Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

 

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny. 

 


 

RODINA-SJM A ROZVOD
- Manželka se vyhýbá vypořádání společného jmění po rozvodu - co dělat?
- Manželka se vyhýbá vypořádání SJM po rozvodu manželství - co dělat?
- Automatické vypořádání SJM po rozvodu po 3 letech od rozvodu manželství

Exmanželka nepřebírá jakékoliv zásilky. Konkrétně se jedná o to, že ji vyzývám k řešení společného jmění manželů SJM po rozvodu manželství. Nereaguje ani nepřebírá poštu. Poslal jsem jí nájemní smlouvu na užívání domu ve společném jmění manželů SJM, ale nemám žádnou odpověď na zásilky posílané "obyčejně". Doporučené poštovní zásilky nepřebírá. Děkuji. František
 
ODPOVĚĎ:
Ve věcech vypořádání společného jmění manželů SJM upozorňuji na ustanovení § 150 odst. 4 Občanského zákoníku:
"Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných."
Pokud doposud nedošlo k vypořádání SJM po rozvodu, obraťte se v této záležitosti na soud, aby ve věci dle Vašeho návrhu rozhodl.
Ideálně by bylo pokud je to možné, abyste manželku vyhledal osobně a dokumenty jí předal, nejlépe proti podpisu o převzetí zásilky, případně kontaktoval její rodinu a podobně.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Správa bytu souhlasí s připsáním 2. nájemníka až po doplacení dluhu
- Kdo musí doplatit dluh na nájemném při připsání dalšího nájemce do bytu?

Prosím o radu ve věci nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Pronajímatelem je Brno-město, zastoupené Správou nemovitostí města Brna. Nájemcem je moje dcera. Tento byt získala před rokem 1993 po smrti mé matky. 05/2013 se rozhodla odejít natrvalo pracovně do zahraničí. Byt mi svěřila. Od této doby platím nájmy a starám se o byt. Byt opustila a nyní mi sdělila, že se do ČR nevrátí. Proto jsem se před 14 dny do bytu přihlásila jako 2. osoba. Souhlasí s přepisem bytu na moji osobu. Já jsem rozvedená, ve starobním důchodu a nevlastním žádnou bytovou jednotku ani nemovitost. Chci tuto záležitost vyřídit co nejdříve. Při nahlášení do tohoto bytu mi na bytovém odboru bylo sděleno, že nemá zaplacený nájem za 3 měsíce, než odjela. Tuto částku zaplatím ihned, ale až po přepsání bytu na moji osobu. A proto prosím o radu jak v této věci postupovat a co budu potřebovat za doklady. Mám její nájemní smlouvu a plnou moc k jednání ve věci bytu.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že v současné době nejste v pozici, kdy můžete s věřitelem, což je město Brno, vyjednávat a klást si nějaké podmínky. Dluh je potřeba uhradit okamžitě. Měla by jej ovšem uhradit Vaše dcera, i když podmínkou to není. Pakliže město jako pronajímatel souhlasí se změnou nájemníků, nebrání nic v cestě k tomu, abyste se stala nájemnicí Vy. Na přesné instrukce a potřebné doklady se zeptejte Správy nemovitostí města Brna. Jistě budete potřebovat původní nájemní smlouvu, plnou moc dcery, občanský průkaz, doklad o zaplacení nájmů.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zbavení odpovědnosti za dluhy veřejné obchodní společnosti převodem obchodního podílu na jinou osobu?
- Zbavení odpovědnosti za dluhy v. o. s. převodem obchodního podílu na jinou osobu?
- Převod podílu společenskou smlouvou v. o. s.

Vystoupil jsem z veřejné obchodní společnosti a po dohodě s ostatními společníky jsem Smlouvou o vypořádání - dodatkem ke společenské smlouvě s ověřenými podpisy všech společníků uložené v Obchodním rejstříku Kr. soudu převedl svůj podíl obchodního jmění na zbývající společníky rovným dílem. V publikaci Dvořák T.: Veřejná obchodní společnost, Praha 2003, str. 131-132, cituji: "převod podílu je přípustný, neboť jej žádná právní úprava výslovně nezakazuje, viz čl. 2, odst. 4 Ústavy ČR, čl. 2, odst. 3 Listiny práv a svobod. Zákonodárce vcelku nepochybným způsobem připustil upravit ve společenské smlouvě i jiné otázky zákonem výslovně neupravené, tedy i převod podílu vč. případných podmínek převodu. Převodce podílu okamžikem účinnosti Smlouvy o vypořádání neručí za závazky společnosti podle § 87, odst. 2 OZ, neboť toto ručení v důsledku převodu podílu (singulární sukcese) přechází na nabyvatele, tj. zbývající společníky."
Protože se mne tento problém bezprostředně dotýká, prosím o odpověď, je-li tento právní názor správny. Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Vámi citovaný právní názor lze označit za obecně přijímaný. Pro jeho potvrzení uvádím, že ke shodným závěrům dochází např. rovněž prof. K. Eliáš v článku Veřejná obchodní společnost (části ‚Ručení společníků’ a ‘Členství’), uveřejněném v časopise Právník, č. 1, rok 1998, str. 38 a 48, z něhož si dovolím krátkou citaci:
“… Zákoník nijak neřeší možnost záměny společníků převodem obchodního podílu. Převoditelnost podílu však není vyloučena, protože není zakázána (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). Naopak, § 79 obch. z. v prvé větě zřetelně umožňuje sjednat převoditelnost podílu ve společenské smlouvě (a také podmínky, za nichž lze podíl převádět. Rozdíl mezi přistoupením společníka podle § 83 a vznikem členství nového společníka v důsledku převodu podílu21) je především v tom, že se převodce podílu zbavuje ručení za závazky společnosti podle § 87 odst. 2, protože v tomto ohledu se nabyvatel podílu stává jeho nástupcem, a dále také v tom, že u nabyvatele podílu nevznikají postihová práva podle § 87 odst. 1 in fine …”
V souvislosti s citovaným článkem prof. K. Eliáše se netřeba obávat data jeho publikace, neboť § 87 Obchodního zákoníku nebyl po celou dobu účinnosti tohoto právního předpisu novelizován, prezentovaný právní názor je tudíž stále aktuální.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že převod obchodního podílu, kterým by mělo být sledováno krácení práv věřitelů veřejné obchodní společnosti by mohl být shledán neplatným z důvodů dle § 39 či § 42a Občanského zákoníku nebo § 265 Obchodního zákoníku.

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Eshop odmítá poslat přeplatek na účet a trvá na poštovní poukázce
- Vybrání přeplatku v eshopu - kdo určuje způsob vyplcení přeplatku?
- Způsob vyplacení přeplatku eshopu - kdo určuje způsob vyplacení?
- Vyplacení přeplatku eshopu do zahraničí - informace

Mám u internetového obchodu přeplatek za vrácené zboží ze dne 9.7.2013 ve výši 1179 Kč.
Otto mi přeplatek odmítá vyplatit na osobní účet, s tím, že je možné pouze vyplatit částku poštovní poukázkou. Vzhledem k tomu, že mám trvalý a reálný pobyt na území Německa a nemám žádnou adresu pro doručení v ČR, odmítají mi poukázku poslat na mojí adresu. Jak se mohu svých peněz domoci, když se mnou Otto odmítá komunikovat? Děkuji, Barbora
 
ODPOVĚĎ:
Obraťte se písemně doporučeným dopisem na společnost s výzvou o vydání přeplatku s tím, že jinak budete nucena obrátit se se svým nárokem na soud, a dále že budete nucena podat výzvu k české obchodní inspekci pro přezkoumání postupů ve vztahu ke spotřebiteli. Do předžalobní výzvy uveďte i číslo účtu, na které má být částka poukázána, včetně SWIFT a IBAN.
Případně je upozorněte na možnost zaslání finanční částky prostřednictvím služby WESTERN UNION a pro tyto účely uveďte i potřební informace a údaje. Více informací naleznete zde:
http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/zahranici/western-union-id262/ .
Ověřovala jsem možnosti zasílání poštovních poukázech do zahraničí, zde jsem však Německou nenašla - více informací naleznete zde:
http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/zahranici/postovni-poukazka-z-c-id261/ .

_


OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z radiátorů v nájemním bytě - jak se bránit?
- Hlučné topení v nájemním bytě - jak postupovat?
- Nárok na slevu z nájmu pro neodstranění závad nájemního bytu

Jsem nájemcem bytu v panelovém domě s ústředním vytápěním. Vlastníkem domu je město.
Již minulou sezonu nám vznikl problém s topením a to ten, že nám po celý den i v noci silně bouchá v radiátorech. Týká se to i některých jiných nájemníků, ale ne všech.
Paní z bytového oddělení stále slibuje provedení opravy, ale oprava přes celé jaro a léto 2013 provedena nebyla. Závadu jsem jí hlásila už několikrát. V radiátorech bouchá ve dne, v noci, je to nepříjemné, snižuje to kvalitu bydlení, v noci se nevyspíme. Moc děkuji, Miluše
 
ODPOVĚĎ:
Jak v současné právní úpravě, tak v nové, platné od ledna 2014 máte právo jako nájemce požadovat od pronajímatele odstranění vad bytu. Toto jste učinili a jelikož vady nebyly odstraněny, máte nárok žádat od pronajimatele slevu na nájmu. Začněte proto s pronajímatelem vyjednávat.
Pokud jednání nebude úspěšné, budete se muset obrátit se svým nárokem na soud. Nedoporučuji sáma od sebe platit nižší nájemné, neboť v takovém případě byste se dostala do rozporu s nájemní smlouvou. V případě, že by na Vás pronajimatel podal žalobu na zaplacení dlužné částky, mohli byste sice namítnout nevyhovujíví byt, avšak dlužné nájemné by bylo potřeba jistě nakonec uhradit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Kročejová a vzduchová neprůzvučnost sousedního bytu
- Nový občanský zákoník 2014 a možnosti stavebních úprav bytových jednotek?
- Stavební úpravy bytových jednotek a Nový občanský zákoník 2014
- Kročejový hluk a nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-STAVBY
- Kročejový hluk a vyhláška o technických požadavcích na stavby
- Kročejový hluk a vyhláška 268/2009 Sb.
- Změření kročejového hluku stavebním úřadem
- Podnět k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického rekonstrukce bytu
- Může stavebním úřad prošetřit neodbornou rekonstrukci bytu?
- Neodborná rekonstrukce bytu a šetření stavebního úřadu
- Kročejový hluk a prošetření stavebním úřadem

3/2011 jsme koupili byt v patře pod půdou, kde byl kompletně nově vybudovaný půdní byt, který majitel chtěl pronajímat.
Problém je v tom, že první a jediný podnájemník se do bytu nastěhoval až v létě 2013 a to na měsíc, který nám stačil k tomu aby jsme zjistili, že podlahová izolace v bytě nad námi je nekvalitní. Dupot, šoupání židlí, pračka, atd. jsou extrémně hodně slyšet - jako by se hluk děl za sádrokartonovou zdí. Kontaktovali jsme majitele bytu, jehož firma podlahu "odborně odizolovala". Pod pohrůžkou změření kročejový hluk, nám přislíbil že celou věc bude řešit. Celou věc vyřešil velmi šalamounsky tak, že byt prodal nové majitelce. Nová majitelka nemovitosti - půdního bytu s vysokým kročejovým hlukem zřejmě o vadě neví a my jí nechceme první dny po koupi nějak ublížit, ale víme že hluk musíme vyřešit. Máme tedy dotaz, jestli o problému informovat novou majitelku, která by problém zřejmě musela řešit reklamací jako skrytou vadu, nebo rovnou nechat změřit kročejový hluk, jehož cena je v řádech tisíců a řešit celou věc soudně. Budeme rádi i za malou radu. Děkuji, Jan
 
ODPOVĚĎ:
Staré rčení říká, že "normální je se nesoudit", proto doporučuji mimosoudní řešení nastalého problému, které šetří v maximální míře vztahy i peněženky všech zúčastněných stran sporu.
Nad rámec shora uvedeného pak dodávám, že dle § 14/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) musí stavba zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je pak dána normovými hodnotami, stejně jako požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami (k tomu dále v § 20 a § 21 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Dle § 13/3 zákona o vlastnictví bytů nesmí vlastník jednotky provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek (obecně pak v § 126/1 Občanského zákoníku). V případě nerespektování tohoto pravidla (uloženého vlastníkovi bytové jednotky soudem) pak nelze vyloučit ani nucený prodej předmětné bytové jednotky (§ 14 zákona o vlastnictví bytů), v rámci Vámi popsaného případu se však jedná o scénář poněkud extrémní.
Nebude-li možné se s novou vlastnicí bytu dohodnout, můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podat zde podnět k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického provedení rekonstrukce bytu.
Pokud byste se rozhodli podat na svou sousedku žalobu, bylo by přirozeně možné opatřit si pro tento účel znalecký posudek, stejně tak je však možné navrhnout v žalobě vyhotovení odborného vyjádření (popř. znaleckého posudku), o jehož pořízení (včetně umožnění vstupu do sousedního bytu) rozhodne soud (§ 127/1 Občanského soudního řádu).
Pořízení odborného vyjádření (resp. znaleckého posudku) se v rámci soudního řízení stane tzv. nákladem řízení, k jehož úhradě je zásadně povinna ta strana, která ve sporu neměla úspěch.
Pro případnou přípravu žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze podotýkám, že v rámci nového občanského zákoníku 2014 (který nabyde účinnosti od 1. 1. 2014) bude Vámi popsaná situace obecně řešena v § 1012, v intencích právních vztahů vlastníků bytových jednotek je pak klíčový § 1175/1.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Úhrada školení zaměstnancem při předčasném ukončení pracovního poměru
- Kdy má zaměstnavatel nárok na uhrazení školení od zaměstnance
- Je možné dát podmínku o úhradě školení zaměstnance do pracovní smlouvy?
- Může být kvalifikační dohoda součástí pracovní smlouvy?
- Náležitosti kvalifikační dohody - informace
- Kvalifikační dohoda o úhradě školení zaměstnancem - informace

Při nástupu do práce jsem podepsal se svým zaměstnavatelem v pracovní smlouvě dodatek: "... zaměstnanec se zavazuje, že pokud ukončí pracovní poměr sám, je povinnen uhradit poměrnou čast nákladu za tato školení..."
Byl jsem vyslán asi na 3 školení - celkem 25.000 Kč nechtěl jsem jet, ale prý je potřebuji, abych si zvýšil kvalifikaci.
Teď jsem dal výpověď a zaměstnavatel chce po mě část peněz za realizovaná mnou absolvovaná školení, že prý tím že mi toto zaplatil mu to musím vrátit zpět. Teď ještě nevím částku, ale nerad bych něco platil, pokud na to on nemá právo.
Ve smlouvě není uvedená částka, ani nějaké procento z celkové částky za školení, kam mě posílal. Kolik % může požadovat? Vydírá mě, že mi nepodepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, pokud se nějak nedohodneme. Rád bych odešel v klidu a nechci dělat dusno ale nevím co dál. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Tímto postupem skutečně zaměstnavatel pouze sleduje to, aby Vás přiměl k tichému odchodu na základě dohody. Nemůže po Vás chtít úhradu školení, neboť jste neuzavřeli tzv. kvalifikační dohodu, která má zákonné náležitosti (§ 234 zákoníku práce). Náklady na školení zaměstnanců jdou zásadně k tíži zaměstnavatele, což ostatně vyplývá již z § 2 Zákoníku práce, tedy, že závislá práce je konána na náklady zaměstnavatele. Pokud s Vámi nebude ochotný zaměstnavatel podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, nezbyde Vám, než podat řádnou výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou.
Zajímavé informace o kvalifikačnícho dohodách (vč. náležitostí, platnosti a neplatnosti) se můžete také dočíst zde.

NA PŘEDPOSLEDNÍ VĚTU PROSÍM ODKAZ NA
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/kvalifikacni-dohody-lekaru-v-nemocnicich-stale-aktualni-problem

_

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Jak často má otec právo na informace o dítěti od matky
- Nárok otce na informace o dítěti žijícím u matky
- Právo otce na informace o dítěti žijícím u matky
- Šikana matky dítěte - vyžadování neustálých informací o dítěti
- Šikanování matky otcem dítěte - vyžadování neustálých informací o dítěti
- Je nutný souhlas otce dítěte se změnou trvalého bydliště?
- Je nutný souhlas otce dítěte se změnou trvalého pobytu?

Jsem od 04/2013 rozvedená. Syna, 18 měsíců, mám ve své péči. Od 12/2013 je platná dohoda styku otce s dítětem, kterou si sám bývalý manžel navrhl a před OSPOD byla podepsána. Soudně neproběhla. Bývalý manžel požaduje každodenní informace co syn snídá, obědvá, s kým se stýká, co za celý den dělal, jestli už spí…. Pokud info nemá, vyhrožuje soudem, že ho neinformuju o synovi. Budu se stěhovat cca 60km od místa manželova bydliště. Prý musím splnit nějakou zákonnou lhůtu, kdy mu to oznámit. Má na to skutečně právo a jsem povinna mu tyto informace sdělovat? Můžu bez jeho souhlasu změnit trvalý pobyt syna? A můžu mít problémy proto, že se i se synem odstěhuji, ale dohodu budu dodržovat? Vyhrožuje smrtí mému nynějšímu příteli, pomlouvá mou rodinu a syna chce dostat do své péče. Jak moc je to pravděpodobné, že by ho do své péče dostal, když já nic nezanedbávám a on to dělá ze žárlivosti? Děkuji, Sára
 
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině v § 26, odst 4. stanoví, že druhý rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, má právo na pravidelnou informaci o dítěti. Čeho se tyto informace mají týkat a jak často mají být poskytovány však není v zákoně o rodině ani jiném právním předpise nijak konkrétně upraveno. Existují sice i rozhodnutí soudu, která ukládají rodiči pečujícímu o dítě informovat druhého rodiče v měsíčním, čtvrtletním či půlročním intervalu o zdravotním stavu, prospěchu a dalších důležitých okolnostech týkajících se dítěte, ale každodenní informace o stravování a volnočasových aktivitách Vašeho syna opravdu nejste povinna otci poskytovat. Z mého pohledu jde o šikanozní projevy a jednání.
O plánovaném stěhování byste otce dítěte samozřejmě měla v předstihu informovat, změnit synovi trvalé bydliště ale můžete Vy sama, bez souhlasu Vašeho bývalého manžela. Jestliže budete i po stěhování schopna dodržovat veškeré podmínky, které jste si v dohodě stanovili, pak ve stěhování žádný problém není. Jestliže o syna řádně pečujete a dodržujete dohodu uzavřenou s bývalým manželem, pak i vzhledem k synovu věku je nepravděpodobné, že by ho soud svěřil do výlučné péče Vašeho bývalého manžela.

_

OBČAN-DLUHY
- Zdědění nemovitosti a insolvence dědice (dlužníka)
- Jak se vyhnout prodeji dědictví při insolvenci dědice (dlužníka)

Jsme v insolvenci od 2011, vlastníme rodinný dům, prodáváme jej, ale zatím se ještě neprodal. Manželův otec zemřel a on a jeho 2 sourozenci půjdou k notářce ohledně pozůstalosti, kde se bude řešit dědictví rodinného domu. Co můžeme udělat proto, aby o svůj díl manžel nepřišel a nemovitost se nemusela prodat? Děkuji. Pokud tedy něco takového jde. Děkuji, Alžběta
 
ODPOVĚĎ:
Majetek, který dlužník nabude v průběhu insolvenčního řízení, slouží teoreticky pro potřeby insolvenčního řízení a tedy pro uspokojení pohledávek. Jestli Váš manžel o podíl na domě dojde, bude záviset na tom, jak Váš manžel plní soudem uloženou povinnost splácet a také na tom, kolik již bylo na dluhu umořeno.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluvitelný důvod nepřítomnosti u soudu a zrušení soudního rozhodnutí
- Ztráta omluvenky na soudu - je možné zvrátit rozsudek pro zmeškání
- Odovlání proti rozsudku pro zmeškání - soud ztratil omluvenku účastníka
- Účastník řízení poslal soudu omluvenku, soud rozhodl - jak se odvolat?
- Zrušení rozsudku z důvodu nepřítomnosti účastníka soudního řízení
- Odvolání proti rozsudku vydaného v nepřítomnosti účastníka soudního řízení
- Rozsudek vydaný přes omluvenou nepřítomnost účastníka - stížnost předsedovi soudu
- Nepřítomnost u soudu a dovolání, žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení

Okresní soud Benešov vydal rozsudek pro zmeškání, protože se záhadně ztratila obálka s omluvenkou od lékaře. Ani odvolání a kopie původní omluvenky neuspělo. V základní věci - smluvní pokuta- jsem tedy neměla možnost se vyjádřit, ale měla bych šanci při něm uspět. Je nějaká možnost přezkoumání, obnovení a pod.? Děkuji, Justýna
 
ODPOVĚĎ:
K tomuto případu je uvedeno příliš málo faktů k posouzení toho, zda je postup soudu správný či nikoliv.
Podle § 153b občanského soudního řádu platí, že "zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání."
Otázkou je, zda ve Vašem případě existuje omluvitelný důvod - ošetření lékařem bylo nutné a nepředpokládané; o účinném doručení omluvenky jste se nemohla přesvědčit (například telefonicky) apod.
Pokud omluvitelný důvod existoval, doporučuji podat stížnost předsedovi soudu. Neuvádíte, zda jste podala odvolání z důvodu uvedeného v § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu tedy proto, že "nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát". Z jiného důvodu se proti rozsudku pro zmeškání nelze odvolat.
Dále neuvádíte, zda jste ve věci byla písemně obeslána výzvou k vyjádření žalovaného a zda jste toto učinila. Pokud ano, nelze určit, zda byste měla ve sporu úspěch.
Dalšími procesními prostředky, kterými lze zvrátit pravomocné rozhodnutí je dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení. Jedná se o mimořádné opravné prostředky, k jejichž využití velmi doporučuji využít služeb advokáta (dovolání lze podat výhradně prostřednictvím advokáta), jelikož je nutné analyzovat, zda existují důvody k využití některého z nich.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu koupeného od soukromé osoby - informace
- Kolik dní je možné reklamovat ojetý automobil u prodávajícího?
- Kolik týdnů je možné reklamovat ojetý automobil u prodávajícího?
- Zkrácení záruční lhůty na ojetý automobil smluvně
- Je možné zkrátit záruční lhůtu na ojetý automobil v kupní smlouvě?

Prodal jsem auto, po čtyřech dnech mi zavolal kupující, že mu cestou domů odešla převodovka, že auto je nepojízdné. Poraďte mi prosím jak mám nyní postupovat, čeho se může kupující domáhat, a jaké mám vůči němu momentálně za tohohto stavu povinnosti? Podotýkám, že auto si důkladně prohlédl, s koupí souhlasil a po ose s ním odjel. Podle mě není ani vyloučené, že poruchu zbůsobil sám svým špatným zacházením s vozem. Díky, Martin

ODPOVĚĎ:
K vadám je nutné úvodem uvést obecné pravidlo, podle kterého platí, že prodávané zboží musí být v době prodeje zboží ve shodě s kupní smlouvou - tedy: prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované.
Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.
V případě prodeje věcí použitých odpovídá prodávající jen za vady, které existují v době předání věci kupujícímu. Prodávající však nebude odpovídat za vady, které odpovídají míře opotřebení či používání. Kupující musí uplatnit odpovědnost za vadu, která neodpovídá míře opotřebení nebo používání a existovala již při předání věci nejpozději ve lhůtě 24 měsíců od převzetí věci kupujícím; lhůta však může být zkrácena na 12 měsíců, a to dohodou mezi prodávajícím a kupujícím (např. v kupní smlouvě).
Pokud byla uzavřena "běžná" kupní smlouva podle občanského zákoníku, můžete očekávat, že kupující se bude domáhat přiměřené slevy na věci z důvodu existence rozporu s kupní smlouvou v době prodeje.
Pokud je to možné, doporučuji se připravit argumentačně na celou situaci - tedy v jakém technickém stavu vozidlo bylo v době prodeje (počet oprav, počet najetých kilometrů, stáří vozidla apod.) a s jakým technických stavem byl kupující seznámen.
V komunikaci s kupujícím doporučuji uvádět, že v době prodeje vozidlo nevykazovalo závady, které by obecně vybočovaly z jeho míry opotřebení a které by bylo možné brát k tíži prodávajícího.
Bude-li podána žaloba kupujícím, doporučuji se obrátit na odbornou pomoc advokáta.

_

OBČAN-DLUHY
- Jak donutit přítele aby splácel půjčku kterou jsem si vzala kvůli němu
- Jak donutit přítelkyni aby splácela půjčku kterou jsem si vzal kvůli ní
- Výhody uznání dluhu
- Smlouva o pravidelném splácení půjčky mezi druhem a družkou - informace
- Notářský zápis o dluhu se svolením k vykonavatelnosti
- Exekuční zápis o dluhu se svolením vykonavatelnosti
- Jak si pojistit splacení dluhu partnera, partnerky
- Jak si pojistit splacení dluhu druha, družky

Vzala jsem si úvěr na zaplacení přítelových exekucí cca 250.000 Kč. Nyní se s přítelem rozcházíme a potřebovala bych poradit, jaký typ smlouvy máme uzavřít ohledně splácení mého úvěru. Jelikož přítel má neustálé problémy s exekucemi, potřebovala bych nejlépe vymahatelný typ smlouvy v případě jeho nesplácení. Byla mi doporučena směnka, ale údajně má také své nevýhody. Nebo notářský zápis. Potřebovala bych, aby mi peníze splácel měsíčně, tak aby se z nich hradila splátka mého úvěru u banky. Předem děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
V úvodu Vás musím upozornit na základní věc, která se při braní půjček málo zdůrazňuje - pokud si půjčku berete, musíte ji zaplatit a je lhostejné, zda si půjčku berete na věc, kterou vlastníte nebo (a to je horší případ) ve prospěch toho, komu by půjčka nebyla poskytnuta (ať už z jakéhokoliv důvodu).
S bývalým partnerem můžete sepsat uznání dluhu podle občanského zákoníku, výhodou tohoto jednostranného úkonu, je jednak promlčecí doba (10 let) a možnost sjednání splacení uznaného dluhu ve splátkách.
Je možné, aby se k dluhu přihlásil vystavením směnky, která je pak prostřednictvím soudu snáze vymahatelná.
Cestou je i standardní smlouva o půjčce s popsaným mechanismem splácení.
Lze doporučit, aby cokoliv co s přítelem budete sepisovat, bylo sepsáno formou notářského či exekutorského zápisu (pokud to povaha písemnosti nevylučuje, což platí například pro směnku) se svolením k vykonatelnosti (taková písemnost má pak charakter exekučního titulu - tuto výhodu si nechte vysvětlit buď notářem nebo exekutorem).
Cestou vedoucí k zaplacení úvěru je pak následně postoupení Vaší pohledávky vůči bývalému partnerovi (pokud najdete osobu, která bude mít zájem o takovou pohledávku).
Pokud má bývalý partner problémy s financemi a je zatížen exekucemi, nedoporučuji počítat s tím, že závazek vůči Vám bude hradit včas a řádně, tak abyste nebyla splátkami zatížena Vy osobně. Neexistuje písemnost, která by Vám toto zajistila.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Náhrada škody při odstraňování stavby
- Kdo odpovídá za škodu vzniklou při odstraňování stavby
- Kdo má povinnost omítnout odkrytou zeď při bourání domu

Vlastním rodinný dům v řadové zástavbě, soused bude bourat svůj starý rodinný dům. Podle jeho plánů si chce postavit nový dům, který by měl mít sklon střechy nižší než doposud. Díky tomu se odkryje neomítlou část domu jak mého, tak i souseda z levé strany. Zajímá mne proto, jak se tato situace řeší. Kdo zapraví moji odkrytou část. Na čí náklady to bude.
Děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
Přestože Vámi popsaná situace není výslovně upravena v žádném právním předpise, domnívám se, že Váš soused k omítnutí odkryté stěny Vašeho rodinného domu povinen nebude. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že škodou je majetková újma vyjádřitelná v penězích, přičemž odpovědnost za vzniklou škodu (§ 420 a násl. Občanského zákoníku) je podmíněna protiprávním zásahem. Bude-li však Váš soused realizovat bourací práce a stavbu nového domu v souladu se stavebním povolením, nebude možné o protiprávním charakteru této činnosti uvažovat. Dojde-li pak stavební činností pouze k odhalení neomítnuté stěny Vašeho rodinného domu, nebude na její podstatě de facto nic změněno, neboť neomítnutou je tato stěna i v současné době.

Rozhodnete-li se proto k omítnutí předmětné stěny svého rodinného domu (a nebude-li dohoda o případném příspěvku ze strany Vašeho souseda možná), ponesete veškeré s tím související náklady sama. Na tomto místě nicméně znovu zdůrazňuji, že Vámi popsaný stav by bylo možné interpretovat i odlišně, nelze proto vyloučit, že se setkáte s jiným právním názorem.

Neboť jako vlastnice sousedního pozemku, resp. stavby, se stanete účastnicí příslušného stavebního řízení, můžete se v jeho rámci domáhat, aby byla Vašemu sousedovi uložena povinnost k omítnutí odhalené stěny Vašeho rodinného domu, a to jako podmínky pro odstranění stavby, kterou se zajistí ochrana Vašeho vlastnického práva (§ 128/4 stavebního zákona). O úspěšnosti takového požadavku mám nicméně určité pochybnosti.

_

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Může být zástavní smlouva ústní?
- Je povinnost písemného podání zástavní smlouvy?
- Musí být smlouva o zástavě majetku písemná nebo stačí ústní?
- Je možná ústní dohoda o zástavě věci, movitého majetku?
- Je možná ústní smlouva o zástavě věci, movitého majetku?
- Neplatnost zástavy z důvodu nedodržení písemné formy smlouvy
- Půjčka peněz proti zástavě věci a dokazování těchto úkonů

Strýc si před cca 12 lety chtěl půjčit od známého 46.000 Kč. Ten řekl, že ano, ale že si vezme do zástavy traktor, který strýc vlastní. Strýc mu ho tedy půjčil ovšem bez státní poznávací značky SPZ a technického průkazu TP s tím, že pokud by chtěl traktor odkoupit, tak že by musel zaplatit více. Po nějakém čase strýci řekl, že už mu nic nedá a traktor si nechá. Je u něj dodnes a není s ním žádná řeč. Strýc stále vlastní doklady a platí povinné ručení. Vše bylo řešeno ústně a neexistuje žádná smlouva. Je nějaká šance dostat traktor zpět? Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že situace je složitá poměrně zásadním způsobem. Nejproblemtičtější okolností je právě skutečnost, že nebyla dojednána žádná písemná smlouva. Ačkoliv strany mezi sebou mínily pravděpodobně uzavřít zástavní smlouvu na traktor, nesjednaly ji platně, jelikož zástavní smlouva je povinně písemná (absence zákonem stanovené formy působí neplatnost celého kontraktu). Bohužel ústně lze sjednat kupní smlouvu, což lze předpokládat, že bude protistrana tvrdit.
Ústně lze ovšem ale také sjednat smlouvu o výpůjčce.

Zda je možné dostat traktor zpět, je teď otázkou dokazování. Pokud by se Vám podařilo prokázat, že půjčka (a vrácení) peněz a výpůjčka traktoru byly na sobě dvě nezávislé věci, je možné touto cestou získat traktor zpět.
K tomu byste museli prokázat, že peníze byly vráceny - tedy strany nezamýšlely sjednat kupní smlouvu (což je zřejmé i z toho, že traktor nebyl "převeden" na protistranu) a zároveň strany neměly v úmyslu uzavřít zástavní smlouvu (což souvisí i s tím, že půjčka byla vrácena o řadu let dříve než je požadováno vrácení traktoru).

Pokud půjčka nebyla vrácena, je situace komplikovanější; z dotazu taková skutečnost ovšem nevyplývá.

Z hlediska procedurálního je pro úspěšné získání traktoru zpět nutné:
1. vyzvat známého k dobrovolnému vrácení vypůjčené věci do určité lhůty;
2. po marném uplynutí stanovené lhůty podat žalobu na vydání věci.

S ohledem na složitost a náročnost případu na dokazování, doporučuji obrátit se na odbornou pomoc doporučeného advokáta.

_

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nedoručení územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stavebním úřadem
- Práva opomenutého účastníka ve správním řízení?
- Stavební úřad nevyrozuměl souseda stavby o stavbě - práva opomenutého
- Odvolání proti nedoručenému stavebnímu povolení - informace
- Odvolání proti nedoručenému územnímu rozhodnutí - informace
- Je sousedovi nedoručené stavební povolené automaticky neplatné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Platnost stavebního rozhodnutí při nedoručení sousedovi - rozsudek NSS 2 As 25/2007-118
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 25/2007-118 - nedoručení správního rozhodnutí

Je platné územní rozhodnutí a stavební povolení jestliže Stavební úřad opomenul v řízeních vycitovat sousední parcelu a vyzvat majitele sousední parcely v řízeních k vyjádření a pozvat na ústní projednání? Může být zrušeno územní rozhodnutí a stavební povolení na základě podnětu kteréhokoliv účastníka řízení, že nastalo toto opomenutí? Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků územního či stavebního řízení (§ 85 a § 109 stavebního zákona) územní rozhodnutí či stavební povolení, je takto opomenutý účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.

Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).

Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č.j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/17309-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-spravniho-rizeni-dusledky.html

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této otázce správní orgán usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace rámu kola s doživotní zárukou pro prvního majitele
- Doživotní reklamace a vliv občanského a obchodního zákoníku

Mám dotaz ohledně reklamace zboží. Vlastním kolo značky Trek (Gery Fisher) momentálně již 7 let staré, ale při servisní prohlídce mi bylo zjištěn prasklý rám na který se vztahuje doživotní záruka pro prvního majitele, s tím že musím splnit určité podmínky (záruční list, paragon, evidence). V těchto podmínkách se také píše, že se tato reklamace neřídí dle občanského ani dle obchodního zákoníku. Proto se dotazuji, zda si mohou tímto vymezovat svá vlastní práva. Pro úplnost, oficiální reklamce rámu proběhla po dodání náležitostí a to dne 19.4.2013 s tím, že mi bylo řečeno, že až to bude tam mi zavolají. Do dnešního dne to je 3.6.2013 mi nikdo nevolal. Jen já jsem zkusil 19. den zavolat jestli náhodou nemají reklamaci již vyřízenou. Při tomto telefonátu mi bylo opět sděleno, že až to bude tak mi zavolají. Jen podotknu, že s prodejcem jsem zatím spokojen a navštěvuji jej přibližně 9 let. Děkuji, Libor
 
ODPOVĚĎ:
Občanské a obchodní právo patří do skupiny tzv. soukromého práva, což je dělení, které zavedli již staří Římané. Podstatné pro Vás ale je, že soukromé právo se řídí zásadou, že co není zakázáno je dovoleno, což znamená, že si vztahy lze smluvně upravit na základě souhlasné vůle stran. Avšak pozor, existují ustanovení občanského a obchodního zákoníku, od kterých se odklonit nelze. V občanském zákoníku tato ustanovení poznáte podle slov "nesmí být ...", "nelze se odklonit..." atd. Obecně také platí, že se v případech ochrany slabší strany, což je vždy spotřebitel nemůžete předem vzdát svých práv. Doporučuji si proto vyhledat relevantní ustanovení občanského zákoníku a ustanovení o reklamci ve Vaší kupní smlouvě s ním porovnat. Jedná se o § 612 a následující občanského zákoníku. Jen podotýkám, že podle zákona platí, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit.

_

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nedoručení územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stavebním úřadem
- Práva opomenutého účastníka ve správním řízení?
- Stavební úřad nevyrozuměl souseda stavby o stavbě - práva opomenutého
- Odvolání proti nedoručenému stavebnímu povolení - informace
- Odvolání proti nedoručenému územnímu rozhodnutí - informace
- Je sousedovi nedoručené stavební povolené automaticky neplatné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Platnost stavebního rozhodnutí při nedoručení sousedovi - rozsudek NSS 2 As 25/2007-118
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 25/2007-118 - nedoručení správního rozhodnutí

Je platné územní rozhodnutí a stavební povolení jestliže Stavební úřad opomenul v řízeních vycitovat sousední parcelu a vyzvat majitele sousední parcely v řízeních k vyjádření a pozvat na ústní projednání? Může být zrušeno územní rozhodnutí a stavební povolení na základě podnětu kteréhokoliv účastníka řízení, že nastalo toto opomenutí? Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků územního či stavebního řízení (§ 85 a § 109 stavebního zákona) územní rozhodnutí či stavební povolení, je takto opomenutý účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.

Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).

Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č.j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/17309-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-spravniho-rizeni-dusledky.html

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této otázce správní orgán usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace rámu kola s doživotní zárukou pro prvního majitele
- Doživotní reklamace a vliv občanského a obchodního zákoníku

Mám dotaz ohledně reklamace zboží. Vlastním kolo značky Trek (Gery Fisher) momentálně již 7 let staré, ale při servisní prohlídce mi bylo zjištěn prasklý rám na který se vztahuje doživotní záruka pro prvního majitele, s tím že musím splnit určité podmínky (záruční list, paragon, evidence). V těchto podmínkách se také píše, že se tato reklamace neřídí dle občanského ani dle obchodního zákoníku. Proto se dotazuji, zda si mohou tímto vymezovat svá vlastní práva. Pro úplnost, oficiální reklamce rámu proběhla po dodání náležitostí a to dne 19.4.2013 s tím, že mi bylo řečeno, že až to bude tam mi zavolají. Do dnešního dne to je 3.6.2013 mi nikdo nevolal. Jen já jsem zkusil 19. den zavolat jestli náhodou nemají reklamaci již vyřízenou. Při tomto telefonátu mi bylo opět sděleno, že až to bude tak mi zavolají. Jen podotknu, že s prodejcem jsem zatím spokojen a navštěvuji jej přibližně 9 let. Děkuji, Libor
 
ODPOVĚĎ:
Občanské a obchodní právo patří do skupiny tzv. soukromého práva, což je dělení, které zavedli již staří Římané. Podstatné pro Vás ale je, že soukromé právo se řídí zásadou, že co není zakázáno je dovoleno, což znamená, že si vztahy lze smluvně upravit na základě souhlasné vůle stran. Avšak pozor, existují ustanovení občanského a obchodního zákoníku, od kterých se odklonit nelze. V občanském zákoníku tato ustanovení poznáte podle slov "nesmí být ...", "nelze se odklonit..." atd. Obecně také platí, že se v případech ochrany slabší strany, což je vždy spotřebitel nemůžete předem vzdát svých práv. Doporučuji si proto vyhledat relevantní ustanovení občanského zákoníku a ustanovení o reklamci ve Vaší kupní smlouvě s ním porovnat. Jedná se o § 612 a následující občanského zákoníku. Jen podotýkám, že podle zákona platí, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit.

_

PRÁCE-ZMĚNA PP
- Změna pracovní smlouvy bez souhlasu zaměstnance - je to legální?
- Může zaměstnavatel upravit obsah pracovní smlouvy zaměstnance?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Kdy nemá zaměstnanec nárok na příplatek nebo náhradni volno za práci přečas
- Přesčasová práce bez nároku na příplatek a náhradní volno - informace
- Pracovní řád a plat, mzda - může obsahovat úpravu o mzdě, platu?

Změnili nám pracovní řád a podle něj nám prvních 20 hodin přesčasů v měsíci nebudou proplácet a ani poskytovat náhradní volno. Toto nám změnili i v pracovních smlouvách. Jako pracovníci THP máme fixní mzdy a proto by mě zajímalo, zda na to mají právo? Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V první řadě je nutné si uvědomit, že pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu zaměstnavatele, který rozvádí ustanovení Zákoníku práce (popř. jiných právních předpisů) podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů, přičemž však v pracovním řádu nemohou být upravena mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec (§ 306/1 a 2 zákoníku práce). Mzdová nebo platová práva zaměstnance mohou být naopak upravena jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele (§ 305/1 zákoníku práce). Nelze tedy vyloučit, že se ve Vašem případě zaměstnavatel dopustil pochybení, k učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s textem Vámi zmiňovaného pracovního řádu.
Co se týče vyloučení proplácení mzdy (resp. poskytování náhradního volna) za práci přesčas (§ 78/1 písm. i) a § 93 zákoníku práce), není mi zcela jasné, co máte na mysli zmínkou o tom, že „Vám byla změněna pracovní smlouva“. V této souvislosti připomínám, že každá pracovní smlouva je dvoustranným právním úkonem, tzn. že k jejímu uzavření a jakékoli pozdější změně může dojít pouze na základě souhlasu obou smluvních stran, t. j. zaměstnance i zaměstnavatele. Jednostranná změna pracovní smlouvy je tak vyloučena.

Pokud Vám byl naopak ze strany zaměstnavatele předložen dodatek pracovní smlouvy, který jste podepsal, může se jednat o platnou změnu Vaší pracovní smlouvy. V této souvislosti připomínám, že dle § 114/3 zákoníku práce nenáleží zaměstnanci dosažená mzda (a příplatek) či náhradní volno za práci přesčas, pokud:
a/ je mzda zaměstnance v pracovní smlouvě sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas a
b/ současně je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto (mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas).

Dle znění Vašeho dotazu tak předpokládám, že Vámi uzavřený dodatek pracovní smlouvy obsahoval ujednání, že ve Vámi pobírané mzdě je již započítáno 20 hodin přesčasové práce, které Vám tudíž nebudou proplaceny (resp. Vám za ně nevznikne nárok na náhradní volno). V této souvislosti však upozorňuji, že maximální rozsah takto sjednané „neproplácené“ práce přesčas činí u zaměstnance 150 hodin v kalendářním roce, je-li předmětem Vaší dohody se zaměstnavatelem 20 hodin přesčasové práce za kalendářní měsíc, je tento limit překročen. I v tomto případě by však bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřeného dodatku pracovní smlouvy (z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, jakým způsobem dle § 113/1 zákoníku práce je Vám stanovena mzda).
Domníváte-li se, že Váš zaměstnavatel při formulaci textu dodatku pracovní smlouvy či pracovního řádu pochybil, je vhodné se na něj obrátit s žádostí o vysvětlení, resp. s výzvou k odstranění právně závadného stavu. Nebude-li zaměstnavatel ochoten ke spolupráci, je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Nárok kupujícího na vrácení části kupní ceny zboží
- Právo kupujícího na vrácení části kupní ceny zboží
- Kdy může kupující odstoupit od kupní smlouvy?
- Vada zboží a odstoupení od kupní smlouvy - podmínky, informace

Potřebovala bych vědět, zda mám nárok na vrácení peněz. Koupila jsem oblečení 2+1. Za pár minut jsem přišla vrátit, našla jsem viditelný kaz. Vše bylo včetně neporušených cedulek. Odmítli mi vrátit peníze. Sepsali reklamaci, že opraví oblečení, což jsem odmítla. Chci odstoupit od kupní smlouvy 2+1 a to vzhledem k tomu, že nemají stejný kus, který by mi vyměnili. Mám nárok na vrácení peněz za vše? Nebo jen za poškozený kus? Děkuji, Ester
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 616/1 Občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího:
a/ výměnou věci nebo
b/ opravou věci.

Teprve v případě, kdy postup ad a/ nebo b/ není možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit, tzn. vrátit věc oproti vrácení uhrazené kupní ceny (§ 616/3 Občanského zákoníku).
Bylo-li tedy možné Vámi vytčenou vadu odstranit, lze považovat postup prodávajícího za správný. Požadavek na vrácení kupní ceny (tzn. odstoupení od kupní smlouvy) byste mohla oprávněně vznést až v případě, že by nebylo možné odstranit vadu výměnou věci ani její „opravou“.
Co se pak týče zvláštního charakteru Vámi uzavřené kupní smlouvy, tzn. 2+1, domnívám se, že práva z titulu vady zakoupené věci Vám vznikla pouze k tomu kusu oblečení, který byl vadný, nikoli ke všem třem kusům oblečení. Žádat o odstranění vytčených vad (popř. o vrácení kupní ceny, nebude-li odstranění vad možné) tak můžete pouze ve vztahu ke konkrétnímu vadnému kusu. V této souvislosti je však rovněž podstatné, zda je např. z Vámi obdržené účtenky zřejmé, jaká je cena jednotlivých kusů oblečení, což však z Vašeho dotazu nevyplývá.

_

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Povinnost lékaře poučit pacienta
- Poučovací povinnost lékaře
- Základní práva pacienta
- Zpětná žádost o informace o zdravotním stavu pacienta
- Právo na nahlížení do zdravotní dokumentace - § 65 ad. zákona o zdravotních službách
- Kopie ze zdravotní dokumetnace pacienta a § 65 ad. zákona o zdravotních službách
- Který zákon umožňuje nahlížení a kopie ze zdravotní dokumentace pacienta?
- Je možné požadovat zpětně výpis ze zdravotní dokumentace?
- Konzultační služba lékaře - § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách
- Práva pacienta v nezdravotnickém zařízení

Vím, že jako pacient mám právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a žádat srozumitelná vysvětlení týkající se diagnózy, metod léčby, prognózy a dosažených výsledků. Je toto právo nějak omezené v čase? Mohu žádat o tyto informace i zpětně, např. po třech letech? Mohu trvat na písemném sdělení? Který zákon se tomuto věnuje? Můžu uplatňovat toto právo i vůči psychoterapii poskytované nezdravotnickým zařízením jako je regionální poradna pro rodinu? Václav
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zpětná žádost o informace o zdravotním stavu, resp. navrženém individuálním léčebném plánu:
Dle § 31/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen:
a/ zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (přičemž rozsah této informace je stanoven v § 31/2 zákona o zdravotních službách),
b/ umožnit pacientovi klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Ze shora citovaného ustanovení (jakož i z § 31/2 zákona o zdravotních službách, který stanoví, že informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné) lze dovodit, že informační povinnost poskytovatele zdravotních služeb (resp. příslušného zdravotnického pracovníka) se vztahuje toliko na aktuální zdravotní stav pacienta a na aktuálně navrhovaný individuální léčebný plán. Nelze dospět k závěru, že by se měla informační (resp. poučovací) povinnost poskytovatele zdravotních služeb na vyžádání pacienta přeměnit v rekapitulační povinnost, ukládající poskytovateli zdravotních služeb referovat pacientovi o jeho historickém zdravotním stavu, resp. o jím v minulosti podstoupeném léčebném procesu.
Získání informací o poskytnutých zdravotních službách je pacientovi samozřejmě zaručeno jeho oprávněním k nahlížení do zdravotnické dokumentace, popř. pořizování výpisů a kopií z ní (§ 65 a násl. zákona o zdravotních službách); pro získání odborného názoru na poskytnuté zdravotní služby je možné využít konzultační službu dle § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách (vyloučit nelze ani kontaktování soudního znalce).

2/ Písemné sdělení:
Jak vyplývá z odpovědi pod bodem 1/, není možné žádat po poskytovateli zdravotních služeb informaci o historickém zdravotním stavu pacienta, resp. jím absolvované léčbě, písemná forma tohoto sdělení je proto bezpředmětná.

3/ Právní úprava:
Jak je již výše uvedeno, upravuje tuto oblast zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění.

4/ Vztažitelnost práv pacienta na nezdravotnická zařízení:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že veškerá práva pacienta dle zákona o zdravotních službách (§ 28/2 a 3 a např. též § 34 zákona o zdravotních službách) se týkají pouze poskytovatelů zdravotních služeb, tedy osob, které získaly oprávnění k poskytování zdravotních služeb (ve smyslu § 2/1 a 2 zákona o zdravotních službách). Povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb proto není v žádném případě možné vztáhnout na subjekty od nich odlišné.

Poskytuje-li však Vámi zmiňovaná regionální poradna pro rodinu sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. , v platném znění), bylo by možné tuto poradnu požádat o nahlédnutí do písemných individuálních záznamů o průběhu poskytování sociální služby (které je poskytovatel sociálních služeb povinen vést dle § 88 písm. f) zákona o sociálních službách), o povinnosti poskytovatele sociálních služeb k rekapitulaci poskytnutých sociálních služeb však rovněž nelze hovořit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť na centrální evidenci závětí - informace
- Centrální registr závětí a zaslání závěti - informace
- Zaslání závěti na centrální evidenci, registr závětí
- Kam poslat závěť aby se neztratila
- Jak zabránit ztrátě závěti
- Jak zabránit zničení závěti dědicem, rodinou - informace

Pokud sepíši závěť na počítači, podepíši ji já a dva svědci, poté pošlu na registr závětí, poradíte mi prosím adresu registru či odkaz na registr? Správnost závěti potvrdí na registru? Děkuji, Laura
 
ODPOVĚĎ:
Centrální evidenci závětí vede Notářská komora České republiky, ale zápisy do tohoto registru řeší přímo notáři. Můžete si vybrat kteréhokoli notáře, odměna za služby je vždy stanovena notářským tarifem. Vámi kontaktovaný notář závěť do centrální evidenci závětí uloží a poučí Vás.
Musím Vás však upozornit, že odměna notáře za vložení závěti do evidence a odměna za sepis závěti včetně vložení závěti do evidence se příliš neliší, vždy tedy doporučují sepsat závěť přímo u notáře (a mít tak jistotu, že je závěť nenapadnutelná a v souladu se zákony).
K notáři se předem telefonicky nebo osobně objednejte tak, aby si udělal čas přímo na Vás.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor odmítnout splátkový kalendář?
- Musí exekutor souhlasit se splátkovým kalendářem dlužníka?
- Prodej nemovitosti v exekuci - § 58 odst. 1 a 2 exekučního řádu
- Jak se vyhnout prodeji exekutorem blokované nemovitosti ve dražbě
- Jak se vyhnout prodeji bytu, domu s exekutorskou plombou, zástavou

Exekutor mi obstavil nemovitosti (dal na ně plombu) i když mám 30 dnů na úhradu. Zablokoval mi tak dokončení prodeje nemovitosti. Říkal přitom, že mám 30 dní na úhradu celé částky nebo přistoupí k exekuci nemovitosti. Někde jsem slyšel, že by stačilo na daný účet posílat nějakou částku pravidelně (splátky, splátkový kalendář nebo insolvence?) a k exekuci nemovitosti nedojde, že by snad exekutor neměl mít právo nemovitost vydražit. Zajímalo by mě jestli je to pravda a nebo záleží na exekutorovi jestli nemovitost po 30 dnech zabaví. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená možnost pravidelných plateb je častým a velmi rozšířeným mýtem ohledně exekucí. Pokud nebudete mít s exekutorem uzavřenou dohodu o splátkovém kalendáři, žádná pravidelná plnění z Vaší strany nezaručují, že nedojde k prodeji nemovitosti. Je ovšem třeba uvést, že exekuční prodej nemovitosti je podle § 58 odst. 1 a 2 exekučního řádu až krajním řešením, vyhrazeným pro případ vysokých pohledávek, které nelze uspokojit jiným způsobem. Doporučuji proto, abyste označil exekutorovi svůj majetek, který zjevně a nepochybně postačuje k úhradě vymáhané pohledávky. Exekuční příkaz prodejem nemovitosti slouží především k zajištění majetku pro případ, že by v exekučním řízení nebyl nalezen jiný, svou hodnotou přiměřenější majetek. Pouze není-li k dispozici jiný způsob exekuce, je nutno mít za vhodný i ten způsob, kdy rozdíl mezi výší vymáhané pohledávky a cenou předmětu exekuce, z něhož má být uspokojena, je značný.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Může dodavatel energie postavit elektrický sloup bez souhlasu majitele pozemku
- Je nutný souhlas majitele s postavením elektrického sloupu na soukromém pozemku?
- Je vždy nutné věcné břemeno na sloup elektrického vedení na soukromém pozemku
- Kdy není nutné věcné břemeno na sloup elektrického vedení?
- Finanční odměna za umístění elektrického sloupu na soukromý pozemek
- Má majitel pozemku nárok na odměnu za umístění elektrického sloupu na svůj pozemek?
- Lhůta na vložení věcného břemene elektrického sloupu do katastru nemovitostí
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Má elektrárna povinnost uvést pozemek se sloupem do původního stavu po postavení?
- Má dodavatel energie povinnost uvést pozemek se sloupem do původního stavu po postavení?
- Postavení sloupu a povinnost uvést pozemek do původního stavu
- Stavba sloupu na soukromém pozemku a povinnost uvést ho do původního stavu

Jsem vlastníkem domu se zahradou, včetně předzahrádky. Cca 2003, možná i dříve, jsem se vrátila domů a v mé předzahrádce byl postavený betonový sloup pro vedení elektřiny. Nikdo to se mnou nekonzultoval, nikdy jsem nic nepodepsala, nikdy jsem nesouhlasila s umístěním sloupu elektrického vedení. Budeme muset v tom místě opravit dům, sloup je cca 1 metr od domu. Je zde sloup oprávněně, lze s tím něco dělat? Děkuji, Magdaléna
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e) a f) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy mimo jiné právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení a vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy. Lze tedy konstatovat, že ve Vašem případě se s největší pravděpodobností jednalo o oprávněnou výstavbu součásti přenosové soustavy.
Dle § 24/4 energetického zákona je pak provozovatel přenosové soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti pro shora uvedené účely, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, může být zřízeno věcné břemeno i bez jeho souhlasu. V této souvislosti Vám proto doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí a zjistit, zda je zde věcné břemeno k Vašemu pozemku již vedeno. Pokud zde zmínku o věcném břemeni nenaleznete (což předpokládám), můžete oslovit provozovatele přenosové soustavy s žádostí o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (a to samozřejmě za přiměřenou finanční náhradu).
Dle § 98/14 energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy povinen promítnout existující věcná břemena do katastru nemovitostí do konce roku 2017, je tedy možné, že na Vás dosud „nepřišla řada“.
Dále je vhodné vědět, že dle § 24/8 energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy při výkonu svých shora uvedených oprávnění povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.
Pokud by Vám v důsledku eventuálního budoucího vstupu na Váš pozemek (ze strany provozovatele přenosové soustavy) vznikla majetková újma nebo pokud byste byla omezena v užívání Vaší nemovitosti, můžete se do 6 měsíců obrátit na provozovatele přenosové soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové finanční náhrady (§ 24/9 energetického zákona). S ohledem na značnou časovou prodlevu od výstavby předmětného sloupu na Vašem pozemku však právo na finanční náhradu za toto omezení Vašeho vlastnického práva již samozřejmě zaniklo.
Zcela na závěr své odpovědi pak připomínám, že obdobná práva jsou v § 25 energetického zákona stanovena rovněž pro provozovatele distribuční soustavy.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Má zaměstnanec nárok na výrobky které poškodil, zničil při výrobě
- Strhnutí části mzdy z důvodu škody způsobené zaměstnancem
- Zaměstnanec způsobil škodu - může být stržena ze mzdy, platu?
- Krácení platu, mzdy z důvodu škody způsobené zaměstnacem zaměstnavateli
- Srážka mzdy zaměstnanci a jednání s odbory, odborovou organizací
- Srážka ze mzdy, platu - § 146 zákoníku práce
- Krácení platu, mzdy - § 146 zákoníku práce
- Snížení mzdy pro škodu způsobenou zaměstnancem - § 146 zákoníku práce
- Odmítnutí srážky ze mzdy z důvodu škody - informace
RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ, POJIŠŤOVNY (KOMERČNÍ)
- Pojištění odpovědnosti zaměstnance a škoda způsobená zaměstnavateli


V zaměstnání jsem udělal chybu a pro výrobu určitých krytek jsem použil místo plechu 1mm plech 2 mm. Zaměstnavatel po mě chce náhradu škody a já si pro tento případ platím pojištění odpovědnosti zaměstnance. Zaměstnavatel mi chce peníze strhnout ze mzdy a odmítá mi vydat fakturu nebo jiné potvrzení o zaplacení škod pro pojišťovnu. Dále mi odmítá vydat poškozený materiál i když ho zaplatím a hrozí mi výpovědí, když si to nenechám strhnout ze mzdy. Mám pocit, že materiál stejně použijí ve výrobě, protože to zase takový problém není. Může mi zaměstnavatel strhnout náhradu škody ze mzdy bez mého dovolení a navíc aniž by mi vystavil doklad z jakého důvodu mzdu strhl? Může mi tímto úmyslně bránit v uplatnění pojištění? A nakonec, mám nárok odnést si onen poškozený materiál ve chvíli kdy ho zaplatím? Díky, Sebastián

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce neřeší, zda zaměstnanec má nárok na materiál, který nějakým způsobem poškodil nebo zničil; v řadě případů si lze představit oprávněnost důrazu zaměstnavatele na to, aby zaměstnanec s takovou věcí nedisponoval (typicky věci nějakým způsobem související s ochranou know how zaměstnavatele či jiných chráněných výrobních postupů; nebo předměty, z nichž lze určit zaměstnavatele - označené symbolem, názvem společnosti apod.). Takže o "nároku zaměstnance" hovořit není možné.
Je ovšem otázkou, z čeho a jak určit škodu v případě, že materiál není znehodnocen. Pokud poškozený materiál lze bez dalšího použít v další výrobě a nemusí se likvidovat (a pochopitelně je takové použití v souladu s výrobními postupy), není možné jako škodu určit cenu materiálu (ale lze si představit jako škodu část Vaší mzdy a odvodů za tu část směny, ve které jste nevyráběl výrobky či jejich díly, které jste měl).
Pokud zaměstnavatel se dožaduje vyšší úhrady než je 1000 Kč, je nutné, aby náhradu a způsob dohody o náhradě projednal s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele působí).
Zaměstnavatel je ke srážce ze mzdy oprávněn pouze v případech uvedených v § 146 zákoníku práce. Jedním z těchto důvodů je "uspokojení závazků zaměstnance"; přičemž obvykle se tento důvod užívá ke srážce ve prospěch 3. osob a závazek uhradit škodu se sráží z výplaty pouze pokud existuje dohoda o takové srážce. Předpokládám, že by se zaměstnavatel mohl pokusit využít tento důvod a srážku ve Vašem případě učinit s odkazem na "uspokojení závazku". Nelze proto s jistotou konstatovat, že by takové sražení znamenalo rozpor s právem, dle mého názoru jej lze ovšem ve vztahu zaměstnanec x zaměstnavatel považovat za zneužití práva.

Proto lze doporučit následující:
1. Pokud nesouhlasíte s výší určené škody (resp. její výše není prokázána), doporučuji se zaměstnavatelem písemně i osobně jednat a žádat vysvětlení, z čeho je škoda určena a jak bylo naloženo s použitým materiálem.
2. Zaměstnavateli výslovně (a to i písemně) sdělte, že nesouhlasíte s tím, aby byla provedena srážka ze mzdy.

K písemným sdělením je vhodné využít nejen standardní formu (obálka s doručenkou), ale i formu e-mailovou (e-mail je obecně jako důkaz před soudem připouštěn).

Pokud by Vám přesto byla srážka ze mzdy provedena, je možné obrátit se na inspekci práce, jelikož neoprávněné srážky ze mzdy jsou správním deliktem zaměstnavatele.

Nad rámec dotazu je třeba uvést ještě jednu věc - a to je smysluplnost celého sporu, jelikož pokud máte standardní pojistnou smlouvu, máte určitou část určenu jako spoluúčast na škodě. Proto je dobré zjistit, v jaké výši máte spoluúčast sjednánu a zda nepřevyšuje zaměstnavatelem požadovanou škodu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Dar peněz a příslib dožití dárce - nárok na vrácení peněz
- Peníze za dožití v bytě, domě - nárok na vrácení peněz
- Vrácení darovaných peněz - § 630 občanského zákoníku

2006 jsem postavila nemovitost, kde jsem vlastnila 1/2, druhou 1/2 vlastnila má teta, která se rovněž finančně podílela na výstavbě a nemovitost obývala. 2009 jsme se dohodly, že 1/2 odkoupím, bylo s ní těžké soužití. Uzavřeli jsme kupní smlouvu a já jsem jí prostřednictví hypotéčního úvěru požadovanou částku vyplatila (jednalo se o 3,5 milionu). Z nemovitosti se odstěhovala. 2012 mne oslovila s tím, že by se ráda vrátila. Souhlasila jsem a požadovala 1,7 milionu s tím, že jí nevznikne žádné vlastnické právo k nemovitosti, ale nemovitost může se mnou užívat a zajistím jí klidné stáří (70 let vdova, bezdětná). Nic písemného jsme neuzavřely. Částku mne převedla z účtu, já ji použila na úhradu části hypotéčního úvěru. Nyní se chce z nemovitosti opět odstěhovat, její přání je bydlet sama a požaduje po mě 1,7 milionu, které mně před rokem dala. Na co má z právního hlediska nárok? Jde o dar nebo bezdůvodné obohacení?
Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska jsem toho názoru, že poskytnuté peníze lze považovat za dar, a tedy pokud nejsou splněny podmínky vrácení daru (§ 630 občanského zákoníku "Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.") nelze se vrácení daru domáhat. Hypotéza pochopitelně vychází z toho, že jste si mezi sebou neujednaly žádné podmínky (prokazatelným způsobem - např. e-mailem) převedení peněz a celý kontrakt proběhl beze svědků.

Otázkou je, určitý morální nárok a rodinné vztahy, jelikož pokud de facto úhrada poloviny hypotéky měla sloužit jako "předplacení" možnosti užívání nemovitosti, je logické, že teta chce peníze zpět. Záleží na Vašich finančních možnostech, ale řešení věci v souladu s psaným právem, nemusí být nejlepší pro rodinné vztahy.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Soud vydal rozhodnutí o povinnosti uhradit částku - jak se vyhnout exekuci
- Jak se vyhnout exekuci za dluh družstevního podílu po rozvodu manželství
- Dluh za vypořádání SJM - jak se vyhnout exekuci?
OBČAN-DLUHY
- Nemám peníze na vypořádání SJM bývalé manželce - jak postupovat?

06/2013 jsme obdrželi soudem usnesení o tom, že máme vyplatit částku 200.000 Kč bývalé manželce mého manžela z družstevního podílu za prodej bytu. Částku jsme sice akceptovali, 50.000 Kč jsme již vyplatili s tím, že zbylých 150.000 musíme vyplatit do konce prosince 2013. Jsme sami na hranici životního minima, já jsem bez práce, žádná banka nám neposkytne úvěr na to, aby jsme mohli tuto částku zaplatit. Má bývalá manželka mého současného manžela právo na nás uvalit exekuci a vymáhat exekučně částku na kterou nijak nedosáhneme. Chceme dohodnout splátkový kalendář, bez přiřknutí penále z prodlení. Ptám se Vás jak máme postupovat. Nemáme ani vlastní byt, bydlíme v pronájmu, máme malé dítě, jsem bez zaměstnání. Splácíme již jeden úvěr. Jakákoliv exekuce by byla likvidační. Máme nějakou šanci na to, že po vyjádření vůle tuto záležitost řešit splátkami bude naše situace řešitelná bez exekuce? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Je mi velmi líto, ale jestliže je soudním rozhodnutím stanovena splatnost výplaty podílu a věřitel (bývalá manželka) nepřistoupí na písemnou dohodu, která by upravovala splátkový kalendář a tím i odsouvala splatnost celkové pohledávky, je nutné počítat s důsledky, které mohou přijít (výkon soudního rozhodnutí).

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Pronájem bytu v Praze a poplatek za lázeňský, rekreační pobyt
- Nájem bytu v Praze a poplatek za lázeňský, rekreační pobyt
- Poplatek za lázeňský, rekreační pobyt v Praze u nájemních bytů - informace

Mám živnostenský list na pronájem nemovitostí a pronajímám zařízené byty v Praze. Nejkratší doba nájmu je 1 den, nejdelší doba nájmu je jeden rok. S každým nájemníkem uzavírám nájemní smlouvu. Městská část Praha 1 po mě chce, abych odváděl místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt zákazníků.
Zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích říká, že "Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu." a dále zákon uvádí, že poplatek odvádí ubytovatel.
Jsem povinen hradit tento místní poplatek i v případě, že byty pronajímám na základě nájemních smluv? Kdy jde o nájem a kdy o rekreační pobyt jak uvádí zákon? Resp. jaký je rozdíl mezi nájmem a ubytováním, kdo je ubytovatel a řeší toto nějaký právní předpis? Podotýkám, že nejsem hotel a byty pronajímám bez jakýchkoli doplňkových služeb.
Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Smlouva o ubytování (z níž ubytovateli vyplývají povinnosti) je upravena občanským zákoníkem (§ 754 a násl.). Rozdíl mezi nájmem a ubytováním je kromě formálních rozdílu hlavně v tom, že ubytování je poskytnutí více či méně vybavených prostor ke pobytu na předem dohodnutou dobu.

Rozlišit krátkodobý nájem a ubytování je velmi složité a primárně se vychází ze dvou faktorů -
1. oprávnění pronajímatele (ubytovatele);
2. účel pobytu nájemce (ubytovaného). Krátkodobým nájmem "bytů" v nemovitostech v turisticky atraktivních lokalitách častokrát dochází k rekreačnímu využití nemovitostí a obcházení povinností vůči obci, ať už úmyslně či nikoliv.

Doporučuji v tomto ohledu s úřadem městské části komunikovat a žádat zdůvodnění uplatněného nároku.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Komu náleží majetek zesnulého - minimální dědictví
- Dědění vypravitelem pohřbu - informace
- Majetek zůstavitele do 30.000 Kč a průběh dědického řízení
- Majetek zemřelého do 30.000 Kč a průběh dědického řízení
- Dědí předlužené dědictví vypravitel pohřbu zesnulého zůstavitele?
- Dobrá vůle přijmout dědictví a zdědění dluhů
- Nakládání s majetkem zemřelého a automatické zdědění majetku

Manželovi zemřela v nemocnici matka, bohužel po sobě zanechala dluhy (několik úvěrových karet, úvěr na běžném účtě a kontokorent). Z majetku má pouze běžné vybavení bytu (lednice, rychlovarná konvice, televize) a ojeté auto. Kabelku s osobními věcmi (mobilní telefon, doklady) nám dala matka ještě když žila a mám je u sebe já. Zajímá mě, jakým způsobem se zříci dědictví a jak postupovat dále. Zda má syn zesnulé (manžel) uhradit poplatek za nemocnici, nájem za byt (ve kterém žila), dále měla mobilní telefon na paušál. Jdou tyto částky a poplatky do dědictví? Může manžel uhradit pohřeb? Prý nesmí prokázat tzv. dobrou vůli. V případě, že bych pohřeb vyřizovala a platila já, jako manželka a snacha zesnulé, nepřestoupí se dluhy na mne? Když odmítne manžel uhradit pohřeb, kdo jej zaplatí a co se stane s urnou, budeme si ji moci vzít a matku uložit do hrobu? Děkuji, Alžběta
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho sdělení vyplývá, že hodnota majetku (aktiv) byla do 30.000,- Kč. V takovém případě se k dluhům vůbec nepřihlíží a majetek je vydán tomu, kdo uhradil pohřeb. Takový vypravitel pohřbu není dědic, soud nesděluje jeho jméno nikomu a vypravitel není odpovědný za žádné dluhy, které v žádném případě nemusí hradit. Nemusíte se v žádném případě bát vypravit pohřeb. To se rozhodně nedá považovat za jednání, kterým byste nakládala s majetkem. Dědictví byste nemohli odmítnou pouze tehdy, kdybyste s jejím majetkem hospodařili jako se svým - pro sebe. Na Vás, jako na snachu nemohou dluhy přejít nikdy, ledaže by ve Váš prospěch tchýně sepsala závěť. Dědicem ze zákona nejste. Na toho, kdo vypravil pohřeb dluhy nepřechází. Ty mohou přejít na dědice.
V tomto případě, ale dědické řízení ani nebude běžet a notář dědice zjišťovat nebude. Výše uvedený způsob skončení řízení a vydání majetku není dědictvím.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je nutné poslat pojišťovně Usnesení ve věci dědictví pokud o to požádá?
- Mohu odmítnout vydat pojišťovně usnesení ve věci dědictví?
- Jak odstranit soukromé informace z Usnesení dědictví - postup, návod

05/2012 mi zemřela maminka a od notáře jsme dostali Usnesení ve věci dědictví, kde mimo jiné se můj bratr stal dědicem poloviny domu po mamince, další půlka zůstává otci. Kvůli letošním povodním a vypořádání pojištění zatopeného domu vyžaduje Česká pojišťovna ČP právě toto Usnesení jako potvrzení o změně jednoho z majitelů s důvodem jeho změny. My se zdráháme toto Usnesení pojišťovně vydat, neboť je tam plno dalších důvěrných informací, do kterých „pojišťovně nic není“. Ta ale trvá na jeho vydání, aby prý mohla pojistku vyřídit. Postupují prý podle jejich nařízení kvůli starým pojistkám domů. Zápis z katastru jí nestačí. Lze u notáře získat potvrzení, že z důvodu úmrtí maminky přešla její polovina domu na jejího syna jako dědice? Nebo přece jen budeme muset poslat kopii Usnesení ve věci dědictví, včetně všech informací nesouvisejících s pojistkou, pojišťovně? Jak to jinak řešit? Předem děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
U pojišťoven, bank a podobných institucí jde skutečně o běžný postup, se kterým rovněž (jako notářka) nesouhlasím. Avšak mohu Vás ujistit, že usnesení je jediné, které jednoznačně dokládá, kdo je dědicem, proto je jako takové nenahraditelné. Potvrzení o tom, kdo zdědil konkrétní majetek notáři vůbec vydat nemohou. Notář vždy povinně sdělí dopisem každé bance, která vede např. účty zůstavitele, kdo je dědicem, avšak vím, že jim to nikdy nestačí a chtějí usnesení vidět.
Pro Vás jediná možnost je, udělat si ověřenou kopii usnesení (např. na matrice, na poště nebo u notáře) a v této ověřené kopii usnesení (ověřená kopie má platnost originálu a bance musí v každém případě stačit) černým fixem začernit údaje, které si nepřejete, aby byly čitelné. Můžete takto začernit celé odůvodnění, které slouží jen k vysvětlení a nikoho nezavazuje a rovněž poučení. První část usnesení, kde jsou výroky (hlavní část usnesení, která je závazná) tu bych raději nemazala, aby tam poté byly všechny podstatné informace.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zesnulý rodič odkázal potomkovi šperk - prarodič ho odmítá vydat
- Vliv dopisu na rozloučenou sebevraha na dědictví, dědické řízení

Bývalý manžel, se kterým mám desetiletou dceru, spáchal před týdnem sebevraždu. V dopise na rozloučenou si přál, aby jeho řetízek s přívěskem dostala naše dcera, jako památku na otce. Jeho přání v dopise na rozloučenou odmítá respektovat jeho matka a dceři řetízek odmítá dát. Jaké mám, prosím, možnosti? Ráda bych, aby dcera měla na otce alespoň tuto jedinou vzpomínku. Jic jiného nemá. Děkuji. Lenka
 
ODPOVĚĎ:
Velmi záleží na tom, kolik měl Váš bývalý manžel majetku. Pokud to bylo do 30.000,- Kč, tak bude dědické řízení zastaveno, Vaše dcera nebude účastníkem řízení a veškerý majetek, včetně řetízku bude vydán tomu, kdo uhradil pohřeb.
Pokud byla hodnota jeho majetku vyšší, bude dcera účastníkem dědického řízení. Požadujte, aby byl řetízek zařazen do soupisu aktiv dědictví a při uzavírání dohody ho požadujte. Konečné usnesení o dědictví, které vydává notář jménem soudu je závazné a dcera by pak měla nárok na to, aby jí byl řetízek vydán.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Může být zrušení věcného břemen součástí kupní smlouvy?

Mám na Vás dotaz ohledně zrušení věcného břemene. Se sousedem jsem se domluvila na prodeji výklenku trojúhelníkového tvaru o rozměru cca 2 metrů čtverečních, který je součástí mého dvora. Soused bude stavět na jaře rodinný dům, díky tomu by mi vzniklo špatně dostupné místo na údržbu. Zatím se nechal udělat geometrický plán, který rozdělil celý pozemek na dvě části. Ten je ovšem zatížen věcným břemen doživotního, bezplatného a nedílného užívání mé matky. Zajímalo by mne, zda je možné uvést v jedné kupní smlouvě i dohodu o zrušení věcného břemena. Podotýkám, že se zrušením VB výklenku moje matka souhlasí. Nebudete to po právní stránce nějaký problém? Ráda bych tuto variantu využila. Předem děkuji, Zdenka
 
ODPOVĚĎ:
Raději bych smlouvu o zrušení věcného břemene a kupní smlouvu sepsala zvlášť. Jedná se totiž o rozdílné strany v těchto závazkových vztazích. V případě zrušení věcného břemene jste stranami Vy a Vaše matka, v případě kupní smlouvy Vy a kupující, tedy soused. Nezapomeňte, že k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.

_

FINANCE-DANĚ
- Nákup zboží v zahraničí za účelem dalšího prodeje a daně
- Kde platím daně při nákupu zboží v zahraničí a jeho prodeji v ČR?

Jak by to bylo s DPH, když koupím zboží v Německu v maloobchodě, zaplatím jim DPH a přivezu je do ČR. Tam je chci prodat ve svém eshopu. Musím znovu započíst DPH nebo už je jednou zaplacená v Německu? V maloobchodě mi tu daň odečíst nechtějí, jako to dělají velkoobchody. Tam je to jasné, tam si zboží dovezu bez daně z přidané hodnoty DPH, kterou potom zaplatím v ČR. Děkuji, Drahoslava

ODPOVĚĎ:
Jako podnikatelka jste osobou povinnou k dani, a tudíž máte povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu Vy v ČR. Prodejce v Německu (maloobchod i velkoobchod) tedy musíte při nákupu informovat o tom, že jste osobou povinnou k dani (poskytnout mu své DIČ). On následně neuplatní daň z přidané hodnoty DPH v Německu a Vy jej přiznáte až v ČR a zároveň provedete odpočet daně. Pokud by tento postup německý prodejce nechtěl akceptovat a prodal Vám zboží jedině s daní, nezbavuje Vás to povinnosti přiznat daň v ČR. Základem daně bude cena zboží bez DPH.

_

FINANCE-DANĚ
- Jak neplatit darovací daň mezi partnery - převod bytu, domu, nemovitosti
- Jak neplatit daň z převodu nemovitosti mezi partnery - převod bytu, domu, nemovitosti
- Jak vy vyhnout placení daně při převodu bytu, domu mezi partnery
- Jak vy vyhnout placení daně při převodu nemovitosti mezi partnery

S bývalou partnerkou jsme si koupily byt na úvěr od stavební spořitelny - spoření s liškou. V úvěrové smlouvě jsme obě jako družka a družka a v katastru nemovitostí jsme taky obě jako spolumajitelky. Po rozchodu jsme se domluvily, že byt si nechám já. Úvěr není ještě splacen, splácím ho já a bývalou partnerku jsem vyplatila. Chtěla bych si byt převést v katastru na sebe. Ona souhlasí se vším. Je to možné nějakým způsobem, abych neplatila daň z převodu nemovitosti nebo darovací daň? Jaká je nejlevnější cesta a varianta? Nebyly jsme v registrovaném partnerství a ani neměla trvalé bydliště na adrese koupeného bytu. Děkuji, Lenka
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste partnerku vyplatila, pak nejde o darování, ale vlastně jste danou část nemovitosti "koupila". K platnosti tohoto úkonu je potřeba sepsat písemnou smlouvu o prodeji části nemovitosti, kterou s ověřenými podpisy doručíte katastru nemovitostí, a ten následně zapíše Vaše vlastnictví k celé nemovitosti. Obávám se, že v tomto případě neexistuje možnost, jak se vyhnout zdanění. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající, tj. Vaše bývalá partnerka, Vy jste v tomto případě ručitelkou. Partnerka by také měla zvážit, zda není povinna zaplatit daň z příjmů z prodeje části bytu (prodej je osvobozen, pokud v bytě partnerka bydlela alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, případně pokud podíl na bytě vlastnila déle než 5 let).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bratr vybral peníze zesnulé matky - vliv na dědické řízení
- Sestra vybrala peníze zesnulé matky - vliv na dědické řízení
- Krádež peněz bankovního účtu zemřelého, zesnulého - vliv na dědictví
- Odcizení peněz bankovního účtu zemřelého, zesnulého - vliv na dědictví
- Dědic vybral peníze z účtu zemřelého - vliv na dědictví
- Výběr peněz z účtu zesnulého, zemřelého jedním z dědiců, vliv na dědictví

Začátkem října 2013 mi zemřela matka - vdova. Jsme 3 sourozenci. Jeden z bratrů, který měl dispoziční právo na matčině bankovním účtu v den smrti vybral většinu jejich úspor a převedl je na svůj bankovní účet. Nyní čeká na výzvu notáře. Tento krok s námi nekonzultoval. Dá se tedy říci, že se jednalo o krádež. Dotaz: Bude notář znát částku, která byla ráno v den smrti na matčině účtu, nebo bude vycházet z konečného zůstatku na matčině bankovním účtu? Z druhým bratrem částku neznáme. Jak máme postupovat? Nespáchal bratr nějaký trestný čin, když peníze ukradl z účtu zesnulé matky? Děkuji, Radka
 
ODPOVĚĎ:
Notář se obecně ptá na částku ke dni úmrtí. Pokud bratr vybral peníze ještě v době, kdy Vaše matka žila, bude se brát zřetel k tomu, že to vybrala zůstavitelka. Do pasiv dědictví se pak bude moci zařadit dluh Vašeho bratra, pokud šlo o půjčku, nebo jinou pohledávku, např. z bezdůvodného obohacení. Pokud peníze vybral až po smrti, tak se k tomu nebude přihlížet a notář zařadí zůstatek ke dni a době úmrtí. Upozorňuji, že toto se standardně nezjišťuje, musíte to tedy po notáři požadovat, např. požádat, aby notář vyžádal z banky výpis plateb. Pokud mu jeho matka dala dispoziční právo, tak si jistě přála, aby s penězi mohl disponovat, takže se domnívám, že trestný čin nespáchal. Plná moc může k dispozici s účtem může v tomto případě trvat i po smrti.


FINANCE-DANĚ
- Je možný nákup na firmu fungující jen 1 měsíc v roce
- Mohu si dát do daní a nákladů věci pokud podnikám měsíc v roce?
- Jak dlouho musím podnikat abych si mohl koupit věci do nákladů
- Jaké věci je možné koupit na firmu a dát do nákladů
- Co může podnikatel koupit pro podnikání a dát do daní a nákladů?

Chystám se obnovit na 1 měsíc (pouze na prosinec 2013) volnou živnost (reklamní činnost, správa dat na PC), kterou mám jako vedlejší. Plánovaná faktura na své služby bude vystavena ve výši cca. 25.000 Kč. V minulých letech jsem využívala paušální výdaj nákladů (60%), ale letos bych potřebovala zakoupit stolní počítač a monitor od fyzické osoby (ne z obchodu, nepodnikatel) za cca. 20.000 Kč. Kupní smlouvu bychom sepsali v době provozování živnosti, tj. v prosinci 2013. Chci se zeptat, jestli si budu moci odečíst výdaj v podobě PC a monitoru, když si otevřu vedlejší činnost pouze na 1 měsíc a musím-li vést další? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Nevidím problém v tom, aby výdaj na osobní počítač nebo notebook a monitor byl uplatněn. Upozorňuji však na ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmu, které stanoví, že výdaje na osobní potřebu poplatníka nelze jako výdaj uplatnit. V rámci případné daňové kontroly byste tedy měl být schopen prokázat, že šlo o výdaj vynaložený (výhradně) na dosažení, zajištění a udržení Vašich zdanitelných příjmů.

_

FINANCE-DANĚ
- Výpůjčka bytu a daně
- Nájemní smlouva, nájem 1 Kč - budu platit obvyklou daň nebo jen z 1 Kč?
- Nájemné 1 Kč a výpočet daně - platí se z 1 Kč nebo z obvyklého nájemného?
- Pronájem bytu osobě blízké za 1 Kč a odvod daně na finančním úřadě
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné pronajmout byt osobě blízké za 1 Kč?
- Pronájem bytu za 1 Kč - je to legální
- Existuje povinnost pronajmout byt za obvyklou cenu?
- Může si pronajímatel svévolně určit výši nájmu, nájemného za byt?

V současné době (říjen 2013) mám s dcerou uzavřenou smlouvu o bezplatné výpůjčce mého bytu, jelikož zůstala sama se synem na mateřské dovolené, chtěla jsem jí pomoci, aby neplatila nájemné, jen poplatky spojené s užíváním bytu (energie, atd.). Dcera chtěla zažádat o příspěvek na bydlení, ale bylo jí sděleno přímo na úřadě, že musí mít v každém případě nájemní smlouvu na byt, i kdyby cena za pronájem byla 1 Kč. Obávám se, aby mi v případě, že uzavřeme takovou nájemní smlouvu, v budoucnu finanční úřad FÚ nedoměřil daň z ceny obvyklé za pronájem bytu v dané lokalitě. Prosím o radu, jakým způsobem dále postupovat, abychom se vyhnuli následným potížím. Děkuji moc za zprávu. Petra
 
ODPOVĚĎ:
Bohužel existuje riziko, že daň z ceny obvyklé Vám finanční úřad doměří, protože se jedná o vztah s osobou blízkou. Sice správce daně doměřuje cenu obvyklou zejména u podnikatelů, nicméně nebrání mu žádná překážka v tom, aby doměřil daň i v případě pronájmu rodinnému příslušníkovi.

Můžete byt ponechat ve výpůjčce, pak doměření nehrozí, nebo jej pronajmout dceři za 1 Kč a doufat, že správce daně daň z ceny obvyklé nedoměří. Vy sama nemáte povinnost pronajímat byt za cenu obvyklou.

Příjem z pronájmu nemovitosti je pak nutné zdanit dle následujícího vzorce: (příjem z pronájmu - skutečné náklady nebo paušální náklady ve výši 30% z příjmu) * 15%.

Nemusíte podávat daňové přiznání, a tudíž svůj příjem nezdaňujete, pokud Vaše veškeré příjmy nepřekročí 15.000 Kč za rok nebo v případě, že jste zaměstnaná, nepřekročí Vaše příjmy jiné než ze zaměstnání 6 000 Kč ročně.

_


FINANCE-DANĚ
- Je možný nákup na firmu fungující jen 1 měsíc v roce
- Mohu si dát do daní a nákladů věci pokud podnikám měsíc v roce?
- Jak dlouho musím podnikat abych si mohl koupit věci do nákladů
- Jaké věci je možné koupit na firmu a dát do nákladů
- Co může podnikatel koupit pro podnikání a dát do daní a nákladů?

Chystám se obnovit na 1 měsíc (pouze na prosinec 2013) volnou živnost (reklamní činnost, správa dat na PC), kterou mám jako vedlejší. Plánovaná faktura na své služby bude vystavena ve výši cca. 25.000 Kč. V minulých letech jsem využívala paušální výdaj nákladů (60%), ale letos bych potřebovala zakoupit stolní počítač a monitor od fyzické osoby (ne z obchodu, nepodnikatel) za cca. 20.000 Kč. Kupní smlouvu bychom sepsali v době provozování živnosti, tj. v prosinci 2013. Chci se zeptat, jestli si budu moci odečíst výdaj v podobě PC a monitoru, když si otevřu vedlejší činnost pouze na 1 měsíc a musím-li vést další? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Nevidím problém v tom, aby výdaj na osobní počítač nebo notebook a monitor byl uplatněn. Upozorňuji však na ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmu, které stanoví, že výdaje na osobní potřebu poplatníka nelze jako výdaj uplatnit. V rámci případné daňové kontroly byste tedy měl být schopen prokázat, že šlo o výdaj vynaložený (výhradně) na dosažení, zajištění a udržení Vašich zdanitelných příjmů.

_

FINANCE-DANĚ
- Výpůjčka bytu a daně
- Nájemní smlouva, nájem 1 Kč - budu platit obvyklou daň nebo jen z 1 Kč?
- Nájemné 1 Kč a výpočet daně - platí se z 1 Kč nebo z obvyklého nájemného?
- Pronájem bytu osobě blízké za 1 Kč a odvod daně na finančním úřadě
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné pronajmout byt osobě blízké za 1 Kč?
- Pronájem bytu za 1 Kč - je to legální
- Existuje povinnost pronajmout byt za obvyklou cenu?
- Může si pronajímatel svévolně určit výši nájmu, nájemného za byt?

V současné době (říjen 2013) mám s dcerou uzavřenou smlouvu o bezplatné výpůjčce mého bytu, jelikož zůstala sama se synem na mateřské dovolené, chtěla jsem jí pomoci, aby neplatila nájemné, jen poplatky spojené s užíváním bytu (energie, atd.). Dcera chtěla zažádat o příspěvek na bydlení, ale bylo jí sděleno přímo na úřadě, že musí mít v každém případě nájemní smlouvu na byt, i kdyby cena za pronájem byla 1 Kč. Obávám se, aby mi v případě, že uzavřeme takovou nájemní smlouvu, v budoucnu finanční úřad FÚ nedoměřil daň z ceny obvyklé za pronájem bytu v dané lokalitě. Prosím o radu, jakým způsobem dále postupovat, abychom se vyhnuli následným potížím. Děkuji moc za zprávu. Petra
 
ODPOVĚĎ:
Bohužel existuje riziko, že daň z ceny obvyklé Vám finanční úřad doměří, protože se jedná o vztah s osobou blízkou. Sice správce daně doměřuje cenu obvyklou zejména u podnikatelů, nicméně nebrání mu žádná překážka v tom, aby doměřil daň i v případě pronájmu rodinnému příslušníkovi.

Můžete byt ponechat ve výpůjčce, pak doměření nehrozí, nebo jej pronajmout dceři za 1 Kč a doufat, že správce daně daň z ceny obvyklé nedoměří. Vy sama nemáte povinnost pronajímat byt za cenu obvyklou.

Příjem z pronájmu nemovitosti je pak nutné zdanit dle následujícího vzorce: (příjem z pronájmu - skutečné náklady nebo paušální náklady ve výši 30% z příjmu) * 15%.

Nemusíte podávat daňové přiznání, a tudíž svůj příjem nezdaňujete, pokud Vaše veškeré příjmy nepřekročí 15.000 Kč za rok nebo v případě, že jste zaměstnaná, nepřekročí Vaše příjmy jiné než ze zaměstnání 6 000 Kč ročně.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Úhrada bolestného od zahraničního zaměstnavatele českého zaměstnance

Přítel pracuje v zahraničí na základě E101 jako OSVČ. Sociální a zdravotní pojištění si tedy platí v ČR. V zahraničí pracuje u firmy jako instalatér. 10/2012 si způsobil při práci dost vážný úraz - tříštivou zlomeninu nohy. Byl operován a převezen do ČR. Po roce nemá nohu stále zahojenou. Mě by zajímalo, jestli firma, u které pracoval má povinnost uhradit mu nějakou částku, např. bolestné, nebo cokoli jiného. Zůstal v podstatě bez prostředků. Děkuji, Oldřiška
 
ODPOVĚĎ:
Dle českého právního řádu existuje odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem. Jelikož ale přítel nebyl zaměstnancem ale OSVČ, tato odpovědnost se neuplatní. To je bohužel jedna z nevýhod práce na živnostenský list. Navíc je tato úprava, jak již bylo řečeno, dle českého právního řádu. Pokud však byl nemocensky pojištěn, měl by mít nárok na nemocenské dávky od OSSZ, bude tedy nutné se informovat nejlépe na centrále České správy sociálního zabezpečení.
Co se týče náhrady škody mimo pracovněprávní vztah, zde by muselo být posouzeno, zda např. nedošlo ke vzniku odpovědnosti občanskoprávní, tedy např. úmyslným zaviněním, či nedbalostí ze strany jiné osoby. Je také možné, že právní řád země, ve které přítel pracuje, upravuje danou věc odlišně, což je otázka, na kterou Vám nedokáži odpovědět. Navíc půjde o případ s mezinárodním prvkem, což vyžaduje posouzení, který právní řád se pro případné vymáhání škody použije.
Obecně ale platí, kde není žalobce, není soudce, tedy bez vymáhání škody z Vaší strany žádnou kompenzaci od zahraniční společnosti nečekejte.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nadbytečnost u těhotné zaměstnankyně
- Může těhotná zaměstnankyně dostat výpověď pro nadbytečnost?
- Ochranná doba a výpověď těhotné pracovnici, zaměstnankyni
- Jak se odvolat proti výpovědi zaměstnavatele pro těhotenství?
- Těhotenství zaměstnankyně a odvolání proti výpovědi zaměstnavatele
- Těhotenství pracovnice a odvolání proti výpovědi zaměstnavatele
- Jak se bránit proti výpovědi zaměstnavatele v době těhotenství
- Obrana proti výpovědi zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy musí zaměstnankyně oznámit těhotenství zaměstnavateli
- Povinnost ohlášení těhotenství zaměstnavateli - informace

5.9.2013 jsem dostala výpověď pro nadbytečnost. V té době jsem byla už několik dnů těhotná, aniž jsem o tom věděla. Mám to potvrzené od gynekologa, ale těhotenskou průkazku zatím nemám. Výpovědní doba začala běžet 1. října a skončí 30. listopadu. Vím, že podle zákoníku práce nemůže zaměstnavatel dát výpověď těhotné ženě. Zatím jsem své těhotenství neoznámila, nechci aby to tak brzo všichni věděli. Bude stačit, když to oznámím až budu mít v ruce těhotenskou průkazku? I kdybych netrvala na zrušení výpovědi, měla bych právo na přerušení výpovědní doby z důvodu ochranné lhůty? Firma, ve které nyní pracuji se bude zřejmě úplně likvidovat, takže dostanou časem výpověď všichni zaměstnanci. Bojím se trochu reakce zaměstnavatele, aby mě nechtěl nějakým způsobem „vyštípat“. Mohlo by se to stát, má na mě nějaké „páky“? Co by se dělo, pokud bych svá práva vůbec neprosazovala a já bych byla k 30.11. propuštěná? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
S tím, že nelze dát výpověď těhotné, nemáte tak zcela pravdu. Existuje tzv. ochranná doba, ale ta se nevztahuje na důvod výpovědi dle §52 písm. a) a g)- tedy pokud se bude zaměstnavatel rušit, můžete dostat výpověď. Nynější výpověď by zřejmě skutečně byla neplatná, nicméně, jediný legální důvod domáhat se zrušení výpovědi je žaloba na soud dle §72 zákoníku práce, tedy zaměstnavatel není povinný do rozhodnutí soudu "vzít výpověď zpět".
Přerušení výpovědní doby je u Vás zřejmě nemožné, jelikož už jste v době výpovědi těhotná byla. Tedy pokud se bránit nebudete, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby s nárokem na odstupné.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Plastnost výpovědi dohodou v pracovní neschopnosti
- Výpověď dohodou - informace
- Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná v neschopnosti - je platná?
- Platnost podepsání dohody o ukončení pracovního poměru v době PN

Otec mé přítelkyně, pracuje jako dělník ve VSŽ - studená válcovna již 14 let, je mu 59 let a měl nedávno vážný pracovní úraz. Je od 24.5. 2013 v pracovní neschopnosti. Dne 2.6.2013 jsme se dozvěděli, že dostal od zaměstnavatele výpověď dohodou k 31.5.2013 po přezkoumání komisí, kterou bohužel podepsal. Od zaměstnavatele dostal 7měsíční odstupné. Je ale stále v pracovní neschopnosti. Vztahuje se na tuto událost ochranná lhůta, i když podepsal ukončení pracovního poměru dohodou? Jak máme postupovat dál, má si dát žádost na přijetí na pracovní úřad hned, nebo po ukončení pracovní neschopnosti? A je vůbec ještě důvod, po podepsání výpovědi v pracovní neschopnosti? Děkujeme, Petr
 
ODPOVĚĎ:
Předně, nic jako výpověď dohodou neexistuje. Zákon rozlišuje výpověď jako jednostranný úkon zaměstnance nebo zaměstnavatele bez nutnosti souhlasu druhé strany a dále zná dohodu o ukončení pracovního poměru, což je úkon vyžadující souhlas obou stran (dohoda - dohodout se - komunikace mezi stranami - vícestranný právní úkon).
Pro posouzení vašeho dotazu je toto klíčové rozlišit, jelikož ochranná lhůta podle § 53 zákoníku práce se vztahuje pouze na zákaz výpovědi, ne na ukončení pracovního vztahu dohodou. Jestliže tedy zaměstnanec podepsal dohodu, tedy souhlasil s rozvázáním pracovního poměru dohodou k určitému dni. Dohodu o ukončení pracovního poměru je možné podespsat i v době dočasné pracovní neschopnosti DPN.
Po ukončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské, které bude vyplácet příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání). Na úřad práce doporučuji zajít ihned, jelikož pracovní poměr podle všeho skončil k 31.5.2013.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Zaměstnanec si nechává poslat výplatu na účet kamaráda - je možná exekuce na účet?
- Posílání výplaty na účet kamaráda, kamarádky - může exekutor zablokovat účet?
- Posílání platu, mzdy na účet kamaráda, kamarádky - může exekutor zablokovat účet?
- Obstavení účtu na který chodí výplata, plat, mzda - účet nepatří dlužníkovi

Měla bych vážný dotaz ohledně mé exekuce na můj bankovní učet. 10.11.2013 mi exekutor zablokoval bankovní účet v bance, kamarád si tam již na můj účet nechával posílat výplatu delší dobu. V práci dal jiné číslo účtu, na který mají poslat výplatu, ale exekutor zjistil že to teď poslali stále na ten můj - už zablokovaný obstavený účet. Má exekutor právo si vzít peníze člověka, kterému účet nepatří? Vrátí exekutor peníze mému kamarádovi, když potvrdí všemi prostředky, že ty peníze jsou jeho. Budu ráda když mi odpovíte. Mockrát děkuji. Kristýna
 
ODPOVĚĎ:
Účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu. Účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu. Za majitele účtu je považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Oprávnění majitele účtu, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz, popřípadě při splnění sjednaných podmínek, vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje „pohledávku z účtu u peněžního ústavu“, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle § 303 až § 311 občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mj. to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není věc, ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). Proto při exekuci účtu banka nezkoumá, čí prostředky byly na účet vloženy. Váš kamarád tedy nemůže požadovat vrácení peněz po exekutorovi, ale po Vás.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodloužení výpovědní lhůty a pracovní neschopnost zaměstnace
- Výpověď zaměstnance, pracovní neschopnost a vliv na výpovědní lhůtu
- Výpověď zaměstnavatele, pracovní neschopnost a vliv na výpovědní lhůtu
PRÁCE-PLATY, MZDY    
- Proplacení přesčasů při výpovědi zaměstnance v práci, zaměstnání
- Proplacení dovolené při výpovědi zaměstnance v práci, zaměstnání

Mám dotaz týkající se výpovědi a proplacení přesčasových hodin a dovolené. Chystám se podat výpověď do konce října 2013 s 2měsíční výpovědní lhůtou, která začne trvat od 1.11 a skončí 31.12.2013. Pokud bych nastoupil na nemocenskou, prodlužuje se výpovědní doba? Pokud by nemocenská začala a skončila ve výpovědní lhůtě, tedy 1.11.-30.12? Nebo pokud by začala před počátkem výpovědní lhůty a skončila ve výpovědní lhůtě, tedy 31.10. - 30.12? Měnila by se situace, kdybych výpověď podal v pracovní neschopnosti? Tedy pokud by pracovní neschopnost začala 29.10., já výpověď podal 30.10.s tím, že by pracovní poměr skončil 31.12.2012 - jak by to potom bylo s výpovědní lhůtou? Má zaměstnavatel povinnost nevyčerpanou dovolenou a přesčasové hodiny proplatit? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Předně zaměstnavatel musí proplatit jak nevyčerpanou dovolenou, tak odpracované přesčasy.
Co se týče nemocenské ve výpovědní době, pokud dáte výpověď Vy sám, skončí pracovní poměr k 31. 12. 2013 bez ohledu na to, že budete na nemocenské nebo zde bude jiná překážka na Vaší straně. Za určitých podmínek se výpovědní doba prodlužuje o dobu nemocenské jen, když dá výpověď zaměstnavatel.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Platová třída ředitele střední školy - informace
- Jak se určuje plat a platová třída ředitele školy - postup, informace
- Plat ředitele školy - platová třída, postup výpočtu platu

Který § stanovuje, že ředitel střední školy SŠ nesmí mít nižší platovou třídu než jeho podřízený, např. výchovná poradkyně? Vztahuje se toto ustanovení i na zástupce ředitele? Předem děkuji, Vladimír
 
ODPOVĚĎ:
Předpis, který upravuje tuto problematiku je nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 3 tohoto nařízení zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací (NV 222/2010 Sb.) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Z těchto nařízení plyne oprávnění zaměstnavatele zařadit ředitele a učitele, popř. zástupce do rozdílných platových tříd v rozmezí 8-14 platové třídy dle nejsložitějšího druhu práce, který vykonává.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání mzdy u pracovního poměru bez pracovní smlouvy
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nelegální zaměstnávání a daňový únik - pracovní poměr bez pracovní smlouvy
- Pracovní poměr bez pracovní smlouvy - nelegální zaměstnávání a daňový únik

2011 mě můj kamarád zaměstnal načerno, potřeboval pomoci při auditu v jedné plzeňské firmě. 03/2013-09/2013 mi nedal žádnou mzdu. Písemnou smlouvu s ním nemám podepsanou. Jediné co mám, je podepsaná mlčenlivost u Plzeňské firmy, kde jsem pracovala načerno až do 9/2013. Mohu nějak dostat peníze ze svého kamaráda. Děkuji, Ilona
 
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz má tzv. dvě strany jedné mince. Ve Vašem případě jde na jednu stranu o bezdůvodné obohacení na straně "kamaráda", na stranu druhou však i o nelegální zaměstnávání a daňové úniky. Postih za nelegální zaměstnávání a daňový únik se může vztahovat na obě strany, tedy jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance, jelikož výkon nelegální práce umožnil. Na Vašem místě bych tedy zvážila radu s advokátem, který má zkušenost s pracovněprávními spory, do jaké míry hrozí postih i Vám při uplatnění práva na nevyplacenou mzdu u soudu.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání odměny z brigády při neexistenci pracovní dohody, smlouvy se zaměstnavatelem
- Zaměstnavatel dluží mzdu za brigádu - vymáhání soudně, soudní cestou

09-12/2012 jsem pracovala na dohodu jako noční recepční. Dále 01-03/2013. Mzda mi byla krácena a přibyly další práce.  1.4.2013 jsem oznámila, že brigádu končím, mzdu za 03/2013 jsem nedostala. Podle šetření inspekce práce neexistuje doklad moji práci v roce 2013 a proto bych neuspěla ani u soudu. Mám nějakou šanci dostat dlužnou mzdu? Třeba svědeckou výpovědí apod.? Děkuji, Marcela
 
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě soud má rozsáhlejší možnosti zjistit skutkový stav a objasnit mnohé okolnosti než inspektorát práce. Proto bych v žádném případě netvrdila, že nemáte šanci uspět u soudu. Svědecká výpověď je jedním z důkazním prostředků a i ona můžete sloužit k prokázání Vašich tvrzení a úspěšnému vymožení Vašich nároků (tj. odměny za brigádu).

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď dle §55 zákoníku práce a krácení dovolené
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nevyplacení mzdy z důvodu výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností
- Neproplacení platu z důvodu výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností
- Výpověď dle § 55 ZP a proplacení dovolené

Dostala jsem 6.11.2013 výpověď podle § 55 Zákoníku práce. Může mi zaměstnavatel neuhradit mzdu za říjen 2013? Jak je to s nevyčerpanou dovolenou? Děkuji, Dita
 
ODPOVĚĎ:
Zásadně nemůže zaměstnavatel nevyplatit mzdu nebo plat ani s poukazem na okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Co se týče nevyčerpané dovolené, tu je Vám rovněž povinen proplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru z důvodu celodenní péče o babičku - II. stupeň bezmocnosti
- Ukončení pracovního poměru z důvodu celodenní péče o dědeček - II. stupeň bezmocnosti
- Výpověď v práci z důvodu celodenní péče o babičku - II. stupeň bezmocnosti
- Výpověď v práci z důvodu celodenní péče o dědeček - II. stupeň bezmocnosti
- Péče o prarodiče s bezmocností a výpověď v práci

Jedná se mi o celodenní péči mé babičky (II. st. bezmocnosti), o kterou se dosud starala její dcera (moje matka). Od 1.1.2014 si ji chci vzít do bezplatné péče já, proto jsem dne 11.11.2013 podala u svého zaměstnavatele žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou. Ten mi ale uložil dvouměsíční čekací lhůtu podle Zákoníku práce. Mohu na základě lékařského potvrzení samovolně opustit zaměstnání k 31.12.2013, aniž by mi zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr? Který lékař mi doklad na péči babičky pro zaměstnavatele vystaví?
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Samovolně opustit zaměstnání fakticky můžete, vystavujete se riziku, že s Vámi zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr z důvodů hrubého porušení pracovních povinností, což může mít vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Jiný zásadní vliv však s tímto krokem spojen není, neboť na vaši žádost Vám musí zaměstnavatel vystavit oddělené potvrzení (zápočtový list), ve kterém tento důvod uveden nebude. Jisté riziko je ale v tom, že v případě, že by Vaší nepřítomností v práci vznikla zaměstnavateli prokazatelně škoda, tuto by po Vás mohl vymáhat. Kdo Vám vyhotoví doklad o péči o babičku netuším, spíše se obraťte na českou správu sociálního zabezpečení ČSSZ.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Maximální délka pracovní neschopnosti v důchodovém věku
- Maximální doba dočasné pracovní neschopnosti DPN

28.1.2013 jsem měla pracovní úraz tři operace, prvních 21 dní placeno zaměstnavatelem dále OSSZ. Bohužel jsem onemocněla teď vážněji a na déle. Od 1.1.2014 budu mít na neschopence další diagnozu připsanou, potřebuji vědět jak dlouho můžu mít neschopenku a jestli můžu žádat o prodloužení pracovní neschopnosti a co pak dál. Plánovaná neschopenka je nejmíň ještě půl roku, nebo mám dočasnou pracovní neschopnost DPN přerušit? Na invalidní důchod nemůžu jít, mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, i když už mám důchodový věk tak jsem o důchod nežádala. Děkuji, Sabina
 
ODPOVĚĎ:
Co se týče pracovněprávního poměru, zde není omezení délky pracovní neschopnosti, omluvená nepřítomnost zaměstnance trvá tak dlouho, dokud trvá tato překážka v práci. Vliv to však může mít na krácení dovolené.

_

OBČAN-DLUHY
- Oddlužení a zastavení růstu úroků z dluhu
- Insolvence a růst úroků u dluhu
- Insolvenční řízení a růst úroků u dluhu
- Kdy přestávají růst úroky z dluhu u banky při insolvenci
- Ukončení růstu úroků z dluhu v insolvenčním řízení
- Kdy přestávají růst úroky z prodlení u dluhu u banky při insolvenci
- Ukončení růstu úroků z prodlení z dluhu v insolvenčním řízení
- Vydání usnesení o úpadku a zastavení růstu úroku z prodlení

Švagr má zažádáno o osobní bankrot. Prosím o informaci, kdy dochází k zastavení růstu úroků a sankcí u nesplácených půjček? Stačí mít jenom podanou žádost, která se objeví v insolvenčním rejstříku nebo musí dojít ke schválení bankrotu soudem? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
K zastavení nárůstu úroků z prodlení nedochází samotným zahájením insolvenčního řízení (kdy se insolvenční návrh objeví v insolvenčním rejstříku), ale až okamžikem vydání usnesení o úpadku.

_

OBČAN-DLUHY
- Nový dluh v insolvenci, insolvenčním řízení - je to přípustné?
- Nový dluh v oddlužení - je to přípustné?
- Mohu si vzít půjčku v době oddlužení, insolvenčním řízení?
- Zrušení oddlužení z důvodu dalšího zadlužení v době oddlužení
- Další zadlužení dlužníka v oddlužení a zrušení oddlužení soudem

Přítel je v osobním bankrotu a chce si ode mě půjčit peníze, za které bude ručit směnkou. Bude taková směnka platná? Mohu jí pak při případném nesplacení soudně vymáhat? Děkuji za odpověď. Milena
 
ODPOVĚĎ:
Směnka samozřejmě platná bude (pokud nebude vykazovat jiné formální chyby). Váš přítel by měl ale velmi dobře uvážit, zda je pro něj vhodné, aby mu vznikl další závazek. Protože pokud mu bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře, nesmí mu vzniknout během oddlužení nový závazek, který by nebyl schopen hradit. Pokud by nastala taková situace, hrozilo by Vašemu příteli, že krajský soud jeho oddlužní zruší a zároveň rozhodne o konkurzu. Navíc tím, že si podal Váš přítel insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, dal najevo, že usiluje o řešení své nelehké finanční situace a zejména se snaží opětovně dostat mezi "nedlužníky". Další zadlužování se by proto nebylo nejvhodnějším způsobem, jak řešit své finannčí problémy. Osobně považuji za nerozumné půjčovat předlužné osobě v osobním bankrotu.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Postup ukončení dohody o provedení práce DPP
- Ukončení DPP z důvodu úrazu, nemoci, pracovní neschopnosti
- Výpověď dohody o provedení práce pro úraz, nemoc, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost u dohody o provedení práce DPP
- Jak ukončit, vypovědět dohodu o provedení práce DPP
- Výpovědní lhůta u dohody o provedení práce DPP

Jsem zaměstnán na dohodu o provedení práce DPP - 1x týdně vedu kroužek sebeobrany. Vím, že výpověď nelze podat jednostranně, tedy ne, bez souhlasu obou stran. Před týdnem, se mi ovšem stal úraz a jsem v dočasné pracovní neschopnosti DPN, smlouva tak pro mne ztrácí smysl (v neschopnosti budu pravděpodobně více jak 6 týdnů). Zaměstnavatel by byl ale nejradši, abych kroužek vedl dále. Já jsem již zaslal písemnou výpověď na adresu zaměstnavatele. Lze tímto dohodu jednostranně ukončit? Tedy faktem, že se mi stal úraz, na základě kterého nemohu již nadále plnit své závazky? Jak je to v tomto případě s výpovědí? Jaká má výpověď právní účinek? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
V případě "práce na dohodu" (tedy pracovní poměr založený na dohodě o provedení práce DPP) můžete skončit bez udání důvodu pouze s 15 denní výpovědní lhůtou a její účinky nastávají doručením druhé straně. Od doručení pak tedy máte 15 dní výpovědní lhůtu a 16. dnem končí pracovní vztah.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Dědění chaty postavené bez stavebního povolení
- Dědění chalupy postavené bez stavebního povolení
- Může stavební úřad přikázat odstranění černé stavby dědici který ji zdědil?
- Dědic zdědil stavbu bez stavebního povolení - může SÚ přikázat zbourání?
- Může stavební úřad přikázat zbourání zděděné černé stavby (chaty, chalupy)
- Může stavební úřad pokutovat dědice za černou stavbu postavnou zůstavitelem?
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Je možné pokutovat dědice za přestupek zůstavitele?
- Přestupek zůstavitele a pokuta pro dědice

V dědictví se bude řešit pozemek po dědovi. Stála na něm chata, kterou děda zboural a postavil v roce 2010 novou, na stejném místě, s větším půdorysem, ale bez stavebního povolení. Hrozí dědicům dodatečná sankce - pokuta a zbourání chaty? Děkuji, Žaneta
 
ODPOVĚĎ:
1/ Rozhodnutí o odstranění stavby:
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníkovi (tzn. i tomu, kdo stavbu zdědil) odstranění stavby, která je prováděna nebo byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. Pokud by se tedy stavební úřad dozvěděl o nelegálním odstranění staré a vybudování nové chaty, byl by povinen postupovat shora nastíněným způsobem.

2/ Udělení pokuty:
Váš dědeček se s největší pravděpodobností (jako stavebník chaty) dopustil (mimo jiné) přestupku dle § 178/2 písm. a) stavebního zákona. Za tento přestupek (resp. rovněž za přestupky související s nelegálním odstraněním chaty) však odpovídal toliko Váš dědeček, odpovědnost za tyto přestupky se samozřejmě nedědí.

Současně je však nutné podotknout, že např. v případě započetí užívání chaty, o níž je Vám známo, že nebyla vybudována se souhlasem stavebního úřadu, byste se mohla dopustit některého z přestupku dle § 178/1 písm. e) a násl. stavebního zákona.

3/ Legalizace chaty:
Jako ideální řešení obou shora naznačených potíží se pak jeví tzv. legalizace černé stavby, t. j. dodatečné povolení stavby dle § 129/2 stavebního zákona. Prokážete-li v zahájeném řízení o odstranění stavby všechny skutečnosti dle § 129/3 stavebního zákona, tzn. že chata:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem,
zastaví stavební úřad řízení o odstranění stavby. Po skončení dědického řízení Vám proto lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podrobnosti podání žádosti o dodatečné povolení stavby.

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce neoprávněně zařadil byt do majetkové podstaty - co dělat?
- Neoprávněné zařazení nemovitosti do majetkové podstaty insolvenčním správcem

Byla jsem OSVČ a konkurz na sebe vyhlásila v 9/2011. Možno dohledat vše na justice.cz. Před podáním návrhu, byla s bankou, která má zástavní právo, sepsána dohoda - exekuční zápis s tím, že synové se zaručí, že hypotéka bude řádně splácena a banka v tom případě byt do pohledávek nezařadí. Insolvenční správce do majetkové podstaty byt zařadil, a upozornil o tom banku - banka se musela jako věřitel přihlásit. Syn na kterého byl byt přepsán již rok před tím, než se vůbec o nějakém konkurzu uvažovalo podal na správce žalobu. Bylo již první stání, ale nedopadlo dobře pro nás Slečna právnička to neobhájila, nedostala se ani k tomu podstatnému co bylo nejdůležitější, že v té době přepisu jsem v bytě nebydlela a že byt nebyl přepsán úmyslně, kdy by došlo k ochuzení věřitelů, poněvadž banka nesouhlasí s prodejem, ale bude muset pokud ji IS vyzve. Ale z prodeje bude profitovat pouze IS, který obdrží až 9% z prodeje. Tak jsem se chtěla zeptat jestli je nějaké východisko a nějaká rada.
Děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
Fakt, že se Váš syn zavázal k hrazení Vašeho hypotečního úvěru, neznamená, že se banka nemohla přihlásit jako věřitel. Naopak pokud by tak neučinila a Váš syn přestal hradit, ztratila by tak možnost svou pohledávku vymáhat. Pokud závazek syn hradil řádně, tak jak se zavázal, měla být pohledávka posuzována jako podmíněná. Insolvenční správce musí do majetkové podstaty sepsat veškerý movitý i nemovitý majetek, který by mohl být použit pro potřeby insolvenčího řízení. Ve Vašem dotazu nejprve píšete, že se syn pouze zavázal hradit hypotéku a následně, že na něj bylo vlastnictví bytu převedeno. Proto by bylo vhodné tato fakta blíže specifikovat, abychom Vám poskytli konkrétnější odpověď. Stejně tak jako i důvody podání žaloby na insolvenčního správce, jelikož píšete, že byla podána před samotným prohlášením konkurzu.
_

OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce neposílá výživné - jak postupovat
- Insolvenční správce neposílá alimenty - jak postupovat
- Insolvenční správce nekomunikuje a přestal posílat výživné - co dělat?
- Insolvenční správce nekomunikuje a přestal posílat alimenty - co dělat?
- Zrušení oddlužení a změna na konkurz insolvenčním správcem
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kam podat stížnost na insolvenčního správce?
- Kam si stěžovat na postup insolvenčního správce?

Otec dětí je v insolvenci a jeho insolvenční správce IS neposílá výživné na 2 děti. Již 3 měsíc. Exekuční soud nepomůže, Insolvenční soud nereaguje na žádost o nápravu, policie ČR neví, insolvenční správce IS se nechá zapírat asistentkou a nikdo nedokáže poradit. Kam se mám prosím obrátit, aby to někdo začal řešit? Děkuji, Julie
 
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud insolvenční správce nezasílá stanovené výživné, není zpravidla chyba na jeho straně, ale na straně dlužníka, který mu neplní soudem stanovené měsíční splátky. Tento fakt oznámí insolvenční správce soudu, který může oddlužení zrušit a změnit na konkurz. Nicméně pokud se však domníváte, že insolvenční správce IS neplní řádně své povinnosti, máte možnost obrátit se na insolvenční soud, který správce nejen do funkce ustanovuje, ale také mu ukládá povinnosti a kontroluje jeho činnost. V případě, že shledá jeho činnnost jako nedostatečnou nebo v rozporu se zákonem může mu uložit sankce jako je např. pořádková pokuta nebo dokonce i zbavení funkce. Vyrozumění soudu doporučuji zaslat písemně a posečkat, protože insolvenční soudy jsou zahlceny různými podněty.

_

OBČAN-DLUHY
- Dluh před splatností a insolvence dlužníka
- Pohledávka před splatností a insolvence dlužníka
- Mohu přihlásit pohledávku před splatnostní do insolvenčního řízení?

Půjčila jsem známému 04/2013 několik set tisíc, s tím že si asi 4 měsíce na to požádal o insolvenci, teď je v čekací době, svou pohledávku jsem nenahlásila, jelikož mi je dluh před splatností - dle ústní dohody. Je tedy možnost do budoucna že by jsem tímto o oficiální cestu vymáháni přišla kdyby mu insolvence byla schválená? Děkuji, Božena
 
ODPOVĚĎ:
V případě, že Váš známý podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, bylo by vhodné nyní řízení sledovat. Stav insolvenčního řízení najdete v insolvenčním rejstříku, který je veřejně dostupný online (https://isir.justice.cz). Jakmile totiž insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka stanoví věřitelům lhůtu, ve které musí své pohledávky přihlásit (zpravidla 30 dní) - i pohledávky před splatností! Jedině přihlášené pohledávky, které nejsou popřeny insolvenčním správcem mohou být totiž uspokojovány. Mimo insolvenční řízení totiž dlužník nemůže svému věřiteli plnit a tím pádem byste o své peníze mohla přijít. Nevadí tedy, že Vaše pohledávka doposud není splatná.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na stravné při přidělení práce v jiném městě
- Kdy má zěměstnanec nárok na stravné
- Výše stravného pro zaměstnance v roce 2014
- Kdy musí zaměstnavatel vyplatit stravné
- Kolik činí stravné v roce 2014

Obracím se s dotazem k náhradě stravného při dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli, do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě. Spolu s ostatními, v rámci dočasného přidělení, na základě písemné dohody uzavřené mezi námi a původním zaměstnavatelem, dojíždíme do místa výkonu práce, které je odlišné od našich bydlišť.
Zaměstnavatel nám odmítá vyplácet stravné, ale důvody nám nevysvětlil. Zajímalo by nás, zda je zaměstnavatel povinen nám vyplácet stravné, v jaké výši a může-li se placení zprostit tím, že nám umožnil objednat si jídlo v místě dočasného přidělení u firmy, kde v rámci přidělí pracujeme. Na toto jídlo, pokud si ho objednáme, musíme ale částečně doplácet ze svých prostředků. Děkuji, Zdena
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce stanoví, že je-li zaměstnanec dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, které je současně odlišné od bydliště zaměstnance, přísluší mu stejné náhrady včetně stravného jako při tuzemských pracovních cestách za každý den dočasného přidělení. Povinnosti vyplácet stravné se může zaměstnavatel zprostit jen tím, že Vám jídlo bude poskytnuto, tedy i uhrazeno, nikoli jen tím, že jste si jej mohli objednat (§ 163 odst. 2 zákoníku práce). Výška stravného se odvíjí od délky pracovní cesty, pokud trvá 5-12 h je to 64 Kč, 12-18 h 96 Kč, více než 18 h-151 Kč.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na kompenzaci za opoždění letu
- Technické důvody zpoždění letu a nárok na odškodné za zpoždění
- Technické důvody opoždění letu a nárok na kompenzaci za zpoždění
- Zpoždění letu a nárok na odškodnění od letecké společnosti

Od letecké společnosti mám nárok na kompenzaci 400 Euro na osobu za zpoždění letu 7 hodin. Přiznali mi 200 Euro s tím, že šlo o technické problémy. Myslela jsem, že technické problémy nemohou být důvodem k odepření nebo snížení kompenzace, je to tak? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Argumenty leteckých společností, jimiž odpírají nárok na kompenzaci či jej snižují jsou různé. V dotaze uveden "technické problémy" blíže nerozvedené, nelze považovat za oprávněný argument, na jehož základě by bylo možné nárok na kompenzaci snížit. Doporučuji se obrátit na leteckou společnost s žádostí o vysvětlení uvedených technických problémů s upozorněním na soudní vymáhání kompenzace.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel potřebuje byt pro sebe, musí zajistit byt na dobu neurčitou?
- Pronajímatel potřebuje byt pro sebe, musí zajistit byt i po 1.1.2014
- Náhradní byt po výpovědi nájemníka se smlouvou na dobu neurčitou
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem - nový občanský zákoník 2014
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem - NOZ 2014
- Výpověď pronajímatelem - je nutný náhradní byt dle NOZ 2014?
- Výpověď pronajímatelem - je nutný náhradní byt dle NOZ 2014?

Uvažuji nad koupí bytu s nájemcem s regulovaným nájmem na dobu neurčitou. Výhledově za 2-5 let bych tento byt rád užíval pro své bydlení. Tzn. výpověď dle §711a, a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe. Dle mých informací musím v tomto případě aktuálně opatřit nájemci náhradní byt (tzn. ve stejné lokalitě, odpovídající velikosti, kvality-nikoli ceny, ale hlavně se smlouvou opět na dobu neurčitou). Sehnat v dnešní době nájemní smlouvu na dobu neurčitou je vzhledem k právní situaci samozřejmě problém, jelikož je nutné takovouto smlouvu odkoupit, nájemce s ní nemusí souhlasit atd.
1) Je pravda, že náhradní smlouva musí být na dobu neurčitou?
2) Je pravda, že s novelou občanského zákoníku (nový občanský zákoník NOZ, zákon č. 89/2012) postačí od 1.1.2014 dát v takovéto situaci výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou a již nebude nutné opatřovat náhradní byt? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že pronajímatel, dává-li nájemci výpověď z bytu z důvodu uvedeném v § 711a odst. 1 občanského zákoníku je povinen nájemci najít náhradní byt a to dle místních podmínek rovnocenný bytu, který má nájemce vyklidit. Z podmínky rovnocennosti bytu lze usuzovat, že by se mělo jednat i o nájem bytu na domu neurčitou. Avšak soud by měl také hodnotit reálnou možnost pronajímatele takový byt v dané lokalitě s danými parametry najít. Z toho důvodu se domnívám, že byt s nájmem na dobu neurčitou nutně být nemusí, resp. měl byste se v dané lokalitě takový byt pokusit najít, ale pokud se tak nepovede, soud na tom patrně trvat nebude.

V novém občanském zákoníku 2014 (NOZ) se opravdu s bytovými náhradami nepočítá, zákon hovoří pouze o tříměsíční výpovědní lhůtě.

_

TRESTNÍ-TRSTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení na bývalého manžela - nevyvázal manželku z hypotéky
- Trestní oznámení na bývalého manžela - nedodržel dohodu o vypořádání SJM
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel nevyvázal bývalou manželku z hypotéky
- Manžel nedodržel dohodu o vypořádání SJM - co dělat?

Můžu podat trestní oznámení na bývalého manžela za nedodržení dohody o vypořádáni majetkových vztahů. Nevyvázal mě z hypotečního úvěrU a teď mám platit za něj i když jsem mu dle dohody zaplatila část domu a on peníze utratil a nevložil je do banky, jak bylo původně dohodnuto. Banka dluh vymáhá na mě. Děkuji, Marcela
 
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení jistě podat můžete. Ve Vašem případě by se jednalo s největší pravděpodobností trestný čin podvodu dle § 209 Trestního zákoníku. Nicméně připravte se na to, že je možné, že Policie příp. státní zástupce mohou argumentovat skutečností, že se jedná o tzv. občanskoprávní spor (a neprokážou úmysl podvodu), kde orgány činné v trestním řízení nezasahují. V takovém případě je třeba velmi precizně trestní oznámení formulovat v souladu s příslušným ustanovením trestního zákoníku týkající se podvodu. Avšak ani v takovém případě není zaručeno, že orgány činné v trestním řízení věc tzv. "naberou". Dále je třeba vědět, že i kdyby trestní řízení bylo započato a manžel nakonec byl odsouzen, můžete v rámci něj sice nárokovat náhradu škody, ale existuje velká pravděpodobnost, že budete s nárokem odkázána do občanskoprávního řízení, neboť účelem trestního řízení je mimo jiné potrestání pachatele a nikoliv náhrada škody poškozenému. Ve Vašem případě je tedy na zvážení, zda na civilní soud žalobou na zaplacení dlužné částky neobrátit rovnou a neplýtvat tak zbytečně energií.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak deponovat peníze pro případ úmrtí a zajistit vyplácení po částech potomkovi
- Vyplácení deponované částky dědici po částech pro případ úmrtí
- Vyplácení dědictví po částech u dědice který má exekuci
- Dědic v exekuci - jak zajistit vyplácení dědictví po částech?

Moje známá, již dost stará a nemocná paní, má syna ve výkonu trestu. Nutno říct, že už podruhé. Dluží kam se podívá a pokud něco vlatní, postará se o to exekuce. Jeho maminka by chtěla, až už tu sama nebude, aby neskončil jako bezdomovec a aby měl každý měsíc k dispozici alespoň nějaké peníze. Existuje nějaký způsob, jak její peníze někde "deponovat"
a zajistit pravidelné vyplácení jejímu synovi tak, aby nedostal všecho najednou a zároveň, aby tyto peníze nepodléhali exekuci? Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Takové zajištění dědice bohužel nelze v našich právních podmínkách spolehlivě zajistit (v současné době nenacházím ani jednoznačné řešení podle nového občanského zákoníku 2014).

Teoretickou možností je závětní odkázání povinného dílu synovi (jakožto nepominutelnému dědici) a zbývající majetek odkázat důvěryhodné osobě, která se zůstavitelce zaváže dobrovolně synovi zůstavitelky poskytovat určitou částku měsíčně až do vyčerpání zděděné částky (tento závazek nelze stvrdit písemně, taktéž jej nelze vymoci soudem).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Budova je součástí pozemku - platí to i zpětně před účinností NOZ 2014
- Zpětná platnost "budova je součástí pozemku" dle NOZ 2014
- Platí i zpětně, že budova je součástí pozemku nebo až od roku 2014?
- Budova je součástí pozemku - § 3055 nový občanský zákoník 2014

v souvislosti s novým občanským zákoníkem (NOZ) s účinnosti 1.2.2014, bych se chtěla zeptat, jak bude řešena situace, kdy vlastník nemovitosti (budovy) je odlišný od vlastníka pozemku, na kterém budova stojí. Podle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) by to nemělo být možné, ale nechápu, jestli se to týká pouze nových staveb, tj. že nebude vydáváno stavební povolení na stavby na cizích pozemcích, nebo jestli to bude řešeno i zpětně.
Vlastníme chatu, která stojí na pozemku jiné fyzické osoby, která při koupi chalupy pozemek prodat nechtěla. Znamená to, že od roku 2014 bude mít povinnost nám ho prodat? případně budou nějak regulovány ceny odkupu?
Nevím, jestli takové situace jsou vůbec v současné době legislativně nějak ošetřeny? Děkuji, Stanislava

ODPOVĚĎ:
Podle § 3055 nového občanského zákoníku platí, že tyto případy zůstanou ve stávajícím právním režimu - tedy že se stavba nestane součástí pozemku. Vlastníci vůči sobě ale budou mít vzájemné předkupní právo.
Stavba by se stala součástí pozemku až pokud by jeden vlastník nabyl obě nyní samostatné věci - tedy pozemek i stavbu.

Cena odkupu regulována nebude, stejně jako je tomu nyní - tedy uplatňuje se cena tržní.

Dotaz na dnešní legislativu je nutné upřesnit - stávající legislativa připouští oddělené vlastnictví, což je patrné, že víte, proto není zřejmé, jakým směrem dotaz směřuje.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Může člen občanského sdružení uzavřít s tímto sdružením nájemní smlouvu?
- Střet zájmů statutárního zástupce právnické osoby se zájmy této právnické osoby
- Může zakladatel občanského sdružení pronajmout své prostory tomuto o. s. ?
- Rozsudek nejvyššího soudu 29 Cdo 3864/2008 - pronájem prostor občanskému sdružení
- Střet zájmu u statutárního orgánu občanského sdružení
- Žádost o ustanovení opatrovníka občanskému sdružení kvůli podpisu nájemní smlouvy

Chci koupit dům se stodolou do osobního vlastnictví s využitím hypotéky. Jsem zakladatelkou občanského sdružení na pomoc obětem násilných činů. Chtěla bych stodolu předělat na prostory které, bych tomuto občanskému sdružení pronajala a to by prostory využívalo na své aktivity. Nejde o porušení zákona kdybych stodolu oficiálně pronajala občanskému sdružení a pomohla si tak splácet hypotéku? Jsem tedy majitelkou nemovitosti a ředitelkou zároveň. Nejde o konflikt zájmů?
Budu muset do prostor zavést zvlášť elektroměr, vodoměr? Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Řešení obdobné otázky (ovšem v kontextu obchodních společností a jejich statutárních zástupců) prošlo určitým judikatorním vývojem, a to od naprostého vyloučení platnosti takto uzavřené smlouvy k připuštění její platnosti (ovšem za splnění stanovených podmínek).

V této souvislosti odkazuji zejména na rozsudek sp. zn. 29 Cdo 3864/2008, ze dne 24. 2. 2009, v němž Nejvyšší soud ČR dovodil, že za střet zájmů není možné považovat automaticky každou situaci, kdy statutární orgán (společník) uzavírá smlouvu se „svou“ obchodní společností; tento rozsudek je dostupný zde:
http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/statutarni-organ-a-stret-zajmu-57016.html

Za pozornost pak nepochybně stojí i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2319/2010, ze dne 26. 10. 2011.

V kontextu občanského sdružení je pak nutné mít na zřeteli § 22/2 Občanského zákoníku, dle něhož nemůže zastupovat jiného ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, což však zajisté automaticky neznamená, že byste při uzavření nájemní smlouvy nemohla občanské sdružení zastupovat (vizte níže).

Při posuzování ne/platnosti dvoustranného právního úkonu (zde nájemní smlouvy), jehož účastníky jsou občanské sdružení a jeho statutární zástupce, je především nutné zohlednit, zda bude uzavřením takové smlouvy naplněna podmínka postupu statutárního zástupce s řádnou péčí, tzn. zda uzavřením nájemní smlouvy nedozná občanské sdružení majetkovou újmu. V tomto ohledu Vám lze proto doporučit pronajmout předmětné nemovitosti občanskému sdružení nikoli za vyšší nájemné, než jaké je v daném čase a místě obvyklé.

Pro stvrzení nepochybnosti souhlasu občanského sdružení s uzavřením nájemní smlouvy je možné uvažovat o schválení tohoto záměru všemi členy občanského sdružení. Můžete se rovněž obrátit na soud s žádostí o ustanovení opatrovníka občanskému sdružení, a to za účelem zastoupení občanského sdružení při podpisu nájemní smlouvy.

Mělo-li by dojít k uzavření nájemní smlouvy po 1.1.2014, tzn. za účinnosti nového občanského zákoníku, je vhodné vědět, že dle § 165/2 nového občanského zákoníku 2014 jmenuje soud právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

Co se týče instalace vodoměru či elektroměru, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný stavební úřad.

_

RODINA-OSVOJENÍ (adopce)
- Vzájemné osvojení a nový občanský zákoník 2014
- Vzájemná adopce a nový občanský zákoník 2014
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Co znamená, co je to převod nemovitosti z právního hlediska
- Převod nemovitosti - význam, definice, vysvětlení

Naše známá, 79 let stará paní, je sama, nemá manžela ani děti. S paní nemáme rodinný vztah, vzájemné osvojení dosud není možné? Chtěla by nám odkázat svůj družstevní byt, který je jejím vlastnictví. Zajímalo by nás, jestli by pro obě strany bylo lepší, kdyby nám byt darovala nebo nechala na nás přepsat. Kolik by činila daň v obou případech a jestli je to možné. V každém případě by byla sepsaná smlouva, ve prospěch paní, že do svého úmrtí bude byt využívat. Bylo by to možné, a co proto můžeme udělat. Děkuji předem, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Osvojení nahrazuje vztah rodičů a dětí, přičemž svojit lze pouze ze strany rodiče (tedy osoby, která má být v postavení rodiče); vzájemné osvojení tedy není možné nikdy. Podle nového občanského zákoníku, jehož účinnost je 1.1.2014, bude možné osvojit dospělého jedince; ovšem otázka, zda by bylo možné osvojit manžele dosud nebylo řešeno - což by pro Vás bylo řešení.
Aktuálně lze Vaši situaci řešit darováním či prodejem nemovitosti; "nechat přepsat" není způsob převodu nemovitosti, přepis je důsledkem převodu nemovitosti na základě právního titulu (darovací či kupní smlouvy). K obojí smlouvě lze připojit zřízení věcného břemene dožití dárce (či prodávajícího) - tzv. věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti.

Obecně řečeno se výše daně odvíjí od ceny nemovitosti, výši daně upravuje § 14 a § 15 zákona č. 357/1992 Sb., proto nelze jednoznačně stanovit výši daňové povinnosti.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek - nový občanský zákoník 2014, § 1087
- Přestavek - § 1087 nový občanský zákoník 2014
- Přestavek - příklad dle § 1087 nového občanského zákoníku 2014
- Jak se bránit proti neoprávněné stavbě souseda, vliv NOZ 2014
- Přerušení vydržovací lhůty z důvodu oznámení o užívání cizího pozemku
- Jak se počítá lhůta pro vydržení pozemku
- Odstranění plotu na cizím pozemku - neoprávněná stavba § 135c/1 Občanského zákoníku
- Neoprávněná stavba § 135c/1 Občanského zákoníku
- Nepovolená stavba na cizím pozemku - § 135c/1 Občanského zákoníku
- Plot na cizím pozemku - zřízení věcného břemene
- Jak zlegalizovat plot na cizím pozemku
- Stavba zasahující minimálně na cizí pozemek a nový občanský zákoník 2014

Při stavbě mé garáže jsem zjistila, že kovový plot souseda s betonovým základem zasahuje do mé zahrady. Tvrdil, že ne a tak jsem si geodetem 2006 v rámci vytyčení bodů pro garáž vyměřila i hranici pozemku se sousedem. Plot opravdu zasahuje do mé zahrady v délce cca 18-19 metrů a v šířce od 6cm do cca 14cm. Soused byl také pozván ke geodetovi do kanceláře, který mu ukazoval nákres pozemků a zmíněný přesah přímo v počítači a následně 16.8.2006 podepsal Protokol o vytyčení hranic pozemků. Byla umístěna i značka v terénu. Mám zájem o odstranění plotu, ale obávám se zákona o vydržení pozemku (10 let). Soused svůj pozemek zdědil po babičce a pravděpodobně si zde postavil plot již před 1994, kdy jsem svůj pozemek kupovala. Předpokládám ale, že když byl soused obeznámen o nové hranici 2006, že vydržovací právo je narušeno - že bych mohla uplatnit do roku 2016 nárok o odstranění plotu. Jak mám docílit toho, aby byl plot odstraněn, jaké mám šance? Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Otázka případného vydržení části Vašeho pozemku ze strany souseda je podstatně složitější, než prosté počítání zákonem předepsané desetileté vydržecí lhůty (§ 134/1 Občanského zákoníku). Pro úspěšné vydržení je zapotřebí, aby byla držba nepřetržitá (popř. ve spojitosti s držbou právního předchůdce dle § 134/3 Občanského zákoníku), zejména se pak musí jednat o držbu oprávněnou, tzn. držbu v dobré víře. Váš soused by tedy musel být minimálně po deset let s přihlédnutím ke všem okolnostem, k nimž je v daných souvislostech rozumné přihlédnout, přesvědčen o tom, že plot vystavěl na svém pozemku.

V této souvislosti je pak klíčové zejména geometrické zakreslení hranic pozemků v katastru nemovitostí. Dle znění Vašeho dotazu nelze nicméně vyloučit ani tu variantu, že Váš soused výstavbou plotu nesledoval vydržení takto zabrané části pozemku, nýbrž že měl pouze v úmyslu zbudovat plot částečně na cizím pozemku.

V současné chvíli se proto můžete u soudu domáhat, aby byla Vašemu sousedovi uložena povinnost k odstranění plotu, jako tzv. neoprávněné stavby (§ 135c/1 Občanského zákoníku). V této souvislosti je však vhodné vědět, že dojde-li soud k závěru, že odstranění plotu není účelné (což lze s Vámi popsaným zanedbatelným přesahem plotu na Váš pozemek předpokládat), bude oprávněn přikázat plot za náhradu do Vašeho vlastnictví (samozřejmě s Vaším souhlasem), popř. uspořádat poměry mezi Vámi a Vaším sousedem jiným způsobem, typicky zřízením věcného břemene (§ 135c/2 a3 Občanského zákoníku). Dle mého názoru proto stojí za úvahu, zda by nebylo možné zřídit věcné břemeno mezi Vámi a Vaším sousedem dohodou již nyní (tzn. bez nutnosti zahajovat soudní řízení), a to dle § 151o/1 Občanského zákoníku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na Vámi popsanou situaci se bude dle nového občanského zákoníku 2014 vztahovat § 1087, dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem (ve Vašem případě je tímto přestavkem právě přesahující část
sousedova plotu) vlastnictvím zřizovatele stavby, tzn. Vašeho souseda (samozřejmě za náhradu v podobě vyplacení obvyklé ceny takto odňaté části Vašeho pozemku). To samozřejmě neplatí, pokud Váš soused nestavěl plot v dobré víře (tzn. byl-li si vědom, že plotem částečně zasahuje na cizí pozemek).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Neoprávněná stavba dle nového občanského zákoníku.
- předkupní právo mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a předkupní právo majitele stavby na pozemek
- Předkupní právo na pozemek pod stavbou, budovou a NOZ 2014
- Předkupní právo na pozemek pod domem - nový občanský zákoník 2014

Vlastním pozemek, na němž stojí kravín zemědělského podniku. Mohu určit a požadovat výši ceny za odkoupení případně za pronájem této polohy? Je také možné z mé strany nárokovat odstranění stavby v případě, že nedojde k dohodě? K jaké změně má dojít v legislativě k této věci v roce 2014. Vlastním pozemek, přes který vede silnice vybudovaná za minulého režimu. Mám právo navrhnout výši ceny za odkoupení pozemku, případně mohu požadovat a zároveň určit výši nájmu? Pozemky jsou zastavěny silnicí II/137 v úseku Sudoměřice u Bechyně směr Hodětín. Výměra je 177 m2 a 66 m2. Děkuji, Alena
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyjasnit otázku, na základě jakého právního titulu jsou na Vámi vlastněných pozemcích umístěny cizí stavby, tzn. zda se jedná o neoprávněné stavby dle § 135c Občanského zákoníku či nikoli.

S ohledem na skutečnost, že výstavba objektů pro potřeby JZD, resp. pozemních komunikací, však byla upravena předpisy práva veřejného (resp. byl k jejich výstavbě zpravidla určitým způsobem získán souhlas jejich tehdejšího vlastníka), mám o neoprávněnosti Vámi popsaných staveb určité pochybnosti.

Podaří-li se Vám zjistit, na základě jakého právního titulu byly na Vašich pozemcích cizí stavby vybudovány, nebudou jejich vlastníci samozřejmě povinni s Vámi případný odkup či pronájem Vašich pozemků nijak projednávat (což však přirozeně neznamená, že se o zahájení jednání nemůžete pokusit).

Co se týče právní úpravy dle občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, nedojde pro Vás k zásadnějším změnám. Dle § 1084/1 připadne sice stavba zřízená na cizím pozemku vlastníkovi tohoto pozemku, tuto úpravu však bude samozřejmě možné použít až v případě staveb zřízených za účinnosti nového občanského zákoníku.

Zcela nový (resp. staronový) institut bude pak představovat tzv. právo stavby (§ 1240 a násl. nového občanského zákoníku), které však Vámi popsaný stav opět nezmění.

Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku proto nedojde ke změně vlastnického práva k Vámi zmiňovaným stavbám, jak vyplývá rovněž z jeho § 3055/1, dojde však ke vzniku vzájemného předkupního práva (§ 3056/1 nového občanského zákoníku).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po nevlastním otci při osvojení dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po otčímovi při osvojení dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Osvojení otčímem - bude potomek dědit po biologickém otci?
- Je možné dědit po otci i otčímovi který mě adoptoval, osvojil?
- Dědění po nevlastním otci při adoptování dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po otčímovi při adoptování dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po nevlastní matce při osvojení dospělého potomka
- Dědění po maceše při osvojení dospělého potomka, potomků
- Adopotování dospělého potomka a dědění po maceše, otčímovi

Když bylo mým 2 dětem cca 8 let, podruhé jsem se vdala. Můj druhý manžel děti neměl, společné další děti rovněž nemáme. Máme SJM a za dobu manželství jsme našetřili a koupili nemovitosti. Nyní jsou již děti z mého 1. manželství dospělé, bydlí samostatně, zajímá mě otázka dědění v roce 2014.
Dědění po manželovi: mám za to, že automaticky moje děti po 2. manželovi nedědí, že bude třeba aby sepsal závěť – 3. dědická skupina. Je zapotřebí k adopci souhlas biologického otce nebo stačí jen souhlas osvojovaných zletilých? Přijdou tímto o dědictví po biologickém otci? Dědění po mě: Je možno nechat notářem sepsat mou závěť v tom duchu, že svým zletilým dětem odkazuji pouze ¼ jejich zákonného dědického podílu a zbytek nechávám manželovi s tím, že pokud manžel zemře do 1 měsíce po mě, dětem odkazuji veškerý svůj podíl a manželovi nic? Děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Vaše děti skutečně po Vašem manželovi dědit nemohou, je nezbytné sepsat závěť. Pak by Vaše děti dědily, jako dědicové ze závěti. V novém občanském zákoníku je u osvojení nezletilých uvedeno, že je souhlas rodičů osvojovaného potřeba s tím, že soud může v některých případech v samostatném řízení rozhodnout, že tento souhlas nebude vyžadován. Tato ustanovení se mají pro zletilé uplatnit obdobně. Domnívám se tedy, že otec Vašich dětí bude k takovému řízení předvolán a bude dotazován na jeho souhlas. S ohledem na rodinné okolnosti, stav v rodině, chování biologického otce a osvojovaného otce apod. může soud v samostatném rozhodnutí ručit, že jeho souhlas nebude vyžadovat. Pokud by děti (přesněji potomci) byly osvojeny, adoptovány Vaším manželem, přijdou o dědictví po svém biologickém otci zcela.
Závěť, tak jak ji uvádíte, je podle nového občanského zákoníku možné sepsat, avšak až za účinnosti nového občanského zákoníku.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné odstranit přesahující střechu souseda nad mým pozemkem?
- Tolerance přesahu střechy a okapu nad pozemek souseda
- Přesah střechy a okapu nad pozemek souseda a nový občanský zákoník 2014

Vlastním dům, podél kterého je ve vzdálenosti cca 40 cm zakopaná odpadní roura průměr 100 mm. Střecha + okap přečnívá cca 50 cm přes okraj zdi domu. Náš soused, který je majitel sousedního pozemku nám hrozí odstraněním přesahu střechy a okapu.
Jaký prostor kolem domu, ještě patří k domu? Část roury byla v zemi již při koupi nemovitosti 1996 a my jsme jí po koupi 1996 jen prodloužili, při přestavbě (cca o 8 m). Přestavba nemovitosti byla řádně nahlášena na obci. Děkuji, Monika
 
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: K domu, jako nemovité věci, nepatří žádný okolní prostor, tzn. že kolem domu nelze vytyčit určitý okruh okolního pozemku (popř. vzdušného prostoru), který by tvořil součást či příslušenství tohoto domu.

Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by Váš soused byl oprávněn část střechy, přesahující nad jeho pozemek, resp. předmětnou odpadní rouru bez dalšího svépomocně odstranit (na tomto místě předpokládám, že hranice mezi Vaším pozemkem a pozemkem Vašeho souseda vede po okraji Vašeho domu). I přesto, že vlastnické právo Vašeho souseda k jeho pozemku může být přesahem Vaší střechy, resp. existencí odpadní roury určitým způsobem rušeno (§ 126/1 Občanského zákoníku), jedná se stále o Váš majetek, který je ze strany Vašeho souseda nedotknutelný.

Pokusil-li by se proto Váš soused o odstranění přesahující části střechy, resp. odpadní roury, budete dle mého názoru oprávněna k svépomocnému zabránění v takovém počínání (§ 6 a § 417 Občanského zákoníku), vyloučit nelze ani přivolání policie (neboť Váš soused by se mohl dopustit přestupku proti majetku ve smyslu § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích, popř. i trestného činu poškození cizí věci ve smyslu § 228 trestního zákoníku).

Vámi popsaná situace (zejména co se týče odpadní roury) je pak řešitelná např. zřízením věcného břemene (§ 151o a násl. Občanského zákoníku), popř. pokračováním v současném stavu (kdy jsou přesah střechy a odpadní roura v podstatě Vaším sousedem tolerovány na základě sousedské dohody, tzv. výprosy).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 506/1 nového občanského zákoníku (který bude účinný od 1.1.2014) bude představovat součást pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem. Dle § 1023/1 nového občanského zákoníku pak bude vlastník pozemku povinen snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Toto ustanovení by tak bylo vztažitelné i na Vámi popsaný případ.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek si zrekonstruoval podkroví v bytě rodiče - vliv na dědictví
- Dědictví a vliv zrekonstruované nemovitosti rodičů jedním z potomků
- Darování domu potomkovi a zdědění rodiči v případě úmrtí potomka
- Darování domu synovi a zdědění rodiči v případě úmrtí syna
- Darování domu dceři a zdědění rodiči v případě úmrtí dcery
- Dědická smlouva - zdědění bytu rodiči v případě smrti potomka
- Dědická smlouva - zdědění bytu rodičem v případě smrti syna, dcery
- Dědická smlouva mezi rodičem a potomkem - nový občanský zákoník 2014
- Dědická smlouva mezi rodiči a synem, dcerou - nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a dědická smlouva mezi rodiči a potomkem (synem, dcerou)
- Je možné vdědit dědickou smlouvou?
- Vydědění dědickou smlouvou - je to reálné?
- Notářský poplatek za sepsání závěti, testamentu 2014

Otec vlastní rodinný dům a byt. Nyní v rodinném domě obývám podkroví které jsem si zrekonstruoval, v přízemí bydlí otec. Sourozenec - sestra žije v nájemním bytě, nemám s ním dobré vztahy, tak bychom se ani sami nedomluvili.
Kdyby se s otcem něco stalo, jaká listina by se měla sepsat, aby nebyla napadnutelná a vše vyřešit ještě v době, kdy můžeme, že pokud by se s ním něco stalo, já bych zdědil rodinný dům, ve kterém vlastně už bydlím a sestra by zdědila byt. Řeší se cenový rozdíl, musel bych jí pak ještě něco vyplácet ze svých finančních prostředků?
Kdyby mi teď otec daroval ten rodinný dům a já bych mu zřídil věcné břemeno, mohl by pak napsat už jen závěť, že byt by odkázal mé sestře (nyní nemůže nic dostat, protože je problémová a má dluhy), a já nedostanu pak už nic, protože jsem za života dostal rodinný dům? Nejde listina napadnout?
Kdyby se se mnou teď sepsala ta darovací smlouva na rodinný dům, a pro případ, že by mě se mohlo něco stát, jakou listinu bych měl sepsat, aby rodinný dům opět získal jen otec, aby měl jistotu, že by o něj nepřišel? Co pak případně má budoucí manželka a dítě? Kdybych s ním následně napsal třeba Dědickou smlouvu, že celý dům odkazuji jemu, protože mi ho daroval, má ze zákona na tento dům má budoucí rodina z nějakého podílu nárok? Nejde tato listina napadnout?
Ještě ohledně té dědické smlouvy, jak má být nově v roce 2014. Kdyby se semnou něco stalo, mohl bych tedy ještě za života sepsat s otcem dědickou smlouvu, že ten rodinný dům, co mi daroval, zdědí celý on a má rodina (budoucí manželka, budoucí potomek) by dostala zbytek z majetku, který nyní vlastním. Nebo by šlo zapracovat do dědické smlouvy, že můj budoucí nenarozený potomek bude dědit 1/4 toho rodinného domu a zbytek můj otec? Děkuji, Kamil
 
ODPOVĚĎ:
Podle aktuální úpravy je možné pouze za života darovat dům Vám event. se současným zřízením věcného břemene pro otce s tím, že by otec napsal závěť, ve které by přikázal započtení daru. S tímto byste pak už nic nedostal, protože už by se započetl dar, který Vám Váš otec daroval za života.
Podle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) bude mít závěť nebo dědická smlouva jiné důsledky v případě, že se dědicové podle textu závěti nedohodnou. Je rozdíl v tom, zda otec chce, abyste dostal dům za života, nebo až po jeho smrti.
Za života by se opět sepsala darovací smlouva se současným zřízením věcného břemene. Otec by sepsal závěť, kde by byt odkázal Vaší sestře, což by bylo pro dědice závazné. A dále byste oba uzavřeli dědickou smlouvu, kde byste svého otce povolal za dědice domu. I přes dědickou smlouvu by však neopominutelní dědicové (děti) mají nárok na svůj povinný díl. Ten musí dostat vždy. Mohlo by se pak stát, že by je Váš otec musel nějakým způsobem vyplatit, pokud by Váš ostatní majetek nedostačoval k uspokojení jejich povinného dílu.
Povinný díl se vypočítá tak, že děti a manželka se dělí rovným dílem a nezletilé děti mají nárok na 3/4 a zletilé 1/4. Tedy např. Kdybyste měl jedno zletilé dítě a jedno nezletilé a manželku, tak zletilé dítě musí dostat 1/12 z dědictví, nezletilé 3/12 a manželka nemusí dostat nic.
Pokud budou splněny tyto podmínky, můžete do dědické smlouvy zapracovat tyto podmínky.
Výše uvedené Vás však bude zřejmě hodně stát na odměnách za právní služby.
Vzhledem k pravidlům v novém občanském zákoníku doporučuji pouze, aby otec sepsat závěť, kde by přesně rozdělil majetek podle toho, co jste naznačil. I kdybyste se se sestrou nedomluvil, bude vám potvrzeno nabytí majetku podle závěti a otec se nemusí obávat Vašich případných budoucích dědiců.
Samotná závěť však u notáře dnes stojí cca. 2200,- Kč, doporučuji Vám, aby ji otec sepsal u notáře, aby bylo vše v pořádku tak, jak si budete přát.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zakotvit ve stanovách SVJ pokuty za neplnění povinností vlastníků jednotek?
- Pokuta ve stanovách SVJ za neplacení záloh
- Spor mezi SVJ a vlastníkem bytové jednotek řešený rozhodčím soudem
- Rozhodčí soud a spor mezi SVJ a vlastníkem bytu - neplacení záloh
- Pokuta za neplacení záloh v domě SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Neplacení záloh vlastníkem bytu v SVJ - může SVJ udělit pokutu?
- Rozhodčí doložka do stanov SVJ - informace
- Je možné dát do stanov SVJ rozhodčí doložku?
- Zakotvení rozhodčí doložky do stavnov SVJ, společenství vlastníků bytů
- Vzor stanov SVJ - nařízení vlády č. 371/2004 Sb.
- Práva a povinnosti vlastníků bytových jednotek - § 1200/2 nového občanského zákoníku 2014
- Práva a povinnosti členů SVJ - § 1200/2 nového občanského zákoníku 2014
- Stanovy SVJ a nový občanský zákoník 2014

Co vše můžeme jako SVJ dát do stanov a je právně vymahatelné - např. pokuta za neplacení záloh, za neuklízení společných prostor apod. Hlavně tedy ty zálohy na plyn, vodu a fond oprav.
Samozřejmě do stanov si asi můžeme napsat vše, když to všichni odsouhlasíme (6 bytů v domě), ale je to k něčemu? Má cenu do stanov zakotvit pokuty, když pak stejně případně u soudu to nebude mít vliv, i když tam bude každého podpis?
Má cenu dávat do stanov rozhodčí doložku? Jak má vypadat? Děkuji. Saša
 
ODPOVĚĎ:
1/ Co vše je možné zakotvit do stanov SVJ:
Kromě povinných náležitostí stanov společenství vlastníků bytových jednotek SVJ dle § 9/14 zákona o vlastnictví bytů lze do tohoto dokumentu skutečně vtělit celou škálu dalších práv a povinností vlastníků bytových jednotek. Jako inspiraci můžete v této souvislosti použít vzorové stanovy společenství vlastníků bytových jednotek SVJ obsažené v nařízení vlády č. 371/2004 Sb.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že zakotvení členských práv a povinností vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování, je jako povinná náležitost stanov společenství vlastníků bytových jednotek SVJ uveden v § 1200/2 písm. c) nového občanského zákoníku (účinný od 1. 1. 2014).

2/ Zakotvení pokuty ve stanovách společenství vlastníků bytových jednotek SVJ:
Přestože se jedná o otázku poměrně spornou, není dle mého názoru vyloučeno, aby stanovy společenství vlastníků bytových jednotek SVJ obsahovaly rovněž ujednání o pokutách za neplnění stanovami předepsaných povinností. V této souvislosti je samozřejmě nezbytné mít na zřeteli zejména § 3 a § 39 Občanského zákoníku. Vymáhání takto udělených pokut je pak samozřejmě možné i soudní cestou, a to plně v souladu s § 9a/3 zákona o vlastnictví bytů.

Co se týče soudního vymáhání dluhů z nikoli řádně uhrazených záloh na náklady správy domu či pozemku, je s touto variantou výslovně počítáno v § 15/3 a § 16 zákona o vlastnictví bytů.

3/ Rozhodčí doložka ve stanovách společenství vlastníků bytových jednotek SVJ:
S ohledem na § 1 zákona o rozhodčím řízení, dle něhož tento právní předpis upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a výkon rozhodčích nálezů, nelze zakotvení rozhodčí doložky do stanov SVJ vyloučit (přestože se jedná o ustanovení poměrně raritní). Pro správnou formulaci rozhodčí doložky Vám doporučuji kontaktovat Konzultační centrum Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR:
http://kc.soud.cz/index.php/cz/o_konzultacnim_centru

_

OBČAN-DLUHY
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o srážkách ze mzdy a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je platná dohoda o srážkách ze mzdy sepsaná před rokem 2014?
- Platnost dohody o srážkách mzdy a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Dohoda o srážkách z platu a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je platná dohoda o srážkách z platu sepsaná před rokem 2014?
- Platnost dohody o srážkách platu a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je nutný souhlas zaměstnavatele s dohodou o srážkách při změně zaměstnání?
- Změna zaměstnání a souhlas nového zaměstnavatele s dohodou o srážkách ze mzdy

Jsem rozvedená a o výživné máme stanovené soudem. Bohužel bývalý manžel má několik exekucí, proto jsme uzavřeli dohodu o srážkách dle § 551 Občanského zákoníku OZ na základě které bylo výživné sráženo jako přednostní pohledávka a takto bylo také uvedeno na ZL při změně zaměstnání. Nyní jsme zjistila, že od ledna 2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník 2014 (NOZ 2014) kde se mění postavení dohod o srážkách. Jak prosím bude nahlíženo na moji dohodu o srážách když je platná již od roku 2011? Ztratí své postavení přednostní pohledávky? Jak mám tedy zajistit výživné aby nebylo potlačeno exekucemi manžela? Děkuji, Aneta
 
ODPOVĚĎ:
Podle dostupných informací je pohledávka výživného podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, i po 1. 1. 2014 přednostní pohledávkou. Domnívám se, že narážíte na změnu, která v oblasti srážek ze mzdy je v oblasti § 2045 NOZ.

K dohodám o srážkách ze mzdy se bude od 1. 1. 2014 vztahovat § 2045 nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014), který uvádí, že "Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele." Dohoda o srážkách ze mzdy je tzv. zajišťovacím závazkem, na který se bude vztahovat přechodné ustanovení § 3073 NOZ (přechodná ustanovení určují, jakými právními předpisy se již existující vztah řídí po změně zákona), podle kterého platí, že "práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují až do svého záníku podle dosavadních právních předpisů". Uvedené podle současné právní teorie znamená, že dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1.1.2014 se posuzují podle dosavadní právní úpravy, platné před 1.1.2014, i při jejich změně. Je-li tedy například uzavřena dohoda o srážkách pro výživné, není při změně zaměstnání vyžadován souhlas nového zaměstnavatele s prováděním srážek a bude povinen je provádět na základě předložené dohody (Šubrt, Bořivoj. Dohody o srážkách ze mzdy a započtení vůči mzdě nyní a od roku 2014. Práce a mzda 11/2013).

Dodávám, že v současné době není k předmětným ustanovením nového občanského zákoníku dostatek výkladů, právní literatury a rozhodovací praxe soudů, proto poskytnutý výklad vždy může být pouze logickým výkladem znění zákona.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení objednávky zhotovitelem a sankce od objednatele
- Odstoupení od objednávky zhotovitelem - § 575 občanského zákoníku
- Odpovědnost za škodu - odstoupení od objednávky
- Zrušení objednávky a odpovědnost za škodu tím způsobené
- Předsmluvní odpovědnost a nový občanský zákoník 2014

Je možné se beztrestně a bez následků vyvázat z objednávky - ze strany poskytovatele služby. Příklad - byla mnou podepsána objednávka na určitou službu, kterou ale nejsem momentálně schopen poskytnout. Proto chci od objednávky ustoupit. Je v tom nějaký problém, jak správně postupovat? Je zde možnost nějaké sankce ze strany objednatele, který tímto přišel o čas? Smlouva uzavřena nebyla, pouze objednávka služby. Velice Vám děkuji, Daniel
 
ODPOVĚĎ:
V první řadě informujte ohledně nemožnosti plnění Vašeho zákazníka (odběratele služby). Vycházím z předpokladu, že jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem - rozhodná právní úprava obsažena je v občanském zákoníku.

Smlouva již uzavřena byla neboť dle § 44 občanského zákoníku (OZ) je smlouva uzavřena okamžikem, kdy dojde k přijetí návrhu na uzavření smlouvy (což bude ve Vašem případě datum podpisu objenávky). Smlouva nemusí být uzavřena písemně (pouze několik smluvních typů vyžaduje pro svou platnost písemnou formu).

Obraťte se na zákázníka s tím, že jste nucen odstoupit od smlouvy z důvodu uvedeného § 575 OZ, tedy že smluvené plnění uskutečnitelné, nebo by bylo uskutečnitelné za stížených podmínek, případně s většími náklady.

Pokud bude objednatel informován bez zbytečného odkladu (ve smyslu § 577 OZ) nevzniká odpovědnost za škodu.

Současný právní řád nezná institut předsmluvní odpovědnosti, kterou bude možno uplatnit od 1.1.2014 podle nového občanského zákoníku.

Sankce občanský zákoník kromě výše uvedených ustanoveních neobsahuje, mohly by být sjednány v rámci objednávky, či v rámci obchodních podmínek apod.

… …

§ 575
(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.
(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.
(3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá.

§ 577
(1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn.
(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.

Relevantní právní úprava:
§ 37 odst. 2 a § 575 obč. zák.
§ 352 až 354 obch. zák.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předběžné opatření na snížení výživného z důvodu nedostatku financí
- Předběžné rozhodnutí o výši výživného
- Hmotná nouze a snížení výživného rozhodnutím soudu
- Kdy platí výživné dědeček a babička
- Kdy platí alimenty praroditě vnoučete
- Kdy přechází povinnost placení výživného na babičku, dědečka
- Kdy přechází povinnost placení výživného na prarodiče
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství a nový občanský zákoník 2014
- Kdo platí testy otcovství - nový občanský zákoník 2014
- Kdo hradí DNA testy otcovství - nový občanský zákoník 2014

I když jsem byl úplně bez příjmů, soud mi určil výživné 2000 Kč (na syna 1000 Kč + 1000 Kč na jeho matku) v současné době platí moje matka 1000 Kč z mého invalidního důchodu z toho co jí dávám doma na jídlo. Je vůbec možné aby soud určil výživné, i když jsem neměl žádné příjmy? Sám nemám na placení výživného, mí rodiče ho platí takto dobrovolně ze svého, ze strachu před soudem a exekucemi a z nepříjemností. Opatrovnice syna, matka matky syna, chce po nich mimosoudně ale stále víc, a dělá to již určitě víc peněz než je určené výživné, k tomu ještě další věci a oblečení, které synovi kupuje moje matka dobrovolně jako svému vnoučeti, syn je k tomu u nás minimálně 6 dní v měsíci, což asi taky něco stojí. Testy otcovství jsou pro mě již delší dobu finančně a technologicky nedostupné a tak nezbývá než platit. Mým 18-tým rokem zanikla pro rodiče vyživovací povinnost a stal jsem se plně odpovědným sám za sebe, jak je tedy možné, že výživné, nebo dluhy přechází tímto způsobem na ně? Mám právo na životní minimum ze svého důchodu? Pokud ne, tak proč? Děkuji, Samuel
 
ODPOVĚĎ:
Jako otec dítěte jste povinen hradit pouze výživné ve výši určené soudem, žádné další finance, které synova matka či opatrovnice nad rámec výše výživného požadují, nejste Vy ani Vaše matka povinni hradit. Výživné na matku dítěte jste navíc povinen hradit pouze po dobu dvou let.

Jestliže Vaše současná finanční situace neumožňuje hradit výživné ve stanovené výši, můžete zkusit požádat soud o snížení výživného. Doporučuji tak učinit podáním návrhu na tzv. předběžné opatření, o kterém soudy rozhodují do několika dní. Pokud Vám po zaplacení výživného nezbude z Vašeho invalidního důchodu ani životní minimum a nemáte tudíž dostatečné finanční prostředky na zajištění svých základních životních potřeb, určitě to v žádosti o snížení výživného uveďte. Jestliže soud Vaší žádosti nevyhoví a výživné nesníží a Vy přitom nejste schopen výživné platit, pak vyživovací povinnost dle zákona o rodině skutečně přechází na prarodiče dítěte, tedy na Vaše rodiče.

Jestliže pchybujete o tom, že jste biologickým otcem dítěte, můžete podat k soudu žalobu na popření otcovství dítěte. Podle současné právní úpravy je možné o popření otcovství žádat nejpozději do tří let věku dítěte, od nového roku v souvislosti s platností nového občanského zákoníku se však tato lhůta prodlouží do šesti let věku dítěte. Soud Vám může, ale nemusí - například s ohledem na Vaši finanční situaci - nařídit úhradu testů DNA.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení studny mezi dva vlastníky?
- Postup reálného rozdělení chaty mezi 2 spolumajitele
- Jak rozdělit chatu mezi dva spoluvlastníky
- Jak rozdělit chatu s vlastním vstupem a sociálním zařízením mezi 2 majitele
- Geometrické rozdělení chaty mezi 2 spoluvlastníky, spolumajitele
- Soudní zrušení spoluvlastnictví - § 1142 nový občanský zákoník 2014
- Vypořádání spoluvlastnictví - § 1142 nový občanský zákoník 2014
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno užívání studny a nový občanský zákoník 2014 - § 1272/1
- Věcné břemeno užívání studny - § 1272/1 nový občanský zákoník 2014
- Právo služebnosti vody (užívání studny) - § 1272/1 nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je studna movitá nebo nemovitá věc?
- Patří vrtaná studna mezi movité nebo nemovité věci?
- Vrtaná studna bez betonových skruží - jde o movitou nebo nemovitou věc?

Dva sourozenci spoluvlastní pozemek se zděnou přízemní chatou se dvěmi vstupy a samostatnými kuchyněmi, koupelnami a toaletami. Lze ji geometricky rozdělit? Lze vést hranici pozemku středem vrtané společné studny a tím se vyhnout věcnému břemenu? Hezký den z Brna Děkuji, Milan
 
ODPOVĚĎ:
1/ Geometrické rozdělení chaty:
Přestože rozdělení chaty na dvě části je teoreticky možné, doporučuji Vám v první řadě konzultovat tento záměr s místně příslušným stavebním úřadem. V daných souvislostech je klíčové stavebně-technické zhodnocení Vašeho záměru, které může mít na právní kvalifikaci zamýšleného rozdělení chaty rozhodující vliv (může se např. jednat o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2/5 stavebního zákona).

Z hlediska občanskoprávního je pak podstatné, aby došlo k takovému reálnému rozdělení stavby, které bude mít za následek vznik dvou samostatných staveb (tzn. nemovitých věcí v právním smyslu). V této souvislosti pak lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1465/2000, z něhož cituji:
„Dokud není stavba reálně rozdělena, lze platně učinit předmětem převodu buď celou věc, nebo její ideální díl. Pokud má být např. převedena reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má již právně povahu samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci. Přitom k reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85, publikovaný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR, 1987, č. 1). “

2/ Rozdělení vrtané studny:
Jedná-li se ve Vámi popsaném případě o vrtanou studnu, tzn. nevybavenou betonovými skružemi, nebude s největší pravděpodobností možné takovou studnu možné označit za samostatnou nemovitou věc (ve smyslu § 119/2 Občanského zákoníku, resp. § 498 nového občanského zákoníku). V této souvislosti pak není rozhodné, že rovněž vrtaná studna může představovat vodní dílo ve smyslu § 55/1 písm. j) vodního zákona.

Přestože je tedy rozdělení vrtané studny (jakožto prosté vyhloubeniny v pozemku) možné (§ 82 stavebního zákona), je nutné si uvědomit, že problém „sdílení vody“ by tímto způsobem vyřešen být nemusel. Kromě vyhloubeniny v pozemku tvoří totiž podstatnou součást vrtané studny její další vybavení (čerpadlo apod.), tzn. movité věci, které samozřejmě rozdělení pozemku nepodléhají. S ohledem na shora uvedené je proto možné vést středem vrtané studny hranici nově vznikajících pozemků (ovšem s rizikem nepřesnosti geometrického měření) a současně založit např. spoluvlastnictví jejího movitého vybavení, anebo založit oprávnění na přístup k vodě věcným břemenem (§ 151n a násl. Občanského zákoníku), resp. služebností práva na vodu (§ 1272/1 nového občanského zákoníku), kteréžto řešení se jeví jako standardnější (a poskytující vyšší míru jistoty budoucích právních vztahů).

3/ Dodatek:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak dodávám, že podílové spoluvlastnictví může být zrušeno a vypořádáno rozdělením věci rovněž rozhodnutím soudu (§ 142 Občanského zákoníku, resp. § 1142 a násl. nového občanského zákoníku), i v tomto ohledu je však podstatný názor stavebního úřadu, přičemž zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou je samozřejmě vždy vhodnější.

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se pak stanou stavby součástí pozemků, na kterých se nacházejí (§ 3054 a § 506/1 nového občanského zákoníku), při případném dělení pozemku tak bude nezbytné zohlednit rovněž tuto skutečnost.

_

RODINA-MANŽELSTVÍ A DRUŽSTVO
- Členství manželů v bytovém družstvě a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a členství manželů v bytovém družstvě
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění členství v bytovém družstvu a nový občanský zákoník 2014
- Dědění členství v BD a NOZ 2014 (nový občanský zákoník 2014)
RODINA-SJM
- Společné jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- SJM a NOZ 2014
- Co patří do SJM podle nového občanského zákoníku 2014
- Co spadá do SJM podle NOZ 2014
- Společné jmění manželů a NOZ 2014
- Bezpodílové jmění manželů a NOZ 2014
- Bezpodílové jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- BJM a NOZ 2014

2005 jsem se stal členem bytového družstva. 2007 jsem se oženil a předpokládal jsem, že tímto aktem se moje žena stala členkou bytového družstva BD také. Nyní v souvislosti s připravovaným novým občanským zákoníkem 2014 (NOZ 2014) jsem dostal informaci, že pokud moje manželka na smlouvě nebude uvedena, nemá na členství právní nárok. Je tomu skutečně tak? Co nového pro členy bytového družstva BD, případně BD jako celek přináší novela občanského zákoní OZ s účinností od 1.1.2014? Bude podle nového občanského zákoníku NOZ 2014 členství v bytovém družstvu BD možno v dědickém řízení převést např. na syna nebo vnuka? Děkuji, František
 
ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku 2014 je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, dále co jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech a nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění manželů SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Novinky týkajících se bytových družetv naleznete v zákoně o ochodních korporacích od § 727. Přechod členského podílu v bytovém družstvu jistě možný bude. Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela.

_


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak řešit duplicitu oprávněných z věcného břemene?
- Výmaz věcného břemene na základě smlouvy mezi oprávněným a povinným
- Výmaz VB na základě smlouvy o zániku věcného břemene
- Výmaz věcného břemen na základě smlouvy o zániku věcného břemene
- Duplicita oprávněných z věcného břemene a výmaz na katastru nemovitostí
- Soudní zrušení duplicity oprávněných z věcného břemene uvedeného v KN

Mám v Praze nezastavěné pozemky. Na jednom z pozemků, který je uprostřed těchto pozemků a není volně přístupný, je věcné břemeno v šířce 3 m z důvodu služebnosti cesty, které bylo zapsáno dle Smlouvy trhové z roku 1925. Toto věcné břemeno je již historicky překonané a nemá žádnou funkci plnění.
Na tento můj pozemek dle výše popsaného věcného břemene může chodit "oprávněný", který je veden jako "duplicitní" (MHMP + fyzická osoba). Údajně se musí nejdříve vyřešit "duplicita" tohoto pozemku a poté lze řešit výmaz věcného břemene na katastrálním úřadě KÚ prostřednictvím Smlouvy o zániku věcného břemene. Pokud je tato informace správná, jak postupovat?
Var. 1: nejprve vyřešit "duplicitu" pozemku : Toto řešení je téměř nemožné. MHMP nemá motivaci k řešení.
Var. 2 : nejprve uzavřít s "duplicitními" majiteli Smlouvu o zániku věcného břemene : Lze postupovat takto?
Var. 3 : výmaz věcného břemene s odvoláním na Smlouvu trhovou z roku 1925: MHMP by musel změnit svůj pozemek na KÚ na komunikaci - nyní je jiná/ostatní plocha. Mohu MHMP nějak žádat o tuto změnu zápisu? Děkuji, Šimon
 
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu budu předpokládat, že předmětný pozemek je zatížen věcným břemenem ve prospěch jediné osoby, která však není přesně určena (tzn. že se jedná o duplicitu oprávněných z věcného břemene). V této souvislosti je totiž nezbytné si uvědomit, že jediný pozemek může být samozřejmě zatížen věcným břemenem ve prospěch více oprávněných (nejedná se tedy o duplicitu, nýbrž o vícečetnost oprávněných). Dále se pak postupně vyjádřím k Vámi navrhovaným variantám řešení:

1/ Řešení duplicity oprávněných z věcného břemene:
V této souvislosti by bylo s největší pravděpodobností možné postupovat analogicky dle § 45/3 katastrální vyhlášky, který umožňuje odstranění duplicity vlastnického práva následovně:
a/ pravomocným rozhodnutím soudu (v řízení dle § 80 písm. c) Občanského soudního řádu),
b/ souhlasným prohlášením (dohodou),
c/ jednostranným prohlášením (vzdáním se práva).

Není-li proto MHMP ochoten duplicitu věcného břemene jakkoli řešit, můžete se obrátit na „druhého“ oprávněného (fyzickou osobu) a pokusit se sjednat s ním vzdání se jeho práv, resp. prohlášení o uznání oprávněnosti výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni ze strany MHMP (toto prohlášení pak musí mít náležitosti dle § 40/3 katastrální vyhlášky). Po odstranění duplicity oprávněných z věcného břemene v katastru nemovitostí pak bude možné uzavřít s MHMP smlouvu o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (§ 151p/1 Občanského zákoníku).

2/ Uzavření smlouvy o zániku věcného břemene s „oběma“ oprávněnými:
Dle mého názoru není vyloučeno, abyste uzavřel smlouvu o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni s oběma duplicitními oprávněnými, přičemž takový projev vůle obou těchto subjektů by měl sloužit jako dostatečný podklad pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že tato varianta řešení však nemá výslovnou oporu v platné právní úpravě, nelze vyloučit, že se setkáte i s odlišným názorem. V první řadě Vám proto doporučuji konzultovat tento způsob uzavření smlouvy s místně příslušným pracovištěm katastrálního úřadu.

3/ Změna pozemku MHMP:
Z formulace této varianty řešení mi není bohužel jasné, o jaký pozemek MHMP by se mělo jednat, resp. z Vašeho dotazu vyplývá, že věcným břemenem je zatížen Váš pozemek, a to ve prospěch MHMP.

4/ Soudní cesta:
Nebude-li možné vyřešit duplicitu oprávněných a výmaz věcného břemene žádným ze shora uvedených způsobů, můžete se s tímto návrhem obrátit rovněž na soud (přičemž svůj návrh budete směřovat proti oběma duplicitním oprávněným, v této souvislosti však nelze vyloučit, že soud bude tuto skutečnost považovat za překážku řízení). Dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje (obdobně pak v § 1299/2 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování své části nemovitosti potomkovi - je nutný souhlas spoluvlastníka
- Je nutný souhlas spolumajitele s darováním své části nemovitosti dětem?
- Darování svého podílu nemovitosti dětem - je nutný souhlas spolumejitele?
- Darování spoluvlastnického podílu a nový občanský zákoník 2014
- Darování své části nemovitosti a nový občanský zákoník 2014
- Darování své části bytu, domu dítěti, dětem a nový občanský zákoník 2014
- Převod spoluvlastnického podílu potomkovi a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a darování části bytu, domu dítěti, dětem
- Nový občanský zákoník 2014 a darování části bytu, domu potomkovi, potomkům

Vlastníme se sestrou každá 1/2 nemovitosti. Chci svoji část darovat svým dětem (věk 30 a 32 let). Musím mít souhlas s darováním podílu nemovitosti od spolumajitele, spoluvlastníka? Pokud ano, jaká forma souhlasu? Platí ještě zákon 40/1964Sb.? Děkuji, Mirka
 
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník z. č. 40/1964 Sb. bude účinný až do 31. 12. 2013, nový občanský zákoník 89/2012 Sb. vstoupí v účinnost k 1.1.2014. Ustanovení § 140 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., upravuje postup jak převést spoluvlastnický podíl. V případě, že jde o převod osobám blízkým, není nutné nabízet předkupní právo ostatním spoluvlastníkům. Nadto většina odborné právní veřejnosti zastává názor, že převodem se rozumí toliko převod úplatný.
Otázka spoluvlastnictví dle nového občanského zákoníku je v nárysu uvedena zde.

NA POSLEDNÍ VĚTU DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/hledat.html?searchword=spoluvlastnictv%C3%AD&ordering=newest&searchphrase=all&limit=100&section_id=15&areas[0]=content

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Budou všechny stavby součástí pozemku po 1.1.2014 s novým občanským zákoníkem?
- Kdy je nová stavba součástí pozemku dle nového občanského zákoníku 2014?
- Může dát banka hypotéku nemajiteli pozemku stavícím rodinný dům?
- Přechodné ustanovení nového občanského zákoníku - § 3055/2
- Vlastnictví pozemku a domu a nový občanský zákoník § 3055/2
- Nový občanský zákoník 2014 a § 3055/2 - stavba, budova je součástí pozemku
- Jak to udělat aby stavba nebyla součástí pozemku v roce 2014
- Jak to udělat aby budova nebyla součástí pozemku v roce 2014
- Jak to udělat aby rodinný dům nebyl součástí pozemku v roce 2014
- Jak obejít nový občanský zákoník 2014 - stavba je součástí pozemku

Mám dotaz ohledně nového občanského zákoníku NOZ. Jsem majitelkou pozemku na kterém bychom si s přítelem chtěli postavit dům. Dle nového občanského zákoníku NOZ se nebude rozlišovat mezi pozemky a domy (domy nebudou dostávat čísla popisná, pouze pozemky) a tudíž nebude možné abychom si vzali hypotéku na dům na půl s partnerem, protože banka nedá hypotéku někomu kdo není majitelem pozemku. Já sama jsem na mateřské dovolené, mě tudíž banka hypotéku nedá. Jediné možné řešení tedy je abychom přepsali i pozemek na jméno mého přítele, aby nám banka tu hypotéku dala. Já mám ale strach že v budoucnu kdybychom se s přítelem rozešli budu mu muset vyplatit částku nejen za dům ale i za polovinu pozemku který je nyní můj. To mě staví do nepříjemné pozice. V současné době do konce roku 2013 to lze udělat tak, že může být jeden člověk majitelem pozemku a jiný člověk majitelem nemovitosti. Prosila bych o radu jak se k této záležitosti postavit, značně ta
to situace znevýhodňuje lidi, kteří jsou v podobné situaci jako já. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
S Vaším tvrzením o novém vymezení součástí pozemků, kterými budou od 1.1.2014 i stavby, lze s ohledem na § 506/1 nového občanského zákoníku souhlasit.

V této souvislosti je však nezbytné nahlédnout rovněž do přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, kde se lze v § 3055/2 dočíst, že stavba zřízená na pozemku po 1. 1. 2014 se nestane součástí tohoto pozemku, resp. bude možné, aby byl její vlastník odlišný od vlastníka pozemku, bude-li na předmětném pozemku zřízena na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nebo na základě smlouvy uzavřené rovněž před 1. 1. 2014.

Shora uvedené lze shrnout tak, že uzavřete-li v současné chvíli se svým přítelem smlouvu, jejímž předmětem bude Vaše svolení se zřízením stavby na Vašem pozemku, stane se tato stavba samostatnou nemovitou věcí a vlastnictvím Vašeho přítele i v případě, že k výstavbě samé dojde po 1. 1. 2014 (obdobně pak možno řešit prostřednictvím zřízení věcného břemene dle § 151n a násl. Občanského zákoníku). Stejným způsobem je pak samozřejmě možné postupovat i v případě, máte-li v úmyslu budoucí stavbu spoluvlastnit.

V úvahu rovněž přichází uzavření darovací smlouvy na tzv. ideální polovinu Vašeho pozemku se současným uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí darovací, kterou se Váš přítel zaváže Vám v předem stanovené době tuto polovinu pozemku darovat zpět.

Otázkou pak zůstává, zda by byla banka ochotna poskytnout hypotéku např. i v případě, že byste svému příteli darovala pouze nepatrnou část předmětného pozemku, tzn. že Váš přítel by se stal podílovým spoluvlastníkem pozemku (v budoucnu tedy i zde zřízené stavby), s ohledem na miniaturní spoluvlastnický podíl by však nemohl o pozemku prakticky rozhodovat, přičemž jeho případné vyplacení (při eventuálním budoucím zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) by Vás nevyšlo příliš draho.

Dále Vám pak ponechávám k úvaze (resp. ke konzultaci s bankou), zda by nebylo možné hypotéku získat v případě, kdy by se Váš přítel stal Vaším ručitelem.

Pro přípravu některé ze shora zmíněných smluv Vám nicméně doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Živnostenský úřad poslal výzvu k doložení užívacího práva objektu sídla
- Fiktivní sídlo v objektu a výzva živnostenského úřadu k doložení užívacího práva
- Je nutná nájemní smlouva ke zřízení sídla firmy, podniku?
- Stačí souhlas majitele objektu se zřízením sídla firmy nebo musí být smlouva?
- Doložení užívacího práva k objektu u živnostníka

Z živnostenského úřadu jsme nyní obdrželi Žádost o prokázání právního důvodu užívání prostor sídla. V žádosti se píše, že "… ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 živnostenského zákona, žádáme společnost, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení této písemnosti prokázala vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má sídlo; právní důvod užívání prostor sídla lze prokázat např. platnou nájemní nebo podnájemní smlouvou."
Máme zřízené sídlo společnosti (s ručením omezeným) na adrese v budově, kde nám její vlastník dal souhlas s umístěním sídla. V budově společnost nesedí, t. j. nemáme žádnou nájemní smlouvu. Společnost takto funguje třetím rokem.
Stačí k prokázání viz výše Souhlas vlastníka nemovitosi s umístěním sídla společnosti? Pokud ano, stačí doložit Souhlas vlastníka, který jsme obdželi při zakládání sídla, t. j. před třemi lety (podotýkám, že tento souhlas není úředně ověřený, v době zřizování sídla toto nebylo nutné)? Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V praxi živnostenských úřadů se za prokázání užívacího práva považovalo předložení souhlasu vlastníka nemovitosti. K dnešnímu dni nedisponuji informacemi o změně takové praxe.
 
Vzhledem k tomu, že neprokázání této skutečnosti může vést ke zrušení oprávnění, doporučuji se neprodleně obrátit na živnostenský úřad, který Vás informuje o tom, zda postačuje doložit již předložený souhlas.

Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo užívací právo prokázáno pouze "nejslabším" způsobem, domnívám se, že živnostenský úřad ověřuje, zda prokázaná skutečnost trvá (a pravděpodobně bude nutné doložit vyjádření vlastníka, o tom, že souhlas trvá, s aktuálním datem).

Klíčový je § 31/2 živnostenského zákona, který zní:

 "Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku. Podnikatel nemusí prokazovat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má v České republice umístěno místo podnikání, má-li místo podnikání totožné s bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny 53) nebo na adrese sídla správního orgánu 54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky."
(v případě provozoven pak obdobně v § 17/3 živnostenského zákona)

 Jakým způsobem je možné užívací právo k předmětnému objektu či prostorám prokázat živnostenský zákon výslovně neřeší. V této souvislosti je proto nutné vycházet z Občanského zákoníku, resp. z principů občanského práva. Nájemní, podnájemní či výpůjční smlouva je samozřejmostí, cizí věc lze nicméně užívat rovněž na základě jednostranného projevu vůle jejího vlastníka (např. výprosa), písemný souhlas vlastníka objektu či prostor je proto skutečně dostačující.

Podporou názoru, že předkládání písemných souhlasů vlastníků objektů či prostor je v tomto ohledu běžnou praxí (živnostenskými úřady aprobovanou), budiž např. i tento článek:

http://www.podnikatel.cz/clanky/misto-podnikani-a-kdy-je-nutna-provozovna/

_

FINANCE-DANĚ
- Jak snížit daň v nemovitosti v níž se již nepodniká
- Ukončení podnikání v nemovitosti a snížení daně z nemovitosti
- Daň z nemovitosti a ukončení podnikání - snížení daně

Zdědila jsem dům, ve kterém se v jednom podlaží podnikalo. Finanční úřad mi vyměřil naprosto stejnou daň, i když v domě nyní nikdo nepodniká a živnost byla zrušena. Ptala jsem se, jak zdanění změnit, ale řekli mi, že to nejde. Jak v takovém případě postupovat? Přeci nemůžu celý život platit daň ve výši pro podnikání. Jedná se o daň z nemovitosti.
Děkuji, Milena
 
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je možné podat nové daňové přiznání, kde si za celý dům vypočtete daň takovou, jako by se v domě nepodnikalo. Použije se pak sazba 2 Kč/m2 (+ zvýšení za každé další nadzemní podlaží, pokud přesahuje 2/3 zastavěné plochy) namísto 10 Kč/m2. Daňové přiznání se podává za kalendářní rok do 31.ledna daného roku dle stavu k 1. lednu daného roku. Můžete podat i dodatečné daňové přiznání za roky, kdy jste nemovitost vlastnila a už se v ní nepodnikalo. Buďte ale připravena na případné prokazování toho, že se v nemovitosti již nepodnikalo.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na výplatní pásku u zaměstnance pracujícího na DPP
- DPP a nárok na výplatní pásku
- DPP a právo zaměstnance na výplatní pásku
- Má zaměstnanec pracující na DPP nárok, právo na výplatní pásku?

Má právo zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti nárok na výplatní pásku? Děkuji, Hana
 
ODPOVĚĎ:
Ano, výplatní páska náleží i zaměstnancům činným na základě DPČ (§ 142 odst. 5 zákoníku práce).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Úhrada rekvalifikace uchazeči o zaměstnání na ÚP
- Je nutný příslib zaměstnavatele aby ÚP uhradil rekvalifikaci potenc. zaměstnance?
- Příslib zaměstnavatele a uhrazení rekvalifikace, kurzu potenc. zaměstnanci
- Kdy hradí rekvalifikaci uchazeč o zaměstnání na ÚP
- Kdy hradí rekvalifikaci úřad práce a kdy uchazeč - informace
- Kdo platí rekvalifikaci uchazeče na úřadě práce
- Kdo platí rekvalifikační kurz uchazeče na úřadě práce

Úhrada rekvalifikace (kurzu, který si uchazeč o zaměstnání vyhledá sám u agentur/firem, které je poskytují), je ze strany Úřadu práce poskytována pouze když předloží písemný příslib budoucího zaměstnavatele o tom, že jej zaměstná? Někde se píše pouze tato možnost, někde to nebývá zmíněno. Nebo záleží na osobním uvážení úředníka? Na portálu MPSV jsou zmíněny případy, kdy si uchazeč následně uhradí náklady, když například "přeruší"… Ale jasnou kategorizaci "pouze v případě příslibu", jsem při běžném prohlížení nenašla. A přeci jen, zajistit si předem znalosti, díky nimž se budu moci rozhlížet po zaměstnání v širším záběru je logická. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Již z povahy věci plyne, že rekvalifikace má sloužit ke zvýšení šance na uplatnění uchazeče o zaměstnání. Tedy jakákoli nutnost příslibu budoucího zaměstnavatele zde není nutná. Pokud však zájemce o zvolenou rekvalifikaci odmítne bez vážných důvodů nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, bude povinen cenu rekvalifikace Úřadu práce uhradit. Nedokončí-li rekvalifikaci bez vážných důvodů, Úřad práce za něho cenu zvolené rekvalifikace neuhradí.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Větve souseda rostoucí přes plot a nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví sousedova stromu svépomocí a nový občanský zákoník 204
- Větve ze sousedova stromu a § 1016 nového občanského zákoníku 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - § 1016 - ořezání větví stromu souseda
- Keř souseda rostoucí přes plot a nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví sousedova keře svépomocí a nový občanský zákoník 204
- Keř prorůstající přes plot a § 1016 nového občanského zákoníku 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - § 1016 - ořezání keře souseda

Soused pěstuje živý plot s jedovatými bobulemi. Přesto že vnučku pečlivě hlídáme, nějaké bobule snědla a skončila v nemocnici na infúzích. Poprosila jsem sousedku aby zamezila prorůstání onoho keře k nám. Byla arogantní, prý si to mám ostříhat. Jsem v invalidním důchodu, na údržbu cizího plotu nemám kondici. Co dělat?
Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Na odstraňování větví přesahujících nad cizí pozemek je výslovně pamatováno v § 127/1 Občanského zákoníku. Toto ustanovení však pojímá odstraňování přesahujících větví jako oprávnění vlastníka pozemku, nad který tyto větve přerůstají, s tím, že odstranění větví je nutno provést šetrně a pouze ve vhodné roční době.

I přes shora uvedené však není vyloučeno, abyste se domáhala odstranění přesahujících větví ze strany vlastníka sousedního pozemku případně i soudní cestou. V této souvislosti však upozorňuji, že takový požadavek by mohl být soudem případně shledán jako nepřiměřený, a to zejména s ohledem na skutečnost, že odstranění přesahujících větví může být realizováno s Vaším souhlasem např. rodiči Vaší vnučky (či jinými osobami, které budou ochotny Vám s těmito pracemi pomoci), resp. že povinnost vlastníka sousedního pozemku k odstranění přesahujících větví by mohla být kompenzována zvýšeným dozorem nad Vaší vnučkou v době, kdy se pohybuje po Vašem pozemku, resp. jejím poučením.

Rozhodnete-li se i přes shora uvedené domáhat se po vlastníkovi sousedního pozemku odstranění přesahujících větví soudní cestou (tzn. nebude-li Vaše písemná výzva úspěšná), doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz

Svůj požadavek byste mohla dále formulovat tak, že požadujete oplocení sousedního pozemku, a to takovým způsobem, aby toto oplocení bránilo prorůstání větví předmětného keře (§ 127/2 Občanského zákoníku). Nevyhoví-li však vlastník sousedního pozemku této Vaší žádosti, bude opět nutné se obrátit s žalobou na soud.

Zcela na závěr své odpovědi pak připomínám, že od 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Vámi popsaná situace bude řešitelná dle § 1016/2 a 3 nového občanského zákoníku (umožňujícího požadovat po vlastníkovi sousedního pozemku odstranění přesahujících větví, popř. tak učinit svépomocí, tzn. že toto ustanovení nepřinese oproti současné právní úpravě de facto nic zásadně nového) či dle § 1017/1 nového občanského zákoníku (umožňujícího požadovat po vlastníkovi sousedního pozemku za určitých okolností i odstranění již vzrostlé vegetace).

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Reklamace hodinek které se zastavují - informace

Hodinky zakoupené před 2 měsíci mají závadu - zastavují se - a poté se rozejdou, jednou po 2 hodinách a jednou po 2 dnech, vadu tedy není možné předvést prodávajícímu. Chtěl bych využít § 616 Občanského zákoníku. Je nějaký rozdíl v uplatnění § 616 při šedém dovozu - jedná se o švýcarský výrobek cca 4.000 Kč. Předpokládám, že strojek při návštěvě prodejce právě půjde, nebo nepůjde a prodejce se bude bránit tím, že mohlo dojít k poškožení třeba pádem. Jak tuto reklamaci,závadu prokázat? Jak reklamaci vyřídit zrušením kupní smlouvy, případně výměnou, záruční opravu si po těchto pár dnech provozu nepřejeme. Pokud by se při reklamaci podařilo a hodinky právě nešly, prodejce bude zřejmě problém svalovat na baterii a chtít její kontrolu. Bude jeho požadavek oprávněný? Pro nás je jediný možný způsob reklamace použít § 616 - rozpor v kupní smlouvě a ne záruční opravu a o opravu by v případě výměny baterie pravděpodobně šlo. Prosím, pokud má § 616 (předpokládám že ještě platí) v novém občanském zákoníku 2014 nové znění, můžete mi čísla těchto paragrafů poradit, případně znění zaslat. Od kdy je platný nový občanský zákoník? Děkuji, Kvído

ODPOVĚĎ:
Lze doporučit uplatnit reklamaci běžným způsobem - tedy předat hodinky prodejci a uplatnit závadu písemně (doporučuji aby reklamované zboží bylo označeno výrobními čísly apod., jako ochrana proti případné neoprávněné výměně zboží). Prodejce je povinen reklamaci přijmout. Dostatečnost baterie doporučuji před prodejcem ozkoušet v jiných hodinkách a informaci o baterii uvést do reklamačního listu. I v případě, že se prokáže, že vada je způsobena nedostatečností baterie, je prodejce povinen přijmout reklamaci (na baterii se vztahují stejné reklamační nároky jako na samotný výrobek). Lze doporučit, aby celá reklamace proběhla před svědkem.

Podle § 616 odst. 3 občanského zákoníku platí jakým způsobem lze požadovat odstranění závady - primárně tedy výměnu či opravu až poté (není-li oprava či výměna možná) slevu z ceny či odstoupení od smlouvy.

Odpovědnost prodávajícího za vady zboží je vždy stejná (ať už se jedná o pravidelný či výjimečný prodej zboží daného druhu).

Nový občanský zákoník má v současnosti stanovenou dobu účinnosti od 1.1. 2014. Pro tento případ není žádným způsobem znění nového občanského zákoníku relevantní. S ohledem na současný politický stav není vhodné uvést odkazy na adekvátní ustanovení (ani jejich znění), jelikož není zřejmé, zda a v jaké podobě účinnost nového občanského zákoníku bude.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Darování peněz rodiči na koupi družstevního bytu
- Vrácení finančního daru rodičům - peníze na družstevní byt
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce, společné jmění manželů a družstevní byt
RODINA-SJM
- Zúžení společného jmění manželů u družstevního bytu
RODINA-SJM
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM a vliv finančního daru rodiči před manželstvím

A/ Rodiče darují svobodné dceři peníze na koupi členského podílu na družstevní byt.
1) Musejí být podpisy rodičů a dcery ověřeny notářem, event. na poště?
2)Mohou rodiče a dle kterého § občanského zákoníku, dát do darovací smlouvy ustanovení, že pokud by se obdarovaný (dcera) choval k dárcům způsobem hrubě odporujícím dobrým mravům, budou požadovat vrácení finančního daru zčásti nebo úplně?
3) Zůstává dar (hmotný, finanční) majetkem obdarovaného, ať už ho získal za svobodna nebo za trvání manželství?

B) Dcera se vdá.
1) Po čase už vdaná, družstevní podíl prodá a takto uvolněné prostředky (tj. vč. peněz darovaných jí rodiči) vloží společně už se svým manželem a jeho penězi do nákupu domku.
2) Jak by měla upravit právně-smluvně s manželem zajištění svého vkladu do nákupu, aby nepřišla o svůj vklad včetně peněz z daru:
a) v případě rozvodu
b) v případě exekuce vedené proti jejímu manželovi

3) Byla by jedna možnost, aby se při vkladu práva do katastru nemovitostí stanovil pro každého manžela vlastnický podíl v poměru částek vložených do koupě domku každým z manželů?
4) Měl by být vlastnický podíl každého z manželů už určen v kupní smlouvě?
5) A k tomu ještě uzavřena nějaká smlouva mezi manželi o rozdělení majetku?
4) Jsou ještě další právní možnosti zabezpečení vlastnického podílu dcery?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
S ohledem na rozsah dotazu je odpověď strukturována podle Vámi zvoleného označení:
A)
1) ověření podpisů na smlouvě lze doporučit.
2) nárok na vrácení daru upravuje § 630 občanského zákoníku; tento nárok může být výslovně uveden ve smlouvě (např. bližší určení toho, co dárce považuje za hrubé porušení dobrých mravů), ale nemusí - nárok je daný zákonem, smlouvou jej nelze vyloučit a zároveň není nutné, aby jej smlouva výslovně obsahovala (zákon je nadřazený jakékoliv smlouvě).
3) dar patří do výlučného vlastnictví obdarovaného, a to i za trvání manželství

B)
2) v takovém případě lze doporučit úpravu rozsahu společného jmění manželů (zúžení společného jmění manželů); dům tak bude součástí podílového spoluvlastnictví manželů nebo majetkem jednoho z manželů
a) podílové spoluvlastnictví je poněkud jednodušší zrušit a vypořádat; a to i v případě rozvodu manželství
b) zúžení společného jmění manželů neochrání majetek proti exekuci (§ 42 odst. 1 exekučního řádu); exekuci je nutno zavčas předejít či rozvést manželství a vypořádat společné jmění manželů SJM.

3) - 5) V kupní smlouvě lze uvést, že jej kupující kupují do podílového spoluvlastnictví a procentuální výši jejich podílů, podle výše finančního podílu na koupi. Takové ustanovení v kupní smlouvě lze doporučit. Pokud by prodávající měl jiné představy o obsahu smlouvy, je možné na podílové spoluvlastnictví zřídit smlouvou pouze mezi podílovými spoluvlastníky. K možnosti úpravy majetkových vztahů mezi manžely bylo vyjádření výše.

V případě družstevního podílu je nutné vzít v úvahu skutečnost, že se kupuje členský podíl, s nímž je spojeno užívání bytu; v případě privatizace družstva by mohla vzniknout otázka, zda byt není součástí společného jmění manželů - v těchto případech lze vždy doporučit úpravu (zúžení) společného jmění manželů.

Pokud byste zvažovali provádět koupi podílu a jeho následné darování dceři lze obecně vždy doporučit vyhledat vhodného advokáta; po 1. 1. 2014, kdy vstoupí v účinnost nový občanský zákoník, je odborná pomoc do určité míry nutností.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění rodinného domu získaného jedním z manželů před uzavřením manželství
- Zápočty v dědictví, dědickém řízení - opravy, rekonstrukce rodinného domu
RODINA-SJM
- Jak dokázat investice do nemovitosti jednoho z manželů (kvůli rozvodu, dědění)
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postup darování nemovitosti nezletilé dceři, nezletilému synovi
- Proč je u darování nemovitosti nezletilému nutný kolizní opatrovník?
- Postup darování nemovitosti, bytu, domu nezletilému potomkovi

Manžel dostal před svatbou darem od rodičů rodinný dům. Společně jsme dům začali opravovat a opravujem i dále. Mám v domě pouze trvalé bydliště. Jak se bude dědit tento dům, kdyby manžel umřel dřív než já. Manžel má dvě děti z prvního manželství a spolu máme jedno dítě. Bojím se,že se tento majetek dělí rovným dílem. Manžel na mě nechce napsat polovinu domu. Bojí se, že v případě rozvodu manželství o podíl na nemovitosti přijde. Jde to udělat třeba tak, že půlku domu napíše na mě a já tu svojí půlku napíšu na svojí dceru? Děkuji. Izabela
 
ODPOVĚĎ:
Jak by probíhalo dědění – záleží, zda půjde o dědění se závětí nebo bez závěti (zákonná posloupnost).

ČÁST PRO OBA DRUHY DĚDĚNÍ SPOLEČNÁ: Nejdříve bude vypořádáno SJM (společné jmění manželů), tam se jistí, že dům je ve výlučném vlastnictví Vašeho muže, nicméně Vy byste mohla žádat o tzv. zápočty, tedy o vypořádání finančních částek, které byly Vaše a které jste do zhodnocení domu vložila (bylo by vhodné, vést si o to tomto evidenci, například 100.000 Kč výměna oken společnost PLAST s.r.o. + výpis z Vašeho účtu o uvedené částce). Dům se stane předmětem dědictví.

A. ZÁKONNÁ POSLOUPNOST. Dědit budete v 1. třídě VY (MANŽELKA), DĚTI – ROVNÝM DÍLEM podle § 473 občanského zákoníku (upozorňuji, že jeho platnost končí k 1.1.2014, nový občanský zákoník tuto problematiku upravuje shodně v § 1635 - v průběhu roku se budou připravovat n stránkách bezplatné právní poradny články o tom, co se bude s ohledem na novou právní úpravu občanského zákoníku měnit).

B. ZÁVĚŤ . Záleží, jaká bude vůle zůstavitele – podle současné právní úpravy Vás opomenout může, děti nikoliv - jsou neopomenutelnými dědici. Obdobná právní úprava bude platit i podle nového občanského zákoníku (§ 1643 NOZ, § 479 OZ), jen povinné dědické podíly budou menší (75% a 25% více vizte zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/dedictvi/16739-dedeni-vydedeni-zavet-a-novy-obcansky-zakonik-2014.html).

Nad rámec Vaší otázky uvedu situaci, jak by to bylo v případě rozvodu – měla byste nárok na zápočty, jak jsem uvedla v odstavci „ČÁST PRO OBA DRUHY DĚDĚNÍ SPOLEČNÁ“.

K Vaší otázce, zda by bylo možné darovat Vaší nezletilé dceři část nemovitosti – ano, to by možné bylo, dokonce je možné, aby otec daroval přímo nezletilé. Bude vhodné zažádat soud o stanovení kolizního opatrovníka, aby někdo později nezpochybňoval skutečnost, že jste tuto darovací smlouvu za nezletilou podepsala sama (kolizním opatrovníkem bývá obvykle někdo z příbuzných, který se předmětného vztahu (darování) neúčastní, ale smlouvu za nezletilou podepíše – předpokládám, že byste mohla být opatrovníkem pro tuto věc ustanovena i Vy). U darovací smlouvy bych navrhovala pořídit úředně ověřené podpisy (CzechPoint, notář), které budou nutné i pro vklad listiny do katastru nemovitostí.

Vaší situaci by mohlo řešit i věcné břemeno dožití (doživotního užívání nemovitosti) ve Váš prospěch, nicméně nepředpokádám, že by na tuto variantu Váš manžel přistoupil.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přísliby vypořádání spoluvlastnictví RD - nový občanský zákoník 2014
- Změny ve spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Jak změní spoluvlastnictví nový občanský zákoník 2014?
- Vliv nového občanského zákoníku na vlastnictví bytu, domu, nemovitosti
- Vliv nového občanského zákoníku na předkupní právo u spoluvlastnictví
- Nový občanský zákoník 2014 a předkupní právo u spoluvlastníků
- Oddělení spoluvlastnictví a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělení spoluvlastnictví a nový občanský zákoník 2014
- Odklad zrušení spoluvlastnictví dohodou - notářský zápis
- odklad zrušení spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
- Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou - informace

Matka s otcem postavili 1980 dům. Po rozvodu manželství mámě připadla 1/2 tohoto rodinného domu. Otec 2008 zemřel a jeho 1/2 jsme zdědili tři sourozenci. Každý 1/6 domu. Moje sestra dům od jeho smrti s rodinou užívá a neplatí žádný nájem - pouze energie. My s bratrem jsme se rozhodli, že se chceme vypořádat a to zrušením spoluvlastnictví (prodej nemovitosti nebo jinak). Máma s její 1/2 a sestra s 1/6 dům prodat nechtějí. Sestra už úvěr má na svůj druhý dům, ve kterém ale bydlet nechce a chtěla by ho prodat. Teď si tedy vymyslela že se odstěhuje do svého, dají ho dohromady a za 5 let se vrátí zpět do našeho domu. Chce, abychom s bratrem platili část měsíčních záloh. Rozhodli jsme se jí dát poslední rok na to, aby si věci dala do pořádku a vyplatila nás. O dům po otci stojí, ale vypořádat se nechce. Jakou smlouvu teď sepsat, aby tam bylo řečeno, že jí dáváme rok na vypořádání? Druhý dodatek by byl že pokud nesplní, bude se to řešit právní a soudní cestou. Byla by to smlouva o vypořádání? Děkuji za odpověď. Malvína
 
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti si nejdříve dovolím upozornit na to, že od 1.1.2014 vstoupí v účinnost nový občanský zákoník - NOZ (z. č. 89/2012 Sb.). Právní úprava spoluvlastnictví je dnes obsažena v § 137 - 142 OZ (z. č. 40/1964 Sb.). Nově bude od 1.1. 2014 obsažena právní úprava v § 1115 - 1157 nového občanského zákoníku NOZ.

Nová právní úprava přinese novou právní úpravu:
- konec předkupního práva;
- změny ve vztahu k správě společné věci - většinovým způsobem se bude rozhodovat v běžných záležitostech, o významných záležitostech bude rozhodovat min 2/3, omezení nebo zatížení společné věci na dobu delší než 10 let - souhlas všech);
- nově je zaveden institut oddělení spoluvlastnictví (každý ze spoluvlastníků může žádat kdykoliv o své oddělení ze spoluvlastnictví, pokud lze předmět spoluvlastnictví rozdělit, anebo může žádat o zrušení spoluvlastnictví, vyjma situace, kdy by šlo o nevhodnou dobu nebo by to bylo jen k újmě některého ze spoluvlastníků);
- podmínky zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zůstávají ve srovnání se stávající právní úpravou obdobné - rozdělení věci, prodej z volné ruky či ve veřejné dražbě (příp. dražba mezi spoluvlastníky) s rozdělením výtěžku či převodem práva či přikázáním ze strany soudu jednomu či více spoluvlastníkům oproti vyplacení ostatních za přiměřenou náhradu;
- nově se umožňuje odklad zrušení spoluvlastnictví dohodou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), nejdéle na deset let, ale i opakovaně.

Spoluvlastnictví lze tedy vypořádat dohodou (dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), pokud k dohodě nedojde, může kterýkoliv ze spoluvlastníků podat návrh na soud.

Pokud budete sepisovat dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, může Váš závazek vypořádání směřovat, jak vůči Vaší sestře, tak Vaší matce, které zůstanou podílovými spoluvlastníky. Vámi uvedené body jsou v souladu s platnou i chystanou právní úpravou.

Doporučovala bych vyhledat ve věci sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví právní služby advokáta, notáře - s ohledem na chystané změny v právním řádu ČR, aby byla smlouva platná i po vstupu nového občanského zákoníku 2014 (NOZ) v účinnost (od 1.1.2014).

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství
- Jak se vyhnout pokutě za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství
- Pokuta nevyměněnou občanku po rozvodu manželství
- Jak se vyhnout pokutě za nevyměněnou občanku po rozvodu manželství

Rozvod 04/2012, ale stále mám starý občanský průkaz. Neřekli mi, že musím mít novou občanku. Podle kamarádky jsem spáchala přestupek a budu platit 10.000 Kč správní pokutu, protože to mělo být do 15 dnů od rozvodu. Co mám dělat? Není to náhodou promlčené? Děkuji, Helena
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 14 odst. 1 písm. d) zákona o občanských průkazech platí, že do 15 dnů od právní moci rozvodu manželství je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu.
Tato povinnost platila i v době, kterou uvádíte - tedy v dubnu 2012 (tehdy byla uvedena v písm. c) tohoto ustanovení) a bylo možné podle § 16a zákona o občanských průkazech uložit pokutu až 10.000 Kč.
Přičemž podle § 20 zákona o přestupcích platí, že tento přestupek již nelze projednat, jelikož uplynutím lhůty jednoho roku zaniká odpovědnost za jeho spáchání.

Neznalost zákona neomlouvá, nicméně v tomto případě máte štěstí; odpovědnost za přestupek zanikla ze zákona, takže si nyní nový občanský průkaz můžete vyřídit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Změna družstevního bytu na byt v osobním vlastnictví a závěť
- Závěť a změna družstevního bytu na byt v osobním vlastnictví
- Zánik závěti sepsáním nové a nový občanský zákoník 2014
- Odvolání závěti ve formě notářského zápisu a nahrazení novou závětí

1.3.2000 jsem pořídila u notáře závěť - forma notářského zápisu. Jedné ze svých dvou dcer jsem v závěti zanechala zbytek členského podílu na družstevním bytě vč. užívacího práva na tento byt. Před několika léty přešel tento byt do mého osobního vlastnictví. Dotaz: Když se podstata závěti změnila - užívací právo už neexistuje a družstevní podíl taky ne - je uvedený notářský zápis automaticky neplatný nebo ho musím notářsky zrušit? Notář za zrušení požaduje 2.000,- Kč.
Jaký vliv na to bude mít nově schválený zákon o dědictví? Děkuji, Evelína
 
ODPOVĚĎ:
Jelikož došlo k zániku předmětu závěti, není nutné pořizovat zápis nový, který by ten předchozí nahradil. Pro jistotu však můžete sepsat závěť vlastnoruční, tedy nikoli ve formě notářského zápisu, která předchozí závěť nahradí. Je však třeba dodržet veškeré potřebné náležitosti.

Nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 stanoví, že závěť pořízená ve formě veřejné listiny, ve Vašem případě ve formě notářského zápisu, se považuje za odvolanou tehdy, kdy je vydána zůstaviteli, který může její vydání kdykoli požadovat.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dům v SJM postavený na pozemku manžela - vliv nového občanského zákoníku 2014
- Dům v SJM postavený na pozemku manželky - vliv nového občanského zákoníku 2014
- Dům je součástí pozemku - vliv na společné jmění manželů SJM (nový občanský zákoník 2014)
- Nový občanský zákoník 2014 a vliv na SJM - dům je součástí pozemku
- Nemovitý majetek manželů a vliv nového občanského zákoníku 2014
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej pozemku před domem a předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník a § 3039 - předkupní právo na pozemek na němž stojí dům
- Dům stojí na cizím pozemku - předkupní právo § 3039 nový občanský zákoník

Dcera se rozvádí. Její manžel před uzavřením manželství vlastnil stavební parcelu, na které po dobu jejich manželství společně postavili rodinný domek. Jak v tomto případě proběhne rozdělení majetku (jaká vlastnická práva má moje dcera)? Jaký vliv na to budou mít legislativní změny od 1. 1. 2014? Předem děkuji za odpověď. Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel vlastnil pozemek před uzavřením manželství, je tento pozemek stále jeho výlučným vlastnictvím. I nadále, s účinností nového občanského zákoníku 2014, bude podle § 3039 tento pozemek jeho výlučným majetkem. Ke stavbě mají manželé stejné právo vlastnického charakteru, jelikož je součástí jejich společného jmění manželů.

Výlučnost vlastnictví manžela k pozemku pro Vaši dceru znamená, že pokud se bude vypořádávat společné jmění manželů a dům by jí měl připadnout (třeba i za náhradu bývalému manželovi), bude jej mít postavený na "cizím" pozemku. Pokud nastane situace, že vlastník pozemku a vlastník stavby budou po 1.1.2014 dva odlišní lidé, bude mezi nimi platit vzájemné předkupní právo (§ 3056 nového občanského zákoníku).

Vypořádání společného jmění manželů SJM je i v tomto případě vedeno zásadami platnými pro každé takové vypořádání (tedy obecně řečeno zásluhami o majetek manželů, péčí o děti, také potřebami nezletilých dětí). V obdobných případech obvykle manžel zajistí manželce nové bydlení (např. koupí bytu) či ji v dohodnuté částce (či soudem stanovené částce) vyplatí. Což je vhodné zejména s ohledem na složitější právní situaci danou jiným právním režimem pozemku.
Pochopitelně je taktéž možná je i obrácená varianta (tedy, že dcera získá dům a vyplatí manžela). V takovém případě by bylo vhodné zajistit i právo na užívání pozemku (věcné břemeno) nebo jej odkoupit.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Založení spolku podle nového občanského zákoníku 2014
- Občanská sdružení a nový občanský zákoník 2014
- Jak založit kroužek pro děti - Nový občanský zákoník 2014

Chtěli bychom od ledna 2014 založit florbalový kroužek pro děti. Potřebujeme to udělat nějakou oficiální formou, abychom mohli využívat i příp. dotací a příspěvků od obce a sponzorů. Jak na to? Můžete nám event. poskytnout i nějaký vzor? Děkuji. Martina
 
ODPOVĚĎ:
Jako vhodné se v této souvislosti dle mého názoru jeví založení spolku (obdoba dnešního občanského sdružení) dle nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2014.

Neboť je úprava spolkového práva v novém občanském zákoníku poměrně obsáhlá (a není účelné jí zde kopírovat), upozorňuji pouze, že podstatným je v této souvislosti § 214 a násl. nového občanského zákoníku,
- název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“ (§ 216 nového občanského zákoníku),
- hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen; podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže (§ 217/1 nového občanského zákoníku),
- vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku; zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku (§ 217/2 a 3 nového občanského zákoníku),
- stanovy spolku musí obsahovat alespoň:
a/ název a sídlo spolku,
b/ účel spolku,
c/ práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
d/ určení statutárního orgánu (§ 218 nového občanského zákoníku).

Další informace naleznete zde:
Občanské sdružení se mění na spolek - Nový občanský zákoník 2014
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/obecne/16843-obcanske-sdruzeni-se-meni-na-spolek-novy-obcansky-zakonik-2014.html

DÁT PROSÍM ODKAZ DÁT NA TEXT: "Občanské sdružení se mění na spolek - Nový občanský zákoník 2014" DĚKUJI

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může soused odstranit přesahující větve a kořeny stromů a keřů?
- Je možné požadovat odstranění vysokého stromu u hranice pozemků?
- Stínící strom souseda - je možné požadovat jeho pokácení?
- Je možné porušit kořeny sousedova stromu které prorůstají na náš pozemek?
- Větve sousedova stromu prorůstají na cizí pozemek - je možné je odstranit?
- Odstranění přesahujících větví sousedova stromu a nový občanský zákoník 2014
- Odstranění prorůstajících kořenů sousedova stromu a nový občanský zákoník 2014
- Sousedův strom hrozí pádem, vyvrácením při větru - co dělat?
- Sousedův strom hrozí pádem na náš dům - co dělat, jak postupovat?

Soused má 1 metr od plotu vzrostlý smrk, který už teď měří kolem 13-15 metrů. My chceme v těchto místech kousek za plotem vykopat bazén. Požádali jsme sousedy, aby si větve, které přečnívají až 2 metry k nám do zahrady odtranili a špičku zastříhli, aby smrk dále nepřerůstal. Sousedi nám oznámili, že si větve ořezávat nebudou, protože jim zahradník řekl, že pokud by tak učinili, smrk by se při větším větru mohl vyvrátit na jejich dům. Smrk tu stojí sám a skutečně při větším větru se dost naklání, ale protože stojí na jiho-západní straně a vítr jde hlavně od západu, naklání se většinou při větru na nás. Při pádu by tedy padl spíše na náš dům. Jak máme postupovat, pokud si sousedi odmítají ořezat větve, které jsou na našem pozemku? Můžeme si před domem začít kopat bazén, když narazíme na kořeny, které jistě zasahují do půlky naší zahrady a tímto je poškodíme? Mohu si na své zahradě vykopat bazén kde já chci, nebo musím s ohledem na kořenový systém sousedova stromu o něco dál? Pokud se tím naruší statika stromu, kdo bude odpovědný za případný pád? Děkuji, Lucie
 
ODPOVĚĎ:
Přestože Vaše oprávnění ke svépomocnému odstranění přesahujících větví a podrůstajících kořenů je v současné době zakotveno v § 127/1 Občanského zákoníku (je tak možno učinit šetrně a v době vegetačního klidu, k tomu blíže v § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb.), doporučuji Vám s řešením nastalé situace vyčkat na právní úpravu nového občanského zákoníku (který by měl nabýt účinnosti již dne 1. 1. 2014), neboť je zde problematika stromů na sousedních pozemcích řešena podstatně podrobněji a přehledněji.

Dle § 1016/2 nového občanského zákoníku budete oprávněna svého souseda vyzvat k odstranění přesahujících větví či podrůstajících kořenů, přičemž pokud Váš soused této výzvě v přiměřené době nevyhoví, budete oprávněna tak učinit sama, a to šetrně a ve vhodné roční době. Toto oprávnění však budete moci realizovat pouze v případě, že přesahující větve či podrůstající kořeny Vám budou působit škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu (kterážto podmínka bude dle mého názoru ve Vašem případě splněna). Co z odstraněných kořenů a větví získáte, budete si moci ponechat.

Dle § 1017/1 nového občanského zákoníku pak budete rovněž oprávněna po svém sousedovi požadovat, aby vzrostlý smrk v blízkosti hranice vašich pozemků odstranil. Pro vznik tohoto oprávnění je zapotřebí existence „rozumného důvodu“, který může představovat např. zajištění bezpečnosti užívání Vašeho pozemku (hrozí-li při vichřicích pád předmětného stromu). Nový občanský zákoník v tomto ustanovení rovněž zakotvuje, že nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Pokud by Váš soused smrk dobrovolně neodstranil, bylo by samozřejmě možné domáhat se splnění této povinnosti i soudní cestou.

Druhou variantou řešení je pak kontaktování místně příslušného obecního úřadu (a to jeho odboru životního prostředí) a upozornění na závadný stav předmětné dřeviny (pokácení smrku či ořez jeho větví či kořenů může být obecním úřadem Vašemu sousedovi samozřejmě i nařízen). Před případnou realizací svépomocného ořezu přesahujících větví či kořenů Vám rovněž doporučuji obrátit se s dotazem na tento správní orgán.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Sdílení odkazů na stažení filmu na vlastním webu - je to legální nebo ne
- Je trestné sdílet odkaz na stažení filmu směřující na youtube.com, ulozto.cz?
- Je možné zveřejnit na webu odkaz na stránky nedodržující autorský zákon?
- Je legální sdílet odkaz na video na youtube.com?

Chtěla bych se zeptat, zda je legální sdílení odkazu na film? Konkrétně, zda je legální, když na svém webu zveřejním odkaz ke stažení filmu na www.ulozto.cz  nebo když zveřejním odkaz na www.youtube.com , kde je film k shlédnutí. Jedná se o film, který na web umístil někdo jiný, já bych jen poskytla odkaz.
Youtube nabízí možnost vložit odkaz na video takovým způsobem, že by se video přehrávalo na mém webu přímo. Tak jestli je rozdíl, co se legálního počínání týče, když na svůj web umístím jen odkaz na video nebo rovnou umožním zhlédnutí videa (kdy jej však na web nahrál někdo jiný)?
Jde mi konkrétně o situaci, že by např. video z youtube.com bylo přehratelné přímo v mém webu (implementace přehrávacího panelu, který sice patří youtube a obsah je uložený na youtube, ale obsah by se přehrával na mém webu).  Buduji web, kde přidávám tipy na inspirativní knihy a filmy. Některé inspirativní filmy jdou právě najít na Youtube.
Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Sdílení odkazů na nabídky filmů (či jiných autorských děl) ke stažení není samozřejmě výslovně upraveno v žádném právním předpise, obecně lze však konstatovat, že se jedná o aktivitu přinejmenším problematickou.

S ohledem na skutečnost, že na webu www.ulozto.cz  je zpravidla možné narazit na nelegálně pořízené kopie filmů (resp. si nejsem vědom, že by se zde kdy objevil film se souhlasem jeho autora)Vám doporučuji odkazy na tyto internetové stránky na svém webu nezveřejňovat, neboť tímto postupem byste zajisté nenaplnila podmínky pro aplikaci pravidel volného užití autorského díla (zde pro osobní potřebu fyzické osoby dle § 30 autorského zákona).

Užitečné informace (byť samozřejmě tendenčně laděné) naleznete např. zde:

http://www.cpufilm.cz/faq.html

Co se pak týče odkazů na YouTube (resp. přehrávání tam umístěných videí přímo na Vašem webu) domnívám se, že tímto postupem se do konfliktu s autorským zákonem nedostanete, a to zejména z důvodu streamingové povahy tohoto webu (přestože autorský zákon v tomto případě de facto žádnou výjimku neobsahuje). Opět však platí, že rovněž u této otázky se můžete setkat s odlišným názorem.  

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva uzavřená dle starého občanského zákoníku - bude se řídit novým?
- Vliv nového občanského zákoníku 2014 na staré nájemní smlouvy
- Jakým občanským zákoníkem se bude řídit stará nájemní smlouva - starým nebo novým OZ?

Můj dotaz se týká právního režimu nájemníka poté, co vejde v účinnost nový občanský zákoník. Máme uzavřenu nájemní smlouvu dle současného starého občanského zákoníku. Zajímalo by mne, který předpis se na nás bude od nového roku vztahovat – jestli ten, za něhož byla smlouva uzavřena, nebo automaticky zákon, jež je v danou chvíli účinný (tedy v příštím roce nový občanský zákoník 2014). Děkuji, Karla
 
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 vskutku přichází v účinnost nový občanský zákoník. Právní vztahy, které byly uzavřeny ještě v režimu "starého" občanského zákoníku zůstávají v platnosti a řídí se pravidly, které byly účinné v době jejich vzniku.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zjistit, zda má zemřelý účet a peníze v bance - informace
- Jak zjistit, zda měl zemřelý auto, automobil (pro dědické řízení)
- Žádost o prošetření majetku v dědickém řízení u notáře
- Jak zjistit, zda má zesnulý účet a peníze v bance - informace
- Jak zjistit, zda měl zesnulý auto, automobil (pro dědické řízení)
- Jak zjistit majetek zemřelého pro účely dědického řízení
- Jak může zjistit dědic jaký majetek zemřelý, zesnulý vlastnil?
- Sluchově postižený dědic v dědickém řízení - jednání u notáře

07/2013 smrt otce, s mou matkou se rozvedl již v době mého dětství, měl s ní jen mne, a založil si novou rodinu - s novou paní měl další dva dnes již dospělé syny. O existenci této rodiny jsem neměla až donedávna tušení. Po smutečním obřadu mne začali bombardovat emaily, abychom se dohodli na dědictví. Zjistila jsem si notářku, která bude přidělena
dle data narození mého otce, případ však dosud od soudu nemá přidělen, jak nám její sekretářka sdělila. Také sdělila, že nejprve bude pozvána objednavatelka pohřbu (druhá paní mého otce - zařídila obřad 2. den po nehodě), která přizná majetek zůstavitele a o ten se bude jednat. Notářka prý majetek (který ani neznám, ale musel být značný) ověřovat nebude - nemůže psát na všechny banky v ČR, psát do katastrů apod. Dále sekretářka sdělila, že pokud bych se obrátila s tímto požadavkem na soud, bude mne to možná stát více než celé dědictví. A že sama má podobnou zkušenost a dopadla špatně. Jsem sluchově postižená, takže k notářce, by mne snad měl nějaký právník doprovodit, ale má to smysl? Navíc žádného neznám a ani nemám žádnou podobnou zkušenost. Děkuji, Oldřiška
 
ODPOVĚĎ:
Účastníci jsou skutečně povinni označit v dědickém řízení důkazy - tedy označit majetek. Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste notářce napsala dopis s tím, že žádáte prošetření majetku. Uveďte, že se domníváte, že Váš otec, případně jeho manželka (jeho manželku uveďte výslovně) měli majetek u té a té banky a dále měli automobily - nechte prošetřit automobily na obci na jméno otce i na jméno jeho manželky (měli vše ve společném jmění manželů). Pokud uvedete toto a konkrétní označení bank, paní notářka Vás nemůže odmítnout a nemůže si navíc nic účtovat. Musíte však navrhnout prošetření konkrétních subjektů. Katastr nemovitostí notářka podle rodného čísla otce prošetřuje automaticky. Pokud jste neslyšící, doporučuji si s sebou k jednání vzít Vámi zvolenou osobu, které věříte, a která Vám pomůže vše pochopit. Můžete požádat notářku, aby k ústnímu jednání ustanovila tlumočníka ze znakového jazyka, kterého platí stát.

_

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Podmínka v darovací smlouvě - je přípustná?
- Může se obdarovaný v darovací smlouvě zavázat ve prospěch třetí osoby?
- Slib třetí osobě v darovací smlouvě - je to přípustné?
- Příslib doživotní péče o bratra v darovací smlouvě na byt, dům od rodičů
- Příslib doživotní péče o sestru v darovací smlouvě na byt, dům od rodičů+
- Darovací smlouva s podmínkou, příslibem - je to přípustné?
- Vrácení daru z důvodu nesplnění podmínky v darovací smlouvě

Rodiče na mě chtějí ze zdravotních důvodů rychle převést darovací smlouvou dům s pozemky. Mám zletilého tělesně postiženého bratra, který bydlí samostatně v domě s asistenční službou a o kterého se ale jinak s rodiči staráme. Bratr má díky svému postižení omezenou právní způsobilost. Rodiče chtějí zahrnout do smlouvy moji povinnost se o bratra postarat. Je to možné a jakou formou, aby to mělo právní účinky a bratr měl zajištěno, že se tohoto práva může domáhat? Pokud dáme do smlouvy odstavec, že se zavazuji poskytnout mu doživotní péči, resp. , že se o něj doživotně postarám (či jak to lépe formulovat), bude to v pořádku, či jakou to bude mít právní váhu? Lze to realizovat mimo rámec opatrovnictví?
Děkuji, Debora
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:

1/ Darovací smlouva s podmínkou
V písemné darovací smlouvě můžete s rodiči zakotvit Vaší povinnost k doživotnímu opatrování Vašeho bratra (analogicky je zde možné použít § 50 Občanského zákoníku), přičemž porušení této Vaší povinnosti může být v darovací smlouvě výslovně označeno za hrubé porušení dobrých mravů (§ 630 Občanského zákoníku), které bude Vaše rodiče případně opravňovat k požadování vrácení daru.

Váš závazek k doživotnímu opatrování Vašeho bratra pak může být vtělen samozřejmě i do samostatné dohody (mezi Vámi a Vaším bratrem, který bude pro tyto účely zastoupen soudem stanoveným opatrovníkem), přičemž na řádné plnění této dohody může být následně v darovací smlouvě pouze odkázáno. S ohledem na lepší vymahatelnost tohoto plnění ze strany Vašeho bratra je pak forma samostatné dohody vhodnější.

Pro důkladné smluvní ošetření Vašeho závazku k doživotní péči o Vašeho bratra Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

2/ Věcné břemeno:
Máte-li v úmyslu o svého bratra pečovat v domě, který Vám bude rodiči darován, je rovněž možné zřídit zde Vašemu bratrovi věcné břemeno dožití, spojené eventuálně s Vaším závazkem o doživotní opatrování (§ 151n a násl. Občanského zákoníku).

BOD 1-2 PROSÍM TUČNĚ (VŽDY JEN ŘÁDEK PŘED ODSTAVCEM)
_

RODINA-SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
- Může manžel požadovat po manželce účtenky na nakoupené věci do domácnosti?
- Manžel brání manželce přístupu k penězům v SJM - co dělat?
- Může manželka požadovat po manželovi účtenky na nakoupené věci do domácnosti?
- Manželka brání manželovi přístup k penězům v SJM - co dělat?
- Může manžel přikázat manželce dokládání nákupů pro domácnost?
- Může manželka přikázat manželovi dokládání nákupů pro domácnost?

Manžel mi v podstatě nařídil, že mu budu od teď na pořád nosit účtenky od všeho co nakoupím, např. i třeba jen za pečivo, salám, droždí, žvýkačky apod.. Má na toto on vůbec právo? Já chodím do práce nejsem nezaměstnaná, sice nevydělávám tolik peněz jako on, ale přijde mi to velmi nedůstojné. Nedovedu si představit, že mu budu nosit za vše účty jako malé dítě mamince po nákupu v samoobluze. Dále mi řekl, když nedám účet, považuje to, že jsem nic nekupovala, tím pádem mi zůstaly peníze a žádné jiné mi dávat nebude. Jak se proti tomu mohu bránit? Jeho plat sama neznám, protože mi ho sám neřekl, když jsem se zeptala a sám též žádné účtenky mě nenosí. Děkuji, Hana
 
ODPOVĚĎ:
Manžel na takové jednání právo nemá. Jak jste sama poznamenala, jedná se o zásah do lidské důstojnosti. Podle zákona muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Navíc o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pakliže by Vám manžel odmítal přispívat na domácnost, obraťte se se svým nárokem na soud.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené zaměstnavatelem pro dlouhodobou pracovní neschopnost a pracovní úraz
- Krácení dovolené zaměstnanci pro dlouhodobou pracovní neschopnost a pracovníí úraz
- Podmínky pro krácení dovolené zaměstnavatelem za kalendářní rok?
- Kdy může zaměstnavatel krátit dovolenou zaměstnanci
- Krácení dovolené kvůli pracovnímu úrazu a dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnavatele
- Jak se bránit proti neoprávněnému krácení dovolené zaměstnavatelem

22.2.2013 se mi stal pracovní úraz a stále jsem na neschopence (dočasné pracovní neschopnosti). U zaměstnavatele pracuji od roku 2008. Od 07/2013 mi zaměstnavatel krátí dovolenou každý měsíc o 2 dny. Když jsem byla za účetní, že by mi neměl krátit dovolenou, odpověděl že může a že je jeho postup v souladu se Zákoníkem práce. Proto se chci zeptat, jestli opravdu může krátit dovolenou a v případě že ne, tak mi prosím poraďte jakým způsobem či podle jakých § se mohu bránit. Děkuji, Božena
 
ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o pracovní úraz, který Váš zaměstnavatel uznal, lze se jednoznačně přiklonit k Vašemu názoru.

V této souvislosti je vhodné vědět, že zaměstnavatel je v souladu s § 223/1 zákoníku práce povinen krátit zaměstnanci dovolenou v případě, že:
a/ zaměstnanec splnil podmínky pro přiznání dovolené za kalendářní rok (§ 212/1 zákoníku práce),
b/ v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, zameškal zaměstnanec pro překážky v práci (které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce) alespoň 100 pracovních dnů.

Při současném splnění shora uvedených podmínek pak zaměstnavatel krátí zaměstnanci dovolenou za prvých 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu (z celkového nároku na dovolenou za kalendářní rok) a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu, přičemž takovému zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů (§ 223/3 zákoníku práce).

Ve Vašem případě je pak klíčový pojem „překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce“ (ad b/ výše). Dle § 216/2 zákoníku práce se doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Podmínka ad b/ výše proto ve Vašem případě splněna není a zaměstnavatel tudíž není oprávněn Váš nárok na dovolenou jakkoli krátit. Nepodaří-li se Vám zaměstnavatele s podporou shora uvedených ustanovení zákoníku práce přesvědčit, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce a poukázat zde na protiprávní postup zaměstnavatele (právní nárok na provedení kontroly Vám však nevzniká), vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (tzn. podání žaloby na přiznání dovolené v nezkrácené výši k místně příslušnému okresnímu soudu). Pro případné soudní řízení Vám lze doporučit advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákon o pozemních kounikacích a zorání polní cesty majitelem pozemku
- Zrušení, zorání polní cesty majitelem pozemku a zákon o pozemních komunikacích
- Je možné zorat polní cestu kterou využívají jiní majitelé ostatních pozemků?
- Zorání účelové komunikace a legálnost, protiprávnost takového jednání
- Může vlastník zrušit účelovou komunikaci, polní cestu?
- Je vlastník účelové komunikace oprávněn ji kdykoli zrušit?
- Užívání účelové pozemní komunikace cizími lidmi - omezení pro vlastníka
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Zrušení účelové komunikace majitelem pozemku a rozhodnutí nejvyššího správního soudu
SPRÁVNÍ-OBCE
- Podnět k prošetření protiprávního stavu - zorání polní cesty majitelem pozemku
- Podnět k prošetření protiprávního stavu - zrušení účelové komunikace majitelem pozemku

Prosím o zodpovězení následujícího dotazu, který se týká v podtatě existence polní cesty. Lze zrušit (zorat) účelovou komunikaci následujícího charakteru: Typ: parcela katastru nemovitostí / Výměra: 755 m2 / Druh pozemku: ostatní plocha
Způsob využití: ostatní komunikace / Omezení vlastnického práva: nejsou evidována žádná omezení / Vlastnictví: soukromý vlastník. Uvedená komunikace odděluje jednotlivé pozemky dalších vlastníků,
funguje jako dopravní cesta sloužící ke spojení jednotlivých komunikací pro potřeby jejich vlastníků, funguje jako účelová komunikace umožňující přístup např. na zahradu či polnosti jiných vlastníků. Stalo se to, že soukromý vlastník uvedené komikace tuto zoral. Domnívám se, že na toto právo neměl. Děkuji, Tomáš
 
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že právo obecného užívání pozemních komunikací, přestože je v případě účelových komunikací bezprostředně spjato se soukromým vlastnictvím, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které vyplývá z § 19/1 zákona o pozemních komunikacích.

Jsou-li tedy splněny 2 základní podmínky:
1/ souhlas vlastníka účelové komunikace, který může být učiněn i konkludentně (mlčky), tzn. svolením k veřejnému užívání účelové komunikace, popř. je tento souhlas „nahrazen“ užíváním účelové komunikace již z minulosti (tzn. předchozím vlastníkem pozemku),
2/ existence nutné komunikační potřeby,
vzniká v případě konkrétní účelové komunikace její obecné užívání, tzn. veřejnoprávní oprávnění neurčitého okruhu třetích osob, které vlastníka předmětné účelové komunikace omezuje ve výkonu jeho vlastnických práv (podpořeno ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu).

Došlo-li tedy ve Vámi popsaném případě k odstranění účelové komunikace, která podléhala obecnému užívání, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích) s podnětem k prošetření nastalého protiprávního stavu (a to i přesto, že institut „zrušení“ se dle § 18 zákona o pozemních komunikacích vztahuje pouze na dálnice, silnice a místní komunikace).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že v případě územního a stavebního řízení stavby veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem právě místně a věcně příslušný silniční stavební úřad, přičemž obecným právním předpisem je i v této oblasti stavební zákon.

_

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Jak zabránit sousedovi podávání námitek na stavebním úřadě
- Prodej pásu 1 metru pozemku za účelem vyhnutí se námitek souseda na stavebním úřadě
- Darování pásu 1 metru pozemku aby soused už nebyl sousedem
- Jak zabránit sousedovi námitkám proti kolaudaci rodinného domu
- Kdo je účastníkem stavebního řízení dle § 109 písm. e) stavebního zákona
- Sousední pozemky podle § 139 písm. c) starého stavebního zákona
- Nález ústavního soudu - sp. zn. Pl. ÚS 19/99 (sousední pozemky a stavební právo)

Realizujeme přestavbu a rekonstrukci rodinného domu. Máme dlouhotrvající potíže se sousedem. Jeden známý mi povídal o možnosti prodeje nebo darování části pozemku (např. 1 m šíře) mezi mnou a problematickým sousedem. Tímto by se údajně tyto problémy vyřešily, jelikož by přestal být mým sousedem a nemohl by již zasahovat do stavebního řízení (např. podávat námitky a připomínky a záměrně mi tím prodlužovat kolaudaci domu). Přestane mít právo zasahovat i do již probíhajících řízení? Pokud je opravdu možné využít tento způsob, jaká musí být minimální šíře prodaného pozemku a mohu tento pozemek prodat nebo darovat někomu z blízké rodiny (otec, sestra)? Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Váš známý pravdu rozhodně nemá; ani v případě prodeje části Vašeho pozemku třetí osobě nepřestane být Váš soused účastníkem probíhajících či nově zahajovaných správních řízení podle stavebního zákona.

Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení ty osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, tzn. že stavební zákon v tomto ustanovení nehovoří pouze o vlastnících těch pozemků či staveb, které mají s Vaším pozemkem společnou hranici, nýbrž o všech osobách, jejichž vlastnická práva by mohla být v souvislosti s Vaším stavebním záměrem přímo dotčena (tato skupina pak může samozřejmě zahrnovat podstatně širší okruh osob). Obdobným způsobem jsou pak v § 109 písm. e) stavebního zákona vymezeni účastníci stavebního řízení, kterými jsou vlastníci sousedních pozemků nebo staveb na nich, mohou-li být jejich vlastnická práva prováděním stavby přímo dotčena.

Účastníkem územního či stavebního řízení je tedy každá osoba, jejíž vlastnická práva mohou být dotčena např. z důvodů velikosti stavebního pozemku, umístění stavby na takovém pozemku, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd.

Názor Vašeho známého pravděpodobně vychází ze znění § 139 písm. c) starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), který skutečně za sousední pozemky označoval pouze ty pozemky, které měly s pozemkem stavebníka společnou hranici. Toto ustanovení pak bylo často obcházeno právě prodejem či darováním úzkých pásů stavebníkova pozemku při jeho hranicích, čímž byli skuteční sousedé z územního řízení vyřazeni. Z tohoto důvodu byl § 139 písm. c) starého stavebního zákona nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, jako protiústavní zrušen. Neboť je pak určení vlastníků sousedních pozemků (resp. Staveb na nich) za účastníky územního a stavebního řízení ve starém i současně platném stavebním zákoně prakticky totožné, jsou závěry Ústavního soudu použitelné i dnes.

Na závěr své odpovědi pouze odcituji část odůvodnění shora zmíněného nálezu Ústavního soudu:
„Napadené ustanovení § 139 písm. c) stavebního zákona tím, že vymezuje pojem "soused" přímo v zákoně, bere tak správnímu orgánu možnost, aby jako s účastníkem řízení zacházel též s osobou, která očividně může být rozhodnutím vydávaným ve stavebním řízení dotčena ve svých právech, a to i v právech ústavně chráněných jako je právo na pokojné užívání majetku, případně právo vlastnické. To, že je možno takovou osobu přizvat k řízení (nikoliv však jako účastníka) podle ustanovení § 59 odst. 3 stavebního zákona, je nedostatečné, neboť s ohledem na dikci § 250 odst. 2 o. s. ř. , vyřazuje napadené ustanovení takovou osobu z práva obrátit se na nezávislý soud. V tomto smyslu tedy je napadené ustanovení zcela evidentně v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, neboť z práva na přístup k soudu a soudní ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrdí, že může být správním rozhodnutím dotčen ve svých právech, ale kde takové dotčení může být zcela zřejmé. “

_

OBČAN-VĚCNÉ  BŘEMENO
- Jak zajistit přístup k pozemku přes sousední pozemky?
- Co je to nezbytná cesta podle nového občanského zákoníku 2014
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník 2014
- Žaloba na zřízení cesty k pozemku obklopeném cizími pozemky
- Pozemek bez přístupové, příjezdové cesty - jak právně zřídit cestu?
- Služebnost stezky, průhonu a cesty - Nový občanský zákoník 2014
- Zřízení nezbytné cesty k pozemku a Nový občanský zákoník 2014
SPRÁVNÍ-OBCE
- Vliv územního plánu na přístup k soukromému pozemku
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nucené zřízení věcného břemene cesty za náhradu - § 170/2 Stavebního zákona

Měl bych dotaz na přístup na pozemek (rozloha cca 1600 m2). Tchýně vlastní pozemek, který je uprostřed pozemků jiných majitelů, pro přístup na pozemek by potřebovala mít zřízený přístup přes pozemek některého majitele. Pozemek má status „pro stavění“, není na něm žádná nemovitost, územní plán je v současnosti po námitkách občanů určen ke schválení (požádali jsme o přístup na pozemek v rámci řešení územního plánu). Na Městském úřadu nám řekli, že přístupy na jednotlivé pozemky se při územním plánu nedělají a nikdo nám nebyl schopen říci, kdy a jak se to bude řešit.
1. Je možné, pokud by nikdo ze sousedů nesouhlasil s věcným břemenem, domoci se přístupu nějakou soudní cestou?
2. Může se stát, že by zůstal pozemek bez přístupu? Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zajištění přístupu na pozemek:
V tomto ohledu se Vaší tchýni nabízí několik variant řešení:

a/ Svolení souseda:
K přechodu přes sousední pozemek může být Vaše tchýně samozřejmě oprávněna na základě jednoduché dohody (možno uzavřít i ústně), resp. svolení vlastníka sousedního pozemku. Nevýhodou této varianty je samozřejmě snadná odvolatelnost souhlasu vlastníka sousedního pozemku a z toho plynoucí právní nejistota Vaší tchýně.

b/ Zřízení věcného břemene cesty dohodou:
Bude-li možné se s vlastníkem některého ze sousedních pozemků domluvit na zřízení věcného břemene cesty (§ 151o/1 Občanského zákoníku), představuje uzavření písemné dohody samozřejmě ideální variantu řešení. Věcné břemeno může být zřízeno na dobu určitou či neurčitou, úplatně či bezúplatně, v každém případě musí být zapsáno do katastru nemovitostí.

c/ Zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím:
S ohledem na skutečnost, že soudní zřízení věcného břemene je dle § 151o/3 Občanského zákoníku podmíněno zajištěním přístupu ke stavbě (která se však na pozemku Vaší tchýně nenachází), představovalo by zahájení soudního řízení podnik s poněkud nejistým výsledkem.

d/ Zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním:
S ohledem na komplikaci případného soudního řízení (ad c/ výše) by pak bylo vhodnější zřídit věcné břemeno cesty vyvlastněním (tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu), a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Podrobnější informace k tomuto způsobu zřízení věcného břemene cesty (který musí následovat až v případě nemožnosti dohody) naleznete např. zde:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vecna-bremena/16951-pozemek-bez-pristupove-prijezdove-cesty-jak-si-vynutit-cestu-pres-cizi-pozemky.html

e/ Zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku:
Dojde-li k 1. 1. 2014 k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), bude na Vámi popsanou situaci možné aplikovat ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a násl. nového občanského zákoníku). Dle těchto ustanovení bude vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž v případě nedohody bude možné zřídit nezbytnou cestu rovněž rozhodnutím soudu.

I v rámci nového občanského zákoníku pak bude samozřejmě možné zřídit věcné břemeno cesty, nově však nazývané služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 a násl. nového občanského zákoníku).

2/ Pozemek bez přístupu:
Pokud by se Vaše tchýně rozhodla si přístup na pozemek nezajistit či pokud by všechny ze shora uvedených způsobů selhaly (což je však nepravděpodobné), není vyloučeno, že by její pozemek zůstal trvale znepřístupněn. V této souvislosti by však bylo nutné znát více podrobností.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Mohu ve filmu použít záběr s logem, ochrannou známkou?
- Zobrazení loga firmy ve filmu a autorský zákon
- kdo chrání autorská práva v divadelní a literární oblasti?
- Je možné použít typické oblečení filmové postavy v komerčním filmu?
- Je možné použít kostým komiksového hrdiny v komerčním filmu?
- Zobrazení filmového hrdiny v komerčním filmu a autorské právo

Jak postupovat při užití záběrů na loga firem coby součástí exteriérů domů v mém filmu? Z hlediska autorského zákona by se mohlo jedna o volné užití, mě ale zajímá, šetření samotných z hlediska ochranných známek. Abstrahuji při tom od možnosti jednání se společností např. o propagaci její značky. Jde mi o to, zda je dle zákona možnost zaznamenat a užít pro komerční účely záznamy těchto známek, aniž bych tak jednal protiprávně dle zákona o ochranných známkách? Neuvažuji při tom situace parazitování na pověsti nebo dehonestující užití známky v díle.
Dále mě ještě zajímá, zda a kdy mohu ve svém komerčním filmu užít postavu nebo kostým komiksového hrdiny – např. Batmana, aniž mám licenci dle Autorského zákona a ani licenci k ochranné známce? Jde mi o situaci např. záznamu karnevalu s lidmi v kostýmech superhrdinů. Vznikaly by mi tímto užitím nějaká další práva např. vůči výrobci Batmanova převleku?
Kromě odpovědí na tyto dotazy, víte ještě o nějakých bezlicenčních užití ochranných známek v komerčním filmu? Děkuji. Jan
 
ODPOVĚĎ:
1/ Zachycení loga – ochranné známky ve filmu:
V tomto ohledu je klíčovým § 8/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Ve vztahu ke třetím osobám je pak toto výlučné právo vyjádřeno v § 8/2 a 3 zákona o ochranných známkách, který (ve zde specifikovaných případech) zakazuje každému užívat v obchodním styku ochrannou známku bez souhlasu jejího vlastníka, přičemž za „užívání ochranné známky v obchodním styku“ se považuje zejména:
a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

S ohledem na zákonné vymezení užívání ochranných známek se proto domnívám, že zachycení ochranné známky v exteriérovém záběru filmu nemůže být zařazeno do kategorie užívání ochranných známek v obchodním styku a jedná se proto o činnost právně nezávadnou (nezávislou současně na vůli vlastníků příslušných ochranných známek). Pro získání dalšího názoru Vám nicméně doporučuji kontaktovat rovněž Úřad průmyslového vlastnictví:

http://www.upv.cz/cs.html

2/ Využití kostýmů superhrdinů:
Neboť některé kostýmy komiksových či filmových superhrdinů mohou skutečně splňovat znaky autorského díla ve smyslu § 2 autorského zákona, lze Vám doporučit před jejich použitím kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména občanské sdružení DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura):

http://www.dilia.cz/

3/ Jiné bezlicenční užití ochranných známek ve filmu:
O jiném bezlicenčním užití ochranných známek ve filmu mi není nic známo.

_

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Lhůta na vložení věcného břemene do katastru nemovitostí
- Do kolika dní musím zanést smlouvu o věcném břemeni na katastr nemovitostí?
- Je nutné vždy zapsat věcné břemeno do katastru nemovitostí?
- Slib doživotního bydlení bez věcného břemene - závaznost slibu
- Nejistota věcného břemene a dohoda o narování (§ 585 Občanského zákoníku)

1983 prodala tchýně mému manželovi rodinný dům. Podmínka: tzv. výměnek. V kupní smlouvě to je, ale na katastru nemovitostí to není uvedeno jako věcné břemeno. Má tchýně nárok zde pak bydlet? Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem byla podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována. Neboť pak z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, nastíním ve své odpovědi toliko 2 varianty řešení, které v daných souvislostech přicházejí do úvahy.

1/ Věcné břemeno dožití:
Pokud kupní smlouva obsahuje klauzuli zřizující ve prospěch tchýně věcné břemeno dožití, nebrání tchýni ani v současné chvíli nic v tom, aby podala na místně příslušném pracovišti katastrálního úřadu návrh na vklad tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. V tomto ohledu není tchýně prakticky nijak časově vázána. Pokud však v mezidobí došlo k jiné změně rodinného domu (např. změna vlastníka), nemohlo by již ke vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí dojít.

2/ Závazek k zajištění bydlení:
Je-li však podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována tak, že se Váš manžel zavazuje zajistit tchýni v předmětném domě doživotní bydlení (popř. pokud by nebylo možné z jiného důvodu vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí), došlo uzavřením kupní smlouvy ke vzniku závazkového vztahu, v jehož rámci je Váš manžel povinen plnit sjednané povinnosti (v tomto ohledu by však bylo zapotřebí znát více podrobností). Nelze rovněž vyloučit vznik práva na náhradu škody (popř. jiné újmy) v případě, kdy by Váš manžel své závazky vůči tchýni neplnil.

Pokud je ne/existence věcného břemene dožití (resp. závazku k zajištění doživotního bydlení) mezi Vaším manželem a tchýní sporná, lze rovněž uvažovat o uzavření dohody o narovnání (§ 585 Občanského zákoníku).

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SANKCE
- Smluvní pokuta v rezervační smlouvě ve výši rezervačního poplatku, zálohy
- Může si realitní kancelář nechat rezervační poplatek v případě neuzavření smlouvy kupujícím?
- Neuzavření smlouvy kupujícím a zabavení rezervačního poplatku realitní kanceláří
- Nevrácení rezervačního poplatku kupujícímu - smluvní pokuta realitní kanceláři
- Může být rezervační poplatek současně smluvní pokutou pro RK za neuzavření kupní smlouvy?
- Nevrácení rezervačního poplatku a rozhodunutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3448/2012
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3448/2012 - nevrácení rezervačního poplatku RK

10/2013 jsem uzavřela rezervační smlouvu s RK na koupi ubytovací jednotky ve vlastnictví developera a zaplatila rezervační poplatek. Do týdne jsem měla podepsat budoucí kupní smlouvu s prodávajícím, smlouva měla být zaslána vyhotovená pro další konzultaci s hypotečním specialistou neprodleně, abych mohla jednat o úvěru. RK mi zaslala návrh smlouvy plný chyb až po 4 dnech a na základě mých námitek pak nový, opět s věcnými chybami - den před uplynutím lhůty pro podpis BKS. Termíny pro podpis mi nenavrhla, pouze se omluvila za špatný návrh smlouvy. Rezervační smlouva obsahuje ustanovení: "pokud nedojde k podpisu z důvodů na straně prodávajícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a bude vrácen rezervační poplatek." Chtěla jsem rezervační poplatek vrátit - prý jsem měla možnost požádat o prodloužení lhůty pro podpis smlouvy a že jsem to neudělala není důvod k vrácení rezervačního poplatku. Děkuji, Laura
 
ODPOVĚĎ:
Pro provedení komplexnější právní analýzy Vašeho případu by bylo zapotřebí seznámit se důkladněji s celým textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, ve své odpovědi proto budu vycházet toliko z informací Vámi poskytnutých.

Z kontextu Vašeho dotazu předpokládám, že k podpisu návrhu smlouvy o budoucí smlouvě kupní došlo pouze z Vaší strany, tzn. že návrh této smlouvy nebyl prodávajícím (developerskou společností) ve sjednané lhůtě již podepsán. Současně pak předpokládám, že Vámi uzavřená rezervační smlouva obsahuje ujednání stanovící, že „… pokud nedojde k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní z důvodů na straně kupujícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a rezervační poplatek se nevrací … “, resp. rezervační smlouva pro případ Vašeho prodlení pravděpodobně obsahuje ujednání o smluvní pokutě, která se svou výší rovná rezervačnímu poplatku (jedná se alespoň o běžnou praxi realitních kanceláří).

V tomto ohledu je v obecné rovině vhodné si uvědomit, že dle § 522 Občanského zákoníku je věřitel (zde realitní kancelář) v prodlení, jestliže neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu (tzn. Vašeho závazku k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní). V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly, dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci (netýká se Vašeho případu), kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat zavinění (v tomto ohledu by bylo možné uvažovat o povinnosti realitní kanceláře nahradit Vám škodu vzniklou zmařením plánované koupě).

Ke skutkově obdobnému případu se v nedávné době vyslovil rovněž Nejvyšší soud (konkrétně v rozhodnutí ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3448/2012), přičemž došel opětovně k závěru, že smluvní pokuty odpovídající svou výší uhrazeným rezervačním poplatkům jsou v rozporu s platnou právní úpravou. K tomuto judikátu více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/koupe-nemovitosti-rezervacni-poplatek-jako-smluvni-pokuta-92436.html

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta, s jeho pomocí pak zaslat realitní kanceláři tzv. předžalobní výzvu, nebude-li realitní kancelář reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování sousedy pálením listí na podzim - jak se bránit?
- Stížnost na sousedy - kouř z vypalování listí na podzim
- Obtěžování sousedy kouřem při pálení listů na podzim - obrana
- Opakované pálení listí ze stromů sousedy - kam si stěžovat, jak se bránit?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pálení listí u sousedů. Prosím můžete mi poradit, jakým způsobem se člověk může dle zákona bránit? Jelikož sousedé pálí pravidelně na podzim listí téměř každý týden a pokud jde vítr na naši stranu, máme celou zahradu zakouřenou a dým jde do domu i skrz zavřená okna. Tento stav trvá i několik hodin. Když vítr ustane a nebo zaprší, stále je tu hodně cítit štiplavý zápach z páleného listí. Protože sousedé nechávají doutnat hromadu i přez noc. Takže se nedá větrat. Už jsme s nimi zkoušeli domluvu, nabízeli odvoz listí apod. Načež si pouze vyžádali povolení na obecním úřadě a člověk si jen poslechne z druhé strany stížnosti na nás - prý jsme bezohlední a chováme se, jako bychom tu bydleli sami. Po tomto sdělení se chci obrátit na obec se stížností, protože jsme tu opravdu vykuřováni několik hodin a někdy i dní. Budu Vám vděčná za Vaši radu ohledně této situace, abychom mohli efektivně jednat pro nějaké řešení. Máme také malé dítě a občas je tu tak nedýchatelno, že musíme odjet z domu pryč. Předem děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jsou možné dvě roviny ochrany. Oběma rovinám je společné, že je třeba mít jednání zadokumentované (fotografie, videonahrávka, svědecké výpovědi více osob - nejlépe ne z rodiny).

První - kontaktovat obecní úřad (odbor životního prostředí), jelikož vypouštěním jakýchkoliv spalin do ovzduší může docházet ke znečišťování ovzduší. Je také možné, aby obec obecně závaznou vyhláškou upravila spalování čehokoliv (listí, dřeva apod.), resp. takové konání zakázala či omezila (např. dobu, kdy je možné tak konat; zákaz ponechání doutnání apod.). Je třeba říci, že tato rovina je náročná a vyžaduje občanskou iniciativu (upozorňování na problém, účast na zastupitelstvu, opakované žádání o řešení problému apod.).

Druhá - Je možno se odvolávat na § 127 občanského zákoníku, podle něhož se „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi… “. Tato druhá rovina spočívá v občanskoprávní žalobě směřující se na zdržení se jednání nad míru přiměřenou poměrům. Za porušení soudem uložené povinnosti soud může exekuční soud uložit až 100.000 Kč pokutu opakovaně (§ 351 občanského soudního řádu). Neplacení takto uložených pokut pak končí exekucí stejnou jako na jakékoliv jiné peněžní povinnosti (tedy postižením movitého a nemovitého majetku, blokováním bankovního účtu, exekuce na mzdu, plat apod.). Na tuto variantu doporučuji vyhledat odbornou pomoc advokáta.

Nic Vám nebrání zvolit pochopitelně obě varianty najednou. K oběma budete potřebovat obsáhlý důkazní materiál. Doporučuji se taktéž obrátit na hygienickou stanici, která je obvykle vybavena přístroji na měření stavu ovzduší, za účelem provedení místního měření stavu ovzduší (příp. i v domě).

Situaci lze taktéž řešit oznámením policii a hasičům (jedná se o situaci, která může být obecným ohrožením - oheň se může rozšířit).
_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Kolik propustek k lékaři může být v práci za měsíc?
- Maximální počet propustek k lékaři za měsíc
- Opakované propustky k lékaři ve zkušební době
- Dovolená z důvodu nemoci, návštěvy lékaře a Zákoník práce

Jsem v novém zaměstnání od 1.8.2013, jsem tedy na tříměsíční zkušební době, která mi končí 1.11.2013. Práce je to někdy náročná. K lékaři jsem nikdy moc nechodila, ale před týdnem mě rozbolela záda tak, že chodím 2-3x týdně na rehabilitace. Chodím pokaždé brzy ráno a v 8:00 hodin, jsem už v práci. Těchto rehabilitací mám mít sedm, dneškem mám za sebou třetí. Jenže v práci mi řekli, že mi dali poslední propustku, že další rehabilitaci, ať řeším neschopenkou nebo mimo pracovní dobu. Pracovní doba sestřiček na rehabilitačním je pouze od 7:00-12:00 nemám tedy možnost jít tam až po práci. Mám nárok na propustku, když chodím na rehabilitace indikované lékařem? Mohu si vzít dovolenou už ve zkušební lhůtě? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu za účelem ošetření nebo vyšetření, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Z vašeho dotazu je patrné, že ošetření mimo pracovní dobu možné není, tedy zaměstnavatel Vám musí toto volno s náhradou mzdy poskytnout.
Co se týče dovolené, ta by dle názoru českých soudů neměla sloužit k návštěvě lékaře, ale k regeneraci pracovních sil a odpočinku. O čerpání dovolené však rozhoduje zaměstnavatel, který Vám ji ve Vámi požadovaném termínu poskytnout nemusí. Je však možné čerpat dovolenou i ve zkušební době. Zaměstnavateli tedy můžete argumentovat uvedeným nařízením vlády č. 590/2006 Sb. a neschopenky můžete využívat dále.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Jakou smlouvu zvolit pro zaměstnance pro dohled provozovny, obchodu?
- Je pro brigádníka vhodnější dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti?
- je pro brigádníka vhodnější DPP nebo DPČ?

Mám malou firmu, občas v ní nejsem a potřebuji, aby mi někdo chvíli provozovnu pohlídal. Mám strach, že přijde kontrola a jak bych pak vysvětlil, že to není práce na černo, že tu byla třeba jen hodinku. Taky bych si rád někdy vzal třeba týden volna. Dotaz: Potřebuji tedy nepravidelný dohled ve firmě. Mám možnost se domluvit s mým sousedem? Je již v důchodu, taky má živnostenský list. Je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPČ? Jak ji správně sepsat, když by mi pán vypomáhal jen nepravidelně? Písemná dohoda je jen mezi námi, nebo se to musí někde hlásit a evidovat? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nepřipouští jiný výkon závislé práce než na základě pracovní smlouvy PS, dohody o provedení práce DPP či dohody o pracovní činnosti DPČ.
v tomto případě by nejvýhodněji pro Vás vyzněla dohoda o provedení práce, u níž povinnost platit zákonné odvody vzniká při výdělku vyšším než 10 000 Kč měsíčně. Nevýhodou tohoto postupu je fakt, že soused se stane vaším zaměstnancem ( tím by se stal i v případě dohody o prac. činnosti) a následně je zaměstnavatel povinen se přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Taktéž je nutné zaměstnance přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení.
Rozsah práce v DPP nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, musí zde být uvedena doba, na jakou se uzavírá (např. od 1.1.2014 - 31.12.2014 apod.). Samozřejmostí je uvedení data nástupu do práce, druhu práce a místa výkonu práce. U dohody se nevyžaduje žádná pravidelnost práce, proto je vhodná na nárazové práce, tzv. brigády. Doporučuji, pokud nevyhledáte právní radu k sestavení dohody, se alespoň inspirovat vzory dohod na internetu. Vzor dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti máme k dispozici i my - klikněte v horním menu na VZORY. Pokud byste uvažoval o cestě práce souseda na živnostenský list, je to samozřejmě varianta, ale zde se již vystavuje riziku za postih nelegální práce - tzv. švarcsystém.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vstup na pozemek souseda kvůli sběru, očesání ovoce ze stromu
- Je soused povinen mě pustit na pozemek kvůli posbírání ovoce ze stromu?
- Jsou stromy součástí pozemku, na kterém vyrůstají?
- Vstup na pozemek souseda kvůli ostříhání větví - musí mě pustit?
- Ořez větví přesahujících na sousední pozemek - musí mě soused k němu pustit?
- Je soused povinen pustit mě na pozemek kvůli ořezání větví?
- Nový občanský zákoník 2014 a vlastnictví ovoce spadlého na sousední pozemek
- Nový občanský zákoník 2014 a ořezání větví a kořenů sousedova stromu
- Nový občanský zákoník 2014 a sázení stromů u plotu
- Ostříhání větví sousedova stromu a Nový občanský zákoník 2014
- Vlastnictví ovoce spadlého na sousední pozemek a Nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví a kořenů sousedova stromu a Nový občanský zákoník 2014
- Sázení stromů u plotu a Nový občanský zákoník 2014
- Komu patří ovoce spadlé ze stromu na pozemek souseda - Nový občanský zákoník 2014
- Vlastnictví plodů spadlých na cizí pozemek a Nový občanský zákoník 2014

Můžete mi poradit zda mám povinnost pustit na svůj pozemek souseda obírat si jablka ze svých jabloní, které má nasazeny 50 cm od našeho plotu? Větve zasahují na náš pozemek. Chce abychom ho pouštěli stříhat větve z naší strany.
Děkuji, Lenka
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 127/3 Občanského zákoníku platí, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků či staveb. Současně platí, že veškeré porosty (včetně stromů) tvoří součást pozemku, tzn. že sdílejí jeho právní osud a přiměřeně se na ně vztahují příslušné právní normy.

S ohledem na shora uvedené se domnívám, že jste povinna souseda na svůj pozemek pustit, a to po předchozí domluvě a na dobu nezbytnou k očesání úrody, popř. k ořezu větví.

K odstranění přesahujících větví jste pak oprávněna rovněž sama, a to ve vhodné roční době (tzn. v období vegetačního klidu) a šetrným způsobem (§ 127/1 Občanského zákoníku) tzv. svépomocí.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi popsaná problematika bude podrobněji upravena v § 1016 a § 1017 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014:

§ 1016
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může potomek žádat dědictví po zemřelém biologickém otci nezapsaném v rodném listě
- Biologický otec není zapsán v rodném listě - bude dědit potomek (syn, dcera)?
- Bude dědit syn, dcera po biologickém otci, pokud otec není zapsán v rodném listě?

Já Martina, rok narození 1983, toho času vdaná, jedno dítě. Má matka byla samoživitelka, vyrůstala jsem bez otce a ani v rodném listě jej uvedeného nemám. To znamená, že nikdy ani výživné neplatil a matce vyhrožoval, že pokud ho někam uvede nebo někdo z jeho rodiny zjistí, že má dítě, že ji, mě nebo mým starším bratrům něco udělá (bratři jsou z matčina prvního manželství). Samozřejmě měla o rodinu strach, a tak jsem měla z finančních důvodů hodně těžké dětství. Zajímalo by mne, jaké mám u soudu po testech DNA šanci, že mi bude nějakým způsobem kompenzován dosavadní nelehký život. Nehledě na to, že by mi vznikl i nárok na dědictví po jeho smrti. Mnohokrát děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Musím Vás zklamat, ale nárok na dědictví Vám s největší pravděpodobností nevznikl. Pokud Vás otec neuvedl v závěti, tak ze zákona nárok na dědictví nemáte, neboť oficiálně nejste jeho potomkem. Abyste nárok na dědictví měla, musela byste nejprve docílit toho, abyste byla uznána jako potomek Vašeho otce i před zákonem. Vzhledem k tomu, že otec je mrtvý, musíte se obrátit na opatrovníka, kterého určí soud nebo pakliže je dědictví již vypořádáno tak na dědice. V případě, že byste byla úspěšná, teprve pak můžete zpochybnit dědické řízení. Veškeré úkony však podléhají promlčecím lhůtám, obávám se, že nemáte velkou šanci na úspěch ve věci.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Karikatury osobností a autorské právo
- Podobizny osobností a autorské právo
- Karikatury, podobizny celebrit a autorské právo
- Je možné udělat výstavu karitikatur, podobizen celebrit?
- Porušení autorského práva zveřejněním podobizny, karikatury celebrity

Jelikož bych nerada jakkoliv zasáhla do autorských práv jiných osob. Jsem aktivní výtvarný umělec a vedle vlastní výdělečné umělecké činnosti jsem ve volném čase ze zájmu namalovala kolekci plakátů zobrazujících známé osobnosti převážně ze světa hudby a filmu. Bylo by zásahem do práv těchto osob, kdybych uspořádala neprodejní výstavu těchto děl, čistě pro účel prezentace vlastní tvorby? Nejednalo by se o žádný megalomanský projekt, patrně by se uskutečnila v prostorách jedné pražské kavárny. Předem děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/1 Občanského zákoníku platí, že podobizny týkající se fyzické osoby (nebo jejích projevů osobní povahy) smějí být v zásadě pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

Ze shora zmíněného pravidla však ve Vašem případě existuje výjimka, zachycená v § 12/3 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení mohou být pořízeny podobizny fyzické osoby i bez jejího souhlasu pro umělecké účely. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby (vyjádřenými v § 11 Občanského zákoníku).

Jestliže tedy pojetím Vámi vytvořených plakátů nezasahujete např. do občanské cti či lidské důstojnosti vyobrazených osob, nedostáváte se se shora zmíněnými ustanoveními Občanského zákoníku do konfliktu. Výstavu Vašich plakátů je pak možné samozřejmě uskutečnit (a to plně v souladu s Vašimi právy, jak jsou vymezena v § 10 a násl. autorského zákona).

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání generální plné moci - postup, informace
- Zrušení generální plné moci - informace, postup
- Jak odvolat generální plnou moc zmocněnci - postup
- Zmocněnec nepřebírá poštu - jak zrušit plnou moc?

Ako mozem odvolat vseobecnu plnu moc, ktoru som dal otcovi mojej expriatelke? Posielal som mu 3 krat odvolanie plnej moci cez doporucenu zasielku, ale ani jednu si neprevzal. Podal som trestne oznamenie na policii, ale pri spisovani zapisnice mi hned povedali, ze oni ako organ ho nemozu donutit prevziat zasielku a jednine riesenie podla policie je obciansko pravna zaloba a urcite trestne oznamenie odlozia. Rad by som teda vedel ci neexsituje rychlejie riesenie ako zrusit tuto plnu moc ako cez obciansko pravnu zalobu a ci je jednanie policie spravne? Vopred dakujem. Jan

ODPOVĚĎ:
Standardně se generální plná moc odvolává stejně jako se udělila, tedy úkonem vůči zmocněnci.

Pokud zmocněnec nepřebírá poštu, je vhodné vyhledat jej osobně (se svědkem) a písemné odvolání plné moci mu předat. Obdobným způsobem informovat i expartnerku. Taktéž je nutné informovat banku, která by na základě existující plné moci mohla činit další úkony ve vztahu k úvěru.

Žaloba je případná až pokud dojde ke škodě, žalobou nevyřešíte odvolání generální plné moci. Trestním oznámením má být řešeno prokazování se dotyčného jako zmocněnce, tedy možné páchání trestného činu podvodu (pokud je takovým jednáním způsobena škoda), nikoliv odvolání plné moci.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Drobné opravy a běžná údržba bytu hrazená nájemcem, nájemníkem
- Důvody pro poskytnutí slevy z nájemného
- Kdy má nájemník nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Kdy má nájemce právo na slevu z nájmu, nájemného
- Vybavení bytu 1. kategorie dle § 121/2 Občanského zákoníku
- Drobné opravy v bytě a § 687/3 Občanského zákoníku
- Běžná údržba bytu nájemníkem a § 687/3 Občanského zákoníku
- Vybavení bytu 1. kategorie a nový občanský zákoník 2014 - § 2257 a § 2264 - § 2265
- Drobné opravy v bytě a nový občanský zákoník 2014 - § 2257 a § 2264 - § 2265

Mám od města již přes 20 let pronajatý byt I. kategorie. Zajímalo by mě co musí dle zákoníku v takovém bytě být jako součást bytu a které opravy by měl hradit pronajimatel a které nájemce. Týká se to kuchyňské linky, sporáku, bojleru na teplou vodu a z oprav například výměna podlah, lina, parkety, vany nebo kuchyňského dřezu.
Kdykoli dojdu na MÚ tak mi řeknou udělejte si radost a kupte si, opravte si. Náš dům přitom stojí již 53 let a nikdy se do něj neinvestovalo do oprav, podle toho vypadá také stav bytů. Dalším dotazem zda mohu požadovat slevu na nájmu v případě plísní v bytě pokud již od roku 2008 na tyto plísně upozorňuji a přesto se nesnaží s nápravou. Přijdou do bytu nafotí a pak řeknou, že město nemá peníze, tak si musíme počkat, ale čekám už 5 let. Děkuji, Dáša.

ODPOVĚĎ:
1/ Příslušenství bytu:
Dle § 121/2 Občanského zákoníku tvoří příslušenství bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Z textu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli spíše vybavení takového bytu základním užitným nábytkem a nezbytným technickým zařízením. V tomto ohledu je klíčová nájemní smlouva, kterou jste s pronajímatelem uzavřela, a v níž by mělo být základní vybavení bytu vymezeno (přestože se v kontextu § 686/1 Občanského zákoníku nejedná o podstatnou náležitost takové smlouvy).

Pokud Vámi uzavřená nájemní smlouva (či jiný na ní navazující dokument) vybavení bytu nevymezuje, je možné vycházet z § 687/1 Občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (a v tomto stavu ho udržovat) a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

2/ Hrazení drobných oprav a běžné údržby bytu:
Dle § 687/3 Občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Zda se pak v konkrétním případě jedná o opravu drobnou či nikoli (resp. o běžnou údržbu bytu či nikoli) vymezuje § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že nájemce je povinen oznámit (ideálně písemně) bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti vzniká na straně nájemce odpovědnost za případně vzniklou škodu (§ 692/1 Občanského zákoníku).

3/ Sleva z nájemného:
Dle § 698/1 Občanského zákoníku platí, že nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění (ideálně písemné) neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Toto ustanovení Občanského zákoníku je tudíž možné aplikovat jak na výskyt plísní v bytě (převážně nezaviněných nájemníkem), tak na neprovádění těch oprav, k nimž je povinen pronajímatel (a které ani přes Vaše upozornění neprovádí).

Právo na slevu z nájemného je však nezbytné uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu, přičemž toto právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění předmětných závad (§ 699 Občanského zákoníku).

Nebude-li proto pronajímatel na Vaše písemné výzvy reagovat ani nadále, můžete se obrátit na soud s žalobou na
a/ splnění jeho povinností (tzn. provedení příslušných oprav) či
b/ poskytnutí slevy z nájemného (nebude-li pronajímatel ochoten Vám tuto slevu poskytnout dobrovolně). Dle mého názoru pak není vyloučeno, abyste řádně oznámené vady bytu odstranila sama a takto vynaložené náklady následně vymáhala po pronajímateli.

4/ Nová právní úprava:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že shora zmíněná pravidla se ani po 1. 1. 2014 (kdy by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník) v zásadě nezmění. V této souvislosti lze pak odkázat zejména na § 2257 a § 2264 - § 2265 nového občanského zákoníku.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Podnikatel potřebuje k podnikání účet - návrh na částečné zastavení exekuce
- Jak vlastnit nezablokovaný účet v exekuci při podnikání
- Jak požádat o odblokování exekutorem zablokovaného účtu pro podnikání
- Žádost o odblokování podnikatelského účtu zablokovaného exekutorem - postup
- Exekutorem zablokovaný podnikatelský účet - jak ho odblokovat pro podnikání?
- Odblokování exekučně blokovaného účtu - § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy

Před lety mi manželka za zády dělala dluhy, vzal jsem syna a odešel k rodičům. Dluží mi na výživném, nejsme spolu 5 let. Kvůli dluhům manželky mě nahánějí mě exekutoři. Jsem OSVČ a blokují mi bankovní účty. Bankovní účet k podnikání už mám taky bloklý. Nejde o mé dluhy, tak ani na odlužení nemám právo. Dále podnikat oficiálně už je neúnosné, jsem pořád na cestách vetšinou v zahraničí, a bez bankovního účtu nejsem schopný platit sociální, zdravotní, leasing, pojištění, ad.
Jsem OSVČ a na společnost s ručením omezeným s.r.o. přechazet nechci - nemám tak velké výdělky, byl bych prodělečný.
Návrh na rozvod maželsví jsem podával, bohužel to trvá dlouho. Poraďte mi prosím zda mohu něco udělat a zachránit svůj podnik? Potřebuji pro svou práci bankovní učet. S exekutorem se nedá komunikovat, nemá žádné morální zásady, manželka exekutorovi každý měsíc posílá peníze a své dluhy uznává. Existuje nějaké řešeni kromě jak podnikat načerno? Děkuji, Vasil

ODPOVĚĎ:
Dokud nemáte vypořádané společné jmění manželů SJM, lze podle § 262a odst. 3 občanského soudního řádu vést exekuci na Vaši pohledávku z účtu u peněžního ústavu. Pokud si zřídíte nový bankovní účet, dojde rovněž k jeho exekučnímu postižení. Vaší jedinou, avšak malou nadějí je podání návrhu na částečné zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy. Tento návrh odůvodněte všemi uvedenými skutečnostmi (dlužné výživné, nežijete spolu delší dobu, dluhy jste nezpůsobil ani o nich nevěděl).
Navrhněte zastavit exekuci prováděnou přikázáním Vaší pohledávky z Vašeho účtu u peněžního ústavu. Šance je však pouze teoretická, zákon na podobné případy nepamatuje.

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- 3. reklamace stejné závady a nárok na vrácení peněz
- 3. reklamace stejné závady, prodávající tvrdí že šlo o jinou závadu - co dělat?
- Opakovaná reklamace sekačky a nárok na vrácení peněz
- Opakovaná reklamace stejné závady a právo na vrácení peněz

chěla bych poradit s neuznanou reklamací. Reklamovala jsem sekačku 3x se stejnou závadou (přestalo se točit kolečko pohonu) a chtěla jsem vrátit peníze. Reklamaci mi uznali, ale peníze mi nevrátili. Prý to byla jiná závada (technik tam napsal, že vyměnil jinou součástku, než u předešlích reklamací). Chci se zaptat zda mám nárok na ty peníze. Přeci mě nemusí zajímat jakou součástku tam vyměnili. Pro mě je podstatné, že se netočilo stále to jedno kolečko, ne? Děkuji. Izabela

ODPOVĚĎ:
Podle § 622 odst. 2 občanského zákoníku platí, že "Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat."

Toto ustanovení definuje práva svědčící kupujícímu v případě, že se jedná o neodstranitelnou vadu. V případě, že vada znemožňuje řádné užívání věci a není možné ji odstranit, svědčí kupujícímu právo na výměnu věci nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud však neodstranitelná vada nezpůsobuje nemožnost užívání věci (jiné neodstranitelné vady), může kupující požadovat výměnu věci nebo požadovat přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit.

Kupujícímu svědčí stejná práva jako při výskytu neodstranitelné vady znemožňující řádné užívání věci v případě, že nemůže věc řádně užívat, protože se odstranitelná vada vyskytla opakovaně po opravě, tj. byla provedena oprava a pak se opakovaně, tj. alespoň 2krát vyskytla stejná vada; totéž platí v případě, že věc má větší počet vad (judikatura uvádí alespoň tři).

Skutečnost, co je důvodem výskytu vady, opravdu není záležitostí spotřebitele. Pokud nyní máte věc opravenou, při příštím výskytu vady uplatněte nároky podle výše uvedeného (tedy výměnou či odstupte od kupní smlouvy). Pokud znovu opravenou věcí ještě nedisponujete ale již máte informace o tom, jak bude záležitost vyřízena, je třeba dotaz doplnit o informace, zda jste odstoupila od smlouvy pro opakovaný výskyt vady a uplatnila nárok na vrácení kupní ceny či nikoliv.

_

RŮZNÉ-STAVBA
- Přestavek - defice, Nový občanský zákoník 2014 - § 1087/1
- Přesah střechy v projektu a stavební povolení
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prostor nad pozemkem - je jeho součástí?
- Je součástí pozemku prostor nad tímto pozemkem - např. přesah střechy?
- Souhlas vlastníka s přestavkem (dle § 1087/1 nového občanského zákoníku 2014)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Přestavek formou služebnosti a věcné břemeno - Nový občanský zákoník 2014
- Přesah střechy jako věcné břemeno evidované v katastru nemovitostí
- Věcné břemeno - přestah střechy

Řeším jako projektant stavební úpravy rodinného domu RD na stavební povolení. Rodinný dům RD je umístěn na hranici pozemku a přesahuje střechou k sousedovi. Chtěla jsem se zeptat jak pro stavební povolení řešit tento přesah střechy. Jakou smlouvou? Jestli smlouvou o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene nebo jinou. Musí se to řešit smlouvou o věcném břemeni a vkládat do katastru nemovitostí? Nebo to lze pořešit jen v rámci určité smlouvy a jaké? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
S ohledem na blížící se účinnost nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) budu svou odpověď koncipovat již s přihlédnutím k této právní úpravě.

Dle § 506/1 nového občanského zákoníku obecně platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad i pod povrchem takového pozemku.

Na Vámi popsaný případ pak může být aplikován § 1087/1 nového občanského zákoníku (upravující tzv. přestavek), dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby.

S ohledem na skutečnost, že rovněž prostor nad pozemkem je považován za jeho součást, je dle mého názoru možné shora uvedené ustanovení nového občanského zákoníku použít, přičemž vlastník stavby může s vlastníkem sousedního pozemku uzavřít smlouvu o zřízení přestavku, jejímž předmětem bude vyslovení souhlasu vlastníka pozemku s existencí přestavku (který bude ve smlouvě přesně specifikován) a závazek vlastníka stavby zaplatit vlastníku pozemku přiměřenou náhradu za omezení jeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1087/2 nového občanského zákoníku).

V úvahu dále přichází rovněž využití smlouvy o výpůjčce či sjednání nepojmenované smlouvy s obsahem obdobným zřízení přestavku.

Na tomto místě pak nutno podotknout, že § 1023 nového občanského zákoníku se na Vámi popsaný případ zjevně neaplikuje.

Vámi popsanou situaci je pak samozřejmě možné řešit také zřízením věcného břemene, resp. služebnosti v intencích § 1257 a násl. nového občanského zákoníku, v takovém případě je však zápis do katastru nemovitostí nutností.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je zaměstnanec povinen podepsat dodatek pracovní smlouvy?
- Dohoda o změně pracovní smlouvy podepsaná pod nátlakem - je platná?
- Je možné odmítnout nepřetržitý provoz zaměstnavateli?
- Zaměstnanec se nemůže dostat do práce kvůli spojům - následky v práci
- Zaměstnanci nejede o víkendu autobus, vlak - následky pro pracovní poměr
- Je možné odmítout práci o víkendu z důvodu nedostupnosti autobusu, vlaku?
- Zaměstnanci nejede v sobotu, neděli autobus, vlak - následky pro pracovní poměr
- Je možné odmítout práci v sobotu, neděli - nedostupnost autobusu, vlaku
- Výpověď z důvodu odmítnutí nepřetržité směny zaměstnancem - je oprávněná?
- Oprávněnost výpovědi od zaměstnavatele pro odmítnutí práce o víkendu
- Oprávněnost výpovědi od zaměstnavatele pro odmítnutí práce v sobotu, neděli
- Výpověď zaměstnavatele pro odmítnutí podepsání dodatku k pracovní smlouvě
- Musí zaměstnanec podepsat dodatek pracovní smlouvy?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Dvousměnný pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce
- Třísměnný pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce
- Nepřetržitý pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracuji v 8 hodinových směnách ranní, odpolední, noční. Zaměstnavatel mi chce změnit pracovní dobu na 12 hodinové nepřetržité směny. Já se ale o sobotách a nedělích do práce nedostanu protože mi nejede autobus (auto nemám). Zaměstnavatel mi hrozí výpovědí pokud nebudu souhlasit s nepřetržitým provozem. Mám možnost se bránit a podle jakého paragrafu? Děkuji, Zikmund
 
ODPOVĚĎ:
Změna délky pracovních směn musí být samozřejmě sjednána písemně (§ 34/4 zákoníku práce), a to ideálně ve formě dohody o změně pracovní smlouvy, resp. dodatku pracovní smlouvy.

K podpisu dodatku pracovní smlouvy nemůžete být zaměstnavatelem žádným způsobem nucen, a to ani výhrůžkami případnou výpovědí z pracovního poměru. Na tomto místě je nutné si uvědomit, že každý právní úkon (např. tedy dodatek pracovní smlouvy), který byl učiněn nesvobodně (např. tedy pod nátlakem zaměstnavatele), bude soudem v případném soudním řízení prohlášen za neplatný (§ 19 písm. a) zákoníku práce). Tento princip je pak v obecné rovině zakotven rovněž v § 37/1 a § 49 Občanského zákoníku.

Pro případ budoucího soudního sporu je samozřejmě vhodné, abyste měl k dispozici co nejvíce svědků zaměstnavatelových výhrůžek (event. si můžete pořídit zvukový záznam protiprávního jednání), popř. jiného jeho protiprávního jednání. V této souvislosti není samozřejmě vyloučeno, abyste kontaktoval rovněž příslušnou odborovou organizaci (je-li u zaměstnavatele zřízena) či místně příslušný oblastní inspektorát Státního úřadu inspekce práce.

Rozhodnete-li se dodatek pracovní smlouvy nepodepsat a zaměstnavatel Vám dá výpověď, je vhodné vědět, že výpověď z pracovního poměru může být zaměstnanci dána pouze z některého důvodu dle § 52 zákoníku práce, přičemž zaměstnanec je oprávněn bránit se způsobem dle § 69 a násl. zákoníku práce (odmítnutí podepsání dodatku k pracovní smlouvě v něm samozřejmě není). V takovém případě Vám lze doporučit rozhodně neotálet a vyhledat ihned po obdržení výpovědi advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že pojmy dvou- a třísměnný a nepřetržitý pracovní režim jsou definovány v § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce, přičemž zkrácená stanovená týdenní pracovní doba je pro tyto případy stanovena v § 79/2 zákoníku práce.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dodržování topného režimu v bytovém domě dle vyhlášky č. 194/2007 Sb.
- Je majitel bytu povinen byt vytápět, temperovat v době své nepřítomnosti
- Povinnost majitele vytápění, temperování bytu v bytovém domě
- Je nájemník povinen vytápět byt pokud v něm přechodně nebydlí?
- Povinnost vytápění, temperování bytu v domě SVJ

Potřebuji pomoci s odpovědí předsedovi družstva, které původně vlastnilo byty v našem domě a nyní je správcem a současně spoluvlastníkem společných částí domu. Jsem majitelem menší bytové jednotky, v bytě však nebydlím, a nyní jsem obdržela od správce a současně spoluvlastníka společných částí domu písemnou výzvu k dodržování topného režimu vyplývajícího z vyhlášky č. 194/2007 Sb. (pravidla pro vytápění) a zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník). Prý neplním povinnosti vyplývající z výše uvedených legislativních předpisů a podporují je v tom i stížnosti obyvatel okolních bytů, kteří si stěžují na nutnost vyššího vytápění svých bytů, než je běžné. Žádají mne, abych s nadcházející topnou sezónou zajistila vytápění místností svého bytu alespoň na teplotu 17 - 18° C, jak požaduje nejen legislativa, ale i hygienické předpisy a předpokládá to i projekt ústředního vytápění, podle kterého je technicky celý dům také konstruován.
Celým domem vedou všemi byty volné viditelné trubky vytápění, nejsou zabudovány, ve všech místnostech se táhnou podél zdi odzdola nahoru a je od nich i určité teplo. Stěžovatel/vyzyvatel je majitelem bytové jednotky pode mnou, který si stěžuje vždy a všude na všechno. Buší na dveře mého bytu, abych okamžitě zavřela okna, když krátkodobě při občasných kontrolách bytu větrám. Nemám ráda velké teplo a topím jen podle své osobní potřeby. V uvedeném bytě jsou radiátory s měřidly. Navíc v domě je více bytů, jejichž majitelé v nich nebydlí a které jsou prázdné. Minimálně jde o jeden byt na stejném patře (6. patro) naproti mému bytu. V bytě není vlhko a žádné plísně. Děkuji. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 194/2007 Sb., ukládá povinnosti vlastníkovi bytového domu (dovozuje se, že stejná povinnost stíhá i společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, ačkoliv tak výslovně nestanoví vyhláška).

Je pravdou, že pokud nedochází k vytápění bytu (buď proto, že se v něm lidé nezdržují nebo se snaží ušetřit na nákladech za energie) vzniká na straně osob, které byt nevytápějí, bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt. Velmi obtížné je ovšem prokázat skutečnou existenci a výši bezdůvodného obohacení. Byt v důsledku nevytápění sousedem může být poškozen (nejčastěji plísní) lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody (přičemž problematickým bodem bude dokazování, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání či zvýšené vlhkosti třeba z vaření u větší rodiny).

Prokazování by muselo být založeno na rozdílu spotřeby tepla sousedů v letech než jste se stala vlastníkem bytu a následně po té, co byt zůstal neobývaný.

Skutečně byste byt neměla nechávat zcela nevytápěný, ale měla byste zajistit, aby v bytě byla minimální teplota (cca uvedených 17 až 18°C), a to nikoliv v důsledku zvýšeného topení sousedů. Zda skutečně byt aktivně vytápíte lze prokázat v souvislosti s rozúčtováním nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.

Doporučuji správce ubezpečit, že byt je standardně vytápěn a bude vytápěn i v následujícím zimním období. Skutečnost, zda zvýšená potřeba vytápění sousedních bytů souvisí s tím, že Váš byt není obýván, není prokázána a domníváte se, že ani není dána. Můžete správci i nabídnout, že v případě zájmu mu byt zpřístupníte, aby se přesvědčil, že je udržován v obyvatelném stavu. Tím projevíte dobrou vůli, nejedná se o Vaši povinnost. Pokud správce obdržel opakované stížnosti, je pochopitelné, že situaci byl nucen řešit.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pravidla pro právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům?
- Způsobilost k právním úkonům a svéprávnost - zákony, právní předpisy
- Pravidla pro právní zastoupení v řízení o nesvéprávnosti
- Zákon o nesvéprávnosti - informace
- Který zákon ovlivňuje způsobilost k právním úkonům?
- Který zákon rozhoduje o nesvéprávnosti?
- Navrácení svéprávnosti - informace, postup
- Jak požádat soud o vrácení svéprávnosti - informace, postup
- Vrácení způsobilosti k právním úkonům - postup, informace
- Žádost, návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům - informace
- Stanovení opatrovníka nesvéprávné osobě
- Právník, advokát pro obhajování ve věci zrušení nesvéprávnosti
- Právník, advokát pro zrušení omezení způsobilosti k právním úkonům
- Kdo platí právníka, advokáta u soudu o svéprávnosti, nesvéprávnosti
- Kdo platí právníka, advokáta u soudu o způsobilosti k právním úkonům
- Svéprávnost a Nový občanský zákoník 2014
- Nesvéprávnost a Nový občanský zákoník 2014
- Maximální délka nesvéprávnosti
- Maximální délka omezení způsobilosti k právním úkonům
- Po kolika letech musí soud znovu projednat nesvéprávnost?

Jaký je právní postup zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti? Kde najdu právníka pro zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti? Jaké je palmáre? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
1/ Právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům:
V obecné rovině dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci (v kontextu nezpůsobilosti zletilé fyzické osoby k právním úkonům se pak samozřejmě jedná o soudem ustanoveného opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku).

Dle § 186/3 Občanského soudního řádu pak může podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu (k tomu též § 10/3 Občanského zákoníku), může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně (§ 23 Občanského soudního řádu). V rámci zahájeného řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům tak záleží na úvaze soudu, zda jím bude vyžadována rovněž účast opatrovníka či nikoli.

Z hlediska právního zastoupení v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům je pak klíčový § 187/1 Občanského soudního řádu, dle něhož je vyšetřovaná osoba oprávněna dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být vyšetřovaná osoba poučena. Nezvolí-li si vyšetřovaná osoba zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřované osoby, o jejíž způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.

2/ Kde najít právníka:
V souvislosti s výběrem vhodného právního zástupce Vám doporučuji vycházet ze seznamu advokátů a advokátních koncipientů na webových stránkách České advokátní komory:

http://www.advokatikomora.cz

3/ Náklady řízení:
Dle § 191/1 Občanského soudního řádu platí náklady řízení o způsobilosti k právním úkonům stát, neplatí však náklady právního zastoupení. V případech, kdy to lze spravedlivě žádat, může soud přiznat náhradu nákladů řízení proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.

V případě advokátního zastoupení je pak podstatný tzv. advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), dle jehož § 1/1 se odměna advokáta řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně (tzn. § 9/2 advokátního tarifu, dle něhož činí ve věcech způsobilosti k právním úkonům tarifní hodnota 5.000,- Kč).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokátní zastoupení pak může být dle § 30/1 Občanského soudního řádu za splnění určitých předpokladů soudem stanoveno i bezplatně (popř. za sníženou odměnu).

4/ Nová právní úprava:
Neboť k 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník, považuji za vhodné připomenout alespoň základní novinky, které v této oblasti právní úprava přinese:

-    Pro případ hrozící či již nastalé duševní poruchy (která však neodůvodní omezení svéprávnosti) bude možné využít některé z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat dle § 38 a násl. nového občanského zákoníku.
-    Omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. nového občanského zákoníku) pak bude možné nejdéle na dobu 3 let, přičemž tuto dobu bude možné prodlužovat (§ 59 nového občanského zákoníku).
-    Osoby, které byly k 1. 1. 2014 zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo byly v této způsobilosti omezeny, budou napříště automaticky považovány za osoby s omezenou svéprávností, a to nejdéle na 3 roky od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (§ 3032 a § 3033 nového občanského zákoníku).
-    Soudní řízení o svéprávnosti pak bude nově upraveno v § 34 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (zastoupení pak v jeho § 37, náklady řízení pak v § 43).

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přijetí dědictví a vyplacení životního minima dědici
- Přijetí dědictví a vyplacení příspěvku na bydlení
- Přijetí dědictví a životní minimum, nárok na příspěvky na bydlení ad.
- Přijetí dědictví a nárok na dávky v hmotné nouzi
- Zamlčení dědictví a pobírání hmotné nouze a příspěvku na bydlení

Má přijetí dědictví vliv na vyplácení životního minima a příspěvku na bydlení? Hrozí jejich krácení, případně odejmutí? Evžen
 
ODPOVĚĎ:
Vyplácením životního minima máte pravděpodobně na mysli pobírání tzv. dávek pomoci v hmotné nouzi. Vyplácení těchto dávek se řídí zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Podle § 49, odst. 2, písm. a) tohoto zákona jste povinen "písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi (tzn. úřadu práce, který Vám dávku vyplácí) změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy jste se o těchto skutečnostech dozvěděl". Skutečností rozhodnou pro trvání nároku na dávku rozhodně je přijetí dědictví v jakékoliv výši, jste tudíž povinen přijetí dědictví a jeho výši úřadu práce v uvedené lhůtě oznámit.

Přijetí dědictví bude mít samozřejmě za následek krácení či spíše odejmutí dávky na určitou dobu. Jak dlouhá tato doba bude, to záleží mj. na výši příjmů Vaší domácnosti, na počtu jejích členů a tudíž i výši životního minima Vaší domácnsoti apod. Pokusit se přijetí dědictví před úřadem práce zamlčet Vám rozhodně nedoporučuji. Pokud by se úřad práce o přijetí dědictví následně dozvěděl, musel byste neoprávněně vyplacené dávky vracet a mohlo by to výrazně zhoršit Vaši pozici při žádosti o další dávky v budoucnu.

U příspěvku na bydlení se příjem z dědictví samozřejmě započítává také, zde se ale tato změna projeví se čtvrtletním zpožděním. Při žádosti o příspěvek na bydlení totiž dokládáte příjme za předchozí kalendářní čtvrtletí, takže změna se projeví až v následujícím kalendřáním čtvrtletí.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a předčasné ukončení pracovního poměru
- Výpověď podaná zaměstnancem a kvalifikační dohoda
- Kolik Kč musí zaměstnanec vrátit zaměstnavateli u kvalifikační dohody
- Kvalifikační dohoda - náležitosti, platnost
- Jak se vypočítává částka z kvalifikační dohody k vrácení zaměstnancem zaměstnavateli
- Náležitosti kvalifikační dohody - § 234 Zákoníku práce
- § 234 zákoníku práce a kvalifikační dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
- Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele plynoucí z kvalifikační dohody

1.10.2007 jsem uzavřela se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu - zvyšování kvalifikace, vysokoškolské studium - bakalářské. Studium jsem ukončila úspěšně 2010. V dohodě je podmínka - setrvání u zaměstnavatele 5 let.
Je dohoda platná? V dohodě není vyčíslena žádná výše finančních prostředků, sankce nebo celková částka. Je pouze uvedeno, že jsem povinna: "poměrnou částku osobních nákladů, které organizace vynaložila se zvyšováním kvalifikace. Osobními náklady jsou prostředky na platy, zákonné pojištění a příspěvek do FKSP".
V kvalifikační dohodě ani není správně uveden název vysoké školy, kde studium probíhalo. Je uvedeno, že zaměstnavatel se mnou uzavírá kvalifikační dohodu cituji: "o zvyšování kvalifikace v oboru na Univerzitě v Hradci Králové" - to je nesprávně uvedený název vzdělávací instituce, než kde ve skutečnosti studium probíhalo.
O tom, že se jedná o bakalářské studium, lze usuzovat z povinností zaměstnavatele, kdy se zavazuje - cituji: "mi poskytovat volno 10 dní na vypracování a obhajobu bakalářské práce". V kvalifikační dohodě není napsán typ vysokoškolského studia a konkretizován obor.
Dotazy:
1) je dohoda z právního hlediska platná a vymahatelná? Může zaměstnavatel požadovat náhradu vynaložených finančních prostředků po mě - zaměstnanci?
2) pokud je dohoda neplatná, plynou pro mne, když ukončím pracovní poměr před lhůtou 5 let, nějaké závazky vůči zaměstnavateli? Může po mě zaměstnavatel požadovat náhradu výdajů, které mu vznikly s mým vysokoškolským studiem a pramenily by neplatné dohody?
3) Lze usuzovat, že na mé straně z čerpání neplatné kvalifikační dohody mohlo vzniknout neoprávněné obohacení?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Aby kvalifikační dohoda byla platná, musí být uzavřena písemně a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 234 zákoníku práce, tedy:
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Přičemž přítomnost těchto podmínek musí být seznatelná z obsahu dohody (tedy není nutné, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že budete studovat bakalářské studium, pokud je z ustanovení dohody tato skutečnost zřejmá). Nesprávně nadepsaný název školy, taktéž nepůsobí neplatnost kvalifikační dohody.
Co se týče druhů nákladů a celkové částky nákladů, tak z dotazu je zjevné, že druhy nákladů v dohodě jsou uvedeny. Celkovou částku nákladů nelze do dohody obvykle uvést přesně, jelikož není předem znám průměrný plat nebo mzda zaměstnance, ze kterého se počítají vyplácené náhrady apod. Proto postačí orientační výše nákladů. Přičemž tato, byť orientační, celková částka nákladů je maximální částka, kterou bude moci zaměstnavatel v případě nesplnění závazku zaměstnance setrvat po určitou dobu v pracovním poměru (tzv. stabilizační závazek), požadovat. Pokud by nakonec celkové náklady byly vyšší, zaměstnavatel nebude moci po zaměstnanci vyžadovat jejich část přesahující sjednanou celkovou částku. Vzhledem k tomu, že i orientačním způsobem určená částka celkových nákladů by mohla převýšit skutečné náklady a její vymáhání poškodit zaměstnance, soudní praxe připustila, aby v dohodě byla celková částka vyjádřena i jiným způsobem než číselným vyjádřením určité sumy; stačí je-li uvedená tak určitě, že nemohou vzniknout pochybnosti o tom, co chtěli účastníci dohodnout. Ačkoliv tento závěr soudní praxe je z 23. 10. 1978, ve věcech pracovněprávních je rozhodovací praxe soudů konstantní a je proto třeba upozornit i na skutečnost, že pokud máte v dohodě sjednány druhy nákladů, které byste při nedodržení stabilizačního závazku, měla zaměstnavateli hradit, a z nichž by tedy byla určitelná konkrétní částka, může taková dohoda být soudem seznána platnou v plném rozsahu.

Pokud byste tvrdila, že kvalifikační dohoda je neplatná a nejste povinna dodržet ani stabilizační závazek, ani náhradu nákladů, a přitom jste z dohody náležející volna a další úlevy čerpala, zaměstnavatel by Vás pravděpodobně zažaloval za bezdůvodné obohacení a nelze vyloučit jeho úspěch v takovém sporu.

_

RODINA-MANŽELSTVÍ
- Vynechání proslovu u civilního sňatku, obřadu
- Je právně možné vynechat proslov oddávajícího u sňatku?
- Je proslov oddávajícího nezbytnou součástí svatby, sňatku?
- Uzavření sňatku a Nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a uzavření sňatku, svatby (civilní sňatek)

08/2014 já a moje snoubenka chystáme uzavřít civilní sňatek. Jako svatebčané jsme již několik svateb navštívili a zjistili jsme, že nám většinou velmi nevyhovuje neosobní proslov oddávajícího (kterého vidíme poprvé a naposledy v životě, podobně o nás nic neví on - vidí nás poprvé a naposledy v životě) o manželství, lásce apod. před samotným manželským slibem a chtěli bychom ho tedy v našem svatebním obřadu vynechat, nebo v nejlepším případě požádat jednoho z našich dobrých přátel, aby měl tento proslov on. Je nám jasné, že dotaz k manželskému slibu musí provést oddávající a nic proti tomu nemáme. Radi bychom ale věděli, jaké body/kroky jsou během obřadu k civilnímu sňatku povinné a které z nich můžeme vynechat, nebo nám přizpůsobit. Popřípadě, jestli je matriční úřad povinnen nám s případnými změnami v obřadu vyjít vstříc. Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Neboť sňatek uzavřete s největší pravděpodobností za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014), budu ve své odpovědi vycházet z této právní úpravy. Pouze pro úplnost proto uvádím, že pravidla uzavírání občanského sňatku jsou v současné době zakotvena zejména v § 3 a 4 zákona o rodině, přičemž v této oblasti prakticky k žádným změnám nedojde ani za účinnosti nového občanského zákoníku.

Dle § 656 nového občanského zákoníku vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství, přičemž sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků.

V případě občanského sňatku je zapotřebí, aby snoubenci projevili vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře (§ 657/1 nového občanského zákoníku).

Nad rámec shora uvedeného je pak samotný proces uzavření občanského sňatku popsán v § 659 nového občanského zákoníku tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství.

Jak vidno, není novým občanským zákoníkem (ani jiným obecně závazným právním předpisem) upraven sled povinných úkonů v rámci uzavírání občanského sňatku, tzn. že proslov oddávajícího v žádném případě nepředstavuje nezbytnou náležitost tohoto procesu.

K tomuto názoru dospívá např. též JUDr. Daniela Kovářová v článku Rodinné právo v připravované rekodifikaci občanského práva (časopis Právo a rodina, rok 2008, číslo 2, strana 15), z něhož si dovolím krátkou citaci:

“Účel manželství napříště nebude vymezován s ohledem na různorodost skutečného života i důvodů pro jeho vznik; účelem uzavření manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale k jeho vzniku mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických. Důvody, smysl či účel trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňují. Konkrétní podoba civilního sňatku záleží jen na vůli snoubenců: stejně jako je zásadně možné uzavření manželství na lodi nebo v gondole balonu, je možné sňatečný obřad před „úřadem“ omezit na pozdrav, představení a otázky a odpovědi; „proslov“ oddávajícího je možné vyloučit, neboť to není otázka zákonem upravená (stejně jako další faktické a právní relevanci postrádající úkony). ”

S ohledem na shora uvedené je proto možné, abyste se s oddávajícím předem dohodli na průběhu sňatečného obřadu, resp. na vynechání některých jeho obvyklých částí; proslov oddávajícího vám samozřejmě nemůže být žádným způsobem vnucován. Nutno však současně podotknout, že oddávajícímu, zastupujícímu státní moc, není žádným právním předpisem výslovně stanovena povinnost vašemu návrhu vyhovět, vše je tedy ponecháno prosté mezilidské dohodě.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
RODINA-SETKÁVÁNÍ
- Otec dítěte nechce vydat dítě matce která má dítě svěřené do péče
- Matka má dítě svěřené do péče - otec ho nechce vydat, co dělat?
- Únos dítěte rodičem který nemá dítě v péči
- Otec dítěte nerespektuje rozsudek o svěření do péče, únos dítěte matce
- Otec nechce vrátit dítě matce která ho má svěřené do péče - co dělat?
- Otec zadržuje dítě a nechce ho vydat matce - jak postupovat?
- Co musí OSPOD a Policie dělat při únosu dítěte otcem který dítě nemá v péči

Od 2010 jsem rozvedená. Syn (14 let) byl svěřen do mé péče, rozsudek je pravomocný. Přesto ho otec nerespektuje, již více jak rok má syna u sebe. Podávala jsem návrh na výkon rozhodnutí odebráním dítěte z jeho péče a předáním do mé, ale soud mi opakovaně nevyhověl, přistoupil pouze k výzvám a pokutám, které otec ani v jednom případě nepřevzal. Za posledního půl roku se se synem 4x přestěhoval, ani jednou mi nesdělil novou adresu. V současné době vůbec nevím, kde jsou.
Chtěla jsem podat trestní oznámení pro maření výkonu soudního rozhodnutí, ale Policie ho nepřijala, protože podle dozorujícího státního zastupitelství se nejedná o trestný čin, ale o občansko-právní spor. Bylo mi doporučeno obrátit se na OSPOD. Tam jem 2x v týdnu a neustále jen slyším, jak rádi by mi pomohli, ale nevědí, co dělat. Jaké mám ještě další možnosti? Byl postup Policie správný? Otec navíc neustále podává návrh na změnu výchovy a i když je mu soudem stále zamítán, podal ho po 3měsících od posledního rozhodnutí znovu. Může takto opakovaně podávat tu samou věc? Děkuji, Gabriela
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné vyžadovat důslednější činnost policie a OSPOD, jelikož není na místě neuvažovat o spáchání trestného činu únosu. Svůj účinek může mít i medializace případu.

Problematické v tomto případě je, že syn je téměř ve věku mladistvém, tedy (pokud není vystaven týrání či omezování osobní svobody) lze uvažovat nad tím, z jakého důvodu péči otce neopustí či se s Vámi nespojí jinak.

K opakovanému navrhování změny výchovy dítěte lze přistoupit kdykoliv, kdy má rodič za to, že došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu rozhodnutí v péči o dítě.

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Smlouva na paušál s dotovaným telefonem - operátor nemá k dispozici typ telefonu
- Operátor nemá přesně stejný typ dotovaného mobilu k paušální smlouvě - co dělat?
- Mohu odmítnout jiný typ dotovaného telefonu k paušální smlouvě?

Asi před měsícem jsem prodloužil smlouvu s Vodafone na další dva roky. Podmínkou podepsání smlouvy bylo dodání telefonu Windows HTC 8X. Telefon je uvedený ve smlouvě a byl dotovaný, jelikož jsem měl nasbírané body za předcházející smlouvu. Po cca měsíci užívání jsem zjistil že telefon není 8X ale 8S (levnější typ hůře vybavený). Po reklamaci mi bylo sděleno, že telefon 8X už není v nabídce a pokud nechci 8S mohu ho vrátit a budou mi vráceny peníze i body za který si mohu vybrat jiný telefon. Jiný telefon nechci, podmínkou podepsání smlouvy byl telefon HTC 8X.
Mohu trvat na dodání HTC 8X nekompromisně? Mám šanci na úspěch? Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda daný telefon v době sjednání smlouvy byl či nebyl v nabídce, nemůže jít k tíži kupujícího (popřípadě spotřebitele). Pokud prodávající pochybil a sjednal smlouvu na telefon, který již nenabízel, není schopen závazek splnit a jediné, čeho se lze úspěšně domáhat je vrácení poskytnutého plnění; což sám prodávající nabízí.

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVA
- Smluvní pokuta za nepvřevzetí objednaného zboží na poště
- Zákazník eshopu si nepřevezme zboží na poště - legálnost pokuty
- Je zákazník eshopu povinen zaplatit poštovné pokud zboží nepřevezme
- Pokuta za odstoupení od kupní smlouvy - legálnost pokuty

Zajímalo by mě jak je to ve skutečnosti se smluvní pokutou v eshopech? Stále častěji se setkávám s podmínkou, že pokud zákazník nepřevezme zboží, musí zaplatit pokutu třeba 500 Kč. V opačném přípádě bude smluvní pokuta vymáhána inkasní agenturou, pohledávka někam předána či řešeno soudní cestou. Zde je mírnější ukázka:
----
všeobcecné obchodní podmínky eshopu
Nevyzvednutá dobírka
Pokud Vám zašleme objednané zboží na dobírku, které nebude v termínu vyzvednuto a následně vráceno k nám zpět, bude Vám účtováno k náhradě zmařené poštovné 110 Kč u obyčejného balíku a 139 Kč u balíku na poštu NP a 149 Kč u balíku do ruky DR.
Na tuto částku Vám přijde složenka k úhradě. Pokud nebude složenka do 7 dnů zaplacena, budeme účtovat penále ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka může být vymáhána soudně nebo odprodána firmě zabývající se vymáháním pohledávek.
----
Má smluvní pokuta za nepřevzetí zboží oporu v občanském nebo obchodním zákoníku? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Obecně není smluvní pokuta vyloučena (a to ani pro e-shopy, které častokrát uzavírají spotřebitelské smlouvy), přičemž ji nelze využít jako sankci výkonu práva (např. za odstoupení od smlouvy) a nesmí být stanovena v nepřiměřené výši.

V případě, který jste uvedl konkrétně, není procentuální sankce smluvní pokutou, ale úrokem z prodlení, jehož účelem je na rozdíl od smluvní pokuty (která má zejména funkci preventivní, tzv. odrazovací od porušení závazku, či uhrazovací, např. za vzniklou škodu) sankcionovat dlužníka za porušení závazku. Existence uvedeného úroku z prodlení ani jeho výše není v uvedeném případě dle mého názoru problematická.
Jinou situací by bylo účtování těchto položek poté, co kupující platně odstoupil od kupní smlouvy.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Neoprávněná exekuce na majetek rodičů kvůli zadlužení syna, dcery, potomka
- Neoprávněná exekuce na majetek matky, otce kvůli zadlužení syna, dcery
- Zadlužení potomka a neoprávněná exekuce v bytě rodiče, rodičů
- Zadlužení potomka a neoprávněná exekuce v bytě matky, otce
- Žádost o snížení splátek exekutorovi
- Minimální výše splátky exekuce - informace
- Jaká je nejmenší splátka exekuce exkutorovi?
- Nejmenší splátka exekuce exkutorovi - splátkový kalendář
- Splátkový kalendář exekuce - je exekutor povinen ho poskytnout?
- Musí exekutor přistoupit na splátkový kalendář exekuce?

Žiji ve společné domácnosti s 18letým synem v bytě mé matky, kde máme trvalé bydliště. Jsou na mě uvaleny exekuce. Nevlastním žádný majetek, veškeré zařízení je mé matky, nemá žádné doklady o koupi majetku, bojím se, aby jí mou vinnou nebyl zabaven. Jak postupovat, zabránit exekucí na majetek. Dále jsem se chtěla zeptat, kde zjistím své veškeré dluhy po rozvodu jsem přišla o smlouvy. Jsem v takové situaci, že ze zdravotních důvodů nyní nemohu nastoupit do zaměstnání, jelikož chodím na rehabilitace s páteří. Kde mohu požádat o snížení splátek nebo odložení než nastoupím do zaměstnání. Jak mám postupovat, abych alespoň měla nějaké prostředky na živobytí. Jakou nejnižší částku musím zaplatit exekutorovi při stanoveném dluhu, abych mohla mít splátkový kalendář, když nemám na zaplacení celého dluhu. Děkuji. Žaneta
 
ODPOVĚĎ:
1. Pokud nemůžete prokázat vlastnictví k movitým věcem, dojde patrně k jejich soupisu. V tomto případě má jejich majitel právo podat do 30 dnů námitky proti soupisu u příslušného exekutora. Vlastnictví lze prokazovat i svědeckými výpověďmi.
2. Již probíhající exekuce zjistíte z centrální evidence exekucí. Dluhy, které dosud nedospěly do stadia exekuce, nejsou nikde centrálně evidovány. Jakékoliv registry dlužníků jsou pouze orientační.
3. O snížení splátek musíte požádat věřitele, pokud již probíhá exekuce, tak příslušného exekutora.
4. Žádná minimální výše splátek pro splátkový kalendář určena není. Exekutor nemá povinnost splátkový kalendář uzavřít, jedná se o jeho dobrou vůli.


_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné poslat závěť notáři poštou?
- Postup doručení závěti notáři
- Jak zajistit aby se neztratila závěť zaslaná notáři poštou
- Ověřená kopie závěti - prevence ztracení závěti notářem
- Jak zabránit ztracení závěti notářem - postup, doporučení

Když přijde notáři závěť poštou a zůstavitel je již mrtev, dává notář nějaké razítko na závěť když ji přijme? Jde mi o to, že když ji pošlu poštou tak aby se neztratila a byla platná. Píše to notář do nějaké knihy? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Jak poslat závěť notáři se velice liší s ohledem na skutečnost, zda je pořizovatel závěti na živu nebo nikoli. Pokud ještě žije, je nezbytné předem k notáři zavolat a domluvit se. Úschova u notáře je zpoplatněna a notář Vás bude muset poučit o náležitostech a o tom, zda je závěť vůbec platná apod. Dále ji uloží do centrální evidence závětí. O tom všem budete poučeni.
Pokud pořizovatel závěti již nežije, předložte závěť tomu notáři, který jeho dědictví projednává. Pokud se nechcete dostavit osobně, zašlete závěť doporučeně poštou. Předem si můžete udělat např. na matrice nebo na poště ověřenou kopii, pokud chcete mít jistotu. Notář přijatou závěť nevrátí.
V probíhajícím dědickém řízení se závěť prohlašuje a sepíše se o tom protokol.
Pokud to pro Vás není problém, dostavte se k notáři osobně a závěť mu, nebo jeho pracovníkům předejte.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kde musí být v závěti datum
- Platnost závěti - datum je mimo podpis závěti
- Může být datum v závěti bez století (19XX) u osoby zůstavitele?
- Je závěť platná pokud neobsahuje století narození zůstavitele (19XX)?

Našla jsem po strejdovi holografní závěť. Není na ní napsané celé datum narozeni strejdovo, je tam "18.4.31". Misto sepsání závěti a datum je napsáno až pod strejdovým podpisem. Jiné datum v textu závěti není. Je tato závět platná? Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Velmi rozhoduje to, jak moc pod podpisem je datum uvedeno. Obecně platí, že to, co je pod podpisem, k tomu se nepřihlíží. Ale pokud by to bylo tak přibližně skoro vedle podpisu, bylo by to v pořádku. Bude velmi záležet na posouzení konkrétního textu. Pokud bude datum úplně dole zcela mimo text a podpis závěti, je závěť neplatná.
Datum narození v tomto tvaru není problém.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na potomka v bytě rodiče, rodičů - potomek nemá trvalé bydliště
- Zadlužený syn nemá trvalé bydliště v bytě rodičů - je možná exekuce rodiče?
- Exekuce v bytě rodiče kvůli dluhu syna, dcery nemající trvalé bydliště u rodiče
- Exekuce v bytě matky, otce kvůli dluhu syna, dcery bez trvalého bydliště

26.11.2013 mi bylo oznámeno, že je na syna uvalena exekuce v řádech desítek tisíc a ve čtvrtek 28.11.2013 mi přijdou v rámci vyřízení této záležitosti zabavit majetek. Syn tu už však více než tři roky nebydlí a nemá zde ani trvalé bydliště (před těmi třemi roky jsme ho odhlásili za přítomnosti dvou svědků). Exekutora však tato skutečnost nezajímá a celou exekuci zakládá na tom, že si prý syn chodí vybírat dopisy na poštu (o tom já ovšem nevím a velice pochybuji, že bych tomu mohla nějak zabránit). Může vůbec na základě tohoto argumentu exekuci provést? Jak se proti tomu bránit? Moc děkuji a přeji hezký den. Děkuji, Božena
 
ODPOVĚĎ:
Podle občanského soudního řádu lze provést exekuci soupisem movitých věcí všude tam, kde lze očekávat, že se nacházejí věci ve vlastnictví povinného, které lze postihnout výkonem rozhodnutí. Protože se jedná o Vašeho syna, který u Vás měl trvalé bydliště, očekává exekutor, že nějaké jeho věci u Vás nalezne. Pokud by došlo k soupisu Vašich věcí, můžete podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu přímo při jejich soupisu a dále do 30 dnů ode dne, kdy jste se o soupisu dozvěděla (pokud jste nebyla přítomna), a to u příslušného exekutora. Pokud přesto exekutor návrhu na vyloučení nevyhoví, můžete do 30 dnů od doručení rozhodnutí, kterým exekutor návrhu nevyhověl, podat u exekučního soudu vylučovací žalobu dle § 267 občanského soudního řádu, přičemž budete prokazovat, že jsou věci ve Vašem vlastnictví. Toto lze prokázat i svědeckými výpověďmi, nemusíte mít od všeho doklad o koupi.

_


OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na SJM 2014 - zadlužení manžela před manželstvím
- Exekuce na SJM 2014 - zadlužení manželky před manželstvím
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na SJM 2014

Právě jsem četla vaší odpověď, že od r. 2014 lze vymáhat dluhy, které vznikly jednomu z manželů před uzavřením manželství. Prosím mohli by jste to specifikovat. Můj manžel má dluhy, které vznikly dávno před manželstvím se mnou, sice splácíme, ale pro někoho to není nikdy dost, takže se mám opět bát, že nám vemou střechu nad hlavou. Letos jsem proti tomu podávala žalobu, zatím je to u soudu. Děkuji, Mirka
 
ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 bude platit tato právní úprava: Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Bude tedy možné postihnout majetek ve společném jmění i pro dluhy vzniklé před manželstvím.

_

OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Nevyhovující kročejová izolace a neprůzvučnost sousedního horního bytu
- Znalecký posudek kročejového hluku horního bytu - je možné ho navrhnout soudu?
- Měření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a hluk z horního bytu sousedů
- Může stavební úřad zakročit proti vysokému kročejovému hluku od sousedů?
- Stížnost na stavební úřad - nevyhovující kročejový hluk
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Je možné soudu navrhnout v žalobě znalecký posudek?

Bydlím v obecním bytě. Nad mým bytem nedávno zrekonstruovali jiný byt o velikosti mého pokoje (23 m2), kde je koupelna, kuchyně, zkrátka vše. Protože zde byl problém se statikou, museli sem umístit traverzy. Zřejmě rovnou na tyto traverzy umístili dřevotřískovou podlahu a sádrokartonovou koupelnu. Je slyšet každý pohyb po podlaze i pouštění vody. Nemohu spát, i přes den mě ruší hluk z dupání, koupelny a WC. Obec s tím nic dělat nechce. Potřebovala bych tak vědět, kdo mi může pomoci. Vím, že je možné provést např. měření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, znalecký posudek, ale nemohu znalce sama vpustit do cizího bytu. Je toto v kompetenci stavebního úřadu? Co může resp. musí v takovéto věci dělat? Kdo toto měření platí? Pokud bych jej platila já, je možné, po prokázání vad, vyžadovat po obci jeho proplacení? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
v první řadě Vám lze doporučit obrátit se písemně na obec (jako pronajímatele bytu) s žádostí (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte) o zjednání nápravy (a to i přesto, že je odmítavá reakce obce předvídatelná). Dle § 687/1 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Neplní-li pronajímatel tuto povinnost řádně, nelze vyloučit vznik Vašeho práva na slevu z nájemného.

Jako druhý vhodný krok Vám pak doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického provedení rekonstrukce sousedního bytu. V této souvislosti je dobré vědět, že dle § 14/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) musí stavba zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je pak dána normovými hodnotami, stejně jako požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami (k tomu dále v § 20 a § 21 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).

V rámci probíhající kontroly bude pak samozřejmě stavební úřad oprávněn ke vstupu do předmětného bytu a provedení příslušných měření.

Pokud byste se rozhodla podat na obec (jako pronajímatele) žalobu, bylo by přirozeně možné opatřit si pro tento účel znalecký posudek, stejně tak je však možné navrhnout v žalobě vyhotovení odborného vyjádření (popř. znaleckého posudku), o jehož pořízení (včetně umožnění vstupu do sousedního bytu) rozhodne soud (§ 127/1 Občanského soudního řádu).

Pořízení odborného vyjádření (resp. znaleckého posudku) se v rámci soudního řízení stane tzv. nákladem řízení, k jehož úhradě je zásadně povinna ta strana, která ve sporu neměla úspěch ("soud prohrála").

Pro přípravu žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění z nakažení pohlavní chorobou - jak se bránit
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro křivé obvinění z nakažení pohlavní chorobou
- Trestní oznámení pro křivé obvinění - nakažení pohlavně přenosnou chorobou
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za urážku - nařčení z nakažení pohlavní chorobou
- Nemajetková újma, škoda - urážka formou nařčení z nakažení pohlavní chorobou

01/2010 jsem se seznámila s mužem, kterého jsem ale po první schůzce jako partnera či přítele odmítla. Neměla jsem s ním žádný styk. Asi do 07/2010 mě obtěžoval telefonováním a psaním výhružných e-mailů.
30.10.2013, mě předvolala Policie ČR a sdělila mi, že na mě podal stížnost (po 3,5 letech!!!), že jsem ho pohlavně nakazila. Upozorňuji, neměla jsem s ním žádný pohlavní styk a sešla se s ním pouze jednou na veřejném místě. Sama jsem navrhla policii a podepsala souhlas, že si mohou vyžádat moje zdravotní karty u lékařů. Nikdy jsem žádnou pohlavní chorobu samozřejmě neměla a celá věc mne uráží. Mohu žádat, a jak, o kompenzaci za mně způsobené nepříjemnosti a urážku. Mám obavu, že mě dodnes neustále sleduje přes počítač na sociálním webu www.lide.cz . Sama Policie mi navrhla, ať se bráním za toto nařknutí a dám jim vědět, pokud bych měla pocit, že mě sleduje. Děkuji, Jiřina
 
ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění může být kvalifikováno i jako trestný čin. Můžete proto podat trestní oznámení. Odškodnění za křivé obvinění (pokud se prokáže, že jste byla křivě obviněna) lze vymáhat i soudní cestou, jakožto porušení práva na ochranu osobnosti (§ 11 občanského zákoníku).
Stalking (tedy nebezpečné sledování) je nutné řešit s Policií; v případě kyberstalkingu (tedy internetového sledování) je nutné mít zajištěné dobré zabezpečení počítače (aby nemohlo dojít například k infiltraci jiných osob do počítače).

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- 2 pracovní poměry u 1 zaměstnavatele - je nutné dát 2 výpověďi?
- Je nutné podat 2 výpovědi na pracovišti se 2 pracovními smlouvami?

Budu dávat výpověď z trvalého pracovního poměru. Na pracovišti u jednoho zaměstnavatele mám dvě pracovní smlouvy, musím podat dvě pracovní výpovědi na každou smlouvu zvlášť? Když mám dočasnou pracovní neschopnost DPN musím mít také vyhotoveny dvě neschopenky? Děkuji, Viktor
 
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba ukončit každou pracovní smlouvu zvlášť, protože jde o samostatné pracovní poměry. Neschopenka by však dle mého názoru měla stačit jen jedna, protože je zaměstnavatel jen 1. Není nutné mu duplicitně oznamovat dočasnou pracovní neschopnost.

_

OBČAN-NÁJEM
- Nájemce odmítá vyklidit nájemní prostor - jak postupovat?
- Žaloba na nájemníka, nájemce - vyklizení nebytového prostoru
- Zabavení věcí nájemníka nebytového prostoru (provozovny) - legálnost postupu
- Zástava věcí nájemníka - dluh pronajímateli za nájemné, energie, vodu
- Zadržení věcí nájemce z důvodu dluhu na nájemném, energiích a vodě
- Je legální zabavit věci nájemníka - dluží za nájemné, energii, vodu

Nájemník nebytových prostor přestal platit nájem a nechce podepsat směnku ani vyklidit provozovnu. Neustále slibuje a často není k zastižení. Dal jsem mu výpověď pro porušení smlouvy, ale opět jí nepodepsal. Nyní nabízí jako část úhrady předání vnitřního vybavení provozovny o které nemám zájem. Zjistil jsem, že má na svoji nemovitost exekuci a nyní má trvalé bydliště nahlášené na obecním úřadu. Mám obavu, že zmizí neznámo kam a vymáhání dluhu bude problematické nebo zcela nemožné. Jak ho donutit opustit prostory a aby tam nenechal své věci. Když přijedu se svědky, příp. zavolám Policii, tak zamkne a odejde. Já klíče nemám. Nechci hradit uložení jeho majetku někde jinde (veřejný sklad), abych mohl prostory nabídnout jinému zájemci. Jak postupovat? Od 1.12.2013 bude v prostorách neoprávněně. Navíc nemá uhrazeno vyúčtování za vodné a stočné, které jsem za celý objekt musel zaplatit dodavateli já a nájemník se
nesnaží uhradit ani toto. Zjistil na živnostenském rejstříku, že činnost přerušil, tak vlastně prostory nyní neužívá k určenému účelu, tj. k účelu podnikání. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat žalobu na vyklizení provozovny. Soudu pak předložíte veškerý důkazní materiál týkající se skutečnosti, že žalovaný, tedy Váš nájemce, již pobývá v provozovně bez právního titulu. Vzor žaloby lze najít volně ke stažení na internetu nebo si žalobu můžete nechat vyhotovit od právníka.
Pakliže ani ve lhůtě, kterou soud žalovanému dal k dispozici, k vyklizení nedojde, můžete se obrátit na exekutora, který výkon rozhodnutí provede.
Veškeré náklady spojené s výše uvedou činností si zaznamenávejte a v rámci soudního řízení jej na žalovaném uplatněte. Také se zamyslete nad tím, čím by šlo Váš nárok zajistit. Zda-li kupříkladu v provozovně není nějaký materiál nebo vybavení, které byste mohl v případě potřeby prodat a uspokojit tak svůj nárok. Otázku náhrady škody řeší mj. i Nový občanský zákoník 2014 (Zástava, zástavní právo a Nový občanský zákoník 2014).

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na podání žaloby na určení otcovství
- Co se stane pokud domnělý otec dítěte odmítne testy otcovství
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí podrobení se testů DNA, testu otcovství - pokuta, následek
- Soudně nařízený test otcovství (test DNA) a odmítnutí testu

Mám dotaz ohledně nejasného otcovství. Ozvala se mi dávná přítelkyně, která mě nařkla z otcovství, je to však více než 6 let, myslím že 7 let. Jak jsem v tomto případě postihnutelný? je možné z její strany mě nějak právně vydírat?
Odmítám jít na testy DNA. Děkuji, Josef
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Vaše bývalá přítelkyně domnívá, že jste otcem jejího dítěte, může i bez Vašeho souhlasu podat k soudu žalobu na určení otcovství. Pro podání této žaloby nejsou - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - zákonem stanoveny žádné lhůty, takže Vaše bývalá přítelkyně tak může učinit prakticky kdykoliv. Soud pak v rámci řízení o určení otcovství pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Jestliže se Vaše otcovství potvrdí, bude Vás moci Vaše bývalá přítelkyně uvést jako otce do rodného listu a soud Vám stanoví nejen výši výživného, ale také rozsah styku s Vaším dítětem. Provedení testů DNA sice můžete odmítnout, resp, nikdo Vás nemůže k absolvování testů fyzicky donutit, ale soud Vám může za nepodrobení se testům a maření soudního rozhodnutí uložit - a to i opakovaně - finanční pokutu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo platí poplatky v bytě zemřelého v době dědického řízení
- Placení vody, elektřiny a plynu v bytě zesnulého v dědickém řízení
- Je možné pronajmout byt v dědickém řízení?
- Podmínky pro pronájem bytu který je v dědickém řízení
- Mohou budoucí dědici pronajímat byt který bude řešen v dědickém řízení?

04/2013 nám umřela maminka, jsme tři dědičky pojistky, úvěrů a bytu. Jen jedna z nás se nedostavila k notáři, proto se vyřízení dědického řízení asi zdrželo. Kdo platí v bytě poplatky když dědictví ještě není vyřízeno? Lze byt pronajmout, když máme člověka kterému ho stejně chceme pronajmout?
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Poplatky v bytě jste povinny platit všechny tři společně a nerozdílně. Je potřeba dát pozor na dluhy a exekuce, neboť k placení těchto poplatků jsou dědici po smrti zemřelého povinni, i když dědické řízení ještě neskončilo. Všechny dluhy po smrti zemřelého jdou přímo na účet dědiců a jsou dluhem dědiců.
Byt lze pronajmout jen a pouze se souhlasem všech domnělých dědiců a se svolením soudu, neboť se domnívám, že nejde o obvyklé hospodaření s dědictvím. Bude tedy pravděpodobně rychlejší dědické řízení skončit a poté, už jako noví majitelé byt pronajmout.

_

RODINA-ROZVOD, SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Komu soud svěří do péče 2leté dítě?
- Svěření 2letého dítěte do péče po rozvodu manželství
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kolik stojí rozvodový právník k rozvodu a svěřední dítěte do péče
- Kolik stojí rozvodový advokát k rozvodu a svěřední dítěte do péče
- Palmare právníka, advokáta za rozvod manželství a svěření dítěte do péče

Chtěla bych se rozvést manželem, máme spolu dítě. Jakou má šanci dostat dítě do opatrovnictví.
Dceři je 2,5 roku. Chtěla bych se s manželem dohodnout, ale nechce na to přistoupit. Žijeme spolu kvůli dceři, ale to je tak všechno. Máme hypotéku na byt. Chtěla bych se odstěhovat do pronájmu bytu ve stejném městě. Co teď? Bydlíme kvůli školce, manželovi a babičce, aby mohli malou kdykoliv vídat. Ještě mě zajímalo kolik stojí rozvodový právník. Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Takto malé děti soudy zpravidla svěřují do péče matkám. Jinak by to mohlo být například v případě, že byste neměla práci, dostatek finančních prostředků nebo stále bydlení, byla byste závislá na nějaké drozo nebo závažně nemocná, zatímco otec détěte by splňoval veškeré potřebné podmínky k jeho výchově.
Pokud se na péči o dítě nejste schopni dohodnout, pak nejspíš nebude moci být uplatněna ani střídavá výchova, pokud by o ni měl Váš manžel zájem. Právě péče o děti musí být vyřešena dříve, než dojde k samotnému rozvodu manželství. To znamená, že rozhodnutí o rozvodu manželství nemůže být vydáno dříve než rozhodnutí o péči o dítě nabude právní moci. Jestliže se s manželem nejste schopni dohodnout na péči o dítě a případně ani na jiných věcech - zejména rozdělení majetku - budete muset absolvovat tzv. sporný rozvod. Celý proces můžete začít podáním návrhu na svěření dětí do Vaší péče a následně podáním návrhu na rozvod manželství.
Ceny jednotlivých právníků se mohou výrazně lišit - záleží mj. na tom, zda advokát působí ve větším městě či nikoliv, zda si účtuje hodinovou či paušální sazbu a také na tom, zda ho využijete pouze k sepsání dokumentů nebo i k zastupování u soudu. Doporučuji se na odměně za právní pomoc předem domluvit.
Pro vyhledání vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyžít vyhledavač České advokátní komory na následující adrese: http://www.advokatikomora.cz

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Syn, dcera podniká - nárok na výživné, alimenty
- Potomek je OSVČ - má právo na výživné, alimenty?
- Neoprávněně vyplacené výživné a vydání bezdůvodného obohacení
- Bezdůvodné obohacení - potomek neměl nárok na výživné, alimenty

Přítelův syn studující odborné učiliště věk 18 let má živnostenský list, tudíž je osoba samostatně výdělečně činná OSVČ. Jak je to v případě placení výživného na něj,má nárok nebo nemá nárok, podnikat začal v prosinci 2012, ani se příteli o tom nezmínil. Přítel se ptal na sociálce a odpovědi byly různé. Prý pokud je syn OSVČ, tak nemá nárok na výživné, že je předpoklad, že si vydělává, tudíž má příjem a přítel má přestat platit výživné. Další verze byla, že pokud se se živností neuživí, musí přítel výživné dál platit, ale že se má se synem domluvit, jaký příjem vůbec má, jestli je činností se schopen uživit. Jaký je správný postup a je opravdu přítel povinen dál výživné platit?
Mimochodem výživné je stanoveno soudním rozhodnutím. Děkuji, Inna
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti do doby, než je dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a zahájením výdělečné činnosti. Musí se však jednat o takovou výdělečnou činnost, která zajistí dítěti stabilní a dostatečný zdroj příjmů pro jeho obživu (nikoliv například o krátkodobou brigádu). Klíčové je tedy to, zda synovi podnikání přináší příjem dostatečný k jeho obživě.
Vašemu příteli tedy doporučuji syna kontaktovat a požádat ho o informaci, zda je na základě příjmů z podnikání schopen živit se sám. Jestliže s tím syn bude souhlasit, mohou sepsat písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - pak by nebylo nutné řešit celou záležitost soudní cestou. Jestliže syn nebude chtít s Vaším přítelem komunikovat a žádná dohoda nebude možná, může Váš přítel podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Do doby než soud o návrhu rozhodne, by měl Váš přítel synovi výživné platit. Pokud soud návrhu Vašeho přítele vyhoví a vyživovací povinnost ukončí, bude muset syn neoprávněné vyplacené výživné (tzv. bezdůvodné obohacení) Vašemu příteli vrátit.

_

RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Ústní dohoda o otcovství neplodného manžela - biologický otec a výživné, dědění
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Biologický otec není zapsán v rodném listě - hrozí dědický nárok potomka?

V mé záležitosti figurují celkem 4 osoby. Říkejme jim já, manžel, manželka a dítě. Manžel a manželka jsou opravdu manželé, avšak v průběhu trvání manželství se zjistilo, že manžel nemůže mít vlastní děti. Společně a vědomě se rozhodli, že si manželka dítě pořídí jak umí a manžel bude právně jeho otcem.
Já jsem biologickým otcem dítěte. Dítěti jsou momentálně 3 roky a zatím vše funguje podle ústní dohody, t.j. manžel je zapsán v rodném listě a plní vzorně roli otce. Já neuplatňuji žádná práva na dítě a manželé nepožadují výživné, ani nic jiného. V zásadě ideální situace.
Rád bych se zeptal, jaká existují za této situace právní rizika do budoucna. Existuje byť teoretická možnost vymáhání výživného, dědictví apod.? Existuje toto riziko z iniciativy manžela, manželky případně dítěte (před i po dosažení plnoletosti)? Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Aby vůči Vám mohly být vznášeny nějaké nároky, muselo by nejprve dojít k popření otcovství manžela (domnělého otce). Jestliže se dítě narodí do 180 dní po svatbě, může být otcovství popřeno pouhým podáním žaloby. Matka dítěte se však může hájit tím, že muž s ní souložil i před svatbou nebo tím, že v době svatby věděl o jejím těhotenství. Pokud to bude prokázáno, žaloba na popření otcovství bude zamítnuta. Jestliže se dítě narodilo více než 180 dnů po svatbě a méně než 300 dnů po rozvodu manželství, může manžel matky dítěte své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Zákon o rodině navíc stanoví, že žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy manželovi vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, nejpozději ale do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu podat již jen nejvyšší státní zástupce. Ten žalobu podá tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte, nebo v situaci, kdy je zjevné, že muž uváděný jako otec není skutečným otcem dítěte. Nemusel by žalobu podávat jen tehdy, pokud zájem dítěte výjimečně vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo. To může být například tehdy, kdy mezi mužem (domnělým otcem) a dítětem je tak silné citové pouto, že by popření otcovství vzájemný vztah narušilo. Jestliže ve Vašem případě nedojde k podání žaloby na popření otcovství ze strany nejvyššího státního zástupce (manžel či manželka by ho museli o podání žaloby požádat), pak se žádných nároků vůči Vám do budoucna obávat nemusíte.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dodatek k výpovědi - zdůvodnění
RODINA-PODPORA, DÁVKY, ...
- Výpověď pro opatrování osoby závislé na cizí pomoci - vliv na podporu od státu
- Výpověď ze zdravotních důvodů a vliv na podporu od státu v nezaměstnanosti
- Potvrzení o zaměstnání, důvod výpovědi a vliv na podporu v nezaměstnanosti

Jsem narozena 1.1.1954 a odejít do starobního důchodu mohu 1.9.2013. Ze zdravotních důvodů a ještě z důvodu opatrování osoby, jež je závislá na cizí pomoci (II. stupeň postižení) jsem podala výpověď. Neuvedla jsem ale tyto důvody ve výpovědi, poněvadž jsem to nevěděla. Pokud bych chtěla jít ještě na dva měsíce, tj. do 1.7.2013 na úřad práce ÚP nenáleží mi 65 %, ale jen 45 % podpory. Mohu napsat nějaký dodatek k výpovědi s uvedením důvodu odchodu? A jakými doklady mám potom doložit tyto důvody. Děkuji, Bedřiška
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš pracovní poměr ještě neskončil (běží výpovědní doba), můžete zkusit přinést zaměstnavateli novou verzi výpovědi, ve které bude jako důvod ukončeni uvedena péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, pokud s Vámi žije ve společné domácnosti nebo pokud se jedná o osobu blízkou. Jestliže osoba, o kterou pečujete, tyto podmínky nesplňuje, můžete jako důvod ukončení pracovního poměru uvést zdravotní důvody, pokud máte podloženo lékařským posudkem, že Vám tyto zdravotní důvodu brání nadále vykonávat Vaše zaměstnání. Zkuste se tedy se zaměstnavatelem dohodnout na výměně původní výpovědi za novou a vysvětlit mu, že žádáte o výměnu výpovědi pouze z důvodu nároku na vyšší podporu v nezaměstnanosti.
Pokud Váš pracovní poměr už skončil, pak jste pro účely evidence na úřadě práce obdržela potvrzení o zaměstnání, ve kterém je mimo jiné uveden i způsob ukončení pracovního poměru. Jestliže jste potvrzení o zaměstnání ještě neodevzdala na úřadě práce, můžete opět požádat zaměstnavatele, aby informace v potvrzení potřebným způsobem upravil. Pokud jste již potvrzení na úřadě práce odevzdala, můžete se pokusit dohodnout se zprostředkovatelkou, které jste potvrzení předala, nebo vyčkat na to, až obdržíte rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, proti kterému se můžete ve stanovené lhůtě odvolat. Jestliže jste ale rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti již obdržela a doba pro odvolání už uplynula, pak se obávám, že se budete muset s nižší podporou smířit.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost o snížení výživného z důvodu narození dítěte s novou přítelkyní, manželkou
- Žádost o snížení výživného z důvodu sňatku, svatby s novou manželkou, manželem
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za žádost o snížení výživného
- Soudní poplatek za žádost o zvýšení výživného
- Návrh na zvýšení, snížení výživného - výše soudního poplatku
- Žádost zvýšení, snížení výživného - výše soudního poplatku

S partnerem jsme se před měsícem vzali a čekáme první dítě. Manžel již jedno dítě má z předchozího manželství a platí na něj výživné 4.000 Kč a navíc mu spoří 1.000 Kč, které posílá na účet bývalé manželce. Na částce na spoření se dohodli pouze ústně a jeho bývalá žena nic spořit nechce. Chci se zeptat, zda je možné výživné o těch tisíc korun ponížit, tak aby výživné bylo 3.000 Kč a spoření nadále 1.000 Kč? A také zda by bylo rozumnější ukládat tisíc korun na nově zřízený účet na jméno jeho syna (spoření)?. Hrozí tu riziko, že když půjdeme k soudu, zvýší nám výživné? Kolik nás budou zhruba stát náklady spojené s vyřízením soudu? Momentálně jsem na rizikovém těhotenství doma na neschopence a budu ještě 6 měsíců a pak budu mít klasickou mateřskou dovolenou. Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Soud při žádosti o změnu (snížení či zvýšení) výživného posuzuje jak odůvodněné potřeby dítěte, tak finanční možnosti a celkové majetkové poměry (životní úroveň) obou rodičů. Návrh na změnu výše výživného má zpravidla šanci na úspěch pouze tehdy, pokud došlo k významným změnám v potřebách dítěte nebo ve finančních možnostech některého z rodičů. Na výši výživného ale mají vliv i další vyživovací povinnosti některého z rodičů.
Pokud chce Váš manžel platit nižší výživné, může zkusit podat k soudu návrh na jeho snížení. Žádost o snížení výživného může odůvodnit nově vzniklou vyživovací povinnosti vůči Vám jako manželce, očekávaným narozením dítěte, se kterým bude spojena další vyživovací povinnost, a určitě doporučuji zmínit i skutečnost, že kromě výživného svému dítěti také spoří. Za žádost o změnu výše výše výživného se žádný soudní poplatek neplatí, takže výše finančních nákladů bude záležet na tom, zda k sepsání návrhu a zastupování u soudu využijete služeb právníka či nikoliv.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv prodeje nemovitosti jednoho z manželů na výši výživného, alimentů
- Alimenty, výživné a vliv prodeje nemovitosti (bytu, domu) jednoho z manželů
- Matka dítěte prodala byt, dům - vliv na výživné, alimenty

Chci požádat o zvýšení alimentů. Počítají se do mých změn majetkových poměrů, resp. příjmů i finanční prostředky z prodeje rodinného domu RD, který jsme postavili v manželství? Po rozvodu a vypořádání společného jmění manželů SJM jsem se stala výlučným vlastníkem, avšak bývalý manžel požadoval odstupné, proto jsem dům musela prodat, abych jej vyplatila. Peníze mám doposud uloženy v bance ke koupi nového bydlení do budoucna. Bydlím s dětmi zatím v nájemním bytě v pronájmu.
Děkuji, Helena
 
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda soud přihlédne k Vašim příjmům z prodeje domu či nikoliv, může být důležité to, zda jste byla výlučným vlastníkem domu už v době předchozí úpravy výživného či nikoliv. Pokud jste již v této době byla výlučným vlastníkem domu a soud k tomuto Vašemu majetku přihlížel při stanovení výše výživného, pak by neměl jít prodej domu a obdržení kupní ceny Vám k tíži při podání žádosti o zvýšení výživného. Soud však bude posuzovat celou řadu aspektů a může tudíž celou situaci vyhodnotit jinak. Jestliže Vaší žádosti o zvýšení výživného nevyhoví, můžete podat odvolání. Obecně lze říci, že pokud chcete se žádostí o zvýšení výživného uspět, mělo by dojít ke zhoršení Vaší finanční situace, zlepšení finanční situace Vašeho bývalého manžela nebo zvýšení nároků Vašich dětí (nástup do školy, zdravotní omezení spojené se zvýšenou finanční zátěží apod.).

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí sociální a zdravotní u DPČ, dohody o pracovní činnosti DPČ?
- Kdo platí sociální a zdravotní u DPČ, dohody o provedení práce DPP?
- DPP, DPČ a placení sociálního a zdravotního pojištění - pravidla
- Dohoda o provedení práce - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Dohoda o pracovní činnosti - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Je placení sociálního pojištění povinné?
- Platí sociální a zdravotní zaměstnavatel nebo zaměstnanec u DPP a DPČ

Když budu sama plátcem zdravotního pojištění a budu mít brigádu na dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPP, musím pak ještě platit daně? Např. výdělek 12.000 Kč/měsíc zaplatím si sama zdravotní 1080Kč, je to vše co musím dělat nebo je ještě nějaký problém se sociálním pojištěním? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku závisí na tom, na jakou dohodu budete pracovat a jakou částku si za měsíc opravdu vyděláte. Pokud budete pracovat na dohodu o pracovní činnosti DPČ, pak za Vás zaměstnavatel odvádí určitou částku zdravotního a sociálního pojištění už při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více.
Jestliže budete pracovat na dohodu o provedení práce DPP, bude za Vás zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Zdravotní pojištění činí 4,5 % z Vašeho výdělku, sociální pojištění pak dalších 6,5 %.
Placení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže tímto pojištěním se zabývat nemusíte. Musíte si pouze pohlídat to, aby za Vás bylo každý měsíc odvedeno zdravotní pojištění ve výši nejméně 1.080 Kč.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Syn, dcera na úřadu práce - nárok na výživné, aliementy
- Potomek nenašel práci a je na ÚP - placení výživného, alimentů
- Nepřijetí na vysokou školu a vliv na placení výživného, alimentů
- Nepřijetí na VŠ a placení výživného, alimentů

Dcera ukončila roční pomaturitní denní studium anglického jazyka a zatím se nedostala na vysokou školu VŠ. Čeká na výsledek odvolání. Má jen gymnázium. V případě že se v září zaeviduje na úřadě práce ÚP a nesežene práci, nedostane žádnou sociální podporu a protože bydlí se mnou - matkou ve společné domácnosti, budou posuzován můj příjem jako jediný a společný pro obě. Otec má soudem stanovené výživné. Je otec povinnen přispívat dále na její výživu, když dcera nesežene práci, nebude mít žádný příjem a bydlí s matkou ve společné domácnosti? A pokud se následně přihlásí a složí zkoušku na vysoké škole VŠ v dalším školním roce, je povinnen otec platit výživné po dobu, kdy je evidována na ÚP a nemá práci? V případě, že není povinnen, vznikne mu znovu povinnost platit výživné v případě, že dcera po roce začne znovu studovat na VŠ? Dcera má 20 let, snaží se sehnat aspoň nějakou brigádu, ale v kraji je to s pracovními místy špatné. Děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, než je dítě schopné se samo živit. Pokud Vaše dcera sice nebude pokračovat ve studiu, ale bude v evidenci úřadu práce bez stálého zaměstnání a bez finančních prostředků, nebude schopná se sama živit a vyživovací povinnost obou rodičů vůči ní pak může trvat. Za schopnost samostatně se živit lze považovat stabilní, pravidelný příjem, nikoliv jen občasné brigády. Pokud by otec zastával názor, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila, musel by podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti (pokud jednou bylo výživné určeno soudně, nemůže otec ze své vůle výživé platit - je nutné další rozhodnutí soudu). Při obnovení studia by jeho vyživovací povinnost vůči dceři nadále pokračovala.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Příjmení dítěte u rodičů různé národnosti narozeného v jiném státě
- Matka Češka, otec Němec - jaké bude příjemení dítěte?
- Různé národnosti rodičů a vliv na příjmení dítěte
- Může mít dítě příjmení obou rodičů (rodiče různé národnosti)
- Rodiče různé národnosti - vliv na příjmení dítěte
- Dvojí příjmení dítěte rodičů z různých států, republik, národností

Jsem Češka, přítel Němec, nejsme sezdaní a dítě se nám narodí v Německu. Může mít podle českého práva příjmení nás obou, tedy "Ryndová Niedermayer" nebo "Rynda Niedermayer", nebo se musíme rozhodnout pouze pro jedno z obou příjmení? Děkuji, Silvie
 
ODPOVĚĎ:
Problematiku rodných jmen a příjmení upravuje zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.
Otázku dvojího příjmení u nezletilého dítěte upravuje § 70, odst. 1, písm. d) uvedeného zákona takto:
"Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nebo
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení".
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podle české legislativy může dítě užívat dvojí příjmení pouze tehdy, užívají-li ho rodiče. Pokud jako rodiče neužíváte dvojí příjmení, nemůžete dát dvojí příjmení ani Vašemu dítěti.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rodiče zavrhli syna, dceru - vliv na dědictví, vydědění

Jsem vdaná a moji rodiče se mnou přestali komunikovat a hlásit se ke mně, protože mého manžela nepřijali do rodiny. Mám v případě jejich smrti zákonný nárok na rodinný dům, na nějž jsem jako jediná ze tří sourozenců zajistila rodičům zastoupení ručitele na úvěr rodinného domu, který jim byl bankou přiznán v roce 1974? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Pochopitelně máte nárok na zákonný podíl při smrti jednoho z rodičů. Taková situace nastává, pokud někdo z rodíčů nezanechá poslední vůli, v níž by určil něco jiného. Ani v případě, že by rodiče zanechali listinu o vydědění, to však není jednoznačné.
Pokud vyděděný listinu o vydědění napadne, zkoumá příčiny vydědění soud. Bude pak patrně na Vás, abyste prokázala, že příčinou nepřátelského postoje rodičů byla nevraživost vůči vašemu manželství a nikoli například vaše nevhodné chování. Ručitelství při pořízení rodinné nemovitosti by do sporu o neplatnost vydědění mohlo promluvit jen těžko.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Právo na vydání věci v bytě vrácenému dárci
- Vrácení nemovitosti dárci a nárok na vydání věci z bytu
- Právo na vrácení věci z bytu zesnulé babičky, dědečka
- Proplacení karmy zakoupené prarodičovi do bytu zděděného jinou osobou
- Jak požádat dědice o vydání věci z bytu zesnulého, zesnulé

v době, kdy jsem byla majitelkou bytu, který mi darovala babička, jsem do tohoto bytu pořídila novou karmu. Babička si však po čase vše rozmyslela a chtěla byt vrátit, aby byla jediným vlastníkem. Před týdnem zemřela a ukázalo se, že vlastníkem už nebyla ona, ale bratranec, kterému prý babička byt nakonec darovala. Bratranec mě ale ani nechce pustit do bytu, ani vrátit peníze za karmu. Závěť babička nezanechala. Jaký postup mám zvolit, abych dostala zpět své peníze? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Je nejprve prokázat, že jste majitelem karmy. Poté je třeba napsat bratranci dopis s návrhem řešení, tj. že mu chcete karmu prodat, a pokud možno přiložit kupní smlouvu (doklad o uhrazení karmy). Pro případ, že by bratranec karmu zakoupit nechtěl, napište, že vám má karmu vydat.
_

RODINA-DÁVKY, PŘÍSPĚVKY
- Trvalé bydliště otce dítěte na jiné adrese a nárok na porodné
- Vliv trvalého bydliště otce na vyplcení porodného
- Trvalý pobyt rodiče a vliv porodné, vyplacení porodného
- Odvolání proti nevyplacení porodného pro jiné trvalého bydliště otce dítěte

Poprosila bych Vás o radu ohledně porodného. Narodilo se mi první dítě, mám trvalý pobyt v České republice a doložila jsem potvrzení, že společné příjmy mé a otce dítěte jsou v mezích nároku na porodné. Otec dítěte je občan České republiky, nemá ovšem přihlášené trvalé bydliště. Na odboru sociálních dávek mi sdělili, že z tohoto důvodu nemám na porodné nárok. Chci se tedy poradit, jestli je to skutečně takto a jestli neexistuje nějaká jiná cesta, jak porodného dosáhnout. Podmínka trvalého bydliště mi totiž v tomto případě přijde "podivná", navíc otec dítěte s námi nežije ve společné domácnosti, žije v zahraničí. Děkuji, Ludmila
 
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které patří i porodné, je skutečnost, že osoba žádající o porodné a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a současně mají na území České republiky bydliště. Co se rozumí bydlištěm, stanoví § 5, odst. 6, zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 3, odst. 4, zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ale může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Proti rozhodnutí o zamítnutí porodného se tudíž můžete odvolat právě k Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bude v tomto případě odvolacím správním orgánem.

_

RODINA-PODPORA, DÁVKY, ...
- Může každý z manželů zvlášť pobírat mateřskou na jednotlivé děti?
- Pobírání PPM na děti - může pobírat odděleně PPM každý z manželů?
- Příspěvky od státu na další dítě u ženy na mateřské, rodičovské dovolené
- Narození druhého dítěte a nárok na příspěvky u ženy na mateřské, rodičovské dovolené

Zaměstnankyně je na mateřské, která jí končí 15.11.2014. Čeká další dítě, které se má narodit 4/2014. Je možné, aby manžel od 4/2014 pobíral mateřskou (peněžitou podporu v mateřství PPM) na 1 dítě, a ona na právě narozené. Kdyby pobírala jenom manželka na obě děti, přišla by o dávky? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, má na rodičovský příspěvek nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Pakliže se ženě narodí další dítě v době, kdy ještě čerpá rodičovský příspěvek na starší dítě, nárok na příspěvek na starší dítě zaniká.
V měsíci, kdy ženě vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), bude ženě vyplacena mateřská v plné výši. Rodičovský příspěvek na starší dítě jí bude vyplacen pouze za předpokladu, že je vyšší než mateřská, a to pouze ve výši rozdílu mezi mateřskou a rodičovským příspěvkem.
Od následujícího měsíce pak už bude ženě vyplácena pouze mateřská na mladší dítě. Vámi uváděný postup, kdy by manžel pobíral mateřskou na mladší dítě a žena rodičovský příspěvek na dítě starší, není možný. Není tedy možné pobírat mateřské, resp. rodičovské dávky na obě děti s výjimkou měsíce, kdy se nárok na tyto dávky překrývá, jak je uvedeno výše.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti synovi, dceři - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním
- Darování nemovitosti synovi, dceři - je nutný znalecký odhad hodnoty?
- Darovací daň - darování nemovitosti synovi, dceři, potomkovi
- Darování nemovitosti s nulovou daní - je nutné daňové přiznání?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti s podmínkou zákazu prodeje jiné osobě
- Může dárce po darování rozhodovat o osudu nemovitosti?
- Omezení prodeje nebo darování dárcem po darování nemovitosti (bytu, domu)

Chtěli bychom s manželkou darovat synovi nemovitost. Prosím o informace. 1) Zda se při "Darovací smlouvě" platí daň, či jiné poplatky a zda je nutný odhad, (dle jakých předpisů). 2) Zda lze zřídit věcné břemeno ve znění cca: A) S darem mohou dárci nakládat dle svého uvážení až do jejich úmrtí. Nebo alespoň B) Obdarovaný může s majetkem "manipulovat" jen se souhlasem obou, případně jednoho z žijících dárců. Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).

Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.

Obávám se, že Vámi navrhované znění věcného břemene by bylo v rozporu s principem darovací smlouvy. Obdobně nelze vztáhnout ani principy předkupního práva na darovací smlouvy neboť by to bylo v rozporu s podstatou darování.

Můžete však sjednat věcné břemeno Vašeho dožití v nemovitosti a podobně.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemníci v domě neumývají společnou chodbu v domě - co dělat?
- Nájemníci nechávají zapáchající odpadky za dveřmi bytu - co dělat?
- Kdo sjedná nápravu - nájemníci neuklízí chodbu v domě SVJ, družstvu

v domě, kde mám byt, který jsem zakoupila do soukromého vlastnictví, jsou na stejném podlaží další dva sousedé, kteří zde
bydlí v pronájmu. Již si nevím rady, a bohužel ani náš domovní správce, jakým způsobem těm mladým lidem vysvětlit, že jedenkrát v týdnu je třeba umýt chodbu, balkon v mezipatře a společné prostory obytného domu, tj. chodbu v přízemí až do suterénu včetně prostor bezprostředně před domem a sklepů. Mrzí nás, že úklid provádět nechtějí, ale na druhé straně vědí, že ze zákona mohou prostory automaticky užívat, což také bez zábran dělají. Dále nás obtěžuje nechutný zápach, který se line chodbou z pytlů s odpadky, které umístí za své dveře na chodbě i na několik dnů. Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotaze jste neuvedla, kdo je vlastníkem předmětného domu.
Jestliže se jedná o družstvo, mělo by se touto záležitostí zabývat představenstvo. To by mělo patrně oslovit člena družstva, v jehož bytě oni mladí lidé bydlí. Nedodržování domovního řádu může způsobit majiteli členského podílu řadu nepříjemností.
Pokud se jedná o společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ, SVBJ), musí jeho výbor opět oslovit vlastníka jednotky. Další možností je obrátit se se záležitostí páchnoucích odpadků na orgány státní správy v oblasti hygieny, popř. přestupků. Takové jednání je pak ale nutné prokázat (výslechy, fotodokumentace apod.).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželovi, manželce
RODINA-SJM
- Rozšíření SJM - převod podílu bytu, domu na manžela, manželku

Žiji se svým manželem již 33 let. Manžel je vlastníkem rodinného domku po svých rodičích. Před dvěma lety jsme se do rodinného domu nastěhovali a chtěli bychom, aby byl majetkem nás obou. Na koho se v této věci máme obrátit a co by nás stál přepis nemovitosti? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V zásadě existují dvě možnosti, jak v dané situaci postupovat. První a patrně finančně méně náročnou možností je, aby byla sepsána darovací smlouva, jíž by váš manžel převedl podíl ve výši jedné poloviny vlastnictví k předmětným nernovitostem na vás.
Druhou možností je sepsání notářského zápisu, jímž by bylo rozšířeno společné jmění manželů i o majetek (v daném případě nemovitosti po rodičích), který patří do výlučného vlastnictví manžela.
Obě možnosti mají své výhody a nevýhody, jako například okruh teoretických dědiců atd., o nichž je třeba pohovořit s nějakým právníkem. Z pragmatických důvodů dlouhodobě upřednostňuji v doporučení darovací smlouvu - více vizte zde.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Práva fyzické osoby při poškození zdraví
- Poškození zdraví z nedbalosti a úhrada diet
- Má právo poškozená osoba na diety při neschopnosti způsobené jinou osobou
- Pracovní neschopnost způsobená jinou osobou a nárok na diety
- Co je to ušlý zisk - definice, vysvětlení, příklad
- Pracovní neschopnost a náhrada škody - diety, ušlý zisk

Nárok na úhradu diet v průběhu nemocenské: Manžel měl dopravní nehodu, z přívěsného vozíku se vznesl polystyrén, motorkář se lekl, prudce zabrzdil přelétl na vozovku - 10 měsíců pracovní neschopnosti. Auto nepojištěné, půjčené - o tom nepojištění manžel nevěděl. Motorkář je řidič TIR, požaduje diety - 280.000 Kč + náklady právního zastoupení.
Pojišťovna mu ušlou mzdu proplatila, 11/2013 bude soud. Domněnka: diety jsou na stravu a nocleh - nemá na ně nárok. Technický průkaz a zelená karta u automobilu byly - zelená karta neplatná.
Jak je to tedy s dietami? Budeme je muset motorkáři - řidiči TIR uhradit? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Dle § 442/1 Občanského zákoníku obecně platí, že kromě skutečně vzniklé škody (např. škoda na zdraví) se hradí rovněž tzv. ušlý zisk, tzn. vše, co by poškozený za normálního běhu událostí získal.
Ve Vámi popsaném případě proto může poškozenému vzniknout nárok na náhradu:
a/ bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku),
b/ ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 446 Občanského zákoníku),
c/ ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (§ 447 Občanského zákoníku),
d/ účelných nákladů spojených s léčením (§ 449/1 Občanského zákoníku).
V případě Vámi zmiňovaných diet pak záleží zejména na právní povaze těchto plateb, jak byla zavedena zaměstnavatelem poškozeného (tzn. zda se jednalo o ne/nárokovou složku mzdy či příjem „bokem“), je-li však nesporné, že by poškozený žalovanou finanční částku za tzv. obvyklého běhu událostí získal, bude soudem jím vymáhaný nárok na diety uznán jako důvodný.
V tomto ohledu pak pouze připomínám, že dle § 450 Občanského zákoníku může soud náhradu škody přiměřeně snížit, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele. Při tomto rozhodování soud zohlední, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Promlčení mzdy, výplaty - promlčecí lhůta
- Zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat - bezdůvodné obohacení nevyplacením výplaty
- Může zaměstnavatel nevyplatit plat, mzdu kvůli chybám v práci zaměstnance?

Bývalý zaměstnavatel mi dluží mzdu. Konec pracovního poměru 4.7.2013, dosud (10/2013) mi neuhradil celkem cca 36.000 Kč. V pracovní smlouvě jsem měl pozici přípravář výroby, ale v posledním období jsem v danné stavební firmě zastával funkci stavbyvedoucího (řídil jsem stavební práce vč. zápisů do stavebního deníku atd.). Je problém, že jsem vlastně pracoval na jiné pozici než jsem měl v pracovní smlouvě? Neuplynula už lhůta na vymáhání dlužné mzdy od zaměstnavatele?
Zaměstnavatel tvrdí, že na stavbě vznikl nějaký problém (někde jsem vyčetl, že by mě musel informovat písemně do jednoho měsíce od chvíle, kdy zjistil závadu v mé práci), ale neřekl jestli jsem nějak pochybil nebo udělal někde nějakou chybu. Měl bych šanci spor vyhrát v případném soudním sporu? Mohu požádat o vyplacení mzdy Úřad práce (a ten by následně částku vymáhal po zaměstnavateli)? Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
1. Vaši dlužnou mzdu můžete vymáhat až 3 roky zpětně. To, že jste pracoval na jiné pozici než v pracovní smlouvě by pro přiznání dlužné mzdy vadit nemělo, pořád se zaměstnavatel dopouští bezdůvodného obohacení. Pokud máte výplatní pásky s přiznanou mzdou, pak je situace ještě jednodušší.
2. Co se týče vytýkání vad v práci, to má vliv jen na možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele, ne na vyplacení mzdy. Mzdu nemůže zaměstnavatel zadržovat ani s poukazem na závady ve vaší práci.
3. Co se týče Úřadu práce, ten může vyplatit dlužnou mzdu jen v případě insolvence zaměstnavatele. Pokud tedy bude zahájeno insolvenčního řízení, můžete se na místně příslušný ÚP obrátit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Má právo notář na klíč od bezpečnostní schránky, skříňky v bance?
- Dědické řízení a předání klíče od bezpečnostní schránky v bance
- Postup předání klíče od bezpečnostní schránky v bance - dědické řízení

Součástí dědictví je bezpečnostní schránka (skříňka) v bance. Chtěla jsem se zeptat, zda má notář právo ode mne vyžadovat klíč této bezpečnostní schránky dopředu (cca měsíc) před plánovaným otevřením schránky a pokud ano, jakým způsobem má tento klíč převzít. Mnohokrát děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Notář má právo požadovat klíč od bezpečnostní schránky, neboť je součástí dědictví a jako takový by měl být zajištěn. Tento klíč notáři odešlete doporučenou poštou na adresu notářské kanceláře nebo doneste osobně. Notář klíč přijme do úschovy soudního komisaře a vydá ho po skončení řízení tomu, kdo bezpečnostní schránku zdědí.
_

FINANCE-DANĚ
- Jak dát do nákladů doklad od nepodnikatele - smlouva o dílo
- Smlouva o dílo a doklad do účetnictví kvůli daním

Byla uzavřena smlouva o dílo u nepodnikatele, potřebovala bych nějaký doklad o tom, co to stálo, abych si to mohla dát do výdajů. Ale nepodnikatel nevystaví fakturu - jaký doklad můžu od něho požadovat?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Doklad obdobný faktuře (vzor faktury je ke stažení i na našem webu vizte horní menu) může vystavit i nepodnikatel a Vy si jej pak můžete dát do nákladů. Důležité je, aby měl doklad všechny náležitosti (kdo, komu, co fakturuje, datum, podpis).

_

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Dočasné vycestování matky s dítětem do zahranicí - je nutný souhlas otce?
- Otec dítěte ve vězení - je nutný souhlas vycestování matky s dítětem
- Vycestování matky s dítětem mimo území ČR a souhlas otce dítěte
- Otec odmítá dát souhlas s vycestovaním matky a dítěte do zahraničí - co dělat?

Jsem v rozvodovém řízení. Předběžným opatřením mám do své péče svěřeného našeho šestiletého syna. Manžel je momentálně ve vazbě a čeká na soud – obviněn z týrání osoby žijící ve společné domácnosti, znásilnění, vydírání a nebezpečného pronásledování. V rámci mého zaměstnání bych potřebovala se synem vycestovat mimo ČR, kde bych dočasně (přechodně) musela i bydlet. Jaké jsou prosím moje možnosti? Potřebuji k tomu manželův souhlas ohledně syna? Pokud ano, a on by souhlas nedal, jak v takovém případě postupovat? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Při krátkodobém odjezdu do zahraničí - například na dovolenou - není souhlas druhého rodiče nezbytný, při dlouhodobějším pracovním pobytu je však takový souhlas žádoucí a doporučuji si jej pro jistotu obstarat. Navíc některé země - obzvláště mimo EU - souhlas obou rodičů s vycestováním dítěte do zahraničí přímo vyžadují. Zda je to i případ země, ve které se chystáte přechodně bydlet a pracovat, doporučuji v dostatečném předstihu ověřit na zastupitelském úřadě dané země. Jestliže otec nebude chtít souhlas s vycestováním syna do zahraničí udělit, může být tento souhlas nahrazen rozhodnutím soudu. Se sepsáním návrhu na vydání takového soudního rozhodnutí Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Sčítání trestů za neplacení výživného, alimentů

Ačkoliv opakovaně dokládám jak na děti platím výživné (ne k rukám matky, ale na jejich potřeby), jsem opakovaně odsuzován k trestům pro neplacení výživného (zanedbání povinné výživy). Zhruba před rokem jsem byl odsouzen na 6 měsíců na 2 roky podmínečný odklad. Nyní mě přišel trestní příkaz za stejný přečin zase na 6 měsíců na 2 roky podmínka. Sčítají se nějak ty rozsudky po nabytí právní moci? Děkuji, Bedřich
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou uloženy dva tresty vedle sebe a není uložen souhrnný trest, tyto tresty se nesčítají ani nekonzumují, existují nadále vedle sebe. V souvislosti s každým skutkem máte uložena nějaká nápravná opatření (např. nahradit škodu). Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na vyúčtování energií a vody od pronajímatele
- Do kdy musí pronajímatel vyúčtovat energie (elektřina, plyn) a vodu?

Bydlíme v pronajatém bytě od 03/2012. Pronajímatel nám ještě neukázal žádné vyúčtování energií, přestože jsme ho několikrát kontaktovali. Máme nájemní smlouvu, ve které nejsou jednotlivé zálohy na energie vypsané, ale platíme 2000 Kč měsíčně za veškeré energie (teplá a studená voda, elektřina v bytě a ve společných prostorech, topení). Měřáky máme na teplou a studenou vodu a na elektřinu v bytě. Jak máme postupovat dál? Je nějaká zákonná lhůta do kdy nám má vyúčtování předat? Moc děkuji předem za odpověď. Děkuji, Alena
 
ODPOVĚĎ:
Pokud v nájemní smlouvě nejsou specifikované jednotlivé zálohy za energie, máte právo požadovat od pronajimatele tyto informace. Bohužel donutit majitele k činnosti může jen soud a nebo Vy pod hrozbou ukončení nájmu. Obecně platí, že co jste si podepsali v nájemní smlouvě, to platí, pakliže byste chtěli její modifikaci, musíte se na ní shodnout s majitelem. Podobné dotazy týkající se vyúčtování jsme v poradně opakovaně řešili - vizte zde.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Zaměstnanec posílá neschopenky po výpovědi ve zkušení době - jak reagovat?
- Ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru a § 15 zákona č. 187/2006 Sb.
- Zpětné uznání pracovní neschopnosti lékařem a vliv na ochrannou lhůtu

Jsem osoba samostatně výdělečně činná OSVČ. Se zaměstnancem jsem ukončil pracovní poměr na konci tříměsíční zkušební lhůty k 30.6.2013. Od tohoto zaměstnance jsem pak obdržel Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, vydané jeho lékařem a podepsané ke dni 8.7.2013. Pokud se nemýlím, zákonná ochranná lhůta činí 7 dní. Pokud je to tak, zaměstnanec se na mě neměl obracet, protože k pracovní neschopnosti došlo až po uplynutí této lhůty. Je to tak správně?
Zaměstnanec mi každý měsíc stále posílá Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti. Můžete mi prosím poradit jak mám na to reagovat? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Podle informací uvedených v dotazu, lze dojít k těmto závěrům:

Tzv. ochranná lhůta slouží ke zmírnění negativního dopadu pracovní neschopnosti, která u bývalého zaměstnance nastane do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, tedy pokud byl uznán ke dni 8.7.2013 dočasně práce neschopným, skončila daná lhůta předcházejícího dne (§ 15 zákona č. 187/2006 Sb.). Lékař může pacienta uznat dočasně práce neschopným až o 3 dny zpětně, pak by ochranná lhůta bývalému zaměstnanci svědčila.

Doporučuji se se zaměstnancem spojit a uvedené mu sdělit (případně prověřit situaci u ošetřujícího, resp. potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti DPN vystavujícího, lékaře), a to v krajním případě i písemně. Také doporučuji obrátit se na příslušnou OSSZ (nelze vyloučit pokus o manipulaci s tzv. nemocenskými dávkami).

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku - prodávajícímu hrozí exekuce prodávaného bytu, domu
- Vrácení rezervačního poplatku RK - hrozí dražba, exekuce nemovitosti
- Exekuce na prodávanou nemovitost a vrácení rezervačního poplatku RK

Uzavřela jsem smlouvu s realitní kanceláří, zaplatila rezervační poplatek, ale prodávající není k zastižení a nemovitost asi propadne bance, neplatí hypotéku a mělo to být vyřízené do 15.11.2013. Chci se zeptat jestli mám nárok na vrácení provize 93.000,- + náklady s tím společné např. rozdělení jmnění manželů u notáře na ten konkrétní byt. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
K posouzení smluvních nároků vůči realitní kanceláři je nutné posoudit smlouvu, kterou jste uzavřela.
Řada realitních kanceláří sjednává rezervační poplatek jako propadný v případě porušení závazků klienta (v tomto případě Vás), takže nelze Váš nárok vyloučit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Přenechání nájemní smlouvy za úplatu - je to legální?
- Legálnost převodu nájemní smlouvy na nového nájemníka
- Může nájemník přenechat nájemní smlouvu jinému nájemci, nájemníkovi?
- Prodej nájemní smlouvy jinému nájemníkovi - je to legální?

Vidíme na internetu nabídky na přenechání nájemní smlouvy za úplatu. Je to legální?
Hodláme si koupit byt v osobním vlastnictví a rádi bychom zpeněžili naši stávající nájemní smlouvu. Záleží na majitelích domu? (75% městská část, zbytek soukromí spolumajitelé.) Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Takzvané postoupení nájemní smlouvy legálně možné je, ale výhradně se souhlasem pronajímatele.
Takže v této otázce je nutné, abyste se obrátili na pronajímatele.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Rekonstrukce rozvodů a vedlejší náklady v nebytovém prostoru - kdo je hradí
- Kdo platí vedlejší náklady soukromé osoby při rekonstrukci rozvodů domu SVJ

Jsme společenství vlastnictví bytových jednotek SVJ a řešíme rekonstrukci ležatého potrubí. V nebytovém prostoru, který odkoupil jeden spolumajitel a nyní tam provozuje bar je právě velká část rozvodů. Tyto rozvody si prý z bezpečnostních důvodů musel zakrýt sádrokartonem a skelnou vatou kvůli odhlučnění. Souhlasí s výměnou, umožní nám přístup, ale odkrytí a nové zakrytí sádrokartonem prý má být hrazeno ze společného fondu domu, jak nám napsal jeho právník. Za kým mají jít náklady? Děkuji, Žaneta
 
ODPOVĚĎ:
Je-li vlastníkem předmětného nebytového prostoru jeden z členů SVJ (a představuje-li potrubí společnou část bytového domu ve smyslu § 2 písm. G) zákona o vlastnictví bytů, což předpokládám), domnívám se, že náklady spjaté s odstraněním a vrácením sádrokartonového krytu by měly být skutečně hrazeny z fondu oprav SVJ.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že vlastník předmětného nebytového prostoru je v zásadě oprávněn provádět zde jakékoli stavební (či jiné) úpravy, pokud jimi nepřiměřeně nezasáhne do práv a oprávněných zájmů dalších členů SVJ. Bylo-li pak zakrytí rozvodů potrubí odůvodněno bezpečnostními hledisky (přičemž sádrokartonový kryt je majetkem provozovatele baru - vlastníka předmětného nebytového prostoru), představovala by jakákoli manipulace se sádrokartonovým krytem na účet jeho vlastníka (ovšem bez jeho souhlasu) neoprávněný zásah do jeho vlastnického práva (který by mohl založit např. odpovědnost SVJ za vzniklou škodu ve smyslu § 420 a násl. Občanského zákoníku).

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno zákazu prodeje, darování darované nemovitosti
- Mohou rodiče zakázat darování, prodej darované nemovitosti?
- Věcné břemeno zákazu prodeje, darování darovaného bytu, domu
- Mohou rodiče zakázat darování, prodej darovaného bytu, domu
- Je nutné podat daňové přiznání u nulové daně při darování bytu, domu?
- Darování bytu, domu dětem a daňové přiznání
- Musí obdarovaný nebo rodiče udělat daňové přiznání na nulovou daň při daru nemovitosti?

Chtěli bychom s manželkou darovat synovi nemovitost. Prosím o informace. 1) Zda se při darovací smlouvě platí daň, či jiné poplatky a zda je nutný odhad ceny nemovitosti, (dle jakých předpisů). 2) Zda lze zřídit věcné břemeno ve znění cca: obdarovaný může nemovitost darovat nebo prodat jen se souhlasem obou, případně jednoho z žijících dárců. Děkuji, Vlastimil
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).
Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zadlužený přítel s trvalým bydlištěm se odmítá odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat partnera s trvalým bydlištěm v pronajatém bytě?
- Druh se odmítá vystěhovat z nájemního bytu družky - co dělat?
- Zadlužená přítelkyně s trvalým bydlištěm se odmítá odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat partnerku s trvalým bydlištěm v pronajatém bytě?
- Družka se odmítá vystěhovat z nájemního bytu družky - co dělat?

Potřebuji poradit, s vystěhováním bývalého přítele, žili jsme spolu od 09/2001, vychovala jsem mu jeho děti, které jsme si musela vzít soudně na sebe, protože přítel hrál automaty a neměl pro ně peníze. Já jsem je dostala do péče třetí osoby, výživné příteli strhávali exekučně, nyní jsou již děti velké, jeden studuje a musel si také výživné dát exekučně, protože bývalý přítel stále hraje automaty a bere si půjčky. Nyní 08/2013 spolu sice stále jsme v jedné domácnosti, ale už od 07/2011 spolu nežijeme, od 04/2013 mi přestal přispívat i na nájemné, protože stále hraje automaty, s tím že nemá, já jsem ho chtěla vystěhovat. Nejdříve jsem mu to řekla, pak jsem mu to dala písemně. Zjistila jsem že má dluhy asi 350.000 Kč, a chci aby se odstěhoval. Má u mně trvalé bydliště a odstěhovat se nechce - až prý mu to dám soudně. Nájemcem bytu jsem jen já od roku 1999, jak mám postupovat? Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Bohužel vystěhování přítele nebude tak jednoduché. Tím, že má na Vaši adrese zaregistrováno trvalé bydliště se situace komplikuje. Trvalé bydliště však nezakládá právní nárok na byt. Tudíž je možné podat na přítele žalobu na vyklizení bytu. Žalobu podáváte soudu v místě, kde se byt nachází. Budete vyzvána soudem na zaplacení soudního poplatku, tomu se lze vyhnout, podáte-li soudu žádost o osvobození od soudních poplatků. Vzory obou podání naleznete na našem webu.
Je také možné vyměnit zámky, přítele již do bytu nepouštět a domluvit se s ním (bude-li to možné) na předání jeho věcí a nebo mu písemně oznámit, že mu jeho věci necháte tehdy a tehdy před dveřmi bytu. Pokud by byl přítel agresivní, určitě volejte policii. Toto řešení však není zcela košer, přeci jen na základě trvalého pobytu jsou určitá oprávnění ke vstupu do bytu. Jakmile dostane přítele z bytu, obraťte se na obecní úřad, kde příteli zrušte jeho trvalé bydliště ve Vašem bytě. Je potřeba k tomu splnit 2 podmínky: 1. zánik užívacího práva k nemovitosti, což splňujete, protože přítel ani žádné užívací právo jako např. vlastnictví nebo nájemní smlouvu nemá 2. přítel se v bytě nezdržuje. Druhou podmínku lze doložit svědeckou výpovědí nájemníků z domu.
Je však třeba zdůraznit, že předpokládám, že Váš přítel nepodepsal žádnou nájemní smlouvu apod. (to jeste jasně nenapsala). Žalobu na vyklizení bytu může podat vlastník bytu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podsedák v autě - který zákon říká kdy ho dítě může mít?
- Autosedačka v autě - který zákon říká kdy ho dítě může mít?
- Podsedák v autě - hmotnost a věk dítěte
- Autosedačka v autě - hmotnost a věk dítěte
- Hmotnost, věk dítěte a povinnost autosedačky - zákony
- Do kolika let dítě musí být v autosedačce v autě, automobilu
- Do jaké výšky dítě musí být v autosedačce v autě, automobilu

Chtěla bych vědět, zda existuje nějaký předpis či norma, která podle váhy nebo věku dítěte určuje, kdy dítě už smí použít podsedák. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
zákon nerozlišuje jednotlivé typy autosedaček, určuje pouze to, že dítě do 36 kg a 150 cm má být v autosedačce odpovídající věku a hmotnosti dítěte. Dle litery zákona je tedy rozhodující, pro jak velké dítě je podsedák určen dle výrobce. Dle statistik však není dítě v podsedáku chráněno proti sedačce dostatečně a je proto vždy vhodnější zvolit sedačku odpovídající hmotnosti dítěte. Především je vždy nutné zajistit, aby pásy v automobilu nevedly přes krk dítěte, vhodně zvolená sedačka pak také chrání dítě proti bočnímu nárazu (narozdíl od podsedáku).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Otec dluží maceše peníze - jak bude probíhat dědictví?
- Dědění macechou v případě neexistující závěti otce
- Otec nesepsal závěť - bude dědit macecha (nemanželka otce)
- Vrácení dluhu maceše v dědickém řízení po otci - informace

Otec zdědil nemovitost v hodnotě cca 1.600.000 Kč. Je rozvedený a v této nemovitosti žije 10 let se mnou (jeho jediné dítě) a již 5 let (2008-2013) také s jeho přítelkyní. Přítelkyně mu 2010 půjčila 800.000 Kč. Mají mezi sebou uzavřenou smlouvu o půjčce, která je bezúročná a splatná do jednoho roku od obdržení písemné výzvy k jejímu vrácení. Dědictví v případě smrti otce tato smlouva neřeší a otec nemá sepsanou žádnou závěť. Zajímalo by mě, jak by vypadalo vypořádání dědictví v případě otcovo smrti (jak by se dělil majetek mezi mě a otcovu přítelkyni a co by se stalo s dluhem). Děkuji, Vendelín
 
ODPOVĚĎ:
V případě, že otec nesepíše závěť, budete jeho jediným dědicem s tím, že zdědíte celý dům a budete povinen uhradit dluh Vašeho otce vůči jeho přítelkyni (tento dluh bude zařazen do pasiv dědictví). Buď ho uhradíte dobrovolně, nebo se tato otcova přítelkyně může domáhat splnění soudní cestou ve sporném řízení. S ohledem na skutečnost, že má písemnou smlouvu a Vy tuto půjčku nezpochybňujete, budete muset tuto půjčku uhradit - tento dluh přechází na dědice.
Přítelkyně Vašeho otce by s Vámi dědila pouze v případě, že by si ji Váš otec vzal za manželku, dokud nebudou manželé a otec nesepíše závěť v její prospěch, vůbec se dědického řízení po otci nebude účastnit.

 

NEROZTŘÍDĚNÉ DOTAZY

Zaměstnankyně je na mateřské, která ji končí 15.11.2014. Čeká další dítě, které se má narodit 4/2014. Je možné, aby manžel od 4/2014 pobíral mateřskou na 1 dítě, a ona na právě narozené. Kdyby pobírala jenom manželka na obě děti, přišla by o dávky? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).

Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.

Obávám se, že Vámi navrhované zněnívěcného břemene by bylo v rozporu s principem darovací smlouvy. Obdobně nelze vztáhnout ani principy předkupního práva na darovací smlouvy neboť by to bylo v rozporu s podstatou darování.

Můžete však sjednat věcné břemeno Vašeho dožití v nemovitoti a podobně.

_

v domě, kde mám byt, který jsem zakoupila do soukromého vlastnictví, jsou na stejném podlaží další dva sousedé, kteří zde
bydlí v pronájmu. Již si nevím rady, a bohužel ani náš domovní správce, jakým způsobem těm mladým lidem vysvětlit, že jedenkrát v týdnu je třeba umýt chodbu, balkon v mezipatře a společné prostory obytného domu, tj. chodbu v přízemí až do suterénu včetně prostor bezprostředně před
domem a sklepů. Mrzí nás, že úklid provádět nechtějí, ale na druhé straně vědí, že ze zákona mohou prostory automaticky užívat, což také bez zábran dělají. Dále nás obtěžuje nechutný zápach, který se line chodbou z pytlů s odpadky, které umístí za své dveře na chodbě i na několik dnů. Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotaze jste neuvedla, kdo je vlastníkem předmětného domu. Jestliže se jedná o družstvo, mělo by se touto záležitostí zabývat představenstvo. To by mělo patrně oslovit člena družstva, v jehož bytě oni mladí lidé bydlí. Nedodržování domovního řádu může způsobit majiteli členského podílu řadu nepříjemností. Pokud se jedná o společenství vlastníků, musí jeho výbor opět oslovit vlastníka jednotky.Další možností je obrátit se se záležitostí páchnoucích odpadků na orgány státní správy v oblasti hygieny, popř. přestupků.

_

Žiji se svým manželem již 33 let. Manžel je vlastníkem rodinného domku po svých rodičích. Před dvěma lety jsme se do domečku nastěhovali a chtěli bychom, aby byl majetkem nás obou. Na koho se v této věci máme obrátit a co by nás stál přepis nemovitosti? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V zásadě existují dvě možnosti, jak v dané situaci postupovat. První a patrně finančně méně náročnou možností je, aby byla sepsána
darovací smlouva, jíž by váš manžel převedl podíl ve výši jedné poloviny vlastnictví k předmětným nernovitostem na vás. Druhou možností je sepsání notářského zápisu, jímž by bylo rozšířeno společné jmění manželů i o majetek (v daném případě nemovitosti po rodičích), který patří do výlučného vlastnictví manžela. Obě možnosti mají svoje pro a proti, jako například okruh teoretických dědiců atd., o nichž je třeba
pohovořit s nějakým právníkem.

_

Jsem vdaná a moji rodiče se mnou přestali komunikovat a hlásit se ke mně, protože mého manžela nepřijali do rodiny. Mám v případě jejich smrti
zákonný nárok na rodinný dům, na nějž jsem jako jediná ze tří sourozenců zajistila rodičům zastoupení ručitele na úvěr RD, který jim byl bankou přiznán v roce 1974? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Pochopitelně máte nárok na zákonný podíl při smrti jednoho z rodičů. Taková situace nastává, pokud někdo z rodíčů nezanechá poslední vůli, v níž by určil něco jiného. Ani v případě, že by rodiče zanechali listinu, jíž by vás vydědili, to však není jednoznačné. Pokud vyděděný takovou listinu napadne, zkoumá příčiny vydědění soud. Bude pak patrně na vás, abyste prokázala, že příčinou nepřátelského postoje rodičů byla nevraživost vůči vašemu manželství a nikoli například vaše nevhodné chování. Ručitelství při pořízení rodinné nemovitosti by do sporu o neplatnost vydědění mohlo promluvit jen těžko.

_

v době, kdy jsem byla majitelkou bytu, který mi darovala babička, jsem do tohoto bytu pořídila novou karmu. Babička si však po čase vše rozmyslela a chtěla byt vrátit, aby byla jediným vlastníkem. Před týdnem zemřela a ukázalo se, že vlastníkem už nebyla ona, ale bratranec, kterému prý babička byt nakonec darovala. Bratranec mě ale ani nechce pustit do bytu, ani vrátit peníze za karmu. Závěť babička nezanechala. Jaký postup mám zvolit, abych dostala zpět své peníze? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Co se pak týče oné karmy, je třeba nejprve prokázat, že jste jejím vlastníkem. Poté je třeba napsat bratranci dopis s návrhem řešení,
tj. že mu chcete karmu prodat, a pokud možno přiložit kupní smlouvu. Pro případ, že by bratranec karmu zakoupit nechtěl, napište, že vám má karmu vydat.
_

Poprosila bych Vás o radu ohledně porodného. Narodilo se mi první dítě, mám trvalý pobyt v České republice a doložila jsem potvrzení, že společné příjmy mé a otce dítěte jsou v mezích nároku na porodné. Otec dítěte je občan České republiky, nemá ovšem přihlášené trvalé bydliště. Na odboru soc. dávek mi sdělili, že z tohoto důvodu nemám na porodné nárok. Chci se tedy poradit, jestli je to skutečně takto a jestli neexistuje nějaká jiná cesta, jak porodného dosáhnout. Podmínka trvalého bydliště mi totiž v tomto případě přijde "podivná", navíc otec dítěte s námi nežije ve společné domácnosti, žije v zahraničí. Děkuji, Ludmila
 
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které patří i porodné, je skutečnost, že osoba žádající o porodné a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a současně mají na území České republiky bydliště. Co se rozumí bydlištěm, stanoví § 5, odst. 6, zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 3, odst. 4, zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ale může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Proti rozhodnutí o zamítnutí porodného se tudíž můžete odvolat právě k Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bude v tomto případě odvolacím správním orgánem.

_

Dcera ukončila roční pomaturitní denní studium anglického jazyka a zatím se nedostala na VŠ. Čeká na výsledek odvolání. Má jen gymnázium. V případě že se v září zaeviduje na ÚP a nesežene práci, nedostane žádnou sociální podporu a protože bydlí se mnou - matkou ve společné domácnosti, budou posuzován můj příjem jako jediný a společný pro obě.
Otec má soudem stanovené výživné. Je otec povinnen přispívat dále na její výživu, když dcera nesežene práci, nebude mít žádný příjem a bydlí s matkou ve společné domácnosti? A pokud se následně přihlásí a složí zkoušku na VŠ v dalším roce, je povinnen otec platit výživné po dobu kdy je evidována na ÚP a nemá práci a v případě že není povinnen, vznikne mu znovu povinnost platit výživné v případě že dcera po roce začne znovu studovat na VŠ? Dcera má 20 let, snaží se sehnat aspoň nějakou brigádu, ale v resortu je to s pracovními místy špatné. Děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, než je dítě schopné se samo živit. Pokud Vaše dcera sice nebude pokračovat ve studiu, ale bude v evidenci úřadu práce bez stálého zaměstnání a bez finančních prostředků, nebude schopná se sama živit a vyživovací povinnost obou rodičů vůči ní pak může trvat. Za schopnost samostatně se živit lze považovat stabilní, pravidelný příjem, nikoliv jen občasné brigády. Pokud by otec zastával názor, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila, musel by podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Při obnovení studia by jeho vyživovací povinnost vůči dceři nadále pokračovala.

_

Jsem Češka, přítel Němec, nejsme sezdaní a dítě se nám narodí v Německu. Může mít podle českého práva příjmení nás obou, tedy "Ryndová Niedermayer" nebo "Rynda Niedermayer", nebo se musíme rozhodnout pouze pro jedno z obou příjmení? Děkuji, Silvie
 
ODPOVĚĎ:
Problematiku rodných jmen a příjmení upravuje zákon č. 301/2000 Sb. , o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Otázku dvojího příjmení u nezletilého dítěte upravuje § 70, odst. 1, písm. d) uvedeného zákona takto:
"Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek: a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nebo d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení".
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podle české legislativy může dítě užívat dvojí příjmení pouze tehdy, užívají-li ho rodiče. Pokud jako rodiče neužíváte dvojí příjmení, nemůžete dát dvojí příjmení ani Vašemu dítěti.

_

Chci požádat o zvýšení alimentů. Počítají se do mých změn majet.poměrů, resp. příjmů, finanční prostředky z prodeje RD, který jsme postavili v manželství. Po rozvodu a vypořádání SJM jsem se stala výlučným vlastníkem, avšak býv, manžel požadoval odstupné, proto jsem dům musela prodat, abych jej vyplatila. Peníze mám doposud uloženy v bance ke koupi nového bydlení do budoucna. Bydlím s dětmi zatím v bytě v nájmu.
Děkuji, Helena
 
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda soud přihlédne k Vašim příjmům z prodeje domu či nikoliv, může být důležité to, zda jste byla výlučným vlastníkem domu už v době předchozí úpravy výživného či nikoliv. Pokud jste již v této době byla výlučným vlastníkem domu a soud k tomuto Vašemu majetku přihlížel při stanovení výše výživného, pak by neměl jít prodej domu a obdržení kupní ceny Vám k tíži při podání žádosti o zvýšení výživného. Soud však bude posuzovat celou řadu aspektů a může tudíž celou situaci vyhodnotit jinak. Jestliže Vaší žádosti o zvýšení výživného nevyhoví, můžete podat odvolání. Obecně lze říci, že pokud chcete se žádostí o zvýšení výživného uspět, mělo by dojít ke zhoršení Vaší finanční situace, zlepšení finanční situace Vašeho bývalého manžela nebo zvýšení nároků Vašich dětí (nástup do školy, zdravotní omezení spojené se zvýšenou finanční zátěží apod. ).

_

Když budu sama plátcem zdravotní pojištění a budu mít brigádu na dohodu,musím pak jít platit daně?
Když si vydělám např 12 000,-/měsíc zaplatím si sama zdravotní 1080,-, je to vše co musím dělat,nebo je ještě nějaký problém se sociálním pojištěním? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku závisí na tom, na jakou dohodu budete pracovat a jakou částku si za měsíc opravdu vyděláte. Pokud budete pracovat na dohodu o pracovní činnosti, pak za Vás zaměstnavatel odvádí určitou částku zdravotního a sociálního pojištění už při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více. Jestliže budete pracovat na dohodu o provedení práce, bude za Vás zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Zdravotní pojištění činí 4,5% z Vašeho výdělku, sociální pojištění pak dalších 6,5%. Placení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže tímto pojištěním se zabývat nemusíte. Musíte si pouze pohlídat to, aby za Vás bylo každý měsíc odvedeno zdravotní pojištění ve výši nejméně 1.080 Kč.

_

S partnerem jsme se před měsícem vzali a čekáme první dítě. Manžel již jedno dítě má z předchozího manželství a platí na něj výživné 4.000 Kč a navíc mu spoří 1.000 Kč, které posílá na účet bývalé manželce. Na částce na spoření se dohodli pouze ústně a jeho bývalá žena nic spořit nechce. Chci se zeptat, zda je možné výživné o těch tisíc korun ponížit, tak aby výživné bylo 3.000 Kč a spoření nadále 1.000 Kč? A také zda by bylo rozumnější ukládat tisíc korun na nově zřízený účet na jméno jeho syna (spoření)?. Hrozí tu riziko, že když půjdeme k soudu, zvýší nám výživné? Kolik nás budou zhruba stát náklady spojené s vyřízením soudu? Momentálně jsem na rizikovém těhotenství doma na neschopence a budu ještě 6 měsíců a pak budu mít klasickou „mateřskou“. Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Soud při žádosti o změnu (snížení či zvýšení) výživného posuzuje jak odůvodněné potřeby dítěte, tak finanční možnosti a celkové majetkové poměry (životní úroveň) obou rodičů. Návrh na změnu výše výživného má zpravidla šanci na úspěch pouze tehdy, pokud došlo k významným změnám v potřebách dítěte nebo ve finančních možnostech některého z rodičů. Na výši výživného ale mají vliv i další vyživovací povinnosti některého z rodičů.
Pokud chce Váš manžel platit nižší výživné, může zkusit podat k soudu návrh na jeho snížení. Žádost o snížení výživného může odůvodnit nově vzniklou vyživovací povinnosti vůči Vám jako manželce, očekávaným narozením dítěte, se kterým bude spojena další vyživovací povinnost, a určitě doporučuji zmínit i skutečnost, že kromě výživného svému dítěti také spoří. Za žádost o změnu výše výše výživného se žádný soudní poplatek neplatí, takže výše finančních nákladů bude záležet na tom, zda k sepsání návrhu a zastupování u soudu využijete služeb právníka či nikoliv.

_

Chtěla bych se rozvést manželem,máme spolu dítě. Jakou má šanci dostat dítě do opatrovnictví.
Malé je 2,5 roku,chtěla bych se s manželem dohodnout, ale nechce na to přistoupit. Žijeme spolu kvůli malé, ale to je tak všechno. Máme hypotéku na byt. Chtěla bych se odstěhovat do podnájmu ve stejném městě co teď bydlíme kvůli školce, manželovi a babičce, aby mohli malou kdykoliv vídat. Ještě mě zajímalo kolik stojí rozvodový právník. Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Takto malé děti soudy zpravidla svěřují do péče matkám. Jinak by to mohlo být například v případě, že byste neměla práci, dostatek finančních prostředků nebo stále bydlení, zatímco otec détěte by splňoval veškeré potřebné podmínky k jeho výchově. Pokud se na péči o dítě nejste schopni dohodnout, pak nejspíš nebude moci být uplatněna ani střídavá výchova, pokud by o ni měl Váš manžel zájem.
Právě péče o děti musí být vyřešena dříve, než dojde k samotnému rozvodu. To znamená, že rozhodnutí o rozvodu manželství nemůže být vydáno dříve než rozhodnutí o péči o dítě nabude právní moci. Jestliže se s manželem nejste schopni dohodnout na péči o dítě a případně ani na jiných věcech - zejména rozdělení majetku - budete muset absolvovat tzv. sporný rozvod. Celý proces můžete začít podáním návrhu na svěření dětí do Vaší péče a následně podáním návrhu na rozvod manželství.
Ceny jednotlivých právníků se mohou výrazně lišit - záleží mj. na tom, zda advokát působí ve větším městě či nikoliv, zda si účtuje hodinovou či paušální sazbu a také na tom, zda ho využijete pouze k sepsání dokumentů nebo i k zastupování u soudu. Pro vyhledání vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyžít vyhledavač České advokátní komory na následující adrese: http://www.advokatikomora.cz

_

Přítelův syn studující odborné učiliště věk 18,5 let má živnostenský list,tudíž je OSVČ, jak je to v případě placení výživného na něj,má nárok nebo nemá nárok, podnikat začal v prosinci 2012,ani se příteli o tom nezmínil. Přítel se ptal na sociálce a odpovědi byli různé, od té,že pokud je syn OSVČ, tak nemá nárok na výživné, že je předpoklad, že si vydělává tudíž má příjem a přítel má přestat platit výživné. Další verze byla, že pokud se se živností neuživí, musí přítel výživné dál platit, ale že se má se synem domluvit, jaký příjem vůbec má, jestli je činností se schopen uživit.
Jaký je správný postup a je opravdu přítel povinen dál výživné platit?
Mimochodem výživné je stanoveno soudním rozhodnutím. Děkuji, Inna
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti do doby, než je dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a zahájením výdělečné činnosti. Musí se však jednat o takovou výdělečnou činnost, která zajistí dítěti stabilní a dostatečný zdroj příjmů pro jeho obživu (nikoliv například o krátkodobou brigádu). Klíčové je tedy to, zda synovi podnikání přináší příjem dostatečný k jeho obživě.
Vašemu příteli tedy doporučuji syna kontaktovat a požádat ho o informaci, zda je na základě příjmů z podnikání schopen živit se sám. Jestliže s tím syn bude souhlasit, mohou sepsat písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - pak by neblo nutné řešit celou záležitost soudní cestou. Jestliže syn nebude chtít s Vaším přítelem komunikovat a žádná dohoda nebude možná, může Váš přítel podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Do doby než soud o návrhu rozhodne, by měl Váš přítel synovi výživné platit. Pokud soud návrhu Vašeho přítele vyhoví a vyživovací povinnost ukončí, bude muset syn neoprávněné vyplacené výživné Vašemu příteli vrátit.

_

V mé záležitosti figurují celkem 4 osoby. Říkejme jim já, manžel, manželka a dítě. Manžel a manželka jsou opravdu manželé, avšak v průběhu trvání manželství se zjistilo, že manžel nemůže mít vlastní děti. Společně a vědomě se rozhodli, že si manželka dítě pořídí jak umí a manžel bude právně jeho otcem. Já jsem biologickým otcem dítěte. Dítěti jsou momentálně 3 roky a zatím vše funguje podle ústní dohody, t.j. manžel je zapsán v rodném listě a plní vzorně roli otce, já neuplatňuji žádná práva na dítě a manželé nepožadují výživné ani nic jiného. V zásadě ideální situace. Rád bych se zeptal, jaká existují za této situace právní rizika do budoucna. Existuje byť teoretická možnost vymáhání výživného, dědictví apod? Existuje toto riziko z iniciativy manžela, manželky případně dítěte (před i po dosažení plnoletosti)? Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Aby vůči Vám mohly být vznášeny nějaké nároky, muselo by nejprve dojít k popření otcovství manžela (domnělého otce). Jestliže se dítě narodí do 180 dní po svatbě, může být otcovství popřeno pouhým podáním žaloby. Matka dítěte se však může hájit tím, že muž s ní souložil i před svatbou nebo tím, že v době svatby věděl o jejím těhotenství. Pokud to bude prokázáno, žaloba na popření otcovství bude zamítnuta. Jestliže se dítě narodilo více než 180 dnů po svatbě a méně než 300 dnů po rozvodu manželství, může manžel matky dítěte své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Zákon o rodině navíc stanoví, že žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy manželovi vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, nejpozději ale do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu podat již jen nejvyšší státní zástupce. Ten žalobu podá tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte, nebo v situaci, kdy je zjevné, že muž uváděný jako otec není skutečným otcem dítěte. Nemusel by žalobu podávat jen tehdy, pokud zájem dítěte výjimečně vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo. To může být například tehdy, kdy mezi mužem (domnělým otcem) a dítětem je tak silné citové pouto, že by popření otcovství vzájemný vztah narušilo. Jestliže ve Vašem případě nedojde k podání žaloby na popření otcovství ze strany nejvyššího státního zástupce (manžel či manželka by ho museli o podání žaloby požádat), pak se žádných nároků vůči Vám do budoucna obávat nemusíte.

_

Jsem narozena 1.1.1954 a odejít do starobního důchodu mohu 1.9.2013. Ale ze zdravotních důvodů a ještě z důvodu opatrování osoby, jež je závislá na cicí pomoci (II. stupeň postižení) jsem podala výpověď. Neuvedla jsem ale tyto důvody ve výpovědi,poněvadž jsem to nevěděla. Pokud bych chtěla jít ještě na dva měsíce, tj. do 1.7,2013 na ÚP nenáleží mi 65%, ale jen 45% podpory. Mohu napsat nějaký dodatek k výpovědi z uvedením důvodu odchodu? A jakými doklady mám potom doložit tyto důvody. Děkuji, Bedřiška
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš pracovní poměr ještě neskončil (běží výpovědní doba), můžete zkusit přinést zaměstnavateli novou verzi výpovědi, ve které bude jako důvod ukončeni uvedena péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, pokud s Vámi žije ve společné domácnosti nebo pokud se jedná o osobu blízkou. Jestliže osoba, o kterou pečujete, tyto podmínky nesplňuje, můžete jako důvod ukončení pracovního poměru uvést zdravotní důvody, pokud máte podloženo lékařským posudkem, že Vám tyto zdravotní důvodu brání nadále vykonávat Vaše zaměstnání. Zkuste se tedy se zaměstnavatelem dohodnout na výměně původní výpovědi za novou a vysvětlit mu, že žádáte o výměnu výpovědi pouze z důvodu nároku na vyšší podporu v nezaměstnanosti.

Pokud Váš pracovní poměr už skončil, pak jste pro účely evidence na úřadě práce obdržela potvrzení o zaměstnání, ve kterém je mimo jiné uveden i způsob ukončení pracovního poměru. Jestliže jste potvrzení o zaměstnání ještě neodevzdala na úřadě práce, můžete opět požádat zaměstnavatele, aby informace v potvrzení potřebným způsobem upravil. Pokud jste již potvrzení na úřadě práce odevzdala, můžete se pokusit dohodnout se zprostředkovatelkou, které jste potvrzení předala, nebo vyčkat na to, až obdržíte rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, proti kterému se můžete ve stanovené lhůtě odvolat. Jestliže jste ale rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti již obdržela a doba pro odvolání už uplynula, pak se obávám, že se budete muset s nižší podporou smířit.
_

1.10.2007 jsem uzavřela se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu - zvyšování kvalifikace, vysokoškolské studium - bakalářské. Studium jsem ukončila úspěšně 2010. V dohodě je podmínka - setrvání u zaměstnavatele 5 let.
Je dohoda platná? V dohodě není vyčíslena žádná výše finančních prostředků, sankce nebo celková částka. Je pouze uvedeno, že jsem povinna: "poměrnou částku osobních nákladů, které organizace vynaložila se zvyšováním kvalifikace. Osobními náklady jsou prostředky na platy, zákonné pojištění a příspěvek do FKSP". V kvalifikační dohodě ani není správně uveden název vysoké školy, kde studium probíhalo. Je uvedeno, že zaměstnavatel se mnou uzavírá kvalifikační dohodu cituji: "o zvyšování kvalifikace v oboru na Univerzitě v Hradci Králové" - to je nesprávně uvedený název vzdělávací instituce, než kde ve skutečnosti studium probíhalo.
O tom, že se jedná o bakalářské studium, lze usuzovat z povinností zaměstnavatele, kdy se zavazuje - cituji: ,, mi poskytovat volno 10 dní na vypracování a obhajobu bakalářské práce". V kvalifikační dohodě není napsán typ vysokoškolského studia a konkretizován obor.
Dotazy:
1) je dohoda z právního hlediska platná a vymahatelná? Může zaměstnavatel požadovat náhradu vynaložených finančních prostředků po mě - zaměstnanci?
2) pokud je dohoda neplatná, plynou pro mne, když ukončím pracovní poměr před lhůtou 5 let, nějaké závazky vůči zaměstnavateli? Může po mě zaměstnavatel požadovat náhradu výdajů, které mu vznikly s mým vysokoškolským studiem a pramenily by neplatné dohody?
3) Lze usuzovat, že na mé straně z čerpání neplatné kvalifikační dohody mohlo vzniknout neoprávněné obohacení?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Aby kvalifikační dohoda byla platná, musí být uzavřena písemně a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 234 zákoníku práce, tedy:
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Přičemž přítomnost těchto podmínek musí být seznatelná z obsahu dohody (tedy není nutné, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že budete studovat bakalářské studium, pokud je z ustanovení dohody tato skutečnost zřejmá). Nesprávně nadepsaný název školy, taktéž nepůsobí neplatnost kvalifikační dohody.
Co se týče druhů nákladů a celkové částky nákladů, tak z dotazu je zjevné, že druhy nákladů v dohodě jsou uvedeny. Celkovou částku nákladů nelze do dohody obvykle uvést přesně, jelikož není předem znám průměrný plat zaměstnance, ze kterého se počítají vyplácené náhrady apod. Proto postačí orientační výše nákladů. Přičemž tato, byť orientační, celková částka nákladů je maximální částka, kterou bude moci zaměstnavatel v případě nesplnění závazku zaměstnance setrvat po určitou dobu v pracovním poměru (tzv. stabilizační závazek), požadovat. Pokud by nakonec celkové náklady byly vyšší, zaměstnavatel nebude moci po zaměstnanci vyžadovat jejich část přesahující sjednanou celkovou částku. Vzhledem k tomu, že i orientačním způsobem určená částka celkových nákladů by mohla převýšit skutečné náklady a její vymáhání poškodit zaměstnance, soudní praxe připustila, aby v dohodě byla celková částka vyjádřena i jiným způsobem než číselným vyjádřením určité sumy; stačí je-li uvedená tak určitě, že nemohou vzniknout pochybnosti o tom, co chtěli účastníci dohodnou. Ačkoliv tento závěr soudní praxe je z 23. 10. 1978, ve věcech pracovněprávních je rozhodovací praxe soudů konstantní a je proto třeba upozornit i na skutečnost, že pokud máte v dohodě sjednány druhy nákladů, které byste při nedodržení stabilizačního závazku, měla zaměstnavateli hradit, a z nichž by tedy byla určitelná konkrétní částka, může taková dohoda být soudem seznána platnou v plném rozsahu.

Pokud byste tvrdila, že kvalifikační dohoda je neplatná a nejste povinna dodržet ani stabilizační závazek, ani náhradu nákladů, a přitom jste z dohody náležející volna a další úlevy čerpala, zaměstnavatel by Vás pravděpodobně zažaloval za bezdůvodné obohacení a nelze vyloučit jeho úspěch v takovém sporu.

_

/Je možné vynechat při civilním sňatku proslov oddávajícího?
/Je proslov oddávajícího nezbytnou součástí občanského sňatku?

08/2014 já a moje snoubenka chystáme uzavřít civilní sňatek. Jako svatebčané jsme již několik svateb navštívili a zjistili jsme, že nám většinou velmi nevyhovuje neosobní proslov oddávajícího o manželství, lásce apod. před samotným manželským slibem a chtěli bychom ho tedy v našem svatebním obřadu vynechat, nebo v nejlepším případě požádat jednoho z našich dobrých přátel, aby měl tento proslov on.
Je nám jasné, že dotaz k manželskému slibu musí provést oddávající a nic proti tomu nemáme. Radi bychom ale věděli, jaké body/kroky jsou během obřadu k civilnímu sňatku povinné a které z nich můžeme vynechat, nebo nám přizpůsobit. Popřépadě, jestli je matriční úřad povinnen nám s případnými změnami v obřadu vyjít vstříc.
Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Neboť sňatek uzavřete s největší pravděpodobností za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014), budu ve své odpovědi vycházet z této právní úpravy. Pouze pro úplnost proto uvádím, že pravidla uzavírání občanského sňatku jsou v současné době zakotvena zejména v § 3 a 4 zákona o rodině, přičemž v této oblasti prakticky k žádným změnám nedojde ani za účinnosti nového občanského zákoníku.

Dle § 656 nového občanského zákoníku vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství, přičemž sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků.

V případě občanského sňatku je zapotřebí, aby snoubenci projevili vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře (§ 657/1 nového občanského zákoníku).

Nad rámec shora uvedeného je pak samotný proces uzavření občanského sňatku popsán v § 659 nového občanského zákoníku tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství.

Jak vidno, není novým občanským zákoníkem (ani jiným obecně závazným právním předpisem) upraven sled povinných úkonů v rámci uzavírání občanského sňatku, tzn. že proslov oddávajícího v žádném případě nepředstavuje nezbytnou náležitost tohoto procesu.

K tomuto názoru dospívá např. též JUDr. Daniela Kovářová v článku Rodinné právo v připravované rekodifikaci občanského práva (časopis Právo a rodina, rok 2008, číslo 2, strana 15), z něhož si dovolím krátkou citaci:

“Účel manželství napříště nebude vymezován s ohledem na různorodost skutečného života i důvodů pro jeho vznik; účelem uzavření manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale k jeho vzniku mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických. Důvody, smysl či účel trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňují. Konkrétní podoba civilního sňatku záleží jen na vůli snoubenců: stejně jako je zásadně možné uzavření manželství na lodi nebo v gondole balonu, je možné sňatečný obřad před „úřadem“ omezit na pozdrav, představení a otázky a odpovědi; „proslov“ oddávajícího je možné vyloučit, neboť to není otázka zákonem upravená (stejně jako další faktické a právní relevanci postrádající úkony). ”

S ohledem na shora uvedené je proto možné, abyste se s oddávajícím předem dohodli na průběhu sňatečného obřadu, resp. na vynechání některých jeho obvyklých částí; proslov oddávajícího vám samozřejmě nemůže být žádným způsobem vnucován. Nutno však současně podotknout, že oddávajícímu, zastupujícímu státní moc, není žádným právním předpisem výslovně stanovena povinnost vašemu návrhu vyhovět, vše je tedy ponecháno prosté mezilidské dohodě.

_

/Jaká jsou pravidla pro právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům?
/Jaké právní předpisy upravují způsobilost k právním úkonům a svéprávnost?

Jaký je právní postup zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti?
Kde najdu právníka pro zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti?
Jaké je palmáre? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
1/ Právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům:
V obecné rovině dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci (v kontextu nezpůsobilosti zletilé fyzické osoby k právním úkonům se pak samozřejmě jedná o soudem ustanoveného opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku).

Dle § 186/3 Občanského soudního řádu pak může podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu (k tomu též § 10/3 Občanského zákoníku), může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně (§ 23 Občanského soudního řádu). V rámci zahájeného řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům tak záleží na úvaze soudu, zda jím bude vyžadována rovněž účast opatrovníka či nikoli.

Z hlediska právního zastoupení v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům je pak klíčový § 187/1 Občanského soudního řádu, dle něhož je vyšetřovaná osoba oprávněna dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být vyšetřovaná osoba poučena. Nezvolí-li si vyšetřovaná osoba zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřované osoby, o jejíž způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.

2/ Kde najít právníka:
V souvislosti s výběrem vhodného právního zástupce Vám doporučuji vycházet ze seznamu advokátů a advokátních koncipientů na webových stránkách České advokátní komory:

http://www.advokatikomora.cz

3/ Náklady řízení:
Dle § 191/1 Občanského soudního řádu platí náklady řízení o způsobilosti k právním úkonům stát, neplatí však náklady právního zastoupení. V případech, kdy to lze spravedlivě žádat, může soud přiznat náhradu nákladů řízení proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.

V případě advokátního zastoupení je pak podstatný tzv. advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), dle jehož § 1/1 se odměna advokáta řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně (tzn. § 9/2 advokátního tarifu, dle něhož činí ve věcech způsobilosti k právním úkonům tarifní hodnota 5.000,- Kč).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokátní zastoupení pak může být dle § 30/1 Občanského soudního řádu za splnění určitých předpokladů soudem stanoveno i bezplatně (popř. za sníženou odměnu).

4/ Nová právní úprava:
Neboť k 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník, považuji za vhodné připomenout alespoň základní novinky, které v této oblasti právní úprava přinese:

-    Pro případ hrozící či již nastalé duševní poruchy (která však neodůvodní omezení svéprávnosti) bude možné využít některé z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat dle § 38 a násl. nového občanského zákoníku.
-    Omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. nového občanského zákoníku) pak bude možné nejdéle na dobu 3 let, přičemž tuto dobu bude možné prodlužovat (§ 59 nového občanského zákoníku).
-    Osoby, které byly k 1. 1. 2014 zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo byly v této způsobilosti omezeny, budou napříště automaticky považovány za osoby s omezenou svéprávností, a to nejdéle na 3 roky od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (§ 3032 a § 3033 nového občanského zákoníku).
-    Soudní řízení o svéprávnosti pak bude nově upraveno v § 34 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (zastoupení pak v jeho § 37, náklady řízení pak v § 43).

_

Potřebuji pomoci s odpovědí předsedovi družstva, které původně vlastnilo byty v našem domě a nyní je správcem a současně spoluvlastníkem společných částí domu. Jsem majitelem menší bytové jednotky, v bytě však nebydlím, a nyní jsem obdržela od správce a současně spoluvlastníka společných částí domu písemnou výzvu k dodržování topného režimu vyplývajícího z vyhlášky č. 194/2007 Sb. (pravidla pro vytápění) a zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník). Prý neplním povinnosti vyplývající z výše uvedených legislativních předpisů a podporují je v tom i stížnosti obyvatel okolních bytů, kteří si stěžují na nutnost vyššího vytápění svých bytů, než je běžné. Žádají mne, abych s nadcházející topnou sezónou zajistila vytápění místností svého bytu alespoň na teplotu 17 - 18° C, jak požaduje nejen legislativa, ale i hygienické předpisy a předpokládá to i projekt ústředního vytápění, podle kterého je technicky celý dům také konstruován.
Celým domem vedou všemi byty volné viditelné trubky vytápění, nejsou zabudovány, ve všech místnostech se táhnou podél zdi odzdola nahoru a je od nich i určité teplo.
Stěžovatel je majitelem bytové jednotky pode mnou, který si stěžuje vždy a všude na všechno. Buší na dveře mého bytu, abych okamžitě zavřela okna, když krátkodobě při občasných kontrolách bytu větrám.
Nemám ráda velké teplo a topím jen podle své osobní potřeby. V uvedeném bytě jsou radiátory s měřidly. Navíc v domě je více bytů, jejichž majitelé v nich nebydlí a které jsou prázdné. Minimálně jde o jeden byt na stejném patře (6. patro) naproti mému bytu. V bytě není vlhko a žádné plísně.
Děkuji. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 194/2007 Sb. , ukládá povinnosti vlastníkovi bytového domu (dovozuje se, že stejná povinnost stíhá i společenství vlastníků jednotek, ačkoliv tak výslovně nestanoví vyhláška).

Je pravdou, že pokud nedochází k vytápění bytu (buď proto, že se v něm lidé nezdržují nebo se snaží ušetřit na nákladech za energie) vzniká na straně osob, které byt nevytápějí, bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt. Velmi obtížné je ovšem prokázat skutečnou existenci a výši bezdůvodného obohacení. Byt v důsledku nevytápění sousedem může být poškozen (nejčastěji plísní) lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody (přičemž problematickým bodem bude dokazování, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání).

Prokazování by muselo být založeno na rozdílu spotřeby tepla sousedů v letech než jste se stala vlastníkem bytu a následně po té, co byt zůstal neobývaný.

Skutečně byste byt neměla nechávat zcela nevytápěný, ale měla byste zajistit, aby v bytě byla minimální teplota (cca uvedených 17 až 18°C), a to nikoliv v důsledku zvýšeného topení sousedů. Zda skutečně byt aktivně vytápíte lze prokázat v souvislosti s rozúčtováním nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.

Doporučuji správce ubezpečit, že byt je standardně vytápěn a bude vytápěn i v následujícím zimním období. Skutečnost, zda zvýšená potřeba vytápění sousedních bytů souvisí s tím, že Váš byt není obýván, není prokázána a domníváte se, že ani není dána. Můžete správci i nabídnout, že v případě zájmu mu byt zpřístupníte, aby se přesvědčil, že je udržován v obyvatelném stavu. Tím projevíte dobrou vůli, nejedná se o Vaši povinnost. Pokud správce obdržel opakované stížnosti, je pochopitelné, že situaci byl nucen řešit.

_

/Může být zaměstnanec nucen k podpisu dodatku pracovní smlouvy?
/Je nesvobodně uzavřená dohoda o změně pracovní smlouvy platným právním úkonem?

chci požádat o radu mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracuji v 8 hodinových směnách ranní, odpolední, noční. Zaměstnavatel mě chce změnit pracovní dobu na 12 hodinové nepřetržité směny. Já se ale o sobotách a nedělích do práce nedostanu protože mi nejede autobus (auto nemám). Zaměstnavatel mi hrozí výpovědí pokud nebudu souhlasit s nepřetržitým provozem. Mám možnost se bránit a podle jakého paragrafu? Děkuji, Zikmund
 
ODPOVĚĎ:
Změna délky pracovních směn musí být samozřejmě sjednána písemně (§ 34/4 zákoníku práce), a to ideálně ve formě dohody o změně pracovní smlouvy, resp. dodatku pracovní smlouvy.

K podpisu dodatku pracovní smlouvy nemůžete být zaměstnavatelem žádným způsobem nucen, a to ani výhrůžkami případnou výpovědí. Na tomto místě je nutné si uvědomit, že každý právní úkon (např. tedy dodatek pracovní smlouvy), který byl učiněn nesvobodně (např. tedy pod nátlakem), bude soudem v případném soudním řízení prohlášen za neplatný (§ 19 písm. a) zákoníku práce). Tento princip je pak v obecné rovině zakotven rovněž v § 37/1 a § 49 Občanského zákoníku.

Pro případ budoucího soudního sporu je samozřejmě vhodné, abyste měl k dispozici co nejvíce svědků zaměstnavatelových výhrůžek, popř. jiného jeho protiprávního jednání. V této souvislosti není samozřejmě vyloučeno, abyste kontaktoval rovněž příslušnou odborovou organizaci (je-li u zaměstnavatele zřízena) či místně příslušný oblastní inspektorát Státního úřadu inspekce práce.

Rozhodnete-li se dodatek pracovní smlouvy nepodepsat a zaměstnavatel Vám dá výpověď, je vhodné vědět, že výpověď z pracovního poměru může být zaměstnanci dána pouze z některého důvodu dle § 52 zákoníku práce, přičemž zaměstnanec je oprávněn bránit se způsobem dle § 69 a násl. zákoníku práce. V takovém případě Vám lze doporučit rozhodně neotálet a vyhledat ihned po obdržení výpovědi advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že pojmy dvou- a třísměnný a nepřetržitý pracovní režim jsou definovány v § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce, přičemž zkrácená stanovená týdenní pracovní doba je pro tyto případy stanovena v § 79/2 zákoníku práce.

_

/Přestavek - defice, Nový občanský zákoník 2014
/Je prostor nad pozemkem jeho součástí?

Řeším jako projektant stavební úpravy RD na stavební povolení. RD je umístěn na hranici pozemku a přesahuje střechou k sousedovi. Chtěla jsem se zeptat jak pro stavební povolení řešit tento přesah střechy. Jakou smlouvou? Jestli smlouvou o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene nebo jinou. Musí se to řešit smlouvou o věcném břemeni a vkládat do katastru nemovitostí? Nebo to lze pořešit jen v rámci určité smlouvy a jaké? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
S ohledem na blížící se účinnost nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) budu svou odpověď koncipovat již s přihlédnutím k této právní úpravě.

Dle § 506/1 nového občanského zákoníku obecně platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad i pod povrchem takového pozemku.

Na Vámi popsaný případ pak může být aplikován § 1087/1 nového občanského zákoníku (upravující tzv. přestavek), dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby.

S ohledem na skutečnost, že rovněž prostor nad pozemkem je považován za jeho součást, je dle mého názoru možné shora uvedené ustanovení nového občanského zákoníku použít, přičemž vlastník stavby může s vlastníkem sousedního pozemku uzavřít smlouvu o zřízení přestavku, jejímž předmětem bude vyslovení souhlasu vlastníka pozemku s existencí přestavku (který bude ve smlouvě přesně specifikován) a závazek vlastníka stavby zaplatit vlastníku pozemku přiměřenou náhradu za omezení jeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1087/2 nového občanského zákoníku).

V úvahu dále přichází rovněž využití smlouvy o výpůjčce či sjednání nepojmenované smlouvy s obsahem obdobným zřízení přestavku.

Na tomto místě pak nutno podotknout, že § 1023 nového občanského zákoníku se na Vámi popsaný případ zjevně neaplikuje.

Vámi popsanou situaci je pak samozřejmě možné řešit také zřízením věcného břemene, resp. služebnosti v intencích § 1257 a násl. nového občanského zákoníku, v takovém případě je však zápis do katastru nemovitostí nutností.
_

Před lety manželka mi za zády dělala dluhy, jsem vzal syna a odešel k rodičům, dluží mi na výživném, a spolu nejsme 5 let. Uhanějí mě exekutoři. Jsem
OSVČ a furt mi blokují bankovní účty. Bankovní účet k podnikání už mám taky bloklý. Nejde o mé dluhy, tak ani na odlužení nemám právo. Dále podnikat oficiálně už je neúnosné, jsem pořad na cestách vetšinou v
zahraničí, a bez bankovního účtu nejsem schopný platit sociální, zdravotní, leasing,
pojištění, ad.
Jsem OSVČ a na sro přechazet nechci - nemám tak velké výdělky, byl bych prodělečný.
Návrh na rozvod maželsví jsem podával, bohužel trvá to dlouho. Poraďte mi prosím zda mohu něco udělat a zachránit svůj podnik?
Potřebuji pro svou práci bankovní učet.
S exekutorem se nedá komunikovat nemá žádné morální zásady, manželka exekutorovi
každý měsíc posílá peníze a své dluhy uznává.
Existuje nějaké řešeni kromě jak podnikat načerno? Děkuji, Vasil

ODPOVĚĎ:
Dokud nemáte vypořádané společné jmění manželů, lze podle § 262a odst. 3 občanského soudního řádu vést exekuci na Vaši pohledávku z účtu u peněžního ústavu. Pokud si zřídíte nový bankovní účet, dojde rovněž k jeho exekučnímu postižení. Vaší jedinou, avšak malou nadějí je podání návrhu na částečné zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy. Tento návrh odůvodněte všemi uvedenými skutečnostmi (dlužné výživné, nežijete spolu delší dobu, dluhy jste nezpůsobil ani o nich nevěděl). Navrhněte zastavit exekuci prováděnou přikázáním Vaší pohledávky z Vašeho účtu u peněžního ústavu. Šance je však pouze teoretická, zákon na podobné případy nepamatuje.

_

chěla bych poradit s neuznanou reklamací. Reklamovala jsem sekačku 3x se stejnou závadou(přestalo se točit kolečko pohonu) a chtěla jsem vrátit peníze. Reklamaci mi uznali, ale peníze mi nevratili. Prý to byla jiná závada(technik tam napsal, že vyměnil jinou součástku než u předešlích reklamací). Chci se zaptat zda mám nárok na ty peníze. Přeci mě nemusí zajímat jakou součástku tam vyměnili. Pro mě je podstatné, že se netočilo stále to jedno kolečko, ne? Děkuji. Izabela

ODPOVĚĎ:
Podle § 622 odst. 2 občanského zákoníku platí, že "Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat."

Toto ustanovení definuje práva svědčící kupujícímu v případě, že se jedná o neodstranitelnou vadu. V případě, že vada znemožňuje řádné užívání věci a není možné ji odstranit, svědčí kupujícímu právo na výměnu věci nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud však neodstranitelná vada nezpůsobuje nemožnost užívání věci (jiné neodstranitelné vady), může kupující požadovat výměnu věci nebo požadovat přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit.

Kupujícímu svědčí stejná práva jako při výskytu neodstranitelné vady znemožňující řádné užívání věci v případě, že nemůže věc řádně užívat, protože se odstranitelná vada vyskytla opakovaně po opravě, tj. byla provedena oprava a pak se opakovaně, tj. alespoň 2krát vyskytla stejná vada; totéž platí v případě, že věc má větší počet vad (judikatura uvádí alespoň tři).

Skutečnost, co je důvodem výskytu vady, opravdu není záležitostí spotřebitele. Pokud nyní máte věc opravenou, při příštím výskytu vady uplatněte nároky podle výše uvedeného (tedy výměnou či odstupte od kupní smlouvy). Pokud znovu opravenou věcí ještě nedisponujete ale již máte informace o tom, jak bude záležitost vyřízena, je třeba dotaz doplnit o informace, zda jste odstoupila od smlouvy pro opakovaný výskyt vady a uplatnila nárok na vrácení kupní ceny či nikoliv.

_

Z živnostenského úřadu jsme nyní obdrželi Žádost o prokázání právního důvodu užívání prostor sídla.

V žádosti se píše, že "… ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 živnostenského zákona, žádáme společnost, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení této písemnosti prokázala vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má sídlo; právní důvod užívání prostor sídla lze prokázat např. platnou nájemní nebo podnájemní smlouvou."
Máme zřízené sídlo společnosti (s ručením omezeným) na adrese v budově, kde nám její vlastník dal souhlas s umístěním sídla. V budově společnost nesedí, t. j. nemáme žádnou nájemní smlouvu. Společnost takto funguje třetím rokem.
Stačí k prokázání viz výše Souhlas vlastníka nemovitosi s umístěním sídla společnosti? Pokud ano, stačí doložit Souhlas vlastníka, který jsme obdželi při zakládání sídla, t. j. před třemi lety (podotýkám, že tento souhlas není úředně ověřený, v době zřizování sídla toto nebylo nutné)?
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V praxi živnostenských úřadů za se prokázání užívacího práva považovalo předložení souhlasu vlastníka nemovitosti. K dnešnímu dni nedisponuji informacemi o změně takové praxe.

Vzhledem k tomu, že neprokázání této skutečnosti může vést ke zrušení oprávnění, doporučuji se neprodleně obrátit na živnostenský úřad, který Vás informuje o tom, zda postačuje doložit již předložený souhlas.

Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo užívací právo prokázáno pouze "nejslabším" způsobem, domnívám se, že živnostenský úřad ověřuje, zda prokázaná skutečnost trvá (a pravděpodobně bude nutné doložit vyjádření vlastníka, o tom, že souhlas trvá, s aktuálním datumem).

_

Od 2010 jsem rozvedená. Syn (14 let) byl svěřen do mé péče, rozsudek je pravomocný. Přesto ho otec nerespektuje, již více jak rok má syna u sebe. Podávala jsem návrh na výkon rozhodnutí odebráním dítěte z jeho péče a předáním do mé, ale soud mi opakovaně nevyhověl, přistoupil pouze k výzvám a pokutám, které otec ani v jednom případě nepřevzal. Za posledního půl roku se se synem 4x přestěhoval, ani jednou mi nesdělil novou adresu. V současné době vůbec nevím, kde jsou.
Chtěla jsem podat trestní oznámení pro maření výkonu soudního rozhodnutí, ale Policie ho nepřijala, protože podle dozorujícího státního zastupitelství se nejedná o trestný čin, ale o občansko-právní spor. Bylo mi doporučeno obrátit se na OSPOD. Tam jem 2krát v týdnu a neustále jen slyším, jak rádi by mi pomohli, ale nevědí, co dělat. Jaké mám ještě další možnosti? Byl postup Policie správný? Otec navíc neustále podává návrh na změnu výchovy a i když je mu soudem stále zamítán, podal ho po 3měsících od posledního rozhodnutí znovu. Může takto opakovaně podávat tu samou věc? Děkuji, Gabriela
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné vyžadovat důslednější činnost policie a OSPOD, jelikož není na místě neuvažovat o spáchání trestného činu únosu. Svůj účinek může mít i medializace případu.

Problematické v tomto případě je, že syn je téměř ve věku mladistvém, tedy (pokud není vystaven týrání či omezování osobní svobody) lze uvažovat nad tím, z jakého důvodu péči otce neopustí či se s Vámi nespojí jinak.

K opakovanému navrhování změny výchovy dítěte lze přistoupit kdykoliv, kdy má rodič za to, že došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu rozhodnutí v péči o dítě.

_

/Jaké drobné opravy a běžnou údržbu bytu hradí nájemce?
/Za jakých okolností má nájemce nárok na poskytnutí slevy z nájemného?

Mám od města již přes 20 let pronajatý byt I. kategorie. Zajímalo by mě co musí dle zákoníku v takovém bytě být jako součást bytu a které opravy by měl hradit pronajimatel a které nájemce. Týká se to kuchyňské linky, sporáku, bojleru na teplou vodu a z oprav například výměna podlah, lina, parkety, vany nebo kuchyňského dřezu.
Kdykoli dojdu na MÚ tak mi řeknou udělejte si radost a kupte si, opravte si. Náš dům přitom stojí již 53 let a nikdy se do něj neinvestovalo do oprav, podle toho vypadá také stav bytů. Dalším dotazem zda mohu požadovat slevu na nájmu v případě plísní v bytě pokud již od roku 2008 na tyto plísně upozorňuji a přesto se nesnaží s nápravou. Přijdou do bytu nafotí a pak řeknou, že město nemá peníze, tak si musíme počkat, ale čekám už 5 let.
Děkuji, Dáša.

ODPOVĚĎ:
1/ Příslušenství bytu:
Dle § 121/2 Občanského zákoníku tvoří příslušenství bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Z textu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli spíše vybavení takového bytu základním užitným nábytkem a nezbytným technickým zařízením. V tomto ohledu je klíčová nájemní smlouva, kterou jste s pronajímatelem uzavřela, a v níž by mělo být základní vybavení bytu vymezeno (přestože se v kontextu § 686/1 Občanského zákoníku nejedná o podstatnou náležitost takové smlouvy).

Pokud Vámi uzavřená nájemní smlouva (či jiný na ní navazující dokument) vybavení bytu nevymezuje, je možné vycházet z § 687/1 Občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (a v tomto stavu ho udržovat) a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

2/ Hrazení drobných oprav a běžné údržby bytu:
Dle § 687/3 Občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Zda se pak v konkrétním případě jedná o opravu drobnou či nikoli (resp. o běžnou údržbu bytu či nikoli) vymezuje § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že nájemce je povinen oznámit (ideálně písemně) bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti vzniká na straně nájemce odpovědnost za případně vzniklou škodu (§ 692/1 Občanského zákoníku).

3/ Sleva z nájemného:
Dle § 698/1 Občanského zákoníku platí, že nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění (ideálně písemné) neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Toto ustanovení Občanského zákoníku je tudíž možné aplikovat jak na výskyt plísní v bytě, tak na neprovádění těch oprav, k nimž je povinen pronajímatel (a které ani přes Vaše upozornění neprovádí).

Právo na slevu z nájemného je však nezbytné uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu, přičemž toto právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění předmětných závad (§ 699 Občanského zákoníku).

Nebude-li proto pronajímatel na Vaše písemné výzvy reagovat ani nadále, můžete se obrátit na soud s žalobou na a/ splnění jeho povinností (tzn. provedení příslušných oprav) či b/ poskytnutí slevy z nájemného (nebude-li pronajímatel ochoten Vám tuto slevu poskytnout dobrovolně). Dle mého názoru pak není vyloučeno, abyste řádně oznámené vady bytu odstranila sama a takto vynaložené náklady následně vymáhala po pronajímateli.

4/ Nová právní úprava:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že shora zmíněná pravidla se ani po 1. 1. 2014 (kdy by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník) v zásadě nezmění. V této souvislosti lze pak odkázat zejména na § 2257 a § 2264 - § 2265 nového občanského zákoníku.

_

Nájemník nebytových prostor přestal platit nájem a nechce podepsat směnku ani vyklidit provozovnu. Neustále slibuje a často není k zastižení. Dal jsem mu výpověď pro porušení smlouvy, ale opět jí nepodepsal. Nyní nabízí jako část úhrady předání vnitřního vybavení o které nemám zájem. Zjistil jsem, že má na svoji nemovitost exekuci a nyní má bydliště nahlášené na úřadu, tak mám obavu, že zmizí neznámo kam a vymáhání dluhu bude problematické. Hlavně však nevím, jak ho donutit opustit prostory a nenechal zde svoje věci. Když přijedu se svědky, příp. zavolám policii, tak zamkne a odejde, já klíče nemám. Zároveň nechci hradit uložení jeho majetku někde jinde, abych mohl prostory nabídnout jinému zájemci. Prosím o radu jak postupovat, od 1.12. bude v prostorách neoprávněně. Navíc nemá uhrazeno vyúčtování za vodné a stočné, které jsem za celý objekt musel zaplatit dodavateli já a nájemník se
nesnaží uhradit ani toto, takže jsem nucen mu vodu zavřít. Ještě jsem zjistil na živ. rejstříku, že činnost přerušil, tak vlastně prostory nyní neužívá k určenému účelu. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat žalobu na vyklizení provozovny. Soudu pak předložíte veškerý důkazní materiál týkající se skutečnosti, že žalovaný, tedy Váš nájemce, již pobývá v provozovně bez právního titulu. Vzor žaloby lze najít volně ke stažení na internetu. Pakliže ani ve lhůtě, kterou soud žalovanému dal k dispozici, k vyklizení nedojde, můžete se obrátit na exekutora, který výkon rozhodnutí provede. Veškeré náklady spojené s výše uvedou činností si zaznamenávejte a v rámci soudního řízení jej na žalovaném uplatněte. Také se zamyslete nad tím, čím by šlo Váš nárok zajistit. Zda-li kupříkladu v provozovně není nějaký materiál nebo vybavení, které byste mohl v případě potřeby prodat a uspokojit tak svůj nárok.

_

01/2010 jsem se seznámila s mužem, kterého jsem ale po první schůzce jako partnera či přítele odmítla. Neměla jsem s ním žádný styk. Asi půl roku mě obtěžoval telefonováním a psaním výhružných e-mailů.
30.10.2013, mě předvolala Policie ČR a sdělila mi, že na mě podal stížnost(po 3,5 letech)že jsem ho pohlavně nakazila. Upozorňuji, neměla jsem s ním žádný styk a sešla se s ním pouze jednou. Sama jsem navrhla policii a podepsala souhlas, že si mohou vyžádat moje zdravotní karty u lékařů. Nikdy jsem žádnou pohlavní chorobu neměla. Proto Vás žádám o radu, zda mohu žádat a jak, o kompenzaci za mně způsobené nepříjemnosti a urážku. Mám obavu, že mě dodnes neustále sleduje přes počítač na sociální síti Lidé. Sama Policie mi navrhla, ať se bráním za toto nařknutí a dám jim vědět, pokud bych měla pocit, že mě sleduje. Děkuji, Jiřina
 
ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění může být kvalifikováno i jako trestný čin. Můžete proto podat trestní oznámení. Odškodnění za křivé obvinění (pokud se prokáže, že jste byla křivě obviněna) lze vymáhat i soudní cestou, jakožto porušení práva na ochranu osobnosti (§ 11 občanského zákoníku).
Stalking (tedy nebezpečné sledování) je nutné řešit s Policií; v případě kyberstalkingu (tedy internetového sledování) je nutné mít zajištěné dobré zabezpečení počítače (aby nemohlo dojít například k infiltraci jiných osob do počítače).

_

Asi před měsícem jsem prodloužil smlouvu s Vodafone na další dva roky. Podmínkou podepsání smlouvy bylo dodání telefonu Windows HTC 8X.
Telefon je uvedený ve smlouvě a byl dotovaný, jelikož jsem měl nasbírané body za předcházející smlouvu. Po cca měsíci užívání jsem zjistil že telefon není 8X ale 8S (levnější typ hůře vybavený). Po reklamaci mi bylo sděleno že telefon 8X už není v nabídce a pokud nechci 8S mohu ho vrátit a budou mi vráceny peníze i body za který si mohu vybrat jiný telefon.
Jiný telefon nechci, podmínkou podepsání smlouvy byl telefon HTC 8X.
Mohu trvat na dodání HTC 8X nekompromisně? Mám šanci na úspěch?
Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda daný telefon v době sjednání smlouvy byl či nebyl v nabídce, nemůže jít k tíži kupujícího (popřípadě spotřebitele). Pokud prodávající pochybil a sjednal smlouvu na telefon, který již nenabízel, není schopen závazek splnit a jediné, čeho se lze úspěšně domáhat je vrácení poskytnutého plnění; což sám prodávající nabízí.

_

Zajímalo by mě jak je to ve skutečnosti se smluvní pokutou v eshopech?
Stále častěji se setkávám s podmínkou, že pokud zákazník nepřevezme zboží, musí zaplatit pokutu třeba 500czk. V opačném přípádě bude vymahána inkasní agenturou, pohledávka někam předána či řešeno soudní cestou. Zde je mírnější ukázka:
Obchodní podmínky eshopu
----
Nevyzvednutá dobírka
Pokud Vám zašleme objednané zboží na dobírku, které nebude v termínu vyzvednuto a následně vráceno k nám zpět, bude Vám účtováno k náhradě zmařené poštovné 110, -Kč u obyčejného balíku a 139, -Kč u balíku na poštu NP a 149, -Kč u balíku do ruky DR.
Na tuto částku Vám přijde složenka k úhradě. Pokud nebude složenka do 7 dnů zaplacena, budeme účtovat penále ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka může být vymáhána soudně nebo odprodána firmě zabývající se vymáháním pohledávek.
----
Má smluvní pokuta za nepřevzetí zboží oporu v občanském nebo obchodním zákoníku?
Předem děkuji za odpověd. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Obecně není smluvní pokuta vyloučena (a to ani pro e-shopy, které častokrát uzavírají spotřebitelské smlouvy), přičemž ji nelze využít jako sankci výkonu práva (např. za odstoupení od smlouvy) a nesmí být stanovena v nepřiměřené výši.

V případě, který jste uvedl konkrétně, není procentuální sankce smluvní pokutou, ale úrokem z prodlení, jehož účelem je na rozdíl od smluvní pokuty (která má zejména funkci preventivní, tzv. odrazovací od porušení závazku, či uhrazovací, např. za vzniklou škodu) sankcionovat dlužníka za porušení závazku. Existence uvedeného úroku z prodlení ani jeho výše není v uvedeném případě dle mého názoru problematická.
Jinou situací by bylo účtování těchto položek poté, co kupující platně odstoupil od kupní smlouvy.

_

Mám malou firmu, občas v ní nejsem a potřebuji, aby mi někdo chvíli provozovnu pohlídal. Mám strach, že přijde kontrola a jak bych pak vysvětlil, že to není práce na černo, že tu byla třeba jen hodinku.
Taky bych si rád někdy vzal třeba týden volna.
Dotaz: Potřebuji tedy nepravidelný dohled ve firmě. Mám možnost se domluvit s mým sousedem. Je již v důchodu, taky má živnostenský list. Je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPČ? Jak ji správně sepsat, když by mi pán vypomáhal jen nepravidelně?
Písemná dohoda je jen mezi námi, nebo se to musí někde hlásit a evidovat? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nepřipouští jiný výkon závislé práce než na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o prac. činnosti.
v tomto případě by nejvýhodněji pro Vás vyzněla dohoda o provedení práce, u níž povinnost platit zákonné odvody vzniká při výdělku vyšším než 10 000 Kč měsíčně. Nevýhodou tohoto postupu je fakt, že soused se stane vaším zaměstnancem ( tím by se stal i v případě dohody o prac. činnosti) a následně je zaměstnavatel povinen se přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Taktéž je nutné zaměstnance přihlásit na příslušné správě soc. zabezpečení.
Rozsah práce v DPP nesmí být větší než 300 h v kalendářním roce, musí zde být uvedena doba, na jakou se uzavírá. Samozřejmostí je uvedení data nástupu do práce, druhu práce a místa výkonu práce. U dohody se nevyžaduje žádná pravidelnost práce, proto je vhodná na nárazové práce. Doporučuji, pokud nevyhledáte právní radu k sestavení dohody, se alespoň inspirovat vzory dohod na internetu.
Pokud byste uvažoval o cestě práce souseda na živnostenský list, je to samozřejmě varianta, ale zde se již vystavuje riziku za postih nelegální práce-tzv. švarcsystém.

_

Budu dávat výpověď z trvalého pracovního poměru. Na pracovišti u jednoho zaměstnavatele mám dvě pracovní smlouvy, musím podat dvě pracovní výpovědi na každou smlouvu zvlášť? Když mám dočasnou pracovní neschopnost DPN musím mít také vyhotoveny dvě neschopenky? Děkuji, Viktor
 
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba ukončit každou smlouvu zvlášť, jde o samostatné pracovní poměry. Neschopenka by však dle mého názoru měla stačit jen jedna.

_

/Je vlastník povinen umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek za účelem očesání ovoce?
/Jsou stromy součástí pozemku, na kterém vyrůstají?

Můžete mi poradit zda mám povinnost pustit na svůj pozemek souseda obírat si jablka ze svých jabloní, které má nasazeny 50cm od našeho plotu a větve zasahují na náš pozemek? Také chce abychom ho pouštěli stříhat větve z naší strany.
Děkuji, Lenka
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 127/3 Občanského zákoníku platí, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků či staveb. Současně platí, že veškeré porosty (včetně stromů) tvoří součást pozemku, tzn. že sdílejí jeho právní osud a přiměřeně se na ně vztahují příslušné právní normy.

S ohledem na shora uvedené se domnívám, že jste povinna souseda na svůj pozemek pustit, a to po předchozí domluvě a na dobu nezbytnou k očesání úrody, popř. k ořezu větví.

K odstranění přesahujících větví jste pak oprávněna rovněž sama, a to ve vhodné roční době (tzn. v období vegetačního klidu) a šetrným způsobem (§ 127/1 Občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi popsaná problematika bude podrobněji upravena v § 1016 a § 1017 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014:

§ 1016
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

_

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pálení listí u sousedů. Prosím můžete mi poradit, jakým způsobem se člověk může dle zákona bránit? Jelikož sousedé pálí pravidelně na podzim listí téměř každý týden a pokud jde vítr na naši stranu, máme celou zahradu zakouřenou a dým jde do domu i skrz zavřená okna. Tento stav trvá i několik hodin. Když vítr ustane a nebo zaprší, stále je tu hodně cítit štiplavý zápach z páleného listí. Protože sousedé nechávají doutnat hromadu i přez noc. Takže se nedá větrat. Už jsme s nimi zkoušeli domluvu, nabízeli odvoz listí apod. Načež si pouze vyžádali povolení na obecním úřadě a člověk si jen poslechne z druhé strany stížnosti na nás a že jsme bezohlední a chováme se, jako bychom tu bydleli sami. Po tomto sdělení se chci obrátit na obec se stížností, protože jsme tu opravdu vykuřováni několik hodin a někdy i dní. Budu Vám vděčná za Vaši radu ohledně
této
situace, abychom mohli efektivně jednat pro nějaké řešení. Máme také malé dítě a občas je tu tak nedýchatelno, že musíme odjet z domu pryč.
Předem děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jsou možné dvě roviny ochrany. Oběma rovinám je společné, že je třeba mít jednání zadokumentované (fotografie, videonahrávka).

První - kontaktovat obecní úřad (odbor životního prostředí), jelikož vypouštěním jakýchkoliv spalin do ovzduší může docházet ke znečišťování ovzduší. Je také možné, aby obec obecně závaznou vyhláškou upravila spalování čehokoliv (listí, dřeva apod.), resp. takové konání zakázala či omezila (např. dobu, kdy je možné tak konat; zákaz ponechání doutnání apod.). Je třeba říci, že tato rovina je náročná a vyžaduje občanskou iniciativu (upozorňování na problém, účast na zastupitelstvu, opakované žádání o řešení problému apod.).

Druhá - Je možno se odvolávat na § 127 občanského zákoníku, podle něhož se „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi… “. Tato druhá rovina spočívá v občanskoprávní žalobě směřující se na zdržení se jednání nad míru přiměřenou poměrům. Za porušení soudem uložené povinnosti soud může exekuční soud uložit až 100 000 Kč pokutu opakovaně (§ 351 občanského soudního řádu). Neplacení takto uložených pokut pak končí exekucí stejnou jako na jakékoliv jiné peněžní povinnosti (tedy postižením movitého a nemovitého majetku apod.). Na tuto variantu doporučuji vyhledat odbornou pomoc advokáta.

Nic Vám nebrání zvolit pochopitelně obě varianty najednou. K oběma budete potřebovat obsáhlý důkazní materiál. Doporučuji se taktéž obrátit na hygienickou stanici, která je obvykle vybavena přístroji na měření stavu ovzduší, za účelem provedení místního měření stavu ovzduší (příp. i v domě).

Situaci lze taktéž řešit oznámením policii a hasičům (jedná se o situaci, která může být obecným ohrožením).
_

Jsem v novém zaměstnání od 1.8.2013, jsem tedy na tříměsíční zkušební době, která mi končí 1.11.2013. Práce je to někdy náročná. K lékaři jsem nikdy moc nechodila, ale týden zpátky mě rozbolela záda tak, že chodím 2-3x týdně na rehabilitace. Chodím pokaždé brzy ráno a v 8: 00 hodin, jsem už v práci. Těchto rehabilitací mám mít sedm, dneškem mám za sebou třetí. Jenže v práci mi řekli, že mi dali poslední propustku, že další rehabilitaci, ať řeším neschopenkou nebo mimo pracovní dobu. Pracovní doba sestřiček na rehabilitačním je pouze od 7: 00-12: 00 nemám tedy možnost jít tam až po práci. A tak bych se chtěla zeptat, zda mám nárok na propustku, když chodím na rehabilitace indikované lékařem? Mohu si vzít dovolenou už ve zkušební lhůtě?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu za účelem ošetření nebo vyšetření, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Z vašeho dotazu je patrné, že ošetření mimo pracovní dobu možné není, tedy zaměstnavatel Vám musí toto volno s náhradou mzdy poskytnout.
Co se týče dovolené, ta by dle názoru českých soudů neměla sloužit k návštěvě lékaře, ale k regeneraci pracovních sil a odpočinku. O čerpání dovolené však rozhoduje zaměstnavatel, který Vám ji ve Vámi požadovaném termínu poskytnout nemusí. Je však možné čerpat dovolenou i ve zkušební době.
Zaměstnavateli tedy můžete argumentovat uvedeným nařízením vlády.

_

/Dokdy je nutné vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí?
/Je možné se zavázat k zajištění doživotního bydlení bez zřízení věcného břemene?

1983 prodala tchýně mému manželovi rodinný dům. Podmínka: tzv. výměnek. V kupní smlouvě to je, ale na katastru nemovitostí to není uvedeno jako věcné břemeno.
Má tchýně nárok zde pak bydlet? Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem byla podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována. Neboť pak z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, nastíním ve své odpovědi toliko 2 varianty řešení, které v daných souvislostech přicházejí do úvahy.

1/ Věcné břemeno dožití:
Pokud kupní smlouva obsahuje klauzuli zřizující ve prospěch tchýně věcné břemeno dožití, nebrání tchýni ani v současné chvíli nic v tom, aby podala na místně příslušném pracovišti katastrálního úřadu návrh na vklad tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. V tomto ohledu není tchýně prakticky nijak časově vázána. Pokud však v mezidobí došlo k jiné změně rodinného domu (např. změna vlastníka), nemohlo by již ke vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí dojít.

2/ Závazek k zajištění bydlení:
Je-li však podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována tak, že se Váš manžel zavazuje zajistit tchýni v předmětném domě doživotní bydlení (popř. pokud by nebylo možné z jiného důvodu vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí), došlo uzavřením kupní smlouvy ke vzniku závazkového vztahu, v jehož rámci je Váš manžel povinen plnit sjednané povinnosti (v tomto ohledu by však bylo zapotřebí znát více podrobností). Nelze rovněž vyloučit vznik práva na náhradu škody (popř. jiné újmy) v případě, kdy by Váš manžel své závazky vůči tchýni neplnil.

Pokud je ne/existence věcného břemene dožití (resp. závazku k zajištění doživotního bydlení) mezi Vaším manželem a tchýní sporná, lze rovněž uvažovat o uzavření dohody o narovnání (§ 585 Občanského zákoníku).

_

/Může rezervační smlouva obsahovat smluvní pokutu, jejíž výše je shodná s uhrazeným rezervačním poplatkem?
/Je realitní kancelář oprávněna si ponechat rezervační poplatek v případě neuzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní?

10/2013 jsem uzavřela rezervační smlouvu s RK na koupi ubytovací jednotky ve vlastnictví developera a zaplatila rezervační poplatek. Do týdne jsem měla podepsat budoucí kupní smlouvu s prodávajícím, smlouva měla být zaslána vyhotovená pro další konzultaci s hypotečním specialistou neprodleně, abych mohla jednat o úvěru. RK mi zaslala návrh smlouvy plný chyb až po 4 dnech a na základě mých námitek pak nový, opět s věcnými chybami - den před uplynutím lhůty pro podpis BKS. Termíny pro podpis mi nenavrhla, pouze se omluvila za špatný návrh smlouvy. Rezervační smlouva obsahuje ustanovení: "pokud nedojde k podpisu z důvodů na straně prodávajícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a bude vrácen rezervační poplatek." Chtěla jsem rezervační poplatek vrátit - prý jsem měla možnost požádat o prodloužení lhůty pro podpis smlouvy a že jsem to neudělala není důvod k vrácení rezervačního poplatku.
Děkuji, Laura
 
ODPOVĚĎ:
Pro provedení komplexnější právní analýzy Vašeho případu by bylo zapotřebí seznámit se důkladněji s celým textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, ve své odpovědi proto budu vycházet toliko z informací Vámi poskytnutých.

Z kontextu Vašeho dotazu předpokládám, že k podpisu návrhu smlouvy o budoucí smlouvě kupní došlo pouze z Vaší strany, tzn. že návrh této smlouvy nebyl prodávajícím (developerskou společností) ve sjednané lhůtě již podepsán. Současně pak předpokládám, že Vámi uzavřená rezervační smlouva obsahuje ujednání stanovící, že „… pokud nedojde k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní z důvodů na straně kupujícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a rezervační poplatek se nevrací … “, resp. rezervační smlouva pro případ Vašeho prodlení pravděpodobně obsahuje ujednání o smluvní pokutě, která se svou výší rovná rezervačnímu poplatku (jedná se alespoň o běžnou praxi realitních kanceláří).

V tomto ohledu je v obecné rovině vhodné si uvědomit, že dle § 522 Občanského zákoníku je věřitel (zde realitní kancelář) v prodlení, jestliže neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu (tzn. Vašeho závazku k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní). V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly, dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci (netýká se Vašeho případu), kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat zavinění (v tomto ohledu by bylo možné uvažovat o povinnosti realitní kanceláře nahradit Vám škodu vzniklou zmařením plánované koupě).

Ke skutkově obdobnému případu se v nedávné době vyslovil rovněž Nejvyšší soud (konkrétně v rozhodnutí ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3448/2012), přičemž došel opětovně k závěru, že smluvní pokuty odpovídající svou výší uhrazeným rezervačním poplatkům jsou v rozporu s platnou právní úpravou. K tomuto judikátu více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/koupe-nemovitosti-rezervacni-poplatek-jako-smluvni-pokuta-92436.html

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta, s jeho pomocí pak zaslat realitní kanceláři tzv. předžalobní výzvu, nebude-li realitní kancelář reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud:

http://www.advokatikomora.cz

_

/Jak je možné si zajistit přístup k pozemku přes sousední pozemky?
/Co je to nezbytná cesta podle nového občanského zákoníku?

Měl bych dotaz na přístup na pozemek (rozloha cca 1600 m2). Tchýně vlastní pozemek, který je uprostřed pozemků jiných majitelů, pro přístup na pozemek by potřebovala mít zřízený přístup přes pozemek některého majitele. Pozemek má status „pro stavění“, není na něm žádná nemovitost, územní plán je v současnosti po námitkách občanů určen ke schválení (požádali jsme o přístup na pozemek v rámci řešení územního plánu). Na Městském úřadu nám řekli, že přístupy na jednotlivé pozemky se při územním plánu nedělají a nikdo nám nebyl schopen říci, kdy a jak se to bude řešit.
1. Je možné, pokud by nikdo ze sousedů nesouhlasil s věcným břemenem, domoci se přístupu nějakou soudní cestou?
2. Může se stát, že by zůstal pozemek bez přístupu?
Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zajištění přístupu na pozemek:
V tomto ohledu se Vaší tchýni nabízí několik variant řešení:

a/ Svolení souseda:
K přechodu přes sousední pozemek může být Vaše tchýně samozřejmě oprávněna na základě jednoduché dohody (možno uzavřít i ústně), resp. svolení vlastníka sousedního pozemku. Nevýhodou této varianty je samozřejmě snadná odvolatelnost souhlasu vlastníka sousedního pozemku a z toho plynoucí právní nejistota Vaší tchýně.

b/ Zřízení věcného břemene cesty dohodou:
Bude-li možné se s vlastníkem některého ze sousedních pozemků domluvit na zřízení věcného břemene cesty (§ 151o/1 Občanského zákoníku), představuje uzavření písemné dohody samozřejmě ideální variantu řešení. Věcné břemeno může být zřízeno na dobu určitou či neurčitou, úplatně či bezúplatně, v každém případě musí být zapsáno do katastru nemovitostí.

c/ Zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím:
S ohledem na skutečnost, že soudní zřízení věcného břemene je dle § 151o/3 Občanského zákoníku podmíněno zajištěním přístupu ke stavbě (která se však na pozemku Vaší tchýně nenachází), představovalo by zahájení soudního řízení podnik s poněkud nejistým výsledkem.

d/ Zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním:
S ohledem na komplikaci případného soudního řízení (ad c/ výše) by pak bylo vhodnější zřídit věcné břemeno cesty vyvlastněním (tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu), a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Podrobnější informace k tomuto způsobu zřízení věcného břemene cesty (který musí následovat až v případě nemožnosti dohody) naleznete např. zde:

http://www.eps.cz/poradna/kategorie/sousedska-prava/dotaz/pristup-na-pozemek-pres-cizi-pozemky

e/ Zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku:
Dojde-li k 1. 1. 2014 k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), bude na Vámi popsanou situaci možné aplikovat ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a násl. nového občanského zákoníku). Dle těchto ustanovení bude vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž v případě nedohody bude možné zřídit nezbytnou cestu rovněž rozhodnutím soudu.

I v rámci nového občanského zákoníku pak bude samozřejmě možné zřídit věcné břemeno cesty, nově však nazývané služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 a násl. nového občanského zákoníku).

2/ Pozemek bez přístupu:
Pokud by se Vaše tchýně rozhodla si přístup na pozemek nezajistit či pokud by všechny ze shora uvedených způsobů selhaly (což je však nepravděpodobné), není vyloučeno, že by její pozemek zůstal trvale znepřístupněn. V této souvislosti by však bylo nutné znát více podrobností.

_

/Je možné ve filmu použít záběr s logem – ochrannou známkou?
/Jaký kolektivní správce chrání autorská práva v divadelní a literární oblasti?

Prosím Vás, jak postupovat při užití záběrů na loga firem coby součástí exteriérů domů v mém filmu? Z hlediska Aut. zák. by se mohlo jedna o volné užití, mě ale zajímá, šetření samotných z hlediska ochranných známek. Abstrahuji při tom od možnosti jednání se společností např. o propagaci její značky. Jde mi o to, zda je dle zákona možnost zaznamenat a užít pro komerční účely záznamy těchto známek, aniž bych tak jednal protiprávně dle zákona o ochranných známkách? Neuvažuji při tom situace parazitování na pověsti nebo dehonestující užití známky v díle.
Dále mě ještě zajímá, zda a kdy mohu ve svém komerčním filmu užít postavu nebo kostým komiksového hrdiny – např. Batmana, aniž mám licenci dle Autorského zákona a ani licenci k ochranné známce? Jde mi o situaci např. záznamu karnevalu s lidmi v kostýmech superhrdinů. Vznikaly by mi tímto užitím nějaká další práva např. vůči výrobci Batmanova převleku?
Kromě odpovědí na tyto dotazy, víte ještě o nějakých bezlicenčních užití ochranných známek v komerčním filmu? Děkuji. Jan
 
ODPOVĚĎ:
1/ Zachycení loga – ochranné známky ve filmu:
V tomto ohledu je klíčovým § 8/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Ve vztahu ke třetím osobám je pak toto výlučné právo vyjádřeno v § 8/2 a 3 zákona o ochranných známkách, který (ve zde specifikovaných případech) zakazuje každému užívat v obchodním styku ochrannou známku bez souhlasu jejího vlastníka, přičemž za „užívání ochranné známky v obchodním styku“ se považuje zejména:
a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

S ohledem na zákonné vymezení užívání ochranných známek se proto domnívám, že zachycení ochranné známky v exteriérovém záběru filmu nemůže být zařazeno do kategorie užívání ochranných známek v obchodním styku a jedná se proto o činnost právně nezávadnou (nezávislou současně na vůli vlastníků příslušných ochranných známek). Pro získání dalšího názoru Vám nicméně doporučuji kontaktovat rovněž Úřad průmyslového vlastnictví:

http://www.upv.cz/cs.html

2/ Využití kostýmů superhrdinů:
Neboť některé kostýmy komiksových či filmových superhrdinů mohou skutečně splňovat znaky autorského díla ve smyslu § 2 autorského zákona, lze Vám doporučit před jejich použitím kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména občanské sdružení DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura):

http://www.dilia.cz/

3/ Jiné bezlicenční užití ochranných známek ve filmu:
O jiném bezlicenčním užití ochranných známek ve filmu mi není nic známo, před filmem dávám přednost divadlu.

_

Přestavujeme dům a máme dlouhotrvající potíže se sousedem. Jeden známý mi povídal o možnosti prodeje části pozemku (např. 1 m šíře) mezi mnou a problematickým sousedem. Tímto by se údajně tyto problémy vyřešily, jelikož by přestal být mým sousedem a nemohl by již zasahovat do stavebního řízení (např. podávat námitky a připomínky a záměrně mi tím prodlužovat kolaudaci domu). Přestane mít právo zasahovat i do již probíhajících řízení?
Pokud je opravdu možné využít tento způsob, jaká musí být minimální šíře prodaného pozemku a mohu tento pozemek prodat někomu z blízké rodiny (otec, sestra)?
Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Váš známý pravdu rozhodně nemá; ani v případě prodeje části Vašeho pozemku třetí osobě nepřestane být Váš soused účastníkem probíhajících či nově zahajovaných správních řízení podle stavebního zákona.

Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení ty osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, tzn. že stavební zákon v tomto ustanovení nehovoří pouze o vlastnících těch pozemků či staveb, které mají s Vaším pozemkem společnou hranici, nýbrž o všech osobách, jejichž vlastnická práva by mohla být v souvislosti s Vaším stavebním záměrem přímo dotčena (tato skupina pak může samozřejmě zahrnovat podstatně širší okruh osob). Obdobným způsobem jsou pak v § 109 písm. e) stavebního zákona vymezeni účastníci stavebního řízení, kterými jsou vlastníci sousedních pozemků nebo staveb na nich, mohou-li být jejich vlastnická práva prováděním stavby přímo dotčena.

Účastníkem územního či stavebního řízení je tedy každá osoba, jejíž vlastnická práva mohou být dotčena např. z důvodů velikosti stavebního pozemku, umístění stavby na takovém pozemku, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd.

Názor Vašeho známého pravděpodobně vychází ze znění § 139 písm. c) starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), který skutečně za sousední pozemky označoval pouze ty pozemky, které měly s pozemkem stavebníka společnou hranici. Toto ustanovení pak bylo často obcházeno právě prodejem či darováním úzkých pásů stavebníkova pozemku při jeho hranicích, čímž byli skuteční sousedé z územního řízení vyřazeni. Z tohoto důvodu byl § 139 písm. c) starého stavebního zákona nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, jako protiústavní zrušen. Neboť je pak určení vlastníků sousedních pozemků (resp. Staveb na nich) za účastníky územního a stavebního řízení ve starém i současně platném stavebním zákoně prakticky totožné, jsou závěry Ústavního soudu použitelné i dnes.

Na závěr své odpovědi pouze odcituji část odůvodnění shora zmíněného nálezu Ústavního soudu:

„Napadené ustanovení § 139 písm. c) stavebního zákona tím, že vymezuje pojem "soused" přímo v zákoně, bere tak správnímu orgánu možnost, aby jako s účastníkem řízení zacházel též s osobou, která očividně může být rozhodnutím vydávaným ve stavebním řízení dotčena ve svých právech, a to i v právech ústavně chráněných jako je právo na pokojné užívání majetku, případně právo vlastnické. To, že je možno takovou osobu přizvat k řízení (nikoliv však jako účastníka) podle ustanovení § 59 odst. 3 stavebního zákona, je nedostatečné, neboť s ohledem na dikci § 250 odst. 2 o. s. ř. , vyřazuje napadené ustanovení takovou osobu z práva obrátit se na nezávislý soud. V tomto smyslu tedy je napadené ustanovení zcela evidentně v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, neboť z práva na přístup k soudu a soudní ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrdí, že může být správním rozhodnutím dotčen ve svých právech, ale kde takové dotčení může být zcela zřejmé. “

_

Ako teda mozem odvolat vseobecnu plnu moc, ktoru som dal otcovi mojej expriatelke?
Posielal som mu 3 krat odvolanie plnej moci cez doporucenu zasielku, ale ani jednu si neprevzal.
Podal som trestne oznamenie na policii, ale pri spisovani zapisnice mi hned povedali, ze oni ako organ ho nemozu donutit prevziat zasielku a jednine riesenie podla policie je obciansko pravna zaloba a urcite trestne oznamenie odlozia.
Rad by som teda vedel ci neexsituje rychlejie riesenie ako zrusit tuto plnu moc ako cez obciansko pravnu zalobu a ci jednanie policie je spravne? Vopred dakujem. S pozdravom, Chynoradsky (po-3)

ODPOVĚĎ:
Standardně se plná moc odvolává stejně jako se udělila, tedy úkonem vůči zmocněnci.

Pokud zmocněnec nepřebírá poštu, je vhodné vyhledat jej osobně (se svědkem) a písemné odvolání plné moci mu předat. Obdobným způsobem informovat i expartnerku. Taktéž je nutné informovat banku, která by na základě existující plné moci mohla činit další úkony ve vztahu k úvěru.

Žaloba je případná až pokud dojde ke škodě, žalobou nevyřešíte odvolání plné moci. Trestním oznámením má být řešeno prokazování se dotyčného jako zmocněnce, tedy možné páchání trestného činu podvodu (pokud je takovým jednáním způsobena škoda), nikoliv odvolání plné moci.
_

Já Martina, rok narození 1983, toho času vdaná, jedno dítě. Má matka byla samoživitelka, vyrůstala jsem bez otce a ani v rodném listě jej uvedeného nemám. To znamená, že nikdy ani výživné neplatil a matce vyhrožoval, že pokud ho někam uvede nebo někdo z jeho rodiny zjistí, že má dítě, že ji, mě nebo mým starším bratrům něco udělá (bratři jsou z matčina prvního manželství). Samozřejmě měla o rodinu strach, a tak jsem měla z finančních důvodů hodně těžké dětství. Zajímalo by mne, jaké mám u soudu po testech DNA šanci, že mi bude nějakým způsobem kompenzován dosavadní nelehký život. Nehledě na to, že by mi vznikl i nárok na dědictví po jeho smrti.
Mnohokrát děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 06.11.2013, dotaz č. 4420)
Musím Vás zklamat, ale nárok na dědictví Vám s největší pravděpodobností nevznikl. Pokud Vás otec neuvedl v závěti, tak ze zákona nárok nemáte, neboť oficiálně nejste jeho potomkem. Abyste nárok na dědictví měla, musela byste nejprve docílit toho, abyste byla uznána jako potomek Vašeho otce i před zákonem. Vzhledem k tomu, že otec je mrtvý, musíte se obrátit na opatrovníka, kterého určí soud nebo pakliže je dědictví již vypořádáno tak na dědice. V případě, že byste byla úspěšná, teprve pak můžete zpochybnit dědické řízení. Veškeré úkony však podléhají promlčecím lhůtám, obávám se, že nemáte velkou šanci na úspěch ve věci.

_

Jde o to, že jsem se jako školák dopustil přestupku proti přepravnímu řádu (jízda načerno) a soudním rozhodnutím na mne byla uvalena exekuce. Co mne na celé věci zaráží je doba, po kterou toto exekuční řízení běží. Vykonatelné rozhodnutí totiž pochází z roku 1996, a i přesto že od té doby uplynulo přibližně sedmnáct let, Dopravní podnik, jak jsem nedávno zjistil, pohledávku stále vymáhá. Člověk by si myslel, že pro to už není žádný zákonný nárok, nebo se pletu?
Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Prosím o upřesnění, co konkrétně znamená, že dopravní podnik stále "vymáhá" pohledávku.
Jste jako dlužník informován? prokazatelně se exekutor snaží uspokojit věřitele?
Je možné obecně shrnout, kdy jste se o exekuci dozvěděl a v jakém časovém sledu probíhá realizace exekuce?

_

Mám dotaz ohledně nejasného otcovství. Ozvala se mi dávná přítelkyně, která mě nařkla z otcovství, je to však více než 6 let, myslím že 7 let. Jak jsem v tomto případě postihnutelný? je možné z její strany mě nějak právně vydírat?
Odmítám jít na testy DNA.
Děkuji, Xaver
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Vaše bývalá přítelkyně domnívá, že jste otcem jejího dítěte, může i bez Vašeho souhlasu podat k soudu žalobu na určení otcovství. Pro podání této žaloby nejsou - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - zákonem stanoveny žádné lhůty, takže Vaše bývalá přítelkyně tak může učinit prakticky kdykoliv. Soud pak v rámci řízení o určení otcovství pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Jestliže se Vaše otcovství potvrdí, bude Vás moci Vaše bývalá přítelkyně uvést jako otce do rodného listu a soud Vám stanoví nejen výši výživného, ale také rozsah styku s Vaším dítětem. Provedení testů DNA sice můžete odmítnout, resp, nikdo Vás nemůže k absolvování testů fyzicky donutit, ale soud Vám může za nepodrobení se testům a maření soudního rozhodnutí uložit - a to i opakovaně - finanční pokutu.

_

04/2013 nám umřela maminka, jsme tři dědičky pojistky, úvěrů a bytu. Jen jedna z nás se nedostavila k notáři, proto se to asi zdrželo. Ale můj dotaz je, kdo platí v bytě poplatky když dědictví ještě není vyřízeno? Lze byt pronajmout, když máme člověka kterému ho stejně chceme pronajmout?
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Poplatky v bytě jste povinny platit všechny tři společně a nerozdílně. Je potřeba dát pozor na dluhy a exekuce, neboť k placení těchto poplatků jsou dědici po smrti zemřelého povinni, i když dědické řízení ještě neskončilo. Všechny dluhy po smrti zemřelého jdou přímo na účet dědiců a jsou dluhem dědiců. Byt lze pronajmout jen se souhlasem všech dědiců a se svolením soudu, neboť se domnívám, že nejde o obvyklé hospodaření s dědictvím. Bude tedy pravděpodobně rychlejší dědické řízení skončit a poté, už jako noví majitelé byt pronajmout.

_

Jelikož bych nerada jakkoliv zasáhla do autorských práv jiných osob. Jsem aktivní výtvarný umělec a vedle vlastní výdělečné umělecké činnosti jsem ve volném čase ze zájmu namalovala kolekci plakátů zobrazujících známé osobnosti převážně ze světa hudby a filmu. Bylo by zásahem do práv těchto osob, kdybych uspořádala neprodejní výstavu těchto děl, čistě pro účel prezentace vlastní tvorby? Nejednalo by se o žádný megalomanský projekt, patrně by se uskutečnila v prostorách jedné pražské kavárny. Předem děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/1 Občanského zákoníku platí, že podobizny týkající se fyzické osoby (nebo jejích projevů osobní povahy) smějí být v zásadě pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

Ze shora zmíněného pravidla však ve Vašem případě existuje výjimka, zachycená v § 12/3 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení mohou být pořízeny podobizny fyzické osoby i bez jejího souhlasu pro umělecké účely. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby (vyjádřenými v § 11 Občanského zákoníku).

Jestliže tedy pojetím Vámi vytvořených plakátů nezasahujete např. do občanské cti či lidské důstojnosti vyobrazených osob, nedostáváte se se shora zmíněnými ustanoveními Občanského zákoníku do konfliktu. Výstavu Vašich plakátů je pak možné samozřejmě uskutečnit (a to plně v souladu s Vašimi právy, jak jsou vymezena v § 10 a násl. autorského zákona).

_

Má přijetí dědictví vliv na vyplácení životního minima a příspěvku na bydlení? Hrozí jejich krácení, případně odejmutí?
Evžen
 
ODPOVĚĎ:
Vyplácením životního minima máte pravděpodobně na mysli pobírání tzv. dávek pomoci v hmotné nouzi. Vyplácení těchto dávek se řídí zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Podle § 49, odst. 2, písm. a) tohoto zákona jste povinen "písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi (tzn. úřadu práce, který Vám dávku vyplácí) změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy jste se o těchto skutečnostech dozvěděl". Skutečností rozhodnou pro trvání nároku na dávku rozhodně je přijetí dědictví v jakékoliv výši, jste tudíž povinen přijetí dědictví a jeho výši úřadu práce v uvedené lhůtě oznámit.

Přijetí dědictví bude mít samozřejmě za následek krácení či spíše odejmutí dávky na určitou dobu. Jak dlouhá tato doba bude, to záleží mj. na výši příjmů Vaší domácnosti, na počtu jejích členů a tudíž i výši životního minima Vaší domácnsoti apod. Pokusit se přijetí dědictví před úřadem práce zamlčet Vám rozhodně nedoporučuji. Pokud by se úřad práce o přijetí dědictví následně dozvěděl, musel byste neoprávněně vyplacené dávky vracet a mohlo by to výrazně zhoršit Vaši pozici při žádsoti o další dávky v budoucnu.

U příspěvku na bydlení se příjem z dědictví samozřejmě započítává také, zde se ale tato změna projeví se čtvrtletním zpožděním. Při žádosti o příspěvek na bydlení totiž dokládáte příjme za předchozí kalendářní čtvrtletí, takže změna se projeví až v následujícím kalendřáním čtvrtletí.

_

/Je vlastník účelové komunikace oprávněn ji kdykoli zrušit?
/Jak omezuje obecné užívání účelové pozemní komunikace jejího vlastníka?

Prosím o zodpovězení následujícího dotazu, který se týká v podtatě existence polní cesty. Lze zrušit (zorat) účelovou komunikaci charakteru:

Typ: parcela katastru nemovitostí
Výměra: 755 m2
Druh pozemku: ostatní plocha
Způsob využití: ostatní komunikace
Omezení vlastnického práva: nejsou evidována žádná omezení
Vlastnictví: soukromý vlastník

Uvedená komunikace odděluje jednotlivé pozemky dalších vlastníků,
funguje jako dopravní cesta sloužící ke spojení jednotlivých komunikací pro potřeby jejich vlastníků, funguje jako účelová komunikace umožňující přístup např. na zahradu či polnosti jiných vlastníků.
Stalo se to, že soukromý vlastník uvedené komikace tuto zoral. Domnívám se, že na toto právo neměl.
Děkuji, Tomáš
 
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že právo obecného užívání pozemních komunikací, přestože je v případě účelových komunikací bezprostředně spjato se soukromým vlastnictvím, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které vyplývá z § 19/1 zákona o pozemních komunikacích.

Jsou-li tedy splněny 2 základní podmínky:
1/ souhlas vlastníka účelové komunikace, který může být učiněn i konkludentně (mlčky), tzn. svolením k veřejnému užívání účelové komunikace, popř. je tento souhlas „nahrazen“ užíváním účelové komunikace již z minulosti (tzn. předchozím vlastníkem pozemku),
2/ existence nutné komunikační potřeby,
vzniká v případě konkrétní účelové komunikace její obecné užívání, tzn. veřejnoprávní oprávnění neurčitého okruhu třetích osob, které vlastníka předmětné účelové komunikace omezuje ve výkonu jeho vlastnických práv (podpořeno ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu).

Došlo-li tedy ve Vámi popsaném případě k odstranění účelové komunikace, která podléhala obecnému užívání, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích) s podnětem k prošetření nastalého protiprávního stavu (a to i přesto, že institut „zrušení“ se dle § 18 zákona o pozemních komunikacích vztahuje pouze na dálnice, silnice a místní komunikace).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že v případě územního a stavebního řízení stavby veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem právě místně a věcně příslušný silniční stavební úřad, přičemž obecným právním předpisem je i v této oblasti stavební zákon.

_

/Je zaměstnavatel oprávněn krátit zaměstnanci dovolenou při jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu?
/Jaké jsou podmínky pro krácení dovolené za kalendářní rok?

22.2.2013 se mi stal pracovní úraz a stále jsem na nemocenské. U zaměstnavatele pracuji od roku 2008. Od měsíce červenec mi zaměstnavatel krátí dovolenou každý měsíc o 2 dny. Když jsem byla za účetní, že by mi neměl krátit dovolenou odpověděl, že může. Proto se chci zeptat, jestli opravdu může a v případě, že ne tak mi prosím poraďte jakým způsobem či podle jakých § se mohu bránit. Děkuji, Božena
 
ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o pracovní úraz, který Váš zaměstnavatel uznal, lze se jednoznačně přiklonit k Vašemu názoru.

V této souvislosti je vhodné vědět, že zaměstnavatel je v souladu s § 223/1 zákoníku práce povinen krátit zaměstnanci dovolenou v případě, že:
a/ zaměstnanec splnil podmínky pro přiznání dovolené za kalendářní rok (§ 212/1 zákoníku práce),
b/ v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, zameškal zaměstnanec pro překážky v práci (které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce) alespoň 100 pracovních dnů.

Při současném splnění shora uvedených podmínek pak zaměstnavatel krátí zaměstnanci dovolenou za prvých 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu (z celkového nároku na dovolenou za kalendářní rok) a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu, přičemž takovému zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů (§ 223/3 zákoníku práce).

Ve Vašem případě je pak klíčový pojem „překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce“ (ad b/ výše). Dle § 216/2 zákoníku práce se doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Podmínka ad b/ výše proto ve Vašem případě splněna není a zaměstnavatel tudíž není oprávněn Váš nárok na dovolenou jakkoli krátit. Nepodaří-li se Vám zaměstnavatele s podporou shora uvedených ustanovení zákoníku práce přesvědčit, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce a poukázat zde na protiprávní postup zaměstnavatele (právní nárok na provedení kontroly Vám však nevzniká), vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (tzn. podání žaloby na přiznání dovolené v nezkrácené výši k místně příslušnému okresnímu soudu). Pro případné soudní řízení Vám lze doporučit advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz
_

/Je možné stanovit v darovací smlouvě nějaké podmínky?
/Může se obdarovaný v darovací smlouvě zavázat ve prospěch třetí osoby?

Rodiče na mě chtějí ze zdravotních důvodů rychle převést darovací smlouvou dům s pozemky. Mám zletilého tělesně postiženého bratra, který bydlí samostatně v domě s asistenční službou a o kterého se ale jinak s rodiči staráme. Bratr má díky svému postižení omezenou právní způsobilost. Rodiče chtějí zahrnout do smlouvy moji povinnost se o bratra postarat. Je to možné a jakou formou, aby to mělo právní účinky a bratr měl zajištěno, že se tohoto práva může domáhat? Pokud dáme do smlouvy odstavec, že se zavazuji poskytnout mu doživotní péči, resp. , že se o něj doživotně postarám (či jak to lépe formulovat), bude to v pořádku, či jakou to bude mít právní váhu? Lze to realizovat mimo rámec opatrovnictví?
Děkuji, Debora
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:

1/ Darovací smlouva s podmínkou
V písemné darovací smlouvě můžete s rodiči zakotvit Vaší povinnost k doživotnímu opatrování Vašeho bratra (analogicky je zde možné použít § 50 Občanského zákoníku), přičemž porušení této Vaší povinnosti může být v darovací smlouvě výslovně označeno za hrubé porušení dobrých mravů (§ 630 Občanského zákoníku), které bude Vaše rodiče případně opravňovat k požadování vrácení daru.

Váš závazek k doživotnímu opatrování Vašeho bratra pak může být vtělen samozřejmě i do samostatné dohody (mezi Vámi a Vaším bratrem, který bude pro tyto účely zastoupen soudem stanoveným opatrovníkem), přičemž na řádné plnění této dohody může být následně v darovací smlouvě pouze odkázáno. S ohledem na lepší vymahatelnost tohoto plnění ze strany Vašeho bratra je pak forma samostatné dohody vhodnější.

Pro důkladné smluvní ošetření Vašeho závazku k doživotní péči o Vašeho bratra Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

2/ Věcné břemeno:
Máte-li v úmyslu o svého bratra pečovat v domě, který Vám bude rodiči darován, je rovněž možné zřídit zde Vašemu bratrovi věcné břemeno dožití, spojené eventuálně s Vaším závazkem o doživotní opatrování (§ 151n a násl. Občanského zákoníku).

_

Manžel mi v podstatě nařídil, že mu budu od teď na pořád nosit účtenky od všeho co nakoupím, např. i třeba jen za pečivo a salám. Má na toto on vůbec právo? Já chodím do práce nejsem nezaměstnaná sice nevydělávám tak jako on, ale přijde mi to omezování mé lidské osoby. Nedovedu si představit, že mu budu nosit za vše účty jako malé dítě. Dále mi řekl, když nedám účet, považuje to, že jsem nic nekupovala, tím pádem mi zůstaly peníze a žádné jiné mě dávat nebude. Prosím jak se proti tomu mohu bránit? Jeho plat sama neznám, protože mi ho sám neřekl, když jsem se zeptala a sám též žádné účtenky mě nenosí. Děkuji, Hana
 
ODPOVĚĎ:
Manžel na takové jednání právo nemá. Jak jste sama poznamenala, jedná se o zásah do lidské důstojnosti. Podle zákona muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Navíc o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pakliže by Vám manžel odmítal přispívat na domácnost, obraťte se se svým nárokem na soud.

_

07/2013 smrt otce, s mou matkou se rozvedl již v době mého dětství, měl s ní jen mne, a založil si novou rodinu - s novou paní měl další dva dnes již dospělé syny. O existenci této rodiny jsem neměla až donedávna tušení. Po smutečním obřadu mne začali bombardovat maily, abychom se dohodli na dědictví. Zjistila jsem si notářku, která bude přidělena
dle data narození mého otce, případ však dosud od soudu nemá přidělen, jak nám její sekretářka sdělila. Také sdělila, že nejprve bude pozvána objednavatelka pohřbu (druhá paní mého otce - zařídila obřad 2. den po nehodě), která přizná majetek zůstavitele a o ten se bude jednat. Notářka prý majetek (který ani neznám, ale musel být značný) ověřovat nebude - nemůže psát na všechny banky v ČR, psát do katastrů apod. Dále sekretářka sdělila, že pokud bych se obrátila s tímto požadavkem na soud, bude mne to možná stát více než celé dědictví. A že sama má podobnou zkušenost a dopadla špatně. Jsem sluchově postižená, takže k notářce, by mne snad měl nějaký právník doprovodit, ale má to smysl? Navíc žádného neznám a ani nemám žádnou podobnou zkušenost. Děkuji, Oldřiška
 
ODPOVĚĎ:
Účastníci jsou skutečně povinni označit v dědickém řízení důkazy - tedy označit majetek. Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste notářce napsala dopis s tím, že žádáte prošetření majetku. Uveďte, že se domníváte, že Váš otec, případně jeho manželka (jeho manželku uveďte výslovně) měli majetek u té a té banky a dále měli automobily - nechte prošetřit automobily na obci na jméno otce i na jméno jeho manželky (měli vše ve společném jmění manželů). Pokud uvedete toto a konkrétní označení bank, paní notářka Vás nemůže odmítnout a nemůže si navíc nic účtovat. Musíte však navrhnout prošetření konkrétních subjektů. Katastr nemovitostí notářka podle rodného čísla otce prošetřuje automaticky. Pokud jste neslyšící, doporučuji si s sebou k jednání vzít Vámi zvolenou osobu, které věříte, a která Vám pomůže vše pochopit. Můžete požádat notářku, aby k ústnímu jednání ustanovila tlumočníka ze znakového jazyka, kterého platí stát.

_

/Je sdílení odkazů na kopie filmů na internetu legální?
/Je možné zveřejnit na webu odkaz na internetové stránky, které porušují autorský zákon?

Chtěla bych se zeptat, zda je legální sdílení odkazu na film? Konkrétně, zda je legální, když na svém webu zveřejním odkaz ke stažení filmu na Uloz. to nebo když zveřejním odkaz na Youtube, kde je film k zhlédnutí. Jedná se o film, který na web umístil někdo jiný, já bych jen poskytla odkaz.
Youtube nabízí možnost vložit odkaz na video takovým způsobem, že by se video přehrávalo na mém webu přímo. Tak jestli je rozdíl, co se legálního počínání týče, když na svůj web umístím jen odkaz na video nebo rovnou umožním zhlédnutí videa (kdy jej však na web nahrál někdo jiný)?
Jde mi konkrétně o situaci, že by např. video z youtube.com bylo přehratelné přímo v mém webu (implementace přehrávacího panelu, který sice patří youtube a obsah je uložený na youtube, ale obsah by se přehrával na mém webu).
Buduji web, kde přidávám tipy na inspirativní knihy a filmy. Některé inspirativní filmy jdou právě najít na Youtube.
Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Sdílení odkazů na nabídky filmů (či jiných autorských děl) ke stažení není samozřejmě výslovně upraveno v žádném právním předpise, obecně lze však konstatovat, že se jedná o aktivitu přinejmenším problematickou.

S ohledem na skutečnost, že na webu www.ulozto.cz je zpravidla možné narazit na nelegálně pořízené kopie filmů (resp. si nejsem vědom, že by se zde kdy objevil film se souhlasem jeho autora)Vám doporučuji odkazy na tyto internetové stránky na svém webu nezveřejňovat, neboť tímto postupem byste zajisté nenaplnila podmínky pro aplikaci pravidel volného užití autorského díla (zde pro osobní potřebu fyzické osoby dle § 30 autorského zákona).

Užitečné informace (byť samozřejmě tendenčně laděné) naleznete např. zde:

http://www.cpufilm.cz/faq.html

Co se pak týče odkazů na YouTube (resp. přehrávání tam umístěných videí přímo na Vašem webu) domnívám se, že tímto postupem se do konfliktu s autorským zákonem nedostanete, a to zejména z důvodu streamingové povahy tohoto webu (přestože autorský zákon v tomto případě de facto žádnou výjimku neobsahuje). Opět však platí, že rovněž u této otázky se můžete setkat s odlišným názorem.  

_

Můj dotaz se týká právního režimu nájemníka poté, co vejde v účinnost nový občanský zákoník. Máme uzavřenu nájemní smlouvu dle současného občanského zákoníku. Zajímalo by mne, který předpis se na nás bude od nového roku vztahovat – jestli ten, za něhož byla smlouva uzavřena, nebo automaticky zákon, jež je v danou chvíli účinný (tedy v příštím roce nový občanský zákoník).
Děkuji, Karla
 
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 vskutku přichází v účinnost nový občanský zákoník. Právní vztahy, které byly uzavřeny ještě v režimu "starého" občanského zákoníku zůstávají v platnosti a řídí se pravidly, které byly účinné v době jejich vzniku.