Počet stránek ve webu: 39.429

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Mám zřízené Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání u České Pojišťovny. V práci jsem si vzal jeden den home office, který mám zapsaný v dodatku k pracovní smlouvě. Řešil jsem nějaký hovor a po jeho skončení jsem odložil telefon na poličku v botníku na chodbě v bytě. Během pár minut jsem měl další hovor, ale než-li jsem ho stačil zvednout, telefon "odvibroval" z kluzké poličky na dlažbu a bohužel mu prasklo jak přední, tak i zadní sklo.

Škodu jsem druhý den nahlásil jak zaměstnavateli, tak i pojišťovně, která se tím začala hned zabývat. Pojišťovna se k tomu asi po 14 dnech vyjádřila takto: "Dle zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Je nám líto, ale ve Vašem případě nedošlo k zavinění."  A tím celý můj případ uzavřeli. Zaměstnavatel samozřejmě i nadále po mě chce škodu uhradit a jelikož se nejedná o úplně levný mobilní telefon tak bych to chtěl ještě nějak řešit. Jak mám nadále postupovat. Děkuji, Radek.

 

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ je, bohužel, učebnicovou ukázkou jednání mnohých pojišťoven. Obchodní činnost pojišťoven totiž spočívá ve vybírání pojistného a (pokud možno) nevyplácení pojistného plnění (byť to může vyznít jako právní cynismus).
S pojišťovnou je možné souhlasit v citaci zákoníku práce. Dle § 250/1 zákoníku práce totiž skutečně platí, že:
„Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. “
S pojišťovnou však již nelze souhlasit v tvrzení, že byste popsanou škodu nezavinil.
Pro alespoň povrchní vysvětlení právního pojetí zavinění je nezbytné si udělat krátký výlet do právní teorie.
V právním slova smyslu znamená zavinění subjektivní (psychický) vztah osoby k předpokládaným nebo možným následkům jejího jednání, jímž je někomu způsobena újma (například újma na majetku, tedy škoda).
Zavinění se v základu dělí na úmyslné a nedbalostní (jedná se sice o rozdělení užívané především v oblasti trestního práva, bývá však přejímáno i do oblasti práva soukromého). Jelikož ve Vašem případě nelze o úmyslném způsobení škody na mobilním telefonu hovořit, budu se nadále zabývat pouze zaviněním nedbalostním.
Nedbalost se dělí do dvou základních skupin, a to na nedbalost vědomou a nedbalost nevědomou:
1/ Vědomá nedbalost:
Škůdce věděl, že může způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Škůdce tedy škodu způsobit nechtěl, ovšem vědomě její způsobení riskoval (dalo by se tedy hovořit o škůdcově vědomé neopatrnosti).
2/ Nevědomá nedbalost:
Škůdce nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodu, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Škůdce se tedy domníval, že škodu způsobit nemůže (že jí nezpůsobí), přestože si (s ohledem na své zkušenosti, vzdělání, profesi apod.) musel být vědom toho, že škoda vzniknout může.
Nyní je možné výlet do právní teorie ukončit.
Dle mého názoru jste škodu na mobilním telefonu svého zaměstnavatele způsobil z nedbalosti, jelikož jste si byl vědom toho (resp. jste si musel být vědom toho), že tento mobilní telefon má zapnuté vibrace a že některé mobilní telefony při vibracích „cestují“ po rovném povrchu.
Je nerozhodné, zda se ve Vašem případě jednalo o nedbalost vědomou či nevědomou. Není tudíž podstatné, zda jste vědomě riskoval, nebo zda jste nejednal s ohledem na své zkušenosti a znalosti. Důležité je pouze to, že poškození mobilního telefonu jste zavinil, a to z nedbalosti.
Na podporu výše uvedeného lze zalistovat jak v zákoníku práce, tak v občanském zákoníku:
a/ dle § 301 písm. d) zákoníku práce je zaměstnanec (mimo jiné) povinen střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením (tuto svou povinnost jste vlivem nedbalosti porušil) ;
b/ dle § 2900 občanského zákoníku je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného (jedná se o tzv. generální prevenční povinnost, tedy povinnost každého počínat si opatrně) ;
c/ dle § 2904 občanského zákoníku je povinen nahradit škodu, která byla způsobena náhodou, ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět (ve Vašem případě by bylo možné uzavřít, že k náhodě jste dal podnět tím, že mobilní telefon jste nechal ležet na nevelké polici nad dlažbou).
V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě dvě možnosti dalšího postupu:
1/ Postup pasivní:
V tomto případě způsobenou škodu svému zaměstnavateli nenahradíte a vyčkáte jeho dalšího postupu. Zaujal byste tudíž stanovisko pojišťovny a tvrdil, že za vznik škody neodpovídáte, jelikož jste jí nezavinil.
Značnou nevýhodou tohoto postupu je fakt, že Vaše postavení u zaměstnavatele by patrně utrpělo (resp. obliby svého zaměstnavatele byste se příliš netěšil).
Zaměstnavatel by se po Vás musel domáhat náhrady škody soudní cestou, přičemž pokud byste soudní spor prohrál, byla by náhrada škody uhrazena přímo pojišťovnou (popř. v první fázi Vámi a následně by Vám tato částka byla pojišťovnou nahrazena). Pojišťovnu byste musel samozřejmě o zahájení soudního řízení informovat a umožnit jí, aby se stala jeho vedlejším účastníkem.
Zaměstnavatel by se po Vás samozřejmě domáhal proplacení vyšší částky (jelikož by chtěl nahradit i náklady soudního řízení, které na jeho straně vznikly).
V souhrnu Vám tedy tento postup nedoporučuji.
2/ Postup aktivní:
V tomto případě bude nutné, abyste svému zaměstnavateli škodu nahradil, a to prokazatelným způsobem (tedy ideálně v reakci na písemnou výzvu zaměstnavatele, a to bankovním převodem a s využitím variabilního symbolu, který Vám zaměstnavatel pro tento účel stanoví).
Nadále pak bude nutné, abyste pokračoval v jednání s pojišťovnou (a to samozřejmě v písemné formě). Pojišťovně proto napište, že s jejím závěrem nesouhlasíte (přičemž se můžete opřít o výše uvedené), proti zamítavému stanovisku pojišťovny se můžete odvolat (pak by se měl věcí zabývat nadřízený pracovník toho referenta, který Vaší škodní událost řešil „v prvním stupni). Nebude-li pojišťovna ochotna změnit své stanovisko, nezbude Vám, než se pokusit vyřešit spor mimosoudně či soudní cestou.
Mimosoudní řešení sporu s pojišťovnou by bylo vedeno před Českou obchodní inspekcí:
https://www.coi.cz/
Pokud by pojišťovna s mimosoudním řešením sporu nesouhlasila, byl byste nucen podat na pojišťovnu žalobu (v níž byste se domáhal nahrazení toho, co jste na náhradě škody zaplatil svému zaměstnavateli). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník