Počet stránek ve webu: 39.416

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí  zde.  


 

OBČAN-DLUHY
- Bezplatné vypracování insolvenčního návrhu k soudu zdarma - kde se vyhotovuje?

Navštívila jsem insolvenční poradnu ve Šternberku, která mi navrhla postup a zpracování návrhu na insolvenci. Poplatek za toto je však 8.500 Kč. Je to to pro mně vysoká částka, když jsem v takové situaci. Ale zatím já a moje rodina nenašla nikoho, kdo by to mohl udělat bezplatně. Na koho se mám obrátit? Jak mám vědet že cílem nebude vydělat si na tom? Umíte mi poradit nějaký kontakt, nebo máte nějaké informace o insolvenční poradně ve Šternberku?
Děkuji. S pozdravem Markéta Košíková

ODPOVĚĎ:
Jak jsem již uváděl v minulé odpovědi, zpracování insolvenčního návrhu není jednoduchou záležitostí, proto není divu, že je poměrně těžké najít někoho, kdo by jej zpracoval bezplatně. Zkuste ale Poradnu při finanční tísni, která má mj. výjezdní poradnu v Šumperku. Veškeré informace najdete na stránkách www.financnitisen.cz. Dle internetových stránek by tato společnost měla své služby poskytovat zdarma, a to včetně zpracování insolvenčního návrhu. O insolvenční poradně ve Šternberku bohužel žádné informace nemám.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ústavní garance ochrany osobních údajů - definice, vysvětlení

Chtěla bych Vás poprosit o vysvětlení pojmu ústavní garance ochrany osobních údajů, popř. co do toho patří. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pojmem „ústavní garance ochrany osobních údajů“ je míněno zakotvení základních pravidel pro ochranu osobních údajů v ústavním řádu České republiky. Základním pramenem právní úpravy ochrany osobních údajů je usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky č. 2/1993 Sb. , v jehož rámci se ochranou osobních údajů (resp. šířeji ochranou soukromí) zabývají tato ustanovení:
- čl. 7/1 Listiny základních práv a svobod, dle něhož je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem;
- čl. 10 Listiny základních práv a svobod, dle něhož má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno; každý má dále právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života; každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě;
- čl. 13 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nesmí nikdo porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

Výčet dalších pramenů práva v oblasti ochrany osobních údajů (a to zejména co se týče mezinárodních smluv a příslušných právních předpisů EU, které tvoří také součást českého právního řádu) naleznete na webu Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/pravni-predpisy/ds-1257/p1=1257

Obecná pravidla pro ochranu soukromí a osobních údajů, zakotvená v Listině základních práv a svobod, jsou dále rozpracována zejména v zákoně o ochraně osobních údajů a v občanském zákoníku. Tuto oblast dále částečně reguluje i množství dalších právních předpisů, např. zákon o zdravotních službách, zákon o bankách, zákon o advokacii, autorský zákon, trestní zákoník, zákon o přestupcích či zákon o státní statistické službě.

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvence na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?
- Oddlužení na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?
- Osobní bankrot na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?

S přítelem bychom chtěli založit rodinu. Protože jsem na tom v práci finančně lépe, dohodli jsme se, že na rodičovskou dovolenou by šel on. On však má od 01/2015 soudem schválenou insolvenci a strahávají mu peníze z platu. Dá se to popř. strhávat z příspěvku? Nebo by to šlo z mého platu? Pomohlo by, kdybychom byli manželé?
Jaké máme možnosti? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Z příspěvku, který by Váš přítel pobíral po dobu rodičovské dovolené, lze hradit splátkový kalendář, který mu byl schválen. Problém ale spočívá v tom, že splátkový kalendář byl Vašemu příteli povolen na základě výše jeho mzdy a tedy i výše částky, kterou může měsíčně splácet. Příspěvek bude patrně nižší než současná mzda a tudíž by Váš přítel splácel měsíčně méně, než bylo "dohodnuto". Je totiž stěžejní, aby během 5 let, na které mu patrně byl splátkový kalendář schválen, splatil minimálně 30% přihlášených pohledávek věřitelů, jinak by také nemusel být oddlužen. O těchto okolnostech ale jistě byl řádně poučen jak insolvenčním správcem, tak insolvenčním soudem. Rozdíl ve splácení lze nicméně dorovnat např. darovací smlouvou třeba mezi Vámi a Vaším přítelem, na základě které byste mu měsíčně určitou částkou do oddlužení de facto přispívala. Automaticky ale z Vašeho platu nikdo nic ztrhávat nebude, a to už jen proto, že nejste manželé. Situace by ale byla stejná i kdyby jste manželé byli, jelikož v insolvenci je pouze Váš přítel a ne Vy. Je tedy zásadní toto propočítat vzhledem k výši částky, která by mohla být ztrhávána z příspěvku ve vztahu k celkové výši přihlášených pohledávek. Vzhledem k tomu, že by došlo k poměrně trvalé změně ve výši měsíčních splátek, bylo by patrně nutné aby toho schválil i insolvenční soud. Zkuste nicméně celou situaci probrat s insolvenčním správcem, který je nejlépe obeznámen s okolnostmi a může Vám tak relevantně říci, zda by to možné bylo či nikoliv. Já mohu pouze konstatovat, že teoreticky by to mělo být možné.

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-DLUHY
- Původní člen bytového družstva má dluh u BD - musí nový člen BD dluh uhradit při převodu bytu do osobního vlastnictví?
- Ručí nový "majitel" družstevního bytu za dluhy původního "majitele" družstevního bytu?

Koupila jsem si uživatelská práva k družstevnímu bytu a stala se tak členem bytového družstva.
Byt chci převést do osobního vlastnictví OV. Dozvěděla jsem se, že bývalá nájemkyně má dluh na nájemném ve výši cca 50.000 Kč a z tohoto důvodu měla být i z bytu vystěhována. V kanceláři BD mi o dluhu nic neřekli. Dům zadlužený není. Mám se obávat toho, že po převodu do OV budu muset dluh zaplatit? Mám dluh zaplatit a vymáhat ho po původní družstevnici? Byla jsem oklamána, když mi byl dluh při odkupu členství v BD zatajen?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývají dvě skutečnosti, které jsou pro řešení Vašeho případu klíčové: 1/ kdy došlo k „zakoupení“ družstevního podílu v bytovém družstvu (tzn. zda se tak stalo do 31. 12. 2013 nebo po 1. 1. 2014) a 2/ od koho byl družstevní podíl v bytovém družstvu „koupen“ (tzn. od bývalé členky bytového družstva nebo přímo od tohoto bytového družstva). Ve své odpovědi se proto budu zabývat všemi myslitelnými variantami.

1/ Zakoupení družstevního podílu v bytovém družstvu do 31. 12. 2013:
Pokud jste družstevní podíl v bytovém družstvu koupila v době do 31. 12. 2013 (tedy ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a zejména zákona o obchodních korporacích), je možné uzavřít, že dluh bývalé členky bytového družstva na nájemném se Vás nikterak netýká. Jedná se výhradně o právní vztah mezi bývalou členkou bytového družstva a tohoto bytového družstva, který nebyl prodejem družstevního podílu Vám nijak ovlivněn. V tomto ohledu není rovněž podstatné, zda jste družstevní podíl zakoupila od bývalé členky bytového družstva či přímo od tohoto bytového družstva.

2/ Zakoupení družstevního podílu v bytovém družstvu po 1. 1. 2014:
Zákon o obchodních korporacích přinesl v této souvislosti s účinností od 1. 1. 2014 podstatnou novinku, vtělenou do jeho § 736/2. Dle tohoto ustanovení platí, že převodem družstevního podílu (s nímž byl spojen nájem družstevního bytu) dochází k převodu nájmu družstevního bytu (včetně všech práv a povinností s tím spojených), a to včetně všech dluhů převodce (tedy původního člena bytového družstva) vůči bytovému družstvu, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem (za podmínek určených stanovami bytového družstva).

Pokud jste tedy koupila družstevní podíl v bytovém družstvu od bývalé členky bytového družstva, byl na Vás automaticky (tzn. ze zákona) převeden i její dluh na nájemném, který vůči tomuto bytovému družstvu má.
Pokud na Vás dluh bývalé členky bytového družstva skutečně přešel, doporučuji Vám se v první řadě obrátit na bytové družstvo s dotazem, zda hodlá své právo na úhradu dluhu uplatnit na Vás či na původní člence bytového družstva.
Bude-li dluh bytovým družstvem vymáhán po Vás, lze Vám doporučit dluh bytovému družstvu uhradit (o této skutečnosti je samozřejmě vhodné sepsat s bytovým družstvem oboustranně podepsaný zápis, doložený např. výpisem z Vašeho bankovního účtu a bankovního účtu bytového družstva).
V souvislosti s vymáháním dluhu bytovým družstvem po Vás je vhodné připomenout možnost analogické aplikace § 1890/1 občanského zákoníku, tzn. že vůči bytovému družstvu budete případně oprávněna vznést všechny námitky, které měla k dispozici původní členka bytového družstva (např. námitku promlčení dluhu, jedná-li se o dluh starší či námitku úhrady dluhu, je-li Vám známo, že v mezidobí došlo k jeho úplnému či částečnému zaplacení apod.).
Uhradíte-li dluh bytovému družstvu, budete následně oprávněna domáhat se zaplacení dluhu po bývalé člence bytového družstva, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které jí vůči Vám vzniklo. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, za koho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Pokud jste však družstevní podíl koupila přímo od bytového družstva, nebude na Vás § 736/2 zákona o obchodních korporacích dopadat, tzn. že dluh bývalé členky bytového družstva bude jejím výlučným právním vztahem k bytovému družstvu (stejná situace jako v odpovědi ad 1/ výše).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná neúspěšná oprava automobilu - je možné žádat vrácení ceny za nezdařenou opravu?
- Opakovaná reklamace opravy automobilu - právo na vrácení částky za nezdařenou opravu?

Nezáruční oprava zatékání střešního okna. 4x reklamace špatně odvedené opravy.
Při jedné opravě si servis řekl o další peníze za další náklady na opravu, které jsem zaplatil. Následkem oprav byl poškozen interiér automobilu - šmouhy ad. Konec 05/2015 - závadu už prý objevili, navrhují výměnu okénka nebo úplné zalepení starého okénka navždy. Nechal jsem okénko zalepit. Po asi 7. reklamacích a “opravách“, které k ničemu nevedli, mám zbytečně zalepené střešní okýnko, poškozený interiér a zaplatil jsem asi 5.000 za neopravu. Nejednalo se o žádné náhradní díly, jen o lepení jejich domněnek, kde dochází k zatíkání.
Za jakých podmínek můžu požadovat zpět peníze? Jsou povinní mě je vrátit? Zajímalo by mě, jak mám postupovat dál, pokud by vrácení peněz odmítli a co vše můžu požadovat? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 4 částí:
1/ Zalepení okénka:
Představuje-li zalepení střešního okénka automobilu jednu z možností opravy při zatékání, přičemž s volbou této varianty jste vyslovil souhlas, není důvodu zalepení okénka v současné chvíli rozporovat (samozřejmě v případě, že po zalepení okénka do automobilu již nezatéká). V tomto ohledu lze považovat závazek zhotovitele za řádně splněný (s výjimkou většího množství reklamací a dodatečné platby, jak uvádím níže).

2/ Dodatečná platba:
Pokud jste zhotoviteli (v rámci odstraňování reklamovaných vad opravy) zaplatil další náklady opravy, je podstatné, zda mohl zhotovitel tyto další náklady předvídat již ve chvíli, kdy jste u něj opravu střešního okénka objednával.
Obecně není samozřejmě možné, aby si zhotovitel cokoli účtoval za činnost, kterou vyvine v rámci odstraňování reklamovaných vad jím původně provedených prací, tzn. že odstraňování reklamovaných vad opravy musí být vždy zdarma.
Pokud tedy vyúčtováním dodatečných nákladů opravy zhotovitel pouze zvýšil cenu jím původně (a nekvalitně) odvedených prací, jste oprávněn žádat od něj vrácení této platby, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
Pokud však v rámci odstraňování reklamovaných vad opravy zhotovitel narazil na potřebu provedení dalších prací (které nemohl původně předpokládat), bylo by možné uvažovat o oprávněnosti jím účtovaných dodatečných nákladů opravy.

3/ Poškození interiéru automobilu:
Za jakoukoli škodu, kterou Vám zhotovitel v průběhu oprav střešního okénka (či v rámci následného odstraňování reklamovaných vad) způsobil, samozřejmě odpovídá, tzn. že jste oprávněn se po zhotoviteli náhrady vzniklé škody (současně s jejím vyčíslením) domáhat.

4/ Jak dále postupovat:
Rozhodnete-li se po zhotoviteli vymáhat např. vrácení Vámi uhrazených dodatečných nákladů opravy (neboť se domníváte, že Vám byly účtovány neoprávněně) nebo náhradu škody způsobené v interiéru automobilu, lze Vám v první řadě doporučit pokusit se o mimosoudní uspokojení Vašich požadavků.

Na zhotovitele se můžete obrátit s písemnou výzvou, v níž budete specifikovat své požadavky (jejich důvody a výši Vámi požadovaných částek), přičemž zhotoviteli zároveň určíte přiměřenou lhůtu ke splnění Vašich požadavků. Pro případ neochoty k mimosoudnímu uspokojení Vašich požadavků můžete zhotovitele upozornit na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte zhotoviteli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu).

Nebude-li zhotovitel ochoten Vaše požadavky mimosoudně uspokojit, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Fotografování dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Focení dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Natáčení dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Nahrávání dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Trestní oznámení pro natáčení, nahrávání, focení dětí cizí osobou na mobil, fotoaparát, kameru

Je trestné když někdo fotí či nahrává malé děti na fotoaparát, kameru, telefon? Jak se můžeme proti tomuto bránit. Nepomohlo a trestní oznámení a ani petice na příslušné úřady, jsme v zoufalé situaci a nevím si rady, prosím o pomoc. Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí (i proti vůli jejich rodičů) opravdu samo o sobě trestné není. O trestný čin by se mohlo jednat, pokud by byly pořízené fotografie či audiovizuální záznamy následně použity např. k výrobě dětské pornografie (§ 192 trestního zákoníku), tyto skutečnosti však z Vašeho dotazu nevyplývají.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí proti vůli (resp. bez souhlasu) jejich rodičů bylo po právní stránce zcela v pořádku.
V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Toto pravidlo je v případě zachycování podoby člověka (např. jeho fotografováním či pořizováním audiovizuálních záznamů) dále konkretizováno v § 84, § 85/1 a § 86 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením (v případě dětí je zpravidla zapotřebí svolení některého z rodičů) ;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením;
- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod; zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Z těchto pravidel pak existují některé výjimky, a to v případě tzv. zákonných licencí, tzn. že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Ani takový důvod však nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 89 a § 90 občanského zákoníku). Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by se o tento případ vůbec jednalo (tzn. že by byly fotografie či audiovizuální záznamy dětí pořizovány za uměleckým, vědeckým či jiným shora jmenovaným účelem).

Člověk, jehož osobnost byla dotčena (resp. za dítě jeho rodič), má dle § 82/1 občanského zákoníku právo domáhat se toho, aby:

1/ bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo
2/ byl odstraněn jeho následek.

Není rovněž vyloučeno, aby se člověk, jehož osobnostní práva (např. právo na soukromí) byla dotčena, domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, nejčastěji v podobě omluvy či peněžní satisfakce (§ 2956 a násl. občanského zákoníku).
Pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí bez souhlasu jejich rodičů proto může být řešeno podáním žaloby k soudu (není-li mimosoudní řešení možné). Před podáním žaloby se lze také na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým může soud dočasně poměry žalobce a žalovaného upravit. Konkrétně dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu je možné, aby soud účastníkovi (zde budoucímu žalovanému) uložil povinnost, aby se něčeho zdržel (tzn. aby se zdržel pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí).
Pro podání žaloby (resp. i návrhu na vydání předběžného opatření) Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Jednodušší variantu řešení Vámi popsané situace pak představuje svépomoc. Dle § 14 občanského zákoníku si může každý přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. V tomto ohledu je klíčovou přiměřenost svépomocného zásahu, tzn. že jako přiměřená se zajisté nebude jevit taková obrana před nedovoleným pořizováním fotografií či audiovizuálních záznamů dětí, při které by např. byla způsobena škoda na zdraví či majetku.
Závěrem své odpovědi dodávám, že za splnění určitých okolností (nikoli tedy vždy) může fotografie představovat citlivý údaj ve smyslu § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů. Dochází-li pak ke zpracování citlivých údajů bez příslušného povolení, mohl by se tím pořizovatel fotografií či audiovizuálních záznamů dopustit některého z přestupků dle zákona o ochraně osobních údajů. V této souvislosti se proto můžete obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů s podnětem k prověření Vámi popsaného postupu: www.uoou.cz

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Léku s alkoholem v práci, měření alkoholu v dechu a porušení pracovní kázně - je krácení platu, mzdy oprávněné (pozitivní test)?
- Léku s alkoholem v práci, měření alkoholu v dechu a porušení pracovních povinností - je krácení platu, mzdy oprávněné (pozitivní test)?

2015 jsem byl služebně mimo. Na konci směny majitel firmy pověřil pouze ústně pracovnici, že má dát dýchat pracovníkovi, který smrdí alkoholem. Ta mu dala před svědky dýchat a byl na alkoholtesteru hodnota 0,3 promile, pracovník se ohradil, že požil před chvíli na kašel lék Bromexin (má alkohol). Jakékoliv moje námitky, nikdo nebyl písemně pověřen k oprávněnosti dech. zkoušky. , že se měla dech zkouška opakovat, nebo udělat krevní test, když pracovník tvrdil že použil lék, nebral majitel v úvahu a dal mi písemně: zápis o porušení pracovní kázně ve kterém uvádí, že mi odebírá 20% osobního hodnocení z důvodu selhání kontroly zaměstnanců.
1. Jak se má postupovat po naměření alkoholu dechovou zkouškou a pracovník tvrdí (slovně ale bohužel podepsal zápis), že nepil?
2. Může mi zaměstnavatel dát za tento případ důtku a může mi odebrat osobní hodnocení?
3. Má zaměstnavatel právo při písemné důtce ve které sdělí že za opakované hrubé porušení mi snižuje osobní hodnocení (není přesná specifikace o jaké hrubé porušení jde) odebrat osobní hodnocení? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 106 písm. e) a i) zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele; každý zaměstnanec je dále povinen se podrobit na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Co se tedy týče okolnosti podrobení dechové zkoušce, nebyl ve Vámi popsaném případě pravděpodobně dodržen předepsaný postup dle zákoníku práce, neboť k podrobení se dechové zkoušce jste 1/ nebyl vyzván vedoucím zaměstnancem a zároveň 2/ zaměstnankyně, která Vás k podrobení se dechové zkoušce vyzvala k tomu nebyla písemně pověřena zaměstnavatelem. I z tohoto důvodu (kromě dalších důvodů, které uvádím níže) se můžete domáhat navrácení osobního hodnocení). Na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Postup po provedení dechové zkoušky:
Dle § 2 písm. o) zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (zák. č. 379/2005 Sb. , v platném znění, tzv. tabákový zákon) se orientačním vyšetřením rozumí dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic.
Je pravdou, že platná právní úprava nezakotvuje žádný povinný postup zaměstnavatele po zjištění pozitivního výsledku orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu u zaměstnance. V tomto ohledu jsou základní pravidla obsažena v § 16 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním;
- orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle předchozí odrážky pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje;
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření;
- orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že ve Vašem případě nebyl zaměstnavatel povinen provádět další měření přítomnosti alkoholu v krvi, resp. nebyl povinen iniciovat provedení odborného lékařského vyšetření, které jste však mohl iniciovat samozřejmě sám.

2/ Udělení důtky a odebrání osobního hodnocení:
Bylo-li provedenou dechovou zkouškou prokázáno Vaše ovlivnění alkoholem, je zaměstnavatel oprávněn Vám tuto skutečnost vytknout (někdy je tato výtka označována jako důtka). Na obdrženou důtku (která musí být založena do Vašeho osobního spisu) můžete samozřejmě reagovat dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s důvody důtky a zaměstnavateli sdělíte, že jste na pracovišti alkohol nepožil. Rovněž tento dopis bude založen do Vašeho osobního spisu.
Pokud by se zaměstnavatel v budoucnu (např. na základě udělení další důtky) rozhodl rozvázat s Vámi pracovní poměr výpovědí, budete oprávněn se proti obdržené výpovědi bránit žalobou. V následném soudním sporu se pak bude mimo jiné přezkoumávat oprávněnost jednotlivých důtek (v tomto ohledu pro Vás bude výhodnější, bude-li ve Vašem osobním spisu ke každé neoprávněné důtce založen i Váš nesouhlasný dopis, kterým budete vzniklé nedorozumění vysvětlovat).
Co se týče odebrání osobního hodnocení, je v první řadě nezbytné upozornit, že zákoník práce tento pojem nezná. Nejčastěji však bývá jako osobní hodnocení označen osobní příplatek (v případě zaměstnanců ve státní sféře) či typ nenárokové složky mzdy (u zaměstnanců v soukromé sféře).
Dle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Osobní příplatek dle § 131 zákoníku práce tak může být přiznán pouze těm zaměstnancům, kteří pobírají plat, tzn. zaměstnancům ve státní sféře, resp. těm zaměstnancům, jejichž odměňování je vázáno na veřejné rozpočty. S ohledem na skutečnost, že v dotazu se zmiňujete o "majiteli firmy", předpokládám, že ve státní sféře nepracujete, nýbrž že jste zaměstnán v soukromé sféře a pobíráte mzdu.
Jste-li tedy zaměstnán v soukromé sféře, je dále důležité, zda představuje osobní hodnocení nárokovou či nenárokovou složku Vaší mzdy. Nárokovou složkou mzdy je taková složka, která je zaměstnanci poskytována "automaticky", tzn. že její výplata vyplývá z uzavřené pracovní smlouvy nebo např. mzdového výměru, v každém případě vzniká zaměstnanci nárok na tuto část mzdy "sám od sebe", aniž by o jeho přidělení musel zaměstnavatel rozhodovat.
Je-li ve Vašem případě osobní hodnocení naopak nenárokovou složkou mzdy (což bývá častěji), záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, zda Vám bude tato složka mzdy přidělena či nikoli. Kritériem pro přidělení této složky mzdy mohou být např. dobré pracovní výsledky nebo řádné plnění pracovních povinností. Domnívá-li se zaměstnavatel, že jste na pracovišti požil alkohol, může tuto skutečnost použít jako důvod pro odejmutí nenárokové složky Vaší mzdy.
Pokud se však domněnka Vašeho zaměstnavatele nezakládá na pravdě, tzn. že jste na pracovišti alkohol nepožil, není samozřejmě zaměstnavatel oprávněn Vám z tohoto (domnělého) důvodu nepřiznat nenárokovou složku mzdy. Tímto postupem by se zaměstnavatel dopustil nerovného přístupu k jednotlivým zaměstnancům v oblasti odměňování, který je zakázán (§ 16/1 zákoníku práce).

3/ Odebrání osobního hodnocení:
Na tento dotaz jsem de facto odpověděl již pod bodem ad 2/ výše.

4/ Další postup:
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na zaměstnavatele s dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s obdrženou důtkou a zároveň vzniklé nedorozumění vysvětlíte. Zároveň se můžete domáhat zpětného přiznání odebraného osobního hodnocení, neboť pro jeho odebrání neexistoval důvod. Nebude-li však zaměstnavatel ochoten na Vaší argumentaci přistoupit, bude Vaše další obrana prakticky nemožná, neboť svá tvrzení byste mohl prokázat pouze výsledky odborného lékařského vyšetření, které však (s ohledem na časový odstup) již provést nelze.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEMNÉ
- Výpočet maximálního nájmu, nájemného za cizí stavbu na pozemku (zastavěný pozemek)

Jsem majitelem stavebního pozemku v centru města Hořovice. Na části pozemku stojí domek jiného vlastníka.
Sdělte mi prosím jaké mohlo být max. nájemné za 1m2 stavebního pozemku v jednotlivých letech 2008 - 2015:
1/ Za zastavěnou plochu stavebního pozemku domkem
2/ Za užívání celého stavebního pozemku vlastníkem domku
3/ Za užívání celého stavebního pozemku ubytovanými osobami v domku, který užíval majitel domku k podnikání.
Využíval domek jako ubytovnu.
Jaké § zákonů a vyhlášek určovaly výši nájemného v jednotlivých letech 2008 - 2015 před deregulací nájemného a po ní.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Z dotazu předpokládám, že vlastníkem domku na Vašem pozemku je "soukromá osoba", tzn. že se nejedná o stát, kraj, obec, svazek obcí či příspěvkovou organizaci některého z těchto subjektů (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Výši nájemného za nájem pozemku žádný právní předpis od roku 2008 dodnes nereguloval a nereguluje (tzn. ani zákon o cenách, ani z něj vycházející cenové výměry Ministerstva financí či jiných ministerstev). Určení výše nájemného (za nájem pozemku mezi "soukromými osobami") je tudíž pouze výsledkem dohody nájemce a pronajímatele. V tomto ohledu není proto konkrétní odpověď na Váš dotaz možná.
Pokud byl Vámi vlastněný pozemek užíván vlastníkem domku bez právního důvodu, vzniklo na straně vlastníka domku bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013, a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku, platného od 1. 1. 2014), k jehož vrácení je vlastník domku povinen.
V případě bezdůvodného obohacení na základě užívání pozemku je pak výše bezdůvodného obohacení zpravidla vypočítávána jako výše v místě a čase obvyklého nájemného. Toto obvyklé nájemné pak bývá zpravidla určováno procentuelně z obvyklé ceny předmětného pozemku, která je stanovena dle příslušné cenové mapy.
Máte-li zájem o zjištění obvyklého nájemného pro Vámi vlastněný pozemek, můžete oslovit příslušného soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
popř. se můžete obrátit s dotazem na obvyklé nájemné za srovnatelný pozemek na realitní kanceláře působící v Hořovicích a okolí.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu však upozorňuji, že právo na vydání bezdůvodného obohacení (které Vám vůči vlastníkovi domku svědčí) se promlčuje:
- dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
- dle § 621, § 629/1 a § 638 nového občanského zákoníku trvá základní promlčecí lhůta 3 roky; tato promlčecí lhůta pak u práva na vydání bezdůvodného obohacení počíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání; právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo; bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Na úplný závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že promlčením práva na vydání bezdůvodného obohacení toto Vaše právo nezaniká, nýbrž existuje dál. Promlčením je však do jisté míry oslabeno, a to v tom smyslu, že pokud vlastník domku vznese tzv. námitku promlčení, nebude možné, aby Vám toto právo bylo (v rozsahu jeho promlčení) soudem přiznáno.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dohoda o zvýšení kvalifikace a dotace od Úřadu práce - vliv na případné doplacení nákladů při předčasné výpovědi, ukončení pracovního poměru
- Zvýšení kvalifikace a dotace od Úřadu práce

03/2014 jsem podepsal dohodu o zvýšení kvalifikace se závazkem uhradit 200 000 Kč pokud nesetrvám ve firmě méně než tři roky po dokončení vzdělávání. Vzdělávání bylo v 03/2015 ukončeno složením zkoušky. Podpisu dohody předcházela schválená žádost o dotaci z Úřadu práce v hodnotě 137 000 Kč, splatná po dokončení vzdělávání. Zaměstnavatel schválenou žádost požadoval jako podmínku pro zvýšení kvalifikace. Dotaci v celkové hodnotě zaměstnavatel již obdržel. Dohoda má veškeré náležitosti dle zákona, pouze byl do dohody přidán odstavec, který upravuje, že se můj celkový závazek poníží o hodnotu připsané dotace. Po ukončení vzdělávání byly vyčísleny celkové náklady bez dotace na 199 449 Kč (školné, mzdové a cestovní náklady, diety). Po započtení dotace tak celkové náklady činily 62 449 Kč. Není tedy po započtení dotace dohoda v rozporu s odst. 2 § 234 Zákoníku práce, tzn. , že je i po
jejím podpisu oběma stranami neplatná? Měl zaměstnavatel právo požadovat sepsání dohody i přesto, že věděl, že předpokládané náklady po započtení dotace bude méně než 75 000 Kč? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o zvýšení kvalifikace, jak uvádíte, pak pro platné uzavření dohody o zvýšení kvalifikace není potřeba, aby celkové náklady přesáhly 75tis. Kč. Tato podmínka platí pouze u prohloubení kvalifikace dle § 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Daná dohoda je tedy platná, i když většinu nákladů zaměstnavatele pokryly dotace. Ovšem otázkou by bylo, zda by po Vás zaměstnavatel mohl vymáhat i ty náklady, které byly dotacemi kryty, jelikož zaměstnavatel může požadovat jen skutečně vynaložené náklady, což by v daném případě mohl být problém. Je však, ale otázkou, za jakých podmínek byla dotace poskytnuta, zda její poskytnutí nebylo např. podmíněno uzavřením kvalifikační dohody a při jejím nedodržení by neměl zaměstnavatel povinnost ji vrátit.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při práci v nepřetržitém provozu (ve zdravotnictví)
- Vybrání dovolené po mateřské dovolené (výpočet dovolené u práce v nepřetržitém provozu)

14.4.2015 mi skončila mateřská dovolená. U svého zaměstnavatele jsem zažádala o výpočet řádné dovolené. Od 15.4.2015 jsem nastoupila zpět do zaměstnání na 0,2 úvazku. Ráda bych se zeptala, zda mám nárok na řádnou dovolenou po MD v plné výši, přestože ji mohu čerpat až při současném 0,2 úvazku či zda mám nárok pouze na řádnou dovolenou vztahující se k úvazku 0,2. Pracuji v nepřetržitém provozu ve zdravotnictví. Zaměstnavatel mi krátí dovolenou z 16 dní+2,5 dní dodatkové dovolené na 6,5 dne na rok 2015, s vysvětlením, že je mi dovolená počítána dle dlouhodobého plánu směn na rok 2015. Má na toto zaměstnavatel právo? Na koho se obrátit v případě, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Děkuji za odpověď. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Právní úprava této problematiky v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP) není zcela jednoznačná a obsahuje jen velmi obecný rámec postupu, kdy v průběhu kalendářního roku vzniká potřeba jiným způsobem počítat nárok na dovolenou. Výkladem základních principů zákoníku práce jako je rovné zacházení, postupování v souladu s dobrými mravy, apod. se dochází k závěru, že nárok zaměstnance se v takovém případě přepočítává, ale jednoznačná právní úprava to nestanoví.
V daném případě pokládám postup zaměstnavatele za správný, neboť pokud by Vám dovolenou nepřepočítal, měla byste možnost čerpat dovolenou v daleko větším rozsahu, než Vám vznikl nárok. Výměra dovolené se udává dle § 213 ZP v týdnech, u zaměstnanců, kteří pracují v režimu zkrácené pracovní doby, popř. nerovnoměrně rozvržené pracovní době je nutné nárok na dovolenou přepočítat na dny tak, aby to zhruba odpovídalo týdennímu nároku, který stanoví zákoník práce, aby nebyli oproti zaměstnancům s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a plnou týdenní pracovní dobou zvýhodněni nebo nezvýhodněni.
Pokud se domníváte, že zaměstnavatel postupoval nesprávně, je možné ho písemně upozornit na Vámi vytýkané nedostatky, popř. pak napsat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost od zaměstnavatele na mateřské dovolené zaměstnankyně - podmínky, informace
- Výpověď pro nadbytečnost od zaměstnavatele na mateřské dovolené zaměstnankyně - podmínky, informace

Ráda bych se zeptala, kdy může zaměstnavatel zrušit moji pracovní pozici, když jsem na mateřské dovolené.
Zaměstnavatel mi chce dát výpověď z důvodu nadbytečnosti, protože přerozdělil moji pracovní náplň mezi kolegy a moje pracovní pozice byla tedy zrušena. V únoru 2015 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou s prvorozeným synem. Nyní čerpám mateřskou dovolenou, pak budu pokračovat rodičovskou dovolenou.
Podle zákoníku práce bych měla být během mateřské i během rodičovské dovolené chráněná proti výpovědi. Vypadá to, že mi chtějí dát výpověď z důvodu nadbytečnosti s dvouměsíční výpovědní lhůtou nebo dohodou ke sjednanému datu ukončení pracovního poměru. jsem zaměstnána od 1.7.2011, tzn. pracovní poměr trval déle jak 2 roky).
Kdy a jak mi tuto výpověď mohou dát, když jsme chráněná? Mám si mezi mateřskou a rodičovskou vybrat zbývající dovolenou nebo si ji nechat proplatit na konci pracovního poměr? Co je pro mě výhodnější? Pokud si po mateřské dovolené budu čerpat dovolenou, mohou mi Pokud si po mateřské dovolené budu čerpat dovolenou, mohou mi dát výpověď během ní?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám zaměstnavatel bude chtít dát výpověď z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Při tomto výpovědním důvodu jste chráněna v případě čerpání mateřské a rodičovské dovolené dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP. V dané době Vám zaměstnavatel výpověď dát nemůže a musí čekat, až tato doba pomine a vy nebudete chráněna.
Pokud však budete po skončení mateřské dovolené čerpat dovolenou, pak v této době chráněna nejste a zaměstnavatel Vám v této době může výpověď předat a začne Vám běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Jelikož Vaše dovolená nebude asi dosahovat délky výpovědní doby, pak se uplatní § 53 odst. 3 ZP, dle kterého platí, že byla-li zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpověď měla uplynout v ochranné době, pak ochranná doba se do výpovědi nezapočítává a skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že prodloužení pracovního poměru netrvá.
Pokud byste si tedy takto čerpala dovolenou, zaměstnavatel vám může výpověď předat, ovšem výpovědní doba se Vám nástupem na rodičovskou dovolenou zase přeruší a doběhne až po skončení Vaší rodičovské dovolené, případně po skončení další mateřské a na ní navazující dovolené s dalším dítětem, pokud tato doby budou navazovat a nestačí mezi nimi uběhnout zbývající část výpovědní doby.
Pokud byste dovolenou takto nečerpala, pak by Vám ji zaměstnavatel proplatil po skončení pracovního poměru. Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené je však výhodné z důvodu ustanovení § 223 odst. 1 poslední věta ZP (Dovolenou vyčerpanou po skončení mateřské dovolené před rodičovskou dovolenou není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Mateřská dovolená se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce, rodičovská dovolená již nikoliv, tudíž dochází ke krácení celoročního nároku na dovolenou, pokud tato dovolená nebyla vyčerpána ihned po skončení mateřské dovolené před nástupem rodičovské dovolené.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel umisťuje na chodbu věci - jak se může nájemník, nájemce bránit?
- Majitel bytu, domu v pronájmu umisťuje na chodbu věci - jak se může nájemník, nájemce bránit?
- Pronajímatel si odemkl byt nájemce, nájemníka - může to udělat?
- Byt v pronájmu - může pronajímatel odemčít byt a vstoupit do něj?
- Věci na chodbě před pronajatým nájemním bytem - jak donutit pronajímatele věci odstranit?

25. 6. 2014 jsem podepsala nájemní smlouvu s majitelem RD - na byt v podkroví na dobu určitou jednoho roku s 3 měsíční výpovědní lhůtou.
S tím, že když bude vše v pořádku se automaticky prodlužuje…
Byla jsem zaměstnaná na dobu neurčitou, mezitím jsem onemocněla a podstoupila operaci levé nohy.
Majitel začal po chodbě skladovat různé věci, s tím, že bude stavět… to, že já jsem po chodbě nemohla o berlích ani projít ho nezajímalo.
A tím vše začalo… majitel i přesto, že jsem byla doma si sám odemkl dveře od mého pronajatého bytu, tvrdil mi, že jsem histerka a že je to zcela normální. Sporák na vaření je nefunkční již dva měsíce, i přes písemné dopisy se nic neděje. Těchto potíží je více. V mé situaci, kdy mi lékaři sdělily, že chodit už nikdy normálně nebudu mi nezbývá nic jiného, než se odstěhovat. Majitel se mnou odmítá všelijak komunikovat, osobně se mi vyhýbá a telefonní číslo si na mne nechal zablokovat. Chtěla bych odejít z měsíce na měsíc. Toto bydlení je vážně neúnosné. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Během trvání nájemního vztahu má samozřejmě pronajímatel právo provést kontrolu užívání bytu nájemcem. Toto jeho právo však musí realizovat pouze po dohodě s nájemcem a tak, aby jej nikterak nezatěžoval. Rozhodně tedy nesmí bez dalšího sám vstoupit do pronajatého bytu.
Bohužel ani Váš zdravotní stav Vás neopravňuje ukončit nájem "z měsíce na měsíc". Pokud taková možnost není uvedená ve smlouvě, musíte se na této skutečnosti dohodnout s pronajímatelem. Jinak musíte dodržet výpovědní dobu.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Neoprávněný odběr elektřiny - kdo hradí soudního znalce zkoumajícího elektroměr?

Policie řeší neoprávněný odběr el. energie a tvrdí že zařízení které bylo zajištěné bude zkoumat soudní znalec a bude ho hradit zatím neprůkazně obviněný z černého odběru, nebo policie která má prokázat vinu. Děkuji, Jenda

ODPOVĚĎ:
Jestli dobře chápu dotaz, ptáte se na to, kdo bude hradit náklady na znalecký posudek. Tyto náklady nese stát, teprve až po případném odsouzení je možné následný regres vůči odsouzenému.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na reklamaci vyúčtování služeb bytového družstva

Zajímalo by mně jaká je doba pro reklamaci vyúčtování služeb za rok 2014 u Bytového družstva? Vo vyúčtování je psané 21 ale trošku jsem hledal na internetu a všude jsem našel dobu 30 dni.
je to 21 dni nebo 30 dni? nebo je možné aby si Bytové družstvo určilo svoji dobu pro reklamci?
Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Námitky k vyúčtování může příjemce služeb uplatnit u poskytovatele služeb nejpozději ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování, případně od doložení dokladů, pokud o ně požádal. Poskytovatel služeb musí námitku vyřídit nejpozději do 30 dnů od jejího doručení.

Lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. určí poskytovatel služeb (vlastník, společenství vlastníků, bytové družstvo) ve vyúčtování. Lhůta k uplatnění reklamací však nesmí být kratší než 21 dnů.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce domu s hypotékou (dům je splácen formou hypotéky) - může exekutor takový dům zabavit?
- Exekuce domu se zástavou (hypotékou) - může exekutor takový dům zabavit?

Mám dotaz na právní úkon ohledně exekuce. Exekutor chce udělat dražbu na polovinu domu, ale na celý dum je zástavní právo (hypotéka) je možné aby exekutor prodával dům na který je již zástava? Má na to vůbec právo? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Ano, v exekuční dražbě nemovitosti je možné prodat dům zatížený hypotečním zástavním právem. Pohledávka banky se při rozvrhu podstaty uspokojuje ve stejné skupině, jako pohledávka oprávněného z exekuce, ovšem podle pořadí svého vzniku, tj. uspokojí se ta pohledávka, která vznikla jako první.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce na DPP při studiu - platí stát sociální a zdravotní pojištění?

Je mi 22 let a od září bych chtěla přejít na dálkové 2 roční navazující studium. Nemám v plánu pracovat na plný úvazek, ale pouze na DPP. Bude mi stát platit sociální a zdravotní pojištění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zdravotní pojištění za Vás bude stát hradit do té doby, dokud budete nezaopatřeným dítětem. Za nezaopatřené dítě jste považována po dobu, kdy se soustavně připravujete na budoucí povolání, nejdéle ale do 26 let věku. Za soustavnou přípravu na povolání se přitom považuje i dálkové studium na středních a vysokých školách za předpokladu, že při tomto typu studia nevykonáváte výdělečnou činnost a nepobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Výdělečnou činností se pak myslí činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Při práci na DPP se nemocenské pojištění neodvádí při výdělku 10.000 Kč měsíčně a méně. Pokud tedy při studiu budete pracovat pouze na DPP a vyděláte si maximálně 10.000 Kč, budete i nadále nezaopatřeným dítětem a bude za Vás hrazeno zdravotní pojištění.

Sociální pojištění za Vás ale hrazeno nebude – není za Vás hrazeno ani nyní – a doba studia se Vám nebude započítávat ani jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Hrazení sociálního pojištění ale není povinné, nýbrž dobrovolné. Pokud byste si chtěla sama dobrovolně hradit důchodové pojištění, více informací najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh nepřihlášený do dědického řízení - věřitel nereaguje na dopisy dědice, dědiců

06/2012 zemřela matka, 10/2012 uzavřeno dědické řízení, 11/2012 jsem po kontrole výpisu z účtu matky kontaktovala věřitele (splátková společnost) a informovala o úmrtí (telefonicky + kopie úmrtního listu).
Nedávno jsem nalezla původní smlouvu, kde je původní výše půjčky. Neznám celkovou (nesplacenou) výši dluhu. Věřitel dluh NEPŘIHLÁSIL do dědického řízení, doposud se VŮBEC neozvali. Aktiva byla vyšší než původní výše půjčky. Netuším, zda matka nepodepsala nějakou bianco směnku, jak tomu bylo v případě jiné půjčky, kterou jsem již splatitla. Mělo by to nějaký vliv? Kdy bude tento dluh promlčen? Mám se obávat nějakých horentních úroků? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Dluh se promlčí do 3 let ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé u orgánu veřejné moci (např. ode dne, kdy je možné podat žalobu k soudu, že dlužník neplnil). Lhůty se v dědickém řízení nestaví. To znamená, že věřiteli plyne tříletá promlčecí lhůta, ať už přihlásí svou pohledávku do dědictví nebo nepřihlásí. Aby vymahatelnost jeho nároku zůstala zachována, musel by věřitel ve lhůtě 3 let podat žalobu k soudu na neznámého dědice, jinak se mu dluh promlčí. Pokud Vaše matka uzavřela směnku, směnečný nárok proti příjemci se promlčuje opět ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Úroky by ode dne smrti zůstavitelky neměly naskakovat, jinak by to bylo proti zásadě dobrých mravů.

_

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Zřízení služebnosti bezplatného užívání na zděděnou nemovitost - informace
- Zřízení věcného břemene bezplatného užívání na zděděnou nemovitost - informace

Jak formulovat v rámci dědického řízení 5/2015 dohodu ohledně vlastnictví bytu s věcným břemenem doživotního bezplatného užívání jinou osobou (manželka)? Bezplatným užíváním je myšleno, že manželka nebude platit žádný nájem dceři zemřelého, ale bude hradit všechny přímé poplatky a náklady spojené s jeho užíváním tak, jak je platí dosud, protože bude jediným uživatelem bytu (energie, poplatky za společné prostory, výtah, fond oprav…), ale nic navíc (žádný nájem). Jak toto správně naformulovat, aby z toho nevznikla nějaká sporná formulace, ze které by vycházelo, že bezplatným užíváním je právo plného užívání bytu jakékoliv úhrady? Lze v rámci věcného břemene specifikovat jeho zánik - tj. manželka již nebude chtít byt užívat nebo pokud by přestala hradit náklady spojené s bydlením a tím by vznikaly dluhy za užívání bytu, nebo toto již nějak upravuje zákon? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Povinný zřizuje ve prospěch oprávněného k tíži nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro … kraj, Katastrální pracoviště. , pro obec …, k. ú. …. , na LV č. …, a to pozemku p. č. … zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova rod. domu č. p. …, část obce …, stojící na pozemku p. č. …, dále pozemku p. č. … zahrada, služebnost doživotního a bezplatného užívání bytu / domu. Vzhledem k tomu, že budete zřizovat věcné břemeno v dědickém řízení při jednání přímo u notáře, určitě bude vědět, jak správně specifikovat a uvést Vaše požadavky, protože běžnou agendou notáře je v rámci notářského zápisu sepisovat smlouvy o zřízení věcného břemena.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Ukončení stavebního spoření modré pyramidy pojišťovnou - jak se bránit proti jednostrannému právnímu úkonu?
- Ukončení stavebního spoření modré pyramidy pojišťovnou - nový občanský zákoník 2014

1997 bylo uzavřeno stavební spoření u Modré pyramidy. Dne 20.5.2015 nám byla smlouva ukončena - nikoliv vypovězena jelikož dle VOP nemá k výpovědi důvod// Jako důvod bylo uvedeno přespoření cílové částky/. Dle VOP se SS zavazuje při přespoření cílovou částku automaticky navýšit. Napsali jsme nesouhlas, SS odpověděla že se pletem, že postupuje dle NOZ. Jde o složitější problém a máme již nějakou korespondenci se SS, rádi Vám ji zašleme, pokud náš případ vyberete. SS nám dala k vyjádření termín 15.6.2015. Děkujeme. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
předpokládám, že ve Vašem případě je platnost smlouvy o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončována v rámci současného masivního ukončování starých smluv o stavebním spoření s (pro spořitelnu) příliš vysokým úročením, jak je popsáno např. zde:
http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/258064-stavebni-sporitelny-vypovidaji-prilis-vyhodne-smlouvy-burinka-dokonce-bez-udani-duvodu
http://finance.idnes.cz/vypoved-smlouvy-o-stavebnim-sporeni-dso-/stavebni-sporeni.aspx?c=A140811_130557_bank_zuk
V tomto ohledu je důležité znát argumentaci stavební spořitelny (svou odpověď proto rozšířím po shlédnutí Vámi postoupené korespondence).
V obecné rovině platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí mimo jiné zakotvovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování (§ 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření).
Argumentuje-li stavební spořitelna přespořením cílové částky, je možné, že zastává názor, že účel Vašeho stavebního spoření byl dosažen (§ 1 zákona o stavebním spoření) a platnost smlouvy o stavebním spoření se tak ukončila "automaticky". Výplatou naspořené finanční částky má pak stavební spořitelna v úmyslu svůj závazek z uzavřené smlouvy o stavebním spoření splnit (ve smyslu § 559/1 starého Občanského zákoníku, resp. § 1908/1 nového občanského zákoníku).
K ne/oprávněnosti postupu stavební spořitelny však bude možné se kvalifikovaněji vyjádřit po shlédnutí Vámi zmiňované korespondence.
V každém případě platí, že bude-li smlouva o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončena protiprávně, nezbude Vám (nebude-li dohoda se stavební spořitelnou možná), než se obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva z nájmu a její zrušení při pozdním placení řádného nájemného - může to být v nájemní smlouvě?
- Zrušení slevy na nájmu z důvodu pozdě zaplaceného nájmu, nájemného

Zajímalo by mne, zda je následující ustanovení v mé nájemní smlouvě platné - opravdu, když se zpozdím se zplacením nájemného o více než 5 dní, budu muset doplatit "slevu" za celou dobu trvání smlouvy, nebo, když smlouvu vypovím budu nucen doplácet?
Jaké důsledky z toho vyplývají, pokud je ustanovení neplatné?
Nájemce se zavazuje platit Pronajímateli nájemné ve výši Kč 10 000 Kč měsíčně. Strany prohlašují, že se jedná o cenu v místě a čase obvyklou, jež má charakter tržní ceny nájemného.
Pronajímatel poskytuje Nájemci slevu ve výši 1 000 Kč měsíčně z výše uvedené částky měsíčního nájmu, a to za dodržení těchto podmínek:
a. Nájemce se nedostane do prodlení s platbou Nájemného a služeb o více než 5 pracovních dní,
b. …
c. Nájemce dodrží celou sjednanou dobu nájmu
d. e….
Porušením kterékoliv z podmínek a. až d. dle předchozího odstavce nárok na slevu z nájmu od počátku zaniká a Nájemce je povinen doplatit poskytnutou slevu (1 000 Kč) za celé období trvajícího nájmu.
Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Uvedené ujednání nikterak nezkracuje práva nájemce, která mu zaručuje zákon.

Slevu poskytuje pronajímatel ze své vlastní vůle. Není povinen ji poskytnout. Pokud si určí, že sleva bude poskytnuta jen za určitých podmínek, pak je na nájemci, aby tuto podmínku splnil, pokud má o slevu zájem. Uvedené ujednání je platné.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyvolání dodatečného dědického řízení (majitel nemovitosti zemřel a nebyla vypořádána) - postup, informace

Vyvolání "dodatečného dědického řízení". Jsem vlastníkem zahrady a potřebuji dokoupit 65m2 příkopu (mohla by to tak být stavební parcela v budoucnu…) Bohužel vím, že vlastníci zapsaní na LV zemřeli a vím pouze o jednom živém pravnuku (můžou žít i ostatní pravnuci a jiní dědici z rodiny.) Pravděpodobná možnost je, že pozemek nebyl v původním řízení projednán.
Pokud já seženu úmrtní list, popř. datumy narození a vyvolám toto dodatečné dědictví, jak přidělený notář postupuje? Co když pravnuci či jiní dědici nebudou reagovat na výzvy notáře nebo je notář vůbec nenajde (nebo nejde jen některé)? Lze vůbec tuto věc dotáhnout do konce abych pozemek mohl získat? Jaké jsou taxi notářů za takovéto dlouhé řízení, nemůže se stát, že by mne jen 65m2 příkopu mohlo stát hrůzu peněz?? Může mně notář sdělit předběžnou jeho kalkulaci do jaké ceny maximální lze jít nebo jaká cena notáře maximální bude, pokud se řízení bude protahovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 21.06.2015, dotaz č. 7504)
Můžete dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví – na příslušném okresním soudě Vám dají formulář, který vyplníte a k tomu přiložíte výpis z katastru nemovitostí, kde bude jako vlastník uvedena zesnulá osoba. Přidělený notář si dědice zjišťuje sám z úřední povinnosti. Postupuje dle výsledků původního dědického řízení. Nežije-li již některý z dědiců, jedná s jeho právními nástupci. Pokud žádného dědice nedohledá, připadá dědictví státu jako odúmrť.
Odměna notáře se vypočítává z aktiv dědictví dle notářského tarifu, tyto poplatky však hradí dědicové v poměru, v jakém nabyli dědictví, nikoli tedy ten, z jehož podnětu bylo řízení zahájeno.
Vzhledem k tomu, že nebudete v žádném řízení účastníkem řízení, nemáte nárok na sdělení stavu řízení. Můžete však notáři na sebe nechat kontakt, aby případným dědicům oznámil, že máte zájem pozemky koupit a aby Vás dědicové po skončení dědického řízení kontaktovali.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Nemovitost koupená v manželství nespadající do SJM - jak to udělat?
- Byt, dům, pozemek koupené v manželství nespadající do SJM - jak to udělat?

Chci si pořídit byt v hypotéku na byt. Jsem ženatý, máme společné dítě. Hypotéku chci vzít jen na sebe a jen 80% od ceny bytu, jak to jde udělat tak aby v případě rozvodu byt zůstal pouze v mém vlastnictví? manželka souhlasí podepsat potřebné doklady.
Děkuji, Filipa

ODPOVĚĎ:
V tomto případě stačí, abyste se v katastru nemovitostí zapsal jako výlučný vlastník bytu. Rovněž podle nové právní úpravy platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co mimo jiné nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, což je přesně Váš případ. Chcete-li mít úplnou jistotu, lze smluvně mezi Vámi a manželkou byt ze společného jmění vyřadit. Tato smlouva může a nemusí být sepsána u notáře, druhá varianta je samozřejmě v případě sporů víc „jistější“.

_

FINANCE-DANĚ
- Zdanění příjmů v zahraničí (Německu) - daňová sleva na manželku a dítě, děti
- Daňová sleva na manželku a dítě, děti - práce v Německu

Jsem občan ČR s trvalým pobytem v ČR a žiji čtvrtým rokem s manželkou a třemi dětmi v Německu. Jako každý rok jsem podal daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2014 k FU ve kterém jsem přiznal pouze příjmy ze zahraničí a uplatnil slevu na manželku a děti. Od správce daně jsem letos poprvé dostal zamítnutí slevy na manželku a děti s odůvodněním, že na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem nejsem povinen daňové přiznání DP a potažmo daňový bonus na manželku a děti uplatňovat. V minulých letech jsem slevy uplatnil a FÚ je uznal, řada kolegů (občanů ČR s rodinou v zahraničí) tuto slevu uplatňuje a je jim přiznána i v minulém roce 2014. Jak je to prosim s výkladem práva a povinností podávat v tomto případě DP. Plánuji se odvolat ke správci daně proti tomuto rozhodnutí. Je to právně opodstatněné a jak?
V ČR máme trvalý pobyt, ale většinu dní v roce se zdržujeme v Německu.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pokud k Vám správce daně přistupuje jako k daňovému rezidentovi ČR, pak Vám doporučuji odvolat se. Nemáte povinnost podat daňové přiznání, ale to neznamená, že nemáte právo jej podat. Argumentace nepovinným daňovým přiznáním správce daně se mi nezdá v pořádku.

Já mám větší obavy z toho, že z důvodu dlouhodobého pobytu kompletní rodiny mimo ČR, by mohl správce daně argumentovat, že je na Vás potřeba pohlížet jako na nerezidenta. Ten má pak nárok na bonusy a slevy pouze, pokud alespoň 90% jeho celosvětových příjmů má zdroj v ČR.
Vaše příjmy pocházejí z Německa a jako nerezident nárok na odpočty a bonusy nemáte.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace vyúčtování SVJ, prohlídka komína nebyla provedena a je zaúčtována

V SVJ je činný jen předseda výboru SVJ, říká, že není nutno brát vážně stanovy a stačí selský rozum. Poslal mi vyúčtování služeb mého bytu za 2013 až 03/2015. Reklamoval jsem prohlídku komína, nebyl mi přiznán přeplatek 624 Kč. Předseda reklamaci odmítl - prý je vyúčtování uzavřeno. Prý vlastně na vyúčtování vůbec nemám nárok a předtím ho poslal omylem a to pravé poslal již před rokem.
Prohlídka mého komínu byla předem odřeknuta, byt nebyl zpřístupněn a nikdy nebyl vyhotoven protokol o ní. Skutečně poslal poprvé už v03/2014, ale jen jako přílohu mailu, který neměl název ani text a příloha po otevření ukazovala vyúčtování jiného bytu (přestože byla hromadná, další byty byly na dalších stranách pdf. souboru, na což neupozornil a já na to nepřišel, tento způsob použil poprvé).
Mohu se při nefunkčnosti orgánů SVJ (shromáždění členů již nebylo 3 roky /2012-2015/) nějak domoci svého práva např. u soudu a kdy bude moje pohledávka promlčena? Kam bych se měl obrátit?

ODPOVĚĎ:
Stanovy jsou klíčovým dokumentem, který upravuje činnost SVJ. Jejich řádné dodržován všemi členy SVJ a všemi členy orgánů SVJ je zcela nezbytné.
Jednou z podmínek pro to, aby se vyúčtování stalo splatným, je jeho řádné doručení. Pokud se tak nestalo, vyúčtování se nikdy nestalo splatným.
Samozřejmě máte nárok na řádné vyúčtování. Také máte nárok, jako člen SVJ seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří se společnými prostředky.
Vaše individuální nároky můžete uplatnit u soudu bez ohledu na to, zda jsou orgáíny SVJ činné nebo nikoliv. Za tímto účelem doporučuji vyhledat služeb advokáta.
Členové orgánů SVJ si zřejmě neuvědomují své postavení. Přijali totiž výkon funkce člena voleného orgánu a tuto funkci musí vykonávat s péčí řádného hospodáře (s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí). Pokud tak členové orgánů nejednají a z takového jednání vznikne škoda (ať celému SVj nebo i jednotlivcům), pak za tuto škodu oni osobně odpovídají.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Připomínka k územnímu plánu - vzor

Obracím se na vás ve věci osnovy žádosti/uplatnění připomínky k územnímu plánu Obříství.
1) vlastním pozemek p. p. č. 710/45 v k. ú. a obci Obříství (kultura: orná půda), který bezprostředně hraničí se zastavitelným územím obce
Obříství (tento pozemek je však mimo zastavitelné území, v územním plánu zařazen do kategorie: zemědělská půda, zahradnictví).
Celková výměra pozemku je 10 221 m2.
2) Protože jsem přišla o vlastní bydlení ( (trvalé (úřední) bydliště mám na OÚ Obříství) ), ráda bych si postavila na tomto pozemku rodinný
domek, tzn. jednalo by se o vynětí ze zemědělského půdního fondu max. 200 m2 pro stavební účely (popř. 800 m2 jako stavební
pozemek).
3) jak mám formulovat žádost = připomínky k řízení o územním plánu (viz v příloze) v souladu s platnými zákony tak, abych měla naději na
změnu územního plánu? Prosím o vypracování konceptu.
Budete-li potřebovat pro zpracování problematiky další údaje, neváhejte mne kontaktovat. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dle § 52/2 stavebního zákona mohou podat námitky proti návrhu územního plánu pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. S ohledem na skutečnost, že vlastníte pozemek v katastrálním území obce, který bude připravovaným územním plánem přímo dotčen, jste oprávněna podat proti návrhu územního plánu námitky.

Dle § 52/3 stavebního zákona dále platí, že:
- nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby (tedy i Vy) námitky;
- v námitkách je zapotřebí uvést 1/ odůvodnění, 2/ údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a 3/ vymezit území dotčené námitkou;
- k později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží; dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny (jak se ve Vašem případě již stalo).

Základní informace k projednávání územního plánu (a podání námitek proti územnímu plánu) naleznete např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/101/108/3919.html 

Pro sepsání Vašich námitek k návrhu územního plánu můžete využít některý z těchto formulářů (samozřejmě po změně údajů o příslušném obecním úřadě a doplnění informací k předmětnému územnímu plánu) :
http://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/formulare 
http://www.mestocernosice.cz/mesto/mestsky-urad/potrebuji-si-zaridit-1/uzemni-plan-jeho-tvorba-a-zmeny/podani-pripominky-namitky-k-projednavanemu-uzemnimu-planu-nebo-jeho-zmene/ 
http://info.ricany.cz/mesto/vzory-formularu-pro-podani-namitky-a-pripominky-k-uzemnimu-planu 

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem uzamkla společné prostory v domě - jak se bránit?
- Osoba s věcným břemenem obtěžuje majitele bytu, domu, nemovitosti - zrušení věcného břemene
- Osoba se služebností uzamkla společné prostory v domě - jak se bránit?
- Osoba se služebností obtěžuje majitele bytu, domu, nemovitosti - zrušení věcného břemene

Mí rodiče v r. 2006 darovali mě a bratrovi rodinný dům kde žijeme. Rodiče mají v domě věcné břemeno. S bratrem vycházíme dobře. Maminka se v r. 2011 rozvedla a odstěhovala. Má tu pořád trvalé bydliště. Od té doby si nerozumí s manželem. Táta nám dělá naschvály. Už jsme to nezvládli a koupili si domek. I tak nám to tu pořád znepříjemňuje, než se odstěhujeme. Uzamkl kotelnu a schovává věci. Nic po něm nechceme a snažíme se s ním nedohadovat. Ale už si nevím rady, jak se s ním bavit. V noci je někdy pod vlivem alkoholu, bouchá dveřmi a sprostě nám nadává. Mám 3 děti. Nejstarší tu chce bydlet. Mám strach, že na něj bude taky sprostý. Nevím co by bylo nejlepší a co pro to udělat. Jestli máte nějakou radu z právního hlediska? Utekla kvůli němu mamka a teď i my. Podle darovací smlouvy je 3/4 nemovitosti mé a 1/4 bratrova. Táta má věcné břemeno. Ale nevím jestli nám tu může zamykat prostory aby jsme se nedostali do domu a chovat se v celku jak se chová. Prosím poraďte.
S bratrem jsem o tom mluvila, ale neřešila. Také mu vadí otcovo chování. Ale o této možnosti jsme nemluvili. Otec má v domě věcné břemeno. Vlastně oba rodiče. V darovací smlouvě je psáno: "bezplatné doživotní právo užívat byt a společné prostory." Dům má 3 byty. Jeden má bratr a dva já. Na tom jednom je to věcné břemeno. Jen chci aby to psychické deptání už skončilo, když tu mají bydlet naše děti. Ale nevím jak toho docílit. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Oprávněný ze služebnosti bytu, resp. doživotního bydlení musí své oprávnění vykonávat tak, aby povinného zatěžovalo, co nejméně a jeho výkon musí být v souladu s dobrými mravy. Stejně tak jeho služebnost bytu nemůže být jím svévolně rozšiřována. Pokud se jeho chování nezmění, je možné podat návrh na zrušení nebo omezení služebnosti bytu (věcného břemene doživotního bydlení) z důvodu změny poměrů, což spočívá právě v chování oprávněného (Vašeho otce) v rozporu s dobrými mravy, kdy je na Vás i před dětmi vulgární, uzamyká Vám Vaše prostory a schovává věci. Dle judikatury soudu lze práva za změnu poměrů považovat i změnu chování oprávněného. Soud na základě podané žaloby může rozhodnout o zrušení nebo omezení služebnosti bytu za přiměřenou náhradu z důvodu změny poměrů.
Z důvodu, že se jedná o složitý soudní spor, doporučuji Vám obrátit se s žádostí o pomoc na některého z řad advokátů, jejichž seznam naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Porušení obchodního tajemství s pokutou 500.000 Kč

Dobrý den, chci se zeptat, zda by bylo považováno za porušení níže stanoveného obchodního tajemství použití předžalobní výzvy k úhradě zálohové faktury (i když smluvně by to měl být přímo daňový doklad), kterou objednatel za dílo nezaplatil, a poté případný soud či následná exekuce. Děkuji za odpověď.

IV.
Veškeré skutečnosti obchodní, ekonomické či technické povahy související se smluvními stranami, které nejsou běžné dostupné v obchodních kruzích a se kterými při zajištění plnění předmětu smlouvy přijdou smluvní strany do styku, jsou obchodním tajemstvím.
Smluvní strany se zavazují, že jiným subjektům nesdělí, nezpřístupní, pro sebe nebo jiného nevyužijí tyto skutečnosti a dodrží právo na ochranu obchodního tajemství po dobu platnosti této smlouvy a dále po dobu dalších 5 let po ukončení platnosti této smlouvy.
V případě nedodržení IV. článku této Smlouvy o dílo je stanovena pro smluvní stranu, která toto porušila, jednorázová smluvní pokuta ve výši 500.000,- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) a okamžitá výpověď této Smlouvy o dílo účinná k následujícímu kalendářnímu dni.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Vámi zmiňovaná předžalobní výzva (a případně následná žaloba a exekuční návrh) má směřovat vůči objednateli, který je jednou ze stran Vámi citované smlouvy o dílo (tzn. že svůj dotaz píšete za zhotovitele, přičemž ve Vámi popsaném případě nefiguruje kromě zhotovitele a objednatele žádný třetí subjekt, jedná se tedy o spor o nikoli včasně uhrazený zálohový daňový doklad mezi objednatelem a zhotovitelem).
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Pokud zhotovitel zašle objednateli, který se nachází v prodlení s úhradou zálohového daňového dokladu, předžalobní výzvu a následně na objednatele podá k soudu žalobu (či návrh na vydání platebního rozkazu, popř. bude pokračovat i exekučním návrhem), v žádném případě neporuší svou smluvní povinnost k zachování obchodního tajemství objednatele (zakotvené v tomto případě v čl. IV smlouvy o dílo).
Cílem Vámi citovaného čl. IV smlouvy o dílo je bezesporu ochrana obchodního tajemství před jeho vyzrazením, které by mohlo mít za následek vznik újmy té smluvní strany, jejíž obchodní tajemství bylo takto vyzrazeno (popř. jinak zneužito). Toto ustanovení smlouvy se však samozřejmě nemůže vztahovat na sdělení nutných údajů o druhé smluvní straně (a údajů o existujícím smluvním vztahu) orgánům veřejné moci (zde soudům) za účelem ochrany vlastních práv.
Pokud bychom vykládali čl. IV smlouvy o dílo natolik restriktivně, že by toto ustanovení zakazovalo sdělení jakýchkoli údajů o druhé smluvní straně a existujícím smluvním vztahu kterémukoli třetímu subjektu (včetně soudů a státu), dospěli bychom k absurdnímu závěru, že objednatel není de facto povinen plnit své smluvní povinnosti včas, neboť je v současné době prakticky nežalovatelný. Mírně nad rámec dotazu pouze připomínám, že takto restriktivně pojímaná povinnost zachovat obchodní tajemství by dále nemohla být zachována např. ve vztahu k finančním úřadům, které se při eventuální daňové kontrole s předmětnými údaji stejně seznámit mohou.
Na tomto místě si dovolím krátkou citaci základních principů občanského zákoníku (které objednatel svým prodlením porušuje či které hovoří ve Váš prospěch) :
- daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (§ 3/2 písm. d) občanského zákoníku) ;
- nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží (§ 3/2 písm. f) občanského zákoníku) ;
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (§ 6/1 občanského zákoníku).

Zejména však platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku). Pokud by se pak případné předžalobní výzvě či žalobě objednatel bránil s poukazem na smluvně sjednanou povinnost zachovávat obchodní tajemství, dalo by se o zjevném zneužití práva zajisté uvažovat.
Nachází-li se proto ve Vašem případě objednatel v prodlení se splněním své úhradové povinnosti, lze mu adresovat předžalobní výzvu a při jejím nerespektování podat na objednatele k soudu žalobu. Tímto způsobem nemůže být porušena povinnost zachovávat obchodní tajemství, kterou mezi sebou objednatel a zhotovitel sjednali. Pro učinění těchto právních kroků Vám v každém případě doporučuji kontaktovat advokáta (ani využitím služeb advokáta nemůže dojít k porušení povinnosti zachovávat obchodní tajemství, neboť advokát je ze zákona vázán mlčenlivostí o všem, o čem se od svých klientů dozví) : www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace špatného uchycení, zavěšení kuchyňské linky s pádem horní skříňky - firma reklamaci odmítá

07/2015 jsem si pořídila do nového domu novou kuchyňskou linku. Před nedávnem došlo k pádu horní dvojskřínky, která rozbila skleněnou pracovní desku a způsobila škodu za cca 50 tis. kč. Firma realizujicí kuchyň reklamaci odmítá!
Jelikož se jedná o dům postavený z dřevěných broušených hranolů, má zed tendenci si sedat (dosedá do spár mezi hranolama) v důsledku čehož se horní skříňka vyhákla z lišty na kterou byla zavěšena, protože se opřela o skleněný obklad, který se pod ní nacházel.
Obklad, i skl. desku i kuchyň montovala jedna firma! Na sedání srubové zdi jsem ústně upozorňovala, proto byla ponechána 0.5 cm mezera na sedání, nicméně to nebylo dostačujicí.
Kdo za závadu nese odpovědnost? Je reklamace oprávněná?
Firma se k reklamaci vyjádřila následujicím způsobem:
"Dobrý den, k pádu skříněk nedošlo vlivem vadné montáže ani vlivem vady výrobku, proto nejde v tomto případě o reklamaci.
Skříňky a pracovní desku můžeme vyrobit znovu, ale potřebuji písemnou objednávku.
Vzhledem k postoji pojišťovny vám mohu pro zmírnění nákladů spojených s uvedením k. linky do původního stavu poskytnou slevu 25%."
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Společnost, která prováděla montáž musí postupovat při plnění závazku s potřebnou péčí tak, aby bylo dílo provedeno řádně. Navíc jste zhotovitele upozornila na skutečnost, že zdi jsou dřevěné a stále "pracují". Proto lze pochybovat o tvrzení zhotovitele, že montáž nebyla provedena vadně. Domnívám se, že zhotovitel, který je v daném oboru profesionálem, měl předvídat vlastnosti dřeva a zvolit takový postup, při kterém by nedošlo k pádu kuchyňské linky.
Podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.
Domnívám se, že zhotovitel mohl porušit povinnost provést dílo s odbornou péčí. Dokazování při podobných vadách je však mnohdy náročné a často se neobejde bez znaleckých posudků. Proto nelze s jistotou tvrdit, že montáž byla provedena vadně. V tomto směru bych Vám dporučil obrátit se nejprve na advokáta, který Vám doporučí, zda je vhodně obrátit se na soudního znalce, rovnou požadovat náhradu škody, nebo, zda za vzniklou škodu zhotovitel neodpovídá.

_

RODINA-SJM
- Manžel jednatel a společník s. r. o. - jak ochránit majetek v SJM a majetek manželky v případě nevydařeného podnikání se zadlužením?

Manžel podniká jako právnická osoba – jediný jednatel a společník společnosti s. r. o.
1. Jak nejlépe postupovat, pokud se jeho společnost dostane do potíží a budou na tuto společnost uvaleny exekuce.
2. Jak bude uspokojování pohledávek věřitelů probíhat, pokud společnost nemá majetek v plné hodnotě dluhu.
3. Může případná exekuce ohrozit majetek, který jsem nabyla ještě před manželstvím a jsem jeho jediným vlastníkem.
4. Jak v této souvislosti nejlépe ochránit majetek, který jsem nabyla před manželstvím (nemovitost - rodinný dům)
5. Jak ochránit majetek, který jsme nabyli společně v manželství (movité věci)
6. Jak se chránit proti budoucímu možnému ohrožení - co může vyřešit rozvod a nebo co vyřeší pouze vypořádání SJM v existujícím manželství.
Předem moc děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
1+2. Společnost je samostatná osoba a společníci za její dluhy odpovídají jen do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost. Pokud ji společník splní, pak za dluhy společnosti neručí.
Pokud jde o pozici jednatele, musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost nesplní a způsobí tím společnosti škodu, může za ní odpovídat (např přivede společnost do konkurzu). Pokud bude jednatel jednat s péčí řádného hospodáře a přesto se společnost dostane do finančních problémů, jednatel za její dluhy neodpovídá (každé podnikání je spojeno s rizikem).
Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže
a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. To platí také v případě, že má být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu.
3. Takový dluh bude zřejmě spadat do společného jmění manželů, tudíž z něj budou zavázáni oba manželé a věřitel se bude moct uspokojit nejen z toho, co je ve společném jmění, nýbrž i z toho, co má každý z manželů ve svém výlučném jmění.
4+5+6. Manželé mohou smluvně upravit rozsah svého společného jméní. Pokud bude tato dohoda založena v rejstříku, který je veden notářskou komorou, bude účinná i vůči věřitelům. Pak se bude věřitel moct uspokojit pouze z majetku toho z manežlů, který dluhy převzal. To se však týká jen dluhů, které vzniknou po založení této dohody do příslušného rejstříku. Za tímto účelem doporučuji navštívit notáře.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ nezajistil vyúčtování služeb v bytě SVJ ani na opakovanou výzvu - jak postupovat?
- SVJ nezaslalo vyúčtování služeb za byt - jak postupovat, jak se bránit?

Sestra žila sama v bytě v osobním vlastnictví v Praze. 07/2014 zemřela, byt zůstal prázdný. Já žiji v Přerově, proto jsem předala všechny kontakty na sebe Společenství vlastníků (SVJ), které spravuje byt, a na schránku jsem napsala oznámení, že majitel bytu zemřel.
12/2014 mě SVJ zaslalo složenky na platby bytu, i když ještě neproběhlo dědické řízení.
02/2015 jsem e-mailem obdržela vyúčtování služeb za byt s fiktivními značně navýšenými odečty za vodu a teplo. Okamžitě jsem vyúčtování reklamovala.
03/2015 jsem už jako vlastník bytu provedla s předsedou SVJ skutečné odečty a předseda SVJ slíbil písemně vyúčtování skutečných nákladů do 30.4.2015. K žádnému vyúčtování však nedošlo. Pak jsem znovu urgovala opravu vyúčtování doporučeným dopisem v 05/2015 u SVJ a v červnu 2015 u předsedy bytového družstva, ale bez odezvy. Prosím o radu, jak dále postupovat. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
Pokud Vám SVJ odmítá předložit vyúčtování služeb, musíte se svého práva domáhat soudní cestou. Za tímto účelem doporučuji vyhledat pomoc advokáta.
Na závěr si Vás dovolím upozornit, že pokud poskytovatel neprovede řádně vyúčtování služeb a nedoručí jej v zákonem stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany.
Jen na okraj podotýkám, že ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a příjemce služeb (tj. nájemce nebo vlastník bytu) s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nabytí právní moci rozsudku - odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných
- Odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných - nabytí právní moci rozsudku

Chtěla jsem se zeptat, jak je to s nabytím právní moci rozsudku při odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných.
V katastru je dvojí zápis vlastnictví a soudní spor byl zahájen na popud žalobce - Hlavního města Prahy. Žalovaní jsou celkem čtyři. Rozsudek o určení vlastnického práva určuje žalobce jako výlučného vlastníka pozemku. Proti rozsudku je možné podat odvolání do 15 dní.
Pokud podá odvolání jen jeden z žalovaných, a ostatní rozsudek akceptují, jak se bude pokračovat? Nabyde právní moci pro ty žalované, kteří rozsudek akceptují, nebo nenabyde právní moci pro nikoho a soud bude pokračovat?
Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Pokud účastníci vystupují v řízení samostatně, pak by samozřejmě měl být výrok samostatný, tudíž vztahující se pouze k jednomu účastníku vystupujícímu na žalované straně.
O tento případ se však pravděpodobně nebude jednat v této věci, jelikož žalovaní zřejmě působili jako podíloví spoluvlastníci předmětného pozemku, a tudíž se rozsudek musí vztahovat komplexně na všechny účastníky.
Povaha nerozlučného společenství se promítá i do opravných řízení. Podá-li odvolání jenom jeden z nerozlučných společníků (spoluvlastníci), odkládá se právní moc ohledně všech nerozlučných společníků a soud není při svém přezkumu vázán odvolacími návrhy (§ 206, § 212 písm. c) OSŘ)

_

FINANCE-DANĚ
- Dědická daň a přímí příbuzní (syn, dcera, manžel, manželka, rodiče zesnulého)
- Daň z nabytí nemovitosti při dědění rodinou (syn, dcera, manžel, manželka, rodiče zesnulého)

Jak je to dnes s dědickou, darovací daní v případě úmrtí přímých příbuzných? Platí se něco v případě zdědění bytu po smrti rodičů - daň z nabytí nemovitosti? A jak je to v případě hotovosti na účtu? Předem děkuji za Vaši odpověď.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, majetek nabytý děděním po rodičích je osvobozen od daně z příjmů (ta nahrazuje daň dědickou). Osvobozeno je nabytí děděním jak movitých věcí (peníze), tak nemovitých (byt). Daň z nabytí nemovitých věcí se z tohoto převodu neplatí. Jediný poplatek náleží notáři, jeho výše se stanoví dle vyhlášky notářské komory.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za ukradenou věc ve fitcentru - informace
- Náhrada škody za odcizenou věc ve fitcentru - informace
- Odcizení, ukradení věci ve fitcentru - nárok na náhradu škody (zaplacení ceny věci)

Existuje závazný předpis, jaké má být ve fitcentrech upozornění pro návštěvníky, aby si neukládali cenné věci do skříněk?
Je povinen provozovatel fitcentra ukládat návštěvníkům cenné věci (např. do trezoru na recepci)?
Může návštěvník požadovat náhradu za odcizenou hotovost, kreditní kartu apod. věci z uzamčené skříňky na provozovateli fitcentra, pokud nebyl porušen zámek u skříňky?
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Předepsaná podoba upozornění:
Žádný právní předpis, který by určoval, jak má vypadat upozornění o „neodkládání“ cenností do šatních skříněk, neexistuje, a to z toho důvodu, že každé upozornění, v němž se provozovatel restaurace, kadeřnictví, lékařské ordinace, sportoviště apod. jednostranně zprošťuje odpovědnosti za případnou škodu na odložených cennostech, je neplatné.
Pokud tedy provozovatel fitcentra písemně (či jakkoli jinak) upozorňuje své zákazníky, že za věci (resp. cennosti) odložené do šatních skříněk (či na jiné k tomu určené místo) neodpovídá, je takové upozornění zcela irelevantní a na odpovědnost provozovatele fitcentra nemá žádný vliv (k tomu více pod bodem 3/).

2/ Uložení cenností do trezoru:
Provozovatel fitcentra není povinen ukládat cennosti zákazníků do trezoru.

3/ Náhrada škody na odložených věcech:
V tomto ohledu je klíčový § 2945 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci;
- neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas;
- nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.

Provozování fitcentra je beze vší pochybnosti činností, při níž zpravidla dochází k odkládání věcí (včetně cenností).
Pokud tedy ve Vámi popsaném případě provozovatel fitcentra určil k odkládání věcí (včetně cenností) zákazníků šatní skříňky (což bývá zvykem), odpovídá za ztrátu, poškození či zničení těchto věcí vždy. V tomto případě se jedná o tzv. objektivní odpovědnost, tzn. že není podstatné, zda provozovatel fitcentra jednal úmyslně, nedbale, anebo škodu nezavinil vůbec, za vzniklou škodu odpovídá vždy (přičemž této odpovědnosti se nemůže de facto zbavit, jde tedy o nejpřísnější variantu soukromoprávní odpovědnosti, tzv. odpovědnost absolutní).
V tomto ohledu je velmi důležité uplatnit právo na náhradu škody u provozovatele fitcentra včas, tzn. ve shora uvedené patnáctidenní lhůtě. Jejím uplynutím sice právo na náhradu škody nezanikne, dojde však k jeho promlčení (tedy citelnému oslabení) a v případném soudním sporu tudíž nemusí být soudem přiznáno (pokud provozovatel fitcentra vznese tzv. námitku promlčení).
Pokud tedy dosud od vzniku škody (resp. ode dne následujícího po vzniku škody) neuplynulo 15 dnů, lze Vám doporučit obrátit se na provozovatele fitcentra s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody. V této výzvě specifikujte osobu poškozeného (tedy sebe), provozovatele fitcentra, stručně popište kdy a za jakých okolností ke škodě došlo a jaké cennosti byly odcizeny. Škodu je samozřejmě nezbytné přesně vyčíslit (ideálně její výši také doložit). Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli fitcentra prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka). Nenahradí-li provozovatel fitcentra vzniklou škodu v přiměřené lhůtě (kterou mu ve výzvě stanovíte), nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud (tato žaloba samozřejmě nemusí být podána v patnáctidenní lhůtě). Pro podání žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-DLUHY
- Zablokování (ale nezabavení) peněz na stavebním spoření exekutorem a schválená insolvence, oddlužení, osobní bankrot
- Schválení insosolvence a obstavení, zablokování stavebního spoření exekutorem - je možné peníze vybrat?

máme s manželem soudně schválené oddlužení pomocí splátkového kalendáře. Do insolvenčního řízení jsme uvedli jak majetek, tak naše penzijní připojištění a stavební spoření. Majetek i finance na těchto typech spoření nám byly ponechány. Na penzijní připojištění i na stavební spoření byla před zahájením insolvenčního řízení uvalena exekuce. Chtěla bych se zeptat, zda můžeme zrušit stavební spoření (je již rok po ukončení, peníze na něj nepřidáváme a stále se z něj hradí poplatky za jeho vedení) a peníze z něj získat. Kontaktovala jsem pro tuto informaci kancelář našeho ins. správce, kde mi bylo sděleno, že pokud nám byly tyto finance ponechány, můžeme spoření zrušit a peníze dostaneme my. Prý tam vloží nějakou doložku (moc tomu nerozumím), aby to šlo, protože stavební spořitelna nás informovala o tom, že účet sice zruší, ale pokud je na něm exekuce, tak ho vyplatí exekutorovi. Což nechceme a také si myslím, že by to bylo upřednostnění jednoho z věřitelů. Děkuji Vám za Váš čas a odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Insolvenční zákon říká, že od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty dlužník, tedy vy. Zákon dále říká, že od zahájení insolvenčního řízení, tedy od podání insolvenčního návrhu nelze výkon rozhodnutí nebo exekuci provést. Peníze, které máte u stavební spořitelny, tak v žádném případě nemohou být vyplaceny přímo exekutorovi, jelikož tím by de facto byla daná exekuce provedena. Exekuce musela být nařízena na základě nějaké vykonatelné pohledávky, kterou si měl věřitel řádně přihlásit do insolvenčního řízení a nyní by měl být uspokojován ze splátkového kalendáře. Stavební spořitelna by tak jednala v rozporu s insolvenčním zákonem a pokud se věřitel do insolvenčního řízení přihlásil, skutečně by došlo k jeho zvýhodnění. Je dobře, že jste kontaktovala svého insolvenčního správce, jelikož ten Vám může pomoci asi nejvíce.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Soused nepodepsal souhlas se stavbou a nezatěžování přístupové cesty - jak postupovat?

Chci rekonstruovat stávající objekt a stavební odbor po mě vyžaduje podepsanou dohodu od majitele sousední parcely, že si vzájemně nijak nebudeme bránit v přístupu k zahradám po výše uvedené přístupové cestě (my ½, soused ½), kterou však on odmítá podepsat. Tato dohoda byla vypracována naším právníkem a doporučeně mu zaslána, na což on nijak nereagoval.
1. podle jakého zákona, či paragrafu je po nás požadována podepsaná dohoda, zda má st. úřad na tento požadavek vůbec právo?
2. pokud zahájíme rekonstrukci bez stavebního povolení jaké sankce nás čekají, či by mohlo dojít
až na odstranění stavby?

(studovali jsme SZ, výše pokut i možnost odstranění stavby)
- sankce
- odstranění stavby, které důvody by k tomu mohly vést?
(nejsme v rozporu s ÚP, nestavíme v chráněné oblasti ani památkové zóně)
3. zda je možné nějak napadnou případnou neochotu či svévolnou vůli stavebního odboru, neboť by mohl, ale nechce pokud k tomuto není podle zákona oprávněn?
(byli jsme i na krajském úřadě, který by stanovisko městského úřadu zřejmě podpořil)
Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vyžadování dohody se sousedem ze strany stavebního úřadu:
Přestože ze strany stavebního úřadu lze ocenit starost o bezproblémový výkon vlastnického práva spoluvlastníků předmětné přístupové cesty, domnívám se, že požadavkem na předložení dohody mezi spoluvlastníky vybočil stavební úřad z mezí, daných mu v rámci stavebního řízení stavebním zákonem.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že náležitosti a přílohy ohlášení stavebnímu úřadu jsou vyjmenovány v § 105 stavebního zákona, v případě náležitostí a příloh žádosti o vydání stavebního povolení pak obdobný výčet nalezneme v § 110 stavebního zákona. Jakákoli smlouva mezi spoluvlastníky pozemku (který navíc není pozemkem, který by byl dotčen stavebním záměrem), zde zmíněna není.
I s ohledem na skutečnost, co má být dle požadavku stavebního úřadu předmětem požadované dohody (tzn. závazek si vzájemně nebránit v přístupu k zahradám), se domnívám, že stavební úřad ve Vámi popsaném případě improvizuje zcela mimo rámec stavebního zákona.
Je nezbytné si uvědomit, že výkon vlastnického práva jednotlivými spoluvlastníky je věcí ryze soukromoprávní; práva a povinnosti spoluvlastníků jsou navíc dostatečným způsobem ošetřena v občanském zákoníku, jejich běžný (každodenní) výkon tedy není třeba zvlášť smluvně upravovat. Zejména lze v této souvislosti poukázat na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1117, dle něhož má každý spoluvlastník právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka;
- § 1122/1, dle něhož vyjadřuje (spoluvlastnický) podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
Jste-li tedy "polovičními" spoluvlastníky předmětné příjezdové cesty, můžete vykonávat vlastnické právo k celé této cestě, přičemž výkon Vašeho vlastnického práva je omezen totožnými právy Vašeho souseda. Závazek nebránit druhému spoluvlastníkovi ve výkonu jeho vlastnického práva pak samozřejmě vyplývá z podstaty věci.
V současné chvíli Vám zejména doporučuji vyžádat si od stavebního úřadu vyjádření, dle jakého konkrétního ustanovení stavebního zákona je po Vás dohoda s druhým spoluvlastníkem vyžadována (popř. se pokuste se stavebním úřadem dohodnout, zda by ho v této souvislosti a vzhledem k pasivitě Vašeho souseda neuspokojilo např. Vaše písemné čestné prohlášení o tom, že stavební činností nebude Váš soused nijak omezen ve výkonu svého vlastnického práva k předmětné cestě).

2/ Hrozící sankce:
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona platí, že stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.
V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby poučí stavební úřad vlastníka nebo stavebníka o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.
Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Ohledání na místě je v těchto případech povinné.

Stavbu dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
Na vysvětlenou se pak sluší dodat, že tam, kde stavební zákon používá pojem "stavba", má na mysli zároveň (podle okolností) i její část nebo změnu dokončené stavby (tedy typicky rekonstrukci), jak vyplývá z § 2/4 a 5 stavebního zákona.

Provedete-li rekonstrukci stavby bez příslušného rozhodnutí stavebního úřadu, můžete se dopustit některého z přestupků dle § 178/1 a 2 stavebního zákona, dle něhož se přestupku dopustí fyzická osoba, resp. stavebník, která:
- užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
- užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120/2 stavebního zákona,
- v rozporu s § 104 stavebního zákona provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 108 stavebního zákona provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora.
Kromě zahájení řízení o odstranění stavby (resp. odstranění provedených rekonstrukčních prací) Vám tedy může hrozit i udělení odpovídající pokuty.

3/ Jak se bránit:
Svou obranu proti požadavkům stavebního úřadu můžete vést v zásadě třemi směry:
a/ Bude-li stavební úřad trvat na předložení dohody s Vaším sousedem, můžete její předložení odmítnout a počkat si na zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu, proti němuž se můžete dále bránit. Pokud jste podali žádost o vydání stavebního povolení, budete oprávněni se proti zamítavému rozhodnutí odvolat. Pokud jste ke stavebnímu úřadu podali pouze ohlášení stavby, budete oprávněni podat podnět k přezkumnému řízení (§ 106/2 stavebního zákona), které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas (resp. nesouhlas s ohlášením) nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Vyloučit nelze ani soudní obranu, a to podáním žaloby dle soudního řádu správního.
b/ Domníváte-li se, že problém netkví ani tak v přístupu stavebního úřadu jako celku, nýbrž v právním názoru jednotlivého úředníka, můžete proti jeho postupu podat k jeho nadřízenému stížnost.
c/ Nebude-li dohoda se stavebním úřadem možná, doporučuji Vám se v této věci obrátit také na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz

_

SPRÁVNÍ-OBČANÉ
- 2 trvalá bydliště u dítěte rozvedených rodičů - může mít dítě 2 trvalá bydliště?
- 2 trvalé pobyty u dítěte rozvedených rodičů - může mít dítě 2 trvalé pobyty?

Může mít dítě 2 trvalá bydliště (u obou rozved. rodičů)? Nevěřím tomu; ani v zákoně nic takového jsem nenašla; zdá se mi, že sociál. pracovnice mi záměrně podává lživou informaci! Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Je nutno rozlišovat pojmy trvalý pobyt a faktický pobyt. Trvalý pobyt je pouze administrativní údaj a může se lišit od skutečného bydliště. Jde o adresu od které se odvíjí příslušnost k úřadům, soudům, někdy je podmínkou přijetí do mateřské školy apod. Adresu trvalého pobytu má občan je jednu jedinou. Při střídavé péči naopak má dítě skutečně dvě faktická bydliště. Na tom, kde bude mít dítě adresu trvalého pobytu se rodiče musí dohodnout (v případě, kdy má fungovat střídavá péče, je to poměrně marginální věc, rodiče se budou muset dohodnout na daleko podstatnějších záležitostech). Pokud by se rodiče nedohodnuli, mohl by jejich dohodu nahradit (na návrh jednoho z nich) soud. Změnu trvalého pobytu dítěte může provést jeho zákonný zástupce, což jsou oba a souhlas druhého rodiče k tomu nepotřebuje. To samé ovšem může provést i druhý rodič bez souhlasu prvního, takže pokud se nedomluvíte, může to dopadnout i tak, že si budete dítě střídavě přehlašovat na jinou adresu.
Související právní předpis:
Zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Policie odmítla vzít opilého řidiče na odběr krve na alkohol - v protokolu je odmítnutí odběru krve řidičem, co dělat?

01/2014 jsem nadýchal 1,8 ‰ alkoholu za volantem. Jako trest mi bylo uloženo 120 hodin prospěšných prací, které jsem vykonal a požádal jsem o prominutí poloviny trestu zákazu řízení, který mi byl uložen na 2 roky. Řidičský průkaz mi vrátili a rejstřík trestů byl čistý. Pár měsíců nato jsem řídil znovu a nadýchal 1,28, 1,30 a 1,30 ‰. Na krev mě policie odmítala vzít, ač jsem na odběr krve jít chtěl. Se slovy že nemají ted žádné auto, které by mě hodilo do nemocnice. Do zprávy poté napsali že jsem odběr odmítal. Jelikož jsem si předtím dýchnul do svého alkoholtesteru, který mi ukázal 0,00 promile. Tak jsem tedy dechovou zkoušku, a její provedení neodsouhlasil svým podpisem. Přijde mi to jak kdyby to na mě policisté nahráli. Celý průběh sledovala moje přítelkyně, která může být i svědkem. Mohu se proti tomu nějak bránit? Jak vysoký trest mi hrozí? Vím že se jedná podle jejich údajů o
opakovaný trestní čin a bojím se že bych mohl dostat nepodmíněný trest? Mohu se popřípadě odvolat a dostat trest jiný? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Hrozící trest:
Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu (který je dle § 130 trestního zákoníku návykovou látkou) bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikováno s největší pravděpodobností jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dle § 274/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Vzhledem k tomu, že jste se tohoto trestného činu v nedávné době již dopustil, bude možné aplikovat přísnější skutkovou podstatu tohoto trestného činu, konkrétně dle § 274/2 písm. c) trestního zákoníku bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti ten, kdo byl za stejný trestný čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn. Nelze však samozřejmě vyloučit, že soud i v tomto případě přistoupí k uložení podmíněného trestu odnětí svobody, popř. aplikuje některý z trestů alternativních (např. v kombinaci s trestem zákazu činnosti), vše však závisí na posouzení konkrétním soudcem.

2/ Možnosti obrany:
Jakákoli pochybení Policie ČR při provádění dechové zkoušky můžete v rámci trestního řízení samozřejmě namítat, přičemž svá tvrzení můžete doložit svědeckou výpovědí Vaší přítelkyně.
Ve Vašem případě bude podstatné, abyste prokázal, že provedení odborného lékařského vyšetření krve (na přítomnost alkoholu) jste neodmítal (jak uvedla Policie ČR do protokolu). V této souvislosti je nezbytné poukázat na zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění (tzv. tabákový zákon), dle jehož § 2 písm. o), p) a q) se rozumí:
- orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic (tedy vyšetření, které Vám bylo Policií ČR provedeno),
- odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem a podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků biologického materiálu,
- odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic.

Provádění orientačních vyšetření (na ovlivnění alkoholem) Policií ČR je pak zakotveno v § 16/2 a 5 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (tedy certifikovaným analyzátorem dechu), odborné lékařské vyšetření se neprovede, resp. Policie ČR k provedení odborného lékařského vyšetření přistupuje pouze ve sporných či hraničních případech;
- v případě, že osoba provedení orientačního vyšetření analyzátorem dechu odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření (což však není Váš případ) ;
- odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý (tedy nemocnice vybavená laboratoří) ;
- odmítne-li osoba vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Ve Vašem případě jste si mohl provedení odborného lékařského vyšetření (tedy vyšetření vzorku krve v laboratoři) zadat sám, což jste bohužel neučinil. I přesto však v trestním řízení můžete výsledky orientačního vyšetření (které nejsou příliš průkazné) zpochybnit. Za účelem vedení účinnější obhajoby Vám v rámci trestního řízení doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-NÁJMY
- Zemědělské družstvo chce snížit nájem protože nevyužívá celý pozemek

Bydlím v Praze a dlouhodobě pronajímám zděděné pozemky (které nevyužívám) na venkově zemědělskému družstvu. 2015 mi poslali k podpisu novou přílohu (k nájemní smlouvě) s vyjmenovanými pronajatými pozemky, kde u jednoho pozemku (0,5 ha - kultura 14 ostatní plocha) uvádějí, že budou platit jen za 0,03 ha, že zbytek nevyužívají. Je to možné? Mít v pronájmu pozemek o výměře 0,5 ha a platit jen za 0,03 63Kč? Jaké mám možnosti? Přílohu jsem zatím nepodepsala. U dalších pozemků navýšili nájem, ale ve finále budu od ZD dostávat o cca 800 Kč méně. Na druhou stranu se domnívám, že pokud mají pozemek v nájmu, spadá odpovědnost za jeho údržbu na ně, je to tak?
Poradťe, prosím, zda můžu žádat nájem za celý pozemek, nebo jak postupovat. Nechci dělat ZD problémy, ale nechci přicházet o něco, co mi patří. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Právní předpisy uvedenou problematiku nikterak neupravují. Záleží tak na vůli smluvních stran.

Pokud jste se k něčemu takovému nezavázala v původní smlouvě, nemusíte dodatek vůbec podepisovat.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nedokončení studia a vrácení bakalářské práce školou - může student požadovat vrácení bakalářské práce?

Studoval jsem ZČU v Plzni. Studium jsem nedokončil byl jsem vyhozen od zkoušky před státnicema. Napsal jsem bakalářskou práci a odevzdal ve dvou výtiscích. Jeden výtisk pro vedoucícho práce mám v ruce a druhý pro oponenta mi škola nechce vydat, protože jej údajně potřebují kvůli kontrole která může přijít a pro oddůvodnění 10ti kreditů v univerzitním systému které jsem dostal za odevzdání bakalářské práce.
Mám jako autor bakalářské práce nárok na to aby mi i druhou knihu vydali? Studium mi neni umožněno dokončit a tedy není potřeba ukládat bakalářskou práci pro evidenci, protože neslouží žádnému účelu, pouze určité evidenci studijního oddělení.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležitý § 47b/1 a 3 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že:
- vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje; způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy;
- platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

Výše uvedenému pak koresponduje rovněž § 37/1 písm. d) autorského zákona, dle něhož vysoká škola nezasahuje do autorského práva, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.

Z výše uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že pakliže ve Vašem případě k obhajobě bakalářské práce vůbec nedošlo (což z Vašeho dotazu dovozuji), nebyly splněny zákonné podmínky pro zveřejnění Vaší bakalářské práce a vysoká škola tudíž není oprávněna tuto bakalářskou práci zadržovat. Zároveň Vám doporučuji nahlédnout do příslušného vnitřního předpisu vysoké školy a ověřit, zda zde není nakládání s odevzdanými, ovšem neobhájenými, závěrečnými pracemi speciálně upraveno (ani tato úprava Vám však nemůže upřít Vaše autorská práva, resp. nemůže Vás ve výkonu těchto práv omezit více, než tak činí zákon o vysokých školách a autorský zákon, jak citováno výše).

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo platí cestu k novostavbám, novým rodinným domům - platí se podle délky cesty k domu nebo stejným podílem?

V naši lokalitě se staví 3 RD. K pozemkům by měla vést veřejně přístupná účelová komunikace, která má být postavena na společném pozemku (každý vlastní 1/3). Stavební povolení na komunikaci o celkové délce cca 75 m s točnou na jejím konci je vydáno pro 3. - nejvzdálenější RD, který je současně investorem stavby, a bylo vydáno časově cca 1 rok před stavebním povolení pro zbyle dva RD.
Musí se podílet všichni tři majitelé uvedených RD na financování stavby této účelové komunikace, když 1. RD cestu prakticky nebude používat (má vjezd k domu samostatným sjezdem z veřejné místní komunikace). 2. RD bude využívat část komunikace (49 m) a 3. RD musí mít i točnu. Pokud ano, v jaké výši a dle jakého právního předpisu. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
V dané věci by se mělo jednat o tzv. přidatné spoluvlastnictví dle § 1223 a násl. občanského zákoníku. Pokud jste dle KN rovnodílnými spoluvlastníky, pak by náklady měly být určovány dle podílů.
Na druhou stranu je zjevné, že k realizaci stavby by měl být souhlas všech spoluvlastníků. Ohledně financování stavby, stejně jako o následné správě přidatného spoluvlastnictví (společného pozemku), by bylo vhodné, aby všichni tři spoluvlastníci uzavřeli písemnou dohodu. Aby se potom následně 3. spoluvlastník po nějaké době nezačal domáhat úhrady závazků ze správy komunikace dle spoluvlastnických podílů, což zákon podpůrně stanoví.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník používá celý byt, dům - je možné požadovat nájem, nájemné?
- Spolumajitel používá celý byt, dům - je možné požadovat nájem, nájemné?

Obracím se na vás s dotazem, jestli moje níže uvedené § OZ, na které se odkazuji, jsou právně obhajitelné, při případném řešení sporu u soudu.
Požaduji od spoluvlastníků svůj 1/2 podíl z užitku ze společné věci (nájem), za jejich užívání celého rodinného domku s jednou nedělitelnou bytovou jednotkou, prokázanou znaleckým posudkem a stavebním úřadem, § 1147 OZ, že rozdělení společné věci není dobře možné. Bylo posouzeno pro prodej domku, který ale byl spolumajiteli zamítnut.
Spoluvlastníci sice nepravdivě, ale tvrdí, že užívají pouze rozsah přibližně svého 1/2 podílu, který si účelově protiprávně určili (kuchyň,
spíž, koupelnu, WC a dva pokoje), mně určili (tři pokoje bez příslušenství, samostatně neobyvatelné) a sdělili mi, že žádný nájem platit nebudou. Podotýkám, že nemám klíče a trvale je mi zamezen vstup do domu.
Odvolávám se proto na § 1117 OZ, že každý spoluvlastník této nedělitelné věci, má právo k celé věci a není možné tuto věc účelově rozdělit.
Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba § 1116 OZ, takže vždy se svými
podíly, plně využívají i můj podíl věci. Proto snaha spoluvlastníků o vymezení samostatně neobyvatelné části domu, by pro mne znamenala velmi nevýhodné porušení mého stejného práva k celé věci a finanční poškození při vyúčtování podílu z užitku (nájmu) ze společné věci dle § 1118 OZ.
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Ano - Vámi uváděné je pravdivé. Jedna bytová jednotka, respektive dům, nelze reálně rozdělit. Jedině na samostatné byty, což zde asi není možné. Navíc jste vlastníkem celé poloviny nemovitosti.
Pokud Vám nechtějí zbývající spoluvlastníci hradit nájem a dokonce Vám brání ve vstupu do domu, pak nezbývá, než je žalovat u soudu.
Jsou pak 2 alternativy, buď budete žalovat na plnění "nájemného" zpětně za poslední (max.) 3 roky z titulu bezdůvodného obohacení. A nebo rovnou podáte návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Každopádně zvažte možnosti a začněte jednat, protože pouhými úvahami o povaze spoluvlastnictví nic nezískáte. Myslím, že jsme již jeden Váš dotaz v této věci zodpovídali.
Pokud by byla ochota se dohodnout, doporučuji s nimi uzavřít nájemní smlouvu o užívání id. 1/2 předmětného domu.

_

OBČAN-DLUHY
- Promlčení penále za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčecí lhůta penále za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčení pokuty za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčecí pokuty za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčení penále za neplacení daně, daní
- Promlcí lhůta penále za neplacení daně, daní

Mám nedoplatek na daňovém penále. Vím, že promlčecí doba u vymáhání těchto daňových záležitostí je šest let, pokud nenastala nějaká skutečnost stavějící či přerušující běh promlčecí lhůty. V mém případě to bylo zřízení zástávního práva na auto (v červnu 2009), které ale potřebuji k výkonu práce a tudíž mi nebylo zabaveno. Tento měsíc je to tedy 6 let, od té doby nebyly uskutečněny ze strany finančního úřadu žádné jiné kroky k vymožení penále. Krom jedné nebo dvou předvolání na FU, standartní schůzka, kdy se správce daně zjištuje, jestli nenastaly nějaké změny v mých majetkových poměrech. Lze i tyto víceméně formální předvolání považovat za krok k vymožení dluhu a tedy za událost přerušující šestiletou promlčecí dobu? Pokud ne, můžu o prmlčení nějak zažádat sám, nebo lépe přes právníka?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
S ohledem na změnu příslušné právní úpravy bude ve Vašem případě nutné vycházet ze dvou právních předpisů, a to ze zákona o správě daní a poplatků (zák. č. 337/1992 Sb. , platného do 31. 12. 2010) a z daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb. , platného od 1. 1. 2011).
Jelikož každý ze shora uvedených zákonů upravuje předmětnou problematiku odlišně, je v první řadě nezbytné odpovědět na otázku, zda má na Váš případ změna právní úpravy nějaký vliv (tzn. zda se délka a přerušování lhůt řídí ve Vašem případě doposud zákonem o správě daní a poplatků, nebo zda je od 1. 1. 2011 nezbytné posuzovat Váš případ podle daňového řádu). V tomto ohledu jsou klíčová přechodná ustanovení daňového řádu, konkrétně pak jeho § 264/5, dle něhož platí, že:
- běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat daňový nedoplatek (vztahuje se rovněž na daňové penále), která započala podle zákona o správě daní a poplatků a neskončila do dne nabytí účinnosti daňového řádu, se ode dne 1. 1. 2011 posuzuje podle ustanovení daňového řádu, která upravují lhůtu pro placení daně;
- okamžik počátku běhu této lhůty určený podle zákona o správě daní a poplatků zůstává zachován;
- účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty (např. tedy její přerušení) a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti daňového řádu, se posuzují podle zákona o správě daní a poplatků.

Účinky zřízení zástavního práva k Vašemu automobilu na běh promlčecí lhůty tedy musí být posuzovány podle zákona o správě daní a poplatků, další běh této lhůty po 1. 1. 2011 se však řídí daňovým řádem. Svou odpověď proto dále rozdělím do 2 částí:
1/ Zákon o správě daní a poplatků:
Dle § 70 zákona o správě daní a poplatků platila pro promlčení práva vymáhat daňové nedoplatky tato základní pravidla:
- právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčovalo po 6 letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným;
- pokud byl proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušila a počala běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven;
- daňové nedoplatky však bylo možné vymáhat nejpozději do 20 let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným;
- k promlčení se přihlédlo jen tehdy, bylo-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky.

Přestože zákon o správě daní a poplatků explicitně nevymezoval, co rozumí "úkonem směřujícím k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku", shoduje se odborná literatura i judikatura v názoru, že jedním z těchto kroků může být i zřízení zástavního práva.
Pro správné počítání běhu promlčecí lhůty je dále důležité, že dle zákona o správě daní a poplatků počala nová promlčecí lhůta běžet (po přerušení předchozí promlčecí lhůty) po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven. Ve Vašem případě tedy nepočal běh nové 6-tileté promlčecí lhůty již od června 2009, nýbrž až od počátku následujícího kalendářního roku, tedy od 1. 1. 2010.

2/ Daňový řád:
V obecné rovině dle § 2/4 a 5 daňového řádu platí, že daň zahrnuje i příslušenství daně, přičemž příslušenstvím daně je mimo jiné i daňové penále, které tudíž sleduje osud daně.

Co se týče základních pravidel pro vymezení a běh lhůty pro placení daně, přinesl daňový řád ve svém § 160 zásadní změny:
- i nadále platí, že lhůta pro vybrání a vymáhání daně činí 6 let; lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně;
- lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku;
- daňový řád již obsahuje explicitní výčet úkonů, v jejichž důsledku dochází k přerušení lhůty; těmito úkony jsou:

a/ zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,
b/ zřízení zástavního práva, nebo
c/ oznámení rozhodnutí o posečkání;
- další změnou je nový způsob určování počátku běhu nové lhůty (po přerušení běhu lhůty předchozí), kdy nová lhůta počíná běžet ode dne, v němž byl učiněn úkon, kterým byla původní lhůta přerušena (nová lhůta tedy začíná běžet okamžitě, nikoli až od počátku následujícího kalendářního roku) ;
- snad nejpodstatnější změnou je pak opuštění koncepce promlčecí lhůty a její nahrazení lhůtou prekluzivní, tzn. že po uplynutí 6 let právo vybrat či vymáhat daň, resp. i daňové penále, zanikne a není tudíž zapotřebí se jakkoli dovolávat jeho promlčení (k zániku tohoto práva finanční úřad přihlíží z úřední povinnosti).

Po shrnutí všeho shora uvedeného lze uzavřít, že ve Vašem případě došlo k přerušení promlčecí lhůty v roce 2009 a nová 6-tiletá promlčecí lhůta tudíž začala běžet od 1. 1. 2010. Pokud od tohoto data nebyl finančním úřadem učiněn jiný krok, který by běh promlčecí lhůty přerušil (běžnou schůzku s příslušným úředníkem finančního úřadu za takový krok považovat nelze), uplyne tato lhůta (dle daňového řádu již nikoli promlčecí, nýbrž prekluzivní) dne 1. 1. 2016. K tomuto datu zanikne právo finančního úřadu daňové penále vybrat či vymáhat, této skutečnosti tudíž nebude zapotřebí se jakkoli dovolávat.

_

FINANCE-DANĚ
- Srážková daň, vrácení srážkové daně (pracovní smlouva s nízkým výdělkem a dohoda o provedení práce)
- Vrácení srážkové daně - pracovní smlouva s nízkým výdělkem a dohoda o provedení práce

Mám práci na částečný pracovní úvazek na 20 hodin týdně, kde mám hrubou mzdu 5100, - a v tomto zaměstnání uplatňuji slevu na dani (podepsal sem ty růžové papíry). Tam mám podepsanou klasickou pracovní smlouvu.
Pak mám podepsanou druhou práci kde mám podepsanou dohodu o provedení práce, kde si vydělám do 10 tis. měsíčně a z toho je mě strhávána 15% srážková daň.
Sem se někde dočetl, že když mám takto nízké výdělky, tak můžu podat daňové přiznání na konci roku a tu všechnu 15% srážkovou daň co mě strhávají v té práci na dohodu bych měl dostat zpátky.
Je to tak? Děkuji, Břetislav

ODPOVĚĎ:
Ano, je to tak. Máte právo, nikoliv povinnost, po uplynutí roku podat daňové přiznání. Uplatníte si za celý rok základní slevu na poplatníka, která činí v roce 2015 24.840 Kč, což odpovídá nulové dani při příjmu 165.600 Kč. Většinu sražené daně z DPP by Vám měl finanční úřad vrátit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel odmítá ukázat fakturu za energie od elektrárny - má nájemce právo fakturu vidět?
- Pronajímatel odmítá ukázat fakturu za energie - má nájemník právo fakturu vidět?
- Vyúčtování energií v pronajatém bytě a právo nájemce vidět originální fakturu od dodavatele energií
- Povinnost pronajímatele předložit nájemci vyúčtování energií

03-12/2014 pronájem bytu Vinohrady Praha. Pronajímatel nyní zaslal vyúčtování za energie formou emailu, pouze údaje o spotřebě (ty sedí dle před. protokolu) a cenou za ně - tzn. bez faktur, které mi opakovaně odmítá zaslat, prý mi je pouze ukáže, pokud se na ně přijedu podívat do Prahy.
Mám právo vidět fakturu v rámci řádného vyúčtování energií v pronajatém bytě? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

Z uvedeného plyne, že pokud jste požádal již dříve, měl Vám pronajímatel doložit jednotlivé náklady ve vúčtování.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyvlastnění hrobu ve válce - nárok na bezúplatný převod města původnímu majiteli
- Vyvlastnění hrobu ve válce - nárok darování hrobu zdarma od města, obce původnímu majiteli

V roce 1936 zakoupila naše rodina hrob na Olšanských hřbitovech. Když zemřel v roce 1979 otec, sdělila nám hřbitovní správa, že se bude naše oddělení rušit a bude nahrazeno parkem a obchodním centrem. Proto zde byl vyhlášen zákaz pohřbívání. K likvidaci ale nedošlo. Sekce byla průběžně neudržovaná a zdržovala se v ní různá individua. Z hrobu byly postupně ukradeny veškeré bronzové plastiky a příslušenství.
Nyní jsem se dozvěděli, že se hroby budou prodávat. Jednali jsme proto se hřbitovní správou, která nám však hrob prodala zpět dle námi hrazeného odhadu. Hrob nám byl vyvlastněn po roce 1948, a proto nám měl dle našeho názoru být bezúplatně předán do našeho vlastnictví. Takto si kupujeme náš hrob vlastně po druhé za odhadní cenu + DPH. Při tom to byla hřbitovní správa, která zrušila nájemní vztah a zabránila nám tak kontinuální využívání našeho majetku, při čemž se o hrob a jeho okolí vůbec nestarala. Jak máme docílit, aby byla zrušena kupní smlouva 6/2015 a hrob byl převeden bezúplatně do našeho vlastnictví? Děkujeme, Novákovi

ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu zmiňujete "zakoupení hrobu", předpokládám, že o skutečné zakoupení hrobu (tzn. části pozemku) nešlo. Dle současné (i předchozí) právní úpravy je možné hrob (resp. hrobové místo) užívat, a to na základě nájemního vztahu (dříve ve formě zapůjčení). To, co jednotliví nájemci hrobových míst na veřejném pohřebišti vlastní, se zpravidla nazývá hrobovým zařízením (např. náhrobek, deska, sochy, plastiky apod.).
Pokud Vám bylo hrobové zařízení po roce 1948 zkonfiskováno, bylo možné zažádat o jeho navrácení dle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (zák. č. 403/1990 Sb. , v platném znění). S ohledem na značný časový odstup se však domnívám, že Vaše právo na vrácení zkonfiskovaného hrobového zařízení již zaniklo (§ 19 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd). I přesto Vám však doporučuji obrátit se s dotazem na konkrétní zkonfiskovaný majetek (včetně údajů o jeho konfiskaci) na Ministerstvo financí, které je v této oblasti příslušným státním orgánem:
http://www.mfcr.cz/
Z tohoto důvodu přešlo vlastnické právo k hrobovému zařízení skutečně na správu veřejného pohřebiště a Vámi uzavřená smlouva je proto platná.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že dle § 24 vyhlášky o pohřebnictví (vyhl. č. 47/1966 Sb. , platné do 1. 4. 1988) platilo, že:
- nevyhovuje-li pohřebiště zdravotnímu nebo jinému obecnému zájmu, místní (městský) národní výbor zakáže pohřbívání na něm, anebo pohřebiště zruší;
- hřbitov lze zrušit teprve po uplynutí tlecí doby (tlecí doba činila dle této vyhlášky minimálně 10 let) od uložení posledního mrtvého; k účelům, při kterých je zapotřebí terén prohloubit, lze zrušeného hřbitova použít až po uplynutí 20 let od posledního pohřbu; přijde-li se přitom na ostatky, uloží se do země na vyhrazeném místě nebo se zpopelní;
- popelnice ze zrušeného pohřebiště, o jejichž nové uložení se pozůstalí přes upozornění nepostarali, přenesou se na jiné pohřebiště, a jestliže již uplynula doba, na kterou bylo místo propůjčeno, otevřou se a popel se smísí se zemí;
- náhrobky, které ti, jimž bylo propůjčeno místo pro hrob nebo pro popelnici, neodklidí ze zrušeného pohřebiště do 6 týdnů po upozornění, odklidí a uskladní správa pohřebiště na náklad jejich vlastníků;
- jde-li o obecný zájem hodný zvláštního zřetele, lze po provedeném převozu ostatků na jiný hřbitov zrušit hřbitov také před uplynutím tlecí doby od uložení posledního mrtvého; u hrobů, kde tlecí doba neuplynula, je nutno převézt i příslušenství hrobu (pomníky, kříže, obrubníky apod.) ; náklady spojené s předčasným zrušením hřbitova nese organizace, v jejímž zájmu byl hřbitov zrušen.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Lázně pro nemoc z povolání - nárok na náhradu ztráty na výdělku (pobírání platu, mzdy v lázních)
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno v zaměstnání - lázně, lázeňský pobyt pro nemoc z povolání

Byla mi přiznána příspěvková lázeňská péče z důvodu nemoci z povolání. Jsem zaměstnán u zaměstnavatele, kde tato nemoc vznikla.
Mám na dobu léčení nárok na náhradu ztráty na výdělku? Jaký druh volna mi je zaměstnavatel povinen poskytnout? Jak mohu argumentovat tento nárok na pracovní volno? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Při příspěvkové lázeňské péči nevzniká nárok na dočasnou pracovní neschopnost, resp. na nemocenskou. Pokud tedy příspěvková lázeňská péče je prokazatelně určena na léčbu nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám po dobu léčení v lázních pracovní volno a zaplatit Vám náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 371 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dlouhodobé užívání studny bez věcného břemene - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé užívání studny bez služebnosti - vydržení služebnosti

1998 koupena chalupa, v kupní smlouvě uvedeno, že je kupována i ze studnou a vodovodní přípojkou (studna není na našem pozemku, vodovodní přípojka ano), věcné břemeno není v katastru zapsáno. Studna byla vybudována před rokem 1955 (v katastrálních mapách není zaznamenána). Chalupa je na samotě, vodu ze studny čerpáme jen my. Drobné opravy jsem financovala, v letošním roce musím provést opravu větší - výměna skruží. Majitel pozemku nechce pozemek prodat. Mohu žádat o zapsání studny jako věcné břemeno? Mohu opravu provést? Děkuji
Děkuji, Iva

ODPOVĚĎ:
Pokud máte uvedeno v kupní smlouvě, že jste majitelkou studny a totéž je zaneseno i v katastru nemovitostí, pak věcné břemeno nepotřebujete. Leda v případě, že se nemáte jakým způsobem dostat ke svému majteku (studni). Nejprve zkuste vyjednávat s majitelkou pozemku. Nemusí se nutně jednat o jeho prodej. Pokud není jiná možná přístupová cesta ke studni než přes cizí pozemek, máte právo přístupu. V případě, že majitel nebude ochoten s Vámi jakkoliv komunikovat, musíte se obrátit na soud. Pokud studna není uvedena v katastru, jak píšete, obraťte se na katastr nemovitostí a žádejte nápravu. Jako podklad, že studna patří Vám, slouží kupní smlouva.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní znalec zemřel - je nutné shánět nový znalecký posudek?
- Znalecký posudek soudního znalce - znalec zemřel, je možné posudek předložit soudu?

Shořel mi dům, pojišťovna nezaplatila celou smluvní částku. Soudní znalec vyhotovil znalecký posudek vyhořelého domu, pak zemřel. Mohu znalecký posudek předložit soudu? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Ano, i znalecký posudek, jehož autor-soudní znalec již zemřel, můžete využít v případném soudním řízení.
V obecné rovině dle § 125 Občanského soudního řádu platí, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.
Dle § 127a Občanského soudního řádu dále platí, že jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení (tedy Vámi) má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.
Určitá nesnáz by samozřejmě nastala, pokud by se soud rozhodl znalce vyslechnout, samotná skutečnost úmrtí soudního znalce by však neměla mít na posouzení důkazu jako znaleckého posudku žádný vliv (tzn. že tento posudek by neměl být kvalifikován jako listinný důkaz, nýbrž jako znalecký posudek). Nebude-li výslech soudního znalce možný, může soud nařídit (v případě pochybností o správnosti předloženého znaleckého posudku) přezkoumání znaleckého posudku jiným znalcem (§ 127/2 Občanského soudního řádu).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Agresivní žák s nožem ve škole - co mohou dělat rodiče ostatních žáků?

Do třídy našeho dítěte chodí i chlapec, který má velice vážné problémy s chováním. Je sprostý nejenom ke svým spolužákům, ale i učitelce, kterou vůbec neposlouchá. Během vyučování běhá po třídě, je agresivní, sprostě nadává a ruší ostatní. Byl již umístěn i do Diagnostického ústavu, bohužel účinek to nemělo žádný, spíše naopak. Do školy donesl několikrát kuchyňský nůž a vyhrožoval všem, že jim ublíží. Učitelka si s ním už opravdu neví rady a jeho matka tuto situaci nijak neřeší, spíše klade vinu na učitelku, že ta je problémová, což vůbec není pravda. Potřebovali bychom poradit, co jako rodiče můžeme udělat pro to, aby naše děti nebyly každý den ohroženy tímto chlapcem. Máme nějaké možnosti jak se bránit? A jaké možnosti má vůbec škola? Existuje nějaký způsob, jak ho dostat ze školy pryč, než se stane nějaké neštěstí? Je možné trvat na tom, aby ředitelství školy vyloučila žáka pro nepřizpůsobivost? Je možné podat stížnost na krajský úřad (zřizovatel školy)? Děkuji. Petra

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Postup dle školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění) :
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda problémový chlapec dosud plní povinnou školní docházku či nikoli, což je informace dosti podstatná. Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat oběma variantami.
Základní povinnosti žáků a studentů jsou zakotveny v § 22/1 školského zákona, dle něhož jsou žáci a studenti povinni:
a/ řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b/ dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c/ plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

Další povinnosti pak mohou být žákům a studentům uloženy školním řádem, v němž ředitel školy dle § 30/1 školského zákona upraví:
a/ podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení,
b/ provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,
c/ podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

d/ podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

V první řadě Vám proto doporučuji nahlédnout do školního řádu předmětné školy a ověřit, jakým způsobem jsou zde zakotvena základní pravidla pro chování žáků či studentů, resp. můžete tímto způsobem ověřit, jaká konkrétní ustanovení školního řádu problémový chlapec svým chováním porušuje.
Porušování základních povinností žáků a studentů může být sankcionováno uložením kázeňských opatření. Tato opatření se dělí do dvou základních skupin, a to kázeňská opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta (vyloučení a podmíněné vyloučení) a kázeňská opatření bez právních důsledků pro žáka nebo studenta (důtky a napomenutí).
Co se týče kázeňských opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta, platí dle § 31/2 školského zákona, že ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených a/ školským zákonem nebo b/ školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.
V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.

Základními podmínkami pro rozhodnutí ředitele školy nebo školského zařízení o podmíněném vyloučení či vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení tedy jsou:
a/ žák nebo student se dopustil závažného porušení povinnosti vyplývající mu ze školského zákona nebo školního či vnitřního řádu, a zároveň
b/ porušení povinnosti dle písm. a/ bylo zaviněné (tzn. úmyslné či nedbalostní).

Pro případ 1/ zvláště hrubého slovního nebo 2/ úmyslného fyzického útoku žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení stanoví školský zákon ve svém § 31/3 výslovně, že takové chování se vždy považuje za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (tzn. že podmínka ad a/ výše je automaticky splněna).
Poslední podmínkou, která musí být pro rozhodnutí o vyloučení či podmíněném vyloučení žáka nebo studenta ze školy splněna je skutečnost, že žáka nebo studenta lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Před splněním povinné školní docházky nemůže být žák ze školy vyloučen (a to ani podmíněně), přestože jeho chování naplňuje podmínku ad a/ i b/ výše.
Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku; žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce (tedy k 30. 6.), v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky (§ 36/1 a § 43 školského zákona). Povinná školní docházka může být žákem plněna samozřejmě na základní i střední škole, popř. na konzervatoři.
Plní-li tedy problémový chlapec dosud povinnou školní docházku, nemůže být ze školy vyloučen, a to ani podmíněně, přestože svým chováním jinak naplňuje všechny zákonné předpoklady.
Pokud už problémový chlapec povinnou školní docházku splnil, mohou se rodiče jeho spolužáků obrátit na ředitele školy s písemným návrhem na rozhodnutí o udělení některého z kázeňských opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta (tzn. vyloučení či podmíněné vyloučení). Ředitel školy o vyloučení či podmíněném vyloučení problémového chlapce rozhodne postupem dle § 31/4 školského zákona.

Není-li zatím možné problémového chlapce ze školy vyloučit (popř. podmíněně vyloučit), může mu být uděleno některé z kázeňských opatření bez právních důsledků pro žáka nebo studenta:
a/ dle § 17/3 vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (vyhl. č. 48/2005 Sb. , v platném znění) lze při porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy;

b/ dle § 10/3 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb. , v platném znění) lze při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- napomenutí učitele odborného výcviku,
- důtku třídního učitele,
- důtku učitele odborného výcviku, nebo
- důtku ředitele školy.

2/ Jiný postup:
Chování problémového chlapce Vám doporučuji oznámit místně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dle § 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zák. č. 359/1999 Sb. , v platném znění) jsou těmito orgány také obecní úřady, v tomto případě Vám však doporučuji kontaktovat obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí může přijmout odpovídající opatření, není rovněž vyloučeno, že v této souvislosti kontaktuje místně příslušný okresní soud. Dle § 925 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) platí, že vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálněprávní ochrany dětí, může soud:
a/ napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, osobu, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,
b/ stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte, nebo
c/ uložit dítěti nebo rodičům omezení bránící škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména zákazem určitých činností.

OBČAN-DLUHY
- Předčasné splacení insolvence - platí se poplatek insolvenčnímu správci jen do splacení nebo podle splátkového kalendáře?
- Předčasné splacení bankrotu, oddlužení a poplatek insolvenčnímu správci - platí se jen do splacení nebo podle splátkového kalendáře?

5/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení. Splátky rozepsány na 15 měsíců. Pokud se podaří zaplatit dluh dříve (lépe placená práce, pomoc rodiny), skončí splacením dluhů platba měsíčního poplatku insolv. správci? Bylo nám řečeno, že insol. správce má nárok na poplatek po celou dobu určenou soudem na splácení (tj. v tomto případě 25 měsíců. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Dle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. , která upravuje mj. odměny insolvenčních správců při jednotlivých způsobech řešení úpadku, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Pokud tedy splatíte své závazky dříve, nemusíte pak již samozřejmě platit ani odměnu insolvenčnímu správci.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování peněz potomkovi - jak zajistit vypořádání v případě rozvodu potomka nebo jeho smrti?
- Darování peněz synovi, dceři - jak zajistit vypořádání v případě rozvodu potomka nebo jeho smrti?

Daroval jsem dceři finanční dar na pořízení bytu. Chci si pořídit smlouvu v případě smrti mé dcery, nebo rozvodu, že tato částka byla darována otcem s následným mým vypořádáním. Dcera je svobodná bezdětná s přítelem. Daroval jsem jí 1.000 000, - Kč na pořízení bytu, zbytek mají údajně společnou hypotéku v poměru 1/9 ve prospěch dcery a jde mně o to, kdyby se s ní něco stalo v případě úmrtí, abych měl nárok na vypořádání v darované výši. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Darování je dvoustranné právní jednání, při kterém dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci a obdarovaný dar přijímá. Dar lze odvolat pouze ze zákonem stanovených důvodů, a to pro nouzi a pro nevděk (§ 2068 a násl. a § 2072 a násl. o. z.). V současné chvíli jsou Vámi darované peníze pouze Vaší dcery a je tedy pouze na ní, jak s nimi naloží. Můžete ji jedině požádat, aby sepsala závěť a peníze Vám v ní pro případ své smrti odkázala.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za prodej cigaret mladistvým - jak se bránit proti vymyšlené historce mladistvých?
- Pokuta za prodej tabákových výrobků mladistvým - jak se bránit proti vymyšlené historce mladistvých?

Vlastním trafiku, nyní se zahajuje správní řízení ohledně pokuty, jelikož se prý 4 nezletilý dohodli, že jsem jim prodala cigarety. Podotýkám, že bez OP mladým cigarety neprodávám, obvinili prý i trafiku konkurence. Je nějaká šance jak se bránit když mají jen výpovědi těch mladistvých? Vůbec nevím co s tím mám dělat. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V daném případě bude probíhat klasické správní řízení, ve kterém probíhá dokazování, i vy můžete navrhovat důkazy. Pokud si tedy zajistíte vlastní důkazy, které potvrdí Vaši verzi, bude se rozhodovat na základě těchto důkazů. Doporučuji však nahledédnout u správního orgánu do spisu, ať přesně víte, jaké důkazy proti Vám správní orgán má.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Automatické informování městskou samosprávou o stavění, stavbách v okolí - kam podat žádost?

vzhledem k tomu, že místní samospráva trvale různými stavebními zásahy zhoršuje úroveň bydlení v našem domě vlastníků (parkoviště, sportovní plochy, kino a pod), chtěli bychom být automaticky obesíláni, pokud by v naší lokalitě mělo probíhat stavební řízení jakéhokoli druhu. Zle podat a kam takovou univerzální žádost? Vím, že něco takového mají ochránci přírody a ekologické spolky.
Děkuji Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, stavební úřad není povinen informovat kohokoli (pouze na základě jeho předchozí žádosti) o zahájení jakéhokoli územního či stavebního řízení v určité lokalitě.
V této souvislosti je nezbytné si v první řadě uvědomit, že okruh účastníků územního a stavebního řízení je vymezen ve stavebním zákoně, tzn. že účastníkem územního a stavebního řízení nemůže být zcela kdokoli.
Konkrétně dle § 85 stavebního zákona platí, že účastníky územního řízení jsou
- žadatel (tzn. žadatel o vydání územního rozhodnutí),
- obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
- osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (nejedná se pouze o přímé sousedy, nýbrž o sousedy v širším slova smyslu, tedy všechny, jejichž vlastnická práva mohou být stavebním záměrem dotčena),
- osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (těmito osobami mohou být právě spolky, dříve občanská sdružení, předmětem jejichž činnosti je např. ochrana životního prostředí, k tomu více níže).

Dle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení pouze:
- stavebník,
- vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí (jedná se opět o spolky chránící životní prostředí).

Možnost ovlivnit určitým způsobem probíhající řízení se Vám naskýtá v případě řízení územních (např. řízení o vydání rozhodnutí o změně využití území, řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby apod.), kterých se můžete účastnit nikoli jako účastník (kterým byste byl pouze pokud by bylo možné zařadit Vás do některé z kategorií účastníků územního řízení dle shora uvedeného § 85 stavebního zákona), nýbrž jako veřejnost. V tomto ohledu je však důležité si uvědomit, že veřejnost je o zahajovaných územních řízeních (resp. ještě před tím o řízeních o posuzování vlivu na životní prostředí) v zásadě informována prostřednictvím veřejné vyhlášky. Chcete-li proto být informován o aktuálním stavebním dění ve Vaší lokalitě, nezbývá Vám, než pravidelně sledovat veřejnou vyhlášku stavebního úřadu. Svou odpověď dále rozdělím do 2 částí: 1/ řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, (tzv. EIA) a 2/ územní řízení.

1/ Řízení o posuzování vlivů na životní prostředí:
Toto řízení se zahajuje pouze v případech takových stavebních (resp. územních) záměrů, které mohou mít podstatný vliv na životní prostředí či veřejné zdraví a předchází tudíž řízení územnímu i stavebnímu. Klíčovým právním předpisem je v této souvislosti zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 100/2001 Sb. , v platném znění). Předmětem tohoto zákona je konkrétně posuzování vymezených záměrů a koncepcí, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí; dle tohoto zákona se posuzují pouze vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Tento zákon vymezuje dále kategorii veřejnosti (kterou může být kdokoli) a kategorii dotčené veřejnosti, kterou může být:
- osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení (tzn. územním či stavebním řízení) dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
- právnická osoba soukromého práva (nejčastěji tedy spolky, dříve občanská sdružení, nadace či obecně prospěšné společnosti), jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost.

Subjekt, jehož stavební záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, je povinen zaslat o tom příslušnému úřadu oznámení. Dle § 6/6 a 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dále platí, že:
- pokud toto oznámení splňuje předepsané náležitosti, zajistí příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejnění informace o oznámení a na internetu vždy zveřejní alespoň textovou část oznámení;
- veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení; k vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí (ovšem může) přihlížet.

Stavební úřad zveřejňuje v rámci tohoto řízení spolu s oznámením o zahájení řízení:
a/ žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr posouzený podle tohoto zákona, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení,
b/ informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízení vydáno,
c/ informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořízenými v průběhu posuzování, které byly zveřejněny,
d/ informace o podmínkách zapojení veřejnosti do řízení, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízení.

Tyto informace musí být na úřední desce stavebního úřadu zveřejněny po dobu 30 dnů.

Dle § 9c zákona o posuzování vlivů na životní prostředí může veřejnost v navazujícím řízení (tzn. územním řízení) uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení lhůtu delší. Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnosti.

Pro zveřejňování důležitých informací v rámci tohoto řízení je dále podstatný § 16/1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, dle něhož zajistí příslušný úřad zveřejnění informace o:
a/ oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
b/ místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,
c/ vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d/ dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,
e/ posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
f/ oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
g/ návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
h/ konzultaci při mezistátním posuzování.

Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek:
a/ na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků, a
b/ na internetu.

Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

K tomuto tématu lze dále odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-pravni-uprave-posuzovani-vlivu-na-zivotni-prostredi-98114.html

2/ Územní řízení:
Co se týče územního řízení, je klíčový § 87/1 a 2 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- v případech záměrů a/ posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo b/ pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, anebo c/ záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné ústní jednání (kterého se tedy může zúčastnit veřejnost, tzn. kdokoli) ;
- konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou (§ 25/2 správního řádu), která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem; po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

Dle § 89/1 stavebního zákona může veřejnost uplatnit své připomínky k projednávanému záměru nejpozději v rámci veřejného ústního jednání.

Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že v obecné rovině jsou dle § 27 správního řádu účastníky správního (tedy i územního a stavebního) řízení:
- v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
- v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají;
- účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech;
- účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon (např. tedy stavební zákon, jak uvedeno výše).

Za účastníka správního řízení bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání (§ 28 správního řádu).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- 6 bytů v bytovém domě v ideálním spoluvlastnictví - je možné nezřídit SVJ?
- Spoluvlastník bytového domu v ideálním spoluvlastnictví uzamčel společné prostory a užívá je sám - může to udělat?

9/1996 jsem koupil s manželkou a ostatními uživateli bytů v domě (celkem 6 bytů) obytný dům, v kterém jsme bydleli. Město Opava prodalo dům za dohodnutou kupní cenu do podílového spoluvlastnictví kupujících tak, že každý kupující (uživatelé jednoho bytu) koupil ideální 1/6 nemovitosti obytného domu) za dohodnutou kupní cenu (1/6 cenu domu). Doposud nemáme založeno společenství vlastníků. V současné době jeden ze spoluvlastníků domu uzamkl svým zámkem prádelnu (společný prostor) s tím, že má malý sklep a prádelnu bude užívat jako svůj sklep.
Má uvedený spoluvlastník za současné situace právo na samostatné užívání společného prostoru (prádelny)? Pokud ne, jak je možno se bránit?
Za jakých podmínek může docílit spoluvlastník domu užívání prádelny pouze ve svůj prospěch? Je možno užívat a provozovat dům bez zřízení Společenství vlastníků? Pokud ne, hrozí sankce spoluvlastníkům domu? Děkuji, Mikšíček

ODPOVĚĎ:
Založení společenství vlastníků jednotek je povinné (při splnění zákonných podmínek) v případě, že se jedná o tzv. bytové spoluvlastnictví, tedy že každý "vlastník" je výlučným vlastníkem své bytové jednotky a zároveň spoluvlastníkem společných částí domu.

Pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, společenství vlastníků jednotek se z povahy věci nezakládá. Při tomto typu spoluvlastnictví však je každý spoluvlastník výlučným vlastníkem pouze svého ideálního podílu. Není tedy faktickým vlastníkem jednotky. Teoreticky se tak může stát, že dvoutřetinová většina spoluvlasntíků rozhodne o změně účelu domu atd.

Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Záleží také na tom, zda máte přijatá nějaká pravidla, kterými se řídí užívání společné věci (domu).

Ve Vámi uvedeném případě zřejmě dochází k tomu, že jeden ze spoluvlastníků neoprávněně brání ostatním spoluvlastníkům ve výkonu jejich práv. Pokud od tohoto jednání neupustí dobrovolně, bude nutné se bránit soudní cestou.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Porucha autobusu a neuskutečněná část zájezdu a pobytu - sleva za nezdařený zájezd

05/2015 byla dcera se školou na sedmidenním poznávacím výletě ve Španělsku, po cestě do Španělska měli navštívit Monaco a Francii, ale měli poruchu autobusu a po hodině jízdy zůstali stát od 13.00 do 01.00,prakticky skoro celí den, tím pádem jim odpadlo Monaco a ve Francii jen přespali, pak jeli přímo do Španělska. Jelikož si všechny děti stěžovali, že jeli hlavně kvůli návštěvě Monaca, tak jim zástupce cestovní kanceláře navrhl, že by vyjeli dřív a Monaco navštívili, tak bylo dohodnuto, ale do Monaca přijeli ve 22.00 hodin a samozřejmě vše slibované (oceánografické muzeum a pod.) bylo zavřeno, tak je zástupce CK vzal na večerní procházku Monacem až do 01.00 hodin, děti z toho samozřejmě moc neměli, ale v Monacu podle zástupce CK byli. Francie -půl denní plánovaný pobyt odpadl úplně.
Další věc je to protahování opravy autobusu, dle závady co řekli řidiči a bylo i zřejmé (dostavil jsem se na místo, vzal nějaké svačiny pro děti, aby dcera a spolužačky nezmrzaly venku a mohli si sednout do vyhřátého auta.
Zkušeným řidičům muselo být jasné, že autobus se bude muset nahradit novým (jsem automechanik a konzultoval jsem to se zkušeným opravářem nákladních automobilů). K výměně vozu se ale rozhodli až po 20.00 večer a jelikož to měli s centráli přes celou republiku, tak autobus přijel až po půlnoci a než se vše přeskládalo, tak jeli až kolem 1. hodiny ráno.
Navíc chtěl zástupce CK aby se jelo naproti druhému autobusu tím poškozeným autobusem, to jsem odmítl a naložil pár dětí do svého auta a jeli jsme na místo srazu, ale po našem ujetí asi 30-ti kilometrů nám volali, aby jsme se vrátili, že autobus je opravdu nepojízdný a nehne se z místa.
Je možné v tomhle případě žádat nějaké odškodné s ceny 9.500,-Kč? Pokud ano, tak kde žádat, po škole, kde jsme to platili, nebo po CK?
Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, kdo vystupoval vůči cestovní kanceláři jako zákazník, tzn. zda byla zákazníkem škola (což předpokládám), nebo zda byli zákazníky rodiče žáků.
Byla-li zákazníkem cestovní kanceláře škola, doporučuji Vám se obrátit a ni s požadavkem na reklamaci zájezdu a vznesení nároku na poskytnutí slevy z ceny zájezdu.
Dle § 2540občanského zákoníku platí, že má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nevytkl-li zákazník vadu zájezdu bez zbytečného odkladu vlastním zaviněním, soud mu právo na slevu z ceny nepřizná, jestliže pořadatel namítne, že zákazník své právo neuplatnil ani do jednoho měsíce od skončení zájezdu ani u něho, ani u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.
V této souvislosti je podstatné, že právo na slevu z ceny zájezdu se promlčuje ve lhůtě 1 měsíce od skončení zájezdu. Promlčením toto právo zákazníka nezaniká, je pouze do určité míry oslabeno, tzn. že pokud cestovní kancelář v eventuálním budoucím soudním sporu vznese námitku promlčení, soud zákazníkovi slevu z ceny zájezdu nepřizná (dobrovolně však může cestovní kancelář slevu z ceny zájezdu poskytnout i po promlčení tohoto práva).
Nebude-li cestovní kancelář ochotna slevu z ceny zájezdu poskytnout (popř. vznese-li cestovní kancelář námitku promlčení již nyní a nebude tudíž účelné podávat k soudu žalobu) je dále vhodné vědět, že dle § 2543/1 občanského zákoníku je cestovní kancelář povinna nahradit zákazníkovi při porušení povinnosti (za niž cestovní kancelář odpovídá) újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen. Toto právo zákazníka pak podléhá běžné promlčecí lhůtě. I tímto způsobem je tedy možné získat od cestovní kanceláře zpět určitou část ceny zájezdu (byť ve formě náhrady za vzniklou újmu).

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Bývalá manželka uvedla bývalého manžela za otce dítěte ač biologickým otcem dítěte není, jak postupovat?
- Popření otcovství bývalým manželem - není biologickým otcem dítěte
- Žaloba o popření otcovství - návrh, vzor

31.12.2013 odstěhování od mé bývalé ženy. Rozvod: 25. 2. 2015. V den rozvodu jsem dorazil domů, žena byla těhotná s pánem, který o ni nejevil zájem. Jelikož už byla naše žádost a smlouva pro dobu po rozvodu řešena již před soudem, tak jsem již nestačil k této smlouvě nic dodat, jelikož jsem se vlastního líčení nezúčastnil.
Ve smlouvě bylo: „Účastníci nemají vůči sobě žádných vzájemných nároků z titulu vyživovací povinnosti rozvedeného manžela“.
19.5. 2015 mé ženě narodila holčička, jako otce uvedla bývalá žena mě.
Společnou domácnost jsme nevedli od 12/2013, neměli jsme pohlavní styk.
Až se mi dostane do ruky rodný list „Emy“ mám připravenou „Žalobu o popření otcovství“ kde žaluji
Žalobce: Mé jméno a adresa
Žalovaná:
1. Mou bývalou ženu, nar. xx. xx. xxxx, bytem xxxxxxxxxxxxxx
2. její dceru, nar. 19. 5. 2015, bytem xxxxxxx
a soudu navrhuji, aby vydal tento rozsudek:
Určuje se, že (mé jméno), nar. xx. x. xxxx, není otcem nezletilé Emy…. , narozené dne 19. 5. 2015 z matky (jméno bývalé ženy).
Chtěl bych se Vás tedy touto cestou zeptat, zda-li postupuji rámcově správně, nebo zda-li bych měl zvolit jiný postup, abych tak v rámci určení otcovství a toho kdo bude platit alimenty soud určil skutečného otce, který se však mé bývalé ženy od doby co mu tuto skutečnost asi sdělila, nepřihlásil. Jeho jméno mi odmítá zatím sdělit.
Pokud by mi tedy soud určil placení alimentů, vím jen jedno, že bych musel zažalovat skutečného otce „Emy“ z bezdůvodného obohacení. A pokud by muselo dojít na drahý test otcovství, je povinen mu podstoupit???
Mám si vzít pro větší a jistý úspěch právníka?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jestliže nesouhlasíte s tím, že jste otcem dítěte Vaší bývalé ženy, je skutečně zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství, Váš postup je tedy správný. Popřít otcovství v tomto případě je možné pouze tehdy, je-li vyloučeno, abyste byl otcem dítěte. Vzhledem k tomu, že spolu nežijete již od prosince 2013, by to však neměl být problém. Soud v tomto případě nařídí provedení testů DNA. Většinou se jedná o tzv. „velký test“, při kterém je testován otec, matka i dítě. Matka s dítětem sice může provedení testu DNA odmítnout, resp. Nikdo ji nemůže k absolvování testu DNA fyzicky donutit – to platí i pro biologického otce dítěte – ale soud může matce na maření soudního rozhodnutí udělit – a to i opakovaně – finanční pokutu. Jestliže na základě výsledků testů DNA soud rozhodne o tom, že nejste otcem dítěte, zbaví Vás rodičovské zodpovědnosti a tím i veškerých práv a povinností vůči dítěti, včetně povinnosti hradit výživné matce dítěte.

Výživné, které jste do té doby matce uhradil Vy, byste následně musel vymáhat po biologickém otci dítěte, protože spotřebované výživné se nevrací. Zastoupení právníkem – nejlépe se specializací na rodinné právo – lze jednoznačně doporučit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedi nesekají trávu - tráva prorůstá přes plot a ničí ho, jak postupovat?
- Postavení plotu z důvodu prorůstání trávy od souseda

Děravým plotem od sousedů pronikají zvířata. Na stavebním úřadu oznámili, že když mi to vadí, plot si odstraní a mám tam udělat pořádný plot já.

Mají na to právo? Já už mám svoje ploty od jejich pozemků ze tří stran udělané, podruhé, z poplastovaného pletiva, když mi první dřevěné ploty za pouhých 12 let pod jejich trávou z jejich stran nesekanou, uhnily i s břevny.
Můžu si tedy už plot udělat? Ale zcela tedy na svém pozemku souběžně s tím jejich zdevastovaným, a mezi těmito ploty by vznikla "cesta", ze které bych si aspoň tento plot mohla z jejich strany obsekávat, když se ke zbývajícím svým plotům od nich nedostanu. Z mé strany mají obsekáváno 7x za sezonu.
Musejí si sousedi navzájem osekávat u plotů trávu. každý ze své strany?
Děkuji. Zdena

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Postup dle občanského zákoníku:
Dle § 1026 občanského zákoníku platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlý plot, musí ho však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jeho poškození sousedovi škoda. Dle znění dotazu však předpokládám, že v důsledku špatného stavu plotu Vám prakticky žádná škoda nehrozí (resp. neuvádíte, že by vnikající zvířata na Vašem pozemku nějakou škodu způsobovala), ze shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ proto vztahuje pouze jeho první část, tj. že Vaši sousedé nejsou povinni svůj plot opravit.
Shora uvedené však neznamená, že by Vaši sousedé nebyli povinni svůj plot řádně opravit (popř. postavit plot nový) dle jiného ustanovení občanského zákoníku. Dle § 1013/1 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Dle § 1027 občanského zákoníku pak může soud na návrh souseda (a po zjištění stanoviska stavebního úřadu) uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Je-li tedy ve Vašem případě možné vyhodnotit vnikání zvířat na Váš pozemek jako natolik intenzivní (tzn. v míře nepřiměřené místním poměrům), že Vás podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, můžete se na Vaše sousedy obrátit s výzvou (ideálně písemnou, jejíž jeden stejnopis si ponecháte) k zabránění dalšímu vnikání zvířat na Váš pozemek (a to prostřednictvím opravy či nového vybudování plotu).
Nevýhodou postupu dle občanského zákoníku je skutečnost, že v případě nedohody s Vašimi sousedy Vám nezbude, než se obrátit s žalobou na soud. Soudní řízení (v tomto případě by se jednalo o tzv. sousedský spor) je pak poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy možné s naprostou jistotou odhadnout.

2/ Postup dle stavebního zákona:
Jednodušším řešením Vámi popsané situace je výstavba Vašeho vlastního plotu (na Vašem pozemku.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro vybudování oplocení zapotřebí vydání územního souhlasu (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí, dále není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu).
Podmínkou pro vydání územního souhlasu je nicméně získání souhlasu Vašich sousedů (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Bude-li proto dohoda (a získání souhlasu) s Vašimi sousedy možná, bude se jednat o ideální variantu řešení.
Pokud by se Vám nepodařilo souhlas Vašich sousedů získat, není tím samozřejmě výstavba plotu zmařena, bude však zapotřebí, abyste se na stavební úřad obrátila nikoli s žádostí o vydání územního souhlasu, nýbrž s žádostí o vydání územního rozhodnutí (které je de facto složitější variantou územního souhlasu). V rámci územního řízení o vydání územního rozhodnutí se Vaši sousedé stanou účastníky tohoto řízení, jejich souhlas již však nebude k povolení výstavby plotu nezbytný.
Rozhodnete-li se k výstavbě vlastního plotu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí zde konzultovat.
Co se týče obsekávání plotů na hranicích pozemků, neukládá tuto povinnost Vašim sousedům de facto žádný právní předpis. Pokud by Vám však v důsledku neobsekávání plotu hrozila škoda, bylo by možné uvažovat o aplikaci ustanovení občanského zákoníku týkajících se tzv. generální prevenční povinnosti (§ 2900 a § 2901 občanského zákoníku), dle nichž je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví (tzn. že Vaši sousedé jsou povinni si počínat tak, aby např. nedošlo k nedůvodné újmě na Vašem plotě).

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem pro nedodržování zákonných přestávek v pracovní době

V pracovní smlouvě mám psáno, že výpovědní lhůta se řídí paragrafem 45. V něm se o výpovědní lhůtě nic nepíše. Musím i přes tento omyl ve smlouvě dodržet 2 měsíční výpovědní lhůtu? Je možné podat okamžitou výpověď z důvodu nedodržování zákonných přestávek v práci? Pracuji od 9:00 do 20:00 bez zákonem stanovené pauzy. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že se jedná jen o tzv. chybu v psaní nebo v počtech, popř. je možné, že se Vaše pracovní smlouva obsahuje odkaz na starý zákoník práce.
Tato skutečnost nemá tedy žádný vliv na povinnost dodržet délku výpovědní doby, nedodržování přestávek v práci není důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru z Vaší strany. Pokud zaměstnavatel nedodržuje ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby, můžete se obrátit s písemným podnětem na místně příslušný inspektorát práce.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dovolání k Nejvyššímu soudu - je nutná nová plná moc (nebo stačí plná moc k prvoinstančnímu soudu)?

Právní zástupce žalobců podal dovolání k NS, ke kterému byla přiložena plná moc žalobců, na základě které je zastupoval v prvoinstančním a odvolacím řízení. Je tento postup správný, nebo měla být přiložena nová plná moc žalobců
specielně určená jejich právnímu zástupci pro účely dovolacího řízení? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o generelní plnou moc, respektive neomezenou např. pouze pro řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, nevidím důvodu, proč by musel účastník řízení předkládat novou speciální plnou moc. Postup by měl být tedy správný.
Je třeba uvést, že zástupce by měl být dle § 241 občanského soudního řádu advokát, to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba s právnickým vzděláním, respektive za právnickou osobu v pozici dovolatele jedná osoba s právnickým vzděláním.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace stánku (rez a vadný potisk)

Objednal jsem si stánek u slovenského prodejce (který inzeruje na českém portálu). Avšak konstrukce stánku dorazila zrezlá a potisk kvalitou a provedením neodpovídal předloze (potisk na míru). Stánek jsem poslal zpět s rozporem kupní smlouvy a prodejci jsem řekl, že chci zpět peníze. Momentálně má můj stánek i peníze a přestal komunikovat poté, co jsem mu řekl, že takové zhotovení (rez, špatná kvalita tisku a několik dalších chyb) nehodlám tolerovat. Vše staví na tom, že jsem mu neposlal stánek v originální krabici + střecha stánku "prý" došla špinavá což není pravda, protože já to vše ještě umyl než jsem to poslal. Od té doby ticho po pěšině. Děkuji za informaci.

Moje otázky zní:
1. zda-li jsem mohl poslat prodejci rozpor s kupní smlouvou a mohl požadovat nazpět peníze? Prodejce mi řekl, že není schopný garantovat "nezrezlý" stánek a kvalitnější potisk.
2. Je špinavá střecha důvodem nevyplatit mi peníze v případě chyb, které na stánku prokazatelně (mám fotky) byly?
3. Nejsem si jist jestli spadá tento spor pod spotřebitelské nebo obchodní právo? Stánek sice byl určen k prodeji, ale stejně tak ho mohu mít na zahradě. Tím pádem si myslím, že není třeba tuto stránku věci řešit, nebo se mýlím? faktura byla vystavena na fyzickou osobu nikoliv firmu, nebo podnikatele.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Jedná se o právní vztah s cizím prvkem. Nejprve bude nutné určit, kterým právním řádem se tento právní vztah bude řídit. Rozhodný právní řád bude stanoven na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

Základní možnost pro určení rozhodného práva je volba smluvních stran. Záleží tak na tom, zda mezi Vámi došlo v tomto směru k určité dohodě (byť v rámci obchodních podmínek).

Pokud nedošlo k dohodě o volbě rozhodného práva, pak záleží na tom, zda se bude jednat o spotřebitelskou smlouvu či nikoliv. Spotřebitelem je podle čl. 6 tohoto nařízení fyzická osoba, která uzavřela smlouvu, která se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti. Pro posouzení této otázky je nezbytné vědět, zda jste stánek kupoval pro svou podnikatelskou činnost nebo samostatný výkon povolání nebo nikoliv. Jelikož jste stánek kupoval s potiskem, domnívám se, že jej hodláte použít pro svou podnikatelskou činnost. S jistotou to však bez bližších informací nelze říct.

Pokud by se nejednalo o spotřebitelskou smlouvu, pak se bude smlouva řídit právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, tedy právem Slovenské republiky.

Pokud se bude jednat o spotřebitelskou smlouvu, bude se smlouva řídit právem ČR, pokud se činnost obchodníka zaměřuje na ČR. Jinak se bude opět řídit právem Slovenské republiky.

Již při určení rozhodného práva je mnoho neznámých, a z toho plyne, že na Vaše dotazy nelze za takové situace odpovědět. Proto doporučuji kontaktovat advokáta. Navíc, pokud na základě uvedeného dojdete k závěru, že se smlouva bude řídit právem Slovenské republiky, pak Vám nelze poradit z toho důvodu, že tato právní poradna poskytuje rady jen ohledně českého práva.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Špatně provedené rozvody vody v nájemním bytě - pronajímatel požaduje zaplacení opravy po nájemci, co dělat?
- Škoda způsobená závadným rozvodem vody v nájemním bytě - pronajímatel chce škodu uhradit po nájemci

Jsme v nájmu a nemáme pojištění. 06/2014 nám majitel předělal instalaci vody (trubky místo ve zdi jsou vedené po zdi). 14.6.2015 nám praskla hadička k umyvadlu a než jsme to zjistil, vytopili jsme sousedy. 15.6.2015 tam byl instalatér a prohlásil že rozvod je špatně a že se musí vyměnit hadička, umývadlo, baterie atd. Zástupce majitele prohlásila že byt je před rekonstrukci a že financování je na nás.
Pokud to skutečně instalatérská firma udělala špatně a rozvody jsou závadné, kdo by měl hradit škodu a může nás majitel nutit kvůli prasklé hadičce k tak rozsáhlé rekonstrukci?

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 21.06.2015, dotaz č. 7543)
Nevím, zda Váš dotaz chápu správně, ale tvrdíte, že vlastník bytu provedl opravu vodvodních rozvodů. Tyto práce byly odvedeny vadně a v důsledku toho vznikla škoda. Vlastník však nyní odmítá opravit vodovodní rozvody.

Domnívám se, že škodu by měl nahradit vlastník bytu. Ten prováděl opravy rozvodů a provedl tyto práce nekvalitně. Pokud to prováděla pro vlastníka třetí osoba, pak je na vlastníkovi, aby uhrazenou škodu vymáhal na této třetí osobě.

Oprava umyvadla, baterie a sifonu patří mezi drobné opravy, které hradí nájemce. Pokud tyto věci neměnil pronajímatel, budete muset uvedené opravy hradit vy. Pokud však vlastník bytu měnil při rekonstrukci i umyvalo, baterii atd. , pak se domnívám, že by měl uvedené opravy hradit on. Opravu vodovodních rozvodů musí hradit vlastník bytu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí výměnu vadného bojleru v nájemním, pronajatém bytě - majitel bytu nebo nájemce?
- Výměna bojleru v pronajatém bytě - platí výměnu nájemník (nájemce) nebo pronajímatel?

Pronajímatel 04/2015 zemřel. Porucha bojleru (bydlím tady 4 roky a bojler je tu více než 10 let), dcera zesnulého chce nájemné. Odmítla jsem. Chtěla smlouvu s pronajímatelem. Opravu mi prý nezaplatí, že drobné opravy si hradí nájemník sám. Mám děti, musela jsem provést akutní opravu, 10.000 Kč (můj měsíční příjem! ).
Majitel bytu není stanoven, pronajímatel měl manželku, 2 děti. Mám strach, že než bude stanoven nový majitel/ka, kterého budu žádat o náhradu, se nepromlčela lhůta, nebo aby nový majitel /ka si nenašel zase nějakou záminku, jak bojler neuhradit. Mám smlouvu na rok, která se každý rok prodlužovala na další. Mám strach, že pokud budu chtít po nové majitelce peníze, tak mě smlouvu neprodlouží a já se budu muset stěhovat, což jsou další finanční náklady a na ty už nemám. Mám se bránit? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že opravy bojleru se řadí mezi tzv. drobné opravy, které hradí nájemce. Nicméně součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou. Nejvyšší přípustná výše nákladů je tak odvislá od velikosti bytu.
Domnívám se, že uvedená náklady by měl nést pronajímatel. K promlčení Vašeho nároku by nemělo dojít. Promlčecí lhůta je 3 letá.
Dědic, který nabyl po zůstaviteli předmětný byt vstoupil do právního postavení pronajímatele. Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, nemůže být nikdo nucen k tomu, aby smlouvu prodloužil. Pokud se tedy rozhodne smlouvu neprodloužit, nemáte jakoukoliv možnost toto rozhodnutí zvrátit. Sociální ani zdravotní aspekty zde nehrají žádnou roli. Záleží čistě na pronajímateli. I kdyby Vám nebyla smlouva prodloužena, nárok na náhradu nákladů nezaniká.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědickém řízení - vliv věcného břemene na cenu bytu, domu, nemovitosti
- Započtení daru v dědickém řízení - vliv služebnosti na cenu bytu, domu, nemovitosti

Sestra v dědickém řízení požádala o zápočet daru domu, který mi rodiče za života darovali. Notář zatím započetl na můj podíl z dědictví po matce celou hodnotu domu při darovaní dle odhadu, který byl součástí darovací smlouvy (polovinu celkové hodnoty připadající na matku). Součástí darovací smlouvy
bylo ale ustanovení o věcném břemeni doživotního uzívání pro oba rodiče.
Matka v dome žila od darování ještě tři roky, otec další dva roky, já v té době dum nijak neužívala, uzívání rodičů bylo sjednáno jako bezplatné. Nemel by notář toto věcné břemeno nějak zohlednit a snížit hodnotu zápočtu daru? A pokud ano, jakým výpočtem? Mel by to v tomto případě notář udělat automaticky nebo o snížení hodnoty musím výslovně požádat? Doživotní uzívání je zapsáno v darovací smlouvě domu (Darovací smlouva, smlouva o zřízení věcného břemene), kterou jsem na žádost notáře předložila.
Děkuji, Irena.

ODPOVĚĎ:
Notář v tomto případě postupoval správně. Do dědictví se započítává hodnota daru, tedy ta, která byla uvedana v odhadu. Případný investiční záměr nebo jiná zhodnocení daru se do dědictví již nezapočítávají. Bylo a je čistě na Vás, jakým způsobem s darem naložíte.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace - vyřízení reklamace výměnou zboží, prodávající má jen jinou barvu zboží, může to kupující odmítnout?
- Reklamace a výměna zboží za nové - dobíhá původní lhůta na reklamaci nebo je nová dvouletá reklamační lhůta?
- Reklamace výměnou zboží, jiná barva náhradního výrobku - může to kupující odmítnout?

Byla jsem reklamovat deštník (datum nákupu 9.7.2013), dle mého se jednalo o opravitelnou vadu, ale bylo mi sděleno, že tento typ vad se výrobci nevyplatí opravovat, a proto se zboží přímo vyměňuje za nové. Jedná se tedy o opravitelnou vadu, ale neochotu výrobce k její opravě. Bohužel neměli stejné barevné provedení a nabízenou barvu jsem nechtěla. Má prodávající povinnost mi vrátit peníze zpět, pokud nesouhlasím s návrhem výměny za zboží? Jaká záruční lhůta se v tomto případě vztahuje na nové zboží? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Deštník byl zakoupen ještě v roce 2013, tudíž se na tuto situaci bude aplikovat "starý občanský zákoník".
Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Jelikož se na tuto situace aplikuje starý občanský zákoník, pak platí, že pokud dojde k výměně zboží, začne na toto nové zboží běžet nová 2 letá záruční doba.
Zákon zde dává kupujícímu možnost volby, zda má prodávající věc opravit nebo vyměnit (s přihlédnutím k povaze vady). Pokud jste se domáhala opravy a prodávající to odmítá, pak podle mého názoru, můžete od smlouvy odstoupit.

_

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Odvolání proti dohodě o styku s dítětem podepsané u soudu - jak se odvolat?

Dcera odešla od manžela s ročním dítětem, které jí bylo soudem dne 13.4.2015 svěřeno do péče. Při soudu dne 13.4.2015, který jednal o vypořádání návštěv otce podepsala poslední stranu budoucího rozsudku, ale až po obdržení kompletního dokumentu se dověděla, že podepsala nikoli rozsudek, ale dohodu, proti které není odvolání. Dohoda ani dítěti ani jí nevyhovuje. Jak má prosím postupovat. Dcera dosud není rozvedena. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Není mi přesně jasné, kdo dceři dokument k podpisu poskytl. Rozsudek jistě není opatřen podpisy stran, jinými slovy, rozsudek podpisy stran vůbec nevyžaduje. Je mi líto, ale pakliže dcera něco podepsala, co nečetla, má teď velmi těžkou pozici. Neznám závaznost dohody, pakliže se jednalo pouze o návrh, o kterém následně bude rozhodovat soud, nechť dcera poukáže na vznik dohody a svou vůli odvolá. Pokud je dohoda již součástí nějakého rozhodnutí soudu (rozusdek, usnesení), dcera musí podat odvolání, příp. stížnost (pokud jí ještě nevypršela lhůta) a opět uvést podezřelé okolnosti vzniku dohody. Bohužel neznám podrobnosti nutné k přesnější odpovědi.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Placené volno na hledání nového zaměstnání ve výpovědní lhůtě u výpovědi v práci - informace
- Krácení placeného volna na hledání nového zaměstnání zaměstnavatelem ve výpovědní lhůtě u výpovědi

V případě dvouměsíční výpovědní doby mám nárok na placené volno na hledání nového zaměstnání ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby tj. čtyři a půl dne. Zaměstnavatel mi proplatí pouze 4 dny s odůvodněním, že výpověď netrvala celých devět týdnů, ale pouze osm a pět dnů. Je to v pořádku. Děkuji za odpověď. Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Právo zaměstnance na přiznání pracovního volna za účelem vyhledání nového zaměstnání je zakotveno v bodě 11 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v platném znění, a to následovně:

"Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat."
Zda tedy vznikne zaměstnanci za takto poskytnuté pracovní volno nárok na náhradu mzdy nebo platu závisí na tom, z jakého důvodu je pracovní poměr ukončován, tzn. zda zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních či zdravotních důvodů, popř. byla-li z týchž důvodů uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru (v takovém případě náhrada mzdy či platu náleží), nebo byla-li zaměstnanci dána výpověď z jiného důvodu, např. pro porušení pracovních povinností či pro neuspokojivé pracovní výsledky (v takovém případě náhrada mzdy či platu zaměstnanci nenáleží). Blíže k tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pracovni-volno-k-vyhledani-noveho-zamestnani-92756.html
Co se týče Vašeho dotazu, je nezbytné vycházet z § 350a zákoníku práce, který definuje pojem týden tak, že týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Tato definice týdne je použitelná i pro účely prováděcích právních předpisů, kterým je i shora citované nařízení vlády.
Přiznává-li pak nařízení vlády zaměstnanci právo na jeden půlden pracovního volna za týden, tedy za období sedmi dnů po sobě jdoucích (bez ohledu na to, zda za toto volno náleží zaměstnanci také náhrada mzdy nebo platu), je nezbytné se ztotožnit s názorem Vašeho zaměstnavatele, tzn. že za zbývající část výpovědní doby, která činila 5 dní, Vám nárok na půldenní pracovní volno nevznikl, neboť 5 dní není dle definice zákoníku práce týdnem. Stejně tak Vám samozřejmě nemohlo vzniknout právo na náhradu mzdy či platu za toto neposkytnuté pracovní volno.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nárok na pracovní volno k hledání nového zaměstnání nepřísluší zaměstnanci automaticky, nýbrž až v případě, kdy o čerpání tohoto pracovního volna zaměstnavatele požádá, popř. jeho řádné čerpání zaměstnavateli také prokáže (jak vyplývá z § 206 zákoníku práce).

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Policie odmítla vzít opilého řidiče na odběr krve na alkohol - v protokolu je odmítnutí odběru krve řidičem, co dělat?

01/2014 jsem nadýchal 1,8 ‰ alkoholu za volantem. Jako trest mi bylo uloženo 120 hodin prospěšných prací, které jsem vykonal a požádal jsem o prominutí poloviny trestu zákazu řízení, který mi byl uložen na 2 roky. Řidičský průkaz mi vrátili a rejstřík trestů byl čistý. Pár měsíců nato jsem řídil znovu a nadýchal 1,28, 1,30 a 1,30 ‰. Na krev mě policie odmítala vzít, ač jsem na odběr krve jít chtěl. Se slovy že nemají ted žádné auto, které by mě hodilo do nemocnice. Do zprávy poté napsali že jsem odběr odmítal. Jelikož jsem si předtím dýchnul do svého alkoholtesteru, který mi ukázal 0,00 promile. Tak jsem tedy dechovou zkoušku, a její provedení neodsouhlasil svým podpisem. Přijde mi to jak kdyby to na mě policisté nahráli. Celý průběh sledovala moje přítelkyně, která může být i svědkem. Mohu se proti tomu nějak bránit? Jak vysoký trest mi hrozí? Vím že se jedná podle jejich údajů o
opakovaný trestní čin a bojím se že bych mohl dostat nepodmíněný trest? Mohu se popřípadě odvolat a dostat trest jiný? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Hrozící trest:
Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu (který je dle § 130 trestního zákoníku návykovou látkou) bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikováno s největší pravděpodobností jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dle § 274/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Vzhledem k tomu, že jste se tohoto trestného činu v nedávné době již dopustil, bude možné aplikovat přísnější skutkovou podstatu tohoto trestného činu, konkrétně dle § 274/2 písm. c) trestního zákoníku bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti ten, kdo byl za stejný trestný čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn. Nelze však samozřejmě vyloučit, že soud i v tomto případě přistoupí k uložení podmíněného trestu odnětí svobody, popř. aplikuje některý z trestů alternativních (např. v kombinaci s trestem zákazu činnosti), vše však závisí na posouzení konkrétním soudcem.

2/ Možnosti obrany:
Jakákoli pochybení Policie ČR při provádění dechové zkoušky můžete v rámci trestního řízení samozřejmě namítat, přičemž svá tvrzení můžete doložit svědeckou výpovědí Vaší přítelkyně.

Ve Vašem případě bude podstatné, abyste prokázal, že provedení odborného lékařského vyšetření krve (na přítomnost alkoholu) jste neodmítal (jak uvedla Policie ČR do protokolu). V této souvislosti je nezbytné poukázat na zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění (tzv. tabákový zákon), dle jehož § 2 písm. o), p) a q) se rozumí:
- orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic (tedy vyšetření, které Vám bylo Policií ČR provedeno),
- odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem a podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků biologického materiálu,
- odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic.

Provádění orientačních vyšetření (na ovlivnění alkoholem) Policií ČR je pak zakotveno v § 16/2 a 5 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (tedy certifikovaným analyzátorem dechu), odborné lékařské vyšetření se neprovede, resp. Policie ČR k provedení odborného lékařského vyšetření přistupuje pouze ve sporných či hraničních případech;
- v případě, že osoba provedení orientačního vyšetření analyzátorem dechu odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření (což však není Váš případ) ;
- odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý (tedy nemocnice vybavená laboratoří) ;
- odmítne-li osoba vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Ve Vašem případě jste si mohl provedení odborného lékařského vyšetření (tedy vyšetření vzorku krve v laboratoři) zadat sám, což jste bohužel neučinil. I přesto však v trestním řízení můžete výsledky orientačního vyšetření (které nejsou příliš průkazné) zpochybnit. Za účelem vedení účinnější obhajoby Vám v rámci trestního řízení doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Je prodávající povinen upozornit kupujícího na skryté vady bytu, domu, nemovitosti?
- Povinnost prodávajícího upozornit na skryté vady bytu, domu, nemovitosti
- Odstoupení od kupní smouvy pro skryté vady bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník, NOZ

Musím jako prodávájící upozornit na případné nedostatky bytu. A když ne a kupující zjistí nějaký nedostatek, zda může odstoupit od smlouvy. Stačí, když se ve smlouvě uvede, že kupující si byt dobře prohlédl a souhlasí se stavem bytu nebo tak nějak? Děkuji, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Ze zákona má prodávající povinnost kupujícího na vady upozornit. Vždy je proto vhodnější výslovně konkrétní nedostatky uvést. Důležitý je totiž faktický stav a pokud by kupující prokázal, že jste ho na nedostatek neupozornila, mohlo by to být porušením zákonné povinnosti na Vaší straně. Tím by kupující měl práva z vadného plnění, jako je právo na nápravu, snížení ceny nebo dokonce odstoupení od smlouvy.
Kupující nemá práva z vadného plnění, jednání-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To však neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě (§ 2103 NOZ). U skryté vady, která se projeví až později, může poté uplatnit kupující právo z vadného plnění a požadovat po prodávajícím nápravu.

_

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Prarodiče špatně vychovávají vnouče, vnoučata - jak zakázat styk (setkávání) babičky, dědečka s vnoučetem?

Z prvního manželství mám sedmiletou dceru ve své péči. Stýkala se s otcem, 2013 jsem zjistila, že ji pohlavně zneužíval. Aktuálně je pravomocně odsouzen. Má malá dcera má kladný vztah k jeho matce (babičce), pouštěla jsem ji tam poměrně často. Babička se ji snaží privilegovat, dcera se od ní vrací rozmazlená, namyšlená, často nemocná, posledně si u ní dokonce zlomila ruku, údajně na bruslích. Musela dokonce podstoupit operační zákrok. Snažím se styk s ní zastavit. Bývalá tchýně tlačí, že má na ni právo. Nejsem si ani jistá, že se nevídá s otcem, který má u ní i stále trvalé bydliště. Co můžu dělat, prosím? Špatně vychovala vlastního syna, nestojím o to, aby mi zkazila i moje dítě. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Styk dítěte s prarodiči upravuje jak zákon o rodině, tak nový občanský zákoník. Paragraf 27, odst. 4 zákona o rodině uvádí, že: "Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci". Podle § 927 nového občanského zákoníku pak platí, že: "Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí".
Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že Vaše dcera má právo na styk se svou babičkou a naopak. Pokud byste babičce chtěla toto právo upřít, musela byste pro to mít opravdu závažné a prokazatelné důvody. Samotná skutečnost, že babička Vaši dceru rozmazluje, důvodem pro zákaz či omezení styku není (děti určitým způsobem rozmazluje většina prarodičů). Co se týče časté nemocnosti a zlomené ruky Vaší dcery, k těmto záležitostem by muselo docházet opakovaně a musela byste prokázat, že jsou důsledkem nedostatečné péče ze strany babičky (zlomit ruku si může i dítě, na které rodič či prarodič dohlíží - nemusí to být vina rodiče či prarodiče).
Pokud jste přesto přesvědčena, že zákaz styku s babičkou bude v zájmu Vaší dcery, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh na zákaz styku Vaší dcery s babičkou. Soud pak v rámci řízení bude zkoumat důvody, které Vás k návrhu na zákaz styku vedou, bude se zabývat vzájemným vztahem Vaší dcery k babičce, může nařídit provedení znaleckých posudků apod. Pokud přestanete babičce styk s dcerou umožňovat a rozhodnete se záležitost řešit soudní cestou, může se také stát, že i babička se obrátí na soud a bude požadovat soudní úpravu styku s dcerou, což bude znamenat další zátěž pro celou Vaši rodinu a pravděpodobně to povede ke zhoršení rodinných vztahů.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odhlášení prodaného automobilu, vozidla v evidenci vozidel - evidovaný majitel zemřel, je po smrti

Dotaz na vyřazení automobilu z registru vozidel: auto přihlášeno 1988 na bývalého manžela, od té doby v registru beze změny. Auto mi po rozvodu manželství 12/1989 ze SJM připadlo. 09/1990 jsem ho prodala, manžel mi nevydal velký technický průkaz. 1991 nový majitel auto prodal dál, na součástky a bylo zlikvidováno. První majitel auta 11/2013 zemřel, při vyřizování dědictví se zjistilo, že osobní automobil má stále na sebe napsaný v registru vozidel. Jak auto z registru vozidel odhlásit? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Neuvádíte, zda je dědické řízení již skončeno či nikoliv, nicméně v každém případě je třeba, aby se dědic (nebo osoba, která bude dědicem) obrátil na registr vozidel a doložil všechny podklady, které k vozidlu může získat (vypořádání majetku, kupní smlouvy, potvrzení o likvidaci apod.).
Z dotazu vyplývá, že pochybení mohlo vzniknout hned na počátku, neboť jste vozidlo na sebe pravděpodobně nemohla převést.
Na situace jako je tato bohužel neexistuje jednotný model řešení a je třeba obrátit se na registr vozidel.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání veškerého majetku přítelkyni a vynechání dětí z dědictví, dědického řízení - informace
- Odkázání veškerého majetku přítelkyni a vynechání dětí z dědictví, dědického řízení - informace
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti přítelkyni, příteli - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti partnerce, partnerovi - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti družce, druhovi - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení

Můžu smlouvou darování pro případ smrti, přenechat celý svůj majetek přítelkyni, i když nic nezůstane dětem? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Dle § 2058 o. z. dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Ustálený výklad ohledně darování pro případ smrti zatím není, avšak domnívám se, že dle výše zmíněného ustanovení lze darováním pro případ smrti přenechat jen polovinu svého budoucího majetku. Dle mého názoru lze tedy darováním pro případ smrti celou polovinu budoucího majetku přenechat Vaší přítelkyni a dětem z této poloviny nemusí zůstat nic.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz v opilosti a pojištění, nárok na vyplacení pojistky
- Vyplacení pojistky při úrazu, zranění v opilosti, pod vlivem alkoholu

9.3.2014 jsem byl na rodinné oslavě kde jsem vypil pár piv a při odchodu jsem spadl a zlomil jsem nohu (bérec). Následoval převoz do nemocnice a operace. Na příjmu mi nebrali krev a do spávy mi napsali, že úraz vznikl pod vlivem alkoholu a mám to taky na nemocenské což bude mít vliv na výši nemocenské, také pojišťovna mi odmíta cokoliv zaplatit. Je možné se proti tomu nějak bránit? Chápu že úraz se stal pod vlivem alkoholu ale bylo to v mém osobním volnu. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
V dotazu uvádíte, že vám "nebrali krev" vzhledem k tomu, že se vliv alkoholu objevuje ve zprávě nemocnice, předpokládám, že se jedná o překlep (obdobně jako slovo "spávy") a krev Vám "nabrali".
Pokud úrazová (či jiná komerční) pojišťovna Vám odmítá poskytnout pojistné plnění, je třeba tento postoj pojišťovny konfrontovat s pojistnou smlouvou, kterou jste uzavřel. Neuvádíte, kdy jste pojistnou smlouvu uzavřel, nicméně pojišťovny měly vždy zákonný nárok zprostit se plnění (zčásti nebo zcela), pokud k úrazu došlo následkem požití alkoholu.
Možnost snížení či úplného vyloučení pojistného plnění z důvodu požití alkoholu bývá upravena ve všeobecných pojistných podmínkách konkrétní pojišťovny (tyto jsou součástí pojistné smlouvy). Jedinou možností, jak získat pojistné plnění je obrátit se na soud (nebo rozhodce příslušného dle pojistných podmínek k rozhodování sporů). K úspěchu ve věci budete muset prokázat, že k Vašemu úrazu nedošlo následkem požití alkoholu.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výše výživného u studujícího otce dítěte
- Minimální výše výživného podle zákona

Dcera má 25 let. V únoru 2014 měla studium ukončit, ale studium si prodloužila. V prosinci 2013 se jí narodila dcera a pobírá příspěvek v mateřství. Do kdy máme my rodiče k dceři vyživovací povinnost?
Dcera není vdaná, žije s dítětem s přítelem, který studuje. Má on automaticky nějaké vyživovací povinnosti k jejímu dítěti (je zapsán jako otec) nebo by to musel určit soud? Pokud má vyživovací povinnost, ale nemá žádné příjmy (pouze od svých rodičů) jak se to řeší? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dcery trvá do konce jejího řádného studia, přičemž platí, že dítě má nárok podílet se na životní úrovní svých rodičů.
Přítel, tak jako každý rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti, které splodil společně s Vaší dcerou. Při výpočtu alimentů rodiče se vychází z jeho čistého příjmu, bude se tedy vycházet z výše finančních prostředků, které mu davají jeho rodiče. Zákon stanovuje minimální výši výživného u nově narozeného dítěte na 11 - 15 % z čistého měsíčního příjmu, tudíž přítel Vaší dcery by měl přispívat kolem 1500, - Kč měsíčně, případně jestli si přivydělává prostřednictvím brigád víc jak 20 000, - Kč čistého, je povinen hradit na výživném 3000, - Kč měsíčně. Vaše dcera může podat návrh na obecný soud v místě jejího trvalého bydliště, který stanoví výši povinného výživného, to je pak možné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení po otci jejího dítěte.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nástup do práce po rodičovské dovolené - přeřazení zaměstnavatelem na hůře placenou pozici, práci, jak se bránit?
- Může zaměstnavatel přeřadit ženu po mateřské dovolené na hůře placenou pozici?

9/2013 Odchod na MD a následnou dvouletou RD. 7/2013 přijat na stejnou pozici zástup za MD/RD, který má v pracovní smlouvě stejnou specifikaci pozice jako já, nicméně smlouvu má na dobu neurčitou a ani v ní nemá specifikováno, že se jedná o zástup za MD/RD. Nyní bych se měla vracet (se zaměstnavatelem jsem stále v kontaktu), ale byla mi nabídnuta pozice o stupeň nižší s tím, že na „svou“ nemám nárok. Jak je to s tímto návratem po MD a následné dvouleté RD? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud se vracíte do zaměstnání po rodičovské dovolené, máte právo na to, aby Vám zaměstnavatel přiděloval práci dle Vaší pracovní smlouvy, tj. dle druhu práce, místa práce a jiných náležitostí sjednaných v pracovní smlouvě (§ 38 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Nemusíte tedy vykonávat stejnou pozici, ale náplň práce musí odpovídat Vaší pracovní smlouvě. Skutečnost, že na Vaší pozici byl přijat zaměstnanec na dobu neurčitou, nemá na Váš návrat žádný vliv, to je věcí zaměstnavatele, jak si toto vyřeší. Je ale možné, že tento nový zaměstnanec zůstane na Vaší minulé pozici (lidově řečeno na Vaší „židli“) a Vy budete pracovat na pozici jiné, pokud ovšem bude odpovídat Vaší pracovní smlouvě.
Pokud by Vaše nová pozice pracovní smlouvě neodpovídala a na Vaší staré pozici by pracoval tento nový zaměstnanec, pak by zaměstnavatel nepostupoval v souladu se zákoníkem práce, jelikož by Vám měl přidělovat práci dle pracovní smlouvy, pokud Vaše náplň nebyla zrušena.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Výstavba pracovní haly s třísměnným provozem - jak se může bránit majitel rodinného domu poblíž?
- Stavba pracovní haly vedle rodinného domu a obavy z hluku - jak se může majitel domu předem bránit?

Bydlíme v rodinném domku vedle staré továrny, majitel chce postavit novou velkou halu z další strany našeho pozemku. Předpoklad - třísměnný provoz. Můžeme mít nějaké námitky? Zatím nás osobně s projektem neseznámil.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětný pozemek i rodinný dům vlastníte (tzn. že nejste pouze jeho nájemci či že pozemek a rodinný dům neužíváte z jiného právního důvodu).
K tomu, aby mohl majitel továrny vybudovat novou halu, bude zapotřebí, aby u místně příslušného stavebního úřadu zahájil územní a následně stavební řízení, jejichž účastníky se stanete (přičemž Vám budou samozřejmě svědčit všechna práva účastníka územního a stavebního řízení, která stavební zákon, resp. i správní řád zakotvují).
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení také osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení mimo jiné i vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
Základním právem účastníka územního a stavebního řízení je právo nahlížet do příslušných správních spisů (popř. si z nich pořizovat výpisy a kopie) a zejména vznášet v rámci územního a stavebního řízení své námitky:
- dle § 89/4 stavebního zákona budete oprávněni vznášet v rámci územního řízení námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým bude Vaše vlastnické právo k pozemku a rodinnému domu (např. tedy i právo na nerušený výkon vlastnického práva) přímo dotčeno;
- dle § 114/1 stavebního zákona budete oprávněni v rámci stavebního řízení uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud jimi bude přímo dotčeno Vaše vlastnické právo; ve svých námitkách uvedete skutečnosti, které zakládají Vaše postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek.
O zahájení územního a stavebního řízení budete informováni buď přímo vlastníkem továrny (pokud Vás bude žádat o udělení Vašeho souhlasu předem, k čemuž nejste samozřejmě povinni), popř. budete následně vyrozuměni stavebním úřadem.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce a pracovní náplň navíc neuvedená v pracovní smlouvě - může ji zaměstnanec odmítnout?
- Práce nad rámec pracovní smlouvy - může ji zaměstnanec odmítnout?

U organizace pracuji 14 let, v pracovní smlouvě mám podle katalogu prací funkci pokladní tř. 8 - vedu i valutovou pokladnu, samostatně ji účtuji v systému SAP včetně závazků a pohledávek. 2005 odešla do důchodu kolegyně – referentka evidence majetku (kompletní evidence majetku v SAP v hodnotě cca 45 mil. , zařazování, vyřazování, pohyb, kompletní inventarizace na cca 10 místech po městě). Vedoucí mi ústně nařídil se práci naučit, že později někoho přijmeme, odměna za tuto práci, že bude v částce ve výši 10% osobního ohodnocení - 2 000 Kč. Někdy jsem je dostávala, někdy ne. Deset let uteklo a žádný další zaměstnanec se na toto místo nepřijal. Práce mi zůstala. Ovšem objem práce se za 10 let navýšil na obou místech natolik, že je již neúnosná, pro mě neohodnocená a zaměstnavatel, místo aby přijal dalšího zaměstnance mi chce obě práce sloučit v organizačním řádu do jedné. Můžu se v tomto případě bránit tím, že na práci nemám uzavřenou smlouvu ani náplň práce? Děkuji, Božena.

ODPOVĚĎ:
Pokladní a referentka evidence majetku má u zaměstnavatele s největší pravděpodobností jinou náplň práce. Práce spadající pod úkoly referentky majetku Vám tak neměla být zadávána, pokud nedošlo i k písemné změně Vaší pracovní smlouvy.
Pokud Vám však zadávána byla a Vy jste ji dlouhodobě vykonávala, domnívám se, že tímto došlo ke konkludentní změně Vaší pracovní smlouvy, a tudíž Vy máte povinnost vykonávat práci dle takto změněné pracovní smlouvy.
Zákoník práce sice vždy vyžadoval k uzavření i změně pracovní smlouvy písemnou formu, jinak považuje toto jednání za neplatné. Pokud však již bylo započato s plněním (tj. Vy jste novou pracovní náplň vykonávala a zaměstnavatel Vám ji přiděloval), není možné se této neplatnosti dovolat, tj. dané jednání se považuje za platné (§ 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
K tomu je však nutné dodat, že v tomto případě by Vám měl zaměstnavatel poskytovat odpovídající odměnu za práci, tj. odměnu, která odpovídá i nové pracovní náplni. Této odměny se můžete domoci i zpětně za 3 roky.
Doporučila bych Vám tedy písemně kontaktovat zaměstnavatele s požadavkem, že výkon obou těchto pozic je pro Vás ohledně množství práce neúnosný, že novou pozici jste měla vykonávat pouze po přechodnou dobu. Můžete argumentovat i tím, že zaměstnavatel musí objem práce a pracovní tempo přizpůsobit možnostem zaměstnanců (§ 300 ZP) a také vedoucí zaměstnanci mají povinnosti ohledně organizace práce (§ 302 ZP). Pokud by zaměstnavatel trval na výkonu obou pozic, můžete požadovat odpovídající odměnu, jak je uvedeno výše. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém, může o Vašem sporu rozhodnout pouze soud na základě Vaší žaloby, popř. máte možnost se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem na prošetření způsobu odměňování a objemu práce u Vašeho zaměstnavatele.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bot do 6 měsíců od zakoupení - nárok na výměnu nebo vrácení peněz

Manželka si zakoupila dne 10.4.2015 boty. 6.6.2015 boty reklamovala, propadla se na jedné pata. Byl sepsán reklamační list bez vyznačení požadavku zákazníka (oprava-výměna-odstoupení) s tím,
že boty budou poslány k posouzení odborníkovi a datum vyřízení do 6.7.2015. Má manželka nárok na okamžitou výměnu nebo vrácení peněz, když se vada projevila do 6 měsíců? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Prodávající má právo na to, aby posoudil vadu. Např. jestli vadu nezpůsobila Vaše žena. Prodávající musí reklamaci vyřídit, tj. vyrozumět Vás o způsobu posouzení reklamace do 30 dnů.
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení (tzv. reklamační protokol) o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Pokud v protokolu není uveden požadavek kupujícího na vyřízení reklamace, pak se prodávající mohl dopustit správního deliktu. K projednání tohoto deliktu je příslušná Česká obchodní inspekce.
Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Spotřebitel má v takovém případě právo na dodání nové věci, příp. jen její součásti, není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné.
Pokud není možné věc či její část vyměnit, může odstoupit od smlouvy.
Pokud však lze vadu bez zbytečného odkladu odstranit opravou a požadavek na novou věc by byl nepřiměřený (např. zašít malou dírku ve švu), pak má spotřebitel právo na opravu.
Právo na slevu náleží spotřebiteli vždy, pokud neuplatnil jiné právo.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Splácení hypotéky na nemovitost jednoho z manželů v manželství a vyplacení při rozvodu manželství
- Splácení hypotéky na byt, dům jednoho z manželů v manželství a vyplacení při rozvodu manželství

Chci se zeptat, kamarád se bude rozvádět, a zajímalo by ho, zda jeho žena má nárok na vyplacení částky splátky hypotéky. Byt si pořídil, před manželství a podobu manželství splácel 4000 Kč. Má jeho žena nárok na nějakou část vyplácení po dobu co byli manželé - 3 roky? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, zda-li se manželka během trvání manželství, ale i před neb po něm nějak finančně podílela na umoření hypotéky. Pakliže ano, má právo na navrácení této částky. Co se týče samotného vlastnictví bytu, za předpokladu, že jej kamarád nabyl před trváním manželství a nebo i během něj, avšak za použití svých výhradních prostředků, pak tato nemovitost náleží jen jemu.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Zhodnocení nemovitosti manželky v manželství - kompenzace manžela při rozvodu manželství
- Zhodnocení nemovitosti manžela v manželství - kompenzace manželky při rozvodu manželství
- Odstupné při rozvodu za zhodnocení bytu, domu, nemovitosti ve vlastnictví manžela, manželky

Jsem vdaná od 7/2010 a od roku 2008 jsme spolu žili. V roce 2006 jsem si vzala hypotéku a začala stavět dům na vlastním pozemku. Manžel se ke mně nastěhoval, když byl dům dostavěný, ale na interiéru jsme již dělali spolu. Nicméně veškerý materiál a další řemeslníky jsem hradila já. Dům i hypotéka je vedené na mě. Nikdy jsme neměli společný účet, trval na rozdělení financí. Za celou dobu soužití mi platil pouze polovinu energií, na bydlení nijak nepřispíval. Má nyní při rozvodu nárok požadovat odstupné 500 tis. za práci na domě? Domnívám se, že bydlením v domě, který jsem i kompletně vybavila, si částku „odbydlel“. Má vůbec nárok po mě nějaké odstupné chtít? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Ano, manžel má právo na odstupné v podobě investic, které vynaložil výhradně ze svého majetku na zhodnocení a údržbu majetku, který je buď výhradně ve Vašem vlastnictví a nebo, který ze společného jmění manželů připadne Vám. Nicméně jste to i Vy, kdo si může nárokovat totéž. Navíc manžel bude muset své investice prokázat. Pakliže tedy zůstane pouze u tvrzení, jeho nárok úspěšný nebude.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Úroky u dluhu na výživné, alimentech
- Vymáhání úroků z dlužného výživného, alimentů
- Dluh na výživném, alimentech - úroky z prodlení, pozdního zaplacení

otec dětí dluží na výživném pro 2 nezl. děti částku v řádech desítek tisíc Kč a výše dluhu neustále stoupá. Exekuci na plat má, ale má nízký příjem. Je nemajetný. Jak by měl vypadat návrh k soudu, aby soud přiznal uznal i zákonné úroky z dlužného výživného?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Zákonný úrok z prodlení je třeba vždy vztáhnout ke konkrétní částce a konkrétnímu datu. Navrhnětě proto soudu, aby Vám byl přiznán úrok z prodlení v zákonné výši z dlužného výživného k určitému datu. Úrok z prodlení pak ale třeba bude vypočítat ke každé měsíční splátce zvlášť a to od prvního dne, kdy byl otec v prodlení do zpalcení částky. Dluží-li kupříkladu otec za leden 3 000 Kč, únor 5 000 Kč a březen 4 500 Kč a částky jsou splatné vždy k poslednímu dni v daném měsíci za které náleží výživné, návrh bude vypadat tak, že žádate částku 12 500 Kč + zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 1.2. do zaplacení, z částky 5 000 Kč od 1.3. do zaplacení a z částky 4 500 Kč od 1.4. do zaplacení.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Má pronajímatel odpovědnost za chování nájemců, nájemníků v pronajatém, pronajímaném bytě?
- Odpovědnost pronajímatele za chování nájemce, nájemníka, nájemců, nájemníků
- Odpovědnost pronajímatele za škody způsobené nájemcem, nájemníkem

Pronajímám dočasně svůj byt a přestože naši nájemníci jsou velice seriózní, aktuální snaha dalších majitelů bytů v našem domě učinit ty své sousedy, kteří byt někomu pronajmou, plně zodpovědnými za chování jejich nájemníků a jakékoliv případné jimi způsobené škody na objektu mi připadá nesprávná, ba až nezákonná. Výboru Společenství vlastníků jednotek se podařilo na schůzi vlastníků do schváleného dokumentu o pronajímání bytu prosadit text, ve kterém je "pronajímatel bytu vůči ostatním členům společenství za nájemce plně zodpovědný". Odmítám se smířit s myšlenkou, že když (pro lepší ilustraci použiji extrémní případ) nájemník vyhodí celý dům do povětří, budu jako pronajímatel doživotně vězet v obrovském nesplatitelném dluhu. Chápu potřebu uplatňování zodpovědnosti rodičů za děti, ale u cizích lidí? Má vůbec takové ustanovení nějakou právní platnost a pokud ano, tak jaké má hranice? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Významnou povinností vlastníka jednotky je povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí. Tato pravidla stanoví buď zákon, anebo jsou určena projevy soukromé vůle. Zákonným pravidlům je vlastník jednotky podroben vždy, mj. i proto, že je znát má a může a z jejich případné neznalosti pro sebe nemůže nic vytěžit. Pokud jde o druhou skupinu pravidel týkajících se správy domu a užívání společných částí, půjde především o pravidla uvedená v prohlášení nebo ve stanovách společenství vlastníků, popřípadě v rozhodnutí spoluvlastníků. S těmito pravidly musí být vlastník jednotky seznámen nebo musí mít alespoň možnost seznámit se s nimi.
Vlastník má povinnost zajistit dodržování těchto pravidel osobami, jimž do bytu umožnil přístup. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1176 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku.
Vámi uvedená povinnost vyplývá také z určitých zásad schválených shromážděním vlastníků jednotek. Povinností všech vlastníků jednotek je, se těmito zásadami řídit.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Doprovod k lékaři nemocného rodiče a nárok na placené volno
- Doprovod k lékaři nemocné matky, otce a nárok na placené volno

Mám nárok na placené volno v práci, když doprovázím k lékaři vážně nemocnou mamku, se kterou ale nežiji ve společné domácnosti. K lékaři jezdí často do jiného města než má trvalého bydliště. V novém zákoníku práce na rok 2015 jsem to nikde nenašla.
Moc děkuji, Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V bodě 8. přílohy tohoto nařízení se stanoví:
Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Vašem případě máte nárok na volno s náhradou mzdy nebo platu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Bývalý manžel zemřel a dlužní na výživném - jak vymáhat výživné v dědickém řízení (nemajetný člověk s dluhy)
- Bývalý manžel zemřel a dlužní na alimentech - jak vymáhat alimenty v dědickém řízení (nemajetný člověk s dluhy)

Zemřel mi bývalý manžel. Byl nemajetný a má dluhy. I mě dluží na výživném. Jak mám pokračovat ohledně dědictví.
Zemřel bývalý manžel. Je nemajetný a nadělal si po rozvodu dluhy. Jak bude pokračovat dědické řízení? Budou se muset dluhy zaplatit? Za trvání manželství se nám narodil syn na kterého mi ještě dluží peníze na výživné. Budu je moci nějak vymoci? Olga

ODPOVĚĎ:
Řízení o pozůstalosti bude pravděpodobně zastaveno pro nemajetnost či pro majetek nepatrné hodnoty. V takovém případě není žádný dědic, tudíž není žádné osoby, na kterou by dluhy zůstavitele přecházely. Dluhy za něj tedy nebudete muset hradit, ledaže tyto dluhy vznikly ještě za trvání Vašeho manželství a stále nebyly splaceny – v takovém případě jste tzv. solidárním spoludlužníkem. Tzn. že věřitel by po Vás mohl požadovat úhradu těchto dluhů, a to i v plné výši.
Pokud Váš bývalý manžel skutečně nezanechal žádný majetek, pak se Vám dlužné výživné nepodaří vymoci. Zkuste však tak jako tak přihlásit toto dlužné výživné jako pohledávku do pasiv dědictví u notáře, který je pověřen k projednání pozůstalosti.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vysoká pokuta za nedodržení konkurenční doložky
- Odměna za dodržení konkurenční doložky
- Kompenzace za dodržení konkurenční doložky

Jsem OSVČ a podepsal jsem "Smlouvu o činnosti realitního makléře". Po 7 měsících jsme se dohodou rozešli. Ve smlouvě je: ve článku Práva a povinnosti zástupce se mimo jiné píše:
"Zástupce je povinnen zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství zastoupeného a o ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu činnosti dle této smlouvy. Tato povinnost trvá i po zániku této smlouvy. V případě porušení této povinnosti ze strany zástupce je zastoupený oprávněn požadovat po zástupci smluvní pokutu ve výši 500.000Kč, která je splatná do deseti dnů po jejím vyúčtování ze strany zastoupeného a doručením na adresu zástupce uvedenou v záhlaví této smlouvy, přičemž v pochybnostech se má za to, že vyúčtování smluvní pokuty bylo doručeno třetí den po odeslání."
Za b. -článek Konkurenční doložka a povinnost zachovávat mlčenlivost-
1. Zástupce se tímto zavazuje, . smlouvu o obch. zastoupení, smlouvu o činnosti realitního makléře či jinou smlouvu, jejímž předmětem by bylo zprostředkování či výkon činnosti, kterou pro zastoupeného vykonával na základě této smlouvy o činnosti realitního makléře a tuto činnost nebude na území Jihomoravského kraje České republiky po výše uvedenou dobu vykonávat. 2. Zástupce se dále zavazuje, že bude zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství zastoupeného a o ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu činnosti dle této smlouvy o činnosti realitního makléře. Zástupce se dále zavazuje, že jakékoliv informace získané při této činnosti žádným způsobem nepoužije, ať už ku prospěchu svému nebo ku prospěchu třetích osob. 3. V případě porušení své povinnosti dle odst. 1 tohoto článku se zístupce zavazuje zaplatit zastoupenému smluvní pokutu ve výši 300.000 Kč.
Můj průměrný měsíční výdělek byl 25.000 Kč.
Jsou výše uvedená ustanovení skutečně práv. vymahatelná a mám se jich obávat? Musím dodržet zákaz činnosti? děkuji mnohokrát. Trvání smlouvy 10/2014 až04/2015. Nejsem nijak kompenzován za dodržení konkurenční doložky. Děkuji, Vladimír

ODPOVĚĎ:
Stručně je možné na Váš dotaz odpovědět základní římskoprávní zásadou soukromého práva: „Pacta sunt servanda“, tedy „Smlouvy se mají plnit“. Tzn. že pokud jste jako OSVČ (tedy podnikatel) uzavřel smlouvu, v jejímž rámci jste se zavázal k zachování mlčenlivosti o obchodním tajemství (a dalších skutečnostech) druhé smluvní strany, a to i po skončení smlouvy, a zároveň jste se zavázal po určitou dobu nevykonávat na sjednaném území činnost, která by měla vůči Vašemu smluvnímu partnerovi soutěžní (tedy konkurenční) povahu, jste skutečně k dodržení těchto závazků povinen, přičemž při jejich porušení se Váš bývalý smluvní partner může mimo jiné domáhat úhrady sjednané smluvní pokuty.
Nad rámec shora uvedeného připomínám, že obchodní tajemství tvoří dle § 504 občanského zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Co se týče výše sjednaných smluvních pokut, není v zásadě rozhodné, jaký byl Váš průměrný měsíční výdělek, neboť smluvní pokuta postihuje porušení smluvní povinnosti, z něhož (zpravidla) vzniká některé ze smluvních stran škoda. Je však zároveň nezbytné upozornit na skutečnost, že smluvní pokuta musí být (právě s ohledem na zajišťovanou smluvní povinnost) sjednána jako přiměřená. Dle § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Právo soudu snížit smluvní pokutu (tzv. moderační právo soudu) je však uplatňováno až v rámci soudního řízení, v němž se věřitel domáhá úhrady smluvní pokuty ve sjednané výši a dlužník se naopak dovolává jejího snížení s poukazem na její nepřiměřenost.
Přestože z dotazu nevyplývá, co bylo předmětem Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře, upozorňuji na § 2483/1 občanského zákoníku, dle něhož je předmětem smlouvy o obchodním zastoupení závazek obchodního zástupce (jako nezávislého podnikatele) dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a závazek zastoupeného platit obchodnímu zástupci provizi.

Pakliže byl předmět Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře shodný s předmětem smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřel jste fakticky právě smlouvu o obchodním zastoupení. V tomto ohledu je dále vhodné vědět, že:
- zanikne-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na zvláštní odměnu, pokud placení zvláštní odměny je s ohledem na všechny okolnosti případu spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují i případné ujednání nebo neujednání konkurenční doložky (§ 2514/1 písm. b) občanského zákoníku) ;
- strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného; konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná (dle občanského zákoníku tedy nemusí být dodržení konkurenční doložky sjednáno jako úplatné, což však nemá vliv na případný vznik práva na zvláštní odměnu, jak jsem uvedl výše) ; omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit (§ 2518 občanského zákoníku).

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupi nemovitosti od více spoluvlastníků, spolumajitelů
- Předkupní právo spoluvlastníků nemovitosti - nový občanský zákoník, NOZ
- Rizika koupi bytu, domu, pozemku od více spoluvlastníků, spolumajitelů
- Předkupní právo spoluvlastníků bytu, domu, pozemku - nový občanský zákoník, NOZ

Kupujeme s manželem byt v osobním vlastnictví. Současné majitelky jsou sestry, které byt získaly po smrti matky v dědičském řízení, tudíž jsou spolumajitelky. Naše dohoda o koupi je prozatím ústní, připravujeme smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Chtěla jsem se vás zeptat:
1) na co bychom si měli dávat při formulaci smluv pozor a čemu bychom měli celkově věnovat zvýšenou pozornost
2) existuje povinná 6-ti měsíční lhůta pro přednostní nabídnutí odkoupení podílu mezi spoluvlastníky. Pokud tato ještě neuplynula, je nutné to nějak ošetřit v kupní smlouvě? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Obecně k problematice převodů bytů:
Problematika převodů bytů je jedním z nejčastějších úkonů ve vztahu k nemovitostem, nicméně zde taktéž vznikají nejčastěji chyby a problémy. Ačkoliv v mnohých případech je účast zástupce (zpravidla advokáta) zbytečná, zde ji lze, minimálně co do úschovy finančních prostředků na úhradu kupní ceny, doporučit.
Před koupí bytu je nutno se seznámit se stavem jak bytu, tak celého domu, a to i v případě, že se jedná o novostavbu. Taktéž by bylo vhodné se dotázat na hospodaření Společenství vlastníků (SV), co se provádělo v posledních třech letech za práce a jaký plyne z usnesení SV měsíční příspěvek na správu domu.
Ve vztahu ke konkrétnímu bytu je třeba se zajímat o to, zda tento není zatížen nějakým právem třetí osoby, tedy zástavním právem např. banky, věcným břemenem (nyní služebností), exekučním příkazem apod. Toto lze zjistit z katastru nemovitostí (KN). Ve smlouvě je vhodné uvést ustanovení, že prodávající je povinen se zdržet jakéhokoliv úkonu vedoucího k zatížení nemovitosti. V opačném případě má kupující právo od smlouvy odstoupit.
Chyby, které mohou vzniknout, mohou spočívat především ve špatném vymezení jednotky a podílů s ní převáděných. V dotazovaném případě se dokonce jedná o spoluvlastnické podíly na jednotce. Pokud budou podíly ve smlouvě vymezeny špatně, nemůže tato projít vkladovým řízením o zápisu do KN. Jedná se o podíl na jednotce, společných částech domu, a taktéž zpravidla o spoluvlastnický podíl na pozemku. Stává se taktéž, ačkoliv smlouva obsahuje mnoho ustanovení hraničících s lidovou tvořivostí, že chybí již základní ustanovení o projevu vůle stran, které plyne z ustanovení § 2079 občanského zákoníku, tedy že prodávající se zavazuje odevzdat věc a umožnit nabytí vlastnického práva a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu.
Platební podmínky jsou další důležitou kapitolou, když uvedení kupní ceny jako jedné z obligatorních náležitostí smlouvy samo o sobě rozhodně nepostačí. Doporučuje se vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny. S tím je spojena vhodnost sjednání výše uvedené úschovy s notářem nebo advokátem, kdy tento vyčká složení kupní ceny, tímto okamžikem se smlouva stává účinnou. Následný návrh na vklad vlastnického práva k bytu pak musí být doložen úhradou kupní ceny do úschovy. Ve smlouvě o úschově se dále vloží ujednání, že jakmile bude doložen vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, což bude prokázáno výpisem z KN bez váznoucích závad, tak bude z úschovy převedena kupní cena na účet prodávajícího. Výplata kupní ceny tedy bude navázána až na okamžik nabytí vlastnického práva kupujícím. Stejným způsobem je možno sjednat úhradu daně z převodu nemovitosti, jejíž úhradu je ve smlouvě vhodné také ošetřit, a to vzhledem k nesmyslnému znění účinného zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, které přijal Senát.
Vhodné je také sepsat podmínky předání bytu, s čímž souvisí i přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Z výše uvedeného lze dovodit, že se nejedná o jednoduchou proceduru, a pokud strany nedisponují dobrou znalostí práva, doporučuji rozhodně vyhledat právní pomoc. Vyhnete se tím případným potížím a někdy i lidským tragédiím.
Nad rámec výše uvedeného uvádím, že předkupní právo spoluvlastníka bylo novým občanským zákoníkem zrušeno. Navíc v předmětné věci bude převáděn byt jako celek, tudíž jsou-li oba spoluvlastníci srozuměni s prodejem, neviděl bych v tom zásadní problém.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet notářského poplatku za dědické řízení - vliv dluhu zemřelého, zesnulého zůstavitele na výši poplatku

Prosím z jaké hodnoty se počítá v případě dědictví poplatek notáři.
Pokud má člověk kromě majetku u dluh vůči dědici, snižuje hodnota dluhu vyměřovací základ pro poplatek?
V zákoně jsem tuto informaci nenašla - pouze odkaz na to, že se poplatek počítá z "aktiv" - není tam ale uvedeno, jestli netto nebo brutto. Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je dle ust. § 12 odst. 1 notářského tarifu obvyklá cena aktiv pozůstalosti. O případné dluhy pozůstalosti se základ odměny nesnižuje.
Dle ust. § 180 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních soud stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení.
Kdyby se měla odměna vypočítávat z aktiv po odečtení pasiv, muselo by být v notářském tarifu stanoveno, že základem odměny je čistá hodnota pozůstalosti, nikoliv obvyklá cena aktiv.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Do kdy musí proběhnout soud u výše výživného na dospělého, zletilého potomka?
- Lhůta do kdy musí proběhnout soud o výživném od podání návrhu na soud

Je zákonem dána lhůta pro zahájení soudního řízení ve věci výživného na zletilé dítě?
S bratrem (oba zletilí) jsme podávali žádost o výživné stejně a to 1/4/2014. Můj návrh se začal řešit ihned. Do čtrnácti dní mi přišlo i vyjádření ze strany vyživovatele. Bratrův případ se stále ještě nezačal řešit. Přitom byli žádosti identické. Je možné požádat o změnu soudce? Popřípadě žádost stáhnout a následně ji podat znova, aby byla přidělana jinému soudci? Jaká je lhůta do které musí soudce začít žádost aspoň řešit? Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale v tomto případě soud žádné lhůty nemá. Záleží na tom, kolik je v jakém soudním obvodu případů a kolik je k dispozici soudců atd. Je sice podivné, že podobný případ má takovou časovou prodlevu, ale i toto se běžně stává. O "změnu" soudce lze požádat pouze z důvodu podjatosti, což je stav, kdy je soudce ať už osobně nebo věcně nějak zaagažován ve Vaší věci tak, že by nemusel být nestranný. Toto není ten případ. Zpětvzetí žaloby a jejím znovu podáním nic nevyřešíte, jen ztratíte čas. Lhůta pro řešení věci není dána.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přívýdělek v zahraničí na mateřské, rodičovské dovolené pobírané v ČR
- Pobírání mateřské dovolené při pobytu, odstěhování do zahraničí
- Pobírání rodičovské dovolené při pobytu, odstěhování do zahraničí

Možnost přivýdělku v ČR, když žiji v zahraničí: V 11/2014 jsem se odstěhovala do Švýcarska. Od 2/2015 zde mám povolení k pobytu B pro občany EU. V 3/2015 jsem ukončila zdravotní pojištění v ČR a mám jej ve Švýcarsku.
Hledám si přivýdělek v ČR - práce na dálku přes internet (např. překlady apod.). Zajímá mne daňový a právní režim v případě DPP/DPČ, zda jsou zde nějaká omezení a jaká. Slyšela jsem, že pokud nemám ZP v ČR, mohu si vydělat max. 10.000 Kč měsíčně. IČ nemám. Prosím o objasnění.
Možnost pobírat mateřskou a/nebo rodičovskou z ČR, když žiji v zahraničí: V 11/2014 jsem se odstěhovala do Švýcarska. Od 2/2015 zde mám povolení k pobytu B pro občany EU. V 3/2015 jsem ukončila zdravotní pojištění v ČR a mám jej ve Švýcarsku. V ČR jsem před tím byla zaměstnaná od roku 2002 do roku 2014 a odváděla zdravotní a sociální pojištění. V 1/2016 bych měla rodit. Zajímá mne, zda budu mít nárok na mateřskou a rodičovskou z ČR. Ve Švýcarsku nárok mít nebudu, protože jsem zde neodpracovala 12 měsíců.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o přivýdělek, nejjednodušším řešením by pro Vás bylo uzavřít dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. V tomto případě by Vám z výdělku byla pouze odečtena daň ve výši 15%, zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění by za Vás nebylo odváděno. Při výdělku nad 10.000 Kč by za Vás již zaměstnavatel musel odvádět veškeré pojištění. Dohodu o provedení práce je možné uzavřít maximálně na 300 hodin za kalendářní rok. Dohodu o provedení práce můžete takto uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u každého ale musíte dodržet stanovený maximální limit 300 hodin za rok.
Jestliže byste pracovala na dohodu o pracovní činnosti, bylo by za Vás zdravotní a sociální pojištění odváděno až při výdělku od 2.500 Kč měsíčně, z nižšího výdělku zdravotní ani sociální pojištění odváděno není. Stejně jako u dohody i o provedení práce i zde platí zdanění 15% bez ohledu na výši výdělku. Dohodu o pracovní činnosti je možné uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin týdně.
Co se týče nároku na mateřskou, donedávna platilo, že žena pracující v zahraničí musela být před nástupem na mateřskou dovolenou po určitou dobu nemocensky pojištěná (zaměstnaná) v České republice, jinak jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak tuto praxi změnilo tak, že i ženy pracující v zahraničí si mohou o mateřskou požádat v ČR. Týká se to však pouze těch žen, které za prací do zahraničí z ČR dojíždějí a zpět do ČR se vracejí alespoň jednou týdně. Jestliže tedy v zahraničí pracujete i žijete a do ČR se nevracíte alespoň jednou týdně, pak zde budete mít nárok na mateřskou pouze tehdy, pokud budete před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná.
Jestliže tuto podmínku nesplníte, budete mít nárok pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je skutečnost, že jste v ČR přihlášena k trvalému pobytu a máte zde bydliště, tedy skutečně v ČR žijete a bydlíte.
Z pohledu daní jste daňový nerezident. Nemáte tedy nárok na základní slevu na poplatníka. Z veškerých příjmů vyplacených na DPP či DPČ by jste odváděla daň v plné výši.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace Vodafone - datový tarif na Internet v zahraničí a jeho úhrada

19.10.2014 jsem si pořídila u Vodafone telefonní číslo, k tomu jsem dostala datovou SIM kartu s jiným číslem, které měly být, dle pokynů paní na pobočce, mezi sebou propojeny a měl se na nich čerpat Internet.
Na telefonním čísle, jsem si 7.5.2015 aktivovala tarif RED LTE Premium volání a SMS a internet v zahraničí, tudíž jsem předpokládala, že i internet mezi těmito kartami bude propojený, načež jsem zjistila, že se na datové SIM kartě načítají peníze. Volala jsem na zákaznickou linku a od paní ze zákaznické linky jsem zjistila že to tak není. Na pobočce, kde jsem tento převod (7.5.2015) prováděla, mě nikdo neupozornil na fakt, že propojení mezi těmito kartami v zahraničí nefunguje. A že případné čerpání z datové SIM karty bude zpoplatněno zahraničním tarifem.
REKLAMACE: "Jsme nuceni sdělit, že není možné ověřit, jaké informace Vám byly v říjnu 2014 sděleny k využívání tarifu Red LTE Super, který máte aktivní na telefonním čísle 774 920 932, a k telefonnímu číslu 608 232 201, na němž je aktivní služba Sdílená data. Fungování datového tarifu na sdílené SIM kartě je naprosto stejné u tarifu Red LTE Super i Red LTE Premium, který máte na svém čísle aktivní od 7. 5. 2015. Reklamaci proto nemůžeme uznat.
Dále vizte Podmínky Red LTE a Smart tarifů. Podmínky využívání datových služeb na sdílené SIM kartě upravuje zejména čl. 6. Kompletní znění podmínek najdete na
http://www.vodafone.cz/podminky/podminky-doplnkovych-sluzeb/podminky-red-tarifu-a-tarifu-start/.
Jelikož je tato informace veřejně dostupná a před svou cestou do zahraničí jste si mohla možnosti využívání datových služeb v zahraničí na sdílené SIM kartě ověřit, nemůžeme Vám vyjít vstříc a Vyúčtování č. 398172152 z 10. 5. 2015 přepočítat. Poplatek 645,26 Kč včetně DPH je nutné uhradit. Vodafone

ODPOVĚĎ:
Lze souhlasit s tvrzením společnosti, že nelze prokázat to, co Vám bylo sděleno na pobočce. Domnívám se, že uvedené vyúčtování bude nutné uhradit.
Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací u Českého telekomunikačního úřadu.
Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Český telekomunikační úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace odkladný účinek má. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Obnovení vdovského důchodu

Manžel zemřel 9.11.2011. Já jsem narozená 15. 9. 1959. Mám 2 dospělé děti. První provedená platba vdovského důchodu od ČSSZ složenkou 20 000, - byla 17. 4. 2012. 10.5.2012 30 365, - sipem. Od 8.6. do 9.10. pravidelné platby 7.229 Kč. Podle rozhodnutí měli platit do 8.11.2012. Poslední splátka byla 9.10.2012. Potřebuji poradit, zda mám nárok na obnovení vdovského důchodu nebo jiných dávek v současné době či v budoucnosti. Žiji sama a můj měsíční hrubý příjem dělá cca 18.000 Kč. Čistý příjem se pohybuje kolem 13 000 Kč. Zemřelý manžel se narodil 16. 10. 1952 a tehdy mu vycházel nástup do starobního důchodu v jeho 62 letech a 10 měsících. Vychází to na 16.8.2015.
Notářské pozůstalostní řízení proběhlo 10.5.2012. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o důchodovém pojištění Vám vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby máte na vdovský důchod nárok tehdy, jestliže:
- pečujete o nezaopatřené dítě
- pečujete o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II – IV
- pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s Vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II – IV
- jste invalidní ve třetím stupni
- jste dosáhla věku alespoň o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší

Nárok na vdovský důchod by Vám vznikl znovu, pokud byste některou z těchto podmínek splnila do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Ve Vašem případě byste tedy některou z podmínek musela splnit do října 2014. Podmínku dosažení důchodového věku nebo věku o čtyři roky nižšího než je důchodový věk Vašeho manžela nesplňujete. Jestliže jste do října loňského roku nesplnila ani žádnou z dalších uvedených podmínek, nárok na obnovenou výplatu vdovského důchodu Vám bohužel nevzniká.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Financování příjezdové cesty k rodinným domům - je možné rozpočítat podle délky silnice?
- Rozpočítání nákladů na postavení silnice k rodinným domům podle příjezdové vzdálenosti

V naši lokalitě se staví 3 RD. K pozemkům by měla vést neřejně přístupná účelová komunikace, která má být postavena na společném pozemku (každý vlastní 1/3). Stavební povolení na komunikaci o celkové délce cca 75 m s točnou na jejím konci je vydáno pro 3 nejvzdálenější RD, který je současně investorem stavby, a bylo vydáno časově cca 1 rok před stavebním povolení pro zbylé dva RD.
Musí se podílet všichni tři majitelé uvedených RD na financování stavby této účelové komunikace, když 1. RD cestu prakticky nebude používat (má vjezd k domu samostatným sjezdem z veřejné místní komunikace). 2. RD bude využívat část komunikace (49 m) a 3. RD musí mít i točnu. Pokud ano, v jaké výši a dle jakého právního předpisu. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že sama skutečnost vydání stavebního povolení neznamená, že by spoluvlastníci byli povinni na předmětném pozemku vybudovat účelovou pozemní komunikaci. Stavební povolení představuje toliko přivolení veřejnoprávního orgánu (povinné v tomto případě ze zákona), rozhodnutí, zda bude tohoto povolení využito (a se stavbou komunikace se započne) či nikoli je však ryze soukromoprávní povahy (stejně jako rozhodnutí o míře podílu jednotlivých spoluvlastníků na financování výstavby předmětné komunikace). V tomto ohledu pak není ani rozhodné, že bylo stavební povolení vydáno pouze jednomu z celkem tří spoluvlastníků.
Jelikož je pozemek předmětem spoluvlastnictví, bude ve Vámi popsaném případě nezbytné aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku o rozhodování o společné věci.
Neboť spoluvlastnictví (dle dřívější terminologie podílové spoluvlastnictví) představuje institut ryze soukromoprávní, platí, že prvořadá je dohoda zúčastněných subjektů (zde spoluvlastníků). Zda tedy bude přikročeno k výstavbě účelové pozemní komunikace a v jaké míře se na jejím financování budou podílet jednotliví spoluvlastníci (či nebude-li některý spoluvlastník výstavbu komunikace financovat vůbec), je především věcí dohody spoluvlastníků (k pravidlům rozhodování o společné věci, zde pozemku, více níže).

V obecné rovině platí, že:
- vzhledem k věci (zde pozemku) jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku) ;
- každý spoluvlastník má právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 občanského zákoníku) ;
- při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (§ 1126/2 občanského zákoníku).

Co se týče pravidel pro rozhodování o společné věci, je nezbytné vědět, že (§ 1128 občanského zákoníku) :
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (v případě tří spoluvlastníků se stejnými podíly se samozřejmě jedná o dva spoluvlastníky) ;
- rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě;
- spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (aplikace tohoto ustanovení však v případě výstavby pozemní komunikace nepřichází příliš do úvahy) ;
- není-li návrh k soudu (dle předchozí odrážky) podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

Jelikož výstavbu účelové pozemní komunikace však není možné považovat za běžnou správu společné věci (jak předpokládá shora zmíněný § 1128 občanského zákoníku), bude ve Vámi popsaném případě nezbytné aplikovat § 1129 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (což ve Vámi popsaném případě představuje opět dva spoluvlastníky) ; nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh některého spoluvlastníka soud;
- spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle předchozí odrážky může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí (i v tomto případě je nutné se na soud obrátit ve lhůtě 30 dnů od přijetí rozhodnutí).

Občanský zákoník tedy stanoví pro rozhodování spoluvlastníků o společné věci jasná pravidla, včetně lhůt pro obranu přehlasovaného spoluvlastníka.
V souvislosti s výstavbou pozemní komunikace na společném pozemku je dále vhodné poukázat na § 1130 a § 1131 občanského zákoníku, které zakotvují pravidla pro takové rozhodnutí většiny spoluvlastníků, v jejímž důsledku hrozí přehlasovanému spoluvlastníkovi těžká újma (včetně možnosti se u soudu domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. možnosti většiny spoluvlastníků uspokojit přehlasovaného spoluvlastníka tak, že mu právo obrátit se na soud nevznikne).

Dle § 1136 občanského zákoníku má spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, právo požadovat:
a/ poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu,
b/ náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci (aplikaci tohoto ustanovení však ve Vámi popsaném případě spíše nepředpokládám).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že pozemek by mohl být předmětem nikoli "obyčejného", nýbrž tzv. přídatného spoluvlastnictví. Dle definice tohoto institutu dle § 1223/1 občanského zákoníku se však domnívám, že o přídatné spoluvlastnictví spíše nepůjde (nelze však vyloučit, že výklad příslušných ustanovení občanského zákoníku se bude v budoucnu ještě vyvíjet). V každém případě platí, že pro rozhodování o společné věci v přídatném spoluvlastnictví platí stejná pravidla, jak uvedeno výše.
Zcela již nad rámec Vašeho dotazu pak pouze upozorňuji, že případná neúčast některého ze spoluvlastníků na financování výstavby pozemní komunikace by se mohla odrazit v tom, že tento spoluvlastník by se následně nestal spoluvlastníkem předmětné pozemní komunikace. V této souvislosti je však nutné upozornit, že otázka, zda je účelová pozemní komunikace samostatnou věcí v právním smyslu, nebo zda se jedná o součást pozemku, na kterém je vybudována, není dosud v odborné literatuře ani judikatuře vyjasněna (dochází zde ke střetu názorů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu). V tomto ohledu bude dosti důležité, zda má být předmětná pozemní komunikace pouze určitým způsobem zpevněný povrch pozemku (např. válcovaným štěrkem), nebo zda se bude po stavebně-technické stránce jednat o několikavrstvou pozemní komunikaci (např. s využitím asfaltu apod.).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Špatně umístěný plot sousedem - kdo platí náklady na vyměření hranice pozemků geodetem?

máme chatu na pronajatém pozemku. Soused dělal nový plot, který posunul v náš neprospěch. Majitelka nám sdělila, abychom si to nechali přeměřit na vlastní náklady. Zajímalo by mne, kdo by měl zaplatit nové vyměření pozemku, zda my nebo majitel. Ještě by mne zajímalo, zda majitel sousedícího pozemku má povinnost ho udržovat /sekat trávu a pod. /
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je primární Vaše dohoda s pronajímatelkou. Není-li dohoda možná, je nezbytné aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku.
V obecné rovině dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Odmítá-li se pronajímatelka zmenšením Vámi užívaného pozemku zabývat, porušuje bezesporu tuto svou zákonnou povinnost.
Občanský zákoník Vám ve svém § 2211 dává na výběr, zda se budete proti ohrožení svého nájemního práva třetí osobou (sousedem) bránit sama, nebo zda k obraně Vašeho nájemního práva vyzvete pronajímatelku (tuto druhou variantu Vám doporučuji spíše, a to z níže uvedených důvodů).
Dle § 2212/3 občanského zákoníku platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil. V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na pronajímatelku s písemným oznámením právně závadného počínání souseda, přičemž pronajímatelku zároveň vyzvěte ke zjednání nápravy. Pro případ její přetrvávající pasivity pronajímatelku upozorněte, že máte v úmyslu využít svého práva na přiměřenou slevu z nájemného. Nebude-li pronajímatelka Váš problém řešit, můžete snížit platbu nájemného o takovou částku, která odpovídá části pozemku, který v důsledku počínání souseda nemůžete v současné chvíli užívat.
K řešení nastalého problému pak můžete pronajímatelku donutit také soudní cestou, je-li však pro Vás užívání zmenšeného pozemku za adekvátně snížené nájemné přijatelné, nepředstavuje zahajování soudního řízení s pronajímatelkou ideální variantu (právně závadné počínání souseda by se tím v dohledné době nevyřešilo).
Nemáte-li naopak zájem se dostat s pronajímatelkou do konfliktu, můžete (ovšem nemusíte) nastalý spor řešit se sousedem sama (včetně vyměření hranic pozemků na vlastní náklady), jak vyplývá ze shora zmíněného § 2211 občanského zákoníku.
Co se týče sekání trávy na sousedním pozemku, žádný právní předpis Vašemu sousedovi neukládá výslovnou povinnost trávu na jeho pozemku sekat. Jiná by však byla situace, pokud by Vám v důsledku nesekání trávy na sousedním pozemku hrozila či vznikala škoda, popř. pokud by Vás v užívání pozemku tato skutečnost omezovala, a to v míře nepřiměřené místním poměrům (jak vyplývá z § 1013/1 občanského zákoníku), což však z Vašeho dotazu nevyplývá.

_

OBČAN-DLUHY
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Vyplacení dluhu na alimentech, dluh z doby nezletilosti a vyplácení dluhu v dospělosti dítěte, potomka - komu dluh náleží, pečujícímu rodiči nebo potomkovi?
- Vyplacení dluhu na výživném, dluh z doby nezletilosti a vyplácení dluhu v dospělosti dítěte, potomka - komu dluh náleží, pečujícímu rodiči nebo potomkovi?
- Dluh na výživném z doby nezletilosti a vyplacení dluhu v dospělosti - patří peníze rodiči nebo dospělému potomkovi?
- Dluh na alimentech z doby nezletilosti a vyplacení dluhu v dospělosti - patří peníze rodiči nebo dospělému potomkovi?

V době kdy bylo dítě nezletilé, soud vyměřil otci doplacení rozdílu alimentů tři roky zpětně a umožnil mu měsíční splátky. V současné době je dítě dospělé, studuje a bydlí u kamarádů, otec tedy posílá klasické alimenty přímo jemu. Dítě má se u matky už nezdržuje, matka mu také posílá alimenty v obdobné výši, jako jsou běžné alimenty od otce. Komu má ale otec dávat splátky zpětného doplatku alimentů? Jedná se o závazek vůči matce z doby nezletilosti dítěte, tedy dluh vůči matce, který otec postupně splácí a měl by je tedy otec nadále posílat matce? Matka nechce peníze užívat pro sebe, bude peníze dítěti ukládat pro případ potřeby. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že dlužné výživné z doby nezletilosti dítěte je – jak správně uvádíte – závazkem otce vůči matce dítěte, měl by otec dlužné výživné poukazovat matce dítěte. Jestliže je ale dítě již zletilé, mohou se rodiče dohodnout na tom, že i přesto, že jde o závazek vůči matce dítěte, bude otec dlužné výživné poukazovat přímo zletilému dítěti. Pokud se ale rodiče takto nedohodnou, měl by otec dlužné výživné hradit k rukám matky dítěte.

_

SPRÁVNÍ-OBCE, ORGÁNY OBCE
- Obecní úřad přeposlal soukromou stížnost úředníka zaměstnavateli úředníka (jinému úřadu) - je takový postup v pořádku?

Jsem zaměstnaná jako úředník úřadu městského obvodu Vítkovice, který je součástí Statutárního města Ostrava. Dne 5. 6. 2015 jsem jako soukromá osoba zasílala stížnost na ÚMOb Petřkovice ohledně hrubého jednání tamější zástupkyně ZŠ vůči mé mamince. 9.6. 2015 se mi přijde ředitel osobně omluvit na úřad (přestože jsem NIKAM zaměstnání neuváděla), a obvod Petřkovice přeposlal dne 15. 6. 2015 mou stížnost mému vedení. Je to právně v pořádku? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Váš případ je poněkud komplikovaný, protože, podle mého názoru, měla Vaše stížnost směřovat k řediteli školy, protože šlo spíše o stížnost na lidské chování (pokud věc chápu správně) než o stížnost na postup orgánu školy jako takového. Stížnost ve smyslu správního řízení lze totiž podat proti postupu ředitele školy nebo školského zařízení vystupujícímu jako správní orgán, tzn. , pokud ředitel školy nebo školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Pak by celá věc probíhala dle zákona v zákonných lhůtách, mohla byste v případě nesouhlasu s řešením stížnosti využít další zákonem uvedené postupy. Nicméně pochybení jednoho zaměstnance školy vůči rodiči (prarodiči apod, ) žáka je spíše v řešení jeho zaměstnavatele a jako takové bylo, dle Vašeho sdělení, také vyřešeno.
Faktem, že jste neuvedla své zaměstnání, a přesto Vás ředitel školy našel, bych se příliš nezabývala. V době informačních technologií soukromí zkrátka neexistuje, většinu osob lze spolehlivě dohledat, Vy máte jistě společné adresáře všech obvodních úřadů.
Nelze jednoznačně vyslovit, že úřad při přeposlání Vaší stížnosti postupoval nesprávně. Fakt, že jej přeposlali na Váš obvod správně není také, ale domnívám se, že jediným správným řešením mohlo být vlastně to, že kontaktovali ředitele školy, aby záležitost vyřešil a tak se také stalo.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Promlčecí doba na odškodné za poškození zdraví lékařem

Jaká je promlčecí doba u případu, kdy prokazatelně podle znalce lékař zaviní špatnou léčbou autonehodu a jsem od té doby na invalidním vozíku a teprve rok 2014 se vše prozrazuje postupně. Každý doktor kryje doktora druhého. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy k předmětné autonehodě došlo, tzn. zda se tak stalo za účinnosti starého Občanského zákoníku (tzn. do 31. 12. 2013), nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. od 1. 1. 2014).
Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku platilo, že právo na náhradu škody (tedy i škody na zdraví, tzn. bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a zároveň o tom, kdo za ni odpovídá.
Právo na náhradu nemajetkové újmy (např. za psychické útrapy spojené s úrazem a invaliditou) se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Tato lhůta pak započala svůj běh ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Dle § 629/1 nového občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta 3 roky.

_

OBČAN-BYLENÍ, NÁJEM, NÁJEMNÉ
- Výpočet nájemného za užívání stavebního pozemku soukromou osobou
- Výpočet nájmu za užívání stavebního pozemku soukromou osobou

Znám tržní cenu stavebního pozemku. Kolik % z této ceny mohu účtovat jako nájemné soukromé osobě za užívání tohoto pozemku? Který předpis toto určuje? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 20.06.2015, dotaz č. 7567)
Žádný. Záleží zcela na vůli stran. Věc se řídí smluvní volnosti (co si smluvíte, to budete mít).
_

OBČAN-DLUHY
- Automatický úrok z dluhu podle zákona
- Automatické penále u dluhu podle zákona
- Penále z prodlení nájemného do nájemní smlouvy - jak zapsat úroky z prodlení za nezaplacený nájem?
- Úrok z prodlení nájemného do nájemní smlouvy - jak zapsat penále z prodlení za nezaplacený nájem?

jsem vlastníkem bytového domu, kde jednotlivé byty pronajímám. Do nových nájemních smluv bych chtěl zahrnout položku „penále“ z prodlení pro případ, kdy se nájemníci s platbou opozdí. Chtěl bych Vás proto požádat o info, jak přesně tuto položku nazvat, aby název byl v souladu s platnou legislativou a také info o tom, zda je výše % v případě zpoždění platby pevně daná (v tomto případě, kolik % to je), nebo zda výše % záleží na majiteli nemovitosti. Lze toto „penále z prodlení“ požadovat pouze na dlužnou částku za nájem, nebo i za dlužnou částku za služby, pokud tomu tak je (např. zálohy na vodné, elektřinu…)?
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke zvýšené ochraně nájemce bych doporučoval setrvat na zákonné dispozici. Vyhnnete se tím případným sporům o platnost takových ujednání.
Zákon normuje tyto sankce za prodlení s peněžitým plněním:
- úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky v případě prodlení s nájemným
- poplatek z prodlení, v případě prodlení se zálohami na služby. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Tento poplatek však nájemce platí jen tehdy, bude-li prodlení delší než 5 dnů.

Tyto sankce není nutné ve smlouvě zmiňovat. Vyplývají přímo ze zákona.
Pokud byste zamýšlel zakotvit ve smlouvě smluvní pokutu za porušení nepeněžitých povinností, tak si dovolím poznamenat, že takové ujednání je neplatné. Smluvní pokuta není přípustná.

_

FINANCE-DANĚ
- Nevyplacení daně při žádosti o slevu na dani na studenta - kde vyplacení daně požadovat?
- Nevyplacená sleva na daně na studenta - kde se domáhat vyplacení slevy na dani?

01/09/2014 do 20/03/2015 jsem pracovala u zaměstnavatele na základě písemně uzavřené dohody o provedení práce. V 09/2014 jsem podepisovala tzv. „růžové prohlášení“ s požadavkem slevy na dani pro studenty. Do této doby mi nebyly vráceny žádné daně. Kdy, jak a po kom je mohu vymáhat? (zaměstnavatel, finanční úřad aj.) Děkuji. Karla

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zaměstnavatele do 15.2.2015 nepožádal o provedení ročního zúčtování za rok 2014, máte možnost podat si daňové přiznání sám. Nárok podat přiznání propadne po třech letech 31.3.2018. Daň Vám může být vrácena, pouze pokud byla ze mzdy odvedena. Pokud jste pracoval v roce 2014 4 měsíce na DPP, měl podepsané prohlášení a uplatňoval tak základní slevu na poplatníka Váš hrubý příjem zřejmě nepřesáhl 40.000 Kč, a porto nebyla za Vás odvedena žádná záloha na daň ze závislé činnosti, o jejíž vrácení by jste mohl požádat.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
OBČAN-BYDLENÍ
- Služební zákon a členství ve výboru SVJ

V souvislosti s novým služebním zákonem se objevil názor, že státní zaměstnanec pod služebním zákonem nebude moci být členem výboru Společenství vlastníků jednotek a de facto se starat o svůj majetek. Pokud je to pravda, z jakého důvodu? Děkuji, Vladislav

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je klíčový § 81 zákona o státní službě, dle něhož platí, že:
- státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu, je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od příslušné obchodní korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak; zákaz pobírat odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru;
- státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu; toto omezení neplatí:

a/ v případech podle § 64 zákona o státní službě (výkon funkce v odborové organizaci),
b/ v případech podle § 65 zákona o státní službě (zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby),
c/ při výkonu vazby,
d/ v případě vědecké činnosti,
e/ v případě pedagogické činnosti,
f/ v případě publicistické činnosti,
g/ v případě literární činnosti,
h/ v případě umělecké činnosti,
i/ v případě činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávané (podle jiného zákona) pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu,
j/ v případě činnosti v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnosti v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu,
k/ v případě správy vlastního majetku.

Co se týče prvé odrážky (výše), je tato na činnost státního zaměstnance ve výboru společenství vlastníků jednotek neaplikovatelná, neboť společenství vlastníků jednotek není obchodní korporací. Obchodními korporacemi jsou dle § 1/1, 2 a 3 zákona o obchodních korporacích toliko obchodní společnosti (tedy veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstva (tedy družstvo a evropská družstevní společnost).
V případě druhé odrážky (výše) je podstatné, zda je činnost člena výboru společenství vlastníků jednotek vykonávána bezúplatně (pak není druhá odrážka aplikovatelná) či úplatně. V případě úplatného výkonu činnosti člena výboru společenství vlastníků jednotek je otázkou, zda lze tuto činnost zařadit do kategorie „správa vlastního majetku“ (písm. k/ výše), k níž není předchozí písemný souhlas služebního orgánu zapotřebí.
Domnívám se, že úplatný výkon činnosti člena výboru společenství vlastníků jednotek je možné považovat za správu vlastního majetku (a to správu v širším slova smyslu), tzn. že k této činnosti předchozí písemný souhlas služebního orgánu zapotřebí není a státní zaměstnanec se tak může stát členem výboru společenství vlastníků jednotek zcela volně. Bude-li to možné, lze dotyčnému státnímu zaměstnanci samozřejmě doporučit opatřit si i přesto písemný souhlas služebního orgánu (a to pro případ, že by se výklad předmětného ustanovení zákona o státní službě v budoucnu změnil).
Pouze na okraj své odpovědi doplňuji, že dle § 197 zákona o státní službě jsou státní zaměstnanci povinni a/ ukončit jinou výdělečnou činnost nebo b/ požádat služební orgán o udělení souhlasu podle § 81/2 zákona o státní službě, a to do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že § 81 zákona o státní službě koresponduje s § 16/3, 4 a 5 zákona o úřednících územních samosprávných celků. Obě tato ustanovení pak vycházejí z (a zpřísňují) § 304 zákoníku práce.

OBČAN-MAJETEK
- Otec spoří dítěti na pojistce, matka dítěte vypověděla pojistku a naspořené peníze si nechala - jak postupovat?
- Matka si nechala peníze naspořené dítěti otcem - jak postupovat?
- Manžel spoří dítěti na pojistku, manželka pojistku vypověděla a naspořené peníze si nechala - jak postupovat?

Moje manželka za trvání manželství uzavřela spořící pojistku a platby nastavila na SIPO které jsem hradil já s tím že jde o pojištění a spoření pro syna. I při rozvodu tvrdila totéž a proto ji mám i nadále platit já (syn je v mé péči). V průběhu soudního jednání o SJM jsem zjistil, že pojistníkem a jediným oprávněným i pokud jde o výplatu naspořené částky je bývalá manželka. Syn je tam pouze připojištěn pro případ úrazu. Po telefonátu na pojišťovnu mi bylo sděleno že veškerá práva i pokud jde jen o změny ve smlouvě má pouze bývalá manželka a oni ani nepřestanou platby na pojistku strhávat z mého SIPO.
04/2015 roku bývalá manželka smlouvu vypověděla a peníze si ponechala. Vím že přijdu o podíl z částky kterou jsem naspořil za trvání manželství protože jsem promeškal tříletou lhůtu pro zařazení do SJM ale zajímá mně zda mám nárok na vrácení částky kterou jsem jí naspořil od rozvodu. O tuto částku se podle mého názoru obohatila bezdůvodně a navíc lstí.
Chtěl bych také vědět zda případnou výzvu k navrácení musím podat prostřednictvím právníka nebo zda má stejný význam pokud ji sepíši sám a jak zajistit aby ji nemohla zapřít.
Také zda musím rozlišovat příchozí platbu z takovéto výzvy a splátky dlužného výživného které ji bylo soudem určeno pod hrozbou exekuce. Jinak patrně stejně dojde na soud protože peníze s pojistky velmi pravděpodobně utratila za dovolenou v Thajsku.
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, dané nároky bych striktně rozlišoval.
Nárok na placení výživného byl pravděpodobně stanoven soudem a nebyl právní moci, tudíž je přímo použitelný na exekuci dlužného výživného. Výživné bych podal návrh na soudokamžitě návrh na výkon rozhodnutí, hrozby jsou zpravidla k ničemu.
Opačná situace bude v případě bezdůvodného obohacení. Výzvu byste manželce teoreticky mohl zaslat sám, a to tak, že jí zašlete doporučeným dopisem s dodejkou výzvu, aby Vám - v písemnosti časově vymezené a vyčíslené bezdůvodné obohacení - ve lhůtě 10 dnů zaplatila. Uschovejte si kopii dopisu a následně k němu přiložte dodejku, kterou obdržíte od pošty. V případě, že by Vám částku neuhradila, pak je nutné podat žalobu. Ona výzva bude její přílohou. Pro ten případ by bylo vhodné si vzít advokáta, jelikož je nutné věc ještě zanylyzovat, zda má zcela reálnou šanci na úspěch. Taktéž je třeba kalkulovat s majetkovou situací manželky, tedy pokud byste spor vyhrál, aby bylo z čeho Váš nárok exekvovat. Nárok je taktéž nutno prokázat, tedy platby, sdělení pojišťovny, protokol od rozvodového soudu, kde tvrdila, že se jedná pojištění pro syna atd. Z mého pohledu to plnění bez právního důvodu, zejména pak po zániku mnaželství, bylo.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Částečný převod domu bytového družstva do společenství vlastníků bytových jednotek SVJ
- Splacení družstevního podílu části bytů a převod části domu do režimu SVJ - informace

Jsme bytové družstvo s 22 členy, které vzniklo v roce 2007. Bytové družstvo vyzvalo a umožnilo všem družstevníkům doplatit hypoteční podíly.
17 členů bytového družstva toho využilo a veškeré finanční požadavky bytového družstva doplatilo. 5 členů bytového družstva nehodlá hypotéku v dohledné době doplatit. Je možné, aby cca 7 zájemců, kteří mají veškeré požadavky bytového družstva zaplaceny ukončili členství v bytovém družstvu a založili společenství vlastníků bytových jednotek vedle stávajícího bytového družstva. Děkuji. Mirka

ODPOVĚĎ:
Tento postup možný je, avšak nebude záležet pouze na vůli členů družstva, kteří jej chtějí opustit. V tomto případě se totiž nejedná pouze o zánik členského podílu členů družstva, ale o jeho přeměnu, resp. o jeho zmenšení. Bude tedy třeba, aby došlo ke svolání členské schůze, kde bude vystoupení části členů a zmenšení družsva navrženo. Počítejte s tím, že usnesení členské schůze v tomto případě bude třeba osvědčit veřejnou listinou. V tomto případě je členská schůze schopna se usnášet, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů, a usnesení musí být přijato alespoň dvěma třetinami přítomných členů. Nejedná se o snadnou právní otázku, proto velmi doporučuji pomoc právníka.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Společné bydlení partnerů 5 let a déle - odpovědnost za dluhy a rozdělení společně nabytého majetku
- Investice do cizí nemovitosti - nárok na vydání investic (bezdůvodného obohacení)
- Vydání bezdůvodného obohacení - investice do opravy, rekonstrukce nemovitosti přítelkyně, přítele, druha, družky, partnera, partnerky

2007 rodiče od přítelkyně zakoupili rodinný dům, do kterého jsme se nastěhovali. Máme tam oba trvalé bydliště, ale patří jejím rodičům. Po zakoupení jsem s kamarády a přítelkyní začali s rekonstrukcí, koupi a část rekonstrukce financovali její rodiče (240.000 Kč za dům a cca 300.000 Kč bylo použito na plastová okna, podlahové vytápění s kotlem na tuhá paliva), ale poté jsem musel veškeré další práce a materiál financovat já, protože přítelkyně ještě studovala a poté neměla práci. Něco jsem utáhl z platu, ale na zbytek jsem si musel vzít různé půjčky a úvěry cca 500.000 Kč. V současné době už dlužím cca 250.000 Kč, protože jsem za 6 let polovinu splatil z vlastních finančních prostředků.
V současné době je spodní část domku spravená a vybavená k bydlení.
Přítelkyně mi 05/2015, řekla že se mám odstěhovat a na nic z domku nemám nárok, jen na to, na co mám účtenku. Jenomže v době oprav jsem vše bral za hotové a učtenky nebyly na jméno. Ptal jsem se známých a ti mi říkali, že pokud žijeme ve společné domácnosti déle jak 5 let, tak se dosažený majetek a dluhy dělí napůl. Jenomže nevím jestli je to pravda a jestli je v tom zohledněna i naše 3letá dcera o kterou jsem se staral více já, protože přítelkyně 2012-2015 podniká při mateřské a bývá celé dny v práci až do 1 hodiny ranní. Tím pádem vydělává vetší peníze než udává na daňovém přiznání a nechce mi nijak finančně pomoci ve splácení dluhů. Chtěl bych dceru do své péče, protože kvůli práci ji teď hlídává babička (její maminka) a nemá na ni čas, jen nevím co mohu použít a co vše musím dokázat a jakým způsobem, abych mohl požádat o svěření do péče. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V první části se budu věnovat problematice investicí do cizí nemovitosti. Vy jste se souhlasem vlastníků nemovitosti provedl určité rekonstruKční práce a investice do jejich majetku. Z jejich strany tak došlo k bezdůvodnému obohacení. Mohl jste se tak dožadovat vydání bezdůvodného obohacení, a to v promlčecí době podle § 107 občanského zákoníku (tehdy platného), tedy dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na jeho úkor obohatil, nejdéle však za tři roky ode dne vzniku bezdůvodného obohacení, ve Vašem případě pravděpodobně od dokončení rekonstruKčních prací, nebo od dokončených částí rekonstrukce. Prokázat, že se jedná o bezdůvodné obohacení, bývá často velmi problematické a předmětem složitého dokazování u soudu. Stejně tak určení výše bezdůvodného obohacení bývá vždy komplikované. Judikatura Nejvyššího soudu totiž za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnotu provedených prací, nýbrž pouze samotné zhodnocení věci. V takovém případě se za bezdůvodné obohacení nepovažuje reálná výše rekonstruKční prací tak, jak jste za ně zaplatil, ale pouze navýšení hodnoty nemovitosti tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní. K tomuto nezřídka soud nařídí odborný znalecký posudek. Kromě toho by žalovaný vlastník nemovitosti pravděpodobně mohl úspěšně uplatnit námitku promlčení nároku.
Ve Vašem případě považuji, dle mého názoru, za nejefektivnější dohodu s vlastníky nemovitosti, kdy byste se mohli domluvit alespoň na nějaké částce za investice, o které jste jejich nemovitost vylepšil.
Informace o tom, že by společné soužití druha a družky delší než pět let zakládala nějaké nároky na společný majetek, je mylná (je to laická smyšlenka). Vznik společného jmění jako zvláštního druhu spoluvlastnictví je spojen výhradně s manželstvím.
Pokud se na péči o společnou dceru nebudete schopni spolu domluvit, budete se muset obrátit s řešením na soud. Můžete požádat o svěření dcery do Vaší péče, můžete také požádat o střídavou výchovu. V žalobě uveďte důvody, pro které považujete za nejlepší, aby byla dcera ve Vaší péči, popište jak dosud probíhala Vaše péče o dceru, jak je nyní trvale svěřována babičce a jakékoliv další informace, které by mohly Vaše tvrzení podpořit. V případě, kdy se dá očekávat komplikovaný spor o dítě, je obvykle doporučeno se nechat zastoupit advokátem, který má rozsáhlé zkušenosti v oblasti opatrovnických sporů, protože jde o specializovanou oblast a ne všichni advokáti se v tak důležité oblasti dobře orientují.
Související právní předpisy:
Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda bytového družstva odmítá vyúčtovat náklady fondu na údržbu domu - jak postupovat?
- Bytové družstvo odmítá vyúčtovat náklady na údržbu bytového družstevního domu - jak postupovat?
- Předseda bytového družstva nevyúčtoval náklady fondu na údržbu domu - jak postupovat?
- Bytové družstvo nevyúčtovalo náklady na údržbu bytového družstevního domu - jak postupovat?

Již dělší dobu prosím předsedkyni našeho bytového družstva i správcovskou firmu o poskytnutí informací, které by vysvětlily, za co jsou dost vysoké částky, které musíme platit za provozní náklady na byty.
Protože jste mě podrobně informovali, že mám právo dostávat odpovědi na prosby o informace, v praxi takové právo nejde uplatnit. Informace nedostanu. Mohu se obrátit na soud a to jakým způsobem. Velmi oceňuji Vaši dosavadní pomoc a děkuji za pochopení. Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám předsedkyně bytového družstva odmítá poskytnout požadované informace, musíte se obrátit na soud a žalovat na plnění.

Za tímto účelem doporučuji kontaktovat advokáta, který přezkoumá veškeré podrobnosti případu a navrhne nejvhodnější postup a případně Vám též pomůže napsat žalobu. Případné náklady Vám budou nahrazeny, jestliže budete ve sporu úspěšní. Advokát Vám následně může pomoci získané informace analyzovat a zhodnotí, zda náhodou bytovému družstvu nevznikla škoda.

Dále můžete ostatní členy družstva obeznámit se situací, příp. též apelovat na ostatní členy družstva a odvolat stávající předsedkyni a zvolit předsedu nového.

_

OBCHOD-DANĚ
- Změna sazby DPH a vliv na kupní cenu bytu, domu, nemovitosti
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Platnost smlouvy o smlouvě budoucí kupní po podpisu řádné kupní smlouvy

2012 jsem s developerem uzavřel nejprve rezervační smlouvu a později "smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví jednotky (kupní smlouvě) a úpravě vzájemných vztahů do doby uzavření předjímané smlouvy". V této smlouvě byly veškeré splátky (vázané vždy na dokončení určité fáze projektu) vyčísleny s DPH platným v roce 2012 - tedy 14 %. Smlouva obsahuje klauzuli, že DPH bude účtováno dle aktuální platné sazby. U splátek v roce 2013 a 2014 nedošlo k navýšení vlivem změny sazby DPH na 15% a splátky byly zaplaceny tak jak byly uvedeny v uzavřené SoSBK. V srpnu 2014 jsme uzavřeli kupní smlouvu, kde je uvedena:
- cena bez DPH (odpovídá ceně bez DPH ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní
- vyčísleno DPH a uvedeno, že jde o DPH ve výši platné ke dni podpisu této smlouvy (12.8.2014, )
- cena s DPH (odpovídá skutečně zaplaceným splátkám)
Současně je v kupní smlouvě výslovně uvedeno, že "Strany potvrzují, že Kupující uhradil celou Kupní cenu Prodávajícímu před podpisem této smlouvy".

Otázka zní:
1) Platí smlouvu o smlouvě budoucí kupní i po podpisu Kupní smlouvy? Která ze smluv (smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouva) má vyšší váhu?
2) Je fakturace doplatku DPH, který reálně vznikl změnou sazby DPH a který jsem neuhradil před uzavřením kupní smlouvy, ze strany developera oprávněná? Zvlášť, když v kupní smlouvě Prodávající výslovně potvrdil, že jsem uhradil celou kupní cenu a tudíž žiji téměř rok v domnění, že je celá záležitost vyřízena?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
1) platí kupní smlouva, která má samozřejmě vyšší váhu, SOSB určuje pouze rámec budoucí kupní smlouvy.
2) pravděpodobně ano, když je tam ta klauzule, že DPH bude účtováno dle aktuální platné sazby (myšleno v okamžiku uzavření kupní smlouvy). Neznám samozřejmě výši té částky, abych Vám doporučoval se s analýzou Vámi uzavřených dokumentů obrátit ještě na advokáta. Záleží na tom, zda je tam striktně oddělena kupní cena a DPH či ta celková kupní cena je tam uvedena bez dalšího, pak bych se v "hádal" či je tam nějak řešena i ta DPH. Dle Vaší citace je to tam odděleno, tudíž odpovídá to datum 12.8.2014. Developeři to většinou mají propracováno do detailu, tudíž to bude z jejich strany ošetřeno správně.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru AAA auto - porucha klimatizace zjištěná den po koupi auta, automobilu, vozu, vozidla
- Neochota AAA auto řešit reklamaci závady auta, automobilu

25.6.2015 jsem si v AAA Auto v Liberci koupil vůz Toyota Corolla Verso. Během předváděcí jízdy jsem si bohužel nevzpomněl vyzkoušet funKčnost klimatizace, možná i kvůli ne příliš teplému počasi toho dne. Jinak nám prodejce auto vychválil s tím, že ani jejich přijímací technici při výkupu tohoto vozu nezaznamenali do interních záznamů žádnou poruchu, i když se jinak bojí sankcí a raději uvádějí i možné poruchy budoucí.
Na předávacím protokolu je uvedeno, že jsem si automobil dostatečně projel a vyzkoušel, což jsem stvrdil svým podpisem, bohužel klimatizaci jsem nevyzkoušel. Během cesty z bazaru domů jsem tuto skutečnost zjistil a hned následující den jsem vyrazil do AAA Auto v Praze, kam to mám nejblíže a na které mě odkázali i v Liberci, abych jim tuto závadu ohlásil a chtěl jsem to reklamovat.
Reklamační úřadník mi řekl, že jsem si funKčnosti klimatizace určitě pečlivě vyzkoušel a že buď jsem o té závadě věděl a auto koupil s vědomím, že to nefunguje, nebo se mi to rozbilo až po odjezdu z bazaru a v tom případě za to už oni neručí. Že prý klimatizace je vada zjevná, nikoli skrytá. Protože mi ještě v AAA měli zdarma vyměnit olej a filtry, byl jsem tam s autem v pondělí 29.6.2015 a požádal jsem je o kontrolu té klimatizace. Olej mi vyměnili, ale ohledně klimatizace mi řekli pouze to, že prý nemají údajně speciální chladící médium, které se do japonských aut dává a tak že nemohli prověřit klimatizaci tím, že by doplnili médium a zkusili ji. Ale že se na to jejich mechanik koukal a že by kompresor měl být OK (kompresor je na klimatizaci ta nejdražší věc).
Takže jsem jel do servisu u nás na Mělníku, kde mi doplnili chladící médium a řekli mi, že se tam žádné speciální médium nedává (takže asi výmluva AAA), ale že to médium tam ani nechybělo a že klima nejde. Tak jsem našel soukromníka, který se specializuje na Toyoty a dal jsem mu auto do správky. Zjistil, že je to tím kompresorem a že nový originální stojí 30.000 Kč, dá se sehnat z druhovýroby jiný za 12.000 Kč, ale že on má známého na vrakovišti a může mít starý za 6.500 Kč. Takže jsem šel do toho z vrakoviště. Práce stála 1.000 Kč, takže celkem to stálo 7.500 Kč + DPH. Mám tedy dotaz, zda mohu uplatnit reklamaci u AAA i v případě, že jsem si opravu zajistil sám a nenechal jsem to na nich. V AAA mi totiž chtěli namluvit, že si já sám mám v nějakém servise zjistit, co přesně v systému klimatizace je nefunKční a pak to můžu zkusit reklamovat. Říkal jsem jim, že jdu reklamovat klimatizaci a že je na jejich straně zjistit, co konkrétně v celém systému klimatizace je rozbité. Nicméně pán nebyl moc ochotný a vedl si pořád svou. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v dané situaci, pokud účastník smlouvy (autobazar) odmítl opravu provést, nezbývalo, než ji provést v jiném servisu.
Nyní by bylo vhodné autobazar vyzvat k úhradě slevy z kupní ceny, částku bych navrhl ve výši ceny s DPH, kterou stále oprava vozidla do řádného stavu. Lhůtu bych jim dal 7 dnů.
Pokud autobazar částku neuhradí, pak by jedinou možností bylo podání žaloby na slevu z kupní ceny. Bylo by vhodné mít k dispozici nějakou písemnou zprávu od toho opraváře Toyota, že v autě byl skutečně špatný kompresor klimatizace. Zároveň mít doklady o úhradě opravy klimatizace.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem dluží za energie majiteli nemovitosti - promlčení dluhu
- Osoba se služebností dluží za energie majiteli nemovitosti - promlčení dluhu

Máme z manželkou darovaný dům a mí tcháni v něm mají věcné břemeno, ale energie si musí pochopitelně platit sami.
Mám s nimi problém ze zaplacením energií, které platily do července 2012 i když ne tak jak by měli, ale od srpna 2012 přestali platit úplně a od té doby nám nezaplatily ani korunu. Nezaplatili následujících 8 měsíců do dubna 2013, kdy u nás ještě bývali a neplatí ani náklady potom když se odstěhovali pryč i když trvalé bydliště i právo docházet do domu a užívat jejich výminek jim zůstal. Do domu pořád sem tam dochází, protože zde mají věcné břemeno a tak i když v domě s námi nejsou prostory jim jsou k dispozici, protože tak musíme činit. Prostory musíme vytápět a udržovat. Dům má rozlohu 210m2 a oni využívají celkem 70 m2 takže dle propočtu na topení mají platit jednu třetinu z nákladů na topení. Elektřinu jsme měli rozdělenou na polovinu, protože spotřebiče mají stejné jak mi + mají sklokeramickou desku na vaření, jeden přímotop na přihřátí a mi nemáme přímotop a ani sklokeramickou desku jen propanbutanovou bombu kterou si platíme zvlášť. Ještě k tomu oni oba dva jako důchodci jsou doma celí den a já z naší 4 členné rodiny jsem pořád pryč v práci mimo domov. Vodu zase platí jednu třetinu. Rozdělení bylo v pořádku. Celkem měli platit 3500 Kč/měsíčně do března 2013, potom se odstěhovali pryč a měli platit jen polovinu zálohu elektrických hodin a jednu třetinu z nákladů na topení. Čekali jsme až do února 2013 následující rok kdy se vše doúčtovává jak elektřinu, vodu, topení, aby to doplatily bohužel se tak nestalo. Jaká doba promlčení je v tomto případě, aby to zaplatily a pokud opět ne jaká je promlčecí doba to dát k soudu? A jak je to z podílením se na údržbě Rodinného domu? myslím tím fond oprav. Po vyúčtování za 3 roky do dnes to dělá 41500Kč za topení, elektřinu a vodu. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
promlčecí doba je 3 roky, tudíž splátka za dlužné služby za měsíc srpen 2012 se jistě pomalu bude blížit promlčení, nevím jak tam byla splatnost, asi nebyla mezi vámi sjednána žádná písemná dohoda, tudíž zřejmě jste všechno hradili vy a tu poměrnou část Vám vždy tcháni uhradili, tudíž bych to posuzoval dle celkové měsíční splatnosti služeb, resp. záloh.
Dle mého názoru je nesporné, že za část, kdy dům ještě využivali (srpen 2012-březen 2013), byste měl požadovat úhradu v plné výši tak, jak to bylo obvyklé vzhledem k poměru využívané plochy. Zbytek je otázkou co do důvodu i výše.
Nicméně na tu zjevnou dobu bych je písemně vyzval do 7 dnů k úhradě, pak bych případně podal žalobu. Zbytek zvažte, a dále bych se s nimi zkusil domluvit na zrušení břemene, abyste mohl případně nějakým způsobem nemovitost plnohodnotně
využívat.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží koupeného přes internetový bazar od soukromé osoby - zboží poškozené při přepravě

Zakoupil zboží na stránkách www.bazos.cz. Jedná se o prodej od cizího člověka, ne z e-shopu.
Česká pošta mi doručila balík, který byl odesílatelem pojištěn na 1000 Kč. Avšak škoda, která vznikla při přepravě Českou poštou bude pravděpodobně vyšší. A ČP odmítá "hradit" škodu v plné výši, ale jen do zmíněné částky 1000 Kč. Po kom mám správně chtít peníze za opravu? Po odesílateli, nebo po České poště?
Vše je na začátku, ale očekávám klasický případ, kdy odesílatel mě bude posílat na Českou poštu a ČP zpět za odesílatelem, tak chci být připravený. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Dle § 2090 odst. 1 občanského zákoníku platí, že má-li prodávající podle kupní smlouvy věc odeslat, chápe se prodávaná věc za předanou kupujícímu již okamžikem jejího předání prvnímu dopravci k přepravě této věci ke kupujícímu, přičemž prodávající je zároveň povinen umožnit kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Dle § 2091 odst. 1 občanského zákoníku je pak prodávající ještě povinen označit věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího.

Předpokládám, že prodávající ve Vašem případě všechny shora uvedené povinnosti splnil, tzn. předal prodávanou věc dopravci, tuto věc řádně označil jako zásilku pro Vás a umožnil Vám uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci (t. j. , že Vás označil jako příjemce zásilky, který je oprávněn k jejímu převzetí v určeném místě). V tomto případě se tedy prodávaná věc považuje za Vám předanou již v okamžiku jejího předání dopravci, tzn. že za následně vzniklou škodu prodávající již neodpovídá.

Ze shora uvedeného však existují 2 výjimky, o kterých je vhodné vědět:

- Neoznačí-li prodávající řádně prodávanou věc, kterou předal dopravci k přepravě ke kupujícímu, nastanou účinky odevzdání věci až ve chvíli, kdy prodávající oznámí kupujícímu bez zbytečného odkladu, že mu věc odeslal, a určí-li ji dostatečně v oznámení; bez tohoto oznámení je věc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce (§ 2091 odst. 2 občanského zákoníku), v tomto případě by tedy za škodu mohl odpovídat i prodávající

- Není-li ujednáno, jak má být prodávaná věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu; stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu (§ 2097 občanského zákoníku) ; pokud by tedy došlo k poškození věci v důsledku jejího nedostatečného zabalení, odpovídal by za tuto škodu opět prodávající.

V návaznosti na shora uvedené proto můžete zvážit, zda za způsobenou škodu neodpovídá ve Vašem případě prodávající (zejména v důsledku nedostatečného zabalení zásilky). Jinak je nutné se s případnou náhradou škody obrátit na přepravce.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Přestavění garáže a dílny na byty za účelem pronájmu - stavební parametry bytů
- Přestavění garáže a dílny na byty za účelem pronájmu - možné právní komplikace

Chci koupit RD, který není v současnosti rozdělený na byty. 2 byty (v 1. a 2. patře) oddělím bez nutnosti větších stavebních úprav (bez povolení, jde jen o přesunutí dveří v nenosné zdi). Dále chci v přízemí místo 2 garáží vybudovat 2 byty a z dalšího přilehlého objektu další byt. Narazil jsem na ustanovení par. 2236 NOZ, že se za byt považují i prostory používané k bydlení, aniž by byly jako byt zkolaudované. V jednom z plánovaných prostor je snížená výška stropu 2,3 m, která se ještě sníží zateplením a neodpovídá tak minimální výšce pro obytné místnosti. § 2236 NOZ připouští pronájem jakéhokoliv prostoru, který bude asi obecně splňovat hygienické parametry. Pokud budu upravovat svoji garáž na "pokoj pro hosty" a sousední objekt na "zahradní domek", ve všech těchto prostorech bude kuchyňka a sociální zařízení a splním požadavky na tepelnou pohodu, osvětlení atd. (kde se zeptat? hygiena? ) - zároveň tyto prostory nezkoulauduji jako byty:
1) může mě hygiena, stavební úřad, kdokoliv za něco "popotahovat"? pronajímám přece svoje PROSTORY. Kde je tedy hranice, kolik PROSTORŮ k bydlení mohu pronajmout? Nechci dělat nějaká ghetta, jde mi o ubytování slušných platících lidí s tím omezením, že prostě nemohu kolaudovat na byt kvůli některým drobným závadám. 2) v RD jsou slabší stěny (příčky), které dle projektanta nesplňují nároky na odhlučnění - nicméně, ale jelikož toto nebudu kolaudovat jako BYT, je v tom problém? (když pominu, že to může vadit nájemníkům) Dům je jednom zkolaudovaný, já pronajímám PROSTORY k bydlení…
3) bere se takový prostor jako "jednotka"? Jde mi o to, že je v současnosti povoleno vystavět 3 byty v RD, ale nevím, zda se to vztahuje i na prostory k bydlení dle NOZ. V RD nikdy neprohlásím jednotky (nebo maximálně 2), ostatní "byty" budu pronajímat jako "prostor pro bydlení".
Jestli si toto správně vykládám, neměl by být problém. Mohu přeci svůj "zahradní domek" nebo "klubovnu" ("hernu pro děti", "společenské prostory" atd.) pronajímat jako prostor pro bydlení, pokud k tomu budou uzpůsobeny, nebo…?
Dodávám, že elektřina, odpady, voda, topení atd. budou společné - prostory, které chci takto pronajímat, již částečně rozvody mají.
Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Riziko "popotahování":
Úvodem své odpovědi upozorňuji, že ve Vámi popsaném případě je nezbytné striktně rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rozměr problematiky, jak ostatně vyplývá i z § 1/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
Dále poukazuji na skutečnost, že znění § 2236 občanského zákoníku je zejména reakcí na právní úpravu dle starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) a především na s tím související (a nevyhovující) judikaturu. Dle staré právní úpravy bylo totiž pro kvalifikaci určitého prostoru jako bytu rozhodující, zda byl tento prostor stavebním úřadem zkolaudován jako byt, přičemž nájemní smlouvy, kterými byl za účelem bydlení pronajat prostor zkolaudovaný jinak než jako byt, byly soudy opakovaně kvalifikovány jako absolutně neplatné (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1010/1997, sp. zn. 26 Cdo 2152/2000, sp. zn. 26 Cdo 3824/2008), což začasté zcela odporovalo logice věci a zásadně podrývalo právní jistotu nájemců a pronajímatelů.
Základní definice bytu se v pojetí občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) v zásadě nijak nezměnila, když je bytem označována místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (tzn. v příslušném rozhodnutí stavebního úřadu) a užívány k účelu bydlení (§ 2236/1 občanského zákoníku). Rovněž v současné době je tudíž bytem pouze takový prostor, který byl stavebním úřadem určen k bydlení (tzn. zkolaudován jako byt).
Na rozdíl od staré právní úpravy však občanský zákoník dále stanoví, že ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor (tzn. zkolaudovaný byt), jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Toto ustanovení občanského zákoníku tak chrání nájemce (jako slabší smluvní stranu) tím, že vztahuje ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu na všechny případy, kdy si nájemce pronajme určitý prostor k bydlení (tzn. za účelem uspokojování bytových potřeb), a to i kdyby tento prostor nesplňoval zákonné požadavky (zejména tedy stavebněprávní požadavky) na bydlení.
Shora uvedené však v žádném případě neznamená, že by od 1. 1. 2014 (tedy s účinností občanského zákoníku) bylo možné beztrestně užívat k uspokojování bytových potřeb jiné prostory než takové, které tak byly stavebním úřadem výslovně označeny (v kolaudačním rozhodnutí).

V souvislosti s předchozím odstavcem je zejména nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
- užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,

přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona.

Pokud by byly k bydlení pronajaty nebytové prostory, je dále vhodné vědět, že pronajímateli hrozí (kromě veřejnoprávní sankce dle stavebního zákona) i riziko vypovězení nájemní smlouvy ze strany nájemce. V tomto ohledu je důležité poukázat na § 2236/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci (toto ustanovení tedy chrání nájemce před tím, aby pronajímatel po uzavření nájemní smlouvy zpochybňoval její platnost právě s odkazem na to, že pronajatý prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt, o čemž však pronajímatel musel při uzavírání nájemní smlouvy samozřejmě vědět).

Z § 2236/2 občanského zákoníku však lze také dovodit, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, může být na újmu pronajímateli (neboť zákaz újmy z tohoto důvodu není občanským zákoníkem, tak jako je tomu u nájemce, v případě pronajímatele výslovně zakotven). V tomto ohledu proto nelze vyloučit, že nájemce po uzavření nájemní smlouvy tuto smlouvu vypoví bez výpovědní doby (tzn. s okamžitou účinností), jak vyplývá z § 2227 a § 2232 občanského zákoníku (je však pravdou, že tato právní konstrukce není zatím potvrzena rozhodovací praxí soudů).

2/ Slabší příčky:
Uzavřete-li s nájemci smlouvu o nájmu bytu (přičemž dle § 2236 občanského zákoníku je nerozhodné, zda pronajaté prostory označíte jako "byt" nebo jako "prostor k bydlení", podstatný je účel uzavírané smlouvy, tzn. zda prostřednictvím této smlouvy nájemce uspokojuje svou bytovou potřebu), může případné nedostatečné odhlučnění představovat vadu bytu. V obecné rovině dle § 2205 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Dle § 2212/3 občanského zákoníku dále platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby (může se jednat i o zvýšenou hlučnost), má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.

Speciální úprava oznamování a odstraňování vad pronajatého bytu (včetně případných finančních nároků nájemce) je pak zakotvena v § 2264 a násl. občanského zákoníku.

3/ Vymezení "prostoru k bydlení" jako "bytu":
V tomto ohledu je důležité si uvědomit (jak uvádím i výše), že občanský zákoník nepřinesl do oblasti stavebního práva (co se týče určování účelů užívání staveb a prostor) žádnou změnu, tzn. že občanský zákoník nezakotvil novou kategorii "prostor k bydlení" (v tomto ohledu se jedná pouze o terminologii občanského zákoníku).
I nadále tedy mohou být bytové potřeby fyzických osob uspokojovány pouze v prostorech, které byly k tomuto účelu zkolaudovány (tzn. že byly zkolaudovány jako byty). Ostatní prostory jsou nebytové, přičemž z hlediska veřejnoprávního (tzn. z hlediska stavebního zákona) nemohou být v takových prostorech uspokojovány bytové potřeby (což však neznamená, že by nájemní smlouva k takovým prostorům, jejímž prostřednictvím hodlá nájemce uspokojovat své bytové potřeby, měla být neplatná, občanský zákoník naopak chrání nájemce do té míry, že i takovou nájemní smlouvu označuje za platnou).

4/ Možné řešení:
Nechcete-li se vystavit riziku uložení pokuty stavebním úřadem (je samozřejmě otázkou, jak intenzivní by toto riziko bylo), můžete s nájemci uzavírat smlouvy o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku).
V tomto ohledu je však nezbytné poukázat na zásadní rozdíl mezi nájmem bytu a ubytováním, kterým je jejich účel. Zatímco účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení (tedy dlouhodobé uspokojování bytových potřeb), účelem smlouvy o ubytování je poskytnout přechodné ubytování (tzn. prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby).

Smlouva o ubytování tedy předpokládá, že bytová potřeba ubytovaného je uspokojena jinde (tzn. že ubytovaný dlouhodobě bydlí jinde a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze svou krátkodobou bytovou potřebu).
Aby byla smlouva o ubytování dostatečně odlišena od smlouvy o nájmu bytu, musí z obsahu smlouvy o ubytování vyplývat, že účelem přenechání určitého prostoru do užívání ubytovanému je poskytnutí přechodného ubytování. Ve smlouvě lze zejména doporučit označit pronajímatele jako ubytovatele a nájemce jako ubytovaného, přičemž smlouvu je zároveň vhodné označit jako smlouvu o ubytování (přestože se nejedná o nutnou podmínku), ve smlouvě je dále vhodné zakotvit krátkodobost (přechodnost) ubytování (tzn. že ubytování na dobu neurčitou není rozhodně vhodné).
Ubytování musí být poskytováno v zařízení k tomu určenému podle veřejnoprávních předpisů (stavebních předpisů), tzn. v zařízeních, kde je poskytování ubytování v souladu s kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem stavebního úřadu. Takovými zařízeními jsou zejména stavby ubytovacích zařízení.
Podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění, je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
Stavbou ubytovacího zařízení však dle této vyhlášky není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci.
Z hlediska soukromoprávního však není vyloučeno, aby bylo ubytování poskytováno také v rodinných domech či rekreačních stavbách (neboť občanský zákoník tento postup výslovně nezakazuje), v tomto případě je však nanejvýš žádoucí, aby z uzavřené smlouvy vyplývalo, že užívání stavby je pouze přechodné (tzn. že se jedná o ubytování).
Stejně jako v případě smlouvy o nájmu bytu je však důležité, aby byly předmětné prostory zkolaudovány buď k bydlení, nebo jako ubytovací zařízení. Smlouva o ubytování, jejímž předmětem by byly nebytové prostory by mohla být považována dokonce za absolutně neplatnou (§ 588 občanského zákoníku), právní úprava smlouvy o ubytování je tedy v tomto ohledu přísnější než v případě smlouvy o nájmu bytu.
Pokud byste poskytoval ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu (což předpokládám), jednalo by se o podnikání, k jehož výkonu byste potřeboval živnostenské oprávnění. V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že do úvahy přicházejí dvě základní živnosti, a to 1. "Ubytovací služby" (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. "Hostinská činnost" (řemeslná živnost), která kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.
Pokud byste poskytoval ubytování jako podnikatel (živnostník), měly by Vámi uzavřené smlouvy o ubytování zpravidla spotřebitelský charakter (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že režim těchto smluv by byl pro Vás přísnější (opět za účelem ochrany ubytovaného jako spotřebitele a tudíž slabší smluvní strany).
Druhým možným řešením je uzavírání nájemních smluv (ve smyslu obecného nájmu dle § 2201 a násl. občanského zákoníku). Dle § 2235/2 občanského zákoníku totiž platí, že ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Bude-li tedy splněna podmínka krátkodobosti, bylo by možné uvažovat o podřízení nájemního vztahu obecným ustanovením o nájmu (bez nutnosti opatřovat si živnostenské oprávnění). I v tomto případě však existuje riziko veřejnoprávní sankce či budoucího vypovězení nájemní smlouvy z důvodu užívání prostor v rozporu s jejich stavebněprávním určením.
V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde Vaší situaci, nelze vyloučit, že stavební úřad nalezne ze svého úhlu pohledu optimální řešení (zejména v podobě udělení výjimky z některých požadavků na stavebně technické parametry bytu, resp. prostoru v rámci ubytovacího zařízení).

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Uskladnění věcí na soukromém pozemku za peníze (na fakturu) - je nutný živnostenský list?
OBČAN-NÁJEM
- Pronájem pozemku - je nutný živnostenský list?

Vlastníme nemovitost - pozemek. Vedle nás soused staví velký RD a stavební firma by si chtěla stavební materiál jednorázově uschovat na našem pozemku (cca na měsíc). Dohodli jsme se, že nám za to zaplatí jako za pronájem půdy na fakturu.
Je potřeba mít pro tento případ oprávnění - živnostenský list na pronajímání nemovitosti? A pokud je to nutné, můžeme uvést fakturační údaje
tchýně, která jako jediná z nás toto oprávnění má, ale uvedený pozemek nevlastní? Děkuji KH.
02.07.2015 15:35

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 02.07.2015, dotaz č. 7595)
Podle § 3 odst. 3 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb. , živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, není pronajímání nemovitostí, bytů a nebytových prostor živností. K uvedenému není nutné živnostenské oprávnění.

_

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání školného školou - student vůbec nenastoupil do školy ke studiu

Před několika lety jsem se přihlásila na soukromou střední školu, k studiu jsem však nenastoupila. Po pár letech jsem se dozvěděla, že mě vedli jako studentku celé září i říjen, i když jsem se vyučování nezúčastnila ani jednou. Vymáhají po mě za tyto dva měsíce soudně školené.
Ve smlouvě stojí, že podpisem se zavazuji platit školné po dobu, co jsem studentem. Také tam stojí, že ředitel může studenta vyloučit při porušení jednoho či více z pěti bodů, které tam jsou vypsány. Z nich jsem porušila 3, včetně neomluvené absence (5 dní je již důvod k vyloučení), nechápu tedy, proč jsem byla jejich studentkou i přes to, že jsem měla dva měsíce neomluvené absence. Dluh nebyl promlčen. Jak se mám bránit, bude soud brát v potaz to, že mě žalobce nejspíš vedl jako studenta takhle dlouho, aby se obohatil? Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřela smlouvu, budou v ní i podmínky pro její ukončení. Doba "být studentem" je nějakým způsobem stanovena, definována a ohraničen. Oprávnění ředitele vyloučit, je stanoveno jako jeho právo. Vyloučit se Vás rozhodli až později, dostala jste o tom nějaké písemné vyrozumění?
Smlouvu si pročtěte, je třeba obecně říci, že když uzavřeme nějakou smlouvu na dobu určitou či neurčitou, tak bych ji - pokud ji chci ukončit - měl formou nějakého úkonu (výpověď) ukončit, ledaže by ta skutečnost ukončení plynula přímo ze zákona či z té smlouvy (např. z důvodu nenastoupení ke studiu). Z dotazu nelze určit promlčení nároku, protože v dotazu není uveden časový údaj.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zanedbání péče lékařem neinformováním o prevenci recidivy nemoci (OPSI syndrom)

11.6. zemřel nevlastní otec od mojí přítelkyně ve věku 41 let, nakazil se pneumokokem a jelikož neměl slezinu, průběh byl velmi rychlý, konečná diagnóza byla syndrom fulminantně postupující sepse, u lidí bez sleziny tzv. OPSI syndrom. Vizte např. :
http://www.infekce.cz/DopOPSI13.htm
Slezina mu byla odebrána v jeho 16ti letech, před sedmi lety byl na infeKčním s planými neštovicemi, před 4mi lety na operaci střev, obojí ve FN Brno-Bohunice.
Na postup záchranné služby již byla podána stížnost, problém ale spatřuji v tom, že nikdy nikdo nepodal informace o nutné prevenci ani jemu, ani rodině (např. očkování, nutnost nosit u sebe pohotovostní ATB, atp. - viz odkaz výše).
Zajímá mě, zda-li se lze v tomto případě opřít o zákon, zda-li je toto např.
možno kvalifikovat jako zanedbání péče (praktický lékař, nemocnice při dřívější hospitalizaci).
Zda-li mají lékaři vůbec zákonnou povinnost pacienta o preventivních opatřeních informovat, atp.
Pokud je možnost něco žalovat, na koho se obrátit?
Laicky řečeno, pokud bychom byli informováni, mohl dnes žít. Bohužel informace o prevenci často nejsou pacientům známy, stejně jako praktickým lékařům. Ví o tom infeKční oddělení nemocnic, docela mě fascinuje, že tyto informace v našem zdravotnictví dál neplynou.
Předem děkuji za analýzu, pokud jsou potřeba další informace, dejte prosím vědět, odpovím co nejdříve. Česká Televize bude o této smutné záležitosti dnes točit reportáž a chtěla by ji odvysílat ještě dnes. Děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
Povinnost lékařů, resp. zdravotnických pracovníků informovat pacienta o rizicích navržené léčby a s tím související nezbytné úpravě způsobu života, resp. nutných preventivních opatřeních je v příslušných právních předpisech samozřejmě (byť poněkud obecně) zakotvena.
Konkrétně dle § 31 zákona o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb. , platného od 1. 4. 2012) je poskytovatel zdravotních služeb povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tato informace o zdravotním stavu pak zejména obsahuje údaje o:
a/ příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
b/ účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
c/ jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
d/ další potřebné léčbě,
e/ omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav.

Obdobná obecná povinnost zdravotnických pracovníků pak byla obsažena rovněž v § 23/1 zákona o péči o zdraví lidu (zák. č. 20/1966 Sb. , platného do 31. 3. 2012), dle něhož byl zdravotnický pracovník (způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického povolání) povinen informovat pacienta, popřípadě další osoby, o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích.
Přestože ve Vámi popsaném případě mohlo dojít k porušení předepsaného postupu poskytovatele (či více poskytovatelů) zdravotních služeb (tedy k tzv. postupu non lege artis), není dle mého názoru (a bez znalosti podrobností případu) Vaše šance na úspěch v případném soudním řízení příliš vysoká.

V této souvislosti je nezbytné poukázat na skutečnost, že pro učinění závěru o odpovědnosti za újmu (např. za psychické strádání pozůstalých z důvodu zaviněného úmrtí pacienta) je zapotřebí současné splnění tří základních podmínek:
1/ protiprávní postup (zde léčba non lege artis),
2/ vznik újmy (zde psychické strádání pozůstalých v důsledku zaviněného úmrtí pacienta),
3/ příčinná souvislost mezi body ad 1/ a 2/.

A právě praktická neprokazatelnost existence příčinné souvislosti by dle mého mínění ve Vámi popsaném případě vedla k neúspěchu v případném soudním řízení. K objasnění podstaty institutu příčinné souvislosti (a to v medicínských sporech) si dovolím krátkou citaci z článku Prokazování příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví způsobenou postupem lékaře non lege artis, jehož autorkou je Mgr. Lucie Hamanová, a který byl otištěn v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, ročník 2011, číslo 1, str. 61:

"Klíčovou otázkou úspěšného uplatnění nároku na náhradu škody (újmy) na zdraví způsobené pacientovi pochybením při léčbě (postupem lékaře non lege artis), je otázka prokázaní příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním lékaře (resp. zdravotnického zařízení) a vzniklou škodou (újmou) na zdraví.
Příčinná souvislost je dána, dojde-li soud k závěru, že by bez porušení právní povinnosti ke škodě nedošlo, a zároveň takovéto porušení právní povinnosti má podle obvyklého průběhu věcí i podle obecné zkušenosti zpravidla (typicky) za následek způsobení škody. Soud zjišťuje, co za obvyklého chodu věcí, podle obecné zkušenosti, působí jako hlavní příčina škody.
V praxi je však zejména u poškození zdraví velmi obtížné zjistit relevantní příčinu vývoje zdravotního stavu. Chování lidského organismu nemusí být zejména z pohledu dostupných vědeckých poznatků předvídatelné. Svoji roli ve vývoji zdravotního stavu pacienta mohou kromě zákroku lékaře sehrát skryté choroby, genetické dispozice a vrozené vady, či škodlivé vlivy okolního prostředí. Pacient se tak často dostává do důkazně složitých situací právě při prokazování příčinné souvislosti mezi zásahem do lidského organismu a následnou újmou na zdraví. Obtížnost prokazování se může ještě znásobit ve chvíli, kdy je z nedbalosti lékaře nedůsledně vedena zdravotní dokumentace a skutečný postup lékaře tak zůstává pouze předmětem spekulací."
Prokázání skutečnosti, že jedinou (či alespoň rozhodující) příčinou úmrtí partnera matky Vaší přítelkyně bylo právě jeho nepoučení lékařem (které je s ohledem na značný časový odstup více či méně spekulativní), považuji za takřka nemožné, když nelze s jistotou tvrdit, že by partner matky Vaší přítelkyně učinil vše dle poučení lékaře. Jako ryzí spekulaci je pak nutné označit i tvrzení, že dodržení všech preventivních opatření (o kterých by byl pacient poučen) by s jistotou (nebo alespoň vysokou mírou pravděpodobnosti) vedlo k prodloužení jeho života, resp. by nevedlo k úmrtí.
Máte-li zájem Vámi spatřované pochybení zdravotnických pracovníků dále řešit, můžete se obrátit na příslušné poskytovatele zdravotních služeb (nemocnice, obvodní lékaři a soukromí ambulantní specialisté) se stížností (ve smyslu zákona o zdravotních službách). Stížnost můžete podat rovněž k příslušné zdravotní pojišťovně, České lékařské komoře či Ministerstvu zdravotnictví.
Rozhodnete-li se v budoucnu podat na některého z poskytovatelů zdravotních služeb žalobu, doporučuji Vám v každém případě využít služeb advokáta (který se specializuje na oblast zdravotnického práva) :
www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvence, oddlužení a pracovní smlouva na dobu určitou - hrozí zrušení schválené insolvence?

Insolvence a pracovní smlouva do konce výrobní sezóny:
Jsem v insolvenci, paní insolvenční správkyně se ke mně chovala dost hrubě a urážlivé na mou osobu a na mé rodiče. Neustále mě vyčítala, že jsem podala návrh a mám pracovní smlouvu do konce výrobní sezóny. Je
to velký problém? Mám nějakou možnost uspět u soudu abych dostala splátkový kalendář? Měsíční výplata je 9440 Kč. Děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Hrubé chování insolvenční správkyně samozřejmě není v pořádku, nicméně to bohužel nemohu hodnotit. Faktem je, že insolvenční správkyně by neměla negativně hodnotit Vaše rozhodnutí podat na sebe insolvenční návrh, jelikož to je jen a pouze Vaše rozhodnutí. Toto správkyni nepřísluší a jednoduše řečeno "jí do toho nic není".
Pro schválení splátkového kalendáře je zpravidla důležité mít do budoucna zajištěny příjmy v takové výši, abyste byla schopna splatit minimálně 30% Vašich závazků, resp. přihlášených pohledávek věřitelů. Pokud máte smlouvu jen na dobu určitou a poté nemáte zaručeny další příjmy, mohl by to být teoreticky problém. Záleží však pouze na rozhodnutí soudu, který zváží veškeré další konkrétní okolnosti Vašeho insolvenčního řízení. Je také možnost se dohodnout se třetí osobou, která Vám bude měsíčně darovat určitou částku do insolvenčního řízení a Vy tak budete schopna splatit minimálně těch 30% přihlášených pohledávek. Měla byste však mít do budoucna alespoň předpoklad určitých vlastních příjmů. Konkrétní okolnosti Vašeho řízení však neznám, a proto je velmi složité zhodnotit Vaše šance na povolení oddlužení formou splátkového kalendáře.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odsouzení zloděje a vymáhání vzniklé škody v občansko-právním řízení - co to znamená pro poškozeného?
- Vymáhání škody po zloději v občanskoprávním řízení - informace

2.6.2015 jsme obdrželi rozsudek obviněného pána R. B. který nám v 6/2014 vykradl obchod.
V textu daného rozsudku jsem se dočetla je podle §229 odst. 2 tr. řádu se poškozená společnost odkrazuje se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Nevím jak tomuto mám rozumět, zda z naší strany máme podávat někam nějaký nárok, či jak máme dále postupovat.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Neznám bližší podrobnosti uvedeného rozsudku, ani okolnosti celého případu, neznám tedy důvody, proč Vám byla v trestním řízení přiznána pouze část vzniklé škody, mohu Vám tedy podat pouze obecné informace k věci.
Soudy rozhodující v trestním řízení se někdy nechtějí vzneseným nárokem na náhradu vzniklé škody šířeji zabývat a odkazují poškozené s jejich nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Ne vždy je také možné o takovém nároku (nebo o všech jeho částech) rozhodnout a to především za situace, kdy není nárok poškozeného na náhradu škody dostatečně prokázaný a jeho prokazování by neúměrně prodloužilo či finančně zatížilo trestní řízení. Bylo by to v rozporu se zásadou rychlosti a ekonomie trestního řízení, které má být primárně rozhodováním o vině a trestu. Pak soud rozhodne právě o tom, že s celým nárokem nebo s jeho zbytkem (jako ve Vašem případě) se poškozený má obrátit na občanskoprávní řízení.
Je tedy třeba, abyste podali žalobu na náhradu škody vůči R. B. k soudu prvního stupně (okresnímu soudu) místně příslušnému dle místa jeho trvalého bydliště. V tomto novém soudním řízení bude pravděpodobně probíhat nové dokazování o vzniklé škodě a o vině osoby, která měla škodu způsobit. K podání žaloby je možno využít vzory dostupné na internetu, například v této poradně.
Související právní předpisy:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád). ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárazová práce na licenční smlouvu - placení sociálního a zdravotního pojištění
FINANCE-DANĚ
- Nárazová práce na licenční smlouvu a odvod daní

Právě jsem začala pracovat jako překladatelka pro české nakladatelství (předtím jsem žila v zahraničí) a potřebuji poradit s daněním příjmů, placením zdravotního a sociálního pojištění apod. Jedná se o můj jediný příjem a na každou zakázku podepisuji Nakladatelskou licenční smlouvu. Moje první smlouva byla podepsána 05/2015, avšak odměnu za odvedenou práci obdržím až během 08/2015. Budu tedy placena takto nárazově.
Hradím si až do první odměny (08/2015) zdravotní pojištění ve výši určené pro osoby bez zdanitelných příjmů? A co v těch měsících, kdy obdržím odměnu? Výše bude jiná? A jelikož teď žádný příjem nemám, mám právo zaregistrovat se na pracovní úřad? Anebo jsem teď zaměstnaná, ale bez příjmu, a nemůžu dělat nic? Je pro mě povinné hradit si i sociální pojištění? Daním si pak příjmy prostřednictvím daňového přiznání? Mohu si odečíst náklady jako podnikatelé? (Počítač, internet.) Bylo by pro mě nějak výhodné pořídit si živnostenský list?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Momentálně máte jedinou povinnost a to hradit si povinné zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Toto pojištění činí pro rok 2015 1242 Kč. Této povinnosti se zbavíte, pokud se zaregistrujete na úřadu práce. Pak za Vás zdravotní pojištění bude platit stát.
Vzhledem k tomu, že pracujete na licenční smlouvu, jedná se podle § 7, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů o tzv. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů. Současně se však jedná o autorský honorář, jehož zdanění má svá specifika. Jestliže Váš příjem z licenční smlouvy nepřesáhne částku 10.000 Kč měsíčně, bude Vám takový příjem zdaněn pouze srážkovou daní ve výši 15%. Z autorských honorářů převyšujících 10.000 Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce je nutné odvést daň z příjmu, pojistné na zdravotní a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V tomto případě je následně zapotřebí podat daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
V měsících, kdy Váš příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy, což je v současné době částka 4.600 Kč, můžete být v evidenci úřadu práce. V měsících, kdy Váš příjem přesáhne polovinu minimální mzdy, si jako osoba bez zdanitelných příjmů budete muset hradit zdravotní pojištění sama.
Aby pro Vás bylo výhodné pořízení živnostenského listu, musela byste splňovat podmínky pro výkon vedlejší činnosti. Podrobné informace o jednotlivých podmínkách a způsobu jejich dokládání najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/dokladani-duvodu-vedlejsi-samostatne-vydelecne-cinnosti-pro-ucely-duchodoveho-pojisteni.htm Pokud podmínky pro vedlejší činnost nesplňujete, musela byste být OSVČ s hlavní činností, což by se Vám vzhledem k výši záloh na zdravotní a sociální pojištění nevyplatilo.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahraniční spoluvlastník nemovitosti zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník nemovitosti - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel nemovitosti zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?
- Zahraniční spoluvlastník pozemku zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník pozemku - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel pozemku zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?
- Zahraniční spoluvlastník bytu, domu zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník bytu, domu - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel bytu, domu zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?

Jsem spoluvlastníkem 1/3 menších osmi nezastavěných pozemků v ČR (pole, louka). Každý z osmi pozemků tak vlastní 3 osoby. Druhým spoluvlastníkem je vzdálený příbuzný také žijící v ČR, třetím spoluvlastníkem je osoba z Francie která přes 50 let nekomunikuje, již nežije a ani svůj podíl neodkázala, je úřady po celou dobu nedohledatelná (ačkoliv je včetně adresy uvedena v katastru) a o pozemky se nikdy nestarala (placení daně, sečení trávy, jednání s úřady). Pozemky jsou už po léta ústní dohodou dvou známých spoluvlastníků rozděleny a rozdílně zhodnoceny (vysazené stromy, srovnaný terén, přívod inž. sítí). Já a druhý spoluvlastník se o pozemky staráme, platíme daň a chceme pozemky rozdělit - výstavba RD, popř. část prodat - tzn. potřebujeme určit který pozemek kdo vlastní, je zde shoda v návrhu nového rozparcelování ale není třetího spoluvlastníka.
Jaký postup doporučujete? Zejména když je nutné pozemky účelně rozdělit (k cestě), tzn. na 3 rozměrově stejné díly, nikoliv ale stejné tvarem. Komu připadne a jak bude určen podíl nedohledatelného spoluvlastníka, lze jej odkoupit? Děkuji. Luděk

ODPOVĚĎ:
Navrhuji dát podnět k zahájení dědické řízení (pokud v ČR ještě žádné dědické řízení neproběhlo) či k dodatečnému projednání dědictví (pokud již dříve nějaké řízení proběhlo). Podnět k zahájení řízení se podává u soudu, kde měl zesnulý poslední bydliště. Pokud to nelze zjistit, tak u soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost, které je zesnulý spoluvlastníkem. Pokud notář v řízení nedohledá žádného dědice, připadne dědictví státu jako odúmrť. Poté můžete s dědicem spoluvlastnického podílu uzavřít dohodu spoluvlastníků o zrušení věci (§ 1141 o. z.). Jestliže se nedohodnete o zrušení spoluvlastnictví, může kterýkoli ze spoluvlastníků podat návrh na soud na rozdělení spoluvlastnictví (§ 1143 o. z.).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Děravý plot souseda - mohu postavit svůj vlastní plot?
- Děravý pletivový plot souseda - možnost postavení vlastního plotu

Náš dům se zahradou sousedí s domem a pozemkem souseda (naše západní strana), z jihu a východu máme pole, ze severu je ulice. Plot mezi našimi pozemky je v jeho vlastnictví, stavěl ho sousedův otec - je starý asi 50 let, je z pletiva. Problém je v tom, že jeho plot je už zrezivělý, rozpadá se a on doteď nebyl schopný ho vyměnit a jak to vypadá, tak zatím ani nevymění. Ráda bych si postavila proto plot svůj a ideálně takový, který by bránil našim kočkám ve vstupu na jeho pozemek (což mu vadí) a vstupu pobíhajících psů z jeho pozemku k nám (zvířata se do jeho zahrady dostanou velice jednoduše přes vjezdovou bránu, kterou má neustále otevřenou z ulice ke své garáži). Má v plotě už několik děr, přes které se protáhnou i větší zvířata než kočky. Snaží se to různě drátovat, ale díky stavu pletiva je to zcela neúčinné. Prosím tedy o radu, jak postupovat podle zákonů v tomto
případě. Dohodnout se s ním není jednoduché a souhlas se stavbou plotu mi pravděpodobně nedá. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Postup dle občanského zákoníku:
Dle § 1026 občanského zákoníku platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlý plot, musí ho však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jeho poškození sousedovi škoda. Dle znění dotazu však předpokládám, že v důsledku špatného stavu pletivového plotu Vám prakticky žádná škoda nehrozí, ze shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ proto vztahuje pouze jeho první část, tj. že Váš soused není povinen svůj plot opravit, resp. ho znovu postavit (pokud by se definitivně rozpadl).
Shora uvedené však neznamená, že by Váš soused nebyl povinen svůj plot řádně opravit (popř. postavit plot nový) dle jiného ustanovení občanského zákoníku. Dle § 1013/1 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Dle § 1027 občanského zákoníku pak může soud na návrh souseda (a po zjištění stanoviska stavebního úřadu) uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Je-li tedy ve Vašem případě možné vyhodnotit vnikání psů na Váš pozemek jako natolik intenzivní (tzn. v míře nepřiměřené místním poměrům), že Vás podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, můžete se na Vašeho souseda obrátit s výzvou (ideálně písemnou, jejíž jeden stejnopis si ponecháte) k zabránění dalšímu vnikání psů na Váš pozemek (a to prostřednictvím opravy či nového vybudování plotu).
Nevýhodou postupu dle občanského zákoníku je skutečnost, že v případě nedohody s Vaším sousedem Vám nezbude, než se obrátit s žalobou na soud. Soudní řízení (v tomto případě by se jednalo o tzv. sousedský spor) je pak poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy možné s naprostou jistotou odhadnout.

2/ Postup dle stavebního zákona:
Jednodušším řešením Vámi popsané situace je výstavba Vašeho vlastního plotu (na Vašem pozemku, v těsné blízkosti stávajícího sousedova plotu).
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro vybudování oplocení zapotřebí vydání územního souhlasu (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí, dále není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu).
Podmínkou pro vydání územního souhlasu je nicméně získání souhlasu Vašeho souseda (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Nepodaří-li se Vám souhlas Vašeho souseda získat, není tím samozřejmě výstavba plotu zmařena, bude však zapotřebí, abyste se na stavební úřad obrátila nikoli s žádostí o vydání územního souhlasu, nýbrž s žádostí o vydání územního rozhodnutí (které je de facto složitější variantou územního souhlasu). V rámci územního řízení o vydání územního rozhodnutí se Váš soused stane účastníkem tohoto řízení, jeho souhlas již však nebude k povolení výstavby plotu nezbytný.
Rozhodnete-li se k výstavbě vlastního plotu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí zde konzultovat.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Výpověď pro porušení pracovnch povinností - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Ukončení pracovního poměru pro porušení pracovnch povinností - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti

Zaměstnavatel vyhrožuje, že pokud nepodespíšu dohodu o ukončení pracovního poměru BEZ ODSTOUPNÉHO, dá mi výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností. Pokud by mi dali takovou výpověď, mám i tak nárok na odstupné? nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám zaměstnavatel chtěl dát výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), pak by Vám odstupné nenáleželo (viz. § 67 ZP).
K výše uvedenému je však dodat, že pro tento výpovědní důvod musí být na Vaší straně skutkové důvody, aby zaměstnavatel mohl tímto způsobem s Vámi ukončit pracovní poměr. Nárok na podporu v nezaměstnanosti Vám bude i tak náležet. K podpisu dohody o ukončení pracovního poměru Vás nemůže nikdo donutit.