Znalci, odhady, posudky

Níže vkládám odpovědi na Vaše otázky:
1) Dle nového nálezu Ústavního soudu by se neměla žádné straně přiznávat náhrada nákladů a řízení má být považováno za tzv. judicium duplex, tedy, že jej může zahájit kterýkoliv budoucí účastník řízení a jejich postavení bez ohledu na označení žalobce/žalovaný je prakticky totožné. Soud dovodil výjimky, kdy lze právo na náhradu nákladů v  odůvodněných případech některému z  účastníků přiznat podle  § 142 odst. 3  občanského soudního řádu, „např. v  případě šikanózního výkonu práva, obstrukčního chování spoluvlastníka či nezájmu o  konstruktivní vyřešení věci. Při posuzování by pak měly soudy přihlížet zejména k  tomu, jaké bylo procesní chování a  stanoviska jednotlivých účastníků v  průběhu řízení či jaké bylo jejich jednání před zahájením řízení při snaze o  zrušení spoluvlastnictví dohodou. V  takovém případě ovšem musí soud přesvědčivě vyložit, proč je (výjimečně) namístě danému spoluvlastníku uložit povinnost hradit náklady řízení jinému spoluvlastníkovi. “
2) Pokud jde osobní výkon prací na společné nemovitosti, pak tuto skutečnost soud nijak nezohlední při stanovení výše přiměřené náhrady (není reální osobní práci finančně ocenit). Zohledňoval by je pouze v případě, že by mezi spoluvlastníky byl spor o to, komu má nemovitost připadnout. Pokud jde o investice do nemovitosti (opravy a úpravy), pak je nutné v žalobě či v řízení samotném navrhnout tzv. vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu dle § 1148 občanského zákoníku, kdy soud samostatným výrokem případně přizná náhradu těchto investic v poloviční výši. Investice je však nutné prokázat (faktury za nákup materiálu apod.). Pokud jde o náklady za energie, pak Vám doporučuji písemně vyzvat sestru (nejlépe doporučeně s dodejkou) k úhradě poměrné částky do stanoveného data. Tím vznikne pohledávka vůči sestře, kterou pak můžete také zahrnou do návrhu na „širší vypořádání“.
3) Pokud je mezi stranami spor o hodnotu nemovitosti (společné věci), pak si zpravidla soud nechá vypracovat tzv. revizní posudek, z něhož poté vychází při stanovení výše přiměřené náhrady (§ 1147 obč. zák.)
4) Soud může rozhodnout o přikázání nemovitosti Vám i v případě, že část peněžité náhrady bude uhrazena z hypotéky. Soudu je však nutné v řízení předložit již závazné dokumenty z banky, které prokazují připravenosti banky poskytnout Vám úvěr, tedy ideálně již podepsanou smlouvu o úvěru. Banky běžně poskytují hypoteční úvěry právě za účelem vyplacení spoluvlastníka nemovitosti, čili již s tímto záměrem půjdete žádat o úvěr. Vypůjčenou částku pak banka samozřejmě uvolní až po předložení výpisu z katastru nemovitostí, z nějž je patrné, že jste výlučnou vlastnictví nemovitosti, tj. až po pravomocném skončení soudního řízení. Je třeba tedy vše s bankou předjednat již v průběhu soudního řízení a soud o tomto Vašem záměru samozřejmě průběžně informovat.