledu na judikaturu Vrchního soudu.
K další části dotazu - i v případě nových stanov se bude jednat o SVJ založené před rokem 2014 a pokud si nyní v nových stanovách nutnost notářského zápisu při změně stanov nesjednáte, nemusí být u budoucí změny stanov pořízen notářský zápis.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý majitel vydražené nemovitosti odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydražené nemovitosti - jak se bránit?
- Bývalý majitel vydraženého bytu, domu odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydraženého bytu, domu - jak se bránit?

Potřeboval bych zodpovědět dotaz týkající se situace, kdy vydražím dům, ale bývalý majitelé ho nechtějí opustit.
Mám právo žádat po policii, aby mi asistovali při vstupu do domu a například vystěhování vydraženého příslušenství - kuchyně, případně vestavěných spotřebičů, vymontování oken, vnitřních dveří, vybavení koupelny apod. (Předpokládám, že tyto věci jsou mým majetkem po vydražení, doplacení plné ceny a nabití právní moci usnesení o příklepu). Mám totiž obavu, že by se mi předchozí majitel mohl chtít pomstít například zničením vybavení domu, a tak bych tomu rád co nejdříve předešel tímto postupem.
Druhá otázka, na kterou se chci zeptat je, zda je šance na úspěch při trestním oznámení bránění v užívání cizí věci a v neoprávněném užívání cizí věci - někde jsem se totiž dočetl, že za tento čin je možné udělit trest odnětí svobody až na 2 roky a podle mého názoru právě toho se bývalý majitel dopouští.
Děkuji za odpověď, Ludvík

ODPOVĚĎ:
Právo na asistenci policie při vystěhování (vyklizení) domu nemáte. Jediná možnost, jak legální cestou vystěhovat původní obyvatele domu, je skrze výkon rozhodnutí/exekuci prováděnou soudním exekutorem, kterému může policie asistovat.
Nicméně před tím, než se můžete obrátit na exekutora, je třeba, aby vyklizení domu nařídil soud – musíte tedy nejdříve podat návrh k soudu.
Co se týká Vašeho druhého dotazu, je zde možnost postihu (při naplnění znaků uvedených v trestním zákoníku) za trestný čin porušování domovní svobody – ve formě neoprávněného obývání domu. Za tento trestný čin je možné uložit trest odnětí svobody až na dva roky, jak správně uvádíte. Úspěšnost nelze bez znalosti konkrétních okolností předvídat, nicméně můžete využít tento postup, abyste se domohl svých práv.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podnět rejstříkovému soudu - do kolika dnů musí rejstříkový soud na podnět občana odpovědět?
- Lhůta na odpověď od rejstříkového soudu ČR

Předal jsem upozornění na nesoulad v obchodním rejstříku příslušnému rejstříkovému soudu.
Bude to pomalu měsíc a neobdržel jsem žádnou odpověď. Jaké jsou lhůty pro vyřízení a jak bych měl být zpětně informován. Jsem v tomto případě navrhovatel, případně jaká je má pozice?
Děkuji s pozdravem
Xaver

ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
Dle § 96 odst. 1 tohoto zákona rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů.
Řízení, v rámci kterého má být dán do souladu stav skutečný a stav zapsaný v obchodním rejstříku, je možné zahájit na návrh či i bez návrhu (z moci úřední, zahajuje přímo soud).
Jelikož neuvádíte, zda se daný nesoulad dotýká přímo Vás či nikoliv, nelze přesně posoudit současný stav věci.
Obecně: Pokud se nesoulad týká Vaší osoby, máte postavení navrhovatele, a z toho vyplývající práva, např. i být informován o případném rozhodnutí ve věci nebo např. vyzván k doplnění potřebných údajů a podkladů, pokud Vámi zaslaný návrh všechny nezbytné údaje neobsahuje.
Pokud se ovšem nesoulad netýká Vaší osoby, soud by tento Váš návrh posoudit pouze jako podnět k zahájení řízení. Tedy k faktickému zahájení řízení by došlo až na základě rozhodnutí soudu – ex offo. V takovém případě nemáte postavení účastníka a tudíž ani žádná práva ve vztahu k tomuto řízení.
Lhůta je zde stanovená ve výše uvedeném ustanovení § 96.

__

SPRÁVNÍ-OBCE, ORGÁNY OBCE, OBČANÉ
- Jak zjistit kdo všechno má trvalé bydliště v zakoupené nemovitosti - postup návod
- Jak zjistit kdo všechno má trvalý pobyt v zakoupené nemovitosti - postup návod

2011 jsem vydražila nemovitost. Nyní jsem zjistila, že k nemovitosti jsou hlášeni trvalým pobytem cizí osoby. Posílala jsem žádost na Obecní úřad s požadavkem o informaci, jaké osoby jsou na zakoupené nemovitosti trvalé hlášeni a jakým způsobem mohu postupovat, abych je odhlásila. Dopis jsem zasílala doporučeně na dodejku v polovině prosince 2015. Následně jsem zasílala mail s požadavkem o vyjádření k mému dopisu. Prosím o informaci, jak mám nyní postupovat, když Obecní úřad vůbec na nic nereaguje.
Má ze zákona úřad povinnost reagovat na podnět občana? Do kolika dnů? Kam si stěžovat, že úřad nekomunikuje s občanem ČR?
Děkuji, Zdena.

ODPOVĚĎ:
Dle § 10/8 zákona o evidenci obyvatel je ohlašovna (obecní úřad) povinna sdělit vlastníkovi objektu (Vám) na jeho písemnou žádost jméno (popř. jména), příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Toto sdělení musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem jste svou žádost formulovala, v této souvislosti proto pouze připomínám, že z každého podání (žádosti) musí být (dle § 37/2 ve spojení s § 45/1 správního řádu) zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání (žádosti) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.
V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku (nebo jiné zákonem upravené evidenci) jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Každé podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Je-li podání žádostí, musí z ní být rovněž patrno, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá (§ 45/1 správního řádu).
Nemá-li podání (žádost) předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37/3 ve spojení s § 45/2 správního řádu).
Co se týče lhůty pro odpověď obecního úřadu, platí dle § 71/1 správního řádu, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (přestože správní řád hovoří v této souvislosti o vydání rozhodnutí, lze toto ustanovení vztáhnout rovněž na sdělení Vámi vyžádaných údajů).
Pokud nelze rozhodnutí vydat (resp. odpovědět na Vaší žádost) bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba:
a/ až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b/ nutná k provedení dožádání podle § 13/3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny
(jak vyplývá z § 71/3 správního řádu).
Shora uvedené lze shrnout tak, že obecní úřad byl povinen odpovědět na Vaše podání (resp. žádost) bezodkladně, nejpozději pak do 30 dnů (neboť výjimky uvedené výše se na Váš případ zajisté nevztahují).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat nadřízený správní orgán (krajský úřad) a iniciovat zde přijetí některého z opatření proti nečinnosti správního orgánu. Dle § 80/4 správního řádu totiž může nadřízený správní orgán:
a/ přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b/ usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c/ usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d/ usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Co se týče dotazu, který jste vznesla na obecní úřad, a který se týkal podmínek zrušení údaje o místu trvalého pobytu, dovolím si za obecní úřad odpovědět sám.
V tomto ohledu je klíčový § 12/1 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, pokud:
a/ byl zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b/ byl objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů (zejména stavebních právních předpisů) nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c/ zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a občan neužívá tento objekt nebo jeho vymezenou část.
Údaj o místu trvalého pobytu bývá vlastníky objektů nejčastěji rušen dle písm. c/ výše. V takovém případě zruší ohlašovna (obecní úřad) údaj o místě trvalého pobytu pouze na návrh (tedy typicky na návrh vlastníka předmětného objektu). Navrhovatel je povinen ohlašovně (obecnímu úřadu) existenci důvodů pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu prokázat; navrhovatel je tedy povinen prokázat, že:
1. příslušné osobě zaniklo užívací právo k objektu (tzn. že např. nájemní smlouva již pozbyla platnosti, popř. že souhlas s užíváním objektu byl vlastníkem objektu vzat zpět, tato skutečnost může být prokázána čestným prohlášením vlastníka objektu),
2. příslušná osoba již objekt fyzicky neužívá (opět lze prokázat čestným prohlášením nebo např. svědeckou výpovědí toho, kdo má o skutečném využití objektu povědomí).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení dovolené na žádost zaměstnance na neschopence, DPN
- Může zaměstnanec požádat o proplacení dovolené pokud je v dlouhodobé pracovní neschopnosti?
- Proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé neschopence, dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti
- Žádost o proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé pracovní neschopnosti

Od 28.11.2015 jsem na dlouhodobé nemocenské (infarkt myokardu) který jsem dostal v práci. JE MOŽN0 požádat zaměstnavatele o proplacení dovolené za rok 2015 (22 dní - celá dovolená 2015) + ještě asi 4 dny za rok 2014? Jsem zaměstnán na dobu neurčitou, nicméně po návratu z nemocenské (cca 11.2016) nebudu moci vykonávat dosavadní práci provozního elektrikáře (samostatná práce, směny, práce ve výškách) a myslím, že mne zaměstnavatel brzy propustí. Dále bych se chtěl zeptat, zda je možné v tomto případě uplatňovat infarkt jako pracovní úraz? Děkuji za odpověď, s pozdravem Miroslav.

ODPOVĚĎ:
Nevyčerpanou dovolenou je možné proplatit jen při skončení pracovního poměru, v jiných případech nikoliv, i kdyby s tímto postupem souhlasil jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel (§ 222 odst. 2 zákona č 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Infarkt je možné posoudit jako pracovní úraz pouze za předpokladu, že k němu došlo v přímé souvislosti při plnění pracovních úkolů, což posoudí zaměstnavatel, resp. lékař.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání obecní cesty - nový majitel to zakázal, co dělat?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat na svůj zalesněný pozemek?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat do svého lesa?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem
- Vydržení služebnosti užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem

V cca 70. letech byla vytvořena asfaltová cesta propojující dvě obecní cesty navzájem. Nevím jestli nechala provést obec nebo JZD. V současné době se ukázalo, že vede toto propojení po soukromém pozemku, kdy nový majitel to dal najevo. Toto propojení bylo minimálně 40 let využíváno jako obecní cesta mnou i ostatními lidmi v domnění, že jde o obecní cestu, není to v terénu nějak poznat. Je možné žádat na tento úsek vydržení pozemku nebo věcné břemeno užívání tohoto pozemku pro chůzi a jízdu pro obec nebo pro mne (užíval jsem s vědomím, že se jedná o obecní pozemek více než 10 let, viz asfaltový povrch). Jak by to bylo s užíváním pro ostatní členy rodiny, kteří tuto dobu nesplnili (manželku mám 8 let + děti). Jinak je pravda, že se nejedná o jediný přístup k domu, je možné se jinou stranou dostat po obecním pozemku k silnici. Je možné některé toto právo uplatňovat, když se nejedná o jediný přístup?
Jaká práva zajišťují příjezd k soukromému lesnímu pozemku, když v blízkosti není obecní cesta, jenom soukromé cesty, pole a majitel by mi přejezd zakázal?
Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Úvahy o možném vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni jsou ve Vámi popsaném případě zcela zbytečné, neboť Vaše právo (stejně jako právo kohokoli jiného) užívat předmětnou cestu vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích.
Ze znění dotazu plyne, že předmětná cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba.
Účelové komunikace lze rozdělit na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Veřejně nepřístupnými účelovými komunikacemi jsou pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tyto účelové komunikace nejsou přístupné veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).
S ohledem na shora uvedené dovozuji, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, který zakotvuje tzv. obecné užívání pozemních komunikací. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné cesty (tzn. zda se jedná o cestu obecní či soukromou), neboť právo obecného užívání se vztahuje na všechny veřejně přístupné účelové komunikace (tzn. že každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je povinen obecné užívání své komunikace strpět).
K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze na základě žádosti jejího vlastníka, přičemž o takovém omezení rozhoduje příslušný silniční správní úřad (a to po projednání s příslušným orgánem Policie ČR). K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace tedy nemůže užívání své komunikace zakázat pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Další omezení veřejného přístupu na účelové komunikace může vyplývat např. ze skutečnosti, že předmětná účelová komunikace se nachází v lese (tyto podrobnosti však z dotazu nevyplývají).
Pokud by Vám soused bránil v užívání jím vlastněné účelové komunikace, obraťte se na místně příslušný obecní úřad, který je ve věcech účelových komunikací silničním správním úřadem (§ 40/5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rušení nočního klidu hlukem v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?
- Noční hluk od sousedů z bytu v osobním vlastnictví v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?

Bydlíme v panelovém domě v 6. patře. Od 1.12.2015 máme v bytě nad námi nové sousedy cca kolem 25 let. Vlastníkem bytu je slečna a žije zde s přibližně starým přítelem. Bohužel jsou značně hluční (nejvíce její přítel) a navíc, když je upozorníme na situaci, že by se měli zklidnit, hluk ještě více zesílí (poslední dobou jsme ale vypozorovali, že se to děje jedině, když slečna není doma. Slečna pracuje v nemocnici jako zdravotní sestřička. V této době, si její přítel bere do bytu kamarády, popíjí, hulí trávu, křiíčí, řvou, dupou atd.). Jediné co respektují je docela noční klid, že opravdu po 22 hodině se zklidní, jinak nám ustavičně řvou na hlavou, něčím mlátí, teď už začali hrát na kytaru nějaký metál, přitom skáčou, řvou a hlasitě se smějí atd. když je žádáme o klid a o to, aby se ztišili, tak se nám slečny přítel vysmívá a křičí ještě není 10 a náramně se baví tím, jak nám to vadí. Bohužel, ale v našem bytě se nedá neexistovat.
V bytě žiji 12. rokem a do této doby se tam nic podobného nedělo. Bohužel přítel slečny si myslí, že do 22 hodiny může všechno. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (15.02.2016) jsem ho šla požádat, jestli by toho mohli zanechat, začal sprostě nadávat. Po deseti minutách zazvonil u mně u bytu a začal řvát, že je ještě není ani 20. hodin a že jsem proti němu zaujatá a že on si koupil s přítelkyní byt za milion a nemůže si pozvat ani kamarády. To toho přišla z práce jeho přítelky a viděla, že je v silně podnapilém stavu.
Neexistuje nějaký správní judikát, na který by se dalo odkázet a nebo jiná právní rada, nebo raději sepsání předžalobní výzvy. Je pravda, že majitelka bytu je slečna a je velice slušná a upřímně řečeno to odnes (16.02.2016) e za svého nevychovaného přítele. Na jeho obhajobu musím říct to, že když je střízlivý, tak je slušný, pozdraví atd. , ale jakmile začne pít, tak je hlučný, sprostý a chová se jako hulvát.
Společenství vlastníků jednotek bytového domu Třebíč, již slečně napsalo výzvu ke zjednání nápravy, kterou přikládám jako přílohu. Chtěla jsem se Vás proto zeptat, jaké máme vlastně možnosti, když hluk a jiné zvuky vycházejí z jejich bytu do 22 hodiny.
Městská policie Třebíč nám sdělila, že když to není po 22. hodině do 6 hodin ráno, tak nám nemůže pomoci.
Moc děkuji za odpověď
Jana

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě Policie ČR nic nezmůže, jelikož o přestupek by se jednalo pouze za situace, kdy by k hluku docházelo mezi 22. a 6. hodinou ranní, tak jak Vám bylo ze strany Policie sděleno.
Zde přichází pouze v úvahu Vámi zmiňovaná předžalobní výzva. Jelikož se dle ust. § 1012 občanského vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit, je zde možné požadovat po vlastníkovi bytu (tedy slečně), aby zajistila, že nebude docházet (přes den, ale popř. i v noci) k hluku, který je nepřiměřený místním poměrům.
Pokud chování těchto sousedů obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili i oni. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání sousedů obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Fyzické napadení věřitelem kvůli dluhu - průběh vyšetřování, soudu a výsledek odvolání

02/2015 jsem se seznámil s jedním klukem, kterému je od března 2015 15 let a pod různými záminkami ze mě vylákal částku přesahující 6.000 Kč. A uhradit jí nechce. Vymýšlí si všechno možné jenom aby mi nemusel dávat nic. Ačkoliv je z druhého konce republiky (Ostrava), do Pardubic jezdíval a začalo to tím, že jsem mu tady vyzvedával na inzerát fotoaparát, potom mu posílal domů barvy na modely, pak mu i nějaké přivezl, neboť jsem měl k nim cestu, to mě zase vylákal, abych mu koupil letadýlka a ve všech případech tvrdil, že na to peníze má a že mi je dá, ale nikdy se tak nestalo. Vždycky prostě jenom samé výmluvy, že je nechal ve škole (když jsem já byl u nich), nebo když byl u nás tak je zase zapomněl doma atd. atd. Prostě stále jenom lži. Dobrovolně mi jednoho dne dal zástavu, 2 prsteny a řetízek, to všechno ve zlatnictví ohodnotili částkou 300, - Kč za ten řetízek a ty prsteny nemají žádnou cenu. V podstatě všechny jeho rozhovory (SMS a historie FB) kde se ke dluhu přiznává mám uloženy.
Mám uloženy SMSky, které mi napsal, že peníze pro mě má a kolik ta částka asi dělá. Žije pouze s otcem, se kterým jsem se já chtěl seznámit již v počátku, ale podle kluka to nikdy nešlo, ani nejde, prostě jenom vymýšlí a konspiruje aby to nešlo. I Když má brigádu a kdyby ten dluh chtěl zaplatit, tak má z čeho a myslí si, že to bude mít zdarma, ale tak dohoda nikdy nebyla domluvena. On Vám slíbí cokoliv, aby měl klid, ale pak už nic neplní, jenom slibuje, že dluhy zaplatí ale kdy, to se neví, prostě nikdy.
Došlo to až tak daleko, že jsem u nich byl jeden den u jeho kamaráda na přestavbě PC, bral si ode mě nějaký HW a dělali jsme kompletní instalaci a když jsem končil a s kamarádem jsme šli na nádraží, ještě před tím u dlužníka doma zvonili, ale nikdo nám neotevřel, tak jsme ho potkali (to ráno mi psal, že je mimo, opět lež, jenom abych nejezdil), tak jsem se ho hned ptal, že chci peníze a on že je má doma a že jsem měl dát předem vědět, ale to jsem se pokoušel již několikrát avízovat, ale vždycky jsem se dozvěděl, že nemá čas. Tak došlo k potyčce, já mu vzal mobil, že si ho beru do zástavy a ať už doma konečně řekne pravdu tátovi a kouká dluh zaplatit, ale to začal být šíleně agresivní, já mu říkal ať jede se mnou do Ostravy na Policii, že si to tam vyříkáme, nejprve že pojde a za chvíli otočil, a nechtěl o tom ani slyšet a pouze chtěl vrátit mobil. Když bych mu ho vrátil, on by mi utekl a nikam by nejel. Za chvíli po mě začal házet kameny a šel s námi až na nádraží, kde vzal kamen a když jsem se nedíval hodil ho po mě, tím mi roztrhnu tvář a já volal Policii pro napadení a kluk věděl že mu telefon vrátím, jak dorazí Policie, ale záchranná služba byla rychlejší a on mi ještě celou dobu vyhrožoval ještě větším kamenem, že hodí a neskončil s tím, až do příjezdu Záchranné Služby. Tak jsem pak vracel telefon Policii a ne jemu. Po ošetření v nemocnici a sepisování protokolu na Policii jsem se dozvěděl, že se ze mě stal zloděj, po 20 min držení jeho tel. A mého příslibu, že mu telefon vrátím, ale tato věta není v protokolu vůbec uvedená. Leč jsem se odvolal, proti podmíněnému trestu a takto jim celý problém vysvětlil. Policie chrání dlužníka a ze mě udělali zloděje.
K tomu ublížení na zdraví se mi zatím nikdo neozval, ale ani PN jsem vystavenu neměl, ovšem doba léčení zranění byla od 10.10.2015 – 6.11.2015 tak jsem zvědavý, co se bude dít dál. Co mohu očekávat, jaké bolestné dostanu, nebo jak se tohle celé posuzuje vzhledem k jeho neustálému vyhrožování a i tomu, že je pachatel mladistvý (15,5 roku) a má za sebou docela velkou kriminální minulost, co se týká šikanování a ubližování mladším dětem ve škole? Pokud vím, nic moc se mu do dnes (16.02.2016) nestalo. Kdyby mě netrefil do tváře, ale do spánku, případně do oka. To by se dalo posuzovat jako pokus o ublížení na zdraví, případně zabití? On to je opravdu psychopat …
Podle mě je nejhorší, že se celý případ řeší od prostředka a ne od začátku. Paní státní zástupkyni nezajímá co tomu všemu předcházelo. Neboť v prvním odvolání jsem jim již psal rozhodné skutečnosti o tom telefonu, že chlapec věděl, že mu ho vrátím a že to v protokolu od Policie uvedeno není, ale k tomu se vůbec nevyjádřila, prostě k žádné mojí námitce.
Oni ze mě udělali zloděje mobilu, který má nyní hodnotu 900, - Kč (dokladovaná cena při nákupu 2190Kč, březen 2015) za 20 min jeho držení, ale že mi chlapec od března (8 měsíců) dluží přes 6.000 Kč tady nikoho nezajímá. Mám tedy poslat stížnost i na tu Policii, že tam neuvedli tuto rozhodnou skutečnost, nebo jak mám postupovat v tomto případě?
O celé kauze jsem se radil s jednou právničkou, ale bylo to v podstatě až když jsem se 2x odvolal bez její pomoci a která taky nic moc neporadila, a mám to prý nechat být. Ortel od státní zástupkyně zněl podmíněný trest, ale já ho nechtěl, protože jsem měl vstupovat do výběrového řízení, kde chtějí rejstřík trestů a nerozuměl jsem tomu, proč se tohle řeší od prostředka. Došlo to tak daleko, že po mém 2 násobném odvolání, jsem již od soudu dostal trestní příkaz, že jsem vinný, že mám zaplatit pokutu 8tis kč a že když se odvolám, hned mi vyhrožovali, že zaplatím i tomu druhému soud a všechny věci okolo toho, tak z toho jsem již opravdu dostal strach a neodvolával jsem se, má právnička tvrdila, že bych to dělat neměl, že bych mohl dopadnout taky ještě mnohem hůř, tak jsem to již nedělal. A dnes (15.02.2016) vyzvedl závěrečné dopisy toho všeho, kde je jasně řečeno že to nabylo právní moci. Ačkoliv jsem celý příběh psal i na Státní Zastupitelství, poté i soudci, aby nemusel být ten soud, tak se se mnou nikdo nebavil ani to nijak nepřehodnotil.
Dá se s touto celou kauzou ještě něco provést, nebo se s tím mám smířit a vše ve splátkách zaplatit (na zaplacení vcelku opravdu nemám) celkem to dělá 8tis +2tis za náklady řízení. A pak podat na dlužníka žalobu a pochopitelně chci žádat náhradu bolestného (toto bylo projednáváno jako přestupek jako Č. j. : KRPT-227140/PŘ-2015-070211, s vaší pomocí. Ani mi neřekli výši pokuty jakou platil, protože se jedná o mladistvého ani po něm nechtěli mě prokazatelně způsobenou škodu uváděnou do protokolu.
Ještě mě napadlo, co žalovat dlužníka za tyto mé další náklady, ať mi to zaplatí včetně včetně toho celého dluhu? Kdyby mi vrátil peníze tak jak stále sliboval, já bych mu žádný telefon nebral a celá kauza by se nekonala. Veškerou korespondenci Vám zašlu, budete-li chtít. Mě to opravdu hlava nebere a nic spravedlivého v tomto nevidím …
Toto se zapisuje do rejstříku trestů a jak to tam dlouho budu mít zapsáno? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Co se týká mobilního telefonu: Odejmutí telefonu způsobem Vámi uvedeným PROTI vůli osoby (vlastníka telefonu) bývá kvalifikováno (bez ohledu na dobu Vašeho držení tohoto telefonu – tedy bez ohledu na skutečnost, že jste jej měl u sebe jen 20 minut) jako krádež (ust. § 205 trestního zákoníku).
V případě, že Vám Váš dlužník neplní dluh, tedy nevrací peníze ve Vašem případě, je nutné se domáhat svých práv soudní cestou. V tomto případě tuto osobu vyzvat k tomu, aby Vám zapůjčené peníze vrátila v určité lhůtě (vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud tak neučiní, je nutné se obrátit na soud a před soudem se domáhat svého práva. Žalobou se můžete domáhat pouze vrácení zapůjčených peněz a dále zákonného úroku z prodlení, částku v celkové výši 8.000,- Kč, kterou jste povinen zaplatit na základě trestního příkazu, po něm vymáhat nemůžete.
Házení kameny: Aby se jednalo o trestný čin ublížení na zdraví, musí způsobená zranění dosahovat určité intenzity, konkrétně způsobené zranění musí znesnadňovat, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného (Vás) a toto zranění vyžaduje lékařské ošetření.
Pokud není naplněna podmínka intenzity, posuzuje se jednání jako přestupek.
Náhradu bolestného způsobeným činem můžete uplatnit opět před soudem, jelikož v přestupkovém řízení je možné uplatnit pouze majetkovou škodu, nikoliv nemajetkovou újmu, tedy újmu na zdraví a potažmo bolestné. Výše bolestného se určuje na základě „bodového ohodnocení způsobeného zranění“ vyhotoveného lékařem v posudku.
Co se týká informací uvedených v protokolu. Každý protokol o provedené výpovědi podepisuje osoba, která vypovídá. Tedy svým podpisem na protokolu jste stvrdil správnost jeho obsahu, že obsahuje všechny skutečnosti tak, jak jste uvedl. V tomto případě je možnost obrany mizivá, nicméně pokud nejste spokojený s postupem státního zástupce, můžete podat podnět k vykonání dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství (krajské státní zastupitelství).
Do rejstříku trestů se zapisuje každý trest uložený pravomocným rozhodnutím soudu. Pokud Vám byl uložen pouze peněžitý trest, můžete po uplynutí 1 roku od jeho výkonu (zaplacení) podat návrh na zahlazení tohoto odsouzení (trest se nebude uvádět na výpise z rejstříku trestů).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přespání v objektu občanské vybavenosti - je to legální po právní stránce?
- Je možné bydlet, spát v objektu občanské vybavenosti?

Pokud je nemovitost zkolaudována jako objekt občanské vybavenosti, je po právní stránce či jiné stránce problém, když tam pracovník občas přespí?
Děkuji za odpověď Dana

ODPOVĚĎ:
Stavbami občanské vybavenosti jsou takové objekty, které mají sloužit ke prospěchu společnosti. Tj. např. obchodní centra, sportovní centra, kina, domy s pečovatelskou službou, administrativní budovy, nemocnice, hotely, restaurace, ubytovny, školy, jídelny, apod.
Pokud by měl zaměstnanec v takovém objektu přespávat, je to mimo jeho pracovně právní vztah a mělo by mu to být umožněno pouze v případě, že máte živnostenské oprávnění na ubytovací služby, objekt je k tomuto přizpůsoben a zaměstnanec by za nocleh měl řádně platit a Vy tento příjem řádně danit.
Takto se k tomu staví právní úprava.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY SMLOUVY
- Vyplacení exekuce a uzavření kupní smlouvy na nemovitost - za jak dlouho mohu uzavřít kupní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitost?
FINANCE-DANĚ
- Odvod daně, daní při vyplacení exekuce a koupě zadlužené nemovitosti

Můžu uzavřít smlouvu budoucí kupní s prodávajícím, - když je na něj podán návrh na insolvenci od komerční banky a zároveň exekuce na katastru od bytového družstva, návrh na insolvenci na katastru není
- když zaplatím exekuci a pohledávku KB, kdy nejdříve můžu uzavřít kupní smlouvu
- můžu jako část kupní ceny zaplatit daň z převodu z nemovitosti. Kupní cena bude 1 milion, dan z převodu bude 40 000, - já pošlu jako první část kupní ceny ve výši 960 000 do aú a dalších 40 000, - jako 2 část kc na finanční úřad
Předem děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Smlouvu o smlouvě budoucí samozřejmě uzavřít můžete, musíte si v ní ale dobře nastavit podmínky právě pro uzavření kupní smlouvy, protože tu už v době trvání exekuce či insolvence uzavřít nemůžete. Neprošlo by to nejen katastrem nemovitostí, ale jednalo by se o tzv. relativně neúčinnou smlouvu, tedy věřitelé by se s úspěchem dovolali neplatnosti a Vy byste přišel jak o nemovitost, tak o peníze. Kupní smlouvu tedy můžete uzavřít až v okamžiku, kdy bude celý dluh prokazatelně uhrazen a insolvence prokazatelně ukončena (lze zjistit dotazem na příslušném Krajském soudě).
Pokud jde o kupní cenu, tak nemůžete daň zahrnout do kupní ceny, protože pokud si ve smlouvě sjednáte, že kupní cena bude milion korun a prodávajícímu vyplatíte jen 960.000,-Kč, může se domáhat i úhrady těch zbývajících 40.000,-Kč. Doporučovala bych to ve smlouvě specifikovat jasně, co je kupní cena a co daň z nabytí nemovité věci.

__

RODINA-SJM
- Zúžení SJM - kdo vlastní nemovitost neprojednanou při zúžení SJM?
- Zúžení SJM - kdo vlastní byt, dům, pozemek neprojednaný při zúžení SJM?
- Zúžení SJM nebylo zaneseno do katastru nemovitostí - jak postupovat?
- Zúžení SJM není v katastru nemovitostí - platí zúžení nebo ne, jak postupovat?

2012 bylo na moji žádost rozhodnutím soudu zúženo SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.
Spolu s bývalým manželem jsme ale vlastnili nemovitost, která sloužila a slouží k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozhodnutí soudu o zúžení SJM zmíněna. Návrh na změnu v katastru nepodal zatím ani jeden z nás.
Měla jsem za to, že nemovitost přešla automaticky od nabytí právní moci rozsudku o zúžení SJM do režimu spoluvlastnictví, bez ohledu na to, že tato změna není doposud v katastru uvedena.
Manželství bylo rozvedeno v červnu 2015. Majetkové vyrovnání doposud neproběhlo a já o to ani nemám zájem, neboť dle mého není co dělit, beru to tak, že věci které si vzal manžel jsou jeho a to málo co jsem si vzala já je moje.
Bývalý manžel mi však tvrdí, že nemovitost je pořád v SJM, protože toto nebylo dosud vyspořádáno. Měla jsem za to, že pokud toto neproběhlo do tří let od zúžení SJM, má se za to, jako by proběhlo. Anebo běží tato lhůta až od rozvodu?
Dnes (15.02.2016) jsem volala na katastr nemovitostí, úřednice mi řekla, že mám přinést rozsudek soudu o zúžení SJM a změna bude provedena, pouze ale k datu, kdy tak bude skutečne učiněno. Má tato skutečnost právní důsledky pouze pro třetí osoby nebo i pro mně?
Nemovitost je doposud vázána hypotečním úvěrem, který splácíme oba dva, resp. manžel ho splácí z vybraného nájemného, zbylý zisk který po odečtení veškerých nákladú spojených s pronájmem nemovitosti si manžel z větší části ponechává pro sebe, i když si myslím že by mi měl vyplácet polovinu, jakožto 50% spoluvlastníkovi. Tvrdí, že nemovitost není v režimu spoluvlastnictví a tudíž mi není povinen předkládat žádnou zprávu o hospodaření a jak sám uvedl "můžu být ráda, že mi vyplácí alespoň něco", je to na jeho dobré vůli. Já si však myslím, že mám stejná práva i povinnosti a tudíž mám i právo podílet se stejnou měrou na zisku (což bohužel není pravda), tak i na nákladech (co jsi myslím, že plním, neboť tyto náklady jsou hrazeny z pronájmu).
Nedávno v nemovitosti proti mé vůli ubytoval 20 občanů rumunské národnosti. Dnes (15.02.2016) jsem přivolala policii aby mi pomohla s vyklizením, bohužel mi bylo sděleno, že manžel může nemovitost pronajímat i bez mého souhlasu a policie s tím nemůže nic udělat, tj. že já nemám právo nájemníky vystěhovat.
Nevím, jak postupovat dál, už jsem z toho bezradná. Věřím, že nějaké předběžné opatření dokážu sepsat i sama, potřebuji ale mít jistotu, že nepříjdu o kauci 10.000 Kč, kterou musím složit (a musím si na ní vzít půjčku). Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud není v rozsudku nemovitost vůbec zmíněna, tak v rámci zúžení SJM vůbec vypořádána nebyla a nastupuje tedy režim, že je stále součástí nevypořádaného společného jmění manželů. Pokud se do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu nedohodnete či nevyřešíte otázku vlastnictví nemovitosti žalobou, stanete se podílovými spoluvlastníky nemovitosti. I když bývalý manžel nemá právo nemovitost pronajímat bez Vašeho souhlasu, nic mu v tom nebude bránit, dokud to nezačnete řešit soudně.
Pro detailnější rozbor věci by ale bylo nutné shlédnout rozsudek, zda skutečně nemovitost vůbec nebyla předmětem zúžení SJM.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné zapsat do katastru nemovitostí nezletilou osobu jako majitele nemovitosti
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - je možné to zapsat do katastru nemovitostí?
- Majitel bytu, domu, pozemku nezletilá osoba a katastr nemovitostí
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - bude to vadit katastru nemovitostí?

Chtěli bychom s manželkou koupit pro naše dvě nezletilé děti byt do osobního vlastnictví (současným majitelem je bratr manželky). Peníze na koupi bytu by byly ode mne a od manželky Je možné zapsat do katastru nezletilé děti (5ti leté)? Pokud bychom se s manželkou rozvedli, kdo bude mít právo byt užívat, platit poplatky, v případě pronájmu inkasovat zisk z pronájmu do doby jejich zletilosti? Pokud by soud přiřkl výchovu dětí manželce a ona by s dětmi neměla kde bydlet, může se do tohoto bytu nastěhovat, příp. ho pronajímat? Je možné takovýto byt v době nezletilosti dětí prodat? Kdo ho může prodat? Pavel

ODPOVĚĎ:
V okamžiku, kdy nemovitost vlastní nezletilé děti, všechna podstatnější nakládání s nemovitostí podléhají schválení soudu. Tedy už samotná smlouva, kterou byste chtěli nemovitost na děti převést, by musela být společně s návrhem na schválení tohoto právního jednání předložena soudu a až se soudním rozhodnutím následně předložena katastru nemovitostí za účelem zápisu. Stejně tak následný případný prodej této nemovitosti by podléhal opět schválení soudu a pokud by soud uzavřel, že prodej není v souladu se zájmy dětí, tak prodej neschválí a tedy byt neprodáte. Pokud byste se rozvedli, tak i další nakládání s nemovitostí podléhá soudnímu řízení, soud by musel určit, který z rodičů by se stal opatrovníkem pro správu jmění dětí a tento opatrovník by musel s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení. I zisk z pronájmu by bylo nutné ukládat na zvláštní účet a v okamžiku zletilosti dětí jim finance předat. Samozřejmě tuto skutečnost už soud nezkoumá (kam jdou peníze z pronájmu, neboť nájemní smlouva se nikde neeviduje), ale pokud by dítě v době zletilosti požadovalo vyúčtování toho, jak bylo s jeho majetkem nakládáno a bylo by zjištěno, že peníze byly např. nějakým způsobem zpronevěřeny, mohlo by se obrátit na soud s žádostí o náhradu škody po opatrovníkovi majetku nebo dokonce s trestním oznámením pro zpronevěru.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Snížení odměny za přečtený email v emailingu - co když čtenáři se snížením odměny nebudou souhlasit?
- Jednostranné snížení odměny za čtení emailů (emailing) - co když čtenáři emailů nebudou souhlasit?
- Nesouhlas se čtením emailu (emailing) adresátem a snížení odměny za čtení emailů

Vlastním emailing kde platím lidem, kteří se do systému registrují malé částky za to že zhlédnou reklamy, které jim pomocí emailu posílám. Jde mi o to, že nyní potřebuju upravit smluvní podmínky a to tak že musím snížit částku za čtení těch reklam, což se samozřejmě mnohým líbit nebude. Jde mi o to zda to mohu udělat, když ty lidé při registraci souhlasili se starými smluvními podmínkami a když je nyní změním, tak se na ně automaticky ty nové budou vztahovat a nebo třeba musí ty nové nejprve odsouhlasit? A pokud tak neučiní mohu s nimi například zrušit spolupráci? V podmínkách mám mimo jiné:
Zprostředkovatel si vyhrazuje právo tyto podmínky upravovat a doporučuje klientům a uživatelům minimálně 1x do měsíce kontrolovat jejich aktualizaci.
Tyto obchodní podmínky jsou platné od 1.9.2014 a to pro všechny uživatele a klienty
Zkráceně řečeno zda můžu za pochodu měnit podmínky a případně za jakých podmínek?
Děkuji, Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že tuto činnost vykáváte v rámci své podnikatelské činnosti. Z této domněnky ve své odpovědi vycházím.
V soukromém právu platí, že smluvní strany jsou si vzájemně rovny, a proto není možné, aby jedna strana jednostranně změnila vzájemný závazek. Určitou výjimkou z tohoto pravidla je ustanovení § 1752.
Podle § 1752 zákona č. 89/2012 Sb. , obačanský zákoník platí, že uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
Domnívám se, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení nejsou naplněny, neboť ve Vašich obchodních podmínkách není uvedeno, jak se změna druhé straně oznámí a neposkytujete jí právo smlouvu z tohoto důvodu vypovědět.
Pokud by tyto náležitosti byly ujednány, můžete smlouvu v přiměřeném rozsahu měnit a druhá smluvní strana to může odmítnout tím, že smlouvu vypoví.
Jelikož však takové ujednání ve smlouvě nemáte, domnívám se, že podle § 1752 OZ nemůžete postupovat a bude nutné buď uzavřít indiviuálně dohody, ve kterých přijmou Vaši zákazníci nové smluvní podmínky, ve kterých bude upravena cena, postup dle § 1752 OZ, příp. další náležitosti nebo smlouvu, s těmi co odmítnou dohodu, vypovědět.


__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Zrušení zaměstnaneckého poměru ve vlastní s.r.o. a podnikání jako OSVČ - informace

Jsme tři vlastníci softwarové společnosti (s. r. o.), která v současné době zaměstnává 12 lidí.
Ještě před založením naší společnosti jsme vytvořili software, který je základním kamenem našeho podnikání a jako firma ho stále vylepšujeme.
V současné době všichni tři společníci pracujeme v naší firmě na zaměstnanecký poměr.
Nově bychom chtěli využít autorských honorářů následujícím způsobem:
1. zrušit zaměstnanecký poměr
2. založit si živnostenský list
3. sepsat licenční smlouvu a měsíčně si vyplácet autorský honorář, který by měl nahradit původní mzdu
4. zdravotní, sociální a daně bychom platili jako OSVČ
Bude to takto legislativně v pořádku?
Nebude vadit, že jako OSVČ bude náš jediný příjem z autorského honoráře?
Můžu působit ve vlastní firmě aniž bych u ní byl zaměstnaný?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste v předmětné s. r. o. i jednateli (tzn. členy statutárního orgánu) nebo zda jste pouze jejími společníky. V této souvislosti proto pouze stručně připomínám (jelikož k tomu Váš dotaz přímo nesměřuje), že souběh výkonu práce v pracovněprávním poměru a výkonu funkce člena statutárního orgánu je z právního hlediska přinejmenším problematický, pokud dochází k překryvu činnosti zaměstnance a člena statutárního orgánu (v jedné osobě), jak vyplývá z § 61 zákona o obchodních korporacích (týká se tedy např. výkonu funkce jednatele s. r. o. se současným výkonem práce zaměstnance - generálního ředitele apod.). Na toto téma lze odkázat např. na tyto články:
http://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-rekodifikace-soukromeho-prava-na-soubeh-vykonu-funkce-vedouciho-zamestnance-a-clena-statutarniho-organu-obchodni-korporace-95117.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-tzv-soubehu-funkci-a-neoddelitelnosti-cinnosti-statutarniho-organu-a-zamestnance-99544.html
Co se týče Vámi naznačeného záměru, upozorňuji v první řadě, že pro výplatu tzv. autorského honoráře (resp. odměny autora) není zapotřebí ani existence pracovněprávního poměru (mezi Vámi a s. r. o.), ani zřízení živnostenského oprávnění. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že autor má právo na odměnu za užívání svého autorského díla jinou osobou přímo dle autorského zákona, resp. dle licenční smlouvy, kterou s uživatelem díla uzavře (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
Pokud by měl být Váš jediný příjem (z živnostenského podnikání) tvořen autorským honorářem, je zřízení živnosti nadbytečné. Dle § 3/1 písm. b) živnostenského zákona totiž platí, že živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony (např. autorským zákonem), jejich původci nebo autory (toto využívání pak může mít rovněž podobu inkasování autorského honoráře na základě licenční smlouvy).
I přes shora uvedené doplňuji, že na živnostenské podnikání v oblasti software je použitelná volná živnost "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály" (obsažená pod bodem 56 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsahem této živnosti je (dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností) :
"Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti.
Obsahem činnosti není prodej a opravy hardware."
Tato živnost je použitelná zejména pro případy, kdy byste vytvářeli různé software na zakázku, popř. zprostředkovávali užití cizích software. Došlo-li ve Vašem případě k vytvoření jediného software, jehož úplatné užití má být zdrojem Vašich příjmů, není zřízení živnostenského oprávnění nutné (dle shora citovaného § 3/1 písm. b) živnostenského zákona se ostatně o živnost ani jednat nemůže), neboť postačí autorskoprávní a občanskoprávní úprava.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že byl-li předmětný software vyvinut před vznikem s. r. o. , nebude možné tento software považovat za zaměstnanecké autorské dílo (ve smyslu § 58 autorského zákona).
Pro s. r. o. můžete pracovat buď jako její jednatel, popř. z jiného právního titulu (zejména v rámci pracovněprávního vztahu nebo na základě soukromoprávní smlouvy).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při práci po mateřské dovolené - výpočet průměru
- Nařízení vyčerpání celé dovolené zaměstnavatelem pracovnici po mateřské dovolené - může to zaměstnavatel přikázat?
- Vyčerpání celé dovolené po mateřské dovolené na příkaz zaměstnavatele
- Náhrada za nevyčerpanou dovolenou po mateřské dovolené, MD

Po celý rok 2015 i nadále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele (školství). Od 1. 2. 2016 na mateřské dovolené až do 14. 8. 2016. Od 15. 8. 2016 nástup do zaměstnání a zároveň na dovolenou. Na rodičovskou dovolenou nastoupil manžel (z finančních důvodů). Z čeho se mi bude počítat průměr na dovolenou? Za které měsíce? Může mi ji zaměstnavatel nařídit celou? Děkuji. Zdravím. Leona

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že pro účely výpočtu nároku na dovolenou se mateřská dovolená považuje za výkon práce, máte nárok vyčerpat celou roční výměru dovolené. Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, záleží tedy na tom, jakým způsobem čerpání Vaší dovolené určí. Může se tedy stát, že Vám nařídí vyčerpat celou dovolenou naráz, ale s většinou zaměstnavatelů je možné se dohodnout například na to, že část dovolené vyčerpáte až o vánočních svátcích.
Pokud nechcete čerpat dovolenou v celku, zkuste zaměstnavatele požádat, aby čerpání Vaší dovolené rozdělil, ale konečné slovo má zaměstnavatel. Co se týče výše náhrady mzdy za dovolenou, vzhledem k tomu, že jste v rozhodném období (rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí) neodpracovala alespoň 21 dní, bude se Vám výše náhrady vypočítávat z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého byste dosahovala, kdybyste místo čerpání mateřské dovolené normálně pracovala.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o výživném potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí výživné)
- Dohoda o alimentech potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí alimenty)
- Výpověď dohody o placení aliementů schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?
- Výpověď dohody o placení výživného schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?

Výše výživného sice byla stanovena dohodou mezi bývalými manželi, ale stvrdit to musel soud, tzn. výše je uvedena v dohodě ke které soud vydal rozsudek o rozvodu. I v tomto případě může manžel vypovědět tuto část dohody doporučeným dopisem? Novou dohodu by musela bývalá manželka podepsat? Předpokládáme, že na novou dohodu přistoupit chtít nebude a rovněž nebude zřejmě chtít podat návrh na stanovení nového výživného k soudu. Může tak učinit manžel? Dekuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pokud lze dotaz chápat tak, že bylo rozvedeno manželství a v rámci rozvodu byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, jejíž součástí je úprava výživného na rozvedenou manželku, pak je tato dohoda závazná a pokud podle ní nebude plněno, je nárok exekučně vymahatelný. Doporučeným dopisem od ní odstoupit nelze. Lze samozřejmě podat i žalobu na stanovení jiného výživného, nicméně s ohledem na existující dohodu by soud jakožto hlavní důkaz zvažoval onu dohodu se stanovením výživného. Návrh na změnu výše výživného může podat jak manželka, tak manžel.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi - vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného
- Vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného - souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi
- Darování bytu užívaného se souhlasem původního majitele - uzavření nájemní smlouvy s novým majitelem a placení nájmu, nájemného

2006 jsme s mým manželem po přestěhování z jiného města do mého rodného města dostali do užívání byt mých rodičů, kteří bydleli ve vlastním domě. Od té doby jsme platili všechny poplatky a i nájemné do rukou rodičů, jelikož jsme byli rodina a rodiče nechtěli odvádět daň z pronájmu bytu. Od té doby v bytě máme trvalý pobyt. 03/2015 zemřel můj otec a moje matka darovala byt mojí vlastní sestře, žijící v Dánsku s tím, že si vymohla na sestře pro sebe samu služebnost (věcné břemeno) užívání bytu, zřejmě na doživotí. Více nevím, jelikož mi nechtěla ani matka ani sestra sdělit žádné bližší informace a tuto skutečnost před námi zamlčely.
Matka po nás chce pro sebe zvýšení nájemného, ale nutí nás uzavřít ihned smlouvu o nájmu mezi mnou a mojí sestrou (majitelkou bytu), jinak mi jejich právník hrozí soudem nebo vystěhováním. Vůbec se nevyznám ve vztahu majitel bytu (pronajímatel) x věcné břemeno (služebnost) užívání x nájemce.
Děkuji. Hedvika

ODPOVĚĎ:
Ohledně sjednání služebnosti pro Vaši matku, je možné si vyžádat na katastru nemovitostí příslušnou smlouvu. Smlouva se Vám vydá na počkání za malý poplatek dle počtu stran smlouvy. Nicméně vztah ze služebnosti se Vás nijak dotýkat nebude.
Předpokládám, že nemáte písemnou nájemní smlouvu, kterou jste uzavřela původně s rodiči. Pokud je tomu tak, v případném soudním sporu budete povinna prokázat, že nájemní smlouva byla skutečně uzavřena. Nájem se v tomto případě bude řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen "OZ").
Dle ust. § 2237 OZ vyžaduje nájemní smlouva písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Změnou vlastníka - Vaši sestru, pak zůstaly všechna ujednání původní nájemní smlouvy v platnosti, tedy včetně výše nájemného, a sestra tedy nemůže namítat, že nemáte nájemní smlouvu, neboť stále platí nájemní smlouva uzavřená s rodiči. Není tedy nutné, abyste z důvodu převodu bytu na Vaší sestru uzavírala novou nájemní smlouvu.
Pronajímatel/sestra nemůže bezdůvodně požadovat zvýšení nájemného (kromě důvodů uvedených v zákoně) či vystěhování. Nicméně bude nutné, abyste skutečně prokázala, že jste v nájmu. V tomto případě především svědeckými výpovědmi, neboť předpokládám, že nájemné jste nehradila na účet. Pokud ano, pak rovněž u soudu doložte výpisy z účtu s placeným nájemným.
Pokud existenci nájemní smlouvy, byť ústně uzavřené, neprokážete, pak jako byste užívala byt bez právního důvodu. Poté by po Vás sestra skutečně mohla požadovat uzavření nájemní smlouvy, či vystěhování.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Fůra dřeva souseda naskládaná u zdi - jak donutit souseda, aby ji odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zdi, fasády mého domu?
- Jak donutit souseda aby odstranil písek, kamení u zdi, fasády mého domu?
- Písek, kamení u zdi domu - jak donutit souseda aby to odstranil a zeď mohla "dýchat"
- Dřevo souseda u zdi mého domu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil a zeď mohla "dýchat"

Zeď mé stodoly hraničí se sousedovou zahradou. On mi ji zarovnal rázem dřeva, i když ho mohl dát tak, aby tam byla alespoň metr a půl prostor a odmitá ráz dřeva posunout. Stodolu potřebuji udržovat, jednou za rok natřít, vyčistit okap či případně vyměnit tašku na střeše. Tvrdí mi, že tam mohu jednou za tři roky. Je nějaká možnost, že by musel ráz dřeva přemístit, abych mohl v případě opravy se ke zdi dostat? Děkuji, André.

ODPOVĚĎ:
Vstupu na sousedův pozemek se můžete domáhat dvěma způsoby:
1/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1021 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen umožnit sousedovi (zde Vám) vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku (což se vztahuje i na stavbu na tomto pozemku), nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused (zde Vy) je však povinen nahradit vlastníku pozemku (zde Vašemu sousedovi) škodu tím způsobenou.
Dle § 1022 občanského zákoníku pak platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Po svém sousedovi se tedy můžete kdykoli (nikoli jen jednou za tři roky) domáhat vstupu na jeho pozemek, bude-li to nezbytné pro údržbu či opravu Vaší stodoly. Vzniknou-li však Vašemu sousedovi v této souvislosti nějaké náklady (např. ztráta času při přerovnávání dřeva) či škoda, budete povinen k jejich náhradě.
Nebude-li dohoda s Vaším sousedem možná, můžete se vstupu na jeho pozemek domáhat a/ soudní cestou (tuto variantu Vám vzhledem k zdlouhavosti soudního řízení spíše nedoporučuji) nebo b/ prostřednictvím stavebního úřadu (jak uvádím v odpovědi ad 2/ níže).
2/ Veřejnoprávní varianta:
Dle § 141 stavebního zákona platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena (zde Vy), musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nebude-li tedy možné se s Vaším sousedem dohodnout, budete oprávněn se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi uložit povinnost strpět Váš vstup na jeho pozemek.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se na něj nový občanský zákoník?
- Nový občanský zákoník a přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se NOZ i na tento přestavek?
- Ochrana fasády na pozemku souseda - musí se na požádání souseda odstranit? (poškozování fasády strunovou sekačkou)

Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsme se že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK ale našel jsme nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů že je to možno vzahnout i na staré stavby.
Můžete mi prosím říci, jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem, nebo budeme muset střechu odstranit?
Pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík, který už byl rozpadlý tak, aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce, ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce,abychom i tento soklík odstranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Ladislav

ODPOVĚĎ:
Na stavby postavené před účinností NOZ, tedy před 1.1.2014 se vztahuje úprava podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, z nichž vyplývá" "Zasahuje-li stavba na více pozemků, stane se součástí pouze toho pozemku (budou-li splněny zákonné podmínky), na němž se nachází její převážná část." Stavba se tedy nestane součástí všech pozemků, na nichž je postavena. Ve vztahu ke zbylým pozemkům se však má uplatnit ustanovení o přestavku. To v praxi znamená, že části pozemků, na něž stavba přesahuje, „přirostou“ ze zákona k pozemku, na němž stojí převážná část stavby, a jejich vlastníci obdrží náhradu ve výši jejich obvyklé ceny. Jelikož tedy ve vašem případě ze zákona stavba přirostla k pozemku, jste jejím vlastníkem Vy a tím, kdo bude případně muset vyvolat soudní spor, bude soused, nikoliv Vy a výsledkem tohoto sporu bude pravděpodobně rozhodnutí, že vlastníkem pozemku pod přestavkem jste Vy. Budete ale muset sousedovi uhradit nějakou částku za tento pozemek. Tím by byla vyřešena i otázka soklíku, který vlastně stojí na Vašem pozemku.

__

BYT-BYDLENÍ
- Vyloučení z bytového družstva z důvodu vlastnictví družstevního bytu
- Vyloučení z bytového družstva - důvody
- Odbrání družstevních práv z důvodu vlastnictví jiného družstevního bytu (uživatelských práv k družstevnímu bytu)

Koupila jsem družstevní podíl (laicky družstevní byt, uživatelská práva k družstevnímu bytu) v Praze a bydlím v něm s nezletilým synem a současně vlastním byt v Liberci, který pronajímám. Dokonce uvažuji o nákupu bytu v Praze, opět na pronájem. Teď jsem se zaslechla, že pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva a o vynaložené peníze tudíž přijít. Je to pravda? Pokud ano, jak se tomu lze vyhnout, třeba přepsáním ostatních bytů na jiného člena rodiny? Jsou i jiné způsoby, jak bych mohla být vyloučena z družstva (kromě případů uvedených běžně ve stanovách)?
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená informace, že "pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva" nevychází z žádného zákonného ustanovení, ale přímo od Magistrátu hl. m. Prahy, který stanovil "Pravidla postupu při prodeji bytových jednotek". Jeden z bodů těchto Pravidel stručně uvádí, že "Oprávněný nájemce nesmí být ke dni založení družstva vlastníkem jiného bytu či nemovitosti určené k bydlení, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt." V tomto případě je otázkou, co se rozumí pojmem "spravedlivě požadovat". Výklad bude vždy odlišný podle konkrétní situace, nicméně to, že bydlíte v Praze a byt vlastníte v Liberci je jistě důvodem pro výjimku z těchto pravidel. Pokud budete kupovat byt v Praze, bude jistější, aby vlastníkem bytu byl některý rodinný příslušník. Důvody vyloučení z družstva uvedené ve stanovách jsou konečné, v ostatních případech, pokud by Vás družstvo chtělo vyloučit pro jednání, které ve stanovách uvedeno není, by otázka vyloučení byla předmětem soudního řízení.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dluh jednoho z manželů a rozvod - je možné dluhy přenechat dlužníkovi?
- Převzetí dluhu jedním z manželů a placení výživného, alimentů pečujícímu z rodičů
- Převzetí dluhu jedním z manželů, rozvod a vliv na placení výživného, alimentů

V minulosti jsem uzavřel několik neuvážených finančních závazků - půjček - a dostal jsem se do finančních potíží, a to nejen sebe, ale celou rodinu. Manželka se chce kvůli tomu se mnou rozvést. Z manželství máme 7letého syna. Manželka chce, abych podepsal u notáře dohodu, podle které beru veškeré závazky na sebe. Radila se u právničky na Oblastní charitě. Já s tím nemám problém, nechci, aby dluhy trpěl syn, který bude po rozvodu v péči matky. Zároveň jsme se domluvili, že v této dohodě bude ustanoveno, že převzetím všech dluhů, cca 500.000 + 100.000 Kč z podnikání (ty prý jdou automaticky jen na mě) nebudu muset určitou dobu platit soudem stanovené výživné (alimenty).
Dotazy:
Nejedná se v případě převzetí dluhů na sebe spíše o zúžení SJM? Nebo stačí taková notářem sepsaná a ověřená dohoda?
Je vůbec právně možné, aby na základě takové dohody opravdu nemusel platit po určitou dobu výživné? S manželkou se rozcházíme ne v úplně dobrém a mám obavy, aby po mě alimenty nechtěla (má na výši dluhů také svůj podíl)
Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě se jedná o zúžení SJM, nestačí pouhá dohoda u notáře podepsaná, ale musí to být sepsáno přímo notářským zápisem. Není možné, abyste se na základě takové dohody vzdal povinnosti hradit výživné. Výživné je určeno na výživu dítěte a není možné se ho jednostranně vzdát či ho proti něčemu započíst. Je zde tedy reálná šance, že manželka následně bude výživné žádat a může jej žádat až tři roky zpětně.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sociální dávky nikdy nepracující studentky VŠ po porodu
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - sociální dávky
- Na jaké dávky má nárok nepracující studentka po porodu dítěte?
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - na jaké sociální příspěvky a dávky má nárok?
- Rodičovský příspěvek pro studentku po porodu - má nárok nebo ne?
- Přivýdělek studentky VŠ po porodu pobírající rodičovský příspěvek
- Nikdy nepracující studentka s dítětem - nárok na příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení pro nikdy nepracující studentku s dítětem bydlící samostatně

Chtěla bych se zeptat, na jaké příspěvky mám nárok po porodu v následující situaci. Jsem VŠ studentka na pětiletém oboru, momentálně zahajuji druhý rok, ve škole chci pokračovat i po narození dítěte. Nikdy jsem nepracovala, pouze brigádně. Dítě nebude mít zapsaného otce v RL a krátce před jeho narozením se chci přestěhovat od rodičů do bytu, který si budu pronajímat.
Mohu za této situace dostat příspěvek na bydlení? Pokud jsem správně pochopila načtené informace, nebudu mít nárok na mateřskou, nýbrž pouze na rodičovský příspěvek? Pokud ho budu pobírat, mohu brigádně nebo na částečný úvazek pracovat? O co dále si případně mohu zažádat? Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dosud nebyla zaměstnaná a tudíž nemocensky pojištěná, nebudete mít bohužel nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), ale pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. O rodičovský příspěvek můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, k žádosti bude zapotřebí přiložit rodný list dítěte. Při pobírání rodičovského příspěvku si můžete přivydělávat bez omezení – můžete si tedy klidně najít brigádu nebo práci na částečný úvazek.
Pokud se jedná o Vaše první (nebo druhé) dítě a příjmy Vaší domácnosti nepřesáhnou 2,7násobek jejího životního minima, budete mít nárok na porodné, což je jednorázový příspěvek ve výši 13.000 Kč (u druhého dítěte 10.000 Kč). Pokud otec dítěte nebude uveden v rodném listě, je životní minimum Vaší domácnosti (jeden dospělý a jedno dítě) vyjádřeno částkou 4.880 Kč. Hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 13.176 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. O porodné je zapotřebí požádat nejpozději do jednoho roku věku dítěte.
Pokud příjmy Vaší domácnosti nepřesahují 2,4násobek jejího životního minima (příjem 11.712 Kč měsíčně), mohla byste si požádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek bude zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2015.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten budete mít nárok tehdy, pokud budete vlastníkem či nájemcem bytu (podnájem nestačí), ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nebude stačit k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady na bydlení a splňovat další výše uvedené podmínky (být nájemcem bytu s trvalým bydlištěm) a teprve poté si můžete o příspěvek zažádat. O všechny výše uvedené dávky si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zvýšení objemu práce bez navýšení platu, mzdy - musí na to zaměstnanec přistoupit?
- Nenavýšení platu, mzdy při zvýšení objemu vykonávané práce - jak se bránit a požádat zaměstnavatele o navýšení platu, mzdy?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí účetní dělat účetnictví dceřiných firem pokud má smlouvu jen na základní firmu?
- Smlouva s firmou o vedení účetnictví - povinnost účetní dělat účetnictví dceřiným firmám

2010 jsem začala pracovat u svého zaměstnavatele, jednalo se tehdy o vedení účetnictví 2 firem, mateřské a dceřiné společnosti. Majitel však stále zakládá nové a nové firmy, takže za rok 2015 jsem byla nucena dělat už 7 ročních závěrek, tzn. 7 přiznání k DPPO. Za rok 2016 už těch DPPO bude 9 a je to neúnosné i v průběhu roku kvůli DPH, SH, KH stihnout všechny firmy v termínu. Podotýkám, že má mzda je téměř stejná, jako když firmy byly 2. Jsem povinna vést účetnictví i dalším "firmám ve skupině"? Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou pouze u jedné z těchto firem. Děkuji. Linda

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. v popisu pracovní činnosti. Jednotlivé úkoly může zaměstnanci také zadávat zaměstnavatel, ale vždy v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Pokud máte ve smlouvě uvedeno např. „účetní“, měla byste vykonávat tuto činnost pro zaměstnavatele a nikoliv zpracovávat účetnictví pro další subjekty odlišné od zaměstnavatele. Pokud byste ale byla např. zaměstnanec fyzické osoby, která by byla „vlastníkem“ dalších společností, pak by mohlo býti sporné, zda máte povinnost vykonávat účetnictví pro více těchto společností či nikoliv.
V daném případě bych tedy viděla rozhodující to, jak zní druh práce v pracovní smlouvě, kdo je zaměstnavatelem, neboť dle zákoníku práce máte povinnost konat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě pro subjekt, neb ten Vám může dávat závazné pokyny k práci.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bezdůvodné zadržování cizí věci - zakoupené ho motorového vozidla
- Jak se dostat k motorovému vozidlu které zadržuje jiná osoba?
- Jak se dostat k motorce, kterou zadržuje jiná osoba na svém pozemku, ve své garáži?
- Motorka zakoupená bez kupní smlouvy a bezdůvodné zadržení motorky cizí osobou
- Jak dostat zpět motorku zadrženou cizí osobou?
- Žaloba na vydání věci - cizí osoba zadržuje bezdůvodně mou motorku

2013 jsem si koupil babettu za peníze darované od souseda, k babettě jsem měl přistup do doby, než vyměnil zámky, a odmítal věci vydat)
Darovací smlouva není, ale v kartičce průkazu a jako majitel (i u pojišťovny v době placení ručení)
Nekomunikuje, utíká za dveře, když mě vidí po jít ulici. Jak má tedy postupovat? Není to jediná věc co mi zadržuje. (pořizovací cena byla 6000 Kč dar) Úpravy, aby byla způsobilá k provozu (asi 2000 Kč). Důvod proč přestal komunikovat, byl ten, že si dělal iluze o vztahu s moji matkou).
Babetta byla kupována, přes internet, s tím, že ten prodávající přijel k mému domu, a za hotové peníze z kapsy souseda se koupila, Darovací smlouva není ani nebyla. Účtenka také ne.
Je jen jeden svědek, že jsem to dostal darem. Zbytek už to ví jen z vyprávění, když se rodina ptala, kde jsem ji vzal.
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě musíte podat žalobu k soudu na vydání neoprávněně zadržovaných věcí. V řízení budete muset Vaše vlastnické právo k babettě a případně také k ostatním věcem, tedy především svědeckými výpovědmi, a to i těmi "z doslechu" nebo svědky, kteří viděli, že babettu užíváte.
Pokud by soused ani po soudním rozhodnutí babettu dobrovolně nevydal, bude nutné podat návrh na nucený výkon rozhodnutí (exekuci).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení vlastnictvím užívání pozemku po více než 10 let
- 10 let užívání pozemku a jeho vydržení

Vlastním dům se zahradou, do mého pozemku zasahuje i kousek sousedovo pozemku,
- tento kousek je oplocen spolu s celým mým pozemkem
- nestará se o to 10 let
- pozemek upravuji já
Je možné uplatnit na tento kousek právo k vlastnictví? Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že „uplatněním práva k vlastnictví“ (jak v dotazu uvádíte), máte na mysli vydržení vlastnického práva k této části sousedova pozemku. Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, vlastnické právo k předmětné části sousedova pozemku vydržet nemůžete (tzn. že tato část sousedova pozemku se nemůže stát Vaším vlastnictvím).
Vydržení vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku není možné z důvodu absence dobré víry na Vaší straně. Existence dobré víry byla pro vydržení požadována „starým“ Občanským zákoníkem (platným do 31. 12. 2013), přičemž je vyžadována i nyní platným občanským zákoníkem.
Dobrá víra držitele je dána v případě, kdy je tento držitel s ohledem na všechny relevantní skutečnosti přesvědčen o tom, že právo, které vykonává (zde vlastnické právo), mu skutečně náleží. S ohledem na fakt, že jste si vědoma toho, že předmětná část pozemku je vlastnictvím Vašeho souseda (což je snadno ověřitelné i náhledem do katastru nemovitostí), nemůžete být v dobré víře o tom, že předmětná část pozemku patří Vám.
„Starý“ Občanský zákoník upravoval tuto problematiku ve svém § 130/1 a § 134/1, když stanovil, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.
Nyní platný občanský zákoník pracuje v této souvislosti s pojmem poctivá držba. Dle § 992/1 občanského zákoníku platí, že kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
Vydržet právo (např. vlastnické právo) pak může samozřejmě pouze poctivý držitel, jak výslovně vyplývá z § 1089/1 občanského zákoníku, který stanoví, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že ohledně držby vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku nejste v dobré víře (dle „starého“ Občanského zákoníku), resp. nejste poctivou držitelkou (dle terminologie nyní platného občanského zákoníku), není ve Vašem případě aplikovatelné ani tzv. mimořádné vydržení (§ 1095 občanského zákoníku), neboť toto ustanovení není použitelné v případě prokázání nepoctivého úmyslu držitele.
Vše shora uvedené je v obecné rovině vystiženo v § 6 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě;
- nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že v této souvislosti by bylo možné do budoucna uvažovat o opuštění předmětné části pozemku Vaším sousedem. V tomto ohledu odkazuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1050/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil;
- § 3067 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050/2 občanského zákoníku nejdříve od 1. 1. 2014;
- § 1045/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.
Shora uvedené lze uzavřít konstatováním, že předmětná část pozemku může být považována za opuštěnou nejdříve po deseti letech od 1. 1. 2014, přičemž v takovém případě připadne do vlastnictví státu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných):
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě - jak přepsat z otce na matku
- Jak přepsat daňovou slevu na dítě na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího rodiče na rodiče, kterému je svěřeno dítě do péče?

Jsem v rozvodovém řízení a mám dvě děti 7 a 13 o které 24 hod. denně pečuji já. Manžel se sám před 2. měsíci odstěhoval a nestará se o ně ani mi na děti nepřispívá. Má na sebe děti napsané co se týče odečtu daní a nechce mi umožnit, abych si je přepsala na sebe. Má tímto ve výplatě více než 2.000 Kč navíc a ani z toho mi na děti nepřispěje žádnou korunou. Jak mohu docílit toho, abych si děti na sebe přepsala? Myslím, že když o děti nepečuje, nemá na tuto finanční částku nárok. Příjmy mého manžela jsou 4x vyšší než moje. Děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
Váš manžel uplatňuje neoprávněně daňové zvýhodnění na vyživované děti, protože s nimi nežije ve společně hospodařící domácnosti. V prohlášení poplatníka můžete u svého zaměstnavatele požádat o uplatňování daňového zvýhodnění, Váš zaměstnavatel ale bude požadovat potvrzení zaměstnavatele Vašeho manžela, že děti neuplatňuje. Doporučuji Vám kontaktovat zaměstnavatele manžela, pokud Vám manžel toto potvrzení nedodá, a domáhat se vydání potvrzení s tím, že manžel nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

__

OBČAN-DLUHY
- Podání odporu proti platebnímu rozkazu po lhůtě 15 dní
- Co se stane když nepodám odpor proti platebnímu rozkazu do 15 dnů
- Nepodání odporu proti platebnímu rozkazu do 15 dnů - možnost dodatečného podání odporu

Chtěla jsem se zeptat jak postupovat pokud jsem chtěla podat odpor proti platebnímu příkazu, ale nestihla jsem 15ti denní lhůtu. V dopise mám napsáno, že můžu podat odpor do 15ti dní a podání vysvětlení do 30ti dní. Mám ještě nějakou šanci? Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Bohužel lhůta pro podání odporu je závazná. Pokud odpor nepodáte ve stanovené lhůtě, platební příkaz nabývá právní moci a jeho obsah (stanovené/určené povinnosti) se nabytím právní moci stávají závaznými.
Platební příkaz tak získává povahu klasického rozsudku.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo matky na informace o dítěti, dětech (děti svěřené otci)
- Právo otce na informace o dítěti, dětech (děti svěřené matce)

Mám děti ve věku 14 a 16 let, které se mnou po rozvodu nemluví a na jejich přání zůstaly doma s otcem, kde mají své zázemí. Ze začátku všechno fungovalo, děti se mnou komunikovaly, ale po čase asi přičiněním otce, přestaly. Po rozvodu - červen 2016 - se mnou přestal komunikovat i bývalý manžel, který mi o dětech nesděluje žádné informace (školní, lékaře, zájmy a pohyb dětí) s odůvodněním, že mi do toho nic není. Jaká mám práva a jak se můžu bránit? Pomůže soudní žaloba? Děkuji za odpověď. Mirka.

ODPOVĚĎ:
Dle § 888 občanského zákoníku dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
Dle § 889 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Dle § 890 občanského zákoníku rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
Dle § 891 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem. Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.
Jak sama vidíte, úprava styku rodiče s dítětem je občanským zákoníkem poměrně rozsáhle upravená. Máte právo na informace o svých dětech a máte také právo se s nimi stýkat. Pokud Váš bývalý manžel tomuto brání, můžete se obrátit na soud a domáhat se těchto svých práv soudní cestou.
Pro začátek Vám doporučuji jej písemně vyzvat ke spolupráci ve vztahu k předávání informací o dětech a umožnění stýkání s dětmi, pokud nebude reagovat, je to důvod pro postup soudní cestou. V takovém případě Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v soudním řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Sražení chodce autem a jednání s probačním úředníkem mezi sraženým a řidičem
- Probační jednání mezi řidičem a poraženou osobou (chodcem)
- Vymáhání náhrady škody na zdraví od řidiče který srazil chodce

Kdo je probační úředník? V 05/2016 moji maminku (87) let na přechodě pro chodce porazil řidič, utrpěla zlomeninu dolní končetiny. Ošetřena ve FN HK, šetřila Policie, podáno trestní oznámení na řidiče. Maminka nemá pojištění pro tento případ, dostane nějaké finanční vyrovnání? Jak se žádá, kde, a o kolik a koho? Musíme jednat s probačním úředníkem? Děkuji. Libuše.

ODPOVĚĎ:
Probační úředník během zkušební doby stanovené soudem jednak kontroluje vedení řádného života pachatele a plnění uložených přiměřených povinností a omezení (např. zdržet se užívání omamných a psychotropních látek, alkoholu aj.), ale také mu nabízí nezbytnou pomoc při řešení obtížných životních situací, popř. poskytuje kontakty na další organizace.
Probační úředník se snaží motivovat pachatele k řešení problémů souvisejících s trestnou činností (včetně náhrady škody a urovnání konfliktu s poškozeným) a tím pomáhá pachateli vytvářet podmínky pro reintegraci do společnosti.
Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka probační a mediační služby s pachatelem, přičemž nedílnou součástí dohledu jsou také osobní návštěvy v místě bydliště.
Je zde možnost žádat náhradu újmy na zdraví po pachateli, a to buď přímo v rámci trestního řízení proti tomuto pachateli, nebo skrze žalobu u civilního soudu.
V prvé řadě je tedy nutné uplatnit nárok v probíhajícím trestním řízení, ve kterém může být také pachateli uložena povinnost nahradit újmu na zdraví. Nebo druhou variantou (ke které je vhodné přistoupit v situaci, kdy nárok na náhradu újmy na zdraví není řešen v trestním řízení) uplatnit tento nárok žalobou.
O náhradě újmy na zdraví nemusíte jednat s probačním úředníkem, jeho postavení směřuje spíše na pachatele a dohled nad jeho chováním.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Bývalý majitel vydrženého domu nevystěhoval své věci a podal trestní oznámení na nového majitele za způsobenou škodu - jak postupovat?
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE, DRAŽBY)
- Bývalý majitel vydraženého domu podává opakovaně plombu na vydraženou nemovitost - jak se bránit?

09/2014 jsem vydražil nemovitost, zaplatil vydraženou cenu a 12/2014 mi byla nemovitost předána dražební společností. Bývalý majitel se nezúčastnil předání a dům celý uzamknul. Dražební společnost zámky vyrazila a předala mi dům s veškerými věcmi bývalého vlastníka. Toho jsem 3x písemně urgoval, aby si věci přišel vyzvednout, nicméně marně. 06/2015 jsem začal provádět rekonstrukcí a bývalý vlastník na mě podal trestní oznámení, že jsem mu způsobil škodu údajnou likvidací jeho věcí (cca 1,5 milionu Kč), byl jsem i několikrát na Policii ČR, kvůli předvolání. Policii jsem předložil veškeré dokumenty potvrzující mé vlastnictví. Bývalý majitel na mě podal návrh na insolvenci a kvůli jeho smyšleným pohledávkám jsem zařazen v insolvenčním rejstříku - pod číslem KSPL 65 INS 28058/2015.
Navíc každý měsíc podává na místním katastrálním úřadě "Návrhy na vklad" a vyznačuje plombu na mojí nemovitost. Za poslední rok přibližně 9 plomb (poslední 5.9.2016). Tímto mi znemožňuje nemovitost prodat. Děkuji, s pozdravem Denis

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik možností obrany. Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Šikanózní insolvenční návrh:
Stručný přehled možností obrany proti šikanóznímu insolvenčnímu návrhu (tedy takovému insolvenčnímu návrhu, kterým věřitel či údajný věřitel nesleduje primárně uspokojení své pohledávky) naleznete zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-postih-sikanozniho-insolvencniho-navrhu-101187.html 
Dle § 128a insolvenčního zákona může soud zjevně bezdůvodný insolvenční návrh odmítnout, přičemž tak musí učinit neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Dospěje-li soud k názoru, že insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný, může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou pokutu určenou do výše 50.000,- Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.
Pakliže nebyl insolvenční návrh ve Vašem případě soudem odmítnut jako zjevně bezdůvodný, můžete se na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by byly zmírněny některé negativní důsledky zahájení insolvenčního řízení. Konkrétně dle § 82/2 písm. b) a c) insolvenčního zákona platí, že předběžným opatřením může soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu:
- omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109/1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo
- uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Vznikne-li Vám v důsledku zahájeného insolvenčního řízení škoda (či jiná újma), budete oprávněn se domáhat její náhrady (samozřejmě za předpokladu, že bude insolvenční řízení zastaveno či insolvenční návrh zamítnut), a to dle § 147 insolvenčního zákona. V této souvislosti upozorňuji, že žalobu na náhradu škody (či jiné újmy) je zapotřebí podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy bylo
poškozenému dlužníkovi doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, jinak toto právo zaniká (§ 147/4 a 5 insolvenčního zákona).
Je rovněž možné, že bývalý vlastník domu se šikanózním insolvenčním návrhem dopustil trestného činu pomluvy (§ 184 trestního zákoníku) či trestného činu vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Na bývalého vlastníka domu proto můžete podat i trestní oznámení.
2/ Opakované návrhy na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí:
Proti opakovanému podávání návrhů na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (a následnému vyznačování plomb) se můžete bránit podáním tzv. zdržovací žaloby (které může předcházet návrh na vydání obdobného předběžného opatření).
Vznikla-li Vám v tomto důsledku nějaká škoda (či jiná újma), je samozřejmě možné domáhat se (soudní cestou) její náhrady.
Pro přípravu žaloby (či jiných souvisejících návrhů) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE
- Je nutné upozornit na dluh za výživné před exekucí?
- Exekuce, výživné - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Je nutné upozornit na dluh za alimenty před exekucí?
- Exekuce, alimenty - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Dlužné výživné - za kolik dní oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik týdnů oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik měsíců oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Za jak dlouho požádat o exekuci při neplacení výživného?
- Neplacení výživného - za jak dlouho požádat o exekuci exekutora?
- Exekuce a místní příslušnost exekutora
- Exekuce řidičáku pro neplacení výživného, alimentů
- Exekuce řidičského průkazu pro neplacení výživného, alimentů
- Rozsudek soudu o alimentech - je exekuční titul?
- Rozsudek soudu o výživném - je exekuční titul?
- Vymáhání výživného v execkuci - jaké dokumenty přinést exekutorovi?
- Jaké dokumenty přinést exekutorovi k vymáhání alimentů, výživného
- Exekuce na výživné - jaké dokumenty přinést exekutorovi aby zahájil exekuci?
- Vymáhání výživného - oslovit exekutora v místě bydliště dítěte nebo dlužníka?

Přítelkyně má exmanžela, který se zdáhá platit výživné (movitý i nemovitý majetek nemalé hodnoty má, ale prostě se mu nechce platit a na přítelkyni to zkouší kam až může zajít). Výživné je určeno rozhodnutím soudu. Přítelkyněexmanžela vyzvala opakovaně emailem, aby dlužné výživné hradil. On jí píše jako že nemá, že si půjčí, že
pošle část apod. (domníváme se, že jde o fabulace). Dala exmanželovi dnes (20.10.2016) lhůtu 7 dní na uhrazení dlužného výživného (exmanžel má skluz 6 dní). Je nutné exmanžela vyzvat doporučeným dopisem nebo stačí jen emailová komunikace, na kterou on reagoval? Argumentuje a snaží se o diskuzi, že nemá vyúčtované výživné (což není povinností matky dítěte) a že i ona musí přispívat stejnou částkou. Dále fabuluje a fabulacemi se snaží nesmyslně přesvědčit přítelkyni, že výživné nemusí platit, protože má pocit, že peníze nejsou proinvestovány pro dítě (je to věc názoru a pouze subjektivní pocit z jeho strany). Bez ohledu na vše uvedené vycházíme z toho, že porušuje, maří a nerespektuje rozhodnutí soudu (vykládá si ho nesmyslně svévolně) a i proto se chce přítelkyně obrátit na exekutora. Je tedy přítelkyně povinna poslat
doporučený dopis? Co vše by si měla vzít k exekutorovi - rozhodnutí soudu, výpis z účtu (?) na který bylo výživné doposud zasíláno? Či jak jinak může prokázat, že nelže a že výživné k rukám matky skutečně nebylo v danou dobu a běžným způsobem (na bankovní účet)
předáno? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně již nemusí exmanžela vyzývat k tomu, aby výživné platil, neboť tuto povinnost mu ukládá pravomocný a vykonatelný rozsudek o určení vyživovací povinnosti bývalého manžela Vaší přítelkyně, který je povinen výživné hradit v souladu s tímto rozsudkem, a to do doby než bude vyživovací povinnost soudem zrušena, nebo než se dítě bude schopno samo živit. Tento rozsudek je sám o sobě exekučním titulem, proto tedy není nutná žádná výzva k placení výživného.
Být na místě přítelkyně počkala bych až tato lhůta uplyne a dále bych zvažovala podání návrhu na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi, a to i s ohledem na skutečnost, že soudní exekutor může povinnému, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě i pozastavit řidičské oprávnění. Vězte, že v tomto případě poté povinní peníze na výživné "rychle najdou".
Z textu mám za to, že se jedná o první dlužné výživné, které bývalý manžel Vaší přitelkyně neuhradil včas. V tomto případě bych Vám doporučovala s návrhem na nařízení exekuce počkat do splátky druhého výživného, a to proto, aby bývalý manžel Vaší přítelkyně dlužné výživné neuhradil třeba 14. dne po splatnosti, nebo týden po lhůtě, kterou mu přítelkně k úhradě výživného určila a přitelkyně mezitím nepodala návrh na nařízení exekuce. Pokud by se tak stalo, bylo by nutné vzít návrh na nařízení exekuce zpět, nebo podat návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. c), písm. g) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), neboť povinný dlužné výživné zcela uhradil a důvod pro nařízení exekuce pominul. Z tohoto důvodu bych tedy vyčkala až bude exmanžel přítelkyni dlužit dvoje alimenty. K návrhu na nařízení exekuce je třeba přiložit úředně ověřenou kopii exekučního titulu s doložkou právní moci a vykonatelnosti (exekučním titulem je rozsudek o určení výživného bývalému manželovi na dítě), komunikace mezi Vaší přítelkyní a jejím bývalým manželem ohledně řešení dlužného výživného by byla vhodnou přílohou, a mohu ji jen doporučit. V návrhu na nařízení exekuce je nutné stručně popsat, kdy byl vydán rozsudek
v jaké výši bylo povinnému uloženo hradit výživné a dále i to, od kdy povinný tuto povinnost (hradit výživné neplní) a konečně je nutné uvést i výši dlužného výživného.
Jen uvádím, že návrh na nařízení exekuce se zasílá přímo soudnímu exekutorovi, který má být provedením exekuce pověřen. S ohledem na možnost lepší komunikace bych doporučovala exekutora, jehož sídlo exekutorského úřadu je shodné s městem či okresem ve kterém oprávněný žije, a to i s ohledem na nutnost komunikace s exekutorem a občasnou možnost s ním něco řešit. Pokud jste tedy z Olomouce, doporučuji některého z exekutorů s Exekutorským úřadem v Olomouci. Ještě před podáním návrhu na nařízení
exekuce doporučuji se na zvoleného exekutora obrátit s tím, zda je ochoten tuto exekuci provést a za jakých podmínek, tedy zda například požaduje zálohu na náklady exekuce, kterou Vám vrátí po vymožení části plnění po povinném, nebo zda bude nutné s exekutorem uzavřít smlouvu o provedení exekuce. Provedení exekuce soudním exekutorem je dle mého názoru nejlepší volbou, neboť exekutor může pohledávku oprávněného vymáhat všemi způsoby provedení exekuce a jak jsem výše zmínila u výživného pro nezletilé díte i pozastavením řidičského oprávnění.
Přeji Vám hodně štěstí a doufám, že dlužné a běžné výživné bude co nejdříve vymoženo, případně, že bývalý manžel přítelkyně dostane rozum a dlužné výživné řádně uhradí a do budoucna bude hradit i běžné výživné. Pokud se chcete exekuci vyhnout, doporučuji Vám, aby Vaše přítelkyně zkusila svému bývalému příteli napsat email, že pokud výživné nebude v dané lhůtě uhrazeno, je připravena neprodleně podat návrh na nařízení exekuce na majetek bývalého přítele z důvodu vymáhání dlužného výživného.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Navádění k přestupku, trestnému činu - jak se vyvinit správnou formulací požadavku na přestupce, pachatele?

Mám hypotetický dotaz: Představme si prosím situaci, kdy potřebuji jinému člověku nepřímo sdělit, aby provedl určitou činnost. Řekněme, pošlu mu email, protože je nemožné se s ním osobně setkat. Problémem je, že daná činnost není stoprocentně legální, jde například o přečin. Je možné, kupříkladu tento email, zformulovat tak, aby v případě, že
a) osoba činnost provedla
b) byla chycena
c) poskytla policii nepřímou zprávu
nebyla zpráva důkazem? Lidsky: Je možné ji napsat tak, abych poté nebyla případně souzena jako organizátor nebo návodce? Prošly by formulace jako "Mohl bys to udělat, ale nemusíš, vše je na tobě." a podobně? Zkrátka jak se vyhnout skutkové podstatě návodce "vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin" dle § 24.
Nezatěžovala bych Vás tímto dotazem, kdyby to nebylo nezbytně nutné, prosím o empatii. Předem děkuji mnohokrát za čas, který mi věnujete. Přeji krásný den, Jana

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/1 písm. a) a b) trestního zákoníku je účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu ten, kdo úmyslně:
- spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
- vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pro kvalifikaci určitého úmyslného jednání jako organizování trestného činu či navádění k trestnému činu, je zapotřebí určitá intenzita společenské škodlivosti takového jednání, tzn. že nikoli každá zmínka v běžné komunikaci o možnosti spáchat trestný čin je organizováním či návodem k trestnému činu (trestní zákoník v zásadě neomezuje témata komunikace).
Organizátorem trestného činu je ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil, tzn. že se jedná o osobu, která byla „mozkem“ spáchání trestného činu, např. ukládala pachateli trestného činu úkoly, řídila a kontrolovala jeho činnost, zařizovala související záležitosti apod. (organizování trestného činu tedy obecně vyžaduje vyšší míru aktivity organizátora). Pakliže v e-mailové komunikaci zmíníte, že trestný čin může být spáchán, ovšem konečné rozhodnutí ponecháte na adresátovi e-mailu, nelze takové počínání kvalifikovat jako organizování trestného činu.
Návodcem ke spáchání trestného činu je ten, kdo v jiném vzbudil rozhodnutí spáchat trestný čin. Aby mohlo být určité jednání kvalifikováno jako návod k trestnému činu, musí být určitý podnět rozhodujícím hybatelem při rozhodování jiné osoby, zda trestný čin spáchat či nikoli, přičemž mezi návodem a spácháním trestného činu musí existovat vztah příčinné souvislosti (tzn. že návod byl převažující příčinou pro rozhodnutí spáchat trestný čin). Pakliže tedy v e-mailu možnost spáchání trestného činu pouze zmíníte (např. jako jednu z variant řešení dané situace), nebude se jednat o návod k trestnému činu, pokud bude tento e-mail koncipován neutrálním způsobem. Návodem k trestnému činu je jednání, kdy návodce jinou osobu instruuje, jak spáchat trestný čin, přesvědčuje či přemlouvá jí ke spáchání trestného činu nebo jí spáchání trestného činu doporučuje apod.
Návod k trestnému činu je samozřejmě možné spáchat i prostředky komunikace na dálku, k čemuž ve svém usnesení ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 7 Tdo 708/2014, dospěl Nejvyšší soud, když konstatoval, že: „Také použitím prostředků elektronické komunikace lze vzbudit v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin.“.
Pakliže budete e-mail koncipovat tak, že spáchání trestného činu uvedete jako jednu z možností řešení dané situace, přičemž adresáta e-mailu zároveň upozorníte na skutečnost, že se jedná o trestný čin a doporučíte mu, aby si rozmyslel, zda zvolí právě tuto variantu řešení (a konečné rozhodnutí ponecháte samozřejmě na něm), nemusel by být takový e-mail považován za návod k trestnému činu. Kvalifikace Vašeho počínání jako případného návodu k trestnému činu však bude záviset především na konkrétních okolnostech případu (které z dotazu nevyplývají).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


OBČAN-DLUHY
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude oddlužení zrušeno?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude insolvence zrušena?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude osobní bankrot zrušen?
- Odmítnutí splácení dluhu dlužníkem u insolvenčního soudu při soudním řízení - bude insolvence přesto soudem schválena?

Syn podal insolvenční návrh, nyní je stav "Povoleno oddlužení", je již určen i termín projednání 19.11.2016. Syn řekl, že stejně nic nebude platit. U soudního řízení to řekne. Bude tím ukončeno řízení? Bude muset zaplatit insolvenčnímu správci pouze dobu kdy mu byl ustanoven, do projednání soudu. Jde ukončit tedy insolvenci? Děkuji, Naďa

ODPOVĚĎ:
V tomto případě ke skončení insolvenčního řízení nedojde. Soud by v tomto případě dle ust. § 418 insolvenčního zákona měl rozhodnout o tom, že úpadek bude řešený konkurzem, tedy zpeněžením celého majetku Vašeho syna. Pohledávky věřitelů v tomto případě ani po skončení konkurzu nezaniknou a budou oprávněni je po synovi vymáhat i po skončení insolvenčního řízení.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte - je možné odkázat majetek a peníze nenarozenému dítěti?
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte když znám jeho jméno, ale nemá datum narození (nevím kdy se narodí)

Chci se zeptat zda je možné sepsat závěť ve prospěch nenarozeného dítěte, když vím jak se bude jmenovat, ale samozřejmě neznám jeho rodné číslo a datum narození. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Ano, takovou závěť je možné sepsat. Datum narození ani rodné číslo není třeba – stačí jakákoliv přesnější identifikace, např. že se jedná o dítě paní …. , narozené …, bytem …. nebo by stačilo napsat, že se jedná např. o dítě Vaší dcery atd. Zákon nevyžaduje, aby se v závěti uvádělo datum narození či r. č. dědice, ale aby se dalo dědice jakkoli identifikovat.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Krádež rodinným příslušníkem v zaměstnání - hrozí zaměstnanci výpověď z práce?
- Syn ukradl matce klíče od práce a vykradl ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
- Dítě ukradlo matce klíče od práce a vykradlo ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
TRESTNÍ-TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Ochranné opatření drogově závislé osobě s trestnou činností
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem návykové látky páchá trestnou činnost
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem drogy páchá trestnou činnost

25.9 můj bratr, který je v podmínce za krádeže ukradl mojí mamce klíče od obchodu kde pracuje a ukradl se svým kámošem přes 50.000 korun. Ješte ten den vrátili cca. 18.0000 Kč. Můj první dotaz je, jestli můžou mojí mámu z práce vyhodit, popřípadě za co? Klíče měla doma v kabelce a nemohla vědět, že jí je můj bratr ukradne. Všechny prodavačky nosí klíče u sebe. Podle mě nic neporušila a nemají právo ji vypovědět smlouvu nebo se mýlím?
A můj druhý dotaz je na bratra. Můj bratr je návykový na pervitin a i předchozí krádež provedl pod vlivem pervitinu. Je nějaká šance u soudu na nějakou ústavní léčbu nebo nějaké léčení, než aby šel do vězení? Podotýkám, že svůj první trestný čin provedl v době, kdy byl ještě mladistvý. Byl odsouzen na 6 měsíců s odkladem na 18 měsíců podmíněně. V tuto dobu je plnoletý. Podmínka se mu určitě promění+ bude souzen ve zkráceném řízení za druhou krádež. Jaká je u soudu naše šance na úspěch s tím, že trestný čin spáchal vždy pod vlivem návykové látky? mnohokrát děkuji za odpověď. Ludmila

ODPOVĚĎ:
K první otázce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Ve Vašem případě přichází v úvahu výpověď podle písm. g)
Dle § 301 zákoníku práce je zaměstnanec povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Samozřejmě posouzení případné oprávněnosti (resp. domáhat se určení neplatnosti podané výpovědi) je možné u soudu, nicméně zde je nutné jednat rychle, jelikož zákoník práce uvádí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Další otázkou je, zda má Vaše maminka uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti.
K druhému dotazu:
Ochranné léčení lze uložit mj. i tehdy, jestliže pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout.
Přestože Váš bratr již má „podmínku“, nemusí nezbytně dojít k přeměně na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody. Trestní zákoník totiž v § 83 uvádí, že výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Zde ovšem záleží na úvaze soudu, zda k tomuto přistoupí či nikoliv.

__

RODINA-SJM
- Zvelebení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zvelebení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?

Rodinný dům, který před zhruba patnácti lety (v roce 2000) daroval mému manželovi jeho děda. Když jsme začali po dědově smrti na domě první úpravy, byla odhadní hodnota okolu půl milionu. Poté jsme použili rodinné spoření všech členů rodiny a i z dalších společných peněz jsme dům přestavěli. Nyní, po patnácti letech dům prodáváme. Současná odhadovaná cena je téměř 3.000.000 Kč. Zajímalo by mne, zda je dům přesto jen majetkem mého manžela a já nemám nárok na nic? Je po mně požadováno podepsat kvůli prodeji smlouvu, ve které stojí, že mi dům nepatří. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Věci, které byly nabyty darem, nespadají do společného jmění manželů a rodinný dům je tedy výlučným majetkem manžela. Nicméně na vypořádání máte rozhodně nárok. Pokud bylo v době manželství do domu výrazně investováno, máte právo žádat polovinu těchto investic. Největším problémem bývá prokázání výše těchto investic, ovšem i toto lze prokázat prostřednictvím znaleckého posudku.
Takže závěrem - dům Vám nepatří, nicméně máte právo žádat polovinu investic do domu.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Doložení likvidace splašků občanem - za kolik let zpětně je povinen občan na žádost úřadu likvidaci doložit paragony?
- Povinnost občana doložit způsob likvidace splašků, splaškové vody na žádost obce, města (obecního úřadu, městského úřadu)

Raději přepíši celý dopis, který jsme obdrželi od městského úřadu a to pro lepší orientaci:
"Protože neustále přetrvávají problémy se znečištěním požární nádrže v AA splaškovými vodami, což není přípustné, žádáme Vás o zrušení a zlikvidování přípojky odtoku splaškových vod z Vaší nemovitosti do kanalizace v obci AA. Tato kanalizace slouží pouze k odtoku dešťových vod a její pomocí je svedena do požární nádrže a není možné aby tato voda byla znečištěna jakýmikoli splašky.
Pokud budete tvrdit, že Vaše nemovitost není připojena k předmětné dešťové kanalizaci, žádáme Vás abyste prokázala likvidaci splaškových vod, které vznikají užíváním Vaší nemovitosti za posledních 5 roků.
Jestliže nedojde k nápravě současného stavu, budeme muset přistoupit k dalším, nákladným opatřením i případnému předání k řešení záležitosti odboru životního prostředí Měú XY.
Žádáme Vás, abyste likvidaci přípojky splaškové vody do dešťové kanalizace v obci provedla nejpozději do konce listopadu 2016 a do tohoto termínu i prokázala likvidaci splaškových vod."
Pro osvětlení: AA je obec s 18ti popisnými čísly, kde žije cca do 15ti obyvatel trvale, ostatní jsou rekreační chalupy.
V obci není žádná kanalizace, kromě zmiňované dešťové, do které nejsme ničím připojeni. Máme vlastní žumpu, kterou necháváme dle potřeby vyvézt. Nikdy nás nenapadlo, že bychom měli mít schované doklady za vyvezení žumpy 5 let. Při osobním jednání na MěÚ jsme se dozvěděli, že vlastně vytváříme nebezpečný odpad a s jako takovým musíme nakládat dle vodního zákona.
Jsme povinni doklady o vyvezení žumpy skladovat 5 let a má Měú právo je na nás požadovat?
Děkuji za odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Ano, městský úřad, resp. stavební úřad, který v těchto věcech zpravidla spolupracuje s vodoprávním úřadem, má podle ustanovení § 42 vodního zákona možnost uložit osobě, která poruší povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod, povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Má právo vyžadovat doklad o vyvezení žumpy s četností minimálně jednou za rok, přičemž nesplnění této povinnosti může být sankcionováno pokutou až 50.000,-Kč. Konkrétně je tato problematika upravena v § 38 odst. 6 vodního zákona, který uvádí: "Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem." Zákon přímo neuvádí, že to musí být pět let zpětně, nicméně to lze doporučit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Developer vlastní část domu a chce z něj udělat veřejný podnik (bar) - potřebuje souhlas všech členů SVJ bytového domu?
- Nebytový prostor přeměněný na restauraci, bar - je nutný souhlas všech majitelů bytového domu SVJ
- Změny stanov SVJ a možnost přeměny nebytových prostor developerem na veřejný podnik (restaurace, bar, fitko apod.)
- Jak může developer docílit změny nebytového prostoru na veřejný podnik (bar, fitko, restauraci apod.)?

Naše společenství vlastníků bude nyní na podzim schvalovat nové stanovy dle NOZ. V časti nových stanov uvedené kurzívou se uvádí, cituji:
"--- Článek IV ---
Změny společných částí domu
Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby, pokud není dále uvedeno jinak, a to zejména
a) změny společných částí domu,
b) změny technických zařízení domu jako společných částí,
c) změny společných částí domu vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo těchto stanov nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady."
V našem domě máme nebytový prostor ve vlastnictví developera v KN uvedeno jako rozestavěná stavba tj. bez kolaudace.
Developer chce z tohoto nebytového prostoru udělat bar s velkou předzahrádkou pod dětskými pokoji, s čímž 4 byty písemně nesouhlasili.
Po schválení nových stanov, se developer znovu pokusí požádat všechny vlastníky o změnu stavby na bar. Lze z článku v nových stanovách usuzovat, že stále bude stavebník potřebovat souhlasu všech? Nyní je totiž vše uvedeno v části "Změny společných prostor".
Ve starých stanovách jsme měli jasně napsáno, že ke změně stavby nebo ke změně užívání je potřeba souhlasu všech. Případně mám navrhnout jiné znění stanov pro změnu stavby a změnu užívání stavby a domáhat se takového znění nových stanov případně soudní cestou?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Z ujednání "Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby… " vyplývá, že je třeba souhlasu všech členů. Dle mého názoru z ujednání jednoznačně vyplývá, že je třeba souhlasu všech a developer toto ujednání nemůže nijak obejít.

__

OBČAN-DLUHY
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při insolvenčním řízení na dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného do insolvenčního řízení dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?

2010 jsem si vzala půjčku od nebankovní společnosti Smart Capital, Olomouc, kterou jsem celou dobu řádně splácela.
31.8.2010 byl vyhlášen na náš majetek /můj a manželův SJM/ konkurz - insolvence, který byl ukončen v roce 2014, po prodeji našeho veškerého majetku. Zrušení konkurzu nabylo právní moci 13.11.2014.
Po dobu konkurzu jsem samozřejmě nesplácela-zvýhodňování věřitele.
Společnost Smart Capital, se do konkurzu nepřihlásila co by věřitel. V současné době po mě chce zaplatit nesplacený zůstatek.
Vztahuje se na věřitele, kteří se nepřihlásili do konkurzu nějaká promlčecí doba?
Jsem bez prostředků, můj invalidní důchod činí 6.525,- kč měsíčně.
Předem Vám děkuji za odpověď. Kamila

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše insolvence byla řešena konkursem, pohledávka společnosti Smart Capital dle ust. § 244 insolvenčního zákona nezanikla.
Vzhledem k tomu, že věřitel nepřihlásil svou pohledávku, nedošlo k přerušení promlčecí doby a ta běžela po celou dobu insolvenčního řízení. Promlčecí doba běží vždy jednotlivě u každé ze splátek dle jejich splatnosti. Pokud Vám však v minulosti zaslala společnosti upomínku k úhradě celého dluhu, bude u následujících splátek považován za den splatnosti datum z upomínky.
Pokud Vám byl společností poskytnut úvěr dle obchodního zákoníku, činí promlčecí doba 4 roky, nicméně dle obchodního zákoníku bylo rovněž možné promlčecí dobu prodloužit. Pokud k tomu skutečně ve smlouvě došlo, pohledávka promlčená nebude. Dle praxe by se ve Vašem případě mělo jednat právě o smlouvu o úvěru podle obchodního zákoníku.
Pokud se vztah řídí občanským zákoníkem (pravděpodobně smlouva o půjčce), činí promlčecí doba 3 roky.
Nejprve tedy podrobně pročtěte smlouvu, zda se řídí občanským či obchodním zákoníkem, Pokud se řídí obchodním zákoníkem, zda přímo ve smlouvě není prohlášení o prodloužení promlčecí doby. Pokud zde takové prohlášení chybí, je zjevné, že minimálně část nároku společnosti je promlčena, a to podle splatnosti jednotlivých splátek, je však možné, že i celý nárok. Toto z Vašeho dotazu však posoudit nelze.
Doporučuji se obrátit na advokáta, který Vám bude schopen s jistotou určit, zda je pohledávka promlčena a zda se společnosti aktivně bránit, či raději dluh uhradit. Pokud pohledávka promlčena není, budete v případě soudního sporu povinna uhradit společnosti rovněž náklady soudního řízení.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Překročení povolené rychlosti a nespolupráce s Policistou - co se bude dít dál?
- Nesoučinnost s Policií ČR při řešení přestupku - co se bude dít dál?

Udělal jsem přestupek s rozmezím 4 měsíců a to, že jsem jel 2x 74km/h v obci. Po prvé jsem zaplatil pokutu a po druhé to byl velice arogantní mladý policista, nic jsem neplatil, nedostal ani mi nic neřekl, jen si vzal doklady, po 15 min vylezl z vypsaným formulářem a chtěl podpis a já sním začal trošku mluvit, protože jsem tušil co bude, co se děje a skončilo to tak, že jak píši, nic mi nedal, neřekl a ani jsem nic nepodepsal jak byl nepříjemný, vše sbalil a rychle odjel. Vše se stalo v olomouckém kraji a bude se to projednávat v Olomouci. Prosím o jakoukoli radu a třeba i pomoc. Předem děkuji. Bohuš

ODPOVĚĎ:
Za překročení rychlosti v obci o více než 20 km/h hrozí pachateli tohoto přestupku uložení pokuty v rozmezí 2500-5000 Kč, přičemž pokud jste v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát spáchal tento přestupek, bude Vám uložen zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na dobu od jednoho měsíce do šesti měsíců.
Zde nejdříve počkejte na úkony ze strany příslušného orgánu, který bude přestupek projednávat. V obecné rovině je průběh jednání předvídatelný, nicméně je ovlivněn konkrétními okolnostmi a postupem jak správního orgánu, tak především i obviněného z přestupku.
V řízení o přestupku můžete argumentovat různě, můžete se pokusit zpochybnit věrohodnost důkazu o překročení povolené rychlosti, svědectví daného policisty popř. i případné vady řízení o přestupku. Pokud chcete, aby Vaše práva byla maximálně chráněna, nechte se v této věci zastupovat advokátem – kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení členů výboru SVJ - do kdy může výbor uzavírat smlouvy za SVJ?
- Uzavírání smluv členy výboru SVJ při plánovaném odstoupení výrobu

Náš výbor SVJ odstoupil ke dni 14.09.2016. Na 10.10.2016 svolal shromáždění vlastníků bytových jednotek a ještě žádá mandát na uzavření dalších smluv. Vím, že podle § 160 zák. 89/2012 Sb. zaniká funkce členů výboru až 14.11.2016.
Mohou členové ještě do toho data uzavírat smlouvy?
Děkuji, Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Ano, do okamžiku zániku funkce, tedy do dvou měsíců po dojití prohlášení ještě členové výboru mohou smlouvy uzavírat.

__

SOUD-DOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpověď svědka na Policii - je nutná výpověď u soudu?
- Je nutná výpověď svědka u soudu když vypovídal na Policii?
- Stačí výpověď na Policii nebo je nutná i výpověď u soudu?
- Odmítnutí výpovědi proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Odmítnutí vypovídání proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Je možné odmítnout vypovídat proti členovi rodiny?
- Odmítnutí vypovídat proti členovi rodiny

Vypovídal jsem jako svědek na policii kde je obviněný můj bratr. Chci se zeptat jak mám postupovat abych již nemusel vypovídat u soudu. Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že výslech u policie by měl být pro trestní řízení dostačující, nicméně často bývá přistoupeno k opakování svědecké výpovědi i před soudem.
Zákon umožňuje svědkovi odepřít výpověď.
Dle § 102 trestního řádu právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
Pokud tedy nechcete vypovídat u soudu, můžete využít svého práva na odepření výpovědi, a to právě z důvodu, že obviněným je Váš bratr. V takovém případě – pokud tohoto práva využijete – nebudete jako svědek před soudem vypovídat a ani k tomu nemůžete být nijak nucen.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
- Přepsání psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele (zanedbání péče o psa) - informace

Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele? Děkuji. Zdena.

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv zvíře není podle nového občanského zákoníku věcí, ale spíše samostatnou kategorií, v nezbtném rozsahu se na tuto situaci úprava věcí použije. V tomto případě domácí zvíře někomu patří. Záleží na tom, jak se majitel o zvíře nestará. Pokud jej týrá, lze mu jej prostřednictvím zákona na ochranu zvířat odejmout. Jiná možnost změny vlastníka, bez toho aniž by zvíře uteklo a někdo jej našel a přivlastnil si jej nebo bez aniž by se změnou vlastnictví majitel souhlasil, možná není.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Manipulace dítěte - navádění proti matce
- Jak se bránit proti navádění dítěte otcem proti matce?

Jsem v rozvodovém řízení. Mám děti 7 a 13. Jejich otec se 07/2016 sám odstěhoval. Se mnou nekomunikuje, ba naopak manipuluje s dětmi. Starší syn situaci chápe, tak se manipulovat nenechá, zatímco mladší syn si to neuvědomuje. Manžel se mnou komunikuje pouze přes mladšího syna. Navádí ho proti mě, vymýšlí si a lže. A toho si je mladší syn vědom. Když se mě mladší syn straní a je na mě zlý a nechce poslouchat, otec ho chválí a dále navádí, že svoji matku nemusí poslouchat apod. Za odměnu mu za to nakoupí sladkosti, hamburgery atd. O staršího syna manžel nemá zájem, protože se syn nenechá proti mě navádět. Když je mladší syn delší dobu bez otce - např. týden, je moc hodný a pomáhá atd. A když je s manželem, je z něj pravý opak - odmlouvá mi, je drzý, ví, že má útočiště u otce. Manžel se mnou nekomunikuje a místo toho zavolá na mobil synovi, že na něj čeká v autě před domem.
Syn se sbalí a odjede si s ním, aniž by mi manžel oznámil, že si bere syna k sobě. Nemám žádné informace, kdy se syn vrátí ani kam jede. Co proti této situaci mohu dělat, když manžel odmítá komunikovat? Adéla

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu situace je zřejmé, že styk otce se syny zatím není nijak upraven. Pokud se otec s mladším synem stýká zcela náhodně a bez předchozí domluvy s Vámi, doporučuji ho nejprve požádat, aby Vás předem informoval o tom, když se bude chtít se synem vidět. Pokud dohoda nebude možná, doporučuji k okresnímu soudu v místě bydliště dětí podat návrh na svěření dětí do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník. Pokud soud Vaší žádosti vyhoví a svěří syny do Vaší péče, současně také stanoví Vašemu manželovi styk s oběma syny. Styk může být stanoven například na jedno konkrétní odpoledne v týdnu a jeden víkend za 14 dní. V termínu určeném soudním rozhodnutím pak budete povinna manželovi syna ke styku předat. Pokud se ale bude chtít manžel se synem setkat i mimo termín určený soudem, bude záležet pouze na Vaší dobré vůli, zda takové setkání manžela se synem umožníte.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Společná výchova dětí manželi - je nutné svolení druhého z rodičů s odvezením dětí na dovolenou?
- Odvození dítěte, dětí na dovolenou jedním z nerozvedených manželů - je nutné svolení druhého z manželů?
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak často mají prarodiče právo se setkávat s vnukem, vnučkou, vnoučaty?
- Styk prarodiče s vnukem, vnučkou, vnoučaty - jak často za měsíc?

Manželé, dvě děti (2,5 roku a 3 měsíce). S mou ženou máme delší dobu neshody, navštěvujeme manželskou poradnu s nevalným výsledkem. Moje žena má OCD (obsedantně kompulzivní poruchu projevující se především fobií z bakterií a infekce).
Moje žena se rozhodla, že se už dál nechce setkávat s mými rodiči (vlastní už nemá) a nechce ani, aby se s nimi setkávali naše děti. Jako důvody uvedla nedostatečné hygienické zázemí (z jejího pohledu) a chování mé matky k její osobě (objektivně docela ok).
Nebyla ochotná se domluvit na nějakém kompromisu dokud jsem v zákoně nenašel, že prarodiče mají právo styku se svými vnoučaty a naopak. Pak souhlasila s jedním odpoledne za měsíc.
Každé léto jezdíme na rodinnou dovolenou (moje původní velká rodina), sama se toho účastnit nechce, samotné děti se mnou pustit také nechce.
Chtěl bych se zeptat:
1. Co znamená "styk" v souvislosti prarodičů a dětí? Jak často? Jak dlouho?
2. Co můžu já, jako manžel, dělat se svými dětmi? Potřebuji souhlas své ženy, abych je vzal s sebou na týden na dovolenou? Může mi v tom nějak zabránit?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, ze zákona mají i prarodiče právo na styk se svými vnoučaty. To, jakým způsobem by měl styk probíhat, jak často by k němu mělo docházet či jak dlouho by měl trvat, však zákonem upraveno není. Tyto podrobnosti jsou většinou záležitostí dohody mezi rodiči a prarodiči. Frekvenci styku s prarodiči, kterou navrhla Vaše žena (jedno odpoledne za měsíc), považuji za nedostatečnou. Pokud s touto frekvencí nesouhlasí ani prarodiče a dohoda s Vaší ženou není možná, mohou se Vaši rodiče obrátit na okresní soud v místě bydliště Vašich dětí s návrhem na stanovení styku s dětmi. Až soud určí, v jakém rozsahu se mohou prarodiče s dětmi stýkat, bude muset Vaše žena toto rozhodnutí respektovat.
Jako otec samozřejmě můžete s dětmi odjet na dovolenou a souhlas Vaší ženy k tomu nepotřebujete. Vaše žena tedy dost dobře nemá možnost Vašemu odjezdu na dovolenou s dětmi zabránit. Má ale vůči dětem stejná práva jako Vy, takže i ona může s dětmi kdykoliv odjet rovněž bez Vašeho souhlasu. Nejlepší cestou samozřejmě je pokusit se s druhým partnerem na způsobu trávení dovolené s dětmi domluvit. Pokud to ale není možné, můžete s dětmi na dovolenou odjet i bez souhlasu své ženy.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
- Má nájemník městského bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Má nájemník obecního bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Nájemce s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o možnost vyjádření ke stavebnímu řízení nájemcem, nájemníkem bytu - v okolí bytového domu se bude stavět

Jako občan jsem uzavřel s městem Uherské Hradiště v roce 2000 Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy podle § 50a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na bytovou jednotku v bytovém domě a Smlouvu o uzavření budoucí nájemní smlouvy na byt a následně nájemní smlouvu.
Tuto bytovou jednotku jsem si stejně jako ostatní občané (budoucí nájemníci a budoucí kupující) financoval z vlastních zdrojů ve výši 1.000.000 Kč - město jako investor bytového domu využilo a poskytlo státní dotaci na bytovou jednotku ve výši cca 300.000 Kč/ na 1 b. j.
Z tohoto důvodu byl List vlastnictví zapsán na město Uherské Hradiště a uzavřenou Smlouvou o budoucí kupní smlouvě se obě strany (jak město UH, tak i já jako občan) dohodly, že po uplynutí 20 let od právní moci kolaudace, převede prodávající (město UH) na kupujícího (na mou osobu) ve lhůtě 6 měsíců byt se všemi součástmi a příslušenstvím, jehož je kupující nájemcem, podle zákona č. 72/1994 Sb. do vlastnictví kupujícího - a to pouze za cenu uhrazení daně z převodu nemovitostí.
Celých 16 let se nic nedělo, vše bylo v pořádku – nyní (do vypršení lhůty zbývají 4 roky) se začíná v okolí našeho bytového domu rozmáhat stavební aktivita, se kterou nesouhlasíme.
Stavební úřad jsme požádali o účast ve stavebním řízení na základě toho, že jsou dotčena naše budoucí práva jako budoucích majitelů těchto b. j. , a to na základě existující uzavřené Smlouvě o budoucí kupní smlouvě.
Stavební úřad nás vyloučil ze stavebního řízení s odkazem, že nájemci bytů nejsou účastníci řízení a město UH tvrdí, že katastr odmítl zapsat na LV naše předkupní právo jako reálné věcné právo z důvodu toho, že tato Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, není předkupním právem a že katastr tohle nemůže zapsat. Abychom byli účastníci stavebního řízení, využili jsme existující Občanské sdružení, nicméně je zde moje otázka k zápisu na LV :
Mají pravdu? Je Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na byt předkupním právem, na základě kterého katastr zapíše na LV toto předkupní právo? Nebo není? Co je třeba udělat, aby se tak stalo? Děkuji. Daniela

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Stavební i katastrální úřad postupovaly správně.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení mimo jiné osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Toto ustanovení není na Váš případ aplikovatelné, neboť právo na uzavření kupní smlouvy (které Vám vyplývá ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní) není věcným právem. Stavební úřad tedy ve Vašem případě správně vycházel z § 85/3 stavebního zákona, dle něhož účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje nebo s ním může být spojeno), je taxativní (uzavřený) výčet účastníků tohoto řízení obsažen v § 109 stavebního zákona; v tomto výčtu však nejsou nájemci bytů uvedeni (tzn. že nemohou být ani účastníky stavebního řízení).
Dále je nutné si uvědomit, že právo na uzavření kupní smlouvy (vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí) je odlišné od předkupního práva (jedná se o právní instituty, které nelze zaměňovat) :
- dle § 1785 občanského zákoníku se smlouvou o smlouvě budoucí jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem (v tomto případě je tedy uzavření budoucí kupní smlouvy jisté, neboť k němu dojde po uplynutí sjednané doby či na výzvu jedné ze stran) ;
- dle § 2140 občanského zákoníku platí, že ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat (nebo např. darovat) třetí osobě (v tomto případě je tedy uzavření kupní smlouvy vázáno na splnění podmínky, že vlastník věci se rozhodne tuto věc prodat, v takovém případě je povinen ji přednostně nabídnout ke koupi tomu, komu svědčí předkupní právo).
Dle § 11/1 písm. g) katastrálního zákona se předkupní právo zapisuje do katastru nemovitostí, a to vkladem. Ve výčtu práv, která se do katastru nemovitostí zapisují vkladem však není právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) uvedeno. Katastrální úřad tedy skutečně nemohl zapsat ve Váš prospěch do katastru nemovitostí předkupní právo, neboť Vám toto právo nesvědčí.
Domnívám se však, že právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) může být do katastru nemovitostí zapsáno, a to poznámkou (nikoli tedy vkladem ani záznamem). Dle § 6 katastrálního zákona je poznámka zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.
Dle § 23/1 písm. t) katastrálního zákona se k nemovité věci zapisuje poznámka mimo jiné o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu. Dle § 72/3 písm. a) katastrální vyhlášky se pak taková poznámka do katastru nemovitostí může zapsat například na základě smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a dotázat se ho, zda je dle jeho názoru možné (s poukazem na shora uvedená ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky) zapsat Vám svědčící právo na budoucí uzavření kupní smlouvy do katastru nemovitostí poznámkou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Přeměna baru na soukromý klub - elektronická evidence tržeb EET
- Elektronická evidence tržeb EET a přeměna baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod zařízení na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod restaurace na soukromý klub

Pracuji v pronajatém baru a díky změnám, které nastanou a které by pro mě byli likvidační, bych chtěla bar změnit na soukromý klub. Můžete mě prosím napsat, co vše je třeba pro to udělat? ?Stanislav

ODPOVĚĎ:
"Soukromé kluby" by měly představovat spolky dle § 214 občanského zákoníku. Zde byste pak obsluhovali pouze členy spolku z jejich "příspěvků". K založení spolku jsou třeba nejméně 3 osoby. Pro založení spolku i nastavení konkrétních pravidel fungování spolku doporučuji konzultaci s advokátem, který doporučí nejvýhodnější nastavení s minimálními riziky.
Nicméně osobně tento postup považuji za obcházení zákona, neboť zjevně budete i nadále podnikat a obsluhovat kohokoli. S tímto se samozřejmě může pojit riziko sankcionování ze strany státních orgánů. Je tedy na Vašem podnikatelském zvážení, zda se touto cestou vydat. Náklady na EET osobně považuji za minimální, je rovněž možné aplikovat daňový odpočet. Zákaz kouření se bude vztahovat na veškerou Vaší konkurenci, nemělo by to tedy mít na bary zásadní dopad.

__

OBČAN-DLUHY
- Splnění podmínek oddlužení zaměstnancem - od kdy zaměstnavatel přestává strhávat část mzdy?
- Ukončení insolvenčních srážek mzdy zaměstnavatelem na příkaz insolvenčního správce - kdy přesně srážky ukončit?

Jako zaměstnavatel jsem dostala dopis od insolvenčního správce, kde nám oznamuje že ke dni 29.8.16 pan. splnil podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žádá o ukončení provádění srážek z důchodu, uložené KS. Po schválení konečné zprávy soudem bude insolvenční řízení ukončené. Mám srazit zaměstnanci ještě splátku ze mzdy za 8/2016? Nebo mám počkat na rozhodnutí soudu? Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste dostala dopis od insolvenčního správce s žádostí o ukončení provádění srážek, další již neprovádějte. Není nutné čekat na rozhodnutí soudu.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Odchod na WC v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Označení píchačky při ochodu z pracoviště na WC - je to povinnost zaměstnance?
- Odchod se napít v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Napití se v pracovní době - jde o pracovní přestávku?
- Odchod na WC v pracovní době - jde o pracovní přestávku?

Manželce řekli pokud jde na WC či se napít (pití nesmí mít u sebe) musí si kartou píchnout odchod přestávka. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Zákon pouze stanoví, že zaměstnanec má po 6-ti hodinách nepřetržité práce nárok na přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30-ti minut, a že tuto přestávku lze čerpat i po částech, přičemž jedna část musí činit nejméně 15 minut (§ 88 odst. 1 ZP). Pokud zaměstnanec nečerpá přestávku, má povinnost pracovat dle pokynů zaměstnavatele. Na druhou stranu by takový extrémní výklad ustanovení zákoníku práce mohl vést k závěru, že pokud se zaměstnavatel rozhodne určit zaměstnanci přestávku až skutečně po 6-ti hodinách práce, tak by celou tuto dobu zaměstnanec nesměl pít a dojí si na WC, což je samozřejmě nemožné. Takový výklad by byl v rozporu s dobrými mravy a zaručením uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce (§ 1a odst. 1 písm. b) ZP).
Na základě výše uvedeného je dle mého názoru jednání zaměstnavatele v rozporu se zákoníkem práce.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Pauzy při řízení řidičem kamionu - noční jízda
- Pauzy při řízení řidičem MKD - noční jízda
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce v noci, noční jízda)
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce ve dne)
- Pauza při řízení kamionu (zastavený tachograf) - nárok na mzdu od zaměstnavatele
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má řidič MKD právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)
- Má řidič kamionu právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)

Mám dotaz, který zajímá všech mých 80 spolupracovníků v dopravní firmě, ve které pracuji. Již je ve Vaší databázi zodpovězena otázka pracovní doby řidičů, ze které jasně vyplývá zejména následující: řidič v MKD má maximální dobu výkonu 13 hodin, při jízdě mezi 22-6h je doba výkonu zkrácena na 10h, při noční jízdě je povinen po 3h udělat 45minutovou pauzu.
Náš zaměstnavatel nám neustále tvrdí, že na základě různých výjimek a doplňujících předpisů toto dodržovat nemusí a že můžeme v nočním režimu dělat 15ti hodinové výkony, jezdit 4,5 hodiny v kuse bez pauzy a že naše pracovní doba je pouze doba kdy máme na tachografu jízdu, nebo práci. Jsme vysláni na 15ti denní turnus, po kterém máme 6 dní volno a oni nám tvrdí, že nemáme ani naplněn fond pracovní doby a dostáváme minimální mzdu pro řidiče, která je cca 12.000 Kč + 3600 Kč paušální příplatky za 18-25 dní strávených dní v práci, bez ohledu na odpracované hodiny. Je zaměstnavatel v právu takto jednat a je nějaká možnost takového obcházení předpisů, jak zaměstnavatel tvrdí. Děkuji za odpověď.Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Problematika pracovní doby v dopravě je velmi složitá. Obecně lze říci, že platí následující předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 se vztahuje na silniční dopravu uvnitř EU a platí pro přepravu zboží vozidly o maximální hmotnosti větší než 3,5 tuny včetně návěsu nebo přívěsu a pro přepravu cestujících vozidly pro více než devět osob včetně řidiče. V čl. 3 jsou však uvedeny výjimky, na které se dané nařízení nevztahuje.
Evropská dohoda o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě (dohodu AETR) vydanou jako vyhláška č. 108/1976 Sb. , se vztahuje na mezinárodní dopravu tehdy, pokud se přeprava uskutečňuje mezi zeměmi EU a smluvními zeměmi dohody AETR (např. mezi Českem a Běloruskem).
Při přepravě vozidly, na která se nevztahuje nařízení č. 561/2006 ani dohoda AETR, ani vyhláška č. 281/2007 Sb. , musí být dodržena ustanovení zákoníku práce o délce pracovní směny, odpočinku mezi směnami a odpočinku v týdnu. Denní doba řízení není omezena a bezpečnostní přestávka po stanovené době řízení je určena nařízením vlády č. 168/2002 Sb.
Níže uvádím úpravu v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, kde je uveden nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Jak již bylo uvedeno výše, z daného Nařízení existují výjimky.
Čl. 4 písm. g) : „denní dobou odpočinku“ denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpo¬činku“ nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“: — „běžnou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 11 hodin. Tuto běžnou dobu odpo¬činku lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí být nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 9 hodin, — „zkrácenou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin;
Článek 8
1. Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.
2. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3. Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
4. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku. 5. Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpo¬činku.
6. Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič — dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo — jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
Článek 9
1. Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
2. Jakákoli doba, kterou řidič stráví na cestě do místa nebo z místa, kde se ujme vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se nezapočítává jako doba odpočinku, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup k lůžku nebo lehátku.
3. Jakákoli doba, kterou řidič stráví řízením vozidla, které nespadá do působnosti tohoto nařízení, k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se započítává jako jiná práce.
Čl. 4 písm. h) :
týdenní dobou odpočinku“ týdenní doba, během níž může řidič volné nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“: — „běžnou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 45 hodin, „zkrácenou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpo¬činku kratší než 45 hodin, která smí být za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 6 zkrácena na nejméně 24 po sobě následujících hodin.

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového manžela
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového přítele, partnera
- Je možné zapsat nového přítele jako otce do rodného listu?
- Zapsání nového přítele do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zapsání nového manžela do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zrušení otcovství matkou - postup, návod
- Je nutný souhlas otce dítěte se zrušením otcovství
- Musí otec dítěte souhlasit se zrušením otcovství?
- Musí otec dítěte souhlasit s vymazáním z rodného listu?

Chci se zeptat mám 3letého syna s bývalým přítelem který nemá zájem už od narození. V současné době mám manžela, který bere mého syna jako svého vlastního i syn bere manžela jako svého otce tak se chci zeptat jestli jde bývalého smazat z rodného listu a místo něj zapsat manžela. Jaký je postup? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Jestliže se Váš manžel chce i po právní stránce stát otcem Vašeho syna, bude zapotřebí, aby podal k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na osvojení (adopci) Vašeho syna. Se sepsáním návrhu může Vašemu manželovi pomoci právník nebo pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. K osvojení je zapotřebí souhlasu zákonných zástupců (biologických rodičů) dítěte. Souhlas synova otce je možné nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dítě opravdový zájem zejména tím, že dítě nenavštěvoval, neplnil vyživovací povinnost apod. Vzhledem k tomu, že synův biologický otec nejeví o syna od narození zájem, neměl by po této stránce nastat problém. Jakmile soud návrhu Vašeho manžela vyhoví, stane se Váš manžel synovým otcem se všemi právy a povinnostmi, která k otcovství patří (včetně vyživovací povinnosti vůči synovi).

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Zkrácený úvazek a práce přesčas (vedoucí pracovník)
- Práce přesčas vedoucího pracovníka a zkrácený úvazek

Pracuji jako vedoucí školní jídelny s úvazkem 5 hodin denně. U vedoucích zaměstnanců se 150 hodin ročně navíc nepovažuje za přesčasy. Když mám zkrácený úvazek, platí také 150 hodin? Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout. Až do 40-ti hodin týdně se ale nebude jednat o práci přesčas, pokud budete pracovat nad tuto dobu, náleží Vám za odpracované hodiny mzda, nikoliv ale příplatek za práci přesčas. V praxi si nedovedu aplikaci Vámi uvedeného ustanovení ve Vašem případě představit, neboť byste musela nejdříve týdně odpracovat dalších 15 hodin týdně navíc, aby se pak mohlo hovořit o přesčasech, které Vám zaměstnavatel navíc nemůže nařídit. Rozsah 150 hodin ročně platí u normálních zaměstnanců, u vedoucích je takto možno sjednat veškerou práci přesčas (§ 114 odst. 3 ZP).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyčištění bytu po ukončení nájmu úklidovou firmou - je možné to vyúčtovat nájemníkovi když byl byt v dobrém stavu a uklizený?
- Majitel pronajímaného bytu ho nechal uklidit úklidovou firmou - může účtovat tyto náklady původnímu nájemníkovi, nájemci?
- Nájemce předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?
- Nájemník předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?

Měla jsem pronajatý byt 1 rok (2015-2016). Ve smlouvě nebyl uveden požadavek na výmalbu ani úklid bytu. Po odstěhování mi majitel sdělil, že byt byl nechutný (ač fotografie bytu a vnitřních částí skříní dokazují uklizenost i stěhováci mohou potvrdit, že stěhovali a já utírala skříně) a že potřeba byt vyčistit a desinfikovat profesionální službou v částce 3 000 Kč a pokud na to nepřistoupím vyúčtuje mi 12 000 Kč ještě za vymalování, úklid po vymalování, vyčištění odpadů a výměnu baterií (při stěhování byly baterie plně funkční). Může požadovat majitel tento poplatek?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2293/1 občanského zákoníku platí, že při skončení nájmu je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pokud s tvrzením pronajímatele o neprovedení úklidu (a dalšími tvrzeními) nesouhlasíte, nejste samozřejmě povinna pronajímateli cokoli hradit. V takovém případě nemusíte na pronajímatelův požadavek buď vůbec reagovat, popř. můžete pronajímateli písemně sdělit, že dle Vašeho názoru jste byt předala v pořádku. Dále vyčkejte, zda se bude pronajímatel domáhat úhrady jím požadované částky soudní cestou či zda se jedná pouze o pokus obohatit se na Váš účet.
Pro posílení Vašeho procesního postavení (pakliže Vás bude pronajímatel skutečně žalovat) Vám doporučuji opatřit si maximum důkazů o řádném předání bytu již nyní. Zejména se jedná o fotodokumentaci bytu (ke dni jeho předání při začátku a konci nájmu), popř. o písemná vyjádření zaměstnanců stěhovací firmy (budou-li ochotni písemně potvrdit, v jakém stavu byl předmětný byt v době, kdy stěhovali Váš nábytek).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nedodržení slibu zaměstnavatelem - slíbena vyšší mzda než je ve mzdovém výměru, vymáhání rozdílu slíbené mzdy a reálné
- Vymáhání rozdílu mzdy slíbené a reálné - postup
- Vymahatelnost ústního příslibu vyšší mzdy - vymáhání rozdílu slíbeného a skutečného (reálného)

Nastoupila jsem do společnosti, jejíž vedení mi slíbilo určitý obnos peněz měsíčně (do mzdového výměru mi napsali minimální základ a možnost odměn). Slíbená výše mzdy byla dodržována téměř rok do 04/2016, kdy jsem začala dostávat pouze minimum (chtěli mi účelně snížit průměrnou mzdu a chtěli abych z finančních důvodů odešla). Jelikož jsem neodešla, tak jsem obdržela výpověď z důvodu nadbytečnosti. Mám nějakou možnost, aby mi byla doplacena slíbená mzda?
Změna mzdového výměru mi byla opakovaně slibována, ve společnosti peníze od 04/2016 rozděluje manželka /ředitelka/ osoby fakticky řídící společnost a takto úmyslně porušuje slíbené mzdy téměř všech zaměstnanců. Děkuji za odpověď, Kamila.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující, jak byla odměna koncipována, tzn. co bylo podmínkou jejího dosažení. To by mělo být obsaženo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, popř. jinak sděleno zaměstnanci. Pokud za daný měsíc podmínku splníte, tak máte na vyplacení odměny nárok, pokud nikoliv pak máte nárok na mzdu dle mzdového výměru, popř. poměrnou část odměny. Pokud byste měla na odměnu nárok a nebyla Vám vyplacena, pak se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a chtít doplacení. V případě neplnění ze strany zaměstnavatele byste musela podat žalobu k soudu, popř. dát podnět k inspektorátu práce, aby provedl u zaměstnavatele kontrolu, což ale nepovede k tomu, že vám zaměstnavatel bude muset dlužné peníze doplatit.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - postup, návod
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - jsou nutné paragony, účtenky dokazující výdaje?
- Výživné na neprovdanou matku dítěte

Budu žádat od otce dítěte příspěvek na výživu a některé náklady neprovdané matky (slehnutí). Pravidla znám, ale nemám potřebné doklady a účtenky jako důkaz, co vše jsem musela platit v těhotenství. Otázka je, zda by popř. postačil souhlas otce dítěte, že tyto nákupy potvrzuje a ví o nich? Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Pokud předpokládáte, že otec odsouhlasí výši nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a slehnutím, pak by bylo nejjednodušší cestou požádat jej, aby Vám na úhradu těchto výdajů přispěl dobrovolně, bez soudního řízení. Jestliže otec dítěte odmítne a dohoda s ním nebude možná, budete se muset obrátit na soud. V takovém případě samozřejmě můžete zkusit požádat otce dítěte, aby výši Vašich nákladů odsouhlasil a pokud se Vám podaří získat jeho písemný souhlas, připojit tento souhlas k návrhu, který budete podávat na soud. Jestliže ale souhlas otce dítěte nezískáte, můžete se vzhledem k absenci dokladů a účtenek snadno ocitnout v důkazní nouzi. Proto doporučuji zkusit se nejprve s otcem dítěte dohodnout, aby příspěvek poskytl dobrovolně.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojeté motorky - skrytá vada
- Reklamace ojetého motocyklu - skrytá vada
- Skrytá vada motocyklu - reklamace

1/9/2016 jsem prodal motorku za 41 000 Kč. Pán byl seznámen s vadou že motorka jede špatně za studena, že se musí nejdřív zahřát a až pak se rozjede normálně. Odjel na motorce domů cca 100km, 5/9/2016 jsme se sešli na úřadě a přepsaly jsme jí. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (11.09.2016) mě ale pán volal, že motorka už přestala jet i po zahřátí, dal jí do servisu a čeká na vyčíslení ceny a zkusí uplatnit reklamaci. Jsem v právu já, jelikož pán o závadě věděl, i přesto že se zhoršila nebo je v právu pán a já se musím smířit že mě vrátí zpět nepojízdnou motorku?
Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná skutečně o závadu, na kterou byl kupující upozorněn, nárok na slevu či odstoupení mít nebude. Nicméně byl pouze upozorněn na to, že motocykl pojede po zahřátí, nikoli že nebude jezdit vůbec. Je také možné, že tato nová vada projevila až po samotném prodeji.
Pokud se bude jednat o jinou vadu, která zde byla v době prodeje a na kterou nebyl kupující upozorněn, vzniknou kupujícímu vůči Vám práva z vadného plnění. Zde bude především záviset, jak je vada závažná a jakou míru porušení smlouvy založí. Podle míry porušení smlouvy může mít následující nároky:
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na:
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo:
a) na odstranění vady, anebo
n) na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Sleva z kupní ceny by v zásadě měla odpovídat ceně opravy motocyklu. Z vašeho dotazu však jednoznačně nelze určit, zda mu opravdu vznikl některý z výše uvedených nároků

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyplacení manželky při rozvodu - firma manžela postavila v době manželství hodnotnou stavbu
- Nárok manželky na zisk z firmy manžela v době manželství - rozvod manželství

Chtěla bych odejít od manžela a následně se rozvést. Máme jedno dospívající dítě, které by bylo po rozvodu se mnou. Manžel by ho mohl vídat kdykoliv, nebo bych svolila i ke střídavé péči.
Manžel vlastní většinový podíl ve firmě, kterou založil se svým otcem v roce 1993. Svatbu jsme měli v roce 2000. V roce 2004 se začal stavět nový areál firmy, kde i s manželem bydlíme. Celý areál má hodnotu asi 40. mil. korun a je celý splacený, není na něm žádný dluh. Jde mi o to, když odsud se synem odejdu, zda-li mám nárok na nějaké peníze z ceny areálu firmy a jejího fungování. Manžel říká, že firma i auta, která máme napsaná na firmu, jsou jen jeho a já nemám na nic nárok. Já jsem v domácnosti a peněz mám ušetřených minimálně. Také bych se chtěla zeptat, jestli se někde dá zjistit celkový roční příjem firmy.
Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Pro vypořádání společného jmění manželů (SJM) ve svazku, v němž jeden nebo oba manželé podnikají, jsou rozhodující zejména tyto skutečnosti:
- zda se jeden z manželů stal (spolu) vlastníkem firmy před či po uzavření sňatku
- jakým způsobem se stal jejím vlastníkem
- jak se prostředky ze SJM podílely na získání, případně dalším rozvoji firmy
Jestliže Váš manžel založil firmu v době, kdy jste ještě nebyli manželé, Vy jako manželka nemáte nárok na jakýkoliv podíl ve firmě svého manžela. Nicméně zisk, který firma generuje během manželství, je již součástí SJM a stává se tedy součástí případného dělení SJM po rozvodu manželství. Co se týče zmiňovaného areálu firmy, pokud jste do jeho výstavby investovali také finanční prostředky, které byly součástí SJM, pak lze při vypořádání SJM požadovat vyplacení poloviny těchto investovaných prostředků. Investování těchto prostředků je však zapotřebí prokázat (fakturami, výpisy z účtů apod.). Jestliže však byl areál vybudován pouze z prostředků firmy, bude součástí SJM pouze zisk, který firma za dobu Vašeho manželství vygenerovala. Roční příjem firmy je zjistitelný z jejího daňového přiznání.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Diskriminace strážníků - 1 stravenka za 12hodinovou směnu, ostatní zaměstnanci města mají za 8hodinovou směnu
- Stravenky pro strážníky městské policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu
- Stravenky pro strážníky obecní policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu

Již několik let pracuji jako strážník městské policie města Čelákovice a tudíž jsem zaměstnancem města.
Městská policie má zajištěn nepřetržitý provoz ve dvou (denních a nočních) 12ti hodinových směnách.
Strážníkům jsou poskytovány, stejně jako všem ostatním zaměstnancům, jako benefit, stravenky. 1 stravenka na 1 směnu. Tímto systémem jsou poskytovány stravenky ve stejné nominální hodnotě i ostatním zaměstnancům. Ovšem ti ale pracují v 8mi hodinových směnách. Tudíž logicky strážníci dostávají mnohem méně stravenek než ostatní zaměstnanci, přitom musí měsíčně splnit stejný fond pracovní doby. Za zmínku jistě stojí fakt, že tento stav není upraven žádnou kolektivní smlouvou nebo interním předpisem, natož aby s ním strážníci souhlasili.
Je tedy vůbec možné, případně po kom a jak žádat nápravu tohoto diskriminačního stavu?
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Dle § 16/1 zákoníku práce je každý zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi svými zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Ve Vámi popsaném případě se tudíž nejedná o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců, nýbrž by se mohlo jednat o nerovné zacházení s určitou skupinou zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům plnění, na která nemají ze zákona právo (tzn. že ne/poskytnutí těchto plnění závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele) a která jsou např. nemzdové povahy (tzv. benefity), musí i v tomto případě přistupovat ke všem zaměstnancům rovným způsobem.
Je-li poskytování stravenek ve Vašem případě vázáno na počet odpracovaných směn (tzn. 1 stravenka za 1 odpracovanou směnu), měl by zaměstnavatel zohlednit i skutečnost, že délky pracovních směn jeho jednotlivých zaměstnanců se liší. Jedná se o nerovné zacházení, je-li jednomu zaměstnanci poskytnuta stravenka o určité nominální hodnotě za odpracování určité doby (která představuje 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance) zatímco jinému zaměstnanci je poskytnuta stravenka o stejné nominální hodnotě za odpracování delší doby (která představuje rovněž 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance).
Dle § 236/2 zákoníku práce musí být výše finančního příspěvku zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců (je-li takový příspěvek zaměstnavatelem poskytován) dohodnuta v kolektivní smlouvě nebo stanovena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
V současné chvíli můžete svého zaměstnavatele upozornit na jeho právně závadný postup při poskytování stravenek zaměstnancům a domáhat se nápravy. Nepovede-li toto jednání ke změně, budete oprávněn se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Postup zaměstnavatele můžete nechat rovněž prověřit místně příslušným oblastním inspektorátem práce:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Svěření vnoučete do péče - vymáhání výživného po rodičích
- Svěření vnoučete do pěstounské péče - může to udělat potencionální pěstoun nebo OSPOD?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo žádá o svěření do péče - zájemce o pěstounství nebo OSPOD?
- Svěření do péče pěstouna - kdo a jak žádá o svěření dítěte do péče?

11/2014 mi byla do péče svěřena vnoučata. Otec dětí do dnešního dne neuhradil žádné výživné, matka neplatí od 01/2016. Ani jeden z rodičů nemá o děti zájem: matka děti viděla naposledy 02/2016 a otec 04/2016. Je na ně podáno jak trestní oznámení pro neplacení výživného, tak i exekuce od 09/2016: Můžu tedy o vnoučky zažádat do pěstounské péče sama? Nebo musím přes odbor sociálních věcí a zdravotnictví?
Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Ohledně vymáhání dlužného výživného jste v tuto chvíli již učinila vše, co jste učinit mohla. Žádost o svěření dítěte (dětí) do pěstounské péče se zpravidla podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu žadatele. Zprostředkování pěstounské péče se ale neprovádí v případě, kdy návrh na svěření dítěte do péče podává fyzická osoba k dítěti příbuzná nebo blízká dítěti nebo jeho rodině. V takovém případě máte možnost podat návrh na svěření dětí do pěstounské péče přímo k soudu, aniž byste nejdříve podávala žádost u obecního úřadu. Soud je však povinen si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) vyžádat, takže návštěvou obecního úřadu v místě Vašeho bydliště nic nezkazíte.
Vzhledem k tomu, že o děti již pečujete, považuji za důležité Vás upozornit na to, že současná právní úprava se na pěstounskou péči jako prostředek k získání finančních prostředků (péče o děti je zajištěna již jejich svěřením do Vaší péče) dívá poměrně přísně. I když Vám vnoučata budou svěřena do pěstounské péče, neznamená to, že Vám bude automaticky přiznána také odměna pěstouna. Zákon o sociálně právní ochraně dětí stanoví, že prarodiče mohou získat tuto odměnu pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry pečující osoby a rodin dětí. V zásadě je zde snaha o to, aby pěstounské dávky obdrželi prarodiče tehdy, pokud by bez jejich přiznání nemohlo být o dítě v rámci rodiny řádně postaráno, takže by v zásadě nezbylo než umístit dítě do pěstounské péče cizí osoby nebo do ústavní péče. Z tohoto důvodu je zapotřebí se připravit na to, že bude zkoumána celková finanční a majetková situace rodičů i Vás a k přiznání dávek dojde pouze tehdy, pokud úřad dospěje k závěru, že bez této formy pomoci nebude dítěti možné zajistit péči.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Stipendium na VŠ od zaměstnavatele a zařazení na pozici kde není nutné vzdělání - možnost vypovědět stipendijní smlouvu
- Vypovězení stipendijní smlouvy - práce u zaměstnavatele u které není nutné studované vzdělání

Měl jsem stipendium na střední škole od jedné strojírenské firmy upsal jsem se k ní na čtyři roky. Od 8/2016 jsem nastoupil na hlavní pracovní poměr, ale práci mi dali na místě kde jsem nepotřeboval žádné vzdělání. Lze od smlouvy odstoupit, aniž bych musel vracet stipendium? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se pravděpodobně jedná o zvýšení kvalifikace dle § 231 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Neznám však přesné znění Vaší dohody se zaměstnavatelem. Pokud by se o zvýšení kvalifikace dle tohoto ustanovení jednalo a Vy byste v případě předčasného odchodu od tohoto zaměstnavatele měl povinnost k úhradě dohodnuté částky, pak by Vám tato povinnost nevznikla v případě, že by zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících po dobu nejméně 6-ti měsíců kvalifikaci, kterou na základě Vaší dohody se zaměstnavatelem jste měl dosáhnout (§ 235 odst. 3 písm. d) ZP).

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku ke mzdě
- Vymáhání doplatku ke mzdě po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku platu
- Vymáhání doplatku mzdy po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení dorovnání mzdy zaměstnavatelem
- Vymáhání dorovnání mzdy po zaměstnavateli po pracovním úrazu zaměstnance

09/2013 se mi stal pracovní úraz. V pracovní neschopnosti jsem byl 10 měsíců a následoval invalidní důchod 2. stupně. Byl jsem převeden na jinou práci, ale dodnes jsem s krátkými přestávkami v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi odmítá doplácet do mého průměrného platu před úrazem, jelikož mu prý Kooperativa sdělila, že jsem nepožádal o prodloužení podpůrčí doby od správy sociálního zabezpečení. Toto mi zaměstnavatel oznámil po 8 měsících co jsem naposledy dostal mzdu, jinak se mnou celou dobu absolutně nekomunikoval a jakékoli výzvy nereagoval. Chtěl bych Vás tímto poprosit o radu, jakým způsobem bych měl dále postupovat, protože můj současný a jediný příjem je pouze invalidní důchod. Celková částka kterou mi zaměstnavatel dluží v tuto dobu činí již 120.000 Kč. Předem děkuji za jakoukoli radu a moc Vás zdravím. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost doplácet zaměstnanci při pracovním úrazu náhradu na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výši náhrady mzdy nebo nemocenské při trvání dočasné pracovní neschopnosti). Pokud jste stále v pracovní neschopnosti, ale skončila Vám podpůrčí doba k vyplácení nemocenské dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, pak dochází dle mého názoru k podstatným změnám poměrů poškozeného, které jsou rozhodující pro určení výše náhrady, neboť výše Vám vyplácené nemocenské je 0,-Kč. Zaměstnavatel, resp. V byste se měl tedy v tomto případě domáhat u zaměstnavatele doplácení náhrady ve vyšší výši než doposud.
Uvádíte, že zaměstnavatel Vám náhradu ve vyšší výši odmítl vyplatit, neboť odkázal na vyjádření pojišťovny Kooperativa s tím, že jste nepožádal o prodloužení podpůrčí doby k výplatě nemocenské u okresní správy sociálního zabezpečení. Vztah náhrady škody z pracovního úrazu je vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pojišťovna je smluvní stranou zaměstnavatele. Dle zákoníku práce má povinnost plnění zaměstnavatel, on je za plnění povinnosti dle zákoníku práce odpovědný, jakým způsobem si to pak vykomunikuje se svoji pojišťovnou, se nedotýká práv zaměstnance. Na druhé straně je jasné, že zaměstnavatel hájí svůj majetek a Vy po uplynutí podpůrčí doby máte právo požádat o její prodloužení, abyste mohl i nadále po určitou dobu pobírat dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel měl však povinnost vyplácet Vám náhradu měsíčně a komunikovat s Vámi ohledně vyplácené náhrady škody.
V daném případě bych Vám tedy doporučila obrátit se na zaměstnavatele písemně s požadavkem na doplacení náhrady na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle nyní platného § 271a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Uveďte, že žádáte odůvodnění, proč Vám není náhrada vyplácena, neboť toto je povinnost zaměstnavatele, nikoliv pojišťovny jako smluvní strany zaměstnavatele.
Pokud Vám zaměstnavatel nebude chtít danou náhradu vyplatit, musel byste se obrátit na soud s žalobou. V tom případě bych Vám doporučila kontaktovat advokáta, se kterým byste celý případ konzultoval.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nemoc z povolání - syndrom karpálního tunelu
- Syndrom karpálního tunelu - odškodnění od zaměstnavatele za nemoc z povolání

10/2015 mi byla ukončena pracovní smlouva v důsledku zrušení pracovního místa. Při výstupní lékařské kontrole mi bylo zjištěno OHROŽENÍ nemocí z povolání – syndrom karpálního tunelu. U mého typu zaměstnání toto onemocnění vzniká běžně. Mám nárok na nějaké odškodnění, např. zhoršení společenského uplatnění? Jsem kvůli tomu nyní obtížně zaměstnatelná. Když mě přece jen někdo zaměstná a nemoc z povolání propukne, koho mám nárokovat na odškodnění?
Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o ohrožení nemocí z povolání, pak zákoník práce nespojuje s tímto závěrem nárok zaměstnance na náhradu škody. Na druhou stranu, pokud je tento závěr konstatován a zaměstnanec nemůže nadále konat dosavadní práci, protože další pokračování práce by vedlo ke vzniku nemoci z povolání, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci a doplatit mu rozdíl mezi dříve dosahovaným výdělkem oproti nyní dosahovanému výdělku, pokud je tento nižší. Další možností zaměstnavatele je dát zaměstnanci výpověď, ale s odstupným ve výši 12-ti násobku průměrného výdělku.
Pokud následně dojde u zaměstnance k onemocnění nemocí z povolání, zaměstnanec bude požadovat náhradu škody u toho zaměstnavatele, u kterého pracoval naposledy. Pokud se prokáže, že již dřívější zaměstnavatel měl vliv na vzniku této nemoci z povolání, bude se pak také na náhradě škody poměrně podílet.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Žádost na příspěvek na živobytí a výpis z účtu - je to oprávněné?
- Ukázání výpisu z účtu žadatelem o příspěvek na živobytí - je to oprávněné a v pořádku?
- Vyloučení posuzované osoby - může chtít úřad práce občanský průkaz s jiným trvalým pobytem?
- Ukázání občanského průkazu s jiným pobytem k vyloučení posuzované osoby - může to Úřad práce požadovat?

Úřad práce pro žádost na příspěvek na živobytí požaduje výpis z bankovního účtu - je to oprávněné?
Úřadu práce jsem prokázal k vyloučení posuzované osoby Občanský průkaz s jiným trvalým bydlištěm ÚP požaduje nájemní smlouvu je toto oprávněné?
děkuji
S pozdravem Štefan

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení.
K žádosti o příspěvek na živobytí musí být přiloženy mj.
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis těchto služeb,
g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií.
Tedy Vámi uváděné podklady, které jsou požadovány ze strany příslušného úřadu, jsou požadovány oprávněně.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Zfalšovaný podpis na žádosti o změnu poskytovatele energie - jak postupovat?

V příloze posílám dokument ze kterého je patrný datum podpisu. Při sepsání této žádosti mi bylo přislíbeno, že smlouvu pošlou následně. Tu ale neposlali. Dnes (02.10.2016), když ji potřebuji, mi poslali jen kopie DVOU žádostí o dodávku elektřiny. Z těchto dvou žádostí je zcela zřetelné, že byly psány jinou osobou, ve stejný den? , a podpis na druhé žádosti není můj ani nikoho z rodiny.
Můj podpis je na smlouvě č. 299391, ten se sklonem vlevo. Druhá smlouva je zfalšovaná. I když jsme z tohoto odběrního místa elektroodběru odebírali a platili.
Je smlouva o dodávce elektřiny platná? Mohu za těch 5 let vymáhat peníze zpět? Anebo jak mám správně postupovat???
Děkuji. Miloslav

ODPOVĚĎ:
Smlouva je ve Vašem případě žádost, kterou jste přiložil k tomuto dotazu – ostatně je tak i nazvána – žádost – smlouva, obsahuje také podpisy – jak zákazníka, tak dodavatele elektřiny. Pokud jste odebírali elektřinu, není zde nárok na vrácení ceny (poplatků) za odebranou elektřinu (pokud byla Vám účtovaná částka správně vypočtena).
Co se týká falšování podpisu, zde přichází v úvahu trestný čin podvodu. Zde se obraťte na policii ČR, která je oprávněna v takovém případě provést vyšetřování.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- § 996 odst 2 NOZ, plody stromy dokud se neoddělí jsou majitele pozmeku - co to znamená?
- Plody stromu spadlé na zem - jsou majitelem stromu nebo majitele pozemku?
- Vysazení stromu na cizím pozemku - čí jsou plody?
- Čí jsou plody ze stromu na cizím pozemku - toho kdo sázel strom nebo majitele pozemku?

Dobrý den, držíme od nepaměti (praděda, děda a nyní já) v řádné, poctivé a pravé držbě malou část pozemku která přilehá na našemu velkému pozemku (o tom že tento kousek není náš jsme se dověděli cca v roce 2001), přilehá k naší zahradě, vždy byl připlocen a přístup na něj byl vždy pouze od nás. Na tomto malé pozemku jsou 2 jabloně. Mám podle § 996 odst 2 tomu rozumnět tak , že plody z jabloně dokud se neoddělí jsou souseda, co je pojem se neoddělí? Rozumí se tomu tak, že je můžeme oddělit my nebo musíme čekat až sami spadnou a teprve potom si je můžeme vzít a nebo si je může přijít otrhat soused dokud se neoddělí od stromu. Musím mu povolit přístup na tuto část pozemku, kterou držíme aby si je otrhal před tím než se neoddělí sami (nespadnou). Vždycky jsme je sklízeli my, ale nyní soused přišel s tímto výkladem práva, jelikož jablka jsou moc dobrá a jabloně pravidelně a hojne plodí i když v okolí nikdo jiná jablka nemá. Stromy sázela maminka před cca 35 lety (máme dobová fota). Moc děkuji za odpověď. Jan

ODPOVĚĎ:
Především zde vzniká otázka, zda jste vlastnické právo k pozemku nevydrželi, když jste jej drželi v dobré víře, že je váš. V takovém případě by samozřejmě i jabloně a jablka byly vaše. Pokud nepůjdete do sporu o určení vlastnického práva vydržením a shodnete se v tom, že pozemek je souseda, pak jsou jeho i stromy, pokud vyrůstají na jeho pozemku a jablka byste mohli pouze sklidit v okamžiku, kdy se tato samovolně od stromu oddělí. Z právního pohledu by tedy byly vaše, kdybyste je posbírali již samovolně spadené ze stromu, pokud byste je otrhali, tak pokud proti tomu soused nic nenamítne, můžete si je ponechat, nicméně otrhání není samovolné oddělení a v případě soudního sporu by v tomto případě (otrhání) jablka vaše nebyly.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Příkaz započtení daru v závěti (obdarování některých potomků již za života rodiče, rodičů)
- Jak ovlivnit dědění a dědictví závětí - příkaz započtení daru
- Obdarování části potomků a příkaz započtení daru v závěti
- Obdarování jen některých potomků za života a příkaz započtení daru daný dárcem (rodičem, rodiči)

Rodiče mají dvě děti. Prvnímu synovi rodiče koupili domek. Jeho dceři (vnučce rodičů) darovali stavební pozemek v Praze. Druhému synovi by rádi odkázali svůj domek a jeho synovi (vnukovi) byt.
Rodiče se domnívají, že tak je to vůči dětem spravedlivé.
Dotaz :
- mohl by první syn napadnou závěť?
- mohl by závěť napadnout ještě někdo jiný z rodiny (rodiče mají například více vnuků)?
- je možné přímo při uzavření závěti, aby první syn prohlásil, že se závětí souhlasí vzhledem k tomu, co dostal od rodičů za jejich života?
- hrozí z takto sestavené závěti ještě jiné rizika?
- jak by to šlo udělat lépe?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
První syn by jako nepominutelný dědic mohl v dědickém řízení žádat svůj povinný díl jakožto nepominutelný dědic. Povinný díl představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu (dědí-li manžel a dvě děti, tak je zákonný podíl 1/3 – jednalo by se tedy o čtvrtinu ze třetiny, tj. o 1/12 pozůstalosti). Nikdo jiný než děti zůstavitele (a pokud zemřou, tak jejich děti) nemohou požadovat povinný díl ze zákona.
Napadnout závěť z jiných důvodů, např. proto, že není sepsána rukou zůstavitele, atd. , mohou pouze zákonní dědicové, kteří by dědili, pokud by nebyla závěť – zde tedy manželka a děti a nežije-li některé dítě, tak jeho děti.
Závěť je jednostranné právní jednání, tudíž syn nemůže do závěti svého rodiče prohlásit, že souhlasí se závětí. Tento souhlas může udělit až v dědickém řízení poté, co ho vyzve notář, aby se k závěti vyjádřil. Rodiče mohou také do závěti uvést, že pokud by jejich první syn chtěl požadovat svůj povinný díl, tak přikazují, aby se na jeho dědický podíl, resp. povinný díl, započetl dar, který od nich již za života obdržel. V tom případě by již neměl z pozůstalosti nic obdržet.
Žádná jiná rizika, než napadení závěti pro její nepravost nebo pro vyžádání povinného dílu dětí, nehrozí.
Rodiče také mají možnost již za svého života darovat i druhému dítěti a vnukům svůj dům a byt a současně si v darovací smlouvě vymínit věcné břemeno bezplatného doživotního užívání a bydlení, které se zapíše rovněž do katastru nemovitostí, takže by měli rodiče jistotu, že budou mít kde dožít.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Napadení darovací smlouvy - darování po cévní mozkové příhodě
- Napadení darovací smlouvy - darování po mrtvici
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na svéprávnosti?
- Zbavení svéprávnosti chronického zadlužovatele
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na způsobilosti k právním úkonům?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům u osoby opakovaně se zadlužující

1. Partner dostal darem majetek od rodičů. Matka vše připravila, ale podepsala darovací smlouvu až po mozkové příhodě.
2. Bratr, který je zadlužený, neplatil zdravotní a sociální pojištění, neplatil škody způsobené dopravní nehodou. Dluhy narůstaly.
3. Partner platil za bratra dluhy v naději, že se vzpamatuje. Nyní mu platí jen zdravotní pojištění,
dle přání zesnulých rodičů
4. Bratr se snaží soudně popřít darovací smlouvu rodičů, zdůvodňuje nezpůsobilostí matky k právním úkonům, způsobilost v době života nebyla zpochybněná.
5. Pokud by bratr uspěl, majetek by pohltily exekuce, což si zesnulí rodiče nepřáli
6. Je možné sourozence, který nevyhlásí osobní bankrot, nevyužije podpory rodiny zbavit se dluhů a stále ji ohrožuje svým hloupým chováním prohlásit za finančně nesvéprávného?
Může se bratrovi podařit zpětně po smrti matku prohlásit nezpůsobilou právních rozhodnutí?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Český právní řád pojem "finanční nesvéprávnost" nezná. Svéprávnost bratra Vašeho partnera by mohla být soudem omezena, pakliže by bylo jeho počínání zapříčiněno duševní poruchou, která by nebyla pouze přechodná (§ 57/1 občanského zákoníku). Dle § 55 občanského zákoníku totiž platí, že:
- k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti; přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti;
- omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
Pakliže je bratr Vašeho partnera zadlužen a jeho vztahy s rodinou nejsou ideální, není tato skutečnost sama o sobě dostatečným důvodem pro omezení jeho svéprávnosti.
Je možné, aby bratr Vašeho partnera dosáhl soudní cestou prohlášení darovací smlouvy za neplatnou, a to proto, že matka Vašeho partnera uzavřela darovací smlouvu např. pod vlivem duševní nemoci či ve zdravotním stavu, který jí bránil porozumět charakteru dotčeného právního jednání. Aby však byl bratr Vašeho partnera v soudním řízení úspěšný, musel by prokázat, že jeho matka nebyla ze zdravotních důvodů schopna pochopit, jaké právní jednání činí (což je, s ohledem na to, že matka Vašeho partnera již nežije, dosti nesnadné a bude vyžadovat vypracování znaleckého posudku).
Podaří-li se bratru Vašeho partnera zneplatnit darovací smlouvu, stane se dar předmětem pozůstalosti, tzn. že bude muset být vypořádán v dodatečném dědickém řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě

08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Hana

ODPOVĚĎ:
ODPOVÍDÁM POUZE NA DAŇOVOU ČÁST DOTAZU
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu neplnoletou osobou
- Vymáhání dluhu dítětem - půjčka peněz od dítěte
- Půjčka peněz od dítěte a vymáhání dluhu, půjčky - informace
- Neplnoletá osoba věřitelem - vymáhání dluhu od dlužníka
- Vymáhání dluhu osobou mladší 18 let - postup
- Neplnoletá osoba půjčila peníze a vymáhání dluhu po věřiteli - postup

29.07.2016 jsem půjčila svému bývalému příteli 5500 korun. Mezitím jsme se ale rozešli a slíbil mi, že mi to bude platit každý měsíc po výplatě, tedy po dvanáctém dni v měsíci. Nemáme to nikde sepsané a podepsané podpisy, ale máme konverzace přes sociální sítě. Chtěla bych ty peníze získat zpátky, ale nevím, jestli má cenu podávat trestní oznámení nebo ne. Nejsem ještě plnoletá, ale on už je. Můžu podat trestní oznámení i sama, bez toho aby to rodiče věděli?
Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Dle § 31 občanského zákoníku je i nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý k právním jednáním co do povahy a přiměřeným jeho rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Tedy není žádný důvod, aby místo Vás trestní oznámení podávali rodiče, ale můžete jej podat sama.
K tomu zda má smysl trestní oznámení podávat, pak uvádím, že ne. Trestní právo je prostředkem tzv. ultima ratio - to znamená, že trestní právo má být tím nejzašším prostředem ochrany. Není správné, aby bylo trestně postihováno jakékoliv nesprávné chování i třeba nesplácení dluhu. Z okolností, které jste uvedla jde podle mého o normální dluh. Doporučil bych tedy peníze vymáhat žalobou na zaplacení u soudu na dlužníka, protože v případě trestního oznámení Vám policie téměř jistě sdělí, že nejde o trestný čin a doporučí Vám to samé, podat žalobu na zaplacení u soudu.
V takovém případě bych ovšem doporučil zastoupení zákonným zástupcem a také důkladnou přípravu. V rámci řízení budete muset prokázat, že jste se na půjčení peněz dohodli a také to, že jste mu peníze poskytla. Zda je to zřejmé z podkladů, musíte posoudit sama nebo za pomoci advokáta.
Před podáním žaloby však dlužníka vyzvěte k zaplacení, dejte mu lhůtu 7 dní k zaplacení a klidně upozorněte, že můžete podat jak žalobu k soudu tak, trestní oznámení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek nad pozemkem souseda (přesah střechy) a § 1087 NOZ
- § 1087 NOZ a přestavek souseda (přesah střechy)
- Přestavek starého domu a § 1087 NOZ
- Přestavek starého domu a nový občanský zákoník - vztahuje se na starý přestavek?
- Platí nový občanský zákoník i na přestavky postavené před novým občanským zákoníkem?

Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsem se, že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK, ale našel jsem nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů, že je to možno vzahnout i na staré stavby což by znělo logicky aby měl zákon smysl. Můžete mi prosím říci jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem nebo budeme muset střechu odstranit? , pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík který už byl rozpadlý tak aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce aby jsme i tento soklík odst
ranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Přesahující střecha:
Je pravdou, že otázka ne/aplikovatelnosti institutu přestavku na stavby zřízené před 1. 1. 2014, není odbornou veřejností jednoznačně vyřešena (lze tudíž narazit na názor, který takovou "zpětnou" aplikovatelnost připouští, i na názor, který jí označuje za nemožnou).
Zastávám názor, že ustanovení občanského zákoníku o přestavku (§ 1087) je aplikovatelné rovněž na stavby, které byly zřízeny před 1. 1. 2014, a které svou malou částí zasahují na sousední pozemek, a to mimo jiné proto, že předchozí právní úprava (Občanský zákoník z roku 1964) tuto problematiku výslovně neupravovala (tzn. že při neaplikovatelnosti § 1087 občanského zákoníku na starší stavby by se "staré přestavky" nacházely v právním vzduchoprázdnu). V tomto ohledu lze vycházet rovněž z § 3059 občanského zákoníku, dle něhož platí, že byla-li stavba k 1. 1. 2014 zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 občanského zákoníku jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku (občanský zákoník v tomto ustanovení tedy výslovně počítá s použitelností svého § 1087 i na stávající stavby).
Shora uvedené však lze považovat pouze za teoretickou úvahu, která Vámi popsaný případ nijak neřeší, a to z důvodu, že na případ střechy, přesahující nad sousední pozemek, nemůže být § 1087 občanského zákoníku v žádném případě aplikován. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přestavkem je pouze ta část stavby, která svou malou částí zasahuje přímo na sousední pozemek (tzn. že překrývá povrch tohoto pozemku). O přestavek se tak může jednat pouze v případě horizontálním, tzn. tehdy, je-li část sousedního pozemku přestavkem zastavěna. Na tomto názoru se odborná literatura shoduje, a to i s právní literaturou prvorepublikovou (kdy československý právní řád institut přestavku rovněž znal).
Pakliže Vaše střecha zasahuje svou částí do prostoru nad sousedovým pozemkem, dochází tím samozřejmě k narušení sousedova vlastnického práva k tomuto pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku), přičemž soused má právo se domáhat odstranění takového zásahu (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
V tomto ohledu upozorňuji na to, že přesah části střechy nad sousední pozemek není v pořádku ani z hlediska veřejnoprávního. Dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území totiž nesmí stavba, ani její část, přesahovat na sousední pozemek (z tohoto zákazu může být v rámci stavebního řízení samozřejmě udělena výjimka).
Sousedovu požadavku na odstranění části střechy se můžete bránit s odvoláním na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku snášet užívání prostoru nad pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Pakliže by se však Váš spor se sousedem dostal před soud, předpokládám, že tento argument by nebyl soudem shledán za relevantní (na § 1023/1 občanského zákoníku proto odkazujte především při jednání se sousedem).
2/ Soklík:
Jelikož soklík přístavby zakrývá část sousedova pozemku, je možné uvažovat o aplikaci ustanovení občanského zákoníku o přestavku. V tomto ohledu je však nutné poukázat na skutečnost, že aby se část stavby, přesahující na sousední pozemek stala přestavkem, musí být tato část vybudována v dobré víře (tzn. že stavebník musí být přesvědčen o tom, že je k výstavbě oprávněn, ať už proto, že je vlastníkem předmětného pozemku, nebo proto, že staví se souhlasem vlastníka takového pozemku). Pakliže jste však soklík vybudovali s vědomím, že stavíte na sousedově pozemku, nebyli jste v dobré víře a o přestavek se tudíž jednat nemůže. V takovém případě je soused skutečně oprávněn požadovat po Vás odstranění soklíku (popř. může být soklík vypořádán postupem dle § 1084 a násl. občanského zákoníku).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinnost zaměstnance archivovat platové výměry
- Archivace platového výměru zaměstnancem a Zákoník práce - je to povinnost zaměstnance nebo ne?


Má zaměstnanec povinnost archivovat svoje platové výměry a na příkaz zaměstnavatele, který plat posílá, je předložit ke kontrole?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Nemá, zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci jedno vyhotovení platového výměru zaměstnanci vydat, co s tímto dokumentem zaměstnanec udělá, je jeho věc a zaměstnavatel po něm nemůže požadovat jeho předložení a nijak ho za nesplnění tohoto požadavku sankcionovat. Naopak zaměstnavatel má povinnost tyto dokumenty archivovat.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Kořeny sousedního stromu poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu na sousedním pozemku poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu souseda poškozují zídku - jak postupovat?
- Opadávající listí z pozemku souseda - kdo musí listí uklidit?

Vlastním pozemek, který sousedí s obecní komunikací (v katastru nemovitostí je uveden jako vlastník obecní úřad, způsob využití: ostatní komunikace). Na obecní komunikaci roste zdravý strom (javor, výška přes 7m) 0,5m od společné hranice našich pozemků, kterou dělí betonová zídka s pletivem. Kořeny prorůstají na můj pozemek a ničí betonovou zídku, větvě přerůstají na můj pozemek, na podzim spadá nespočet listí na můj pozemek, do okapů, které se ucpávají).
Jak prosím Vás postupovat v případech:
1) odstranění stromu: - na úřadě mi řekli, že pokud je strom zdravý, není šance ho skácet. Mají pravdu a nic s tím nenadělám?
2) úklid spadaného listí a větví na můj pozemek: - měl by úřad listí a větvě uklidit podle NOZ §2016 ods. 1 vyjímka veřejný statek nebo je musím uklízet sám?
3) řešení škod na plotu: jak postupovat s náhradou škody
4) ořezání větví a kořenů přesahující na můj pozemek
Děkuji předem za odpovědi
Hezký den přeji. David

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1) Odstranění stromu:
Odstranění předmětného stromu se samozřejmě můžete domáhat (a to bez ohledu na to, je-li strom zdravý či nikoli).
V první řadě upozorňuji na § 15/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků (zákon o pozemních komunikacích tedy v kontextu silniční vegetace výslovně pamatuje na případné neúměrné ztěžování obhospodařování sousedních pozemků, takovým pozemkem může být i Váš pozemek);
- na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích.
V tomto ohledu je nutné vyjasnit, zda je pozemní komunikace sousedící s Vaším pozemkem místní komunikací (může se totiž jednat i o účelovou komunikaci, na kterou se shora uvedená pravidla nevztahují).
Svůj požadavek na pokácení předmětného stromu můžete opřít především o § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Neuposlechne-li obec (jako vlastník předmětného stromu) Vaší výzvy k jeho odstranění, budete oprávněn se domáhat odstranění stromu soudní cestou. Pro úspěch v případném soudním řízení bude zapotřebí, aby byly důvody Vašeho požadavku soudem shledány za objektivně rozumné. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2) Úklid spadaného listí a větví:
Přestože padající listí a větve Vás mohou obtěžovat ve výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku, domnívám se, že obec (jako vlastník předmětného stromu) není povinna zajistit úklid listí a větví na Vašem pozemku. V tomto ohledu lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož by muselo obtěžování spadaným listím a větvemi překročit míru přiměřenou místním poměrům a podstatně Vás omezovat v obvyklém užívání pozemku. Vzhledem k tomu, že spad listí a větví je naprosto běžným přírodním úkazem, s nímž je nutno v případě každého stromu počítat, zastávám názor, že takové obtěžování nemůže ve většině případů překročit míru přiměřenou místním poměrům, tzn. že obrana dle § 1013/1 občanského zákoníku není v daném případě možná.
Ve Vámi popsaném případě by mohl být analogicky aplikován rovněž § 1016/1 občanského zákoníku, tzn. že tam uvedené pravidlo o plodech by bylo vztaženo rovněž na listí a větve. Spadané listí a větve by tedy náležely vlastníkovi pozemku, na který spadly (tento vlastník by s nimi pak mohl naložit dle vlastní úvahy, např. je uklidit). Na vysvětlenou v této souvislosti dodávám, že druhá věta § 1016/1 občanského zákoníku není ve Vašem případě aplikovatelná, neboť dopadá na situace, kdy by plody (resp. listí a větve) padaly z Vašeho pozemku na pozemek, který je veřejným statkem (ve smyslu § 490 občanského zákoníku).
Alespoň částečnou obranou proti spadu listí a větví může být odstranění přesahujících větví, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
3/ Náhrada škody na plotu:
Obec můžete písemně vyzvat k náhradě škody, která Vám byla způsobena na Vašem plotě (tuto škodu je zapotřebí vyčíslit). Nebude-li obec k náhradě škody ochotna, budete oprávněn se náhrady domáhat soudní cestou.
Dalším škodám na Vašem plotě je možné zabránit odstraněním kořenů, které zasahují na Váš pozemek, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
4/ Odstranění přerůstajících větví a podrůstajících kořenů:
V tomto případě je nutné vycházet z § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník (zde obec) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy)požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Obec tedy můžete vyzvat, aby ty větve a kořeny, které přesahují nad a pod Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li obec v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněn odstranit přesahující větve a podrůstající kořeny svépomocí (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přechodné vydědění dětí a zdědění majetku přeživším z manželů - pomůže dědická smlouva?
- Vydědění na dobu určitou dědickou smlouvou - informace
- Vydědění na omezenou dobu dědickou smlouvou - informace
- Dědická smlouva a přechodné vydědění potomků do smrti obou rodičů
- Jak zajistit aby děti dědily až po smrti obou rodičů
- Dědění dětí až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědění potomků až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědická smlouva manželů a dědění dětí až po smrti obou rodičů
- Dědická smlouva manželů a dědění potomků až po smrti obou rodičů

Máme spolu s manželkou dvě dospělé dětí, ale chceme za svého života chránit jeden druhého
v případě úmrtí jednoho z nás co se týká dědictví.
Může to vyřešit dědická smlouva mezi manžely podle nového OZ, kdy jeden povolává druhého, ale máme rodinný dům, auto, a úspory na účtech ve SJM. Pokud ano to by bylo ze zákona 3 a co s tou zbylou 1
můžeme udělat aby v případě úmrtí byl zvýhodněný ten kdo přežije. Po smrti nás obou ať si naše děti s majetkem dělají co chtějí. Děkuji za odpověď
Milan

ODPOVĚĎ:
Tři čtvrtiny majetku můžete dědickou smlouvou ponechat druhému manželovi a zbylou čtvrtinu můžete rovněž odkázat manželovi v závěti. Děti můžete v závěti požádat, aby takovou Vaši vůli respektovali a nic nežádali. Děti však mohou žádat v dědickém řízení svůj povinný díl z pozůstalosti, pokud budou chtít. Toto lze obejít pouze v případě, že je vydědíte (avšak k tomu byste museli mít zákonný důvod).
Povinný díl dítěte představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu, tedy máte-li dvě děti, tak dědí manžel a děti rovným dílem každý 1/3, tedy povinný díl každého dítěte představuje 1/12 pozůstalosti. V dědickém řízení je nejprve vypořádáno společné jmění manželů, kdy polovina SJM zůstává žijícímu manželovi a druhá polovina jde do pozůstalosti. Každé dítě by pak mělo nárok na 1/12 z této pozůstalosti. Pokud budou děti svůj podíl požadovat, pak je možné je vyplatit pozůstalým manželem v penězích nebo jim dát nějakou věc z pozůstalosti v hodnotě tohoto podílu.
Další variantou je tzv. svěřenské nástupnictví, kdy Vy závětí veškerý majetek odkážete svému manželovi s tím, že určujete jeho dědice, tj. že po jeho smrti tento majetek přejde na Vaše děti. V takovém případě děti nemohou žádat svůj povinný díl, protože jej obdrží, avšak později, tj. až po smrti druhého manžela. Doporučuji však zajít za kterýmkoliv notářem, aby Vám závěť se zřízením svěřenského nástupnictví sepsal.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Dva stavební pozemky vedle sebe rozdělené polem - může úřad zakázat stavbu?
- Změna pozemku na stavební - může to úřad zakázat a znemožnit?

Máme pozemky (travnaté a orné půdy) a chtěli bychom je předělat na stavební. Ale mezi námi by byla proluka, která prý nemůže být. Byl by barák, pole a pak naše stavební pozemky. Soused pole ale nechce dát své pozemky jako stavební a starosta nám tvrdí, že mezi námi být pole prostě nemůže, že on to musí mít také stavební. Jinak by nám to prý schválil. Je nějaká výjimka? Asi musí být, to by nemohl stavět nikdo, kdyby měl takového souseda. Prosím o radu, už jsem zoufalá. Moc děkuji a krásný den. Děkuji, Kateřina.

ODPOVĚĎ:
V této věci Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn rozhodovat o změnách druhů pozemků (§ 80 stavebního zákona), a Váš záměr s ním konzultovat. V kontextu Vašeho dotazu není jasné, co by měl starosta obce schvalovat (neboť do kompetencí starosty obce rozhodování v rámci územního řízení nespadá).
Dále Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu obce, z něhož byste se měla dozvědět, zda jsou Vámi vlastněné pozemky určeny pro zastavění či nikoli.
Z dotazu není bohužel možné zjistit, jakou překážku starosta obce v existenci proluky spatřoval. Mohu se proto pouze domnívat, že měl na mysli nezbytné napojení pozemku na veřejně přístupnou pozemní komunikaci (které následnou stavební činnost na pozemku podmiňuje).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví od viníka autonehody
- Vymáhání škody na zdraví po viníkovi autonehody
- Psychické následky autonehody - náhrada škody od viníka autonehody
- Přiměřené zadostiučinění - náhrada škody na zdraví a psychice od viníka autonehody

Byli jsme jako rodina odškodnění po autonehodě, která se stala 03/2016 (jsme oběti autonehody s tím, že viník je znám). Byli jsme odškodnění na bolestném a na majetku. Za mé těžké ublížení na zdraví (zlomený obratel s lehkou dislokací - kompresivní zlomenina do 1/3 a 5 žeber bez dislokace) mně přijde, že poskytli malou částku. Na další pohmožděniny, odřeniny, které jsme všichni tři utrpěli nebrali zřetel, že nejsou napsány ve zdravotní dokumentaci. Foto odřenin máme.
Společenské znevýhodnění můžu žádat až minimálně po roce. Musí k tomu být vyjádření psychiatra či nějakého doktora? Od 03/2016 jsem na dávkách v nemoci s potížemi zad a nyní čekám na rehabilitační léčebnu. Mám nárok i na přiměřené zadostiučinění - psychická zátěž, atd. ? Děkuji, Marcela.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona (např. tedy právo na zdraví), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Pakliže Vám tedy v souvislosti s autonehodou vznikla psychická újma, máte samozřejmě nárok na její odčinění. Existenci psychické újmy (její rozsah a vztah příčinné souvislosti s autonehodou) je zapotřebí prokázat, a to nejlépe vypracováním lékařského posudku.
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 občanského zákoníku).
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, není pravdou, že by bylo možné žádat o tuto náhradu až po uplynutí jednoho roku. Jednoletá lhůta byla zakotvena v dřívější (dnes již neplatné) právní úpravě a v současné době slouží pouze jako lhůta orientační. Pro vyčíslení náhrady a/ za psychickou újmu (po vypracování lékařského posudku, jak uvádím výše) a b/ za ztížení společenského uplatnění bude zapotřebí, abyste oslovila (resp. prostřednictvím Vašeho advokáta) soudního znalce z oboru "zdravotnictví" - odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví", seznam všech soudních znalců, kteří jsou pro tento obor a odvětví zapsáni, naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Soudní znalec provede "ocenění" Vámi vytrpěné psychické újmy a ztížení společenského uplatnění, přičemž bude vycházet pravděpodobně z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Dle § 2960 občanského zákoníku je škůdce povinen hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. V tomto případě se jedná o veškeré náklady léčení, které jste musela vynaložit (cena léků, hospitalizace, rehabilitace, doprava k lékaři apod.).
Dle § 2962/1 občanského zákoníku se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
Dle § 2963 občanského zákoníku platí, že:
- po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám;
- dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí; při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Koupě zahrady v zastěvěném území (sady, zahrady, vinice) a nemožnost stavět - jak se může bránit majitel zahrady?
- Nemožnost stavět na pozemku zakoupeném jako sady, zahrady, vinice - jak se může domáhat majitel pozemku postavení stavby?

Protože jsem kupoval zahradu v současně zastavěném území, ale stavební úřad tvrdí, že patřím pod nezastavitelné území - sady, zahrady, vinice a proto mi nebylo dovoleno postavit a ani změnit funkční využití, i když jsem reagoval na výzvu ve veřejné vyhlášce, (šlo o změnu Z 2748/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy, kdy se k datu 30.6.2015 toto území aktualizuje). Bylo možné podat pouze připomínky, jelikož nebyla možnost podat námitku. Ustanovením odst. 3 § 58 stavebního zákona bude nový územní plán platit snad až po r. 2020. Cítím se poškozen. Děkuji, Oliver.

ODPOVĚĎ:
Na změnu územního plánu, který mj. vymezuje nezastavitelné území či naopak i zastavěné území, není právní nátok, tzn. že záleží vždy na obci (resp. u Vás na magistrátu), zda danou změnu územního plánu povolí (změna z nezastavitelné plochy na plochu umožňující výstavbu).
Projednávání nového územního plánu není důvodem pro to, aby nemohlo být přistoupeno ke změně územního plánu současného. Tedy zjednodušeně, obec může povolit změnu současného územního plánu, přestože již projednává/vypracovává nový územní plán.
Stavební zákon umožňuje vlastníkovi pozemku domáhat se náhrady – konkrétní úpravu naleznete v ust. § 103 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. , dostupný zde: portal. gov.cz).
Nicméně pro vyjasnění, zda ve Vašem případě je zde možnost uvažovat o požadování náhrady, je nezbytné nejdříve vyjasnit, zda Váš pozemek skutečně spadá do nezastavitelné plochy či naopak – jak uvádíte Vy – do zastavěného území.

__

RODINA-SJM
- Zbourání domu jednoho za manželů a postavení nového z hypotéky obou manželů (SJM)
- Postavení domu z hypotéky manželů (SJM) po zbourání domu jednoho z manželů - forma vlastnictví

S manželkou jsme sezdáni od roku 2007, 2012 jsme zkolaudovali rodinný dům, který je v SJM. Na stavbu RD jsme si vzali společně hypotéku. V roce 2013 manželka zdědila od své matky rodinný dům, který je v jejím výlučném vlastnictví. V roce 2017 hodláme tento dům zbourat a na jeho místě vystavět nový, samozřejmě s pomoci hypotéky. Otázky tedy zní, jaká forma vlastnictví bude pro tento dům po kolaudaci za předpokladu, že hypotéka bude na nás oba? Chtěl bych se vyhnout možnosti, že dům bude psán pouze na manželku, ale hypotéka bude i na mne.
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že dům na zděděném pozemku vznikne na základě společného závazku a práva k němu nabudete za trvání manželství, půjde ze zákona o majetek patřící do společného jmění manželů. V případě vypořádání byste na něj měl, v obecné rovině, poloviční nárok.
Situaci ale budou pro případ vypořádání komplikovat tzv. vnosy. Máte totiž nárok na náhradu toho, co jste do společného jmění ze svého výlučného majetku vložil a současně máte povinnost nahradit, co bylo ze společného jmění použito na Váš výlučný majetek. Výše se ale nestanoví podle nominální hodnoty vnosu, ale redukuje nebo valorizuje se ke dni zániku manželství.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejdříve může vyučování začít?
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejpozději může vyučování začít?
- Začátek vyučování a zákon - od kolika hodin?

Je nějak zákonem stanoven začátek praktického vyučování u oboru Kuchař - číšník? Škola požaduje začátek od 5:30h. Je to v souladu se zákonem?
Předem děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí každé školské zařízení upravit režim dne v provozním řádu, který schvaluje hygienická stanice. Začátek výuky na základní škole je přímo stanoven zákonem a nesmí začínat dříve než v 7 hodin, analogicky lze tuto úpravu použít i pro střední školy a odborná učiliště. Nicméně bych doporučovala vyžádat si ze školy provozní řád, kde musí být uvedena informace o počátku praktického vyučování. Pokud tam bude začátek výuky stanoven na pozdější čas, jedná škola v rozporu s provozním řádem a bylo by vhodné se v této věci obrátit na Českou školní inspekci.

__

OBČAN-DLUHY
- Smlouva o důchodu ke schválení insolvence, oddlužení, osobního bankrotu
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení insolvence, oddlužení
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení osobního bankrotu

Dobrý den,
chtěla bych příteli, který je v insolvenci podepsat smlouvu o důchodu a přispívat částkou určenou soudem tak, aby jeho oddlužení proběhlo bez problémů.
Mohlo byste mi pěkně prosím poslat návrh smlouvy tak, aby byl pro nás oba co nejbezpečnější, tj aby byla určena doba po kterou budu přispívat, že se jedná o bezúplatný příspěvek apod. V případě, že bychom se do budoucna vzali, jaké to pro nás bude mít právní následky? Určitě bychom uzavřeli smlouvu o rozděleném jmění manželů a to již z důvodu oddlužení partnera.
Děkuji Vám mockrát za pomoc.Michaela

ODPOVĚĎ:
Vaší situaci může vyřešit smlouva o darování podpory dle ust. § 2062 občanského zákoníku nebo smlouva o důchodu dle ust. 2701 občanského zákoníku. Ve smlouvě bude pro Vás zásadní časové omezení poskytování příspěvků, a to s ohledem na průběh oddlužení v podobě splátkového kalendáře. V případě jiného řešení či ukončení oddlužení je vhodné ve smlouvě uvést, že příspěvky nebudete neposkytovat.
Samotná smlouva o důchodu nebo darování podpory ještě nemusí nutně znamenat schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Dle judikatury by závazky dlužníka měly být splněny převážně z jeho finančních prostředků, důchod by tedy neměl být výlučným nebo převažujícím zdrojem plnění věřitelům.
Naše právní poradna poskytuje pouze právní rady, není v našich možnostech Vám připravit smlouvu pro Vaše konkrétní potřeby. Doporučuji si nechat smlouvu sepsat advokátní kanceláří. Na našich stránkách je nejbližším vzorem smlouva o darování podpory, která je dostupná zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/darovani-socialni-podpory-vzor-ke-stazeni-online-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014 
Pokud uzavřete manželství, opravdu bude vhodné vyloučit zákonný režim společného jmění. Obecně byste totiž manželovi mohla darovat pouze ze svých výlučných prostředků, tedy v zásadě pouze z prostředků nabytých před uzavřením manželství. S souvislosti s tímto doporučuji nechat zaspat smlouvu do veřejného seznamu u notáře, neboť až poté se budete moci dovolávat jiného režimu společného jmění vůči případným věřitelům.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/images/stories/novy-obcansky-zakonik-2014-ke-stazeni/Novy-obcansky-zakonik-2014-ke-stazeni-zdarma-online.pdf

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení obecního pozemku užívaného v dobré víře že je majetkem osoby užívající
- Užívání pozemku v dobré víře a vydržení

Od 11/1971 na základě kupní smlouvy se stala naše rodina vlastníky domu jedné stavební parcely. Celý pozemek byl v té době oplocen a v nezměněném stavu byl a je námi užíván v dobré víře, že jsme vlastníky celého tohoto pozemku. 02/2016 nám bylo starostou obce sděleno, že užíváme obecní pozemek. Pozemek jsme neprodávali, neprováděli jsme zde žádné stavby, a proto jsme si ani neověřovali, zda je takto oplocený pozemek celý v našem vlastnictví. Jedná se v tomto případě o vydržení pozemku? Jestliže ano, jak dále máme postupovat, jestliže ne, proč.
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že vydržení nemovité věci je možné, pokud takovou nemovitou věc držíte po dobu deseti let. Dále pro vydržení svědčí také skutečnost, že lze u Vás pravděpodobně shledat dobrou víru, že Vám daný pozemek náleží (je zde možné shledat, že jste z přesvědčivého důvodu měli za to, že Vám pozemek náleží). Je možné zde shledat i platný právní důvod nabytí držby – tedy ve Vašem případě skutečnost, že zde existuje smlouva.
Nicméně v případě vzniku sporu je rozhodující až rozhodnutí soudu, který autoritativně určí, kdo je vlastníkem sporného pozemku. Pokud by tedy byl vyvolán spor a obec by si nárokovala tento pozemek, je nezbytné se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na určení vlastnického práva – v takovém případě, vzhledem ke složitosti a formálnosti soudního řízení, je vhodné se nechat zastoupit advokátem, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz ).

__

SPRÁVNÍ-OBČANÉ
- Převod pozemku z majetku státu - jak zachovat původní cenu jakou stát chtěl v minulost?
- Jak zachovat prodejní cenu pozemku kterou nabízel stát v minulosti?

Vlastním polovinu rodinného řadového domu v Praze 6. Druhou polovinu vlastní můj otec. Dům je starý cca 40 let. Všechny domy v této ulici byly původně družstevní a po zaplacení určité částky si je většina sousedů, včetně nás přepsala do vlastnictví. Nastal, ale problém s pozemkem. Pozemky byly nabízeny družstvu za symbolickou korunu českou, stačilo jen přijít podepsat listinu o jejich převodu z katastrálního úřadu na družstvo. Tehdejší předseda družstva měl, ale nelegálně rozšířený pozemek a protože se bál, že by došlo k přeměřování, nikdy tento dokument nepodepsal. Všechny pozemky jsou tedy nyní majetkem státu. Podle nového občanského zákoníku by měl mít v případě prodeje nemovitosti, předkupní právo majitel pozemku. Obáváme se tedy, že domy, které mají díky lokalitě hodnotu cca 10 mil, by najednou byly ohodnoceny daleko nižší cenou. Chtěla bych se zeptat, zda je nějaká možnost jak převést i tyto pozemky do vlastnictví majitelů domu? Tak aby nechtěl stát po každém z nás několikamilionovou sumu. Mnohokrát děkuji! Jana

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, občanský zákoník presumuje, že pokud je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku, existuje zde předkupní právo:
Vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě na tomto pozemku a opačně vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí.
Jedinou možností je tedy odkup od státu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřizpůsobivá romská rodina v bytovém domě - jak se bránit když majitel domu problém neřeší?
- Hlučná rodina nedodržující hygienické návyky v bytovém domě - jak věc řešit když majitel domu problém ignoruje?

Jak postupovat proti romské rodině, která bydlí u nás v domě. Vlastníkem a pronajímatelem bytů je Město a my jsme nájemníci. Romská rodina dostala k 31.8.2016 od Městského úřadu výpověď z bytu a byt měla vrátit. Bydlí zde ale dál. Kromě křiku, nepořádku, zápachu z bytu, močení a tuhých výkalů na chodbě domu od dětí, špíny v jejich bytě, na vstupních dveřích, hádek mezi sebou, se přidalo i plivání po nás samotných a slovní vyhrožování "já tě zabiju". V bytě 2+1 bydlí osm dětí, tři dospělí, pes, kterého nevenčí, ten kálí v bytě a další nekontrolovatelný pohyb i pobyt jiných osob. Městský úřad na naše stížnosti nereaguje.
Prosím Vás jak mám napsat za nájemníky stížnost, kam ji doručit, aby se jí začalo Město zabývat.
Moc děkuji. S upřímným pozdravem Hana

ODPOVĚĎ:
Je možné vyzvat předžalobní výzvou k tomu, aby bylo zabráněno tomuto nežádoucímu chování, kdy výzvu můžete zaslat přímo nájemníkům (v této situaci asi zcela beze smyslu) a/nebo městu, který má postavení pronajímatele. Pokud nebude reagováno na tuto výzvu, je pak možnost řešit spor soudní cestou.
V případě výhružek je také možné se obrátit na policii, kdy chování nájemníků může být posouzeno jako přestupek či závažnější trestný čin.
Co se týká špíny apod., je možné zaslat podnět hygienické stanici či dále upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí (co se týká nevhodného prostředí, ve kterém děti žijí).

__

OBČAN-DLUHY
- Inflační navýšení dluhu - výpočet navýšení o inflaci
- Inflační navýšení dluhu - je nutné informovat věřitele o výši navýšení?

2015 jsem půjčil známým 600 tis. Kč. Vše bylo ošetřeno smlouvou napsanou právníkem. Vzhledem k tomu, že splatnost půjčky je 17 let, nechybí ani odstavec o inflačním navýšení částky.
Zajímalo by mě, jestli bych měl každý rok informovat známého, že se zapůjčená částka navýšila o inflaci ( a jakou formou ) a též, kdo by mi měl inflační navýšení spočítat ( finanční poradce ?), aby to bylo věrohodné.
Děkuji za odpověď
Milan

ODPOVĚĎ:
Pokud jste si navýšení dohodli, nemáte povinnost druhou smluvní stranu informovat, výše bude samozřejmě výsledkem konsenzu obou smluvních stran. Pokud nebudete schopni se na částce navýšení dohodnout, bude určitě vhodné obrátit se na finančního poradce, případně by musel ve věci rozhodnout soud.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru pro nevděk obdarovaného - postup
- Jak odvolat dar pro nevděk obdarovaného - postup
- Žádost o vrácení daru pro nevděk - jak dostat byt, dům, nemovitost zpět od obdarovaného?
- Zpětvzetí daru - stačí dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?
- Jak získat zpět dar - stačí žádost, dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?

Moje matka (90 let) se rozhodla, že provede odvolání daru pro nevděk (její dcery) z důvodu hrubého porušení dobrých mravů. Matka má již napsaný dopis: Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru, kde jsou uvedeny skutečnosti, z jakého důvodu provádí odvolání daru pro nevděk.
Nepotřebuji od vás vysvětlení, za jakých podmínek je možné provést odvolání daru, ale dotazy se týkají spíše toho, aby právní úkon odvolání daru byl platný a nedošlo v budoucnu k jeho zpochybnění (např. z důvodu zdraví).
Dotazy:
1, může být žádost o odvolání daru napsána mnou na PC a následně podepsána matkou u notáře?
2, jak zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou ke zpochybnění platnosti právního úkonu její matky? Matka je svéprávná, nikdy nebyla ani částečně zbavena svéprávnosti. Bydlí sama v domě, stará se de facto sama o sebe (s drobnou pomocí svých dětí). Jen občas má vypadávání krátkodobé paměti.
Jak tedy zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou zpochybnit platnost jejího právního úkonu, i přestože svéprávnosti zbavená není? Mohla by být napadnuta, že v době podepsání této žádost o odvolání daru trpěla duševní chorobou (o které nikdo nevěděl)? Jak toto ošetřit, aby k takovémuto zpochybnění nedošlo? Je např. potřeba udělat výpis ze zdravotní dokumentace u praktického lékaře nebo nechat udělat vyšetření u psychiatra? Nebo má být psychiatr přítomen při podpisu u notáře?
3, jaké přílohy je potřeba přiložit k dopisu, který bude zaslán obdarované (tj. Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru)?
Je potřeba přiložit? : a, kopie původní darovací smlouvy? / b, Návrh na vklad do katastru nemovitostí? / c, výpis ze zdravotní dokumentace?
Moc prosím o odpověď nejpozději v sobotu.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, odvolání může být napsáno na PC a matkou následně podepsáno u notáře.
2. Problematika svéprávnosti je vždy předmětem dokazování. Nelze nyní říct, jakými všemi způsoby se může dcera bránit, nicméně pokud by tvrdila, že matka odvolání daru provedla v době, kdy její zdravotní stav nasvědčoval tomu, že nebyla plně svéprávná, musela by tuto skutečnost prokázat dcera. Pokud se už nyní chcete pojistit proti tomu, aby bylo jednoznačné, že matka byla v pořádku, stačilo by mít zprávu od praktického lékaře, že matka je plně svéprávná, resp. její aktuální zdravotní stav nenasvědčuje tomu, že by měla být nesvéprávná.
3. Není třeba připojit žádné přílohy. Tyto by byly přikládány až v případě žaloby, pokud by dcera dar nechtěla vydat dobrovolně. Musela by být matkou podána žaloba na vrácení daru a tam by bylo třeba připojit všechny listiny, ze kterých vyplývají skutkové okolnosti případu.

__

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA, DRAŽBY
- Dražba nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Dražba bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?

Chci se zeptat v obecné rovině na možnosti vstupu do nemovitosti a nakládání s ní po vydražení. Rozhoduji se, které dražby domu se zúčastnit a vím, že existují v zásadě 3 druhy dražeb:
1. je v případě, že návrh podal exekutor a tam se vydává po vydražení "usnesení o příklepu"
2. je podle zákona o veřejných dražbách
3. je podle občanského zákoníku
Potřeboval bych vědět, v kterém okamžiku jsem u kterého z těchto dražeb oprávněn fyzicky do nemovitosti vstoupit a začít s ní nakládat, pokud mi bývalý majitel bude ve vstupu bránit.
Je to například tak, že v případě 1. mohu po vydání usnesení o příklepu začít volně manipulovat s nemovitostí, v případě nutnosti vyměnit zámky apod. ?
S pozdravem
Jakub

ODPOVĚĎ:
V případě dražby je vydražiteli ihned po dražbě vydáno usnesení o příklepu. Usnesení o příklepu je nabývací titul k nemovitosti, na jehož základě na vydražitele přechází vlastnické právo. Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost dnem následujícím po dražbě, nicméně nakládat s ní může až nabytím právní moci usnesení o příklepu a doplacením nejvyššího podání. Stává se tedy zpětně vlastníkem ke dni vydání usnesení o příklepu. Okamžik možnosti nakládání s nemovitostí je stejný u dražeb v rámci exekuce i podle zákona o veřejných dražbách. Je vázán na usnesení o příklepu a doplacení celé částky za draženou nemovitost.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Darování nemovitosti nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství
- Darování bytu, domu nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství

Dotaz: Jsme s manželem oddáni, manžel má dítě z předchozího vztahu, platí řádně výživné, rozšířený styk otce s dítětem. S manželem máme ovšem dítě (pro něj druhé) a ráda bych pro něj zajistila prostředky do budoucnosti (pořízení nemovitostí) - darem bych obdržela nemovitosti, které bych chtěla pro syna (a další naše děti) využít. Vzhledem k tomu, že v současnosti nelze přepsat družstevní byty na nezletilého (popř. osobní ano s povolením opatřovatelského soudu), byly by nemovitosti napsány na mou osobu. Má to vliv na výši výživného manžela? Vím, že příjem ano a zvýšení životní úrovně, ale naše životní úroveň se nijak nezmění, prostředky - příjmy z nájmu budou zasílány na bankovní účet dítěte, příp. můj s tím, že finanční prostředky budou nevyužity a spořeny do budoucnosti našich společných dětí. Vím, že manžel by měl zajistit životní úroveň všech svých dětí, ale tyto prostředky a spoření zajišťuji pro naše děti já, popř. s jeho pomocí. Přece jeho bývalá partnerka taktéž nepřispívá na spoření našeho dítěte (a budoucích), aby měli všichni stejnou úroveň z důvodu toho, že děti mají stejného otce. Pokud to má vliv, prosím, jak mohu já jako matka ovšem v manželství v dnešní době zajistit něco pro své dítě, aniž by na tom musel mít prospěch/nárok dítě partnera.
Děkuji za Vaší radu a odborný názor.
Gabriela

ODPOVĚĎ:
Podle § 915, odst. 1 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče, u nichž se musí náležitým způsobem zjistit a posoudit nejen jejich příjmy, ale i skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se má dítě právo podílet.
Při určování výše výživného nebo při posuzování žádosti o změnu výše (snížení nebo zvýšení) výživného tedy soud vychází ze zásady, že rodič by měl všem svým dětem zajistit stejnou životní úroveň, jakou má on sám. Proto se při posuzování příjmů posuzují nejen příjmy obou rodičů, ale i příjmy jejich nových partnerů a tudíž majetkové poměry a životní úroveň celé domácnosti. V případném soudním řízení bude tedy soud přihlížet i k výši Vašich příjmů, ale samozřejmě přihlédne i k tomu, že Váš manžel má další vyživovací povinnosti vůči Vám a vašemu společnému dítěti.
Pokud jde o otázku, jak se stanovuje výše životní úrovně, soud se většinou spokojí s potvrzením o výši příjmu povinného rodiče a jeho partnera. Pokud ale existují pochybnosti o tom, zda potvrzené příjmy odpovídají skutečnosti – například v situaci, kdy rodič vykazuje nízký příjem, ale má luxusní bydlení, drahé auto a několikrát ročně si dopřává dovolenou v zahraničí – zjišťuje se samozřejmě i vlastnictví (ne) movitého majetku, vybavení domácnosti apod. Samotná skutečnost, že se v budoucnu stanete vlastníkem nemovitosti, tedy nemusí automaticky znamenat, že dojde ke zvýšení výživného. Vždy bude záležet i na finanční situaci druhého rodiče. Pokud by si například matka dítěte našla finančně zajištěného partnera a došlo by tím ke zvýšení její životní úrovně, nemuselo by ke zvýšení výživného dojít ani tehdy, pokud by se zvýšila i životní úroveň Vás a Vašeho manžela.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené alimenty před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacené výživné před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacení výživného, alimentů - matka dítěte, dětí přesto tvrdí, že vznikl dluh

03/2016 jsme se rozvedli, v únoru s platností od února 2016 mi soudně na základě naší dohody s exmanželkou byly stanoveny alimenty ve výši 5000 Kč/měsíc. Již před rozvodem jsem hradil manželce na její účet položky s názvem "alimenty" a to např. 30.11.2015 ve výši 30.000 Kč na následujících šest měsíců dopředu (konec tedy v 05/2016). 30.5.2016 jsem zaslal "alimenty" ve výši 35.000 Kč dopředu s tím, že jsou na zbývající část roku. Manželka však nyní požaduje a vyhrožuje soudem skrze to, že jsem synovi údajně neuhradil alimenty stanovené za 02/2016 až 05/2016. Logika mi říká, že na tyto peníze "navíc" nemá nárok. Ona však tvrdí, že ji sociální pracovnice říká, že případný soud vyhraje. Dotaz, jaká je pravda a jak si dále počínat? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Hrazení alimentů předem – navíc v takto vysokých částkách - je záležitost spíše výjimečná, ale samozřejmě to není zakázáno. Jestliže exmanželce žádné výživné nedlužíte, je zjevné, že tyto splátky nemohla považovat za úhradu dlužného výživného. Pokud celková výše splátky odpovídá výživnému za počet měsíců, po kterých bezprostředně následovala další splátka, je zřejmé, že se jedná o výživné uhrazené předem. Doporučuji vaší exmanželce zaslat písemné vyjádření, ve kterém jí sdělíte, že se jednalo o výživné uhrazené předem a že jí žádné výživné nedlužíte. Jestliže Vaše exmanželka bude i přes toto vyjádření nadále považovat zaslané částky za nadstandardní platby výživného a bude přesvědčena, že ji na výživném dlužíte, nechte ji, ať se ohledně dlužného výživného obrátí na soud. U soudu pak vysvětlete, že se jednalo o splátky výživného uhrazené předem.
Pokud se chcete podobných problémů do budoucna vyvarovat, doporučuji buď hradit výživné v pravidelných měsíčních splátkách nebo do textu popisujícího účel platby kromě slova alimenty přidat také období, za které alimenty posíláte - např. alimenty 6 – 12/2016. V takovém případě pak exmanželka se svými požadavky nebude mít šanci uspět.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdílné posuzování podobných pozemků - proč je jeden lesní a druhý zahrada/zastavěná plocha?
- 2 sousední pozemky - jeden je les a druhý zahrada, zastavěná plocha, proč?

Máme se sestrou pozemky, které spolu sousedí. Můj pozemek je v katastru veden jako zahrada, ale v územním plánu jako zastavěná plocha s využitím sady, zahrady, vinice (podle Z1000) ; sestřin pozemek je v katastru veden jako lesní pozemek, v územním plánu jako nezastavěné s využitím travní porost (podle Z1000). Nerozumím úřednímu posuzování, jelikož máme záměr, který se u sestry vždy posuzuje podle zápisu v KN a u mě vždy podle zápisu v územním plánu. Jak se můžeme bránit rozdílnému posuzování?
Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký "společný záměr" se svou sestrou máte, není tedy možné posoudit, zda úřady (z dotazu rovněž nevyplývá jaké úřady) postupují správně či nikoli.
V tomto ohledu připomínám, že zápis o využití pozemku (druh pozemku) v katastru nemovitostí odráží (resp. by měl odrážet) skutečné využití tohoto pozemku (tedy aktuální stav pozemku).
Naproti tomu zápis o využití pozemku v územním plánu odráží pouze představu autora (resp. objednatele) územního plánu o budoucím (plánovaném) využití tohoto pozemku. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných
pozemků např. z "lesních pozemků" na "ostatní plochu". Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozprodávání věcí SJM manželem před rozvodem - jak tomu zabránit
RODINA-RŮZNÉ
- Navádění dětí otcem dětí proti matce - jak se bránit?
- Navádění dětí proti matce - jak se má matka právně bránit?
- Navádění dětí proti otci - jak se má otec právně bránit?

Jsme s manželem v rozvodu, máme za sebou první stání o děti, bylo odročeno. Bydlím se svými syny 7 a 13 let v domě, který patří mně. Je to dědictví po tátovi. Manžel už s námi dva měsíce (07/2016-09/2016) nebydlí, sám se odstěhoval. Stále má od domu klíče a postupně odnáší společné zařízení a rozprodává je. Mně nedá ani korunu. Na energie nepřispívá, na děti také ne. Pouze minulý měsíc mi poslal 2000 Kč. Během rozvodového řízení se zadlužil a koupil si velký rodinný vůz a motorku. Na tyto věci dle něj nemám nárok. Navádí proti mně mladšího syna, manipuluje s ním a snaží se ho podplatit sladkostmi. Jeho plat je 40-45 tisíc, zatím co já mám necelých deset tisíc, což mi nestačí ani na pokrytí všech nezbytně nutných výdajů. Manžel se mnou nekomunikuje. Využívá u mě v domě několikrát týdně tyto energie - voda, plyn, elektřina. Ani mi na ně nepřispěje. Jak se bránit, aby si neodvážel z domu společné věci? Jak docílit toho, aby přispíval na děti a energie, které vyplýtvá? Jak mu můžu zrušit trvalé bydliště, které má u mě? Jak zabránit tomu, aby nemanipuloval se synem? Jak zabránit střídavé péči, kterou požaduje? Mám nárok na jeho rodinný dům a motorku?
Děkuji. Kamila

ODPOVĚĎ:
Váš manžel má vyživovací povinnost nejen vůči dětem, ale do doby rozvodu manželství také vůči Vám. Nejlepším a nejrychlejším řešením by bylo se s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset o výživné žádat soudní cestou. Ohledně výživného pro děti je zapotřebí podat návrh na stanovení výživného k okresním soudu v místě bydliště dětí. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh na stanovení výživného pro Vás jakožto manželku je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě manželova bydliště. Za podání obou návrhů nebudete platit žádný soudní poplatek.
Co se týče příspěvku na energie, dle zákona jsou manželé povinni podílet se na úhradě nákladů společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že se Váš manžel od Vás odstěhoval, je otázkou, zda se ve Vašem případě dá ještě hovořit o společné domácnosti. Nový občanský zákoník společnou domácnost nijak nedefinuje, ale předchozí právní úprava definovala domácnost tak, že se jedná o fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Vzhledem k této definici a k tomu, že s Vámi manžel již nebydlí, se domnívám, že se ve Vašem případě o společnou domácnost už nejedná. Nicméně samozřejmě můžete manžela požádat, aby Vám na energie přispíval. Pokud ale odmítne a Vy byste se se svou žádostí obrátila na soud, mohlo by být problematické prokázat existenci společné domácnosti.
Z Vašeho dotazu není zřejmé, z jakého důvodu uvažujete o zrušení manželova trvalého pobytu ve Vašem domě. Trvalý pobyt je v podstatě pouze evidenční údaj a jeho zrušením manžela nepřipravíte o možnost ve Vašem domě bydlet nebo do něj vstupovat. Pokud bude chtít, bude manžel moci ve Vašem domě bydlet až do doby rozvodu manželství. Abyste manželovi mohla trvalý pobyt zrušit, musela byste prokázat, že zaniklo jeho užívací právo k Vašemu domu, což nastane až rozvodem manželství, a že manžel Váš dům neužívá (například svědectvím sousedů). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebude zrušení trvalého pobytu zatím možné. Pokud jde o situaci, kdy manžel odnáší z domu váš společný majetek, vzhledem k tomu, že má Váš manžel právo dům užívat a nakládat se společným majetkem stejně jako Vy, nedá se této situaci zcela zabránit. Doporučuji manžela vyzvat – nejlépe písemně – aby tohoto svého jednání zanechal. Pokud tak neučiní, doporučuji pořizovat si soupis majetku, který Váš manžel z domu odnesl a v rámci vypořádání společného jmění manželů pak požadovat vyplacení poloviny částky, kterou manžel získal prodejem tohoto společného majetku.
Co se týče Vašeho nároku na rodinný dům a motorku, platí obecné pravidlo, že součástí společného jmění manželů (SJM) je veškerý majetek, který každý z manželů nabyl během trvání manželství. Výjimkou je majetek získaný darem nebo dědictvím, majetek sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů (například obuv, oblečení) a majetek pořízený výlučně z prostředků, které patří do doděleného majetku jednoho z manželů. Pokud by tedy Váš manžel rodinný dům či motorku koupil výlučně z peněz, které by zdědil nebo dostal darem, pak by dům a/nebo motorka nepatřily do společného jmění manželů a Vy byste na tento majetek neměla žádný nárok. Jestliže si ale manžel tento majetek pořídil z úspor ze svého platu, pak je součástí SJM a při rozvodu se bude řešit jeho vypořádání.
Pokud jde o manipulaci se synem, tu bývá velmi obtížné prokázat, resp. je obtížné rozlišit, kde končí běžné obdarovávání dítěte (obzvláště pokud se nejedná o finančně nákladné dary) a kde začíná záměrná manipulace a snaha si dítě tzv. „koupit“. Jestliže se domníváte, že manžel se snaží syna manipulovat, doporučuji si o tom promluvit v první řadě s manželem. Jestliže nedojde k žádné změně v jeho chování, doporučila bych snažit se mladšímu synovi přiměřeně jeho věku vysvětlovat například skutečnost, že když mu nemůžete koupit tolik věcí jako jeho táta, neznamená to, že ho máte méně ráda. Pokud chcete předejít střídavé péči, můžete už nyní podat k okresnímu soud v místě bydliště dětí návrh na jejich svěření do Vaší péče. Pokud si manžel současně zažádá o svěření dětí do střídavé péče, doporučuji při soudním řízení sdělit, že se střídavou péčí nesouhlasíte a uvést důvody, proč tomu tak je. Důvodem by přitom neměly být případné konflikty i antipatie mezi Vámi a manželem, ale například manželovo chování vůči synovi (synům).

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průtahy slovenského soudu - jak se bránit?
- Průtahy soudu v SR - jak se bránit?

Prosím Vás o radu jak postupovat. Od roku 2012 kdy byla podana žaloba z titulu uznání dluhu, kterou žalovaná podepsala za úvěr, který a ní zaplatili, jsem v jednání se Slovenským soudem, kterému jsme několikrát posílali podklady včetně kopie příslušného uznání.
Žalovaná napadla žalobu promlčení a celá věc se vyvíjí tak, že je slovesnký soud vyzývá neustále k výpovědi, jedn ujiž absolvovali tady v České republice na vlastní žádost, kdy před předvoláním jim soud neposlal otázky které byly požadovány zodpovědět, ale ani je neninformoval o tom, že je v ČR budou vyslýchat. Na našem soudu jsem vše zodpovědělai a přišla další předvolání ze slovenska. Už nevíme co dělat, neobdrželi jsem ze strany žalované resp, . soudu jediný papír nebo info na co se vlastně odvolálá o promlčení a jak toto dokazuje, ptž to dokázat nemůže, a všechny důkazy a dopisy na předvolání chodí jen jim Můžou se již nějak bránit? děkuji za informaci Jitka

ODPOVĚĎ:
V dané věci bude třeba vyčkat na nařízení jednání a tam celou situaci vysvětlit. Účastník řízení má právo kdykoliv nahlížet do soudního spisu, aby zjistil, jak se věc vyvíjí, nicméně byste za tímto účelem museli jet ke slovenskému soudu.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnankyně?
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnanec který potřebuje vyzvednou dítě?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Vyzvedávání dítěte ze školky a pracovní doba v práci, zaměstnání

Byla jsem zaměstnaná jako prodejce na 40 hodin/týden Zaměstnavatel mě po nějaké době přeřadil na jinou pobočku, jde se jede krátký / dlouhý týden.
Jelikož mám malé dítě, dal mi jeden den z této směny v týdnu zkrácený.
Problém nastal v době dovolených, kdy je tu standardní, že druhá kolegyně to odsedí za druhou.
Telefonicky jsem se s majitelem domluvila, že pokryji 2 dny dovolenou kolegyně, ale jen zkráceně. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (17.10.2016) (14.09.2016) jsem mu to oznámila do hlášení, že je dovolená kolegyně a že mohu být jen do odpoledne. Odpověď mi od něho došla, že se zamítá, že máme po prázdninách co dohánět a že mi to nepovoluje. Oficiální zpráva, že jsem povinna pokrýt dovolenou kolegyně nikde není. Musím vyzvednout dítě ze školky a zaměstnavatel mě nutí být celou směnu v práci,
Prosím jak se zachovat. Jedná s o dnešní den.
Ve smlouvě mám 40 hodin. Nastupovala jsem na standardní úvazek, pak došlo k ustní domluvě, že budu pracovat
pondělí 10-20
úterý 10-16
pátek - neděle 10-20
středa 10-20
čtvrtek 10-16
Dítě mám šestileté. Náhrada za kolegyni, když je na dovolené byl první dotaz. Jsem samoživitelka. Soudně teď řešíme svěření do péče.
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Dle § 241 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o děti. Požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o vhodnou úpravu pracovní doby, je jí zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku, se zakazuje nařizovat práce přesčas.
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Na základě výše uvedeného Vám zaměstnavatel umožnil jinou úpravu pracovní doby. Z Vašeho dotazu úplně přímo nevyplývá, že máte sjednánu kratší pracovní dobu, tedy méně než 40 hodin týdně, ale pokud ano, tak na Vás dopadá ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby, tj. např. 35 hodin týdně. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout.
Pokud byste však pracovala standardně 40 hodin týdně, pak by Vám zaměstnavatel mohl práci přesčas nařídit. Práci přesčas lze nařídit jen výjimečně z důvodů uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 ZP, a to z vážných provozních důvodů, což by případ jiného zaměstnance na dovolené mohl být.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Změna pracovní doby matky a pobyt dítěte u otce

V současné době probíhá soud o svěření dítěte do péče, kde předpokládám, že nastane změna a budu mít změněnou možnost pracovat dlouho u dalších dvou dnů. Dítě vychovávám já, otec si ji bere ob týden na víkend a jeden den v týdnu každý týden na spaní.
Když mi nastane změna soukromých podmínek - nebudu moc pracovat na směny, jak je to prosím řešeno?
Teď jsem využívala dny na dlouhé směny, když byla dcera u otce. Měli jsme jen ústní dohodu mezi partnerem. Děkuji za odpověď
Monika

ODPOVĚĎ:
Pokud ve Vašem zaměstnání dochází ke změnám, kvůli kterým se obáváte toho, že nebudete moci dodržet ústní dohodu, jež s partnerem máte, doporučuji to v probíhajícím soudním řízení uvést. Pokud jste schopni s partnerem komunikovat a na styku s dítětem se dohodnout, soud nutně nemusí stanovit konkrétní dny, ve kterých bude předání a styk dítěte s otcem probíhat. Soudní rozhodnutí v této věci pak může vypadat i tak, že otec dítěte má právo na styk s dítětem jeden den v týdnu a jeden víkend za 14 dní s tím, že konkrétní den styku záleží na dohodě mezi rodiči. Pokud by Vaše situace v zaměstnání vyžadovala v budoucnu další změny a partner bude s těmito změnami souhlasit, doporučuji se na těchto změnách dohodnout písemně. Existence ústní dohody se v případě problémů a následného soudního řízení obtížně prokazuje.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Kabel na pozemku PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa) - odkoupení pozemku od HMP (hlavního města Prahy)
- Vedení kabelu na PUPFL pozemku a odkoupení pozemku od hlavního města Prahy
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí věcné břemeno nebo nutno pozemek odkoupit?
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí služebnost nebo nutno pozemek odkoupit?

Chci zavést elektriku na zahradu, kabel povede částečně přes můj pozemek, který je ale určený k plnění funkce lesa. Musím vykoupit tuto část PUPFLu, přes kterou povede výkop na zahradu, od Magistrátu hl. m. Prahy, nebo to stačí ošetřit věcným břemenem?
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Dle § 13 odst. 1 lesního zákona veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
Dle § 15 odst. 1 lesního zákona odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití.
Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné.
Dle § 15 odst. 3 lesního zákona bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.
Dle § 16 odst. 1 lesního zákona žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel"). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož území se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí.
Tedy pokud nejde začlenit Vámi uváděný záměr pod výjimky uvedené v § 15 odst. 3 lesního zákona, musíte podat žádost na odnětí/omezení tohoto specifického určení (pozemek určený k plnění funkcí lesa). Na základě Vaší žádosti tak bude zahájeno řízení, ve kterém se bude posuzovat možnost zřízení vedení na tomto pozemku.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení úvěrové smlouvy s AAA auto a okamžitá splatnost pohledávky
- Splatnost dluhu u AAA auto - zrušení úvěrové smlouvy s MONETA AUTO
- Zrušení úvěrové smlouvy MONETA AUTO a okamžitá splatnost pohledávky u AAA auto Praha, a.s.

Podepsal jsem jako fyzická osoba 08/2016 se společností AAA Auto, a. s. Kupní smlouvu na koupi ojetého automobilu, a se společností MONETA AUTO, s. r. o. Úvěrovou smlouvu na poskytnutý spotřebitelský úvěr v částce téměř 140.000 Kč.
Vzhledem k neúnosnému přeplacení úvěru jsem do 14 dnů od ÚS odstoupil- MONETA AUTO uznáno. AAA Auto však moje odstoupení od Kupní smlouvy odmítlo-nenastal prý právní důvod. Úvěr je jednorázově splatný já mám na krku neřešitelný problém, protože to nemám z čeho splatit.
Jsem přesvědčen o tom, že svým postojem společnost AAA Auto porušuje moje práva vzhledem k existujícím ustanovením „Listiny práv a svobod“- minimálně pokud jde o „rovnost postavení a právní váhy a odpovědnosti obou smluvních stran“….
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
dle ust. § 1846 máte právo odstoupit ve lhůtě 14 dnů od smlouvy o finanční smlouvě (úvěrová smlouva). Nicméně právo odstoupit od kupní smlouvy na automobil Vám ze zákona nevyplývá. Nebylo-li tedy toto právo s prodávajícím dohodnuto, skutečně není společnost AAA povinna na Vaše odstoupení reagovat.
Tento postup není ani v rozporu s ústavními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod. Vždy v postavení podnikatel - spotřebitel (zákazník) existuje určitá nerovnováha, kterou kompenzují zákonná ustanovení. Nicméně ochrana spotřebitele není bezbřehá a není možné, aby spotřebitel mohl odstupovat bezdůvodně od jakékoli smlouvy.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit výživné do května?
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit alimenty do května?
- Nepřihlášení na opravnou zkoušku z maturity a placení alimentů, výživného

Manželův syn (20) nesložil v 05/2016 maturitu a vlastní leností se "zapomněl" přihlásit na opravný termín v 09/2016. Nyní ho matka nutí najít si práci (nikoli brigádu, ale zaměstnání na pracovní smlouvu). Dosud platíme výživné. Máme platit i v okamžiku pokud do opravného termínu v 05/2017 -
1/ bude na úřadu práce,
nebo
2/ bude mít zaměstnání?
Co v okamžiku, pokud nesloží ani 2. opravný termín v 05/2017?
A kdy bychom mohli požádat již soud o ukončení vyživovací povinnosti?
Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. I v situaci, kdy ale dítě sice studium ukončí, ale nepodaří se mu najít zaměstnání a tudíž není schopné se živit, může vyživovací povinnost rodičů nadále trvat. Pokud tedy syn bude v evidenci úřadu práce a nebude se mu dařit najít zaměstnání, může vyživovací povinnost trvat. Pokud naopak zaměstnání najde a půjde o stálý příjem (nikoliv o brigádu či občasný přivýdělek), díky kterému bude schopen se sám živit, vyživovací povinnost Vašeho manžela vůči synovi skončí. Pokud syn neukončí studium ani v druhém opravném termínu, bude opět záležet na tom, zda se mu následně podaří najít zaměstnání a bude schopen se sám živit. Pokud ale syn bude bez zaměstnání dlouhodobě a vše bude nasvědčovat tomu, že doopravdy neusiluje o to, aby si zaměstnání skutečně našel, můžete se pak obrátit na soud s návrhem na ukončení vyživovací povinnosti. Dle zákona totiž výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě opakovaně ukončuje či přerušuje studium a poté opět začíná studovat nebo kdy si dlouhodobě práci nehledá a nechává se živit.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak to udělat, aby děti nedědily důchodové spoření a zdědil ho manžel, manželka
- Vynechání důchodového spoření z dědictví dětí - zanechání spoření pro manžela, manželku
- Nedědění důchodového spoření a zdědění druhým (přeživším) z manželů
- Jak částečně vydědit děti o důchodové spoření manželů
- Dědění důchodového spoření a nedědění dětmi, potomky, synem, dcerou - jak to zařídit?

Každý měsíc si ze mzdy ukládáme na důchod abychom byli ve stáří zabezpečeni. Máme každý z předešlého manželství jedno dítě. Jak máme ošetřit, aby po smrti některého z nás zůstaly tyto prostředky pro toho druhého a děti, které jsou již finančně zabezpečeny tyto nedědily.
Máme kromě účtů i jiný majetek. Mému vlastnímu synovi chci v případě mé smrti ponechat dům, který je psán na mě a manžel by měl věčně břemeno
Nevím jak by to bylo v případě úmrtí manžela, co by dostal jeho syn. A ještě máme vůz v hodnotě cca 500.000 kČ. Jinak jenom hovotost na účtech. Synové jsou již zajištění. Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Vyloučit děti z dědění lze pouze vyděděním, avšak k tomuto byste museli mít zákonný důvod. Pokud takový důvod nemáte, pak nelze zajistit, že děti nebudou po Vás dědit. Děti jsou ze zákona tzv. nepominutelnými dědici, což znamená, že mohou žádat svůj povinný díl z pozůstalosti. Zletilý potomek může žádat čtvrtinu svého zákonného dědického podílu, tedy ve Vašem případě čtvrtinu z poloviny (dědí po Vás manžel a jedno dítě každý polovinu), tj. 1/8 pozůstalosti po vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM).
Každý můžete sepsat závěť, ve které dědicem svých finančních prostředků ustanovujete svého manžela a zároveň žádáte své děti, aby tuto závěť respektovali a nežádali svůj povinný díl. Ve Vašem případě můžete sepsat závěť a ustanovit dědicem domu svého syna a dědicem peněz a ostatního majetku manžela – syn by již nemohl žádat z pozůstalosti nic, protože by se mu dostalo jeho povinného dílu.
V případě Vašeho manžela je potřeba propočítat, kolik peněz by mohl manželův syn požadovat. Je potřeba spočítat vše v SJM (tj. všechny peníze na Vašich a manželových účtech, auto, atd.), SJM vydělit dvěma (půlka jde do dědictví a druhá půlka zůstává pozůstalému manželovi) a z této poloviny vypočítat osminu. Na osminu pozůstalosti by měl syn nárok, přičemž tento syn může v dědickém řízení prohlásit, že nic požadovat nebude. Manžel by tedy mohl sepsat závěť, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovuje Vás a žádá svého syna, aby jeho závěť respektoval a nežádal svůj povinný díl.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného skla displeje mobilu, mobilního telefonu - sklo se odřelo a prasklo běžnou manipulací
- Reklamace opraveného mobilu - vyměněné sklo displeje se odřelo a prasklo při běžné manipulaci

Mám dotaz k nevyřízené reklamaci mobilního telefonu. Telefon mi spadl na zem, rozbilo se přední sklo a nefungoval display. Nechala jsem si ho vyměnit za 3500 Kč, na doporučení servisu jsem zvolila tzv. tvrzené sklo, které by mělo být odolnější.
Nové sklo se začalo brzy odírat, drolilo se v rozích, až v levém horním rohu prasklo a opět nefunguje display. V tomto případě mi telefon nijak nespadl, vše se stalo jen běžnou manipulací, zašupováním do kabelky, atd.
Po měsíci a půl jsem tedy šla opět do servisu a reklamovala opravu, jsem přesvědčená, že nové sklo je nekvalitní a při běžném používání by se toto stát nemělo. Reklamace byla zamítnuta, prý se jedná o mechanické poškození a nabídli mi výměnu za dalších 2400 Kč.
Poradíte mi, prosím, na koho se mohu obrátit? Je možné kvalitu skla nějak posoudit? Kolik mě to bude stát a mám naději na úspěch?
Předem děkuji a jsem s pozdravem,
Kateřina.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám byla reklamace zamítnuta, doporučuji si zhotovit znalecký posudek. Pokud znalec určí, že se jedná skutečně o vadu nového skla, nikoli o vadu způsobenou běžným opotřebením, pak by Vám měl servis reklamaci uznat a zároveň proplatit náklady na znalecký posudek.
Pokud servis dobrovolně reklamaci neuzná, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI, více informací naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Tento způsob řešení není pro servis závazný, nicméně mu ukáže, že to Vy myslíte vážně, a může změnit názor. Pokud by ani toto nevedlo k výsledku, bude jedinou možnou cestou žaloba k soudu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakované nevyřízení reklamace kuchyňské linky Oresi v záruční lhůtě - odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na kuchyňskou linku Oresi pro opakované nedodržení lhůty na vyřízení reklamace

Na podzim 2010 jsem zakoupil kuchyňskou linku od společnosti Oresi se sedmiletou zárukou. Již několikrát nebyla moje reklamace vyřízena v zákonné lhůtě a taktéž mi třikrát ČOI potvrdila v rámci svého šetření oprávněnost mé reklamace. Oresi ale tvrdí, když jsem chtěl odstoupit od kupní smlouvy, že neevidují prodlouženou záruku a že nemám nárok na odstoupení od kupní smlouvy. K dispozici mám protokoly od ČOI i emailovou korespondenci.
Záruka je součástí kupní smlouvy. Součástí kupní smlouvy byl ústřižek, který byl odeslán právě pro onu 7letou záruku. Není ale zpětná vazba
od společnosti, že tuto prodlouženou záruku mám. Mám pouze emailovou korespondenci se společností i po standardní dvouleté záruce, kdy vyřizovali mé reklamace. Taktéž mám 2 protokoly od ČOI po standardní 2leté době, které potvrzují, že společnost mé reklamace nevyřídila v zákonné lhůtě. Protokoly ČOI jsou součástí mého dotazu (přikládám).
Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě Vás upozorňuji, že pokud se rozhodnete podat žalobu k soudu, je nutné nutné situaci urychleně řešit. Od smlouvy jste odstoupil v prosinci 2013. Vzhledem k tomu, že se právní vztah mezi Vámi a společností Oresi řídí občanským zákoníkem z roku 1964, je dle ust. § 101 promlčecí doba tříletá. Vaše právo požadovat vrácení kupní ceny se tak do konce tohoto roku promlčí a úspěch žaloby u soudu by byl téměř vyloučen.
Vzhledem k tomu, že prodloužená záruka je podmíněna odesláním doporučeného dopisu s kuponem, bude na Vás, abyste prokázal, že jste jej skutečně odeslal. Samozřejmě nejlépe podacím lístkem pošty. V případě, že lístek nemáte, mohla by toto dosvědčit např. Vaše partnerka. Samozřejmě určitým nepřímým důkazem je i to, že s Vámi společnost vyřizovala reklamace i po uplynutí dvou let. Z Vašeho dotazu Však neuplyne, zda podací lístek máte, či nikoli. Pokud tedy máte důkaz o odeslání kuponu, bude Vaše pozice poměrně dobrá a šance u soudu vyšší.
Na druhou stranu právo odstoupit od smlouvy z důvodu překročení lhůty pro vyřízení reklamace dle mého názoru není podmíněno trváním záruky. Vám právo odstoupit vzniklo z důvodu překročení lhůty, kdy Vám vznikla stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Nicméně k tomuto neexistuje ustálená soudní praxe, proto je možné, že by se soud přikloni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015)l k opačnému názoru a Vám bez prokázání prodloužené záruky nárok nepřiznal.
Pokud tedy jste schopen prokázat prodlouženou záruku, šance je na úspěch je vysoká a co nejdříve se obraťte na soud se žalobou dle sídla společnosti. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Pokud toto prokázat nemůžete, bude nutné argumentovat tím, že záruka prodloužena byla, neboť i po 2 letech společnost s Vámi jednala tak, že záruka platí. Zde je však Vaše pozice slabší a je třeba počítat s rizikem prohry sporu. V případě neúspěchu žaloby byste byl povinen hradit protistraně náklady soudního řízení, tedy především náklady na advokáta.

__

RODINA-SJM
- Stavba dostavěná v manželství psaná na jednoho z manželů - patří nemovitost do SJM?
- Stavba na pozemku jednoho z manželů dostavěná v době manželství - spadá do SJM nebo ne?

Pozemek ve vlastnictví manžela před SJM. 01/2010 zahájena stavba. Manželství uzavřeno 10/2010. Před manželstvím postaveny pouze základy domu. Kolaudace 08/2014. Dům na katastru nemovitostí zapsali pouze na manžela. Spadá dům do SJM? Jak provést zápis do katastru, když manžel nesouhlasí? Budou dědit moje děti z předchozího manželství? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud dům není v katastru zapsán jako SJM, neznamená tato skutečnost, že tomu tak skutečně není. Zde bude záležet, zda byl dům zaplacen ze společných prostředků či pouze z prostředků manžela nabytých před uzavřením manželství. Toto z Vašeho dotazu však nevyplývá.
Pokud by byl hrazen ze společných prostředků v SJM, pak je i dům v SJM a není rozhodující zápis v katastru. Z toho tedy plyne, že by dědily i Vaše děti, neboť po Vaší smrti by došlo nejprve k vypořádání SJM, poté až by bylo řešeno dědictví Vašich dětí.
Máte možnost se také obrátit na soud s určovací žalobou, že dům se nachází v SJM. Pokud Vám soud vyhoví, bude tato skutečnost zapsána do katastru.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přihlášení spolubydlící osoby do městského nájemního bytu - právo bydlet i po smrti hlavního nájemce, nájemníka
- Právo přihlášené osoby bydlet v nájemním městském bytě po smrti hlavního nájemce.

Pokud přítel přihlásí do svého bytu, který má od města, mého syna a on s ním bude bydlet, tak jestli v případě úmrtí přítele mu tento byt zůstane, přejde na něj nájemní smlouva, nebo se bude muset vystěhovat? Děkuji Deana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu (více osob má postavení nájemce-tedy více osob podepsalo jako nájemce nájemní smlouvu), přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, registrovaný partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
V případě, že zde není příbuzenský vztah, nájemní smlouva přejde na Vašeho syna pouze pokud s tím pronajímatel vysloví souhlas – pokud je tedy pronajímatelem město, je nezbytný souhlas města.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Likvidace s.r.o. - mrtvá společnost
- Likvidace s.r.o. - jak se vyhnout poplatkům za likvidaci?

Dne 3.2.2015 jsem obdržel Usnesení KS o jmenování likvidátorem společnosti s r. o. , ve které jsem uveden jako jednatel, a o jejím zrušením likvidací.
Navrhovatelem je Finanční úřad odůvodňující svůj návrh následovně: "Společnost nepodává od roku 2005 daňová přiznání, nevykonává činnost, je nekontaktní a nesídlí na zapsané adrese."
Společnost (3 spol. = zaměstnanci) vykonávala obchodní činnost, která skončila ukončením pronájmu prodejny. Po ukončení činnosti nezůstaly žádné závazky k dodavatelům ani ve mzdové oblasti. Společnost neměla nemovitosti a věci movité byly rozprodány. Na závěr fyzické ukončení bylo nutné ještě dotovat resp. pracovat zadarmo. Jako jednatel jsem udržoval společnost papírově do uvedeného roku 2005, ale pak jsem vážně onemocněl (rok v nemocnici + plný invalidní důchod) a na všechno se „vykašlal“.
Vzhledem k tomu, že v době mé nemoci jsem jako jednatel dostal a nezaplatil pokutu následně strženou exekutorem v trojnásobné výši, a nyní soudní poplatek 2000 Kč, sdělte, prosím postup, abych se dalších sankcí vyvaroval.
Děkuji Mikuláš

ODPOVĚĎ:
Nemá-li předmětná s. r. o. v současné chvíli žádný majetek ani závazky, měla by být její likvidace procesem poměrně jednoduchým.
S ohledem na skutečnost, že o ekonomickém fungování (resp. historii) předmětné s. r. o. máte, jako její jednatel, přehled, je vhodné, abyste zastával rovněž funkci likvidátora.
V obecné rovině dle § 187/1 občanského zákoníku platí, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
Jako likvidátor jste nabyl působnosti statutárního orgánu (tedy jednatele) okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu, v tomto ohledu pro Vás, jako jednatele, nepředstavuje v oblasti odpovědnosti jmenování likvidátorem prakticky žádnou změnu (§ 193 občanského zákoníku).
Jako jednatel předmětné s. r. o. jste mohl být soudem jmenován likvidátorem i bez Vašeho souhlasu. V tomto případě nemůžete ze své funkce likvidátora odstoupit. Můžete však navrhnout soudu, aby Vás funkce likvidátora zprostil, prokážete-li, že na Vás nelze spravedlivě požadovat, abyste tuto funkci vykonával (§ 191/3 občanského zákoníku).
Při likvidaci Vám zejména doporučuji postupovat ve spolupráci se soudem, který Vás za likvidátora povolal. Na tomto místě uvedu pouze stručný nástin průběhu likvidace (tak, jak s ním počítá občanský zákoník) :
- likvidátor je povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům této právnické osoby (§ 198/1 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198/2 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby (§ 199/1 občanského zákoníku) ;
- jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 občanského zákoníku nebo oznámení podle § 204 občanského zákoníku, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku; k témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku; likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam (§ 205/1 občanského zákoníku) ;
- konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (§ 205/2 občanského zákoníku) ;
- likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím; likvidátor je povinen podat do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že likvidátorem Vás jmenoval soud, jsou třetí osoby povinny poskytnout Vám součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci (§ 192 občanského zákoníku).
Jako likvidátor máte nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů (např. další uhrazené soudní poplatky). Nebude-li majetek likvidované s. r. o. postačovat ke krytí Vaší odměny a náhrady hotových výdajů, budou Vám vyplaceny státem (jak vyplývá z § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání doplatku za energie po spolubydlícím - spolubydlení bez smlouvy
- Spolubydlící bez smlouvy - vymáhání doplatku za energie
- Doplatek za energie v nájemním bytě a vymáhání po spolubydlícím

Od roku 2013 jsem měla spolubydlícího. V roce 2016 nám přišlo vyúčtování energií za rok 2015 a faktura na nedoplatek ve výši 18.000 Kč. Se spolubydlícím jsme se po celou dobu spolubydlení dělili o nájem. Nikdy jsme nemuseli nic doplácet. Po spolubydlícím žádám půlku nedoplatku, který činí 9.000 Kč. Ten však nedoplatek hradit nehodlá. Bohužel jsem se spolubydlícím neměla podepsanou žádnou smlouvu.
Obracím se na Vás s žádostí o sdělení jak v tomto případě dál postupovat. Děkuji, Laďka.

ODPOVĚĎ:
Problémem zde je, že na užívání bytu Vaším spolubydlícím nemáte písemnou smlouvu. Bude tedy na Vás prokázat, že jste s ním skutečně byla domluvena tak, že bude hradit polovinu nákladů na byt. Např. svědeckou výpovědí, mám za to, že by také postačovali výpisy z účtů, kam by Vám zasílal polovinu nájmu a úhrad za služby.
Pokud však dobrovolně nedoplatek neuhradí, bude jedinou možností podat na spolubydlícího žalobu k soudu. Ohledně tohoto kroku doporučuji se poradit s advokátem, neboť Vaše postavení zde není zcela jisté.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Dodání nekompletního balení zboží - je možné odmítnout odstoupení od kupní smlouvy
- Odmítnutí odstoupení od kupní smlouvy kupujícím - nedodání kompletního balení, požadavek dodání zbytku objednávky
- Nedodání kompletní objednávky prodávajícím a odmítnutí kupujícího odstoupit od kupní smlouvy (s požadavkem dodání zbytku objednávky zboží)

08/2016 jsem v internetovém obchodě zakoupil balíček balónků po 100 ks a balíček desek A4 po 10ks. Objednávku přijali a expedovali. Po rozbalení jsem zjistil, že mi poslali jenom 1 balónek a jednu desku A4. Na faktuře je vše správně dle objednávky (balónky /100ks/, deska A4 /10ks/) Po dotazu, kdy mi zašlou zbylé balónky a desky, mi oznámili, že systém zadal špatnou cenu. Jako řešení navrhli odstoupení od smlouvy. Chci se zeptat, mám právo požadovat dodání zbylých balónků a desek?
Děkuji, Mirek.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že v tomto případě by Vám prodejce měl dodat veškeré objednané zboží, tedy 100ks balonků a 10 Ks desek. Pokud se jednalo o chybu v nabídce, měl Vám tuto oznámit ihned po obdržení objednávky, nikoli až po dodání zboží. Ostatně Vám byla vystavena i faktura na veškeré objednané zboží. Tím, že Vám nedodal celou dodávku, jedná se z jeho strany o vadné plnění.
Trvejte proto na dodání zbytku objednávky. Pokud obchod dobrovolně zboží nedodá, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI. Více informaví naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by však obchod dobrovolně zboží nedodal, bude nutné se obrátit s žalobou na soud. Před tímto krokem se doporučuji poradit s advokátem, jejich seznam naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na náhradu škody
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na zaplacení léčby bodnutí štěnicemi
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na přiměřené zadostiučinění (odškodnění od pronajímatele)
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na odškodnění od pronajímatele
- Odškodnění od pronajímatele - štěnice v bytě
OBČAN-BYDLENÍ
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na slevu z nájmu

Chci se zeptat, nastěhovali jsme se do pronájmu a po cca 14 dnech jsme zjistili, že jsou v bytě štěnice, majitelka zavolala firmu, byt 2x vystřídali, ale štěnice nevyhubili, pořad jsou v obýváku v pohovce, majitelce jsme 3x za poslední měsíc řekli že jsou děti poštípané, at je znovu objedná, uběhl měsíc a nic, zdelili jsme ji, že chceme slevu na nájmu, tak tvrdí, ze to není možné, protože jsme nájem zaplatili o týden později, co máme dělat, mame nárok na slevu, nebo ne?
Děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Pozdní zaplacení nebude vylučovat slevu z nájmu. Pronajímatel může v případě Vašeho prodlení požadovat zákonný úrok z prodlení.
Přítomnost štěnic v bytě představuje vadu bytu, kterou je povinen odstranit v přiměřené době poté, co jste vadu oznámili. Neodstraní-li vadu, pak máte dvě možnosti podle ust. § 2265 odst. 1 občanského zákoníku. Jako nájemce můžete provést odstranění vady sami máte právo požadovat náhradu nákladů na deratizaci. Pokud sami deratizaci nezajistíte, můžete požadovat slevu z nájemného po dobu trvání vady, které nebyly bez zbytečného odkladu odstraněny.
Argumentace pronajímatelky je tedy nesprávná a Vám vznikl nárok na slevu z nájmu. Písemně proto u ní uplatněně nárok na slevu z nájemného. Dopis doporučuji zaslat doporučeně s dodejkou.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyúčtování O2 - zákazník platil omylem pod jiným variabilním symbolem, O2 to nechce uznat
- Nereagování na reklamaci telekomunikačních služeb u O2 - do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci
- Do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci zákazníka
- Reklamace telekomunikačních služeb - do kolika dnů musí operátor odpovědět na reklamaci zákazníka?

Odebírám již několik let telekomunikační služby od O2, přes firmu jako zaměstnanec. 05/2015 končila platnost dosavadních smluv a smlouvy se obnovovaly. Při tom však došlo k pochybení obchodního zástupce O2, který zadal špatné údaje. Hlavním problémem bylo zadání formy plateb, kdy jsem do té doby platila složenkou. Pak mi zadali platby inkasem, které se nejprve strhávaly někomu jinému, pak vznikly různé zmatky, ale k nápravě nedošlo. Domů mi chodilo vyúčtování, kde byla vždy zvýrazněným písmem zadaná CELKOVÁ ČÁSTKA K ÚHRADĚ. Tuto abych nebyla dlužníkem jsem vždy raději uhradila bankovním převodem. Po roce si O2 vzpomnělo, že mi zasílali špatně vystavené faktury a že tedy dlužím cca 3.500,- přitom k pochybení došlo z jejich strany. Na naše reklamace nikdo nereaguje, obchodní zástupce celou věc zametá pod stůl. Využila jsem i možnost reklamovat, ale nikdo se v zákonné lhůtě nebyl schopen vyjádřit k dané situaci. Ihned nám bylo číslo odpojeno, dokud jsem vše nezaplatila. Navíc započítali částku za opětovné zapojení. Děkuji za radu.
Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Pokud o2 nevyřídilo reklamaci v zákonné lhůtě, mohla jste podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace u Českého telekomunikačního úřadu. Návrh je však nutné podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne.
Pokud se budete domáhat navrácení uhrazených plateb, je nutné se obrátit opět na Český telekomunikační úřad, který je příslušný k rozhodnutí sporu. Váš nárok musíte prokázat, tedy prokázat to, že platbu jste nebyla povinna uhradit. Před podáním návrhu doporučuji konzultovat případ s advokátem, který vše podrobně posoudí. Pokud by Vás v řízení u ČTÚ zastupoval advokát a budete úspěšná, bude Vám o2 povinno uhradit také náklady právního zastoupení. Více informací naleznete zde:
http://www.ctu.cz/ochrana-spotrebitele
Seznam advokátů pak naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace pronajatého bytu od realitní kanceláře - štěnice v bytě
- Reklamace pronajatého bytu - štěnice
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za štěnice v pronajatém nájemním bytě
- Náklady na léčbu za pokousání štěnicemi v pronajatém bytě, domě, nemovitosti

07/2016 jsme byli v Praze s naším synem kterému v té době bylo 8 týdnů přes jednu agenturu která je v České republice jedna z největších na pronájem nemovitostí. Noc 23.7. jsme se ubytovali a stejnou noc mě můj syn probudil pláčem. V posteli bylo asi 30 štěnic jsme byli pokousaní a u mě se ještě k tomu objevila alergická reakce. Jelikož neměla agentura jiný volný byt, na celý pobyt museli jsme se za 5 noci 4x stěhovat a s malým miminkem to bylo dosti nepříjemné, nevěděli jsme do poslední chvíle kam a ani v kolik hodin. Jak postupovat s reklamací a na co vše máme nárok? Máme fotografie, video jako důkazy. Po neustálém řešení nám nějakou částku v Praze ještě osobně vrátil agent co nás měl na starost a však nám slíbil další řešení a dnes (21.08.2016) nám zaslalo vedení odpověď na můj email ze 14.8.2016.
ode mne email:
Vážení!
bohužel Vás musím kontaktovat, jelikož Váš kolega jak slíbil opět neucinil…! Jednání s ním mi po zkušenostech co máme přijde neseriózní a jsem opravdu jeho přístupem zklamaná.
Požadujeme nárok na náhradu škody dovolené která nebyla pro nás vůbec dovolená a náhradu škody při ublížení na zdraví vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (kousance mám po celém těle dodnes). (Fotografie a video jako důkaz mužů dodatečně zaslat.) Pozadujeme minimálně proplácení návštěvy u doktora, léků, letenek atd pak také noc v jiném hotelu a zbytek co jsme vám uhradili za ubytování a také deratizaci našich zavazadel, telefonaty na Ljupcovo číslo. Stěhovat se 4x za 5 nociS 8 týdenním miminkem nebyla žádná kompenzace to musíte pochopit …. Pokud nebudete jednat budeme muset podniknout v dané věci další kroky.
- 100 eur co jsme vám zaplatili do 550 eur
- 102 eur za jiný hotel noc 24.7.
- 37 eur návštěva u doktora
- 14 eur léky
- telefonáty cenu upřesníme
- cenu za letenky upřesním
- deratizace zavazadel také ještě upřesním - bylo nás sděleno že zavazadla musíme vyhodit má taška byla značky Burton v hodnotě 7500Kc a manžela Hedgren v ceně 250 eur.
A kompenzace? Chceme přiletět do Prahy a máme zájem o byt XY 37 co pro nás ohledně toho můžete udělat? Konec září či začátek října? Či jiný termín?
Doufám, že spolu nalezneme společné řešení.
Čekám na Vaši brzkou odpověď.
S pozdravem
Olivie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou smlouvu jste s agenturou uzavřela. Nejbližší by však byla smlouva o ubytování dle ust. § 2326 občanského zákoníku.
Dle § 2328 občanského zákoníku ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním. Obdobné povinnosti má agentura i v případě nájmu.
Máte především nárok na náhradu škody. Škodu zde představují veškeré náklady, které Vám vznikly v souvislosti s nekvalitním ubytováním a porušením smlouvy.
V uvedeném případě agentura porušila smlouvu tím, že neposkytla ubytování řádně v souladu se smlouvou. Náhrada škody bude představovat náklady za jiný hotel, lékaře, léky, deratizace, nová zavazadla. Ohledně ceny letenek by mohl být nárok sporný. Vzhledem k tomu, že poskytované služby neodpovídali určité kvalitě, mohli byste rovněž požadovat přiměřenou slevu.
Pokud však agentura Vaše požadavky odmítne, bude jedinou možnou cestou žaloba k příslušnému soudu. Před tímto krokem doporučuji poradu s advokátem, který je schopný Váš případ podrobně posoudit.
Před podáním žaloby se také můžete obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řešení však není nijak závazné a nemusí vést k žádnému výsledku. Více informací k tomuto tématu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na snížení kupní ceny
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na slevu z kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na snížení kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na slevu z kupní ceny

2016 jsem prodala dům. V domě nebylo zcela dořešeno ústřední topení. Nový majitelé, po nastěhování se do domu, mě informovali o tom, že rozvody topení někde unikají, nejdou natlakovat. Po nějaké době se ozvali s tím, že po mě chtějí 30 000 Kč za opravu topení a opravu komína, který měl být údajně špatně vyvložkovaný. Jedná se prý o skrytou vadu. Ani o jedné z těchto závad jsem neměla při prodeji nemovitosti tušení. Takto si mohou nárokovat opravu čehokoliv, nejedná se o novou nemovitost. Navíc částka za opravu se mi jeví jako velice nepřiměřeně vysoká. Přijdu takto o peníze, které jsem za nemovitost získala? Co s tím mohu dělat?
Děkuji, Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Jako prodávající odpovídáte za to, že prodaný dům nemá skryté vady, což uvedené vady zjevně jsou. Neznám přesný charakter těchto vad, nicméně bude nutné také posuzovat stáří domu. Pokud by se jednalo vzhledem ke stáří domu o běžné opotřebení, odpovědnost byste nenesla. Bude však nutné také vycházet z toho, co bylo sjednáno v kupní smlouvě. Charakter závad by však s určitostí měl posoudit soudní znalec.
Pokud by se jednalo o jiné než běžné opotřebení, pak odpovídáte za tyto vady a kupující mají nárok na slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu. Zde by náklady měly být v obvyklé výši, pokud by si kupující zvolili vyšší standard a draží opravu, měla by sleva odpovídat běžným nákladům na opravu.
Pokud kupujícím slevu dobrovolně neposkytnete, pak jejich jedinou možností bude domáhat se slevy soudní cestou a bude na nich, aby prokázali, že vady zakládají Vaší odpovědnost. Pokud se na Vás písemně obrátí s předžalobní upomínkou, doporučuji poradit se s advokátem, který může Váš případ podrobně posoudit.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vzdání se rodiče na restituční podíl ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Odmítnutí restitučního podílu rodičem ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Vypořádání ostatních potomků - rodič se vzdal restitučního podílu nemovitosti (pozemku)
- Odmítnutí pozemku v restituci rodičem a přenechání potomkovi - mají ostatní potomci nárok na vypořádání?

Na restituci jsem dostala vrácen pozemek, který patřil mé rodině. Ještě po prarodičích jsem zaplatila živý a mrtvý inventář. Ještě před žádostí jsem se ptala všech otcových sourozenců i matky, jestli si o to budou žádat. Nikdo neměl zájem. Přes dvacet let jsem se o louku starala (sekání, platba daně z nemovitosti). Matka má z prvního manželství dceru. Tato moje sestra po mě nyní chce 1 pozemku, jako nárok dílu dědictví matky po mém otci (louka nebyla součástí dědického řízení, otec zemřel v 1985). Musím ji část pozemku dát, nebo by to šlo ještě nějak písemně opatřit, že se matka, která ještě žije, nároku na část pozemku vzdává? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Pokud je už pozemek v katastru zapsaný celý na Vás, tak nikomu nic převádět nemusíte a nemusíte ani nikomu vyplácet hodnotu podílu na pozemku.
Pokud je pozemek stále psaný na Vašeho zesnulého otce a bude probíhat dodatečné dědické řízení, tak dědici po Vašem otci budete Vy a Vaše matka. V tomto dědickém řízení se budete moct mezi sebou dohodnout, na koho se pozemek napíše. Vaše matka s Vámi v dědickém řízení může uzavřít dohodu, že veškerý nově objevený majetek zdědíte Vy a tudíž na ni z dědictví nepřipadne ničeho. Vaše sestra nemůže vůči Vám takové nároky uplatňovat, protože je jenom na vůli Vaší matky, co se svým majetkem za života udělá – jestli ho prodá, daruje nebo si ho nechá je pouze na ní. Pokud se Vaše matka rozhodne Vám pozemek dát, nemůže vůči Vám Vaše sestra uplatňovat žádné nároky.

__

FINANCE-DANĚ
- Převod majetku z OS (právnické osoby) na nové majitele - daně, zdanění
- Zdanění převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé vlastníky
- Daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé vlastníky

1996 jsme koupili dva domy po čtyřech bytových jednotkách do podílového spoluvlastnictví, uživatelé bytů vlastní 1/8 celkového koupeného majetku.
Součástí domů v jednom oploceném areálu byla zahrada s jiným parcelním číslem a nebyla součástí kupní smlouvy, vlastníkem byl již stát.
V roce 1996 založili spoluvlastníci domů Občanské sdružení podle zákona 83/1990 Sb. (dále jen OS) -právnickou osobu- pro zajišťování provozu a údržby domů. Spoluvlastníci domů se stali členy OS. Na založený finanční účet OS ukládají členové vlastní finanční prostředky.
V roce 1996 byla uvedená zahrada převedena Pozemkovým fondem ČR do vlastnictví OS a zapsána pro OS v KN. Členové OS zahradu při převodu do vlastnictví OS zaplatili.
Při zrušení OS a likvidaci jeho majetku ve prospěch členů OS budou muset členové OS platit z převedeného majetku, zahrady pro každého člena 1/8 a finančních úspor na údržbu, daně? , nebo může být daň prominuta? Ve skutečnosti se jedná o majetek pořízený členy OS z vlastních finančních prostředků.
Děkuji, Václav.

ODPOVĚĎ:
Podíl na likvidačním zůstatku bude dle mého názoru muset zdanit každý člen daní z příjmů fyzických osob. Tj. uvede ho v přiznání k dani z příjmů v dílčím základu daně § 10. Dani z nabytí nemovitých věcí podléhá pouze úplatný převod nemovitosti. Podle názoru Generálního finančního ředitelství je podíl na likvidačním zůstatku ve formě nemovitosti obchodní korporace úplatným převodem, a tudíž se musí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Bylo by dobré na Generálním finančním ředitelství vznést dotaz, zda se tento názor vztahuje i na spolky.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a pracovní neschopnost - jak neprodloužit výpovědní lhůtu?
- Neprodloužení výpovědní lhůty při pracovní neschopnosti u výpovědi pro nadbytečnost

07/2016 - obdržena výpověď pro nadbytečnost s 3 měsíčním odstupným. Výpovědní lhůta do konce 09/2016.
Chci poprosit o radu, chtěl bych nastoupit na neschopenku před uplynutím výpovědní lhůty. např. 20.9.2016 s trváním do doby než si najdu novou práci (cca měsíc). Jak postupovat, aby mi nebyla výpovědní lhůta prodloužena o ten měsíc, který strávím na neschopence, ale aby mi pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti? Je to možné?
Pokud nebudu trvat na prodloužení, bude mi pracovní poměr ukončen k 30.9.2016, nebo skončí až po ukončení neschopenky?
Obnáší to pro mě nějaké negativa? Bude mi zaměstnavatel hradit zdravotní i po 30.9.2016?
Předem děkuji za odpověď. Daniel.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je nutné vyložit tak, že výpovědní doba se prodlouží o dobu, kdy nastala ochranná doba, a to po skončení ochranné doby, nebo pracovní poměr skončí bez ohledu na ochrannou dobu, pokud zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení netrvá. Možnost, že by pracovní poměr skončil skočením ochranné doby bez prodloužení o chybějící výpovědní dobu, zákona neumožňuje. Pokud budete v pracovní neschopnosti, pak zdravotní pojištění pro Vás bude platit stát.
Po dobu dočasné pracovní neschopnosti je nutné, abyste dodržoval léčebný režim, hledání nové práce s tím nemusí být v souladu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí pojištění bytu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Reklamace vyúčtování služeb nájmu bytu - lhůta do kdy je možné reklamaci uplatnit
- Do kdy musí pronajímatel vyhotovit vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu?
- Lhůta na vyhotovení vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu

1. Může majitel požadovat ve vyúčtování tyto položky: „pojištění bytu“, „odměna výboru“, „provoz a údržba“, „správa byt+nebyt“? Úklid, elektřina společných prostor a výtah jsou vedené samostatně. Nájemní smlouva neupřesňuje služby ve vyúčtování. O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
2. Lze reklamovat vyúčtování (výše zmíněné položky) za rok 2013, doručené až 06/2016?
3. Lze reklamovat vyúčtování (týká se výše zmíněných položek) i za rok 2012, doručené 10/2013, ihned jsem vyúčtování reklamovala, ale bez úspěchu?
4. Lze zpětně reklamovat i vyúčtování za roky 2010 až 2011, obdrženo 11/2012, nebo je to již promlčené?
5. Lze požadovat úroky za vyúčtování za rok 2013, když bylo doručené až po opakovaných urgencích, až nyní, 06/2016, je tam vysoký přeplatek? O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování služeb se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. Dle něj jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah se má ujednat, případně jej stanoví družstvo. V opačném případě se užije zákon. Ten v § 5 stanoví způsob rozúčtování nákladů na služby.
Vyúčtování služeb má dodavatel povinnost přijemci nepozději do 4 měsíců od konce zúčtovacího období.
Případné námitky proti vyúčtování je nutné podat nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování a do dalších 30-ti dnů musí dodavatel vyřídit.
S porušením těchto povinností je spojená finanční pokuta a to 50 Kč denně.
Tato úprava platí pro období od 1.1.2014. Dřívější záležitosti se řeší dle tehdejší právní úpravy.
Ve Vašem případě, tak pronajímatel nemá nárok na pojištění, provoz a údržba a správa byt+nebyt. Vyúčtování za 2013 lze reklamovat jako opožděné, nicméně je nelze zřejmě vymáhat, jelikož je zřejmě promlčené. To platí i o vyúčtování za rok 2012, 2011 a 2010. U úroků z vyúčtování za 2013 je důležité, kdy byl přeplatek splatný, od kdy o něm víte a kdy jste vyzvala věřitele k zaplacení. I tady je třeba myslet na promlčecí lhůtu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyplacení bývalého manžela přítelkyně penězy přítele - nárok na spoluvlastnictví bytu (dříve bytového družstva, nyní přítelkyně - resp. manželky)

2003 jsem se nastěhoval ke své přítelkyni do bytu.
V té době byt byl družstevní a práva měl její bývalý manžel. Od nastěhování ke své přítelkyni jsem byl jediný kdo měl příjem a živil jsem ji od daného roku 2003 i jejího syna. Ona měla jediný příjem a to bylo výživné na syna.
10/2004 - vyplatil jsem jejího bývalého manžela z bytu částkou 400.000 Kč. Družstevní práva byla přepsané na mou přítelkyni. Přítelkyně se nepodílela finančně na vyplacení družstevních práv.
1/2006 sňatek.
11/2007 vyplatili jsme anuitu ve výši cca 5 000 Kč a byt přešel do OV. Vše vyřizovala manželka a byt nechala na družstvu přepsat jen na sebe. Nevěděl jsem to, plně jsem jí důvěřoval. Měsíčně jsem vydělával cca 200.000 Kč pracoval jsem v zahraničí.
4/2015 manželství rozvedeno. Bývalá manželka do SJM nezahrnula daný byt, tvrdí že na něj nemám nárok. Je to pravda? Podotýkám, že od roku 2003 byl jediný příjem v domácnosti a to můj. Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Do SJM spadá majetek nabytý jedním nebo oběma manžely společně za trvání manželství. V tomto případě ale práva člena družstva náležela před sňatkem výhradně bývalé manželce a tedy i převod bytu byl převodem do jejího výlučného vlastnictví a není tedy právně vymahatelné požadovat vyplacení poloviny hodnoty bytu.
V rámci vypořádání můžete požadovat vypořádání všeho co do SJM spadá a ke dni zániku manželství existovalo spolu s tzv. vnosy, kterými jsou vklady vlastního výlučného majetku na společný. Příjmy ze zaměstnání a podobně bohužel takovým případem nejsou a jsou součástí SJM.
Dříve uhrazené náklady na domácnost by bylo možné teoreticky požadovat, avšak jde dnes (07.06.2016) již o promlčené nároky a tedy rovněž právně nevymahatelné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Spoluvlastník pozemku v zahraničí zemřel bez dědění pozemku potomky - jak dodatečně realizovat dědické řízení?
- Spolumajitel pozemku bydlící v zahraničí zemřel a nemovitost nebyla projednána v dědickém řízení
- Neděděný podíl nemovitosti po zemřelém spolumajiteli - dodatečné dědické řízení

Vyhlídli jsme si ke koupi pozemky v katastrálním území města Počátky. Jedná se o pozemky: st. Xxxxxxxxxx
Vlastníci Xxxxxxx Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxx mají o jejich prodej zájem. Tito dva vlastníci jsou ale vždy dle českého katastru nemovitostí spoluvlastníkem pozemku s Xxxxxx Xxxxxxx z Kanady. A zde je ta potíž. Paní již zhruba deset let nežije a tato informace se k českým úřadům nedostala. V Kanadě měla jediného dědice, syna Petera Plank. Ten s prodejem také souhlasí, udělil za tímto účelem plnou moc svému strýci, již zmiňovanému Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Ten pozemky ale nemůže Peterovým jménem prodat, protože na katastru Peter není zapsán jako vlastník pozemků, tím je stále jeho zemřelá matka.
Náš dotaz tedy zní: existuje způsob, jak takové pozemky odkoupit? Předpokládáme, že by bylo třeba doložit úmrtí Xxxxxxxx Xxxxxxx a dědictví jejího syna Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Jakými doklady? Kanadskými úředně ověřenými v Kanadě? A jaké náležitosti musí mít plná moc zmocňující strýce k prodeji?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Žádná plná moc udělená panem Plankem nemůže zmocnit Vašeho strýce k prodeji nemovitých věcí, které sám nevlastní. Musí tedy dojít k zahájení dědického řízení po zesnulé paní, která pozemky v ČR vlastní, aby mohlo dojít k přepisu nemovitých věcí z této paní na jejího syna. Až bude pan Plank v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník, tak teprve tehdy může udělit Vašemu strýci plnou moc.
K zahájení dědického řízení může dát podnět kdokoliv. Tento podnět se dává písemně na tiskopisu žádosti o dodatečné projednání dědictví, který je k dispozici na podatelně kteréhokoliv okresního soudu.
Vyplněný formulář žádosti o dodatečné projednání dědictví podejte buď u okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště, kde v ČR zůstavitelka (zesnulá spoluvlastnice nemovitostí) naposledy žila a pokud trvalé bydliště v ČR neměla, tak u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází předmětné nemovité věci. K žádosti přiložte úmrtní list (úředně ověřený, přeložený do češtiny), rozhodnutí o dědictví z Kanady (úředně ověřené, přeložené do češtiny) a výpis z katastru nemovitostí. Soud zahájí řízení a pověří notáře, který v případě potřeby dědice vyzve o doložení případných dalších dokumentů a dále rozhodne, kdo nemovitosti nabude. Teprve poté může nový vlastník s nemovitým věcmi nakládat a udělit případně plnou moc jiné osobě k prodeji těchto nemovitostí. V plné moci musí být specifikace zmocnitele, zmocněnce, nemovitostí, které mají být předmětem prodeje a vysloveně zde musí být uvedeno, že zmocnitel může nemovité věci prodat, dále že může jednat s katastrem nemovitostí, případně s dalšími úřady a institucemi za účelem prodeje nemovitostí, že za něj může přebírat listiny z katastru, atd. Vzor takové plné moci jistě najdete na internetu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání majetku matce závětí zůstavitelem majícím děti, potomky - kdo bude dědit?

Strýc žil 20 let ve svém rodinném domě s družkou, která u něj měla i trvalé bydliště.
Strýc celý život tvrdě pracoval, pak začal i podnikat – pracoval s jeřábem, a za ta léta měl nashromážděný i slušný majetek. Dříve byl ženatý a z manželství se narodily 4 děti, které o něj za celá ta léta nejevily žádný zájem, nezúčastnily se ani jeho pohřbu, ale o jeho majetek mají velký zájem. Stýkal se s ním pouze jeho nejstarší syn, který měl dvě děti. Syn bohužel zemřel. Strýc sepsal v roce 1992 závěť, že v případě, že se s ním něco stane, veškerý jeho majetek připadne jeho matce, která také zemřela. Ta měla 4 děti, včetně mého strýce, tzn. že 3 její děti jsou žijící.
Mé dotazy zní: Kdo má nárok na dědictví, když v závěti je uvedena strýcova matka, která již nežije? Bude mít nárok na dědictví strýcova družka, jeho 3 žijící děti, 2 vnoučata (po jeho zemřelém synovi), či jeho 3 žijící sourozenci a pokud ano, tak v jakém poměru? Může družka do vypořádání dědictví užívat strýcův rodinný dům, když není vlastníkem?
Mockrát děkuji. Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že závětní dědic již nežije a Váš strýc pravděpodobně v závěti neurčil náhradní dědice pro případ smrti své matky, tak u něj nastává dědění ze zákona.
Ze zákona po Vašem strýci dědí jeho děti rovným dílem, tedy každý 1/4. Do dědického nároku zemřelého syna vstupují jeho děti, tedy vnuci Vašeho strýce, a to rovným dílem, takže vnuci budou dědit každý 1/8. Sourozenci Vašeho strýce po něm dědit nebudou. I když některé děti o svého otce celý život nejevily zájem, budou po něm dědit (aby nedědily, musel by je strýc vydědit). Družka strýce po něm dědit nebude.
Družka by měla rodinný dům vyklidit (notář či dědicové by jí měli poskytnout přiměřenou lhůtu k vystěhování) a klíče od domu předat notáři, který dědictví projednává. Ten klíče předá dědicům. V domě by mohla strýcova družka zůstat pouze za těch okolností, že by s dědici sepsala nájemní smlouvu a nadále by žila v domě jako nájemce nebo by jí dědicové mohli zřídit na domě břemeno bezplatného doživotního užívání.

__

RODINA-SJM
- Nabytí nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost
- Koupě nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost

Chci se zeptat jak je to s vlastnictvím bytu, který koupím
a) před svatbou z vlastních úspor a na část mi přispěje přítel, pokud byt bude napsán v katastru pouze na mě – má na něj po svatbě nárok?
b) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou (příp. jak by se to prokazovalo? ) a z částky, kterou po svatbě dostanu darem od příbuzných – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
c) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou a na část mi přispěje přítel s tím, že byt bude napsán pouze na mě – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
V případě varianty a) Vašemu příteli na nemovitost nárok nevznikne, pouze na vrácení peněz, kterými Vám na byt přispěje, protože půjde o nabytí majetku před vznikem společného jmění manželů.
V případě varianty b) by dům opět připadl jen Vám a přítel by na něj neměl v případě rozvodu nárok, protože půjde o Vaše výlučné prostředky a prostředky nabyté darem, které také nespadají do společného jmění manželů, ledaže dárce projeví jiný úmysl (například pokud se prokáže, že dárce peníze daroval vám oběma).
V případě varianty c) je situace obdobná jako v případě varianty a), protože jak Vaše tak přítelovy prostředky nejsou součástí společného jmění a z tohoto titulu se jich domáhat nemůže. Nevylučuje to však možnost, aby se jejich vrácení domáhal.
Prokázat výlučnost prostředků použitých na nákup bytu lze nejlépe výpisem z bankovního účtu před svatbou, nicméně lze doporučit, aby šlo o samostatný účet, protože odměny, mzdy a podobně se okamžikem připsání na účet součástí společného jmění stávají a připisováním peněz na stejný účet, kde jsou Vaše výlučné prostředky, by vzhledem k zastupitelné povaze peněz nastupovala domněnka, že na nákup byly použity prostředky ze společného jmění manželů, což by nároky přítele zakládalo.
V každém případě nejvhodnějším řešením je uzavření předmanželské smlouvy v níž bude tato otázka dohodou vyřešena.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zmetek vyrobený zaměstnancem - náhrada škody zaměstnavateli
- Odpovědnost zaměstnance za špatně odvedenou práci - náhrada škody zaměstnavateli
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení nekvalitních výrobků
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení zmeků (nekvalitních výrobků) způsobených chybou zaměstnance

V zákoníku práce se v části zodpovědnost za škodu určí v podstatě škoda vzniklá na pracovišti. Jak se však vyvíjí tato odpovědnost v šiřším rozsahu? Příklad: při výrobě plastových oken se špatně vyrobená okna (neviditelná vada, špatná směs na výrobu okenního rámu - odpovídá konkrétní pracovník firmy) dostanou do staveb přes odběratele. Okna časem praskají, narůstají reklamace vyrábějící firmě. Jak se pak takto způsobená škoda projeví u této firmy a jaký dopad to má na konkrétního pracovníka, který toto vlastně v prvopočátku zapříčinil? Podle čeho se pak posuzuje jeho zavinění? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že současný zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení, které by výslovně řešilo odpovědnost zaměstnance za nekvalitní práci, tedy např. výrobu tzv. zmetku (jinak tomu bylo ve starém zákoníku práce č. 65/1965,Sb., který tuto odpovědnost zakotvoval v § 184).
Odpovědnost zaměstnance za odvedení nekvalitní práce (v jejímž důsledku vznikne zaměstnavateli škoda, tedy majetková újma vyjádřitelná v penězích) se proto v současné době řídí tzv. obecnou odpovědností zaměstnance za způsobenou škodu dle § 250 Zákoníku práce. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů (tedy i porušením své povinnosti k odvádění kvalitní práce či jiné povinnosti dle § 301 zákoníku práce) nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat (zejména tedy existenci tzv. příčinné souvislosti mezi porušením právních povinností zaměstnance a vzniklou škodou).
Vznikne-li zaměstnavateli z důvodu častých reklamací jeho výrobků škoda (např. proto, že na opravy reklamovaných výrobků musí vynaložit další materiál) a je-li dána příčinná souvislost mezi vznikem této škody a porušením povinností ze strany zaměstnance, je oprávněn požadovat po zaměstnanci její náhradu. Rozsah náhrady škody se pak řídí § 257 zákoníku práce.
V případě škody vzniklé v důsledku nedbalosti zaměstnance může náhrada škody dle § 257/2 zákoníku práce činit maximálně čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku (před porušením povinnosti).
Byla-li však škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, je zaměstnavatel oprávněn požadovat její náhradu bez omezení. V případě škody způsobené zaměstnancem úmyslně může zaměstnavatel dle § 257/3 zákoníku práce navíc nárokovat i ušlý zisk (úmyslné jednání zaměstnance ale musí zaměstnavatel prokázat).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřiměřený vysoký doplatek na služby pronájmu (pronajatého bytu) - jak se bránit?
- Pronajímatel zdržuje vrácení kauce - jak se bránit?

Od června 2013 mi byla pronajata garsonka 22 m2 do konce listopadu 2015. Byt jsem po skončení nájmu v pořádku předala (bydlela jsem v něm sama). Po celou dobu pronájmu mi nebylo děláno vyúčtování (ve smlouvě nebyl stanoven termín vyúčtování jen, že se provádět má a případný přeplatek a nedoplatek bude vrácen těm komu přísluší do 7 dnů od data vystavení vyúčtování). Měsíční nájem činil 6.500 Kč, zálohy na služby z toho 2000 Kč (na veškeré služby spojené s užíváním bytu).
Pronajímatel sám aktivně nevrátil kauci, která mi náležela po předání bytu. Musela jsem o ni "bojovat" zásobovat ho emaily s urgencí. Následovaly výmluvy a dokonce, že nemám na kauci nárok, protože pokryla poslední nájem. Znejistila jsem a raději jsem si dohledala všechny mé platby. Za nájem jsem platila dopředu, takže kauce mi samozřejmě náležela.
Po cca 3 měsících vrátil část kauce s tím, že zbytek si nechá dokud nedostane vyúčtování za služby. Koncem dubna 2016, opět po mé několikáté urgenci, mi přišel email, že mu SVJ vyúčtování nepředložilo stále (nemoc jednoho ze správců domu) a že mi zbytek kauce vrátí.
O týden později další email, že mu SVJ volalo, že to vypadá, že žádný nedoplatek za tento pronajatý byt nevznikl, takže opět, že mi budou mé peníze vráceny.
Na konci prvního týdne v květnu 2016 jsem obdržela dlouhý email, že SVJ má teď jiné výsledky vyúčtování a nedoplatek za období kdy jsem byt obývala činí několik desítek tisíc a poté se vlastně částka trochu snížila na 20 000, - (proč a jak mi nebylo vysvětleno). Jedná se údajně o nedoplatek za vodu za obdobní 2,5 roku co jsem 100% byt obývala já. Prý se mu toto nikdy dříve nestalo. Ono taky se tohle myslím nemůže stát nikomu, protože je to naprosto nereálné.
V bytě proběhla 2x denně sprcha, 2x týdně praní, nevařilo se, protože k tomu nebyly podmínky. Topení se pustilo 2x až 3x v zimě. A večer běžela televize, když jsem tam náhodou byla. Takže mi to přijde absolutně neuvěřitelné. A vodoměry jsou prý v pořádku. Jsem zásobována emaily od pana pronajímatele, který mě stresují, protože jsem slušný člověk a věci mám vždy v pořádku.
Jak se mohu bránit? Pán nedodržuje termíny. Komunikuje velice špatně. Samozřejmě je mi jasné, že na vyúčtování počkat musím a z toho se dozvím, jestli se nejednalo o lež. Ráda bych tuto záležitost měla vyřešenou a jeho jednání tomu brání. Co mohu dělat přeci ho již po desáté nemohu žádat o vystavení podrobného vyúčtování a nechat se takhle "šikanovat", že budu platit. Existuje nějaká lhůta do kdy mi měl vyúčtování předložit? Je v pořádku, že jej provádí až po 2,5 letech?
Pokud nedoplatek bude skutečně 20 000 Kč. Něco potom nehraje. Opravdu tahle částka nemůžu nikdy odpovídat, to řekne myslím každý kdo se nad tím zamyslí. Jak případně pak postupovat?
Děkuji Ivana.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování za služby musíte dle zákona obdržet nejpozději do 4 měsíců po konci zúčtovacího období, což je tedy většinou do dubna. Nejpozději do 3 měsíců po obdržení vyúčtování musíte dostat zpět předplatek či uhradit nedoplatek (tedy nejpozději do července). Ve Vašem případě se zdá, že pan pronajímatel vymýšlí, jak Vám kauci nevrátit. Doporučovala bych s ním přestat komunikovat mailem a napsat mu jediný doporučený dopis nazvaný předžalobní výzva, kde mu sdělíte, že pokud Vám kauci nevrátí do určitého data, obrátíte se na soud. Soudní řešení pohledávek je dnes (12.05.2016) poměrně jednoduchá záležitost, kdy soud často rozhoduje bez jednání. Ve Vašem případě bych v případě nevrácení kauce doporučovala jít soudní cestou.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozpis úklidu v domě - majitel dvou bytů má 2 služby na úklid?
- Rekonstrukce střechy - platí majitel dvou bytů dvojnásobek za rekonstrukci střechy?
- Majitel dvou bytů v bytovém domě SVJ - jaká má práva a povinnosti?

V domě o šesti bytech vlastní majitelka dva byty. Rozepisuje služby na úklid jen pro pět rodin. Taktéž máme dělat novou střechu a bojíme se, že bude chtít z fondu sdružení vlastníků bytů zaplatit podíl jen za jeden byt, místo dvou. Prosím o odbornou odpověď- zda je povinna provádět úklid společných prostor za dva byty, když je vlastní, popřípadě při opravě střechy, zda je povinna zaplatit alikvotní část - tedy dvě šestiny z celkové ceny.
Děkuji předem za odpověď. Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
V právním řádu četnost úklidu vnitřních prostor domu stanovena není. V případě, že úklid zajišťuje společenství vlastníků jednotek, náklad na tuto službu se rozúčtovává podle počtu osob, tedy nikoliv podle podlahové plochy.
Ve Vašem případě je důležité co je ve stanovách SVJ případně v domovním řádě. Doporučit lze i oslovení dotyčné a sdělení, že ostatní vlastníci požadují z její strany častější úklid.
V případě příspěvků do fondu oprav je na místě požadovat po ní Vámi zmíněnou alikvotní část.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vratná kauce na vybavení bytu - byt koupil nový majitel a odmítá ji vrátit, vyplatit
- Nový majitel bytu odmítá vrátit kauci na vybavení bytu - jak postupovat?
- Byt zakoupený novým majitelem a požadavek vrácení kauce složené původnímu majiteli (kauce na vybavení bytu)
- Nevrácení kauce nájmu novým majitelem bytu - postup vymáhání kauce

Švagr se odstěhoval z pronajatého bytu 3/2016, kde zaplatil při nastěhování 150 000 Kč jako odstupné za byt (vratná jistina na vybavení bytu dle Dohody). Bohužel byt již vlastní nový majitel od 8/2010, který nechce vrátit 150 000 Kč. Na koho se máme obrátit, aby švagrovi vrátili 150 000 Kč? Má nárok na vrácení peněz? Můžeme podat žalobu na soud za zpronevěru peněz? Na původního majitele (nájemní smlouva od 12/2007) nebo na nového majitele bytu?
V Dohodě se píše, že odstupujícímu nájemci bude vrácena vložená finanční částka 150 000 Kč vratná jistina na vybavení bytu. Toto odstupné obdrží pan nájemce po postoupení nájmu třetí osobě.
Anebo částka bude vrácena, až se tam někdo nastěhuje? V tom případě kdo nás bude kontaktovat, když být patří novému majiteli? S kým tuhle situaci máme řešit? Děkuji. Děkuji, Naďa

ODPOVĚĎ:
Placení určité (zpravidla poměrně vysoké) finanční částky při zahájení nájmu bytu (nazývané např. odkup nájemní smlouvy, platba za postoupení nájmu, úhrada za postoupení bytu apod.) je výtvorem lidové právní tvořivosti, který nemá (a ani v minulosti neměl) oporu v právním řádu.
Není jediného důvodu, proč by měl nový nájemce při započetí nájmu platit pronajímateli (či někdy dokonce bývalému nájemci) jakoukoli finanční částku (nad rámec sjednané kauce, nájemného a záloh na tzv. energie), resp. proč by se měl nový nájemce k poskytnutí takové finanční částky smluvně zavazovat.
Neboť k uzavření nájemní smlouvy i ke změně vlastníka předmětného bytu došlo v případě Vašeho švagra ještě za účinnosti Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013), je nutné na tento případ aplikovat ustanovení právě tohoto právního předpisu. Občanský zákoník se této problematice věnoval bohužel dosti stručně, když ve svém § 680/2 toliko uváděl, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci (např. bytu), vstupuje nabyvatel (nový vlastník bytu) do právního postavení pronajímatele.
V současné době je tato problematika upravena v § 2221 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014), dle něhož platí, že:
- změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka;
- převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví; to neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.
V případě Vašeho švagra je velmi důležité, jakým způsobem byla úhrada předmětné finanční částky v nájemní smlouvě sjednána.
Pokud by bylo možné kvalifikovat tuto platbu jako složení kauce (což však spíše nepředpokládám), bude Váš švagr oprávněn domáhat se vrácení této částky po současném vlastníkovi bytu (neboť složená kauce, dle terminologie občanského zákoníku „jistota“, v zásadě přechází na nového vlastníka pronajaté věci).
V ostatních případech bude vhodnější domáhat se vrácení uhrazené finanční částky po původním pronajímateli. Nelze vyloučit, že úhrada této finanční částky bude vyhodnocena jako bezdůvodné obohacení na straně původního pronajímatele (k jehož vrácení je povinen). Riziko na straně Vašeho švagra představuje skutečnost, že dle Občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčovalo nejpozději po 3 letech od okamžiku, kdy vzniklo.
V každém případě platí, že vymáhání vrácení předmětné finanční částky představuje (z právního hlediska) podnik se značně nejistým výsledkem. Rozhodne-li se Váš švagr domáhat se vrácení předmětné částky soudní cestou, doporučuji mu využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nástup do zaměstnání sehnaného úřadem práce - nutnost ukončit brigády a vedlejší příjmy
- Ukončení brigády a vedlejších příjmů při nástupu do práce dotované úřadem práce (hlavní pracovní poměr)

Z jakého důvodu je nutností ukončit vedlejší příjmy a docházku na brigádu při nástupu do zaměstnání na HPP přes Úřad práce?
Jsem v evidenci na ÚP a chodím na brigádu na DPP, od 1.5.2016 mám nastoupit do zaměstnání na HPP a bylo mi oznámeno, že musím ukončit brigádu s datumem ukončení 31.3.2016. Navíc se v pracovní smlouvě neudává zkušební doba z důvodů dotace zaměstnavateli od ÚP. Děkuji, Klaudie.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je zřejmě podstatné, zda Vaše dosavadní brigáda nebude obsahově kolidovat s novým zaměstnáním, tj. zda by např. nový zaměstnavatel musel souhlasit s výkonem jiné výdělečné činnosti. Dalším možným důvodem je obsah dohody mezi ÚP a zaměstnavatelem o poskytnutí dotací. Odpověď Vám nejlépe poskytne příslušný úřad práce. Z právních předpisů nevyplývá, že by byla zakázána v těchto případech zkušební doba, většinou pracovní smlouvy koncipuje zaměstnavatel a záleží tak většinou na něm, zda tam zkušební dobu zahrne. Vy ji však můžete požadovat.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kdo platí poplatek za převod vozidla na registru - kupující nebo prodávající automobilu?
- Plná moc na převod vozidla prodávajícím - kdo platí poplatek za převod vozidla na registru vozidel?
- Poplatek za převod vozidla na registru vozidel - platí ho prodávající s plnou mocí nebo kupující?
- Ústní dohoda o zaplacení poplatku za převod vozidla kupujícím - vymáhání prodávajícím

Po prodeji vozidla jsem s plnou mocí auto sám přepsal na kupujícího. Ten mi však nechce uhradit poplatek za přepis. V kupní smlouvě je uvedeno, že předám doklady kupujícímu po přepisu, o platbě za něj však tam nic není - dohoda o úhradě 800 Kč byla tedy pouze ústní. Doklady jsem zatím nepředal. Lze vůbec a jak případně úhradu vymáhat? Děkuji, Libor.

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem je fyzická osoba, která podala žádost k provedení úkonu správnímu úřadu. Pokud nemáte smluvně upraveno, že tento poplatek zaplatí kupující, jste povinen jej nést Vy.
Je možné vymáhat úhradu skrze předžalobní upomínku (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014), nicméně pokud kupující na základě této upomínky nebude reagovat, tuto částku nevymůžete, jelikož nemáte podklady o tom, že se zavázal Vám tento poplatek uhradit.

__


- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manželka, manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manželka obdarovaného syna?

Chtěla bych se poradit, zda-li v tomto případě patří družstevní podíl do dědictví. Matka převedla na dceru družstevní podíl, pouze na její jméno, ve smlouvě o převodu je výslovně uvedeno, že jej platila dcera, za dobu trvání manželství. Patří tento podíl po smrti dceřina manžela do SJM a tedy dědického řízení, i když nebyl uvedený na dekretu?
Zúžení SJM neměli.
A druhý dotaz se týka dědictví ideální šestiny bytu v OV, ktery je ale zatížený ručením na hypotéku třetí osobě. Mohu v rámci dědického řízení chtít po většinovém vlastníkovi zbytku bytu vyplatit svůj podíl?
Děkuji za odpověď. Michaela

ODPOVĚĎ:
Družstevní podíl spadá do SJM Vaší dcery a jejího manžela, protože k nabytí družstevního podílu došlo koupí za trvání manželství ze společných finančních prostředků. I kdyby si družstevní podíl koupila Vaše dcera z peněz, které sama vydělala, tak její mzda spadá do společného jmění manželů a tedy pokud z těchto peněz něco zakoupí, tak to spadá do SJM.
Situace by se změnila, kdyby družstevní podíl nabyla za trvání manželství darem nebo děděním - pak by podíl spadal pouze do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o dědění podílu na bytu, tak většinový vlastník může nemovitou věc v rámci dědického řízení nabýt pouze v případě, že je také dědicem a dále v případě, že s Vámi bude v rámci dědického řízení chtít uzavřít dohodu, na základě které on nabude podíl na nemovitosti a Vám vyplatí určitou částku.
Pokud není většinový vlastník dědicem, pak k takovému postupu v rámci dědického řízení v žádném případě nemůže dojít. Podíl na nemovitosti byste tedy musela zdědit a po skončení dědického řízení svůj podíl nabídnout většinovému vlastníkovi k odkupu.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod manželství a insolvence, oddlužení, osobní bankrot
- Insolvence manželů a rozvod manželství
- Oddlužení manželů a rozvod manželství
- Osobní bankrot manželů a rozvod manželst

Máme s manželem společnou insolvenci 2013-2016 (2,5 roku). Momentálně spolu již ale 04/2015-04/2016 nežijeme a chci se nechat rozvést. Musí být něco o insolvenci uvedeno v rozvodových papírech či v dohodě o majetkovém vyrovnání? A také jak se řeší dále po rozvodu insolvence, jestli lze rozdělit napůl? Moc manželovi nevěřím a nejsem si jistá nebo spíše jsem si jistá, že bude dělat problémy. Tak jestli lze insolvenci rozdělit, aby si každý jel sám na sebe? A také jak se rozdělí dluhy? Půl na půl nebo spravedlivě podle toho čí dluhy byly? 70% dluhů je totiž manžela a jsou nabity před naším manželstvím, nemám s nimi nic společného. Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
V případě společně projednávaného návrhu manželů na oddlužení, formou splátkového kalendáře, nebude mít rozvod na povinnosti vyplývající z oddlužení žádný vliv. V takovém případě totiž z pohledu insolvence i po rozvodu vystupujete jako jediný dlužník a splátky budete nadále povinni hradit oba. Dluhy se tedy nebudou dělit, pouze se s ohledem na osobní poměry znovu rozhodne o minimální nezabavitelné částce.
Zmínky v návrhu na rozvod ničemu nebrání a lze je doporučit. V případě majetkového vypořádání pak s ohledem na výše uvedené bude vypořádání účinné pouze pro vás, ale nikoliv pro věřitele. Tedy v případě, že některý z Vás poruší povinnosti v rámci oddlužení, soud jej rozhodnutím zruší a rozhodne o konkurzu v rámci kterého dojde ke zpeněžení veškerého majetku.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused užívá 40 let neoprávněně náš pozemek - došlo k vydržení pozemku?
- Soused odmítá posunout plot (je za hranicí našeho pozemku) - jak se bránit?
- Vydržení pozemku sousedem - soused má 40 let špatně umístěný plot

Koupili jsme 1970 pozemek. Po vyměření v 2001, jsme zjistili, že jsme ho koupili i se sousedovým plotem a on zadržuje 3x25 m našeho pozemku. Vyzvali jsme ho k odstranění, nesouhlasil, neodstranil. O vydržení nezažádal. 2014 znovu vyměřeno, opět nesouhlasí, opět neodstranil plot. Stavební úřad nás odeslal na soud. Kdo je podle nového oz majitel plotu? chci ho odstranit. Může být ještě vydržen? Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že sousedem byl plot na Vašem pozemku vybudován ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (tedy před 31. 12. 2013). V takovém případě je vlastnictví plotu a pozemku odděleno, tzn. že vlastníkem plotu je Váš soused, zatímco vlastníky pozemku jste Vy.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že v případě odděleného vlastnictví pozemku a stavby na tomto pozemku existuje zákonné předkupní právo mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, které je vzájemné. Rozhodne-li se proto soused svůj plot prodat, je povinen Vám ho přednostně nabídnout ke koupi, totéž platí v případě, kdy byste se rozhodli prodat svůj pozemek (jak vyplývá z § 3056/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu se sousedova plotu na Vašem pozemku zbavit, přičemž dohoda se sousedem není možná, lze Vám doporučit postupovat dle § 1085 a § 1086 občanského zákoníku. Dle těchto ustanovení platí, že:
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to neměl právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu; soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře;
- kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu;
- také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V této věci se proto můžete obrátit s žalobou na soud, přičemž se můžete (ve smyslu § 1042 občanského zákoníku) domáhat např. toho, aby soud sousedovi uložil povinnost na vlastní náklad plot z Vašeho pozemku odstranit. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud Váš soused užíval část Vašeho pozemku více než deset let v dobré víře o tom, že mu tato část pozemku patří, mohlo dojít k vydržení této části pozemku Vaším sousedem. Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání smlouvy o smlouvě budoucí a složení rezervačního poplatku - lze odstoupit od smlouvy?
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům po složení rezervačního poplatku
- Složení rezervacčního poplatku a odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům prodávajícím
- Odstoupení od kupní smlouvy prodávajícím po složení rezervačního poplatku - lze od smlouvy ještě odstoupit?

5.3.2016 jsem podepsal kupní smlouvu na byt v mém osobním vlastnictví, a následné smlouvu o koupi půldomku, byl složen rezervační poplatek na dům 50.000 Kč, byla vložena plomba na katastrální úřad ve Zlíně 13.4.2016. Lze od smlouvy odstoupit? Děkuji. David

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění Vámi uzavřených kupních (popř. jiných) smluv.
Dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit:
- ujednají-li si to smluvní strany (tzn. stanoví-li tak smlouva), nebo
- stanoví-li tak zákon.
V první řadě Vám tedy doporučuji prostudovat Vámi uzavřené smlouvy a ověřit, zda je zde sjednána možnost některé ze smluvních stran jednostranně ukončit platnost smlouvy prostřednictvím odstoupení.
Budou-li v tomto ohledu Vámi uzavřené smlouvy mlčet, bude možné od těchto smluv odstoupit za podmínek, které stanoví občanský zákoník (druhá odrážka výše). Dle § 2002 občanského zákoníku platí, že:
- poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit;
- podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není;
- strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
Jsou-li však druhou smluvní stranou uzavřené smlouvy řádně plněny, nebude možné od nich odstoupit ani dle občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že smlouva může být jednostranně ukončena i jiným způsobem, než odstoupením.
Dle § 1998/1 občanského zákoníku lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. I v tomto ohledu je proto podstatné, zda je vypověditelnost smluv ve Vámi uzavřených smlouvách sjednána či nikoli.
Dle § 1992 občanského zákoníku platí, že ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Vámi uzavřené smlouvy mohou být ukončeny i dvoustranným právním jednáním, konkrétně pak dohodou s druhou smluvní stranou (§ 1981 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení "pozemek určený k plnění funkce lesa" do kategorie "příměstský rekreační les, les zvláštního určení"
- Může být v kategorii "příměstský rekreační les, les zvláštního určení" pozemek "lesní pozemek, pozemek k plnění funkce lesa"

Může být podle zákona soukromý pozemek (podle katastru - lesní pozemek; název - pozemek určený k plnění funkce lesa) zařazen do kategorie příměstský rekreační les, les zvláštního určení. Bez mého písemného svolení? Děkuji za radu, Jáchym.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, může.
Dle § 6 lesního zákona se lesy podle převažujících funkcí člení do těchto kategorií:
- lesy ochranné,
- lesy zvláštního určení,
- lesy hospodářské.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde mimo jiné o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8/2 písm. c) lesního zákona).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 8/3 lesního zákona, dle něhož rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení (podle § 8/2 lesního zákona) orgán státní správy lesů, a to buď na návrh vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Orgánem státní správy lesů je v tomto případě krajský úřad (§ 48a/1 písm. a) lesního zákona).
Ohledně ne/zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení je orgánem státní správy lesů vedeno správní řízení, jehož účastníkem je vlastník dotčeného lesa. V rámci tohoto správního řízení se může vlastník lesa k projednávané věci vyjádřit, jeho souhlas však není pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení zapotřebí. Proti vydanému rozhodnutí se tento účastník může bránit za využití opravných prostředků dle správního řádu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nahlédnutí do dědického řízení z roku 1974 - jak, kde požádat o nahlédnutí do notářského spisu?

1974 zemřela moje babička, mám pochybnosti o tom, jak proběhlo dědické řízení. Vím od mého, již zamřelého otce, že rodina vlastnila pozemky (pole, lesy). V současné době je nemohu nikde najít. Chtěla jsem se zeptat, zda lze zpětně nahlédnout do dědického řízení a za jakých podmínek, případně jakým způsobem bych našla, zda o pozemky požádal někdo jiný a co se s tím dá popř. dělat.
Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
Na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší babičky, můžete požádat o nahlédnutí do dědického spisu. Soudu budete muset prokázat, že máte oprávněný zájem nahlédnout do spisu – vezměte s sebou proto Váš rodný list a otcům úmrtní list, abyste prokázala rodinné poměry. Z dědického spisu se dozvíte, jak bylo dědické řízení skončeno a zda byly předmětem dědického řízení i předmětné pozemky.
Dále si na katastru nemovitostí můžete nechat vyjet výpisy na dané pozemky, z kterých zjistíte jejich vlastníky. Na katastru si rovněž můžete vyžádat opisy nabývacích listin k předmětným pozemkům, z kterých bude patrno, jak a kdo je nabyl.

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Počítačová hra podle pohádky Harryho Pottera - autorská práva
- Využití prvků z pohádky Harry Potter - koho požádat o svolení s využitím částí autorského díla?

Mám přímý dotaz na tvorbu software (hry) podle knížky (Harry Potter) - tzn. autorské práva. Ve hře nebudou obsaženy jména postav z knihy, ani nebude nikde požito jména "Harry Potter". Nicméně budou využity jiné obsahové části jako jsou názvy kolejí, hra bude v prostředí stejného hradu. Dále budou využity lokace jako v knihách (temný les, godrikův důl apod). Ve hře budou kouzla které by se měly shodovat s kouzly z knihy popř. filmu Harry Potter. Samotný dotaz spočívá v tom jestli lze takhle vytvářet hru, aniž by bylo zapotřebí něčího souhlasu. Popřípadě o zaslání informací k tomuto tématu, nebo kontaktu na koho se obrátit.
Děkuji a s přáním pěkného dne Libor.

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- předmětem práva autorského je (mimo jiné) literární dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem tak může být např. dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem;
- za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem;
- právo autorské se vztahuje rovněž na název díla a na jména postav, pokud splňují podmínky podle první odrážky (tzn. pokud se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě) ;
- předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka; tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
Shora uvedené lze shrnout tak, že přinejmenším některé názvy/jména obsažené v knize/filmu Harry Potter jsou autorskými díly ve smyslu § 2 autorského zákona (což platí rovněž pro český překlad takových názvů/jmen).
V zásadě je tedy zapotřebí, abyste pro použití předmětných názvů/jmen (jedná-li se o autorská díla) získal svolení autora (resp. jiné oprávněné osoby).
V dotazu uvádíte, že hodláte vytvářet software (počítačovou hru. V tomto ohledu připomínám, že z ochrany autorských děl existuje několik výjimek. Jednou z nich je tzv. volné užití díla. Konkrétně dle § 30/1 autorského zákona platí, že za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Máte-li tedy v úmyslu počítačovou hru pouze vytvořit a užívat jí výhradně sám, nebude se jednat o užití díla dle autorského zákona, tzn. že souhlas autora k takové činnosti potřebovat nebudete.
Pokud byste se však následně rozhodl počítačovou hru uveřejnit, popř. jí komercializovat, bylo by nejdříve nutné získat souhlas autora (popř. jiné oprávněné osoby). Pro tento případ Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je pro literární díla DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura:
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vymáhání alimentů po otci dítěte v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Otec dítěte v insolvenci - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v oddlužení - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v osobním bankrotu - vymáhání výživného, alimentů

Exmanžel je v insolvenci, na děti neplatí, rozsudkem sníženo výživné na minimum, dluh činí 135 000, - Kč. Do insolvenčního řízení jsem se přihlásila, insolvenčním správcem sděleno, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou, stále není možné vyplácet ani běžné ani dlužné výživné. Výkon rozhodnutí mám podaný na soudu, který po dobu insolvence nemůže věc nijak řešit.
Jak postupovat ve vymáhání dlužného výživného po dobu insolvence? Je lepší zrušit výkon rozhodnutí u soudu a předat vymáhání státnímu exekutorovi? Jak je možné, že po dobu insolvence, která trvá několik let a stále bude, exmanžel nemusí platit výživné? Pokud věc předám státnímu exekutorovi, nepromlčí se výživné, které je u soudu?
Exmanželovi v insolvenci zpeněžili rodinny dům, ze kterého byli částečně uspokojeni zajištění věřitelé. Jiny majetek nemá.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Insolvenční řízení má obecně přednost před výkonem rozhodnutí, resp. exekucí. V případě výživného jde o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tato pohledávka se má uspokojovat v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§203 odst. 2 INS zák.) a lze je exekučně vymáhat i v průběhu ins. řízení (§ 109 odst. 1 písm. c) INS zák.), ale na základě rozhodnutí ins. soudu (§205 odst. 3 INS zák.).
Pro výkon rozhodnutí je třeba splnit následující postup. Pohledávku je třeba nejprve uplatnit v ins. řízení. Neuplatňuje se přihláškou, ale písemnou výzvou na osobu s dispozičními oprávněními (§ 203 a § 229 INS zák.). Tou je dlužník, vyjma případu kdy bylo rozhodnuto o konkurzu, pak je takovou osobou insolvenční správce. Insolvenčního správce je však povinné o tom vždy vyrozumět. Vyrozumění musí obsahovat některé náležitosti, které stanoví §21a vyhl. č. 311/2007 Sb.
Narozdíl od standardní přihlášky se však v případě uplatnění těchto pohledávek nestaví ani nepřerušuje promlčecí doba. Znamená to, že nadále běží a nároky se promlčují. Nárok na výživné se nepromlčuje, na jednotlivé splátky ovšem ano. Jednotlivé splátky se promlčují v 3-leté promlčecí lhůtě, pokud bylo právo na dlužné výživné přiznáno soudem, činí promlčecí doba 10 let od vykonatelnosti rozhodnutí.
Je určitě dobré komunikovat s ins. správcem a o úhradě výživného s ním jednat. Není-li pohledávka uhrazena, lze proti dlužníkovi podat žalobu u jeho obecného soudu (§203 odst. 4 INS zák.) Pokud nároky na výživné prokážete, soud žalobě vyhoví a insolvenční soud následně rozhodne o provedení exekuce (§ 203 odst. 5 INS zák.). V té době má smysl výkon rozhodnutí svěřit exekutorovi.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti v SJM třetí osobě

Byt je v SJM. Pokud se manželé dohodnou, je možně připsat jako spolumajitele bytu třetí osobu - sestru manžela? A mohl by majitel v závěti odkázat svou polovinu bytu sestře? Anabella

ODPOVĚĎ:
Manželé mohou po vzájemné dohodě s bytem libovolně naložit. Sestře manžela mohou např. část bytu prodat či darovat. Mezi manžely a sestrou manžela by potom vzniklo podílové spoluvlastnictví. SJM je tzv. "bezpodílový" typ spoluvlastnictví, nelze tedy říci, že by mohl odkázat "svou polovinu" bytu. Odkázat část bytu, jak popisujete, by však fakticky mohl, jedná se jen o názvosloví právní terminologie.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejná omluva od vyšetřovatele za křivé obvinění z trestného činu loupeže - lze to požadovat?

Rodiče ohlásili vykradení bytu, kde PČR vzala otisky, sepsala papíry a odvezli si zámek na expertízu. Během výslechů došli k závěru, že jediný možný pachatel jsem já - syn. V případě, že mi neprokáží vinu (což ani nemohou) mohu se nějak bránit? Podat trestní oznámení na PČR nebo vyšetřovatele? za pošpinění dobrého jména? Byli za mnou i v práci, tím jsem nyní v práci za zločince. Nabídku "přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů" je vrchol drzosti! Prosím o INFO zda se dá něco dělat, docílit veřejné omluvy a očistění jména či odškodnění? Mohu podat podnět generální inspekci bezpečnostních sborů? Děkuji moc za odpověď, Michal

ODPOVĚĎ:
Podat trestní oznámení na policii můžete pouze za situace, kdy se příslušní policie dopustí nějakého protiprávního jednání, které by bylo možné charakterizovat jako trestný čin. Samotné vedení vyšetřování (pokud je vedeno v mezích právního řádu) nelze postihnout, jelikož je jedním z hlavních úkolů policie ČR trestné činy vyšetřovat.
Samozřejmě postup „přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů“ rozhodně není v souladu s požadavky právního řádu. Zde doporučuji podat stížnost na daného policistu, a to k útvaru, jehož je příslušníkem. Dále je možné podat podnět k výkonu dohledu státnímu zástupci, aby bylo toto chování prošetřeno.
Právo na náhradu škody/nemajetkové újmy by Vám vzniklo pouze v případě, že byste např. byl odsouzen a následně toto rozhodnutí bylo zrušeno, popř. byste byl vzat do vazby a následně nebyl shledán vinným apod.

__

OBČAN-ZÁSTAVA
- Žaloba na výmaz zástavy u promlčené pohledávky
- Smrt potomka a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky
- Smrt syna, dcery a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky (závazku věřitele)
- Výmaz zástavy u promlčené pohledávky u banky
- Promlčení dluhu u banky a výmaz zástavy, zástavního práva

Mým známým zemřel v březnu 2011 syn, který měl hypoteční úvěr v hypoteční bance a jeho rodiče jako majitelé nemovitosti povolili synovi zástavu na jejich dům. V rámci dědictví bylo rozhodnuto, že se dědictví zastavuje viz příloha. Hypoteční banka měla pohledávku za jejich syna v dědictví přihlášenou. Od úmrtí syna se nic nedělo, úvěr nebyl na rodiče převedený, nechodí žádné výpisy nic.
04/2013 přišlo na rodiče upozornění, že byly naplněny skutečnosti k realizaci zástavy a že toho využijí a učiní kroky k realizaci zástavy plynoucí z úvěrové smlouvy jejich zemřelého syna. Tímto opět veškerá komunikace ze strany hypoteční banky k úvěru jejich syna skončila.
Chtěla bych Vás touto cestou požádat o radu, zda je možné žalovat hypoteční banku na výmaz zástavy k pohledávce, která je promlčená, vzhledem k tomu že banka nekonala dle občanského zákoníku. Je možné zde uplatnit prekluzi, nebo musí čekat až na to, že banka začne pohledávku vymáhat, tj podá žalobu a až zde uplatnit promlčení?
Problém totiž je, že rodiče měli ještě svůj vlastní hypoteční úvěr, na který již žaloba podána byla u stejného věřitele a zde jsou si vědomi že musí dluh uhradit nebo dům prodat, jde jen o to, že se obáváme, že banka využije v rámci exekuce nebo dražby svého práva a přihlásí také pohledávku z promlčeného úvěru a nevíme jak budeme prokazovat, že je promlčená.
Ještě pro úplnost uvádím, že splatnost hypotečního úvěru byla nejpozději do 2032, když ale jejich syn zemřel, neměla začít banka konat nějaké kroky k tomu, že úvěr převede na rodiče, nebo jej ihned zesplatnit a realizovat ze zástavy, když ví že jej dlužník nemůže zaplatit. Nebo může čekat do roku 2032 a poté teprve začít cokoli řešit a bude vše v pořádku?
Ještě dokládám obchodní podmínky hypoteční banky bod 15. , kdy tento byl dle mého názoru naplněn a úvěr byl splatný již v roce 2011:
"15. Úvěr se stává splatným v případě, že:
a) jediný Dlužník ze Smlouvy zemřel, přičemž vlastník (příp. spoluvlastník) zastavené nemovitosti je osoba odlišná od tohoto Dlužníka a dědické řízení bylo zastaveno usnesením soudu dle §175h občanského soudního řádu nebo dědictví usnesením soudu připadlo státu, a to ke dni právní moci příslušného usnesení a za předpokladu, že není mezi osobou, jež vstoupila do pozice Dlužníka ze Smlouvy, a Bankou dohodnuto jinak"
Děkuji Vám za jakoukoli pomoc. Jiřina

Zaslání informace správci k dotazu č.: 9840
Dobrý den, paní v textu dotazu uvádí, že přikládá všeobecné obchodní podmínky banky, mezi připojenými přílohami nejsou. Pro zodpovězení dotazu jsou stěžejní. Prosím o připojení nebo vyzvání paní, aby je doložila. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že Vaše úvahy jsou správné. Dle obchodních podmínek se úvěr stal splatným ke dni právní moci usnesení o dědictví, což bylo v lednu 2012. Právo vymáhat pohledávku je tedy již promlčené stejně, jako zástavní právo. Ve věci by tedy rodiče, na jejichž nemovitosti zástavní právo vázne, měli podat žalobu o určení, že zástavní právo je promlčeno. Tento rozsudek pak společně s návrhem na výmaz zástavy podat na katastr nemovitostí. I kdyby katastr odmítl zástavní právo vymazat, tak pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o promlčení zástavního práva, dává vlastníkům zatížené nemovitosti jistotu, že předmětná nemovitost je sice podle zápisu v katastru zástavou zatížena, nicméně zástava z důvodu promlčení není realizovatelná.
Petit takové žaloby o určení, že zástavní právo je promlčeno, může znít například takto:
„Určuje se, že zástavní právo k zajištění pohledávky věřitele ……. vůči ……………ve výši ………. s příslušenstvím vzniklé na základě …………. váznoucí na budově č. p. v ………na stavební parcele č. ……… je promlčené. “
Není třeba čekat na žádnou žalobu banky a lze podat výše uvedenou žalobu. Pokud by banka přece jen jakoukoliv žalobu podala, braňte se námitkou promlčení jak zajištěné pohledávky, tak zástavy.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace plastické operace a požadavek vrácení peněz pacientem

03/2016 operace očních víček. Operace se nepovedla a žádám vrátit 8 000, - Kč. Domluva s nejmenovanou Oční klinikou neproběhla v rámci vrácení peněz kladně a nabídku na opravu operace jsem odmítla, jelikož už nemám důvěru v tuto instituci, lépe řečeno, mám strach. Prosím o sdělení, jak postupovat o vrácení peněz. Děkuji, Bedřiška.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat smlouvu, kterou jste s poskytovatelem zdravotních služeb (oční klinikou) uzavřela, tzn. ověřit, zda je zde reklamace provedeného operačního zákroku nějakým způsobem upravena.
Pokud jste s poskytovatelem zdravotních služeb žádnou písemnou smlouvu neuzavřela, popř. v této smlouvě není reklamace nijak upravena, doporučuji Vám se na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s písemnou reklamací operačního zákroku, v jejímž rámci popíšete nedostatky, které jste zaznamenala a budete se domáhat vrácení příslušné částky (z dotazu nevyplývá, zda se jedná o celou cenu operace či pouze o její část).
Nebude-li Vaše reklamace vyřízena k Vaší spokojenosti, nezbude Vám, než se v této záležitosti obrátit na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a případně i žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Advokát Vám samozřejmě může pomoci i se sepsáním reklamace.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou nespokojenost s poskytnutými zdravotními službami můžete projevit i prostřednictvím stížnosti (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), kterou je nutné adresovat přímo poskytovateli zdravotních služeb, u kterého jste byla operována. V případě Vašeho nesouhlasu se způsobem vyřízení stížnosti se v této věci můžete obrátit i na místně příslušný krajský úřad.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nepravidelné zasílání alimentů, výživného - jak otce donutit k pravidelnému placení?

Jsem samoživitelka a otec dítěte mi nepřispěl nic na výbavičku pro syna. Synovi jsou necelé 2roky a neplatí výživné v určeném termínu do 15 v měsíci. Co mohu udělat a jak postupovat, když ani soudní rozhodnutí nerespektuje.
Jsem matka skoro 2letého syna (narozen 18.7.2014), otec dítěte ode mě odešel již v 5. měsíci těhotenství. Od té doby mezi námi komunikace absolutně nefunguje. Již tehdy jsem se snažila s ním domluvit, aby mi přispěl nějaké peníze na pořízení výbavičky pro miminko, neúspěšně. Žádne peníze co se výbavy týče, mi nepřispěl doted. Sepsali jsme dohodu, že mi bude prispívat častkou 2000kč na syna, to také po narození syna platil. Jelikož po nějaké době začal vyskakovat, jak bude žádat o střídavou péči, přitom o syna nejeví žádný zájem, podala jsem návrh k soudu o svěření syna do péče a určení výše výživného. Soud proběhl v říjnu 2015, bylo mu stanovené výživné ve výši 2200 kč, dle rozsudku splatné do 15. dne v měsíci. Otec tento datum absolutně nerespektuje, peníze posílá, jak se mu to hodí. Peníze ale vždy nakonec přišly, i když třeba zpětně. Nyní jsou to již 2 měsíce, kdy otec neposlal na syna ani korunu. Proto můj dotaz zní, jak často nebo jak dlouho otec nesmí platit, abych mohla žádat o strhávání výživného z platu, nebo jak v tomto případě postupovat, na koho se obrátit, aby syn měl své peníze v datum určený soudním rozsudkem?? Dále jak docílit toho, aby byl nucený přispět mi nějakou částkou na původní výbavičku (bylo mi bohužel řečeno, že u svěřeneckého soudu se tímto nezabývají, a také nezabývali, jiný soud neproběhl.) Otec dítěte je zaměstnaný jako řidič kamionu. Žádné kroky k vymožení dlužného výživného jsem ještě nepodnikla, nevím bohužel jak postupovat, a na koho se obrátit. Děkuji za odpověd, s přáním příjemného dne Miklašová
DĚKUJI ZA RADU. Agáta

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je zapotřebí odlišit dva různé druhy výživného, na které byste mohla mít nárok: výživné pro neprovdanou matku a výživné pro nezletilé dítě. Co se týče výživného pro Váš jakožto neprovdanou matku, § 920, odst. 1 nového občanského zákoníku říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “
Příspěvek na Vaši výživu se opakuje každý měsíc po dobu dvou let od porodu, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je jednorázový. Při určování výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je zapotřebí rozlišit náklady Vaše a náklady dítěte. Po to dítěte můžete požadovat například příspěvek na výdaje spojené s nákupem těhotenského oblečení, potravinových doplňků, dále výdaje za léky a poplatky u lékaře. Náklady na nákup kočárku, postýlky, autosedačky či výbavičky pro dítě jsou výdaji dítěte, na které se příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem nevztahuje. Veškeré výdaje za věci, které jste nakoupila pro dítě, jsou součástí vyživovací povinnost otce vůči dítěti.
Jestliže otec tuto vyživovací povinnost odmítá plnit dobrovolně, budete se muset se svým nárokem obrátit na soud a podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Žádat výživné pro sebe a příspěvek na úhradu nákladů můžete i zpětně, ale musíte svůj nárok uplatnit nejpozději do dvou let od porodu dítěte – na uplatnění těchto nároku už tedy nemáte mnoho času.
Co se týče výživného pro dítě, jestliže otec nerespektuje soudní rozhodnutí a výživné nehradí včas, máte v zásadě dvě možnosti. Pokud by otec dítěte neplnil svou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce, dopouští se podle § 196 trestního zákoníku trestného činu zanedbání povinné výživy a v takovém případě je možné na otce dítěte podat trestní oznámení. Jestliže jsou ale časové prodlevy kratší, o trestný čin se zatím nejedná. Jakékoliv dlužné výživné (například i za 2 měsíce) můžete vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu otce dítěte, případně návrhem na exekuci výživného prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Vzory návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro výživné na nezletilé dítěte najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu je zapotřebí přesně označit plátce mzdy – zaměstnavatele otce dítěte, uvést rozsudek, jímž bylo výživné stanoveno, a přiložit kopii tohoto rozsudku. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte a za podání návrhu se – stejně jako u výživného – neplatí soudní poplatek.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění zisků z nájmu - zůstavitel pronajímatel nemovitosti
- Dědění nájmů dědici - pronajímatel zemřel

V rámci závěti můj zesnulý otec odkazuje "práva a povinnosti jako majitele účtu" u své banky včetně "zůstatku ke dni úmrtí" své přítelkyni, která s ním žila více než rok v jedné domácnosti a má zde i trvalý pobyt. Od smrti již uběhl více než rok a na účet mezitím přicházely platby nájemníků v nemovitosti vlastněné otcem, kterou ovšem odkazuje mně, svému synovi. Dědické řízení ještě nebylo uzavřeno, tzn. nemovitost nebyla přepsána, stejně jako účet. Co se s penězi z nájmu stane?
V závěti zesnulý otec zmiňuje svého bratra jako dědice veškerého majetku jím nerozděleného, který bude předmětem pozůstalosti.
Další nejasnosti mám s děděním vybavení otcovy domácnosti:
Bytovou jednotku, kde otec bydlel se svou přítelkyní, dědím dle závěti já. Otcova přítelkyně má s otcem zřízenou smlouvu o věcném právu na doživotní bydlení a užívání této bytové jednotky. Byla také předvolána jako vystavitel pohřbu na předběžné šetření u notářky a v rámci výpovědi ovšem nikde nezmiňuje v sekci "Vybavení domácnosti" circa půl roku před smrtí otce rekonstruovanou kuchyň a koupelnu, novou televizi, notebook a DVD přehrávač s harddiskem. Kdo bude tento majetek dědit a smí s ním nakládat?
Dále je v rámci předběžného šetření zmíněno zařízení kuchyně (elektrospotřebiče, nádobí), jídelní stůl a židle a vybavení ložnice pod hlavičkou "Základní vybavení rodinné domácnosti" a pod ním poznámka, že tyto věci nabývá "dle par. 1667 zákona č. 89/2012 pozůstalá manželka, když sdílela se zůstavitelem společnou domácnost". Otcova přítelkyně ale není jeho manželkou, ani registrovanou partnerkou, a otec je jen jednou rozveden, a to s mou matkou. Dědí tedy opravdu toto vybavení ona?
Kdo dědí bytové zařízení do tří místností, které je 40let staré a dle předběžného šetření nemá žádnou hodnotu? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení se projednává vždy majetek ohodnocený ke dni úmrtí, tedy i zůstatek na účtu se zjišťuje k datu úmrtí a operuje se s částkou, kterou banka vyčíslí ke dni úmrtí. Pokud po dni úmrtí odejdou z účtu nějaké peníze či na účet přibudou nějaké peníze, pak se to v rámci dědického řízení neřeší.
Mám za to, že peníze z nájmu nemovitých věcí náleží bratrovi Vašeho otce, jako majetek nerozdělený v závěti (ledaže je v závěti vysloveně uvedeno, že nemovité věci včetně nájmu či včetně nároků z nemovitostí vyplývajících, náleží Vám). Váš bratr tedy musí požádat nabyvatelku účtu o vyplacení peněz, které jí nepatří. Pokud nebude chtít peníze vyplatit, bude muset na ni podat žalobu (peníze zaslané na účet po datu úmrtí nelze v rámci dědického řízení vymáhat).
Pokud jde o vybavení domácnosti, tak základní vybavení rodinné domácnosti přechází pouze na manžela/manželku - na žádné jiné osoby se toto ustanovení nevztahuje, tudíž předmětem dědického řízení bude veškeré bytové zařízení, které Váš otec vlastnil. Kuchyň a koupelna je součástí bytu, nikoliv vybavení domácnosti. Movité věci, nacházející se v bytě, které patřily Vašemu otci, jsou předmětem dědění. Notáři buď můžete nahlásit seznam těchto věcí, nebo můžete požádat o provedení soupisu pozůstalosti na místě samém – v bytě, kde by se veškerý majetek za přítomnosti všech účastníků sepsal. Pokud některé věci Váš otec své přítelkyni za života daroval, nespadají tyto do dědictví a náleží výhradně do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o nakládání s majetkem zůstavitele před skončením dědického řízení, tak běžnou správu pozůstalosti provádí všichni dědicové, pokud nebyl zůstavitelem nebo soudem určen správce pozůstalosti.
Dle Vašeho popisu chápu závěť Vašeho otce tak, že nemovité věci odkázal Vám, účet své přítelkyni a veškerý zbývající majetek svému bratrovi. Bytové zařízení a věci, které nejsou jmenovitě uvedené v závěti, tedy dědí dle mého názoru bratr zůstavitele.

__

OBČAN-NÁJMY
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy na zemědělskou půdu, pole (výpověď pronajímatelem)
- Výpověď nájemní smlouvy na pole, zemědělskou půdu pronajímatelem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájmu zemědělské půdy, pole pronajímatelem

Jsem soukromě hospodařící rolník, koupila jsem zemědělskou půdu a chci se zeptat na následující:
- zemědělskou půdu, kterou jsem nakoupila měl předchozí vlastník pronajatou dle nájemní smlouvy v zemědělském podniku a to na dobu určitou od 1.10.2013 do 30.9.2023. V této smlouvě je také napsaná klauzule "Práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran".
Je právně možné žádat o vydání nakoupené půdy dříve než uplyne lhůta (30.9.2023) a pokud ano, tak jak postupovat?
Půdu jsem koupila v únoru 2016 a zemědělský podnik mi nyní zaslal novou pachtovní smlouvu s datem ukončení pronájmu 30.9.2023. Na nakoupené půdě bych chtěla hospodařit a proto mám zájem o její vydání co nejdříve a nepodepisovat novou pachtovní smlouvu. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte v závěru svého dotazu, jedná se o pacht, nikoliv nájem.
Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (nový) platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že pacht k pozemku, který jste koupila, se řídí tzv. starým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 680 odst. 2 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.
Podle § 680 odst. 3 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno.
Z uvedených ustanovení vyplývá, že nemůžete pachtovní smlouvu vypovědět z důvodu změny vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že pachtovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nelze ji bez dalšího vypovědět. Bylo by zřejmě možné ji vypovědět v případě, že by pachtýř (zemědělský podnik) poručoval své povinnosti.
Další důvody pro výpověď smlouvy mohou být obsaženy v pachtovní smlouvě. Doporučuji, abyste do ní nahlédla, zda v ní není obsažena další možnost.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bývalý manžel se nechce vystěhovat z bytu exmanželky - jak postupovat?
- Bývalá manželka se nechce vystěhovat z bytu exmanžela - jak postupovat?
- Vliv splácení nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů na právo bydlení

Přítelkyně má nemovitost ve výlučném vlastnictví. Její bývalý manžel jí pomáhal nemovitost splácet. V současné době již nejsou manželé a jeho bývalá manželka mu nedala souhlas s dalším užívání nemovitosti. On tam má trvalé bydliště (trvalý pobyt).
Selhal poslední pokus po dobrém, přítelčin exmanžel dostal doporučený dopis s dvoutýdenní lhůtou na vystěhování, která skončila dnes (17.05.2016) 16.5.2016, nereagoval a opět argumentoval, že ho nemůže vystěhovat, že kromě trvalého bydliště a úvěru ještě nemají vypořádané SJM a pokud vymění zámky, zavolá policii, protože tam má trvalé bydliště, atd …
Je to již hlavně kvůli dítěti dost velké psycho a pořád máme trochu obavy/pochyby, jestli je takovýto způsob legální, abychom si nějak nenaběhli (má v domě ještě cca 2 skříně, lednici, PC – to vše také rovnou vystěhovat?
Co s jeho věcmi? Může bývalá manželka tohoto muže vyměnit FAB vložku ve vstupních dveřích a tím mu natrvalo zamezit vstup do bytu? Pokud bude dělat nějaké problémy, může přivolat Policii ČR? Vím, že trvalé bydliště je jen evidenční údaj a nemá žádný vliv na práva k užívání nemovitosti.
Nechceme udělat nějakou chybu. Děkuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Bohužel nezbývá, než věc řešit soudně. I když nemovitost je ve výlučném vlastnictví přítelkyně, musí podat k soudu žalobu o vyklizení nemovitosti. Až když soud o vyklizení rozhodne, teprve poté - bez ohledu na trvalé bydliště, může nechat bývalého manžela vystěhovat exekučně a zároveň zahájit správní řízení o zrušení trvalého bydliště. Mezitím může po bývalém manželovi požadovat nájem a pokud ho nehradí, opět se žalobou domáhat vydání bezdůvodného obohacení, tedy chtít částku odpovídající nájmu, který je v dané lokalitě pro obdobné nemovitosti obvyklý.
Bez soudního rozhodnutí, které bývalému manželovi ukládá povinnost nemovitost vyklidit, jej přítelkyně vystěhovat nemůže.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení věcného břemene vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení služebnost vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Předražená služebnost vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?
- Předražená věcné břemeno vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?

2015 jsem pořídil pozemek s rozestavěnou nedokončenou stavbou v dražbě, kde byl díky insolvenci původního majitele. Celková pořízená nemovitost se skládá z rozestavěné stavby, zahrady (okolí stavby) a orné půdy (tato je před stavbou). V dražbě nebyla zahrnuta přístupová cesta, která byla v polovičním vlastnictví povinné dlužnice z insolvence a souseda, jelikož žádný z věřitelů neměl v majetkové podstatě 1/2 podíl tohoto pozemku avšak později se přišlo na to, že jeden z věřitelů měl tento pozemek v majetkové podstatě a tudíž byl nařízen prodej. Prodej byl uskutečněn burzou nejvyšší nabídce, kterou jsem podal já a tudíž jsem se dodatečně dostal k vlastnictví přístupové cesty k mému pozemku.
Jelikož jsem se postupně v průběhu cca dvou měsíců po pořízení nemovitostí dražbou seznamoval se situací ohledně nedostavěné stavby, zejména pak ohledně stavebního povolení již vydaném pro tuto stavbu z dokumentů, které jsem obdržel jako nový vlastník zprostředkovaně skrze dražitele od dlužnice, došel jsem k závěru, že bych z hlediska trochu chaotického uspořádání inženýrských sítí a kanalizace měl vstoupit do jednání se sousedem, přes kterého se každá z již zmíněných sítí nějakým způsobem vede. Tyto sítě jsou již vyhotoveny avšak pouze na základě souhlasu souseda, který je nezbytný při vyřizování stavebního povolení. Tudíž jsem kontaktoval souseda a vstoupil s ním do jednání ohledně těchto sítí a ON mi sdělil, že nemá problém s mými sítěmi a je svolný k provedení smluv o věcných břemenech avšak za úplatu a to v hodnotě několika stovek tisíc. Tato částka mě poněkud zarazila a navíc mě zarazil časový limit, který mi soused dal na rozhodnutí, jelikož se domnívám, že tato částka je v rozporu s dobrými mravy a sousedskými vztahy, je to určitým druhem vydírání a "tlačení" na rozhodnutí taktéž sdělil jsem sousedovi, že s jeho nabídkou nesouhlasím, načež mi sdělil, že tedy bude řešit spor po svém.
Pro jednodušší orientaci v problematice tohoto pozemku přikládám obrázek situace včetně zjednodušené legendy. Jen pro informaci ještě dodávám, že v materiálech ohledně stavebního povolení, které jsem obdržel zprostředkovaně od dlužnice, jsem našel všechny souhlasy od dotčeného souseda s provedením sítí tak jak jsou dnes (17.05.2016) skutečně provedeny, tyto souhlasy byli směřovány k původnímu majiteli, jsou provedeny tak, že svým zněním uspokojili stavební úřad při vyřizování stavebního povolení a co se týče souhlasu s vedením kanalizace, je v tomto souhlasu dokonce zapsáno:
"Že soused souhlasí s vedením kanalizace přes jeho pozemek kde kanalizace bude napojena na jeho již stávající přečerpávací jímku a bude probíhat dělení nákladů na provoz této jímky. Zároveň je tento souhlas vystaven i vůči všem budoucím majitelům dotčeného pozemku".
a) Prosím o radu jak je možné si poradit v této situaci, eventuelně na koho se obrátit, aby mi s touto situací pomohl k úspěšnému vyřešení.
b) Je možné zažádat soud o povinné uložení věcného břemene na dotčené a již vytvořené sítě sousedovi?
c) Kromě kanalizace je z mého hlediska největším problémem umístění kapličky elektřiny a plynu na pozemku souseda od kterých vedou sítě k přístupové cestě a dále pak pod přístupovou cestou k pozemku. Má právo soused na tento kousek mezi cestou a kapličkami nepustit ani elektrárny a plynárny, když se budou potřebovat dostat k mým přípojným místům? Podotýkám, že je ten kousek pozemku volně přístupný.
d) K dostavbě stavby stojící na mých nemovitostech budu potřebovat minimálně vodu a elektřinu, jaké právo mám na zprovoznění těchto již vytvořených sítí v dohledné době? Mohu požádat pouze poskytovatelé jednotlivých energií o spuštění sítí na základě smlouvy s nimi (vodárny a elektrárnu)?
e) Může mě posléze nechat soused "odštípnout" od provozu jednotlivých sítí?
f) Jaké právo mám na zapsání kvalifikace přístupové cesty do KN, když mi on jako poloviční vlastník přístupové cesty neposkytne souhlas s tímto zapsáním?
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud soused žádá za věcné břemeno nepřiměřenou částku, nezbude, než věc řešit soudně, tedy žalobou o zřízení věcného břemene. Cenu věcného břemene stanovuje znalec prostřednictvím znaleckého posudku, takže i Vy sám máte právo pro představu ceny znalce z oboru nemovitostí oslovit s požadavkem ocenění věcného břemene. V případě, že by se věc jevila dlouhodobá a komplikovaná, navrhovala bych obrátit se na advokáta, kterého si můžete vybrat podle lokality na stránkách www.cak.cz.
2. ano, můžete k soudu podat žalobu na zřízení věcného břemene a dokonce bych to doporučovala, aby se vedení sítí zlegalizovalo a do budoucna z toho neplynuly problémy.
3. Pokud se poskytovatelé služeb potřebují dostat k přípojným místům, za situace, kdy byste měl zřízeno věcné břemeno, pak jim to z titulu existence věcného břemene umožnit musí. V případě, že věcné břemeno zřízeno nemáte se teoreticky může stát, že jim v tom bude bránit, na druhou stranu pokud jsou přípojná místa majetkem poskytovatelů služeb, on jim musí umožnit jejich vlastnické právo realizovat. Ovšem opět abyste se vyhnul takovým problémům, je třeba co nejdříve zahájit jednání o zřízení věcného břemene, ať už dohodou nebo soudně.
4. Na zprovoznění sítí máte právo kdykoliv, jakmile to bude možné. Teoreticky může např. hrozit, že to soused např. přesekne, čímž by ale ničil majetek poskytovatelů služeb a byl by odpovědný za zničení a tedy byl povinen nahradit škodu. Je to začarovaný kruh, opět řešením je věcné břemeno, které v tomto případě soud nepochybně zřídí.
5. Pokud je soused podílovým spoluvlastníkem cesty, bohužel jeho souhlas potřebujete. Pokud by soused součinnost neposkytoval, bohužel vám nezbývá, než se domáhat nahrazení souhlasu prostřednictvím soudu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Nesouhlas s přístavbou k domu souseda - stín, stínění stavbou
- Odmítnutí svolení přístavby sousedovi - přístavba k rodinnému domu by stínila
- Stín přístavby k domu souseda - odmítnutí souhlasu se stavbou

Náš soused má postavený rodinný dům ve tvaru L, kdy noha tohoto L-ka je i s domem 30 m dlouhá a téměř 6m vysoká. Má sedlovou střechu. Nyní si soused přinesl plán na přístavbu, kdy chce pokračovat v prodlužování onoho L-ka ještě dále asi o 6m, opět výška skoro 6m.
Jaké máme možnosti a šance na úspěch, když jim vyjádříme nesouhlas s touto přístavbou? Jedná se nám o další zastínění našeho pozemku, vč. toho, že se zkrátí doba osvitu jídelny a obývacího pokoje k večeru v podzimních a jarních měsících kvůli výšce stavby.
Hodláme jim zakázat vedení rýny u nás (její pokračování) a požádat o okamžité svedení současné rýny na jeho pozemek, tak aby vedla kolmo po jeho zdi dolů, nikoli šikmo, jak nyní vede? Máme možnost v případě odsouhlasení stavby požadovat odstranění rýny celého L-ka z našeho pozemku? Co byste nám prosím doporučili? Je na parcele určené k výstavbě (bohužel). Nyní je na místě přístavby pouze nízká zídka. Děkuji. Eva

ODPOVĚĎ:
Velikost Vaší šance zabránit sousedovi v přístavbě nelze skutečně odhadnout. V každém případě Vám doporučuji aktivní přístup k věci.
Bude-li sousedův stavební záměr vyžadovat vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu, bude soused povinen předložit stavebnímu úřadu Váš písemný souhlas s realizací přístavby (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/1 písm. f) stavebního zákona). Pokud tento písemný souhlas sousedovi nedáte (neboť k tomu samozřejmě nejste povinni), bude ze strany stavebního úřadu zahájeno územní a posléze stavební řízení (která mohou být za určitých okolností i spojena).
Vzhledem k tomu, že vlastníte pozemek sousedící s pozemkem, který má být dotčen stavebním záměrem, stanete se účastníky územního a stavebního řízení. Jako účastníci těchto řízení budete oprávněni nahlížet do příslušných správních spisů (či si z nich pořizovat kopie) a především vznášet své námitky (§ 89 a § 114 stavebního zákona), což Vám lze velmi doporučit.
Bude-li sousedův stavební záměr i přes Vaše námitky stavebním úřadem povolen (k čemuž může samozřejmě dojít), budete oprávněni se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolat (přičemž není vyloučeno ani pozdější podání žaloby).
Budete-li v územním a stavebním řízení aktivní, bude možné vést obranu i prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrné zastínění) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- zákazu dle předchozí odrážky se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (z tohoto důvodu je nezbytná aktivita v územním a stavebním řízení, jak uvádím výše) ;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče sousedových rýn, je důležité, z jakého právního důvodu jsou tyto rýny na Vašem pozemku umístěny. Pokud byly rýny na Vašem pozemku vybudovány pouze na základě Vašeho svolení, můžete takové svolení (písemně) odvolat a domáhat se jejich bezodkladného odstranění.
Nastane-li mezi Vámi a sousedem v této souvislosti spor, který nebude odstranitelný dohodou, bude nutné přikročit k jeho soudnímu vyřešení. Pro podání žaloby (či provedení obrany proti podané žalobě) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/


__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - náhrada škody rodiči
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - pobyt dítěte v nápravném zařízení
- Zapálení stohu slámy dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - pobyt v nápravném zařízení

Mám 14 tiletého syna který se třemi kamarády chodí skákat do sena. Bohužel když byli skákat naposledy hráli si s ohněm a neštěstí bylo na světě. Syn tvrdí že sice pár stébel uhasili když odcházeli ale i tak seník hořel tři dny než se ho podařilo uhasit. Věc je samozřejmě v šetření, kluci teď na sebe hážou navzájem vinu kdo si hrál se zapalovačem a kdo ne ale vinu mají všichni. Celková škoda je zhruba milion a půl. Chtěla jsem se zeptat jaký bude postup dál,, když se opravdu ukáže že stodola shořela jejich vinou. Což se pravděpodobně ukáže. Jak se postupuje v případě když syn ještě není trestně způsobilý? Budem ho muset poslat do nějakého nápravného zařízení? A jak to bude s náhradou škody? Budem ji jako jeho rodiče muset zaplatit? Moc děkuji za odpověď. Alena

ODPOVĚĎ:
Pokud bude prokázáno, že stodola shořela vinou chlapců, pak budou jejich rodiče povinni nahradit způsobenou škodu. Pokud jde o umístění dětí do výchovného zařízení, pak není třeba se zásadně obávat, že tomu tak skutečně bude. Výchovná opatření ukládá soud a ústavní výchovu nařizuje pouze v nezbytných případech, je možné spíše očekávat dohled kurátora pro mládež či uložení napomenutí.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - daně
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - ohlašovací povinnost na finanční úřad
- Daň při daru dětem - darování vráceného vkladu z firmy

Matka (jednatel firmy) dostala vrácenou část vkladu z firmy ve výši 2.000.000Kč. Tuto částku převedla rovným dílem na své 2 děti. Podléhá tato částka zdanění u dětí? Mají děti nějakou oznamovací povinnost?
Děkuji Vám za odpověď. S přáním hezkého dne
Milena

ODPOVĚĎ:
Darování mezi příbuznými v linii přímé je osvobozeno od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Finančnímu úřadu se oznamují osvobozené příjmy až od výše 5 000 000 Kč za každý jednotlivý příjem. Děti tedy žádnou oznamovací povinnost nemají.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dopravní nehoda s nabouráním vozidla, totální škoda a prodej auta v dražbě pojišťovnou
- Bourané auto prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla
- Bouraný automobil, vozidlo prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla

Jsem vlastníkem vozidla. Cizí osoba, která nebyla pojištěná, mi způsobila na tomto autě škodu.

Mám havarijní pojištění a pojišťovna na základě tohoto pojištění mi uznala totální likvidaci.
Vozidlo ohodnotili na částku 540.000 bez DPH. Spoluúčast je 5%. S částkou jsem souhlasila. Jenže potom přišlo vyúčtování a na tom jsem se dočetla, že dostanu jen částku 175 000 po odečtení spoluúčasti a likvidačního zůstatku auta na základě aukce, kterou sama pojišťovna dojednala. Výtěžkem z aukce (cca 355.000 Kč) mi bude hrazeno dorovnání vyúčtování této pojistné události. Zdá se mi to celé podivné a nelogické. Navíc jsem plátce DPH a není mi jasné jak bych toto měla řešit. Prodej i třeba v aukci by měl uskutečnit vlastník vozidla. Mohla bych požádat o Vaše vyjádření a radu?
Děkuji předem
S přáním hezkého dne
Hana

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že rozhodnutí o tom, jak se zbytky vozidla naložíte, je na Vás jakožto vlastníku vozidla. Praxe pojišťovacích institucí je dnes (14.09.2016) taková, že tyto využívají dva typy aukcí - aukce s garancí prodeje a aukce bez této garance.
U prodejní aukce pojišťovna převezme na základě smlouvy s klientem jeho vrak, vyplatí klientovi celkovou hodnotu vozidla v době pojistné události, tedy včetně odčitatelných zbytků a jménem klienta celý prodej zprostředkuje. U aukce bez garance prodeje klientovi pojišťovna zajistí kupce na vrak vozidla, který na určitou dobu, obvykle po dobu třiceti dnů, garantuje cenu za odkup. Pak už je na klientovi samotném, zda této nabídky využije. Celý tento postup pojišťovny je ale podmíněn souhlasem klienta, není možné, aby to činili bez Vašeho souhlasu. Prostudujte prosím všechny materiály, zda jste nevědomky nedala pojišťovně k tomuto postupu zmocnění či zda to nebylo sjednáno přímo ve smlouvě o havarijním pojištění.
Pokud byste s aukcí nesouhlasila, doporučuji kontaktovat pojišťovnu, že této jejich nabídky nechcete využít.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ztracený šperk v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Ztracený řetízek v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Náhrada škody od nemocnice za ztracení řetízku při manipulaci s pacientem

Dobrý den,
maminka večer upadla na podlahu. Způsobila si otřes mozku, záchranka jí v bezvědomí odvezla do nemocnice.
Po vyšetření ji vozil personál nemocnice. Při převozu na rentgen jí někdo říkal, že jí sundá řetízky a dá do kabelky.
Maminka nebyla ve stavu si toto zkontrolovat.
Po několika dnech se jí udělalo líp a napadlo jí ať jí řetízky podáme.
V kabelce byl jen obyčejný řetízek, druhý zlatý 4 měsíce starý byl pryč.
Mamince mimo otřes mozku zjistili i rozsáhlou rakovinu a minulý týden zemřela.
Jak jsme zjistili, že je řetízek pryč, oznámil jsem to sestře. Ta řekla, že se po něm podívají.
Po čase jsem se ptal a stále nic. Tak jsem napsal na ředitelství nemocnice, kde mi odpověděli, že se máme podívat doma.
Dá se v této věci něco dělat? Miloš
níže sdělení nemocnice.

"""Nemocnice, příspěvková organizace
Pan
Miloš
Váš dopis ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA EMAIL dne 8. 8. 2016
Sdělení ve věci žádosti ke ztrátě zlatého řetízku
Dne 22. 7. 2016 byla do Nemocnice přijata Vaše žádost o podání informace ke ztrátě zlatého řetízku Vaší maminky paní Aleny. Na základě zjištění byla
prověřena skutková podstata tvrzení ve věci pacientky hospitalizované na chirurgickém oddělení II. a po prověření zdravotnického personálu chirurgie a odiagnostického
oddělení sdělujeme:
Paní Alena byla přivezena 31. 3. 2016 RLP do Nemocnice. V rámci hospitalizace bylo toho stejného dne provedeno rentgenologické vyšetření a podle sdělení službu konajícího personálu není možné dohledat po tak dlouhé době (31. 3. 2016 - 5. 7.2016 respektive 22. 7. 2016), zde pacientka měla u sebe řetízek a zda si jej ponechala nebo byl předán eventuelně rodinnému příslušníkovi. Na RDO je praxe taková, že přijde-li pacient k vyšetření a má na sobě šperky, je vyzván, aby si je sundal a za tím účelem je mu předán uzavíratelný sáček. Tento sáček si ponechává bud' pacient nebo jeho doprovod nebo pokud je přivezen hospitalizovaný pacient, jsou tyto šperky uloženy na oddělení. Někteří pacienti odmítají uložit šperky do sáčku a odkládají si je do svých kapes, peněženky a podobně. Podle sdělení vrchní sestry chirurgie Mgr. Lenky bylo sděleno, že pacientka paní Alena měla údajně před vyšetřením na RDO řetízek, který si měla sundat v den příjmu. Skutečnost, že jí řetízek chybí, nahlásila až 10. den po vyšetření na RDO, tj. 10. 4. 2016, což byl i den propuštění pacientky. Službu konající sestra pí Jindřiška ověřovala tuto skutečnost u laborantky na CT pracovišti, která jí sdělila, že řetízek se nenašel. Z důvodu značného časového odstupu a také z důvodu, že během hospitalizace se u pacientky vystřídalo více
členů rodiny, byla Vám na základě telefonického dotazu podána informace, at'se zeptáte ostatních členů rodiny, zda řetízek někdo nenašel."""
Hezký den přeje.
Petr

ODPOVĚĎ:
Tuto věc by bylo možné řešit podáním trestního oznámení na Policii ČR. Bohužel je zde ale velká důkazní nouze, neboť neexistuje žádný přímý důkaz. Maminka, která by mohla stoprocentně potvrdit, který šperk u sebe měla, už nežije a není žádný svědek, který na ní přesně viděl a zapamatoval si, jaké šperky u sebe měla. Je to věc velmi nešťastná, nicméně se domnívám, že i Policie ČR věc uzavře s tím, že ji odloží, neboť vůbec není jisté, zda se stal trestný čin a pokud by to i jisté bylo, těžko se prokáže, kdo je pachatelem. Pouze pokud by bylo skutečně prokázáno, že šperk měla a prokazatelně ho v nemocnici odložila, pak by z občanskoprávního pohledu nemocnice odpovídala za způsobenou škodu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pes močí do výtahu - jak donutit majitele aby to uklízel?
- Jak donutit majitele psa aby uklízel pomočený výtah od psa?

Byt v osobním vlastnictví, SVJ. Sousedův pes 2 měsíce příležitostně močí do výtahu. Je to nehygienické, extrémní zápach. Na písemné prosby (cedule ve výtahu) o vyčištění a zamezení nereaguje. Již jednou vyčištěno na náklady SVJ. Jaké jsou další možnosti řešení? Zatím nevím, o kterého souseda se jedná, ale v domě jsou jen 2 se psem, zjistím. Děkuji. Dana.

ODPOVĚĎ:
V daném případě lze po zjištění o koho jakého majitele psa jde a toho, že v tom daném konkrétním případě jeho pes výtah pomočil, majitele vyzývat k vyčistění, upozorňovat na porušování domovního řádu, ale i občanského zákoníku, který povinnost společné nepoškozovat stanoví v § 1175 a eventuálně mu dávat k úhradě náklady na vyčištění, případně jej zažalovat k povinnosti zdržet se znečišťování společných prostor.
V každém případě ale musí být nejprve jisté, že výtah pomočil skutečně jeho pes. Nelze se to jen domnívat.
Možnost nuceného prodeje jeho bytu, dle § 1184 obč. zákoníku, zde téměř jistě nepřichází v úvahu, protože i když by mu byla soudem uložena povinnost, nelze říci, že příležitostně pomočený výtah podstatně omezuje či znemožňuje práva ostatních vlastníků.

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Prodloužení studia (kombinovaná forma) a placení sociálního a zdravotního pojištění státem
- Prodloužené kombinované studium, placení sociálního a zdravotního pojištění státem
FINANCE, DANĚ
- Prodloužené kombinované studium a daňová sleva na dítě
- Sleva na dítě u prodlouženého kombinovaného bakalářského studia

Tento semestr budu prodlužovat studium na bakalářském studijním programu v kombinované formě studia. Zajímalo by mě, jestli budu mít i nadále statut studenta. A jestli za mě bude stát dále platit sociální pojištění a zdravotní pojištění. A ještě by mě zajímalo, jestli na mě může otec uplatňovat dále slevu na dítě. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Zdravotní pojištění za Vás stát bude platit po dobu, kdy jste nezaopatřeným dítětem. Podle zákona o státní sociální podpoře je nezaopatřeným dítětem dítě nejdéle do 26 let věku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom považuje i kombinované studium na vysoké škole. Pokud Vám ještě není 26 let, bude za Vás zdravotní pojištění hrazeno i při kombinovaném studiu. Sociální pojištění za Vás při studiu hrazeno není, ale jeho hrazení není povinné.
Daňovou slevu na dítě na Vás otec může uplatňovat tehdy, pokud jste vyživovaným dítětem (nezaopatřeným dítětem nejdéle do 26 let věku), které žije s otcem ve společné domácnosti. Pokud tyto podmínky splňujete, může Váš otec daňovou slevu na dítě uplatnit.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Stížnost na katastr nemovitostí za změnu charakteru pozemku bez vědomí majitele pozemku
- Změna charakteru pozemku v katastru bez vědomí a souhlasu majitele pozemku
- Změna pozemku z orné půdy na les bez souhlasu majitele pozemku
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nadřízený orgán katastru nemovitostí
- Kdo je nadřízený katastru nemovitostí?

Kdo je nadřízeným orgánem katastru nemovitostí. Chci vznést stížnost. V restituci r. 1991 nám byl navrácen jako orná půda, pod stejným parcelním číslem. a v r. 1995 byl změněn bez nějaké žádosti a dokladů na lesní půdu s jiným parcelním číslem. Důvodem bylo rozhodnutí Národního výboru z r. 1985, že pozemek je prý lesní půdou. Děkuji, Miluše.

ODPOVĚĎ:
orgánem přímo nadřízeným katastrálním úřadům je Český úřad zeměměřický a katastrální:
http://www.cuzk.cz/
Dle § 4 písm. a) zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech provádějí kontrolu výkonu státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady zeměměřické a katastrální inspektoráty. Máte-li tedy v úmyslu podat stížnost na postup některého katastrálního úřadu, doporučuji Vám se obrátit na místně příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát:
http://www.cuzk.cz/Urady/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty.aspx
V této souvislosti nicméně podotýkám, že podáním stížnosti na postup katastrálního úřadu (k němuž došlo před více než dvaceti lety) pravděpodobně ničeho nedosáhnete. Je nutné si uvědomit, že katastrální úřad o změně druhu Vámi vlastněného pozemku nerozhodl (neboť to nespadá do jeho kompetencí). Katastrální úřady pouze zaznamenávají změny druhů pozemků, jejich velikostí, poloh, vlastnické struktury apod. dle listin, které jsou jim za tímto účelem předloženy. Nesouhlasíte-li se změnou druhu Vámi vlastněného pozemku, je nutné brojit proti správnímu rozhodnutí, na jehož základě k této změně došlo (katastrální úřad na vydání tohoto rozhodnutí nijak neparticipoval).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a nahlédnout do sbírky listin Vámi vlastněného pozemku. Tímto způsobem byste měla získat informace o tom, z jakého právního důvodu došlo ke změně druhu Vámi vlastněného pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 359/1992 Sb. , o zeměměřických a katastrálních orgánech
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Odměna za učitelem odsuplované hodiny
- Dohled (suplování) učitelem bez nároku na odměnu - je to v pořádku?
- Odsuplované hodiny a nárok na plat, mzdu
- Nárok na plat za odsuplované hodiny učitelem
- Nárok na mzdu za odsuplované hodiny učitelem

Učím na SŠ, již několik let jsme neviděli odměnu za suplované hodiny a další splněné úkoly. Zaměstnavatel tvrdí, že nemá peníze, proto máme všichni holé úvazky. To bych chápal, ale irituje mě, že když je někdo z kolegů na školní akci, u lékaře atd. , často až příslušný den ráno se dovíme, kolik hodin navíc za ně v rozvrhu budeme mít. Podotýkám, že se tomu u nás neříká suplování, ale „dohled“. Ale řekněte mi, kdo by vydržel přijít do učebny, sednout si a jen koukat, když mají studenti ve svém pozměněném rozvrhu napsaný předmět, pro který je daný suplující aprobován? Samozřejmě učíme, abychom si před studenty nepřipadali jako lemplové – a připadáme si jako rukojmí svého povolání, protože za zády se nám zaměstnavatel za naše nasazení může tak akorát vysmát formou: "máte je hlídat, ne učit, a když je učíte, děláte to dobrovolně." Kolega tvrdí, že jeho manželka, která učí na základní škole, dostává za každou odborně odučenou „nadúvazkovou“ hodinu dvojnásobek odměny ve srovnání s běžnou „úvazkovou“ hodinou, za hodinu pouhého dohledu stovku. Má naše situace řešení?
Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez vůle (souhlasu) zaměstnavatele (školy) není Vaše situace prakticky řešitelná.
Dle § 22a/1 zákona o pedagogických pracovnících se činnost pedagogických pracovníků v pracovní době člení na:
a/ přímou pedagogickou činnost (kterou je dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících přímé působení na vzdělávaného, kterým je uskutečňována výchova a vzdělávání podle vzdělávacích programů, tedy de facto běžné vyučování),
b/ práce související s přímou pedagogickou činností (těmito pracemi jsou dle § 3/1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb. zejména příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků).
Dle § 23/3 zákona o pedagogických pracovnících může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Jedná se o tzv. přespočetné (někdy též nadúvazkové) hodiny přímé pedagogické činnosti.
Při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka se o suplování jedná pouze v případě, kdy je zastupujícím pedagogickým pracovníkem vykonávána přímá pedagogická činnost, tzn. že suplováním není dohled nad žáky nebo studenty, byť by byl tento dohled realizován v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka (neboť dohled spadá do kategorie „práce související s přímou pedagogickou činností“, jak uvádím pod písm. b/ výše).
Zaměstnavatel je povinen předem určit, zda při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka půjde o dohled nebo o výkon přímé pedagogické činnosti.
Shora uvedené má samozřejmě odraz ve způsobu odměňování práce pedagogického pracovníka. Zatímco dohled vykonávaný v rámci zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka je odměňován v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. (týká se především školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), je každá přespočetná hodina přímé pedagogické činnosti (typicky tedy při suplování) odměňována příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (jak vyplývá z § 132 zákoníku práce).
Na Váš dotaz stručně a výstižně (byť obecně) odpovídá rovněž zákoník práce, dle jehož § 38/1 písm. b) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pakliže zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi určí v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka výkon dohledu nad žáky nebo studenty, je takový pedagogický pracovník povinen tento pokyn splnit. Rozhodne-li se i přes pokyn svého zaměstnavatele vykonávat namísto dohledu přímou pedagogickou činnost, nemůže se jednat o přespočetnou hodinu přímé pedagogické činnosti, neboť k ní nedostal od svého zaměstnavatele pokyn (a nemůže mu z tohoto důvodu vzniknout nárok na příplatek dle § 132 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
vyhláška č. 263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽINVÉ
- Změna čísla účtu pro zasílání výživného - jaká forma žádostí je dostatečná?
- Žádost o změnu účtu pro zaslání výživného - forma žádosti
- Jak napsat žádost o změnu účtu pro zasílání alimentů, výživného - stačí email, SMS nebo je nutný dopis s ověřeným podpisem?

Platba výživného na nezletilou dceru: její matka po několikáté změně bankovního spojení mě kontaktovala, ať výživné posílám na účet dcery. Jelikož je nezletilá (14 let) a mám soudní rozhodnutí podle kterého výživné patří k rukám matky, tak jsem se proti tomu ohradil. Poslala tedy opět úplně jiné číslo bankovního spojení a mě jen zajímá, když nevím jestli je ten účet vůbec její zda tam to výživné posílat s klidem a nebo hrůzou že mi za pár let oznámí že jsem neplatil. Nebo požadovat nějaký písemný doklad této změny včetně jejího podpisu? Mám její požadavek pouze v mobilu jako SMS zprávu, což jako důkaz asi nebude dostačující a navíc těžko budu roky tu SMS opatrovat.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, vzhledem k tomu, že je dcera nezletilá, měl byste částky výživného poukazovat k rukám její matky, jak je stanoveno v soudním rozhodnutí, a nikoliv na bankovní účet Vaší nezletilé dcery. Je tedy v pořádku, že jste požadavku její matky nevyhověl. Pokud ke změnám bankovních účtů dochází u dceřiny matky často a Vy máte pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o její účet, můžete dceřinu matku požádat, aby Vám změnu čísla účtu vždy oznámila písemně a stvrdila oznámení svým podpisem. Pokud odmítne, doporučuji požadovat alespoň oznámení formou e-mailu či SMS a tyto zprávy archivovat. Další možností je předávat dceřině matce výživné osobně proti podepsanému dokladu o převzetí výživného.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Popínavé rostliny souseda plazící se na zdi - jak se bránit?
- Jak donutit souseda aby zkrátil popínavé, plazivé rostliny rostoucí na fasádě domu?

Soused si vysadil k hranici pozemku na svůj plot popínavé rostliny. Dohoda byla, že je bude udržovat do výše plotu, což teď nečiní a mě se pnou po mém domě, který je hranicí pozemku z mé strany. Jak mohu uplatnit, že budu mít fasádu bez rostlin, je nějaký zákon nebo vyhláška, popř paragraf? Děkuji za odpověd.
Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Ty části sousedových rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu, můžete odstranit svépomocí (bez ohledu na případný sousedův nesouhlas). Dle § 1016/3 občanského zákoníku totiž platí, že části rostlin přesahující na sousední pozemek (což lze samozřejmě vztáhnout i na sousední dům) může soused (zde Vy) odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Pokud není možné odstranit z fasády sousedovy rostliny přímo z Vašeho pozemku (a je tudíž nutné vstoupit na sousedův pozemek), nabízí se Vám dvě varianty řešení:
1/ vyzvěte souseda, aby ty části svých rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu odstranil sám;
2/ chcete-li rostliny odstranit sama, můžete se po sousedovi domáhat toho, aby Vás na svůj pozemek za tímto účelem vpustil (toto Vaše oprávnění vyplývá z § 1022 občanského zákoníku).
Nepodaří-li se Vám odstranit části sousedových rostlin z fasády Vašeho domu svépomocí, přičemž dohoda se sousedem nebude možná, nezbude Vám, než se odstranění částí rostlin domáhat soudní cestou. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště (domeček a pískoviště) - je nutné stavební povolení (stavba na soukromém pozemku)?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?

Máme v plánu na soukromé zahradě postavit dětem hřiště - otevřený domeček (na trámech s podestou ve výšce 145cm), pod kterým bude pískoviště a vedle něj houpačka. Rozměry základny 185x125cm.
Vzdálenost od hranice pozemku bude ve všech směrech více než 2m.
Je na takový to prvek na zahradě potřeba nějaké povolení/ohlášení či jiné administrativní kroky?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud Vámi zamýšlený dětský domeček splňuje všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky,
- jedná se o stavbu s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- jedná se o stavbu na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí, tzn. že tento stavební záměr lze realizovat „ve volném režimu“ (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). S ohledem na zanedbatelné rozměry Vámi plánovaného dětského domečku by bylo ostatně absurdní, abyste pro realizaci tohoto stavebního záměru potřebovali nějaké přivolení stavebního úřadu.
Chcete-li mít v této věci naprostou jistotu, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a dotázat se zde na jeho právní názor (neboť jednotlivé stavební úřady vykládají ustanovení stavebního zákona mnohdy značně odlišně, bude vhodné vědět, jak kvalifikuje Váš stavební záměr místně příslušný stavební úřad).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná věcným břemenem nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?
- Služebnost přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná služebností nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?

Vlastním dům, ke kterému je jediný přístup po veřejně přístupné účelové komunikaci, rovněž v mém vlastnictví. Na tuto cestu vzniklo v roce 1948 tehdejší kupní smlouvou věcné břemeno – služebnost cesty k sousedícím pozemkům, aby tím byl zajištěn příchod k těmto pozemkům. Soused však po této cestě na základě dřívější ústní dohody – výprosy doposud jezdí autem. Toto jsem mu však písemně vypověděl, ale odmítl to a nadále po této cestě jezdí. Příjezdová cesta má šíři 2,2m, a protože se tam chystáme zanedlouho s rodinou stěhovat, požádal jsem úřad dle §7 Zákona o pozemních komunikacích o omezení tohoto přístupu, s výjimkou příchodu dle již zapsaného břemene pro sousedy. Ti se však brání a žádají také příjezd, který měli umožněn doposud. Mají na tento příjezd právo, když jsme měli o tomto pouze ústní dohodu – výprosu, a především, když je věcné břemeno – služebnost cesty ujednáno s upřesněním na příchod?
Děkuji za odpověď, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Vaši sousedé mají právo užívat Vámi vlastněnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci obvyklým způsobem, tedy i pro automobilovou dopravu (pokud to odpovídá stavebně-technickému stavu této komunikace), a to bez ohledu na Váš ne/souhlas s takovým užíváním.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že ke každé veřejně přístupné účelové komunikaci se váže tzv. právo obecného užívání, a to dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Právo obecného užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích je veřejným subjektivním právem, tzn. že Vámi zmiňované věcné břemeno a výprosa jsou právně irelevantní, neboť Vaši sousedé (či kdokoli jiný) jsou oprávněni užívat Vámi vlastněnou účelovou komunikaci z titulu práva obecného užívání (žádné "soukromoprávní povolení" od vlastníka této komunikace, tedy Vás, tudíž nepotřebují).
Máte-li v úmyslu omezit obecné užívání Vámi vlastněné účelové komunikace, musíte postupovat dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích, což jste již učinil.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba u produktovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavba u ropovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavební povolení na stavbu u produktovodu, ropovodu
- Výjimka na stavbu u produktovodu, ropovodu - kdy ji provozovatel dá stavebníkovi?
- Stavba domu u produktovodu vzdáleného méně než 50 metrů
- Ochranné pásmo na stavění stavby u produktovodu, ropovodu
- Demolice starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
- Zbourání starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu

Koupili jsme pozemek se starším domem v chátrajícím stavu, se záměrem ho zbourat a postavit nový RD. V původním domě, který stojí od 1927 žila babička mé přítelkyně a toto místo má tedy i pro nás rodinný význam. Dům stojí na stavební parcele a tato je i v územním plánu obce dána jako zastavěná oblast. Nyní jsme zjistili, že jsme v ochranném pásmu produktovodu ropy, který byl vybudován v 1962. Předpokládám, že pokud bych stávající dům rekonstruoval, nebude s tím až takový problém, protože dům tam stál a hlavně vedle našeho domu stojí další řadová zástavba.
Ptám se ale na to, jak by to bylo v případě, že proběhne demolice a budeme chtít stavě nový dům na stávající parcele určené k zástavbě? Má správce produktovodu právo na to nám tuto stavbu zakázat? Ochranné pásmo je 100 m, dá se udělat výjimka na 50 m, ale my jsme v kratší vzdálenosti. Původní dům stál cca 15 m od produktovou a navíc u kraje silnice, nový dům bych situoval dále od silnice a asi 30 m vzdálenost od produktovodu. Na stránkách provozovatele produktovodu jsem se dočetl, že všechny žádosti o výjimku pod 50 m automaticky zamítají. Bohužel my nemůžeme jít nad 30 m, protože pak nám končí stavební parcela a pak jsme limitovaní ochranným pásmem vysokého napětí. Navíc jsem se dočetl, že do 2013 měl možnost udělit výjimku stavební úřad, ale nyní to může udělat pouze správce produktovodu – viz. příloha.
Pochopil bych, kdybychom nedostali povolení na úplně novou stavbu na novém pozemku „na zelené louce“, který by byl v ochranném pásmu, ale pokud na tomto místě stál 80 let dům??
V případě, že nám nepovolí stavbu, máme nárok požadovat nějaké odškodnění??? Byla by to zmařená investice – před koupí jsme si nechali udělat odborný odhad a dle tohoto pak pozemek koupili. Ke stavební parcele, která má výměru 1100m2 připadá i ovocný sad o výměře 5518m2. Takže v případě, že nám neumožní postavit nový dům, zůstane nám pouze pozemek k obdělávání.
O tom, že jsme v ochranném pásmu produktovodu nás neinformoval ani katastrální úřad a ani stavební úřad a rodina to taky nevěděla. Na stavebním úřadu mi řekli, že v případě výstavby nového domu musí správce produktovodu obeslat k vyjádření. Tak teď jsem ve fázi, zda nevíme jestli jít do rekonstrukce, ale dispozičně jsme měli jiný záměr než byl původní dům. Navíc dům je ve stavu, kdy se propadá střecha a je popraskané zdivo.
Předem moc děkuji za Vaši radu v této naší složité situaci. Děkuji. Miroslav

ODPOVĚĎ:
Bez souhlasu provozovatele produktovou bohužel nic nezmůžete, stavební úřad Vám nevydá stavební povolení.
Ve Vámi zmiňovaném odhadu ceny by mělo být uvedeno, že byla tato stanovena i vzhledem ke skutečnosti, že daný pozemek je v ochranném pásmu, což se výrazně projeví na možnostech užívání pozemku. Pokud tato informace nebyla součástí, je zde možnost uplatňovat (podle obsahu smlouvy) případné nároky z vad.
Vzhledem k tomu, že je produktovod zřizován a provozován ve veřejném zájmu, kdy tento zde stál (a ochranné pásmo zde již existovalo) v době, kdy jste tento pozemek kupovali, není zde nárok na náhradu za omezení vlastnického práva, přestože jste na svém vlastnickém právu stavbou produktovou značně omezeni.
Katastrální úřad nemá povinnost Vás o této skutečnosti informovat, stavební úřad pouze pokud se zeptáte. Každý se má sám brát o svá práva a informovat se o stavu věci sám a dopředu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz manželovi darovací smlouvou bez převodu na účet manžela - prochází peníze dědickým řízením?
- Darování peněz ze SJM manželovi, manželce darovací smlouvou bez zaslání peněz na účet obdarovaného - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darování peněz manželce darovací smlouvou bez převodu na účet manželky - prochází peníze dědickým řízením?
- Darované peníze manželce bez převodu na její účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darované peníze manželovi bez převodu na jeho účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?

Dotaz:
Manželé si písemnou dohodou uzavřenou bez notáře, (jen s ověřenými podpisy na poště) rozdělí společně nahospodařené úspory. Manželka daruje darovací smlouvou manželovi z této své poloviny 75% obnosu.
Má však tento finanční dar na svém bankovním účtě a než ho stačí převést manželovi, zemře. Jiný dědic kromě manžela není. Vstupuje tento dar do pozůstalostního notářského řízení? Nebo stačí, aby manžel předložil (soudu, notáři) darovací smlouvu a do pozůstalostním řízení ze zákona (manželka nezanechala závěť) vstoupí pouze zbývajících 25% ze sumy úspor, kterou měla manželka na svém účtě? Děkuji předem za odpověď. Leoš

ODPOVĚĎ:
Výlučný majetek nabývá manžel za trvání manželství pouze na základě zákonem stanovených výjimek, jako je např. dědění či darování. V ostatních případech spadá veškerý majetek nabytý za trvání manželství do společného jmění manželů (dále jen SJM). Do SJM tak náleží např. mzda, důchod, stavebního spoření, penzijního připojištění, atd.
Darování mezi manžely je možné pouze v případě, že manžel daruje majetek, který je v jeho výlučném majetku, tedy takový majetek, který nabyl na základě zákonem stanovených výjimek.
Pokud se nejednalo o darování z výlučného majetku, tak je takové darování neplatné. Jediný způsob, jak „darovat“ majetek ze společného jmění pouze jednomu z manželů je sepsání smlouvy o zúžení společného jmění manželů, avšak taková smlouva je platná pouze v případě, že je sepsána formou notářského zápisu.
Předpokládám, že manželé si písemnou dohodou mezi sebou „darovali“ peníze, které nabyli za trvání manželství střádáním ze mzdy či důchodu. Takové peníze tedy spadají do SJM a nelze je darovat pouze jednomu z nich formou darovací smlouvy, ale jen smlouvou o zúžení SJM, jak jsem psala výše. Notář tedy v dědickém řízení zahrne do SJM celou částku úspor, SJM poté vypořádá, a to zpravidla na poloviny (pokud se dědicové nedohodnou jinak) a do dědictví tak připadne polovina těchto úspor.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Koupě nemovitosti od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě bytu, domu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě lesu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Souhlas soudu při prodeji nemovitosti nezletilou osobou
- Souhlas soudu při koupi nemovitosti od nezletilé osoby

Rád bych koupil les od nezletilé majitelky. Prý je nutné smlouvu dávat schválit někam na soud a ten potřebuje odhad. Je to pravda? Kdo tedy bude smlouvu jako prodejce podepisovat? Jak se má správně postupovat? Děkuji Jindřich

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 896/1 a 2 občanského zákoníku platí, že rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat; při právním jednání (např. při podpisu kupní smlouvy), které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci.
K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty (§ 898/1 občanského zákoníku).
Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě mimo jiné nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku).
Ve Vašem případě tedy bude při podpisu kupní smlouvy nezletilá majitelka lesa zastoupena svými rodiči (kteří smlouvu podepíší), přičemž k tomu, aby byla kupní smlouva skutečně uzavřena, je zapotřebí, aby bylo její uzavření schváleno soudem. Pakliže by rodiče nezletilé majitelky lesa podepsali kupní smlouvu bez schválení soudu, pak by se k takovému právnímu jednání nepřihlíželo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Dle § 466 písm. m) zákona o zvláštních řízeních soudních rozhodují soudy mimo jiné ve věci péče o jmění nezletilého dítěte. Návrh na zahájení takového soudního řízení mohou podat pouze zákonní zástupci nezletilého dítěte, tedy jeho rodiče (§ 468/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V této věci bude rozhodovat okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů (nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností) své bydliště (§ 4/2 ve spojení s § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V rámci soudního řízení bude nezletilé dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Jelikož soud bude v tomto případě rozhodovat o tom, zda je prodej lesa v nejlepším zájmu jeho nezletilé majitelky, lze předpokládat, že si soudce skutečně vyžádá vypracování znaleckého posudku, na jehož základě bude posuzovat, zda je sjednaná kupní cena přiměřená (tzn. zda není nedůvodně zkracováno jmění nezletilého dítěte).
V současné chvíli Vám lze doporučit:
- sjednat s rodiči nezletilé vlastnice lesa vypracování znaleckého posudku,
- připravit s rodiči nezletilé vlastnice lesa návrh kupní smlouvy (přičemž odhadní cena lesa dle znaleckého posudku se stane podkladem pro kupní cenu),
- dohodnout se s rodiči nezletilé majitelky lesa, aby podali k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na zahájení řízení o schválení kupní smlouvy.
Pro učinění kteréhokoli ze shora uvedených právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Nemožnost kolaudace - stavba omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat stavbu stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)
- Nemožnost kolaudace garáže - omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat garáž stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)

Postavena garáž na stavební povolení úřadu 05/2004. Část stavby (2 m2) leží na pozemku, který spoluvlastním (3/16) s cizí osobou. To se zjistilo těsně před kolaudací přeměřením pozemku. Se spoluvlastníkem dohoda o odkupu (rozdělení parcely) není možná. Stavební úřad si neví rady s kolaudací!
Děkuje: Radomír

ODPOVĚĎ:
Dle § 1117 občanského zákoníku platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Přestože tedy můžete vykonávat vlastnické právo k celému pozemku, jste v jeho výkonu omezen stejným právem druhého spoluvlastníka. Co se týče rozhodování o nakládání se společnou věcí, je v zásadě zapotřebí nadpoloviční (v některých případech i vyšší) většina hlasů spoluvlastníků (jak vyplývá z § 1128/1 občanského zákoníku), tzn. že k vybudování části garáže na spoluvlastněném pozemku bylo zapotřebí získat souhlas druhého spoluvlastníka.
Lze předpokládat, že stavební úřad zahájí v této věci řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), neboť garáž byla umístěna v rozporu s přivolením stavebního úřadu. V rámci tohoto řízení bude možné, abyste stavební úřad požádal o dodatečné povolení stavby (což Vám lze jednoznačně doporučit).
Máte-li zájem na tom, aby byla Vaše garáž umístěna na pozemku (pozemcích), jehož jste výlučným vlastníkem, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Oddělení ze spoluvlastnictví:
Není-li možné, abyste se s druhým spoluvlastníkem dohodl na Vašem oddělení ze spoluvlastnictví, bude nutné, abyste provedl oddělení ze spoluvlastnictví soudní cestou (§ 1140 a násl. občanského
zákoníku). V žalobě na oddělení ze spoluvlastnictví navrhněte, jak má být spoluvlastněný pozemek rozdělen (tedy tak, aby se pozemek, který nově připadne Vám, nacházel pod Vaší garáží). Bude-li Váš návrh odpovídat velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu (a nebudou-li tomu bránit jiné překážky), vyhoví soud Vašemu návrhu a předmětný pozemek rozdělí (přičemž Vy i bývalý spoluvlastník se stanete výlučnými vlastníky nově vzniklých pozemků).
2/ Přestavek:
Dle § 1087 občanského zákoníku platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Občanský zákoník neurčuje, co se myslí „malou částí stavby“ (která musí přesahovat na cizí pozemek), obecně se však soudí, že by to nemělo být více než 10% plochy stavby. Je-li tato podmínka ve Vašem případě splněna (což z dotazu nevyplývá), bylo by možné uvažovat o tom, že garáží zastavěná část pozemku se stala Vaším výlučným vlastnictvím, přičemž jste povinen uhradit za to druhému spoluvlastníkovi obvyklou cenu takto zastavěné části pozemku (resp. cenu, která odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu tohoto spoluvlastníka).
Nebude-li možné se s druhým spoluvlastníkem shodnout na tom, že došlo k aplikaci ustanovení o přestavku, bude nutné, abyste podal k soudu tzv. určovací žalobu (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž se budete domáhat, aby soud určil, že zastavěná část spoluvlastněného pozemku je skutečně přestavkem a náleží do Vašeho výlučného vlastnictví.
Rozhodnete-li se podat k soudu žalobu (ať už v rámci první či druhé varianty řešení), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba s okny vzdálená 2 metry od hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Stavba s okny u hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Je nutný souhlas majitele pozemku pokud se na vedlejším staví stavba s okny nasměrovanými na pozemek?

Dobrý den, sousední pozemek je velmi úzký, je umístěn podélně kolem našeho plotu. Nyní nám sousedé oznámili, že ve vzdálenosti 1,75 m od našeho plotu bude umístěna dočasná stavba s okny na náš pozemek a budou zde provozovat mateřskou školu. Je to možné? Musí mít sousedé náš souhlas? Máme možnost této stavbě případně zabránit? Velmi děkuji za odpověď, Leona.

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že dočasnost předmětné stavby nehraje v podstatě žádnou roli, neboť i dočasná stavba je stavebním zákonem považována za stavbu (§ 2/3 stavebního zákona), tzn. že pro proces jejího povolení platí v zásadě stejná pravidla, jako pro stavby ostatní.
Hodlají-li Vaši sousedé umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, lze předpokládat, že pro realizaci takového stavebního záměru budou potřebovat nějaké přivolení stavebního úřadu. O jaké konkrétní přivolení se bude jednat závisí na stavebně-technických parametrech dočasné stavby (a na dalších okolnostech), které však z dotazu nevyplývají. Z tohoto důvodu odpovím pouze obecně:
- v rámci územního řízení přichází v úvahu územní souhlas (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo územní rozhodnutí (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky územního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti územnímu rozhodnutí odvolat) ;
- v rámci stavebního řízení (které navazuje na územní řízení) přichází v úvahu souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo stavební povolení (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky stavebního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti stavebnímu povolení odvolat).
Je samozřejmě možné, aby stavební úřad povolil Vašim sousedům umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, proti takovému povolení však můžete brojit námitkami, popř. se můžete proti povolení odvolat.
Nebudete-li o zahájení příslušného řízení před stavebním úřadem informováni, přičemž Vaši sousedé již započnou s realizací stavby, budete se moci obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této skutečnosti (tzn. zda Vaši sousedé nestaví bez příslušného přivolení stavebního úřadu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení věcného břemene lesní cesty
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení služebnosti lesní cesty
- Je možné vysoudit přístup na pozemek přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem pozemku)?
- Je možné vysoudit přístup ke stavbě přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem stavby)?

K nemovitosti - domu s č. p. v na okraji městské zástavby - je přístup pouze po lesním pozemku, po dlouhodobě používané, vyšlapané a občasně i vyježděné cestě. Jaký vliv na vydržení věcného břemene pro cestu má to, že na lesní pozemky je vjezd zakázán lesním zákonem, čili jakému právu dá soudce přednost : právu na příjezd k domu nebo liteře lesního zákona. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Soud dá s největší pravděpodobností přednost liteře lesního zákona.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětná lesní cesta je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa dle § 3/1 lesního zákona.
V tomto ohledu je v první řadě nutné upozornit na § 1261 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.
Ze shora citovaného ustanovení občanského zákoníku tak vyplývá, že služebnost (věcné břemeno) cesty (popř. stezky) nemůže být v případě pozemku určeného k plnění funkcí lesa vydržena (neboť vydržení není uvedeno ve výčtu způsobů, jakými lze pozemkovou služebnost k takovému pozemku zřídit).
Dále je nezbytné vycházet z § 19/1 lesního zákona, dle něhož má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (vstup do lesa je tedy umožněn každému na základě veřejnoprávního předpisu). Tento způsob užívání lesa je pak omezen v § 20/1 písm. g) lesního zákona, dle něhož je v lesích zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly (přičemž z tohoto zákazu může být dle § 20/4 lesního zákona udělena vlastníkem lesa výjimka).
Podobné problematice se věnoval rovněž Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006, dospěl k těmto závěrům:
„V lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly [§ 20 odst. 1 písm. g) zákona č. 89/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ]. Výjimku z tohoto zákazu může povolit jen vlastník lesa (§ 20 odst. 4 lesního zákona). Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí … Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců (§ 19 odst. 1 lesního zákona).
Věcné břemeno nemůže soud ani soukromé osoby zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy; zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Proto soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. “
Ze stejných důvodů by soud k předmětnému pozemku patrně nezřídil ani tzv. právo nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Dle § 1032/2 občanského zákoníku totiž nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit (takovým pozemkem je bezpochyby i pozemek určený k plnění funkcí lesa).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Neplátce DPH pracující pro zahraniční firmu (plátce DPH) - změní se neplátce na plátce?
- Automatická záměn neplátce DPH na plátce DPH při práci pro zahraniční firmu odvádějící DPH

Jsem OSVČ - neplátce DPH, když uzavřu smlouvu o dílo se slovenskou firmou - plátce DPH (objednavatel), abych českým klientům vypracovávala odborné texty k seminárním pracím, platby budou v CZK, stává se ze mě identifikovaná osoba? Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle § 6i Zákona o DPH se osoba povinná k dani, která není plátcem (tedy Vy), stane identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU. Musíte se tedy registrovat jako identifikovaná osoba a v měsících, ve kterých uskutečníte toto plnění, budete podávat souhrnné hlášení. Termín pro podání souhrnného hlášení je vždy 25. den po skončení měsíce, v němž byla služba poskytnuta.

__

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Stavební spoření našetřené z peněz SJM a rozvod manželství
- Stavební spoření našetřené z peněz manželů a rozvod manželství
- Peníze naspořené ze SJM pro děti a rozvod manželství s vypořádáním SJM
- Vyplacení SJM po rozvodu manželství ve splátkách - je to reálné?
- Vyrovnání SJM mezi manželi po rozvodu manželství ve splátkách - je to reálné?

Manžel mě 6 měsíců podváděl a po provalení se nevěry šel bydlet do nájmu s milenkou. Nyní po dvou měsících chce řešit rozvod. Byli jsme domluveni, že mi nechá zařízený byt v SJM a on si nechá peníze. Bohužel v těchto společných penězích jsou peníze dětí (asi 500.000 Kč) z ukončeného stavebního spoření na jejich jméno. Ráda bych věděla, zda má na tyto peníze nárok? Požadovala jsem, aby dětem založil účty na jejich jméno a ty peníze na ně vložil, řekl mi, že do toho mi nic není, že ty peníze spořil on … samozřejmě, já byla na MD a později jsem měla nízký plat, ale peníze byly společné.
A ještě bych se chtěla zeptat, zda je možné manželovi společné vypořádání splácet po měsíčních splátkách, když mám malý plat? Děkuji Gabriela

ODPOVĚĎ:
Peníze uložené na dětskou smlouvu jsou od okamžiku uložení majetkem dítěte bez ohledu na to, kdo peníze skutečně spoří. Dle nového občanského zákoníku, který vešel v platnost od 1.1.2014 platí, že rodiče mohou s penězi ze stavebního spoření svých dětí nakládat jen se souhlasem opatrovnického soudu. Paragraf 898 nového občanského zákoníku totiž říká, že: „K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. “ V praxi to znamená, že při ukončení stavebního spoření nezletilého v období od ledna 2014 do dubna 2016 musel zákonný zástupce kromě sepsání výpovědi zažádat o souhlas také opatrovnický soud. Opatrovnický soud pak udělil souhlas s ukončením stavebního spoření za předpokladu, že rodiče prokázali, že veškeré uspořené peníze vynaloží výhradně ve prospěch dítěte, na které je smlouva vedena.
Změnu přinesl zákon č. 104/2016 účinný od 6.4.2016, který pozměnil zákon o stavebním spoření. Souhlas soudu nyní není zapotřebí tehdy, jestliže s výpovědí smlouvy o stavebním spoření souhlasí oba rodiče a jestliže je smlouva vypovězena až po uplynutí šestileté vázací lhůty. Tato změna zákona ale nemění nic na tom, že peníze z ukončeného stavebního spoření jsou majetkem dětí, nikoliv toho, kdo je spořil, a proto nejsou součástí společného jmění manželů (SJM). Doporučuji tedy Vašeho manžela upozornit na to, že peníze ze stavebního spoření dětí mu nepatří a pokud si je ponechá pro vlastní potřebu, vystavuje se v budoucnu možnosti žaloby ze strany dětí.
Co se týče vypořádání společného jmění manželů, pokud se na tom s manželem dohodnete, můžete mu vše splácet postupně. Jestliže manžel na takovýto způsob vypořádání nepřistoupí, můžete se s tímto požadavkem obrátit na soud. Nelze však předjímat, zda soud takovému požadavku vyhoví.

__

FINANCE-DANĚ
- Příložitostné ubytování a odvod daně z příjmu
- Přívýdělek v důchodu - příložitostný pronájem pokoje, pokojů
- Daň z příjmu u příležitostného ubytování
- Daň z příjmu u příležitostného pronájmu pokoje, pokojů

Máme spolu s manželkou dům, podle kolaudace „Rodinný dům“. Po dostavbě domu, po roce 1992 žena podnikala doma ve sféře Ubytování v soukromí. Po několika letech přestala jezdit klientela v takové míře, aby ji a rodinu uživila a tak šla po pozastavení Živnostenského listu, pracovat na plný úvazek, jako zaměstnankyně. Mně je 59 let, jsem plně invalidní kardiak. Je nám líto mít prázdné pokoje, když jsem doma a je možnost je příležitostně pronajmout na krátkodobý pobyt hostům. Je možné je pronajmout jako „Příležitostné ubytování“, když by se jednalo o opravdu malou obsazenost, párkrát v roce? Stačí si hlídat hranici pro odvod daně 15000, - Kč ročně, nad limit odevzdat daň, nebo musím podle nové Babišovy novely, Elektronické evidence tržeb, mít doma program v počítači za několik tisíc korun, zasílat evidenci, nebo snad dokonce pokladnu, když nejsem podnikatel, ani jím být nechci? Co musím splnit, abych mohl občas ubytovat hosty, podle mé představy, nebýt podnikatelem, jen invalidním důchodcem s možností přivýdělku? Jde to? Děkuji za odpověď. Filip

ODPOVĚĎ:
Pokud budete ubytovávat "párkrát v roce", bude se jednat o soustavnou činnost, na kterou potřebujete živnostenský list. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebudete muset podávat, pokud Vaše příjmy nepřesáhnou 15 000 Kč za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. Pokud budete přijímat platby v hotovosti, budete muset elektronicky evidovat tržbu od 1. 3. 2018 a zákazníkům vydávat účtenky s unikátním kódem.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Nákup nemovitostí osobou bez českého občanství - možnost darování, prodeje, převodu na jinou osobu v ČR
- Nákup bytu, domu osobou bez českého občanství - možnost darování, prodeje, převodu na jinou osobu
- Může osoba bez českého občanství koupit byt, dům, pozemek, nemovitost v ČR?
- Koupě bytu, domu, nemovitosti osobou bez českého občanství na území ČR

2004 jsem získala občanství USA (nikoliv sňatkem, ale díky rezidenci). Sice jsem tušila, že pozbydu České občanství, ale neřešila jsem to a dále používala občanský průkaz i pas. 2010 jsem dokonce koupila nějaké pozemky od Pozemkového fondu (který prodával jen občanům České republiky) a 2015 jsem odkoupila pozemky od soukromých osob.
Pokud si nyní požádám zpět o České občanství, co se stane s pozemky, které jsem v mezidobí nabyla? Mohu je převést na třetí osobu? Existuje nějaká cesta, jak si pozemky udržet? Děkuji, Iveta.

ODPOVĚĎ:
dle znění dotazu usuzuji, že státní občanství České republiky jste pozbyla dle § 13 písm. b) ve spojení s § 17 zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky (v jeho znění z roku 2004).
Je pravdou, že dle § 4/1 písm. a) zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (v jeho znění z roku 2010) mohla být nabyvatelem zemědělských pozemků pouze fyzická osoba, která byla státním občanem České republiky, nebo občanem jiného členského státu Evropské unie (za splnění dalších podmínek).
Vzhledem k tomu, že pozemky na Vás byly převedeny, přestože jste nebyla nabyvatelkou dle shora uvedené definice, bylo by možné uvažovat o absolutní neplatnosti takového převodu (jak v roce 2010 vyplývalo z § 39 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se Vám nabízejí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Mrtvý brouk:
Jste-li v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník předmětných pozemků (což předpokládám), soudím, že nastalou situaci nemusíte de facto nijak řešit. Při opětovném nabytí občanství České republiky nebude žádný státní orgán (či jiný subjekt) zkoumat rozsah a strukturu Vašeho majetku (ani jeho původ). Lze si vcelku ztěží představit, že by jakýkoli subjekt z vlastní iniciativy zpochybňoval platnost nabytí předmětných pozemků (týká se samozřejmě těch pozemků, které jste nabyla od Pozemkového fondu České republiky).
2/ Převod pozemků na třetí osobu:
Dle § 984/1 občanského zákoníku platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.
Předmětné pozemky proto můžete úplatně převést (prodat) na třetí osobu (např. rodinného příslušníka). Bude-li se tato třetí osoba domnívat, že jste oprávněným vlastníkem předmětných pozemků (neboť je to uvedeno v katastru nemovitostí), bude jí svědčit dobrá víra a stane se vlastníkem předmětných pozemků. Následně (popř. až poté, co nabudete státní občanství České republiky) Vám může tato osoba převést (prodat, darovat) tyto pozemky zpět.
Pro zvážení, kterou ze shora uvedených variant zvolit (popř. zda se vydat jinou cestou) Vám doporučuji kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
kterému můžete (pro získání objektivního náhledu na věc) předložit rovněž veškeré relevantní dokumenty.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky
zákon č. 95/1999 Sb. , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek s invalidním důchodem - nárok na výživné, alimenty
- Výživné, alimenty u syna, dcery s invalidním důchodem - musí rodič platit "donekonečna"?
- Potomek neschopný se živit - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů
- Syn, dcera neschopný se živit - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů

V této době se rozvádím. Mám syna (21 let), který je od ukončení školy v roce 2015 veden na ÚP - bez podpory, nemůže nalézt zaměstnání a navíc to vypadá, že mu bude přiznán ČID I. stupně vzhledem k ADHD a dalším problémům. Bydlí u mne, živím ho. Jak to bude v tomto případě po rozvodu? Bude manžel muset platit synovi výživné a jak dlouho, kdo o něj má žádat - syn? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže se dítěti po ukončení studia nedaří najít zaměstnání a nemá žádné finanční prostředky k zajištění svých životních potřeb, může vyživovací povinnost rodičů nadále trvat. Pokud s manželem stále sdílíte společnou domácnost, předpokládám, že na domácnost (a tudíž i na výživu syna) finančně přispívá. Pokud ale žijete a hospodaříte odděleně, měl by Váš manžel poskytovat synovi výživné už teď, nikoliv až po rozvodu. Doporučuji tedy synovi, aby otce požádal o poskytování výživného. Pokud otec nebude s poskytováním výživného souhlasit, bude muset Váš syn podat k okresnímu soudu v místě otcova bydliště návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde Váš syn k dispozici na internetu nebo mu s jejich sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek, výživné je možné požadovat až tři roky zpětně. Jak již bylo uvedeno na začátku, vyživovací povinnost bude trvat do doby, dokud Váš syn nebude schopný se sám živit.

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Splácení domu na hypotéku - splácí jen 1 spolumajitel, jde o bezdůvodné obohacení?
- Jen jeden ze spoluvlastníků splácí byt, dům - jde o bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - jen jeden ze spoluvlastníků splácí byt, dům, nemovitost
- Bezdůvodné obohacení - jen jeden ze spolumajitelů splácí byt, dům, nemovitost
- Nemovitost ve spoluvlastnictví splácí jen druh, partner - jde o bezdůvodné obohacení?
- Byt, dům ve spoluvlastnictví splácí jen druh, partner - jde o bezdůvodné obohacení?

!!!PUBLIKOVAT SE ZPOŽDĚNÍM!!!
S bývalým přítelem vlastníme nemovitost (dům se zahradou v Praze), který jsme kupovali 2013 a brali si na něj společně hypotéku (bonitní byl partner, má vysoké příjmy, ale hypoteční úvěr jsme psali na oba, stejně jako nemovitost máme v podílovém spoluvlastnictví). Hypotéka byla na 9 milionů, v tuto chvíli je na cca 8 milionů. Platil jí bývalý partner ze svého účtu, ještě jsme měli společný účet u jiné banky, vedený na jeho jméno, ke kterému jsem měla dispoziční právo a ze kterého se platily výdaje domácnosti a dětí. Tehdy jsme byli zasnoubení, on asi po roce zasnoubení zrušil. Z tohoto vztahu se narodily dvě děti, nyní 1 a 3 roky. (Brala jsem pokračování vztahu jako druh a družka, neměla jsem moc na vybranou)
05/2016 jsem od něj odešla (má již oficiálně jinou partnerku a další spolužití prostě nešlo).
Nicméně. Chtěl, abych přepsala dům i hypotéku na něj, nabídl mi 600 000 Kč, což jsem odmítla. Dům má hodnotu kolem 14 milionů Kč.
V tuto chvíli na mě podal žalobu na bezdůvodné obohacení, a žádá polovinu splátek hypotéky za 2 roky zpětně. Částka činí cca 460 000. Nyní již tedy platíme hypotéku napůl, posílám mu polovinu splátky na jeho účet.
Jakým způsobem se mohu bránit? Je opravdu bezdůvodné obohacení, když jsem s ním žila, starala se o děti a dům, na společný účet posílala celou rodičovskou, žádné jiné příjmy neměla? Mohu se nějak právně bránit? Na čem bych mohla postavit obhajobu?
Děkuji a jsem s pozdravem,
Daniela

ODPOVĚĎ:
Daná věc je právně velmi jednoduchá a bohužel pro Vás nemá žádné jiné východisko, než polovinu již uhrazených splátek bývalému partnerovi vyplatit. Úplně jiná situace by byla, kdybyste byli manželé, ovšem za dané situace jste z pohledu práva dvě cizí osoby, které měly své závazky hradit na půl. Rozhodně pro Vás není výhodné na bývalého partnera přepisovat majetek v hodnotě 7 milionů za 600.000,-Kč. Radši akceptujte skutečnost, že mu budete muset uhradit 460.000,-Kč. Je otázkou, zda byste případně po bonitním otci svých dětí nevysoudila vysoké výživné a to i tři roky zpětně.

__

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod církevního svazku - má vliv svatba v kostele na rozhodnutí soudu?
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Vydědění manžela závětí - lze to nebo ne?
- Vydědění manžela poslední vůlí - lze to nebo ne?
- Vydědění manžela testamentem - lze to nebo ne?

Může mne a manžele civilní soud rozvést, pokud já nebudu souhlasit, když jsme se oddávali církevně? Nevím, jestli to bude mít u civilního soudu nějakou váhu, váže mě k němu jenom ten slib, který jsem dala v kostele. Toho člověka si už nevážím a společné soužití s ním si po předešlých peripetyjích neumím představit, co přiznám samozřejmě i u soudu. Kdyby se chtěl vrátit, tak to budu muset vzhledem k tomu slibu akceptovat. Budu se snažit o anulaci, ale prý jsou malé šance na úspěch.
V případě mého úmrtí by teda zákonně připadl můj podíl na bytu jemu. Můžu ho pomocí závěti vydědit? Připadl by můj majetek jiné osobě na kterou bych napsala závěť, nebo vždy po manželce dědí manžel??
Může on předčasně ukončit hypotéku její předčasným splacením, pokud já s tím nebudu souhlasit. Může mi to v případě sporného rozvodu soud nařídit?? Nebo musí ohledně hypotéky dojít k vzájemné domluvě mezi námi?
Když mi před notářem manžel podepíše, že jsme se domluvili na vyplacení výše zmíněných 400.000 Kč v 12/2019 bude to mít právní váhu a a zaručí mi to, že bude muset svého závazku dostát?

ODPOVĚĎ:
Civilní soud může rozvést i církevní sňatek z podnětu jednoho z manželů, pokud je prokázán trvalý rozvrat manželství. Při splnění dalších podmínek však soud manželství nerozvede, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti a také pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel. Ještě jednou připomínám, že je třeba splňovat další podmínky.
Vydědění v případě manžela nepřichází v úvahu, protože vydědit lze pouze nepominutelného dědice, kterými jsou zejména děti zůstavitele (toho, po kom se dědí). O svém majetku (i tom vašem v SJM) však můžete pořídit pro případ smrti závětí, dědickou smlouvou, či odkazem. Pokud se však rozvedete, potom již bývalý manžel nedědí ze zákonné posloupnosti.
Ohledně hypotéky se situace bude řešit buď dohodou mezi vámi a pokud k ní nedojde, může každý z vás podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Pokud máte hypotéku zřízenou vyloženě společně, pak je třeba i vašeho souhlasu k jakýmkoliv operacím s hypotékou, doporučuji Vám však zkontrolovat hypoteční smlouvu, ať víte, jak ji máte nastavenou. Soud v žádném případě nebude nařizovat předčasné splacení.
Ohledně poslední části dotazu bohužel nerozumím, na co přesně se ptáte (k čemu se dotaz vztahuje), pokud svůj dotaz doplníte a dovysvětlíte, rád Vám i na tuto část dotazu odpovím.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel žádá po uživateli bytu doplatek za energie 3 roky zpětně - má na to nárok?

2013-2016 máme pronajatý byt. Většina z nás jsou studenti. Během té doby jsme se různě střídali, já na bytě bydlela od 06/2013 do 03/2015. Smlouva byla psaná vždy na jednoho a ostatní byli uvedeni jako uživatelé bytu (na mě nikdy psaná nebyla). Nedávno se mi z bytu ozvali, že po mně chtějí nedoplatky za elektřinu, plyn, vodu atd. , ale za celou dobu, co jsem tam bydlela. Majitelka si řekla o nedoplatky až teď. Faktury nám doložila, ale jsou staré, až z roku 2013. Má vůbec právo žádat tak staré platby? Nemá nárok jen na nedoplatky z minulého roku? Na smlouvě máme napsáno, že to má "vyúčtovat ihned po zúčtování od dodavatelů". Platí tady ta 4měsíční lhůta uvedená v zákoně? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Poskytovatel služeb je skutečně povinen příjemci služeb doručit vyúčtování služeb vždy nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Tím je zpravidla kalendářní rok. Tedy např. vyúčtování za rok 2015 je povinen doručit do konce dubna 2016. Jestliže poskytovatel služeb nedoručí včas vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu za prodlení, která aktuálně (2016) činí 50 Kč za každý den prodlení (za minulé roky je kvůli novele zákona účinné od 1.1.2016 výše pokuty rozdílná). Pronajímatelka má tedy právo po vás platby požadovat, vy však proti ní máte právo na vyplacení poměrně tučné pokuty.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna na hranici pozemků ve vlastnictví jednoho z majitelů pozemku - povinnosti majitele studny vůči sousedovi

Před lety jsme koupili chatu kde je i studna, která je polovinou na mém pozemku a polovinou na pozemku souseda. Studnu vlastním já. Jsem povinnen zpřístupnit sousedovi pitnou vodu i když s ní zalévá? Dále se chce připojit na novou koupelnu, kterou u sebe postavil.
Prosím vás o informaci, jaké jsou mé povinnosti k sousedovi? Děkuji, David.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyřešit otázku, zda je předmětná studna stavbou, tzn. nemovitou věcí. Co se týče studní, je obecně přijímán názor, že studna zhotovená např. z betonových skruží je stavbou (a tudíž nemovitou věcí), naproti tomu pouhý vrt či kopaná studna (nezajištěná betonovými skružemi apod.) obvykle za stavbu považována není. Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vašem případě se o stavbu (a tudíž nemovitou věc) jedná.
Zadruhé je zapotřebí vyřešit otázku, z jakého důvodu se považujete za vlastníka předmětné studny (pokud tato studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousední pozemek). V tomto ohledu je podstatné, zda je studna např. zmíněna v kupní smlouvě, kterou jste nabyl předmětnou chatu a k ní náležející pozemek. Došlo-li by totiž v budoucnu ke sporu s Vaším sousedem, mohlo by být zpochybněno rovněž Vaše výlučné vlastnické právo ke studni (z tohoto důvodu je důležité, abyste byl schopen výlučnost svého vlastnického práva k předmětné studni řádně prokázat). Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná studna je Vaším výlučným vlastnictvím.
Je-li předmětná studna Vaším výlučným vlastnictvím, nemáte vůči svému sousedovi, co do přístupu k vodě z této studny, žádné povinnosti. Sama skutečnost, že Vaše studna stojí částečně na pozemku Vašeho souseda nezakládá jeho právo na vodu z této studny. Přivolíte-li proto k tomu, aby soused čerpal z Vaší studny vodu, bude se jednat pouze o Vaší dobrou vůli (popř. může být sousedovo právo na vodu zajištěno zřízením služebnosti či závazkového práva, jak uvádím níže).
Fakt, že Vaše studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousedův pozemek, samozřejmě zakládá mezi Vámi a Vaším sousedem určitý právní vztah:
- dle § 1087/1 občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku (jedná se o tzv. přestavek), stane se část cizího pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře (vzhledem k tomu, že ve Vašem případě zasahuje studna na sousedův pozemek přibližně polovinou své plochy, není toto ustanovení občanského zákoníku na Váš případ aplikovatelné) ;
- nastalý stav bude řešitelný dle ustanovení o stavbě na cizím pozemku (§ 1085 a § 1086 občanského zákoníku), tzn. že nebude-li dohoda se sousedem možná (např. dohoda o odkoupení části sousedova pozemku, který je zastavěn studnou), bude věc řešitelná u soudu (soud může např. rozhodnout, že část sousedova pozemku zastavěná studnou připadá do Vašeho vlastnictví, a to samozřejmě za náhradu).
Přístup souseda k vodě z Vaší studny může být zajištěn buď závazkově (např. uzavřením nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce), popř. můžete zřídit ve prospěch Vašeho souseda služebnost práva na vodu (věcné břemeno). Konkrétně dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Služebnost musí být zřízena prostřednictvím písemné smlouvy a vzniká jejím zápisem do katastru nemovitostí. Služebnost můžete založit ve prospěch Vašeho souseda (tzn. že v okamžiku jeho smrti služebnost zanikne), nebo ve prospěch sousedova pozemku (tzn. že tato služebnost by svědčila každému budoucímu vlastníkovi sousedova pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně či bezúplatně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce ve firmě v insolvenci - odstupné, proplacení dovolené za rodičovskou dovolenou

Jak řešit výpověď? Mám nárok na odstupné - společnost u které mám smlouvu, byla v insolvenci? Proplacení dovolené za rodičovskou dovolenou?
Můj partner byl i mým zaměstnavatelem. Po rozchodu před porodem mě nutí k výpovědi z práce, ale o odstupném nechce slyšet. Výpověď jsem nedala. Důležité je zmínit, že společnost, ve které jsem pracovala, byla v insolvenci. Má smlouva byla na pracovní zařazení asistentka likvidátora s pracovištěm doma. Likvidátorem společnosti, byl můj partner. Navíc jsem měla smlouvu na dobu určitou na 5 měsíců 6/2013- 31.10.2013. Ve smlouvě je uvedeno, že je společnost v likvidaci. Po uplynutí jsem pracovala dále ještě 3 měsíce a zaměstnavatel za mě odváděl nadále pojištění. Další smlouvu o prodloužení pracovního poměru nemám. Než jsem otěhotněla, pracovala jsem u něho 8 měsíců (do konce ledna 2014) a 1.2.2014 nastoupila na mateřskou. Nástup na mateřskou mi jako zaměstnavatel potvrdil. V té době jsme spolu ještě byli. Na mateřské dovolené jsem k dnešnímu dni přes dva roky. Tudíž i jeho zaměstnancem. Mám prosím nárok na odstupné?
A mám nárok na proplacení dovolené? Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v roce 2014 uzavřela novou pracovní smlouvu, jsou důležité její podmínky, zejména tedy doba trvání. Nárok na odstupné je dán v případech uvedených v § 67. Jde tedy o rozvázání pracovního poměru v případě výpovědi zaměstnavatele pro a) organizační změnu, b) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Na odstupném se lze také dohodnout. Zákon stanoví v § 67 zákoníku práce minimální výši odstupného, ovšem pouze pro případy výpovědi od zaměstnavatele. Koletivní smlouvy či výsledky jednání se zaměstnavatelem mohou zakládat nárok i vyšší.

__

OBČAN-DLUHY
- Insolvence manželky před manželstvím - vliv na majetek manžela při rozvodu manželství
- Insolvence manžela před manželstvím - vliv na majetek manželky při rozvodu manželství

Od 2014 žiji se ženou v obecním bytě, který užívala s manželem. Tento však 2013 byt opustil a manželství dospělo 2014 k rozvodu. Během jejich 20letého manželství vzniklo dosti vysoké zadlužení u bank, hypotéka, nebankovní půjčky - cca 2.500.000 Kč. Po rozvodu paní dluh řešila insolvencí, od dubna 2015 má sjednán splátkový kalendář na 5 let. Po 2 letech společného soužití jsme se po jejím důmyslném tlaku dohodli na uzavření manželství, vzniklo 4.6.2016. Bohužel již pár dní po sňatku manželka začíná intenzivně vytvářet stav (nevěra), který může v budoucnu dospět k rozvodu. Zajímá mne, jak by se mne rozvodem dotkla její předmanželské insolvence a jak se řeší společné užívání obecního bytu. Jsem invalida III. stupně - po infarktu, rekurentní deprese, 57 let. Můj příjem je pouze důchod, závazky krom menší půjčky u banky (cca 100.000 Kč, před manželstvím) nemám. Také se ptám zda už nyní neexistuje nějaká prevence před možnými problémy, které by mohli v budoucnu
rozvodem vzniknout.
Děkuji předem za odpověď. Maroš

ODPOVĚĎ:
Možnost prevence ve smyslu možnosti zakázat manželce uzavírat určité smlouvy není. Nejvhodnějším řešením je uzavření dohody o zúžení a vypořádání společného jmění manželů. Na jejím základě byste každý nabýval majetek do svého výlučného vlastnictví. V případě rozvodu by se již nic nevypořádávalo a dluhy manželky by by zůstaly jejími dluhy, stejně jako ve Vašem případě. Jde však o dohodu. Pokud k ní nedojde, je třeba uvažovat o rozvodu. Obecně totiž také odpovídáte za dluhy vzniklé za doby trvání manželství. Insolvence by se Vás neměla dotknout a užívání bytu závisí na stanovisku obce, komu jej pronajme a souvisejících smlouvách.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželka zemřelého odvezla věci zesnulého a nenahlásila je v dědickém řízení - je to obcházení zákona?
- Obcházení zákona - jeden z dědiců odvezl věci z bytu zemřelého a nenahlásil je notáři v dědickém řízení
- Obcházení dědického řízení - zatajení věcí zemřelého, zesnulého v dědickém řízení

Bratr zemřel dne 30.03.2015. Oženil se 11/2014. Má manželka nárok na dědictví?
Nežila s ním ve společné domácnosti (nevzala si bratrovo příjmení).
Je napadnutelné, že manipulovala s majetkem, před rozhodnutím notáře (odvezla z bratrového bytu a chaty, cenné hudební nástoje, elektroniku, auto) aniž by informovala příslušného notáře a ani tento majetek nenahlásila k dědickému řízení. Pronajímá byt po bratrovi k vlastnímu obohacení (na černo)?
Notářský (soudní) proces není ještě uzavřen, z důvodu složitosti případu, a komunikace se zahraničními úřady (v Německu).
Děkuji Adéla

ODPOVĚĎ:
Manželka Vašeho zemřelého bratra má samozřejmě na dědictví nárok, jako manželka (nezáleží ani např. na délce manželství) spadá do první třídy dědiců. Pokud není dohodnuto jinak, pozůstalost spravují všichni dědicové, avšak vykonávají pouze tzv. prostou správu. Pokud však jakkoliv manipuluje s pozůstalostí s cílem svého vlastního majetkového prospěchu, pak limity prosté správy překračuje. Pro takové jednání by musela mít souhlas ostatních dědiců, popř. soudu. Doporučuji Vám co nejrychleji uvědomit o tomto jejím jednání soud a zabránit této neoprávněné manipulaci s pozůstalostí.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dožití přítelkyně v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití přítele v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití druha v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití družky v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití partnera v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití partnerky v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?

Žijeme s přítelkyní a jejími 2 dětmi (12+17) v mém bytě 3+1, který je v mém výlučném osobním vlastnictví. Přítelkyně do bytu investovala. Nemá u mne ale trvalý pobyt. Mám syna 22 let, který žije v družstevním bytě. Syn se mnou po rozvodu nekomunikuje, vydědit ho nechci. Přítelkyně má strach, že pokud by se mi něco fatálního stalo, tak syn, jako dědic v 1. třídě, byt získá a jí může pak nechat vystěhovat. Rád bych našel cestu, jak zajistit, aby přítelkyně mohla byt i po mé smrti dále používat a v bytě klidně i dožít, bude-li chtít. Po její smrti by byt samozřejmě připadl synovi. Co máme udělat? Děkuji za radu.
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Doporučoval bych Vám zřídit věcné břemeno pro případ smrti ve prospěch Vaší přítelkyně. Váš syn bude stále dědicem, avšak bude mít povinnost nechat Vaši přítelkyni v bytě dožít. S tímto, jakož i s jinými pořízeními pro případ smrti, Vám pomohou v každé notářské kanceláři.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Bezdůvodné zablokování hráče DOBYVATEL TV NOVA (dobyvatel.nova.cz) - jak se bránit?
- Blokace hráče DOBYVATEL TV NOVA (dobyvatel.nova.cz) - jak se bránit?

Na serveru online hry http://dobyvatel.nova.cz/, který je provozován CET 21 spol. s r. o. , byl zablokován můj hráčský účet vočko5, neporušil jsem žádné pravidlo (zde jsou registrační podmínky: http://dobyvatel.nova.cz/help.php?tl=25), které by k tomuto kroku mohlo vést, na účtě jsem měl přes 7 milionů zlaťáků, tj. cca 3 000 Kč (dají se pořídit za SMS), stalo se tak po štvavém útoku několika dalších hráčů na Facebookovém profilu Dobyvatele https://www.facebook.com/Dobyvatel/posts/10157079898110046#, kde jsem byl jedním hráčem označen i za šaška. Vedení hry jsem se ptal na důvod blokace a bylo mi sděleno, že důvodem je podvádění, což není pravda.
Věc se stala 10. 6. 2016, což je uvedeno zde https://www.facebook.com/Dobyvatel/posts/10157079898110046#
Děkuji, Bartoloměj.

ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel žádná otázka, na kterou by bylo možné odpovědět. Z tohoto důvodu pouze stručně nastíním možnosti Vaší obrany proti zablokování Vašeho hráčského účtu.
Stručně řečeno jsou možnosti Vaší efektivní obrany dosti omezené. V první řadě Vám lze doporučit řešit nastalou situaci interně, tzn. navázat se správcem serveru komunikaci, v jejímž rámci se pokusíte získat více informací o tom, v čem správce serveru spatřuje na Vaší straně podvádění, resp. se se správcem dohodnout na délce blokace Vašeho hráčského účtu.
Pakliže je registrace k předmětné online hře bezúplatná, resp. je-li možné tuto hru hrát zcela bezplatně, nelze uvažovat příliš o tom, že by mezi Vámi a správcem serveru vznikl spotřebitelský vztah (neboť správce serveru neprovozuje svou činnost jako podnikatel). Tomu ostatně nasvědčuje i dikce § 1840 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož se ustanovení o spotřebitelských smlouvách uzavíraných distančním způsobem (tzn. na dálku, např. prostřednictvím internetu) nevztahují na smlouvy, jejichž předmětem je sázka, hra nebo los.
V rámci své argumentace můžete správci serveru samozřejmě sdělit, že jeho počínání považujete za diskriminaci spotřebitele (dle § 6 zákona o ochraně spotřebitele), existence vztahu spotřebitel – podnikatel je však mezi Vámi a správcem serveru dosti diskutabilní.
Zároveň je nutné si uvědomit, že pohledávky ze sázek, her a losů jsou v zásadě soudně nevymahatelné (jak vyplývá z § 2873 a násl. občanského zákoníku). Za určitých okolností by ve Vašem případě přicházelo soudní řešení nastalé situace v úvahu, podání žaloby proti zablokování hráčského účtu (pakliže se zároveň neřeší náhrada vzniklé škody) je však přinejmenším kuriózní. Pokud by se Vám nepodařilo se se správcem serveru dohodnout a byl byste odhodlán řešit věc i soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zboží - prodávající nevrátil peníze kupujícímu zákazníkovi
- Vymáhání kupní ceny za zboží vrácené ve 14denní lhůtě po odstoupení od kupní smlouvy

Vrácení zboží do 14 dnů: zakoupil jsem zboží na eshopu a vrátil ho do 14 dnů. Prodávající mi řekl po telefonu, že mi vystaví dobropis, ale bohužel, už je to celkem cca měsíc od vrácení zboží. Momentálně mi nezvedá telefon. Někde jsem se dočetl, že ho mám vyzvat přes doporučený dopis. Jelikož jsem student tak peníze celkem potřebuji, jedná se o cca 17.000 Kč, dalo by se to řešit přes ušlé zisky? Jak mohu postupovat? Děkuji, Kryštof

ODPOVĚĎ:
O ušlý zisk by mohlo jít pouze v případě, že Vám nevrácením peněz vznikl, např. tak, že prokážete, že jste jej měl investovat se zaručeným ziskem a tyto skutečnosti prokážete, což je ale v soudní praxi velice složité.
Minimálně máte nárok na vrácení kupní ceny a tu lze po prodejci s úspěchem soudně vymáhat žalobou (s ohledem na okolnosti, které zmiňujete).

__

OBČAN-DLUHY
- Porušení insolvenčního zákona - dlužník si půjčil peníze v oddlužení, osobním bankrotu
- Porušení insolvenční podmínky - dlužník si půjčil v době schváleného osobního bankrotu
- Může si dlužník v osobním bankrotu půjčit peníze od jiné osoby?
- Zadlužování v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu - je to legální?

31.4.2016 půjčeno dlužníkovi 130.000 Kč se splatností do 2.5.2016 (vlastním podepsanou smlouvu)
Dlužník komunikuje, ale neplatí.
6.6.2016 jsem odeslal dlužníkovi předžalobní upomínku.
Problém: týden po půjčce jsem zjistil že dlužník by měl být již delší dobu v insolvenci a jeho firma v konkurzu. Tyto skutečnosti jsem nevěděl a tak se domnívám že se jedná z jeho strany o podvodné vylákání peněz. Mimochodem jsme byly dobří přátelé a spolupracovníci.
Dále se domnívám že porušil insolvenční zákon, kdy se mu zakazuje sjednávat půjčky, když ví že je není schopen splatit.
Obracím se na Vás a prosím o radu na další postup jak to řešit.
Děkuji a jsem s pozdravem, Luboš.

ODPOVĚĎ:
Pokud je v oddlužení, skutečně nemá sjednávat závazky o kterých ví, že je není schopen splatit. Zda jde o podvod záleží na tom, co Vám při jednáních sdělil a co stojí ve smlouvě. Dlužníka lze upozornit na to, že tuto skutečnost oznámíte jeho insolvenčnímu správci a že jde o porušení povinností v rámci isnolvence. Pokud dobrovolně neuhradí, lze po něm částku vyhámat soudně a případně informovat insolvenčního správce. V důsledku toho by mu zřejmě bylo oddlužení zrušeno.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnavatel se vyhýbá vyplacení mzdy - vymáhání mzdy zaměstnancem
- Vymáhání mzdy po zaměstnavateli - lže že zaměstnanec udělal chyby a že mu mzdu nevyplatí

Pracoval jsem u firmy jako messenger všechno bylo v pořádku až do dne kdy jsem chtěl skončit, odnes (20.06.2016) l jsem všechny věci kromě desek které jsem ztratil a chtěl uhradit. Firma mi dlužila ještě 16.200 Kč za dovezené zásilky mínus tedy 700 Kč za ty desky. Vše sem tam odevzdal a čekal na peníze a furt nic. Když sem do firmy napsal bylo mi řečeno že sem poztrácel spoustu přepravních prázdných listů i když to není pravda a že mi nic nedají. Jak se mám bránit? Děkuji. Xaver

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vám nemůže jednostranně zadržovat mzdu, a to i kdyby měl u Vás oprávněnou pohledávku, tj. i kdyby jste mu opravdu způsobil škodu. vy máte za vykonanou práci nárok na mzdu a její vyplacení v řádném termínu. Pokud se zaměstnavatel domnívá, že jste mu způsobil škodu, má povinnost Vás o tom informovat, a to o škodě a její výši. Ve Všem případě bych napsala písemně dopis zaměstnavateli, že požadujete zaplacení mzdy, která Vám náleží. Pokud po Vás zaměstnavatel žádá uhrazení určité částky, ať Vám písemně sdělí, o jakou pohledávku se jedná. Pokud zaměstnavatel Vám však mzdu vyplatit odmítne, pak byste se musel obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění chodníku a jeho prodej městu, obci

Já a mí tři příbuzní jsme zdědili po své zemřelé, bezdětné tetě, vdově pozemek v Praze Řepích. Jedná se o chodník, před jejím bývalým domkem. Pozemek má 61 m2. U dědického řízení v Praze Dejvicích, jehož jsme se všichni zúčastnili, bylo řečeno, že pozemek nelze proplatit a že se máme domluvit o údržbě chodníku. Chtěli bychom tedy vědět, zda by pozemek nemělo odkoupit město, tedy Praha 6, na jejímž katastru se pozemek nachází.
Jedná se o pozemek ve výše uvedeném katastru č. 1378/20 Praha Řepy. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení skutečně není možné, aby pozemek nabyl někdo jiný než dědic zůstavitele. Dědicové tedy musí pozemek nabýt buď do podílů nebo se mohou dohodnout, že tento pozemek nabude pouze jeden z nich. Po skončení dědického řízení je pouze na dědici (nabyvateli pozemku), co bude chtít s tímto pozemkem udělat a jak s ním naloží. Může jej darovat, může se jej pokusit prodat, atd.
Město nemá povinnost od Vás pozemek odkoupit. Nabídku městu však učinit můžete. Také můžete zkusit pozemek prodat či darovat novému vlastníkovi bývalého domku Vaší tety (vlastníka zjistíte z katastru nemovitostí).

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace domu - chybné osazení do terénu stavební firmou

Od 03/2015 máme spor se stavební firmou, máme posudek od soudního znalce v oboru stavebnictví, bohužel ale, ten nám protistrana zamítla s tím, že je z jejich strany vše v pořádku, na domě se našlo cca 43 vad z toho hlavní vadou je usazení domu do terénu, od geodeta máme informaci, že projektant zvolil nevhodně +/- 0, ovšem dle vrstevnic by měl být dům usazen o něco výše, ale byl vystaven chybně osazen do terénu, osazení neodpovídá projektové dokumentaci. Tím vznikají na jižní straně terasy, ač se jeví pozemek jako rovinatý. A nám jako objednatelům vzniká náklad na úpravu pozemku. Stavební firmě dlužíme částku 150 000, - Kč před převzetím domu, navrhli jsme tedy doplatek ceny díla pouze 85 000Kč za vzniklé vady a s tím spojené náklady. Protistrana samozřejmě nesouhlasí. Moje otázka zní, jdeme do rizika, že soud prohrajeme? Zatím se protistrana nechce domluvit na našem návrhu, ale k soudu nás ještě nedošlo
. Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Obecně nárok na zaplacení vzniká provedením díla - tj. dokončením a předáním. Je-li něco jiného ujednáno ve smlouvě, má smlouva přednost.
Neodpovídá-li dílo smlouvě, má vadu a podle charakteru za ní odpovídá zhotovitel nebo objednatel. Posudek znalce o vadách je velmi důležitým důkazem. To jestli s ním protistrana souhlasí či nikoliv je vedlejší.
Obecně tedy, je-li dílo vadné a tyto vady jsou prokazatelné, máte nároky z vad vyplývajících, které můžete uplatňovat také u soudu. Zda budete v konečném důsledku ve sporu úspěšný či nikoliv nelze v tohoto místa zhodnotit, neboť to závisí jak na obsahu smlouvy, průběhu stavby, způsobu oznámení vad a ostatním.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dřevo stojící 1 metr od budovy a oprava střechy - musí majitel dřevo odstranit a zpřístupnit tak stěnu jinak přístupné budovy?
- Zpřístupnění stěny nemovitosti kvůli opravě střechy - překážející dřevo stojící 1 metr od stěny

Soused chce opravit střechu na své stodole, která boční stranou sousedí s pozemkem mé babičky. Metr od této stěny jsou již více než 40 let dva štůsy dřeva sahající do výšky cca 2-2,3m. Sousedova stodola je z ostatních tří stran volně přístupná. Chci se zeptat, zda musí babička umožnit sousedovi přístup ze svého pozemku. Sousedské vztahy mezi oběma jsou již dlouhou dobu nepříznivé. Děkuji Daniela

ODPOVĚĎ:
Tuto situaci řeší ust. § 1022 občanského zákoníku, které stanoví, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
Obdobně ust. § 1021 občanského zákoníku říká, že vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že by se soused mohl domáhat přístupu přes pozemek Vaší babičky pouze v případě, že by nemohl provést opravu střechy ze svého pozemku, což by dle Vašeho popisu neměl být problém. Důvodem přístupu není pouhá skutečnost, že přes pozemek babičky by bylo provedení opravy snazší a méně nákladnější.
Pokud je tedy zřejmé, že lze stodolu opravit z pozemku souseda, souhlas s užitím pozemku neposkytujte. Doporučuji nesouhlas zaslat sousedovi písemně doporučeným dopisem (s uchováním podacího lístku a kopií dopisu pro případný spor).
Pokud by soused i nadále trval v užití Vašeho pozemku, musel by se obrátit na soud, což by mohlo trvat i několik měsíců až roky. Pokud byste přistoupili na užití pozemku, chtějte po sousedovi náležitou náhradu v penězích, včetně případných nákladů s odstraněním dřeva a podobně.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Matka je povinna dítě řádně připravit na styk (setkání) s otcem - definice, vysvětlení, co to znamená?
- Otec není informován o školním prospěchu a probírané látce matkou - lze se nějak bránit?
- Matka nepředává oblečení a osobní věci dítěte na styk s dítětem - co má otec dělat?

Dobrý den, jsem rozvedený a bývalá manželka má v péči mého syna. Styk byl upraven soudem, kde v rozsudku je napsáno, že matka je povinna dítě řádně připravit na styk s otcem. Co znamená, že je povinna ho připravit? Se synem se učím a matka mi odmítá předat jeho zápisníček s úkoly, učebnice a sešity. Dává mi pouze to, co ona uzná za vhodné, většinou je to pouze angličtina, a nedává mi to, co já bych se synem chtěl probrat. Mám nárok na to, aby mi matka předávala veškeré informace, co se týče domácích úkolů, učebnic a sešitů? A taky mi odmítá dávat osobní věci syna, když jede na tábor. Že si to má koupit sám. Patří to mezi přípravu syna na styk, nebo si to mám obstarávat sám? Jak se proti tomu bránit? Nejde o střídavou péči, ale pouze dva víkendy v měsíci a každé úterý a čtvrtek. Děkuji za odpověď. Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Osobní styk rodiče s dítětem upravují § 887 – 891 nového občanského zákoníku. Dle § 888 platí, že rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Paragraf 890 nového občanského zákoníku pak říká, že rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
Řádná příprava dítěte na styk však není v novém občanském zákoníku ani v jiném právním předpise konkrétně vymezena. Stejně tak v žádném právním předpise neexistuje konkrétní výčet informací, které by si rodiče měli vzájemně předávat. Jestliže se domníváte, že informace i materiální vybavení, které Vám matka předává, nejsou dostatečné, doporučuji pokusit se s matkou nejprve dohodnout na tom, aby Vám při předávání syna poskytla více informací a veškeré potřebné školní pomůcky. Jestliže matka odmítne a dohoda s ní nebude možná, můžete se ještě obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště a sdělit jí, s čím jste nespokojen. Sociální pracovnice pak může z matkou promluvit a pokusit se zjednat nápravu. Jestliže ani toto nepovede ke zlepšení situace, poslední možností je obrátit se na soud. Ten by pak mohl matce například uložit povinnost, aby Vám potřebné informace předávala písemně. Řešení této situace soudní cestou ale považuji až za krajní možnost.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Upravená, zfalšovaná darovací smlouva obdarovaným potomkem - jak se mají bránit ostatní potomci krácení na dědických právech po rodiči, rodičích?

Právě jsem zjistil, že má matka někdy na podzim 2015 přepsala 3/4 domu na mého bratra. Když se jí ptám jak, nic si nepamatuje a tvrdí, že mu podepsala papíry a že si měl přepsat pouze 1/4 domu.
Na katastru je skutečnost taková, že matka má 1/4 a bratr 3/4. Bratr měl trestní minulost.
Matka byla hospitalizována v 10/2014 s psychickými problémy na psychiatrii. U psychiatra se stále léčí a užívá léky.
Bratr má prý v ruce potvrzení od lékaře, že matka v době přepisu je svéprávná.
Matka je nyní ve stavu, kdy se pohybuje jen málo a nemá chuť ani sílu se bránit.
Cítím se být odstaven od rodinného majetku, ze kterého jsem vždy podle dohod a tvrzení matky měl dostat polovinu.
Je nějaká možnost z mé strany se bránit, aby bratrovi nepatřil celý barák v hodnotě cca 20 mil. Kč? Děkuji, Libor.

ODPOVĚĎ:
Možností by bylo napadnout jednání právě z důvodu nedostatku svéprávnosti či existence duševní poruchy v době jednání, jak uvádíte i Vy, jelikož dle § 581 občanského zákoníku (dostupný zde: portal. gov.cz) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
Zde by bylo nutné vyhotovení znaleckého posudku.
Dále je zde teoretická možnost neplatnost jednání z důvodu omylu (§ 583 občanského zákoníku: jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné). V obou výše uvedených případech může jednání napadnout pouze Vaše matka.
Čistě teoreticky přichází v úvahu trestný čin podvod (§ 209 trestního zákoníku), ale zde záleží na tom, co by se podařilo případně prokázat a jaké byly konkrétní okolnosti případu. Trestní oznámení můžete podat i Vy.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Práce ve zkušební době bez pracovní smlouvy - je to právně přípustné?
- Práce ve zkušební době bez pracovní smlouvy a Zákoník práce
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příslib určité výše mzdy a pracovní smlouva s nižší mzdou - jde o podvod na budoucího zaměstnance?
- Podvod zaměstnavatele na zaměstnance - příslib určité výše mzdy a nižší mzda v pracovní smlouvě
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Práce bez pracovní smlouvy a kontrola od Inspekce práce

Vnučka je vyučena kuchař číšník. Ukončila učební obor s vyznamenáním v červnu 2016. Našla si práci 200 km od domova a bydlí u své matky.
5.7.2016 nastoupila jako kuchařka, servírka a prodavačka do Bistra. Při pohovoru o přijetí do pracovního poměru bylo ujednáno, že nastoupí na 3 dny na zaučení a bude uzavřena pracovní smlouva na hlavní pracovní poměr s platem 12.000 Kč. 15.7.2016 tj. po odpracování 7 dnů jsem zjistila, že vnučka pracuje bez pracovní smlouvy a tak jsem tlačila na ni, aby si to vyřídila.
18.7.2016 obdržela smlouvu o provedení práce s tarifem 60 Kč/hod. s platnosti také od 18.7.2016 do 31.7.2016. Zároveň obdržela dohodu o hmotné odpovědnosti k podepsání. Musí tuto dohodu podepsat, když ji takto majitel bistra obelhal? Má vnučka nárok na proplacení mzdy za těch prvních 7
dní, kdy pracovala bez pracovní smlouvy cca 56 hod. ? Pokud nedojde k podpisu smlouvy a dohody, může vnučka peníze vymáhat soudní cestou?
Je dle Zákoníku práce, že vnučka pracovala zkušebně zcela bez pracovní smlouvy jen na základě ústní dohody? Bylo by vhodné na tyto postupy upozornit místně příslušný orgán Inspekce práce?
Po mém doporučení smlouvu ani dohodu zatím nepodepsala a proto se obracím na vás o radu.
Děkuji za brzké vyřízení a přeji pěkný den. Ludmila

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být uzavřena dle zákoníku práce písemně, avšak v případě, že tomu tak nebylo a zaměstnavatel a zaměstnanec začali na základě takto uzavřené ústní smlouvy jednat, pak se i na ústně uzavřenou pracovní smlouvu hledí jako na platnou a plynou z ní práva a povinnosti pro obě strany. Z toho vyplývá, že vaše vnučka má samozřejmě nárok na proplacení i těch prvních dní, kdy se jakoby zaučovala, neboť zákoník práce žádné zaučení ve smyslu, že by zaměstnanec pracoval a teprve poté s ním byla uzavřena pracovní smlouva, nezná. Pokud by zaměstnavatel nechtěl tuto mzdu zaplatit, může zaměstnanec podat k soudu žalobu na plnění. Inspektorát práce je také možné kontaktovat a dát podnět k šetření u daného zaměstnavatele, neboť toto jeho jednání je porušením pracovněprávních předpisů.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nezajištění objektu a škoda způsobená dítětem - odpovědnost rodiče za škodu
- Odpovědnost za škodu způsobenou dítětem - špatně zajištěný objekt poškozeného

Mám 14letého syna pro kterého jsem si jela na policii vyzvednout. Stala se věc že se vylezl na střechu objektu Teska, skákal tam a jsou tam poničené nějaké trubky s odsávaní nebo plechy. Je možné aby mohli majitelé teska po něm žádat náhradu škody jím způsobenou když si pořádně nezajistily vstup na střechu? Potřebovala bych radu jak se vyhnout nějakým finančním postihům nebo jak postupovat. Děkuji. Mirka

ODPOVĚĎ:
Tesco nemá povinnost učinit opatření k tomu, aby na střechu nebyl možný přístup. Tedy povinnosti k náhradě škody se nelze zbavit odkázáním na tuto skutečnost.
Obecně platí, že osoba dosahující věku 14 let je schopna posoudit své jednání a následky z toho vyplývající, tedy možnost vzniku škody pohybem po střeše obchodního domu, kdy se současně jedná o věk, ve kterém (za běžných okolností) je takové osobě známo, že „nemá“ lézt na střechu obchodního domu a skákat tam.
Povinnosti k náhradě škody by se bylo teoreticky možno zprostit v situaci, kdy by zde byl spravedlivý (žádoucí) důvod pohybu Vašeho syna po střeše a následkem tohoto pohybu došlo jako k vedlejšímu důsledku k poškození trubek.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz na začátku pracovního poměru - nárok na nemocenskou a náhradu mzdy

Od 1.6.2016 byl syn zaměstnám na dobu neurčitou, jako manažer společnosti, s platem 45.000 Kč. Dne 20.6.2016 měl nehodu s následnou pracovní neschopností.
Dotaz: má i při tak krátké době nárok na výplatu náhrady mzdy a nemocenských dávek?
Děkuji Antonín

ODPOVĚĎ:
Nárok na nemocenské pojištění vzniká hned po vzniku zaměstnání, stejné platí i pro náhradu mzdy poskytovanou ze strany zaměstnavatele při dočasné pracovní neschopnosti.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pokousání cizím psem při obraně svého psa - jak dokázat čí pes pokousal majitele napadeného psa?

Po pokousání volně pobíhajícím cizím psem (ve snaze ochránit svého psa) jsem měla další komplikace (trombóza, kterou navíc doktor v nemocnici nerozpoznal a poslal mě domů), hospitalizace a majitelka psa zřejmě dostala strach (od začátku se navíc chová velice arogantně) a začala tvrdit, že mě nepokousal její, ale můj pes – existuje nějaká možnost, jak dokázat, který pes to byl? Rekonstrukce, odhad otisku zubů nebo něco podobného? Soudní znalec? Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost, pokud jsou k dispozici dostatečné podklady, provedení Vámi zmiňovaného znaleckého posudku. Dostatečnými podklady rozumějte lékařské zprávy, fotodokumentaci zranění, apod. Kvalita a rozsáhlost potřebných podkladů je rozhodující pro úspěšnost vyhotovení takového znaleckého posudku.
Znalecký posudek by musel být vyhotovený znalcem zapsaným v seznamu znalců – seznam přístupný zde http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.
Jinak přichází v úvahu svědecká výpověď, pokud útoku přihlížela třetí osoba.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Vyhrožování vraždou - jde o trestný čin nebo přestupek?
- Vydržení věcného břemene dlouhodobým užíváním pozemku

Dle povolení jsem oplotila pozemek. Ale ne celý - příjezdovou cestu jsem z hlavní - obecní silnice nechala volnou, protože za ní mám ještě Trojúhelníkového tvaru další pozemek.
Mou příjezdovou cestu využívají hosté a zásobování hospody.
Z hlavní silnice vjedou na mou příjezdovou cestu k mé nemovitosti cca 10 metrů a poté dalších 20 metrů jedou na své příjezdové cestě, která je napojena na mou.
Ničí nám cestu, která je zpevněná jen štěrkem… , a proto jsme na sloupek napsali soukromý pozemek - zákaz vstupu i vjezdu.
Někteří hosté to respektovali a do hospody začali chodit z hlavní cesty, jiní tvrdí, že tak to roky používali a vždycky to tak bylo a chodí i jezdí dál.
Nepříjemná situace nastala, když cizinec, který bydlí a žije s majitelkou hospody (nic mu tam nepatří-je tam cca 2 roky) začal na mě i mou rodinu křičet a slovně napadat, že až ta cedule zmizí jinak nás zabije. Vyhrožoval 3 dny, poté ceduli strhal. A po třetí - když jsme umístili novou - ji zamazal černou barvou.
Máme kamerový záznam.
Jelikož se toho cizince bojím, řve na nás rusky, zavolala jsem Policii ČR. Přijela hlídka městských policistů, napsali záznam jako naschvál a problém předají na městský úřad na přestupky.
Čekáme na pozvání na MěÚ.
Čekací doba je asi 3-4 týdny.
Cizinec mi vyhrožuje, že mně i rodinu zlikviduje a zabije. Mám velký strach.
Jak se mohu bránit?
Mám nějakou možnost obrany před vyhrožujícím cizincem?
Myslíte, že to úřad nějak vyřeší k mému prospěchu - jako majitelky pozemku nebo nemám šanci, když je to tam takový zvyk, že všichni tam vždy chodili - tak proč to měnit?
Mám nějaké právo na svou majetek jako občanka ČR?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V případě, že daná příjezdová cesta nekončí u Vaší nemovitosti, ale je současně příjezdovou cestou k hospodě, a přitom se jedná o jedinou příjezdovou cestu k hospodě, musíte umožnit projíždění aut po takové cestě. Pokud to není jediná příjezdová cesta k hospodě a je zde možnost obslužnosti (zejména zásobování) i z jiných příjezdových cest, máte právo žádat, aby tato Vaše cesta nebyla využívána.
V případě používání cesty jinými osobami, kdy toto používání cesty cestu značně zatěžuje, máte právo žádat od daných osob, aby se spolupodíleli na „udržovacích nákladech“ na cestu.
Služebnost k cestě by mohla být vydržena pouze konkrétními osobami, což ve Vašem případě pravděpodobně splněno nebude (zde záleží na faktickém využívání cesty). Nicméně je zde možnost, že tato příjezdová cesta bude spadat do tzv. „obecného užívání“, které lze charakterizovat jako užívání materiálních statků (např. právě pozemku, cesty) v souladu s jejich účelem (tedy cestu pro příchod/příjezd) neomezeným okruhem osob (kýmkoliv). Opět i zde záleží na konkrétních okolnostech – rozsahu užívání cesty osobami, době, po kterou je takto cesta takto využívána (bez nějakých omezení ze strany vlastníka) apod. Zde Vám doporučuji, jelikož je třeba zhodnotit konkrétní okolnosti, obrátit se na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz), který je schopen posoudit, zda Vaše cesta spadá do obecného užívání či nikoliv.
V okamžiku, kdy by Vaše cesta spadala do obecného užívání, jste povinna toto užívání umožnit – tedy např. nemůžete na cestu umisťovat pevné překážky, které by znemožňovaly užívání cesty apod. , jinak Vám hrozí pokuta za správní delikt.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené po ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů)
- Zaměstnavatel neurčil zaměstnanci s výpovědí kdy má vybrat dovolenou - co se bude dít?
- Zaměstnavatel neurčil dovolenou při výpovědí - co se bude dít?
- Neurčení dovolené ve výpovědní lhůtě zaměstnavatelem - co se bude dít?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení dovolené po ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů)

Prosím o výklad k čerpání dovolené na zotavenou po ukončení pracovní neschopnosti. Pracovní poměr trvá od 1. 9. 2010. 05/2015 obdržel zaměstnanec výpověď pro nadbytečnost - zrušení jeho pracovního místa od 1. 9. 2015. Sjednaná tříměsíční výpovědní doba počala běžet od 1. 6. 2015. Na červnové výplatnici 2015 se píše o nevyčerpaných 18 dnech dovolené (z nároku 20 dnů za kalendářní rok 2015). Od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 je zaměstnanec v PN. Koncem května 2016 oznámil písemně zaměstnavateli, že bude končit PN 30. 6. 2016 a nastoupí 1. 7. 2016.
Zaměstnavatel vzal zprávu na vědomí, na žádost zaměstnance o vyjádření, jak bude pokračovat jeho pracovní poměr od 1. 7. 2016, však odvětil, že to bude řešit až 1. 7. 2016.
DOTAZ:
1) Na kolik dnů dovolené (po pokrácení za nemoc od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015) za rok 2015 vzniká zaměstnanci nárok k čerpání po uschopnění?
2) Pokud zaměstnavatel nevyzve do 30. 6. 2016 resp. neuloží zaměstnanci čerpání dovolené po ukončení PN, může zaměstnanec uplatnit od 1. 7. 2016 po svém nástupu do práce § 218 odst. 3 Zpr nebo platí povinnost zaměstnavatele dle § 218 odst. 2 Zpr?
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Gabriela

ODPOVĚĎ:
Za rok 2015 Vám bude v důsledku dočasné pracovní neschopnosti krácena dovolená dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění o 3/12, tj. 1 z 20 je 5 dní dovolené. Vzhledem k ustanovení § 223 odst. 3 ZP pak musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval k zaměstnavateli celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená ve výměře min. 2 týdny, tj. 10 dní. Zbývá Vám za rok 2015 tedy 8 dní dovolené.
Tuto dovolenou je vám zaměstnavatel povinen nařídit, a to dle zákona do 30.6. následujícího kalendářního roku. V daném případě však může být sporné, zda tuto povinnost zaměstnavatel opravdu má, neboť zaměstnanec je až do tohoto data v pracovní neschopnosti. Pokud však zaměstnanec písemně zaměstnavateli oznámil, že dne 1.7. do zaměstnání nastoupí, domnívám se, že zaměstnavatel mohl tuto svou povinnost splnit i třeba písemně, ale výklad zákona není v tomto případě zcela jednoznačný. Jinak platí, že v případě, že zaměstnavatel nemůže určit čerpání dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance, pak má povinnost dovolenou určit po skončení těchto překážek v práci.
Ve vašem případě bych však po 1.7. své právo určit si dovolenou dle § 218 odst. 3 ZP uplatnila, pokud by tak hned po Vašem nástupu do zaměstnání neučinil zaměstnavatel.
V daném případě je však určení dovolené pro Vás nevýhodné. Jelikož jste dostala výpověď pro nadbytečnost, pak vaše pracovní pozice byla zrušena a zaměstnavatel Vám tedy z logiky věci nemůže přidělovat práci dle vaší pracovní smlouvy, neboť ji už pro Vás nemá. Vy nemáte povinnost vykonávat jinou práci, než je sjednáno ve vaší pracovní smlouvě. Zaměstnavatel má tedy povinnost konstatovat překážky v práci na své straně dle § 208 ZP a vyplácet Vám náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zbývající dovolenou Vám při jejím neurčení proplatit.

__

OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Zrušení spolku bez zakladatelů - postup, návod, informace
- Jak zrušit spolek bez jeho zakladatelů?

2011 byl na adrese naší školy založen spolek, v roce 2012 další. V dnešní době spolek nefunguje, členy nikdo neznáme (zakládali zřejmě studenti).
Jak lze tento spolek zrušit bez osob, které tento spolek založili? Lze to žádostí k soudu z důvodu nefunkčnosti? Nebo z důvodu zrušení souhlasu vlastníka nemovitosti k umístění sídla? Nebo jak jinak?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Oba Vámi zmíněné důvody jsou pro nucené zrušení spolku v zásadě použitelné.
Důvody pro zrušení spolku soudem jsou zakotveny v § 268/1 občanského zákoníku. Dle znění dotazu však předpokládám, že žádný z tam uvedených důvodů není na případ předmětných spolků aplikovatelný.
Z tohoto důvodu je zapotřebí použít obecnou právní úpravu zrušování právnických osob (tedy i spolků), která je zakotvena v § 172 občanského zákoníku. Konkrétně dle § 172/1 písm. b) a c) občanského zákoníku zruší soud právnickou osobu (např. tedy spolek) a nařídí její likvidaci, a to na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, jestliže:
- právnická osoba již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
- právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.
Co se týče důvodu dle prvé odrážky (tedy nesplňování předpokladů vyžadovaných pro vznik právnické osoby zákonem), je nezbytné vycházet z § 14 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dle něhož platí, že:
- navrhovatel (např. zakladatel spolku) při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby (zde spolku), jíž se zápis týká;
- k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním sídla osoby souhlasí;
- zapsaná osoba (zde spolek) musí mít právní důvod užívání prostor (kde je umístěno její sídlo) po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.
Pokud tedy vlastník nemovité věci (budovy), na jejíž adrese je umístěno sídlo předmětných spolků, odvolá svůj souhlas s užíváním této nemovitosti jako sídla předmětných spolků, nebudou předmětné spolky splňovat povinnost dle třetí odrážky (výše), tzn. že tyto spolky nebudou splňovat předpoklady vyžadované pro vznik spolku zákonem (což je důvodem pro soudní zrušení spolku).
Co se týče druhého důvodu pro zrušení spolku soudem (tzn. neexistence statutárního orgánu schopného usnášet se po dobu delší než 2 roky), můžete naplnění tohoto důvodu toliko dovozovat z naprosté nečinnosti předmětných spolků.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do veřejného rejstříku, přístupného online na adrese:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
a dle IČ či názvu předmětných spolků zjistit totožnost alespoň některých členů těchto spolků. Tyto členy se pokuste kontaktovat s výzvou k přemístění sídla předmětných spolků (přičemž jim, pokud možno, předejte i nesouhlas s dalším umístěním sídla těchto spolků na adrese školy), popř. přímo k dobrovolnému zrušení těchto spolků.
Nebude-li dohoda s členy spolků možná, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný krajský soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení předmětných spolků a nařízení jejich likvidace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyjádření odborného lesního hospodáře se změnou druhu pozemku - právní dopad

Má právní dopad písemné vyjádření odborného lesního hospodáře:
"… nemáme námitek proti změně druhu pozemku, jež má fyzický charakter zemědělské půdy, a jako zemedělský pozemek (orná půda) by měl být dle našeho názoru v katastru nemovitostí i zapsán."
(podepsán ředitel Lesního zvodu)
Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
Vámi citované vyjádření ředitele lesního závodu může mít určité právní účinky, ovšem za splnění dalších podmínek. Z dotazu bohužel nevyplývá, za jakým účelem, resp. pro potřeby jakého řízení bylo toto vyjádření vydáno. Především pak není jasné, jaké právní postavení má zmiňovaný lesní závod (tzn. má-li nějaký právní vztah k předmětnému lesnímu pozemku či sousednímu pozemku apod.).
Ze znění dotazu usuzuji, že vyjádření ředitele lesního závodu má být použito v rámci územního řízení vedeného za účelem změny druhu pozemku (tedy z druhu pozemku „lesní pozemek“ na druh pozemku „orná půda“).
Ke změně druhu pozemku může dojít v zásadě třemi způsoby:
1/ Vydáním územního rozhodnutí o změně využití území:
Dle § 80/1 stavebního zákona stanoví rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují mimo jiné změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím, a to v případech, kdy má tento pozemek výměru větší než 1 000 m2 (§ 80/2 písm. e) stavebního zákona).
2/ Vydáním územního souhlasu o změně využití území:
Dle § 96/2 písm. d) stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu v případě změny druhu pozemku o výměře nad 300 m2, nejvíce však do 1 000 m2.
K žádosti o vydání územního souhlasu je žadatel mimo jiné povinen připojit souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Má-li tedy ve Vašem případě dojít k vydání územního souhlasu o změně využití území, nebude vyjádření ředitele lesního závodu postačovat, pokud není umístěno na situačním výkresu.
3/ Bez vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu:
Dle § 80/3 písm. c) stavebního zákona není vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu zapotřebí v případě změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do domu rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení).
- Investice do bytu rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení)
- Investice do nemovitosti rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení).
- Zrekonstruování nemovitosti rodičů pro bydlení mladých s dítětem, dětmi - konflikt s rodiči a vymáhání investice do rekonstrukce
- Zrekonstruování bytu, domu rodičů pro bydlení mladých s dítětem, dětmi - konflikt s rodiči a vymáhání investice do rekonstrukce

Bydlíme ve společném RD rodičů (majitelé) mého manžela, jehož část (2. NP –původně půda) jsme si na vlastní náklady museli pro účely bydlení upravit. Investici jsme založili na vzájemné důvěře a oboustranném zájmu zajistit pro naši nově vznikající rodinu adekvátní bydlení, proto jsme vkládali naše finanční prostředky a práci, aniž bychom s rodiči řešili majetkové vztahy. Po ukončení nástavby a narození dcery ještě pár měsíců soužití fungovalo, pak nám rodiče obývající přízemí začali častěji dávat najevo, kdo je v domě pánem.
Abychom se vyhnuli atakům hraničícím s omezováním osobní svobody (snaha o selekci našich návštěv, přestože máme samostatný vchod atd), rozhodli jsme se zrekonstruovat starý dům v jiné obci, aby se riziko střetů max. omezilo.
1) Je nějaká možnost, jak získat námi vložené finance, které zhodnotily majetek rodičů, zpět?
2) Budeme mít nějaké právo s námi vytvořeným bytem po odstěhování nějak disponovat, např. nabídnout k pronájmu? Nejpřijatelnější cestou by bylo samozřejmě vyplacení nákladů rodiči, ale ti považují náš vklad do nemovitosti za samozřejmý „dar“, na který nemáme nárok. díky, Martina

ODPOVĚĎ.
V tomto případě se s ohledem na Vámi uvedené skutečnosti jedná o bezdůvodné obohacení na straně rodičů, spočívající právě v tom, že se zvýšila hodnota jejich nemovitosti. Bezdůvodné obohacení je soudně vymahatelné, je však nutné prokázat jeho výši, tj. prokázat částku, která byla do nemovitosti rodičů investována.
V případě soudního řízení se však bude zkoumat vůle dotčených stran a zda skutečně nejde o darování. Nároky z bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit ve lhůtě 3 let od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o tom, že jde o bezdůvodné obohacení a kde je povinen jej vrátit.
V případě Vašeho druhého dotazu je nutné vycházet z toho, že Vám nesvědčí žádné věcné právo k domu v němž se byt nachází a tedy nelze ani uvažovat o jakémkoliv právu byt pronajímat či s ním jinak nakládat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Půjčka peněz rodiči na účet, smrt rodiče a poplatek notáři za vyřízení dědictví
- Jak dokázat půjčku peněz na účet rodiče v dědickém řízení?

výši odměny notáři za dědické řízení : událost z května 2016.
Půjčila jsem v červenci 2013 mamince peníze (vložila je na nově založený účet na její jméno). Důvod půjčky :
kdyby se se mnou něco stalo, ať je zajištěna péče o ni, jsem její jediná dcera. Máme spolu s mamkou smlouvu o té půjčce - sepsanou běžnou mluvou, bez právníka nebo ověřování podpisů.
Mám i dispoziční právo k účtu, kde jsou peníze uložené - s ověřeným podpisem maminky i mým.
Paní notářka zahrnula tuto půjčku do dědictví, coby maminčin majetek a já mám tak vlastně ze svých peněz platit poplatek. (Stát mi tím říká : nezajišťujte své rodiče na stáří - budete za to platit.) Je to tak v pořádku? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Paní notářka postupovala správně v souladu s platnými zákony a judikaturou. Notář v dědickém řízení projednává veškerý majetek evidovaný na jméno zůstavitele, tedy i bankovní účet na jméno Vaší maminky (nezávisle na tom, čí peníze jsou na účtu uloženy). Banka je na žádost notáře povinna sdělit veškeré bankovní produkty, které u ní zůstavitel měl zřízeny, včetně vyčíslení přesných zůstatků, a to ke dni úmrtí zůstavitele. Notář v dědickém řízení projedná práva spojená s účtem vedeným na jméno zůstavitele a ocení je zůstatkem ke dni úmrtí. Dle judikatury nejvyšších soudů je bezpředmětné, čí peníze jsou na účtu uložené - notář operuje se zůstatkem ke dni úmrtí. Pokud notář v průběhu řízení zjistí, že peníze uložené na účtu zůstavitele nejsou zůstavitele (nebo jejich část), pak může do pasiv dědictví zařadit nárok třetí osoby na výplatu příslušné částky z účtu zůstavitele - zůstatek na účtu zůstavitele se však o tuto částku neponižuje (vychází se vždy tedy ze zůstatku ke dni úmrtí). Pokud by bylo dědiců více a pokud by notář zařadil tento nárok do pasiv dědictví, mohla byste po ostatních dědicích požadovat úhradu této částky v tom poměru, v jakém všichni dědicové nabývají dědictví.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví na Slovensku českým dědicem - informace

Matka zemřela v 6/2011. Po své matce, mé babičce, zdědila spolu se svou sestrou nemovitost na Slovensku. Jedná se o část domu (řadový dům) s pozemkem, zahrádkou a pozemek se stodolou. Moje matka i její sestra jsou mrtvé a dědictví po nich na Slovensku není vyřízeno. Daň z nemovitostí je placeno. Jejich část domu je v dezolátním stavu po opravách sousedních bytů. Je možné se vzdát dědictví? Náklady na opravy nebo demolici by byly asi obrovské. Děkuji, Zdena.

ODPOVĚĎ:
Vzdát se dědictví na Slovensku není možné - takový institut slovenské právo nezná (české právo institut vzdání se dědictví zná až od roku 2014). Na Slovensku můžete dědictví jedině odmítnout.
Jesliže však již problěhlo dědické řízení v ČR po Vaší matce a Vy jste po ní dědictví v ČR neodmítla, pak si pravděpodobně slovenský notář vyžádá rozhodnutí českého soudu, z kterého bude patrno, že jste dědictví přijala. Dle zákona jak v ČR, tak v SR, dědictví nemůže odmítnout ten, kdo svým počínáním již dal najevo, že chce dědictví přijmout. Z přijetí dědictví v ČR lze tedy usuzovat, že přijímáte dědictví rovněž v SR, protože se jedná o dědictví po jedné a té samé osobě. Pokud jste však dědictví po matce i v ČR odmítla anebo pokud v ČR dědické řízení vůbec neproběhlo, pak jej můžete na Slovensku odmítnout.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání a výpočet dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

1.9.2015 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, která mi skončila 14.3.2016. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem byla na rodičovské dovolené (od 4.4.2014). Pracuji jako technik, klasický plný úvazek na 40 hodin týdně, dovolenou mám 20 dnů, smlouva na dobu neurčitou. Před skončením mateřské dovolené jsem požádala ve firmě o čerpání rodičovské dovolené a zároveň o čerpání dovolené na zotavenou za rok 2015 a 2016. Dovolenou mi proplatili, ale nezdá se mi její délka - účetní spočítala, že za rok 2015 mám nárok na 13.5 dne (zkrátila mi to dle §223 odst. 1 zákoníku práce o 4/12) a za rok 2016 mi určila dovolenou 3 dny, protože prý nemám odpracováno 60 směn (mám pouze 52 směn). Domnívala bych se, že za loňský rok podle poslední věty §223 odst. 1 by se ta dovolená krátit neměla. A pak nevím, jestli nárok na čerpání dovolené vzniká po 60 odpracovaných směnách nebo po 60 kalendářních dnech (kamarádce končila mateřská 10.3.2016 a dovolenou jí za rok 2016 proplatili celých 20 dnů).
Je tedy dovolená 13,5 dne za 2015 a 3 dny za 2016 určeno správně?
Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Dovolená za rok 2015 v délce 13,5 dne je v pořádku. Mateřská dovolená se počítá pro účely dovolené jako výkon práce, Vy jste však v daném kalendářním roce pro překážku v práci v podobě rodičovské dovolené zameškala více než 100 směn, proto došlo dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění k jejímu krácení. 60 směn, pak se dovolená počítá dle § 214 ZP, tj. za každých 21 odpracovaných dní se poskytne dovolené v délce 1/12 poskytované zaměstnavatelem za kalendářní rok. Pokud byste odpracovala 60 směn, pak by se Vám dovolená poskytovala dle § 212 odst. 1 ZP a náležela by Vám v celém rozsahu, tj. 20 dní.
Poslední věta v § 223 odst. 1 ZP se vztahuje na případ zde uvedený, tj. když Vám ke konci mateřské dovolené vznikne nárok na dovolenou v určitém rozsahu a poté v daném kalendářním roce čerpáte rodičovskou dovolenou, která je překážkou v práci, vyčerpaná dovolená (pokud jste j čerpali mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou) se Vám nekrátí. Daná věta však nedopadá na primární výpočet nároku na dovolenou za daný kalendářní rok.
Pokud zaměstnankyně u jiného zaměstnavatele dosáhla za obdobných podmínek na celý nárok na dovolenou za kalendářní rok, i když odpracovala méně než 60 dní, mohl by zaměstnavatel postupovat tak, že do primárního výpočtu nároku za dovolenou za daný kalendářní rok počítá už i dobu čerpání dovolené, takže pokud k mateřské dovolené přičte i délku čerpání dovolené na zotavenou, pak zaměstnankyně odpracuje více než 60 dní. Tento postup zaměstnavateli zákoník práce nezakazuje, ale na druhou stranu Váš zaměstnavatel tak postupovat nemusí, a pokud Vám vypočetl dovolenou, jak uvádíte, pak postupoval v souladu se zákonem.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit aby správu majetku nezletilého dítěte vykonával bývalý manžel (v případě smrti matky dítěte)
- Smrt, úmrtí matky nezletilého dítěte - kdo bude dělat správu majetku z dědictví?
- Správa majetku sirotka - jak zabrátni aby správu vykonával otec dítěte?
- Péče o majetek sirotka po smrti matky - jak zabrátni aby správu vykonával otec dítěte?

Z rozvedeného manželství mám nezletilého syna. Vlastním dům a chtěla bych vědět, jak zajistit, aby v případě mé smrti nebyl správcem, po mě zanechaného majetku, zákonný zástupce mého syna - tedy bývalý manžel.
Děkuji, Olivie.

ODPOVĚĎ:
Ze zákona mají oba rodiče vůči dítěti tzv. rodičovskou zodpovědnost. Ta nezaniká ani rozvodem a v případě Vašeho úmrtí by přešla rodičovská zodpovědnost k synovi v plném rozsahu na jeho otce. Jiné osobě by byl syn svěřen do péče pravděpodobně až tehdy, pokud by se zjistilo, že otec se o syna nechce nebo není schopen postarat a zabezpečit jeho výchovu a výživu.
Pokud si však nepřejete, aby se o syna staral jeho otec (Váš bývalý manžel), můžete již nyní sepsat návrh, ve kterém vyslovíte přání, jak by měla vypadat péče o Vašeho syna a jeho majetek po vaší smrti. Na projev takového přání nejsou kladeny žádné formální požadavky. To znamená, že ani v případě smrti se nemusí jednat o formu závěti. Podpis na takovém návrhu ale jednoznačně doporučuji notářsky ověřit. V návrhu můžete uvést i důvody, proč si nepřejete, aby o Vašeho syna a jeho majetek pečoval jeho otec – vážným důvodem by mohl být například nedostatečný kontakt otce se synem a nezájem o syna ze strany otce. Současně doporučuji v návrhu uvést osobu, která by se o Vašeho syna a jeho majetek měla po Vaší smrti starat. Tato osoba musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu Vašeho syna. Lze také doporučit, aby šlo o osobu, která má k Vašemu synovi vytvořený citový vztah.
Soud pak může při svém rozhodování o svěření syna do péče k Vašemu přání přihlédnout. Protože soud vždy rozhoduje v souladu se zájmy dítěte, od určitého věku by mohl vzít v úvahu i názor Vašeho syna.

__

OBČAN-ZÁVĚŤ
RODINA-PĚSTOUNSTVÍ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Stanovení opatrovníka dítěte v závěti - je to právně v pořádku?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatečné zapsání darovací smlouvy na katastr nemovitostí po delší době od darování - lze to ještě provést?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Příkaz darování nemovitosti v závěti - je příkaz platný?

Otec mi 2014 daroval pozemek. Byla sepsána darovací smlouva, podpisy ověřeny u notáře. Bohužel jsem smlouvy jen založila a neposlala na katastr nemovitostí. Nyní otec zemřel. V závěti zmiňuje, že mi pozemek daroval a zbytek majetku rozděluje rovným dílem mezi dědice.
Dotaz:
- mohu smlouvy poslat na katastr nyní?
- spadá darovaný pozemek do dědického řízení i když “je” můj – tedy mají na něj nárok ostatní dědicové, když jsem předložila platnou darovací smlouvu?
Chci v závěti pro případ své smrti stanovit opatrovníka – nebo jak se to správně nazývá – někoho, kdo dostane do péče mého nezletilého syna a bude se o něj starat a spravovat jeho majetek do plnoletos (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016)ti.
Stačí takováto formulace v závěti?
"Pro případ své smrti si přeji, aby mého syna XY vychovával a spravoval jeho majetek pan AB, s kterým jsem domluvena a který souhlasí. Výslovně si nepřeji, aby byl svěřen do péče mého bratra BB ani jiných příbuzných."
Byl mi odkázán majetek, který mám spravovat v zájmu svého bratra. Ráda bych v závěti tento majetek bratrovi odkázala, tak aby tento konkrétní majetek nebyl děděn mým nezletilým synem.
Stačí, když se ve své závěti odvolám na závěť své matky, kde již je uvedeno, že majetek je určen pro mého bratra a majetek mu odkážu?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud byste dala smlouvu na katastr až nyní po smrti Vašeho otce, tak by katastr řízení zastavil a přepis neprovedl. Zbytečně by Vám propadly peníze za kolek na katastr. Pozemek je notář povinen zařadit do dědického řízení a musí v řízení rozhodnout, kdo se stane jeho dědicem, neboť vlastnického práva k nemovitostem se nabývá až zápisem v katastru nemovitostí, nikoliv smlouvou. K převodu pozemku z Vašeho otce na Vás nedošlo, pozemek tedy zůstal ve vlastnictví Vašeho otce, a proto musí být zařazen do dědictví.
V dědickém řízení můžete notáři předložit darovací smlouvu a požádat ho, aby zařadil do pasiv pozůstalosti práva a povinnosti vyplývající z darovací smlouvy. Dědicové vstoupí do práv i povinností Vašeho otce a vzhledem k odpovědnosti dědiců i za dluhy zůstavitele budou mít tito po skončení dědického řízení povinnost pozemek na Vás převést.
Pokud jde o Vaši závěť, tak v závěti lze určit pouze osobu, která bude spravovat jmění Vašeho nezletilého dítěte do jeho zletilosti. V závěti však nemůžete určit osobu, která se o nezletilé dítě bude starat. Můžete zde pouze projevit své přání a uvést, koho byste navrhovala jako jeho opatrovníka a koho byste si naopak nepřála. Tato Vaše přání však nejsou pro soud závazná, neboť jde o dvě různá řízení (opatrovnické a dědické) a v dědickém řízení nemůže být rozhodováno o osobních poměrech Vašich dětí, ale pouze o majetkových poměrech. Opatrovnické řízení probíhá samostatně a soud je ve spolupráci s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí povinen zkoumat zájem nezletilého dítěte. V závěti ani v jiné listině nelze určit, komu nezletilé dítě po Vaší smrti připadne do péče.
V závěti nelze odkazovat na závěť jiné osoby. Ve své závěti můžete určit, že dědicem určitého majetku ustanovujete svého bratra a dědicem veškerého svého ostatního majetku ustanovujete svého syna. Přitom je však potřeba počítat s tím, že nezletilému dědici se musí dostat 3/4 jeho zákonného dědického podílu, aby byla závěť v celém rozsahu platná. Pokud byste v době úmrtí nebyla vdaná a měla jedno nezletilé dítě, pak by musel dostat 3/4 z celé pozůstalosti a majetek pro Vašeho bratra by musel představovat maximálně 1/4 hodnoty Vašeho dědictví. Soud při projednání dědictví je rovněž povinen zkoumat majetkové zájmy nezletilého dítěte a nemůže mu tedy upřít jeho povinný díl, na který má ze zákona nárok. Pokud majetek pro Vašeho bratra netvoří více než 1/4 hodnoty Vašeho dědictví, pak se závětí nebude žádný problém a závěť bude takto platná.

__


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zahrada, zahradnictví, pěstební plocha - právní definice, vysvětlení, příklad

Vzhledem k tomu, že do pěstební plochy patří do funkčního využití zahrada i zahradnictví. Chtěla bych vědět, který zákon specifikuje pojem zahrada a kde je lišící se hranice od zahradnictví? Děkuji
Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Český právní řád výslovně definuje pouze pojem „zahrada“, a to v příloze katastrální vyhlášky. Dle tohoto právního předpisu je zahradou pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Zahrada tedy představuje jeden z druhů pozemků (jak jsou vymezeny v katastrálním zákoně), přičemž tento druh pozemku je zároveň zemědělským pozemkem, resp. pozemkem zemědělsky obhospodařovaným.
Pojem „zahradnictví“ se v českém právním řádu vyskytuje na několika místech, např. v § 58/2 stavebního zákona (který vymezuje zastavěné území), a to konkrétně v sousloví: „pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) “.
Zahradnictví je tak českým právním řádem chápáno nikoli jako druh pozemku, nýbrž jako způsob využití pozemku (v tomto případě se jedná o druh speciální zemědělské výroby). V některých právních předpisech je vedle „zahradnictví“ uváděno ještě „zelinářství“.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skryté vady nemovitosti - nekvalitně zhotovené podlahy betonového základu
- Nekvalitní betonová podlaha - skrytá vada nemovitosti, reklamace nemovitosti

Koupila jsem dům od RK Sting. Po odkrytí lina jsme zjistili, podlaha byla špatně zhotovena (na zemi nasypána vrstva písku, na ní zatvrdlá vrstva písku promíchaná cementem-dá se mělnit rukou, dále slabá pokrývka betonu-několik mm. Na několika místech byla podlaha zpevněna sádrou. Museli jsme podlahu z celé plochy odstranit (cca 51 m2). Vzhledem k tomu, že povrch byl tak slabý, byla odstraněna za velmi krátkou dobu (odkopána mechanicky krumpáčem). Radila jsem se s odborníky (zedník, podlahář, staveb. firma, jiná RK), podlaha je špatně zhotovena. Kdyby byla dodržena správná síla a norma betonu, nebylo by možné ho takto lehce odstranit, musel by být použit k jeho odstranění silný nástroj a vynaložit dostatečné množství síly. RK tvrdí, že jsme odtržením lina poškodili my. (V jiné místn. bylo položeno totéž lino, tam tento problém nenastal.) Ve kupní sml. je zakotven bod o skrytých vadách. Dále bych ráda podotkla, když jsme odstranili starou podlahu v chodbě, byl zde beton též špatný (odstraněna dlažba). Jelikož to byla malá plocha, nehodlala jsem řešit. Je to skrytá vada? Děkuji. Radka

ODPOVĚĎ:
Za vadu se dle § 2095 a §2096 obč. zák. považuje pokud předmět koupě neodpovídá ujednanému množství, jakosti a provedení a není-li to ujednáno, pak v jakosti vhodné pro účel patrný ze smlouvy. Ne každý nedostatek je tedy vadou. Ve Vašem případě je podstatné si ujasnit, zda nekvalita podlahy brání řádnému užívání a zda jste na ní byla upozorněna. V případě, že brání a nebyla jste upozorněna, je podle povahy o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy §2016 a § 2017 obč. zák.), což Vás opravňuje k volbě a uplatnění některého ze zákonem uvedených nároků. Zdůrazňuji však, že velmi důležitý je také obsah smlouvy, zda obsahuje upozornění na vady a na jaké. Pokud obsahuje upozornění na vady podlahy, žádné nároky z titulu vad Vám nepřísluší. K posouzení celé záležitosti lze doporučit vyhledání odborné pomoci.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pedagog ve veřejné službě - platí platové tabulky nebo ne?

Jsem zaměstnán v příspěvkové organizaci jako (jediný) pedagogický pracovník.
V kolektivní smlouvě s odbory máme uvedeno, že "zaměstnancům přísluší platový tarif podle stupnice uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.", podle ní mám také určen tarif v platovém výměru.
Ve zmíněném nařízení jsou ale pedagogičtí pracovníci podle § 5 odst. 9 zařazeni ve zvláštní tabulce (příloha č. 9 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), podle které by mi připadl výrazně jiný platový tarif i stupeň.
Je mi tedy plat počítán podle chybné tabulky nebo se zaměstnavatel ve veřejných službách zmíněným zákonem při určování platu řídit nemusí, díky oné kolektivní smlouvě?
V případě, že musí - a měl bych tedy mít jiný plat - mohu žádat i o doplacení platu zpětně, za dobu po kterou tam již jsem zaměstnán, i v případě že jsem platový výměr v dobré víře vždy podepsal?
Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Pobíráte-li od zaměstnavatele za práci plat, předpokládám, že Vaším zaměstnavatelem je některý ze subjektů dle § 109/3 zákoníku práce, tedy:
a/ stát,
b/ územní samosprávný celek,
c/ státní fond,
d/ příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e/ školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
V obecné rovině dle § 122/1 zákoníku práce platí, že plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení (a v mezích těchto nařízení vlády také podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu). Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení.
Dle § 123/1, 2 a 4 zákoníku práce dále platí, že:
- zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen,
- zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací,
- zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Co se týče Vámi zmiňovaného nařízení vlády, vztahuje se právě na zaměstnance veřejného sektoru, jak ostatně vyplývá z jeho názvu, tedy „nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě“.
Dle § 3/1 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance do platové třídy, ve které je podle katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 5/4 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, dle něhož přísluší tam vyjmenovaným zaměstnancům platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
Co se týče Vámi zmiňovaného § 5/9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (který je pro řešení Vašeho případu klíčový), platí, že zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
V tomto ohledu je důležité, že v § 5/9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je odkázáno na vymezení pojmu „pedagogický pracovník“ dle zákona o pedagogických pracovnících (tzn. že platový tarif dle přílohy č. 9 tohoto nařízení vlády nepřísluší každému zaměstnanci, který má v pracovní smlouvě sjednán druh práce jako „pedagogický pracovník“, či jinak, nýbrž pouze tomu zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona; je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
Přímou pedagogickou činnost (dle § 2/2 zákona o pedagogických pracovnících) vykonává:
a/ učitel,
b/ pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
c/ vychovatel,
d/ speciální pedagog,
e/ psycholog,
f/ pedagog volného času,
g/ asistent pedagoga,
h/ trenér,
i/ metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně,
j/ vedoucí pedagogický pracovník.
Odpovídá-li Vámi vykonávaná práce činnosti pedagogického pracovníka dle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, měl by Vám skutečně náležet plat dle přílohy č. 9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejste-li naopak pedagogickým pracovníkem dle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, je irelevantní skutečnost, že druh práce (vymezený ve Vaší pracovní smlouvě) je označen jako „pedagogický pracovník“.
Dospějete-li k závěru, že Vám je plat vyměřován skutečně dle nesprávné tabulky, bude možné, abyste se na svého zaměstnavatele obrátil s požadavkem na doplacení toho, co Vám z tohoto důvodu ušlo. V tomto ohledu není podstatné, že jste platové výměry potvrzoval svým podpisem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatky za TV v pronájmu, pronajatém bytě - platí poplatky pronajímatel nebo nájemník?
- Koncesionářské poplatky za televizi v pronájmu, nájemním bytě - platí je nájemce nebo pronajímatel?
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVONOSTI
- Pronájem nemovitosti - je nutný živnostenský list?
- Pronájem bytu, domu, pozemku a živnostenský list - je nutný nebo ne?

Pronajímám celoročně objekt kde je televize, musím platit televizní poplatek? Nemám živnostenské oprávnění, jelikož neposkytuji žádné služby. TV poplatek platím jedenkrát pro svoji domácnost.
Pronajímám objekt bez poskytování služeb a to k rekreaci a také k ubytování na různě dlouhou dobu: 2 dny, týden, půl roku aj. pro zaměstnance firem, pro osoby k přechodnému bydlení a pro různé zájemce. Ubytování probíhá, že předám klíče od objektu při zahájení a převezmu klíče při ukončení pobytu. Zajištuji pouze teplo, vodu, elektřinu a svoz odpadu. Potřebuji na toto živnostenský list? Zákony si protiřečí a na úřadech mi nejsou schopni logicky a konkrétně odpovědět. Děkuji.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ubytování jako živnost:
Dle znění dotazu předpokládám, že se zájemci o ubytování uzavíráte smlouvu o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku), nikoli smlouvu o nájmu bytu, resp. domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Tyto dvě smlouvy se liší svým účelem. Účelem smlouvy o nájmu bytu (resp. domu) je zajištění bydlení pro nájemce (tedy uspokojování jeho bytových potřeb), účelem ubytování je naopak zajištění pouze přechodného ubytování (tedy prozatímního pobytu v prostoru, kde může ubytovaný uspokojit své základní životní a společenské potřeby). Smlouva o ubytování tak předpokládá, že ubytovaný má zajištěno bydlení na jiném místě a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze potřebu zajištění krátkodobého (přechodného) pobytu (může se jednat např. o ubytování studentů, zaměstnanců, turistů apod.).
Co se týče základního vymezení smlouvy o ubytování, platí dle § 2326 občanského zákoníku, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.
Ubytování může být poskytováno v zařízení k tomu určeném. Tímto zařízením je primárně stavba ubytovacího zařízení, kterou je stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:
- hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
- motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
- penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
- ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování
(jak vyplývá z § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Ubytování může být poskytováno též v rodinných domech, bytových domech či stavbách pro rodinnou rekreaci (např. chalupy, chaty).
Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Poskytujete-li proto ubytování soustavně, vlastním jménem a za účelem dosažení zisku (což ze znění dotazu předpokládám), jedná se ve Vašem případě o živnost, k jejímuž provozování je zapotřebí příslušné živnostenské oprávnění.
Vzhledem k tomu, že ubytovaným neposkytujete žádné související služby, přichází v úvahu ohlašovací volná živnost "Ubytovací služby" (která je uvedena pod bodem 55 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsah této živnosti je vymezen v nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to následovně:
"Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům."
Na tomto místě pouze doplňuji, že podávání snídaní není samozřejmě pro živnostníka (ubytovatele) povinné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že pokud byste se rozhodla poskytovat spolu s ubytováním i stravovací služby, bylo by nutné získat živnostenské oprávnění k ohlašovací řemeslné živnosti "Hostinská činnost".
2/ Placení televizního poplatku:
Dle § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem (typicky se jedná o nájemce nemovitostí, v nichž se televizní přijímač nachází).
Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná (resp. by se mělo jednat) o provozování živnosti (tedy podnikání), je klíčový § 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle tohoto ustanovení platí poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.
Pokud tedy používáte televizní přijímač ke svému podnikání (např. jako vybavení objektu, který v rámci své živnosti krátkodobě pronajímáte), je zapotřebí, abyste hradila televizní poplatek jak z tohoto televizního přijímače, tak i z televizního přijímače, který máte doma.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Povinné zalesnění pozemku za komunismu - vliv na současnou situaci

Za socialismu bylo 2x odsouhlaseno bez mého souhlasu zalesnění mého pozemku a byl svěřen do péče lesáků. Později mi byl navrácen, ale už ne jako orná půda, nýbrž jako lesní pozemek (zábor PUPFL). Nikdy nebyl zalesněn a vždy patřil pod zemědělskou půdu. Existuje návratná doba nebo doba promlčení, co se týká nařízeného zalesnění z dob minulých? Můžou mě dnes (12.05.2016) nějak donutit pozemek zalesnit, když o to já sama nepožádám?
Můžou se úřady dnes (12.05.2016) opírat o závěry z let 1979 a 1986, když se tenkrát jednalo o nás bez nás?
Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Jelikož v dotazu zmiňujete zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa, budu se v první řadě stručně zabývat tímto institutem:
Jako "zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa" je označováno:
- odnětí pozemků plnění funkcí lesa, kterým je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití;
- omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, kterým je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu
(jak vyplývá z § 15/1 lesního zákona).
Odnětí nebo omezení (tedy zábor) může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí dle § 13/1 lesního zákona.
Pravidla pro správní řízení o odnětí pozemků plnění funkcí lesa či omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa jsou zakotvena v § 16 lesního zákona. Odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 a příloha lesního zákona).
Problematika záboru pozemku určeného k plnění funkcí lesa je dále upravena ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, která ve svém § 1 zakotvuje pro odnětí a omezení zkratku "zábor". Orgán státní správy lesů rozhodující podle § 16 lesního zákona posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavku a důsledky případného záboru na plnění funkcí lesa (§ 3 vyhlášky o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
Ve Vašem případě je podstatné, jakým způsobem byl tzv. zábor Vašeho pozemku povolen, tzn. zda se jedná o trvalé či dočasné odnětí (či pouze omezení) tohoto pozemku plnění funkcí lesa.
Je rovněž důležité, zda bylo příslušné rozhodnutí z dob socialismu v pozdější době aktualizováno, resp. nahrazeno novějším rozhodnutím. V současné době dle § 16/2 písm. d) lesního zákona platí, že pokud orgán státní správy lesů rozhoduje o záboru lesního pozemku, určí zároveň způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností) a situaci Vašeho pozemku zde konzultovat. Zejména Vám doporučuji zjistit, zda je na Vašem pozemku stále evidován zábor, pakliže ano, informujte se, jaké podmínky pro tento zábor platí (tzn. zda je zábor dočasný či trvalý, zda jsou určeny podmínky pro následné zalesnění apod.).
Neplní-li Váš pozemek funkce lesa, je namístě uvažovat o tom, že změníte druh tohoto pozemku z pozemku lesního např. na ornou půdu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem nemovitosti bez živnostenského listu - je nutná registrace účtu na finančním úřadě?
- Registrace účtu na FÚ při pronájmu nemovitosti bez živnostenského listu

Pronajímám objekt bez živnostenského oprávnění-neposkytuji služby. Je mojí povinností mít zaregistrovaný účet na finančním úřadě? Ročně podávám řádné daňové přiznání k dani z příjmu.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Zákon Vám nenařizuje bankovní účet zaregistrovat na finančním úřadu. Setkala jsem se ale v posledních letech s tím, že finanční úřad vyžadoval registraci bankovního účtu z důvodu, aby na tento účet vrátil přeplatek daně z příjmů.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné určení výživného před nástupem otce do vězení - lze to požadovat matkou dítěte po soudu?

Manžel dcery nastoupil výkon trestu. Ona se stará o 3 nezletilé děti. Manžel (podnikatel) více než půl roku před nástupem již nepřispíval žádnou částkou do společné domácnosti. Kdo má platit nyní výživné na děti? Rodiče manžela? Je možné žádat výživné i za dobu před nástupem trestu? Výživné bude stanoveno automaticky nebo musí dcera podat návrh k soudu? Jak je to se zastupováním dětí pokud je požadován souhlas obou zákonných zástupců? Může být ustanoven někdo jiný z rodiny? Děkuji Laďka

ODPOVĚĎ:
Jestliže výživné dosud není stanoveno, je zapotřebí, aby Vaše dcera podala k okresnímu soudu v místě bydliště dětí návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde dcera k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Výživné na děti je možné žádat nejdéle tři roky zpětně.
Pokud je dceřin manžel ve vazbě nebo výkonu trestu, bude mu srážena určitá částka z jeho mzdy, je-li mu během vazby nebo výkonu trestu umožněno zaměstnání. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanoví, jak velkou část z výdělku povinného lze použít na úhradu výživného. Srážky k úhradě výživného se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím. Tímto způsobem je hrazena jak částka výživného které bude splatné po dobu výkonu trestu, tak výživné, které je dlužné z doby předchozí.
Jestliže ale dceřin manžel nemá výdělečné a majetkové možnosti buď proto, že je práce neschopen, nebo proto, že mu správou věznice nebyla práce přidělena, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného. Pokud by ale byl ve výkonu trestu proto, že byl odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, je v takovém případě nutné ponechat i po dobu výkonu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li jiné okolnosti pro jeho změnu.
Pokud dceřin manžel ve vězení nebude pracovat a tudíž nebude schopen vyživovací povinnost vůči svým dětem plnit, mohla by vyživovací povinnost přejít na prarodiče dítěte. V tomto případě Vás ale musím upozornit na to, že soud vždy vede řízení o výživném se všemi prarodiči dětí, nikoliv pouze s rodiči Vašeho manžela. Výživné by tedy pravděpodobně bylo stanoveno všem prarodičům.
Co se týče zastupování dětí, nejsem si jistá, jaké situace máte na mysli, ale například požadavek na souhlas obou zákonných zástupců dítěte u lékařských výkonů, které mohou negativně ovlivnit zdravotní stav a kvalitu života nezletilého, už ze zákona zmizel. Souhlas obou zákonných zástupců tedy není nutný, bude stačit souhlas matky dítěte, Vaší dcery.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vrácení "neoprávněně" vyplacených odměn zaměstnancem zaměstnavateli - oprávněnost požadavku zaměstnavatele

Můj bývalý zaměstnavatel (pracovní poměr skončil 31.5.2015) po mě po kontrole Inspektorátu bezpečnosti práce požaduje vrácení části odměn, které se mi nekrátily v období nemoci a za dovolenou za období 4/2013 do 5/2015. Můj platový výměr byl sjednán jako dodatek pracovní smlouvy se zněním 10.000 Kč základ + 8.000 Kč odměny. Podklady a zpracování mezd jsem prováděla já (ovšem pracovní smlouvu jsem měla sjednánu jen na pozici obchodní referent) a dle vyjádření pana účetního jsem si za dobu nemoci a dovolené krátila jen základ 10.000 Kč. Zaměstnavateli to zjevně po celou dobu mého zaměstnání nevadilo - při valných hromadách se kontrolovaly mzdové listy všech zaměstnanců. Ovšem po tom, co mi zkrátil poslední výplatu jsme se nedohodli a na můj popud firmu navštívil Inspektorát bezpečnosti práce. Zaměstnavatel po mě požaduje vrácení "neoprávněně" vyplacených odměn + odvedené prostředky na zdravotní a sociální. Budu muset vše vrátit nebo je nějaká možnost se tomu vyhnout.
Děkuji, Klára

ODPOVĚĎ:
Dle § 331 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí následující: „Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. “
Předpokladem pro to, aby zaměstnavatel mohl vyplacené částky od zaměstnance požadovat pouze tehdy, když zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené. Problematické v tomto případě je, že Vy sama jste za zaměstnavatele prováděla výpočet mezd a je tedy otázkou, zda jste z okolností musela předpokládat, že jde o částky nesprávně určené. Prokázání této skutečnosti je na zaměstnavateli.
Skutečnost, že máte pracovní smlouvu pouze na referenta a ve skutečnosti jste vykonávala i jinou práci, nemá na plnění Vaší případné povinnosti žádný vliv.
Můžete se pokusit zaměstnavateli argumentovat tím, že mzdové listy všech zaměstnanců kontroloval, že jste nevěděla, že částky jsou vyplacené neprávem, apod. Je také otázkou, zda odpovědnost je na Vás či na účetním, který výpočet mezd prováděl (předpokládám, že tento postup vyplývá z Vašeho dotazu). V případě, že zaměstnavatel bude trvat na splnění Vaší povinnosti a Vy nebude chtít tento jeho požadavek uspokojit, doporučovala bych vám se obrátit na advokáta zabývajícím se pracovním právem.
Ještě bych dodala, že zaměstnavatel po Vás může chtít i náhradu škody, kterou jste mu způsobila tím, že jste špatně dodala podklady pro výpočet mezd, zaměstnavatel po Vás však může požadovat max. 4,5 násobku průměrného výdělku.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění manželů - aspekty různých situací
RODINA-SJM
- Podpora podnikání manžela manželkou - je to povinnost manželky?

Mám běžný účet, na který mnoho let přicházejí veškeré mé příjmy a z něhož platím veškeré své výdaje. Můj manžel, za něhož jsem se 2013 provdala, k tomuto účtu přístup nemá, stejně tak, jaké já nemám přístup k jeho účtům. Já jsem stále zaměstnaná a můj manžel je důchodce. Na chod domácnosti přispíváme oba dle potřeby, manžel však veškeré zbývající prostředky - podle svého vyjádření - investuje do podnikání (OSVČ), z něhož údajně nemá žádné výnosy. Jakékoli ekonomické informace týkající se jeho příjmů přede mnou tají. Dosud jsem mu v jeho podnikání vypomáhala jak svou prací, tak myšlenkami a zčásti i finančně. Nyní žádá, abych se na investicích podílela mnohem významněji, neboť to pro chod jeho podniku je potřebné. Nedávno mi daroval 1/2 pozemku sadu a malé hospodářské budovy, které jsou určeny k uvedenému podnikání s tím, že nyní jsem povinna mu finančně přispívat.
On sám má z předchozích dvou manželství tři dospělé děti, které se na chodu jeho podniku nijak nepodílejí.
Co se stane v případě úmrtí manžela z hlediska dědění:
1. s mým bankovním účtem založeným před uzavřením manželství, na který chodí veškeré mé příjmy
2. s mým stavebním spořením založeným před uzavřením manželství, na který si stále přispívám
3. s mým důchodovým připojištěním založeným před uzavřením manželství, na který si stále přispívám
4. s autem, které si musím pro svou potřebu po odchodu do důchodu ze svých úspor nabytých před uzavřením manželství zakoupit
5. pokud část uspořených finančních prostředků aktuálně daruji např. svým dětem z předchozího manželství
6. Je skutečně mou povinností se zásadně na financování manželova podnikání (OSVČ) finančně podílet dle jeho požadavků? Domnívám se, že je rozdíl mezi vlastnictvím pozemku, na němž jsme vybudovali uvedený sad a vlastnictvím provozování tohoto sadu - je to skutečně tak?
Děkuji za odpověď, Karolina

ODPOVĚĎ:
Dědit v případě úmrtí Vašeho manžela budete Vy a jeho děti rovným dílem. V případě Vaší smrti po Vás bude dědit Váš manžel a Vaše děti rovným dílem. V dědickém řízení se vždy nejprve vypořádá společné jmění manželů.
Váš účet, stavební spoření i penzijní připojištění do dne uzavření manželství byly Vaším výlučným majetkem. Od okamžiku uzavření manželství se peněžní prostředky (mzda i důchod) stávají součástí společného jmění manželů (dále jen SJM) a tedy pokud si z této mzdy přispíváte na stavební spoření a penzijní připojištění, zbytek si necháte na účtu – pak tyto prostředky ode dne uzavření manželství patří do SJM. V případě úmrtí jednoho z manželů vždy notář v dědickém řízení vypořádává SJM – zjišťuje tedy nejen majetek zemřelého, ale i majetek žijícího manžela. V dědickém řízení by Vám v rámci vypořádání SJM tedy Vaše účty, atd. zůstaly, ale peníze od uzavření manželství do úmrtí Vašeho manžela byste měla dorovnat do pozůstalosti ve výši poloviny toho, co jste do manželovi smrti nastřádala (druhá půlka patří Vám). To samé by se provádělo u Vašeho manžela.
Jestliže budete v budoucnu kupovat auto, těžko se již pozná, zda k tomu využijete peníze z Vašeho výlučného majetku nabytého před uzavřením manželství nebo peníze nabyté za trvání manželství. Bylo by tedy vhodné s manželem sepsat nějaké souhlasné prohlášení, kde oba konstatujete, že auto nespadá do SJM, neboť jste jej zakoupila z výlučných fin. prostředků získaných před uzavřením manželství, aby tuto skutečnost nemohl nikdo rozporovat v dědickém řízení (např. ve formě notářského zápisu). Rovněž bych Vám doporučovala sepsat souhlasné prohlášení ohledně veškerého Vašeho majetku, který jste každý nabyli před uzavřením manželství (např. uvést, kolik peněz jste měla na kterém účtu před uzavřením manželství, atd.).
Své peníze samozřejmě můžete kdykoliv během života darovat svým dětem. V dědickém řízení by to mělo vliv na dědické podíly jen v případě, že Vy v závěti přikážete započtení na jejich dědické podíly. Pokud započtení nepřikážete, tak notář provede zápočet na dědický podíl jedno z dětí, pokud neodůvodněně znevýhodníte jiné Vaše dítě, jinak ne. Manžel není nepominutelný dědic, tedy může být v dědění i znevýhodněn nebo jej dokonce můžete v závěti opominout nebo uvést, že z Vaší pozůstalosti nic nenabude.
Podílet se finančně na podnikání Vašeho manžela není Vaší povinností. Je na Vaší vůli, zda budete manželovi v podnikání finančně vypomáhat či nikoliv.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Návrh nové pachtovní smlouvy zaslaný zemědělským družstvem z důvodu digitalizace pozemků, úprava pachtovného
- Zemědělské družstvo poslalo návrh pachtovní smlouvy na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 let - může majitel pozemku takovou smlouvu odmítnout?
- Odmítnutí návrhu pachtovní smlouvy od zemědělského družstva pod pohrůžkou nezaplacení nájmu za pozemek
- Zaplacení nájmu za pachtovní pozemek - podmínka podepsání nové pachtovní smlouvy zaslané zemědělským družstvem

Zemědělské družstvo hospodaří na našem pozemku na základě pachtovní smlouvy. Nyní zaslalo novou pachtovní smlouvu s odůvodněním:
"… po digitalizaci pozemků můžeme s konečnou platností uzavřít plnohodnotnou smlouvu o užívání pozemků s přípočtem daně z pozemků.
Výše pachtovného je 3% z orné půdy a 1% u luk z průměrné ceny půdy v jednotlivých katastrech. V případě nevrácení podepsané pachtovní smlouvy nemůže být vypláceno nájemné."
V pachtovní smlouvě je uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, s výpovědní lhůtou 6 let. Takovou dobu nepovažujeme za akceptovatelnou. Můžete poradit?
Předchozí smlouva byla na dobu neurčitou.
Děkuje předem Leopold.

ODPOVĚĎ:
Délka výpovědní lhůty je vždy výsledkem dohody mezi smluvními stranami. Není nikde v zákoně stanoveno, že musíte takto dlouhou výpovědní lhůtu akceptovat. Doporučuji tedy vznést protinávrh a stanovit lhůtu kratší, pro Vás akceptovatelnou. Je samozřejmě otázkou, zda bude smluvní strana ochotna přistoupit i na lhůtu kratší. Vše je jen otázkou dohody, pokud k ní nedospějete, smlouva nebude uzavřena a Zemědělské družstvo musí přestat na Vašem pozemku hospodařit.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod a přídavky - je možné pobírat současně?
- Sirotčí důchod a příjmy z podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?
- Pobírání sirotčího důchodu a podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?
- Pobírání sirotčího důchodu a OSVČ podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?

Aktuálně pobírám sirotčí důchod a chtěl bych si zažádat o výpis z živnostenského rejstříku. Je možné zároveň pobírat důchod, přídavky a zároveň podnikat jako OSVČ? Děkuji Mirek

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění má na sirotčí důchod nárok nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání,
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Z uvedeného vyplývá, že pokud byste vykonával výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná a zároveň byste nadále nestudoval, nárok na pobírání sirotčího důvodu by Vám zanikl. Pokud ovšem plánujete podnikat při studiu, pak Vám nárok na sirotčí důchod zůstává za předpokladu, že byste si za rok vydělal méně než 64 813 Kč hrubého.
Pokud jde o přídavek na dítě, tak ten je upraven v zákoně o státní sociální podpoře a vyplývá z něj, že pobírat přídavek na dítě může pouze nezaopatřené dítě, kdy tento pojem je definován v § 11 zákona o státní sociální podpoře a vyplývá z něj v podstatě to stejné, jako v případě sirotčího důchodu - tedy aby Vám nárok zůstal, musel byste nadále studovat a zároveň by Váš příjem nesměl překročit výše uvedenou hranici.

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání cesty souseda bez věcného břemene - vydání bezdůvodného obohacení
- Užívání pozemku souseda (cesty) bez služebnosti - vydání bezdůvodného obohacení
- Užívání pozemku souseda bez věcného břemene - vydání bezdůvodného obohacení

2008 se řešilo SJM, šlo hlavně o dům, který jsme s manželem vybudovali na jeho pozemku. Později jsme dokoupili společně další pozemky okolo. 40 let pozemek používám. Při řízení SJM bývalý manžel zemřel 04/2011) a nastoupili do SJM dědicové. Je zde smlouva na pozemek, který daroval bývalý manžel synovi z 1. manželství 2010). 2015 jsem získala rodinný dům, s okolními pozemky. Po zapsání domu na katastru jsem žádala majitele o koupi pozemku, abych vše sjednotila a nebo o dohodu na věcné břemeno - služebnost. Celou dobu pozemek udržuji sama. Majitel pozemku začal dělat problémy, poslal dopis, že má nárok na vyplacení nájemného za 2,5 roku zpětně (cca. 10.000 Kč/měs.). To jsem odmítla a teď vyhrožuje, že dá žalobu na bezdůvodné obohacení. Chtěla bych vědět, jestli mohu dle nového občanského zákoníku žádat u soudu věcné břemeno "na užívání pozemku k nemovitosti", nebo je nutné řešit jenom cestu do domu a do garáže. To by bylo nevýhodné, protože se nedostanu na svoje pozemky okolo. Bude soud rozhodovat podle situace nebo podle obč. z. ? Potřebuji k žádosti odhad pozemku (nájemného) nebo je nutný geodetický plán? Simona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste skutečně používala cizí pozemek bez právního důvodu, je vlastní oprávněn po Vás požadovat vyplacení bezdůvodného obohacení, které by mělo odpovídat nájemnému v obvyklé výši za pozemek. Zda by se jednalo skutečně o částku 10.000,- Kč, je otázkou. Odpověď nejspíše poskytne pouze soudní znalec. Pokud pozemek užíváte s vědomím vlastníka již dlouhodobě, a to včetně vašeho manžela, mohlo věcné břemeno vzniknout fakticky tímto užíváním, a to tzv. vydržením. Z Vašeho dotazu však toto posoudit nelze a doporučoval bych konzultaci s advokátem.
Věcné břemeno, resp. právo cesty na Váš návrh také může zřídit soud, nicméně by se jednalo nejspíše pouze o cestu, která Vám umožní se dostat na ostatní Vaše pozemky. Soud by však nezřídil věcné břemeno, které by Vám umožnilo užívat celý sousední pozemek dle Vaší libosti. Toto byste musela s vlastníkem dohodnout, ať již formou nájmu, koupě či právě věcným břemenem.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od výhradní dohody o zprostředkování a poskytování služeb z důvodu neprofesionálního chování makléře realitní kanceláře MM reality
- Neprofesionální chování makléře realitní kanceláře MM reality a odstoupení od výhradní dohody o zprostředkování a poskytování služeb

04/2016 odepsána s MM Reality výhradní dohoda o zprostředkování a poskytování služeb, platná do 09/2016. Před podepsáním této smlouvy makléř našel kupce na nemovitost, celý obchod zbytečně protahoval, výmluvy že nemají čas vyřešit smlouvy, protože jedou na dovolenou, po měsíci mi řekl že najednou zjistil, že kupující nemají trvalý pobyt v ČR, 2 měsíce mi tvrdil, že čeká na potvrzení příjmů od kupujících, na schůzky chodil oblékaný v teplákách, chování jednoduchého člověka, obchod padl 08/2016 s tím, že mi řekl, že kupující se rozvádějí a dům nechtějí. Prý s nimi nepodepsali ani žádnou smlouvu, celou dobu tento obchod byl na dobré slovo. Přišli jsme o 2 byty, které jsme měli zarezervované, které jsme posléze chtěli zakoupit (byly zaplacené rezervace). V tuto společnost a hlavně v makléře nemáme důvěru, avšak nevíme jak se bránit, chceme odstoupit od výhradní dohody, nicméně ta je do
30.09.2016 a pokuta by byla výše provize (150.000 Kč). Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Neznám samotný text dohody, nicméně pokud umožňuje odstoupení od smlouvy, pak není možné zároveň odstoupení podmiňovat zaplacením smluvní pokuty. Pokud tomu tak skutečně je, jednalo by se o neplatné ustanovení a nebyli byste povinni platit smluví pokutu. Něco jiného však bude, pokud je ve smlouvě sjednáno odstupné, které je možné zaplatit a tím smlouvu zrušit obdobně jako u odstoupení. Vzhledem k tomu, že mluvíte o pokutě, domnívám se však, že se o odstupné jednat nebude.
Obecně budete mít možnost od smlouvy odstoupit (bez nutnosti platit pokutu), pokud na straně realitní kanceláře došlo k podstatnému porušení smlouvy. Předpokládám však, že shledání podstatného porušení smlouvy bude poněkud obtížné a v zásadě nepoužitelné.
Nyní tedy přichází v úvahu vyčkat do konce účinnosti smlouvy, pozor však na případné automatické prodlužování. Pokud je ve smlouvě sjednáno, písemně realitní kancelář upozorněte, že o pokračování smluvního vztahu nemáte zájem.
Další možností také bude, pokud si zájemce o koupi vyhledáte sami, tzn. ne prostřednictví další realitní kanceláře. V momentě, kdy realitní kancelář nepracuje tak, jak by měla, byste nebyli povinni hradit smluvní pokutu. Bude se však muset jednat o zájemce, kterého Vám tato realitní kancelář nenašla či se na jeho vyhledání nijak nepodílela.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného sirotkovi jedním z rodičů - přerušené studium
- Přerušení studia sirotkem a placení výživného přeživším rodičem
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod - je nárokem dítěte nebo přeživšího rodiče?

Prosím o radu stran mé devatenáctileté vnučky. Zemřela mi 1. 8. 2012 dcera a zeť pobírá vdovecký a sirotčí důchod. Moc se o vnučku nestará a ona je často u mně. Protože mám jedinou vnučku, pomáhám jí jak jen mohu, třebaže jsem ve starobním důchodu. Zašly jsme na ČSSZ, byly jsme poučeny, že si může nechat posílat sirotčí důchod na svůj účet, rozhodla se tedy vypsat Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na svůj účet, což si zařídí až obdrží potvrzení o dalším studiu (byla přijata na vysokou školu). Může získat od otce i nějaké výživné? A jakým způsobem. Pokud se s ním nedomluví, tedy soudně? Co by se nastalo, kdyby měla problémy se studiem, přestala by školu navštěvovat, ale práci by nenašla? Samozřejmě by už nedostala sirotčí důchod a její otec ani vdovecký. Musel by otec svou dceru živit až do získání zaměstnání, případně i tehdy, že by např. pokračovala ve studiu za rok?
Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Jak jste byly na ČSSZ správně informovány, je-li Vaše vnučka již zletilá, může požádat ČSSZ, aby byl sirotčí důchod vyplácen nikoliv Vašemu zeti, ale přímo jí. Je tedy dobře, že jste tento krok učinily.
Co se týče výživného, Váš zeť (otec Vaší vnučky) má vůči své dceři vyživovací povinnost do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Jestliže tedy jeho dcera bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, bude vyživovací povinnost Vašeho zetě vůči ní trvat. Pokud spolu bydlí, je vyživovací povinnost částečně plněna tím, že Váš zeť poskytuje své dceři bydlení, stravu apod. Pokud si ale Vaše vnučka musí například jídlo či oblečení hradit z vlastních zdrojů, mohl by to být důvod pro žádost o výživné. Doporučuji Vaší vnučce, aby se nejdříve pokusila s otcem na výši výživného dohodnout. Jestliže dohoda nebude možná, bude se vnučka muset obrátit na soud s návrhem na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště otce, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.
Pokud by Vaše vnučka musela studium z jakéhokoliv důvodu přerušit či ukončit, přestane být nezaopatřeným dítětem a tudíž jí zanikne nárok na sirotčí důchod. Co se týče výživného, zde bude záležet na tom, zda bude vnučka schopná se sama živit. Pokud si najde zaměstnání a její příjmy budou stačit k pokrytí jejích životních potřeb, vyživovací povinnost otce vůči ní skončí. Jestliže ale nenajde zaměstnání, nebude mít žádný příjem a tudíž nebude schopná se živit, může vyživovací povinnost otce vůči ní trvat.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pracovně znevýhodněný dospělý potomek žijící s rodičem - nárok na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení u osoby pracovně znevýhodněné žijící s rodičem v družstevním bytě

Syn 23 let, veden dlouhodobě na ÚP, pracovně znevýhodněn, ale není osoba zdravotně postižená OZP (nemoc, destrukce chrupu – v nejbližší době jej čeká celková oprava chrupu). Stále bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a neúspěch při hledání zaměstnání. Je nájemníkem družstevního bytu, jejíž majitelem jsem já - jeho matka, zděděném po mém otci. Bylo mi sděleno, že syn, byť je bez příjmu, nemá nárok na žádné hmotné zabezpečení či příspěvek na bydlení a další možnosti z důvodu toho, že já jsem povinna o syna se starat. Dále nemůže bydlet v bytě, jejž majitelem je rodinný příslušník rodič, tím pádem nemá na nic nárok. Doporučeno bylo byt převést na něj, aby byt prodal a žil na ubytovně nebo s námi ve společné domácnosti, což je nemožné.
Prosím o radu. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš syn není schopen se sám živit, pak vůči němu skutečně mají vyživovací povinnost jeho rodiče, tedy Vy jako matka a jeho otec (v dotazu se o něm nezmiňujete). Životní úroveň dítěte má být totiž zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Pokud by výživné poskytované rodiči synovi nestačilo, pak by přicházely v úvahu sociální dávky.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten má Váš syn nárok tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení.
Pro nárok na příspěvek na bydlení je tedy zapotřebí předložit doklad, že je byt užíván na základě vlastnictví nebo nájemní smlouvy. Prvním krokem k nároku na příspěvek tedy bude uzavřít se synem nájemní smlouvu a sjednat si v ní – byť i symbolické – nájemné, které Vám syn bude hradit. Při žádosti o příspěvek je pak zapotřebí doložit příjmy a náklady za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Syn tedy bude nejprve muset po celé čtvrtletí hradit nájemné a náklady na energie a teprve poté si bude moci zpětně o příspěvek na bydlení požádat.
Další možností je požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Základní dávkou je příspěvek na živobytí, k úhradě nákladů na bydlení pak slouží doplatek na bydlení a k úhradě zpravidla jednorázového mimořádného výdaje pak mimořádná okamžitá pomoc. O tyto dávky se žádá měsíčně, takže zde není nutné náklady na bydlení hradit po celé kalendářní čtvrtletí. Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit i tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude kromě příjmů zajímat také to, zda má Váš syn peníze na účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek nebo zda má například zřízené stavební spoření či životní pojištění. Nelze tedy předjímat, zda žádosti Vašeho syna o dávku vyhoví či nikoliv.
V obou případech se nenechte odradit případným odmítavým postojem úředníků. Úředník nemá právo odmítnout žádost přijmout. Nemůže přijetí žádosti odmítnout ani tehdy, když se domnívá, že žadatel nemá na dávku nárok. Žádosti o dávky je zapotřebí podat na úřadě práce v místě synova bydliště, konkrétně na oddělení státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a na oddělení hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc).

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nedovolená absence a proplacení státního svátku zaměstnanci
- Neomluvená absence zaměstnance a proplacení státního svátku, státních svátků

Náš (dnes již bývalý) zaměstnanec ve dnech 1.7., 4.7., 7.7., 8.7. a 11.7.2016 se bez omluvy nedostavil do zaměstnání (nastoupil 1.7.2016 do jiné firmy). Dne 11.7.2016 převzal osobně okamžité zrušení pracovního poměru ke dni 11.7.2016. Dne 5.7. a 6.7.2016 byl státní svátek. Náleží mu mzda za tyto dva dny svátků nebo je lze také považovat za absenci?
Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Pokud měl zaměstnanec v dny svátku naplánovanou směnu a nedostavil se bez omluvy, plat nebo mzda mu nenáleží. Pokud však v tyto dny pracovat neměl a měly mu být „proplaceny“ jako svátek, pak by mu měly být proplaceny, i když dny před svátkem i o něm bez omluvy nepřišel do zaměstnání. Neomluvená absence se musí posuzovat za jednotlivé dny, kdy skutečně zaměstnanec nepřišel do zaměstnání, ačkoliv měl.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnancem bez pracovní smlouvy - kdo škodu zaplatí?
- Dopravní nehoda způsobená zaměstnancem bez pracovní smlouvy - náhrada škody poškozenému
- Náhrada škody způsobená dopravní nehodou zaměstnance bez pracovní smlouvy - odpovědnost za škodu

12.7.2016 první den v práci (zaučování se rajónu jakožto kurýr přepravní služby) a stala se mi dopravní nehoda. Sice do mě vletěl motorkář (bez zranění či újmě na zdraví), ale podle vyhlášky a pravidel můžu za to já. U dopravní nehody nebyla přítomna Policie ČR, protože se obě strany na zavinění dohodli (já i motorkář). Motorkáři škodu na motorce uhradí pojišťovna z povinného ručení, které platí přepravce jakožto majitel vozidla, nicméně mu škodu budu muset na vozidle uhradit já. Vzhledem k tomu, že to je dodávkové vozidlo značky Fiat, tak bude oprava zřejmě drahá. Pokud to bude snesitelná částka, uhradím ji bez problémů, obávám se ale, že bude vysoká. Pojistku na "blbost" (pojištění proti škodě způsobené mému zaměstnavateli nemám).
Tudíž se chci zeptat: Jsem stále vedený na úřadu práce jakožto nezaměstnaný, mám šanci se nějak proti této věci placení bránit, když mezi mnou a dopravcem (vlastníkem vozidla) nevznikla pracovní smlouva a ani dohoda o provedení práce?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste pro zaměstnavatele konal práci bez uzavřené pracovní smlouvy, jednalo se o výkon „nelegální práce“. Pracovní smlouva musí být dle zákoníku práce uzavřena písemně, přesto je však možné, aby mezi stranami vznikl pracovní poměr i na základě ústně uzavřené pracovní smlouvy, pokud strany začali dle pracovní smlouvy již konat, což je Váš případ. Takže v daném případě můžete sice zaměstnavateli argumentovat, že mezi Vámi nebyla uzavřena pracovní smlouva, tudíž ani nevznikl pracovní poměr, pokud by však zaměstnavatel tuto Vaši argumentaci nesprávně uznal, pak by však po Vás mohl chtít náhradu škody dle občanského zákoníku, kde se odpovídá bez omezení za skutečnou škodu. Jako zaměstnanec byste odpovídal za škodu dle zákoníku práce a zaměstnavatel by po Vás mohl požadovat max. 4,5 násobek průměrného výdělku, i kdyby skutečná škoda tuto částku přesáhla.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Státní svátek o víkendu a práce - náhrada platu, mzdy od zaměstnavatele
- Státní svátek o víkendu a práce - náhradní volno nebo příplatek?

Firma má zaměstnance v obchodě, kde pracují krátký a dlouhý týden. Když jim vyjde směna na víkend a je svátek, není to přesčas, náleží jim náhradní volno nebo 100% příplatek? 100% příplatek by byl za 12 hod? Děkuji a přeji hezký den. Jiřina

ODPOVĚĎ:
Pokud mají zaměstnanci nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak práce o víkendu a ve svátek není prací přesčas, pokud se nejedná o práci nad jejich týdenní pracovní dobu (v průměru), která je dopředu naplánovaná. Pokud tito zaměstnanci pracují v sobotu a v neděli, náleží jim dle § 118 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. Pokud pracují ve svátek, náleží jim dle § 115 ZP náhradní volno nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatek ve výši průměrného výdělku. Pokud pracují o víkendu, který je zároveň svátkem, tak jim náleží jednak 10% příplatek a náhradní volno, nebo po dohodě namísto náhradního volna příplatek ve výši 100%. A vše by bylo za celou dobu výkonu práce.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Skrytá vada zakoupeného ojetého vozidla - reklamace
- Reklamace skryté vada zakoupeného ojetého vozidla, ojetiny
- Skrytá vada automobilu - falešná servisní knížka a neodborná výměna rozvodu (rozvodového řemene)
- Skrytá vada - neodborná výměna rozvodového řemene a falešná servisní knížka zakoupeného auta, automobilu

Skrytá vada zakoupeného ojetého vozidla Ford Galaxy, který jsem zakoupil do naší firmy od největšího našeho autobazaru v Praze, v dubnu 2016.
Na vozidle jsme si odečetli DPH. Rok výroby vozidla byl údajně 2011, počet najetých km měl být 174.400. K vozidlu jsem dostal servisní knihu z belgického zastoupení Forda v Antverpách kde měl být tento vůz pravidelně servisován. Poslední prohlídka měla proběhnout ve 163.000 km v listopadu 2015. Bylo to hlavní důvodem koupě tohoto vozidla za více jak 300.000 Kč, že jsem věřil, že o vozidlo bylo řádně postaráno v servisu Ford. Prvních 600 km jsem najel mezi Prahou a Brnem kvůli přepsání vozidla v Praze. Potom po ujetí asi pouze 1000 km došlo 25.5.2016 k přeskočení rozvodového řemenu a značnému poškození hlavy motoru, cena opravy se vyšplhala na 36.000 Kč. Navíc jsem musel pro pasažéry tohoto vozidla přijet v sobotu večer naším autem a druhý den v neděli znovu pro odtah nepojízdného vozidla. Celkem najeto 500 km, v ceně asi 5.000 Kč.
Později jsem se v autorizovaném servisu Ford v Brně, kde oprava probíhala, dozvěděl, že na vozidle byl namontován neodborně, opačně neoriginální rozvodový řemen. Jelikož je servisní interval u tohoto vozidla pro výměnu řemenu 140.000 km měla tato výměna být provedena dle servisní knihy v belgickém servisu Ford. Z uvedeného se dá vyvozovat, že pokud byl již vyměněn originální rozvodový řemen za druhý a ten se nám následně pokazil, je zřejmé, že vozidlo muselo mít najeto hrubě přes 200.000 km. Jak je známo, počet najetých km je jedno ze základních kritérií při koupi ojetého vozidla. Navíc je v tomto vozidle nainstalován filtr pevných částic a jeho výměna bývá nákladnou záležitostí v rozmezí 200-300 tis km. Suma sumárum se domnívám, že bylo vozidlo opatřenou falešnou servisní knihou, která měla dokladovat řádnou péči o vozidla v autorizovaném servisu Ford. Do belgického servisu jsem psal 2x mail a jednou jsem telefonicky mluvil anglicky s nějakou paní, která mi slíbila odpověď, ale nestalo se tak. Ještě tam pošlu doporučeně písemný dotaz. Tuto domněnku mi potvrdil i personál zdejšího dealerství Fordu, kdy mi potvrdili, že je jim známa nekalá praxe autobazaru se servisními knihami ze států Beneluxu.
Když to shrnu, domnívám se, že jde o skrytou vadu, za kterou nese prodávající odpovědnost ze zákona. Podepsal jsem sice autobazaru předávací protokol, kde bylo vše vadné a auto bylo prakticky hromádkou šrotu, ale pak by vozidlo nikdy nemohlo získat platnou kontrolu z STK, což bezesporu má! K poruše došlo necelý měsíc po koupi vozidla. Uvedenou vadu jsem samozřejmě u autobazaru reklamoval ale došla od nich záporná odpověď. Rád bych znal váš právní názor, zda je naše pozice natolik silná, že má cenu vymáhat vzniklou škodu soudně.
Těším se na vaši odpověď
Patrik

ODPOVĚĎ:
Ano, souhlasím s Vámi, že v daném případě se jedná o skrytou vadu a nyní je otázka, zda touto vadou došlo k podstatnému či nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Tato otázka je důležitá z hlediska volby nároku. Tedy v případě nepodstatného porušení chtít bezplatné odstranění vady či slevu z kupní ceny, v případě podstatného porušení volba mezi těmito nároky:
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Předpokládám, že prasknutím řemenu se auto stalo nepojízdné, a proto bych se kloni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015)la k podstatnému porušení kupní smlouvy.
Pokud došlo dokonce k padělání dokumentace k vozidlu, bylo by možné žalovat i neplatnost kupní smlouvy z důvodu uvedení kupujícího v omyl.
Mám tedy za to, že z právního pohledu je věc jasná, tedy ve prospěch kupujícího. Nyní je otázkou, jak se k věci postaví nadále prodávající, protože v rámci soudního řízení je na kupujícím, aby prokázal, že věc vadu skutečně měla. V těchto případech je nutné, aby se do věci zapojil znalec a v rámci znaleckého zkoumání podrobně popsal, v jakém stavu vozidlo v době prodeje skutečně bylo, v jakém stavu byl řemen, apod. I když si takový posudek necháte vypracovat ještě před zahájením soudního řízení, má takový posudek stejnou váhu, jako by ho nechal vypracovat soud, dokud se protistraně nepodaří posudek vyvrátit. Proto bych ještě před řízením doporučovala nechat si takový posudek zpracovat, neboť budete mít v ruce důkaz, na jehož základě bude možné již dopředu vědět, zda soud dopadne ve Váš prospěch.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Podpis nové pracovní smlouvy u stejného zaměstnavatele a neproplacení neschopenky
- Neproplacení neschopenky z důvodu podepsání nové pracovní smlouvy u stejného zaměstnavatele

Mám nárok na proplacení neschopenky, když jsem v lednu 2015 podepsala novou pracovní smlouvu u zaměstnavatele u kterého jsem pracovala od roku 2011? Z důvodu přerušení podnikání jako fyzická osoba můj zaměstnavatel založil novou firmu s. r. o. a já podepsala novou smlouvu za stejných podmínek jako tu první. V době podepsání jsem byla na rodičovské dovolené. 30.4.2016 mi skončil rodičovský příspěvek a musela jsem nastoupit na dočasnou pracovní neschopnost DPN protože jsem těhotná a nemůžu vykonávat svou práci. Bylo mi sděleno že mi nemohou proplácet neschopenku, protože jsem u toho nového (stejného) zaměstnavatele nic neodpracovala. Chci se poptat jak dále postupovat a na co mám a nemám nárok. Předem moc děkuji.
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Nárok na vyplácení náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti a následné nemocenské Vám vzniká dnem, kdy jste měla nastoupit opět do zaměstnání. Pokud jste tedy v dočasné pracovní neschopnosti od května 2015, pak Vám od této doby tyto platby náleží. Doba předešlého odpracování u zaměstnavatele nemá na tuto skutečnost žádný vliv.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (nejde o pracovní úraz)

Ráda bych věděla, zda mohu být na Úřadu práce, když mám insolvenci a budu propuštěna ze zaměstnání ze zdravotních důvodů (domácí úraz nesouvisející s výkonem zaměstnání). Mám nárok na odstupné ze zdravotních důvodů? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš úraz nebyl kvalifikován jako pracovní, pak při výpovědi danou zaměstnavatelem z důvodu dlouhodobé nezpůsobilosti konat dosavadní práci, nemáte nárok na odstupné. Na Úřadu práce registrovaná být můžete, máte však vůči němu stejnou informační povinnost jako vůči zaměstnavateli.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájem bez smlouvy - právo majitele bytu vystěhovat kdykoliv podnájemce
- Nájem bytu bez smlouvy - právo majitele bytu vystěhovat kdykoliv nájemce, nájemníka

Bydlíme v bytě, který nám z části proplácí náš zaměstnavatel a z části my (kolega). Nepodepisoval jsem žádnou smlouvu o bydlení z naší firmou, ani s majitelem bytu, který nás navštěvuje. Může nás zaměstnavatel kdykoli se mu to zlíbí vyhodit na ulici i když si doplácím za bydlení? Na jaký paragraf by jsme se měli popřípadě odvolávat. Děkuji za radu a trpělivost s mým dotazem. Radim

ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš zaměstnavatel s majitelem uzavřenou nájemní smlouvu a Vy máte od něj byt v podnájmu a pokud nemáte podmínky výpovědi upraveny smluvně (podnájemní smlouva však nevyžaduje písemnou formu), pak Vám může kdykoliv dát výpověď z podnájmu. Podle mého názoru však v délce výpovědní doby bude limitován dobrými mravy, tedy bude Vám muset nechat přiměřenou lhůtu k nalezení nového ubytování a vystěhování. Pokud by byl zaměstnavatel zároveň majitelem a neměli byste uzavřenou nájemní smlouvu v zákonné písemné formě, pak by Vás nemohl kdykoliv vystěhovat z titulu paragrafu 2237 NOZ, části za středníkem. Vztahovala by se na Vás zákonná ochrana nájemce.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta se svítící kontrolkou DPF, turbo - uhradí opravu prodávající? (autobazar)
- Reklamace auta s vadným turbem - zaplatí opravu prodávající (autobazar)?

29.03.2016 můj přítel koupil v bazaru automobil se svítící kontrolkou DPF, bylo mu řečeno, že kontrolka se rozsvítila při výměně baterie a nic to není. Po dvou měsících užívání automobilu, auto přešlo do nouzového režimu, přestalo jet. Po vyhotovení diagnostiky se ukázalo, že odešlo turbo. Chtěla bych se zeptat, zda se dá tohle považovat za skrytou vadu a následné odstoupení od smlouvy. Nebo zda můžu auto reklamovat a nechat opravit na náklady autobazaru? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Za vadu se považuje rozpor se smlouvou nebo pokud věc neodpovídá účelu smlouvy. V tomto případě se vozidlo zřejmě pořídilo za účelem ježdění s ním, tedy o vadu jde. Otázka nároků pak vyplývá především z samotné kupní smlouvy a to pokud jde o popis vozu a jeho vad. Pokud byl kupující ve smlouvě na tuto vadu upozorněn, nemůže uplatňovat nároky z vad. Pokud nebyl nároky má, ale s ohledem na další okolnosti. Je totiž rozhodné, zda byla vada zjistitelná prohlídkou s obvyklou péčí (např. kupuji-li vůz, měl bych s ním provést zkušební jízdu, zkontrolovat jej). Pak jsou jeho nároky omezené. Jestliže nebyla zjistitelná a projevila do 6 měsíců od uzavření kupní smlouvy, má se za to, že existovala již v době prodeje. Pro další nároky je pak rozhodující, zda jde o vadu podstatnou či nepodstatnou. V tomto případě lze uvažovat o podstatné vadě a pak je možné požadovat odstranění vady dodáním nové nebo chybějící věci, opravu věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit. Vadu a nárok z vady je třeba oznámit bez zbytečného odkladu, jinak ji soud nepřizná. Nemusí jít o stejný okamžik, ale neměla by se reklamovat například půl roku po jejím zjištění.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Víceúčelové hřiště - je nutné stavební povolení?
- Hřiště na víceúčelové ploše - je nutné stavební povolení?
- Hřiště postavené u sloupu elektrického vedení se zákazem vstupu - jde o černou stavbu?
- Stavba dětského hřiště u elektrického sloupu bez stavebního povolení městem, obcí - jde to legální?

Rád bych Vás touto cestou požádal o pomoc s výkladem stavebního zákona. V naší obci bylo z rozpočtu vybudováno víceúčelové hřiště v místě, kde stojí sloup elektrického vedení. V tuto chvíli se členové rady a zastupitelstva 2014-2016 vymlouvají, že nepotřebovali stavební povolení, vzhledem k tomu, že jde o víceúčelovou plochu. Na hřiště je ovšem zakázaný vstup kvůli sloupu elektrického vedení. Rád bych Vás tedy požádal, zda opravdu nebylo potřeba stavební povolení, nebo se jedná o černou stavbu. Případně bych Vás chtěl požádat o radu, jak obecním funkcionářům dokázat, že jsou v tomto případě špatnými hospodáři.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď a přikládám fotografie. Petr

ODPOVĚĎ:
O zřizování hřišť a sportovišť se stavební zákon zmiňuje na jediném místě, a to ve svém § 3/1, v němž vymezuje pojem terénní úpravy. Dle tohoto ustanovení jsou terénními úpravami zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Dle § 80/3 písm. a) a c) stavebního zákona není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu v případě:
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- změn druhu pozemku o výměře do 300 m2 (nelze totiž vyloučit, že předmětný stavební záměr by mohl být považován rovněž za změnu druhu pozemku).
Dle § 96/2 písm. d) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní souhlas (zjednodušené přivolení stavebního úřadu) v případech:
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Dle § 80/2 písm. a), e) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní rozhodnutí o změně využití území v případech:
- terénních úprav podle § 3/1 stavebního zákona,
- změn druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
V některých ze shora uvedených případů pak nelze vyloučit, že na příslušné přivolení stavebního úřadu (v rámci územního řízení) mělo navazovat rovněž příslušné přivolení v rámci řízení stavebního.
Bez podrobné znalosti charakteru stavebních prací, které byly na dotčeném pozemku prováděny, a bez povědomí o rozsahu provedených prací (a zároveň okolí předmětného hřiště), však není možné jednoznačně konstatovat, zda byl obecní úřad povinen získat nějaký typ přivolení stavebního úřadu či zda se stavba skutečně nacházela „ve volném režimu“. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a na předmětné hřiště se zde informovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence ochranného pásma vedení elektrizační soustavy neznamená, že by na předmětném pozemku byla definitivně vyloučena jakákoli stavební činnost. Podmínky pro stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy jsou zakotveny v § 46/8 a 11 energetického zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Jednatel vypověděl jednatelství a s.r.o. a nebyl smazán z obchodního rejstříku - jak se má bránit?
- Statutární orgány s.r.o. nevymazaly jednatele z obchodního rejstříku - jak postupovat?
- Jak vymazat své jméno jednatele z obchodního rejstříku - postup, návod, informace
- Jak se vymazat z OR jako jednatel firmy, s.r.o. - postup, návod
- Jak se vymazat z obchodního rejstříku jako jednatel firmy, s.r.o. - postup, návod

2015 jsem se rozhodl ukončit jednatelství v několika firmách, kam jsem byl svým bývalým partnerem dosazen. 22. ledna 2015 jsem na adresu společností a statutárních orgánů rozeslal doporučené dopisy, kde se vzdávám funkce. Všechny tyto dokumenty mám doložené. Bohužel do dnešního dne jsem na obchodním rejstříků veden stále jako jednatel. Vzhledem k tomu, že jsou známky toho, že někdo jedná mým jménem, ozval se mi i exekutor atd. rozhodl jsem se tuto skutečnost dát do pořádku sám. Prosím opravte mě pokud se mýlím, ale povinost podat tuto změnu na restříkový soud nemá odstupující statutární orgán, tedy já?
Podal jsem tedy první návrh na změnu a ze soudu mi dorazila výzva k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů. Vzhledem k tomu, že podání by bylo ještě několik, byla by pro mě výslená částka neúnosnou, navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že de-facto opravuji chybu někoho jiného.
Ptám se tedy, jak lze tuto skutečnost řešit? Asi jako každý bych nechtěl jít do nějakých soudních sporů, celou záležitost bych už rád měl za sebou.
Děkuji za odpověď Teodor

ODPOVĚĎ:
Místo návrhu na změnu zápisu zašlete soudu upozornění na nesoulad zápisu v obchodním rejstříku se skutečností, kdy uveďte, že společnost již více než rok nemá statutární orgán schopný vykonávat svou činnost. K upozornění vždy přiložte své odstoupení z funkce jednatele. Toto by mělo postačovat k tomu, aby soud z moci úřední zjednal nápravu, ať již vyzváním společnosti ke změně zápisu, případně by společnosti mohl jmenovat opatrovníka. Za určitých okolností by tato skutečnost také mohla vést ke zrušení společnosti. Rozhodující však je, aby se toto soud dozvěděl, tedy je na Vás jej o skutečném stavu informovat.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- S.r.o. s jedním jednatelem a bez zaměstnancům - je to přípustné?
FINANCE-DANĚ
- Převod OSVČ na s.r.o. a placení daní

V současné době pracuji jako OSVČ v oblasti informačních technologií. Rád bych si založil s. r. o. z důvodu omezení rizik a vlastnictví autorských práv na software. Můj dotaz je, zda je právně/daňově v pořádku, že bych si založil s. r. o. , kde bych byl jednatelem a neměl bych žádné zaměstnance. Tato s. r. o. by fakturovala za mnou provedené služby třetím subjektů. a já bych pak jako OSVČ fakturoval oné s. r. o. V současné době to dělám stejně, ale fakturuji rovnou třetím subjektům jako OSVČ, tj. na daních bych zaplatil stejně. Díky Karel

ODPOVĚĎ:
Z hlediska právního je nutné vyřešit otázku zákazu konkurence. Obecně jednatel nesmí podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání s. r. o. Jako společník byste však mohl s tímto podnikáním vyslovit souhlas a zákaz konkurence by tak nebyl porušen. Nicméně vzhledem k tomu, že budete jediným společníkem, pak by ani při porušení zákazu konkurence nebyl nikdo, kdo by toto porušení namítal, neboť Vy byste sám sebe nezažaloval.
Je však třeba se věnovat zejména daňovým aspektům. Dle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů platí, že u práce společníka s. r. o. se jedná o příjmy ze závislé činnosti (nikoli příjmy z podnikání). Zde hrozí, že by finanční úřad posuzoval Vaše příjmy OSVČ jako příjmy za práci pro společnost a doměří Vám neodvedenou daň, obdobně pak také pojištění na zdravotní a sociální pojištění. Dále by bylo vyměřeno penále za neodvedené daně, resp. zálohy na daně, neboť by měly být hrazeny stejně jako u běžných mezd zaměstnanců.
Pokud byste tedy měl pouze jediného odběratele, tedy Vaše s. r. o. , které by podnikalo ve stejném oboru, pak by se jednalo o výše uvedenou situaci a musel byste hradit odvody za Vaší činnost OSVČ stejně jako u zaměstnanců.
Konkrétní nastavení Vašich postupů doporučuji nejprve konzultovat s daňovým poradcem, popř. účetním.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Použití přeplatku jako splátka dlužného nájmu - je to důvodem k okamžitému neukončení nájemní smlouvy?
- Může pronajímatel zadržet přeplatek služeb a uhradit na dluh za nájem, nájemné?
- Výzva k uhrazení dluhu za nájem s omylem uvedeným jiným paragrafem - je výzva platná?
- Platnost výzvy k uhrazení s omylem uvedeným jiným paragrafem - je výzva platná nebo ne?
- Splátka nájmu z přeplatku za služby - je možné dát výpověď nájmu z důvodu neplacení nájmu, nájemného (3 za sebou jdoucí nájmy)

Jsem pronajímatel bytu s nájemnicí, která je v insolvenčním řízení, jak jsem se 22.8.2016 dozvěděl.
Celkově dluží nějakých 630.0000 Kč různým věřitelům a mi nezaplatila nájem už tři po sobě jdoucí měsíce. Červen 2016, červenec 2016 a srpen 2016. To mi dává právo jí vypovědět z nájmu pro zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy. Problém:
1. Za měsíc červen 2016 jsem použil přeplatek za služby, který jsem jí měl jinak odevzdat, a měla tak doplatit jen nějaké dva tisíce. Nedoplatila. Považuje se tento částečně (ne však její zásluhou) uhrazený nájem za neuhrazený nájem počítající se do těch tří po sobě jdoucích měsíců?
2. 1. srpna jsem nájemnici poslal výzvu, aby svou platební morálku napravila, a hrozil jsem, že jí jinak vypovím nájem podle § 2288 NOZ, pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu. Nenapsal jsem tam ale o možnosti ukončení nájmu bez výpovědní doby. Pochopil jsem, že aby byla výpověď z nájmu bez výpovědní doby platná, musí jí předcházet upozornění. Upozornění zasláno bylo, jen s odkazem na jiné ustanovení. Bude výpověď z nájmu bez výpovědní doby platná, i když jsem ve výzvě varoval před jiným paragrafem?
Moc děkuji za odpověď, Bedřich

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Nájem, který byl pokryt z přeplatku za služby není chápán jako řádné uhrazení nájmu ze strany nájemce. I když jste tedy přeplatek použil, je splněno neuhrazení nájmu za tři po sobě jdoucí měsíce.
2. Taková výpověď platná nebude, neboť odkazem na jiné zákonné ustanovení by byla výpověď zmatečná. Neuhrazení tří po sobě jdoucích nájmů je zvlášť závažné porušení a zde je třeba nájem ukončit dle § 2291 Občanského zákoníku. V tomto smyslu byste tedy měl zaslat novou výzvu a v ní uvést, v čem je spatřeno zvlášť závažné porušení povinností nájemce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozúčtování tepla v domě SVJ dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a č.372/2001 Sb.
- Rozúčtování tepla bytu SVJ dle velikosti zúčtovací jednotky (bytu)
- Výpočet započitatelné podlahové polochy při výpočtu rozúčtování tepla bytu SVJ dle č. 269/2015 Sb. § 2 odst. e)
- Musí SVJ respektovat vyhlášky Sb. zákonů nebo je může odmítnout hlasováním?
- Odmítnutí vyhlášky Sbírky zákonů SVJ hlasováním - je vyhlasosování platné?

Upozornil jsem písemně naše SVJ, že č. 372/2001 Sb. , byla zrušena. Podle nové a platné vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 3 odst. 2 písmeno a)
hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %
Současné rozúčtování tepla v našem SVJ je podle staré vyhlášky č. 372/2001 Sb. tj. 24% spodní hranice nebo 140% horní hranice průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku.
Dále jsem upozornil, že podle
vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 2 odst. e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce
A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)
Současné rozúčtování tepla v našem SVJ nebere v úvahu novou vyhlášku č. 269/2015 Sb. , kde je koeficient kanceláře 1,2 a koeficient kavárny 1,4.
To znamená, že v našem SVJ by měla být základní složka v m2 navýšena majiteli kanceláře o 20% (koeficient 1,2) a majiteli kavárny o 40% (koeficient 1,4) podle přílohy č. 1 vyhlášku č. 269/2015 Sb.
Dále jsem upozornil, že současné polohové koeficienty nezohledňují místnosti bez topných těles.
Výbor SVJ na schůzi vlastníků na tyto podněty jednal tak, že nechal hlasovat o tom, zda někdo chce měnit něco na současném rozúčtování tepla podle staré vyhlášky 372/2001 Sb. 51% bylo proti změně a 49% pro změnu. Podle mého názoru si nemůže žádný v subjekt v ČR odhlasovat, že pro něj obecně závazný předpis neplatí. Jedná se o úkon nesprávný a právně neplatný.
Vzhledem k tomu, že schůze vlastníků se konala již před 3 měsíci a nyní se bude konat na podzim nová schůze vlastníků, jak mám prosím postupovat? Mám podat návrh na změnu rozúčtování tepla znovu a potom jako přehlasovaný vlastník podat žalobu ke Krajskému soudu v Praze? Jak mám prosím návrh na schůzi vlastníků formulovat?
S díky a pozdravem Lubomír

ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, nelze si odhlasovat, že bude nadále postupováno podle právního předpisu, který již neplatí. Na nové schůzi doporučuji postupovat přesně tak, jak uvádíte, znovu podat návrh a případně se obrátit na soud. Pokud jde o formulaci návrhu, pak je důležité uvést, že není vlastně o čem hlasovat, nový právní předpis je závazný a celé hlasování o tom, že se jím SVJ nebude řídit, je rovněž neplatné. Naopak Výbor je tím subjektem, který by měl vlastníky jednotek informovat o novém právním předpisu a jeho dopadech s tím, že nové rozúčtování je direktivně stanoveno, nikoliv ponecháno na vůli SVJ, kterým postupem při vyúčtování se bude řídit.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odkoupení pozemku pod chatou od pozemkového fondu - jiná cena pro "starousedlíky" a jiná cena pro chataře s nájmem pozemku
- Je možné aby pozemkový fond obce prodal pozemek za jinou cenu občanovi obce a za jinou chataři, který do obce dojíždí?
- Diskriminace pozemkovým fondem obce - prodej pozemku za jinou cenu chataři a za jinou cenu "starousedlíkovi" z obce

Obracím se na Vás s dotazem ohledně odkoupení pozemku kolem chaty. 2011 jsem koupil chatu. V minulých letech již majitelé sousedních chat od Pozemkového fondu své pozemky odkoupili. Předchozí majitel naší chaty však jako jediný pozemek nekoupil. Kolem naší chaty máme oplocenou zahradu, která má rozlohu necelých 400 m2, za kterou Pozemkovému fondu platíme ročně nájem skoro 3000, - Kč. I my máme v plánu odkoupit tuto zahrádku. Na jaře jsem se dočetl, že Senát má schválit nějaký zákon o tom, že majitelé chat či zahradních domků, budou moci odkoupit tyto pozemky, které jsou zatím ve vlastnictví státu, za nižší cenu, která nebude nijak převyšovat ceny pozemků uvedené v cenových mapách. Nepíšu to asi přesně, ale smysl je Vám určitě jasný. Když jsem v minulosti kontaktoval Pozemkový fond ve Zlíně, bylo mi řečeno, že jim mám napsat žádost a Pozemkový fond pak vznese dotaz na příslušný obecní úřad obce, v jejímž katastru se pozemek nachází, aby Pozemkovému fondu sdělila, za kolik se pozemky v dané lokalitě prodávají. Jelikož máme špatné zkušenosti s tímto obecním úřadem a víme, že dělá velké rozdíly mezi jednáním se starousedlíky a chataři, obávám se, že tato cena by byla silně přemrštěná. Chtěl bych se zeptat, jestli tento zákon (vyhláška, nebo co to je), byl již schválen a jak bych měl postupovat.
Mockrát Vám děkuji za radu. Radomír

ODPOVĚĎ:
Dle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou.
Cena obvyklá se stanovuje dle vyhlášky č. 151/1997 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 441/2013 Sb. , která právě prošla novelizací na počátku roku 2016, konkrétně účinnost změn nastala ke dni 12.2.2016. V této vyhlášce bylo k uvedenému dni novelizovány např. i základní ceny obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků.
Co se týká postupu v této věci: jak Vám bylo sděleno, podejte žádost. Zákon a potažmo vyhlášky výše uvedené stanovují závazný postup pro stanovení „ceny obvyklé“. Můžete si nechat ocenit daný pozemek i od nezávislého odborníka, který by měl dojít k ceně obdobné jako bude cena stanovená pozemkovým úřadem.

__

OBČAN-DLUHY
- Promlčení dluhu - promlčuje se ode dne zapůjčení peněz nebo od první výzvy k vrácení dluhu?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Peníze zasílané na spoření nezletilým vnoučatům - rodiče peníze vybrali, jak může získat babička, dědeček peníze zpět?
- Jak získat zpět peníze naspořené vnoučatům a vybrané rodičem, rodiči?
- Jak získat zpět peníze naspořené vnoučeti a vybrané rodičem, rodiči?
- Peníze naspořené prarodičem vnoučeti, vnoučatům vybrané rodičem, rodiči - jak může prarodič získat peníze zpět?

Syn se snachou se lety rozhodli menší byt prodat a větší koupit. Požádali nás o zapůjčení peněz na rozdíl mezi cenami bytů.
Manžel prosbě nevlastního syna vyhověl a požadovanou částku jim zapůjčil. Do dnešního dne však zapůjčené peníze nevrátili.
Bohužel, smlouva o výpůjčce nebyla sepsaná, neboť v době půjčky syn a snacha žili v pěkném, velmi harmonickém a šťastném manželství a nikdy by nás nenapadlo, že v budoucnu dojde k rozvodu manželství (19 let společného žití).
Vzhledem k tomu, že manžel zapůjčené peníze získal z prodeje rodinného domku, který postavil před uzavřením našeho manželství, jsou peníze výhradně movitým majetkem mého manžela. Manžel pochopitelně požaduje vrácení peněz.
Nyní se snacha se synem rozvádějí a dohadují se ohledně vypořádání SJM včetně bytu, který je veden v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů SJM.
Manžel jim navrhnul, aby byt prodali a ze získaných prostředků mu vrátili dlužnou částku, a o zbytek prostředků se stejným dílem podělili. Na navrhovanou variantu však nepřistoupili.
Manžel má veškeré doklady o převodu peněžních prostředků ze svého účtu na účet realitní kanceláře, družstva a prodávajícího. Na všech převodech je uvedeno jeho jméno. Na všech bankovních výpisech jsou též vidět provedené operace - převody.
Jak získat 5 let starý dluh?
Promlčuje se dluh ode dne zapůjčení peněz nebo od první výzvy k vrácení dluhu?
Vnučkám, při narození, bylo uzavřeno spoření ČMSS a pojištění Sluníčko. Smlouvy, na moji žádost, uzavřel syn. Já na tyto smlouvy 10 a 8 let zasílala peníze, aby bylo v budoucnu pro vnučky na vzdělání nebo na zařízení bytu.
Při odchodu do důchodu jsem všechny smlouvy předala synovi, aby holkám šetřili, že já už z důchodu šetřit nemohu.
Nyní, když vypukly nepokoje ohledně synova rozvodu manželství, jsem požádala o nahlédnutí do smluv. Nyní jsem se od syna dozvěděla, že všechny smlouvy byly zrušeny a vyplacené peněžní prostředky použil s manželkou na uzavření životních pojistek. Peníze mi nechtějí dát, že by porušili smlouvy.
Veškeré platby jsem zasílala z mého běžného (sporožirového) účtu u české spořitelny. Výpisy z účtu mám založené.
Jak peníze získat zpět? Nechci je pro sebe, šetřila jsem je vnučkám a jim je chci dát, až budou dospělé.
Prosím, poraďte, dají se peněžní prostředky získat zpátky? Co pro to mohu udělat?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
K prvnímu dotazu: Pokud nebylo přímo při půjčce sjednáno, kdy bude půjčka vrácena, pak má věřitel kdykoliv právo po dlužníkovi požadovat půjčené peníze zpět, tedy navrhuji napsat písemnou výzvu se stanovením lhůty k vrácení peněz. Tříletá promlčecí doba pak začíná běžet až dnem následujícím po dni, který byl uveden ve výzvě jako den splatnosti dluhu. Pokud by ve stanovené lhůtě peníze nevrátili, nezbylo by, než věc řešit soudně a podat žalobu o zaplacení dlužné částky.
K druhému dotazu:
Spořené peníze jsou těch, v jejichž prospěch bylo spořeno - tedy ve Vašem případě vnuček. Pokud jejich rodiče smlouvy zrušili a nepoužili je ve prospěch svých dětí, nepečovali o ně s péčí řádného hospodáře a je možné to řešit např. i jako trestný čin zpronevěry nebo podat civilní žalobu na vrácení peněz vnučkám. Jelikož, jak jsem uvedla výše, spořené peníze patřily vnučkám, jejich vrácení směrem k osobě, která jim spořila, se nelze nijak domoct.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba u produktovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavba u ropovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavební povolení na stavbu u produktovodu, ropovodu
- Výjimka na stavbu u produktovodu, ropovodu - kdy ji provozovatel dá stavebníkovi?
- Stavba domu u produktovodu vzdáleného méně než 50 metrů
- Ochranné pásmo na stavění stavby u produktovodu, ropovodu
- Demolice starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
- Zbourání starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu

Koupili jsme pozemek se starším domem v chátrajícím stavu, se záměrem ho zbourat a postavit nový RD. V původním domě, který stojí od 1927 žila babička mé přítelkyně a toto místo má tedy i pro nás rodinný význam. Dům stojí na stavební parcele a tato je i v územním plánu obce dána jako zastavěná oblast. Nyní jsme zjistili, že jsme v ochranném pásmu produktovodu ropy, který byl vybudován v 1962. Předpokládám, že pokud bych stávající dům rekonstruoval, nebude s tím až takový problém, protože dům tam stál a hlavně vedle našeho domu stojí další řadová zástavba.
Ptám se ale na to, jak by to bylo v případě, že proběhne demolice a budeme chtít stavě nový dům na stávající parcele určené k zástavbě? Má správce produktovodu právo na to nám tuto stavbu zakázat? Ochranné pásmo je 100 m, dá se udělat výjimka na 50 m, ale my jsme v kratší vzdálenosti. Původní dům stál cca 15 m od produktovou a navíc u kraje silnice, nový dům bych situoval dále od silnice a asi 30 m vzdálenost od produktovodu. Na stránkách provozovatele produktovodu jsem se dočetl, že všechny žádosti o výjimku pod 50 m automaticky zamítají. Bohužel my nemůžeme jít nad 30 m, protože pak nám končí stavební parcela a pak jsme limitovaní ochranným pásmem vysokého napětí. Navíc jsem se dočetl, že do 2013 měl možnost udělit výjimku stavební úřad, ale nyní to může udělat pouze správce produktovodu – viz. příloha.
Pochopil bych, kdybychom nedostali povolení na úplně novou stavbu na novém pozemku „na zelené louce“, který by byl v ochranném pásmu, ale pokud na tomto místě stál 80 let dům??
V případě, že nám nepovolí stavbu, máme nárok požadovat nějaké odškodnění??? Byla by to zmařená investice – před koupí jsme si nechali udělat odborný odhad a dle tohoto pak pozemek koupili. Ke stavební parcele, která má výměru 1100m2 připadá i ovocný sad o výměře 5518m2. Takže v případě, že nám neumožní postavit nový dům, zůstane nám pouze pozemek k obdělávání.
O tom, že jsme v ochranném pásmu produktovodu nás neinformoval ani katastrální úřad a ani stavební úřad a rodina to taky nevěděla. Na stavebním úřadu mi řekli, že v případě výstavby nového domu musí správce produktovodu obeslat k vyjádření. Tak teď jsem ve fázi, zda nevíme jestli jít do rekonstrukce, ale dispozičně jsme měli jiný záměr než byl původní dům. Navíc dům je ve stavu, kdy se propadá střecha a je popraskané zdivo.
Předem moc děkuji za Vaši radu v této naší složité situaci. Děkuji. Vladimír

ODPOVĚĎ:
Bez souhlasu provozovatele produktovou bohužel nic nezmůžete, stavební úřad Vám nevydá stavební povolení.
Ve Vámi zmiňovaném odhadu ceny by mělo být uvedeno, že byla tato stanovena i vzhledem ke skutečnosti, že daný pozemek je v ochranném pásmu, což se výrazně projeví na možnostech užívání pozemku. Pokud tato informace nebyla součástí, je zde možnost uplatňovat (podle obsahu smlouvy) případné nároky z vad.
Vzhledem k tomu, že je produktovod zřizován a provozován ve veřejném zájmu, kdy tento zde stál (a ochranné pásmo zde již existovalo) v době, kdy jste tento pozemek kupovali, není zde nárok na náhradu za omezení vlastnického práva, přestože jste na svém vlastnickém právu stavbou produktovou značně omezeni.
Katastrální úřad nemá povinnost Vás o této skutečnosti informovat, stavební úřad pouze pokud se zeptáte. Každý se má sám brát o svá práva a informovat se o stavu věci sám a dopředu.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Lhůta na storno kurzu s právem vrácení ceny kurzovného
- Do kolika dnů je možné zrušit kurz aby musel pořadatel vrátit peníze?
- Vrácení peněz, kurzovného při odhlášní z kurzu - kolik dní předem se musí kurzista odhlásit?

Chtěl jsem se zeptat, zda-li není bod 4.4 v konkrétně těchto obchodních podmínkách v rozporu se zákonem.
http://www.silasebevedomi.cz/obchodni-podminky/
Cituji:
"4.4. V případě žádosti o odstoupení od smlouvy při objednávce živého kurzu, je možné od smlouvy odstoupit nejpozději 14 dní od data odeslání přihlášky. Poté již není odstoupení možné. Pokud účastník bude chtít účast na kurzu vystornovat, může tak bez sankcí učinit do 30 dnů před datem konání kurzu. V jiných případech zaplacená záloha na celý živý kurz bez náhrady propadá."
Tedy zda-li má pořadatel právo zadržovat zálohu na kurz (práci), i přesto, že nedošlo k plnění tohoto kurzu (tj. práce - nic jsem za svůj kurz nedostal) (odstoupil jsem od smlouvy krátce po 30denní lhůtě ve smlouvě z důvodu, že jsem se dozvěděl o morálních rozporech přednášejícího (předchozí trestná činnost). Tyto rozpory mi nebyly známy v době před uplynutím 30denní lhůty od objednání kurzu.) Jednalo se o srpen 2014.
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru tento bod obchodních podmínek není v rozporu se zákonem. Spotřebitel má ze zákona právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, která běží ode dne uzavření smlouvy. Nad rámec této lhůty poskytuje podnikatel možnost bezplatně zrušit účast až do doby 30 dnů před konáním kurzu.
Je otázkou, zda by morální deficit přednášejícího z minulosti mohl mít vliv na kvalitu přednášky. Bylo by nutné posuzovat téma přednášky a například také to, zda již nedošlo k zahlazení odsouzení přednášejícího (zda se na odsouzení hledí, jako by nebyl odsouzen a odsouzení mu bylo vymazáno z rejstříku trestů) apod. Obecně se domnívám, že ve většině případů by tato skutečnost nebyla důvodem pro odstoupení od smlouvy.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna pozemku se sousedem - je lepší darovací nebo směnná smlouva?
FINANCE-DANĚ
- Výměna pozemku se sousedem - daně, zdanění

Vlastním pozemek (zahrada u rekreační chaty) a po zaměření geodetem a zjištění "nevhodné hranice" jsme se dohodli se sousedem o vzájemné výměně cca 10m2 na společné hranici pozemku. Geodet nám vypracoval podklady pro zcelení a rozdělení pozemku pro shodnou velikost obou zúčastněných. Jakou by jste mi doporučili smlouvu pro tento případ - darovací a nebo směnnou? A kdy bude podléhat nějaké dani (příbuzní se sousedem nijak nejsme).
Předem děkuji, Jolana

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych směnnou smlouvu, jelikož z daňového pohledu je daň z nabytí nemovité věci, kterou zaplatíte, mnohem nižší než by byla daň darovací. Ta je v současné době 15%, daň z nabytí nemovité věci je 4%. Vy i soused zaplatíte každý 4% daň z nabytí nemovité věci tak, jako byste pozemky navzájem kupovali, tedy každý z ceny nemovitosti, kterou kupujete, nikoliv z rozdílu tak, jak je často účastníky smluv mylně předpokládáno.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby po smrti neženatého otce dítěte zdědilo po smrti majetek ono dítě?
- Jak zajistit aby po smrti neženatého otce dětí zdědily po smrti majetek tyto děti?
- Dědění po neženatém otci dítěte - jak zajistit aby dědilo dítě, děti a otec to nemohl změnit?

Žijeme ve společné domácnosti s přítelem 2006-2016 let, máme spolu dvě děti ve věku 2 a 4,5 roku. Žijeme v rodinném domě v osobním vlastnictví, který kupoval přítel. Na dům není vázána žádná hypotéka ani půjčka. Nyní jsem zjistila, ze přítel udržuje 09/2015-08/2016 vztah s jinou ženou. V případě, že se rozhodne v našem vztahu nepokračovat, předpokládám, že pokud nejsem jeho manželka, nemám právo na žádný majetek z tohoto domu, pouze na to, co jsem sama koupila. Ale je nějaká možnost, že se v tomto případě bere ohled na naše děti? Pokud z jeho strany nebude nijaký vstřícný finanční krok, ocitnu se s dětmi doslova na ulici. Veškeré mé úspory a rodičovské příspěvky jsem používala na děti (šacení, umělé mléko a pleny), v podstatě všechno na ně, kromě pár hraček, jsem financovala já. Také v podstatě veškeré oblečení, kosmetiku atd. jsem příteli kupovala já. Jídlo platíme nyní ze 3/4 on, 1/4 já. On platí bydlení - vodu, elektřinu atd. V domě jsem já financovala pouze některé vybavení, dekorační předměty atd. Já jsem stále na mateřské dovolené, přítel je úspěšný podnikatel. Mám nějaké právo žádat ho o nějaké zajištění bydlení pro naše děti a mě, jelikož by byly v mé péči? Pokud ano, jaká je percentuelní úspěšnost v této věci? Poku by se rozhodl v našem vztahu pokračovat (odpustila jsem mu a stojím o udržení rodiny), jak bych mohla právnicky ošetřit svoji situaci pro případ budoucnosti, pokud bychom i nadále žili ve vztahu bez sňatku? - abych za pár let nemusela řešit stejný problém.
Chtěla bych se zeptat, zda jde nějak právně ošetřit, aby naše děti byli jediní dědicové a lze to vyřešit již teď za života? Může se tato skutečnost později měnit? Jako v případě, že by měl můj přítel se svou milenkou dítě a tedy dalšího dědice. Klára

ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání – je pouze na pořizovateli závěti, jestli sepíše o svém majetku závěť a určí dědice nebo jestli ponechá dědění na zákonné posloupnosti. Závěť se sepisuje za života, ale účinná je vždy až po smrti pořizovatele závěti. Určit, že Vaše děti budou navždy jediní dědicové po Vašem příteli, není tak úplně jednoduché. Pokud by Váš přítel měl ještě další děti, pak jsou tyto děti ze zákona nepominutelnými dědici a mají nárok na svůj povinný díl z jeho pozůstalosti. Pokud tedy své další děti v závěti neuvede (opomene je), tak mají tyto děti právo žádat povinný díl (zletilé děti mají nárok na 1/4 zákonného dědického podílu a nezletilé děti na 3/4). Nemusela by se tak po jeho smrti respektovat jeho vůle uvedená v závěti a jeho další děti by mohly z jeho pozůstalosti obdržet určitou část. Jestli Váš přítel závěť nesepíše, dědily by po něm všechny jeho děti rovným dílem. Pokud chcete majetkové záležitosti řešit ještě za života, je nejvhodnějším řešením darování.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu v OV v domě ve kterém je většinový vlastník družstvo - neshody
- Dům s byty v OV a částečně družstevní - může družstvo zakázat majiteli bytu nainstalovat mříže?
- Většinový majitel bytového domu (družstvo) zakazuje majiteli bytu v OV nainstalovat mříž na balkon - může to zakázat?
- Neshody družstva a majitele bytu v osobním vlastnictví OV - kdo rozhodne ve sporu?
- Spolubydlící v bytě kouří marihuanu, trávu - může mít majitel bytu problémy s Policií a soudem?
- Kouření marihuany se souhlasem majitele v bytě bytového domu - postih pro majitele bytu v osobním vlastnictví
- Musí majitel bytu nahlásit na Policii užívání marihuany osobou bydlící v bytě?

Mám byt v osobní vlastnictví. Panelák ve kterém bydlím je cca 30% tvořen vlastníky a zbytek družstevníci. Ale družstvo tu má pořád velký počet + nám spravují nájmy a technickou službu. Takže prostě tu jsou pořád nějaké neshody. Spíš mě vadí proč já vlastník se musím podřizovat družstvu. To je ale jen aby jste věděli jak to tu je. A menší pod otázka je ta že chci mříže na balkon, protože nás vykradli a družstvo mi to nechce umožnit. Má na to právo družstvo právo, mě tvrdí že to je žebřík do druhého patra.
Hlavní otázka:
08/2015 se k nám nastěhoval kamarád. Říkala jsem mu že se tu nekouří, ale občas si dá jointa trávy mě to nevadí, ale sousedi poslední dobou si stěžují že jim kouř jde do bytu (ložnice). Prý mě nahlásí na družstvo na Policii a snad všem co to dá. Jednou jsem se naštvala a vylítla jsme na něj. Chtěla jsem aby mi ukázal všechno co tam má a měl tam malý pytlíček trávy. Na kuchyňské váze jsem mu to zvážila. Mělo to asi 6 gramů. Mohu mít z jeho užívání marihuany nějaký trestní postih. Vím že může dostat pokutu za to asi 10-15.000Kč. Bydlíme tu 2009-2016 a žádný problém jsme neměli. Kamarádovi jsem nadala, ale zase si myslím když jsme tu ve svým vlastním bytě tak bych si mohla dělat co v rámci normálních možností co chci. Kamarád chce na ně vlítnout a říct jim své což nechci aby se tu hádal celý panelák. Sousedi tvrdí, že tu nechtějí individua aby tu něco ukladli. Přitom podle mě mě vykradla firma která opravovala střechu a poslední den nás vykradli a odjeli policie pachatele nenašla. cože je ted mimo. nevím jak dál? Kamaráda nechci vyhodit jen kvůli tomu že si dá jointa, ale zase nechci omezovat ostatní. Chtěla bych se zeptat jestli jak je to v legislativě v občanským zákoníku? Může mi družstvo něco udělit? Popřípadě policie? . Můžou mi hrozit nějak soudem. Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud jde o mříže na okna či balkony, tak s tímto musí souhlasit buď všichni vlastníci bytů nebo ve Vašem konkrétním případě všichni vlastníci i družstvo. Takže je pravda, že družstvo Vám může instalaci mříží blokovat a není žádný způsob, jak je přimět k souhlasu.
Pokud jde o hlavní otázku, tak přechovávání marihuany pro osobní potřebu do 10 g není trestným činem, ale přestupkem, za které může přestupková komise uložit pokutu ve Vámi uvedené výši nebo propadnutí věci či napomenutí. Toto ale hrozí Vašemu nájemníkovi, nikoliv Vám. Vám z toho nehrozí žádný trestněprávní postih. Jediné, čemu můžete čelit, je sousedská žaloba v civilním sporu. Tedy pokud by Váš kamarád obtěžoval kouřem sousedy "nad míru přiměřenou místním poměrům", mohli by sousedé přímo proti Vám zahájit občanskoprávní spor, kterým se budou domáhat, abyste zajistila, aby nebyli obtěžováni kouřem z Vašeho bytu. Otázkou ovšem je, co je v daném případě míra přiměřená místním poměrům, neboť tento obecný pojem není nikde přesně definován např. v tom smyslu, že pokud je cítit kouř půl hodiny, už je to míra nepřiměřená. Doporučila bych tedy, aby nájemník kouřil v rozumné míře, není ale nutné, aby nekouřil vůbec. Tím se vyhnete výše zmíněné tzv. sousedské žalobě nebo pokud by ji sousedé přece jen podali, nebudou úspěšní. Je ovšem možné, že nájemníka sousedé nahlásí na Policii, jelikož kouří marihuanu a nájemník tedy bude muset podstoupit přestupkové řízení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Probíhající lhůta na zapsání nového majitele v katastru - může dárce nemovitosti zrušit darovací smlouvu?
- Zrušení darování nemovitosti v době čekání na zápis nového majitele v katastru nemovitostí
- Zrušení darovací smlouvy bytu, domu v době čekání na zápis nového majitele v katastru nemovitostí
- Zpětvzetí daru v čekací době na zápis nového majitele v katastru nemovitostí

Pokud mi dcera po dohodě darovala část podílu na domě (darovací smlouvou u notáře) a momentálně běží a katastru nemovitostí 20 denní lhůta, je po této lhůtě nějaká doba, během které může dcera převod zrušit? Dcera vydírá, že pokud jí nezaplatím různé věci (nákup na rohlik.cz, restaurace, cesty autobusem, elektroniku atd.), tak že to okamžitě zruší (ví že tento přepis nestál málo a záleží mě na něm).
Bohužel dělá stále nové a nové dluhy, který za ní musím platit a záleží mě proto na tom, aby neměla podíl na domě a později, aby zde neměla i trvalé bydliště, aby na mě nechodily případní exekutoři.
Na nemovitosti je více spoluvlastníků. Dům má podílové vlastnictví, kdy jednu bytovou jednotku vlastní i tchán. Zbylé dvě bytové jednotky vlastním já 1/3, starší dcera má 1/3 a zmíněná nejmladší dcera má také 1/3. Dále mi dcera darovala i podíl na zahradě, kde máme s dcerami každá 1/9 zbytek vlastní tchán. Žaneta

ODPOVĚĎ:
Ne, převod zrušit nemůže. Musela by se obrátit na soud a namítat buď neplatnost darovací smlouvy nebo vrácení daru, ovšem za situace, kterou nastiňujete, není reálné, že by u soudu uspěla. Její výhružky tedy nemají reálný základ a řízení na katastru nemovitostí už nijak pozastavit nemůže.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel potvrdil zaměstnanci jen část odpracovaných směn - jak se bránit (pro účely výpočtu výše důchodu)
- Zaměstnavatel nepřiznal všechny odpracované dny, směny zaměstnanci, pracovníkovi - jak se bránit?

Mám dotaz pracoval jsem jako horník v OKD od 1993 do 2008, mám všechny směny odpracovane v dole. Od 2009 do 2012 mi zaměstnavatel potvrdil jen polovinu směn s tim že zbyvajici směny nemám odfárane. Podle vyplatních sačku mám ale všechny směny placene jako dulni i se stoupajici prašnou expozici, a vykonaval jsem stejnou praci jako před rokem 2009. Muže zaměstnavatel vest evidenci směn kterou ja nemam možnost si zkontrolovat a co je rozhodujici muj vyplatni sacek nebo jejich evidence. Děkuji Ladislav

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, tedy i rozpis směn. Zaměstnanci tuto evidenci zpravidla neukazuje, ale má povinnost ji vést po každého zaměstnance zvlášť. Pokud by pak v budoucnu měl zaměstnavatel vydávat takové potvrzení, pak bude zpravidla vycházet právě z této evidence směn. Samozřejmě musí s touto evidencí souhlasit vydané výplatní pásky. Pokud tomu tak není, jako ve Vašem případě, doporučila bych se písemně obrátit na zaměstnavatele, že nesouhlasíte s jeho potvrzením, že máte k dispozici důkazy, které toto vyvrací a žádat vysvětlení. Evidenci jak personální, tak i mzdovou za toto období by měl mít zaměstnavatel stále k dispozici.