Počet stránek ve webu: 41.499

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Od 2014 probíhá územní řízení ve věci stavby rodinného domu, RD. Prvoinstanční stavební úřad vydá vždy kladné územní rozhodnutí, starosta obce podá odvolání a odvolací úřad zruší územní rozhodnutí a vrátí k novému projednání pod různými malichernými či nepravdivými záminkami.

Cílem tohoto jednání je neumožnit, aby územní rozhodnutí vstoupilo v právní moc a tudíž nelze záležitost předat správnímu soudu. Smyslem tohoto jednání je zdržovat kauzu tak dlouho až vstoupí v platnost nový územní plán, který navrhuje zařadit můj pozemek jako veřejné prostranství. Jde o malou obec cca 100 obyvatel, kde starosta si různými benefity zavázal zastupitelstvo, takže mu odsouhlasí vše, co si starosta přeje. Podle tohoto navrhovaného územního plánu mají být na tomto mém pozemku zřízena pítka, lavičky, stojánky na kola pro turisty. Starosta je majitelem 3 hotelů a penzionů a pozemek by převážně sloužil pro jeho hosty. Odvolací úřad starostovi jde na ruku. Jak lze dosáhnout toho, aby rozhodnutí nabylo právní moc a bylo možné podání k správnímu soudu? Musí mít RD garáž či parkovací stání? Je na to nějaká vyhláška? Stávající úz. plán s regulativy garáž nepředpisuje. S pozdravem Elena.

 

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Právní moc územního rozhodnutí:
V tomto ohledu není možné nabytí právní moci územního rozhodnutí nikterak uspíšit, resp. není možné „přeskočit“ některý z úkonů správních orgánů tak, aby bylo právní moci již dosaženo. Přestože jednání starosty obce může mít obstrukční charakter, je spíše s podivem, že jeho odvoláním je odvolacím stavebním úřadem vždy vyhověno (může to svědčit rovněž o nekvalitní práci prvostupňového stavebního úřadu).
Pokud by byl v důsledku změny územního plánu, resp. vydání nového územního plánu, Váš pozemek vyřazen z kategorie „k zastavění“, mohlo by Vám vzniknout právo na finanční náhradu za takové znehodnocení pozemku (a to ve smyslu § 102/2 stavebního zákona).
2/ Veřejné prostranství:
Dle § 34 zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Rovněž pozemek, který je v „soukromém“ vlastnictví tudíž může spadat do kategorie veřejného prostranství. To však zároveň neznamená, že by musel být tento pozemek určitým způsobem upraven/vybaven.
Samotný fakt, že Váš pozemek se (možná) v budoucnu stane součástí veřejného prostranství, neznamená, že byste byla povinna tento pozemek vybavit lavičkami, pijítky, stojany na kola apod. Právní i faktické dispozice s tímto pozemkem budou i nadále na Vašem uvážení, a to samozřejmě s určitou limitací právě v podobě veřejného prostranství (tento pozemek tak například nebude možné oplotit).
Skutečnost, že nový územní plán bude počítat s vybavením Vašeho pozemku lavičkami, pijítky a stojany na kola, ještě neznamená, že se tak skutečně stane. Je nutné si uvědomit, že územním plánem obec pouze deklaruje, jak by si představovala urbanistický, průmyslový a jiný rozvoj na svém území. Územní plán však není rozhodnutím, jehož prostřednictvím by obec mohla vlastníkům pozemků nařizovat, jak mají tyto pozemky upravit/vybavit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že ne/zahrnutí pozemku do veřejného prostranství nemusí být provedeno územním plánem obce (k tomu územní plán neslouží). Obce vymezují veřejná prostranství na svém území zpravidla ve formě obecně závazné vyhlášky.
3/ Garáž a parkovací stání:
Odstavná a parkovací stání představují dle platné právní úpravy povinnou součást „vybavení“ každého pozemku, na kterém má být umístěna stavba pro bydlení. Tato problematika je v obecné rovině upravena ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území, podle které platí, že:
- stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací,
- při vymezování stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků dle předchozí odrážky regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků (tzn. že parkování nemusí být nutně vyřešeno právě na pozemku, na kterém se má umisťovat stavba pro bydlení),
- odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení musejí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné
(jak to vyplývá z § 20/5 písm. a), § 20/6 a § 21/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 69 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.