Počet stránek ve webu: 39.266

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Výkon lékařského povolání bez odborného dohledu po základním kmeni
- Základní kmen a lékařské služby bez dozoru, doheledu atestovaného lékaře
- Pohotovostní služby a neatestovaný lékař se základním kmenem - může takový lékař dělat služby?

Jsem lékař s certifikátem o absolvování základního kmene. Vedení nemocnice tvrdí, že již mohu samostatně sloužit bez odborného dohledu, a to i v případech ústavní pohotovostní služby. Je tento postup vedení nemocnice správný? Josef

V tomto případě lze odpovědět jedním slovem, není. Lékař, který je držitelem certifikátu o absolvování základního kmene v příslušném oboru, totiž i nadále musí pracovat pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí, tedy nemůže vykonávat lékařské povolání samostatně.
V minulosti počítala právní úprava s prováděcím předpisem, který by stanovil rozsah činností, jež může lékař s certifikátem vykonávat bez odborného dohledu.
Prováděcí předpis však nebyl nikdy vydán. Lze spekulovat o důvodech, které vedly Ministerstvo zdravotnictví ČR k novelizaci příslušného ustanovení, které k vydání tohoto prováděcího předpisu MZ ČR zmocňovalo, avšak lze současně vyslovit závěr, že vymezení činností, které
by mohl lékař po absolvování základního kmene samostatně vykonávat, je poměrně odborně složité.
Vzhledem k absenci prováděcího předpisu může lékař vykonávající nad neatestovaným lékařem odborný dohled stanovit rozsah činností, které může lékař s certifikátem o absolvování základního kmene samostatně vykonávat, případně rozsah těchto činností může stanovit primář příslušného oddělení. I v tomto případě lze doporučit písemnou formu z důvodu jasného vymezení jednotlivých činností.
Pro úplnost, dokument by měl obsahovat i výčet činností, které může neatestovaný lékař vykonávat pouze pod přímým odborným dohledem.
V případě ústavní pohotovostní služby lze odkázat na vyhlášku o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, která stanoví, že držitel certifikátu o absolvování základního kmene příslušného oboru je oprávněn vykonávat ústavní pohotovostní službu bez fyzické přítomnosti lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, pokud je zajištěna fyzická přítomnost tohoto atestovaného lékaře do 20
minut. Podle závazného stanoviska ČLK by měl být atestovaný lékař dostupný okamžitě, alespoň prostřednictvím telefonu. Tedy lékař s certifikátem o absolvování základního kmene může sloužit sám (nikoli však samostatně bez zajištění odborného dohledu) za předpokladu, že atestovaný lékař se může fyzicky dostavit na pracoviště do 20 minut a současně je dostupný telefonicky.
Doporučujeme vedení nemocnice o výše uvedeném prokazatelně, nejlépe písemně, informovat.

Více k problematice vizte na webu MUDr. Zbyňka Mlčocha zde:

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pravo-sebeobrana/ustavni-pohotovostni-sluzby-a-porusovani-ci-obchazeni-zakonu 

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/dohled-nad-neatestovanym-lekarem-a-mozny-trestni-postih 

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/lekarska-pece-a-pohotovostni-sluzby-2015-pravni-aspekty 

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/novela-zakona-o-specializacnim-vzdelavani-lekaru-atestace-skolitel-nastavby-praxe-lekare-k-atestaci-financovani-vzdelavani 

Mgr. Daniel Valášek

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Porodní plán a lege artis postup lékaře
- Co je to lege artis postup
- Lege artis - definice, vysvětlení, příklady z praxe lékaře
- Porod a lege artis postupy ve zdravotnictví

Rodička přichází k porodu v doprovodu otce a přináší si s sebou tzv. porodní plán. V porodním plánu je uvedeno, co si rodiče přejí, jakou
péči a kdy máme poskytnout, co chtějí naopak jinak. Často zde bývá přímo uvedeno, za jak dlouho po porodu smí lékař dítě vyšetřit či např. to,
že dítě má první hodinu ležet na břiše matky a nesmí se jej dotýkat zdravotník. Rodiče uvádí, kdy a kým smí být přerušen pupečník, kdy smí být
dítě předáno neonatologovi k vyšetření nebo jaká vyšetření a za jak dlouho po porodu smíme provést. Který z těchto postupů je lege artis a který již není?

ODPOVĚĎ:
Nejprve se zastavíme u pojmu lege artis. V ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách v platném znění, je definován pojem náležitá odborná úroveň neboli lege artis, a to takto: „Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle
pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. “ Odpovědět na otázku, jaký postup je v souladu s uznávanými medicínskými postupy a jaký není, je možné až v konkrétní situaci.
Obecně bych ráda zdůraznila, že pacient či jeho zákonný zástupce má právo v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 písm. c) citovaného zákona o zdravotních službách být informován o jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta. Pacient či jeho zákonný zástupce pak má právo volit z těchto alternativ, jaká konkrétní péče mu bude poskytnuta. Právo pacienta či zákonného
zástupce volit z alternativ péče, která je lege artis a kterou mu lékař nabízí, neznamená právo rozhodnout o tom, že bude poskytnuta péče, která není v souladu s pravidly vědy a uznávanými postupy. Pacient není odborníkem, který by mohl rozhodovat, co je na náležité odborné úrovni a co není. Pacient či jeho zákonný zástupce má tedy právo výběru z lékařem nabízených alternativ, které jsou
v daný okamžik pro konkrétního pacienta a jeho zdravotní stav lege artis. To však neznamená, že by měl pacient či rodič právo sám určit, že mu bude poskytnuta péče, která nesplňuje kritéria náležité odborné úrovně, tedy non lege artis. Může si určit, jakou péči chce v mezích lege
artis, nemůže si určit péči non lege artis.
V souladu s ustanovením § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách má poskytovatel zdravotních služeb povinnost poskytovat péči na náležité odborné úrovni Nikde není zakotvena povinnost zdravotníků plnit přání pacienta bez ohledu na jeho zdravotní stav.
Ke konkrétním bodům porodních plánů je výhodné, aby se vyjádřili alespoň dva lékaři se specializovanou způsobilostí v daném oboru, a vaše pracoviště pak postupovalo v souladu s tímto doporučením. Je tedy dobré, pokud by doporučení pro postupy během porodu mohli společně vytvořit např. dva lékaři, ať již obecně předem, či při vyjádření ke konkrétním přáním rodičky, aby toto rozhodnutí bylo konsenzuální. K péči o novorozence by bylo vhodné identicky postupovat dle doporučení lékaře či lékařů pediatrie a neonatologie. Doporučuji však také ve vnitřním řádu poskytovatele zdravotních služeb předem stanovit pravidla, která musí osoby přítomné porodu (otec či další blízké osoby rodičky) dodržovat, tak aby nenarušily poskytování zdravotní péče matce i novorozenému dítěti. Takto je možné vymezit např. pravidlo, že o tom, kdy bude dítě předáno doprovázející osobě (tatínkovi, babičce), rozhodne lékař neonatolog podle zdravotního stavu dítěte. Je vhodné ubezpečit rodiče, že zdravotničtí pracovníci jsou připraveni udělat maximum pro jejich spokojenost, nesmí však být ohroženo zdraví matky či dítěte, a také rodiče informovat
o tom, že poskytnutí péče na náležité odborné úrovni je prioritou, neboť toto je velmi důležité pro zdraví obou pacientů.
Poskytnutí neodkladné péče dítěti po porodu tak, aby nedošlo k poškození jeho zdraví či dokonce smrti, musí mít přednost před přáním rodiče. Teprve tehdy, kdy je zdravotní stav dítěte stabilizovaný, nevyžaduje poskytnutí neodkladné péče, pak je prostor pro vzájemnou blízkost dítěte a jeho rodičů či jiných osob.
Narození dítěte je v životě rodičů velká událost, je citlivě vnímána. Z těchto premis musí vycházet i etický a citlivý přístup zdravotníků. Život a zdraví matky i dítěte jsou ovšem beze sporu prioritou, jejich ochrana musí mít přednost před splněním přání rodičů.

Mgr. MUDr. Dita Mlynářová

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Členský příspěvek – soukromý lékař
- Poplatek České lékařské komory - soukromý lékař, lékař ve vedoucí funkci

Rád bych se touto cestou zeptal na výši členského příspěvku do fondu České lékařské komory. Jsem lékař, zaměstnanec nemocnice, ale kromě toho jsem majitelem a jednatelem s. r. o. registrované jako nestátní zdravotnické zařízení. Fakticky ale tuto činnost neprovozuji, nemám žádnou smlouvu s pojišťovnou. Poplatek tedy platím jako lékař - zaměstnanec, nebo jako soukromý lékař?

Dotazovanou problematiku řeší stavovský předpis č. 7 – Příspěvky na činnost ČLK, konkrétně odkazujeme na ustanovení § 5 odst. 4, které vymezuje lékaře ve vedoucí funkci ve vztahu k příslušné kategorii pro platbu členského příspěvku takto: Lékařem ve vedoucí funkci se rozumí lékař-
zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb, vykonávající funkci:
a) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb,
b) zástupce (náměstka) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb,
c) přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného oddělení či kliniky poskytovatele zdravotních služeb,
d) společníka, jednatele nebo člena statutárního orgánu poskytovatele zdravotních služeb, který je právnickou osobou.

Uvádíte, že jste majitelem a jednatelem zdravotnického zařízení provozovaného formou právnické osoby a současně jste zaměstnancem nemocnice. S odkazem na výše citované ustanovení je nutno dovodit závěr, že spadáte do kategorie soukromý lékař a lékař ve vedoucí funkci. V praxi není rozhodné, zda fakticky zdravotnické zařízení provozujete, ani nelze přihlédnout ke skutečnosti, že zdravotnické zařízení nemá uzavřeny smlouvy
o poskytování a úhradě zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami. Pro úplnost uvádíme, že pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku, tedy k 1. březnu běžného roku. Dojde-li ke změně rozhodných skutečností, je potřeba tuto změnu včas ohlásit okresnímu (obvodnímu) sdružení, jehož jste členem.

Mgr. Daniel Valášek

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Kupní smlouva s nezletilou osobou - platnost
- Kupní smlouva s neplnoletou osobou - platnost
- Je platná smlouva uzavřená s nezletilou osobou?
- Je platná smlouva uzavřená s neplnoletou osobou?

Je platná kupní smlouva, kde kupující je nezletilou osobou? Kupující je občan Slovenské republiky. Kupní smlouva sepsána s jejím otcem. Otec do smlouvy vepsal, že vyřizoval on za svou 13letou dceru. Děkuji
Děkuji, Františka

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, se právní osobnost a svéprávnost se řídí právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. Nicméně dle odst. 2 postačí, jestliže fyzická osoba činící právní jednání je k němu způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž fyzická osoba právní jednání činí.
Byť to z Vašeho dotazu nevyplývá, domnívám se, že způsobilost uzavřít kupní smlouvu se dle výše uvedeného bude posuzovat dle českého práva.
Předpokládám, že otec zastupoval dceru při uzavření smlouvy. Zde by bylo nutné posoudit, jaký byl předmět prodeje. U vyšších částek (dům, vozidlo) by však byl k uzavření smlouvy nutný souhlas soudu. Pokud nebyl opatřen souhlas soudu s uzavřením smlouvy, pak se k ní nepřihlíží, resp. je neplatná.
Doporučuji text smlouvy s bližšími informacemi konzultovat s advokátem, který bude schopen podrobněji věc posoudit.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Škrtnutí "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek" - vliv na platnost smlouvy, dodatku
- Vliv na platnost smlouvy při škrtnutí že jde o projev svobodné vůle a nepodepsáno v tísni
- Vliv na platnost dodatku ke smlouvě při škrtnutí "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek"
- Je formulace "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek" povinností smlouvy nebo dodatku smlouvy?
- Nepodepsáno v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek - je to povinnost uvést do smlouvy?

Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste se podívali na dodatek ke smlouvě na byt, který zasílám. Podepsaný, ale "upravený" dodatek jsem měla ve schránce (nepřišel poštou). Nájemnice podepsala, přepsala datum - posunula o jeden měsíc - s tím souhlasím, ale ona ještě přeškrtla v závěrečném ustanovení, že to není "projevem její svobodné a skutečné vůle a že nebyl uzavřen v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek". Má tato její reakce vliv na platnost dodatku? Mám na to nějak reagovat a nebo to mám vzít jenom jako projev její naštvanosti? Pokud by to šlo nechala bych to být.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že nájemnice provedla škrty v návrhu dodatku nájemní smlouvy, který byl v té době z Vaší strany již podepsán, tzn. že ve schránce jste nalezla oboustranně podepsaný dodatek nájemní smlouvy, v němž byly ze strany nájemnice provedeny určité úpravy (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Na Váš případ se vztahuje § 1740/2 a 3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku;
- odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne.
Vzhledem k tomu, že nájemnice provedla změnu v dataci podpisu dodatku, domnívám se, že se jedná o podstatnou změnu Vaší nabídky (tedy Vámi předloženého dodatku nájemní smlouvy), tzn. že druhá odrážka (výše) se nepoužije.
Skutečnost, že nájemnice podstatným způsobem upravila Vámi předložený návrh dodatku nájemní smlouvy, tak znamená, že nájemnice odmítla Vaší nabídku a reagovala předložením své vlastní nabídky (tedy svého vlastního návrhu dodatku nájemní smlouvy).
Nyní je tedy na Vás, zda návrh dodatku nájemní smlouvy, který Vám předložila nájemnice, akceptujete. Pakliže ano (což z dotazu vyplývá), doporučuji Vám zaslat nájemnici stručný dopis, v němž jí budete informovat o tom, že jí upravený návrh dodatku nájemní smlouvy považujete za nový návrh tohoto dodatku (můžete samozřejmě odkázat na § 1740/2 občanského zákoníku), který akceptujete. Tím bude postaveno najisto, že dodatek nájemní smlouvy byl skutečně uzavřen, a to v aktuálním („poškrtaném“) znění. Jeden Vámi podepsaný stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte nájemnici prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Co se týče toho, že nájemnice škrtla závěrečné ustanovení o svobodném projevu vůle, není dle mého názoru tuto úpravu nutné řešit. Jedná se toliko o deklaratorní ustanovení, které se standardně (v různých obměnách) objevuje takřka v každé smlouvě, které však nemá na skutečnou povahu projevu vůle některé ze smluvních stran vliv.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Agresivní psychicky nemocná osoba - nařízení psychiatrické léčby
- Nařízení psychiatrické léčba u agresivní psychicky nemocné osoby pijící alkohol, alkoholické nápoje

Moje sestra je vážně psychicky nemocná, a kromě toho pije. Má za sebou protialkoholní léčení v zahraničí, a zřejmě i v ČR. Podává zmatené informace, a tak nevím jistě. Čtyři měsíce se nehlásila. V zahraničí došlo k trestnému činu z její strany. Byla ve výkonu trestu v trvání 3 a půl roku. Po roce a půl byla propuštěna, poté tam byla v komunitě pro závislé a absolvovala protialkoholní léčení. Nyní je tady v ambulantní péči psychiatra, a snad dostává antidepresiva.
Jelikož byla vyděděna, tak podala žalobu na neplatnost závěti. Psychiatrička jí nedoporučuje účast v řízení z důvodu možné dekompenzace psychického stavu. Ona sama se účastnit nechce. Dostala jsem od sestry plnou moc, a tak jsem za ni požádala Soud o advoláta ex offo. Soud vyhověl, ale jen přidělením opatrovníka, jelikož neměla zažádáno o osvobození ze soudních poplatků.
Komunikace s ní, ale i se soudcem, je obtížná. Pan soudce opakovaně žalobu zamítl přijmout, ale sestra namítala neplatnost doručení, a u odvolacího soudu dvakrát uspěla.
Sestra má kurátorku, která mně řekla, že protialkoholní léčba musí být dobrovolná. Jsou stále problémy, když jí nejde v sociálním bytě plynové topení, nebo když neplatí SIPO, atd. Hrozí, že by s ní nemusel ÚMČ obnovit smlouvu na bydlení. Mívá pády na ulici a úrazy, nedávno měla dvakrát zlomený nos a mnoho stehů v obličeji. Není schopna dobré komunikace s opatrovnicí. Chová se někdy velmi podivně, a tak mám i obavy k ní chodit. Moje dcera se jí bojí. Bydlí ve sklepním bytě mimo obytný prostor domu. Někdy drží v ruce bez důvodu nůž nebo dlouhé nůžky, má tiky, neovladatelně se ozývá. Ta událost v cizině byla hodně tragická, a stala se právě 24.12. večer nožem na ryby.
Myslím, že sestra by měla být více kvalitně sledována a léčena, což se asi úplně neděje. Byla bych ráda, kdyby byla léčena, jelikož kromě špatného psychického zdraví, je nemocná i se žaludkem, a je rachitická.
Napište prosím, zda je možné situaci nějak řešit. Jak s případným soudem, jak doložit její reálný stav, aby nedošlo k žádné křivdě.
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu co nejefektivněji chránit práva své sestry, doporučuji Vám v první řadě pokusit se omezit jí ve svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku). V tomto ohledu se obraťte na okresní soud místně příslušný dle bydliště Vaší sestry. Je samozřejmě vhodné, abyste svůj návrh doložila nějakou aktuální lékařskou zprávou (od psychiatra), lze však předpokládat, že v rámci řízení o omezení svéprávnosti si soud nechá zpracovat znalecký posudek, aby zhodnotil, zda zdravotní stav Vaší sestry omezení svéprávnosti skutečně odůvodňuje. Bude-li Vaše sestra omezena ve svéprávnosti, můžete se stát její opatrovnicí, což Vám umožní se o sestru starat (alespoň co se týče zařizování nejrůznějších záležitostí, včetně nájmu bytu, řízení před soudem, jednání s úřady apod.).
Co se týče Vámi zmiňovaného léčení, je pravdou, že zdravotní služby mohou být člověku v zásadě poskytovány pouze s jeho souhlasem. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky:
- ochranné léčení, které může být nařízeno trestním soudem (což v případě Vaší sestry nepřichází do úvahy),
- nucená hospitalizace a léčba v případě, kdy člověk ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak (§ 38/1 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pokud byste se stala opatrovnicí své sestry, mohla byste udělit souhlas s nástupem léčby za ní (samozřejmě pouze v případě, kdy by se Vaše opatrovnické oprávnění vztahovalo rovněž na poskytování zdravotní péče), tzn. že by nebylo nutné postupovat dle shora uvedených scénářů, nýbrž zdravotní péče by Vaší sestře byla poskytnuta na základě jejího souhlasu (který by za ní vyslovil její opatrovník).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Plná moc pro jednoho ze spolumajitelů bytu SVJ pro zastupování ve věcech SVJ - je dostačující?
- Zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ za majitele, spolumajitele - je dostačující?
- Zástup na schůzi SVJ - stačí plná moc nebo zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ místo osobní přítomnosti?
- Je nutná osobní přítomnost člena SVJ nebo je možná plná moc či zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ?

Jsme s mojí ženou Hanou manželé nyní ve věku 70 roků. Máme mj. bytovou jednotku 3+1 v panelovém domě na adrese Nová 36 149 00 Praha 4 Chodov ve společném jmění manželů SJM. Jako společní členové dřívějšího Bytového družstva BD před založením SVJ tzn. ještě před připomínkováním, projednáním a schválením Stanov SVJ (na základě doporučení přípravného výboru SVJ budoucím členům - dříve jsem byl předsedou představenstva Bytového družstva) jsme s mojí ženou společně podepsali zmocnění pro mne, že budu naším společným zástupcem pro SVJ (dále jen SZ). Následně bylo SVJ založeno. Dle názoru výboru SVJ nemůže moje manželka být zapsána v prezenční listině ani není oprávněna hlasovat, pokud k tomu nepředloží výboru SVJ plnou moc od mne jako od našeho SZ.
Moje manželka se tímto cítí být poškozena ve svých právech.
Dotaz: Má tento názor Výboru SVJ oporu v platném právním předpisu? Platné Stanovy SVJ toto nijak výslovně neupravují. Mohu napsat plnou moc pro manželku?
Děkuji za zprávu, Marek

ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahuje § 1185/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- spoluvlastníci bytové jednotky jsou povinni zmocnit společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu;
- to platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Požadavek výboru SVJ má tedy skutečně oporu v platné právní úpravě. K tomu, aby Vaše manželka mohla hlasovat na shromáždění SVJ je tedy zapotřebí, abyste jí (jako osoba výhradně oprávněná vystupovat ve vztahu k SVJ) k tomu zmocnil.
Je samozřejmě možné, abyste se s manželkou dohodl na tom, že ve vztahu k SVJ Vás (resp. Vás a Vaší manželku) bude zastupovat Vaše manželka. V takovém případě bude nutné zrušit staré zmocnění a sepsat novou plnou moc.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odvod daně za kulturu předchozím majitelem - jde o osobní údaj nebo ne?
- Odvod daně za kulturu předchozím vlastníkem - jde o osobní údaj nebo ne?
- Placení daně konkrétní osobou - jde o osobní údaj podléhající mlčenlivosti
- Odvod daně občanem - jde o osobní údaj podléhající mlčenlivosti?

Potřebuji se od finančního úřadu FÚ dozvědět za jakou kulturu odváděl předchozí vlastník daň. Mám nárok na sdělení, nebo je úřad vázán mlčenlivostí podle zákona 280/2009 Sb. § 52? Je mi vyčítáno špatné vyplnění přiznání, ale instruoval mě právě předchozí vlastník. Děkuji, Jindra

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, co myslíte „daní za kulturu, jelikož takovou daň právní řád nezná.
Nicméně jak správně uvádíte, finanční úřad je povinen dodržovat mlčenlivost o všem, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. Z této povinnosti existují výjimky, např. ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, a dále také je zde výjimka, pokud je finanční úřad své povinnosti mlčenlivosti zbaven, a to osobou, které se dané informace týkají.
Pokud se nepodařilo zjistit dané informace ani v rámci obecné konzultační činnosti na finančním úřadu, je zde možnost požádat původního vlastníka, aby zbavil finanční úřad mlčenlivosti právě k Vámi zmiňované dani, a to ve vztahu k Vaší osobě.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba je nově majitelem nemovitosti (domu, pozemku)
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba je nově majitelem nemovitosti (domu, pozemku)

Zřídila jsem na cestě břemeno chůze a jízdy pouze pro 3 přilehlé pozemky, nyní jsem vlastníkem jednoho z nich. Znamená to, že zaniká věcné břemeno na mojí cestě, ale zůstane pro dva vlastníky zapsané v katastru samo o sobě nebo to musím ohlásit (co je k tomu potřeba)? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2014 se již nejedná o věcné břemeno, ale o služebnost. Dle ustanovení § 1301 občanského zákoníku spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká, tzn. služebnost cesty na pozemku, jehož jste se stala vlastníkem sama o sobě nezanikne. Zánik služebnosti můžete nahlásit na místě příslušné katastrální pracoviště. Na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního najdete formulář "Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (spojené s vlastnictvím nemovitosti) ".

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník bez písemné nájemní smlouvy - jak donutit pronajímatele aby vystavil nájemní smlouvu?
- Nájemce bez písemné nájemní smlouvy - jak donutit pronajímatele aby vystavil nájemní smlouvu?
- Pronajímatel nevystavil písemnou nájemní smlouvu - jak ho donutit aby to udělal?

10/2014 jsem se nastěhovala do nájemního bytu. S majitelem ústní dohoda. Od 4/2015 mám v bytě trvalé bydliště. Majitel odmítá dodat nájemní smlouvu, a já mu nájem neplatím. Majitel peníze nechce, říká že až mi dodá smlouvu, pak mám teprve doplatit předchozí nájmy a zaplatit. Jak majitele donutit, aby připravil smlouvu a já mu mohla poslat peníze zpětně. Již je to přes dva roky : (připomínám mu to každý týden.
Bojím se, že si pak řekne vyšší cenu, než na které jsme se domluvili a aby mi to nepřineslo ještě jiné problémy.
Děkuji Sylva

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), vyžaduje smlouva o nájmu bytu písemnou formu. Žádné další podstatné náležitosti stanoveny nejsou. Důležité je, aby z nájemní smlouvy vyplývalo, kdo a s kým ji uzavírá, ohledně jakého prostoru a za jakou výši nájemného. Podle ustanovení § 2238 občanského zákoníku se nájemní smlouva považuje bez dalšího za řádně uzavřenou tehdy, pokud nájemce byt po dobu 3 let v dobré víře užívá s vědomím, že nájem je po právu. Prostředek pro donucení pronajímatele k uzavření nájemní smlouvy neexistuje. Můžete zkusit pronajímateli předložit nájemní smlouvu Vy a trvat na tom, aby ji podepsal současně s Vámi. Pokud na to nepřistoupí, požádejte ho alespoň o číslo účtu a zašlete mu nájemné za předchozí dobu ve výši, na které jste se dohodli. Pak by se, po uplynutí tří let (tzn. od října 2017) považovala nájemní smlouvy za řádně uzavřenou.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu - na co se zaměřit?
- Jak správně vybrat pojistku na blbost abych neplatil zbytečně za věci které nepotřebuji
- Pojistka na blbost a poškození auta známého, kamaráda - vztahuje se na tuto škodu?
- Výluky u pojistky na blbost - na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Pojistka na blbost - na co se nevztahuje?
- Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu - na co se zaměřit?
- Jak správně vybrat pojistku odpovědnost abych neplatil zbytečně za věci které nepotřebuji
- Pojistka odpovědnosti a poškození auta známého, kamaráda - vztahuje se na tuto škodu?
- Výluky u pojistky odpovědnosti - na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Na co se nevztahuje pojistka odpovědnosti
- Pojistka odpovědnosti - na co se nevztahuje?
- Pojištění odpovědnosti - na co se pojistka nevztahuje?
- Co nekryje pojistka na blbost - výluky
- Co nekryje pojištění odpovědnosti - výluky

Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu, na co vše se zaměřit, co by pojistka měla určitě zahrnovat a co není důležité? Jedná se mi o to, aby v případě úrazu a případných následků nedělala pojišťovna problémy při vyplácení odškodného a přitom člověk nemusel platit za něco, co není k ničemu. A ještě dotaz ohledně pojistky "na blbost"- má to smysl, nebo je to k ničemu, ve většině případů kolem nás slyším, že pojišťovna se brání cokoliv vyplácet a vždy si najde nějakou kličku v zákoně. Pro představu - když půjčím někomu auto na určitou dobu a jeho dítě mi na něm něco poškodí (např. poškrábe lak, rozbije kamenem sklo atd.) a má sjednanou onu pojistku na blbost, mám šanci se od pojišťovny něčeho domoci? Pokud ano, čeho a za jakých podmínek? Děkuji, Dagmar.

ODPOVĚĎ:
Tento dotaz by bylo vhodnější adresovat spíše tomu, kdo se specializuje na finanční, resp. pojistné produkty, tzn. pojišťovacímu zprostředkovateli či finančnímu poradci.
Z právního hlediska Vám lze doporučit velmi důkladně prostudovat předkládaný návrh pojistné smlouvy (zejména pak pojistných podmínek). V tomto ohledu se zaměřte především na rozsah pojištění, vymezení případů, kdy bude pojišťovna oprávněna odmítnout výplatu pojistného plnění (či pojistné plnění snížit) a na výluky z pojištění (tzn. situace, na které se pojištění vůbec nevztahuje). Nebude-li Vám v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách cokoli jasné, nechte si příslušnou pasáž vysvětlit (ať už přímo pojišťovnou nebo např. pojišťovacím zprostředkovatelem).
Je pravdou, že pojistné smlouvy mají takřka vždy charakter smluv adhezních, tzn. že pojistník (zde Vy) nemá zpravidla šanci text pojistné smlouvy či pojistných podmínek jakkoli modifikovat.
Co se týče úrazového pojištění, je toto zakotveno v § 2844 - § 2846 občanského zákoníku. Jak u úrazového pojištění, tak u tzv. pojistky na blbost dbejte při čtení pojistné smlouvy a pojistných podmínek na to, zda nastavení pojištění odpovídá Vašemu způsobu života (tzn. že např. výluky z pojištění by se měly vztahovat na takové činnosti či situace, k nimž ve Vašem obvyklém životě zpravidla nedochází).
Ve svém dotazu se dopouštíte omylu, když píšete, že tzv. pojistka na blbost by se vztahovala na škodu, kterou by na Vašem autě způsobila třetí osoba. Tzv. pojistka na blbost (správně „pojištění odpovědnosti z běžného/občanského života“) se totiž vztahuje na situace, kdy v rámci běžného života způsobíte škodu někomu jinému (nikoli na případy, kdy je škoda způsobena Vám).
Závěrem si dovolím podotknout, že sebelépe sepsaná pojistná smlouva nemůže nikdy zabránit pojišťovně, aby se nepokusila zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění. Přestože to může znít jako právnický cynismus, je realitou, že primárním zájmem každé pojišťovny je inkasovat pojistné a pokud možno nevyplácet pojistná plnění (tímto způsobem totiž bude zisk pojišťovny maximalizován).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyhrožování bývalým přítelem - jak se bránit?
- Vyhrožování od expřítele, expartnera, exdruha - jak se bránit než se něco stane?
- Stalking od bývalého přítele - jak se bránit? (Policie věc nechce zatím řešit)
- Stalking expřítele, expartnera, exdruha - jak se bránit? (Policie věc nechce zatím řešit)

Bývalý přítel mi už několikrát vyhrožoval zabitím psa a tím že na mě pošle exekutory. Jsem jako spoludlužník u stavebního spoření. Byla jsem i na policii která nemůže nic dělat dokud v sms zprávě není "zabiju tě". Jsem už zoufalá a bojím se podívat na telefon kdy bude zase psychicky útočit nebo posílat exekutory. Předem děkuji za jakoukoli radu nebo informaci zda se dá něco dělat. Miriam

ODPOVĚĎ:
V případě, že nelze dané jednání postihnout jako trestný čin či přestupek, je zde možnost obrátit se v této věci na civilní soud a požadovat předně vydání předběžného opatření, kterým by mu bylo nařízeno se zdržet takového jednání, pokud např. i vyhledává za tímto účelem kontakt s Vámi, tak by bylo možné se domáhat i zákazu takového kontaktu.
Takové předběžné opatření je pouze dočasné, tedy muselo by být doprovázeno klasickou žalobou k tomuto civilnímu soudu, který by pak příslušná omezení a zákazy stanovil na delší časový úsek.
Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, je vhodné se v této věci obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výkaz výměr podle evidence nemovitostí a geometrický plán který není v katastru nemovitostí k dohledání

Geometrický plán z roku 1985 prý není zapsáno v evidenci v katastru, mapový list je také vymazán z evidence, nevím, jak se nahlíží na Výkaz výměr podle evidence nemovitostí také z roku 1985 a jestli platí rozhodnutí v geometrického plánu uvedená. Nové zanesení jiné evidence mi nebylo ukázáno. Prý se dá z geometického plánu vycházet. Co k tomu říká zákon? Jsem odkázán na libovůli úřadníků? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí. Jeho právní úpravu naleznete v § 79 a násl. vyhlášky č. 357/2013 – jedná se o prováděcí vyhlášku ke katastrálnímu zákonu.
Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací. Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.
Tato vyhláška stanoví, že výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.
Geometrický plán musí být následně potvrzen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.
Tedy pokud obsah geometrického plánu odpovídá skutečnému (faktickému) stavu daného území, a dále má náležitosti požadované touto vyhláškou, je možné jej použít.
Výkaz výměr pro potřeby katastru nemovitostí použít nelze, jelikož se jedná se o pouze položkové vyjádření jednotlivých stavebních a montážních prací v měrných jednotkách, což nelze užít jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Změna úvazku a dovolená - výpočet dovolené
- Zkrácení úvazku a dovolená - výpočet dovolené
- Výpočet dovolené při zkrácení úvazku
- Dovolená u zkráceného úvazku - výpočet

Od 1.1.2016 jsem pracoval na úvazek 32 hodin/týdně (6,4 hodin denně) s nárokem na dovolenou 25 dní/rok. Od 1.8.2016 mi byl úvazek zkrácen na 24 hodin/týdně (4,8 hodiny denně). Do 31.7.2016 jsem vyčerpal pouze 5,5 dní dovolené, zůstatek tedy činil 19,5 dne. Jakým způsobem se promítne změna úvazku na nárok na dovolenou? Vzhledem k tomu, že jsem si za leden-červenec nevyčerpal dovolenou, která na toto období při úvazku 6,4 hodiny denně připadala, bude tato dovolená převedena do období srpen-prosinec. Je možné v tomto zohlednit fakt, že 1 den dovolené v první části roku je 6,4 hodiny a v druhé části roku pouze 4,8 hodiny?
Přepočítá se dovolená připadající na první část roku tak, abych mohl v druhé části roku čerpat stejný počet hodin? Můj výpočet je následující: Na měsíce leden-červenec by mělo připadnout 14,6 dne (25 x 7/12), na zbytek (srpen-prosinec) 10,4 dne (25 x 5/12) celkové dovolené. Z dovolené do srpna 2016 jsem vyčerpal 5,5 dne, tedy 9,1 dne s pracovní dobou 6,4 hodiny by se mělo převést do nového úvazku. Jestli uvažuji dobře, měl bych mít od srpna nárok na dovolenou: (9,1 x 6,4) / 4,8 + 10,4 = 22,5 dne. Děkuji. Bořek

ODPOVĚĎ:
Dovolená se čerpá ve dnech, max. v půldnech, nikoliv v hodinách. Nárok na přepočítání dovolené na hodiny zákoník práce nezná, takže Váš výpočet v dotazu uvedený nemá žádnou oporu v zákoně. Protože i nadále pracujete pět dní v týdnu, počet dní dovolené bude stejný, měnit se bude jen počet hodin, za které Vám bude náležet náhrada mzdy. V tom případě je rozhodující délka pracovní doby v době čerpání dovolené, tj. nyní Vám, bude za 1 den dovolené proplaceno 4,8 hodiny.

_

RŮZNÉ-ZNALCI, ODHADY
- Znalec, soudní znalec - rozdíl
- Znalec, odhadce - rozdíl
- Soudní znalec, odhadce - rozdíl
- Jaký je rozdíl mezi znalcem a soudním znalcem

Dobrý den. Jaký je prosím rozdíl mezi znalec, odhadce a soudní znalec? Děkuji, Ivan.

ODPOVĚĎ:
český právní řád pojem "soudní znalec" prakticky nezná. Jedná se o laické označení znalce (patrně proto, že 1/ znalci se registrují u krajských soudů a zároveň 2/ proto, že znalci jsou nejčastěji k vidění právě u soudů).
V tomto ohledu lze v první řadě vycházet ze zákona č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících, který hovoří výhradně o "znalcích". Rovněž všechny klíčové procesní předpisy pracují s pojmem "znalec" (Občanský soudní řád ve svém § 127, trestní řád ve svém § 105, správní řád ve svém § 56). O "znalcích" se ostatně zmiňuje i trestní zákoník, který ve svém § 346 zakotvuje trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, kterého se může dopustit právě znalec.
V názvu nové položky Vám proto doporučuji sousloví "soudní znalec" či "soudní znalci" nepoužívat; pojem "znalec" či "znalci" zcela postačí a bude navíc odpovídat terminologii platné právní úpravy.
Co se týče pojmu "odhadce", jedná se o laické označení konkrétně zaměřeného znalce. "Odhadcem" je znalec, který je zapsán pro znalecký obor "ekonomika"
- znalecké odvětví "ceny a odhady" (jak vyplývá z přílohy č. 1 vyhlášky č.
123/2015 Sb. , kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti).
Shrnuto: Není soudních znalců, není odhadců, jsou pouze znalci.

_

OBČAN-DLUHY
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel nechce vydat po rozvodu peníze náležící manželce rozhodnutím soudu - vymáhání částky
- Manželka nechce vydat po rozvodu peníze náležící manželovi rozhodnutím soudu - vymáhání částky
- Peníze nevydané manželem po rozvodu náležící manželce rozhodnutím soudu - vymáhání
- Peníze nevydané manželkou po rozvodu náležící manželovi rozhodnutím soudu - vymáhání
- Nevydarné vyrovnání SJM rozhodnutím soudu - vymáhání
- Dluh bývalého manžela manželce (vypořádání SJM) - vymáhání
- Dluh bývalé manželky manželovi (vypořádání SJM) - vymáhání

Rozvod proběhl v dubnu 2016. SJM bylo sepsáno a došlo k vypořádání. Bohužel byl na domě ještě nedoplatek 300.000 Kč od nového kupce domu. Mělo být doplaceno do konce roku 2016. Manžel tuto částku obdržel, ale mně 150.000 Kč odmítá dát. Jak tyto peníze vymáhat. Dohoda o SJM byla schválena soudem. A uvádí se, že po doplacení náleží paní RP částka 150 000 Kč.
Děkuji, Regina

ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, pokud máte dohodu o SJM schválenou soudem, mám za to, že tato listina je sama o sobě exekuční titulem dle ust. § 274 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.). V tomto případě, pokud byste nechtěla ihned na bývalého manžela podávat návrh na nařízení exekuce na jeho majetek, což můžete, neboť exekuční titul máte, bylo by vhodné jej nejdříve vyzvat k úhradě částky 150.000,- Kč v souladu se schválenou dohodou o vypořádání SJM, s tím, že mu určíte lhůtu k úhradě této částky, s tím, že nebude-li tato částka v dané lhůtě uhrazena, podáte návrh na nařízení exekuce, neboť dohoda o vypořádání SJM byla schválena soudem a mám za to, že formou smíru, takže máte v rukou exekuční titul.
Pokud by tedy Váš bývalý manžel ani po výzvě k úhradě dlužnou částku neuhradil, bude si vybrat exekutora, který by tuto pohledávku ve Váš prospěch vymáhal a současně by nebylo od věci se s ním dohodnout i na podmínkách, za kterých by exekuci vykonal.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pozemek pod domem vlastní někdo jiný - mám právo vstupu do domu ve spoluvlastnictví?
- Pozemek pod stavbou vlastní někdo jiný - mám právo vstupu do domu ve spoluvlastnictví?
- Darování pozemku rodičem jednomu z manželů a rozvod - nárok na podíl pozemku
- Moje nemovitost na cizím pozemku - jak se k ní dostat?
- Můj dům na cizím pozemku - jak se do domu dostat?

Pokud manželka získala pozemek darem od otce za manželství a je psaný na ni, mám nárok při rozvodu na nějaké odstupné za tento pozemek, pokud jsme na něm vystavěli společně dům? Popřípadě pokud by jsme se nějak nepohodli jestli mi může bránit vstupu do domu přes její pozemek, když už tam nebydlím?
Děkuji za odpověď Honza

ODPOVĚĎ:
Věci získané darem, dědictvím či restitucí nejsou součástí společného jmění manželů. Pokud tedy manželka pozemek získala od otce darem, a to i za manželství, je pozemek pouze její a na žádné odstupné či vypořádání nárok nemáte. Teoreticky Vám sice může bránit přes pozemek do domu chodit, nicméně praktický dopad by to mělo takový, že byste se musel obrátit na soud se žádostí o zřízení věcného břemene průchodu do domu. Soud by v takovém případě věcné břemeno s téměř stoprocentní jistotou zřídil, takže by si tím manželka pouze způsobila náklady na soudní řízení a znehodnocení svého pozemku zřízením věcného břemene. Pokud by taková situace nastala a vyhrožovala by Vám tím, že Vás přes pozemek do domu nepustí, nastiňte jí, že se toho budete domáhat soudně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění úrazového pojištění při neuvedení obmyšlené osoby
- Dědění životního pojištění při neuvedení obmyšlené osoby
- Neuvedení obmyšlené osoby - kdo bude dědit?

Chtěla bych se zeptat, jak se postupuje v případě, že bylo dědické řízení zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty, ale v současnosti je v řešení úrazové a životní pojištění zesnulého. Bude toto pojištění i po zastavení řízení zahrnuté do dědictví pokud nebyla uvedena obmýšlená osoba?
Předem děkuji za odpověď Simona

ODPOVĚĎ:
Plnění z takové pojistné smlouvy nespadá do dědictví a není ani předmětem dědického řízení. Není-li ve smlouvě určena obmyšlená osoba, nabývají práva na pojistné plnění manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Pokud nejsou ani tyto děti, nabudou práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabudou jej dědicové pojištěného. Vznikne-li právo na pojistné plnění více osobám, jsou jejich podíly jsou stejné (§ 2831 o. z.).

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na společně vybudovanou studnu - postup zřízení břemene
- Služebnost na společně vybudovanou studnu - postup zřízení služebnosti
- Vybudování studny více majiteli a věcné břemeno pro všechny
- Vybudování studny více majiteli a služebnost pro všechny

Se sousedem jsme realizovali vrtanou studnu na jeho pozemku a chceme uzavřít smlouvu o věcném břemenu. Jelikož se jedná o starší lidi chtěl bych mít přístup ke studni i po změně vlastníka pozemku. Prosím jaký máme zvolit postup děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Uzavřete smlouvu o zřízení věcného břemene, kde bude jednoznačně uvedeno, že předmětem smlouvy je věcné břemeno užívání studny na pozemku parc. č. a věcné břemeno je zřízeno na dobu neurčitou ve prospěch Vaší nemovitosti. Jelikož je zatížen pozemek, na němž je studna, pak věcné břemeno zatěžuje daný pozemek bez ohledu na změnu vlastníka, ale pro lepší orientaci obou stran do smlouvy napište, že věcné břemeno je zřízeno na dobu neurčitu a bez ohledu na změnu vlastníka zatížené nemovitosti. Se sepisem takové smlouvy ale rozhodně doporučuji obrátit se na advokáta, aby smlouva měla všechny požadované náležitosti. Seznam advokátů naleznete na adrese www.advokatikomora.cz.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Restaurace v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Komerční prostory v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Nebytové prostory v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Vypořádání komerční nemovitosti při rozvodu manželství
- Provozování restaurace manželů v SJM po rozvodu manželství
- Rozdělení restaurace manželů v SJM po rozvodu manželství

Manžel mě po 30 letech vyměnil za mladší. Jsme v rozvodovém řízení. On mě nechal bez prostředků se slovy, že vydělávám dost. Můj příjem stačí pouze na pokrytí mých nákladů. Vlastníme budovu restaurace, kterou jsme v r. 91 pořídili na zajištění příjmů naší rodiny. On vlastnil živnostenské oprávnění - živnost je na něj, fyzická osoba- a já mu celou dobu pomáhala. Nyní mi zamezil vstup na účet a příjmy používá pro sebe a svou novou rodinu. Protože restaurace po celou dobu podnikání "nevydělává", soud o výživné jsem prohrála. Je možnost ho po rozvodu v podnikání nějak omezit, požadovat z mé části nájem? Restaurace a veškeré zařízení je přece naším společným vlastnictvím v SJM, tak bych ji přece mohla také provozovat. Prosím poraďte.
Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
Rozhodně je zarážející, že za stávající situace jste nebyla úspěšná ve sporu o výživné manželky. Po rozvodu bych doporučila podat žalobu na vypořádání SJM, pokud se tedy nedohodnete, a předmětem žaloby by mělo být i vypořádání práv k restauraci a budově, ve které je restaurace provozována. Máte právo požadovat, aby budova, v níž je restaurace provozována, připadla do podílového spoluvlastnictví a pak můžete po manželovi požadovat i nájem. Máte rovněž právo na vypořádání podnikání, ovšem účetnictví by musel zpracovat auditor, aby bylo zjištěno, na jakou částku máte nárok. Doporučuji se pro detailní rozbor věci obrátit na advokáta, jejichž seznam naleznete na stránkách www.advokatikomora.cz.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební pozemek bez příjezdové cesty a vybudování zpevněné cesty z cyklostezky majitelem stavebního pozemku, stavební parcely

Pokud obec nebo město dá pozemek do územního plánu na výstavbu rodinného domu, ale nevede k němu příjezdová cesta, je povinen příjezdovou cestu zřídit majitel stavební parcely, pozemku? Vedle pozemku vede cyklostezka, která vypadá spíše jako polní cesta (nezpevněná zpevněná). Město nám povolilo tuto cestu využít jako příjezdovou cestu k pozemku, kterou máme na vlastní náklady zpevnit. Určili nám i čím zpevnit. Cesta je dlouhá cca 200 metrů a šíře asi 3 metry. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Postup města (resp. stavebního úřadu) lze označit v zásadě za správný.
Napojení stavebního pozemku na veřejnou dopravní infrastrukturu je jednou z podmínek, která musí být pro výstavbu např. rodinného domu na tomto pozemku splněna.
Dle § 79/1 stavebního zákona musí stavební úřad v územním rozhodnutí o umístění stavby mimo jiné stanovit podmínky pro napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu (prakticky totéž vyplývá také z § 90 písm. d) stavebního zákona). Z tohoto důvodu musí žadatel (zde Vy) k žádosti o vydání územního rozhodnutí rovněž připojit:
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
- smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní infrastruktury (což by mohl být i Váš případ)
(jak vyplývá z § 86/2 písm. c) a d) stavebního zákona).
Pro doplnění shora uvedeného připomínám, že doložení stanovisek vlastníků veřejné dopravní infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, je nutnou podmínkou rovněž pro vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu či pro vydání stavebního povolení (§ 105/1 písm. d) a § 110/2 písm. e) stavebního zákona).
Základní stavebnětechnické parametry příjezdové cesty jsou zakotveny v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Shrneme-li vše shora uvedené, lze konstatovat, že stavební úřad je oprávněn stanovit Vám podmínky pro úpravu příjezdové cesty, přičemž řádná úprava této cesty je nutnou podmínkou pro úspěšné absolvování územního a stavebního řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Povolení na rekonstrukci stavby, majitel ji zboural a postavil vyšší - jak se může bránit soused?
- Soused zboural stavbu a postavil novou - jak se bránit zvýšení stavby a oknům směřujícím na náš dům?
- Rekonstrukace domu - majitel ji zboural ač na to neměl povolení a postavil nový dům, jak se bránit stínění, novým oknům
- Zbourání domu bez povolení stavebního úřadu (hlášeno jako rekonstrukce domu)
- Rekonstrukce domu - majitel postavil nový vyšší dům s okny navíc, jak se bránit?
- Legalizace stavby postavené bez stavebního povolení - jak se mohou bránit majitelé dotčených nemovitostí v okolí černé stavby?

Soused dostal od dotčených sousedů souhlas k rekonstrukci domu dle předloženého nákresu (nízké stavby). Dům zboural v listopadu 2014 včetně základů. Povolení k rekonstrukci dostal od stavebního úřadu ale až 7.5.2015. Původní dům byl 1,30 m od hranice pozemku a na stejném místě postavil nový dům, který přesáhl výšku o 2m a s šesti okny na naší stranu proti kuchyni a obývacímu pokoji. Ve sklepě bude nahrávací studio. Na stavebním úřadě i katastrálním úřadě není záznam o odstranění stavby. Jako účastníci řízení jsme nebyli přizváni k vyjádření k nové stavbě. Proti všem našim námitkám bude jednání až po roce. Stavební úřad zaslal nyní pozvání: stavební úpravy rodinného domu pod § 114 odst. 2 stavebního zákona.
Mohu se domáhat zazdění sklepních oken a zamatnění skla do dalších horních oken? Dům nabyl rozměrů nad 150 m2 a velmi zastínil pozemek.
Stavební úřad vůbec nevzal na vědomí, že nejde o rekostrukci jak stavebník tvrdí. Nevíme si s touto situací rady. Nabýváme dojmu, že stavební úřad chce stavbu legalizovat a naše námitky zatím dle prodlužování řízení nemá zájem uvést tento dům jako černou stavbu. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2/5 stavebního zákona se za změnu dokončené stavby považuje:
a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Za změnu dokončené stavby však v žádném případě nelze považovat odstranění jedné a vybudování jiné stavby.
Tzv. legalizace černé stavby je možná, v takovém případě se však musí postupovat dle § 129 stavebního zákona. Jako vlastníci sousedního pozemku byste se samozřejmě stali účastníky tohoto řízení (se všemi právy, které z toho vyplývají).
Domníváte-li se, že stavební úřad úmyslně přehlíží skutečnost, že Váš soused bez povolení zcela odstranil původní stavbu a rovněž bez povolení vybudoval stavbu jinou, doporučuji Vám se v této věci obrátit s podnětem k prošetření (resp. se stížností) na místně příslušný krajský stavební úřad.
V této věci se můžete dále obrátit na veřejného ochránce práv:
www.ochrance.cz
(který však nemá pravomoc autoritativně zasáhnout, tzn. že krajský stavební úřad kontaktujte v každém případě).
Pokud Vás stavební úřad v rámci územního řízení opomenul, svědčí Vám práva tzv. opomenutého účastníka správního řízení (§ 84 správního řádu). K těmto právům, zejména právu se odvolat, více zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/stavebni-zakon-a-stavby/17725-prava-opomenuteho-ucastnika-ve-spravnim-rizeni.html
V rámci řízení o dodatečném povolení stavby (legalizace černé stavby) můžete vznášet jakékoli námitky a požadavky. Bude-li jim stavebním úřadem vyhověno však záleží na jeho úvaze.
Máte-li v úmyslu vést svou obranu kvalifikovaným způsobem, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního či stavebního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak požádat o značku zákaz zastavení - postup, návod
- Kde požádat o značku zákaz zastavení - postup, návod
- Koho požádat o novou dopravní značku?
- Jak, kde požádat o novou dopravní značku
- Jak, kde může občan požádat o instalaci dopravní značky na veřejné komunikaci?

Před příjezdovou cestou k našemu rodinnému domu neustále parkují vozidla, která brání ve vjezdu na příjezdovou cestu k rodinnému domu. Chtěla bych to řešit úpravou dopravního značení. Napište mi prosím jestli je tato forma reálná a na koho se v této věci mohu obrátit, popřípadě jaké existují další možnosti. Děkuji Stanislava

ODPOVĚĎ:
Dle § 27 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, řidič nesmí zastavit a stát před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Místem ležící mimo komunikaci je například právě pozemek, garáž, nebo parkoviště.
Dále dle § 2 tohoto zákona je takové vozidlo považováno za překážku provozu, za kterou zákon považuje vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, mezi jinými i vozidlo ponechané na pozemní komunikaci. V případě, že překážkou provozu na pozemní komunikaci je právě vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, a to na náklad jeho provozovatele.
Dle § 45 tohoto zákona je stanovena povinnost tomu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně takovou překážku odstranit. Pokud tak neučiní, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. V případě, že není možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.
Pokud tedy bude nějaké vozidlo blokovat vjezd k Vašemu domu, stačí zavolat policii, která je oprávněna nechat takové vozidlo odtáhnout. Zákaz parkování v těchto místech je stanoven přímo zákonem, není tedy potřeba řešit nějaké další dopravní značení.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parkování autem v zákazu zastavení firmou instalující telekomunikačních zařízení - existuje výjimka?
- Parkování autem v zóně firmou instalující telekomunikačních zařízení - existuje výjimka?
- Instalace telekomunikačního zařízení a parkování v zákazu zastavení nebo parkovací zóně

Jsem zaměstnanec firmy, která se zabývá servisem a instalací v telekomunikacích (internet, televize, voip, …). Provádíme servisy i v místech, kde je zákaz zastavení, zóny. Chtěl jsem se zeptat jestli máme nějakou možnost parkovat na těchto místech bez postihu. Koukal jsem na sbírku zákonů a jeden paragraf by se dal do toho zahrnout, ale nejsem si jistý jestli by se dala použít.
Zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích, § 90.
Děkuji, Vašek

ODPOVĚĎ:
Vámi uváděný zákon č. 151/2000 Sb. , byl zrušen a ode dne 1.5.2005 nahrazen zákonem č. 127/2005 Sb.
Ustanovení obdobné tomu, které jste uvedl Vy, je § 104 tohoto zákona, především úprava uvedená v odst. 6 tohoto zákona, která umožňuje podnikateli v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti. Toto musí být předem prokazatelně oznámeno vlastníkovi dotčené nemovitosti, popř. správci nebo uživateli dotčené nemovitosti.
Toto ustanovení by bylo možné vztáhnout na Vámi uváděné případy za situace, kdy by nebylo možné jinak dosáhnout daného cíle (účelu), v opačném případě zde není oprávnění stát/zastavovat tam, kde je výslovný zákaz.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody zaměstnavateli (výrobci automobilů) za poškození výrobku (auta) bez registrační značky, RZ
- Poškození auta bez registrační značky v areálu výrobce aut - náhrada škody pojišťovnou nebo řidičem auta bez RZ?
- Poškození auta bez RZ v areálu výrobce aut - náhrada škody pojišťovnou nebo řidičem auta bez registrační značky, RZ?

12/2016 jsem způsobil mému zaměstnavateli, Škoda auto, a. s. , škodu na majetku a to tím, že jsem při řízení vozidla dostal smyk a následně naboural do vrat. Poškodil jsem vozidlo a vrata. Vozidlo je ve fázi nedokončeného výrobku, je stále ve výrobním procesu bez jakékoliv registrace. Nehoda se stala v prostorách fabriky. Mám sjednané pojištění u společnosti Generali a to "Pojištění odpovědnosti zaměstnance" z června roku 2016. Mám pouze základní pojištění, připojištění "Řidič" nemám. Pojišťovna mi odmítá uhradit jakoukoliv náhradu škody a to z toho důvodu, že jsem řídil dopravní prostředek a nemám připojištění "Řidič". Pojišťovna se odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky VPP ZAM 2015/02, článek 19.5, 1), e) a na článek 20, 1), a). Při sjednávání pojištění jsem se s paní z pojišťovny bavil přesně o této situaci a uvedla mě, že mi stačí pouze základní pojištění, jelikož je vozidlo bráno jako výrobek a nemá přiděleny registrační značky RZ. Teď, když situace nastala, tak dává od pojistné události ruce pryč.
Děkuji za odpověď, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je pohříchu častým příkladem postupu mnohých pojišťoven, jejichž primárním zájmem je inkasování pojistného, v případě vzniku pojistné události se však snaží zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění.
Nepodaří-li se Vám urovnat nastalý spor další komunikací s pojišťovnou, budete moci postupovat následovně:
1/ Pokusit se o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
2/ Podat na pojišťovnu žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Svou argumentaci můžete založit na tvrzení, že při vzniku škody jste neřídil dopravní prostředek, nýbrž dosud nehotový výrobek (ve fázi výroby). Pro podporu své argumentace můžete poukázat na § 2/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, dle něhož je silničním vozidlem motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Vzhledem k tomu, že za silniční vozidlo je tímto zákonem označováno pouze motorové nebo nemotorové vozidlo, „které je vyrobené za účelem … “, lze dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo označit za silniční vozidlo pouze takový výrobek, jehož výroba je již skončena.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz dítěte ve školce - náhrada škody pojišťovnou školky
- Plnění pojistky - úraz dítěte ve školce, školka pojištěná u pojišťovny
- Úraz dítěte ve škole - náhrada škody pojišťovnou školy
- Plnění pojistky - úraz dítěte ve škole, škola pojištění u pojišťovny

10/2016 utrpěl syn v mateřské škole MŠ úraz (zlomenina ruky), a to na vycházce v parku. Nikdo nic neviděl, přišlo se na to až při odpoledním ukládání ke spánku. Mateřská škola MŠ je pojištěná u ČPP, která dle sdělení učitelky změnila podmínky pro odškodnění za tento úraz tak, že neproplatí poškozenému nic, pokud nebude uveden viník této události. Jak tedy řešit tuto situaci? Po kom chtít náhradu? A lze se jí vůbec domoci? Pokud nikdo nic neviděl, kdo je viníkem? Syn byl v šoku, nic neřekl, po několika dnech uvedl, že asi zakopl. V tomto smyslu byl sepsán záznam o úrazu. Pokud nebude plnění ze strany pojišťovny uznáno, jak postupovat dál? Děkuji za radu.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
To, jakým způsobem se pojišťovna staví ke své povinnosti vyplatit pojistné plnění, je výlučně problémem mateřské školy (tzn. že Vy se nemusíte odmítavým postojem pojišťovny znepokojovat). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že osobou odpovědnou vůči Vám, resp. vůči Vašemu synovi (kterého zastupujete) za újmu na zdraví, je výhradně mateřská škola (k odpovědnosti mateřské školy více níže). Zda bude finanční odčinění újmy na zdraví Vašeho syna uhrazeno přímo mateřskou školou nebo její pojišťovnou, je nerozhodné (jedná se o starost mateřské školy, zda finanční odčinění újmy na zdraví bude krýt z vlastního rozpočtu nebo z pojistky).
Finančního odčinění újmy na zdraví Vašeho syna se proto domáhejte vždy pouze vůči mateřské škole, jakékoli její námitky o postoji pojišťovny Vás nemusí zajímat.
Výše finančního odčinění může být stanovena dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Výši finančního odčinění určuje soudní znalec z oboru „zdravotnictví“, odvětví „stanovení nemateriální újmy na zdraví“. Seznam těchto soudních znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Dříve, než se po mateřské škole budete domáhat konkrétního finančního odčinění, doporučuji Vám zvážit, zda mateřská škola za újmu na zdraví Vašeho syna vůbec odpovídá.
Dle § 29/2 školského zákona jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
V tomto ohledu je podstatné, zda mateřská škola porušila některou ze svých povinností, a zda újma na zdraví Vašeho syna vznikla v příčinné souvislosti s tímto porušením (nebudou-li tyto tři podmínky současně splněny, nevznikne na straně mateřské školy odpovědnost za újmu na zdraví Vašeho syna). Pakliže byl např. dohled nad dětmi vykonáván menším počtem učitelek, než bylo nutné, popř. pokud bylo dětem dovoleno nevhodné chování (např. pobíhání v nebezpečném terénu), dalo by se o porušení povinnosti mateřské školy uvažovat. Pakliže však neexistuje žádný svědek předmětné události, přičemž ani Váš syn si vlastně není jistý, co se vlastně stalo, lze mít o Vašem úspěchu v případném soudním sporu pochybnosti.
V současné chvíli se proto můžete pokusit vymoci po mateřské škole finanční odčinění újmy na zdraví Vašeho syna mimosoudní cestou (a to např. i s použitím pohrůžky, že na mateřskou školu podáte žalobu), nebude-li však dohoda s mateřskou školou možná, jeví se mi podání žaloby jako poněkud riskantní (neboť pravděpodobně nebudete schopna prokázat svá žalobní tvrzení a neunesete tudíž důkazní břemeno).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy se zaměstnanci - musí být zaměstnanci informováni že mají nového zaměstnavatele?
- Informování zaměstnanců že přechází k novému zaměstnavateli - musí být informováni nebo ne?
- Převod firmy na nového majitele - musí být zaměstnanec informován o změně zaměstnavatel?
- Změna zaměstnavatele převodem firmy na nového majitele - musí o tom vědět pracovník, zaměstnanec?

Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 339a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění může po přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu dát zaměstnanec do dvou měsíců od účinnosti takového přechodu výpověď. Výpověď podává novému zaměstnavateli.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady nemoci z povolání po zániku firmy, podniku
- Promlčení náhrady nemoci z povolání po likvidaci firmy, podniku

Otci byla v roce 1992 uznána nemoc z povolání (vazoneuróza) zaměstnavatel ČKD Slavia a. s. Napajedla. Ta šla do konkurzu a správce přestal vyplácet nemoc z povolání v roce 2004. Pojišťovna tento případ nepřevzala, poněvadž nemoci z povolání a jejich následné vyplácení bylo mezi pojišťovnou a státními podniky smluvně řešeno až od roku 1993 (1995). Zaměstnanci, kterých se tento problém týkal byly 2 osoby. Psaly v roce 2005 dopis ombucmanovi a bylo jim řečeno, že nezbývá, než čekat, až bude firma kompletně zlikvidována
a vymazána z obchodního rejstříku. Částka se mezi tím vyšplhala někde k
cca 700.000 Kč. Firma byla vymazána cca 01/2014. Otec mi dal plnou moc k zastupování. Podařilo se mi zjistit, že musíme poslat oficiální žádost na ministerstvo a to pak postoupí vše pojišťovně. Jenže mezitím uběhly 2 roky od výmazu firmy a přesto, že ministerstvo nám v květnu 2016 dalo souhlasné stanovisko k výplatě dávek, jež plynou z nemoci z povolání pro otce, tak Česká pojišťovna, a. s. trvá na tom, že vše je promlčeno a otec nemá na výplatu nárok. Jako hlavní důvod je samozřejmě dvouleté promlčení a také to, že otec už je v důchodě, ale v paragrafu na který poj odkazuje je ještě další aspekt a  to, dovršení 65 let věku. Otci bude 65 let za měsíc.   Navíc mu nikdy nebylo vyplaceno ani snížení společenského uplatnění a  bolestné, což je také omezeno 65 lety věku. Šlo by třeba uplatnit alespoň to? Chápu, že se pojišťovna brání, ale výplata nemoci z povolání by neměla být omezená žádnými promlčecími lhůtami, to jsou dávky, které mu náleží bez nutnosti podávání žádosti.   Navíc má i pokrácený důchod, protože nevyplacené peníze mu nemohli
započítat při výpočtu důchodu. Otec žije na hranici bídy a celý život dělal jako dělník slévač velmi těžkou práci. Na MPSV jsme komunikovali s dr. Boháčkem a ten nám tel sdělil, že je mu to líto a že zbývá už jedině podat žalobu na stát.   Samozřejmě jsem vyslechla spoustu názorů a návrhů řešení, ale potřebuji  nějaké, které bude mít oporu v realitě.
MPSV dalo souhlas s vyplacením v 05/2016 - jaká promlčecí doba? Od kdy je  vlastně 2letá lhůta a týká se i tohoto případu?   Zaměstnanci byli 2, ten druhý byl pojišťovnou vyplacen (pojišťovna tvrdí, že  podal žádost v termínu). Celý problém je tedy překročení 2leté lhůty. Jde to nějak řešit? V podstatě potřebuji poradit, zda a jakým způsobem lze podat žalobu na stát. Děkuji Vám za odpověď Naďa

ODPOVĚĎ:
Pakliže nároky Vašeho otce z nemoci z povolání přešly na stát (předpokládám, že se tak stalo z důvodů dle § 364/6 zákoníku práce), je podání žaloby na Českou republiku prakticky jediným možným řešením nastalé situace (neboť aplikace § 1/2 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. nepřichází dle znění dotazu v úvahu).
Co se týče argumentace pojišťovny, bylo by nutné se blíže seznámit s jejím právním názorem. V tomto ohledu nicméně upozorňuji, že právo zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu nemoci z povolání se nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z něho vyplývající (§ 271t zákoníku práce, totéž pak bylo zakotveno v § 261/2 starého zákoníku práce).
Právo Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku z důvodu nemoci z povolání proto nemůže být samo o sobě promlčeno, promlčena však mohou (a s největší pravděpodobností jsou) práva (alespoň některá) na úhradu jednotlivých náhrad (měsíční ztráty na výdělku, z nichž se každé promlčuje ve vlastní promlčecí lhůtě, a to dle data, kdy vznikla.
Co se týče délky promlčecí lhůty práv Vašeho otce na jednotlivá plnění, zastávám názor, že tato promlčecí lhůta činí 3 roky (jak vyplývalo z § 110/3 starého Občanského zákoníku a jak nyní vyplývá z § 629/1 občanského zákoníku).
Promlčecí lhůta začíná Vašemu otci běžet pro každý měsíční nárok na náhradu ztráty na výdělku samostatně, lze proto uzavřít, že promlčena jsou všechna práva Vašeho otce starší než 3 roky. Na tomto místě se sluší upozornit, že promlčení práva samo o sobě neznamená jeho nevymahatelnost. Vznese-li však dlužník tzv. námitku promlčení, nebudou Vašemu otci soudem přiznána ta práva, která se již promlčela. Námitka promlčení však může být soudem označena za jsoucí v rozporu s dobrými mravy, pak soud k této námitce nepřihlédne (vše samozřejmě závisí na okolnostech konkrétního případu).
Skutečnost, že Váš otec v dohledné době dosáhne věku 65 let, který je pro právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti klíčový (neboť po této době právo Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku dle § 271b/6 zákoníku práce zanikne), nemá žádný vliv na práva Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku, která vznikla v minulosti.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete v zastoupení Vašeho otce připravit žalobu na náhradu ztráty na výdělku.
Právo na náhradu za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění jsou samostatnými právy, která samozřejmě rovněž podléhají promlčení. Z dotazu nevyplývá, z jakého důvodu nebyla tato práva uspokojena již v minulosti.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
vyhláška č. 125/1993 Sb. , kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Maximální cena příjezdového pozemku - je výše regulována zákonem?
- Maximální cena pozemku pro vjezd na jiný pozemek - je výše regulována zákonem?

Před časem jsem koupila chatu. Před pozemkem je malý pozemek, který je nutný pro náš příjezd. Předchozí majitelka nám sdělila, že je předběžně domluven k odprodeji. Kontaktovala jsem tedy jeho majitelku, a ta požaduje desetinásobek obvyklé ceny (cena je cca 4.000Kč, žádá 40.000Kč, nebo nájem - jeho výši zatím neuvedla). Nemám problém s tím jí uhradit např. částku 20.000 Kč, ale vzhledem k dalším nákladům (notář, katastr, daň) mi přijde tato cena neadekvátní. Jedná se pouze o 73 m2, trvale travní porost (podrobnosti o pozemcích v příloze, která jí byla odeslána). Existuje nějaká možnost, paragraf, jak se této nepřiměřené ceně bránit? Nechci se tahat po soudech, ale možná by stačilo paní napsat ostřejší stanovisko, a mohly bychom být spokojené s cenou obě dvě. S předchozí majitelkou mají písemnou smlouvu o užívání, kde je povolen vjezd na pozemek a dohodnut následný odprodej, nicméně bez žádného finančního návrhu. Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Žádné ustanovení, které by nutilo vlastníka prodat svůj majetek za přiměřenou cenu neexistuje, nicméně bych volila variantu, že bych paní majitelce sdělila, že se budu domáhat soudně zřízení věcného břemene příjezdu k chatě, přičemž soud toto věcné břemeno s velkou pravděpodobností zřídí a cenu určí dle znaleckého posudku. Nastane tedy situace, kdy budete majitelce povinni uhradit jednorázově nějakou částku, která je s ohledem na charakter pozemku obvyklá, věcné břemeno bude s velkou pravděpodobností zřízeno na dobu neurčitou a tím dojde ke znehodnocení pozemku natolik, že už jej paní majitelka neprodá nebo jej prodá za velmi nízkou cenu. Práva třetích osob totiž výrazně snižují hodnotu nemovitosti. Bohužel hrozbě soudem se nevyhnete, ale když jí celou situaci popíšete, minimálně pochopí, že její pozemek se může stát v budoucnu díky věcnému břemeni bezcenným.

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neplacené volno a placení sociálního pojištění
- Neplacené volno a placení zdravotního pojištění

Měla jsem rodičovskou dovolenou do 24.11.2016. U zaměstnavatele jsem měla úvazek 0,4, od té doby mám neplacené volno a zároveň již 2 roky pracuji na dobu neurčitou v jiném městě u jiného zaměstnavatele (soukromník). Musím udělat doplatek sociálního nebo zdravotního pojištění? Děkuji. Božena.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zdravotní pojištění, podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného mimo jiné za: příjemce rodičovského příspěvku (§ 7, písm. c), ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství (§ 7, písm. d) a za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (§ 7, písm. k). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně. Za osobu pečující o dítě můžete být považována tehdy, pokud nemáte příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za příjem ze zaměstnání se přitom nepovažuje dohoda o pracovní činnosti (DPČ) s příjmem pod 2.500 Kč měsíčně a dohoda o provedení práce (DPP) s příjmem nepřevyšujícím 10.000 Kč měsíčně. Během rodičovské dovolené za Vás tedy zdravotní pojištění hradil stát. Pokud u dalšího zaměstnavatele pracujete na klasickou pracovní smlouvu, pak za Vás zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel. Podle § 3, odst. 8, písm. c) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění pro Vás neplatí tzv. minimální vyměřovací základ, což znamená, že za Vás nemusí být zdravotní pojištění odváděno alespoň z minimální mzdy. Takže i v případě, že Váš výdělek je nižší než minimální mzda, zdravotní pojištění doplácet nemusíte.
Co se týče sociálního pojištění, jeho hrazení je dobrovolné, takže na sociálním pojištění určitě nic nedlužíte. Při práci na pracovní smlouvu za Vás odvádí sociální pojištění zaměstnavatel, žádné doplatky nejsou nutné. Doba péče o dítě do čtyř let věku se Vám navíc započítává jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod.

__

FINANCE-DANĚ
- Rozvod manželství - daň z rozděleného majetku
- Rozdělení majetku SJM a daň, daně ze získané nemovitosti která byla v SJM
- Rozdělení majetku SJM a daň, daně ze získaného bytu, domu který byl v SJM

Dcera uzavřela se zetěm rozvodovou dohodu, kdy ji připadne dům a zeťovi zemědělské pozemky, které měli ve SJM. Bude nutné z takovéhoto převodu, kdy sjm rozvodem asi zanikne, dům bude na katastru přepsán na dceru a pozemky na zetě, platit nějakou daň? Pokud ano, tak jakou?
S díky,
Jaromír

ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM není předmětem daně z příjmů ani daně z nabytí nemovitých věcí. Oba bývalí manželé mají povinnost podat pouze přiznání k dani z nemovitých věcí do konce ledna následujícího po roce, kdy k převodu nemovitostí došlo, a "nově" nabyté nemovitosti v něm uvést.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej zboží soukromou osobou a vrácení ve 14denní lhůtě
- Prodej zboží soukromou osobou a záruka za vady věci
FINANCE-DANĚ
- Prodej použité věci - daně, zdanění
- Zdanění při prodeji použité věci
- Prodej v internetovém bazaru - daně, zdanění
- Zdanění při prodeji použité věci na internetovém bazaru

Pokud soukromá osoba prodá nějaký předmět prostřednictvím komunikace na dálku (např. inzerátem na internetu)
1. má povinnost akceptovat vrácení zboží bez udání důvodu ve 14 denní lhůtě?
2. držet nějakou dobu záruku - např. na skryté vady?
a) pokud už je zboží po 24měsíční záruce v obchodě
b) zboží má platnou záruku 24měsíční v obchodě
3. Jak a kde příjem za takto prodané věci zdanit?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
1. soukromá osoba, tedy nepodnikatel, nemusí akceptovat vrácení zboží bez udání důvodu dle ust. § 1829 občanského zákoníku, toto platí pouze, pokud by byl prodejce podnikatel.
2. obdobně nemusíte poskytovat záruku. 2 letá zákonná záruka opět platí pouze při koupit zboží v obchodě, resp. od podnikatele, a to i když je zboží v původní 2 leté záruce. Obecně však i tohoto typu prodeje odpovídáte, že věc není při prodeji vadná. Kupující tak může uplatnit nároky z vadného plnění, pokud byste mu prodal vadnou věc (je tedy nutné na veškeré vady upozornit v inzerci).
3. Obecně je příjem z prodeje hmotné movité věci osvobozen od daně dle ust. § 4 odst, 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů. Neznám však charakter prodávaných věcí, proto není možné s jistotou říci, zda Váš prodej je osvobozen od povinnosti platit daň. Pokud by jste byl povinen prodej danit, pak je nutné tak učinit v rámci daňového přiznání fyzické osoby za kalendářní rok.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník se odmítá vystěhovat z nebytových prostor po ukončení nájemní smlouvy - jak postupovat?
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z nebytových prostor - jak postupovat?
- Jak vystěhovat nájemníka po vypršení smlouvy na nájem nebytových prostor?
- Nájemce se odmítá vystěhovat z nebytových prostor po ukončení nájemní smlouvy- jak postupovat?
- Nájemce se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z nebytových prostor - jak postupovat?
- Jak vystěhovat nájemce po vypršení smlouvy na nájem nebytových prostor?
- Jak vystěhovat nájemce po uplynutí smlouvy na nájem nebytových prostor?

Nájemní smlouva na podnikatelské prostory 02/1997 na dobu 20 let vyprší 02/2017. Nájemník nejeví známky stěhování a na oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy neguje, tvrdí, že nemovitost je jeho. V ČÚZK je uvedena Společnost, nájemník v ARES Společnosti není od cca 2005, kdy byl odstraněn po prohraném soudním řízení. Předpokládám potíže, nebude chtít předat. Jakou taktiku zvolit? Přidat vlastní zámky na vstupy, nepustit do objektu? Co potom? Jedná se o poměrně velké prostory plné jeho majetku, sklady, výrobní prostory a kanceláře, součástí jsou také 2 bytové jednotky, pronajaté ale jako
součást podnikatelských prostor. Zápůrčí žaloba bude pravděpodobně zdlouhavá a ušlý zisk nebo jinou náhradu z nájemníka, nedostanu. Je
starý a nic nezaplatí => další žaloba. Nemovitosti nájemci evidentně nepatří, on je ale přesvědčen o své pravdě. Smlouva stanoví ukončení k 20. výročí, s možností prodloužení po oboustranné dohodě. Ta nepřipadá v úvahu.
Díky, Alois

ODPOVĚĎ:
Zde Vám bohužel nezbude, než předpokládat a následně zvolit i soudní řešení, a to žalobou na vyklizení. Pokud vyměníte zámky, bude určitě nájemník operovat tím, že má v nemovitosti své věci a budete mu muset vše zpřístupnit. Teoreticky by bylo možno vše vyklidit a uskladnit na jeho náklady, což ale v praxi funguje tak, že skladné uhradíte a budete následně požadovat po něm. Radím tedy zvolit tuto cestu:
1. oficiálním doporučeným dopisem jej vyzvat, aby se v určité lhůtě vystěhoval s upozorněním, že pokud to neučiní, vystěhujete jeho věci na jeho náklady do skladu a zároveň podáte žalobu na vyklizení.
2. Pokud se nevystěhuje, podat žalobu na vyklizení a event. zvážit vystěhování do skladu. Zde je ale velké riziko, že vás následně osočí, že jste mu nějaké věci zcizili či zničili. Proto v tomto případě radím pořídit si dokonalou fotodokumentaci a sepis všech jeho věcí, které se v dané nemovitosti nacházely. Pokud věci do skladu nevystěhujete, máte možnost v rámci žaloby na vyklizení požádat o předběžné opatření, aby mu soud uložil povinnost věci vystěhovat do doby, než bude ve věci pravomocně rozhodnuto konečným rozsudkem.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Okamžité vystěhování z důvodu dluhu za nájem, nájemné
- Dluh na nájmu a okamžité vystěhování pronajímatelem - může to udělat?
- Jak se bránit při okamžitém vystěhování pronajímatelem z důvodu dluhu na nájmu, nájemném?

Chci se zeptat jak postupovat, pronajímatel nás chce vystěhovat z bytu, nedal nám písemnou výpověď, jen v sobotu napsal, že se máme do středy vystěhovat, jinak nás ve čtvrtek vystěhuje na naše náklady. Je pravda, že mu dlužíme za nájem, ale i přesto nás přece bez výpovědi písemné vystěhovat nemůže, ne? Chci se zeptat jak postupovat, když nás přijde vystěhovat, volala jsem mu a do telefonu mi řekl, že ho zákony nezajímají, co s tím dělat.
Dlužíme 5 nájmů, nedostali jsme žádný dopis o upozornění na dluh, smlouva nám končila 30.9.2016 i nadále nás nechal bydlet, já jsem mu psala, že mu dlužné nájemné uhradím do konce ledna, ale ho to nezajímá, chce ten byt prodat a nás se rychle zbavit. Když přijde, mám volat policii, bude na naší straně? Děkuji Petra

ODPOVĚĎ:
Začnu od druhé části Vašeho dotazu:
Občanský zákoník v § 2285 stanoví "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Z uvedeného vyplývá, že byt dále užíváte řádně, i když Vám již smlouva skončila, neboť byla obnovena tím, že Vás pronajímatel nevyzval k vystěhování.
Pokud jde o skutečnost, že vás chce pronajímatel náhle vystěhovat, pak se na vás vztahuje ust. § 2291, které níže cituji:
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, že jste neuhradili 5 nájmů, je skutečně důvodem k okamžité výpovědi, nicméně tato výpověď musí být písemná a musí v ní být přesně vymezeno, z jakého důvodu pronajímatel nájemní smlouvu vypovídá. Ve vašem případě tak neučinil, proto pokud vás přijde vystěhovat, volejte v případě jakéhokoliv konfliktu Policii Vy, protože pronajímatel není oprávněn Vás takto vystěhovat. Může to ale učinit později po řádné písemné výpovědi, neboť z důvodu nezaplacení 5 nájmů (zákon požaduje alespoň tři) má právo vám dát okamžitou výpověď bez možnosti jakékoliv nápravy z vaší strany.

__

FINANCE-DANĚ
- Daňové přiznání u OBZP u osoby s DPP
- Daňové přiznání u osoby bez zdanitelných příjmů u osoby s DPP
- DPP u OBZP a daňové přiznání
- Dohoda o provedení práce u OBZP a daňové přiznání

Od 01/2016 do 02/2016 jsem byl registrován na Úřadu práce ČR, ÚP. Od 03/2016 jsem osoba bez zdanitelných příjmů - OBZP. Po celý rok 2016 jsem měl ještě dohodu o provedené práce DPP, kde nepravidelná mzda měsíčně nepřesáhla 4000 Kč. Budu tedy podávat daňové přiznání za rok 2016? Děkuji, Bořivoj.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste měl v roce 2016 pouze příjem z dohody o provedení práce (příp. jste na začátku roku pobíral podporu v nezaměstnanosti), nemáte povinnost přiznání k dani z příjmů podat.
Výhodné podat přiznání k dani z příjmů by bylo pouze v případě, že byste neměl u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob a srážela se Vám ze mzdy srážková daň. V tom případě by Vám finanční úřad sraženou daň vrátil.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti synovi jeho manželce - daně, odvod daní
- Darování nemovitosti dceři jejímu manželovi - daně, odvod daní

Prosím o radu ohledně placení darovací daně. Manželovi chce jeho otec v roce 2017 darovat stavební pozemek. Manžel ho chce v katastru nemovitostí zapsat na sebe i na mě jako společné jmění manželů, SJM (kvůli následné hypotéce by prý dle banky měl být pozemek nás obou). Víme, že manžel a jeho otec nemusí platit darovací daň. Ovšem nejsme si jisti, jak je to splacením daně, pokud bude pozemek zapsán jako SJM. Děkujeme, Tereza

ODPOVĚĎ:
Dle § 10 odst. 3, písm. c) bod 1. Zákona o daních z příjmů jsou mj. osvobozeny bezúplatné příjmy od rodiče manžela. Vy, Váš manžel, ani tchán žádnou daň platit nebudete. Osvobozené příjmy se do přiznání k dani z příjmů nezahrnují, nebudete tedy darovaný pozemek do přiznání uvádět, příp. nebudete podávat daňové přiznání, pokud nemáte povinnost přiznání podat z jiného důvodu.
Od roku 2014 byla darovací dar implementována do zákona o daních z příjmů.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Dědění rukopisu - jak určit zda nejde o kopii něčího díla?
- Jak zjistit jestli nejde o kopii díla při zdědění rukopisu
- Dědictví rukopisu - jak prověřit že nejde o o kopii cizího autorského díla?
- Autorské právo - dědění rukopisu dávno zemřelé osoby
- Autorské právo - zdědění rukopisu dávno zesnulé osoby
- Zdědění autorského díla - jak zjistit jestli nejde o kopii díla jiné osoby?

Po vyklízení půdy jsem nalezl pozůstalost po prastrýci píseckém rodákovi a strážmistru Františku Kramplovi zatčeném a následně popraven v pověstné Pankrácké sekerárně 13.12.1944 (prastrýc má v Písku na radnici pamětní desku). Jedná se o rukopisný soubor několika desítek básní a písní zapsané v zápisníku tehdejší doby.
Rád bych nalezené písně a básně posmrtně na jeho památku vydal, ale mám obavy zda nejsou opsány a Já se tím nedostal do nějakých problémů. Tatínek se domnívá, že prastrýc tyto básně a písně sám složil.
Dále jsem v souboru nalezl i text lidové písně „ Já jsem sirotek „. Píseň má 7 slok Nevím zda prastrýc tuto píseň nesložil. Nevím na koho se mám obrátit, tak se obracím na Vás. Prosím o radu jak zjistit autorství k dané písni. Na internetu Jsem bádal a pouze Jsem zjistil, že se jedná o lidovou píseň neznámého autora a text písně má maximálně 4 sloky (možná že ty tři sloky prastrýc složil a dopsal)
Děkuji, F. Krampl, Písek

ODPOVĚĎ:
Pro Vaší situaci nenabízí český právní řád žádné konkrétní řešení, de facto totiž neexistuje databáze všech vydaných literárních děl (resp. jejich obsahů), jejímž prostřednictvím by bylo možné ověřit, zda je autorem Vámi nalezených básní a písní osoba odlišná od Vašeho prastrýce. Z tohoto důvodu zmiňuji níže tři instituce, které mají co dočinění s literárními díly, a které Vám v této souvislosti doporučuji kontaktovat.
V první řadě se můžete obrátit na Ministerstvo kultury, a to na jeho oddělení literatury a knihoven:
https://www.mkcr.cz/
Pro kontaktování Ministerstva kultury můžete použít tuto e-mailovou adresu:
epodatelna@mkcr.cz
Institucí, v jejíž databázi by bylo (snad) možné ověřit, zda byly Vámi nalezené básně a písně již někým vydány, je Národní knihovna České republiky:
https://www.nkp.cz/
V této souvislosti připomínám, že mezi veřejné knihovnické a informační služby, které jsou knihovny povinny poskytovat, patří i poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší (jak vyplývá z § 4/1 písm. b) knihovního zákona). Je samozřejmě otázkou, zda by se tato knihovnická služba vztahovala rovněž na Váš požadavek.
Při pátrání po autorství Vámi nalezených básní a písní se můžete obrátit na příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je v tomto případě DILIA (Divadelní, literární, audiovizuální agentura, z. s.) :
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 257/2001 Sb. , o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Peníze v dědictví - daně
- Zdanění peněz zděděných v dědictví
- Zdanění peněz z dědictví dědicem
- Dědění peněz manželem zesnulé - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželkou zesnulého - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželem zemřelé - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželkou zemřelého - daně, odvod daní

Prosím jakým procentem se daní peníze v dědickém řízení po manželovi nebo manželce? . Tomáš

PŮVODNÍ DOTAZ:
Dobrý den. Jaké opatření čekají peníze na účtě či na vkladní knížce po úmrtí majitele, manžela či manželky (máme jednu dospělou dceru). Hrozí zablokování účtu do dědictví nebo může pozůstalý člen rodiny s účtem nadále manipulovat, je-li tato možnost mu povolena ve smlouvě o vedení účtu. Je rozdíl mezi penězi na účtě, na vkladní knížce nebo v hotovosti při posuzování dědictví. Od jaké částky se jedná o zařazení do dědictví? Prosím o vysvětlení, případně odkazy na paragrafy občanského zákoníku. Děkuji. Tomáš
ODPOVĚĎ:
Banka účet po smrti majitele účtu zablokuje, ale nastavené trvalé příkazy a inkaso neruší – ty budou odcházet z účtu dál. Pokud majitel účtu ještě za života udělil dispoziční právo k účtu jiné osobě, pak tato osoba bude mít k účtu přístup, ale nebude moci účet zrušit, protože je veden na jméno zesnulého a musí být tedy projednán v dědictví (toto vyplývá zejména z judikatury soudů a z bankovních předpisů).
Neudělil-li majitel účtu dispoziční právo žádné osobě, pak mohou pozůstalí s účtem nakládat pouze v případě, že jim notář, který dědictví projednává, na jejich žádost udělí souhlas s nakládáním s účtem ještě před skončením řízení, a to formou usnesení (§ 161 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.).
Z hlediska dědického řízení mezi penězi na účtu a na vkladní knížce či v hotovosti rozdíl není – notář projedná vždy částku, kterou zůstavitel měl v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce, a to k datu úmrtí (§ 171 z. ř. s.). Banky tedy vždy notář osloví, aby vyčíslily zůstatky k datu úmrtí, a z jejich sdělení poté vychází. Ohledně hotovosti notář vychází ze sdělení účastníků.
Předmětem dědického řízení jsou všechny účty a vkladní knížky, a to od jakékoliv částky (i se zůstatkem 0 Kč), protože jsou vedeny na jméno zemřelého a bez projednání v dědictví s nimi dědicové nemohou plně nakládat (např. je nemohou zrušit). Po pravomocném skončení dědického řízení musí dědicové účtu či vkladní knížky zajít do kterékoliv pobočky příslušné banky, musí předložit pravomocné usnesení a teprve poté mohou s účtem plně nakládat, tj. mohou si nechat peníze vyplatit, převést na jiný účet a účet poté zrušit nebo si jej mohou nechat přepsat na své jméno.

ODPOVĚĎ:
Dle § 4a odst. 1) Zákona o daních z příjmů je příjem z dědictví osvobozen od daně z příjmů. Ze zděděných peněz tedy nebudete platit žádnou daň.

__

FINANCE-DANĚ
- Sleva na manžela hrajícího poker (Skrill účet)
- Sleva na manžela - pokerového hráče (Skrill účet)
- Co se nezapočítává do příjmů ve zdaňovacím období
- Co není příjmem pro daňové přiznání?
- Daňové přiznání - co se nezapočítává?
- Daňové přiznání - co se nepočítá jako příjem?

Roční zúčtování (příp. daňové přiznání). Jsem zaměstnaná na HPP, mám 2 děti a manžela, který funguje jako osoba bez zdanitelných příjmů - OBZP, sám si tedy platí zdravotní pojištění a dobrovolně sociální pojištění. Mohu si uplatnit slevu na manžela, pokud se věnuje hraní pokeru, ale pouze online pod přezdívkou, za rok 2016 nějakou sumu peněz vyhrál, přesahuje to 68 tisíc, nicméně výhra jako taková zůstává na pokerovém účtu a už je na manželovi kdy a kolik peněz si z pokerového účtu přepošle na svůj klasický bankovní účet. Pokerová herna je zahraniční, nikde oficiálně jméno manžela nefiguruje, zná ho pouze herna. Jen mu občas během roku na bankovní účet přijde nějaká suma od pokerové herny (nebo pokud znáte) Skrill účet, tak tam si občas manžel pošle výhru a ze skrill účtu si přepošle na svůj. Chápu, že dotaz je asi dost neobvyklý, ale budu ráda za váš názor. S pozdravem Lucie

ODPOVĚĎ:
V § 35ba odst. 1 písm. b) je taxativně vyjmenováno, které příjmy se nezapočítávají do limitu 68 000 Kč za zdaňovací období. Jsou to:
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči,
- sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státní příspěvkem,
- státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 Zákona o daních z příjmů,
- u manželů, kteří mají majetek v SJM, se nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Další příjmy se do limitu zahrnují. Pokerové výhry se tedy do limitu zahrnují a nemůžete si slevu na manžela uplatnit.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Úvěrový podvod - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Padělání úřední listiny - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Padělání dokladů k úvěru - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Úvěr na jinou osobu bez jejího vědomí a dobrovolné splácení úvěru - hrozí přesto vězení nebo podmínečný trest odnětí svobody?

Můj kamarád ve snaze vyplatit své osobní dluhy z minulosti padělal několik žádostí o úvěr a nechal si vyplatit souhrnně cca 1 milion Kč. Jako žadatele o úvěry uváděl svého sourozence (bez jeho vědomí), padělal razítka, potvrzení od zaměstnavatele a jiné údaje, uváděné v žádosti o úvěr. Musím uvést, že všechny takto získané úvěry pravidelně splácel díky svému vysokému pracovnímu nasazení. Většina z nich je v tuto chvíli již zcela splacená, přesto je obviněn ze spáchání úvěrového podvodu a padělání veřejné listiny. Poškozený sourozenec mu odpustil a nepřeje si, aby šel dotyčný do vězení. Je možné, že mu díky "vzornému" splácení úvěrů, které neoprávněně využil, udělí soud "pouze" podmínečný trest, nebo mu reálně hrozí vězení?
Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Zde záleží na úvaze soudu a okolnostech případu, dále také na skutečnosti, zda se jedná o první takové jednání z jeho strany, či byl již v minulosti trestně stíhán a odsouzen pro nějaký trestný čin, jak vysoký trest mu bude uložen apod.
Dle trestního zákoníku totiž soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu.
V případě majetkových trestných činů lze očekávat (jako jeden z trestů) trest peněžitý.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyšetřování ohrožení pod vlivem návykové látky - může vyšetřovatel oslovit zaměstnavatele přestupce?
- Řízení pod vlivem alkoholu - může vyšetřovatel oslovit při vyšetřování zaměstnavatele řidiče který jel opilý?
- Řízení v opilosti - může vyšetřovatel oslovit při vyšetřování zaměstnavatele řidiče který jel opilý?

Chtěl bych se zeptat, zda při podání vysvětlení resp. při výslechu je Policie oprávněna zjišťovat mého zaměstnavatele popř. pracovní pozici. A zda-li tuto informaci poskytovat nemusím? Jelikož dle zákona o Policii zjištění totožnosti nezahrnuje tento fakt.
Nejedná se o mé podnikání ani by můj zaměstnavatel nemohl nijak přispět k objasnění dané věci. Jedná se o výslech ohledně podezření z trestného činu OBECNÉHO OHROŽENÍ POD VLIVEM NÁVYKOVÉ LÁTKY (alkohol za volantem). Předem děkuji za odpověď.
Děkuji, Evžen.

ODPOVĚĎ:
Zákon o policii ČR výslovně nespecifikuje okruh informací, které je policie oprávněna požadovat, nicméně tento zákon stanoví, že policie může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a) odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané nebo pohřešované osoby anebo věci, nebo
c) přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu,
Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt. Dále podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
Mezi tyto údaje může spadat (a ze strany Policie ČR bývá vyžadována také informace o zaměstnavateli). Potřebnost určitých informací posuzuje policie sama. Policie má také ze zákona právo požadovat informace od státních orgánů a orgánů veřejné správy, tedy může sama vyžádat ČSSZ (popř. finanční úřad apod.) o poskytnutí informace, kdo je Vaším zaměstnavatelem, tedy případným odmítnutím poskytnutí této informace se vystavujete riziku maření podání vysvětlení a dále tím nezajistíte, že se policie k danému údaji nedostane.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Promlčení diet za pracovní cesty v zahraničí
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď pro nevyplácení cestovních náhrad - nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Do kdy je možné dát výpověď pro nevyplacení náhrad za pracovní cestu do zahraničí?

Chtěl bych se zeptat na tyhle dvě věci :
1. Jestli se můžu žádat svého zaměstnavatele o doplacení zahraničních diet za období - 02-11/2013
2. Jestli dám výpověď z důvodu nevyplácení cestovních náhrad, zda mi bude krácená podpora.
Děkuji za odpověď. Jindra

ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí doba jsou 3 roky ode dne, kdy jste mohl svůj nárok poprvé vznést. Pokud se tedy jedná o cestovní náhrady za období od 02 - 11/2013, jedná se o promlčené plnění. Krácení podpory je vždy na správním uvážení správního úřadu, tedy Úřadu práce, domnívám se nevyplacení cestovních náhrad samo osobě vážným důvodem pro rozvázání pracovního poměru nebude, ale neznám okolnosti celého případu. Od dané skutečnosti uplynula již delší doba, je tedy třeba brát v úvahu, zda poté byly diety placeny, proč požadujete vyplacení až nyní, apod.

__

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Urážka na cti a přestupkovém řízení
- Přestupkové řízení pro urážku na cti osobnosti

Ráda bych se zeptala na to, jestli podle vás má smysl podávat podruhé návrh na zahájení přestupkového řízení ve věci urážky na cti.
Poprvé v roce 2013 soused do výpovědi na přestupkovém řízení uvedl urážku, že moje matka "se dlouhodobě ambulantně léčí v psychiatrické léčebně ve Lnářích". Matka podala návrh na urážku na cti, ale soused při jednání řekl, že nevěděl, že ji tím mohl urazit, a tak přestupková komise rozhodla, že se o přestupek nejedná, protože "skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem".
Nyní soused opět při jiném přestupkovém řízení, které vede s mým bratrem, řekl o naší matce "Podle mne je jeho matka nemocná, už jednou se léčila ve Lnářích."
Když se zde řekne "léčit se ve Lnářích", je každému jasné, že se mluví o tzv. blázinci (psychiatrické léčebně).
Moje matka tam byla 1x v životě za doktorkou psychiatrické ambulance, která tam sídlí.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli tentokrát skutek naplňuje podstatu, že soused musel vědět, že matku tímto urazí, když v roce 2013 řekl něco podobného a ona dala najevo, že ji to už tehdy urazilo.
Soused nyní toto celé řekl při přestupkovém řízení, kde je moje matka svědkem a můj bratr účastník řízení (podal návrh na úhradu škody, kterou mu soused způsobil při napadení). Lze tedy vůbec předpokládat, že když soused toto o mojí matce řekl, že ona se o tom mohla dozvědět, když nemá právo nahlížet do spisu? Děkuji, Vendula

ODPOVĚĎ:
Je samozřejmě otázkou, jak by se na tento výrok dívala přestupková komise, právě v souvislosti s tím, že již obdobně bylo z jeho strany postupováno, nicméně dle mého názoru není naplněna skutková podstata urážky na cti, jelikož jak sama uvádíte, Vaše matka jednou toto zařízení navštívila za účelem léčby, přičemž výrok „jednou se léčila ve Lnářích“ neobsahuje časové rozpětí této léčby, tudíž jej lze chápat také jako vyjádření jednorázového stavu. Nicméně je možné podat návrh, je totiž možné, že ze strany komise bude nahlíženo na tuto věc odlišně, nebo min. bude učiněn záznam v příslušném spisovém materiálu pro případy, že by se obdobné slovní útoky vystupňovaly.
Skutečnost, zda Vaše matka má či nemá právo nahlížet do spisu, není podstatná pro posouzení, zda se skutek stal či nikoliv. Tedy Vaše matka má vždy, pokud má za to, že došlo vůči ní ke spáchání přestupku urážky na cti, právo podat návrh na zahájení řízení.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace odpadu nově postaveného domu
- Skrytá vada nového rodinného domu - vadný odpad (sklon, nesprávné roury, otočené roury)
- Nesprávně nainstalovaný odpad v novém domě - reklamace kupujícím a laxní přístup prodávajícího

12.2015 jsme zakoupili nově postavený pasivní dům. Majitel - stavební firma měla tento RD už hned celý postavený až na vnitřní drobnosti, tj. cca přes rok už RD stál a pro své vlastní účely, prý uvažovali ho používat jako vzorový dům, apod. , ale pak se rozhodli RD prodat. Tedy po podpisu rezervační smlouvy s námi a přes RK dům ještě po dobu cca 3 měsíců dostavěl - tedy ty drobné vnitřní dostavby - např. osazení dveří, bojler a solární panely.
Pak došlo k podpisu Kupní smlouvy a k prodeji.
RD byl asi v té době už asi 1,5 roku starý, ale do té doby v něm nikdo ještě nebydlel ani ho nepoužíval, až my jsme první majitelé. Z tohoto důvodu jsme se dohodli a podepsali pouze záruku s roční lhůtou, tj. do 18.12.2016. Bydlet jsme v něm začali až koncem 02/2016 až došlo ke všem úpravám
a instalaci kuchyně a připojení všech spotřebičů apod.
Už na podzim 2016 došlo prvně k ucpání odpadu (u RD je jímka), ale podařilo se ho pak nějak "profouknout" a zas fungoval.
Na začátku 12/2016 došlo k totálnímu ucpání odpadu, bylo ihned nahlášeno původnímu majiteli - stavební firmě - tedy ještě před vypršením záruční lhůty.
Vše jsme sepsali a nechali od prodávajícího - stavební firmy podepsat.
Odpad se opět nechal protáhnout - uvolnit a písemně se sepsalo a podepsalo, že k opravě dojde až po mrazech a zimním období, buď v průběhu jara nejpozději do 30.6.2017, z důvodu, že kdyby nyní v zimě vše rozkopali,
došlo by k poničení již upravené zahrady a drahé okrasné keře a stromky by se už v marazu neujaly znovu po zasazení. Původní majitel po prohlédnutí se vyjádřil, že závada bude u odpadu blízko u jímky, ale doufali jsme, že se ucpání nebude opět hned opakovat, pokud přes zimu do doby opravy
nebudeme např. vhazovat všechen toaletní papír do odpadu apod.
1.1.2017 došlo opět k totálnímu ucpání odpadu. Byli jsme nuceni zavolat havarijní službu, abychom přes Nový rok mohli nějak fungovat. Odborná firma na kanalizace a vodovody nám odpad zprovoznila a současně nám provedla kamerou revizi odpadu.
Bylo zjištěno větší množství závad v provední odpadu a to již hned od vnitřní částí domu kde začíná odpad pod WC až i dále až po jímku. Např. použit nekvalitní materiál - roury, které se nepoužívají na odpad, obracené zasazená roura hned za kolenem, deformované potrubí aj. aj, špatně provedený spád odpadu. Tedy dle toho posudku máme prokázanou a sepsanou odbornou revizní zprávou skrytou vadu u RD.
DOTAZ:
Prosím jak můžeme nejvhodněji nyní postupovat a jednat při jednání s původním majitelem - prodávajícím.
Na co máme právo a jaké možnosti vše vyřešit, pokud se prodávající bude stavět k opravě liknavě nebo bude chtít čekat až třeba na opravu do jara apod. Víme, že bude muset na vlastní náklady a tak to máme sepsané a podepsané v rámci původní reklamace uvést po výkopech a opravě vše do původního stavu - tedy i zahradní úpravy, chodníky apod.
Nám by stačilo nyní co nejdříve opravit - vyměnit kompletně celý odpad - který je dle revizní zprávy neskutečně "zfušovaný" a venkovní úpravy dořešit až bude teplo a záhony s keři aby nám dali do pořádku až na jaře.
Původně prodávající si myslel, že bude muset opravit jen krátký úsek cca 1 m odpadu do jímky a že to tedy počká až po zimě.
Nyní po revizi bude muset i už v domě i přímo pod WC až po celou délku odpadu vše rozkopat a vyměnit a opravit i podloží apod.
Pravděpodobně jinak bude stále dokola docházet k ucpání odpadu, protože jak je nekvalitně provedený, jsou trubky různě prý posunuty a různé výstupky zachycují toaletní papír a vše se bude dokola ucpávat.
Náklady na případné další opakované havárky by měl tedy hradit původní majitel až do doby celkové opravy odpadu.
Budeme teprve s ním o všem jednat, ale už z předminulého jednání víme, že je liknavý a má sklon vše řešit nějak co nejlevněji a jen částečně apod.
Pokud bude dělat problémy, na jaký řádný postup máme nárok a jak s ním můžeme jednat, abychom vše správně dořešili?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dle ust, § 2129 odst. 2 občanského zákoníku platí, že je možné uplatnit skrytou vadu nemovitosti do 5 let od nabytí nemovitosti. Nekvalitně zhotovené odpady budou představovat takovouto skrytou vadu, na kterou by se tedy neměla vztahovat záruční doba, která byla ve Vašem případě zkrácena na 1 rok.
I přesto mám za to, že zkrácení záruční doby bylo ve Vašem případě sjednáno neplatně, resp. že by se k němu nepřihlíželo. Dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku je zákonná záruční doba 2 roky. Dle ust. § 2168 občanského zákoníku pak dále platí, že ujednají-li prodávající-podnikatel a kupující-spotřebitel zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží. Nicméně mám za to, že dům, jak jej popisujete, není možné považovat za použitý, neboť i když byl postaven dříve, nebyl nikdy používán.
S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že by i nynější uplatnění vady mělo být včasné, a prodávající by měl tedy opravit veškeré vady na své náklady. I pokud by argumentoval tím, že vady uplatňujete po záruční době, pak jste ucpaný odpad reklamovali včas, když by měl prodávající odstranit příčinu, tedy nekvalitně zhotovené odpady.
Přesto Vám doporučuji nechat posoudit text smlouvy advokátem, který by rovněž mohl odeslat prodávajícímu reklamaci/uplatnění vad. Reklamace ze strany advokáta by mohla mít na prodávajícího větší motivační efekt, než když budete situaci řešit sami. Pokud nevyužijete služeb advokáta, vše reklamujte písemně a nespoléhejte se na ústní dohody.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jízda čtyřkolkou na polních cestách - je to dovolené?
- Jízda čtyřkolkou na lesních cestách - je to dovolené?
- Jak poznat lesní cestu - jízda čtyřkolkou po lesní cestě
- Jak poznat polní cestu - jízda čtyřkolkou po polní cestě
- Polní cesta - definice
- Lesní cesta - definice

Mám čtyřkolku a rád bych se zeptal jak je to s vjezdem na účelové pozemní komunikace - tedy polní a lesní cesty. Je možné po nich s čtyřkolkou jezdit?
Jakým způsobem musí být tyto komunikace označeny, aby na ně nebylo možné vjet? Jak rozpoznat co je ještě lesní/polní cesta a co už je les/pole?
Je nějaká definice lesní cesty a definice polní cesty (např. lesní cesta je ta, která je nezpěvněná a je obklopena stromy ve vzdálenosti 10 metrů a méně) apod. ?
Děkuji. Václav

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Veřejně přístupné účelové komunikace:
Naprostá většina lesních a polních cest spadá do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací. Těmi jsou dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Veřejně přístupné účelové komunikace podléhají tzv. právu obecného užívání, tzn. že každý smí užívat veřejně přístupné účelové komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž každý takový uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené veřejně přístupné účelové komunikace (§ 19/1 zákona o pozemních komunikacích).
Ovšem pozor, v případě lesních a polních cest je zapotřebí zohlednit rovněž speciální právní předpisy, které obecné užívání těchto pozemních komunikací významně modifikují (tzn. že s prostým zařazením lesních a polních cest do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací nelze vystačit, jednalo by se o nesprávný výklad právní úpravy).
2/ Lesní cesty:
Český právní řád v současné době neobsahuje explicitní vymezení pojmu "lesní cesta", přestože tento pojem používá.
V tomto ohledu je klíčový lesní zákon a pojmy, se kterými pracuje. Pro správné pochopení problematiky lesních cest je zapotřebí pracovat s pojmy "pozemek určený k plnění funkcí lesa", "lesní porost" a "les".
Do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa spadají mimo jiné nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a zpevněné lesní cesty (§ 3/1 lesního zákona).
Lesními porosty jsou stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa (§ 2 písm. c) lesního zákona).
Pojmem "les" jsou lesním zákonem označovány a/ lesní porosty s jejich prostředím a b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 2 písm. a) lesního zákona).
Lze tedy shrnout, že pod pojem "les" spadají dle lesního zákona rovněž lesní cesty (neboť se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa), tzn. že kde lesní zákon hovoří o lese či lesích, mají se na mysli rovněž lesní cesty.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 20/1 písm. g) lesního zákona, dle něhož je v lesích (tedy i na lesních cestách, neboť spadají pod pojem "les") zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly.
Z tohoto všeobecného zákazu existují samozřejmě výjimky (a to pro osoby, které zajišťují hospodaření v lese apod.), z tohoto zákazu může povolit výjimku rovněž vlastník lesa (§ 20/4 lesního zákona).
Příznivci motocyklů či čtyřkolek často argumentují ve prospěch užívání lesních cest motorovými vozidly s využitím rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 449/2005, ze dne 22. 2. 2006. V rámci tohoto rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud k závěru, že lesní cesty spadají do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací a podléhají tudíž právu obecného užívání (jak rozvádím v části 1/ výše).
Se závěry shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu se lze v zásadě ztotožnit, příznivci motocyklů či čtyřkolek však tyto závěry aplikují nesprávně. Po vydání tohoto rozsudku totiž došlo ke změně zákona o pozemních komunikacích, který v současné době výslovně zohledňuje omezení obecného užívání veřejně přístupných účelových komunikací speciálními právními předpisy (např. tedy lesním zákonem).
Změna zákona o pozemních komunikacích byla provedena zákonem č. 152/2011 Sb. , účinného od 1. 7. 2011. Tímto zákonem byla na konec § 7/1 zákona o pozemních komunikacích doplněna věta: "Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.". Jako příklad těchto zvláštních právních předpisů je pak v poznámce pod čarou uveden lesní zákon.
Prakticky stejná úprava byla zákonodárcem provedena rovněž v § 19/1 zákona o pozemních komunikacích (upravujícím obecné užívání pozemních komunikací), když toto ustanovení zní:
"V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak."
Jako příklad zvláštního právního předpisu, který může obecné užívání pozemních komunikací modifikovat je zákonem o pozemních komunikacích v poznámce pod čarou opět zmíněn lesní zákon.
Prostřednictvím zákona č. 152/2011 Sb. tak zákonodárce jasně deklaroval, že lesní cesty jsou sice veřejně přístupnými účelovými komunikacemi, při jejich obecném užívání je však nutné respektovat rovněž lesní zákon, tzn. že obecné užívání veřejně přístupných účelových komunikací (dle zákona o pozemních komunikacích) je limitováno omezeními (zákazy) dle lesního zákona. Tento svůj úmysl ostatně zákonodárce popsal v důvodové zprávě k zákonu č. 152/2011 Sb. , když uvedl:
"Doplnění výslovné úpravy vztahu zákona o pozemních komunikacích k zákonu o lesích a zákonu o ochraně přírody a krajiny do § 7 odst. 1 zákona (úprava veřejně přístupných účelových komunikací), kdy v některých případech je zpochybňována aplikace ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona (obecný zákaz jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích) ve vztahu k úpravě obecného užívání účelových komunikací podle zákona o pozemních komunikacích. Výsledkem je nejednotný postup při posuzování přestupků a správních deliktů různými správními úřady a s tím spojená četnost těchto přestupků s vědomím jejich beztrestnosti (např. provozovatelé čtyřkolek). Navrhované zpřesnění znění zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích napomůže k respektování platné právní úpravy lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k úpravě zákona č. 13/1997 Sb.
Ustanovení § 19, které upravuje obecné užívání pozemních komunikací a podmínky tohoto užívání, se v této souvislosti doplňuje o odkaz na příslušná ustanovení zákona o lesích a zákona o ochraně přírody a krajiny."
Lze tedy uzavřít, že jízda se čtyřkolkou, popř. motocyklem je v lesích (tedy i na lesních cestách) v zásadě zakázána. Z tohoto důvodu není žádné speciální označování lesních cest zapotřebí (vše vyplývá přímo ze zákona). Nejste-li si si v případě konkrétní cesty jist, doporučuji Vám obrátit se s dotazem na místně příslušný orgán státní správy lesů (kterými jsou dle § 47/1 lesního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje).
Problematika lesních cest je podrobně rozpracována např. zde:
http://www.bulletin-advokacie.cz/lesni-cesty?browser=mobi
3/ Polní cesty:
Jak jsem uvedl v části 1/ výše, jsou polní cesty veřejně přístupnými účelovými komunikacemi a jako takové podléhají obecnému užívání dle zákona o pozemních komunikacích. I v tomto případě je však zapotřebí zohlednit speciální právní předpis, kterým je zákon o ochraně přírody a krajiny (jak s tím ostatně počítá § 7/1 i § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, resp. poznámky pod čarou k těmto ustanovením).
První omezení, dané zákonem o ochraně přírody a krajiny, je vyjádřeno zákazem vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Tento zákaz se vztahuje na území národních parků a chráněných krajinných oblastí (jak vyplývá z § 16/1 písm. d) a § 26/1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny). Na celém území národních parků a chráněných krajinných oblastí tedy není možné vjíždět např. s čtyřkolkami či motocykly na veřejně přístupné účelové komunikace, nýbrž je dovoleno jezdit pouze po silnicích a místních komunikacích (jedná se o dvě kategorie pozemních komunikací), resp. je možné tímto způsobem užívat i ta místa, která jsou k tomu příslušným orgánem vyhrazena.
Dle § 29 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území národních přírodních rezervací zakázáno vjíždět motorovými vozidly. I pokud by se tedy na území národní přírodní rezervace nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, nebude možné jí užít k dopravě pomocí motorového vozidla.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 152/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přeměna pozemku na PUPFL a doklad o záboru - jak doklad získat?
- Přeměna pozemku na pozemek určený pro funkci lesa a doklad o záboru - jak doklad získat?
- Doklad o záboru u pozemku určeného pro funkci lesa - jak ho získat?

V katastru nemovitostí mám zápis ochrany pozemku PUPFL, ale nikdo mi neposkytl doklad, ani rozhodnutí o záboru. Předchozí majitel to také neměl k dispozici. Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ.
Ve svém dotazu směšujete dva svébytné pojmy lesního zákona, a to pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL) a tzv. zábor.
Dle § 3/1 lesního zákona jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa:
a/ pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13/1 lesního zákona (tzv. lesní pozemky),
b/ zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (tzv. jiné pozemky).
Tzv. zábor je upraven v § 15 a násl. lesního zákona. Jako „zábor“ je označováno a/ odnětí pozemků plnění funkcí lesa (tedy uvolnění těchto pozemků pro jiné využití) a b/ omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (tedy stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu). Jak odnětí, tak omezení mohou být trvalé či dočasné.
Pojmy „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ a „zábor“ tudíž není možné směšovat. V současné chvíli Vám proto doporučuji vyjasnit, který z těchto pojmů je v případě Vašeho pozemku v katastru nemovitostí skutečně zapsán (tzn. zda katastr nemovitostí obsahuje pouze informaci o tom, že se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, nebo že bylo v rámci tohoto pozemku rozhodnuto o tzv. záboru). Jedná-li se o tzv. zábor, můžete předmětné rozhodnutí orgánu státní správy lesů získat:
a/ nahlédnutím do sbírky listin u místně příslušného katastrálního úřadu (§ 52 katastrálního zákona), nebo
b/ vyžádáním kopie tohoto rozhodnutí u místně příslušného orgánu státní správy lesů, tedy buď u obecního úřadu obce s rozšířenou působností či u krajského úřadu (§ 47/1 lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Oplocení lesa - může to majitel lesa udělat?
- Vlastnictví lesa a procházení lidí po lese - může to majitel zakázat a pozemek oplotit?

Vlastním lesní pozemek (6000 m2) § 63 odst. 2) zákona 114/1992 Sb. (o fyzické osobě nehovoří) - mohou tam procházet turisti? Za 4) téhož paragrafu se chci zeptat, zda mohu nechat postavit plot s průchozími brankami, abych tedy vyhověl zákonu? Děkuji Miloš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem lesního pozemku, je zapotřebí, abyste se při úvaze o jeho oplocení řídil nikoli zákonem o ochraně přírody a krajiny (který je obecným právním předpisem), nýbrž lesním zákonem (který je speciálním právním předpisem a má tudíž před obecnou právní úpravou aplikační přednost).
Dle § 19/1 lesního zákona má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest.
Ve Vašem případě je klíčový § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19/1 lesního zákona). Z tohoto zákazu existují 4 výjimky, a to:
- oplocování lesních školek,
- oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří (ve smyslu § 2 písm. j) lesního zákona),
- oplocení obor,
- oplocení farmových chovů zvěře.
K oplocení Vámi vlastněného lesa tedy nejste v zásadě oprávněn (se shora uvedenými výjimkami), a to ani v případě, pokud byste v oplocení zbudoval branky. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že účelem obecného zákazu oplocovat les není pouze zajištění volného vstupu do lesa pro každého, nýbrž i zajištění volného pohybu zvěře po lese.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pozemek určený k plnění funkce lesa a lesní pozemek - rozdíl
- Lesní pozemek a pozemek určený k funkci lesa - rozdíl
- PUPFL a lesní pozemek - rozdíl
- Rozdíl mezi lesním pozemkem a pozemkem určeným k plnění funkce lesa PUPFL

Dočetl jsem se: . Poněkud matoucí je i terminologie, kdy termín pozemek určený k plnění funkce lesa PUPFL, je v souvislosti s katastrem nemovitosti zaměněn za termín lesní pozemek. Věřím, že tato chyba je lehce odstranitelná. - Jaký význam má tedy toto zapsání v katastru?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Nastalý stav není vhodné hodnotit jako matoucí, neboť se jedná o vcelku běžný jev, kdy každý právní předpis pracuje s vlastní terminologií (co který pojem pro účely toho kterého právního předpisu znamená, bývá zakotveno v úvodních ustanoveních příslušného právního předpisu, nejčastěji v § 2 nebo § 3). Nejinak je tomu v případě lesního a katastrálního zákona, tzn. že používají-li tyto dva právní předpisy tentýž pojem (např. „lesní pozemek“), nemusí se tato dvě použití obsahově překrývat (neboť stejný pojem může být v každém právním předpisu vyložen odchylně, přičemž takto je nutné jej při aplikaci příslušného právního předpisu používat).
Dle § 3/1 písm. a) lesního zákona jsou jako „lesní pozemky“ označovány pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13/1 lesního zákona.
Lesní zákon dále vymezuje pojem „jiné pozemky“, kterými jsou zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (§ 3/1 písm. b) lesního zákona).
Lesní pozemky a jiné pozemky pak společně tvoří kategorii pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Dle § 3/2 katastrálního zákona je jedním z druhů pozemků rovněž „lesní pozemek“. Tento druh pozemku je blíže vymezen v příloze katastrální vyhlášky (pod bodem 10 této přílohy), která „lesní pozemek“ (pro účely katastru nemovitostí) charakterizuje takto:
„Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. ]. “
Pojmy „lesní pozemek“ dle lesního zákona (§ 3/1 písm. a) lesního zákona) a „lesní pozemek“ dle katastrální vyhlášky (bod 10 přílohy katastrální vyhlášky) se tedy takřka doslovně překrývají (po obsahové stránce se tedy jedná o pojmy srovnatelné).
Pojem „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ je naopak pojmem širším, který zahrnuje jak „lesní pozemky“ (lhostejno zda dle lesního či katastrálního zákona), tak i „jiné pozemky“ (dle lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-REKLAMACE KUPNÍ SMLOUVA
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Auto koupené v autobazaru - velký technický průkaz zabaven policií, odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy auta s autobazarem - duplikát technického průkazu v hledání policií
- Zabavení zahraničního auta z autobazaru z důvodu duplikátu velkého technického průkazu hledaného policií
- Doklady k ojetému vozidlu nepoužitelné k převodu do registru vozidel ČR a odstoupení od kupní smlouvy z tohoto důvodu
- Nepoužitelné doklady k autu z bazaru pro převodu do registru vozidel ČR a odstoupení od kupní smlouvy z tohoto důvodu
- Koupě auta s právní vadou s nemožností převodu na nového majitele - důvod k odstoupení od kupní smlouvy?
- Důvod odstoupení od kupní smlouvy na ojeté auto - právní vada neumožňující převod na nového majitele v registru vozidel ČR

23. 12. 2016 jsem zakoupil v autobazaru MK auto Valašské Meziříčí osobní automobil dovezený z Itálie. K vozidlu bylo předáno vše, co je třeba k přihlášení v ČR novým majitelem. Nicméně po předání všech dokumentů na registru vozidel v místě bydliště mi bylo sděleno, že velký italský technický průkaz TP je v hledání a bude mi zabaven cizineckou policií oproti dokladu. Tak se i stalo. Vysvětlením bylo, že se pravděpodobně jedná o duplikát.
S prodávajícím jsem věc řešil, respektive byla mu vysvětlena přímo policií. Vše se odehrálo 29.12., tedy jak komunikace s policií tak komunikace s prodávajícím. Prodávající souhlasil s tím, že do 14 dnů (do 13.12.2016) zajistí platné doklady k přihlášení v ČR. Věc je tak stále v běhu.
Nicméně na základě chování prodávajícího očekávám spíše problémy z toho vychází můj dotaz. Zdali uvedená situace, kdy mi prodávající předal k vozidlu doklady (velký TP), který nemohu použít k legálnímu přihlášení koupeného vozu v ČR. Zdali tato situace naplní "vadu právní povahy" a umožní mi odstoupit od smlouvy?
S pozdravem, Zdenek

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2099 odst. 1 občanského zákoníku se za vadu považují považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, což technický průkaz je, kdy rovněž bez něj nejste schopen vozidlo přehlásit.
S ohledem na výše uvedené by odstoupení od smlouvy bylo po právu, pokud v dodatečné lhůtě prodávající technický průkaz nedodá.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený a plný úvazek - rozdíl

Nepřetržitý provoz (úvazek 37,5 hodiny týdně) pokud se na pracovišti pracuje Po-pá pouze přes den a o víkendech a svátcích nepřetržitě (směny po 12ti hodinách). Nemělo by se jednat o plné úvazky 40 hodin/týdně? Jaký je rozdíl mezi zkráceným a plným úvazkem? Děkuji. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že délka stanovené pracovní doby u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem je 37,5 hodin týdně. Nepřetržitý pracovní režim je pak dle § 78 odst. 1 písm. g) režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitým provozem je pak provoz, který dle písm. g) tohoto ustanovení vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. Tyto podmínky Vámi uvedený provoz nesplňuje, délka stanovené týdenní doby by proto měla být 40 hodin týdně. Na druhé straně nic nebrání zaměstnavateli v podnikatelské sféře, aby i v tomto provozu zaměstnancům stanovil tuto zkrácenou týdenní pracovní dobu. Plný úvazek je obecně 40 hodin týdně, v provozem uvedených v § 79 odst. 2 ZP je to i zde uvedený týdenní pracovní doba, mluvíme pak o zkrácené týdenní pracovní době. Naopak kratší pracovní doba není nikde omezena, záleží na dohodě stran, náleží zaměstnanci však snížený plat nebo mzda.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nenahlášení rozdělení pozemku na katastr nemovitostí (oficiální rozdělení schválené kolaudací)

Jaký postih následuje, když po kolaudaci majitel nenahlásí stav rozdělení pozemku do Katastru nemovitostí? Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
Dle § 57 odst. 2 písm. d) katastrálního zákona se fyzická osoba jako vlastník nemovitosti dopustí správního deliktu, pokud neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti. Za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Dále je pro tuto osobu riziko vznikající z nesouladu faktického stavu (rozdělení pozemku) se stavem zapsaným v katastru nemovitostí (pozemek jako celek). Nějaká sankce zde přímo není, nicméně může to mít značné dopady do soukromoprávním vztahů, např. při převodu nově vzniklého pozemku.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Lhůta na proplacení dorovnání mzdy u pracovního úrazu zaměstnance - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí být vyplacena?
- Lhůta na proplacení ušlého výdělku u pracovního úrazu zaměstnance - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí být vyplacena?
- Musí zaměstnanec čekat na proplacení pracovního úrazu pojišťovnou zaměstnavatele nebo může částku požadovat dříve?
- Do kdy musí zaměstnavatel doplatit dorovnání mzdy a ušlého výdělku u pracovního úrazu zaměstnance?

11.10. – 31.10.2016 uznaný pracovní úraz. Zaměstnavatelem 20.11. zaplacena pouze náhrada mzdy za pracovní neschopnost od 14. -24.10.2016 s tím, že dorovnání mzdy, ušlého výdělku, bude provedeno až po zaplacení zaměstnavatelovou pojišťovnou, tzn. někdy za 3-4 měsíce.
Postupuje zaměstnavatel správně? Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel správně nepostupuje, ale, bohužel, je tento postup častý. Zákona stanoví v § 271a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění jasnou povinnost zaměstnavatele zaplatit zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Tato povinnost zaměstnavatele není podmíněna žádným plněním ze strany pojišťovny.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za vynětí z PUPFL z územního plánu - platí se něco?
- Poplatek za vynětí pozemku určeného pro funkci lesa na obytný pozemek - platí se něco?

Mám v územním plánu změnu lesního pozemku na obytný, musím platit vynětí z PUPFLU (zápis v katastru)? Děkuji, Monika.

ODPOVĚĎ:
Poplatku za vynětí se bohužel nevyhnete. Právní úpravu naleznete v zákoně č. 289/1995 Sb.
Dle § 16 tohoto zákona jste povinna podat žádost o odnětí, a to k orgánu státní správy lesů (žádost podává ten, v jehož zájmu má k odnětí dojít).
Dle § 17 tohoto zákona žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek
- Nárok na rodičovský příspěvek - práce v zahraničí a návrat do ČR po mateřské dovolené, MD
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičák
- Nárok na rodičák - práce v zahraničí a návrat do ČR po mateřské dovolené, MD
- Návrat ze zahraničí po mateřské dovolené - nárok na rodičovský příspěvek, rodičák

Otec a matka dítěte, které se teprve narodí, mají trvalé bydliště v ČR, ale v současné době bydlí v GB. Otec je OSVČ, matka pracuje v anglické společnosti. Dítě se narodí v GB. Matka bude pobírat v GB 6 měsíců mateřskou dovolenou. Po příjezdu s dítětem do ČR chtějí zažádat o rodičovský příspěvek. Mají na něj nárok? Jaké dokumenty budou muset doložit?
Děkuji předem za odpověď Irena

ODPOVĚĎ:
Dle § 3, odst. 1 zákona o státní sociální podpoře náleží dávky státní sociální podpory (mezi které patří i rodičovský příspěvek) pouze fyzické osobě, jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a mají na území České republiky bydliště, tedy fakticky se zde zdržují. Jestliže oba rodiče pracují ve Velké Británii, je primární zemí pro výplatu jak mateřské, tak i rodičovského příspěvku Velká Británie. Jestliže se ale oba rodiče přestěhují s dítětem do České republiky a budou zde žít, mohou požádat o rodičovský příspěvek v České republice.
O rodičovský příspěvek je zapotřebí požádat na úřadě práce v místě bydliště rodičů dítěte. K vyřízení rodičovského příspěvku bude zapotřebí doložit vyplněný formulář Žádost o rodičovský příspěvek, formulář Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU (pokud alespoň jeden z rodičů bude v rámci EU stále pracovat) a formulář E411 nazvaný Žádost o informace o nároku na rodinné dávky v členských státech, kde rodinní příslušníci bydlí – v tomto formulář bude potvrzeno datum skončení pobírání dávek ve Velké Británii a jejich výše. Proto doporučuji nechat si formulář E411 vyplnit ještě během pobytu ve Velké Británii. Příslušné formuláře lze získat na úřadě práce nebo najít na internetu – například zde: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp). K výše uvedeným formulářům bude zapotřebí přiložit občanský průkaz žadatele o příspěvek a český rodný list dítěte.

__

OBČAN-VLASTNICTÍ
- Plíseň družstevního bytu způsobená sousedem, sousední nemovitostí - vlhkost
- Plíseň družstevního bytu ve zdi od souseda - jak se bránit?
- Vlhnoucí plesnivé zdi kvůli sousedovi - jak se bránit?
- Plíseň od souseda z důvodu vlhké, provlhlé zdi (družstevní byt)
- Nezajištění vedlejší nemovitosti proti dešti a plíseň - jak se bránit?

Chtěla bych se zeptat jaké jsou možnosti při řešení plesnivějícího rohu v bytě z důvodu stavby nalepené ihned na dům. V roce 2014 jsme seškrábali, obouchali zdi, vše vystříkali proti plísni, udělali novou perlinku, aby nedocházelo dále k olupování barvy, atd. V roce 2015 provedlo SVJ rekonstrukci domu a kompletní zateplení. Bohužel půlka mého bytu je přilepena na podzemní garáže (v roce 1991 bytové družstvo nechtělo schválit kolaudaci, dokud nepovolili výstavbu garáží). Doposud tyto garáže vlastní bytové družstvo (snaží se je rozprodat, ale nikdo to nechce, protože rekonstrukce by stála miliony). V létě 2016 mě tam nájemci pustili a mám zdokumentováno, jak po zdi teče voda. Když prší nebo taje sníh mám v bytě mokrou zeď a plíseň se stále rozrůstá. Mám desetiměsíční dítě a potřebuji toto vyřešit. Topíme, větráme, ale příliš to nepomáhá, akorát máme vyšší náklady na vytápění. Dům je v pořádku zateplen, bohužel prosakující stěna je v garážích a tam naše SVJ zasahovat nemůže. Platím stejně jako všichni podle metrů na zateplení, ale můj byt z půlky zateplen není a nedokážu tento problém vyřešit s SVJ. Prosím o radu, zda se mi vyplatí najmout advokáta, nebo jestli se stížnost podává pouze na úřad. Mě to působí škody a kvůli písním se bojím o zdraví dítěte. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Při řešení tohoto problému bych rozhodně doporučila náklady na advokáta vynaložit, neboť tento problém řešení má, ale je třeba neudělat žádnou chybu. Dá se očekávat, že spor skončí u soudu a pokud budou všechny kroky činěny přesně podle zákona, pravděpodobně u soudu uspějete. Obecně plíseň v bytě (záleží na rozsahu) je zdraví škodlivá a může činit byt i nepoužitelným ke svému účelu. Doporučila bych kromě investice do advokáta počítat i s investicí do znaleckého posudku z oboru stavebnictví, který by zmapoval rozsah škod, navrhl řešení a určil částku, kterou to bude stát. S tímto bych pak oslovila bytové družstvo, nechť postupuje dle doporučení posudku a na své náklady vše uvede do řádného stavu. Pokud tak družstvo neučiní, můžete se obrátit na soud, aby to uložil družstvu jako povinnost nebo je druhá varianta, že opravíte na své náklady a budete náklady požadovat po družstvu. Věc je ale komplikovaná a s ohledem na konkrétní případ a odpovídající volbu nároku a postup, jaký zákon vyžaduje, skutečně kontaktujte advokáta www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt majitele účtu - mohou zůstavitelé s penězi na účtě disponovat?
- Smrt majitele účtu - mohou dědicové peníze utratit před dědickým řízením?
- Disponování s penězi na účtě zemřelého, zesnulé osoby
- Nakládání s penězi zemřelého pokud je to dovoleno smlouvou o vedení účtu
- Smlouva o vedení účtu dovoluje při smrti nakládání jinou osobou s účtem - je to reálné?

Jaké opatření čekají peníze na účtě či na vkladní knížce po úmrtí majitele, manžela či manželky (máme jednu dospělou dceru). Hrozí zablokování účtu do dědictví nebo může pozůstalý člen rodiny s účtem nadále manipulovat, je-li tato možnost mu povolena ve smlouvě o vedení účtu. Je rozdíl mezi penězi na účtě, na vkladní knížce nebo v hotovosti při posuzování dědictví. Od jaké částky se jedná o zařazení do dědictví? Prosím o vysvětlení, případně odkazy na paragrafy občanského zákoníku. Děkuji. Roman

ODPOVĚĎ:
Banka účet po smrti majitele účtu zablokuje, ale nastavené trvalé příkazy a inkaso neruší – ty budou odcházet z účtu dál. Pokud majitel účtu ještě za života udělil dispoziční právo k účtu jiné osobě, pak tato osoba bude mít k účtu přístup, ale nebude moci účet zrušit, protože je veden na jméno zesnulého a musí být tedy projednán v dědictví (toto vyplývá zejména z judikatury soudů a z bankovních předpisů).
Neudělil-li majitel účtu dispoziční právo žádné osobě, pak mohou pozůstalí s účtem nakládat pouze v případě, že jim notář, který dědictví projednává, na jejich žádost udělí souhlas s nakládáním s účtem ještě před skončením řízení, a to formou usnesení (§ 161 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.).
Z hlediska dědického řízení mezi penězi na účtu a na vkladní knížce či v hotovosti rozdíl není – notář projedná vždy částku, kterou zůstavitel měl v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce, a to k datu úmrtí (§ 171 z. ř. s.). Banky tedy vždy notář osloví, aby vyčíslily zůstatky k datu úmrtí, a z jejich sdělení poté vychází. Ohledně hotovosti notář vychází ze sdělení účastníků.
Předmětem dědického řízení jsou všechny účty a vkladní knížky, a to od jakékoliv částky (i se zůstatkem 0 Kč), protože jsou vedeny na jméno zemřelého a bez projednání v dědictví s nimi dědicové nemohou plně nakládat (např. je nemohou zrušit). Po pravomocném skončení dědického řízení musí dědicové účtu či vkladní knížky zajít do kterékoliv pobočky příslušné banky, musí předložit pravomocné usnesení a teprve poté mohou s účtem plně nakládat, tj. mohou si nechat peníze vyplatit, převést na jiný účet a účet poté zrušit nebo si jej mohou nechat přepsat na své jméno.

__

FINANDE-DANĚ
- Směna pozemků - daně, odvod daní
- Výměna pozemků - daně, odvod daní
- Daně při výměně pozemků mezi více majiteli
- Daňový odvod při výměně pozemků mezi více majiteli
- Daňový odvod při směně pozemků mezi více majiteli
- Kdy se podává daňové přiznání při výměně pozemků - v daném roce nebo další rok?
- Kdy se podává daňové přiznání při směně pozemků - v daném roce nebo další rok?

Koncem roku 2016, se tři majitelé pozemku (tvary pozemků ve tvaru cca 10x90 m), dohodli na směně. Účelem bylo účelnější tvar pozemku tak, aby byl vhodný pro případnou výstavbu RD (obdélníkový tvar cca 30x30 m). Ve výsledku měl každý z účastníků stejnou plochu pozemku, s jakou do směny vstupoval. Na ceně pozemku se účastníci smluvně dohodli, že ceny všech pozemků jsou stejné. Přiznání z nabyti jsme podávali společně. Soudní znalec vyhotovil posudek. Dotaz: Jak, kdo a kolik a kterému finančnímu úřadu FÚ mají účastníci zaplatit?
Pro přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí uskutečněných v roce 2016, se podává přiznání platné pro 2016, nebo pro rok 2017?
Děkuji Josef

ODPOVĚĎ:
Místně příslušný finanční úřad je FÚ, v jehož územní působnosti se pozemky nachází. Na tento FÚ budete podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, každý bude podávat své přiznání za svoji směnu. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí byly 15. 9. 2016. Poplatníkem daně tedy bude převodce, pokud jste se ve směnné smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Předmětem daně jsou vždy oba převody nemovitostí. Každý z účastníků je převodce i nabyvatel. Přiznání podáte na formuláři, který byl platný ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.
Sjednanou cenou je hodnota nemovité věci, která je poskytována jako protiplnění za nabytí vlastnického práva k nemovitosti (tj. hodnota nabývané nemovitosti), což je standardně cena zjištěná, určená znalcem. Tuto cenu poté porovnáváte se 75 % ceny pozbývané nemovitosti zjištěné na základě znaleckého posudku. Základem daně je pak vyšší z obou hodnot.
Podklady po výpočet daňové povinnosti jsou nedostatečné a tento požadavek přesahuje rámec poradny. Doporučuji Vám kontaktovat daňového poradce, anebo finanční úřad a požádat o pomoc se zpracováním daňového přiznání. Správkyně na majetkových daních bývají ochotné.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Faktura za účast na valné hromadě - může firma SHEDLIN účtovat členovi valné hromady?
- Může firma účtovat náklady valné hromady členovi?
- SHEDLIN a faktura za účast na valné hromadě členovi

Přišel mi nevyžádaný email se žádostí o možnost mého zastupování na valné hromadě. K tomu vystavena faktura na 2850 Kč.
"Fakturujeme Vám adekvátní podíl na celkových nákladech souvisejících se zajištěním účasti a hlasování společníků na dané mimořádné valné hromadě SHEDLIN Latin American Propreti 1. GmbH & Co. KG, na základě udělené plné moci:
Mají na to právo? Já podepsal jen plnou moc na valné hromadě o nějaké platbě nebyla ani zmínka.
"Vážení
dovolujeme si Vám tímto oznámit, že naše společnost B P I Best Private Investments, s. r. o. , ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Miroslava Dvořáka, zajišťuje zastupování na mimořádné valné hromadě společníků společnosti SHEDLIN LAP 1. GmbH & Co. KG. Valná hromada se bude konat dne 15. prosince 2016 od 10:00 hod. v Norimberku.
Vzhledem ke skutečnosti, že veškerá jednání ohledně budoucího fungování společnosti SHEDLIN Capital AG probíhají v Německu, nabízíme všem společníkům zastupování na této valné hromadě, abychom společně dosáhli hmatatelných výsledků ve smyslu zajištění návratnosti a zhodnocení vložených investic.
S ohledem na výše uvedenou skutečnost Vás žádáme o závazné vyjádření, zda máte zájem o zajištění Vašeho zastupování i na výše zmíněné valné hromadě. V případě Vašeho zájmu, prosím o vyplnění plné moci dle přiloženého vzoru. V případě jakýchkoliv dotazů nás můžete kontaktovat telefonicky +420 602 330 954.
Je nutno potvrzenou plnou moc nám zaslat zpět client@privateinvest.cz a také na svěřeneckou správkyni společnosti Aureus Treunand GmbH service@aureus-treuhand.de
S pozdravem … email: client@privateinvest.cz web: www.privateinvest.cz
Mobil: +420 602330954
Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Náklady, které Vám za zastoupení účtují, nejsou náklady, které byste byl povinen hradit z titulu nákladů na právní úkony v souvislosti s konáním valné hromady (např. notářský zápis o valné hromadě, apod…), které je povinna hradit přímo společnost, ale jedná se o náklady na zastoupení advokátem, který Vaši osobu na valné hromadě zastupoval. Jelikož ve Vámi zaslaném oznámení je uvedeno, že zastupování zajišťuje advokát, který tuto službu nekoná zdarma, má tento advokát právo na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím právní služby, cestovným, apod. Doporučuji tedy nastudovat text plné moci, který jste podepsal, neboť v tomto textu pravděpodobně bude informace o nákladech advokáta. Je samozřejmě neetické, že Vás neupozornili na částku, kterou budete hradit, a v tomto by bylo možné se obrátit na advokátní komoru, nicméně pokud není domluveno zcela jasně, že advokát bude konat službu bezplatně, má nárok na odměnu, jejíž výše, pokud není domluveno jinak, se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Kloním se tedy spíše k tomu, abyste náklady uhradil.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nevyúčtování služeb pronajímatelem - jak donutit pronajímatele aby to udělal?
- Vysoká cena za vymalování bytu po vystěhování nájemce - jak se může nájemce bránit?
- Vysoká cena za vymalování bytu po vystěhování nájemníka - jak se může nájemník bránit?
- Stržení vymalování bytu z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Stržení vymalování bytu z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Jistota nájmu (kauce) a vymalování bytu po ukončení nájmu - může pronajímatle strhnout částku za vymalování?
- Kauce použitá na vymalování bytu po ukončení nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Jistota nájmu použitá na vymalování bytu po ukončení nájmu - může to pronajímatel udělat?

Chci se zeptat dle předávacího protokolu, jsme s majitelkou, tj. pronajímatelkou bytu sepsali stavy měřidel (topení, vody, atd.). Na předávací protokol jsme uvedli, že pronajímatelka (majitelka) bytu, zjistí cenu malíře a kontaktuje nás. Sice nám řekla cenu, která se nám nelíbí, tak jsme jí odpověděli, že to takto nechceme, že je to moc drahé. Jenže nám majitelka přestala brát telefon a celkově s námi přestala komunikovat.
Jak se v tomto případě máme dožadovat peněz? Vlastně nám oficiálně ani cenu malíře neřekla, tudíž jí nemá smysl psát dopis do rukou, že nesouhlasíme. Od bývalé sousedky v bytě už nejspíše někdo bydlí, peníze z kauce a přeplatků žádné (za rok 2015). Předávací protokol se podepisoval 2.12.2016. Dá se vymáhat přeplatky za rok 2015?
Za rok 2016 by nás měli informovat někdy v březnu/dubnu 17 jestli se nemýlím. Děkujeme, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám majitelka dluží jistotu a přeplatky na službách, vyzvěte ji doporučeným dopisem k úhradě ve stanovené lhůtě. Pokud přesto neuhradí, lze věc řešit žalobou, kterou se budete domáhat vrácení dlužné částky. Přeplatky za rok 2015 stále můžete žádat, za rok 2016 správně uvádíte, že Vám je musí vyúčtovat do dubna 2017. Nebojte se soudního řízení, žaloby o zaplacení dlužné částky jsou poměrně jednoduchá záležitost a je možné, že ani nebude nařízeno jednání a věc bude rozhodnuta bez jednání jen na základě písemných podkladů.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z bazaru, vadný filtr pevných částic - je to skrytá vada vozidla, automobilu?
- Skrytá vada automobilu - vadný filtr pevných částic
- Skrytá vada auta, vozidla - vadný filtr pevných částic
- Je nefunkční filtr co neprošel emisní kontrolou skrytou vadou auta, automobilu?
- Nefunkční filtr pevných částic - je to skrytá vada auta, vozidla
- Nefunkční filtr pevných částic - důvod pro odstoupení od kupní smlouvy na auto, vozidlo, automobil

24.11 16 Jsem koupil vůz za 99 998 Kč. Automobil neprošel emisní kontrolou. Nefunkční filtr pevných častic, STK na voze platila do 28.11.16. V každym servisu mi říkají "je to skrytá závada, vůz vráťte a odstupte od kupní smlouvy na vozidlo s AAA Auto." Odstoupení od kupní smlouvy AAA auto Praha neuznává s tím, že vůz je vybaven FILTREM pevných částic v protokolu taky není zmínka. Auto mám krátce a nepoužívám ho a hlavně AAA Auto lže. Vizte příloha. Děkuji Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud prodejce neuznal reklamaci a odstoupení od smlouvy, je jedinou možností obrátit se s Vaším nárokem na soud.
Předtím doporučuji obrátit se na také Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řešení však není pro prodejce nijak závazné a vyřešit Vaší situaci nemusí. Nicméně je zdarma a rovněž obdržíte právní posouzení Vašeho případu. Více informací a rovněž možnost podat návrh online naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud ani tento postup nepomůže, bude jedinou možností obrátit se na soud. V tomto případě již doporučuji využít pomoci advokáta, který by Vás v řízení zastupoval.
K tomuto je třeba upozornit, že v kupní smlouvě, resp. předávacím protokolu je uvedeno, že vozilo je ojeté, havarované ve stavu neodpovídajícímu najetým kilometrům. Proto je třeba posoudit, zda tato vada by takovému stavu vozidla odpovídala, či nikoli. Dle ust. § 2167 písm. c) občanského zákoníku je vyloučena odpovědnost za vady u použité věci ohledně vady odpovídající míře používání nebo opotřebení věci.
Pokud máte ověřené od mechaniků, že tato vada neodpovídá míře používání a opotřebení vozidla v tomto stavu, postupujte podle výše uvedeného.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění nemovitosti partnerkou závětí - musí vyplatit potomky zesnulého, zemřelého?
- Zdědění bytu, domu partnerkou závětí - musí vyplatit potomky zesnulého, zemřelého?
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti partnerkou zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti družkou zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zesnulého při zdědění nemovitosti přítelkyní zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti přítelkyní zesnulého závětí

Postavili jsme s přítelkyni domek, kde bydlíme. Jsem majitelem pouze já. Co bychom měli sepsat (darovací smlouvu nebo závěť), aby v případě, že by se se mnou něco stalo dům zůstal jí. Mám z předchozích manželství 3 děti bude je muset vyplatit? Děkuji, Ivoš.

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější je sepsat darovací smlouvu, kde budete Vy jako dárce a přítelkyně jako obdarovaná s tím, že je vhodné nechat si v domě a na pozemcích zřídit věcné břemeno dožití (pojištění pro případ, abyste měl po celý život kde bydlet). V případě sepsání darovací smlouvy Vaše přítelkyně v případě Vašeho úmrtí nebude muset dětem nic vyplácet.

__

RODINA-ADOPCE
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým manželem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým druhem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým přítelem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým partnerem matky
- Adopce dospělého člověka - informace

Adopce ve 26 letech: moje matka se znovu (v roce 1992) vdala (byly mi 2 roky). Po jejím současném manželovi nám soud nejprve (1993) zamítl mít po něm příjmení, v roce 1995 to soudně bylo schváleno.
Se svým biologickým otcem neudržujeme žádný vztah. Naše první setkání proběhlo v 8 letech, když jsem si na VŠ zvyšovala výživné, kdy mu soud určil částku a pak ještě jednou, kdy se proti rozsudku odvolal. Jsem jeho jediným dítětem, žádné jiné nemá. Můj biologický otec pro mě nic neznamená, otcem je mi ten, kdo mě celý život vychovává, staral se o mě, podporoval mě. Proto s biologickým otcem nechci mít nic společného.
Touto cestou se chci zeptat, jestli je možné, podle současných zákonů, aby mě matčin manžel adoptoval a měla jsem ho oficiálně v rodném listu a s biologickým otcem jsem nemusela mít nic společného. Pokud to jde, poraďte mi prosím, jak máme postupovat.
Předem moc děkuji za pomoc i odpověď.
Petra

ODPOVĚĎ:
Dle platné právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku lze osvojit i zletilé dítě. Nový občanský zákoník rozlišuje dvě formy tohoto osvojení: osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého a osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého. Pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, dle § 847, odst. 1 platí, že zletilého lze osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojenec nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti neb
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky uvedené pod písmeny c) a d), bude osvojení možné. O osvojení rozhoduje soud, a to na návrh osoby, která chce zletilou osobu osvojit. Ve Vašem případě je tedy zapotřebí, aby manžel Vaší matky podal k okresnímu soudu v místě Vašeho bydliště návrh na Vaše osvojení. Vzory takového návrhu lze najít volně na internetu – například zde: http://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/osvojeni-zletile-osoby-je-mozne-od-1-1-2014/#.WGvoN9LhCmw - nebo se sepsáním návrhu může pomoci právník. K návrhu je nutné přiložit Váš souhlas, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Soud následně rozhoduje o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení. Případně může vyzvat rodiče, aby se dostavili k soudu a sdělili své stanovisko.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí změny úvazku zaměstnancem - informace
- Odmítnutí změny úvazku zaměstnancem a nárok odstupné
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné pro výpověď z důvodu odmítnutí změny úvazku zaměstnancem

Mám informaci, že v prvním čtvrtletí mi zaměstnavatel bude zvyšovat úvazek nebo snižovat úvazek - podle toho, jestli budou rušit jedno pracovní místo nebo ne. Co se stane, pokud nepodepíšu ani snížení ani zvýšení. Momentálně mám 33 hodin, nastoupila jsem právě kvůli tomuto a pracovní době, pracovní poměr je na dobu neurčitou. Musí mi nabídnout jiné místo v rámci podniku, které mi bude vyhovovat, nebo dostanu výpověď? Měla bych nárok na odstupné?
Děkuji Alžběta

ODPOVĚĎ:
Zde bude záležet na tom, jakým způsobem zaměstnavatel odůvodní, že chce, abyste si navýšila nebo snížila úvazek. Pokud bude argumentovat pouze tímto, pak Vás nemůže ke změně donutit, neboť byste musela souhlasit se změnou pracovní smlouvy. Pokud však tuto změnu pojme jako organizační, pak i Váš nesouhlas s jiným rozsahem týdenní pracovní doby může být brán jako nadbytečnost a může Vám být dána výpověď, bez nutnosti nabízet jiné vhodné místo, ovšem s nárokem na odstupné.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně a změna tarifní mzdy
- Změna tarifní mzdy a osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně
- Osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně a změna tarifního platu
- Změna tarifního platu a osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně
- Diskriminace zaměstnance - nezvýšení tarifního příplatku k platu, mzdě
- Diskriminace zaměstnance - nenavýšení příplatku, jiní zaměstnanci na stjené pozici mají příplatek navýšen

Manželka je zaměstnaná na Obecním úřadě jako účetní (pro ZŠ a MŠ + část úvazku pro obec). Před rokem (01/2016), když se pro státní zaměstnance měnily mzdové tarify, si později všimla, že se jí nezměnil osobní příplatek.
Šla proto za kolegyní účetní a zeptala se jí na důvod. Ta jí doslova odpověděla: "Tobě se příplatek nezvyšuje, ty to máš jinak". Tak jsme se
podivili, proč to má jinak a následně jsme zjistili následující: Kolegyně má osobní příplatek s určitostí stanoven jako procentuální část z tarifního stupně.
Manželka za bývalého starosty měla též stanoven osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně. Před koncem funkčního období jí
bývalý starosta zvýšil osobní příplatek na 25 %. Ve mzdovém výměru však má uvedenou konkrétní částku osobního příplatku v Kč, nemá tam výši v %
(částka odpovídá oněm 25 %). Bohužel to manželka i starosta přehlédli a mzdový výměr podepsali. Konzultoval jsem to s bývalým starostou, ten
tvrdí, že manželce zvýšil procenta osobního příplatku, ale nepamatuje si, jakým způsobem zadal účetní změnu příplatku. Nemohu tedy prokázat,
zda to vzniklo pochybením starosty nebo účetní, případně zda nešlo o úmysl.
Určité podezření ve mně vzbuzuje to, že formulář zmíněného mzdového výměru je v jiném tvaru než všechny ostatní mzdové výměry.
Od té doby (6 let) měla manželka ve všech platových výměrech uvedenou vždy tuto konkrétní částku bez ohledu na změnu tarifní mzdy. Až nyní v
listopadu po určitých tahanicích současný starosta změnil osobní příplatek na procentuální část.
Chtěl bych vědět, zda se nejednalo ze strany zaměstnavatele o diskriminační jednání a zda tím nebyl porušen nějaký předpis, např. Zákoník práce, §16.
V případě, že by se jednalo o porušení nějakých předpisů, chtěl bych vědět, zda je povinností zaměstnavatele zpětně zaměstnanci doplatit
rozdíl ve mzdě. Rád bych jako předseda kontrolního výboru obce měl v tomto problému jasno, abych věděl, zda došlo nebo nedošlo na obci k porušení zákona nebo jiného předpisu. Rozdílný způsob stanovení osobního příplatku se netýká jen manželky, ale i dalších zaměstnanců obce. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 131 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnanci za určitých podmínek zde uvedených náleží osobní příplatek až do výše 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, ve které je zaměstnanec zařazen. Pokud je zaměstnanci osobní příplatek přiznán, musí být jeho výše uvedena na platovém výměru, a to absolutní částkou, nikoliv tedy procentuálním vyjádřením. Z platového výměru musí být vždy jasně zřejmé, jaká absolutní částka zaměstnanci náleží. Je přitom věcí zaměstnavatele, aby si ohlídal, aby se absolutní částka vešla do oněch 50%, popř. 100% u všeobecně uznávaného odborníka dle odstavce 2 daného ustanovení. Záleží také na zaměstnavateli, zda při zvýšení hodnoty platového tarifu provede i zvýšení daného osobního příplatku, nutné to není, je však nutné postupovat u všech zaměstnanců stejným způsobem.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta na skartaci nalezených dokladů (umístěné na Policii ČR)
- Lhůta na likvidaci nalezené peněženky (umístěné na Policii ČR)
- Nalezená peněženka na Policii - do kdy si ji musí majitel vyzvednout?
- Nalezené doklady na Policii - do kdy si ji musí majitel vyzvednout?
- Nalezená peněženka na Policii - lhůta na likvidaci Policií
- Nalezené doklady na Policii - lhůta na likvidaci Policií

Odjela jsem do zahraničí a teprve tam jsem zjistila, že jsem ztratila
ještě v ČR peněženku i s doklady (občanský průkaz, řidičský průkaz,
technický průkaz). Telefonicky se mi podařilo zjistit, že peněžka byla nalezena a odevzdána a je k vyzvednutí na Policii v ČR. Bohužel nevím, kdy se zase do ČR vrátím, mám pas, tak ani doklady mi zatím nechybí, ale nevím, jaká je doba, než by to propadlo státu? Byl tam menší obnos peněz v řádu tisíců, bohužel cesta zpět nyní do ČR by mě vyšla na víc. Děkuji Hedvika

ODPOVĚĎ:
Problém zde je s platností takových ztracených a znovunalezených dokladů.
Co se týká občanského průkazu, dle §2 odst. 3 zákona o občanských průkazech je občanský průkaz povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Platnost občanského průkazu skončí mj. ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení.
Občanovi se vydává potvrzení o občanském průkazu při ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu. Je-li občanu vydáno potvrzení o občanském průkazu, nemá po dobu jeho platnosti povinnost mít občanský průkaz, pokud mu je tímto zákonem stanovena. Potvrzení o občanském průkazu se vydává na dobu 2 měsíců.
Tedy ohlášením ztráty pozbývá takto ztracený občanský průkaz platnost, přičemž po dobu 2 měsíců není povinen tento občan mít občanský průkaz (disponuje potvrzením).
Občan je dále povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po dni, ve kterém došlo ke skončení platnosti občanského průkazu z důvodů uvedených. O žádost můžete požádat pouze Vy sama, jelikož pro vydání nového občanského průkazu musíte být vyfocena.
Dále tento zákon stanoví, že fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mít občanský průkaz (pokuta až 15.000,- Kč) či nepožádá o vydání nového občanského průkazu (pokuta až 10.000,- Kč).
U řidičského průkazu je situace obdobná (právní úprava v zákoně 361/2000 Sb.) : Dle § 115 odst. 1 tohoto zákona ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdy tento úřad vydá takové osobě potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, které má platnost 30 dnů ode dne jeho vydání. Za řidičský průkaz ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu. Nový řidičský průkaz (duplikát) můžete převzít osobně, popř tak může za Vás učinit jiná osoba, ovšem pouze na základě ověřené plné moci.

__

OBČAN-NÁJMY
- Nájemné za umístění kabelů UPC (dům SVJ)
- Nájemné od UPC za umístění kabelů v domě SVJ
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Automatické věcné břemeno pro UPC na kabely, vedení kabelů v domě SVJ
- Automatická služebnost pro UPC na kabely, vedení kabelů v domě SVJ

Jsem členkou výboru Společenství vlastníků SVJ Krušnohorská 866/2, Karlovy Vary. V současné době při menších stavebních úpravách v domě se na nás obrátila společnost UPC, která zajišťuje některým vlastníkům Internet a televizi, že jsme jí ztížili instalaci kabelů pro nové vlastníky. Oháněla se tím, že jí musíme vyhovět, protože má smlouvu. U každého bytu jsme nechali udělat dvířka a naší podmínkou je, že nesmí být vedená nová lišta pod novým sádrokartonovým obložením
Při prodeji bytů v kupní smlouvě není žádné věcné břemeno se společností UPC. Firma nám doložila souhlas s bývalou realitní kanceláří, která spravovala městské byty a to, že je UPC právnickou nástupkyní kabelové televize.
Firmu jsme pozvali na lednovou schůzi výboru a požadujeme po ní, aby nám platila pronájem za zabrané místo. Proti tomu se ohrazuje, že na základě zákona je to pro nás věcné břemeno. Je možné s tímto něco udělat?
Děkuji Dagmar

ODPOVĚĎ:
Podle energetického zákona do roku 1988 mohli provozovatelé sítí umísťovat svá zařízení na pozemcích třetích osob bez nutnosti vkládat tuto skutečnost jako věcné břemeno do katastru nemovitostí. Pokud byl tedy kabel instalován po roce 1988, musel tuto skutečnost provozovatel sítě vložit do katastru nemovitostí, jinak se nemůže odkazovat na nějakou smlouvu. Pokud tato do katastru vložena nebyla, věcné břemeno řádně nevzniklo. Za této situace tedy trvejte na svém požadavku. Provozovatel sítě se ale může obrátit na soud, aby tento zřídil věcné břemeno soudně. To je reálné, ale soud by zároveň určil adekvátní úplatu za věcné břemeno. Žádejte tedy buď nájem nebo úplatu za zřízení věcného břemene, přičemž toto věcné břemeno musíte zaevidovat do katastru nemovitostí.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod zaměstnance na jinou pozici z důvodu mateřské dovolené jiné zaměstnankyně - je nutný souhlas zaměstnance s převedením na jinou pozici?
- Souhlas zaměstnance s přeřazením na místo zaměstnance odcházejícího na mateřskou dovolenou - je nutný souhlas zaměstnance nebo ne?

Převedení na jinou práci u státního zaměstnance (z. č. 234/2014 Sb.) : může zaměstnavatel převést na jinou práci zaměstnance A ve služebním poměru, tedy na jiné místo, např. z důvodu, že na uvažovaném služebním místě (k převodu) je zaměstnankyně B těhotná a odchází na mateřskou dovolenou a jedná se jiné služební místo náplní práce. Podotýkám, že zaměstnankyně A má služební poměr na dobu neurčitou, splňuje požadavky vzdělání a je zdravotně způsobilá ke své práci.
Připadá institut převedení v takovémto případě v úvahu, popř. za jakých konkrétních důvodů a podmínek, a je k tomu případně nutný souhlas zaměstnankyně A?
Děkuji.
S pozdravem Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Změny služebního poměru jsou možné jen za podmínek uvedených v § 44 zákona č. 234/2016 Sb. , o státní službě. Zákon zná několik případů, kdy změna služebního poměru přichází v úvahu, skutečnost, že zaměstnankyně je těhotná a na její místo se převádí jiná zaměstnankyně z jiného služebního místa, však zákon nezná. Převedení na jiné služební místo upravuje § 66 zákona, pokud nastanou tyto skutečnosti zde uvedené, pak může být úředník převeden i bez svého souhlasu. V daném případě se domnívám, že zaměstnavatel bude pro přeřazení potřebovat souhlas přeřazovaného úředníka.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Autorizace ČKAIT - jak se může bránit autorizátor pokud je na něj tlačeno, aby autorizoval závadné projekty?
- Odpovědnost autorizátora ČKAIT za autorizovaný projekt

Jsem držitelem autorizace ČKAIT (zákon 360/1992 sb) a pracuji jako zaměstnanec. U zaměstnavatele jsem veden jako odpovědný zástupce pro činnost projektování (autorizaci jsem měl již před nástupem do tohoto zaměstnání – současný zaměstnavatel hradí pouze pravidelné roční poplatky člena ČKAIT).
Poslední dobou se hromadí požadavky zaměstnavatele autorizovat cizí projektovou dokumentaci a stavby, které nesplňují zákonné požadavky a nemám žádnou možnost alespoň nějak provedení dokumentace ovlivnit. Je se mnou jednáno arogantně a z pozice síly. Protože mne to jako držitele autorizace vystavuje nebezpečí postihů za stavby a projekty, které nemohu ovlivnit, budu muset zaměstnání opustit.
Jaký mám uvézt důvod výpovědi a je vhodné např. doložit nějaký doklad o výzvě zaměstnavateli např. o vadách v externí dokumentaci kvůli kterým ji nemohu autorizovat.
Pokud je mi vůbec dokumentace předložena, je to zásadně v den odevzdání s příkazem podepiš, nebo budeš mít problémy.
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vás nemůže nutit konat protiprávně. Tyto skutečnosti můžete samozřejmě do výpovědi uvést, na druhou stanu je však nutné pak zvážit, k jakému účelu Vám bude výpověď s těmito skutečnostmi sloužit, a to z hlediska vyzrazení určitých skutečností, které jsou zaměstnavatelem chráněny a Vy máte povinnost o nich zachovávat mlčenlivost. V tomto směru bych doporučila opatrnost zejména vzhledem k připojovaným dokumentům.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nánosy bláta na nezpevněné cestě způsobené motorovým vozidlem a povinnost majitele vozidla očistit kola před najetím na vozovku
- Nánosy bláta na silnici způsobené motorovým vozidlem a povinnost majitele vozidla očistit kola před najetím na vozovku
- Ochranná pásma pro volně ustájený dobytek u obydlí

Nad domem je obecní komunikace, po ní mám příjezd k domu, nad ní louky a pole. Je štěrková, pojená hlínou, řadu let se starám o ní v délce 600 m. Bratrova rodina hospodaří v zemědělství na pozemcích nad cestou způsobem, že hovězí skot je na loukách celoročně bez přístřešku a nějakého zařízení, stále naváží balíky krmení do rozdupaných hnojem exponovaných míst. Při těchto manipulacích stále najíždí na cestu a nanáší bláto a hnůj. Já chci pro rodinu přijatelnou cestu, on to neřeší, též město s ním má problémy pro neřešení jiných věcí. Neměl by cestu znečišťovat nebo ji očistit. Hnůj na cestu nepatří a tuším že se dopouští přestupku (majitel motorového vozidla je povinen očistit kola vozidla před vjezdem na komunikaci). Zlepšení povrchu cesty ze strany města je v nedohlednu.
Jaká by mohla být cesta k řešení, aby nenanášely bláto a hnůj na obecní komunikaci?
Jsou nějaká ochranná pásma pro volně ustájený dobytek od obydlí?
Děkuji. Pavel

A PÁN 2.1.17 POSLAL PRAKTICKY STEJNÝ DOTAZ:
Bydlím na okraji města, nad domem prochází obecní komunikace, jedná se o jedinou přístupovou cestu. Cesta je nezpevněná štěrkovo kamenitá pojená hlínou. Řadu let se starám o její technický stav svépomocnými výspravami v délce cca 600 metrů. Bratrova rodina hospodaří v zemědělství a obhospodařuje pozemky nad touto cestou. Nyní způsobem, že hovězí skot je na loukách celoročně bez přístřešku a nějakého zařízení. Dováží tam stále krmení do rozdupaných, hnojem exponovaných míst. Při těchto manipulacích stále najíždí a vyjíždí na cestu, kde nanáší bláto a hnůj. Vím, že by neměl takto znečišťovat pozemní komunikaci nebo ji očistit, kvůli tomu jsme se vztahově rozešli. Určité množství bláta bych toleroval, ale začíná to být horší a hnůj na cestu nepatří. Dle mého pohledu by řešení bylo ve změně způsobu ustájení a zpevnění příjezdu… Měl bych k Vám dotazy:
- Jaká by mohla být cesta k řešení, aby nenanášely bláto a hnůj na obecní komunikaci (hygiena, životní prostředí…)
- Jsou nějaká ochranná pásma pro volně ustájený dobytek od obydlí.
Děkuji předem za návrh řešení, děkuji Pavel

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanovuje základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků, kdy stanoví, že ‚vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i pro znečišťování cizího pozemku (cesty). Vlastník cesty je tedy oprávněn se domáhat, aby se tohoto jednání (znečišťování cesty zdržel). Pokud nebude dostačující předžalobní výzva, je možné se domáhat tohoto práva u soudu.
Zákon nespecifikuje ochranné pásmo pro volnou pastvu dobytka, to by ovšem stejně nevyřešilo Váš problém, protože lze očekávat, že i pokud by zde bylo nějaké prostorové omezení, i tak by docházelo ke znečišťování cesty.
Pokud by nebyly zvířata v dobrém stavu a nebylo by o ně řádně postaráno, je zde možnost se obrátit na státní veterinární správu.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Přítomnost mediků při vyšetření pacienta - může odmítnout?
- Přítomnost studentů medicíny při vyšetření pacienta - může odmítnout?
- Je možné odmítnout medika při vyšetření u lékaře?
- Je možné odmítnout studenta medicín při vyšetření u lékaře?
- Odmínutí medika pacientem při vyšetření - informace
- Odmínutí studenta medicíny pacientem při vyšetření - informace

Mohou být bez souhlasu pacienta přítomni při vyšetření medici? Je nutný písemný souhlas pacienta? Mohu odmítnout pacienta, který s jejich
přítomností nesouhlasí?

Zákon o zdravotních službách stanoví, že pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, přičemž zejména
má právo odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka.
Již při samotném vstupu pacienta do ordinace by měl být pacient lékařem seznámen s tím, že u vyšetření mohou být přítomni medici. Neprojeví-li pacient aktivně nesouhlas s přítomností mediků při vyšetření, lze jejich přítomnost v rámci výuky připustit. Již samotné mlčení pacienta
je v tomto konkrétním případě chápáno jako souhlas. Je vhodnější a v praxi běžné, je-li souhlas pacienta zapsán do zdravotnické dokumentace, nicméně k účasti mediků postačí pouhé seznámení pacienta s touto skutečností například za přítomnosti zdravotní sestry za předpokladu, že si
poskytovatel zdravotních služeb vnitřním předpisem nestanovil pro tyto případy písemnou formu souhlasu.
Právo pacienta na soukromí s potřebou výuky mladých lékařů nemusí vždy korespondovat, avšak lze jednoznačně říci, že právo pacienta na soukromí je v těchto případech nadřazeno potřebě výuky mediků. Pacienta, který odmítá přítomnost mediků při vyšetření, nelze odmítnout, neboť zde neexistuje žádný zákonný důvod. Rovněž vnitřní předpis poskytovatele zdravotních služeb nemůže přítomnost mediků jednostranně stanovit, neboť by takovéto nařízení poskytovatele bylo v rozporu se zákonným právem pacienta na zachování soukromí a se zákonným právem odmítnout účast studentů a jiných osob nepodílejících se na poskytování zdravotních služeb.

___

PRÁCE-BOZP
- Školení z bezpečnosti práce a požární ochrany ve zdravotnickém zařízení
- Školení BOZP ve zdravotnickém zařízení - je nutná firma nebo může proškolit lékař (zaměstnavatel personálu)?
- Školení zdravotníků BOZP v ambulanci lékaře - může udělat zaměstnavatel (lékař) nebo musí externí firma?
- Požární ochrana v ambulanci lékaře - informace
- Revizí hasicích přístrojů v ambulanci lékaře - informace
- Kontrola od hasičů v ambulanci lékaře - informace

Je povinností provozovatele soukromé ambulance nechávat se proškolovat firmou specializující se na bezpečnost práce a ochranu zaměstnanců? Jaké jsou mé povinnosti v oblasti požární ochrany, nutných kontrol a revizí hasicích přístrojů apod. ? Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Obecně podle Zákoníku práce existuje povinnost každého zaměstnavatele proškolit svého zaměstnance z bezpečnosti práce při nástupu do práce před jeho pracovním zařazením a dále pak v případě, že dojde ke změně pracovního zařazení zaměstnance, případně pokud to vy jako zaměstnavatel uznáte za vhodné z důvodů, které by měly na bezpečnost práce vliv (např. změna podmínek, prostor apod.). Není zákonem dána žádná povinná
periodicita těchto prohlídek, v podstatě tedy po tom úvodním školení zaměstnavatel zopakuje školení bezpečnosti v případě, kdy uzná za vhodné, pokud je pracovní zařazení zaměstnance stále stejné (např. zdravotní sestra stále pracuje jako zdravotní sestra). Co se týče školení z požární ochrany, tam je nutno zaměstnance proškolit opět při nástupu do práce a následně je periodicita každé 2 roky, u vedoucích zaměstnanců každé
3 roky. Četnost revizí hasičských přístrojů není zákonem dána, další revizi vždy stanoví kontrolující osoba nebo výrobce.
Nemáte však v tomto ohledu povinnost uzavřít žádnou smlouvu, vždy lze dané školení vyřešit jednorázově buď vlastními silami, nebo dohodou na jednom termínu s nějakou firmou, která tato školení provádí. Existence smlouvy s konkrétní firmou tedy není podmínkou. Je však potřeba pro případ kontroly pečlivě uchovávat dokumentaci z těchto školení.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zalání zdravotnické dokumentace poštou - je to možné udělat?
- Může lékař poslat kopii zdravotnické dokumentace poštou nebo ne?
- Je možné poslat kopii zdravotnické dokumentace poštou nebo ne?

Doslechl jsem se, že zákon zakazuje zasílat poštou pořízené kopie zdravotnické dokumentace pro potřeby pacienta, pozůstalých anebo orgánů oprávněných podle zákona. Co je na tom pravdy? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Informace, které jste se dověděl, nejsou úplně přesné. Zákon nezakazuje zasílání poštou, naopak tuto možnost předpokládá jako jednu z variant předání kopií dokumentace do oprávněných rukou, když v § 66 odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, dává poskytovateli právo naúčtovat si poštovné za odeslání kopií, pokud takový náklad poskytovateli vznikl. Údaje, které víte z doslechu, se dost možná netýkaly nemožnosti kopie zasílat, ale doporučení, které pro své členy komora v této věci má. Toto doporučení zní, že pokud je to jen trochu možné, mnohem lepší formou je vyzvat pacienta (příp. pozůstalého anebo oprávněnou osobu) k osobnímu převzetí kopií u daného poskytovatele oproti prokázání totožnosti, datu a podpisu – v tu chvíli je pak navždy jasné, kdo, kdy a od koho jaké části kopie zdravotnické dokumentace převzal, a nevznikají pochybnosti, zda náhodou neskončily vinou lékaře u někoho, kdo na ně nárok neměl.
Poštovní styk nemusí takovou spolehlivost vždy zajistit. Ale samozřejmě jsou situace, kdy se lékaři může jevit jako nevhodný (přílišná vzdálenost oprávněné osoby pro osobní dojezd) anebo je nevyhnutelný, např. v situaci, kdy o zaslání kopie žádá soudní znalec, který působí v opačném koutu republiky než lékař, jehož postup má být posuzován.
Zde naopak lékařům nedoporučujeme zbytečně nahněvat znalce, který má rozhodovat o tom, jak lékař postupoval, požadavkem osobního převzetí kopie dokumentace, jestliže tento znalec preferuje zaslání kopie dokumentace poštou. Tudíž tyto situace je potřeba hodnotit rovněž i lidským citem.
Tedy zákon zasílání poštou určitě nezakazuje, toliko doporučujeme osobní převzetí jako vhodnější formu, než je poštovní styk. Jestliže však lékař považuje za vhodné či nutné zvolit poštovní zásilku jako tu nejlepší variantu v konkrétním případě, určitě pozor na obyčejné zásilky, u kterých nelze ověřit doručení.
Vždy je potřeba zásilku zaslat minimálně doporučeně na podací lístek, nebo ještě lépe doporučeně na dodejku do vlastních rukou.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odstupné u dohody o ukončení pracovního poměru
- Dobrovolné odstupné od zaměstnavatele - informace
- Dohoda o ukončení zdravotního poměru a odstupné

Jako zaměstnavatel ukončuji pracovní poměr s lékařkou na její žádost. Vzhledem k dobrým pracovním výsledkům a vzájemné dohodě bych jí rád dal odstupné. Jak vysoké odstupné mohu kolegyni jako zaměstnavatel dát, případně má na odstupné nárok? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V případech, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem s uvedením některého výpovědního důvodu podle platného znění zákoníku práce, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné. V praxi však běžně dochází k ukončení pracovního poměru bez uvedení výpovědního důvodu vymezeného v zákoníku práce, což zaměstnavatelé důsledně prosazují, neboť v těchto případech nevzniká právní nárok zaměstnance na odstupné. Zákoník práce však nevylučuje, aby zaměstnavatel přiznal odstupné i v tomto případě, tj. neobsahuje-li dohoda žádný kvalifikovaný důvod uvedený v zákoníku práce.
V těchto případech je však nutno zohlednit dobu, po kterou byl zaměstnanec u zaměstnavatele v pracovním poměru.
Lze vycházet z jednoduchého postupu, kdy za jeden rok lze zaměstnanci přiznat odstupnéve výši měsíčního průměrného výdělku. S ohledem na zkušenosti však doporučujeme přiznat odstupné maximálně ve výši tří průměrných měsíčních výdělků, neboť v případech vyplacení vyšších částek bývá odstupné posuzováno jako příjem podléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pro úplnost dodáváme, že dohoda musí být podle platného znění zákoníku práce uzavřena v písemné podobě. Dohoda musí obsahovat konkrétní datum,
k němuž je pracovní poměr ukončen, dále by měla obsahovat skutečnost, že k rozvázání pracovního poměru dochází po dohodě mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem, a v případech přiznání odstupného je vhodné uvést výši odstupného, která by měla být v souladu s výše uvedeným principem (1 rok – 1 měsíc). Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Primářská licence v soukromém zdravotnickém zařízení
- Je možné vést lékaře bez primářské licence na soukromé klinice?
- Vedení lékařů bez primářské licence na soukromé klinice
- Musí mít vedoucí lékař primářskou licenci nebo ne (soukromá klinika)
- Soukromá klinika s více lékaři - musí mít primář primářskou licenci?
- Soukromé zdravotnické zařízení s více lékaři - musí mít primář primářskou licenci?

Vedu malé oddělení, které má 4 další lékaře v soukromém zdravotnickém zařízení. Musím mít tzv. primářskou licenci? Jsou někde stanoveny
podmínky pro výkon funkce primáře? Děkuji, Ivan.

Předně je nutno uvést, že zákon o komorách stanoví komoře kompetenci stanovovat podmínky k výkonu funkce vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb a současně je komora oprávněna vydávat při splnění stanovených podmínek osvědčení (licence k výkonu
funkce vedoucího lékaře a primáře).
V nedávné době přijalo představenstvo ČLK Závazné stanovisko ČLK č. 1/2015 – Podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře. Závazné stanovisko je dostupné na webu komory v sekci Legislativa ČLK – Závazná stanoviska ČLK (www.lkcr.cz).
Funkci primáře může vykonávat pouze osoba, která je způsobilá k výkonu lékařského povolání dle zákona č. 95/2004 Sb. , je členem České lékařské komory a držitelem platné licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře pro příslušný obor vydané podle stavovského předpisu ČLK č. 11 – Licenčního řádu. Funkce primáře musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu v úvazku 1,0. Úvazek může být snížen na 0,8, a to pouze za
předpokladu, že bude zajištěna náhrada lékařem splňujícím podmínky pro výkon této funkce.
V případě následné lůžkové péče musí být funkce primáře vykonávána lékařem v úvazku 0,6. Primáře pro jednotlivá oddělení či ambulance v rozsahu příslušných odborností je povinen ustanovit poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje:
– akutní lůžkovou péči intenzivní nebo
– akutní lůžkovou péči standardní nebo
– následnou lůžkovou péči nebo
– jednodenní péči (poskytuje-li u něj zdravotní služby 3 a více lékařů téže odbornosti ve smluvním vztahu) nebo – zdravotnickou záchrannou
službu (provozuje-li 2 a více výjezdových stanovišť) nebo
– přepravu pacientů neodkladné péče.

Není-li primář přítomen na pracovišti, musí být ustanoven zastupující primář splňující tytéž podmínky. Ustanovil-li poskytovatel odborného zástupce dle zákona č. 372/2011 Sb. , odpovídá za splnění povinností Závazného stanoviska č. 1/2015 tento odborný zástupce.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Porod doma s lékařem porodníkem - může to pacient požadovat?
- Může chtít rodička lékaře porodníka domů?
- Lékař porodník domů k pacientce - může to požadovat?
- Porod mimo zdravotnické zařízení s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porod mimo nemocnici s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porod mimo porodnici ale s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porodník do domu ženy rodičky - může to požadovat?
- Porodník do bytu ženy rodičky - může to požadovat?

Obrátila se na nás těhotná pacientka s tím, že chce rodit v domácím prostředí, a žádá nás o porod v tomto prostředí. Doslova uvedla, že chce
zákonný domácí porod. Do zdravotnického zařízení nechce přijít a chce, abychom přijeli k ní domů a tam porod odvedli…

Nejprve se budeme zabývat otázkou poskytování zdravotní péče v jiném prostředí. Poskytovat zdravotní služby v České republice může v souladu se zákonem o zdravotních službách fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydané příslušným krajským úřadem (dříve registrace nestátního zdravotnického zařízení). Bez tohoto oprávnění poskytovat zdravotní služby nelze.
Vedení porodu je jistě zdravotní službou. Zdravotní služby může poskytnout pouze poskytovatel zdravotních služeb s platným oprávněním, jinak by
mohla být naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněné podnikání tak, jak ji upravuje trestní zákoník.
Poskytovatel zdravotních služeb má mimo jiné povinnost zajistit dostatečné personální, věcné a technické vybavení v souladu se zákonem o dravotních službách. Bližší právní úpravu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nalezneme ve vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na věcné a technické vybavení pak nalezneme ve vyhlášce č. 92/2012 Sb. Poskytnutí zdravotních služeb bez náležitého věcného, technického a personálního vybavení by bylo v rozporu s platnými právními předpisy.
Vyhláška o požadavcích na personální zabezpečení zdravotních služeb jako personální minimum vyžaduje, aby při vedení fyziologického porodu
na pracovišti byly přítomny vždy dva nelékařští zdravotničtí pracovníci, a to dvě porodní asistentky, z nichž alespoň jedna je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra (dětská sestra pro intenzivní péči), nebo jedna
porodní asistentka a sestra pro intenzivní péči. Gynekolog a porodník musí být dostupný do 5 minut. Tolik tedy k minimálnímu personálnímu zabezpečení fyziologického porodu.
Personální vybavení porodníhosálu je pak upraveno ve vyhlášce o požadavcích na personální vybavení v příloze 3 části 15. Zdravotní péče na porodním sále musí být zajištěna gynekologem a porodníkem a porodní asistentkou, která je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. Při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péči musí být personální
zabezpečení zajištěno navíc anesteziologem, plně erudovanou porodní asistentkou pro perioperační péči nebo sestrou pro perioperační péči a porodní asistentkou pro intenzivní péči nebo sestrou pro intenzivní péči způsobilou k výkonu povolání bez odborného dohledu. Platné právní předpisy tedy výslovně rozlišují požadavky na minimální personální vybavení potřebné k vedení fyziologického porodu, vybavení porodního sálu a vybavení porodního sálu, pokud je poskytována i péče anesteziologická. Vždy se jedná o nejméně dva zdravotnické pracovníky, lékař musí být u fyziologického porodu dostupný nejpozději do 5 minut.
Další nezbytnou podmínkou poskytování zdravotních služeb je adekvátní věcné a technické vybavení. K otázce věcného a technického vybavení bych
ráda uvedla příklad některých požadavků na vybavení porodního sálu: např. kardiotokograf, sonograf, stolky na nástroje, anesteziologický
přístroj, monitor vitálních funkcí a další. Vybavení novorozeneckého boxu na porodním sále: vyhřívané resuscitační lůžko, laryngoskop,
instrumentárium pro kanylaci pupečníkové žíly, přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, pulzní oxymetr atd.
Z uvedených požadavků na věcné technické i personální vybavení vidíme, že domácí prostředí nemůže splnit požadavky, které jsou platnými
právními předpisy kladeny na prostory poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví. Vedení porodu v domácím prostředí poskytovatelem zdravotních služeb není možné, protože poskytovat zdravotní služby v oboru gynekologie a porodnictví v bytě, rodinném domě či dokonce někde v přírodě není v souladu s platnými právními předpisy. Odlišné je postavení budoucí matky jako pacienta. Budoucí matka má samozřejmě právo, stejně jako ostatní pacienti, aby jí byly v souladu s § 34 zákona o zdravotních službách poskytovány pouze zdravotní služby,
s nimiž vysloví souhlas. Také hospitalizována může být pouze tehdy, bude-li souhlasit. Mezi výjimky, kdy souhlasit nemusí, a přesto bude péče poskytnuta, patří poskytování neodkladné péče pacientovi (tedy i rodičce), jehož zdravotní stav neumožní v dané chvíli vyslovit souhlas.
Na počátku porodu však obvykle nic nebrání rodičce rozhodnout o výběru poskytovatele zdravotních služeb či se rozhodnout pro neposkytnutí péče.
S porodem stále úzce souvisí i ošetření novorozence či matky po porodu nebo během vzniklých komplikací.

Zastavme se tedy u situací, kdy zdravotní stav matky nebo dítěte vyžaduje neodkladnou péči. V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. Nezletilého pacienta či pacienta s omezenou svéprávností lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka v souladu s ustanovením § 38 odst. 2 zákona o zdravotních službách hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. V souladu s ustanovením § 38 odst. 4 a 5 zákona o zdravotních službách lze nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči tehdy, pokud by v důsledku
neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta nebo k ohrožení života. Nezletilému pacientovi nebo pacientovi
s omezenou svéprávností lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce i v případě, že je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
Neodkladnou péči může zdravotnický pracovník poskytnout i bez souhlasu matky, pokud její stav vyžaduje poskytnutí této péče a zároveň
její zdravotní stav neumožňuje, aby vyslovila souhlas s péčí. Neodkladnou péči novorozenci nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví je nutno poskytnout i proti vůli rodičů, zákonných zástupců. Rozhodne-li tedy lékař o poskytnutí neodkladné péče novorozenci v terénu nebo ve zdravotnickém zařízení, ať již bude důvodem krevní ztráta při porodu, podchlazení, či jakákoli tíseň novorozence, ohrožující
jeho život či zdraví, postupuje plně v souladu s platnými právními předpisy. Budoucí matka má právo rozhodnout se, že během porodu nevyhledá péči zdravotníka a ani nebude hospitalizována. I toto právo však má své zákonné limity. Zcela jiná je otázka povinností zdravotníka a nároků na
kvalitu poskytované péče. Také povinnosti zdravotnického pracovníka ve vztahu k neodkladné péči o novorozence jsou v právních předpisech jasně vymezeny.

_


RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zahlazení disciplinárního opatření
- Výmaz trestu z disciplinárního opatření - informace
- Disciplinární trest - jak požádat o výmaz?
- Disciplinární trest lékaře - jak požádat o zahlazení, vymazání?

V minulém roce jsem byl komorou disciplinárně potrestán. Kdy a jak mohu požádat o zahlazení trestu? Jan

ODPOVĚĎ:
Disciplinární řízení, výkon a zahlazení disciplinárního opatření probíhá v souladu se stavovským předpisem č. 4 – Disciplinární řád ČLK, který je v aktuálním znění dostupný na webu komory (www.lkcr.cz). Z vašeho dotazu nevyplývá, jaké vám bylo uloženo disciplinární opatření, zda důtka, pokuta, nebo jste byl rozhodnutím Čestné rady ČLK podmíněně vyloučen anebo vyloučen z komory. V případě, že vám byla disciplinárními orgány uložena důtka, lze o zahlazení požádat po uplynutí doby jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž vám bylo toto disciplinární opatření uloženo. Předpokladem pro podání žádosti o výmaz důtky z disciplinárního registru je bezúhonné chování žadatele po uvedenou zkušební dobu. Byla-li vám uložena disciplinárními orgány pokuta, platí výše uvedené, tj. o zahlazení lze požádat po uplynutí zkušební doby v délce jednoho roku od uhrazení pokuty. Nepředpokládáme, že jste byl podmíněně vyloučen, ale pro úplnost uvádíme, že v tomto případě lze o zahlazení
disciplinárního opatření a výmaz z disciplinárního registru požádat nejdříve po uplynutí zkušební doby stanovené při podmíněném vyloučení z komory za současného uplynutí jednoho roku následujícího po uplynutí zkušební doby. Pouze pro úplnost uvádíme, že byl-li lékař pravomocně vyloučen z komory, může v souladu se zák. č. 220/1991 Sb. , v platném znění, požádat o členství v komoře po uplynutí pěti let od pravomocného disciplinárního opatření, jímž byl lékař z komory vyloučen. O zahlazení vyloučení lze požádat po dvou letech ode dne, kdy byl lékař do komory opětovně přijat. Žádost o zahlazení disciplinárního opatření se podává prezidentovi komory, který rozhodne na základě vyjádření Čestné rady
ČLK. Nevyhoví-li prezident žádosti o zahlazení disciplinárního opatření, lze se v souladu s Disciplinárním řádem ČLK odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí prezidenta k představenstvu komory.
Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního opatření zamítnuta, lze ji podat nejdříve za rok od data zamítnutí. Pokud bylo disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena komory, jako by se disciplinárního provinění nedopustil. Tato skutečnost je mimo jiné významná
pro vystavení certifikátu o profesní bezúhonnosti vydávaného komorou.

_

OBČAN-ZÁSTAVA
- Darování podílu nemovitosti potomkům - banka trvá na ručení potomků za hypotéku

Po dlouhých soudních sporech s bývalým manželem a vyplacení konkurzního správce, mi zůstala nemovitost s pozemkem.
Dům má 3 bytové jednotky. Já, dcera i syn žijeme společně v domě. Každý má svůj byt. Často jsem nemocná, tak bych chtěla dům dětem darovat. Dcera si vzala hypotéku 1.000.000 Kč. Zainvestovala převážnou část do svého bytu, část do mého, také něco málo do synova bytu. To co zainvestovala jsme ji splatili. Jenom jsme nedořešili úroky. Dcera hypotéku řádně splácí. Dům má vyšší hodnotu, než je výše hypotéky. Banka při dotazu, že bych chtěla dům převést na děti, mi to odsouhlasila s tím, že syn bude uveden jako spoludlužník. Mají na to právo?
Chtěla bych dům převést buď procentuálně s tím, že by mi zůstaly 4% a dceři i synovy 48%?
Nebo, na 3 bytové jednotky, s tím že můj byt by byl také na 3 díly? Chci si nechat na sebe pouze minimální část.
Dcera a syn spolu vychází dobře. Jenom se bojím toho, kdyby se něco stalo? Dcery se nebojím, ale syn je ovlivnitelný. Bojím se kdyby syn chtěl dům třeba prodat, nebo vyplatit (pokud by mu přítelkyně našeptávala). Jak by k tomu přišla dcera, která splácí a ještě dlouho bude splácet hypotéku. Nechci být nespravedlivá, přijde mi nefér napsat třeba na dceru větší část domu. Ona je zase dominantní. Darovací smlouvu umím sepsat, ale tohle je pro mne velký oříšek. Poradíte mi jak tuto situaci řešit? Předem moc děkuji za Vaši odpověď.
Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o hypotéku a požadavek banky, aby byl syn jako spoludlužník, pak tento postup je standardní. Banka zvažuje vždy příjmové možnosti hlavního dlužníka a pokud vyhodnotí jisté riziko, požaduje spoludlužníka, neboť banky primárně mají zájem zajistit splácení hypotéky, realizaci zástavy činí až jako poslední možnost. Máte samozřejmě právo nesouhlasit s požadavkem osoby spoludlužníka, nicméně pokud jej banka požaduje, budete to muset respektovat nebo hypotéku doplatit jednorázově a zkusit ji sjednat u jiné banky. Pokud dům darujete dětem, nelze nijak zajistit, aby s domem nenakládaly dle jejich uvážení. Tedy synovi nelze případně zakázat, aby se svou polovinou nakládal dle svého (prodal, daroval, & hellip; ) atd.
Řešení je tedy buď v tom, že dceři darujete více (což píšete, že se Vám zdá jako nespravedlivé) nebo se se synem domluvit, že bude splácet k rukám dcery polovinu toho, co ona hradí bance. Nebo jim darujte stejný díl a Vy si ponechte ten největší (např. 20%, 20% a Vy 60%) s tím, že Váš podíl převedete později dle toho, jak se bude situace mezi dětmi vyvíjet.

__

OBČAN-EXEKUCE
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Exekuce člena spolku - vliv na spolek a jeho finance
- Exekuce na člena spolku - hrozí zabavení majetku spolku?

Na jednoho člena našeho spolku, zakládající člen, byla uvalena exekuce. Může se tato skutečnost dotknout financí spolku? Může exekutor na účet spolku? / Bývalé o. s. může zabavit majetek spolku? Jak spolek právně ochránit? Jedná se o mládežnický sportovní klub. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, jelikož spolek není obchodní společností, v němž by měl zakládající člen majetkovou účast, mám za to, že majetek spolku jako takového není ohrožen. Jiné by to bylo, kdyby zakládající člen vlastnil i část spolku, to by poté exekutor mohl zabavit i poměrnou část majetku spolku, a to proto, že patří povinnému. Zde by se však dalo bránit, a to návrhem na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a to tak, že byl exekučně zabaven majetek spolku, tedy majetek odlišný od osoby povinného, který povinný do spolku vložil, popřípadě by bylo možné v tomto případě podat i návrh na vyškrtnutí majetku spolku ze soupisu dle ust. § 68 odst. 1 exekutorského řádu. Jako přílohu k tomuto návrhu je však nutné přiložit listiny, které by dokládaly, že se jedná o majetek spolku a nikoli povinného. Je však nutné ověřit úředně ověřené kopie těchto dokladů, protože exekutoři ne vždy přihlížejí k prostým kopiím těchto dokladů. Jen dodávám, že návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu se podává do 30 dní ode dne, kdy se vlastník věci dozví o jejich zabavení, s tím, že zmeškání této lhůty nelze prominout. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl, bylo by nutné se o tento majetek soudit, a to tak, že by bylo nutné, a to do 30 dní ode dne doručení zamítavého rozhodnutí exekutora, podat tzv. vylučovací žalobu k soudu dle ust. § 267 občanského soudního řádu. Je tedy otázkou jak to má Váš spolek s majetkem, pokud v něm povinný nemá žádnou majetkovou účast tak se bát o majetek vážně nemusíte.
S účtem spolku je to do jisté míry podobné, mám za to, že majitelem účtu je spolek, pokud by však disponentem účtu byl povinný, mohlo by hrozit i exekuční "zablokování" účtu. Zde záleží, jaké informace by exekutor dostal od banky na výzvu k součinnosti. I zde by se dalo bránit, a to opět návrhem na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, s tím, že nebyl zabaven účet povinného, ale spolku. Jako důkaz je však nutné přiložit úředně ověřenou kopii o zřízení účtu spolku a mám za to, že exekuce přikázáním pohledávky z účtu spolku by měla být zastavena. Nebo je zde ještě elegantnější řešení, a to, že změníte disponenta účtu spolku, tak aby jím nebyl povinný. Mám za to, že poté by byly peníze spolku v bezpečí i před exekutorem.

__

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na dítě uplatněná na babičku - je to možné?
- Sleva na dani na dítě uplatněná na dědečka - je to možné?
- Sleva na dani na dítě uplatněná na prarodiče - je to možné?

Dobrý den,
Prosím o radu ohledně slevy na děti. Žiji sama se dvěma dětmi. V letošním roce jsem pracovala pouze 2 měsíce a poté byla na neschopence a následně na rodičovské dovolené. Nemám tedy dostatečný příjem pro uplatnění slevy na dani. Je možné, aby si slevu uplatnila babička dětí? Příjem na to má. V zákoně jsme našla pouze, že je třeba, aby bylo splněna podmínka, že rodiče dítěte nemají dostatečný příjem.
Předem děkuji za odpověď a s pozdravem Mirka

ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na vyživované děti můžete uplatnit, pokud Váš příjem dosáhl za zdaňovací období alespoň 6ti násobku minimální mzdy. Pokud tuto podmínku nesplňujete, může si prarodič uplatnit daňové zvýhodnění, pokud žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti (§ 35c odst. 1 Zákona o daních z příjmů). Pokud s babičkou nežijete, nemůže si daňové zvýhodnění uplatnit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpověď pro nadbytečnost po mateřské, rodičovské dovolené - odstupné
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání pracovní smlouvy u nového zaměstnavatele ve výpovědní lhůtě původního zaměstnavatele
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Souběžné dva hlavní pracovní poměry - zaměstnanec nechodí ve výpovědní době do práce a chodí do nové práce
- Souběžné dva HPP - zaměstnanec nechodí ve výpovědní době do práce a chodí do nové práce

Byla jsem 5 let postupně na mateřské a rodičovské dovolené, k 17.12.2016 jsem podepsala výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů - nadbytečnost (datováno ke 3 letům dcery). Výpověď je s 2 měsíční výpovědní lhůtou, čili lhůta běží od 1.1.2017 a poměr bude ukončen 28.2.2017. V březnu 2017 tedy dostanu odstupné. Chápu to dobře, že mi zaměstnavatel musí zaplatit i prosinec, tzn. od 18.12. mi náleží mzda i za prosinec? Dále mě zajímá, zda ačkoliv jsem do konce února 2017 zaměstnaná, zda mohu podepsat smlouvu u nového zaměstnavatele. Podotýkám, že do zaměstnání, kde jsem dostala výpověď nechodím, mohu tedy nastoupit někde jinde a být zaměstnaná u dvou zaměstnavatelů? Děkuji za odpověď. Jindra

ODPOVĚĎ:
Od 17.12.2016, tedy ode dne, kdy jste měla nastoupit do zaměstnání a zaměstnavatel konstatovat překážky v práci na jeho straně, vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud nebudete muset vzhledem k povaze zaměstnání žádat zaměstnavatele o souhlas s jinou výdělečnou činností, pak můžete nastoupit do zaměstnání i před skončením dosavadního pracovního poměru.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ
- Jak získat Oznámení o skončení zaměstnání od OSSZ - místní pobočka nechce oznámení vydat
- OSSZ nechce vydat kopii Oznámení o skončení zaměstnání klientovi OSSZ - jak postupovat?

Jelikož mi pracovníci na OSSZ odmítli poskytnout i informace, jaké tento elektronický dokument týkající se i mé osoby obsahoval, tak jsem se již obrátila na Ústředí ČSSZ Praha. Zde mě v této souvislosti písemně informovali, že podání ve věci ukončení pojistného vztahu mojí osoby, tj. Oznámení o skončení zaměstnání bylo ze strany zaměstnavatele Cukrárna Rychnov s. r. o. , podáno dne 5.3.2015 způsobem, jež upravuje ustanovení § 162 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen,, ZNP''), to jest ve formě datové věty podepsané zaručeným elektronickým podpisem
na adresu elektronické podatelny určené orgánem sociálního zabezpečení.
Dále mi také písemně sdělili, že k poskytnutí mých údajů, které jsou obsaženy v takovém Oznámení o skončení zaměstnání lze využít zákonný postup, jež ZNP nastavuje v ustanovení § 116 odst. 7 písm. b).
ČSSZ v takovém případě poskytne údaje, jichž se osoba, jež se údaje týkají, domáhá. Jelikož nemocenské pojištění zaměstnavatelů provádějí a registry zaměstnavatelů vedou místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), tak mi bylo doporučeno obrátit
se přímo na místně příslušnou OSSZ Rychnov nad Kněžnou.
Zde mi bohužel pracovníci na OSSZ Rychnov nad Kněžnou opět odmítli poskytnout veškeré informace týkající se mé odhlášky, na základě které mě zde můj zaměstnavatel odhlásil z evidence pojištění.
Dále jsem si napsala alespoň žádost na ČSSZ Praha o zaslání IOLDP.
Mělo by být tedy v případě zapsané v registru zaměstnavatelů, jak můj zaměstnavatel na provozovně skutečně ukončil svou činnost? (např. jestli zde zanikl bez právního nástupce? )
Všem ostatním zaměstnancům zde bylo vyplaceno odstupné.
Velmi důležité by pro mě bylo, jestli se může již tato moje uskutečněná odhláška zpětně měnit. Vše jsem již také písemně předala jako podnět na Inspekci - již se tím tedy dlouhou dobu zabývá. Inspekce práce Hradec Králové. Zde ještě pro zajímavost zasílám v příloze potvrzení o zaměstnání (které lze určitě považovat jakodoklad o již skončeném zaměstnání), které jsem obdržela od mého zaměstnavatele, aniž bych s ním rozvázala pracovní poměr.
Rovněž zde také zasílám výpis ze živnostenského a obchodního rejstříku.
Budu velmi ráda za každou pomoc jak mám v případě dále postupovat (hlavně vůči OSSZ Rychnov nad Kněžnou). Děkuji. Eva

ODPOVĚĎ:
Paragraf 116, odst. 7, písm. b) zákona o nemocenském pojištění uvádí, že: Ostatním subjektům sdělují orgány nemocenského pojištění údaje na jejich žádost, jde-li o poskytnutí údajů fyzické nebo právnické osobě, které se jí týkají. Protože ve svém dotazu neuvádíte, zda poslední žádost o poskytnutí informací ze strany OSSZ Rychnov nad Kněžnou proběhla písemně či nikoliv, doporučuji se ještě jednou na příslušnou OSSZ obrátit s písemnou žádostí – žádost doporučuji poslat poštou. V žádosti uveďte, že na základě § 116, odst. 7, písm. b) zákona o nemocenském pojištění žádáte nikoliv o kopii dokumentu, nýbrž o poskytnutí informací obsažených v dokumentu Oznámení o skončení zaměstnání. Můžete uvést, že vzhledem k tomu, že jste (byla) zaměstnankyní uvedeného zaměstnavatele, se Vás tyto informace týkají, a proto dle výše uvedeného § žádáte o jejich poskytnutí. Případně se můžete opět obrátit na Ústředí ČSSZ v Praze s informací, že Vám místně příslušná OSSZ odmítá informace sdělit a s dotazem, jak tedy v dané věci máte dále postupovat. Pokud Vám místně příslušná OSSZ i na základě této žádosti odmítne informace poskytnout a ani Ústředí ČSSZ Vám nebude při řešení Vaší situace nápomocné, doporučuji obrátit se na veřejného ochránce práv, jehož úkolem je chránit osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Kontakty a další užitečné informace najdete na adrese: www.ochrance.cz
Je dobře, že jste si zažádala o zaslání IOLDP. Jak už bylo uvedeno v předchozí odpovědi, pokud bude v IOLDP chybět jakákoliv doba pojištění, můžete se na ČSSZ znovu obrátit, doložit potřebné dokumenty (například kopii pracovní smlouvy uzavřenou na dobu neurčitou), uvést, že zaměstnavatel s Vámi neukončil pracovní poměr a požádat o opravu údajů uvedených v IOLDP.
Co se týče registru zaměstnavatelů, dle § 123, odst. 3 zákona o nemocenském pojištění se v registru zaměstnavatelů spravovaném ČSSZ vedou o zaměstnavatelích mj. tyto údaje:
a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo místa trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání
b) den vzniku a zániku zaměstnavatele
c) identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele
d) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení
e) o zrušení zaměstnavatele (tyto údaje nejsou v zákoně konkrétně vymezeny)
Pokud se domníváte, že Váš zaměstnavatel byl zadlužený a mohl zaniknout v důsledku insolvence, doporučuji zkusit zaměstnavatele vyhledat v insolvenčním rejstříku. Zde byste mohla najít mj. kontakt na insolvenčního správce, který by Vám případně mohl pomoci zkontaktovat se s Vaším (bývalým) zaměstnavatelem a vyjasnit si s ním okolnosti ohledně údajného ukončení Vašeho pracovního poměru.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodné od nástupce zaměstnavatele za pracovní úraz s následky
- Následky po pracovním úraze - dodatečné odškodné
- Následky po pracovním úraze - dodatečné odškodnění
- Pracovní úraz v minulosti a další odškodné za poúrazové komplikace

1992 jsem měl těžký pracovní úraz, kdy jsem byl zasažen vedle nosu vymrštěným těžkým kovovým předmětem. Přišel jsem o několik zubů a byl mi zhotoven můstek. Už tehdy jsem byl ale upozorněn na to, že kořeny zbytků zubů, které můstek drží, jsou v tak špatném stavu, že jednou prasknou. To se stalo nyní - jeden po druhém praskly a můstek je nepoužitelný. Musím řešit nějakou zubní náhradu a proto se ptám, zda mohu uplatnit nějakým způsobem další odškodnění po nástupci Rudných dolů, s. p. - což je Diamo státní podnik? Mám i jizvu, která se táhne od poloviny nosu, kolem jeho kořene, nad dolní ret a díky přerušeným nervům nemám v pravé polovině nosu cit, což je problém třeba při rýmě, atd.
V roce 1992 mi bylo vyplaceno plnění - bolestné, doplatek do průměrné mzdy a za ztížené společenské uplatnění. Nikdy potom jsem o nic nežádal.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
V daném případě se bude jednat o složitější problém, neboť bude nutné posoudit, zda nynější zdravotní problém je způsoben skutečně tehdejším pracovním úrazem nebo jinými skutečnostmi. Pokud bude lékařským posudkem zjištěno, že ano, pak máte nárok na opětovné plnění ze strany zaměstnavatele, resp. jeho právního nástupce. Není rozhodné, že jste do této doby o nic nežádal. S každým novým následkem pracovního úrazu může vzniknout nová povinnost k plnění.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přívýdělek bez odebrání hmotné nouze
- Přívýdělek bez odebrání doplatku nájmu
- Přívýdělek bez odebrání příspěvku na bydlení od OSSZ
- Kolik Kč si mohu přivydělat abych nepřišel o hmotnou nouzi?
- Kolik Kč si mohu přivydělat abych nepřišel o příspěvek na bydlení?
- Přívýdělek a hmotná nouze - kdy se nouze ruší?
- Příspěvek na bydlení a přívýdělek - kolik Kč mohu vydělat abych nepřišel o příspěvek
- Doplatek na bydlení a přívýdělek - kolik Kč mohu vydělat abych nepřišel o doplatek?

Může si člověk, který pobírá příspěvek hmotné nouze a případně také doplatek na bydlení, zajistit určitý přívýdělek, aniž by o tyto příspěvky přišel nebo se mu kvůli tomu jejich výše nějakým způsobem snížila? Do jaké výše nebude mít čistý/hrubý přivýdělek na pobírané příspěvky vliv? Údajně určitá možnost existuje, ale nepodařilo se mi příslušná legislativní ustanovení nalézt. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Dle § 49, odst. 2, písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi je příjemce dávky povinen písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. Z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky. Jestliže si tedy člověk pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) chce jakkoliv přivydělat - nezáleží na tom, zda jde o práci na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) – je povinen jakýkoliv přivýdělek oznámit úřadu práce, který mu dávky vyplácí. Jakýkoliv přivýdělek tedy může mít vliv na výši pobíraných dávek – může dojít ke snížení, v krajním případě k odebrání některých dávek. Dobrou zprávou je, že podle § 9, odst. 1, písm. a) se příjmy ze závislé činnosti (tedy veškeré přivýdělky) nezapočítávají v plné výši, ale jen ze 70%. Pokud si tedy příjemce dávek přivydělá například 1.000 Kč, úřad práce mu nezapočítá příjem ve výši 1.000 Kč, ale pouze ve výši 700 Kč.

__

RODINA-OTCOTVSTÍ
- Negativní DNA test otcovství - vliv na dědění, dědictví
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek není biologickým potomkem zůstavitele - jak bude probíhat dědictví?
- Negativní test otcovství a dědictví - dítě není potomkem budoucího zůstavitele
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vrácení výživného po negativním DNA testu otcovstí
- Negativní DNA test otcovství a vrácení výživného, alimentů
- Vrácení alimentů po negativním DNA testu otcovstí

Po dvaceti letech jsem si nechal udělat test otcovství, kde vyšlo, že nemůžu být otcem údajné dcery na kterou jsem od narození platil.
Jak mám postupovat abych otcovství zrušil aby po mě nedědila.
Otcovství jsem v mladí podepsal. Lze požadovat i výživné zpět? Ivan

ODPOVĚĎ:
Otcovství již po takové době zrušit (popřít) nemůžete, výživné nazpět rovněž požadovat po takové době nelze.
Podle § 785 odst. 1 o. z. může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Dle § 790 odst. 1 o. z. může muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno. Je-li dle § 792 o. z. návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Pokud jde o dědění, můžete sepsat závěť, ve které dědicem svého veškerého majetku určíte někoho jiného. Dcera však přesto bude mít nárok na svůj povinný díl z pozůstalosti, který činí jednu čtvrtinu jejího zákonného dědického podílu. Nárok na povinný díl by neměla, pokud byste dceru vydědil, splňuje-li některý ze zákonných důvodů vydědění (§ 1646 o. z.).

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojištění bytového domu proti požáru a výbuchu plynu - informace
- Pojištění domu SVJ proti požáru a výbuchu - informace
- Pojištění domu v OV (společenství vlastníků bytových jednotek) proti požáru a výbuchu plynu
- Pojištění domu v OV SVJ proti požáru a výbuchu plynu - informace
- Pojištění bytového domu SVJ - je nutný souhlas všech spoluvlastníků?
- Pojištění bytového domu SVJ - je nutný souhlas všech spolumajitelů?

Jsme spoluvlastníci bytového domu. Byty jsou v osobním vlastnictví OV. V domě je 5 spoluvlastníků. Vlastníci jsou starší a staré osoby. Všichni mají 60 až 90 roků.
Dům se vytápí tuhými palivy a plynem. Pro případ, že by nastal požár nebo výbuch, protože v domě bydlí staré osoby, bychom chtěli, aby byl dům pojištěný. Jak máme postupovat, abychom donutili ostatní spolumajitele domu, aby se dům pojistil. Když jsme toto navrhli bylo nám řečeno, že je to zbytečné vyhazování peněz. My si toto opravdu nemyslíme.
Děkuji za odpověď. Alena

ODPOVĚĎ:
Asi by bylo dobré ostatním majitelům důrazně vysvětlit, že pokud díky jejich chování k nějaké škodě dojde, budou ji muset uhradit ze svého. To by mohlo v některých případech vlastníky přesvědčit, neboť by se tak mohlo stát, že zůstanou jak bez vlastního bytu, tak bez možnosti si nějaký jiný v budoucnu pořídit, neboť budou splácet po zbytek života způsobenou škodu. Pokud se jedná o starší osoby, pak v případě, že nastane škodná událost, je téměř jisté, že by tyto osoby zůstaly po zbytek života na ulici.
Pokud žádné argumenty nezaberou, nezbylo by, než se ve věci obrátit na soud a domáhat se uložení povinnosti pojistnou smlouvu sjednat.
Je ale třeba prověřit, zda nejsou pojištěny jednotlivými vlastníky jejich byty, pojištění se totiž v takových případech vztahují i na společné prostory a takové pojištění by mohlo na škody způsobené na domě stačit. Ale z důvodu právní jistoty by tyto samostatné smlouvy musely být pročteny a učiněn tak jednoznačný závěr, zda tyto smlouvy k pojištění domu skutečně stačí či nikoliv.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění šperků podle závěti
- Dědění šperků na základě dědické smlouvy mezi budoucím zůstavitelem a dědici - ústní smlouva
- Dědění majetku získaného před manželstvím manželem - manžel zemřel
- Dědění majetku získaného před manželstvím manželkou - manželka zemřela

Chtěla bych se zeptat jak by se vypořádávalo dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů v případě dědění ze zákona (bez závěti či dědické smlouvy atp.)
Situace:
manželství trvá 3 roky
manželé - každý 2 zletilé děti
před manželstvím:
manžel: vlastník 1 domu, vlastník pozemku
manželka: vlastník chaty, vlastník družstevního bytu, vlastník os. automobilu (cana cca 200.000,-)
Za manželství:
- manželka prodala družstevní byt, prodala os. automobil a společně zakoupili automobil nový - vlastník zapsaná manželka, manžel prodal pozemek
- společně zakoupili družstevní byt (oba spoluvlastníci družstevních podílů stejným dílem), tento byt velice nákladně zrekonstruovali a draze zařídili (částka okolo až 2 mil. Kč)
Dotaz:
Jak bude vypořádáno dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů?
1. Bude dědit manžel/ka též část z majetku zemřelého partnera který nabyl ještě před manželstvím? nebo budou tento majetek dědit pouze jeho děti?
2. Měl by manžel nárok na dědění osobního automobilu sám nebo bude automobil rozdělen mezi všechny účastníky dědictví (2 zletilé děti manželky + manžel)?
3. Družstevní byt - chápu je ve vlastnictví družstva - družstevní podíly po zemřelém dědí pouze spoluvlastník či jsou též zahrnuty do dědictví ze zákona - jako viz závorka bod 2. ?
Je možné aby jeden z manželů sepsal sepsal závěť v níž by např. manželka (naše matka) odkázala veškeré své šperky (za celý život jich má velké množství, od posledního manžela žádný zlatý šperk nedostala - naopak jako zásnubní dostal manžel od ní prsten, tento mu však nevyhovoval tak po dvou letech matka na jeho žádost prsten ve své sbírce vyměnila za jiný - tento prsten ale chtěla po své smrti věnovat jednomu z vnuků - toto manželovi též sdělila: že v případě její smrti prsten musí vnukovi odevzdat - ústně).
Je tedy možné aby matka pořídila závěť o níž by manžel nevěděl a v ní např. zlaté šperky odkázala svým dvěma dcerám+vnukovi prsten?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
1. majetek získaný jedním z manželů před uzavřením manželství je nadále v jeho výlučném majetku a nespadne do společného jmění manželů ani po uzavření manželství. Jestliže dojde za trvání manželství k prodeji majetku, který nespadá do SJM, pak ani výtěžek z prodeje nespadne do SJM (jedná se pouze o transformaci výlučného majetku např. z nemovité věci na peníze a peněz dále na osobní automobil). Problém je, že jakmile se začne po uzavření postupně mísit majetek obou manželů (např. na účet, kde jsou peníze z prodeje nemovitosti, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, chodí výplata mzdy či důchodu, které však již spadají do SJM), je těžké určit, který z majetku patří a který nepatří do SJM. Proto je dobré, aby manželé mezi sebou sepsali nějaké společné prohlášení, kde postaví najisto, který majetek a peníze v jaké výši jsou ve výlučném vlastnictví každého z nich.
Manžel/ka dědí po manželovi vždy, pokud zůstavitel nesepíše závěť, ve které manžela z dědění vyloučí. Manžel/ka obdrží z majetku v SJM polovinu a z druhé poloviny, která připadá do dědictví, další adekvátní podíl podle počtu dědiců (zde další 1/3), tudíž z majetku v SJM bude mít 1/2 + 1/3, pokud se s ostatními dědici nedohodne jinak. Z výlučného majetku zůstavitele pak obdrží v tomto případě pouze 1/3, pokud nedojde k jiné dohodě.
2. spadá-li určitý majetek do SJM, pak je potřeba v rámci dědického řízení nejprve provést vypořádání SJM (zpravidla půl na půl, ale je možná i jiná dohoda pozůstalého manžela s ostatními dědici) a teprve majetek, který z vypořádání SJM připadne do dědictví plus majetek, který měl zůstavitel ve svém výlučném majetku, dědí dědicové ze zákona, tj. manželka a děti rovným dílem. Nespadá-li majetek (např. automobil) do SJM, pak ho dědí dědicové (manžel a děti) rovným dílem. Dohodnout se však mohou i jinak (např. že jeden dostane celý automobil a ostatní nic).
3. družstevní byt má (pokud je ve společném jmění manželů) jiný režim. Družstevní podíl po smrti jednoho z manželů automaticky – ze zákona (dle § 737 zákona o obchodních korporacích „ZOK“) přechází na pozůstalého manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. To znamená, že se družstevní podíl ocení např. cenou 2 mil. Kč, podíl ze zákona přejde na pozůstalého manžela, ale ten by měl do dědictví vyplatit polovinu hodnoty družstevního podílu, tj. částku 1 mil. Kč, pokud se s dědici nedohodne jinak.
4. manželka může sepsat jakoukoliv závěť, ve které může dědicem veškerého svého majetku ustanovit klidně jen své děti a manžela může vynechat úplně (tzn. manžel by v tomto případě měl ze zákona nárok na polovinu majetku v SJM, ale na výlučný majetek zemřelého manžela by nárok již neměl). V závěti může ustanovit dědici šperků své děti – musí se to však týkat pouze majetku, který je v jejím vlastnictví. Prsten darovaný manželovi nemůže odkázat v závěti, protože jí již nepatří (ledaže jej manželovi pouze zapůjčila, nikoliv darovala). Závěť je jednostranné právní jednání, tzn. že pořizovatel závěti není povinen nikoho informovat o tom, že závěť sepsal a co je jejím obsahem. Nemusí tedy o tom ani informovat svého manžela či své děti, že závěť existuje (ale musí o ní vědět někdo, kdo poté závěť předloží notáři či musí být u nějakého notáře uložena, aby se dohledala).

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nového domu - špatně zhotovená fasáda
- Jak donutit stavitele domu aby opravil špatně zhotovenou fasádu?
- Reklamace domu od RD Nobles - firma reklamaci neuznala
- Reklamace domu od Rodinné domy Nobles - firma reklamaci neuznala
- Reklamace fasády domu - zhotovitel reklamaci zamítl

Na jaře 2016 jsme od firmy RD Nobles přebírali hotový rodinný dům. Nyní v první zimě se objevil problém, a to špatně provedená fasáda (viz přiložené foto). Snažili jsme se s firmou domluvit na tom, že tuto práci udělají letos (2017) (2017) znovu a kvalitně. Bohužel se s nimi nedalo domluvit. Tvrdili, že udělali vše kvalitně. A tak si necháme vypracovat posudek od soudního znalce: http://www.evidenceznalcu.cz/znalec/adolf-krizek-11412763.
Chtěla jsem se Vás zeptat na další postup, kam přesně (na jaký úřad a odbor) podat stížnost na tuto firmu (společně s tímto posudkem). Dále bych Vás chtěla požádat o vzor této stížnosti a co očekávat.
Děkuji, Blanka

ODPOVĚĎ:
Stížnost na úřad Vaši situaci bohužel nebude řešit. Postupujte proto následovně. Po vypracování posudku opětovně uplatněte reklamaci u firmy, a to písemně doporučeným dopisem, ke kterému přiložte kopii znaleckého posudku. Jednu kopii dopisu si nechte pro případný další průběh.
Firma má ze zákona povinnost vyřídit reklamaci do 30 dnů. Za vyřízení reklamace se považuje i její zamítnutí.
Pokud firma reklamaci nevyřídí do 30 dnu, dopustí se správního deliktu, za který jí může být uložena Českou obchodní inspekcí pokuta.
Pokud firma reklamaci neuzná, obraťte se s návrhem na mimosoudní řešení na Českou obchodní inspekci. Bližší informace a elektronickou možnost podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud ani toto nepomůže, budete se muset se žalobou obrátit na soud. V tomto případě již doporučuji využít služeb advokáta. Pokud spor u soudu vyhrajete, bude protistrana hradit soudní náklady, včetně nákladů na právní zastoupení.
Po firmě můžete požadovat nejen opravu fasády, ale také slevu, které by měla odpovídat nákladům na opravu fasády. Pokud tedy reklamaci firma neuzná, požadujte po ní slevu ve výši těchto nákladů, fasádu si nechte opravit od jiné společnosti a poté částku po firmě vymáhejte soudně.

__

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Nepředání dítěte matkou při střídavé péči rozhodnuté soudem - jak se má bránit otec dítěte?
- Nepředání dítěte otcem při střídavé péči rozhodnuté soudem - jak se má bránit matka dítěte?
- Dítě nepředáváno druhému rodiči při střídavé péči - jak má postupovat rodič krácený na svých právech?

Střídavá péče - určena sdílená péče, každý druhý víkend. Za poslední 3 roky dítě nebylo ani jednou připraveno k předání na celý víkend. Matka není ochotná dítě odvézt na neutrální místo, tvrdí že dcera nechce. Kontakt s otcem byl postupně omezen na 10 minut jednou za 2 týdny, kdy otec prosí, aby s ním šla. Matka má vždy plán, který je pro dítě atraktivní. 12/2015 dcera řekla, že matka jí zakazuje jít ven s otcem. Po konfrontaci s matkou reakce, že je dítě ve věku, kdy lže. Separační úzkost: za minulý rok šla dcera ven jednou. Hrála si a z ničeho nic začala plakat, že chce matku. Matka obvinila otce, že jí ublížil, a bez diskuze mu zabouchla dveře před nosem. Pak psala, že je na tom dcera psychicky špatně, že otce nenávidí. Zeptal se na detaily a odpověď zněla, ať se jí zeptá sám, když to chce vědět. Otec Američan - dcera přestala mluvit anglicky ale rozumí. Když se matky otec zeptá, co dcera řekla, začne ho ponižovat, co je to za otce, když nerozumí vlastní dceři. Otec má množství korespondence, kdy matka vše neguje a odmítá a otce uráží. Má policejní protokol o odmítnutí předání.
Pokud je rozhodnutí o střídavé péči dáno rozhodnutím soudu, je možné vymoci ho exekučním řízením?
Děkujeme. Linda

ODPOVĚĎ:
Podle § 888 nového občanského zákoníku platí, že: Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Paragraf 889 k tomu pak dodává, že: Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Je zjevné, že ve Vašem případě nejsou požadavky ohledně přípravy na styk a umožnění styku s dítětem splněny. V takovém případě doporučuji nejprve řešit celou situaci se sociální pracovnicí orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště Vaší dcery. Doporučuji sociální pracovnici informovat o každém zmařeném setkání s dítětem a požadovat, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a uloženy do spisu, do kterého máte právo nahlížet. Sociální pracovnice by si následně měla matku předvolat, poučit ji o jejích povinnostech a pokusit se tak zjednat v celé situaci nápravu.
Střídavá péče má smyl tehdy, pokud jsou rodiče schopni se dohodnout alespoň na základních věcech týkajících se dítěte a pokud je se střídavou péči srozuměno i samo dítě. Je otázkou, zda je ve Vašem případě střídavá péče vhodným řešením. Pokud je Váš vztah s dcerou narušen, mohly by k jeho obnovení přispět tzv. asistované kontakty. Jedná se o kontakty rodiče s dítětem v neutrálním prostředí, které probíhají za účasti odborníka (psycholog, sociální pracovník). Úkolem odborníka je přispívat k tomu, aby styk rodiče s dítětem proběhl pokud možno bez problémů. Na asistované kontakty by pak mohlo navazovat asistované předávání, kdy už odborník není přítomen u celého kontaktu, ale pouze u předávání dítěte od jednoho rodiče ke druhému. O stanovení asistovaných kontaktů či asistovaného předávání může rozhodnout soud, doporučuji ale tuto možnost konzultovat právě se sociální pracovnicí OSPOD.
Prakticky po každém zmařeném styku s dítětem je možné podat k okresnímu soudu v místě bydliště matky návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Tyto návrhy je vhodné číslovat. Vzory takových návrhů najdete k dispozici na internetu – například zde: http://www.iustin.cz/art.asp?art=84
Soud pak může přistoupit například k nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty. Výše jednotlivě uložené pokuty nesmí přesáhnout 50.000 Kč. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, ale jen v případě, že je takový postup účelný. Pokud se soudem nařízená opatření minou účinkem, může soud v krajním případě nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte. Mělo by se ale opravdu jednat o krajní řešení, ke kterému by mělo dojít jen tehdy, pokud veškerá předchozí opatření nebyla účinná.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání vyúčtování služeb nájmu od pronajímatele - postup, návod
- Jak donutit pronajímatele vyúčtovat služby v nájmu - informace
- Pronajímatel nevyúčtoval služby nájmu - jak postupovat?

Ráda bych vás požádala o radu, jak postupovat v případě, když více jak rok po skončení nájemní smlouvy bytu stále nemohu dostat od majitele bytu vyúčtování služeb. Má stále nějaké výmluvy a není s ním kloudná řeč. Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Jiřina

ODPOVĚĎ:
Vyzvěte majitele bytu k předložení vyúčtování doporučeným dopisem v určené lhůtě. Pokud tak i přesto neučiní, nezbude, než se předložení vyúčtování domáhat soudně. Byla byste stoprocentně úspěšná, neboť majitel bytu má povinnost doložit vyúčtování služeb nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a dále Vám zákon umožňuje požadovat 100, -Kč za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Radím tedy zaslat výzvu a pokud na ni nebude adekvátně reagováno, podat k soudu žalobu na plnění - doložení vyúčtování.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přídavky, příspěvky od OSSZ pro těhotnou nezaměstnanou ženu
- Žena v evidenci uchazečů o zaměstnání otěhotněla - nárok na příspěvky, přídavky
- Mateřská - má na ni nárok těhotná žena na úřadu práce (v evidenci uchazečů o zaměstnání)?
- Peněžitá podpora v mateřství - má na ni nárok těhotná žena na úřadu práce (v evidenci uchazečů o zaměstnání)?

Prosím o informace ohledně peněžité pomoci ze Státní sociální správy. Jsem nezaměstnaná, v práci jsem skončila 31/3/2016 (pracovní smlouva na dobu určitou 1 rok), od 1/4/2016 jsem vedená v evidenci uchazečů práce, po vyčerpání podpory pobírám dávky, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, bydlím v družstevním bytě sama. Mám tam trvalé bydliště a na službách jsem vedena jen já. Mám nárok na další příspěvky (mateřská, rodičovský příspěvek, popřípadě nějaká finanční pomoc do toho 6. měsíce, než půjdu na peněžitou podporu v mateřství (na kterou nevím, jestli mám nárok). Jsem v 6. týdnu těhotenství. Děkuji, Dana.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste byla zaměstnaná, mohla byste během těhotenství být v pracovní neschopnosti a pobírat nemocenské dávky. Jako nezaměstnaná ale na nemocenské dávky nárok bohužel nemáte. Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou (počátek 8. – 6. týdne před stanoveným termínem porodu) nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 kalendářních dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že nesplňujete druhou podmínku (ochranná lhůta z Vašeho posledního zaměstnání již uplynula a nové zaměstnání nemáte), nemáte nárok na mateřskou a tudíž ani na volbu výše rodičovského příspěvku. Ve Vaší současné situaci byste tedy mohla až po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě. Ta by Vám byla vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Nárok na mateřskou by Vám mohl vzniknout pouze v tom případě, že byste si ještě během těhotenství našla nové zaměstnání alespoň na takovou dobu, abyste v době nástupu na mateřskou dovolenou byla ještě zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě. Další možností je, aby při splnění podmínek požádal o mateřskou a vyšší rodičovský příspěvek otec dítěte. Při nesplnění podmínek pro nárok na mateřskou Vám ale do doby narození dítěte nárok na žádnou další finanční podporu nevzniká. Po narození dítěte pak bude možné žádat také o další sociální dávky – například o porodné či přídavek na dítě.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec si chodí pro dítě nepravidelně - musí matka dítě vydat otci?
- Vydání dítěte otci ke styku - chodí pro dítě nepravidelně
- Neupravený styk, setkávání otce s dítětem - kdy musí matka dítě otci vydat?
- Otec nedodržuje čas setkávání s dítětem - musí se matka dítěte přizpůsobit otci?
- Otec nedodržuje čas styku s dítětem - musí se matka dítěte přizpůsobit otci?

Chtěla bych poprosit o radu. Syn byl po narození svěřen výhradně do mé péče (do péče matky). V 7 letech se objevil otec, že by chtěl synka vídat, takže jsem mu ho začala dávat. Bohužel si ho nechce brát podle určitých pravidel, ale spíš jen kdy se mu to hodí. Pokud se na něčem domluvíme, tak to poruší s tím, že on se na něčem původně nedomlouval. Chtěla bych se zeptat, jestli mu vůbec můžu dávat syna jen tak bez určení soudu, protože soudně to určeno nemáme, popř. jak se chovat v takové situaci. Mám dojem, že se mnou i s dítětem může manipulovat a nelíbí se mi přístup z jeho strany. Otec mého dítěte ale k soudu jít nechce. Jinak sblížení syna s otcem proběhlo vcelku dobře. Děkuji za odpověď. Adriana

ODPOVĚĎ:
Styk dítěte s rodičem samozřejmě může probíhat i na základě ústní či písemné dohody mezi rodiči bez soudního rozhodnutí. Je ale pochopitelné, že Vám situace, kdy styk otce se synem probíhá nahodile a bez předem daných pravidel, nevyhovuje. Doporučuji pokusit se nejprve s otcem dohodnout alespoň na základních pravidlech styku se synem (jak často a v které dny se bude se synem vídat, jak dlouho bude styk trvat apod.) a tuto dohodu uzavřít písemně. Jestliže otec nebude chtít takovou dohodu uzavřít a dohoda s ním nebude možná, v takovém případě se můžete obrátit na okresní soud v místě bydliště Vašeho syna s návrhem na stanovení styku syna s otcem. Vzory takového návrhu najdete na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník. Soud pak stanoví určité dny a dobu, po kterou bude mít otec právo syna vídat. Vy však nebudete mít povinnost umožnit otci styk se synem v jinou dobu než v tu, která bude uvedena v soudním rozhodnutí.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Zadržení řidičského průkazu v ČR a řízení v zahraničí - je možné řídit nebo ne?
- Řízení auta v zahraničí při zadržení řidičského průkazu v ČR
- Pozastavení řidičského oprávnění v ČR a řízení v zahraničí - je možné řídit nebo ne?
- Řízení auta v zahraničí při pozastavení řidičského oprávnění v ČR

Byl mi zadržen řidičský průkaz za obdržení 12 bodů (menší přestupky, většinou překročení rychlosti), a chtěl bych se zeptat jestli toto zadržení ŘP platí pouze pro ČR nebo i pro jiné státy. Jezdím často do zahraničí. Pokud toto neplatí pro zahraničí jaká je možnost navrácení ŘP pro zahraniční cesty. Děkuji za odpověď
Děkuji, Kamil.

ODPOVĚĎ:
Předně, řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele.
Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do skupiny vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
Pokud je osobě odebrán řidičský průkaz z důvodu „vybodování“, řidič pozbývá řidičské oprávnění, a tudíž mu nemůže být ani vydán (po zákonem vymezenou dobu) řidičský průkaz či mezinárodní řidičský průkaz. Tedy zjednodušeně skutečnost, že jste z důvodu nasbírání 12 bodů přišel o řidičský průkaz, je překážkou pro to, aby jste získal mezinárodní řidičský průkaz.
Pokud již máte platný mezinárodní řidičský průkaz, jste povinen jej vydat příslušnému úřadu současně s vydáním řidičského průkazu (českého), jelikož jste nasbíral 12 bodů.

__

FINANCE-DANĚ
- Přeprodej použitých věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost, odvod daní
- Přeprodej bazarových věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost, odvod daní
- Odvod daně při přeprodeji použitých věcí z EU v ČR
- Odvod daně při přeprodeji bazarových věcí z EU v ČR
- Prodej bazarových věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost
- Prodej použitých věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost

Rád bych začal podnikat, chci si založit živnost na nákup a prodej. Kupovat použité věci ze zahraničí a prodávat je v ČR. Pročetl jsem si zákon o DPH a zjistil, že jakmile je to z členských států EU, ta hranice není milion, ale 326tis. Ovšem se v tom celkově ztrácim, protože tam šlo i o to, jestli to bude plátce DPH. Navíc použité věci spadají do zvláštního režimu. Chtěl bych Vás tedy poprosit o odpověď na otázku:
Pokud budu nakupovat věci ze zemí EU, použité a od neplátců DPH, i když se tím překupováním dotyčný také živí, ale DPH ve své zemi neplatí, platí pro mě jen ten milion obratu pro povinnou registraci k DPH nebo i při nákupu za 326.000 Kč? Děkuji mnohokrát Mojmír

ODPOVĚĎ:
Při pořízení zboží z jiného členského státu v hodnotě převyšující 326 000 Kč v přílušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce se nestáváte plátcem DPH, ale identifikovanou osobu (§ 6g Zákona o DPH). Tzn. že pro tuzemská plnění budete stále neplátce DPH, bude Vám přiděleno DIČ pouze pro zahraniční plnění a ve vztazích se zahraničními subjekty se budete chovat jako plátce DPH. Přiznání k DPH budete podávat pouze za měsíce, kdy jste přeshraniční plnění uskutečnil a uvádět v přiznání budete pouze zahraniční plnění. Při přijetí plnění (nákupu zboží, přijetí služby) ze zahraniční budete přiznávat a odvádět DPH, nárok na odpočet mít nebudete (ten mají pouze plátci DPH). Při poskytnutí plnění do jiného členského státu EU budete podávat souhrnné hlášení. Kontrolní hlášení identifikované osoby nepodávají.
Do limitu 326 000 Kč se mj. dle § 2a Zákona o DPH nezahrnuje hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu EU, jestliže dodání tohoto zboží je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy předmětem zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckým díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi.
Pokud budete nakupovat pouze od dodavatelů z jiného členského státu EU, kteří použijí zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím (mělo by být uvedeno ve smluvních podmínkách nebo na faktuře), nestanete se identifikovanou osobou.
Pokud budete nakupovat i ve standardním režimu, např. od neplátců DPH, bude se Vám hodnota tohoto zboží započítávat do limitu 326 000 Kč a identifikovanou osobou se stanete tou dodávkou, kterou limit překročíte. Registrovat se u správce daně musíte poté do 15ti dnů.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Ošetření pacienta s podezřením na sebevražedný pokus nebo myšlení - práva pacienta při ošetření a hospitalizaci
- Práva pacienta podezřelého ze sebevraždy, sebevražedného pokusu
- Práva pacienta podezřelého ze suicidálního pokusu
- Podezření na sebevražedné myšlení nebo pokus o sebevraždu - práva pacienta v nemocnici
- Umístění dítěte na pediatrii u matky se sebevražedným myšlením - je hospitalizace dítěte v pořádku?
- Nevydání zprávy na urgentním příjmu - je to v pořádku a podle zákona?
- Podezření na sebevražedné myšlení - hospitalizace na psychiatrii bez souhlasu pacienta
- Podezření na sebevražedné myšlení - detence na psychiatrii bez souhlasu pacienta
- Hospitalizace na psychiatrie - sebevražda, sebevražedné myšlení

Byla jsem ošetřena na urgentním příjmu v nemocnici pro podezření z pokusu o sebevraždu. Incident nahlásila osoba, která chybně pochopila vzájemný telefonát, ve skutečnosti se o toto nejednalo, nikdy jsem nebyla léčena na psychiatrii, žádné problémy nemám. Pouze jsem slangově použila výraz "na zabití". 5 hod po telefonátu u mne zvonila Police a během chvíle jsem musela odejít i s 2 letým synem do sanitky před domem. Část policajtů I lékař uznali, že se jedná o omyl, přesto mne převezli na urgentní příjem, s tím že je nutné provést EKG, které nikdo neprovedl a na urgentním příjmu jsem strávila téměř 4 hodiny místo slíbené max. 1 hod.
Může lékař/psychiatr odmítnout nahlédnutí do lékařské zprávy (zápis z rozhovoru na urgentním příjmu, který probíhal v klidu, s lékařkou jsem spolupracovala atd. , akorát jsem byla nucena rozhovor provádět s usínajícím synem v nosítku na zádech "za pochodu") a změnit rozhodnutí o propuštění bez vysvětlení? (Následně jsem zjistila, že některé údaje jsou ve zprávě nepravdivé nebo jsou uvedeny bez podstatných souvislostí).
Může lékař/ psychiatr upřednostnit umístění 2 letého syna na dětské oddělení nemocnice, aniž by se pokusil kontaktovat otce dítěte (můj manžel, žijeme ve společné domácnosti). Zdůrazňuji, že nebyla zdravotní indikace k hospitalizaci dítěte na pediatrii - proč to má platit zdravotní pojišťovna, když bylo dítě zdravé a mohlo být umístěno do péče otce dítěte???
Personál nemocnice mi neumožnil abych mu zatelefonovala z veřejného telefonu na chodbě nemocnice?
Je možné umístit pacienta do vyšetřovny s ochrankou u dveří bez vysvětlení a současně s 2letým synem v době 18-22 hod?
Nepochybil urgentní příjem pokud mi zpětně odmítl poskytnout k nahlédnutí lékařskou zprávu, zatímco psychiatrická léčebna kam jsem byla následně nedobrovolně převezena mi ji mohla poskytnout, ovšem se zakrytím výpovědi třetí osoby o mém zdravotním stavu?
Dodávám, že po propuštění z nedobrovolné několikadenní hospitalizace v Psychiatrické léčebně jsem navštívila psychiatra, který mne uznal za zdravou. Též se pozastavuji nad tím, že nikdo mne na urgentním příjmu fyzicky neprohlédl, jestli nemám zranění svědčící o pokusu o sebevraždu, nebral v úvahu, že bydlím v 10. patře a od telefonátu uběhlo 5 hod.
Denisa

ODPOVĚĎ:
Co se týče nahlížení do zdravotnické dokumentace, platí dle § 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách, že do zdravotnické dokumentace může nahlížet (mimo jiné) pacient, o kterém je tato dokumentace vedena, a to za přítomnosti pracovníka poskytovatele zdravotních služeb (přičemž nahlížející pacient má rovněž právo pořizovat si výpisy či kopie zdravotnické dokumentace). Toto pacientovo právo je zákonem o zdravotních službách do určité míry omezeno v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky (z dotazu však nevyplývá, že ve Vámi popsané situaci se jednalo právě o tento případ).
Co se týče předání Vašeho syna Vašemu manželovi, není tato situace zákonem o zdravotních službách výslovně řešena. Z hlediska Vašeho syna (přičemž zájem dítěte nuceného setrvávat v neznámém prostředí by měl být upřednostňován) se však jako optimální postup jeví právě kontaktování Vašeho manžela a umožnění převzetí Vašeho syna (samozřejmě v případě, že poskytovatel zdravotních služeb měl povědomí o tom, že Váš manžel si může syna bez problémů převzít a disponoval kontaktem na Vašeho manžela).
Dle § 28/3 písm. a) zákona o zdravotních službách má Pacient při poskytování zdravotních služeb právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb.
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné znát více podrobností, lze dle Vašeho popisu situace dovodit, že poskytovatel zdravotních služeb mohl v některých aspektech pochybit. Máte-li v úmyslu nechat postup poskytovatele zdravotních služeb prošetřit, můžete se přímo na tohoto poskytovatele zdravotních služeb obrátit se stížností (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách). Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojena, budete oprávněna kontaktovat v této věci místně příslušný krajský úřad.
Domníváte-li se, že postupem poskytovatele zdravotních služeb Vám byla způsobena nemajetková újma (psychické útrapy, bolest apod.), můžete se po poskytovateli zdravotních služeb domáhat jejího odčinění (ať již v podobě omluvy či finanční satisfakce). Nebude-li v tomto ohledu s poskytovatelem zdravotních služeb možná dohoda, budete nucena se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství po rozvodu manželství (manžel není biologický otec dítěte)
- Manžel není biologický otec dítěte - určení otcovství soudem po žalobě matky dítěte
- Žaloba matky dítěte na určení otcovství - manžel matky dítěte není biologickým otcem dítěte

Chtěl bych se zeptat na následující: Pravděpodobně mám dítě s vdanou ženou. V rodném listě je zapsán jako otec dítěte její manžel. Věk dítěte je nyní 7 měsíců. Tato vdaná žena se mnou nechce komunikovat, takže nevím na čem opravdu jsem. V současné době mám již jinou partnerku se kterou trvale žiji a proto se chci zeptat, zda a v jakých případech můžu být předvolán k soudu k případnému určení otcovství. Matka dítěte nedala v 6 měsíční lhůtě rozpor k soudu. Je možné, že pokud by se tato žena v budoucnosti rozvedla a uvedla, že současný manžel není otcem dítěte, tak budu předvolán k soudu, včetně určení otcovství pomocí DNA? Předem děkuji za odpověď. Václav

ODPOVĚĎ:
Dle § 776, odst. 1 nového občanského zákoníku platí, že: Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Jestliže se tedy dítě narodí během trvání manželství, je ze zákona do rodného listu zapsán jako otec dítěte manžel matky i tehdy, když je biologickým otcem dítěte někdo jiný.
Šestiměsíční lhůta, kterou ve svém dotazu zmiňujete, se týká popření otcovství, nikoli jeho určení. I tato lhůta ale byla prodloužena až do šesti let věku dítěte. Pokud by tedy manžel matky dítěte naznal, že není otcem dítěte, mohl by do šesti let věku dítěte popřít své otcovství u soudu. Pokud je návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Pro určení otcovství však žádná lhůta neplatí a může k němu dojít kdykoliv během života dítěte. Vzhledem k tomu, že u daného dítěte je nyní otcovství určeno (otcem je manžel matky), muselo by nejprve dojít k popření otcovství, aby mohlo být otcovství znovu určeno. Jak již bylo uvedeno, k popření otcovství může dojít nejpozději do šesti let věku dítěte. Pokud by v této lhůtě došlo k popření otcovství, mohlo by být zahájeno nové soudní řízení o určení otcovství. Pokud by se Vaše otcovství prostřednictvím testů DNA prokázalo, byl byste určen otcem dítětem se všemi právy a povinnostmi vůči němu (včetně práva na styk s dítětem a povinnosti hradit matce dítěte výživné). Jestliže v uvedené lhůtě k popření otcovství nedojde, je nepravděpodobné, že by bylo řízení o určení otcovství zahájeno později v budoucnu.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Darování bytu dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Darování domu dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Daně při darování nemovitosti dlouhodobě spolubydlící osobě

Nevlastní syn se léta stará a nyní už i sdílí společnou domácnost se starou téměř 90 letou paní. Dále jen „paní“. Pani má menší byt v osobním vlastnictví.
Nevlastmé syn je po střední škole nezaměstnán od roku 2012, v létě 2014 se nedostavil na úřad práce (zapoměl) kde nikdy nepobíral ani dávky. Má je občasné velmi malé příjmy. Stále je nezaměstnaný a je i výživou závislý na té paní již pár let a stará se o ní. 04/2015 podepsal s paní smlouvu inominátní o společné domácnosti - to chtěla ona aby on tam figuroval oficiálně, v cca létě 2015 paní odkázala veškerý majetek na onoho nevlastního syna, ale i jeho bratra u notáře. Poté paní v očekávání své nezpůsobilosti jednat za sebe do budoucna u notáře podepsala dokument a ustanovila mého nevlastního syna opatrovníkem. 08/2016 se objevili po letech nějací vzdálení dědicové (neteř) od paní a ta jim žádný majetek ani peníze nechce dát - psychicky ji vydírali a nejevili o ni zájem při péči. Jelikož má i peníze na vkladní knížce, které nevybírá vůbec, její neteř by peníze chtěla neboť i v minulosti si vybrala větší částku ovšem snad někdy v roce 2014 nebo 2015 paní neteři odebrala možnost spoludisponovat s účtem, což někdy v minulosti paní povolila. Paní věděla, že ji chtějí připravit o majetek a nejeví zájem pečovat o ní. To ji naštvalo ještě více. Navíc rodina neteře, se paní snažila naznačit, aby se nechala vyšetřit u psychologa a případné umístění do ústavu. Poté se pani rozhodla okamžitě darovat byt a napsala ho na mého nevlastního syna v srpnu 2016 a v září 2016 byl byt v katastru zapsán na nevl. syna. Jelikož vedou společnou domácnost více než jeden rok a nevl. syn je od února 2016 i nájemcem elměru a plynoměru jsme zjistili, že by nemusel platit daň z daru formou daně z příjmu. Chci se zeptat zda musí nevlastní syn podat daňové přiznání nebo musí upozornit finanční úřad na skutečnost, že má úředně potvrzené prohlášení paní o tom, že sdíleli společnou domácnost více než jeden rok a další 3 klíčové svědky, kteří koncem roku mu písemně vlastnoručně podepsali prohlášení každý svým textem, že ví o tom, že s paní vede společnou domácnost i když tam nemá trvalé bydliště. Jsou to dvě osoby trvale bydlící v domě a paní znají osobně a navštěvují se taky a pak je tam i třetí osoba členka výboru SVJ domu/třetí vlastně klíčový svědek/, + má písemné prohlášení dalších osob že s paní sdílí společnou domácnost a stará se o ní v plném rozsahu. Navíc stále je závislý na výživě od té paní. Nebo má čekat na vyzvání od FÚ? Nevl. syn má Trvalý pobyt v jiném obvodu Prahy u svého bratra.
Splňuje všechny podmínky pro osvobození od /daru/daně z příjmu? Všechny dokumenty by vám ukázal pak osobně, kdybyste mu chtěli pomoci a snad i tisícovku by vám dal, je to asi na hodinu konzultace. Zda jsou důkazy dostatečné. Je to možné?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Od daně z příjmů fyzických osob je dle § 10 odst. 3 písm. c), bod 2 Zákona o daních z příjmů osvobozen bezúplatný příjem od osoby, se kterou žil poplatník nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Tuto podmínku dle Vámi uvedených informací syn splňuje. Příjem ve formě darovaného bytu bude tedy osvobozen. Osvobozené příjmy se do přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí, a pokud syn nemá z nějakého důvodu povinnost podat daňové přiznání, nemusí přiznání podávat.
Oznámit tento osvobozený příjem finančnímu úřadu by měl povinnost pouze v případě, že by hodnota bytu byla vyšší než 5 000 000 Kč, a to do 1. 4. 2017 (§ 38v Zákona o daních z příjmů). Pokud má byt hodnotu nižší, nemusí finančnímu úřadu nic oznamovat. Pouze pokud by byl vyzván, aby prokázal, že je tento bezúplatný příjem osvobozený, předložil by Vámi uvedené dokumenty - smlouvu o společné domácnosti, prohlášení svědků, nájem elektroměru a plynoměru. Což by dle mého názoru mělo stačit k prokázání společné domácnosti. Kde má syn trvalé bydliště, nehraje roli.
Ještě připomínám, že syn má povinnost do 31. 1. 2017 podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2017, kde uvede nově nabytý byt. Do 31. 5. 2017 je poté splatnost daně.
Pokud byste potřebovali osobní konzultaci, můžete se obrátit na daňového poradce ze seznamu daňových poradců, který naleznete zde:
https://www.kdpcr.cz/seznam-danovych-poradcu

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení trvalého pobytu z družstevního bytu a odebrání družstevního podílu družstvem - může k tomu dojít?
- Odebrání družstevních práv k bytu při odstěhování
- Odebrání družstevních práv k bytu při zrušení trvalého bydliště, trvalého pobytu
- Odebrání družstevních práv k bytu při změně trvalého pobytu, trvalého bydliště

Bydlím již několik let u přítele, ale adresu trvalého bydliště mam na můj družstevní byt. Chtěla bych si přepsat adresu trvalého bydliště tam kde bydlím (přítelovou adresu). Nepřijdu tím o svůj družstevní byt? Mohu vlastnit svůj byt ale adresu trvalého bydliště mam jinde. Děkuji Blanka

ODPOVĚĎ:
Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nemá vůbec žádný vliv na vlastnické právo. Pro upřesnění, pokud máte družstevní byt, nejste jeho vlastníkem, jste pouze jeho nájemcem z titulu členství v družstvu. To ale na věci nic nemění a nemusíte se obávat, že byste o družstevní byt přišla odhlášením trvalého bydliště z tohoto bytu, resp. z adresy, na které se byt nachází. Odpověď tedy zní: můžete si trvalý pobyt bez obav přehlásit, o družstevní byt nepřijdete.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vrácení neoprávněně stržené části mzdy - postup, informace
- Vrácení neoprávněně stržené části platu - postup, informace
- Neoprávněně stržená část platu - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněně stržená část mzdy - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněné srážky ze mzdy - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněně srážky z platu - jak požádat o vrácení?
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní dohoda zaměstnavatele a zaměstnance - jak ji dokázat?
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Pokárání zaměstnance za nepořádek na pracovišti - jak se bránit?
- Neoprávněné pokárání za porušení pracovní kázně - jak se bránit?

Srážky ze mzdy - zaměstnavatel mi strhával dlouhodobě srážky za chyby které jsem ani neudělal. Chtěl jsem to po nich vysvětlit ale byl jsem odbyt. Předal jsem tedy celou věc inspektorátu práce a ten po dlouhé době rozhodl že firma porušila pracovněprávní předpisy. A prováděla srážky bez uzavřené dohody o srážkách. S tím to papírem jsem požadoval po firmě vrácení těchto srážek, ale firma mi je vrátit nechce. Chtěl bych je vyzvat nějak písemně a pak jedině soud jestli to píši správně. Nebo je jiná možnost?
Po emailovém uplatnění vrácení stržených částek na mě zaměstnavatel hned vytáhl 2 porušení kázně (schválně). Jedno zato že odcházím z pracoviště 5:57 hod. Papírově pracuji od 22:00 do 6:00 (noční směna) ale ústně jsem byl požádán vedoucím (09/2016) jestli bych nemohl přijít o 10 minut dříve a tudíž i končit o 10 minut dříve z důvodu předávání směn, ale odpíchnout si musím v 6:05 což jsem dodržoval. Takto o 10 min chodili všichni z našeho pracoviště bylo to taky z důvodů sprchování a dojezd autobusů pro některé pracovníky. Já se sprchoval až doma jelikož to mám cca 2 minuty autem. Pokárání jsem dostal pouze já a ostatní si stále chodí za 10 minut předem bez jakéhokoliv napomenutí. Vše jsem si nahrával na telefon, kde se říká že je to taky kvůli tomu, jak je na mě prokurista závodu naštvaný atd. a o oněch 10ti minutách dávno věděl.
Druhé pokárání je za špinavé cívky nití (pracuji v nitárně) které po mě zbyla poslední můj pracovní den před Vánocemi 2016. Volat prý mi nechtěli jelikož mi začala dovolená, jen to vyfotili a dnes (02.01.2017) 2.1.2017 mi to předložili, ale já si toho ani vědom nejsem. Obzvlášť když se tam míchají cívky z předešlou směnou a měl jsem zaučení na onom pracovišti pouze 1 den a 2 hodiny (před cca 2 měsíci). Musím tedy kluba prohlížet dokola a když jsem je upozornil že o to budu pracovat míň (máme kolektivní prémie) tak mi nato řekli že se toto bude řešit potom.
Jaký je váš názor? Mam nějakou šanci kárné porušení napadnout, k soudu se mi moc nechce. A co ty stržené částky?
Předem děkuji za vaší radu. Milan

ODPOVĚĎ:
Ohledně srážek ze mzdy, které Vám byly neprávem strženy, můžete zaměstnavatele písemně vyzvat k jejich doplacení s odkazem na zjištění inspektorátu práce, zejména pokud ho máte k dispozici. Pokud však zaměstnavatel plnit nebude chtít, pak byste skutečně musel podat žalobu k soudu. Inspektorát práce může zjistit pochybení, uložit pokutu a povinnost k nápravě, ale plnění vůči zaměstnanci nezajistí.
Na výtky můžete zcela jistě písemně reagovat s tím, že s nimi nesouhlasíte a uvést zde důvody. Pokud jste byli s vedoucím domluveni na této pracovní době, pak výtka není oprávněná i s poukazem na to, že ostatní zaměstnanci tak také činí, a to i nadále. Ohledně druhé výtky také můžete reagovat, že si nejste ničeho vědom. Pokud by pak tyto výtky měly dohru v podobě např. výpovědi, mohl byste se u soudu lépe bránit, pokud byste uvedl, že jste s nimi od počátku nesouhlasil.