Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.  


 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví auta, automobilu nezletilou osobou - umožňuje to zákon?
- Vlastnictví auta, automobilu dítětem - umožňuje to zákon?
- Darování auta dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace
- Darování automobilu dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace
- Darování motorového vozidla dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace

Může v ČR dle platných § NOZ a ZOK nezletilá osoba vlastnit vozidlo, popřípadě být i jeho provozovatelem? Může vlastnit nezletilá osoba také obchodní podíl firmy? Na základě čeho – př. kupní smlouva, darovací smlouva, … - a za jakých podmínek – tj. jaký je způsob zastupování této osoby? Může tedy i samotná nezletilá osoba „koupit“ vozidlo nebo obchodní podíl firmy ve spolupráci se zákonným zástupcem? Jaký je postup? Je tento typ vlastnictví (vlastník vozidla a OP – nezletilá osoba) při jeho vzniku předmětem soudního jednání, je soud či jiná instituce pověřena o tomto rozhodovat?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vlastnění motorového vozidla či obchodního podílu nezletilcem:
Odpověď na tuto otázku zní: ano, platná právní úprava nečiní co do vlastnického práva mezi zletilými a nezletilými osobami prakticky žádných rozdílů. I osoba mladší 18 let, resp. osoba dosud nikoli plně svéprávná, tedy může vlastnit motorové vozidlo či může být společníkem obchodní společnosti (na základě obchodního podílu).
Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Dle § 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích je provozovatelem vozidla vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem. Ani jeden z těchto právních předpisů tedy věkový limit pro provozovatele vozidla nestanoví, je však pravdou, že otázka přípustnosti nezletilce jako provozovatele silničního vozidla je poněkud sporná.

2/ Nabývací titul:
Vlastnické právo k motorovému vozidlu může nezletilá osoba nabýt stejným způsobem, jako osoba zletilá, v úvahu proto přichází zejména kupní či darovací smlouva, popř. nabytí vlastnického práva v rámci dědického řízení (ať už jako závětní či zákonný dědic či na základě odkazu). Obchodní podíl pak lze nabýt např. smlouvou o převodu obchodního podílu (která je na základě své ne/úplatnosti prakticky totožná s kupní či darovací smlouvou).

3/ Zastupování nezletilce zákonnými zástupci:
V obecné rovině platí, že zákonné zastoupení sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv (§ 457 občanského zákoníku). Rodičovská odpovědnost pak zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která mimo jiné spočívají v zastupování dítěte a spravování jeho jmění (§ 858 občanského zákoníku).
Základní pravidla pro zastupování dítěte jeho rodiči (jako zákonnými zástupci) pak lze hledat v § 892 - § 894 občanského zákoníku:
- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé,
- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich,
- rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (k tomuto tématu více níže),
- rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou.

Dle § 896 občanského zákoníku mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. S peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně nakládat. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.
Co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě (§ 899 občanského zákoníku).
Při právním jednání proto může dítě vystupovat vlastním jménem (tzn. že např. kupní či darovací smlouva může být uzavřena tímto dítětem, které ve smlouvě bude uvedeno jako jedna ze smluvních stran), v zastoupení dítěte však bude právní jednání potvrzeno jeho zákonným zástupcem (tzn. že smlouva bude samozřejmě podepsána rodičem dítěte, přičemž tento rodič bude ve smlouvě uveden jako jeho zákonný zástupce).

4/ Ingerence soudu:
V obecné rovině dle § 461/1 občanského zákoníku platí, že spravuje-li zákonný zástupce jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.
V případě správy jmění dítěte jeho rodiči je pak speciálním ustanovením § 898 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty;
- souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě:
a/ nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá,
b/ zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,
c/ nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo
d/ uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu,
- k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh rodiče soud (§ 897 občanského zákoníku).
Kromě shora uvedených situací (tzn. kdy se jedná o nikoli běžné nakládání se jměním dítěte či pokud se rodiče na správě jmění dítěte neshodnou) zasahuje do správy jmění dítěte soud také v případě dle § 905 občanského zákoníku:
- soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence,
- v rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace řemínku k hodinkám - má záruku 6 měsíců nebo 2 roky?
- Záruční lhůta řemínku hodinek podle nového občanského zákoníku 2014
- Reklamace pásku k hodinkám - má záruku 6 měsíců nebo 2 roky?
- Záruční lhůta pásku hodinek podle nového občanského zákoníku 2014

Zakoupila jsem si v 01/2014 náhradní kožený řemínek k hodinkám. V 09/2014 jsem ho reklamovala (odřený a utržené poutko). Bylo mi sděleno, že při koupi celých hodinek je záruka na řemínek pouze 1/2 roku, většinou je to výrobní vada a nevztahuje se na běžné onošení. Při koupi náhradního řemínku je to stejné a řemínek se bere jako součástka hodinek. Reklamace mi nebyla uznána. Je postup prodejny správný? Neměl by mít řemínek záruku 24 měsíců? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle § 2161/1 občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal:
a/ má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b/ se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c/ věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
d/ je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e/ věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí (§ 2165/1 občanského zákoníku). Tato zákonná záruční doba se pak dle § 2167 občanského zákoníku nepoužije v těchto případech:
a/ u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,
b/ na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,
c/ u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo
d/ vyplývá-li to z povahy věci.

Pokud tedy není možné na Vámi zakoupený řemínek aplikovat některou ze shora uvedených výjimek z § 2165 občanského zákoníku, činí zákonná záruční doba i ve Vašem případě 24 měsíců.
Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby (§ 2168 občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit kontaktovat prodávajícího a s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku se domáhat vyřízení Vaší reklamace (pro případ přetrvávajícího odmítavého postoje prodávajícího můžete samozřejmě zmínit i svou připravenost kontaktovat v této věci Českou obchodní inspekci).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Doložka času do závěti - informace

Máme jediného syna, který nevede spořádaný život, proto chceme u notáře do závěti uplatnit doložku času dle NOZ tak, aby syn mohl nakládat s movitým majetkem (který není zanedbatelný) až k určitému datu s výjimkou zdravotí stav handicapu, jež by jej upoutal trvale na invalidní vozík. Notář má však stále problém uplatnit tuto doložku času, i když právní zástupce banky, kde jsou tyto finanční prostředky uloženy, nevidí ze strany bankovního ústavu žádný problém. Poraďte nám prosíme jak přimět notáře v závěti uplatnit tuto doložku času.
Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti byste měli určit vykonavatele závěti, který bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a který notáři nahlásí případné porušení závěti (případ, kdy syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí.
Pokud Vám notář takové doložky v závěti odmítá napsat, zkuste jiného notáře. Má nejspíš obavy z nového institutu doložení času, aby jej napsal tak, že bude po Vaší smrti splnitelné.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na rentu ve vězení, ve výkonu vazby
- Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - pobírá se i ve vězení, výkonu vazby?

Kamarád pracoval na šachtě a po pracovním úraze mu byla přiznána renta /Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti/. Ta mu byla pravidelně vyplácena. Je ve vězení, a byvalý zaměstnavatel mu napsal, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2001, sp. zn. 21 Cdo 1490/2000, mu v období vazby a VTOS nárok na vyplácení renty zaniká.
Ve vězení pracuje, na svobodě byl bez práce a zaměstnavateli pravidelně doručoval potvrzení z ÚP. Ten mu rentu pavidelně vyplácel. Prosím o Vaše vyjádření. Moc děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle § 371/1 a 3 zákoníku práce platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Změní-li se podstatně poměry poškozeného (tzn. zaměstnance po pracovním úrazu), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností (§ 390/1 zákoníku práce).

V rámci rozsudku ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1490/2000, dospěl Nejvyšší soud mimo jiné k těmto závěrům:

"… Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením.

Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů, je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (pro uznání invalidity nebo částečné invalidity), a nové poměry poškozeného.

Vedle těchto okolností subjektivní povahy, kdy poškozený zaměstnanec dá způsobem nevzbuzujícím pochybnost najevo, že by nebyl dále výdělečně činný, i kdyby následků nemoci z povolání nebylo, stejné důsledky nastávají, vznikne-li na straně poškozeného objektivní překážka, která mu sama o sobě zabraňuje v jeho uplatnění na trhu práce. Takovou překážkou vylučující jakékoli uplatnění poškozeného na trhu práce, je bez ohledu na existenci nebo neexistenci následků nemoci z povolání, rovněž výkon vazby, který, jak z povahy věci vyplývá, dočasně fyzicky znemožňuje výkon pracovní činnosti ať již v závislém nebo obdobném pracovním vztahu. Takováto skutečnost představuje podstatnou změnu v poměrech poškozeného, rozhodných pro vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť výkon vazby sám o sobě znemožňuje poškozenému dosahovat na trhu práce stejného výdělku jako před poškozením. Opačný názor by znamenal, že by byl zaměstnavatel povinen hradit újmu, která poškozenému vznikla zcela nezávisle na nemoci z povolání z důvodů, které s následky nemoci z povolání v žádném případě nesouvisí … "

Rozdíl mezi současným výdělkem Vašeho kamaráda (ve formě pracovní odměny odsouzeného) a jeho průměrným výdělkem před pracovním úrazem není zapříčiněn následky pracovního úrazu, nýbrž výkonem trestu odnětí svobody (přičemž za tuto skutečnost nemůže samozřejmě bývalý zaměstnavatel Vašeho kamaráda nést žádnou odpovědnost). Jelikož pak výkon trestu odnětí svobody představuje objektivní překážku pro jakékoli uplatnění Vašeho kamaráda na trhu práce (tzn. také jako uchazeče o zaměstnání zařazeného do evidence úřadu práce), lze skutečně výkon trestu odnětí svobody považovat za podstatnou změnu poměrů Vašeho kamaráda, která jeho bývalého zaměstnavatele opravňuje se domáhat změny v úpravě jeho povinností (zde povinnosti k placení náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti).
_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Jak vypovědět nevýhodnou úvěrovou smlouvu - postup, návod, informace
- Výpověď nevýhodné úvěrové smlouvy - postup, návod, informace
- Jak vypovědět nevýhodný úvěr - postup, návod, informace
- Výpověď nevýhodného úvěru - postup, návod, informace

10/2014 jsem z naivity a nepozornosti podepsala smlouvu o zprostředkování podnikatelského úvěru se zástavou nemovitosti, včetně rozhodčí smlouvy, v domnění, že podepisuji jen souhlas se zprostředkováním úvěru. Co jsem podepsala, jsem zjistila až doma po pečlivém přečtení smlouvy (8,5 procent z celé částky 500 000, zachování mlčenlivosti, řešení sporů rozhodčí soudkyní). Podotýkám, že podnikatel nejsem, úvěr jsem požadovala jako soukromá osoba. Nabídnutý úvěr mi ale následně nevyhovoval, splátky byly o dost vyšší, než mi bylo původně řečeno (ale pouze ústně). Podle smlouvy mám ale povinnost zaplatit provizi 8,5 procenta z požadované částky zprostředkovateli, i když si úvěr nevezmu. Existuje nějaká možnost, jak z toho ven, nebo musím zaplatit? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu by bylo nezbytné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené zprostředkovatelské smlouvy. V tomto ohledu Vám proto doporučuji navštívit osobně některou z bezplatných poraden Sdružení obrany spotřebitelů:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/ 

či využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

Pro Vaší základní informaci pak uvádím, že dle § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Bez ohledu na název Vámi uzavřené smlouvy by se proto mělo jednat o smlouvu spotřebitelskou, tzn. smlouvu, z jejíž podstaty vyplývají poskytovateli služeb (zde zprostředkovateli) mnohé povinnosti.

Dle § 555/2 občanského zákoníku platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy, tzn. že je-li Vámi uzavřená smlouva koncipována jako smlouva mezi dvěma podnikateli, Vy jste však tuto smlouvu jako podnikatelka neuzavřela, bude na tuto smlouvu nahlíženo jako na smlouvu mezi podnikatelem a spotřebitelem.

V rámci spotřebitelských závazků je vhodné poukázat zejména na tato ustanovení:

- veškerá sdělení vůči spotřebiteli (tzn. nikoli pouze text smlouvy samé, nýbrž i všechna sdělení před jejím uzavřením) musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva (§ 1811/1 občanského zákoníku),

- lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812/1 občanského zákoníku),

- k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží; to platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje (§ 1812/2 občanského zákoníku),

- má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem (§ 1813 občanského zákoníku),

- zvláště se zakazují ujednání, která zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele (§ 1814 písm. j) občanského zákoníku).

Pokud jste předmětnou smlouvu uzavřela mimo prostory obvyklé k podnikání (což však z Vašeho dotazu nevyplývá), bude se na Váš případ vztahovat speciální úprava těchto smluv dle § 1828 a násl. občanského zákoníku.

Výše sjednané provize by pak mohla být za určitých podmínek kvalifikována jako tzv. neúměrné zkrácení. Dle § 1793/1 občanského zákoníku platí, že zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Promlčení dárkového poukazu - právní pohled

05/2012 jsem dostala dárkový poukaz na zhotovení oděvů na míru v hodnotě 5000 Kč. Kvůli těhotenství jsem se s návrhářkou snažila spojit až počátkem roku 2014, její provozovna se ale na uvedené adrese již nenachází, telefon nezvedá. Na poukázce není uvedeno, do kdy platí, na internetu žádné podmínky, předpokládám tedy, že je její platnost neomezená. Je to tak? Snažila jsem se návrhářku kontaktovat písemně (07/2014) na adresách uvedených v živnostenském rejstříku. Doporučený dopis adresovaný na firmu, ve které je jednatelkou, převzala jiná oprávněná osoba, dopis s adresou jejího pobytu v ČR (bydliště má na Slovensku) se vrátil zpět, odpověď jsem nedostala. Chtěla bych se poradit o dalším postupu. Je možné podat žalobu pro bezdůvodné obohacení? Jak se to dělá? Existuje nějaké promlčení dárkového poukazu ze zákona? Nebo kdo o něm rozhoduje? Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné podotknout, že dárkové poukazy nejsou výslovně upraveny v žádném právním předpise, což však samozřejmě neznamená, že by jejich vydávání, nakupování a uplatňování nebylo českým právním řádem nijak regulováno. Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Dokdy uplatnit dárkový poukaz:
Problematikou dárkových poukazů se zabýval i Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1956/2007, mimo jiné dovodil, že "… ujednání spotřebitelské smlouvy o tom, že "dárkový certifikát" je platný pouze v následujících 365 dnech po zakoupení, má povahu časového omezení trvání práva ve smyslu § 578 obč. zák. (myšleno starého Občanského zákoníku) … ".
Vydávání a nákup dárkových poukazů lze kvalifikovat jako uzavření kupní smlouvy (ve Vašem případě se pak bude jednat o kupní smlouvu dle § 588 a násl. starého Občanského zákoníku) s tím, že prodávající se současně zavazuje započítat hodnotu dárkového poukazu (ve Vašem případě částku
5.000,- Kč) na cenu zboží/služby, při jehož objednání bude tento dárkový poukaz předložen, tzn. že držiteli dárkového poukazu svědčí právo tento poukaz u vydavatele dárkového poukazu uplatnit.
Dle § 100/1 starého Občanského zákoníku platilo, že právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené, přičemž obecná
promlčecí doba byla tříletá a počala běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 101 starého Občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedené jsem toho názoru, že dárkový poukaz je možné u jeho vydavatele uplatnit v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet prvním dnem, kdy mohl být dárkový poukaz uplatněn (zpravidla se tedy bude jednat o den následující po zakoupení dárkového poukazu, v tomto ohledu však záleží na obchodních podmínkách jednotlivých vydavatelů dárkových poukazů).
V případě, kdy by vydavatel dárkového poukazu odmítl v tříleté promlčecí lhůtě jeho uplatnění, byl by držitel dárkového poukazu oprávněn obrátit se se svým nárokem na soud, a to opět v tříleté promlčecí lhůtě, která by počala běžet dnem následujícím po neúspěšném uplatnění dárkového poukazu (§ 102 starého Občanského zákoníku).

2/ Uplatnění dárkového poukazu:
Při řešení otázky, u koho dárkový poukaz uplatnit je podstatné, kdo tento dárkový poukaz vydal. Je-li vydavatelem dárkového poukazu obchodní
společnost, je nerozhodné, zda se Vám podařilo kontaktovat přímo návrhářku či jinou osobu oprávněnou za tuto obchodní společnost jednat.
Dle znění dotazu pak spíše usuzuji, že vydavatelem dárkového poukazu je obchodní společnost. V takovém případě Vám lze doporučit obrátit se na tuto obchodní společnost s písemnou výzvou ke splnění jejího závazku, který vyplývá z dárkového poukazu, přičemž tuto výzvu můžete pojmout jako tzv. výzvu předžalobní, tzn. že obchodní společnost upozorníte na svou připravenost domáhat se svého práva z dárkového poukazu i soudní cestou.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete obchodní společnosti doporučeně s dodejkou.
Nebude-li obchodní společnost na výzvu ve Vámi stanovené lhůtě reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu však
nepřichází v úvahu žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, neboť dle § 2991/2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá
majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Povinnost k vydání obohacení naopak nevzniká v případě, kdy nebylo uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo (§ 2992 občanského zákoníku). Vaše žaloba by proto měla směřovat na konkrétní plnění, tzn. že byste se touto žalobou domáhala, aby soud uložil obchodní společnosti povinnost přijmout Vámi předložený dárkový poukaz. Pro přípravu žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace titanového hrnce u zaniklé, zkrachovalé, neexistující firmy Royal Home
- Reklamace zboží od firmy Royal Home - firma zanikla, kde reklamovat zboží?

07/2011 jsme s manželem na předváděcí akci koupili titánové nádobí od Royal Home - 18.000 Kč. Součástí byly i dárky – pánev, vařič. 01/2013 hrnec přestal mít vlastnosti, kvůli kterým jsme jej koupili. Podali jsme v 04/2013 reklamaci, přišel hrnec nový. 02/2014 stejná závada, reklamace - firma neexistuje. Posílala jsem jej celkem 3x na různé adresy této firmy, které jsem našla. Balík se vrátil vždy.
Dle ARES je firma Royal Home Delta v likvidaci a existuje pouze jako poštovní schránka v Praze na adrese, kde je souběžně firem více než 40. Balík s nádobím nepřijali, jako nevyžádaný. Jak pokračovat dále? Mám vůbec na reklamaci nárok - první nákup 2011.
Druhý hrnec máme v současné době jeden a půl roku. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Bohužel to vypadá, že jste se stala obětí podvodu. Toto je bohužel častý trik podobných společností, které prodají zboží a následně nejsou dohledatelné nebo v případě reklamací či vrácení zboží, na které máte právo a společnosti je většinou garantují, nereagují. Je mi líto, ale v případě, že společnost v likvidaci, máte jen pramalou naději na to získat zpět peníze. Zkuste se obrátit s podnětem na českou obchodní inspekci, která činnost společnosti prověří. Dále se zkuste informovat, kdo je likvidátorem společnosti, pokud je totiž v likvidaci a nikoliv třeba v insolvenci, znamená to, že tam jsou ještě peníze. Zjistíte—li, kdo teď za společnost jedná resp. kdo vypořádává jejich pohledávky, zašlete mu písemné odstoupení od smlouvy a nárokujte si peníze zpět. Pokud na Vaše výzvy nebude reagováno, zbývá Vám se obrátit na soud. V tomto případě bych to ale nedoporučovala. Společnosti tohoto typu mají většinou nejasnou strukturu vlastnictví a může se Vám stát, že soud sice Váš nárok uzná, ale nebude jej na kom vymoci. Je mi líto, že nemohu mít lepší zprávy. Snad jen, snažte se podobným akcím raději vyhnout.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví nemovitosti - má přednost stav na katastru nemovitostí nebo skutečný stav?
- Poznámka spornosti u nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí KN - kdy dojde k výmazu poznámky spornosti?

Jak je to s katastrem nemovitostí, dle nového občanského zákoníku, má přednost, co je v něm psáno před tím, jak je to ve skutečnosti. Do jaké doby je možné zpochybnit zápis, když například byla zfalšována kupní smlouva? Do jaké doby je možné zpochybnit zápis na základě toho, že v dědickém řízení se nepřihlíželo k závěti (která v té době byla k nenalezení)? Děkuji, Benedikt

ODPOVĚĎ:
Máte skutečně pravdu, že dle nového občanského zákoníku NOZ má stav zapsaný stav v katastru nemovitostí přednost před stavem skutečným.
Co se týče doby, do které lze zpochybnit provedený zápis v katastru nemovitostí, tak konkrétní způsob obrany proti provedenému vkladu nabízí § 986 nového občanského zákoníku, který zní:
„ (1) Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.
(2) Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře.
(3) Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. “

Z uvedeného vyplývá, že domáhat se výmazu provedeného vkladu může každý, kdo se tímto vkladem cítí dotčen na svých právech, a to ve lhůtě po provedené vkladu nijak neomezené. Po uplatnění tohoto práva u příslušného katastrálního úřadu, zapíše katastrální úřad do katastru poznámku spornosti. Žadatel je poté povinen ve lhůtě dvou měsíců podat odpovídající žalobu k soudu a podání této žaloby katastrálnímu úřadu doložit. Pokud tak neučiní, katastrální úřad po uplynutí dvouměsíční lhůty poznámku spornosti vymaže. Je ještě vhodné doplnit, že odpovídající žalobou bude žaloba na určení práva.
Obecně lze tedy shrnout, že poznámkou spornosti mohu popíraný vklad napadnout u katastrálního úřadu kdykoliv po jeho provedení. Toto však vždy musí být doplněno podáním příslušné žaloby k soudu, jinak katastrální úřad po uplynutí dvouměsíční lhůty poznámku spornosti zase vymaže.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace - musí prodávající poslat reklamované zboží poštou nebo si musí přijít, přijet zákazník?
- Vrácení peněz za reklamované zboží - musí přijít zákazník do obchodu nebo lze peníze požadovat na účet či poštou?
- Doručení reklamovaného zboží od prodávajícího k zákazníkovi - musí si zákazník přijít nebo požadovat zaslání poštou?

reklamovala jsem boty. Obchod je ale hodně vzdálený od mého bydliště (1 hodina cesty autem). Prodavačka z obchodu mi napsala: "Po vyřízení reklamace (uznáno/neuznáno), bude nutné si reklamaci vyzvednout osobně, kvůli podpisům. Kdyby dodavatel reklamaci uznal, tak vrácené peníze je nutné si vyzvednout osobně. Poštou peníze nezasíláme."
Jsou oprávněni k tomu, abych se tam na své náklady dopravila, nebo jsou povinni tyto náklady uhradit, popřípadě bezproblémově zaslat peníze či zboží na moji adresu? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel (zde Vy, jako kupující) domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny (§ 1923 občanského zákoníku).

Komu svědčí shora uvedené právo, náleží mu i náhrada nákladů (např. tedy jízdného) účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas (§ 1924 občanského zákoníku).

Nebude-li tedy prodávající ochoten přistoupit na jiný způsob vrácení kupní ceny bot, doporučuji Vám prodávajícího upozornit, že ve smyslu § 1923 a § 1924 občanského zákoníku hodláte na prodávajícím uplatnit nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s reklamací. Výši jízdného je pak samozřejmě zapotřebí prodávajícímu řádně doložit (ideálně kopií účtenky z čerpací stanice).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 19/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen vydat kupujícímu potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace (i toto potvrzení Vám však může být zasláno poštou).
_

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování nemovitosti nezletilé osobě - postup, určení poručeníka ad.
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může dárce nezletilé osobě ustanovit i poručníka?
- Určení poručníka dárcem - je to přípustné?

Chtěl bych darovat nemovitost dceři. Je jí osm let. Jsem v invalidním důchodu. Je mi 61 let. Z předešlého manželství mám dvě děti. Dcera 36 roků a syn 31 rok. Nemovitost kterou chci darovat nejmladší dceři je mým majetkem. Dceřiným poručníkem bych ustanovil manželku, matku mé nejmladší dcery (lze to? ). Předmětem by byl jeden ze dvou domů které vlastním. V tomto domě bydlíme. Krom toho vlastním ještě jednu nemovitost, kterou jsem měl dříve na podnikání, ale nyní jsem invalidní důchodce, takže již nepodnikám. Tuto zmíněnou nemovitost bych eventuálně mohl darovat těm starším potomkům. Kromě toho mám ještě pole, které by mohlo být předmětem dědictví. S manželkou vlastníme nemovitost garáž a to každý polovinu.
Prosím o informaci jak bych mohl dům ve kterém bydlíme darovat nejmladší dceři. Detaily mohu doplnit.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Darování jistě možné je. V případě nemovitosti se tak musí dít na základě písemné smlouvy, na jejímž podkladě pak dojde k zápisu do katastru nemovitostí. Obsah darovací smlouvy není nijak složitý, stačí vyznačit strany (dárce, darovaný), předmět, který chcete darovat, případně podmínky, které se na dar vážou a vyznačit datum. Na internetu najdete jistě mnoho konkrétnějších vzorů, lze se také obrátit na notáře či advokáty, kteří Vám s darovací smlouvou pomohou. Pokud je dcerce 8 let, tak již ze zákona platí, že jednat do její plnoletosti bude a to i v případě daru, za ní její zákonný zástupce, což jste Vy a Vaše žena, tedy její rodiče. Zvláštní poručnictví tedy zřizovat nemusíte.
_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Finanční kompenzace za sloup vysokého napětí na soukromém pozemku (věcné břemeno, služebnost)
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku vedením kabelu vysokého napětí
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může majitel pozemku požádat o přeložení kabelu napětí na jiný pozemek?
- Může majitel pozemku požádat o přeložku kabelu napětí na jiný pozemek?

Na našem pozemku stojí sloup VN a také vedou přes pozemek dráty VN. Nikde není zapsané věcné břemeno. Pozemek jsme dostali darem. Chceme odstranit, přeložit do země a nebo finančně odškodnit za znehodnocení pozemku. Máme nato právo??? Jak docílit co nejlepší finanční náhrady??? Byli by jsme spíše pro přeložení vedení, tak aby neznehodnocovalo pozemek, ráz a vizuální pohled. Tzn do země.

Shrnutí:
Manželka dostala pozemek od matky - dar. Na tomto pozemku stojí sloup VN a pozemkem (vzduchem) prochází dráty VN. Jedná se cca o délku 70 metrů a šířku 2 metry a musíme přidat ochranné pásmo 7 metrů na každou stranu od krajního vodiče, takže to je nějakých 15 metrů. Schruto 70 x 15. Toto veden již tu stojí několik let a není nikde zapsané, ani vedené v listu vlastnictví. Žádné věcné břemeno taky není. Vedení nám znehodnocuje pozemek jak finančně tak i esteticky. Je nějaká možnost nebo páka o finanční narovnání??? Brali by jsme i variantu přeložení vedení do země po kraji hranice pozemku tak at nám to tady neznehodnocuje pozemek. Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 nového občanského zákoníku.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze v první řadě doporučit oslovit provozovatele přenosové soustavy s dotazem, zda bylo v minulosti k předmětnému pozemku zřízeno věcné břemeno. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pokud bylo vedení vysokého napětí na předmětném pozemku zřízeno před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé přenosových soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona).
Vyjde-li najevo, že věcné břemeno k předmětnému pozemku dosud zřízeno nebylo, můžete s provozovatelem přenosové soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel přenosové soustavy (situace však může být samozřejmě i opačná).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 24/9 energetického zákona platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. Je-li proto ve Vašem případě tato lhůta zachována, můžete se na provozovatele přenosové soustavy obrátit s písemnou žádostí o poskytnutí jednorázové finanční náhrady.
Shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/9 energetického zákona.

3/ Přeložky zařízení:
Dle § 47/1 energetického zákona se přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady (§ 47/2 energetického zákona).
Pro případ přeložení vedení vysokého napětí na Vaší žádost je proto nezbytné počítat s povinností uhradit tím vzniklé náklady. Bohužel může jít i o stovky tisíc Kč.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Povinnost nastoupit na mateřskou dovolenou 6 týdnů před porodem - je to povinné nebo ne?
- Musí těhotná žena nastoupit na mateřskou povinně 6 týdnů před porodem?

Existuje povinnost 6 týdnů před datem plánovaného porodu nastoupit na mateřskou dovolenou? Ukládá to zákon bez možnosti
volby těhotné zaměstnankyně? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud žena nastoupí na mateřskou, ta nesmí být kratší než 14 týdnů. Záleží ale na ženě, kdy konkrétně na mateřskou
nastoupí. Standard je 8-6 týdnů před porodem, ale není to povinnost. Žena klidně může na mateřskou dovolenou nastoupit i
později. Pokud jde na mateřskou později dobrovolně (ne třeba kvůli předčasnému porodu), tak se jí ale krátí peněžitá
pomoc v mateřství, která může být po porodu vyplácena jen 22 týdnů. Takže pokud jde žena na mateřskou třeba 2 týdny před
porodem, bude dostávat mateřskou jen 24 týdnů a ne obvyklých 28 týdnů. Viz například tady:
http://www.epravo.cz/top/clanky/povinne-na-materskou-93928.html - zde je uvedeno, že žena nemusí na mateřskou vůbec, že
je to její právo, ne povinnost (viz kauza vrcholové manažerky).

_

OBČAN-DLUHY
- Návrh na vydání platebního rozkazu - vzor, formulář, tiskopis
- Platební rozkaz na základě uznání dluhu dlužníkem

V současnosti se mi podařilo u jednoho z dlužníků podepsat uznání dluhu, chci nechat vydat platební rozkaz.
Dlužníci manželé Xxxxxxxxxxx bohužel nejsou vůbec k nalezení, bydliště mají na místním Městském Úřadě, důchody jim chodí
na jinou adresu, jelikož se tady neobjevují ani pro ně. Od těchto dlužníků máme pouze tento úpis. Můžete mi sdělit, zda
ho z Vaší praxe bude soud akceptovat? Je to samozřejmě originál - ne kopie.
U těchto dlužníku má koncem roku probíhat dražba na v úpise jmenovanou garáž. Lze se k této garáži, o kterou máme stále
zájem dostat jinou cestou než zúčastněním dražby nebo vyplacením exekuce- což by znamenalo zaplatit ji znovu. V
současnosti byla již garáž oceněna soudním znalcem na cca 45000 Kč. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, je možné podat návrh na vydání platebního rozkazu, zde je vzor:

NÁVRH NA VYDÁNÍ PLATEBNÍHO ROZKAZU

Okresnímu soudu v …


… vaše město …, dne xx. xx. xx

Přílohy dle textu s výhradou dalších důkazů
Soudní poplatek

Žalobce: XY, bytem:

Žalovaný: YX, bytem:
žaloba o xxx Kč s příslušenstvím

I.
Popis vzniku dluhu – např. : Na smlouvy o půjčce ze dne xx. xx. xxxx jsem žalovanému půjčil částku v celkové hodnotě xxx
Kč. Dne 23.8.2014 žalovaný uznal svůj dluh a zároveň se zavázal tetnto splácet, což však nesplnil.

Důkaz:
smlouva o půjčce (či jiný titul, pokud byla jen ústní, pak předložtejen uznání)
uznání dluhu

II.
Popis upomínání a aktuálního stavu dluhu – např. : Žalovaný do dnešního dne dluh neuhradil, a to i přes výzvy žalobce.

Důkaz:
výzva k úhradě s doručenkou

III.
Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a nereaguje, nezbývá žalobci než domáhat se svých práv žalobou.
Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento
p l a t e b n í r o z k a z:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku xxx Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 %, a to do patnácti dnů od
doručení platebního rozkazu. Žalovaný je taktéž povinen v tomto termínu nahradit žalobci náklady soudního řízení.


Jméno, příjmení a podpis žalobce

Další vzory jsou na
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/

U takovýchto dlužníků bych podobný postup zvážil, jelikož zaplatíte náklady soudu s nejistým výsledkem, rspektive
následným vymáháním. Žalobu samozřejmě můžete podat vždy, tomu nic nebrání. U soudu byste spor pravděpodobně vyhráli, ale
co šance při následném vymáhání?
Nakonec si Vám dovoluji doporučit do budoucna nikomu žádné peníze nepůjčovat, zvláště pokud se jedná nesolventní
dlužníky, kteří nevlastní žádnný majetek. Pokud se tedy nejedná o pohledávky z jiného titulu, např. nezaplaceného
nájemného či jiné smlouvy, v takovém případě samozřejmě předložte i předmětnou smlouvu.
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající nedodržel dohodu o vrácení peněz při reklamaci bot - jak postupovat?
- Reklamace s vrácením peněz - prodávající dohodu nedodržel a boty nechal opravit

Reklamace obuvi - koupě 2014, v reklamačním protokolu uvedeno, že požaduji odstoupení od kupní smouvy (dohodl jsem se tak
s prodavačkou) - tedy pokud mi bude reklamace uznána, bude zrušení kupní smlouva. Po několika dnech mi přišel email, že
mi boty byly opraveny. Může takto prodávající vyřešit reklamaci, když bylo uvedeno zrušení kupní smlouvy, viz příloha?
Děkuji, Bivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se zřejmě jednalo o odstranitelnou vadu, v tomto případě může prodávající vadu odstranit, pokud by se
vyskytla opakovaně, můžete od smlouvy odstoupit.
Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění
reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná
práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Jinými slovy po uplynutí této lhůty máte právo na odstoupení a
vrácení peněz. Vždy je to taktéž o serioznosti prodejce. Baťa by se mezi seriozní prodejce měl řadit, takže bych i přes
výše uvedené zkusil o vrácení peněz požádat.
K problematice prodeje zboží v obchodě taktéž odakzuji na článek BPP, který se jí podrobně zabývá:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/smlouva-dohoda-plna-moc-nalezitosti-noz-
2014/18287-prodej-zbozi-v-obchode-novy-obcansky-zakonik-2014. html
_

OBČAN-EXEKUCE
- Zastavení exekuce z důvodu nedoručení rozhodnutí soudu o dluhu

Rád bych se dotázal na doručení upomínky případně zesplatnění pohledávky (nejedná se mi o doručení předžalobní výzvy)
dlužníkovi a ručitelům za pohledávku která jim vznikla na základě smlouvy o půjčce. Doručované upomínky a výzvy se
notoricky vrací, současně s poznámkou že se adresát odstěhoval. Připadá zřejmě v úvahu možnost podat žalobu a soud jim
bude doručovat a pro případ nevyzvednutí písemnosti soudu, bude doručeno fikcí. Teoreticky problém může vzniknout že
pokud ani žaloba nebyla doručena, ve skutečnosti se žalovanému nedostane upomínka o zaplacení do jeho dispozice. Může být
důvodem k zastavení exekuce námitka povinného že nikdy neobdržel žádnou výzvu. Prosím o radu jak v dané věci postupovat,
popř. zda stačí, že věřitel prokáže výzvu k zaplacení podacím lístkem z pošty.
Děkuji, Jonáš

ODPOVĚĎ:
V tomto případě stačí, aby se věřitel prokázal, že doručoval na kontakt, který mu buď dlužník sám označil a nebo, který
je uveden v centrální evidenci. Pozdějšího zneplatnění celého řízení na základě chybného doručování by mohlo dojít v tom
případě, že dlužník resp. povinný uvedl jinou kontaktní adresu a nebo, že bylo doručováno kupříkladu někomu jinému na
základě shody jmen. Pakliže však někdo uvede adresu, na které poštu nepřebírá, jdou pozdější důsledky, tedy skutečnost,
že pak nemohl plně využít svých procesních práv, k jeho tíži. Bohužel není vyloučeno, že se po nařízení exekuce povinný
zkusí bránit právě tím, že došlo k nesprávnému doručování. K doručování obecně a fikci doručení existuje bezpočet
soudních rozhodnutí a článků. Vždy však záleží na individuálním posouzení věci. Z Vaší strany jste však udělal maximum,
aby doručování správně proběhlo.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na odškodnění za znehodnocení pozemku - vedení plynovodu
- Kompenzace za vedení plynovodu na pozemku - odškodnění od plynárny, RWE
- Věcné břemeno na plynovod, cena užívání pozemku - informace
- Slušebnost na plynovod, cena užívání pozemku - informace
- Vyvlastnění věcného břemene, služebnosti vyvlastňovacím úřadem u vedení plynovodu
- Stavění u plynovodu, sázení stromů u plynovodu podle zákona - informace

Jsem vlastníkem pozemku, který jsem zdědil po mamce a ta ho dostala zpět v restituci. Pozemek je v katastru jako orná
půda, ale v územním plánu je již zanešen jako průmyslová zóna. Dne 10.9.2014 jsem zjistil (kdy po mě chce RWE věcné
břemeno, ale jen na část 10bm, kdy v roce 2001 na něm dělali opravu) že v pozemku mám plynovod, který je zde od roku 1961
a není to nikde uvedeno. Na plynovodu a v jeho ochranně zóně se nesmí stavět (měla by mít 4m na každou stranu) plynovod
má dále bezpečnostní zónu, která může mít i 100m, kde možná taky nebude možno stavět. Plynovod je položen přes celý
pozemek a prostředkem. Mám nárok od RWE, nebo od koho, na odškodnění za znehodnocení pozemku v postižené ploše? Ne jen
250, -Kč/bm co mi nabízí za věcné břemeno 10bm a ani ne v celé jeho délce? Což by prý měli do konce roku 2017 zapsat
všechna břemena, nehledě na rok vzniku. Zákon 158/2009Sb. Jde mi o to, že v průmyslové zóně jsou pozemky drahé a tímto je
bezcenný. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl
nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268
nového občanského zákoníku.
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti
nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti
inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k
dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění,
vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického
zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé
distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017
(jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Dle znění dotazu nicméně předpokládám, že ve Vašem případě žádné věcné
břemeno (resp. služebnost) dosud zřízeno nebylo.
V současné chvíli proto můžete s provozovatelem distribuční soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení
služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti)
vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy
oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude
zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle
něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení
vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví
v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době
rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle
oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni
podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým
účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční
kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel distribuční soustavy
(situace však může být samozřejmě i opačná).

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku vedením plynovodu:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční
soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním
distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a
stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu
dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem
nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.

Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého
ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má
právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu
je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti,
do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na
provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku.
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60
energetického zákona).

3/ Stavební činnost v ochranném pásmu plynovodu:
Dle § 68/3 energetického zákona je v ochranném pásmu plynárenského zařízení zakázáno provádět činnosti, které by mohly
ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.
Ze shora uvedeného pravidla však § 68/4 energetického zákona umožňuje výjimku, a to tehdy, kdy to technické a
bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob. Fyzická či
právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku
proto může:
a/ stanovit písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v
ochranném pásmu,
b/ udělit písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb neuvedených pod písm. a/ výše, zemními pracemi,
zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu.
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2
m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky (§ 68/6 energetického
zákona).
Zcela na závěr pak dodávám, že další omezení pro stavební činnost (nikoli tak přísná) jsou uvedena také v § 69
energetického zákona, který upravuje bezpečnostní pásma plynárenských zařízení.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku v dobré víře (pozemek zaplacen a realitní makléř nedal peníze původnímu majiteli)

S naší zahradou sousedí pozemek o rozloze 141 m2. Chtěli jsme si o tento pozemek rozšířit zahradu, tak jsme kontaktovali
majitele, kteří jej v roce 2/2002 dostali v restituci. Vzhledem k tomu, ze jsou čtyři sourozenci, kteří se nestýkají, byl
tento pozemek bezprizorní. Pouze dva z těchto sourozenců jej chtěli prodat a dali plnou moc realitnímu makléři, který se
čtyřmi sousedy tohoto pozemku sepsal kupní smlouvy na část pozemku, vyinkasoval peníze, ale nezapsal změnu do katastru
nemovitostí a peníze majitelům nepředal. Tito čtyři sousedé s tímto vědomím pozemek používali a postavili si na něm
nepovolené stavby. Pozemek jsme letos v září od vlastníků koupili a vše bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Nyní, při
žádosti o odstranění těchto staveb, jsme byli upozorněni právníkem zastupujícím jednu ze sousedek, že dají odvolání na
vydržení. Nevíme tedy, jestli tímto způsobem můžeme o pozemek přijít. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz nelze odpovědět jinak než šalamounsky: Vydržení části předmětného pozemku ze strany Vaší sousedky může i
nemusí nastat. V tomto ohledu závisí právní zhodnocení situace na znalosti mnoha skutečností (včetně okolností ryze
subjektivní povahy na straně Vaší sousedky), přijetí jednoznačného stanoviska proto není možné.

Jelikož ke koupi (či údajné koupi) části předmětného pozemku došlo za účinnosti starého Občanského zákoníku, je v první
řadě vhodné připomenout si základní pravidla pro vydržení nemovité věci dle tohoto právního předpisu:

- převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí (§ 133/2 starého
Občanského zákoníku) ;

- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§
130/1 starého Občanského zákoníku) ;

- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu
deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 starého Občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě je tedy klíčovou otázka, zda byla Vaše sousedka po celou vydržecí dobu (a to nepřetržitě) v
dobré víře o tom, že jí část předmětného pozemku skutečně patří, tzn. zda byla oprávněnou držitelkou, která je způsobilá
k vydržení.

Dvěma základními předpoklady pro existenci držby je 1/ faktický výkon panství nad věcí a 2/ vůle držitele nakládat s věcí
jako s věcí vlastní. Dle znění dotazu předpokládám, že Vaše sousedka v tomto kontextu držitelkou byla, tzn. že fakticky
nakládala s částí předmětného pozemku (např. zde tedy zřídila stavbu), a že měla vůli s částí předmětného pozemku
nakládat jako s vlastní.

O oprávněnou držbu se pak jedná v případě, kdy je držitel s ohledem na všechny okolnosti v dobré víře o tom, že mu věc
nebo právo patří. Dobrá víra držitele (a tudíž i oprávněná držba) zaniká v okamžiku, kdy se (dříve oprávněný) držitel
dozvěděl o skutečnostech, které nutně mají za následek zánik jeho dobré víry.

Na tomto místě si dovolím krátkou citaci z komentářové literatury, konkrétně z komentáře k § 130/1 starého Občanského
zákoníku, dostupného v systému ASPI:

"… Držitel musí být se zřetelem ke všem okolnostem případu v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, tedy zejména
musí být v dobré víře, že nastal právní úkon či případně že nastala jiná právní skutečnost, se kterou platná právní
úprava spojuje přechod vlastnického práva ve prospěch onoho držitele.

Judikatura soudů se shoduje v tom, že v dobré víře nemůže být například osoba, která odvozuje své vlastnické právo k
nemovitosti podléhající evidenci v katastru nemovitostí na základě ústní smlouvy. S ohledem na ustálený požadavek
zákonodárce, aby smlouvy o převodu nemovitostí měly vždy písemnou formu, nemůže takovýto držitel jím tvrzenou oprávněnou
držbu s úspěchem obhájit.

K otázce posuzování dobré víry držitele se i opakovaně vyjádřil Ústavní soud ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 3. 4.
2004 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 50/04 uvedl, že při posuzování otázky, zda byl držitel "se zřetelem ke všem okolnostem v
dobré víře, že mu věc patří", je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s
přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, respektive mohl mít, během
vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk
při zachování obvyklé opatrnosti).

Dobrá víra je psychický stav držitele - takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve
skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je
třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka.
Držitel není "vzhledem ke všem okolnostem" v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo
právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není.

Dobrá víra, která je dána "se zřetelem ke všem okolnostem", zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi,
které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah
vykonává … "

Pokud se tedy kdykoli v průběhu vydržecí doby Vaše sousedka dozvěděla o tom, že převod vlastnického práva k části
předmětného pozemku nebyl zapsán do katastru nemovitostí (a to např. i tak, že uzavřená kupní smlouva jí nebyla
katastrálním úřadem vrácena s potvrzením o zápisu vlastnického práva) nebo pokud získala Vaše sousedka jakékoli informace
o tom, že jí vlastnické právo k části předmětného pozemku nesvědčí, nemohla být její dobrá víra založena a tuto část
předmětného pozemku nemohla vydržet. V tomto ohledu je také podstatné, zda byla Vaše sousedka v průběhu vydržecí doby
kontaktována spoluvlastníky-restituenty s informací, že kupní cena části pozemku jim nebyla realitním makléřem předána či
zda se tímto způsobem Vaše sousedka dozvěděla o neoprávněnosti ji vykonávané držby. S ohledem na shora zmíněný požadavek
obvyklé opatrnosti držitele pak lze dobrou víru Vaší sousedky zpochybnit např. také s poukazem na skutečnost, že v
průběhu celé vydržecí doby Vaše sousedka zjevně nenahlédla do katastru nemovitostí (což však odpovídá obvyklé opatrnosti
vlastníka nemovité věci), z něhož by se beze všech pochybností musela dozvědět o tom, že vlastnické právo k části
předmětného pozemku nenabyla. Informaci o neexistenci vlastnického práva k části předmětného pozemku pak Vaše sousedka
musela získat také při pokusu uhradit za tuto část předmětného pozemku daň z nemovitých věcí.

Bude-li Vaší sousedkou skutečně k soudu podána žaloba na určení vlastnického práva k části předmětného pozemku, lze Vám v
každém případě doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

Dá-li soud za pravdu Vaší sousedce a rozhodne o vydržení části předmětného pozemku, bude možné, abyste se po
spoluvlastnících-restituentech tohoto pozemku domáhala vrácení Vámi uhrazené kupní ceny, a to z titulu jejich
bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. nového občanského zákoníku).

Pokud realitní makléř zprostředkoval prodej části předmětného pozemku pouze do té míry, že od kupujících vybral kupní
cenu, kterou však již nepředal prodávajícím, přičemž změnu vlastnického práva nezanesl do katastru nemovitostí, bylo by
jeho počínání možné kvalifikovat jako trestný čin zpronevěry či podvodu (§ 206 a § 209 trestního zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ochranou dobré víry v zápis do katastru nemovitostí se zabývá § 980 - § 986
nového občanského zákoníku, účinky těchto ustanovení však v souladu s § 3064 nového občanského zákoníku nastanou až k 1.
1. 2015.

_


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Oprava v bytě nájemcem způsobila škodu - kdo je odpovědný za škodu?
- Škoda způsobená nájemcem při opravě bytu - kdo je odpovědný za škodu?

Jsem pronajímatelka bytu v bytovém domě a řeším následující problém: Nájemce, jenž ukončil nájemní smlouvu na podzim 2014, krátce před ukončením rozbil sklo v balkonových dveřích. Objednal sklenáře a na svůj náklad nechal okno opravit. Nový nájemce mi v prosinci nahlásil problém: nové sklo se orosuje tak rychle, že jej nestačí utírat. Druhé křídlo týchž dveří se neorosuje, ani okna v druhém pokoji a ani původní sklo v předmětném křídle dveří se nikdy tolik neorosovalo. Nový nájemce údajně několikrát denně mění hadr pod tímto oknem, voda stékající z tohoto okna však již způsobila druhotnou škodu - laminát nabobtnal. Design laminátu je již nesehnatelný, nebude stačit vyměnit několik lamel, bude třeba dát nový laminat do celého pokoje. Nový nájemce s mojí podporou sklo reklamoval u sklenáře, jenž práci provedl. Sklenář reklamaci zamítl. Původní nájemce situaci vidí tak, že způsobil škodu, ale napravil ji. Necítí se být povinován se do řešení problému zapojit.
Nový nájemce se cítí být omezován nutností neustále utírat okno a měnit hadr a žádá slevu na nájemném. Dále se necítí být odpovědný za poškození laminátu. Sklenář tvrdí, že svoji práci provedl řádně. Byt je pojištěn na škody způsobené vodou, ale pouze vodou z porušeného vodovodního potrubí. Původnímu nájemci jsem ještě nevrátila kauci. Obrátila jsem se na firmu, jež v bytovém domě montovala okna při stavbě (dům je 2 roky starý). Podle této firmy bylo namontováno nové sklo s nižším koeficientem propustnosti tepla, než bylo původní sklo i než je sklo v druhé polovině balkonových dveří. Kondenzát se sráží na nejchladněší ploše - na novém skle. Podle této firmy je třeba sklo znovu vyměnit.
Dotazy:
- kdo má platit novou výměnu skla?
- kdo je odpovědný za poškození laminátu?

Na moje otázky mám tento názor:
Původní nájemce má povinnost škodu, kterou způsobil, odstranit tak, aby zařízení bylo uvedeno do původního stavu v původní kvalitě. Pokud objednal nejlevnější sklo a sklenář provedl práci podle jeho zadání, je původní nájemce odpovědný nejen za novou opravu skla, ale i za poškození laminátu (jakkoliv to zní drsně).
Je ale možné, a dokonce i pravděpodobné, že zakázka od původního nájemce zněla "takové sklo, jaké tam bylo předtím". V tom případě by byl sklenář odpovědný nejen za novou opravu skla, ale i za poškození laminátu. Jak mu to ale prokázat? Zavolat znalce?
Ohledně poškození laminátu je ale možné, že nový nájemce vodu neutírá tak často, jak tvrdí, a že pečlivým otíráním okna by bylo bývalo možno poškození laminátu zabránit. V tom případě by za poškození laminátu byl odpovědný on, je ale těžké prokázat, jestli vodu z okna otíral dostatačně či nikoli.
Nejspíš mi položíte otázku, proč jsem dovolila, aby sklenáře objednával nájemce a neobjednala ho sama. Zpětně to vidím jako chybu. Porušila jsem tím ale z právního hlediska něco? Bylo to proto, že bydlím v jiném městě než je pronajímaný byt. V tom, že sklenáře objedná nájemce jsem neviděla žádné riziko. Dále jsem se domnívala, že sklenář jako odborník se nebude chtít vystavovat riziku reklamací, sám zjistí, jaké sklo je třeba instalovat nebo pokud to nebude možné, práci odmítne, dokud zadavatel mu nedodá potřebné informace o původním skle.
Prosím o potvrzení nebo korekci mého názoru a radu, jak situaci řešit. Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě rozumím tomu, že pokud jste z jiného města, je obtížné byt neustále kontrolovat a řešit případné problémy. Za ideálního stavu bylo na místě věc vyřídit sám s firmou, která okna instalovala, a následně požadovat úhradu od nájemníka. Taktéž sehnat dobrého nájemníka bývá obtížné, to je také zjevné.
Nevím, jakého rozsahu škoda je, aby bylo efektivní věc začít právně řešit. Podíl na škodě bývalého a současného nájemníka je pak otázkou posouzení, spíše odborného než právního. Jelikož opravu zjednal předchozí nájemník, smluvní vztah vznikl mezi ním a sklenářem, nevím, co bylo obsahem tohoto závazku. Ten (předchozí nájemník) byl povinen Vám předat byt ve stavu, v jakém jej převzal s ohledem k obvyklému opotřebení, což se nestalo (byl sepisován nějaký předávací protokol při ukončení? ). Minimálně bych udělal to, že bych mu započetl výměnu okna za to správné. Nevím, jak by v případě sporu dopadlo to, že jste si započetla i opravu podlahy (celé podlahy), jelikož k tomu došlo až následně a závada mohla být odstraněna při obvyklé pěči dříve, kdyby okno bylo okamžitě vyměněno. Tedy dávám na zvážení, jakou část kauce budete vracet (výměna okna a část podlahy). Doporučuji vše samozřejmě dostatečně zdokumentovat. Pokud by pro potřeby soudního sporu byl vyhotoven znalecký posudek, jsou to nalší náklady, nehledě naprávní zastoupení. Asi bych operoval pouze s předmětnou kaucí. Dal bych byt do pořádku, aby na Vás nedorážel nový nájemník s požadavkem slevy na nájemném.
Věc skutečně není až do takové míry o právním posouzení, ale o efektivním vyřešení problému. Pokud chcete věc řešit formou soduního sporu, pak kontaktujte určitě právního zástupce. Upozorňuji však, že to zabere mnoho času a nákladů s nejistým výsledkem.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Nedodržení reklamační lhůty - prodávající tvrdí že zákazníkovi telefonoval

Reklamovala jsem vestavnou troubu, dnes 11.1.2015 mi přišlo vyjádření od Datartu, opravna tvrdí, že mi bylo voláno, ale telefon jsem nezvedala. Je to tvrzení nesmyslné nezakládající se na pravdě, jak se mohu bránit? Jakou formou musí prodávající informovat zákazníka o vyřízení reklamace, aby to bylo průkazné? Děkuji, Alena

(Dobrý den, paní Xxxxxxxxxxx
reaguji na Vaší žádost ze dne 06.01.2015 k odstoupení od kupní smlouvy týkající se vestavné trouby SMEG SCP750BS8.
Na základě uvedené informace o nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě 30 kalendářních dnů jsme se obrátili na našeho dodavatele a vedení autorizovaného servisu Elettromec pro potvrzení o nestihnuté 30 denní lhůtě. Servisní centrum nás informovalo, že potvrzení o nedodržené lhůtě bohužel vydat nemohou, protože nebyla poskytnuta potřebná součinnost pro vyřízení reklamace.
Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na lhůtě delší. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit (vada je považována za objektivně neodstranitelnou) - § 19 zákona č. 634/1992 Sb. To však neznamená, že tato práva vznikají v případě jakékoli opožděně vyřízené reklamace bez ohledu na její oprávněnost. Uvedený následek nastane pouze za předpokladu, že výrobek skutečně má vadu, za kterou prodávající odpovídá. Další podmínkou též je, že spotřebitel k vyřízení reklamace poskytl prodávajícímu požadovanou potřebnou součinnost, tedy zejména, že umožnil prodávajícímu přezkoumat reklamovaný výrobek.
Servisní centrum nám poskytlo zprávu, že se Vás pokoušelo po nahlášení reklamace několikrát telefonicky kontaktovat pro sjednání termínu návštěvy, bohužel bez úspěchu. V takovém případě nebyla poskytnuta potřebná součinnost s vyřízením reklamace a nárok na odstoupení od kupní smlouvy by za těchto podmínek nevznikl.
Chtěla bych se Vás proto zeptat, zda byste nám blíže popsala průběh vyřízení reklamace, případně, zda jste zaznamenala pokus o řešení reklamace ze strany servisního centra.
S přátelským pozdravem …)

ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy, tedy i na autorizovaný servis provádějící záruční opravy a posuzování uplatněných reklamací.
Prodávající v tomto případě tvrdí, že jste neposkytla potřebnou součinnost k vyřízení reklamace a nemohlo tak platně dojít k následkům, které nastou v případech, kdy prodávající nevyřídí reklamaci do 30 dnů. Pro takovou výzvu zákon žádnou formu nepředepisuje a je tak plně na prodávajícím, aby zvolil takovou formu výzvy, kterou může později prokázat. Což v tomto případě rozhdoně splněno nebylo. Dovolil bych si tvrdit, že prodávající má i jiný kontaktní údaj na Vás (adresu, e-mail apod.) a mohl se Vás pokusit kontaktovat i jiným způsobem než jen telefonicky. Alespoň takto by se měl zachovat prodávající, který postupuje s odbornou péčí.
Pokud Vás tedy prodávající (příp. servis) skutečně nekontaktoval ani v 30 denní lhůtě nevyřídil jakýmkoliv způsobem Vaši reklamaci, je Vaše odstoupení od smlouvy zcela oprávněné. V takovém případě má prodávající povinnost vrátit Vám kupní cenu.
Vyzvěte prodávajícího k vrácení kupní ceny. Pokud i přesto prodávající odmítne, pro jistotu se obraťe na advokáta, který po odborné stránce přezkoumá všechny formální náležitosti reklamace (z poskytnutých infomací to není možné). Pokud v případném sporu uspějete, veškeré náklady, které Vám vznikly v souvisloti s reklamací (i advokáta) Vám prodávající nahradí.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nástup u nového zaměstnavatele ihned - jak ukončit pracovní poměr bez výpovědní lhůty?
- Sankce při okamžitém ukončení pracovního poměru zaměstnancem bez výpovědní lhůty
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - sankce od zaměstnavatele
- Jak ukončit pracovní poměr u zaměstnavatele ihned?

Od 1.4.2014 jsem zaměstnána (pracovní smlouva na dobu neurčitou).
Naskytla se mi možnost ve všech směrech lepší práce, musela bych však nastoupit již od 1.2.2015, čili bych nedodržela klasický postup - výpověd a výpovědní lhůta. uzavření dohody se současným zaměsnavatelem je utopií. Nový zaměstnavatel je s touto skutečností seznámen a přijme mě přestože poruším pracovní kázeň u stávajícího zaměstnavatele, což bude v zápočtovém listu a pracovním posudku. Chtěla bych se ale zeptat, mám-li nárok na lednovou mzdu - leden celý odpracuji. Jaké mě čekají sankce od stávajícího zaměstnavatele? Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Lednová mzda:
Odpracujete-li u stávajícího zaměstnavatele celý měsíc leden, vznikne Vám za tento měsíc samozřejmě nárok na mzdu (bez ohledu na Váš případný další postup ve vztahu ke stávajícímu zaměstnavateli), jak vyplývá v obecné rovině z § 38/1 písm. a) zákoníku práce.

2/ Sankce za neomluvenou absenci:
Je nesporné, že svou úmyslnou neomluvenou absencí porušíte základní povinnost zaměstnance konat osobně a podle pokynů zaměstnavatele práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době (jak vyplývá z § 38/1 písm. b) zákoníku práce).

Doručíte-li stávajícímu zaměstnavateli výpověď pracovního poměru ještě v měsíci lednu 2015, počne dvouměsíční výpovědní doba běžet 1. února 2015 a skončí 31. března 2015 (§ 51 zákoníku práce). Vaše neomluvená absence by tudíž trvala 2 měsíce.
Zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli Vás v souvislosti s úmyslnou neomluvenou absencí sankcionovat (ve smyslu udílení pokut či jiných plateb), je však nezbytné si uvědomit, že na Vaší straně může vzniknout odpovědnost za případnou škodu zapříčiněnou Vaší neomluvenou pracovní absencí.
Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným (tzn. nedbalostním či úmyslným) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako základní povinnost zaměstnance je v této souvislosti samozřejmě možné označit závazek zaměstnance chodit do práce v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou (či vnitřními předpisy zaměstnavatele).
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Co se týče limitace náhrady škody, je vhodné vědět, že byla-li škoda zaměstnancem způsobena z nedbalosti, může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat náhradu škody maximálně ve výši rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, pokud však zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslným porušením svých povinností, není výše náhrady škody nijak limitována (§ 257/2 zákoníku práce). V případě škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel navíc po zaměstnanci požadovat i ušlý zisk.
Svou odpovědnost za škodu, kterou případně stávajícímu zaměstnavateli svou neomluvenou absencí způsobíte, můžete určitým způsobem zmírnit s využitím § 2902 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že kdo může a má vědět, že poruší svou právní povinnost (mimo jiné tedy i povinnost smluvní), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout (zde se jedná o Vašeho stávajícího zaměstnavatele), a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit vyrozumět svého stávajícího zaměstnavatele (a to písemně, přičemž jeden podepsaný stejnopis tohoto vyrozumění si ponecháte a druhý doručíte zaměstnavateli doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu) o svém úmyslu nenastoupit od 1. února 2015 do práce, přičemž v průběhu měsíce ledna 2015 máte současně v úmyslu doručit zaměstnavateli výpověď. Tímto způsobem bude Váš stávající zaměstnavatel informován o Vašem úmyslu porušit pracovní smlouvu a bude se moci dle toho zařídit (zejména za Vás opatřit s dostatečným předstihem pracovní náhradu).

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nárok na poštovné u nevyzvednutého balíku - zboží přes inzerát (z druhé ruky)
- Nepřevzetí balíku - má prodávající nárok na poštovné za balík?

Prodávala jsem určitou věc na internetovém bazarovém portálu. Paní trvala na Balíku do ruky na dobírku. Balík si ovšem nevyzvedla. E-mailem i telefonem jsem žádala zaplacení zmařeného poštovného. Normálně bych to neřešila, ale paní je na mě vyloženě sprostá a ještě se vysmívá. Já ale stejně nemám asi žádný nárok na toto poštovné, že? Je to moje chyba, že jsem na tu dobírku poslala, že? Mám k dispozici podací lístek, její telefon, adresu i e-mail. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že ve Vašem případě byla platně uzavřena kupní smlouva. Povinností prodávajícího je odevzdat předmět koupě kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo. Povinností kupujícího je předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu.

Prodávající svou povinnost odevzdat předmět koupě v případech, kdy je povinen předmět koupě odeslat, splní tím, že předá předmět koupě dopravci a označí zásilku tak, aby bylo jednoznačné, že jde o zásilku pro prodávajícího. Což ve Vaše, případě zřejmě bylo splněno.

Kupující předmět koupě nepřevzala, čímž porušila svou povinost. Dále z Vašeho trvzení vyplývá, že kupující nezaplatila kupní cenu. Vy teď máte dvě možnosti. Buď můžete po kupující požadovat zaplacení kupní ceny a poštovného (v tomto případě musíte kupující vydat předmět koupě), nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit a požadovat po kupující náhradu škody ve výši poštovného, které jste zbytečně vynaložila.

Volba je zcela na Vás, zřejmě ale bude lepší druhá varianta. Odešlete kupující dopis, ve kterém ji sdělíte, že odstupujete od smlouvy, protože porušila svou povinnost a nesplnila ji ani v dodatečné lhůtě a vyzvěte ji k náhradě škody. Pokud kupující odmítne, můžete celou záležitost řešit soudní cestou.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti neúspěšné opravné zkoušce na střední škole, SŠ - kam, ke komu se odvolat?

Tento týden se chystám k opravným testům na SŠ. Na konci školního roku jsem dostal z předmětů matematika a anglický jazyk 5 a z Německého jazyka N. Z rodinných důvodů jsem žádal o individuální studijní plán - první pololetí škola vyhověla,
Jak je to s předmětem ze kterého mám Neklasifikaci, když z nej dostanu 5 jak se to řeší. V případě že z nějakého předmětu učitel rozhodne že jsem ho neopravil je možno se proti rozhodnutí nějak odvolat a bránit se a vyžádat si opravný test?
Pokud je možné podat odvolání tak kam, k řediteli? Lhůta? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dle § 69/4 školského zákona platí, že do vyššího ročníku střední školy postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Co se týče předmětů, z nichž jste na konci druhého pololetí školního roku neprospěl, je důležitým § 69/7 školského zákona dle něhož je žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, povinen konat z těchto předmětů opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Tyto opravné zkoušky jsou komisionální.

Pokud žák střední školy v opravné zkoušce neuspěje (popř. se k ní bez omluvy nedostaví), neprospěl v daném školním roce a je povinen opakovat příslušný ročník střední školy (§ 69/8 školského zákona).

Pro případ neúspěchu žáka střední školy při opravné zkoušce tedy školský zákon nezakotvuje žádný další opravný prostředek.

De facto jediným opravným prostředkem (jehož využití jste však již zmeškal) je podání žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy, kterou může podat zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci druhého pololetí školního roku (§ 69/9 školského zákona). Tuto žádost je však nutné podat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení. Pokud byl v daném vyučovacím předmětu vyučujícím žáka ředitel školy, je nutné podat žádost ke krajskému úřadu. V takovém případě bude nařízeno komisionální přezkoušení žáka, které se bude konat nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Při tomto komisionálním přezkoušení může poskytnout součinnost i Česká školní inspekce.

Co se pak týče vyučovacího předmětu, ze kterého jste nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, je nutné vycházet z § 69/6 školského zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník střední školy. Nebude-li žák hodnocen ani v tomto náhradním termínu, neprospěl. Pokud tedy žák střední školy neprospěl (a to včetně neprospěchu v rámci hodnocení v náhradním termínu) nejvýše ve dvou vyučovacích předmětech, bude se postupovat dle § 69/7 školského zákona, tzn. žák bude povinen absolvovat opravnou zkoušku.

Shora uvedené lze shrnout následovně:

- pokud neuspějete v opravné zkoušce z matematiky či anglického jazyka, budete povinen opakovat příslušný ročník střední školy,

- pokud v opravné zkoušce z matematiky i anglického jazyka uspějete a neuspějete při náhradním hodnocení z německého jazyka, budete povinen absolvovat z německého jazyka komisionální opravnou zkoušku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že podrobnější pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků středních škol a pro konání komisionálních zkoušek jsou uvedena v § 4 a § 6 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb.). Tyto informace by pak měly být rovněž obsaženy ve školním řádu Vámi navštěvované střední školy (§ 30/2 školského zákona).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí podepsání mlčenlivosti o informacích získaných při výkonu práce - je to důvod výpovědi?
- Výpověď pro odmítnutí podepsání mlčenlivosti - je to dle Zákoníku práce?

Přítel je šéfkuchař v restauraci cca 2011-2014 vč. (a doteď - 5.1.2015). Když nastupoval podepisoval mlčenlivost (že nesmí vynášet recepty, atd.). Nyní po 3 letech po něm chtějí podepsat další mlčenlivost, že vše co bude řečeno v kanceláři nesmí sdílet s další osobou. Vyhrožují právníky a paragrafy. Odmítl podepsat. Na základě toho mu připravují výpověď. Mají na to právo? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině (dle § 301 písm. c) a d) Zákoníku práce) platí, že každý zaměstnanec je mimo jiné povinen dodržovat ostatní předpisy (tzn. např. vnitřní směrnice zaměstnavatele) vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen, a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Pokud by tedy mohl Váš přítel svého zaměstnavatele poškodit sdílením určitých informací se třetími osobami, je povinen zachovat mlčenlivost již na základě shora zmíněného ustanovení zákoníku práce (popř. může být tato povinnost zaměstnavatelem výslovně zakotvena v některé z jeho vnitřních směrnic či jiných interních předpisů), tzn. že pro založení povinné mlčenlivosti Vašeho přítele není zapotřebí, aby se zaměstnavatelem podepisoval další dohodu o mlčenlivosti.

Jestliže zaměstnavatel na podpisu další dohody o mlčenlivosti trvá (rozsah této mlčenlivosti, jak ho v dotazu popisujete, se jeví poněkud přehnaný) a Váš přítel podpis takové dohody odmítá, nemůže se tato skutečnost stát důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí.

Dle § 50/2 a 4 Zákoníku práce platí, že:

- zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce,

- dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

Obdrží-li proto Váš přítel skutečně od zaměstnavatele výpověď, která bude odůvodněna jeho nesouhlasem s podpisem další dohody o mlčenlivosti, může se Váš přítel proti takové výpovědi bránit, přičemž v této souvislosti je vhodné vědět, že:

- dle § 69/1 Zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy;

- dle § 72 Zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí žalobou k soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit podle podané výpovědi (tzn. po uplynutí výpovědní doby).

Bude-li mít Váš přítel v úmyslu zpochybnit platnost obdržené výpovědi žalobou k soudu, lze mu doporučit kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz 
s jehož pomocí se může obrátit písemně na zaměstnavatele s výzvou k dalšímu zaměstnávání, popř. později (nebude-li zaměstnavatel na tuto výzvu kladně reagovat) podat k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Zamítnutí reklamace a zaslání zboží k posouzení výrobci - jde o reklamaci nebo ne?
- Zaslání vadného zboží k posouzení výrobci (reklamace) - nevyřízení posouzení do 30 dní a odstoupení od kupní smlouvy

25.9.2014 jsme reklamovali boty. Reklamace byla zamítnuta, my jsme nesouhlasili se zamítnutím. Boty jsme tam nechali a v rámci této reklamace měla být bota odeslána výrobci k přezkoumání. To neproběhlo a opět nám byla reklamace prodejcem zamítnuta. S tou jsme tedy opět nesouhlasili a to dne 11.11.2014. Pracovnice si botu převzala s tím, že ji tedy již opravdu pošlou výrobci k přezkoumání. Dne 31.12.2014 jsme byli opět osobně na prodejně, že reklamace stále není vyřízená a požadujeme vrácení peněz z důvodu nedodržení 30-i denní lhůty pro vyřízení reklamace. Prodejce nám sdělil, že v případě, že nesouhlasíme s reklamací a požadujeme znovuposouzení, žádná lhůta není. Můj dotaz tedy zní: Je prodejce v právu? Reklamaci posoudili - zamítli a to 2x. V současné době nevědí, kde se bota nachází, nemáme žádné zprávy a to od 11.11.2014. Opravdu při nesouhlasu s reklamací není stanovena žádná lhůta k vyřízení? Nebo od nesouhlasu plyne opět 30-i denní lhůta? Máme žádat vrácení peněz? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
S postupem prodejce nesouhlasím. Pakliže jste řádně uplatnili reklamaci zakoupené věci, počíná běžet reklamační lhůta, která končí úplným vyřízením věci. Tedy nikoliv nějakým dílčím rozhodnutím nebo snad, jak se tomu stalo ve Vašem případě, ztracením předmětné věci a nevědomostí, v jakém stádiu, zda-li vůbec v nějakém se řízení nachází. Máte právo na odstoupení od smlouvy. Učiňte tak raději písemně a od prodejce si nechte potvrdit převzetí. Pakliže ani do dalších 30 dnů nebude Vaše žádost posouzena, obraťte se na českou obchodní inspekci s podnětem na prošetření činnosti obchodníka. Předpokládám, že soudní řízení v případě vadné obuvi asi nebudete chtít podstupovat. Poslední možností, jak získat peníze z vadného plnění, je totiž soud.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupě domu bez pozemku - proč je to nevýhodné?

Plánujeme nákup nemovitosti - RD. Nemovitost je nabízena bez pozemku. Pozemek pod domem nemůže vlastník (Lesy ČR), prodat protože je o něj veden restituční spor. Nemovitost byla postavena až po znárodnění v r. 1951. Je možné, aby v případě výhry soudního sporu restituentem, mu byl vydán pozemek pod domem? Dům je postaven oficiálně a veden v KN. Jaké je riziko nákupu takového domu? Lze toto riziko nějakým způsobem minimalizovat? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá klíčová skutečnost, a to kdo je vlastníkem předmětného RD, tzn. zda a/ jsou tímto vlastníkem Lesy ČR (t. j. zda je vlastníkem pozemku i RD stejný subjekt, nebo zda b/ je vlastníkem RD jiný subjekt.
V první řadě je nezbytné poukázat na § 3054 občanského zákoníku, dle něhož platí, že stavba, která nebyla podle právních předpisů (platných do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, přestala být ke dni 1. 1. 2014) samostatnou věcí a stala se součástí pozemku, měla-li v tento den vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
Obdobný mechanismus pak bude použit také v případě, že pozemek a stavba na něm zřízená se stanou vlastnictvím stejné osoby po 1. 1. 2014, tzn. že i v tomto případě přestane být stavba samostatnou nemovitou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena (§ 3058/1 občanského zákoníku).
Shora uvedené lze shrnout tak, že jsou-li vlastníkem předmětného pozemku i RD Lesy ČR, není RD s největší pravděpodobností (existují i výjimky) samostatnou věcí v právním smyslu a nemůže být tudíž samostatně prodáván, nýbrž se stal součástí pozemku, na němž je zřízen (předmětem prodeje a koupě tak může být pouze pozemek). Tuto skutečnost Vám v každém případě doporučuji ověřit dotazem u Lesů ČR a současně náhledem do katastru nemovitostí.
Pokud je naopak vlastníkem RD osoba odlišná od LesůČR, přičemž tento stav existoval již k 1. 1. 2014, nestal se k tomuto datu RD součástí pozemku, na němž je zřízen, a je i nadále samostatnou věcí v právním smyslu (jak vyplývá z § 3055/1 občanského zákoníku). V tomto případě je však nezbytné poukázat na skutečnost, že vlastník pozemku má ke stavbě na něm zřízené předkupní právo, stejně jako vlastník stavby má předkupní právo k pozemku (§ 3056/1 občanského zákoníku). Nabízí-li proto vlastník RD (který není součástí pozemku) tento RD k prodeji, je vhodné u něj ověřit (resp. si nechat prokázat), že vlastník pozemku nemá o využití svého předkupního práva zájem.
Jak jsem již výše uvedl, doporučuji Vám v první řadě prověřit, zda je RD dosud samostatnou věcí v právním smyslu či zda se stal součástí pozemku. Tato skutečnost může mít na Vámi zamýšlenou koupi RD zcela zásadní vliv.
Neboť v dotazu zmiňujete, že ohledně předmětného pozemku je veden restituční spor, připomínám, že dle § 11/1 písm. c) zákona o půdě nelze v rámci restituce pozemek vydat mimo jiné v případě, že tento pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Pro učinění konkrétnějšího závěru o předpokládaném výsledku restitučního sporu by však bylo nezbytné znát mnoho podrobností. Budete-li mít zájem o získání dalších informací ohledně restituce předmětného pozemku, můžete se s dotazem obrátit na Státní pozemkový úřad (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) :
http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx

_

RŮZNÉ-NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ
- Prodej auta na leasing a jeho odcizení - jak dostat peníze vyplacené pojišťovnou od leasingové společnosti?

04/2014, jsem koupil od známého vůz, který mi byl v září odcizen. Platil jsem si havarijní pojištění, ale pojišťovna zjistila že známý co mi vozidlo prodal ho stále splácí a peníze z pojistky dostane úvěrová společnost. Je prosím nějak možné abych peníze z pojištění získal já? Moc děkuji za informace. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá celá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není zřejmé, na základě jaké smlouvy Váš známý předmětné motorové vozidlo užíval (tzn. zda se jednalo o finanční leasing či byl Váš známý vlastníkem předmětného motorového vozidla, popř. zde existoval jiný právní důvod), z dotazu není dále možné vyvodit, jakou roli v tomto případě hraje úvěrová společnost (bylo-li např. předmětné motorové vozidlo zástavou apod.).

I přes shora zmíněné nejasnosti lze odpověď na Váš dotaz pracovně rozdělit do 2 částí:

1/ Nabytí vlastnického práva od neoprávněné osoby:
V této části odpovědi budu předpokládat, že Váš známý nebyl vlastníkem předmětného motorového vozidla (tzn. že toto motorové vozidlo užíval např. z titulu finančního leasingu).
Dle občanského zákoníku je v určitých případech možné, aby bylo vlastnické právo k věci získáno i od osoby, která vlastníkem věci ve skutečnosti není.
Dle § 1109 písm. b) a c) občanského zákoníku se stane vlastníkem věci ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo:
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (z dotazu není zřejmé, zda jste motorové vozidlo od svého známého koupil v rámci jeho podnikatelské činnosti), nebo
- za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.
I pokud by shora uvedené podmínky nebyly ve Vašem případě splněny, je stále možné, abyste od svého známého nabyl vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu. Dle § 1111 občanského zákoníku totiž platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110 občanského zákoníku, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce (zde Vašeho známého) převést vlastnické právo k věci.
Jestliže jste tedy byl ohledně nabytí vlastnického práva k předmětnému motorovému vozidlu v dobré víře o tom, že Váš známý je oprávněn toto motorové vozidlo prodat, stal jste se jeho vlastníkem (a to i přesto, že Váš známý ve skutečnosti k prodeji tohoto motorového vozidla oprávněn nebyl). Toto pravidlo by však neplatilo, pokud by skutečný vlastník motorového vozidla (např. tedy poskytovatel finančního leasingu) prokázal, že motorové vozidlo pozbyl ztrátou (což nepředpokládám) nebo činem povahy úmyslného trestného činu (tzn. v případě, kdy by Váš známý toto motorové vozidlo např. odcizil).
Zodpovězení otázky, zda jste se stal vlastníkem předmětného motorového vozidla, je pro řešení Vašeho případu samozřejmě klíčové.

2/ Havarijní pojištění:
Pokud jste se dle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku stal vlastníkem předmětného motorového vozidla, přičemž v pojistné smlouvě figurujete jako pojistník a zároveň vlastník pojištěného motorového vozidla, je pojišťovna samozřejmě povinna Vám pojistné plnění vyplatit (a to bez ohledu na to, zda jste vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu nabyl od neoprávněné osoby).
Pokud jste se však vlastníkem předmětného motorového vozidla nestal, je vhodné upozornit na § 2762/2 občanského zákoníku, dle něhož se má za to, že pojistník (zde Vy) má pojistný zájem i na majetku jiné osoby (zde na majetku skutečného vlastníka motorového vozidla), osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.
Podstatným je dále § 2767/1 a 2 občanského zákoníku, podle kterého platí, že pokud uzavře pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby (zde u skutečného vlastníka motorového vozidla), může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta (vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude) souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. Dle znění dotazu však předpokládám, že skutečného vlastníka předmětného motorového vozidla jste s obsahem pojistné smlouvy neseznámil a nemáte tudíž k dispozici ani jeho souhlas s případnou výplatou pojistného plnění Vaší osobě. V takovém případě může skutečně dojít k situaci, kdy bude pojistné plnění vyplaceno pojištěnému (nikoli tedy Vám jako pojistníkovi), kterým je zde skutečný vlastník předmětného motorového vozidla (tento vlastník je tudíž de facto oprávněnou osobou dle § 2770 občanského zákoníku).
V tomto ohledu je však velmi důležité, jakým způsobem je formulována Vámi uzavřená pojistná smlouva (resp. s ní související pojistné podmínky).
Máte-li zájem o podniknutí dalších právních kroků (popř. o konzultaci jednotlivých dokumentů), lze Vám doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 
s jehož pomocí se můžete po Vašem známém případně domáhat náhrady Vám způsobené újmy.

_

OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBA
- Do kolika dnů musí exekutor převést vydraženou nemovitost na nového majitele?
- Lhůta na převod nemovitosti v dražbě na nového majitele
- Dražba nemovitosti - lhůna na převod na nového majitele, vlastíka

Vydražil jsem rodinný dům v online dražbě 11.12.2014 a po měsíci nikdo od exekutora nedostal žádný doklad ani potvrzení. Tudíž nemohu z nemovitostí nějak nakládat a nikdo o ničem neví. Nemovitost mám určenou k pronájmu a tak přicházím jejich pomalostí o peníze. Chápu že byly vánoce a volno ale i tak je to do dnes 16 pracovních dní. Na co mám nárok? Můžu na něj podat stížnost popř. ho zažalovat? abych dosáhl svého práva. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Při prodeji v online dražbě je nutné dodržet postup podle pravidel občanského soudního řádu. Ten v § 336k stanoví, kterým osobám se usnesení o příklepu doručuje a které mají právo podat proti usnesení odvolání. Jednou z těchto osob je i povinný, tedy osoba, proti které je nařízena exekuce. Jemu musí být usnesení doručeno a následně má 15 dnů na podání odvolání. Až poté bude usnesení v právní moci. Je možné, že dosud neuplynula odvolací lhůta všem oprávněným osobám. Jednou z oprávněných osob jste však i Vy, proto se písemně obraťte na exekutorský úřad s dotazem, proč Vám dosud nebylo doručeno usnesení o příklepu. Podle textu odpovědi pak můžete případně podat stížnost k Exekutorské komoře ČR, nejprve však zkuste věc vyřešit tímto dotazem.

_

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na narozené dítě - výpočet když se narodí dítě v části měsíce

Pokud se narodí dítě v půlce měsíce roku 2015 je možné uplatnit slevu na dani v plné výši, nebo poměrnou část? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s vámi ve společně hospodařící domácnosti máte od měsíce následujícího po narození dítěte.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Spoluvlastník nemovitosti neplatí poplatky za energie a opravy - jak donutit k doplacení dluhu a placení v budoucnu
- Spoluvlastník nemovitosti dluží za energie a opravy - jak donutit k úhradě dluhu a placení v budoucnu?
- Spolumajitel nemovtitosti neplatí poplatky za energie a opravy - jak donutit k doplacení dluhu a placení v budoucnu
- Spolumajitel nemovitosti dluží za energie a opravy - jak donutit k úhradě dluhu a placení v budoucnu?
- Spolumajitel, spoluvlastník bytu, domu neplatí energie a opravy nemovitosti - jak postupovat?

Jsem vlastník podílu bytového domu, kde je 6 bytů. U banky máme vytvořen účet, na který se každý podílník posílal dohodnutou sumu. Z tohoto účtu se hradilo vodné, stočné nebo případné opravy. Nyní tři podílníci přestali platit dohodnutou částku. Ptám se zda je nějaký způsob jak tyto podílové vlastníky donutit aby opět poukazovali dohodnutou částku na tento účet. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Ano, 3 podíloví spoluvlastníci se dopouštějí bezdůvodného obohacení. Zkuste je nejprve písemně vyzvat k nápravě, dejte jim lhůtu ke splnění povinnosti a zároveň jim pohrozte soudním řešení věci. Pakliže ani ve Vámi poskytnuté lhůtě nebude věc napravena, je nutné se žalobou na zaplacení dlužné částky obrátit na soud (k žalobě bych připojila rovněž návrh na vydání platebního rozkazu). V žalobě stačí uvést zjednodušeně řečeno kdo (zbylí spoluvlastníci) se domáhá čeho (hrazení dohodnutých sum), proti komu (dlužníci) a na základě čeho (dokument, kterým jste si platby dohodli), nezapomeňte uvést, čeho po soudu žádáte (tedy vydání odsuzujícího rozsudku, případně rovnou platebního rozkazu). Vzory podání najdete běžně dostupné na internetu.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy tepelné izolace firmou - izolace je závadná i po opravě

Jsem spoluvlastník (SJM) rodinného řadového domu.
V podkroví řadového domku v zimně vlhly sádrokartonové zdi. 02/2014 jsme si pozvali firmu, která stav vyhodnotila a nacenila práci – oprava tepelných izolací 26 000 Kč. 08/2014 proběhla realizace.
11/2014 prvně mrzlo a vlhkost se objevila opět. Mokré mapy jsme vyfotili a zaslali do firmy emailem s žádostí o řešení. Majitel se ozval pouze telefonicky s tím, že oni svou práci odvedli dobře a chybějící izolaci do míst kde nebyla doplnili. Hájí se tím, že na faktuře je uvedeno, že si účtuje za opravu izolací v šikminách a my, že nakonec máme problém někde jinde, možná špatná izolace střechy, ale to prý není jeho problém. Jako odborníka jsme pozvali jeho, aby určil kde je problém a on sám určil, že postačí oprava šikmin. Zajímá mně zda má cenu podávat reklamaci na špatně odvedenou práci a zda máme nějakou šanci věc vyřešit v náš prospěch a jak postupovat. Děkuji. Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, jak byla konstruována smlouva o dílo. Pakliže je to tak, jak píšete, že jste si pozvali odborníka, který Vám měl posoudit stav věci a říci, kde je potřeba opravy, tak z jeho strany došlo k pochybení. I kdyby nebyl odborník na zateplování obecně, tak na sebe tuto úlohu vzal a nese za ní odpovědnost. Problém je, jak tuto skutečnost prokázat. Ideální jsou listiny, ale mohla by postačit také mailová korespondence nebo svědecké výpovědi, které by prokazovaly skutečnost, že jste se na něj obrátil jako na člověka, který zjistí, v čem je problém a navrhne opravu. Reklamaci bych jistě zkusila. Nevyhoví-li, zbývá Vám soud, avšak zde pod rizikem ztráty sporu, mít k dispozici důkazy o tom, že situace proběhla, jak jste popisoval.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Narození dítěte Češky a Slováka - nárok na mateřskou (PPM, peněžitou podporu v mateřství)
- Dítě Češky a Slováka - který stát vyplácí mateřskou (PPM, peněžitou podporu v mateřství)?

Jak je to když žena s Českým občanstvím čeká dítě s občanem Slovenské republiky. Samozřejmě dítě bude mít České občanství (i Slovenské? ).
Má nárok po narození dítěte na mateřskou? Co musí otec (občan Slovenské republiky) vyřídit aby matka dítěte dostala mateřskou?
Podle informací které zatím máme : žena matka dítěte nemá nárok na mateřskou resp. o tom rozhodně úřad práce který může a nemusí žádosti o mateřskou vyhovět. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, který nyní umožňuje mít dvojí občanství, což dříve nebylo možné. Vzhledem k tomu, že matka dítěte je občankou České republiky, nabude dítě automaticky české občanství. Protože otcem dítěte je občan Slovenské republiky, mohlo by mít dítě též slovenské občanství, pokud dvojí občanství umožňuje i slovenská legislativa.

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí získat během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nejméně 270 kalendářních dní nemocenského pojištění (zaměstnání). Do potřebných 270 dní pojištění může být započtena i práce v zahraničí, ale pouze za předpokladu, že v době nástupu na mateřskou bude žadatel o mateřskou (otec nebo matka dítěte) nemocensky pojištěný (zaměstnaný) v České republice. Pokud ani jeden z vás tuto podmínku nesplňuje, pak bohužel nemáte na mateřskou nárok. V takovém případě si můžete po narození dítěte požádat na úřadě práce o rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Pokud některý z rodičů nepracuje v České republice, pak doporučuji ověřit, zda nesplňuje podmínky pro nárok na mateřskou v zemi, kde je zaměstnaný.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zanést dluhy syna rodičům, rodiči do dědického řízení
- Jak zanést dcery syna rodiči, rodičům do dědického řízení
- Syn dluží peníze rodičům - vliv na dědictví
- Uznání dluhu syna, dcery a vliv na dědické řízení po rodičích
- Dcera dluží peníze rodičům - vliv na dědictví
- Uznání dluhu syna, dcery a vliv na dědické řízení po rodičích

Manžel z prvního manželství má 45letého syna, dlouhá léta se chová nezodpovědně, drogová minulost, gambler, kvůli alkoholu byl mockrát vyhozen z práce, z těchto důvodů nemá stálou práci. 20 let se s problémy obrací na otce, který to řeší tím, že dluhy za něj bez mého vědomí platí. Nedávno jsem zjistila, že syn nám dluží velkou částku. Chtěla bych, aby tato částka byla zahrnuta do případného dědictví, manžel s tím souhlasí a syn také. Lze to provést smlouvou o uznání dluhu mezi námi třemi s ověřenými podpiny na Czech Pointu, nebo to musí být sepsáno u notáře, aby to mělo právní podporu?
Dále bych chtěla navrhnout zúžení SJM s tím, že bych si nechala byt a manžel chalupu. Důvodem je obava, že jeho syn přijde o bydlení v družstevním bytě a po zkušenostem s manželem bude snaha ho nastěhovat na chalupu. Tady hrozí reálné nebezpečí exekuce, případně devastace chalupy. Byla bych povinna manželovi zajistit náhradní bydlení při event. rozvodu, nebo stačí najít pronájem. Měl by manžel nárok na podíl z bytu kdybych zemřela? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Manžel může Vašeho syna i vydědit ze zákonného důvodu, že vede trvale nezřízený život (§ 1646 odst. 1 písm. d. o. z.). Syn manžela také může napsat uznání dluhu (§ 2053 o. z.), kde si nechá ověřit svůj podpis – není třeba, aby listinu sepsal u notáře.
Zúžení společného jmění manželů (dále jen SJM) je samozřejmě možné, můžete přepsat chalupu na manžela a byt na sebe. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, který je povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. Je však možné dovodit, že rozvedenému manželovi přísluší při vyklizení náhradní byt (nájemní) a v případě zvláštních důvodů může soud rozhodnout, že má právo jen na náhradní ubytování. Soud také může bytovou náhradu odepřít pro rozpor s dobrými mravy.
Po zúžení SJM by byl byt ve Vašem vlastnictví. Pokud byste se nerozvedli a Vy byste zemřela a nesepsala závěť, Váš manžel by měl ze zákona nárok na Vaše dědictví (tedy i na byt). Máte-li nějaké děti, např. 2, měl by každý z nich (manžel a každé dítě) nárok na 1/3. Nemáte-li děti, měl by Váš manžel nárok na celé Vaše dědictví.
Můžete sepsat závěť (manžel není nepominutelným dědicem, tudíž ze zákona nemusí dostat podíl na Vašem dědictví), kde odkážete svůj majetek komukoli jinému.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s opomenutím dědických skupin
- Jak zajistit závětí aby nedědili příbuzní, ale cizí lidé
- Závěť ve prospěch cizích lidí s opomenutím dědických skupin
- Úmrtí manžela a dětí - jak zajistit aby nedědili další členové rodiny?
- Úmrtí manželky a dětí - jak zajistit aby nedědili další členové rodiny?

Sepsání závěti: jak by měla být formulovaná, aby byla platná a nenapadnutelná, pokud by jeden z manželů (např. žena), která jí vlastnoručně sepíše, chtěla, aby po smrti její, jejího manžela a dcery, tím dalším následným dědicem nebyli další příbuzní, ale byla jí konkrétní osoba ale CIZÍ, žijící od roku 2004 ve společné domácnosti (s námi v rodinném domě), ale ne právně osvojená tzv. nevlastní dcera. Ještě jsem se chtěla zeptat, jakou má taková závěť váhu, pokud se v mezidobí napíše jiná další závěť - např. manžela či dcery? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Závěť bych formulovala asi nějak takto:
K dědění veškerého svého majetku, který v době své smrti budu vlastnit, povolávám stejným dílem svého manžela XY a svou dceru XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu můj manžel XY nebude dědit, povolávám mu náhradníka, a to svou dceru XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu má dcera XY nebude dědit, povolávám jí náhradníka, a to svého manžela XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu můj manžel XY i má dcera XY nebudou dědit, povolávám jim náhradníka, a to svou nevlastní dceru XY, nar. …, bytem …
Závěť se týká pouze majetku, který je ve vlastnictví osoby, která závěť sepisuje. Pokud sepíše závěť Váš manžel, či Vaše dcera, bude se tato závěť týkat pouze majetku, který je v jejich vlastnictví v době jejich úmrtí. Pokud tedy manžel či dcera sepíší závěť, na Vaši závěť nebudou mít tyto závěti vliv.

_

OBČAN-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství s Pákistáncem - informace

Dcera má za manžela cizince a nyní žijí v zahraničí, kde se v roce 2012 brali. V současné době již spolu nebydlí a dcera by ráda zažádala o nesporný rozvod. Děti nemají, majetek také ne, finanční prostředky si rozdělili. Dočetla jsem se, že pro tento typ rozvodu není nutná přítomnost u soudu. Prosím o radu, jak máme tedy konkrétně postupovat? Manžel neumí česky. V případě přítomnosti u soudu mohu dceru v ČR zastupovat?
Manžel je z Pákistánu a brali se na Novém Zélandu, kde nyní žijí.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Jestliže je dcera státním občanem České republiky, bude k rozvodu příslušný český soud a může se tedy rozvést podle českého práva. Aby mohlo jít o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou), musí být splněny následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. Pokud jsou tyto podmínky splněny, soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. Aby tak mohl soud učinit, je zapotřebí soudu předložit písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy manželů, která upravuje vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.
Pokud se Vaše dcera chce rozvést bez své přítomnosti u soudu, je to samozřejmě možné, při nesporném rozvodu i poměrně běžné. Pokud chcete dceru při rozvodu zastupovat Vy, i to je možné, ale dcera Vám k tomu musí udělit plnou moc. V plné moci musí být přesně (jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm) označen jak zmocnitel (ten, kdo plnou moc uděluje), tak zmocněnec (ten, kdo plnou moc přijímá). Zároveň musí být uvedeno, na co se plná moc vztahuje a na co nikoliv. Pokud si dcera přeje, abyste ji u soudu zastupovala, doporučuji, aby tuto skutečnost uvedla přímo v návrhu na rozvod, který bude k soudu podávat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-ADOPCE (OSVOJENÍ)
- Dědí dítě po biologickém otci pokud si ho adoptoval jiný člověk (adopce před platností nového občanského zákoníku)
- Vliv adopce na dědění po biologickém rodiči (adopce před platností nového občanského zákoníku)

1983 jsem se rozvedl. S bývalou ženou jsem měl syna, kterého si její nový manžel s mým souhlasem adoptoval. Tím pro mne skončila tehdy i vyživovací povinnost. Já jsem se podruhé oženil a narodili se nám dvě děti. Chci se zeptat, zdali má syn z prvního manželství po mě nárok na dědictví. Ve vztahu nejsme. Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Adopcí (osvojením) zanikl příbuzenský poměr mezi Vámi a Vaším synem. Osvojený syn bude dědit po osobě, která si ho osvojila, nikoli po Vás (§ 853 odst. 2 o. z.).

_

OBČAN-DLUHY
- Dlužník v oddlužení nemá na splátku - bude zrušeno celé oddlužení?
- Dlužník v insolvenci nemá na splátku - bude zrušena celá insolvence?
- Nezaplacení 1 splátky v insolvenci, oddlužení - hrozí zrušení celé insolvence?

Jsem třetím rokem v insolvenci, momentálně na MD. První měsíc se mi stalo, že nemám insolvenci z čeho zaplatit. Můžou mi insolvenci zrušit za nezaplacení jedné splátky? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že máte povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Teoreticky Vám tedy mohou zrušit schválené oddlužení, v důsledku čehož by potom Vaše insolvence byla řešena formou konkursu, nezruší Vám však insolvenci jako takovou.
Musím Vás ale uklidnit, jelikož po nezaplacení jedné splátky Vám opravdu nikdo schválené oddlužení rušit nebude, zvlášť pokud už tři roky splátkový kalendář plníte. Muselo by se jednat o situaci trvalejšího charakteru, kdy by se ukázalo, že nebudete schopna splnit podstatnou část svého splátkového kalendáře. Je také důležité, abyste celkově splatila minimálně 30% svých závazků, ale to jistě víte. Doporučuji Vám se nicméně spojit se svým insolvenčním správcem, aby o celé situaci věděl. Velmi často je totiž hodnocena také aktivní snaha dlužníka celou situaci řešit. Ale jak už jsem uvedl, důvodem pro zrušení oddlužení nemůže být momentální zhoršení Vaší příjmové situace, muselo by být naopak zcela zřejmé, že nebudete ani do budoucna schopna splátkový kalendář plnit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ zamknul lodžii na sušení prádla - jak se bránit a zpřístupnit ji všem spolumajitelům domu SVJ?
- Zamčení společných prostor (místnosti) v domě jedním z členů SVJ - jak zpřístupnit místnost?

Jako předseda Společenství vlastníků jsem zajistila sušáky prádla na spol. lodžie, poté si jeden z vlastníků jednu lodžii zamkl a odmítá ji zpřístupnit i když on sám ji nijak neužívá, jde mu o to, abych ji neužívala výhradně já. Sepsal listinu, kde uvádí, že ji může užívat jen to patro kde on bydlí a bohužel mu to téměř všichni podepsali aniž by věděli o co konkrétně jde. Dům má dva vchody, v každém je 7 rodin a 2 spol. lodžie, podle jeho rozpisu náš vchod má 1 lodžii pro 4 rodiny a 2. je prázdná nevyužívaná, tudíž jsme nuceni sušit na skládacích sušácích venku před domem a bojíme se kdy nám kdo něco ukradne. Výbor asi správce nechce tuto situaci řešit, máme se domluvit, ale pán nereaguje. Řádně platíme za spol. prostory a nesmíme je užívat. S pánem máme i jiné problémy, ale s tím se nedá nic dělat.
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš dotaz chápu správně, tak v domě se dvěma vchody jsou dvě SVJ, kdy každé spravuje byty a společné prostory ve "svém" vchodě.

Záleží na konkrétním vymezení společných prostor ve stanovách či prohlášení. Obecně však společné lodžie (pokud jsou přístupné, ze společných prostor), budou považovány za společné prostory resp. části. Záleží také na tom, zda není ve stanovách uvedeno, že určitou společnou část může užívat jen konkrétní vlastník.

Pokud by však jeden vlastník neoprávněně bránil užívání společných částí, které mohou využívat všichni vlastníci, omezuje tím ostatní vlastníky ve svých právech a musí toho zanechat a lodžii zpřístupnit všem.

Z Vašeho dotazu si však nejsem jistý, zda má každý vchod dvě lodžie nebo dům má celkem dvě lodžie, které jsou společné oběma vchodům. Pak záleží na vymezení toho, která část lodžie patří pod správu kterého SVJ. SVJ, jehož jste předsedkyní může samozřejmě spravovat pouze "své" společné prostory a nikoliv společné prostory, které náleží pod správu jiného SVJ (k tomu by musela mít určitý právní důvod, např. smlouvu).

Nejlepším řešením celé situace bude, když na shromáždění všem vlastníkům vysvětlíte celou situace a uvedete vše na pravou míru.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Úmrtí, smrt nájemníka, nájemce - přechází nájemní vztah na manžela, manželku?
- Automatická změna nájemce po smrti na manžela, manželku, spolubydlícího potomka
- Automatický převod nájmu po smrti nájemníka, nájemce - informace

v 5/2015 zemřel 77letý otec, na nějž byla napsána nájemní smlouva bytu. Maminka-manželka, 76 let, bydlela s otcem 54 let v tomto bytě. Dle smlouvy se ale nejedná o spoluvlastnictví nájemní smlouvy. Dle OZ jsem vyhledala, že i v tomto případě přechází automaticky nájem na maminku. Můj dotaz zní:
1. jde o automatický převod nájmu?
2. jakým způsobem musím majiteli oznámit úmrtí nájemce?
3. může majitel vyžadovat změnu původní smlouvy v souvislosti s přepsáním na maminku?
4. musí být smlouva přepsána na maminku -např. formou dodatku?
4. může majitel z důvodu úmrtí nájemce požadovat vystěhování maminky?
Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Manželé jsou obvykle společnými nájemci bytu a po úmrtí jednoho z nich, zůstává nájemcem pozůstalý manžel. Smlouva mohla být uzavřena jedním z manželů (ještě před uzavřením manželství), ale po vzniku manželství mohlo dojít ke vzniku společného nájmu. K zodpovězení této otázky by však bylo nutné znát více infromací.
Pokud se však nejednalo o společný nájem, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Tímto členem nájemcovy domácnosti může být i pozůstalý manžel. K tomuto přechodu, v případě manžela, není nutný souhlas pronajímatele.
Nájem bytu po jeho přechodu skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let.
Zde však může být potíž v tom, že pokud splňuje výše uvedené podmínky (tedy žil se zesnulým ve společné domácnosti a nemá vlastní byt) více osob, přejde nájem na všechny z nich, pokud některé z nich do 1 měsíce od úmrtí bývalého nájemce neoznámí pronajímateli, že v nájmu nehodlají pokračovat.
Je-li členem nájemcovy domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něho přešla práva a povinnosti z nájmu.
Z uvedeného lze podat odpovědi na Vaše dotazy.
1) Ano, nájem přechází na základě zákona (pokud jsou splněny výše uvedené podmínky).
2) Nájemce má povinnost oznámit pronajímateli počet osob, které v bytě bydlí. Doporučuji oznámit tuto skutečnost písemnou formou.
3) smluvním stranám nic nebrání uzavřít novou smlouvu. Není to však povinností ani pronajímatele ani Vaší maminky. Nájem totiž přešel na základě zákona.
4) Dodatek se často uzavírá, není to však nutné.
5) Rozhodně ne. Nájem na Vaší maminku přešel ze zákona, zde je nesouhlas pronajímatele irelevantní.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pověřená osoba nechce předložit účetnictví a výpis z účtu fondu oprav - jak postupovat?
- Jak se domoci předložení účetnictví a účtu fondu oprav od pověřené osoby?

Jedna ze spoluvlastnic se chová jako majitelka celého domu. Toto chování odporuje základní listině práv svobod, nikdo si nemůže říci svůj názor všichni jí musí poslouchat a pokud se jí nepodřídí tak se chová takto: ovlivnuje, uráží, buzeruje, vyhrožuje soudem, chová se arogantně, když se někdo ozve tak ho seřve, manipuluje s lidmi, aby je měla na své straně. Vždy si vybírá jen jednu objet'.
Dále nechce ukázat výpisy ze vkladní knížky kam má ukládat peníze z fondu oprav, který rovněž vybírá, když jsem
ji slušně požádala, aby mi ukázala výpisy za rok 2012,2013,2014 a vkladní knížku zda peníze opravdu vkládá
tak po mě začala křičet, proč to chci vidět a, že mi nic ukazovat nebude.
Když jí to neprošlo, tak bez svolení ostatních si automaticky od měsíce května zvýšila příspěvek do fondu oprav o 100%. Pokud někdo nechtěl na zvýšení přistoupit tak na ně poslala souseda a ten okamžitě začal po ostatních křičet jako ona.
Chtěla bych se tedy zeptat jak máme proti této spoluvlastnici zakročit, aby změnila své chování?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda se ve Vašem případě jedná o tzv. bytové spoluvlastnictví založené vlastnictvím jednotek, nebo o běžné spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu Vám nemohu podat konkrétní informaci.

Obecně však platí, že osoba, která spravuje společnou věc, musí umožnit ostatním spoluvlatníkům seznámit se s hospodařením se společnou věcí. Pokud Vám to neumožní, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

Pokud se jedná o předsedkyni SVJ nebo členku výboru, pak může být odvolána. Pokud se jedná o "běžné" spoluvlastnictví, mohou se ostatní spoluvlastníci dohodnout, že společnou správu bude vykonávat jiná osoba. Pokud by se ukázalo, že finanční prostředky nebyly vynakládány účelně, bude taková osoba odpovídat za způsobenou škodu. Spoluvlastníci se však nesmí nechat zastrašit chováním spoluvlastnice.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za zřízení trvalého bydliště u pronajímatele, majitele bytu, domu
- Odměna za zřízení trvalého bydliště u pronajímatele, majitele bytu, domu

Je možné, aby majitel v nájemní smlouvě zpoplatnil zřízení trvalého bydliště
například podmínkou zaplacení půl ročního nájmu dopředu?
V případě, že to uděláte bez vědomí majitele a daný poplatek neuhradíte, porušíte smlouvu,
tedy jedná se o hrubé porušení nájemní smlouvy a tedy je hned možná výpověď bez možnosti vrácení kauce. Je toto z hlediska občanského zákoníku v pořádku? Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Rozhodně ne. Pronajímatel Vám nesmí nijak bránit zřídit si na adrese bytu trvalý pobyt.
Rovněž nesmí tuto možnost zpoplatnit ani vázat na nesplnění Vámi uvedené podmínky jakékoliv sankce.
Pokud by Vám takovou výpověď přeci jen dal, byla by neplatná a nájemní vztah by stále trval.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přerušení výkonu povolání lékře - podmínky opětovné práce v medicíně jako lékař

Co vše musí udělat lékař, který 15 let nevykonával své povolání (neboť pracoval pro farmaceutickou firmu anebo zcela mimo zdravotnictví) pro to, aby mohl opět vykonávat lékařské povolání?

ODPOVĚĎ:
Podle § 6 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb. , v platném znění, pokud lékař přerušil výkon povolání lékaře na dobu delší než 5 let v průběhu
předcházejících 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání lékaře doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dní (tedy kalendářně cca 3 měsíce) na pracovišti pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí. O průběhu a ukončení doškolení vydá školicí lékař potvrzení, které není nutno nikam odesílat, toto potvrzení si lékař pouze uschová, pokud by se ho někdo na toto doškolení
někdy tázal. Zmíněné doškolení je možné klidně absolvovat již přímo na pracovišti, kde má být dotyčný lékař po přerušení praxe
zaměstnán, např. pod vedením primáře, primářky či jiného lékaře se specializovanou způsobilostí.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Písemná forma informovaného souhlasu před výkonem lékaře nebo operací

Existuje zákonem zakotvený výčet výkonů v jednotlivých lékařských odbornostech, podle kterého by měli lékaři těchto odborností vyžadovat od pacienta informovaný souhlas v písemné podobě? Například pokud jde v rámci pediatrie o očkování, v rámci ORL o extrakci mandlí
či punkci ucha anebo v rámci dermatovenerologie o excizi mateřského znaménka a podobně?

ODPOVĚĎ:
Povinnost písemné formy informovaného souhlasu stanoví zákon pouze ve čtyřech základních situacích:
1. Souhlas s hospitalizací neboli s převzetím do ústavní péče – týká se konkrétního aktu převzetí k hospitalizaci, nikoli výkonů
poskytovaných následně během hospitalizace (§ 34 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění).
2. Pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí sám poskytovatel (opět § 34 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.).
3. Pokud si písemnou formu informovaného souhlasu vyžádá sám pacient – nové oprávnění pacienta dle § 2638 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (NOZ).
4. Stanoví-li písemnou formu pro daný výkon zvláštní právní předpis. Zmíněným zvláštním právním předpisem je zejména zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách. Podle tohoto zákona je nutná písemná forma informovaného souhlasu např. u výkonů, jako je sterilizace, kastrace, změna pohlaví či psychochirurgické výkony (podrobnější seznam je v právní kanceláři ČLK k dispozici, možno zaslat na vyžádání e-mailem). Tedy jde o takový druh péče, se kterou se lékař ve své běžné denní nemocniční či ambulantní praxi nesetkává. Naopak pokud jde o tuto „běžnou“ praxi, neexistuje žádný legislativně zakotvený seznam výkonů jednotlivých odborností, pro které by byla nutná písemná forma nformovaného souhlasu. A to ani ve vámi zmíněných konkrétních případech, ani v rámci odborností jiných. Pokud je tedy v praxi u těchto výkonů
používána písemná forma informovaného souhlasu, je tomu tak zejména z důvodu, že se pro tuto formu rozhodl sám poskytovatel zdravotních služeb (viz bod 2), nikoli proto,
že by šlo o zákonnou povinnost.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Sdělení informace o zdravotním stavu pacienta Policii ČR
- Kdy se může Policie dozvědět o zdravotním stavu od lékaře
- Má právo Policie na informace o zdravotním stavu pacienta?

Obrátila se na mě Policie ČR s žádostí o sdělení informací o zdravotním stavu pacienta. Nedokládá či neinformuje o souhlasu pacienta s takovým dělením. Dále argumentuje, že není potřeba ani souhlasu soudce, jak tomu bylo dříve, neboť jednak tuto nutnost zrušil zákon o zdravotních službách, jednak je takové sdělení bez nutnosti splnění dalších podmínek možné i na základě nového zákona o Policii ČR. Neporuším proto povinnou mlčenlivost lékaře, jestliže takové údaje sdělím na základě ustanovení o povinnosti každého bezplatně sdělit údaje potřebné
pro trestní řízení dle § 8 odst. 1 trestního řádu, o které opírá Policie ČR svou žádost?

ODPOVĚĎ:
Jde o nedorozumění, které vzniklo zejména kvůli ne příliš šťastné formulaci v § 51 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění. Podle tohoto ustanovení se za porušení povinné mlčenlivosti lékaře nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení.
I v této formulaci je tudíž stále odkaz na trestněprávní předpis, nevyplývá z ní, že by povinné mlčenlivosti v této věci zprošťoval sám zákon o zdravotních službách. Zmíněným trestněprávním předpisem je stále § 8 odst. 5 trestního řádu, podle kterého lze skutečnosti, které jsou za běžných okolností chráněny povinnou mlčenlivostí, policii sdělovat pouze po předchozím souhlasu soudce. Pokud jde o zmiňovaný zákon číslo
273/2008 Sb. , o Policii ČR, v platném znění, podle ustanovení § 68 odst. 3 písm. b) tohoto zákona může Policie ČR pro účely zahájeného
pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od poskytovatele zdravotních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb této osobě. Zde zákon dále nerozlišuje, zda jde o údaj, kdy a příp. na jakém oddělení či v které ambulanci byl pacient u vás naposledy anebo kdy a kde je případně objednán na další vyšetření či kontrolu. Jak údaj z minulosti, tak údaj do budoucna tedy může
Policie ČR v případě pátrání žádat, ale tento údaj musí obsahovat skutečně jen dobu a místo, nikoli už informace o zdravotním stavu pacienta, diagnóze, medikaci, prognóze apod. Pro možnost sdělení těchto údajů nad rámec doby a místa tedy je i dle dnešní právní úpravy stále nutné, aby si Policie ČR vyžádala buď souhlas pacienta, anebo souhlas soudce.
Pouze pro doplnění uvádím, že bez souhlasu pacienta či soudce má Policie právo žádat po lékaři informace ještě v dalších specifických situacích na základě dalších právních předpisů, zmiňme např. povinnost sdělit výsledky odběru biologického materiálu při cílené žádosti na zjištění obsahu návykových látek u pacienta, dále se může Policie ČR obrátit na lékaře s žádostí o ztotožnění neznámé mrtvoly, dále má lékař
v určitých specifických případech povinnost oznámit či překazit trestním zákoníkem konkrétně určený trestný čin formou nahlášení jednání Policii ČR či státnímu zástupci, a konečně dle dosud jediného existujícího rozsudku (nikoli však publikovaného) se za porušení povinné lčenlivosti nepovažuje ani situace, pokud lékař na dotaz státního orgánu (včetně Policie ČR) sdělí odpověď ano či ne na otázky typu, zda je daná osoba jeho pacientem anebo zda zdravotní stav pacienta umožňuje provedení výslechu. Tolik ve stručnosti, tímto směrem se však žádost
Policie ČR ve vašem konkrétním případě neubírala.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výpočet nízké předběžné měsíční úhrady od zdravotní pojišťovny lékaři - jak se bránit?
- Nízká zálohová platba lékaři 2015 - jak se může lékař bránit?

Zdravotní pojišťovna mi vypočetla předběžnou měsíční úhradu cca o 40 tis. Kč nižší než v minulých letech. Jsem kardiolog (0,8) a dvouatestovaný internista (0,2) pracující na „venkově“, kde pro pacienty jsou zdravotní pojišťovny špatně dostupné, sama mám v péči pacienty pouze dvou pojišťoven. Proto jsou tyto pojišťovny mými dominantními plátci. Proto je pro mě
snížení měsíční úhrady citelné. Jde o celorepublikovou situaci?

ODPOVĚĎ:
Podle úhradové vyhlášky na rok 2015 činí výše zálohových plateb na každý měsíc 2015 jednu dvanáctinu celkové úhrady za rok 2013. Někdy se ovšem stává, že výše těchto záloh nedosahuje výše nároku na platby za výkony provedené v daném měsíci roku 2015 (je prováděno více výkonů než v roce 2013, lékař ošetří více pacientů, pacienti potřebují náročnější výkony atd.).
V praxi se tato situace řeší tak, že lékař písemně požádá pojišťovnu k tomu, aby mu zálohovou platbu navýšila, což odůvodní
právě nárůstem provedených výkonů atd. v aktuálním období. V daném případě bude pojišťovna lékaři povinna nakonec tak jako tak celou platbu za rok 2015 poskytnout, není pro ni tedy zpravidla problém na základě uvedené písemné žádosti zálohy navýšit a zabránit tak situaci, kdy nedostatečné zálohy negativně dopadají na chod praxe a přeneseně i na pojištěnce – klienty ZP. Výše předběžné měsíční úhrady je tedy
a priori stanovena úhradovou vyhláškou, lékař však může vstoupit se zdravotní pojišťovnou v jednání o navýšení těchto měsíčních záloh.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Dlužník doplatil dluh a příklep v exekuční dražbě byl zrušen - je možné dovolání k Nejvyššímu soudu

Jsem vydražitel, v exekutorské dražbě exekutorský úřad Plzeň Martin Tunkl jsem vydražil nemovitost. Exekutor v ničem nepochybil, 5 dnů po dražbe povinný doplatil celý dluh a podal odvolaní. Krajsky soud v Praze uznal odvolání a usnesení exekutora zrušil a řizení o udělení příklepu zastavil. Mám nějakou šanci podat dovoláni k Nejvyššímu soudu a proces vyhrát? Existuje nějaký zákon do kdy mí být dluh uhrazen a je postup krajského soudu podle práva? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Nemovitost se v dražbě nabývá až právní mocí snesení o příklepu. Do té doby je možné soudu navrhnout, a to v souladu s ust. § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu, do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu že vydraženou nemovitost chce navrhovatel nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Předražek musí být do 15 dnů zaplacen na účet soudu. Je možné, že nejste vydražitelem právě z důvodu předražku. V tomto případě by Vám měla být po právní moci usnesení o předražku vrácena zaplacená částka. Pokud je tomu tak, tak s tím moc neuděláte.
Nicméně bez konkrétní znalosti věci Vám nemohu zcela přesně říci, co se stalo. Průběh dražby nemovitosti je upraven zejména v ust. § 336h - § 336m občanského soudního řádu. Veřejné dražby dále upravuje i zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, v platném znění. , a to zejména ust. § 36 - § 61 zákona č. 26/2000 Sb. Proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta a přinést mu veškeré podklady a listiny, které máte k dispozici.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Půjčka na osobu blízkou bez jejího vědomí - o jaký trestný čin jde?
- Trest, trestní sazba za půjčku na osobu blízkou bez jejího vědomí

Moje příbuzná si vzala několik půjček na svoji příbuznou (bez jejího vědomí, na její OP). Závazky nyní neplatí a příbuzné, která nic netušila začaly chodit dopisy ze soudu. Jde např. tyto závazky převzít? Jakým nejlepším způsobem by se měla poškozená bránit? Jedná se pravděpodobně o trestný čin. Jaké jsou sankce? Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Jelikož již dochází k soudní komunikaci, pravděpodobně dochází k neplacení a vymáhání pohledávky úvěrové společnosti soudní cestou. Soud však nemůže tušit, že se za dlužníkem může skrývat někdo jiný, proto je třeba to soudu nějak sdělit, ideálně v probíhajícím soudním řízení. Když se povede prokázat, že dlužník není skutečným dlužníkem, nedojde k uložení povinnosti zaplatit rozsudem soudu.
O trestný čin se jednat může, např. dle § 211 trestního zákoníku - úvěrový podvod. Za něj lze obecně uložit až dva roky trestu odnětí svobody. Na bližší právní kvalifikaci a šance v řízení by bylo třeba znát více informací. Doporučuji kontaktovat advokáta, který by příbuznou v řízení o zaplacení zastupoval a kvalifikovaně poradil na základě spisu, jistě by se zorientoval i v trestním řízení.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-MAJETEK
- Rozdělení dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, návod, informace

Moje maminka vlastní zemědělské pozemky, které po její smrti budeme dědit čtyři sourozenci. Jeden z mých bratrů by nyní potřeboval peníze, tak bych chtěla vědět, zda lze již nyní jeho čtvrtinu odkoupit pro sebe a jaké sepsat smlouvy, aby se nestalo, že by chtěl potom i přesto dědit. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 existuje nový institut – zřeknutí se dědického práva (ust. § 1484 a násl. o. z.).
Svého dědického práva je nyní možné se předem zříci, a to smlouvou přímo se zůstavitelem. Váš bratr by tedy mohl sepsat smlouvu přímo s Vaší maminkou. Aby byla tato smlouva platná, musí být sepsána veřejnou listinou (tj. ve formě notářského zápisu). Dědic se může zříci svého práva ve prospěch jiné osoby nebo jiných osob. Ve Vašem případě by se mohl zříci dědického práva ve prospěch toho ze sourozenců, který mu vyplatil jeho podíl.

_

OBČAN-DLUHY
- Dlužník v insolvenci - musí ručitel splácet dluh dlužníka?

Jsem ručitelem půjčky, u ČMSS, dlužník se svým manželem spláceli nepravidelně. ČMSS chce celý zbytek dluhu což je něco přes 48.000 Kč zaplatit hned a celou částku. Dlužník ani já jako ručitel na to nemáme, byli jsme pozvané do adv. Kanceláře, kde jsme měli podepsat jakousi smlouvu o splátkovém kalendáři. Dlužník si ale místo plné moci od manžela k sepsání přinesl papír od soudu o podané Insolvenci. Právník s paní notářkou se dlouho radili, a poté jsem byla vyzvaná, abych jim místo dlužníka podepsala smlouvu o splátkách na 1 rok. S tím jsem pochopitelně nesouhlasila a tak lhůtu prodloužili na 1,5 roku s tím, že bych měsíčně splácela 3050. -Kč. S tím jsem také nesouhlasila, jelikož jsem smlouvu ani neviděla, a začalo mi být vyhrožováno soudem a exekucí. Mám malý důchod s kterého žiji já a manžel, který činí 7000. -Kč.
Chci se zeptat jak mám dál postupovat. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud nerozporujete Váš ručitelský závazek jako takový, má ČMSS na plnění z Vaší strany právo. Jistě svoji pohledávku za dlužníkem přihlásí do jeho probíhajícího insolvenčního řízení, ale zbytek pohledávky, který nebude v insolvenčním řízení uspokojen, může věřitel požadovat po Vás. Měla byste se tedy zkusit s ČMSS domluvit na splátkovém kalendáři, který byste byla schopna reálně dodržet. Po splnění svého ručitelského závazku máte právo požadovat poskytnuté plnění po dlužníkovi, což ale jistě víte. Z Vaší strany je ale určitě vhodné zjistit, zda se ČMSS do insolvenčního řízení skutečně přihlásila. Svůj ručitelský závazek sice patrně budete muset splácet, ale po splacení celé částky byste mohla ČMSS, jakožto věřitele, nahradit v rámci insolvenčního řízení se svojí regresní pohledávkou za dlužníkem. Vzhledem ke složitosti celého případu a minimu informací, zvláště pak ohledně insolvenčního řízení, je ale těžké něco konkrétního radit. Pokud by se Vám nepodařilo s věřitelem na splátkovém kalendáři domluvit a máte ještě další věřitele, kterým byste nebyla schopna plnit své závazky, je možné, že by pro Vás byla rovněž vhodná cesta podání insolvenčního návrhu na svoji osobu a požádat o oddlužení, ve kterém byste musela uhradit minimálně 30% všech svých závazků v průběhu 5 let.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Řízení bez řidičského průkazu - převoz zraněného člověka v nouzi
- Převoz zraněného člověka v nouzi a řízení bez řidičského průkazu, řidičského oprávnění

Známý odvezl chlapa pokousaného psem do nemocnice k ošetření a dostal za to obvinění z trestného činu řízení bez oprávnění. Je z právního hlediska možnost jež říká, že toto nemusí být trestný čin, když řídil ve stavu iracionálního myšlení po prodělaném šoku a stresové situaci kdy
jeho pes napadl a pokousal člověka? A v obavě o možnost ohrožení života se ve snaze poskytnout první pomoc posadil za volant auta zraněného může a dovezl ho do nemocnice k ošetření. Může být jednání v situaci ohrožení života polehčující
nebo sprostujici okolnost? A vzhledem k tomu, že není vyškolený lékař není schopen objektivně a odborné posoudit zda-li se skutečně jednalo o situaci ohrožení života. Jako laik ji tak pouze v té chvíli vyhodnotil a to bylo v závislosti na stresu a v obavě o mužovo zdraví. Že zákona přece nemůže být potrestán za to, že odvezl pana do nemocnice, ale neměl řidičák. V té chvíli ho
vůbec nenapadlo myslet na to že nemůže řídit bez řidičáku, ale měl strach že by
vykrvácel a pouze se mu snažil co nejrychleji a nejefektivněji pomoct. Teď je obviněn a předvolán. Jak se bránit? Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině záleží, proč nemáte řidičské oprávnění. Samotné řízení bez řidičského oprávnění není trestným činem - jedná se pouze o přestupek. Trestným činem je pouze maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku v případě, že Vám byl rozsudkem nebo trestním příkazem uložen zákaz řízení, příp. rozhodnutím v přestupkovém řízení uložena sankce zákazu řízení. Trestným činem je i řízení vozidla, když řidič pozbyl řidičské oprávnění po dosažení 12b, pozbyl zdravotní nebo odbornou způsobilost apod.
Pokud objektivně došlo k řízení, když to nějaké z uvedených rozhodnutí zakazuje, dojde k naplnění znaků skutkové podstaty uvedeného TČ. Kam směřuje Váš dotaz - existují okolnosti vylučující protiprávnost činu. Jsou-li naplněny, není osoba trestně odpovědná, i když dojde k naplnění znaku skutkové podstaty. Ve Vašem případě se jedná o krajní nouzi, pod kterou lze uvedené jednání podřadit. Podle ní byste se uvedeného jednání mohla dopustit, pokud byste odvracela nebezpečí přímo hrozící a nebyla byste trestně odpovědná. V konkrétním případě bude záležet především na zjištěném skutkovém stavu a provedených důkazech. Záležet bude na charakteristice poranění, zda bylo možné rozeznat jeho závažnost, zda nešlo zavolat 155 apod. Roli bude hrát i to, jak pachatele odhalili - jestli jel rychle, jestli naboural, jestli jel opilý apod. V neposlední řadě jistě soud přihlédne i k tomu, z jakého důvodu nemá osoba řidičské oprávnění. Obecně lze tedy odpovědět - ano, takové jednání nemusí být posouzeno jako trestný čin, jestliže řidič jednal v krajní nouzi. Jestliže ale z dokazování vyplynou okolnosti, na jejichž základě bude zřejmé, že šlo obstarat zdravotníky jinak, může být jednání kvalifikováno jako trestný čin.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dluh vymáhaný neoprávněně Českou kanceláří pojistitelů ČKP - nárok na odškodné za nezákonné rozhodnutí soudu a exekuci
- Dluh vymáhaný neoprávněně Českou kanceláří pojistitelů ČKP - nárok na odškodné za nesprávný úřední postup a exekuci

Česká kancelář pojistitelů ČKP po mě chtěla neoprávněně příspěvek do fondu nepojištěných za dobu, kdy jsem nebyl vlastníkem vozidla. V tomto duchu jsem jí odpověděl, avšak v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů jsem jí nedoložil adresu vlastníka, pouze jméno a data, od kdy do kdy jsem já byl vlastník a kdy již ne.
ČKP pokračovala v nátlaku a nakonec podala žalobu k soudu. Předal jsem vše advokátovi, ať to za mne vyřeší. Vše bylo zcela zřejmé. Advokát to neřešil a já tím přišel o možnost hájit se u soudu. Následně mi přišla exekuce na účty, odkud byly odčerpány prostředky. Vymáhaná částka stoupla o náklady soudu, náklady exekuce a náklady bank. Našel jsem na Internetu, že se mohu bránit žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí směrem k Ministerstvu spravedlnosti. Pokud by žádost zamítlo, mohu podat žalobu k soudu (tomu samému, co nezákonně rozhodl? ).
Je tento postup z mé strany nejlepší možný? Děkuji, Rosťa

ODPOVĚĎ:
Bohužel, pokud jsem vse správně pochopil, tak podat návrh dle odskodnovaciho zákona nemáte. Škoda nebyla zpusobena ani soudem ani exekutorem. Z popsaného skutkového stavu spíše vyplývá, že celou věc zpusobil advokát, který se věci nevěnoval a nechal to zajit tak daleko, že měl věřitel v ruce pravomocné rozhodnutí (exekucni titul). Náhradu škody byste tedy měl pozadovat po advokatovi, koneckoncu je take pojisten. Uzavřel jste s ním nejajou dohodu o pravnim zastoupení? Nebo mate alespon nejaky doklad, že převzal zastoupení v této věci? V takovem případě bych pozadal advokáta o nahradu škody. Odmítne-li plnit, tak bych podal žalobu, na vědomí bych věc sdělil i komoře.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Symbol Uchiha klanu z anime Naruto použitý na tričku - autorské právo na symbol
- Autroská práva na čínské a japonské znaky - jak zjisit zda je znak chráněn autorským zákonem?

Mám eshop s tričky, všechny motivy jsou vlastní výroby, ale chtěl bych použít jeden symbol, u kterého si nejsem jist, zda ho použít mohu. Jedná se o symbol Uchiha klanu z anime Naruto, které je copyrightováno. Zajímalo by mě, na co všechno se vztahuje copyright u těchto anime, zda i na tento symbol, který není nijak originální, je to v podstatě jen animace vějíře, poměrně běžného v japonské kultuře, pouze má specifické barvy, podle nichž každý, kdo toto anime sleduje, pozná, že se jedná o symbol Uchiha klanu.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Ochranné známky:
Vámi zmiňovaný anime (zejména, nikoli ovšem výlučně, pak jeho název) může být ochrannou známkou. Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou:

a/ zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví,

b/ s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k Madridské dohodě,

c/ zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství,

d/ na území České republiky všeobecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.
Vlastník ochranné známky má dle § 8/1 zákona o ochranných známkách výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku " (R) ".

Nestanoví-li zákon o ochranných známkách ve svých § 10 a § 11 jinak, nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,

b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,

c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Pro ověření skutečnosti, zda je v souvislosti s tímto anime v České republice zaregistrována (resp. chráněna) nějaká ochranná známka, Vám v každém případě doporučuji kontaktovat Úřad průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html

2/ Autorskoprávní ochrana:
Symbol COPYRIGHT " (C) " v zahraničí zpravidla označuje autorskoprávní ochranu díla, z tohoto důvodu je dále nezbytné posoudit, zda se nejedná o autorské dílo (které požívá ochrany dle autorského zákona).
Podle § 2/1 a 3 autorského zákona je předmětem autorského práva mimo jiné i dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem tak může být také dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské či grafické. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
Je-li pak Vámi zmiňované vyobrazení vějíře v rámci japonské kultury běžné, bylo by možné uvažovat o naplnění výjimky z ochrany autorských děl dle § 3 písm. b) autorského zákona, dle něhož se ochrana podle práva autorského nevztahuje na výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní; užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
Odlišuje-li se vyobrazení předmětného vějíře od jiných obdobných vyobrazení pouze použitím specifických barev, je nezbytné posoudit, zda tato skutečnost sama o sobě postačí k závěru, že předmětné vyobrazení je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.
Ověření skutečnosti, zda předmětné vyobrazení vějíře (resp. cokoli dalšího v souvislosti s anime Naruto) není chráněno jako autorské dílo můžete provést dotazem u příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přicházejí do úvahy tyto subjekty:
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s.
www. dilia.cz
INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.
www. intergram.cz
OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.
www. ooas.cz
S ohledem na § 107 autorského zákona, který do jisté míry limituje ochranu autorských děl cizích státních příslušníků, Vám dále doporučuji kontaktovat Ministerstvo kultury:
http://www.mkcr.cz/
s dotazem na ne/existenci mezinárodní smlouvy, která by upravovala vzájemnou ochranu autorských děl mezi Českou republikou a Japonskem.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Druh, partner zaplatil polovinu družstevního bytu - jak prokázat při rozchodu investici?
- Družka, partnerka zaplatila polovinu družstevního bytu - jak prokázat při rozchodu investici?
- Vyplacení z družstevního bytu při rozchodu, rozpadu vztahu - jak prokázat ivenstici do družstevního bytu druhého z partnerů?

S přítelem (rozvedený) žijeme od dubna 2015 ve společném družstevním bytě, polovinu jsem uhradila já (v hotovosti, část za samotný byt, rekonstrukce a výbava bytu), druhou polovinu uhradil přítel (pouze hypotéka, splácet bude 10 let). Kvuli hypotéce je byt psaný na něho. V případě, že by se něco stalo, zřejmě bych přišla o svou polovinu, neboť nikde není uvedeno, že mi polovina bytu patří. Stačí výpisy z účtu nebo je lepší uzavřít smlouvu o spoluúčasti na majetku? Přítel má děti z předchozího manželství, byt by tedy propadl dětem, včetně mé poloviny. Prosím o radu, kde a co zařídit.
Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že Vámi obývaný byt je družstevní, tzn. že jeho vlastníkem není Váš přítel, nýbrž bytové družstvo. Váš přítel je (jak předpokládám) toliko členem bytového družstva a z tohoto důvodu mu vzniklo právo na nájem družstevního bytu (jak vyplývá z § 742 a § 743 zákona o obchodních korporacích). Ani „výpisy z účtu“, ani „smlouva o spoluúčasti na majetku“ (kterážto smlouva mimochodem neexistuje) Vám tudíž nemohou zaručit spoluvlastnický podíl k předmětnému bytu.

V případě smrti Vašeho přítele by se jeho členský podíl v bytovém družstvu stal předmětem dědění, jak stanoveno v:
- § 2279/5 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zemře-li nájemce družstevního bytu, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl;
- § 42/1, ve spojení s § 1/1 a § 3/4 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že smrtí člena bytového družstva přechází jeho členský podíl v bytovém družstvu na dědice.
Určité řešení Vámi popsané situace představuje uzavření manželství s Vaším přítelem, a to z těchto důvodů:
- přestože členský podíl v bytovém družstvu by se nestal součástí vašeho společného jmění (jak vyplývá z § 709/3 občanského zákoníku), přeměnil by se uzavřením manželství nájem družstevního bytu na společný nájem manželů (jak vyplývá z § 747 zákona o obchodních korporacích) ; v případě smrti Vašeho přítele by nicméně tento společný nájem zanikl;
- na základě smlouvy s Vaším manželem by bylo možné rozšířit společné jmění také o členský podíl v bytovém družstvu (v takovém případě byste se tedy stala členkou bytového družstva) ;
- i pokud by nedošlo k rozšíření vašeho společného jmění o členský podíl v bytovém družstvu, stala byste se v případě uzavření manželství členkou první třídy dědiců (§ 1635/1 občanského zákoníku), tzn. že v případě smrti Vašeho přítele byste dědila společně s jeho dětmi, a to rovným dílem.
Určité řešení Vámi popsané situace představuje také pořízení pro případ smrti Vašeho přítele (kterým může být dle § 1491 občanského zákoníku závěť, dědická smlouva nebo dovětek).
Členský podíl v bytovém družstvu Vám může po smrti Vašeho přítele připadnout na základě závěti (a to bez ohledu na to, zda uzavřete manželství či nikoli). V této souvislosti je však nezbytné vzít na zřetel, že děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici, kterým musí vždy připadnout alespoň tzv. povinný díl. Tento povinný díl pak činí 1/ alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny zákonného dědického podílu, je-li nepominutelný dědic nezletilý, a 2/ alespoň tolik, kolik činí čtvrtina zákonného dědického podílu, je-li nepominutelný dědic zletilý (§ 1642 a § 1643 občanského zákoníku). Případná závěť Vašeho přítele proto nesmí jeho nepominutelné dědice na jejich povinných dílech zkrátit (pokud se tito dědici práva na povinný díl nezřeknou či nebudou Vaším přítelem vyděděni, jak vyplývá z § 1492 občanského zákoníku).
Co se týče movitého vybavení Vaší domácnosti, je podstatné, kým bylo toto vybavení pořízeno. Pokud Vaším přítelem, stalo by se po jeho smrti samozřejmě také předmětem dědění.
Vypořádání Vašich investic do rekonstrukce bytu (který je vlastnictvím bytového družstva) je pak věcí interních pravidel předmětného bytového družstva, resp. předmětem Vaší dohody s bytovým družstvem.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Podmínky schválení drobné stavby do 30m2 na nestavebním pozemku
- Podmínky schválení drobné stavby na nestavebním pozemku

Chtěl bych se zeptat co je potřeba na drobnou stavbu do 30m2 (příp. 25m2), která by stála na nestavebním pozemku a sloužila by k provozu lesní školky. Je třeba stav. povolení, ohlášení, uzemní souhlas nebo rozhodnutí? Děkuji. Robert

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. l) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení. Tyto stavby pak zároveň nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona.
Váš stavební záměr proto bude možné realizovat bez jakéhokoli rozhodnutí stavebního úřadu. Pro odstranění možných sporů Vám však i přesto doporučuji Váš stavební záměr s místně příslušným stavebním úřadem konzultovat, a to mimo jiné proto, že každý stavební úřad (neřkuli téměř každý pracovník takového úřadu) vykládá ustanovení stavebního zákona odlišně.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nepředložil vyúčtování služeb nájemci - jak postupovat?
- Pronajímatel zabavil kauci a neukázal vyúčtování služeb nájemci - jak postupovat?
- Bezdůvodné zabavení kauce nájmu pronajímatelem - jak se bránit?

Do března 2014 jsme 5 let bydleli v bytě. Majitel bytu ani jednou neukázal vyúčtování záloh (ve smlouvě je vyúčtování po každém období). Po skončení smlouvy odmítl vrátit kauci s tím, že se použila na další výdaje bytu. U vyúčtování tvrdí, že stále nepřišlo, ale ostatní sousedi ho dostávají pravidelně. Majitel již nekomunikuje. Prosím o radu jak dále postupovat. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Je povinností vlastníka bytu (pronajímatele) doručit vyúčtování služeb nájemci. Pokud tak neučiní nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, má nájemce právo na zaplacení pokuty ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení vlastníka bytu (pronajímatele) s doručením vyúčtování. Toto právo plyne z § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
Výše uvedené ohledně pokuty lze použít jen na vyúčtování služeb za rok 2014 (ve Vašem případě 1. -3. 2014), protože zákon č. 67/2013 Sb. nabyl účinnosti až dne 1. 1. 2014.
Navíc ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, čj. 26 Cdo 4742/2010).
Vyzvěte pronajímatele k tomu, ať Vám řádně doručí vyúčtování služeb za rok 2014. Upozorněte jej na povinnost platit pokutu a její výši. Tuto pokutu lze následně započíst oproti případnému nedoplatku.
Rovněž jej vyzvěte, ať prokáže náklady, které byly uhrazeny pomocí jistoty (kauce). Pokud Vám neprokáže, že jistota byla čerpána na nedoplatky na nájemném či zálohách nebo z ní nebyla hrazena škoda, kterou jste způsobil, musí Vám jistotu vrátit.
Pokud nebude na uvedené výzvy reagovat, obraťte se na advokáta a ten Vám pomůže sepsat žalobu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Finanční dary rodičů potomkům a započtení darů v dědickém řízení

Jak je to se započítáním daru v dědictví. Bydlím v domě, který jsem pořizovala spolu s otcem, dům je psaný na otce. Rekonstrukci domu jsem již financovala já. Dům je rozdělen na obytnou a firemní část. Nyní se otec rozhodl, že ideální polovinu domu přepíše na mě. Mám ještě bratra, který od rodičů také dostal finanční dar, takže nechceme aby se můj dům započítával do dědictví. Bratr s tím souhlasí. Rodiče mají svůj dům, který by pak byl v dědickém řízení.
Moje otázka zní: pokud by mi otec daroval polovinu domu, bude se započítávat do dědictví? Jak by tomu šlo předejít? Lze třeba ideální polovinu prodat za symbolickou cenu? Jak by to bylo v tomto případě s odhadem nemovitosti, kvůli zaplacení daně?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu. Pokud by tedy darování proběhlo v době tří let před smrtí Vašeho otce, pak by Váš bratr mohl v dědickém řízení navrhnout započtení. Zabránit se tomu dá sepsáním závěti, kde Váš otec přikáže, aby se Vašemu bratrovi na jeho povinný díl započetl dar, který obdržel již dříve. Prodání domu za symbolickou cenu by bylo obcházení zákona. Darovací daň však v případě daru otce na dceru není žádná.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od koupi ojetého auta, automobilu pro závažné skryté vady
- Závažné skryté vady auta, automobilu - odstoupení od kupní smlouvy

chci vrátit zakoupený ojetý automobil kvůli skrytým vadám. Automobil jsem zakoupil v autobazaru který byl zprostředkovatel proto vše projednávám s manželem předchozí majitelky (ta je údajně v Anglii). Po kontrole v autoservisu mi zdělili že je přeražená platnost LPG nádrže, vadný reduktor LPG a motor spotřebovává olej. Doporučili mi výměnu celého LPG v ceně cca 23000, -. Z tohoto důvodu jsem manželovi předchozí majitelky zdělil že chci odstoupit od smlouvy a předal jsem mu záznamy ze servisu i odstoupení od smlouvy písemně. Manžel předchozí majitelky s vrácením souhlasí a obdržené dokumenty podepsal, ale požaduje úhradu ujetých kilometrů. Automobil vlastním od 9.3.2015 a ujel jsem 300 km. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a má on nárok na proplacení ujetých km a popř. kolik Kč/km. Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Je na posouzení, zda Vámi uvedené skryté vady mají povahu podstatného porušení smlouvy. Za podstatné porušení smlouvy se považuje, takové porušení smlouvy, které kdyby druhá smluvní strana předvídala, smlouvu by neuzavřela. Takové posuzování je složité, a proto se doporučuje vždy předpokládat, že se nejedná o podstatné porušení smlouvy.
V takových případech máte nárok na odstoupení od smlouvy teprve v případě, že prodávající nezjedná nápravu ani v dodatečné přiměřené lhůtě.
Jestliže však manžel prodávající souhlasí s tím, že odstoupení je oprávněné, pak výše uvedené problémy s posouzením vad odpadají.
Je však na uvážení, zda je manžel prodávající oprávněn v této věci jednat (zda bylo vozidlo v společném jmění manželů, nebo zda bylo ve výlučném vlastnictví manželky). Pokud by bylo vozidlo ve výlučném vlastnictví manželky, pak není oprávněn v této věci jednat bez zmocnění.
Nárok na náhradu ujetých km prodávající nemá.

_

FINANCE-DANĚ
- OSVČ pracující pro českou firmu a žijící na Slovensku - kde odvádět daně?

Jsem OSVČ a plátce DPH. Mám kontrakt s českou firmou a poskytuji poradenské služby v IT (konzultace, prezentace, analýzy a vývoj SW). Pracuji na dálku. S manželkou se rozhodujeme bydlet na Slovensku. Plánujeme tam strávit několik let. Trvalé bydliště ale stále v ČR. Jaké to pro mne bude mít dopady za předpokladu, že z pracovního hlediska se pro mne nic nemění? I nadále budu poskytovat služby české firmě, jenom fyzicky budu většinu času trávit na Slovensku. Budu muset navíc podávat přiznání k dani z příjmů na Slovensku, založit si tam živnost, registrovat se tam k DPH, vést si tam zvláštní účetnictví (aktuálně používám paušální výpočet výdajů), případně budu mít i jiné další povinnosti?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, ačkoliv budete pobývat dlouhodobě na Slovensku, ale trvalé bydliště (byt) si ponecháte v ČR a dále budete považovat ČR za svou zemi (středisko životních zájmů), zůstáváte daňovým rezidentem ČR. V ČR budete přiznávat veškeré své (celosvětové) příjmy. Na Slovensku budete daňovým nerezidentem a máte povinnost zdanit a přiznat tam příjmy jen pokud budou plynout ze zdrojů na Slovensku. Příjmy, které Vám poplynou od české firmy mají zdroj v ČR a tam budou zdaněny. Povinnosti, které Vám poplynou na Slovensku, doporučuji konzultovat ze slovenským daňovým poradcem či účetním.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta, poplatek za pozdě zrušenou rezervaci - může ji poskytovatel služby vymáhat?
- Je vymahatelná pokuta za pozdě zrušenou rezervaci ve sportovním centru?
- Pozdě zrušená rezervace - vymahatelnost pokuty

Rád bych se dotázal na možné sankce v připadě neuhrady
poplatku za nevčané zrušeni rezervace badmintonu v sport. centru. Tady je k nahlednutí provozní řád sport. střediska :
http://rezervace.jeremi.cz/terms Dlužná částka je ve výši 195,00 Kč. V případě neuhrady pry budou nuceni přistoupit k uplatnění nároku dle čl. 6 Základních smluvních podmínek.
Zajímá mne vývoj situace v připadě neuhrady poplatku, jelikož ke zrušeni terminu došlo vinou nemoci.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Další postup při vymáhání dlužného poplatku je samozřejmě závislý na rozhodnutí provozovatele předmětného sportoviště.
Nelze samozřejmě vyloučit, že se na Vás provozovatel sportoviště obrátí s tzv. předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky (včetně případné pokuty dle smluvních podmínek a úroku z prodlení v zákonné výši), po neuhrazení dlužné částky bude provozovatel sportoviště oprávněn podat na Vás k soudu žalobu (resp. návrh na vydání platebního rozkazu).
Při činění shora uvedených právních kroků je provozovatel sportoviště oprávněn nechat se zastoupit advokátem; v případě neúspěchu v soudním řízení byste byl povinen uhradit i veškeré náklady tohoto řízení (tedy nahradit provozovateli sportoviště jím uhrazený soudní poplatek a náklady za advokátní zastoupení).
Je však otázkou, zda bude provozovatel sportoviště ochoten pro takto zanedbatelnou částku kontaktovat advokáta a zahajovat soudní řízení, které může být samozřejmě poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy poněkud nejistý (v rámci případného soudního řízení byste mohl argumentovat např. nemožností se seznámit se smluvními podmínkami, mohl byste zpochybnit skutečnost, že předmětnou rezervaci jste provedl Vy apod.).
Provozovatel sportoviště může také svou pohledávku tzv. prodat, tzn. že Vaším věřitelem by se stala jiná osoba (např. některá z inkasních agentur, předmětem jejichž podnikání je právě nákup a vymáhání neuhrazených pohledávek).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je vlastníkem plotu mezi pozemky v řadové zástavbě rodinných domů?
- Kdo je majitel plotu, zídky mezi pozemky v řadové zástavbě rodinných domů?

Kdo vlastní plot v řadové zástavbě RD nebo u dvojdomků, které na sebe navazují? Kdysi platila zásada pravidla levé nebo pravé ruky. Nejedná se mi o údržbu a případné opravy, ale pouze o stanovení vlastnictví. Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Na Váš stručný dotaz existuje poněkud složitější odpověď, neboť při určování vlastnického práva k plotu je nezbytné brát v úvahu dobu, kdy byl takový plot postaven (tzn. zda se tak stalo za účinnosti starého Občanského zákoníku či aktuálně platného občanského zákoníku). V každém případě však platí, že tzv. pravidla levé či pravé ruky jsou pouze jakýmsi zvykovým právem, které nemá vůči platné právní úpravě prakticky žádnou závaznost.

1/ Starý Občanský zákoník (platný do 31. 12. 2013) :
Byl-li plot vystavěn za účinnosti starého Občanského zákoníku, je v první řadě nezbytné vycházet z jeho § 120/2, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že se jednalo o samostatnou nemovitou věc a bylo tudíž možné, aby pozemek pod plotem vlastnila osoba odlišná od vlastníka plotu).
V zásadě pak samozřejmě platilo, že vlastníkem plotu je ten, kdo tento plot zřídil (pokud samozřejmě nebyl následně plot prodán, darován apod. , se kteroužto variantou ve své odpovědi nepočítám). Pravidlo „vlastní ten, kdo vystavěl“ pak platilo rovněž v případě, kdy byl plot vystavěn na cizím pozemku (např. v důsledku nesprávného zaměření hranic sousedících pozemků). V takovém případě se jednalo o stavbu na cizím pozemku, která mohla být buď oprávněná (pokud vlastník pozemku s umístěním cizího plotu souhlasil), nebo neoprávněná (jejíž osud mohl být následně řešen dle § 135c starého Občanského zákoníku).

2/ Nový občanský zákoník (platný od 1. 1. 2014) :
Aktuálně platný občanský zákoník přinesl v této oblasti zásadní změnu, zakotvenou v jeho § 506/1. Dle tohoto ustanovení platí, že součástí pozemku jsou mimo jiné stavby zřízené na jeho povrchu (tzn. že stavby nejsou samostatnými nemovitými věcmi, nýbrž se stávají součástí věci hlavní – pozemku a je tudíž vyloučena duplicita v osobě vlastníka pozemku a plotu). Toto pravidlo se však uplatní pouze na stavby zřízené za účinnosti občanského zákoníku (k přechodným ustanovením více níže).
I za účinnosti občanského zákoníku může samozřejmě dojít ke zřízení stavby na cizím pozemku. V takovém případě se však (v důsledku § 506/1 občanského zákoníku) stane vlastníkem stavby vlastník pozemku (§ 1084/1 občanského zákoníku).

3/ Přechodná ustanovení občanského zákoníku:
S existencí dvou vlastnických režimů pozemků a staveb (tzn. „stavba není součástí pozemku“ dle starého Občanského zákoníku a „stavba je součástí pozemku“ dle aktuálně platného občanského zákoníku) se zákonodárce vypořádal v § 3054 - § 3056 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- stavba, která není podle starého Občanského zákoníku (tzn. která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba;
- stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle starého Občanského zákoníku (a která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni 1. 1. 2014 ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem 1. 1. 2014 nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí (i za účinnosti aktuálně platného občanského zákoníku je tedy možné, aby plot vlastnila osoba odlišná od vlastníka pozemku pod tímto plotem) ;
- vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle starého Občanského zákoníku (a která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni 1. 1. 2014, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku.

4/ Rozhrady dle občanského zákoníku:
Aktuálně platný občanský zákoník se problematice plotů věnuje výslovně, přičemž pro Váš dotaz jsou podstatné jeho § 1024 a § 1025. Dle těchto ustanovení platí, že:
- má se za to, že ploty mezi sousedními pozemky jsou společné (uvození věty slovy „má se za to“ znamená, že se jedná o tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že ploty se považují za společné, nebude-li prokázáno jinak; pokud tedy některý ze sousedů prokáže, že plot vystavěl vlastním nákladem, nebude se na plot hledět jako na společný, nýbrž jako na výlučné vlastnictví tohoto souseda) ;
- společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou; nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části;
- kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho (jedná se o samozřejmé pravidlo ukládající vlastníkovi povinnost se o svůj majetek starat).

Pro doplnění považuji za vhodné na tomto místě stručně odcitovat příslušnou pasáž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku:
„… Předně se navrhuje stanovit vyvratitelnou domněnkou, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1024 odst. 2 sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1024 odst. 2, případně využití úpravy sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení … “

_

RODINA-SJM
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se po smrti manžela dostat k penězům na účtu (peníze v SJM) před dědickým řízením
- Jak se po smrti manželky dostat k penězům na účtu (peníze v SJM) před dědickým řízením

Zemřel mi otec, který měl svůj vlastní účet v Poštovní spořitelně, jenž je v současné době zablokován. Jak má postupovat matka, aby mohla financemi, na tomto účtu, disponovat? Je třeba něco zařizovat, nebo má jen čekat, až se jí ozve nějaký notář? Jde o peníze v SJM. Děkuji, Mirek


ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 09.05.2015, dotaz č. 7332)
Pokud Vás nebo Vaši matku dosud žádný notář nepředvolal k předběžnému šetření, pak si můžete zjistit jméno notáře, který má dědictví po Vašem otci na starosti, a to u Okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele. Notáře poté můžete sami oslovit. Sdělte mu, že žádáte o udělení souhlasu s nakládáním s účtem zůstavitele ještě před skončením řízení o pozůstalosti. Notář by Vám měl vyhovět. Souhlas s nakládáním s účtem se uděluje usnesením. S tímto usnesením poté zajdete do banky a ta Vám, resp. Vaší matce, umožní s účtem nakládat.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Soudní exekutor se účastnil dražby bytu - jak zpochybnit průběh dražby?

Hovořil jsem telefonicky se soudním exekutorem a on mi tvrdí, že byl v držební místnosti přihlášen proto aby dražbu řídil. ale několikrát jsme po jeho v seznamu dražitelů museli přihodit. Jinak by se na výpisu dražitelů neobjevoval. Horší je, že nemáme o tom záznam, ale soudu by ho museli předložit. Dotazoval jsem se správce serveru - prý není oprávněn poskytovat tyto informace.
Exekutor mi tyto informace jistě nepředá, když bude tušit soudní spor. Jak se k tomu postavit?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Můžete podat odvolání i bez tohoto důkazu, výslovně však musíte uvést, že jej má v držení exekutor, aby mu soud uložil povinnost jej vydat. Dále můžete podat žádost o jeho vydání podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ovšem vzhledem k zákonem stanovené lhůtě pro poskytnutí informace, která činí 15 dnů, byste mohl zmeškat lhůtu pro podání odvolání. Proto bych tyto možnosti zkombinoval, tj. podal odvolání a současně k exekutorovi žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, abyste mohl později tento důkaz sám předložit, pokud byste byl soudem vyzván k doplnění odvolání.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zboží na Slovensko - kdo platí poštovné a poplatek bance při vrácení zboží
- Vrácení zboží zákazníkem ze Slovenska - kdo platí poštovné a poplatek bance při vrácení zboží

Strany: já-dodavatel vs. zákazník 
Situace:  
-Zákazník ze Slovenska si u mne objedná zboží, cena včetně dopravy 3.000,- Kč (2.700 zboží+300 doprava)  
Zboží požaduje uhradit bankovním převodem - banka si z částky 3.000 strhne 150 kč jako poplatek za došlou zahraniční platbu.  
-Zákazník se rozhodne zboží vrátit -když mu vrátíme penize za nákup převodem, banka si opět strhne 150 kč za zahraniční platbu.  
Celkem jsou tedy náklady za vrácené zboží bez udání důvodu 600 kč. (doprava+ bankovní poplatky)  

Dotazy:
1) Jsem jako dodavatel povinnen vracet celou částku 3.000 kč, nebo se zákazník na úhradě některých nákladů ze zákona podíli?
2) Pokud všechny náklady nese dodavatel, je možné nějak předem ošetřit, aby k vrácení bez udání důvodu nemohlo dojít? (Výše nákladů spojených s vrácením zboží je v podobných případech pro firmu likvidační).
Michal

ODPOVĚĎ:
V těchto případech se jedná o smlouvu uzavíranou tzv. distančním způsobem (z Vašeho dotazu plyne, že se jedná o smlouvy uzavírané se spotřebitelem a zmiňujete jeho právo odstoupit do 14 dnů bez udání důvodu).
Mohu Vám odpovědět na Vaši otázku z hlediska práva ČR, jedná se zejména o problematiku ochrany spotřebitele. Právní úpravu práva Slovenské republiky neznám, nicméně je možné, že bude podobná té v ČR s ohledem na míru harmonizace ochrany spotřebitele právem EU.
Podle § 1832 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Podle § 1832 odst. 2 NOZ platí, že jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Z odst. 3 téhož ustanovení plyne, že podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g) NOZ, tedy, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tzv. distanční smlouvy), náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou.
Výše uvedené ustanovení slouží k ochraně spotřebitele a zaručují mu, že může bez jakýchkoliv sankcí odstoupit od smlouvy při koupi zboží, které si neměl možnost prohlédnout před jeho zakoupením. Od těchto ustanovení se nelze odchýlit v neprospěch spotřebitele. Takove ujednání ve smlouvě či obchodních podmínkách je nicotné (nepřihlíží se k němu).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce neplatí nájemné a odmítá se vystěhovat z bytu - jak postupovat?
- Nájemník neplatí nájemné a odmítá se vystěhovat z bytu - jak postupovat?
- Nájemce dostal výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak ho vystěhovat pokud to neudělal dobrovolně?
- Nájemní dostal výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak ho vystěhovat pokud to neudělal dobrovolně?
- Výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak vystěhovat nájemce, nájemníka (dobrovolně to odmítá)

Pro porušování povinností zvlášť závažným způsobem (neplacení 5 měsíců) dostala nájemnice podle § 2291 odst. 2 NOZ výpověď bez výpovědní lhůty. Podle téhož ustanovení byla vyzvána, aby byt odevzdala bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Na výzvy a upomínky nereaguje. Nájemnice je matkou nezl. dětí a zdá se, že odevzdání bytu netrápí jí ani odbor soc. věcí. Úřad při výkonu práva, vymáhání dluhu atd. odkazuje na soudy, což je vzhledem k tomu, že uživatelka bytu je na podpoře a jiný byt nemá, bezpředmětné a NOZ termín vyklizení nezná. Jaký je prosím správný postup v takových případech? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Orgánem veřejné moci, na který se musíte obrátit je soud.
V takových případech se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva k předmětnému bytu podle § 1042 NOZ. Ten totiž užívá bývalý nájemce bez právního důvodu.
Odbor sociálních věcí (zřejmě obecního úřadu) nemá v této věci žádné pravomoci.
Před podáním žaloby je nutné bývalou nájemkyni vyzvat k vyklizení a předání bytu. Skutečnost, že pobírá dávky sociální podpory a je matkou nezletilých dětí je pro vyklizení irelevantní.
Vzhledem k tomu, že výpověď podle § 2291 NOZ je z hlediska formálních náležitostí velmi náročná, doporučuji, abyste vyhledal služeb advokáta, který veškeré písemnosti přezkoumá a posoudí, zda byly splněny veškeré náležitosti pro podání žaloby. Rovněž Vám ji pomůže sepsat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájem bytu - je nutný souhlas majitele, pronajímatele bytu?
- Podnajímání bytu - je nutné svolení majitele, pronajímatele bytu?

Mám pronajatý byt v Praze, a mám v něm trvalé bydliště. Byt využívám jen na pár dní v týdnu, a proto bych ho chtěla nabídnout turistům k dočasnému bydlení (2-7 dni) přes stránky airbnb.com. Bere se toto jako podnájem? Bylo by toto ve shodě ze zákonem? Mohl by mě za to zažalovat majitel bytu? Je nutný souhlas pronajímatele? Děkuji, Katka

ODPOVĚĎ:
Podle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.
Podle § 2275 NOZ platí, že pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.
Ve Vašem případě se o podnájem pravděpodobně bude jednat, a jelikož sám v byě trvale nebydlíte, budete potřebovat písemný souhlas pronajímatele.
Dále si Vás dovolím upozornit, že pokud byste dal byt nebo jeho část do podnájmu neoprávněně, hrubě tím porušíte svou povinnost vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zamítnutí příspěvku na bydlení pro vysoký stav na bankovním účtu, účtě
- Zamítnutí mimořádného příspěvku na koupi pračky
- Vliv stavu bankovního účtu na přidělení příspěvku na bydlení
- Stav bankovního účtu a příspěvek na bydlení

Jsem vedená na úřadu práce a pobírám 5004, - příspěvek na bydlení, 610, - přídavek na dítě, 3453, - příspěvek na živobytí a 2000 výživné na dceru (11 let) V březnu tohoto roku se mi rozbila pračka a servisní technik mi dal potvrzení, že její oprava bude cca 5000, - což je nerentabilní. Já jsem si pračku koupila a podala žádost na mimořádnou událost. Ta mi byla zamítnuta a úřednice i tak žádá můj výpis z účtu. Na účtě mám víc jak 1000, - Má na to právo? Bylo mi řečeno, že když ho nedonesu, budou mi dávky příspěvku na živobytí pozastaveny. Můžou toto učinit a na jak dlouho, dá se o ně po nějaké době žádat znovu? Pokud by mi jí pozastavili, nemám nárok na jinou dávku, vždyť budu mít jen 7000, Děkuji. Zuzka

ODPOVĚĎ:
Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi, mezi které patří příspěvek na živobytí i mimořádná okamžitá pomoc, žadatel kromě svých příjmů dokládá i prohlášení o svých celkových majetkových a sociálních poměrech. Toto prohlášení obsahuje informace o vlastnictví (ne) movitého majetku (například automobilu apod.), o stavu hotovosti na bankovním účtu, informace o tom, zda má žadatel stavební spoření či životní pojištění apod. Pracovnice oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi tedy po Vás může požadovat i výpis z bankovního účtu. Doporučuji tedy výpis z účtu pracovnici doložit.
Pokud by Vám byla výplata příspěvku na živobytí pozastavena a Vy s tímto rozhodnutím nebudete souhlasit, můžete se proti rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat. Dále samozřejmě můžete o příspěvek na živobytí požádat znovu – vzhledem k tomu, že se příjmy dokládají každý měsíc, můžete tak učinit již následující měsíc. Pokud ale například kvůli hotovosti na bankovním účtu nebudete splňovat podmínky pro přiznání dávky, mohlo by díky snížení Vašich příjmů následně dojít k navýšení příspěvku na bydlení. Toto navýšení se ale projeví až po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Na jiné dávky mít nárok bohužel nebudete, protože již prakticky všechny dostupné dávky pobíráte.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí - nemovitost v exekuci
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí - byt, dům v exekuci
- Exekuce nemovitosti a odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí z tohoto důvodu

Máme problém s realitní kanceláří a s koupí jedné nemovitosti. Prodávající už po druhé nemovitost dostal do exekuce. Právě kvůli tomu jsme sepsali smlouvu o smlouvě budoucí a přesto opět je nemovitost v exekuci. Je to porušení smlouvy? Lze odstoupit od smlouvy o smlouvě budoucí bez sankcí? A je smlouva platná když jsme ji podepisovali každý v jiný den? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
1/ Porušení smlouvy o smlouvě budoucí:
Při řešení otázky, zda prodávající, resp. budoucí prodávající porušil některou ze svých smluvních povinností, by bylo nezbytné se seznámit s textem předmětné smlouvy o smlouvě budoucí.
Pokud se však ve Vámi popsaném případě jedná o „standardní“ smlouvu o smlouvě budoucí (jejímž předmětem je závazek budoucího prodávajícího na výzvu budoucího kupujícího, či v jiné sjednané lhůtě, s ním uzavřít kupní smlouvu), nemusí vedení exekuce na předmětnou nemovitou věc představovat nepřekonatelný problém.
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že přestože je po zahájení exekuce povinnému (zde budoucímu prodávajícímu) v zásadě zakázáno jakkoli disponovat se svým majetkem (§ 44a/1 exekučního řádu), je za určitých podmínek možné, aby povinný některou část svého majetku prodal i v průběhu exekučního řízení.
Konkrétně dle § 44a/4 exekučního řádu může povinný s písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů k úhradě vymáhané pohledávky (a dalších s tím souvisejících pohledávek) zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí, nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
Je tedy možné, aby Vám budoucí prodávající prodal svou nemovitost, musí s tím však předem souhlasit exekutor, oprávněný a všichni přihlášení věřitelé. Nemovitost pak musí být prodána za obvyklou cenu (dle znaleckého posudku), přičemž kupní cena musí být uhrazena při podpisu kupní smlouvy k rukám exekutora.
Je rovněž možné, aby se budoucí prodávající obrátil na exekutora s žádostí o vynětí některé části svého majetku ze zákazu dle § 44a/1 exekučního řádu). Exekutor povinnému tuto výjimku udělí, pokud povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce (§ 44a/3 exekučního řádu).
V tomto ohledu je však samozřejmě velmi důležité, jakým způsobem je ve Vámi popsaném případě exekuce vlastně vedena.

2/ Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí:
Pokud se budoucí prodávající ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázal s Vámi v určité lhůtě uzavřít kupní smlouvu a se splněním této povinnosti se nachází v prodlení (v důsledku nemožnosti disponovat v rámci exekučního řízení se svým majetkem), je skutečně možné uvažovat o porušení jeho smluvní povinnosti, které Vás opravňuje k odstoupení od smlouvy.
V obecné rovině dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany (v tomto ohledu z dotazu nevyplývá, zda jsou podmínky pro odstoupení zakotveny přímo ve smlouvě o smlouvě budoucí), nebo stanoví-li tak zákon.
Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku). Dle znění dotazu předpokládám, že prodlení s uzavřením kupní smlouvy je ve Vašem případě spíše možné považovat za podstatné porušení smlouvy o smlouvě budoucí, tzn. že k odstoupení od smlouvy jste oprávněna.
Odstoupení od smlouvy (které je vždy reakcí na porušení smlouvy druhou smluvní stranou) nemůže být stiženo žádnou smluvní sankcí.
Dle § 1788/2 občanského zákoníku dále platí, že změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Vzhledem k tomu, že ke změně okolností v tomto případě došlo zaviněním budoucího prodávajícího, není vyloučeno, abyste se (v případě neuzavření smlouvy) po něm domáhala náhrady škody (pokud Vám ovšem nějaká škoda vznikne).
Závěrem této části odpovědi však zdůrazňuji, že pro provedení důkladnější právní analýzy Vámi popsaného případu by bylo nezbytné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, stejně jako se seznámit s podrobnostmi vedené exekuce. V této souvislosti můžete využít např. služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

3/ Podpis smlouvy v různé dny:
Skutečnost, že smlouva o smlouvě budoucí byla jednotlivými smluvními stranami podepsána v různé dny, nemá na její platnost žádný vliv.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pronájem části nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas ostatních spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Souhlas s pronájmem části nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Souhlas s pronájmem části rodinného domu ve spoluvlastnictví

Jsem spolumajitel rodinného domu. S manželkou obýváme
1. patro. Spolumajitelka se nyní rozhodla, že bude přízemí domu pronajímat. Musí mít můj souhlas k pronájmu a za jakých podmínek ho může pronajímat?
Mohu si vyhradit já nějaké podmínky, např. chov zvířat případnými nájemci? Jak je to s používáním a údržbou společných prostor - sklepy, zahrada a pod. ?
Osvětlení společného schodiště je napojeno na náš elektroměr.
Co mohu v tomto případě dělat, když by se rozhodla pro pronájem bez mého souhlasu?
Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Podle § 1123 NOZ platí, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Pronájem části rodinného domu, kdy bude docházet k užívání společných částí domu nájemcem lze považovat za rozhodnutí o vyznamné záležitosti podle § 1129 NOZ. K rozhodnutí o takové záležitosti je nutný souhlas spoluvlastníků, kteří mají 2/3 všech hlasů (v případě dvou spoluvlastníků, kdy jsou podíly na věci stejné, je tedy nutný souhlas obou).
Pokud spolumajitelka pronajme část domu bez Vašeho souhlasu, bude nájemní smlouva neplatná.
Pro případ, že mezi Vámi nedojde k dohodě, rozhodne soud na návrh některého ze spoluvlastníků podle § 1129 NOZ.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Rodič zakázal vyšetření dítěte psychologem - psycholog to nerespektoval, jak postupovat?
- Psycholog nerespektoval zákaz vyšetření vydaný jedním z rodičů, jak postupovat?

Soudíme se s bývalou partnerkou ohledně podílu na výchově naší dcery a alimenty. Bývalá partnerka si nechala zpracovat psychologický posudek, který zpracovával doktor, klinický psycholog.
Já jsem vyšetření odmítl a výslovvně jsem zakázal psychologovi svou 2letou dceru jako její zákonný zástupce, jakkoli vyšetřovat. Přesto se v posudku, který zpracoval objevily dotazy na dceru a její hodnocení.
Nedopustil se pan doktor minimálně přestupku proti nějakému zákonu, když nerespektoval můlj zákaz? Nebo zdravotnické zařízení, pro které pracuje? Děkuji, Květoslava

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, ani klinický psycholog, ani jeho zaměstnavatel se nedopustili žádného správního deliktu, pokud byl psychologický posudek zpracován pouze na základě souhlasu jednoho z rodičů.
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že pro poskytnutí zdravotní služby nezletilému se v zásadě nevyžaduje souhlas obou rodičů, nýbrž postačí souhlas pouze jednoho z nich (jak vyplývá z § 35 zákona o zdravotních službách).
V souvislosti s Vámi popsaným případem jsou podstatná zejména následující ustanovení občanského zákoníku:
- § 876/1, dle něhož vykonávají rodičovskou odpovědnost oba rodiče ve vzájemné shodě;
- § 876/3, dle něhož jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče (měl-li však klinický psycholog povědomí o Vaší vůli psychologický posudek nevyhotovovat, dobrá víra u něj nemohla být založena) ;
- § 877, dle něhož nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče; za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte (z tohoto důvodu se domnívám, že absolvování psychologického vyšetření není v žádném případě možné považovat za významnou záležitost dítěte, tzn. že pro rozhodnutí o této záležitosti postačí rozhodnutí jednoho z rodičů).
V rámci probíhajícího soudního řízení můžete nicméně namítat protiprávnost pořízení tohoto důkazu (přestože o protiprávnosti lze důvodně pochybovat) a nechat tak tuto otázku přezkoumat ještě soudem.

_

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Časový fond prarodičů na styk (setkání) s dítětem - odečítá se od času otce nebo matky?
- Časový fond babičky, dědečka na styk (setkání) s dítětem - odečítá se od času otce nebo matky?

Z jakého časového fondu při střídavé péči (týden otec-týden matka) půjde soudně stanovený styk prarodičů (rodičů otce) s dítětem? Půjde z časového fondu obou rodičů nebo jen z časového fondu syna prarodičů? Rodiče matky nemají o dítě vůbec zájem.
Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o rodině mají prarodiče právo na styk s vnoučaty. Soudní rozhodnutí o styku s dítětem zpravidla určuje konkrétní dny či týdny, kdy ke styku dochází (například každý lichý nebo sudý týden). V takovém případě je pak zřejmé, do kterého časového fondu styk dítěte s prarodiči zasáhne. Pokud by soudní rozhodnutí nevymezovalo konkrétní týdny či dny v týdnu (což je ale málo pravděpodobné), pak není důvod, aby styk vnoučete s prarodiči šel na vrub časového fondu pouze jednoho z rodičů.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zvýšení a prohloubení kvalifikace - rozdíl
- Je možné u prohloubení kvalifikace uzavřít Dohodu o úhradě nákladů dalšího vzdělávání?

Nové zaměstnání od 09/2014 - pozice "pracovnice v personalistice", bez specifikace náplně práce. Od 04/2015 zahájení studia 11-denního kurzu "HR manažer", plánované ukončení 09/2015, náklady hradí zaměstnavatel. Musela jsem podepsat tzv. "Dohodu o úhradě nákladů dalšího vzdělávání" - musím setrvat 3 roky, jinak uhradím náklady na vzdělávací akci (či jejich poměrnou část za zbývající dobu).
PROBLÉM:
Zaměstnavatel podle mne obešel Zákoník práce a uzavření této dohody by mělo být tudíž neplatné. Proč? Nejedná se o ZVÝŠENÍ kvalifikace, ale o PROHLOUBENÍ. Zaměstnanec je povinen se ve svém oboru vzdělávat podle ZP a jelikož náklady na akci (školné, ubytování, cesta) nedosáhnou limitu 75.000 Kčkorun, která by umožňovala uzavření oficiální kvalifikační dohody, neměl zaměstnavatel jinou možnost, jak "si mě pojistit", než touto dohodou. Je ale platná? V uzavřené dohodě je napsáno, že "náklady na uvolnění z práce zohledněny nejsou". Kdyby byly, možná (nevím, co se počítá, zda superhrubá mzda.) Aby celková částka těsně vyšplhala na těch 75.000 Kč. Je někde pevně stanoveno jak se započte? Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
V daném případě se z mého pohledu jedná o prohlubování kvalifikace, nikoliv o její zvyšování, jak správně uvádíte. Při prohlubování kvalifikace lze uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu, pokud předpokládané náklady dosahují alespoň 75.000,- Kč (§ 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Kvalifikační dohoda musí také obsahovat druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit, pokud po danou dobu v zaměstnání nesetrvá (§ 234 odst. 3 ZP).
Obecně se do výše uvedených nákladů započítává i náhrada mzdy zaměstnance za dny, kdy bude účasten na školení, a to včetně odvodů. Pokud ale Vaše kvalifikační dohoda tyto náklady vylučuje, pak by mohlo býti sporné, zda je možné je započítávat do předpokládaných nákladů a bylo by možné vůbec platně dohodu uzavřít.
Nevím, v jakém kontextu je Vámi uváděná věta o vyloučení nákladů na uvolnění z práce. Součástí kvalifikační dohody by však měla být i celková částka nákladů, kterou byste měla v případě nedodržení dohody z Vaší strany uhradit. Pokud by tato částka přesáhla 75.000,- Kč a započítávaly by se do ní i náhrady mzdy za dobu Vaší nepřítomnosti v práci kvůli účasti na vzdělávání, pak by daná dohoda mohla být považována za platnou. Pokud však i tímto celkovým vyčíslením nákladů celková částka nedosahuje částky 75.000,- Kč, pak by byla tato dohoda neplatná, neboť odporuje zákonu (§ 580 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Člen rodiny lhal notářce že je vypravitel pohřbu - jak postupovat?

03/2013 zemřela matka, byla jsem vypravitel pohřbu, jsem uvedena v úmrtním listě. Při předběžném šetření jsem uvedla pozůstalého manžela a pozůstalého syna s jejich adresami. Uvedla jsem, že pohřeb platil bratr, na další jednání byl pozván pouze bratr, otec ani já už jsme pozvaní nebyli. Je to správné? Otec měl u sebe ještě další doklady o nákladu pohřbu a chtěl nás při jednání finančně vyrovnat. Ale k tomu již nedošlo.
Bratr byl pozván k doplnění předběžného šetření a dědické řízení bylo ihned zakončeno, bez možnosti odvolání. Spis jsem si později ofotila. Nepravdivě vypovídal, uvedl, že pohřeb platil on, je v usnesení uveden jako vypravitel pohřbu, ale ve skutečnosti ho platil otec ze společného účtu, který měli s matkou. Volala jsem notářce, ta odpověděla, že chybu nevidí, psala jsem žádost na Okresní soud o sdělení důvodu nepřizvání pozůstalého manžela k dědickému řízení - vyšší soudní úřednice odpověděla, že na předběžném šetření bratr zakončil dědictví z důvodu majetku nepatrné hodnoty, ale na předběžné šetření jsem byla já, je tento postup správný? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Postup notáře byl správný. Zanechá-li zůstavitel pouze majetek nepatrné hodnoty či majetek bez hodnoty, soud řízení zastaví a majetek nepatrné hodnoty či majetek bez hodnoty vydá tomu, kdo uhradil pohřeb, jestliže s tímto postupem vysloví vypravitel pohřbu souhlas.
Vzhledem k tomu, že jste notáři sdělila, že pohřeb vypravoval Váš bratr (otce jste nezmínila) a bratr před notářem rovněž prohlásil, že pohřeb uhradil a že souhlasí s nabytím majetku, tak notář vydal usnesení o zastavení řízení a doručil jej správně pouze vypraviteli pohřbu. Další jednání notář není v tomto případě povinen nařizovat.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Povinnost dodržet podmínky stavebního povolení
- Stavitel nedodržel podmínky stavebního povolení - kam podat stížnost?

1/2015 jsem podepsala souhlas se stavbou na sousedním pozemku na základě ústního jednání s ohledáním na místě stavby za přítomností pracovníka Stavebního úřadu a dalších účastníků stavebního řízení, kde došlo k dohodě ve smyslu umístění stavby. Podmínky jsou uvedeny ve "Stavebním povolení". Mám pochybnost od dodržení těchto podmínek. Je stavebník povinen dodržet všechny podmínky ve "Stavebním povolení"?
Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Dle § 118/1 stavebního zákona platí, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona. V zásadě je tedy stavebník povinen postupovat přesně dle pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu.
Současně je však nezbytné připomenout, že před zahájením stavby nebo kdykoli v průběhu provádění stavby se může stavebník obrátit na stavební úřad s žádostí o povolení změny stavby před jejím dokončením (§ 118 stavebního zákona).
Stavební úřad může na žádost stavebníka povolit změnu stavby před jejím dokončením. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím (nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí).
Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí stavebník projektovou dokumentaci změn stavby, do které projektant vyznačí navrhované změny.
Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení (např. sousedy stavebníka) a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku.
Pokud se domníváte, že Váš soused nedodržuje pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad a iniciovat provedení kontrolní prohlídky stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit vyplacení manžela dětmi po smrti manželky po dědickém řízení
- Jak zajistit vyplacení manželky dětmi po smrti manžela po dědickém řízení

2005 krátce po svatbě, jsme s manželem koupili byt. Je zahrnut do SJM. Hradili jsme ho z prostředků, které jsme oba získali před uzavřením manželství. Manžel cca 80% ceny a já cca 20%. Manžel se nyní rozhodl napsat závěť, ve které celý byt odkáže svým dospělým dětem z předchozího manželství (společné děti nemáme) s tím, že vyčíslí způsob financování nákupu a jeho děti mi pak vyplatí částku, kterou jsem do nákupu vložila. Je to možné? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Ano, takový postup je možný. Manžel si akorát musí pohlídat, aby se dětem dostalo jejich povinného dílu jakožto nepominutelným dědicům, aby závěť nemohly napadnout. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Má-li manžel např. 2 děti, je jejich zákonný dědický podíl 1/3 (manželka a 2 děti). Nezletilé děti tedy musí dostat 3/4 z 1/3 a zletilé 1/4 z 1/3 hodnoty veškerého majetku, který bude předmětem dědění.

_

RODINA-SJM
OBČAN-DLUHY
- Manžel si vzal úvěr bez vědomí manželky a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manželka si vzala úvěr bez vědomí manžela a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manžel si vzal půjčku bez vědomí manželky a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manželka si vzala půjčku bez vědomí manžela a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?

03/2015 zemřel otec. Bohužel jsme zjistili, že měl nesplacený spotřebitelský úvěr ve výši 200.000,- Kč. Dědické řízení dosud neproběhlo, ale dluh by v plné výši měl přejít na matku a to v rámci společného jmění manželů. Otázka tedy je, skutečně po úmrtí manžela přechází dluh ze spotřebitelského úvěru, který uzavřel pouze manžel na jeho ženu? Jedná se o spotřebitelský úvěr u České spořitelny. V bance nám k úvěru nechtějí nic říci a odkazují na dědické řízení. Máme strach, že úvěr bude narůstat o pokuty a další položky, protože není v současné době splácen. Tedy otázka, může spotřebitelský úvěr, který není splácen z důvodu úmrtí dlužníka dále narůstat o různé smluvní pokuty atd? Co by matka měla v této chvíli udělat?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Manželé jsou solidární dlužníci, tzn. že odpovídají za dluhy společně a nerozdílně a věřitel může po každém manželovi požadovat splacení celé částky. Vaše matka by tedy měla pokračovat ve splácení, pokuty budou upraveny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pokud se věřitel přihlásí se svou pohledávkou do dědického řízení, pak budou za polovinu pohledávky odpovídat všichni dědicové v poměru svých dědických podílů.

_

RŮZNÉ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak se bránit proti stavbě dětského hřiště u domu - obava z hluku z hřiště
- Jak se bránit proti stavbě park u domu - obava z hluku z parku
- Jak se bránit proti vybudování dětského hřiště u domu - obava z hluku z hřiště
- Jak se bránit proti vybudování parku u domu - obava z hluku z parku

Jak se bránit proti stavbě hřiště, které chce vybudovat město podél mého pozemku ve vzdálenosti asi 10 m od hranice pozemku. Na mém pozemku se nachází rodinný dům. Který je asi 1m od hranice pozemku. Popřípadě jaké si můžu klást požadavky ohledně hluku a vzdálenosti. Zdá se mi vzdálenost na hřiště příliš malá. Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Pokud je zřízení hřiště zatím pouze stavebním záměrem, lze Vám doporučit získat o tomto projektu maximum informací. V zásadě platí, že pro zřízení hřiště je zapotřebí, aby stavební úřad vydal územní rozhodnutí o změně využití území a územní rozhodnutí o umístění stavby, bude-li se zde nějaká nacházet (popř. jeho zjednodušenou variantu, tzn. územní souhlas se změnou využití území a s umístěním stavby). Dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona je vydání územního rozhodnutí o změně využití území zapotřebí také v případě změn druhu pozemku.
Dotazem na místně příslušném stavebním úřadě Vám proto doporučuji ověřit, zda již došlo k zahájení územního řízení (v jehož rámci žádá obec stavební úřad o vydání shora zmíněného územního rozhodnutí). Neboť Váš dům sousedí s pozemkem, na kterém by mělo být hřiště zřízeno, stanete se účastníkem tohoto územního řízení, v jehož rámci budete oprávněn vznášet své námitky a požadavky. Konkrétní minimální vzdálenosti pro odstup hřiště od rodinných domů nejsou platnými právními předpisy upraveny (v této souvislosti lze hřiště kvalifikovat jako objekt občanského vybavení ve smyslu § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění). Podstatné tedy bude, zda se umístěním hřiště v určité vzdálenosti od Vašeho domu zhorší kvalita Vašeho bydlení či nikoli.
Pokud bylo územní řízení již zahájeno a Vy jste o této skutečnosti nebyl informován, lze předpokládat, že pro velký počet účastníků tohoto řízení bylo stavebním úřadem doručováno oznámení o zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou.
Zároveň je však nutné podotknout, že územní řízení o vydání územního rozhodnutí o změně využití území nemusí být v případě zřizování hřiště zahájeno, jsou-li podmínky stanoveny např. ve schválených pozemkových úpravách nebo jiném územním rozhodnutí.
V současné chvíli Vám tedy doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podrobně se zde informovat o aktuální fázi územního řízení (pokud již bylo zahájeno), přičemž současně zde můžete nahlédnout do územního plánu obce a ověřit, zda je záměr vybudovat hřiště v souladu s tímto závazným dokumentem.
Jako účastník územního řízení jste samozřejmě oprávněn nahlížet do příslušného správního spisu (§ 38/1 správního řádu) a pořizovat si z něj výpisy či kopie.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Septik pro dva domy nestíhá odvádět vodu ze střechy a okapu - jak donutit souseda aby si udělal trativod?
- Jak donutit souseda aby si udělal trativod na vodu ze středhy (voda od sousedů teče do společného septiku a zahlcuje ho)

1987 zakoupen rodinný dům z roku asi 1900 s tím, že ze sousedního i z mého domu je sveden domovní odpad do septiku v mém domě, přepadem jde do městského odpadu. Cca před 15 lety čištěno potrubí na naše náklady, bylo ucpáno odpady při opravách domu sousedního. Loni ucpané znovu, nezjišťovala jsem vinu, šlo na moji pojistku. 2013 zezadu mého domu nová fasáda, na kterou teče voda z okapu a ničí ji - zjištěno přehlcení okapu, protože do svodu na mém domě jde opět dešťová voda z obou střech do mého septiku. Na staré fasádě nebylo vidět. Dotaz: 1. jak mohu řešit povinnost (? ) sousedů postavit alespoň trativod na dešťovou vodu a zaslepit propojení obou okapů 2. existuje právní možnost 'donutit' sousedku k odvádění odpadové vody vlastním potrubím? Pozn. : zatím nebylo se sousedy v rámci dobrých vztahů řešeno. V současnosti tam probíhá velmi rozsáhlá rekonstrukce, v jejímž rámci by se mohly úpravy přizpůsobit. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
1/ Svod dešťové vody:
V obecné rovině dle § 20/5 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) platí, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno mimo jiné vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno:
- přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
- jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
- není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je dle § 21/3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě:
- samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
- řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

2/ Odvádění odpadních vod:
Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo dále vyřešeno i nakládání s odpady a odpadními vodami, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných (§ 20/5 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích může obecní úřad rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

3/ Doporučení:
V první řadě Vám samozřejmě doporučuji pokusit se sjednat provedení stavebních prací (jejichž výsledkem by bylo zajištění řádného vsakování či odtoku dešťové vody a odpadních vod) přímo s Vašimi sousedy. Nepovede-li toto jednání k výsledku, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn Vašim sousedům popřípadě nařídit provedení určitých stavebních prací (resp. úprav jejich domu).

_

OBČAN-EXEKUCE
- Může se exekutor účastnit dražby jako dražitel když ji řídí?
- Může být exekutor dražebníkem i dražitelem současně?

Pokud exekutor vstupoval do online dražby tak, že se objevovalo jeho jméno mezi dražiteli.
Lze toto chápat, že se účastnil dražby? - nebo ji tím minimálně narušoval? Při tel dotazu přímo na exekutora mi odpověděli, že tu dražbu řídil a proto tam vstupoval. V hlavičce probíhající dražby byli uvedeni tři dražitelé. Já, číslo dalšího přihazujícího a samotného exekutora.
který se v průběhu jednotlivých příhozů minimálně dvakrát objevil a já musel přihodit. Ale nejsem si jist zda vedle jeho jména byla i navyšující částka.
A proto se ptám pokud tam byl mezi přihazujícími, ikdyž nenavyšoval cenu jestli porušil zákon o dražbě.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Exekutor do dražeb vstupuje jako dražebník. Neměl by se tedy objevovat jako dražitel. Zkontrolujte si proto, zda byl exekutor opravdu uveden jako dražitel, neboť tímto by došlo k porušení zákona. Exekutor se nesmí dražby účastnit, pouze ji řídí. Pokud ovšem exekutor nenavyšoval cenu, tj. nepřihazoval, k porušení zákona by nedošlo, neboť se fakticky dražby neúčastnil. Tento výklad by byl příliš formalistický.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Kompenzace od realitní kanceláře - nabízí nemovitost bez souhlasu majitele (umělé snížení bonity nemovitosti)

15.5.2015 jsem náhodou objevila na srealitách a následně na jiných realitních servrech, že jistá RK nabízí náš pozemek u chalupy k prodeji. Chtěla jsem známemu ukázat lokalitu na internetu.
Pozemek nikde neinzrerujeme, nejsme v jednání s žádnou RK!
Ráda bych získala od RK nějakou kompenzaci. O prodeji jedné parcely jsme přemýšleli, nicméně teď když visí na internetu nevím jak dlouho, tak může mít kredit méně prodejného pozemku.
Vlastníkem jsem já se sestrou 50:50%.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Neoprávněné inzeráty ze serverů vytiskněte a zároveň taktéž uložte úplnou webovou stránku zvolením funkce prohlížeče - uložit jako - v elektronické podobě, taktéž zdokumentujte od kdy tam inzerát je vložen.
Zašlete RK doporučený dopis s dodejkou, podepsaný Vámi a sestrou, že jste majitelky pozemku (specifikovat dle KN) a že jste publikaci tohoto do nabídky nikdy nezadali. Proto žádáte okamžité stažení předmětných inzerátů a zároveň náhradu újmy, která Vám vznikla pro případný budoucí prodej nemovitosti.
Zároveň bych požádal o sdělení údajů o zadavateli inzerátu. Následně pak při znalosti osoby zadavatele (ale i neznalosti-při nesoučinnosti RK) můžete podat trestní oznámení.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětní manželé - kdo dědí v případě smrti jednoho z manželů? (manželé žijí v domě se sourozencem a rodiči)

Mám jednu sestru, která je vdaná, oba i se švagrem jsou mentálně postižení a nemají děti. Zbavení svéprávnosti nejsou. Já se o ně starám a bydlím u nich v domě, který vlastní s mými rodiči. Pokud, by se s jedním z nich něco stalo, jak se bude postupovat v dědictví. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 23.05.2015, dotaz č. 7367)
Pokud sestra ani její manžel nesepsali závěť, nastává dědění ze zákona. Dle zákona by dědil veškerý majetek vždy druhý manžel.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží v zemi EU a vrácení zboží v rámci EU - nárok na zaplacení poplatku bance za převod Eur na Kč od eshopu
- Reklamace zboží u slovenského eshopu a vrácení zboží na Slovenko (v rámci EU) - nárok na zaplacení poplatku bance za převod Euro na Kč od eshopu

Obracím se na Vás s následujícím dotazem, neboť obdobnou odpověď se mi nepodařilo najít:
Ve slovenském e-shopu jsem koupil satelitním přijímač a příslušenství, jež není součástí základní výbavy přijímače; přijímač jsem však musel zaslat na reklamaci, a po dělení, že reklamovanou vadu vykazují všechny přijímače uvedeného typu, jsem v další zásilce odeslal i příslušenství a odstoupil od smlouvy. Slovenský e-shop mi vrátil celou fakturovanou částku.
Problém je v tom, e-shop mi poslal fakturovanou částku v eurech na můj korunový účet vedený v České republice; obdržel jsem tedy méně (něco asi změnou kurzu eura, dalších 100 Kč si strhla banka za směnu eura). Je postup e-shopu správný, nebo mi měl zaslat tolik euro, abych obdržel tutéž částku v korunách, kterou jsem uhradil, a kterou jsem rovněž požadoval při odstoupení od smlouvy?
Ptám se proto, že nyní budu žádat o vrácení poštovného za dva balíky na Slovensko (první balík s reklamací, druhý s příslušenstvím).
Děkuji, Marián

ODPOVĚĎ:
Neboť ve Vašem případě je možné identifikovat mezinárodní prvek, je v první řadě nezbytné určit, jakým právním řádem (českým, slovenským či jiným) se Vámi uzavřená kupní smlouva řídí.
Při použití čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy se Vámi uzavřená kupní smlouva řídí českým právním řádem (neboť máte, jak předpokládám, na území ČR své obvyklé bydliště).
Finanční ztráta, kterou jste utrpěl v důsledku převodu vrácené kupní ceny z měny euro na českou měnu (zapříčiněná porušením kupní smlouvy prodávajícím), může být kvalifikována jako náklad účelně vynaložený při reklamaci (§ 1924 občanského zákoníku), uvažovat je také možné o kvalifikaci této ztráty jako škody, která Vám vznikla v důsledku porušení kupní smlouvy prodávajícím (ve smyslu § 2913/1 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že prodávající je primárně povinen vrátit Vám uhrazenou kupní cenu (která byla hrazena, jak předpokládám, v eurech), sekundárně je však rovněž povinen nahradit Vám i veškeré (Vámi řádně prokázané) související náklady, resp. Vámi utrpěnou škodu.
Nebude-li prodávající ochoten Vám poskytnout náhradu souvisejících nákladů, resp. náhradu utrpěné škody, můžete se s žádostí o pomoc při jednání obrátit na Evropské spotřebitelské centrum ČR, které působí při České obchodní inspekci:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/evropske-spotrebitelske-centrum/

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodné za chybný úřední postup
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Neoprávněné zamítnutí vyplacení dávek v hmotné nouzi úředníkem
- Neoprávněné zamítnutí vyplacení přídavku na bydlení úředníkem

Poprosím o právnu radu ďalej uvedenej problematiky. Ide mi o nápravu vo veci neprijatia žiadosti dávok v hmotnej núdzi + príspevok na bývanie trvajúci doteraz. Neprijatie mojej žiadosti sa datuje k 04/2011. Následne 11/2012 som bol prinútený finančnými okolnosťami sa odhlásiť z Úradu práce v Čechách a opustiť Českú Republiku, prišiel som totiž o kompletné úspory a doteraz som si nedokázal nájsť nové zamestnanie.
Aj keď ide o staršiu záležitosť, premlčacia doba by mala byť v tomto prípade irelevantná, keďže ide o preukázateľné pochybenie a zavádzanie úradníkov na Úrade práce, Sociálnom úrade Praha 9, Vysočany a Ministerstve práce a sociálnych vecí ČR. Zaujíma ma tiež náhrada škody spôsobenej úradným postupom. Poprosím Vás o vyjadrenie a právnu radu v danej veci, keďže som už niekoľko rokov bez akéhokoľvek príjmu. Ďakujem, Martin

ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás nepotěším, i kdyby promlčení nehrálo roli, což hraje, v tomto případě se jedná o nesprávný úřední postup státu a zde je promlčecí doba v případě náhrady škody ve výši 3 let, tak rovněž dokazování skutečnosti, že Vaše žádost nebyla přijata, což je neakceptovatelné, bude po letech velmi problematické. Obecně se nepřijetí žádosti, pakliže nemáte svědka nebo kupříkladu písemný či jiný záznam prokazuje velmi těžko, s odstupem doby je to prakticky nemožné. Doporučuji se v případě, že by se snad podobný postup opakoval, věc ihned řešit, nejlépe na místě s vedoucím oddělení, příp. ředitelem úřadu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Sestra zhodnotila nemovitost rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Bratr zhodnotil nemovitost rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Sestra zhodnotila byt, dům rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Bratr zhodnotil byt, dům rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?

Mám dotaz ohledně majetkového dělení. Jedná se o mne a sestru.
Nemovitost, jejímž vlastníkem je naše matka, je rodinný dům se zahradou. Tento dům je o velikosti cca 100 m2 a zahrada cca 500 m2. V přízemí je 4+1 a nahoře byla půda. V době trvání sestřina manželství si s manželem svépomocí z půdy udělali bytovou jednotku, do přestavby prý dali cca 300tis.
Sestra je rozvedená a činí si nyní nárok na polovinu domu a zahrady a chce, aby to na ni matka přepsala, protože prý z půdy s manželem udělali bytovou jednotku. Plus ještě z druhé půlky chce část jakoby dědictví.
Tím pádem by měla půlku domu jakoby za zhodnocení půdy a druhou půlku na půl se mnou - z titulu dědictví. Tedy ona 3/4 a já 1/4. Což si tedy nejsem jistá, že je spravedlivé zrovna. ale možná se mýlím. Pokud by v domě žádná půda nebyla a oni to s manželem celé přistavěli - ale takhle vlastně jen do prostoru, který tam již byl - dali pár sádrokartonů, přivedli vodu a plyn a za to má mít nárok na polovinu?
Jak by se nemovitost měla rozdělit mezi nás dvě, aby to bylo spravedlivé? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Měli byste nechat vypracovat znalecký posudek, ve kterém by bylo vypočteno zhodnocení nemovitosti Vaší sestrou. Podle výsledku znaleckého posudku se potom domluvit na případném dělení domu či finančním vyrovnání tohoto zhodnocení.

_

RODINA-ROZVOD
- Platnost rozvodu manželství při zpětvzetí odvolání proti rozvodu manželství
- Právní moc rozvodu manželství při zpětvzetí odvolání proti rozvodu manželství

Chtěla bych se zeptat, k jakému okamžiku nabývá právní moc rozvod při zpětvzetí odvolání proti rozvodu. K této problematice jsem našla toto:
§ 222 (1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo; to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není, a u rozsudku, kterým bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence partnerství.
Podle mého názoru by rozvod měl nabýt právní moc v okamžiku zpětvzetí odvolání. Je to tak?
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
§222 občanského soudního řádu je obecnou úpravou pro zpětvzetí odvolání, kdy skutečně platí, že pokud odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.
Řízení o rozvod manželství je však dále upraveno dle § 383 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). V rámci této úpravy je obsaženo speciální ustanovení § 396 o zpětvzetí odvolání. Dle tohoto ustanovení zastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení. Právní moc rozsudku tak nenastane okamžikem úkonu zpětvzetí, jak uvádíte, ale okamžikem nabytí právní mocí usnesení o zastavení odvolacího řízení.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Na shromáždění SVJ byli manželé bez plné moci druhých z manželů, je usnesení shromáždění platné?
- Na shromáždění SVJ hlasovala osoba bez plné moci majitele bytu - je usnesení shromáždění platné?
- Platnost usnesení shromáždění SVJ při hlasování neoprávněnou osobou

Podle § 1185 NOZ odst. 2 je potřeba u SJM manželů při hlasování podepsaná plná moc druhého manžela, který při hlasování na shromáždění chybí. V listopadu 2014 proběhlo shromáždění, kde 30% všech chybělo a 25% hlasovalo jako jeden z manželů SJM bez plné moci druhého manžela, který nebyl přítomen. Lze říci, že celé shromáždění bylo neplatné pro neusnášení schopnost? Tj. 30% chybělo a 25% hlasů bylo neplatných?
Vzhledem k tomu, že uběhla 90-denní lhůta od konání shromáždění, lze říci, že shromáždění z listopadu 2014 je platné i přes kolizi 25% hlasů všech s § 1185 NOZ odst. 2? Michal

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené ustanovení stanoví, že manželé zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu.
Uvedené ustanovení nenormuje, že zmocnění musí být uděleno písemně. Pokud není písemná forma určitého právního jednání stanovena zákonem nebo smluvním ujednáním (v tomto případě zejména stanovami), pak je na vůli manželů, v jaké formě bude zmocnění uděleno.
Pokud by manžel hlasoval proti vůli druhého, je věcí tohoto druhého manžela, aby se dovolával neplatnosti daného právního jednání.
Z tohoto důvodu nesouhlasím s Vašim tvrzením, že uvedené usnesení shromáždění je neplatné.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA (REKLAMACE)
- Původní majitel nemovitosti nepřiznal kupujícímu závažnou vadu
- Původní majitel bytu, domu nepřiznal kupujícímu závažnou vadu
- Skrytá vada nemovitosti o které původní majitel nemovitosti věděl - nároky kupujícího
- Zatajená vada nemovitosti prodávajícím kupujícímu - jaká práva má kupující?

01/2015 jsme podepsali kupní smlouvu na dům, byl předán 03/2015 zjistili jsme závadu, kterou majitelka neuvedla-do sklepa zatéká voda rohem domu, sousedi uvedli, že tento problém majitelka již několikrát řešila. Jak postupovat, lze požadovat opravu na náklady původní majitelky? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména
- poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí-li věřitele (zde Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

Byla-li si prodávající vědoma skutečnosti, že do sklepa prodávaného domu zatéká, přičemž Vás na to neupozornila, jedná se bezpochyby o porušení její smluvní povinnosti, tzn. že prodávající plnila vadně.

V případě kupní smlouvy pak dle § 2106/1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě domu nepřichází v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Podstatným je takové porušení smluvních povinností, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku).
Představuje-li ve Vašem případě zatékání do sklepa podstatné porušení kupní smlouvy, tzn. že byste při vědomí o této vadě kupní smlouvu vůbec neuzavřela, náleží Vám práva, která jsou uvedena výše.
Je-li naopak zatékání do sklepa pouze nepodstatným porušením smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo a/ na odstranění vady, anebo b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.

V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na prodávající s písemným vytčením zjištěné vady domu, přičemž tuto vadu řádně popište, doložte fotodokumentací a zmiňte, že dle sdělení sousedů se tato vada nevyskytla poprvé a prodávající o ní tudíž musela vědět. Jeden stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte prodávající prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou). V dopise zároveň sdělte, jaké právo dle § 2106 či § 2107 občanského zákoníku jste si zvolila (předpokládám, že půjde o požadavek na odstranění vady, samozřejmě na náklady prodávající, či poskytnutí slevy z kupní ceny domu).
Nebude-li prodávající ochotna vadu uznat a vyhovět Vašemu požadavku, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro psychický teror od zaměstnavatele (bossing)
- Okamžitá výpověď zaměstnance - bossing a psychický nátlak od zaměstnavatele

zaměstnavatel mě psychicky deptá. Důvodem je, že nesnese pod sebou lidi, kteří nejsou,, ovečkami,, . Snažila jsem se to 2 měsíce vydržet, ale situace se natolik vyhrotila, že mě nutil podepsat dohodu a okamžitě skončit, přičemž mi nechtěl vyplatit celý plat a provize, na které mám dle pracovní smlouvy nárok. Rovněž mi vyhrožoval, že pokud dám výpověď s 2. měsíční výpovědní lhůtou, udělá mi ze života peklo. Odebral mi pracovní místo, klíče od firmy a služební telefon. Nyní jsem na neschopence z psychických důvodů, konkrétně zhroucení z nátlaku a nadměrného stresu. Chtěla bych se zeptat, zda je možné z mé strany okamžitě ukončit pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Soudit se nechci, jelikož hlavně potřebuji práci a příjem. Jen se chci z pracovního poměru vyvázat nejlépe tak, abych tohoto člověka už nemusela vidět. Je taková možnost?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dle § 48/1 zákoníku práce může být pracovní poměr rozvázán jen:
a/ dohodou,
b/ výpovědí,
c/ okamžitým zrušením,
d/ zrušením ve zkušební době.

Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
1/ Dohoda:
Dle § 49 zákoníku práce platí, že:
- dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem;
- dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná;
- každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

2/ Výpověď:
Je-li výpověď dána zaměstnancem, nemusí být v zásadě nijak odůvodněna (§ 50/3 zákoníku práce), přičemž výpověď může být zaměstnancem dána i v průběhu jeho dočasné pracovní neschopnosti.

3/Okamžité zrušení pracovního poměru:
Dle § 56/1 zákoníku práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže:
a/ podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b/ zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
4/ Zrušení pracovního poměru ve zkušební době:

Dle § 66 zákoníku práce platí, že:
- zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu;
- zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance;
- pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží;
- pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Neboť z dotazu nevyplývá, že byste dosud byla ve zkušební době a zároveň (dle znění dotazu) nepředpokládám, že by ve Vašem případě byla naplněna některá z podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru, představuje prakticky jedinou variantu rychlého ukončení pracovního poměru uzavření dohody (odpověď ad 1/ výše). Dohoda samozřejmě nemusí být uzavřena při současné fyzické přítomnosti zaměstnance i zaměstnavatele, jednostranně podepsaný návrh dohody může být zaslán zaměstnancem zaměstnavateli, který po svém podpisu vrátí jeden stejnopis dohody zaměstnanci.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna předsedy bytového družstva BD - vliv na platnost a vypovězení mandátní smlouvy
- Vypovězení mandátní smlouvy a změna předsedy bytového družstva

Naše bytové družstvo uzavřelo v roce 2008 pro družstvo nevýhodnou mandátní smlouvu se správcovskou firmou.
Smlouvu za bytové družstvo podepsala tehdejší předsedkyně, která ale už od počátku roku 2010 předsedkyní není. Mezitím se vystřídali dvě předsedkyně a jeden předseda družstva, ale mandátní smlouva je stále původní.
Mandátní smlouvu jsem si pečlivě přečetla a nikde není napsáno, že její platnost je přenositelná z předsedy na předsedu.
Je tedy mandátní smlouva stále platná nebo by se mohla uzavřít eventuálně jiná? A musela by se dodržet tříměsíční výpovědní lhůta, jak je napsáno ve smlouvě, pokud by došlo k výpovědi smlouvy ze strany družstva. Děkuji. Ludmila

ODPOVĚĎ:
Mandátní smlouvu uzavřelo a je jí vázáno přímo družstvo, nikoliv předsedkyně (resp. členka statutárního orgánu).
Předsedkyně družstva (členka statutárního orgánu) pouze za družstvo jedná, protože družstvo je právnická osoba, tedy smyšlený subjekt, který sám jednat nemůže.
Smlouva je platná bez ohledu na změnu předsedy družstva (pokud nenastala jiná skutečnost, která má za následek zánik smlouvy, např. uplynutí doby nebo výpověď).
Pokud je ve smlouvě sjednaná tříměsíční výpovědní doba, bude nutné ji dodržet, ledaže by se smluvní strany dohodly jinak.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická nezpůsobilost - zavrženíhodné jednání vůči zesnulému zůstaviteli

Od 06/2014 řešíme dědictví po mojí babičce. Babička sepsala závěť - veškerý svůj majetek (byt v SJM, penzijní spoření) odkazuje svému manželovi (v závěti také uvedeno, že v případě, že by její manžel zemřel dříve, odkazuje veškerý svůj majetek mně - vnučce) a rovněž sepsala list o vydědění mé matky (její dcery). U babiččina manžela byla ale prokázána dědická nezpůsobilost (zavrženíhodné jednání vůči babičce - neposkytnutí péče, zanedbání atd. prokázáno lékařskými zprávami) Jaké jsou možné způsoby řešení? Mohu se já, jako vnučka stát spoluvlastníkem bytu? Jaká by byla nejlepší mimosoudní dohoda mezi všemi? Jiní potomci, ani ze strany babiččina manžela, nejsou a dohodnout se jsme schopni všichni.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Jedinou dědičkou ze závěti byste nyní měla být Vy. Předpokládám, že veškerý majetek měla Vaše babička v SJM s manželem. Pokud není mezi dědici a manželem jiná dohoda o rozdělení SJM, dělí se majetek v SJM na poloviny s tím, že 1/2 zůstává manželovi a druhá polovina jde do dědictví. Tuto druhou polovinu veškerého majetku v dědictví budete dědit Vy. Stanete se tedy spoluvlastníkem poloviny bytu, atd. Dohoda o rozdělení pozůstalosti není ve Vašem případě možná, protože jste jedinou dědičkou.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nepřetržitý provoz a proplácení svátků - zaměstnavatel strhává svátky z přesčasových hodin, je to v pořádku?
- Krácení přesčasových hodin, přesčasu státními svátky zaměstnavatelem - je to v souladu se Zákoníkem práce?

Pracuji v nepřetržitém provoze na 12ti hodinových směnách takže pracujeme i ve svátek. dozvěděli jsme se že zaměstnavatel nám svátky kdy jsme v práci proplácí ale když máme volno a je svátek tak nám strhne z přesčasových hodin 11h. za svátek. Zůčtovací období máme jednou za půl roku a proti pracovnímu fondu máme vždy přesčas. je možné aby svátky kdy máme volno nám odečítal z přesčasových hodin?
Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance min. 1č dní předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění – dále jen „ZP“).
Pokud máte na svátek naplánovanou směnu, pak Vám za práci ve svátek náleží mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci připadne náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Namísto poskytnutí náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku.
Pokud Vám na daný den směna naplánovaná nebyla, pak byste v tento den stejně nepracoval, máte volno a nenáleží Vám žádná kompenzace za tento den (§ 115 ZP).
Vámi uváděný příklad by odpovídal postupu, kdy by Vám zaměstnavatel na svátek naplánoval směnu, ale zároveň by Vám tento den poskytl náhradní volno za práci přesčas. Za práci přesčas však v prvé řadě náleží zaměstnanci příplatek, pouze s jeho souhlasem je možné mu namísto příplatku za práci přesčas poskytnout náhradní volno (§ 114 ZP).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní vlastnictví pozemku - jak určit skutečného vlastníka?
- Žaloba na určení vlastníka, majitele nemovitosti, nemovité věci

Duplicitní vlastnictví pozemku, my - na základě rozhodnutí o dědictví z 10/1997, oni - na základě kupní smlouvy z 07/1994 koupili od Nyklíčkových, kteří pozemek získali na základě směnné smlouvy z 10/1990 se Státním statkem Vysoká (pozemek někdo označil jako opuštěný! )
Domluva s duplicitními vlastníky se nedaří. Mám podat žalobu k soudu? Můžu to zvládnout sama, i když nejsem právník? Lze sepsat žalobu dle nějakého vzoru? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
V případě duplicitního vlastnictví pozemku, které se nedaří odstranit dohodou, je podání žaloby de facto jedinou možností. V tomto případě se bude jednat o tzv. určovací žalobu (tzn. žalobu na určení vlastnického práva) dle § 80 Občanského soudního řádu.
Přestože na internetu je možné narazit na nejrůznější vzory žalob (s kolísající kvalitou), včetně žaloby určovací, doporučuji Vám v této věci v každém případě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že příprava žaloby sama o sobě představuje pouze jeden z kroků soudního sporu, kterému by mělo předcházet posouzení šancí na úspěch (s ohledem na dostupné důkazní materiály, právní zhodnocení skutkového stavu apod.), a po kterém zejména následuje soudní řízení (v celé své složitosti), které bývá pro člověka neznalého pravidel občanského soudního řízení poněkud nepřehledné. Z důvodu minimalizace starostí a získání objektivního pohledu na Vaše procesní šance Vám proto doporučuji advokáta vyhledat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že duplicitní vlastnictví je v současné době řešeno v § 24 katastrálního zákona, který umožňuje zanést do katastru nemovitostí tzv. poznámku spornosti (upozorňující každého na to, že v případě konkrétního pozemku probíhá soudní spor). V rámci staré právní úpravy pak bylo duplicitní vlastnictví upraveno v § 45/3 staré katastrální vyhlášky.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic vybral peníze z účtu zůstavitele těsně před smrtí a nazval to darem - uplatnění v dědickém řízení
- Krádež peněz z účtu těsně před smrtí, úmrtím zůstavitele

Je možné aby těsně před smrtí nemohoucí tety manipulovala s penězi na účtě tety cizí osoba, měla tety kartu, pin (přesuny, výběry). Je možné, aby při řešení pozůstalosti, řekla ta samá cizí osoba, že jí teta dala 100.000 Kč, nemá na to žádný podklad, notářce to takhle stačí. Úmrtí tety 1.2.15. Úmrtí strýce 13.2.15. Úmrtí jediné dcery před 1,5 rokem 11/2013). Dědí pouze sourozenci tety a strýce. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud tato osoba měla dispoziční právo k účtu, tak měla právo disponovat s penězi na účtu. Jestliže neměla dispoziční právo k účtu, ale s účtem disponovala se souhlasem tety, tak bylo vše v pořádku. Pokud však víte, že teta k tomu osobě svolení nedala a došlo k neoprávněné manipulaci s účtem, pak sdělte notáři, ať prověří pohyb na účtu tety v době před její smrtí (vyžádá si po bance výpisy z účtu). Můžete před notářem prohlásit, že nesouhlasíte s výroky o penězích dané osoby a proč. Notář by měl sporná pasiva vyloučit z dědického řízení a vůbec by je neměl projednávat. Měl by Vás odkázat na civilní soud k podání žaloby ohledně těchto sporů (dědické řízení je nesporné).

_

RŮZNÉ-ZDRAV. A SOC. POJIŠTĚNÍ
- Pojištění dítěte - rodiče Slováci s trvalým pobytem v ČR

S manželem Slováci s trvalým pobytem v ČR. 5/2015 termín na narození dítěte. Pojišťovna, kde jsem pojištěna (VZP) -dle jejich vnitřních směrnic musíme pro něj k žádosti o veř. zdrav. poj. požádat na cizinec. pol. o žádost k trvalému pobytu. Jinak nám ho nepojistí! Jiná pojišťovna (MV) to nepožaduje! K úplné žádosti oTP: ČR rodný list dítěte, foto, SK cestovní doklad dítěte. Žádost o trvalý pobyt-na základě ČR rodného listu, bez cestovního dokladu žádost stopnou, odklad k vyřízení trvalého pobytu, dostaneme potvrzení pro VZP-dočasně pojištění pro dítě. K úplnému vyřízení- ambasáda v ČR, SK matrika a policie zařídit SK rodný list (lhůta 90D) + cestovní doklad pro dítě (lhůta 30D, nutno dostavit se osobně s novorozencem kvůli fotografii! ). Zaplatit xy euro. S SK cestovním pasem (platnost 2R) se dostavit na cizineckou, obnovit žádost o TP a čekat 60D na průkaz o TP (platnost 5L). Předložit na VZP! Musíme
splnit vnitřní směrnice pojišťovny? Má na to pojišťovna právo (dle jakého zákona)? Můžeme odmítnout takový postup? Kam se obrátit jestli pojišťovna pravdu nemá?

ODPOVĚĎ:
Dle § 88/1 a 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR platí, že:
- narodí-li se cizinec na území ČR, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný;
- pobývá-li však zákonný zástupce narozeného cizince na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době 60 dnů od narození podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu; v případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě se nejedná o cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů (§ 180j zákona o pobytu cizinců na území ČR), nýbrž že se jedná o běžné zdravotní pojištění dle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V tomto ohledu je klíčový § 11/1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož platí, že:
- při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije;
- dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození;
- změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti.
Shora uvedenému pak koresponduje povinnost zákonného zástupce pojištěnce oznámit zdravotní pojišťovně narození pojištěnce do 8 dnů od jeho narození (§ 10/6 zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Jsou-li při automatickém vzniku pojištění cizince (v důsledku jeho narození) pojišťovnou vznášeny další požadavky, je možné uvažovat o tom, že se pojišťovna v tomto ohledu dopouští diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Postup pojišťovny můžete nechat přezkoumat Ministerstvem
zdravotnictví a zejména Českou národní bankou (která dle § 44 zákona o České národní bance vykonává nad pojišťovnami dohled).

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bonusy a malusy u mzdy - má právo soukromník částky strhnout a bonus za minulý rok nepřiznat?
- Nevyplacení bonusů za kalendářní rok - může to zaměstnavatel udělat?

Pracovala jsem v malé IT firmě. Šéf mně neustále dával více pozic, aniž by mi zvýšil mzdu. Primárně jsem měla pracovat jako Projektový manager. Koncem ledna 2015 jsem dala výpověď. Zhroutila jsem se z pracovního vytížení. Jedním z důvodů bylo i to, že šéf mě šikanoval a najal na mé místo náhradu, ta dala výpověď.
Má právo mně můj šéf, jednatel, strhnout po mé výpovědi bonus za rok 2014, s tím, že mně poslal tabulku s malusy, že kvůli mně nedopadl jeden projekt. Dále mně strhnul už z lednové výplaty bonusy, tedy mzdu domluvenou po zkušební době. V pracovní smlouvě mám mzdu uveden bez bonusu. Měla jsem excelovskou tabulku, která ale obsahuje základní mzdu vyšší (ten domluvený po zkušební době). Jednatel se mně vysmál, že excelovská tabulka nic neznamená a že v pracovní smlouvě to upravené není (mzdu po zkušební době). V době mého pracovního poměru odmítl tu mzdu zanést do pracovní smlouvy s tím, že ho mám v bonusech. Moje otázka je. Mohu se proti tomu bránit a jak? Jsem teď bez práce, mám zdravotní následky a syndrom vyhoření. Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je určující výše mzdy uvedená v pracovní smlouvě. Pro výplatu bonusů je důležité, jakým způsobem je určeno, kdy a za jakých podmínek se tyto bonusy vyplácejí (např. existuje vnitřní předpis zaměstnavatele, přímo to obsahuje pracovní smlouva, apod.), a zda tyto podmínky byly u Vás splněny či nikoliv.
Pokud se domníváte, že podmínky pro výplatu bonusů splněny byly, a přesto vám zaměstnavatel bonusy nevyplatil, tak máte možnost toto písemně zaměstnavateli vytknout s výzvou k doplacení dlužné částky. Pokud na tuto Vaši výzvu nebude zaměstnavatel reagovat k Vaší spokojenosti, budete se muset obrátit na soud s žalobou na plnění, resp. zaplacení dlužné částky, u kterého však budete muset nést důkazní břemeno, tj. prokázat, že podmínky pro vyplacení bonusů byly ve Vašem případě splněny.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prevence vydržení dlouhodobě užívaného pozemku "v dobré víře" že je osoby která ho neoprávněně užívá
- Jak zabránit vydržení dlouhodobě užívaného pozemku "v dobré víře" že je osoby která ho neoprávněně užívá

Vaše odpovědi ohledně užívání pozemku v dobré víře jsou vždy z pohledu toho kdo pozemek chce získat. My máme opačný dotaz.
Jsme vlastníci pozemku a jeho malou část (přibližně 70m2) využívají již mnoho let naši sousedi – mají zde zabetonovaný sušák na prádlo, výběh pro psa a skládku materiálů. Opakovaně sousedy ústně upozorňujeme, že,, hospodaří,, na našem pozemku a oni nám při nedávném upozornění odpověděli, že pozemek využívají v dobré víře – tento výraz použili poprvé, máme tedy obavu - že cosi chystají. (Upozoňujeme je ústně přibližně každých pět let). Naše otázka zní: Jak se tomuto bránit, abychom o pozemek nepřišli – tak aby to v pozdější době bylo právně ubranitelné, protože pozemek si chceme zachovat v našem vlasnictví, i když pro něj nemáme v současné době využití (v katastru je celý pozemek, jako jeden celek, napsaný na nás). Postačí v tuhle chvíli je například písemně upozornit (s doručenkou), že jsme si situace vědomi a že pozemek je náš, než se oni pokusí pozemek vydržet? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Jsou-li si Vaši sousedé vědomi skutečnosti, že užívají cizí pozemek (což si být vědomi musí), je vydržení části Vašeho pozemku vyloučeno.

Základní podmínky pro vydržení jsou zakotveny v § 1089/1 a § 1090/1 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

- drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví;

- k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

Pro řádné vydržení je tudíž zapotřebí současné splnění následujících podmínek:

1/ trvání držby,
2/ poctivý držitel,
3/ uplynutí stanovené doby,
4/ pravost držby.

Poctivým držitelem je dle § 992/1 občanského zákoníku ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo (zde vlastnické), které vykonává. Nepoctivě naopak drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

O pravou držbu jde pak dle § 993 občanského zákoníku tehdy, pokud se neprokáže, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.

K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).

S ohledem na to, že Vaši sousedé si musí být vědomi toho, že jimi užívaná část pozemku jim nepatří, nemohou být označeni za poctivé držitele, jejich držba pak není ani pravou (neboť se do užívání části pozemku vetřeli svémocně). Ani po deseti letech takového užívání části Vašeho pozemku proto k řádnému vydržení dojít nemůže.

Vaši sousedé nejsou samozřejmě ani v dobré víře, která byla dle § 130/1 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) jednou z podmínek pro řádné vydržení.

Občanský zákoník přinesl od 1. 1. 2014 v rámci úpravy vydržení novinku, a to v podobě tzv. mimořádného vydržení. Dle § 1095 občanského zákoníku platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí (v případě nemovitých věcí se tedy jedná o 20 let), vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. S ohledem na skutečnost nepoctivé držby ze strany Vašich sousedů tedy není tento právní institut v případě Vašich sousedů použitelný.

Mírně nad rámec shora uvedeného proto pouze doplňuji, že v případě mimořádného vydržení se do doby stanovené v § 1095 občanského zákoníku započte i doba, po kterou měl držitel (popř. jeho právní předchůdce) věc nepřetržitě v držbě před 1. 1. 2014. Tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2016), jde-li o věc movitou, a pěti let (tedy před 1. 1. 2019), jde-li o věc nemovitou (§ 3066 občanského zákoníku).

V současné chvíli Vám doporučuji doručit Vašim sousedům prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka) písemné upozornění na skutečnost, že bez právního důvodu (a tudíž neoprávněně) užívají část Vašeho pozemku. Tuto část pozemku v upozornění řádně specifikujte (např. uvedením její přibližné výměry, umístění v rámci pozemku jako celku a výčtem zařízení, která jsou sousedy na této části pozemku provozována). K tomuto upozornění připojte kopii výpisu listu vlastnictví z katastru nemovitostí (včetně kopie katastrální mapy), z nichž bude jednoznačně vyplývat, že předmětná část pozemku je Vašim vlastnictvím. Sousedy můžete v upozornění zároveň seznámit se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, resp. jim můžete tímto způsobem sdělit, že jejich držba je nepoctivá a nepravá a nemůže tudíž vést ani k řádnému, ani k mimořádnému vydržení.

Na závěr své odpovědi pouze připomínám, že proti neoprávněnému užívání části Vašeho pozemku se můžete bránit rovněž žalobou, a to žalobou na vydání věci, resp. žalobou na vyklizení nemovité věci (dle § 1040/1 občanského zákoníku).

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
OBCHOD-REKLAMACE
- Opravář nechce vydat neopravenou věc - jak se bránit?
- Opravář věc neopravil a nechce ji vrátit majiteli - co dělat?

29.03.2013 jsem dal do opravy hodinky - výměna sklíčka, vyčistit. Do dnešního dne tj. 04.05.2015 nejsou opraveny a ani je nechtějí vydat neopravené. Jak mám postupovat? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, zda jste dal hodinky do opravy v rámci jejich reklamace, nebo zda se jednalo o Vámi objednanou opravu. Z tohoto důvodu se budu věnovat oběma možnostem:
1/ Reklamace hodinek:
Pokud jste hodinky reklamoval, je nezbytné aplikovat § 19/1 a 3 zákona o ochraně spotřebitele, dle něhož platí, že:
- prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje;
- prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady;
- reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě;
- po uplynutí lhůty dle předchozí odrážky má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit (může tedy odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny).
Pokud tedy vyřízení Vaší reklamace (a to opravou hodinek) trvá prodávajícímu namísto 30 dnů více než 2 roky, můžete se na prodávajícího obrátit s písemným oznámením o odstoupení od kupní smlouvy, v němž uvedete důvod odstoupení a požadavek na vrácení kupní ceny. Můžete také od své reklamace upustit a požadovat vrácení hodinek.
V této věci můžete rovněž kontaktovat Českou obchodní inspekci, která dohlíží nad dodržováním povinností uložených prodávajícím zákonem o ochraně spotřebitele: http://www.coi.cz/

2/ Oprava hodinek na objednávku (smlouva o dílo) :
Neboť opravu hodinek jste si objednal v roce 2013, bude nezbytné vycházet z ustanovení starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
S opravářem hodinek jste uzavřel smlouvu o dílo, resp. smlouvu o opravě věci (dle § 652 a násl. starého Občanského zákoníku), která je zvláštním typem smlouvy o dílo.
Dle § 633/1 starého Občanského zákoníku platí, že zhotovitel (zde opravář hodinek) je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době.
Nebyla-li žádná doba pro splnění sjednána, byl opravář povinen hodinky opravit prvního dne poté, kdy o to byl Vámi požádán (jak vyplývá z § 563 starého Občanského zákoníku), k čemuž, jak předpokládám, již došlo.
Dle § 642 starého Občanského zákoníku platí, že až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.
Na opraváře hodinek se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k opravě hodinek v přiměřené dodatečné lhůtě (kterou mu zároveň stanovíte), v případě jejího nedodržení upozorněte opraváře na to, že od uzavřené smlouvy o dílo (resp. smlouvy o opravě věci) odstoupíte a budete požadovat vrácení hodinek.
Nebude-li opravář na Vaší písemnou žádost reagovat, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vydání věci (§ 1040 nového občanského zákoníku). Pro předejití soudnímu sporu je možné požádat o pomoc Policii ČR. Je pravdou, že do kompetencí Policie ČR nenáleží řešení soukromoprávních sporů, dostaví-li se však policista k opraváři hodinek, může tato skutečnost sama o sobě posloužit jako vhodný nátlakový prostředek k vydání hodinek bez nutnosti podávat na opraváře žalobu. Rozhodnete-li se žalobu podat, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-EXEKUCE
- Dražba bytu - může se zúčastnit dražby soudní exekutor?
- Dražba bytu - dražebník nezná anuitu, je dražba platná?
- Dražba bytu - může dražit i exekutor?

Přihlásil jsem se do dražby bytu. V dražbě jsem přihazoval já, ještě jeden účastník a sám soudní exekutor. Dle podmínek Dražební vyhlášky se toho soudní exekutor neměl zúčastnit a tím navyšovat cenu. Dále ve znaleckém posudku chyběla důležitá informace o výši nesplacené anuitní částky, o které jsem se dozvěděl později. Můžu na základě těchto informací odstoupit od vydražení a mám nárok na vrácení jistiny 150 000 kč nebo o tuto jistinu přijdu? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě došlo nepochybně k porušení zákona, neboť soudní exekutor se ze zákona nesmí dražby účastnit. Proto můžete podat odvolání proti usnesení o příklepu, v němž musíte uvést, že byl tímto způsobem porušen zákon. Jedině soud může usnesení o příklepu zrušit, pokud byste nepřevzal předmět dražby a nedoplatil cenu, konala by se nová dražba. Pokud by v ní nedošlo k prodeji za minimálně stejnou cenu, jako v první dražbě, byl byste povinen doplatit rozdíl této ceny. Jednostranné odstoupení z Vaší strany tedy není možné. Informace o výši nesplacené anuity je sice důležitá, avšak jelikož se jedná o družstevní podíl, tedy členství v obchodní korporaci spojené s právem nájmu bytu, není její neuvedení protizákonné. Samozřejmě tuto skutečnost uveďte v odvolání, avšak snížení ceny v odvolacím řízení není možné. Všechny tvrzené skutečnosti musíte samozřejmě doložit, například svědeckými výpověďmi.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Automatické prodloužení nájmu formou opce - může pronajímatel zvýšit nájemné?
- Je možné zvýšení nájemného při automatickém prodloužení nájemní smlouvy (opce)?

Uzavřel jsem nájemní smlouvu na dobu určitou s opcí na prodloužení. Text opce je zde:
"Nájemce má opci na prodloužení doby nájmu o minimálně stejnou dobu, jako je původní doba nájmu. V případě uplatnění opce obě strany uzavřou v časovém předstihu dodatek k nájemní smlouvě." Opci jsem využil, ale pronajímatel mi oznámil, že prodlouží dobu nájmu jen v případě navýšení nájemného. Je možné aby toto udělal? Pak přeci opce postrádá svůj smysl. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Z uvedeného ujednání vyplývá pro pronajímatele povinnost uzavřít dodatek k nájemní smlouvě, pokud o to požádá druhá smluvní strana (resp. uplatní opci). Uvedené ujednání nedává pronajímateli možnost měnit podmínky smlouvy bez souhlasu druhé smluvní strany.

Poté co by byla nájemní smlouva uzavřena, má pronajímatel právo navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. Pokud by to nájemce odmítl, rozhodne o výše nájemného soud.

Dále bych Vás chtěl upozornit na zákonné prodloužení nájmu podle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU (VÝPOVĚĎ)
- Zaměstnanec chce okamžitě ukončit pracovní poměr - co mu hrozí od zaměstnavatele?
- Zaměstnanec chce dát okamžitou výpověď - co mu hrozí od zaměstnavatele?
- Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (má nové místo) - jaké sankce hrozí od zaměsntavatele?
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem (má nové místo) - jaké sankce hrozí od zaměsntavatele?

Chci se zeptat dal jsem zaměstnavateli dvou měsíční výpověd ale chci odejít okamžite a začit pracovat jako osvč jaké to muže mit pro mně nasledky ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Je nesporné, že svou úmyslnou neomluvenou absencí porušíte základní povinnost zaměstnance konat osobně a podle pokynů zaměstnavatele práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době (jak vyplývá z § 38/1 písm. b) zákoníku práce).
Zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli Vás v souvislosti s úmyslnou neomluvenou absencí sankcionovat (ve smyslu udílení pokut či jiných plateb, je však nezbytné si uvědomit, že na Vaší straně může vzniknout odpovědnost za případnou škodu zapříčiněnou Vaší neomluvenou pracovní absencí.
Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným (tzn. nedbalostním či úmyslným) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako základní povinnost zaměstnance je v této souvislosti samozřejmě možné označit závazek zaměstnance chodit do práce v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou (či vnitřními předpisy zaměstnavatele).
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Co se týče limitace náhrady škody, je vhodné vědět, že byla-li škoda zaměstnancem způsobena z nedbalosti, může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat náhradu škody maximálně ve výši rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, pokud však zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslným porušením svých povinností, není výše náhrady škody nijak limitována (§ 257/2 zákoníku práce). V případě škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel navíc po zaměstnanci požadovat i ušlý zisk.
Svou odpovědnost za škodu, kterou případně stávajícímu zaměstnavateli neomluvenou absencí způsobíte, můžete určitým způsobem zmírnit s využitím § 2902 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že kdo může a má vědět, že poruší svou právní povinnost (mimo jiné tedy i povinnost smluvní), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout (zde se jedná o Vašeho stávajícího zaměstnavatele), a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit (jste-li rozhodnut přestat před uplynutím dvouměsíční výpovědní doby chodit do práce) vyrozumět svého stávajícího zaměstnavatele (a to písemně, přičemž jeden podepsaný stejnopis tohoto vyrozumění si ponecháte a druhý doručíte zaměstnavateli doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu) o svém úmyslu přestat chodit do práce (a poučit ho o možných následcích).
Tímto způsobem bude Váš stávající zaměstnavatel informován o Vašem úmyslu porušit pracovní smlouvu a bude se moci dle toho zařídit (zejména za Vás opatřit s dostatečným předstihem pracovní náhradu).
Shora uvedenému lze samozřejmě předejít v případě, kdy bude Váš pracovní poměr ukončen dohodou se zaměstnavatelem (§ 49 zákoníku práce), která může být uzavřena i po podání výpovědi (v této dohodě byste podanou výpověď vzal zpět, zaměstnavatel by s tím vyslovil souhlas a zároveň byste sjednali, k jakému datu bude Váš pracovní poměr ukončen).

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení státních svátků zaměstnavatelem (dává neplacené volno) - má na to zaměstnavatel právo?
- Zaměstnavatel neproplácí svátky a dává neplacené volno - dovoluje to Zákoník práce?

Jsem zaměstnanec pojišťovny se zaručenou mzdou 12.500 Kč, která je složená z provizí. Od ledna 2015 nám zaměstnavatel oznámil, že nám nebude proplácet státní svátky a budeme mít v tyto dny pouze neplacené volno. Má na to právo?
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, tj. dle druhu a rozsahu sjednané práce - § 34b zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP). Pokud se jedná o svátky, tak dle § 115 odst. 3 ZP platí, že pokud zaměstnanec nepracoval, protože na jeho běžný pracovní den připadl svátek, přísluší mu náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části, která mu ušla v důsledku svátku.
Zaměstnavatel nemůže jednostranně zaměstnanci nařídit neplacené volno, zaměstnanec by s takovým postupem musel souhlasit.
Pokud by zaměstnavatel takto postupoval, doporučuji ho písemně upozornit na porušování jeho povinností, případně lze podat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce - www.suip.cz.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ odmítlo uhradit opravu topení v bytě - nezaviněná závada majitelem bytu (BJ), potvrzení od řemeslníka
- Závada v bytě - SVJ odmítá opravu zaplatit, uhradit z fondu oprav - jak se bránit?
- Oprava stupačky v domě platí ji majitel bytu SVJ v patře nebo jde z fondu oprav SVJ?
- Oprava vodovodní trubky ve stupačce - platí ji majitel bytu SVJ v patře nebo jde z fondu oprav SVJ?

SVJ se odmítlo zabývat netopícím topením (dálkové vytápění) v mém bytě z důvodu, že když netopí jen u nás, je prý jednoznačné, že jsme si jej rozbili my a tudíž si musíme uhradit opravu sami (listopad 2014). Dali nám kontakt na smluvní firmu. Opravář z této firmy přišel a zjistil, že topení netopí kvůli nedostatečnému průtoku stoupaček, protože dole v suterénu na centrálním ventilu je ucpané filtrační sítko. Bylo tedy jasné, že nešlo o závadu v bytě a že ji nemohl způsobit majitel bytu. Tuto skutečnost jsem SVJ doložila písemným vyjádřením opraváře, přesto mi neuvěřili (aniž by si cokoli ověřovali nebo nechali zkontrolovat topení apod.), řekli, že takový doklad se dá snadno koupit (a to byl doklad od té smluvní firmy! ) a na schůzi nechali schválit, že mi tuto opravu neproplatí z důvodu, že jsme si závadu způsobili sami.
Pro nás je to taková křivda, že bychom se chtěli soudit i když se jedná
jen o 760 Kč. Máme v zákoně nějakou oporu? Ve stanovách nic konkrétního v tomto ohledu není. Jen to, že o společné prostory se stará SVJ.
Celé stanovy jsou jen stručné, podle nějakých vzorových. Naše SVJ má jen 16 bytů a právní povědomí nemá prakticky nikdo. Já se domnívám, že se jedná o opravu, na které by se měli podílet všichni, neboť když by se sítko nepročistilo, časem by přestala topit topení i v ostatních bytech. Existuje nějaký paragraf, který stanovuje, že o společné části topení ve společných prostorách se stará SVJ, když to ve stanovách není?
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Trubky svislého vedení (stoupačky) vedoucí teplo jsou společnou částí domu. Za správu společných částí domu je odpovědné společenství vlastníků bytových jdenotek (SVJ). Jakožto člen přispíváte na správu společných částí domu pravidelnými příspěvky a na opravu máte nárok.
Pokud Vám společenství vlastníků odmítá uhradit náklady na opravu, která se týkala právě společných částí domu, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.
Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta (www.advokatikomora.cz  ), který Vám pomůže sepsat žalobu. Rovněž musí prostudovat stanovy a příp. i další dokumenty, protože bez jejich znalosti nelze ani určit zákon, kterým se bude daný právní vztah řídit.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí práce úřadu práce ze zdravotních důvodů - hrozí sankce od Úřadu práce, ÚP?
- Vhodnost konkrétního zaměstnání u osoby v evidenci úřadu práce - definice zákona
- Vyřazení z evidence úřadu práce ÚP pro odmítnutí práce, zaměstnání ze zdravotních důvodů

Doručil jsem na Úřad práce doporučenku, kde jsem byl vyslán úředníci na danou pozici.
Problém té práce je, že zaměstnavatel ač by mě zaměstnal, nemá pozici vhodnou pro můj zdravotní stav. To jest omezení práce ve výškách, těžké fyzické práce a alergie na prach. Provádějí také bourací práce. Na ÚP jsem na to předem upozornil a úřednice mi na to řekla, že určitě budou
mít něco jiného. Po doručení papírů, se chovala arogantně a řekla kdybych to alespoň zkusil, že to dá na právní oddělení.
Může mi úřad práce z právního hlediska nějak uškodit? Už dříve tam toto omezení mám doloženo. Mohou lidí nutit k takové práci, pokud máj zdravotní omezení (i dlouhodobě nezaměstnaný)? Děkuji. Luděk

ODPOVĚĎ:
Úřad práce Vás může v případě, že odmítnete nastoupit do vhodného zaměstnání, vyřadit z evidence. Podle § 20 zákona o zaměstnanosti je vhodným zaměstnáním takové zaměstnání:
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání

Jste-li veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než rok, je pro Vás vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které:
a) splňuje podmínky stanovené v písm. a), b) a d), nebo
b) splňuje podmínky stanovené v písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby

Z výše uvedeného vyplývá, že se vždy musí jednat o zaměstnání odpovídající Vaší zdravotní způsobilosti. Vzhledem k tomu, že Vámi uvedené zaměstnání tuto podmínku velmi pravděpodobně nesplňovalo, neměl by pro Vás z odmítnutí takového zaměstnání vyplynout žádný postih. Pokud by Vás úřad práce přesto vyřadil z evidence, můžete se proti rozhodnutí odvolat s poukázáním na to, že se nejednalo o vhodné zaměstnání podle § 20 zákona o zaměstnanosti.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zoral můj pozemek a zasadil na ní plodiny - je možné oplotit pozemek a nechat si úrodu?
- Čí je úroda při neoprávněném zorání a zasazení rostlin na cizím pozemku?
- Kdo je majitel úrody při neoprávněném obdělání půdy na cizím pozemku?

Mám pozemek u domečku kde se nezdržuju : trávnatou plochu a ornou půdu - přišel jsem na to že soused zabírá jak můj pozemek (trávnatou plochu) kde má dřevo a nějaký stavební odpad a pod.
- ornou půdu která je zvoraná a něco je na ní nasazeno
- rozhodl jsem se oplotit ornou půdu i trávnatou plochu, tak by mne zajímalo :
- nemáme žádnou smlouvu mezi sebou a ani nic podobného.
Mohu oplotit ornou půdu i napriek tomu že tam má něco nasazeno (do původního stavu bych si to dál sám)? Bez toho abych ho nějako informoval? je to přeci můj pozemem tak logicky on nemá s mojim pozemkem nic společného
A mohu oplotit trávnatu plochu kde on má dřevo a bordel? tam je toho o něco víc na vyklizení … předpokládám že tam asi musím informovat ho o tom aby si to vyklidil? jak postupovat když to ani po výzvě nevyklidí? (hlavně bych se nerad táhnul s občansko právním soudem a pod.)
mohu se toho zbavit jak já budu chtít? pokud teda on nebude reagovat na výzvu. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud soused s Vámi nemá žádnou nájemní či obdobnou smlouvu (právní titul), pak tam nemá právo cokoliv dělat. V rámci předcházení sporům bych mu zaslal doporučený dopis s dodejkou, že jste vlastníkem pozemku a máte v plánu pozemek oplotit, a proto jej vyzýváte k vyklizení věci, které tam má umístěny, a to ve lhůtě jednoho měsíce. V opačném případě budou věci vyklizeny na sousedův pozemek s tím, že bude požadována úhrada nákladů za přímístění předmětných věcí. Ohledně těch nasázených věcí platí shodné, je to užívání bez právního důvodu, ale opět by se dalo možná nějakým způsobem domluvit na tom, abyste mu tam tu sadbu za náhradu nechal do sklizně, ale samozřejmě to nemusíte dělat. V obou případech se jedná o užívání Vašeho pozemku (nemovité věci) bez právního důvodu.
Při stavbě plotu (rozhrady) dbejte toho, aby byly respektovány skutečné hranice obou pozemků, aby je soused nemohl rozporovat.

_

OBČAN-NÁJEM
- Vypršení nájemní smlouvy na garáž - nájemce garáž nevyklidil
- Nevyklizení garáže po ukončení, vypršení nájemní smlouvy - jak postupovat?
- Nájemník nezaplatil nájemné - může pronajímatel zadržet věci nájemce, nájemníka?
- Nájemník dluží nájemné - může pronajímatel zadržet věci nájemce, nájemníka?
- Zadržení věcí nájemce, nájemníka pronajímatelem - dluh, nezaplacené nájemné

Jsem majitelem garáže, kterou pronajímám. 15.12.2014 jsem se nájemcem podepsal výpověď z nájmu, která začala běžet 01.01.2015. Výpovědní lhůta 3 měsíce, tedy do 31.03.2015. Dnes je 02.05.2015, ale nájemce mi doposud garáž nepředal. Od konce března, kdy jsem ho kontaktoval s dotazem na termín pro předání garáže se mi pouze vymlouvá, jak do telefonu, tak do SMS. Na můj návrh, aby zaslal na bankovní účet, či donesl hotově nájemné za duben a květen, nijak nereagoval. Chci se zeptat, jak mohu nyní proti němu postupovat, když, dle mého názoru, nyní neoprávněně používá cizí věc (beze smlouvy, bez uhrazeného nájemného)? Jak se příště zachovat, resp. co do nájemní smlouvy začlenit, aby k podobnému případu již v budoucnu nemuselo dojít? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nájemce od 1. 4. 2015 užívá Vaší garáž bez právního důvodu. Pokud za tuto dobu neplatí nájemné, vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení, které spočívá v tom, že neoprávněně ušetřil prostředky, které by byl povinen zaplatit na nájemném za užívání garáže (kdyby nájem trval, byl by povinen platit nájemné).
Nyní písemně vyzvěte nájemce k odevzdání garáže a k zaplacení nájemného za duben a poté dále až do skutečného předání garáže (pokud dojde k předání v průběhu měsíce, máte nárok na nájemné jen za příslušnou část měsíce - tzn. jen za dobu, kdy skutečně garáž užíval). Ke splnění těchto povinností stanovte nájemci lhůtu (alespoň 3 dny). Výzvu zašlete doporučeně s dodejkou, aby bylo zřejmé, kdy byla nájemci doručena.
Pokud nájemce nesplní své povinnosti, musíte na něj podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení (nájem za dobu, kdy užívá garáž bez právního důvodu) a na vyklizení garáže. Za tímto účelem doporučuji vyhledat advokáta. Jeho náklady pak uhradí nájemce.
Nájemce můžete také upozornit na skutečnost, že pronajímatel může podle § 2234 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zadržet movité věci nájemce, které má v pronajaté věci na úhradu pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci.
V budoucnu můžete dalšího nájemce na výše uvedné skutečnosti upozornit tím, že je vtělíte do smlouvy.

_

OBČAN-NÁJEM
- Maximální sankce za nevyklizení pronajatých prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální pokuta za nevyklizení pronajatých prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální sankce za nevyklizení nájemních prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální pokuta za nevyklizení nájemních prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?

Nájemce garáže se zdráhá ji opustit a vyklidit, ač uplynula nájemní smlouva.
Mohu příště do nájemní smlouvy, nebo i dohody o ukončení nájmu, začlenit odstavec, např. Sankce za pozdní opuštění a předání nemovitosti?
Když měsíční nájem činil 600 CZK, je možné mít ve smlouvě a požadovat i 600 CZK za jeden den, a každý další den, prodlení? Kolik může být maximální denní sankce? Je taková sankce v rozporu s dobrými mravy nebo platí domněnka smluvní volnosti a můžeme si napsat s nájemcem do nájemní smlouvy co chceme? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Sankce za pozdní předání garáže samozřejmě do smlouvy včlenit můžete.
Vámi zmíněná smluvní volnost (autonomie vůle smluvních stran) se samozřejmě uplatní, ale tato smluvní volnost je omezena mj. korektivem dobrých mravů.
Nelze jednoznačně určit jaká je maximální přípustná výše smluvní pokuty. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty dále závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání smluvní pokuty vedly, a na významu a hodnotě zajišťované povinnosti.
Pokud byl nájemce povinen platit měsíčně 600 Kč, je podle mého názoru, smluvní pokuta ve výši 600 Kč denně jednoznačně v rozporu s dobrými mravy.
Nepřiměřená výše smluvní pokuty nemusí vždy znamenat neplatnost, ale soud může na návrh dlužníka její výši snížit.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je vysokoškolský titul součástí jména?
- Je vysvědčení bez titulu u jména platné nebo ne?
- Musí být titul u jména na vysvědčení nebo výučním listě?
- Vysokoškolský titul - je součástí jména nebo ne?

Vystudovala jsem vysokou školu (bakaláře), v současnosti studuji magisterský stupeň a zároveň střední odborné učiliště. Na vysvědčení z učiliště jsem neměla u jména uvedený bakalářský titul. Je takové vysvědčení platné nebo je potřeba aby titul u jména byl? Děkuji, Veronika.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, i takové vysvědčení je platné.
Pro zodpovězení otázky, zda představuje akademický titul součást jména či nikoli, tzn. zda musí být akademický titul u jména vždy uváděn či nikoli, připomínám, že:
- v nejobecnější rovině je problematika jména upravena v § 77/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí; každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu;
- na vymezení jména dle občanského zákoníku odkazuje i zákon o matrikách, jménu a příjmení, dle jehož § 61/2 se jménem rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku;
- skutečnost, že akademický titul není českým právním řádem chápán jako součást jména vyplývá z § 3/5 zákona o občanských průkazech, dle něhož platí, že na žádost občana lze do občanského průkazu zapsat označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení „docent“ nebo „profesor“ nebo vědeckou hodnost; měl-li by akademický titul představovat součást jména, byl by do občanského průkazu zapisován povinně, neboť jméno člověka musí být v občanském průkazu vždy uvedeno, zákon o občanských průkazech dává každému pouze právo na zápis jeho akademického titulu do občanského průkazu, tento titul tedy zjevně součástí jména není;
- dle § 45/4 zákona o vysokých školách se absolventům studia v bakalářských studijních programech uděluje akademický titul "bakalář", a to ve zkratce "Bc." uváděné před jménem; zákon o vysokých školách tedy výslovně stanoví, že akademický titul "bakalář" se uvádí před jménem, není tedy jeho součástí; obdobné pravidlo je pak samozřejmě uvedeno rovněž v případě magisterského a doktorského studijního programu (§ 46/4 a § 47/5 zákona o vysokých školách) ;
- dle § 28/7 školského zákona stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 3/2015 Sb. , o některých dokladech o vzdělání, v platném znění, která jako povinnou náležitost vysvědčení zmiňuje pouze jméno, resp. jména, a příjmení žáka, nikoli tedy jeho akademický titul.
Shora uvedené tak lze uzavřít konstatováním, že Vámi obdržené vysvědčení je platné, a to i přesto, že neobsahuje Vámi získaný akademický titul.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dohoda o pracovní činnosti a placení sociálního a zdravotního po ukončení VŠ, vysoké školy - kdo odvání sociální a zdravotní
- DPČ a placení sociálního a zdravotního po ukončení VŠ, vysoké školy - kdo odvání sociální a zdravotní pojistné?
- Kdo odvádí sociální a zdravotní u DPČ studenta po ukončení studia?

Ukončil jsem studium na vysoké škole po 1. semestru (dopis o ukončení studia mi došel na konci února 2015). Při škole jsem pracoval a pracuji na základě dohodě o pracovní činnosti. Chci přejít na plný úvazek, ale zaměstnavatel mi to chce dát od 1. května 2015.
Nemohl jsem na internetu najít, jak postupovat v této situaci - jestli mám nějak řešit sociální a zdravotní pojištění (i když odvádím na základě dohody), a daň (tu jsem jako student neplatil). Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě doporučuji - pokud jste tak již neučinil - informovat neprodleně Vašeho zaměstnavatele, pro kterého vykonáváte práci na dohodu o pracovní činnosti, o tom, že jste ukončil studium. Z pozice studenta a tedy i nezaopatřeného dítěte totiž vyplývají určité výhody - související například právě s pojištěním - které po ukončení studia ztrácíte.
Pokud jde o sociální pojištění, toto pojištění není povinné, takže si s ním nemusíte dělat starosti. Sociální pojištění za Vás bude při výdělku 2.500 Kč a více nadále odvádět zaměstnavatel.
Jiná situace je u zdravotního pojištění, jehož hrazení je povinné. I toto pojištění se u dohody o pracovní činnosti odvádí až při výdělku 2.500 Kč a více. Zdravotní pojištění se však musí odvádět alespoň z minimální mzdy, která momentálně činí 9.200 Kč. Toto omezení pro Vás neplatilo do doby, dokud jste byl studentem a tudíž tzv. nezaopatřeným dítětem.
Jestliže je tedy Váš vyměřovací základ nižší než minimální mzda, jste povinen prostřednictvím Vašeho zaměstnavatele doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů.
Pokud si vyděláte méně než polovinu minimální mzdy, mohla by pro Vás být řešením evidence na úřadě práce. V takovém případě by za Vás zdravotní pojištění hradil stát a výše uvedené omezení by pro Vás opět neplatilo.

_

OBČAN-NÁJEM
- Obec neprodloužila nájemní smlouvu na předzahrádku - jak se odvolat, jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Do kolika dnů musí obec odpovědět na dopis, podnět občana?
- Do kolika dnů musí město odpovědět na dopis, podnět občana?
- Lhůta na odpověď na dopis občana - do kolika dní musí město, obec odpovědět?

04/2015 mi byla obecním úřadem (zastupitelstvem) zamítnuta žádost (bez udání důvodu) o pronájem cca 10 m2 obecního pozemku před provozovnou občerstvení, která je na mém soukromém pozemku, ke zřízení venkovního posezení (asi dva stolky). Je možná nějaká obrana či páka na obecní úřad? V praxi je běžné, že před provozovnou města povolují předzahrádky. Obec má cca 300 obyvatel a předzahrádce nebrání žádná omezení (komunikace, parkoviště, chodník, žádné rozvody). Mám podat stížnost na jednání OU ke kraji?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud zastupitelstvo obce neschválilo smlouvu o nájmu části pozemku, nelze proti takovému rozhodnutí uplatnit opravné prostředky.
Můžete však využít svoje práva občana obce, které Vám zaručuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích.
Podle § 16 odst. 1 zákona o obcích je občanem obce ten, kdo je státním občanem České republiky, a je v obci hlášen k trvalému pobytu.
Podle § 16 odst. 2 písm. c) a g) tohoto zákona má občan obce právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem a také má právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Orgány obce jsou povinny vyřídit je bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Pokud nejste občanem této obce, ale vlastníte na jejím území nemovitost, máte tatáž práva.
Tímto způsobem můžete apelovat na zastupitelstvo obce.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu - pronajímatel potřebuje byt pro sebe
- Kdy může dát nový majitel bytu výpověď nájemci, nájemníkovi
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu k soudu - jak dlouho trvá soudní řízení, soudní rozhodnutí?

Chci koupit byt v osobním vlastnictví, který obývají nájemníci, jejichž právo obývat byt uznal soud po předložení evidenčního listu z doby před r. 1989 (toto vím od současného majitele). Pokud byt koupím, můžu dát nájemníkům výpověď z důvodu potřeby bydlení v bytě pro mojí potřebu? Byt je v Karlových Varech, já mám bydliště v Praze na obecním úřadě a nevlastním žádnou nemovitost vhodnou k bydlení.
Pokud jím doručím výpověď dle NOZ a oni po třech měsících byt neopustí, co dále? Můžou oni žádat soud o posouzení důvodu výpovědi? Jak dlouho to trvá? Pokud nebudou reagovat a nevystěhují se, musím já žádat soud o svolení k vystěhování? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že změní-li se vlastník pronajaté věci, přechází práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka pronajaté věci. Podle § 2222 NOZ nesmí smluvní strana nájemní smlouvy vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Z výše uvedeného plyne, že nesmíte nájemní smlouvu vypovědět jen z důvodu, že jste se stal novým vlastníkem bytu. Můžete však nájemní smlouvu vypovědět, pokud bude naplněn nějaký výpovědní důvod stanovený zákonem.
Vámi zmíněný důvod je uveden v § 2288 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době v případě, že
a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,
b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.
Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.
Pokud pronajímatel vypoví nájemní smlouvu z výše uvedených důvodů, musí ve výpovědi specifikovat důvod výpovědi.
Dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených výše, je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je-li v ní řádně pokračováno.
Další náležitostí výpovědi jsou uvedeny v § 2286 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že výpověď musí být doručena druhé smluvní straně a musí být písemná. Dá-li výpověď pronajímatel, musí nájemce poučit o jeho možnosti podat proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.
Podle § 2290 platí, že nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Pokud nájemce podá takový návrh k soudu, není povinen byt vyklidit. Délka takového řízení se odvíjí od vytíženosti soudu. Dále záleží na tom, zda bude případě uplatněn opravný prostředek. Soudní řízení tak může trvat od 3 měsíců do 1 roku.
Pokud by nájemci návrh na přezkoumání výpovědi nepodali nebo soud potvrdí, že výpověď je oprávněná, musí nájemci odevzdat byt v den, kdy nájem končí.
Pokud by tak neučinili, musíte podat žalobu na vyklizení. Jakmile soud rozhodne o vyklizení a nájemci by byt stále obývali, musíte se vyklizení domáhat soudní či exekuční cestou.

_

OBČAN-DLUHY
- Nepřiměřeně vysoké úroky u smlouvy o půjčce - napadení žalobou soudně
- Nepřiměřeně vysoké sankce, pokuty u smlouvy o půjčce - napadení žalobou soudně
- Vysoká pokuta a úrok u smlouvy o půjčce - je možné žalobou část smlouvy zneplatnit?

V případě, že jsou u smlouvy o půjčce nepřiměřené sankce a úroky, lze podat žalobu pro jejich neplatnost? Jak takovou žalobu napsat, existuje nějaký vzor? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, za účinnosti jakého právního předpisu byla Vámi zmiňovaná smlouva o půjčce uzavřena, budu proto vycházet z nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014.
Dle § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit (s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti), a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že právo soudu případně snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu (tzv. moderační právo soudu) lze uplatnit až v případě, kdy tato smluvní pokuta existuje, tzn. ve chvíli, kdy se jedna smluvní strana po druhé úhrady takové smluvní pokuty domáhá. Žaloba proti prostému ustanovení smlouvy o půjčce je tak nedůvodná.
Pro doplnění si na tomto místě dovolím stručnou citaci z komentáře k novému občanskému zákoníku (dostupného ze systému ASPI), jehož autorkou je prof. JUDr. Černá:
"… Zákon soudu pro rozhodnutí o nepřiměřenosti smluvní pokuty výslovně žádná vodítka nedává … Soud bude nepochybně vycházet z funkcí smluvní pokuty a účelu svého moderačního práva. Zřetel bude brán i na důvody, které vedly ke sjednání smluvní pokuty v posuzované výši, a na okolnosti, které jej provázely, např. která strana výši smluvní pokuty navrhla … Relevantní může být i to, zda je sjednán souběh smluvní pokuty a náhrady škody atd. … Samotná výše škody vzniklé porušením utvrzené povinnosti je rozhodná pro určení hranice, pod niž nelze smluvní pokutu snížit … Vzniklá škoda představuje minimum, jehož se musí věřiteli při porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou dostat … Soud může uplatnit své moderační právo jen v případě, že právo na zaplacení smluvní pokuty nezaniklo. Jinak řečeno může rozhodnout jen o snížení existující smluvní pokuty … "
Smluvní ujednání, kterým je zakotven nepřiměřeně vysoký úrok z prodlení, by mohlo být soudem označeno za neplatné z důvodu jeho zjevného rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku). I v tomto případě je však praktické zabývat se touto otázkou až ve chvíli, kdy bude jednou smluvní stranou takový úrok z prodlení vyúčtován a vymáhán.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel zakázat co má zaměstnanec psát na Facebooku o zaměstnavateli, firmě, podniku?
- Může zaměstnavatel přikázat co může zaměstnanec psát na Facebooku o zaměstnavateli, firmě, podniku?

v centrále naší společnosti byl vydán dodatek k pracovní smlouvě týkající se zásad komunikace zaměstnanců na sociálních sítích. V dubnu 2015 byli všichni zaměstnanci vyzváni k podpisu tohoto dodatku. S celým dokumentem nemám problém, jen nesouhlasím s jedním podstatným bodem:
3.7 Ukončení pracovního poměru se společností XY. Jakmile zaměstnanec ukončí pracovní poměr se společností XY, má povinnost okamžitě zveřejnit informaci o svém odchodu v sociálních médiích. Má na toto zaměstnavatel právo, tzn. může mi zaměstnavatel nařídit informovat o ukončení pracovního poměru na sociálních sítích? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel tuto povinnost svým zaměstnancům nařídit nemůže, pouze pokud by s touto povinností zaměstnanci souhlasili. Váš zaměstnavatel tyto své limity asi dobře zná, proto po zaměstnancích požaduje tuto povinnost zakotvit v pracovní smlouvě, resp. v jejím dodatku, tak dosáhne jejich souhlasu s plněním této povinnosti, resp. dobrovolnosti tuto povinnost dodržet. Nikdo Vás však nemůže nutit k podpisu dodatku k pracovní smlouvě, se kterým nesouhlasíte.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnanec dojíždí na kurz, má nárok na cestovné když má režijní průkaz?
- Nárok na cestovné u zaměstnance s vlastním režijním průkazem jezdícího na kurz schválený zaměstnavatelem
- Zaměstnanec má režijní průkaz na dopravu - nárok na proplacení cestovného, cestovních nákladů

Pracuji jako asistentka pedagoga na ZŠ, začala jsem jezdit na kurz, vyslala mě ZŠ. Vlastním režijní průkazku ČD (manžel je zaměstnanec ČD), roční poplatek činí 1000 Kč. Mám nárok na proplacení jízdného, nebo poměrné části? Jak prokážu jízdu? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance na kurz, je pak doba strávená na tomto kurzu včetně cesty, pokud spadá do pracovní doby, brána jako výkon práce. Pokud kurz probíhá mimo sjednané místo výkonu práce, má zaměstnance právo na cestovní náhrady dle § 151 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP). Pokud se týká jízdních výdajů, tak má zaměstnanec právo na proplacení jízdních výdajů určeného hromadného dopravního prostředku dálkové dopravy v prokázané výši - § 157 odst. 1 ZP.
Pokud použijete Vaši režijní průkazku ĆD, nemůžete zaměstnavateli prokázat výši Vašich jízdních nákladů. Zaměstnavatel nemá povinnost Vám přispívat na Vaši režijní průkazku, kterou využíváte hlavně pro soukromé účely. Pokud budete chtít od zaměstnavatele jízdné proplatit, tak si musíte zakoupit normální jízdenku a prokázat výši jízdného.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba partnerky na pozemku partnera - co by se stalo při rozchodu, rozpadu vztahu?
- Stavba partnera na pozemku partnerky - co by se stalo při rozchodu, rozpadu vztahu? ´
- Rozdělení nemovitostí při rozpadu vztahu (stavba na pozemku partnera, partnerky)

Mám dotaz ohledně stavby domu na pozemku partnera. Nejsme manželé a ráda bych znala Váš názor na tuto problematiku - lze vůbec dům postavit na pozemku partnera? Já zafinancuji stavbu, partner pozemek. Jak bychom postupovali v případě, kdybychom se rozešli? Je potřebo tuto situaci právně opatřit? Jak?
Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Situaci jistě právně ošetřit bude třeba. Podle nové právní úpravy totiž je nyní stavba součástí pozemku. Pakliže je tedy pozemek přítele, tak byť byste stavbu zafinancovala Vy, dům bude rovněž patřit jemu. V případě rozchodu byste následně měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, tedy peněz na stavbu domu, nikoliv však na dům, neboť jeho vlastníkem byste nikdy nebyla. Ideální by by bylo, aby na Vás přítel převedl polovinu pozemku, stala byste se tak jeho spoluvlastníkem a tím i spoluvlastníkem budoucího domu. Je otázkou, jakou hodnotu má pozemek a jakou hodnotu bude mít nový dům. Celou situace je třeba řádně promyslet a v případě s nakládáním s nemovitostí doporučuji vyhledat odbornou právní pomoc.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba neprůhledného plotu vysokého 180 cm vedle hranice pozemků - je nutné stavební povolení?
- Stavební povolení na stavbu plotu výšky 180 cm
- Stavební ohlášení stavby plotu výšky 180 cm

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně stavby plotu, resp. stínící zdi. Máme RD. Se sousedem jsme se dohodli, že zafinancujeme přestavbu plotu. Pak začali problémy se sousedem, jelikož jsme začali dům pronajímat. Nájemci si stěžovali na stalking z jeho strany. Nechali jsme na plot pověsit stínící fólii, ale tu soused zničil. Ale nechceme zatím věc řešit soudně. Proto jsme se rozhodli postavit na svém pozemku, cca 1/2 metru od stávajícího drátěného plotu nové zastínění, aby soused nájemníky neobtěžoval. Chtěl jsem se zeptat, zdali je možné ho postavit 0.5 m od hranice pozemku a jestli je na něj nutné stavební povolení? Bude se skládat se zabetonovaných sloupků, na které bude přišroubován plech do výše 180 cm, dlouhý bude cca 30 m. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Dle § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona platí, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné stavby oplocení (a to bez ohledu na jeho stavebnětechnické provedení).

Přestože pro výstavbu oplocení Vašeho pozemku tedy nebudete povinen získat stavební povolení ani souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (tzn. zjednodušenou variantu stavebního povolení), bude zapotřebí, abyste zahájil územní řízení, a to za účelem vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), resp. územního souhlasu (jak upřesňuji níže).

Jelikož pak oplocení představuje poměrně jednoduchou stavbu, postačí pro jeho vybudování získání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí o umístění stavby). Dle § 96/1 stavebního zákona vydá stavební úřad namísto územního rozhodnutí o umístění stavby územní souhlas, a to za splnění těchto podmínek:
- pokud je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- pokud se poměry v území podstatně nemění,
- pokud stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Stavební zákon pak výslovně ve svém § 96/2 písm. a) stanoví, že územní souhlas postačí v případech stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona (kam spadá i výstavba oplocení, jak uvedeno výše).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde o podmínkách vydání územního souhlasu s výstavbou plotu. Stavební úřad by měl především konkretizovat náležitosti žádosti o vydání územního souhlasu (které jsou zakotveny v § 96/3 stavebního zákona). Nelze rovněž vyloučit, že ve Vaší obci bude územní rozhodnutí (resp. ve Vašem případě územní souhlas) nahrazeno regulačním plánem (§ 78/2 stavebního zákona), což by Vaší situaci poněkud zjednodušilo.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Strom na hlídaném parkovišti poničil auto, automobil - nárok na náhradu škody od správce parkoviště automobilů
- Hlídané parkoviště a poškození auta, automobilu - je majitel, správce parkoviště odpovědný za škodu?

Denně dojíždím autem do zaměstnání, kde platím měsíčně 200 Kč parkovné. Zaměstanvatel a vlastník pozemku není totožný. Na parkovišti stála borovice, kapající smůla ze stromu mi v 08/2014 poničila kapotu auta. Nyní jsem zjistila, že budu muset nechat auto nalakovat, smůla nejde odstranit, lak je poničený. Borovici vlastník v 02/2015 porazil. Mám právo žádat náhradu škody? Jakým způsobem? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud bych vycházel jen z Vámi uvedených skutečnosti, domnívám se, že bez dalšího nemáte nárok na náhradu škody. Tento právní názor se tedy vztahuje jen na Vámi předestřený skutkový stav.
Podle § 2946 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Odpovědnost je v takovém případě objektivní. To znamená, že provozovatel se své odpovědnosti za škodu může zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že vynaložitl veškeré úslií, které lze po něm spravedlivě požadovat.
Výše uvedené ustanovení se bude aplikovat na Vaši situaci pouze v případě, že jste auto parkovala na hlídaném parkovišti, resp. z běžné činnosti provozovatele parkoviště vyplývá, že má povinnost parkoviště hlídat. Hlídaným parkovištěm se rozumí parkoviště, kde je přítomen pracovník, který jej střeží, parkoviště střežené kamerovým systémem, oplocené atd.
Nicméně i kdyby tomu tak bylo, podle stejného ustanovení rovněž musí poškozený uplatnit u provozovatele právo na náhradu škody nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Toto zcela jistě splněno nebylo.
Pokud by se ve Vašem případě jednalo pouze o jakýsi pronájem parkovacího místa bez jakéhokoliv střežení vozidla, výše uvedené ustanovení se na Váš případ neuplatní.
V takovém případě by mohl odpovídat provozovatel jen tehdy, pokud by porušil nějakou právní povinnost a v důsledku tohoto porušení Vám vznikla předmětná škoda.
V případě soudního sporu byste tyto skutečnosti musela prokázat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění potomka pro nezájem o rodiče - informace, postup, návod
- Nezájem o rodiče a vydědění syna, dcery, potomka - informace, postup, návod

Je mi 65 let a chci pořídit závěť ve prospěch své nevlastní dcery, kterou jsem vychoval. Mám však děti z prvního manželství, s nimiž jsem se neviděl po rozvodu /kdy mi bylo bráněno ve styku/ od jejich, dvou tří let, tzn. asi 35 let. Nikterak neprojevují zájem o mou osobu a ani žádný kontakt nevyhledávají. Je nutné při sepsání závěti učinit vydědění a stačí pro ně tato okolnost? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Ano, stačí. Podle § 1646 odst. 2 o. z. lze nepominutelného dědice vydědit, jestliže o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl (a není to vinou zůstavitele - tzn. že aktivně zájem potomka odmítal).
K dědictví, vydědění, závětím ad. více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna odmítá vyplatit přeplatek povinného ručení - auto v depozitu po kratší dobu než 30 dní
- Vyplacení přeplatku povinného ručení automobilu - doba auta v depozitu (vyřazení z evidence vozidel)
- Vymáhání přeplatku pojistného po pojišťovně u odstaveného auta v depozitu

04/2015 jsem dala registrační značky do depozita (od 1.1. 2015 vyřazení vozidla z provozu). Ten den jsem zašla na pojišťovnu Kooperativa a ukončila dle zákona 168/1990 Sb. pojištění z důvodu vyřazení vozidla. Nyní se našel kupec a vozidlo bychtěl vyzkoušet popř. koupit. Registrační značky vyzvednu budu mít sjednané nové pojištění. Kooperativa mi, ale nechce v tomto případě vrátit přeplatek z pojištění jelikož nebylo vozidlo v „depozitu“ min. 30 dní. Má na to nárok? Podle zákona dochází k zániku pojištění z důvodu vyřazení vozidla z provozu. Jediné co jsem našla je v pojistné smlouvě : Podmínky pro přerušení pojištění dohodou: add) 4 písm. f) : minimální doba přerušení je 30 dní. Já, ale nechce přerušil, ale ukončit a dohoda je oboustranná. Je to tak? Můžou mi zadržovat z nějakého důvodu zbytek peněz z pojištění? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité vyjasnit, zda došlo k přerušení či ukončení pojištění (předpokládám, že se jedná o tzv. povinné ručení).
Dle § 3/1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel). V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
Dle § 12/1 písm. c) a g) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniká povinné ručení:
- dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení,
- dohodou pojistitele a pojistníka.
Došlo-li ve Vašem případě skutečně k zániku pojištění, je vhodné dále vědět, že zanikne-li povinné ručení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno (což ve Vašem případě předpokládám), má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém povinné ručení zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného (tedy přeplatky na pojistném) je pojistitel povinen vrátit (§ 13/2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).
Pokud ve Vašem případě pojišťovna odmítá přeplatek na pojistném vrátit, doporučuji Vám si od pojišťovny vyžádat odkaz na konkrétní ustanovení pojistné smlouvy (resp. všeobecných či jiných pojistných podmínek), na jehož základě tak pojišťovna činí. Vyjde-li najevo, že tato podmínka je v pojistné smlouvě opravdu zakotvena, můžete se s podnětem k prošetření jejího souladu s právní úpravou obrátit na Českou národní banku, která je dozorovým orgánem pojišťoven:
www.cnb.cz

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odstranění vaječníků při hysterektomii (dle stavu vaječníků) - právní názor na souhlas pacienta s výkonem
- Souhlas pacienta s gynekologickým výkonem dle stavu tkáně vaječníků (hysterektomie)
- Souhlas pacienta s výkonem dle stavu tkáně při operaci
- Předběžný souhlas pacienta s výkonem dle stavu tkáně při operaci (vaječníků, dělohy)

Jdu na plánovanou operaci (hysterektomie) a bylo mi řečeno, že pokud budou vaječníky v pořádku (to zjistí až při operaci), tak mi je ponechají. V současné době jsou vaječníky funkční, pouze mám na nich malou cystu. Vzhledem k mému věku (44 let) by jejich odebrání mělo za následek nástup předčasné menopauzy a zřejmě i nutnost užívání hormonální substituce.
Jak mám postupovat, když budu podepisovat souhlas k operaci. Mohu to tam nějak připsat, co mám udělat, aby moje přání bylo respektováno?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
přestože v dotazu výslovně neuvádíte, jaké je přání, jehož respektování v průběhu operace požadujete, předpokládám, že tímto přáním je neodejmutí vaječníků (bez ohledu na jejich stav).
Na respektování tohoto přání máte samozřejmě nárok, přičemž pro jeho uplatnění Vám právní řád ČR nabízí institut tzv. dříve vysloveného přání pacienta.
Dle § 36/1 zákona o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb. , v platném znění) může pacient pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí (např. bude-li pacient v narkóze), tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas.
Dříve vyslovené přání může být pacientem učiněno dvěma způsoby:
1/ Mimo zdravotnické zařízení:
V tomto případě musí být dříve vyslovené přání učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství (u něhož je pacient registrován), nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí.
Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání musí být písemné poučení pacienta podle předchozího odstavce.

2/ Ve zdravotnickém zařízení:
Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem zdravotních služeb nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě nemusí být podpis pacienta na dříve vysloveném přání úředně ověřen.
I v tomto případě musí být pacient samozřejmě písemně poučen o důsledcích jeho rozhodnutí (toto poučení bývá nejčastěji součástí záznamu o dříve vysloveném přání pacienta v jeho zdravotnické dokumentaci, nemusí se tudíž jednat o zvláštní písemnost).

Uplatnění dříve vysloveného přání je zákonem o zdravotních službách určitým způsobem limitováno, konkrétně platí, že dříve vyslovené přání:
- není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím;
- nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti;
- nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby;
- nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel zdravotních služeb neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

Žádný ze shora uvedených důvodů pro nerespektování dříve vysloveného přání však ve Vašem případě neshledávám.
Při přijetí k hospitalizaci (jejíž součástí bude rovněž plánovaný operační výkon) proto můžete zdravotnickému pracovníkovi, který s Vámi bude sepisovat příslušné informované souhlasy, sdělit, že hodláte učinit dříve vyslovené přání, a to ve formě záznamu do zdravotnické dokumentace. V tomto případě budete příslušným zdravotnickým pracovníkem (nejlépe Vaším ošetřujícím lékařem) poučena o možných rizicích a následcích Vašeho přání, přičemž následně bude možné Vaše přání zaznamenat do zdravotnické dokumentace. Nebude-li mít nemocnice pro tyto případy k dispozici vypracovaný formulář, bude možné sepsat dříve vyslovené přání na základě doporučení obsažených ve vyhlášce o zdravotnické dokumentaci (vyhl. č. 98/2012 Sb. , v platném znění). V dříve vysloveném přání je zejména nutné vymezit, pro jaký konkrétní operační výkon je dříve vyslovené přání učiněno, v jaké situaci se má aplikovat (tzn. v průběhu operační narkózy) a co je jeho podstatou (tzn. Vaše rozhodnutí neodejímat v žádném případě vaječníky).
Budou-li pak Vámi podepisované informované souhlasy obsahovat zmínky o možném odstranění vaječníků, je samozřejmě možné tyto pasáže škrtnout s připsáním odkazu na Vaše dříve vyslovené přání.
K institutu dříve vysloveného přání se můžete další informace dozvědět např. zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/souhlas-a-rozhodovani-pacienta-32/drive-vyslovena-prani-2496.html

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dodatek k závěti - vydědění potomka, syna, dcery

Jakou formou musí být napsán dodatek k již existující závěti mého otce, aby byl platný. Otec chce ze závěti vyloučit syna, s níž se 20 let neviděl. Ani jeden z nich o to nestál, otec platil výživné do jeho 18 let a pak se už nikdy neviděli. Popřípadě, je-li jiné možné řešení.
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Stačí sepsat listinu o vydědění, která musí splňovat stejné formální náležitosti jako závěť (více informací najdete zde : http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/).
Podle § 1646 odst. 2 o. z. lze nepominutelného dědice vydědit, jestliže o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl.
K dědictví, vydědění, závětím ad. více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/

_

OBČAN-DANĚ
- Realitní kancelář nezaplatila daň z převodu nemovitosti - kdo je ručitelem daně?
- Kdo ručí za daň z převodu nemovitosti - původní majitel, nový majitel, realitní kancelář?
- Ručitel daně z převodu nemovitosti - původní majitel, nový majitel, realitní kancelář?

Koupila jsem byt a dle kupní smlouvy má daň z převodu nemovitosti zaplatit real. agentura AREA T, jménem prodávajícího, kde peníze při uzavírání kupní smlouvy byly mnou uloženy. Daň měla být zaplacená již před 2 měsíci. Nestalo se tak ani po mých urgencích. Co mě prosím čeká, nezaplatí-li real. kancel. tento poplatek. Bude asi vymáhán po prodávajícím, ten dle mých informací částku na daň nebude také mít k dispozici. Budu jí muset zaplatit já? Nepočítala jsem s touto situací a prostředky rovněž nemám. A jak dále postupovat, abych se domohla platby od real. kanceláře? Žaloba? Žaloba na real. kancelář mým jménem, či společným mým jménem a jménem prodávajícího? Je nutný právník v této věci, či žalobu mohu podat sama? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem dle zákona i uzavřené kupní smlouvy je prodávající. Finanční úřad bude tedy daň požadovat po něm.
Kupující přesto není ze hry neboť jako ručitelem a opravdu nakonec bude finanční úřad vymáhat úhradu daně po Vás. Doporučuji obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Doplatek za služby nájemce, nájemníka - neznámá adresa
OBČAN-DLUHY
- Postup vymáhání doplatku po nedohledatelném nájemníkovi, nájemci

Jak vymáhat doplatek za služby od nájemníka, který se odstěhoval, jeho novou adresu není možno v evidenci obyvatel zjistit. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nedoplatek prokazatelně vznikl, resp. jste schopen jeho existenci a výši prokázat, obraťte se žalobou na zaplacení na soud. Soud má přeci jen více možností, jak si současný pobyt nájemníka zjistit. Pokud byste nechtěl věc řešit soudně, bohužel mě jiný způsob nenapadá.
Adresa je rovněž považována za osobní údaj, který nelze sdělovat. Pokud byste tedy prováděl šetření na vlastní pěst, můžete narážet na neochotu právě z tohoto důvodu.

_

FINANCE-DANĚ
- Jak dokázat bydlení 2 roky v bytě, domě kvůli neplacení daně z příjmu při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Dokázání bydlení v bytě, domě kvůli neplacení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)
- Dokázání bydlení v nemovitosti kvůli neplacení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)

Prodala jsem byt, měla bych zaplatit daň z příjmu. Daňový poradce a finanční úřad se liší v otázce výdajů. Budu platit daň 15 procent z rozdílu ceny kupní a odhadní ceny, po odečtení výdajů za bytové potřeby následující kalendářní rok po prodeji bytu? To je názor renomovaného poradce. Jak se musí dokázat bydliště 2 roky před prodejem? Děkuji, Patricie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, daň z příjmů bude platit, pokud jste byt vlastnila méně než 5let nebo v jste v něm méně než dva roky trval žila. Daň se platí z rozdílu mezi cenou pořízení a cenou prodejní. Pokud jste prodala byt v němž jste měla bezprostředně před prodejem bydliště po dobu kratší než dva roky, máte právo využít možnost do konce příštího roku použít příjem z prodeje na vyřešení své bytové potřeby. Pak se případný zisk z prodeje snižuje o částky vynaložené např. na pořízení jiného bytu, rekonstrukci či opravu vlastního nebo pronajatého bytu či domu apod. Za rok 2015 oznámíte správci daně, že hodláte prostředky získané prodejem použít na řešení bytové potřeby a v přiznání za rok 2016 provedete konečné vyúčtování a daň zaplatíte jen ze zbytku zisku. Bydliště prokážete např. svědectvím sousedů, poštovní doručovatelky a pod.

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Soused natočil souseda na video - jde o přestupek nebo ne?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Natáčení souseda na kameru - je to přestupek či trestný čin?

11/2014 mě sousedka bez mého vědomí natočila na mém soukromém pozemku na video, které předala policii jako důkaz přestupku - porušení obecní vyhlášky. Přestupková komise v 04/2015 došla k závěru, že se přestupek nestal. Mohu sousedku žalovat za porušení svého práva na soukromí? Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 občanského zákoníku).
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost a takto zachycenou podobu člověka rozšiřovat, je možné jen s jeho svolením (§ 84 a § 85/1 občanského zákoníku).
Dle § 86 občanského zákoníku nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimku ze shora uvedeného pravidla zakotvuje § 88/1 občanského zákoníku, podle kterého není svolení člověka zapotřebí, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě nebylo spáchání přestupku shledáno, nelze o využití této zákonné výjimky uvažovat.

Jelikož Vaše sousedka bezpochyby zasáhla do Vašeho soukromí, jste dle § 82/1 a § 2951/2 občanského zákoníku oprávněna:
- domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí upuštěno (nepřichází v úvahu),
- domáhat se toho, aby byl odstraněn následek neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí,
- domáhat se toho, aby Vám bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění (ať už morální, tzn. omluva, či peněžité).

Máte-li v úmyslu podat na svou sousedku žalobu, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Generální plná moc - je možné s ní vybrat složenku na poště?
- Vybrání složenky a generální plná moc - je to možné nebo ne?

01.02.2015 jsem dala plnou moc na zastoupení všech věcech a vůči úřadům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, právnickým i fyzickým osobám, zejména činil mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných, podával návrhy, žádosti, přijímal veškeré doručované písemnosti, podával řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních či jiných řízení a vzdával se jich, přijímal plnění nároků, jejich přijetí potvrzoval a případně neplněné nároky vymáhal uznával uplatněné nároky, případně se nároků vzdával a uzavíral smíry.
Chtěla jsem se zeptat, může zmocněná osoba s řádně ověřenou plnou mocí vybrat peněžní poukázku typu B ve výši 18 tisíc, nebo se tato plná moc na tento úkon nevztahuje, přesto že plnění nároků přijímat může, případně i plnění nároků vymáhat. Předem Vám Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Odpověď na dotaz není možné hledat ve Vámi citované plné moci, nýbrž v příkazní smlouvě, kterou jste se zmocněncem uzavřela (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce (zde Vás).

Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že se zmocněncem (jako příkazníkem) jste uzavřela příkazní smlouvu, v níž se zmocněnec zavázal pro Vás (a na Váš účet) zařídit určitou záležitost (např. Vás zastupovat v soudním sporu, zařídit vklad Vašeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, provést finanční transakci apod.), přičemž pro řádné splnění příkazu jste zmocněnce zmocnila k Vašemu zastupování.
Zmocněnec je tedy při výkonu práv a povinností (zmíněných v plné moci) limitován příkazem, který mu zmocnitel udělil. Toto své zástupčí oprávnění nesmí překročit a je povinen jednat vždy v nejlepším zájmu zmocnitele.
Shora uvedené lze doplnit odkazy na konkrétní ustanovení občanského zákoníku:
- dle § 441/1 občanského zákoníku platí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu (dle příkazní smlouvy) jako zmocněnec;
- dle § 441/2 občanského zákoníku uvede zmocnitel rozsah zástupčího oprávnění v plné moci; netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě;
- dle § 448/1 občanského zákoníku platí, že zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno (typicky pak právě v příkazní smlouvě).
Odpověď na Váš dotaz proto zní: Bylo-li předmětem příkazu, který jste zmocněnci udělila, i vybrání příslušné finanční částky, byl k tomuto jednání zmocněnec (samozřejmě na Váš účet, nikoli pro sebe) oprávněn.

_

OBCHODNÍ-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY
- Odstoupení z funkce předsedy dozorčí rady - postup, návod, informace
- Jak se vzdát funkce předsedy dozorčí rady - postup, návod, informace

01/2013 jsem se stal předsedou dozorčí rady akciové společnosti. Následně však společnost přešla do rukou nového majitele, který od té doby odmítá komunikovat, nepřebírá poštu ani v sídle firmy, ani na domovské adrese ("bezdomovecký trvalý pobyt" městském úřadě).
08/2014 mě oslovil soud ohledně opatrovnictví dané firmy, což jsem v zákonné lhůtě odmítnul (nevím, co se za celou dobu s firmou dělo).
Majitel firmy byl v 09/2014 vymazán jako jediný člen představenstva firmy a figuruje v ní nyní jen jako jediný akcionář. Podle nepodložených informací má být v současné době ve výkonu trestu. Firma je tak nyní bez představenstva.
Chtěl bych odstoupit z funkce předsedy dozorčí rady, ale nemám komu doručit toto odstoupení. Sídlo firmy je na adrese firmy, poskytující adresu a určité služby (IBC Brno), včetně přebírání pošty, ovšem ne doporučené. Zaslání na adresu bydliště také není možné (majitel je veden na obecním úřadě). Jak mohu odstoupit z funkce a dosáhnout výmazu mé osoby z OR? IČ firmy je 28263651. Za výkon funkce jsem nikdy nepobíral žádnou odměnu. Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 59/5 zákona o obchodních korporacích platí, že člen orgánu obchodní korporace (tedy i člen dozorčí rady akciové společnosti) může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.
Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak (předpokládám, že ve Vašem případě tyto dokumenty jinak neurčují), oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník (což je i Váš případ), skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
Co se týče doručení Vašeho oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti, je nezbytné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku. Dle § 570/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (např. tedy oznámení o odstoupení z funkce) působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Co se rozumí slovem „dojití“ vysvětluje v komentáři občanského zákoníku (dostupném v systému ASPI) prof. Tichý následovně:
„V případě právních jednání v hmotné podobě (písemností, listiny) je podmínka dojití splněna vhozením písemnosti do poštovní schránky nebo poštovní přihrádky. “
V otázce doby, kdy k doručení Vašeho oznámení dojde, je nezbytné aplikovat § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po jejím odeslání.
Oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti proto můžete zaslat na adresu jediného akcionáře, a to i přes to, že je tato adresa shodná s adresou obecního úřadu. Nikoli řádné zabezpečení vlastní adresy trvalého pobytu (a z toho vyplývající nepřebírání došlé pošty) lze bezpochyby považovat za zmaření dojití právního jednání, které má za následek fikci doručení zásilky (z právního hlediska se tedy zásilka považuje za doručenou, přestože k jejímu fyzickému převzetí adresátem nedošlo).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že případné zaslání písemnosti na adresu akciové společnosti (zapsanou v obchodním rejstříku) nemůže být touto společností následně zpochybňováno, neboť dle § 137/2 občanského zákoníku platí, že proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
I pokud byste se rozhodl z funkce člena dozorčí rady neodstoupit, skončí Vaše funkční období nejpozději po 5 letech od Vašeho zvolení (došlo-li k Vašemu zvolení dle § 200/2 Obchodního zákoníku).
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že nemá-li v současné době akciová společnost představenstvo, je zapotřebí aplikovat § 404 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že v případě, kdy akciová společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady. S ohledem na existenci jediného nedostupného akcionáře je však aplikace tohoto ustanovení zákona o obchodních korporacích pouhou teorií.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ ŘÁD, KÁZEŇ
- Dohled nad pracovní morálkou zaměstnanců - kamery na pracovišti (ve výrobní hale)
- Kamery na pracovišti, výrobní hale - dohled nad docházkou a pracovní morálkou zaměstnanců
- Kamera v práci, na pracovišti - je to legální nebo ne?
- Je legální kamera v práci, na pracovišti?
- Soukromí zaměstnance a kamera v práci, na pracovišti

Mám dotaz ohledně kamerového systému na pracovišti. Manžel provozuje kovovýrobu. Bohužel provozovna je vzdálena cca 40 km od našeho bydliště, a tak není možné být ve firmě každý den. Poslední dobou máme dojem, že „mizí“ drobnější věci ze skladu. Navíc zaměstnanci začali chodit do práce, jak se jim hodí, sem tam na směnu nedorazí vůbec. Směna začíná v 6 hod, stroj většinou nabíhá kolem deváté… Kamery by samozřejmě byly umístěny jen v prostoru výrobní haly, zaměřeno na stroje. Zajímá mě, co my jako zaměstnavatel, musíme splnit. Jaké podmínky jsou v případě, že by kamerový systém byl vč. Nahrávacího zařízení? A za druhé, pokud by bylo možné sledovat záznam pouze online bez záznamu. Stačí zaměstnance pouze informovat, že je zde umístěn kamerový systém nebo musíme mít jejich souhlasné stanovisko? Jakou formou sepsat? Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
K povinnostem zaměstnavatele, který chce na pracovišti zavést kamerový systém, vydal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko, které naleznete na webových stránkách tohoto úřadu pod záložkou „Stanoviska“ a jedná se o stanovisko č. 1/2006. Tam naleznete všechny nejdůležitější podmínky, které musí zaměstnavatel splnit.
Je však nutné respektovat nejen zákon o ochraně osobníc údajů – zákon č. 101/2000 Sb. , zákon o ochraně osobních údajů, ale i zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Podle jeho § 316 zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele, tím, že ho podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování.
Domnívám se, že Vámi uvedené důvody, že nemůžete být jako zaměstnavatel každý den na pracovišti, jelikož bydlíte od pracoviště 40 km, tímto závažným důvodem není a vše lze řešit jiným prostředky, než sledováním zaměstnanců kamerovým systémem, např. stanovením vedoucího zaměstnance, který bude za ostatní zaměstnance odpovědný, apod.

_


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování pozemku na kterém stojí dům v SJM - je možné pozemek bez stavby darovat?
- Dům SJM stojí na pozemku manžela - je možné pozemek darovat?
- Dům SJM stojí na pozemku manželky - je možné pozemek darovat?

Chtěla bych dceři darovat pozemek a garáž, které jsou pouze v mém vlastnictví. Dům, který máme na pozemku postaven, máme jako SJM s manželem. On zatím nechce dům dceři darovat. Mohu, kromě stavebního pozemku pod domem, zahradu a garáž dceři darovat? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud je zahrada a garáž ve Vašem vlastnictví, můžete s nimi nakládat dle libosti, tedy je darovat dceři. V případě domu, který spadá do SJM můžete darovat svůj podíl. Na nemovitost v SJM se hledí tak, že každý s manželů vlastní ideální polovinu. Tato polovina je tedy Vaše a Vy ji rovněž můžete darovat.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení prodávajícího při prodeji použitého zboží - reklamace u obchodu s vrácením peněz, prodávající si nechal rozdíl kupních cen

21.7.2014 zakoupena přes Aukro použitá grafická karta (4365 Kč) se zárukou 1 rok.
9.3.2015 GK zaslána na reklamaci do Alzy. Po 30 dnech reklamace nevyřešena, novou grafickou kartu asi neměli a tak mi byl sepsán dobropis na mé jméno s kupní částkou 7 499 Kč. Peníze bylo možné vyzvednout pouze osobně na centrále v Praze. Jelikož ta je pro mě příliš daleko, požádal jsem původního majitele a zároveň prodejce z Aukra pana K. z Prahy, zda by mi mohl vyzvednout peníze a ty mi poslat na můj bankovní účet s tím, že mu ponechám provizi 500 Kč. Komunikace probíhala přes email.
Pan K. v tom neviděl žádný problém. Peníze mi zaslal 17.4.2015 a to v částce 4365 Kč. Panu K. jsem napsal, že o částce 4365 Kč zaslané na můj účet, jsme se vůbec nedomluvili. Beru to od něj jako podvod s bezdůvodným obohacením, jelikož karta byla v mém vlastnictví a on za ní nyní profitoval. Kartu mi prodal a tím se vzdal veškerých práv na tuto věc. Dobropis byl psán taktéž na mé jméno. Částka tedy měla být 7499 - 500 Kč, tzn. prodávající mi měl zaslat 6.999 Kč. Obohatil se tak o 2.634 Kč. Děkuji, Jáchym

ODPOVĚĎ:
Původní vlastník se na Váš úkor bezdůvodně obohatil podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Je jeho povinností toto bezdůvodné obohacení vydat.
Vyzvěte původního vlastníka k zaplacení zbylé částky a v této výzvě jej upozorněte na možnost případného soudního sporu.
Pokud ani poté původní vlastník částku nezaplatí, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu.

_

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Soused nesouhlasí s demolicí stavby - jak postupovat?
- Demolice stavby - soused nesouhlasí, odmítá to - jak postupovat?
- Je nutný souhlas souseda s demolicí stavby?

s mým domem sousedí stodola, kterou nikdo nevyužívá. Stodola byla majetkem sousedů, kteří ji ale před třinácti lety prodali obci. Už podle laického pohledu je vidět, že stodola hrozí zřícením na můj dům. Obec na demolici údajně nemá peníze, souhlasí ale s tím, že bych ji zboural na vlastní náklady, za předpokladu, že se domluvím s dotyčným sousedem, jelikož ten nemá mezi svým a pozemkem stodoly plot. Soused ovšem s demolicí nesouhlasí a obec „trvá“ na vzájemné shodě.
Mám nějaké možnosti, jak tuto situaci řešit? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě obec jaksi přehlíží stěžejní zásadu „Vlastnictví zavazuje“ (zakotvenou v první řadě v čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod), tzn. že vlastník věci odpovídá za její stav, stejně jako za škodu, kterou tato věc svým špatným stavem případně způsobí.

V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě 2 varianty řešení:

1/ Veřejnoprávní varianta:
V této věci můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a upozornit ho na havarijní stav předmětné stodoly (včetně připojení podrobné fotodokumentace).
Stavební úřad je v této souvislosti oprávněn:
- nařídit vlastníku stavby (tedy obci) neodkladné odstranění stavby a zabezpečit její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením (§ 135/1 stavebního zákona), nebo
- nařídit vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat a není-li nutné ji neodkladně odstranit dle předchozí odrážky (§ 135/2 stavebního zákona).
Dojde-li na základě Vašeho upozornění stavební úřad k názoru, že hrozí nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce (podle předchozích odrážek) stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven.
Dojde-li naopak stavební úřad k názoru, že není zapotřebí provést neodkladné odstranění stavby či nutné zabezpečovací práce, bude oprávněn nařídit obci provedení nezbytných úprav či údržby stavby (§ 137 a § 139 stavebního zákona).
Vyhodnotí-li stavební úřad stavebně-technický stav předmětné stodoly jako natolik závažný, že nebude možné jej zlepšit provedením nezbytných úprav či udržovacích prací, bude oprávněn obci nařídit odstranění této stavby. Dle § 129/1 písm. a) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku takové stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby.
V případě zahájení řízení o nařízení odstranění stavby se s největší pravděpodobností stanete účastníkem tohoto řízení (a to dle § 129/10 stavebního zákona).
Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, přičemž tato osoba odpovídá zároveň za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby (§ 131 stavebního zákona).
Rozhodne-li se obec k dobrovolnému odstranění předmětné stodoly, bude povinna postupovat dle § 128 stavebního zákona, tzn. že bude v zásadě povinna získat povolení stavebního úřadu. V tomto případě je rovněž vhodné vědět, že vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
Ať už bude obci odstranění předmětné stodoly nařízeno stavebním úřadem nebo učiní-li tak obec dobrovolně na základě povolení stavebního úřadu, budou stavebním úřadem stanoveny podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Stavební úřad může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).

2/ Soukromoprávní varianta:
Je-li si obec vědoma havarijního stavu předmětné stodoly, přičemž proti tomuto riziku nijak nezakročuje, porušuje svou prevenční povinnost dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku.
Dojde-li ke zřícení předmětné stodoly (či její části) a na Vašem majetku tím vznikne škoda, bude za tuto škodu odpovídat obec. Dle § 2938/1 občanského zákoníku totiž platí, že při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.
Domníváte-li se, že havarijní stav předmětné stodoly představuje pro Vás vážné ohrožení, můžete se ve smyslu § 2903/2 občanského zákoníku obrátit na místně příslušný okresní soud s požadavkem, aby obci uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Bude-li nebezpečí zřícení stodoly hrozit bezprostředně, budete k jejímu odstranění (či k jinému přiměřenému zásahu) oprávněn i svépomocně (§ 14 občanského zákoníku). Tento postup Vám však lze doporučit až jako zcela krajní řešení.

3/ Doporučení:
V každém případě Vám doporučuji zvolit pro řešení Vašeho problému veřejnoprávní variantu (ad 1/ výše), neboť Vám nepřinese v podstatě žádné náklady, příslušné řízení bude vedeno stavebním úřadem (tedy bez nutnosti Vaší aktivity) a zásah stavebního úřadu by měl přijít v relativně krátké době. Naproti tomu občanskoprávní soudní řízení (v rámci soukromoprávní varianty) může trvat poměrně dlouho, přičemž takové řízení bude vyžadovat, abyste aktivně veškerá svá tvrzení prokázal, výsledek takového řízení je pak vždy do určité míry nejistý.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Údržba cesty s věcným břemenem - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Kdo je povinen údržbou cesty s věcným břemenem - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Údržba cesty ve služebnosti - cestz spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Kdo je povinen údržbou cesty se služebností - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Oprava cesty s věcným břemenem - hradí opravu majitel cesty nebo oprávněná osoba?
- Oprava cesty se služebností - hradí opravu majitel cesty nebo oprávněná osoba?

Píši za všechny majitele dotčených nemovitostí. Kdo je povinován spravovat komunikaci k pozemkům s věcným břemenem chůze a jízdy? Jedná se o komunikaci k 8 pozemkům. Od hlavní silnice ji vlastní soukromí vlastníci manželé (cca 15% objemu cesty), kde je zmíněné věcné břemeno, a zbytek cesty vlastní sama obec. Cesta je v havarijním stavu, kdy dochází i k lehkému poškozování projíždějících aut. Obec odmítá cestu opravit kvůli části, kterou nevlastní a majitelé se odmítají vyjadřovat. Je možné, aby obec opravila alespoň to, co vlastní? Jak máme postupovat?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, jaká je vlastnická struktura předmětné cesty. Cesta je buď předmětem spoluvlastnictví obce a dotyčných manželů (přičemž spoluvlastnický podíl manželů činí 15%), tuto variantu však spíše nepředpokládám, nebo je předmětná cesta rozdělena na dva úseky, z nichž menší část je vlastnictvím dotyčných manželů (a tato část je zatížena věcným břemenem) a delší úsek je výlučným majetkem obce (tuto variantu budu pro svou odpověď považovat za správnou).
S ohledem na skutečnost, že vlastníky části předmětné cesty jsou manželé (tedy fyzické osoby), předpokládám, že se v tomto případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (ve smyslu § 7/1 a § 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Tuto skutečnost je možné ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu (kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče té části cesty, která je zatížena věcným břemenem (dle terminologie občanského zákoníku se jedná o služebnost), platí dle § 1263 občanského zákoníku, že oprávněná osoba (zde vlastníci 8 pozemků) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena (zde je touto věcí samozřejmě část cesty). Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (zde dotyční manželé), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.
V případě služebnosti cesty je pak shora uvedené pravidlo konkretizováno ještě v § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pravidlo o přispívání osob oprávněných z věcného břemene na zachování a opravy zatížené věci, bylo zakotveno i ve starém Občanském zákoníku (platném do 31. 12. 2013), a to v jeho § 151n/3.
K poměrným příspěvkům na údržbu předmětné části cesty jsou tedy povinni vlastníci 8 pozemků, dotyční manželé pak na údržbu přispívají, pokud tuto část cesty také užívají. Nebudou-li vlastníci 8 pozemků na údržbu cesty přispívat, přičemž tuto cestu budou přesto užívat, vznikne tím na jejich straně bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení dotyčným manželům budou povinni.
Představuje-li předmětná cesta (resp. ta její část, která je zatížena věcným břemenem) veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což ze znění Vašeho dotazu předpokládám), může být řešením užívání této cesty v rámci tzv. obecného užívání. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
S ohledem na shora uvedené proto soudím, že věcné břemeno není ve Vámi popsaném případě zapotřebí, neboť předmětnou cestu mohou vlastníci 8 pozemků užívat bezplatně na základě obecného užívání (tzn. bez povinnosti přispívat na její údržbu), přičemž obecnému užívání podléhá v zásadě každá pozemní komunikace bez ohledu na to, je-li jejím vlastníkem soukromá osoba, obec, kraj či stát.
Pouze pro doplnění uvádím, že obecné užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být za určitých okolností omezeno, z Vašeho dotazu však nic takového nevyplývá.
Co se týče povinnosti obce k údržbě jí vlastněné části předmětné cesty, lze tuto povinnost v obecné rovině dovodit z § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, dle nichž platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Stejná prevenční povinnost se pak vztahuje také na dotyčné manžele.
Provedení opravy předmětné cesty je možné na úrovni obce iniciovat za využití § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, dle kterého je každý občan obce (starší 18 let) oprávněn:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník odmítá pustit spolumajitele do nemovitosti - jak se bránit?
- Spoluvlastník odmítá pustit spolumajitele do bytu, domu - jak se bránit?
- Zamezení vstupu spolumajiteli do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?

Vlastníme s bratrem RD po rodičích. Bratr vlastní 5/6 a já 1/6. Chtěl bych vědět jaké mám nároky na RD a to konkrétně co se týká vstupu do RD, užívání atd. A případně kam se můžu obrátit, když mi není dovolen vstup do RD (policie, soudy), případně jak lze danou situaic řešit? Bratr to nehodlá řešit a rodinný dům vyúžívá celý sám. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jste stejný vlastník jako bratr, jen máte vymezen menší vlastnický podíl, což ale na možnosti své vlastnictví užívat nic nemění. Vstoupit tedy domu jistě můžete. Bylo by samozřejmě snadnější, kdyby v domě existoval staveně oddělená část představující 1/6 Vašeho podílu, pakliže to tak ale není, i tak máte právo dům užívat. Rozsah by bylo dobré domluvit s většinovým vlastníkem, pokud ale domluva není možná, obraťte se na soud návrhem na vypořádání podílového vlastnictví. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, navrhněte již soudu svou představu, ať už svůj plán na užívání domu nebo návrh na vyplacení Vaší části.

_

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Okno nepovolené stavebním úřadem - je nutné ho zazdít?
- Černá stavba, nedovolené okno - je nutné okno zazdít?

Jsem vlastník staršího domku v městské zástavbě, při jehož koupi jsem bohužel nevěděla, že dokumentace není zcela v pořádku. Nyní tedy řeším dodatečné povolení stavby. Domek jsem koupila v roce 2012 a udělala jsem pouze běžné úpravy. Dům je postaven na poměrně malém pozemku a jedna jeho zeď je umístěna cca 40 cm od hranice pozemku a na této straně je i malé okénko ve velikosti cca 45x45 cm. Původně zde byl chlév, a ono okénko je tam tedy „odnepaměti“. Stavební úřad na podnět souseda trvá na zazdění s tím, že v plánech na přestavbu dotyčné okno zakreslené není, i když přestavba se neuskutečnila a ani v archivu není žádná zmínka o kolaudaci.
Mám tedy dotaz, zda je nutné ono okno zazdívat, když nikde není napsáno, že bylo skutečně zazděno. Stavební úřad na tom trvá, že jinak není možné stavbu povolit, a majitel sousedící novostavby výjimku nepodepíše, i když zmíněné okénko je zasklené matovým sklem, a před ním je husté křoví, kterým není vidět na sousední pozemek a nejbližší roh sousedního domu je od okénka vzdálen přes třináct metrů. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle předchozí odrážky; uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách; obdobně se určují odstupy od staveb nebytových;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory.
Je však nezbytné poukázat na to, že ze všech těchto pravidel může být stavebním úřadem povolena výjimka (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (ve spojení s § 169 stavebního zákona).
Představuje-li Vámi vlastněný dům tzv. černou stavbu, tzn. že byl postaven bez potřebných rozhodnutí stavebního úřadu, je v nyní probíhajícím řízení o dodatečném povolení stavby (§ 129/2 a 3 stavebního zákona) stavební úřad skutečně oprávněn po Vás požadovat provedení stavebních úprav domu (a to jako podmínku pro dodatečné povolení stavby).
V současné chvíli Vám lze doporučit požádat stavební úřad o udělení výjimky (ve smyslu shora uvedených ustanovení vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území), nebude-li Vám však tato výjimka udělena, nezbude Vám, než požadavku stavebního úřadu vyhovět.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste nebyla prodávajícím upozorněna na skutečnost, že Vámi kupovaný dům je černou stavbou, bylo by možné uvažovat o tom, že Vámi koupený dům trpí vadou (přičemž z tohoto důvodu byste mohla po prodávajícím požadovat např. slevu z kupní ceny). Ze znění Vašeho dotazu však není možné jednoznačně dovodit, zda již nedošlo k promlčení tohoto Vašeho práva.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Chyba v práci a snížení prémií - je to oprávněné a legální?
- Je možné snížit prémie kvůli chybě při výkonu zaměstnání?
- Snížení prémií kvůli chybě v práci, při pracovním výkonu
- Chyba v práci a krácení prémií - je to oprávněné a legální?
- Je možné krátit prémie kvůli chybě při výkonu zaměstnání?
- Krácení prémií kvůli chybě v práci, při pracovním výkonu

Pracuji v informacích. Denně vyřizuji 80 – 130 dotazů. Dva dotazy jsem odpověděla špatně a za každý dotaz jsem byla potrestána 500, -Kč na prémiích. Chtěla bych vědět, zda na to má vedoucí právo. Nebo to bylo porušení pracovní kázně? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné poukázat na skutečnost, že nesprávným zodpovězením dotazů jste porušila jednu ze základních povinností zaměstnance, tzn. pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností (jak vyplývá z § 301 písm. a) zákoníku práce).
Pro posouzení ne/oprávněnosti postižení prémií ze strany Vašeho zaměstnavatele je nezbytné zjistit, zda prémie představují ve Vašem případě nárokovou či nenárokovou složku mzdy.
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy). Z toho tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení.
Ve Vašem případě poznáte povahu prémií dle toho, zda jsou pravidla pro jejich vyplácení jasně zakotvena např. v pracovní smlouvě, interním mzdovém řádu, kolektivní smlouvě apod. Obsahuje-li některý z těchto dokumentů pravidla pro vznik nároku na prémie (tzn. že za splnění určitých podmínek vzniká zaměstnanci nárok na vyplacení prémií v určité výši), představují prémie nárokovou složku Vaší mzdy a zaměstnavatel může tyto prémie krátit pouze za splnění takto stanovených podmínek. Jsou-li naopak ve Vašem případě prémie vypláceny bez ohledu na dosažené pracovní výsledky (tzn. že pracovní výsledky nemohou přímo a předvídatelně ovlivnit výši vyplácených prémií) a ne/vyplacení prémií závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, představují prémie nenárokovou složku mzdy a jejich krácení v případě porušení Vašich pracovních povinností (byť se může jednat o porušení zanedbatelné) je možné opět pouze na základě rozhodnutí zaměstnavatele.
Jsou-li prémie nenárokovou složkou Vaší mzdy, nemůže samozřejmě zaměstnavatel s těmito prémiemi disponovat natolik volně, že by např. jednomu zaměstnanci prémie zkrátil (z důvodu porušení pracovních povinností), přičemž jinému zaměstnanci na srovnatelné pracovní pozici by prémie přidělil v plné výši (přestože i tento zaměstnanec by se dopustil obdobného porušení pracovních povinností). Takovým postupem by zaměstnavatel porušil povinnost rovného zacházení se všemi zaměstnanci (která je zakotvena v § 16/1 zákoníku práce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě porušení pracovních povinností může být zaměstnanec sankcionován např. právě krácením prémií (či jiných typů nenárokových složek mzdy), zaměstnavatel však není oprávněn zaměstnanci uložit jakoukoli smluvní pokutu, a to i pokud by se na tom se zaměstnancem dohodl (§ 346b/1 a § 346d/7 zákoníku práce).

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel neprodloužil DPČ - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Zaměstnanec pracuje bez DPČ, kdy může dát výpověď DPČ?
- Zaměstnavatel neprodloužil dohodu o pracovní činnosti - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Zaměstnanec pracuje bez dohody o pracovní činnosti, kdy může dát výpověď zaměstnavateli?
- Neprodloužení dohody o pracovní činnosti - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Neprodloužení DPČ - kdy může dát zaměstnanec výpověď?

Pro zaměstnavatele vykonávám práci na základě dohody o pracovní činnosti, která je uzavírána vždy pro kalendářní rok. Pro rok 2015 jsem dohodu neobdržela, práci vykonávám i za ni dostávám odměnu. Pracovní poměr bych chtěla ukončit k 31.5.2015. Musím podat písemnou výpověď, když nemám uzavřenu dohodu pro letošní rok? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Dohoda o pracovní činnosti DPČ potřebuje ke své platnosti písemnou formu (§ 77 odst. 1 ZP), pokud však vykonáváte práci, zaměstnavatel Vám práci přiděluje, jedná se dle § 2O ZP o tzv. faktickou dohodu o pracovní činnosti, tzn. , že dohoda i takto uzavřená dohoda je považována za platnou. Samozřejmě však mohou z takto uzavřené dohody vzniknout mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neshody ohledně jejího obsahu, jelikož obsah nebyl sjednán písemně.
Pokud byste chtěla takovou dohodu ukončit, ukončila bych jí dle zákoníku práce, tj. písemnou výpovědí s 15-ti denní výpovědní dobou.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej průchodu ("uličky") mezi pozemky - jde o veřejnou cestu při dlouhodobém užívání (desítky let)?
- Prodej veřejné cesty, uličky mezi pozemky - informace
- Nový majitel cesty ji zatarasil, zneprůchodnil - může to udělat?
- Prodej veřejně přístupné účelové komunikace - může ji nový majitel znepřístupnit, zatarasit?

Městský úřad prodal v r. 2006 průchozí uličku sousedovi. Ten uličku zatarasil brankou.
Ulička byla zřízena před 70ti lety, byla neustále používána. Zřízena byla hlavně z bezpečnostních důvodů, aby při vzniku nějaké katastrofy např. ohně, povodně apod. bylo ji možno použít jako únikovou. Zkratku jsme používali k pěšímu průchodu při cestách na nádraží, do restaurace, k odpadkovým nádobám, při cestě k řece (koupání, rybaření). O uvažovaném prodeji jsme nevěděli, prodej se záměrně uskutečnil v zimních měsících. Od souseda jsme dostali příslib, že nám umožní průchod podél jeho pozemku. Slib nedodržel. Cítíme se ohroženi, protože průchod již není možný. Můžeme se bránit? Díky.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že záměr obce prodat nemovitý majetek je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon (kupní smlouva) od počátku neplatný. Při prodeji nemovitého majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna (§ 39/1 a 2 zákona o obcích).
V první řadě by tedy bylo možné ověřit, zda byl prodej (resp. oznámení o zamýšleném prodeji) předmětného pozemku realizován v souladu se zákonem o obcích (případný rozpor s tímto postupem by pak měl za následek absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy). S ohledem na značný časový odstup od prodeje pozemku je však toto ověření těžko představitelné.
Dále se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda nebyla znepřístupněním předmětné uličky porušena bezpečnostní pravidla dle platné územněplánovací dokumentace.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětnou uličkou vede chodník. V tomto případě by dále bylo možné uvažovat o jeho kategorizaci jako veřejně přístupné účelové komunikace (ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích), přičemž takovou pozemní komunikaci může každý bezplatně užívat, a to v rámci tzv. obecného užívání (při dodržení pravidel dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích). V této souvislosti se proto můžete dále obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností).

_

FINANCE-DANĚ
- Odvod daně z prodeje bytu v dražbě
- Prodej bytu koupeného v dražbě - daně

Ráda bych věděla, co vše musím zaplatit, když jsem koupila byt v dražbě a tento chci obratem prodat. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Prodej bytu podléhá dani z příjmů a dani z nabytí nemovitých věcí. Daň z příjmů 15% se platí ze zisku (rozdíl mezi cenou nabývací a cenou prodejní). Správce daně bude požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané nebo zjištěné (daň se platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zfalšování podpisu finančním poradcem u životní ho pojištění - náhrada škody, trestní odpovědnost
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená trestným činem - zfalšování podpisu

5 let jsem měla uzavřenou smlouvu o životním pojištění. V souvislosti se změnami zákona o dani z příjmu mi bylo pojišťovacím poradcem v prosinci 2014 navrženo přepracování smlouvy.
Smlouvu jsme přepracovali–v nově vzniklé smlouvě bylo výslovně uvedeno, že počátkem nové smlouvy se ruší smlouva původní č. …… a že nová smlouva vznikla jejím přepracováním.
Pojišťovací poradce pochybil a byl centrálou pojišťovny vyzván k nápravě – původní smlouvu bylo nutné ukončit výpovědí, nikoliv přepracovat. O této chybě mne však neinformoval a podal výpověď ze smlouvy za mne – včetně napodobení mého podpisu.
Vypovězením smlouvy o životním pojištění mi vzniká povinnost zpětně dodanit částky, které jsem uplatnila v daňovém přiznání jako slevu na dani, tj. finanční poškození ve výši cca 5 000, -Kč.
Samozřejmě je možné z důvodu podvodného jednání výpověď anulovat a původní smlouvu „oživit“, nemám však po takovém jednání ze strany zástupce pojišť. zájem pokračovat ve spolupráci s daným pojišťovacím ústavem.
Mám možnost vymáhat náhradu škody od pojišťovacího poradce? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V případě, že Vám skutečně škoda vznikla, je třeba ji uplatnit občanskoprávní cestou. Nejprve jej vyzvat k náhradě škody, dále již nezbývá než se obrátit se svým nárokem na soud. U soudu bude třeba prokázat konkrétní výši škody, jakož že ji způsobil svým chováním pojišťovací poradce. Pokud toto prokážete, soud Vaší žalobě pravděpodobně vyhoví a pradce Vám bude povinen částku vyplatit.

_

RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Zpětné výživné před 18. rokem - je možné ho stanovit a vymáhat?
- Zpětné určení výživného před 18 rokem a jeho doplacení rodičem nepečujícím o dítě
- Poplatek za určení výživného soudem, soudně, soudním řízením

Mám dotaz ohledně výživného. Mě a sestru opustila matka už jak jsme byly děti (sestra 1 rok, ja 2), tim pádem u soudu se ptali mého taťky, jestli chce po matce nějaké výživné, ale taťka odmítl. Takže do této doby, kdy uz mam 18 let, matka neposílá žádné výživné, ale už od 15 jsme v kontaktu a domluvili jsme se na tom, že mi každý měsíc bude posílat směšných 500 Kč, bohužel to nedodržuje ani po několika upozorněních, ze ji dam k soudu, aby platila výživné. A můj dotaz je takový - Mám právo podat návrh k soudu ohledně výživného (každý měsíc+zpětné rok) jen na mě, když jsem plnoletý, furt studuji a žiju s otcem a macechou? A jak/kde podat návrh k soudu, když moje matka žije v Praze já až v Bohumíně. (okres Karviná). Rozhodně nechci jet až do Prahy. Bojím se prohry a toho, ze budu muset platit soud. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvá do doby, dokud nebudete schopen se sám živit. Matka tedy samozřejmě má povinnost hradit Vám výživné. Pokud výživné není stanoveno soudně – předpokládám, že částka 500 Kč byla pouze výsledkem ústní dohody mezi Vámi – budete muset podat k soudu návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Pokud si právníka z finančních důvodů nemůžete dovolit, můžete požádat o bezplatnou právní pomoc Českou advokátní komoru – více informací najdete zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903.
Výživné přitom můžete požadovat až tři roky zpětně. Návrh na určení výše výživného je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší matky, tedy v Praze. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ
- Odmítnutí svědka pojišťovnou - svědek není zapsán v záznamu o dopravní nehodě
- Jak dokázat škodu - odletěný kamínek do čelního skla osobního auta, automobilu, vozidla

Plnění z povinného ručení. Na konci měsíce 03/2015 jsem jel se svým vozem a z přede mnou souběžně jedouc. vozu se odrazil kámen, který poškodil čelní sklo mého vozu. Tento vůz jsem tedy zastavil a sepsal s řidičem záznam o nehodě. Pán se zaviněním souhlasil a poté vše nahlásil své pojišťovně u které má uzavřené poviné ručení - pojištění. Pojišťovně sdělil, že kámen od jeho vozu odlétnout mohl, ale není to na 100%. Pojišťovna mi tedy oznámila, že jako poškozený mám dle § 6 zák. č. 168/1999 Sb. nárok na uhrazení škody od pojistitele, avšak musím prý prokázat škodu - že se tak skutečně stalo (což prý pouhý záznam o nehodě není). Na toto jsem reagoval, že toto může dosvědčit má spolujezdkyně (která se mnou v době nehody cestovala a kámen od vozidla viníka, který dopadl na mé čelní sklo, zřetelně viděla. Doplním, že není z mé rodiny). Následně mi pojišťovna napsala mail, že tohle by byl důkaz, ale že tento svědek není zapsán v záznamu o dopravní nehodě, takže nemám nárok o hrazení opravy. Mohu nyní nějak postupovat? Jak toto mohu dokázat? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dle § 6/2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému:
a/ způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b/ způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
c/ ušlý zisk,
d/ účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a/ až c/,
a to za podmínky, že poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla blíže neupravuje, jakým způsobem by měl být nárok poškozeného prokázán (k tomu je možné odkázat na § 8/4 a § 9/1 tohoto zákona). Argumentace pojišťovny, spočívající v tvrzení, že svědecká výpověď Vaší spolujezdkyně není přípustná z důvodu jejího nezmínění v záznamu o dopravní nehodě, je proto lichá. Pojišťovna se tímto způsobem patrně pouze snaží vyhnout se povinnosti k náhradě Vám způsobené škody, což bývá pohříchu častý postup mnoha pojišťoven.
Co se týče povinných náležitostí záznamu o dopravní nehodě, je nezbytné vycházet z § 47/3 písm. g) zákona o provozu na pozemních komunikacích, dle něhož jsou účastníci dopravní nehody povinni (v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii) sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat:
- identifikaci místa a času dopravní nehody,
- identifikaci jejích účastníků a vozidel,
- identifikaci její příčiny, průběhu a následků.

Přestože pak Vámi vyplněný záznam o dopravní nehodě neobsahuje zmínku o Vaší spolujezdkyni (jako další účastnice předmětné dopravní nehody), nemůže mít tato skutečnost žádný vliv na možnost využít svědecké výpovědi Vaší spolujezdkyně při prokazování Vašich nároků. Jako důkaz mohou obecně sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (v tomto ohledu lze analogicky vycházet z § 125 Občanského soudního řádu).
V současné chvíli Vám proto doporučuji pokračovat v jednání s pojišťovnou, přičemž pojišťovně zejména:
- sdělte, že nesouhlasíte s jejím tvrzením o nemožnosti využít svědecké výpovědi Vaší spolujezdkyně při prokazování Vašeho nároku,
- předložte písemnou svědeckou výpověď Vaší spolujezdkyně, v níž Vaše spolujezdkyně uvede své identifikační údaje, prohlásí, že byla účastna předmětné dopravní nehody a popíše co viděla (či jinak smysly vnímala) ohledně poškození čelního skla Vašeho vozidla kamenem odmrštěným vozidlem škůdce; Vaše spolujezdkyně může zároveň prohlásit, že její svědecká výpověď je pravdivá, že v souvislosti s podáním této svědecké výpovědi není nikterak podjatá a že si je vědoma případných právních důsledků uvedení nepravdivé svědecké výpovědi; tuto svědeckou výpověď je samozřejmě nezbytné datovat a podepsat (přičemž podpis doporučuji nechat úředně ověřit) ; jedno vyhotovení svědecké výpovědi si ponechte;
- předložte (či jinak zprostředkujte) pojišťovně prohlášení škůdce o tom, že ve Vašem vozidle byla při dopravní nehodě skutečně přítomna další osoba (Vaše spolujezdkyně).

Nebude-li pojišťovna ochotna vyplatit Vám pojistné plnění ani na základě shora uvedených důkazních prostředků, poruší svou zákonnou povinnost dle § 7/4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit (se samozřejmou výjimkou případů uvedených v tomto zákoně, což se Vás však netýká).
Nebude-li jednání s pojišťovnou úspěšné, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. V takovém případě budete oprávněn žalovat buď pojišťovnu nebo přímo škůdce (§ 2927 a násl. občanského zákoníku), který pak bude moci svůj nárok vypořádat s pojišťovnou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Mimosoudní revize hospodaření SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)

Potřeboval bych kontakt na kontrolní orgán, který se zabývá mimosoudními revizemi na hospodaření SVJ, případně byt. družstva. Jedná se o Prahu 6. Děkuji. Kamil

ODPOVĚĎ:
Orgán veřejné moci, který by se Vámi uvedenou problematikou zabýval neexistuje.
V případě bytového družstva kontroluje veškerou činnost družstva kontrolní komise. Ta má právo nahlížet do všech dokladů týkajících se hospodaření družstva.
Určitou kontrolní funkci plní také členská schůze, která schvaluje účetní závěrku družstva.
V případě SVJ zákon nestanoví obligatorní vznik kontrolního orgánu. Nic však nebrání členům SVJ, aby jej zřídili.
Navíc každý člen SVJ má právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu (SVJ) hospodaří.
Také v tomto případě je účetní závěrka SVJ schvalována shromážděním, jakožto nejvyšším orgánem SVJ.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družkou dlouhodobě žijící se zůstavitelem - dědí něco pokud má zůstavitel potomky?
- Zemřelý má děti - dědí něco družka, přítelkyně, partnerka?
- Dědění družkou, přítelkyní, partnerkou dlouhodobě žijící se nyní zemřelým, zesnulým zůstavitelem

S přítelem žiji 14 let ve společné domácnosti, přítel ovšem má ve vlastnictví byt, kde je trvale hlášen k pobytu. Nevypořádali jsme náš vztah, přítel je již delší dobu v LDN a jeho stav se stále horší, takže není již ani schopný věci řešit a ani bych to na něm v této situaci nepožadovala.Skoro denně za ním docházím, hradím i drobné výdaje, které nepokrývá jeho důchod. Přítel má 2 zletilé. Chci se zeptat- budu v případě jeho úmrtí i já dědit - mohu v tom případě prokázat spolužití svědectvím sousedů, rod. příslušníků, nebo i pracovníků LDN?
Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
V případě dědění ze zákona přichází v úvahu v první třídě dědiců pouze děti. Až v případě, že by dědictví odmítli, byste spolu s rodiči zůstavitele (pokud ještě žijí) přicházela v úvahu Vy jakožto spolužijící osoba. Zákonná dědická posloupnost je upravena v § 1635 a násl. o. z. Jako věřitelka můžete do pasiv pozůstalosti v dědickém řízení přihlásit částky, které jste hradila za Vašeho přítele. Tyto by Vám měli dědicové uhradit.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka využívá výživné pro svou potřebu - jak může zasáhnout otec dítěte?
- Matka využívá alimenty pro svou potřebu - jak může zasáhnout otec dítěte?
- Matka nevyužívá výživné ve prospěch dítěte, dětí - jak může zasáhnout otec?
- Otec nevyužívá výživné ve prospěch dítěte, dětí - jak může zasáhnout matka?

Rád bych věděl, jak mám postupovat, když mám podezření, že výživné na dítě není využíváno v jeho prospěch, ale ve prospěch jiné osoby (matky).
Je možné toto řešit (zpětně), i když je vyživované dítě již plnoleté. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že takovou skutečnost by bylo velmi obtížné prokázat. Výživné totiž není určeno jen na úhradu běžných každodenních výdajů (stravování, doprava do školy apod.), ale i na úhradu jednorázových výdajů, které se neopakují každý měsíc (nákup oblečení a obuvi, školních potřeb, úhrada zájmových kroužků apod.). V některém měsíci tedy není na potřeby dítěte vyčerpáno celé výživné, v jiném měsíci je ale naopak vyčerpáno více. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že rodič, který má dítě v péči, nepoužije výživné k úhradě potřeb dítěte, ale výhradně pro svou potřebu, což je samozřejmě nesprávný postup. Je ale otázkou, zda a jak lze vůbec prokázat, v jaké výši byly peníze určené na úhradu potřeb dítěte druhým rodičem zneužity. Rodič, který má dítě v péči, totiž nemá žádnou povinnost vést si evidenci výdajů, které na úhradu potřeb dítěte vynaložil, a nemá tudíž ani povinnost předkládat takovou evidenci soudu nebo druhému rodiči. Případné trestní oznámení pro podvod, zpronevěru či porušování povinností při správě cizího majetku by tak pravděpodobně bylo odloženo pro nedostatek důkazů.

Jestliže ale je vyživované dítě již plnoleté, doporučuji zasílat výživné přímo k rukám tohoto dítěte. Výživné patří přímo zletilému dítěti a matka dítěte se proti takovému postupu nebude moci nijak bránit.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku v dobré víře - špatné umístění plotu za oficiální hranicí pozemku
- Špatné umístění plotu a vydržení pozemku v dobré víře (dlouhodobé užívání)

Prosím o radu, zdědila jsem domek s oplocenou zahradou. Domek je 40 let starý a roh domku stojí 3m na obecním pozemku. Jedná se o vydržení v dobré míře? Jak bych měla postupovat? Také zahrada byla „historicky“ oplocena na pozemku obce, dokazuje to i 3 roky stará fotka, na který je vidět, že plot není nový. Jde i zde o vydržení v dobré víře? Děkuji za odpověď, Dana

ODPOVĚĎ:
Pro vydržení dle nového občanského zákoníku (NOZ) se požaduje poctivá držba, pravá držba, řádná držba a plynutí času. NOZ také upravuje mimořádné vydržení vlastnického práva, kdy po uplynutí dvojnásobné doby, tj. u nemovitých věcí 20 let, lze vydržet vlastnické právo, i bez prokázání právního důvodu, na které se jeho držba zakládá. Mimořádné vydržení lze uplatnit u nemovitých věcí až od roku 2019 (dle ust. § 3066 NOZ).
Samozřejmě lze započíst i poctivou držbu předchůdce, tj. osoby, která vlastnila nemovitost před Vámi. Tedy pro vydržení vlastnického práva je třeba, abyste Vy i Váš předchůdce dohromady po dobu alespoň 10 let měli z přesvědčivého důvodu za to, že Vám právo, které vykonáváte, náleží. Tedy byla-li část pozemku náležející městu oplocena a užívána Vámi, resp. Vaším předchůdcem v dobré víře, že Vám náleží, lze předpokládat, že jste pozemek užívali jako poctiví držitelé. Dále pro podložení Vaší poctivé držby bude v případě soudního sporu rozhodující, zda obec jako vlastník pozemku po dobu držby nějakým způsobem dala najevo, že jí oplocená část pozemku náleží. Tedy pokud nijak do Vaší poctivé držby nezasáhla, nemohla u Vás ani vzbudit žádnou pochybnost.
Co se týče pravé držby, lze zjednodušeně říct, že splňujete-li předpoklady pro poctivou držbu, bude Vám náležet i pravá držba, neprokáže-li se opak.
Pro řádnou držbu je zapotřebí, aby se zakládala na platném právním důvodu. Tedy bude nutné prokázat, že Váš předchůdce, jehož držbu pro vydržení budete muset uplatnit, užíval nemovitost na základě nějaké nabývacího titulu, kterým může být smlouva (kupní, darovací), rozhodnutí orgánu veřejné moci (rozhodnutí soudu, potvrzení dědictví…) aj.
Pro uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním můžete, pokud se s obcí dohodnete, provést zápis do katastru nemovitostí takto nabytého vlastnické práva na základě soudního smíru nebo na základě osvědčení o nabytí vlastnického práva vydržením sepsaného formou notářského zápisu.
V případě, že obec vydržení vlastnického práva k uvedeným pozemkům neuzná, budete muset podat k soudu žalobu na určení vlastnictví.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zaměstnavatel dodal nepravdivé podklady o výši příjmu, vliv na nižší podporu v nezaměstnanosti - jak se bránit?
- Zaměstnavatel neuvedl na sociálku skutečný příjem, nízká podpora v nezaměstnanosti - jak se bránit?

Manželka měla uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu na poloviční (4hod. pracovní úvazek) na dobu určitou. Zaměsnavatel jí však proplácel mzdu za skutečný počet odpracovaných hodin, který činil denně 8 hodin. , s odůvodněním, že to dovoluje situace na trhu a zkrácený úvazek slouží jako pojistka pro případ špatného hospodářského vývoje. V letošním roce jí však nebyla prodloužena smlouva a ona byla zaregistrována na úřadu práce. Zaměstnavatel však dodal podklady o výši příjmu za poloviční úvazek (tedy 4 hodiny) a nikoliv to, co ve skutečnosti pobírala jako mzdu (v tomto případě za fakticky odpracovaných a zaplacených 8 hodin práce, které měla zdaněné a očištěné o soc. a zdravotní pojištění. Je takovýto postup zaměstnavatele legální? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud manželka pobírala mzdu za 8 hodin denně, tj. za plný úvazek a tato mzda prošla mzdovou účtárnou zaměstnavatele, tj. byla řádně zdaněná a byly z ní odvedeny zákonné odvody, pak zaměstnavatel musí uvést skutečný příjem, nikoliv příjem teoretický, který by odpovídal pracovní smlouvě. Pokud třeba zaměstnanec dostane mimořádné odměny, pak i ty se promítnou do celkového příjmu, i když k nebyly uvedeny v pracovní smlouvě.
Vaše manželka by měla mít výplatní pásky, resp. potvrzení o měsíčním příjmu, kterým může argumentovat jak u úřadu práce, tak i u zaměstnavatele. Je také možné podat podnět k místně příslušnému inspektorátu práce, předtím bych ale písemně upozornila zaměstnavatele a očekávala bych nápravu stavu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba souseda stojí na mém pozemku - odprodej pozemku sousedovi, zbourání stavby?
- Cizí stavba stojí neoprávněně na soukromém pozemku - odprodej pozemku, zbourání stavby?
- Je možné požadovat zbourání stavby pokud stojí na pozemku nevlastněném sousedem?
- Soused částí stavby zasahuje na cizí pozemek - prodej pozemku, zbourání stavby?

zdědil jsem po rodičích stavební pozemek. Zjistil jsem, že na část pozemku (cca 50 m2) zasahuje garáž a přístavba rodinného domu souseda. Chci se dohodnout se sousedem, aby pozemek pod stavbou odkoupil, případně navrhnu pronájem nebo směnu pozemku. Co když ale nebude s ničím souhlasit?
Jaké mám možnosti dalšího jednání?
Kde nejlépe zjistit reálnou prodejní cenu pozemku, případně reálnou cenu pronájmu?
I když mi to přijde jako nesmysl, pokud budou všechna jednání neúspěšná, mohu požadovat odstranění stavby?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Co se týče vlastnického práva k části Vašeho pozemku zastavěného sousedovými stavbami, je v první řadě nezbytné poukázat na § 1087 občanského zákoníku (který upravuje tzv. přestavek), dle něhož platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Jsou-li tedy splněny shora uvedené podmínky, tzn. že malá část sousedových staveb přesahuje na malou část Vašeho pozemku a Váš soused tyto stavby zřídil v dobré víře (byl tedy přesvědčen o tom, že staví na vlastním pozemku), stal se k 1. 1. 2014 (kdy nabyl účinnosti občanský zákoník) vlastníkem zastavěné části Vašeho pozemku tento Váš soused, přičemž Vám náleží obvyklá cena zastavěného pozemku.
Obvyklou cenu pozemku možno zjistit dotazem u realitních kanceláří podnikajících v místě Vašeho pozemku, můžete rovněž využít služeb soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
V této souvislosti pouze dodávám, že dle § 492/1 občanského zákoníku je hodnotou věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.
Pokud nebude splněna podmínka přesahu malé části sousedových staveb na malou část Vašeho pozemku, bude možné aplikovat § 1084 a násl. občanského zákoníku. Dle těchto ustanovení platí, že:
- stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku;
- vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady;
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu; soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře;
- kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu;
- také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V případě nedohody s Vaším sousedem proto není vyloučeno, abyste se obrátil na soud s tzv. určovací žalobou (v níž se budete domáhat určení, že vlastníkem zastavěné části Vašeho pozemku se stal z titulu přestavku Váš soused a je tudíž povinen zaplatit Vám jeho obvyklou cenu), nebo s žalobou, v níž budete požadovat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost předmětnou část pozemku od Vás koupit, resp. aby mu tuto část pozemku přikázal do vlastnictví (samozřejmě za náhradu). Za účelem přípravy žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek dostal nemovitost za života - jak zajistit dědění druhým potomkem a nedědění obdarovaným potomkem?
- Dítě dostalo nemovitost za života - jak zajistit dědění druhým dítětem a nedědění obdarovaným dítětem?
- Jak vyloučit z dědění obdarované dítě, obdarovaného potomka - dostal majetek, nemovitost za života rodiče, rodičů
- Vyloučení potomka z dědictví - darování za života rodičů

můj manžel starší dceři daroval rodinný domek, který zdědil po rodičích. Máme ještě dvacetiletého syna, kterého bych ráda zajistila závětí tak, že bych mu odkázala rodinný domek, který mám po svých rodičích já. Byla bych nerada aby mezi sourozenci docházelo v budoucnu k neshodám. Musím v tomto případě já svoji starší dceru vydědit? Kriteria po vydědění nepřichází v úvahu, s oběma dětmi dobře vycházíme.
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Jak uvádíte, vydědění nepřichází v úvahu, protože vydědit lze pouze z důvodů uvedených v zákoně (§§ 1646 o. z.). Nejlepší řešení by bylo darovat mu dům ještě za Vašeho života (a pokud byste chtěla v domě dožít, můžete v darovací smlouvě rovněž zřídit věcné břemeno dožití).
V závěti se tato situace řeší započtením na povinný díl druhého potomka. Ovšem dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu. Vzhledem k tomu, že dcera nedostala dům od Vás, ale od Vašeho manžela, nelze toto započtení ve Vaší závěti provést. Vy můžete akorát ve své závěti uvést, že doufáte, že Vaše dcera bude tuto závěť respektovat, protože již za života získala rodinný dům od Vašeho manžela.

-

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Do kdy musí MHMP vyřešit žádost o změnu územního plánu?
- Lhůta na vyřízení žádosti o změnu územního plánu MHMP (magistrátem hlavního města Prahy)
- Magistrát hlavního města Prahy MHMP - lhůta na vyřízení návrhu na změnu územního plánu

Podal jsem žádost o změnu územního plánu na MHMP - odbor územního plánu. Chtěl bych se zeptat za jak dlouhou dobu mohu čekat vyrozumění? Má MHMP stanovené lhůty na odpověď? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Návrhem na změnu stávajícího územního plánu je zahájen prakticky stejný proces, jako v případě pořizování územního plánu nového. Váš návrh tedy musí v zásadě projít třemi základními etapami řízení, kterými jsou zadání, koncept a návrh, kterým předcházejí průzkumy a analýzy území. Z tohoto důvodu není stanovena lhůta, v níž by byl MHMP povinen Vám odpovědět, neboť proces pořizování územního plánu, resp. proces pořizování jeho změny se skládá hned z několika lhůt (zakotvených např. v § 47/2, § 50/3, § 52 a § 53 stavebního zákona). Další informace k územnímu plánu a jeho změnám naleznete např. zde:

http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/uzemni-plan/

Chcete-li proto zjistit, v jaké fázi se nachází Váš návrh na změnu územního plánu, doporučuji Vám kontaktovat příslušný odbor MHMP s dotazem.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vstup energetiků na soukromý pozemek - vedení elektřiny bez věcného břemene (stromy se dotýkají kabelů)
- Stromy se dotýkají elektrických kabelů - musí majitel pustit pracovníky elektrárny na svůj pozemek (vedení elektřiny bez věcného břemene)
- Vstup energetiků na soukromý pozemek - vedení elektřiny bez služebnosti (stromy se dotýkají kabelů)
- Stromy se dotýkají elektrických kabelů - musí majitel pustit pracovníky elektrárny na svůj pozemek (vedení elektřiny bez služebnosti)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Elektrárna nemá věcné břemeno na vedení kabelů na soukromém pozemku - jak postupovat?
- Elektrárna nemá služebnost na vedení kabelů na soukromém pozemku - jak postupovat?

1995 soused instaloval elektrické vedení tak, že vedení křižuje náš pozemek v rohu. V současné době naše stromy dosahují takové výše, že se vedení dotýkají. Energetici se dožadují vstupu na náš pozemek a pokácení stromů.
Na našem pozemku navázne žádné věcné břemeno. Vedení bylo tehdy instalováno bez našeho vědomí, bez dohody, souhlasu či smlouvy.
Mám povinnost umožnit vstup energetikům na pozemek?
Musím sám odstranit stromy? Vedení VN se navíc jeví jako nesplňující normu - přiliš nízské. Od země cca 5metrů. v extrémním případě nebezpečné. Lze jej například zasáhnout proudem vody při zalévání atd.
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
Vámi zmiňované požadavky energetiků lze proto označit za oprávněné. V této souvislosti je nicméně dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, který zakotvuje nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí (tedy i Vás) :
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

Co se týče Vaší zmínky o neexistenci věcného břemene (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost), je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vašemu pozemku zřízeno již v minulosti (např. Vaším právním předchůdcem), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Domníváte-li se, že energetické vedení nad Vaším pozemkem nesplňuje požadavky příslušných norem, můžete se v této věci obrátit na Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí změny územního plánu kvůli výskytu ropuchy na pozemku a v okolí
- Ropuchy na pozemku a zamítnutí změny územního plánu - jak se bránit?

odbor životního prostředí uvádí jako nesouhlasné stanovisko k zařazení mého pozemku do nového územního plánu, to že byl zjištěn výskyt zvláště chráněného živočichu - ropuchy v lokalitě s vysokou přírodní a estetickou hodnotou krajinného rázu. Mám dle zákoníku právo, aby mi tento odbor předložil podklady nebo studii dle čeho byl zjištěn výskyt ropuchy a následně nebyl můj pozemek zařazen do územního plánu. Protože v těsné blízkosti mého pozemku s "vysokou estetickou hodnotou" se nachází další rodinné domy. Mám šanci na úspěch při podání žaloby u správního soudu? Když mi obec zařazení pozemku do nového územního plánu schválila (žádost v r. 2006), OŽP nedoporučil (výskyt ropuchy), věc se mi jeví jako diskriminační. Můj pozemek tvoří louka bez dřevin a stromů. Projektantka doporučila dodržení rozvolněnosti zástavby nízkopodlažního bydlení.
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že ve Vašem případě podal odbor životního prostředí tzv. závazné stanovisko.
Dle § 149/1 správního řádu platí, že závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí jiného správního orgánu.
Otázka samostatné přezkoumatelnosti závazných stanovisek (ať už prostřednictvím opravných prostředků ve správním řízení či prostřednictvím správních soudů) není v judikatuře ani odborné literatuře dosud jednoznačně vyřešena.
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
Ani Nejvyšší správní soud není v řešení této otázky doposud jednotný:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-moc-zavazne-je-zavazne-stanovisko-podle-spravniho-radu-95235.html
V poslední době se nicméně rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu kloní k názoru, že závazné stanovisko není samostatně přezkoumatelné:
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavaznych-stanovisek-ve-spravnim-soudnictvi-91520.html
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by nebylo možné se proti závaznému stanovisku nikterak bránit. Obrana může být v tomto případě vedena dvěma způsoby:

1/ Odvolání proti "hlavnímu" rozhodnutí:
Dle § 149/4 správního řádu platí, že jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků.
Je tedy možné, abyste podal odvolání proti tomu rozhodnutí, jehož podkladem bylo předmětné závazné stanovisko odboru životního prostředí. Bude-li pak Vaše odvolání směřovat právě proti závěrům závazného stanoviska, bude ve věci tohoto závazného stanoviska zahájeno přezkumné řízení (po jehož dobu bude odvolací řízení pozastaveno).

2/ Přezkumné řízení:
Dle § 149/5 správního řádu lze nezákonné závazné stanovisko zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí (a to např. i na Váš podnět), že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí.
Přezkumné řízení může být tedy ve věci závazného stanoviska zahájeno i samostatně (§ 94 a násl. správního řádu), nutno však dodat, že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník nárok (tzn. že správním orgánem může i nemusí být jeho podnětu vyhověno, a to dle posouzení správního orgánu).
V obou shora uvedených variantách platí, že zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení.
V § 149 správního řádu není zakotveno Vaše oprávnění domáhat se předložení podkladů (resp. studií), z nichž odbor životního prostředí při přípravě závazného stanoviska vycházel. Tyto materiály však mohou být na odboru životního prostředí vyžádány v rámci přezkumného řízení (a to přezkoumávajícím správním orgánem), a to bez ohledu na to, bude-li přezkumné řízení zahájeno dle bodu 1/ nebo 2/ výše.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pravomoci pobočných spolků, žup, ČOS (bývalého Sokola)
- Stanovy pobočných spolků, žup, ČOS (bývalého Sokola)

Právě připomínkujeme nové návrhy změn stanov spolku Sokol. Nedávno se ze sokolských jednot staly pobočné spolky. Podstatně jiná situace než v historickém Sokole. Jaká je míra samostatnosti těchto jednot-pobočných spolků? Mohou např. župy či ČOS odvolávat jejich výbory a dosazovat správce kvůli "porušení stanov" či "nečinnosti", což může být otázka interpretace? Mohou např. existovat a zvolit si nové ústředí, i kdyby stávající ústředí rozhodlo o zrušení spolku? Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 219 občanského zákoníku platí, že stanovy spolku mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku. Zákonodárce tedy ponechává maximální volnost spolku, který hodlá pobočný spolek založit, resp. umožňuje, aby byly takřka všechny podstatné otázky existence a fungování pobočného spolku upraveny ve stanovách hlavního spolku a pobočného spolku (tomu ostatně nasvědčuje i poměrně stručná právní úprava pobočných spolků, obsažená v § 228 a násl. občanského zákoníku).
Na tomto místě odcituji stručně z komentáře občanského zákoníku (dostupného v systému ASPI), v němž se doc. JUDr. Dvořák k § 219 občanského zákoníku vyjadřuje následovně:
"Stanovy lze za trvání spolku i změnit, popř. některé z jejich fakultativních ustanovení bez náhrady zrušit. Stane-li se tak ve vztahu k úpravě pobočného spolku, musí být zároveň určeno, jaký bude další osud pobočného spolku; pouhé zrušení ustanovení stanov hlavního spolku ještě ke zrušení pobočného spolku nevede. Hlavní spolek je tu ovšem ve výhodnější pozici, protože jeho orgán příslušný ke změně stanov hlavního spolku může provést takovou jejich změnu, která další existenci pobočného spolku vyloučí, a to i proti vůli členů pobočného spolku."
Dle § 228/1 občanského zákoníku je právní osobnost pobočného spolku odvozena od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku, tzn. že pobočný spolek je samostatnou právnickou osobou (vázanou samozřejmě vlastními stanovami a stanovami hlavního spolku).
Pro osvětlení postavení pobočného spolku ve vztahu ke spolku hlavnímu odcituji opět z komentáře občanského zákoníku z pera doc. JUDr. Dvořáka:
"Naproti tomu ve vztahu k spolkovému jmění zvolil zákonodárce jinou konstrukci. Jmění pobočného spolku není jměním hlavního spolku a jmění hlavního spolku není jměním pobočného spolku; jedná se tu o dvě - co do osoby svého vlastníka - zcela odlišná a nezávislá jmění. Přesto však hlavní spolek jistý vztah k jmění pobočného spolku má, neboť může rozhodnout o zrušení a zániku pobočného spolku cestou změny svých stanov, a tím sice nepřímo, leč přesto dosti významně ovlivnit další osud jmění pobočného spolku.

I pobočný spolek musí mít své stanovy, pro které … platí totéž, co pro stanovy spolku hlavního.

Nejisté ovšem je, zda stanovy hlavního spolku zavazují i pobočný spolek, a obráceně zda stanovy pobočného spolku zavazují i hlavní spolek. Vzhledem k tomu, že právní osobnost pobočného spolku je derivátem právní osobnosti hlavního spolku (§ 229 odst. 1) a že každý člen pobočného spolku je ipso facto automaticky i členem hlavního spolku (§ 234), je jen logický závěr, že stanovy hlavního spolku zavazují i pobočný spolek, ovšem obráceně to neplatí; ostatně ne každý člen hlavního spolku musí být i členem pobočného spolku."
Co do existence hlavního a pobočného spolku je podstatným § 230 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek,
- hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.
Co do ingerence hlavního spolku do práv členů spolku pobočného je vhodné poukázat na § 220/2 občanského zákoníku, dle něhož lze omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Žaloba na platnost územního plánu - co když v mezičase obec, město schválí nový územní plán?
- Změna územního plánu v době podané žaloby na platnost původního územního plánu

V obci je v současnosti platný územní plán (nabyl účinnosti v 2012). Proti tomuto územnímu plánu jsme nyní podali žalobu (využili jsme 3 let, do kdy se může podat žaloba, v našem případě do 09.2015). Ovšem v současnosti obec bude 12.5.2015 schvalovat nový územní plán. Respektivě se koná veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP, ale lze předpokládat, že jej schválí.
A tady nevím, jaká nastane situace. Jestli nový ÚP nabyde účinnosti bez ohledu na naši žalobu do pův. ÚP nebo bude muset se obec nejdříve vypořádat s výsledkem - podle toho jak dopadne naše žaloba? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává § 55 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- dojde-li ke zrušení části územního plánu (např. rozhodnutím soudu), zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení (nového) územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu; zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se v tomto případě nezpracovávají;
- dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
Odůvodnění rozsudku tak pořizovateli poskytne, kromě vodítka, kterých vad se napříště vyvarovat, i odpověď na otázku, ve které fázi přípravy územního plánu je třeba navázat na předchozí průběh procesu jeho vydávání. Je tedy v zájmu obce vyčkat v tomto případě rozhodnutí soudu, a to pro předejití opakování těch chyb, kterých se při pořizování stávajícího územního plánu případně dopustila (o částečné vázanosti závěry rozsudku a nutnosti se s nimi vyrovnat v rámci nového územního plánu tak lze opravdu hovořit).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zídka mezi pozemky tloušťkou zasahuje k sousedovi na pozemek - může soused stavbu zídky odmítnout?

Mám pozemek a přes roh pozemku mi jezdí soused a neustále mi poškozuje pozemek (nezpevněný svah), tak jsem se rozhodl, že zpevním svah a postavím opěrnou zeď, která výrazně zlepší funkčnost a estetyčnost cesty, ale chci jí postavit úplně na kraji pozemku z důvodu maximalizace užitné plochy on argumentuje s tím že mu omezím přístup na pozemek tento spor se mnou vede cca o 40 cm2!!! Přerostlo to už i ve fyzické napadnutí, takže nemám nejmenší chuť mu ustoupit. On si může upravit svůj pozemek aby nemusel využívat ten můj. Poraďte mi prosím co mám proto udělat děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu vybudovat opěrnou zeď, je podstatné, zda k tomu budete potřebovat příslušné rozhodnutí stavebního úřadu či nikoli.
Dle § 79/2 písm. f) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují mimo jiné opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. Splňuje-li opěrná zeď tyto podmínky, není k její výstavbě zapotřebí ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103/1 písm. a) stavebního zákona). V tomto případě byste byl tedy k výstavbě opěrné zdi oprávněn bez jakékoli ingerence stavebního úřadu.
Má-li však být Vámi zamýšlená opěrná zeď vyšší než 1 m, nebo má-li sousedit s veřejně přístupnou pozemní komunikací či veřejným prostranstvím, bude zapotřebí získání územního rozhodnutí (resp. územního souhlasu) a dále souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (§ 104/1 písm. h) stavebního zákona) či stavební povolení. V tomto ohledu budou samozřejmě rozhodující parametry a konkrétní umístění opěrné zdi, náležitosti a typ žádosti Vám proto doporučuji konzultovat přímo s místně příslušným stavebním úřadem.
Co se týče možných protestů Vašeho souseda, je vhodné vědět, že dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. „Rozumnost“ důvodu sousedova požadavku však bude vždy posuzována z objektivního hlediska. Může-li proto Váš soused k cestě použít vlastní pozemek, nemělo by být citované ustanovení občanského zákoníku aplikovatelné.
Dle § 1029 občanského zákoníku dále platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Dle znění Vašeho dotazu však předpokládám, že ani tohoto ustanovení by se neměl Váš soused s úspěchem dovolat.

_

RODINA-STYK S DĚTMI
- Otec dítěte, dětí nesouhlasí s přestěhováním partnerky v rámci území ČR - může stěhování zakázat?
- Je nutný souhlas otce s přestěhováním matky dítěte, dětí na území ČR?

Mám dva syny s bývalým partnerem. Nežijeme spolu 5 let. Bydlíme v Praze, ale z finančních důvodů se chceme odstěhovat do menšího města. Bývalý ale nesouhlasí se stěhováním. Syny vídá pouze jednou za 3. měsíce. Mohu se odstěhovat bez souhlasu bývalého partnera? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Jestliže se chcete s dětmi stěhovat pouze v rámci České republiky, souhlas otce dětí se stěhováním nepotřebujete. Pokud máte děti svěřeny do své péče, otec Vám ve stěhování s dětmi nemůže nijak bránit. Doporučuji ho ale s předstihem o plánovaném stěhování vyrozumět (nejlépe písemně) s uvedením data přestěhování a adresy nového bydliště. Také byste se měli dohodnout na tom, jak mu budete syny předávat na dobu, kdy s nimi má stanovený styk. Pokud styk otce se syny není upraven soudně, doporučuji podat k soudu návrh na úpravu styku otce se syny. Když bude styk otce se syny stanoven soudně, bude jasně dáno, kdy má otec právo syny vídat a bude tak možné předejít případným konfliktům a nedorozuměním v budoucnu.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědectví u soudu pro péči o osobu blízkou, návrh na výslech a svědectví v místě bydliště (ve městě)

Manžel by měl jít svědčit do Hradce Králové jako svědek, ale nechce tam jet, že je to pro nás daleko kvůli mě mám rakovinu a chodím každý den na ozařování a on mě vozí vůbec nevíme jestli by se to nedalo tady vyslechnout v Plzni prosím o radu on si myslí že vůbec neví co tam bude říkat že k tomu řekl vše. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Tuto situaci lze řešit tak, že nejlépe písemně požádáte soud v Hradci Králové, aby výslech manžela proběhl u dožádaného soudu v Plzni. Konkrétně napíšete, že se máte dostavit tam a tam, ale že z důvodů, které jste uváděla, se manžel nemůže dlouhodobě dostavit, žádáte proto, aby výslech mohl proběhnout v místě, které je pro Vás výhodně. Pokud již nemáte čas a výslech se blíží, na soud zavolejte a toto jim sdělte telefonicky. Ze zkušenosti vím, že soudy většinou takovým žádostem vyhovují.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zničení geodetického bodu při výkopu - musí ho stavebník výkopu opravit?
- Stavebník odstranil geodetický bod - musí ho vrátit na původní místo?

Vlastním pozemek, který sousedí s obecními pozemky. Na své náklady jsem pozemek musela nechat geometricky zaměřit, abych mohla provést oplocení. Obec na hranici mého a obecního pozemku nechala vykopat odpad a jeden geodetický bod zničila (vykopala) a neuvedla do původního stavu. Měla obec právo provádět výkop na hranici pozemků, aniž by mě o tom informovali a zničit bod, který v geometrickém plánu podepsali a odsouhlasili? Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
Co se týče oprávněnosti obce k provedení výkopových prací, je podstatné, zda tyto výkopové práce podléhaly souhlasu stavebního úřadu či nikoli. Dle § 80/3 písm. a) stavebního zákona není rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas zapotřebí mimo jiné v případech terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Pro ověření, zda byla obec oprávněna provést předmětné výkopové práce bez zahájení příslušného územního řízení (a tudíž i bez Vašeho vyrozumění) můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad.
Co se týče zničení geodetického bodu, je samozřejmě obec povinna uvést vše do původního stavu. K tomuto můžete obec písemně vyzvat.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Pochybnost autorství díla (obrazu) vydraženého v aukci - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Odstoupení od koupi obrazu - pochybnost o pravosti uměleckého díla
- Odpovědnost aukční síně za pravost obrazu

3/2013 uzavřena smlouva s aukční síní Procházka v Českých Budějovicích o prodeji uměleckého díla-objektu J. Koláře.
5/2013 proběhla aukce, dílo vydraženo.
6/2013 mi byla uhrazena cena za prodej.
12/2014 mi přišel dopis od aukční síně, že nový majitel vyslovil pochybnosti o autorství díla a žádá vrácení peněz.
Aukční síň předala kupujícímu moji adresu a dává ruce pryč - kupec mě oslovil dopisem a žádá na mně vrácení peněz včetně provize aukční síně.
1. nese aukční síň odpovědnost za zprostředkování
2. může předávat adresu prodávajícího kupci
3. v jaké časové lhůtě může kupec uplatnit své pochybnosti a nespokojenost a u koho? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odpovědnost aukční síně:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě proběhla v roce 2013 dobrovolná dražba ve smyslu § 2 písm. a) zákona o dražbách, kde jste figuroval jako navrhovatel (tedy ten, kdo za podmínek stanovených zákonem navrhuje provedení dražby) a aukční síň jako dražebník (tedy ten, kdo organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění).
Dle § 63/1 zákona o dražbách platí, že u dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. V tomto ohledu tedy tíží odpovědnost za případné vady předmětu dražby Vás, nebylo-li v dražební vyhlášce uvedeno něco jiného.
Dražebník odpovídá toliko za škodu, kterou způsobil porušením některého ustanovení zákona o dražbách; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat (§ 63/4 zákona o dražbách).

2/ Předání adresy navrhovatele:
Dle § 31/1 zákona o dražbách vydá dražebník bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše adresa byla v souladu s tímto ustanovením zákona o dražbách vydražiteli předána již v roce 2013. I pokud by tomu tak nebylo, neporušil dražebník předáním Vaší adresy vydražiteli za účelem vytčení vad předmětu dražby de facto žádný právní předpis.

3/ Vytčení vad předmětu dražby:
Neboť k vydražení předmětu dražby došlo v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku, je zapotřebí aplikovat ustanovení tohoto právního předpisu.

Dle § 504 starého Občanského zákoníku platilo, že nabyvatel (zde vydražitel) mohl uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel mohl vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanovil jinak. Nevytkl-li v této lhůtě vadu, jeho právo zaniklo. Ve Vámi popsaném případě lze tedy s největší pravděpodobností usuzovat, že právo vydražitele požadovat vrácení ceny předmětu dražby již zaniklo a není tudíž s úspěchem soudně vymahatelné.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Rozpis směn, služeb dodaný zaměstnavatelem méně než 14 dní před prvním dnem v měsíci - je možné směny odmítnout?
- Nedoručení rozpisu směn včas a nenastoupení na směnu, službu - informace

Mám ČID a pracuji 7 roků u soukromé bezp. agendury jako ostraha závodu. V tomto závodě se přistavěla nová hala i s vrátnicí, kde jsou tam podstatně větší nároky na celkový pohyb a mě tyto služby zdravotně absolutně navyhovují. Přesto, že jsem na toto upozornila vedoucího, mám tam směny psané i v dalším rozpise. Proto se chci zeptat, jestli takovou směnu můžu odmítnout ze zdrav. důvodů. Daší dotaz se týká rozpisu pracovních směn. Na měsíc květen jsem rozpis dostala dnes - tj. 26.04.2015. Opět tam mám psané směny, které už nikdo nechtěl, nebo se mu nehodily. Musím s těmito směnami souhlasit, když se nedodržuje ani to, že rozpis by měl být 14 dní napřed? Děkuji za odpověď. Justýna

ODPOVĚĎ:
Způsobilost k práci ze zdravotního hlediska posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb dle zákona č. č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění spolu s příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Dle § 103 odst. 1 písm. a) ZP platí, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud má jak zaměstnanec nebo i zaměstnavatel pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance ke konané práce, může zaměstnanec požádat (a zaměstnavatel může zaměstnance jednostranně vyslat) na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie „lékaři závodní preventivní péče“) a ten posoudí, zda zaměstnanec je schopen danou práci konat.
Vám bych tedy doporučila písemně požádat zaměstnavatele o zaslání na tuto prohlídku, zaměstnavatel by tak měl učinit neprodleně a dle jejího výsledku by Vám měl přidělovat práci. Pokud by však bylo v lékařském posudku stanoveno, že nejste dlouhodobě schopna konat dosavadní práci, tak by to byl i výpovědní důvod na straně zaměstnavatele a zaměstnavatel by Vám mohl dát výpověď.
Směnu ze zdravotních důvodů odmítnout můžete, pouze pokud máte důvodně za to, že výkon takové práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje Váš život nebo zdraví. Pokud nejde o tento případ, může být odmítnutí práce považováno za nesplnění povinnosti zaměstnance. Písemně bych upozornila zaměstnavatele spolu s žádostí o mimořádnou prohlídku, že nejste schopna za nových podmínek práci vykonávat a bude záležet na zaměstnavateli, zda na sebe vezme riziko, že směnu odpracujete nebo Vás pracovat nenechá a vyčká lékařského posudku.
Zaměstnavatel má povinnost seznámit zaměstnance s rozpisem směn a jeho změnami alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se jinak (§ 84 ZP). Pokud tak zaměstnavatel nečiní, máte právo ho na porušení jeho povinností upozornit, popř. podat písemný podnět na inspektorát práce (www.suip.cz). Pokud byste však nenastoupila na plánovanou směnu z tohoto důvodu a zaměstnavatel by toto zhodnotil jako porušení Vašich povinností a vyvodil z toho určité důsledky, pak byste se mohla bránit jedině u soudu.

_

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Pracovník nechal omylem vyrobit velké množství zboží které si objednatel zakázky převzal - kdo nahradí škodu za vrácené zboží?
- Ztráta podniku, firmy kvůli chybě zaměstnance - vymáhání škody po zaměstnanci
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnanci - špatná objednávka (výroba nadměrného počet kusů zboží)
- Zaměstnanec způsobil škodu chybou objednávky - je možné ji vymáhat?
- Náhrada škody po pracovníkovi, zaměstnanci - informace

Měla bych dotaz týkající se pokuty v práci. Pracuji na obchodním oddělení a po obdržení zakázky jsem omylem nechala vyrobit dvojnásobné množství zboží než si zákazník objednal, ale o této chybě jsem nevěděla. Zboží odešlo k zákazníkovi, v dvojnásobném množství. Zákazník zboží převzal, podepsal dodací listy a po splatnosti faktury (2 měsíce), zboží zaplatil. Od té doby uplynulo 8 měsíců a nyní se zákazník ozval, že si tolik toho zboží neobjednal a chce ho vrátit a vrátit peníze. Jedná se poměrně o vysokou částku cca 100 000Kč, kterou nyní chce zaměstnavatel nechat zaplatit mě, protože jsem špatně vypsala zakázku. Já si, ale myslím, že si zákazník měl zboží zkontrolovat při převzetí a pokud něco nesouhlasilo, kontaktovat nás hned a neplatit fakturu a že po 8 měsíci nemůže najednou žádat vrácení a náhradu za toto zboží. Prosím můžete mi poradit. Velmi děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu vznikla zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním. U zavinění zde stačí nedbalost, nemusí být úmysl. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně rozdělí (§ 250. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění – dále jen „ZP“) ). Požadovaná náhrada škody má však své limity, zaměstnavatel může požadovat max. 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (§ 257 odst. 2 ZP). Pokud tedy zaměstnavatel bude muset vrátit zákazníkovy peníze za neobjednané výrobky, vznikne mu tak škoda.
Druhou otázkou však je oprávněnost zákazníkovy reklamace po tak dlouhé době, a tudíž zda zaměstnavateli skutečně musela vzniknout škoda a tu mohl po zaměstnanci požadovat.
V daném případě se domnívám, že se pravděpodobně jednalo o smlouvu o dílo uzavřenou mezi Vaším zaměstnavatelem a zákazníkem, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Dle § 2516 odst. 1 NOZ platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, což v tomto případě mělo, neboť zákazník si objednal poloviční množství, než jste mu dodali. Zde ovšem hraje roli posouzení, kdy při náležité pozornosti měl zákazník zjistit, že dílo má vady, tj. že obdržel dvojnásobné množství objednaných výrobků a zaplatil za ně dvojnásobnou cenu. Po tomto zjištění má objednatel povinnost zhotovitele bez zbytečného odkladu informovat o tom, že zboží má vady. Pokud by tak neučinil, tak soud by mu při námitce zhotovitele, že tak včas neučinil, nárok z vadného plnění nepřiznal (§ 2618 NOZ).
Dále je třeba také posoudit, zda Váš zaměstnavatel neměl možnost zjistit, že se vyrábí a zákazníkovy odesílá dvojnásobné množství výrobků, než si objednal, poté by se i on měl podílet na náhradě škody, která mu vznikla.
Pokud shrnu výše uvedené, tak zaměstnavatel má právo po Vás požadovat náhradu škody (limitovanou), pokud mu skutečně oprávněně vznikla, je však nutné posoudit, zda byste za ní v celém rozsahu odpovídala skutečně pouze Vy a ne i Váš zaměstnavatel. Vůči zaměstnavateli se můžete bránit písemným vyjádřením Vašeho nesouhlasu s požadovanou náhradou škody, pokud zaměstnavatel bude přesto zaplacení náhrady škody požadovat, doporučila bych Vám se obrátit na advokáta.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu obecního bytu pronajímatelem pro vlastnictví, spoluvlastnictví vlastního bytu
- Vlastnictví vlastního bytu a výpověď nájmu obecního bytu pronajímatelem z tohoto důvodu
- Výpověď nájmu městského bytu pro vlastnictví, spoluvlastnictví vlastního bytu
- Vlastnictví vlastního bytu a výpověď nájmu městského bytu z tohoto důvodu

Spolu s manželkou máme s obcí uzavřenu smlouvu na pronájem obecního bytu na dobu neurčitou, kde chceme i nadále bydlet. Pokud se staneme spoluvlastníky bytové jednotky ve stejném městě, nebo jiné nemovitosti určené k bydlení, můžeme dostat z důvodu vlastnictví trvale obyvatelné nemovitosti podle NOZ výpověď z nájmu? Prosím ještě o vyjádření k situaci, kdy by se jediným vlastníkem nemovitosti určené k trvalému bydlení stala jenom moje manželka, zda by i v tomto případě hrozila oběma výpověď od obce z pronajatého bytu?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Takový výpovědní důvod obsahoval zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (tzv. "starý občanský zákoník").
Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. , takový výpovědní důvod nezná.
Z uvedeného plyne, že výpověď z takového důvodu je neplatná.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Cenné papíry děděné v dědickém řízení neexistují - jak odečíst z dědického podílu mezi dědici?

Zastupoval jsem moji mámu v dědickém řízení. Vyrovnání došlo dohodou mezi dva dědice, moje máma a strýc. usnesení ze dne 17.3.2015 a tento den také nabylo právní moci. Máma měla mít 0,5 mil na účtech včetně cenných papírů plus byt. Jenže jsem zjistil, že cenné papíry neexistují, toto mi oznámila Investiční společnost ČS a. s. Soudní komisař mi oznámil, že vyšel z dokumentu z centr. depozitáře cenných papírů a pracoval v dobré víře. Co můžeme udělat, aby byla naplněna dohoda a lze napravit chybu soudního komisaře. Máma podědila něco co není. Ale bylo to započítáno do částky 0,5 mil Kč. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí je již pravomocné, není možné se proti němu odvolat a nelze ho ani jinak zvrátit. Vaše máma se strýcem se mohou dohodnout o dorovnání jejího podílu doplacením ze strany strýce.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Kompenzace nemoci z povolání dle § 371 odst. 1 Zákoníku práce

- 23.11.2010 uznána nemoc z povolání s datem zjištění 7.12.2009.
- 31.12.2009 ukončen pracovní poměr na dobu určitou, který mi byl již 2-3 krát prodloužen
- 14.6.-25.6.2010 pracovní poměr u firmy Tamda
- 3.1.2011-23.1.2011 pracovní poměr na dobu určitou-zástup za nemoc pracovnic HOPI POPI- nemohla být dohoda, protože se jednalo o víc jak 150hod.
- náhrada za bolest i ztížení uplatnění mi byla vyplacena.
- 10/2014 jsem zjistila, že bych mohla mít nárok na rentu, ale jen 2 roky zpětně, zbytek promlčeno.
- náhrada přiznána, ale vypočítána pomocí STOP výdělku od firmy HOPI POPI (jen zástup za nemoc), kde byl výdělek výrazně nižží než u zaměstnavatele, u kterého mi byla zjištěna nemoc z povolání.
Postupovala pojišťovna správně? Nesouhlasí mi to s mým výkladem § 371 odst 1 Zákoníku práce. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Rozhodující je v daném případě příjem u zaměstnavatele, u kterého Vám byla zjištěna nemoc z povolání, nikoliv další zaměstnání. Dle § 371 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, tj. vzniku nemoci z povolání, a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pes v chráněném obecním bytě - je možné ho mít nebo ne?
- Je možné mít psa v chráněném obecním bytě?
- Pes v chráněném městském bytě - je možné ho mít nebo ne?
- Je možné mít psa v chráněném městském bytě?

Chtěl bych vědět jak to je s bydlením v chráněných bytech (pod obcemi). Zda je možno mít malého psa v takových bytech nebo jestli je z nového zákona nějaká výjimka, která držení psa v tomto bytě zakazuje.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 2258 zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku) má nájemce právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.
Pokud by si smluvní strany ujednaly jinak, je takové ujednání neplatné (smluvní ujednání je méně než zákon). V případě bytů zvláštního určení zákon nečiní žádnou vyjímku.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Stavba má přístupovou cestu jen přes cizí pozemek - věcné břemeno
- Stavba nemá příjezdovou cestu - zřízení věcného břemene
- Stavba má přístupovou cestu jen přes cizí pozemek - služebnost
- Stavba nemá příjezdovou cestu - zřízení služebnosti
- Pozemek obklopený cizím pozemkem - jak se na něj dostat?
- Stavba obklopená cizím pozemkem - jak se na ni dostat?

Dcera dostala sklad po prababičce. To ho získala v restituci na cizím pozemku se souhlasem vlastníků. Dcera sklad pronajímala a musela snižovat nájem, aby zbylo na přemrštěné požadavky vlastníků okolního pozemku. Před cca 2 roky se dceři podařilo koupit stavební parcelu přímo pod skladem. Bohužel okolní pozemek je stále ve vlastnictví jiné osoby. Tato osoba nechce okolní pozemek prodat. Dcera je ochotna okolní pozemek za běžnou cenu koupit nebo zaplatit jednorázový poplatek za vnesení práva přístupu a příjezdu, který se vypočítá z obvyklé ceny za 10 let. Vlastník okolního pozemku však trvá pouze na nájemní smlouvě. Již jednou tento vlastník pozemku vzal i darovací smlouvu zpět. Žádnou nájemní smlouvu s vlastníkem pozemku moje dcera uzavřenou nemá a nehodlá již nikdy v budoucnosti uzavřít. Může být soudem nařízeno, že pokud dcera požaduje vnést břemeno právo chůze a jízdy, postačí mé dceři
jen mít možnost uzavřít s vlastníkem nájemní smlouvu a vnesení trvalého práva přístupu se prostě nedomůže? Podotýkám, že ke skladu je možný přístup jen přes tento jediný cizí pozemek.

ODPOVĚĎ:
Nemá-li vlastník nemovité věci, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, přístup k nemovité věci, tedy nemůže na této nemovité věci řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat, lze pro tento případ povolit nezbytnou cestu přes sousední pozemek.
Nejprve je dobré se pokusit se sousedem dohodnout na možnosti zřízení přístupu k pozemku a to formou odkupu části pozemku souseda nebo se sousedem uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti (jinými slovy věcného břemene) spočívající v právu chůze a jízdy přes sousedův pozemek v rozsahu stanoveném geometrickým plánem. Souseda upozorněte na možnost, že nedosáhnete-li žádné dohody, která by vyhovovala oběma stranám, budete zvažovat podání žaloby na zřízení práva nezbytné cesty.
Soud na návrh žalobce může nezbytnou cestu povolit jako služebnost (věcné břemeno) nebo pouze jako obligační právo nezbytné cesty, které se zapíše do veřejného seznamu, tj. katastru nemovitostí. Je-li zřízena nezbytná cesta jako obligační právo, nemusí dojít k přechodu práva nezbytné cesty na právní nástupce oprávněné osoby.
Za zřízení nezbytné cesty bude vlastníku sousedního pozemku náležet jednorázová náhrada nebo náhrada ve splátkách. Nezbytná cesta se povoluje v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovitosti a lze povolit i zřízení zcela nové cesty. Vždy musí být zásah do práva vlastníka pozemku, ke kterému má být zřízena nezbytná cesta minimální. Soud zřízením nebo užíváním nezbytné cesty musí v co nejmenším rozsahu zatížit sousední pozemek a obtěžovat jeho vlastníka.
Občanský zákoník v ust. § 1032 upravuje případy, pro které soud nezbytnou cestu nepovolí:
a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty – jde o případy, kdy vlastník zatíženého pozemku (soused) by zřízením nezbytné cesty byl dotčen ve větším rozsahu, než jaká by byla výhoda pro osobu domáhající se zřízení nezbytné cesty
b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.
c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení – vlastník má již k nemovitosti zajištěn přístup, byť není tak pohodlný, komfortní.
d) nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup – nezbytné cesty brání ochrana soukromého zájmu vlastníka pozemku vyjádřená tím, že se na pozemku nachází uzavřený prostor, jehož účelem je zabránění přístupu do tohoto prostoru cizím osobám (rodinný dům, sportovní areál aj.).
Rozhodnete-li se pro soudní spor, můžete společně s žalobou podat žádost o předběžné opatření, kterým by soud vyřešil dočasně poměry mezi Vámi a sousedem, do doby než rozhodne ve věci samé. V případě soudního sporu, vzhledem k náročnosti takového sporu, doporučuji se obrátit s žádostí o pomoc k advokátovi. Seznam advokátů naleznete na tomto odkaze: www.advokatikomora.cz 

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet počtu odpracovaných roků - počítá se i DPP a DPČ (dohoda o provedení práce a pracovní činnosti)?
- Vliv práce na DPP a DPČ na počet odrapcovaných roků (a nárok na důchod)

Přítel k 30.9.2014 ukončil pracovní poměr - odchod do důchodu, dva měsíce (říjen, listopad 2014) pracoval na dohodou o provedení práce DPP a dva měsíce na dohodu o pracovní činnosti DPČ (prosinec 2014 a leden 2015) 02/2015 nastoupil do trvalého pracovního poměru, je to pořád u toho samého podniku. Jedná se o přerušení práce, nebo je možné počítat celkové odpracované roky u podniku bez přerušení. Děkuji, Stela

ODPOVĚĎ:
Výkon práce na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce se započítává do odpracované doby pro důchod v případě, že ze z odměny za výkon této práce odváděno důchodové pojištění, což u dohody o provedení práce nemusí vždy platit (odvádí se, pokud měsíční příjem z dané dohody dosáhne částky 10 000, -Kč) – viz. zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, v platném znění.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstěhování nájemce před výpovědní lhůtou nájmu bytu - nárok pronajímatele na nájemné
- Odstěhování nájemníka před výpovědní lhůtou nájmu bytu - nárok pronajímatele na nájemné
- Nájemce se odstěhoval předčasně (před ukončením nájemní smlouvy) - nárok na nájem, nájemné
- Nájemník se odstěhoval předčasně (před ukončením nájemní smlouvy) - nárok na nájemné, nájem
- Předčasné odstěhování nájemníka, nájemce - nárok na nájemné pro pronajímatele

Pronajímám byt v osobním vlastnictví na 2 roky, a to do 1.7.2015. Nájemkyně mi však 7.4.2015 přes SMS oznámily, že se stěhují za prací jinam a nájem chtějí ukončit k 30.4.2015, čímž porušují 3měsíční výpovědní lhůtu dle smlouvy.
Požadují vyplacení přeplatku za vyúčtování služeb za rok 2014, jakmile jej v létě 2015 obdržím (v zimě netopily, přeplatek je tedy velmi pravděpobodný cca v hodnotě měsíčního nájmu). Zatím nemám dalšího nájemce, nájemné tedy budu hradit sama a nevím, jak dlouho, čímž mi vzniknou značné náklady. Jak mám prosím dál postupovat? Můžu si ponechat přeplatek za vyúčtování služeb jako kompenzaci alespoň za cca 1 měsíc nájmu? Velmi děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní doba v takovém případě činí 3 měsíce.
Takovou změnou okolností má zákon na mysli např. získání zaměstnání v jiném místě, kde nebude možné denně dojíždět.
Lze uzavřít, že nájemkyně mohou nájemní smlouvu vypovědět s poukazem na výše uvedený výpovědní důvod.
Nicméně výpovědní doba činí 3 měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Lze také dodat, že výpověď musí být písemná.
Nájemkyně nemohou jednostranně určit, že nájem končí ke dni 30. 4. Pokud se tedy nedohodnete na tom, že nájem zanikne ke dni 30.4. (pak ovšem půjde o zánik nájmu dohodou), musí nájemkyně platit nájem do až do 1. 7. (výpovědní doba by totiž uplynula až 30.7., nájem tak zanikne uplynutím doby, na kterou byl sjednán).
Pronajímatel je povinen vrátit jistotu až po skončení nájmu. Jste oprávněna započíst si to, co Vám nájemkyně dluží (např. pokud by způsobily v bytě škodu). Nemůžete jim však přičítat, že od 1. 7. bude Váš byt prázdný a sama budete muset platit nájem. Stejně tak jim nemůžete přičítat, že se dohodnete na zániku nájmu ke dni 30.4.
Pokud skutečně vznikne na vyúčtování služeb přeplatek, jste povinna jej vrátit nájemkyním. Navíc jste povinna doručit jim vyúčtování do vlastních rukou, tudíž bych doporučoval, aby Vám nájemkyně sdělily, na kterou adresu jim máte vyúčtování poslat.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel nesplácí dluh ač se zavázal ve smlouvě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů
- Smlouva upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů - manžel ji nedodržuje, nesplácí dluh z manželství

Během manželství ex manžel nadělal dluhy, které jsem splácela z úspor a jelikož ty nestačily, byla jsem nucena si na vyplacení jeho dluhů vzít půjčku. Tu pravidelně splácím ze svého účtu. Ex manžel se při nesporném rozvodu zavázal ve smlouvě upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, vztahů k nezletilému dítěti, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, platit půlku dané půjčky, co je 2000, -Kč/měsíc. Několik měsíců však nic neplatil a celou půjčku jsem platila sama. Jsem na rodičovské dovolené, můj příjem je jenom rodičovský příspěvek, takže je někdy hodně těžké, závazku dostát. Momentálně mi dluží 13.460,-Kč. Jaký typ žaloby je možné na exmanžela podat, abych peníze, které mi dluží, dostala? Jak postupovat? Je nějakým způsobem možné docílit toho, aby mi ex peníze skutečně posílal (exekuční příkaz nebo
něco podobného)? Jak je to s výší poplatků za podání žaloby? Je možné být v mém případě od poplatků osvobozena?
Děkuji. Denisa

ODPOVĚĎ:
Uzavřela-li jste dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a přip. vyživovací povinnosti formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti je tento notářský zápis s doložkou vykonatelnosti současně exekučním titulem a v případě, kdy jeden z manželů neplní, to k čemu se v dohodě zavázel, je druhý z manželů oprávněn na základě této dohody žádat o výkon exekuce.
Forma notářského zápisu pro tento typ dohody není povinná. Nebyla-li ve Vašem případě dohoda uzavřena tímto způsobem a bývalý manžel ji neplnil, budete se muset obrátit nejprve na soud.

Svůj nárok můžete uplatnit formou platebního rozkazu, který je specifickým druhem soudního rozhodnutí, který soud vydává bez slyšení žalovaného, je-li v návrhu uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Před podáním návrhu na vydání platebního rozkazu doporučuji zaslat žalovanému tzv. předžalobní výzvu, ve které ho vyzvete k úhradě dlužné částky a upozorníte, že pokud Vám požadovanou částku neuhradí do určitého dne, uplatníte svůj nárok u soudu. Byla-li alespoň 7 dnů před podáním návrhu (žaloby) na soud zaslána žalovanému výzva k plnění (tzv. předžalobní výzva) budou Vám dle ust. § 142a osř přiznány náklady řízení. Občanský soudní řád požaduje pouze zaslání výzvy na adresu pro doručování žalovaného, příp. na poslední známou adresu dlužníka, zda již výzva byla doručena, není důležité. Důležité je soudu doložit, že výzva byla zaslána na adresu dlužníka (např. kopie výzvy, poštovní podací lístek). Společně s dlužnou částkou můžete v návrhu na vydání platebního rozkazu požadovat i úroky z prodlení.

Co se týče výše soudního poplatku, lze odkázat na sazebník soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích. Dle položky 1/1 písm. a) tohoto sazebníku pak soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000,- Kč, je poplatek ve výši 1.000,- Kč. V případě podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde je potřeba návrh podepsat elektronickým zaručeným podpisem žalobce by soudní poplatek dle položky 2/1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činil 800, - Kč (tzn. je-li žalováno do částky 20.000,- Kč).

V případě, že Vaše příjmová a majetková situace Vám neumožňuje soudní poplatek uhradit a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, lze podat společně s návrhem na vydání platebního rozkazu i žádost o osvobození od soudních poplatků. Kdy dle ust. § 138 osř předseda senátu může rozhodnout o osvobození od soudních poplatků. Soud Vám poté na základě podané žádosti zašle na vyplnění formulář o majetkových a výdělkových poměrech žadatele, ve kterém budete muset prokázat Vaše majetkové a sociální poměry. K žádosti je nutné přiložit doklady, které Vaše tvrzení prokazují (např. rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku atd.).
Potřebné vzory naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/
Poté co soud vydá platební rozkaz a žalovaný v uvedené lhůtě nesplní svou povinnost, tzn. neuhradí dlužnou částku, můžete na základě tohoto platebního rozkazu podat návrh na výkon exekuce.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů - postup, návod, informace
- Výpověď ze zdravotních důvodů - postup, návod, informace
- Může zaměstnavatel odmítnout výpověď ze zdravotních důvodů (nemoc potvrzená lékařem)?
- Může zaměstnavatel odmítnout ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (nemoc potvrzená lékařem)?
- Odmítnutí výpovědi zaměstnavatelem - nemoc potvrzená lékařem znemožňující práci zaměstnance

Chtěla jsem se zeptat na podmínky ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Jsem v částečném invalidním důchodu 2. stupně a pracovní náplň mi již činí problémy. Dříve v zaměstnání (pracuji tam 2011-2015) jsem měla možnost střídavého pohybu, ale v posledním roce musím u práce jen stát, což mi činí problémy. Na doporučení jak praktického tak i odborného lékaře (potvrdili mi to i písemně) mám změnit zaměstnání. Moje kolegyně v zaměstnání měla ten samý problém, měla i doporučení od odborného lékaře a ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů jí neuznali. Chtěla bych se tohoto vyvarovat a potřebovala bych vědět jak mám postupovat. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Způsobilost k práci ze zdravotního hlediska posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb dle zákona č. č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění spolu s příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Dle § 103 odst. 1 písm. a) ZP platí, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud má jak zaměstnanec nebo i zaměstnavatel pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance ke konané práce, může zaměstnanec požádat (a zaměstnavatel může zaměstnance jednostranně vyslat) na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie „lékaři závodní preventivní péče“) a ten posoudí, zda zaměstnanec je schopen danou práci konat.
Tento lékař pak na základě pracovních podmínek u daného zaměstnavatele posoudí Vaši schopnost konat sjednanou práci. Může stanovit, že jste ji způsobilá konat s určitými podmínkami, jste plně způsobilá. Pokud by však bylo v lékařském posudku stanoveno, že nejste dlouhodobě schopna konat dosavadní práci, tak by to byl i výpovědní důvod na straně zaměstnavatele a zaměstnavatel by Vám mohl dát výpověď, nenáleželo by Vám žádné odstupné. Odstupné by Vám náleželo jen v případě dlouhodobé neschopnosti konat dosavadní práci z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.
Jinak Vy sama můžete ukončit pracovní poměr výpovědí kdykoliv i bez uvedení důvodu, popř. ze zdravotních důvodů.