Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí  zde.  



OBČAN-BYDLENÍ
- Nevytápění prázdného bytu a nárok na zvýšené náklady vedlejšího bytu na topení, otop

Bydlím v obecním nájemním bytě. Roku 2009 zemřela paní v bytě pod námi; ten je od té doby prázdný a nevytápěný. Po čase jsem zjistil, že nám od té doby výrazně narostla spotřeba plynu (máme vlastní plynové topení) o průměrně 300 m3 ročně, což v nákladech činí od té doby již celkem cca 25 000 Kč navíc oproti předchozí spotřebě. Obrátil jsem se tedy na majitele (MČ Brno-sever) s tím, že jako vlastník spodního bytu nezajistil jeho řádné užívání a v důsledku toho se zhoršilo užívání mého bytu (viz § 698 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb). Vše jsem doložil kopiemi faktur za plyn a žádal zpětné přiznání slevy z nájemného ve výši 25 000 Kč. Vlastník bytu žádá doložení znaleckého posudku. Můj argument, že faktury za plyn jsou zcela jednoznačné a důvod zřejmý, a není na tom tedy co posuzovat, neuznává.
Můj dotaz zní: mám šanci na úspěch? Neboli, pokud si zaplatím znalce, může být můj nárok na slevu uznán?
Děkuji, Miloslav

ODPOVĚĎ:
Nezajistil-li vlastník bytového domu řádné vytápění spodního bytu do té míry, že byla narušena celková tepelná pohoda v sousedních bytech, je skutečně možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného dle § 698/1 starého Občanského zákoníku.
Neboť se v současné chvíli nacházíte (ve vztahu k pronajímateli) stále výhradně v oblasti práva soukromého, nelze odhadnout, zda se pronajímatel s výsledky případně vyhotoveného znaleckého posudku spokojí a přiměřenou slevu z nájemného Vám poskytne. V tomto ohledu není pronajímatel závěry znaleckého posudku nijak vázán.
Jelikož vyhotovením znaleckého posudku vzniknou na Vaší straně další náklady, doporučuji Vám se s pronajímatelem dohodnout na jejich proplacení pronajímatelem, vyjde-li najevo, že k navýšení spotřeby plynu došlo na Vaší straně skutečně zaviněním pronajímatele (resp. je možné se dohodnout alespoň na částečném proplacení nákladů za vyhotovení znaleckého posudku).
Soudního znalce v příslušném oboru můžete vyhledat v rejstříku znalců na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Rozhodnete-li se znalecký posudek neopatřovat, můžete se se svým nárokem samozřejmě obrátit přímo na soud, v této souvislosti je však nutné podotknout, že v rámci soudního řízení by byl znalecký posudek s největší pravděpodobností stejně opatřován, smírné vyřešení sporu Vám tak lze jednoznačně doporučit.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu majiteli, který přišel o byt kvůli insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Zrušení trvalého pobytu původnímu majiteli - byt, dům zabavený v insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Prodej bytu, domu insolvenčním správcem a zrušení trvalého pobytu původního majitele

Bratr nadělal dluhy a zastavil dům po rodičích. Soud mu a jeho manželce povolil splátkový kalendář na 5 let nezajištěným věřitelům. Zajištěný věřitel nařídil prodej a já po následném povolení soudu, protože jsem osoba blízká dům koupila prostřednictvím insolvenční správkyně, která teď vyplatí zástavního věřitele a zbytek dostane bratr. Má v domě alel trvalé bydliště on a jeho manželka. Jejich syn tu přebývá, ale trvalé bydliště má na obecním úřadě. Chtěla bych, aby se z domu odstěhovali, protože nevěřím, že bude 5 let splácet věřitelům a nenadělá další dluhy.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Jako majitelka nemovitosti jste oprávněna určit, kdo a za jakých podmínek se bude v domě zdržovat. Máte právo na zrušení registrace trvalého bydliště Vašeho bratra, jeho ženy a syna, to provedete prostřednictvím obecního úřadu, kde ohlásíte změnu skutečností, teda to, že bratr ani jeho manželka již nemají právo v domě bydlet. V případě, že Váš synovec odmítne byt vyklidit můžete se toho domáhat žalobou na vyklizení nemovitosti podanou u místně příslušného okresního soudu.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorská práva na zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku
- Ochrana osobních údajů při zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku

Dotaz ohledně fotografií osob na Internetu: Podnikám na internetu a v současnosti připravuji nový projekt hodnocení fotek. Fungoval by následovně: Uživatel přijde na mé stránky, kde bude formulář, kam může vložit s krátkým doprovodným textem svou fotografii (většinou s obličejem). To celé dobrovolně a bezplatně. Zároveň vybere, kde (v jaké Facebook stránce) se fotka zveřejní.
Má aplikace zařadí fotku do fronty a až na ni přijde řada zveřejní ji v jedné z předpřipravených stránek na Facebooku. (Za tímto účelem mi tu fotku uživatel sám zašle)
A mě by zajímalo jak to celé ošetřit z hledisky ochrany osobních údajů a autorského zákona, aby to bylo legální.
Jaké údaje si musím o uživatelích zasílajících fotky vést pokud nějaké? Jak zaručím, že uživatelé nebudou zadávat smyšlené údaje jen, aby nemohli být identifikováni v případě zneužití cizích fotek?
Co s případy, kdy někdo zneužije cizí fotku a zašle ji ke zveřejnění aniž by k tomu měl právo?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Vámi připravovaný projekt není výslovně regulován žádným z platných právních předpisů; s ohledem na skutečnost, že tento projekt hodláte realizovat na internetu (tedy v prostoru, který je právem poměrně obtížně postižitelný, resp. kde právo za technickým pokrokem dosti zaostává), není v podstatě možné, abyste se dokonalým způsobem chránil proti případům zneužití cizí podobizny některým z uživatelů Vámi nabízené služby.
Aby byl Váš projekt pro uživatele atraktivní a v praxi uskutečnitelný, vylučuji předem variantu, kdy byste si totožnost uživatelů ověřoval např. kontrolou jejich nascanovaných občanských průkazů (či jiných průkazů totožnosti).
V tomto ohledu je klíčové, aby každý uživatel při vyplňování vstupního formuláře zároveň potvrdil správnost jím uváděných údajů (pokud je správnost jména zapotřebí či postačí pouze nick), poskytl Vám souhlas ke zpracování jeho osobních údajů a výslovně odsouhlasil, že jím vkládaná fotografie představuje jeho vlastní podobiznu nebo že k jejímu použití je oprávněn. Současně je vhodné uživatele na tomto místě upozornit na možné negativní právní následky zneužití cizí podobizny (možný zásah do osobnostních práv takového člověka, porušení jeho práva na ochranu osobních údajů, vyloučit nelze ani správněprávní či trestněprávní odpovědnost) ; bude-li to možné, upozorněte ve formuláři uživatele také na to, že vložením fotografie dochází k uložení např. jeho e-mailové adresy (je-li to možné) či IP adresy jeho počítače, kteréžto údaje mohou v budoucnu případně vést k identifikaci uživatele zneužívajícího cizí podobiznu.
V rámci nového občanského zákoníku je podobě člověka a pořizování podobizen člověka (a nakládání s nimi) věnován § 84 a násl.
Shora naznačeným způsobem učiníte maximum pro zajištění zveřejňování pouze „legálně užívaných“ fotografií, přičemž v případě zneužití cizí fotografie některým z uživatelů budete moci argumentovat vlastní dobrou vírou.
Co se týče zpracování osobních údajů, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů: http://www.uoou.cz/
se kterým můžete konzultovat, zda se v případě Vámi zamýšleného projektu stanete správcem osobních údajů či nikoli. Pokud byste se správcem osobních údajů stal (což v případě podobizen spíše předpokládám), budete povinen splnit některé další povinnosti správce osobních údajů dle zákona o ochraně osobních údajů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno bydlení zdarma - jak zpoplatnit bydlení nájemným?
- Nájemné za původně bezplatné věcné břemeno doživotního bydlení (užívání bytu, domu, nemovitosti)
- Služebnost bydlení zdarma - jak zpoplatnit bydlení nájemným?
- Nájemné za původně bezplatnou služebnost doživotního bydlení (užívání bytu, domu, nemovitosti)

Před lety si moje babička a děda v privatizaci koupili byt, ve kterém bydlí, do OV. Částku za koupi (120.000,-) jsem uhradila já. Následně, v r. 1999 mi babička a děda tento jejich byt darovali. U právníka jsme sepsali darovací sml. (Smlouva o bezúplatném převodu jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku), ve které je v bodě VII. uvedeno: Dohodou smluvních stran se současně zřizuje právo bezplatného doživotního užívání obou dárců jako věcné osobnostní právo, váznoucí na převáděném bytě č. 665/21.
Děda v r. 2001 zemřel, babička v tomto bytě bydlí a dále bydlet bude a hradí si spotřeb. služby (el. , voda, teplo, fond oprav, …). Nyní jsme se, prozatím ústně, dohodly, že by mi babička platila symbolické nájemné, a tak bych se chtěla zeptat, jak máme tento bod zrušit. Stačí, když do nájemní sml. uvedu, že podpisem této sml. se ruší bod č. VII. ve znění tom a tom, sml. té a té, uzavřené mezi tím a tím, dne toho a toho? Nebo se musí nejdřív sepsat dodatek k darovací sml. a pak teprve uzavřít nájemní smlouvu, či ještě jinak?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V případě, že byste s babičkou uzavírala nájemní vztah, tak bude potřeba zrušit její věcné břemeno, neboť nájemní vztah a její věcné břemeno by se vzájemně "tloukly". Postupujte tedy tak, že zrušíte její věcné břemeno a místo něj založte nájemní vztah. Nebo můžete písemně dodatkem upravit výši přispívaných nákladů o výši nájemného, což by byl asi nejjednodušší způsob. První varianta je pro babičku poněkud nevýhodná, druhá je jednoduchá a rychlá.

_

FINANCE-DANĚ
- Prodej chaty - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním?
- Prodej chalupy - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním?

Prosím o sdělení, zda musí být při prodeji chaty v ceně asi 300 000, - Kč odhad.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek není potřeba, pokud vyplníte a podáte přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí s tím, že v části 2 vyberete pro srovnání tzv. směrnou hodnotu a vyplníte údaje do Přílohy č. 2 dle druhu nemovitosti. Záloha na daň se pak vypočte z kupní ceny a finanční úřad si sám dopočte celkovou daňovou povinnost dle Vámi uvedených údajů. Pokud bude Vámi zaplacená záloha nižší než výsledná daňová povinnost vypočtená finančním úřadem, pošle Vám platební výměr.
Pokud nezvolíte pro srovnání směrnou hodnotu, ale zjištěnou cenu, je znalecký posudek povinnou přílohou daňového přiznání.

_


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- V dohodě je uvedený neplatný zákon, zákoník - je dohoda platná?
- Platnost dohody s uvedeným již neplatným paragrafem zákona, zákoníku

Jako prodavačka v obchodě mám podepsanou smlouvu o hmotné zodpovědnosti. V době podpisu dohody už dávno neplatil uváděný zákoník práce ve smlouvě § 176 a násl. zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ale nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. Je prosím tato smlouva platná?

ODPOVĚĎ:
Pokud je Vámi uzavřená „smlouva o hmotné odpovědnosti“ po obsahové stránce totožná s dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování dle § 252/1 zákoníku práce, nemá na její platnost žádný vliv skutečnost, že je v této smlouvě chybně uveden odkaz na starý zákoník práce. Při posuzování ne/platnosti všech právních jednání má vždy přednost obsah před formou, tzn. že písařské, početní či jiné drobné chyby, které však obsah ujednání smluvních stran neovlivňují, nemohou samy o sobě přivodit neplatnost předmětného právního jednání.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Osoba nevyklidila uskladněné věci z ústně pronajatých prostor, jak postupovat?
- Majitel věcí nevyklidil věci ze skladu, co s věcmi dělat?

Jsem správcem rekreačního objektu. Se sousedkou jsem uzavřel ústní dohodu v přítomnosti svědka (mojí manželky), že sousedka může od 16.3.14 do 15.4.14 za dobrovolný příspěvek použít rekreační chatu jako mezisklad pro stěhování svých věcí. Věci si uskladnila s vědomím, že majitel plánuje před začátkem rekreační sezóny v chatě rekonstrukci. Mojí chybou jsem o dohodě neinformoval majitele a pak sousedka nedodržela termín. Majitel mi stanovil nájem za blokování chaty pro jeho účely. Jelikož mi sousedka přestala brát telefony, formou SMS jsem jí vysvětlil, že musí věci odstěhovat do 14 dnů, jinak bude muset platit nájem. Sousedka věci neodstěhovala, nájem platit nechce. Formou SMS jsem ji varoval, že pokud si věci neodveze nebo nebude platit nájem, budu jí věci blokovat a nakonec zlikviduji. Pak mě v SMS obvinila z vydírání a krádeže, že věc předala advokátovi. Uložené věci jsou tak z 95% staré opotřebované
nářadí a pomůcky pro údržbu domu a zahrady, které by se asi těžko dali zpeněžit.
Jak věci zlikvidovat a předejít obvinění z krádeže svěřeného majetku do úschovy? Jak odškodnit nájemné? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Sousedka nemá právo chatu svými věcmi blokovat. Na straně druhé Vy nemáte právo její věci znehodnotit. Ovšem z její strany bych to s advokátem neviděla tak divoce. Je to totiž právě sousedka, která protiprávní stav vyvolala. Můžete její věcí vystěhovat, nejlépe je někde uložit a náklady se stěhováním, úschovou a nájemné ji vyúčtovat a vyzvat ji k zaplacení. Pakliže zaplatit odmítne, musíte se obrátit žalobou na zaplacení dlužné částky na soud. S likvidací věcí bych v tomto případě byla opatrná, v případném soudním sporu by se Vaše vymáháná částka mohla ponížit o hodnotu jejich věcí.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Povinná lékařská prohlídka před začátkem studijní praxe - kteří studenti ji musí mít?
- Povinná lékařská prohlídka studenta před začátkem studijní praxe - kdo ji musí mít?

Chtěla bych se zeptat, jestli jako studentka VŠ ekonomického směru jsem povinna před zahájením povinné studijní praxe absolvovat lékařskou prohlídku v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. , nebo předložit potvrzení o způsobilosti k vykonání praxe od praktického lékaře (pokud se činnosti na praxi vztahují na nerizikové zařazené do první skupiny rozdělení činnosti dle jejich rizik)? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Dle § 51/2 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách platí, že jestliže se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňuje na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby.
Dle § 8/1 písm. b) bodu 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se pak lékařská prohlídka neprovádí, je-li při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonávána pouze práce zařazená do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn. že se jedná o tzv. práci nerizikovou.
I přes shora uvedené však odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, v případě povinných praxí studentů vysokých škol není zapotřebí, aby tito studenti absolvovali před nástupem na povinnou praxi lékařskou prohlídku, neboť § 51 zákona o specifických zdravotních službách se na studenty vysokých škol nevztahuje.
Ke shora uvedenému je vhodné dodat, že:
- v zákoně o vysokých školách (konkr. v jeho § 62/2) není výslovně stanovena podmínka zdravotní způsobilosti pro studium (resp. posouzení zdravotní způsobilosti),
- zákon o vysokých školách rovněž nezná pojmy „praktické vyučování“ nebo „praktická příprava“; jde o pojmy obsažené pouze ve školském zákoně (tzn. že tyto pojmy se vztahují pouze na studenty středních a vyšších odborných škol).
Tento právní názor je sdílen rovněž Ministerstvem zdravotnictví (které je vládním garantem zákona o specifických zdravotních službách), přičemž tento názor má rovněž oporu v důvodové zprávě k zákonu o specifických zdravotních službách.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nedodržení lhůty ke svolání schůze SVJ - anuluje výsledek hlasování v určité záležitosti?
- Je platné hlasování u schůze SVJ s nedodrženou lhůtou na svolání schůze?
- Demontáž lodžie kvůli zateplení domu SVJ - kdo platí demontáž soukromé lodžie?

SVJ rozhodlo na schůzi, kde bylo přítomno 94% majitelů bytů a zástupce SBD o zateplení domu. Pro hlasovalo 84%. Napadla jsem celou schůzi, protože nebyla dodržena 15denní lhůta k jejímu svolání. Dopis jsem zaslala doporučeně předsedovi SVJ, do dnešního dne mi neodpověděl, naopak na následující schůzi se mou stížností odmítl zabývat.
Nesouhlasím s úvěrem, který si SVJ chce vzít - skoro 4.000.000 Kč a má se splácet z peněz, které platíme do fondu oprav SVJ. Jsme s manželem důchodci. Také nesouhlasíme s demontáží zasklené lodžie a dlažby na ní. Zasklení a vydláždění jsme na základě stavebního povolení provedli na vlastní náklady. Lodžie i okna jsou na základě smlouvy o převedení bytu do osobního vlastnictví součástí bytu, případnou výměnu oken si majitel bytu hradí sám.
Prosím o odpověď, jakou mám možnost se bránit, zda musím přistoupit na demontáž lodžie a souhlasit s úvěrem.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy předmětné hlasování shromáždění SVJ proběhlo, budu ve své odpovědi vycházet z právní úpravy nového občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014).
Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky (a také vlastník jednotky, který nebyl o konání zasedání shromáždění SVJ řádně informován, což by mohl být Váš případ) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Není-li proto předseda SVJ ochoten s Vámi o případné neplatnosti hlasování shromáždění SVJ jednat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud, a to nejpozději ve shora uvedené lhůtě. Pro přípravu žaloby Vám lze samozřejmě doporučit advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče lodžie, je vhodné vědět, že dle § 1160 nového občanského zákoníku jsou společnými alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.
Konkrétní výčet společných částí bytového domu (který rozvádí shora citovanou definici dle nového občanského zákoníku) je pak uveden v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. f) jsou společnými částmi bytového domu mimo jiné i balkony, lodžie, terasy, atria, a to i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Pokud Vám však byla skutečně lodžie převedena smluvně do osobního vlastnictví, je možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na náhradu všech nákladů, které Vám v souvislosti s demontáží a zpětnou montáží oken lodžie v průběhu stavebních prací vzniknou. Náhradu těchto nákladů je samozřejmě vhodné dohodnout s předsedou SVJ ještě před započetím stavebních prací.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorská práva na přezpívanou písničku
- Autorská práva na písničku - cover verze (přezpívanou jinou osobou)
- Autorská práva na písničku - přepracovaná verze písnička (přezpívaná jinou osobou)

Jak je to s autorskými právy u autorskými právy u „coverování“ – přezpívávání písní světových interpretů. Tzn. Když bych např. píseň od Eltona Johna, Robbieho Williamse a podobě hrál a zpíval na veřejnosti, v KD, na akci, festivalu apod. , je to právně v pořádku? Je možné zpívat písně cizích interpretů veřejně? Mohu vybírat vstupné? Hrozí mi pokuta od OSA apod. ? Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Dle § 107/2 autorského zákona platí, že na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti se ustanovení tohoto zákona vztahují podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
Pokud není splněna žádná ze shora uvedených podmínek, vztahuje se autorský zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že v této oblasti je stěžejní mezinárodní úmluvou Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (do českého právního řádu pak byla tato úmluva zanesena vyhláškou č. 133/1980 Sb.).
V zásadě tedy platí, že autorskoprávní ochrana je na území České republiky poskytována zahraničním autorům ve stejném rozsahu, jako je tomu u děl českých. V tomto ohledu je proto nutné si uvědomit, že volně (tzn. bez nutnosti souhlasu autora) užije autorské dílo ten, kdo a/ tak učiní pro osobní potřebu fyzické osoby, přičemž b/ účelem takového užití nebude dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Máte-li tedy v úmyslu vystupovat při užívání cizích autorských děl na veřejnosti a vybírat vstupné, nebude samozřejmě splněna ani jedna ze shora uvedených podmínek a o volné užití autorského díla (ve smyslu § 30/1 autorského zákona) se jednat nebude.
Rozhodnete-li se užívat cizí autorská díla bez získání souhlasu jejich autorů (ve formě licenční smlouvy), budou dotčení autoři oprávněni obrátit se na Vás s některým (či více) z nároků dle § 40/1 autorského zákona.
Neboť je možné předpokládat, že Vámi zmiňovaní zahraniční interpreti (stejně jako autoři jejich hudby a textů) budou na území České republiky na smluvním základě zastoupeni příslušným kolektivním správcem autorských práv, lze Vám doporučit obrátit se na příslušného kolektivního správce s požadavkem na uzavření licenční smlouvy (v tomto ohledu je pak podstatné, zda máte v úmyslu užít záznam výkonu výkonného umělce či pouze hudební nebo textovou složku předmětné písně). Do úvahy v této souvislosti přicházejí tito kolektivní správci autorských práv:
- OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu (hudební skladatele a textaře)
www.osa.cz 
- INTERGRAM, zastupující výkonné umělce (hudebníky, zpěváky, tanečníky atd.), a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů
www.intergram.cz 
- OAZA, zastupující zvukaře – autory (mistry zvuku)
www.oaza.eu 

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Může člen SVJ dělat kopie z dokumentů SVJ?
- Kopie z dokumentace SVJ - může si je člen SVJ udělat?
- Může SVJ zakázat dělat si kopie z dokumentů SVJ členovi SVJ?

Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak SVJ hospodaří, a může nahlížet do smluv, účetních knih a dokladů SVJ.
Naše SVJ má pověřeného vlastníka, který mi umožňuje dokumenty SVJ prohlížet a dělat si písemné poznámky. Pořízení vlastní kopie fotoaparátem je zakázáno. Důvod neznámý. Do dokumentů nahlížím v sídle pověřeného vlastníka a za jeho přítomnosti. Řádné seznámení se s mnohastránkovými dokumenty není z časových důvodů bez podrobných poznámek, opisu nebo kopie možné.
Prosím, co je obsahem pojmu „nahlížet“ a za jakých podmínek lze pořizovat výpisy, opisy nebo kopie? Lze v rámci SVJ použít podobný výklad jako nahlížení společníka s. r. o. do dokumentů společnosti?
K poskytování informací společníkovi soud uvedl, že běžnou praxí poskytování informací společníkovi je nejenom nahlížení do dokladů společnosti, ale i možnost pořídit si prostřednictvím nepoškozující reprodukční techniky kopie takových dokladů. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Jak v dotazu správně uvádíte, má vlastník bytové jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu bytového domu hospodaří a jak bytový dům nebo pozemek spravuje; u této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů (§ 1179 občanského zákoníku).
Neboť shora citované ustanovení občanského zákoníku pojem „nahlížení“ blíže neupřesňuje, je pro získání povědomí o úmyslu zákonodárce vhodné odcitovat rovněž příslušnou pasáž důvodové zprávy k občanskému zákoníku:
„Vlastník jednotky má právo ověřit si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. I to vyplývá z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě, anebo stanovy společenství vlastníků. V případě, že takto určen nebude, uplatní se obecná pravidla stanovená pro soukromý styk. Zejména jde o zásady, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí i pro druhou stranu - ani osoba odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě vyloučila. “
Jelikož zákonodárce nedefinoval pojem „nahlížení“ ani v důvodové zprávě, je vhodné dále poukázat na ta ustanovení občanského zákoníku, která lze v této souvislosti podpůrně použít:
1/ Dle § 1118 a § 1119 občanského zákoníku náleží spoluvlastníku vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, přičemž tohoto vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.
2/ Dle § 2252/1 občanského zákoníku platí, že požádá-li o to nájemce bytu, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. V této souvislosti lze pak konstatovat, že svědčí-li právo na pořizování opisů či kopií vyúčtovaných nákladů nájemci, který není vlastníkem bytu, tím spíše by mělo svědčit vlastníkovi bytu, který je současně spoluvlastníkem bytového domu.
Dle § 107 zákona o obchodních korporacích může každý společník nahlížet do všech dokladů obchodní společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. V souvislosti s tímto oprávněním společníka obchodní společnosti (byť zakotveným ještě v Obchodním zákoníku, který byl k 31. 12. 2013 zrušen) pak bylo Nejvyšším soudem judikováno, jak ve svém dotazu uvádíte (jedná se o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 29 Cdo 703/2011).
Shora uvedené lze shrnout tak, že vlastníkovi bytové jednotky svědčí vedle práva nahlížet do účetních dokladů a smluv SVJ jednoznačně i právo pořizovat si na vlastní náklady kopie těchto dokumentů. Je-li pak vlastník bytové jednotky schopen si kopie těchto dokumentů pořídit na místě a způsobem, který kvalitu těchto dokumentů nijak neovlivní, jeví se zákaz pořizování kopií jako šikanózní výkon práva, který je v jasném rozporu s úmyslem zákonodárce a nemůže požívat právní ochrany. V tomto ohledu Vám lze doporučit iniciovat na úrovni SVJ změnu stanov, kterou by byla pravidla pro nahlížení do dokumentů SVJ a pořizování jejich kopií jasně zakotvena.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zálohy za angličtinu s rodilým mluvčím - kurz nepovede rodilý mluvčí

05/2014 jsem zaplatila zálohu ve výši 800 Kč za školku s angličtinou pro dceru (5 let), který povede rodilý mluvčí. Dva dny před termínem, tedy dne 24.7. mi byl zaslán mail, že rodilý mluvčí se odstěhoval do VB a týdenní školku povede česky mluvící lektor, ale bude mluvit anglicky. Nabídku jsem odmítla a požaduji vrátit 800Kč. Ředitelka zařízení nekomunikuje a nechce mi zálohu vrátit. Domnivám se, že z její strany byla dohoda změněna a tudíš by mi měla zálohu vrátit. Děkuji moc za odpověď, opravdu nevím co s tím když nekomunikuje a 800 Kč je pro mě vysoká částka. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda jste s předmětnou mateřskou školou uzavřela písemnou smlouvu, ze znění Vašeho dotazu však předpokládám, že se jednalo o smlouvu pouze ústní.
Dle § 2002/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde mateřská školka) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
Pokud tedy změnu v osobě lektora považujete za podstatné porušení smlouvy s mateřskou školou, lze Vám doporučit od této smlouvy písemně odstoupit, tzn. zaslat mateřské škole písemné oznámení o tom, že odstupujete od smlouvy (kterou budete konkretizovat), z jakého důvodu tak činíte a že požadujete vrácení uhrazené zálohy; jedno podepsané vyhotovení odstoupení si ponechte. Odstoupení od smlouvy zašlete mateřské škole doporučeně s dodejkou.
Dle § 2004/1 občanského zákoníku platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tzn. že se na něj hledí, jako by nikdy nevznikl. Odstoupíte-li od smlouvy, vznikne na straně mateřské školy bezdůvodné obohacení (konkrétně plnění z právního důvodu, který odpadl), k jehož vrácení bude mateřská škola povinna (§ 2991 občanského zákoníku).
Není-li ředitelka mateřské školy ochotna s Vámi komunikovat, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat písemně zřizovatele této mateřské školy s požadavkem na okamžité zjednání nápravy.
Neuspějete-li ani u zřizovatele mateřské školy, můžete se v této věci obrátit na advokáta, s jehož pomocí je možné zaslat mateřské škole předžalobní výzvu či později podat žalobu, je však nutné si uvědomit, že náklady na advokátní zastoupení a náklady soudního řízení (soudní poplatek) by několikanásobně převýšily Vámi vymáhanou částku (přestože tyto náklady by Vám byly v případě Vašeho úspěchu v soudním sporu mateřskou školou vráceny). Za podmínek § 138 a § 30/1 Občanského soudního řádu pak můžete požádat o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek a o bezplatné advokátní zastoupení.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství otcem - postup, informace

Je možné zříci se otcovství na dítě, které máme spolu s přítelkyní a jsem uvedený jako rodič v rodném listě? Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Český právní řád neumožňuje zřeknutí se otcovství, při splnění určitých, zákonem stanovených podmínek je ale možné otcovství popřít. Vzhledem k tomu, že nejste s matkou dítěte sezdáni, došlo k určení Vašeho otcovství pravděpodobně souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. V takovém případě lze otcovství popřít pouze tehdy, je-li vyloučeno, že byste mohl být otcem dítěte. Můžete tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo souhlasné prohlášení rodičů učiněno. Pokud k souhlasnému prohlášení rodičů došlo ještě před narozením dítěte, neskončí tato lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Po uplynutí této lhůty již otcovství popřít nelze.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na manželku a dítě u nesoužijících manželů - je nutný rozvod manželství?
- Je nutný rozvod manželství pro určení výživného na dítě a matku?
- Musí se rodiče rozvést aby soud určil výživné na dítě a matku?

12/2013 jsem uzavřela manželství, bohužel nás neustále někdo napadá a jedná paní říká, že otec jejího nenarozeného dítěte je můj manžel, proto jsme se rozešli a finančně každý hospodaří zvlášť. Já podala návrh na určení výživného na sebe a naše dítě. Při prvním stání mi soudkyně řekla, že musím podat návrh na rozvod. To nemůže existovat dohoda mezi manželi týkající se výživného?
Já jsem jen na rodičovské dovolené s příjmem 3800. Další při stanovení výživného se počítá i příjem druh/družka? Nebo se jen počítá příjem jen rodiče dítěte. A když otec pracoval načerno a uznal to u soudu ale neřekl kolik vydělával jak postupovat. Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V první řadě uvádím, že v souladu s § 3028/2 nového občanského zákoníku se na Váš případ budou vztahovat ustanovení tohoto právního předpisu, a to i přesto, že manželství jste uzavřela ještě za účinnosti zákona o rodině (který byl novým občanským zákoníkem k 31. 12. 2013 zrušen) ; na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nezbytnost podání žaloby na rozvod:
S ohledem na Vámi zmiňovanou oddělenost hospodaření je vhodné poukázat na § 691 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.
Nový občanský zákoník upravuje jak výživné mezi manžely (§ 697), tak i výživné rozvedeného manžela (§ 760).
Co se týče výživného mezi manžely (tzn. za trvání manželství), platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
V případě výživného rozvedeného manžela je důležité vědět, že není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro soudní vymáhání výživného na manžela není skutečně zapotřebí, aby byla zároveň k soudu podána žaloba na rozvod předmětného manželství. Vyživovací povinnost může být jednomu z manželů soudem uložena, aniž by bylo nutné toto manželství rozvádět (což by v některých případech mohlo dokonce odporovat vůli obou manželů).
Ani co se týče výživného na potomka dle § 915 a násl. nového občanského zákoníku, není opět zapotřebí, aby bylo manželství jeho rodičů rozvedeno; vyživovací povinnost rodiče k jeho dítěti existuje zcela bez vztahu ke skutečnosti, zda tento rodič žije či nežije v manželském svazku s druhým rodičem.

2/ Zohledňování příjmů rodiče dítěte:
V tomto ohledu nekladou platné právní předpisy na postup soudů žádné speciální požadavky, tzn. že soudce je povinen zjistit maximálně objektivním způsobem, jaké jsou skutečné majetkové a příjmové poměry rodiče dítěte. Přitom může soudce samozřejmě zohlednit také příjmy druha/družky rodiče dítěte (pokud to např. druhý z rodičů dítěte navrhne), praxe jednotlivých soudců se však může dosti lišit.

3/ Neprokázání příjmů rodiče dítěte:
Dle § 916 nového občanského zákoníku platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (tzn. zákona o životním minimu). Případná pasivita či neochota ke spolupráci ze strany jednoho z rodičů proto může být ze strany soudu „sankcionována“ využitím tohoto ustanovení nového občanského zákoníku.

_

RODINA-SJM
- Manželka brání manželovi vybrat peníze ze společného účtu - co dělat?
- Manžel brání manželce vybrat peníze ze společného účtu - co dělat?

Jak po rozvodu požádat o vypořádání SJM? Syn, 25 let, s manžlekou má společný účet, syn nemá nemá podpisové právo. 2009 jeho manželka vybrala 600 000 Kč, nemohl platit povinné odvody, proto mají obstavený veškerý majetek. Narůstá penále.
Syn se chce rozvést, ona ne. Co má udělat, aby se dostal k penězům? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM můžete provést i před rozvodem, resp. asi nejjednodušší způsob je se dohodnout. Pokud dohoda není možná, lze po rozvodu podat na soud návrh na vypořádání SJM. V návrhu již uveďte, čeho, resp, jaké části ze společného majetku se domáháte. Pokud jsou peníze uložené na společném účtu obou manželů, manželka nemá právo muži v přístupu k jeho penězům bránit. Obrátila bych se na banku, zjistila podmínky, za jakých je možné, aby muž mohl s penězi disponovat. Pokud je toto podmíněno souhlasem druhého manžela, nechť jej písemně vyzve k odstranění závadného stavu. Pokud tak neučiní, zkuste se obrátit na soud. Můžete tak učinit i formou předběžného opatření. Následovat by pak měla žádost na rozvod a v neposlední řadě návrh na vypořádání SJM. Veškeré dokumenty, vzory, můžete najít na internetu.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Požívání alkoholických nápojů zaměstnavatelem na pracovišti - umožňuje to Zákoník práce?
- Je osoba zaměstnavatele povinna dodržovat BOZP?
- Je zaměstnavatel povinen používat ochranné pomůcky nebo jen zaměstnanec?

Může zaměstnavatel na pracovišti požívat alkoholické nápoje? Vztahuje se také na něj zákoník práce? A jak je to s používáním ochranných prostředků? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví na svém pracovišti, a to nejen u svých zaměstnanců, ale u všech fyzických osob, které se s jeho vědomím na pracovištích zdržují (§ 101 odst. 1 a 5 zákoníku práce).
Zákaz požívání alkoholických nápojů uvádí zákoník práce jako jednu z povinností zaměstnanců. Zaměstnanec nesmí požívat alkoholické nápoje v pracovní době kdekoliv (tj. i mimo pracoviště), na pracovišti kdykoliv (tj. i po pracovní době) a nesmí pod jejich vlivem vstupovat na pracoviště zaměstnavatele. Pro zaměstnance platí tedy absolutní zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovišti. Toto opatření je součástí zajištění bezpečnosti na daném pracovišti.
Jak bylo uvedeno výše, zajištění bezpečnosti se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se na pracovišti zdržují, jedná se tedy o fyzickou osobu zaměstnavatele.
Stejný postup se bude aplikovat i v případě použití ochranných prostředků, pokud je jejich užití na daném pracovišti potřebné k zajištění bezpečnosti, tak i zaměstnavatel – fyzická osoba má povinnost tyto ochranné prostředky užít.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může úředník přijmout kopii staré žádosti s opraveným (přeškrtnutým) datem?
- Žádost ve které je škrtáno - může ji úředník přimout nebo může odmítnout?

Jako referent státní správy. Klient mi předložil okopírovanou žádost o ukončení dočasného vyřazení vozidla z loňského roku. Přede mnou loňské datum i podpis přeškrtl a podepsal aktuální datum a podpis černou propiskou (aby nemusel vypisovat znovu po roce žádost) a poté opět přeškrtal datum a podpis a podepsal se modrou propiskou. Takovou přeškrtanou žádost jsem odmítla vzít. Klient si šel postěžovat vedoucímu, a po domluvě s vedoucím vypsal novou žádost. Na příští návštěvu mi ale sdělil, že bude žádost opět v kopii, ale bez data a podpisu. Je možné přijmout tuto žádost v kopii bez podpisu a data a jak se takovému nepříjemnému klientovi bránit? Děkuji, Radana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel zcela přesně nevyplývá, jakým způsobem hodlá klient podat napřesrok žádost o ukončení dočasného vyřazení vozidla. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda jsou v těchto případech Vaším úřadem přijímány tyto žádosti na předepsaném formuláři, anebo zda je možné, aby žadatel sepsal i žádost vlastní.
Pokud Vám klient předloží kopii loňské žádosti, která však nebude opatřena datací a podpisem (bude se tedy jednat pouze o kopii vyplněné žádosti) a tuto žádost podepíše a řádně datuje (tzn. že na žádosti se bude nacházet pouze jeden podpis a aktuální datum), bylo by přijetí takové žádosti dle mého názoru možné (neboť po obsahové i formální stránce nebude žádost obsahovat žádné škrtance či jiné opravy).
Předloží-li Vám však klient pouze kopii loňské žádosti, aniž by tuto žádost podepsal či datoval, nebude se samozřejmě jednat o řádné podání a jeho přijetí nebude možné. V této souvislosti připomínám, že dle § 37/2 správního řádu musí být z každého podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje; fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37/3 správního řádu).
Pro ujednocení názoru na tuto problematiku Vám doporučuji dohodnout se s Vaším vedoucím a dalšími kolegy na jednotném postupu v obdobných případech.
Překročí-li hrubost jednání některých klientů akceptovatelnou mez, můžete se samozřejmě obrátit na místně příslušný obecní úřad s návrhem na zahájení přestupkového řízení pro spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. a) nebo c) přestupkového zákona, za který může být uložena pokuta do 5.000,- Kč, resp. do 20.000,- Kč.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva SVJ a správce nemovitosti nemá náležitosti dle stanov SVJ - může člen SVJ požádat soud o nápravu? (SVJ odmítá opravit smlouvu)
- SVJ odmítá opravit smlouvu se správcem i když nemá náležitosti dle stanov - co může dělat člen SVJ?

Na zajištění správy domu má SVJ smlouvu se správcem. Ve stanovách SVJ je uvedeno, co má smlouva se správcem obsahovat a co je SVJ povinno smluvně dojednat. Naše smlouva neobsahuje všechny ve stanovách uvedené požadavky. Na shromáždění, kde se o smlouvě jednalo a hlasovalo, jsem na toto upozornil. Připomínka, že ve smlouvě není vše podle stanov, nebyla přijata.
Ve stanovách máme dále uvedeno, že jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný člen společenství požádat soud, aby o ní rozhodl. Lze posuzovat výše uvedené jako důležitou záležitost pro přehlasovaného člena SVJ a je možné obrátit se na soud?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Ano, toto je tento případ. Navíc smlouva, která není uzavřena podle stanov, ačkoliv tak býti má, je neplatná. V tomto případě lze pak učinit dvě věci, buď právní vztah mezi správcem a SVJ zcela zrušit, v tom příípadě bude třeba navrátit si již poskytnuté plnění, případně uhradit již vzniklé náklady a nebo její neplatnost dodatečně zhojit, to znamená uzavřít smlouvu novou, která nahradí tu stávající a odstranit v ní vady. V případě, že nesouhlasíte s postupem společenství, jste přehlasován, lze se obrátit na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Chodík před domem nevlastní dům SVJ - nájemné za poiužívání chodníku nebo odkoupení chodníku domem SVJ
- Pronájem chodníku před domem městem domu SVJ - může do toho město dům SVJ donutit?

Jsem předsedou Společenství vlastníků bytových jednotek na Praze 4 - Spořilově, katastrální území Záběhlice.
Městská část Praha 4 požaduje od našeho Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), abychom si pronajali nebo odkoupili pozemek před domem, na kterém se nachází chodník. Chtěl jsem se touto cestou zeptat, zda ná to městská část právo nás nutit k takovému pronájmu nebo odkupu?
Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Nikdo nemůže být nucen k ničemu, co neukládá zákon. A zákon neříká, že jste povinni odkoupit pozemek. Ovšem zvažujte, co pro Vás eventuální změna vlastníka případně skutečnost, že pozemek nekoupíte, bude znamenat. Pokud je to jen trochu možné, doporučuji vyjednávat, co by případná koupě, nájem znamenala, co má úřad v plánu atd.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace nadměrné spotřeby vody v bytě SVJ - závadný vodoměr dle testu ČMÚ
- Vadný vodoměr, SVJ přesto žádá úhradu nespotřebované vody - co dělat?
- Vodoměr ověřený českým metrologickým ústavem a reklamace spotřeby vody v domě SVJ

Řeším reklamaci vyúčtování služeb za rok 2013 v SVJ. Pronajímám byt, přišel mi nedoplatek 14.571, požadoval jsem peníze po nájemci, odmítl to - podezření na vadné vodoměry, vodoměry ověřeny Českým metrologickým institutem dále jen ČMI (www.cmi.cz/index. php? wdc=1856& lang=1).
Závěr: vodoměry nesplňují požadavky stanovené certifikátem schválení typu (NV č. 464/2005Sb. , zákon 505/1990 Sb. , OOP č. 0 111-OOP-C035-13) pro ověření předmětného měřidla (viz příloha). ÚNMZ sdělil: zjištění ČMI je nezpochybnitelné.
Závěr SMJ: vyúčtování za rok 2013 a 1-4/2014 zamítnuto - neprokázáno že vodoměry TUV a SUV v tomto období nesplňovaly požadavky stanovené certifikátem schválení typu. Dále zamítli uhradit veškeré prokazatelné náklady spojené s touto reklamací.
Ve vyjádření není žádným způsobem prokázáno, že by měřidla byla ve vyhovujícím stavu.
Také zmiňují že můj postup reklamace odporuje postupům daným legislativou ČR?
Tímto Vás chci poprosit o radu, jakým způsobem mám postupovat v této věci? Jak postupovat dále?
Myslím si, že SVJ postupuje nezákoně a porušuje Vyhlášku 372/2001Sb. § 6. Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
Doporučujeme vyžádat si podrobné vyúčtování a případně porovnat vyúčtování záloh, které obdržel jiný vlastník (Váš soused) obdobné bytové jednotky.
Dle §2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb. je nájemce, který v průběhu zúčtovacího období v jednotce bydlel, příjemcem služeb spojených s užíváním bytu, a tedy je povinen vyúčtování za služby, které odebíral uhradit.
Nájemci zašlete výzvu s popisem služeb za konkrétní měsíc, v případě, že odmítne uhradit poplatky za služby, které pobíral v době, kdy se v bytě zdržoval máte právo podat proti němu žalobu na zaplacení u místně příslušného okresního soudu.
Podle § 7 vyhlášky 372/2001 Sb. činí lhůta pro uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem (vlastník nemovitosti nebo nájemce) minimálně 21 dnů. Reklamaci můžete uplatnit proti správci SVJ, který vyúčtování vyhotovil.
Vy jako vlastník bytu jste povinen seznámit konečného spotřebitele (bývalého nájemce) na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. To samé právo máte Vy, jako vlastník bytu vůči správci SVJ, který vyúčtování vyhotovil.
Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů (vlastník bytu nebo nájemce) správce SVJ do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které správce SVJ uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
Osvědčení o výsledku měření přiložte k reklamaci.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zveřejnění kulturní akce na Internetu - je nutný souhlas pořadatele akce?
- Zveřejnění kulturní akce Facebooku - je nutný souhlas pořadatele akce?

Ráda bych se informovala, zda je před zveřejněním kulturní a vzdělávací akce na Internetu nutné získat souhlas organizátora nebo provozovatele, či zda je možné tyto akce zveřejňovat bez jejich souhlasu. Například když na jiných stránkách bude inzerován zajímavý kurz, zda ho mohu inzerovat i na svých stránkách, aniž bych musela získat souhlas organizátora.
Případně ve kterém zákoně bych mohla odpověď na tuto otázku nalézt. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není možné nalézt odpověď v žádném z platných právních předpisů.
V zásadě však platí, že je-li informace o konání kulturní či vzdělávací akce zveřejněna, musí její organizátor počítat s tím, že tato informace může být dále volně rozšiřována, a to nezávisle na jeho vůli (zcela v souladu s fungováním současné informační společnosti).

Máte-li tedy v úmyslu na svých webových stránkách uveřejnit informaci o konání kulturní či vzdělávací akce, kterou získáte např. z jiných webových stránek, nelze proti tomuto postupu z právního hlediska nic namítat. V této souvislosti však upozorňuji na několik možných úskalí, se kterými je nezbytné počítat:
1/ Lze Vám doporučit informaci o konání kulturní či vzdělávací akce žádným způsobem neupravovat (myšleno po obsahové stránce) ; vyloučena je samozřejmě především modifikace klíčových sdělení, jako je údaj o místu a termínu konání akce, jejím programu, výši vstupného apod. V tomto ohledu je pak přirozeně vhodné čerpat tyto informace přímo z webových stránek organizátora kulturní či vzdělávací akce, tzn. nepřebírat tyto informace „z druhé ruky“.
2/ Informaci o konání kulturní či vzdělávací akce je dále vhodné na Vašich webových stránkách prezentovat v souvislostech, které nebudou organizátora této akce nijak dehonestovat či jinak snižovat jeho lidskou důstojnost či občanskou čest, popř. dobré jméno právnické osoby. V tomto ohledu je samozřejmě nevhodné k informaci o konání kulturní či vzdělávací akce připisovat žádné vlastní komentáře, které by mohly mít stejný účinek.
3/ Je-li informace o konání kulturní či vzdělávací akce zpracována tak, že se jedná o autorské dílo (informace je např. výtvarně zpracována v pozvánce), je vhodné uveřejnit pouze „prostou“ informaci o konání této akce, tzn. že kopírování autorského díla (byť uveřejněného na internetu) na vlastní webové stránky Vám nelze doporučit (resp. je před tímto krokem vhodné si vyžádat souhlas organizátora akce).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná kolaudace stavby (garáže) se stavebním povolením

Otec někdy v 90. letech (myslím 1993) dostal stavební povolení na stavbu garáže. Tuto garáž během roku postavil a začal používat i jako dílnu (živnostník, klempíř). Navíc si udělal větší vrata - vjezd do garáže - než měl podle stavebního povolení. Ale nikdy nezkolaudoval. Stavba sloužila a slouží dodnes oběma účelům, otec je již v důchodu a sám se začal o kolaudaci "trochu zajímat", ale dle jeho slov se bojí jít na stavební úřad. Než tam vyrazí, chtěl jsem se někde poradit, co bychom mohli čekat.
Nikde jsem nenašel, že by člověk čekal s kolaudací přes 20 let, navíc celou dobu stavbu používal (což asi před nikým bohužel nezapře). Není nějaké cesty, jak tuto stavbu dodatečně zkolaudovat a zároveň, dle možností, se vyhnout možným pokutám a sankcím (či alespoň částečně, pokud nějaké jsou)?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Novela stavebního zákona zavedla nové pravidla mimo jiné i to, že stavby do 25 m² a do pěti metrů výšky na pozemku u rodinného domu či chaty se obejdou bez jakéhokoliv povolování.
Na stavebním úřadě doporučujeme tvrdit, že jste stavbu dostavěli až nyní, v případě, že garáž splňuje výše uvedené kriteria uskuteční stavební úřad pouze kontrolní prohlídku.
Avšak v případě, že ve Vašem případě bude potřeba vydat kolaudační souhlas stavební úřad udělá závěrečnou kontrolní prohlídku do 60 dnů od podání žádosti.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak probíhá předání kopie notářské závěti notáři který má dědické řízení na starosti?
- Předání kopie závěti sepisujícím notářem notáři který zpracovává dědické řízení - jak probíhá předání?

Jak postupuje notář který sepíše závěť a pořizovatel zemře. Nastane dědické řízení a notář pošle komisaři který řeší dědictí jen potvrzenou kopii o pravosti této závěti. Originál má uschován ve svém osobním notářském archivu. Je tento postup zákonný? V opačném případě jak toto řešit. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Tento postup je přesně podle zákona. Soudní komisař, který má originál závěti uložený u sebe, sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti a s tímto protokolem pevně spojí ověřenou kopii závěti. Protokol s ověřenou kopií závěti zašle notáři, který projednává dědictví po pořizovateli závěti. Originál závěti zůstává u notáře, který ji sepsal.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze omylem zaslané na cizí bankovní účet
- Vydání bezdůvodného obohacení - peníze zaslané na cizí bankovní účet omylem
- Peníze zaslané omylem na cizí bankovní účet omylem - jak je získat zpět?

05/14 jsem omylem zaslala 7tis na jiný účet než jsem měla, do své banky jsem okamžitě zašla, kde vše se mnou úřednice sepsala a zaslala výzvu do konkrétní banky, doposud se mi majitel účtu neozval a ani částku nezaslal zpět. Jsem bez zaměstnání a dva měsíce na které jsem byla upozorněna, že odpověď na výzvu může trvat pomalu vyprší.

ODPOVĚĎ:
Základní právní rámec pro možnost nápravy omylů při bezhotovostním platebním styku (tzv. ne/odvolatelnost platebního příkazu a souhlasu plátce) zakotvuje § 106 zákona o platebním styku. Ve smyslu § 77/1 zákona o platebním styku by pak měla být tato služba bankou poskytována bezplatně (a to až na výjimku dle § 106/5 zákona o platebním styku).
Podrobná pravidla pro nápravu omylů při bezhotovostním platebním styku však shora zmíněný právní předpis neobsahuje, tato pravidla byste měla nalézt v tzv. pravidlech systému, tzn. dokumentu, který je povinen vydat každý poskytovatel služeb bezhotovostního platebního styku a která musí být dálkově přístupná (tzn. zveřejněna na webu příslušné banky).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat opětovně Vaší banku a informovat se zde, v jakém časovém horizontu můžete vrácení platby očekávat. Současně Vám doporučuji nahlédnout do pravidel systému, která Vaše banka vydala, a prostudovat zde ta ustanovení, která se vztahují na situaci, v níž se nacházíte.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak zabránit prodeji fotografie ukradené na Internetu cizí osobou?
- Jak zabránit šíření fotografie ukradené na Internetu cizí osobou?
- Cizí člověk ukradl fotografii na Internetu a vydává ji za vlastní - jak se bránit?
- Autorská práva na rodinnou fotografii zveřejněnou cizí osobou na Internetu

Vlastním fyzickou fotografii mého pradědečka v námořní uniformě, kterou jsem naskenovala a poskytla na jeden genealogický web. Minulý týden jsem ji náhodou našla na těchto webových stránkách http://www.oldphoto.info/gallery/Austro-Hungarian%20army%20-%20R.U.%20arm%C3%A1da%201866-1913/Navy%20-%20N%C3%A1mo%C5%99nictvo/, kde si na ní majitel těch stránek dal copyright, tvrdí, že všechny fotografie jsou jeho výlučným vlastnictvím a nabízí je za peníze k používání. Fotografii jsem jinak nikdy nikomu neposkytla, ani příbuzní ji nemají, nikdy jsem nedala souhlas k jejímu volnému šíření, majitel geneal. webu ji nikomu neposkytl. Částečně jsem ji retušovala, je to přesně ona, kterou někdo ukradl z onoho genea. webu i s chybně uvedeným rokem 1904. Nemohlo se tedy stát, že by nějaký příbuzný jiný exemplář někomu prodal (nevím ani zda existuje). Prosím o uvedení, jaké kroky mám učinit, aby dotyčný fotografii odstranil a
dále ji nezneužíval ve svůj prospěch. Co mám dělat, když ji neodstraní a nadále ji bude nabízet. Děkuji. Laura

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě zasahuje provozovatel předmětného webu do Vašich vlastnických práv, tzn. že proti tomuto počínání se můžete bránit. Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší. Neboť jste provozovateli předmětného webu nedala souhlas ke zveřejňování scanu fotografie (jako Vašeho majetku), došlo tímto způsobem do zásahu do Vašeho práva rozhodovat o tom, jak bude s vyobrazením Vašeho majetku nakládáno.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na provozovatele předmětného webu s výzvou k okamžitému stažení fotografie z webových stránek s upozorněním na skutečnost, že protiprávním způsobem zasahuje do Vašeho vlastnického práva. V této výzvě můžete rovněž zmínit, že svým počínáním může provozovatel předmětného webu naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku, a že jste připravena hájit své vlastnické právo případně i soudní cestou.

Neuposlechne-li provozovatel předmětného webu Vaší výzvy, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na ochranu vlastnického práva. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nevytápění prázdného bytu a nárok na zvýšené náklady vedlejšího bytu na topení, otop

Bydlím v obecním nájemním bytě. Roku 2009 zemřela paní v bytě pod námi; ten je od té doby prázdný a nevytápěný. Po čase jsem zjistil, že nám od té doby výrazně narostla spotřeba plynu (máme vlastní plynové topení) o průměrně 300 m3 ročně, což v nákladech činí od té doby již celkem cca 25 000 Kč navíc oproti předchozí spotřebě. Obrátil jsem se tedy na majitele (MČ Brno-sever) s tím, že jako vlastník spodního bytu nezajistil jeho řádné užívání a v důsledku toho se zhoršilo užívání mého bytu (viz § 698 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb). Vše jsem doložil kopiemi faktur za plyn a žádal zpětné přiznání slevy z nájemného ve výši 25 000 Kč. Vlastník bytu žádá doložení znaleckého posudku. Můj argument, že faktury za plyn jsou zcela jednoznačné a důvod zřejmý, a není na tom tedy co posuzovat, neuznává.
Můj dotaz zní: mám šanci na úspěch? Neboli, pokud si zaplatím znalce, může být můj nárok na slevu uznán?
Děkuji, Miloslav

ODPOVĚĎ:
Nezajistil-li vlastník bytového domu řádné vytápění spodního bytu do té míry, že byla narušena celková tepelná pohoda v sousedních bytech, je skutečně možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného dle § 698/1 starého Občanského zákoníku.
Neboť se v současné chvíli nacházíte (ve vztahu k pronajímateli) stále výhradně v oblasti práva soukromého, nelze odhadnout, zda se pronajímatel s výsledky případně vyhotoveného znaleckého posudku spokojí a přiměřenou slevu z nájemného Vám poskytne. V tomto ohledu není pronajímatel závěry znaleckého posudku nijak vázán.
Jelikož vyhotovením znaleckého posudku vzniknou na Vaší straně další náklady, doporučuji Vám se s pronajímatelem dohodnout na jejich proplacení pronajímatelem, vyjde-li najevo, že k navýšení spotřeby plynu došlo na Vaší straně skutečně zaviněním pronajímatele (resp. je možné se dohodnout alespoň na částečném proplacení nákladů za vyhotovení znaleckého posudku).
Soudního znalce v příslušném oboru můžete vyhledat v rejstříku znalců na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Rozhodnete-li se znalecký posudek neopatřovat, můžete se se svým nárokem samozřejmě obrátit přímo na soud, v této souvislosti je však nutné podotknout, že v rámci soudního řízení by byl znalecký posudek s největší pravděpodobností stejně opatřován, smírné vyřešení sporu Vám tak lze jednoznačně doporučit.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu majiteli, který přišel o byt kvůli insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Zrušení trvalého pobytu původnímu majiteli - byt, dům zabavený v insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Prodej bytu, domu insolvenčním správcem a zrušení trvalého pobytu původního majitele

Bratr nadělal dluhy a zastavil dům po rodičích. Soud mu a jeho manželce povolil splátkový kalendář na 5 let nezajištěným věřitelům. Zajištěný věřitel nařídil prodej a já po následném povolení soudu, protože jsem osoba blízká dům koupila prostřednictvím insolvenční správkyně, která teď vyplatí zástavního věřitele a zbytek dostane bratr. Má v domě alel trvalé bydliště on a jeho manželka. Jejich syn tu přebývá, ale trvalé bydliště má na obecním úřadě. Chtěla bych, aby se z domu odstěhovali, protože nevěřím, že bude 5 let splácet věřitelům a nenadělá další dluhy.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Jako majitelka nemovitosti jste oprávněna určit, kdo a za jakých podmínek se bude v domě zdržovat. Máte právo na zrušení registrace trvalého bydliště Vašeho bratra, jeho ženy a syna, to provedete prostřednictvím obecního úřadu, kde ohlásíte změnu skutečností, teda to, že bratr ani jeho manželka již nemají právo v domě bydlet. V případě, že Váš synovec odmítne byt vyklidit můžete se toho domáhat žalobou na vyklizení nemovitosti podanou u místně příslušného okresního soudu.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorská práva na zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku
- Ochrana osobních údajů při zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku

Dotaz ohledně fotografií osob na Internetu: Podnikám na internetu a v současnosti připravuji nový projekt hodnocení fotek. Fungoval by následovně: Uživatel přijde na mé stránky, kde bude formulář, kam může vložit s krátkým doprovodným textem svou fotografii (většinou s obličejem). To celé dobrovolně a bezplatně. Zároveň vybere, kde (v jaké Facebook stránce) se fotka zveřejní.
Má aplikace zařadí fotku do fronty a až na ni přijde řada zveřejní ji v jedné z předpřipravených stránek na Facebooku. (Za tímto účelem mi tu fotku uživatel sám zašle)
A mě by zajímalo jak to celé ošetřit z hledisky ochrany osobních údajů a autorského zákona, aby to bylo legální.
Jaké údaje si musím o uživatelích zasílajících fotky vést pokud nějaké? Jak zaručím, že uživatelé nebudou zadávat smyšlené údaje jen, aby nemohli být identifikováni v případě zneužití cizích fotek?
Co s případy, kdy někdo zneužije cizí fotku a zašle ji ke zveřejnění aniž by k tomu měl právo?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Vámi připravovaný projekt není výslovně regulován žádným z platných právních předpisů; s ohledem na skutečnost, že tento projekt hodláte realizovat na internetu (tedy v prostoru, který je právem poměrně obtížně postižitelný, resp. kde právo za technickým pokrokem dosti zaostává), není v podstatě možné, abyste se dokonalým způsobem chránil proti případům zneužití cizí podobizny některým z uživatelů Vámi nabízené služby.
Aby byl Váš projekt pro uživatele atraktivní a v praxi uskutečnitelný, vylučuji předem variantu, kdy byste si totožnost uživatelů ověřoval např. kontrolou jejich nascanovaných občanských průkazů (či jiných průkazů totožnosti).
V tomto ohledu je klíčové, aby každý uživatel při vyplňování vstupního formuláře zároveň potvrdil správnost jím uváděných údajů (pokud je správnost jména zapotřebí či postačí pouze nick), poskytl Vám souhlas ke zpracování jeho osobních údajů a výslovně odsouhlasil, že jím vkládaná fotografie představuje jeho vlastní podobiznu nebo že k jejímu použití je oprávněn. Současně je vhodné uživatele na tomto místě upozornit na možné negativní právní následky zneužití cizí podobizny (možný zásah do osobnostních práv takového člověka, porušení jeho práva na ochranu osobních údajů, vyloučit nelze ani správněprávní či trestněprávní odpovědnost) ; bude-li to možné, upozorněte ve formuláři uživatele také na to, že vložením fotografie dochází k uložení např. jeho e-mailové adresy (je-li to možné) či IP adresy jeho počítače, kteréžto údaje mohou v budoucnu případně vést k identifikaci uživatele zneužívajícího cizí podobiznu.
V rámci nového občanského zákoníku je podobě člověka a pořizování podobizen člověka (a nakládání s nimi) věnován § 84 a násl.
Shora naznačeným způsobem učiníte maximum pro zajištění zveřejňování pouze „legálně užívaných“ fotografií, přičemž v případě zneužití cizí fotografie některým z uživatelů budete moci argumentovat vlastní dobrou vírou.
Co se týče zpracování osobních údajů, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů: http://www.uoou.cz/
se kterým můžete konzultovat, zda se v případě Vámi zamýšleného projektu stanete správcem osobních údajů či nikoli. Pokud byste se správcem osobních údajů stal (což v případě podobizen spíše předpokládám), budete povinen splnit některé další povinnosti správce osobních údajů dle zákona o ochraně osobních údajů.

_

RŮZNÉ-STAVBA
- Je nutný souhlas souseda se zbouráním mé štítové zdi?
- Zbourání štítové zdi - je nutný souhlas souseda?

Vlastním řadový rodinný dům postavený cca ve 40. letech, na kterém má proběhnout nádstavba (povolení nám bylo uděleno 11/2013). 2013 jsme zjistili, že sousedka nemá od poloviny našeho domu svoji zeď. Zeď je prokazatelně naše. Musíme zbourat naši šťítovou, ale ona s tím nesouhlasí.
Potřebujeme sousedčin souhlas ke zbourání naší šťítové zdi? Kdo má povinnost vzniklý otvor zabezpečit. V případě, že by stačilo pouze oznámit, že zeď bude zbourána, jak dopředu jí to má být sděleno a jakou formou? Co když jí upozorním písemně, ale ona si dopis nepřevezme?
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Souhlas sousedky ke zbourání štítové zdi:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že se zbouráním štítové zdi je výslovně počítáno ve schválené projektové dokumentaci, tzn. že tato stavební práce Vám byla stavebním úřadem (v rámci změny dokončené stavby dle § 2/5 písm. a) stavebního zákona) povolena. Dle § 115/1 stavebního zákona platí, že ve stavebním povolení stavební úřad mimo jiné stanoví podmínky pro provedení stavby, tzn. že v tomto povolení by měly být obsaženy i podmínky pro zbourání štítové zdi.
Jelikož se Vaše sousedka (jak předpokládám) stala účastnicí stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona), měla šanci vyjádřit svůj nesouhlas se zbouráním štítové zdi právě v rámci tohoto řízení, jakýkoli její další souhlas tak již zapotřebí není.

2/ Zabezpečení vzniklého otvoru:
K zabezpečení vzniklého otvoru je povinen samozřejmě stavebník, tedy Vy. V rámci budoucích stavebních prací je nezbytné mít na paměti, že stavebník odpovídá rovněž za škody, které zaviněně způsobí; za splnění podmínek dle § 2904 občanského zákoníku nelze vyloučit ani stavebníkovu odpovědnost za škodu vzniklou náhodou.
Dle § 1022/1 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku (lze vztáhnout i na stavbu na tomto pozemku), má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

3/ Doručení oznámení o zahájení stavebních prací:
Máte-li v úmyslu svou sousedku na zahájení stavebních prací předem upozornit, lze Vám doporučit tak učinit s dostatečným časovým předstihem, a to písemně, přičemž toto oznámení své sousedce zašlete doporučeně s dodejkou. Jedno vyhotovení tohoto oznámení si samozřejmě ponechte.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování po rozvodu manželství a povinnost zajistit náhradní bydlení manželce, manželovi
- Byt, dům patřící jednomu z manželů a náhradní bydlení po rozvodu manželství
- Musím zajistit manželce náhradní bydlení po rozvodu a vystěhování z mého domu?
- Musím zajistit manželovi náhradní bydlení po rozvodu a vystěhování z mého domu?

Žiji v manželství v domku, který jsem získal před sňatkem. Manželka během soužití získala darem byt. Musel bych v případě rozvodu manželce shánět náhradní bydlení? Byt není v místě současného bydliště. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Podle nové právní úpravy platí, že manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Pokud spolu žijete ve Vašem domě, rodinnou domácnost máte tedy tam a manželce za doby trvání manželství vzniká právo bydlení v tomto domku. Náhradní bydlení manželce dle mého názoru shánět nemusíte, neboť vlastní nemovitost, byť vzdálenou. Měl byste však manželce umožnit dostetčnou lhůtu na vystěhování. Ustanovení, které se netýká přímo Vaší situace hovoří až o roce, dovolím si tvrdit, že v případě posuzování Vaší situace by se tato lhůta rovněž mohla počítat na měsíce avšak nemyslím, že déle než 6 měsíců.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Může město prodat různé byty v jednom bytovém domě za různé ceny?
- Různé ceny bytů prodané městem, obcí - je to podle zákona?

Bydlím v domě kde jsou čtyři bytové jednotky. Dům patří městu. Byt jsem si koupila 02/2014 i přesto, že jsem nesouhlasila s kupní cenou dle posudku, protože jsem do něho investovala. Město si totiž vytvořilo tzv."Zásady privatizace", kde stojí, že budou všechny nemovitosti prodávat za 100% odhadní ceny, dále zde mají větičku, že přihlédnou na stav a stáří budovy, na investice a že můžou a nemusí dát slevu. I přesto, že jsme se účastnili zastupitelsta, žádali o slevu ohledně špatnému stavu budovy (zasypaný sklep, kde vzlíná voda, plísně, střechou zatéká, dům není podřezaný, na domě jsou trhliny, nedochovala se žádná projektová dokumentace) město na stav nepřihlédlo a byty prodávají za 100% odhadní ceny. Prodali zatím dva, ostatní dva byty prodávají i s nájemníky třetí osobě. Zatím bez zájmu, bojím se že na tyto byty dají slevu. Můžeme se potom nějak odvolat nebo nesouhlasit, také žádat o zpětnou slevu? Zjistili jsme
že ve městě už nějaké takové podobné bytové domy prodali za 50% odhadní ceny. Jak je to možné? Kam se můžeme obrátit, poslat na město kontrolu? Cítili bychom se diskriminováni. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Přestože Vámi popsaný problém není výslovně upraven žádným platným právním předpisem, bylo by možné uvažovat o vzniku Vašeho oprávnění na poskytnutí slevy z kupní ceny bytu, a to zejména s ohledem na porušení principu rovného přístupu k jednotlivým kupujícím ze strany města. Je-li Vámi zmiňovaný dokument "Zásady privatizace" městem používán ve srovnatelných případech odlišně, bylo by toto počínání možné kvalifikovat jako porušení dobrých mravů, přičemž za splnění podmínek dle § 2909 občanského zákoníku by mohla na straně města vzniknout odpovědnost za takto způsobenou škodu.
Rozhodnete-li se domáhat se poskytnutí slevy z kupní ceny bytu právní cestou, doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz 

V souvislosti s Vaším případem je dále vhodné vědět, že dle § 38/2 zákona o obcích musí být majetek obce chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím, přičemž s nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá (v tomto ohledu je proto podstatná odhadní cena Vašeho bytu), nejde-li o cenu regulovanou státem; odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna (§ 39/2 zákona o obcích).
Dle § 42/1 zákona o obcích je obec povinna požádat o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. V této souvislosti proto můžete kontaktovat místně příslušný krajský úřad s podnětem k prošetření současného postupu města, neboť předmětem přezkoumávání hospodaření obcí je mimo jiné i nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku, zde obce (a to dle § 2/2 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb. , o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v platném znění).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pokud jste se souhlasem pronajímatele do zhodnocení bytu investovala vlastní prostředky (§ 2263
občanského zákoníku), bylo by možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení na straně města (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je město povinno (pokud k tomuto vyrovnání samozřejmě již nedošlo).

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stínění stromy ze sousedního pozemku - jak se bránit
- Stromy od souseda stíní, zastiňují pozemek - jak postupovat?

Matka bydlí v řadové bytovce, za každým bytem se nachází zahrádky vzájemně oddělené pouze pletivem. Zahrádky jsou cca 10 m široké a 30 m dlouhé, sousedí spolu delší stranou. Soused na západní straně vysadil bezprostředně podél plotu stromy, které nyní dosahují výšky cca 3,5 metru. Díky tomu se naše zahrada nachází zčásti ve stínu již od 16. hodiny odpolední, kolem 18. hodiny je ve stínu již téměř 1/2. Navíc v pruhu 1-2 m od zmíněného plotu téměř nic neroste v důsledku rozsáhlého kořenového systému vzrostlých stromů.
Má soused právo takto ovlivňovat náš pozemek nebo existuje nějaký zákon řešící tuto problematiku? Opakované pokusy o domluvu jsou zcela bez efektu. Mnohokrát děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Tzv. sousedské vztahy byly upraveny již v § 127/1 starého Občanského zákoníku, dle něhož nesměl vlastník pozemku obtěžovat souseda nad míru přiměřenou poměrům mimo jiné i stíněním.
Problematika výsadby stromů v těsné blízkosti společných hranic pozemků je pak od 1. 1. 2014 detailněji upravena v novém občanském zákoníku. Dle jeho § 1016/2 platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Nebude-li proto Váš soused ochoten odstranit podrůstající kořeny (na základě Vaší písemné výzvy) sám, můžete tak učinit ve vhodné roční době (tzn. v době vegetačního klidu) svépomocí, samozřejmě za podmínky, že míra obtěžování stíněním dle Vašeho názoru převyšuje zájem na nedotčeném zachování sousedových stromů (v tomto ohledu se samozřejmě jedná o otázku značně subjektivní).
Dle § 1017/1 nového občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Na souseda se proto můžete obrátit rovněž s požadavkem na vykácení těch stromů, které se nacházejí ke společné hranici pozemků blíže, než nový občanský zákoník stanoví. Nebude-li soused ochoten tyto stromy pokácet, můžete se samozřejmě obrátit s žalobou na soud.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Potrestání soudce za špatné rozhodnutí
- Jak může soud potrestat soudce za špatné rozhodnutí, špatnou práci
- Tresty pro soudce za kárné provinění § 88/1 zákona o soudech a soudcích
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Přiměřené zadostiučinění za špatné rozhodnutí soudce
- Odškodnění za špatné rozhodnutí soudce

Chtěla jsem se zeptat na to, jestli je nějak potrestán soudce, který špatně rozhodně. Kvůli jednomu takovému soudci mám doslova zkažený celý život. Musela jsem podat odvolání k vyššímu soudu a ten mi po 4 letech potvrdil, že soudce pochybil, když takto rozhodl / je to tak napsáno v rozsudku/. Proto se ptám, jak byl potrestán a kde to zjistím. Náleží mi za "špatný úřední postup" nějaké přiměřené zadostiučinění?
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nezbytné znát řadu dalších podrobností, zejména se seznámit se zněním obou předmětných rozhodnutí soudů. Z Vašeho dotazu není bohužel ani zřejmé, zda se jednalo o občanskoprávní, trestněprávní či správněprávní soudní řízení; z tohoto důvodu pojmu svou odpověď obecněji.
V zásadě platí, že je-li rozhodnutí prvoinstančního soudu zrušeno soudem odvolacím, neznamená to, že by byl autor prvoinstančního rozhodnutí automaticky trestán. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že rozhodování soudů, přestože je postaveno na shodných základech a soudci rozhodují dle stejných právních předpisů a judikatury, je stále závislé na právním názoru konkrétního soudce, přičemž tento názor nemusí být shodný s právním názorem soudce odvolacího soudu. Sama skutečnost rozdílnosti právních názorů pak nemůže být důvodem pro trestání toho soudce, jehož právní názor nebyl soudcem odvolacího soudu sdílen.
Zmiňujete-li ve svém dotazu, že v rozhodnutí odvolacího soudu je uvedeno, že soudce prvoinstančního soudu pochybil, sluší se upozornit, že tato (či obdobná) sousloví se v rozhodnutích odvolacích soudů objevují poměrně běžně, přičemž soudce odvolacího soudu tímto způsobem patrně pouze vyjádřil svůj nesouhlas s právním názorem soudce prvoinstančního soudu. Pouze na základě tohoto sousloví však opravdu nemůže být přikročeno k potrestání soudce prvoinstančního soudu, pravomoc kárného postihu soudců ostatně nepřísluší soudcům odvolacích soudů.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by soudci nebyli za své jednání či rozhodování nijak odpovědni. Dle § 86 zákona o soudech a soudcích platí, že soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění. Tímto kárným proviněním je dle § 87/1 zákona o soudech a soudcích zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Za kárné provinění lze soudci dle § 88/1 zákona o soudech a soudcích uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a/ důtku,
b/ snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c/ odvolání z funkce předsedy senátu,
d/ odvolání z funkce soudce.

Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže se samo projednání kárného provinění jeví jako postačující.
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující (§ 88a zákona o soudech a soudcích).

Máte-li zájem o projednání Vámi zmiňovaného pochybení soudce kárným soudem, je zapotřebí, abyste kontaktovala některou z osob, které jsou oprávněny podat návrh na zahájení kárného řízení. Dle § 8/2 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů jsou těmito oprávněnými osobami:
a/ prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b/ ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c/ předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d/ předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e/ předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f/ předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g/ předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

Dle § 9/1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
Co se týče náhrady újmy, způsobené nesprávným rozhodnutím soudu, je klíčovým zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb. , v platném znění).
Dle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, přičemž dle § 6/2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. je v případě vzniku škody v soudním řízení příslušným úřadem Ministerstvo spravedlnosti.
Jako účastnice řízení, které vznikla škoda nezákonným rozhodnutím soudu, pak máte dle § 7/1 zákona č. 82/1998 Sb. právo se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (§ 14/1 zákona č. 82/1998 Sb.) s žádostí o její náhradu. Aby byla Vaše žádost úspěšná, je zapotřebí, aby bylo pravomocné rozhodnutí soudu pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (§ 8/1 zákona č. 82/1998 Sb.).
Jednalo-li se ve Vašem případě o řízení trestní, přičemž prvoinstanční soud nezákonně rozhodl o vazbě, trestu nebo ochranném opatření, je podstatný § 9 a násl. zákona č. 82/1998 Sb.
Pokud Vám byla nezákonným rozhodnutím soudu způsobena též nemajetková újma (např. psychické trauma apod.), máte dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nárok na přiměřené zadostiučinění, které Vám může být poskytnuto i v penězích.
Nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se pak tento nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (§ 32/1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.).
Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.
Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu (§ 33 zákona č. 82/1998 Sb.).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Platnost rezervační smlouvy - nemovitost má jiné vlastnosti než jsou v inzerátu
- Nemovitost má jiné vlastnosti než v inzerátu - nárok na vrácení rezervační zálohy
- Zděná nemovitost je ve skutečnosti dřevostavba - nárok na vrácení rezervační zálohy z RK
- Reklamace koupené nemovitosti - má jiné vlastnosti než bylo deklarováno

Rádi bychom se zeptali na názor. Na internetu jsme objevili inzerát RK, která nabízela zděnou chatu se zahradou. V detailu inzerátu bylo opět uvedeno, že se jedná o zděnou chatu. Dohodli jsme si tedy prohlídku. Protože vše splňovalo naši představu, podepsali rezervační s. a začali zajišťovat hypotéku. K té v bance potřebovali odhad, který jsme nechali zpracovat. V tento moment vyšlo najevo, že se nejedná o zděnou stavbu, ale o dřevostavbu se zateplením z polystyrénu a strukturovanou omítkou. Po tomto zjištění jsme řešili, co dále, ale vzhledem k tomu, že jsme měli již zaplacený rezerv. popl. i odhad a neměli jsme žádný důkaz o špatné specifikaci inzerátu, tak jsme rozhodli pokračovat v koupi. Báli jsme se, že by nám to RK neuznala a my bychom přišli o rezerv. popl. Bohužel až po podepsání smlouvy jsme si všimli, že slovo zděné je přímo v názvu inzerátu, který jako jediný na stránkách RK zůstal. Detail inzerátu byl z Internetu stažen.
Nyní by nás zajímalo, zda se dá uspět v tomto sporu a žádat slevu z kupní ceny. RK svou chybu uznala, ale dále odmítla celou věc řešit. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy ke koupi předmětné chaty došlo, ve své odpovědi budu proto pracovat s příslušnými ustanoveními nového občanského zákoníku (tato právní úprava se však v zásadě neliší od úpravy dle starého Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013).
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, jak byl předmět koupě specifikován v kupní smlouvě, tzn. zda se i zde hovoří o zděné chatě či nikoli. V zásadě však platí, že pokud jste si byli vědomi skutečnosti, že chata není zděná a přesto jste kupní smlouvu uzavřeli, jsou Vaše šance na získání slevy z kupní ceny poměrně nízké.
Dle § 2084 občanského zákoníku je prodávající povinen upozornit kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví; zněla-li pak kupní smlouva na zděnou chatu, bylo by skutečně možné uvažovat o její vadnosti z důvodu absence zdiva, vše však za předpokladu, že byste o této skutečnosti neměli při sjednávání kupní smlouvy povědomí.
Předmět koupě lze v obecné rovině považovat za vadný, pokud jeho jakost neodpovídá § 2095 a § 2096 občanského zákoníku, přičemž za vadu se dle § 2099/1 občanského zákoníku považuje i plnění jiné věci, než jaká byla ujednána v kupní smlouvě.
Dle § 2129/2 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí vlastnického práva k této stavbě, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. I v kontextu tohoto ustanovení je však důležité, že jste o neexistenci zdiva na předmětné chatě měli povědomí, o skrytou vadu se tak de facto jednat nemohlo.
Na Vámi popsaný případ je možné nejpřiléhavěji aplikovat § 2103 občanského zákoníku, dle něhož nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Domníváte-li se i přes shora uvedené, že neexistence zdiva představuje v rámci Vámi uzavřené kupní smlouvy vadu chaty, můžete se obrátit na prodávajícího s oznámením této vady, přičemž zároveň zvolíte některé z práv dle § 2106/1 (jedná-li se dle Vašeho názoru o podstatné porušení kupní smlouvy) či dle § 2107/1 (jedná-li se o nepodstatné porušení kupní smlouvy) občanského zákoníku.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Umístění kamer v bytovém domě SVJ a zákon na ochranu osobních údajů
- Legálnost kamer v bytovém domě SVJ - vstup do domu, sklepy - Je možné nahrávat kamerami vstup a sklepy v bytovém domě SVJ?

Většina členů našeho SVJ by si přála nainstalovat kamery, sledující část společných prostor v domě (přízemní hala před schránkami, vstupem do sklepů a vstupem k popelnicím). Kamery buď online, nebo s přerušovaným záznamem (při pohybu osob).
Nebude však takové opatření v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz nelze odpovědět jinak než šalamounsky: Instalace kamerového systému v prostorách bytového domu se může i nemusí dostat do rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že Úřad pro ochranu osobních údajů posuzuje každý z případů instalace kamerového systému individuálně a zohledňuje přitom konkrétní okolnosti a důvody, které k instalaci kamerového systému vedly/vedou.
Úřad pro ochranu osobních údajů nicméně dlouhodobě zastává stanovisko, že snímání určitých prostor kamerami, které pořizují záznam, je zpracováním osobních údajů a podléhá proto regulaci podle zákona o ochraně osobních údajů. Z tohoto pravidla pak existuje výjimka, zakotvená v § 5/2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů tyto údaje zpracovávat bez souhlasu subjektu údajů (fyzické osoby), pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby (např. tedy z důvodu ochrany majetku, zajištění bezpečnosti v bytovém domě apod.) ; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.

Ve věci instalace kamerových systémů v bytových domech zaujal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko již v minulosti, toto stanovisko, včetně dalších podkladů, je dostupné zde:
http://www.uoou.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1& id_org=200144& query=bytov%C3%BD& rh
http://www.uoou.cz/kamerovy-system-v-bytovem-dome/d-6291

Další přehled právního názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, resp. další užitečné informace, lze nalézt např. zde:
http://roxit.cz/kamerove-systemy/umisteni-kamerovych-systemu-v-bytovych-domech-z-pohledu-uoou-cr
http://jinepravo.blogspot.cz/2010/01/michal-ryska-big-brother-v-bytovem-dome.html

V každém případě Vám doporučuji kontaktovat v této věci Úřad pro ochranu osobních údajů, který Vám po posouzení plánovaného rozmístění kamer a dalších technických údajů sdělí, zda bude nezbytné provést registraci SVJ jako správce osobních údajů a jaké další podmínky musí být pro zákonné zpracovávání osobních údajů splněny.

_

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Jak se vyhnout střídavé péči o velmi malé (tříleté) dítě
- Střídavá péče o tříleté dítě - jaký bude názor soudu?
- Může matka odmítnout střídavou péči na žádost otce dítěte?

Mám s přítelem skoro tříletou dceru. Od jejího narození s ní bydlím v domě svých rodičů. Přítel za námi dojížděl. Nejdříve několikrát v týdnu. Od 2/2014 jen na víkend. Je podnikatel, velmi pracovně vytížen. O dceru se sám nikdy nestaral, ani nechtěl, i když to popírá. V 7/2014 jsme se rozešli. Přítel žádá dceru do střídavé péče, se kterou nesouhlasím. Dcera má trvalý pobyt hlášený v bytě, který vlastním dohromady s přítelem, ale nikdy tam nežila. Já mám trvalý pobyt v domě svých rodičů.
Jak postupovat, aby dcera zůstala v mojí péči?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete, aby dcera byla svěřena do Vaší výlučné péče, je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na svěření dcery do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Jestliže Váš (bývalý) přítel podá k soudu návrh na svěření dcery do střídavé péče, soud bude posuzovat oba tyto návrhy a po zvážení všech skutečností rozhodne ve prospěch toho návrhu, který bude v zájmu Vaší dcery. Pro soud bude mj. důležitý právě názor sociální pracovnice OSPOD, která bude u soudu zastupovat Vaši dceru a hájit její zájmy.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Dohoda o ukončení pracovního poměru pro rušení pobočky - nárok na odstupné
- Rušení pobočky, provozovny, ukončení pracovního poměru dohodou a nárok na odstupné

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, jelikož se provozovna ruší. Mám přistoupit na podepsání dohody a tím přijít o odstupné. Byla mi od nich nabídnuta práce v jiné pobočce na stejnou pracovní pozici, dojíždění je pro mě dost komplikované.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce tak, že se vztahuje na rušenou pobočku a nikoliv i na pobočku, ve které Vám byla nabídnuta práce (tedy např. místo výkonu práce je obec), pak rušení provozovny je výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. a) ZP, jelikož se ruší část zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanci dána výpověď z tohoto důvodu, náleží mu dle § 67 ZP odstupné podle délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Odstupné zaměstnanci však náleží, i pokud pracovní poměr skončil dohodou ze stejného důvodu. V tomto případě doporučuji, pokud byste dohodu chtěl podepsat, aby v dohodě byl uveden důvod skončení pracovního poměru, tj. rušení provozovny zaměstnavatele. Nabídku práce v jiné pobočce nemusíte přijmout, pokud umístění pobočky neodpovídá místu výkonu práce uvedeného ve Vaší pracovní smlouvě. Pokud nebudete chtít na dohodu přistoupit, nemůže Vás k tomu zaměstnavatel nutit a dá Vám výpověď.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Vulgární urážky od sousedů - jak se bránit?
- Stalking sousedem, sousedkou, sousedy - informace
- Nebezpečné pronásledování sousedem, sousedkou, sousedy - informace

Bydlím s manželkou v prvním podlaží panelového domu a přímo nad námi bydlí 75letá paní, která nám dělá dlouhodobě ze života peklo. Několikrát bylo její jednání předmětem přestupkové komise na podkladě stížností naší nebo dalších sousedů. Bezdůvodně na nás z okna pokřikuje hrubé vulgární urážky, na bytové dveře lepí lístečky s hanlivými slovy. V noci na nás vyzvání nebo buší na dveře. Sleduje kdy přicházíme nebo odcházíme z bytu a pak nás obtěžuje na chodbě domu nebo před domem. Ignorujeme ji a 2010-2014 na její ataky nereagujeme. Pokusy o domluvu selhaly. Zvažuji podat trestní oznámení pro stalking.
Poraďte prosím, jsme již také důchodci a máme obavu ze soudních výloh.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Je mi velmi líto, ale sousedské vztahy jsou jedním z nejzásadnějších a nejsložitějších problémů, které se velmi obtížně řeší prostřednictvím veřejné moci (správní orgány, soudy).
Podáním trestního oznámení jistě nemůžete nic zkazit. Žalobou na zdržení se zásahů do Vašeho soukromí (soukromých prostor) můžete docílit zákazu narušujícího jednání, porušování takového zákazu by bylo v rámci výkonu rozhodnutí možné vynucovat ukládáním pokut (až do výše 100 000 Kč), jejichž zaplacení lze následně postihnout exekucí na majetková plnění (tedy postižením movitých či nemovitých věcí apod.). V konečném důsledku by tak dotyčné mohl být exekučně postižen i majetek (např. byt).
Soudní řízení by jistě bylo náročným řízením, nicméně lze doporučit, abyste tuto cestu nezavrhovali.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění v Německu - na koho se má dědic obrátit?
- Jak zjistit průběh dědického řízení (český dědic)

Kamarádka má dědit, její otec žil v Německu ve městě Breitenfurt, bohužel nemá žádné podklady a tímto bych se chtěla optat zda-li je v tomto městě k dispozici nějaký úřad na kontaktování a vyřízení požadavků. Respektiva na koho se mám obrátit na jaký příslušný úřad.
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Návod, jak v takové situaci postupovat, je dostupný na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Pro úplnost uvádím odkaz:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html 
_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Co je to zaručená mzda
- Zaručená mzda podle pracovních skupin
- Mzdový výměr a pracovní skupina - musí být skupina ve výměru uvedena?

Jsem zaměstnána u soukromé firmy jako odborný prodejce nábytku, při hledání určitých věcí co patří do pracovní smlouvy jsem se na internetu dočetla o nějaké ZARUČENÉ MZDĚ, která je rozdělená do 8 pracovních skupin podle níž je minimální mzda rozdělena podle určitých pracovních schopností a obtížnosti práce, znamená to tedy, že je pro každou pozici jiná pracovní skupina?
Má být v mzdovém výměru zapsáno zařazení skupin. Mám tam pouze uvedenou minimální mzda 10 000 Kč hrubého měsíčně a z předchozího zaměstnání u soukromé firmy jsem měla napsáno ve které pracovní skupině jsem zařazena a dále jestli musí být napsána náplň práce, protože tam také máme pouze větu, že jsme manageři prodejny.
K pracovní smlouvě: jsem uvedena na dveřích jako oprávněná osoba, ale pracovní smlouva vypadá stejně jako u kolegyně, nemusím to mít i písemně? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Minimální a zaručená mzda:
Pro získání základního přehledu o podstatě institutu minimální a zaručené mzdy vizte zde: http://www.mpsv.cz/cs/7667
Minimální mzda tak v souladu s § 111/1 zákoníku práce představuje nejnižší možné ocenění závislé práce. Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7.955,- Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.
Aktuální výše základní sazby minimální mzdy je v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena na částku 50,60 Kč za hodinu nebo 8.500,- Kč za měsíc, a to pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Zaručená mzda (§ 112 zákoníku práce) naproti tomu zohledňuje při stanovení nejnižšího možného ocenění práce i složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.
Nejnižší možné úrovně zaručené mzdy jsou v § 3/1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin) odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení vlády. Dle tohoto rozpisu si můžete ověřit, zda Vámi pobíraná mzda odpovídá mzdě, která je Vám s ohledem na složitost, namáhavost a odpovědnost Vámi vykonávané práce zaručena.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro zařazení zaměstnance do některé z osmi skupin zaručené mzdy není rozhodné, jakou pozici tento zaměstnanec u zaměstnavatele zastává, nýbrž jak složitou, namáhavou a odpovědnou práci tato pozice obnáší; nelze pak samozřejmě vyloučit, že dvě odlišné pozice budou spadat do stejné skupiny zaručené mzdy.

Mzdový výměr:
Dle § 113/4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový výměr, který musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy (jestliže tyto údaje samozřejmě neobsahuje již pracovní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele). Dojde-li posléze ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy dle obtížnosti jím vykonávané práce, není povinnou náležitostí mzdového výměru; totéž pak platí rovněž o pracovní náplni. Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že v případě zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem, obsahuje jejich platový výměr mimo jiné i údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a údaje o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (§ 136/2 zákoníku práce).

Údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy pak nepředstavuje ani povinnou náležitost výplatních lístků/pásek, neboť veškeré údaje, které musí být v těchto dokumentech uvedeny, jsou vyjmenovány v § 142/5 zákoníku práce.

Oprávněná osoba:
V tomto ohledu z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli oním oprávněním. Obecně však platí, že zaměstnanec svým právním jednáním (které činí v rámci plnění pracovních úkolů) zavazuje zaměstnavatele, tzn. že je oprávněn za zaměstnavatele v rozsahu jím vykonávaného druhu práce a pracovního zařazení právně jednat (jak lze v nejobecnější rovině dovodit i z § 2 zákoníku práce). Pro tyto účely může být samozřejmě zaměstnanec zaměstnavatelem vybaven příslušným pověřením či plnou mocí, v tomto ohledu vše záleží na konkrétních podmínkách každého zaměstnavatele. Tato skutečnost však nemusí být uvedena zvlášť v pracovní smlouvě, zaměstnanec může být tímto způsobem pověřen i v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpovědní lhůta na poskytování Internetu podle telekomunikačního zákona
- Novela telekomunikačního zákona a výpovědní lhůta na Internet
- Kolik paušálů musím zaplatit při předčasné výpovědi Internetu
- Předčasné ukončení smlouvy na Internet - kolik % z původního tarifu musím uhradit?

7.4.2011 jsem uzavřel smlouvu s firmou COPROSYS na poskytování Internetu na dobu určitou 24 měsíců.
Po skončení doby určité se doba trvání smlouvy prodlužuje na dalších 12 měsíců. Ve smlouvě to tak jasné není.
Výpověď jsem podal dne 20.6.2014 s výpovědní dobou 3 měsíce, ta by měla vypršet 30.9.2014. Jenže chtějí po mně doplatit ještě zbývající měsíce až do 6.4.2015. Zajímalo by mě, zda na to mají právo a zda mohou chtít po mně celou částku (6 měsíců) i ohledně nového telekomunikačního zákona, mělo by se jednat jen o 20% z celkové částky.
Popřípadě zašlu ofocené dokumenty: smlouvy, výpovědi a vyjádření. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi upozorňuji na mírný datační nesoulad, který je z Vašeho dotazu patrný. Uvádíte, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 7. 4. 2011, a to na 2 roky, tzn. do 7. 4. 2013. Pokud následně došlo k automatickému prodloužení její platnosti o 1 rok, měla platnost smlouvy skončit ke dni 7. 4. 2014. Neboť však v dotazu uvádíte, že výpověď smlouvy jste podal dne 20. 6. 2014, budu ve své odpovědi předpokládat, že platnost smlouvy byla prodloužena ještě jednou, a to opět o 1 rok, tzn. do 7. 4. 2015.
Neboť ve svém dotazu zmiňujete „automatické“ prodlužování platnosti smlouvy, zmíním pouze (přestože Váš dotaz k této problematice nesměřuje), že dle § 63/10 zákona o elektronických komunikacích je poskytovatel internetového připojení povinen (pokud smlouva obsahuje ustanovení o automatickém prodlužování její platnosti) informovat zákazníka o možnosti a způsobu, jak ukončit platnost smlouvy, a to způsobem, který si zákazník zvolil pro zasílání vyúčtování, přičemž takto je poskytovatel internetového připojení povinen informovat zákazníka nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy.
K Vašemu dotazu je v první řadě vhodné poukázat na § 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, dle něhož musí být ve smlouvě o internetovém připojení srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena vždy výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany zákazníka, přičemž výše této úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy.
Současně je však nutné vědět, že toto ustanovení bylo do zákona o elektronických komunikacích vtěleno při jeho novelizaci zákonem č. 214/2013 Sb. , a to s účinností ke dni 8. 8. 2013, tzn. že k datu uzavření Vaší smlouvy nebyl poskytovatel internetového připojení povinen pravidla pro výpočet výše úhrady při předčasném ukončení platnosti smlouvy v této smlouvě zohlednit.
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že dle čl. II zákona č. 214/2013 Sb. (přechodné ustanovení této novely) je poskytovatel internetového připojení povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely (tzn. nejpozději do 8. 2. 2014) uvést smlouvy o internetovém připojení do souladu s příslušnými ustanoveními zákona o elektronických komunikacích ve znění této novely (tedy již se zapracováním pravidel o maximální výši úhrady při předčasném ukončení platnosti smlouvy o internetovém připojení.
S ohledem na shora uvedené se proto domnívám, že požadavek Vašeho poskytovatele internetového připojení na úhradu všech plateb až do původně sjednaného data ukončení platnosti smlouvy (tzn. do 7. 4. 2015) není oprávněný, neboť poskytovatel internetového připojení je oprávněn žádat od Vás tuto úhradu v maximální výši 20% ze sumy plateb, které do konce platnosti smlouvy ještě zbývají.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění u životního pojištění - obmyšlení jsou jen někteří členové rodiny
- Dědictví životního pojištění - obmyšlení jsou manželka a někteří potomci zemřelého

Otec měl řadu let uzavřeno investiční životní pojištění Vital plán, obmyšlení: matka a já (50:50). Maminka zemřela 2010, z prvního manželství, které trvalo jen krátce, měl otec syna. Z druhého manželství jsem vzešel pouze já. Otec zemřel 11/2013.
Jak bude děděno životní pojištění? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Dle § 51 zákona o pojistné smlouvě účinného ke dni úmrtí zůstavitele, jsou-li určeny obmyšlené osoby, nabývají tyto osoby právo na pojistné plnění mimo dědické řízení. Vy a Vaše matka tedy máte nárok na toto pojistné plnění a bude Vám vyplaceno mimo dědické řízení.
Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Není-li takových osob, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají práva na pojistné plnění osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného.

_

OBČAN-DLUHY
- Promlčení smluvní pokuty u Proficreditu
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u společnosti Proficredit?
- Musím platit pokutu Proficreditu za velmi starou smlouvu? (z roku 2008)

2007 jsem si vzala úvěr od společnosti Proficredit, který jsem však řádně nesplácela. Došlo k exekuci. Exekuci jsem dolatila v 11/2012. Přišlo mi ukončení exekuce a tím jsem považovala celou věc za uzavřenou. Nyní jsem se na společnost Proficredit obrátila s žádostí o výmaz z registru Solus, neb jsem svůj život uspořádala, dluhy nedělám a chtěla jsem být všude,, čistá,, . Z Proficreditu mi však napsali, že musím uhradit částku 5.328,-Kč. tato částka prý nebyla součástí exekuce a jde prý o smluvní pokutu z Dohody o uznání dluhu. Tuto dohodu jsem podepsala 4/2008. Chci se zeptat, zda má společnost skutečně nárok po mě něco vymáhat - tvrdí, že mi příjde předžalobní výzva. Zda se na toto nevztahuje např. promlčecí lhůta. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku nelze jednoznačně odpovědět. Nejprve bych uvedla rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí judikoval, že smluvní pokuta musí být dohodnuta a takové ujednání musí být součástí smlouvy podepsané oběma smluvními stranami. Tedy pokud jste dohodu o uznání dluhu podepsala pouze Vy jako jednostranné ujednání, bude smluvní pokuta z ní vzešlá neplatná.
Pokud dohoda o uznání dluhu byla podepsaná Vámi i oprávněnou osobou jednající za Proficredit, je nutné pro správné určení promlčení smluvní pokuty určit den kdy nastala splatnost smluvní pokuty. Pokud smluvní pokuta byla sjednaná pevnou částkou, je pro počátek promlčecí doby rozhodný pouze jeden okamžik, kterým je den kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Tedy pokud od tohoto dne uplynuly již tři roky, je pravděpodobné, že smluvní pokuta je již promlčená.
Je-li smluvní pokuta stanovena procentem z částky za každý den porušení smluvní povinnosti, je situace trochu jiná a názory na posouzení jejího promlčení se v rozhodnutích soudů i odborné literatuře různí. Převládá většinový názor, že každým dalším dnem, po který trvá prodlení, dlužník opětovně porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas a tak za každý další den prodlení vzniká věřiteli další právo na smluvní pokutu. V tomto případě se právo na zaplacení takto sjednané smluvní pokutu vzniklé za určitý den prodlení promlčuje za každý den zvlášť v tříleté promlčecí lhůtě. Přičemž po uplynutí příslušné promlčecí doby ode dne, kdy poprvé vznikl nárok na smluvní pokutu za každý den prodlení, dojde k promlčení nároku na smluvní pokutu pouze za první den promlčení.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY A OCHR. OPATŘENÍ
- Propadnutí věci (počítače) pro trestný čin šíření filmů přes Internet - jak získat PC zpět?
- Jak získat zpět počítač zabavený Policií pro trestný čin šíření filmů, hudby (audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu)?

05/2014 mně bez předchozího předvolání byla provedena domovní prohlídka na základě šíření filmů z mé IP adresy. Policie ČR zabavila všechny nalezené počítače. Šlo o šíření filmů. Bratr, v době domovní prohlídky nepřítomný. Patřil mu jeden zabavený počítač. Bratr se přiznal, ostatní počítače mi Policie v 06/2014 vrátila.
S bratrem se pozastavujeme nad možným trestem propadnutí věci (nebo jiné majetkové hodnoty). Bratr je bez práce, již má dluhy, s výjimkou oblečení a mobilního telefonu byl počítač snad jeho jediným majetkem. Kromě toho na pevných discích měl data ryze osobní hodnoty (např. soukromé fotografie).
Je možné se účelně vyhnout trestu propadnutí počítače (i za cenu vyššího jiného trestu) tak, že v době mezi skončením šetření Policií a zahájením soudního procesu mně bratr tyto věci prodá (sepíšeme kupní smlouvu s konkrétními unikátními sériovými čísly, cena bude odpovídat reálné hodnotě), a já následně požádám soud o jejich vydání s tím, že soud může nařídit propadnutí věci jen u majetku, jehož vlastníkem je pachatel? V jakém okamžiku to platí? Děkuji, Řehoř

ODPOVĚĎ:
Podle § 70 odst. 2 trestního zákoníku lze prohlásit za propadlou jen věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která náleží pachateli. Tato náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, tedy ve Vašem případě, je-li součástí majetku pachatele.

Podmínka, že věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, musí být splněna v době vyhlašování rozsudku, jímž se ukládá trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Převedl-li pachatel věc před vyhlášením rozsudku platně na jinou osobu, nelze takovou věc nebo jinou majetkovou hodnotu prohlásit za propadlou u tohoto pachatele. V takovém případě však přichází v úvahu jen zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 101 trestního zákoníku u jiné osoby, na kterou byla uvedená věc nebo jiná majetková hodnota převedena, jsou-li splněny podmínky pro vyslovení tohoto ochranného opatření. Je-li převedení věci, které bylo užito k spáchání trestného činu, nebo věci, která byla k spáchání trestného činu určena, na jinou osobu součástí trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, lze též uvažovat o propadnutí toho, co pachatel získal za věc nebo jinou majetkovou hodnotu.

Převedení věci, u které lze uvažovat o jejím propadnutí v důsledku uložení trestu propadnutí věci, nemusí stoprocentně vést k očekávanému řešení situace, tedy k vydání věci.

Pro potřeby odpovědi bylo čerpáno z odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012).

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zasílání básniček bez vyhrožování - jde o stalking, nebezpečné vyhrožování?

Někdo mi píše milostné básničky na mailovou adresu. Píše se v nich o touze, lásce, kráse světa, o odmítání, blízkosti smrti a loučení. Ani se tam nevyhrožuje smrtí, ani nejsou vysloveně vulgární, ani tam na mě nikdo neútočí. Když jsem napsala, že si mě asi s někým plete, tak mi přišla odpovědí zase jenom básnička. Je to stalking nebo ne? (Je mi 40 let). Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
K odpovědi je důležité znát skutkovou podstatu trestného činu nebezpečné pronásledování (tzv. stalking) :
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Vzhledem k tomu, že popsané jednání ve Vás pravděpodobně nevzbuzuje důvodnou obavu o život a zdraví Vás nebo Vašich blízkých, domnívám se, že není naplněna skutková podstata trestného činu nebezpečného pronásledování.
Pokud Vám nevyžádaná pošta vadí, doporučuji označovat ji za spam a nahlásit ji na kontaktní místo správce mailové schránky.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní usnesení ze zahraničí - má občan nárok na překlad do českého jazyka zdarma?
- Dopis ze zahraničního soudu v cizím jazyce - právo na překlad do Češtiny zdarma

Rodičům došel dopis z Rakouska od soudu v němčině - jsou věřitelé a dlužník si v Rakousku kde má trvalý pobyt zažádal o osobní bankrot. Německy, ale neumí existuje paragraf a zákon, na který by se odvolali, že chtějí všechny písemnosti v rodném jazyce - češtině??
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Každý, kdo nerozumí úřednímu jazyku, má právo na tlumočníka. Náklady ale hradí ta strana, která ho využívá. Předpokládám, že tlumočník v Rakousku nebude úplně levný a asi by bylo lepší najít někoho, kdo jim bude všechny písemnosti překládat tady.

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Zánik odpovědnosti za přestupek - neprovedená výměna občanského průkazu po rozvodu manželství
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství - promlčení přestupku
- Promlčení přestupku - pokuta za nevyměněný občanský průkaz

10.10.2008 jsem se rozvedla, do 15 dnů jsem nepožádala o výměnu občanského průkazu.
Při vyzvedávání nového občanského průkazu v červnu 2014 jsem obdržela platební příkaz ve výši 2.200 Kč.
Příkaz nabyl právní moci dne 5.7.2014 a 22.7 2014 se stal vykonavatelným.
3.8.2014 jsem poslala e-mail paní na magistrát, že podle §20 o přestupcích platí, že odpovědnost zanikla za zákona.
Odpověd-podala jsem prý opožděný odpor a spis bude předán Krajskému úřadu města Brna k rozhodnutí.
Chci se zeptat, co mě hrozí a budu muset platební příkaz uhradit?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Protiprávním jednáním, které jste spáchala, jste navodila protiprávní stav (neboť jste nebyla držitelem občanského průkazu s platnými údaji), přičemž v době trvání protiprávního stavu neběží promlčecí lhůta přestupku. Promlčecí lhůta počne běžet až odstraněním protiprávního stavu, ve Vašem případě, tedy vyzvednutím občanského průkazu.
Příkazu jste tedy povinna se podrobit. Na webu bezplatné právní poradny jsme se touto tématikou již několikrát zabývali, proto vizte web.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zohlednění investic partnera do nemovitosti v dědickém řízení
- Stavba a vliv na zohlednění investic do nemovitosti jednoho z manželů před svatbou

Jsem spoluvlastníkem rod. domu, ve kterém žiji s přítelkyní, chceme se vzít. Chtěl bych vědět jak se změní dědická práva.
Přítelkyně také investovala cca 500 000 Kč do úpravy domu. Byl bych rád, kdyby se tato skutečnost nějak zohlednila.
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastníkem rodinného domu budete i nadále sám. Zemřete-li po uzavření manželství, manželka bude dědit v druhé třídě dědiců společně s Vašimi rodiči a případnými spolužijícími osobami; manželka bude však dědit nejméně jednu polovinu pozůstalosti. Budete-li mít děti, budou po Vás dědit Vaše děti i Vaše žena stejným dílem (dle ust. § 1635 a 1636 o. z.).
Investici Vaší budoucí ženy do nemovitosti můžete zohlednit např. prohlášením učiněným před notářem formou notářského zápisu, po Vaší smrti toto bude zohledněno notářem, který bude projednávat Vaši pozůstalost.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník požaduje příliš vysokou kupní cenu za svůj podíl - co dělat?
- Příliš vysoká cena nabízeného spoluvlastnického podílu - jak postupovat?

Se sestřenkou jsme spolumajitelky zděděného domku. Při vypořádání spoluvlastnictví (chci její 1/2 odkoupit) se stále nemůžeme dohodnout na ceně. Domek není trvale obydlen a veškerou údržbu zajišťuji společně s manželem ve vlastní režii. Můj starý odhad (7let od úmrtí tety) resp. i nový (přes net) se liší od jejích požadavků (její býv. manžel je zaměstnán v realitní kanceláři). Jelikož nechci přeplácet, tak mi její advokát napsal, že odmítám přednostní nákup a že nyní ona bude svou polovinu nabízet dalším zájemcům.
Chtěla bych Vás požádat o radu, jak bych dále měla postupovat.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych si dovolila podotknout, že zákonné předkupní právo spoluvlastníků se s účinností od 1. 1. 2015 ruší. NOZ ve svých přechodných ustanoveních zachovává zákonné předkupní právo, tak jak je známe ze staré právní úpravy, do konce roku 2014. Tedy do konce roku 2014 pokud chce některý ze spoluvlastníků svůj podíl na společné nemovitosti převést, mají ostatní spoluvlastníci automaticky ze zákona předkupní právo, nejedná-li se o převod na osobu blízkou. Spoluvlastník, který hodlá prodat svůj spoluvlastnický podíl, musí nejprve o svém záměru informovat ostatní spoluvlastníky a tento díl jím nabídnout přednostně. Od 1. 1. 2015 může spoluvlastník svůj podíl prodat přímo, tedy bez povinnosti ho nejdříve nabídnout ostatním spoluvlastníkům.
Tedy do konce roku 2014 pokud Vám sestřenice uvedla kupní cenu svého spoluvlastnického podílu, za kterou je ochotna svůj podíl prodat, Vy jste tuto částku odmítla uhradit, může skutečně za tuto cenu prodat spoluvlastnický podíl někomu jinému. Pokud by však chtěla prodat spoluvlastnický podíl za nižší cenu, musí Vám opět za tuto cenu spoluvlastnický podíl nabídnout. Od 1. 1. 2015 předkupní právo vůči Vám uplatňovat nemusí.
Částka, za kterou ona svůj spoluvlastnický podíl prodává, není nijak omezena, dokonce ani znaleckým posudkem, záleží pouze na kupujícím, zda je ochoten za daný spoluvlastnický podíl takovou částku uhradit. Zároveň zájem třetích osob o spoluvlastnický podíl na nemovitosti, kterou druhý spoluvlastník užívá, není nikterak veliký.
Jediné, co Vám v této situaci mohu doporučit je, zkusit se sestřenicí dohodnout. Stanovit si reálnou částku, kterou jste ochotna za spoluvlastnický podíl zaplatit s ohledem na ceny podobných domků s podobným vybavením v okolí. Není-li možné se dohodnout na odkoupení spoluvlastnického podílu, zvažte, zda je možné provést rozdělení společné věci. Zároveň sestřenici upozorněte, že veškerou správu společné věci provádíte na svoje náklady a že jako spoluvlastník by se měla dle velikosti svého podílu na těchto nákladech podílet s Vámi. V případě, že dohoda v žádném případě nebude možná, zvažte zrušení spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Těhotenství jako důvod výpovědi nájemní smlouvy
- Dočasné přestěhování těhotné ženy kvůli zdravotní péči a porodnici - výpověď z nájmu bytu
- Výpověď nájmu bytu z důvodu těhotenství a dočasnému odstěhování kvůli zdravotní péči, porodnici

Mám pronajatý byt na dobu určitou v Telči do 2/2015 a chtěla bych vypovědět smlouvu z důvodu těhotenství a odstěhování se do bytu přítele blízko Jihlavy. Mé odstěhování podporuje mimo zjevné důvody fakt, že mé těhotenství je rizikové a v Jihlavě je, na rozdíl od Telče, nemocnice a porodní oddělení. Ve smlouvě na dobu určitou nemám uvedeny žádné informace týkající se ukončení pronájmu. Majitele jsem o mém odstěhování uvědomila a dodržela jsem 3 měsíční výpovědní dobu. V 10/2014 bych se vystěhovala. Majitel požaduje po mém odstěhování se 10/2014 ještě další 3 měsíční nájmy. V zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoní, Hlava II, oddílu 3 § 2201 - § 2331 Nájem se píše, že: "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval."
Slouží mé důvody k tomu, aby po mě majitel nepožadoval po dni ukončení smlouvy a odstěhování se ještě další 3 měsíční nájmy?
Děkuji, Xenie

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jste postupovala správně, dle ust. § 2287 NOZ lze nájemní smlouvu na dobu určitou vypovědět, dojde-li za trvání nájmu ke změně okolností, z nichž bylo vycházeno při uzavření smlouvy. Zákon ani současná judikatura zatím žádné příklady nestanovili, ale těhotenství a následné narození dítěte lze pravděpodobně považovat za změnu okolností, kdy pronajímatel od nájemce nemůže rozumně požadovat, aby za takové situace v nájmu bytu setrval. Zvláště např. je-li byt malý, žena potřebuje pomoc od rodiny, přítele, potřebuje kvalitnější nemocniční péči atd.
Co se týče výpovědní doby, není v NOZ přesně stanoveno jak dlouhá má být při užití tohoto výpovědního důvodu výpovědní doba. Z důvodu právní jistoty však doporučuji, nebyla-li v nájemní smlouvě výpovědní doba ujednaná, dodržet výpovědní dobu tříměsíční stanovenou v obecných ustanoveních o nájmu. Zároveň je dobré, pro případ sporu, ve výpovědi uvést výpovědní důvod. Výpověď nájmu musí být písemná a musí být doručena druhé straně.
Pronajímatel v tomto případě si nemůže nárokovat nájemné za další 3 měsíce, neboť na základě obdržené výpovědi dojde uplynutím výpovědní doby k zániku nájmu. Jeho nárok je tedy neopodstatněný.

_

OBČAN-DLUHY
- Ručení za cizí nesplácenou hypotéku - jak vymáhat dluh po hlavním dlužníkovi? (regres)
- Vymáhání dluhu ručitelem po hlavním dlužníkovi (úvěr, hypotéka) - informace

Ručila jsem na hypotéku na barák námým manželům, kteří to neplatili. Já se dostala do finačních potíží a proto jsem si ažádala o insolvenci ve které platím i dluh za ručení. Mezitím jeden z manželů, kterým jsem ručila si zažádal také o insolvenci, která mu byla umožněna. Nevím proč, ale barák, který byl pořízen na hypotéku byl prodán přes insolvenčního správce a já platím stále stejnou dlužnou částku? Zajímalo by mě také zda můžu po ukončení svojí insolvence požadovat dlužnou částku, kterou zaplatím za to, že jsem šla ručit i když bude jěště jeden z dlužicích manželů asi 4 měsíce v insolvenci. Jak jsem se dočetla. Manželka dlužníka se raduje, že mi nebudou muset nic platit. Je to pravda? Tak by mě zajímalo podle jakého paragrafu mám postupovat a nebo mám svoji žalobu podat přímo soudkyni, která ma na starosti insolvenci dlužníka, že mu vznikl další dluh vůči mě. Šlo by to? Děkuji, Emanuela

ODPOVĚĎ:
Váš případ je vskutku poměrně komplikovaný a bez znalosti potřebných detailů je těžké odhadnout Vaši konkrétní situaci. Budu tedy vycházet pouze z informací obsažených ve Vašem dotazu, ale je možné, že neuvádíte nějakou zásadní skutečnost, která může situaci změnit.

Píšete, že jste ručila za hypotéku manželům. To by znamenalo, že oba manželé jsou tzv. solidární dlužníci, což znamená, že v okamžiku, kdy Vám vznikne pohledávka z ručení (tzv. regres), jsou oba manželé zavázáni společně a nerozdílně a můžete tedy svou pohledávku vymáhat po kterémkoliv z nich. U ručení je to totiž tak, že pohledávka věřitele (v tomto případě patrně banky) na Vás přechází teprve splněním závazku. V okamžiku, kdy skončíte své oddlužení, budete znát celkovou částku, kterou jste věřiteli zaplatila jakožto ručitel a tuto částku můžete poté vymáhat jako regresní pohledávky po manželích. Patrně totiž ručíte za tzv. solidární dluh a můžete tedy poté požadovat náhradu po kterémkoliv dlužníkovi (oba manželé).
Váš případ je specifický v tom, že jeden z manželů je nyní také v úpadku, který je řešen formou oddlužení. Pokud je ale skutečně v úpadku pouze jeden z manželů a nejedná se tedy o tzv. společné oddlužení manželů, na Vaší situaci to nic nemění a po skončení Vašeho oddlužení můžete částku, kterou jste věřiteli uhradila vymáhat po druhém „neoddluženém“ manželovi.
Co se týče zpeněžení domu, za jehož hypotéku ručíte, je opravdu složité toto zhodnotit, jelikož neuvádíte, zda-li byla hypotéka zajištěna kromě Vašeho ručení i třeba zástavním právem, zda-li se věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka (manžela) atd.
Žalobu na soud, u kterého je vedeno oddlužení (krajský soud), podat nemůžete – není k tomu věcně příslušný, tj. není oprávněn žalobu projednat.
Zkuste kontaktovat svého insolvenčního správce a sdělit mu informace o paralelně probíhajícím insolvenčním řízení jednoho z manželů, v rámci kterého byla zpeněžena předmětná nemovitost. Za určitých okolností by to mohlo ovlivnit i Vaše oddlužení, např. by mohla být upravena výše částky, kterou měsíčně platíte coby dluh za ručení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vypočítat poměrovou složku vytápění bytového domu
- Výpočet poměrové šložky vytápění bytů v domě SVJ

Od 1.1.2014 používáme v domě (SVJ) poměrové měřiče tepla na radiátorech. Stále jsme se však nedohodli, jak má být poměrová složka rozpočítána.
Nemůžeme se shodnout, kdo a jak má stanovit tepelnou stabilitu objektu a tím i zúžení intervalu z +-40 %, například na -20 % až + 40 %.
Zdali to má být výbor SVJ nebo členská schůze a kolik členů SVJ musí souhlasit (50 % nebo 75 % nebo 100 %) V případě, že se nijak nedohodneme, má platit interval odchylky +- 40 % nebo nějaký jiný? Předpokládáme, že vyúčtování za rok 2014 bude ještě podle staré vyhlášky 372/2001, neboť nová vyhláška (k zákonu 67/2013) ještě neexistuje.
Vyhláška 372/2001 o rozúčtování tepla říká, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Dále spodní hranice vyúčtování musí být v souladu s § 2 a 3 vyhl. č. 194/2007 Sb. a zákonem o hospodaření s teplem č. 406/2006 Sb.
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Jestli tomu dobře rozumím, otázka zní, jakým způsobem máte rozhodovat o tom, jak se bude činit vyúčtování tepla. V tomto případě se domnívám, že kompetentním orgánem pro posouzení Vaší otázky je celé shromáždění vlastníků bytových jednotek, neboť se podle mého názoru jedná o otázku související se schválením druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotku. Obecně platí, že rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek. Z tohoto ustanovení dovozuji, že byste na shromáždění při určení tepelné stability, měli vyjádřit souhlas všichni vlastníci, tedy 100%.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na rentu při invalidním důchodu pro jinou diagnozu (nemoc, onemocnění) než kvůli je vyplácena renta

V minulosti mi byla přiznána nemoc z povolání a pobíral jsem rentu. Nyní mi byl přiznán plný invalidní důchod, avšak na jinou diagnozu než je nemoc z povolání. Mám nárok i nadále pobírat rentu?
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud onemocnění, kvůli kterému jste pobíral rentu, nijak nesouvisí a nemůže ovlivnit Vaši schopnost dosahovat nižšího výdělku, tedy důvod pro pobírání renty, pak by Vám renta měla zůstat zachována. Rozhodující však bude vyjádření lékařské posudkové služby.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony
- Který zákon dovoluje nahrávání soudního řízení u soudu
- Kdy mohou účastníci soudního řízení pořizovat nahrávky soudního líčení?

Kde v zákoně mohu hledat podklad pro zvukový záznam u soudu. Bude-li mi soudce bránit např. tím, že u jejich soudu není v jejich pravidlech "jak se chovat u soudu" toto povoleno, mohu stát na zákoně? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Co se týče pořizování zvukových záznamů soudních jednání, je klíčovým § 6/3 zákona o soudech a soudcích, dle něhož platí, že:

a/ uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce;

b/ s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy.

Máte-li proto v úmyslu pořídit si zvukový záznam soudního jednání, tzn. že se nebude jednat o zvukový přenos, postačí, pokud před zahájením soudního jednání o svém úmyslu informujete předsedu senátu či samosoudce.

Pořízení zvukového záznamu soudního jednání Vám může být předsedou senátu či samosoudcem zakázáno pouze v případě, že by způsob pořizování zvukového záznamu mohl narušit průběh nebo důstojnost soudního jednání. Tato varianta však v případě pořizování zvukového záznamu např. na malý diktafon či mobilní telefon, který bude položen na desku stolu, nepřichází prakticky v úvahu, resp. si lze jen těžko představit, jak by tímto způsobem mohlo dojít k narušení průběhu či důstojnosti soudního jednání (samozřejmě za předpokladu, že tento diktafon, či jiné záznamové zařízení, nebude vydávat žádné zvuky apod.).

Touto otázkou se zabýval rovněž Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2672/07, v němž dospěl mimo jiné k těmto závěrům:

„Soudní řízení je tradičně postaveno na principu veřejnosti, a ústavodárce význam tohoto principu zdůraznil tím, že je zakotvil jak v čl. 96 odst. 2 Ústavy, tak v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na podstatu a význam zásady veřejnosti soudního řízení se nelze při jeho aplikaci omezit pouze na umožnění přístupu veřejnosti do soudní síně v době jednání. Tato forma je nepochybně původní a základní, avšak stejně jako jiné oblasti života a nauky i právní řád prošel vývojem, který nutně musel reflektovat nové možnosti mezilidských vztahů, vytvářených zejména rozvíjejícími se službami a technickým pokrokem. Jen v tomto úhlu pohledu je možné vnímat ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, které reguluje možnost uskutečňovat zvukové a obrazové přenosy, resp. obrazové a zvukové záznamy. Je samozřejmé, že stejně jako základním limitem pro fyzickou přítomnost veřejnosti při jednání soudu je kapacita soudní síně, je v případě obrazových a zvukových přenosů a záznamů limitem možnost řádného a důstojného průběhu jednání.

Vylučování některé formy veřejnosti soudního jednání přitom musí vždy být propojeno s legitimním cílem, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení, jímž je především „kontrola“ soudní činnosti ze strany veřejnosti skrze reálné poučení o tom, jak soudnictví funguje, a tím budování důvěry veřejnosti v nezávislost a kvalifikovanost výkonu soudní moci. Nelze souhlasit se závěrem obecného soudu o obecné a kategorické nemožnosti připustit zvukový záznam stěžovatele, coby jednoho z účastníků řízení. “

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Splácení dluhu daní finančnímu úřadu po zemřelém exmanželovi
- Finanční úřad se nepřihlásil s pohledávkou do dědického řízení - vliv na dluh a dědictví

Byla jsem tři roky vdaná, rozvod, nabyla jsem čistou nemovitost (vyrovnání SJM). Téhož roku bylo zapsáno do katastru zástavní právo na tuto nemovitost z důvodu neplacení daní exmanžela (po dobu trvání manželství) ve prospěch FÚ. Po dvaceti letech neplacení bývalým manželem mě vyzval FÚ, abych umořovala dluh 500 Kč měsíčně, aby nedošlo na prodej domku, což dělám dosud. 08/2013 exmanžel zemřel, FÚ se to dozvěděl až nyní (po ukončení dědického řízení), děti nebyly k dědickému řízení pozvány, bylo pozastaveno z důvodu nemajetnosti a vysokých dluhů.
FÚ se s pohledávkou nestihl přihlásit do dědického řízení. Soud pozůstalostní řízení dodatečně neotevře, jedině kdyby se objevil nějaký majetek zemřelého, nikoli jen dluhy. Můj dotaz zní - odepíše fú dluh z důvodu úmrtí dlužníka? Smaže tím i zástavní právo na mojí nemovitosti? Nebo bude moci požadovat dluh po mně? Mám pokračovat ve splátkách nadále?
FÚ mi žádné info nedá, nejsem účastníkem řízení.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V případě zastavení dědického řízení pro nemajetnost není nikdo dědicem, tudíž nikdo ve smyslu ust. § 470 obč. zák. neodpovídá za dluhy zůstavitele.
Pokud jde o dluhy zůstavitele, které vznikly za trvání manželství, odpovídáte z titulu společného jmění za polovinu těchto dluhů. Dle mého názoru bude FÚ po Vás moci požadovat uhrazení poloviny dluhu Vašeho bývalého manžela. Na FÚ se dotažte, zda máte pokračovat ve splátkách.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Má zaměstnavatel právo znát informace o zdravotním stavu zaměstnance?
- Právo zaměstnavatele znát důvod pracovní neschopnosti zaměstnance
- Zaměstnavatel zná důvod pracovní neschopnosti zaměstnance - jak se bránit, byl porušen zákon?

6.3. 2014 mi skončila rodičovská dovolená. Vzhledem ke zdravotním problémům jsem navázala pracovní neschopností dne 7. 3. 2014.
Po vyléčení, jsem byla zařazena do IVF programu na klinice, kde mám shodou okolností pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Od vzniku mé pracovní neschopnosti se opakovaně moje nadřízená vrchní sestra dožaduje informací o mém zdravotním stavu, konkrétně, zda už jsem těhotná (dotazuje se na odd. asistované reprodukce), dále pak jsem na přelomu měsíce března a dubna 2014 podstoupila diagnostickou laparoskopii, vrchní sestra to věděla. Byl porušen zákon?
Až ukončím pracovní neschopnost, chtěla jsem ukončit pracovní poměr dohodou, z důvodu péče o
naše první dítě, ale vrchní setra řekla, že si problémy vymýšlím a že ona mi též bude dělat problémy a nepustí mě dohodou! Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
Zjišťuje-li Vaše nadřízená informace o Vašem zdravotním stavu, aniž by se současně podílela na poskytování zdravotních služeb Vám jako pacientce, lze skutečně usuzovat na to, že mohlo dojít k porušení zákona.
Dle § 51/1 zákona o zdravotních službách platí, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Dle znění Vašeho dotazu lze pak předpokládat, že na Vaší nadřízenou (resp. toho z Vašich kolegů, který jí o Vašem zdravotním stavu informoval) se nevztahuje žádná z výjimek z povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků dle druhého a následujících odstavců tohoto ustanovení zákona o zdravotních službách.
Pokud Vaše nadřízená nahlížela současně do Vaší zdravotnické dokumentace, je vhodné vědět, že dle § 65/2 písm. a) zákona o zdravotních službách mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu, mimo jiné osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele, a další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a při hodnocení správného postupu při poskytování zdravotních služeb. Vámi popsaný případ pak zajisté podmínky pro aplikaci této výjimky nesplňuje, přičemž ani další výjimky dle § 65/2 zákona o zdravotních službách nepřicházejí v případě Vaší nadřízené v úvahu.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud se Vaše nadřízená nepodílí na poskytování zdravotních služeb Vám jako pacientce, nemohou jí být sdělovány žádné informace o Vašem zdravotním stavu, přičemž nesmí současně nahlížet do Vaší zdravotnické dokumentace.
Dle § 117/3 písm. d) a h) zákona o zdravotních službách se poskytovatel zdravotních služeb dopustí správního deliktu mimo jiné tím, že:
- poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51 zákona o zdravotních službách,
- umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65 zákona o zdravotních službách.

Za spáchání tohoto správního deliktu může být poskytovateli zdravotních služeb (tzn. Vašemu zaměstnavateli) uložena pokuta do 1.000.000, - Kč (v případě dle první odrážky) a do 500.000,- Kč (v případě dle druhé odrážky) ; správní delikt projednává a pokutu ukládá místně příslušný krajský úřad. Váš zaměstnavatel nebude za tento správní delikt odpovídat, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil (prokáže-li např. že jeho příslušné interní předpisy tento postup Vaší nadřízené zakazovaly).
Porušením povinné mlčenlivosti pak mohlo rovněž dojít ke spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji, kterého se dle § 180/2 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
Neoprávněným nahlížením do Vaší zdravotnické dokumentace se pak může Vaše nadřízená dopustit přestupku na úseku zdravotnictví, který dle § 29/1 písm. d) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo mimo jiné zneužije lékařskou dokumentaci, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud Vaše nadřízená použije k neoprávněnému nahlížení do Vaší zdravotnické dokumentace nemocniční informační systém, bylo by současně možné uvažovat o spáchání trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, kterého se dle § 230/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části. Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Co se pak týče Vaší nadřízenou slibovaných problémů při rozvazování Vašeho pracovního poměru, doporučuji Vám tuto otázku konzultovat s nadřízeným vrchní sestry, např. tedy primářem.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody na zdraví po dopravním podniku, úraz na eskalátoru - informace, postup
- Jak podat žalobu na dopravní podnik na škodu na zdraví způsobenou eskalátorem DP
- Úraz na eskalátoru dopravního podniku a náhrada škody na zdraví

Dovoluji-si na Vás obrátit s dotazem ohledně záležitosti klienta Domova pro seniory. V březnu tohoto roku si na eskalátoru v pražském metru přivodil vážný úraz (při nastupování na eskalátor spadl dozadu po hlavě na schody), přes dva měsíce strávil po nemocnicích a po návratu zpět do Domova podal stížnost pražskému Dopravnímu podniku s požadavek na odškodné. Před týdnem mu byla pojišťovnou Kooperativa doručena odpověď, že za škodu Dopravní podnik není odpovědný a na bolestné klient nemá nárok. Klient se s touto odpovědí nespokojil a na Dopravní podnik chce podat žalobu. Chtěl bych se tedy touto cestou zeptat, zda má smysl v tomto případě žalobu podávat, příp. jak má být žaloba formulována (zda má jít např. o žalobu o náhradu bolestného), zda má být v žalobě uvedena požadovaná částka bolestného a jakým způsobem se určuje. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Zda je dopravní podnik odpovědný za újmu na zdraví dotyčného nelze z dotazu jasně identifikovat, doporučuji obrátit se na advokáta, který bude mít možnost posoudit skutkové okolnosti děje.
Vlastní formulace žalobního nároku není zcela jednoduchá. Provoz eskalátoru (a škoda jeho provozem vzniklá) byl judikaturou považován za provoz dopravního prostředku (srov. Rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 31/77). Toto východisko by mělo zůstat zachováno i po rekodifikaci soukromého práva, tedy odpovědnost za újmu by se měla řídit § 2927 občanského zákoníku. Žalobní nárok by pak byl formulován jako "žaloba na náhradu újmy na zdraví vyvolané zvláštní povahou provozu podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník". Jednotlivé nároky - bolestné, léčebné výlohy apod. by bylo nutné vyčíslit v žalobě.
S ohledem na náročnost věci a rekodifikaci soukromého práva, doporučuji věc předat advokátovi.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ vyplácí odměny kontrolní komisi v rozporu se stanovami SVJ - co dělat?
- Neoprávněné vyplácení odměn výborem SVJ kontrolní komisi SVJ v rozporu se stanovami SVJ

Jsem člen SVJ, náš SVJ výbor s rozporem se stanovami vyplácí odměny kontrolní komisi (KK) již přes rok. Bylo vyplaceno přes 20.000 Kč. (Odměny schvaluje shromáždění- naše stanovy a v zápisu 1. shromáždění je pouze odměna výboru) Když jsem výbor na to upozornil, s úsměvem mi sdělili, že si to nechají odsouhlasit zpětně.

Dotaz zní:
1. je protizákonné vyplácet peníze v rozporu co bylo odsouhlaseno shromážděním a lze se obrátit na soud?

2. lze shromáždění zpětně navrhnout a zpětně odsouhlasit odměny pro KK?

Odsouhlasení zpětných odměn kontrolní komisi již většinově odsouhlaseno bylo, ač jsem upozorňoval členy, že kontrolní komisi, která nedodržuje naše stanovy já osobně nechci. Natož zpětně odměňovat. A podle zákona ani KK mít nemusíme.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
1. Ano, pakliže nebylo odsouhlaseno shromážděním vyplácení odměn a tyto jsou přesto vypláceny, pak je jednáno v rozporu s ujednáním, což je protizákonné. Obrátit se na soud lze.
2. Ano, zpětné odsouhlasení je možné. Pakliže byste byl přehlasován, opět se lez obrátit na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu vyměnil okna za své peníze a byt prodal - kdo má nárok na dodatečné proplacení peněz z fondu oprav? (původní majitel nebo nový majitel? )
- Výměna oken na vlastní náklady a prodej bytu - má nárok na proplacení oken původní majitel nebo nový majitel bytu?

Bydleli jsme 20 let v bytě. V roce 2007 jsme montovati v paneláku nová plast. okna a protože bylo málo peněz, mohli si ti, co měli balkon, zaplatit okna ze svého s tím, že jim budou proti faktuře vyplacené peníze z fondu oprav kolem roku 2010. Vroce 2012 jsme byt prodali. Teď v roce 2015 se peníze mají vyplatit proti faktuře. Samospráva by nám peníze vyplatila, ale tyto peníze chce i nový majitel, který okno neplatil a nemá fakturu a hrozí nám žalobou. Kdo má tedy na tyto peníze právně nárok. O vyplacení těchto peněz je zápis ze schůze v roce 2007.

ODPOVĚĎ:
V řešení Vašeho problému se bohužel odborná literatura neshoduje, přičemž je možné se setkat se dvěma rozdílnými názory:
1/ Bezdůvodné obohacení:
S ohledem na skutečnost, že výměnu oken jste hradili ze svého (přestože k tomu bylo povinno SVJ), vznikla na Vaší straně vůči SVJ pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), na jejíž uspokojení máte právo.
Neboť při prodeji bytu jste tuto pohledávku z bezdůvodného obohacení výslovně nepostoupili novému vlastníkovi bytu, je tato pohledávka stále Vaše a SVJ je tudíž povinno jí uspokojit Vám.

2/ Automatický převod pohledávek při prodeji bytu:
Neboť k prodeji Vašeho bytu došlo v roce 2012 (tedy ještě za účinnosti zákona o vlastnictví bytů), je nezbytné poukázat na § 20/3 zákona o vlastnictví bytů, dle něhož platilo, že práva a závazky dosavadního vlastníka bytové jednotky, týkající se společných částí bytového domu (např. tedy oken a okenic) a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky bytových jednotek nabytím vlastnictví k těmto bytovým jednotkám.
V odborné literatuře tedy lze (s odkazem na shora uvedené ustanovení zákona o vlastnictví bytů) narazit také na názor, že k převodu všech pohledávek dosavadního vlastníka bytové jednotky dojde ze zákona (tedy automaticky) okamžikem prodeje této bytové jednotky. V takovém případě by měl právo na náhradu bezdůvodného obohacení nový vlastník bytu (přičemž tuto skutečnost jste měli promítnout do navýšení kupní ceny bytu).
Jak jsem však uvedl výše, není řešení Vašeho dotazu v odborné literatuře jednoznačné, otázkou zároveň zůstává, zda je nový vlastník bytu k případnému podání žaloby skutečně odhodlán (či zda se jedná o pouhou pohrůžku). V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že soudní řízení je procesem poměrně zdlouhavým, přičemž jeho výsledek nelze nikdy s jistotou předjímat.
Při řešení Vašeho dotazu může napomoci rovněž Vámi zmiňovaný zápis ze schůze z roku 2007, v němž je uvedeno, že investované finanční prostředky budou v budoucnu proplaceny a/ těm, kdo tyto finanční prostředky do výměny oken vložili, nebo b/ příslušným vlastníkům bytových jednotek.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel malého bytu splácí za revitalizaci domu více peněz než majitel velkého bytu - co dělat?
- Jak se vypočítávají splátky za revitalizaci domu podle velikosti bytu?
- Velikost bytu a vliv na výši splátek úvěru za revitalizaci domu, bytů

2009 jsem si koupila jednopokojový byt v činžovním domě. Jsou tu 3,2,1, pokojové byty. Bohužel po šesti letech jsem náhodnězjistila, že platím na úvěr z revitalizace nejvíce. Máme tu výbor a rozpočítával to předseda výboru, který má byt 3+1 ten splácí třista korun měsíčně. Já mám jednopokojový a splácím sedmset korun měsíčně. Takže jednou tolik. Je to rozpočítané na 25 let a děsím se toho kolik zaplatím. Když jsem chtěla, aby mi k tomu něco řekl, tak se mnou vůbec nikdo nechce mluvit. Nevím co mám dělat, takže prosím o nějakou radu. Předem děkuji.
Zuzana

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ (z této skutečnosti budu ve své odpovědi vycházet).
V první řadě upozorňuji na § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Rozpočítání příspěvků na splácení úvěru (je-li někde v účetnictví či jiných dokladech zachyceno) Vám proto musí být na Vaší žádost zpřístupněno (nahlédnutí do těchto dokumentů, resp. pořízení kopií jejich příslušných částí, Vám samozřejmě doporučuji).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1180/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li jinak určeno (např. ve stanovách SVJ či rozhodnutím shromáždění SVJ, což však z Vašeho dotazu nevyplývá), přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku (včetně splácení s tím souvisejících úvěrů) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Splácíte-li naopak (v porovnání s jinými vlastníky bytových jednotek) více, než kolik vyplývá z velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu, došlo k porušení shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Důsledkem tohoto stavu je vznik bezdůvodného obohacení na straně SVJ, k jehož vrácení je SVJ povinno (nedohodnete-li se samozřejmě jinak, např. na dočasném osvobození od povinnosti přispívat na splacení úvěru).
Pro vyřešení Vašeho problému Vám doporučuji iniciovat svolání shromáždění SVJ, které by řádné nastavení výše příspěvků odhlasovalo. Dle § 1207/1 občanského zákoníku platí, že statutární orgán (nejčastěji výbor SVJ) svolá shromáždění SVJ k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění SVJ i z podnětu vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění SVJ k zasedání na náklad SVJ sami.
Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné i rozhodování o celkové výši příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nevyužití restituce - nemovitosti získali členové rodiny, je možné požadovat kompenzaci od nich?
- Kompenzace od členů rodiny kteří zrestituovali majetek - je možné požadovat vydání části peněz?

V restitucích jsem se nepřihlásil k navrácení pozemků o kterých jsme nevěděl. O tyto pozemky se přihlásil starší bratr a sestra, veškeré pozemky jim byli navráceny. Tyto navrácené pozemky bratr i sestra z části prodali a zbytek převedli na své děti. Byla by možnost ještě i dnes žádat, aby se o tyto pozemky se mnou rozdělili. Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké skupiny oprávněných osob dle § 4/1 a 2 zákona o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění) Vy a Vaši sourozenci náležíte a kdy byly restituční nároky Vašimi sourozenci uplatněny (resp. kdy jim byly předmětné pozemky navráceny).
Jelikož jste svůj restituční nárok neuplatnil (přestože jste, jak předpokládám, oprávněnou osobou dle § 4 zákona o půdě), bude nutné aplikovat § 21 zákona o půdě, dle něhož platí, že je-li oprávněných osob více (tedy Vy a Vaši sourozenci) a nárok na vydání věci (zde pozemků) uplatní jen některé z nich (pouze Vaši sourozenci), vydá se jim věc celá.
Z § 21 zákona o půdě tak vyplývá, že Váš podíl na předmětných pozemcích (ke kterému Vám svědčil restituční nárok) přirostl k podílům Vašich sourozenců, kteří své restituční nároky včas a řádně uplatnili. V takovém případě Vám nevyplývá ze zákona o půdě žádný nárok na vyrovnání či náhradu.
Pokud byste však svůj restituční nárok uplatnil nyní a zároveň tím dodržel lhůtu dle § 13 zákona o půdě, byl byste následně oprávněn se obrátit na soud s žalobou (proti svým sourozencům), v níž byste požadoval poskytnutí příslušných spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích či vyplacení odpovídající náhrady.
Otázku ne/dodržení lhůty dle § 13 zákona o půdě (tzn. zda můžete ještě dnes podat restituční žádost včas) Vám (pro Váš konkrétní případ) doporučuji konzultovat se Státním pozemkovým úřadem (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) : http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace SCBS na autě, automobilu - prodávající opravu oddaluje, jak postupovat?
- Reklamace nového auta, automobilu - prodávající opravu oddaluje a vadu neumí odstranit, co dělat?

9.7.2015 jsem si koupil nový vůz značky Mazda 6 nejnovější generace v servisu AUTO EFEKT Zlín, spolu s bezpečnostní výbavou dle platného ceníku. Jeden z důležitých bezpečnostních pomocníků proti havárii (funkce SCBS pro prevenci čelního nárazu) od začátku nefunguje. Oprava byla vždy posunuta s tím, že z firmy nedodali manuály jak toto řešit. Přešel jsem tedy v listopadu 2015 k jinému prodejci do Olomouce a ten rozpoznal, že systém opravdu nefunguje. Sepsali jsme zakázku na opravu. Skončilo to ale stejně. Prý je již před Vánoci a manuál bude po Novém roku. Je květen a ještě se neozvali. 2.4.2015 jsem jel k prodejci do Zlína na další garanční prohlídku. Nechal jsem si potvrdit zakázku na opravu zmíněného systému. Servis přímo přede mnou provedl zkoušky na parkovišti se zapojenou diagnostikou a tam zcela jasně došlo k prokázání závady. Auto mi po běžném servisu VRÁTILI S TÍM, že do pár dnů se ozvou a věc se dořeší. Auto tedy dále používím, ale záruční oprava běží. Je 18.5.2015 a 34 měsíců od koupi vozu a já mám pořád vůz, který nemá vlastnosti, které by měl mít.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že automobil jste zakoupil v červenci 2012 (nikoli v červenci 2015, jak omylem uvádíte).
S ohledem na rok, v němž jste předmětný automobil zakoupil, mohla být kupní smlouva sjednána v režimu starého Občanského zákoníku či Obchodního zákoníku (v současné době jsou oba zrušeny novým občanským zákoníkem).
Byla-li kupní smlouva uzavřena v režimu starého Občanského zákoníku, jste oprávněn žádat odstranění vady opravou automobilu, nebo žádat jeho výměnu (popř. pouze výměnu vadné části, je-li to možné). Nebude-li oprava či výměna automobilu (resp. jeho části) možná, budete oprávněn žádat poskytnutí slevy z kupní ceny automobilu či od kupní smlouvy odstoupit (§ 616/3 a § 622 starého Občanského zákoníku).
Byla-li naopak kupní smlouva uzavřena v režimu Obchodního zákoníku, jste oprávněn požadovat odstranění vady dodáním náhradního automobilu, požadovat odstranění vady opravou automobilu, jestliže vada je opravitelná, požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Tato práva Vám svědčí, pokud vada automobilu představovala podstatné porušení kupní smlouvy (§ 436/1 ve spojení s § 345/2 Obchodního zákoníku). Pokud vada automobilu představovala naopak pouze nepodstatné porušení kupní smlouvy, jste oprávněn požadovat odstranění vady automobilu (jeho opravou) či poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny automobilu (§ 437/1 Obchodního zákoníku).
Jste-li ochoten provozovat předmětný automobil i s popsanou vadou, doporučuji Vám se na prodávajícího obrátit s požadavkem na poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny. Nemáte-li naopak o takto vadný automobil zájem, můžete setrvat na požadavku na odstranění vady opravou automobilu, nebude-li to možné, budete oprávněn od kupní smlouvy odstoupit. V každém případě Vám samozřejmě doporučuji volit dohodu s prodávajícím.
Nebude-li dohoda s prodávajícím možná, nezbude Vám, než prodávajícímu doručit tzv. předžalobní výzvu a následně se obrátit na soud. Pro učinění těchto právních kroků Vám doporučuji kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 19/3 zákona o ochraně spotřebitele musí být každá reklamace včetně odstranění vady vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (z dotazu však nevyplývá, že byste se na prodloužení lhůty s prodávajícím dohodl). Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení kupní smlouvy. V tomto ohledu proto můžete zároveň kontaktovat i Českou obchodní inspekci s podnětem k prošetření postupu prodávajícího:
www.coi.cz

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ (NEPOVINNÉ) POJIŠTĚNÍ
- Pojištění odpovědnosti za škodu (pojistka na blbost) u nájemníka, nájemce
- Pojištění pronajatého bytu a nájemce, nájemníka

Prosím jaký druh pojištění, či vůbec nějaký je vhodný:
Byt v paneláku, nastěhuji se za 10 let, byt je pronajatý. Pojištění domu platím samosprávě. Pojištění tzv. osobní odpovědnosti, stejně je asi nemohu uzavřít na nájemníka…? Jak se pojistit pro případ škody – např. vytopení pračkou – kdo hradí škodu?
Děkuji, Odřiška

ODPOVĚĎ:
I ve Vámi popsaném případě je pojištění možné. V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že občanský zákoník umožňuje pojistit nejen vlastní osobu, resp. vlastní pojistnou hodnotu, nýbrž je možné pojistit i jinou osobu či její pojistnou hodnotu.
Dle § 2767 občanského zákoníku je možné pojistit cizí pojistnou hodnotu, dle § 2766 občanského zákoníku může být pojištěným i osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.
Je tedy možné, abyste uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z běžného života (tzv. pojistka na blbost), nebo (a to spíše) pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti. Pojistit pak můžete jak sebe (neboť jako vlastnice předmětného bytu za případně vzniklou škodu odpovídáte), tak nájemce (v pojistném vztahu budete tedy figurovat buď jako pojistník a pojištěný v jedné osobě, nebo jako pojistník, přičemž pojištěným bude nájemce).
Detaily a nastavení pojistného vztahu Vám samozřejmě doporučuji konzultovat přímo s pojišťovnou, kterou si pro uzavření pojistné smlouvy vyberete.

_

OBCHOD-REKLAMACE
OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace nového bytu - kročejový hluk, je slyšet hluk a hlasy od sousedů
- Reklamace bytu, měření hluku a kročejového hluku
- Prodávající developer odmítá reklamaci bytu a vydání tecnické dokumentace (kročejový hluk, hlasy od sousedů)
- Reklamace nedostatečně hlukově izolovaného bytu - informace, postup
- Špatná izolace bytu od hluku a zvuků - reklamace bytu u prodávajícího developera

Zakoupila jsem 09/13 si do osobního vlastnictví byt v kompletně zrekonstruovaném domě včetně nové půdní vestavby. Společnost, která dům zrekonstruovala většinu bytů pronajímá, několik prodala. V kupní smlouvě nám byla poskytnuta dvouletá záruka na veškeré stavební prvky v bytě.
V bytě máme značný problém s hlukem z bytu pod (zřetelně slyšitelné hlasy, televize, razantní zavírání dveří způsobující otřesy celou bytovou jednotkou) a nad (slyšitelné jednotlivé kroky, který rezonují a v jedné místnosti doslova „duní“) naší bytovou jednotkou. Ze sousedních bytů přiléhajících k našemu bytu na patře žádný problém nemáme.
Na prodejce a zároveň majitele pronajatých bytů jsem se obrátila s reklamací bytové jednotky a žádostí o možnost změření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti bytové konstrukce na svoje náklady.
Prodejce moji opakovanou žádost ignoruje, odmítá mi poskytnout i jakouko-li technickou a stavební dokumentaci.
Dle dokumentace dostupné na stavebním úřadě nebyl součástí protokol zvukové a kročejové neprůzvučnosti mezi půdní nástavbou a spodním /naším bytem.

ODPOVĚĎ:
Odmítá-li prodávající Vaší reklamaci jakkoli řešit, nezbývá Vám, než přistoupit k razantnějším právním krokům, kterými jsou zaslání tzv. předžalobní výzvy a podání žaloby (v tomto ohledu předpokládám, že Vámi popsané vady zakoupeného bytu jste prodávajícímu již písemně vytkla).
Advokáta si můžete vybrat ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou: www.advokatikomora.cz
V první řadě je pak nezbytné, abyste jednoznačně formulovala, jakou nápravu od prodávajícího požadujete, tzn. zda máte zájem o odstranění vady opravou bytu, o poskytnutí slevy z kupní ceny bytu či zda hodláte od kupní smlouvy odstoupit. Pokud jste některé z těchto práv neuplatnila již v minulosti, je zapotřebí tak učinit ještě před podáním žaloby (ideálně již za asistence advokáta).
Zároveň Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním možnost provedení kontroly neprůzvučnosti konstrukce bytového domu z rozhodnutí tohoto stavebního úřadu. O provedení této kontroly stavebním úřadem mám určité pochybnosti, nelze však vyloučit jeho iniciativu, která by Vaší pozici samozřejmě posílila.
Zároveň můžete kontaktovat některého ze zapsaných soudních znalců: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
a provedení měření neprůzvučnosti konstrukce bytového domu (je-li možné ho provést z Vašeho bytu) si zde objednat.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Negativní hodnocení uživatele na aukro.cz - může jít o porušení zákona?
- Podvodník na aukro.cz - je možné jeho podvod okomentovat v komentáři a nedostat se do potíží?

3/15 prodej sklenic na aukru za 120 Kč, 4/15 příjezd PČR, výslech ohledně kupujícího, který obsah zásilky vyměnil za poškozené zboží a žádal proplacení 4000 od ČP. Údajně se takto podvodu dopouštěl opakovaně. Podepsala jsem poučení. Neporuším anonymitu podvodníka, když mu nyní udělím hodnocení na aukru: "nedoporučuji k obchodování, pokud tedy nechcete absolvovat výslech u PČR"? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že v poučení, které jste při výslechu u PČR podepsala, jste byla upozorněna zejména na dikci § 8b/1 trestního řádu, dle něhož platí, že osoby (např. tedy i svědek), kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, a to pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům.
V referenci, kterou hodláte uveřejnit na Aukru tedy nesmíte uvést takové informace, které jste se dozvěděla v rámci výslechu od PČR a které by zároveň mohly vést ke ztotožnění údajného podvodníka. Z tohoto důvodu Vám doporučuji Vámi uvedenou referenci přeformulovat na konstatování vlastní zkušenosti z obchodování s touto osobou, tzn. že můžete uvést, že v souvislosti s realizací jednoho obchodu s touto osobou jste musela jako svědek absolvovat výslech u PČR. Po obsahové stránce sdělíte uživatelům Aukra prakticky totéž, Vaše reference se pak nedostane do konfliktu se shora uvedeným ustanovením trestního řádu.

_

OBČAN-VALSTNICTVÍ
- Kdo vlastní plot na hranici pozemků - Nový občanský zákoník
- Nový občanský zákoník a vlastnictví plotu - informace
- Soused postavil plot u novostavby - musí majitel vedlejšího pozemku financovat opravy plotu?

Jsme dvě sousedící parcely - novostavby RD. Soused má ve svém stavebním povolení, vydaném o rok dříve než já, stavbu plotu na hranici našich sousedících pozemků. Já jej tam tímto nemám. Musím se finančně podílet na jeho stavbě a pokud ano, dle jakého právního předpisu. Dle novely Občanského zákoníku jde údajně v tomto případě o spoluvlastnictví, ale nikde jsem nenašel povinnost jeho stavbu spolufinancovat. Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné konstatovat, že Vaše informace o automatickém vzniku spoluvlastnictví plotu (dle nového občanského zákoníku) je mylná.
V této souvislosti upozorňuji na § 1024/1 a § 1025 nového občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné (úvodní slova "má se za to" značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že plot je za společný považován pouze v případě, nebude-li prokázáno něco jiného) ;
- kde jsou rozhrady (např. tedy ploty) dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho (toto ustanovení opakuje známou skutečnost, že vlastník je povinen se o svůj majetek starat).
Vybuduje-li Váš soused na základě vydaného stavebního povolení plot, bude od počátku jasné, že jeho vlastníkem je Váš soused (neboť tuto stavbu např. sám provede, bude jí financovat apod.). Ke vzniku spoluvlastnictví plotu dle § 1024/1 nového občanského zákoníku proto dojít nemůže. Rovněž tak Vám na základě výstavby plotu Vaším sousedem nemůže vzniknout jakákoli povinnost ke spolufinancování této stavební činnosti.
Zákonná (vyvratitelná) domněnka spoluvlastnictví plotu by nastoupila pouze v případě, kdy by nebylo možné jednoznačně určit, kdo je vlastníkem předmětného plotu (týká se proto zejména plotů starých).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na základě vydaného stavebního povolení je Váš soused oprávněn vybudovat plot výlučně na vlastním pozemku; plot tedy nemůže být (bez Vašeho souhlasu) vystavěn na hranici pozemků tak, že by určitou svou částí (byť malou) zasahoval na Váš pozemek (vydané stavební povolení Vám v žádném případě nemůže odejmout či omezit Vaše vlastnické právo k části Vašeho pozemku).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soukromý majitel cesty o cestu nepečuje
- Jak donutit majitele cesty aby ji opravil a pečoval o ni?
- Cesta soukromého vlastníka v dezolátním stavu - jak ho donutit aby o cestu pečoval?

Bydlím na samotě přibližně 400 m od komunikace obce. Komunikace, po které jezdím je v soukromém vlastnictví druh pozemku ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace. Za 20 let co tu bydlíme, se o cestu majitel nezajímal. Potřeboval bych od vás radu, kdo se má o cestu starat: (sekat, udržovat po stavební stránce aj.). Obec se vymlouvá, že to není její cesta. Cesta je v dezolátním stavu. Děkuji za odpověď.
Komunikace, kterou uvádím je soukromá a vlastní ji majitel, který v obci nebydlí, ani nikdy nebydlel. Leží v katastru Velký Ratmírov a má číslo 3543. Moje nemovitost má číslo 96 (bývalí strážní domek). Dále bych ještě upřesnil tato komunikace je spojnicí mé nemovitosti z obcí a sice slouží výhradně mě, ale po této komunikaci jezdí i jiné osoby a podniky jako například české dráhy, místní zemědělské družstvo, česká pošta a jiní uživatelé. Tato cesta dříve sloužila jako příjezdová komunikace do obce ale v dnešní době je část cesty zrušená a tudíž vede jenom k mé nemovitosti. Já jsem komunikoval z obcí a trochu najivně jsem si myslel, že mi obec pomůže, ale těžce jsem narazil a z obce my bylo zděleno, že oni nebudou vkládat finanční prostředky do opravy komunikace. Já tedy nevím, zda mám, nebo spíše zda vůbec můžu cestu opravovat já jako jeden z uživatelů, nebo majitel, nebo i když je soukromá, tak obec. Já jsem poslal na obec dopis, kde jsem apeloval na povinnost obce dle zákona č. 128/2000 Sb. , § 2 odstavec 2 má obec mimo jiné také pečovat o své území a potřeb svých občanů, dále i chránit veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních přepisech. Na tuto připomínku obec vůbec nereagovala. Dále bych vás prosil o informaci, jaké jsou možnosti dotyčného k udržování a opravě donutit. Nejsem člověk, který má rád problémy, ale po komunikaci je čím dál horší příjezd a třeba složky IZS by měly velký problém se dostat k mé nemovitosti. Na internetu jsem našel podobný případ a v tomto případu obec cestu odkoupila, aby jí mohla udržovat. Dále nevím, jestli se spojuje cesta jako taková a pozemek pod cestou, nebo jestli je možné, že pozemek pod cestou je soukromí a cesta je obce z výpisu katastru to není zřejmé. Moc děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Přestože to nezmiňujete výslovně, předpokládám ze znění dotazu, že ve Vašem případě se jedná o účelovou pozemní komunikaci, kterou je dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích taková pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu zmiňuji, že rozhodovací praxe soudů (zejména judikatura Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu) se dosud liší v názoru, zda lze veřejně přístupnou účelovou pozemní komunikaci považovat za samostatnou věc v právním smyslu, nebo zda se jedná o součást pozemku, na němž je předmětná účelová pozemní komunikace zřízena (tzn. zda může být vlastník účelové pozemní komunikace odlišný od vlastníka pozemku pod touto komunikací, nebo zda se vždy jedná o vlastníka jediného).
V první řadě Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterými jsou dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích obecní úřady obcí s rozšířenou působností. U tohoto úřadu ověřte, kdo je vlastníkem předmětné účelové pozemní komunikace (resp. zda se vůbec jedná o účelovou pozemní komunikaci, to však předpokládám). Dále se tohoto úřadu dotažte na možnosti nařízení provedení nutných udržovacích prací vlastníku účelové pozemní komunikace. Je pravdou, že zákon o pozemních komunikacích nenařizuje vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací zajišťovat jejich sjízdnost, resp. provádět nutné udržovací práce. Nelze však vyloučit, že předmětný silniční správní úřad pojme své pravomoci mírně extenzivněji a jednání s dotyčným vlastníkem účelové pozemní komunikace zahájí.
Dále se můžete na vlastníka předmětné účelové pozemní komunikace obrátit s upozorněním na její nevyhovující stavebně-technický stav a vyzvat ho k provedení nezbytných udržovacích prací, které by zabránily vzniku případných škod (např. na motorových vozidlech). V tomto ohledu je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost (dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku), dle níž platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, resp. že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.


_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Kanalizace na pozemku města nefunguje a způsobila zaplavení sklepa - odškodnění od města
- Město odmítá odpovědnost za škodu - nefunkční kanalizace a zatopení domu (sklepů) SVJ

Společenství vlastníků bytového domu vlastní pozemek pod domem. Přístupové cesty včetně tzv. okapového chodníku a nejbližší prostranství tzv. nádvoří vlastní město. V současnosti, počátkem května 2015, po prudkém dešti došlo k zatopení sklepu domu, protože nádvoří s kanalizační vpustí je poškozeno a voda neodtéká. Rovněž se nebezpečně propadla dlažba nádvoří, kterou město dříve provedlo. Město se vyjádřilo, že opravu nezajistí, neboť- cituji :
Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz ohledně přilehlých ploch a zařízení navazující na bytový dům. To co jsme spolu diskutovali, jsou stavby na pozemku města, ale ne v majetku města. Jsou to stavby příslušné k Vašemu bytovému domu. Závěr: město nebude zajišťovat opravy na plochách a zařízeních příslušných k bytovým domům.
Pozemky jsou města, ale nejsou majetkem města? Tomuto vyjádření nerozumím. Komu tedy přísluší oprava kanalizace a dlažby? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že město, ač je vlastníkem předmětných pozemků, nemusí být vlastníkem staveb na těchto pozemcích vybudovaných. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že dlažba na nádvoří i kanalizace byly zřízeny před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku. Dle tohoto právního předpisu skutečně platilo, že stavba může být vlastněna jinou osobou než pozemek pod touto stavbou (tzn. že stavba nebyla chápána jako součást pozemku, nýbrž se jednalo o samostatnou věc v právním smyslu).
Shora uvedené však neznamená, že je tomu tak i ve Vámi popsaném případě.
Co se týče dlažby na nádvoří, je otázkou, zda jí lze vůbec považovat za stavbu (tzn. za výsledek stavební činnosti), tedy za samostatnou věc v právním smyslu. Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné blíže se seznámit se stavebně-technickým provedením předmětného nádvoří, domnívám se, že dlažba představuje pouze určitý způsob zpracování povrchu pozemku, není tedy samostatnou věcí (a stavbou), nýbrž se jedná o součást tohoto pozemku. K opravě dlažby (tzn. součásti pozemku) je pak samozřejmě povinen vlastník tohoto pozemku (pokud byla navíc dlažba na předmětném pozemku umístěna městem, je řešení této otázky vcelku jasné). V opačném případě by mohl vlastník pozemku odpovídat za případně vzniklou škodu pro porušení své prevenční povinnosti (jak vyplývá z § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku).
Co se týče kanalizace, jedná se v každém případě o samostatnou věc v právním smyslu, jejíž vlastník může (ale nemusí) být odlišný od vlastníka pozemku, v němž je tato kanalizace umístěna (jak vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích). V tomto ohledu je podstatné, zda předmětný úsek kanalizace představuje kanalizaci jako takovou či pouze kanalizační přípojku.
Pro ověření vlastnického práva k dlažbě nádvoří a kanalizaci Vám doporučuji nahlédnout do prohlášení vlastníka budovy (Vámi obývaného bytového domu), které by mělo být uloženo v katastru nemovitostí (či do obdobných dokumentů SVJ, z nichž by byl dovoditelný majetek SVJ. Dále se můžete obrátit na město ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění) s dotazem, zda vede dlažbu nádvoří a kanalizaci na předmětném pozemku ve svém účetnictví jako svůj majetek, popř. jaký majetek města je v jeho účetnictví na předmětném pozemku veden.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Investor zveřejnil obrazový materiál projektu - autorská práva projektanta
- Autorská práva projektu - vlastní je projektant nebo investor projektu?

Investor zveřejnil obrazový materiál k projektu výstavby bytových domů. Fotografie a video umístil na svém webu. Po několika letech, když se projekt změnil, tak fotky i video původního projektu z webu odstranil. Jsou tyto již jednou zveřejněné materiály nějak dále chráněny tak, že nelze jejich kopie bez souhlasu původního autora nebo investora projektu zveřejnit (s patřičným odkazem na původ fotografií a videa)?
Poruší se autorské právo při „umístění“ kopie videa na youtube a fotek na jiném webu? (Protože na původním serveru již k dispozici nejsou vzhledem ke změně zájmů investora.)
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že fotografie i video (jako autorská díla dle § 2 autorského zákona) jsou chráněny ve stejné míře před svým uveřejněním (např. na webových stránkách), jako po něm. Tzn. že sama skutečnost zveřejnění fotografií a videa nemění nic na tom, že se stále jedná o autorská díla, k jejichž zveřejnění je zapotřebí souhlas autora (např. v podobě uzavření licenční smlouvy).
Umístěním fotografií na jiné webové stránky a videa na YouTube bez svolení jejich autora, resp. osoby, které tato práva svědčí, proto skutečně můžete porušit příslušná ustanovení autorského zákona.
K tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde: http://www.epravo.cz/top/clanky/co-je-moje-rozhodne-neni-tvoje-97781.html

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nedohledatelný spoluvlastník pozemku - jak rozdělit pozemek a zrušit spoluvlastnictví?
- Nedohledatelný spolumajitel pozemku - jak rozdělit pozemek a zrušit spoluvlastnictví?

Jsem dlouhá léta spoluvlastníkem 1/3 menších osmi nezastavěných pozemků v ČR (pole, louka). Každý z osmi pozemků tak vlastní 3 osoby. Druhým spoluvlastníkem je vzdálený příbuzný také žijící v ČR, třetím spoluvlastníkem je osoba z Francie která přes 50 let nekomunikuje, již nežije a ani svůj podíl neodkázala, je úřady po celou dobu nedohledatelná (ačkoliv je včetně adresy uvedena v katastru) a o pozemky se nikdy nestarala (placení daně, sečení trávy, jednání s úřady). Pozemky jsou už po léta ústní dohodou dvou známých spoluvlastníků rozděleny a rozdílně zhodnoceny (vysazené stromy, srovnaný terén, přívod inž. sítí). Já a druhý spoluvlastník se o pozemky staráme, platíme daň a chceme pozemky vhodně rozdělit - výstavba RD, popř. část prodat - tzn. chceme jasně určit který pozemek kdo vlastní, je zde shoda v návrhu nového rozparcelování ale není třetího spoluvlastníka.
Jaký postup doporučujete? Zejména když je nutné pozemky účelně rozdělit, tzn. na 3 rozměrově stejné díly, nikoliv ale stejné tvarem. Komu připadne a jak bude určen podíl nedohledatelného spoluvlastníka, lze jej odkoupit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Zahájení dědického řízení:
Je-li Vám známo, že francouzský spoluvlastník již nežije, je namístě iniciovat zahájení dědického řízení, v jehož rámci by byly spoluvlastnické podíly na jednotlivých pozemcích zahrnuty do pozůstalosti a přešly by na nového vlastníka.
Dle § 74/2 zákona o mezinárodním právu soukromém platí, že jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně. V tomto ohledu bude k zahájení dědického řízení příslušný okresní soud dle místa, kde se předmětné pozemky nacházejí.
Dle § 78 zákona o mezinárodním právu soukromém připadnou zůstavitelovy věci a práva (tedy i pozemky, resp. spoluvlastnické podíly na pozemcích) umístěná na území České republiky České republice, jestliže není žádný dědic; rozhodnutí o tom přísluší do pravomoci českých soudů.
Pro zahájení dědického řízení je samozřejmě zapotřebí, aby bylo úmrtí zůstavitele doloženo (zpravidla se činí prostřednictvím úmrtního listu) ; nemáte-li možnost úmrtí francouzského spoluvlastníka nijak prokázat, bude zapotřebí (před zahájením dědického řízení) iniciovat prohlášení francouzského spoluvlastníka za mrtvého.
Dle § 39 zákona o mezinárodním právu soukromém může český soud prohlásit cizince za mrtvého s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice. Ve věcech prohlášení za mrtvého použije český soud vždy českého hmotného práva. Hmotným právem je v této souvislosti myšlen zejména § 71/1 občanského zákoníku, dle něhož prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti (to však pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem).
Proběhne-li dědické řízení úspěšně, lze předpokládat, že spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích připadnou do vlastnictví České republiky. V takovém případě bude dále možné jednat (např. o odkupu spoluvlastnických podílů) s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových: http://www.uzsvm.cz/
2/ Opuštěná nemovitá věc:
Dle § 1045/2 občanského zákoníku platí, že opuštěná nemovitá věc (resp. opuštěný spoluvlastnický podíl na nemovité věci) připadá do vlastnictví státu. Nemovitá věc se považuje za opuštěnou, pokud její vlastník nevykonává vlastnické právo po dobu deseti let (§ 1050/2 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že desetiletá lhůta počne běžet nejdříve od 1. 1. 2014 (tzn. od nabytí účinnosti občanského zákoníku), jak vyplývá z § 3067 občanského zákoníku, jeví se zahájení dědického řízení (odpověď ad 1/ výše) jako vhodnější varianta řešení Vámi popsaného problému.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Nepovolení stavby z důvodu nepřipojení na vodovod, vodovodní řád
- Zamítnutí stavby z důvodu nepřipojení na vodovod, vodovodní řád

2014 jsem pojal záměr si na svém pozemku v sousedním katastru, obklopeném vlastními pozemky, s vlastním přístupem z komunikace, postavit domek, dřevostavbu. Pozemek je veden jako zastavitelné území, jedná se zemědělskou farmu cca 200 metrů za obcí. Na pozemku je mimo jiných staveb, které vlastním, dům ve vlastnictví rodičů, který má el. přípojku. Mimo dům je (moje) studna z roku Úřednice stavebního úřadu mi už dopředu řekla, že dům povolí jedině v případě, že bude mít vlastní přípojku z veřejného vodovodu a vlastní elektřinu. Elektřina byla řešitelná. Na mé námitky, že voda je daleko (200 metrů, z toho nejméně 50 m protlak, nebo 600 metrů bez protlaku) svůj požadavek odůvodnila s prstem zapíchlým do nějaké příručky, že Zákon to vyžaduje.
Na základě této masáže jsem se rozhodl pojmout stavbu jako domek rekreační, tam prý studna stačí. Nakonec jsem dne 30.12. 2014 obdržel stavební povolení. V současné době mám připravenu desku, očekávám montáž, ale pořád mi vrtá hlavou, proč mám platit na DPH o sto tisíc víc. Dá se stou šikanou něco ještě dělat? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bylo-li vydáno stavební povolení, které již (jak předpokládám) nabylo právní moci, nedá se proti postupu stavebního úřadu prakticky nic dělat. V tomto ohledu je Vaše případná obrana vyloučena rovněž z toho důvodu, že stavební úřad de facto vyhověl Vaší žádosti o vydání stavebního povolení pro stavbu pro individuální rekreaci, tzn. že jste to byl Vy, kdo stavební úřad požádal o povolení stavby pro individuální rekreaci (samozřejmě odhlédnuto od skutečnosti, že jste byl k tomuto rozhodnutí "donucen" podmínkami, které Vám předložil stavební úřad; jak však uvádím níže, nepočínal si stavební úřad při vznášení těchto požadavků protiprávně).
V této souvislosti úvodem připomínám, že vodovody jsou v terminologii stavebního zákona označovány jako veřejná technická infrastruktura (§ 2/1 písm. k) bod 2 stavebního zákona).
Dle § 79/1 stavebního zákona vymezuje stavební úřad v územním rozhodnutí o umístění stavby stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Se shora uvedeným koresponduje rovněž § 86/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož je žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí (např. tedy územního rozhodnutí o umístění stavby) povinen připojit mimo jiné stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
Dle § 6/1 a 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb. , v platném znění) musí být stavby podle druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů. Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.
Stavební úřad je tedy skutečně oprávněn podmínit vydání územního rozhodnutí o umístění stavby napojením stavby na veřejný vodovod, resp. je oprávněn žadateli takovou povinnost uložit.
Závěrem své odpovědi pouze doplňuji, že vyměření DPH v nesnížené sazbě vyplývá pro rekreační stavby z § 48 zákona o dani z přidané hodnoty.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce půdy na půdní byt - musí být stavební povolení nebo stačí ohláška stavebnímu úřadu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně stavebního povolení. V rodinném domku bychom chtěli z půdy udělat podkrovní místnosti. Jednalo by se o dětský pokoj, ložnici a malou koupelnu (zatím nejsme rozhodnuti, jestli koupelnu budeme budovat, jelikož jednu už máme v přízemí). Stavební práce by neměly zasahovat do původní zástavby až na menší střešní okno. Rozměry zastavěné plochy jsou méně jak 150m2.
Prosím můžete mi říci co je potřeba, jestli jen ohlášení nebo vzhledem k střešnímu oknu povolení. A popřípadě co k povolení budeme ještě muset zařídit nebo dodat za plány. Předem moc děkuji a přeji příjemný zbytek dne. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi konstatuji, že Váš stavební záměr je v terminologii stavebního zákona označován jako změna dokončené stavby, která může mít dle § 2/5 písm. c) stavebního zákona mimo jiné podobu stavební úpravy, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
V zásadě je ve Vámi popsaném případě možný trojí scénář: 1/ Váš stavební záměr nebude vyžadovat ani stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu, 2/ bude zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu, 3/ bude zapotřebí stavební povolení.

1/ Dle § 103/1 písm. d) stavebního zákona platí, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují ty stavební úpravy, při jejichž realizaci budou současně splněny tyto podmínky:
- stavebními úpravami se nebude zasahovat do nosných konstrukcí stavby,
- stavebními úpravami se nemění vzhled stavby,
- stavebními úpravami se nemění způsob užívání stavby,
- stavební úpravy nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,
- provedení stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby,
- nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

2/ Nebude-li splněna některá ze shora uvedených podmínek, bude namístě se zabývat otázkou, zda pro realizaci Vašeho stavebního záměru postačí ohlášení stavebnímu úřadu.
Dle § 104/1 písm. k) stavebního zákona je ohlášení stavebnímu úřadu nezbytné v případě stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými 1/ se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, 2/ nemění se její vzhled a 3/ nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.
Pokud by nebyla splněna některá ze shora uvedených podmínek, bylo by možné uvažovat ještě o aplikaci § 104/2 stavebního zákona. V tomto ohledu je podstatné, zda lze Váš rodinný dům podřadit pod kategorii staveb dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona, tzn. zda se jedná o stavbu pro bydlení do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.
Pokud je možné Váš rodinný dům zařadit do shora vymezené kategorie staveb pro bydlení, bude možné provést Váš stavební záměr v režimu § 104/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují změny dokončených staveb (uvedených v § 104/1 stavebního zákona, týká se tedy i Vašeho rodinného domu), pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry. K překročení parametrů stavby pro bydlení dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona by pak prostou stavební úpravou půdy skutečně nemělo dojít.

3/ Nesplní-li Váš stavební záměr některou ze shora uvedených podmínek pro ohlášení stavebnímu úřadu, bude nezbytné požádat stavební úřad o vydání stavebního povolení (tuto variantu však ve Vámi popsaném případě spíše nepředpokládám, nebudu se jí proto dále zabývat).
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Příslušný úředník by měl být schopen Vám říci (po shlédnutí stavební dokumentace Vašeho rodinného domu, kterou vezměte určitě s sebou), zda bude zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu či dokonce vydání stavebního povolení, popř. zda nebude zapotřebí žádné z těchto rozhodnutí. V interpretaci ustanovení stavebního zákona se bohužel přístup jednotlivých stavebních úřadů více či méně liší, osobní konzultací na místně příslušném stavebním úřadě proto nejlépe předejdete možným budoucím nedorozuměním.
Bude-li Vám na stavebním úřadě sděleno, že pro realizaci Vašeho stavebního záměru je zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu (tuto variantu považuji dle znění dotazu za nejvíce pravděpodobnou), je dále vhodné vědět, že dle §
105/1 stavebního zákona musí ohlášení stavebnímu úřadu obsahovat identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti. K ohlášení stavebnímu úřadu je stavebník povinen připojit:
a/ doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
b/ územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby (ve Vašem případě nebude zapotřebí),
c/ souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem, popřípadě povolení podle § 169/4 stavebního zákona,
d/ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
e/ projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
f/ souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

K ohlášení stavebních úprav podle § 104/1 písm. k) stavebního zákona je stavebník povinen připojit dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis (§ 105/7 stavebního zákona).
Rovněž rozsah požadovaných dokumentů (resp. příloh ohlášení stavebnímu úřadu) by Vám měl být sdělen při konzultaci Vašeho stavebního záměru na stavebním úřadě.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Maximální doba pracovní smlouvy jako záskok za mateřskou dovolenou

Kolegyně, která v naší škole pracuje již 9 let. Má stále smlouvu na dobu určitou - záskok za mateřskou dovolenou. Tuto smlouvu jí náš pan ředitel stále prodlužuje. Kolegyně se již ozvala, že má nárok na smlouvu na dobu neurčitou, pan ředitel slíbil nápravu, ale nedodržel. Teď je kolegyně těhotná a na dotaz jak to bude s úpravou pracovní smlouvy jí pan ředitel odpověděl, že má smůlu, že jí pracovní smlouva končí k 30. červnu (kolegyně na mateřské se vrací zpět) a že si měla vzpomenout dříve. Je možné se nějak bránit? Nevím jistě, ale mít pracovní smlouvu 9 let na dobu určitou snad náš právní řád ani nepřipouští. Ale nevím co smíme podniknout dále. Proto jsem si dovolila Vás oslovit a požádat Vás o radu. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ve znění platném do konce roku 2011 omezoval uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou max. délkou dvou let (§ 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). V § 39 odst. 3 však uvedl jednu z výjimek z tohoto pravidla, a to případ, kdy se jedná o sjednání pracovního poměru na dobu určitou z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance. Překážkou v práci je i mateřská a rodičovská dovolené zaměstnance. Pokud tedy do konce roku 2011 byla kolegyně skutečně náhradou za zaměstnankyni na MD a RD, pak se na ní omezení dvou let nevztahovalo a její pracovní poměr byl sjednán v souladu se zákoníkem práce, byť i na dobu určitou na poměrně dlouhou dobu.
Od 1.1.2012 dochází v zákoníku práce k podstatným změnám ohledně možnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít na dobu tří let a dále je možné ho prodloužit max. dvakrát a vždy max. o tři roky. Přičemž pokud 1.1.2012 měl zaměstnanec uzavřen pracovní poměr na dobu určitou podle staré právní úpravy a tento pracovní poměr přesahoval do roku 2012 a dále, kdy měl končit, považuje se takto sjednaný pracovní poměr jako první z pracovních poměrů na dobu určitou podle nové právní úpravy. Takovýto pracovní poměr lze tedy ještě dvakrát prodloužit a to vždy max. o tři roky (Pokud došlo k jeho prodloužení např. jen o 1 rok, je i tak vyčerpána možnost jednoho prodloužení, byť nebyl naplněn max. možný rozsah tří let). Nová právní úprava také nepřevzala výše uvedenou výjimku, tj. náhradu za nepřítomného zaměstnance. Od července 2013 sice určité výjimky mohou existovat, ale neváží se k náhradě dočasně nepřítomných zaměstnanců, ale k vážným provozním důvodům a zvláštní povaze práce a je u nich nutná dohoda o této výjimce s odbory nebo ukotvení ve vnitřním předpise zaměstnavatele.
V daném případě je tedy důležité, kolikrát došlo po 1.1.2012 k prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou. Pokud ne více než dvakrát, pak zaměstnavatel postupoval podle zákona a pracovní poměr kolegyně skutečně skončí 30.6. (předpokládám 2015) a pokud zaměstnavatel nebude souhlasit se změnou na dobu neurčitou, nic s tím kolegyně neudělá a je to dle práva.
Pokud však byl po 1.1.2012 prodloužen více než dvakrát, pak to další prodloužení již není v souladu se zákoníkem práce a kolegyně se může bránit dle § 39 odst. 5 ZP tak, že před uplynutím sjednané doby zaměstnavateli písemně oznámí, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnával. Poté nastupuje fikce, že se dále jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou a je na zaměstnavateli, aby v případě nesouhlasu podal do dvou měsíců k soudu žalobu na určení, že podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou byly splněny. Žalobu na určení, že tyto podmínky splněny nebyly, může ve stejné lhůtě podat i zaměstnanec.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak donutit majitele bytu k odvzdušení topení, radiátoru - v bytě se nezdržuje a nebydlí

Dům SVJ, vlastník bytu v posledním patře jej neobývá, nezdržuje se v místě trvalého pobytu a není možné ho donutit k odvzdušnění topení, což má vliv na všechny byty pod ním. Obracela jsem se na předsedu výboru SVJ, na správce, vždy mi bylo řečeno, že vlastníka nelze fyzicky dostihnout. Ráda bych věděla, zda existuje nějaký předpis, podle kterého by bylo možné jej k této činnosti vyzvat, popř. otevřít byt za přítomnosti policie či jiného pověřeného orgánu. Děkuji za odpověď, Anna

ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné připomenout, jakým způsobem občanský zákoník vymezuje společné části bytového domu. Dle § 1160 občanského zákoníku jsou společné alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi bytového domu jsou pak vždy také zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání).

Společné části bytového domu jsou pak vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 6 písm. e) jsou společnými částmi bytového domu mimo jiné i celá soustava rozvodů tepla (jde-li o centrální vytápění), včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části.

Váš dotaz je pak řešitelný na základě § 1183/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky povinen se zdržet všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.

Jak shora uvedeno, představuje zařízení centrálního rozvodu tepla, včetně všech radiátorů, společnou část bytového domu, přičemž v takovém případě je radiátor společnou částí bytového domu ve výlučném užívání vlastníka bytové jednotky; odvzdušnění radiátoru je pak bezpochyby možné považovat za údržbu společné části bytového domu.

V současné chvíli je proto možné, aby SVJ rozhodlo o provedení udržovacích prací na zařízení centrálního rozvodu tepla, a to v podobě odvzdušnění všech radiátorů v bytovém domě. Za účelem realizace tohoto rozhodnutí SVJ pak budou vlastníci bytových jednotek povinni zpřístupnit své byty k provedení udržovacích prací. Nesplní-li Vámi zmiňovaný soused povinnost zpřístupnit předmětný byt, bude možné, aby se SVJ za účelem realizace svého rozhodnutí obrátilo na soud s žalobou na splnění povinnosti vlastníka bytové jednotky.

Druhou variantou řešení pak může být řádná změna stanov SVJ, kterou bude zakotveno oprávnění pověřených zástupců SVJ ke vstupu do bytu za účelem provedení udržovacích prací na společné části bytového domu, nebude-li takový byt jeho vlastníkem ani po opakované výzvě zpřístupněn.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Koupě podílu společnosti s. r. o. - postup, návod
- Jak koupit spol. s. r. o. - postup, návod
- Jak koupit společnost ručením omezeným - postup, návod

Chci koupit ČÁST (polovinu) existující s. r. o. ? Potřebuji v podstatě pouze nějaký seznam kroků, nebo pořadí akcí - většinu potřebných dokumentů už mám, ale nechci na něco zapomenout a nechci udělat kroky v nesprávném pořadí. Dále by mě zajímalo, jestli když se kupuje polovina existujícího s. r. o. , tak se kromě Smlouvy o převodu obchodního podílu také musí uzavírat Společenská smlouva mezi společníky. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Postup při převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným:
Dle znění dotazu předpokládám, že společnicí předmětné s. r. o. dosud nejste, tzn. že ve Vašem případě se nebude jednat o převod podílu z jednoho společníka na jiného společníka (ve smyslu § 207 zákona o obchodních korporacích), nýbrž o převod podílu ze společníka na třetí osobu (ve smyslu § 208 zákona o obchodních korporacích). V odpovědi pak budu předpokládat, že předmětná s. r. o. se podřídila režimu zákona o obchodních korporacích.
Dle § 208/1 zákona o obchodních korporacích platí, že neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. V tomto ohledu je proto podstatné, jakým způsobem (či zda vůbec) je možnost převodu podílu na třetí osobu upravena ve společenské smlouvě předmětné s. r. o. , tzn. zda je tento převod podmíněn souhlasem valné hromady (t. j. v souladu s dikcí zákona), nebo zda je vyžadován souhlas jiného orgánu s. r. o. , popř. zda je převod umožněn bez jakéhokoli souhlasu.
Dále je podstatné vědět, že smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen (samozřejmě je-li takový souhlas ve společenské smlouvě vyžadován či je-li úprava tohoto převodu ponechána na dikci zákona).
Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají dle § 208/2 zákona o obchodních korporacích tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy (ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak).
Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu (samozřejmě písemné) s úředně ověřenými podpisy (§ 209/2 zákona o obchodních korporacích). V této smlouvě lze dále doporučit zakotvit, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, popř. jak vysoká je úplata za převod podílu v předmětné s. r. o. Není již naopak zapotřebí, abyste ve smlouvě výslovně prohlásila, že přistupujete ke společenské smlouvě předmětné s. r. o. (jak tomu bylo do 31. 12. 2013), neboť dle § 209/1 zákona o obchodních korporacích přistupuje nabytím podílu nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti ze zákona. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny (v tomto ohledu je proto vhodné existenci a výši případných dluhů váznoucích na převáděném podílu ve smlouvě přesně vymezit).
Je-li podíl v předmětné s. r. o. představován kmenovým listem (který je od 1. 1. 2014 novinkou), uvede se v rubopise jednoznačná identifikace nabyvatele, přičemž k účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti (§ 210 zákona o obchodních korporacích).
Co se týče smlouvy o převodu podílu, je nezbytné poukázat na § 489 občanského zákoníku, dle něhož je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. I podíl v s. r. o. lze tedy z tohoto důvodu považovat za věc v právním smyslu. S ohledem na úplatnost či bezúplatnost převodu podílu bude tedy nezbytné de facto uzavřít kupní (§ 2079 a násl. občanského zákoníku) či darovací (§ 2055 a násl. občanského zákoníku) smlouvu.
Poté, co se stanete společnicí předmětné s. r. o. , budete bez zbytečného odkladu zapsána do seznamu jejích společníků dle § 139 zákona o obchodních korporacích. Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování, jeho podíl, označení podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitými prostředky nad společníkův vklad spojenou s podílem, bude-li určena, a den zápisu do seznamu společníků. Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim odpovídající výše vkladu u každého podílu. Vydala-li společnost více druhů podílů, uvede se i jejich označení. Vydala-li společnost kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu.

Změna v osobě společníka s. r. o. musí být následně zanesena do obchodního rejstříku (k provedení této změny je však povinna s. r. o. , nikoli nový společník). Dle § 48/1 písm. b) a j) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se do obchodního rejstříku o obchodní korporaci zapíše také:
- výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti,
- u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list.
Pro získání dalších informací k tématu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho převoditelnosti Vás lze odkázat:
- obecně o podílech v s. r. o. podle zákona o obchodních korporacích:
http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-v-sro-po-rekodifikaci-92750.html
- o převodech podílů v s. r. o. podle zákona o obchodních korporacích:
http://www.achourhajek.com/cs/novinky/prevod-podilu-ve-spolecnosti-s-rucenem-omezenym-podle-zakona-o-obchodnich-korporacich.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prevod-podilu-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-po-1-1-2014-93665.html
- podrobný přehled judikatorních závěrů k převodům podílů v s. r. o. (týká se právní úpravy dle Obchodního zákoníku, závěry judikatury jsou však z valné většiny použitelné rovněž pro úpravu dle zákona o obchodních korporacích) :
http://pravniradce.ihned.cz/c1-21466810-k-nekterym-uskalim-prevodu-obchodniho-podilu-ii

2/ Změna společenské smlouvy:
Dle § 146/1 písm. c), d) a e) zákona o obchodních korporacích obsahuje společenská smlouva s. r. o. mimo jiné:
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
- výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly.
V případě převodu podílu na třetí osobu je tudíž změna společenské smlouvy nezbytná. K této změně pak může dojít v zásadě dvěma způsoby. Dle § 147/1 zákona o obchodních korporacích může být společenská smlouva měněna dohodou všech společníků, v tomto případě byste tudíž společenskou smlouvu podepisovala také (přičemž pro takovou dohodu je nezbytná forma veřejné listiny). Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady (která v tomto případě rozhoduje dvoutřetinovou většinou). Pro změnu společenské smlouvy je tedy ve Vašem případě opět klíčové znění právě této společenské smlouvy.

Dle § 147/2 zákona o obchodních korporacích pak může být rozhodnutí o změně společenské smlouvy nahrazeno takovým rozhodnutím valné hromady, jehož nutným důsledkem je změna společenské smlouvy. Tímto rozhodnutím valné hromady pak může dle mého názoru být např. i rozhodnutí valné hromady o schválení převodu podílu na třetí osobu (je-li samozřejmě toto rozhodnutí valné hromady vyžadováno), neboť tímto rozhodnutím nabude smlouva o převodu podílu účinnosti a třetí osoba se stane společníkem s. r. o. , čehož nutným následkem je změna společenské smlouvy. Takové rozhodnutí valné hromady pak musí být osvědčeno veřejnou listinou.
Dle § 66 písm. a) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob obsahuje sbírka listin obchodního rejstříku mimo jiné zakladatelské právní jednání právnické osoby (např. tedy společenskou smlouvu s. r. o.) a jeho pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jeho platné úplné znění.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Cestovní agentura nevyřídila víza a klient je musel zaplatit v cílové zemi - kompenzace od cestovní agentury
- Cestovní agentura nevyřídila víza - kompenzace od cestovní agentury pro klienta

Nedávno jsem si objednala dovolenou u jedné známé cestovní agentury. V objednávce jsem neměla zájem o vyřízení víz a cestovního pojištění. Na moji nezávaznou objednávku reagoval telefonicky zaměstnanec agentury. Domluvili jsme se, že o dovolenou mám zájem a požádala jsem jej jako častý klient o slevu či bonus. Tento zaměstnanec mi zaslal smlouvu o zájezdu a tím, že v ní byly zahrnuty i ceny víz, ovšem následně bylo uvedeno v kolonce,, Poskytnuta sleva celkem 3200 Kč", což odpovídalo ceně zaplacených víz. Tudíž jsem pochopila, že toto byl bonus od agentury. Smlouvu jsem podepsala a následně odeslala zpět. V komplexím odbavení, které bylo napsáno v anglickém jazyce, však již tento bonus zahrnut nebyl, na tuto skutečnost jsem byla upozorněna až po příletu do Egypta. Musela jsem tedy vízum zaplatit na místě, což nám zkomplikovalo dovolenou. Nejsem angličtinář, tudíž jsem nebyla schopna si tuto informaci
přeložit. Mohu se nějak domáhat náhrady? Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Dle § 2524 občanského zákoníku je pořadatel zájezdu povinen sdělit zákazníkovi vhodným způsobem ještě před uzavřením smlouvy údaje o pasových a vízových požadavcích a lhůtách pro jejich vyřízení.

Přestože to z dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že „komplexním odbavením“ máte na mysli potvrzení o zájezdu, které je dle § 2525/1 občanského zákoníku povinen pořadatel zájezdu vydat zákazníkovi při uzavření smlouvy či bezprostředně po jejím uzavření, a to v písemné formě. V potvrzení o zájezdu pořadatel zájezdu mimo jiné uvede údaj o ceně zájezdu včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy, jakož i o poplatcích, které nejsou zahrnuty do souhrnné ceny (§ 2527/1 písm. c) občanského zákoníku).

V tomto ohledu je pro Vás podstatný § 2525/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že obsahují-li smlouva i potvrzení o zájezdu údaje, které se liší, může se zákazník dovolat toho, co je pro něho výhodnější.

Dle § 2540 občanského zákoníku dále platí, že má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nejpozději pak musí zákazník vadu zájezdu vytknout do jednoho měsíce od skončení zájezdu, a to u pořadatele zájezdu, nebo u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.

V současné chvíli Vám proto doporučuji (a to bez ohledu na to, zda jste shora uvedenou lhůtu již zmeškala nebo dosud nikoli) obrátit se na pořadatele zájezdu s upozorněním na nesoulad uzavřené smlouvy a vydaného potvrzení o zájezdu a finanční komplikace, které Vám tím byly způsobeny, přičemž pořadatele zájezdu zároveň vyzvete k poskytnutí přiměřené slevy z ceny zájezdu, resp. k nahrazení Vámi utrpěné škody.

V případě neochoty pořadatele zájezdu k dohodě Vám nezbude, než se s žalobou obrátit na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za špatně provedenou operaci v nemocnici - náhrada škody
- Náhrada škody za špatně odvedenou operaci v nemocnici

2007 provedena operace páteře, do teto doby zdráv. 2008 plny invalidní důchod. Operace zničila veškerý můj život. Od roku 2012 fran. hole ujdu max. 200 metru. Neodborné rozhodnutí lékaře, plánovaná doba operace 1,5 hodin, trvala 7,5 hodin. Chronická bolest a celkové zhoršení zdravotního stavu. Jak podat žalobu pro neúmyslné ublížení na zdraví? čeká mě invalidní vozík, jen proto, ze, jsem věřil doktorovi? Přerušeni nervového vedeni do dolních končetin ze 100% na 17%. Původní diaknoza a související bolesti odstraněny v roce 1012 operaci plotének, což byl původní lékařský nález. Nevím co mam dělat. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel výslovně nevyplývá, kdy jste se dozvěděl o tom, že Vaše zdravotní komplikace jsou způsobeny nesprávným postupem operatéra. Pokud se tak ovšem stalo již v roce 2008 (tedy při přidělení plného invalidního důchodu), je nezbytné upozornit na to, že Vaše právo na náhradu vzniklé újmy je s vysokou pravděpodobností již promlčeno.

Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na náhradu škody promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený (Vy) dozvěděl o škodě (tzn. že škoda vznikla) a o tom, kdo za ni odpovídá.

Právo na náhradu nemajetkové újmy (která Vám mohla vzniknout např. v důsledku psychických útrap souvisejících s Vašimi zdravotními komplikacemi) se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve tříleté promlčecí lhůtě. Rovněž toto právo je tedy ve Vašem případě pravděpodobně promlčeno.

I přes shora uvedené můžete v současné chvíli kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí se můžete na příslušného poskytovatele zdravotních služeb (tehdejší zaměstnavatel dotyčného lékaře) obrátit s tzv. předžalobní výzvou k mimosoudnímu uspokojení Vašich nároků. Nebude-li předmětný poskytovatel zdravotních služeb ochoten Vás odškodnit, nezbude Vám, než se (opět s pomocí advokáta) obrátit s žalobou na soud. S ohledem na pravděpodobné promlčení Vašeho práva Vám však zejména doporučuji s advokátem nejdříve konzultovat, zda k promlčení skutečně došlo (k tomu bude advokát potřebovat vědět, kdy se Váš zdravotní stav po operaci zhoršil a kdy jste se dozvěděl, že za tuto újmu odpovídá operatér).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě bytu ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě domu ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě nemovitosti ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě rozestavěného bytu, domu, nemovitosti - na co si dát pozor v kupní smlouvě?
- Koupě novostavby - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?

Kupujeme byt ve výstavbě. Co si máme ohlídat ve smlouvě? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je podstatné, jak kvalitní návrh kupní smlouvy Vám bude předložen (což záleží zpravidla na tom, zda Vám bude návrh kupní smlouvy předložen realitní nebo advokátní kanceláří či zda se bude jednat o návrh kupní smlouvy sepsaný přímo prodávajícím).

Kromě základních náležitostí kupní smlouvy (řádné vymezení smluvních stran, řádné vymezení bytu, jednoznačný projev vůle k prodeji a koupi bytu apod.) Vám lze doporučit si v kupní smlouvě „ohlídat“ také tato ujednání:
- řádné vymezení kupní ceny a platebních podmínek (hrazení kupní ceny ve splátkách, povinnost složit zálohu a režim této zálohy v případě neuzavření kupní smlouvy, počet faktur, termín či lhůta pro jejich vystavení, lhůta splatnosti faktur, datum, které bude považováno za řádné uhrazení kupní ceny, oprávnění vrátit neúplnou či jinak vadnou fakturu, možnost uhradit kupní cenu prostřednictvím třetí osoby, máte-li v úmyslu financovat koupi bytu z hypotéky apod.) ;
- smluvní sankce (jaké sankce jsou stanoveny za prodávajícím a kupujícím v případě porušení některé smluvní povinnosti, jak jsou tyto sankce vyčísleny, zda nejsou tyto sankce nepřiměřeně vysoké apod.) ;
- možnosti ukončení smlouvy (za jakých podmínek je možné kupní smlouvu vypovědět či zda vůbec je to možné, kdy je prodávající a kupující oprávněn od kupní smlouvy odstoupit apod.) ;
- pravidla pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí (která ze smluvních stran tento zápis provede, v jaké lhůtě od uzavření kupní smlouvy se tak nejpozději stane, druhá smluvní strana musí být povinna poskytnout za tímto účelem veškerou nezbytnou součinnost, která smluvní strana bude hradit správní poplatek spojený se zápisem změny vlastnického práva do katastru nemovitostí, povinnost smluvních stran případně odstranit ty vady kupní smlouvy, které katastrálnímu úřadu brání v provedení zápisu, případné smluvní sankce za porušení některé z těchto povinností apod.) ;
- prohlášení prodávajícího o tom, že je výlučným vlastníkem prodávaného bytu, prohlášení prodávajícího, že na prodávaném bytě neváznou žádná práva třetích osob, že byt netrpí faktickými ani právními vadami (tzn. že žádná třetí osoba si nenárokuje vlastnické či jiné právo k bytu), prohlášení prodávajícího, že byt není jakkoli jinak právně zatížen (tzn. že toto zatížení by po převodu vlastnického práva přešlo na kupujícího a omezovalo ho ve výkonu jeho vlastnického práva), případné smluvní sankce v případě, kdy se prohlášení prodávajícího ukáže nepravdivým apod. ;
- potvrzení kupujícího, že byt si prohlédl a měl možnost se seznámit s jeho stavebně-technickým stavem (je-li tomu tak) ;
- ujednání o současném převodu spoluvlastnického podílu ke společným částem bytového domu a případně pozemku, na kterém je bytový dům vystavěn (pokud se jedná o byt v bytovém domě v rámci bytového spoluvlastnictví) ;
- prohlášení prodávajícího, že na prodávaném bytě neváznou žádné dluhy či jiné závazky, které by přešly na kupujícího;
- výslovné ujednání o tom, že na kupujícího přecházejí některé závazky či pohledávky spojené s vlastnictvím bytu (jsou-li nějaké) ;
- řádné sjednání záruky (bude-li prodávajícím poskytnuta) ;
- závazek prodávajícího předat kupujícímu veškerou dokumentaci nezbytnou k řádnému užívání bytu;
- pokud možno žádná vedlejší ujednání při kupní smlouvě (jako např. právo zpětné koupě, předkupní právo, právo lepšího kupce apod.).

Máte-li zájem o důkladné posouzení „nezávadnosti“ předloženého návrhu kupní smlouvy, doporučuji Vám konzultovat tuto smlouvu s advokátem: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Chybné zaměření pozemku geodetem - jak zajistit nápravu na katastru nemovitostí KN?

Kdo mi sepíše žalobu k soudu, když geometři chybně zaměřili hranice pozemku a jaké doklady by jem si měla opatřit. Od roku 1964 užíváme zahradu, která byla oplocena kamemmým zdivem.
Časem jsme to částečně odstranili a nechali pouze podezdívku. V roce 1991 v prosinci jsem si nechala udělat snímek pozemkové mapy a vyznačením pozemkového katasrtu a to souhlasili také. Pak, ale si nechali soidedi vyněřit vedlejří příděl a aniž by nás upozornili, že jdou do zahrady s hranicí. V roce 2002 jsem požádala Obecní úřad o odprodej parcely a tam jsem zjistila, že to máme špatně oploceno. Scháněla jsem geometry, kteří to zaměřovali. Až na pozemkovém úřadě jsem zjistila paní, která se pod ten geometrický plán podepsala tak jsem ji navštívila a ta po prošetření mi sdělila, že mám pravdu a jinak než soudem se této pravdy nedomohu. V roce 2009 si vedlejší pozemek zakoupili jiní majitelé a při zaměřování jsme s jednou stranou zahrady nesouhlasili byl vyhotoven protokol o vytýčení hranice pozemku, ale na katastrální úřad se nikdy nedostal. Prosím oradu jak mám postupovat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji obrátit se ještě jednou (postačí telefonicky) na dotyčnou úřednici katastrálního úřadu a dotázat se jí, zda nebude možné provést ve Vašem případě opravu chyby v katastrálním operátu (dle § 36 katastrálního zákona) ; s ohledem na znění dotazu však předpokládám, že tento postup možný nebude.

Dle § 42/4 katastrálního zákona platí, že pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se však tyto hranice vyznačí jako sporné.

Je-li mezi Vámi a Vašimi sousedy v současné době průběh hranice pozemků sporný, nezbude Vám (není-li dohoda možná) než se obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu). Dle § 1028 občanského zákoníku dále platí, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

Pro přípravu žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí zároveň shromáždíte veškeré důkazní prostředky, které budou pro Váš úspěch v soudním sporu zapotřebí (bude se jednat zejména o ty mapové a geometrické podklady z katastrálního operátu, které budou svědčit o dřívějším správném průběhu hranice mezi Vaším pozemkem a pozemkem Vašich sousedů, za tímto účelem si můžete zároveň vyžádat vyjádření katastrálního úřadu o chybě, které se při určování průběhu hranice pozemků v minulosti dopustil).
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu blokuje parkoviště u domu velkým počtem aut, automobilů - jak se bránit?
- Kolik aut může mít 1 byt na společném parkovišti domu SVJ (soukromé nájemní byty)?

Bydlíme v nájemním domě na sídlišti, kde je obvyklý nedostatek parkovacích míst v okolí. Jedno parkovací místo připadá na 2 – 3 bytové jednotky. Do jednoho z bytů se nastěhoval živnostník, který parkoviště u domu již třetí rok používá jako neoficiální skladiště ojetých aut (Mercedes, Audi, Nissan). Nyní jich zde má 6 -7. Tvrdí, že nikomu není nic do toho, kolik aut má na sebe napsaných. Je však nepravděpodobné, že auta jsou napsána na něho, protože na většině z nich se krátce po umístění na našem parkovišti objeví nově přidělené SPZ z jiných krajů. Auta pak trvale stojí seřazena tak, aby na ně dobře viděl z okna. Přesune je pouze při blokovém čištění poté ihned vrátí na stejná místa. Za celou dobu ubylo pouze jedno z nich a hned bylo nahrazeno dalšími. Nájemníci, kteří se vracejí později ze zaměstnání tak již nemají šanci poblíž domu na veřejných parkovacích plochách zaparkovat. Jak se můžeme tomuto „podnikání“ bránit? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ nenabízí český právní řád prakticky žádný účinný prostředek řešení, neboť „blokováním“ několika parkovacích míst na veřejném parkovišti se dotyčný soused nedopouští žádného správního deliktu.
Jsou-li předmětná parkovací místa zřízena na obecních pozemcích (což předpokládám), můžete se obrátit na příslušný odbor obecního, resp. městského úřadu (dopravní odbor či odbor majetku) a svůj problém zde konzultovat. Vámi popsaný nešvar by byl řešitelný jeho regulací prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. O správném nastavení takové vyhlášky tak, aby nebyla protiprávní a zároveň s úspěchem vymahatelná, mám však pochybnosti.
S ohledem na vyšší počet bytových jednotek (resp. automobilů patřících vlastníkům/nájemcům těchto bytových jednotek) než počet parkovacích míst pak není řešením ani zřízení vyhrazených parkovacích míst (vázaných vždy na konkrétní bytovou jednotku).
Domníváte-li se, že prodej automobilů je předmětem podnikání dotyčného souseda (jako fyzické osoby), můžete náhledem do živnostenského rejstříku: http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND

Ověřit, zda soused disponuje pro tuto činnost odpovídajícím živnostenským oprávněním. Pakliže nikoli, můžete na tuto skutečnost upozornit místně příslušný živnostenský úřad. Je však zároveň možné, že podnikatelská činnost je dotyčným sousedem provozována v rámci obchodní korporace (např. s. r. o.), která je zapsána v obchodním rejstříku: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po ubytovateli pachateli trestného činu - informace
- Náhrada škody po ubytovateli nepřizpůsobivé osoby
- Vymáhání škody po ubytovateli nepřizpůsobivé osoby (majitel, pronajímatel ubytovny)

Pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Berouně ze dne 4.3.2009 mi byla přiznána škoda ve výši 26.795 Kč způsobená občanem z Hořovic, které je jeho ubytovatelem. Pachatel mi neuhradil dosud ani část způsobené škody. Na ústní žádosti, ani písemnou korespondenci nereaguje. Je velice pravděpodobné, že nepracuje a zda pobírá sociální dávky nevím. Poraďte mi prosím, jak z něho dostat dlužnou částku
Exekucí mu není co vzít. Nový občanský zákoník § 2923 údajně umožňuje vymáhat náhradu škody na ubytovateli, kterým je v jeho případě město. Za jakých podmínek je toto možné? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: § 2923 občanského zákoníku není v žádném případě na Váš případ aplikovatelný, a to z níže uvedených důvodů.
V první řadě je vhodné odcitovat znění § 2923 občanského zákoníku, který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi: "Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby."

Toto ustanovení občanského zákoníku je (např. na ubytovatele) použitelné pouze za současného splnění všech podmínek, které jsou zde uvedeny, tzn:
- škůdce musí být osobou s nebezpečnými vlastnostmi (recidivista, osoba trpící poruchou osobnosti apod.),
- ubytovatel musí mít o nebezpečných vlastnostech ubytovaného povědomí,
- ubytování musí být ubytovatelem poskytnuto bez nutné potřeby ubytovaného (není tudíž nutné, aby byl ubytovaný ubytován zrovna u ubytovatele),
- škoda musí být způsobena v místě ubytování,
- škoda musí být způsobena třetí osobě,
- škoda musí být způsobena právě nebezpečnou vlastností ubytovaného.

I pokud by byly ve Vašem případě současně splněny všechny shora uvedené podmínky, nebude i přesto § 2923 občanského zákoníku použitelný, a to proto, že ustanovení občanského zákoníku se vztahují v zásadě pouze na ty škody, které vznikly v době jeho účinnosti (tzn. po 1. 1. 2014), jak ostatně vyplývá z § 3028/1 občanského zákoníku.
Ve Vašem případě tedy nezbývá, než kontaktovat exekutora, který je oprávněn zjistit, jaké sociální dávky jsou škůdci v současné době vypláceny (popř. zda škůdce nedisponuje nějakým majetkem či příjmem) a tyto příjmy (vztahuje se rovněž na některé sociální dávky) postihnout exekucí:
http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo rozhoduje o místě pohřbu a obřadu zemřelého, zesnulého - potomek nebo rodič zesnulého?

V případě úmrtí mé matky - alkoholičky, kdo rozhodne o místě pohřbu. Já jako dcera, nebo babička - její matka? Děkuji, Vilma

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je nezbytné hledat v občanském zákoníku a zákoně o pohřebnictví. Dle § 114/1 občanského zákoníku platí, že člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb (tzn. rozhodnout také o tom, kde má být pohřben). Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. Občanský zákoník tedy v první řadě počítá s tím, že místo svého posledního odpočinku určí přímo Vaše matka. Pokud tak neučiní, přísluší rozhodovací právo jejímu manželovi, pokud v okamžiku smrti nebude mít Vaše matka manžela, bude rozhodovací právo náležet Vám (či zároveň Vašim sourozencům). Právo rozhodnout o místě pohřbu Vaší matky by Vaší babičce svědčilo pouze v případě, že byste se úmrtí své matky nedožila (resp. by v tento okamžik nežil ani žádný z Vašich sourozenců).
Pokud se úmrtí své matky dožijete, ale o místě jejího pohřbu nerozhodnete, nebude Vaše pasivita znamenat, že by o místě pohřbu mohla rozhodnout Vaše babička. V takovém případě bude naopak aplikován § 5/1 zákona o pohřebnictví, dle něhož platí, že nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí (§ 114/2 občanského zákoníku), popř. je ke krytí nákladů pohřbu a opatření hrobového místa povinen dědic (§ 1701/2 občanského zákoníku).

OBČAN-DLUHY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě automobilu zatíženého úvěrem, nový majitel vozidla o úvěru nevěděl - otázky a odpovědi

Koupil jsem automobil, který předchozí majitel nesplácí (je zatížen úvěrem, nevěděl jsem to). kdo je, za níže popsané situace, z hlediska práva majitelem vozidla? U vozidla končí TK 12.3.2015, zákonné pojištění (spolu s havarijním, uzavřené původními majiteli) končí 2.4.2015. Jak se postavit k tomuto faktu? Ke změně majitele v registru vozidel na mou osobu zatím (z důvodu nekontaktního prodejce, později z důvodu odstoupení od smlouvy) zatím nedošlo, v TP je majitelem společnost s. r. o. - dle zákona jsem povinen provést registraci do 10 dní. Jak nadále nakládat s automobilem, který nemohu v podstatě používat? Jak se zachovat v případě, že další subjekt požádá o vydání uvedeného automobilu (úvěrová společnost, PČR, exekutor? ) Je dle platné legislativy nějaká cesta, jak se účinně bránit proti zabavení vozidla? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou otázka, zda jste se stal vlastníkem předmětného automobilu či nikoli.
V tomto ohledu je v první řadě zapotřebí zjistit, zda byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu či nikoli. Skutečnost, že předmětný automobil byl prodávajícím splácen nevypovídá nic o tom, zda se prodávající stal jeho vlastníkem již v průběhu splácení (či dokonce před započetím splácení), nebo zda se měl dle smlouvy s poskytovatelem úvěru stát vlastníkem předmětného automobilu až po jeho řádném splacení.
Pokud byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu, byl zároveň oprávněn na Vás vlastnické právo k tomuto automobilu platně převést. Skutečnost, že v této době dosud cenu automobilu řádně nesplatil, by na platný převod vlastnického práva neměla žádný vliv.
Pokud se však prodávající vlastníkem předmětného automobilu nestal (tzn. že vlastníkem automobilu byl poskytovatel úvěru či jiná osoba), bude zapotřebí aplikovat ustanovení občanského zákoníku o nabytí vlastnického práva od neoprávněného (tzv. nabytí vlastnického práva od nevlastníka).
Dle § 1109 písm. b) a c) občanského zákoníku platí, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo:
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (z dotazu nevyplývá, zda byl předmětný automobil prodán v rámci podnikatelské činnosti prodávajícího), nebo
- za úplatu od někoho (zde prodávajícího), komu vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) věc svěřil.

Nebude-li možné aplikovat § 1109 občanského zákoníku, nabízí se ještě § 1111 občanského zákoníku, dle něhož platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo § 1110 občanského zákoníku, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu (což však ve Vámi popsaném případě prakticky nepřichází v úvahu).
Ze shora uvedeného vyplývá, že vlastníkem předmětného automobilu jste se stal i v případě, kdy prodávající nebyl skutečným vlastníkem automobilu, pokud jste byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že je prodávající k prodeji předmětného automobilu oprávněn. V opačném případě byste se samozřejmě vlastníkem automobilu stát nemohl (§ 1112 občanského zákoníku).
Dospějete-li vzhledem ke shora uvedenému k názoru, že jste se stal vlastníkem předmětného automobilu, bude možné, abyste sjednal povinné ručení, obnovil STK, provedl přepis automobilu v registru silničních vozidel apod.
Je-li však v registru silničních vozidel jako vlastník veden poskytovatel úvěru, bude vhodné, abyste s ním zahájil jednání o určení Vašeho vlastnického práva (v ideálním případě Vám může poskytovatel úvěru vystavit potvrzení o přechodu vlastnického práva na Vás). Dostanete-li se naopak s poskytovatelem úvěru do sporu o určení vlastnického práva k předmětnému automobilu, nezbude Vám, než se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 Občanského soudního řádu). V tomto ohledu bude rovněž podstatné, zda jste s prodávajícím uzavřel písemnou kupní smlouvu či nikoli. Pro podání určovací žaloby můžete samozřejmě využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Neboť se v dotazu blíže nevyjadřujete k odstoupení od smlouvy (které pouze zmiňujete), nebudu se touto otázkou (která může řešení případu značně ovlivnit) zabývat.
Budete-li v budoucnu vyzván Policií ČR či exekutorem k vydání předmětného automobilu, lze Vám doporučit této výzvě vyhovět. Proti takovému kroku se můžete následně bránit stížností proti postupu Policie ČR či podáním tzv. incidenční žaloby (proti neoprávněnému zabavení věci exekutorem).

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Štěnice v bytě - odškodnění nájemci, náhrada nemajetkové újmy a mzdy (užívá léky kvůli kterým nemůže pracovat)

Pronajímám garsonku v Praze. Nájemník, který tam byl od 09/2013, odešel k 3.4. a hned od 4.4. se tam nastěhoval nový nájemník. Předání garsonky 4.4. jsem se nemohla zúčastnit osobně, byl tam partner s plnou mocí, vše ok, vrátil kauci nájemníkovi.
Nový nájemník si garsonku prohlédl - viděl ji už předtím, smlouvu podepsal. Po 1. noci mě kontaktoval, že jsou tam štěnice, je poštípaný, musel vyhledat pomoc a díky lékům, které snižují pozornost, nemůže 6 týdnů vykonávat své povolání. Žádá ušlý zisk a úhradu náhradního ubytování. Tu noc tam spala i jeho známá (měl tam bydlet sám) a oba chtějí náhradu škody za oblečení, které museli vyhodit…
Bývalý nájemník neměl o existenci štěnic ani tušení, ale deratizaci zaplatí. Podle deratizátora jsou tam asi 2 měsíce, tedy za pobytu starého nájemníka. Chci se zeptat, jaká jsou moje práva coby pronajímatele. Starý nájemník mě o existenci štěnic neinformoval, při převzetí štěnice nebyly vidět a nový nájemník ode mě chce ušlý zisk v práci, náhradní ubytování a úhradu oblečení… Co můžu naopak požadovat po starém nájemníkovi? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2243 občanského zákoníku platí, že byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká (§ 2244/1 občanského zákoníku).
Využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní (§ 2245 občanského zákoníku).
Přestože ve Vámi popsaném případě k nastěhování nájemce došlo, opustil byt pro jeho nezpůsobilost k obývání natolik brzy, že bude možné shora uvedená ustanovení občanského zákoníku aplikovat tak, jako by nájemce nastěhování odmítl. Z Vašeho dotazu předpokládám, že nájemce se do předmětného bytu dosud nevrátil.
V současné chvíli je Vaší povinností uvést byt do obyvatelného stavu. Poté se bude nájemce moci do bytu vrátit, přičemž již od okamžiku uvedení bytu do obyvatelného stavu bude nájemce povinen hradit Vám sjednané nájemné.
S ohledem na skutečnost, že v důsledku neobyvatelnosti bytu byl nájemce nucen vyhledat náhradní ubytování, je oprávněn se po Vás domáhat náhrady takto vzniklých nákladů. Totéž pak samozřejmě platí rovněž o vyhozeném oblečení (došlo-li však skutečně k jeho vyhození, resp. bylo-li nezbytné oblečení vyhazovat).
Co se týče další osoby, která byla postižena stejně jako nájemce, platí dle § 2272/1 občanského zákoníku, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli (to však samozřejmě neplatí, pokud si pronajímatel v nájemní smlouvě vyhradí právo odsouhlasit přijetí nového člena nájemcovy domácnosti). I v případě nájemcovy známé tak považuji nárok na náhradu za vyhozené oblečení za oprávněný.
Ve věci požadavku na náhradu ztráty na výdělku nájemce poukazuji na § 2962/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného (zde nájemce) se hradí peněžitým důchodem (tzn. pravidelnými platbami) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (podle zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění).
V tomto ohledu Vám však doporučuji trvat na řádném prokázání uplatněného nároku nájemce. Přestože se jedná o otázku medicínskou, lze předpokládat, že nájemci byl lékařem předepsán lék ze skupiny tzv. antihistaminik, z nichž pouze některé léky mohou mít sedativní účinky (tj. že mírně ovlivňují vědomí pacienta, a to zejména v podobě určitého utlumení). Tyto léky se však zpravidla nepředepisuji na dobu delší než 2 týdny, příslušné léky se pak povětšinou aplikují večer (aby jejich případný tlumící efekt odezněl v průběhu spánku). V tomto ohledu Vám proto doporučuji trvat na předložení příslušné lékařské zprávy, popř. konzultovat závěry této lékařské zprávy s lékařským specialistou příslušné odbornosti.
Co se týče Vašich nároků proti bývalému nájemci, je v první řadě nezbytné poukázat na § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat pronajímateli byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. S ohledem na skutečnost, že v důsledku porušení této povinnosti bývalým nájemcem vznikla na Vaší straně povinnost k náhradě újmy současného nájemce, máte proti bývalému nájemci tzv. postih (neboli regres), tzn. že se po něm můžete domáhat nahrazení všeho, co v důsledku vlastní odpovědnosti uhradíte současnému nájemci a jeho známé (vycházet lze v této souvislosti z § 2917 občanského zákoníku).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sešrotování auta stojícího dlouhodobě na ulici - může to město udělat?
- Sešrotování automobilu bez vědomí majitele - může to město, obec udělat?

Příteli odtáhli vůz jako vrak, pojízdné bylo, neměl peníze na větší opravu a platné STK, rok stálo na ulici, oznámení o odtahu dostal, proti kterému se ohradil, povinné r. bylo placeno, když si ho chtěl vyzvednout, řekli, že je sešrotovaný, můžou to udělat bez jakéhokoliv upozornění?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
K odtahu motorového vozidla (jako autovraku) a jeho likvidaci může dojít na základě dvou právních předpisů:
1/ Zákon o pozemních komunikacích (platí v případě, kdy bylo motorové vozidlo Vašeho přítele odstaveno na pozemní komunikaci) :
Dle § 19/2 písm. g) zákona o pozemních komunikacích je na dálnicích, silnicích a místních komunikacích zakázáno mimo jiné odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu.
Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této pozemní komunikace (může se jednat o stát, kraj nebo obec) na náklady vlastníka vraku.
Pokud bylo vlastníkem příslušné pozemní komunikace postupováno podle zákona o pozemních komunikacích, muselo motorové vozidlo Vašeho přítele vykazovat tyto znaky:
- muselo se jednat o vozidlo trvale technicky nezpůsobilé k provozu, které nebylo opatřeno státní poznávací značkou, anebo
- se muselo zjevně jednat o vozidlo trvale technicky nezpůsobilé k provozu.
Technická ne/způsobilost motorových vozidel k provozu se posuzuje dle zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění, a podle vyhlášky č. 341/2014 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění.

2/ Zákon o odpadech (platí v případě, kdy bylo motorové vozidlo Vašeho přítele odstaveno mimo pozemní komunikaci) :
Dle § 36 písm. a) zákona o odpadech se autovrakem rozumí - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem podle § 3 zákona o odpadech. Odpadem je každá movitá věc (tedy i motorové vozidlo), které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit (§ 3/1 zákona o odpadech).
Stane-li se motorové vozidlo odpadem (tzn. v okamžiku, kdy se ho chce nebo musí jeho vlastník zbavit), je vlastník takového motorového vozidla povinen umístit motorové vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny. Pokud tak vlastník motorového vozidla neučiní, přemístí motorové vozidlo obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění motorového vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístění motorového vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat (§ 37/2 a 3 zákona o odpadech).
Pokud vlastník nepřevezme motorové vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka, má se za to, že motorové vozidlo je autovrak. V takovém případě předá obecní úřad autovrak osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Náklady spojené s tímto postupem je povinen uhradit obci poslední vlastník motorového vozidla uvedený v registru motorových vozidel.

3/ Souhrn:
Z obou shora uvedených právních předpisů vyplývá, že vlastníku motorového vozidla (resp. autovraku) je doručena vždy pouze jediná výzva (buď výzva k odstranění vraku z pozemní komunikace či výzva k vyzvednutí autovraku z vybraného parkoviště), přičemž neuposlechne-li vlastník motorového vozidla této výzvy ve lhůtě 2 měsíců, může být přikročeno k likvidaci předmětného motorového vozidla, a to již bez dalších výzev.
Domnívá-li se Váš přítel, že nebyly naplněny veškeré podmínky pro postup dle některého ze shora uvedených právních předpisů (tzn. že jeho motorové vozidlo nevykazovalo znaky vraku, resp. autovraku), může se obrátit na subjekt, který jeho vozidlo odtáhl a nechal zlikvidovat s výzvou k náhradě takto způsobené škody (kterou je zapotřebí zároveň vyčíslit). V případě neochoty k mimosoudnímu odškodnění nezbude Vašemu příteli, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku je možné využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit bytové družstvo když se nesešli všichni členové bytového družstva

Jsme BD, které bohužel nemá ještě nové stanovy podle NOZ a to z důvodu, že se ještě nesešlo ve 100% účasti na shromáždění a zřejmě se ani v budoucnu nesejde.
Důvod nedostatečné účasti je vtom, že mezi členy BD jsou stále vedeny i ti, kteří jsou již vlastníky bytů v SVJ, ale podle stávajících stanov ještě nezažádali o ukončení členství v BD a tím o vrácení základního členského vkladu ve výši 1000 Kč a někteří již svůj byt prodali a odstěhovali se neznámo kam. Z těchto důvodů se ptám co máme dělat, abychom naplnili literu zákona a v případě, že se nám to nepodaří co se stane s BD. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Povinnosti bytového družstva podle nové právní úpravy:
V tomto ohledu jsou klíčová přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích, konkrétně pak jeho § 777. Podle tohoto ustanovení platí, že:
- ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy ke dni 1. 1. 2014) ;
- bytová družstva jsou povinna přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tzn. do 30. 6. 2014) listiny podle předchozí odrážky (v tomto případě tedy stanovy) úpravě tohoto zákona a doručit je do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu; neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší bytové družstvo a nařídí jeho likvidaci (pokud tedy ve Vašem případě nebylo bytové družstvo soudem dosud vyzváno ke zjednání nápravy, žádné přímé nebezpečí bytovému družstvu nehrozí) ;
- má se za to, že obsahem stanov bytových družstev, která vznikla před 1. 1. 2014, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti členů družstva, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich členové družstva neodchýlili ve stanovách;
- bytová družstva vzniklá do 31. 12. 2013 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona (tzn. do 31. 12. 2015) změnou svých stanov podřídit tomuto zákonu jako celku; údaj o tom zapíše družstvo do obchodního rejstříku; změna stanov nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.
V zásadě tedy platí, že nepřizpůsobením stanov bytového družstva donucujícím (tzv. kogentním) ustanovením zákona o obchodních korporacích byla sice porušena zákonná povinnost bytového družstva, ovšem bez automatického nástupu sankce. Touto sankcí může být zrušení a následná likvidace bytového družstva rozhodnutím soudu, před tímto krokem však soud bytové družstvo vyzve ke zjednání nápravy v dodatečné lhůtě.

2/ Usnášeníschopnost členské schůze bytového družstva:
V obecné rovině platí, že členská schůze družstva je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li zákon (tzn. zákon o obchodních korporacích) nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů (§ 644/1 zákona o obchodních korporacích).
Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li zákon o obchodních korporacích nebo stanovy vyšší počet hlasů, přičemž každý člen bytového družstva má při hlasování na členské schůzi 1 hlas (§ 645 a § 755/1 zákona o obchodních korporacích).
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda podmínky usnášeníschopnosti členské schůze Vašeho bytového družstva stanovy zpřísňují (např. požadavkem na přítomnost 100% všech členů bytového družstva) či nikoli. V tomto ohledu proto připomínám, že zákonný požadavek na souhlas všech členů bytového družstva, kteří mají s tímto družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, je zakotven toliko pro případy, kdy členská schůze hlasuje o změně:
- podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a
- podrobnější úpravy práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu (§ 731 zákona o obchodních korporacích).
Není-li ve Vámi popsaném případě členská schůze schopna se sejít, je namístě aplikovat ustanovení zákona o obchodních korporacích o tzv. náhradní členské schůzi:
- dle § 647 zákona o obchodních korporacích platí, že není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá ten, kdo svolal původně svolanou členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původně svolanou členskou schůzi a samostatnou pozvánkou;
- dle § 648/1 zákona o obchodních korporacích platí, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů, ledaže stanovy určí něco jiného;
- dle § 648/2 zákona o obchodních korporacích platí, že záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu řádné členské schůze, lze na náhradní členské schůzi rozhodnout jen tehdy, jsou-li přítomni a projeví-li s tím souhlas všichni členové družstva (což však podstata náhradní členské schůze prakticky vylučuje).
Ten, kdo svolal členskou schůzi, pořídí o jejím průběhu zápis do 15 dnů ode dne konání členské schůze. Zápis podepíše ten, kdo členskou schůzi svolal, a pokud jej sepsala jiná osoba, pak jej podepíše i ona. Usnesení členské schůze se osvědčuje veřejnou listinou (tzn. notářským zápisem), jedná-li se mimo jiné o změnu stanov (§ 659 zákona o obchodních korporacích). Případný další postup pro svolání náhradní členské schůze a přizpůsobení stanov bytového družstva zákonu o obchodních korporacích Vám proto doporučuji konzultovat s notářem, který bude konání náhradní členské schůze potvrzovat: http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podezření na černý odběr vody v bytě SVJ - majitel bytu odmítá pustit do bytu technika, jak ověřit skutečný stav? (dálkový odečet vody)
- Černý odběr vody - majitel bytu SVJ odmítá pustit technika na kontrolu

jsme společenství vlastníků bytových jednotek, 21 bytů. 2 byty - již 4 sezónu mají poloviční a nižší denní spotřebu vody na osobu oproti průměrné spotřebě dle SČVK. Měli jsme snahu o provedení revizí vodoměrů v bytech. Ale jeden vlastník bytu nám sdělil, že pouze pokud revizi ohlásíme 14 dní předem a druhý, že ho nemůžeme donutit, aby revizního technika vpustil do bytu. V bytech jsou již namontovány vodoměry na studenou vodu pro dálkový odpočet. Odečty teplé vody se provádí samoodečtem. Můj dotaz: Je nějaká právní cesta, jak donutit majitele bytů, aby povolili revizi, aniž by se na ní mohli předem připravit? Máme podezření, že dochází k „černému“ odběru vody a tato spotřeba se rozpočítává mezi ostatní. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Povinnost vlastníka bytové jednotky strpět vstup do bytu (ať členem výboru SVJ, správcem bytového domu či jakoukoli k tomu pověřenou osobou) je zakotvena přímo v občanském zákoníku. Dle § 1183/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky se zdrží všeho, co brání umístění, údržbě a kontrole zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií, přičemž mají-li být tyto činnosti provedeny uvnitř bytu (což bývá pravidlem), umožní vlastník do svého bytu přístup (byl-li k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu bytového domu).
Občanský zákoník nestanoví, s jakým časovým předstihem musí být vlastník bytové jednotky ke zpřístupnění svého bytu vyzván, mělo by se samozřejmě jednat o lhůtu přiměřenou. Výzvu je vhodné vlastníkovi bytové jednotky doručit v písemné formě.
V současné chvíli se proto může výbor SVJ (či jiná osoba odpovědná za správu bytového domu) obrátit na dotyčné vlastníky bytových jednotek s písemnou výzvou ke zpřístupnění jejich bytů. Je samozřejmě vhodné, aby byla kontrola vodoměrů provedena v celém bytovém domě současně. Vlastníky bytových jednotek je možné ve výzvě upozornit na jejich zákonnou povinnost ke zpřístupnění jejich bytů.
Nedojde-li ke zpřístupnění předmětných bytů ani na základě písemné výzvy, nezbude SVJ, než aby se obrátilo s žalobou (na zpřístupnění bytu) na soud. Pro přípravu žaloby je vhodné využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Před podáním žaloby je rovněž možné podat k soudu návrh na vydání tzv. předběžného opatření. Dle § 76/1 písm. d) a e) Občanského soudního řádu může být předběžným opatřením účastníku (zde vlastníkovi bytové jednotky) uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi, nebo aby se něčeho zdržel nebo něco snášel. V návrhu na vydání předběžného opatření je proto možné požadovat, aby se vlastník bytové jednotky až do pravomocného rozhodnutí soudu zdržel jakéhokoli technického zásahu do vodoměru.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát. Podrobnější pravidla pro zpřístupňování bytů za účelem provedení odečtu vodoměrů (či jiných měřidel) je proto možné zakotvit do stanov SVJ (či domovního řádu nebo obdobného vnitřního předpisu SVJ).

_

RODINA-SJM
- Manžel si vzal dluh na manželku (předschválená půjčka v internetbankingu) - jak se může manželka bránit?
- Manžel si vzal dluh na manželku (předschválená půjčka v internetbankingu) - může manželka zúžit SJM a nechat dluh zaplatit jen manželem?

1) Manžel si vzal v průběhu roku 2014-2015 na sebe několik půjček (bankovní i nebankovní), na mne asi 220 000, - (náš spol. účet byl na mé jméno a on potvrdil 3 předschválené půjčky a kontokorent v IB) -o ničem jsem do minulého měsíce nevěděla. Chtěla bych zúžení SJM – aby veškeré dluhy (i budoucí) byly jen na něm vč. těch co jsou na mé jméno. Lze to udělat na dluhy vzniklé před podpisem zúžení? Pokud ne, co jiného můžu dělat?
2) V průběhu manželství na manžela přepsali jeho rodiče členský podíl na byt, který je splacený ale stále v družstevním vlastnictví, zde bydlíme se 2 dětmi. Mé jméno nikde nefiguruje, mám na byt nějaký nárok? Děkuji Svatava

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zúžení SJM a existující dluhy:
Dle § 710 občanského zákoníku platí, že součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů, které:
a/ se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Ve Vámi popsaném případě tak lze uvažovat zejména o naplnění podmínek dle písm. b/ výše. Je-li tomu skutečně tak, je nezbytné dále vědět, že:
1/ Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů (zde tedy výhradní dluh Vašeho manžela) za trvání společného jmění manželů, může se věřitel při výkonu rozhodnutí (tzn. při exekuci) uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku), nemůže se však již uspokojit z toho, co náleží do výlučného vlastnictví druhého manžela. Toto pravidlo je zakotveno rovněž v § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
2/ Exekuční postih společného jmění manželů dle předchozího bodu však může být omezen, a to za podmínek § 732 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela (resp. bez jeho vědomí, což je i Váš případ), který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění manželů postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku (v takovém případě by pak bylo společné jmění manželů postiženo přibližně do své poloviny).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit bezodkladně se písemně (přičemž jeden stejnopis si vždy ponecháte) obrátit na každého věřitele Vašeho manžela zvlášť, přičemž tímto způsobem upozorníte věřitele Vašeho manžela na skutečnost, že o vzniku a výši dluhu jste nevěděla a s existencí tohoto dluhu (jako součásti společného jmění Vašeho a Vašeho manžela) nesouhlasíte. V tomto dopise se pak výslovně odvolejte na § 732 občanského zákoníku. Dopis je samozřejmě vhodné doručit věřitelům Vašeho manžela prokazatelným způsobem, tj. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu.
Co se týče Vámi zamýšleného zúžení společného jmění manželů, platí dle § 716 občanského zákoníku, že manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.
Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny, typicky se v tomto případě jedná o formu notářského zápisu.
Smluvený režim může spočívat 1/ v režimu oddělených jmění, 2/ v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i 3/ v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu (§ 717/1 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že případné zúžení společného jmění manželů nemá žádný vliv na právo věřitele uspokojit svou pohledávku případně i ze společného jmění manželů, neboť jakákoli dispozice se společným jměním manželů (ve smyslu změny jeho zákonného rozsahu) se nemůže dotknout práv třetích osob (mimo jiné tedy i věřitelů). Toto pravidlo je zakotveno v § 719/2 občanského zákoníku, § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
Další omezení účinků zúžení společného jmění manželů je zakotveno v § 733 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke zúžení nedošlo (tzn. že toto ustanovení dopadá na ty pohledávky, které vzniknou půl roku a méně před zúžením společného jmění manželů a brání tak zneužívání tohoto institutu manžely).
V případě zúžení společného jmění manželů (či v případě jiné změny zákonného režimu společného jmění manželů) se provede likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně (§ 736 občanského zákoníku).
Primárně je možné zúžit společné jmění manželů smluvně. Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719/1 občanského zákoníku).
Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.
Shodnete-li se proto s Vaším manželem na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, doporučuji Vám kontaktovat notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari 
s jehož pomocí tuto smlouvu uzavřete (a který tuto smlouvu následně zapíše do příslušného veřejného seznamu) :
https://rejstrik.nkcr.cz/ 
Společné jmění manželů může být zúženo také rozhodnutím soudu. Dle § 724 občanského zákoníku platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění manželů zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Nebude-li tedy možné, abyste se na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů se svým manželem shodla, můžete se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že společné jmění manželů může být upraveno i jiným způsobem, než pouze jeho zúžením (jak uvádím výše), případné využití jiné modifikace zákonného majetkového režimu společného jmění manželů Vám doporučuji konzultovat s notářem.

2/ Členský podíl v bytovém družstvu:
Dle § 709/3 občanského zákoníku je součástí společného jmění také podíl manžela v družstvu (i bytovém), stal-li se manžel v době trvání manželství členem tohoto družstva. To však neplatí, pokud manžel nabyl členský podíl v družstvu způsobem dle § 709/1 občanského zákoníku.
Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku pak do společného jmění manželů nepatří to, co nabyl jeden z manželů darem (takový majetek se stává jeho výlučným vlastnictvím).
Pokud tedy Váš manžel dostal členský podíl v bytovém družstvu od svých rodičů jako dar (což ze znění Vašeho dotazu spíše předpokládám), představuje tento členský podíl jeho výlučný majetek a součástí společného jmění manželů se nestal.
V návaznosti na shora uvedené je nezbytné poukázat dále na § 739/1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož vzniká společné členství manželů v bytovém družstvu pouze tehdy, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Neboť tato podmínka není ve Vašem případě splněna, nestala jste se se svým manželem členkou bytového družstva.
Na Vámi popsaný případ se však vztahuje § 747 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Nájemci předmětného družstevního bytu jste tedy oba.

3/ Společné bydlení manželů:
V kontextu Vašeho případu se sluší poukázat na některá ustanovení občanského zákoníku, která se vztahují na společné bydlení manželů (bez ohledu na skutečnost, kdo z manželů je vlastníkem obývaného domu či bytu).
Dle § 744 občanského zákoníku platí, že je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové (tzn. je-li jeden z manželů výhradním vlastníkem domu či bytu), vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení.
Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny (tzn. je-li jeden z manželů např. výlučným vlastníkem tohoto domu či bytu), a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez písemného souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit (tzn. zejména prodat či darovat) nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním (§ 747/1 občanského zákoníku).
Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s předchozím odstavcem, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zprostředkovatelská smlouva - je plnou mocí na prodej nemovitosti realitní kanceláří?
- Je zprostředkovatelská smlouva současně plná moc na prodej bytu, domu, nemovitosti?

Byla mi nabídnuta v 04/2015 zprostředkovatelská smlouva přes realitní kancelář (prodávám nemovitost), jeden z bodů zní:
Prodávající uděluje podle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zprostředkovateli plnou moc, dle níž má zprostředkovatel po dobu platnosti této smlouvy právo k prodeji výše uvedených nemovitostí. Makléře jsem se ptal, zda bude třeba zvlášť plné moci.

ODPOVĚĎ:
"Plná moc se žádná nesepisuje, ve zprostředkovatelské smlouvě je to myšleno tak, že jsme oprávněni byt nabízet a prodávat, ale veškeré zákonem určené kroky ve věci převodu vlastnických práv k Vašemu bytu musí být posvěceny Vaším ověřeným podpisem na kupní smlouvě, případně podepisuje Vámi zplnomocněná osoba na základě „ověřené“ plné moci."
Chci se zeptat, má makléř pravdu nebo by bylo dobré tento bod upravit?
Mám se obávat, že bych snad přišel o nemovitost?
Je rozdíl v tom, když se tato zprostředkovatelská smlouva s takto formulovaným zněním plné moci ověří / neověří u notáře, či je vůbec povinné ji ověřit? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Formulace příslušného ustanovení:
S prohlášením realitního makléře lze souhlasit do té míry, že k poskytování zprostředkovatelských služeb není skutečně zapotřebí vystavovat plnou moc (jako zvláštní dokument), v této souvislosti postačí zmocnění vtělené do textu zprostředkovatelské smlouvy. Je rovněž pravdou, že "… veškeré zákonem určené kroky ve věci převodu vlastnických práv k Vašemu bytu musí být posvěceny Vaším ověřeným podpisem na kupní smlouvě, případně podepisuje Vámi zplnomocněná osoba na základě "ověřené" plné moci … ".
Co se však týče Vámi citovaného ustanovení zprostředkovatelské smlouvy, doporučuji Vám jeho změnu, neboť z věty: "Prodávající uděluje podle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zprostředkovateli plnou moc, dle níž má zprostředkovatel po dobu platnosti této smlouvy právo k prodeji výše uvedených nemovitostí" není skutečně beze všech pochybností zřejmé, že toto zmocnění opravňuje realitní kancelář Váš byt nabízet a prodávat.
Nové znění předmětného ustanovení může vypadat např. takto: "Zprostředkovatel je dle této smlouvy oprávněn … (na tomto místě je nutné vypsat základní oprávnění realitní kanceláře, tzn. zejména právo nabízet Váš byt k prodeji za sjednanou cenu na internetu, v periodickém tisku či jinými dohodnutými způsoby, sjednávat Vaším jménem podmínky koupě se zájemcem, provádět prohlídky bytu apod), přičemž k těmto činnostem uděluje prodávající zprostředkovateli dle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , v platném znění, zmocnění."
(popř. může být zvolena samozřejmě i jiná formulace, v každém případě je vhodné trvat na výslovném uvedení oprávnění, k nimž se zmocnění vztahuje)

2/ Obava o ztrátu bytu:
Ani v případě, kdy by k úpravě předmětného ustanovení zprostředkovatelské smlouvy nedošlo, nemusel byste se obávat o ztrátu Vašeho bytu, neboť zprostředkovatelská smlouva (byť mírně nedokonale formulovaná) opravňuje realitní kancelář skutečně toliko k nabízení a zprostředkování prodeje Vašeho bytu (realitní kancelář v žádném případě nestaví do pozice prodávajícího, ani Vás nezbavuje vlastnického práva k bytu).

3/ Ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy:
Úřední ani notářské ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy není vyžadováno žádným právním předpisem a není tudíž zapotřebí. Případné ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy by mělo význam pouze v případě, kdy byste měl v úmyslu později podpis (ať svůj nebo podpis ze strany realitní kanceláře) prokázat (v tomto ohledu by Vám úřední či notářské ověření "odlehčilo" důkazní břemeno).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti ve spoluvlastnictví rodičů - vliv na dědictví po smrti rodičů (spoluvlastníků)
- Vliv zhodnocení nemovitosti potomkem ve spoluvlastnictví rodičů na dědictví, dědické řízení
- Jak zohlednit investice potomka do nemovitosti rodičů - dědictví, dědické řízení
- Jak zohlednit investice syna, dcery do nemovitosti rodičů - dědictví, dědické řízení

Mí rodiče společně s mojí jedinou sestrou a jejím mužem, kteří nemají děti, koupili dům. Ten mají rozdělen stejným dílem. Já se svým manželem, jsme si u nich vybudovali, na vlastní náklady půdní byt, kde máme trvalé bydlení. Dům jsme tím zhodnotili, ale nemám žádný vlastnický podíl. Jak mám prosím postupovat, abych jednou v dědictví neplatila i svůj byt. Velice děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se spoluvlastníky domu neuzavřela smlouvu, na jejímž základě byste spoluvlastníkům domu např. darovala (či jinak poskytla) určitou finanční částku která by byla použita ke zbudování půdního bytu (předpokládám, že k uzavření žádné takové smlouvy nedošlo), vzniklo na straně spoluvlastníků domu bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), neboť Vaše investice do zhodnocení domu se neopírá o žádný právní titul.

Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji vypořádat vzniklé bezdůvodné obohacení již nyní. V obecné rovině platí, že spoluvlastníci domu jsou povinni Vám bezdůvodné obohacení vrátit.

Vedle vrácení finanční částky, kterou jste investovala do zbudování půdního bytu, je samozřejmě možné, aby bylo bezdůvodné obohacení vráceno také v podobě získání spoluvlastnického podílu na domě, tzn. že spoluvlastníci domu by Vám určitý spoluvlastnický podíl na domě darovali (o tento podíl by se pak samozřejmě zmenšily jejich spoluvlastnické podíly). Darovací smlouvu by v tomto případě bylo nutné zanést na katastrální úřad k provedení zápisu o změně velikosti spoluvlastnických podílů k domu do katastru nemovitostí.

Vyloučeno dále není ani vyčlenění samostatné bytové jednotky (shodné s Vámi obývaným půdním bytem), která by Vám byla následně darována.

Vyrovnání za zřízení půdního bytu může být realizováno také pro případ smrti některého spoluvlastníka domu, a to např. prostřednictvím závěti či uzavření dědické smlouvy. Vzhledem k tomu, že po sepsání závěti i uzavření dědické smlouvy však může kterýkoli spoluvlastník se svým spoluvlastnickým podílem libovolně disponovat, se však vypořádání pro případ smrti nejeví jako ideální a vše je vhodnější vyřešit ještě za života spoluvlastníků domu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Původní majitel nemovitosti se odmítá vystěhovat, odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat původního majitele nemovitosti po jejím odkoupení?
- Exekuční vyklizení bytu, domu, nemovitosti
- Vyklizení bytu svépomocí - původní majitel se nevystěhoval

Já s manželkou jsem aktuálně koupili byt (Brno-střed), čekáme na zápis změny vlastníka do katastru. V kupní smlouvě je stanoven termín, že do měsíce od zápisu do KN má prodávající byt předat vyklizený kupujícímu. Ovšem prodávající má zjevně problém se odstěhovat jinam a termín předání nebude schopen patrně dodržet. Jak postupovat, aby byt opustil? Předpokládám, že je třeba podat žalobu na vyklizení. Co lze v žalobě požadovat? :
a) předání bytu (vyklizení),
b) úhradu pokuty sjednané ve smlouvě v případě nedodržení termínu (1.000 Kč za den prodejní),
c) náklady na soudní výlohy, d) únik zisku z komerčního pronájmu bytu. Body b) až d) jsou v případě podání hned po lhůtě předání nulové, je možné je vyčíslit až k datu, kdy k vyklizení na základě soudního rozhodnutí fyzicky dojde? Doplňující dotaz: Když bude časem na příkaz soudu prodávající vystěhován, KAM ho vlastně policie
vystěhuje? Je možné vystěhování svépomocí? Je obývání nemovitosti trestný čin dle Trestního zákoníku? (§ 207, 208 TZ)
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Žaloba na vyklizení:
Nevyklidí-li prodávající byt ve sjednané lhůtě, lze Vám doporučit, abyste ho ke splnění této povinnosti vyzval prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy (v níž ho upozorníte na jeho prodlení se splněním smluvní povinnosti, vznik Vašeho nároku na úhradu sjednané smluvní pokuty a Vaší připravenost řešit nastalou situaci soudní cestou, pokud prodávající byt nevyklidí v náhradní přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě zároveň stanovíte). Předžalobní výzvu je samozřejmě vhodné vyhotovit ve 2 stejnopisech, z nichž jeden si ponecháte a druhý doručíte prodávajícímu doporučeně s dodejkou.
Nebude-li prodávající reagovat ani na předžalobní výzvu, bude možné, abyste na něj podal k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na vyklizení, v níž se budete domáhat, aby a/ prodávající (resp. žalovaný) vyklidil předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku, a b/ aby Vám prodávající uhradil veškeré náklady soudního řízení (jedná se zejména o soudní poplatek a náklady případného advokátního zastoupení).

2/ Vymáhání splnění peněžitých povinností prodávajícího:
Bude-li soudem vydán rozsudek, kterým soud prodávajícímu uloží povinnost byt vyklidit (a nahradit Vám náklady soudního řízení) a prodávající bude tento rozsudek respektovat (tzn. že byt skutečně vyklidí), bude následně možné se po prodávajícím domáhat splnění jeho souvisejících povinností.
V tomto případě se jedná o úhradu sjednané smluvní pokuty a náhradu škody (v podobě ušlého zisku). Váš postup by měl být při vymáhání peněžitých povinností prodávajícího obdobný, jak uvedeno výše, tzn. doručit prodávajícímu předžalobní výzvu (v níž vyčíslíte své peněžité nároky a budete se domáhat jejich uspokojení ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě), nebude-li prodávající na předžalobní výzvu reagovat, budete oprávněn se obrátit na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu (v němž se budete moci domáhat, kromě shora uvedených peněžitých nároků, i nahrazení nákladů soudního řízení).
V obou shora uvedených případech (tzn. příprava předžalobní výzvy a žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu) Vám doporučuji využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Pokud prodávající na základě pravomocného rozsudku byt nevyklidí a Vy budete nucen přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (jak rozvádím níže), bude samozřejmě vhodné domáhat se po prodávajícím splnění jeho peněžitých povinností až po nedobrovolném fyzickém vyklizení bytu (tzn. až po skončení soudního výkonu rozhodnutí či exekuce).

3/ Soudní výkon rozhodnutí/exekuce:
Nebude-li prodávající rozsudek respektovat a byt nevyklidí, budete nucen přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (volba, zda využijete soudního vykonavatele či exekutora, závisí na Vašem rozhodnutí).
Pravidla pro vyklizení bytu jsou uvedena v Občanském soudním řádu, a to v jeho § 340 - § 342. Dle těchto ustanovení platí, že:
- ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje (ve Vašem případě se bude jednat o rozsudek), aby povinný (zde prodávající) vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede (fyzické provedení vyklizení bytu může samozřejmě proběhnout i za asistence Policie ČR, v tomto ohledu záleží na uvážení soudního vykonavatele) ;
- soud vyrozumí povinného nejméně 15 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno; vyrozumí o tom rovněž oprávněného (tzn. Vás) a příslušný orgán obce;
- výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu:
a/ byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b/ byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného;
- věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti;
- není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést; soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy;
- postup podle předchozí odrážky se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou; v takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její zničení; o zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než k němu dojde;
- zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů;
- nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí;
- výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje;
- věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu;
- náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný; o této povinnosti soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
Ze shora uvedeného vyplývá, že při vyklizení bytu není povinný soudem přestěhován, nýbrž jeho věci jsou fyzicky odstraněny z bytu a povinný je z tohoto bytu vykázán. Další ubytování povinného (ani osud jeho věcí, nejsou-li samozřejmě převzaty do úschovy) není předmětem činnosti soudního vykonavatele ani exekutora.

4/ Vyklizení bytu svépomocí:
Dle § 14/1 občanského zákoníku platí, že každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, ovšem pouze tehdy:
a/ je-li jeho právo ohroženo a
b/ je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě (zejména o splnění této podmínky lze mít ve Vámi popsaném případě pochybnosti).

S ohledem na skutečnost, že český právní řád poskytuje dostatečné nástroje k provedení nuceného vyklizení bytu, nelze Vám vyklizení předmětného bytu svépomocí doporučit.

5/ Trestněprávní rozměr:
Ve Vámi popsaném případě by bylo skutečně možné kvalifikovat počínání prodávajícího jako trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, kterého se dle § 208/1 a 2 trestního zákoníku dopustí ten:
- kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného,
- kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.

Ve Vašem případě je proto zároveň možné, abyste na prodávajícího podal trestní oznámení. Nutno však podotknout, že případné zahájení trestního řízení nepovede k vystěhování prodávajícího, neboť orgány činnými v trestním řízení bude řešena toliko otázka spáchání předmětného trestného činu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy se soutěž řídí zákonem o loteriích a hrách (zákon č. 202/1990, Sb.)

Mé otázky se týkají toho, zda-li pro následující soutěže platí nebo neplatí zákon o loteriích a jiných podobných hrách (zákon č. 202/1990 Sb.)

1. Vyhrává každá 11. sázka podle pořadí vsazení. Pořadí je známo pouze pořadateli a případně kontrolorům. Soutežící pořadí nemůže předem zjistit.
2. Jako 1. , ale počáteční pořadí se losuje náhodně.
3. Jako 1. , ale soutežící navíc tipuje kolik chybí do následujícího výherního čísla (může tipovat čísla 1 až 11) a vyhraje jen, pokud se mu tento tip povede.
4. Americká ruleta, kde výsledek losování je zbytek, který zbyde po dělení se zbytkem, kde se počet sázek vydělí 38. Zbytek 37 je dvojitá nula.
5. Americká ruleta, kde výsledek losování je zbytek, který zbyde po dělení se zbytkem, kde se počet sázejících hráčů vydělí 38. Zbytek 37 je dvojitá nula.
Pokud ve všech případech pro ně platí loterijní zákon, tak jak by soutěž používající pořadí musela vypadat, aby pro ni ten zákon neplatil?
A kdybych měl loterii na serveru v zahraničí a s. r. o. v česku, tak by ta loterie musela zákon o loteriích splňovat, nebo ne?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle § 1/1 zákona o loteriích obecně platí, že provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem.
Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Okolnost, jež určuje výhru (výsledek slosování, sportovního utkání, dostihů, závodů a jiné budoucí události), nesmí být nikomu předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna. Loterie nebo jiné podobné hry, které nezaručují všem účastníkům hry rovné podmínky včetně možnosti výhry, jsou zakázány (§ 1/2, 3 a 6 zákona o loteriích).
Ze shora uvedeného lze dovodit, že Vámi popsané hry splňují podmínky pro jejich kvalifikaci jako loterie či jiné podobné hry, tzn. že regulaci dle zákona o loteriích podléhat budou. Pokud by Vám (jako provozovateli) měla být v průběhu hry známa okolnost, jež určuje výhru, jednalo by se o zakázanou loterii.

Loteriemi a jinými podobnými hrami jsou dle § 2 zákona o loteriích zejména:
a/ peněžité nebo věcné loterie, při nichž je provozovatelem vydán podle herního plánu určený počet losů s pořadovými čísly. Jsou-li losy rozděleny do několika sérií, musí každá série obsahovat stejný počet losů a každý los musí být označen vedle pořadového čísla i označením série. Prodejní cena losu každé loterie musí být stejná ve všech sériích. Do slosování se zahrnou všechny vydané losy;
b/ tomboly, při nichž se do slosování zahrnou pouze prodané losy. Losy se prodávají a výhry vydávají v den a na místě slosování;
c/ číselné loterie, u nichž není předem určen ani počet účastníků, ani výše herní jistiny, kterou se rozumí násobek počtu vydaných losů a prodejní ceny za jeden los. Výhra se vypočítává podle počtu výherců a úhrnné výše vkladů
(sázek) předem stanoveným podílem, popřípadě se stanoví násobkem vkladu (sázky) podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl účastník podle herního plánu určený počet tažených čísel;
d/ okamžité loterie, při nichž účastník hry, v provozovatelem stanovených obdobích, na vyznačené, až do doby koupě zakryté části sázkového tiketu nebo losu, jejím setřením po uhrazení vkladu zjistí případnou výhru nebo prohru;
e/ sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektronickomechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení;
f/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek) a předem stanovenému podílu výher;
g/ sázkové hry provozované pomocí zvláštního druhu žetonů s kombinací patnácti čísel v číselné řadě od jedné do devadesáti, při kterých není předem určen počet účastníků a ani výše herní jistiny. Losování se provádí veřejně za pomocí mechanického zařízení a spočívá v postupném losování čísel od jedné do devadesáti. Výhra se vypočítává podle úhrnné výše vkladů podle druhu výhry a v každé hře podle výsledku losování. Podmínky hry stanoví podrobně herní plán;
h/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech nebo uhodnutím jiných událostí veřejného zájmu, pokud sázky na tyto události neodporují etickým principům. Výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata a výši vsazené částky (dále jen "kursové sázky") ;
i/ sázkové hry provozované ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech), a to i za pomoci mechanických zařízení, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není známa výše vsazených částek jedné hry, například ruleta, kostky, karetní hry, kdy sázející hrají proti provozovateli kasina, případně další hry schválené v herním plánu, jakož i varianty těchto her. Výhra se vypočítává z výše vkladů podle podmínek stanovených herním plánem. Sázkové hry podle tohoto ustanovení nelze provozovat v mobilních hernách (kasinech) ;
j/ loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není předem známa výše vsazených částek. Výhra se vypočítává z výše vkladů anebo podle podmínek stanovených v herním plánu;
k/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím pořadí ve výkonnostních zkouškách koní dostihových plemen, a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek) a předem stanovenému podílu výher nebo výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata, a výši vsazené částky;
l/ sázkové hry provozované prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému, jímž je elektronický systém tvořený centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a neomezeným počtem připojených koncových interaktivních videoloterních terminálů. Centrální řídící jednotka řídí veškeré herní procesy, losuje výsledky na základě uplatnění náhody, rozhoduje o všech výhrách a výhry okamžitě zobrazuje na interaktivním videoloterním terminálu, provádí správu vkladů vložených sázejícími a provádí veškerou administraci spojenou s průběhem hry. Centrální řídící jednotka se musí vždy nacházet na státním území České republiky. Interaktivní videoloterní terminál je obsluhován přímo sázejícím a slouží pouze jako zobrazovací jednotka centrálního loterního systému. Pomocí tohoto systému nelze provozovat loterie a hry podle písmen a/, c/, d/, f/, g/, h/, m/ bodu 1 a n/;
m/ turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není známa výše vsazených částek, kdy účastníci platí vklad (sázku) nebo startovné, jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. Výhra se vypočítává podle podmínek stanovených herním plánem. Sázkové hry podle tohoto ustanovení nelze provozovat v mobilních hernách (kasinech). Tyto hry jsou uskutečňovány 1. jako stolní hry, při nichž sázející hrají jeden proti druhému na hracích stolech na základě povolení podle písmene i/, nebo 2. prostřednictvím zařízení obsluhovaných přímo sázejícím (např. prostřednictvím sítě internet, interaktivních videoloterních terminálů, lokálních loterních systémů, výherních hracích přístrojů) ;
n/ sázkové hry provozované prostřednictvím technického zařízení, které je elektronickým systémem tvořeným řídící jednotkou se třemi pevně fyzicky spojenými herními místy obsluhovanými sázejícími, se kterými tvoří funkčně nedělitelný celek. Toto technické zařízení sázejícím nabízí konkrétní válcové hry zobrazované prostřednictvím nejméně tří mechanicky otáčejících se nebo elektronicky nabíhajících kotoučů s různými symboly, doplněné o bonusovou hru. Technické zařízení nelze rozšiřovat o další herní místa. Rozhodnutí o základních výhrách a správa sázejícím vložených vkladů je prováděno přímo na místě buď technickým zařízením, nebo jedním z herních míst. Pomocí tohoto systému nelze provozovat loterie a hry podle písmen a/, c/, d/, f/, g/, h/, l/ a m/ bodu 1.

Provozovatelem loterie nebo jiné podobné hry může být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry (§ 1/7 zákona o loteriích).
Povolení k provozování loterií a jiných podobných her může být vydáno pouze právnické osobě, která má sídlo na území České republiky. Povolení nelze vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na sázkové hry podle § 2 písm. i) zákona o loteriích (§ 4/4 zákona o loteriích).
Co se týče provozování loterie na internetu, je podstatným § 4/5 zákona o loteriích, dle něhož platí, že v případě, že ministerstvo financí povolí loterii nebo jinou podobnou hru provozovanou prostřednictvím sítě internet, může probíhat registrace sázejících na takovou hru pouze v místech, kde žadatel, který o takové povolení žádá, běžně přijímá sázky na loterii nebo jinou podobnou hru povolenou podle tohoto zákona.
K Vašemu dotazu na možnosti provozování loterie (včetně loterie internetové) v zahraničí, resp. na zahraničním serveru lze odkázat na § 4/10 zákona o loteriích, dle něhož platí, že:
- provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů, účast na sázkách v zahraničí, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí, a sbírka sázek pro sázkové hry provozované v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí je zakázáno;
- provozování tuzemských loterií a jiných podobných her, při nichž jsou sázky placeny v zahraničí, je zakázáno;
- Ministerstvo financí může k zajištění vzájemnosti povolit z tohoto zákazu výjimku.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
RŮZNÉ-ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo zaplatí léčbu když pacient neplatí zdravotní pojištění zdravotní pojišťovně
- Pacient neplatí zdravotní pojištění - kdo zaplatí ošetření u lékaře či hospitalizaci v nemocnici?

Kdo zaplatí léčení u lékaře a léčbu v nemocnici dospělého syna neplatícího si zdravotní ani sociální pojištění? Má trvalé bydliště na městském úřadě, je bez pracovního poměru a není přihlášen na úřadě práce. Je v exekuci, je rozvedený a dluží na výživném na děti. Se mnou se nestýká ani nekomunikuje již přes jeden rok.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš syn nespadá do některé z kategorií tzv. státních pojištěnců dle § 7/1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, za které platí zdravotní pojištění stát (což však spíše nepředpokládám), bude povinen poskytnuté zdravotní služby hradit v plné míře sám (jako tzv. samoplátce).

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Černá stavba (asfaltová silnice) se služebností na soukromém pozemku - obec odmítá silnici odkoupit, co dělat?
- Černá stavba (asfaltová silnice) s věcným břemenem na soukromém pozemku - obec odmítá silnici odkoupit, co dělat?

Manželka vlastní pozemek 81 m2 s věcným břemenem Služebnost cesty - chůze, jízdy a hnaní dobytka, na kterém za socializmu MNV vystavěl bez vědomí vlastníka asfaltovou cestu. Nyní obec nabízí odkoupení za 50 Kč/m2. My nabízíme prodej dle znaleckého posudku z 8/2013 za 19 300 Kč celkem. Obec nabídku nepřijala. Dotazy : - jaká je možnost prosadit cenu 19 300 Kč a kdo by platil případný soud. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda je obec k odkupu předmětného pozemku povinna či nikoli.
Pokud došlo v minulosti mezi Vaší manželkou a obcí k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, v níž se smluvní strany dohodly, že spolu v budoucnu uzavřou kupní smlouvu (popř. pokud mezi Vaší manželkou a obcí existuje jiný smluvní vztah), je podstatné, jakým způsobem má být kupní cena pozemku dle této smlouvy určena. Pokud smlouva způsob určení kupní ceny pozemku nespecifikuje, bude nezbytné vycházet z ceny v daném místě a čase obvyklé, která bude určena znaleckým posudkem.
Pokud tedy mezi Vaší manželkou a obcí existuje smluvní vztah, na jehož základě je obec povinna předmětný pozemek odkoupit, přičemž spornou zůstává pouze cena tohoto pozemku, bude možné se uzavření kupní smlouvy a určení ceny domáhat soudní cestou. Náklady soudního řízení hradí zpravidla ten účastník soudního řízení, který v něm nebyl úspěšný.
Pokud však mezi Vaší manželkou a obcí žádný smluvní vztah (který by obec zavazoval k uzavření kupní smlouvy) neexistuje, není možné se uzavření kupní smlouvy a určení kupní ceny pozemku soudně domáhat (resp. by případně podaná žaloba byla soudem zamítnuta).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ v bytě část roku nežije a chce snížit poplatky za úklid, výtah, popelnice, energie
- Snížení poplatku za byt SVJ - majitel část roku neobývá byt SVJ

SVJ: jeden byt vlastní ukrajinec s rodinou. Manželka odjíždí 2x ročně na 2-3 měsíce s dítětem na Ukrajinu. Teď chce v ročním vyúčtování za r. 2014 odpočítat položky (úklid, výtah, popelnice, elektřinu ve společných prostorách domu SVJ), kdy byla v byla v bytě jen jedna osoba. Má na to právo? Jedná se taky o důchodce, kteří jsou přes celé léto na chatě. Děkuji. Karla

ODPOVĚĎ:
Není-li pravidlo o snížení příspěvků na správu společných prostor a poskytování dalších služeb zakotveno ve stanovách SVJ (či jiném obdobném dokumentu), nemá vlastník bytové jednotky právo se domáhat snížení těchto plateb pouze z toho důvodu, že po určitou dobu bytovou jednotku fyzicky neužíval.

V obecné rovině dle § 1180 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno (např. ve stanovách SVJ), přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Jak se vyhnout lékařským kontrolám miminka u pediatra
- Může rodič nechodit na pediatrické kontroly mimina, dítěte bez postihu, sankce?
- Povinné prohlídky miminka, mimina u pediatra - je možné k pediatrovi nechodit, pokud je dítě zdravé?
- Zdravé dítě a kontroly u pediatra - může rodič k pediatrovi nechodit na kontroly, pokud je dítě zdravé?

mám jako rodič možnost vyhnout se povinným lékařským kontrolám mého 3-měsíčního miminka?
Máme krásné zdravé smějící se miminko, se kterým musíme každý měsíc cestovat k doktorce, čekat v ordinaci plné chrchlajích a nemocných dětí, načež ho p. doktorka zváží a změří a jdeme pryč. K čemu to je, nevím. Resp. nevím, jak to prospěje jeho zdraví.
Logicky by se mělo k lékaři chodit, když je dítě nemocné, nikoliv zdravé … Vidíme na něm, že se krásně rozvíjí a je šťastné s rodiči.
Cesta k lékaři je pak trauma, jelikož se malý nedá nachystat na konkrétní čas. Přijde mi to, jako by lékař chtěl POUZE vykazovat činnost a sbírat body od pojišťovny. Teď ho poslala na vyšetření srdce, STEJNĚ nám tam NIC nepomůžou, akorát šíří strach a stres,
ze kterého nemoci VZNIKAJÍ. Je možné se tomu vyhnout popř. jaké jsou sankce? Za zdraví dítěte je zodpovědný RODIČ, nikoliv
lékař. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi podotýkám, že obsah a časové rozmezí všeobecných preventivních prohlídek dětí nejsou libovůlí jednotlivých praktických pediatrů, nýbrž tato pravidla jsou stanovena vyhláškou o preventivních prohlídkách (vyhl. č. 70/2012 Sb. , v platném znění). Dále je nezbytné si uvědomit, že jedním z druhů zdravotní péče je dle § 5/2 písm. a) zákona o zdravotních službách také preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku.

Dle § 3/1 vyhlášky o preventivních prohlídkách jsou obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku:
a/ založení zdravotnické dokumentace při přijetí dítěte do péče,
b/ anamnéza a zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,
c/ fyzikální vyšetření, jehož součástí je 1. zjištění hmotnosti, délky dítěte a obvodu jeho hlavy, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, 2. interní vyšetření, 3. vyšetření psychomotorického vývoje, 4. cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika včetně rizika týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,
d/ diagnostická rozvaha,
e/ závěr a poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk,
f/ psychoterapeutický rozhovor s rodičem, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí.

Dále je obsahem všeobecné preventivní prohlídky:
a/ novorozence, která se jako první provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízení, ve kterém byly poskytnuty zdravotní služby v souvislosti s porodem, a to pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí, 1. posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální, perinatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci, 2. vyšetření spočívající v posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůže a podkožní vrstvy, vlasů a nehtů, vyšetření mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy včetně tvaru, velikosti fontanel a změření obvodu hlavy, dále vyšetření očí a jejich okolí včetně postavení bulbů a spojivek, vyšetření uší, nosu, dutiny ústní, krku, hrudníku, jeho obvodu a tvaru a stavu klíčních kostí, fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha včetně jeho velikosti, palpačního vyšetření nitrobřišních orgánů a pupeční jizvy, dále vyšetření třísel včetně palpačního vyšetření a pulzu na stehenních tepnách, vyšetření genitálu, končetin včetně jejich symetrie, deformity a hybnosti v kyčelních kloubech a vyšetření psychomotorického vývoje včetně novorozeneckých reflexů, 3. orientační vyšetření sluchu, 4. kontrola preventivního podání vitaminu K,
b/ dětí ve 14 dnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění výživy dítěte, zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku,
c/ dětí v 6 týdnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetření zraku, zahájení očkování a plán dalšího očkování,
d/ dětí ve 3 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování,
e/ dětí ve 4 až 5 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování,
f/ dětí v 6 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek,
g/ dětí v 8 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetření zraku a sluchu,
h/ dětí v 10 až 11 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D,
i/ dětí ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte,
j/ dětí v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.

Je pravdou, že absolvování preventivních prohlídek není rodičům dítěte přikázáno žádným právním předpisem, v případě zanedbávání preventivních prohlídek se však může v této věci angažovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (jak rozvádím níže).
Dle § 858 občanského zákoníku zahrnuje rodičovská odpovědnost povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.

Dle § 1/1 písm. a) a b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí se sociálně-právní ochranou dětí rozumí mimo jiné:
a/ ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b/ ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění.

Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte (§ 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, jejichž rodiče:
- neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti,
- nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti (§ 6 písm. a) body 2 a 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).

Každý poskytovatel zdravotních služeb (mimo jiné tedy i praktický pediatr) je dle § 10/4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví.
Máte-li tedy v úmyslu přestat se svým dítětem navštěvovat preventivní prohlídky, nelze vyloučit, že praktický pediatr Vašeho dítěte kontaktuje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (jako orgán sociálně-právní ochrany dětí), který bude v této věci oprávněn provést šetření a případně přijmout opatření dle svého uvážení.