Počet stránek ve webu: 39.627

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

 

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny. 

 


 

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Může zaměstnanec požádat o zkrácení rodičovské dovolené?
- Zkrácení rodičovské dovolené na žádost zaměstnance - informace
- Je možný přivýdělek v době rodičovské dovolené?
- Je možná brigáda na rodičovské dovolené?
- Přivýdělek, brigáda na rodičovské dovolené - informace

Momentálně jsem druhým rokem na rodičovské dovolené a zaměstnavateli jsem nahlásila před nástupem na mateřskou, že si volím 3letou rodičovskou dovolenou. Bohužel jsem se dostala do velmi těžké životní situace (sama se 2 dcerami, 2 hypotéky a 1 úvěr), kdy mám mateřskou 7.600,- a to v žádném případě nestačí na měsíční výdaje. Žádala jsem zaměstnavatele (Auto Kelly - má pozice vedoucí pobočky, smlouva na dobu neurčitou), že chci ukončit rodičovskou dovolenou o rok dříve. Vysvětlila jim mou situaci, ale nikdo se se mnou o tom nebavil. Mám vůbec nějaké právo? A mohu si najít třeba jiné zaměstnání a přitom být stále na rodičovské dovolené? Rozhodně nechci dávat (v Auto Kelly) výpověď. Děkuji za odpověď, Alena
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ve svém § 196 stanoví, že: „k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“
V poslední době se vedou diskuze na téma, jak široce vykládat možnost návratu rodiče z mateřské dovolené. V případě pozdějších návratů není větší aplikační problém, jelikož zaměstnanec si může, pokud si není jistý, zvolit několik kratších časových úseků a v případě potřeby si tedy mateřskou dovolenou prodlouží až na dobu 3 let. Opačně však narážíme na problém. Uvedené ustanovení zákona nelze vykládat absolutně, tedy, že by zaměstnanec mohl kdykoli svou mateřskou dovolenou ukončit předčasně a požadovat okamžitý návrat do práce. Je totiž třeba také chránit zaměstnavatele, který obvykle za zaměstnance „rodiče“ musí zaměstnat jiného zaměstnance, zpravidla na dobu určitou (a ten by byl po okamžitém návratu zaměstnance/zaměstnankyně po RD nadbytečný). Převažuje tedy názor, že při dřívějším návratu z mateřské dovolené je třeba souhlasu zaměstnavatele.
Co se týče výše přivýdělku na rodičovské dovolené, nejste nijak omezena. Vedle sebe může existovat více pracovněprávních vztahů, např. pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, další pracovní smlouva. Nicméně je třeba si uvědomit, že Váš pracovní poměr stále trvá, trvají i Vaše povinnosti, co do nutnosti respektování případné konkurenční doložky či souhlasu zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností, pokud jste se k tomu v pracovní smlouvě zavázala.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Musí klient sociálky ukazovat originál výpisu účtu z banky?
- Může pracovnice ČSSZ požadovat od klienta výpis z účtu v bance?
- Je klient sociálky povinen ukazovat originál výpisu účtu z banky?
- Musím ukázat originál výpisu z účtu na sociálce, OSSZ, ČSSZ?

Rád bych se zeptal ohledně ukazování výpisu z účtu (bankovní klasický účet) na sociálním úřadě. Jedna se o sociální úřad poskytující příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení v hmotné nouzi. Každý měsíc dokládám na tento úřad výpis z účtu o zaplacení nájmu, elektřiny a plynu. Jelikož ale nechci aby viděli každou položku, vždy výpis pozměním v počítači, vytisknu a doložím. Jsou tam ale prázdná místa, kolonky (pozn. zůstanou jen položky přijata platba od úřadu, odeslána na nájem atd). Nikdy to předtím předešlé úředníci nevadilo. Po čase se ale vyměnily a dotyčná to tolerovala asi jeden rok. Dnes mi ale oznámila že je třeba doložit originál, aby měla přehled. Protože mě vyplácí a zda nemám nějaký příjem a pod.
Na to jsem se jen přeptal, co když mi pošle nějaký kamarád 1.000 Kč, abych mu něco objednal, koupil. Já to koupím a nemám vlastně nic (situace kdy pro někoho, někdy něco člověk udělá). Řekla že to bych měl prostě defakto příjem ať z toho něco mám nebo ne a to se musí hlásit.
1. Zajímá mě nyní, mohou toto požadovat tj. kompletní výpis z účtu (paní úřednice)?
Elektrika a plyn by se dál dokládat i jinak ale u nájmu by to byl problém. Tam nedostávám žádné složenky ani faktury.
2. Případně pokud najednou to změním na jiný účet (ten již jinde mám ale nemohl jsem to dříve řešit), kde budu jen platit tyto náklady, mohou chtít vidět přesto můj tento starší účet (doložit zpětně originál výpis)? Maji na to právo dle zákona?
Situace: oznámím že jsem starší účet zrušil a nově mi mají posílat peníze na jiný (opět na moje jméno) a z toho jim vždy doložím kompletní originál výpis (příští měsíc). Potom jediné řešení je platit to od někoho jiného.
3. Pokud odmítnu ukázat výpis, co mi hrozí? Respektive řeknu paní, tady je tento jiný výpis jako doklad o zaplacení. Platba přijata, zde odeslaná.
4. Kdo všechno včetně různých institucí má právo požadovat ukázání výpisu z bankovního účtu?
Obava: nemám jinou výdělečnou činnost ale nechává si ke mě posílat tu a tam něco přítelkyně.
Navíc tam mám úplně vyčerpán kontokorent (úroky, vedení účtu). Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, na základě kterého je vyplácen příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, stanoví, že k žádosti o tyto dávky musí být mj. přiloženy:
doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,
doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,
doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv.

Zákon už ale nestanoví, jakou podobu mají tyto doklady mít. V zákoně tedy není uvedena povinnost dokládat výše uvedené skutečnosti originálem výpisu z bankovního účtu. Pokud máte možnost platbu elektřiny a plynu doložit i jiným způsobem, můžete se zkusit domluvit s majitelem bytu, že mu budete platit nájem v hotovosti oproti podpisu příjmového dokladu nebo složenkou. Pokud dohoda s majitelem bytu nebude možná, můžete si samozřejmě zřídit další účet, ze kterého budete tyto platby provádět a dokládat úřadu práce pouze výpisy z tohoto nového účtu. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem u opakujících se dávek, je období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Za toto období po Vás může úřad práce žádat předložení výše uvedených dokladů, za dřívější období už nikoliv.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neoprávněná srážky ze mzdy a zadržení mzdy
- Může zaměstnavatel zadržovat mzdu kvůli škodě způsobené zaměstnancem?
- Může zaměstnavatel zadržovat plat kvůli škodě způsobené zaměstnancem?
- Dohoda o náhradě škody zaměstnancem dle Zákoníku práce
- Dohoda o náhradě škody zaměstnavateli dle Zákoníku práce
- Kdy může zaměstnavatel zadržovat mzdu zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel zadržovat plat zaměstnance
- Zadržování mzdy, platu zaměstnance a Zákoník práce

Prosím o radu ve věci, neoprávněné srážky ze mzdy a zadržení mzdy. Z výplaty mzdy za měsíc duben 2013 tj. v květnu, srazil mému manželovi bez souhlasu a předchozího projednání jeho zaměstnavatel 8.000 Kč za škodní událost. Jeho základní mzda je 10.000 Kč, takže za ten měsíc nedostal ani zákonné minimum. Vyzvali jsme zaměstnavatele písemně k vydání zbývající mzdy, jelikož manžel uvedenou škodu odmítl, s tím, že není jeho vinou. Nyní - za měsíc červen 2013 nevyplatil mzdu v červenci vůbec, na manželův dotaz mu bylo sděleno, že mu mzdu pozastavili do vyřízení škodní události. Manžel odmítl dodatečně podepsat škodní protokol, takže může jít o formu nátlaku. Můžeme dát podnět k soudnímu jednání? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel se dopouští porušení Zákoníku práce.
1) zaměstnavatel nemůže pozastavit výplatu mzdy a to nikdy. Ani s poukazem na způsobenou škodu, ani při trestním jednání zaměstnance. Mzda musí být vždy vyplacena ve výplatním termínu.
2) ze mzdy je možné strhnout jen zákonné odvody a dále je možné strhnout ze mzdy jen na základě exekučního příkazu a poslední případ je uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy.

Jiný případ je pak škoda způsobená zaměstnancem. Pokud dojde ke škodě, za kterou odpovídá zaměstnanec, opět mu nemůže být ze mzdy nic strženo, ale je nutné uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady škody a okolnosti škody musí být samozřejmě také projednány do 1 měsíce ode dne vzniku škody. Ve Vašem případě doporučuji žalovat zaměstnavatele o zaplacení dlužné mzdy.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď těhotné zaměstnankyně a § 52, 54 Zákoníku práce
- Výpověď ženy na mateřské, rodičovské dovolené - informace

Jsem těhotná, zaměstnavatel je informován. Dochází k organizačním změnám, zaměstnavatel zůstává, ale nevím, zda nezruší mé pracovní místo - s největší pravděpodobností rozdělí mou práci mezi kolegy. Dle zákona jsem v ochranné lhůtě, nicméně jsem zjistila, že jsou výjimky pro podání výpovědi zaměstnavatelem a není mi zcela jasná definice Zákoníku práce § 54 c).
Můžu být propuštěna v době, kdy jsem sice těhotná, ale ještě jsem nenastoupila na mateřskou dovolenou? V případě, že se i na tuto dobu vztahuje ochranná doba a dostanu výpověď, může mě propustit okamžitě po skončení mateřské, tedy před nástupem na rodičovskou dovolenou? Tento dotaz jsem nikde nenašla. Moc mě to nyní z existenčních důvodů tíží.
Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Ochranná doba, jak je specifikována v § 53 zákoníku práce, chrání určité skupiny zaměstnanců před výpovědí. Z této ochrany však existuje celá řada výjimek, jak stanovuje § 54 zákoníku práce. Pro neprávníka je složité se ale v těchto výjimkách zorientovat.
Ve vašem případě je podstatné, jaký důvod výpovědi by zaměstnavatel zvolil, jelikož jako těhotná můžete dostat výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. a)-ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část a § 52 písm g)-je-li dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Výpověď vám tedy může být dána z těchto důvodů, i pokud jste těhotná.
Na mateřské dovolené z logiky věci odpadá možnost výpovědi podle písm. g), ale možnost dle písm. a) zůstává.
Co se týče rodičovské dovolené, ta také patří do tzv. ochranné doby dle § 53 písm. d) zákoníku práce, ale s výjimkami, takže i v této době je možné dostat výpověď za určitých podmínek. Samozřejmě pokud rodičovská dovolená nenavazuje na mateřskou dovolenou bezprostředně, výpověď může zaměstnanec dostat z jakéhokoli důvodu.

_

PRÁCE-ZMĚNY V PRACOVNÍM POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou
- Mění se pracovní smlouva na dobu určitou na dobu neurčitou když pracovník chodí dál do práce?
- Pracovník chodí do práce po ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou - co to znamená?
- Co znamená pracovat s vědomím zaměstnavatele - vysvětlení, příklad, definice
- Náplň práce při automatické změně pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou
- Kdy se mění pracovní smlouvy z doby určité automaticky na dobu neuričtou?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezpůsobilost k výkonu práce u řidiče - důvody, příčiny, důvody
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Kdy má řidič nárok na odstupné od zaměstnavatele?

Švagr byl zaměstnán na dobu určitou jako řidič. Ta skončila 31.12.2012, i v lednu 2013 ho nechali chodit do práce (vznikl poměr na dobu neurčitou?) v polovině ledna 2013 mu dali podepsat další smlouvu na půl roku. Pracovní smlouvu na dobu určitou nepodepsal, donesli smlouvu s přeřazením na dělnickou práci za polovinu peněz. Švagr nepodepsal, šel na nemocenskou. Po ukončení nemoci přišel do práce, byl násilím vyveden z objektu, odeslán k závodní doktorce a má nastoupit na dělnickou práci za nižší peníze. O tuto práci nemá zájem, chce odejít, má nárok na odstupné? Musí jinou práci přijmout? Má dát sám výpověď nebo mu ji musí dát zaměstnavatel? Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce opravdu stanoví, že pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby, pokud byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou by tak skončil bez nutnosti učinit jakýkoliv právní úkon uplynutím sjednaného dne.
Nicméně zákoník práce zakotvuje určitou faktičnost trvání pracovního poměru, když ve svém ustanovení § 65 odst. 2 stanoví, že: „pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.“ Tedy pokud zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele (bez ohledu na vůli smluvních stran) dále v konání prací, mění se ze zákona jeho pracovní poměr sjednaný původně na dobu určitou v pracovní poměr NA DOBU NEURČITOU, aniž by k tomu bylo třeba zvláštního právního úkonu. Pro naplnění pojmu „vědomí zaměstnavatele“ stačí, je-li práce konána s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance.
Ve vašem případě tedy švagrovi vznikl pracovní poměr na dobu neurčitou se vší ochranou, kterou zákon tomuto pracovnímu poměru poskytuje. Tedy není možné, aby byl z podniku vyveden, jelikož jeho pracovní poměr trvá, a zaměstnavatel má povinnost mu přiřazovat práci podle jeho pracovní smlouvy - tedy podle té smlouvy, která byla původně uzavřena na dobu určitou. Pokud má v pracovní smlouvě uveden druh práce „řidič“ a ne „dělník“, není možné, aby ho zaměstnavatel nutil konat práci, která neodpovídá jeho pracovní smlouvě. Ke změně druhu práce by mohlo dojít pouze písemnou dohodou obou stran ve formě dodatku k pracovní smlouvě. Pokud švagr odmítl dodatek podepsat a zaměstnavatel pro něj nemá práci, která odpovídá jeho pracovní smlouvě a práci mu nepřiděluje, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy.
Přeřadit na jinou práci by ho zaměstnavatel mohl v tomto případě zřejmě jen, pokud by ztratil zdravotní způsobilost k dosavadní práci, což zjišťuje lékař závodní preventivní péče (usuzuji z jeho záměru podrobit zaměstnance lékařské prohlídce) nebo pokud by pozbyl předpoklady vyžadované zákonem pro výkon dané práce (např. přišel by o řidičské oprávnění). Pokud švagr nebyl lékařem uznán neschopným dané práce, nepozbyl jinou způsobilost a nechce méně kvalifikovanou práci vykonávat, zaměstnavatel ho tedy nemůže nutit.
Švagr má v zásadě 3 možnosti:
1.    okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti). Zaměstnanci, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele, kromě nevyplacené mzdy, také náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (obvykle 2 měsíce),
2.    skončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnance s 2 měsíční výpovědní lhůtou nebo dohodou k určitému datu. Zde však není nárok na odstupné ze strany zaměstnavatele; pouze pokud by strany uzavřely dohodu o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů,
3.    oznámit zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával podle pracovní smlouvy. Zaměstnavatel mu, pakliže již nemá pro něj danou práci, musí dát výpověď a to z tzv. organizačních důvodů - § 52 písm.a), b) nebo c) zákoníku práce. Zde náleží odstupné podle délky trvání pracovního poměru ve výši 1-3 měs. průměrného výdělku.
V případě, že zaměstnavatel odmítne dát výpověď z tzv. organizačních důvodů a nevyplatí odstupné, nezbývá nic jiného, než se obrátit na místně příslušný soud.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné u dohody o ukončení PP z organizačních důvodů
- Dohoda o ukončení pracovního poměru a nárok na odstupné - informace
- Dohoda o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů a odstupné

Od 03/2009 jsem zaměstnancem firmy, která se dělí na několik samostatných, na sobě nezávislých částí, i ve smlouvě toho rozdělění bylo zaznamenáno. 2012 začala mít firma problémy, nastalo velké propouštění, já byla 08/2012 sesazena ze své funkce a dostala jsem i nový mzdový výměr s novou smlouvou. Nato jsem zjistila že jsem těhotná což mě uchránilo od propouštění, které ve velkém probíhalo do konce 2012. Od 01/2013 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN a od února 2013 nastoupila na mateřskou dovolenou. Chvíli nato naše firma propustila během 3 měsíců téměř všechny zaměstnance, krom pár lidí, kteří přestoupili na jiný pracovní úsek, který z důvodu úspor nyní sídlí na stejném místě. Nyní čerpám řádnou dovolenou, než nastoupím na rodičovskou dovolenou a zajímalo by mě, zda by šlo ukončit nějak můj pracovní poměr (nyní) s tím abych nepřišla o odstupné za odpracované roky? . Jelikož nevím, jak to po 3 letech bude vypadat mám obavu, že by mi nabídli také místo v té jiné části firmy a vzhledem k dálce a směnovému režimu jaký je tam nastaven, by pro mě bylo nemožné dojíždět a musela bych dát výpověď. Děkuji, Zdena
 
ODPOVĚĎ:
Nárok na odstupné má zaměstnanec jak při výpovědi tak v případě dohody, pokud je důvodem ukončení organizační změna - § 52 písm. a), b), c) zákoníku práce - vizte § 67 Zákoníku práce. Zvláštním případem je pak odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (§52 písm. d), což ale není váš případ. Zásadní problém je však v tom, že na dohodě se musí obě strany dohodnout. A při výpovědi ze strany zaměstnavatele nemůžete ovlivnit důvod, který bude ve výpovědi z jeho strany uveden. Nárok na odstupné samozřejmě nemáte, pokud byste výpověď podávala sama, a to už z jakéhokoli důvodu.
Tedy závěrem, je třeba, aby jste dostala výpověď nebo uzavřela dohodu se zaměstnavatelem z organizačních důvodů.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Záměrně způsobená škoda zaměstnavateli a náhrada škody zaměstnancem
- Vymáhání škody způsobené záměrně zaměstnancem zaměstnavateli

Jsem zaměstnankyně v obchodním řetězci Žabka, mám dohodu o provedení práce DPP. Mám podepsanou i hmotnou odpovědnost a mojí úmyslnou vinou (záměrně jsem způsobila škodu zaměstnavateli) vznikla škoda. Šéfová mi řekla, že to má i na kamerových záznamech. Mám teď uhradit částku 25.000 Kč, která je opravdu moc vvysoká. Také ten den, co mi řekla o tomto problému mi dala podepsat smlouvu: Dohoda o provedení práce, i když jsem jednu podepisovala už v den nástupu cca 1.6.2013. Tu údajne ztratila. Také mi dala podepsat papír, že jsem přebrala mzdu, a také za bratra, který tam také pracuje, ale ani jednu mzdu mi nedala kvůli tomu dluhu. Chtěla bych vědět zda může takto sebrat mzdu mě i bratrovi, se kterým jsem ani neměla směnu. Může po mě vymáhat dluh 25.000 Kč, když se mnou jakoby neměla podepsanou smlouvu o hmotné odpovědnosti a podepisovala jsem ji až v den problému? Na dohodě nebylo uvedeno žádné datum. Nedostala jsem kopii té smlouvy a ani jsem neviděla kamerové záznamy na kterých jsem přistižena. Co mám dělat a jak se můžu bránit. Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Předně, pokud jste úmyslně způsobila zaměstnavateli škodu, je oprávněn ji po Vás vymáhat v plné výši a k tomu ještě náhradu ušlého zisku (§ 257 odst. 3 zákoníku práce). I kdyby jste nebyla zaměstnancem dané společnosti a způsobila jí škodu, vznikl by stejný nárok dle Občanského zákoníku. Zaměstnavatel by s Vámi měl o této částce uzavřít písemnou dohodu, ve které se můžete domluvit na způsobu uhrazení (např. ve splátkách).
Pokud s uhrazením částky nesouhlasíte, bude zřejmě ze strany zaměstnavatele následovat žaloba k věcně a místně příslušnému soudu a následně soudní spor.
Bohužel je třeba konstatovat, že pokud jste něco podepsala, těžko se následně prokazuje, že k dané situaci nedošlo. Samozřejmě můžete v soudním řízení rozporovat, že jste žádnou mzdu nepřebrala, ale proti vám bude postaven důkaz podepsanou listinou. Co se týče nároku postihnout bratrovu mzdu, pokud nebyl označen za odpovědnou osobu spolu s Vámi, nemá zaměstnavatel nárok mu mzdu krátit. Vše bude záležet na tom, zda věc bude řešena soudně-pak je na přesvědčivosti důkazních prostředků, jak soud věc posoudí.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žaloba na neplatnost ukončení pracovního poměru - pracovní pozice nezanikla
- Výpověď dohodou - existuje takový právní úkon?
- Lhůta na podání žaloby proti výpovědi z práce, pracovního poměru

08/2012 mi skončila mateřská dovolená, bohužel jsem od zaměstnavatele dostala výpověď (moje pracovní místo bylo údajně zrušeno, ale kolegyni kterou místo mě dosadili vykonává tu stejnou činnost jen snad změnili název funkce - prý se to tak v praxi dělá a proti tomu se nedá nijak bránit. Je to pravda? Podepsala jsem neplacené volno a rok jsem žila jen s ČID. Nyní se blíží rok od nástupu na neplacené volno a nevím, jak bych měla postupovat ohledně výpovědi. Vyzve mne zaměstnavatel nebo se musím postarat sama. Chce mi dát výpověď dohodou, ale na to nechci přistoupit. Mohu si toto dovolit po neplaceném volnu? Byla mi nabídnuta zaměstnavatelem rekvalifikace. Co to znamená? Podnik mi bude platit rekvalifikaci na dané místo nebo je jedno jestli budu mít uplatnění u něj nebo někde jinde? A jak to bude s odstupným? Nyní za mne platil stát zdravotní pojištění (mám dítě ve školce, ale pobírám ČID). Jak to bude, když dostanu odstupné a budu pracovat na dohodu o provedení práce. Bude i nadále za mne stát platit zdravotní pojišťění? Děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
1. Pokud bylo Vaše místo zrušeno, náleží Vám výpověď z organizačního důvodu (§ 52 písm. c) zákoníku práce - nadbytečnost) s nárokem na odstupné. Tomuto zrušení místa musí předcházet rozhodnutí o zrušení místa a samozřejmě nesmí jít jen o předstíraný úkon, ale skutečně musí jít o zrušení, ne jen o změnu názvu pozice). Bránit se proti tomu samozřejmě dá v rámci žaloby na neplatnost skončení poměru, kterou podáváte Vy, jako osoba, která dostala výpověď pro nadbytečnost.

2. Pokud Vás již nechce zaměstnavatel zaměstnávat, musí Vám dát výpověď, příp. navrhne dohodu o skončení pracovního poměru. Nic jako výpověď dohodou neexistuje a to proto, že výpověď je jednostranný právní úkon (zaměstnavatele nebo zaměstnance) a dohoda dvoustranný (obě strany se ústně dohodly a následně svou ústní dohodu stvrdily písemně).
Abyste měla nárok na odstupné, musí být ve výpovědi, příp. v dohodě o ukončení pracovního poměru, uveden právě organizační důvod - nadbytečnost. Nepodepisujte takový úkon, ze kterého toto neplyne (dohodu, ve které není jasně uvedeno, že je z organizačních důvodů). Do podepsání dohody Vás nutit nemůže, výpověď Vám však pouze oznamuje (vizte výše).

3. Pokud nebudete s daným ukončením souhlasit, musíte se obrátit do 2 měs. na soud dle § 72 zákoníku práce s určením neplatnosti skončení pracovního poměru.

4. Nevím, co se myslí "rekvalifikací," protože tu zajišťuje Úřad práce. Zřejmě Vás chce proškolit na výkon jiné pracovní pozice, což můžete i odmítnout. Máte nárok na výkon té práce, kterou máte v pracovní smlouvě. Pokud samozřejmě neskončíte u zaměstnavatele a budete přeřazena na jinou pracovní pozici, žádné odstupné Vám v tu chvíli nenáleží.

5. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce DPP, zákonné odvody platí zaměstnavatel až při výdělku nad 10.000 Kč. Zda za Vás bude i nadále platit tyto odvody stát je třeba si ověřit na správě sociálního zabezpečení, neboť invalidní důchod se dělí na tři kategorie.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Spoludědic odmítá vyplatit podíl dědictví - jak postupovat?
- Dědic odmítá vyplatit dědický podíl druhému dědici - co dělat?
- Postup vymáhání dědického podílu dle dědického usnesení

Před mou plnoletostí jsem se dozvěděl, že budu dědit podíl z bytu po zesnulém dědovi, jelikož můj otec (který toto dědictví měl dostat) byl 19 let nezvěstný. Dohoda zněla, že jeden z dědiců (můj strýc) dostane byt a vyplatí ostatní dva dědice. Měl jsem dostat 274.000 Kč na účet, ale s penězi jsem mohl manipulovat až po dovršení plnoletosti.
Žádné peníze nepřišly a v den mých osmnáctých narozenin (2012) přišel rozsudek, který byl z roku 2009 a stálo v něm, že peníze z dědictví mi mají přijít na vkladní knížku založenou mým otcem v roce 1994 (který v tu dobu už byl nezvěstný). Můj otec byl nalezen a uvězněn v roce 2011 (rok před mojí zletilostí) a propuštěn v roce 2012. Díky otci jsem získal kontakt na strýce, který mi chce vyplatit pouze 210.000 Kč. Navíc otec o žádné vkladní knížce neví. Děkuji, Karel
 
ODPOVĚĎ:
V případě, že máte v usnesení o dědictví uvedeno, že máte nárok na určitou částku, tak ji můžete požadovat celou. Nepředpokládám, že by v dědickém usnesení bylo napsáno, že musí být částka vyplacena na konkrétní účet nebo vkladní knížku, což na povinnosti zaplatit nic nemění.
Pokud strýc nespolupracuje, předejte věc k řešení exekutorovi. Vyberte si exekutora a doneste mu usnesení o dědictví. Strýc pak bude muset finanční částku zaplatit, případně doložit, že již část zaplatil.
Před tím strýci můžete napsat dopis, kde ho vyzvete, aby Vám peníze vyplatit na konkrétní účet. Strýci by poté mělo být naprosto zřejmé, jakým způsobem má finanční prostředky uhradit a co ho v případě, že to neučiní čeká.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po babičce z matčiny strany - informace
- Dědění po babičce z otcovy strany - informace

Jsme tři bratři. Dědili jsme před 2008 majetek po matce, která 2003 dědila majetek po svém otci. Náš otec se majetku vzdal ve prospěch nás tří. Majetek jsme ponechali zdědit až po smrti naší babičky, ta teď zemřela a my jsme se dozvěděli, že svůj majetek odkázala v závěti jednomu z nás. Na co mají nárok zbylí bratři? Jednalo se o nemovitost o hodnotě 800.000 Kč.
2008 jsme dědili 1/4 majetku, která byla rozdělena na tři díly. Naš bratr tvrdí, že babička neměla žádné uspořené peníze, tudíž musel pohřeb platit, ale babička říkala, že na pohřeb má uspořeno a řekla nám i částku. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud hovoříte o dědictví po Vaší matce, kdy Váš otec z dědictví tehdy nic nechtěl, tak tuto skutečnost nelze započítat na další dědická řízení. Každé dědické řízení je individuální, v každém se dědici rozhodují zvlášť a nelze tuto skutečnost započítat z úřední povinnosti v dalším dědickém řízení.
Pokud jde o současné dědické řízení po babičce, tak z Vašeho dotazu si nejsem jistá, zda Vaše babička je matka otce nebo matky.
Pokud je to matka matky, tak se zákonný dědický podíl vypočítává následovně:
Pokud byla vdaná, tak její manžel má nárok na 1/2 majetku, který měli společný. Druhá polovina majetku je ta část, která půjde do dědictví a tu si dělí rovným dílem manžel a děti. Pokud by některé její dítě již nežilo (tedy varianta, že je to Vaše babička z matčiny strany), tak vnuci nastupují na místo svého předka, tedy konkrétně Vy tři byste nastupovali na místo Vaší matky a dělili se o její dědický podíl.
Pro příklad:
Paní Nováková je vdaná a má syna a dceru. Dcera zemřela ještě před paní Novákovou a má tři syny - vnuky paní Novákové. Dědický podíl jejího manžela a syna je u každého 1/3 a dědický podíl jejích vnuků je u každého 1/9.
Pokud jsou vnuci zletilí, mají nárok ze zákona na dědický podíl ve výši 1/2 zákonného podílu, tedy u příkladu výše na 1/18.
Pokud by babička nebyla vdaná, půjde celý její majetek ze zákona do dědictví. Potomci dědi rovným dílem, a pokud některý z nich zemřel před babičkou, tak na jeho místo nastupují jeho dědi, vnuci babičky.
Pokud by šlo o babičku ze strany otce a otec je stále naživu, tak vnuci nejsou vůbec zákonnými dědici a nemají nárok na dědický podíl. Na zákonný podíl bude mít její syn, tedy otec.

To vše výše uvedené je zákonný dědický podíl, který má svůj význam i v případě dědění ze závěti.
Budu předpokládat, že babička je matka matky a že žádné jiné potomky neměla a že jste tedy jedinými účastníky dědického řízení.
Poté sice závěť platí, ale Vy máte nárok na svůj zákonný podíl a pokud ho v dědickém řízení budete chtít, dostanete ho. Budete tedy dědicem a budete s bratrem uzavírat dědickou dohodu. Pokud dohodu neuzavřete, bude Vám dědictví potvrzeno podle dědických podílů. (tedy na každém aktivu z dědictví dostanete každý svůj podíl).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel zakázat zaměstnanci brigádu mimo zaměstnavatele?
- Zákaz brigády zaměstnanci mimo pracoviště - je to legální, oprávněné?
- Podmínky konkurenční doložky
- Odměna, kompenzace za konkurenční doložku od zaměstnavatele

Jsem ve výpovědní lhůtě, našla jsem si neoficiální brigádu a v pracovní smlouvě mám, že můžu pouze s jejich písemným souhlasem, ten ale nemám - nemám tedy souhlas zaměstnavatele s brigádou mimo pracoviště.
Chtějí podepsání dohody o ukončení pracovního poměru s okamžitou platností. Když jim jí nepodepíši, tak mě dají k soudu.
Zaměstnaná jsem jako servírka-barmanka. Brigádu je obsluha VLT a tudíž ve smlouvě mám jiné pracovní zařazení. Porušila jsem smlouvu? Je požadavek ve smlouvě vůbec oprávněný? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že nárok zaměstnavatele by soudem nebyl uznán, neboť se nejednalo o vyvážený právní vztah z důvodu, že Vám za tento zákaz jiné práce neposkytl náhradu (finanční). Dnes je možné sjednat tzv. konkurenční doložku, jejíž podmínkou je
a) konkurenční jednání,
b) finanční kompenzace.
Jelikož zaměstnavatel se omezil jen na prostý zákaz, domnívám se, že by ujednání ve smlouvě mohlo být považováno za neplatné. Dohodu o ukončení pracovního poměru nemusíte podepisovat, výhrůžky jsou celkem běžným jevem v pracovněprávních vztazích. Dohoda je od slova DOHODNOUT SE (oboustranný právní úkon) - pokud jste se nedohodli, nedošlo k dohodě a není tedy co podepisovat. Pokud Vás již zaměstnavatel nechce zaměstnávat, máte nárok na řádnou výpověď s 2 měsíční výpovědní dobou zakotvenou v Zákoníku práce.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vydědit dceru bez listiny o vydědění?
- Jak vydědit syna bez listiny o vydědění?
- Jak zajistit aby veškerý majetek zdědil jen jeden potomek?
- Vydědění z důvodu neprojevovaného zájmu potomka o rodiče - informace

Po otci jsem 2012 zdědila ½ rodinného domu. Jsem vdaná a mám dvě dcery z předchozího manželství. Protože chci, aby po mé smrti tuto ½ domu zdědila pouze má starší dcera, napíšu závěť. V případě mého manžela se závětí problém nebude, ale s mou mladší dcerou, narozenou 1981, asi ano. Tato dcera je vážně psychicky nemocná, ale není nesvéprávná. Od 18ti let s celou naší rodinou nekomunikuje. Posledních 6 let o ní vůbec nic nevíme. Proto bych chtěla, aby tu moji ½ domu zdědila pouze má starší dcera.
Musela bych mladší dceru zároveň se závětí i vydědit? Bylo by toto vydědění platné a konečné, nemohla by ho moje mladší dcera napadnout? Pokud ano, má starší dcera šanci?
Manžel má z předchozího manželství dva syny. V případě jeho smrti by jeho synové měli také nárok na zdědění podílu z výše uvedené ½ domu, který jsem zdědila po otci? Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu předpokládám, že Vaše mladší dcera není schopná se sama za sebe zúčastnit dědického řízení a jednat sama za sebe v tomto řízení. V takovém případě jí pro dědické řízení bude ustanoven opatrovník, který musí jednat v jejím zájmu a jehož úkony bude schvalovat opatrovnický soud.
Pokud napíšete pouze závěť, má Vaše mladší dcera automaticky nárok na polovinu svého dědického podílu ze zákona, tedy na 1/6 dědictví. Tuto bude muset dostat i když napíšete závěť, jinak opatrovnický soud za Vaši mladší dceru jednání jejího opatrovníka neschválí a dědické řízení se nebude moci ukončit.
Pokud napíšete listinu o vydědění, tak máte pouze 4 důvody k vydědění. Je však třeba zkoumat, zda je jeden z vyděděcích důvodů oprávněný (tedy zda byly splněny podmínky pro vydědění). Pokud byste užila důvod k vydědění, že o Vás trvale neprojevuje opravdový zájem, vždy se zkoumá, zda jste Vy sama nezapříčinila to, že o Vás tento zájem dcera neprojevuje (tedy sama jste nezavdala příčinu svým chováním a jednáním k tomu, že dcera od 18 let s Vámi nekomunikuje). Navíc se musí přihlédnout k tomu, že je vážně psychicky nemocná, bude taky třeba přihlédnout k tomu, zda byla Vaše mladší dcera schopna tento opravdový zájem projevit.
Obecně tedy mohu říci, že závěť ani listina o vydědění Vám nedává stoprocentní jistotu, že dům nabude Vaše starší dcera. Dokonce se domnívám, že takové vydědění by nebylo platné a Vaše starší dcera nemá příliš šance. Neznám však všechny okolnosti Vašeho případu, soud vždy každou situaci posuzuje celkově.
Synové Vašeho manžela by nemohli být Vašimi dědici ze zákona. Mohli by se stát Vašimi dědici pouze v případě, že napíšete závěť a v ní jim odkážete svůj majetek.
V případě, že chcete mít jistotu, že Vaše starší dcera nabude Váš dům, můžete jí ho darovat za života (zvyklý postup je zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti). Potom nebude z tohoto domu starší dcera povinna vyplatit žádnou finanční částku. V úvahu by připadalo započtení daru v dědickém řízení.

_

RODINA-SJM
- Je možné uzavřít předmanželskou smlouvu po svatbě?
- Uzavření předmanželské smlouvy po svatbě, sňatku - informace
- Je možné uzavřít předmanželskou smlouvu bez notáře, právníka, advokáta?
- Jsou zapotřebí svědci při uzavření předmanželské smlouvy?
- Rozšíření, dodatek předmanželské smlouvy během manželství
- Zúžení společného jmění manželů u soudu - kdy se provádí?
- Zúžení SJM u soudu - kdy se řeší majetek soudně a ne u notáře?

Mám následující dotaz k náležitostem a provedení předmanželské smlouvy:
Musí být uzavřena předmanželská smlouva před datem konání sňatku? Lze předmanželskou smlouvu uzavřít i po uzavření sňatku. Musí předmanželskou smlouvu uzavřít advokát nebo notář? Jaký je notářský poplatek? Lze předmanželskou smlouvu uzavřít jen s úředně ověřenými podpisy manželů bez účasti advokáta, notáře? Musí smlouvu podepsat svědkové (též ověřené podpisy)? Lze tuto smlouvu po svatbě kdykoliv po dohodě obou partnerů změnit nebo doplnit formou dodatku k předmanželské smlouvě? V případě, že předmanželská smlouva nelze uzavřít po datumu sňatku, lze ji nahradit jiným druhem smlouvy, která by stejným, platným způsobem právně upravila majetkové a další vztahy mezi manželem a manželkou.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Majetek mezi manželi lze upravit před vznikem manželství nebo i po jeho vzniku.
Všechny tyto kroky lze učinit před vznikem manželství pouze u notáře formou notářského zápisu, žádným jiným způsobem nelze společné jmění manželů upravit.
Po vzniku manželství lze společné jmění manželů upravit opět jen u notáře formou notářského zápisu nebo dále u soudu. U soudu však pouze po splnění dalších podmínek, tedy např. když jeden z manželů podniká nebo je neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
Poplatek u notáře u smlouvy uzavřené před vznikem manželství činí cca 4.500,- Kč. Po vzniku manželství je odměna notáře různá a vypočítává se z majetku, který se zužuje, případně rozšiřuje.
Po svatbě lze tuto smlouvu kdykoli změnit a to opět pouze u notáře formou notářského zápisu. Lze tedy již zúžené společné jmění manželů zpět rozšířit, nebo upravit jiným způsobem.
Nejvíce lze společné jmění manželů zúžit o všechen majetek vyjma obvyklého vybavení společné domácnosti.
Je však třeba mít na paměti, že žádný z těchto kroků nemá vliv při výkonu rozhodnutí (exekuci) - ze zákona se k nim nepřihlíží. Pro věřitele je závazné také pouze tehdy, pokud se zúžením SJM byli předem seznámeni a znají jeho obsah. Důkazní břemeno (dokázání, že budoucí věřitel věděl o zúžení SJM) je na manželích.
Detailní informace o předmanželské smlouvě, rozšíření a zúžení společného jmění manželů SJM a notářských poplatcích jsou detailně uvedené zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/89/3181-spolecne-jmeni-manzelu-informace.html

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Je v závěti nutné upravit, že družstevní byt je už byt v osobním vlastnictví?
- Změna družestvního bytu na v osobním vlastnictví, vliv na závěť
- Závěť na družstevní byt který se změnil na v osobním vlastnictví

Strýc (88 roků) sepsal u notáře závěť, ve které stojí, že odkazuje svůj družstevní byt svému vnukovi. Ostatní dědice vydědil formou samostatné Listiny o vydědění, která je též u notáře uložena.
V době sepsání závěti se tedy jednalo o družstevní byt. Letos t.j. v roce 2013 byl družstevní byt převeden do osobního vlastnictví mého strýce.
Je třeba změnit formulaci závěti dodatkem, že předmětem děditství není družstevní byt, ale byt v osobním vlastnictví?
Děkuji, Vanda
 
ODPOVĚĎ:
Závěť se vždy vykládá podle vůle pořizovatele závěti. Ve Vašem případě je naprosto jednoznačné, že strýc si přál, aby jeho vnuk měl dříve družstevní byt, dnes byt v osobním vlastnictví. Tato skutečnost je jednoznačná a není tedy potřeba závěť měnit.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit pračku matce s dětmi?
- Patří pračka mezi exekučně nezabavitelné předměty?
- Zabavení pračky exekutorem a rozhodnutí soudu 10 Co 932/2004

Jako matce-samoživitelce tří děti (4, 6 a 10 let) mi byla exekutorem (Vrána Přerov) zabavena a odvezena pračka a oblepené celé vybavení bytu (pro dluhy mého bývalého manžela). Po podání vylučovací žaloby mi bylo rozsudkem vše vráceno (vyškrtnuto ze soupisu) jelikož jsem prokázala že věci nejsou moje. Pračku jsem si musela (po roce soudních tahanic) na vlastní náklady z Přerova dovézt a zjistila jsem, že je nefunkční a povrchově značně poškozená.
Kdo mi nahradí soudní poplatek za žalobu, škodu na pračce a náklady na praní mimo domácnost (prala jsem u matky, bratra a známých). Je pravdou, že pračka je v mém případě věc která spadá do kategorie "nepodléhající exekuci" z důvodu nezbytného uspokojování hmotných potřeb mých a mých 3 nezletilých detí a jejíž prodej by mohl být v rozporu s morálnimi pravidly? Nepochybil zde exekutor? Mimochodem mi nebyla přiznána náhrada nákladu řízení (oprávněný se proti ní odvolal) z důvodu nepodání žádosti na oprávněného, aby on požádal exekutora o vyloučení sepsaných věcí ještě před podáním vylučovací žaloby. Přičemž všude a všemi je doporučováno podávat v takové situaci vylučovací žalobu - taktéž učinil i můj právník a bohužel neuspěl. Mám nárok na náhradu mně vzniklé škody? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zda je automatická pračka věc nepodléhající exekuci (tedy věcí, jež "povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny"), je poměrně složitá otázka.
Základním rozhodnutím v tomto případě je rozhodnutí soudu sp. zn. 10 Co 932/2004, v němž soud dospěl k závěru, že "je nepochybné, že již po delší dobu automatická pračka představuje obvyklé vybavení domácností, což je jednak důsledkem relativně zvýšené životní úrovně ve společnosti a jednak cenovou dostupností pořízení tohoto typu pračky v porovnání s průměrným měsíčním příjmem (platem, mzdou) v České republice. Skutečnost, že automatická pračka představuje obvyklé vybavení domácnosti však ještě - jak již shora bylo rozvedeno - sama o sobě nemůže vést k závěru o vyloučení takové věci z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 322 odst. 1, 2 písm. a) Občanského soudního řádu. K aplikaci cit. ust. lze přistoupit jen v tom případě, pakliže kromě splnění podmínky, že jde o věc představující obvyklé vybavení domácnosti, lze pozitivně odpovědět na otázku, zda takovou věc povinný (objektivně) nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých či své rodiny. V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že předmětnou pračku povinný ani jeho rodina nezbytně nepotřebuje k uspokojování jeho (jejich) potřeb. Dostupnost pořízení „běžné“ pračky (bez automatického programu), která rovněž splňuje účel, pro nějž se tato mobilie pořizuje (praní prádla), ve vazbě na zjištění, že žalobkyně (manželka povinného) nepečuje již o děti útlého věku (v domácnosti s ní bydlí děti ve věku 14 a 18 let) totiž vytěsňuje závěr, že předmětná automatická pračka, nezávisle na to, v jakém rozsahu je povinným či členy jeho rodiny, resp. (fakticky) žalobkyní používána, představuje věc, která je ve smyslu ust. § 322 odst. 1. OSŘ vyloučena z výkonu rozhodnutí vedeného proti povinnému - manželu žalobkyně."
Proto nelze jednoznačně konstatovat, že automatická pračka je či není věcí vyloučenou z výkonu rozhodnutí, byť ve Váš prospěch by byla péče o děti nízkého věku, a tedy ani zkonstatovat, že pochybil exekutor.
Ve věci škody doporučuji obrátit se na exekutora, zejména v případě, že soud rozhodl na základě podkladů, které měl exekutor k dispozici od Vás. Pokud by soud zkonstatoval nepřípustnost výkonu rozhodnutí postižením automatické pračky, bylo by možné uvažovat o náhradě nákladů souvisejících se zajištěním praní prádla jiným způsobem, v tomto případě bude vymáhání náhrady těchto nákladů složitější, ale zkusit to také lze (problém bude mj. s vyčíslením škody).
Ve věci náhrady nákladů doporučuji v probíhajícím řízení uvést (a to v případě, že soud rozhodl na základě podkladů, které měl exekutor k dispozici od Vás), že exekutorovi bylo vlastnické právo 3. osoby prokázáno tak, že jej soud dokázal zkonstatovat, a skutečnost, že exekutor a oprávněný spolu nekomunikují nemůže jít k tíži povinného.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak zjistit jestli je v kupovaném bytě nájemní vztah
- Jak zjistit jestli je v kupovaném domě nájemní vztah
- Jak pojistit neexistenci nájemního vztahu ke kupovanému bytu?
- Zamlčení nájmu prodajícím - jde o právní vadu dle Občanského zákoníku?
- Právní vada prodávané nemovitosti - § 499, 596 Občanského zákoníku
- Jak zajistit v kupní smlouvě že v nemovitosti není nájemní vztah
- Zajištění neexistence nájemního vztahu v kupovaném bytě, domě
- Smluvní pokuta za zatajení nájemního vztahu při prodeji nemovitosti
- Odstoupení od kupní smlouvy pro zjištění nájemního vztahu nemovitosti

Kupuji byt a rád bych si ověřil, že na bytu nevázne žádná nájemní smlouva, abych nekoupil byt s nájemníkem. Majitel bytu samozřejmě tvrdí že ne. Pomůže mi nějak prohlášení prodávajícího v kupní smlouvě, že věc nemá právní vady dle § 499 Občanského zákoníku? Je zamlčená nájemní smlouva ke kupovanému bytu právní vadou? A pokud bych po koupi zjistil, že taková nájemní smlouva existuje, jak by se v tomto případě uplatnila odpovědnost prodávajícího za vady (resp. jak se legálně s nájemníkem vypořádat)? Děkuji. Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 680/2 Občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Maximální obezřetnost při koupi bytu je proto bezpochyby namístě.
Existenci nájmu předmětu koupě, kterou pronajímatel kupujícímu zatají je samozřejmě možné chápat jako právní vadu ve smyslu Vámi zmiňovaného § 499 Občanského zákoníku, resp. § 596 a násl. Občanského zákoníku. V této souvislosti Vám lze doporučit včlenit do textu kupní smlouvy následující ustanovení:
1/ Výslovné prohlášení prodávajícího, že na předmětu koupě neváznou žádné právní vady, a to zejména, že předmět koupě není pronajat třetí osobě. V této souvislosti je v kupní smlouvě rovněž možné uvést, že „… smluvní strany sjednaly, že pro účely této smlouvy a právního vztahu touto smlouvou založeného bude za právní vadu předmětu koupě považována zejména existence nájemního vztahu mezi prodávajícím, jako pronajímatelem, a třetí osobou, jako nájemcem … “.
2/ Dle § 48/1 Občanského zákoníku platí, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. V této souvislosti Vám proto lze doporučit sjednat v kupní smlouvě (s výslovným odkazem na shora citované ustanovení Občanského zákoníku) Vaše právo od této smlouvy odstoupit, pokud se prohlášení prodávajícího o právní bezvadnosti předmětu koupě ukáže nepravdivým. V případě odstoupení od kupní smlouvy by pak bylo zapotřebí vrátit si navzájem poskytnutá plnění, t. j. byt oproti zaplacené kupní ceně; smluvní klauzule o právu odstoupit od smlouvy však může fungovat rovněž jako pouhý prostředek legálního právního nátlaku na prodávajícího.
3/ Pravdomluvnost prodávajícího pak může být zajištěna rovněž smluvní pokutou (§ 544 a § 545 Občanského zákoníku).
Pokud by po prodeji předmětného bytu vyšlo najevo, že zde nájemní vztah skutečně existuje (a kupní smlouva by neobsahovala ujednání o odstoupení, ad 2/ výše), bylo by současně možné uvažovat o vznikurelativní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy (§ 49a Občanského zákoníku), a to pro omyl kupujícího, shora doporučená ustanovení kupní smlouvy jsou však pro případné řešení nežádoucí situace vhodnější.
Pokud by prodávající porušil svou smluvní povinnost a existenci nájemního vztahu Vám zatajil, nebude mít tato skutečnost samozřejmě žádný vliv na kontinuální pokračování nájemního vztahu, tzn. že byste se i přesto stal pronajímatelem předmětného bytu (samozřejmě v případě, že byste od kupní smlouvy následně neodstoupil). V takovém případě by bylo možné ukončit nájemní vztah buď písemnou dohodou s nájemcem (§ 710/1 Občanského zákoníku) či písemnou výpovědí (kterou byste však mohl nájemci dát pouze z některého z důvodů dle § 711/2 či § 711a/1 Občanského zákoníku). V úvahu pak samozřejmě přichází rovněž uplynutí doby (§ 710/3 Občanského zákoníku) či odstoupení od nájemní smlouvy (§ 679/3 Občanského zákoníku). Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s dalšími podrobnostmi.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dojde-li k prodeji bytu po 1. 1. 2014 (a nabude-li k tomuto datu účinnosti nový občanský zákoník), budou na Vás (v případě zatajené existence nájemního vztahu) převedena pouze taková ujednání nájemní smlouvy, jaká odpovídají znění nového občanského zákoníku, tzn. žádné povinnosti nad jeho rámec (§ 2221/2 nového občanského zákoníku). Změna vlastnictví bytu však ani za účinnosti nového občanského zákoníku nebude důvodem pro výpověď z nájmu bytu (§ 2224 nového občanského zákoníku).

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Dodatečné odvolání souhlasu s uzavřením již podepsané smlouvy?
- Dokdy je možné odvolat souhlas s uzavřením smlouvy dle OZ?
- Lhůta na odvolání souhlasu s uzavřením smlouvy
- Odvolání souhlasu o právu provést stavbu - informace
- Odvolání souhlasu o právu výstavby - informace

Bydlím v bytovém domě SVJ, byt v soukromém vlastnictví. 06/2012 jsme se na schůzi SVJ dohodli na přistavění sklepů na pozemku u domu. Krom jednoho člena SVJ všichni souhlasili, podepsali jsme "smlouvu o právu provést stavbu" - podklad pro stavební úřad. Bude probíhat soud, který nahradí souhlas posledního člena SVJ.
Přestalo se mi líbit chování zástupců SVJ, souhlas jsem si rozmyslel. Mohu svůj souhlas na smlouvě o právu provést stavbu nějakým způsobem dodatečně odvolat? Děkuji, Milan
 
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě se jedná o smlouvu o výstavbě dle § 17 a násl. zákona o vlastnictví bytů. V této souvislosti je podstatné, kdo představuje strany této smlouvy, resp. zda byla smlouva již podepsána všemi smluvními stranami.
Byla-li již smlouva podepsána všemi smluvními stranami, došlo ke vzniku touto smlouvou sledovaného závazkového vztahu, tzn. že svůj souhlas (vyjádřený podpisem smlouvy) již dodatečně odvolat nemůžete a smlouvou jste (stejně jako zbývající smluvní strany) vázán. K ukončení platnosti smlouvy tak může dojít pouze na základě písemné dohody všech smluvních stran, odstoupením či výpovědí (resp. způsobem, který tato smlouva pro ukončení své platnosti zakotvuje).
Pokud byl návrh smlouvy o výstavbě podepsán zatím pouze jednou smluvní stranou, bylo by možné uvažovat o jeho zrušení, resp. odvolání, a to postupem a za podmínek dle § 43a Občanského zákoníku.

_


OBČAN-BYLDENÍ, SOUSEDI
- Jak donutit souseda aby oplotil svůj pozemek
- Sousedovi utíkají z pozemku zvířata - jak ho donutit oplotit pozemek?
- Mohu se soudně domáhat oplocení sousedova pozemku?
- Může soud přikázat oplotit pozemek souseda ze kterého utíkají domácí zvířata?
- Jak zabránit vnikání sousedových psů na můj pozemek?
- Sousedská žaloba na opocení pozemku - utíkání zvířat ze sousedova pozemku

Sousedovi vlčáci nám napadli jorkšírka. Utekl nám dírou v plotě o které jsme nevěděli, sousedův plot tam není skoro žádný. Vlčáci našeho pejska pokousali tak, že nepomohla ani operace, pejsek nám po týdnu zemřel.
Nechci po sousedovi žádné finanční vyrovnání, byla to chyba naše, stejně jako jeho. Jde mi jen o to, že mi jsme udělali celý nový plot, ale soused se nemá k tomu, aby udělal pořádný plot i on. Jeho vlčáci stále utíkají a já se bojím jít se svými dalšími psy na zahradu, protože ti jeho se k nám můžou dostat.
Máme plot vysoký 1m. Myslím, že k velikosti jorkšíra to stačí. Jak donutit souseda, aby udělal pořádný plot i on, aby se tragédie znovu neopakovala - tzn. aby nemohli vlčáci přes plot přeskočit nebo ho jinak překonat? Zuzana
 
ODPOVĚĎ:
Nebude-li dohoda s Vaším sousedem možná, resp. nebude-li Váš soused reagovat ani na písemnou výzvu k řešení nežádoucí situace, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s tzv. sousedskou žalobou.
Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci (zde pozemku) zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto mimo jiné nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. Dle § 127/2 Občanského zákoníku pak platí, že je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.
V případně podané žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména kopie již proběhlé písemné komunikace, fotodokumentaci, písemné doklady o usmrcení Vašeho psa, navržení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o situaci povědomí), přičemž v žalobě se můžete domáhat, aby Váš soused zabránil dalšímu vnikání jeho psů na Váš pozemek, popř. aby Váš soused příslušnou část svého pozemku řádně oplotil (formulaci tohoto požadavku ponechávám na Vašem uvážení).
Pro přípravu zmíněné žaloby (stejně jako pro následující soudní řízení) se můžete nechat zastoupit advokátem:
http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možný pronájem pozemku s věcným břemenem?
- Možnosti zrušení věcného břemene - § 151p Občanského zákoníku
- Je nutné ohlásit majiteli pozemku vstup na pozemku v rámci věcného břemene
- Vstup na pozemek v rámci věcného břemene - je nutné informovat majitele?

Máme zřízené věcné břemeno vedení potrubí vody od naší studny. Je zde také uvedena chůze a udržovací práce. Věcené břemeno je zapsané v katastru nemovitostí. Smlouva je mezi námi a obcí, které pozemek patří. Obec pravděpodobně pronajala tento pozemek sousedovi, který vyžaduje, abychom mu ohlašovali pokaždé, když budeme jít chtít ke studni. Přístup zatarasil drátěnými vrátky, která jsou mobilní, zatím nejsou zamčená. Má na toto jednání právo? Může takový pozemek obec vůbec pronajmout? Soused si také přímo na vedení potrubí postavil mobilní bazén o průměru cca 5 m.
Studnu jsme nechali vyčistit. Mysleli jsme si, že se smlouvu o věcném břemeni nemusíme nikomu čištění ohlašovat. Starosta nás ale celkem hrubě upozornil, že jsme mu čištění měli ohlásit. Má pravdu nebo ne? Může starosta jako zástupce obce věcné břemeno zrušit? Děkuji, Zdeňka
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nájem pozemku zatíženého věcným břemenem:
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nevylučuje, aby byl pozemek zatížený věcným břemenem navíc pronajat třetí osobě, postup obce lze proto označit za právně přípustný. Současně však platí, že pronajmutím předmětného pozemku nesmí dojít k omezení Vašich práv vyplývajících ze zřízeného věcného břemene; v opačném případě by bylo možné se domáhat (a to i soudní cestou), aby Vám obec umožnila výkon práv odpovídajících věcnému břemeni v tom rozsahu, v jakém bylo věcné břemeno původně sjednáno (předpokládám však, že pronajmutím pozemku k tomuto omezení zatím nedošlo).
2/ Oznamování čištění studny a vstupu na pozemek:
V této souvislosti je klíčovou samozřejmě smlouva o zřízení věcného břemene, kterou jste s obcí uzavřela. Je-li studna samostatnou stavbou ve Vašem vlastnictví a nezakotvuje-li smlouva o zřízení věcného břemene Vaši oznamovací povinnost vůči obci, nemůže po Vás starosta obce žádné informování o zamýšleném čištění studny vyžadovat. Zároveň však samozřejmě platí, že právo odpovídající věcnému břemeni nemůžete vykonávat neomezeně, je přirozeně nutné se vyvarovat takového výkonu Vašich oprávnění, který by obci znemožňoval výkon jejích vlastnických práv či způsoboval na zatíženém pozemku škodu apod. (což však ve Vašem případě nepředpokládám).
Vznik jakékoli oznamovací povinnosti ve vztahu k nájemci předmětného pozemku je pak samozřejmě vyloučen.
3/ Zrušení věcného břemene starostou:
K zániku věcného břemene může dojít některým ze způsobů dle § 151p Občanského zákoníku. Ve Vašem případě přichází v úvahu zejména ukončení platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, a to buď písemnou dohodou mezi Vámi a obcí (kterýžto způsob opět nepředpokládám) či jednostranným právním úkonem ze strany obce (zejména pak výpovědí či odstoupením). Pro učinění závěru o možnostech obce ukončit jednostranně platnost smlouvy o zřízení věcného břemene by však bylo nutné se seznámit s textem této smlouvy. Ukončení platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. zánik věcného břemene pak musí být v každém případě promítnut do katastru nemovitostí.

RODINA-SJM
- Manžel zadržuje peníze z prodeje nemovitosti - jak se k penězům dostat?
- Zadržování peněz v SJM manželem, manželkou - jak zajistit vydání?
- Je možné podat žalobu na vydání peněz ze SJM?
- Napadnutí investování peněz SJM bez souhlasu druhého manžela - § 145 odst. 2 OZ
- Lhůta na napdnutí investování peněz ze SJM jedním z manželů
- Manžel brání v nakládání s penězy v SJM - co dělat?
- Zúžení SJM z důvodu zadržování peněz SJM jedním z manželů

Od 1.9.2007-31.8.2009 jsem byla pracovně v cizině. Manžel prodal nemovitost "A" v SJM (cca 4.000.000 Kč) - na základě mé plné moci. Kupní cenu si poslal na svůj bankovní účet. Část peněz použil na rekonstrukci našeho bytu "B" též v SJM. Z bytu SJM jsem odešla. Potřebuji pořídit vlastní bydlení a požaduji od manžela část zbylých peněz. Odmítá poskytnout, přivlastnil si je. Možná peníze utratil. Nejsme rozvedeni. Jakým postupem mohu dostat podíl peněz ze společného jmění manželů SJM? Lze podat žalobu? Pokud ano, je lepší žalovat konkrétní částku nebo toto ponechat na soudu? Šlo by žalovat zároveň i rozdělení a vypořádání SJM manželů? Do bytu v SJM, který nyní užívá pouze manžel, jsem vložila při koupi i své výlučné finance z prodeje mé vlastní nemovitosti.
Dá se snížit manželův podíl na bytě "B" o můj podíl z kupní ceny nemovitosti "A" - např. 40-60%? Jaký postup byste doporučili? Jaká je výše soudních poplatků? Děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Skutečnost o vložení výlučných finančních prostředků do společného majetku byste musela prokázat, což je otázkou, zda k tomu máte důkazní prostředky.
Možnosti řešení jsou dvě:
1) pokud víte, do čeho manžel peníze investoval a jednalo se o investici překračující obvyklou správu majetku (např. koupě nemovitosti, investování do investičních nástrojů apod.), lze tyto úkony účinně napadnout pro neplatnost podle § 145 odst. 2 Občanského zákoníku přičemž se jedná o neplatnost relativní, tedy takovou, kterou je nutné namítnout do 3 let o okamžiku, kdy k investici došlo.
2) pokud nevíte do čeho investoval nebo peníze pouze utratil bez toho, aby za ně něco získal lze postupovat podle § 148 Občanského zákoníku a podat návrh na zúžení SJM (tím by se zároveň museli určit podíly na vašem společném majetku).
3) stejný postup jako je v bodu 2. lze použít v případě, že Vám manžel zabraňuje v nakládání se společnými finančními prostředky.
V tomto případě doporučuji příliš neotálet a obrátit se na advokáta k nalezení nejvhodnějšího řešení, dokud máte ještě nějaký společný majetek. Před jakýmkoliv úkonem doporučuji zjistit, jaké jsou manželovy závazky.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Hrazení pohřbu zesnulého a dědické řízení
- Jak vypořádat dluh za pohřeb v dědickém řízení - informace
- Dědické řízení a uhrazení, zaplacení pohřbu vypraviteli
- Placení poplatků v bytě zesnulého zůstavitele v době do uzavření dědického řízení
- Kdo z dědiců platí jaký podíl za pohřeb zemřelého zůstavitele?
- Kdo platí poplatky do fondu oprav před uzavřením dědického řízení?

Jsme tři sourozenci a nedávno nám zemřel tatínek. Chtěl bych se zeptat na několik věcí ohledně dědického řízení, abych předešel pozdějším problémům. Vztahy mezi námi nejsou totiž zrovna ideální.
1. Pohřeb jsem zařizoval i platil já, lze zahrnout náklady na pohřeb do dědického řízení tak, aby se každý ze sourozenců podílel rovným dílem?
2. Jak nejlépe vyřešit platbu za náhrobek a související práce, které podle doporučení mají proběhnout až po roce, tak aby byly uhrazeny z pozůstalosti? Jde o to, že mám, bohužel, důvodné obavy, že kdyby byly peníze vyplaceny před touto platbou, sourozenci by je již nechtěli k tomuto účelu použít.
3. Tatínek měl byt v osobním vlastnictví, jak postupovat při placení měsíčního poplatku za byt tak, aby se na těchto nákladech podíleli všichni sourozenci.
Měsíčními poplatky za byt myslím měsíční platby do fondu oprav, za elektřinu ve společných prostorách, odvoz odpadků, výtah. Děkuji, David


ODPOVĚĎ:
Podle § 470 občanského zákoníku platí, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Je-li více dědiců, odpovídá každý z nich za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele v poměru toho, co z dědictví nabyl, k celému dědictví (nikoliv solidárně).
Vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku mezi dědici, nelze ji zahrnout do dědického řízení (samozřejmě vyjma situace, kdy je uzavřena dědická dohoda, v níž jsou zohledněny vynaložené náklady na pohřeb jedním dědicem).
Pokud vlastník bytu zemřel, je nutné nahlásit tuto skutečnost všem smluvním subjektům (dodavatelé energií, vody, poskytovatel internetu apod.); s bytem se dále pojí poplatky za služby, které již nebudou využívány. Obvyklé náklady bydlení nemají časový "přesah".
Osud těchto poplatků spojených s bytem je poměrně složitý. Je na místě doporučit, abyste poplatky co nejdříve konzultoval s přidělenou notářkou nebo notářem. S velkou pravděpodobností Vám doporučí provádět úhrady a poměrnou část (pokud se nestanete výhradním vlastníkem bytu) následně vymáhal po dědicích, pokud nabudou dědický podíl na bytě.
Problém dědictví nemovitosti spočívá v tom, že dědictví se může projednávat poměrně dlouhou dobu, ale dědici jej nabudou ke dni smrti zůstavitele, takže u nemovitosti nedojde k prodlevě ve vlastnictví, a tedy i "dluhy" tohoto typu na nemovitosti váznoucí budou někomu konkrétnímu přináležet.
V případě, že je více dědiců (o nichž se ví, že dědictví neodmítnou), tak se takto vznikající závazky obvykle doplácí zpětně; v případě, že nemovitost dědí více dědiců, tak podle poměrů dědických podílů. Jestliže nemovitost nabude více dědiců (od čehož Vás pravděpodobně bude notář odrazovat a lze doporučit, abyste se snažili dědickou shodu snažili vést jiným směrem než děděním bytu více dědici), budou v postavení podílových spoluvlastníků, kteří za závazky ručí solidárně (tedy každý do plné výše s tím, že vůči ostatním má právo na úhradu ve výši, v jaké plnil za jiné).

_


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění spolužijící osobou - který majetek je z dědictví vyloučen?
- Jak projevit nesouhlas s cenou firmy v dědictví, dědickém řízení?
- Ocenění firmy v dědickém řízení - informace
- Kdo platí znalce k ocenění dědictví, dědických podílů - informace

01/2013 zemřel můj přítel, žili jsme spolu více jak dva roky. přítel neměl žádné děti, tudíž dědit budou přítelovi rodiče a já. Chtěla bych se zeptat, zda všechen přítelův majetek budeme dědit na 1/3 nebo zda je nějaký majetek, zE kterého jsem jako osoba spolužijící vyloučena. Dále bych se chtěla zeptat, můj přítel byl spolumajitelem několika firem, dvě firmy zakládal v době, kdy jsme spolu již žili. Týká se mě v pozůstalosti také podíl na firmě? A pokud ano, mám možnost se nějak bránit proti tomu, že přítelův společník vyčíslil do pozůstalosti pouze aktiva a pasiva firmy a zisk z předešlého roku a z tohoto vypočítal přítelův podíl. Přihlédnuto však nebylo ke know-how firmy, zavedené značce ani k její mnohaleté tradici, což jistě značně zvyšuje hodnotu podílu. Děkuji, Mirka
 
ODPOVĚĎ:
S rodiči Vašeho přítele budete dědit každý k jedné třetině majetku v dědictví. Firma Vašeho přítele bude některým způsobem v dědictví zohledněna. Záleží, zda je to firma fyzické osoby podnikatele nebo obchodní podíl ve společnosti. V případě společnosti s ručením omezeným také záleží na znění společenské smlouvy konkrétní společnosti.
Pokud nebudete souhlasit s cenou firmy, vždy můžete tuto skutečnost namítnout. Je pak možné se souhlasem všech dědiců stanovit jinou cenu firmy. Dále je možné navrhnout, aby byl ustanoven znalec k ocenění firmy. Je však třeba mít na paměti, že tohoto znalce pak platí dědicové v tom poměru, v jakém nabyli majetek z dědictví.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak může vnuk zjistit jestli dědil jeho otec po dědečkovi, babičce

Tento rok (2013) mi umřel otec, který byl nevlastním synem. Vlastního otce měl napsaného v rodném listu. Jeho vlastní otec se s babičkou neoženil a odstěhoval se na Slovensko a s otcem se pravděpodobně nestýkal a nikdy nesetkal. Alimenty neplatil, jelikož se babička vdala. S mým otcem jsem jeho vinou nebyl v kontaktu. Je nějaká možnost, že se dozvím, pokud zemře otec mého otce? Nebo lze zjistit, zda je již po smrti? A pokud by "otec mého otce" zemřel dříve, než můj otec, ale můj otec nevěděl o smrti, přechází dědická práva na mě? Dědictví po otci jsem odmítl, jelikož mi bylo řečeno, že jsou pouze dluhy (byl bezdomovec) a když se řešilo dědictví po mém otci, tak se mě notář pouze zeptal, zda vím, jestli je jeho otec stále naživu, že on to neví. Nic víc. A lze nějak zjistit, zda otec dědil? Děkuji, František
 
ODPOVĚĎ:
Dědické řízení může skončit dvěma různými způsoby, a to zastavením řízení, nebo jeho projednáním.
Pokud se řízení zastavuje znamená to, že zůstavitel nemá žádný majetek, nebo jde pouze o majetek nepatrné hodnoty (cca. do 20-30 tis. Kč). V takovém případě se dědici nevolají a případný drobný majetek se vydá vypraviteli pohřbu. Pokud by tedy majetek Vašeho praotce byl takto malý, vůbec byste se o jeho smrti nedozvěděl. (Ani Váš otec, pokud zemřel ještě za jeho života).
Další možnost je, že Váš praotec již zemřel a Váš otec dědil. Tuto skutečnost si nemůžete žádným způsobem ověřit.
Pokud je stále naživu a zanechá majetek, platí pravidlo (i na Slovensku), že Vy spolu se všemi ostatními dětmi Vašeho otce nastupujete na jeho místo v dědickém řízení po Vašem praotci a notář Vás pak bude vyrozumívat o dědickém právu a je pravděpodobné, že Vás pozve k jednání. Skutečnost, že jste po svém otci dědictví odmítl v tomto ohledu nehraje žádnou roli.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak odmítnout dědictví ve prospěch matky aby nedědili ostatní sourozenci?
- Jak odmítnout dědictví ve prospěch otce aby nedědili ostatní sourozenci?
- Kdo zdědí odmítnuté dědictví v dědickém řízení?
- Přenechání dědictví dědickou dohodou - informace, postup
- Mohu odmítnout dědictví když mám děti (syna, dceru)?


Zemřel otec, chci se vzdát dědictví peněz ve prospěch matky. Dědit budou ještě 2 vnuci po zemřelé sestře. Bude se započítávat můj díl jen matce, nebo se bude rozdělovat mezi matku a vnuky? Děkuji za odpověď. Alexandra
 
ODPOVĚĎ:
Vzdání se dědictví může mít dvě formy. Tou první je odmítnutí dědictví, kdy zcela přestáváte být účastníkem řízení a Váš dědický podíl si rozdělí ostatní dědicové. V takovém případě již nemůžete dále ovlivnit, jakým způsobem si ostatní dědicové majetek z dědictví rozdělí. Pokud jste dědic I. dědické skupiny, tedy dědíte jako potomek po svých předcích (otci, matce, dědovi, babičce...) a dědictví odmítnete, automaticky ze zákona na Vaše místo nastoupí Vaše děti, pokud nějaké máte a tyto se stávají dědici. Pokud by byly nezletilé, odmítnutí za tyto nezletilé děti schvaluje opatrovnický soud a ten odmítnutí schválí pouze pokud je to v zájmu nezletilých, tedy pouze pokud je dědictví předluženo.
Druhá možnost je taková, že dědictví neodmítnete, budete mít nárok na svůj dědický podíl a v rámci dědické dohody budete chtít, aby podíl, na který máte nárok připadl Vaší matce. Zde pak máte možnost jednoznačně ovlivnit znění dohody, neboť dohodu musí uzavřít všichni dědicové bez výjimky.
Obecně tedy platí, že pokud máte děti, dědictví není předluženo a dědí se po předcích v přímé linii (tedy po otci, matce, babičce, dědovi...), tak není odmítnutí dědictví vhodné, ale vhodnější je dědictví neodmítnout a uzavřít jako dědic dědickou dohodu, že z dědictví nic nenabýváte a Váš podíl připadne ostatním dědicům, podle Vašeho výběru.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Může rodič platící výživné žádat VŠ o informaci o ukončení studia potomka?
- Může škola informovat rodiče platícího výživné o ukončení studia?
- Může škola informovat rodiče platícího alimenty o ukončení studia?
- Může rodič platící alimenty žádat VŠ o informaci o ukončení studia potomka?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu otci platícímu výživné?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu rodiči platícímu výživné?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu otci platícímu alimenty?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu rodiči platícímu alimenty?
- Jak se dozvědět jestli syn ukončil studium na VŠ - placení výživného, alimentů
- Jak se dozvědět jestli dcera ukončila studium na VŠ - placení alimentů, výživného

Žiji ve společné domácnosti se svým přítelem, který platí výživné na svou dceru, která měla v červnu 2013 ukončit vysokoškolské studium. Přítel platí výživné 5.000 Kč měsíčně. Jeho příjem činí 18.000,- měsíčně. Při dotazu zda studium ukončila mu pouze SMS sdělila, že ještě ne, že navazuje roční povinnou praxí.  Rádi bychom věděli zda je VŠ povinná sdělit nám potřebné informace, které se od jeho dcery nedozvíme, nebo jakým způsobem máme postupovat, pokud se domníváme, že její údaje o studiu nejsou pravdivé. Domníváme se, že je pravděpodobné, že se jí nepodařilo zdárně uspět u státnic, do kdy v tomto případě jsme povinni platit výživné? Pokud nemáme informace, je možné soud požádat o ukončení plateb výživného? A je tento návrh u soudu nějak zpoplatněn? Velmi děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči jeho dceři trvá do doby, než bude jeho dcera schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže je výživné stanoveno soudně, měla by přítelova dcera skutečnost, že stále studuje, dokládat především soudu. Povinnost dokládat studium povinnému (Vašemu příteli) není žádným právním předpisem stanovena. Stejně tak nemá povinnost poskytnout informace ani vysoká škola, na které dospělá dcera studuje. Jestliže se Váš přítel domnívá, že dcera řádné nestuduje a pouze se snaží prodloužit si studentský život, může podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Soudní řízení ve věci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí jsou podle zákona o soudních poplatcích od poplatků osvobozena, takže Váš přítel nebude platit žádný poplatek.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak dokázat dobrou víru vlastnictví pozemku (nemovitosti)
- Co je to dobrá víra § 134 Občanského zákona - definice, vysvětlení
- Dobrá víra § 134 Občanského zákona - příklad
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prokázání dobré víry vlastnictví pozemku pro vydržení
- Je možné uzavřít kupní smlouvu na pozemek ústně?
- Je platná ústní kupní smlouva na pozemek?
- Je možné uzavřít kupní smlouvu na byt, dům ústně?
- Je platná ústní kupní smlouva na byt, dům?
- Vydržení pozemku - podmínky, informace
- Kdy dochází k vydržení pozemku - informace, podmínky
- Příklad vydržení pozemku dle Občanského zákoníku
- Lhůta vydržení pozemku (nemovitosti) podle Občanského zákoníku
- Vydržení pozemku dle § 134/1 Občanského zákoníku
- Co je to titul uchopení se držby - příklad, definice, vysvětlení

18 let užíváme pozemek (vedený jako louka) pod naším domem cca 100 m2, staráme se o něj, sekáme trávu, oplotili jsme jej v dobré víře, že je náš, když jsme dům s pozemkem kupovali. Nyní přišla obec s tím, že patří jim.
Obecní úřad mě vyzval abych prokázal s odkazem na § 134 Občanského zákoníku, že jsem byl v dobré víře, že mi pozemek patří. Chce po mě kupní nebo nájemní smlouvu. Tu já nemám. Jak mám postupovat. Děkuji. Standa
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Nabytí vlastnického práva k pozemku:
Ve svém dotazu zmiňujete, že cca před 18 lety jste zakoupil předmětný pozemek, přičemž současně tvrdíte, že nemáte k dispozici kupní smlouvu. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 46 Občanského zákoníku musí mít kupní smlouva, jejímž předmětem je nemovitá věc, písemnou formu, přičemž v případě pozemku (tzn. nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí) se vlastnické právo nabývá vkladem do katastru nemovitostí (§ 133/2 Občanského zákoníku). Tato pravidla pak platila rovněž před 18-ti lety (s tím, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v této době nahradil starší institut registrace státním notářstvím).
Pokud jste tedy předmětný pozemek „zakoupil“ na základě ústní kupní smlouvy, jednalo se o neplatný právní úkon, a to z důvodu absence předepsané formy (§ 40/1 a § 40a Občanského zákoníku). Máte-li však zmiňovanou neexistencí kupní smlouvy na mysli pouze její fyzickou nedostupnost (např. z důvodu ztráty, odcizení, zničení), lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu, kde můžete nahlédnout do sbírky listin a pořídit si kopii Vámi uzavřené kupní smlouvy.
Náhledem do katastru nemovitostí (lze i online na internetu) rovněž zjistíte, kdo je zde veden jako vlastník předmětného pozemku (předpokládám, že ve Vašem případě bude tímto vlastníkem obec).

2/ Dobrá víra a oprávněná držba:
Pokud jste z nějakého důvodu nenabyl k předmětnému pozemku vlastnické právo (kupní smlouva byla neplatná, prodávající nebyl vlastníkem pozemku, pozemek byl chybně zakreslen v katastrální mapě apod.), stal jste se jeho držitelem.
Dle § 129/1 Občanského zákoníku je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Je-li pak držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří, je držitelem oprávněným; v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130/1 Občanského zákoníku).
Oprávněný držitel je pak Občanským zákoníkem v § 130/2 a 3 postaven prakticky na roveň skutečnému vlastníku věci, když mu jsou přiznána stejná práva jako vlastníku (zejména má právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby), přičemž vůči vlastníku věci má nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení (obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují).
Trvá-li oprávněná držba bez přerušení po stanovenou dobu, dojde k její přeměně na vlastnictví, tzn. k vydržení. V případě nemovitých věcí činí vydržecí doba 10 let (§ 134/1 Občanského zákoníku).
Při zkoumání Vašeho statusu oprávněného držitele (a tedy potencionálního „vydrženého“ vlastníka) je tedy klíčovou otázka, zda jste byl po celou vydržecí dobu v dobré víře, tzn. zda jste byl (v souladu s dikcí § 130/1 Občanského zákoníku) se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že Vám předmětný pozemek patří.
Na tomto místě si dovolím nezbytnou (leč krátkou) odbočku do právní teorie:
„Tvrzení držitele věci o tom, že mu věc patří, a že s ní nakládal jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, z nichž se dá soudit, že toto přesvědčení držitele bylo po celou dobu důvodné. Dobrá víra je přesvědčením nabyvatele, že nejedná bezprávně, když si přisvojuje určitou věc. Jde o psychický stav, o vnitřní přesvědčení subjektu, které samo o sobě nemůže být předmětem dokazování.
Dobrá víra je psychický stav, vnitřní přesvědčení subjektu, které nemůže být samo o sobě předmětem dokazování, neboť tím mohou být jenom skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek. Těmito skutečnostmi vnějšího světa jsou okolnosti, z nichž lze dovodit přesvědčení nabyvatele o dobré víře, že mu věc patří.
Účastník soudního řízení proto bude muset označit důkazní prostředky způsobilé prokázat pravdivost uplatněných tvrzení a bude nést případně nepříznivé následky nesplnění této povinnosti, spočívající v tom, že soud nebude mít možnost učinit pro nedostatek potřebných skutkových podkladů rozhodnutí v jeho prospěch. Jinými slovy, takový žalobce neunese důkazní břemeno. Okolnosti, které budou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, budou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí a svědčící o poctivosti tohoto důvodu nabytí. “
(citováno z publikace Vydržení v českém právu, autor Petr, B. , Praha: C. H. Beck, 2002, tento článek je s dalšími užitečnými informacemi dostupný zde: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/pd_29/art_3671/dobra-vira-jako-predpoklad-vydrzeni.aspx )
Lze tedy shrnout, že dobrá víra jako taková (neboť se jedná o psychický stav držitele) nemůže být předmětem dokazování, na existenci dobré víry je proto nutno usuzovat z jiných projevů držitele, které o jeho dobré víře svědčí. Ve Vašem případě může být těmito důkazy zejména existující kupní smlouva (i případně neplatná), obhospodařování předmětného pozemku, placení daně z nemovitostí, vyloučit nelze samozřejmě ani svědecké výpovědi těch, kdo mají o věci povědomí apod., tzn. veškeré Vaše vnější chování, které svědčí o Vašem vnitřním přesvědčení o tom, že předmětný pozemek Vám patří.
Na tomto místě je vhodné připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 20 Cdo 112/2006, z něhož lze citovat:
„Dobrá víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí, tedy tzv. titul uchopení se držby (objektivně oprávněný důvod nabytí držby, např. existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná). Povinnost tvrdit a prokázat tyto okolnosti přitom tíží toho, kdo tvrdí, že došlo k nabytí vlastnického práva vydržením (srov. 3 Cdon 395/96, 22 Cdo 929/2001, 22 Cdo 982/98).
Oprávněná držba se nadto nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí totiž, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus), tedy jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí (viz 22 Cdo 417/98).
Základní a přehledně formulované informace k tomuto tématu naleznete dále zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Dobr%C3%A1_v%C3%ADra
Podrobné informace (včetně historického exkursu) jsou pak dostupné např. zde:
http://www.kubicapartners.cz/portal/clanky-publikovane-nasi-advokatni-kancelari/princip-ochrany-dobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu/Princip-ochrany-dobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu-58.htm

Jste-li v současné chvíli obcí vyzýván k doložení kupní (či jiné) smlouvy, lze Vám doporučit nahlédnout do katastru nemovitostí, resp. jeho sbírky listin a pořídit si její kopii. V opačném případě bude Vaše výchozí pozice podstatně ztížena, prokázání Vaší dobré víry není nicméně ani tak zcela vyloučeno. Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné vyjasnit, jakým způsobem jste nabyl vlastnické právo (ať skutečné či domnělé) k předmětnému pozemku, kterážto skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec nestíhá nadbytek práce v pracovní době - co dělat?
- Nadměrné množství práce v zaměstnání - jak se může pracovník bránit?
- Jak se může zaměstnanec bránit při nadbytku práce v zaměstnání
- Je zaměstnanec povinen podepsat rozšíření pracovní náplně?
- Je nutný podpis zaměstnance na popisu pracovní činnosti?
- Vykonávání práce nad rámec pracovní smlouvy a rozhodnutí Nejvyššího soudu

Zaměstnavatel rozšířil pracovní náplň tak, že není možné tuto práci stihnout během 8 hodinové pracovní doby. Tak jak odcházeli pracovníci, tak se jejich pracovní náplň přesouvala na mne. Pracovní smlouvu je uzavřena na druh práce "projektant informačních systémů", nicméně popis pracovní náplň obsahuje popis úkolů, ze kterých předem vyplývá, že nemohu úkoly v rámci 8 hodinové pracovní doby splnit. Navíc obsahuje textaci: "dle rozsahu sjednané pracovní činnosti plní další úkoly podle pokynů svých nadřízených". V současné době nás nadřízený pověřuje sepisováním dokumentů, sekretářskými pracemi, poslíčkováním apod. Podle sdělení nadřízeného je pracovní náplň jednostranný akt a jsem povinna ji podepsat - jinak mi hrozí sankce ze strany zaměstnavatele - vytýkací dopis. Zatím jsem tuto pracovní náplň nepodepsala, můžete mi poradit, jak mám postupovat. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Popis pracovní činnosti (či pracovní náplň) obvykle slouží k upřesnění pracovní smlouvy a zaměstnavatel si jím plní povinnost uloženou v § 38 zákoníku práce. Popis pracovní činnosti nerozšiřuje druh sjednané práce, pouze jej může konkretizovat. Popis pracovní činnosti proto obvykle je jednostranný právní akt, jejž zaměstnanec nemusí vůbec podepisovat, ale je vhodné zaměstnance s ním prokazatelně seznámit, což se obvykle stvrzuje podpisem.
I formulace "plní pokyny nadřízeného" neznamená možnost rozdělovat práci podle potřeby, ale možnost zaměstnavatele přidělovat práci v rámci druhu sjednané práce formou pokynu nadřízeného zaměstnance.
V některých případech může dojít k výkladu, že popis pracovní činnosti konvaliduje neplatně sjednanou pracovní smlouvy, například pro neurčitě sjednaný druh vykonávané práce (např. slovy "dělník" ve společnosti, která má stovky či tisíce dělnických pracovních míst). Záleží na tom, zda druh sjednané práce je dostatečně určitý s ohledem na chod zaměstnavatele. Dle mého názoru tento výklad nelze použít na Váš případ.
Podepsat popis pracovní činnosti nemůže být povinnost zaměstnance, nemůže za ni být sankcionován. Doporučuji situaci řešit s vedením zaměstnavatele. Zároveň odmítnutí výkonu prací mimo rámec druhu sjednané práce není porušením pracovních povinností (organizace může od pracovníka vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do rámce druhu sjednané práce /funkce/; odmítne-li pracovník konat jiné pracovní výkony, nejde u něho o porušování pracovní kázně; rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Cz 36/80).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet hodnoty dědictví u družstevního bytu
- Jak se počítá hodnota družstevního bytu v dědickém řízení?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou tržní

Manželka zdědila po své tetě členský podíl v bytovém družstvu. K úmrtí došlo v roce 2006, dědictví tedy není osvobozeno od daně dědické a dědické řízení nebylo dosud ukončeno. Je správné, že notář ocenil hodnotu podílu tržní cenou bytu v okamžik úmrtí? Předmětem dědění není vlastní nemovitost (ta je v majetku družstva), ale pouze právo užívání bytu. Nemělo by se vycházet např. z obvyklého nájemného v dané lokalitě? O co se opírá názor, že nabývací cena členského podílu (majetkového práva) u dědice se rovná tržní ceně bytu (nemovitosti)? Děkuji, Teodor
 
ODPOVĚĎ:
Notář ocenil členská práva a povinnosti v družstvu správně, neboť je rozhodující, za kolik byste členská práva chtěli a mohli převézt. Je tedy zřejmé, že byste je převáděli za tržní cenu. Dle zákona (Občanský zákoník a Občanský soudní řád) se zjišťuje cena obvyklá (nikoli obecná), což je v podstatě cena tržní (narozdíl od ceny obecné, které je cena tabulková). Rovněž je povinnost ocenit družstevní byt ke dni úmrtí zůstavitelky, neboť dědictví se nabývá smrtí zůstavitelky.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel nutit prodavačku dělat telemarketing?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Důvod výpovědi z práce: ztráta důvěry - informace
- Výpověď ze zaměstnání pro ztrátu důvěry - informace
- Je možné dát zaměstnanci výpověď pro ztrátu důvěry zaměstnavatele?
- Je možné dát pracovníkovi výpověď pro ztrátu důvěry zaměstnavatele?


Jsem zaměstnaná jako prodavačka a zaměstnavatel po nás začal chtít aby jsme při své práci v kamenném obchodě zároveň dělali telemarketing na naše produkty. Může to po nás chtít? ve smlouvě, teda spíš v dodatku o platu máme že prémie dostaneme jen v případě, že plníme pokyny zaměstnavatele a jediné co by k tomu telemarketingu odkazovalo je, že se máme řídit obchodní strategii? Platí to i pro nás, i když má speciálně zaměstnankyni, jejíž náplň práce je ten telemarketing? Odměny mi už sebral tak spíš mi jde o to, že jestli to odmítnu dělat, hrozí mi výpověď (tuším, že je to nějak o ztrátě důvěry, ale nejsem si úplně jistá)? Děkuji, Zuzka
 
ODPOVĚĎ:
Na úvod: nejde o dodatek k platu, ale ke mzdě (plat se pobírá ve státním sektoru, ale předpokládám, že děláte prodavačku v soukromé firmě, takže pobíráte mzdu a ne plat). Každá výpověď ze strany zaměstnavatele musí být "na paragraf", jak uvádíte. Tzn. že musí být z jednoho z důvodů obsažených v ustanoveních zákoníku práce (§52, §55 zákoníku práce). Nestačí, že takový důvod pouze napíše do výpovědi, důvod musí dostatečně jasně slovně vymezit, tedy uvést, čeho jste se konkrétně dopustila (toto je důležité z hlediska případné pozdější žaloby na určení neplatnosti výpovědi). Neexistuje důvod výpovědi "ztráta důvěry", důvod musí být mnohem závažnější (blíže vizte http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/6662-zakonne-duvody-pro-vypoved-ze-strany-zamestnavatele.html ).
Co se týče telemarketingu, záleží, co máte ve smlouvě jako druh práce. Pokud je tam uvedeno jen prodavačka, domnívám se, že máte právo odmítnout výkon telemarketingu. Musela byste podepsat dodatek ke smlouvě, ve kterém je činnost rozšířena i na toto. Nestačí jen věta, že se musíte řídit pokyny zaměstnavatele, jelikož ty musí být v souladu s Vaší pracovní smlouvou. Pokud jej odmítnete podepsat, nezakládá to v žádném případě výpovědní důvod, jelikož máte právo na výkon práce dle Vaší pracovní smlouvy. Pokud by Vám i přesto zaměstnavatel výpověď dal, jediný způsob obrany je obrátit se na soud s žalobou na určení neplatnosti výpovědi dle § 72 zákoníku práce.

 

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Příslib zaměstnání - je možné dostat ho písemně?
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné uzavřít pracovní smlouvu ještě za doby existujícího pracovního poměru?
- Je možné předem uzavřít pracovnín smlouvu?

Plánuji změnu zaměstnání.Je možné nějakým způsobem ošetřit to, že ještě před podáním výpovědi u současného zaměstnavatele budu mít sepsanou smlouvu s novým zaměstnavatelem a tudíž jistotu, že pokud v době výpovědní lhůty nastane nějaký problém s nástupem do nového zaměstnání bylo toto ošetřeno? Případně jak prosím ošetřit „jistotu nástupu“ v případě přechodu do nového zaměstnání? Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Novou pracovní smlouvu můžete uzavřít i za dobu trvaní dočasného zaměstnání. Podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
c) den nástupu do práce,

Máte tak přesně stanovené datum nebo situaci vzniku pracovní poměru, protože pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Může poškozený požádat o přečtení podání vysvětlení pachatele u soudu?
- Přečtení podání vysvětlení u soudu na žádost poškozeného

Mohu letos v r. 2013 (dle novely trestního řádu, § 211/6) jako poškozený navrhnout v hlavním líčení přečtení úředního záznamu o podání vysvětlení obviněného (záznam je z r. 2010 podle § 158/5 Trestního řádu)? K události došlo v r. 2010. Děkuji, Ladislav
 
ODPOVĚĎ:
Trestní řízení je ovládáno zásadou, že každý procesní úkon v řízení se provádí podle zákona (trestního řádu) účinného v době, kdy je úkon prováděn a podle doby, kdy byl úkon prováděn, se také posuzuje zákonnost úkonů trestního řízení. Je-li vedeno trestní řízení v určité věci a v jeho průběhu nabude účinnosti nový právní předpis, bude se nadále pokračovat podle předpisu nového, avšak s určitými výjimkami, např. je-li třeba zajistit kontinuitu řízení, je-li to pro obviněného příznivější.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Mohu požadovat poplatek od občanů kteří se připojí k mému vodovodu?
- Mohu požadovat poplatek od občanů kteří se připojí k mé kanalizaci?
- Poplatek za připojení k soukromému vodovodu, kanalizaci
- Nájemné za připojení k soukromému vodovodu, kanalizaci

Vybudoval jsem na vlastní náklady vodovod a kanalizaci ke svým pozemkům (méně než 50 odběratelů). Sítě jsou vedeny na obecních pozemcích. Sítě jsem ještě nepředal vodovodům a kanalizacím. Můžu požadovat poplatek od ostatních soukromých osob, které by se chtěly připojit? Děkuji, Martin
 
ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě byste mohl za přípojku k námi vybudovanému vodovodu požadovat jednorázovou úplatu, případně byste si mohli dohodnout měsíční nájem; vše v přiměřené výši.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat důchod matky umístěné v nemocnici v bezvědomí
- Jak získat důchod otce umístěného v nemocnici v bezvědomí
- Vydání důchodu synovi, dceři důchodce umístěného v nemocnici
- Koho požádat o vydání důchodu matky, otce v nemocnici

Matka je v nemocnici na oddělení ARO ve vážném stavu. Nikdo mi nechce vydat její důchod, abych abych zaplatila veškeré její poplatky za dům, kde ona bydlí sama. Manžel jí zemřel. Plné moc - musí být ověřena podpisem nebo nemusí? Vůbec nevím jak dál se zachovat, jelikož její poplatky činí 6.000 Kč, jsem na MD, nemohu to zaplatit ze svého. Jak by to šlo jinak řešit pobírat ten její důchod, aby z toho šli zaplatit její náklady na bydlení? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete, aby Vám bylo umožněno přebírat maminčin důchod, musíte požádat obecní úřad v místě maminčina bydliště, aby Vás se souhlasem Vaší maminky ustanovil tzv. zvláštním příjemcem důchodu. Pokud Vaše maminka momentálně není schopná si důchod sama vyzvednout, což vzhledem k hospitalizaci v nemocnici není, je obecní úřad povinen takové žádosti vyhovět. Dalším možným řešením této situace je nechat posílat maminčin důchod do nemocnice, ve které je Vaše maminka hospitalizovaná. Pošta tak může učinit na základě žádosti Vaší maminky nebo nemocnice, ve které maminka leží. Obraťte se tedy na obecní úřad v místě maminčina bydliště nebo na pracovníky nemocnice, kteří Vám mohou v této situaci pomoci.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak zrušit otcovství nepravému otci a zapsat biologického otce
- Změna otce v rodném listě - postup, informace
- Jak změnit oficiálního otce 2,5letému dítěti - postup, informace
- Kdo podává návrh na změnu otcovství do rodného listu?
- Postup změny otce v rodném listu - informace
- Kdo může podat žalobu na popření otcovství?
- Jak dokázat že oficiální otec v rodném listě není biologickým otcem

Mám 2,5 letou dceru. V rodném listě je jako otec uveden přítel se kterým žiji, ale biologický otec je jiný. S přítelem se rozcházíme, je ke mně i dceři hrubý. Stěhuji se k rodičům biologického otce, se kterými jsem ve stálém kontaktu. Biologický otec je ve výkonu trestu. Chtěla bych zrušit otcovství příteli a nechat zapsat do rodného listu biologického otce, který s tím souhlasí i chce platit výživné. Jak na to? Jde to když je ve výkonu trestu? Musíme mít testy DNA? Můžu návrh podat já nebo musí zapsaný otec? Co když bude dělat problémy? Děkuji, Zdenka
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže chcete, aby byl v rodném listě dítěte uveden jeho biologický otec a nikoliv Váš současný přítel, je zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství. Toto může učinit jak Váš současný přítel, tak biologický otec nebo i Vy jako matka dítěte. Žalobu na popření otcovství je v současné době možné podat nejpozději do tří let věku dítěte. Jestliže ale bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením obou rodičů na matrice nebo před soudem, což je Váš případ, je otcovství možné popřít pouze tehdy, je-li vyloučené, že by matrikový otec (Váš současný přítel - tedy oficiální nebiologický otec uvedený v současné době v rodném listě) mohl být otcem dítěte. V žalobě na popření otcovství tudíž můžete tvrdit, že jste v předmětné době s matrikovým otcem (Vaším současným přítelem) nesouložila a tudíž nemůže být otcem Vašeho dítěte, ale soud stejně nařídí provedení testů DNA. Vzory žaloby o popření otcovství najdete na našem webu v části VZORY ZDARMA.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit započtení investic do domu rodičů pro dědictví
- Dědictví a započtení investic do domu rodičů jedním z potomků
- Započtení v závěti, příkaz k započtení daru - informace

Po svatbě jsme se s ženou nastěhovali do rodinného domu rodičů mé ženy. Ústní dohoda byla taková, že bratr mé ženy dostane darem dům po dědovi a žena darem dům po rodičích. Hodnota byla stejná. Vše mělo být přepsáno do jednoho roku. Švagrovi byl darem přepsán slíbený dům ještě ten rok, ale k přepisu domu rodičů na mou ženu již nedošlo. Důvodem byla situace, kdy tchán začal pít alkohol a docházelo k hádkám v rodině. Tento stav trvá již 11 let. Dnes tcháni požadují, ať investujeme do oprav jejich domu, kde taky bydlíme. Toto ovšem nechci protože nová střecha, okna, topení aj. by nás přinejmenším vyšla na 750.000 Kč a já mám obavy, že v případě úmrtí rodičů ženy by na polovinu domu (byť zrekonstruovaného za naše peníze) měl nárok i švagr. Jde si tyto investice nějaký způsobem pojistit pro případ dědictví? Děkuji, Luboš
 
ODPOVĚĎ:
Bohužel, taková dohoda pro případ dědického řízení možná není. Pokud by k dědickému řízení došlo, proběhlo by dědění buď dle závěti, byla-li zanechána, nebo ze zákona. V obou případech je však možné započtení daru, tedy započtení toho, co již jeden dědic od zůstavitele od něho obdržel za jeho života, nejednalo-li se o obvyklé darování. Pokud tak dům po dědovi byl ve vlastnictví rodičů nebo jednoho z nich, bratrovi by se tento dar započetl na podíl do dědického řízení po některém z rodičů, protože dům obvyklým darem není. K započtení v závěti dochází na základě pokynu, při dědění ze zákona k němu dochází automaticky. Dále je také třeba zohlednit, že je-li dům ve vlastnictví obou rodičů, v případě smrti jednoho z nich by nejprve došlo k vypořádání společného jmění manželů, patřil-li do něho a jsou-li rodiče stále manželi, a teprve poté by došlo k dědění s tím, že ve vašem případě by zřejmě by zřejmě dědil jeden z rodičů, bratr a sestra. Proto je nejlepší všechny záležitosti řešit ještě za života (nejlépe darovací smlouvu, která je mezi příbuznými osvobozena od daně) a nenechat věc dojít až do nejistého dědického řízení.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Neplnění závazků vůči bance a hrozba elktronického platebního rozkazu

Mám dotaz ohledně mé tíživé finanční situace. S mou bankou jsem sice v kontaktu jsem, avšak nejsem nyní schopna splácet půjčku, kterou u nich mám ještě na dalších 5 let. Jsem s nimi zatím domluvená k 25. dubnu, že se budu snažit zaplatit částku 1.258 Kč a žádná upomínku (účtují si 600 Kč) by mi nepřišla. Nejsem si jista, zda však dodržím tento termín, protože jsem nyní nezaměstnaná. Nyní k věci: Jde mi o to, pokud budu ve spojení s bankou každý měsíc, ale nebudu dodržovat jejich termíny splátek po nějakou dobu, exekuce mi nehrozí, nebo nějaká další právní ustanovení, např. soud atd.? Potřebuji vědět tyto informace, abych se nedostala zbytečně do potíží ještě se soudy. Děkuji, Laura
 
ODPOVĚĎ:
Řada finančních ústavů ještě před soudní fází kontaktuje své klienty zejména formou (zpoplatněných i nezpoplatněných) upomínek. V nich konstatují podmínky, které je klient povinen do určité doby splnit. Pokud se tak nestane, často se své pohledávky snaží uspokojit v návrhu na vydání (elektronického) platebního rozkazu, tedy v tzv. zkrácené formě soudního řízení. Na základě tohoto vydaného soudního rozhodnutí, je-li pravomocné, pak může být nařízena exekuce.
Tedy jen to, že jste se svoji bankou v kontaktu, ale svoje závazky v dohodnuté době neplníte, nezaručuje, že vůči vám nebude jakékoliv soudní řízení vedeno.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Dlouhodobý plán služeb zdravotních sester v nemocnici
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení státního svátku zdravotním sestrám v nemocnici

Měla bych dotazy ohledně dlouhodobého plánu služeb zdravotních sester, pracuji jako zdravotní sestra ve sněnném provozu. První dotaz se týká dlouhodobého plánu služeb, je-li uzákoněný a kde má právní oporu. Dále by mě zajímalo, zda je možné zohledňovat v dlouhodobém plánu počet zaměstnanců v době státních svátků nebo nechat státní svátek bez obsazení personálem. Poslední dotaz mám-li nárok na započtení hodin za neodpracovaný státní svátek, který jsem měla v dlouhodobém plánu naplánovaný, ale neodpracovala jej z důvodu uzavření oddělení, je to překážka ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Hanka
 
ODPOVĚĎ:
Pracovní vztahy jsou upraveny v Zákoníku práce, bližší vymezení (např. dlouhodobé plány) je však ponecháno na vnitřních předpisech zaměstnavatele, se kterými byste měla být obeznámena (§81 a násl. Zákoníku práce).
Nepíšete konkrétně, co bylo důvodem uzavření oddělení; dá se však téměř stoprocentně říci, že je jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Překážky v práci na straně zaměstnavatele najdete v ustanovení § 207 - § 210 Zákoníku práce i s uvedením náhrady mzdy nebo platu, která Vám v případech zde uvedených náleží.

_

RŮZNÉ-POJIŠTOVNY (KOMERNÍ POJIŠTĚNÍ)
- Pojišťovna odmítla uhradit rozdíl v hodinové sazbě autoservisu
- Kdo zaplatí rozdíl ceny za opravu auta po nehodě - pojišťovna hradí část škody
- Pojišťovna neuhradila celou škodu po autonehodě - kdo zaplatí zbytek škody?

Byl jsem účastníkem dopravní nehody, kdy do mě auto viníka vrazilo po vyjetí z jeho jízdního pruhu do boku mého auta. Na mém autě vznikla škoda s odhadem do 100 tis., na jeho vozidle žádná škoda. Auto jsem nechal opravit v pro pojištovnu neznačkovém servisu. Mám Citoren a ve Znojmě není. Po zaplacení faktury servisu jsem předložil fakturu pojištovně, ta mi však fakturu neproplatila celou s odůvodněním, že si servis naučtoval 700 Kč za hodinu a oni proplácí pouze 550 Kč za hodinu. Celkem šlo asi o 10.000 Kč. Proto bych chtěl vědět, zda má na toto pojištovna právo. A za druhé, jestli mám já nárok na proplacení nějakého rozdílu v ceně, které mělo auto před nehodou a po nehodě, kdy jsem musel vyměnit celý levý bok. Děkuji. Hanuš

ODPOVĚĎ:
Pokud pojišťovna tvrdí, že má stanoven limit pro proplácení hodinové sazby opravy automechaniků, zřejmě tak bude stanoveno v nějakém písemném dokumentu (pojistné smlouvě, pojistných podmínkách, přílohách k nim apod.). Pak by Vás měli informovat, kde je tak stanoveno. Takové přílohy a podmínky se stávají nedílnou součástí pojistné smlouvy a pokud jste ji podepsal, souhlasil jste i s nimi.
Ustanovení § 443 Občanského zákoníku stanoví, že při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Znamená to, že se hradí jen aktuální časová cena, tedy cena nového dílu nebo části snížená o opotřebení (amortizaci). Vždy by tak mělo být zajištěno, že poškozený získá skutečnou výši škody, která mu nehodou vznikla.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak oficiálně změnit osobu pečující o postiženou osobu?
- Změna pečující osoby a oznámení na úřadu práce - informace
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí zdravotní pojištění pečující osobě

Jakým způsobem je možné změnit osobu blízkou, která pečuje o osobu postiženou (nevidomou), jenž JE SVÉPRÁVNÁ?
Mám nevidomou sestru, o kterou v současné době pečuje naše matka. Sestra chce provést změnu a to tak, že bych ni měla nově pečovat já. Podotýkám, že sestře je 31 let. Jakým způsobem a kde můžeme učinit tuto změnu? Děkuji, Damián

ODPOVĚĎ:
Jestliže chce Vaše sestra změnit pečující osobu nebo rozšířit okruh pečujících osob, je zapotřebí, aby o tom písemně informovala úřad práce v místě bydliště, který jí vyplácí příspěvek na péči. Změnu bude nutné provést opětovným vyplněním formuláře "Oznámení o poskytovateli pomoci", jehož součástí bude také Váš písemný souhlas s poskytováním pomoci. Vaše sestra se může sama rozhodnout, zda svoji matku i nadále ponechá mezi pečujícími osobami (Vás může uvést jako hlavní pečující osobu) či nikoliv. Za všechny osoby, které jsou v žádosti o příspěvek na péči uvedeny jako pečující, je totiž hrazeno zdravotní pojištění. Pokud by Vaše sestra ponechala jako pečující osobu pouze Vás, musela by se Vaše matka evidovat na úřadě práce nebo si sama platit zdravotní pojištění. Nárok na započtení doby péče jako tzv. náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod má ale pouze osoba, která poskytuje péči v největším rozsahu (je hlavní pečující osobou) a zároveň se jedná o osobu blízkou, nebo se závislou osobou žije ve společné domácnosti.

Na základě provedené změny pečující osoby obdržíte od úřadu práce potvrzení o tom, že jste pečující osobou. S tímto potvrzením pak stačí zajít na zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení. Zdravotní pojištění pak za Vás bude hradit stát a doba péče se Vám bude započítávat jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv na výživné když je dítě u obou rodičů stejnou dobu

Mám bratra který je rozvedený a má 10letého syna, který žije s matkou. Bratr platí pravidelné výživné 3.500 Kč a syna má i polovinu měsíce u sebe. Matka v únoru 2013 požádala o zvýšení výživného, soud jí vyhověl a výživné činí 4.000 Kč měsíčně. Navíc uložil bratrovi zaplatit zpětně vyrovnání výživného od února do dubna 2013 12.000 Kč a to do 1 měsíce. Když se bratr zeptal za co platí těch 12.000 Kč, soudce neodpověděl. Co dělat? Děkuji, Zdislava
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Váš bratr upozornil soudce na skutečnost, že jeho syn u něj tráví někdy i polovinu měsíce, upozornil. Pokud u bratra syn tráví téměř srovnatelné množství času jako u matky, pak i jejich náklady na synovu výchovu a výživu mohou být téměř srovnatelné, což by mělo být při stanovení výše výživného zohledněno. Jestliže Váš bratr se zvýšením výživného nesouhlasí a ještě neuplynula lhůta pro odvolání, může se proti soudnímu rozhodnutí odvolat. Pokud lhůta pro odvolání již uplynula, může Váš bratr podat nový návrh na snížení výživného. V případě odvolání i podání nového návrhu doporučuji argumentovat zejména množstvím času, který syn u Vašeho bratra tráví.

Co se částky 12.000 Kč týče, jedná se o celkovou částku, která by po zvýšení výživného měla být matce od února do března vyplacena. Jestliže ale Váš bratr i během soudního řízení hradil výživné v původní výši (3.500 Kč), pak bude zcela dostačující uhradit za dobu od února do dubna pouze přiznané navýšení výživného, tedy částku 1.500 Kč (3x 500 Kč).

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí sociální a zdravotní ženě v domácnosti - informace
- Výše dobrovolného sociálního pojištění 2013
- Placení sociálního a nárok na nemocenskou u ženy v domácnosti
RODINA-PODPORA, DÁVKY, DŮCHODY
- Žena v domácnosti a nástup do starobního důchodu
- Výpočet starobního důchodu u ženy v domácnosti - informace

V jaké výši musím platit zdravotní pojištění jako žena v domácnosti? Jak vysoké je dobrovolné sociální pojištění, aby mi v případě nemoci vznikl nárok na nemocenskou? Musím platit nějaké další pojištění, aby se mi roky v domácnosti započítaly do důchodu? Mám již dospělé dítě a nejsem evidovaná na ÚP. Děkuji, Jarka
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže nejste v evidenci úřadu práce (pak by za Vás zdravotní pojištění hradil stát), měla byste si hradit zdravotní pojištění ve výši 1.080 Kč měsíčně. Dobrovolné sociální pojištění si rovněž můžete platit, ale na základě hrazení tohoto pojištění Vám v případě nemoci či úrazu nevzniká nárok na nemocenskou. Nárok na nemocenskou vzniká pouze na základě výkonu výdělečné činnosti, ze které je za Vás odváděno nemocenské pojištění. Prostřednictvím dobrovolného sociálního pojištění je možné si doplatit chybějící dobu pojištění pro nárok na starobní či invalidní důchod, resp. zajistit, aby se Vám doba strávená v domácnosti započítávala jako odpracovaná doba pro nárok na důchod. Výše dobrovolného sociálního pojištění pro rok 2013 činí 1.812 Kč měsíčně. Hrazení tohoto pojištění je - jak už z jeho názvu vyplývá - dobrovolné, nikoliv povinné.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek u zpětvzetí žaloby, návrhu k soudu
RŮZNÉ-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Zpětvzetí návrhu na svěření ze střídavé do trvalé péče
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Postup zpětvzetí žaloby, návrhu u soudu

Je možné zrušit již rozeběhlý soud. Žádala jsem si totiž o trvalou péči o dceru neboť ji mám z bývalým přítelem ve sřídavé péči. Soud trvá skoro rok. S otcem dítěte jsme se dohodli, že budeme o dceru nadále pečovat střídavě.
Je tedy možné nějak ten soud zrušit? Udělat zpětvzetí návrhu nebo žaloby o svěření do střídavé péče? Žádné soudní stání ještě neproběhlo. Platí se něco za zpětvzetí návrhu? Moc děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 96, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, je možné, aby žalobce (navrhovatel) vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne tak, že zpětvzetí návrhu není účinné. Toto ustanovení ale neplatí tehdy, byl-li návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání. Návrh na svěření dcery do Vaší péče tedy můžete vzít zpět - můžete tak učinit buď písemně, nebo ústně do protokolu při nařízeném soudním jednání. Za zpětvzetí návrhu žádný soudní poplatek neplatíte.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možné jít po mateřské na neschopenku a zase na mateřskou?
- Je možné jít po rodičovskéé na neschopenku a pak na mateřskou?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Kdy může dát zaměstnavatel výpověď v pracovní neschopnosti?
- Kdy může dát zaměstnavatel výpověď na neschopence?
- Kdy může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr v pracovní neschopnosti?

Jsem matka na mateřské dovolené a dozvěděla jsem se, že mé pracovní místo bylo zrušeno. Mateřská dovolená mi již končí. Jsem znovu těhotná a na nastoupení na druhou mateřskou ještě nemám nárok. Mohu ukončit první mateřskou, odejít na nemocenskou a nastoupit na druhou mateřskou hned, jakmile mi vznikne nárok bez obavy, že mi dá zaměstnavatel výpověď?
Děkuji, Nela
 
ODPOVĚĎ:
Píšete, že čerpáte mateřskou dovolenou, pravděpodobně ale máte na myslí spíše rodičovskou dovolenou (mateřskou dovolenou čerpáte pouze po dobu, kdy pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, poté následuje rodičovská dovolená). Jestliže Vaše rodičovská dovolená již končí, můžete bezprostředně po jejím ukončení nastoupit na nemocenskou, pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat. Na nemocenské pak můžete zůstat až do Vašeho nástupu na další mateřskou dovolenou.

Vaše těhotenství a úmysl nenastoupit po rodičovské dovolené zpět do práce zaměstnavateli bez obav oznamte. V době těhotenství jste před výpovědí ze strany zaměstnavatele do značné míry chráněna. Zaměstnavatel by vám mohl během těhotenství dát výpověď pouze z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodů, pro které by s Vámi mohl okamžitě ukončit pracovní poměr. Výpovědi z důvodu zrušení Vašeho pracovního místa, resp. Vaší nadbytečnosti se v těhotenství a během čerpání mateřské a rodičovské dovolené obávat nemusíte.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet příspěvku na bydlení - druh a družka mají každý vlastní byt
- Výpočet příspěvku na bydlení - partner a partnerka mají každý vlastní byt
- Státní byt druha a družky a výpočet příspěvku na bydlení
- Přídavek na dítě - otec je v rodném listě, listu
- Přídavek na dítě - otec není v rodném listě, listu
- Rozhodné období pro nárok na příspěvek na dítě

Bydlím ve státním bytě, v současné době jsem těhotná s přítelem, který také bydlí ve státním bytě. Z tohoto důvodu nemůžeme uzavřít sňatek, protože by nám jeden byt sebrali. Chci se tedy zeptat, jakým způsobem se vypočítávají sociální dávky (příspěvek na bydlení, na dítě atd.). Počítá se i přítelův příjem, i když s námi nebydlí, nebo jen jakási část? V mém bytě se mnou žijí ještě 2 děti z prvního manželství. Děkuji, Irena
 
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Společně posuzovanými osobami jsou v tomto případě osoby, které s Vámi v bytě či domě žijí a mají zde trvalé bydliště. Pokud s Vámi Váš přítel nežije a má trvalé bydliště jinde, nebudou jeho příjmy posuzovány společně s Vašimi ani po narození dítěte. Pro nárok na příspěvek na bydlení stačí doložit příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí.

U nároku na další dávky (porodné, přídavek na dítě), bude záležet na tom, zda bude Váš přítel uveden v rodném listě jako otec dítěte. Pokud ano, bude ze zákona automaticky patřit mezi společně posuzované osoby, a to i v případě, že budete nadále bydlet odděleně. Vaše a přítelovy příjmy tedy budou posuzovány společně. Na porodné máte nárok tehdy, jedná-li se o Vaše první dítě a příjem Vaší domácnosti nepřesáhne 2,4násobek jejího životního minima. Návod na výpočet životního minima Vaší domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852. Pokud se příjmy Vás a Vašeho přítele vejdou do uvedeného limitu, můžete si zažádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné stačí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.

U přídavku na dítě je nutné doložit příjmy za kalendářní rok 2011, u žádosti podáváné od října 2013 pak příjmy za rok 2012. O všechny uvedené dávky můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odvolání proti zvýšení výživného z důvodu dlouhodobé nemoci

Jak se odvolat proti rozhodnutí soudu. Žádal jsem o snížení výživného, jsem dlouhodobě nemocen, pobírám dávky ve výši 4.500 Kč. Mám stanovené výživné 1.400 Kč na dceru. Ve vlastní péči mám syna který má 17 let. Soud mi i tak výživné nesnížil. Dále jsem se snažil o úpravu styku s dcerou, neboť s bývalou ženou není domluva. Navrhl jsem nějaký návrh - i má bývalá žena a soudkyně rozhodla více méně jak chtěla bývalá žena. Jak se mohu odvolat? Rozhodnutí ještě písemně nedošlo, jen na e-mail. Chci udržet sourozenecký vztah syna a dcery. Jsem 3 roky nemocen, nemám nárok na alespoň částečný důchod? Můj dotaz tedy zní jak se mohu odvolat proti obojímu? Bývalá manželka má příjem cca. 18.000 Kč. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud byla Vaše žádost o snížení výživného zamítnuta, můžete se ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí soudu odvolat nebo podat nový návrh na snížení výživného. Argumentujte zejména zhoršením Vaší finanční situace a další vyživovací povinností vůči synovi. Stejně tak můžete podat nový návrh na úpravu styku s Vaší dcerou nebo se proti stávajícímu rozhodnutí odvolat. Informace o možnosti odvolání bude součástí soudního rozhodnutí, které obdržíte. Vzory těchto návrhů jsou k dispozici volně na internetu - například v naší poradně v sekci Vzory zdarma - nebo Vám se sepsáním návrhů může pomoci příslušná sociální pracovnice na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na sociálním odboru městského úřadu.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Je možné prodat zděděnou nemovitost v době exekuce na dědice?
- Exekuce proti dědici a zdědění nemovitosti - je možný prodej?
- Prodej dědictví v době exekuce dědice
- Je možné prodat zděděný byt při řádném splácení exekuce?
- Je možné prodat zděděný dům při řádném splácení exekuce?
- Může exekutor zabavit dědictví když dlužník splácí řádné exekuci?

Zemřela mi maminka, otec žije. Po mamince budu dědit podíl rodinného domu. Mám dvě exekuce, které si poctivě platím každý měsíc. Mám obavy jak se dozví exekutoři, že mi patří podíl, jestli ho mohou zabavit i když řádně platím. Vyřešilo by problém darování jiné osobě? Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Jakmile se exekutoři dozví, že vlastníte spoluvlastnický podíl na nemovitosti, provedou kroky k jeho exekučnímu prodeji. Darování Váš problém nevyřeší, neboť se bude jednat o odporovatelný právní úkon, jehož zrušení budou exekutoři soudně vyžadovat. Účelem exekuce je co možná nejrychlejší úhrada Vašich dluhů (vyrovnání Vašich závazků). Řádné splácení exekuce je proto irelevantní.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Zastavení exekuce a vliv na zahlazení pohledávky
- Znamená zastavení exekuce zánik pohledávky a zahlazení dluhu?
- Promlčení exekuce od právní moci exekučního titulu
- Znamená zastavení exekuce automaticky nevymahatelnost dluhu?

Měla jsem exekuci v roce 2009 u T-mobile která byla v roce 2010 usnesením Okresního soudu zastavena.
02/2013 mi byl doručen dopis, že T-mobile postoupil pohledávku společnosti KRUK INTERNATIONAL s. r. o. Tato společnost dala návrh na exekuci. Došlo k zablokování bankovního účtu exekutorem. Je tento postup v pořádku, kdy už jednou byla tato pohledávka soudně zastavena? Děkují, Justýna
 
ODPOVĚĎ:
Zastavením exekuce z jiného důvodu, než plného uhrazení, nezaniká pohledávka. Exekuci lze nařídit do 10 let od právní moci exekučního titulu a to i opakovaně. Tento postup je proto v pořádku.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Je možné zabavení notebooku exekutorem pokud ho využívám k výkonu zaměstnání?
- Zabavení notebooku sloužícího k obživě exekuovaného dlužníka - informace
- Návrh na vyškrtnutí notebooku z exekuce - slouží k práci, oživě, výdělku
- Jak zabránit zabavení notebooku v exekuci - slouží k práci, výdělku, obživě

Mám víc exekucí. Jsem invalidní důchodce. Mám v současné době práci na 4 hod. denně. K tomu jsem si ještě sehnal práci na dohodu (DPP), ke které potřebuji notebook. Vlastním starý notebook v hodnotě cca 1000 Kč. Může mi ho exekutor vzít i když ho potřebuji k práci? Nějakou část dluhů už splácím a 1 se mi bude srážet ze mzdy. Mohu nějak zabránit zabavení notebooku v exekuci? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Tuto otázku řeší § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, který uvádí:
"Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů."
Notebook Vám tedy exekutor vzít nesmí. Pokud by jej přesto zabavil (tzv. sepsal), můžete podat při soupisu návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu z výše uvedeného důvodu. Pokud mu exekutor do 15 dnů nevyhoví, můžete podat žalobu na vydání věci podle § 267 občanského soudního řádu, kterou však podáváte vůči oprávněnému, nikoliv exekutorovi.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědictví, dědickém řízení - příklad
- Může dříve obdarovaný dědic v dědickém řízení nic nezdědit?

Dům byl rozdělen na čtyři čtvrtiny. Nyní jsou tři děti po ovdovělé matce. Ještě za svého života odkázala svou čtvrtinu jednomu ze svých dětí. Na účtě měla uložené peníze. Notářka dítěti, kterému matka odkázala svou čtvrtinu, sdělila, že nemá nárok na tyto uložené peníze, jelikož prý nyní vlastní většinu domu než jeho dva sourozenci, kteří se následně o tyto peníze rozdělili. Velmi prosím o odpoveď, je-li tomu tak. Děkuji, Soňa
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě předpokládám, že ostatní dědicové v dědickém řízení po své matce navrhli započtení daru, neboť jejich matka darovala jednomu z nich svou čtvrtinu domu. Takové započtení daru se realizuje v případě, že nešlo o obvyklé darování (v případě daru části nemovitosti nejde o obvyklé darování - obvyklé darování je například dar k narozeninám nebo k Vánocům). Po takovém započtení skutečně může dojít k tomu, že tento obdarovaný potomek již z ostatního majetku nedostane ničeho, neboť tento dar se započetl a zbylý majetek tak dědí pouze ti, co od své matky žádný takový dar za života neobdrželi.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak to udělat aby potomek zdědil po smrti jednoho z rodičů celý byt, dům
- Přenechání nemovitosti po smrti jednoho z rodičů potomkovi
- Přenechání bytu, domu po smrti jednoho z rodičů synovi, dceři

Zemřel mi otec a zanechal byt ve společném jmění manželů SJM. Jsem jediná dcera. Maminka chce, abych celý byt získala. Chtěli jsme nyní udělat to, že se maminka dědictví bytu vzdá v můj prospěch a na druhou polovinu napíšeme darovací smlouvu. Notářka ale navrhla ať jde celý byt do dědictví a maminčin nárok ať se vyřeší formální pohledávkou. Možná to je jednodušší, ale nám jde taky o poplatky. Prosím, která varianta je vlastně výhodnější? Nenavrhla notářka jen účelové řešení, které zvýší její odměnu? Nebo nám toto výrazně usnadní veškeré papírování?
Děkuji, Soňa
 
ODPOVĚĎ:
Notářské poplatky budou v tomto případě vyšší, než při řešení, které navrhujete Vy, ale následný sepis darovací smlouvy a kolek na katastru, který v dědickém řízení neplatíte, Vás pak vyjde na daleko více, než když připustíte variantu navrženou paní notářkou. Mohu konstatovat, že cena za sepis darovací smlouvy bude minimálně ve stejné výši, kterou ušetříte v dědickém řízení. Teď to můžete udělat vše najednou a o nic se nestarat. V dědickém řízení můžete, stejně jako v darovací smlouvě, zřídit mamince věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné prodat byt před koncem dědického řízení?
- Je možné prodat dům před koncem dědického řízení?
- Bude druhá manželka dědit nemovitost získanou manželem před manželstvím?
- Dědění nemovitosti novou manželkou vlastněnou manželem před manželstvím

03/2013 mi umřel otec, který žil posledních dvacet let se svou druhou ženou.
Má dotyčná druhá manželka nárok na dědický podíl z rodinného domu, který otec vlastnil již před uzavřením druhého manželství a na katastru byl psán jen na jeho jméno (byl výlučním vlastníkem rodinného domu).
Je možné po dohodě dědiců prodat rodinný dům ještě před vyřízením dědictví, když je již jasné, že neexistuje závěť v registru závětí, ani nebyla sepsána závěť jiná. Jedná se mi o to, že žádný z dědiců nemá finanční prostředky na udržování nemovitosti do vyřízení pozůstalosti. Jeho druhá žena prohlásila, že to oplácet nebude, že jí to nepatří a jeden z dědiců je v exekučním řízení. Za jakých podmínek je toto možné učinit. Děkuji, Dalimil
 
ODPOVĚĎ:
Manželka má obecně nárok na jednu polovinu hodnoty majetku ze společného jmění manželů a dále, pokud dědictví neodmítne, tak také na podíl na výlučném majetku. Pokud zemře osoba žijící v manželství, tak v první fázi se vypořádá společné jmění manželů tak, že jedna polovina zůstane pozůstalému manželovi a druhá jde do dědictví. Tato druhá polovina majetku, která přešla že společného jmění manželů a k tomu veškerý výlučný majetek (tedy ve Vašem případě zmíněný rodinný dům) se pak dělí mezi dědice. V první dědické skupině jsou vždy manželka a děti a tyto dědí rovným dílem.
Podle zákona platí, že před skončením dědického řízení dědici mohou s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do dědictví během dědického řízení nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření, jen se svolením soudu. S ohledem na praxi notářů a rychlost soudu mohu předpokládat, že bude rychlejší a jednodušší počkat na skončení dědického řízení a poté bez problémů dům prodat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Identifikace dědice v závěti - jaké údaje musí být uvedené?
- Jak zajistit nezaměnitelnost dědice v závěti?
- Jak označit dědice v závěti aby ho nebylo možné zaměnit za jiného
- Jak musí být označen dědic v závěti
- Jaké údaje o dědici musí v závěti být?

Rád bych sepsal závěť veškerého svého majetku na nepříbuznou osobu, o které mám k dispozici pouze jméno, příjmení, příjmení za svobodna, datum narození, místo zaměstnání a IČO (zaměstnání u podnikatele, avšak na vlastní živnost. list). Jsou tyto údaje dostatečné i bez uvedení rodného čísla a bydliště dědice? A pokud ano, nemohla by být závěť zpochybněna v případě, že v době mé smrti tato osoba nebude již mít shodné místo zaměstnání, nebo IČO, nebo změní příjmení?
Děkuji, Jaroslav
 
ODPOVĚĎ:
Ze závěti musí být jasně patrné, jakou osobu určujete za dědice. Jméno, příjmení, datum narození a příjmení za svobodna je zcela určitě dostačujícím identifikátorem. To, že neznáte současné bydliště, případně, že se v budoucnu změní bydliště, zaměstnání nebo IČ, nebo třeba i příjmení, nemá na platnost závěti žádný vliv.
Nezapomeňte na neopomenutelné dědice - více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/86/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu - matka zemřela, bude dědit otčím?
- Dědění družstevního bytu - otec zemřel, bude dědit macecha?
- Jak vydědit nového manžela, manželku - postup, informace
- Jak zajistit aby otčím nedědil majetek matky?
- Jak zajistit aby macecha nedědila majetek otce?
- Dědění družstevního bytu - informace, dědická dohoda
- Dědická dohoda o dědění družstevního bytu - informace
- Dědění družstevního bytu, dědická dohoda a vyplacení podílu
- Vypořádání zděděného družstevního bytu - informace

Matka bydlí v družstevním bytě. Tento byt koupila dávno před manželstvím s mým otčímem.
Chtěla bych se zeptat, jaká by vznikla dědická situace, kdyby se, nedej bože, stalo něco s mojí matkou. Jsem jediná dcera, otčím žije v bytě již dlouhá léta a má tam trvalé bydliště a také sídlo firmy. Předpokládám, že by otčím dědil také. V jakém procentuálním poměru se mnou? Děkuji, Teodor
 
ODPOVĚĎ:
V případě, že Vaše matka nabyla družstevní byt dlouho před vznikem manželství se svým aktuálním manželem - Vaším otčímem, bude se celý byt vypořádávat rovnou v dědictví, nikoli v rámci společného jmění manželů SJM. Pokud matka nepořídí závěť (ve které by opominula svého manžela), tak se bude tento byt dělit mezi všechny dědice ze zákona (v I. dědické skupině jsou potomci a manžel rovným dílem).
Družstevní byt ale nemohou nabýt 2 osoby, pokud nejsou manželé, to znamená, že budete mezi sebou uzavírat dědickou dohodu, ve které jeden z Vás převezme byt a druhému vyplatí dědický podíl v penězích, nebo nebude za tento byt žádat žádnou výplatu dědického podílu. Pokud se nedohodnete, budete muset po skončení dědického řízení podat žalobu k soudu, a výsledem může přijít až za tři roky s vynaložením velkých finančních prostředků.
Upozorňuji, že u družstevního bytu nelze zřídit věcné břemeno.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na mateřské dovolené kvůli rušení zaměstnavatele
- Zrušení firmy a výpověď na mateřské dovolené
- Ukončení pracovního poměru na mateřské dovolené pro zrušení zaměstnavatele
- Zrušení firmy a ukončení pracovního poměru na mateřské dovolené

V současné době (08/2013) jsem na rodičovské dovolené, která trvá do 01/2015. Zaměstnavatel mě informoval, že se zrušila organizace, kde jsem byla pracovně zařazena před nástupem na rodičovskou dovolenou a informoval mě, kdo je právnickým nástupcem s tím, že pokud mě nebude možné po ukončení rodičovské dovolené dále zaměstnávat, dostanu výpověď. Ráda bych se zeptala, kdybych do 01/2015 nastoupila na další mateřskou dovolenou nebo na neschopenku z důvodu rizikového těhotenství, bude se na mě stále vztahovat zákaz výpovědi vzhledem k této organizační změně? Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Zákon chrání určité skupiny zaměstnanců před výpovědí, pokud se nacházejí v předpokládané životní situaci (těhotenství, nemoc, mateřská dovolená atd.) Avšak ani tato ochrana není absolutní a to se vztahuje i na Váš případ. Výjimka ze zákazu výpovědi v ochranné době (§ 54 Zákoníku práce) totiž říká, že lze dát výpověď osobě na rodičovské dovolené z důvodu § 52 písm. a) zákoníku práce, což je případ, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část ruší. Toto však neplatí, pokud se zaměstnavatel jen přemisťuje nebo pro pouhou nadbytečnost zaměstnance. V daném případě tak je důležité, zda se skutečně ruší z právního hlediska. Pak před výpovědí nejste chráněna.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel vystavil zaměstnanci fakturu za mobil - co dělat?
- Může zaměstnavatel pracovníkovi účtovat hovory ze služebního mobilu?

Přítel 29.5.2013 dostal do schránky fakturu za soukromé hovory na 10.800 Kč, splatnost faktury 30.5.2013. Faktura byla účtovaná zpětně za 4 roky. Za každý měsíc 250 KČ. Za měsíc provolal jen cca 10 Kč. Na telefon neměl se zaměstnavatelem žádnou smlouvu, mobilní telefon dostal jen tak do ruky. Jsme povinni fakturu vystavenou zaměstnavatelem zaplatit? Žádný výpis za hovory ani nic podrobného nedostal. Děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Otázka je, komu byla faktura vystavena, zda Vašemu příteli či zaměstnavateli. Pokud je na jméno zaměstnavatele přímo od operátora, je za úhradu odpovědný zaměstnavatel a po Vašem příteli může chtít úhradu pouze skutečně provolaného hovorného (hovoříte o 10 Kč), tuto částku zřejmě musíte uhradit, jinak se vystavuje nebezpečí postihu za bezdůvodné obohacení. Pokud se jedná o fakturu, kterou vystavil sám zaměstnavatel na Vaše jméno, není dokladem ničeho, protože fakturu si každý může vytisknout sám. V každém případě chtějte vidět originál výpisu od operátora a zaměstnavatel by Vám měl prokázat, že nešlo o služební hovory. Další otázkou je možné promlčení, neboť obecná promlčecí lhůta je tříletá. Toto promlčení musíte namítat Vy.

_

PRÁCE-NESCHOPNOST
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a proplacení nevyčerpané dovolené
- Může zaměstnanec na neschopence požádat o proplacení nevybrané dovolené?
- Proplacení nevyčerpané dovolené v průběhu pracovního poměru - je to legální?
- Do kdy musí zaměstnanec vyčerpat dovolenou za minulý rok?
- Kdy si zaměstnanec určuje sám kdy bude čerpat dovolenou?
- Může pracovník určit kdy si vyčerpá dovolenou?

Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti (cca 7 měsíců) a podle doktorky to vypadá, že ještě dlouho budu.
Proto bych se rád zeptal na 2 věci:
- u zaměstnavatele mám 20-25 dnů nevybrané dovolené. Pokud budu stále v pracovní neschopnosti minimálně polovina této dovolené mi na konci roku propadne (zaměstnavatel dovolenou neproplácí) je nějaká možnost jak o dovolenou nepřijít?
- se zaměstnavatelem jsem předběžně dohodnut, že po skončení pracovní neschopnosti ukončíme pracovní poměr dohodou. Kdybych to udělal již teď co přesně by se stalo s "nemocenskou" a nevybranou dovolenou?
Děkuji, Zikmund
 
ODPOVĚĎ:
Předně nic jako propadnutí dovolené zákon nezná. Je to vaše zákonné právo vyplývající z lidsko-právních smluv související s regenerací pracovních sil. Bohužel kolem dovolené stále panuje mnoha omylů, jedním z nich je i mýtus tzv. proplácení dovolené. Jedinou možností finanční náhrady za nevyčerpanou dovolenou je její proplacení při skončení pracovního poměru. Neexistuje tedy, aby ji zaměstnavatel proplatil během trvání pracovního poměru jako jakési odškodné, za to, že zaměstnanec dovolenou nečerpal.

Co se týče čerpání, dovolenou za rok 2012 Vám musí určit k čerpání zaměstnavatel do 30. 6.2013, pokud tak neučiní, vzniká právo zaměstnanci si jednostranně dovolenou určit sám (§ 218 odst. 3 zákoníku práce). Tedy pokud Vám ji nenařídil do 30. 6. , písemně mu oznamte 14 dní dopředu, kdy hodláte dovolenou čerpat. Pokud byste byl i nadále v pracovní neschopnosti, dovolená Vám opět nepropadá, zaměstnavatel ji určí po skončení této překážky.

Pokud ukončíte pracovní poměr tak, jak už bylo řečeno, nevyčerpanou dovolenou Vám musí zaměstnavatel proplatit v nejbližším výplatní termínu. Po skončení pracovního poměru, pokud byste byl stále v neschopnosti, by zřejmě hradila nemocenskou česká správa sociálního zabezpečení.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Proč je odškodňování pracovního úrazu zařazeno do přechodných ustanovení?
- Řazení pracovních úřadu do přechodných ustanovení - proč to tak je?

Chtěla jsem se zeptat, proč je oblast odškodňování pracovních úrazů zařazena do přechodných ustanovení?
Děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Je to z toho důvodu, že dosud nebyl přijat zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, jak je uvedeno v § 365 Zákoníku práce. Proto se, do jeho přijetí, použije v těchto věcech Zákoník práce.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené na mateřské dovolené - informace
- Povinnost vrátit neprávem čerpanou náhradu za dovolenou
- Je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli neprávem čerpanou dovolenou?
- Neoprávněná dovolená a povinnost uhradit ji zaměstnavateli - informace
- Mateřská a rodičovská dovolená a vliv na řádnou dovolenou

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. 2012 jsem byla 25 pracovních dnů na peněžité podpoře v mateřství PPM, pak jsem 38 dnů čerpala starou dovolenou a nyní mi zaměstnavatel umožňuje čerpání dovolené za rok 2012. Což je 40 dnů. Potřebovala bych však potvrdit, zda na dovolenou, za rok 2012 mám nárok a zda se bude krátit, popřípadě o kolik dnů. Nebo zda se krátit nesmí. Zaměstnavatel odepsal, že v případě, že by se v průběhu roku ukázalo, že nárok nevznikl v rozsahu, v jakém byla dovolená čerpána, pak mi prý vznikne ze zákona povinnost vrátit neprávem čerpanou náhradu za dovolenou. Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci. Naopak doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil jinak podmínky pro dovolenou, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou. Tzn. mateřská dovolená se posuzuje jako výkon práce a dovolená se pro ní nekrátí, naopak rodičovská dovolená není výkonem práce a dovolená se při ní krátí.