Počet stránek ve webu: 43.086

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vlastním pozemek, ke kterému vede pouze jedna příjezdová cesta. Tato příjezdová cesta je v soukromém vlastnictví. Paní majitelka bydlí hned vedle té zmiňované cesty, kde má postavený rodinný dům, na který má hypotéku společně s příjezdovou cestou. Cesta je tedy vázaná hypotékou.   Chtěl bych se zeptat jaké mám možnosti?

Chtěl bych na mém pozemku začít stavět. Bohužel bez odkupu části cesty, nebo věcného břemena mi stavební úřad nedá povolení a banka mi neschválí hypotéku. S paní jsem v kontaktu, ale ta se na nic moc netváří, jelikož má na cestu hypotéku a teď přecházela k jiné bance. Pořád jen oddaluje a řešení žádné. Paní po mě chtěla posudky od stavebního úřadu, zda vůbec na mém pozemku mohu stavět a zda příjezdová cesta vůbec splňuje veškeré náležitosti k obsluze rodinného domu. Vše jsem jí zaslal s tím, že na pozemku lze stavět a cesta je k tomuto účelu vhodná.   Mohu se tedy zeptat, jaké mám možnosti? Je nějaká právní cesta, když majitelka nechce "spolupracovat"? Děkuji za odpověď.

 

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že předmětná příjezdová cesta je vlastnictvím fyzické osoby (Vaší sousedky), jedná se o účelovou komunikaci – jelikož fyzické osoby mohou vlastnit pouze účelové komunikace (jak to vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Účelové komunikace se dělí do dvou skupin, a to na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné účelové komunikace. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků ...
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu) a dotázat se ho, zda tuto příjezdovou cestu eviduje jako účelovou komunikaci a pokud ano, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou.
Pokud by totiž vyšlo najevo, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, podléhala by tzv. právu obecného užívání zakotvenému v § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
V takovém případě byste tedy byl oprávněn bezplatně užívat sousedčinu příjezdovou cestu jako spojení s Vaším pozemkem (tedy bez ohledu na to, že se jedná o soukromé vlastnictví).
Ve své další odpovědi budu vycházet z předpokladu, že sousedčina příjezdová cesta je veřejně nepřístupnou účelovou komunikací, popř. že banka a stavební úřad by se (z nějakého důvodu) nespokojily s tím, že sousedčina příjezdová cesta podléhá právu obecného užívání a požadovaly po Vás zajištění „silnějšího“ užívacího práva.
Ideálním způsobem by samozřejmě bylo smluvní zřízení služebnosti (věcného břemene) stezky a cesty (ve smyslu § 1260/1, § 1274 a § 1276 občanského zákoníku). Toto řešení by Vám totiž skýtalo největší právní jistotu a zároveň by se jednalo o řešení nejrychlejší a nejlevnější.
Nebude-li sousedka ochotna s Vámi uzavřít písemnou smlouvu o zřízení služebnosti stezky a cesty (která by musela být následně vložena do katastru nemovitostí), nezbude Vám než se po sousedce domáhat zřízení tzv. práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku), a to případně i soudní cestou. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. “
Za zřízení práva nezbytné cesty byste byl samozřejmě povinen poskytnout sousedce přiměřenou náhradu (úplatu), jak je s tím výslovně počítáno v § 1030/1 občanského zákoníku:
„Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. “
Prostřednictvím žaloby byste se proto mohl domáhat toho, aby bylo soudem ve Váš prospěch zřízeno právo nezbytné cesty, a to ideálně v podobě služebnosti (což by Vám opět skýtalo maximální právní jistotu). Nebude-li dohoda se sousedkou možná a budete-li proto nucen řešit věc soudně, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva). Zahájení soudního řízení (za účelem zřízení práva nezbytné cesty) je řešením časově náročnějším (jelikož soudní řízení může trvat několik měsíců, popř. i let).
Krajním řešením Vaší situace (pokud by vše shora uvedené selhalo) je zahájení vyvlastňovacího řízení. Konkrétně dle § 170/2 stavebního zákona platí, že:
„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. “
Návrhem na zahájení vyvlastňovacího řízení byste se proto mohl domáhat toho, aby byla služebnost stezky a cesty zřízena i proti sousedčině vůli – tedy na základě rozhodnutí vyvlastňovacího orgánu.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.