Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Řeším se sousedem problém, že na můj pozemek padá jeho opěrná „zeď“ a návoz za ní. Soused má pozemek lehce nad námi, tím jak najíždí na hlínu, která je špatně zpevněná. Návoz hlíny padá k nám a bortí se i s opěrnými ocelovými profily s výdřevou. Ta je ale úplně shnilá a celé se to naklonilo a svezlo více než metr na můj pozemek. Již dvakrát jsem jednal se sousedem o nápravě, nechali jsme hranice zaměřit a není o nich pochybnost. Celá stavba byla vytvořena cca před 20 lety a havarijní stav trvá minimálně 5 let. Nyní však hrozí úplné spadnutí, navíc zde není možné udělat plot, který potřebuji kvůli psovi. Soused podmiňuje opravu mojí finanční spoluúčastí, přitom jde o zeď, která je na původně rovném pozemku a kterou postavili za účelem zřízení svého parkovacího místa. Má soused právo požadovat mojí finanční spoluúčast? Pokud se s ním nedokáži dohodnout, kam se obrátit a požadovat nápravu? Děkuji, Matouš

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Má bávalá švagrová zemřela a po sobě zanechala družstevní byt a dvě nezletilé děti (dceru a syna). Soud ustanovil dědici tyto nezletilé děti. Stanovy družstva však počítají pouze se spoluvlastnictvím manželů. Nikoliv sourozenců. Kdo by tedy měl být vlastníkem družstevního podílu? Každé z dětí má jiného otce a tudíž i jiného zákonného zástupce. Je nutné vše řešit soudně? Což z finančních důvodů není možné? Můj druhý dotaz se týká nahlášení trvalého bydliště v tomto bytě. Lze do tohoto bytu nahlásit k trvalému pobytu mého bratra, který je zároveň zákonným zástupcem výše uvedené nezletilé dcery? Děkuji za odpověď. Kovalová

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Koupil jsem před 3 lety dům s připojením na studnu. Studna je na pozemku souseda. V současné době mám vlastní vodovodní přípojku na obecní vodovod. Mám i nadále nějaké právo využívat tuto studnu? Ve studni je původní čerpadlo a k domu je vodovodní potrubí, vše původní. Jsem ochotný se podílet na údržbě studny. Nemám žádný dokument o věcném břemeni. Děkuji, Ivan

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Manžel vlastní dům ve kterém bydleli oba jeho rodiče, kteří tam mají věcné břemeno. Když byl svobodný obýval v domě tu část, ve které měli být rodiče. Po naší svatbě se měli do této části nastěhovat. Bohužel začaly problémy a nakonec došlo k tomu, že jsme se s manželem odstěhovali. Bylo to celkem dost vyhrocené a manžel před tím než jsme se odstěhovali napsal, že se zavazuje, že po případném úmrtí či odstěhování obou rodičů z domu, rozdělí nabytou hodnotu z domu, po odečtení jeho nákladů na údržbu domu, mezi manžela a jeho dva bratry. Jedná se teď hlavně o tento psaný závazek, je-li platný, zda ho musí dodržet, nebo jak by se dal zrušit. Rodiče se nyní odstěhovali do domu s pečovatelskou službou a manžel uvažuje o tom, že by dům prodal. Děkuji, Valérie

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem majitelkou rodinného domu, ke kterému již 11 let řeším s Pozemkovým fondem (majitel) příjezdovou cestu. Jedná se o kousek pozemku délky cca 10 m a šířky obecní komunikace na kterou navazuje (poslední dům v ulici), který mi slouží jako jediný přístup na můj pozemek a funkčně souvisí s mojí nemovitostí.
V červnu 1999 jsem žádala o odprodej, byl mi vnucován ke koupi celý pozemek o výměře cca 1200 m2 s tím, že ale PF zatím nemá prováděcí předpisy, takže to stejně nelze.
V červenci 1999 jsem tedy zažádala o pronájem celé velké parcely jejíž součástí je vjezd na můj pozemek.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem majitelkou rodinného domu, ke kterému již 11 let řeším s Pozemkovým fondem (majitel) příjezdovou cestu. Jedná se o kousek pozemku délky cca 10 m a šířky obecní komunikace na kterou navazuje (poslední dům v ulici), který mi slouží jako jediný přístup na můj pozemek a funkčně souvisí s mojí nemovitostí.
V červnu 1999 jsem žádala o odprodej, byl mi vnucován ke koupi celý pozemek o výměře cca 1200 m2 s tím, že ale PF zatím nemá prováděcí předpisy, takže to stejně nelze.
V červenci 1999 jsem tedy zažádala o pronájem celé velké parcely jejíž součástí je vjezd na můj pozemek.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem majitelkou rodinného domu, ke kterému již 11 let řeším s Pozemkovým fondem (majitel) příjezdovou cestu. Jedná se o kousek pozemku délky cca 10 m a šířky obecní komunikace na kterou navazuje (poslední dům v ulici), který mi slouží jako jediný přístup na můj pozemek a funkčně souvisí s mojí nemovitostí.
V červnu 1999 jsem žádala o odprodej, byl mi vnucován ke koupi celý pozemek o výměře cca 1200 m2 s tím, že ale PF zatím nemá prováděcí předpisy, takže to stejně nelze.
V červenci 1999 jsem tedy zažádala o pronájem celé velké parcely jejíž součástí je vjezd na můj pozemek.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem majitelkou rodinného domu, ke kterému již 11 let řeším s Pozemkovým fondem (majitel) příjezdovou cestu. Jedná se o kousek pozemku délky cca 10 m a šířky obecní komunikace na kterou navazuje (poslední dům v ulici), který mi slouží jako jediný přístup na můj pozemek a funkčně souvisí s mojí nemovitostí.
V červnu 1999 jsem žádala o odprodej, byl mi vnucován ke koupi celý pozemek o výměře cca 1200 m2 s tím, že ale PF zatím nemá prováděcí předpisy, takže to stejně nelze.
V červenci 1999 jsem tedy zažádala o pronájem celé velké parcely jejíž součástí je vjezd na můj pozemek.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Po svatbě převedl manžel na manželku perfektní kupní smlouvou polovinu svého domu. Manželka kupní cenu zaplatila, ale návrh na vklad do katastru podán nebyl. Smlouva byla uzavřena v roce 1999, manželství dosud trvá. Letos převedl manžel na manželku darovací smlouvou opět polovinu téhož domu, vklad do katastru byl povolen. Může být povolen vklad do katastru dle kupní smlouvy z roku 1999, podaný nyní? Děkuji, Zdeněk

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Obracím se na Vás s problémem mé známé. Vdala se 1982, po 4 letech bydlení s manželem a synem u její maminky dostal manžel služební byt 3+1. V roce 1993 byl byt převeden ze služebního na státní (byt byl vždy veden na jméno manžela). V roce 2001 došlo k rozvodu, ona stále bydlí s bývalým manželem, k majetkovému vypořádání nikdy nedošlo. Nedávno se jí manžel zmínil, že 10 let po rozvodu by ji mohl vyhodit na ulici (byt koupil v privatizaci v roce 2003, je v katastru zapsán na něho, ona o privatizaci nevěděla, nedala žádný souhlas). Ona má jen důchod 2. stupně (cca 6.600 Kč měsíčně) a žádné další finanční prostředky. Může ji exmanžel vyhodit 10 let po rozvodu na ulici, či jí musí zajistit náhradní ubytování? Dostává se jí jako zdravotně postižené osobě nějaké ochrany? A vzhledem k faktu že nikdy nedošlo k majetkovému vypořádání a bývalý manžel byt v privatizaci koupil uvnitř tříleté lhůty určené pro majetkové vypořádání, aniž by bývalé manželce cokoli řekl nebylo, zkráceno právo manželky na polovinu bytu získaného v průběhu manželství (1986), i když byt dostal manžel? V bytu má trvalý pobyt od roku 1993. Děkuji Vám za odpověď Bohumír Zvěřina