Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rád bych se Vás dotázal za svůj oddíl na problematiku udělení stavebního povolení při dědickém řízení, kterého nejsem přímými účastníci, přesto se nás to jako třetí strany dotýká? Za náš oddíl jsem postupně vyřídil všechny náležitosti ohledně stavebního povolení, aby bylo formálně všechno v pořádku a podal žádost o stavební povolení, mezitím však zemřel jeden ze sousedů, který měl právo se k tomu vyjadřovat.

Začalo běžet tedy dědické řízení, které neustále probíhá a stavební úřad nás vyzval v této souvislosti k doplnění dědiců, neboť jejich práva po zemřelém přešla na ně, včetně možnosti se vyjádřit k našemu stavebnímu záměru. Došel jsem na příslušný soud a požádal ho o zaslání všech jmen dědiců po zemřelém pro stavební úřad. Soud mi v této záležitosti vyhověl a stavebnímu úřadu poslal seznam všech dědiců s odkazem na příslušného notáře. Stavební úřad jim posléze zaslal doporučený dopis, aby se každý z nich mohl k našemu stavebnímu záměru případně vyjádřit. Uběhla zákona lhůta, kterou stanovil příslušný stavební úřad a bohužel dva doporučené dopisy si nikdo z dědiců nevyzvedl a vrátily se zpět na stavební úřad, což bylo koncem října 2021. O této záležitosti jsem se osobně informoval na stavebním úřadě, protože náš oddíl již potřeboval začít stavět a měl na část stavby dotaci. Paní referentka mi však řekla, že nám bohužel bude muset přerušit stavební řízení ohledně naší žádosti o vydání stavebního povolení. Skutečně do deseti dnů nám přišel dopis o zastavení našeho řízení, což bylo v půlce listopadu. Od samého prvopočátku tohoto dědického řízení uběhlo již osm měsíců a my máme stále svoji žádost o stavební povolení zablokovanou, nemluvě ani o znehodnocování peněz z dotace či neustále rostoucích cen za materiál. To nevím, kdo nám zaplatí, pán notář asi těžko? Přeci není možné, kdyby to dědické řízení bylo nějakým způsobem komplikované a trvalo i klidně například pět let, aby náš oddíl ze své podstaty čekal takovou dobu, než ho notář ukončí či se dohodnou alespoň dědicové na ustavení zákonného zástupce ve svém dědickém řízení? Určitě musí být po právní stránce alternativa, jak to stavební povolení získat během toho dědického řízení než bude ukončené, aniž by nám stavební úřad opět naši žádost zamítl? Zároveň na to máme získané finanční prostředky z dotace, které by náš oddíl musel vracet. Předem Vám děkuji za zodpovězení dotazu. S přátelským pozdravem Emanuel.

ODPOVĚĎ:
Potíž nespočívá dle mého názoru v dědicích, tím méně pak v notáři – jako problematický hodnotím postup stavebního úřadu. Jsem toho názoru, že jím zvolený postup není šťastný (byť stavební úřady občas tyto situace řeší právě takto), a to proto, že může vést k neúměrnému prodloužení stavebního řízení.
Stavební úřad přerušil stavební řízení s odkazem na § 64/1 písm. c) správního řádu, tzn. z důvodu, že probíhá řízení o předběžné otázce (§ 57 správního řádu). Tento postup je sice (z hlediska platné právní úpravy) možný, může však vést k neúměrnému prodloužení správního řízení (bude-li dědické řízení probíhat dlouho, k čemuž může snadno dojít).
Stavební úřad byl dle mého názoru povinen aplikovat institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 a 2 správního řádu platí, že:
„Osobám neznámého pobytu … a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat … se doručuje veřejnou vyhláškou.
Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. “
Povinnost stavebního úřadu doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou je u osob, kterým se prokazatelně nedaří doručovat (což je právě případ dvou Vámi zmiňovaných dědiců) výslovně uvedena ještě v § 32/3 správního řádu.
Myslím si proto, že stavební úřad měl ve Vašem případě doručit předmětné písemnosti veřejnou vyhláškou (tzn. vyvěsit je na úřední desce), a to ve vztahu k těm dvěma dědicům, kterým se nepodařilo doručit poštovní zásilkou. Po uplynutí stanovené lhůty by se tyto písemnosti považovaly za doručené a ve stavebním řízení by se mohlo pokračovat.
Je pravdou, že názor na to, jak postupovat, dojde-li k úmrtí některého z účastníků řízení, se napříč jednotlivými stavebními úřady liší, přičemž diskuse se vede právě nad možností a/ považovat věc za předběžnou otázku a stavební řízení do skončení dědického řízení přerušit (jak se to stalo ve Vašem případě) a nad možností b/ doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou (což umožní ve stavebním řízení pokračovat). Názorová nejednotnost stavebních úřadů je dobře ilustrována například tímto diskusním vláknem:
https://www.uur.cz/konzultacni-stredisko/diskuse/?ID=2499& tema=4624
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na stavební úřad s dotazem, zda by nebylo možné přehodnotit jeho dosavadní právní názor a nedoručit oněm dvěma dědicům veřejnou vyhláškou. Popřípadě se můžete pokusit kontaktovat oba dědice sami (máte-li tuto možnost) a dohodnout se s nimi, aby se stavebnímu úřadu ozvali, resp. aby si od něj nechali doručit předmětné písemnosti.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.