Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc z důvodu neřešení reklamace
- Do kdy je možné odstoupit od koupě pro neřešení reklamace u použité, bazarové věci?
- Odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc - prodávající nepřevzal věc k reklamaci
- Prodávající nepřevzal věc k reklamaci - lhůta na odstoupení od kupní smlouvy u použité, bazarové věci

Obracím se na Vás s dotazem na posouzení zda je možné ještě podat žalobu vůči prodávajícímu.
- 6.3.13 jsem zakoupil satelitní přístroj
- 15.3.13 z důvodu polovičního návodu (neostré a rozmazané obrazové přílohy) a jinou vadu jsem u prodávajícího reklamoval, písemnou reklamaci nepřevzal a ta se mi vrátila že prodávající jí v úložní době nepřevzal,
- 10.2.14 jsem odstoupil (následovalo několik výzev které již převzal), reagoval tak že s odstoupením nesouhlasí, na další výzvy již nereagoval.
Prosím o sdělení, zda lze úspěšně ještě podat žalobu na vrácení kupní ceny (3letá lhůta by měla skončit 10.2.17, nejsem si však jistý zda žaloba neměla být podána již ve lhůtě 2 let od data odstoupení a zda nejdříve jsem mu neměl také přístroj vrátit. Předem děkuji, Kryštof.

ODPOVĚĎ:
Pokud měl satelitní přístroj vadu, mohl jste v rámci reklamace požadovat po prodávajícím dodání nové věci. Pokud toto není možné, máte dle OZ možnost odstoupit od smlouvy. Prodávají je povinen reklamaci v zákonem stanovené lhůtě (30 dnů) vyřídit, a to buď tak, že ji uznává a dodá Vám nový přístroj, či že ji neuznává. To, že prodávající s odstoupením nesouhlasí, není právně relevantní. Obávám se, že se žalobou k soudu již neuspějete, neboť Váš nárok je již promlčen (byla-li kupní smlouva uzavřena dle občanského zákoníku). Byla-li kupní smlouva uzavřena dle obchodního zákoníku, mohl byste žalobu ještě podat.

__

OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Odpovědnost předsedy občanského sdružení za škodu spolku
- Odpovědnost předsedy spolu za škodu občanského sdružení

Jsem předsedou občanského sdružení - Šermířského spolku. Adresa sídla Spolku je napsána na mou soukromou adresu, nemáme žádnou provozovnu. Pokud by některý z členů spolku provedl na akcích nějaký průšvih, který by nestačila zaplatit spolková kasa, kdo poté zodpovídá za vyrovnání dluhu? Je nějak dotčena má soukromá adresa? Zodpovídám za dění Spolku, i když nejsem na dané akci přítomen a nemohl jsem případné škodě zabránit? Děkuji za odpověď. Děkuji, Robert.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (dle § 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví druha a družky
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví partnerů
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví přítele a přítelkyně (partnerů)
- Může spolumajitel podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spolumajitele z bytu?
- Jeden ze spolumajitelů splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spolumajitelů ideální poloviny bytu?
- Může spoluvlastník podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spoluvlastníka z bytu?
- Jeden ze spoluvlastníků splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spoluvlastníků ideální poloviny bytu?

S přítelem žijeme ve společné domácnosti od 11/2011 v bytě v osobním vlastnictví. Byt vlastníme oba poloviční měrou (ideální spoluvlastnictví každý 1/2 bytu). Máme spolu dvě malé děti, nejsme manželé. Již několik měsíců mě a naše děti partner „slovně“ vyhazuje z bytu. Hypotéku platí přítel. Na chodu domácnosti se též podílím dle možnosti výdělku, přítel se samozřejmě podílí ve větší části, neboť vydělává více. Počáteční kapitál do bytu dal přítel. Chtěla bych se zeptat, jak velký nárok mám na společný majetek? Zda je vše poloviční úměrou nebo zda při vyrovnání budeme muset dokládat, co zaplatil a co ne? Pokud jeden platí hypotéku a druhý jídlo, oblečení, hračky atd. , tak se těžko bude vše dokládat.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nejste manželé, nespadá ani váš majetek do společného jmění manželů. Při případném vyrovnání se na vás bude vztahovat ustanovení OZ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou, která musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání, a to buď rozdělením společné věci, prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu s vyplacením druhého. Nedohodnete-li se, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví soud (na návrh jednoho z vás). Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu od soukromé osoby (prasklý rozvodový řemen)
- Reklamace staršího automobilu od soukromého majitele (prasklý rozvodový řemen)
- Kdo platí opravu vady ojetého auta - původní nebo nový majitel?

14.1.2017 jsme prodali OA za 13 000, -, kupující byl srozumněn s tím že auto nemá platnou STK, tak dostal slevu. 15.1 volal, že praskl rozvodový řemen a chce přispět na opravu, nebo nám vrátí vůz nepojízdný. Má na to právo? Děkuji Simon

ODPOVĚĎ:
Prodávající osoba – nepodnikatel, – běžný člověk, jež se neživí prodejem ojetých či nových aut, odpovídá jen za vady skryté § 2100/1 a kupující musí prokázat jejich existenci v době prodeje. Každopádně pokud se skrytá vada projeví do pár dnů či měsíce po převodu, nebo dokonce další den, je vysoká pravděpodobnost, že znalec a následně i soud dá za pravdu kupujícímu. Záruka se nevztahuje (dle ustanovení § 2167 OZ) na jmenovité vady, pro něž byla poskytnuta sleva, vady, jež měla věc při převzetí, avšak o nichž kupující zároveň věděl. Ovšem ustanovení typu doporučujeme výměnu rozvodů, doporučujeme generálku výfuku, nejsou popisem vady. Ve vašem případě jde o skrytou vadu, za kterou odpovídáte, pokud jste kupujícímu neposkytl slevu vyloženě z tohoto důvodu.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Darování peněz od rodičů a rozvod - je nutná ověřená darovací smlouva?
- Zohlednění daru rodičů jednomu z manželů a rozvod - je nutné mít ověřenou darovací smlouvu?

Dary od mých rodičů (v letech 2000-2016). Jak napsat smlouvu o daru tak, aby v případě mého rozvodu byla částka zohledněna? Jedná se o částku téměř 1 milion korun. Jde mi o to, jestli při rozvodu budu mít větší část majetku. Manžel o tom ví, že rodiče chtějí napsat darovací smlouvu. Bude mít smlouva nějakou váhu, nebo musíme sepsat u právníka? Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
Darovací smlouva musí být napsána tak, aby z ní bylo zřejmé, že rodiče darují dané věci pouze Vám. To, co nabudete darem, nespadá do společného jmění manželů (je to výhradně vaše) a nebude se při rozvodu vypořádávat. Smlouvu můžete sepsat i sami, ale smlouva sepsaná právníkem bude preciznější.

__

RODINA-SJM
- Investice do nemovitosti rodičů před rozvodem - jak to udělat aby rekonstrukce nebyla součástí SJM?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rekonstrukce nemovitosti rodičů potomkem - jak vyjmout investici do rekonstrukce ze SJM při rozvodu?
- Investice do cizí nemovitosti před rozvodem - jak vyjmout investici ze SJM při rozvodu manželství?

Podala jsem žádost o rozvod dohodou, manžel na ni nepřistoupil. Poté jsem podala žádost sporným způsobem k soudu, v současné době čekáme na termín projednání. Odstěhovala jsem se do starého domu po rodičích, který musím nutně zrekonstruovat, abych si zajistila přijatelné bydlení. Finanční prostředky, které na to použiji jsou z mého účtu (výplata, část je z prodeje půdy). Má manžel nárok na polovinu z této částky v případě sporného rozvodu? Rekonstrukci chci již zahájit nyní. Jak ošetřit tento způsob nutné investice, abych se s ním nemusela dělit. Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Mzda se stává součástí společného jmění manželů v okamžiku, kdy jste nabyla možnost s nimi nakládat. Není rozhodné, zda jsou na vašem účtu, i tak jsou součástí společného jmění manželů. Zároveň je součástí společného majetku i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (tj. zisk, který jste získala z prodeje půdy - předpokládám, že byla ve Vašem výlučném vlastnictví). Z toho vyplývá, že manžel má nárok na svou část z tohoto majetku v případě rozvodu. Jedinou možností by bylo zažádat o zúžení společného jmění manželů a tyto peníze z něho vyjmout. Nepředpokládám však, že na tuto možnost manžel přistoupí. Pak Vám nezbývá nic jiného, než počkat na rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy pracovníkovi vysoké školy - kolikrát maximálně?
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy vysokoškolskému zaměstnanci, pracovníkovi
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou vysokoškolskému zaměstnanci - kolikrát maximálně?
- Vysokoškolský zaměstnanec a opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát maximálně?

Zákoník práce omezuje počet opakování sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele. Zákon o vysokých školách obsahoval v tomto smyslu výjimku, která opakované sjednání s akademickými pracovníky
libovolně-krát umožňovala, ale tento paragraf přestal být účinný novelou zákona o vysokých školách 365/2011 Sb. od 1. 1. 2012. Před tímto datem
proběhlo značné množství prodlužování smluv na dobu určitou, kolik jich může maximálně proběhnout návazně na to po tomto datu? Zákoník práce má v § 39 odst. 2 klauzuli stručně označenou "třikrát a dost",
tj. čtvrté sjednání pracovní smlouvy nebo jejího prodloužení na dobu určitou ze strany zaměstnavatele lze považovat za pracovní smlouvu na dobu
neurčitou, prohlásí-li zaměstnanec, že trvá na dalším zaměstnání. Otázka je, zda předchozí opakování smlouvy se po roce 2012 mají započítat (bylo jich celkem 5) a tudíž 6. opakování uzavřené 2014 lze považovat za dobu neurčitou, i když zaměstnavatel určil dobu 3 roky. Přechodná ustanovení Zákoníku práce ZP nejsou zcela jasná a judikát nenalezen.
Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že judikatura k tomuto problému neexistuje a přechodná ustanovení situaci neřeší. V názoru se však shoduje odborná literatura. Řešení lze nalézt například v komentáři k zákoníku práce Bělina, M. , Drápal, L. a kol. : Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, který uvádí:
„Vzhledem k tomu, že novela nově stanovila restrikci opakování či prodlužování pracovního poměru na počet 2x, a přitom toto omezení předchozí právní úprava neobsahovala, jsme přesvědčeni, že toto omezení nelze vztahovat do minulosti, tj. před. 1. 1. 2012. Takový výklad by vzbuzoval pochybnosti, zda nejde o nepřípustnou retroaktivitu. Jsme přesvědčeni, že omezení dvojnásobným opakováním či prodlužováním pracovního poměru, se nemůže vztahovat na dobu před 1. 1. 2012. Z uvedeného vyplývá, že pokud pracovní poměr uzavřený před 1. 1. 2012 skončí např. 30. 6. či 31. 12. 2012 (tj. po 1. 1. 2012), je jej třeba posuzovat za první uzavřený pracovní poměr na dobu určitou (byť došlo již vícekrát k jeho opakování či prodlužování před 1. 1. 2012). Jinými slovy takový pracovní poměr může být podle § 39 odst. 2 opakován či prodlužován ještě dvakrát, a to vždy na dobu nepřesahující 3 roky, avšak celkově na maximální dobu 6 let, počítáno od skončení pracovního poměru na dobu určitou, k němuž došlo v takovém případě po 1. 1. 2012. Shora uvedená doba omezující trvání pracovního poměru na dobu určitou platí i pro pracovní poměr založený jmenováním. “

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nabourání auta viníkem a nárok na náhradní auto od pojišťovny
- Je pojišťovna viníka povinna uvést auto poškozeného do původního stavu?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dorovnání škody od viníka při neuhrazení celé ceny auta, automobilu, vozidla pojišťovnou
- Pojišťovna zaplatila na auto méně peněz než je hodnota - dorovnání ceny od viníka dopravní nehody

9.1.2017 jsem byl účastník nehody. Viník nedobrzdil (ani nebrzdil) a naboural do mě zezadu. Na mém autě se jedná o totální škodu. Když likvidátor vystavil zprávu, je v ní uvedené, že nemám nárok na náhradní auto.
Chci se zeptat:
- Mohu požadovat náhradní auto? (Proč bych měl být bez auta, když jsem jasně nehodu nezavinil)
- Mohu pokud pojišťovna vyplatí malou částku za můj vůz požadovat dorovnání po viníkovi? Nebo jakým způsobem mohu zvyšít cenu kterou pojišťovna vyplatí. Na autě je polovina věcí téměř nová - od všeho mám doklady a faktury.
- Pokud pojišťovna vyplatí malou částku za auto, můžu trvat na opravě mého auta? Pojišťovna by přece měla vrátit auto do původního stavu& hellip;
Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota (což ve Vašem případě nelze posoudit bez smluvní dokumentace), představuje tuto hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota. Pojistitel je dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uhradit škodu do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Pojišťovna nemá ze zákona povinnost vracet auto do původního stavu. Pokud se jedná o totální škodu, máte nárok na náhradní vůz po celou dobu opravy vozu nebo po dobu likvidace pojistné události, jestliže vozidlo nezbytně potřebujete. Zvýšit cenu k úhradě nelze, je limitována výší sjednanou v pojistné smlouvě. Bez prostudování konkrétní smluvní dokumentace Vám nejsme schopni poskytnout více informací.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rekreační chaty, chalupy
- Jak donutit spolumajitele k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Jak donutit spoluvlastníka k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spoluvlastníkem
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spolumajitelem

Dům vlastní dva cizí spolumajitelé, každý dle katastrálního úřadu jednu ideální polovinu domu. Dům ale není stavebně oddělen na dvě samostatné bytové jednotky. Kromě 6 obytných místností je společné WC, koupelna, rozvody vody elektřiny.
Jeden ze spolumajitelů dům učívá jako rekreační chalupu, druhý v domě nebydlí.
1. jak postupovat v případě, že se spolumajitelé nedohodnou na vzájemném odkoupení druhé poloviny.
2. první spolumajitel bude bude svoji část nadále užívat může ten druhý svoji část prodat, nebo pronajímat bez souhlasu toho prvního? a to s používáním společného WC a koupelny?
3. Může jeden spolumajitel donutit třeba i soudně druhého majitele prodat dům jako celek?
4. V případě vyplacení půlky odhadní částky domu může majitel který dům úžívá, platil min. 40 let poplatky za druhou polovinu, za zateplení a údržbu domu odpočítat tyto odhadné a některé doložitelné náklady odpočítat z jeho nároku? Děkuji za odpověď. Sylvie

ODPOVĚĎ:
K Vašemu dotazu ohledně zrušení spoluvlastnictví rekreační chalupy uvádíme následující.
1. V případě, že se spoluvlastníci nedohodnou na vzájemném odkupu druhé poloviny, nezbývá nic jiného, než aby jeden ze spoluvlastníků podal k soudu návrh na zrušení spoluvlastnictví.
2. Dle § 1123 může spoluvlastník nakládat se svým podílem podle své vůle, toto nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může dle občanského zákoníku žádat úhradu pohledávky.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nedal zaměstnanci pracovní smlouvu - jak se bránit?
- Nevydání pracovní smlouvy zaměstnavatelem - jak se bránit?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Minimální mzda z DPP - kolik Kč?
- Minimální mzda z dohody o provedení práce? - kolik Kč?
- Minimální plat z DPP - kolik Kč?
- Minimální plat z dohody o provedení práce? - kolik Kč?

Vnuk nastoupil ihned po skončení pracovního poměru v restauraci, která skončila činnost, jako kuchař do restaurace jiné. Zde pracoval od poloviny listopadu 2016 do konce listopadu 2016 na DPP. 1.12.2016 mu dal vedoucí podepsat smlouvu na HPP. Vnuk 2.12.2016 onemocněl, ihned zavolal vedoucímu a já jsem donesla vedoucímu neschopenku, kterou převzal. Vnuk měl na začátku roku 2016 operovanou čelist a šel asi po týdnu do práce a nyní se to ozvalo, protože v této nové restauraci pracoval 16 dní 15 hodin denně, a měl jen 3 dny volna. Vedoucí restaurace mu přes veškeré urgence nedal ani jednu smlouvu - na DPP ani na HPP a tvrdí, že nic takového neexistuje. Ze 190 hodin na dohodu o provedení práce DPP mu vyplatil 7200 Kč. Jaká je prosím minimální mzda z dohody o provedení práce, DPP? Zaměstnavatel vnuka nepřihlásil na Správu sociálního zabezpečení ČR a nepřihlásil ho ani na zdravotní pojištění. Kdyby nepřebral neschopenku, vnuk by se přihlásil na Úřad práce. Co teď? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Minimální mzda pro rok 2016 bylo 58, 70 Kč za hodinu. Za předpokladu, že Váš syn nemá děti, ani neexistuje žádná další skutečnost, která by měla vliv na výpočet čisté mzdy, za 190 odpracovaných hodin by měla čistá mzda být minimálně 9740, - Kč. Pro účely poskytování minimální mzdy se do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, která podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
I v případě, že smlouva není písemně uzavřena, nebo její uzavření je jednou ze stran popřeno, může pracovní poměr vzniknout, a to podle § 20 zákoníku práce, podle něhož nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.
Jinak řečeno, pokud Váš syn konal práci pro zaměstnavatele s jeho souhlasem a zaměstnavatel mu vyplatil mzdu, pracovní poměr vznikl, i když druhé vyhotovení pracovní smlouvy nebylo zaměstnanci vydáno. Tím také vznikly zaměstnavateli všechny povinnosti. U DPP povinnost odvádět pojistné vzniká v případě, že měsíční příjem přesáhne částku 10.000 Kč. U HPP nezávisle na výši platu.
Doporučuji proto obrátit se na místně příslušnou OSSZ, na zdravotní pojišťovnu a na místně příslušný inspektorát práce.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Roční plán služeb zdravotní služby - počet hodin neodpovídá plánovacímu kalendáři
- Norma odpracovaných hodin u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
- Roční hodinová norma u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená zdravotní sestry - které dny ji může dostat?
- Výpočet dovolené - zdravotní sestra v nepřetržitém provozu

Jsem zdravotní sestra - nepřetržitý provoz – 12tihodinové služby. Od 1/2017 se nám mění systém psaní služeb - na roční plán, kde norma hodin za měsíc je u každé z nás nastavená jinak, dle počtu směn (snad aby nevznikaly přesčasy) a norma hodin se neshoduje s plánovacím kalendářem ani čtvrtletí ani za rok. Navíc u každé z nás, při plném úvazku, je nastavená individuálně.
Jakou normu hodin musí zaměstnavatel vůči zaměstnancům v nepřetržitém provozu splňovat a jestli normu hodinovou může takto individualně nastavovat a jestli ano, tak do kdy se musí norma hodin srovnat?
Žádná podobná dohoda v kolektivní smlouvě není. Jestli existuje nějaká norma hodin čtvrtletní, nebo roční? Další otázka, Jak se při takovýchto směnách proplácí krátkodobá dočasná pracovní neschopnost DPN (nám ji proplatí jen ten den – 12hod. na který nám připadá směna) a jestli místo 25 dnů po 7,5 hodinách dovolené, jak je uvedeno v kolektivní smlouvě, nám mohou nařídit jen 16 dnů po 12ti hodinách, zase jen na ty dny, na které nám připadá směna. Děkuji. Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Norma hodin a plánovací kalendář:
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš zaměstnavatel zavedl tzv. konto pracovní doby.

V tomto ohledu je nutné vycházet z § 86 a § 87 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva (nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, což však, jak předpokládám, není Váš případ) ;
- konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109/3 zákoníku práce (tedy u zaměstnavatelů ze státní sféry nebo z oblasti územních samosprávných celků) ;
- jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích;
- při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat odborovou organizaci, která působí u Vašeho zaměstnavatele, a informovat se, jak je možné, že Váš zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby, aniž by to bylo promítnuto do kolektivní smlouvy.

Pokud zaměstnavatel zavede konto pracovní doby, promítne se tato změna rovněž v odměňování zaměstnanců, a to následovně:
- uplatní-li se konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce tzv. stálá mzda, sjednaná v kolektivní smlouvě (popř. stanovená vnitřním předpisem) ;
- stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku;
- za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd; jestliže je po uplynutí tohoto období souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit;
- stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci;
- stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne; naopak za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší
(jak vyplývá z § 120 a § 121 zákoníku práce).

Počet zaměstnavatelem rozvržených pracovních dní (resp. počet pracovních hodin) musí být odpracován ke konci vyrovnávacího období. Jakýkoli nesoulad s plánovacím kalendářem není podstatný, neboť plánovací kalendář je pouze pomocným nástrojem zaměstnavatele při rozvrhování pracovní doby (nemá však oporu v zákoníku práce). K této problematice se více dočtete např. zde:
http://osz-stare.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/09_2009/27.html

2/ Proplácení dočasné pracovní neschopnosti:
Dle § 97/5 zákoníku práce platí, že při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.
Jak uvádím již v odpovědi ad 1/ výše, platí dle § 121 zákoníku práce, že zaměstnanci přísluší tzv. stálá mzda za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci, přičemž za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.
Shora uvedené lze shrnout tak, že za dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje (např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti), mu stálá mzda nepřísluší. Je-li zaměstnanec dočasně práce neschopen, bude stálá mzda snížena za neodpracované hodiny, dané rozvrhem a poskytne se za ně náhrada mzdy. Při uplatnění konta pracovní doby je tedy dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci proplácena de facto stejným způsobem, jak je tomu v ostatních případech (za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec žádnou náhradu neobdrží, za další dny dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy vypočtená z jeho průměrného výdělku, následně případně i dávky nemocenského pojištění).

3/ Počet dnů dovolené:
Na Váš případ se vztahuje § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (což se vztahuje také na konto pracovní doby), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Váš nárok na dovolenou se tedy bude přepočítávat na pracovní dny (směny) podle Vašeho rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Budete-li proto čerpat dovolenou, vyčerpáte z vypočteného počtu pracovních dnů dovolené tolik dnů, kolik plánovaných směn Vám v důsledku dovolené odpadne.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta - vadná spojka
- Reklamace ojetého auta - vadné rozvody motoru
- Vada zakoupeného ojetého automobilu - reklamace spojky, rozvodů motoru

10/2016 jsem od soukromé osoby zakoupil ojetý starší vůz. Podepisovali jsme smlouvu, která byla jen formulář s jedinou větou: "Kupující prohlašuje, že si automobil důkladně prohlédl a se stavem a cenou souhlasí." Nyní na autě odešla spojka s rozvody, na což mě nikdo při koupi neupozornil. Při pokusu o kontakt s bývalým majitelem jednání selhalo. Vysmál se mi, že to není jeho problém, že ho mohu dát k soudu, ale že ho stejně vyhraje a auto si zpět nevezme. Akorát mi vůz prý bude 3 roky stát. Mohu se zeptat jak se bránit?
Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Prodávající v tomto případě odpovídá za vady, které věc měla při převzetí, to se však nevztahuje na ty vady, které vozidlo při převzetí mělo, ale které odpovídají míře používání nebo opotřebení dané věci. Vzhledem k tomu, že se vada projevila do šesti měsíců od zakoupení vozu, platí vyvratitelná domněnka, že vada byla na věci již v době zakoupení. Pokud jste o vadě nevěděl a ani nijak nevyplývala např. z opotřebení vozu při koupi či jiných skutečností, pak za tuto vadu prodejce odpovídá. Pokud se nejedná o vadu, která by znemožňovala užívání věci (tedy provoz automobilu) náleží Vám práva jako při běžné reklamaci. Pokud prodávající odpovědnost za vadu odmítá či nijak nereaguje, tak Vám nezbude nic jiného, než se Vašeho práva domáhat soudně.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva mezi živnostníkem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?
- Smlouva mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?

Chtěla bych se zeptat, jakou smlouvu lze uzavřít mezi živnostníkem podnikatelem a jeho odpovědným zástupcem. Zajímalo by mne, zda může mít dle občanského zákoníku smluvní vztah mezi těmito osobami i formu pouhé ústní dohody, nebo zda musí být skutečně podepsána fyzická smlouva. Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
V praxi se nejčastěji mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem uzavírá mandátní smlouva nebo smlouva o spolupráci. Smluvní vztah může mít ústní dohodu, nicméně doporučuji uzavřít smlouvu písemně.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Neproplacení příplatku za státní svátek - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za státní svátek - jak se bránit?

Pracuji v nepřetržitém směnném provozu a měl jsem směny 24.12. i 25.12.2016. Jednalo se o noční směny o víkendu a ve svátek.
Se zaměstnavatelem jsem se dohodl na náhradním volnu v průběhu ledna.
Obdržel jsem výplatnici za prosinec 2016, na které ovšem nebyly
započítány příplatky za víkendové ani noční směny, které jsem odpracoval 24. a 25.12.2016. Naše účetní firma mi odmítá ony příplatky za víkendy a noční zaplatit a tvrdí, že si za ně vybírám jako kompenzaci náhradní volno. Na základě kterého zákona jim mohu dokázat, že se mýlí a že jsou povinni mi příplatky za směny zaplatit? Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Podle § 115 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Za práci ve svátek tedy přísluší buď náhradní volno, nebo příplatek ve výši 100%.
Podle § 116 zákoníku práce za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Za práci v noci nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Podle § 118 zákoníku práce za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Za práci v sobotu a v neděli nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Příplatky nebo případné náhradní volno se sčítají, nelze tedy říct, že čerpání náhradního volna svým způsobem smaže povinnost vyplatit případky. Máte tedy právo buď na čerpání náhradního volno a na přípatek ve výši 10% a 10%, nebo na příplatky ve výši 100%, 10% a 10%.

_

OBČAN-SVJ
- Přístavba sklepů a využití teras přízemními bytu - jak tomu zabránit? (pozemek ve vlastnictví bytů SVJ)
- Stavba teras jen pro přízemní byty na pozemku SVJ - jak bránit svá spoluvlastnická práva k pozemku na kterém budou terasy?

Bydlím v bytovém domě, byt mám v osobním vlastnictví OV, tudíž jsem spoluvlastníkem. Společenství vlastníků bytových jednotek (dále SVJ) se v současné době rozhoduje o přístavbě sklepů k domu. Tyto sklepy by měly stát na parcele přilehlé k domu. Tato parcela má stejný formát vlastnictví jako bytový dům, tudíž všichni vlastníci bytových jednotek jsou současně spoluvlastníky této parcely ve stejném poměru dle podlahové plochy bytu. Záměrem SVJ je část této parcely přidělit bytům z přízemí pro výstavbu teras, samozřejmě s tím že budou výhradní uživatelé. Došlo by tedy k omezení mého spoluvlastnického práva k dané části pozemku. Dle informací které mi poskytlo SVJ je k tomuto potřeba souhlasu 2/3 podílu vlastníků. Mohu se proti tomuto nějak bránit? Opravdu mě může shromáždění vlastníků bytových jednotek přehlasovat tak, aby mi znemožnili přístup na část pozemku, který spoluvlastním?
Děkuji, Standa

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že předmětný přilehlý pozemek je společnou částí bytového domu, jak to obecně vyplývá z § 1160 občanského zákoníku, konkrétně pak z § 4 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že společnými částmi bytového domu může být vedle pozemku, na němž je bytový dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou bytového domu a s užíváním bytových jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy bytového domu.
Ze strany SVJ jste se dozvěděl pravdivou informaci, neboť v záležitostech týkajících se společné části bytového domu (tedy i přilehlého pozemku) můžete být přehlasován.
Dle § 1208 písm. f) bodu 6 občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky. Shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku). Dle informace, kterou Vám podalo SVJ ve Vašem případě stanovy určují dvoutřetinovou většinu hlasů.
Bude-li shromážděním SVJ rozhodnuto o vyhrazení části přilehlého pozemku k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, mělo by mít toto rozhodnutí odraz rovněž ve výši příspěvků, které tito vlastníci SVJ hradí (jak vyplývá z § 1180/1 občanského zákoníku).
Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
V rámci soudního řízení (popř. i při jednání se SVJ) můžete argumentovat s využitím § 1169/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda všech dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka, a to i když nejsou stranami dohody (toto ustanovení občanského zákoníku je použitelné samozřejmě pouze v případě, že ve Vašem bytovém domě jsou bytové jednotky vymezeny prohlášením vlastníka).
V souvislosti se shora uvedeným je totiž nutné si uvědomit, že dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí být v prohlášení vlastníka uvedeny mimo jiné údaje o bytové jednotce, například určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky. Mění-li se proto užívání společné části bytového domu tak, že se vyhrazuje k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, jedná se o změnu prohlášení vlastníka, tzn. že by mělo být postupováno dle shora zmíněného § 1169/2 občanského zákoníku (a musela by být tudíž uzavřena písemná dohoda mezi všemi dotčenými vlastníky bytových jednotek, což ve Vašem případě znamená dohodu mezi všemi vlastníky bytových jednotek, nebude-li taková dohoda uzavřena, nebude možné prohlášení vlastníka změnit a ani vyhradit určité společné části bytového domu do výlučného užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek). Na tomto místě však považuji za vhodné uvést, že tato konstrukce se dostává do rozporu s výše uvedenou pravomocí shromáždění SVJ, přičemž názor odborné veřejnosti není v případě tohoto problému dosud ustálen.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v osobním vlastnictví vlastněném kratší dobu než 5 let
- Převod BD do OV a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v OV vlastněném kratší dobu než 5 let (družstevní byt převeden do osobního vlastnictví)
- Prodej bytu v OV a odvod daně z příjmu - byt vlastněný méně než 5 let
- Byt vlastněný méně než 5 let, prodej a odvod daně z příjmu

07/2015 jsem zdědila byt. Byt je koupený, splacený, je ale družstevní (převod do osobním vlastnictví snad 2017 nebo 2018). V bytě jsem nebydlela, neměla jsem tam ani vedené bydliště. Nájemní smlouva byla vedena na moji matku.
Děd. říz. skončeno 12/2015, já byla jediným dědicem. Nájemní smlouva na byt a členství v bytovém družstvu BD byly na mne převedeny v 01/2016. V bytě jsem provedla v 2016 rekonstrukci s tím, že ho ve 2017 prodám.
Nyní jsme ale s manželem v Zákonu o dani z příjmu našli ustanovení, ze kterého vyplývá, že při prodeji tohoto bytu bych zaplatila 15 % daň z příjmu. Prodat tento byt bez nutnosti platit daň z příjmu bych mohla až po 5 letech, kdy jsem ho nabyla (dnes jsou to už vlastně pouze 4 roky).
Pochopili jsme zákon správně a byt ještě 4 roky nemůžu prodat, abych neplatila daň z příijmu?
Současně by mne zajímalo, jak se to týká bytů v osobním vlastnictví - pokud byt bude převeden do osobního vlastnictví 2017 nebo 2018. Jak dlouho musím držet byt, abych nemusela platit daň z příjmu při jeho prodeji?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V současné době, pokud nevlastníte družstevní podíl více jak 5 let, musíte při jeho prodeji příjem zdanit. Můžete si však jako výdaj uplatnit nabývací cenu podílu, v případě bezúplatného nabytí (dědictví) si uplatníte cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí (cenu dle znaleckého posudku).
Při převodu do osobního vlastnictví bude příjem z prodeje osvobozen až po 5ti letech od nabytí. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 20/2011-77 se do časového testu započítává i doba, po kterou jste vlastnila družstevní podíl. Pokud byste byt prodávali dříve než po 5ti letech, můžete si také uplatnit jako výdaj nabývací cenu bytu.
V návrhu Zákona o daních z příjmů pro rok 2017, jehož legislativní proces ale ještě není dokončen, je uvedeno, že při prodeji družstevního podílu se do časového testu 5 let započítává i doba, po kterou podíl vlastnil zůstavitel v linii přímé. Tzn. že prodej družstevního podílu by pro Vás mohl být osvobozen i dříve než po 5ti letech od nabytí, pokud ho Vaše matka (předpokládám, že je zůstavitelkou), vlastnila déle než 5 let. Doporučuji Vám vývoj legislativního procesu a novelu Zákona o daních z příjmů, jejíž účinnost by měla být snad od 1. 4. 2017, sledovat.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Oprava balkonů v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Oprava pláště domu (výměna balkonu za lodžie) v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Vliv plochy bytu SVJ na platbu za opravu balkonu - výměnu za lodžie
- Stejná velikost balkonů a fond oprav dle velikosti plochy bytu - má plocha vliv na částku kterou zaplatí jednotlivé byty?

Jako SVJ chceme provést rekonstrukci balkonů - výměna za lodžie, v domě jsou jednotky s různou výměrou a příspěvky do fondu oprav jsou placeny z poměrů bytové plochy. Vzhledem k tomu že lodžie je stejně velké pro všechny byty a náklad na ni je stejný, chtěli bychom při čerpání úvěru provádět splácení tak, aby jednotlivé byty platili stejně, tedy ne přepočet dle plochy, ale na bytovou jednotku. Všechny ostatní platby – správa, fond oprav atd. by byly zachovány. Za jakých podmínek je toto možno provést, stačí 100% souhlas všech vlastníků? Máme přijaty nové stanovy v patrně standardním znění. Děkuji za odpověď. Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vlastníci bytových jednotek se mohou dohodnout odchylně od znění zákona. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří dl působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
V této souvislosti připomínám, že:
- shromáždění SVJ tvoří všichni vlastníci bytových jednotek; každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech;
- shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů; k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů
(jak vyplývá z § 1206 občanského zákoníku).

Dle mého názoru je proto možné odhlasovat na shromáždění SVJ, že ti vlastníci bytových jednotek, kteří mají ve výlučném užívání balkón, budou přispívat do fondu oprav určitou částku (a to všichni ve stejné výši), která bude určena na splácení úvěru. Bude-li tento mechanismus odhlasován všemi vlastníky bytových jednotek, bude situace bezvadná, k úspěšnému odhlasování nicméně postačí i nadpoloviční většina vlastníků bytových jednotek (nevyžadují-li stanovy pro tento případ většinu kvalifikovanou).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Geometrické rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví více osob - postup
- Postup geometrického rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví
- Rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví na geometrické celky

Zúčastnila jsem se dražby 1/3 pozemku. Jedná se o klasický obdélníkový pozemek, napojený delší částí na veřejnou komunikaci. Jak mám po vydražení tohoto pozemku postupovat dál, abych ho mohla katastrálně, později i oplocením oddělit o zbytku půdy patřící zbývajícím majitelům. Kdo rozhoduje o,, ideální 1/3''? Děkuji Soňa

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jako třetinové spoluvlastnici předmětného pozemku Vám nevzniklo vlastnické právo k žádné konkrétní části tohoto pozemku. V obecné rovině lze odkázat na § 1116 a § 1117 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka; vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

Vaše vlastnické právo se tedy vztahuje k celému pozemku, přičemž při výkonu tohoto vlastnického práva jste omezena vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků. Míra, v jaké budete předmětný pozemek užívat, podílet se na rozhodování o něm, podílet se na rozdělení užitků a plodů tohoto pozemku apod. je vyjádřena velikostí Vašeho spoluvlastnického podílu (jak to vyplývá z § 1120/1, § 1122/1 a § 1126/2 občanského zákoníku).
Nestala jste se tedy vlastnicí konkrétní třetiny předmětného pozemku a není tudíž důvodu pro geometrické (či jiné) oddělení takové třetiny. Vaše vlastnické právo se vztahuje k celému pozemku, jste však limitována vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků (tento stav je pojmenován jako "ideální spoluvlastnictví").

Máte-li zájem o to, aby byla ze spoluvlastněného pozemku vyčleněna třetina, která by se stala Vaším výlučným vlastnictvím, je zapotřebí, abyste se ze spoluvlastnictví tzv. oddělila (§ 1140 a násl. občanského zákoníku). V obecné rovině platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit; nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

Vaše oddělení ze spoluvlastnictví je možné provést buď prostřednictvím písemné dohody se zbývajícími spoluvlastníky, nebo, nebude-li dohoda možná, rozhodnutím soudu.
Vymezení konkrétní třetiny předmětného pozemku (která by byla ze spoluvlastnictví oddělena a přešla do Vašeho výlučného vlastnictví) musí být provedeno prostřednictvím geometrického zaměření. K tomu, aby mohl vzniknout nový pozemek (který bude následně zapsán do katastru nemovitostí), je zapotřebí, aby místně příslušný stavební úřad vydal územní rozhodnutí o dělení pozemku (§ 82 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OČAN-SPOLKY
- Právní odpovědnost členů spolku - předseda, členská schůze, člen výboru
- Odpovědnost členů spolku za škodu - předseda, člen výboru, členská schůze

Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem spolku členská schůze, dále máme tříčlenný výbor a já jako předseda jsem statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost? Pouze já jako statutár nebo také místopředsedové? Mají obavy z výkonu funkce? Je také možné, abych případně byla pouze já jediným členem výboru? Děkuji za odpověď Tina

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není dost dobře možné seznat skutečnou strukturu statutárních orgánů Vašeho spolku. V této souvislosti připomínám, že dle § 244 občanského zákoníku určí stanovy spolku, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda).
Pakliže je statutárním orgánem Vašeho spolku výbor (jehož jste členkou), jedná se o kolektivní statutární orgán (tzn. že všichni členové výboru jsou oprávněni k právnímu jednání za spolek, a to způsobem, jak určují stanovy). Pakliže je statutárním orgánem předseda, jedná se o individuální statutární orgán (v takovém případě však není jasné, jakou roli ve Vašem spolku hraje Vámi zmiňovaný výbor).
Jedinou členkou výboru se tak stát nemůžete, v takovém případě by se totiž nejednalo o výbor (jako kolektivní statutární orgán). Máte-li v úmyslu právně jednat za spolek, můžete se stát jeho předsedkyní.
Co se týče řadových členů spolku, je nutné si uvědomit, že spolek je samostatnou právnickou osobou (s vlastní právní subjektivitou), tzn. že za své dluhy odpovídá pouze spolek, nikoli jeho členové. Členové spolku pak za jeho dluhy ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku).
Co se pak týče členů statutárního orgánu (členové výboru či předseda), je nutné vycházet z § 159/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Člen statutárního orgánu tak může (vůči spolku) odpovídat za škodu, kterou spolku způsobí, pokud nebude svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře.
Nenahradí-li člen statutárního orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci (§ 159/3 občanského zákoníku). Při splnění všech těchto podmínek (které je poměrně těžko představitelné) by tedy mohl člen statutárního orgánu ručit za dluhy spolku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z organizačních důvodů - pracovní místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď z organizačních důvodů na neschopence, v pracovní neschopnosti
- Výpověď pro nadbytečnost na neschopence, v pracovní neschopnosti

2005-2017 pracuji ve společnosti, sídlo a výkon práce: Zlin. Měla jsem drobnou slovní výměnu s dcerou majitele společnosti a na dva dny zůstala v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Zaměstnavatel mi na 2 dny v DPN, zablokoval přístup k PC a vstupu do firmy. Za 12 let nemám jedinou písemnou výhradu k práci. Pozice: asistentka. K 1.11.2016 zaměstnavatel v době moji DPN (ta je od 20.10.2016) moji pozici zrušil. Současne na své dceřiné společnosti se sídlem v Praze vytvořil novou pozici recepční s výkonem místa práce Zlín, v organizační struktuře je ale podřízena mojí původní nadřízené, která je vedena ve zlínské společnosti. Recepčni zaměstnal od 1.12.2016 a vykonává zcela totožné činnosti jako já. Dokonce sedí i na stejné židli. Je tato změna provedena správně? Výpoved jsem v DPN neobdržela. Předpokládám, ze po návratu půjde o překážku na straně zaměstnavatele. Budu mít v této době právo přístupu do firmy, nárok na benefity (stravenky, telefon je i k soukromým účelům pro všechny zaměstnance)? Mohou mi v této době nařídit čerpání řádné dovolené? Změna byla následkem slovního konfliktu, slovně mi to něm bylo i vyhrožováno ztrátou zaměstnáni. Děkuji, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Jedná se o organizační změnu, nicméně s ohledem na Vámi uvedené okolnosti by se mohlo jednat o účelovou změnu a bylo by tedy možné v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podat žalobu na neplatnost ukončení pracovního poměru.
V době, kdy by běžely překážky na straně zaměstnance během výpovědní doby, může zaměstnavatel zamezit Vašemu přístupu na pracoviště a může Vám i odejmout benefity. Stejně tak může nařídit vyčerpání dovolené.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Pronajímatel utratil kauci nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou kauci?
- Pronajímatel utratil jistotu nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou jistotu?
- Nájemce městského bytu utratil kauci nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Nájemce městského bytu utratil jistotu nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Pronájem městského bytu nájemcem podnájemníkovi bez souhlasu města

06/2015 nastěhováni do bytu, 11.000 Kč nájem, 11.000 Kč vratná kauce, 3 měsíce výpovědní lhůta. Do 28/02/2017 běží výpovědní lhůta. Byt je městský, nájemce bytu přes RK inzeroval a my tu jsme na "černo", prý jako jeho hosti. Došel nám nedoplatek za plyn 15.000 Kč. Nájemce městského bytu nám sdělil, že naši kauci utratil a chce po nás zaplatit 15000, je nám jasné, že VRATNOU kauci již neuvidíme a chceme zaplatit jen 4.000 Kč. Vratná kauce je ve smlouvě daná jako jistina k zaplacení nedoplatků nájmu nebo služeb s ním spojené. Je tedy možné zaplatit majiteli jen zbylé 4000 Kč? "Majitel" se o byt nijak nestará, veškeré opravy urgujeme cca. 6 měsíců, anonymně nám psala do schránky i předchozí nájemkyně, že nájemce městského bytu nevrací vratnou kauci a upozorňovala nás o dalších předchozích nájemcích s podobnou zkušeností. Předem mockrát děkuji za odpověď! Renata

ODPOVĚĎ:
Vámi zamýšlený postup je v zásadě možný.
V tomto ohledu je nutné vycházet v první řadě z § 2254/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že při skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) ; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Totéž lze samozřejmě vztáhnout rovněž na podnájem bytu (tedy vztah nájemce a podnájemce, jak je tomu ve Vašem případě). Postup pro vrácení kauce může být v nájemní (resp. podnájemní) smlouvě sjednán odlišně, z dotazu však nevyplývá, že by tomu tak ve Vašem případě bylo.
Ze shora zmíněného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že kauce je splatná v poslední den nájmu, tzn. že v tento den je pronajímatel povinen nájemci kauci vrátit (od následujícího dne je pak nájemce oprávněn domáhat se vrácení kauce soudní cestou).

Ve vztahu k nájemci městského bytu můžete postupovat dle § 1982 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že:
- dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany;
- k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh;
- započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí;
- tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

Pakliže po Vás nájemce městského bytu požaduje úhradu nedoplatku za plyn již nyní, lze předpokládat, že tato pohledávka se stane do konce února 2017 splatnou (v tomto ohledu je podstatné, jak je splatnost nedoplatků ujednána v podnájemní smlouvě). Vaše pohledávka na vrácení kauce se pak stane splatnou v poslední den nájmu. V den následující po skončení nájmu by tedy mělo být možné provést jednostranné započtení obou pohledávek.
Toto započtení proveďte písemně, tj. napište nájemci městského bytu dopis, v němž mu oznámíte, že provádíte jednostranné započtení pohledávek, přičemž mu zaplatíte pouze tu část jeho pohledávky, která započtením nezanikla (tedy 4.000,- Kč). Tento dopis datujte a podepište. Jeden stejnopis dopisu si ponechte, druhý zašlete nájemci městského bytu doporučeně s dodejkou. Zároveň Vám doporučuji zaslat nájemci městského bytu scan tohoto dopisu v příloze e-mailu (aby bylo do budoucna prokazatelné, že nájemce městského bytu byl o započtení pohledávek informován).
Pokud by se po Vás nájemce městského bytu domáhal úhrady nedoplatku soudní cestou, bude možné, abyste v rámci soudního řízení vznesli tzv. námitku započtení (§ 98 Občanského soudního řádu). Namítnete-li před soudem, že část žalovaného dluhu zanikla započtením (přičemž toto tvrzení doložíte kopií dopisu a e-mailu), zamítne soud žalobu v rozsahu, v němž vymáhaný dluh zanikl započtením. pokud nájemci městského bytu uhradíte částku 4.000,- Kč při skončení nájmu, nebude prakticky možné, aby byl s případnou žalobou úspěšný.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY, RENTY
- Náhrada za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Renta za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Nárok na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již jiného zaměstnavatele
- Právo na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již nového zaměstnavatele

2010 jsem měl těžký pracovní úraz. Nyní znovu marodím následkem toho úrazu. Mám znovu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a případné bolestné, když pracuji u jiného zaměstnavatele? Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší podle § 271a odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu, ať vznikla u zaměstnavatele, který za tento druh náhrady škody odpovídá, nebo u jiného zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec pracuje.
Bolestné je možné uplatňovat i opakovaně. Tedy při každé další léčbě, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterou zaměstnanec absolvoval, je možné žádat bolestné.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet náhrady mzdy za dovolenou
- Výpočet náhrady platu za dovolnou
- Jak se počítá výplata za dovolenou (náhrada mzdy)?

Chtěl bych se dotázat jak správně spočítat náhradu mzdy při čerpání dovolené. Počítá se z předchozího kvartálu např. Leden-Únor-Březen z hrubé mzdy za tyto měsíce a počtu odpracovaných hodin to je obecně.
Co vše tvoří hrubou mzdu -základní hodinová sazba×počet hodin + odměny + prémie + náhrada za státní svátek. Jak je to v případě, že byla během toho kvartálu čerpána dovolená? Její náhrada se tam také počítá nebo ne?
Je-li v tom kvartálu ten svátek nebo čerpána dovolená tak se ty hodiny počítají do odpracovaných nebo jen skutečné odpracované v práci?
Ty obecné kalkulačky na webu to neřeší, tam jsou položky jen hrubá mzda a hodiny.
výpis z mzdového listu
1: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 20dni 160hod, hod. tarif 70Kč 160hod, svatek 8 hod ´= 1.413 Kč,
hod. mzda 11.200 Kč, náhrady 1.413 Kč, odměny 10.600 Kč, Hrubá mzda = 23.213 Kč
2: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 21 dní 168 hodin, hodový tarif 70 Kč 168 hod, náhrady 0 Kč,
hod. mzda 11.760 Kč, odměny 9.770 Kč, hrubá mzda = 21.540 Kč
3: fond pracovní doby 23 dní 184 hod, odpracováno 19 dní 152 hodin, hodový tarif 70 Kč 152 hodin, svátek 2 dny = 2.826 Kč, dovolená 2 dny = 2.826 Kč
hod. mzda 10.640 Kč, náhrady 5.652 Kč, odměny 9.871 Kč, hrubá mzda 26.163 Kč
Hrubá mzda 26.163 Kč
Byla vypočtena náhrada = 117 Kč/hod.
Děkuji, Jonáš.

ODPOVĚĎ:
Pro pracovně právní účely se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Důležité je správně určit co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj částky, které jsou mzdou a nikoliv ostatním plněním (např. u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou, se svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, nezahrnuje do odpracované doby, protože je za něj poskytována náhrada mzdy). To znamená, že se do něj zahrnují částky, jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Do průměrného výdělku se tedy nabude počítat ani náhrada mzdy při čerpání dovolené.
Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky se zaměstnavatel rozhodl používat.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud je nutné pro pracovně právní účely použít průměrný měsíční výdělek, je stanoven jednotný přepočtový koeficient a není možné jej počítat jiným způsobem. Koeficient se stanovuje jako univerzální (pro všechny roky), není nutné jej měnit. Vychází se z toho, že průměrný rok má 365,25 dne. Průměrný hodinový výdělek (PHV) se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a dílčím koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (365,25:12:7).
Vzorec pro výpočet průměrného měsíčního výdělku (PMV) je tedy následující:
PMV = PHV x (TPD x 4,348)
TPD = stanovená týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní doba zaměstnance
Pokud jde o odměny, do výpočtu se zahrnují všechny odměny, příplatky za práci přesčas atd. Pololetní odměny je však třeba rozpočítat na poměrnou část, ale i v závislosti na počtu odpracovaných hodin v předcházejícím čtvrtletí. Do odpracovaných hodin se zahrnují i hodiny přesčasů - tj. všechny skutečně odpracované hodiny v daném čtvrtletí. Pololetní odměny se vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin v daném pololetí. Dostaneme tak průměrnou hodinovou odměnu.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Podmínka za neplacení výživného a nezaplacení dluhu na výživném - hrozí vězení?
- Vězení za nezaplacení dluhu na výživném v podmínce - hrozí to?

Přítel dluží výživné, ale stále má snahu a alimenty posílá. Jen nezaplatil ještě dluh a 31.1.2017 má trestní soud. Můžou ho odsoudit a zavřít?
On právě už podmínku má. Ale výživné se teď snaží platit. Ale má tam dluh. Už měl termín daný soudem, aby dluh uhradil. Ale nemáme na to tolik peněz. Včera (31.01.2017) měl soud a nevíme ani, jestli ho odsoudily. Nebyly jsme tam. Pracujeme v Německu a máme to 600 km. Děkuju Markéta

ODPOVĚĎ:
Uložení podmíněného trestu odnětí svobody stanovuje obviněnému povinnost vést ve zkušební době řádný život a popř. splnit další uložené povinnosti.
Skutečnost, že se takový obviněný dopustí dalšího trestného činu, nemusí vždy automaticky znamenat, že dojde k přeměně podmíněného odsouzení na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.

Dle § 83 odst. 1 trestního zákoníku platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.

Zde tedy záleží na soudu, jak zhodnotí danou situaci, přičemž jednou z možností je i to, že nedojde k přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný.

__

SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žádost Nejvyššímu soudu o odklad rozhodnutí krajského soudu

Může soud prohlásit při jednání, že je smlouva o dílo neplatná pro neurčitost plnění, protože není jasné, jaké práce měl zhotovitel provést, protože nebyly všechny práce v předmětu smlouvy vyjmenovány a součástí smlouvy byl položkový rozpočet a zhotovitel namítal i vícepráce? Žádný mezitímní rozsudek o neplatnosti smlouvy nepadl a soud posoudil nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení. Smlouva o dílo byla uzavřena v režimu starého občanského zákoníku. Názor změnil soud 15 měsíců po zákonné konc. řízení. Nejdříve byl zpracován posudek proto, zda bylo dílo provedeno řádně a bylo zjištěno, že nikoliv, ale od toho soud zcela odhlédl. Když soud překvalifikoval nárok žalobce na bezdůvodné obohacení, zadal soud posudek na ocenění všech prací, i když jsem namítala jejich neprovedení žalobcem, případně provedení jako náhrady způsobené škody při provádění prací. Znalec pouze ceny opsal z žalobcových podkladů. Následně soud nařídil doplnění posudku na zhodnocení díla. Znalec položky pouze opsal z předchozího posudku opsal. Byl mi zamítnut revizní posudek.
Dle mého názoru znalec nevypracoval znalecký posudek správně, Byl vypracován v rozporu s ustálenou judikaturou NS. Ale soud byl toho názoru, že znalec posudek vypracoval správně, že vysvětlil, že pokud zhotovitel neodstraňoval žádné konstrukce a provedené práce navyšovaly cenu nemovitosti - např. vrchní fasáda a chodník, je možné za zhodnocení považovat cenu obvyklou. Ve skutečnosti se však nejednalo ani o cenu obvyklou, ale o ceny, které požadoval žalobce. Znalec v posudku nepoužil žádné výpočty. Vyžádala jsem si revizní posudek, ale ten mi byl soudem zamítnut. Před jednáním, při kterém byl znalec vyslýchán, mi můj právní zástupce vypověděl právní zastoupení a před jednáním to písemně oznámil soudu s tím, že mi výpověď dal již před měsícem. Dle mého názoru soud nepostupoval správně a měl jednání odročit, to se však nestalo. Pak následovalo ještě jedno jednání, zastoupení jsem nesehnala, revizní posudek mi byl opět zamítnut a byl vynesen rozsudek v můj neprospěch.
Odvolací soud rozsudek potvrdil, i když jsem již byla právně zastoupena. Vůbec se s tím nezabývali. Odůvodnění ještě nemám. Moje právní zástupkyně mě odrazuje od podání dovolání. Já jsem však přesvědčena o tom, že jsem měla spor vyhrát, protože šlo o nesprávné právní posouzení věci, jelikož mělo být postupováno podle smlouvy o dílo a ani bezdůvodné obohacení nebylo správně právně posouzeno. Navíc nebyl proveden důkaz - revizní posudek, kterým měl být zpochybněn provedený znal. posudek, z kterého soud vycházel. Bylo mi znemožněno, abych se mohla bránit. Namítala jsem provádění nezákonných důkazů, které byly navrženy žalobcem po zákonné koncentraci řízení. I v případě, že by je provedl soud sám dle svého uvážení, jejich potřeba nevzešla do doby, než ze zákona nastala zákonná konc. řízení. Ani náklady řízení nebyly určeny správně, přesto byly uznány. Chci se dovolat. Myslím si, že bych měla být úspěšná, ale moje právnička mě od toho odrazuje. Chtěla bych NS požádat o odklad právní moci rozsudku.
Chtěla bych NS požádat o odklad pravomocného rozhodnutí KS. Slyšela jsem, že to lze učinit až po nabytí pravomocnosti rozsudku spolu s dovoláním. Jenže, co dělat do té doby, než NS rozhodne? Bojím se, že na mě bude uvalena exekuce. Jedná se o statisíce Kč, které nemám. Náklady advokáta protistrany 3x převýšily přisouzenou částku. Byly přisouzeny v nesprávné výši - soud vycházel z žalované částky, přisouzená částka byl nižší. Jsem v důchodu a jiný příjem nemám, bojím se, že mě bude chtít žalobce připravit o dům. Jak mám, prosím, postupovat?
Předem Vám mnohokrát děkuji za radu. Klára

ODPOVĚĎ:
K ne/správnosti postupu soudu se nebudu vyjadřovat, neboť učinění jakéhokoli závěru bez podrobné znalosti soudního spisu by bylo nepodloženou spekulací.
Co se týče podmínek pro úspěšné podání dovolání, je nutné vycházet v první řadě z § 237 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze zároveň podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a/1 Občanského soudního řádu).
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 240/3 a 6 Občanského soudního řádu).
Není-li Vaše advokátka ztotožněna s Vaším záměrem podat dovolání, můžete využít služeb jiného advokáta:
www.advokatikomora.cz

Pokud ve Vašem případě již rozhodl odvolací soud, je nutné si uvědomit, že:
- právní moci nabude rozsudek odvolacího soudu jeho doručením (§ 159 Občanského soudního řádu),
- jakmile uplyne lhůta k plnění (vymezená v rozsudku), stane se rozsudek vykonatelným, tedy exekučně vymahatelným (§ 161/1 Občanského soudního řádu).

Dříve, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání, může odložit:
- vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
- právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení
(§ 243 písm. a) a b) Občanského soudního řádu). K některému z těchto odkladů může Nejvyšší soud přistoupit i na základě vlastní úvahy, je však samozřejmě vhodnější ho o provedení odkladu požádat.

Obáváte-li se provedení exekuce do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o Vaší žádosti o odklad nabytí právní moci či vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, doporučuji Vám navrhnout odklad exekuce. Dle § 54/1, 2, 4 a 7 exekučního řádu platí, že:
- návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci;
- návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout;
- do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva;
- nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů;
- je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu (např. pokud by Nejvyšší soud rozhodl o odkladu), exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.

K předposlední odrážce výše doplňuji, že soud může na návrh odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 266/1 a 2 Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění nájmu osobou blízkou majitele nemovitosti - je to přípustné?
- Může osoba blízká zdanit příjem z pronájmu nemovitosti?
- Zdanění nájmu jinou osobou než majitelem - je to možné udělat?
- Zdanění nájmu jinou osobou než pronajímatelem - je to možné udělat?

Otec mi v tomto roce daroval nemovitost, kterou dlouhodobě pronajímá. Můžeme uzavřít smlouvu, kde bude dohodnuto, že ačkoli nemovitost vlastním, otec ji bude nadále pronajímat, a za pronájem odvádět daň z příjmu fyzických osob za sebe, i když majitelem jsem já? Ve smlouvě by bylo uvedeno, že otec dál nakládá s nemovitostí, jako doposud a plní povinnosti majitele včetně údržby budovy atd? Předem zdvořile děkuji za odpověď Juliana

ODPOVĚĎ:
S otcem můžete uzavřít smlouvu o bezplatném užívání či smlouvu obdobnou. V takovém případě je bezplatný vztah mezi otcem a dcerou osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů. Pokud bude otec byt dále pronajímat, bude příjmy z pronájmu zdaňovat daní z příjmů on.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď bez udání důvodu - jak se bránit?
- Výpověď pro reorganizaci - žádná reorganizace se neděje, jak se bránit?
- Výpověď z organizačních důvodů - místo nezaniklo, jak se bránit?

Současný zaměstnavatel mě přijal do pracovního poměru na pobočku v jiném městě a nyní po 7 měsících není spokojen s tím, že nemá nad mojí prací přímou kontrolu a zároveň nemá čas mi každý den volat a konzultovat moji pracovní náplň a její výsledky. Výslovně mi řekl, že s mojí prací není nespokojen, ale bylo by efektivnější, kdybych pracoval ve stejné kanceláři jako on. Já však nemám zájem stěhovat se do jiného města. Dnes (31.01.2017) mi předal výpověď bez udání důvodu. Na tuto chybu jej upozorním, nicméně počítám s tím, že jako důvod bude chtít uvést reorganizaci firmy nebo moji nadbytečnost, protože žádný jiný objektivní důvod pro mou výpověď neexistuje. Existuje v tuto chvíli způsob, jakým bych se mohl bránit ještě předtím než mi zaměstnavatel předá neplatnou výpověď? Nerad bych se kvůli tomu musel soudit. Předem Děkuji za odpověď. Broněk

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, uvedených v § 52 zákoníku práce, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod tedy musí být ve výpovědi konkretizován, není dostačující, pokud se uvede pouze odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce. Je třeba přesně a pokud možno stručně skutkově charakterizovat skutečnosti, v nichž zaměstnavatel spatřuje naplnění zákonného důvodu výpovědi. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.
Nastanou-li skutečnosti předpokládané zákonem, je právem zaměstnavatele výpověď zaměstnanci dát a nelze se proti ní předem bránit, ani před jejím předáním předjímat neplatnost této výpovědi. Nicméně lze konstatovat, že bude-li zrušeno pracovní místo nebo bude-li přesunuto do jiného místa, zakládá tato skutečnost možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Objednatel nezaplatil fakturu za provedené práce - vymáhání dluhu, který objednatel ignoruje
- Vymáhání dluhu po objednateli řemeslných prací - neuhrazená faktura a ignorování dluhu

2016 jsme byli osloveni firmou na provedení klempířských prací, ze známosti mezi námi nebyla sepsána žádná smlouva. Po zaslání faktury přes email mi bylo řečeno, že příloha nejde otevřít, tak faktura byla odeslána poštou, kde nebyla vyzvednuta a to ani upomínka, která byla zasílána měsíc poté. Chtěl bych se optat zda máme nějakou šanci získat dlužnou částku za práci, pokud mezi námi nebyla sepsána žádná dohoda, ale pán se v emailech, které mám k dispozici přiznal, že jsme pro něj práci vykonávali. Jde mi o to jestli mám vypsat další upomínku a řešit to dále s našim právníkem či jak to jinak řešit. A jak? Velmi děkuji, Šimon.

ODPOVĚĎ:
Přestože jste nesepsali žádnou smlouvu, byla smlouva o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku) uzavřena, a to ústně (smlouva o dílo nemusí být totiž uzavírána pouze v písemné formě).
Nebude-li objednatel ochoten uhradit Vám cenu díla, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (jiná možnost řešení v případě nedohody stran prakticky neexistuje).
Rozhodnete-li se domáhat se zaplacení ceny díla soudní cestou, bude nutné, abyste veškerá svá žalobní tvrzení řádně prokázal. Zde mohou na Vaší straně nastat komplikace s prokázáním uzavření smlouvy o dílo (tuto skutečnost možno prokázat Vámi zmiňovanou e-mailovou korespondencí) a především s prokázáním výše ceny díla (tzn. prokázáním skutečnosti, že cena díla byla objednatelem odsouhlasena). Šance na úspěch v případném soudním řízení Vám doporučuji probrat s Vaším právníkem, který zhodnotí, zda budete schopen unést (s dokumenty, které máte k dispozici) důkazní břemeno.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba vysokého domu převyšujícího okolní stavby - majitelé sousedních pozemků nebyli pozváni ke stavebnímu řízení
- Stavba vysokého domu znemožňujícího výhled z oken okolním domům - jak se bránit? (majitelé okolních domů vyzváni k vyjádření stavebním úřadem)

Poblíž našeho čtyřpatrového domu na Praze 9 vzniklo staveniště. Podle informací zveřejněných na elektronické vývěsce v daném místě vznikne sedmipatrový dům se 135 bytovými jednotkami. Takový dům příliš vzhledově nezapadá do staré zástavby a svou velikostí naprosto zacloní výhled z oken.
Jako majitelé sousedících pozemků jsme ale nebyli pozváni ke stavebnímu řízení.
Zajímalo by mne, zda je toto výrazný prohřešek stavebního úřadu, případně jak se můžeme proti výstavbě bránit? Děkuji, Štěpán

ODPOVĚĎ:
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení (např. právě zmiňované řízení o vydání stavebního povolení) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
Jako vlastník sousedního pozemku jste oprávněn činit úkony ve stavebním řízení, např. podat proti navrhovanému záměru námitky.
Skutečnost, že Vám přímo domů (do schránky) nedošlo písemné vyrozumění apod. , nemusí znamenat, že se stavební úřad dopustil pochybení ve stavebním řízení. Pro stavební řízení je totiž typické doručování prostřednictvím úřední desky. Tedy za situace, kdy je doručováno prostřednictvím úřední desky, která je vždy veřejně přístupná, nedochází již současně k doručování „klasickou“ cestou – doručením listin přímo jednotlivým účastníkům, jelikož platí zásada, že každý si má chránit svá práva, tudíž i kontrolovat úřední desku, zda na ní nejsou uveřejněna nějaká oznámení apod. vztahující se k jeho osobě či jeho majetku.
Samozřejmě pokud by Vám nebylo doručováno ani prostřednictvím úřední desky, jednalo by se o pochybení stavebního úřadu, které by bylo možné napadnout.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Vydání zdravotní dokumentace rodině kvůli posouzení psychického stavu osoby před smrtí, úmrtím v nemocnici

Mám dotaz ohledně zdravotní dokumentace mého zemřelého otce. Dalo by se získat kopii celé lékařské dokumentace, kde jsou uvedeny stavy, jak na tom byl otec před tím než zemřel? Celou tuhle kartu potřebuji k tomu, abych mohla podat návrh na soud vůči mé sestře, která využila tatínkův zdravotní stav ve svůj prospěch ohledně dědictví. Dala mu podepsat plnou moc na své jméno ohledně majetku, ale podle mě, nebyl tatínek schopen v tomto období nad tímto rozhodnutím smysluplně uvažovat. Dědické řízení skončilo v můj neprospěch. Nebyly mi řečeny žádné informace ohledně stavu tatínka a další šetření bylo zamítnuto soudem. Dá se nějak získat zdravotní zprávu? Nebo jak dále postupovat a koho oslovit?
14.7. 2014 mi zemřela maminka, a tatínek o 4 měsíce později. Šli jsme tedy k notáři na pozůstalost a tatínek se tam už nemohl dostavit, protože ho za necelý měsíc od maminčiny smrti odvezla záchranná služba. Notářka na pozůstalosti se nás ptala, jestli víme, komu rodiče dali dům. Nejstarší sestra řekla, že dům není ničí, že jí tatínek dal plnou moc, a tak jsme se dohodly, že podíly dáme tatínkovy. Když jsem přišla do nemocnice, tak mi jeho ošetřující lékařka řekla, že se tatínek už nevrátí domu, protože je jeho zdravotní stav den ode dne horší. Šla jsem za sestrami, a ta nejstarší mě vyhodila z domu, a řekla, že je dům její. Tatínkův stav byl špatný a proto a bych se chtěla zeptat na váš názor o darovací smlouvě, kde je uvedena plná moc a také jestli můžou být platné podpisy, datumy a místo podpisů, když byl tatínek v tak vážném stavu. A jako důkaz potřebuji zdravotní dokumentaci porovnání podpisu, které by se měli shodovat s občanským průkazem, o kterou jsme u soudu proti sestře žádali, ale bylo nám to zamítnuto. Judita

ODPOVĚĎ:
Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi právo na informace o zdravotním stavu tohoto pacienta, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie (to samozřejmě neplatí, pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým). Stejné právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizování jejích výpisů či kopií vyplývá z § 65/1 písm. c) zákona o zdravotních službách.
Máte-li tedy zájem o získání kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce, kontaktujte za tímto účelem toho poskytovatele zdravotních služeb (nemocnici), u kterého byl Váš otec hospitalizován, resp. u kterého zemřel.
V souvislosti s žádostí o pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce bude nutné, abyste prokázala svou totožnost (občanským průkazem) a příbuzenství k Vašemu otci (kopií Vašeho rodného listu).
Pokud si nepořídíte kopii zdravotnické dokumentace Vašeho otce vlastními prostředky na místě (např. vyfotografováním), pořídí kopii zdravotnické dokumentace nemocnice. Nemocnice pořídí kopii zdravotnické dokumentace do 30 dnů od obdržení žádosti oprávněné osoby (§ 66/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).

V souvislosti se shora uvedeným ještě připomínám, že nemocnice může za pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce požadovat:
a/ úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,
b/ za odeslání kopie zdravotnické dokumentace úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejím odesláním
(jak vyplývá z § 66/3 zákona o zdravotních službách).

Co se týče Vámi zmíněné darovací smlouvy a plné moci, mohu se vyjádřit pouze omezeně, neboť z dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností. Je však nutné si uvědomit, že plná moc sama o sobě k jakémukoli zastupování nepostačuje. Plná moc je toliko dokladem o tom, že došlo k uzavření příkazní smlouvy, jejímž prostřednictvím se příkazník zavázal pro příkazce zařídit určitou skutečnost. Z dotazu nevyplývá, zda se Váš otec s Vaší sestrou dohodl na tom, že hodlá převést předmětný dům na Vaší sestru. Pokud nikoli, není, resp. nebyla Vaše sestra oprávněna Vašeho otce jakkoli zastupovat, tzn. že případná darovací smlouva by byla neplatná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zahájení podnikání v zemědělství - povinnosti podnikatele
RŮZNÉ-HYGIENA
- Balení zemědělských plodin podnikatelem

Prosím o potvrzení, zda se jedná o právně nezávadný postup při zahájení podnikání - zemědělská činnost, plánované zahájení duben 2017:
Vyřízení a ohlášení:
- Živnostenský úřad- Živnostenský list
- ObÚ s rozšířenou působností - Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce - oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení výkonu předmětu činnosti
Jsou nějaké další záležitosti k vyřízení před samostatným zahájením činnosti?
Pěstování plodin bude probíhat na pronajatém pozemku, který je vedený jako zahrada, je v soukromém vlastnictví, napojen na zahrádkářský vodovod, bez elektřiny. Sídlo firmy bude v místě trvalého bydliště, ale činnost balení plodin bude probíhat na místě pěstování - je to možné?
Podle jakých nařízení (zejména hygienických a označování) se řídit při balení plodin - bez jakéhokoliv dalšího zpracování - tzn. sběr, omytí, balení do krabiček?
Souběžně s podnikáním budu zaměstnaná na částečný úvazek (0,6), zaměstnavatel bude plátce sociálního i zdravotního pojištění. Jak se budou počítat zálohy při samostatné výdělečné činnosti SVČ? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nad rámec úřadů, které jste vyjmenovala, Vám doporučuji kontaktovat ještě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. Pokud by tento orgán dospěl k závěru, že Vámi zamýšlená činnost je epidemiologicky závažná, vztahovaly by se na Vás povinnosti dle § 19 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví).

Vzhledem k tomu, že hodláte započít podnikatelskou, tedy výdělečnou činnost, je nutné se ještě přihlásit u místně příslušného finančního úřadu.

Co se týče balení a označování plodin, je nutné vycházet v obecné rovině z § 9 zákona o potravinách. Dále pak přicházejí do úvahy vyhláška o některých způsobech označování potravin a vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. Na evropské úrovni je relevantní nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

V podrobnostech -vám doporučuji kontaktovat příslušné úřady, tedy zejména Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Ministerstvo zemědělství.

Vzhledem k tomu, že budete pracovat na 0,6 úvazku, bude za Vás kromě zdravotního a sociálního pojištění odváděno i pojištění nemocenské. V takovém případě budete považována za OSVČ s vedlejší činností. Pokud jde o zdravotní pojištění, zde je důležité to, zda je za Vás v zaměstnání zdravotní pojištění odváděno alespoň z tzv. minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Ta činí od ledna 2017 11.000,- Kč. Pokud je za Vás zdravotní pojištění odváděno alespoň z této částky, pak při vedlejší činnosti nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění a vše zaplatíte až po skončení roku na základě podání Přehledu. V opačném případě budete muset část zdravotního pojištění jako OSVČ doplácet. Co se týče sociálního pojištění, i při zahájení činnosti je zapotřebí platit alespoň minimální zálohy. Minimální záloha na sociální pojištění při vedlejší činnosti činí do dubna 2017 789, - Kč měsíčně a od května 2017 832, - Kč měsíčně. Při vedlejší činnosti je možné si hradit také nemocenské pojištění, ale jeho hrazení je dobrovolné.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
vyhláška č. 417/2016 Sb. , o některých způsobech označování potravin
vyhláška č. 157/2003 Sb. , kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přesčasy v nepřetržitém pracovním režimu u zdravotní sestry
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Reklamace mzdy zdravotní sestry
- Reklamace platu zdravotní sestry
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak těžká břemena může tahat žena zaměstnankyně
- Jak těžké věci v kg mohou tahat ženy v práci
- Maximální zátěž v kg - práce ženy, pracovnice
- Žena pracovnice - maximální zátěž břemeny v kg

Práce přesčas: pracuji v soukromé nemocnici jako zdravotní sestra, v pracovní smlouvě mám uvedeno, že souhlasím s výkonem práce přesčas v rozsahu nad 150 hodin ročně až do rozsahu uvedeného v paragrafu 93 zákoníku práce.
Pracovní poměr mám na dobu neurčitou, úvazek 1,0, tj. 37,5 hodin týdně, nepřetržitý pracovní režim. Jak je to tedy s výší přesčasu, které musím odchodit? V každém mzdovém lístku (výplatnici) jsem našla nedoplatek v příplatku za víkend, který se pohybuje v řádu od 13 do 500 Kč každý měsíc. Mohu žádat o přepočítání mzdy a za jakou dobu (kolik let) zpětně by mi případné nedoplatky mohly být vráceny.
Polohování pacientů - polohujeme a zvedáme po 2 hodinách pacienty vážící až 150 kg. Vedení to nechce řešit, trvrdí, že pacient není břemeno a je nedostatek personálu - tj. že to musíme zvládnout (my - ženy). Děkuji, Radmila

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Přesčasové hodiny:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 93 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu;
- nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (jedná se tedy o maximální limit přesčasové práce, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit) ;
- nad limit maximální přesčasové práce (dle předchozí odrážky) může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem (do 150 hodin přesčasové práce ročně tedy může zaměstnavatel přesčasovou práci zaměstnanci nařídit, nad 150 hodin přesčasové práce ročně se musí se zaměstnancem vždy dohodnout; tato dohoda byla ve Vašem případě učiněna v pracovní smlouvě) ;
- celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích).

Zaměstnanec tak může ročně odpracovat maximálně 416 hodin přesčasové práce (z čehož 150 hodin přesčasové práce mu může být zaměstnavatelem nařízeno, se zbývající částí přesčasové práce musí zaměstnanec souhlasit).

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (§ 93/5 zákoníku práce).

2/ Nedoplatky na příplatku za víkendovou práci:
Dle § 118/1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že „příplatkem za víkend“ máte na mysli právě příplatek dle § 118/1 zákoníku práce.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat mzdovou účtárnu Vašeho zaměstnavatele a nechat si zde zmínku o nedoplatcích vysvětlit. Vyjde-li tímto způsobem najevo, že zaměstnavatel Vám skutečně řádně nevyplácí příplatek za práci v sobotu a neděli, budete oprávněna se po zaměstnavateli domáhat jeho doplacení (a to případně i soudní cestou).
Doplacení příplatku se můžete domáhat za libovolně dlouhé období, právo na tento příplatek se však promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě (§ 629/1 občanského zákoníku). Pokud by tedy Váš zaměstnavatel v rámci soudního řízení vznesl tzv. námitku promlčení, přiřkl by Vám soud právo na příplatek pouze za dobu, která dosud není promlčena (tedy de facto tři roky zpětně).

3/ Břemena:
Dle § 28 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se ruční manipulací s břemenem rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Váš zaměstnavatel se tedy mýlí, pokud tvrdí, že pacienta (při jeho polohování) nelze považovat za břemeno, neboť shora uvedené nařízení vlády s tím výslovně počítá (na polohování pacientů se tedy vztahují stejná pravidla a limity, jako na manipulaci s jakýmikoli jinými břemeny).

V tomto ohledu je podstatný § 29 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, dle něhož platí, že:
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg;
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.

Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem (§ 29/6 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců (§ 30/3 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Speciální pravidla pro hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny pak platí pro těhotné ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu (§ 29/8 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Konkrétně dle § 2/1 písm. c) bodů 2, 3 a 4 a dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 180/2015 Sb. jsou těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu zakázány práce vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce:
- spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
- při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
- vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg.

Pokud Váš zaměstnavatel nedodržuje shora vymezená pravidla, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu a udělit mu případně pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
vyhláška č. 180/2015 Sb. , o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec musí přijít 5 minut dříve na pracoviště - může to zaměstnavatel vyžadovat?
- Může zaměstnavatel nutit zaměstnance aby chodil o 5 minut dříve do práce
- O 5 minut dřívější příchod zaměstnance do práce - může to zaměstnavatel vyžadovat?

Interní předpis firmy stanovuje příchod do práce o minimálně 5 min. před pracovní dobou a odchod 5 min. po pracovní době. Dále docházkový systém zaokrouhluje na čtvrt hodiny dolů. Např. : příchod 5:54 a odchod 14:18 – započteno jako 8 hodin pracovní doby (oběd 0:30 je započítán jako pracovní doba doba) Je tohle v pořádku? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Nutnost příchodu 5 min. před započetím běhu samotné pracovní doby a odečet 5 min. na konci je zcela v souladu se zákonem. Je totiž rozdíl mezi skutečně odpracovanou dobou a přítomností na pracovišti. Jestliže ale máte takto nastavená pravidla, a již je činěn rozdíl mezi odpracovanou dobou a docházkou, není přípustné, aby zaměstnavatel jakkoli zaokrouhloval pracovní dobu v neprospěch zaměstnance, neboť podle § 141 odst. 2 zákoníku práce mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
Na druhou stranu zaměstnavatel činí chybu, pokud přestávku na oběd započítává do pracovní doby, neboť podle § 88 odst. 4 zákoníku práce poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz - jak dlouho zaměstnavatel vyplácí 100% náhrady mzdy?
- Náhrada mzdy za pracovní úraz - jak dlouho ji zaměstnavatel platí?

7.12.2016 se mi stal pracovní úraz, pracovní smlouva skončila 31.12.2016 pracovní neschopnost stále pokračuje. Do kdy zaměstnavatel platí 100% náhrady mzdy. Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Podle § 271p odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyústění trativodu na soukromém pozemku a podmáčení půdy na pozemku
- Podmáčení půdy na pozemku kvůli vyústění trativodu ze sousedního pozemku
- Podmáčení půdy dešťovou vodou ze špatně ukončeného trativodu - jak, kde požádat o nápravu?

Hned nad naší zahradou, myšleno i výškově, byly postaveny 2 nové rodinné domy, přičemž jeden je již zkolaudovaný, druhý je těsně před dokončením. Od doby, kdy se tyto domy postavily, máme problém s podmočením půdy na svém pozemku. Situace je až tak kritická, že dochází k vyvrácení vzrostlých ovocných stromů. Myslíme si, že veškerá dešťová voda je trativodem svedena právě k naší zahradě, jelikož na jednom místě „vyvěrá voda“ ze země, přičemž v cestě nad tímto místem je kus cesty vysypán jiným štěrkem. Myslíme si, že právě zde je veden vývod trativodu. Jelikož mezi naší zahradou a rodinnými domy je cesta, která patří jinému majiteli, nebyli jsme součásti stavebního řízení. Prosím o radu, na základě jakých paragrafu a na koho (stavební úřad, vodoprávní úřad) se mohu obrátit se stížností? Existuje nějaký vzor, který lze pro tuto stížnost použít? Pokud se zjistí kdo pochybyl, mohu požadovat náhradu škodu za spadený ovocný strom? Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Můžete vyzvat vlastníka dané nemovitosti, aby se zdržel takového vypouštění vody na Váš pozemek.
Dle § 1012 občanského zákoníku totiž platí: Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
A předně dle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.
Skutečnost, že nesousedíte přímo s daným pozemkem, není v tomto případě podstatná. Pojem „soused“ zahrnuje i osobu, která vlastní pozemek, který nesousedí přímo s dotčeným pozemkem.
Ve výzvě popište závadní stav a vyzvěte vlastníka, aby upustil (zdržel se) takového dalšího jednání. Pokud by na tuto výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat práv u civilního soudu, kde také můžete uplatňovat náhradu škody způsobené podmáčením pozemku.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysoké školy
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysokoškolského vzdělání

Od 2012 pracuji ve státní správě, 2015 jsem úspěšně vykonala úřednickou zkoušku a jsem v tzv. služebním poměru na pozici zástupce vedoucího oddělení. Nadřízený mi 2015 oznámil, že budu vykonávat funkci zástupce vedoucího oddělení a navýšil mi platební tarif. Do funkce (zástupce vedoucího oddělení) jsem nebyla jmenovaná, ale funkce mi byla pouze "přidělena" (vedoucí oddělení byly do funkce jmenováni). Vzhledem k tomu, že nemám vysokoškolské vzdělání (a na tuto pozici je požadováno vysokoškolské vzdělání) jsem se vás chtěla zeptat, zda když se mnou vedoucí oddělení nebude spokojen nebo já už tuto funkci chtít vykonávat nebudu, zda tzv. zástup vedoucího oddělení "dá" někomu jinému (vzhledem k tomu, že jsem do funkce nebyla jmenována) nebo zda budu muset se tzv. přesoutěžit na jiné služební místo. Vzhledem k tomu, že nemám vysokou školu, tak by to byl pro mě velký problém, a to z důvodu, že na všech vypsaných výběrových řízeních zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání. Od září 2017 si budu dodělávat vysokou. Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Z Vaše dotazu nejsou plně jasné okolnosti. Jmenováni jsou pouze představení, ostatní zaměstnanci jsou přijati do služebního poměru a zařazeni na služební místo. Nicméně na služební místo by neměl být zařazen zaměstnanec, který nesplňuje podmínky stanovené pro dané místo, ve Vaše případě vysokoškolské vzdělání.
Zaměstnanec může být buď převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 61 zákona o státní službě, pak není prováděno výběrové řízení, nebo může být zaměstnanec přeřazen na jiné služební místo podle § 49 zákona o státní službě, a to na základě výběrového řízení.
Je tedy nutné zjistit na personálním oddělení, jaké je Vaše postavení z hlediska zákona o státní službě.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce za jiného zaměstnance a pracovní úvazky - odmítnutí úvazku zaměstnancem zaměstnavateli
- Více druhů práce u jednoho zaměstnavatele - vliv na pracovní úvazky a jejich počet
- Počet pracovních úvazků při více prací pro jednoho zaměstnavatele

Musím dělat dva pracovní úvazky? Pracuji ve školství jako provozní zaměstnanec - jedná se o úklid. Jinak mám střední vzdělání a ještě v případě nemoci zastupuji účetní školní jídelny, jelikož paní má zdravotní problémy, musí na operaci a budu opět zastupovat její pozici. Zastupovala jsem ji už půl roku, ale nebylo mě umožněno ze strany zaměstnavatele dělat jen jeden pracovní úvazek, když jsem nechtěla dělat druhý, musela jsem dělat prostě oba dva. Pokud vím tak přesunout mě mohou, ale druhý už asi dělat nemusím? Proto bych se chtěla zeptat jak to je, jestli tedy musím či nemusím dělat ten druhý úvazek (úklid). Mohu se nějak bránit proti tomu? Předpokládám, že budu muset podle nich dělat zase oba dva úvazky jako předtím, ale na to já už přistoupit nechci je toho hodně. Úklid je o rozloze 1000 m2. + práce v kanceláři. Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Záleží na Vaší smlouvě se zaměstnavatelem a na druhu práce, který je v této smlouvě uveden. Můžete také mít smlouvy dvě neboť se jedná různě druhově vymezené práce. Pokud máte smlouvy dvě, můžete v jednom úvazku dát výpověď. Jsou-li oba druhy práce sjednány v jedné pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel respektovat veškerá pravidla stanovená zákoníkem práce týkající se pracovní doby, práce přesčas apod.
I převedení na jiný druh práce, než je uveden ve smlouvě, je možný pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce. Ve Vašem případě však pravděpodobně žádný z nich nebude naplněn, převedení by proto bylo možné pouze na základě dohody.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel prodal dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje bytu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Bývalá manželka prodala dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje bytu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni

29.1.2017 jsem se dověděla, že bývalý manžel prodal rodinný dům, který získal 2009 díky mé matce, která nám na něj dala peníze. Už při vkladu do katastru nemovitostí ČR 2009 neuvedl, že je ženatý (rozvedli nás v 04/2012) a přitom, jsem měla být i já zapsána v SJM, což se nestalo. Exmanžel byl zadlužen s exekucemi, hned po vkladu domu do katastru nemovitostí KN byla na dům dána plomba exekutora Vrány (2009) a následně byla díky mně dočasně zrušena soudem (11.3.2011). Výsledek po dočasném zrušení byl takový, že exmanžel dům daroval své matce bez mého vědomí 1 týden po rozvodu (04/2012), aby unikl zabavení exekutorem), dům ale spadal do SJM. Řešila jsem to s ním a slíbil mi, že dům přepíše z jeho matky na naši dceru hned jak jí bude 18 let, což bylo 3. ledna 2017. 29.1.2017 jsem ale zjistila, že dům už má nové majitele. Je možné zneplatnit darování 04/2012 a následný prodej (datum prodeje neznám, až 30.1.2017 půjdu na katastr nemovitostí? Děkuji Lída

ODPOVĚĎ:
Ano, máte možnost podat k soudu žalobu na neplatnost darovací smlouvy (resp. i dalších smluv, kterými bylo postupně převáděno vlastnické právo k předmětnému rodinnému domu).
Na tomto místě však považuji za nutné zdůraznit, že soud bude zohledňovat několik aspektů, které mohou mít na výsledek soudního řízení zásadní vliv. Předně bude soud zkoumat otázku, jakým způsobem bylo nabyto vlastnické právo Vašeho bývalého manžela k předmětnému rodinnému domu (tzn. zda Váš bývalý manžel tento dům koupil, a pakliže ano, za jaké finanční prostředky, tzn. zda spadaly či nespadaly do společného jmění manželů, popř. zda byl tento dům Vašemu manželovi např. darován, popř. zda se tento dům měl či neměl stát součástí společného jmění manželů). Dále bude soud zohledňovat i případnou dobrou víru následných nabyvatelů rodinného domu (existuje totiž judikatura, dle níž je možné nabýt vlastnické právo i od nevlastníka, tzn. že následní vlastníci rodinného domu mohli platně nabýt vlastnické právo k tomuto domu, přestože Váš bývalý manžel nemusel být jeho výlučným vlastníkem).
Rozhodnete-li se proto řešit věc soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Obec nepečuje o obecní cestu k bytovému domu - jak postupovat?
- Obec na žádost občanů neopravila rozbitou cestu k bytovému domu - jak postupovat dále?
- Žaloba na obec na opravu rozbité betonové cesty vedoucí k bytovému domu
- Kdo opraví obecní cestu v dezolátním stavu když to obec odmítá?
- Vyvlastnění obecní cesty majiteli bytového domu - lze to?

Píši za SVJ v jednom bytovém domě o 6ti bytových jednotkách a u domu betonovou cestu na obecním pozemku. Cesta je v dezolátním stavu - výmoly, praskliny. Obec tvrdí, že cesta je jejich, žádali jsme o opravu, zamítli. Když bychom cestu chtěli odkoupit, zamítli z důvodu, kdyby bylo potřeba pod cestou něco vést, že bychom je nepustili. Není tedy možná oprava obecní betonové cesty ani odkup. V bytovém domě bydlí většinou starobní důchodci, na části se parkují auta. Cesta je nebezpečná jak pro chůzi, tak ničí automobily. Je denně používaná 6ti rodinami. Jak postupovat při opětné žádosti na obec o opravu cesty. Hájí se tím, že "by mohl chtít potom opravdu obecní cesty každý". U jednotlivých domů jsou příjezdy v trávě. U nás rozdrcený beton. U nás 6 rodin, u jednotlivých domů 1 rodina. V létě obec napojovala souseda z rodinného domu na kanalizaci, čímž nám narušili i okraje cesty, jezdili zde i těžkou technikou. Prosíme o radu, jak tento problém řešit, pokud je nějakým způsobem řešitelný? Za minulého starosty se k druhému bytovému domu asfaltová cesta udělala, teď u nového starosty nelze. Je možné nějak vyvlastnit obecní cestu do vlastnictví členů SVJ našeho bytového domu?
Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda se ve Vámi popsaném případě jedná o účelovou či místní komunikaci (určení správné kategorie pozemní komunikace je pro řešení Vašeho problému důležité). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), který vede evidenci všech pozemních komunikací ve svém obvodu (a měl by být tudíž schopen Vám sdělit, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá).
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikací veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
Obec může být vlastníkem účelové i místní komunikace (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Dle Vašeho popisu předmětné příjezdové cesty soudím, že se spíše jedná o účelovou komunikaci.
Pokud se skutečně jedná o účelovou komunikaci, není prakticky možné obec k údržbě či opravě příjezdové cesty donutit. Vlastník účelové komunikace není totiž povinen se o tuto komunikaci de facto starat, resp. z případné nesjízdnosti účelové komunikace nevzniká na jeho straně právní odpovědnost.
Povinnost obce k údržbě předmětné příjezdové cesty by mohla být (v obecné rovině) vyvozována nanejvýš z § 2901 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vyžadují-li to okolnosti případu, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Nebude-li obec ochotna přikročit k opravě či údržbě příjezdové cesty na základě tohoto ustanovení, bude nutné se obrátit s žalobou na soud (v tomto případě by však byl výsledek soudního řízení dosti nejistý).
Pokud předmětná příjezdová cesta spadá do kategorie místních komunikací, je Vaše situace příznivější. Dle § 27/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že:
- uživatelé místní komunikace nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací;
- vlastník místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Jedná-li se proto o místní komunikaci, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) s podnětem k prošetření, zda obec udržuje předmětnou příjezdovou cestu ve stavu, který je určen prováděcím právním předpisem.
Při dalším jednání s obcí můžete své přání podpořit peticí, ve které část obyvatel obce projeví vůli, aby byla předmětná příjezdová cesta opravena (či řádně udržována).
S obcí se můžete rovněž pokusit dohodnout na tom, že oprava příjezdové komunikace bude financována SVJ (pakliže se nebude obec na opravě příjezdové cesty finančně podílet, mohla by na tento návrh přistoupit).
Vyvlastnění obecní cesty ve prospěch SVJ není možné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z kotelny pod bytem SVJ - jak se bránit?
- Hlučná kotelna pod bytem - jak se může bránit majitel bytu SVJ?
- Hluční psi sousedů v domě SVJ - jak se bránit?
- Kročejový hluk od sousedů v domě SVJ - jak se bránit?

Kotelna v domě a sousedi: bydlíme v bytě 2+kk ve zvýšeném přízemím a nad námi bydlí sousedka, která má ve stejném bytě (ovšem jiné rozložení pokojů) 2 psy (15 a 50kg). Celý den oba psi skáčou v bytě (škrabání je slyšet, protože mají zřejmě plovoucí podlahu či dlaždice) a i štěkají. Děje se to i v noci a my nemůžeme spát (probudí nás i 4x za noc). Už jsme za ní jednou byli a bez úspěchu. Paní je v nájmu, není vlastníkem. Druhým problémem je kotelna pod námi. Dělá v noci hluk - bzučení. Bohužel jsou to spíše vyšší tóny a vibrace a hluk nepřekračuje 40 dB. Jde i tak něco s tím udělat? V obýváku nemůžeme spát kvůli hučící a bzučící kotelně a v kuchyni zase kvůli psům (jsou slyšet i v tom obýváku). Já jsem vlastník bytu (mám hypotéku, takže není možné se přestěhovat). Mohu nějak ze SVJ dostat informace na majitele bytu, aby paní vykázal? A musí SVJ nějak kotelnu odhlučnit, i když to v noci nepřesahuje 40db? Děkuji. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dle § 1177 občanského zákoníku platí, že:
- kdo nabyl bytovou jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, ostatním vlastníkům bytových jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu (např. SVJ) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem;
- vlastník bytové jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce; to platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.

SVJ by tedy mělo mít přesné údaje jak o vlastníkovi bytu nad Vámi, tak o nájemcích tohoto bytu. Na SVJ se proto můžete obrátit s žádostí o sdělení jmen a adres těchto osob. Právo na tyto informace Vám vyplývá z § 1178 občanského zákoníku, dle něhož platí, že požádá-li o to vlastník bytové jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu (např. SVJ) jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v bytovém domě.
Co se týče Vašich obtíží s hlukem nad i pod Vaším bytem, lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení je každý vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek (platí i pro byt) jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (bytu).
Dle § 1176 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen zajistit, že osoby, kterým umožnil přístup do bytového domu nebo bytu, budou dodržovat pravidla pro správu domu a pro užívání společných částí bytového domu. Ve věci hlučných psů se tedy můžete obrátit jak na nájemce, tak na vlastníka sousedního bytu. Nebude-li dohoda možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Ve věci hlučné kotelny Vám doporučuji jednat se SVJ a prostudovat projektovou dokumentaci kotelny (resp. jejího stropu a Vaší podlahy) za účelem ověření, zda je dům projektován a vystavěn tak, aby bylo pronikání hluku skutečně zabráněno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a odměna výboru SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy do fondu SVJ za vedení SVJ a revize v domě - vliv podlahové plochy bytu
- Odměna za vedení SVJ a poplatky za revize v domě - vliv podlahové plochy bytu na poplatky
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a poplatky pro výbor SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy SVJ do fondu oprav dané zákonem a hlasování SVJ - je to nutné?

01/2017 proběhlo shromáždění SVJ, kde byl návrh o hlasování zavedení příspěvků na správu domu a pozemku, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky (spoluvlastnického podílu) a jsou stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce. Šlo o odměny výboru SVJ + ZP; výměnu vodoměru studené vody SV + teplé užitkové vody TUV; administrativu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ; revize a kontroly plynu; revize elektro; revize požární.
Zavedení těchto záloh vyplynulo z §§12,17 NV č. 366/2013 Sb. , a §1180 odst. 2) zák. č. 89/2012 Sb. Vlastníci by platili za každou jednotku, kterou v domě vlastní. „Garážníci“ by neplatili za položky, které v garážích nejsou osazeny. Kompenzací bylo snížení výše platby do "fondu oprav" za m2.
Protože toto nebylo odsouhlaseno, mám tyto dotazy:
1) nejde o porušení legislativy když se výše uvedené rozapočítává dle spoluvlastnického podílu?
2) musí se hlasovat o všech těchto zálohách, když jsou dané ze zákona?
3) může SVJ tyto zálohy vlastníkům jednotek prostě předepsat?
4) je stávající stav sankcionovatelný ze strany orgánů?
Dnes (04.10.2018) vlastníci, platí ve stejné výši zálohu odměna správci (účetnictví+správcovcovská činnost), o které se nehlasovalo.
Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Placení příspěvků na správní činnost:
Dle § 1180 /2 občanského zákoníku platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která bytový dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou bytovou jednotku stejně.
Toto ustanovení občanského zákoníku nicméně není kogentní, tzn. že je možné se od něj odchýlit (a hradit např. příspěvky na správní činnost dle velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech bytového domu). Současný způsob hrazení těchto příspěvků ve Vašem SVJ tudíž není protiprávní.
Proti rozhodnutí shromáždění SVJ o zamítnutí návrhu je možné se bránit, a to dle § 1209/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

2/ Hlasování o všech platbách:
V dotazu zmiňujete zejména platby za výměny a revize měřidel; v této souvislosti je nutné si uvědomit, že výše úplaty za tyto služby není stanovena žádným právním předpisem (tzn. že při objednávání těchto služeb je možné si vybírat dle výše úplaty, kterou jednotliví revizní technici za tyto práce požadují).
Dle § 1181/1 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu bytového domu zálohy včas vyúčtovala.

Dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ:
- schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na bytové jednotky.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že o výši příspěvků a jejich rozúčtování na správu bytového domu musí vždy rozhodovat shromáždění SVJ.

3/ Předepsání úhrady záloh:
Jak uvádím v odpovědi ad 2/ výše, rozhoduje o těchto záležitostech shromáždění SVJ, tedy vlastníci bytových jednotek. K jednostrannému předepsání zálohových plateb ze strany výboru či předsedy SVJ proto dojít nemůže.

4/ Sankcionovatelnost stávajícího stavu:
Jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše, není současný stav protiprávní. Navíc pak neexistuje správní orgán, který by byl oprávněn kontrolovat vnitřní vztahy v SVJ.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bytu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví domu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemku - průběh v soudním řízení

Vypořádání spoluvlastnictví. Moje aktuální představa je asi taková: Nechci být nadále spoluvlastníkem, tak navrhnu zrušení a vypořádání na příklad s tím, že chci být vyplacen. Druhá strana, i když se zrušením spoluvlastnictví vyjádří nesouhlas, nemůže vypořádání nijak bránit a soud jej projedná. Pokud jsem tedy podal návrh, na 100 % bude jeho výsledkem rozdělení, vyplacení nebo prodej nemovitosti. Rozdělení dané nemovitosti není možné a pokud žádná strana nebude chtít druhého vyplatit, nemůže k tomu být nucena, a vypořádání skončí nařízením prodeje nemovitosti a vyplacením všech podílů.
1. Je moje výše zmíněná představa v něčem nepřesná nebo mylná? Především, nemůže druhá strana vypořádání bránit?
2. Pokud se strany sporu nedohodnou na vyplacení podílů, pokračuje se k soudem nařízenému prodeji i v případě, že s prodejem žalovaná strana nesouhlasí?
3. A především& hellip; Jak velké náklady na soudní řízení v tomto případě mohu očekávat (v nejhorším případě a bez nároku na náhrady)? Je mi jasné, že to bude individuální, ale chci si udělat aspoň přibližnou představu. Řekněme, že nemovitost má hodnotu 900 tisíc.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí soudu vždy záleží na rozsáhlém dokazování a není na 100% jisté, že pokud se strany nechtějí navzájem vyplatit, soud rozhodne o prodeji nemovitosti. Dá se ale říct, že je to nejvíce pravděpodobné. Pokud je podána žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak je výsledkem vždy vypořádání, není reálné, že by druhá strana mohla vypořádání účinně zabránit, spor může pouze protahovat. Pokud jde o náklady řízení, pak hradíte soudní poplatek, náklady svému advokátovi a pokud nebudete ve sporu úspěšný, pak i advokáta protistrany. Úkon právní služby v tomto případě činí 10.000,-Kč, který platí jak pro Vašeho advokáta, tak pro advokáta protistrany. K tomu mohou účtovat DPH. Jelikož jsou takové spory velmi nákladné, slušný advokát se s Vámi domluví na nějaké smluvní odměně, např. za vyřízení věci např. 50.000,- a nebude požadovat za každý úkon 10.000,-Kč, protože pak by se Vám soudní spor vůbec nevyplatil. Dále hradíte přímo soudu soudní poplatek, který v daném případě činí 5.000,-Kč.

__

FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daně, odvod daní
- Kapitálové příjmy a daně, zdanění
- Zdanění kapitálových příjmů
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kapitálové příjmy - placení sociálního a zdravotního pojištění

Jsem zaměstnanec a investoval jsem do nadace v zahraničí. Nyní se blíží doba kdy budu moct vybrat první rentu. Nikdy předtím jsem se nesetkal s tím jak se řeší placení daní, sociálního a zdravotního pojištění. Můžete mi tedy prosím poradit jak se postupuje? Daně v podstatě mohu řešit až v roce 2018 v daňovém přiznání za rok 2017? Ale mohu třeba platit daň paušálně, abych po daňovém přiznání eventuelně jen něco doplatil?
Když jsem se nejdříve zeptal pojišťovny, odkázala mne na sociální zabezpečení, tam mi ale nebyli schopni zodpovědět na kapitálové příjmy, a na zdravotní pojištění mě odkázali na pojišťovnu. Na Internetu jsem našel starý článek, kde je psáno že z kapitálových příjmů se platí pojištění 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, což je minimální mzda. A že přehled ze svých kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů podávat nemusí. Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluv nelze jednoznačně odpovědět. Ale obecně, pokud by se jednalo o příjmy z kapitálového majetku ze zahraniční, je důležité nastudovat Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s daným státem, pokud je uzavřena. Je možné, že tyto příjmy byly ve státě, ze kterého Vám byly vyplaceny, zdaněny. Předpokládám, že jste daňovým rezidentem České republiky, máte tedy v ČR neomezenou daňovou povinnost a tyto příjmy z kapitálového majetku musíte v ČR zdanit. Ve Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění je uvedeno, jak postupovat při zdanění těchto zahraničních příjmů v Příloze č. 3 k přiznání k dani z příjmů, zda použít při zpracování přiznání k dani z příjmů metodu vynětí či zápočtu zahraničních příjmů a zahraniční příjmy v daňovém přiznání v ČR úplně vyloučit, či započítat daň zaplacenou v jiném státě na daňovou povinnost v ČR. Ve Smlouvě může být i uvedena maximální sazba daně, kterou lze příjmy zdanit.
Pokud peníze obdržíte v roce 2017, uvedete tyto příjmy do přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017. Přiznání se potom podává do 1. 4. 2018 na finanční úřad.
Zálohy na daň z příjmů se platí, pokud v předchozím zdaňovacím období daňová povinnost převýšila 30 000 Kč. Dobrovolné placení záloh na daň zákon o daních z příjmů nezná. Můžete se ale pokusit domluvit se správcem daně.
Příjmy z kapitálového majetku nejsou předmětem zdravotního ani sociálního pojištění.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na rodičovské dovolené zaměstnankyní - od kdy je platná?
- Výpověď na rodičovské dovolené pracovnicí - od kdy je výpověď účinná?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Rodičovská dovolená a práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Přívýdělek na DPP u jiného zaměstnavatele - zakazuje to Zákoník práce?
- Rodičovská dovolená a přívýdělek na DPP - může to hlavní zaměstnavatel zakázat?

Obracím se na vás s dotazem ohledně práce na DPČ či DPP v době čerpání rodičovské dovolené RD. Pracovala jsem jako lékařka v nemocnici před nástupem na mateřskou dovolenou a uvažuji o práci v jiné nemocnici na DPP na stejnou náplň práce, za trvání rodičovské. Zřejmě by se však jednalo o porušení Zákoníku práce. Je proto možné podat výpověď v původní nemocnici již nyní, když moje rodičovská dovolená ještě trvá? Ze strany zaměstnavatele platí tzv. ochranná doba, nevím jak ze strany zaměstnance a jak by to pak bylo s pokračováním rodičovské? Po skončení rodičovské dovolené plánují nastoupit už do nového zdravotnického zařízeni.
Děkuji vám za odpověď. Olga

ODPOVĚĎ:
Během rodičovské dovolené rodič pobírá rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič tak může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání, nebo si najít zaměstnání nové a mít dvě souběžná zaměstnání. Co je ovšem důležité pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je, že matka musí prokazatelně zajistit řádnou péči o dítě, když je v zaměstnání. Uzavření DPP nebo DPČ nebude mít vliv na vyplácení rodičovského příspěvku, neboť nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou.
Podle § 304 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Pokud tedy chcete vykonávat stejně druhově vymezenou práci u jiného zaměstnavatele, musela byste mít souhlas původního zaměstnavatele.
Situace lze samozřejmě řešit i výpovědí ze strany zaměstnance. To, že jste na rodičovské dovolené, výpovědi z Vaší strany nijak nebrání. I v tomto případě ale platí, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí minimálně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla druhé straně doručena výpověď a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Skončit pracovní poměr přímo v den, který Vám vyhovuje, je možné, pokud by s Vámi zaměstnavatel byl ochoten uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru k určitému dni.
S ukončením pracovního poměru samozřejmě skončí i rodičovská dovolená u tohoto zaměstnavatele, nicméně nemusí končit vyplácení rodičovského příspěvku. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Náhrada mzdy u neplatného ukončení pracovního poměru
- Neplatná výpověď a náhrada mzdy
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vrácení podpory v nezaměstnanosti - neplatnost výpovědi
- Neplatnost výpovědi a vrácení podpory v nezaměstnanosti

Náhradou mzdy poté, co bylo soudem pravomocně rozhodnuto o neplatném skončení mého pracovního poměru. Jsem hráč na hudební nástroj.
Pracovní poměr skončil 31. 12. 2013. O tom, že byl skončen neplatně, bylo pravomocně rozhodnuto v listopadu 2016. Za toto období (2014-11/20016) chci podat žalobu na náhradu mzdy. Zákoník práce v ust. § 69 odst. 2 mluví o prvních 6 měsících, za které má náležet plná náhrada mzdy a o „dalším“ období, za které lze náhradu mzdy krátit.
Koncem ledna 2014 jsem utrpěl úraz ruky. Od půli června 2014 jsem v část. invalidním důchodu II. st. (důvod ruka).
Byl jsem od cca půli roka 2014 až do října 2016 evidován na úřadu práce. Za podpůrčí dobu jsem bral podporu v nezaměstnanosti.
Za celé výše uvedené období jsem byl ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti s rukou, nicméně žádné nemocenské dávky jsem za toto období nepobíral ani nepobírám. Nejednalo se tedy o dočasnou pracovní neschopnost, ze kterou by mně náležela nemocenská, nebo jakákoli jiná náhrada. I vyplacenou podporu v nezaměstnanosti jsem musel v návaznosti na rozsudek o neplatné výpovědi vrátit úřadu práce.
Jinou práci než tu, co jsem vykonával (tj. hráč na hudební nástroj) jsem byl schopen a jsem chopen konat, ale za celé období mně úřad práce nic vhodného nenašel, absolvoval jsem i nějaké rekvalifikační kurzy.
Můj dotaz:
V jaké výši mi s odkazem na výše popsaný stav náleží náhrada mzdy z neplatného skončení pracovního poměru za prvních 6 měsíců a v jaké za další období? Je výše popsaná „neschopnost“ dočasnou pracovní neschopností, z důvodu které bych neměl vůbec nárok na náhradu mzdy?
Předem velice děkuji za promptní odpověď (situace je urgentní, vzhledem k tomu, že nárok se začíná za pár dní promlčovat, proto potřebuji podat žalobu (ve správné výši) co nejdříve). Drahoš

ODPOVĚĎ:
Podle § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Pokud tedy zaměstnavatel nepožádal o snížení náhrady mzdy a soud o tomto snížení v rozsudku nerozhodl, náhrada mzdy nebude krácena.
Pokud jde o dotaz, zda popsaná „neschopnost“ je dočasnou pracovní neschopností, za níž by náležela nemocenská, nikoli náhrada mzdy, odpověď je poměrně obtížná. Tuto situaci neupravuje žádné zákonné ustanovení, ani judikatura. Z Vašeho pohledu by bylo výhodnější uplatnit plný nárok na náhradu mzdy a situaci řešit až posléze, pokud by se zaměstnavatel bránil. Dá se však předpokládat, že soud by v této situaci rozhodl tak, že se jednalo o pracovní neschopnost, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, přičemž za první 3 dny tato náhrada nenáleží.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě
- Čekání na nocovně dopravního podniku - nárok na plat, mzdu
- Odměna za čekání na nocovně u řidičů autobusu
- Proplacení čekání na nocovně u řidičů veřejné dopravy (autobusy)

Měl bych dotaz ohledně placení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě. Nastoupím v místě pracoviště v sobotu večer a jedu spoj do obce vzdálené asi 45 km. Ukončím turnus jako sobota odpolední a čekám do rána do neděle asi 12 hodin než začnu turnus jako neděle. Zaměstnavatel mi tam nechce platit čekání a to z důvodů, že mám zázemí na nocovně. Za měsíc je to asi 30 hodin. Podle mě je to čekání mezi spoji a ne jen příplatek za stížené prostředí. Prosím o výklad této situace. Děkuji Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Čekání mezi spoji a příplatek za ztížené pracovní prostředí jsou dva instituty, které nelze zaměňovat nebo střídat. Podle § 3 písm. c) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, se čekáním mezi spoji rozumí doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby. Rozhodování o tom, zda je nějaký časový posuzován jako úsek čekáním mezi spoji, není ovlivněn tím, zda je zaměstnanci poskytnuto ubytování přes noc.
Nově se podle § 6 odst. 2 písm. l) nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se ztěžujícím vlivem rozumí rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.
Podle mého názoru Vám tedy náleží odměna za čekání mezi spoji + příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce nemovitosti družky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti družky
- Rekonstrukce nemovitosti druha a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti druha
- Rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky

Rozchod s přítelem, bydlíme v mém rodinném domě, přítel se přistěhoval, spolu jsme dům rekonstruovali za cca milion korun, poslední rekonstrukce proběhla 2015. Přítel před časem také podnikal, bohužel to skončilo dluhem 594.000 Kč. Na zaplacení dluhů jsme si vzali úvěr 500.000 Kč, v současné době zbývá splatit 200.000 Kč. Po 20 letech se s ním rozcházím a zajímalo by mě, na jak vysokou částku vyrovnání má nárok. Dožaduje se buď nového bydlení nebo milionu korun, má na kladení takovýchto podmínek vůbec nárok, kdyby přišlo třeba až na soudní spor? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Nepíšete, kdo je vlastníkem domu, ovšem z toho, že uvádíte, že se přistěhoval, tak je dům pravděpodobně Váš. Pak by přítel měl nárok na polovinu investic vložených do domu, ovšem zase je třeba počítat s tím, že část probydlel. Pokud měl dluh z podnikání, nejste povinna za něj nic hradit, ani se podílet na úvěru. Pokud ale v úvěru figurujete jako spoludlužníci, nemůžete se rozhodnout jej den ze dne neplatit. Pokud byste ale věc řešili soudně, pak byste mu sice teoreticky měla vyplatit polovinu investic poměrně sníženou o nějaké probydlení, na druhou stranu byste mohla požadovat vše, co jste za něj v rámci úvěru na splacení dluhu z podnikání uhradila. Takže mi to finálně vychází tak, že by mohl dostat max. cca 50.000,- až 100.000,-Kč.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru pod nátlakem zaměstnavatele - jak získat odstupné?
- Donucení zaměstnavatelem k podepsání dohody o ukončení pracovního poměru - lze získat odstupné?
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru a získání odstupného

8.2. 2017 mi zaměstnavatel předložil dohodu o ukončení pracovního poměru. Když jsem ji nechtěla podepsat, pohrozil mi, že si na mě něco najdou, dají mi hrubé porušení kázně a stejně mě vyhodí, takže jsem podepsala. U firmy jsem pracovala od 16.5. 2014, tudíž jsem měla právo na odstupné. Dá se s tím ještě něco dělat? Na dohodě chybí vlastnoruční podpisy mých nadřízených, je tam pouze můj podpis. Děkuji, Monika.

ODPOVĚĎ:
Dohoda o ukončení pracovního poměru je dvoustranný právní úkon, jeho zrušení proto není jednoduché. Obecně je možné říci, že aby byla možnost takovou dohodu jednostranně ukončit, musela by výslovně upravovat možnost výpovědi či odstoupení. Jinak by bylo nutné, abyste skončení platnosti této dohody dojednal písemně se zaměstnavatelem. Takže je třeba se na něj s tímto návrhem obrátit a vyčkat na jeho rozhodnutí.
Chybějící podpisy zaměstnavatele na Vašem vyhotovení dohody bohužel na situaci nic moc nemění. Lze předpokládat, že zaměstnavatel bude mít své vyhotovení podepsané a v pořádku.
Další možností v případě trvání zaměstnavatele na ukončení pracovního poměru je podání žaloby na neplatnost uzavřeného dohody o ukončení pracovního poměru.

__

RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Pěstounství a dovršení zletilosti
- Pěstounství a dovršení dospělosti
- Automatické ukončení pěstounství dovršením 18. narozenin opatrovaného
- Vliv dospělosti na pěstounství - automatické ukončení nebo nutno soudního rozhodnutí?
- 18. narozeniny a pěstounství - musí soud rozhodnout o ukončení pěstounství?
- Příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26 let věku

Syn (17 let) je svěřen do pěstounské péče mé matky. Zaniká pěstounská péče automaticky dovršením zletilosti, nebo je třeba soudního rozhodnutí? Syn studuje střední školu 3. ročník, zbývá mu ještě jeden rok. Má syn nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26. roku? Kdo o příspěvek žádá? Může se současně žádat o příspěvek při ukončení pěstounské péče? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Podle § 970 nového občanského zákoníku pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. Dosažením zletilosti v 18. roce věku tedy pěstounská péče automaticky zaniká, v takovém případě není zapotřebí rozhodnutí soudu.
Pokud jde o dávky pěstounské péče, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte mí nezletilé nezaopatřené dítě svěřen do pěstounské péče. Nárok na příspěvek je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Aby měl Váš syn i nadále nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je zapotřebí splnit dvě podmínky: být nezaopatřeným dítětem, to znamená soustavně se studiem připravovat na budoucí povolání a žít s pečující osobou, tedy s Vaší matkou. Po dosažení zletilosti bude ohledně nároku na dávku oprávněn jednat i Váš syn.
Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25.000 Kč. O příspěvek při ukončení pěstounské péče si tedy může požádat Vás syn ve chvíli, kdy mu zanikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Požádat o něj může na úřadě práce v místě svého bydliště.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dětí s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dítěte souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dítěte s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dětí souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Zákaz dovolené v zahraničí otce s dítětem, dětmi - může to matka zakázat?

Jsem rozvedená, mám děti v péči, v rozsudku máme uvedeno, že styk otce s dětmi je na dohodě mezi námi s tím, že si je bere každý lichý týden. Teď si s nimi naplánoval letní dovolenou v Bulharsku a tvrdí mi, že k tomu můj souhlas nepotřebuje. Je to tak nebo není prosím?
Děkuji, Slávka

ODPOVĚĎ:
Souhlas obou rodičů je vyžadován v záležitosti, která je pro dítě významná. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. V případech týkajících se ostatních, běžných záležitostí, je však oprávněné rozhodovat jeden z rodičů a souhlas druhého rodiče nepotřebuje.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou v délce jednoho až dvou týdnů či zda se jedná o změnu místa bydliště. Pokud byste se například rozhodla s dětmi odstěhovat do zahraničí, jedná se o významnou záležitost týkající se určení místa bydliště dětí a v takovém případě byste k odstěhování potřebovala souhlas Vašeho bývalého manžela (otce dětí). U krátkodobé dovolené se ale nejedná o změnu místa bydliště, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které Váš bývalý manžel nepotřebuje Váš souhlas. Váš bývalý manžel tedy může s dětmi odjet na dovolenou do zahraničí i bez Vašeho souhlasu.

__

FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě u střídavé péče - který rodič má nárok na úlevu na dani?
- Střídavá péče a daňová sleva na dítě - kdo z rodičů si ji může uplatnit?

Dcera je rozvedená, má syna a protože je OSVČ, tak úlevu na dani má bývalý manžel. Pravidelně jí polovinu částky dává. Soud určil střídavou péči. Trvalé bydliště je u matky a dítě si v pohodě půjčují. Nyní účetní exmanžela řekla, že bude mít slevu na dani jen do června 2017. Pak ať si zažádá manželka. Ta jako bývalá OSVČ, nyní doma s miminem nemá na slevu nárok. Má účetní pravdu? Děkuji. Broňa

ODPOVĚĎ:
Dle pokynu GFŘ D-22 je u střídavé péče rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Tuto příslušnost stanoví dohoda rodičů, jinak by ji musel stanovit soud. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Rodiče si mohou stanovit, že dítě je členem společně hospodařící domácnosti pouze u jednoho rodiče a ten může uplatnit daňové zvýhodnění za celý rok. Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnavateli doloží buď potvrzení zaměstnavatele druhého rodiče, že daňové zvýhodnění neuplatňuje, anebo čestné prohlášení Vaší dcery, že daňové zvýhodnění neuplatňuje. Kde má dítě trvalé bydliště, není rozhodující. Účetní tedy pravdu nemá a po předložení výše uvedených dokumentů musí daňové zvýhodnění uplatnit. Účetní nemůže rozhodovat o tom, za jaké období si jaký rodič bude daňové zvýhodnění uplatňovat, to záleží na dohodě rodičů. Doporučte účetní, ať si důkladně prostuduje Pokyn GFŘ D -22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Soud zamítl snížení výživného, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce
- Soud zamítl snížení alimentů, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce

1.3.2017 budu mít svatbu, nastávající je rozvedený od roku 2012. Má soudem vyměřené alimenty na 2 děti (10 a 12 let) 10.000 Kč/měs. , které 5 let, tj. do října 2016 platil řádně v plné výši. Protože byly vypočítány z úvazku 2,5 který v době rozvodu měl, jsou vyšší, než je vzhledem ke svému běžnému příjmu schopen platit. V srpnu 2016 tedy podal žádost na snížení alimentů na 6.900 Kč/měs. , soud žádost v lednu 2017 zamítl; partner se odvolal, druhý soud zatím nebyl.
Od října 2016 platí každý měsíc navrhovaných 6900 Kč, i přesto, že soud výši alimentů nesnížil. Matka dětí vyhrožuje exekucí atd. Prosím, jaká je v tomto případě běžná praxe? Jaké důsledky může mít neplacení celých alimentů? Bude na věc mít nějakou vliv náš sňatek?
Mohou zabavit i moji věc? Ani dále ale celou sumu platit nebude moci, takže „dluh“ bude narůstat… Jaká je šance u soudu uspět? Co byste v odvolání akcentovali – že měl partner v době rozvodu 2,5 úvazku, pracoval 320 hodin/měs. a byl na pokraji zhroucení? Že se nám exmanželka, která se denně stravuje v restauracích, má vlastní byt, který jí partner nechal, vysmívá? Věra

ODPOVĚĎ:
I když se Váš budoucí manžel proti rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na snížení výživného, odvolal, odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek. To znamená, že Váš budoucí manžel je povinen stále platit výživné v původní výši, tedy částku 10.000 Kč měsíčně. Jestliže začal bez rozhodnutí soudu platit nižší výživné, může jeho exmanželka podat kdykoliv k soudu návrh na exekuci dlužného výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku. Zjednodušeně lze říci, že dluh, který vznikl před svatbou, nepatří do společného jmění manželů a je tudíž pouze dluhem otce dětí. Dluhy, které vznikly až za trvání manželství, se pak většinou stávají součástí společného jmění manželů, ale i zde existují výjimky. Ohledně toho, jakým způsobem může exekuce v budoucnu postihnout Váš výlučný či společný majetek se doporučuji obrátit na exekuční poradnu na našem webu: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/ Do této poradny můžete vkládat dotazy nepřetržitě, odpověď na dotaz byste měla obdržet cca do tří dnů.
Při odvolacím řízení doporučuji zdůraznit zejména to, že původní výživné bylo vyměřeno z dřívějšího platu, který již neodpovídá současným finančním možnostem Vašeho budoucího manžela. Pokud v době soudního řízení už budete manželé, může soud při svém rozhodování vzít v úvahu také to, že má otec dětí další vyživovací povinnost (vůči Vám), ale při zohledňování celkové životní úrovně Vašeho budoucího manžela může vzít v úvahu i Vaše příjmy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti partnerem, spoludlužnictví a úmrtí partnera - vliv na dědictví
- Kdo dědí - smrt partnera a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt druha a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítele a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt partnerky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt družky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítelkyně a nemovitost ve spoluvlastnictví

Žiji s partnerem, který se právě rozvedl. S exmanželkou má dvě děti ve střídavé péči. S finančním vyrovnáním nebyl problém, jelikož majetek v domácnosti si rozdělili již při rozchodu 2011 a žádný z nich nic nepožadoval. Jediným společným majetkem co měli byl dům s pozemkem, na který si vzali společnou půjčku kvůli rekonstrukci. Chvíli po rekonstrukci si ona našla jiného partnera a odstěhovala se. Jelikož byl dům po jeho rodičích a od začátku splácel půjčky sám, mu jeho manželka podepsala že se všeho vzdává v jeho prospěch. Nyní řešíme s partnerem přefinancování a zjednodušeně řečeno nahrazení jeho exmanželky ve smlouvách mnou. Říká že budu vlastně spoludlužník a spolumajitel, ale já takovým věcem moc nerozumím, proto bych ráda věděla co to pro mě všechno znamená. Hlavě z důvodů, kdyby se něco stalo mému partnerovi, protože má děti s exmanželkou (taky plánujeme ještě děti spolu). Chtěla bych vědět co by nastalo s domem a půjčkou kterou bych měla i na sebe v případě jeho smrti, kdo a jak by dědil.
Existuje způsob, jak jedním úkonem jednak převést podíl nemovitosti na mě a současně povinnost splácet dluh z refinancování hypotečního úvěru na rekonstrukci nemovitosti mého partnera?
Děkuji za odpověď Julie

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o převedení podílu na nemovitosti, tak by pro Vás bylo nejlepší sepsat darovací smlouvu, ve které Vám Váš partner daruje podíl na předmětných nemovitých věcech. Od darovací daně byste byla osvobozena, pokud spolu s partnerem žijete dobu delší než jednoho roku ve společné domácnosti a společně pečujete o domácnost (jinak by daň činila 15 % z ceny daru).
Refinancování hypotečního úvěru musíte s partnerem dohodnout u banky, která mu úvěr poskytla. V jedné smlouvě tedy nelze provést darování a zároveň refinancování nemovitostí.
Pokud se stanete spoludlužníkem, zpravidla to znamená, že dlužíte společně a nerozdílně s druhým spoludlužníkem. Věřitel může v případě, že jeden z dlužníků přestane splácet, požadovat splacení celé zbývající dlužné částky po druhém spoludlužníkovi.
Pokud se stanete spoluvlastníkem ideální poloviny nemovitostí a zároveň spoludlužníkem a zemře-li následně Váš partner, tak jeho ideální polovina nemovitostí se stane předmětem dědění. Dědit po něm budou pouze jeho děti (vzhledem k tomu, že nejste manželé), ledaže by sepsal závěť a v ní by Vás uvedl rovněž jako dědičku. Pokud byste měli děti ještě spolu, budou po něm dědit všechny jeho děti, tedy jak děti z prvního manželství, tak Vaše společné děti, všechny rovným dílem. Jako dědicové by byli rovněž odpovědní za jeho dluhy. Stali by se tedy společně s Vámi spoludlužníky úvěru.

__

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti zákonného zástupce
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti rodiče
- O čem může rozhodovat rodič který má dítě v péči?
- O čem může rozhodovat zákonný zástupce který má dítě v péči?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?
- Placení alimentů ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?

Dceři byly svěřeny do péče po rozvodu její čtyři děti. Nepodařilo se mi zjistit, o čem vlastně dcera může sama rozhodnout a k čemu všemu potřebuje souhlas svého bývalého manžela. zatím to na mě působí tak, že pro rodiče, který má děti v péči, z toho vyplývají jen povinnosti. A práva má přitom stejná jako ten druhý rodič. (Jakoby dcera mohla rozhodovat maximálně tak o tom, jaké si vezmou zítra (14.02.2017) na sebe triko.) Prosím, je někde přesně definované, jaká práva a povinnosti mají rozvedení rodiče a jak se to liší pro toho, kdo má děti v péči, případně kde to najdu. je to nějak zákonem upravené?
Ještě prosím o informaci, v rozvodové dohodě je napsáno "výživné je se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky"
Znamená to, že 15.2. má přijít platba výživného na únor nebo březen? Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti tzv. rodičovskou odpovědnost, která zůstává zachována i po rozvodu manželství. Dle § 858 nového občanského zákoníku rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jedině soud.
Výkonem rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství se zabývají § 906 a 907 nového občanského zákoníku. Vztahům mezi rodiči a dětmi a vzájemným právům a povinnostem mezi rodiči a dětmi a rodiči navzájem se pak věnuje celý oddíl nového občanského zákoníku nazvaný Rodiče a děti, konkrétně se jedná o § 855 – 923. Tuto část nového občanského zákoníku najdete k dispozici například zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast2h2d2.aspx#cast2h2d2o3 I zde je ale výčet vzájemných práv a povinností spíše obecný, konkrétní výčet všech práv a povinností v žádném právním předpise nenajdete.
Co se týče výživného, podle § 921 nového občanského zákoníku se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy a měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Jestliže má být výživné hrazeno do 15. dne v měsíci, 15.2. má přijít platba výživného za březen.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Splácení kurzu na zvýšení kvalifikace po ukončení pracovního poměru
- Splácení kurzovného po ukončení pracovního poměru
- Kurzovné a uplynutí pracovní smlouvy na dobu určitou - musí zaměstnanec doplatit kurzovné?
- Splácení kurzovného a ukončení pracovního poměru ukončením pracovního poměru vypršením smlouvy na dobu určitou

1.5.2016 jsem nastoupil do kurzu na řidiče tramvaje v dopravním podniku měst Mostu a Litvínova. Kurz jsem si musel uhradit sám, abych tuto pracovní pozici získal a to ve výši 49 800 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem celý obnos neměl, dohodli jsme se s DP na splátkovém kalendáři a to od nastoupení do kurzu ve výši 2000 Kč měsíčně. Na smlouvě o zapůjčení financí se uvádí kolik mi DP půjčil a za jakým účelem a dále je zde rozepsán splátkový kalendář. Po celou dobu jsem řádně platil, po absolvování kurzu jsem 1.10.2016 nastoupil jako řidič tramvaje a částka 2000 Kč mi byla strhávána ze mzdy. Smlouvu jsem měl na dobu určitou a to do 31.12.2016 ovšem prodloužena mi nebyla, podotýkám, že jsem se nedopustil porušení pracovní kázně. Od května do prosince obdrželi 16 000 Kč tedy 33 800 Kč zbývá uhradit. Mám povinnost jim zbylý obnos uhradit, když se nejdenalo o půjčku pro mou osobní potřebu ale za účelem získání zaměstnání, které teď nemám? Popřípadě mohu po nich požadovat 16 000 Kč zpět, protože papíry na tramvaj které mám mi v jiném městě neplatí. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Záleží na konkrétních podmínkách Vaší dohody s dopravním podnikem, nicméně pokud byla částka na kurz označena jako půjčka a domluven kalendář splátek, a nebylo Vám zaručeno zaměstnání po dobu splácení této půjčky, bude nutné půjčku doplatit a již zaplacených 16 000, - Kč nelze žádat zpět.

__

OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce bytu v domě SVJ - kolaudace
- Kolaudační řízení rekonstrukce bytu SVJ - stačí zástupce SVJ nebo musí přijít všichni členové SVJ?
- Kdo se může účastnit kolaudace bytu SVJ v domě SVJ
- Lhůta stavebního úřadu na kolaudaci, kolaudační rozhodnutí
- Kolaudace rekonstrukce bytu a měření kročejového hluku
- Měření kročejového hluku a kolaudace rekonstrukce bytu v domě SVJ

Právě děláme kolaudaci a v rámci kolaudačního řízení byly na závěrečnou obhlídku pozvání všichni z SVJ individuálně společně s dotčenými orgány (hasiči, hygiena, památkáři). V průběhu schůzky zástupkyně za stavební úřad nenašla nic, co by bylo rozporu s dokumentací ke stavebnímu povolení a dílčí změny, které nemají vliv na kolaudaci zapsala do protokolu. Nicméně jedna ze sousedek, bydlící v bytě pod námi, si vyžádala, abychom provedli akustické měření byť se jednalo o rekonstrukci bytu a účel (tj. změnu na nebytový prostor) jsme nedělali.
Chci se zeptat:
1) byl správný postup Stavebního úřadu, když pozval celé SVJ nebo za SVJ jedná pouze jedna osoba?
2) jaké jsou možné další kroky stavebního úřadu - z naší strany jsou doložena všechna osvědčení a certifikace. Místo požadovaného měření o kročejové neprozvučnosti jsme dodali posudek od autorizovaného stavebního inženýra
3) do bytu se chceme co nejdříve nastěhovat. Za jakých podmínek je možné byt využívat pokud se kolaudace potáhne delší dobu? Jaké jsou případně sankce?
4) Co je možné dělat prosti stavebnímu úřadu, pokud nerozhoduje ve lhůtách daných zákonem? Vyřízení stavebního povolení trvalo 3 měsíce namísto 1 daného zákonem.
Hynek

ODPOVĚĎ:
SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu, nicméně SVJ není vlastníkem domu, tedy stavební úřad pozváním všech členů SVJ nepochybil.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Dle § 119 odst. 2. stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady, zakáže užívání stavby. V takovém případě má stavebník právo odstranit tyto závady a znovu požádat o kolaudační souhlas. Stavebník také může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.
Předčasné užívání stavby (ať už domu, bytu apod.) upravuje stavební zákon v § 123. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.
Užívání stavby (bytu, domu) bez kolaudačního souhlasu tam, kde je třeba, je přestupkem a hrozí zde pokuta až 500 000, - Kč.
Nedodržování lhůt ze strany stavebních úřadů je poměrně častým jevem. Stavební úřady jsou povinny postupovat v řízení v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. Je zde možnost se obrátit na nadřízený správní úřad a žádat, aby zakročil proti nečinnosti tohoto stavebního úřadu. Dále je zde možnost obrátit se na ombudsmana. Nečinnost stavebních úřadů či průtahy v řízeních vedených podle stavebního zákona patří k nejčastěji se vyskytujícím tématům stížností, které jsou v oblasti veřejného stavebního práva veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) adresovány. Pokud by takovou nečinností vznikla škoda, lze se domáhat její náhrady (po státu), jelikož podle názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozhodnutí 2 Cdon 607/97 je vydání správního rozhodnutí po uplynutí lhůt uvedených v § 49 správního řádu nesprávným úředním postupem.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Dar od nezletilé osoby - nemovitost
- Jak může nezletilá osoba darovat nemovitost jiné osobě, osobě blízké?

Mám v plánu koupit pozemek a dostanu nemovitost darem od mé dcerky. Jak mohu tohle vše vyloučit ze SJM? Je na to nějaká smlouva nebo to dělá pouze notář? Jak to sepsat když dcera není plnoletá a babička to chce napsat na ní? Stačí tam sepsat jméno dcery a za tím např. v zastoupení otce a moje jméno? Děkuji. Dominik

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám nezletilá dcera měla něco darovat, pak to lze pouze se souhlasem soudu. Věci získané darem nejsou součástí SJM. Pokud v průběhu manželství kupujete nějakou nemovitost a chcete, aby byla vyloučena ze SJM, musíte u notáře nechat sepsat tzv. zúžení společného jmění manželů, kde si vyhradíte, že nemovitost bude pouze ve Vašem výlučném vlastnictví. Dále pokud bude babička něco darovat nezletilé dceři, pak je třeba sepsat darovací smlouvu, tu Vy jako zákonný zástupce za dceru (obdarovanou) podepíšete a tuto smlouvu společně s návrhem na schválení právního jednání za nezletilou podáte k soudu. Soud vydá rozsudek, kterým toto Vaše jednání za dceru schválí a vše - tedy smlouvu i rozsudek poté vložíte do katastru nemovitostí.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ
- Přivýdělek a pobírání renty za nemoc z povolání - může pojišťovna krátit rentu?
- Krácení renty pojišťovnou u osoby s nemocí z povolání

11/ 2015 mi byla diagnostikována pneumokonióza ze svářování. Byla mi uznána nemoc z povolání a tím započaly problémy. Byl jsem propuštěn z práce a bylo mi řečeno, že budu pobírat rentu. Bylo mi vyplaceno roční odstupné, po jehož uplynutí 01/2017 mi má být vyplácena renta. Jelikož jsem nevydržel být doma, našel jsem si práci, kde jsem si vydělal 20.000 Kč hrubého. Zaměstnání trvalo sice jen tři měsíce, ale pojišťovna tvrdí, že mi musí těch 20000 Kč odečíst od průměru, který mi byl vypočítán při odchodu ze zaměstnání (28.000 Kč hrubého) a bude mi vyplácet jen ten rozdíl. Pokud si vydělám v budoucím zaměstnání méně než 20.000 Kč, bude mi vyplácen pouze ten rozdíl (8000, -). Pokud si ale vydělám více než 20.000 Kč - třeba 25000 Kč, bude tento výdělek opět odečten od původního průměru a bude mi vypláceno pouze 3000, - Kč, ale to i v případě, že můj výdělek bude nižší. Nechápu, myslel jsem si, že mi vždy bude dopláceno do vypočítaného průměru, ať už je výše mého výdělku jakákoliv. Jak se celá situace má? Děkuji, Hubert

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce stanovuje povinnost nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Mezi druhý náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku neboli Vámi zmiňovaná renta. Protože v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zaměstnanec zpravidla musí přejít na hůře placenou právi nebo dokonce zcela ztratí schopnost pracovat, přiznává se mu pravidelné odškodnění ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (dosahovaným před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání) a stávajícím výdělkem v současném povolání (dosahovaným po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).
Výpočet výše náhrady za ztrátu na výdělku se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaném pro pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen dorovnat tento rozdíl náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u zaměstnance ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo ke zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku.
Pokud jste tedy v zaměstnání přes zjištěním nemoci z povolání vydělával 28.000 Kč a nyní jste vydělával jen 20.000 Kč, činila výše náhrady 8.000 Kč. Pokud byste následně vydělával například 25.000 Kč, činila by výše náhrady 3.000 Kč. Jestliže by se Váš výdělek snížil například na 15.000 Kč, bude výše náhrady činit 13.000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí nejdéle do dosažení 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník nesmí pronajímat byt, dům bez souhlasu ostatních spolumajitelů - který zákon, paragraf to ukládá?

Prosím o sdělení paragrafu zákona, kde se mluví o tom, že nemůže spoluvlastník nakládat a pronajímat nemovitost bez mého souhlasu (zatím jsem všude našla, že ho nesmím omezovat v jeho právech nakládat se svým 50% podílem). Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Toto není nikde výslovně v zákoně uvedeno, plyne to ze samé podstaty spoluvlastnictví. Zákon uvádí, že ve věci nakládání se společnou věcí se musí všichni spoluvlastníci domluvit, u některých jednání se vyžaduje např. 2/3 souhlas. Pokud jsou spoluvlastníci pouze dva, nelze nic dělat bez souhlasu druhého a pokud by bylo třeba učinit něco, čemu druhý spoluvlastník brání, musel by ve věci vždy rozhodnout soud. Přesně tak je to i ve Vašem případě.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel upravil pracovní dobu zaměstnankyni s dětmi - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance na příkaz zaměstnavatele (matka pečující o děti) - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby pracovnice pečující o děti na příkaz zaměstnavatele - musí to zaměstnankyně akceptovat?

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou už 7 let (2010-2017) a pracovní dobu na jednosměnný provoz avšak mám také podepsaný dodatek ve kterém jsem podepsala asi 08/2015 že zaměstnavatel může tuto pracovní dobu měnit. A teď ta situace nastala, protože mi 15.2.2017 dal zaměstnavatel informaci k pracovnímu poměru kde stojí, že od 1.3. 2017 budu mít pracovní dobu rozvrženou ve dvousměnném provozu. Nakolik manžel je řidič kamionu a 5 dnů v týdnu není doma jsem si podala žádost o zachování pracovní doby na základě § 241 Zákonníku práce. Protože máme děti ve věku 4 a 9 let a školka a škola jsou v provozu od 6:00 do 16:00 hod. To mi zamítl s odůvodněním že překážka není na jeho straně ale na mé.
Bylo mi nabídnuté místo ale úplně jiná funkce s pracovní dobou kterou požaduji a zachováním platu. Pokud to nevezmu bylo mi řečeno, že můžu odejít, ale jenom když si sama podám výpověď dohodou co nechci udělat nakolik jsi pořád myslím že překážka je na jejich straně a že nejen nedostanu odstupné ale také ani když zůstanu nějaký čas na úřadu práce nebudu mít nárok na žádné peníze. Co můžu v teto situaci dělat? Na které straně je překážka v práci? Mám nárok na odstupné a výpověď s organizačních důvodů? Děkuji, Růžena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste udělila souhlas s 2-směnným režim, pak se situaci musíte přizpůsobit. Máte sice podle § 241 odst. 2 zákoníku práce právo žádat o úpravu pracovní doby, nicméně zaměstnavatel nemusí žádosti vyhovět, pokud mu brání vážné provozní důvody. Zákoník práce je v této oblasti velmi skoupý a obecný. Jediným, kdo je následně oprávněn závazně rozhodnout, zda v daném případě jsou skutečně přítomny vážné provozní důvody, je soud.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, nemá povinnost zaměstnankyni nabídnout jiné místo. Zaměstnankyně se buď musí přizpůsobit nebo ukončit pracovní poměr se všemi důsledky z toho plynoucími.

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem družstevního bytu - daně, zdanění
- Zdanění pronájmu družstevního bytu
- Zdanění nájemného z družstevního bytu

Dcera žije mimo ČR (Kypr), má 3 děti a s manželem se rozvedla. Nepracuje, protože žije sama a děti jsou ještě malé. Nemá jiný příjem než „alimenty“ a podporu státu v nezaměstnanosti. Nedávno jsme na ni převedli (v ČR) družstevní byt po babičce, který je součástí družstva vlastníků a který chce udržet pro její děti, protože doufá, že až vyrostou, budou studovat v ČR.
Jak je to v tomto případě s daní z pronájmu. Když ten byt pronajme, bude muset podávat daňová přiznání a platit daň? Děkuji za odpověď a srdečně zdravím, Michal.

ODPOVĚĎ:
Vaše dcera bude muset podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice a příjmy z pronájmu zdanit, protože má příjmy ze zdrojů na území České republiky dle § 22 Zákona o daních z příjmů. Jako výdaj může uplatnit buď skutečné výdaje, anebo výdaje ve výši 30 % z příjmu, max. 300 000 Kč.
Zda jí v této souvislosti nevznikají daňové povinnosti i na Kypru, bude muset zjistit z tamní legislativy.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - práci dostal pracovník jiné pobočky firmy
- Výpověď pro nadbytečnost - pozice nebyla zrušena, dostal ji kolega z jiného kraje
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno, dostal ji pracovník jiného regionu

31. 1. 2017 jsem obdržel výpověď zaměstnavatele podle § 52 písm. C Zákoníku práce s odůvodněním, že dojde k 31.3.2017 k organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa obchodního zástupce v regionu Brno. Na toto místo byl však již 1.1.2017 přijat kolega, který předtím působil v regionu Olomouc a já momentálně předávám své zákazníky jemu. Je možnost nějakým způsobem se proti této výpovědi bránit, třeba i soudní cestou? Děkuji za odpověď. Filip

ODPOVĚĎ:
Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:
- Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.
- Mezi Vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.
Přesunutí kolegy z jiné pobočky může souviset se snižováním stavu zaměstnanců nebo s jinou organizační změnou. Pokud přesto máte pochyby o platnosti výpovědi, je možné bránit se u soudu žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Firma v konkurzu a vyplacení platu, mzdy, odstupného
- Vyplacení platu, mzdy, odstupného - firma v konkurzu
- Vyplacení platu úřadem práce - firma v konkurzu, insolvenci
- Vyplacení mzdy úřadem práce - firma v insolvenci, konkurzu

13.2.2017 jsem se dozvěděl, že na sebe zaměstnavatel podal v první polovině ledna 2017 insolvenční podání. Bohužel mi dluží výplatu za tři měsíce - 8.2.2017 jsem měl přislíbené doplacení (již se v minulosti stalo, ale vše bylo doplaceno). 13.2.2017 mi bylo téže navrhnuto podepsání výpovědi z důvodu restruktualizace (insolvence), avšak ke konci prosince 2016 s čímž jsem nesouhlasil. Bohužel jsem se dočetl, že v této situaci - dlužná mzda, mi doplatí úřad práce zpětně pouze 3 měsíce a max celkem 107.000 Kč tj. přijdu o možnost získání odstupného (3x27.000 Kč). U firmy jsem zaměstnán od 2004.
Dále nevím, jak by se na mě tvářila pracovnice úřadu práce, že se jdu přihlásit po takové době. Prosím o informaci, jak v této situaci postupovat.
Předem děkuji a jsem s pozdravem, Benedikt.

ODPOVĚĎ:
Veškeré informace o postupu v situaci, kdy je zaměstnavatel v insolvenci, najdete na integrovaném portálu MPSV
https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezákonné ukončení pracovního poměru koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení HPP koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení DPP koordinátorem firmy
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vykázání neodvedené práce zaměstnancem na příkaz koordinátora - jak z toho ven?

09/2016 se mnou byla v rámci hlavního pracovního poměru HPP uzavřena ještě dohoda o provedení práce DPP s tím, že činnost bude vykonávána až na konci 01/2017 do 06/2017. Koordinátorkou projektu jsem byla donucena psát výkaz o činnosti již od 09/2016 a tudíž si i vykazovat peníze za tuto práci, že prý se to tak dělá již 4 roky. Od 3. do 18. 1.2017 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN, 14. 1. 2017 mě emailem od této koordinátorky došel vzkaz, že DPP se mnou ukončila bez rozhodnutí ředitele o. p. s. a že mám vrátit peníze, které jsem si za tuto dobu vykázala, DPP mi ukončuje a vše probere teprve až teď s ředitelem. Teď mě nutí k tomu, abych podepsala to, že na ukončení DPP se obě smluvní strany dohodly (k datu 6. 1. 2017, kdy jsem byla v DPN), vrátím peníze a na základě tohoto, kdy jsem nemohla projevit svoji realizaci v projektu, mě byl ředitelem v rámci HPP na dobu určitou (do 28. 2. 2017) ukončen i HPP bez udání důvodu. Může koordinátorka projektu postupovat, neinformovat mě a v době mé nemoci takto jednat a sepsat DPP s někým jiným? Jednala protiprávně, když mě nutila si vykazovat peníze za dosud neodvedenou práci? Děkuji, Mariana.

ODPOVĚĎ:
Vystavení výkaz práce za neodvedenou práci rozhodně není v souladu se zákonem. Jestliže jste však již vystavila výkaz práce, který byl zaměstnavatelem schválen a byly vyplaceny peníze, může je žádat zpět, nicméně Vy nemusíte vyhovět. Pokud bude peníze chtít opravdu zpět, může podat žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Pak bude důkazní břemeno na jeho straně a bude muset dokázat, že práce opravdu nebyla odvedena.
Podle § 77 odst. 4 písm. b) zákoníku práce může být DPP ukončena výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Výpověď musí být dána písemně, jinak je neplatná.
Z Vašeho dotazu nevyplývá k jakému dni byl ukončen HPP, nicméně pokud byl tento pracovní poměr uzavřen na dobu určitou a skončil uplynutím doby, není nutné při neprodloužení uvádět důvod.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku žijící ve společné domácnosti
- Společná domácnost s manželkou a výživné
- Nárok manželky na výživné na sebe - nerozvedené manželství
- Nerozvedené manželství a nárok na výživné na manželku

Mám na Vás dotaz ohledně soužití s manželem a výživném. Jedná se o to, že jsem vdaná od 7/2015 a v současné době máme ročního chlapečka. Veškeré finance co se týče společných nákupů jídla i drogérie, lékárny apod. platím já. I oblečení a hračky pro syna. O domácnost se starám pouze já, manžel chodí do práce cca 18 dní v měsíci od 10-24h. On platí pouze společné bydlení, cca 5.500 Kč/měsíčně. Hypotéku na byt mu platí otec, byt je manžela v OV. Když chci po manželovi peníze, tak nemá a nic nekoupí. A ještě mi dluží 01/2016-01/2017 50.000 Kč, které také nevrací tak jak jsme byli domluveni. Když ho požádám o pomoc buď s domácností nebo se synem, tak nemá čas. Situace už je neúnosná a nevím co mohu dělat a jaké mám možnosti. Mé finanční prostředky už mi dochází a nemám na to, abych se mohla se synem odstěhovat do nájmu, což manžel ví a tím si dovoluje stále víc. Začal mě už i zesměšňovat a ponižovat a křičet na syna, když kňourá nebo pláče. Mám prosím nějakou možnost se bránit? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Oba manželé jsou povinni společně hradit náklady na provoz domácnosti a také náklady na výchovu a výživu dětí. Doporučuji tedy ještě jednou požádat manžela, aby Vám finančně přispíval na domácnost a na potřeby pro děti. Pokud tak odmítne učinit dobrovolně, můžete požádat soud, aby stanovil, jak velkou částku je manžel povinen Vám přispívat.
Ve Vašem případě tedy můžete podat k okresnímu soudu návrh na stanovení výživného jak pro sebe jakožto manželku, tak i pro Vaše děti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Při soudním řízení bude důležité doložit veškeré výdaje, které na provoz domácnosti a na výchovu a výživu dětí vynakládáte, proto doporučuji uchovávat doklady, účtenky, ústřižky složenek apod. Soud pak celou záležitost posoudí a v případě, že Vašemu návrhu vyhoví, stanoví Vašemu manželovi výživné, které Vám bude muset hradit v pravidelných měsíčních splátkách.
Co se týče částky, kterou Vám manžel dluží, bude do značné míry záležet na tom, zda jste schopná existenci dluhu prokázat (zda máte například podepsanou směnku, smlouvu o půjčce či dlužní úpis). V případném soudním řízení totiž důkazní břemeno ponesete Vy, což znamená, že budete muset prokázat, že jste manželovi půjčila peníze, kolik peněz to bylo a kdy Vám měl dluh splatit. Pokud důkazy o půjčce nemáte, bude vymáhání dlužné částky velmi obtížné, ne-li nemožné. V případě podání žaloby k soudu rozhodně doporučuji její obsah zkonzultovat s právníkem.
V závěru svého dotazu se zmiňujete o tom, že se k Vám manžel začíná chovat hrubě. Pokud by se jeho chování stupňovalo například až k fyzické agresi, doporučuji obrátit se na Intervenční centrum pro oběti domácího násilí, které sídlí v každém krajském městě. Seznam intervenčních center najdete zde: http://www.domacinasili.cz/intervencni-centra/adresar-intervencnich-center-cr-kontakty-pro-verejnost/

__

RODINA-SJM
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do SJM - jak to udělat?
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do společného jmění manželů - jak to udělat?
- Jak koupit auto aby nebylo v SJM
- Jak koupit automobil aby nebyl v SJM
- Jak koupit vozidlo aby nebylo v SJM

S manželkou žijeme odděleně, odstěhovala se ode mně. Chtěl bych si zakoupit automobil. Lze provést jeho nákup, aby nebyl součástí společného jmění manželů SJM? Zakoupil bych si ho ze své výplaty, ze svých ušetřených peněz. Nemáme zúžené SJM a uspořené peníze jsou z doby, kdy jsme manželé, ale nežijeme spolu. Děkuji za odpověď. Petr

ODPOVĚĎ:
Vše, co pořídíte za doby trvání manželství, i když spolu nežijete, je součástí SJM. Pouze pokud byste prokázal, že vozidlo jste si zakoupil z peněz, které jste získal darem či dědictvím, pak by vozidlo do SJM nespadalo. Jediná možnost ve Vašem případě je tedy zúžit SJM u notáře a poté teprve vozidlo koupit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaručená mzda u zkráceného úvazku
- Zaručená mzda u částečného úvazku
- Minimální mzda u zkráceného úvazku
- Minimální mzda u částečného úvazku

Pracuji u soukromníka na zkrácený úvazek 6 hodin denně, patřím do 4. skupiny kde je zaručená mzda 88,80 Kč na hodinu platí tato částka i pro mě nebo se nějak krátí. Děkuji, Lýdie.

ODPOVĚĎ:
Částka stanovená za hodinu práce platí i pro zkrácené úvazky, nicméně celková mzda bude poměrně krácena podle počtu odpracovaných hodin.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po partnerovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po příteli - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po druhovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po partnerce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po přítelkyni - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po družce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNNICTVÍ
- Darovací smlouva - musí na ní být podpis obdarované osoby?
- Platnost darovací smlouvy bez podpisu obdarované osoby

Žiji s přítelem 2013-2017 ve společné domácnosti. Všechno jsme si pořídili z jeho peněz nové. Nechtěl žít ve starám zařízení. Stálo to asi 600.000 Kč. Něco je napsáno i na mě, ale platil to on. Např. kuchyň za 150.000 Kč atd. Když napíše darovací smlouvu budu tam muset být i já podepsaná? Kdyby zemřel dřív než já, nebudu mít na vyplacení jeho dětí. Někdo mi radí, že mám říct, že žil u mě v podnájmu a že jsem všechno platila já, kdyby k něčemu došlo. Nechci jednat nečestně. Moc děkuji za radu. Děkuji, Diana.

ODPOVĚĎ:
S přítelem můžete sepsat darovací smlouvu, na základě které Vám vybavení bytu daruje. Darovací smlouvu musíte podepsat oba – přítel jako dárce a Vy jako obdarovaná (svým podpisem dar přijímáte). Doporučuji Vám rovněž nechat si úředně ověřit podpisy na této darovací smlouvě, aby nemohlo být později zpochybněno, že darovací smlouvu skutečně podepsal Váš přítel. V případě úmrtí Vašeho přítele následně tuto smlouvu předložíte notáři, který bude pozůstalost vyřizovat a notář by měl uvedené věci vyřadit z dědického řízení.
Pokud byste v dědickém řízení uvedla, že u Vás žil přítel v podnájmu a že jste platila všechno Vy – mohly by toto prohlášení jeho děti zpochybnit a např. z výpisů z účtů či i jinak by nakonec mohli prokázat, že tyto věci hradil on a tedy jsou jeho. Darování movitých věcí nemusí mít písemnou formu, pokud při darování dojde rovněž k předání věcí (§ 2057 o. z.). Mohlo by však dojít ke sporu v dědickém řízení mezi Vámi a dětmi Vašeho přítele, bylo by to slovo proti slovu a Vy byste neměla jak prokázat, že jsou darované věci skutečně Vaše, protože od toho nebudete mít žádný doklad. Navíc, pokud by tento majetek byl sporný, měl by notář tyto věci vyřadit z dědického řízení, jelikož dědické řízení je řízení nesporné, a také poučit dědice o tom, že mohou ohledně sporného majetku podat žalobu na určení vlastnického práva.
Další variantou je možnost, že by Váš přítel sepsal závěť, ve které by Vám tyto movité věci odkázal. Musel by však mít ještě dostatek ostatního majetku, aby jeho děti dostaly svůj povinný díl z jeho pozůstalosti, jinak byste musela jeho dětem určitou částku doplácet. Nejjistější tedy pro Vás bude sepsat s přítelem darovací smlouvu.

_

OBČAN-DLUHY
- Prodej dluhu u Provident firmě Bohemia Faktoring - promlčení dluhu
- Promlčení dluhu u Provident - dluh prodán Bohemia Faktoring

20.11.2010 jsem uzavřel se s lichváři s názvem Provident smlouvu o půjčce. Jelikož jsem se dostal do finanční tísně, tak jsem ji nedoplatil celou. Lichvářská společnost Provident mě několikrát upozornila na nedoplatek, ale vždy jen dopisem hozeným do schránky. 06/2016 jsem obdržel dopis, že můj dluh byl podstoupen společnosti Bohemia Faktoring a. s.
9.2.2017 jsem dostal předvolání k soudu, kde mě žalují cca o 30 tisíc+ úrok a příslušenství. Částka, o kterou mě žalují je podstatně vyšší než částka která mě zbývala doplatit, ale jelikož je to dávno střídali se obchodní zástupci, kteří to chodily vybírat nejsem schopen ten správný zůstatek nijak dokázat a ani sám říct. Chtěl jsem se zeptat zda se na tento případ nevztahují nějaké promlčecí lhůty. Tomáš

ODPOVĚĎ:
Na tuto situaci se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, která začíná běžet dnem následujícím po splatnosti dluhu, resp. jednotlivých splátek. Jistina sama o sobě by měla odpovídat výši dluhu, ale projděte obchodní podmínky a výši poplatků, které jsou po Vás v souvislosti s dluhem jistě také vymáhány. Ty často nebývají účtovány v souladu se smluvními ujednáními.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Rodič zakazuje styk vnoučat s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučete s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučat s babičkou a dědečkem- jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s prarodičem, prarodiči - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s babičkou, dědečkem - jak se bránit?

V neděli 19.2. chci navštívit své vnučky v Dolním Poříčí u Strakonic, kam je bez souhlasu jejich otce odvezla synova družka. Družka mi předem oznámila, že moji návštěvu nepřijme. Za vnučkami jedu 600 km.
Jak mám prosím postupovat? Mám kontaktovat sociálku? Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Jako babička máte na styk se svými vnučkami ze zákona právo. Na četnosti a délce styku je ale zapotřebí se domluvit s jejich rodiči (Vaším synem a jeho družkou). Bez předchozí dohody Vám rodiče dětí nemusí styk s vnučkami umožnit kdykoliv, kdy budete chtít vnučky vidět. Pokud si přejete vnučky navštívit a jejich matka si to nepřeje, můžete se obrátit (nejlépe v doprovodu otce dětí) na orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště Vašich vnuček, vysvětlit celou situaci a požádat sociální pracovnici o pomoc a zjednání nápravy v dané věci. Rozhodně ale nedoporučuji pokoušet se o styk s vnučkami "násilím" (například snažit se je odvést proti vůli jejich matky), to by mohlo být pro vnučky traumatizující. Pokud Vám bude matka dětí bránit ve styku s vnučkami opakovaně, nezbude Vám nic jiného než podat k okresnímu soudu návrh na úpravu styku s vnučkami. Soud pak stanoví, jak často a jak dlouho budete moci vnučky vídat a jejich rodiče Vám budou muset styk s vnučkami v danou dobu umožnit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nevyplacení odměny zaměstnanci SVJ
- Zaměstnanec SVJ neostal odměnu z DPP, DPČ - vymáhání odměny
- Lhůta na vyplacení odměny z DPP, DPČ - zaměstnanec SVJ

Pozdní výplata odměny plynoucí z uzavřené DPP/DPČ. Jsem zaměstnancem Společenství vlastníků jednotek SVJ. Pro provádění pravidelné údržby využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP/DPČ. Za práce vykonané v pracovním měsíci (např. 10/2016) má být dle uzavřené DPP vyplacena odměna v pravidelném termínu výplaty do 10. dne následujícího výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016). Ptám se: Co lze požadovat na SVJ, když:
- odměna není vyplacena do 10. dne výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016), nebo
- odměna není vyplacena do konce obecné výplatní lhůty?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Při nevyplacení odměny plynoucí z DPP/DPČ máte dvě možnosti:
1) Můžete se obrátit na místně příslušný Inspektorát práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu, ale nemůže mu přikázat dlužnou odměnu vyplatit.
2) Můžete se obrátit na soud, který jako jediný má kompetence k rozhodnutí o povinnosti zaplatit dlužnou odměnu. Takové rozhodnutí se pak může stát exekučním titulem.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Platnost rezervační smlouvy - pracovník realitní kanceláře zfalšoval podpis obchodního zástupce RK
- Odstoupení od rezervační smlouvy z důvodu nezrušitelné zástavy bytu, domu, nemovitosti
- Výpověď rezervační smlouvy pro nezrušitelnou zástavu na byt, dům, nemovitost

Potřebuji poradit ohledně jednání realitní kanceláře. Máme byt v zástavě kvůli hypotéce, bylo nám řečeno, že s prodejem bytu nebude problém. Banka nám neumožnila zrušit zástavu bytu až po dokončení rodinného domu RD. Realitní kancelář po nás chce 30.000 Kč smluvní pokutu. Kupce na byt měli již před podepsaním výhradní smlouvy a inzerát byl max. publikován týden. Jejich výlohy nejsou tak vysoké a na jiné částce se nemůžeme domluvit. Při podpisu nám bylo řečeno, že byt nesmíme nikomu nabízet a o smluvní pokutě nám nebylo řečeno. Na výhradní smlouvě sekretářka zfalšovala podpis svého obchodního zástupce RK. Je smlouva neplatná? V té době byla na dovolené. Smlouvu máme do konce roku 2017. Kupující nechce smlouvu o smlouvě budoucí, ale příští rok by si ji koupil. Dostali jsme rady, že máme jít do banky s pistolí a nebo, že si máme vzít nebankovní půjčku. Jejich jednání je hrozné. Paní byla na dovolené a kupující se o zástavě dozvěděl až při rezeraci a složení zálohy. Máme nějakou šanci u právníka? Nutí nás k podpisu kupní smlouvy, my ji nepodepíšeme, můžeme si do kupní smlouvy KS napsat větu v případě nezrušení zástavy odstupujeme od rezervační smlouvy? Děkuji, Evženie

ODPOVĚĎ:
Ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění, stanoví, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Pokud jste tedy porušila povinnost sjednanou ve zprostředkovatelské smlouvě zajištěnou smluvní pokutou, pak jste povinna smluvní pokutu uhradit bez ohledu na to, zda dojde k uzavření kupní smlouvy. Výše smluvní pokuty nezávisí na tom, jaké náklady realitní kancelář skutečně vynaložila, ale určující je pouze její stanovení ve smlouvě.
O jakou povinnost zajištěnou smluvní pokutou se má jednat, však ve svém dotazu neuvádíte. Obecně by Vaší povinností nemělo být uzavření kupní smlouvy, neboť si sami můžete zvolit, zda s daným člověkem kupní smlouvu uzavřete, či nikoli.
Dále obecně také platí, že nárok na provizi realitní kanceláři vzniká až uzavřením kupní smlouvy, nicméně ve smlouvě mohlo být sjednáno, že nárok vznikl již obstaráním příležitosti uzavřít kupní smlouvu. V tomto případě byste byli povinni uhradit provizi již za nalezení zájemce o koupi.
I pokud byste byt se zájemcem, kterého našla realitní kancelář, uzavřeli kupní smlouvu až v roce 2017, pak by kancelář přesto měla nárok na sjednanou provizi v souladu s ust. § 2454 občanského zákoníku, které stanoví, že právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud prokážete, že smlouvu uzavřela/podepsala jiná osoba (sekretářka), než ta, která byla oprávněna realitní kancelář zastupovat, pak by smlouva byla skutečně neplatná. Pokud však smluvní pokuta vyplývá z rezervační smlouvy, kterou jste uzavřeli s kupujícím, pak byste přesto smluvní pokutu měli uhradit.
Vaší situaci doporučuji konzultovat s advokátem, který dokáže náležitě posoudit jak znění smlouvy, tak i její platnost. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Převod ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?
- Změna pozemku ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?

Zajímal jsem se na jakém podkladě, došlo ke změně druhu pozemku ze zemědělského půdního fondu na půdu lesní. Na základě zjištění Lesů ČR mi bylo sděleno, že má fyzicky charakter orné půdy a jako takový by měl být zapsán v katastru nemovitostí KN. O změnu druhu pozemku jsem nežádal. Pouze jsem inicioval na základě tohoto dopisu nápravu v zápisu do katastru nemovitostí KN. Moje otázka se týká § 58 odst. 2. stavebního zákona? Jelikož se vždy nacházel pozemek v současně zastavěné území dle ÚPn SÚ HMP 1999. Byl tento postup správný nebo jsem to měl řešit jinak? Děkuji, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu změnit současný druh pozemku (lesní pozemek) na druh jiný, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Rozhodnutí v pochybnostech dle lesního zákona:
Existuje-li pochybnost o tom, zda předmětný pozemek skutečně (fyzicky) plní funkce lesa, můžete oslovit příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o rozhodnutí dle § 3/3 lesního zákona.
Získáte-li tímto způsobem rozhodnutí o tom, že předmětný pozemek neplní funkce lesa, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

V tomto ohledu však připomínám, že chyba v katastrálním operátu může být opravena pouze v případě, kdy chybné údaje katastru nemovitostí vznikly:
- zřejmým omylem při vedení a obnově katastru nemovitostí,
- nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem
(jak vyplývá z § 36/1 katastrálního zákona).

Je-li proto předmětný pozemek v katastru nemovitostí veden pod druhem „lesní pozemek“ v důsledku některé ze shora uvedených chyb, bude možné druh pozemku v katastru nemovitostí tímto způsobem změnit (opravit). V ostatních případech však využití § 36 katastrálního zákona nepřichází v úvahu.

2/ Změna druhu pozemku:
Nebude-li postup dle varianty ad 1/ možný, bude nutné provést změnu druhu pozemku.
Co se týče Vámi zmiňovaného § 58/2 stavebního zákona, upozorňuji, že se jedná toliko o definici pojmu zastavěné území, na změnu druhu pozemku nemá toto ustanovení žádný přímý vliv.
V případě změny druhu pozemku je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu přivolení ke změně využití území (tímto způsobem bude stavebním úřadem stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití). Toto přivolení může mít podobu územního rozhodnutí, územního souhlasu, popř. nemusí být žádné přivolení stavebního úřadu vyžadováno:
a/ územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2 (§ 80/3 písm. c) stavebního zákona) ;
b/ územní souhlas je zapotřebí v případě změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona) ;
c/ ve zbývajících případech je zapotřebí vydání územního rozhodnutí o změně využití území (§ 80/2 písm. e) stavebního zákona).

Splňuje-li předmětný pozemek podmínky pro změnu svého druhu bez přivolení stavebního úřadu (ad a/ výše), bude změna druhu pozemku možná na základě Vašeho návrhu (adresovaného místně příslušnému pracovišti katastrálního úřadu). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat postup přímo s místně příslušným pracovištěm katastrálního úřadu.
Ve zbývajících případech (ad b/ a c/ výše) bude pro změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí zapotřebí předchozí vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu.
V rámci územního řízení je nezbytné, abyste stavebnímu úřadu předložil souhlas místně příslušného orgánu státní správy lesů (§ 14/2 lesního zákona).
Po vydání územního rozhodnutí (o změně využití území) či územního souhlasu, resp. poté, co nabudou právní moci, bude nezbytné, abyste oslovil místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa.
Získání rozhodnutí o trvalém odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa je zapotřebí rovněž v případě, kdy není ke změně druhu pozemku přivolení stavebního úřadu vyžadováno (ad a/ výše).
Dle § 15/1 lesního zákona totiž platí, že odnětí pozemků plnění funkcí lesa je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Toto odnětí může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí.
V tomto ohledu bude nutné, abyste se obrátil na místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí pozemku plnění funkcí lesa (dle § 16 lesního zákona). Povinné náležitosti takové žádosti jsou zakotveny ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vydání rozhodnutí o trvalém odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 lesního zákona). Výše tohoto poplatku je stanovena v příloze lesního zákona.

Žádost o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa adresujte:
- obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v případě pozemku do výměry 1 ha (§ 48/1 písm. d) lesního zákona), nebo
- krajskému úřadu v případě pozemku o výměře 1 ha a více (§ 48a/1 písm. b) lesního zákona).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (popř. I místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu) a nezbytný postup při změně druhu předmětného pozemku zde konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství zaměstnankyně na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství pracovnice na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství zaměstnankyně na Facebooku?
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství pracovnice na Facebooku?

Jak se můžu bránit vůči šéfovi: oznámila jsem mu, že jsem těhotná a on to zvěřejnil na facebooku (přibližně takto - moje "pozice" je v rizikovem těhotenství a hledám za ní náhradu). Všichni v práci se to hned dozvědeli. Je možné žádat soudně finanční kompenzaci? Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 81 občanského zákoníku platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv; ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu (např. tedy právu na soukromí), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody (§ 2956 a § 2957 občanského zákoníku).

ve Vašem případě je tedy (s ohledem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku) nutno zohlednit tyto skutečnosti:
- Váš nadřízený nebyl povinen obdrženou informaci o Vašem rizikovém těhotenství tajit,
- Váš nadřízený se předmětným sdělením na facebooku nikterak nedotkl Vaší lidské důstojnosti, občanské cti apod. ,
- Váš nadřízený nesledoval (jak předpokládám) předmětným sdělením na facebooku žádný jiný cíl, než si za Vás opatřit náhradu po dobu, kdy budete (z důvodu rizikového těhotenství) dočasně práce neschopná.

Z dotazu nevyplývá, zda Vám v důsledku zveřejnění předmětného sdělení na facebooku vznikla nějaká nemajetková újma (zda jste např. utrpěla psychickou újmu apod.). S ohledem na skutečnost, že takto radostná zpráva se obvykle velmi rychle roznese, si však lze vznik jakékoli nemajetkové újmy představit jen těžko.
Shora uvedené lze shrnout tak, že vymáhání odčinění nemajetkové újmy (např. v podobě vymáhání finanční satisfakce) lze v případě zveřejnění informace o rizikovém těhotenství realizovat soudní cestou jen velice obtížně, resp. se domnívám, že taková žaloba by byla soudem s velkou pravděpodobností zamítnuta jako nedůvodná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Dluh potomka vedený na rodiče a rozdělení dědictví - dlužící sourozenec nesplácí, hrozí postih ostatním dědicům?
- Sourozenec si půjčil peníze na rodiče - hrozí odpovědnost za dluh ostatním dědicům?
- Zdědění dluhu po rodičích nerozdílně - dlužník je jen jeden sourozenec
- Dědic nesplácí dluh který převzal - vliv na insolvenci druhého z dědiců
- Přijaté dědictví s dluhem - vliv na insolvenci dědice

06/2016 zemřela maminka, 11/2016 vydáno usnesení o rozdělení dědictví. Jsme dva, bratr a já, maminka byla vdova. Bratr si na maminku, kolem roku 2014 půjčil (úvěr) od dvou různých bank a ještě měla zastavenou garáž, kvůli jeho hypotéce. Byt je ve vlastnictví stavebního družstva. Domluvili jsme se, že byt - podíl v družstvu, zdědím já a on bude mít vše ostatní - úvěry, účet, stavební spoření, garáž. Jenže bratr se nezdržuje na adrese trvalého bydliště a u žádné z bank, kde jsou úvěry, nebyl. Jedna banka se ozvala i mě s tím, že věřitele nezajímá jak jsme si rozdělili dědictví, že dluhy se dědí společně a nerozdílně. Můžou dluhy vymáhat i po mně? Doopravdy věřitele nezajímá, jak jsme se domluvili? Jsem v insolvenci (od 2014) a zaplatit nemohu. A kdyby je po mně vymáhat mohli, tak se mi přičtou k mé insolvenci? Děkuji, Taťána

ODPOVĚĎ:
Dohoda dědiců v rámci řízení o pozůstalost skutečně nemá vliv na věřitele. Pokud jste v řízení o pozůstalosti neuplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy v plném rozsahu společně a nerozdílně. Pokud jste uplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici, který si vyhradil soupis, požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Co se týče Vaší insolvence, dle mého názoru již nové dluhy do oddlužení zařadit nelze, jelikož věřitelé měli určitou lhůtu určenou soudem, do které měli přihlásit své pohledávky, což se nestalo. Doporučila bych Vám však poradit se se svým insolvenčním správcem.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku - vydržení zděného plotu
- Vydržení zděného plotu - Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku
- Vydržení zděného plotu na hranici pozemků

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně vydržení. Soused náš zděný plot použil jako zadní stranu své přilehlé přístavby. Trámy pro střechu zasekal přímo do našeho plotu. Nyní nemovitost vydražil jiný majitel, který ji chce dál prodat. Nechci, aby si noví majitelé mysleli, že plot je jejich, aby časem nedošlo k vydržení. V r. 2012 jsme toto řešili s původním majitelem přes stavební úřad, ale k likvidaci stavby nedošlo, černá stavba stojí dodnes (18.01.2017). Jak postupovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízejí dvě varianty řešení (které mohou být realizovány současně) :

1/ Veřejnoprávní varianta:
Obraťte se na místně příslušný stavební úřad s novým upozorněním na černou stavbu na sousedním pozemku (z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého důvodu nebylo předchozí řízení u stavebního úřadu ukončeno). Stavební úřad by měl v tomto případě zahájit řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona.

2/ Soukromoprávní varianta:
Na současného vlastníka sousedního pozemku se obraťte s písemným upozorněním na skutečnost, že jím vlastněná stavba proti Vaší vůli zasahuje do Vámi vlastněné zdi, přičemž souseda zároveň vyzvěte k neprodlenému odstranění tohoto protiprávního stavu (tzn. k odstranění trámů z Vaší zdi a k uvedení Vaší zdi do původního stavu.
Výzvu doručte sousedovi prokazatelným způsobem, tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka, nebo doporučeně s dodejkou. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si samozřejmě ponechte.
Nebude-li soused ochoten Vaší výzvě vyhovět, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Původní majitel domu nezkolaudoval přístavby - co má dělat nový majitel domu?
- Nevydání stavebního povolení z důvodu nezkolaudování přístavků - jak postupovat?
- Koupě nemovitosti bez kolaudace - jak poustpovat?
- Koupě nezkolaudované nemovitosti - jak poustpovat?
- Dodatečné požádání o kolaudaci bytu, domu, nemovitosti - postup, informace

Koupil jsem RD v 3/2003 a do současné doby tam bydlím. Mám popisné číslo domu. Nyní jsem chtěl požádat o stavební povolení na dvougaráž a na stavebním úřadu mi sdělili, že mám na dům vydané 2 stavební povolení (přístavby), které nejsou zkolaudovány a nové stavební povolení na garáž, které potřebuji k doložení půjčky mi nedají dokud nezkolauduji.
Co mám dělat, když jsem po celou dobu nevěděl, že část domu není zkolaudována a nyní po mně chtějí různé revize, projekt a další věci. Nemůžu se proti tomu nějak bránit. Co budu muset udělat, aby se dalo všechno do pořádku a kolik budu muset zaplatit. A je to důvod, aby mi nedali stavební povolení na garáž. Ty dvě stavební povolení žádal majitel, který přišel o dům v dražbě a nový majitel, který to v dražbě koupil mi o tomto problému nic neřekl, když jsem od něj ten dům kupoval. Nemůže to být například promlčené, můsím platit poplatky a
další věci. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že dříve povolené stavební úpravy (přístavby) byly tehdejším vlastníkem domu skutečně realizovány.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je v první řadě nutné poukázat na § 2/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož se za stavebníka považuje osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení (nebo ohlašuje provedení stavby), jakož i její právní nástupce. Veškeré povinnosti, které stavební zákon ukládá stavebníkovi, se tudíž vztahují i na jeho případného právního nástupce (kterým může být budoucí vlastník předmětného pozemku či stavby).
Pro doplnění dodávám, že dle § 2/4 a 5 stavebního zákona se pojmu "stavba" užívá rovněž pro změnu dokončené stavby, tedy pro přístavbu, nástavbu a stavební úpravu.
Dle § 119/1 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu (tedy i přístavbu), pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník (tedy i právní nástupce původního stavebníka) je povinen zajistit, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.
Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Dle § 120/1 stavebního zákona je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny předepsané podmínky. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení. Účastníkem tohoto řízení je pouze stavebník.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud byly na Vámi vlastněném domě v minulosti provedeny stavební úpravy (přístavby), jejichž užívání nebylo stavebním úřadem následně povoleno, přechází oznamovací povinnost (tzn. povinnost oznámit stavebnímu úřadu záměr přístavby užívat, včetně povinnosti absolvovat s tím související řízení a doložit všechny předepsané dokumenty a revizní zprávy) na právního nástupce původního stavebníka (tedy na Vás).
V tomto ohledu Vám proto lze doporučit požadavkům stavebního úřadu vyhovět a nechat obě přístavby řádně zkolaudovat. Zároveň Vám doporučuji nahlédnout u stavebního úřadu do příslušného stavebního spisu (týkajícího se obou přístaveb) a ověřit zde, že tehdejším stavebníkem nebylo kolaudační řízení skutečně zahájeno (pokud by totiž vyšlo najevo, že tehdejší stavebník se na stavební úřad obrátil s oznámením o záměru započít s užíváním stavby, resp. přístaveb, mohlo by to Vaši současnou situaci podstatně změnit).
Podmínění povolení výstavby dvojgaráže předchozí kolaudací přístaveb je však nutné označit za protiprávní postup stavebního úřadu. Existence protiprávního stavu (tzn. užívání obou přístaveb bez jejich řádné kolaudace) totiž nemůže mít žádný vliv na zahájení dalšího územního či stavebního řízení (které se těchto přístaveb nijak netýká). Stavební úřad svým požadavkem zneužívá Vašeho současného postavení (de facto Vás vydírá) a snaží se zhojit existující protiprávní stav.
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na stavební úřad s dotazem, dle jakého ustanovení stavebního zákona Vám nebude výstavba dvojgaráže povolena ve vazbě na užívání nezkolaudovaných přístaveb (takové ustanovení stavebního zákona totiž neexistuje). Bude-li přesto stavební úřad na svém stanovisku trvat, doporučuji Vám podat na příslušného úředníka stížnost a záležitost zároveň konzultovat s nadřízeným krajským stavebním úřadem.
Nebude-li stavební úřad schopen svůj požadavek podložit žádným ustanovením stavebního zákona (což předpokládám), doporučuji Vám zahájit ve věci výstavby dvojgaráže územní a stavební řízení a v případě zamítnutí Vaší žádosti Vám doporučuji se proti takovému rozhodnutí odvolat (popř. se bránit jiným způsobem, a to dle toho, zda budete žádat o vydání územního rozhodnutí či souhlasu a stavebního povolení či budete svůj záměr stavebnímu úřadu pouze oznamovat, tato problematika již přesahuje Váš současný dotaz).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že nikoli řádná kolaudace obou přístaveb by mohla být za určitých okolností považována za právní vadu Vámi zakoupeného domu. V obecné rovině dle § 499 starého Občanského zákoníku (platného v roce 2003) platilo, že kdo přenechal jinému věc za úplatu, odpovídal za to, že věc v době plnění měla vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že ji bylo možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc neměla právní vady.
Dle § 596 starého Občanského zákoníku pak platilo, že měla-li věc vady, o kterých prodávající věděl, byl povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. Jestliže dodatečně vyšla najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, měl kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady (§ 597/1 starého Občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je však podstatné, že od doby uzavření kupní smlouvy uplynulo přibližně 12 let, neboť dle § 599/1 starého Občanského zákoníku byl kupující povinen uplatnit u prodávajícího vady koupené věci bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se mohl kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. Vaše právo domáhat se u soudu např. slevy z kupní ceny domu tedy již zaniklo.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-STAVBY
OBCHODOVÁNÍ-ŽIVNOSTI
- Vybudování nové ubytovny - podmínky
- Vytvoření nové ubytovny - podmínky
- Podmínky pro novou ubytovnu (stavební a ubytovací)
- Jaké vlastnosti musí mít nová ubytovna - stavební a ubytovací podmínky

Jaké podmínky jsou pro novou ubytovnu. Myslím stavba a ubytovaní. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 6 částí:

1/ Stavební aspekt:
Dle § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se stavbou ubytovacího zařízení rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:

1/ hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
2/ motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
3/ penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
4/ ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Dle § 3 písm. d) vyhlášky o technických požadavcích na stavby se ubytovací jednotkou rozumí:
1/ jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny;
2/ ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení.
Povinné stavebně-technické parametry staveb ubytovacích zařízení a ubytovacích jednotek naleznete v § 43 - § 45 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.

2/ Živnostenský aspekt:
Pokud máte v úmyslu poskytovat ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu, bude se jednat o podnikání, k jehož legálnímu výkonu budete potřebovat živnostenské oprávnění.
V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že dle živnostenského zákona přicházejí do úvahy dvě základní živnosti, a to 1. „Ubytovací služby“ (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. „Hostinská činnost“ (řemeslná živnost), které kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.

3/ Hygienický aspekt:
Dle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby (s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci), jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.
Pokud je ubytování v ubytovacích zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba poskytující ubytování v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.

4/ Policejní aspekt:
Pokud by byli v ubytovně ubytováni i cizinci, budou se na Vás vztahovat povinnosti ubytovatele dle § 99 a násl. zákona o pobytu cizinců na území České republiky, např. informační povinnost (informovat Policii ČR o ubytování cizince, informovat Policii ČR o úmrtí cizince apod.) či povinnost vést domovní knihu atd.

5/ Další aspekty:
S provozováním ubytovny (jako živnostenským podnikáním) je splněna řada dalších povinností (ostatně jako s jakýmkoli jiným podnikáním), zejména v oblasti daňové, pracovněprávní (pokud byste měl nějaké zaměstnance) apod.

6/ Doporučení:
Pro získání konkrétních informací o podmínkách výstavby a provozování ubytovny Vám doporučuji konzultovat tuto otázku s příslušnými orgány státní správy, zejména tedy se stavebním úřadem, orgánem požární ochrany, živnostenským úřadem, finančním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, Policií ČR (cizineckou policií) apod.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka nezná adresu pobytu otce - jak má požádat o výživné a svěření do péče?
- Soud chce znát adresu otce aby stanovil výživné (alimenty) a svěření do péče - jak má matka adresu zjistit?
- Neznámá adresa pobytu otce a určení alimentů, výživného soudně
- Neznámá adresa pobytu otce a svěření do péče soudně
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte pokud má trvalý pobyt na městském úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městském, obecním úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městě, obci?

Požádala jsem soud o svěření dítěte do péče a stanovení alimentů. Bohužel neznám nynější adresu otce, trvalý pobyt má na úřadě a nyní střídá podnájmy, kde není hlášen ani označenou schránku. Do návrhu jsem to napsala a nyní mi přišlo od soudu, že musím zjistit přesnou adresu, protože otec je nutný u jednání. Jak mám tedy postupovat? Myslela jsem, že adresu si soud nějak zjistí, např za pomoci policie.
Děkuji, Aneta.

ODPOVĚĎ:
Přesně tak, Vy jako "pouhý" občan nemáte takové možnosti jako soudy nebo Policie ČR, abyste mohla zjišťovat údaje o cizích osobách. Takové chování by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů. Na dotaz soudu proto reagujte tak, že jej vyzvěte k součinnosti při zjištění adresy žalovaného (otce dítěte). Jako odůvodnění uveďte přesně to, co jste napsala v úvodu dotazu, tedy, že jeho adresa je těžko dohledatelná. Mimochodem pokud má otec veden trvalý pobyt na městském úřadě, pak mu lze snadno doručovat i tam.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může dědic ovlivnit vydědění ostatních potomků (budoucí zůstavitel s děděním nesouhlasí)
- Rodič nechce vydědit potomky kteří se o něj nestarají - může to ovlivnit dědic starající se o rodiče?

Moje babička je již 5 let nemohoucí a poslední 3 roky připoutaná k vozíku. Má tři děti, ale stará se o ní jen moje máma, z toho od roku 2014 úředně jako pečovatelka. Po tolika letech je z té práce již psychicky a fyzicky vyčerpaná, ale její sourozenci odmítají s čímkoliv pomoci. Přijedou občas na kafe a tím to končí. S těmi nejtěžšími věcmi pomáhám tedy já, moje máma nemůže jet ani na dovolenou, pokud si nezařídím volno a celodenně o babičku nepečuji. Hrozně mě tahle nespravedlivá situace štve, protože sami si jezdí po výletech… dokonce Vánoce tráví s rodinou druhých poloviček a moje máma mi před očima chřadne. Ale až půjde o dělení majetku, všichni se sjedou a budou čekat s nataženou dlaní. Babička závěť neudělala a neudělá ve prospěch žádného z dětí, chce prý aby to bylo spravedlivé. A tak se chci zeptat, jestli je tato situace napadnutelná a díky těmto skutečnostem by bylo možné, že by vše zdědila moje máma, která by si to zasloužila, už jenom z principu. Všichni jsme v rodině zajištění, nejde nám o majetek, ale o spravedlnost. Děkuji, Miloslava

ODPOVĚĎ:
Bohužel neexistuje žádné takové ustanovení v zákoně, které by upřednostňovalo v dědění osobu, která se o zůstavitele po dobu jeho života starala. Vaše babička by sama musela v závěti určit, že Vaše maminka bude dědit větší podíl.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví zahrady vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
- Vlastnictví zahrady (sadu, vinice) vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dělení pozemků podle katastrálního zákona
- Druhy pozemků podle katastrálního zákona

Je možné vlastnit zahradu PS (zahrada, sad, vinice) vedenou v KN pod zemědělským půdním fondem jako Lesy (souhrn lesních pozemků v katastru nemovitostí) a Lesy zvláštního určení (dle Lesních hospodářských plánů a osnov). Na katastru nemovitostí ČR veřejně přístupné informace nic takového není. Děkuji, Dan

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu nelze bohužel jasně určit, k čemu tento dotaz směřuje.
V obecné rovině proto uvádím, že možnost vlastnit zahradu není v zásadě omezena.

Co se týče Vaší zmínky o "zahradě" a "lesním pozemku", připomínám, že dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.

Není proto možné, aby byl tentýž pozemek v katastru nemovitostí veden jako "zahrada" a zároveň jako "lesní pozemek".

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin spáchaný v době podmínky - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)
- Podmínka a spáchaný trestný čin - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)

Syn má podmínku a zákaz řízení. Nyní byl na policii za poničení cizího majetku. Počmáral zeď. Co mu nyní hrozí? Děkuji, Melánie.
ODPOVĚĎ:
Počmárání zdi je dle trestního zákoníku klasifikováno jako trestný čin poškození cizí věci (ust. § 228 trestního zákoníku). Druh trestu a jeho výše se odvíjí od konkrétních okolností jeho jednání. Zde přikládám znění dotčeného ustanovení trestního zákoníku:

(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tedy nejméně 5.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu (nejméně 500.000,- Kč).

(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (5.000.000, - Kč).

Situace se pro Vašeho syna komplikuje tím, že má podmínku.

Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám (pokud mu byly nějaké soudem uloženy), vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.

„Řádný život“ dle výše uvedeného ustanovení nevede ten pachatel, který se ve zkušební době dopustil dalšího trestného činu.

Nicméně to neznamená, že Vašemu synovi bude uložená podmínka automaticky přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.

Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku může výjimečně soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a současně
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.

Tedy soud může rozhodnout o ponechání „podmínky“ za současného uložení dalších povinností dle výše uvedeného ustanovení. Při posuzování soud vychází i z dalších skutečností – zda či kolikrát byl pachatel dosud trestán, jaké tresty mu byly popř. uloženy, zda trestným činem spáchal škodu, event. jak vysokou apod.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ - platí se i za plochu balkonu
- Započítává se plocha balkonu při výpočtu poplatku do fondu oprav SVJ?
- Balkon bytu SVJ - jde o společné prostory domu? (přístup má jen majitel bytu)

V našem SVJ platíme do Fondu oprav i za plochu balkonu který je součástí společných prostor. Jak a kde je to upraveno v zákoně? Domnívám se že to bude asi nějakým chybným výkladem. Jedná se o balkony (lodžie) které jsou přístupné pouze majiteli bytu. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1160 občanského zákoníku platí, že společné jsou alespoň ty části nemovité věci (bytového domu a pozemku), které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně, přičemž to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání.
V § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím jsou pak za společné části bytového domu výslovně označeny balkony, lodžie, terasy, atria (i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu), dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, je vlastník bytové jednotky povinen přispívat na správu bytového domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
V zásadě tedy platí, že všichni vlastníci bytových jednotek přispívají na správu společných částí bytového domu (i těch, které jsou ve výlučném užívání pouze některými vlastníky bytových jednotek) ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech bytového domu. Je však možné, aby se vlastníci bytových jednotek dohodli jinak a zohlednili skutečnost, že některé společné části bytového domu (typicky balkony či lodžie) jsou užívány výlučně některými vlastníky bytových jednotek. Tuto odchylku od občanského zákoníku lze učinit v prohlášení vlastníka či ve stanovách SVJ.
Při zvažování, jakým způsobem budou upraveny příspěvky těch vlastníků bytových jednotek, kteří výlučně užívají některou společnou část bytového domu, je vhodné zohlednit rovněž skutečnost, že tito vlastníci jsou povinni udržovat (na vlastní náklady) jimi výlučně užívané společné části v nezávadném stavu a tak, jak to vyžaduje dobrý vzhled bytového domu (§ 1175/2 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

FINANCE-DANĚ
- Aupair v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Chůva v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Česká aupair v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí? )
- Česká chůva v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí? )

Odjela jsem jako au-pair do Anglie, kde dělám od 09/2016, odhlásila jsem se tedy ze zdravotní pojišťovny v České republice a zařídila si základní zdravotní pojištění v zahraničí. V Anglii jsem si založila bankovní účet u banky Lloyds, kde mi každý týden chodily peníze. Banka se od 2017 ptá, kde platím daně. Moje otázka tedy zní, zda jsem plátce daní v České republice a zda se práce jako chůva neboli aupair bez pracovní smlouvy považuje vůbec za práci. Mám obavy, že pokud zdejší banka kontaktuje české úřady, budu muset doplácet zdravotní pojištění v České republice za uplynulé měsíce. Výška mích peněz na účtě by, ale neměla dosáhnout na zdanění.
Děkuji, Natálie.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
příjmy plynoucí poplatníkovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb, není předmětem daně z příjmů dle § 3 odst. 4, písm. e). Tyto příjmy tedy zdaňovat v ČR nebudete.
Pokud máte ale ještě jiné příjmy, tak je možné, že tyto budou zdanění podléhat. Nedokáži Vám však bez konkrétní znalosti příjmů napsat více.
Poplatníkem daně z příjmů můžete být jak v ČR, tak i v Anglii. Rozhodující pro to, zda budete v nějaké zemi podávat daňové přiznání, a zda budete zdaňovat své celosvětové příjmy nebo příjmy jen z té určité země je, zda jste daňovým rezidentem nebo nerezidentem. Podle Zákona o daních z příjmů je daňový rezident ČR osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dnů roce).
Pokud Vám vznikají daňové povinnosti ve Velké Británii, to musíte zjistit z britských předpisů.
Po ukončení pobytu ve Velké Británii budete muset své zdravotní pojišťovně doložit, že jste byla pojištěna ve Velké Británii a neměla byste na českém zdravotním pojištění nic doplácet. Více zde: https://www.vzp.cz/tiskove-centrum/otazky-tydne/au-pair
__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Malování postaviček z kresleného filmu na zeď - autorská práva
- Autorská práva při překreslení postavičky z filmu na zeď
- Reklamní fotografie překreslené postavičky z filmu a autorské právo
- Překreslená postavička v inzerátu a autorské právo

Začínám podnikat, tvořím malování na zeď, dětské koutky do restaurací a herní stěny. Chtěla bych například použít na zeď obrázek Mickey mouse, překreslím ho sama. Ale jde mě o to, jestli někde musím platit licenci na obrázek nebo ne. A kde bych když tak měla zažádat o licenci. A jestli ho poté mohu použít i na reklamní foto nebo inzerci, přefocený obrázek ze zdi? Moc děkuji za radu. Děkuji, Simona

ODPOĚĎ:
Vzhledem k tomu, že hodláte použít cizí autorské dílo za účelem vlastního podnikání, je zapotřebí, abyste získala souhlas autora (resp. toho, kdo disponuje příslušnými autorskými právy). Takový souhlas je nejčastěji udílen ve formě licence.
Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je v tomto případě OOA-S (Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.) :
http://www.ooas.cz/
Cizí autorská díla budete oprávněna užívat v tom rozsahu, v jakém si to s kolektivním správcem dohodnete, resp. v jakém rozsahu si zaplatíte licenci.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z nebytových prostor - kdo musí odhlučnit zdi (majitel bytu nebo nebytových prostor)?
- Hluk z nebytového prostoru - musí udělat odhlučnění majitel bytu nebo uživatel nebytových prostor?
- Odhlučnění nebytových prostor - na náklady majitele prostor nebo bytu?
- Kdo je povinen odhlučnit nebytové prostory od bytu - majitel bytu nebo nebytových prostor?

Jsem majitelkou bytu v domě SVJ. Pod bytem se nachází nebytové prostory. Firma vlastnící tyto prostory se rozhodla je pronajímat k provozu fitness centra. Dle projektové dokumentace však bylo zjištěno, že ve stropě v nebytových prostorů není vložena minerální vata (která tam být měla). Majitel nebytových prostor současně sdělil, kdo by měl udělat jaká opatření, aby neomezoval sousedy. Ten majitel bytu, od kterého se v současné době ozývají zvuky nebo ten kdo chce prostory užívat. Chtěla bych se proto dotázat, zda může po nás majitel vyžadovat nebytových prostor financování úpravy jeho stropu (tj. naší podlahy zespodu). Firma, která původně stavbu realizovala a projekt nedodržela je nyní v insolvenci. Děkuji Eva Niemiecová

ODPOVĚĎ:
Bytový dům, ve kterém bydlíte, je v tzv. bytovém spoluvlastnictví, založeném vlastnictvím bytů a spoluvlastnictvím společných částí bytového domu. Vše, co občanský zákoník říká o bytech (v rámci bytového spoluvlastnictví), se vztahuje rovněž na nebytové prostory (§ 1158 občanského zákoníku). Byt je prostorově oddělenou částí bytového domu (§ 1159 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem jsou ve Vašem bytovém domě vymezeny společné části tohoto domu, jmenovitě pak podlahy. Obecně platí, že společné jsou alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi jsou vždy stavební části podstatné pro zachování bytového domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka bytové jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (§ 1160 občanského zákoníku).
Společné části bytového domu jsou konkrétněji vymezeny v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 5/3 jsou podlahy společnými částmi bytového domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.
Ve Vašem případě je tedy klíčové, zda je vymezení bytů ve Vašem bytovém domě provedeno odlišně od shora citované právní úpravy (tzn. zda je např. určeno, že součástí bytu jsou i podlahy do určité hloubky apod.). Toto vymezení by mělo být provedeno v prohlášení vlastníka (které je mimo jiné uloženo ve sbírce listin katastru nemovitostí, k dispozici by ho mělo mít samozřejmě i SVJ). Předpokládám však, že co do podlah se vymezení bytů nebude od platné právní úpravy nijak odchylovat.
Dále je podstatné, zda je minerální vata součástí podlahové krytiny Vašeho bytu. Pokud ano, jedná se o součást Vašeho bytu, kterou byste opatřovala na vlastní náklady (pokud byste měla o odhlučnění zájem). Pokud je minerální vata součástí podlahy (což spíše předpokládám), jedná se o společnou část bytového domu, která je opatřována z prostředků SVJ (z fondu oprav), nikoli z finančních prostředků pouze některých vlastníků bytových jednotek.
Pokud ve Vašem případě SVJ rozhodne o nutnosti provést stavební úpravu v podobě doplnění vrstvy minerální vaty (což můžete SVJ navrhnout), budete povinna umožnit provedení příslušných stavebních prací, a to i ve Vašem bytě (jak vyplývá z § 1183/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zrušení darování nemovitosti nezletilé osobě (byt, dům, pozemek)
- Prodej nemovitosti nezletilé osoby rodiči - postup
- Může prodat rodič nemovitost nezletilého potomka?
- Mohou prodat rodiče nemovitost nezletilého syna, dcery?
- Prodej bytu, domu nezletilé osoby rodiči - informace

Můj bratr daroval mému nyní desetiletému synovi svůj byt. Jako věcné břemeno tam má bydlení na dožití. Máme s partnerem dvougenerační dům a vzhledem k bratrově zdravotnímu stavu bychom ho chtěli nastěhovat k nám. Byt bychom chtěli prodat a umořit z větší části hypotéku na dům. Lze toto u soudu obhájit? Dům bude stejně v budoucnu dětí a my snížením splátek hypotéky (po umoření větší části) zvýšíme dítěti životní standard. Pokud by to bylo nemožné lze zrušit darovací smlouvu nebo ji přepsat na někoho dospělého? Děkuji za odpověď Klára

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Obhajitelnost záměru u soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba mimo jiné k právnímu jednání, kterým dítě nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku). Lze s Vámi proto souhlasit v tvrzení, že k disponování s bytem Vašeho syna bude zapotřebí rozhodnutí soudu; pokud by bylo se synovým bytem právně disponováno bez rozhodnutí soudu, nebylo by k takovému právnímu jednání přihlíženo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Zda bude soud souhlasit s prodejem synova bytu a použitím takto získaných finančních prostředků na umoření Vaší hypotéky nelze říci (v tomto ohledu závisí vše na názoru konkrétního soudce). Domnívám se však, že soud s Vaším záměrem spíše souhlasit nebude.
V tomto ohledu je nutné upozornit na § 899 občanského zákoníku, dle něhož platí, že co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě. Pokud však peníze, utržené prodejem synova bytu, použijete na umoření své hypotéky, dostanete se do přímého rozporu s tímto ustanovením.
Argument, že „… Dům bude stejně v budoucnu dětí …“, který v dotazu uvádíte, nemůže dle mého názoru Vámi zamýšlené použití finančních prostředků odůvodnit. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že než přejde vlastnické právo k Vašemu domu na Vašeho syna, může uplynout několik desítek let, přičemž za tuto dobu může dojít k podstatným změnám poměrů (exekuce, insolvenční řízení, úmrtí apod.). Pochybuji proto, že soud bude souhlasit s podstatným zmenšením majetku Vašeho syna s tím, že synovi finanční prostředky budou použity na splacení Vašeho dluhu, přičemž tato investice se v synově majetkové sféře projeví v době jeho dospělosti (a to např. až po několika desítkách let).

2/ Dispozice s darovací smlouvou:
Pakliže Váš syn na základě darovací smlouvy získal byt (tzn. že je jako výlučný vlastník bytu uveden v katastru nemovitostí), došlo ke splnění předmětu darovací smlouvy a tudíž k jejímu zániku (§ 1908 a násl. občanského zákoníku). Z tohoto důvodu nelze darovací smlouvu "přepsat" na jinou osobu, jak v dotazu zmiňujete.
Dar může být odvolán buď pro nouzi dárce (§ 2068 a násl. občanského zákoníku), nebo pro nevděk obdarovaného (§ 2072 a násl. občanského zákoníku). Předpokládám však, že žádný z těchto důvodů není ve Vámi popsaném případě dán (resp. z dotazu nic takového nevyplývá).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Ukradění, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za ukradení, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele

V mém zaměstnání (základní škola) pan ředitel nechal vyrobit univerzální klíče do vchodových dveří i do všech učeben. Tento klíč jsme převzali proti podpisu.
Paní uklízečce již 2x někdo klíče vzal, pan ředitel nechal vyměnit zámky a vyrobit nové klíče a musela zaplatit asi 30 000, - Kč.
V prosinci 2016 mému kolegovi někdo během vyučování vzal z učitelského stolu svazek klíčů a odmontoval univerzální klíč. Kolega krádež nahlásil panu řediteli. Podle mne by měl pan ředitel zavolat Policii ČR a nechat událost prošetřit. Místo toho musel kolega podepsat dokument, ve kterém bere vinu na sebe, takže musel zaplatit asi 6 000, - Kč.
Chtěl bych se zeptat, zda je postup pana ředitele správný, případně, jak se bránit. Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
V daném případě by měla věc řešit policie, neboť by se zde mohlo jednat o trestný čin. Druhou věcí je odpovědnost zaměstnance za škodu, za kterou odpovídá, pokud vznikla zaměstnavateli škoda a je tu příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance a vzniklou škodou. Pokud toto zaměstnavatel prokáže, že tedy uklízečka ztratila klíče a zaměstnavatel musel vynaložit finanční prostředky na jejich nové pořízení. Na druhou stranu musí vzniknout skutečná škoda, což by bylo např. v případě, že by škola byla pojištěna sporné. Pokud kolega nesouhlasil s tím, že danou škodu alespoň z nedbalosti zavinil, neměl žádný dokument podepisovat a ohradit se vůči zaměstnavateli.
__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená z hodiny na hodinu - může to zaměstnavatel přikázat?
- Okamžitá dovolená nařízená zaměstnavatelem - může to udělat?
- Nařízení okamžité dovolené zaměstnavatelem - může to udělat?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit dovolenou zaměstnanci?
- Stanovení dovolené zaměstnanci - kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit čerpání dovolené?
- Okamžitá dovolená od zaměstnavatele - může ji přikázat?

Může nařídit zaměstnavatel z hodiny na hodinu zaměstnanci dovolenou pro nedostatek práce, i když se jedná o starou dovolenou z minulého roku? Děkuji, René.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodl na kratší době. Bez Vašeho souhlasu zaměstnavatel takto postupovat nemůže.
__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neoprávněná srážka mzdy zaměstnavatelem - jak se bránit?

Maminka je v plném důchodu a za 15 dní měla na výplatu 6336 Kč. Jenže v čistém dostala jen 4363 Kč. Na výplatní pásce je psáno "poj. org. k dani" 2154 Kč, dílčí základ daně 8490 Kč, vypočtená záloha 1275 Kč. Ale pokud vím, tak by se ji mělo strhnout ze mzdy jen sociální pojištění, a to dělalo 412 Kč. Můžete mi prosím napsat, zda zaměstnavatel postupoval správně, a pokud ne, jak se může mamka bránit a na koho se má obrátit? Děkuji
Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že maminka pracuje a výplatou se rozumí mzda nebo plat za vykonanou práci. Dále mi není jasné, co je myšleno plným důchodem, zda plný invalidní důchod nebo starobní důchod. Pokud by Vaše maminka byla ve starobním důchodu, pak se výdělečná činnost daní jako u jiných zaměstnanců. Pokud je Vaše maminka v invalidním důchodu, má pak dle stupně invalidity nárok na uplatnění slevy na dani v daňovém přiznání. Tato sleva se pak uplatňuje zpětně za minulý kalendářní rok.
__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení státního svátku zaměstnavatelem (obchodem) - je to dle Zákoníku práce?
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Nahrazení státního svátku - musí to zaměstnanec udělat? Je to dle Zákoníku práce?
- Nahrazení státního svátku prodavačkou v obchodě - je to dle Zákoníku práce?
- Jak se vyhnout napracování státního svátku v obchodě
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Rozvrh pracovní doby zaměstnance - kolik dní předem ho musí dostat když má v pracovní smlouvě 7 dní předem?

Pracuji v obchodě s oblečením a od října 2016 musíme mít zavřeno ve státní svátek. Nyní nám zaměstnavatel řekl, že nám nemusí proplácet státní svátky, a tak si je budeme muset nahradit. Obvykle je proplácet musí podle § 115 ZP, ale pracovní dobu mám rozvrženou na krátký a dlouhý týden, takže rok dopředu vím, který státní svátky se mě budou týkat.
Jediný úskalí vidím v pracovní smlouvě, kde mám napsaný, že zaměstnanec bude seznamován s rozvrhem týdenní pracovní doby vydávaným ZL a jeho změnami jeden týden před začátkem období, na které bude pracovní doba rozvržena. Je to dle Zákoníku práce? Není tam náhodou 14 dní? Je Zákoník práce nadřazen smluvnímu ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?
Zajímalo by mě, zda za to může opravdu tato věta v pracovní smlouvě
Jak se vyhnout tomu nahrazení státního svátku. Děkuji, Nikola

ODPOVĚĎ:
Pokud máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak je zaměstnavatel povinen Vám 2 týdny předem vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit Vás s ním, pokud se však se zaměstnancem nedohodne jinak. V daném případě je tedy dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nadřazena zákoníku práce. Svátek Vám bude proplacen pouze v případě, že Vám na něj připadne plánovaná směna, která v důsledku svátku odpadla.
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Certifikace zaměstnance u firmy - jak často je může firma vyžadovat
- Jak často potřebuje zaměstnanec certifikaci od firmy?
- Odmítnutí certifikace zaměstnancem - je to důvod pro výpověď od zaměstnavatele z pracovního poměru?
- Certifikace zaměstnance - platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí certifikaci zaměstnance - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Chtěl bych se informovat zda má zaměstnavatel (korporace) ze zákona právo po mě po 5 letech práce požadovat abych si dělal technické certifikace firemního produktu. Každá zkouška stojí cca 100 USD. V případě úspěchu to zaměstnavatel proplácí, v případě neúspěchu to musím zaplatit ze své kapsy.
V pracovní smlouvě nemám uvedeno že certifikace je povinná, v podstatě je tam jenom uvedeno že podrobný druh práce upřesní zaměstnavatel po nástupu zaměstnance do práce. Dále pak „Zaměstnanec bude vykonávat podle svých nejlepších schopností všechny povinnosti, které by mu mohli být přiměřeně uloženy jako součást zaměstnání, řídit se pokyny a nařízení, které jsou mu ukládány zaměstnavatelem nebo jeho jménem a postupovat při plnění svých povinností s odpovídající péčí“.
Když odmítnu certifikaci a její uhrazení, je to důvod pro výpověď z pracovního poměru?
Pracuji jako konzultant softwarowe společnosti. Děkuji, Kulík

ODPOVĚĎ:
Získání dané certifikace je možné považovat za prohlubování kvalifikace dle § 230 zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Náklady na prohlubování kvalifikace však nese zaměstnavatel.
__

FINANCE-DANĚ
- Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - je možné započítat provizi realitní kanceláři a daň?
- Započtení provize RK a daně z převodu nemovitosti do přiznání z příjmů fyzických osob za kalendářní rok

Jsem důchodkyně, pronajímám dva byty, z toho jsem jeden byt dne 20.8.2015 prodala přes realitní kancelář. Realitní kancelář podala dne 12.12.2015 daňové přiznání a dne 13.12.2015 daň ve výši 26.600 Kč zaplatila Finančnímu úřadu. Realitce jsem za prodej bytu zaplatila provizi 20.000 Kč a daň za prodej bytu 26.600 Kč, kterou si strhla z částky z prodaného bytu, tedy (660.000 Kč mínus provize 20.000 Kč – mínus daň 26.600, za prodej bytu jsem obdržela čistého 618.400 Kč).
Mohu do Přiznání k dani z příjmů fyz. osob za rok 2015 uplatnit provizi a také daň? V případě ANO, prosím o sdělení, do kterého čísla řádku mám uvést provizi a do kterého čísla řádku mám uvést daň do tiskopisu "Přiznání k dani z příjmu fyz. osob"?
Podotýkám, že ani v jednom z pronajímaných bytů nemám a nikdy jsem neměla trvalé bydliště. Bydlím v jiném bytě, který mám v osobním vlastnictví. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byt vlastnila déle než 5 let, je prodej bytu osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) Zákona o daních z příjmů. Pokud jste byt vlastnila méně než 5 let, není prodej bytu osvobozen a zdaníte ho dle § 10 zákona. Jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu bytu, provizi realitce i zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí. Příjem za prodej bytu a uplatněné výdaje uvedete do Přílohy č. 2 do tabulky "2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) ". Rozdíl mezi příjmy a výdaji poté uvedete do řádku č. 40 přiznání.
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zabudovaný bazén na zahradě PS (sady, vynice) v zastavěném území

Dá se na zahradě PS (zahrada, sady, vinice), která je současně v zastavěném území postavit zabudovaný bazén (7x3x1,3) Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. p) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro vybudování bazénu není zapotřebí naprosto žádné přivolení stavebního úřadu (tzn. žádné rozhodnutí v rámci územního řízení, ani žádné rozhodnutí v rámci stavebního řízení), jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- bazén bude do 40 m2 zastavěné plochy,
- bazén bude umístěn na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- pozemek, na kterém bude bazén umístěn se nachází v zastavěném území,
- bazén bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

Nebude-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, bude zapotřebí, aby stavební úřad vydal příslušné přivolení (územní souhlas či územní rozhodnutí o umístění stavby a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu či stavební povolení), a to dle umístění a stavebně-technických parametrů předmětného bazénu.
Bude-li možné vybudovat ve Vašem případě bazén zcela bez ingerence stavebního úřadu, nebo bude-li naopak zapotřebí opatřit si vydání příslušného souhlasu/rozhodnutí, Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zaniknutí věcného břemene cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku věcného břemene cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
- Zaniknutí služebnosti cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku služebnosti cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcného břemene, služebnosti
- Dědictví věcného břemene, služebnosti

Zdědila jsem pozemek, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno (služebnost) in persona (věcné břemeno, služebnosti na jméno). Po smrti rodičů zaniklo i břemeno. Jak mám nyní postupovat, abych se na pozemek dostala? Jinudy se tam nelze dostat. Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Zřízení služebnosti:
V první řadě Vám doporučuji pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku (přes který hodláte ke svému pozemku přecházet/přejíždět) dohodnout na zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty (§ 1274 a násl. občanského zákoníku).
Služebnost stezky i služebnost cesty mohou být zřízeny prostřednictvím písemné smlouvy, a to ve prospěch konkrétní osoby (zde Vás), nebo ve prospěch panujícího pozemku (Vašeho pozemku, tzn. že z této služebnosti by byli oprávněni i všichni budoucí vlastníci Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí (§ 1262/1 občanského zákoníku).

2/ Nezbytná cesta:
Nebude-li možné zřídit služebnost prostřednictvím smlouvy (tzn. nebude-li dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná), budete oprávněna obrátit se na soud s návrhem na zřízení nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Bude-li nutné soudní zřízení nezbytné cesty, budete oprávněna se u soudu domáhat vydání tzv. předběžného opatření, kterým soud vlastníkovi sousedního pozemku přikáže, aby Vám umožnil vstup na Váš pozemek, a to až do doby, než bude soudem rozhodnuto o Vašem návrhu na zřízení nezbytné cesty. Pro vedení soudního řízení (ať už co se týče vydání předběžného opatření, tak návrhu na zřízení nezbytné cesty) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

3/ Vyvlastnění:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
Není proto vyloučena ani varianta, kdy bude vlastnické právo vlastníka sousedního pozemku omezeno rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu (např. v podobě zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty rozhodnutím tohoto úřadu). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list - jak postupovat?
- Zaměstnavatel odmítá vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech - jak postupovat?
- Čestné prohlášení o zdanitelných příjmech - stačí finančnímu úřadu pokud PoZP zaměstnavatel odmítá vystavit?

Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list a nyní i potvrzení o zdanitelných příjmech, vůbec nekomunikuje, nechci se s ním soudit, jde tyto dokumenty nahradit třeba čestným prohlášením?
Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Ohledně zápočtového listu bude záležet na příštím zaměstnavateli, zda mu bude čestné prohlášení stačit, popř. písemnosti dokladující v něm uvedené skutečnosti.
Pokud Vám zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zdanitelných příjmech, můžete se obrátit na správce daně, tj. místně příslušný finanční úřad.
__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?

01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.
__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Smyšlený důvod pro důtku od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Smyšlená výtka od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Zaměstnavatel vymýšlí nepravdivé důvody k výpovědi - jak se bránit?

Nyní jsem v pracovní neschopnosti. Bylo mně však telefonicky oznámeno, že až se budu chtít vrátit do zaměstnání, tak si ředitel najde záminku v podobě slovní výtky (nevím jakým stylem to chce udělat) a vyhodí mně, tudíž mi doporučili ze zaměstnání, že během marodky si mám najít něco jiného. Zaměstnavatel (ředitel) mě 21. 12 a 23.12. 2015 poslal dva doporučené dopisy s tím, že tam byly výtky ohledně pozdního příchodu na pracoviště (nepravdivé, a můžu doložit) a druhá- neuposlechnutí vedoucího ohledně účasti na zbytečné poradě, která se nakonec ani neuskutečnila, jednalo se jen o provokaci ze strany vedoucí. To oni považují za dostatečné argumenty pro vyhazov z práce a ředitel zdůraznil, že až nastoupím po prac. neschopnosti, tak argument najde. Dvakrát na mně sami poslali kontrolu z OSSZ, i když mám vycházky. Štve je, že se dozvěděli, že bych stejně tak či tak odešla a dozvěděli se, že si
hledám místo jinde. Mají však právo jednat takovým způsobem? Smlouvu mám na dobu neurčitou, pracovní problémy ze strany klientů nemám žádné, naopak. Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se jednalo o upozornění na porušení povinností vyplývajících z Vámi vykonávané práce dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, kdy výpovědi při menší intenzitě takového porušení musí předcházet písemná výtka s upozorněním na možnost výpovědi. Pokud Vám takové výtky byly doručeny a vy s nimi nesouhlasíte, doporučovala bych Vám Váš nesouhlas písemně sdělit zaměstnavateli. Pokud i přesto Vám zaměstnavatel výpověď a Vy s ní nebudete souhlasit, budete se muset obrátit s žalobou na neplatnost výpovědi k soudu.
Dle Vámi uvedených skutečností by takové (navíc nepravdivé) výtky k výpovědi vést neměly, ale pokud bude zaměstnavatel jiného názoru, pak Vaši situaci vyřeší pouze soud.
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru zaměstnance neodhlásil z ČSSZ - následky pro zaměstnance
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - původní firma neodhlásila zaměstnance na RD ze sociálního pojištění
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - neodhlášení zaměstnance na ČSSZ a nemožnost započtení odpracované doby do důchodu (důchodového pojištění)

Pracovala jsem u jedné firmy (firma A od 09/2013), která ale nějakým způsobem v 01/2015 přestala fungovat a má prokuristu, své aktivity převedla na jinou firmu (firma B). U firmy A jsem byla ještě půl roku na RD. Tyto dvě firmy spolu nějakou dobu spolupracovaly při ukončování pracovních poměrů a tak. 08/2015 jsem podepsala novou pracovní smlouvu u firmy B, dali mi k podpisu i zápočtový list a dohodu o rozvázání pracovního poměru u firmy "A" s tím, že tyto papíry pošlou prokuristovi k podpisu. Já jsem to ve své hlouposti potom už neřešila. Teď mi přišel papír z ČSSZ, že jsem údajně stále evidovaná jako zaměstnanec firmy A a ta za mě nepředkládá přehledy o vyměřovacích základech, ani mě neodhlásila ze sociálního pojištění. Tato doba tedy není vykázána a nelze ji započítat do důchodu. Takže mám dvě pracovní smlouvy a jsem na rodičovské dovolené RD. Prosím poraďte jak s tím naložit. 09/2017 bych měla nastoupit do zaměstnání, ale je to nepravděpodobné, protože jsme se přestěhovali do jiného města, takže budu muset zřejmě na ÚP a hledat nové zaměstnání. Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vás původní zaměstnavatel neodhlásil ze sociálního pojištění, obraťte se na něj, nejlépe písemně a trvejte na dořešení celé záležitosti. ČSSZ můžete předložit novou pracovní smlouvu a dokumenty prokazující, že jste na rodičovské dovolené, popř. že jste byla výdělečně činná u jiného zaměstnavatele na základě jiné pracovní smlouvy.
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého vozu - vadné olejové čerpadlo
- Zamaskovaná vada ojetého vozidla prodávajícím - reklamace auta, automobilu
- Reklamace zamaskované vady ojetého auta

10/2016 zakoupen zánovní vůz od pohledu odpovídající stáří. Při jízdě pípala chybová hláška (v holandštině, navíc na poškozeném displeji, nešla přečíst), kterou prodávající vysvětlil nedostatečným žhavením při startu, posléze zmínil i možné "vadné čidlo". Při kontrole ve značkovém servisu (16.11.2016) mechanikem zjištěno nefunkční olejové čerpadlo, "zamaskované" nalitím obrovského množství oleje (když bylo plně ponořeno, ve vysokých otáčkách se motor občas promazával a tedy stále fungoval). Hladinu nešlo zjistit kvůli zkrácené měřící tyčce (opět zjištěno v servisu, laik nemá šanci). I při výměně olejového čerpadla je riziko, že je motor dlouhodobým přelitím olejem poškozený a výrazně se tedy může zkrátit životnost. Požaduji proto odstoupení od smlouvy, prodávající odmítá, poukazuje na tvrzení proti tvrzení a prý jsem tam olej dolila sama. Poraďte, co dělat v tento okamžik - vůz je v servisu, čekají na instrukce (vyměnit čerpadlo, nechat správnou hladinu oleje kdy vůz nemaže a je nepojízdný, nebo vrátit olej do původního stavu, přelít, aby byl pojízdný)? Děkuji, Jelencová

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu lze usuzovat, že vozidlo bylo zjevně vadné již při prodeji. Vaše práva budou záviset na tom, zda jste vozidlo zakoupila od podnikatele - autobazaru nebo nepodnikatele - fyzické osoby.
Z Vašeho popisu se rovněž domnívám, že se jedná o takovou vadu, pro kterou byste vozidlo nekoupila, pokud byste o vadě věděla. Výskyt této vady lze proto označit za podstatné porušení smlouvy. Dle ust. § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

Pokud byla prodávající fyzická osoba, pak máte dle ust. § 2106 občanského zákoníku tato práva:
a) na odstranění vady opravou věci,
b) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
c) odstoupit od smlouvy.

Pokud je prodávající podnikatel, pak můžete dle ust. 2169 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Mám za to, že ve Vašem případě můžete využít právo odstoupit od smlouvy.
V obou případech pro Vás bude nejvhodnějším řešením odstoupení od smlouvy. Nicméně si nechte zhotovit podrobnou zprávu ze servisu s popisem Vady a popisem, že Vada na vozidle již musela být v době prodeje. Zašlete prodávajícímu písemné odstoupení od smlouvy, nejlépe doporučeně s dodejkou. V odstoupení specifikujte smlouvu a vozidlo a popište závadu.
Pokud prodávající Váš nárok neuzná, nezbude než se obrátit s žalobou k soudu. Před tím bych doporučil využít služeb advokáta, který by prodávajícího nejprve vyzval k vrácení kupní ceny. Výzva od advokáta by mohla prodávajícího lépe motivovat k úhradě, než když byste ji psala sama.
Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas otce?
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - musí souhlasit otec dítěte?

Ráda bych se přestěhovala k příteli do USA, mám svěřeného syna do péče a jeho otec ho může navštěvovat každý poslední týden v měsíci od úterý do neděle a letní prázdniny prvních 14 dní v červenci a prvních 14 dní v srpnu. Synovi je momentálně 2 roky a 8 měsíců. Bývalý přítel mi s přestěhováním nikdy nedá. Neustále mi vyhrožuje střídavou péčí a vším možným, aby mě zničil, syna si bere právě kvůli tomu, nemyslím si, že by mu na něm tak moc záleželo. Jak mohu získat souhlas s odstěhováním a jaké problémy mi to může udělat, trvat to bude asi dlouho přes soudy, mám pravdu? Musím mít zajištěno v USA veškeré potřeby, co máme zde v ČR, smlouvu na bydlení, pracovní smlouvu, dokument o nástupu do školky.
V jakém rozmezí může soud stanovit vídání otce s dítětem a pokaždé musím příletět s dítětem já do ČR? Může se stát, že nám ani soud nedovolí odcestovat? Budou chtít vyslýchat i mého
přítele v USA? Mohu nyní odcestovat bez souhlasu otce na dovolenou do USA na tři týdny, v době, kdy ho otec nemá? Nemůže mi v tom zabránit?
Děkuji, Cecílie.

ODPOVĚĎ:
V době, kdy otec nemá určený styk s dítětem, do USA na dovolenou samozřejmě odcestovat můžete, otec dítěte nemá právo Vám v tom bránit. Pokud byste se však z takovéto dovolené rozhodla nevrátit, mohlo by synův otec přesvědčit úřady, že jste syna unesla a získat ho do své péče.
Pro trvalé odstěhování se do USA by bylo dobré získat souhlas otce dítěte. Vzhledem k tomu, že dle Vámi uváděných informací souhlas velmi pravděpodobně nezískáte, doporučuji požádat o souhlas s vycestováním soud.
Se sepsáním takového návrhu Vám kromě advokáta může bezplatně pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Návrh se podává k soudu v místě faktického bydliště dítěte, neplatí se za něj soudní poplatek a při soudním řízení není nutné být zastoupen advokátem.
Bude nutné také upravit styk dítěte s otcem. Soud velmi pravděpodobně sníží frekvenci kontaktů syna s otcem, ale prodlouží dobu, kterou bude syn s otcem trávit. Soud může rozhodnout například tak, že syn bude 3 měsíce s Vámi a poté 14 dní až měsíc s otcem. Soud dále může rozhodnout tak, že se budete při cestování s dítětem střídat – to znamená, že jednou poletí otec do USA a příště Vy s dítětem do ČR a zpět – nebo tak, že bude cestovat jen jeden z rodičů, ale druhý rodič se bude podílet na úhradě jeho cestovních nákladů.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce vymáhat dluh za plyn, neposlal rozpis služeb - co dělat?
- Vymáhání dluhu nájemníka bez rozpisu služeb
- Nevyúčtování služeb nájemníkovi a vymáhání nedoplatku
- Musí dostat nájemník rozpis služeb aby mohl pronajímatel požadovat doplatek?

Vnučka bydlela v pronájmu, který k 31.10.2013 ukončila. Majitel byt převzal a podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno. Nyní po tak dlouhé době za ní přišel, že mu dluží za plyn. Ve smlouvě byla byla uvedena jenom měsíční splátka, ale žádný rozpis za služby. ani, že by měla uhradit veškeré nedoplatky, dojeli k vyúčtování až po ukončení nájmu. Nyní ji hrozí soudem jestli-že neuhradí nedoplatek za plyn. Mám dotaz. Musí vnučka po tak dlouhé době uhradit nedoplatek za plyn i když majitel podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Rozhodující bude ujednání v nájemní smlouvě. Pokud si smluvní strany sjednaly, že nájemce bude platit za plyn pevnou částku bez ohledu na případné přeplatky či nedoplatky, pak jde případný nedoplatek na vrub pronajímatele. Pokud byly platby sjednány zálohově, je Vaše vnučka povina nedoplatek uhradit.
Pokud byla ve smlouvě uvedena pouze jedna částka (celková pro nájem i služby), je taková smlouva neplatná. Vaše vnučka by pak musela zaplatit skutečně spotřebované množství plynu na základě bezdůvodného obohacení.
Potvrzení by mohlo být pro celou situaci zásadní. Nicméně lze najít argumenty pro i proti. Rozhodně bych pronajímateli sdělil, že sám potvrdil, že nemá žádné pohledávky vůči Vaší vnučce. Pokud by i přesto vyhrožoval žalobou, obraťte se na advokáta, který nájemní smlouvu přezkoumá a poradí Vám ohledně dalšího postupu. Bez znalostí konrétní nájemní smlouvy totiž není možné poskytnout bližší informace.
Pozoruhodné však je, že se pronajímatel obrátil na Vaši vnučku až nyní. Vyúčtování za rok 2013 muselo být provedeno v roce 2014.
Závěrem bych ještě uvedl, že splatnost vyúčtování je odvislá od toho, zda byl nájemce s vyúčtováním seznámen. Pokud k tomu nedošlo, vyúčtování splatné není.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nesplácení dluhů vzatých si na jinou osobu, opakované jednání - jde o trestný čin?
- Podvod od obchodního zástupce - vzal si dluh za jiného a přestal splácet

Jedna paní pracuje jako obchodní zástupce pro jistou firmu, poskytující půjčky. Obchodní zástupkyně poprosila moji kamarádku o toto - nechala jí podepsat žádost o půjčku s tím, že si peníze vzala pro sebe. Slíbila kamarádce ať se nebojí, že to bude splácet sama - týdení splátka je 300 Kč. Občas splátky nehradí. Kamarádka nemá peníze, platit to nechce. Peníze tehdy nedostala. Obchodní zástupkyně firmy X udělala u několika lidí totéž, nesplácí. Co hrozí kamarádce, když to oznámí na vedení firmy té obchodní zástupkyně. Má strach aby ji nezavřeli.

ODPOVĚĎ:
Teoreticky se může jednat o naplnění znaků skutkové podstaty úvěrového podvodu. V takovém případě hrozí až dva roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Smlouvu však podepsala kamarádka, její podpis je nesporný, proto je z této smlouvy vázána. Ryze formálně vy šlo ale situaci i chápat jako vaši půjčku a následnou půjčku obchodní zástupkyni. V takovém případě by se jednalo jen o další klasickou smlouvu, můžete tedy plnění dále vymáhat. Nic to však nemění na tom, že první smlouvu musíte dodržet Vy, resp. Vaše kamarádka.
__

OBČAN-DLUHY
- Smrt hlavního dlužníka a splácení hypotéky spoludlužníkem
- Odmítnutí předluženého dědictví - dědic je spoludlužník hypotéky kde je hlavní dlužník zemřelý
- Dědic spoludlužník hypotéky - odmítnutí dědictví

Mám s maminkou hypotéku a jsem tam vedený jako spoludlužník. Maminka je na tom v tuto chvíli zdravotně bohužel velmi špatně a očekáváme to nejhorší. Maminka má velké dluhy a já už nemám na to, abych to za ni splácel. Již hypotéku platím celou sám. Dům je psaný na mne. Budu se až přijde ten den a bude se vyřizovat dědictví vzdávat veškerou dědictví po ni, abych všechny dluhy po ní neplatil. Jak to bude s hypotékou, když se vzdám dědictví a mohu se vůbec dědictví vzdát, když máme společnou hypotéku? Nemám problém s tím hypotéku dál platit, nebo ji doplatit, ale jde mi o to, abych nepřišel o celý můj dům jen z toho důvodu, že je zde zástavní právo. Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
Dědictví můžete odmítnout za jakýchkoli okolností, je to Vaše právo. Můžete ho samozřejmě odmítnout, i když jste veden jako spoludlužník hypotéky. Pokud dědictví odmítnete, nepřechází na Vás dluhy maminky, ledaže jste na některých dluzích uveden jako spoludlužník, ručitel, atd. Pokud jste jako spoludlužník uveden pouze u hypotéky, pak se spolu s dědici, kteří dědictví přijmou, stanete společnými dlužníky hypotéky. Také se s nimi můžete po skončení řízení dohodnout, že celou hypotéku doplatíte sám, to je na Vás. Nezanechala-li maminka majetek, ale pouze dluhy, tak lze řízení o dědictví zastavit a v takovém případě její dluhy nepřechází na žádného dědice (opět vyjma těch, kde jste uveden jako spoludlužník). To by znamenalo, že hypotéka zůstane pouze Vám, ale žádné další dluhy na Vás nepřejdou.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - přenechání dědictví dítěti, dětem
- Přenechání dědictví dítěte, dětem, potomkům - postup

Zemřela mi matka, jsme dva dědicové, mohu svůj dědický podíl odkázat na svoje děti hned při prvotním řízení, děkuji. Děkuji, Standa.

ODPOVĚĎ:
Nezanechala-li Vaše matka závěť, dědí se podle zákonné dědické posloupnosti. Dědictví po své matce tedy můžete odmítnout a do Vašeho dědického nároku vstoupí Vaše děti rovným dílem a mohou tedy Váš dědický podíl zdědit v řízení po Vaší matce, jejich babičce (§ 1635 odst. 2 o. z.).
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví a přechod na nezletilé potomky dědice - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění nezletilou osobou - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění dítětem - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?

Pokud dědictví jako dědic odmítnu, tak údajně dědictví přechází automaticky na moje potomky. Mají potomci nějakou možnost dědictví rovněž odmítnout? Co když jsou např. toho času neplnoletí? Mají tak možnost odmítnutí dědictví až po dovršení 18 let? Pokud to tak funguje a dědictví potomci po dosažení plnoletos (2017) ti odmítnou, přechází dědictví na jejich budoucí (dosud nenarozené) potomky? Děkuji, Miroslav Staněk

ODPOVĚĎ:
Odmítnete-li dědictví, vstupují do Vašeho dědického nároku Vaše děti (§ 1635 odst. 2 o. z.). Vaše děti mohou rovněž dědictví odmítnout a opět do jejich nároku vstoupí jejich děti. Je-li některý z potomků nezletilý, odmítají za něj dědictví jeho zákonní zástupci (jeho rodiče), avšak tento úkon musí schválit opatrovnický soud, který posuzuje, zda je odmítnutí dědictví v zájmu nezletilého.
Po zůstaviteli mohou dědit pouze dědicové, kteří byli v době úmrtí alespoň počati a narodili-li se živí. Dědictví tedy nepřechází na nezletilé potomky, kteří ještě nebyli v době úmrtí zůstavitele počati.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutí neopomenutelného dědice v dědickém řízení - jak na to
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zesnulé, která má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zesnulé, která má potomky

2015 jsem darovala dceři darovací smlouvou byt (OV), dcera je svobodná matka a má čtyřletou dceru. V bytě bydlíme všechny tři, můžeme nějak ošetřit, kdyby se s dcerou něco stalo, aby byt zůstal opět mě? (předpokládám, že by dědila vnučka, kterou by si vzal její otec k sobě, tudíž by teoreticky byt "zůstal" i jemu). děkuji za odpověď. Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě může dcera sepsat závěť, ve které předním dědicem tohoto bytu určí Vás a následným dědicem (svěřenským nástupcem) tohoto bytu určí po Vaší smrti svou dceru. Nebude-li vnučka po smrti své matky ani své babičky dosud zletilá, nabude tento byt jako nezletilá a její zákonný zástupce (její otec) bude provádět pouze běžnou správu jejího jmění. K jakémukoliv jednání ohledně bytu (prodej, darování, atd.) by tak jako tak potřeboval souhlasu opatrovnického soudu, který vždy dbá o zájmy nezletilého.
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Musí mít poškozený právníka v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Musí mít poškozený advokáta v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Právní zastoupení poškozeného v trestním řízení - musí mít právníka, advokáta?
- Trestní soud - osvobození od soudních poplatků
- Přidělení advokáta ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení advokáta zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu

Hodlám podat žalobu pro ublížení na zdraví a zásah do svých osobnostních práv, nicméně nejsem v ideální finanční situaci, momentálně mi končí rodičovská dovolená RD, práci zatím nemám. Chtěla jsem se zeptat, jaké mám možnosti. Musím mít právníka? Mám nárok na jeho přidělení a na osvobození od soudních poplatků? A jak o to mám případně požádat? A pokud bych spor prohrála, musím i v při nedostatku finančních prostředků hradit náklady apod. ? Pomůže mi nějaká organizace?
Od dotyčného jednání brzy uplynou tři roky, musím podat žalobu co nejdřív, prosím proto o co nejrychlejší odpověď, bude-li to jen trochu možné. Moc vám děkuji, s pozdravem Soukalová

ODPOVĚĎ:
Povinné právní zastoupení zde není, nicméně v oblasti takovýchto žalob je více než žádoucí.
Zákon stanovuje, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Dle § 30 občanského soudního řádu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Existují různé organizace či společnosti, které poskytují v rozličné míře právní poradenství zdarma (pro bono). Bezplatné právní zastoupení advokátem v soudním řízení ovšem můžete dohodnout pouze s advokátem, tedy je třeba se obrátit přímo na konkrétní osoby.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyřízení dědictví na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty jsou potřeba?
- Dědění na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty potřebuji?

Obracím se na Vás s prosbou, týkající se dědictví nemovitosti po otci na Slovensku, kam se máme obrátit, jak máme postupovat, a jakou dokumentaci potřebujeme k vyřizování. Od smrti otce uplynuly již 3 roky, nebude i toto problém? Dědictví v Česku již proběhlo. Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, v jehož obvodu se nachází nemovitost patřící Vašemu otci. Zde podejte podnět k zahájení řízení (formuláře by měli mít na soudě k dispozici). Tento soud zahájí dědické řízení a pověří konkrétního notáře k projednání dědictví. Budete potřebovat výpis z katastru nemovitostí, ze kterého bude patrno, že je Váš otec vlastníkem těchto nemovitostí, dále jeho úmrtní list, také rozhodnutí o dědictví z ČR. Vlastnické právo se nepromlčuje, tudíž tři roky v tomto případě problémem nejsou. Více informací naleznete zde:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku - vrácení peněz za cestu, nevrácení peněz za ubytování, je to v pořádku?

V létě jsem měla jet s Čedokem do Itálie. Ve smluvních podmínkách měli uvedeno, že nám dají vědět přesný čas odjezdu z města vzdáleného 200 km nejpozději 2-3 dny předem. Po neustálých telefonických naléháních cestovní agentury, která dovolenou zprostředkovávala, poslal Čedok čas odjezdu až 19 hodin před ním. Byla jsem z celé situace a z toho napětí na tom psychicky i fyzicky špatně, a tak jsem dovolenou zrušila a reklamovala. Čedok mi vrátil peníze za cestu, ne za ubytování. Neomluvil se za svou chybu. Prosím o váš názor, jak mám dále postupovat. Děkuji. Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle § 2533 občanského zákoníku platí, že zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy. Odstoupí-li zákazník od smlouvy proto, že pořadatel porušil svou povinnost, nemá zákazník samozřejmě povinnost platit pořadateli odstupné (§ 2536/2 občanského zákoníku).

Účinky odstoupení od smlouvy jsou v obecné rovině zakotveny v § 2004 a § 2005 občanského zákoníku, dle kterých platí, že:
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku;
- odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran;
- odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy.

Pokud jste tedy odstoupila od smlouvy o zájezdu (a to pro porušení smluvní povinnosti cestovní kanceláře), byla cestovní kancelář povinna Vám vrátit veškeré od Vás přijaté platby. Kromě vrácení Vámi poskytnutých plateb Vám svědčí i právo na odčinění újmy za narušení dovolené. Konkrétně dle § 2543 občanského zákoníku platí, že:
- při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen;
- odstoupí-li zákazník od smlouvy nebo uplatní-li právo z vady zájezdu, není tím dotčeno jeho právo na náhrady dle předchozí odrážky.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se písemně na cestovní kancelář s požadavkem na okamžité vrácení všech Vámi uskutečněných plateb. Pro případ neochoty upozorněte cestovní kancelář na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte cestovní kanceláři prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou). Nevrátí-li Vám cestovní kancelář všechny Vámi poskytnuté platby (a to v přiměřené lhůtě, kterou cestovní kanceláři ve výzvě určíte), nezbude Vám, než se s žalobou obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úplné vydědění dětí z prvního manželství - postup, informace
- Jak to udělat aby dědilo jen dítě z druhého manželství?
- Jak to udělat aby dědily jen děti z druhého manželství?

Jsem vdaná, můj manžel má 2 syny s první ženou, já mám 1 dceru s prvním mužem a spolu máme jednoho syna. Pouze náš společný syn je nezletilý, ostatní tři děti jsou dospělé a nežijí s námi. Máme dům, který je napsaný na manžela a finanční hotovost v bance na manželovo účtě a další majetek, který jsme společně získal. Nemáme žádné dluhy ani hypotéky. V případě, že by se manželovi něco stalo, tak nechceme, aby dědili jeho synové z 1. manželství a nevíme, jak to udělat. V podstatě bychom chtěli, aby pokud se stane něco jemu, aby bylo všechno moje a pokud by se stalo něco mě, tak všechno zůstalo manželovi. Aby děti nedostaly nic po celou dobu, kterou tu jeden z nás bude. V případě, že bychom zemřeli oba současně, aby vše dostala moje dcera a náš společný syn a to za podmínky, že se o něho postará a dovede ho řádně do dospělosti. V případě, že by oba byli již dospělí, pak aby dostali majetek rovným dílem. Jak prosím vás měla vypadat závěť a jak vyjmout jeho syny, kteří se s námi nestýkají, a jestli hotovost uložená v trezoru v bance také podléhá dědictví? Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Jak by měla vypadat závěť:
V první řadě je nutné si uvědomit, že děti jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že děti zůstavitele musí (s určitými výjimkami, které rozvádím níže) dědit vždy (nemohou být v dědickém řízení pominuty). Dále platí, že nedědí-li nepominutelný dědic, stává se nepominutelným dědicem jeho potomek (tedy vnuci, pravnuci atd. zůstavitele).
Dle § 1642 občanského zákoníku náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl. Velikost povinného dílu závisí na tom, zda je nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele dosud nezletilý či již zletilý (§ 1643/2 občanského zákoníku) :
- je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu,
- je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Zákonný dědický podíl nepominutelných dědiců je určen v § 1635/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zůstavitelovy děti a jeho manžel dědí každý stejným dílem.

Zemře-li Váš manžel dříve než Vy, bude činit povinný díl jeho dětí (jako nepominutelných dědiců) :
- 1/16 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/4) v případě každého jeho zletilého syna,
- 3/16 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/4) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku smrti Vašeho manžela dosud nezletilý).

Zemřete-li dříve než Váš manžel, bude činit povinný díl Vašich dětí:
- 1/12 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/3) v případě Vaší dcery,
- 3/12 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/3) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku Vaší smrti dosud nezletilý).

Dále je nezbytné pamatovat na to, že dle § 1492 občanského zákoníku nelze pořízením pro případ smrti (např. závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění (ke zřeknutí se práva na povinný díl a k vydědění více níže). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.

Nechce-li Váš manžel, aby po něm jeho zletilí synové dědili (přestože jsou nepominutelnými dědici), je zapotřebí, aby:
- se tito synové zřekli svého dědického práva, nebo aby
- Váš manžel tyto své syny vydědil.

Dle § 1484/1 občanského zákoníku se lze dědického práva (tedy i práva nepominutelného dědice na povinný díl) předem zříci smlouvou se zůstavitelem. Není-li jinak ujednáno, působí toto zřeknutí i vůči potomkům (tedy proti potomkům synů Vašeho manžela). Pro platné zřeknutí se dědického práva je tedy zapotřebí, aby zletilí synové Vašeho manžela uzavřeli s Vaším manželem smlouvu o zřeknutí se jejich dědického práva. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (je tedy zapotřebí jí uzavřít před notářem). Smlouva o zřeknutí se dědického práva může být uzavřena jako bezúplatná i úplatná (Váš manžel může tedy svým synům poskytnout za zřeknutí se jejich dědického práva nějaké protiplnění).

Dle § 1646/1 občanského zákoníku platí, že nepominutelného dědice lze vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl, anebo jej lze tímto způsobem v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice pouze ze zákonných důvodů. Vydědit tak lze pouze nepominutelného dědice, který:
a/ neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
b/ neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c/ byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
d/ vede trvale nezřízený život, nebo
e/ který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (v tomto případě však lze nepominutelného dědice vydědit jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví zůstavitel dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům).

Nepominutelného dědice je možné vydědit jak v závěti, tak samostatnou listinou. Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť (§ 1649/1 občanského zákoníku).
Vašemu manželovi lze v každém případě doporučit, aby důvod vydědění (který musí naplňovat znaky některého ze shora uvedených zákonných důvodů) vždy uvedl. Dle § 1648 občanského zákoníku totiž platí, že nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění (což však obnáší další dokazování s poněkud nejistým výsledkem).
Okamžikem Vaší smrti či smrti Vašeho manžela přechází vlastnické právo k pozůstalosti na dědice, přičemž konkrétní rozdělení pozůstalosti bude vyřešeno v rámci dědického řízení. V každém případě platí, že nezřekne-li se nepominutelný dědic svého dědického práva či není-li vyděděn, musí dědit vždy. Vámi nastíněná koncepce dědění až po smrti Vaší i smrti Vašeho manžela proto není realizovatelná, neboť nepominutelným dědicům musí připadnout vždy alespoň povinný díl.
Máte-li Vy či Váš manžel v úmyslu ošetřit budoucí přechod vlastnického práva na dědice tak, aby co nejvíce odpovídal Vašim představám (včetně případného vydědění synů Vašeho manžela), doporučuji Vám navštívit notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
se kterým můžete všechny zákonem přípustné varianty konzultovat, popř. s jeho pomocí sepsat závěť (kterou notář může pro budoucí dědické řízení rovněž uschovat) či prohlášení o vydědění. Obdobné služby Vám pak může poskytnout také advokát (s výjimkou uložení závěti) :
www.advokatikomora.cz

2/ Finanční prostředky v bance:
Dle § 1475/2 občanského zákoníku platí, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele (tedy veškerý jeho majetek a dluhy), kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu.
Do pozůstalosti proto spadají i finanční prostředky na bankovním účtu a finanční hotovost uložená v bankovním trezoru.
__

FINANCE-DANĚ
- Prekluze na daňové penále 2017
- Promlčení neuhrazené daně 2017 - (prekluze na daňové penále)

2017 u mě dle nového daňového zákona z r. 2011 dojde k tzv. prekluzi na daňové penále. Bylo mi vyměřeno r. 2010.
Vím, že při prekluzi vymáhat daň, resp. i daňové penále, toto právo zanikne a není tudíž zapotřebí se jakkoli dovolávat jeho promlčení (k zániku tohoto práva finanční úřad přihlíží z úřední povinnosti). Znamená to, že si mohu v klidu otevřít účet, koupit na sebe auto apod? Rád bych totiž měl v ruce nějaký papír, potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo. Také mám dodávkové auto zastavené FÚ, ale mám ho ponechané z výkonu činnosti. I toto auto bych rád zástavního práva zbavil. Jakým způsobem toho prosím mohu docílit? Mám obavy, že když si např. otevřu účet, FÚ po něm okamžitě skočí a bude se mi těžko dovolávat práva. Proto bych rád měl nějaké potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo a já mohu opět v klidu podnikat. Děkuji Julius

ODPOVĚĎ:
potvrzení, v němž by byla konstatována prekluze daňového penále, Vám finančním úřadem vydáno nebude. Finanční úřad však můžete požádat o vydání výpisu, resp. potvrzení, jehož obsah bude obdobný. V tomto ohledu poukazuji na tato dvě ustanovení:
- § 67/3 daňového řádu, dle něhož pořídí správce daně (finanční úřad) na žádost daňového subjektu (Vás) z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu;
- § 151 daňového řádu, dle něhož správce daně na žádost daňového subjektu vystaví z údajů evidence daní potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu; z potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být patrný původní den splatnosti, popřípadě náhradní den splatnosti, jednotlivých daní.

Finanční úřad tedy můžete požádat a/ o poskytnutí výpisu z osobního daňového účtu, resp. o potvrzení některé skutečnosti obsažené na osobním daňovém účtu (ve smyslu první odrážky výše), nebo b/ o potvrzení o stavu osobního daňového účtu (ve smyslu druhé odrážky výše).
V případě žádosti dle první odrážky výše je možné žádat finanční úřad o potvrzení Vámi zvolených údajů, např. je tedy možné žádat finanční úřad o vydání výpisu z evidence vymahatelných nedoplatků
na daňovém penále z Vašeho osobního daňového účtu, resp. žádat o potvrzení skutečnosti, že finanční úřad neeviduje na Vašem osobním daňovém účtu žádný vymahatelný nedoplatek na daňovém penále.

V případě žádosti dle druhé odrážky výše Vám bude finančním úřadem vydán formální doklad, kterým lze před jiným orgánem veřejné moci či jiným subjektem prokázat ne/existenci případných daňových nedoplatků. Výhodou tohoto potvrzení je skutečnost, že má vlastnosti, které přísluší veřejné listině, tzn. že údaje zde uvedené se považují za pravdivé, není-li prokázán opak. Toto potvrzení musí obsahovat zejména tyto náležitosti:
a/ aktuální údaje z daného osobního daňového účtu,
b/ označení správce daně, který potvrzení vydal,
c/ číslo jednací,
d/ označení daňového subjektu, k jehož osobnímu daňovému účtu se potvrzení váže,
e/ poučení o možnosti podat námitku,
f/ podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení spolu s otiskem úředního razítka,
g/ datum vydání potvrzení.

Po prekluzi práva na vymáhání nedoplatku na daňovém penále proto můžete navštívit finanční úřad a požádat zde o vydání příslušného potvrzení (bude-li Vaše žádost směřovat pouze k nedoplatku na daňovém penále, je vhodnější požádat o potvrzení dle první odrážky výše) (tedy dle § 67/3 daňového řádu).
__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod nemovitosti po převedení úvěru na jednoho z manželů
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod bytu, domu po převedení úvěru na jednoho z manželů

S manželem se rozvádíme. Dohodli jsme se, že mě vyváže ze společného úvěru - ten převede na se a já na něj převedu náš rodinný domek. Můžete mi poradit, co je při převodu nemovitosti všechno potřeba a jak správně postupovat? Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
Prvně budete potřebovat smlouvu o převodu nemovitosti. Může se jednat o kupní smlouvu nebo darovací smlouvu. Ve Vašem případě to bude patrně smlouva kupní, neboť nemovitost nebudete převádět bezúplatně. Doporučuji ve smlouvě zakotvit, že převod proběhne až poté, co dojde k vyvázání Vaší osoby z úvěru. Toto si pohlídejte, aby následně nedošlo k situaci, kdy nemovitost již bude převedená a Vy budete stále nucená platit úvěr. Při formulaci smlouvy bych Vám doporučila odbornou právní pomoc. Následně se s kupní smlouvou vydejte na katastr nemovitostí, kde na stanoveném formuláři (ke stažení na KN) podejte návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Počítejte s tím, že bude nutné uhradit správní poplatek (1.000 Kč). Jakmile proběhne zápis v KN, pozbyla jste svého vlastnického práva.
__

OBČAN-DLUHY
- Půjčka peněz bez úroku - jaký typ smlouvy použít?

Pokud chci půjčit bezúročně peníze kamarádovi jakou smlouvu sespsat? Smlouvu o bezúročné půjčce? Děkuji, Simon

ODPOVĚĎ:
Je úplně jedno, jak smlouvu pojmenujete, důležitý je její obsah. Při bezúročné půjčce si především vymezte kdo, komu a kolik půjčuje. Dohodněte se pravidla, do kdy a jak (zda ve splátkách) má být částka vrácena. Je dobré myslet i na případ, kdy by částka v uvedený termín vrácena nebyla, dohodnout si případně smluvní pokutu nebo jiné řešení situace. Nezapomeňte také na datum a podpisy.
__

RODINA-ADOPCE
- Zamítnutí žádosti stát se osvojitelem
- Odvolání proti odmínutí žádosti o jmenování osvojitelem
- Jak se bránit proti posudku psychologa u žádosti stát se osvojitelem?
- Napadení posudku psychologa budoucím osvojitelem

Podávala jsem si žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, nyní jsem ve fázi před vydáním rozhodnutí, již nyní ale po šetřeních, psychologickém posouzení a nahlédnutí do zprávy vím, že dle názoru paní psycholožky nebudu schopná naplnit specifické potřeby opuštěného a deprivovaného dítěte, tedy, že rozhodnutí, na které čekám, bude zamítavé. Nesouhlasím s vyjádřením psycholožky, s tím, co o mně uvádí a chci se odvolat. Potřebovala bych vědět, jak správně odvolání napsat, co tam uvést, nevynechat apod. Zatím mám protokol o úředním jednání na KÚ, kde mě taktéž seznámili s výše uvedenými skutečnostmi, které jsou i ve zprávě od psycholožky, a se kterými nesouhlasím. Na tomto jednání jsem uvedla, že se nebudu nyní vyjadřovat a že se vyjádřím v odvolání. Rozhodnutí ještě nemám v ruce, vím, že s odvoláním musím počkat, až mi přijde, jen ho chci napsat správně, ve správné formě atd. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Obecně nelze říci, co by mělo odvolání obsahovat. Vždy by mělo reagovat na argumenty zde uvedené a tyto vyvrátit. Ve Vašem případě půjde zejména o to prokázat, že dané podmínky splňujete a že správní orgán pochybil. Bez znalosti konkrétního rozhodnutí však nelze poradit konkrétněji. Může se v řízení nacházet např. vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Na všechny tyto okolnosti je třeba poukázat.
__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešná pojistná smlouva, zneužití osobních údajů

4.5.2015 přišlo kolegyni SMS - oznamení o neuhrazené platbě za pojistění majetku u pojišťovny Allianz. Problém je, že nikdy žádnou smlouvu s pojišťovnou neuzavřela ona osobně. V kopii smlouvy, kterou si nechala poslat je uvedeno, že pojistění trvá od dubna 2014, dále její jméno, příjmení, telefon, rodné číslo a podpis, který se téměř shoduje s jejím vlastním. Jediné co ve smlouvě nesedí je adresa. Pojišťovna Allianz nám sdělila telefonní číslo na paní, která smlouvu vyhotovila. Tato paní již cca 9 měsíců pro poj. nepracuje a nebyla schopná říct jak k něčemu takovému došlo. Obchod. zástupce pro danou oblast se přijel osobně za nedorozumění omluvit + čeká omluvný dopis.
Problém je, že pojišťovna není schopná sdělit kde údaje o své "klientce" získala. Tím pádem kolegyně má strach, pokud někdo tyto údaje má, aby je nezneužil ve větším měřítku než je cca 800, - za roční pojistné na této fiktivní smlouvě.
Dotazem tedy je jak se nyní zachovat k pojišťovně a jak dále řešit tuto situaci. Děkuji, Stanislava

ODPOVĚĎ:
Pojišťovnu můžete žalovat na ochranu osobnosti a požadovat po ní náhradu škody, ať už reálné, která Vám vznikla v souvislosti s nápravou závadného stavu (telefonáty na pojišťovnu, příp. poštovné) tak škodu nemajetkovou, která představuje finanční vyčíslení možného stresu a nejistoty. Soudní řešení má tu nevýhodu, že jako žalobkyně musíte prokazovat a v případě, že tak neučiníte dostatečně, vystavujete se riziku platby nákladů řízení. Druhá varianta, která je bezplatná, ale již Vám „nepřinese“ žádné odškodnění, je obrátit se podnětem na prošetření celé věci na úřad pro ochranu osobních údajů. Ten by měl věc prošetřit a případná pochybení pojišťovny potrestat.
__

OBČAN-DLUHY
- Vyplacení insolvence - informace
- Předčasné splacení insolvence
- Je možné předčasně vyplatit insolvenci?
- Předčasné vyplacení, zaplacení oddlužení, insolvence - informace

Chtěla bych se zeptat zda je možné vyplatit insolvenci? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Je škoda, že z Vašeho dotazu nejsou patrné jakékoliv detaily. Hlavně není jasné, zda jste v insolvenci Vy sama, či byste chtěla "vyplatit insolvenci" za někoho jiného. Obecně vzato to pochopitelně možné je. Vždy je ale nutné uhradit 100% přihlášených pohledávek věřitelů, aby mohla být insolvence tzv. "vyplacena". Pokud má například dlužník povoleno oddlužení, je možné mu poskytnout dar, ze kterého bude uhrazeno 100% přihlášených pohledávek, a insolvenční řízení tak bude ukončeno.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Člen rodiny byl označen v dědickém řízení jako nevlastní člen - jak se bránit?
- Dědictví - notář označil člena rodiny jako nevlastního a ignoruje rodné listy, co dělat?

zemřel strýc (nebyl ženatý, neměl děti) - březen 2016, pouze měl sestru (ta měla 4 děti), a měl bratra, který již zemřel dříve (3 děti).
Nyní se vyřizuje dědictví. Jeho sestra nebyla oslovena z důvodu, že není jeho sestra, max. že je nevlastní.
Kde se mohla stát chyba? Na koho se máme obrátit, aby byla brána jako jeho sestra, když opravdu je jeho sestrou (dle rodných listů, atd.)
Když před 10 lety (rok 2006) zemřela babička s dědou, tak jejich dcera byla normálně oslovena ohledně dědictví. Nikde nebyla nevlastní. Proč je teď uváděna jako nevlastní? Co s tím můžeme dělat? Děkuji za odpověď, Věra

ODPOVĚĎ:
Zeptejte se na okresním soudě v obvodu posledního bydliště Vašeho strýce, který notář byl pověřen projednáním dědictví po Vašem strýci. Tohoto notáře oslovte a předložte mu rodný list sestry Vašeho strýce. Notář dohledává sourozence zůstavitele výstupem z informačního systému evidence obyvatel. Udělá si výpis nejdříve na rodiče zůstavitele a poté na děti těchto rodičů, aby dohledal sourozence zůstavitele. Pokud jsou však rodiče zůstavitele narozeni kolem roku 1920 a dříve, není zpravidla možné osoby v evidenci dohledat. Je možné, že notář sestru Vašeho strýce nedohledal z výše uvedeného důvodu, a proto ji neoslovil.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odmítnutí smlouvy o věcném břemeni firmy Itself, s. r. o. - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o služebnosti (firmy Itself, s. r. o.) - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o zřízení služebnosti na vedení optického kabelu - může majitel pozemku smlouvu odmítnout? (firma Itself, s. r. o.)
- Věcné břemen na optický kabel
- Služebnost na optický kabel
- Věcné břemen na technické zařízení
- Služebnost na technické zařízení

Od společnosti itself s. r. o. jsme dostali návrh Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Na pozemku by měly být vedeny optické kabelové rozvody. Smlouva je dle ustanovení § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích.
Musím tuto smlouvu uzavřít? Vůbec se mi nelíbí, že bych na svém pozemku musela mít věcné břemeno na společnost, která za pár let nemusí fungovat. Na dotčeném pozemku (předzahrádka RD) máme již vzrostlé stromy, a dle § 102 odst. zákona o elektronických komunikací nemohu bez povolení provádět úpravy na svém pozemku. Pokud s předmětnou smlouvu nebudu souhlasit a nepodepíši její návrh může dojít k vyvlastnění této části pozemku. Děkuji za odpověď. Hana

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o elektronických komunikacích mohou podnikat v elektronických komunikacích fyzické i právnické osoby, které splnily podmínky dle uvedeného zákona a vzniklo jim tak oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích. Tyto osoby jsou zapsány do evidence podnikatelů v elektronických komunikacích podle všeobecného oprávnění.

Takový podnikatel je pak oprávněn při splnění stanovených podmínek:
• zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm:
o nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.
• zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní:
o vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.

Pro zajištění výkonu výše uvedených činností uzavře Podnikatel s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh Podnikatele je možno s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění v případě vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (viz výše) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k úpravě vzájemných vztahů, nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám, je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, rozhodne o návrhu Podnikatele na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zákona č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Podnikatel může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v předchozích odstavcích nezbytné.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídla daná společnost (situace však může být samozřejmě i opačná).
V daném případě skutečně pokud navrhovanou smlouvu nepodepíšete ani se nedohodnete na jiné smlouvě, může společnost přistoupit k zahájení vyvlastňovacího řízení či se může rozhodnout využít pro realizaci svého záměru jiný pozemek.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Změna věcného břemene septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby
- Změna služebnosti septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby

Změna věcného břemene (služebnosti). Máme břemeno na septik (náš na sousedním pozemku) a místo toho byla zřízena nová kanalizační přípojka. Majitel nechce změnu v katastru nemovitostí povolit. Kanalizační přípojku ale povolil a máme ji již hotovou). Je nějaká možnost převodu původního břemene? Bohužel nás teď nutí ke zrušení septiku a tím pádem zrušení pův věc. bremene
Je tedy možné udělat změnu když nám majitel nedal souhlas. Máme služebnost na septik a ten se v krátké době zruší (úřadem pro životní prostředí) majitel pozemku okamžitě pošle požadavek na zrušení služebnosti. Co s tím můžeme udělat. nová přípojka je již hotová, skolaudovaná a majitelem povolená. Děkuji, Zdeněk


ODPOVĚĎ:
Pro předejití případných komplikací jste měla se sousedem uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, ve které by bylo právo zřízení, užívání, oprav a nezbytné údržby kanalizační přípojky upraveno.
Kanalizační přípojka je považována dle ust. § 3 odst. 2 zákona 271/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, za samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Tedy vlastníkem kanalizační přípojky jste Vy, neboť dle výše uvedeného nedošlo ke splynutí pozemku se stavbou.
Dle §103 odst. 1 písm. b) bod 8 stavebního zákona nevyžadují vodovodní a kanalizační přípojky v délce do 50 m stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Postačuje jen územní souhlas dle § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vydaný stavebním úřadem na základě oznámení stavebnímu úřadu o záměru stavby.
Z Vašeho sdělení předpokládám, že jste se sousedem museli uzavřít smlouvu o právu provést stavbu kanalizační přípojky nebo Vám musel dát souhlas, s tím, že na jeho pozemek bude dotčen stavbou přípojky. V opačném případě by Vám příslušný stavební úřad neměl vydat území souhlas.
Máte-li zkolaudovanou a majitelem povolenou přípojku, nelze hovořit o přípojce jako o černé stavbě na cizím pozemku, kdy by vlastník pozemku mohl požadovat její odstranění. Tedy Vám ji musí strpět na základě povolení stavby.
Pokud byste měli zájem na zřízení služebnosti inženýrské sítě pro kanalizační přípojku, zkuste sousedovi nabídnout za zřízení služebnosti náhradu, na kterou má ze zákona nárok.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí s věcným břemenem - jak postupovat?
- Služebnost na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí se zřízením služebnosti - jak postupovat?

K rodinnému domu používáme jedinou příjezdovou cestu již přes 50 let bez věcného břemene, služebnosti. VB bylo sepsáno proforma při koupi pozemku přes jiný pozemek. Toto VB se nikdy nevyužívalo. Příjezdovou cestu používají ještě další majitelé nemovitostí (bez věcného břemene). Nyní 1 majitel zjistili, že katastr nezapsal před 35 lety VB a zapíše je dodatečně. Pokud se s majiteli jediné cesty nedohodneme na VB, jak máme možnosti a šance. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Co se týče věcného břemene neboli nově služebnosti cesty a stezky přes jiný pozemek, které nebylo nikdy využito, lze považovat toto oprávnění za promlčené. Podle starého i nového občanského zákoníku platilo a platí, že pokud osoba oprávněna z věcného břemene (služebnosti) nevykonává po dobu 10 let své právo, tak dochází k jejímu promlčení. Tedy k promlčení dochází ve chvíli, kdy osoba, která je z věcného břemene oprávněna, ho 10 let nevyužívá. Takové promlčení však musí oprávněný nebo povinný z věcného břemene namítnout. Žádný soudní ani správní orgán tyto skutečnosti nezjišťuje sám ze své iniciativy.
Není-li služebnost (věcné břemeno) ohledně věci zapsané ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) zapsána do tohoto seznamu, tzn. , není podán návrh na vklad služebnosti do KN, tak služebnost bez provedení zápisu do katastru nemovitosti vůbec nevznikla.
Na druhé straně pokud vlastník cesty 10 let nepřetržitě trpěl průchod a průjezd po jeho cestě, lze se domáhat vydržení práva cesty a stezky jako služebnosti.
Zde bude záležet na vlastníkovi jediné cesty, zda uzná, že došlo k vydržení služebnosti cesty a stezky a na základě dohody dojde k zápisu této služebnosti do katastru nemovitosti. Pokud vlastník příjezdové cesty odmítne a neudělí svůj souhlas se zápisem služebnosti do KN, můžete svůj nárok společně s ostatními vlastníky, kteří používali příjezdovou cestu uplatnit u soudu.

Další možností, pokud lze ve Vašem případě hovořit o příjezdové cestě jako veřejně přístupné účelové komunikaci, je obrátit se na obecný úřad, resp. jeho silniční správní úřad. Ze zákona o pozemních komunikacích (ust. § 2 a ust. § 7 tohoto zákona) a dosavadních soudních rozhodnutí lze dovodit čtyři znaky, při jejichž naplnění se jedná o veřejnou účelovou komunikaci:
• patrnost stálé cesty v terénu,
• cesta slouží jako přístup či příjezd k jednotlivým nemovitostem nebo k obhospodařování zemědělských či lesních pozemků,
• vlastník pozemku projevil souhlas s veřejným užíváním cesty (písemně, ústně, či dokonce pouze mlčky udělený souhlas zavazuje i pozdější vlastníky cesty) ; případně jde o cestu veřejně užívanou od nepaměti,
• cesta je nezbytná pro napojení nebo obsluhu nemovitostí, k nimž vede (tzv. nutná komunikační potřeba).
Účelová komunikace vzniká naplněním těchto znaků, nevydává se žádné správní rozhodnutí. Existenci, či neexistenci účelové komunikace nijak neovlivňuje stav zapsaný v katastru nemovitostí, vždy se vychází z faktické situace.
Vyvstane-li spor o existenci účelové komunikace, který ještě nepřerostl v její faktické ničení či přehrazení (tedy ve svévoli vlastníka), může se vlastník cesty nebo její uživatelé (majitelé napojených nemovitostí) obrátit na obecní úřad se žádostí o vydání rozhodnutí. Obecní úřad rozhodne podle § 142 správního řádu, zda jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, či nikoliv (vydá tzv. deklaratorní rozhodnutí).
Za účelovou komunikaci se dle ust. § 7 zákona o pozemních komunikacích považuje pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci platí právo obecného užívání. Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona. Tedy v takovém případě není ani třeba k uvedené účelové komunikaci zřizovat služebnost stezky a cesty. Toto oprávnění svědčí každému uživateli jakékoli veřejné cesty, tedy i veřejně přístupné účelové komunikace, byť se taková komunikace, pokud je z hlediska občanského práva samostatnou věcí, nebo pozemek, k němuž v opačném případě náleží, nachází v soukromém vlastnictví.
Jednalo-li by se ve Vašem případě o příjezdovou cestu jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebylo by zřízení služebnosti stezky a cesty nutné, neboť jste oprávněna stejně jako ostatní sousedé užívat tuto účelovou komunikaci bezplatně přímo ze zákona.
__

 

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narození dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
- Občanství dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
- Trvalý pobyt dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
RODINA-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zdravotní pojištění dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR

Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2016, nepretržite (od 01/2005). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2009-2016 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce městského bytu dělá hluk a ruší majitele okolních bytů - jak se bránit?

Město pronajímá byt v našem domě, já mám byt odkoupený do osobního vlastnictví. Podnájemníci města mě obtěžují nadměrným hlukem. V době nočního klidu to není časté, hlavně navečer mezi 20-22:30. Dost mi to stěžuje život. Mohu se nějak bránit?
Děkuji, Terezie
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě můžete zkusit informovat Městskou policii ihned v 22:00, když začně noční klid a klid v domě není, je šance, že se uklidní. Jesltiže je však hluk před 22:00, je situace velmi ztížena, neboť by hluk musel dosahovat intenzity, která přesahuje hygienické limity pro hluk. V takovém případě by stížnost měla být směrována na krajskou hygienickou stanici, která by ve Vašem bytě provedla místní šetření. Jesliže bude hluk nedostatečný, nezbyde než se se sousedy domluvit.
__

OBČAN-DLUHY
- Zaměstnanec v insolvenci a vyplacení odstupného - dostane odstupné zaměstnanec nebo insolvenční správce?
- Odstupné od zaměstnavatele u zaměstnance v insolvenci (oddlužení, osobním bankrotu) - komu odstupné připadne?
- Insolnvece a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Oddlužení a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Osobní bankrot a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?

Tchyně dostala výpověď k 01/2017 z práce, jelikož se jedná o hromadné propouštění dává se odstupné. Tchýni zaměstnavatel oznámil že jí odstupné nedá jelikož má tchýně insolvenci. Ke ztrhávání peněz ze mzdy nedocházelo jelikož obě pohledávky se splácí! Má na toto zaměstnavatel právo a jak můžeme postupovat? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku se mi bohužel velmi špatně odpovídá, neboť nemám dostatek informací. Insolvence Vaší tchýně může ¨být řešena buď oddlužením, nebo konkursem. V obou případech patří tzv. zabavitelná část mzdy do majetkové podstaty (v případě oddlužení splátkovým kalendářem se z ní hradí měsíčně splátky věřitelům, v případě konkursu se finanční prostředky shromažďují na účtu majetkové podstaty). Každopádně (ať už se jedná o kteroukoliv variantu) náleží tzv. nezabavitelná část mzdy Vaší tchýni a zaměstnavatel je povinen tuto část mzdy Vaší tchýni vyplatit. Zabavitelná i nezabavitelná část se vypočítávají i z odstupného, tzn. část odstupného náleží do insolvence, část mzdy Vaší tchýni. Doporučuji obrátit se s dotazem na insolvenčního správce Vaší tchýně, který by měl veškeré bližší informace Vaší tchýni poskytnout.

_

FINANCE-DANĚ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - daně
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - sociální a zdravotní pojištění

Jsem ročník 1957 a od 1.1.tohoto roku mám práci od italské cestovní kanceláře uzavřenou písemně s názvem "Pověření funkce" - budu vykonávat potřebné výkony spojené s organizací programu pro studentské italské skupiny v Česku. Za to mi budou pravidelně měsíčně z Itálie posílat nezdaněnou stále stejnou částku 15.000 Kč na můj účet. Jde mi o to, kde mám nahlásit začátek práce a jaké formuláře vyplnit, jak se bude danit má výplata A vůbec, co všechno musím. Doposud jsem byla v domácnosti - a platila pouze nemocenskou. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Budete si muset zřídit živnostenský list, přihlásit se jako OSVČ na České správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Měsíčně budete platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Dále se z důvodu poskytování služeb osobě povinné k dani v jiném členském státě Evropské unie budete muset registrovat na finančním úřadě jako identifikovaná osoba k DPH a měsíčně posílat souhrnné hlášení. Po skončení zdaňovacího období podáte přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpor proti výzvě k vystěhování bytu - potomek zesnulého rodiče v bytě bydlí a město neprovedlo převod nájmu, nájemní smlouvy
- Město neuzavřelo novou nájemní smlouvu s potomkem zesnulého nájemníka - jak postupovat?

Mohli byste mi prosím pomoci s formulací odporu proti rozhodnutí Rady ÚMČ Brno-Židenice o
a) neuzavření nájemní smlouvy
b) výzvě k vystěhování a vyklizení bytu?
Již v 5/2010 jsem splnil podmínku občanského zákonÍKU k převodu nájemní smlouvy po zemřelé mamince. Žádost mi tehdy bytový odbor zamítl. Aniž by provedl šetření v bytovém domě. Od té doby žádám o splnění převodu nájmu. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Při formulaci odporu je vždy nutné vycházet z konkrétních okolností daného případu, které jsou uvedeny v rozhodnutí, proti němuž je odpor podáván – a tyto okolnosti napadat. Je možné napadnout jak právní posouzení věci, tak i skutková zjištění (tvrzený faktický stav).
Obecná úprava odporu je uvedena v ust. § 150 odst. 3 správního řádu, dle kterého se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
Náležitosti odporu: kdo jej podává, proti kterému rozhodnutí, co je navrhováno, vylíčení důvodů, datum a podpis.
Pro informaci o podobě odporu je dostupný vzor odporu na odkaze:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/odpor-proti-prikazu-ceske-obchodni-inspekce-vzor-ke-stazeni-zdarma
__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Vymáhání nevyplaceného bolestného od zaměstnavatele - postup
- Zaměstnavatel nevyplatil bolestné za pracovní úraz - jak se bránit?

Spadla mi v práci 900kilová paleta na palec a jen zázrakem jsem si jen rozdrtila lůžko a vytrhla nehet. S nohou jsem byla hned převezena do nemocnice, doporučen klid a převazy. Do práce jsem bohužel musela chodit i tak dál, jelikož jsem tam na vše byla úplně sama. Nedostala žádné bolestné jen nadávku od zaměstnavatele, že si mám dávat větší pozor. Zaměstnavatel mi neposkytl ani žádné ochranné pomůcky. Nemám žádné následky, krom toho že mám palec znetvořený. Z firmy mě po několika měsících propustili. Je možnost zpětného přiznání bolestného? Jak postupovat? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
V případě pracovního úrazu máte dle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění nárok na:
- bolestného a náhradu za ztížení společenského uplatnění (podle tabulek),
- ztráty výdělku (formou pravidelné výplaty, vychází se z předchozí průměrné mzdy poškozeného),
- nákladů spojených s léčením (např. léky, pomůcky, doprava k lékaři.
Každý z těchto nároků se promlčuje ve dvouleté promlčecí lhůtě, a to ode dne kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud jste úraz zaměstnavateli nahlásila, pak bych Vám doporučila se na něj písemně obrátit s požadavkem na uhrazení výše uvedených náhrad, nejlépe prostřednictvím advokáta.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o ukončení činnosti a nedal výpověď
- Ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem - jde o přechod práv a povinností?
- Přechod práv a povinností původního zaměstnavatele při ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem

Během mé rodičovské dovolené došlo u mého zaměstnavatele k zásadním změnám, kdy jednatelé této společnosti s. r. o. předkládali v prosinci všem svým zaměstnancům dohody o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů se slovy, že na této provozovně ukončují svoji činnost. Všem těmto zaměstnancům zde pracovní poměr skončil ke dni 31.12. a bylo jim vyplaceno odstupné. Od 1.1. následujícího roku se tito zaměstnanci byli zaevidovat na úřad práce. Tato provozovna byla označena nápisem prodejna uzavřena - k pronájmu. Mě o této situaci nikdo neinformoval a ani se mnou nic neprojednal. Vše jsem se dozvěděla až od bývalých kolegyň těsně před svým nástupem do zaměstnání. Dle veřejného rejstříku na této provozovně můj zaměstnavatel ukončil svoji činnost ke dni 31.1.. Od mého původního zaměstnavatele jsem také obdržela zápočtový list, aniž bych s ním rozvázala pracovní poměr. Nový zaměstnavatel zde sepsal s novými zaměstnanci nové pracovní smlouvy s novým dnem nástupu do zaměstnání 2.2. tohoto roku a jinými podmínkami. Jednalo se zde opravdu skutečný přechod práv a povinností? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází v případě, že dochází k převodu činnosti nebo úkolů na jiného zaměstnavatele dle § 338 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). V takovém případě by zaměstnavatel, který svou činnost končí, neměl ukončovat pracovněprávní vztahy se zaměstnanci, ale Ti by měli přejít za stávajících podmínek k novému zaměstnavateli. Ve Vašem případě je otázkou, zda se o přechod jedná, zda zaměstnavatel na konci roku 2014 věděl, že zde v budoucnu bude nový zaměstnavatel, zda tento nový zaměstnavatel skutečně převzal činnosti a úkoly tohoto starého zaměstnavatele, apod.
V každém případě by s Vámi měl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, nikoliv Vám zaslat zápočtový list, a to buď uzavřením dohody nebo dáním výpovědi v tomto případě z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části dle § 52 písm. a) ZP. Pokud je zde dán tento výpovědní důvod, může Vám dát zaměstnavatel výpověď i v době rodičovské dovolené (§ 54 písm. a) ZP). Pokud tak zaměstnavatel neučinil, tak Váš pracovní poměr trvá i nadále a měla byste ho kontaktovat a domluvit s ním ukončení pracovního poměru. Pokud by se jednalo o přechod práv a povinností, musela byste o tom být také informována, obracejte se proto na původního zaměstnavatele.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec odmítnout převod zkráceného pracovního úvazku na plný?
- Změna zkráceného pracovního úvazku na plný - odmítnutí zaměstnancem
- Odmítnutí plného úvazku zaměstnancem který má zkrácený pracovní úvazek

Po MD jsem nastoupila do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek (4 hod. /den). Zaměstnavatel mi nyní po 4 letech chce zkrácený úvazek změnit na plný. Já však mohu pracovat max. 5-6 hod/den z důvodu doprovodu malého syna do školy a ze školy a se změnou pracovní doby na plný úvazek nesouhlasím. V kolektivní smlouvě máme navíc toto ustanovení: "Zaměstnancům pečujícím o dítě do skončení povinné školní docházky nebo o osobu závislou na péči jiné osoby, kteří požádají zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, zaměstnavatel vyhoví, nebrání-li tomu vážné provozní důvody." Mohu se nějak bránit, pokud mi zaměstnavatel pohrozí výpovědí, když nepřijmu změnu pracovního úvazku na plný? Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že týdenní pracovní dobu máte uvedenu v pracovní smlouvě. Poté Vás zaměstnavatel nemůže donutit ke změně, pokud Vy s ní sama nebudete souhlasit. Znění Vaší kolektivní smlouvy vychází ze zákoníku práce, zaměstnavatel má i ze zákona povinnost vyhovět takové žádosti, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, tyto důvody musí zaměstnavatel uvést. Je tedy možné písemně se obrátit na zaměstnavatele a argumentovat kolektivní smlouvou a požadovat uvedení provozních důvodů, které mu brání vyhovět Vaší žádosti. Váš případný nesouhlas není výpovědním důvodem.
__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění z napadení - jak se bránit?
- Poranění studenta učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění studentky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žáka učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žačky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení

Jsem učitel na střední škole. Došlo k situaci kdy jsem zabouchl dveře a moje studentka tam strčila ruku, odešla k lékaři a tam z pomstychtivosti nahlásila, že jsem ji fyzicky napadl. Je evidentní, že se nejednalo o úmysl a zranění vzniklo její vinou nicméně si s tím nevím rady prohlašuje totiž veřejně, že se jedná o napadení. Prosím vás o radu jak mám dále postupovat. K události došlo 3.12.. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
V případě, že se jedná o zcela smyšlené tvrzení, je nutné se bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. (zde záleží na dosahu celé události) by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodl využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.

V oblasti veřejného práva:
V závislosti na intenzitě zásahu do Vaší osobnosti a poškození Vaší pověsti, cti a vážnosti je možné postihnout jednání této studentky také jako přestupek, popř. trestný čin.
Dle ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do 5.000 Kč. Zde je nutné se obrátit na policii.
Dle trestního zákoníku: Ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku upravuje trestný čin pomluvy. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat trestní oznámení.
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Praktický lékař uvedl do že byl pacient při napadení pod vlivem alkoholu - vliv na vyplacení nemocenské
- Napadení pod vlivem alkoholu a vyplacení nemocenské - opilost nelze dokázat
- Lékař napsal do zprávy že byl pacient pod vlivem alkoholu, rozbor krve nebyl udělán - jak se bránit?
- Úraz pod vlivem alkoholu a nemocenská
- Nemocenská a úraz pod vlivem alkoholu
- Zranění pod vlivem alkoholu a nemocenské dávky
- Nemocenské dávky a zranění pod vlivem alkoholu

17.10. jsem byl napaden před restaurací Metuje v Jaroměři. Následně jsem byl sanitkou převezen do nemocnice v Náchodě na ORL ambulanci. Byl jsem týden na nemocenské. Můj obvodní lékař mi do zprávy napsal, že jsem byl pod vlivem alkoholu - což není pravda. Na základě toho mi na sociální oddělení neproplatili nemocenskou. Nikde mi nedělali rozbor krve na alkohol v krvi. Obvodní lékař si asi myslel, že když jsem byl restauraci, že jsem určitě pil alkohol. Pracuji jako voják z povolání, policie tento případ neřešila. Jaké mám nároky na vrácení nemocenské? Jak mám postupovat?

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 68k odst. 1 zákona o vojácích z povolání vojákovi náleží služební plat
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby.

Dle ust. § 68k odst. 4 zákona o vojácích z povolání služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění.
Mezi tyto případy patří situace, kdy si osoba přivodí dočasnou pracovní neschopnost:
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Pokud by byla splněna některá z těchto podmínek, vzniká Vám nárok na služební plat pouze v poloviční výši. Tedy služební plat Vám musí být vždy vyplacen, pokud splňujete základní podmínky (účast na pojištění po stanovenou dobu a uznání dočasně práce neschopným) – v plné výši, za výše uvedených situací ve výši 50%.
Co se týká zápisu o alkoholu v krvi ve zprávě obvodního lékaře.
Dle ust. § 54 odst. 2 zákona o zdravotních službách musí být zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.
Dle ust. § 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), zdravotnická dokumentace obsahuje záznam o rozsahu poskytnutých nebo vyžádaných zdravotních služeb. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. d) Vyhlášky zdravotnická dokumentace obsahuje dále cílený objektivní nález.
Dle ust. § 2 písm. a) Vyhlášky součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jsou výsledky vyšetření ve formě písemných popisů, grafických, audiovizuálních, digitálních nebo jiných obdobných záznamů těchto vyšetření.
Ve Vašem dotazu neuvádíte, co přesně Vám obvodní lékař ohledně alkoholu napsal do zprávy, nicméně ve Vaší zdravotnické dokumentaci by měly být zaznamenány výsledky provedených vyšetření na alkohol (včetně použité metody) v konkrétní výši zjištěného alkoholu v krvi. Pokud tyto informace Vaše zdravotnická dokumentace neobsahuje, můžete podat stížnost dle ust. § 93 zákona o zdravotnických službách. Ve Vašem případě stížnost můžete podat u lékaře, proti kterému stížnost směřuje. Můžete také zaslat stížnost na daného lékaře k České lékařské komoře. Stížnosti přijímá revizní komise České lékařské komory – adresu naleznete zde: http://lkcr.cz/kancelar-praha-231.html#revizni.
__

PRÁCE-NEMOCI Z POVOLÁNÍ
- Vyplácení renty v nezaměstnanosti při nemoci z povolání - informace

Chtěl bych se dotázat, zdali, když budu na úřadě práce pobírat podporu v nezaměstnanosti po dobu 6ti měsíců, tak zdali se mi bude krátit renta z důvodu uznané nemoci z povolání a pokud ano, jestli se mi po ukončení podpory v nezaměstnanosti vrátí zpět na původní částku, kterou jsem pobíral do doby, než mi byla vyplácena podpora, tedy v průměru mého výdělku v zaměstnání, kde mi byla přiznaná nemoc z povolání. Dále bych se chtěl zeptat, jak je to v případě, že si najdu nové zaměstnání. Vím, že mi renta bude dorovnávat plat do průměru mojí mzdy, pokud bude výdělek nižší než mi byla přiznaná nemoc z povolání, ale jak to bude s rentou pokud v novém zaměstnání ukončím z nějakého důvodu pracovní poměr a budu zpět vedený jako uchazeč na ÚP? Bude mi zpět náležet renta v plné výši, nebo už zůstane trvale zkrácená, jelikož jsem schopný si i přez omezení, které mám si najít zaměstnání? Omlouvám se za svojí neznalost, ale takto jsem to zaslechl a zaměstnavatel, ani pojišťovna nejsou moc sdílný mi danou situaci pořádně vysvětli. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Úpravu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku (tzv. „renty“) z důvodu nemoci z povolání v tomto případě upravuje zákoník práce v ust. § 271b a násl.
Dle ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.
Dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku (renta) po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Účelem renty je tedy dorovnat rozdíl mezi příjmem dosahovaným v době před vznikem nemoci z povolání a příjmem dosahovaným po vzniku této nemoci z povolání, přičemž máte nárok na rentu i při vedení v evidenci uchazečů. Pobíraná podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu výše renty nezahrnuje, tato dávka tedy stojí samostatně vedle pobírané renty.
Co se týká stanovení konkrétní výše renty. Jak je uvedeno výše, základem je rozdíl mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání. Z tohoto důvodu se výše renty může měnit vzhledem k Vašemu současnému příjmu. Pokud byste tedy získal nové zaměstnání, může dojít k úpravě výše renty vzhledem na Váš nový příjem z tohoto zaměstnání. Vždy se tedy pro stanovení výše renty vychází z Vašeho současného příjmu.
Nicméně na výši renty má vliv i způsob ukončení zaměstnání i o skutečnost, o jaké příp. nové zaměstnání se jedná. Vzhledem k tomu, že konkrétnější skutečnosti ve svém dotazu neuvádíte, není možné zohlednit případná specifika.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů v paneláku, panelovém domě - jak se bránit?

2012 jsem si koupila garsonku v předposledním patře malého paneláku. Noví sousedi, nájemníci, jsou velmi hluční, bytu si neváží, chovají se bezohledně – už mě stačili vytopit, bouchají dveřmi, kouří v koupelně i na balkóně, dupou a v neposlední řadě si užívají tak hlasitých nočních milostných radovánek, osobní domluva bez efektu, prý do 22:00 hodiny si mohou dělat co chtějí. Rozmluva s majitelem bytu: snažil se mi vnutit názor, že hluk pochází z jiných bytů, že jsem hysterická a že mohu být ráda, že garsonku nepronajal romské rodině se 3 dětmi, nebude to prý řešit.
Žiji spořádaným životem, k sousedům jsem ohleduplná a po každodenním dojíždění do zaměstnání si myslím, že mám právo na odpočinek. Vím, že v paneláku absolutního klidu nedocílím, časové rozpětí nočního klidu respektuji, ale ve stěžejní večerní vysílací době by se intenzita hluku mohla alespoň zmírnit. Nervy mám jen jedny.
Proto Vás žádám o radu, jestli mám ve výše zmíněné situaci nějaká práva a když osobní domluva nezabírá, jestli existuje ještě nějaké jiné řešení na klidný život, kromě mého odstěhování.
Mě spíš trápí postoj majitele bytu, podle kterého bych měla držet "hubu", protože přeci žiji v paneláku.
Paní doktorko, měla bych na Vás velkou prosbu, byla byste tak moc hodná a mohla mi tak nějak sesumírovat paragrafy, kterých se mé klidné žití týká? Podrobně jsem Vám popsala kroky, které jsem dosud podnikla. Víte, pro další jednání s majitelem bytu (na blízké schůzi SVJ), abych to měla černé na bílém, aby si majitel uvědomil, že i já mám nějaká práva, která by měl respektovat on i nájemníci.
Pevně věřím, že mé prosbě vyhovíte a ještě mi věnujete chviličku. MNOHOKRÁT Vám děkuji za laskavost. Děkuji, Bibiana

ODPOVĚĎ:
Základní právní úprava je uvedena v ust. § 1012 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů – jako je ve Vašem případě.
Skutečnost, že v bytě bydlí nikoliv přímo jeho vlastník, ale nájemníci, jej nezbavuje této povinnosti neobtěžovat ostatní sousedy.
Vzhledem k tomu, že není možná domluva s vlastníkem bytu ani s nájemníky, jsou zde dvě možnosti, jakými je možné tuto situaci řešit:
1. Na základě tzv. předžalobní výzvy můžete vyzvat jak vlastníka bytu, tak i nájemníky (doporučuji zaslat tuto předžalobní výzvu oběma) k tomu, aby se zdrželi tohoto neoprávněného chování – hluku. Pokud chování nájemníků obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání nájemníků obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.
2. Další možností je pokusit se řešit tuto situaci jako přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona (zákon č. 220/1990 Sb. , přestupkový zákon, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se tohoto přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid (22:00-6:00). Toto řešení by ovšem dopadalo pouze na hluk způsobovaný nájemníky v nočních hodinách.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel strhl peníze z kauce za nový koberec v nájemním bytě po ukončení nájmu - může to udělat?
- Pronajímatel strhl peníze z kauce z důvodu neumožnění přístupu plynařem nájemcem, nájemník o tom nic neví - může to pronajímatel udělat?

Bydlela jsem s přítelem v nájemním bytě. Po 2 letech jsme se odstěhovali ke dni 31.5.. Podepsali jsme s majitelem bytu předávací protokol, sepsali jsme stavy elektroměru, plynoměru atak. Majitel bytu mi až teď poslal vyúčtování, měl nám vrátit přeplatek 3088 Kč a sdělil mi, že nový nájemník odmítl koberec v druhém pokoji, takže nám strhl 1750 Kč (to je pro mě dost peněz) a také 605 Kč že jsme neumožnili přístup do bytu plynového technika (vůbec nic o tom nevíme).
Prosím poraďte mi podle mě nato nemá právo mi strhávat peníze za jeho nový koberec. Měl to zapsat do předávacího protokolu a ne po 5ti měsících mi strhnout 1750 Kč. Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Omlouvám se, ale z Vašeho dotazu mi není jasné z jakého důvodu Vám pronajímatel odečetl částku 1750 Kč z přeplatku. Z Vašeho dotazu není jasné, zda byl koberec zničen a zakoupen nový, nebo jste jej pronajímateli přenechali za tuto úplatu. Z tohoto důvodu se k této části dotazu nemohu vyjádřit.
Co se týče částky 605 Kč za nevpuštění technika do bytu tak lze uvést, že teoreticky to možné je, pokud jste předem věděli o příchodu technika a přesto jste jej nevpustili do bytu a pronajímateli z tohoto důvodu vznikla škoda. Pokud Vám pronajímatel tuto částku odmítá vyplatit, pak musí dokázat, že mu určitá škoda vznikla.
Pokud tak neučiní, můžete tuto částku po pronajímateli požadovat. Pronajímatel by Vám měl předložit důkazy o tom, že jste jednoznačně porušili svou povinnost a nepustili technika do bytu a tím mu vznikla škodu.
__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Původní majitel vystěhoval vybavení bytu ač je vybavení v kupní smlouvě - jak postupovat?
- Vystěhování nemovitosti původním majitelem - vybavení součástí kupní smlouvy
- Koupě nemovitost vč. vybavení, původní majitel před předáním vybavení vystěhoval - jak se bránit?
- Původní majitel nemovitosti vystěhoval vybavení - nemovitost prodaná vč. vybavení, jak se bránit?

Přes RK jsme si vyhlídli a později koupili chatu. Nemovitost se měla prodávat včetně veškerého vybavení - tak bylo napsáno v inzerátu RK (a dále i na kupní smlouvě - soupis vybavení uveden nebyl). Vybavení bylo pouze na fotodokumentaci nemovitosti na inzerátu RK (televize, elektronika, nábytek, apod. - cca 200.000 Kč).
Vybavení bylo v nemovitosti přítomno při první prohlídce s majitelem a realitním makléřem - Zde bylo i ústně potvrzeno, že se nemovitost prodává včetně všeho vybavení. Souhlasili jsme s koupí nemovitosti (srpen), zaplaceno. Při předávce nemovitosti byly holé zdi. Smlouvu jsme ale podepsali, abychom nezůstali bez peněz nebo bez chaty (doporučeno makléřem). Jak se nyní můžu bránit. Mám podat trestní oznámení na realitní kancelář nebo majitele? A požadovat vrácení části kupní ceny? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi uvedeném případě se prodávající (nikoliv realitní kancelář, která je pouhým zprostředkovatelem) dostal do prodlení a Vy máte práva z vadného plnění. V tomto případě se dle dikce zákona zřejmě bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy a jako kupující máte nárok nadodání věci nebo slevu z kupní ceny (což bude zřejmě vhodnější).
Prosazení Vašich práv však může být problematické. Pokud nebylo předmětné vybavení specifikováno přímo v kupní smlouvě, pak bude těžké prokázat, jaké vybavení mělo na základě kupní smlouvy přejít do Vašeho vlastnictví.
Přesto se můžete obrátit na prodávajícího a vyzvat jej k tomu, aby Vám poskytl slevu z kupní ceny. Pokud odmítne, pak bude nejlepší obrátit se na advokáta, který Vám poskytne právní pomoc a seznámí se též s podrobnostmi a konkrétním zněním smluv. Poté bude moct navrhnout konkrétní postup ve věci. Advokát též zhodnotí, jakou máte reálnou šanci při případném soudním sporu. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení s. r. o. vlastníkem - postup, návod, informace
- Jak může získat majitel s. r. o. od jednatele listiny o činnosti s. r. o.

2013 jsem se nechala přemluvit na založení s. r. o, kde mám 100%tní vlastnický podíl. V s. r. o se nic nedělo a třetí neoficiální osoba ze záměru s tím něco dělat ustoupila. Jednatel v s. r. o. začal něco provozovat, teď mi ale jednatel tvrdí že mi veškeré účetnictví odevzdá a on odstoupí. Já chtěla nechat společnost zrušit ale bohužel nemám na to tolik prostředků. Od jednatele nemám žádné podklady.
Mohu být na mateřské a současně pobírat mateřskou? Smlouva v práci mi už skončila nebude se to brat jako podnikání. Lze s. r. o. zrušit nějak bezplatně? Děkuji. Sára

ODPOVĚĎ:
Ke zrušení SRO může dojít na základě právního jednání. Nicméně i přesto bude nutné, aby proběhla likvidace společnosti, se kterou budou spojeny náklady, zejména odměna a náklady likvidátora a náklady na případné notářské zápisy či správní nebo soudní poplatky.
Na mateřskou máte nárok tehdy, pokud jste během posledních dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou byla nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a pokud budete pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo budete v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Jestliže tedy na mateřskou dovolenou nastoupíte v ochranné lhůtě a splňujete potřebnou dobu pojištění, nárok na mateřskou Vám vznikne. Pokud nebudete uplatňovat nárok na PPM z titulu osoby činné v s. r. o. , což pravděpodobně nebudete, není žádný problém v tom, abyste současně pobírala mateřskou a přitom byla nadále činná v rámci s. r. o. Kvůli pobírání mateřské tedy rozhodně s. r. o. rušit nemusíte.
__

- Kdo má nárok na mateřskou (peněžitou podporu v mateřství, PPM)
- Mateřská (peněžitá podpora v mateřství) - podmínky získání
- Podmínky získání mateřské - co hraje roli, co má vliv?

Zajímalo by mě, zda mám nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou, pokud mi skončí pracovní smlouva, kterou mám na dobu určitou do 30.11. a termín porodu mám až o 3 měsíce později? Tyto 3 měsíce budu tudíž nezaměstnaná. Mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství a v jaké výši? Musím se hlásit na úřad práce? V tomto zaměstnání mám nyní odpracováno 14 měsíců. Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou (počátek 8. – 6. týdne před stanoveným termínem porodu) nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná (zaměstnaná) i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že obě podmínky splňujete – máte odpracováno alespoň 270 kalendářních dní a v době nástupu na mateřskou dovolenou budete v ochranné lhůtě – nárok na PPM a volbu výše rodičovského příspěvku Vám vznikne. Po ukončení pracovního poměru máte do doby nástupu na mateřskou dovolenou dvě možnosti:
1. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete nastoupit na nemocenskou. Abyste měla na nemocenské dávky nárok, musíte na nemocenskou nastoupit nejpozději do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Tzv. lístky na peníze budete i po skončení zaměstnání odevzdávat Vašemu bývalému zaměstnavateli.
2. Další možností je evidence na úřadě práce. Pokud se pro ni rozhodnete, doporučuji se zaevidovat do tří pracovních dní od skončení Vašeho pracovního poměru. Při evidenci na úřadě práce za Vás bude – stejně jako na nemocenské – hrazeno zdravotní pojištění a navíc budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Formulář žádosti o PPM Vám vydá Váš gynekolog. Vy jej předáte Vašemu bývalému zaměstnavateli, který jej s potřebnými údaji odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která Vám bude PPM vyplácet. V souvislosti s PPM nic jiného zařizovat nemusíte. Během čerpání PPM si pak na úřadě práce v místě Vašeho bydliště požádáte o rodičovský příspěvek a zvolíte si jeho výši dle výše Vašeho platu v posledním zaměstnání.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvolení člena družstva do představenstva za jeho nepřítomnosti - je to možné udělat?

Je možné, aby do představenstva bytového družstva byl zvolen člen družstva, který není v době konání členské schůze, kdy má být zvolen, přítomen, protože je momentálně v zahraničí. Členská schůze nejde bohužel odložit na jiný termín. Děkuji Vendula

ODPOVĚĎ:
Uvedená situace není v rozporu se zákonem. Pokud neodporuje stanovám, pak to rozhodně možné je.
__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Investice do bytového domu manželky - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?
- Investice do bytového domu manžela - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?

Vyrovnání SJM: manželka se chce rozvést. Během manželství dostala darem cinžovní dům od otce. Investovali jsme do něho společně 24 milionů korun. O dům jsem se staral a pracoval na něm 22 let. Nyní, mě odřízla i od příjmů z nájmu. Mám šanci dostat něco z těch investic a z té práce co jsem do toho domů vložil? Děkuji Vám za odpověď Jindřich

ODPOVĚĎ:
Ano, v rámci vypořádání musíte jednoznačně prokázat rozhodné skutečnosti tak, aby při vypořádání SJM bylo zohledněno to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek druhého manžela. Tudíž začněte shromažďovat listiné doklady ohledně Vašich investic do domu (úvěry na Vaše jméno, výpisy z účtů), ohledně Vaší práce na domě - smlouvy, výpovědi svědků, obchodních partnerů, nájemníků, udržbářů apod.
Vzhledem k výši vložených peněz a výkonů doporučuji si vzít pro vyjednávání a případné řízení před soudem advokáta, rozhodně bych situaci nepodceňoval. Skutečností je, že pokud věc půjde před soud, tak se pravděpodobně potáhne léta, tak jak to ve sporech o společný majetek manželů bývá. Ideální by bylo se dohodnout, nicméně to asi nepřipadá v úvahu.
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace použitého mobilního telefonu koupeného v kamenné prodejně - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Reklamace použitého mobilu koupeného v obchodě - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Zamítnutí reklamace mobilu - jak postupovat dál?
- Reklamace mobilu do 6 měsíců od koupě - NOZ: vada existovala při koupi věci

12.08. ve firmě Datix s. r. o. , která provozuje síť prodeje "Mobil pro vás", jsme zakoupili použitý smartphone LG Nexus 5 s režimem root. Telefon ztrácel signál, uplatnili jsme reklamaci (12.8.), reklamace byla zamítnuta (14.08.) a byla nabídnuta oprava za částku 500 Kč. S prodávajícím jsme tedy uzavřeli smlouvu o opravě telefonu, telefon však byl vrácen s tím, že oprava není možná. Telefon už nešlo ani zapnout, šli jsme tedy reklamovat opravu, reklamace opravy nám byla také zamítnuta. Opravu jsme neúspěšně reklamovali opakovaně. Je možné se ještě nějak bránit? Děkuji, Anita

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.
Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Pokud Vám prodávající trvdí, že vadu nelze opravit, můžete, na základě výše uvedeného, od smlouvy odstoupit. Dále můžete odstoupit od smlouvy z toho důvodu, že prodávající zamítl první reklamaci (sám pak uvedl, že věc má vadu, tudíž měl reklamaci vyhovět).
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém mu sdělíte, že odstupujete od smlouvy. Stanovté mu krátkou lhůtu k vrácení peněz. Pokud tak neučiní, obraťte se na advokáte, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Pokud byste byla v případném soudním sporu úspěšná, prodávající Vám uhradí náklady na advokáta.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydání věci zaměstnavatele po zemřelém, zesnulém zaměstnanci - jak urychlit vydání notářem?
- Vydání věci zaměstnavatele notářem vyřizujícím úmrtí zaměstnance - jak urychlit vydání věci?
- Dědění věci umístěné u zaměstnavatele zemřelého - jak urychlit vydání věci?
- Dědictví věci umístěné u zaměstnavatele zesnulého - jak urychlit vydání věci?

Zemřela kolegyně, která měla v době svého skonu u sebe služební tablet. Kolegyně neměla dědice a notář nám odmítá vydat náš majetek s odůvodněním, že musí identifikovat dědice a náš majetek nám může vydat až po skončení dědického řízení, což mi vzhledem k jeho předpokládané délce přijde absurdní. O tablet jsme řádně požádali a doložili naše vlastnctví. Má na toto notář právo? Máme případně nárok na náhradu škody za dobu, kdy jsme zařízení nemohli používat? Děkuji, Hynek

ODPOVĚĎ:
Notář v řízení o pozůstalosti nejdříve musí zjistit okruh v úvahu přicházejících dědiců. Ty následně poučí o dědickém právu a dědicům, kteří dědictví neodmítli, může na jejich žádost udělit usnesením souhlas s nakládáním s věcí v pozůstalosti ještě před skončením řízení o pozůstalosti. Tito dědicové Vám mohou za těchto podmínek tablet vrátit ještě před ukončením řízení. Ke vzniku škody je třeba spáchání protiprávního jednání, notář však jednal v souladu se zákonem.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může nezletilý potomek pozvat rozvedeného otce do bytu, domu matky?
- Má právo dítě pozvat rozvedeného rodiče do bytu, domu druhého z rodičů který nemovitost vlastní?

V říjnu jsem se s manželkou rozvedli, jí zůstal rodinný dům, dcery (14 a 16 let) máme ve společné péči.
Zpočátku se zdálo, že spolu budeme rozumně vycházet, ale poté, co děti začaly těžce nevycházet s jejím novým přítelem, exmanželka značně přitvrdila.
Jednou jsem vezl dcery k ní a ony mě pozvaly asi na 10 minut dál, protože potřebovaly s něčím pomoct. Když to zjistila, udělala jim hroznou scénu, že dům jej její, ona mě tam nechce, dcery nemají právo mě zvát dál a pokud se to bude opakovat, tak na mě zavolá policii.
Dcery mají v tom domě hlášené trvalé bydliště, když nejsou u mě, tak tam normálně bydlí. Mají v téhle situaci právo někoho pozvat dál, nebo je majitel nemovitosti svrchovaným pánem a když řekne ne, tak mají právo akorát držet pusu? Našel jsem v § 2272, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli, ale dcery nejsou nájemci, tak to asi nejde aplikovat. Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
Dcery, které u matky bydlí mají k domu, který patří matce, stejné užívací právo jako matka. Pokud Vás pozvali dále, rozhodně jste se nemohl dopustit trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Nicméně pokud si Vás tam matka nepřeje, jakožto vlastník domu má právo na to, aby rozhodovala o tom, kdo smí v domě být a kdo nikoliv.
Vámi uvedené ustanovení občanského zákoníku není na danou situaci aplikovatelné.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ

- Zrušení spoluvlastnictví menšinovým spoluvlastníkům domu, pozemků - informace
- Jak zrušit spoluvlastnictví menšinovým spolumajitelům nemovitosti (domu s pozemky) - postup, informace

Jsem majitelkou domu s pozemky, jenže spolu se mnou tam mají ještě podíl mí 2 synovci. Každý má 1/20 Lze je nějak donutit aby mi svůj díl prodali. Nebo jim přidělit část pozemku, aby dům zůstal celý mě? chci jej zrenovovat, ale mám strach, že pak budou chtít vyplatit aniž by se na renovaci podíleli. Nebo mají povinnost mi na renovaci, která je nutná přispět? Nebo jsem povinna je vyplatit? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
dle § 1121 a § 1123 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, tzn. spoluvlastník může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví pouze za podmínky, že společná věc je dělitelná. Rozdělení společné věci je pak možné pouze tam, kde to nevylučuje povaha věci, účel, k němuž společná věc jako celek slouží. Oddělení ze spoluvlastnictví stavby bude proveditelné pouze za předpokladu, že bude možné (tzn. se souhlasem místně příslušného stavebního úřadu) její reálné stavební rozdělení. Dle § 1141/1 občanského zákoníku platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádán, ve Vašem případě musí mít taková dohoda písemnou formu. Spoluvlastníky nemůžete donutit, aby Vám svůj díl prodali. Pokud od nich budete jejich podíly odkupovat, jste povinna jim za ně zaplatit.
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k soudu pro lidská práva
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k ESPLP
- Stížnost k ESPLP po obnově řízení u soudu v ČR

V roce 2010 jsem byl odsouzen za krácení daní. Proběhlo odvolání, dovolání a ústavní stížnost, vše zamítnuto. V roce 2014 jsem podával prostřednictvím advokáta ex offo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Advokát neposlal rozsudky a pro neúplnost byla má stížnost zamítnuta. Pak už to nebylo možné, neboť mezitím uběhla roční lhůta. V roce 2016 jsem si podal žádost o obnovu soudu. Krajským soudem byla žádost zamítnuta a dosud čekám na reakci na svou stížnost k rozhodnutí.
Mohu si nyní opět podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva? Počítá se jednání o obnově do lhůty ke stížnosti k evropskému soudu pro lidská práva ESPLP? Děkuji za odpověď. Antonín

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je nutné vycházet z čl. 35/1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která zakotvuje rovněž činnost Evropského soudu pro lidská práva. Dle tohoto ustanovení platí, že ESLP se může věcí zabývat až po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí.
Ze shora uvedeného ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod není možné jednoznačně dovodit, zda jste oprávněn obrátit se na ESLP rovněž v případě, že ve Vaší věci bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž v současné chvíli se pokoušíte o obnovu řízení. Z opatrnosti Vám proto doporučuji se na ESLP obrátit.
Praktické informace k přípravě a podání stížnosti k ESLP naleznete zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/167/18317.html
http://www.echr.coe.int/Documents/Admissibility_guide_CES.pdf
http://www.epravo.cz/top/prakticke-rady/verejna-sprava/kdo-je-opravnen-podat-individualni-stiznost-k-evropskemu-soudu-pro-lidska-prava-15706.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
sdělení č. 209/1992 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve výpovědní lhůtě za leden nového roku
- Výpočet dovolené ve výpovědní lhůtě za leden nového roku

Mému partnerovi končí 31.1.2017 dvouměsíční výpovědní lhůta. Výpověď dál on. Jelikož nemá vybranou dovolenou za 2016. Konči 6.1.2017 v práci a nastoupí do konce ledna na dovolenou. 1. února 2017 nastoupí u nového zaměstnavatele. Má nárok na dovolenou za leden 2017 u starého zaměstnavatele i přesto, že vybírá starou dovolenou a tudíž neodpracuje 20 dnů v měsíci lednu 2017? Děkuji moc za odpověď. Adéla

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené není uvedeno v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce, tj. za dobu, které se nepovažuje za výkon práce pro účely dovolené. V daném případě bych tedy za leden dovolenou poskytla, přebývající část dovolené by mu měla být proplacena.
__

OBČAN-DLUHY
- Spoludlužník přestal splácet dluh - jak zabránit exekuci?
- Jak se vyhnout exekuci pokud spoludlužník přestal splácet dluh?

Chtěla bych se zeptat jestli jsou jiné možnosti u vyvázání spolužadatele u stavebního spoření, když to bohužel nejde dobrou domluvou. Mám obavu aby nepřišel exekutor do mého nového bydliště protože bývalý přítel který je žadatelem o stavební spoření přestal platit. Předem děkuji za odpověď. Peterová Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Pokud jste ve smlouvě o stavebním spoření vedena jako spoludlužník, může samozřejmě nastat i situace, pokud dlužník nezaplatí, že případná exekuce dopadne i na Vás a při případné exekuci soupisem movitých věcí může exekutor přijít i do Vašeho nového bydliště, máte-li tam trvalý pobyt. Bez znalosti konkrétní smlouvy o stavebním spoření nejsme schopni odpovědět, jaké jsou možnosti u vyvázání se z plnění jako spoludlužník.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy se zaměstnanci - musí být zaměstnanci informováni že mají nového zaměstnavatele?
- Informování zaměstnanců že přechází k novému zaměstnavateli - musí být informováni nebo ne?
- Převod firmy na nového majitele - musí být zaměstnanec informován o změně zaměstnavatel?
- Změna zaměstnavatele převodem firmy na nového majitele - musí o tom vědět pracovník, zaměstnanec?

Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Miluše.
Dotaz označen správcem poradny - odpověď bude zveřejněna ve veřejné části webu
__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Plat v inzerci na pracovní místo neodpovídá nástupnímu platu - jak se má bránit zaměstnanec?
- Veřejný příslib určité výše mzdy v inzerátu a nižší mzda v pracovní smlouvě - jde o porušení zákona?
- Zaměstnavatel slíbil určitou výši mzdy a do pracovní smlouvy napsal nižší mzdu - jak se bránit?
- Vymáhání rozdílu mzdy - příslib určité výše mzdy před nástupem do práce a reálná mzda dle pracovní smlouvy

Firma nabízela na svých internetových stránkách i v novinách práci, kde slibovala nástupní plat 80 Kč/hod. (nebylo to limitováno slůvkem "až" či "od-do"). Do mzdového výměru na tutéž pozici ale napsala 69,20 Kč. Pracovník (dělník) podepsal. Je formu nabídky - noviny a net firmy - možné považovat za veřejný příslib a nižší plat jako nedodržení? Děkuji vám. Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Veřejný příslib nelze dle mého názoru na tuto problematiku vztáhnout. V daném případě by se dalo o inzerátu mluvit jako o návrhu na uzavření smlouvy budoucí, kde náležitostí smlouvy je stanovení zde uvedené výše mzdy. Pokud výše mzdy byla pak v samotném pracovněprávním vztahu stanovena jinak, zaměstnavatel porušil svoji povinnost. Není mi však známo, jakým způsobem zaměstnavatel inzeroval a ani proč poskytl mzdu v jiné výši.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro organizační změny - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Výpověď z organizačních důvodů těhotné zaměstnankyni - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Odmítnutí sesazení v práce na nižší pozici u těhotné zaměstnankyně - následky
- Výpověď v době těhotenství

Jsem na vedoucí pozici, ze které jsem odvolatelná a mohu se místa vzdát. Nyní jsem těhotná a zaměstnavatel mě chce z mého místa odvolat a nabídnout mi jiné. Toto já v souladu se Zákoníkem práce odmítnu a pak mi může dát výpověď fikcí pro § 52 c). V komentáři Zákoníku práce jsem se dočetla, že celou výpovědní lhůtu jsem na překážkách ze strany zaměstnavatele za plnou mzdu až do konce výpovědní doby. Co zaměstnavatel může nebo musí udělat když mi nemůže jako těhotné pro nadbytečnost výpověď dát - předpokládám, že ani fikcí - pořád je to stejný výpovědní důvod. Znamená to, že by mohl dát výpověď až po ukončení případné rodičovské? A musí mi tedy až do nástupu na mateřské dovolené platit plnou mzdu když budu doma na překážkách? A jaký by byl postup, kdyby mě odvolat nechtěl, ale já se místa vzdala. Díky moc za odpověď. Děkuji, Doubravka

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí, že se zakazuje dát zaměstnankyni výpověď v době těhotenství, v době, kdy čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou. Tento zákaz se vztahuje i na výpověď danou po odvolání z vedoucího místa z důvodu fikce nadbytečnosti. Na straně zaměstnance by pak šlo o překážky v práci po celé období, jak je uvedeno v tomto ustanovení zákona, a to s náhradou mzdy nebo platu. V případě, že byste se vedoucího místa vzdala, je postup stejný.
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v EU a zápočet odpracovaného období v ČR na důchod
- Doplacení NINO v UK a uznání českými úřady (sociální pojištění na důchod a zdravotní pojištění)
RŮZNÉ-SOC. A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Platba sociálního a zdravotního pojištění v UK (United Kingdom) - informace
- Práce v EU a zdravotní pojištění v ČR - je nutný nějaký doplatek?

Obracím se na Vás s dotazem, který se týká zdravotního pojištění v rámci EU.
2010 jsem se odstěhovala do cizí země /Anglie/ a zároveň jsem se i vyvázala ze systému Zdravotního pojištění v ČR.
Žiji tedy v UK od 2010. V letech 2010-2014 jsem pracovala jako zaměstnanec, kdy zaměstnavatel odváděl daně z mého platu.
Od roku 2014 jsem žila s partnerem a studovala. Partner mne podporoval, takže jsem už nepracovala od r. 2014
V UK se odvádí odvody do státu prostřednictvím NINO (National insurance number). Každý legálně pracující člověk v UK má své číslo (NINO), pod kterým jsou uvedeny jeho záznamy o placení daní v čase kdy pracuje. Tyto daně stát rozděluje do systému a součásti je i sociální pojištění. Pokud nepracujete, daně neodvádíte. Přesto je však pro každého daná příležitost si doplnit platby do systému sociálního pojištění. To znamená, v čase kdy někdo nepracoval, může si doplnit mezery v platbách, které mu určí HMRC (instituce zodpovědná za výběr daní), aby neměl mezery, kdy nepracoval a tím měl nárok na státní důchod.
V čase kdy jsem nepracovala, jsem provedla platby do tohoto systému - tedy vyplnila mezery do svého NINO. Těmito platbami mám potvrzenou účast na důchodovém pojištění směrem ke státní penzi. V UK se nerozlišuje placení do zdravotního systému, je jenom jedna platba, se kterou stát nakládá a přerozděluje. Při návratu do ČR se má prokázat v rámci EU, že jsem odváděla daně do systému v UK, jinými slovy, že jsem pracovala, neboli je nutné potvrdit veškerou účast na důchodovém pojištění, což se děje prostřednictvím NINO.
S možností doplatit si platby pozadu to znamená, jakoby jsem vůči UK splnila platbu daní. Je docela těžké najít informace, které se týkají takových případů, protože obecně, když se vrátíte do ČR, tak od vás chtějí potvrzení o zaměstnání ve smyslu náhledu placení daní. Systém v UK ale dovoluje si doplnit tyto daně touto cestou plateb zpětně.
Moje otázka směřuje k tomu, zda tyto platby, které jsem odvedla vůči mému NINO, jako zaplacení daní v době, kdy jsem nepracovala budou platit jako práce v zahraničí, kdy je zákon o jednom zdanění v rámci EU.
Zajímá mne, zda bude toto doplacení daní v UK respektováno v rámci mého zdravotního pojištění v ČR a jednoho zdanění. Jinými slovy, chci se ujistit, zda ode mne nebude zdravotní pojišťovna požadovat zaplacení zdravotního pojištění od kdy jsem nepracovala, ale i přesto si tyto daně tady zaplatila. Děkuji, Patricie Veselá.

ODPOVĚĎ:
V Bezplatné právní poradně odpovídáme na dotazy pouze v rámci českého právního řádu a Váš dotaz tento rámec přesahuje, přesto nabízím alespoň několik informací, které by pro Vás mohly být užitečné. Vzhledem k tomu, že se zajímáte o to, jak budou posuzovány Vaše zahraniční platby pojištění v ČR, předpokládám, že máte v úmyslu se – dříve či později – do ČR vrátit. Po návratu zpět do ČR bude zapotřebí kontaktovat svoji českou zdravotní pojišťovnu a opět se přihlásit do systému českého zdravotního pojištění. Jak sama správně uvádíte, pojišťovně budete muset prokázat dobu, po kterou jste v zahraničí pracovala a byla jste tedy zdravotně pojištěná. Pro tento účel se Vám budou hodit formuláře E104, E205 a E301. Formulář E104 dokládá, po jakou dobu jste byla v UK pojištěna, popřípadě jak dlouho jste zde vykonávala zaměstnání. Formulář slouží pro znovuobnovení Vašeho pozastaveného pojištění v ČR. Formulář E205 slouží jako doklad o odpracovaných letech, předložíte jej České správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na základě tohoto formuláře Vám budou daná léta připočtena do odpracovaných let pro nárok na starobní důchod a výpočet jeho výše. Formulář E301 předložíte po návratu do ČR úřadu práce. Umožní Vám pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně za Vás bude v evidenci úřadu práce hrazeno zdravotní pojištění.

Dříve se o tyto formuláře žádalo zvlášť, nyní o ně požádáte vyplněním jediného formuláře – jedná se o certifikát CA 3916. O tento certifikát je možné žádat nejdříve dva týdny před odjezdem z Anglie. K žádosti o certifikát je zapotřebí doložit kopii:
- poslední výplatní pásky od každého zaměstnavatele v posledních třech letech
- jestliže jste byla v této době zaměstnána, poté výplatní pásku z března z posledních třech let nebo
- formulář P60 za poslední tři roky

Jestliže nemůžete kopie výše uvedených dokumentů doložit, zašlete kopie formulářů P45, které Vám byly vystaveny v posledních třech letech. Certifikát CA3916 si můžete stáhnout zde: https://www.gov.uk/government/publications/national-insurance-statement-of-national-insurance-contributions-ca3916
Žádosti o certifikát vyřizuje HMRC. Jakmile bude Vaše žádost vyřízena, z certifikátu by mělo být zřejmé mj. právě to, jak dlouhá doba Vám byla započtena z hlediska zdravotního pojištění.
Jestliže se Vám nepodaří vyřídit certifikát v UK, je možné si o něj zažádat zpětně i z ČR. V této záležitosti by Vám měl být nápomocný úřad práce v místě Vašeho bydliště v ČR. V případě problémů při opětovném přihlášení do systému českého pojištění a při prokazování doby pojištění v zahraničí se můžete s žádostí o radu a informace obrátit na Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zpětvzetí dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Zrušení dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Odvolání dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)

Jak mohu zrušit podepsanou dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pracoval jsem v soukromé škole. V úterý 23.2. (ve 14:30) mi ředitelka se zástupkyní sdělila, že škola se mnou ukončuje pracovní poměr pro nespokojenost některých rodičů s mojí výukou. Situace mi tak vyrazila dech, že jsem bezmyšlenkovitě podepsal Dohodu o rozvázání pracovního poměru, když mi ji asi tak okolo 16:00 přinesla na odpolední schůzi učitelů ekonomka školy.
Ve čtvrtek 25.2. jsem již odevzdal všechny knihy, pomůcky, i klíče od školy. (Pátky a pondělky jsem měl volné. Od úterý 1.3. do pátku 10.3. mi dali dovolenou. V pátek 10.3. oficiálně končí můj pracovní poměr podle dohody.)
Zajímalo by mne, jak bych mohl zvrátit celou situaci, protože jsem dohodu podepsal ve stresu, pod nátlakem všech událostí.
Rád bych inicioval ještě jedno jednání s paní ředitelkou. Buď si obhájit svoji pozici ve škole, anebo když by to nevyšlo, tak mít alespoň 2-měsíční výpovědní lhůtu podle zákona. Děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Jelikož jste podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, musel byste napadnout její platnost, což nebývá jednoduché. Hlavní důvody neplatnosti jsou stanoveny v § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, a jsou jimy např. omyl jednající osoby, pokud se jednání příčí dobrým mravům.
U dohody však toto prokázání bývá obtížné, neboť Vy byste musel prokazovat neplatnost, že jste např. jednal v omylu.
V dané věci Vám můžu doporučit písemně se obrátit na zaměstnavatele s tím, že jste jednal pod nátlakem a nebyl jste si v dané chvíli vědom následků, a proto považujete své jednání za neplatné a trváte na dalším zaměstnávání. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude souhlasit, což je hodně pravděpodobné, musel byste se obrátit na soud, to bych Vám pak doporučila obrátit se na advokáta a s ním celou věc analyzovat.
__


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí opatrovníka rodičem - může to rodič udělat?
OBČAN-DLUHY
- Rodič v insolvenci a získání peněz dítětem jako obmyšlenou osobou - může rodič s penězi dispozovat (dítě má opatrovníka)

Můj zesnulý expartner se kterým jsem nežila cca 4 roky až do jeho smrti (květen 2015), si platil penzijní pojištění + měl měsíční příspěvek od zaměstnavatele.
Jako obmyšlená osoba byl napsaný náš syn (8let).
Celý proces kolem trvá už cca 5-6 měsíců, nevím do teď ani částku pozůstalosti.
Jelikož jsem v insolvenci, tak probíhá řízení o určení opatrovníka.
Chtěla bych se tedy zeptat jak se opatrovník vybírá a zda ho můžu odmítnout? ! A hlavně by mne zajímalo jak to později probíhá, jestli teda peníze můžu vybírat od opatrovníka nebo jestli určený opatrovník bude držet peníze na účtu než doplatím insolvenci. Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Opatrovníka pro správu jmění vybírá soud. Pokud byste s osobou opatrovníka nesouhlasila, musíte vyčkat na soudní rozhodnutí a proti němu podat odvolání. Pokud byl jako obmyšlený ve smlouvě určen nezletilý syn, tak nemůžete tyto peníze vybrat, finance budou poukázány na účet, který bude spravovat opatrovník a synovi budou vyplaceny v okamžiku jeho zletilosti. Pokud byste peníze chtěla vybrat dříve, musela byste prostřednictvím soudního jednání o souhlas k nakládání s finančními prostředky požádat soud, neboť se nejedná o Vaše peníze, ale peníze syna.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přechodné přerušení nájemní smlouvy s možností nastěhování osoby blízké pronajímatele

Otec je majitelem bytu, který pronajímá cizincům. Jsou slušní, takže tam bydlí už cca 2,5 roku. Mají tam přihlášené trvalé bydliště (prý kvůli cizinecké policii). Teď by se cizinci chtěli vrátit na rok do své domovské země, ale trvalé bydliště by si chtěli nechat v bytě rodičů, prý kvůli tomu aby jim bylo dovoleno se po roce opět vrátit do ČR. Takže chtějí, aby pokračovala jejich smlouva o pronájmu (platí ještě 1,5roku), ale nebudou nám platit nájem, nebudou u nás bydlet ani po návratu z ciziny neočekávají, že byt bude volný k opětovnému nastěhování pro ně. Další věc je, že do uvolněného bytu se chci nastěhovat já, syn majitele. Otec chce sepsat jakousi dohodu s nájemci, kde zahrne výše uvedené, otázka je jestli z právního hlediska něco takového sepsat lze; další moje otázka je, jaká rizika plynou z toho, že budu bydlet v bytě kde má trvalé bydliště někdo jiný (exekuce, apod.) Děkuji, Dominik

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám smlouvu o nájmu s cizinci ukončit dohodou, protože z pohledu Finančního úřadu by mohl být problém, že je uzavřena smlouva, na základě které Vám cizinci nájem nehradí. Trvalé bydliště mohou mít stále i bez smlouvy hlášeno na dosavadní adrese a až se rozhodnete, že jim trvalé bydliště zrušíte, jde to poměrně jednoduše za předpokladu, že se tam tyto osoby nezdržují a nemají tam své věci. Kvůli případným exekucím je i lepší, aby byla smlouva o nájmu dohodou ukončena. Pokud by nějaká exekuce běžela a exekutor Vás navštívil, pak se nemusíte obávat, že byste přišli o byt, nicméně movité věci v bytě by mohl exekuovat a Vy byste se poté museli vylučovací žalobou domáhat vynětí věcí z exekuce.
__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i členové rodiny
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i osoby blízké z rodiny?

Chystáme se podat, resp. přidat se do trestního oznámení, které je podáno na jednu podvodnou internetovou firmu. Koupil jsem mobilní telefon jako dárek pro tchýni a i faktura byla na její IČO. Jelikož telefon vykazoval vady, pro které nebylo možné, aby ho používala, vrátila mi ho zpět. Střídavě byl pak v opravě a střídavě ho používala má manželka. Nakonec jsem musel telefon vrátit zpět eshopu, ale dodnes (09.02.2016) nemám náhradu za něj ani peníze. Proto jsme se rozhodli pro trestní oznámení. Zajímalo by mě, jestli ho musí podat tchýně, která je uvedena na faktuře / je to ale důchodce s omezenou schopností pohybu, čili otázka, zda bude moci docházet k soudu / nebo mohu i já, když jsem telefon kupoval a zařizoval opravy i reklamace. Nebo musí- může moje žena, která zásilku přebírala na poště? Děkuji Hanuš

ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nejsou zde žádné limity tedy klidně Vy, tchyně či Vaše manželka. Pouze poškozený má ovšem nároky vyplývající z jeho postavení v případném trestním řízení, tedy mj. i právo žádat náhradu způsobené škody apod. Poškozeným v tomto případě dle Vámi uvedených skutečností je Vaše tchyně.
__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKOČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výměna zaměstnanců formou výpovědi pro nadbytečnost
- Výpověď pro nadbytečnost - práci bude vykonávat osoba s DPP (dohodou o provedení práce)

V naší firmě máme ve finančním oddělení 2 zaměstnankyně na rodičovské dovolené, 1 končí RD 2018, 2 v polovině roku 2017. Obě jsou na pozici účetní. Jedno z těchto míst budeme rušit. Zároveň máme 1 účetní na DPP, která je velmi šikovná a chceme ji nabídnout HPP po dobu RD zaměstnankyně, která bude na RD celý rok. Místo zaměstnankyně, která je na RD do poloviny roku 2017 je místo, které chceme zrušit, se zaměstnankyní ukončíme PP dle 52c) ke dni, kdy se má vracet z RD.
Je takový postup v pořádku? Není v rozporu to, že budeme zaměstnankyni propouštět z nadbytečnosti, ale přitom na jedno místo účetní posadíme kolegyni z DPP? Myslím, že pokud se jedná o 2 místa, s tím, že na obou jsou matky a kolegyně, která je nyní na DPP, bude na HPP jen po dobu RD jiné kolegyně, vše je v pořádku.
Děkuji? Radovan

ODPOVĚĎ:
Aby mohla být zaměstnankyni dána výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník páce, musí být splněn zde uvedený výpovědní důvod: zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zaměstnanec je nadbytečným, pokud z rozhodnutí zaměstnavatele není jeho dosavadní práce v celém nebo dosavadním rozsahu potřebná.
Vy jste tedy došli k závěru, že Vám stačí, aby práci účetní vykonávala pouze jedna osoba namísto dosavadních dvou, resp. tří (DPP). Předpokládám, že mají všechny stejný druh práce. Vy víte, že se v polovině roku vrací jedna zaměstnankyně z RD, druh práce, který má sjednaný v pracovní smlouvě je pro Vás potřebný, protože jedna zaměstnankyně bude nadále třeba. Z tohoto důvodu se domnívám, že byste měli zaměstnankyni, která se vrací z RD nabídnout místo zástupu za RD, tedy změnu pracovní smlouvy z doby neurčité, na dobu určitou, pokud by toto odmítla, pak jí nejste schopni přidělovat práci dle pracovní smlouvy a byla by dána její nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP. Pokud byste jí dali výpověď hned a zároveň uzavřeli pracovní smlouvu na stejný druh práce s jinou osobou, byť pouze na dobu určitou, popřeli byste své rozhodnutí o nadbytečnosti, neboť zaměstnankyně vracící se z RD by nadbytečná nebyla, její práce dle pracovní smlouvy by byla třeba.
Situaci je však třeba posoudit ke všem okolnostem případu. Např. zda místo, které nechcete rušit, je nyní obsazené, tato zaměstnankyně odchází a je třeba, aby do návratu zaměstnankyně, která je nyní na RD, a jejíž místo chcete rušit, danou práci někdo vykonával, proto zaměstnáte v pracovním poměru účetní, která je nyní na DPP. To by bylo vpořádku. Mohou tedy nastat různé časové varianty, popř. hraje i roli, kolik osob nyní tuto práci vykonává.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Práce přesčas bez nároku na náhradní volno
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nařízená práce o víkendu v rozporu se Zákoníkem práce

Zaměstnanec je srozuměn s tím, že mzda mu byla stanovena již s přihlédnutím k práci přesčas, kterou je mu zaměstnavatel oprávněn nařídit. Za tuto práci přesčas zaměstnanci nenáleží náhradní volno ani příplatek za práci přečas, kterou může zaměstanavatel zaměstnanci nařídit, činí v souladu s paragrafem 96 zákoníku práce 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstananec a zaměstnavatel si mohou sjednat nad tento rozsah další práci přesčas.
Zaměstnavatel mě ale nutí pracovat i o českých svátcích, které nejsou v Německu, jelikož je to německá firma, ale o svátcích nic ve smlouvě uvedeno není. Nutí mě a celou firmu pracovat jeden týden neděli a další týden 3x dvanáctky za sebou atd. Takže mám jen volno v sobotu a další týden sobotu a neděli. Podle mě je to proti zákoníku práce, protože mě nutí pracovat víc než je těch 8 hodin týdně přesčas co mám ve smlouvě. Za neděli mi nedává žádný příplatek. A přesčasy nikdy nezaplatí. Po třech dnech dvanáctihodinových směn by mi měl přece náležet alespoň den volna. Musím další dva dny na osmičku, pak den volna to je sobota a v neděli zase do práce. Není tohle jednání protiprávní a jak se můžu bránit? Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Sjednat mzdu s ohlédnutím již na určitý rozsah práce přesčas je v souladu se zákoníkem práce (§ 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Možnost nařizovat práci přesčas je upravena v § 93 odst. 1 a 2, za určitých okolností je možné nařídit práci přesčas i na dny pracovního klidu, což jsou svátky a dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu - nejčastěji tedy sobota a neděle (§ 91 odst. 1, 2 a 3 ZP). Pokud zaměstnavatel takto učiní, tj. nařídí práci přesčas, musí dodržet jednak zákonný rozsah odpočinku mezi dvěma směnami, který může být v určitých případech zkrácen až na 8 hodin – např. nařízení práce přesčas (§ 90 ZP), a také minimální odpočinek zaměstnance v týdnu, který má činit 35 hodin, ale může být také zkrácen až na 24 hodin, s tím že za 2 týdny musí jeho délka činit nejméně 70 hodin.
Pokud pracujete nad rámec naplánovaných směn více než sjednané množství hodin práce přesčas, která je zahrnuta do sjednané mzdy, pak má zaměstnavatel povinnost tuto práci přesčas již proplatit, popř. poskytnout náhradní volno. Není však pravdou, že po třech 12-ti hodinových směnách by Vám měl náležet den volna, nemusí to tak být, pokud zaměstnavatel dodrží výše uvedené pauzy mezi směnami a v týdnu. Pokud však pracujete v sobotu, neděli nebo ve svátek, příplatek za práci v tyto dny Vám náleží dle § 115 a § 118 ZP:
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na nevydání stanoviska správního orgánu a žaloba na informace - rozdíl

Je prosím Vás rozdil podat žalobu na nevydání stanoviska správního orgánu od žaloby na informace? Existují v této věci nějaká vzorová podání? Děkuji Standa

ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi těmito žalobami je.
V případě „žaloby na informace“, tedy žaloby proti rozhodnutí o neposkytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, napadáte konkrétní vydané rozhodnutí. Žaloba se podává ke správnímu soudu, postupuje se dle ust. § 65 a násl. soudního řádu správního. Nicméně abyste mohl podat tuto žalobu, musíte se nejdříve proti rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace odvolat. Tedy tato „žaloba na informace“ dopadá na situaci, kdy je správním orgánem vydáno rozhodnutí, které Vy napadáte (nejdříve v řízení správním před nadřízeným orgánem v rámci podaného odvolání, následně v řízení před soudem).
V případě žaloby na nevydání stanoviska naopak postupujete dle ust. § 79 a násl. soudního řádu správního, která dopadají na situace, kdy správní orgán ve stanovené lhůtě nevydal rozhodnutí ve věci samé či nevydal osvědčení. Tedy tato žaloba směřuje na ochranu před nečinností správního orgánu, který nevydal rozhodnutí/osvědčení, přestože k jeho vydání byly splněny podmínky.
Vzorová podání jsou přístupná na internetu, nicméně vždy je nutné vycházet z konkrétních skutkových okolností.
__

OBČAN-DLUHY
- Nový dluh v době probíhající schválené insolvence, oddlužení - postup vymáhání dluhu
- Nový dluh v době probíhající schváleného osobního bankrotu - postup vymáhání dluhu
- Osoba v oddlužení si půjčila peníze - hrozí zrušení insolvence, oddlužení?
- Zrušení oddlužení z důvodu porušení pravidel oddlužení (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení insolvence z důvodu porušení pravidel insolvence (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení osobního bankrotu z důvodu porušení insolvenčních pravidel (dlužník si půjčil další peníze)

Jak napadnout insolvenční řízení při odvolání se ke krajskému soudu. Spor byl zamítnut u okresního soudu s odvoláním na to, že dlužnou částku není možno vymáhat žalobou, protože dlužník je v insolvenčním řízení. Soud řízení zastavuje i přesto, že dlužník se k dluhu doznává. Přihlášku k insolvenčnímu řízení již není možno podat (sdělení insolvenčního správce). Samotný dluh vznikl později, po možnosti přihlášení.
Podle mých informací dlužník v insolvencnim řízení se nesmí dále zadlužovat dalšími půjčkami, protože je v podstatě chráněn státem a není žalovatelný, v případě opaku je možné insolvenční řízení napadnout a to bude zrušeno.
Je možno takto postupovat? Pokud ano, můžete mi pomoci se sepsáním odvolání k soudu. Lhůtu mám standartně 15 dnů. Nebo alespoň napsat na jaké zákony se mám v odvolání odkázat, aby to soud akceptoval. Popřípadě jestli mám ins. řízení napadnout přímo u samosoudce, který má insolvenci na starost?
Děkuji. Jeroným

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se zaměřím nejprve na možnost zrušení schváleného oddlužení, poté na zastavení soudního řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč.
K možnosti zrušení oddlužení
Podle § 418 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.
Vámi uvedený dluh vznikl až dne 12. 8. 2014, tedy až poté, kdy bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl dodnes (07.02.2016) uhrazen, může, po zvážení všech okolností insolvenční soud rozhodnout o tom, že zruší schválené oddlužení a nařídí nad majetkem dlužnice konkurz.
Insolvenčním soudem je v tomto případě Krajský soud v Českých Budějovicích.
Vzhledem k tomu, že nejste přihlášeným věřitelem, můžete podat ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích podnět k tomu, aby podle výše citovaného ustanovení zrušil schválené oddlužení dlužnice a nařídil konkurz. V podnětu uveďte, kdy vznikla půjčka a také to, že dodnes (07.02.2016) nebylo splněno. K podnětu připojte listiny, které jste přiložil ke svému dotazu.
Vzhledem k tomu, že se bude jednat pouze o podnět, nikoliv návrh, nemůžete proti rozhodnutí insolvenčního soudu podat opravný prostředek. Navíc zrušení oddlužení Vám neumožní přihlásit svou pohledávku.
K zastavení řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč
V podstatě se dá souhlasit s tím, co je napsáno v odůvodnění předmětného usnesení. Nicméně nemohu souhlasit s konstatováním soudce o tom, že jste mohl pohledávku z půjčky přihlásit do insolvenčního řízení.
Podle § 140c insolvenčního zákona platí, že v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Z uvedeného vyplývá, že toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy věřitel nepřihlásil svou pohledávku, ač tak učinit mohl.
Usnesení o úpadku bylo zveřejněno dne 23. 10. 2013. Lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula dne 22. 11. 2013. Vaše pohledávka vznikla až dne 12. 8. 2014. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jste ani nemohl přihlásit tuto pohledávku, když ve lhůtě pro přihlášení ještě neexistovala. Z tohoto důvodu se domnívám, že uvedené ustanovení § 140c insolvenčního zákona se v daném případě nemělo uplatnit a spor měl být projednán jako každý jiný.
Stejný názor na zastavení soudního řízení v případech jako je Váš, je zastáván též v odborné literatuře. Srov. např. http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/nove-dluhy-dluznika-v-insolvencnim-rizeni
Z výše uvedených důvodů doporučuji podat odvolání proti usnesení o zastavení soudního řízení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. V tomto odvolání uveďte, jaké usnesení napadáte (usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44). Dále uveďte to, co jsem napsal výše, tedy to, že pohledávka vznikla až po lhůtě pro přihlášení pohledávky a tedy, že jste nemohl tuto pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení. Z tohoto důvodu nemělo dojít k zastavení nalézacího řízení. V tomto odvolání můžete uvést i odkaz na výše citovaný článek. Uveďte, že požadujete, aby usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44 bylo zrušeno.
Uveďte na odvolání, že je adresované Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím okresního soudu v Jinřichově Hradci, kterému toto odvolání pošlete. Odvolání datujte a podepište. Nejpozději 15 den ode dne doručení usnesení jej musíte podat na poště. K podání přiložte listiny, které jste přiložil k dotazu. Budete též muset zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000, - Kč (nalepením kolku na podání).
Doporučuji vyčkat, jak odvolací soud rozhodne a v případě, že by Vám odvolací soud nevyhověl, podat výše uvedený podnět proti zrušení oddlužení (tato podání nelze spojit do jednoho, neboť se týkají jiné věci).
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek při majetkovém vypořádání - výpočet poplatku
- Osvobození od soudního poplatku pro nemajetnost - informace, postup, návod

Moje mamka chce podat podat žalobu na otce kvůli majetkovému vyrovnání. Zároveň kvůli finanční situaci chce požádat o bezplatného právníka. Chtěla bych se zeptat zda-li a kolik bude platit za podání této žaloby? Bude ho platit ten den, co půjde na soud s podáním žaloby? Případně je možné osvobození od tohoto poplatku? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Maminka by k soudu měla podat žalobu a společně s touto žalobou písemně požádat o osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce. Soud jí na základě této žádosti zašle formulář "Prohlášení o majetkových poměrech", který matka vyplní a zašle soudu zpět. Ten pak dle uvedených informací rozhodne, zda ji osvobodí od placení soudního poplatku zcela nebo alespoň částečně a zda jí ustanoví právního zástupce. Rozhodně tedy nemusí poplatek hradit společně s podáním žaloby, ale vyčká rozhodnutí soudu, který pokud by její žádosti nevyhověl, jí zašle výzvu k úhradě. Pokud jde o výši soudního poplatku, záleží, co maminka v žalobě navrhuje, odvíjí se to od částky vypořádání a případně vypořádání dalších movitých či nemovitých věcí. Ovšem pokud by soudní poplatek měla uhradit, soud jí přesnou částku sdělí ve výzvě k úhradě.
__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné od rodičů pro pěstouna dítěte
- Výživné od rodičů v předpěstounské péči o dítě

Od 26. 5. 2014 jsem měla ve své péči neteř Elišku na základě dohody jejích rodičů se mnou a kurátorkou Elišky (pro neshody s matkou, záškoláctví, styk s asociály, kouření, alkohol, útěky z domova) Toho dne mi ji přivezli v zástěrce a botkách. Neměla oblečení, neměla školní potřeby, batoh, sešity, obuv – nic. Mé vlastní výdaje na Elišku dosáhly tehdy 35.000 Kč. Bylo dohodnuto, že mi rodiče budou zasílat 10.000 Kč výživného kolem 25. dne v měsíci. Posílali však nepravidelně, což jsem chápala s ohledem na jejich dluhy. Matka Elišky je lékařka s měsíční mzdou 160.000 Kč.
Otec Elišky je invalidní důchodce 3. stupně s měsíčním důchodem kolem 10.500 Kč.
Jinou vyživovací povinnost nemají.
18. 9. 2014 na doporučení OSPOD jsem podala k soudu návrh na předpěstounskou a pěstounskou péči a jako důvod jsem uvedla i to, že nejsem uvolňována ze zaměstnání kvůli Elišce, protože není oficielně v mé péči, dále to, že v té době nebylo výživné poskytováno pravidelně.
10. 6. 2015 proběhl soud, kde předpěstounská péče byla samosoudkyní označena za nepodstatnou a řešila se pěstounská péče (vyšla jsem z toho jako „finanční nenasyta“). Naštěstí se mne zastal OSPOD. V té době již rodiče posílali výživné poměrně pravidelně k 5. dni v měsíci, což jsem u soudu uvedla. Eliška mi byla svěřena do pěstounské péče, PM nabylo 10. 7. 2015.
14. 10. 2015 jsem obdržela PPPrD za 7/2015 a PPúhr za 7-8/2015 celkem 22.700 Kč.
12. 11. 2015 jsem obdržela PPodm za 7-10/2015 celkem 22.045 Kč.
24. 11. 2015 jsem obdržela PPúhr za 9-10/2015 celkem 12.700 Kč.
09. 12. 2015 jsem obdržela PPúhr za 11/2015 celkem 6.350 Kč.
10. 12. 2015 jsem obdržela PPodm za 11/2015 celkem 5.500 Kč.
11.01. 2016 jsem obdržela PPúhr za 12/2015 celkem 6 350 Kč.
12.01. 2016 jsem obdržela PPodm za 12/2015 celkem 5 500 Kč.

Stalo se však to, že jsem přijímala od rodičů nadále výživné, které soudem stanoveno nebylo, ale které mi rodiče poskytovali dle naší vzájemné dohody od doby, co mi svěřili Elišku sami.
v 07/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 08/2015 neposkytli
v 09/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 10/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 11/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 12/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 01/2016 poskytli 10 000, -- Kč

1.2.2016 jsem obdržela předvolání k soudnímu jednání jako pěstounka ohledně stanovení výživného od 1.7.2015. Soud je stanoven na 27. 4. 2016.
Pojala jsem podezření, že jsem asi neměla od rodičů pobírat výživné. Buď jde skutečně o zmateční nebo nedostatečnou informaci z úřadu práce, když jsem žádala o příspěvek státu na dítě v pěstounské péči, jak mi bylo doporučeno, přestože jsem upozornila na dobrovolné poskytované výživné rodiči, nebo jsem vskutku nedomyslela sama, že je chybné si myslet, že stát přispívá společně s rodiči. U soudu ohledně výživného tak tentokrát budu stát opět v roli „finančně nenasytné“. A k tomu to ještě navíc vyznívá jako podvodné.

Jak tedy situaci vyřešit?
1) Přestat od 02/2016 pobírat od rodičů výživné 10 000 Kč?
2) Pobírat od rodičů od 02/2016 výživné ve výši rozdílu 10 000 – 6 350 = 3 650 Kč?
3) Zrušit žádost o poskytování státního příspěvku 6 350 Kč a nechat rodiče zasílat nadále dohodnuté výživné ve výši 10 000 Kč?
4) Je jisté, že to jsem já, kdo bude muset poskytnutou částku 6 350 Kč od sociálky od 07/2015 do tohoto okamžiku vrátit, avšak jakou cestou – rodičům a ti pak sociálce, nebo já přímo sociálce?
5) Kdo o bodu 4) rozhodne? Nějaký jiný soud, nebo je to na dohodě rodičů a mě? Lze žádat o splátkový kalendář?
6) Nebo budu muset rodičům vrátit všechno jimi poskytnuté výživné od 7/2015 dosud?
7) Existují jiné kroky?
Stydím se za svou nevědomost a naivitu. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V případě svěření dítěte do pěstounské péče vyživovací povinnost jeho rodičů nezaniká. Podle § 961 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů vůči dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným“.
V praxi to tedy probíhá tak, že soud uloží rodičům, aby hradili stanovenou částku příslušnému orgánu státní sociální podpory, tedy úřadu práce, který pěstounovi vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Případně může návrh na určení výživného podle výše uvedeného § nového občanského zákoníku podat přímo úřad práce. Rodiče dítěte pak platí výživné už nikoliv pěstounovi, nýbrž místně příslušnému úřadu práce, který pěstounovi v případě, že je výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, vyplácí rozdíl mezi těmito částkami.
Situaci, kdy výživné není upraveno rozhodnutím soudu, ale „pouze“ dohodou mezi rodiči dítěte a pěstounem, však zákon neřeší. Vzhledem k tomu, že k úpravě vyživovací povinnosti ze strany soudu nedošlo, rodiče dále dodržovali dohodu o výživném a posílali Vám výživné v dohodnuté výši. Je možné, že nyní dospěli k názoru, že Vám vyplácené výživné nenáleželo, případně se chtějí domáhat zpětného snížení výživného.
V takovém případě doporučuji podniknout následující kroky:
Ještě před soudním jednáním se obrátit písemně na úřad práce, který Vám vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, seznámit jej se situací a vyžádat si jeho písemné stanovisko ke skutečnosti, zda je pobrání výživného na základě písemné dohody spolu s dávkami pěstounské péče v pořádku.
Bude vhodné spojit se také s rodiči dítěte, zjistit jejich požadavky ohledně výživného a do doby soudního jednání se pokusit dohodnout na řešení přijatelném pro obě strany.
U soudu pak doporučuji argumentovat tím, že jste výživné přijímala na základě dříve uzavřené písemné dohody, kterou žádná ze stran nezrušila, a že i po schválení pěstounské péče jste výživné přijímala v dobré víře, že Vám i nadále náleží. Rozhodně uveďte také to, že jste jak soud, tak úřad práce informovala o tom, že dobrovolně poskytované výživné přijímáte.
Jestliže by Vám soud uložil výživné vrátit – mohlo by se jednat o rozdíl mezi výživným a příspěvkem, nemělo by jít o celou částku výživného – nebo výživné zpětně sníží a jednorázové vrácení výživného není ve Vašich finančních možnostech, požádejte soud o stanovení splátkového kalendáře. Této žádosti by soud mohl vyhovět.
__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Je jednatel firmy odpovědný za dluhy firmy?
- Odpovědnost jednatele za dluhy firmy

Manžel podniká, a má dluhy, jsme spolujednatele ve firmě. 2 roky jsem na mateřské. Otázka: když vyjdu z firmy a rozvedu se budou po mne vzmáhat dluhy? Děkuji, Mirka.

ODPOVĚĎ:
Rád bych upozornil na skutečnost, že pokud jste jednatelé SRO, pak jednáte jménem SRO, která je z uzvařených smluv zavázána a za jejich splnění ručí celým svým majetkem.
Její společníci za dluhy společnosti neručí (pokud splnili svou vkladovou povinnost).
Jednatelé společnosti však za určitých okolností mohou být povinni nahradit škodu, kterou způsobili jednáním, které je v rozporu s požadavky na péči řádného hospodáře (tzn. jednat vždy informovaně v zájmu společnosti s nezbytnou loajalitou atd.). Samotný stav, kdy se společnost dostane do úpadku, však nemusí znamenat, že její jednatelé budou povinni nahradit vzniklou škodu (v podstatě ručit za dluhy společnosti). Každé podnikání je spojeno s rizikem a případný neúspěch nemůže jít za jednateli (pokud neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře).
Případnou povinnost k náhradě škody může jednatelům uložit jen soud. Pokud by soud shledal porušení péče řádného hospodáře a takovou povinnost uložil oběma jednatelům, pak budou k náhradě škody povinni oba dva bez ohledu na to, zda jsou manželé či nikoliv.
Pokud odstoupíte z funkce jednatele, pak nemůžete být odpovědná za to, co se bude dít po Vašem odchodu z této funkce. Nicméně pokud by byla manželovi uložena povinnost k náhradě škody, mohl by se věřitel uspokojit také z toho co je součástí společného jmění manželů.
Pokud byste se rozvedla a došlo by též k vypořádání společného jmění manželů, pak by věřitel nemohl uspokojit svou pohledávku na Vašem majetku.
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavění, stavba v přírodním parku - podmínky (nejde o ochranné pásmo)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu - stavění v přírodním parku (neochranné pásmo)

Může se stavět v lokalitě, které je součástí přírodního parku Modřanské rokle (převažují zde funkční plochy pro přírodu, krajinu a zeleň nebo pěstební plochy). Nejedná se, ale o pozemky v ochranném pásmu (území do vzdálenosti 50 m od hranice), ale dle územního plánu ÚP jde o současně zastavěné plochy zahrad (V. třída ochrany půdního fondu).
Dalo by se to nějak využít ke změnu ÚP pro stavební účely? Děkuji, Leopold

ODPOVĚĎ:
Stavební činnost je na území přírodních parků obecně přípustná. V tomto ohledu je nezbytné vycházet zejména z § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že:
- krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu;
- zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině;
- k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem) ;
- k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy jako národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace apod.), může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území;
- krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Co se týče přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice, byl tento původně zřízen jako tzv. oblast klidu, a to vyhláškou hlavního města Prahy č. 3/1991. Na základě § 90/10 zákona o ochraně přírody a krajiny se pak všechny oblasti klidu transformovaly na přírodní parky.

V rámci zmiňované vyhlášky hlavního města Prahy je podstatný zejména její čl. 3, zabývající se regulací stavební činnosti v oblasti klidu (resp. přírodním parku). V rámci tohoto článku upozorňuji zejména na tyto odstavce:
- v oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace musí vycházet ze specifických podmínek oblastí klidu a přispívat k naplnění jejich poslání.
- pro oblast klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra v tomto rozsahu a za těchto podmínek:
a/ v souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě je zakázáno:
1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění dané oblasti klidu, včetně drobných účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody;
2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila;
3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihoval ráz krajiny a břehové porosty,

b/ výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektonické kvality. Intenzivní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena.

Celé znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 3/91 naleznete např. zde:
http://www.prirodniparky.wz.cz/3_91.html

Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda se má Váš stavební záměr realizovat v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a zda je pro toto území zároveň vydán územní či regulační plán, který stanoví plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu (které jsou dohodnuté s orgánem ochrany přírody). Za splnění všech těchto podmínek nebude krajinný ráz pro realizaci Vašeho stavebního záměru posuzován.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu a konzultovat ne/potřebnost posouzení krajinného rázu s místně příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je dle § 77/1 písm. j) zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností (v rámci hlavního města Prahy se bude jednat o příslušný úřad městské části).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neodsouhlasené vícepráce - musí je objednatel díla zaplatit, uhradit?
- Neobjednané vícepráce u smlouvy o dílo - je objednatel díla povinen je zaplatit, uhradit?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- In dubio pro reo - příklad z praxe

Oprávněnost či neoprávněnost užití zásady in dubio pro reo? :
Na základě smlouvy o dílo u mne v bytě pracuje člověk, který dostal zaplaceno předem. Poté, co vykoná zlomek práce a nakoupí zlomek materiálu, přestane pracovat a zbytek peněz si neoprávněně ponechá.
Odstoupím od smlouvy.
On se dále zdiskredituje tím, že požaduje neoprávněně další velkou sumu za ušlý zisk a nadbytečné výdaje. Podám trestní oznámení.
U výslechu se ke zpronevěře dozná, dodatečný pokus mě okrást rovněž přizná.
Požaduje však úhradu "víceprací". Jsou to práce, které provedl, aniž by je se mnou jakkoli domluvil, týkají se bezprostředně předmětu díla, ve smlouvě nejsou uvedeny.
Požaduje za ně neobvykle vysokou částku.
Vyšetřovateli nepředloží nic : ani faktury, ani účty, ani stavební deník, ani dohodu o vícepracech.
Z jeho jednání je tedy jasné, že nekonal v dobré víře. Ze sumy, kterou požaduje za "vícepráce" zase vyplývá, že nebyla předem dohodnuta.
O porovnání s obvyklou cenou se vyšetřovatel nesnaží a stíhanému přizná sumu za vícepráce, o jakou si řekl. Podle zásady in dubio pro reo.
Byla tato zásada užita správně? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vyšetřovatel (tedy příslušník Policie ČR) není v žádném případě oprávněn přiznat trestně stíhané osobě jakékoli soukromoprávní nároky.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že trestně stíhaný řemeslník opírá svůj nárok na úhradu údajných víceprací o smlouvu o dílo (která byla uzavřena dle občanského zákoníku), tzn. že právní vztah mezi Vámi a trestně stíhaným řemeslníkem je ryze soukromoprávní povahy. Vyšetřovatel není dle trestního řádu oprávněn autoritativně rozhodovat o ne/oprávněnosti soukromoprávních nároků mezi trestně stíhanou osobou a poškozeným (zde Vámi), to přísluší výhradně civilním soudům.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem vyšetřovatel o nároku na úhradu údajných víceprací rozhodl (tzn. zda se tak stalo prostřednictvím opatření, usnesení, resp. o jaké ustanovení trestního řádu či jiného právního předpisu vyšetřovatel svou domnělou rozhodovací pravomoc opřel). V každém případě platí, že jakékoli rozhodnutí vyšetřovatele, kterým vyšetřovatel zasahuje do soukromoprávních (zde smluvních) vztahů mezi vyšetřovanou osobou a poškozeným, je absolutně neplatné (tzn. bez jakékoli právní závaznosti).
Co se týče Vámi zmiňované trestněprávní zásady "in dubio pro reo" (kterou je možné volně přeložit jako "v pochybnostech ve prospěch obviněného/obžalovaného"), uvádím, že na Vámi popsaný případ se tato zásada nikterak nevztahuje. Tato právní zásada je použitelná v rámci rozhodování orgánů činných v trestním řízení (zejména pak trestních soudů), které jsou dle této zásady povinny v případě pochybností o zjištěném skutkovém (nikoli právním) stavu přikloni (2015) t se ke skutkové verzi pro obviněného/obžalovaného příznivější. Více k této právní zásadě se můžete dočíst např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/In_dubio_pro_reo

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DLUHY
RODINA-SJM
- Dluh zesnulého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zesnulé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?

Ovdovělá sestra se dvěma nezaopatřenými dcerami ve věku 9 a 16 let. Sňatek 10/1997 v ČR poté bydlení v domě na Faerských ostrovech (autonomně patří pod Dánské království), 2005 sestra s dcerami odjela z FO, (byli s manželem domluveni, že na FO budou žít 5 let a poté se přesídlí do ĆR, manžel mezitím onemocněl a nechtěl bydlet v Čechách) a od toho roku sestra žije s dcerami v Čechách.
10/2014 manžel zemřel na Faerských ostrovech
obchodoval s akciemi a nadělal dluhy, banka z FO prodává dům, kde bydleli, ale cena domu na dluhy nestačí, takže advokát po sestře požaduje vyklizení domu a uznání dluhu v hodnotě cca 2.000.000 Kč
sestra nedostává ze strany Faerských ostrovů žádné peníze na děti, žádný důchod na sebe či děti, ale má vše platit. Z české strany nemá nárok na sirotčí či vdovský důchod, byla jsem už se sestrou za ředitelkou OSSZ v Opavě. Zemřelý manžel podnikal ve své zemi, sestra mu vyřídila invalidní důchod, odečítal si dcery z daní, výživné nikdy neposlal
sestra dluží sociální i zdravotní pojištění. Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Přestože mi není známo, dle jakého právního řádu věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, upozorňuji na dvě skutečnosti, které by mohly Vaší sestře pomoci:
- ne všechny dluhy spadají do společného jmění manželů, tzn. že dluhy, které Váš zemřelý švagr převzal v souvislosti se svým podnikáním, mohou být považovány za jeho výhradní dluhy (tzn. že se nejedná o dluhy společné),
- v rámci dědického řízení mohou dědici (tedy i pozůstalý manžel) pozůstalost (tedy i dluhy, které do pozůstalosti spadají) odmítnout (v takovém případě dědici nic nezdědí, žádné zůstavitelovy dluhy na ně však rovněž nepřecházejí).

Je důležité, zda jsou tyto právní principy uplatňovány také v právním řádu, dle něhož věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, resp. v právním řádu dle něhož je vedeno dědické řízení. Pro získání podrobnějších informací doporučuji Vaší sestře kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/urady_ceske_republiky_v_zahranici.html
popř. kontaktovat advokáta, který se právnímu řádu platnému na Faerských ostrovech věnuje:
www.advokatikomora.cz
__

TRESTNÍ-TRESTY
- Odsouzení v zahraničí k pobytu ve vězení - vyhnutí se nástupu trestu odnětí svobody

Dobrý den, řízení auta v opilosti v Norsku. Soud byl 12/2015. Rozsudek mám v českém jazyce. trest-24 dní v Norském vězení, pokuta 10.000 Nok a odebrání na 2roky řidičský průkaz. prosím o radu jestli mám opavdu jet do norského vězení - nástup mám 25.2.2016, jestli se zákaz řízení vztahuje i u nás Česku a jestli i tu pokutu musím zaplatit. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného (ust. § 11 odst. 1 trestního zákoníku). Tedy uložený zákaz řízení a pokuta nemůže být na území ČR vykonán, pokud nebude rozhodnutí norského soudu uznáno.
Výkon cizích trestních rozhodnutí na území ČR, předávání či vydávání osob k výkonu trestu do cizího státu či případné uznání cizích soudních rozhodnutí je upraveno v zákoně č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a v nemalém množství mezinárodních smluv (dále jen „ZMJS“).
Vzhledem k tomu, že Vám byl uložen trest odnětí svobody v délce 24 dní, pokuta a zákaz řízení po dobu 2 let, hrozí Vám v této situaci uznání tohoto rozsudku soudem České republiky, kdy by došlo k jeho výkonu na území ČR. Konkrétní podmínky jsou upraveny v ust. § 118 a násl.
Nicméně vzhledem ke komplikovanosti této věci a nutnosti zohlednění dalších skutečností Vám doporučuji obrátit se na advokáta s konkrétními podklady na adrese: www.advokatikomora.cz.
__

RODINA-SJM
- Vypořádání SJM před rozvodem manželství - dědění v případě smrti jednoho z manželů před rozvodem

Budeme se s manželem rozvádět. Zatím jsme sepsali Smlouvu o majetkovém vyrovnání a peníze mi vyplatil na účet. Zajímalo by mě, kdyby se mi náhodou něco stalo, než dojde k rozvodu, jestli by manžel dědil peníze, které mi vyplatil, nebo by zůstaly mým dětem.
A ještě by mě zajímalo, až proběhne rozvod, jestli se musím osobně zúčastnit, nebo stačí napsat jen nějaké vyjádření a souhlas. Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
Pokud není řízení o rozvodu manželství pravomocně skončeno a některý z manželů v průběhu řízení zemře, nastává klasické dědění ze zákona, kdy dědí vždy pozůstalý manžel a děti rovným dílem (dohodnout se však mezi sebou mohou i jinak). Soud zpravidla vyžaduje osobní účast manželů v řízení o rozvodu, můžete však komukoliv udělit plnou moc, aby Vás zastupoval.

_

FINANCE-DANĚ
- EET u společnosti zabývající se velkoobchodem a mající v obchodním rejstříku 47 Maloobchod - je EET povinností?
- EET u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- Elektronická evidence tržeb u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- EET a maloobchodní činnost zapsaná v obchodním rejstříku, firma se zbývá jen velkoobchodem, je povinnost EET?
- EET pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?
- Elektronická evidence tržeb pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?

Mám dotaz k povinnému zavedení EET pro tržby v obchodě od 13.2017. Máme s. r. o. , která má mimo jiné v obchodním rejstříku činnost
431 Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
46900 Nespecializovaný velkoobchod
47 Maloobchod
Pokud ve skutečnosti maloobchod neprovozujeme a u velkoobchodu jsou veškeré platby bezhotovostní, je přesto povinnost mít EET? A pokud ne, je povinnost, nějak to nahlásit FÚ nebo ho požádat o výjimku či tam podat nějaké prohlášení, že nemáme tržby spadající pod EET?
Děkuji, Pavla
ODPOVĚĎ:

Pokud nepřijímáte hotovostní platby, platby kartou, platby prostřednictvím Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay, tak se na Vás elektronická evidence tržeb nevztahuje. Ohlašovat FÚ nic nemusíte.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevyúčtovává nájem, nájemné - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává služby - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává energie - jak postupovat?
- Strhávání nedoplatků z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání nedoplatků z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?

Bydlím v pronajatém bytě a platím nájemné majiteli, včetně záloh na energie. Mohu požadovat vrácení přeplatků (ve smlouvě je pouze věta, že nedoplatky budou hrazeny z kauce) a pokud ano, mohu žádat přeplatky 2 roky zpátky? Majitel se mnou nikdy žádné vyúčtování nedělá a já vím, že jsem ročně ušetřila 6000 Kč. Děkuji Katka.

ODPOVĚĎ:
na vrácení přeplatků máte právo přímo ze zákona, promlčecí lhůta je tříletá, proto můžete přeplatky žádat až tři roky zpětně, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který aktuálně činí 8,05% ročně.
Vyúčtování je majitel povinen Vám dodat nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, pokud to nečiní, můžete po něm žádat 100, -Kč denně za prodlení s doložením vyúčtování.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na družku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na druha - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnerku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnera - vliv na dědictví, dědění
- Darování nemovitosti druhovi, družce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti partnerovi, partnerce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti přítelkyni, příteli - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)

Dobrý den, s přítelem jsme 2016 kupovali pozemek na úvěr ze stavebního spoření a dům na klíč z hypotéky. Vše je ale psané na přítele, jak úvěry, tak nemovitostí. Náklady ale částečně hradím i já a ráda bych měla na nemovitosti vlastnický podíl. Chtěla bych Vás požádat o informace, jaké mám nyní možnosti a jaká úskalí by případný převod měl (např. darovací daň, daň z převodu nemovitosti – nejsme manželé, ale před koupí domu jsme s přítelem žili 2 roky ve společné domácnosti v podnájmu). Kdyby došlo na nejhorší a přítel zemřel, měla bych v této situaci na nemovitost nárok, nebo by dědické právo měla pouze rodina (matka, bratr)? Byla by situace nějak ulehčena, pokud bychom se vzali?
Předem děkuji za odpovědi

ODPOVĚĎ:
Pokud nejste manželé, pak je nejlevnější varianta provést převod kupní smlouvou, musíte počítat s tím, že uhradíte daň z nabytí nemovité věci 4% z ceny odpovídající převedenému podílu. Darování by bylo dražší, darovací daň by byla výrazně vyšší. V tomto případě by bylo rozhodně výhodnější, kdybyste uzavřeli manželství a podíl na nemovitosti by Vám manžel daroval až v době, kdy byste byli manželé. Jako příbuzní byste byli od darovací daně osvobozeni. Jako partneři nejste z pohledu práva příbuzní a žádné daňové výhody tedy pro Vás neplatí. V případě smrti byste mohla dědit jako osoba blízká, ale až v druhé nebo třetí dědické skupině, tedy pouze za předpokladu, že přítel nemá děti. Pokud nemá, pak byste se dělila s jeho rodiči. Pokud nejsou ani rodiče, tak teprve v tom případě bystě dědila všechno.
__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Problém s MM reality - nahrávání zájemce o nemovitost bez jeho svolení
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta za prodej nemovitosti majitelem který má smlouvu s MM reality
- Smlouva s MM reality a prodej nemovitosti majitelem - pokuta

Coby zájemce o koupi konkrétní nemovitosti - domu - jsem se dostal do sporu s realitním makléřem společnosti MM Reality.
Informaci, že je tento dům na prodej, jsem získal z jiného zdroje, než je společnost MM Reality. Vzhledem k tomu, že jsem si při průjezdu kolem této nemovitosti všiml loga společnosti MM Reality na plotě, rozhodl jsem se zjistit, zda ji tato společnost nemá v nabídce a pokud ano, tak zda není uzavřena či se nechystá uzavření rezervační smlouvy s jiným zájemcem; v takovém případě bych se totiž rozhodl o nemovitost se dále nezajímat.
Na stránkách realitního serveru Sreality jsem zjistil, že jedna z nemovitostí, které společnost MM Reality nabízí, je pravděpodobně tou, o kterou jsem se zajímal. Kontaktoval jsem proto infolinku společnosti MM Reality a požádal o kontakt na makléře, který má nemovitost na starosti. Na počátku telefonického rozhovoru jsem byl upozorněn, že hovor bude či může být nahráván. Následně mi byl formou SMS zaslán kontakt na konkrétního makléře.
Makléře jsem telefonicky kontaktoval, ujistil jsem se, že jeho společností nabízená nemovitost je opravdu tou, o kterou mám zájem (kromě jiného jsem mu sdělil i jméno vlastníka nemovitosti, které jsem zjistil náhledem do katastru nemovitostí ČR) a zda již nemá vážného zájemce. Bylo mi řečeno, že s žádným zájemcem rezervační smlouvu neuzavřel, není ani v jednání o rezervaci, ale že má zájemce, se kterým se zanedlouho chystá na prohlídku nemovitosti. Navrhl jsem proto, že se, pokud mi bude vyhovovat termín, můžeme při této příležitosti setkat na místě. V opačném případě, že majitele požádám o prohlídku v jiném termínu. Vzhledem k tomu, že jsem měl v plánu prohlédnout si i jiné nemovitosti v okolí a makléřův termín mi nevyhovoval, jsem se rozhodl pro druhou variantu a předmětnou nemovitost navštívil bez makléře.
Majitel nemovitosti mi během rozhovoru bez mého přičinění navrhl, že mi nemovitost prodá za nižší cenu, než za jakou ji nabízí realitní kancelář (jako důvod uvedl to, že makléř mu doporučil nepřiměřeně vysokou prodejní cenu a kupce za dlouhou dobu nesehnal). Sdělil jsem mu, že já si žádných závazků vůči společnosti MM Reality nejsem vědom (o nemovitosti jsem se dozvěděl z jiných zdrojů, u MM Reality jsem si pouze prověřoval, zda ji mají opravdu v nabídce a toto nepovažuji za zprostředkování atd.) a proto s prodejem bez účasti MM Reality nemám problém. Upozornil jsem ho však, že v jeho případě závazky vůči MM Reality existují a doporučil mu, aby makléře kontaktoval a pokusil se s ním domluvit na podmínkách, za jakých by s takovým prodejem souhlasil před vypršením platnosti smlouvy o zprostředkování (např. že by mu byla uhrazena pouze část provize).
Při dalším rozhovoru mi majitel sdělil, že s makléřem hovořil a ten s prodejem souhlasí za podmínky, že mu majitel zaplatí smluvní pokutu dle smlouvy, konkrétně prý 70.000,- Kč. S majitelem jsme se dále domluvili, že koupi nemovitosti budu dále zvažovat a případně začneme domlouvat podrobnosti dohody s ním a makléřem.
Nyní k jádru dotazu:
Včera (26.01.2017) (24.01.2017) mi volal makléř a dotazoval se, v jakém stadiu je moje rozhodování ohledně nemovitosti. Sdělil jsem mu výše uvedené informace. On mi potvrdil, že s ním majitel o celé záležitosti hovořil. Následně se mě však poměrně nevybíravým způsobem pokoušel přesvědčit, že i já mám vůči MM Reality závazky a nemovitost nebudu moci koupit dříve, než po uplynutí jednoho roku po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování, v opačném případě budu čelit sankcím. Vysvětlil jsem mu, že z mého pohledu závazky vůči jeho společnosti nemám a že majitele nemovitosti jsem na nutnost dohody s makléřem sám upozornil.
Na to však k mému údivu reagoval tak, že mi oznámil, že si naše minulé telefonáty i telefonát současný nahrává a v případě potřeby použije proti mě. Tyto informace byly pro mé další rozhodování klíčové.
Chování makléře během tohoto rozhovoru mě natolik znechutilo, že jsem přehodnotil záměr jednat s ním tak, aby se necítil poškozen.
Proto bych rád věděl, zda z výše uvedeného vyplývá, že:
- mám jakékoliv závazky vůči společnosti MM Reality?
- MM Reality může po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování
uplatňovat na majiteli nárok na provizi či smluvní pokutu, pokud se mnou
majitel uzavře kupní smlouvu na nemovitost?
A dále neméně důležité:
Mohu dosáhnout toho, aby byly nahrávky (pokud byly skutečně pořízeny) našich rozhovorů s makléřem a pracovnicí infolinky zničeny, ev. aby nemohly být využity v případné soudní při, vyvolané MM Reality? (na počátku telefonátu na infolince jsem na nahrávání upozorněn byl, při telefonických rozhovorech s makléřem jsem upozorněn nebyl, s výjimkou posledního, kdy mi to makléř uprostřed rozhovoru oznámil; v rozčilení jsem však výslovně nesdělil, že s nahráváním nesouhlasím, pouze jsem řekl, že to považuji za drzost a pokračoval jsem v rozhovoru dále)?
Jak mohu dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, které o mně MM Reality evidují, vymazáno? (před několika měsíci jsem jiné makléřce MM Reality při prohlídce jiné nemovitosti sdělil některé osobní údaje a podepsal souhlas s jejich zpracováním dle zákona 101/2000 Sb.)
Mým cílem není dostat se s touto společností do soudní pře, chci s nimi pouze přerušit kontakt a dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, spojených s mojí osobou a evidovaných u této společnosti, vymazáno. Děkuji za odpověď. S pozdravem Miroslav

ODPOVĚĎ:
Je velmi důležité, co bylo obsahem telefonického rozhovoru. Občanský zákoník upravuje v § 1820 a násl. možnost uzavření smlouvy i prostřednictvím komunikace na dálku (telefon, & hellip; ), pokud je hovor monitorován a je to druhé straně oznámeno, může být taková nahrávka použita i u soudu. V dnešní době existuje řada neseriozních podnikatelů, kteří využijí této možnosti dané zákonem a různými manipulativními technikami přimějí druhou stranu, aby takovou smlouvu po telefonu uzavřela. Proto se nelze jednoznačně vyjádřit k tomu, zda jste takovou smlouvu po telefonu uzavřel či nikoliv a zda tak i z takového hovoru mohou pro Vás vznikat nějaké závazky. Pokud si nepřejete, aby o Vás Vaše údaje shromažďovali, napište doporučený dopis, ve kterém uveďte, že nesouhlasíte s tím, aby o Vás jakékoliv údaje evidovali pod hrozbou obrácení se na Úřad pro ochranu osobních údajů. Na ten se následně můžete v této věci obrátit i za účelem bližšího řešení této situace - stránky www.uoou.cz.
__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spoluvlastníkem
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spolumajitelem
- Může jen jeden spolumajitel domu zdanit příjem za pronájem?
- Může jen jeden spoluvlastník domu zdanit příjem za pronájem?
- Zdanění příjmu z pronájmu bytu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu bytu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu domu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu domu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu nemovitosti jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu nemovitosti jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?

Předělali jsme po smrti rodičů přízemí rodinného domu (začátek rekonstrukce 3/2014) a chceme ho pronajímat na krátkobobý pronájem. Jsem vlastník poloviny rodinného domu RD a dcera a žena mají po 1 podílu rodinného domu. Pronájem bude danit pouze žena. Máme podávat daňové přiznaní i já a dcera, přestože nepronajímáme? Jak se odečítají náklady na rekonstrukci, když v domu já a žena bydlíme? Dcera bydlí jinde. Děkuji, Děkuji Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Vy a dcera přiznání k dani z příjmů z důvodu pronájmu podávat nemusíte. Vaše žena však může uplatnit pouze skutečné výdaje, nikoliv výdaje stanovené procentem z příjmů, protože nerozdělujete příjmy dle spoluvlastnických podílů (vše zdaňuje pouze Vaše žena). § 12 odst. 2 Zákona o daních z příjmů.

Pokud výdaje na rekonstrukci přesáhly v jednom zdaňovacím období 40 000 Kč, navýšíte vstupní cenu pro odpisování celého domu (tj. připočtete k hodnotě domu stanovené dle § 29 Zákona o daních z příjmů). Vypočtete odpisy dle § 26 a následujících zákona o daních z příjmů. Stanovíte si poměr pro uplatnění odpisů, např. dle podlahové plochy určené k pronájmu a k bydlení, nebo dle jiného kritéria, který před FÚ obhájíte. Vypočtené odpisy tímto poměrem "pokrátíte" a jako výdaj uplatníte část připadající na pronajímanou část domu. Odpisy tedy vypočtete nejdříve z hodnoty celého domu vč. rekonstrukce a poté uplatníte pouze část připadající na pronajímaný prostor. Jen upozorňuji, že všechny výdaje související s rekonstrukcí budete muset na vyžádání FÚ doložit např. fakturami.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce domu partnerů - vypořádání po smrti, vyplacení dědice, dědiců
- Rekonstrukce domu partnerů - vypořádání po smrti, vyplacení syna, dcery, potomků
- Smrt partnera po rekonstrukci společného bydlení - vyplacení dědice, dědiců

Jsem rozvedená, žiji s přítelem, který když se chtěl ke mně nastěhovat opravil v mém rodinném domku bydlení. Za dobu co spolu žijeme koupil auto a šetří pro dceru. Kdyby přítel zemřel dřív než já budu muset vyplatit jeho dceru z toho co vložil do našeho společného bydlení? Auto nechci ani žádné peníze, ale na vyplacení dcery z rekonstrukce bych peníze neměla. Má na to nárok? Jak to eventuálně udělat? Moc děkuji za radu. Děkuji, Týna
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nejste s přítelem manželé, nebudete jeho dědičkou. Majetek, který zakoupil (např. uvedené auto) a peníze, které našetřil, za tu dobu, co spolu žijete, budou dědit pouze jeho zákonní dědicové, mezi které Vy patřit nebudete (ledaže by sepsal závěť). Peníze, které vložil do Vašeho bydlení, mu náleží a měly by také být zahrnuty v jeho dědictví. Adekvátní částku byste tedy měla vyplatit do dědictví a pokud takovou částku nemáte, měla by být do dědictví zařazena pohledávka Vašeho přítele vůči Vám z titulu úhrady oprav za bydlení v takové výši, kterou do oprav investoval. Můžete si s jeho dědici domluvit např. i splátkový kalendář nebo případně, pokud jdou nějaké movité věci oddělit, můžete jim je dát (např. pračka, lednice, atd.).
Pokud se chcete takové situaci vyhnout, můžete s přítelem sepsat darovací smlouvu, na základě které bude patrno, že peníze, které Váš přítel vložil do vašeho bydlení, Vám byly za jeho života darovány a nebudou tedy spadat do jeho dědictví. Na darovací smlouvě si pro jistotu nechte ověřit podpisy.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh zůstavitele za energii - vliv na dědictví
- Dědí dědici dluh zemřelého za energie?
- Manžel měl černý odběr elektřiny a zemřel - lze částkou pro elektrárnu ponížit dědictví dědiců?
- Černý odběr elektřiny zůstavitele před smrtí - vliv na dědictví (elektrárna dostala 750.000 Kč)
- Manžel měl černý odběr plynu - lze částkou pro plynárnu ponížit dědictví dědiců?
- Černý odběr plynu zůstavitele před smrtí - vliv na dědictví (plynárna dostala vysokou částku za znovupřipojení plynu)
- Škoda způsobená zůstavitelem před smrtí - vliv na dědictví, dědické podíly
- Zemřelý, zesnulý způsobil před smrtí vysokou škodu - vliv na dědictví, dědické podíly

Manžel zemřel 29.12. 2016. 4.1.2017 mi přišli z PRE odebrat elektroměry v domě i 3 nájemníkům kvůli neoprávněnému odběru elektrické energie. Měřili to od 15.6.2015 do 4.1.2017 tj. 569 dní. Proč nezasáhli dříve? Nevěděla jsem že máme v domě a v bytě černý odběr. Žili jsme s manželem 10 let každý po svém. Elektroměr byl na manžela, účty platil on. Kdyby ještě žil, tak by si to vyřídil sám. Za zprovoznění a pokutu jsem zaplatila 750 000 Kč. Neprokáži, že jsem o tom nevěděla. Mohu tuto pokutu zahrnout do dědictví? Musela jsem si půjčit peníze. Jedna dcera mi to navrhla, druhá nesouhlasí.
Až nás vyzve notář k vyřizování dědictví, lze zajistit levnější odhad domu na katastru nemovitosti. Ten ale nemá váhu znaleckého posudku. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Požádejte notáře, aby pokutu zařadil do pasiv dědictví v návaznosti na ust. § 171 odst. 2 písm. a) zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.). Tento dluh však bude spadat do společného jmění manželů, za jeho polovinu byste tedy měla odpovídat jako manželka. Dědicové za dluhy zůstavitele poté odpovídají dle ust. § 1701 a násl. občanského zákoníku (společně a nerozdílně do výše nabytého dědictví, pokud uplatní výhradu soupisu a nebo v plné výši, pokud výhradu soupisu neuplatní).
Dle § 181 z. ř. s. se pozůstalostní majetek oceňuje společným prohlášením dědiců a jen v odůvodněných případech je vyžadován znalecký posudek. Levnější odhad nemovitosti by tedy měl notáři stačit a nevadí, že nemá váhu znaleckého posudku.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě domu s nájemníkem bez nájemní smlouvy - jak ho vystěhovat?
- Koupě domu s nájemníkem bez užívacího práva k domu - jak ho vystěhovat?

Kupujeme od obce rodinný dům, bydlí v něm osoba bez platné nájemní smlouvy. Jak ho vystěhovat? Pán je hrubý, vyhrožuje, dovede i napadnout. Žije zde sním i jeho rodina - 3 nezletilé děti, ale o těch není ve smlouvě ani slovo. Jak podařenou rodinku vystěhovat? Podotýkám, že obec je nevystěhuje neboť se pána bojí. Soudně formou žaloby na vystěhování? Pokud budou rozsudek soudu ignorovat, řeší situaci nepeněžitá exekuce (tj. že nájemníka bez platné nájemní smlouvy a bez užívacího práva k rodinnému domu násilím vystěhuje)? Děkuji za odpovědi Hanka

ODPOVĚĎ:
Na otázky si v dotazu odpovídáte de facto sama.
Bude-li Vámi zakoupený rodinný dům protiprávně (tzn. bez právního důvodu) užíván jinou osobou, bude nutné se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení. Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Nebude-li obyvatel rodinného domu respektovat rozsudek, kterým mu soud nařídí tento rodinný dům vyklidit, bude nutné zahájit exekuční řízení, v jehož rámci bude exekutor oprávněn obyvatele (včetně jejich věcí) z rodinného domu fyzicky vystěhovat (a to i za asistence Policie ČR).
Pro přípravu předžalobní výzvy, žaloby na vyklizení, popř. pro činění navazujících právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Neoprávněným užíváním Vašeho rodinného domu se může dotyčná osoba dopustit rovněž trestného činu. Konkrétně dle § 208/1 a 2 trestního zákoníku se trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, popř. ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. Abyste neoprávněnému obyvateli Vašeho rodinného domu dala na srozuměnou, že jeho vystěhování myslíte vážně, můžete na něj v této souvislosti podat trestní oznámení (Policie ČR nebude sice v rámci trestního řízení oprávněna tuto osobu z Vašeho rodinného domu vystěhovat, jako nátlakový prostředek však může trestní oznámení zapůsobit).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví - povolení vypovězení v dědickém řízení připadlého podílu na podílových fondech pokynem na jednorázový prodej cenných papírů
- Dědictví, dědění cenných papírů
- Dědění a návrh na výpověď a prodej cenných papírů projednávaných v dědictví

Otec zemřel 8. 2. 2016. Dědické řízení se konalo 14. 6. 2016. U okresnímu soudu jsem 30. 8. 2016 podala jménem mého bratra návrh na schválení právního úkonu na povolení vypovězení v dědickém řízení připadlého podílu na podílových fondech pokynem na jednorázový prodej cenných papírů a následným vypořádáním prostřednictvím bezhotovostního převodu na k tomuto účelu (pro jeho podíl z dědického řízení) zřízeného účtu mého bratra. Tato částka byla a je potřebná pro uhrazení jeho podílu na s dědickým řízením a s pohřbem spojených nákladech. Ve čtvrtek 5. 1. 2017 se konalo u příslušného okresního soudu jednání o mém návrhu na schválení právního úkonu, které skončilo pro nás nepochopitelným závěrem. Paní soudkyně prohlásila, že mému návrhu nerozumí a že náklady za pohřeb se odečítají jako pasiva z výše dědictví. Na závěr mi bylo paní soudkyní sděleno, že se jednání odročuje na 4. 4. 2017 s tím, že mám v ten den předložit aktuální výpis z majetkového účtu mého bratra a že ona ani poté nemusí mému návrhu vyhovět! Tímto bych Vás chtěla požádat o radu, jak mám dále postupovat. Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud tomu dobře rozumím, tak dědické řízení po Vašem otci bylo pravomocně skončeno v červnu 2016 a dědictví bylo potvrzeno podle dědických podílů tak, že nebylo třeba souhlasu opatrovnického soudu před skončením řízení o dědictví. Vy jste byla pravděpodobně jmenována opatrovníkem Vašeho bratra, a tedy spravujete i jeho jmění. Zděděné podílové fondy tedy chcete prodat, ale protože má Váš bratr podíl na těchto fondech a protože se nejedná pouze o běžnou správu, potřebujete předchozí souhlas opatrovnického soudu. Výtěžek prodeje si poté rozdělíte s bratrem podle svých podílů a bratrovi tento výtěžek uložíte na účet, který byl v dědickém řízení pro něj zřízen.
Podle § 171 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) pasiva pozůstalosti kromě dluhů zůstavitele tvoří i náklady jeho pohřbu. Náklady pohřbu se tedy neodečítají od aktiv pozůstalosti, ale řadí se do pasiv pozůstalosti a tedy dědicové za ně odpovídají dle ust. § 1701 a násl. občanského zákoníku (o. z.).
Aktuální výpis z majetkového účtu nejspíš paní soudkyně potřebuje z toho důvodu, že výpis pořízený v dědickém řízení je vyhotovený k datu úmrtí Vašeho otce a potřebuje tedy posoudit, zda se nejedná o běžnou správu, na kterou byste tento souhlas od soudu nepotřebovala. Tento výpis tedy pořiďte znovu před jednáním konaným dne 4.4. a požádejte o udělení souhlasu s prodejem podílových fondů. Dále můžete upozornit paní soudkyni na § 171 z. ř. s. a § 1701 a násl. o. z.
Soud musí posoudit, zda jednání, které chcete učinit, je v zájmu opatrovaného. Pokud dospěje k závěru, že je to v jeho zájmu, udělí Vám souhlas. Pokud dospěje k opačnému závěru, tento souhlas Vám neudělí.
__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Práce jednoho zaměstnance pro 2 konkurenční firmy - zakazuje to Zákoník práce?
- Může obchodní zástupce pojišťovny pracovat pro 2 pojišťovny najednou?
- Zaměstnanec pracuje i pro konkurenci - zakazuje to Zákoník práce?
- Pracovník pracuje i pro konkurenci - zakazuje to Zákoník práce?
- Práce jednoho pracovníka pro 2 konkurenční firmy - zakazuje to Zákoník práce?

Jsem u jedné nejmenované pojišťovny jako obchodní zástupce a dostal jsem nabídku od jiné pojišťovny na pracovní nabídku do jejich call centra.
Rád bych se zeptal, jestli mohu být zaměstnaný u jedné pojišťovny v call centru a u druhé mít živnost jako vedlejší činnost a občas tam udělat nějakou smlouvu. Jestli to není střet zájmů a práce pro dvě konkurenční firmy. Děkuji, Richard.

ODPOVĚĎ:
ze znění dotazu předpokládám, že s „nejmenovanou pojišťovnou“ jste uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení (či jinou obchodní smlouvu), tzn. že s „nejmenovanou pojišťovnou“ nemáte pracovněprávní vztah (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení a ověřit, zda a případně jak je zde omezena činnost pro konkurenční pojišťovnu.
Dle § 2518/1 občanského zákoníku si mohou strany smlouvy o obchodním zastoupení ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná.
Pokud jste s „nejmenovanou pojišťovnou“ uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení před 31. 12. 2013, je pro Vás podstatný § 672a/1 Obchodního zákoníku, dle něhož platilo, že ve smlouvě o obchodním zastoupení bylo možno písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesměl po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.
Obě úpravy konkurenční doložky (dle již zrušeného Obchodního zákoníku i dle nyní platného občanského zákoníku) však počítaly s uplatněním konkurenční doložky až po skončení obchodního zastoupení (což však nebude Váš případ, neboť smlouvu o obchodním zastoupení hodláte ponechat v platnosti). Nelze však vyloučit, že Vámi uzavřená smlouva o obchodním zastoupení Vás neomezuje ve výdělečné činnosti jiným způsobem, a to i po dobu platnosti této smlouvy. Z tohoto důvodu důkladně prostudujte Vámi uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení, jak uvádím výše.
Dle § 304/1 zákoníku práce mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Jelikož „nejmenovaná pojišťovna“ a „jiná pojišťovna“ mají shodný předmět činnosti (jedná se o konkurenty), je toto ustanovení ve Vašem případě aplikovatelné, tzn. že před nástupem do zaměstnání u „jiné pojišťovny“ je zapotřebí, abyste získal její souhlas s tím, abyste i nadále působil pro „nejmenovanou pojišťovnu“ jako obchodní zástupce.
Pokud souhlas „jiné pojišťovny“ nezískáte, budete nucen činnost obchodního zástupce pro „nejmenovanou pojišťovnu“ ukončit (samozřejmě za předpokladu, že budete mít zájem o založení pracovního poměru s „jinou pojišťovnou“, druhou variantou zůstává nezaložení pracovního poměru s „jinou pojišťovnou“).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 513/1991 Sb. , Obchodní zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Slevový portál neposlal cestovní kanceláři platbu za zájezd - jak postupovat?
- Zprostředkovatel neposlal cestovní kanceláři platbu za zájezd - jak postupovat?
- Slevový portál neposlal cestovní kanceláři platbu za dovolenou - jak postupovat?
- Zprostředkovatel neposlal cestovní kanceláři platbu za dovolenou - jak postupovat?
- Odpovědnost cestovní kanceláře za nezaslání peněz zprostředkovatelem zájezdu (slevovým portálem Nakupvakci.cz
- Nakupvakci.cz neposlal peníze obchodníkovi - jak postupovat
- Vymáhání peněz po Nakupvakci.cz - slevový portál nepřeposlal platbu obchodníkovi (cestovní kanceláři Metal-Frut)

28.11.2016 jsem zakoupila na slevovém portálu Nákupvakci.cz 2x voucher na zájezd do Paříže, který jsem zaplatila převodem na účet portálu. Dále se mnou již komunikovala CK METAL-FRUT (tato CK prodávala své zájezdy pomocí SP) u které jsem podepsala dne 2.12.2016 smlouvu na zájezd. Následně dne 13.12.2016 mi zaslala CK Metal-Frut storno zájezdu z důvodu platební nekázně slevového portálu Nakupvakci.cz a veškeré finanční prostředky mám vymáhat po slevovém portálu Nakupvakci.cz, který se mnou samozřejmě nic neřešil ani řešit nebude. Následně mi Cestovní kancelář Metal-frut zaslala email, že jestli na zájezdu trvám, mám ho zaplatit znovu na účet Cestovní kanceláře MetalFrut. Dostala jsem dokonce slevu 5%, zaslaná smlouvy byla pod stejným číslem jako ta předešlá, pouze ponížená o procenta. Celou dobu jsem s CK komunikovala telefonicky, nevím proč mě rovnou nebylo doporučeno ať si zájezd zaplatím přímo v CK. Myslím si, že i Cestovní kancelář MetalFrut nese tak trochu zodpovědnost s kým spolupracuje. Částka kterou jsem zaplatila je 4 900, ale i přesto prosím o radu jak mám postupovat, přece si člověk nemůže nechat všechno líbit. Velice děkuji za radu J. Houserová

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nelze dovodit, jaký smluvní vztah existuje (či existoval) mezi slevovým portálem a cestovní kanceláří, předpokládám však, že se jednalo o určitý typ zprostředkovatelské smlouvy.
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu, a to zejména na ta ustanovení, která se týkají ceny zájezdu a jejího uhrazení. Je podstatné, zda se smlouva zmiňuje o tom, že cena zájezdu byla Vámi uhrazena před podpisem smlouvy prostřednictvím třetí osoby (slevového portálu).
Další jednání Vám doporučuji vést s cestovní kanceláří. Je nutné si uvědomit, že cestovní kancelář se vůči Vám smluvně zavázala zajistit Vám zahraniční zájezd, zatímco Vy jste se zavázala uhradit za to cestovní kanceláři sjednanou cenu (což jste učinila ještě před uzavřením smlouvy o zájezdu).
Dle § 2533 občanského zákoníku může pořadatel zájezdu odstoupit od smlouvy o zájezdu jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. Ve Vašem případě však žádná z těchto situací nenastala, neboť zájezd (jako takový) zrušen nebyl, přičemž žádnou ze svých smluvních povinností jste neporušila. Lze proto usuzovat, že zrušení Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu bylo cestovní kanceláří učiněno neoprávněně.
Pokud se cestovní kancelář rozhodla nabízet své služby prostřednictvím slevového portálu, nese s tím spojená rizika (např. i špatnou platební morálku slevového portálu, jako svého smluvního partnera). V žádném případě však nemůže cestovní kancelář přenášet toto své podnikatelské riziko (resp. jeho negativní důsledky) na Vás, jako svého zákazníka (tzn. že nemůžete být postihována zrušením Vaší smlouvy o zájezdu jen proto, že smluvní partner cestovní kanceláře se ukázal být nespolehlivým).
V současné chvíli Vám doporučuji upozornit cestovní kancelář na protiprávnost jejího postupu, přičemž tak můžete učinit za pomocí tzv. předžalobní výzvy. Tuto výzvu (která má formu dopisu) můžete připravit sama, popř. můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze předpokládat, že předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, udělá na cestovní kancelář mocnější dojem).
Rovněž se můžete pokusit o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/

Vámi uzavřenou smlouvu o zájezdu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Voda stékající z vyvýšeného pozemku - jak se bránit a donutit majitele aby pozemek zabezpečil proti stékající vodě?
- Dešťová voda stékající od souseda a způsobující vlhnutí stavby - jak se bránit?

Máme rekreační domek v malém městě se zahradou, která je v mírném svahu nad domkem. Nad zahradou je slepá cesta, která končí vjezdem na zahradu souseda. Nad touto cestou (stále v mírném svahu) je oplocený areál, který je několik desetiletí pokryt betonovými panely. Byla tam prodejna stavebnin, poté byl areál opuštěn. 2014 jsme zjistili, že při silném dešti voda z oploceného areálu proudem teče několik desítek metrů přes obecní cestu naší zahradou až do naší hospodářské budovy. Předtím jsme vlhkou hliněnou podlahu v budově nespojovali s tím, že by se tam voda mohla dostat ze zahrady a dokonce z tak vzdáleného pozemku (70 m je k plotu). V té době areál s betonovými panely (více než 2000 m2) už vlastnilo město, a my jsme byli přesvědčení, že se náš problém s dešťovou vodou bude řešit, až se bude něco v tomto objektu dít. V r. 2016 zažádalo město o povolení postavit si tam dílnu pro komunální služby města které tam teď jsou. Poslali jsme odvolání, zatím úspěšně, nemají však zájem řešit náš problém a navíc do objektu přesunuli sběrný dvůr. Tomáš

ODPOVĚĎ:
zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod přímo na pozemku, na který tyto vody při dešti dopadnou (resp. odvádění těch dešťových vod, které dopadnou na stavbu na tomto pozemku), je jedním z faktorů, který je při posuzování stavebního záměru stavebním úřadem zohledňován. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad (popř. krajský stavební úřad, pokud se obáváte podjatosti stavebního úřadu) s podnětem k prošetření stavu městského pozemku (z hlediska zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod).
Ze soukromoprávního hlediska upozorňuji na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník (tedy i město) povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Ve Vašem případě je otázkou, zda Vás vnikání vody skutečně podstatně omezuje v obvyklém užívání Vašeho pozemku (za předpokladu, že se tak děje pouze při silném dešti).
Nebude-li město, jako vlastník předmětného pozemku, ochotno napravit závadný stav na základě Vaší písemné výzvy, nezbude Vám, než se domáhat ochrany soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec shora uvedeného upozorňuji na § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek; stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Toto ustanovení (věta za středníkem) se však použije v případech přirozeného stékání dešťových vod. Stékají-li prakticky všechny dešťové vody z městského pozemku na Váš pozemek v důsledku vybetonování městského pozemku, nemůže být toto ustanovení aplikováno (neboť by vedlo ke zjevné nespravedlnosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Výpověď doplňkového pojištění GAB u QBE, Colonnade pojišťovny
- Ukončení pojistné smlouvy produktu GAB u QBE, Colonnade pojišťovny
- Běžné pojištění - definice, vysvětlení
- Běžné pojištění, doplňkové pojištění - rozdíl

2015 jsem ke koupenému autu uzavřela havarijní pojištění na 2 roky a k němu doplňkové pojištění GAP na 5 let. Zaslala jsem výpověď na obě pojišťovny více jak 6 týdnu před koncem havarijního pojištění. GAP mi zamítnul výpověď, že mám smlouvu na 5 let, přitom primární pojištění zanikne. Dále se společnost, která zprostředkuje GAP 04/2016 přejmenovala, to mi oznámili v 01/2016 zároveň s novou fakturou. Můžu pojištění vypovědět na základě § 2806 ods. b/ - přeměna pojistitele? Dřive QBE dnes (19.01.2017) Colonnade. V pojistných podmínkách je zároveň uvedeno, že s běžným pojištěním lze vypovědět ve lhůtě 6 týdnů. Zajímá mě, zda běžným pojištěním je myšleno havarijní, jinak je všude uvedeno primární pojištění a pokud zanikne pojištění nezaplacením i upomínky, hrozí mi nějaká sankce? Vždy vše platím, jak se má, ale vadí mi, že bych platila další 3 roky něco, co už vlastně bez havarijního pojištění neexistuje (ročně 6100, -) a pojištění je dobrovolné. Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do pěti částí:
1/ Výpověď pojistné smlouvy dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku:
Dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku může pojistník (zde Vy) vypovědět pojištění s osmidenní výpovědní dobou do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o přeměně pojistitele. Přeměnou pojistitele míní občanský zákoník některou z přeměn dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, tedy a/ fúzi společnosti nebo družstva, b/ rozdělení společnosti nebo družstva, c/ převod jmění na společníka, d/ změnu právní formy nebo e/ přeshraniční přemístění sídla (§ 1/2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev).
Pakliže se ve Vašem případě pojišťovna pouze přejmenovala (změnila tedy svou firmu), nejedná se o přeměnu obchodní společnosti a vypovězení pojistné smlouvy dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku nepřichází tudíž v úvahu.

2/ Primární a doplňkové pojištění:
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nedefinuje pojmy "primární pojištění", "doplňkové pojištění" apod. V tomto ohledu je podstatné, jak jsou tato pojištění charakterizována (sama o sobě a zejména ve vzájemném vztahu) ve Vámi uzavřených pojistných smlouvách (resp. v pojistných podmínkách, které jsou součástí těchto smluv).
Ve Vašem případě je důležité, jak jsou obě Vámi sjednaná pojištění provázána, tzn. zda doplňkové pojištění „stíhá stejný právní osud“ jako pojištění primární, nebo zda obě pojištění „žijí vlastním právním životem“.

3/ Nezaplacení pojistného:
Dle § 2804 občanského zákoníku platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Lze předpokládat, že Vámi sjednané doplňkové pojištění tedy skutečně zanikne, pokud pojišťovně nezaplatíte dohodnuté pojistné. Zároveň však platí, že pojišťovna bude oprávněna po Vás vymáhat (a to i soudně, popř. následně exekučně) dlužné pojistné a vyúčtuje Vám pravděpodobně i úrok z prodlení nebo smluvní pokutu (pokud byla v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách sjednána).

4/ Jak ukončit pojištění:
Ze znění dotazu předpokládám, že doplňkové pojištění jste hodlala ukončit dle § 2807 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.
Dle § 2761 občanského zákoníku je pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. K pojmu "pojistný zájem" uvádí důvodová zpráva k občanskému zákoníku následující:
"Pojistný zájem se odráží v přání, aby škodné následky pojistné události nenastaly, jakož i v obavě, že hodnota, na níž má zájemce o pojištění (posléze pojistník) zájem, bude pojistnou událostí zničena, zmenšena nebo jinak dotčena. Bere se při něm v úvahu, že při zamýšlené nebo již uzavřené pojistné smlouvě jde o zřetel na určitý skutkový stav ovlivňující nějakou majetkovou hodnotu a možnost jeho ohrožení pojistnou událostí."
Dle § 2765 občanského zákoníku pak platí, že zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl (prakticky totéž je uvedeno rovněž v § 2810 občanského zákoníku).
Je sporné, zda ve Vašem případě zanikl Váš pojistný zájem v okamžiku, kdy jste zrušila havarijní pojištění a tudíž dala najevo, že nemáte zájem ani na doplňkovém pojištění, může se však jednat o jednu z možností ukončení doplňkového pojištění.
Jednodušší variantou ukončení doplňkového pojištění je účelová změna vlastníka Vašeho automobilu. Dle § 2812 občanského zákoníku totiž platí, že nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli. Svůj automobil proto můžete na přechodnou dobu např. darovat některému ze členů Vaší rodiny. Po doložení této skutečnosti pojišťovně by mělo pojištění ze zákona zaniknout. Následně bude možné, aby Vám člen rodiny automobil daroval zpět (to vše za předpokladu, že se ve Vašem případě jedná o pojištění majetku).

5/ Kam se obrátit:
Domníváte-li se, že doplňkové pojištění mělo zaniknout již na základě Vaší původní výpovědi, můžete se v této věci obrátit na Českou národní banku (která vykonává dohled nad činností pojišťoven) :
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Rovněž se můžete pokusit o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce: http://www.coi.cz/
Vámi uzavřenou pojistnou smlouvu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nemajetková újma - definice, vysvětlení, příklad
- Určení škody v trestním řízení - postup
- Stanovení nemajetkové újmy pro náhradu škody v trestním řízení
- Stanovení přiměřeného zadostiučinění pro náhradu škody v trestním řízení
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení u soudu

Obdržela jsem předvolání svědka jako poškozeného v trestní věci krádeže. V předvolání je uvedeno: pouze do zahájení dokazování v hlavním líčení mám právo navrhnout, aby v trestním řízení bylo rozhodnuto též o mém nároku na náhradu škody a nebo na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestným činem. Do zahájení dokazování v hlavním líčení mám rovněž právo navrhnout vydání bezdůvodného obohacení, který obžalovaný na můj úkor získal. Jinak bude soud rozhodovat o vašem nároku na náhradu škody jen na podkladě mých návrhů, jsou-li obsaženy ve spise. Aby o mých nárocích mohlo být procesně rozhodnuto, mám sdělit soudu peněžní částku. Můžete mi prosím poradit jak mám postupovat? A co znamená nemajetková újma? Považuje se za doklad o nároku znalecký posudek na odcizené věci? Jedná se o tzv. obživnutí věci, neboť v roce 2006 se stal trestný čin, v dubnu roku 2008 byl vydán rozsudek v nepřítomnosti obžalovaného a v lednu 2016 je nařízené hlavní líčení. Děkuji, Radana.

ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále postupovat:
V rámci předvolání, které Vám bylo doručeno, jste byla řádně poučena dle § 43/3 trestního řádu. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal;
- tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování;
- z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení;
- důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit (tedy vlastně prokázat) ;
- o těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen (což se ve Vašem případě stalo).

Jako poškozená máte dvě možnosti, jak se domoci náhrady Vám způsobené škody (k vymezení tohoto pojmu více v odpovědi ad 2/ níže), a to a/ v rámci nyní probíhajícího trestního řízení, nebo b/ v rámci občanskoprávního řízení.
Doporučuji Vám zvolit variantu ad a/, tzn. domáhat se náhrady škody v rámci nyní probíhajícího trestního řízení. Tato varianta má několik podstatných výhod oproti variantě ad b/. Předně je varianta ad a/ levnější, neboť nemusíte hradit soudní poplatek (jak by tomu bylo u varianty ad b/), dále pak nemusíte sepisovat žalobu a aktivně vést občanské soudní řízení (jak to předpokládá varianta ad b/).

Z dotazu nevyplývá, zda jste v minulosti již požádala o náhradu Vám způsobené škody (v rámci trestního řízení). Pakliže nikoli, je nutné tak učinit nyní. Náhrady škody se můžete domáhat prostým dopisem (adresovaným tomu trestnímu soudu, který danou věc nyní řeší, a to pod přidělenou spisovou značkou, která je uvedena na Vám doručeném předvolání). V tomto dopise uveďte:
- své identifikační údaje,
- že navrhujete, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu, jež Vám byla trestným činem způsobena,
- z jakého důvodu nárok na náhradu škody uplatňujete (tímto důvodem je odcizení části Vašeho majetku),
- v jaké výši nárok na náhradu škody uplatňujete (tedy jaká škoda Vám byla způsobena, resp. jakou škodu chcete nahradit),
- datace a podpis.

Výši škody je zapotřebí doložit (prokázat), k čemuž se vyjadřuji v odpovědi ad 3/ níže.
Pro přípravu dopisu můžete samozřejmě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Tento dopis je nutné doručit soudu do zahájení dokazování v rámci hlavního líčení. Je samozřejmě vhodnější doručit tento dopis soudu s předstihem (aby měl soud dostatek času Vás vyzvat k odstranění případných nesrovnalostí či nedostatků).

2/ Nemajetková újma:
Trestným činem může být v zásadě způsobena majetková či nemajetková újma nebo se může pachatel trestného činu na úkor poškozeného bezdůvodně obohatit.
Dle § 2894/1 občanského zákoníku je škodou újma na jmění osoby. Jměním je souhrn majetku a dluhů osoby, přičemž majetkem je souhrn všeho, co osobě patří (§ 495 občanského zákoníku).
Stručně řečeno je tedy škodou jakákoli újma, která se projeví v majetkové sféře osoby (ať už zmenšením hodnoty jejího majetku, zničením části majetku, odcizením části majetku, ušlým ziskem apod.).
Nemajetkovou újmou je pak taková újma, která se dotkne jiných aspektů osoby, než jejího majetku. Spadá sem např. újma na zdraví (i psychickém) či životě osoby, újma na jejích osobnostních právech (právo na soukromí, občanskou čest, lidskou důstojnost apod.) atd.
Co se týče bezdůvodného obohacení, je nutné vycházet z § 2991/2 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Pokud jste byla poškozena trestným činem krádeže, lze předpokládat, že Vám vznikla pouze škoda (tedy majetková újma), resp. z dotazu nevyplývá, že by Vám vznikla rovněž nemajetková újma nebo že by se pachatel na Váš úkor bezdůvodně obohatil.

3/ Doložení výše škody:
V rámci dopisu, kterým se budete domáhat náhrady škody, je samozřejmě zapotřebí, abyste prokázala, jak vysoká škoda Vám vznikla. Za tímto účelem předložte soudu (jako přílohu dopisu) kopie účtenek/faktur a jiných dokladů, z nichž bude vyplývat cena věcí, které Vám byly odcizeny.
Výši Vám způsobené škody by bylo možné prokázat i prostřednictvím znaleckého posudku (pakliže nebudete mít k dispozici doklady o ceně odcizených věcí).

Závěrem:
Dospěje-li trestní soud k závěru, že na základě Vaší žádosti (či přiložených dokladů) není možné o Vašem nároku rozhodnout, nepřizná Vám právo na náhradu škody a odkáže Vás s tímto nárokem na občanskoprávní řízení. V takovém případě budete muset podat na pachatele krádeže žalobu (bude se tedy jednat o variantu ad b/ výše).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že právo na náhradu škody podléhá promlčení. Ze znění dotazu však není možné dovodit, zda bylo Vaše právo na náhradu škody již promlčeno či dosud nikoli.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, ÚČTY
- Vydání velkého technického průkazu kvůli prodej auta na leasing
- Prodej auta na leasing - jak získat velký technický průkaz od úvěrové společnosti?
- Jak získat velký technický průkaz při prodeji auta na leasing

Prosinec 2014 jsem koupil auto na leasing od společnosti Essox s. r. o. Auto již nepoužívám a chtěl bych leasing zrušit a auto prodat. To teď není možné, protože podle úvěrové smlouvy je velký technický průkaz v držení společnosti a bez něj nelze auto prodat. Společnost leasing nechce zrušit, a trvá na tom, že dokud se leasing platí, tak to nechává být. Jak mám prosím v tomto případě postupovat? Děkuji, Řehoř.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou smlouvu (či smlouvy). S ohledem na to, že leasingová smlouva není občanským zákoníkem (ani jiným právním předpisem) výslovně upravena, je rozhodující právě znění této smlouvy (ve smlouvě mohou být zakotveny možnosti jejího jednostranného zrušení).
Ze znění dotazu předpokládám, že jste vlastníkem předmětného automobilu (ne všechny leasingové smlouvy počítají s převodem vlastnického práva k věci před úplnou úhradou její ceny), což je velmi podstatnou skutečností.
V rámci prakticky každé smlouvy může dojít ke změně v osobě dlužníka (§ 1888 a násl. občanského zákoníku), popř. může být smlouva postoupena jiné osobě (§ 1895 a násl. občanského zákoníku). Obě varianty však předpokládají souhlas věřitele s takovou změnou.
Při studiu leasingové (či jiné smlouvy) se zaměřte rovněž na to, zda je Vám dovoleno předmětný automobil po dobu leasingu zcizit (prodat či darovat) ; nelze totiž vyloučit, že Vám bude prodej či darování automobilu zakázán (např. i pod hrozbou smluvní pokuty).
Pokud po prostudování smluv dospějete k závěru, že prodeji automobilu (z hlediska smluv) nic nebrání, a jedinou překážkou je pouze fakt, že nemáte k dispozici technický průkaz, můžete se obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dle § 7f/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je vlastník či provozovatel vozidla povinen nahlásit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností mimo jiné ztrátu či zničení technického průkazu, a to neprodleně. Vlastník či provozovatel vozidla je zároveň povinen požádat tento úřad o vydání nového technického průkazu. Tímto způsobem je tedy možné získat technický průkaz Vašeho automobilu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Postřikovač pole a soukromé obydlí - jak daleko může kombajn jet u hranice pozemků?
- Postřik pole a omylem i soukromé zahrady - náhrada škody
- Postřik pole - jak daleko od zahrady soukromé osoby může postřikovač jet?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody - postřik zahrady omylem při stříkání pole chemickým postřikem

Bydlíme v posledním domku ve vesnici a hned vedle je lán pole asi 7 ha. Chci se zeptat jaká mám práva, když zemědělec postřikuje pole, kde má obilí, řepku. Máme domek se zahradou o velikosti půl hektaru. Máme to zatravněno a jsou tam stromy, pěstujeme si i zeleninu. Při postřikování je většinou celý dvůr zamořen smradem z chemického postřiku, a to co dopadne na naše rostliny naštěstí nevidíme, ale je to na nich. Nepoužíváme chem. prostředky, ale jsou nám vnuceny. V některých zemích je prý zákon, že postřikovač musí jezdit určitou vzdálenost od obydlí. Pozemek, který je hned vedle domu vlastní obec, ale pronajímá ho zemědělci. Chtěli jsme kousek koupit a zatravnit, a nasadit pás stálezelených rostlin, aby jsme oddálily problém, ale obec to zamítla. Zkoušeli jsme i o domluvu, že by nám zemědělec dopředu hlásil postřikování, abychom zakryly aspoň nějaké plodiny, ale marně. Děkuji, Andrea.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 9/2 písm. c) zákona o hnojivech platí, že hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí. Dle § 7/1 vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv se musí hnojiva, pomocné látky a substráty používat v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
Domníváte-li se, že zemědělec při postřikování pole porušuje shora uvedené právní předpisy, můžete se s podnětem k prošetření obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (který je orgánem ochrany přírody a zároveň orgánem ochrany zemědělského půdního fondu). V této věci můžete kontaktovat i místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
Vámi popsaná situace je řešitelná rovněž prostředky soukromého práva. Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob. Podstatný je dále § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné pach vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Nebude-li dohoda se zemědělcem možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 156/1998 Sb. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
vyhláška č. 377/2013 Sb. , o skladování a způsobu používání hnojiv
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Víkendový vzdělávací kurz a náhradní volno - má zaměstnanec nárok?
- Náhradní volno za víkendový vzdělávací kurz - nárok
- Volno za víkendový vzdělávací kurz

Mám nárok na náhradní volno v případě, že absolvuji víkendový vzdělávací kurz (sobota a neděle), na které mě zaměstnavatel vysílá? Má pracovní doba je rozvržena od po do pá. Zaměstnavatel mi na základě záznamu o pracovní cestě proplácí jízdné a stravné. Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pakliže jste v sobotu a v neděli absolvovala pracovní cestu, v jejímž rámci jste se zúčastnila školení, vykonávala jste o víkendu práci, neboť jak pracovní cesta, tak účast na školení jsou chápány jako výkon práce pro zaměstnavatele (jak vyplývá z § 42/1 a § 230/3 zákoníku práce).
Pokud sobota a neděle představují dle rozvrhu Vaší pracovní doby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (tedy dny Vašeho pracovního klidu, jak vyplývá z § 91/1 a § 92/1 zákoníku práce), představuje Vaše víkendové školení práci přesčas. Prací přesčas se totiž dle § 78/1 písm. i) zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele (nebo s jeho souhlasem) nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Z tohoto důvodu Vám náleží mzda, na kterou Vám vzniklo za dobu přesčasové práce právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku (§ 114/1 zákoníku práce).
Shora uvedené platí v případě, že jste za práci odměňována mzdou. Jste-li naopak odměňována platem, náleží Vám za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém jste práci přesčas konala, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (což je Váš případ), příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas (§ 127/1 zákoníku práce).
Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že na poskytnutí náhradního volna za přesčasovou práci máte nárok pouze v případě, že se na tom se svým zaměstnavatelem dohodnete. Pokud nedojde k dohodě ani v době 3 kalendářních měsíců od výkonu přesčasové práce (tzn. že zaměstnavatelem Vám po tuto dobu nebude poskytnuto náhradní volno), bude Vám příslušet příplatek za přesčasovou práci (§ 114/2 a § 127/2 zákoníku práce).
Nebude-li zaměstnavatel ochoten uznat školení jako přesčasovou práci a odmítne-li tudíž poskytnout Vám příplatek za přesčasovou práci či náhradní volno, nezbude Vám, než se těchto nároků domáhat soudní cestou. Z tohoto důvodu můžete rovněž kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem k provedení kontroly u Vašeho zaměstnavatele:
http://www.suip.cz/
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vzhledem k tomu, že jste pracovala v sobotu a v neděli, náleží Vám navíc příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 118/1 zákoníku práce). Jste-li za práci odměňována platem, přísluší Vám za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku (§ 126/1 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

FINANCE-DANĚ
- Daňové přiznání - slevy z cashback portálu
- Slevy z cashback portálů a daňové přiznání (daň z příjmu)

Na začátku minulého roku (2016) jsem začala hojně využívat různé cashback portály. Tedy, že jsem se z jejich webové stránky přesměrovala na e-shop a oni mi pak určité % z objednávky po schválení připsali na můj bankovní účet. Protože už nakupuji v podstatě jen na netu, a to nejen pro sebe, a protože se mi tam často potvrdily i částky, i když jsem objednávku nakonec zrušila či zboží z nějakého důvodu vrátila, vyšplhala se mi celková částka ze všech cashback portálů na cca 60 000 Kč. Vím, je to neuvěřitelná suma. Sama bych si to neuvědomila, jak je to možné, ale částky se mi takto ukazují na jejich stránkách. Tyto částky opět používám na další nákupy.
Teď ale nevím, jak to udělat s daňovým přiznáním. Hledala jsem na netu, ale bohužel z toho nejsem moudrá. Jen jsem se dozvěděla, že by to mělo patřit do nepravidelného příjmu a pokud částka přesáhne 30 000 Kč, musí se danit. Mám hlavně obavy, zda to nebudu muset oznámit rodičům, když si na mě táta uplatňuje slevu na dani na studenta. Jsem sice už plnoletá, ale ještě studuji a nepracuji. Takže s tím nemám vůbec zkušenosti. Nevím tedy ani, jak se to vlastně počítá. Sečtu celkové částky, které mi během loňského roku byly připsány na BÚ, ze všech cashback portálů, a tuto částku vynásobím 15 % sazbou?
Také bych se chtěla optat, zda k této částce musím přičíst i např. 1 000 Kč, kterou nám loni (2017) (2016) (2016) vrátili za nákup elektrospotřebiče, tedy nebylo to přes tyto cashback portály. Nákup byl sice na jméno táty, ale částku mi nechali poslat na BÚ, který je na mě. Přemýšlela jsem už i o možnosti zajít za nějakým daňovým poradcem, ale raději bych to udělala sama& hellip;
Ještě poslední dotaz bych měla. Pokud bych podala daňové přiznání s nějakou chybou, jak by FÚ postupoval? Zaslal by mi poštou do schránky upozornění, že se tam mám dostavit a opravit to?
Předem Vám moc děkuji za Vaše odpovědi na mé otázky, za Vaše rady informace apod. Albína

ODPOVĚĎ:
Cashback je forma nepřímé slevy za zakoupené zboží. Nejedná se tedy o Váš zdanitelný příjem. Částku, kterou jste obdržela nemusíte zdaňovat, ani nemusíte z tohoto důvodu podávat přiznání k dani z příjmů.
Jiná situace by byla, pokud byste podnikala a nakoupené zboží byste využívala ke své podnikatelské činnosti. V takovém případě byste musela vrácené částky vypořádat ve svém účetnictví. Z dotazu ale usuzuji, že zboží nakupujete pro svoji soukromou potřebu.
Váš otec může uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě bez ohledu na to, jaké máte příjmy. Podmínkou je pouze soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední nebo na vysoké škole do 26 let věku a společně hospodařící domácnost.
Pokud byste podávala daňové přiznání z jiného důvodu nebo k jiné dani a udělala chybu, tak buď Vám finanční úřad pošle Výzvu k odstranění pochybností, anebo neformálně telefonicky zavolá a domluví se s Vámi, jak chybu napravit, např. podáním dodatečného přiznání.
__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Student 26 let - placení sociálního pojištění rodiči, rodičem
- Student 26 let - placení zdravotního pojištění rodiči, rodičem
- Ztráta statutu studenta a placení zdravotního pojištění
- Ztráta statutu studenta a placení sociálního pojištění

Stále studující dcera dovrší 26 let a odjíždí na Erasmus. Dovršením věku ztrácí statut studenta, prosím, co jsme za ni povinni platit? Zdravotní pojištění, sociální pojištění? Děkuji za odpověď. Děkuji, Adriana.

ODPOVĚĎ:
Dosažením 26 let věku přestane být Vaše dcera nezaopatřeným dítětem a tudíž přestane patřit mezi osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát. Pokud bude pobyt Vaší dcery v zahraničí krátkodobý (méně než 6 měsíců), bude Vaše dcera nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění a po dosažení 26 let věku jí vznikne povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění. V roce 2017 činí minimální záloha na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů 1.485 Kč měsíčně.
Jestliže dceřin pobyt v zahraničí bude trvat déle než 6 měsíců, může Vaše dcera požádat o vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. Za tím účelem je zapotřebí doručit zdravotní pojišťovně písemné Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině. Povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění pak zaniká dnem, který Vaše dcera uvede v Prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo Prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Po návratu z ciziny bude Vaše dcera povinna se opět přihlásit u zdravotní pojišťovny a předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění pro pobyt v cizině a jeho délce. Pokud Vaše dcera takový doklad nepředloží, bude povinna doplatit zpětně pojistné tak, jako by se ze systému veřejného zdravotního pojištění vůbec neodhlásila. Penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže tedy dcera odjede na kratší dobu než 6 měsíců, je zapotřebí za ni po dosažení 26 let každý měsíc hradit pojistné na zdravotní pojištění. Pokud odjede do zahraničí na delší dobu, je možné pojistné uhradit až po jejím návratu.
Co se týče sociálního pojištění, jeho hrazení je dobrovolné, takže sociální pojištění za dceru určitě platit nemusíte a nemusí si ho platit ani ona sama.
__

OBČAN-NÁJMY
- Pronájem obecního pozemku, je nutné zaměření geodetem?
- Pronájem obecního pozemku bez zamření zeměměřičem - je to reálné?
- Jak definovat obecní pozemek k nájmu, pronájmu bez zaměření zeměměřičem, geodetem

Chtěl bych se zeptat jestli existuje legální možnost pronajmout si od obce část (asi 30m čtverečních) obecního pozemku. Tento kousek přiléhá k mé zahradě a dá se specifikovat viditelnými orientačními body (jako garáž, kamenná zídka, plot). Naše paní starostka by byla ochotnná mi to pronajmout, ale prý je nutné zavolat zeměměřiče (nevím jak se to přesně jmenuje), aby tento pozemek vyměřili což bude vzhledem k velikosti pozemku neúměrně drahé. Proto se ptám jestli existuje možnost tento pozemek nějak definovat a pronajmout ať už za úplatu, nebo protislužbou bez nutnosti pozemek vyměřovat. Za vaši odpověď předem děkuji. S pozdravem Alex

ODPOVĚĎ:
Dle § 2202/1 občanského zákoníku je možné pronajmout i část nemovité věci (např. tedy pozemku). Občanský zákoník v této souvislosti nepožaduje, aby byla pronajímaná část pozemku geometricky zaměřena. Je však nutné, aby byl předmět nájmu (tzn. část pozemku) v nájemní smlouvě přesně vymezen, tedy popsán (či načrtnut) natolik určitě, aby bylo i nezúčastněné osobě zcela jasné, jaká část pozemku je pronajímána.
V tomto ohledu Vám doporučuji vymezit pronajímanou část obecního pozemku následujícím způsobem:
- přesně specifikovat obecní pozemek, jehož část je pronajímána (a to prostřednictvím údajů katastru nemovitostí, tedy uvedením parcelního čísla, druhu pozemku, obce, na jejímž území se pozemek nachází, čísla LV, katastrálního území),
- uvést, jaká je přibližná rozloha pronajímané části obecního pozemku,
- slovně popsat hranice pronajímané části obecního pozemku, a to zcela přesně (v tomto ohledu nepostačí uvést "garáž", "kamenná zídka" či "plot", nýbrž je nutné specifikovat, zda hranici pronajímané části obecního pozemku tvoří např. část plotu o přesné délce, roh garáže a popř. který roh, jaká část kamené zídky apod.),
- popsat tvar pronajímané části obecního pozemku a uvést přibližné délky jejích stran,
- slovní popis pronajímané části pozemku (který bude obsažen v nájemní smlouvě) Vám doporučuji doplnit přesným nákresem tvaru pronajímané části, který provedete na kopii katastrální mapy (výtisk katastrální mapy s náčrtem se stane přílohou nájemní smlouvy),
- pro jednoznačné určení hranic pronajímané části obecního pozemku můžete tento pozemek vyfotografovat (ideálně tak, aby byly na fotografii viditelné všechny hranice pronajímané části obecního pozemku), přičemž na této fotografii opět načrtnete pronajímanou část obecního pozemku a zejména její hranice (tato fotografie se opět stane přílohou nájemní smlouvy).

Při takto pečlivém vymezení hranic pronajímané části obecního pozemku (a to i vzhledem k její velikosti) nebude nutné, aby byla tato část geometricky zaměřena (což ostatně nepožaduje žádný právní předpis).
Pro doplnění uvádím, že nájemní právo k části pozemku může (ovšem nemusí) být zapsáno do katastru nemovitostí. Může se tak stát na návrh obce (jako vlastníka předmětného pozemku) nebo na Váš návrh, bude-li s tím obec souhlasit (§ 2203 občanského zákoníku). Zápis nájmu části obecního pozemku do katastru nemovitostí Vám však nedoporučuji, neboť v takovém případě by nájemní smlouva musela být doplněna geometrickým zaměřením pronajímané části obecního pozemku (jak vyplývá z § 7/2 katastrálního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 39/1 a 3 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- záměr obce pronajmout nemovitý majetek (tedy i část obecního pozemku) je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky,
- tento záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým,
- pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání (zde nájemní smlouva) neplatné,
- shora uvedené neplatí, pokud má být nájem kratší než 30 dnů (což však ve Vašem případě spíše nepředpokládám).

Část obecního pozemku Vám tedy nemůže být pronajata pouze na základě Vaší dohody se starostkou obce. Obec musí v této souvislosti informovat (prostřednictvím úřední desky obecního úřadu) všechny obyvatele obce, tzn. že pronájem části obecního pozemku bude pojat de facto jako veřejná soutěž (část obecního pozemku pak bude pronajata tomu, kdo nabídne nejvýhodnější podmínky, resp. nejvyšší nájemné).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Opatrovník nastěhoval cizí osobu do bytu opatrovaného - nárok na vydání bezdůvodného obohacení a plateb za energie (vliv na dědice a dědické řízení)
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - opatrovník nastěhoval do bytu opatrovaného cizí osobu bez souhlasu rodiny opatrovaného (vliv na dědice a dědické řízení)

Rád bych Vás požádal o radu související s dědickým řízením, jehož jsem účastníkem a jehož součástí je mimo jiné byt. Problém je v tom, že jeden z dědiců a opatrovník zemřelé bez mého vědomí (patrně ještě během hospitalizace majitelky) vyměnil zámky a nastěhoval do něj jinou osobu, která v něm od té doby dodnes bezplatně bydlí na účet dědictví, ze kterého jsou placeny zálohy (k platbě došlo i během dědického řízení). On se o tom se mnou odmítl bavit. Pro ujasnění, byt je obýván už minimálně 6-12 měsíců, dědické řízení bylo zahájeno 06/2016 a majitelka byla prokazatelně v nemocničním zařízení už cca rok před tím, než zemřela, tedy cca. od 07/2015.
Chtěl bych vědět, zda budu mít jako dědic a spolumajitel účtu (a zřejmě spolumajitel bytu) nárok požadovat úhradu za energie, které dotyčná osoba v bytě spotřebovala, případně jak a od koho. Chtěl bych minimálně úhradu za dobu dědického řízení, a pokud možno i před ním.
Před pár týdny došlo k přetížení a vyhoření elektrické sítě v bytě, nemohu požadovat nějakou kompenzaci?
Je v souladu se zákonem, že v bytě během dědického řízení začíná rekonstrukce? Jakým způsobem je povoleno s ním během dědického řízení manipulovat? Je vůbec v souladu se zákonem, že je byt obýván bez souhlasu většiny dědiců? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Není-li určen správce pozůstalosti, provádí běžnou správu všichni dědicové (§ 1677 a § 1678 občanského zákoníku, dále jen o. z.). Dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci, přičemž souhlas soud uděluje ve formě usnesení (§ 1680 o. z. a § 161 zákona o zvláštních řízeních soudních, dále jen z. ř. s.).
Ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil, smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681 o. z.).
Pokud jde o platby služeb a nájmu osoby v bytě, pak platila-li tato osoba peníze na účet zůstavitelky, a stanete-li se dědicem (spolumajitelem) tohoto účtu, tak máte právo i na všechny přírůstky tohoto účtu, tedy i na peníze, které na účet přišly po datu úmrtí. Také jako dědic zůstavitelky můžete požadovat dlužné nájemné, dlužné zálohy na služby, atd.
V bytě zůstavitelky by neměl do skončení řízení žít nikdo, dokud nebude určen dědic, ledaže se jednalo o nájemníka zůstavitelky. Pak by měl tento nájemník uzavřít novou nájemní smlouvu s dědici. Rekonstrukce bytu může před skončením dědického řízení proběhnout pouze se souhlasem soudu. Pokud některý dědic před skončením řízení s bytem či jiným majetkem zůstavitele neoprávněně nakládá či s ním nakládá bez souhlasu ostatních dědiců, pak by měl notář tohoto dědice poučit, že k tomu není oprávněn. Dědicové mohou mezi sebou mimo dědické řízení vést i spor o náhradu škody vzniklé tímto jednáním (dědické řízení je řízení nesporné – o takových sporech je nutno vést sporné řízení podáním žaloby). Také vůči osobě, která v bytě neoprávněně žije a která způsobila v bytě škodu, můžete podat žalobu na náhradu této škody.
__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - kdo platí cestu dítěte k otci v rámci styku, setkávání?
- Kdo platí cestu matky s dítětem ze zahraničí k otci při odstěhování do zahraničí se souhlasem otce
- Souhlas otce s odstěhováním dítěte do zahraničí - kdo platí cestu dítěte k otci v rámci setkávání, styku s dítětem?

Mám 11letou dceru ve své péči a již od 15.08.2015 žijeme ve Francii. Otec dal souhlas s trvalým odstěhováním do zahraničí v rámci EU. Dceru mu vozím 2x ročně na 10-14 dní. Cestu letadlem hradím já. Otec platí alimenty nepravidelně nebo vůbec. Dcera k němu jezdit nechce i když ji vysvětlují že musí.
Nyni má otec další dvě děti narozené během jednoho roka a žádá po mě návštěvu dcery třikrát za rok plus Vánoce. Nejsem schopna toto zaplatit, dcera sama letět nemůže a jde zhruba 250 Euro tam a zpět pro nás dvě. Alimenty má určené 3000 Kč od dceřiných 2let a myslím, že si chce požádat o snížení (další dvě děti) a o častější styk s dcerou. V kontaktu s ní jsem mu nikdy nebránila a i teď mají možnost si volat či psát na Internetu.
Jak mám dále postupovat prosím? Můžu žádat o příspěvek na cestu když jsem to byla já kdo dceru přestěhoval do ciziny? Může případně soud vyslechnout v 11 letech i dceru a přihlédnout k tomu co ona chce? Děkuji za odpověď Lucie

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do dvou částí:
1) Alimenty – Jestliže má dceřin otec soudně stanovené výživné, je jeho povinností hradit výživné v plné výši v soudem stanoveném termínu. Pokud tak dceřin otec nečiní, lze dlužné výživné vymáhat. Vzhledem k tomu, že s dcerou nežijete v České republice, je zapotřebí se obrátit na příslušný orgán ve státě Vašeho současného bydliště (Francie). Jestliže kontakt na příslušný orgán neznáte, můžete se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Kontakty a další důležité informace najdete na www.umpod.cz Úřad Vám kontakt na příslušný orgán zprostředkuje. Tento orgán Vám pomůže připravit žádost o vymáhání výživného a poté ji spolu s potřebnými dokumenty zašle právě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Úřad Vás pak bude zastupovat v soudním řízení v České republice a podnikat Vaším jménem potřebné kroky k dosažení úhrady výživného.
2) Styk otce s dcerou – Vzhledem k tomu, jak styk dcery s otcem popisujete, předpokládám, že dosavadní praxe byla výsledkem dohody mezi Vámi a dceřiným otcem, nikoliv rozhodnutím soudu. Jestliže s častějším stykem dcery s otcem nesouhlasíte, není Vaší povinnosti žádosti otce automaticky vyhovět. Pokud je hlavním problémem financování cest za otcem a zpět, doporučuji kontaktovat otce s tím, že mu nechcete bránit v kontaktu s dcerou, ale že financování letenek je nákladné a požádat jej o příspěvek na úhradu letenek. Pokud se nedohodnete a otec bude trvat na častějším styku, bude se muset obrátit na soud. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera žije s Vámi v zahraničí, je příslušný soud v místě obvyklého bydliště dítěte. Soudní řízení by tedy v tomto případě probíhalo ve Francii. V rámci soudního řízení pak doporučuji uvést požadavek na společnou úhradu nákladů na letenky. Můžete také požádat soud, aby vyslechl i Vaši dceru. Vždy ale záleží na posouzení konkrétního soudu, zda Vašim žádostem vyhoví či nikoliv.
__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodávající nedodal štítek PENB při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Nedodání štítku PENB při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Prodávající nedodal štítek průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Nedodání štítku průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji nemovitosti - jak postupovat?

Štítek PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) : koupil jsem nemovitost (11/2016) zastavěná plocha 100 m2, obytná plocha 120m2, přízemí, podkroví, půda. Dočetl jsem se, že prodávající má povinnost při prodeji předat štítek PENB. Nebylo tak učiněno. Vztahuje se tato povinnost i na zmíněnou budovu? Je možné tento stav nějak napravit nebo požadovat po prodávajícím nápravu stavu? Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rozhodný § 7a/2 zákona o hospodaření energií, dle něhož je každý vlastník budovy povinen:
- opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji této budovy,
- předložit průkaz energetické náročnosti budovy (nebo jeho ověřenou kopii) možnému kupujícímu budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy,
- předat průkaz energetické náročnosti budovy (nebo jeho ověřenou kopii) kupujícímu budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy.

Průkaz energetické náročnosti budovy platí v zásadě 10 let ode dne jeho vyhotovení.
Budovou je dle § 2/1 písm. p) zákona o hospodaření energií nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí. Tato definice se dle všeho na Vámi zakoupenou stavbu vztahuje, tzn. že prodávající byl ve Vašem případě povinen splnit veškeré shora vyjmenované povinnosti.
Pakliže Vám prodávající nepředložil a následně nepředal průkaz energetické náročnosti budovy, dopustil se pravděpodobně přestupku dle § 12/1 písm. h) zákona o hospodaření energií, za který mu hrozí udělení pokuty do výše 100.000,- Kč (§ 12/2 písm. b) zákona o hospodaření energií).
Dle § 2087 občanského zákoníku je prodávající povinen odevzdat kupujícímu věc (předmět koupě), jakož i doklady, které se k věci vztahují. Za vadu prodávané věci se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy i jejich nepředání (§ 2099/1 občanského zákoníku).
Tím, že Vám prodávající nepředal veškeré doklady, které se váží k Vámi zakoupené nemovité věci, došlo z jeho strany k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Z tohoto důvodu Vám vzniklo právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
Prodávající by mohl svou obranu opřít o § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat prodávajícího a upozornit ho na vadu nemovité věci, spočívající v nepředání průkazu energetické náročnosti budovy. Z důvodu této vadnosti nemovité věci můžete po prodávajícím požadovat, aby Vám průkaz energetické náročnosti budovy dodatečně předal (má-li ho k dispozici), nebo, aby Vám poskytl přiměřenou slevu z kupní ceny nemovité věci.
Nemá-li prodávající průkaz energetické náročnosti budovy k dispozici, doporučuji Vám se s prodávajícím dohodnout na tom, že sleva z kupní ceny nemovité věci bude odpovídat ceně průkazu energetické náročnosti budovy, který si objednáte sám (prodávající by k tomu ostatně nyní nebyl oprávněn, neboť již není vlastníkem nemovité věci), tzn. že průkaz energetické náročnosti budovy si opatříte sám, ovšem na náklady prodávajícího.
Pokud by prodávající nebyl ochoten k dohodě, můžete ho upozornit na to, že spáchání přestupku, kterého se dopustil, můžete oznámit Státní energetické inspekci:
http://www.cr-sei.cz/
která je oprávněna uložit prodávajícímu pokutu. Nebude-li dohoda s prodávajícím ani přesto možná, nezbude Vám, než se domáhat poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny nemovité věci soudní cestou. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/energeticke-stitky-budov-z-hlediska-prevodu-a-pronajmu-nemovitosti-90999.html
https://www.epravo.cz/top/clanky/prukaz-energeticke-narocnosti-budovy-aneb-dalsi-komplikace-pri-nakladani-s-nemovitosti-88309.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Podpora na bydlení u ženy s dětmi před rozvodem manželství
- Nárok na příspěvek na bydlení - žena s dětmi před rozvodem manželství
- Právo na příspěvek na bydlení - žena s dětmi před rozvodem manželství

Dcera se odstěhovala s dětmi od manžela 05/2016 ze společného rodinného domu, RD do pronájmu. O péči o děti jsou domluvenou o vyrovnání SJM. Má nárok na podporu na bydlení? Ještě je vdaná. Pomůže návrh na rozvod manželství k věcně a místně příslušnému soudu? Nebo návrh na péči o děti? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení bude mít Vaše dcera tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Dokládají se ale pouze příjmy těch osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště.
Jestliže má tedy v bytě či domě trvalé bydliště pouze Vaše dcera (případně její děti), nemusí dokládat manželovy příjmy, i když rozvod manželství dosud neproběhl. Kromě příspěvku na bydlení by mohly připadat v úvahu také dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit také prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vaše dcera vlastní nějaký (ne) movitý majetek, zda má peníze na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění apod. O všechny uvedené dávky může Vaše dcera požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.
__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Exmanžel bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bývalý manžel bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Exmanželka bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bývalá manželka bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bezdůvodný požadavek na vrácení bytu, domu, nemovitosti - šance na úspěch u soudu

Exmanžel mi před rozvodem daroval 50% bytu (byt nebyl součásti SJM), i když já jsem splácela 70% ceny bytu úvěrem a on jen 30% také uvěrem. Dohodli jsme se na darování s tím, že si ponechá v bytě trvalé bydliště (do doby než si je z vlastní vůle změní) a dohodli jsme se, že vyplatím a zbavím jej jeho úvěru na zmiňovanou nemovitost a vyplatím mu finanční kompenzaci (zaplacené úroky za dobu do jsme od sebe+naspořenou částku na úvěru). Vše bylo splněno a vyplaceno. Ohledně dětí máme vše domluvené, ale máme neshody ohledně péče o psa, jehož je majitelem a vyhrožuje mi, že bude chtít darovanou polovinu bytu zpět? Hrubě se k němu nechovám, neurážím jej a jeho úlohu otce plně respektuji. Může chtít vrátit darovanou polovinu? Na byt teď sama platím hypotéku a provedla jsem jeho rekonstrukci. Mám se bát, že o polovinu bytu přijdu? Děkuji. Hezký den. Děkuji, Justýna.

ODPOVĚĎ:
v žádném případě se obávat nemusíte. Odvolání daru pro nevděk zahrnuje pouze takové situace, kdy se obdarovaný chová k dárci natolik hrubě, že by takové jednání bylo v rozporu s dobrými mravy a v případě takového sporu by bylo nutno toto hrubé chování prokázat. Rozpory ohledně psa rozhodně nenaplňují podmínku hrubého chování vůči dárci a nejsou důvodem pro odvolání daru.
__

OBČAN-DLUHY
- Telefonní hovor s vymáhací agenturou - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Telefonní hovor s advokátem věřitele - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Telefonní hovor s právníkem věřitele - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Jaká osobní údaje musí říci dlužník zástupci věřitele do telefonu?

Rád bych se zeptal na dotaz, který souvisí se zákonem 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů.
Známému byl zesplatněný spotřebitelský úvěr a ten byl předán do advokátní kanceláře za účelem advokátní správy. Které údaje může požadovat zaměstnanec advokáta při telefonickém řešení požadavku? Standardně po známém chtějí celé jméno, datum narození, korespondenční nebo trvalou adresu a poslední číslo za lomítkem u rodného čísla?
Může zaměstnanec požadovat celé rodné při sdělování informací? Bylo by to v rozporu se zákonem 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů?
Které jiné údaje zaměstnanec nemůže požadovat? Děkuji, Alfons

ODPOVĚĎ:
Rodné číslo je osobní údaj, který lze poskytnout pouze se souhlasem osoby, která je nositelem tohoto rodného čísla. Telefonicky to sice požadovat lze, ovšem není nutné této žádosti vyhovět. Obecně není nutné telefonické žádosti o sdělení všech svých údajů vyhovět vůbec a lze odkázat pouze na písemnou korespondenci.
__

SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Může být zástupce advokátní kanceláře obyčejná fyzická osoba (neprávník, neadvokát)?
- Kdo může zastupovat advokáta - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může právníka advokáta - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může zastupovat advokátní kancelář - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může zastupovat právní kancelář - může to být i osoba bez právního vzdělání?

V případě, že se nechám zastoupit advokátem při případném jednání s jinou advokátní kanceláří, může se advokát
protistrany nechat zastoupit svým zaměstnancem, který není advokát ani koncipientem.
Je tato varianta v souladu se zákonem a stavovskými předpisy?
V případě, že můj advokát bude jednat se zaměstnancem např. inkasní agentury, úřadu nebo jiného subjektu, je povinna protistrana mít právní zastoupení?
Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Ano, při jednání s protistranou je advokát oprávněn nechat se zastoupit svým zaměstnancem, který nemá právní vzdělání, nicméně advokát sám by měl umět vyhodnotit, do jaké míry tato schůzka vyžaduje znalost práva a tedy i riziko, že bude případně čelit stížnosti podané na advokátní komoru z důvodu, že pověřuje zaměstnance, který fakticky případu nerozumí.
V případě, že Váš advokát jedná s jakýmkoliv třetím subjektem, není tento subjekt povinen být zastoupen advokátem.
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Protipovodňový val na soukromém pozemku - jak zabránit stavbě?
- Jak zabránit stavbě protipovodňového valu na soukromém pozemku?
- Jak odmítnout protipovodňový val na soukromém pozemku

Prosím o radu ve věci veřejně prospěšné stavby. Jsem spolumajitelkou 1/8 orné půdy v katastrálním území obce Nemilany. Pozemek je vzdálen asi 230 m od konce vesnice, kde byl předpoklad využití pozemku po změně územního rozhodnutí na stavební parcely. Zcela náhodně jsem zjistila, že napříč naším pozemkem má být zřízen protipovodňový val, který zabere víc než třetinu celého pozemku, další třetina pozemku bude před povodňovým valem, takže v záplavové části a zbývající třetina bude valem znehodnocena.
1. Můžeme se proti tomuto rozhodnutí nějakým způsobem. bránit?
2. Kdo rozhodne, která část pozemku je koho, který pozemek se vykoupí a který zůstane bezcenným?
3. Musí být odkoupena (vyvlastněna) celá parcela nebo jen nezbytně nutná část potřebná pro stavbu?
4. Je možné pozemek zachránit zástavním právem nebo jiným způsobem? Předpokládaná stavba valu je již vyznačena v KN, aniž by s námi někdo o stavbě mluvil. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Obrana je zde možná podle fáze, ve které se daný záměr (val) nachází. Zde je nezbytné zjistit, v jakém stavu dané řízení o zřízení valu nachází, podle toho je možné zvažovat případné kroky na obranu.
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Tedy pokud se spoluvlastníci nedohodnou a neurčí, která část pozemku je čí, platí, že každý má právo k celé věci (pozemku), a to v rozsahu jeho podílu. Tudíž budete na svém (spolu) vlastnickém právu postiženi všichni a nebude se určovat, komu patří který podíl.
Zda bude vykoupena celá parcela či jen část záleží na podmínkách daného záměru. Obecně platí, že vlastnické právo se omezuje co nejméně, nicméně to neplatí vždy výlučně.
Zřízení zástavního práva Vám nepomůže, i to je možné vyplatit (a zrušit). O těchto záměrech jsou účastníci řízení (vlastníci) zpravidla informováni skrze veřejnou vyhlášku, je tedy na každém, aby si svá práva sám hájil a sledoval úřední desku, na které se taková vyhláška zveřejňuje. Pokud tak nečiní, jde to k jeho tíži.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Investiční životní pojištění bez obmyšlené osoby - průběh dědění, dědictví, dědického řízení
- Předemření, dědictví a občanský zákoník
- Opatrovník (osoba blízká) a vliv na dědictví, dědické řízení

Účastním se dědického řízení po babičce, která zemřela před půl rokem. Ještě o půl roku dříve mi zemřel otec, jeden z jejích dvou synů. Babička o tom nevěděla a neměla jakoukoli možnost na to reagovat, i vzhledem k závažnému zdravotnímu stavu. Druhý syn, náš strýc, jí dělal opatrovníka. Babička měla tři spořící účty.
Investiční životní pojištění, nemělo uvedenou obmyšlenou osobu, vybráno strýcem v plné výši ještě před příchodem k notářce s odůvodněním, že na něj mají nárok jen žijící děti. Banka nám sdělila, že vyplácí dle Občanského zákoníku a ten neuvažuje předemření, takže když jedno dítě zemře za života pojištěného, ztrácí tím (jeho rodina) nárok na vyplacení části pojistky, a to plně ve prospěch druhého, žijícího.
Druhé spoření, mimo dědictví, můj otec byl oprávněnou osobou a běžně by mu tudíž bylo vyplaceno. Snažíme se řešit s bankou, ale zdá se, že „spadne“ do dědictví po babičce a získáme jen polovinu.
Třetí spoření, součást dědictví. Oba synové byli uvedeni jakožto oprávněné osoby. Podíl otce má opět propadnout do dědictví a získáme z něj polovinu.

Otázky:
Je postup, který zvolily banky a který zvolil strýc, skutečně v souladu se zákonem? Zejména v případě že mi přijde neetický.
Je napadnutelné třeba to, že strýc jako opatrovník měl povinnost nakládat se spravovaným majetkem v souladu se zájmy a názory své matky, a ty rozhodně nejsou v souladu s tím, že nároky jeho bratra propadnou a získá je on, místo bratrovy rodiny? Respektive, že měl sám reagovat na smrt bratra a zajistit převod nároků na jeho rodinu, když to nebylo v možnostech opatrované? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Banka skutečně postupovala podle zákona (§ 2831 občanského zákoníku), který nereflektuje předemření jednoho z dětí. Z ust. § 2831 vyplývá, že není-li určena obmyšlená osoba, nabývají práva na pojistné plnění manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Pokud nejsou ani tyto děti, nabudou práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabudou jej dědicové pojištěného. Zda je takové jednání etické, je věc druhá.
Pokud jde o nakládání Vašeho strýce jako opatrovníka s majetkem Vaší babičky, tak dle zákona má postupovat dle názorů a zájmů Vaší babičky. Těžko se však po její smrti bude prokazovat, jaké měla názory a zda tedy strýc postupoval v souladu či v rozporu s nimi. Můžete se však obrátit na advokáta, zda byste s takovou žalobou u soudu uspěl.
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na tuhá paliva - co když se topí elektřinou a krbem?
- Topení elektřinou, krbem a příspěvek na tuhá paliva
- Žádost o porodné - jak uvést příjmy domácnosti když je manžel OSVČ?

Budu rodit 2. dítě 03/2017. V žádosti o porodném uvádím příjem rodiny za poslední čtvrtletí. Manžel je OSVČ, jaký příjem bude uvádět, když daňové přiznání teprve bude odevzdávat. Já mám jenom příjem z péče o postižené 1. dítě a příjem z pronájmu bytu. Jaký příjem uvádím já z tohoto příjmu (3000, - nájem a po odpočtu 30% nákladu, tím pádem uvádím 2 100, - měsíčně? ).
U žádosti o příspěvek na bydlení můžu uvést náklad na tuhá paliva, když vytápíme elektrikou a krbem / dřevem / ve vlastním domě. Děkuji a přeji hezký den. Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Jestliže se Vaše dítě narodí v březnu, budete dokládat příjmy za poslední čtvrtletí (říjen – prosinec) roku 2016. Pokud by se ale dítě narodilo až v dubnu, dokládali byste příjmy za první čtvrtletí (leden – březen) roku 2017.
Nárok na porodné máte tehdy, pokud příjmy Vaší domácnosti nepřesahují 2,7násobek jejího životního minima. Pro výpočet životního minima Vaší domácnosti je důležitý také věk Vašeho prvního dítěte. Pokud je i Vaše první dítě mladší šesti let, je životní minimum Vaší domácnosti vyjádřeno částkou 9.450 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 25.515 Kč měsíčně. Výše porodného u druhého dítěte činí 10.000 Kč
Jestliže je manžel OSVČ, počítá se jako jeho příjem nejméně polovina průměrné mzdy v České republice. Průměrná mzda činí v současné době cca 27.000 Kč, započítán by byl tedy příjem nejméně ve výši 13.500 Kč. Pokud je však manželův skutečný příjem vyšší, bude započítán skutečný příjem dle posledního podaného daňového přiznání. Co se týče Vašich příjmů, příspěvek na péči se nezapočítává, ale příjem z pronájmu musíte do žádosti uvést v plné výši.
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li Vy nebo Váš mnažel vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy Vašá domácnosti a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady – jejich výše činí u čtyřčlenné rodiny částku 4.194 Kč za kalendářní měsíc. U všech bytů se dále započítávají náklady za energie (plyn a elektřinu), vodné a stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. V případě vytápění pevnými palivy lze u čtyřčlenné domácnosti uvést náklady ve výši 1.572 Kč za kalendářní měsíc.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kamerový systém v domě - co když 1 majitel bytu nesouhlasí?
- Majitel bytu nesouhlasí s instalací kamerového systému v domě - je možná žaloba k soudu?
- Žaloba k soudu na kamerový systém v domě - 1 majitel bytu nesouhlasí
- Může soud nahradit souhlas majitele bytu s kamerovým systémem domu, kamerami v bytovém domě?

Obracím se na Vás s problémem ohledně instalace kamerového systému v bytovém domě (společenství vlastníků bytových jednotek, SVJ). Naše plány nám hatí jeden vlastník, který neustále instalací nesouhlasí. V domě však již došlo k opakovaným vykradením sklepů a odcizení relativně drahých věcí, k vandalismu ve venkovních prostorech a interiéru vchodu a ve výtahu, k pokusům o vloupání se do bytů v nočních hodinách. Můžeme nainstalovat kamerový systém, když máme souhlas všech vlastníků bytů krom toho jednoho, který neustále narušuje jakékoli naše plány. Za pomoc předem děkuji. Hezký den. Lýdie

ODPOVĚĎ:
Souhlas všech vlastníků bytových jednotek není v zásadě zapotřebí. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 5/2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů (zde SVJ) zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů osobních údajů (zde obyvatel bytového domu), pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů nebo jiné dotčené osoby. Takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
Podrobný návod poskytl ve vztahu ke kamerovým systémům v bytových domech v nedávné době Úřad pro ochranu osobních údajů. Shrnutí (i celý text) příslušného stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů naleznete zde:
http://www.scmbd.cz/stanovisko-uoou-c-1-2016-k-umisteni-kamerovych-systemu-v
Vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu osobních údajů je v oblasti nakládání s osobními údaji kontrolním orgánem, doporučuji Vám postupovat dle shora uvedeného stanoviska.
Mírně nad rámec shora uvedeného připomínám, že před zahájením zpracovávání osobních údajů (tedy před zavedením kamerového systému v bytovém domě) musí být tento záměr oznámen Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Udělení trvalého pobytu v ČR cizinci - povinnosti
- Jaké povinnosti má cizinec který dostal trvalý pobyt v ČR?
- Udělení trvalého pobytu v ČR nezletilému cizinci - povinnosti
- Jaké povinnosti má nezletilý cizinec který dostal trvalý pobyt v ČR?
- Dítě narozené v zahraničí (USA) a udělení trvalého pobytu v ČR - povinnosti v ČR

Syn (4 roky) narozen v USA (Americké občanství), od narození žijící v USA. Přes Ambasádu jsem zažádala o České občanství, které bylo udeleno k 20.10.2016. Zároveň s občanstvím však byl udelen také trvalý pobyt v ČR. My se plánujeme vrátit a natrvalo žít v ČR asi za 6-9 mesíců. Jaké povinnosti vyplývají pro mého 4 letého syna z trvalého pobytu? Mám jeho trvalý pobyt nyní zrušit a znovu o nej zažádat po přestehování? Já, jeho matka, žiji trvale v USA, v občanském průkazu mám adresu v ČR na kterou se budu zpet vracet. Dekuji předem za pomoc, Šárka

ODPOVĚĎ:
Problematiku trvalého pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel. Trvalý pobyt je evidenčním údajem, který je zaveden do systému evidence obyvatel. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani vlastníkovi nemovitosti, ve které má občan trvalý pobyt. Po přihlášení k trvalému pobytu v obci však zpravidla platí pro občana povinnost hradit poplatky za komunální odpad. Zda tomu tak skutečně je, to záleží na tom, podle jakého zákona obec vybírá poplatky za komunální odpad.
Pokud obec vybírá tyto poplatky dle zákona č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích, pak platí, že povinnost platit poplatek za komunální odpad se vztahuje na každou fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt. Tato povinnost pak platí i v případě, že Váš syn neměl v dané obci trvalý pobyt po celý rok, ale jen po část roku. V takovém případě je zapotřebí zaplatit poměrnou část poplatku za komunální odpad, odpovídající počtu měsíců, ve kterých měl syn v obci trvalý pobyt.
Jestliže ale obec vybírá poplatky za odpad podle zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech, v takovém případě je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, resp. vlastník nemovitosti, ve které vzniká komunální odpad. V tomto případě byste tedy za syna poplatek hradit nemusela. Informaci o tom, podle jakého zákona daná obec poplatky vybírá, můžete získat na obecním úřadě dané obce. Jiné povinnosti (například platba zdravotního či sociálního pojištění) Vám v souvislosti se synovým trvalým pobytem v ČR nevznikají.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu - jak donutit manžela aby posílal peníze slíbené v dohodě?
- Exmanžel neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu exmanželem - jak ho donutit aby posílal peníze slíbené v dohodě?
- Exmanželka neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu - jak donutit exmanželku aby posílal peníze slíbené v dohodě?

Jsme rozvedení, majetková dohoda pro dobu po rozvodu schválena soudem. Ve smlouvě o rozdělení majetku mám informaci, že mi bude posílat po dobu 3 let 40.000 Kč a to vždy ke 30.11. daného roku. To se nestalo a je již únor 2017. Jak mám postupovat? Něco jsem se už dočetla o vydání platebního rozkazu, ale nevím, jak to celé udělat, jaký je postup. Dále se chci zeptat, zda mohu chtít sama od sebe nějaké úroky, ve smlouvě nebyly předem určeny a jaká je normální úroková sazba. Dale prosím, pokud je to možné, uvést i jednotlivé poplatky, pokud do takového soudu půjdu. Děkuji mnohokrát. Gita

ODPOVĚĎ:
Měla byste postupovat tak, že byste měla bývalému manželovi poslat předžalobní upomínku s výzvou k úhradě a s informací o tom, že se obrátíte na soud. Pokud tak neučiní a splátky hradit nezačne, pak podejte k soudu návrh na platební rozkaz. Upozorňuji, že hradíte soudní poplatek ve výši 5% žalované částky. Máte právo žádat i úroky z prodlení, které aktuálně činí 8,05% ročně. Nárok na úrok vzniká přímo ze zákona, nemusí být vůbec součástí dohody o vypořádání SJM. Pokud jde o další možné poplatky, pak budete ještě hradit advokáta, pokud si nějakého zvolíte, jeho odměna ve věci by měla být výsledkem dohody, resp. pokud nebude sjednána odměna, advokát se může řídit vyhláškou č. 177/96 Sb. , advokátní tarif. Žalobu samozřejmě můžete podat i sama, ale přesto bych doporučovala ve věci alespoň jednorázovou osobní konzultaci s právníkem, aby Vám po shlédnutí dohody doporučil nejefektivnější postup.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dar jednomu z manželů na účet - jak vyřadit dar z dědického řízení?
- Vyřazení finančního daru manželce z dědického řízení po zemřelém, zesnulém manželovi
- Vyřazení finančního daru manželovi z dědického řízení po zemřelé, zesnulé manželce
- Jak dokázat že dar rodiče není součástí SJM?
- Dar rodiče na účet manželů - jak ho vymanit ze SJM a dědického řízení?

Zemřel mi manžel, spolu máme desetiletá dvojčata. Manžel má z prvního manželství dvě dospělé děti, které se v dědickém řízení nechávají zastupovat advokátem a nejsou ochotné se dohodnout.
Manžel byl ke konci života několik let nemocný a v důchodu. Můj dědeček mi od narození dětí každý rok přispíval (a i nadále přispívá) 50.000,-Kc, v podstatě mi je daroval, nikdy je nechtěl vrátit.
Ke dni úmrtí manžela jsem měla na svém běžném účtě, který spadá do SJM, finanční prostředky do 100.000,-Kč. Jakou listinu musím s dědečkem sepsat, aby bylo jasné, že tyto peníze pocházejí od dědečka jako dar a nejsou tedy v SJM, resp. předmětem dědického řízení? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Stačí, když Váš dědeček sepíše čestné prohlášení, že Vám daroval během xxxx let částku v celkové výši xxxx. Darovací smlouva při darování peněz nemusí mít písemnou formu a peníze mohou být předány i v hotovosti. Vy následně můžete četně prohlásit, že jste si darované peníze uložila na svůj účet a tedy tyto peníze by neměly spadat do společného jmění manželů a neměly by být projednávány v rámci dědického řízení.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spoluvlastníků - je platná?
- Platnost nájemní smlouvy bez podpisů všech spolumajitelů, spoluvlastníků
- Nájemní smlouvu podepsal jen jeden spoluvlastník - dostanu příspěvek na bydlení?
- Příspěvek na bydlení - nájemní smlouva podepsaná jen jedním spoluvlastníkem, spolumajitelem nemovitosti

Potřebuji poradit ohledně nájemní smlouvy, kterou nezbytně potřebuji k zažádání o příspěvek na bydlení. Rodinný dům v němž bydlím jako nájemník má 2 vlastníky. Mého pronajímatele a jeho bratra. Každý z nich má vlastní byt + vchod. Když jsem přišla na úřad žádat o příspěvek na bydlení, bylo mi řečeno, že v katastru jsou 2 spoluvlastníci, ale ve smlouvě je pouze ten můj pronajímatel - nikoliv jeho bratr. Pronajímatel mi řekl, že bratra nechce psát do smlouvy z důvodu, že by se mohl dožadovat 1/2 nájmu. Jak to udělat, aby mi příspěvek schválili a bratr nájemce nebyl uveden ve smlouvě nebo zda se dá nájemní smlouva přepsat, aby v ní bylo bratrovo jméno obsaženo, ale neměl právo na nájemní částku. Je vůbec aktuální nájemní smlouva platná, pokud na ní nejsou podpisy všech spoluvlastníků daného rodinného domu? Děkuji, Matyáš

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva platná není, neboť pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, musí s nájmem souhlasit oba spoluvlastníci a o nájem by se měli rovným dílem dělit. Pokud si mezi sebou nesjednají pořádek oni dva, Vy s tím nic nezmůžete. Správně by nájemní smlouva měla být podepsána oběma spoluvlastníky. Pokud nebude smlouva podepsána oběma, příspěvek Vám pravděpodobně přiznán nebude.
__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění odměny člena výboru SVJ, společenství vlastníků bytového domu
- Odvod daně u člena výboru SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek

Jsme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, 60 bytů, 5 členný výbor SVJ.
Můžeme se jako výbor - celek zříct statutárních odměn ze kterých se platí vše včetně super hrubé mzdy? Pak by se s členy výboru podepsaly dohody o provedení práce DPP kde se platí je 15% včetně konkrétních náplní - údržba silnoporudu, údržba slaboproudu, stolařské práce atd. do 300 hod. se nepřekročí a hodinová výše je smluvní dohodou. Na dotaz na FÚ mi bylo odpovězeno že je nezajímá kolik je na hodinu ale aby bylo vše zdaněno - i 1Kč i milion Kč. Vše samozřejmě se souhlasem shromáždění SVJ. Každý z členu výboru má hrubou odměnu 2.400 Kč -15% čistého. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Výkon funkce člena orgánu SVJ může být i bezplatný. Dohoda o provedení práce nemůže být uzavřena na výkon funkce člena orgánu SVJ. Se členy a i s kýmkoliv jiným můžete uzavřít dohodu o provedení práce na činnost, kterou vykonávají (kromě výkonu funkce člena orgánu, jak jsem již uvedla). Dohoda o provedení práce je poté, pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, zdaněna srážkovou daní v sazbě 15 %, pokud je výše odměny do 10 000 Kč za měsíc. V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, které může mít podepsané současně pouze u jednoho zaměstnavatele, anebo odměna bude vyšší než 10 000 Kč za měsíc, bude daň zálohová, sazba daně 15 %. Zaměstnanec s podepsaným prohlášením poplatníka daně z příjmů bude mít i možnost uplatnit slevy na dani.
__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu domu SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu domu v SJM
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu bytu SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu bytu v SJM
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu nemovitosti SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu nemovitosti v SJM

Jsem 1 rok po rozvodu manželství. Nemáme ještě vyrovnaný majetek. Společně vlastníme pouze rod. dům, který je stále evidován jako SJM. Dům oba dva užíváme. Exmanžel v okamžitě od rozvodu přestal přispívat na náklady domu (plyn, elektrika atd.) máme ještě na dům hypotéku, kterou také již neplatí. Není s ním dohoda, chodí opilý, je arogantní a sprostý. On je OSVČ, přiznává samozřejmě minimální příjmy, zjistila jsem že nemá placené zdravotní a sociální pojištění, Půjčuje si peníze, přišel o řidičský průkaz z důvodu alkoholu. Nevede řádný život. Na vzájemné vyplacení nemáme a on dům prodat nechce. V domě bydlíme s dcerami, které ještě studují. Jiné bydlení nemáme. Mám obavy z exekuce. Jak mám dále postupovat, jak se ochránit se před možnou exekucí a možnými následky, když vede nezřízený život, je závislý na alkoholu a vše mu je jedno, On nic neřeší. Jak od něj získat finanční příspěvek na společnou hypotéku a náklady spojené na chod domu. Vyhrožuje mi, že vše budu hradit já, budu ho vyživovat, protože on má nízký příjem. Děkuji, Miroslava

ODPOVĚĎ:
Nezbude Vám, než podat žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Všech nároků - tedy příspěvku na hypotéku i náklady na chod domu se můžete v tomto soudním řízení domáhat. Pokud je dům stále evidován jako SJM, je dost pravděpodobné, že v důsledku dluhů exmanžela Vás navštíví exekutor a dokonce může polovinu domu postihnout exekucí. Pokud žije nezřízený život, je velmi nepravděpodobné, že by Vám soud uložil povinnost ho nadále vyživovat.
__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zákaz podávání léků dítěti v nemocnici - lékař to ignoruje, jak postupovat?
- Lékař ignoruje přání rodiče nepodávat dítěti léky na psychiku (psychofarmaka) - jak postupovat?
- Psychiatr ignoruje přání rodiče nepodávat dítěti léky na psychiku (psychofarmaka) - jak postupovat?

Prosím o upřesnění postupu pro vyjádření nesouhlasu s podáváním farmak při léčbě 16letého syna, který je dobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně. Syn má poruchu autistického spektra (Aspergerův syndrom) a k hospitalizaci bylo přistoupeno z důvodu úzkostného vyhýbavého chování (přestal zvládat docházku do 9. třídy ZŠ). Intelektově je zcela v pořádku. Primářku jsem při příjmu informovala jak ústně, že nesouhlasím s farmakoterapií, tak v informovaném souhlasu, kde se uvádí, že souhlasím např. s & hellip; jsem farmakoterapii škrtla. Přesto byl nasazen lék, který je podáván nikoli akutně, ale pravidelně (typické antipsychotikum) a navíc z důvodu závažné rodinné anamnézy není lék vhodný (riziko srdečního selhání). Primářku jsem tedy emailem znovu informovala o rodinné anamnéze i s výčtem alarmujícího počtu prodělaných infarktů myokardu včetně fatálních v rodině a požádala jsem o přehodnocení přínosů a rizik léčby. Telefonicky mi bylo oznámeno, že syna objednali na dětskou kardiologii a má opětovná žádost o vysazení léku byla zamítnuta. Jako matka s postupem nesouhlasím a žádám o uvedení mého nesouhlasu do zdravotnické dokumentace. Mohu tento nesouhlas doložit jinak, když primářka zaznamenat odmítá? Doplňuji, že jsem svéprávná a dítě je po rozvodu v mé péči. Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v informovaném souhlasu výslovně projevila svou vůli v tom smyslu, aby Vašemu synovi nebyla podávána určitá farmaka (když formulář informovaného souhlasu takovou volbu de facto umožňoval), přičemž toto Vaše přání není poskytovatelem zdravotních služeb respektováno, může se jednat o protiprávní postup. V zásadě totiž platí, že zdravotní služby mohou být pacientovi poskytovány pouze s jeho předem vysloveným souhlasem (v případě ne plně svéprávných pacientů pak tento souhlas udílejí jejich zákonní zástupci).
V současné chvíli se můžete písemně obrátit na vedení psychiatrické léčebny, přičemž znovu sdělte svůj nesouhlas s farmakoterapií při léčbě Vašeho syna (de facto se bude jednat o tzv. negativní revers dle § 34/3 zákona o zdravotních službách).
Nebude-li Vaše přání respektováno ani nadále, budete oprávněna si na postup psychiatrické léčebny stěžovat, a to primárně u vedení této léčebny, následně pak u místně příslušného krajského úřadu (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
Skutečnost, že Vašemu synovi jsou podávána farmaka, s jejichž aplikací nesouhlasíte (přičemž tato farmaka jsou psychiatrickou léčebnou následně účtována zdravotní pojišťovně) by mohla zajímat rovněž zdravotní pojišťovnu Vašeho syna.
Okamžitým řešením nastalé situace může být rovněž ukončení hospitalizace Vašeho syna a vyhledání jiného poskytovatele zdravotních služeb.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vulgární název wifi - jak donutit majitele wifi aby ji přejmenoval?
- Jak donutit majitele wifi aby ji přejmenoval z vulgárního názvu na běžný název?

Blízko mého domu má jeden ze sousedů domácí wi-fi sítě, které jsou nazvány velmi vulgárními výrazy. Ačkoliv jsou to jen lokální sítě krátkého dosahu, zasahují také do prostorů okolních domů a pozemků (včetně mého) a také do veřejných prostranství. Moji wifi sít si tak musím vždy vyhledávat mezi jeho sprosťárnami. Je to nepříjemné, obtěžuje mě to a způsobuje to trapné situace, např. pokud přijde návštěva, apod.
Jak, donutit majitele jmenovaných sítí, aby byly tyto nazvány vhodnými názvy, ev. zrušeny. Na koho se lze obrátit a na základě jaké právní úpravy. Dohodnout se s dotyčným nelze, k sítím se nehlásí, ačkoliv je zřejmé, odkud jejich signál pochází. Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Požadavek, který vznášíte ve svém dotazu, je dle mého názoru právně velmi obtížně vymahatelný, spíše však zcela nevymahatelný.
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na článek 2/3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož platí, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Toto obecné pravidlo je dále rozvedeno v § 3/1 občanského zákoníku, dle něhož soukromé právo chrání (mimo jiné) svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
Rozhodl-li se proto Váš soused prezentovat se navenek (prostřednictvím názvů svých WiFi sítí) jako nestyda, nemůže mu v tom být bráněno. Pokud se jednání určité osoby v očích jejího okolí (či v očích jediného člověka) jeví jako jednání nevhodné, neznamená to, že by bylo možné takové jednání na základě určitého právního předpisu automaticky autoritativně regulovat. Zákonodárné zásahy do oblasti slušnosti či mravnosti se dějí vždy s určitou mírou opatrnosti, přičemž se vždy musí opírat o celospolečenský konsenzus na ještě přijatelné a již nepřijatelné míře mravnosti (tato hranice se v čase mění). Shora uvedené platí samozřejmě pouze potud, pokud Váš soused svým počínáním nepřekročí určitou mez (jak rozvádím níže).
Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku je však zakázáno vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat. Dle mého názoru je nicméně toto ustanovení občanského zákoníku na Vámi popsaný případ nepoužitelné, a to zejména z toho důvodu, že je prakticky nemožné prokázat úmysl Vašeho souseda obtěžovat prostřednictvím vulgárních názvů WiFi sítí své okolí (volba vulgárních názvů WiFi sítí mohla být v případě Vašeho souseda vedena například jemu přirozeným způsobem vyjadřování). Rozhodl-li byste se přesto domáhat se přejmenování sousedových WiFi sítí za použití § 1012 občanského zákoníku, bylo by nutné podat na Vašeho souseda žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

Za splnění určitých podmínek (které jmenuji níže) by se Váš soused mohl dopustit přestupku proti veřejnému pořádku. Tohoto přestupku se totiž dopustí mimo jiné ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení (§ 47/1 písm. d) zákona o přestupcích), přičemž za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 10.000,- Kč (§ 47/3 zákona o přestupcích).
Podmínkami pro kvalifikaci určitého počínání jako veřejného pohoršení se zabýval i Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 19. 2. 2004, č. j. 2 As 69/2003-50, v jehož rámci dospěl k závěru:
„Veřejné pohoršení & hellip; nastává v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje. Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti. “
Ve Vámi popsaném případě je však splnění shora uvedených podmínek přinejmenším diskutabilní. V první řadě není jisté, zda lze název WiFi sítě považovat za veřejný, má-li k němu přístup pouze omezený okruh osob, a to ještě pouze v případě, že se tyto osoby připojují k internetu pomocí WiFi sítě. Zadruhé není zřejmé, zda vulgární názvy WiFi sítí pohoršují kromě Vás ještě někoho dalšího (z okruhu sousedů, jejichž počítače zachycují předmětné WiFi sítě). Zatřetí je pak na zváženou, zda může být vulgární název Wifi sítě, se kterým se uživatel internetu střetne na dobu několika vteřin při výběru WiFi připojení, vůbec objektivně pohoršlivý (pohoršlivostí je rozpor s tím obsahem mravnosti, ohledně kterého panuje ve společnosti všeobecná shoda, nestačí pouze subjektivní nelibost konkrétního člověka).
Pokud byste zjistil, že soused svým počínáním skutečně primárně sleduje obtěžování svého okolí, bylo by dále možné uvažovat o spáchání přestupku proti občanskému soužití. Tohoto přestupku se dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti nebo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč (§ 49/4 zákona o přestupcích).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad s podnětem k projednání odpovědnosti Vašeho souseda za spáchání přestupku proti veřejnému pořádku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu - délka výpovědní lhůty
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a kauce - může si pronajímatel kauci nechat?
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a jistota nájmu - může si pronajímatel kauci nechat?
- Právo nájemce na vrácení kauce při předčasné výpovědi nájemní smlouvy
- Právo nájemníka na vrácení kauce při předčasné výpovědi nájemní smlouvy
- Právo nájemníka na vrácení jistoty nájmu při předčasné výpovědi nájemní smlouvy

Kamarád podepsal nájemní smlouvu. Bohužel, ve smlouvě jsem nenašla, za jakých podmínek může nájemní smlouvu vypovědět, a také mne zaráží, že při předčasném ukončení nájmu by plná kauce propadla pronajímateli bytu. Má na toto pronajímatel nárok? Není výpovědní lhůta bez údání důvodu v délce 2 měsíců a vrácení kauce stanovena zákonem? Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem, Lída

ODPOVĚĎ:
Jedná se o velmi nevýhodnou smlouvu a pokud bych měla její ujednání pojmenovat právně, pak se některá až příčí dobrým mravům. Především ujednání o pokutách dle nového občanského zákoníku ve smlouvách o nájmu bytu či domu vůbec nesmějí být a pokud tam jsou, přihlíží se k nim, jako by tam nebyly - § 2239 NOZ. Takže toho se kamarád nemusí bát. Ustanovení o propadnutí kauce bych nazvala snahou o bezdůvodné obohacení a pokud by to pronajímatel chtěl kdykoliv v budoucnu realizovat, rozhodně se braňte, myslím, že toto ujednání by mohlo být posouzeno jako neplatné příčící se dobrým mravům. Naopak při skončení nájmu má kamarád právo požadovat po pronajímateli úroky z kauce. Výpovědní lhůta je sice stanovena zákonem, nicméně pokud se strany dohodnou jinak, pak může být i kratší či delší.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel dělá úpravy na domě bez souhlasu spoluvlastníků, spolumajitelů
- Pronajímání části nemovitosti bez souhlasu spoluvlastníků - je to podle zákona?
- Spolumajitel pronajímá část domu bez souhlasu spoluvlastníka - jak postupovat?

Jsem 50% vlastníkem nemovitosti (dům, pozemek). Protože nemovitost nelze rozdělit rovným dílem (rodinný dům s jedním schodištěm, jedním vchodem, společnou přípojkou, atd.) došlo v roce 1990 k dohodě o užívání nemovitosti. Před několika lety se spoluvlastník odstěhoval. Na části vymezené dohodou dělá úpravy bez mého souhlasu. 2015 svou část nemovitosti pronajal. Proti tomu jsem písemně protestovala - bylo mi sděleno, že se svou polovinou si může dělat co chce. V listopadu 2016 se nájemníci odstěhovali. Od půlky prosince 2016 na domě visí cedule o prodeji poloviny nemovitosti, kterou zde spolumajitel vyvěsil bez mého souhlasu. Nyní jsem v domě potkala tři cizí osoby, které mi sdělily, že jsou nájemníky. Opět mi toto nesdělil. To se mi samozřejmě také nelíbí. Spolumajitel se na údržbě domu nepodílí - pouze zateplil bez mého souhlasu polovinu domu (druhé patro, které má určené dohodou). Nezametá, neuklízí v domě, ani okolo domu, nevytahuje popelnici, vodu platím zálohově já a jednou do roka ji rozúčtovávám podle počtu osob. Musím tedy spoléhat, že mi nahlásí správný stav osob v jeho "půlce". V domě bydlím se svou rodinou (3 dospělí a 2 dospělé studující děti). Od sousedů jsem se dozvěděla cenu, za kterou chce svůj 50% podíl na nemovistosti prodat. Odpovídá přibližně ceně celé nemovitosti. S prodejem prý nepospíchá, protože peníze nepotřebuje. Rozhodně tuto sumu nemám a cena je i nereálná (dům je z roku 1922 bez jakékoliv rekonstrukce). Jak mám postupovat dál? Prosím o radu. S pozdravem Lenka

ODPOVĚĎ:
Především je nutno zdůraznit, že bez Vašeho souhlasu podílový spoluvlastník nesmí s nemovitostí nakládat a pronajímat ji. Pokud jde o další postup, doporučila bych Vám podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde se budete domáhat přikázání nemovitosti do Vašeho vlastnictví za náhradu, tedy že by Vám byla uložena povinnost vyplatit spoluvlastníkovi tržní cenu jeho poloviny nemovitosti dle znaleckého posudku, který se v takových řízeních zadává.
__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství na popud otce
- Určení otcovství soudně a střídavá péče - má otec dítěte šanci?
- Může biologický otec požádat o určení otcovství soud?
- Soudní určení otcovství na podnět biologického otce dítěte

Pokud má muž děti (1-2 roky) se svou přítelkyní, se kterou dlouhodobě žije, ale nejsou manželé a ani není uvedený v rodném listě jako otec (není nikdo), mohl by se i v tomto případě soudně domáhat po rozchodu
styku s dětmi, případně žádat soud přímo o střídavou péči? Jednalo by se o případ, kdy se rodiče nedohodnou a matka bude aktivně bránit ve
styku s dětmi.
A je možné i v tomto případě to nějakým soudním předběžným opatřením urychlit, aby nedošlo k odcizení dětí od otce, pokud by soud trval delší
dobu např. několik let (včetně určení otcovství, pokud to bude nutné)? Děkuji Kateřina

ODPOVĚĎ:
Jestliže dotyčný muž není uveden v rodných listech dětí jako jejich otec, nemá z pohledu práva vůči těmto dětem žádné povinnosti (například vyživovací povinnost), ale ani práva (právo se s nimi stýkat). Aby muž mohl žádat soud o styk s dětmi nebo střídavou péči, muselo by nejprve dojít k určení otcovství. Prvním krokem je tedy podat k okresnímu soudu v místě bydliště dětí návrh na určení otcovství. Vzory takového návrhu lze najít na internetu nebo s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud pak velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA, na základě kterých bude otcovství potvrzeno nebo vyvráceno. Při potvrzení otcovství dojde k určení otcovství a dotyčný muž bude moci být zapsán jako otec do rodných listů dětí. Spolu s tím mu vzniknou vůči dětem povinnosti (vyživovací povinnost), ale i práva (právo se s dětmi stýkat, pečovat o ně, vychovávat je). Teprve poté bude možné žádat o stanovení styku s dětmi nebo případně o střídavou péči. Střídavá péče ale předpokládá, že rodiče jsou schopni se alespoň v základních věcech týkajících se péče o děti a jejich výchovy dohodnout. Pokud tomu tak není (nebude), je nepravděpodobné, že by soud střídavou péči schválil.

Pokud jde o urychlení celého procesu, řízení o určení otcovství je možné urychlit pouze tak, že by bylo učiněno souhlasné prohlášení o otcovství před matričním úřadem nebo před soudem. Toto prohlášení však musí učinit oba rodiče, musela by tedy spolupracovat i matka dětí. Po určení otcovství je pak již možné podat návrh na styk s dítětem či péči o dítě formou předběžného opatření.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání dědictví s podmínkou darování, prodeje části svého majetku

Po zesnulé mámě máme byt, účastníky dědického řízení (otec, bratr a já - oba synové zesnulé) s notařem, které doposud neproběhlo, jen sběr podkladů.
Jelikož největší část dědictví tvoří pozůstalost podílu chaty po zesnulé - pro nás oba.
Otec nabídl bratru výhodnou směnu za podíl chaty by směnil patro (podkroví) rodinného domu kde bratr doposud bydlí. Přišel s návrhem, že pokud se oba vzdáme části dědictví ve prospěch jeho - otce, daruje nám patro podkroví darovací smlouvou. Bratr to s nadšením přivítal. Bratra jsem upozornil, že tato jeho dohoda je pro nás riziková a jednostranně nevýhodná v tom, že DAR LZE ODVOLAT. Jelikož povaha otce je nedůvěryhodná a již mnohokrát v minulosti otec ze svých spousty slibů nic nedodržel a zachoval se v rozporu s dohodou. Bratr otce na obavu odvolání daru zpětně upozornil, avšak ten dodatečně po poradě navrhoval, že si to darovací smlouvy můžeme vyžádat vložení formulace, že DARUJÍCÍ SE VZDÁVÁ PRÁVA ODVOLAT DAR (I PRO NOUZI ČI NEVDĚK).

Jelikož se obávám, že k této formulaci rádoby zamezující odvolání daru stejně nemusí/nebude přihlíženo v případném sporu - žádosti o odvolání daru- a otec může křivě bratra obvinit z napadení otce nebo jemu osoby blízké, nebo hrubemu uražení osoby blízké atd.

1. Je platná formulace - (je k ní přihlíženo a zamezuje vydání daru v případném sporu? ), že DARUJÍCÍ SE VZDÁVÁ PRÁVA ODVOLAT DAR (I PRO NOUZI ČI NEVDĚK).
2. Lze se vzdát jen části dědictví ve prospěch jiné osoby?
3. Kupní smlova za 1 Kč u nemovitosti může/je považována za dar? A je také případně za dar považováno taktéž nepatrně vyšší částka např 5000, 10000 Kč?
4. Patrně nejbezpečnější způsobem nabytí nemovitosti v této situaci bude asi kupní smlouva.

Souhrnné dotazy:
1. Je platná formulace - (je k ní přihlíženo a zamezuje vydání daru v případném sporu? ), že darující se vzdává práva odvolat dar?
2. Lze se vzdát jen části dědictví ve prospěch jiné osoby?
3. Kupní smlova za 1 Kč u nemovitosti může být/je považována za dar? A je také případně za dar považováno taktéž nepatrně vyšší částka např 5000, 10000 Kč?
Děkuji, Jaromír

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Taková formulace ve smlouvě nemá žádné účinky a rozhodně bych na ni nespoléhala. Pokud by se otec chtěl domáhat vrácení daru, byla by tato věta posuzována pouze jako jeden z důkazů, nikoliv jako rozhodující argument. Na tuto variantu bych být Vámi nepřistupovala.
2. Pojem "vzdání se dědictví" v tomto případě není úplně ten správný termín, spíš je to forma dohody mezi dědici, kdy se jeden z nich může dědictví - i části - vzdát ve prospěch jiného, ovšem titulem není vzdání se, ale dohoda, že část přenechá dědic někomu jinému.
3. Dar je vždy bezplatný, tj. i za 1 korunu už se jedná o kupní smlouvu. U peněz je darem pouze finanční obnos, proti kterému není poskytované žádné protiplnění.

Ve Vašem případě bych doporučovala přijmout dědictví a posléze formou darovacích smluv vyměnit nemovitosti tak jak vám to bude vyhovovat. Jiná varianta je pro vás vždy riziková. U daru neplatíte žádnou daň, neboť jste s otcem příbuzní, kteří jsou od daně osvobozeni.  

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Poskytování služeb na ŽL v době pracovní neschopnosti - hrozí odebrání nemocenských dávek?
- Přívýdělek podnikatele na neschopence doma a nemocenské dávky - hrozí odebrání dávek?

Jako zaměstnanec manažer jsem v důsledku nehody (zlomená noha), v dočasné pracovní nechopnosti DPN a pobírám dávky z nemocenského pojištění NP.
Mám mj. živnostenský list ŽL i na účetní práce, které provádím na dohodu o provedení práce DPP pro známé a přátele FO. Mohu v době pracovní neschopnosti DPN, ke které došlo výše popsaným způsobem, provádět a vykazovat účetní práce s jinou firmou, nebo FO a pobírat za to mzdu? Nebo je to porušení podmínek, pro výplatu dávek NP a dávky v nemocenské, by mi mohly být, v důsledku toho odebrány? Podotýkám, že účetní práce provádím zásadně doma na svém PC a potřebné informace a písemné podklady pro účetnictví, mi dotyčné osoby nosí ke mně domů. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Možnost pracovat během dočasné pracovní neschopnosti v zásadě není nijak omezena. Je pouze zapotřebí dodržovat léčebný režim, který Vám stanovil Váš ošetřující lékař. Platí zde pouze to omezení, že nemůžete vykonávat tu stejnou činnost, na základě které jsou Vám vypláceny nemocenské dávky. Je ale možné vykonávat jinou práci pro jiného (nebo i stejného) zaměstnavatele. Takže během pracovní neschopnosti se účetnictví věnovat můžete, odebrání nemocenských dávek z tohoto důvodu nehrozí. Ani výše výdělku během dočasné pracovní neschopnosti není nijak omezena.

_

RODINA-SJM A MANŽELSTVÍ
- Rozšíření SJM (darování nemovitosti manželce) a vypořádání při rozvodu manželství- Rozšíření SJM (darování nemovitosti manželovi) a vypořádání při rozvodu manželství
- Rozšíření SJM (darování bytu, domu manželce) a vypořádání při rozvodu manželství
- Rozšíření SJM (darování bytu, domu manželce) a vypořádání při rozvodu manželství

2014 jsem koupil byt do osobního vlastnictví (jako svobodný, hypotéka je vedena na mou osobu, zápis v katastru pouze na mé jméno). 2016 jsem vstoupil do svazku manželského a chtěl bych do katastru zapsat i manželku v poměru 50/50. Jak by probíhalo majetkové vyrovnání v případě rozvodu? Musel bych manželku vyplatit i za předpokladu, že byt není součástí SJM, ale na katastru bude vedena jako poloviční vlastník? Děkuji, Martin.

ODPOVĚĎ:
Můžete manželce podíl o vel. 1/2 darovat. V případě rozvodu nebudete byt vypořádávat jako společné jmění manželů, ale zůstáváte podílovými spoluvlastníky jako dva cizí lidé. Tj. Po rozvodu zůstává polovina manželce a polovina Vám. Pokud byste si chtěli podíly po rozvodu vypořádat tak, aby byt zůstal jen jednoho z Vás, museli byste to vyřešit dohodou o vypořádání podílového spoluvlastnictví a platili byste daň z nabytí nemovité věci. Nebo je možnost byt vložit do společného jmění manželů, to musíte formou notářského zápisu a pak by byt byl předmětem vypořádání v případě rozvodu.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání franšízového poplatku se slevysluzby.cz
- Slevysluzby.cz - vymáhání franšízového poplatku

Reagoval jsem na nabídku práce v kanceláři. Vyhrál jsem dvoukolové výběrové řízení a podepsal smlouvu se SLEVY na www.slevysluzby.cz. Podmínkou bylo zaplatit 30 000 Kč jako franšízový poplatek.
Nyní jsem na internetu zjistil, že firma SLEVY neexistuje, že je to asi podvod. Ale mi nechtějí vrátit peníze, že smlouva je platná a na vrácení peněz nemám nárok. Přitom nejsem podnikatel, to oni věděli, takže smlouva je asi spotřebitelská. Dokonce byli v pořadu ČT1 „Černé ovce“, kde bylo řečeno, že se jedná o podvod nazývaný letadlo.
Odkazy:
http://oldstamps.site88.net/
http://merafield.net16.net/
Jakým způsobem po dvou měsících od podepsání smlouvy můžu získat ty peníze (30 000 Kč) zpět? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Nejlépe uplatněním u soudu. Tedy napsat jim předžalobní upomínku, pokud nebudou reagovat, pak podat návrh k soudu na vydání platebního rozkazu. Doporučuji se ale obrátit na advokáta pro hlubší analýzu, neboť je možné, že bude ještě třeba učinit před samotnou předžalobní upomínkou krok odstoupení od uzavřené smlouvy.