Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (3 hlasů)

Máme rodinný dům a se sousedy plot (který byl odsouhlasen bývalým majitelem), teď se sem vedle nás do baráku nastěhovala majitelka a chce opravdu hned vedle našeho plotu postavit si svou dvoumetrovou betonovou zídku, ale s tím, že my už nebudeme moci mít možnost údržby našeho plotu z jejich strany. To že se plot už nemusí ohlašovat ani na stavebním úřadě ani na územním rozvoji vím (bohužel mi oba úřady řekli, že za staré éry by to nikdy nedovolili).

Není možnost, že by sousedi museli ustoupit s tím, že na opravu plotu musíme mít třeba 70 cm aby jsme se na opravu našeho plotu dostali? Nebo, že by byl zákon o tom že mi soudedi musí umožnit opravu z jejich strany? Děkuji, snad jsem vše vysvětlila srozumitelně. Děkuji, Veronika

 

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
je pravdou, že oplocení, které splňuje tyto tři podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- jedná se o oplocení, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím
- jedná se o oplocení, které se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
může být zřízeno bez jakékoli ingerence stavebního úřadu, tzn. ve „volném režimu“ (jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).

Dle § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí vzájemné odstupy staveb umožňovat údržbu staveb. Tato vyhláška je však prováděcím právním předpisem stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že na plot Vaší sousedky se ustanovení stavebního zákona nevztahují (pokud tento plot splňuje/bude splňovat shora uvedené podmínky), nemohou se na něj vztahovat ani ustanovení vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Určitou možnost obrany Vám dává občanský zákoník, a to jeho § 1020. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. “
Rozumným důvodem, o kterém občanský zákoník hovoří, musí být objektivně (nikoli subjektivně) rozumný důvod. Jakékoli iracionální požadavky nemohou samozřejmě v této souvislosti požívat právní ochrany.
Ve Vašem případě je otázkou, zda je zájem na údržbě Vašeho plotu objektivně rozumným důvodem a především, zda tento důvod převáží nad právem Vaší sousedky vlastnicky nakládat se svým pozemkem.
Je zřejmé, že pokud by Vaše sousedka zachovala odstup mezi oběma ploty např. v šířce 70 cm, prakticky by se o tento pruh svého pozemku připravila (nemohla by ho nijak rozumně užívat), neboť tento pruh pozemku by se octl „za zdí“.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda je větším zásahem a/ zásah do sousedčina vlastnického práva (kdy by jí bylo prakticky znemožněno užívat část jejího pozemku), nebo b/ zásah do Vašeho vlastnického práva (kdy Vám bude znemožněno svůj plot v budoucnu udržovat).
Šalamounským řešením nastalé situace by bylo samozřejmě odstranění Vašeho oplocení, neboť již nebude (po vybudování sousedčiny zídky) zapotřebí (a v budoucnu tudíž ušetříte na nákladech za údržbu).
V současné chvíli se můžete na svou sousedku obrátit s žádostí o zachování určité odstupové vzdálenosti od Vašeho plotu, a to s odkazem na shora citovaný § 1020 občanského zákoníku. Pokud Vám sousedka sdělí, že Vaší žádosti nehodlá vyhovět (a budete-li odhodlána řešit věc právní cestou), můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření. Tímto předběžným opatřením by soud Vaší sousedce dočasně zakázal zřizovat zídku, přičemž Vy byste musela podat ve stanovené lhůtě k tomuto soudu žalobu. Pro učinění těchto právních kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče zpřístupnění sousedního pozemku za účelem údržby či opravy vlastní stavby, je tato situace primárně upravena v § 1022/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
Pakliže mezi sousedy nedojde k dohodě na zpřístupnění pozemku za účelem opravy či údržby stavby, je situace řešitelná buď soudní cestou (což je varianta dražší a zdlouhavější), nebo zahájením správního řízení u místně příslušného stavebního úřadu. Dle § 141/1 stavebního zákona totiž platí, že pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě.
Shora uvedený § 1022 občanského zákoníku a § 141 stavebního zákona Vás však neopravňuje žádat po sousedce zachování určité odstupové vzdálenosti (účel těchto dvou ustanovení je jiný). Tento požadavek tak můžete vznést toliko s odkazem na § 1020 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.