Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RŮZNÉ-STAVBY
- Výměna okna v památkové zóně - dřevěné okno zůtane, instalace plastového okna dovnitř za dřevné okno
- Instalace plastového okna dovnitř za dřevěné v oblasti památkové zóny - je to v rozporu se zákonem?
- Obejití zákona - instalace plastového okna dovnitř za dřevěné v památkové zóně
- Instalace plastového okna v památkové zóně - instalace dovnitř za dřevěné okno (pohledově nedojde ke změně)

Ráda bych se zeptala na výměnu oken v památkové zóně, kdy by se jednalo o ponechání vnější části špaletového okna, tzn. , že pohledově z ulice by okno zůstalo původní, ale vyměnili bychom vnitřní okno dřevěné za plastové, které je vzdálené od toho vnějšího zhruba 20 – 30 cm směrem do místnosti. Je potřebné i u výměny toho vnitřního okna žádat památkový úřad o stanovisko, nebo v případě, že se nebude měnit to vnější okno, tedy nedojde k žádnému provedení udržovací práce z vnějšího pohledu, nemusí toto stanovisko být? Děkuji mockrát za odpověď.
Valerie

ODPOVĚĎ:
V případě památkových zón je důležitý zejména vnější vzhled, tedy při zachování povoleného vzhledu oken by tento způsob jejich výměny neměl být z hlediska zvýšené ochrany v takové lokalitě jakkoliv rozporován. Nicméně podmínky se mohou lišit právě v závislosti na konkrétní památkové zóně a požadavcích památkářů. Proto je určitě vhodnější tento způsob výměny oken pro jistotu konzultovat na příslušném úřadu, abyste se vyhnuli případným problémům.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté osobní vozidlo, automobil - skrytá vada katalyzátoru
- Skrytá vada ojetého automobilu - opotřebovaný katalyzátor - a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Poškozený katalyzátor jako skrytá vada ojetého automobilu a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Opotřebovaný katalyzátor jako skrytá vada ojetého automobilu a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil autobazaru - skrytá vada katalyzátoru ("rozsypaný" katalyzátor)

Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté osobní vozidlo, automobil: Kupní smlouvu na nákup osobního automobilu Volkswagen Touran (rok výroby 2008, najeto cca 155.000 km) jsme uzavřeli 30. 6. 2016. Auto jsme v uvedený den ještě ponechali v autobazaru s tím, že jejich pracovník nám zajistí provedení STK a měření emisí. Auto jsme si odvezli až v 2.7.2016 domů. S autem jsme podnikli pouze cestu za účelem jeho přihlášení do evidence vozidel a získání RZ. Další cestu jsme s ním podnikli až v sobotu 9.7.2016 ráno, kdy jsme sjeli načerpat CNG k pumpě (jedna cesta cca 18 km). Po načerpání se rozsvítila kontrola motoru. Zpáteční cestou jsme se tedy zastavili v autorizovaném servisu Volkswagen v Pardubicích na diagnostiku problému. Technik konstatoval, že přesnou příčinu nemůže určit pouze rychlá diagnostika hlásí problém někde v systému spalování. Přesnější příčinu by mohla odhalit až důkladná diagnostika. Nicméně nyní kontrolku vypnul s tím, že auto máme sledovat, za jakých okolností by se opět rozsvítila. Zároveň konstatoval, že zkoušel získat z paměti auta výpis předchozích závad, ale paměť žádné závady neobsahuje. Pravděpodobně prý byl proveden zásah do paměti vozu.
O uvedeném problému jsme ihned informovali prodejce vozu. Protože ještě ten den jsme chtěli vyrazit s vozem na dovolenou, dohodli jsme se s prodejcem, že budeme auto sledovat a po návratu se u něj zastavíme, pokud se bude problém opakovat. Odjeli jsme tedy s vozem do Lipna nad Vltavou (jedna cesta cca 270 km). Rozsvícení kontrolky se opakovalo po dalším natankování CNG. Po návratu jsme ihned (8.7.2016) opět kontaktovali prodejce, který provedl diagnostiku. Počítač zahlásil jedinou možnou chybu v oblasti katalyzátoru. Prodejce však konstatoval, že se jedná o jedno z obvyklých hlášení a chyba může být kdekoliv. Prodejce kontrolu prostřednictvím počítače opět vypnul s tím, že máme auto delší dobu používat, protože automobil delší dobu nebyl v provozu a poté máme jej opět navštívit, abychom znovu provedli diagnostiku. Rozsvícení kontrolky se samozřejmě opakovalo po dalším čerpání.
Dne 8. 8. 2016 jsme opět navštívili autorizovaný servis Volkswagen v Pardubicích, protože jsme byli servisem vyzváni k revizi nádrží na CNG. V případě jejich závadnosti nám zdarma provedou jejich výměnu. Technik v servisu konstatoval, že máme „vysypaný“ katalyzátor a zároveň konstatoval, že tato závada bude příčinou našich problémů. Máme tedy kontaktovat prodejce, protože se jedná o dlouhodobou závadu.
Požádali jsme tedy prodejce, zda by katalyzátor vyměnil na své náklady, protože závada byla pravděpodobně na voze již při prodeji a projevila se ihned při našem krátkém používání. Prodejce však tvrdí, že se nejedná o závadu motoru, ale o „provozní“ závadu, s kterou u ojetého auta musíme počítat. Pouze nám může zprostředkovat nákup nového neoriginálního dílu. Opět jsme kontaktovali autorizovaný servis ohledně posouzení prodejcova tvrzení. Jejich technik se přiklonil spíše k tvrzení, že katalyzátor lze považovat za součást motoru, protože závada katalyzátoru může vůz poškodit.
Opět jsme tedy žádali prodejce o výměnu, protože závada se projevila ihned po prodeji. Ten však výměnu stále odmítá. Proto bychom se Vás chtěli dotázat, zda v tomto případě lze odstoupit od smlouvy a požadovat navrácení peněz? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
U automobilu se vyskytla závada, která zde byla zjevně již v momentě prodeje. Prodávající pak odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady, přičemž se má za to, že vada, která se projevila v průběhu šesti měsíců od převzetí, existovala již při převzetí. V tomto případě se vada projevila téměř okamžitě, je tedy na prodávajícím, aby prokázal, že vada vznikla až později v důsledku Vašeho používání.
S ohledem na argumentaci prodejce, kdy se má jednat pouze o běžnou "provozní" závadu, resp. závadu, kterou měl automobil při prodeji a která odpovídá míře používání nebo opotřebení, by prodejce neodpovídal za vadu pouze v případě, že tato vada je běžná u automobilu obdobného stáří a najetých kilometrů. Posoudit tuto otázku budou schopni v autorizovaném servisu, od kterého si nechte vytavit potvrzení o závadě a kdy tato závada byla servisem poprvé zjištěna.
Primárně můžete z důvodu výskytu vady požadovat výměnu vadné součástky, případně přiměřenou slevu. Slevu bych požadoval ve výši ceny za opravu součástky v autoservisu. Odstoupit od smlouvy z důvodu výskytu vady můžete, pokud by nebyla možná výměna vadné součástky, což zde neplatí.
Ovšem není vyloučena ani možnost odstoupení od smlouvy, nikoli však z důvodu výskytu vady, ale z důvodu podstatného porušení smlouvy prodejcem. Dle ust. § 2002 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Z Vašeho popisu předpokládám, že se může jednat o podstatné porušení smlouvy. Pokud se rozhodnete pro odstoupení od smlouvy, pak jej zašlete prodejci doporučeně s dodejkou. Nicméně musíte počítat s tím, že prodejce Vaše odstoupení od smlouvy pravděpodobně neuzná. V tomto případě se obraťte na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení, bližší informace jsou dostupné zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
Pokud by ani řízení u ČOI nic nevyřešilo, bude jedinou možnou cestou obrátit se na příslušný soud s žalobou, kde by řízení v lepším případě trvalo měsíce, v horším klidně několik let.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda na pozemku zaměstnavatele a náhrada škody zaměstnancem
- Auto neviditelné ve zpětném zrcátku, dopravní nehoda a škoda způsobená zaměstnavateli - nárok na náhradu škody
- Náhrada škody zaměstnavateli při sporném zavinění dopravní nehody na pozemku zaměstnavatele mimo pozemní komunikaci
- Může zaměstnavatel strhnout z platu škodu pokud nebyla jasně vyčíslena a nebyl určen viník vyšetřováním?
- Může zaměstnavatel určit kdo je viníkem dopravní nehody na pozemku zaměstnavatele bez vyšetřování Policie ČR?
- Může zaměstnavatel strhnout ze mzdy škodu pokud nebyla jasně vyčíslena a nebyl určen viník vyšetřováním?
- Stržení části mzdy - dopravní nehoda v areálu zaměstnavatele bez určení viníka nehody a vyšetřování Policií

Přítel pracuje jako řidič dodávky. Po naložení zboží do auta (v areálu pekárny) naboural druhou dodávku. Druhý řidič nepředpokládal, že bude couvat a zastavil těsně za ním, jenže to nebylo v bočním zrcátku vidět. Škoda vznikla pouze na autě druhého zaměstnance a to ve výši cca 20tis (dle zaměstnavatele). Tu chce nyní strhnout příteli z platu. S tím ovšem přítel nesouhlasí. Jak se dá bránit? K nehodě nebyla přivolána policie a nejsou žádní svědci (jen on a řidič). Źádné písemné vyrozumění ani vyúčtování nákladů na opravu od zaměstnavatele také nedostal. Navíc, jak prokázat, čí vina to byla, když se nejedná o běžnou pozemní komunikaci, kde platí silniční pravidla (myslím tím nedodržení bezpečného rozestupu mezi vozidly).
Předem díky za odpověď, Dana

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, pak mu zaměstnavatel musí oznámit, o jakou škodu se jednalo a jakou částku po něm požaduje. Zákon sice pro nedodržení této povinnosti ze strany zaměstnavatele nezná žádnou sankci, ale zaměstnavatel na druhou stranu nemůže bez svolení zaměstnance libovolně srazit ze mzdy částku, která dle jeho mínění odpovídá škodě. Pokud by tak zaměstnavatel učinil, mohl by zaměstnanec po něm požadovat vrácení bezdůvodného obohacení. Postup zaměstnavatele by tedy měl být takový, že vyčíslí škodu, která mu vznikla, oznámí ji zaměstnanci a požaduje po něm úhradu. Zaměstnanec zde musí plnit dobrovolně. Ano, může se stát, že platba zaměstnavateli ze strany zaměstnance proběhne tak, že je mu částka stržena z platu, ale s tím musí zaměstnanec výslovně souhlasit. Pokud zaměstnanec s vyčíslenou škodou nesouhlasí, oznámí zaměstnavateli, nejlépe písemně, svoje důvody, které ho vedou k odmítnutí škodu uhradit. Pokud zaměstnavatel trvá na úhradě a se zaměstnancem se nedohodnou, pak musí zaměstnavatel danou částku žalovat u soudu.
Prokázání viny v tomto případě je na straně zaměstnavatele, domnívám se však, že zde budou platit obecná pravidla ochrany zaměstnavatelova majetku, tj. pokud couvu s autem, musím se přesvědčit, že mi nestojí nic v cestě a je jedno, zda je to automobil, či cokoliv jiného.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Neoznámení přestupku ihned a porušení § 125h odst. 1. Zákona o silničním provozu
- Oznámení přestupku úřadem po 3 měsících a porušení § 125h, odst. 1. Zákona o silničním provozu správním orgánem

20.4.2016 jsem spáchal dopravní přestupek, který mi byl oznámen až 26.7.2016, resp. doručena výzva až 3.8.2016. Je možné napadnout tuto časovou prodlevu (více než 3 měsíce) jako nesplnění § 125h,
odst. 1. zákona o silničním provozu, kde se praví, že úřad bezodkladně sdělí přestupek? Lze vůbec určit dobu, pro kterou platí "bezodkladně"?
Já těmito místy jezdím pravidelně, takže je možné, že takovýchto dopisů je na úřadu ještě několik, takže jsem možná už přišel o řidičák, ale ještě o tom ani nevím. To přece nemůže být správné.
V příloze zasílám kopii dopisu - výzvy k zaplacení.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Denis

ODPOVĚĎ:
Zjišťování a vyšetřování přestupků v oblasti silniční dopravy bývá často časově zdlouhavé, a to zejména kvůli množství přestupků v této oblasti. Vždy ovšem záleží, kde konkrétně k přestupku došlo. Podle toho se také liší případně doba, v rámci které Vám přijde oznámení od správního orgánu. Dlouhou dobou ode dne spáchání přestupku až do dne jeho oznámení by bylo možné argumentovat za situace, kdy by byla značně rozdílná oproti obdobným přestupkům jiných osob v daném místě.
Správní orgán má povinnost dodržovat zásadu rychlosti řízení, tedy obecně činit úkony v co nejkratším termínu. Časovou prodlevu také můžete napadnout v případě, kdy se ukáže, že správní orgán byl v této věci liknavý a přestože mohl, nekonal (neoznámil dříve). V této věci Vám doporučuji provést nahlédnutí do spisu vedeného v této věci, kde se můžete seznámit s jednotlivými úkony správního orgánu, resp. s podrobnostmi zjištění daného přestupku.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platnost veřejné vyhlášky č. j. Les 445/00-K zde dne 18.12.2000

Co mám dělat, když mě úředník odkázal na veřejnou vyhlášku č. j. Les 445/00-K zde dne 18. 12. 2000, které bylo potvrzeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR dne 16.10. 2003 s nabytím právní moci 11.11.2003. Domnívám se, že co vydává za vyhlášku - platnou vyhláškou není a jde o lživou informaci v rozhodnutí. Jak mám dále postupovat? Děkuji, Štefan.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že daná záležitost je již staršího data, nelze v této situaci použít řádné opravné prostředky poskytované právním řádem.
Nicméně co se týká této problematiky:
Zařazení lesu do kategorie lesů zvláštního určení probíhá postupem dle zákona č. 289/1995 Sb. , lesní zákon.
Dle § 8 odst. 3 tohoto zákona o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu, přičemž dle § 8 odst. 2 tohoto zákona:
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy:
a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
Za této situace je nutné, pokud chcete docílit vyřazení lesa z tohoto druhu určení, podat oficiální písemnou žádost k příslušnému správnímu orgánu, přičemž v takovém případě je daný správní orgán povinen se touto žádostí zabývat.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Posunutí vytyčovacích kolíků stavebníkem - kde podat podnět k šetření?
- Soused posunul vytyčovací kolíky budoucí stavby - kým nechat ověřit umístění základní desky?
- Nesprávné umístění základové desky stavby v rozporu se stavebním povolením - kde podat podnět k šetření?
- Udání pro nesprávné umístění stavby (základové desky) - kam podat podnět k šetření a žádost o proměření?

Mám dotaz ohledně dodržení stavebního povolení. Nevim co můžu udělat sousedí nám dělají peklo. Viděly jsme jak po zaměření polohy základní desky. Pro dům vytyčující kolíky vytáhli a posunuli si ten domek jak potřebovali můžeme se nějak bránit?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Dle § 118 odst. 1 stavebního zákona stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona. Pokud stavebník chce po vydání stavebního povolení změnit stavbu, musí o změnu požádat stavební úřad (§ 118 odst. 3 stavebního zákona).
Dle § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu.
Obdobný je postup v případě získání kolaudačního souhlasu.
Tedy obsah stavebního povolební je pro stavebníka závazný, pokud chce, aby výsledná stavba vypadala jinak (nebo např. byla jinde umístěná), musí požádat stavební úřad o změnu.
Zde doporučuji obrátit se na příslušný stavební úřad a upozornit jej na nesrovnalosti při stavbě sousedova domu.
Je zde také možnost postihu takového jednání souseda jako správního deliktu dle stavebního zákona.

__

OBČAN-VYDÁNÍ BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ
OBČAN-NÁJEMNÉ (BYDLENÍ)
- Získání pozemku v restituci - majitel budovy stojící na pozemku neplatí nájem, nájemné, jak postupovat?
- Neplacení nájmu majitelem budovy na pozemku jiného vlastníka, majitele - jak postupovat?

Při restitucích mi byl vrácen pozemek, ale budova, která stála na něm byla dána jako podíl vyrovnání někomu jinému. Dotyčný budovu užívá, nájem neplatí, je to stará bouda, ale cihlová. Jaká mám práva a co mohu udělat. V budoucnu chci, aby dcera na tomto pozemku stavěla domek, ale dotyčný chce za budovu 60000, -, což je strašně přehnané. Co mám dělat. Děkuji za odpověd. Simona

ODPOVĚĎ:
Můžete se domáhat hrazení nájmu, pokud není hrazen dobrovolně, tak je nutné jej žádat soudně. Bohužel vlastníka nemovitosti nemůžete nijak přimět, aby ji prodal, jde o jeho majetek a tedy je plně v jeho kompetenci, co s majetkem udělá. Pokud by měl v úmyslu dům prodat, musí Vám jej jakožto vlastníkovi pozemku napřed nabídnout ke koupi. Pokud by nabízel nereálnou cenu a následně byste zjistila, že budovu prodal někomu třetímu za výrazně nižší cenu, než nabízel Vám, domůžete se neplatnosti takové smlouvy a koupi nemovitosti za tuto nižší cenu.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Práce jako copywriter podnikající na základě autorského zákona formou OSVČ (osoba samotatně výdělečně činná)

Vystudovala jsem film a scenáristiku, ale protože je tato profese nestálá, živím se pravidelným příjmem v reklamní agentuře jako copywriter. Zde mám příjem 10.000 a zkrácený úvazek. Hodí se pro mě stát se OBZP a nahlásit se jako OSVČ podnikající na základě autorského zákona? Jde to vůbec? S pravidelným příjmem u jedné firmy nemohu zažádat o ŽO, jednalo by se o švarcsystém. Nevím, co je pro mě výhodné.
Díky za odpověď v této složité situaci.
Miroslava

ODPOVĚĎ:

Setrvání v pracovním poměru Vám lze z právního hlediska doporučit. První praktickou výhodou pracovního poměru je fakt, že otázky danění Vašeho příjmu a odvodů na povinná pojištění (zdravotní a sociální) řeší Váš zaměstnavatel, nikoli Vy.
Budete-li svou tvůrčí činnost vykonávat vždy v rámci plnění pracovních úkolů (tedy v pracovněprávním vztahu), bude Vámi případně vytvořené dílo tzv. zaměstnaneckým dílem dle § 58 autorského zákona. Zaměstnaneckým dílem je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. V takovém případě vykonává veškerá majetková autorská práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel.
V případě zaměstnaneckého díla nenáleží autorovi autorský honorář, nýbrž odměna, která mu náleží dle typu pracovního poměru (mzda, plat, odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Jestliže se mzda (nebo jiná odměna) vyplacená autorovi jeho zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku, vzniká autorovi právo na poskytnutí přiměřené dodatečné odměny (§ 58/6 autorského zákona).
Tato přiměřená dodatečná odměna se z daňového hlediska považuje za příjem ze závislé činnosti (stejně jako mzda, plat či odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) a takto se i zdaňuje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu zmiňuji, že výkon Vaší tvůrčí činnosti nepodléhá žádné živnosti, tzn. že pokud byste se rozhodla pracovní poměr ukončit a pokračovat dále jako OSVČ, nebylo by nutné získávat žádné živnostenské oprávnění.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva se chce setkat s podnájemcem družstevníka - může to vyžadovat?
- Představenstvo bytového družstva chce vidět podnájemce družstevníka před souhlasem s podnájem - má na to právo?
- Nastěhování podnájemníka do družstevního bytu bez souhlasu BD - jde o hrubé porušení stanov a důvod k vyloučení z bytového družstva?
- Vyloučení družstevníka z bytového družstva z důvodu nastěhování podnájemníka, podnájemce bez souhlasu BD
- Nastěhování podnájemce do družstevního bytu bez souhladu BD - jde o hrubé porušení stanov a důvod k vyloučení z bytového družstva?
- Náhrada škody od bytového družstva - družstevník ztratil zájemce o bydlení kvůli podmínkám bytového drustva

Dobrý den,
1. jaký má nájemce družstevního bytu práva v případě, že chce dát svůj byt do podnájmu třetí osobě, která je pracovně vytížená a souhlas bytového družstva je podmíněný osobním setkáním podnájemce s představenstvem, na které se podnájemce nemůže díky své pracovní vytíženosti dostavit a představenstvo není ochotno sjednat mimořádnou schůzi v jiný den?
2. Má družstvo právo v případě, že nájemce nastěhuje podnájemce do družstevního bytu dřív než získá jejich souhlas, v případě, že družstvo získání souhlasu takto komplikuje, nájemce zbavit jeho členství? považuje se takové jednání za hrubé porušování stanov?
3. Má nájemce vzhledem k takto stíženým podmínkám ze strany družstva právo požadovat po družstvu finanční vyrovnání, když díky jejich jednání přijde o podnájemce?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ze zákona nevyplývá povinnost osobního setkání podnájemce s představenstvem. Pokud je to na Vás vyžadováno, musí to být zakotveno ve stanovách, v opačném případě nemůže představenstvo takto souhlas podmiňovat. Pokud by to ve stanovách zakotveno bylo, nezbývá, než toto ustanovení respektovat. V takovém případě skutečně nelze nijak prosadit, aby představenstvo svolalo mimořádnou schůzi v jiný den.
2. Ano, toto je přímo stanoveno v občanském zákoníku § 2276, kde je uvedeno, že Dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením upravujícím souhlas s podnájmem, hrubě tím poruší svou povinnost. Na základě toho lze nájemce i zbavit členství.
3. Nemá, protože pokud jejich požadavky nejsou zakotveny stanovami, je jejich jednání nezákonné a nemusíte se jím řídit, měla byste je tedy pouze požádat písemně o souhlas, ke kterému se oni vyjádří či nevyjádří. Pokud je zakotveno ve stanovách, že mají právo požadovat osobní setkání s podnájemcem, pak v tomto případě jednají zcela v souladu s nimi.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahrazení dlouhodobě užívané cesty sousedem kvůli pásu pozemku který vlastní - může to udělat?
- Větve sousedova stromu poškozují střechu - jak postupovat?
- Vytyčení pozemku majitelem pozemku - může to udělat bez geometra?
- Vydržení věcného práva (služebnosti) užívání pozemku souseda dlouhodobým ježděním po pozemku
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Znečištění okolí obroušeným lakem z karoserie auta nebo nábytku
- Může kontrolol státní inspekce vstupovat bez dovolení a ohlášení na kontrolovaný pozemek?
- Může kontrolol státní inspekce vstupovat bez dovolení odebrat vzorky z kanalizace?

1) Soused nám před bránou zahradil vjezd do zahrady (do asfaltu zatloukl kovový sloupek a k němu upevnil dřevěnou kulatinu napříč). Objektivní stav je takový, že několik let zasahovala do našeho vjezdu špička sousedova pozemku a od nedávna, kdy zdědil úzký pás parcely ještě pod tímto svým výběžkem, bohužel jeho pozemek (i když jen cca půl metru široký) protíná nyní náš vjezd zcela. Kromě toho nám na asfalt nakreslil hranici.
- chápu-li správně zejm. paragraf 89 předpisu č. 357/2013Sb. , vytyčení pozemku musí provést odborně způsobilá osoba a za účasti vlastníků dotčených pozemků. Mohl to soused nějak obejít a byla tato povinnost i před rokem vydáním předpisu z roku 2013, neboť již před více než 10 lety si nechal přímo vytyčit (tehdy se tam skutečně nějací geometři pohybovali) jinou část svého pozemku, sousedící s naším, ale my k tomu přizváni nebyli).
- může svévolně zahrazdit cizí vjezd, i když je protnutý proužkem jeho pozemku? Když jsme se dotazovali na příslušném MěÚ, do jehož správního obvodu naše jinak samosprávná obec náleží, bylo nám sděleno asi tolik, že od platnosti nového občanského zákoníku již nemohou do situace zasahovat (zatímco před tím by mohli konstatovat, že vlivem dlouhodobého užívání z naší strany soused porušil nějaký pokojný stav), samozřejmě se prý můžeme dovolávat řešení soudní cestou. (my situaci zatím vyřešili vybudováním „nového“ vjezdu přes můj pozemek (píši o situaci mých rodičů) z opačné strany)
2) Dá se úředním způsobem dovolat řešení prořezávky stromů, které ze sousedova pozemku korunami stromů zasahují do naší stodoly - do střešních tašek a do dřevěných štítů. Soused již činil značné problémy s opravou, i když jsme měli rozhodnutí stavebního odboru o vstupu na pozemek. Na již tehdy námi písemně žádanou prořezávku odpověděl až po mnoha měsících s konstatováním, že stromy ničemu nevadí. Tak jako zarovnané dolní části štítu mohou vlivem sousedova rázu dřeva narovnaného u stěny vlhnout a plesnivět, podobně koruny jeho stromů větvemi a listím (tím spíše za dešťů) "leží" na nových dřevěných štítech stodoly. Mimochodem poněkud jsme byli překvapeni tím, že stavební úřad může rozhodnout, že nás musí soused za účelem opravy na svůj pozemek vpustit (naše stodola je bohužel ze tří stran obklopena jeho pozemkem), ale pokud stěny nemovitosti zarovná, tak už prý stavební úřad nemůže uložit povinnost tyto překážky odstranit. (ale jinak musím kvitovat objektivní snahu příslušného stavebního úřadu situaci řešit, takže oprava proběhla, přesto jsme sousedovi "museli" předem zaplatit 1000 Kč za to, že chlapi z firmy odrovnali ráz dřeva a pak ho narovnali zase zpět, soused se dovolával zákonné formulace o přiměřené náhradě).
3) Se svým otcem (jenž pracoval v autoservisu, dalších 20 let pak ze zdravotních důvodů v jiném zaměstnání, nyní ve starobním důchodu) jsme dávali dohromady autoveterána, mj. po částech též lakovali apod. Soused (vlastnící zde sice nemovitost a pozemky, ale nežije zde a nemá zde ani trvalý pobyt) otce udal rovnou až na oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí, odkud přišla předem neohlášená kontrola. Výsledek pro nás dopadl pozitivně, protože při kontrole kanalizace, septiku nebyly zjištěny žádné splašky z barev ani příčina v údajném uschnutí sousedových stromů vlivem barev od nás (jen dodám, nemáme opravárenskou provozovnu, svého času živnostenský list otec již přerušil, protože pokud někomu něco opravuje, jsou to drobné opravy v rodině nebo úzkém okruhu známých, tudíž o výdělečné činnosti nelze hovořit vůbec). Obecně se chci ale zeptat:
- já, když si budu lakovat, brousit, apod. po částech (své) auto, stejně tak to může být regál, skříňka, nábytek aj. a budu to činit na svém pozemku, má soused nějaká práva mi takovouto hobby činnost znemožňovat?
- přijde-li bez ohlášení kontrolní orgán (nyní to byla inspekce ŽP, možná budeme zase někam udáni - živnostenské, finanční? ), mají oni neomezené právo vstoupit na náš pozemek, do domu, nechat si otevřít odpady, atd.) nebo máme případně my právo neumožnit takovouto kontrolu (sice nemáme důvod něco tajit či zakrývat, ale příjemný pocit to není).
Petr

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vytyčení hranic pozemků:
Váš soused si může své pozemky v zásadě vytyčovat jak se mu zlíbí, takové vytyčení (byť by se dělo i prostřednictvím autorizovaného geodeta) je však jeho soukromou aktivitou (tzn. že pro Vás nejsou takto vytyčené hranice pozemků nikterak závazné).
Chtěl-li by Váš soused provést vytyčení hranic pozemků tak, aby se takové vytyčení mohlo stát podkladem pro upřesnění údajů v katastru nemovitostí, musel by postupovat dle Vámi citované právní úpravy. Prakticky stejná pravidla platila i dle předchozí právní úpravy (konkrétně se jednalo o § 85 a § 86 "staré" katastrální vyhlášky).
2/ Zahrazení vjezdu:
Je pravdou, že institut tzv. pokojného stavu z českého právního řádu k 31. 12. 2013 skutečně bez náhrady zmizel, Vámi popsaná situace je však řešitelná dle zákona o pozemních komunikacích.
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš soused je vlastníkem části účelové komunikace. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Ve své odpovědi budu předpokládat, že Váš soused vlastní část veřejně přístupné účelové komunikace, tzn. že jím vlastněná část pozemní komunikace se nenachází v uzavřeném areálu.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pozemní komunikace (tedy i účelové komunikace) podléhají tzv. obecnému užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Váš soused je tedy ze zákona povinen strpět bezúplatné užívání jeho části účelové komunikace, tzn. že v obecném užívání své části účelové komunikace nemůže nikomu bránit.
Vzhledem k tomu, že soused umístil před Váš vjezd pevnou překážku, je aplikovatelný rovněž § 29/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci (tedy i na účelové komunikaci) pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky;
- povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření;
- pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.
Pokud Váš soused umístil na účelovou komunikaci pevnou překážku bez příslušných povolení, mohl se dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích, za kterou mu hrozí pokuta do 300.000,- Kč (§ 42a/5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích).
V této věci Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích). Stávající protiprávní stav Vám doporučuji rovněž zdokumentovat (ideálně nafotit).
3/ Prořezávka stromů:
Odstranění větví sousedových stromů, které zasahují do Vaší střechy, se můžete domáhat prostřednictvím místně příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Kontaktování orgánu ochrany přírody je však zbytečné, neboť Vaše oprávnění ke svépomocnému odstranění větví je zakotveno přímo v občanském zákoníku (věc lze tedy řešit soukromoprávní cestou, bez ingerence veřejné moci).
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (Váš soused) v přiměřené době poté, co ho o to soused (Vy) požádal, smí soused (Vy) šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat písemně Vašeho souseda s výzvou k tomu, aby odstranil větve stromů, které zasahují do Vaší střechy. Toto odstranění je vhodné provést v období vegetačního klidu (tedy od listopadu do března). Pokud soused Vaší výzvy neuposlechne, resp. Vám neodpoví ve lhůtě, kterou mu pro odpověď stanovíte), budete oprávněni odstranit přesahující větve svépomocí (a na vlastní náklady).
Pokud Vám přesahující větve působí škodu, resp. tu existuje reálné riziko, že škodu způsobovat budou, převáží Váš zájem na odstranění větví nad zájmem na nedotčeném zachování předmětných stromů, tzn. že Vaše oprávnění k odstranění větví bude dáno.
4/ Znemožnění lakování a broušení:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné odpad, prach, pach, hluk a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nepřekračuje-li Vaše kutilská činnost tyto meze, nemusíte se sousedových soukromoprávních ataků (žaloba) obávat. Nelze však samozřejmě vyloučit, že Váš soused se opět pokusí obrátit se na některý z úřadů s podnětem k provedení kontroly (v tomto udavačství nelze Vašemu sousedovi prakticky zabránit).
5/ Oprávnění kontrolujícího orgánu ke vstupu na pozemek:
V tomto ohledu lze konstatovat, že žádná účinná kontrola se bez momentu překvapení neobejde, tzn. že kontrolující osoba je zpravidla oprávněna provést kontrolu bez předchozího oznámení.
Co se týče oprávnění kontrolujícího subjektu ke vstupu na pozemky a do staveb, lze v obecné rovině vycházet z § 7 kontrolního řádu, dle něhož je kontrolující (pracovník veřejnoprávního orgánu) v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.
Co se týče obdobných oprávnění orgánů ochrany přírody, platí dle § 62/1 zákona o ochraně přírody a krajiny, že pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
Obdobnými oprávněními disponují i pracovníci finančních úřadů v rámci daňových kontrol (§ 85 a násl. daňového řádu) a pracovníci živnostenských úřadů v rámci živnostenských kontrol (§ 60a a násl. živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 255/2012 Sb. , o kontrole (kontrolní řád)
zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Registr a zveřejňování smluv uzavřených obcí dle zákona 340/2015 Sb.
- Registr a zveřejňování smluv uzavřených městem dle zákona 340/2015 Sb.
- Odložení účinnosti smlouvy uzavřené obcí, městem, městysem

Obracím se na Vás s dotazem k současné situaci související se zveřejňováním smluv podle zákona 340/2015 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti avšak účinnost ust. §6 a § 7 byla odložena do 1.7.2017. Přesto v interních směrnicích obcí a následně i ve smlouvách, které obce a vyšší územně správní celky uzavírají, objevuje odkaz, podle kterého již v současnosti účinnost smluv nastává až okamžikem jejich zveřejnění. Ve vlastních smlouvách je pak přímo uvedeno, že jejich účinnost nastává v souladu s ust. § 6, zákona 340/2017 Sb. až okamžikem jejího zveřejnění. Vlastní dotaz :
a) může město s odvoláním na zákon 350/2014 Sb. vydat interní směrnici, podle které bude podmiňovat účinnost smluv okamžikem jejich zveřejnění, jestliže sám zákonodárce v příslušné zákonné úpravě tuto povinnost a důsledky jejího nesplnění (neplatnost smlouvy), odsunul o rok (1.7.2017)?
b) jaké důsledky má na platnost a vymahatelnost smlouvy skutečnost, že odložení její účinnosti až na okamžik jejího zveřejnění, se odvolává na zákonné ustanovení, které ještě nenabylo právní účinnosti (§ § 6,7 zák. č. 340/2015 Sb. platné od 1.7.2017. viz. citace ze smlouvy : "Smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv v souladu s § 6, odst. 1 zákona č. 340/2017 Sb.")
Děkuji, s úctou Jindřich

ODPOVĚĎ:
Je v dispozici smluvních stran stanovit si účinnost smlouvy. Typicky se užívá stanovení účinnosti smlouvy k datu jejího podpisu, popř. k nějakému konkrétnímu dni (např. k 1.8.2016).
Nicméně způsobů určení nabytí účinnosti smlouvy je značné množství.
Jak sám uvádíte, předmětná ustanovení zákona o registru smluv nabývají účinnosti až v roce 2017. To ovšem nebrání obci, aby stanovila, že daná smlouva nabývá účinnosti jejím zveřejněním postupem dle zákona o registru smluv. Tedy obec může takto postupovat.
Použití Vámi uvedené citace není úplně ideální, nicméně dle mého názoru nezpůsobuje neplatnost smlouvy, přestože dané ustanovení zákona o registru smluv nenabylo dosud účinnosti. Je samozřejmě otázka, jak by k tomuto přistupoval soud v případě sporu, nicméně v současné době dle nového občanského zákoníku platí zásada nahlížet na právní jednání spíše jako na platné než neplatné, tedy za situace, kdy by strany plnily dle takto uzavřené smlouvy, lze předpokládat, že by účinnost nabytí smlouvy byla ze strany soudu shledána. Jinak ovšem je lepší zvolit formulaci, která na dané ustanovení neodkazuje.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Od kdy běží úroky při zaplacení kauce na nájem, nájemné
- Od kdy běží úroky při zaplacení jistoty, jistiny na nájem, nájemné
- Úrok z kauce nájmu, nájemného - kolik %
- Kolik % je úrok z kauce nájemného, nájmu?

Jistoty (jistina, záloha) u skončeného nájmu. Již jsem se vším zabýval, ale některé věci mi nejsou jasné.
Fakta:
A) Nájemní doba (počátek - konec) : 1.7.2014 - 30.6.2016
B) Jistota: 27.000 Kč vrácena nájemci začátkem 7/2016 v plné výši (= nikdy jistota nebyla uplatněna na úhradu čehokoliv, byt řádně vrácen pronajímateli)
C) V nájemní smlouvě není ukotveno ustanovení o výši úroků, které dle NOZ náleží nájemci za poskytnutou jistotu
Dotazy:
1) Je pro stanovení výše úroků podstatné datum přijetí jistoty na účet pronajímatele a poté odeslání na účet nájemce NEBO se používá počet dnů/měsíců trvání nájemní smlouvy?
2) Jaký zvolit obvyklý úrok? Na webu ČNB se lze dočíst, že obvyklý úrok pro účely úroku z jistoty vyplývají z běžných úroků z úvěrů, ale už se neříká z jakých úvěrů … na stránkách ČNB lze získat tabulku s úrokovými sazbami pro jednotlivé měsíce, např. pro 3,4,5/2016 v tabulce na odkazu níže:
http://bit.ly/29IsDwv
Jakou úrokovou sazbu brát v úvahu? Nabízí se Tabulka č. 10 (str. 15), položka (3.1.1) Úvěry domácnostem na spotřebu, ale zdají se mi nepřiměřeně vysoké - byť odpovídají informaci z ČNB o tom, že se tyto úroky řídí obvyklými úroky z úvěrů (jak jsem psal výše).
3) Má dle Vaší zkušenosti význam, při odmítavém stanovisku pronajímatele, trvat na právu nájemce a zvolit následně soudní cestu?
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Obecně se odborná literatura k problematice úroků z kauce stanovených novým občanským zákoníkem staví tak, že nová zákonná úprava klade poměrně vysoké nároky jak na pronajímatele, tak na nájemce, neboť je třeba si uvědomit, že jde často o osoby práva neznalé, tím hůře se jim zjišťuje jak výše úroku, tak zajišťuje jeho vymahatelnost. Navíc jde o věc poměrně novou a v současné době - i když je již vedeno několik sporů o stanovení úroků z kauce - není k tomuto problému ještě dostupná žádná judikatura.
Nyní k Vašim dotazům:
1. rozhodující jsou sazby účinné k okamžiku, kdy se smlouva uzavírala. Nelze vycházet ze (snáze zjistitelných) úrokových sazeb platných k okamžiku, kdy se o výši úroku rozhoduje. Je nutno si tedy vyžádat úrokové sazby historické, resp. osvědčit, že se úrokové sazby v mezidobí podstatněji nezměnily.
2. Ano, pokud je zde stanoveno, že tyto úroky se řídí obvyklými úroky z úvěrů, pak je to v pořádku a tuto úrokovou sazbu lze brát v úvahu.
3. Ano, volila bych soudní cestu, neboť nárok na úrok je dán zákonem a soud jej nemůže zamítnout. Jako problematické bych viděla pouze stanovení výše úroku, kdy se může stát, že soud se o nějaké procento od Vašeho návrhu bude lišit, neboť banky nabízejí poměrně širokou škálu úvěrových produktů, takže samotné určení, podle kterého úvěrového produktu se má počítat úročení jistoty, může být problematické. Proto je vždy dobré, když je výše úroku vždy sjednána už v samotné nájemní smlouvě.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymáhání nákladů na postavení společného plotu po sousedovi
- Stavba společného plotu na hranici pozemků sousedů - kdo plot platí?
- Kdo platí plot postavený na hranici sousedních pozemků?
- Kdo platí zídku postavenou na hranici sousedních pozemků?
- Kdo platí zídku postavenou mezi sousedními pozemky?
- Kdo platí plot postavený na hranici sousedních pozemků?

V květnu 2016 jsme se se sousedem ústně dohodli na stavbě plotu mezi našimi pozemky firmou. Ploty jsou v jedné linii. Abychom nemuseli nechat v polovině délky plotu zkracovat podhrabové desky (zbytek je odpad) dohodli jsme se na celých polích plotu průběžně jak to vyjde a náklady na oba ploty rozdělíme na půl a soused mi polovinu zaplatí. Smlouvu o dílo na oba ploty jsem podepsal já. Domluvení firmy, příprava terénu, dozor při stavbě a zaplacení celkové částky jsme byli dohodnuti se sousedem že vezmu na sebe. 30.6.2016 jsem fakturu zaplatil a soused mi poslal peníze teprve 8.7.2016 a to jen částku odpovídající skutečným nákladům na jeho kratší část plotu. O dalším dorovnání se nechce bavit i když před třemi svědky přiznal dělení nákladů půl na půl.
Mám šanci dlužnou částku (1500, -Kč) získat? Děkuji Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud je plot postaven mezi sousedními pozemky a nestojí pouze např. na Vašem pozemku, pak se uplatní ustanovení § 1024 odst. 1 Občanského zákoníku, který stanoví, že "Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné." Dále pak § 1025 stanoví, že "Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.". Z uvedeného tedy plyne, že pokud plot stojí mezi Vaším pozemkem a pozemkem souseda, měli byste se na hrazení jeho stavby podílet rovným dílem, tedy půl na půl. Pokud nebude soused ochoten uhradit zbývající částku dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na úhradu dlužné částky (= žalobou na plnění) na soud.

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění přivýdělku v době evidence na úřadu práce

Dobrý den,
nedávno jsem se zaregistrovala na jednom internetovém portále, který zprostředkovává hlídání dětí a úklid domácností. Momentálně jsem na Úřadu práce. Tak by mne zajímalo, když vezmu tuto příležitostnou práci, jestli musím platit daň z příjmu, nebo jestli se tato činnost vztahuje do vyjímky do 30 000 Kč. (Živnostenský list nemám). Nerada bych se dostala do potíží kvůli vydělaným "pár korunám".
Předem děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne
Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud tuto činnost budete vykonávat soustavně, musíte si zřídit živnostenský list. Limit pro osvobození od daně z příjmů 30 000 Kč se vztahuje na příležitostnou činnost, tj. pokud byste uklidila jednou jednu domácnost. Pokud budete uklízet a hlídat pravidelně, musíte mít buď pracovní smlouvu nebo živnostenský list.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Dálkové studium na soukromé vysoké škole - nárok na výživné, alimenty
- Placení výživného při studiu na soukromé vysoké škole
- Placení alimentů při studiu na soukromé vysoké škole

Jak je to s platbou výživného pro nevlastní dceru 23 let. Právě v červnu ukončila bakalářské studium na soukromé vysoké škole a pokračuje dále na magisterské studium na soukromé vysoké škole v Praze, ale jako dálkové studium. Toto studium jí financuje nevlastní otec, který má firmu u nás v obci.
Dcera manželovi tvrdí, že jí máme platit i nadále ještě 2 roky výživné, ale po zkoumání na internetu na různých portálech podle nás tato povinnost končí, protože se jedná o dálkové studium na které bude dojíždět v sobotu, každou nebo jednou za 14 dnů, přesné podrobnosti o studiu nevíme.
Ještě jsem se dotazovala na příslušném úřadě a bylo mi řečeno, že opravdu tato povinnost končí v září a dcera si musí vyřídit platby ohledně sociálního a zdravotního pojištění, taktéž jsem byla upozorněna, že pokud se nevlastní dcera odvolá k soudu, tak poslední slovo bude mít soud, ten musí učinit rozhodnutí. Myslíme, že dcera má dost času při takovém studiu pracovat, což i pracuje pro nevlastního otce, ale samozřejmě načerno.
Prosím máme správné informace?
Předem děkuji za odpověď Beáta

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže Vaše dcera bude pokračovat dálkovým studiem, bude záležet na tom, zda bude při tomto studiu schopná se sama živit. Pokud si dcera najde při studiu zaměstnání, jehož výdělek bude dostatečný k zajištění jejích životních potřeb, pak vyživovací povinnost končí. Jestliže ale bude mít pouze občasné brigády či přivýdělky, ty se nepovažují za schopnost se samostatně živit.
Doporučuji zkusit se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti domluvit. Pokud dohoda nebude možná a dcera bude trvat na dalším hrazení výživného, doporučuji obrátit se na soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Obzvlášť tehdy, pokud je výživné stanoveno soudním rozhodnutím, nedoporučuji přestat hradit výživné bez souhlasu soudu. V návrhu uveďte důvody, pro které se domníváte, že vyživovací povinnost skončila. Jako důvod doporučuji uvést zejména nižší časovou náročnost dceřina studia, které jí umožní najít si výdělečnou činnost, můžete uvést i skutečnost, že dcera pracuje již nyní (pak by ale bylo dobré, abyste toto tvrzení mohli něčím doložit – například výpověďmi svědků).
Co netýče zdravotního pojištění, stát je plátcem zdravotního pojištění za nezaopatřené děti – nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Dle tohoto zákona je nezaopatřeným dítětem dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Za přípravu na budoucí povolání se považuje i dálkové studium na vysoké škole, takže zdravotní pojištění za dceru bude i nadále hradit stát. Není tedy pravdou, že by si dcera musela toto pojištění hradit sama. Dcera si nemusí hradit ani sociální pojištění, hrazení tohoto pojištění je totiž dobrovolné, nikoliv povinné.

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z výhry hazardní hry jako pravidelného příjmu
- Pravidelný příjem - výhry z hazardní hry a daň, daně, daňový odvod
- Daně, danění hazardu, výhry z hazardní hry

Mám dotaz ohledně danění výher z hazardních her.
Musí se z výher odvádět daň pokud jsou hlavní a pravidelný zdroj příjmu? A pokud ano, je potřeba mít živnost?
Předem děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Od daně z příjmů jsou osvobozeny dle § 10 odst. 3 písm. b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členském státě EU nebo ve státě tvořící Evropský hospodářský prostor. O pravidelnosti příjmu zde není zmínka, tudíž zde není omezení. Pouze pokud bude příjem z hazardní hry vyšší než 5 mil. Kč, musíte dle § 38w Zákona o daních z příjmů oznámit tento osvobozený příjem svému finančnímu úřadu.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na náhradu škody - ublížení na zdraví
- Ublížení na zdraví - žaloba na náhradu škody
- Žaloba na náhradu škody za poškození zdraví - náležitosti
- Žaloba na náhradu škody za ublížení na zdraví - náležitosti
- Náležitosti žaloby na ublížení na zdraví, poškození zdraví

Mám od lékaře vyplněný formulář s body podle metodiky Nejvyššího soudu, ale nikde jsem nenašel jak má vypadat žaloba k soudu (ublížení na zdraví - náhrada škody)? Za tuto žalobu se platí nějaký poplatek? Nikde jsem nenašel nějaký vzor nebo formulář. Můžete mi prosím poradit. Tam se musí opět vypisovat detaily, nebo stačí jen napsat, že mě bylo ublíženo na zdraví, že pachatel byl již řešen
na MU za přestupek a číslo jednací? Děkuji
Denis

ODPOVĚĎ:
Žaloba na náhradu škody na zdraví musí obsahovat stejné náležitosti, jako jakákoliv žaloba na plnění. Musí tedy obsahovat identifikaci žalobce a žalovaného, popis celé situace, označení důkazů k prokázání tvrzení, čeho se žalobou domáháte. Pokud jde o žalobní tvrzení, měl byste do žaloby uvést, kdy, kým a jakým způsobem Vám bylo ublíženo na zdraví, informaci, že byl v důsledku této situace dotyčný uznán vinným z přestupku, pokud možno přiložit rozhodnutí, pokud jej nemáte, pak označit alespoň číslo jednací a požádat soud, aby si rozhodnutí vyžádal. Dále byste měl soudu vysvětlit, proč požadujete částku, které se žalobou domáháte. Tedy zda jde o bolestné dle posudku lékaře, příp. zda požadujete i ztížení společenského uplatnění a v jaké výši.
Za žalobu o náhradu škody na zdraví se žádný soudní poplatek neplatí.

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej osobního vozidla nemajitelem (pojistníkem) bez plné moci k prodeji - je kupní smlouva platná?
- Platnost kupní smlouvy uzavřené nemajitelem vozidla bez plné moci k prodeji auta, automobilu
- Závadná kupní smlouva a nárok na odstoupení od koupi ojetého auta, automobilu, vozidla
- Skrytá vada ojetého automobilu a nárok na odstoupení od kupní smlouvy nebo nárok na slevu
- Nárok na slevu - skrytá vada ojetého auta, automobilu, vozidla

24.7.2016 jsem zakoupil osobní auto Audi A3 z roku 1997, vozidlo jsem si při koupi prohlédl a provedl zkušební jízdu (vše v pořádku), prověřil jsem si i přes PC diagnostický přístroj zdali vozidlo nemá žádné vady, krom čidla teploty bylo vozidlo bez problému. S prodávajícím jsem se domluvil na slevě 7.000 Kč. V tuto chvíli se mi z auta začal ztrácet olej, předpokládám že se může jednat o skrytou závadu. Ve smlouvě je uvedeno, že kupujícímu nebyli zatajeny žádné závady a že stav vozidla odpovídá jeho stáří a počtu ujetých kilometrů. K tomu přímo prodávající není majitelem vozidla (pouze pojistitel) nicméně k vozu jsem dostal kupní smlouvu kde je prodávající nějaká paní a notářsky ověřenou plnou moc k přepisu vozidla, která je taktéž psaná na paní. Iniciály skutečného prodávajícího nikde v kupní smlouvě uvedené nejsou. Ke všemu je ve smlouvě uvedeno, že jsem povinen vozidlo převést do 7 pracovních dnů, což jsem prozatím neučinil.
Chci se tedy zeptat zdali mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz?
Předem Vám děkuji za radu Aleš

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné věnovat pozornost tomu, kdo je ve smlouvě uveden jako vlastník vozidla. I pokud by pojistitel prodával vozidlo na základě plné moci, pak by údaje o vlastníkovi měly být uvedeny ve smlouvě, včetně údaje o tom, že je zastoupený na základě plné moci a plná moc by měla být ke smlouvě připojena. Pokud je však ve smlouvě jako prodávající uvedená jiná osoba, než skutečný vlastník, pak smlouva mohla být neplatná z důvodu Vašeho omylu, který vyvolala druhá strana. V tomto případě byste u prodávajícího uplatnil neplatnost smlouvy a požadoval navrácení zaplacené kupní ceny.
Za předpokladu, že je smlouva v pořádku, pak bude záležet, zda vada na vozidle představuje podstatné či nepodstatné porušení smlouvy. V tomto případě je prodejce zjevně nepodnikatel, proto nemáte stejná práva, jako byste automobil kupoval od podnikatele, resp. autobazaru. Závažnost a charakter závady z Vašeho popisu nejsou zřejmé, a proto ani není možné jednoznačně určit, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy a zda tedy máte právo od smlouvy odstoupit.
Pokud by bylo vadu možné bez obtíží opravit za poměrně nízké náklady, bude se pravděpodobně jednat o nepodstatné porušení smlouvy. V tomto případě byste měl právo požadovat odstranění vady (opravu), anebo přiměřenou slevu z kupní ceny.
Pokud se bude jednat o závažnější vadu, pak by se mohlo jednat o podstatné porušení smlouvy, a mohl byste požadovat dle Vaší volby:
a) odstranění vady opravou věci,
b) přiměřenou slevu z kupní ceny,
c) odstoupit od smlouvy.
Vadu je nutné oznámit prodejci bez zbytečného odkladu, jinak se Vaše právní postavení může zhoršit a v případě soudního sporu by Vám soud nemusel nároky přiznat. Pro jistotu bych se obracel jak na prodejce/pojistníka, tak na paní uvedenou v plné moci.
Stěžejní však bude nutné posouzení platnosti samotné kupní smlouvy. K tomuto bych Vám doporučil navštívit advokáta, který je schopen věc náležitě posoudit a s ohledem na konkrétní okolnosti doporučit také náležitý postup.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Prasklá WC mísa v nájemním bytě - platí opravu pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Oprava sanitárního vybavení nájemního bytu - platí pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Kdo platí opravu prasklého umyvadla, WC v nájemního bytu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?

Bydlím v pronajatém bytě a praskla mi mísa od WC (mojí vinou ale nerad bych to přiznal), má povinnost ji opravit vlastník bytu (pronajímatel) v plné výši nebo, kdo musí financovat opravu? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. definuje mj. i drobné opravy, které je povinen dělat nájemník – mezi ně lze zahrnout také opravu mísy.
Nicméně jsou zde další omezení – pokud roční součet nákladů vynaložených nájemníkem na opravy bytu přesáhne částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy hradí pronajímatel.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pobyt v zahraničí s nulovými příjmy a porodné v ČR - nárok
- Nárok na porodné při pobytu v zahraničí s nulovým příjmem
- Pobyt v Nizozemsku a nárok na porodné v ČR - má matka nárok nebo ne?
- Nulový příjem při pobytu v Nizozemsku a porodné v ČR - má matka nárok nebo ne?

Získání porodného: termín porodu mám 23.9.2016, čili úřadem budou posuzovány příjmy za čtvrtletí duben-červen 2016. Oba jsme žili v zahraničí, konkrétně v NL, já pobírala podporu v nezaměstnanosti z holandského úřadu práce v termínu 3.2.2016-2.5.2016 a přítel taktéž, ale v termínu 1.1.2016 do 1.6.2016. Jakým způsobem tedy budeme dokladovat naše příjmy, pro zisk porodného?
Bude český úřad brát příjem 0, jelikož jsme v ČR nevykonávali v tomto čtvrtletí žádnou činnost a nepobírali ani jiné dávky?
Či budou chtít informace z NL o výši dávek? Což tedy nevím, jak by nám nizozemský pracovní úřad vydal.
Děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Jestliže porodíte ještě v měsíci září, budou – jak správně uvádíte – pro nárok na porodné posuzovány příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí, tedy za měsíce duben až červen 2016. Pokud by se ale vaše dítě narodilo až v říjnu, budou posuzovány příjmy za měsíce červenec až září 2016.
Podle § 5, odst. 1, písm. e) zákona o státní sociální podpoře se pro účely stanovení rozhodného příjmu za příjem považují také příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odečtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b). Mezi příjmy, které se dokládají a započítávají pro nárok na porodné, patří i podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (§ 5, odst. 1, písm. d) výše uvedeného zákona). Jestliže jste tedy v rozhodném období měli takový příjem ze zahraničí, musíte tento příjem při žádosti o porodné úřadu práce doložit. Výši toho příjmu je zapotřebí ve formuláři Doklad o výši čtvrtletního příjmu vyplnit v části G. Jestliže pro Vás již není možné obstarat si potvrzení od nizozemského úřadu práce, ve formuláři alespoň vysvětlete o jaký příjem se jedná (v příslušné kolonce je uvedeno razítko a podpis nebo popis příjmu) a uveďte výši podpory za celé kalendářní čtvrtletí a měnu, ve kterém Vám (i Vašemu příteli) byla podpora vyplacena.
Nárok na porodné budete mít tehdy, pokud příjme Vaší domácnosti za rozhodné období nepřesáhne 2,7násobek jejího životního minima). Životní minimum Vaší domácnosti je (jedná-li se o Vaše první dítě) vyjádřeno částkou 7.710 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 20 817 Kč za měsíc.

__

RODINA-SJM
- Rozšíření SJM o chalupu a dědictví, dědické řízení po smrti jednoho z manželů

05/2011 jsem se znovu vdala. Manžel měl v té době chalupu, já chatu. Chatu jsme prodali a chalupu si ponechali. Chtěla bych vědět, zda je dobré udělat změnu, aby byla chalupa v katastru zapsaná na nás oba, kdyby se s manželem něco stalo (a jak v tomto případě postupovat). A jak by to bylo z hlediska dědických nároků, kdyby zůstala chalupa napsaná jen na manžela a jak, kdyby byla napsaná na nás oba jako společné jmění manželů? On má 1 dceru a já také 1 dceru. Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Chalupu lze přepsat na oba manžele pouze sepsáním tzv. smlouvy o rozšíření společného jmění manželů. Taková smlouva je platná pouze v případě, že je sepsána notářským zápisem.
Pokud by byla chalupa psaná pouze na manžela, tak v případě jeho smrti po něm dědíte tuto chalupu Vy a jeho dcera rovným dílem, tedy každá 1/2. Pokud by byla chalupa zapsaná jako SJM, pak byste měla 1/2 z vypořádání SJM a pak ještě 1/4 chalupy z dědictví a jeho dcera by dědila zbylou 1/4 chalupy.
Pokud by byla chalupa psaná pouze na manžela, tak v případě Vaší smrti se ve Vašem dědickém řízení chalupa neřeší a Vaše dcera chalupu nebude dědit. Pokud by byla chalupa v SJM, tak má v případě Vaší smrti Váš manžel 1/2 chalupy ze SJM a 1/4 z dědictví a Vaše dcera zdědí zbylou 1/4 chalupy.

__

OBČAN-DLUHY
- Zadlužování v době schváleného oddlužení, insolvence - je to přípustné?
- Může dlužník s oddlužením dělat v době oddlužení další dluhy?
- Může dlužník v insolvenci dělat v době insolvence další dluhy?
- Může dlužník ve schváleném osobním bankrotu dělat další dluhy?
- Může dlužník v insolvenci dělat v době insolvence další dluhy?
- Může dlužník v osobním bankrotu dělat nové další dluhy?
- Člen SVJ v insolvenci neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ v oddlužení neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ v osobním bankrotu neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?

Jsem člen SVJ a máme v domě jednoho člena SVJ, který je v oddlužení a neplatí zálohy na byt. Na začátku byl dluh nízký a slib, že vše uhradí. 01/2014 požádal o oddlužení a přestal hradit zálohy úplně. Dluh se v době insolvence rapidně zvýšil. K tomu bylo v 08/2014 schváleno soudem oddlužení, čehož jsme si nevšimli a pohledávku nepřihlásili. 2015 6x zaplatil a 6x nezaplatil. V 12/2015 správce insolvence byt prodal, a nový majitel platí pravidelně své zálohy. Je možné, aby v době insolvence narůstal dluh? Jaké máme možnosti dluh vymoci? Ve zprávě o hospodářské situaci dlužníka je uvedena položka „Měsíční náklady spojené s bydlením 3000 Kč“, ale nebyly na účet domu odesílány. Máme kontaktovat insolvenčního správce? Nebo vymáhat jinou cestou? Děkuji, Člen SVJ, Adam.

ODPOVĚĎ:
Pohledávky SVJ vzniklé po povolení oddlužení uplatněte vůči dlužníkovi jako pohledávky za majetkovou podstatou. Uplatnění adresujte přímo dlužníkovi (aktuální adresa by měla být uvedena v insolvenčním rejstříku dostupném na www.justice.cz).
Uplatnění musí obsahovat tyto údaje:
a) označení „Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
c) označení dlužníka,
d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od sídla věřitele,
e) bližší údaje o s skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,
g) údaj o povaze pohledávky,
h) údaj o výši pohledávky,
i) seznam příloh,
j) údaje o osobě, která vyrozumění podepsala,
k) datum a podpis.
V dopise dlužníka rovněž upozorněte, že že neuhrazením pohledávky SVJ se vystavujete riziku zrušení oddlužení a prohlášení konkursu na Váš majetek dle ust. § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona.
O uplatnění pohledávky také písemně vyrozumějte insolvenčního správce a požádejte ho, aby Vám uhradil pohledávku z majetkové podstaty dlužníka, pokud sám dobrovolně svůj dluh neuhradí.
Nebude-li přesto pohledávka uhrazena, bude nutné se domáhat zaplacení žalobou.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přeplatek fondu oprav bytu SVJ a nový majitel bytu - komu se vyplatí přeplatek?
- Komu patří přeplatek fondu SVJ - původnímu majitel bytu nebo novému majiteli?

2015 jsme koupili byt v Praze (byt byl zapsán do katastru nemovitostí v září 2015). 04/2016 jsme se zúčastnili naší první schůze SJV v domě (asi 32 nájemníků), na které bylo mj. všemi zúčastněnými odhlasováno rozdělení prý dosti velké částky „přebývajících“ (! ) finančních prostředků na společném „účtu fondu oprav“. Finance mají být rozděleny vlastníkům bytů v poměru dle počtu metrů čtverečních jednotlivých bytů. Vzhledem k tomu, že z nás tj. kupujících či prodávajících byt, neplatil roky do fondu oprav, tak dlouho jako letitým nájmem strýček obou dam, které nám byt prodaly, tak nás zajímá, kdo má tuto částku obdržet: zda prodávající (= dvě dámy, které byt zdědily po svém strýčkovi a nájem platily po jeho smrti dalších 9 měsíců do prodeje nám), či my - jako noví majitelé uvedeného
bytu. My platíme nájem od 1. července 2015, kdy jsme podepsali kupní smlouvu na tento předmětný byt. Komu mají být peníze z fondu oprav vráceny?
Děkuji, Václava.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčový § 1186/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že při převodu vlastnického práva k bytové jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu (typicky SVJ) povinnost vypořádat příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu bytové jednotky.
Při převodu vlastnického práva k bytové jednotce (např. tedy v případě prodeje bytové jednotky) se nevracejí (ani jinak nevypořádávají) ve vztahu k dosavadnímu vlastníkovi bytové jednotky (prodávajícímu) příspěvky na správu domu a pozemku, které zaplatil do dne, kdy nabyl účinnosti převod vlastnického práva k bytové jednotce na jinou osobu (kupujícího).
Shora uvedené lze shrnout tak, že příslušná část „přebývajících“ finančních prostředků z tzv. fondu oprav náleží vždy aktuálnímu vlastníkovi bytové jednotky (tedy Vám).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy baterie elektrokola a stejná vada jako před opravou - jde o placenou reklamaci nebo neplacenou?

U svého prodejce elektrokola jsme si nechali opravit vadnou baterii elektrokola. Jelikož se jednalo o pozáruční servis, za opravu jsme zaplatili. Po měsíci používání se opět projevila stejná vada jako před opravou (baterie nedržela napětí). Prodejce přijal baterii k následné opravě. Zajímalo by nás, zda-li jsme povinni za následnou opravu stejné vady znovu platit. Původní baterie byla opravena - byl vyměněn díl, který udržuje napětí baterie.
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Co nejdříve u prodejce uplatněte reklamaci první opravy. Prodejce odpovídá obdobně jako u koupě zboží i za vadné provedení opravy, proto by po Vás neměl požadovat zaplacení druhé opravy, pokud jste u něj reklamovali první opravu.
Nicméně Vašeho z dotazu vyplývá, že jste druhou opravu neuplatnili jako reklamaci, nýbrž jako běžnou opravu. V tomto případě by prodejce mohl požadovat úhradu druhé opravy. Vy byste tedy museli nyní reklamovat první opravu a požadovat slevu ve výši úhrady za druhou opravu.
Prodejce je povinen Vaší reklamaci vyřídit do 30 dnů. Pokud by tento termín byť o 1 den překročil, obraťte se na Českou obchodní inspekci.
Pokud by prodejce Vaši reklamaci neuznal, obraťte se rovněž na Českou obchodní inspekci s žádostí o mimosoudní vyřešení sporu. Pokud by ani poté prodejce Váš nárok neuznal, bude jedinou možností podání žaloby. Pro tento případ již doporučuji obrátit se na advokáta.
Bližší informace o mimosoudním řešení sporu u ČOI jsou dostupné zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Zablokování účtu Policí - přeposílání peněz do zahraničí (Ghany)
- Zablokování účtu Policí - pro legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti - jak se bránit?
- Vyšetřování legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti - přeposílání peněz do zahraničí (Ghany)

Policie zablokovala můj účet. Peníze přijaté z Polska jsem chtěla přeposlat do Ghany. Policie mne vyšetřovala a nesmím o případu mluvit, abych nemařila vyšetřování. Peníze jsou 3 měsíce blokované. Jsem podezřelá z legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Já nevím, proč peníze nebyly poslány přímo do Ghany. Prý to nejde, proto jsem byla ochotná přeposlat peníze. Moje ochota mne dostala do této situace. Adresát v Ghaně si peníze chtěl půjčit jako splátkový úvěr. Jsem důchodkyně, nemám úspory a nemohu si dovolit platit advokáta.
V Usnesení ze dne 22. dubna 2016 je poučení: "Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění."
Mám vážnou obavu, že soudní jednání bude velice dlouho trvat.
Zdůrazňuji, že jsem chudá důchodkyně a nemám peníze na drahého advokáta pro trestní řízení u soudu. Mám požádat o advokáta přiděleného zdarma soudem?
Děkuji. Zdenka

ODPOVĚĎ:
V každém případě Vám lze doporučit požádat o přidělení bezplatného obhájce (advokáta), popř. obhájce za sníženou odměnu.
V této souvislosti je podstatné, zda bylo ve Vašem případě již zahájeno trestní stíhání či dosud nikoli. Pakliže bylo trestní stíhání již zahájeno (§ 160 trestního řádu), jste považována za obviněnou (§ 32 trestního řádu).
Jste-li obviněnou, vztahuje se na Vás § 33/2, 3 a 4 trestního řádu, dle něhož platí, že:
- osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu (a v přípravném řízení soudce), že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu;
- vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu (a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce) o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného;
- návrh na rozhodnutí o přidělení bezplatného obhájce (včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost) podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni;
- pokud byl pravomocným rozhodnutím obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven.
Některé praktické informace k podání žádosti o přidělení bezplatného obhájce (popř. obhájce za sníženou odměnu) naleznete zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/167/18387_full.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Porušování soukromí sousedy v bytovém domě - jak se bránit?
- Porušování soukromí sousedy v činžovním domě - jak se bránit?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Otevření dopisu sousedem - jde o přestupek nebo trestný čin?

Sousedi prarodičů pořád sedí venku před panelovým domem na lavičkách, a "drbou"- všechny. Jedné akademicky vzdělané starší ženě z poštovní schránky vzali doporučený dopis z banky, aby se dozvěděli její věk. Problém je ten, že to dosvědčí pouze ona, protože je viděla, jak jsou u její schránky, a jak ji uviděli, tak se rozutekli, a měla tam otevřený dopis. Jednou šla do bytu, a jeden z těch sousedů jí řekl: "Proč chodíte oblékána jako mladá? ". Paní na ně reaguje úzkostí, a dochází na psychoterapie. Když jde kdokoli okolo domu, tak se koukají z oken, kdo jde. Jaký doporučujete další postup? Lze na ně podat stížnost za urážku a cti, nebo za porušení soukromí. Probíhalo tam kvůli tomu i policejní šetření.
Děkuji, Zbyšek.

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost podat na tyto osoby trestní oznámení, kdy dle závažnosti je možné dané jednání (pomluvy) postihnout jako přestupek proti občanskému soužití (§ 49 zákona o přestupcích, dostupný zde: portal. gov.cz), popř. v závažnější formě jako trestný čin pomluvy (§ 184 trestního zákoníku).
Trestní oznámení na tyto osoby může podat kdokoliv, nemusí to být nutně jen tato paní.
Co se týká otevírání dopisů, dané jednání by teoreticky bylo možné postihnout jako trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), popř. i trestný čin porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku).
Dále je zde také možnost domáhat se žalobou podanou u civilního soudu, aby se tyto osoby daného jednání zdržely. Je možné v této věci jim zaslat předžalobní upomínku, ve které budou vyzváni, aby se zdrželi svého nevhodného chování (je nutné specifikovat) – toto by ovšem musela učinit přímo dotčená paní, kterou pomlouvají. V případě vedení sporu u soudu by bylo stěžejní dokazování jejich chování, tedy především svědeckými výpověďmi.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused požaduje radikální ořez větví stromu, ořez zlikviduje strom - je ořez povinností?
- Ořez větví ohrožující strom - je toho majitel povinen, pokud je sousedem vyzván?

Máme vzrostlý starší ovocný (již neplodící) strom na hranici pozemku se sousedem, jemuž vadí přesahující větve. Dle nového zákoníku nás vyzval, abychom větve v plném rozsahu odstranili, jinak tak učiní sám. Pod stromem parkuje automobil a padající listí a okvětní lístky mu na něj zcela logicky padají, což mu vadí. Strom má však většinu větví k sousedovi a po jejich odstranění by ze stromu zbyl skomírající pahýl. Jak postupovat? Strom mu ani nestíní, ani nebere živiny jeho plodinám, ani nehrozí jeho pád. Myslím si, že jeho stížnost je neoprávněná. Děkuji, Františka.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na § 506/1 občanského zákoníku, dle něhož je součástí pozemku i prostor nad tímto pozemkem. Pokud tedy větve Vašeho stromu zasahují do prostoru nad sousedovým pozemkem, zasahují de facto do sousedova pozemku (a ruší ho ve výkonu jeho vlastnického práva k tomuto pozemku).
Ve Vašem případě je klíčový § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník (Vy) v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve strom přesahující na jeho pozemek, ovšem pouze za současného splnění těchto dvou podmínek:
- přesah větví či kořenů musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže,
- působená škoda nebo jiné obtíže musí být takové intenzity, že převýší zájem na nedotčeném zachování stromu (nepostačí tedy jakákoli škoda nebo jiné obtíže).
Pakliže Vás soused vyzval k odstranění přesahujících větví, zastává dle všeho názor, že obě shora uvedené podmínky jsou splněny. Domníváte-li se, že některá z těchto podmínek (či obě podmínky) není splněna (a sousedovi tudíž nevzniklo právo větve odstranit), můžete postupovat následovně (samozřejmě za předpokladu, že se sousedem nebude možné se na zachování větví dohodnout) :
1/ Pořiďte fotodokumentaci předmětného stromu.
2/ Obraťte se na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu). Prostřednictvím předběžného opatření lze prozatímně upravit poměry mezi účastníky budoucího soudního řízení (po vydání předběžného opatření je tedy nutné podat k soudu příslušnou žalobu, jak uvádím pod bodem 3/ níže). V tomto případě byste soudu navrhla, aby byl obsahem předběžného opatření zákaz odstranit přesahující větve Vašeho stromu (ze strany Vašeho souseda). Dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu může být totiž předběžným opatřením účastníku (Vašemu sousedovi) uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel (zdržel se odstranění přesahujících větví) nebo něco snášel.
3/ Podejte k soudu žalobu dle § 2903/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že při vážném ohrožení může ohrožený (Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy (touto újmou bude poškození Vašeho stromu, tedy vznik škody na Vaší straně).
4/ Pakliže by se soused rozhodl odstranit větve Vašeho stromu ještě před tím, než bude vydáno předběžné opatření (popř. i navzdory tomuto předběžnému opatření), bude možné, abyste mu v tom zabránila svépomocí. Dle § 14/2 občanského zákoníku platí, že hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené (přiměřenost svépomocné obrany je velmi podstatná, sousedovi např. nemůžete z důvodu ochrany přesahujících větví ublížit na zdraví).
Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a následně žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákaz vstupu majiteli do bytu s věcným břemenem - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Rozšíření věcného břemene na potomky (syna, dceru, syny, dcery)
- Omezení vstupu majiteli do bytu s věcným břemenem - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Zákaz vstupu majiteli do bytu se služebností - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Rozšíření služebnosti na potomky (syna, dceru, syny, dcery)
- Omezení vstupu majiteli do bytu se služebností - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Vstup majitele do bytu s věcným břemenem jen za přítomnosti osoby oprávněné VB - lze to smluvně dohodnout?
- Vstup majitele do bytu se služebností jen za přítomnosti osoby oprávněné služebností - lze to smluvně dohodnout?
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Správní poplatek za zřízení věcného břemene na katastru nemovitostí
- Kolik stojí zápis věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Správní poplatek za zřízení služebnosti na katastru nemovitostí
- Kolik stojí zápis služebnosti na katastru nemovitostí?

Bydlím v bytě bývalého manžela na základě nájemní smlouvy a on užívá moji polovinu rekreační chaty kam se odstěhoval. Nyní chce chatu celou pro sebe a navrhuje za moji polovinu chaty mě zřídit věcné břemeno dožití – služebnost zde v jeho bytě. Pokud se mám vzdát poloviny chaty, ráda bych toto věcné břemeno rozšířila i na naše dvě dcery, abych jim zajistila, že byt bývalý manžel po mé případné dřívější smrti neprodá nebo alespoň je částečně vyplatí za zrušení jejich břemene – lze to tak udělat? Budu muset platit nějaké poplatky? Mám právo na soukromí v bytě se zřízením věcného břemena na celý byt a žádat, aby bývalý manžel chodil na návštěvu pouze v době, kdy jsem doma? Nyní má můj bývalý manžel od bytu klíče a zásadně chodí v době, kdy jsem v práci, prohlíží mně moje věci a dělá v bytě nepořádek, nechá všude rozsvíceno apod. a následně mně píše bezdůvodně urážlivé maily.
Děkuji, Leontýna.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by se jednalo ke zřízení věcného břemene v podobě služebnosti bytu dle ust. § § 1297 občanského zákoníku. Samozřejmě nic nebrání tomu, aby došlo také ke zřízení služebnosti pro Vaše dcery, případně je možné se dohodnout tak, že se služebnost bude dle ust. § 1302 občanského zákoníku vztahovat také na Vaše dědice, tedy na obě dcery.
Ohledně placení poplatků a dalších podmínek, pak doporučuji veškeré záležitosti vyřešit přímo ve smlouvě o zřízení věcného břemene, např. že budete platit pouze spotřebu energií. Ve smlouvě pak bude mužné také upravit to, kdy bude manžel moci vstupovat a kontrolovat byt, např. po předchozím upozornění a pouze ve dnech pracovního klidu apod. S ohledem na jeho dosavadní chování by bylo možné zvážit i sjednání smluvní pokuty pro případ porušení jeho povinností.
Ohledně sepsání smlouvy doporučuji se obrátit na advokáta, seznam naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz  

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na vrtanou studnu
- Prodej nezkolaudované studny a dodatečné stavební povolení a kolaudace
- Odběr vody z načerno vyvrtané studny
- Odběr vody z nezkolaudované vyvrtané studny

2015 mě kontaktovala paní B. a chtěla vyhotovit stavební povolení na studnu. Povolení jsem v tu dobu již nevyřizovala, protože jsem měla brzo nastoupit mateřskou dovolenou. Avšak jsme se domluvily, když paní na vyřízení povolení nespěchá, že jí ho na základě Plné moci od ní vyřídím. Lhůtu jsem stanovila minimálně rok s tím, že nemohu přesný termín zaručit. Mezitím jsem porodila a poté měla nějaké zdravotní komplikace, podstoupila operaci, několikrát ležela v nemocnici. Vyřízení se protáhlo. Domluvily jsme se však, že povolení i tak chce a vyřídím jí ho. 08/2016 je povolení vyřízeno a paní si ho nechce převzít, jelikož po mně najednou vyžaduje slevu kvůli časové prodlevě. K té došlo také i z důvodu komplikací na úřadech. Veškeré dokumenty jsem jí zaslala na dobírku, nechce si je však převzít (HG posudek, projekt, stavební povolení). Může studnu zkolaudovat i přesto, že tyto dokumenty nemá (na úřadě je ale mají ode mě)? Jak se mohu bránit a peníze od paní dostat?
Podotýkám, že paní navíc studnu používá bez kolaudace načerno.
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Má-li stavební úřad k dispozici všechny relevantní podklady, nemělo by kolaudaci studny nic bránit.
Co se týče Vaší odměny, usuzuji z dotazu, že mezi Vámi a paní B došlo k uzavření příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Příkazní smlouvou se příkazník (Vy) zavazuje obstarat záležitost příkazce (paní B).
Dle § 2438 občanského zákoníku dále platí, že:
- příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání;
- příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti; to platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.
Pro reálnou vymahatelnost Vašeho práva na odměnu je velmi důležité, jakým způsobem mezi Vámi a paní B došlo k uzavření příkazní smlouvy, resp. jakým způsobem bylo mezi Vámi a paní B dále komunikováno (podstatná je totiž prokazatelnost vzniku a obsahu smlouvy). Pakliže byla smlouva uzavřena pouze ústně, může být prokázání její existence obtížné.
Odmítá-li Vám paní B uhradit sjednanou odměnu za splnění jejího příkazu, přičemž smírné řešení nastalé situace nebude možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete paní B zaslat nejdříve tzv. předžalobní výzvu a následně, nebude-li tato výzva úspěšná, podat k příslušnému soudu žalobu (resp. návrh na vydání platebního rozkazu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Jak nechat prověřit pronájem obecního pozemku obcí?
- Zpětné schválení pronájmu veřejných prostor obce zastupitelstvem - lze to zpětně?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Hlučný nájemce veřejných prostor obce - jak, kam poslat dodatečně stížnost?

Starosta potažmo zastupitelstvo naší obce umožnilo soukromé osobě pořádat soukromou oslavu na veřejném místě, určeném jinak ke konání hodů, letním nocí, pálení čarodějnic apod. - a tím samozřejmě k rušení nočního klidu až do ranních hodin. Občané obce o tomto nebyli informováni a to dokonce ani ti přímo bydlící kolem tohoto veřejného prostranství (třeba dopisem do schránky). Při našem přímém dotazu panu starostovi na posledním zastupitelstvu obce, nám bylo sděleno, že to můžou jako obec podepsat a schválit zpětně. A to ani nevím zda bylo řádně uhrazeno za pronájem stanu, lavic a stolů, které si k tomuto účelu také od obce zapůjčilo.
Setkání proběhlo v červnu 2016. Mohou to zaúčtovat zpětně? Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Rušení nočního klidu lze postihnout jako přestupek proti veřejnému pořádku dle § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona.
Dle § 47 odst. 3 tohoto zákona se dobou nočního klidu rozumí doba od 22. do 6. Hodiny, přičemž obec může obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.
Aby tedy takové jednání mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty přestupku proti veřejnému pořádku, je ještě nutné, aby nebyla obcí přijata úprava dle výše uvedeného odst. 3, tedy aby obec neumožňovala ve výjimečných případech doba nočního klidu zkrácená či úplně zrušena. I pokud by ovšem takový předpis byl ze strany obce přijat, je důležité jej pozorně prostudovat a zjistit, zda byly splněny všechny podmínky požadované tímto předpisem, aby se na danou soukromou akci vztahovala kratší či žádná doba nočního klidu.
Obec nemá povinnost informovat své občany dopisem do schránky o tom, že se bude konat nějaká akce.
Obec má povinnost zveřejnit záměr pronajmout hmotnou nemovitou věc (pozemek) obce po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. (§ 39 odst. 1 zákona o obcích).
Tuto povinnost ovšem obec nemá v případě, jde-li o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.
Zde je také podstatný obsah nájemní smlouvy – je rozhodující celková doba platnosti nájemní smlouvy a ne doba využívání pronajaté nemovitosti, takže pronajme-li obec místnost na jednu hodinu týdně po dobu dvou let, pak se výluka z povinnosti zveřejnit záměr nemůže uplatnit, jelikož celková doba nájmu přesáhne 30 dní.
Zde doporučuji se na obec obrátit s žádostí o poskytnutí informací (dle zákona o svobodném přístupu k informacím) ohledně jak samotného obsahu smlouvy, tak otázce úhrady nákladů za zapůjčený majetek obce.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zakázání využívání kanalizační přípojky napojené k sousedovi - může to soused zakázat?
- Zrušení načerno postavené kanalizační přípojky sousedem (soused ji má oficiálně) - může to udělat?
OBČAN-VĚCENÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dlouhodobé využívání napojené kanalizace k sousedovi a vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání napojené kanalizace k sousedovi a vydržení služebnosti
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Soused přerušil neoficiální kanalizační přípojku - vymáhání náhrady škody za vytopení domu s nelegální kanalizační přípojkou
- Soused přerušil nelegální načerno postavenou kanalizační přípojku - vymáhání náhrady škody za vytopení domu s nelegální kanalizační přípojkou

Koupil jsem rodinný dům před zhruba 50 lety, původní majitelé obou nemovitostí se dohodli, že z mého pozemku se kanalizace napojí na sousedovu kanalizaci. Kanalizace od souseda vede do centrální kanalizace na silnici. Teď mi soused řekl, že 1. října mi zruší kanalizační přípojku, která se napojuje na jeho kanalizaci. Že se mám napojit na veřejnou kanalizaci, která je vedena na okraji komunikace před domy. Před 50 lety to byla tehdy jenom ústní dohoda mezi sousedy, žádný dokument neexistuje. Žádné věcné břemeno soused na katastru nemá. Může mi soused na svém pozemku, v zemi (2,5 metru), zrušit, zabetonovat, mou kanalizační přípojku ze dne na den? Když si svou kanalizaci neudělám přes svůj pozemek do 1. října. Co dělat, když mi pak vznikne škoda v mém domě, že mi vyteče kanalizace v domě? Mohu vymáhat škodu na sousedovi, že mi soused zrušil kanalizační přípojku? Mohu se snad nějak bránit? Děkuji za odpověď, David.

ODPOVĚĎ:
Jediným řešením Vaší situace, které bude skutečně jisté, je vybudování nové kanalizační přípojky (kterou svůj dům připojíte přímo ke kanalizační soustavě).
Máte-li zájem o řešení nastalého problému právní cestou, bylo by možné uvažovat o zahájení soudního řízení, v jehož rámci byste se domáhal toho, aby soud rozhodl, že došlo k vydržení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě jste oprávněn mít svou kanalizační přípojku napojenou na přípojku Vašeho souseda. Neexistuje-li však žádný důkaz o tom, že v minulosti skutečně došlo k dohodě právních předchůdců současných vlastníků obou domů, neunesete s vysokou pravděpodobností důkazní břemeno (což může mít za následek Váš procesní neúspěch).
Nespornou nevýhodou soudního řešení nastalé situace je i délka soudního řízení, které se může protáhnout i na několik let. Pakliže chcete nastalou situaci řešit soudní cestou, můžete však požádat soud o vydání tzv. předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu). Prostřednictvím předběžného opatření lze prozatímně upravit poměry mezi účastníky budoucího soudního řízení (po vydání předběžného opatření je tedy nutné podat k soudu příslušnou žalobu, jak uvádím výše). V tomto případě byste soudu navrhl, aby byl obsahem předběžného opatření zákaz zazdít Vaší kanalizační přípojku. Dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu může být totiž předběžným opatřením účastníku (Vašemu sousedovi) uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel (zdržel se zazdění kanalizační přípojky) nebo něco snášel.
S ohledem na skutečnost, že soused Vás na svůj záměr zazdít Vaší kanalizační přípojku upozornil s dostatečným předstihem, byla by tím jeho případná odpovědnost za takto vzniklou škodu dosti omezena (ne-li zcela vyloučena). Dle § 2903/1 občanského zákoníku totiž platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí (Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
Současná právní úprava napojení jedné kanalizační přípojky na přípojku jinou výslovně neřeší, v tomto ohledu je proto podstatné, jak by se k této otázce postavil provozovatel předmětné kanalizační soustavy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta soudu na vyřízení žaloby na spornost vlastnictví nemovitosti
- Lhůta soudu na vyřízení žaloby na určení vlastnictví
- Do kdy musí soud určit vlastníka při podání žaloby na určení vlastnictví?
- Spornost vlastnictví bytu, domu, nemovitosti a řešení předběžným opatřením soudu

11/2011 jsem koupil nemovitost na kupní smlouvu. V 08/2012 na mě jako na kupujícího i na toho kdo mi nemovitost prodal, byla podána žaloba na určení vlastnického práva nevlastním bratrem prodávajícího, jenž se domnívá že darovací smlouva na nemovitost, podle které se stal prodávající vlastníkem nemovitosti je neplatná. Na katastru nemovitostí byla vložena poznámka spornosti. Navíc jsem zjistil, že na adrese nemovitosti má trvalý pobyt cizinka, družka žalobce, která má i exekuce. S poznámkou spornosti ji nemohu odhlásit z pobytu. V 11/2012 mi bylo doručeno usnesení o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Do nynější doby se nic neděje. Všechny práce na rekonstrukci jsem zastavil, dům chátrá. Jak dlouho trvá platnost žaloby? Jak mám dále postupovat? Může např. soud vydat nějaké předběžné opatření?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
pokud došlo k zastavení soudního řízení, měla by být poznámka spornosti odstraněna. Nicméně katastr se zjevně o zastavení řízení nedozvěděl, proto bude nyní iniciativa ležet na Vás.
Obraťte se proto na soud s přípisem, aby Vám bylo zasláno usnesení o zastavení řízení s vyznačenou doložkou právní moci. Zároveň v přípisu uveďte, že na základě tohoto řízení je v katastru vedena poznámka spornosti, a aby soud zaslal usnesení o zastavení řízení také na katastr. Nechat si vyznačit doložku právní moci můžete také osobě na soudě, když si vezmete s sebou usnesení a na toto vyhotovení usnesení Vám právní moc vyznačí.
Až obdržíte usnesení s vyznačenou právní mocí, obraťte se na katastr s žádostí, aby byla poznámka spornosti vymazána z důvodu, že řízení bylo pravomocně zastaveno (pokud by k tomu nedošlo z podnětu soudu).
V případě nejasností se obraťte přímo na příslušný katastr nemovitostí, kde máte nemovitost zapsánu, a na právním oddělení by Vám měli rovněž poradit, jak konkrétně postupovat.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zákaz darování domu v darovací smlouvě (starý občanský zákoník) - je nutné zákaz respektovat?
- Je možné zakázat prodej, darování darovaného domu obdarovaným jiné osobě? (obdarovanému, kupujícímu)
- Zákaz darování v darovací smlouvě (starý občanský zákoník - smlouva sepsaná před 1.1.2014) - je nutné zákaz dodržet?
- Zákaz prodeje v darovací smlouvě (starý občanský zákoník - smlouva sepsaná před 1.1.2014) - je nutné zákaz dodržet?

Dostal jsem darem dům, v darovací smlouvě je uvedeno, že bez souhlasu dárce nemohu dům prodat, převést na další osobu atd. Na katastru není zákaz převodu ve formě věcného práva. Co následuje v případě, že bych dům např. prodal. Katastr se smlouvou zabývat nebude a převede dům na kupce, který za dům zaplatí, ale já poruším usnesení v darovací smlouvě. Jak by vše dále pokračovalo a co hrozí? Děkuji za odpověď.
Darovací smlouva uzavřena 20.3.2012.
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Na katastru by skutečně dům převedli na nového vlastníka / kupujícího, aniž by zkoumali podmínky darování. I když neznám text darovací smlouvy, tak se vystavujete riziku, že prodejem domu dojde z Vaší strany k porušení darovací smlouvy, na základě čeho by mohl dárce od smlouvy odstoupit. Vzhledem k tomu, že mu již nebudete moci vrátit dům, byl byste mu povinen vyplatit hodnotu domu, tedy v podstatě částku, za kterou byste dům prodal.
Rozhodně z důvodu Vaší jistoty doporučuji získat písemný souhlas dárce s prodejem, i např. za cenu určitého podílu na prodejní ceně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zahájení dědického řízení na majetek osoby žijící a zemřelé v zahraničí
- Zůstavitel žil a zemřel v zahraničí - jak zahájit dědické řízení v ČR?
- Zahájení dědického řízení v ČR u osoby zemřelé v zahraničí - postup
- Zahájení dědického řízení v ČR u osoby žijící a zesnulé v zahraničí - postup

Bývalý manžel byl občanem Ruské federace, v České republice měl trvalý pobyt od uzavření našeho manželství, tedy od roku 1994. Během trvání manželství jsme při přebírání družstevních bytů do soukromého vlastnictví převzali po vzájemné dohodě byt, který byl původně mým dědictvím, do společného vlastnictví manželů SJM. Manželství ale bylo rozvedeno v roce 2002, k majetkovému vypořádání nedošlo, partner jakákoliv jednání odmítal. 2004 bývalý manžel opustil Českou republiku a žil v Moskvě. Zemřel nečekaně 2013 v Moskvě. Naše jediná dcera (plnoletá), která žije se mnou ve společné domácnosti, neobdržela z Ruska žádné informace ohledně dědického řízení, nevíme ani, zda proběhlo, druhá strana (rodina) na dotazy v této věci neodpovídá. Bývalý manžel má v Rusku ještě syna z prvního manželství (asi 28 let). Navázali jsme s ním kontakt, o dědictví po otci, které se nachází v České republice, nemá zájem. Stejně tak dcera nepožaduje nic z pozůstalosti, která se nachází v Rusku. Jak může dcera po otci zdědit polovinu bytu, v němž trvale bydlíme? Děkuji. Irena

ODPOVĚĎ:
Dle § 150 starého obč. zák. : „Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. “
Váš bývalý manžel je tedy nyní vlastníkem id. 1/2 bytu a je potřeba v ČR zahájit po něm dědické řízení, aby mohl být tento majetek vypořádán. K tomu je potřeba sehnat jeho úmrtní list a udělat výpis z katastru nemovitostí a u okresního soudu, který je v místě majetku (bytu), je třeba dát podnět k zahájení dědického řízení. Soud poté pověří notáře a proběhne dědické řízení, kde se bude řešit polovina bytu. Dědicem bývalého manžela budou jeho děti – bude tedy třeba sehnat od jeho syna plnou moc, abyste to za něj mohli vyřídit v ČR. Pro dědické řízení je potřeba speciální plné moci, kterou Vám poté dá notář k dispozici. Na základě plné moci pak budete moct dědictví napsat pouze na dceru.
Možná Vám pomůže i portál ministerstva zahraničí:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod bytu z majitele na svého opatrovníka - je nutný souhlas soudu?
- Darování bytu opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
- Darování domu opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
- Darování nemovitosti opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vybrání peněz svěřence opatrovníkem na potřeby svěřence - do jaké částky je možné bez souhlasu soudu?
- Převod bytu ze svěřence na opatrovníka - je nutný souhlas soudu?

Jsem na základě rozhodnutí soudu opatrovníkem svého otce, který je šest let (2010-2016) v domově důchodců se zvláštním režimem. Jeho zdravotní stav je velmi špatný a neměnný. Dle soudního znalce otec není schopen žádných úkonů.
Otec je majitelem bytu, ve kterém trvale bydlím již 26 let, otec tam nikdy nebydlel. O byt se starám, udržuji, platím.
Je možné, abych já, jako opatrovník, požádala opatrovnický soud o převod bytu na sebe? Mám ještě bratra, který by s převodem souhlasil.
Otec měl důchodové připojištění, které jsem vypověděla. Mohu z těchto finančních prostředků, jedná se o částku 180.000 Kč, peníze vybírat a do jaké výše bez předběžného souhlasu soudu (měsíčně, ročně atp.). Otci platím léky, holiče, kadeřníka, pedikéra atd.
Děkuji, Adéla.

ODPOVĚĎ:
Jako opatrovník můžete spravovat pouze běžné záležitosti Vašeho otce, mimo běžné záležitosti potřebujete souhlas soudu. Proto i v případě převodu otcova bytu na Vás, se budete muset obrátit na soud. Vzhledem k tomu, že Váš otec má bydlení zajištěné v domově se zvláštním režimem a nebude tudíž byt do budoucna potřebovat, mohl by soud Vaší žádosti vyhovět. Je ale pravděpodobné, že kromě souhlasu Vašeho bratra bude soud vyžadovat i souhlas Vašeho otce, je-li Váš otec schopen takový souhlas udělit.
Co se týče finančních prostředků z důchodového připojištění, ale i dalších finančních prostředků patřících Vašemu otci, můžete je využít na zajištění běžných životních potřeb Vašeho otce. Výdaje, které ve vašem dotazu uvádíte (léky, holič, kadeřník, pedikér apod.), tedy z těchto prostředků hradit můžete. Současně jste ale povinna vést si účetnictví, které bude jasně a přehledně dokládat, jak s finančními prostředky Vašeho otce hospodaříte. Na žádost soudu pak musíte toto účetnictví předložit. Zákon nestanovuje žádnou maximální částku, kterou můžete měsíčně či ročně vybrat a utratit, pouze říká, že bez souhlasu soudu můžete hradit výdaje na běžné životní potřeby. Výdaje nad rámec běžných potřeb už souhlas soudu vyžadují. Pokud byste tedy z finančních prostředků chtěla zakoupit například automobil nebo nemovitost, bez souhlasu soudu se neobejdete.

__


OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodlužování registrace v seznamce BE2 - jak ukončit členství a vyhnout se zaplacení poplatku uvedeného ve smluvních podmínkách seznamky BE2

06/16 reakce na nabídku internetové seznamky b2. Za minimální poplatek vyplněn profil, měsíc posilají vhodné protějšky, žadná smlouva, podpis. Na prodloužení služby za poplatek bych nereagovala. Nabídky chodily stále bez dalšich sdělení. Dnes (02.08.2016) 1/8 v noci výzva k zaplacení 2 225kč. Automaticky prodlouženo, zaplatit do 7 dnů. Co mám dělat? Jsem v mimořádně těžké finanční situaci. Děkuji za pomoc. Ludmila

ODPOVĚĎ:
K uzavření smlouvy došlo již vytvořením registrace, resp. zaplacením prvního poplatku. Není nutné mít "písemnou podepsanou smlouvu". Obdobně při nákupech v eshopech na internetu nepodepisujete žádnou smlouvu, přesto kupní smlouva na zboží je uzavřena objednáním na internetových stránkách
K tomuto je dále nutné dodat, že smluvní vztah se bude řídit všeobecnými podmínkami seznamky, ve kterých je uvedeno, že smlouvu je možné vypovědět 14 dní před ukončením zaplaceného období, jinak dochází k automatickému prodloužení, resp. v případě prvního období nejdéle 4 dny před jeho ukončením.
Sice o morálnosti praktik seznamky be2 lze důvodně pochybovat, uzavřením smlouvy jste však souhlasila i s všeobecnými obchodními podmínkami, včetně automatického prodlužování. Požadavek k úhradě, kdy jste smluvní vztah neukončila, je tedy oprávněný. Do budoucna je nutné si společnosti na internetu prověřit a také číst důkladně všeobecné obchodní podmínky.
Nyní doporučuji okamžitě vypovědět smlouvu a tím zabránit dalšímu prodlužování
V podmínkách je však uvedena možnost vypovědět smlouvu pouze písemně zasláním na adresu společnosti v zahraničí. Toto bude ovšem považováno za nepřiměřenou podmínku a bude postačovat zaslat výpověď pouze emailem, faxem či kontaktním formulářem přes stránky seznamky, nejlépe všemi dostupnými prostředky.
Finanční nárok seznamky byste tedy uhradit měla. Pokud jej přesto neuhradíte (např. máte zablokovánu možnost automatického strhávání plateb), je otázkou, zda je společnost schopna Vás dohledat a částku s úspěchem vymáhat, tedy zda má Vaši adresu a případně též datum narození. Pokud mají pouze Váš email, je málo pravděpodobné, že by po Váš částku skutečně vymáhali.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ŘÁD, KÁZEŇ
- Kolik kg může tahat žena v práci, zaměstnání
- Kolik kg může tahat muž v práci, zaměstnání
- Kolik kilogramů může tahat žena v práci, zaměstnání
- Kolik kilogramů může tahat muž v práci, zaměstnání

Prosím mohu se zeptat kolik kilogramů může nosit (tahat) žena při výkonu zaměstnání v práci a kolik muž? Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Stěžejním předpisem je nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění (dále jen NV). Definici ruční manipulace obsahuje § 28: „Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. “
V § 29 NV jsou pak stanoveny tyto limity: „Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg.
Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg.
Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg.
Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.
Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem. “
Dané NV ještě dále podrobněji určuje limity pro energetickou zátěž a další otázky související s ochranou zdraví při práci.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo platí pracovní oblečení, oblek - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Zaměstnanec strhl z platu pracovní oblečení zaměstnance - je to dle Zákonku práce?
- Proplacení pracovního oblečení zaměstnavatelem a Zákoník práce

Při ukončení pracovního poměru mi zaměstnavatel odečetl z poslední výplaty určitou částku za firemní oblečení (ukončení k 30.6.2016). Práce recepční v hotelu, zaměstnavatel mi nechal ušít 3 blůzy, které byly vráceny firmě, která je šila, neboť byly hned reklamované, že jsou příliš velké (velikost 50 místo 44). Fyzicky jsem tedy blůzy vůbec neměla. Vesta byla špatně ušitá, byla také reklamována, ale poslední dva měsíce jsem ji nosila. Oblečení (vesta) byla vrácena oproti podpisu při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel mi přesto strhl částku za vše ušité oblečení, s tím, že nikdo jiný to nosit nemůže. Má na to právo?
Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel na toto právo nemá. Pokud požaduje po zaměstnancích, aby nosili konkrétní oblečení, musí toto oblečení hradit, neboť to jsou náklady vyplývající z pracovního poměru a není možné je požadovat po zaměstnanci. I kdyby zaměstnavatel neměl povinnost tyto náklady hradit, nemůže bez zaměstnancova souhlasu strhnout zaměstnanci libovolnou částku, pokud se nejedná o situace stanovené přímo zákoníkem práce (např. srážky ze mzdy, apod.). Můžete zaměstnavatele písemně vyzvat k vrácení neprávem stržené částky a požadovat tak po zaměstnavateli bezdůvodné obohacení. Pokud zaměstnavatel odmítne danou sumu zaplatit, je nutné se obrátit na soud.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOLUVY
- Oprava skrytých vad zakoupené nemovitosti - výpočet ceny oprav
- Kdo vyčísluje cenu oprav skrytých vad nemovitosti?
- Výpočet ceny opravy skryté vady nemovitosti - kdo vyčíslí cenu opravy?
- Odstoupení od koupi nemovitosti se skrytou vadou - vrácení daně
- Odstoupení od koupi nemovitosti se skrytou vadou - vrácení provize realitní kanceláře
FINANCE-DANĚ
- Vrácení daně státem při odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti (skrytá vada nemovitosti)
- Vrácení provize realitní kanceláře, RK při odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti (skrytá vada nemovitosti)

Mám nemovitost se skrytými vadami.
- Pokud získám znalecký posudek na skryté vady, kdo by pak měl vyčíslit cenu oprav skrytých vad, bude stačit rozpočet od nějaké stavební firmy?
- Pokud se budu soudit a získám již posudek + odhad ceny oprav, je možné pokračovat v rekonstrukci nemovitosti nebo je třeba to koordinovat s ohledem na soudní spor?
- Pokud by stav nemovitosti byl opravdu špatný a já se rozhodl od kupní smlouvy odstoupit, na jakou částku z prodejní ceny mám nárok, když část šla realitní kanceláři, část na daň z převodu nemovitosti apod?
- Když jsou ve smlouvě uvedeni dva prodávající (ale jednal jsem jen jedním z nich), je potřeba poslat doporučený dopis s oznámením vad oběma prodávajícím a s oběma najednou pak řešit soudní spor?
s pozdravem
Daniel

ODPOVĚĎ:
K vyčíslení ceny oprav bude běžně stačit rozpočet od stavební firmy, pro jistotu však doporučuji nechat udělat odhad ceny alespoň u 2 firem. V případě sporu by totiž prodávající mohl namítat, že cena oprav je nadhodnocená, pak by se musel případně nechat zpracovat znalecký posudek na cenu obvyklou nutných oprav. I nyní si můžete nechat vypracovat znalecký posudek na cenu obvyklou nutných oprav a z této ceny vycházet.
Pokud se rozhodnete soudit a požadovat slevu z kupní ceny, tedy nikoli od smlouvy odstoupit, pak je samozřejmě možné s rekonstrukcí pokračovat. Pokud byste však chtěl od smlouvy odstoupit, pokračování v rekonstrukci není vhodné, neboť při odstoupení jste povinen nemovitost vrátit oproti vrácení kupní ceně.
V případě odstoupení Vám prodávající bude povinen vrátit kupní cenu. Běžně je ve kupních smlouvách uvedeno, že zaplacená rezervační záloha realitní kanceláři se započítává na kupní cenu. Ze zaplacené kupní ceny se pak také běžně vyplácí daň z nabytí nemovité věci. Pokud je takto smlouva koncipována, pak by Vám při odstoupení byl prodávající povinen vrátit plnou kupní cenu, tedy i cenu, ve které je zahrnuta odměna realitní kanceláři i daň z nabytí nemovité věci.
Pokud by např. odměna realitní kanceláři byla zaplacena zvlášť, mohl byste ji po prodávajících požadovat jako náhradu škody, neboť by Vám škoda vznikla v souvislosti s porušením smlouvy.
Dopisy vůči prodávajícím vždy adresujte oběma prodávajícím, pro Vaší větší jistotu doporučuji vše zasílat doporučeně s dodejkou.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dům zakoupený z peněz rodiče před druhou svatbou - jak novou manželku krátit na dědickém podíle?
- Jak zajistit aby nedědila nová manželka otce byt, dům, nemovitosti
- Jak zajistit aby nedědil nový manžel matky byt, dům, nemovitosti
- Nemovitost koupená z prostředků jednoho z manželů v době manželství (SJM) a dědění, dědictví

Dotaz z oblasti nového občanského zákoníku NOZ: Otec se 1996 podruhé oženil. Půl roku po svatbě si koupil dům. Tento dům zafinancoval výhradně prodejem svého předchozího domu. Dnes (15.08.2016) je na listu vlastnictví LV stále zapsán jako jediný vlastník, ale je nám jasné, že to automaticky přešlo do SJM. Otázka zní, v případě otcovy smrti, jak se bude dědit, jaké jsou naše šance, aby otcova nynější manželka získala co nejméně a event. zdali se dá tato situace vyřešit otcovou závětí, kde dům odkáže jenom synům.
Děkuji za odpověď.
Hynek

ODPOVĚĎ:
Není tak jednoznačné, že by nemovitost, kterou otec koupil po svatbě, byla automaticky součástí SJM, pokud byla financována z prodeje domu, který byl v jeho výlučném vlastnictví. Naopak pokud skutečně byla nynější nemovitost koupena z peněz z předchozí nemovitosti a tok peněz lze jednoznačně prokázat (např. měl účet, na který uložil peníze z prodeje předchozího domu, na tento účet nechodily žádné další peníze - např. z výdělku manželky a posléze peníze z tohoto účtu poslal na koupi nové nemovitosti), nynější nemovitost součástí SJM není. Je ale třeba takto tok peněz v případném soudním sporu prokázat. Pokud se na účtu míchaly různé peníze a příjmy i nynější manželky, pak skutečně neprokážete, že nemovitost koupená za manželství s druhou manželkou součástí SJM není. V případě otcovy smrti dědí rovným dílem jeho děti a manželka. Pokud by byl dům v SJM, pak v případě otcovy smrti polovina domu patří manželce z titulu SJM a o druhou polovinu se dělí synové a ona všichni rovným dílem, pokud by dům v SJM nebyl, pak v případě otcovy smrti dědí rovným dílem celý dům manželka a děti. Věc lze vyřešit závětí, manželka není tzv. neopomenutelný dědic, takže pokud otec v závěti vše odkáže synům, je taková závěť platná a manželka nic nedědí.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zápočet Vánoc při výpočtu dovolené
- Výpočet dovolené - vliv Vánoc
- Výpočet poměrné části roční dovolené
- Cestovní náhrady řidiče kamionu - čas cesty přes 5 hodin denně
- Jízda řidiče kamionu - jde o pracovní cestu?

U předcházejícího zaměstnavatele jsem byl zaměstnaný od 3.12.2015. Pracovní poměr jsem ukončil dohodou 11.7.2016. Za dobu pracovního poměru jsem žádnou dovolenou neměl.
(Do této chvíle jsem kromě dohody o rozvázání pracovního poměru nedostal žádné jiné doklady, ani mzdu za červen a část července, ani náhradu za dovolenou.)
1. Přísluší mi za prosinec 2015 náhrada za dovolenou? V daném měsíci jsem pracoval 19 pracovních dní. Započítají se mi pro účely stanovení nároku na dovolenou podle §214 ZP také dva svátky, které připadly na čtvrtek a pátek, kdy jsem nepracoval?
Pokud mi náhrada za dovolenou přísluší, jak se stanoví její výše? Použije se i v tomto případě průměrný výdělek za duben až červen 2016, tj. za čtvrtletí, které předchází datu ukončení pracovního poměru?
2. Jaká je doba dovolené (resp. jak se určí poměrná část roční dovolené), za kterou mi náleží náhrada za období 1. 1. 2016 až 11. 7. 2016? V této době jsem byl 8 pracovních dní v pracovní neschopnosti.
Použije se průměrný výdělek za duben až červen 2016, tj. za čtvrtletí, které předchází datu ukončení pracovního poměru?
3. Má řidič vozidla nad 3,5 t (kamion) nárok na cestovní náhrady, pokud jeho čas cesty v ČR od odjezdu z parkoviště do zaparkování prakticky denně přesahuje 5 hodin?
Je možné při tomto druhu práce považovat jízdy za pracovní cesty?
Pracovní smlouva specifikuje jako místo výkonu práce Čechy a země EU. Cestovní náhrady v pracovní smlouvě nejsou uvedené.
Děkuji mnohokrát. Jakub

ODPOVĚĎ:
Abyste měl za rok 2015 nárok na dovolenou, musel byste u zaměstnavatele odpracovat alespoň 21 směn, resp. převážných částí směn - § 214 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Do těchto 21 dní se započítávají i svátky, kdy jste nepracoval, pokud Vám z důvodu svátku odpadla směna. Pokud jste tedy i včetně svátků odpracoval 21 směn, tj. dní, náleží Vám za rok 2015 dovolená v rozsahu 1/12 z celkového rozsahu dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům. Za rok 2016 budete mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, neboť jste u zaměstnavatele odpracoval více než 60 směn (§ 212 odst. 1 ZP). Tato dovolená se poskytuje za každý celý měsíc trvání pracovního poměru v rozsahu 1/12 celoroční dovolené. U Vás pracovní poměr v roce 2016 trval 6 nepřetržitých měsíců, tj. nárok na 6/12 z celoroční dovolené.
Ano, použije se průměrný výdělek za 2. čtvrtletí, pokud Vám bude dovolená proplácena při skončení pracovního poměru.
Obecně platí, že na cestovní náhrady má zaměstnanec nárok, pokud pracuje mimo místo svého výkonu práce. Pokud je místo výkonu práce stanoveno šířeji než jedna obec, např. ČR, poté se za pravidelné pracoviště považuje pro účely cestovních náhrad obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. To může být vždy jen jedna obec. Pokud se pak jedná o práci mimo toto pravidelné pracoviště, pak má zaměstnance nárok na cestovní náhrady, i když se pohybuje v místě sjednaného výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud např. vyjíždíte z Prahy, pak pokud vykonáváte práci mimo Prahu, byť na území ČR nebo jiného státu, máte nárok na cestovní náhrady.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od koupi do 14 dnů v kamenném obchodě - lze to?
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bot, obuvi v obchodě Baťa
- Skrytá vada zboží a odstoupení od koupi do 14 dnů (distanční smlouva)

Prodávající tvrdí, že § 1829 oz odstoupení od kupní smlouvy platí pouze pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, jak to tedy je prosím.
prosím o vysvětlení, prodávající tvrdí, že §1829 oz odstoupení od kupní smlouvy platí pouze pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, jak to tedy je prosím. /Hlavní důvod proč se na vás obracím, nikde v §1829 není konstatováno, že se jedná pouze o § pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, vysvětlení které jsem dostala se domnívám je diskriminační Odstoupení od smlouvy je ze zákona možné jen ve stanovených případech. Jednou z těchto možností je odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí věci za předpokladu, že se jednalo o nákup na dálku, tzv. distančním způsobem (tzn. přes internet, telefon podle ustanovení § 1820 a navazující ustanovení § 1829 an. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku). Odstoupení od smlouvy upravené v ust. § 1829 občanského zákoníku se tedy týká takzvaných distančních smluv, při nichž se strany osobně nesetkají, ale uzavírají je na dálku (např. elektronickou cestou, po telefonu nebo v zásilkovém obchodě). Ze zákona lze od smluv uzavíraných distančním způsobem odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoli sankce do 14 dnů zásadně od uzavření smlouvy, ale například u koupě zboží až od jeho převzetí. Důvodem této zákonné úpravy je okolnost, že spotřebitel si nemůže zboží reálně prohlédnout a vyzkoušet jako při osobním nákupu na prodejně.
Uvádím příklad 1. : koupím boty přes Internet, při prohlídce nezjistím žádnou viditelnou vadu, vyzkouším v pořádku. Boty si druhý den obuji a po třech hodinách zjistím, že mě na patě tlačí, nebo se zlomí špička nebo se začnou párat, tak jak se mě to již stalo. Takže podle tohoto vysvětlení bez uvedení důvodu odstoupím od kupní smlouvy (§ 1829).
2. koupím boty v kamenném obchodě, při prohlídce nezjistím žádnou viditelnou vadu, vyzkouším v pořádku. Boty si druhý den obuji a po třech hodinách zjistím, že mě na patě tlačí, nebo se zlomí špička nebo se začnou párat, tak jak se mě to již stalo. Takže nemám nárok na odstoupení od smlouvy. Vyměnit je nechtějí, že jsem je obula, mohu pouze měsíc čekat zda uznají reklamaci, když neuznají tak se soudit.
Jsou i prodejny a společnosti, které bez problému ve 14dení lhůtě vymění, ale jak jsem zjistila v dalších obchodech zaměstnanci jsou proškoleni tak, aby kupujícího dotlačili sepsat reklamaci a tvrdí, že jiná možnost není. Prosím jak to tedy je. _
Dne 29.05.2016 jsem na vaší prodejně 51153 OC Černý Most Praha 14 zakoupila vycházkovou, lepenou obuv 9653 6248388. Cca po 3 dnech se na pravé botě v oblasti špičky utvořil zlom, dne 06.06.20162 jsem tuto vadu oznámila na prodejně 51172 OC Letňany Baťa. Požadovala jsem odstoupení od kupní smlouvy z důvodu skryté vady a vrácení peněz. Přejímající prodavačka odmítla toto provézt z důvodu, že obuv musí poslat na posouzení. Dne 22.6.2016 jsem byla vyrozuměna, že reklamace byla zamítnuta z důvodu mechanického poškození. Předávající prodavačce jsem sdělila svůj nesouhlas s tím, že nestačí ze strany prodávajícího pouhé konstatování, ale podle obchodního zákoníku by toto měla míti podloženo znaleckým posudkem. Vedoucí prodejny konstatovala, že jí můj názor nezajímá, řekla, že jsme obuv poškodila úmyslně, že ona ví jak má postupovat a dokonce odmítla předložení reklamačního řádu, o který jsem jí požádala. Konstatovala, že já jako zákazník nemám na nic nárok a pouze, že si mohu sehnat soudního znalce a domáhat se nápravy přes soud. S takovýmto hloupým a arogantním jednáním jsem se ještě nesetkala, toto jednání uvedené vedoucí vaší prodejny nedělá dobré jméno vaší společnosti. Dále uvádím, na obuvi nedošlo z mé strany k žádnému mechanickému poškození, proto mám důvod se domnívat, že jde o skrytou vadu, která byla již při koupi obuvi. _
Kupní smlouva doklad číslo 100064101 uzavřené na prodejně Sportisimo s. r. o. , Lodžská 850/6, 181 00 Praha 8 dne 29.6.2016. Předmětem smlouvy je dětská sportovní obuv 2137008050 vel. 32 zn. Lotto.
Dnešního dne 8.7.2016 jsem se dostavila na výše uvedenou prodejnu požadavkem na výměnu obuvi jelikož se boty párají v prošívce což bylo zamítnuto. Proto jsem požádala o odstoupení od kupní smlouvy, což bylo vedoucí směny XX odmítnuto s vysvětlením, že toto nemůže udělat jelikož má nařízený jiný postup.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 občanského zákoníku se opravdu týká pouze tzv. distančních smluv, resp. smluv uzavřených mimo obchodní prostory podnikatele, typicky smlouvy uzavřené po internetu, po telefonu, při podomním prodeji, na reklamních akcích apod. I když se výslovně v ust. § 1829 obč. zák. neuvádí, že se jedná o smlouvy uzavírané distančním způsobem, je třeba vycházet z názvu oddílu (od § 1820 obč. zák), který zní "Uzavírání smluv distančním způsobem a závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory" a který rovněž zahrnuje i ust. § 1829.
I když někteří prodejci umožňují vrátit i zboží zakoupené v kamenných obchodech, však neznamená, že by tuto povinnost měli ze zákona. Jedná se pouze o jejich lepší zákaznický přístup a dobrovolné umožnění vracet/měnit bezplatně zakoupené zboží. Často je tato možnost uvedena např. na účtence či na ceduli u kasy. Pokud již prodejce možnost bezplatného vrácení/výměny zboží deklaroval, je také povinen vrácené zboží přijmout.
Pokud však prodejce v kamenném obchodě žádným způsobem nedeklaruje, že je u něj možnost v určité lhůtě zboží vrátit, příp. vyměnit za jiné, pak spotřebitel nemá právo ve 14 denní lhůtě od smlouvy bez uvedení důvodu odstoupit dle ust. § 1829 obč. zák.
Právo na odstoupení od smlouvy o koupi zboží v kamenném obchodě tak máte pouze v případě vadného plnění, primárně byste však měla uplatňovat právo na bezplatnou výměnu, příp. opravu zboží. I v případě výskytu vady máte právo na odstoupení od smlouvy, a to pokud výměna či oprava není možná (např. již dané zboží není na skladě) nebo pokud by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. O podstatné porušení smlouvy se však u menších závad, které bude mužné bez větších potíží opravit, zpravidla nepůjde.
Pokud však prodejce Vaší reklamaci, popř. odstoupení od smlouvy neuzná, je opravdu jedinou možností soudní cesta, resp. mimosoudní řešení sporu České obchodní inspekce. K mimosoudnímu řešení sporů u ČOI lze nalézt více informací zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/ 

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení soukromého pozemku do zeleně k veřejnému užívání - jak se může majitel bránit?
- Zařazení soukromého pozemku do celoměstského systému zeleně k veřejnému užívání - jak se bránit, nájemné
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za zařazení soukromého pozemku do zeleně k veřejnému užívání
OBČAN-NÁJMY
- Nájemné za užívání soukromého pozemku jako zeleně k veřejnému užívání (rozhodnutím města)

Město začlenilo soukromý pozemek do celoměstského systému zeleně k veřejnému užívání, bez mého souhlasu (bez smlouvy). V katastru je v evidenci jako lesní pozemek což teda podle územně plánovací dokumentace nesouhlasí. Mám i přes to nárok na náhradu za užívání veřejného prostranství, když o ni požádám?
Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Souhlas vlastníka pozemku není nutný pro začlenění pozemku v rámci územního plánu jako pozemku k veřejnému užívání.
Každý vlastník pozemku totiž má možnost v průběhu schvalování územního plánu podat námitky. Pokud tak neučiní, jde vzniklý stav k jeho tíži.
Jako vlastník takového pozemku jste povinen umožnit jeho užívání jinými osobami a nesmíte znemožnit přístup na tento pozemek.
Právo na náhradu (resp. vydání bezdůvodného obohacení) máte. Toto právo je nutné uplatnit u obce. V této věci je poměrně konstantní judikatura soudů, která takové právo vlastníka potvrzuje (např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3624/13, ze dne 19. 11. 2014).

_

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Obvinění policistů z nepřipoutání bezpečnostním pásem a neprokázání u správního řízení videozáznamem - jak se odvolat?
- Odvolání proti pokutě za nepřipoutání pásem v autě - videozáznam Policie neprokázal vinu řidiče osobního vozidla
- Neprokázání přestupku u správního řízení a rozhodnutí v neprospěch přestupce - jak, kam se odvolat?
- Kam se odvolat proti rozhodnutí správního orgánu o vině za nepřipoutání v autě, automobilu, vozidle?

Byla na mne - Magistrátem (dále jen SO - Správní Orgán) - spáchána křivda rozhodnutím o mé vině, i když jsem se ničím neprovinil. 29.10.2015 -dopravní hlídka PČR ve služebním voze mne zastavila s tím, že jsem prý nebyl za jízdy připoután. S tím jsem nesouhlasil, policisté však trvali na svém. Prý i pořídili videozáznam.
S přestupkem jsem pochopitelně nesouhlasil a spor tak byl předán ke zmiňovanému SO do správního řízení. 14.4.2016 proběhlo u SO Ústní jednání. Já trval na své nevině, policisté na obvinění.
Vyžádal jsem zhlédnutí videozáznamu. Z něho není patrné, že bych byl nepřipoután! Na tomto faktu se shodli úplně VŠICHNI zúčastnění! Je to i protokolárně zaneseno v úředním zápisu z jednání, i v rozsudku! Rozhodnutí správního orgánu z 1.8.2016 však zní: vinen. Mám zaplatit celkem 2.500 Kč.
Cítím se poškozen. Připoutaný jsem byl, a důkaz, který by to vyvracel, Policie, ani SO, nemá.
Správní orgán to zdůvodňuje tím, že není důvod policistům nevěřit, i když obvinění nemohou podložit důkazem. Co mám dělat? Mám na odvolání ale už jen 1 den. Byl jsem do včera (15.08.2016) na dovolené a dopis ve schránce. Děkuji, Jaromír.

ODPOVĚĎ:
Za této situace je nezbytné odvolání podat a v něm rozporovat všechny domnělé tvrzené závěry správního orgánu. Pokud byste odvolání nepodal, zmařil byste si šanci dané rozhodnutí zvrátit.
Pak už by Vám zbývala jen možnost podání podnětu k zahájení přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu, nicméně na zahájení tohoto řízení není právní nárok, můžete pouze podat podnět, na základě kterého se příslušný správní orgán rozhodne, zda přezkumné řízení zahájí či nikoliv.
Jinak co se týká věrohodnosti svědectví policistů, rozhodovací praxe sudů dovodila, že důvod "nevěřit" policistům je shledán zejména v situaci, kdy mají zájem na výsledku dané věci.

__

OBČAN-NÁJMY
- Může nájemník odmítnout výměnu elektroinstalace? (výměna hliníkových kabelů za měděné)
- Odmítnutí rekonstrukce elektroinstalace v nájemním bytě nájemníkem, nájemcem - může to nájemník udělat?
- Rekonstrukce elektroinstalace v obecním nájemním bytu - může nájemník odmítnout výměnu elektrických kabelů nájemního bytu?

Existuje, prosím Vás, v zákonech nějaká opora, na jejímž základě by bylo možné odmítnout (případně odložit řádově o roky) rekonstrukci elektroinstalace v obecním bytě? Bydlíme s manželkou v Brně - Líšni a zdejší radnice tuto rekonstrukci spolu s výměnou bytových jader (umakart nahradí sádrokartonem) provádí po celých domech, kdy nájemníci prakticky musí byty vyklidit na 1-2 měsíce, dostanou na tu dobu slevu na nájmu údajně jen 30 % a případně poskytnuté náhradní ubytování si zaplatí navíc.
Tato silně traumatizující akce není z mého pohledu - pokud jde o "elektřinu v mědi" - nutná, protože jako elektrotechnik si i stávající hliníkové rozvody bez problémů ohlídám. Tato pohroma nás pravděpodobně čeká 2017, ale manželka z toho špatně spí už celé měsíce dopředu. Děkuji, Kamil.

ODPOVĚĎ:
Vaší situaci řeší ust. § 2259 a následující občanského zákoníku, která jsou označena jako "Úpravy a jiné změny bytu nebo domu." Podle ust. § 2259 je nájemce povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Změny bytu tedy může činit pronajímatel zásadně se souhlasem nájemce. Souhlas nájemce nepotřebuje pronajímatel pouze v těchto případech:
a) změna domu nebo bytu nesníží hodnotu bydlení a lze ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce,
b) změna byla přikázána orgánem veřejné moci,
c) změna musí být provedena, protože hrozí přímo zvlášť závažná újma.
V nutnosti vyklidit byt a přestěhovat se lze spatřovat zmíněné nepohodlí pro nájemce, tzn. , že pokud je výměna elektroinstalace prováděna pouze na základě rozhodnutí vlastníka bytu, tedy obce, pak je možné opravu provést jen s Vaším souhlasem (pokud se nejedná o výše uvedené výjimky).
I pokud by se však jednalo o případ, kdy by bylo byt nutné vyklidit bez Vašeho souhlasu, pak by byla obec povinna Vám uhradit veškeré účelně vynaložené náklady, tzn. jak náklady na stěhování, tak nájemné v jiném bytě za dobu, kdy byl Váš byt vyklizen.
Pokud Vás obec vyzve k umožnění opravy, písemně jí sdělte svůj nesouhlas. Nesouhlas můžete rovněž odůvodnit zhoršeným psychickým stavem Vaší manželky.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4

__


OBČAN-DĚDĚNÍ
- Odkázání dědictví druhovi, družce závětí

S přítelem jsme v 08/2016 společně koupili rekreační domek, přičemž oba vlastníme ideální polovinu. Oba máme z předchozího manželství děti, spolu žijeme již téměř 20 let ve společné domácnosti – mém bytě, přítel jinou další nemovitost nevlastní. Svůj byt prodal a z této částky financoval koupi 1 rekreačního domku. Do domku budeme postupně oba investovat. Prosím o radu, zdali a jakým způsobem je možné v případě, že by jeden z nás zemřel, odkázat svoji polovinu nemovitosti tomu druhému, aniž bychom porušili nutnost pamatovat na nepominutelné dědice, tedy děti? Děkuji, Marcela.

ODPOVĚĎ:
Svou polovinu domku můžete závětí odkázat vždy druhému, ale práva nepominutelných dědiců nelze obejít. Každý z Vás by tedy musel v době smrti vlastnit kromě domku ještě další majetek, který by pokryl práva nepominutelných dědiců nebo by musel případně žijící partner vyplatit děti druhého partnera v rámci dědického řízení.
Zletilé dítě má nárok na 1/4 svého zákonného dědického podílu, nezletilé dítě má nárok na 3/4 svého zákonného dědického podílu. Máte-li např. dvě zletilé děti, tak dědický podíl každého z nich je 1/2 a povinný díl nepominutelného dědice je tedy 1/4 z 1/2, tedy 1/8 pozůstalosti.
Pokud by měl např. domek hodnotu 2.000.000 Kč a zbytek majetku by byl za 1.000.000 Kč, pak celek je v hodnotě 3.000.000 Kč a každé dítě má nárok na 1/8 z 3.000.000 Kč, tj. na 375.000 Kč, tudíž domek by mohl zdědit partner a zbytek pozůstalosti děti a děti by nemohly proti tomu nic namítat.
Nicméně děti mají práva nepominutelných dědiců vždy, ale mohou se jich v rámci dědického řízení vzdát a prohlásit, že svá práva neuplatňují a nic nenamítají proti tomu, že partner manžela dědí více a na děti se tudíž nedostane takový podíl, jaký by jim ze zákona náležel.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování družstevního bytu potomkovi - jak navždy vyloučit sourozence obdarovaného potomka z dědění družstevní nemovitosti?
- Jak navždy sourozence vyloučit z dědění družstevního bytu, domu, nemovitosti
- Darování družstevního domu potomkovi - jak navždy vyloučit sourozence potomka z dědění družstevní nemovitosti?

11/2015 jsme já, můj druh a moje mamka koupili družstevní domek, z části na hypotéku. Celý podíl v družstvu je psaný na mě z důvodů, aby nedědila v případě smrti matky moje sestra a v případě přítelovy smrti jeho děti z předchozího manželství, jelikož se všemi je již vypořádáno.
07/2016 se z druha stal manžel a navíc by se nám v 11/2016 měl narodit potomek. Jakým způsobem prosím nejlépe ošetřit, aby v případě mé smrti měla práva také mamka, ale opět v případě její smrti zůstal domek manželovi, ne sestře? Protože pokud se správně domnívám, nyní by po mé smrti dědil pouze manžel a naše společné děti? Lze ošetřit tak, že bych do závěti uvedla, že dědit bude manžel a naše děti, ale maminka má právo na doživotní užívání domu? Nebo jí mohu nějak část domku (podílu) odkázat a omezit jí tím, že po její smrti musí domek přejít zpět na manžela? Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Můžete napsat závěť, ve které určíte „předním“ dědicem svou matku a „následným“ dědicem svého manžela (tj. po smrti Vaší matky dům přejde na Vašeho manžela) – tento institut se nazývá tzv. svěřenské nástupnictví, kdy určujete ohledně svého majetku svému dědici jeho dědice. Ovšem je tu riziko, že Vaše sestra v případě smrti matky bude požadovat jako nepominutelná dědička podíl z její pozůstalosti. V případě sepisu takové závěti Vám doporučuji obrátit se na notáře.
Závětí lze zřídit své matce doživotní užívání domu, ale pouze v případě, že by byl dům v osobním vlastnictví. Jde-li o družstevní domek, tak by družstvo muselo souhlasit se zřízením tohoto břemene.
Je však možné se i smluvně se zavázat k tomu, že matku necháte domek užívat až do její smrti. Váš manžel může s Vaší matkou sepsat smlouvu o smlouvě budoucí, že po Vaší smrti s ní uzavře smlouvu, kde se zaváže k tomu nechat ji v domku dožít.
Jak správně píšete, v případě Vaší smrti po Vás dědí jen Váš manžel a Vaše společné děti.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dlouhodobé využívání cesty na soukromém pozemku sousedem a vydržení věcného břemene
- Soused užívá mnoho let cestu na soukromém pozemku bez věcného břemene - jak mu to zakázat?
- Dlouhodobé využívání cesty na soukromém pozemku sousedem a vydržení služebnosti
- Soused užívá mnoho let cestu na soukromém pozemku bez služebnosti - jak mu to zakázat?

Dobrý den, prosím o radu. Žena vlastní dům i pozemek kolem domu. Přes pozemek bezprostředně kolem domu vede cesta, kterou používá soused k jízdě i chůzi ke svému domu. V katastru není věcné břemeno ani nic jiného. Před léty zpevňovala obec obecní cestu a soused, jelikož znal starostu, nechal zpevnit i část cesty na manželčině pozemku, ovšem na svém už ne. V té době v domě žili rodiče manželky a asi jim bylo vše jedno. Manželka byla už tehdy vlastníkem domu. Před cca 3 a 5 léty už oba rodiče zemřeli a my máme v domě nájemníka, zároveň dům uživáme. Nelíbí se nám jak vzhled cesty (štěrk, asfalt, drobný štěrk =nebezpečný odpad), nemožnost oplotit dům, tak kvůli zhoršeným vztahům četnost používání. Soused má k domu jinou delší cestu, kterou nevyužívá. Chtěli bychom vědět, jak přimět obec k odstranění cesty, případně zamezit sousedovi v užívání (není priorita). S obcí jsme zatím nejednali. Děkuji. Milan

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu dovozuji, že předmětná cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace se dělí na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné.
Z dotazu není možné určit, zda je předmětná účelová komunikace veřejně přístupná či nikoli. Pro vyřešení této otázky Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností).
a/ Dozvíte-li se, že předmětná účelová komunikace je veřejně přístupná, upozorňuji na § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož podléhá taková účelová komunikace tzv. obecnému užívání. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. V takovém případě by bylo nutné, abyste strpěli užívání předmětné účelové komunikace každým, a to bezplatně.
Ani v případě, kdy předmětná účelová komunikace bude veřejně přístupnou, však není vše ztraceno. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích totiž může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Pokud by se Vám tedy podařilo prokázat, že Váš oprávněný zájem (např. ochrana Vašeho vlastnického práva, zachování Vašeho soukromí, zvýšení bezpečnosti a ochrana života a zdraví v bezprostřední blízkosti Vašeho domu) převáží nad právem obecného užívání (zejména proto, že k sousedově domu vede jiná veřejně přístupná komunikace), bude možné, aby byl veřejný přístup na předmětnou účelovou komunikaci upraven či omezen.
b/ Dozvíte-li se naopak, že předmětná účelová komunikace je veřejně nepřístupná, bude další nakládání s ní záviset pouze na Vašem uvážení.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že předmětná účelová komunikace je součástí pozemku Vaší manželky, tzn. že není samostatnou věcí (v právním smyslu). V takovém případě by proto bylo možné pozemek Vaší manželky (včetně účelové komunikace) oplotit. Na tomto místě připomínám, že pro vybudování oplocení je zapotřebí, aby byl stavebním úřadem vydán územní souhlas (§ 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že soused by se po Vás mohl domáhat přístupu na Váš pozemek z titulu tzv. nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Soud by však neměl Vašemu sousedovi právo nezbytné cesty přiznat, neboť k domu Vašeho souseda vede jiná veřejně přístupná komunikace (§ 1032/1 písm. c) občanského zákoníku), nebylo by tedy nezbytně nutné, aby soused používal právě pozemek Vaší manželky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Řidič zaměstnavatele musel zaplatil pokutu za přetížené vozidlo - jak se má řidič bránit?
- Zaměstnavatel řidiče odmítl proplatit pokutu za přetížení vozidla zaměstnanci - jak se bránit?
- Přeložení, přetížení vozidla - kdo platí pokutu? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Zaměstnanec nebyl proškolen, měl přetížené vozidlo a zaplatil pokutu - kdo platí pokutu (zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?
- Zaměstnanec nebyl proškolen, měl přeložené vozidlo a zaplatil pokutu - kdo platí pokutu (zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?

02/2015 jsem měl při kontrolním vážení přeložené vozidlo, za což jsem od celního úřadu dostal pokutu 1000 Kč. 03/2015 jsem s firmou rozvázal pracovní poměr. Za totéž přeložení vozidla firma ve správním řízení dostala pokutu 9.000 Kč, plus náklady na odvolací řízení 1.000 Kč, které mi teď - v červenci 2016 přefakturovala. Jako důvod firma uvádí, že přeložení vozidla bylo POUZE vinnou řidiče, který byl řádně proškolen a přeložení bylo způsobenou pouze jeho nedbalostí, a tudíž má právo po řidiči pokutu vymáhat. Zjednodušeně bych řekl, že při správním řízení ze mě udělala totálního a neschopného blbce a všechnu vinnu shodila na mě jako na řidiče.
Já bych rád uvedl, že jsem ke správnímu řízení neměl možnost se jakkoliv vyjádřit, dále že jsem za své působení u firmy neabsolvoval jediné školení řidičů - školení probíhala 200 km daleko od mého místa bydliště a já jsem v noci před školením ještě musel odjet jízdu, takže bych rovnou z noční musel absolvovat školení, a dále že jsem několikrát poukazoval na přeložení vozidla. Firma vždy hrála "mrtvého brouka" a čekala, jak celá přeprava dopadne, nereagovala na SMS, nereagovala na zprávy přes satelitní GPS umístěné ve vozidle, nebo když dispečing reagoval, bylo mi sdělěno, že to mají od technika spočítané a váha nákladu "vychází" a pokud náklad odmítnu naložit, budou mi účtovány náklady spojené s neodvezením zakázky. Bohužel nemám pro toto důkaz, neboť veškerá komunikace probíhala ze služebního telefonu, který jsem musel odevzdat, nebo přes GPS ve vozidle, které je opět majetkem firmy.
Rád bych od Vás věděl, jestli jsem povinen částku 10.000 Kč firmě zaplatit, nebo jak mám postupovat. V době mého pracovního poměru jsem byl pojištěný na hmotnou odpovědnost. Moje nová práce je v zahraničí, kde tuto pojistku nepotřebuji, tak jsem ji zrušil. Vztahuje se tato událost ještě do platnosti staré pojistky, nebo již ne?

ODPOVĚĎ:
K proplacení vystavené faktury jste povinen pouze v případě, že jste udělení pokuty Vašemu bývalému zaměstnavateli (tedy škodu na jeho straně) zavinil. Dle § 250/1 a 2 zákoníku práce platí, že:
- zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí (tzn. že pokud byla škoda způsobena výlučně porušením povinností zaměstnavatele, není zaměstnanec samozřejmě povinen nic hradit).
Pakliže jste svého bývalého zaměstnavatele opakovaně upozorňoval na přetížení nákladního vozidla, přičemž z jeho strany na to nebylo nikdy adekvátně reagováno, a zároveň nebyly Vaším bývalým zaměstnavatelem vytvořeny podmínky pro Vaše řádné proškolení, lze si Vaší odpovědnost za vzniklou škodu představit jen těžko.
Je rovněž otázkou, zda po Vás hodlá Váš bývalý zaměstnavatel škodu ve výši 10.000,- Kč vymáhat soudní cestou či zda Vás zkouší pouze zastrašit. Jste-li přesvědčen o tom, že za vzniklou škodu neodpovídáte, můžete kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí připravit odpověď, v níž Vašemu bývalému zaměstnavateli sdělíte své právní stanovisko a fakturu odmítnete uhradit. Tuto odpověď můžete připravit samozřejmě i sám, je však pravdou, že dopis psaný na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (doplněný kopií plné moci, kterou advokátovi udělíte) udělá na Vašeho bývalého zaměstnavatele bezesporu mocnější dojem (prostřednictvím tohoto dopisu dáte najevo, že svou obranu proti fakturované částce míníte vážně)
Pokud by na Vás Váš bývalý zaměstnavatel podal k soudu žalobu, mohl byste se dostat do důkazní nouze (pakliže nemáte k dispozici žádné důkazy o Vašich upozorněních na přetížené nákladní vozidlo) ; v tomto ohledu je nicméně důležité, zda by byl Váš bývalý zaměstnavatel vůbec schopen prokázat svá žalobní tvrzení.
Pokud jste byl v minulosti pojištěn na hmotnou odpovědnost, nebude se tato pojistka na předmětnou škodu pravděpodobně vůbec vztahovat. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že hmotná odpovědnost (neboli odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat dle § 252 a násl. zákoníku práce) se týká hodnot, které byly zaměstnanci svěřeny k vyúčtování (zejména hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu apod.), nevztahuje se však na škodu způsobenou v důsledku udělení pokuty ze strany správního orgánu.
Je logické, že Vám nebylo umožněno se vyjádřit v rámci správního řízení, které vedl celní úřad s Vaším bývalým zaměstnavatelem, a to z toho důvodu, že jste nebyl účastníkem tohoto řízení (v rámci tohoto řízení jste tedy figuroval jako třetí osoba, která nemá právo do tohoto řízení zasahovat).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zamítnutí stavebního povolení z důvodu výskytu bledule jarní na pozemku
- Bledule jarní a zákaz stavění na pozemku - zamítnutý žádosti o výjimku ze zákazu stavění
- Zamítnutí odvolání proto neudělení stavebního povolení z důvodu výskytu bledule jarní na pozemku

Chci stavět rodinný dům z části na místě rozpadlého stávajícího domu a z části na vedlejším pozemku, vedeným jako zahrada. Pozemek je vedený v územní plánu obce Bystřec jako zastavěné území. Problém je v tom, že na pozemku se nachází chráněné bledule jarní. Již jsem podal žádost o výjimku dle § 56 o ochraně rostlin. Výjimku mi však nepovolili, podal jsem odvolání, žádost vrátili k projednání a opět nepovolili.
Radí mi abych stavěl v lokalitách určených územním plánem v místní části obce Bystříčko, kde dosud jsou louky a pole. Příjde mi že si trochu protiřečí, na jednu stranu chtějí chránit přírodu a na druhou stranu chtějí zabírat louky a pole pro výstavbu namísto povolení stavby tam, kde již stojí rozpadlé domy a tudíž by nebylo potřeba zabírat pole a louky.
Přikládám dokumentaci od krajského úřadu.
Jde se nějak odvolat, na co bych se měl zaměřit při odvolání, není nějaká právní klička?
Předem děkuji za odpověď. Leoš.

ODPOVĚĎ:
Je zde ještě možnost podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí (jak je ostatně uvedeno i v poučení Vámi přiloženého rozhodnutí).
Výjimku ze zákazu stanoveného zákonem o ochraně přírody a krajiny lze udělit pouze z důvodů stanovených zákonem, kdy příslušný správní orgán posuzuje, zda jsou splněny všechny podmínky pro udělení výjimky. Pokud má tento orgán za to, že tyto podmínky splněny nejsou, je zde možnost domáhat se udělení výjimky jen skrze opravné prostředky (odvolání apod. - zrušení rozhodnutí o neudělení výjimky).
V odvolání je vhodné napadat především závěry správního orgánu, které dovozuje při srovnávání veřejného zájmu (na ochranu přírody a krajiny) a zájmu soukromého (postavení RD na místě, které je vymezeno jako stavební pozemek a již zde dům stojí). Je to ovšem především otázka argumentace.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vzdání se práva na věcné břemeno předem - je to možné učinit?
- Vzdání se práva na služebnost předem - je to možné učinit?
- Je možné předem se vzdát svého práva písemnou smlouvou, prohlášením?

Je možná dohoda předem tohoto typu? "Pan X a pan Y se dohodli, že pan Y nikdy nevznese nárok na věcné břemeno na část pozemku, který mu pan X poskytl bezplatně k užívání jako příjezdovou cestu." Bylo by to takto uskutečnitelné a je možné se předem vzdát nějakého svého práva? Předem děkuji za odpověď. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Bohužel taková dohoda možná není, absolutního majetkového práva - což věcná břemena jsou - se nelze dopředu vzdát.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyřazení z úřadu práce pro maření součinnosti uchazeče o zaměstnání
- Neomluvené nedostavení se na úřad práce z chyby uchazeče
- Jak omluvit nedostavení se na úřad práce uchazečem o zaměstnání
- Podání vysvětlení nedostavení se na úřad práce uchazečem o zaměstnání - důvody
- Důvody pro nedostavení se bez omluvy na úřad práce uchazečem o zaměstnání

Moje teta byla vyřazena po 7 letech (2009-2016) poctivé docházky na úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s krajskou pobočkou úřadu práce. Nedostavila se na sjednanou schůzku dne 14.6. v 10:00, ale až 14.7. v 10:00 (tedy přesně o 1 měsíc). Má uznán 2. stupeň invalidity z důvodu lupénkového onemocnění po celém těle. Tato skutečnost je úřadu práce známa. Vzhledem k tomu, že nemoc prokazatelně postihuje i uši, tak hůře slyší a termín přeslechla (odpovídal by tomu posun přesně o 1 měsíc). Bylo ji sděleno, že s ní bude zahájeno správní řízení o vyřazení z evidence uchazečů. Dne 12.8. se má dostavit na krajskou pobočku úřadu práce k podání vysvětlení (dříve měla pracovnice dovolenou), kde má možnost důvod zameškání schůzky ústně nebo písemně obhájit.
A moje dvě otázky zní:
1) Bylo by možné v případném odvolání proti vyřazení z evidence argumentovat zákonem č. 435/2004 Sb. v duchu § 31?
„Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů“ …
Dle zákona jsou vážnými důvody pro naši potřebu např.
a) zdravotní, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání
-b) jiné vážné osobní důvody, např. etické, mravní či náboženské, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže. -
2) Má tedy na základě výše uvedených věcí smysl bojovat odvoláním proti vyřazení z evidence? Zákon je totiž zatím na straně úřadu práce, neboť teta je ta, co něco nějakým způsobem porušila. Jakým způsobem by tedy měla postupovat na schůzce na úřadu práce, kde bude vysvětlovat proč nepřišla?
Mohla by sice doložit zdravotní posudek, že špatně slyší, ale mám obavu, aby nebyla odbyta v duchu bodu 1a tohoto dotazu, že špatný sluch nebrání vykonávat součinnost s úřadem práce.
U bodu 1b tohoto dotazu, tedy jiné vážné osobní důvody je už asi možnost argumentace větší a fantazii se meze nekladou. Nastává tak otázka, zda-li by nebylo asi lepší v případě prokazatelně špatného sluchu argumentovat spíše jinými vážnými osobními důvody. Věc je to celkem zapeklitá, ale jelikož se vysvětlování důvodu absence na schůzce nevyhne, chtěli bychom se na to alespoň trochu připravit, popř. napsat písemně nějaké odvolání.
Za jakoukoliv právní radu děkuji, s pozdravem Norbert

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ustanovení § 5 písm. c) bod 6 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti, v platném znění dopadá na případy, kdy skutečně existuje lékařský posudek, že není možná součinnost. Pod bod 7 výše uvedeného ustanovení se dá podařit více věcí, odvolala bych se na důvody hodné zvláštního zřetele. Uvedla bych, že uchazeč o zaměstnání má skutečně oslabený sluch, že se jednalo o nedorozumění, což je možné odůvodnit i tím, že uchazeč přišel přesně za měsíc, tudíž si spletl data, uchazeč jinak vždy chodil na sjednané schůzky. Domnívám se, že toto porušení, resp. nedorozumění není důvodem k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Posouzení záleží na příslušném úřadu práce, který, pokud neví, z jakého důvodu uchazeč o zaměstnání na sjednanou schůzku nepřišel, musí dle zákona požadovat vysvětlení a takto postupovat.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a nárok na dovolenou
- Proplacení dovolené při dlouhodobé pracovní neschopnosti

Byla jsem zaměstnaná u firmy od roku 2010.
V květnu 2015 jsem onemocněla a byla v pracovní neschopnosti až do 15.5.2016. Ke dni 31.12.2015 jsem měla zůstatek nevyčerpané dovolené 44 dní (již po krácení pro nepřítomnost v práci).
Do práce jsem nastoupila 16.5.2016 a okamžitě jsem obdržela výpověď pro nadbytečnost s tím, že můj pracovní poměr končí 31.7.2016. Od 17.5.2016 jsem měla zakázán přístup na pracoviště a byly mě až do 31.7.2016 vypláceny náhrady za překážky na straně zaměstnavatele.
Dotaz:
1. V jaké výši mi vznikl nárok na dovolenou za rok 2016?
2. Jaký byl můj celkový nárok na dovolenou včetně staré dovolené, tj. kolik dnů dovolené mě měl zaměstnavatel proplatit?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pro rok 2016 se bude dovolená počítat následujícím způsobem:
Dle § 216 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu dle § 192 odst. 2 ZP. Pokud jste tedy do 15.5. byla v pracovní neschopnosti a poté byly konstatovány překážky v práci na straně zaměstnance, bude se Vám pro účely dovolené počítat doba od 16.5. do 31.7.. Celkem by se Vám tedy mělo počítat 53 dní jako odpracovaných. Výměra dovolené se pak bude počítat dle § 214 ZP, tj. za každých 21 odpracovaných dní náleží 1/12 celkové výměry dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za celý kalendářní rok. Je to tedy 2/12, tj. 1/6 z celoroční dovolené. Dovolená za rok 2015, která Vám zbyla se nijak nekrátí a máte na ní nárok v rozsahu, jak uvádíte.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace skrytých vad auta, automobilu, vozidla
- Podepsání protokol o stavu vozidla a reklamace skrytých vad auta, automobilu, vozidla u Auto Esa
- Zbavení se odpovědnosti za skryté vady auta protokolem o stavu vozidla - může se tak prodávající zbavit odpovědnosti?
- Reklamace skrytých vad ojetého auta od Auto Esa a protokol o stavu vozidla

Reklamace skrytých vad osobního automobilu:
Je možné uplatnit zákon o skrytých vadách na vozidle, přesto, že byl při koupi podepsán tzv. Protokol o stavu vozidla?
Resp. umožňuje tento dokument prodejci odejmout ze sebe zodpovědnost za skryté vady, které si kupující nemohl ověřit při prodeji. nebo je to jen dokument, který má odradit kupující uplatňovat svoje reklamace? Můj otec koupil auto, které po čase začalo projevovat dysfunkčnost, v servise mu bylo oznámeno, že špatně pracuje motor a jedná zjevně o skrytou vadu motoru - vysoká kouřivost, vysoká spotřeba oleje, nižší výkon. Toto jsme schopni ze servisu doložit, nicméně onen dokument "protokol o stavu vozidla" v podstatě popisuje všechny části a funkce auta jako rizikové a tím se vyčleňuje auto Esa z odpovědnosti.
Prosím tedy o radu, velmi děkuji, Dalibor

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné posoudit, s kým jste uzavřel kupní smlouvu. U Vás předpokládám, že jste smlouvu neuzavřel v souvislosti s Vaším podnikáním.
Možnosti jsou dvě:
a) Prodávajícím byl autobazar
Pak je možné vady reklamovat až do 2 let od koupě dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku. Ve smlouvě však mohla být podle ust. § 2168 občanského zákoníku lhůta sjednána kratší, nanejvýš však na 12 měsíc. Zde je také podstatné, že dle ust. § 2161 odst. 2 se má za to, že pokud se vada objeví v průběhu 6 měsíců, má se za to, že bylo auto vadné od počátku. Bude pak na prodávajícím, aby prokázal, že nebylo.
b) prodávající byla třetí osoba zastoupená bazarem na základě plné moci.
Zde je nutné dle ust. § 2111, 2112 vadu reklamovat včas, tzn. bez zbytečného odkladu poté, co jste ji mohl zjistit. Neuplatněním vady se vystavujete riziku neúspěchu u případného soudu či pozbytím práva odstoupit od smlouvy.
Dále dle Vašeho dotazu vycházím z toho, že prodejcem byl přímo autobazar Esa.
Ohledně Vašich nároků bude záležet rovněž na formulaci smlouvy a protokolu a také na tom, zda se nejedná o vadu, která odpovídá míře používání nebo opotřebení. Z popsané poruchy a vyjádření autoservisu předpokládám, že se nejedná o běžnou vadu odpovídající míře opotřebení. Ohledně smlouvy a protokolu bude záležet, zda v nich jsou uvedeny konkrétní vady či nikoli, které se mohli projevit popsanými problémy s motorem. Obecná formulace v protokolu jako "rizikové" u všech částí automobilu nebude zbavovat prodejce odpovědnosti.
Doporučuji tedy vadu u prodejce reklamovat. Prodejce je pak povinen o reklamaci nejpozději do 30 rozhodnout. Pokud by tak neučinil, obraťte se s podnětem na ČOI.
Je na Vás, jaké právo si při reklamaci zvolíte dle ust. § 2169 občanského zákoníku. V úvahu přichází sleva z kupní ceny, oprava automobilu či odstoupení od smlouvy. Při odstoupení od smlouvy by Vám prodejce byl povinen vrátit kupní ceny a vy jemu automobil.
Pokud na Vaše požadavky autobazar dobrovolně nepřistoupí, bude nutné se obrátit na soud. Před podáním žaloby bych doporučil obrátit se nejprve na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Informace k tomuto naleznete zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

__

OBČAN-DLUHY
- Osoba s insolvencí se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?
- Osoba s oddloužením se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?
- Osoba v osobním bankrotu se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?

Partner si zařizuje hypotéku na byt. Má si rozmyslet do příštího týdne koho uvede v životním pojištění, obmyšlenou osobu. Kdyby se s ním něco stalo, kdo by dostal byt. Chtěl dát samozřejmě mě jako svou partnerku. Ale já jsem v situaci, kdy jsem ještě na 4 roky v insolvenci.
Chci se tedy zeptat:
Je možné mne uvést jako obmyšlenou osobu, ikdyž jsem v insolvenci? ! Jestli by se to muselo někam hlásit nebo obeznámit mého zprávce a jak by to bylo dál?
Nemáme spolu žádné závazky, ani děti.
Děkuji za odpověď, Monika

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vám bylo povoleno oddlužení, nebylo by vhodné, aby přítel uváděl Vás jako obmyšlenou osobu.
Dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčího zákona byste v případě pojistného plnění byla povinna peníze z pojištění vydat insolvenčnímu správci, který by je užil nad rámec stanovených splátek. To znamená, že Vám zbude částka z pojištění pouze, pokud by po splátkách a peněz z pojištění byly uhrazeny veškeré pohledávky Vašich věřitelů přihlášené do insolvenčního řízení, včetně nákladů tohoto řízení. Z pojištění by Vám tedy pravděpodobně mnoho nezůstalo a peníze byste ani nemohla užít na splacení hypotéky.
Obdobná situace je také u bytu. Pokud by přítel zemřel, budou primárně dědit dědicové určení závětí, ve které může uvést i Vás. Pokud nesepíše závěť, budou dědit dědicové ze zákona. Zde byste dědila spolu s přítelovými rodiči, a to pouze v případě, že partner nemá žádné děti. Pokud partner děti má, budou ze zákona dědit byt pouze ony a případně jeho manželka.
Nicméně ani dědictví bytu pro Vás nic neřeší, opět byste jej musela vydat insolvenčnímu správci, který by byt prodal a z výtěžku uspokojil Vaše věřitele, resp. by byla také uspokojena banka, která poskytla hypotéku. Nezbyl by Vám tedy ani byt, ani žádné peníze.
Dále upozorňuji, že pokud po partnerovi zdědíte jakýkoli majetek, zdědíte také jeho dluhy, tedy rovněž dluh z hypotéky. Musíte si tedy sama posoudit, zda by pro Vás dědictví bylo výhodné.
Pokud Vás partner uvede jako osobu obmyšlenou nebo v závěti, tyto skutečnosti insolvenčnímu správci hlásit nemusíte, v podstatě Vám ani nemusí být známy. Insolvenčnímu správci byste však musela hlásit jakýkoli mimořádný příjem, tedy právě příjem z pojištění či dědictví.
Sepsání závěti, resp. uvedení Vás jako obmyšlené osoby doporučuji až po splnění podmínek Vašeho oddlužení.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zastoupení členem domácnosti v obvyklých záležitostech dle životních poměrů zastoupeného - § 52 odst. 1,2 o. z.
- Vyplacení důchodu osobě - zastoupení členem domácnosti určeným soudem
- Zastoupení členem domácnosti určeným soudem a vyplacení důchodu - může Česká pošta důchod nevyplatit?
- Osoba s Alzheimerovou chorobou a vyplacení důchodu na poště osobou určenou soudem (zastoupení členem domácnosti)

Matce bylo 3.12.2014 Usnesením soudu z schváleno zastoupení členem domácnosti, a to jejím manželem (mým otcem), kdy mohl však jednat pouze v „obvyklých záležitostech, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného (§52 odst. 1,2 o. z.) “. Česká pošta mu ale odmítla vyplatit manželčiny důchody, s tím odůvodněním že toto Usnesení nestačí. Bohužel tento stav trvá poslední 3 roky, kdy matka si však pro svou nemoc (Alzheimerovu chorobu) důchod už nikdy nevyzvedne, ale její důchod by většinově pokryl její péči ve zdravotnickém zařízení, kde je umístěna. (Toto zařízení platil ze svého důchodu její manžel, ten však nedávno zemřel a nyní musíme toto zařízení každý měsíc platit s mým manželem, máme však ještě 3 nezletilé děti.) Je tedy možné požádat soud o nové schválení zastoupení členem domácnosti, s tím dodatkem, že by bylo požadováno, aby byl její dosud nevybraný a veškerý následující důchod převeden buď na osobní účet nového zástupce, tedy mně, nebo příp. rovnou do zdravotnického zařízení? Nebo, jaký postup je potřeba, aby tento náš požadavek naplněn (získání jejího důchodu)? Děkuji. Zdenka

ODPOVĚĎ:
ve Vámi popsaném případě přicházejí v úvahu v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Soukromoprávní varianta:
Můžete se obrátit na soud s návrhem na ustanovení zastoupení členem domácnosti (§ 49 a násl. občanského zákoníku).
Pro snazší zastupování Vaší matky se však jeví jako vhodnější omezení Vaší matky ve svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku), přičemž byste se stala její opatrovnicí (§ 62 občanského zákoníku). Rozsah Vašich oprávnění by ve svém rozhodnutí stanovil soud, Vaše oprávnění by se mohla samozřejmě vztahovat rovněž na nakládání s finančními prostředky (resp. příjem dávek důchodového pojištění).
2/ Veřejnoprávní varianta:
Český právní řád pamatuje výslovně na situace, kdy příjemce dávek důchodového pojištění (zde Vaše matka) není ze zdravotních důvodů schopen tyto dávky přebírat.
Konkrétně dle § 118/3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení platí, že obecní úřad ustanoví tzv. zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění s jeho souhlasem v případech, kdy oprávněný (zde Vaše matka) nemůže výplatu dávek důchodového pojištění přijímat (nejčastěji ze zdravotních důvodů). Odůvodňuje-li to zdravotní stav oprávněného, není jeho souhlas s ustanovením zvláštního příjemce vyžadován (což by mohlo být splněno rovněž v případě Vaší matky).
Zvláštní příjemce je povinen použít dávku důchodového pojištění pouze ve prospěch oprávněného.
Zvláštní příjemce dávek důchodového pojištění je ustanovován příslušným obecním úřadem (§ 10/1 a § 118/1 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), který rovněž dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (a může zvláštního příjemce případně z jeho funkce odvolat).
Praktické informace k ustanovení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění naleznete zpravidla na webových stránkách příslušných obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, např. zde:
http://www.brno-stred.cz/ustanoveni-zvlastniho-prijemce-duchodu
Ve Vámi popsaném případě se Vaše ustanovení zvláštním příjemcem dávek důchodového pojištění jeví jako vhodnější, neboť a/ lze předpokládat, že obecní úřad tuto věc vyřídí rychleji, než soud a b/ se jedná o speciální institut pro účely výplaty dávek důchodového pojištění (k dalším nedorozuměním na poště by proto již nemělo docházet).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
OBČAN-EXEKUCE
- Vypůjčitel s exekucemi si půjčil další peníze s úmyslem je nevrátit - jde o trestný čin?
- Trestný čin - vypůjčení peněz předluženou osobou
- Jde o trestný čin pokud si předlužená osoba vypůjčí další peníze bez úmyslu je vrátit?
- Vypůjčení peněz bez úmyslu je vrátit předluženou osobou v exekuci - jde o trestný čin?
- Osoba s exekucemi si vypůjčila peníze bez úmyslu je vrátit - jde o trestný čin?

2014 syn uzavřel smlouvu o půjčce, která z důvodu nesplácení nabyla právní moci v březnu 2015. Dlužník, přestože si byl vědom, že má na sebe vedeno 32 exekučních řízení, si půjčoval dál. Lze na něj podat trestní oznámení pro úmysl obohatit se, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu? V současné době činí neuhrazená pohledávka 310.700 Kč. Jak to prokázat či jak se domoci svých peněz?
Děkuji, Linda.

ODPOVĚĎ:
Teoreticky je zde možnost postihu za některý z majetkových trestných činů – zde záleží na konkrétních okolnostech případu, v úvahu přichází např. trestný čin podvodu či trestný čin poškození věřitele. Vždy se ale posuzují konkrétní okolnosti – např. zda věřitel věděl o dlužníkových exekucích, zda jej dlužník ubezpečil, že žádné exekuce proti němu nejsou vedené apod.
V této věci se můžete obrátit na policii ČR, oznámit jí všechny podstatné skutečnosti případu (a doložil listinnými či jinými důkazy, které máte).
Pokud by bylo zahájeno trestní stíhání této osoby, může věřitel požadovat náhradu způsobené škody tímto trestným činem přímo v takovém trestním řízení, nebo je zde možnost vymáhat vrácení peněz cestou občanskoprávního sporu před civilním soudem.
Za situace, kdy proti dlužníkovi je vedeno několik exekucí (v řádu desítek), pokud dlužník nemá dostatečný majetek, je vysoce pravděpodobné, že se vrácení půjčených peněz bohužel nedomůžete.
Do budoucna je možné si před půjčením peněz třetí osobě nechat ověřit, zda proti takové osobě jsou vedeny exekuční řízení, a to výpisem z Centrální evidence exekucí (více informací zde: https://www.ceecr.cz/). Výpis je možné získat i na České poště.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahrada využívaná jako parkoviště - jak to sousedovi zakázat, znemožnit?
- Poškození zdi parkujícími automobily u souseda na ploše evidované jako zahrada - jak znemožnit parkování aut na zahradě?
- Zákazníci obchodu parkují na zahradě a poškozují sousední zeď a zateplení - jak se bránit?

Jak je možné se bránit, pokud sousedovi nájemníci ničí moji nemovitost. Mám na malém městě po rodičích rodinný dům. Používáme jej jako chalupu. Dům je v řadové zástavě hned u hlavní silnice 1. třídy směr na Slovensko. Vedlejší nemovitost soused rodák z města pronajímá vietnamským prodejcům objekt, ten je 2010 dodatečně zkolaudován jako rodinný dům a v tomto objektu je řádná provozovna smíšeného zboží a potravin.
Sousední dům není v řadě, ale je zastrčen do dvora, plocha kolem domu je vedena na katastru nemovitostí jako zahrada a tím vzniká problém. Vietnamský prodejce otevře provizorní dřevěná vrata a tím si zákazníci najíždí jako do dvora, používají tuto ploch jako parkoviště. Letos (2016) jsme opravili naši zeď domu, která sousedí po celé délce s tímto dvorem a po týdnu byla poničena, díra v zateplení do hloubky tak 20cm a poničená fasáda domu.
Vietnamský prodejce samozřejmě o ničem neví a majitel domu, že si to mám vyřídit s tím pronajímatelem, ten mi samozřejmě nerozumí.
Jde mi o to jak donutit některé úřady, aby plocha kolem domu nebyla využívaná jako parkoviště. Průjezd je kolem 3m, vozidla mnohdy couvají zpět na hlavní silnici a mnohdy může dojít k nehodě. Teď na chalupě trávíme prázdniny a sama jsem takové situace viděla, jednou dokonce linkový autobus na hlavní silnici, musel prudce zabrzdit kvůli autu couvajícímu z tohoto provizorního parkoviště.
Dle osloveného projektanta plocha menší než 300 m2 nemusí projít stavebním řízením, tedy změny užívání plochy.
Mám jen obavy, aby opět nedošlo dalšímu poškození mojí nemovitosti.
Na můj podmět zaslaný na stavební úřad je objekt využíván žádně dle živnostenského úřadu, jen je tam doslovně napsáno, že ploch je vedena jako zahrada a ne parkoviště.
Majiteli domu jsem v tom roce 2010 podepsala souhlas na stavební povolení, avšak o využití plochy jako parkoviště nebyla zmínka.
Majitelka sousední nemovitosti, která sousedí z druhé strany, taktéž nesouhlasí s využití plochy jako parkoviště, protože její zeď je na hranici s touto plochou jak naše.
Jaké jsou možnosti ochrany našeho majetku? nebo jak mi bylo zděleno ze stavebního úřadu, mám právo při poničení našeho majetku zavolat policii ČR, nebo občanskosprávní spor.
Bohužel celoročně nejsme v této nemovitosti a pokud na to poničení dojdeme za týden nebo měsíc, tak nevím co policie ČR s tím udělá.
Předem děkuji za Vaši radu Miroslava

ODPOVĚĎ:
První možností je, jak sama uvádíte – občanskoprávní spor. Předně vyzvěte nájemníka i vlastníka nemovitosti písemnou předžalobní výzvou, aby se zdržel daného jednání, které poškozuje Vaši nemovitost (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014). Ve výzvě je nutné řádně popsat, čeho se má vlastník/pronajímatel zdržet.
Pokud by nebylo reagováno na tuto výzvu, je zde možnost vedení soudního sporu v této věci a domáhání se svých práv před příslušným soudem (v případě této varianty doporučuji kontaktovat advokáta za účelem Vašeho právního zastoupení před soudem, kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
Další možností je pak řešení skrze policii, jako trestný čin poškození cizí věci či přestupek – zde záleží na výši vzniklé škody. Samozřejmě pokud na škodu přijdete až po delší době, bude značně obtížné prokázat, kdo ji způsobil.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zvýšení platby na důchod OSVČ kvůli zvýšení starobního důchodu (zvýšení sociálního pojištění)
- Jak zvýšit starobní důchod zvýšením sociálního pojištění v době OSVČ podnikání
- Zvýšení starobního důchodu zvýšeným odvodem sociálního pojištění
- Zvýšení sociálního pojištění a zvýšení důchodu po ukončení OSVČ podnikání

Jsem OSVČ, když mi z rozdílu příjmů a výdajů vychází malá částka na důchod, mohu si zvýšit částku placenou na důchod, z vlastního rozhodnutí? Důvodem je, že si chci platit více na důchod.
Pokud ano, jak se má udělat, tj. hodnota kterého řádku se má zvýšit?
Děkuji Mirek

ODPOVĚĎ:
V Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ mimo jiné uvádíte své příjmy a výdaje. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pak představuje podklad pro výpočet vyměřovacího základu. Vypočtený vyměřovací základ činí 50% příjmu z podnikání po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. Kromě tohoto vypočteného vyměřovacího základu se v Přehledu uvádí také minimální a tzv. určený vyměřovací základ. Právě určený vyměřovací základ si OSVČ stanovuje sama. Tento základ nesmí být nižší než minimální nebo vypočtený vyměřovací základ. Současně nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ, který pro rok 2016 činí 1 296 288 Kč. Určený vyměřovací základ vyplníte v Přehledu na řádku 34.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vysoké vyrovnání požadované při vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak se bránit?

Čelím žalobě o vypořádaní SJM (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012), nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím v roce 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď a v květnu 2016 si mi podařilo re-financovat hypotéku, abych vyvázal bývalou ženu.
Bývalá žena záměrně podala žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty po rozvodu, soudí se o výnos z hypotéky – vnos ze SJM do mého majetku, ale schválně neuvedla osobní automobil, který byl pořízen během manželství a který si vzala do svého užívání. V dopisech mezi mnou a její právničkou, které jsou přiloženy k žalobě, se o vozidle několikrát zmiňuji, také ve svém vyjádření k její žalobě. Bohužel však bylo mé vyjádření podáno soudu už po uplynutí 3 leté lhůty od rozvodu. Na mediaci jsem o automobilu také hovořil, ale právnička bývalé ženy o tom vůbec nechce slyšet, že to není součástí (jejich) žaloby.
1. Mohu soud nějakým způsobem přimět, aby se zabýval také tímto vozidlem?
Na mediaci určené soudem jsem šel s tím, že jsem přesvědčen, že bývalé ženě nedlužím nic – vše jsem totiž platil sám z bohatství naší rodiny. Ona chtěla 335.000,- Po dalším jednání jsem se od její právničky dozvěděl, že už chtějí 400.000,- Dal jsem si s tím práci, vše jsem dohledal a moje právnička poskytla soudu, mediátorovi i právničce bývalé ženy – mé vyjádření, ve kterém dokládám, jak jsem po dobu manželství platil hypotéku z darů od své rodiny, ze zrušené životní pojistky, kterou mi platila firma mého otce, z prodeje vozidla, které bylo původně ve firmě mého otce a on mi ho později z firmy vykoupil a daroval. Výše darovaných prostředků jasně převyšuje výšku zaplacených poplatků hypotéky po dobu manželství. Právnička bývalé ženy samozřejmě začala vyvracet, že v otcově firmě byl ještě společník, jestli věděl o tom, že mi platili ŽP a darovali vozidlo atd. Postupně jsem zjistil, že na mě prostě nemají vůbec nic, jen to, že byla bývalá žena mojí ženou. Nutno ještě podotknout, že když jsem šel do manželství, byl jsem mladý, bohatý a zdraví, rozvod chtěla bývalá žena, vysoudila si do péče dceru, mě zůstaly jen dluhy a jsem vážně nemocný – po operaci páteře. Mediace dopadla tak, že mediátor došel k částce 125.000,- se kterou bývalá žena nesouhlasila a její právnička tvrdí, že už to není ani 400 ani 335, ale 273.000,- a že jsou ochotni jít na 200.000,-
2. Existuje nějaký způsob, jak přimět protistranu, aby mi jasně sdělili, jak se dostali na 273.000,-?
Já jsem vyložil téměř všechny karty – podrobnosti z účtu, prodejní smlouvu na vozidlo, živ. pojistku - a od nich nemám vůbec nic, jen to, že byla mojí ženou.
3. Pokud to mediací neskončí a půjdeme dál k soudu, mohu soud nějak přimět, aby udělal něco s podlými praktikami právničky mé bývalé ženy ve smyslu uvedeném níže?
Schválně podaná žaloba těsně před vypršením 3-leté lhůty bez osobního automobilu
Taktéž podána žaloba v době, kdy bývalá žena neměla práci a bylo ji tak vyhověno, že nemusí platit soudní poplatky
Nemám od nich vůbec nic, právnička bývalé ženy vždycky něco nadhodí, že má judikát podle kterého vycházela z výpočtu částky, ale pak nic nedodá
Bývalá žena mi od zahájení soudní pře přestala dávat naši skoro 12-ti letou dceru, tvrdí mi, že k nám chodit nechce a neumožňuje mi s ní styk ani v časech určených soudním rozhodnutí
Tlačí mě nesmyslně navýšenými částkami 335, 400, 273, 200 do kouta a já jsem vážně nemocný člověk bez bohatství, pouze s vlastním domem zatíženým hypotékou
Děkuji, Michal

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Soud nelze nijak přimět, aby se zabýval i vozidlem, jelikož v zákonné lhůtě tří let po právní moci rozsudku o rozvodu nebyl vznesen požadavek na jeho vypořádání. Po třech letech vznikla zákonná fikce, že vozidlo spadá do vlastnictví toho, kdo vozidlo užívá. Pokud jste tedy nárok na vypořádání vozidla uplatnil více než po třech letech po právní moci rozsudku o rozvodu, nelze se nijak domoci toho, aby bylo v rámci soudního řízení o vypořádání SJM vozidlo vypořádáno.
2. Pokud protistrana podala žalobu a požaduje, aby jí soud svým rozhodnutím vyhověl, musí přesně prokázat, proč takovou částku žaluje. Jiné je to v rámci mediace, jejímž výsledkem má být dohoda stran. Tam nemá žádná ze stran povinnost nic prokazovat, jde o to, najít rozumný kompromis. Pokud nebude nalezen, bude muset rozhodnout soud, a to na základě podrobného dokazování.
3. I když se praktiky právničky bývalé manželky mohou jevit jako podlé, využila pouze svého práva a jednala tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro jí klientku a žádná zákonná ustanovení neporušila, ani tím, že žaloba byla podána těsně před uplynutím tříleté lhůty, či tím, že bývalá manželka byla osvobozena od soudního poplatku.
Pokud Vám bývalá manželka brání ve styku s dcerou, nezbude, než se obrátit na soud, aby pokutami přiměl bývalou manželku soudní rozhodnutí o styku s dcerou respektovat.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájemní smlouvy nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas a podpis všech spoluvlastníků nemovitosti?
- Výpověď nájemní smlouvy pozemku ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas a podpis všech spolumajitelů pozemku?
- Platnost výpovědi nájmu bez podpisu všech spoluvlastníků, spolumajitelů nemovitosti
- Platnost ukončení nájmu, nájemní smlouvy bez podpisu všech spoluvlastníků, spolumajitelů nemovitosti

Dobrý den,
jsem spoluvlastníkem pole se svojí neteří. Ta má nájemní smlouvu se stejným nájemcem na dobu určitou. Já mám smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní dobou jeden rok k srpnu 2016.
08/2015 jsem podala výpověd. Nyní, když má vypršet lhůta, mi nájemce sdělil, že výpověd je neplatná, protože na výpovědi není souhlas spolumajitele. Je jeho jednání správné, nebo není. Mohu se nějak bránit. Děkuji Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud máte pole v podílovém spoluvlastnictví, pak veškerá právní jednání musíte činit společně se spoluvlastníkem. I fakt, kdy uvádíte, že Vy máte smlouvu na dobu neurčitou a neteř na dobu určitou, svědčí o tom, že smlouvy jsou vlastně neplatné, protože není možné, abyste měly dvě rozdílné smlouvy na tentýž pozemek. Podílové spoluvlastnictví totiž nelze reálně dělit, tedy na část pole mít smlouvu na dobu neurčitou a na část pole na dobu určitou. Správně byste měly mít jednu smlouvu a na ní byste měly být za pronajímatele podepsány obě.
Z uvedených důvodů máte dvě možnosti - buď výpověď skutečně dát tak, aby na ní byla podepsaná i neteř nebo rovnou nájemci sdělit, že smlouvy jsou neplatné, neboť nejsou podepsané oběma spoluvlastnicemi s tím, že od následujícího měsíce nechť pole nájemce vyklidí. V tomto případě je možné očekávat, že se nájemce bude chtít bránit a může vyvolat soudní spor o platnost či neplatnost nájemní smlouvy.

__

OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh zemřelého zůstavitele uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici
- Dluh zesnulého zůstavitele uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici
- Dluh zemřelého ročide uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici

V dědickém řízení byla započtena pasiva pohřebné cca 11 000 Kč a půjčka 70 100 Kč kterou poskytl kamarád zesnulého.
Dědicové jsou dvě děti a dědí půlku zahrady se zahradním domkem druhou polovinu vlastní bývalá manželka (byli rozvedení).
Dědictví tedy půlka zahrady a domku je napsaná na dceru zesnulého a je neprodejná jelikož je ze strany dcery zesnulého zatížena exekucemi, syna zesnulého má do 8 let vyplatit částkou asi 20 000 Kč. Teď se ozval věřitel úvěru a žádá už 130 000 Kč jak a do kdy je povinnost tento úvěr řešit? V dědickém řízení je jen to, že dluh byl uznán.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byl dluh dědici uznán co do důvodu a výše, dojde k jeho promlčení až po uplynutí 10 let. Věřitel má právo po dědicích dlužníka požadovat splnění dluhu. Dědicové uznali jen dluh ve výši 70.100 Kč - tuto částku jsou dědicové povinni kamarádovi zesnulého vyplatit. Pokud lhůta k vyplacení v rozhodnutí není určena, tak je to na dohodě mezi Vámi a kamarádem zesnulého, kdy dojde ke splacení této částky. Můžete si spolu domluvit i splátkový kalendář.
Pokud má částka nad 70.100 Kč do 130.000 Kč činit úroky, tak by tyto úroky byly nepřiměřené a také proti dobrým mravům z toho titulu, že po dni úmrtí by zůstaviteli úroky naskakovat neměly. Pokud částka cca 50.000 Kč představuje další půjčku, kterou kamarád zesnulému ještě za života poskytl, pak ho vyzvěte, aby Vám k tomu předložil smlouvu či jiné podklady, z kterých by byla půjčka patrná. Pokud Vám podklady předloží, jste jako dědicové povinni mu částku uhradit, i když nebyla v rozhodnutí o dědictví, neboť dědicové zůstavitele vstupují do jeho práv, ale i do jeho povinností, tudíž mají povinnost hradit i jeho dluhy.
Pokud žádné podklady nepředloží, nejste povinni mu takový dluh hradit - tento dluh by musel kamarád zesnulého žalovat u soudu, kde by musel půjčku prokázat a doložit (smlouvou, doklady, svědky, atd.), jinak by soudní spor prohrál.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyjádření bytového družstva družstevníkovi nedoporučenou poštou - jde o správný postup?
- Vyjádření bytového družstva družstevníkovi obyčejným dopisem - jde o správný postup?
- Může bytové družstvo vyžadovat k náhledu podnájemní smlouvu mezi družstevníkem a podnájemníkem? (družstevník nájemce, obyvatel bytu podnájemce)

Má představenstvo bytového družstva právo vyžadovat po nájemci podnájemní smlouvu k udělení souhlasu s podnájmem?
Pokud ano, musí tam být viditelné detaily, jako cena, kterou si nájemce za podnájem účtuje?
V případě, že se mi družstvo vyjádřilo negativně obyčejnou poštou na žádost o souhlas s podnájmem, zaslanou družstvu doporučeně, dalo by se to použít v můj prospěch v případě, že by chtěli podnájem i nadále bojkotovat? Nebo se i obyčejná pošta, o které se na poště nevede záznam bere jako platné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Níže cituji ustanovení Občanského zákoníku týkajícího se podnájmu:
§ 2275
(1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.
(2) Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.
Z uvedeného s ohledem na Váš případ vyplývá, že družstvo nemá právo vidět smlouvu o podnájmu, pouze se musí vyjádřit k otázce, zda podnájem umožní či nikoliv. Není Vaší povinností jim sdělovat jakékoliv podrobnosti vyplývající ze smlouvy.
Pokud se družstvo vyjádřilo obyčejnou poštou, je i toto chápáno jako platné vyjádření, nicméně družstvo riskuje, že v případě sporu neprokáže, že nesouhlas v potřebné lhůtě vyjádřilo a bude se mít tedy za to, že souhlas udělilo. Pokud byste tedy tvrdila, že jste nesouhlas neobdržela, v případě obyčejné pošty oni neprokážou opak.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smazání účtu na portálu webtrh.cz - portál to odmítá z právních a účetních důvodů

Potřebuji smazat účet na portálu webtrh.cz. Bohužel jsem přes něj uskutečnil transakci a když jsem napsal e-mail že s podmínkami portálu nesouhlasím a účet s mými informacemi chci smazat, dostal jsem odpověď, že kvůli obchodní aktivitě účet smazat nelze. Je pro mě nezbytné, aby se mé jméno s tímto portálem nespojovalo. Jak mám nyní pokračovat? Můžou shromažďovat mé osobní údaje proti mé vůli?
Děkuji Zdeněk

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné především shlédnout obchodní podmínky daného portálu, nyní tedy webtrh.cz. Shlédla jsem jejich obchodní podmínky, které v čl. 8.6. uvádí: "Poskytnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů je vždy dobrovolné. Uživatel i kterýkoli jiný subjekt zpracovávaných údajů, zejména dotčený subjekt – fyzická osoba, má právo svůj souhlas se zpracováním osobních údajů odvolat, a to písemně. Tím nejsou dotčena další práva uživatele jako subjektu osobních údajů podle zákona. Odvolání souhlasu registrovaného uživatele se zpracováním jeho osobních údajů má obvykle za následek automatické odebrání registrace." Doporučovala bych Vám tedy zaslat písemně doporučenou poštou na adresu společnosti Webtrh s. r. o. sdělení, že nesouhlasíte se zpracováním svých osobních údajů, portál je povinen to respektovat, Vaše údaje dále nezpracovávat a registraci odebrat. Pokud by toto neučinili dobrovolně, nezbylo by Vám, než se obrátit na soud s žalobou, kterou se budete domáhat ukončení registrace a toho, aby s Vašimi osobními údaji nebylo dále nakládáno. Na tomto portálu jsem nenašla žádnou kontaktní adresu, kam korespondenci zasílat, nicméně tuto dohledáte právě na stránkách www.justice.cz po zadání podnikatelského subjektu Webtrh s. r. o.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Uzavření loterijního syndikátu mezi skupinou lidí - typ, forma smlouvy
- Uzavření smlouvy o loterijním syndikátu mezi soukromými osobami - je nutné přes loterijní společnost?

Chtěl bych se Vás prosím zeptat, jakou formu smlouvy mám použít v případě uzavření loterijního syndikátu mezi skupinou lidí? Jde mi o to, aby bylo vše v pořádku z právního hlediska. Prohledával jsem již Vaše vzory smluv, ale žádný mi k tomuto účelu nepřipadal vhodný.
Dále bych se chtěl také zeptat:
Je tedy možné uzavřít platný loterijní syndikát samostatně, nebo je nutné ho uzavřít přes loterijní společnost?
Musí být tato loterijní skupina zapsána jako nějaké sdružení, či musí mít jinou právnickou formu a případně pokud ano, tak jakou nejlépe?
V případě pokud by byla nějaká částka vyhrána a převedena na předem zvolený účet, musí se i rozdělené částky mezi jednotlivé členy loterijního syndikátu na jejich osobní účty převádět v rámci např. darovací smlouvy (tudíž je nutné odvést daň) a nebo se mohou na základě smlouvy syndikátu převést bez tohoto procesu, pokud by byla již vyhraná částka v rámci syndikátu zdaněna (při prvotním převodu vyhrané částky na společný účet syndikátu) a nebo i pokud by zdaněna nebyla určuje-li toto nezdanění samotná loterijní společnost?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Tzv. loterijní syndikát není platnou právní úpravou považován za právnickou osobu, tzn. že nedisponuje právní subjektivitou. Jako „loterijní syndikát“ je zpravidla označována skupina lidí, kteří si mezi sebou na základě smlouvy sjednali pravidla skupinové hry, tzn. že tito lidé sdružují finanční prostředky – vklady (z vlastních zdrojů), které jsou následně (dle dohodnutých pravidel) jedním z nich (nazývaným např. manažer) vkládány do některé loterie. Případná výhra je pak mezi účastníky loterijního syndikátu rozdělována opět dle předem sjednaných pravidel.
V této souvislosti je důležité pamatovat na skutečnost, že loterijní syndikát je pouze vznosným názvem běžné soukromoprávní smlouvy, tzn. že právní vztahy mezi jednotlivými účastníky loterijního syndikátu jsou ryze závazkového charakteru, nevzniká zde žádná právnická osoba, účelové sdružení majetku ani jiná právní entita.
Ve vzorových smlouvách umístěných na webových stránkách Bezplatné právní poradny jste hledal skutečně marně, neboť tam zpřístupněné vzorové smlouvy jsou převážně smlouvami typovými. Typovou smlouvou je taková smlouva, která je výslovně upravena některým právním předpisem (v oblasti soukromého práva se jedná především o občanský zákoník). Typovými smlouvami jsou např. smlouva kupní, smlouva o dílo, smlouva o nájmu, smlouva o výpůjčce, darovací smlouva apod. Žádný právní předpis však nemůže upravit všechny typy smluv, které jsou v praxi uzavírány (nebylo by to ani vhodné) ; z tohoto důvodu je možné, aby byly uzavírány rovněž tzv. nepojmenované (inominátní) smlouvy (tedy smlouvy, které nejsou výslovně upraveny žádným právním předpisem). Dle § 1746/2 občanského zákoníku totiž platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Jednou z nepojmenovaných smluv je i smlouva o založení loterijního syndikátu. Přehled základních doporučovaných náležitostí takové smlouvy naleznete např. zde:
https://www.lottoland.com/cs/magazin/vse-co-potrebujete-vedet-o-loterijnim-syndikatu.html
Při formulaci práv a povinností účastníků loterijního syndikátu je zapotřebí, aby nebyl porušen zákon, veřejný pořádek a dobré mravy. Smlouva o založení loterijního syndikátu se musí řídit základními pravidly závazkových vztahů (§ 1721 a násl. občanského zákoníku).
Pro uzavření platné smlouvy o loterijním syndikátu proto není zapotřebí postupovat pod záštitou žádné právnické osoby, samotný loterijní syndikát pak nebude právnickou osobou (obchodní korporací, spolkem apod.).
Tzv. manažerem (tedy osobou, která bude vystupovat za loterijní syndikát navenek) by měla být pouze fyzická osoba (starší 18 let a plně svéprávná), neboť účastníkem loterie/hazardní hry může být právě pouze fyzická osoba (jak vyplývá z § 1/8 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, resp. z § 4/1 písm. a) a b) zákona o hazardních hrách (platného částečně od 15. 6. 2016, který pak nabude plné účinnosti 1. 1. 2017).
Je samozřejmě vhodné, aby byli všichni účastníci loterijního syndikátu (tedy strany smlouvy o založení loterijního syndikátu) starší 18 let a plně svéprávní, žádné z těchto osob by pak nemělo být zakázáno hraní hazardních her (např. v rámci trestního řízení).
Pro účely loterijního syndikátu je vhodné založit samostatný bankovní účet, na kterém budou shromažďovány vklady účastníků loterijního syndikátu, a na který budou případně přijímány i výhry. Ve smlouvě o založení loterijního syndikátu je vhodné sjednat, že okamžikem připsání výhry na tento bankovní účet se předmětná finanční částka rozdělí mezi účastníky loterijního syndikátu dle sjednaných pravidel (tzn. že jednotliví účastníci loterijního syndikátu se stanou vlastníky poměrných částí výhry již v okamžiku jejího připsání na předmětný bankovní účet, přičemž tyto částky budou následně manažerem z tohoto bankovního účtu pouze přerozděleny na bankovní účty účastníků loterijního syndikátu). Při takovém nastavení pravidel není nutné, aby byly jednotlivé části výhry předávány účastníkům loterijního syndikátu na základě nějaké další smlouvy (např. darovací), neboť sama smlouva o loterijním syndikátu bude představovat dostatečný právní titul pro tyto finanční přesuny.
Pro přípravu smlouvy o loterijním syndikátu můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách
zákon č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Udržování veřejné zeleně obcí, městem - může se obec povinnosti zprostit?
- Neudržování obecní zeleně obcí - jak donutit obec, aby sekala trávník, trávu a stříhala obecní stromy?
- Neudržování městské zeleně - jak donutit město, aby sekalo trávník, trávu a stříhalo obecní stromy?
- Úklid sněhu obcí, městem - může se město povinnosti zprostit?

Dotaz se týka upravy veřejné zeleně v obci. Kdy na Vašich stránkách jsem našel, že obec je povinna tuto zeleň udržovat. Můj dotaz je směřován na to, jestli obec se, kterou tento problém řeším se neustále vymlouvá na nízký rozpočet s tím, že na to nemají finance. Jestli je toto nějak právně upraveno, že když nemají tak nemusí. A to se jedná i o úklid sněhu na komunikacích obecních.
Děkuji s pozdravem Ladislav

ODPOVĚĎ:
Nedostatek financí není důvodem pro zanedbávání povinností obce, ať už se to týká veřejné zeleně či úklidu sněhu/námrazy na komunikacích.
Zejména v případě úklidu sněhu na obecních komunikacích se obec vystavuje riziku, že v případě úrazu na takové neudržované komunikaci, bude nucena platit poškozenému náhradu škody/újmy na zdraví.
V této oblasti existuje rozsáhlá judikatura soudů, která je postavena na tom, že obec jako nositel určité povinnosti je povinna této povinnosti dostát a nemůže se jí zbavovat poukazem na „polehčující“ okolnosti – např. právě nedostatek financí.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Právní rozdělení nebytového prostoru na dva nebytové prostory - postup
- Právní rozdělení nebytového prostoru na dva bytové prostory - postup, návod
- Jak provést rozdělení nebytového prostoru na více prostor po právní stránce - postup, návod

Dobrý den, potřebovala bych poradit jak postupovat:
a) Vlastním jednotku v činžovním domě, která je vedena jako ostatní nebytový prostor.
Chtěla bych ji rozdělit na dvě jednotky - dva ostatní nebytové prostory.
b) Druhá varianta je rozdělit jednotku v činžovní domě, která je vedena jako ostatní nebytový prostor
na dvě bytové jednotky.
Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
Rozdělení nebytového prostoru na dva nebytové prostory/dvě bytové jednotky je možné uskutečnit prohlášením dle ust. § 1166 občanského zákoníku (dostupný zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& nr=89~2F2012& rpp=15#seznam).
Prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám může učinit vlastník budovy (příp. spoluvlastníci), ve které mají vzniknout nejméně dvě jednotky (byty, nebytové prostory), z nichž každá se stane samostatnou věcí; předmětem samostatného vlastnictví. Prohlášení vlastníka musí být učiněno vždy, když bude mít vlastník zájem převést vlastnictví alespoň k jedné jednotce.
V případě vzniku dvou bytových jednotek z výše uvedeného nebytového prostoru je třeba mít na paměti, že v případě existence alespoň 5 jednotek (po rozdělení nebytového prostoru), z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví různých osob, musí dojít ke vzniku společenství vlastníků jednotek, které bude dále zajišťovat správu domu a pozemku.

__


OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Mytí aut ve svahu a podmáčení sousedního domu pod svahem
- Parkování automobilů ve svahu a praskání zídky držící svahovou hlínu
- Postřik od souseda ničící mou zeleň na zahradě - jak se bránit?

Bydlíme v kopci, naše nemovitost i budova příslušenství jsou postaveny ve svahu. Obě budovy stojí pod úrovní sousedova pozemku.
Nyní nastaly se sousedy tyto problémy:
Soused zajíždí auty do zahrady (KN – zahrada), kde parkuje a kde v těsné blízkosti naší budovy opakovaně myje hadicí auta, čímž ničí (podmáčí) naši nemovitost (máme mokro ve sklepě i v přízemí)
a znehodnocuje půdu a povrchové i spodní vody.
Na zahradě máme studnu a v budově (příslušenství) studánku (už je voda nepitná).
Soused auty zajíždí do zahrady, tím ničí opěrnou zídku, kterou jsme vybudovali na vlastní náklady, aby hlína ze sousedova pozemku, k nám neujížděla. V době stavby zídky se auty do zahrady nezajíždělo, pozemek byl skutečně zahrada.
V současné době pod tlakem zídka praská.
Soused neznámými chemikáliemi likviduje zelený porost na našem plotě, pod kterým se pohybujeme, neboť tam máme přístupovou cestu do domu a vjezd, ohrožuje naše zdraví (zasaženo i ovoce na jabloni).
Magistrát v Jablonci nad Nisou naše stížnosti neřeší – vodu máme odebírat z vodovodního řádu.
Domnívala jsem se, že na základě naší stížnosti zakážou sousedovi:
- mytí aut na zahradě, čímž by nedocházelo k vsakování vody do půdy, nedocházelo by k poškozování majetku, půdy i vody,
- používání postřiků na likvidaci zeleně na našem plotě
Prosím, poraďte, co mám udělat a kam se obrátit, aby byla sjednána náprava.
Děkuji Zdislava

ODPOVĚĎ:
Vaše domněnky, jak by mělo být ve věci rozhodnuto, jsou správné, nicméně nelze očekávat, že magistrát v této věci něco zásadního udělá, v podstatě k tomu nemá ani pravomoc. Jediný, kdo má pravomoc rozhodnout o tom, čeho se má soused zdržet, je soud. Proto doporučuji obrátit se na soud s tzv. sousedskou žalobou, kterou se budete domáhat Vámi zmíněných nároků s odůvodněním, že soused svým chováním zasahuje do Vašich práv nad míru přiměřenou místním poměrům a navíc Vám svým chováním způsobuje škodu. Pokud bude možné škodu vyčíslit, doporučovala bych navíc podat i žalobu na náhradu majetkové škody. Bylo by dobré si zajistit i nějaké svědky, kteří by byli schopni dosvědčit sousedovo chování, případně si pořídit nějakou fotodokumentaci o tom, co Vám soused provádí.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Napadení znaleckého posudku rodinou zesnulého, zemřelého - postup, informace
- Psychiatrický posudek na svéprávnost - napadení posudku rodinou
- Psychiatrický posudek na omezení způsobilosti k právním úkonům - napadení posudku rodinou
- Duševní porucha, duševní nemoc a svéprávnost
- Duševní porucha, duševní nemoc a způsobilost k právním úkonům

Soud si vyžádal 06/2015 znalecký posudek z oboru psychiatrie na mého strýce a stanovil 40denní lhůtu pro jeho vypracování. Posuzovaný zemřel 14.8.2015 a posudek byl soudu doručen 11/2015. Znalec měl určit, zda strýc v roce 2013 trpěl duševním onemocněním a jakým. Soud nepoložil znalci otázku, zda dotyčný trpěl v daném čase duševní poruchou. Znalec bez vyšetření z převzatých materiálů roku 2014 a 2015 dovodil, že strýc byl v 10/2013 duševně nemocný a jeho onemocnění ovlivnilo jeho rozhodování. V posudku jsou nepřesně odcitovány lékařské závěry a nejsou totožné s doklady ve zdravotní dokumentaci strýce. Mohu jako neteř napadnout znalecký posudek na strýce? Jakým způsobem? Jak mám upozornit soud, že duševní porucha není totožná s duševním onemocněním. Děkuji, Irena.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, o jaký soudní spor se v tomto případě jedná (tzn. co je jeho předmětem) ; z dotazu není možné ani dovodit, zda jste účastnicí tohoto soudního sporu (jako žalobkyně či žalovaná), popř. zda zde figurujete jako vedlejší účastnice (§ 93 Občanského soudního řádu).
V zásadě platí, že proti závěrům znaleckého posudku mohou brojit účastníci předmětného soudního řízení. Nejste-li účastnicí předmětného soudního řízení, je zapotřebí, abyste kontaktovala některého z účastníků a doporučila mu sporovat závěry znaleckého posudku.
Účastník soudního řízení může v první řadě navrhnout, aby byl znalecký posudek doplněn (má-li tento účastník za to, že znalecký posudek je nejasný nebo neúplný).
Účastník soudního řízení může soudu rovněž navrhnout, aby byl znalec soudem vyzván k vysvětlení svého znaleckého posudku (to se děje ve formě výslechu znalce v průběhu soudního jednání), popř. může být znalecký posudek přezkoumán jiným znalcem (§ 127/2 Občanského soudního řádu).
Účastník soudního řízení může soudu rovněž předložit „vlastní“ znalecký posudek, tedy znalecký posudek, který byl vypracován znalcem na objednávku tohoto účastníka (§ 127a Občanského soudního řádu). Dostanou-li se závěry dvou znaleckých posudků do rozporu, bývá soudem zpravidla zadáno vypracování revizního znaleckého posudku (tedy posudku třetího v pořadí).
Veškeré návrhy, které se týkají znaleckého posudku předkládají účastníci soudního řízení soudu běžným způsobem (tedy v zásadě písemně či ústně v průběhu soudního jednání).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nájemní smlouva na pozemek od Lesů ČR na dobu určitou s nejistotou prodloužení - může ji nájemník odmítnout?
- Odmítnutí nevýhodné nájemní smlouvy od Lesů ČR - může ji nájemník odmítnout podepsat?

05/2016 jsme koupili chatu, která je řádně zkolaudována (v r. 2002) a nachází se na pozemku Lesů ČR. Obdrželi jsme na pozemek pod chatou k podpisu nájemní smlouvu, kde se uvádí, že se jedná o pozemek k „dočasnému“ úplatnému užívání, resp. „dočasně“ zastavěný rekreační chatou. Navíc se nájemní smlouva sjednává na dobu určitou, resp. 5 let s tím, že „může“ být prodloužena vzájemnou dohodou…
Nelíbí se nám termíny „dočasně“ a „může“. Jedná se o standardní nájemní smlouvu, kterou nabízejí Lesy ČR a je nezbytné jí v tomto znění podepsat? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že máte na mysli nájem pozemku okolo chaty, neznám však podrobně konkrétní situaci. K nájmu pozemku přímo pod chatou však nevidím žádný rozumný důvod (např. chata má obrys 100 m 2 a pozemek činí právě těchto 100 m2). Vy budete užívat svou chatu a Lesům ČR bude náležet pozemek pod chatou, který však neužíváte, a proto si jej nemusíte pronajímat.
Pokud by byla skutečně situace taková, že chata stojí na cizím pozemku (tzn. na pozemku přímo pod chatou), pak upozorňuji, že máte s Lesy ČR vzájemné předkupní právo. Pokud byste tedy chtěli chatu v budoucnu prodat, musíte jí nabídnout nejprve Lesům ČR, stejně tak pokud by Lesy ČR chtěly svůj pozemek prodat, musí jej nabídnout nejprve ke koupi Vám.
K samotné nájemní smlouvě. Nájem je již sám o sobě pojmově dočasný. Nájem je upraven v ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání. Pojem „dočasný“ tedy není u nájmu nic neobvyklého.
Ani ohledně "možnosti" prodloužení nevidím nic nestandardního. Spíše bych však doporučil ustanovení o automatickém prodloužení o dalších 5 let, pokud jedna ze smluvních stran předem nevysloví s prodloužením nesouhlas (např. 3 měsíce před skončením nájmu), popř. o sjednání delší doby nájmu.
Text nájemní smlouvy podrobně neznám, ovšem pokud máte pochybnosti, doporučuji před podpisem smlouvu zkonzultovat s advokátem. K podpisu nájemní smlouvy nuceni být nemůžete a záleží čistě na Vás, zda na smluvní podmínky Lesů ČR přistoupíte. Můžete rovněž navrhnout změny, které se Vám zdají být potřebné. Doporučuji také věnovat pozornost podmínkám ukončení smlouvy a výpovědi.
Pokud se opravdu jedná o pronájem pozemku, který budete užívat (tzn. okolo chaty), a tento pozemek si chcete nutně pronajmout, pak Vaše vyjednávací pozice však nemusí být tak silná.
Občanský zákoník naleznete např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4-hlava2-dil2-oddil3

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vypořádání od státu formou směny pozemků - postup
- Odmítnutí finančního vyrovnání od státu a upřednostnění směny pozemku - postup

Obdržel jsem kupní smlouvu k pozemkům, jako prodávající, od Ředitelství silnic a dálnic ČR. Mám zájem o vypořádání formou směny za vytipovaný státní pozemek (směnu orné půdy za lesní pozemek), ale ne o nabízené finanční vyrovnání. Jak prosím nejlépe postupovat? Děkuji, Broněk.

ODPOVĚĎ:
Pro Vámi popsaný případ nezakotvuje český právní řád žádný konkrétní postup, tzn. že budete postupovat stejným způsobem, jak je tomu při obvyklé kontraktaci tohoto typu. Zejména Vám lze doporučit vést veškerou komunikaci tak, aby bylo možné prokázat zpětně její předmět (písemná forma je tedy ideální).
Nemáte-li zájem o uzavření kupní smlouvy, předložte Ředitelství silnic a dálnic ČR vlastní návrh majetkového vyrovnání, tzn. že můžete navrhnout uzavření směnné smlouvy, popř. můžete přímo předložit návrh této smlouvy (což však není v počátku kontraktace samozřejmě zapotřebí).
Směna státního majetku za jiný majetek je českým právním řádem připuštěna, počítá s ní výslovně např. § 22/1 zákona o majetku České republiky.
S ohledem na skutečnost, že jedním ze směňovaných pozemků má být dle Vaší představy pozemek v majetku státu, bude zapotřebí nechat vypracovat znalecké posudky na ocenění obou směňovaných pozemků. Nepominutelnou roli bude v této souvislosti hrát i okolnost, jaké organizační složce státu či státní organizaci svědčí právo hospodaření k předmětnému pozemku.
Z důvodů shora uvedených se připravte na poměrně zdlouhavé vyjednávání, neboť jakákoli dispozice se státním nemovitým majetkem s sebou přináší mnoho administrativních povinností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Ručí člen dozorčí rady o. p. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí člen správní rady o. p. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí svým majetkem členové správní a dozorčí rady o. p. s. ?
- Odpovědnost členů dozorčí a správní rady o. p. s. za hospodaření
- Dluh o. p. s. - je člen rady povinen dluh zaplatit ze svého majetku?
- Kdo platí dluh o. p. s. - je odpovědný člen dozorčí a správní rady?

Kamarád mého manžela si v roce 2013 založil obecně prospěšnou společnost, která pomáhá handicapovaným osobám při uplatňování na trhu práce. Mého muže požádal, aby se nechal zapsat jako člen dozorčí rady. Tvrdil mu, že členové správní a dozorčí rady nemají hmotnou odpovědnost a tudíž svým majetkem neodpovídají za případné dluhy společnosti. Hmotnou odpovědnost má prý pouze on – ředitel společnosti. Ráda bych si tuto informaci ověřila. Je pravda, že členové správní a dozorčí rady neručí za případné dluhy společnosti svým majetkem?
Předem moc děkuji za odpověď.
Mariana

ODPOVĚĎ:
Přestože zákon o obecně prospěšných společnostech byl ke dni 1. 1. 2014 zrušen, mohou obecně prospěšné společnosti existovat i nadále, přičemž se i v současné době řídí (již zrušeným) zákonem o obecně prospěšných společnostech (jak vyplývá z § 3050 občanského zákoníku).
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti neručí za její dluhy. Stane-li se tedy obecně prospěšná společnost dlužníkem, bude za tento dluh svému věřiteli odpovídat pouze tato obecně prospěšná společnost (neboť se jedná o právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou).
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti nenesli za své jednání žádnou právní odpovědnost. Kdo zastává funkci člena správní či dozorčí rady obecně prospěšné společnosti, musí plnit veškeré povinnosti, které mu v této souvislosti ukládá zákon o obecně prospěšných společnostech (popř. občanský zákoník). Pakliže člen některého z těchto orgánů svou povinnost nedodrží a v důsledku tohoto nedodržení vznikne obecně prospěšné společnosti újma (např. škoda), může za tuto újmu dotyčný člen správní či dozorčí rady odpovídat (jedná se ostatně o běžný odpovědnostní mechanismus, platný prakticky pro všechny typy právnických osob).
Ve vztahu k členům správní rady obecně prospěšné společnosti je tento odpovědnostní mechanismus zakotven v § 10/5 zákona o obecně prospěšných společnostech, dle něhož platí, že:
- členové správní rady jsou povinni vykonávat svou funkci s péči řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo způsobit obecně prospěšné společnosti škodu;
- v případě pochybností, zda člen správní rady jednal s péčí řádného hospodáře, musí tento člen správní rady prokázat, že s péčí řádného hospodáře jednal;
- ti členové správní rady, kteří společným jednáním způsobili obecně prospěšné společnosti porušením povinností při výkonu funkce škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně;
- ujednání mezi členem správní rady a obecně prospěšnou společností vylučující nebo omezující odpovědnost člena správní rady za škodu je neplatné.
Pro doplnění ještě upozorňuji na § 159/3 občanského zákoníku, který zakládá možné ručení člena voleného orgánu právnické osoby za dluhy této právnické osoby (ovšem pouze za splnění všech tam uvedených podmínek). Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. V kontextu obecně prospěšných společností je však nutné dodat, že správní ani dozorčí rada obecně prospěšné společnosti nejsou jejími volenými orgány, neboť členové těchto rad jsou do svých funkcí jmenováni. Aplikovatelnost tohoto ustanovení na případ obecně prospěšných společností je proto dosti diskutabilní.
Vše shora uvedené lze stručně shrnout následovně:
- členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti neručí za dluhy této právnické osoby jejím věřitelům (tzn. že za dluhy obecně prospěšné společnosti neodpovídají „navenek“) ;
- členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti mohou této právnické osobě odpovídat za újmu, kterou jí případně způsobí porušením svých povinností (odpovídají tedy „dovnitř“).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Udržovací práce podle Stavebního zákona
- Co jsou to udržovací práce podle Stavebního zákona?
- Podhradník plotu - jde o černou stavbu
- Černá stavba - betonový podhradník plotu
- Je nutné stavební povolení na betonový podhradník plotu?
- Je nutná stavební ohláška na betonový podhradník plotu?

Co mohu udělat, domnívám-li se, že stavební úřad porušuje zákon. Konkrétně se tedy jedná o výklad toho, co jsou nebo nejsou udržovací práce. Ve stavebním zákoně je pod § 3 uvedeno: "Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost." Na hranici našeho pozemku jsme provedli údržbu plotu spočívající ve výměně pletiva, sloupků a nově jsme mezi sloupky osadili tenké betonové podhradníky (asi 30 cm vysoké), abychom při sekání trávy neničili pletivo. Bohužel referent na stavebním úřadě nám doslova řekl, že vyměnit pletivo nebo natřít sloupky je v pořádku, ale vyměnit sloupky nebo dát podhradníky už ne a řeší to s námi jako "černou" stavbu. Je možné v této situaci využít stížnosti podle § 175 Správního řádu (chci si stěžovat hlavně na porušování zákona) nebo dokonce využít námitku podjatosti podle § 14? Nebo jak jinak podle Vás postupovat? Děkuji, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Má odpověď pro Vás bude patrně překvapivá, nicméně se plně ztotožňuji s právním názorem referenta stavebního úřadu. Domnívám se, že výklad pojmu "údržba stavby", jak ho prezentoval referent stavebního úřadu je správný, zatímco Vy se ve svém výkladu mýlíte.
Jak v dotazu správně uvádíte, je pojem "údržba stavby" definován ve stavebním zákoně, a to konkrétně v jeho § 3/4. Dle tohoto ustanovení jsou údržbou stavby práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Pro správné pochopení významu pojmu "údržba stavby" je zapotřebí zdůraznit slovo "stavby", které předznamenává, že o údržbu se jedná pouze v případě, jsou-li udržovací práce vykonávány na konkrétní stavbě (která v průběhu udržovacích prací existuje a jejíž stavební stav má být těmito udržovacími pracemi zlepšen). Údržbou stavby však nemohou být práce, v jejichž rámci je jedna stavba odstraněna a nahrazena stavbou jinou (neboť tímto způsobem není zlepšován stavební stav konkrétní stavby, nýbrž vzniká stavba zcela nová).
Pakliže byl Váš starý plot tvořen sloupky a pletivem, přičemž jak sloupky, tak pletivo jste odstranil, nemohlo se instalací nových sloupků, nového pletiva a betonových podhradníků jednat o údržbu stavby, neboť původní stavba (starý plot) zcela zanikla (byla odstraněna), přičemž na jejím místě byla vybudována stavba nová (současný plot), která byla navíc kvalitativně odlišná (neboť obsahovala betonové podhradníky).
Pokud by byl Váš výklad pojmu "údržba stavby" správný, bylo by ad absurdum možné dojít k závěru, že demolice starého domu a vybudování domu nového představuje pouze údržbu stavby, což je výklad zjevně neudržitelný.
Ve Vašem případě tedy došlo k vybudování zcela nového oplocení, k čemuž bylo zapotřebí získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Stavební úřad tedy postupoval správně, pokud ve Vašem případě zahájil řízení o odstranění stavby (dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona).
Mé doporučení tedy zní: Požádejte v rámci řízení o odstranění stavby o její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby), jak vyplývá z § 129/2 a 3 stavebního zákona.
Ke shodnému závěru dospěla ve velmi podobném případě i veřejná ochránkyně práv, která ve svém stanovisku ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. : 8114/2014/VOP/MST, uvedla:
"Odstranění a zhotovení nové stavby, pokud původní stavba zcela zanikla, nelze považovat za udržovací práce (§ 3 odst. 4 stavebního zákona)."
Pokud i přes shora uvedené trváte na tom, že právní názor referenta stavebního úřadu je nesprávný, můžete vyčkat vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a proti tomuto rozhodnutí se bránit prostřednictvím řádného opravného prostředku (odvolání), vyloučen není následně ani soudní přezkum rozhodnutí stavebního úřadu. S ohledem na skutečnost, že Váš výklad pojmu "údržba stavby" neodpovídá smyslu § 3/4 stavebního zákona Vám však tuto variantu nedoporučuji, neboť bude-li v této věci vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, lze očekávat, že Vaše eventuální odvolání nebude úspěšné a nový plot tak budete nucen odstranit (což je, vzhledem k tomu, že plot lze nyní dodatečně legalizovat, skutečně zbytečné).
Své právní stanovisko můžete písemně shrnout a nechat vložit do spisu, který v této věci stavební úřad vede.
Námitka podjatosti (§ 14 správního řádu) je důvodná pouze v případě, máte-li povědomí o tom, že referent stavebního úřadu má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Pokud však pouze nesouhlasíte s právním názorem referenta stavebního úřadu, není to důvodem pro vznesení námitky podjatosti.
Stížnost dle § 175/1 správního řádu lze podat buď a/proti nevhodnému chování úředních osob (což však z Vašeho dotazu nevyplývá) nebo b/ proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany (proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby však správní řád poskytuje prostředek ochrany v podobě odvolání, ani podání stížnosti se tedy nejeví jako vhodné).
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
S ohledem na právní stanovisko veřejné ochránkyně práv, které ve věci výkladu pojmu "údržba stavby" zaujala (a které cituji výše) se však tento krok jeví jako zbytečný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může bytové družstvo vyžadovat doklady podnájemníka družstevníka?
- Může bytové družstvo vyžadovat občanský průkaz podnájemníka družstevníka?
- Může bytové družstvo vyžadovat povolení k pobytu podnájemníka cizince družstevníka?
- Kopie dokladů podnájemníka družstevníka bytového družstva - může je družstvo udělat?
- Kopie občanského průkazu podnájemníka družstevníka bytu bytového družstva - může si je družstvo udělat?
- Kopie dokladů podnájemníka družstevníka bytu bytového družstva - může si je družstvo udělat?

Má představenstvo bytového družstva nárok požadovat od podnájemce, kterému je byt poskytnutý k podnájmu nájemcem, kopie osobních dokladů?
A má představenstvo družstva nárok požadovat od spolubydlícího podnájemce osobní doklady (u cizince povolení k pobytu) a dělat si z nich kopie?
Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Poskytnout kopie osobních dokladů může jen vlastník dokladu na základě jeho svobodného uvážení. Představenstvo bytového družstva sice má právo si kopii vyžádat, ale majitel dokladu s tím nemusí souhlasit. Stejné je to i u cizince a povolení k pobytu. Představenstvo nesmí odevzdáním kopie podmiňovat žádné důležité rozhodnutí.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nemožnost odkoupení družstevního bytu do OV z důvodu vlastnictví jiné nemovitosti určené k bydlení
- Vlastnictví domu a nemožnost odkoupení družstevního bytu do osobního vlastnictví
- Vlastnictví nemovitosti určené k bydlení a nemožnost odkoupení družstevního bytu do osobního vlastnictví
- Může družstvo zakázat převod bytu do osobního vlastnictví z důvodu vlastnictví jiné nemovitostí určené k bydlení? (bytu, domu)
- Nepřevedení družstevního bytu z důvodu vlastnictví jiné nemovitosti určené k bydlení - může to družstvo udělat?

V restituci jsem dostala v Praze 3, Žižkov činžovní dům z 19. století. Dům, který byl na spadnutí jsem zrekonstruovala. Dům je ale na velmi "špatném" místě - dolní část Koněvovy ulice. Kromě toho nemá výtah, balkony, garáže a celkově odpovídá datu, kdy byl postaven. Proto jsme se do mého domu nikdy nepřestěhovali a ani přestěhovat nechceme. Lokalita i nájemní byt, kde bydlíme my (Praha 4) jsou nesrovnatelně lepší. Bydlíme tu již přes 30 let a máme tu i trvalé bydliště.
Vlastníkem bytového domu v Praze 4 v němž bydlíme je Magistrát hl. m. Prahy. Ten stanovil "Pravidla postupu při prodeji bytových jednotek". Jeden z bodů těchto Pravidel stručně cituji :
"Oprávněný nájemce nesmí být ke dni založení družstva vlastníkem jiného bytu či nemovitosti určené k bydlení, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt."
Dotaz :
Jak bychom se mohli na základě červeně napsané části stát oprávněnými nájemci? Popř. šlo by to na základě nějaké právní kličky? Máme zájem byt koupit, ale nesmíme.
Děkuji Magda

ODPOVĚĎ:
V daném případě je otázkou, co je myšleno pojmem "spravedlivě požadovat". Pokud vlastníte dům, v němž jsou byty, které užívají nájemníci, tak není příliš spravedlivé, abyste nájemníky vystěhovali pouze proto, že tam chcete bydlet, navíc za situace, kdy tam vlastně bydlet nechcete, ale nemáte jinou možnost, když se na základě Pravidel postupu při prodeji bytových jednotek ze stávajícího bydlení musíte vystěhovat. Doporučovala bych Vám prosazovat názor, že jde právě o Váš případ, kdy je spravedlivé, abyste se stali oprávněnými nájemci, neboť i když vlastníte nemovitost s byty, nemůžete v ní bydlet.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní řízení a soudní řízení - užívání konopí k léčebným účelům
- Užívání konopí k léčebným účelům - trestní a soudní řízení
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odvolání u soudu - trestný čin nakládání s omamnými a psychotropními látkami (konopí, kanabis, tráva)

1) Rozhodnutím odvolacího Krajského úřadu v Olomouci bylo obviněnému přikázáno uhradit pokutu za přestupek a do 5 dnů odevzdat řidičský průkaz, aniž krajský úřad zohlednil netrestnost dle § 2 přestupkového zákona, kdy obviněný je onkologicky nemocný ve 3. stupni invalidity a užívá konopí k léčebným důvodům, hodnota THC v krvi byla v normě limitu doporučeného vládě stanoviskem znalecké společnosti 2 ng/ml. a byly doloženy důkazy (vědecké studie), že obsah THC v krvi u dlouhodobých uživatelů nemá vliv na jejich psychické schopnosti a příbalové letáky konopných léčiv řízení nezakazují. Otázky: A) Lze požádat návrhem soud o vydání předběžného opatření ve věci odkladu rozhodnutí správního orgánu do vyřešení žaloby z důvodů sociálního a zdravotního ohrožení obviněného v případě odebrání ŘP a jeho imobility? B) Je to spojeno s nějakými penězi zaslanými soudu? C) Když soud nevyhoví, peníze propadají státu? D) Jakému soudu se adresuje předběžné opatření a žaloba? Správnímu soudu (Městský soud v Praze, Krajský soud v Olomouci? ) nebo obecnímu soudu (Okresní soud v Olomouci? ) E) Je to žaloba na nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí? F) Je žalováno rozhodnutí odvolacího orgánu, nebo prvoinstanční?
2) Všechny stupně policie včetně GIBS a státních zastupitelství včetně NSZ se odmítají zabývat doloženými trestnými činy konkrétních odpovědných osob u právnické osoby (krádež, zneužití funkce při správě svěřeného majetku, vědomý úpadek, poškozování cizích práv, útisk, poškození zdraví) a označují podněty přes doložené důkazy a svědectví na nedůvodné a věc odkládají. Stejně tak se odmítají zabývat nezákonným jednáním policie, která odmítá vydat protokoly o zkonfiskovaném majetku s odůvodněním, že vše zničila jako škodlivinu (konopí) a současně ale nikoho neobvinila. Otázka: Jakým postupem se proti tomu bránit a komu a s jakou formulací pochybení toto komu adresovat?
3) Všechny stupně policie včetně ÚOOZ (doporučeno GIBS), státních zastupitelství včetně NSZ a justice včetně ÚS a ministr spravedlnosti (7x ústavní stížnost, to stejné ESLP) se v hlavních líčeních odmítají zabývat soudním znalcem doloženými zločiny na životech a zdraví spáchaných soudci a státními zástupci dle § 149 odst. 4 TZ konfiskacemi konopí (apoptóza buněk rakoviny kanabinoidy doložena exaktně již v roce 1994) a v odůvodněních rozsudků o tom není ani slovo, stejně tak předsedové soudů včetně NS a ÚS a ministr spravedlnosti odmítají na soudce podat návrh na kárné řízení, přestože je doloženo, že vydávají neodůvodněná rozhodnutí (nevyjadřují se dále k netrestnosti obviněných dle unijní a české judikatury a netrestnosti dle §§ 28 a 31, odst. 1 TZ) a k odsouzení si v rozhodnutích vymýšlí vědomě nepravdy, že konopí je chemický prekurzor, což vylučuje zákon o prekurzorech i posudky znalců a znaleckých ústavů (jde o oslí můstek, jak nepoložit předběžné otázky Soudnímu dvoru, protože prekurzory jsou v gesci členské země, nikoliv výroba konopí jako léku, což se musí hlásit Komisi a neoznámený předpis je dle judikatury SDEU i trestních sporech nevymahatelný) Otázka: Existuje proti tomuto evropskému kartelu nějaká právní obrana? Soudní dvůr nám napsal, že když to opakovaně odmítá předat Komise k šetření SDEU, stejně tak odmítá opakovaně položit předběžné otázky NS a odmítl to projednat jak Štrasburk, tak ÚS (údajně zjevně nedůvodné! ), že unijní právo je v této věci děravé a nic s tím nepořídíme i když dokládáme porušení evropského práva a práva OSN (dle naší argumentace jsme mohli realizovat výzkum a vyrábět konopná léčiva od 1. 7. 2004).
4) Otázka: Lze v odvolání krajskému soudu v návrhu petitu současně navrhnout zrušení rozhodnutí pro nedoloženou trestnost skutku (opět konopí) a současně požadat soud, aby přes NS požádal o položení předběžných otázek? Igor

ODPOVĚĎ:
2 ng/ml THC v krvi jsou dolní hranicí pro považování řidiče motorového vozidla za ovlivněného takovou látkou (více nařízení vlády č. 41/2014 Sb.). Problematika užívání konopí, jeho schopnosti ovlivnit pozornost osoby při dlouhodobém užívání, léčebné účinky apod. je v poslední době značně diskutována, a to nejen laickou veřejností (judikatura soudů např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2015 sp. zn. 7 Tdo 979/2015).
1) Je možné společně s návrhem na zahájení řízení (žaloba ve správním soudnictví) podat návrh na přiznání odkladného účinku. Podmínky jsou stanoveny v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (SŘS) :
Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Návrh je zpoplatněn dle sazebníku částkou 1.000,- Kč, samotná žaloba pak částkou 3.000,- Kč, nicméně je zde možnost podat žádost o osvobození od soudních poplatků dle § 36 odst. 3 SŘS:
Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
V případě, že spor nevyhrajete, a nebudete současně osvobozen od soudních poplatků, zaplacené soudní poplatky připadají státu (příjem rozpočtu).
Žaloba i návrh na přiznání odkladného účinku se adresují totožnému soudu, a to ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. SŘS, přičemž je napadáno rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
2) V rámci soustavy státního zastupitelství je možnost podání podnětu k výkonu dozoru nadřízenému státnímu zastupitelství, dále je zde možnost napadnout usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odložení věci. GIBS je kontrolována orgánem „Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů“ https://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?id=1136).
3) Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste vyčerpal všechny možné dostupné cesty.
4) Správní soud může zrušit rozhodnutí pouze z taxativně vymezených důvodů (§ 76 odst. 1 SŘS) :
Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem
a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
A dále § 78 odst. 1 SŘS: Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
Soud může usnesením řízení přerušit, pokud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce. Nelze tedy žádat přerušení za účelem rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyšším soudem.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zboření plotu sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?
- Zboření zídky sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?
- Zboření rozhrady mezi pozemky sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?

Chci se zeptat, jak správně postupovat v případě, kdy soused zbořil společnou rozhradu skládající se z jeho vyzděné části a z naší části - pozůstatku kamenné zdi po hospodářském stavení a nehodlá ji opětovně vystavět, což mu občanský zákoník umožňuje. Podotýkám, že byla zcela odstraněna i naše část a tak přes jeho pozemek, který není oplocený (zbývající oplocení, nesousedící s naším pozemkem, odstranil pár dnů po odstranění rozhrady) a dle sdělení stavebního úřadu oplocen být nemusí, mohou na náš pozemek libovolně vstupovat cizí osoby a zvířata (k čemuž dochází). O skutečnosti, že chce rozhradu odstranit nás neinformoval a jak jsme se dopátrali, tuto skutečnost nemusí oznamovat ani stavebnímu úřadu. Stavební úřad nám pouze sdělil, že pokud chceme, aby naše pozemky byly odděleny plotem, máme si podat žádost o provedení oplocení podle stavebního zákona. Situace je navíc komplikovaná tím, že se pozemek nachází v památkové zóně a tak vše musíme konzultovat s Památkovým ústavem. Toto jsme již absolvovali a rovněž máme závazné stanovisko, jak má být stavba provedena. Toto trvalo 2 měsíce. Tyto podklady jsme rovněž potřebovali pro územní souhlas. Bohužel nám soused neudělil souhlas s provedením stavby a vše bude muset vyústit v územní řízení, které může trvat až 90 dnů. Jelikož jsme se stavbou již začali (jsou zabetonovány 3 sloupky), stavební úřad odmítá řízení zahájit a požaduje jejich odstranění jinak zahájí řízení o odstranění stavby. Chápu, že jsme se provinili proti stavebnímu zákonu, ale na straně druhé je nám odpíráno právo chránit si svůj majetek, zabránit utíkání zvířat (psi) a obnovit rozhradu. Bohužel, jak postupovat, nám nebyli schopni odpovědět ani zaměstnanci krajského úřadu, neboť vzhledem ke krátké platnosti občanského zákoníku, se zatím s touto problematikou nesetkali. Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o rozhradu mezi sousedními pozemky, tak tato rozhrada je společná. Zákon stanoví, že "společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části." Již z tohoto ustanovení vyplývá, že soused především neměl bez Vašeho souhlasu rozhradu bourat a pokud to učinil, mohli byste se po něm dožadovat náhrady škody v částce odpovídající ceně postavení rozhrady nové. Zákon dále stanoví, že "Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady." I z tohoto titulu byste se tedy mohli po sousedovi dožadovat obnovení rozhrady. Pokud jde o postoj stavebního úřadu, tak i ten sám má možnost ve věci konat, neboť § 1027 Občanského zákoníku stanoví, že "Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků." Bylo by tedy možné požádat o stanovisko stavební úřad a následně podat k soudu žalobu, kterou byste se domáhali po sousedovi, aby oplotil svůj pozemek. Pokud jde o souběh územního řízení a zahájení řízení o odstranění stavby, je otázkou, zda územní řízení neproběhne rychleji než řízení o odstranění stavby. Já bych jednala tak, že bych zatím nic neodstraňovala a vyčkala (i přes výhrůžky stavebního úřadu) výsledku územního řízení.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmínka pronájmu bytů po postavení bytového domu pro seniory - může si obec takovou podmínku nárokovat?
- Může obec dát podmínku využití objektu (pronájem, ne prodej nemovitosti) do stavebního povolení?
- Zabránění prodeje soukromých bytů bytového domu obcí, městem - podmínka do stavebního povolení
- Zabránění prodeje bytů v osobním vlastnictví obcí, městem - podmínka do stavebního povolení

Koupil jsem pozemek, který je dle územního plánu určen pro bydlení pro seniory. Mým záměrem je postavit tam rezidenci - X bytů pro seniory, které jim hodlám prodat. Starosta obce záměr schvaluje, ale trvá na tom, abych objekt po kolaudaci pronajímal.
a) Může si tuto podmínku klást do stavebního povolení?
b) Může mi po kolaudaci zabránit prohlášení vlastníka a následnému rozprodeji bytových jednotek.
Děkuji moc za Váš názor.
Hana

ODPOVĚĎ:
Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému mj. stavebním povolením.
Dle ust. § 115 odst. 1 stavebního zákona ve stavebním povolení stavební úřad (nikoliv starosta obce) stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.
Dále dle ust. § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.
Tedy stavební povolení slouží k tomu, aby vymezilo, jakým způsobem má daná stavba (záměr) být postavena a užívána, a to mj. i z hlediska ochrany života a zdraví (apod.). Skutečnost, zda budou jednotlivé jednotky v nově vzniklé stavbě užívány osobami v nájemním vztahu, nebo těmito stejnými osobami na základě jejich vlastnického práva k dané jednotce, nespadá do oblasti podmínek, které by mohlo stavební povolení vymezovat.
Tedy zjednodušeně řečeno: pro vydání stavebního povolení není rozhodné, zda nově vzniklé byty budou osoby užívat na základě nájemní smlouvy, nebo na základě jejich vlastnického práva k bytu (koupě bytu).
Prohlášení vlastníka, kterým dochází práva k rozdělení nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám, není vázáno na souhlas obce/obecního úřadu/zastupitelstva/starosty obce.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Plot souseda za hranicí pozemku - jak se napojit na jeho plot a tak ohraničit vlastní pozemek?
- Jak se napojit na plot souseda který je 30 cm za hranicí pozemků? (soused nesouhlasí s napojením na jeho pozemku)

Prosím o radu, jde o napojení mého plotu na plot souseda. Já mám v projektové dokumentaci pro stavební povolení vyznačen plot, který kolmo navazuje na plot souseda. Sousedův plot je na mém výkrese označen jako "stávající oplocení". Soused má tento plot postaven v souladu se svým stavebním povolením, a to 30 cm rovnoběžne od společné hranice našich pozemků. Vznikl však spor se sousedem, zda se mohu napojit na tento jeho plot, a to v souladu s mou výkresovou dokumentací. V opačném případě by mezi ploty vznikla mezera uvedených cca 30 cm a můj plot by tak neplnil svou funkci, tj. můj pozemek by nebyl uzavřen. Dle mého názoru je zcela obvyklé, že ploty sousedících pozemků na sebe navazují, a to zejména z důvodu ochrany majetku a zabránění průchodu osob nebo zvěře (např. psa), a to v obou směrech. Stavební úřad mi sdělil, že mohu plot stavět pouze na svém pozemku a že jsem to měl řešit v rámci svého stavebního řízení. Soused ale v rámci tohoto řízení nevnesl námitku k napojení mého plotu na jeho. Projektant a ni já jsme nepočítali s nestandardním chováním souseda, stavební úřad ve stavebním řízení rovněž nevyžadoval doplnění - souhlas souseda s napojením plotu. Jsem si vědom, že uvedených 30 cm mého plotu by zasahovalo nadzemní částí na sousedův pozemek. Svůj plot mám tedy postaven pouze na svém
pozemku s tím, že jeho koncový sloupek je na naší společné hranici mezi těmito pozemky. Ale ani to se sousedovi nelíbí, a žádá, abych tento sloupek na společné hranici našich pozemků posunul a svou stranu. Nyní zasahuje podzemní část sloupku o průměru 20 cm a porchová část sloupku o průměru 5 cm z poloviny na jeho pozemek, dedy 10 resp. 2,5 cm. Pokud by došlo k posunutí tohoto mého sloupku o 10 cm, otvor na můj pozemek ze strany souseda by se stejnou měrou zvětšil.
Před zahájením stavby plotu jsem sousedovi navrhl, ať svůj plot postaví na hranici našich pozemků s tím, že mu polovinu nákladů na jeho stavbu uhradím. Bohužel se rozhodl postavit plot mezi našimi pozemky 30 cm od hranice těchto pozemků. Nechápu to, neboť mu mimo jiné vzniká problém s udržováním tak úzkého pruhu pozemku "za plotem". Nevím, zda obstojí i jeho námitka k výše uvedenému sloupku na společné hranici našich pozemků, že mu brání v přístupu na jeho pozemek (cca 2 cm nadzemní části tohoto sloupku! ). Prakticky musí při sekání této trávy vstoupit na můj pozemek, neboť je nereálné kolem pletiva s nataženou sítí tuto činnost vykonat.
K tomuto úzkému pruhu pozemku vstupuje v mé nepřítomnosti. Požádal jsem jej, aby mi oznámil, kdy na tento pozemek bude vstupovat, že jej tam pustím brankou/bránou a že mu kdykoliv v přiměřeném rozsahu umožním přístup k této části pozemku. Marně. Lze jej k tomu nějak přimět?
Co se dá tedy "udělat" se sloupkem na hranici našich pozemků a s napojením na sousedův plot?
Nechtěl bych kvůli tomuto malichernému problému stavět souběžně druhý plot. Déla plotu by byla cca 80 m a dva ploty těsně vedle sebe nesvědčí nic o zdravém rozumu. Najde se někde zastání proti takovému chování souseda? (Náčrtek v příloze)
Děkuji. Přeji hezký den.
Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pokud jsem situaci z náčrtku dobře pochopila, tak část napojení, které nelze realizovat, je na sousedově pozemku. Jde bohužel o jeho vlastnictví, proto pokud dobrovolně nebude soused s napojením souhlasit, nijak ho k tomu nedonutíte právě s ohledem na fakt, že jde o jeho pozemek a s ním si může on nakládat podle svého uvážení. Stejné je to se sloupkem, pokud sloupek zasahuje do jeho pozemku bez jeho souhlasu, nelze ho nijak právně donutit, aby změnil názor. Jedinou možností je obrátit se ve věci na soud, nicméně zde by soud mohl rozhodnout o jeho povinnosti akceptovat napojení i sloupek pouze v případě, že by se jednalo o situaci, kterou s ohledem na místní poměry (terén, přístup k nemovitosti, apod…) nelze vyřešit jinak. Dle mého názoru nejméně stresu a peněz ve finále bude vyřešit si situaci postavením vlastního plotu, byť se skutečně v tomto konkrétním případě může zdát, že to odporuje zdravému rozumu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost mezi okny postavených domů - je možné méně než 7 metrů?
- Vzálenost mezi okny obytných místností domů méně než 7 metrů - je to přípustné
- Schválí stavební úřad stavbu s okny směřující k sousedům méně než 7 metrů?
- Soused nechce dát souhlas se stavbou - okna směřující k sousedovi, vzdálenost méně než 7 metrů
- Sousední zkolaudovaný dům postavený blíže k plotu než je stavební dokumentace - jak se bránit?
- Sousední zkolaudovaný dům postavený blíže k hranici pozemků než je stavební dokumentace - jak se bránit?
- Zkolaudovaný dům souseda postavený příliš blízko u hranice pozemků v rozporu se stavební dokumentací (projektem) - jak se bránit?

Obracím se na Vás s problémem ohledně pozemku. Koupili jsme pozemek inzerovaný jako stavební. Pozemek je extrémně úzký, takže jediná možnost je postavit dům úzký a dlouhý a vzdálený 2 metry z každé strany od plotu. Kupní smlouva je ornou půdu. Vyřízené máme skoro celé stavební povolení. A teď došlo k problému se sousedy, kde nedodržujeme 7 metrů vzdálenost mezi okny obytných místností, ale jen 6,5 m. Sousedi nám nechtějí dát souhlas a vyhrožují, že tam nikdy stát dům nebude.
Stavební úřad nám vydal předběžné stavební povolení a nyní nám vlastně nechce vydat klasické stavební povolení. My jsme v pasti. Koupili jsme pozemek, na kterém se zřejmě nedá stavět, máme předběžné stavební povolení, ale klasické pro banku nám nikdo nedá.
Zjistili jsme, že sousední dům je postavený 1 m od plotu, na stavebním úřadě je ale dokumentace, která uvádí 4 m od plotu. Tedy dům je postaven jinak než byl v projektové dokumentaci a je zkolaudován. Žádný souhlas ale není evidován.
Údajně ho měl dát předchozí majitel, který nám pozemek prodal.
Kdo by mohl prosím odpovědný za celou situaci?
Stavební úřad, který vydal předběžné stavební povolení na základě nákresů a nakonec ho nevydá? Na základě toho jsme pozemek koupili.
Nebo původní majitel, který nám mohl zatajit, že se tam nedá vlastně stavět, a zřejmě někomu dal souhlas s tím, že si to mohou blíže postavit a tím pádem my se nevejdeme do 7m.
Nebo realitní kancelář, která pozemek inzerovala jako stavební a přitom se nedá stavět?
Máme ještě papír od realitního makléře, který nám na něm dal napsané údaje k pozemku, fotku a že se může stavět do 14 dní, že je již vše předběžně zařízeno.
Již to řešíme 7 měsíců. Mezitím nám běží hypotéka a doba, do které musíme postavit dům.
Děkuji za radu. Michaela

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Předběžné stavební povolení:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, co máte na mysli "předběžným stavebním povolením", neboť stavební zákon (ani jiný právní předpis) tento pojem nezná.
Ve svém § 177/5 písm. d) hovoří stavební zákon toliko o "předběžném povolení", tento pojem se však vztahuje ke stavbám, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, což, jak předpokládám, není Váš případ.
Mohu se proto pouze domnívat, že Vámi zmiňované "předběžné stavební povolení" je ve skutečnosti předběžnou informací ve smyslu § 139 správního řádu. Z důvodu této nejasnosti se nebudu Vámi zmiňovaným "předběžným stavebním povolením" dále zabývat.
2/ Vzájemné odstupy staveb:
Ve Vašem případě je klíčový § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Na tomto místě připomínám, že dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území lze rodinný dům umístit až na hranici pozemků. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu;
- v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory;
- musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek;
- stavba (ani její část) nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Ve Vašem případě je pak zejména nutné připomenout, že ze shora uvedených pravidel (dle § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) může být stavebním úřadem udělena výjimka (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Tzn. že maximální možná odstupová vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena, popř. že může být povoleno, aby byla proti sobě umístěna okna obytných místností v menší než povolené vzdálenosti.
Pro udělení výjimky je zapotřebí, aby nebyla ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. O udělení výjimky rozhoduje v rámci probíhajícího stavebního řízení stavební úřad (§ 169/2 a 3 stavebního zákona).
Řešením Vámi popsané situace proto může být podání žádosti o udělení výjimky z některého z pravidel dle § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (samozřejmě za podmínky, že Vaší žádosti bude stavebním úřadem vyhověno).
3/ Stavební povolení:
Přestože v dotazu zmiňujete, že stavební úřad rozhoduje o vydání stavebního povolení, mám o této skutečnosti určité pochybnosti (neboť stavební povolení je laickou veřejností často zaměňováno za jiné typy souhlasů, které stavební úřad vydává).
V této souvislosti upozorňuji, že dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona postačí, aby stavební úřad vydal souhlas s ohlášením stavebního záměru rovněž v případě staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Pokud Váš stavební záměr nepřekračuje žádný z těchto limitů, postačí provést ohlášení tohoto stavebního záměru stavebnímu úřadu (přičemž stavební úřad musí toto ohlášení samozřejmě odsouhlasit).
Dle § 105/1 písm. f) stavebního zákona musí stavebník (Vy) ke svému ohlášení připojit rovněž písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků s ohlašovaným stavebním záměrem (tyto souhlasy musí být umístěny na situačním výkresu).
Nepodaří-li se Vám získat souhlasy všech Vašich sousedů, nevydá stavební úřad souhlas s ohlášením Vašeho stavebního záměru. To však neznamená konec Vašeho stavebního záměru. V souladu s § 107/1 totiž v takovém případě stavební úřad zahájí "klasické" stavební řízení, na jehož konci (za splnění všech předepsaných podmínek) vydá stavební povolení. Pro vydání stavebního povolení pak již není zapotřebí předkládat stavebnímu úřadu souhlasy Vašich sousedů (tzn. že sousedé nemohou svým nesouhlasem Váš stavební záměr definitivně zablokovat).
V současné chvíli Vám proto doporučuji:
- vyjasnit, zda ve Vašem případě proběhlo ohlášení stavebnímu úřadu, nebo zda jste skutečně žádali o vydání stavebního povolení (tato skutečnost je podstatná pro zodpovězení otázky, zda je zapotřebí získat písemné souhlasy všech sousedů či nikoli) ;
- navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde možnosti dalšího postupu (tzn. zda bude z důvodu absence souhlasů všech sousedů zahájeno "klasické" stavební řízení, zda je možné udělit výjimku z některého z pravidel dle § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) ;
- bude-li stavebním úřadem i přes veškerou Vaši snahu rozhodnuto ve Váš neprospěch, bude možné se proti tomuto rozhodnutí bránit (a to návrhem na přezkum či odvoláním).
Závěrem své odpovědi pouze dodávám, že možným řešením Vašeho problému by mohlo být zmenšení Vašeho domu o 0,5 m (pokud Vám tato vzdálenost "chybí" k dodržení předepsané sedmimetrové odstupové vzdálenosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku RK - dům se špatnou statikou
- Nestabilní dům s negativním statickým posudkem - právo na vrácení rezervačního poplatku od RK, realitní kanceláře
- Závažná vada nemovitosti a vrácení rezervačního poplatku od RK, realitní kanceláří
- Zrušení rezervační smlouvy - nemovitost se statickou závadou (nestabilní dům)

Chtěli jsme si na hypotéku koupit a opravit rodinný domek, ale nedostali jsme ji u banky z důvodu velkého opotřebení domu. V pátek 4.3.2016 jsme si domek prohlédli a v pondělí 7.3.2016 jsme složili rezervační poplatek. Banka nám zamítla hypotéku teď v červenci 2016. Znalec, který pracuje pro banku, nám při prohlídce a odhadu řekl, že dům má špatnou statiku. Pozvali jsme statika a ten nám potvrdil, že dům pracuje a roztahuje se a že pokud nedojde ke zpevnění, spadne. Při prohlídce jsme dostali informace o předchozím majiteli ten měl exekuce. Současný majitel koupil dům v dražbě, splatil exekuce a LV k domu je již čisté. O statice domu nám žádná zpráva podána nebyla a ani technická zpráva o celkovém stavu nemovitosti.
V rezervaci máme uvedeno na co se vztahuje rezervační poplatek a je tam napsáno, že je nevratná. Můžete mi, prosím, sdělit zde máme na vrácení rezervačního poplatku nárok nebo alespoň část, když jsme nevěděli nic o statice zmiňované nemovitosti?
Děkuji Nora

ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli rezervační poplatek realitní kanceláři, tak ten bohužel (pokud nemáte výslovně v rezervační smlouvě sjednáno, že bude vrácen v případě neschválení hypotéky či skryté vady nemovitosti) realitní kanceláře nevracejí a na vrácení není nárok. Realitní kancelář pouze zprostředkovává prodej a nákup nemovitostí a není odpovědná za kvalitu prodávané či kupované nemovitosti. Samozřejmě lze do rezervační smlouvy zakotvit, v jakých případech se rezervační poplatek vrací, pokud jste ale rezervační smlouvu v tomto smyslu nepřipomínkovali, vrácení rezervační zálohy ani poměrné části se bohužel nedomůžete.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající neinformoval kupujícího o vyřízení reklamace a požaduje úložné - je postup oprávněný?
- Požadování úložného za nevyzvednutí reklamovaného zboží - může to prodejce požadovat?
- Úložné za nevyzvednuté reklamované zboží - může to obchodník, prodejce požadovat?

Obracím se na Vás s prosbou o sdělení, zda je možné, aby provozovna, ve které jsem si kabelku zakoupila, si účtovala úložné. Doporučenou poštou jsem se obrátila na prodejnu, aby mi zaslali doklad o vyrozumění (tvrdí, že mi zaslali vyrozumění korespondenčním lístkem). Žádný doklad jsem neobdržela. Poslali mi sdělení, že postupovali dle reklamačního řádu, a pokud si kabelku nevyzvednu do 26.7, od dalšího dne mi budou účtovat úložné ve výši 10 Kč/den. ČOI jsem o dané věci písemně informovala.
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Ano, v obchodních podmínkách či reklamačním řádu je možné sjednat, že po marném uplynutí lhůty k vyzvednutí zboží si prodávající může účtovat částku za uložení věci nebo věc prodat. V případě sporu ovšem prodávající musí prokázat, že Vás o připravení zboží k vyzvednutí skutečně informoval. Pokud to neprokáže, nemůže úložné účtovat. Občanský zákoník dále v ust. § 2120 odst. 3 stanoví, že "Kdo uchovává věc pro druhou stranu, může ji zadržet, dokud mu druhá strana neuhradí účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věci". Teoreticky by tedy mohla nastat situace, že Vám prodávající odmítne věc vydat, dokud částku za uložení neuhradíte. Pak by nezbylo, než žalovat o vydání věci, kde by se právě prokazovalo i to, že jste nebyla o připravení věci k vyzvednutí řádně vyrozuměna.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vážné důvody pro ukončení pracovního poměru - příklad
- Důvody hodné zvláštního zřetele - příklad
- Co je vážný důvod pro ukončení pracovního poměru?
- Důvod hodný zvláštního zřetele pro výpověď v práci - příklad
- Důvod hodný zvláštního zřetele pro ukončení pracovního poměru - příklad

Patřím k věkové skupině 50+ a již nezvládám stále se zvyšující nároky zaměstnavatele. Tím myslím učení se novým technologiím, obsluze nových, digitalizovaných zařízení, počítačových programů a další technické záležitosti. Je pro mně stále obtížnější se adaptovat na nové, odlišné způsoby práce.
Pokud rozvážu pracovní poměr dohodou, ve které budou vyjmenovány výše uvedené důvody, tak je ÚP přijme jako vážné osobní důvody či důvody hodné zvláštního zřetele? Nebo to nejsou tzv. vážné důvody a ÚP mně sníží podporu? Nechápu, co patří mezi ony důvody hodné zvláštního zřetele. Podle mne je to čistě na subjektivním posouzení pracovníka ÚP.
Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Podle § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) platí:
„Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se nepoužije. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. “
Podle § 5 písm. c) ZoZ platí, že pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí:
„vážnými důvody důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele. “
U Vás by mohl připadat v úvahu z Vámi uvedených důvodů pouze bod 7 výše uvedeného ustanovení. V každém případě by záleželo na konkrétních okolnostech, tj. na vašich konkrétních důvodech, která by dle mého názoru bylo nutné velmi podrobně popsat. Úřady práce mají v daném směru určitou metodiku, jak postupovat, není tedy možné říci, že bude záležet jen na osobě, která bude vaši záležitost vyřizovat. Samozřejmě ale výklad zákona určitý prostor pro vlastní uvážení konkrétního případu dává. Osobně se domnívám, že Vámi uváděné důvody by nemusely býti brány jako vážné osobní důvody, ale neznám je do podrobností. Doporučila bych Vám se obrátit na místně příslušný úřad práce a tam se informovat.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obecní úřad zakázal parkoviště pro 2 auta na soukromém pozemku - jak se bránit?
- Obecní úřad zakázal soukromé stání pro 2 auta na pozemku občana - jak se bránit?
- Omezování práv majitele pozemku v obci - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Místo veřejné vybavenosti na soukromém pozemku - možnost postavení stání pro auto, automobily
- Místo veřejné vybavenosti na soukromém pozemku - obecní úřad omezuje využívat pozemek majiteli, jak se bránit?

2006 jsme koupili dům s pozemkem cca 2400 m2 přímo v centru obce. Na cca 1/2 pozemku, které je vedeno stále jako TTP bylo ještě za komunistů udělaná zpevněná plocha a parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky nedaleké školy a kostela či jiných kulturních akcí v Obci. Po nastěhování za námi byl starosta, že tu část pozemku s parkovištěm obec koupí. Že tu stejně nic postavit nepůjde a nabídl nám 20 Kč/m2, nebo že to smění za nějakou louku na kraji obce, že to údajně pro obec větší hodnotu nemá, že se tu vlastně jen otáčí autobus, pokud zrovna nejde až do druhé vesnice. S prodejem ani směnou jsme samozřejmě nesouhlasili.
V polovině července 2016 jsem, byl na stavebním úřadě zažádat, zda si na tomto (svém vlastním) pozemku mohu postavit stání na 2 auta. Oni neviděli žádný problém, jen mi sdělili ty klasické podmínky do 25 m2 a nad 25 m2. Po té ale přišla kolegyně z územního plánování s mapou a sdělila mi, že na tomto i když svém pozemku si nepostavím ani suché WC, protože si obec schválila a dala do Územního plánu jako místo Veřejné vybavenosti a bez jejího souhlasu, si tam nemůžu udělat vůbec nic. Prý můžu být vlastně rád, že mě tam vůbec nechají soukromě parkovat, protože v podmínkách využití mají dokonce napsaný, že tam je možné parkování pouze zajišťující hlavní činnost a to je pro školní, správní, kulturní a církevní účely. Když jsem byl na obci, řekli mi, že mi tam nic nedovolí, že tam nic takového nechtějí.
Takže já mám vlastně pozemek, na ketrém nemůžu vůbec nic, vlastně jediný co můžu (musím) je platit z něj daň.
Je tedy nějaká možnost získat pozemek zpět, postavit si v rohu stání na 2 auta a pak jim to k jejím účelům dále pronajmout?
Nechci si tu dělat zle, ale tohle mi přijde stejné jako za komunistů, kde se nikoho na nic neptali a úřady si zabavili a dělali s majetkem druhých co chtěli.
Dámy ze stavebního úřadu, mi řekly, že oni s tím nic neudělají, že tohle už je spíš jen výzva pro nějakého právníka či na soudní řízení a rozhodnutí ve věci.
Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Při vytváření/změně územního plánu zde vždy musí být veřejný zájem na stanoveném způsobu využití plochy (v případě, že plocha bude například vymezena jako plocha veřejného prostranství). Existence veřejného zájmu je tedy podmínkou pro řádný územní plán.
Za situace, kdy není ze strany obce vůle ke změně územního plánu, který by vyřešil Váš problém, jsou Vaše možnosti značně omezené, jelikož stavební zákon dopadající na tuto problematiku předpokládá aktivitu vlastníků dotčených pozemků při přijímání územního plánu, tedy vlastník pozemku má možnost chránit svá práva (napadnout způsob začlenění vlastního pozemku do územního plánu) v průběhu přijímání/schvalování územního plánu.
Územní plán jako celek může být ovšem přezkoumán v přezkumném řízení. Jeho případná náprava nadřízeným správním orgánem je však omezena, jelikož tento nemůže územní plán změnit, ale pouze zrušit. Přezkumné řízení se zahajuje z moci úřední, tedy můžete pouze podat podnět k zahájení tohoto řízení, zda ovšem bude zahájeno, záleží na příslušném správním orgánu.
Je zde také možnost podat návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu (jeho části). Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy (územní plán/jeho část) nabylo účinnosti. Návrh se podává ke krajskému soudu. V případě volby této cesty je vhodné a žádoucí (vzhledem k složitosti soudního řízení) nechat se zastoupit advokátem - kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Spolumajitel zakopal do pozemku kabel nízkého napětí bez souhlasu ostatních spoluvlastníků - jak odstranit černou stavbu?
- Nelegální umístění kabelu nízkého napětí do pozemku ve spoluvlastnictví - jak požádat o odstranění nelegálního vedení spoluvlastníka?
- Umístění kabelu NN do pozemku ve spoluvlastnictví - jak donutit spoluvlastníka kabel odstranit?
- Jak donutit spolumajitele odstranit kabel NN z pozemku ve spoluvlastnictví?

Jsem s 82 subjekty, spolumajitelem parcely - nezpevněných příjezdových komunikací k nemovitostem.
Jeden ze spolumajitelů překopal komunikaci a do výkopu uložil kabelové vedení distributora nízkého napětí NN.
Předpokládal bych následující postup (jaký mám osobně zažitý i v jiných situacích) : od „stavebníka“ obdržím doporučený dopis s popisem stavebního záměru, (tuším třicetidenní) lhůtou k připomínkovému řízení a návrh smlouvy o věcném břemeni.
Protože se nic takového nestalo, jsem přesvědčen, že stejně neinformováni byli i ostatní spolumajitelé. Z výše uvedeného také usuzuji, že podklady, jako projektová dokumentace, stavební povolení a kolaudační protokol neexistují. Samozřejmě také neexistuje žádná, výše zmíněná, smlouva o věcném břemeni. (O minimální hloubce výkopu pro kabelové vedení v komunikaci 80 cm mám také své mínění, vizte obor mého podnikání - elektro).
V každém případě se bez výše uvedených protokolů dle mne jedná o „černou“, tedy nepovolenou stavbu.
Prosím o Váš názor a radu, jak „stavebníka“ donutit černou stavbu - vedení nízkého napětí v pozemku ve spoluvlastnictví - odstranit a uvést komunikaci do výchozího stavu.
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Věc je možné řešit v rámci správního i civilního řízení.
Můžete se obrátit na stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona s odůvodněním, že se jedná o stavbu, která nebyla řádně ohlášena či zkolaudována a - což je dost zásadní - nebyl vyžádán souhlas všech spoluvlastníků. Druhou možností je obrátit se na soud, v jehož obvodu se černá stavba nachází, s žalobou na odstranění stavby se stejným odůvodněním, tedy černá stavba a bez souhlasu spoluvlastníků. V rámci řízení u stavebního úřadu či soudu by byla v případě úspěchu ve věci sousedovi samozřejmě uložena i povinnost uvést komunikaci do původního stavu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna majitele pronajímaného bytu - je nutný dodatek k nájemní smlouvě?
- Nový majitel pronajímaného bytu - je nutný dodatek k nájemní smlouvě?
- Neplacení nájmu - zaslání výzvy neplatiči novým majitelem bytu, domu, nemovitosti

Před několika dny byl učiněn vklad do katastru a stal jsem se vlastníkem bytu s nespolehlivými nájemníky. Pochopil jsem, že uzavřená nájemní smlouva přechází na mě jako na nového pronajímatele. Proto se chci zeptat, je absolutně nezbytné vytvořit dodatek nájemní smlouvy podepsaný oběma stranami? Nájemní smlouva zůstává v platnosti tak jako tak a přechází na mě i bez dodatku, je tedy tento dodatek nutnost, nebo se bez něj mohu obejít?
Druhá věc je, že nájemníci k dnešnímu dni dluží už dva nájmy a hodlám jim poslat písemné upozornění, že v případě dalšího neuhrazení nájmu hodlám smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou. Mohu toto písemné upozornění poslat, přestože jsem majitelem bytu teprve pár dní a nájemníci dluží fakticky předchozímu vlastníkovi?
Pokud ano, mohu výzvu poslat i bez existence výše zmíněného dodatku nájemní smlouvy?
Moc děkuji, Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Správně uvádíte, že koupí bytu jste vstoupil do všech práv a povinností předchozího vlastníka, tedy i do práv a povinností pronajímatele. Žádný dodatek ke smlouvě není třeba uzavírat, závazek trvá dál tak, jak byl uzavřen, pouze došlo ke změně subjektu smlouvy, což obsah závazku nijak nemění. Pouze pokud byste se dostal do situace, že budete muset neuhrazený nájem žalovat, musel byste soudu doložit nejen nájemní smlouvu, ale i originál výpisu z katastru nemovitostí a kupní smlouvu, na základě které jste byt nabyl. Proto z důkazního hlediska lze doporučit, abyste dodatek uzavřel, z právního pohledu ovšem na Vaše postavení nemá žádný vliv.
Nájem souvisí s nájemním vztahem, nikoliv s osobou pronajímatele, proto můžete smlouvu vypovědět, i když byt vlastníte teprve pár dní. Výzvu lze zaslat i bez existence dodatku nájemní smlouvy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení závěti poštou - závěť uložená v centrálním registru závětí
- Zrušení závěti emailem - závěť uložená v centrálním registru závětí
- Zrušení závěti v centrálním registru závětí - postup
- Likvidace závěti v centrálním registru závětí - postup
- Jak požádat o likvidaci, zrušení závěti v centrálním registru závětí - postup

Dobrý den, prosím odpověď na dotaz:
Mohu z "domova", resp. jednoduše, rychle poslat někam (poštou, emailem) zrušení stařičké
závěti, která je uložena v Centrální evidenci závětí ČR. (Mám u sebe
"OPIS").
Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Závěť lze zrušit jen zákonem předepsaným způsobem (§ 1575 a násl. občanského zákoníku), a to stejnými způsoby, jakým se závěť tvoří, tedy:
1. sepsání a podepsání odvolání závěti vlastní rukou
2. sepsání odvolání závěti na počítači, na stroji, atp. , podepsání vlastní rukou s přibráním dvou svědků, kteří musí být na odvolání závěti rovněž podepsáni
3. odvolání závěti sepsané notářským zápisem.
Všechny tři druhy odvolání závěti mají stejnou váhu, takže i když byla závěť sepsána notářským zápisem, lze ji zrušit pouhým sepsáním odvolání závěti vlastní rukou. První dva druhy odvolání závěti nelze zaslat ani poštou ani e-mailem notáři. Notář si takovou listinu nemůže ponechat ani na základě takové listiny nemůže provést výmaz závěti z evidence závětí. Pořizovatel závěti by musel osobně přijít do notářské kanceláře za účelem předání listiny (odvolání závěti) do notářské úschovy. U notáře by pak zůstaly dvě listiny, a to závěť samotná a poté její pozdější odvolání. Lepší a levnější možností je požádat notáře o vydání závěti. Žádat o vydání své závěti od notáře však může pouze ten, kdo závěť pořizoval.
Další možností je sepsat odvolání závěti způsobem 1 či 2 a ponechat si toto odvolání doma či jej svěřit důvěryhodné osobě, která jej po smrti zůstavitele závěť předloží příslušnému notáři, který bude dědictví projednávat. Odvolat závěť lze také pořízením závěti novější - pozdější závěť automaticky ruší závěť předchozí.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet příspěvku na živobytí - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Stravné od zaměstnavatele a vliv na výpočet příspěvků na bydlení, živobytí
- Výpočet příspěvku na bydlení - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Výpočet hmotné nouze - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Stravné od zaměstnavatele a vliv na výpočet hmotné nouze, živobytí
- Výpočet příspěvku v hmotné nouzi - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Patří stravné (tzv. diety) do započitatelného příjmu pro účely posuzování nároku na příspěvek hmotné nouze?
- Vliv půjčky na výpočet příspěvku v hmotné nouzi - je půjčka započitatelný příjem při výpočtu hmotné nouze?
- Stravné, diety - patří do započitatelného příjmu při výpočtu hmotné nouze?
- Stravné, diety a hmotná nouze - započítávají se diety a stravné nebo ne?

V době mé nezaměstnanosti jsem pobíral příspěvek na živobytí.
Získal jsem místo řidiče kamionu. Pracovní poměr jsem však byl nucený po jednom zahraničním turnusu z důvodu nedostatečné jazykové vybavenosti z vlastního podnětu ukončit ve zkušební době.
V následujícím měsíci jsem tak měl příjem, který limit pro poskytnutí příspěvku na živobytí údajně převyšoval. Příspěvek na živobytí mi byl od dalšího měsíce odejmutý.
K rozhodnutí o odejmutí příspěvku použil Úřad práce jako můj započitatelný příjem součet mého čistého příjmu a cestovních náhrad (stravné v zahraničí).
Je tento postup správný?
Domnívám se, že stravným mi zaměstnavatel pouze kompenzoval zvýšené stravovací náklady v zahraničí a nelze ho tedy do započitatelného příjmu pro daný účel zahrnovat.
Započítáním mého čistého příjmu ve výši cca 4145 Kč (bez stravného) podle mého názoru k odejmutí příspěvku hmotné nouze dojít nemělo.
Patří stravné (tzv. diety) do započitatelného příjmu pro účely posuzování nároku na příspěvek hmotné nouze?
Dva měsíce po odejmutí příspěvku jsem podal novou žádost o jeho opětovné poskytnutí.
(Dříve to nebylo možné, protože informaci o zahájení řízení a vlastní rozhodnutí o odejmutí příspěvku jsem dostal opožděně.)
Odejmutím příspěvku jsem byl absolutně bez prostředků. Abych mohl nějak přežít, požádal jsem o půjčku rodiče.
Dohodli jsme se, že finanční prostředky mi budou posílat na můj jinak prakticky prázdný běžný účet, aby tak současně došlo k pokrytí plateb SIPO.
Na výpisech z účtu, které jsem na vyžádání Úřadu práce předal, jsou tyto položky označené “příspěvek od rodičů”.
V případě nové žádosti o příspěvek hmotné nouze se posuzuje průměrný příjem za předcházející tři měsíce.
K hodnocení nároku na příspěvek byl do výpočtu průměrného příjmu zahrnutý nejen čistý příjem a stravné (viz výše), ale také veškeré příspěvky od rodičů v dalších dvou měsících.
Jedná se při tom o půjčku, kterou rodičům vrátím, jakmile se moje finanční situace zlepší a stabilizuje.
Moje žádost o příspěvek byla zamítnuta.
Je tento postup správný?
Podporu v nezaměstnanosti přece není možné přenášet na rodiče.
Domnívám se, že můj celkový čistý příjem za posuzované tři měsíce činil právě jenom těch výše uvedených 4150 Kč, což znamená průměr 1383 Kč na měsíc (na stravu, nájem atd.).
Jak by se to řešilo, kdybych příspěvek od rodičů dostával v hotovosti a ve výpisu by se tak nic neobjevilo?
Rodičům jsem vděčný, že mne v kritickém období podrželi. V současné době již jsem zaměstnaný.
Patří do započitatelného příjmu pro účely posuzování žádosti o příspěvek hmotné nouze prostředky zapůjčené od rodičů, bez kterých bych jinak nepřežil? Milan

ODPOVĚĎ:
Problematika započitatelného příjmu pro účely dávek v hmotné nouzi je upravena zákonem o životním a existenčním minimu a zákonem o daních z příjmů. Z uvedených zákonů vyplývá, že i stravné je pro účely příspěvku na živobytí chápáno jako započitatelný příjem a stejně tak příspěvek od rodičů. Pokud byl daný příspěvek chápán jako půjčka, doporučovala bych si sepsat s rodiči smlouvu o půjčce a odvolat se proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti s odůvodněním, že příspěvek od rodičů není příjmem, nýbrž půjčkou. Tu nelze do započitatelného příjmu počítat. Pokud by Vám rodiče dávali peníze v hotovosti, pak pokud to do žádosti nepřiznáte, úřad to samozřejmě nemá jak zjistit a nemůže pak s takovým příjmem při rozhodování o přiznání příspěvku počítat.

__

RODINA-SJM
- Soudem schválená dohoda o SJM - je nutné ověření podpisů pro katastr nemovitostí?
- Manželka odmítá ověřit podpisy na dohodě o vypořádání SJM - jak zavkladovat změnu v katastru nemovitostí?
- Manžel odmítá ověřit podpisy na dohodě o vypořádání SJM - jak zavkladovat změnu v katastru nemovitostí?

K rozvodu jsme s bývalou manželkou předložili dohodu o rozdělení společného majetku manželů SJM. Teď když jsem chtěl vložit na katastr nemovitostí změnu bylo mi sděleno, že je to možné pouze s ověřenými podpisy na dohodě. Tyto máme pouze na dohodě, která byla předložena k soudu. A bývalá manželka nechce podepsané dohody nechat ověřit. Lze požádat soud o to aby mi bylo umožněno provést ověřenou kopii pro katastr? ". Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Máte právo do spisu nahlížet, ale ten nesmí opustit budovu. Sám si tedy ověřenou kopii pořídit nemůžete.
Je třeba podat odůvodněnou žádost předsedovi senátu (samosoudci), který věc rozhodoval o vydání úředního opisu dohody, či potvrzení o dohodě a jejím obsahu, případně o vrácení originálu dohody oproti založení prosté kopie, kterou si pořídí sám soud. Tyto činnosti jsou zpoplatněné.

__

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Jak zjistit majetek manžela při rozvodu (nemovitosti, bankovní účty)
- Zjištění majetku manžela soudem za poplatek - nemovitosti a bankovní účty
- Jak zjistit majetek manžela při rozvodu manželství - "odkloněný majetek"
- Jak zjistit odkloněný majetek manžela při rozvodu manželství
- Jak zjistit majetek manželky při rozvodu (nemovitosti, bankovní účty)
- Zjištění majetku manželky soudem za poplatek - nemovitosti a bankovní účty
- Jak zjistit majetek manželky při rozvodu manželství - "odkloněný majetek"
- Jak zjistit odkloněný majetek manželky při rozvodu manželství
- Majetek ukrytý manželem při rozvodu - jak ho zjistit?
- Majetek ukrytý manželkou při rozvodu - jak ho zjistit?

Jsem rozvedená 06/2016 a v tuto chvíli budeme řešit SJM. Manžel chce mimosoudní vypořádání. Dal mi nabídku, kterou nemohu akceptovat.
Slyšela jsem, že je možné za určitý poplatek požádat soud o vyhledání účtů a nemovitého majetku. Je to tak? Bývalý manžel v době našeho manželství vložil v roce 2010 do rekostrukce mého bytu v osobním vlastnictví 500 000, - Kč. Jak se vypořádává investice do mého bytu? Nedá se použít, že si to odbydlel? Děkuji, Miriam.

ODPOVĚĎ:
Předně, pokud se jako (bývalí) manželé nedohodnete o vypořádání, může jeden či druhý, navrhnout, aby rozhodl soud. Pokud se tedy Vaše představy vypořádání liší, doporučuji zvolit tuto variantu. Činnost vyhledávání nemovitého majetku a účtů, jak uvádíte, určitě není činností, kterou by soud vykonával, jeho činnost se při vypořádání omezuje na ocenění majetku. Je třeba uvést, že podíly obou manželů na vypořádávaném společném jmění manželů jsou stejné. Pokud Váš manžel vložil za trvání manželství 500 000, -, které již patřily do společného jmění manželů (např. je získal výplatami mzdy za práci), do rekonstrukce Vašeho bytu, pak se hodnota při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. V takovém případě byste mu měla vyplatit polovinu z částky 500 000, - zvýšené o to, o co se do rozvodu zvýšila hodnota rekonstruované části bytu, na kterou byly tyto peníze vynaloženy. Pokud se jednalo o vynaložených 500 000, - z manželových výlučných finančních prostředků, pak byste dle mého názoru analogicky měla vyplatit celou částku 500 000, - zvýšenou dle výše uvedeného. Bydlení manžela ve vašem bytě nijak započítávat do vypořádání nelze.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Vyhrožování od souseda - vadí mu kouření na balkoně z vedlejšího bytu

Bydlím s rodiči v pronájmu a potřebuji poradit. Problém je kouření na balkoně. Nad námi bydlí rodinka a než se jim 07/2015 narodilo dítě, tak kouřili též na balkoně, ale teď kouřit přestali a nám nadávají že jim to jde do bytu. Pán nám vyhrožoval se sociálkou (mám 2 letou holku), vyhrožoval že nám vykopne dveře když budeme kouřit večer na balkoně a že si půjde stěžovat na mého otce do práce. Máme nějakou šanci se bránit a dál kouřit na balkone. Děkuji Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že vlastník nesmí nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (ust. § 1012 občanského zákoníku).
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů, a také na jejich pronájem.
Tedy kouřit na balkoně můžete, pokud kouřem neobtěžujete své sousedy v míře nepřiměřené místním poměrům – toto se posuzuje individuálně, vždy se zhodnocují konkrétní okolnosti případu a místní poměry (v domě).
Co se týká výhrůžek, je zde možnost se obrátit na policii, kdy dané jednání souseda může být posuzováno jako přestupek, popř. (za splnění zákonem stanovených podmínek) jako trestný čin (např. právě Vámi uvedené vyhrožování vykopnutím dveří, vyhrožováním poškození pověsti otce v práci…).

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Krádež v kempu - odpovědnost za škodu klientovi kempu
- Odpovědnost kempu za krádež v areálu

Mám dotaz na obecnou odpovědnost za odcizení věci v areálu kempu. Příbuzní se ubytovali v kempu, jediným dokladem o pobytu je pokladní doklad o zaplacení pobytu na jméno plátce + 3 osoby (uvedeny anonymně). Jedním z nich je můj vnuk, který přijel do kempu na motorce v pozdních večerních hodinách s tím, že ráno zaplatí parkovací poplatek. V noci mu však byla motorka odcizena. Areál kempu je oplocený, nekontrolovaný vjezd však umožňuje odemčená závora v hlavním vjezdu. Odcizení bylo nahlášeno PČR a sepsán protokol.
Má kemp ze zákona jakousi obecnou odpovědnost za odcizení věci uložené v areálu?
Pro uplatnění přednostní odpovědi zasílám na váš b. ú. částku 300, -Kč.
Děkuji, a jsem s úctou, Kamila

ODPOVĚĎ:
Na daný případ je aplikovatelné ustanovení občanského zákoníku o věcech vnesených či odložených (§ 2945 až 2949 občanského zákoníku), z nichž vyplývá, že kemp má odpovědnost za odcizená motorová vozidla, pakliže jsou tam vozidla umístěna v souladu s provozním řádem. Tj. neodpovídal by pouze v případě, kdy by výslovně byl zákaz vjezdu vozidel do areálu kempu a vnuk by tam přesto "na černo" s motorkou vjel. To ale není určitě tento případ, když píšete, že měl platit parkovací poplatek. Provozovatel kempu tedy odpovědnost má. Je zde ale jedna podmínka, a to, že škoda musí být uplatněna u provozovatele kempu do 15 dnů po odcizení. Doporučuji tedy písemně požádat, aby provozovatel nahradil škodu ve výši hodnoty odcizených věcí. Pokud bude žádost zamítnuta, nezbývá, než podat žalobu o náhradu škody k soudu a požadovat částku odpovídající aktuální hodnotě motocyklu (ke stanovení hodnoty motocyklu doporučuji shlédnout buď ceny odpovídajících motorek v inzerci nebo lépe oslovit znalce z oboru motorových vozidel). Další věc je, že kemp by měl být pro účely krádeží pojištěn, takže případně ještě před soudním řízením oslovit i pojišťovnu, pakliže to samozřejmě neudělá kemp sám.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zákaz nošení zbraně do práce - co hrozí při porušení interního předpisu zaměstnavatele
- Trest od zaměstnavatele za nošení zbraně do práce, v areálu zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel zakázat vstup do zaměstnání se zbraní?
- Zákaz vstupu do práce se zbraní - může takové nařízení zaměstnavatel vydat?

Jsem držitelem zbrojního průkazu a mohu u sebe nosit střelnou zbraň. Zaměstnavatel má ale vydaný interní předpis, ve kterém doslova stojí, cituji:
„Vstup osob do areálu společnosti se zbraněmi je zakázán“.
Zaměstnavatel není vybaven na to, abych zbraň odevzdal při vstupu do areálu např. ostraze do trezoru do úschovy.
Zbraň nosím skrytě, a při převlékání do pracovního oděvu ukládám zbraň do šatní skříňky, respektive do malého trezoru, který je ve skříňce umístěn.
Při odchodu ze společnosti jsme docházkovým systémem namátkově vybíráni, abychom se podrobili osobní prohlídce a ukázali batoh/tašku. ¨
Má otázka zní: pokud by zaměstnavatel (resp. Strážní služba při osobní prohlídce) zjistil, že mám u sebe zbraň, a že jsem tedy porušil interní předpis, může mne za to nějakým způsobem sankciovat, případně mi dát výpověď za (hrubé) porušení pracovní kázně?
Když odmítnu osobní prohlídku z důvodu, že mám u sebe zbraň, může mne zaměstnavatel za to nějak „potrestat“?
Děkuji Libor

ODPOVĚĎ:
V první řadě považuji za vhodné vyjádřit se stručně k ne/oprávněnosti zaměstnavatelova zákazu nosit do zaměstnání zbraně.
V obecné rovině je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 a násl. zákoníku práce).
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (k těmto právním předpisům více v následujícím odstavci) a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (§ 102/1 a 2 zákoníku práce).
Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví (§ 349/1 zákoníku práce). Jedním z těchto právních předpisů je tedy bezpochyby i zákon o zbraních.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že zaměstnavatel je oprávněn regulovat (či zcela zakázat) nošení zbraní do zaměstnání, neboť tím realizuje svou povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci.
Současně platí, že pokud zaměstnanec do práce zbraň přinese, není zaměstnavatel (pokud nošení zbraní v zaměstnání zakázal) povinen tuto zbraň od zaměstnance převzít, ani ji jakkoli uschovat. Dle § 226 zákoníku práce je totiž zaměstnavatel povinen zajistit pouze bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (zbraň pak zajisté není osobním předmětem, který by zaměstnanci do práce běžně nosili).
Je-li na Vašem pracovišti nošení zbraní zakázáno vnitřním předpisem zaměstnavatele, je nutné upozornit na § 305/3 zákoníku práce, dle něhož je vnitřní předpis závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance (totéž pak platí i pro pracovní řád, který je dle § 306/1 zákoníku práce zvláštním druhem vnitřního předpisu).
Co se týče sankcí, kterými by Vás mohl zaměstnavatel postihnout pokud zjistí, že porušujete jeho vnitřní předpis (a tudíž i § 305/3 zákoníku práce), lze uvažovat o dvou základních skupinách:
1/ Sankce při zachování pracovního poměru:
V tomto případě si lze představit zejména postih na mzdové úrovni, tzn. že zaměstnavatel by Vám mohl na určitý čas snížit či zcela odebrat některou z nenárokových složek mzdy.
2/ Sankce spojené s ukončením pracovního poměru:
Dle § 55/1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit mimo jiné tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení zákazu nosit do zaměstnání zbraň, popř. odmítnutí osobní prohlídky z tohoto důvodu, však za zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance považovat nelze.
Dle § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr:
- jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (tyto důvody však ve Vašem případě dány nejsou, jak uvádím výše),
- pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (i v tomto případě mám určité pochybnosti o tom, zda by porušení zákazu nosit do práce zbraně mohlo být kvalifikováno jako závažné porušení zaměstnancových povinností, roli by zde bezpochyby sehrály i další okolnosti),
- pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi (tzn. že pokud byste byl zaměstnavatelem na porušení svých povinností již upozorněn, např. prostřednictvím tzv. výtky, přičemž ani poté byste nedbal zákazu nosit do práce zbraň).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Město seká trávu na soukromém pozemku - bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení města - seká trávu na soukromém pozemku
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení pozemku "Příroda, krajina, zeleň" bez souhlasu majitele pozemku - může tak úřad rozhodnout?
- Oplocení pozemku "Příroda, krajina, zeleň" - může to majitel pozemku udělat?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postavení plotu majitelem kolem pozemku "Příroda, krajina, zeleň" - může to majitel pozemku udělat?

Mám pozemek na kterém je kosen travní porost, ale smlouvu jsem s nikým neuzavřel (ani ústně). Domnívám se, že jde o iniciativu města, který se na můj úkor obohacuje.
Může být soukromý pozemek zařazen k funkčnímu využití Příroda, krajina, zeleň (NL- louky, pastviny). Bylo mi sděleno: " Jedná o využití, které je v zásadě charakteristické pro volně přístupnou krajinu.", s čím se jako vlastník neztotožňuji ani jsem nedal souhlas.
Rád bych si pozemek oplotil nebo změnil jiné zemědělské využití (pozemek je mimo zastavěné území obce).
Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ
Funkční využití pozemku je stanoveno územním plánem, přičemž je nerozhodné, zda jde o soukromý pozemek či nikoliv. Vlastník pozemku, který nesouhlasí s tímto stanovením funkčního využití, může proti němu podat námitky v průběhu schvalování/projednávání návrhu územního plánu.
Pokud je ovšem územní plán v takové podobě schválen, nepožaduje se další souhlas vlastníka tohoto pozemku.
V případě tedy, že návrh územního plánu dosud nebyl schválen, je možné se v procesu jeho schvalování ohradit proti tomuto záměru podáním námitek. V případě, že územní plán je již schválen a vydán, je zde možnost podat návrh na jeho změnu, nicméně na změnu územního plánu není právní nárok, tzn. že záleží na obci (zastupitelstvu), zda souhlasí se změnou územního plánu či nikoliv. Obdobně je to s možností změny využití pozemku – opět je nutné postupovat skrze změnu územního plánu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození rostlin u zídky na hranici pozemků sousedem
- Poškození keře u zídky na hranicí pozemků sousedem při stavbě zídky - jak se bránit?
- Vstup na pozemek sousedem kvůli stavbě zídky - je nutný souhlas majitele dotčeného pozemku?
- Soused vstupuje na pozemek v době nepřítomnosti majitelů - porušuje tím zákon?
- Poškození rostlin u plotu na hranicí pozemků sousedem
- Poškození keře u zídky na hranicí pozemků sousedem při stavbě plotu - jak se bránit?
- Vstup na pozemek sousedem kvůli stavbě plotu - je nutný souhlas majitele dotčeného pozemku?
- Soused vstupuje na pozemek v době nepřítomnosti majitelů - může to udělat?

Soused 09/2014 postavil zeď 07/2015 zeď bez našeho povoleni nahodil tzv. lepidlem (vstoupil na pozemek bez naší přítomnosti) a 09/2016 chce na zeď dat fasádu. Při každém zásahu nám poničil záhony, vykácel vzrostlé tuje a zbylé chce vykácet teď. Zeď ke které jsme dali souhlas měla být o 30cm vyšší a měla být cihlová to mám písemně. Vždy říká že mu túje vadí a že je vykácet může (ty zbylé jsou v těsné blízkosti zdi, u které máme sezení, jsou 2,40 cm vysoké jednou za rok stříhané).
Mám strach z důvody fasády že nám je opravdu vykácí. Nemám šanci to uhlídat, chodíme s manželem do práce a on je celý den doma, všechno dělá v době když nejsme doma. Můžu se nějak bránit aby mi každoročně vstupoval na pozemek, dělal škody a nikdy to nedal to do pořádku. Jeho zeď byla jiná než jsme povolili? Musím mu tu fasádu dovolit, on tvrdí že ji může udělat i bez našeho souhlasu. Ještě se chci zeptat popřípadě negativní odpovědi, jestli mohu alespoň ovlinit délku úpravy. Protože soused např. zděný plolt o délce 17 m stavěl 4 měsíce. Mám obavy, že natažení fasády bude obdobné. Ještě jednou Děkuji,
Dita.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vstup na Váš pozemek:
Vstupu na Váš pozemek se soused může domáhat dvěma způsoby, a to dle občanského zákoníku nebo dle stavebního zákona.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba (např. i zeď) postavit, opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník (zde Váš soused) právo po sousedovi (zde po Vás) požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Vzhledem k tomu, že soused nemůže svou zeď nahodit fasádou jinak než z Vašeho pozemku, má skutečně právo, abyste ho na svůj pozemek pustila. V tomto ohledu však upozorňuji na několik podstatných skutečností:
- aby soused mohl na Váš pozemek vstoupit, potřebuje k tomu Váš výslovný souhlas (nemůže tedy na Váš pozemek vstupovat, kdy se mu zlíbí),
- dovolíte-li sousedovi, aby na Váš pozemek vstoupil, můžete mu zároveň stanovit podmínky tohoto vstupu (zejména kdy může na pozemek vstoupit, jak dlouho se zde může zdržet, jak se zde má chovat, popř. že po skončení prací musí pozemek uvést do původního stavu) ;
- za vstup na Váš pozemek můžete po sousedovi požadovat přiměřenou náhradu (zejména finanční).
Pokud mezi Vámi a Vaším sousedem nedojde k dohodě o podmínkách vstupu na Váš pozemek, nezbude Vašemu sousedovi, než se v této věci obrátit na soud (což však spíše nepředpokládám) nebo na místně příslušný stavební úřad. Dojde-li stavební úřad k závěru, že k nahození sousedovy zdi fasádou je skutečně zapotřebí vstupu na Váš pozemek, uloží Vám povinnost vstup na Váš pozemek strpět (§ 141/1 stavebního zákona).
V této souvislosti upozorňuji dále na § 141/2 stavebního zákona, dle něhož musí ten, v jehož prospěch byla povinnost ke strpění vstupu na pozemek uložena (zde Váš soused), dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Zároveň Vám doporučuji provést důkladnou fotodokumentaci té části Vašeho pozemku, která sousedí se sousedovou zdí (pro snazší budoucí prokázání vzniku škody na pozemku).
Pokud Váš soused vstoupí na Váš pozemek bez Vašeho svolení či bez přivolení stavebního úřadu, zasáhne tím do Vašeho vlastnického práva. Není vyloučeno, abyste se po sousedovi následně domáhala náhrady (i finanční) za tento zásah (a to i soudní cestou).
2/ Poškození Vašeho pozemku:
Soused není v žádném případě oprávněn bez Vašeho souhlasu kácet túje na Vašem pozemku. V této souvislosti připomínám, že vyrůstají-li túje z Vašeho pozemku, jsou Vaším vlastnictvím (§ 1067 občanského zákoníku), tzn. že o jejich ne/pokácení rozhodujete výhradně Vy.
Pokud sousedovi Vaše túje vadí, může se postupem dle § 1017 občanského zákoníku domáhat toho, abyste tyto túje pokácela sama (to však samozřejmě pouze v případě, že jsou splněny podmínky dle tohoto ustanovení občanského zákoníku). Nevyhovíte-li jeho žádosti, nezbude mu, než aby se pokácení tújí domáhal soudní cestou. Není však možné, aby soused pokácel Vaše túje svépomocí.
Pokud soused Vaše túje pokácí (či Váš pozemek jakkoli jinak poškodí), vznikne na Vaší straně škoda, k jejíž náhradě bude soused povinen. Nebude-li soused ochoten tuto škodu nahradit dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Vnikne-li soused na Váš pozemek bez Vašeho souhlasu a pokácí zde túje, bude rovněž možné, abyste na něho podala trestní oznámení, neboť tímto počínáním se může dopustit trestného činu poškození cizí věci (dle § 228 trestního zákoníku). Lze předpokládat, že zahájení trestního stíhání by Vašeho souseda mohlo v tomto ohledu poněkud umravnit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání partnerů při rozchodu - nemovitost ve spoluvlastnictví na splátky splácená jedním ze spolumajitelů
- Vyrovnání druha a družky při rozchodu - nemovitost ve spoluvlastnictví na splátky splácená jedním ze spolumajitelů
- Vyrovnání spolumajitelů, spoluvlastníků při rozpadu vztahu - jeden z nich nesplácel nemovitost "a vezl se"

Dobrý den, jak bude vypadat vyrovnání v případě nemovitosti nesezdaného páru? 2001 jsem postavil dům svépomocí na hypoteční úvěr, já jako plátce, přítelkyně ručitel ale podmínkou bylo že ona bude polovičním vlastníkem nemovitosti a pozemku. Teď se rozcházíme. Celou dobu platím všechny výdaje, dům jsem postavil sám, partnerka neinvestovala žádnou finanční částku. Do konce platby hypotéky je 5 let. Děkuji, Ivo.

ODPOVĚĎ:
Zde můžete využít svého práva jako spoluvlastník kdykoli žádat zrušení spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou spoluvlastníků, ve které uvedou způsob vypořádání. V ideálním případě tedy využijte možnosti dohody, která v případě nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Pokud se však o zrušení spoluvlastnictví nedohodnete, rozhodne o něm návrh některého ze spoluvlastníků soud. Ten v takovém případě rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Pokud by došlo k tomuto scénáři, soud zcela jistě přihlédne k tomu, že jste celou dobu platil všechny výdaje Vy.

__

OBČAN-AUTROSKÁ PRÁVA
- Dědění autorských práv pamětní mince
- Dědění práv k pamětní minci vydané k výročí slavné osoby

Pražská mincovna 10/2O13 vydala stříbrnou pamětní medaili k 100. výročí Zdeňka Galušky. Protože dědicem jeho veškerých práv je moje manželka, ptám se, zda má právo na podíl z vydán 616 ks této emise. V případě, že ano, jak má postupovat. Děkuji, Roman.

ODPOVĚĎ.
Vaše manželka nemá právo na podíl k pamětním medailím. Autorská práva k vyrobeným mincím má ten, kdo minci navrhl a vytvořil, nikoliv dědic osoby, která je na minci vyobrazena.
Autor mince ani nepotřeboval souhlas Vaší manželky s užitím jeho podobizny na minci - postupoval podle § 12 tehdy platného starého občanského zákoníku: "Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství."

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Časopis o zahraničním seriálu, filmu - autorská práva na obrázky, uvedení zdroje grafiky do časopisu

Dobrý den,
máme v úmyslu vydávat časopis o japonské manze, který bychom v malém nákladu i rádi prodávali. Chci se pouze ujistit o autorských právech. V případě recenze (hodnocení) na film, seriál knihu (komiks) s uvedením titulní strany, příp. několika obrázků přímo z filmu, je nutno žádat autory o povolení? Pokud ne, je nutné uvádět zdroje?
A jak je to v případě převzetí informačních článků (včetně obrázků) ze zahraničních/tuzemských webů a časopisů na toto téma? Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Recenze filmů, knih apod. :
Dle § 31/1 písm. b) autorského zákona nezasahuje do autorského práva ten, kdo užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Pro [účely recenze filmů, knih apod. je proto možné zveřejnit ve Vašem časopise obrázky, které tuto recenzi doplní (resp. o kterých bude recenze přímo pojednávat), aniž by bylo nutné získat souhlas autorů filmu, knihy (resp. osob, které vykonávají příslušná autorská práva). V tomto ohledu je vhodné pamatovat na to, že zveřejňování obrázků by nikdy nemělo překročit ilustrační mez, tzn. že hlavní složkou recenze by měl být text, který se může na obrázky např. odvolávat (což je dokonce vhodné).
2/ Přejímání cizích článků:
Pro tento případ nevymezuje autorský zákon prakticky žádnou výjimku, tzn. že pro převzetí cizího článku bude vždy zapotřebí získat souhlas jeho autora (který může být udělen např. v rámci licenční smlouvy).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změnu způsobu využití pozemku dle změny územního plánu provede na základě návrhu katastrální úřad - co to znamená?
- Změna územního plánu a změna využití pozemku v katastru nemovitostí

Změnu způsobu využití pozemku, ke které došlo na základě změny územního plánu, PROVEDE OPROTI NÁVRHU NA ZMĚNU příslušný katastrální úřad. Jak tomu mám rozumět? Podle kterého zákona se domůžu jako vlastník svého práva, když se tak nestalo?
Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Způsob využití pozemku je vymezen jak územním plánem, tak i vymezením pozemku v katastru nemovitostí.
Při této změně je nutné dát do souladu s novým stavem (novým způsobem využití pozemku) i stav zapsaný v katastru nemovitostí.
Zjednodušeně řečeno: musíte podat návrh na zápis změny způsobu využití pozemku do katastru nemovitostí, aby celý proces změny způsobu využití byl dokončen. Bližší informace (např. jaké podklady k tomu budete potřebovat…) naleznete zde: http://www.cuzk.cz/Nastaveni-webu/Vysledky-vyhledavani.aspx?searchtext=z%C3%A1pis+zm%C4%9Bny+zp%C5%AFsobu+vyu%C5%BEit%C3%AD+pozemku& searchmode=anyword

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedohledatelný dědic a dědictví, dědické řízení
- Promlčení dědictví - nedohledatelný dědic s neznámou adresou v zahraničí
- Neznámý pobyt dědice a promlčení dědictví
- Neznámá adresa dědice a promlčení dědictví
- Dědic v zahraničí neznámo kde - promlčení dědictví

Zemřel mi bratr a jelikož již nežije ani sestra ani rodiče, jsem já a tři sestřini synové jediní dědicové. Dva synové sestry pobývají víc než deset let v zahraničí a adresa nikomu z nás není známá, jelikož jsme se nikdy příliš nestýkali. Adresa jednoho známá je. Co se děje s dědictvím v případě, že tito dva dědicové nebudou dohledáni. Když zemřela maminka (rok po úmrtí sestry) rovněž se nedohledali, ale zde nebylo co dědit. Po smrti bratra je předmětem dědictví nemovitost a finanční obnos z penzijního spoření. Jak se v tomto případě postupuje a jak dlouho se dědicové dohledávají. Byt po bratrovi hradím já a je to pro mě finanční zátěž. Z tohoto důvodů se ptám na postup a dobu.
Děkuji, Iva.

ODPOVĚĎ:
Notář vždy nejdříve osloví rodinu, zda o dědicích neznámého pobytu nevědí jakékoliv informace. Sám poté zpravidla prověřuje adresy uvedené v centrální evidenci obyvatel, případně píše na misnisterstvo vnitra. Nepodaří-li se adresu dědice žádným způsobem zjistit, ustanoví dědici neznámého pobytu opatrovníka a vyzve ho, aby se ve lhůtě 6 měsíců ozval buď opatrovníkovi nebo notáři. Tato výzva se vyvěšuje na úřední desku soudu po dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li se tento dědic ve stanovené lhůtě, pak se k němu v dědickém řízení nepřihlíží, jeho dědické právo však nezaniká. Žádné závazné lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno nebo do kdy musí být dědic vyhledán, nejsou stanoveny. Pokud jde o bratrův byt, můžete požádat notáře, aby Vás ustanovil správcem části dědictví - bytu, aby nedošlo k jeho zchátrání, atd. než bude řízení skončeno.

__

OBČAN-DLUHY
- Neplatná rozhodčí doložka - nárok na zaplacení nákladů rozhodčího řízení a exekuce
- Je možné požadovat po věřiteli proplacení nákladů rozhodčího řízení a exekuce při neplatné rozhodčí doložce?
- Neplatná rozhodčí doložka - kdo platí náklady rozhodčího řízení a exekuce?

Před časem jsem měl problémy se splácením u společnosti Essox. Ta celou věc předala rozhodci, který vydal rozhodčí nález, na základě kterého byla zahájena exekuce.
Nyní již mám vše uhrazené, ale zajímá mne jedna věc – dnes (19.07.2016) jsme zjistil, že rozhodčí doložka, která byla u smlouvy sjednána, byla neplatná a tudíž i exkeuce byla zahájena na základě neplatné rozhodčí doložky. Je možné zpětně požadovat po společnosti Essox navrácení nákladů rozhodčího řízení a náklady exekuce (celkem 60.000 Kč), byly-li tyto vyúčtovány na základě neplatné rozhodčí doložky.
Díky za odpověď. Kryštof

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, na základě čeho dovozujete, že je rozhodčí doložka neplatná. Domnívám se však, že se jedná o určení rozhodce netransparentním způsobem, kdy doložka odkazuje na „rozhodčí řád“ právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a z tohoto důvodu neměl rozhodce vůbec pravomoc k vydání rozhodčího nálezu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 958/2012). Takto neplatné rozhodčí doložky se v minulosti vyskytovali také u společnosti Essox a jsou absolutně neplatné.
Exekuce by podle rozhodčího nálezu vydaného podle výše zmíněné rozhodčí doložky opravdu neměla být provedena. Pokud by neplatnost rozhodčí doložky byla namítnuta v průběhu exekuce, došlo by k jejímu zastavení.
Po samotném provedení exekuce je však situace již dost složitá a vyhlídky poněkud nejisté. Již není možné se domáhat zastavení exekuce či zrušení rozhodčího nálezu.
Provedením exekuce a vyplacením plnění věřiteli došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení, a to jak ohledně nákladů exekuce, rozhodčího řízení, tak v podstatě i ohledně samotné jistiny dluhu. Tyto částky je možné po věřiteli požadovat, nicméně u původní jistiny s příslušenstvím by připadalo v úvahu započtení ze strany věřitele, neboť dluh pravděpodobně skutečně vznikl. Proto bych po věřiteli doporučoval požadovat pouze náklady rozhodčího a exekučního řízení (ne však náklady soudního exekutora), jak v dotazu uvádíte.
Je však možné, že společnost Essox již není Vaším věřitelem, neboť často dochází u úvěrových společností k odprodání pohledávek jiným společnostem. Je tedy nutné se obracet na toho, komu bylo plnění v průběhu exekuce skutečně vyplaceno.
Doporučuji písemně vyzvat věřitele, kterému byly v rámci exekuce vyplaceny náklady rozhodčího a exekučního řízení, k vydání bezdůvodného obohacení. Je zde však třeba brát v úvahu možnost promlčení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 3 roky (pokud k němu došlo před 31.12.2013) nebo nejpozději za 10 let (pokud k němu došlo po 1.1.2014). Pokud by věřitel promlčení namítl, nebude možné se vydání bezdůvodného obohacení s úspěchem domáhat.
Druhou možností je požadovat náhradu škody po státu, neboť se lze domnívat, že soud, resp. soudní exekutor postupovali nesprávně, když soud měl z úřední povinnosti zastavit exekuci. V tomto případě je třeba postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“).

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce domu rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do domu rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky
- Rekonstrukce bytu rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do bytu rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky
- Dohoda potomků o investici do domu rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Dohoda potomků o investici do bytu rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Dohoda potomků o investici do nemovitosti rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Rekonstrukce nemovitosti rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do nemovitosti rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky

S manželem chceme rekonstruovat půdu v domě mých rodičů. Zároveň mám další 3 sourozence. Rodiče i sourozenci s rekonstrukcí souhlasili, vzájemné vztahy máme všichni výborné. Rodiče mají velký rodinný dům (sklep, 1. patro, 2. patro a půdu). S manželem bychom rádi zrekonstruovali půdní prostory, kde bychom chtěli následně bydlet. Investice se dle předběžných odhadů bude pohybovat kolem 1.000.000 Kč, přišlo by nám nespravedlivé, kdyby se poté jednou v rámci dědického řízení měla "rozdělovat" i značně zhodnocená půda, resp. naše investice. S rodiči jsme přemýšleli a napadlo nás, že po provedené rekonstrukci by na nás půdu převedli. Nicméně nevíme, jakým způsobem se vypočítá podíl, který na nás převedou? Máme si nechat vyhotovit znalecký posudek před a po rekonstrukci a pak se dle porovnání těch dvou hodnot na nás s manželem převede určitá poměrná část? Např. kdyby dům před rekonstrukcí měl hodnotu 4 mil. Kč. a po rekonstrukci 6 mil. Kč, převedou nám rodiče 1/3 domu? Nebo máme nechat udělat znalecký posudek až po rekonstrukci a spočítáme skutečné náklady, které jsme do rekonstrukce vložili, a poměří se znalecký posudek a skutečné náklady?
Snazší by nejspíš bylo"přepsání" půdy na mě a manžela před provedením rekonstrukce, nicméně toto nebude možné, jelikož se v současnosti vyřizuje na dům žádost o dotaci z nové zelené úsporám, která bude právě v rámci rekonstrukce zahrnovat zateplení půdy a střechy včetně její výměny a výměny oken v celém domě. Žádost o dotaci se již právě vyřizuje jménem vlastníků celé nemovitosti, tj. jménem rodičů a na jejich nemovitost.
Jaký by tedy byl v našem případě nejlepší postup tak, abychom se my, rodiče i sourozenci v budoucnu případně vyhnuli nějakým zbytečným problémům a sporům? Máme i s mými sourozenci něco nějak smluvně uzavřít, že s úpravami domu nebo s převodem půdy na nás souhlasí?
Předem velice děkuji za Vaši radu!
Lenka

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo domluvit přímo se sourozenci, jakou zvolit variantu s oceňováním domu - zda provést pusudky před a po rekonstrukci nebo jenom jeden po rekonstrukci (obě varianty jsou možné). Protože jde hlavně o vyrovnání mezi nimi a Vámi, a tak je nejlepší zvolit takovou variantu, která se bude zdát spravedlivější Vám i jim. Měli by se tedy na zjišťování ceny podílet tak, aby později nemohli namítat, že se měla dle jejich názoru cena zjistit druhou variantou. Po přepočítání pak rodiče na Vás darovací smlouvou převedou příslušnou část domu.
V případě úmrtí některého z Vašich rodičů by pak mohli v rámci dědického řízení Vaši sourozenci žádat o započtení darování na Váš dědický podíl - bylo by tedy vhodné mít od sourozenců podepsané jejich prohlášení, že nebudou uplatňovat započtení daru na Váš dědický podíl v dědickém řízení po Vašich rodičích.
Dle ust. § 13 odst. 1 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
V provedení exekuce lze patrně spatřovat nesprávný úřední postup. Nárok na náhradu škodu je třeba uplatnit u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo má poté 6 měsíců, aby o Vašem nároku rozhodlo. Nerozhodne-li v uvedené lhůtě, je možné se podle ust. § 15 odst. 2 ZOŠ domáhat náhrady u soudu. Opět je zde třeba brát v potaz promlčecí dobu, která činí dle § 32 ZOŠ tři roky ode dne, kdy jste se o škodě dozvěděl.
V případě uplatnění náhrady škody po státu bych doporučil vznést nárok ve výši celé vymožené částky v exekuci, tedy včetně původního dluhu s úroky, nejen náklady exekučního a rozhodčího řízení.
Upozorňuji, že se v tomto případě jedná o poměrně složitou věc, kterou nelze na základě dostupných informací jednoznačně posoudit, a rovněž výsledek je poměrně nejistý. Doporučil bych proto konzultaci s advokátem, který je schopen posoudit platnost rozhodčí doložky, promlčení, náklady budoucích soudních řízení a možné šance na vymožení požadované částky.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí obědu zaměstnancem - musí jíst zaměstnanec obědy zaměstnavatele?
- Povinnost zaměstnance odebírat obědy od zaměstnavatele
- Může zaměstnanec odmítnout obědy od zaměstnavatele?
- Odmítnutí obědu zaměstnancem - je nutné potvrzení od lékaře pro zaměstnavatele?

Pracovala jsem jako uklízečka v senioru a momentálně přecházím na jinou pracovní pozici do kuchyně. Jako pracovnice úklidu jsem přestala odebírat obědy protože mi strava nedělala dobře. Zaměstnavatel nás nutil odebírat obědy a když jsme nesouhlasily, musely jsme mít potvrzení od lékaře. V sekci úklidu jsme nechodily na oběd ani jedna a nebyl problém. Asi po roku zaměstnavatel vymyslel, že pokud obědy tedy nechceme nadále, tak máme donést potvrzení přímo od nějakého specialisty. Kolegyně poslala dotaz do nějaké poradny a odpověď byla že zaměstnavatel nás nemůže nutit odebírat obědy. Že je jeho povinnost nám zajistit obědy ale pokud zaměstnanec odmítne, tak ho zaměstnavatel nemůže nutit.
Jde tedy o to, že nastupuji do kuchyně a prý musím obědy odebírat. Budu tedy platit za to že oběd který si budu muset vzít tak vyhodím do koše. A nebo je možnost si svůj zaplacený oběd vzít po práci domů, např. pro maminku o kterou se starám?
Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel v žádném případě nesmí zaměstnance nutit odebírat obědy. Povinností zaměstnavatele dle zákoníku práce je pouze umožnit zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech s možností se najíst a napít. Pokud oběd nechcete, zaměstnavatel Vás nemůže nutit.
Ohledně odnášení jídla mimo prostory výdejny/jídelny záleží na daném provozovateli tohoto zařízení, zda to umožní či nikoliv.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Prodej nevyzvednuté věci opravnou - za kolik dní to může udělat?
- Prodej nevyzvednuté věci čistírnou - za kolik dní to může udělat?
- Za kolik dní může čistírna prodat nevyzvednutou věc?
- Za kolik dní může opravna prodat nevyzvednutou věc?

Po jaké nejkratší době může čistírna nebo opravna věc, nevyzvednutou zákazníkem v určeném termínu, prodat a kde má tento akt oporu v zákoně, občanském nebo obchodním zákoníku.
Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Na vztah mezi čistírnou a zákazníkem se vztahují ustanovení smlouvy o dílo, kdy občanský zákoník v ust. § 2609 o svépomocném prodeji uvádí, že
(1) Je-li předmětem díla věc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, nepřevezme-li objednatel věc bez zbytečného odkladu poté, co dílo mělo být dokončeno; bylo-li dokončeno později, pak bez zbytečného odkladu po vyrozumění o dokončení díla. Nebrání-li tomu povaha věci, zhotovitel vyrozumí objednatele o zamýšleném prodeji a stanoví mu náhradní lhůtu k převzetí věci, avšak ne kratší než jeden měsíc.
(2) Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel o dílo po dobu delší než šest měsíců, popřípadě, brání-li tomu povaha věci, nehlásí-li se objednatel o věc po dobu přiměřenou její povaze, může zhotovitel věc na jeho účet prodat i bez vyrozumění.
Platí tedy tato zákonná ustanovení. Je třeba si ale ověřit, zda čistírna nebo opravna nemají např. na webových stránkách zveřejněny své všeobecné obchodní podmínky, které mohou tuto věc upravovat odlišně od zákona a pak je třeba se řídit těmito podmínkami.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Oprava plotu u bytového domu - placení stejným dílem nebo podle velikosti podlahové plochy bytů?
- Placení opravy plotu bytového domu - dle velikosti podlahové plochy nebo stejným dílem?
- Rozpočítání nákladů na opravu plotu bytového domu - stejným dílem nebo dle velikosti plochy bytu?

Vlastníme v Praze v třípodlažním domě byt. Dům má celkem 5 bytů. Náš byt byl postaven na naše náklady jako nástavba a má plochu jako 2 byty o patro níž. Dům leží na pozemku, který má katastrální číslo "A". Majitelé bytů kupovali podíl na tomto pozemku "A" pod domem za cenu, jejíž výše byla určena podle plochy bytů. Údržba společných částí domu je hrazena podle plochy bytů. Kolem je zahrada, která má katastrální číslo "B". Tuto zahradu kupovalo do společného vlastnictví všech pět vlastníků bytů ve stejném podílu (každý majitel jednu pětinu z ceny). Údržba zahrady je financovaná také ve stejné výši. Na pozemku zahrady "B" je postaven plot. Vznikla neshoda ohledně financování opravy plotu. My tvrdíme, že oprava plotu má být financována všemi pěti vlastníky ve stejném podílu stejně jako je financována údržba zahrady "B", na které je plot postaven. Ostatní oponují, že plot patří k domu a
oprava plotu má být financována nikoli stejným podílem, ale podle velikosti plochy bytu jako společná část domu.
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Pravdu máte Vy, ostatní vlastníci bytů se mýlí.
V tomto ohledu je nutné si v první řadě uvědomit, že dle § 506/1 občanského zákoníku představuje stavba (např. tedy i oplocení) součást pozemku, na kterém je zřízena (tzn. že stavba není samostatnou věcí v právním smyslu, nýbrž představuje součást pozemku a sdílí s ním jeho právní osud).
Je-li předmětný pozemek (zahrada "B") předmětem spoluvlastnictví (přičemž podíly spoluvlastníků jsou stejné), upozorňuji dále na § 1122/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že spoluvlastnický podíl (zde 1/5) vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (má-li tedy být ve Vašem případě společná věc - zahrada "B", resp. oplocení jako její součást - opravena, bude se na financování této opravy podílet každý spoluvlastník dle velikosti svého spoluvlastnického podílu, tedy z 1/5).
Skutečnost, že zahrada "B" byla kupována všemi pěti spoluvlastníky, přičemž každý zaplatil stejnou část kupní ceny, však ještě nemusí znamenat, že zahrada "B" je předmětem podílového spoluvlastnictví, v jehož rámci jsou spoluvlastnické podíly všech spoluvlastníků stejné. Tuto skutečnost Vám proto doporučuji ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, což lze učinit online zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Co se týče argumentu zbývajících vlastníků bytů, spočívajícím v tvrzení, že oplocení je společnou částí bytového domu, je nutné vycházet z § 1160/2 občanského zákoníku, který (v obecné rovině) vymezuje, jaké části bytového domu se považují za společné (přičemž oplocení zde uvedeno není).
Společné části bytového domu jsou dále konkretizovány v § 4 - § 6 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Ani ve výčtech společných částí bytového domu, které tato ustanovení obsahují, však není oplocení uvedeno.
Shora uvedené lze proto uzavřít následovně:
- přestože jsou spoluvlastníky bytového domu a zahrady "B" stejní lidé, jedná se o dvě oddělená spoluvlastnictví s odlišnými spoluvlastnickými podíly;
- každý spoluvlastník zahrady "B" je povinen se na opravě oplocení podílet dle velikosti svého spoluvlastnického podílu (tedy z 1/5),
- bez ohledu na to, co je uvedeno v předchozí odrážce, se však spoluvlastníci zahrady "B" mohou dohodnout na tom, že oprava oplocení bude financována v jiném poměru, než jak to odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům.
Jelikož v právu téměř nic neplatí ze 100 %, upozorňuji závěrem své odpovědi na § 4 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle něhož může (nikoli musí) být společnou částí bytového domu (vedle pozemku, na němž je dům postaven) i pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Nelze proto vyloučit, že ve Vašem případě by mohla být zahrada "B" označena za pozemek, který s pozemkem pod bytovým domem z některého z těchto důvodů souvisí a je tudíž (samozřejmě včetně oplocení) společnou částí bytového domu. V takovém případě by se jednotliví vlastníci bytů podíleli na opravě oplocení ve stejném rozsahu, jak to činí v případě jiných udržovacích prací společných částí bytového domu (nejčastěji tedy dle velikosti jednotlivých bytů).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Platnost plné moci právníkovi - jak dlouho platí?
- Doba platnosti plné moci pro právníka, advokáta
- Na plné moci pro právníka není určeno do kdy platí
- Na plné moci pro advokáta není určeno do kdy platí
- Zneužití plné moci právníkem, advokátem - může k tomu dojít?

2000 jsem podepsal advokátovi plnou moc za účelem zastupování v soudním procesu, který trval 8 roků. Od skončení procesu jsem se s advokátem nekontaktoval. Plná moc advokátovi zhruba obsahuje zastupování v právních věcech, vykonávání veškerých úkonů, příjímání písemností atd. Nebyl specifikován účel uzavření, datum ukončení, ani nebyla mnou vypovězena. Má možnost advokát tuhle plnou moc zneužít a jak? Jaká je její v tomto případě platnost? Je pro mě jinak nebezpečná? Miloš

ODPOVĚĎ:
Pokud nebyla sjednána doba platnosti plné moci, platí, že je na dobu neurčitou.
V případě povinností advokáta lze odkázat na zákon o advokacii, který stanoví, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, přičemž o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dále, že při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě. Je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. A při výkonu advokacie postupuje tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu. Za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis. Uvedené mu tedy zakazuje zneužití uděleného zmocnění.
Za závažná porušení těchto povinností advokátovi hrozí kárné řízení s možností i případného vyškrtnutí z advokátní komory v případě těch nejzávažnějších případů.
K porušení povinností někdy dochází, jsou to však případy výjimečných osobních selhání osob, které k advokacii nemají předpoklady.
Z kárné praxe advokátní komory nicméně vyplývá, že nikdy nedošlo k tomu, aby například advokát na jméno klienta na základě plné moci sjednal smlouvu o úvěru, či uzavřel jinou smlouvu a obohatil se tak.
V běžné praxi se plné moci, byť na dobu neurčitou nevypovídají. Spis se u advokáta archivuje nejméně 5 let od ukončení zastupování. Je tak dobře možné, že je plná moc již skartována a fyzicky neexistuje.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Časové omezení věcného břemene, služebnosti
- Dočasné věcné břemeno (do doby zajištění nového bydlení) - lze ho tak upravit?
- Dočasná služebnost (do doby zajištění nového bydlení) - lze ho tak upravit?
- Přechodné věcné břemeno, služebnost - lze ho takto zapsat do katastru nemovitostí?
- Dočasné věcné břemeno, služebnost - lze ho takto zapsat do katastru nemovitostí?
- Věcné břemeno s podmínkou - lze zapsat do katastru nemovitostí?
- Služebnost s podmínkou - lze zapsat do katastru nemovitostí?

Zamýšlím koupi pozemku s rodinným domem a stodolou. Dům chci zbourat, stodolu opravit. Nemovitosti vlastní dvě sestry v pokročilém věku podílem 3/4 a 1/4. Majitelka menšího podílu byla jedinou obyvatelkou domu a má tam trvalé bydliště, ale již rok pobývá v sanatoriu, kde čeká na uvolnění místa v domově pro seniory. Obě majitelky s prodejem souhlasí za podmínky zřízení věcného břemene doživotního užívání pro majitelku, s trvalým bydlištěm v místě. Pro případ, že by se chtěla vrátit. Podotýkám, že dotyčná není schopna obejít se bez trvalé péče a i chůzi zvládá jen s oporou. Problém spočívá v tom, že pokud bude věcné břemeno zřízeno, tak budu s demolicí domu muset čekat až do smrti bývalé majitelky. Chci se tedy zeptat, jestli je možné věcné břemeno nějak omezit, např. v kupní smlouvě uvést, že bude trvat jen do přidělení místa v domově, apod. Nebo jestli by potom jedinou možností (samozřejmě kromě dohody) bylo napadení práva dožití u soudu kvůli jeho nevyužívání.
Dekuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Zřídíte-li ve prospěch jedné spoluvlastnice předmětného rodinného domu služebnost (věcné břemeno) dožití, je samozřejmě možné, aby byl zánik této služebnosti vázán na splnění určité podmínky (jednalo by se o podmínku rozvazovací dle § 548/2 občanského zákoníku). V takovém případě bude vhodné ve smlouvě mimo jiné sjednat, jakým způsobem bude splnění podmínky prokázáno (resp. kdy se bude podmínka považovat za splněnou).
Na tomto místě si dovolím opravit omyl, kterého se v dotazu dopouštíte, když tvrdíte, že při zřízení služebnosti dožití budete nucen vyčkat s demolicí rodinného domu do smrti bývalé spoluvlastnice tohoto domu (oprávněné z věcného břemene).
Osobní služebnost (kterou je typicky právě služebnost dožití) skutečně nejčastěji zaniká smrtí oprávněné osoby (§ 1302/1 občanského zákoníku). Nejedná se však o jediný způsob zániku služebnosti. Dle § 1299 občanského zákoníku totiž platí, že:
- služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc (zde rodinný dům) již nemůže sloužit oprávněné osobě (takovou trvalou změnou může být např. zánik služebné věci) ;
- při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.
S ohledem na shora uvedené se proto domnívám, že zřízení služebnosti dožití Vás nebude omezovat v nakládání s rodinným domem, který bude možné i zbourat. Bude-li služebnost dožití vázána výslovně na tento rodinný dům, dojde s jeho demolicí k zániku této služebnosti.
Na tomto místě považuji za vhodné upozornit, že oprávněná z věcného břemene by se po Vás mohla domáhat náhrady újmy, pokud by se jí podařilo prokázat, že jste smlouvu o zřízení služebnosti dožití uzavřel s úmyslem předmětný rodinný dům okamžitě zbourat a zřízenou služebnost tak zrušit (v tomto jednání by za určitých okolností mohlo být spatřováno porušení dobrých mravů). Ponechávám však na Vašem uvážení, nakolik je varianta zahájení soudního řízení ze strany této spoluvlastnice předmětného domu (s ohledem na její věk a zdravotní stav) pravděpodobná.
Pro maximální předejití vzniku jakýchkoli sporů Vám doporučuji sjednat (ve smlouvě o zřízení služebnosti) rozvazovací podmínku (jak uvádím výše). Pro přípravu smlouvy o zřízení služebnosti dožití Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění registrovaných partnerů
- Registrované partnerství a dědění, dědictví
- Dědí registrovaný partner automaticky nebo je nutná závěť?

Uzavřel jsem 2014 s partnerem registrované partnerství. Bude v případě úmrtí jednoho z nás druhý výhradním dědicem? Oba jsme bezdětní, bez závazků. Každý máme po jednom sourozenci. Jedna naše známá nám řekla, že na registrované partnerství se dědictví nevztahuje. Jak je to ve skutečnosti? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Registrovaný partner dědí v první a v druhé třídě dědiců (§ 1635 a 1636 občanského zákoníku - dále jen o. z.) stejně jako manžel, což vyplývá z ust. § 3020 o. z. Vzhledem k tomu, že nemáte děti, nemůžete po sobě dědit v první třídě dědiců (stejně tak i manžel), ale až v druhé třídě dědiců společně s rodiči a spolužijícími osobami, přičemž ve Vašem případě není nikoho takového, tudíž dědíte jeden po druhém celý svůj majetek.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stavební povolení změna předzahrádky na parkovací plochu
- Stavební povolení změna předzahrádky na parkoviště
- Přestavba předzahrádky na parkoviště - je nutné stavební povolení?

Prosím o radu, jestli je nutné stavební povolení v případu úpravy předzahrádky vlastněné obcí na parkovací plochu. Chtěli bychom terén upravit - vykopat zeminu, nasypat vrstvu stěrku, vrstvu písku, na to vyskládat plastové zatravňovací čtverce, které se vysypou zeminou a vysadí se do nich tráva. Děkuji za odpověď
Libor.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorňuji na skutečnost, že je-li vlastníkem předmětného pozemku obec, bude v první řadě zapotřebí získat oprávnění k realizaci Vašeho stavebního záměru (tzn. získat souhlas obce s tím, že bude stavebně zasaženo do jejího majetku). Bez souhlasu vlastníka předmětného pozemku nebude možné, aby Vám stavební úřad schválil jakýkoli stavební záměr.
S ohledem na popis prací, které hodláte na pozemku provést, by se mohlo jednat o terénní úpravy. Dle § 3/1 stavebního zákona se terénní úpravou rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Dle § 80/3 písm. a) a c) stavebního zákona není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu v případě:
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- změn druhu pozemku o výměře do 300 m2 (nelze totiž vyloučit, že Váš stavební záměr by mohl být považován rovněž za změnu druhu pozemku)
(i v tomto případě však bude samozřejmě zapotřebí získat souhlas obce se stavebním zásahem do jejího majetku).
Dle § 96/2 písm. d) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní souhlas (zjednodušené přivolení stavebního úřadu) v případech:
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Dle § 80/2 písm. a), e) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní rozhodnutí o změně využití území v případech:
- terénních úprav podle § 3/1 stavebního zákona,
- změn druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
V některých ze shora uvedených případů pak nelze vyloučit, že na příslušné přivolení stavebního úřadu (v rámci územního řízení) bude navazovat rovněž příslušné přivolení v rámci řízení stavebního.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že bez bližších informací (např. co se týče plošného rozsahu Vašeho stavebního záměru) není možné jednoznačně určit, zda bude možné realizovat Váš stavební záměr bez jakékoli ingerence stavebního úřadu, s územním souhlasem či dokonce až po získání územního rozhodnutí. Z tohoto důvodu Vám především doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď podnájmu družstevního bytu a povinnost umožnit prohlídku zájemcům o byt
- Ukončen podnájmu - povinnost podnájemce umožnit prohlídku bytu zájemci o byt
- Ukončení podnájemní smlouvy - povinnost podnájemce umožnit prohlídku bytu zájemci o byt

Pronajala jsem družstevní byt a současní podnájemníci podali výpověď z podnájmu.
Jsou současní podnájemníci ve výpovědní lhůtě povinni umožnit prohlídku bytu dalším zájemcům o podnájem? V podnájemní smlouvě to není ošetřeno.
Děkuji, Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
Na podnájemní vztah se použijí ustanovení o nájemní smlouvě. Vyplývá to z podstaty věci, kdy obsahem podnájmu jsou předmětově stejná práva a povinnosti jako v případě nájmu. Specifikem je nicméně akcesorita, k nájemnímu vztahu, tedy osud podnájemního vztahu závisí na nájemním, od kterého je odvozen.
Podnájemce tak má s odkazem na ust. § 2219 obč. zákoníku povinnost umožnit v nezbytném rozsahu prohlídku věci, oznámí-li to podnajímatel předem.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Výměna kabelu v zemi přikázané distributorem elektřiny - je nutné stavební povolení?
- Stavební povolení na výměnu kabelu v zemi - je nutné?
- Stavební povolení, souhlas, ohláška na výměnu kabelu nízkého napětí v zemi

Dobrý den.
Elektřinu chci pro provoz a údržbu zahrady. Dopis: "Pro zajištění Vámi požadovaného příkonu pro objekt Pi = 11kW (dle hl. jističe před elektroměrem: 3x16 A) je nutné upravit stávající a vybudovat nové energetické zařízení PREdistribuce, a. s. (dále jen PREdi) v následujícím rozsahu: a) Rozvody 1 kV
Ze stávajícího SS 102 na sousední parcele bude položen nový kabel AYKY 3x240+120mm2 na hraně mého pozemku. Uvedené technické řešení doporučujeme zapracovat do projektové dokumentace pro územní řízení v rámci celé výstavby. Návrh je zpracován pro standartní stupeň zajištění dodávky elektřiny. Projektovou dokumentaci DÚR předložte PREdi k odsouhlasení.
Na tomto základě nám prý bude vypracovaná smlouva o smlouvě budoucí o připojení v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. a souvisejících vyhlášek."
Ještě doplním, stará nika je stále na okraji našeho pozemku (současně zastavěný pozemek- zahrada bez stavby), taktéž cesta (mimo intravilán) po které se povede kabel (výkop) je v našem vlastnictví, sousedi na naši cestě již niku mají. Potřebujeme tedy k přivolení stavební úřad či nikoli? Elektriku chci pro provoz. Děkuji Daniel

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není zřejmé, zda bude ve Vašem případě nutné vybudovat toliko elektrickou přípojku nebo jiné energetické zařízení (na odpověď to však nemá žádný podstatný vliv, jak uvádím níže). V tomto ohledu proto pouze doplňuji, že elektrickou přípojkou se rozumí zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení (§ 2/2 písm. a) bod 2. energetického zákona).
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 5. a 10. stavebního zákona platí, že pro vybudování:
- podzemního a nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny (včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov) a
- energetických přípojek (včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě stavby hlavní),
je zapotřebí pouze vydání územního souhlasu (tzn. že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nejsou zapotřebí).
Lze Vám proto doporučit řídit se radami, které Vám byly dány dodavatelem elektrické energie (jak z Vašeho dotazu předpokládám), tzn. zapracovat předmětné technické řešení do projektové dokumentace, kterou budete následně předkládat stavebnímu úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na vnuka, vnučku, vnouče
- Odpočet na dani na vnuka, vnučku, vnouče
- Může prarodič uplatnit slevu na dani na vnuka, vnučku, vnouče?
- Prarodič a sleva na dani na vnouče, vnuka, vnučku
- Sleva na dani na vnouče, vnuka, vnučku uplatněné dědečkem, babičkou (rodiče slevu nemohou uplatnit)

Se mnou a s manželem žije náš syn se svou přítelkyní – oběma je 21 let. Synova přítelkyně je na mateřské dovolené MD a nemá příjmy. Syn je OSVČ, výdaje si uplatňuje procentem, proto si nemůže uplatnit odpočty - slevu na dani na jejich společného syna – narozen 18.5.2016. Můžu si uplatnit v tomto případě odpočty – slevu na dani na jejich syna jako na svého vnuka já?
Děkuji, Zdislava

ODPOVĚĎ:
Prarodič může uplatnit daňové zvýhodnění v případě, že žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti a rodiče dítěte nemají příjmy, z nichž by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud má syn příjmy z podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nemůžete si jako prarodič daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud má Váš syn příjmy, které mu umožňují uplatnit daňové zvýhodnění na děti, ale rozhodne se uplatnit výdaje stanovené paušální částkou z příjmů, není to důvod pro uplatnění daňového zvýhodnění prarodiči.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pronajatý byt v rodinném domě a nárok na příspěvek na bydlení
- Podmínka přidělení příspěvku na bydlení - kolaudační rozhodnutí bytu
- Kolaudace bytu a nárok na příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení a kolaudace bytu - souvislost

Jsem na mateřské a bydlím v prvním patře rodinného domu s ročním dítětem (pronájem). Dům má 2 bytové jednotky. Byty mají samostatný vodoměr a elektroměr. Majitel domu i já s dítětem tu máme trvalý pobyt. Pří žádosti o příspěvek na bydlení mě požádali o kolaudační rozhodnutí, že je tento dům rozdělen na 2 bytové jednotky, jinak budu muset doložit příjmy své i majitele domu. Nic takového ale v kolaudačním rozhodnutí není. Pokud bych doložila i příjmy majitele, neměla bych na příspěvek žádnou šanci (jeho příjmy jsou vysoké). Je možné, jiným způsobem, či dokladem dospět k tomu aby se do příspěvku na bydlení nepočítaly příjmy majitele?
Vím že pokud bych měla pronajatý pouze pokoj v bytě tak na to se příspěvek nevztahuje. Ale já mám celé jedno parto.
Děkuji za odpověď, Dana.

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení máte tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v domě či bytě trvalý pobyt, za předchozí kalendářní čtvrtletí. Abyste se vyhnula tomu, že budete muset doložit také příjmy majitele domu, bude zapotřebí prokázat, že náklady na bydlení hradíte odděleně. Jestliže máte samostatný vodoměr i elektroměr a faktury za vodu i elektřinu máte na své jméno, pak by mohlo být dostačující doložit tyto faktury. Jestliže kolaudační rozhodnutí neobsahuje informaci o dvou samostatných bytových jednotkách, můžete k fakturám přiložit čestné prohlášení majitele bytu o tom, že se jedná o dvě samostatné bytové jednotky a že veškeré náklady spojené s bydlením hradíte odděleně.
Pokud je ale vyúčtování za energie společné, pak bude prokázání odděleného hrazení nákladů velmi obtížné. Poslední možností by mohlo být požádat úřad práce o vyloučení majitele bytu z okruhu společně posuzovaných osob. Podle § 7, odst. 6 zákona o státní sociální podpoře tak ale úřad práce může v případě příspěvku na bydlení učinit tehdy, pokud některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců byt či dům prokazatelně neužívá. Jestliže ale majitel v domě bydlí, pak s žádostí o vyloučení majitele z okruhu společně posuzovaných osob pravděpodobně neuspějete. Doporučuji tedy doložit faktury za energie uvedené na Vaše jméno a čestné prohlášení majitele domu o dvou samostatných bytových jednotkách.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Vakcíny způsobují autismus - soud, soudní rozhodnutí
- Očkování způsobuje autismus - soud, soudní rozhodnutí
- Autismus a očkování - rozhodnutí soudu

Bylo v ČR nebo je nějaký proces u soudu, který uznal, že vakcíny způsobují autismus? Nebo to bylo projednáno a zamítnuto (je něco v jednání)? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Není mi známo, že by v České republice probíhal v současné době soudní spor, jehož předmětem by bylo řešení otázky, zda může očkování způsobovat autismus. Na tomto místě je však nutné podotknout, že prakticky nikdo nemůže mít přehled o předmětu všech aktuálně probíhajících soudních sporů.
O očkování, jako údajné příčině autismu, se zmiňuje Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. : I. ÚS 1253/14. V tomto nálezu však Ústavní soud zmiňuje tuto problematiku v rámci shrnutí právních stanovisek stran, věcné řešení této otázky však nenabízí.
Neboť domnělý či skutečný vztah mezi povinným očkováním a autismem zasahuje do oblasti základních lidských práv, doporučuji Vám obrátit se s tímto dotazem na Ligu lidských práv:
http://llp.cz/
(která se problematikou povinných očkování rovněž zabývá).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kabel bez stavebního povolení - jak požádat o překládku kabelu?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení v chatové oblasti
- Zahájení řízení o odstranění kabelu na soukromém pozemku bez stavebního povolení v chatové oblasti
- Kabel bez stavebního povolení umístěný na soukromém pozemku - jak požádat o překládku kabelu?
- Kabel bez stavebního povolení umístěný na soukromém pozemku - koho požádat o odstranění kabelu?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení na soukromém pozemku v chatové oblasti
- Kabel v zemi na soukromém pozemku bez souhlasu majitele pozemku - jak, kde požádat o odstranění kabelu?
- Kabel NN umístěný na soukromém pozemku nemá majitele - koho požádat o odstranění, překládku kabelu?
- Kabel NN umístěný na soukromém pozemku nemá majitele - jak požádat o odstranění, překládku kabelu?
- Kabel na soukromém pozemku bez stavebního povolení - je možné ho odstranit svépomocí?
- Kabel na soukromém pozemku bez majitele - je možné ho odstranit svépomocí?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení ze soukromého pozemku svépomocí - je to právně přípustné?

Máme pozemek v Liběchově, který vlastníme od roku 1995 a nyní ho prodáváme. Přes pozemek vede podzemní kabel nízkého napětí cca 10 metrů nad spodní hranou pozemku. Je zrovna v místě, kde je nejlepší stavět, pak je pozemek prudce do kopce. Kabel vede k pěti chatám, kteří platí elektřinu ČEZu. ČEZ se vyjádřil, že kabel není v jejich majetku. Zahájil jsem tedy stavební řízení na odstranění kabelu. Dozvěděli jsme se tam od zástupce ČEZu, že ho v 90. letech kopaly zřejmě Kralupské rozvodárny (nebo chataři sami), ale nedošlo k předání hospodářskou smlouvou do vlastnictví ČEZu, tudíž není v jejich majetku. Na stavebním řízení se k němu vlastník nepřihlásil a stavební povolení nebylo nalezeno. Bylo nám ČEZem doporučeno vytyčení všech kabelů na pozemku. Neznámý kabel technik ČEZu vytyčil a řekl nám opět, že není v jejich majetku. ČEZ tedy distribuuje elektřinu přes kabel, který mu nepatří.
Jak zjistit vlastníka kabelu? Kdo o tom rozhodne? Kdo zaplatí chatám novou přípojku, pokud k tomuto kabelu není stavební povolení? Je nutné k řešení vlastníka vytyčit hranice pozemku, nebo je průkazný katastr nemovitostí? Pokud nebude stavební povolení a nebude známý vlastník, můžeme kabel na našem pozemku přestřihnout? Pokud se ukáže, že ČEZ distribuoval elektřinu přes náš pozemek bez stavebního povolení, máme nárok na odškodnění?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že v katastru nemovitostí kabel jako věcné břemeno zapsán není, takže katastr nemovitostí odpověď na otázku, kdo je vlastníkem, nedá. Postupovala bych tedy podle ust. par. 1045 až 1050 občanského zákoníku o přivlastnění, kde je uvedeno, že pokud tomu nebrání zákon ani právo jiného, může si každý přivlastnit věc, která nikomu nepatří. Tedy mohl byste se začít chovat jako vlastník kabelu. Jiná věc je věc vedení elektřiny, kdy chatám užívajícím elektřinu přes kabel vzniklo vydržením věcné břemeno vedení elektřiny (pokud elektřinu užívají přes kabel déle než deset let).
K Vašim dotazům tedy uvádím, že pokud není o vedení přípojky v katastru žádná smlouva, vlastníka nezjistíte, proto je dle mého názoru zbytečné vytyčovat, kudy kabel vede. Sám byste kabel neměl přestřihávat s ohledem na výše zmíněný vznik věcného břemene, mohl byste ovšem po chatách požadovat úhradu za věcné břemeno a po ČEZu nájem za vedení elektřiny kabelem, který jste si s ohledem na neexistenci vlastníka přivlastnil. Odškodnění za vedení elektřiny od ČEZu by dle mého názoru nebylo vymahatelné, neboť těžko prokážete, že Vám vedením kabelu vznikla nějaká škoda.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Formální chyby dizertační práce - neobhájení práce z tohoto důvodu
- Odvolání proti neobhájení dizertační práce a žádost o zkrácení doby mezi dvěma obhajobami práce
- Děkan nepředal odvolání proti neobhájení dizertační práce rektorovi - je to správný postup?
- Nepředání odvolání proti neobhájení dizertační práce děkanem rektorovi - je to správný postup?
- Zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o neobhájení dizertační práce - další opravné prostředky

Dobrý den,
v osmém roce doktorského studia na FF UK jsem odevzdal disertaci v posledním možném termínu, tedy 31. 3. tohoto roku. Bohužel jsem se pod vlivem těžké rodinné situace a dalších vážných osobních problémů dostal do časové nouze. Důsledkem byly víceré překlepy v práci a také v závěrečným spěchem způsobená problematická grafická úprava působící při čtení rušivě. Při obhajobě byla konstatována věcná správnost a objevnost mojí práce a její přínos pro obor, nicméně rozhodly výše zmíněné formální chyby, které vedly k "vrácení práce k opravě formálních chyb", tedy k neúspěšné obhajobě. Podle zkušebního řádu ale mezi dvěma obhajobami nesmí být kratší časový úsek než 6 měsíců, já jsem jí měl v červnu, osmý rok studia se naplní v září, tedy pouhé tři měsíce. Na radu školitele jsem poslal žádost děkanovi o udělení výjimky ze zkušebního řádu, proděkan pro studijní záležitosti mi zprvu nevyhověl s odvolávkou na samotný zkušební řád, jež nemá připouštět výjimky. Po sepsání odvolání mi odpověděl místo děkana znovu proděkan, s tím že proti zamítnutí mojí žádosti se v mém případě nelze odvolávat (žádat o přezkoumání), přičemž odkázal obecně na zákon o vysokých školách ustanovení § 68 odst. 4 č. 111/1998, ve znění pozdějších předpisů (konkrétní neuvedl a já nic k tomu na internetu nenašel).
Rád bych se Vás prosím zeptal, zda můžu uspět po odvolání se k rektorovi v této věci (ohledně nepředání odvolání k vyřízení děkanovi)? Je v pravomoci děkana rozhodnout v můj prospěch?
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením par. 68 odst. 4 zákona o vysokých školách měl děkan rozhodnout o Vaší žádosti, pokud rozhodl, pak měl znovu rozhodnout na základě žádosti o přezkoumání, nikoliv pouze odpovědět, že se nemůžete odvolávat. Mám za to, že tento procesní postup je špatný a rozhodně bych doporučovala se na rektora obrátit. Ať rozhodne, zda byla tato situace v kompetenci proděkana a zda vůbec procesně postupovali správně. V pravomoci děkana je rozhodnout o této záležitosti, zda to bude ve Váš prospěch je plně v jeho kompetenci.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinné hodnocení zaměstnavatele zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnanců zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení kolegů v práci zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení kolegů v práci pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnavatele pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnanců pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?

Pracuji v příspěvkové organizaci. Pravidelně ke konci roku máme všichni zaměstnanci tzv. hodnocení. Jde o to, do příslušného formuláře vypsat plusy a minusy organizace, co se mi líbí a co bych změnila kdybych mohla, jestli se zúčastňuji akcí pořádaných organizací a jestli ne tak z jakého důvodu. Taky musím hodnotit svoji práci jak ji vykonávám a taky práci svých kolegyň. Na to že pracuji v organizaci jen jako uklízečka mi to přijde úplně zbytečné. Podle zaměstnavatele je hodnocení povinné. Tak mě zajímá jestli to tak opravdu je. Děkuji Milada

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ani jiné právní předpisy nestanoví povinnost zaměstnance podílet se na hodnocení zaměstnavatele, ani na hodnocení své vlastní práce. To je náplní práce vedoucích zaměstnanců, aby hodnotili pracovní výkon podřízených. Je možné, že zaměstnavatel by tuto povinnost stanovil ve vnitřním předpise, domnívám se však, že by v tomto případě mohl postupovat v rozporu se zákoníkem práce, jelikož vnitřním předpisem nelze zaměstnanci stanovit dalš povinnosti nad rámec zákona. Takovéto hodnocení bych tedy označila za dobrovolné, neboť pokud by bylo povinné a zaměstnanci ho prováděli z donucení, nemuselo by mít tu výpovědní hodnotu, jakou by si zaměstnavatel představoval.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na náhradu škody - pozemek v PUPFL bez možnosti oplocení, hospodaření na něm
- Město zakázalo oplocení a hospodaření na soukromém pozemku PUPFL - jak se bránit?
- Omezení vlastnických práv soukromého pzemku PUPFL - jak se bránit?

Nárok na náhradu škody a u koho ji mohu uplatnit. Koupila jsem lesní pozemek s omezením PUPFL, chtěla jsem ho oplotit a hospodařit si na svém, ale kvůli PUPFLu nemůžu a musím ho nechat tak jak je pro veřejné užívání (příměstský les v Praze)
Děkuji, Vladimíra

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 13 odst. 1 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
Můžete tedy požádat o výjimku z tohoto obecného zákazu.
Nárok na náhradu škody zde nevzniká, jelikož již když jste (dle Vámi uvedených informací) tento pozemek kupovala, byl dle lesního zákona považován za PUPFL, tedy již při samotné koupi jste si musela (měla být) vědoma omezení z toho vyplývajících – jak dovozuje zásada „neznalost práva neomlouvá“.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Veřejné užívání soukromého pozemku se souhlasem města (zachování zvykové pěší cesty) - jak napadnout tento názor města, obce?
- Veřejné užívání soukromého pozemku bez souhlasu majitele pozemku v rámci zachování zvykové pěší cesty - jak se bránit?
- Zachování zvykové části pěší cesty - veřejné užívání soukromého pozemku bez souhlasu majitele pozemku, s posvěcením města, obce

Vlastním pozemek (mimo zastavěnou část obce) na jehož části je břemeno (zřídil jsem pouze pro sousední pozemky) pro chůze a jízdy, ale napříč mého pozemku vede vyšlapaná cesta se kterou nesouhlasím. Město argumentuje zachováním zvykové pěší cesty přes tuto lokalitu. Mohu nějak uplatnit vlastnická práva?
Děkuji, Dalibor.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě představuje „vyšlapaná cesta“ účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení je totiž účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Pakliže se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což ze znění dotazu předpokládám), vztahuje se na ni tzv. právo obecného užívání. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Ze znění dotazu rovněž (nepřímo) dovozuji, že ke vzniku předmětné účelové komunikace došlo na Vašem pozemku již v minulosti, tzn. že tato účelová komunikace existuje na Vašem pozemku tzv. od nepaměti. Tato skutečnost je podstatná pro vyřešení otázky, zda je pro existenci účelové komunikace zapotřebí Váš souhlas. Jedná-li se totiž o účelovou komunikaci, která existuje tzv. od nepaměti, není případný nesouhlas aktuálního vlastníka předmětného pozemku právně relevantní.
Přehledně zpracované téma účelových komunikací naleznete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/kdyz-mi-lide-chodi-po-pozemku-aneb-ucelova-komunikace-102139.html
Přestože se ve Vašem případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která podléhá právu obecného užívání, existuje samozřejmě možnost, jak užívání této účelové komunikace omezit či zcela vyloučit. V tomto ohledu je nutné zohlednit dva právní předpisy:
1/ Zákon o pozemních komunikacích:
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů (např. vlastnického práva) tohoto vlastníka.
S žádostí o úpravu či omezení veřejného přístupu na předmětnou účelovou komunikaci se proto můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností.
2/ Zákon o ochraně přírody a krajiny:
Jelikož se Vámi vlastněný pozemek nachází mimo zastavěné území obce, je nutné postupovat rovněž dle § 63/1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto ustanovení není dovoleno zřizovat nebo rušit veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody.
Souhlas se zrušením veřejně přístupné účelové komunikace, stezky nebo pěšiny (mimo zastavěné území obce) dává pověřený obecní úřad (§ 76/2 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny).
Možnosti, jak lze regulovat či zcela vyloučit veřejné užívání účelové komunikace, jsou tedy dosti omezené (přesto se o to samozřejmě můžete pokusit).
Ve své odpovědi se zmiňuji o pověřených obecních úřadech a o obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Pro Vaší lepší orientaci proto doplňuji:
- seznam pověřených obecních úřadů naleznete zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obc%C3%AD_s_pov%C4%9B%C5%99en%C3%BDm_obecn%C3%ADm_%C3%BA%C5%99adem
(popř. v příloze 1 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) ;
- seznam obcí s rozšířenou působností naleznete zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obc%C3%AD_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD
(popř. v příloze 2 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) ;
- správní obvody obcí s pověřenými obecními úřady a obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny ve vyhlášce o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 314/2002 Sb. , o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
vyhláška č. 388/2002 Sb. , o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Veřejné užívání soukromého pozmeku (lesoparku) dle vyhlášky - odškodnění, kompenzace od města, obce
- Kompenzace od města, obce za veřejné užívání soukromého pozemku, lesoparku

Z vyhlášky jsem se dozvěděl, že můj pozemek je zařazen jako veřejné prostranství, ale nedal jsem souhlas k všeobecnému užívání. Kde mohu žádat kompenzaci, že zůstává od r. 2007 veřejně přístupný lesopark (na soukromém pozemku) bez nájemní smlouvy.
Děkuji, Jaromír.

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona (bez ohledu na ne/souhlas jeho vlastníka), tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad, vyhláška může tento stav toliko deklarovat).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Rozšíření pracovních povinností bez úpravy pracovní smlouvy - jak se bránit?
- Rozšíření pracovních povinností bez zvýšení platu, mzdy - jak se bránit?
- Odmítnutí práce neuvedené v pracovní smlouvě - může to zaměstnanec udělat?

V současném zaměstnání pracuji od r. 2012 jako knihovnice. Od 10/2012 mi bylo nabídnuto navíc zpracovávat webové stránky - práci jsem přijala (nemám ji uvedenou v pracovní náplni). V 06/2016 mi bylo e-mailem sděleno, že na poradě vedení mi byla přidána další práce - celoústavní archivace. Dle mého názoru se jedná o značné rozšíření mé práce, ke které nemám kvalifikaci. Zvýšení platu nikdy nabídnuto nebylo a nikdo se mě tentokrát na můj názor neptal. Nová práce mi nebyla vysvětlena ani mi nebyl předán nějaký software pro archivaci fotodokumentace ani přiděleno místo na disku pro tento účel.
Tento zásah do mé pracovní činnosti se mi nelíbí, ale ráda bych si udržela své zaměstnání, tak nevím jak se bránit (např. jestli mohu navrhnout alespoň zredukovat počet nových úkolů). Knihovnictví a archivace není to samé, studuje se na jiných školách. Na e-mail, kde mi bylo oznámeno přidání práce jsem dosud nereagovala - doufám, že jsem neprošvihla nějaký termín, do kdy mohu vyjádřit svůj nesouhlas. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Žádnou lhůtu pro vyjádření jste nezmeškala. V současné chvíli Vám lze doporučit zahájit se zaměstnavatelem jednání o redukci Vašich pracovních úkolů, toto jednání může vyústit např. i ve změnu Vaší pracovní smlouvy (zejména co se týče druhu sjednané práce, jak se k němu vyjadřuji níže). S ohledem na skutečnost, že o setrvání v současném zaměstnání máte zájem, bude vhodné, abyste se zaměstnavatelem zatím pouze jednala (tzn. že podnikání právních kroků není namístě). Níže uvádím některá ustanovení zákoníku práce, která můžete použít ve své argumentaci (z těchto ustanovení totiž vyplývá, že zaměstnavatel není oprávněn jednostranně změnit druh Vámi vykonávané práce a že po Vás může požadovat výkon pouze té pracovní činnosti, která odpovídá Vámi uzavřené pracovní smlouvě).
V první řadě považuji za vhodné upozornit, že pracovní pozice "knihovník" se skutečně odlišuje od pracovní pozice "archivář". Nejen, že pro výkon těchto dvou povolání je vyžadováno jiné vzdělání (jak v dotazu správně uvádíte), nýbrž odlišnost těchto povolání je akcentována rovněž platnou právní úpravou. V tomto ohledu lze pomocně vycházet z nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, který ve své příloze v dílu 2.03 jednoznačně rozlišuje mezi povoláním "knihovník" a povoláním "archivář".
Dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce musí každá pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Obsah pracovního poměru (tedy např. druh sjednané práce) je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně (§ 40/1 zákoníku práce).
Dle § 38/1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel mimo jiné povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy zejména práci, která odpovídá druhu práce, který je v pracovní smlouvě sjednán).
Shora uvedené lze shrnout tak, že pozice "archivář" představuje bezpochyby druh práce, který se odlišuje od druhu práce, který je sjednán ve Vaší pracovní smlouvě. Z tohoto důvodu není zaměstnavatel oprávněn po Vás požadovat výkon jiné práce, než jaká odpovídá druhu práce "knihovník". V tomto ohledu ještě připomínám, že tzv. pracovní náplň je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, v němž konkretizuje pracovní činnosti, které je zaměstnanec povinen (v rámci sjednaného druhu práce) vykonávat. Ke změně pracovní náplně může dojít na základě rozhodnutí zaměstnavatele (souhlas zaměstnance není zapotřebí), tímto způsobem však nemůže být zaměstnanci uložena jiná práce, než jaká je sjednána v pracovní smlouvě, tzn. že pracovní náplň nemůže změnit sjednaný druh práce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 222/2010 Sb. , o katalogu prací ve veřejných službách a správě
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za zasahování ochranného pásma lesa na soukromý pozemek
- Odškodnění za zasahování ochranného pásma vysokého napětí na soukromý pozemek
- Ochranné pásmo na soukromém pozemku - odškodnění, satisfakce
- Ochranné pásmo vedení vysokého napětí VV zasahující na soukromý pozemek - odškodnění, satisfakce

Dobrý den, ochranné pásmo lesa a také vysoké napětí zasahují na můj pozemek bez mého souhlasu. Mám právo na finanční kompenzace, musím toto omezení strpět?
Děkuji, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vysoké napětí:
Je-li na Vámi vlastněném pozemku umístěno vedení vysokého napětí, je možné, aby Vám byla poskytnuta určitá kompenzace (ovšem pouze za splnění stanovených podmínek). Je velmi důležité, kdy bylo předmětné vedení na Vašem pozemku vybudováno (tzn. za jaké právní úpravy) ; některá práva totiž v průběhu času zanikají (nelze proto vyloučit, že tato práva zanikla např. již v době, kdy pozemek vlastnil Váš právní předchůdce). Jelikož z dotazu nevyplývá, kdy bylo předmětné vedení na Vašem pozemku vybudováno, budu se zabývat pouze současnou právní úpravou.
Dle § 24/3 písm. e) a f) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy.
Za účelem výkonu práv dle prvé odrážky výše je provozovatel přenosové soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožoující využití cizí nemovitosti (nebo její části), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, může provozovatel přenosové soustavy iniciovat zahájení vyvlastňovacího řízení (v jehož rámci by bylo věcné břemeno k nemovitosti zřízeno i bez souhlasu jejího vlastníka) (§ 24/4 energetického zákona).
Z dotazu nevyplývá, zda je k Vašemu pozemku takové věcné břemeno již zřízeno (resp. zda se tak nestalo v minulosti). Věcná břemena dle energetického zákona (resp. dle právních předpisů, které upravovaly oblast energetiky dříve) nemusí být zanesena do katastru nemovitostí. Zjistit, zda je věcné břemeno zřízeno či nikoli je tak možné dotazem u příslušného provozovatele přenosové soustavy.
Co se týče finanční kompenzace, je podstatný § 24/9 energetického zákona, dle něhož platí, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy (podle některé ze shora uvedených odrážek) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Obdobné pravidlo však bylo obsaženo i v předchozí právní úpravě, nelze proto vyloučit, že právo na finanční kompenzaci zaniklo již v době, kdy předmětný pozemek vlastnil Váš právní předchůdce.
Vše shora uvedené platí rovněž pro provozovatele distribuční soustavy (§ 25 energetického zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy s dotazem, zda bylo v minulosti k Vašemu pozemku zřízeno věcné břemeno (pakliže ne, můžete zahájit jednání o uzavření smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene) a máte-li právo na finanční kompenzaci za omezení ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence ochranného pásma vedení vysokého napětí neznamená, že by na Vašem pozemku byla definitivně vyloučena jakákoli stavební činnost. Podmínky pro stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy jsou zakotveny v § 46/8 a 11 energetického zákona.
2/ Ochranné pásmo lesa:
Dle § 14/2 lesního zákona platí, že má-li být na pozemku do vzdálenosti 50 m od okraje lesa provozována stavební činnost, bude v rámci předcházejícího územního a stavebního řízení zapotřebí získat (kromě jiného) i závazné stanovisko orgánu státní správy lesů.
V tomto případě však nelze hovořit o ochranném pásmu lesa, neboť na pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesa není lesním (ani jiným) zákonem zakázána určitá činnost, nýbrž lesní zákon toliko stanoví, že v rámci územního a stavebního řízení, která se budou týkat těchto pozemků, bude zapotřebí získat i závazné stanovisko orgánu státní správy lesů.
Z výše uvedených důvodů Vám nenáleží žádná finanční kompenzace, neboť výkon Vašeho vlastnického práva k pozemku není existencí "ochranného pásma lesa" nijak dotčen.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 20/2 lesního zákona je na pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesa zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pozemek určen jako LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - vydání bezdůvodného obohacení městem Praha
- Veřejné užívání soukromého lesa ve městě bez souhlasu majitele - nárok na vydání bezdůvodného obohacení městem, obcí
- Převod pole na les v katastru úřadem a veřejné užívání pozemku - odškodnění od města, obce
- Převod pozemku na veřejně užívaný les - nárok na odškodnění od města, obce
- Pozemek určen jako LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - nárok na odškodnění od obce, města

Od 2009 vlastním lesní pozemek, který má sloužit jako les zvláštního určení (bez mého svolení). Mohu uplatnit požadavek na náhradu bezdůvodného obohacení obce Prahy. Pokud ano, na koho se mám obrátit za současné užívání soukromého "veřejného" pozemku (zřízen z pole na les 1990)? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Dle § 6 lesního zákona se lesy podle převažujících funkcí člení do těchto kategorií:
- lesy ochranné,
- lesy zvláštního určení,
- lesy hospodářské.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde mimo jiné o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8/2 písm. c) lesního zákona).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 8/3 lesního zákona, dle něhož rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení (podle § 8/2 lesního zákona) orgán státní správy lesů, a to buď na návrh vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Orgánem státní správy lesů je v tomto případě krajský úřad (§ 48a/1 písm. a) lesního zákona).
Ohledně ne/zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení je orgánem státní správy lesů vedeno správní řízení, jehož účastníkem je vlastník dotčeného lesa. V rámci tohoto správního řízení se může vlastník lesa k projednávané věci vyjádřit, jeho souhlas však není pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení zapotřebí. Proti vydanému rozhodnutí se tento účastník může bránit za využití opravných prostředků dle správního řádu.
Co se týče finanční kompenzace za zařazení Vašeho lesa do kategorie lesů zvláštního určení, platí v obecné rovině, že vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (§ 11/3 lesního zákona).
Ve Vašem případě je klíčový § 36/3, 4 a 5 lesního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich;
- vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou
- vlastník lesa zvláštního určení je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením; za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů;
- orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření.
O poskytnutí náhrady rozhodují krajské úřady (jako orgány státní správy lesů), nachází-li se Vámi vlastněný les v katastrálním území Hlavního města Prahy, je příslušným orgánem Magistrát Hlavního města Prahy.
Poskytování náhrad dle § 36 lesního zákona je podrobněji upraveno ve vyhlášce č. 80/1996 Sb.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že náhrada dle § 36 lesního zákona vlastníkovi lesa zvláštního určení nenáleží:
- pokud byl předmětný les vyhlášen za les zvláštního určení podle § 8/2 písm. g), lesního zákona (tedy pokud se jedná o les v uznané oboře nebo v samostatné bažantnici),
- pokud je úhrada zvýšených nákladů poskytována vlastníkovi lesa podle zvláštních právních předpisů (zejména dle § 42/8 vodního zákona nebo dle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
vyhláška č. 80/1996 Sb. , o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Lhůta na předání případu Policií do správního řízení úřadu
- Do kolika dnů musí Policie předat přestupek do správního řízení
- Předání přestupku na úřad Policií - lhůta, do kolika dnů

10.7.2016 mi byl zadržen ŘP Policií ČR kvůli tomu, že jsem nadýchal alkohol ve výši 0,36 promile v dechu. Z důvodu toho, že je pro mě existenčně důležitý jsem podnikal kroky, abych alespoň co nejdříve mohl tento problém řešit a spojil jsem se s úřednicí ze správního oddělení. Téměř každý druhý den jsem s ní telefonuji, zda to již Policie předala k nim a stále nic, což už je 5 týdnů. Oni mají snad zákonnou lhůtu 1 měsíc na předání. Dozvěděl jsem se, že pokud Policie ČR nepředá tento problém ve stanovené lhůtě příslušnému úřadu, mohl bych žádat o jeho navrácení. Toto samozřejmě nemám podloženo, a tak bych se rád zeptal zde, jestli byste mi mohli poradit. Děkuji, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Zadržení řidičského průkazu je upraveno v § 118b a § 118c zákona o silničním provozu.
Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a/1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu (mimo jiné se jedná o podezření na řízení vozidla pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek) zadržet řidičský průkaz.
Po zadržení řidičského průkazu je Policie ČR povinna:
- oznámit bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů,
- písemně oznámit zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; toto oznámení je Policie ČR povinna odeslat (spolu se zadrženým řidičským průkazem) bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu.
Dle znění dotazu lze usuzovat, že lhůta pro odeslání zadrženého řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebyla Policií ČR ve Vašem případě dodržena.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu (§ 118c/1 zákona o silničním provozu).
V ideálním případě by tedy měl být postup následující:
1/ Policie ČR zadrží řidičský průkaz,
2/ nejpozději následující pracovní den po zadržení řidičského průkazu odešle Policie ČR zadržený řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (spolu s oznámením o zadržení řidičského průkazu),
3/ obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu (resp. ode dne doručení zadrženého řidičského průkazu) řízení, v němž rozhodne, zda bude řidičský průkaz dále zadržován či nikoli.
Dle § 118c/2 písm. a) zákona o silničním provozu je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen vrátit řidiči bez zbytečného odkladu zadržený řidičský průkaz, pokud nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle § 118c/1 zákona o silničním provozu.
Ze znění shora uvedeného § 118c/2 písm. a) zákona o silničním provozu bylo v minulosti dovozováno, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vrátit řidiči zadržený řidičský průkaz, pokud nezahájí příslušné správní řízení ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu. Tento výklad § 118c zákona o silničním provozu byl však judikaturou opakovaně označen za nesprávný. Konkrétně lze v této souvislosti poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 45/2013, ze dne 28. 11. 2013, nebo usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1474/14, ze dne 10. 6. 2014.
Soudy bylo v tomto případě dovozeno, že pětidenní lhůta nemá prekluzivní (propadný) charakter (tzn. že s marným uplynutím této lhůty by bylo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností znemožněno zahájit příslušné řízení), nýbrž se jedná toliko o lhůtu pořádkovou (jejíž nedodržení tyto účinky nemá).
Přestože ve Vašem případě spočívá problém nikoli v pětidenní lhůtě, nýbrž ve lhůtě jednoho pracovního dne, v jejímž rámci je Policie ČR povinna odeslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o zadržení řidičského průkazu, lze dle mého názoru vztáhnout závěry shora uvedené judikatury rovněž na Vaší situaci (tzn. že předmětná jednodenní lhůta má pouze pořádkový charakter, tzn. že pokud bude ze strany Policie ČR tato lhůta zmeškána, bude možné předmětné správní řízení stále zahájit).
Přehledné shrnutí problematiky zadržení řidičského průkazu naleznete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-zadrzeni-ridicskeho-prukazu-100587.html
V současné chvíli Vám zejména doporučuji směrovat urgence nikoli na obecní úřad obce s rozšířenou působností, nýbrž přímo na Policii ČR. Není samozřejmě vyloučeno, abyste z důvodu liknavosti Policie ČR podal stížnost. Za určitých okolností je rovněž možné, abyste požadoval náhradu újmy (škody), která Vám v důsledku protiprávního postupu (resp. pasivity) Policie ČR vznikla. Pro učinění konkrétnějšího závěru stran Vašeho práva na náhradu újmy (pokud Vám samozřejmě nějaká vznikla) by bylo nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti - lhůta na rozhodnutí soudu o předání případu jinému ze soudů
- Návrh na předání případu jinému soudu - do kdy musí soud rozhodnout?

Na konci března 2016 mi zemřela dcera, trvale žijící v severních Čechách, dne 12.4.2016 jsem zaplatila kolek 1000 Kč a podala spolu s pozůstalým otcem Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Oba s otcem žijeme na severní Moravě.
Ani jeden z nás nebyl informován, jak je s našim návrhem naloženo. 4.7.2016 jsem se dotázala emailem u Okresního soudu v Děčíně, proč dosud o věci nebylo rozhodnuto. Teprve dnes (18.07.2016), t. j. 18.7.2016, čtvrt roku po odeslání návrhu, mi bylo okresním osudem sděleno, že věc je u Nejvyššího soudu v Brně a o věci nebylo zatím rozhodnuto. Existují nějaké závazné termíny?
Neprojednávání pozůstalosti ztěžuje mou situaci nejen z hlediska psychické stránky, ale i praktické, kdy např. přesně nevím, jaké měla dcera závazky a musím zbytečně a někdy i nenávratně (pojištění auta, které bude zrušeno) platit různé platby ve výši několik tisíc měsíčně.
Mohu věc nějak urychlit, nebo jsem odkázána na libovůli soudů? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Dle § 12/2 a 3 Občanského soudního řádu může být věc (např. dědické řízení) přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O takovém přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a popř. též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Jelikož Okresní soud v Ostravě a Okresní soud v Děčíně nemají společně nadřízen žádný krajský soud ani vrchní soud (neboť Okresní soud v Děčíně spadá do působnosti Vrchního soudu v Praze, zatímco Okresní soud v Ostravě spadá do působnosti Vrchního soudu v Olomouci), musí věc skutečně vyřešit Nejvyšší soud ČR.
Aniž bych se chtěl dopustit jakéhokoli právnického cynismu, považuji za vhodné uvést, že čtvrtrok nepředstavuje v činnosti soudů prakticky žádnou dobu, tzn. že by bylo poměrně překvapující, pokud by bylo rozhodnuto o přikázání věci jinému okresnímu soudu v kratší lhůtě (navíc pak v rámci soudní agendy takového justičního kolosu, jakým je Nejvyšší soud ČR).
I přes shora uvedené však chápu Vaše rozladění z poměrně dlouhého čekání na rozhodnutí o Vašem návrhu. V této souvislosti připomínám, že dle § 164a násl. zákona o soudech a soudcích můžete podat stížnost na průtahy v řízení (v tomto případě by byla Vaše stížnost adresována předsedovi Nejvyššího soudu ČR).
Dalším možným krokem je podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích), kterýžto krok Vám doporučuji až v případě, kdy nebude o Vašem návrhu rozhodnuto ani na základě stížnosti na průtahy v řízení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Dědění majetku po rodiči a insolvence - co se bude dít?
- Dědění majetku po rodiči a oddlužení - co se bude dít?
- Dědění majetku po rodiči a osobní bankrot - co se bude dít?

Jsem od 07/2013 v insolvenci a řádně splácím. V říjnu 2015 mi zemřel otec a zdědil jsem 1/4 domu v hodnotě 700 000 Kč, kde bydlím. Jsem samoživitel, syna mám třetím rokem na vysoké škole. Dlužil jsem cca 500.000 Kč a cca 300.000 Kč splatím. Jak bude soud v této situaci postupovat? Jak mám postupovat já? Mám dvě sestry a matka ještě žije. V případě dalšího dědictví by si asi sestry měly nechat svůj díl dědictví? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě co nejdříve informujte insolvenčního správce, že jste zdědil po otci majetek. Ins. správce navrhne nejvhodnější postup.
Dle Vašeho dotazu a informací z insolvenčního rejstříku předpokládám, že Vám byl schválen způsob oddlužení splátkovým kalendářem. V této situaci jste dle ust. § 412 odst. 1 píms. b) insolenčního zákona povinen hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Tato povinnost Vám byla také uložena v usnesení o schválení splátkového kalendáře.
Z uvedeného vyplývá, že ins. správce by měl Váš podíl na domě prodat a výtěžek použít pro uspokojení nad rámec schválených splátek. Z výtěžku by Vám připadla část pouze v případě, kdy by byly zcela uhrazeny Vaše závazky v ins. řízení a náklady ins. řízení. Je tedy pravděpodobné, že z výtěžku nezískáte nic.
Je však otázkou, zda se ins. správci podaří zpeněžit 1/4 podíl na domě s dalšími 3 vlastníky, cena by byla pravděpodobně dost podhodnocená. V úvahu by mohla přicházet také možnost odkoupit podíl někým z Vaší rodiny.
Dále jste povinen dle ust. § 412 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona předložit přehled svých příjmů ve lhůtě stanovené v usnesení o schválení splátkového kalendáře, tedy i včetně získaného dědictví.
V případě dalšího dědění po matce v době splácení splátkového kalendáře by se situace opět opakovala a Váš podíl by musel být prodán. Proto bych doporučoval, aby Vaše matka podíl na domě, případně další větší hodnoty, zejm. nemovitosti, darovala Vašim sestrám. Tímto se vyhnete tomu, aby podíl na domě byl předmětem dědictví, které nemůžete bez souhlasu isn. správce odmítnout. Darování by v tomto případě bylo osvobozeno od daňového zatížení. Po skončení oddlužení Vám pak mohou sestry podíl na domě opět darovat.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dohoda o složení zálohy na nemovitost bez podpisu, razítka realitní kanceláře - je třístranná dohoda platná?
- Dohoda o složení blokovacího depozita bez podpisu, razítka realitní kanceláře - je třístranná dohoda platná?
- Platnost dohody s realitní kanceláří bez razítka a podpisu RK - je dohoda závazná?
- Klamavé údaje o nemovitosti v dohodě o rezervaci sepsané s RK - výpověď dohody a vrácení zálohy, depozita

Uzavřela jsem dohodu o složení blokovacího depozita na koupi nemovitosti. Dohoda je třístranná, realitní kancelář, prodávající, kupující zájemce. Je tam mimo jiné prohlášení, že dohoda byla sepsána na základě pravdivých údajů a nebyla ujednána za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho účastníci připojují své podpisy. Zjistili jsme klamavé údaje ohledně stavu nemovitosti a chceme vrátit rezervační poplatek. Navíc v dohodě chybí razítko i podpis realitní kanceláře. Je vůbec smlouva platná? Jaké jsou naše šance?
Děkuji, Jaroslava.

ODPOVĚĎ:
Pokud dohoda nebyla uzavřena mezi všemi smluvními stranami, nebyla platně uzavřena. Lze se tedy domáhat po realitní kanceláři vrácení rezervační zálohy, kdy vyplacením zálohy došlo na straně realitní kanceláře k bezdůvodnému obohacení. Doporučuji tedy písemně vyzvat realitní kancelář k navrácení zálohy, a to jak dopisem zaslaným konkrétní pobočce realitní kanceláře, tak přímo na adresu sídla, pokud se jedná o větší realitní kancelář ve formě právnické osoby. Adresu sídla můžete zjistit v obchodním rejstříku na níže uvedeném odkazu, případně by též měla být uvedena v rezervační smlouvě.
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma
V případě sporu lze však předpokládat, že realitní kancelář, resp. prodávající budou argumentovat tím, že smlouva byla platně uzavřena, neboť na jejich výtiscích budou podepsány všechny tři smluvní strany. I v tomto případě se bude možné domoci vrácení rezervačního poplatku zpět. Pokud prodávající, resp. realitní kancelář zatajili rozhodné skutečnosti týkající se nemovitosti, lze předpokládat, že smlouva bude opět neplatná, neboť jste byla prodávajícím uvedena v omyl, případně by se jeho jednání příčilo dobrým mravům.
Standardně je v rezervačních smlouvách ustanovení, podle kterého máte právo na vrácení rezervační zálohy v případě, že nedojde k uzavření kupní smlouvy na straně prodávajícího, což by byl tento případ. I kdyby tedy byla smlouva shledána jako platná, měla byste nárok na vrácení zálohy z tohoto důvodu.
Možností k vrácení zálohy je tedy několik, jako primární doporučuji obrátit se na realitní kancelář s písemnou výzvou k vrácení zálohy, a to doporučeným dopisem. Pokud by realitní kancelář nárok odmítla, je možné se následně domáhat vrácení zálohy žalobou u příslušného soudu.
Do budoucna doporučuji konzultovat jak kupní smlouvu, tak i samotnou rezervační smlouvu s advokátem. U koupě nemovitosti se jedná o statisícové až milionové částky, proto se investice do právní konzultace jistě vyplatí. Můžete předejít obdobným potížím, které v důsledku mohou přinést mnohem vyšší náklady spojené se soudním řízením, než by byla odměna za právní posouzení smluv.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Diskriminace zaměstnance důchodce - nevalorizování mzdy
- Diskriminace zaměstnance důchodce - nevyplacení 13. platu, mzdy
- Nevyplacení 13. platu, mzdy důchodci - diskriminace kolektivní smlouvou
- Nevalorizování platu, mzdy důchodci - diskriminace kolektivní smlouvou

Od května 2010 pracuji jako účetní, tzn. vykonávám stále stejnou práci - stále na dobu neurčitou - na plný počet hodin a pobírám starobní důchod SD.
V kolektivní smlouvě jsou určité pasáže, které se netýkají tzv. pracujících důchodců.
Takže na základě takto uzavřené kolektivní smlouvy ten, kdo pobírá starobní důchod SD již nemá nárok na výplatu 13. platu,
neboť v kolektivní smlouvě je uvedeno, že tento plat nebude vyplácen zaměstnancům, kteří pobírají starobní důchod.
Ti kteří jej začnou pobírat během roku, jim bude vyplacena poměrná část mzdy k nástupu do důchodu.
Dále nemám jako starobní důchodce nárok na výplatu příspěvku na dovolenou - jehož roční výše činí 9.000 Kč, neboť osobní účet se nezřizuje pro
zaměstnance, kteří pobírají starobní důchod. Zaměstnancům, kteří začnou pobírat starobní důchod během roku bude osobní účet zrušen k datu nástupu důchodu a vyplacena poměrná část účtu.
2015 mi rovněž nebyla valorizována mzda. V kolektivní smlouvě je uvedeno, že "valorizace se týká zaměstnanců v hlavním pracovním poměru". Mně jako důchodci však valorizována nebyla.
Mám dotaz, zda se mohu obrátit na prošetření takto uzavřené kolektivní smlouvy na inspektorát práce a pokud by bylo zjištěno, pochybení v uzavření kolektivní smlouvy, co se týče pracujících důchodců, zda bych měla nárok na doplacení
výše uvedených částek, které mi nebyly vypláceny a za jakou dobu zpětně.
Pracovní poměr mi bude končit k 31.12.2016 dohodou.
Dříve, než skončím nemohu žádat o prošetření na Inspektorát práce, neboť bych měla v práci do konce roku peklo.
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je kolektivní smlouva v tomto směru v rozporu se zákoníkem práce, neboť dochází k nerovnému zacházení se zaměstnanci. Kolektivní smlouva může přiznat určité nároky jen některým skupinám zaměstnanců a jiným je naopak zapovědět, ale rozlišení by mělo vycházet z náplně práce. Takto postavená smlouva také odporuje základní zásadě zákoníku práce, že za stejnou práci přísluší zaměstnancům stejná odměna. Ve vašem případě by však dva zaměstnanci vykonávající stejnou práci byly odměňováno odlišně, pokud by jeden pobíral starobní důchod, což není dle zákona možné. Můžete se obrátit na inspektorát práce s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele. Inspektorát práce nebude zaměstnavateli sdělovat, od koho podnět přišel. Na druhé straně, i když inspektorát práce konstatuje u zaměstnavatele v tomto směru pochybení, pak mu může uložit pokutu a nařídit nápravu stavu. Nemůže zaměstnavateli ale už nařídit, aby konkrétním osobám např. vyplatil, co jim neprávem odepřel. Takže Vy byste po takovém konání ze strany inspektorátu práce mohla po zaměstnavateli požadovat doplacení daných částek, a to 3 roky zpětně. Pokud by však zaměstnavatel odmítl plnit, musela byste podat žalobu na plnění k soudu.
V daném případě Vám doporučuji písemně kontaktovat zaměstnavatele co nejdříve a z výše uvedených důvodů žádat doplacení dlužných částek, a to 3 roky zpětně. Kromě toho, pokud je v kolektivní smlouvě uvedeno, že se valorizuje mzda pouze zaměstnancům v hlavním pracovním poměru, tak tento pojem zákoník práce již nezná, existuje jen jeden pracovní poměr, bez jakéhokoliv rozdělení na hlavní a vedlejší, tudíž na valorizaci byste měla nárok už jen ze znění kolektivní smlouvy.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podnájemní smlouva podepsaná nezletilou osobou - platnost smlouvy
- Platnost podnájemní smlouvy s nezletilou osobou
- Může nezletilá osoba podepsat podnájemní smlouvu bez vědomí a souhlasu zákonného zástupce?
- Podepsání podnájemní smlouvy nezletilou osobou bez souhlasu zákonného zástupce - platnost smlouvy
- Platnost podnájemní smlouvy podepsané nezletilou osobou bez souhlasu zákonného zástupce

Pokud nezletilá dcera podepsala smlouvu na byt, kde je napsaná jako podnajímatel, podnájemce (někdo je ještě nad ní), je tato smlouva platná? Souhlas k podpisu této smlouvy o zákonného zástupce nebyl, ani o tom zákonný zástupce nevěděl.
Bohužel byli domluvené s její kamarádkou (na kterou je to napsané a dcera je podnajímatel), že byt budou mít společně, ‘‘kamarádka‘‘ ale odmítá cokoliv platit (dcera má doklad na své jméno o uhrazení většinové části nájmu) a svádí vše na dceru. Dokonce musela v bytě zasahovat policie, neboť odmítala dceři vydat věci, když se chtěla odstěhovat. Bojíme se že tuto částku, která je už poměrně vysoká, neboť počítají dceři nájem na další měsíc, přesto že do bytu se stěhovali teprve 7.7.2016 budu muset uhradit já jako zákonný zástupce, neboť druhá slečna peníze odmítá uhradit. Jako pro samoživitelku to pro mě bude velmi obtížné, ale majitel tvrdí že i když je dcera nezletilá (a tudíž dle mého názoru nemůže takovouto smlouvu podepsat) dluh již vznikl a musím jej uhradit já.
Děkuji předem za odpoved
Miroslava

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník v ust. § 581 uvádí, že "Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat." Z uvedeného vyplývá, že pokud by probíhalo řízení o neplatnost smlouvy o podnájmu z důvodu nezletilosti, soud by zkoumal, zda je dcera natolik psychicky vyspělá, že byla schopna pochopit následky svého jednání. Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že smlouva je bez dalšího neplatná, když byla uzavřena osobou, která ještě není plně svéprávná. A pokud by bylo rozhodnuto, že smlouva neplatná je, stejně by si strany musely poskytnout, co již bylo plněno, tedy pokud dcera v bytě bydlela, musel by její zákonný zástupce nájem uhradit. Otázka vymahatelnosti po kamarádce závisí na tom, zda existuje nějaký důkaz o tom, že tam kamarádka rovněž bydlela, a že se zavázala polovinou na nájem přispívat - tedy nejlépe důkaz písemný nebo svědecká výpověď.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka dítěte používá výživné pro své potřeby - jak postupovat?
- Rozhodnutí o zvýšení výživného vyšší soudní úřednicí - je takový postup v pořádku?
- Rozhodnutí o zvýšení alimentů vyšší soudní úřednicí - je takový postup v pořádku?
- Matka dítěte žádá bezdůvodně o zvýšení výživného - jak postupovat?
- Matka dítěte žádá bezdůvodně o zvýšení alimentů - jak postupovat?

Od 2008 mě neustále obtěžuje má bývalá žena. Přes soudy skrz naší dceru, kterou má ve své péči, bezdůvodnými trestními oznámeními, telefonickým obtěžováním, vydíráním a vyhrožováním. A to nejenom mě, ale také mé rodiče.
Dlouhé roky se ze mě snaží dostat peníze přes naší dceru. Mám důvodné podezření, že všechny peníze k dceři ani nedorazí. Má bývalá žena je používá ve svůj prospěch (na dovolenou, nové kolo atd. …). Odvolává se na zvýšené náklady dcery a špatný zdravotní stav, avšak nic z toho nemá podložené. I tak je soud na její straně.
Veškerá absurdní jednání vyvrcholila roku 2015, kdy byl údajný dluh na výživném přepsán na mé rodiče, i když já jsem vydělával a dle svých možností jsem vždy platil nad rámec stanoveného výživného (u kterého jsem mimochodem neúspěšně žádal o zvýšení).
Nyní bývalá žena žádá další peníze. Nepodloženě žádá na základě platebního výměru znovu částku, kterou již dostala. Bohužel bylo přiklepnuto vyšší soudní úřednicí, nechápu proč, a nyní mám blokovány peníze na základě rozhodnutí, které ani nenabylo právní moci.
Jak postupovat. Především o doporučení právního zástupce, který se této problematice věnuje. Již jsem kontaktoval Unii otců, jen si nejsem jistý, zda mi v tomto problému pomohou.
V současné době hledám právního zástupce, který se vyzná v Evropském právu. Jeho zastupování nemám problém zaplatit.
V případě jakýchkoliv dotazů z Vaší strany mě neváhejte kontaktovat. Obratem jsem Vám schopen poslat elektronicky zásadní dokumenty spisu.
Předem Vám děkuji za reakci,
Ivan

ODPOVĚĎ:
Nejprve k možnosti zneužití výživného ze strany matky. Rodič, který platí výživné, nemá ze zákona žádný nástroj, jak přimět druhého rodiče k vyúčtování užívání výživného.
Nevyužívání výživného v plné výši Vaší dcerou by mohlo být důvodem pro snížení výživného. V tomto případě bude nutné podat návrh na úpravu výše výživného k soudu, který naposledy rozhodoval o péči a výživném. Toto zneužívání výživného ze strany matky však budete muset prokázat, což může být značně problematické. Je rovněž možné se obrátit s touto záležitostí na orgán sociálně-právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, kterým je odbor městského úřadu dle místa bydliště Vaší dcery.
Pokud máte podezření na zneužití výživného pro Vaší dceru, přicházelo by v úvahu rovněž podání trestního oznámení. Zneužitím výživného by mohlo dojít ke spáchání trestného činu zpronevěry dle ust. § 206 trestního zákoníku, případně porušení povinností při správě cizího majetku dle ust. § 220 trestního zákoníku. V tomto případě je však nutná správná formulace tak, abyste se vyhnul možnosti stíhání za trestný čin křivého obvinění v případě, že by se Vaše domněnky neprokázaly. Pro podání trestního oznámení v každém případě doporučuji vyhledat advokáta.
Pokud máte blokovány peníze na bankovním účtu, zřejmě na Váš majetek probíhá exekuce pro nezaplacené výživné. Pokud jste však všechny splátky výživného řádně uhradil, doporučuji podat návrh na zastavení exekuce s doložením výpisů z účtu s úhradami výživného. Návrh podejte k exekutorovi/okresnímu soudu, který exekuci vede. Následně dojde k zastavení exekuce, kdy by Vaše bývalá manželka měla uhradit náklady exekuce včetně těch, které vzniknou Vám, zejm. za právní zastoupení. Pokud Vám však blokací účtu vznikne škoda, např. smluvní pokuta, úroky z prodlení pro neuhrazené splátky, bude možné se po bývalé manželce domáhat také náhrady veškeré vzniklé škody v důsledku bezdůvodného podání exekučního návrhu.
Ohledně právního zástupce pro spor s Vaší bývalou manželkou doporučuji vyhledat advokáta se specializací na rodinné právo.
Ohledně dotazu týkajícího se evropského práva lze uvést, že z poskytnutých informací nevyplývá, že by se tato záležitost týkala evropského práva. Nicméně evropské právo, resp. právo Evropské unie je přímo aplikovatelné v českém právním řádu, a proto by každý praktikující advokát měl být schopen se v této oblasti práva také orientovat.
V seznamu advokátů dostupném na níže uvedené adrese můžete vyhledat advokáta dle požadovaného zaměření, tj. včetně rodinného a evropského práva a také podle města.
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vypínání ohřevu teplé vody v bytovém domě od 23 hod. - jak donutit SVJ aby nechalo teplou vodu v noci zapnutou?
- Vypínání topení v bytovém domě od 23 hod. - jak donutit SVJ aby nechalo teplou vodu v noci zapnutou?
- Jak požádat SVJ o noční ohřev vody a nevypínání topení (noční koupání, v zimě v noci zima v bytě)
- Zima, chladno v bytě v OV domě SVJ - jak požádat o nevypínání topení v noci?

Bydlíme v bytě pod střechou, v OV, celoročně se tu vypíná od cca 23 hod. teplá voda (po odpolední tedy nemáme možnost se osprchovat, pracujeme oba v prašném prostředí, přítel i s oleji), začíná téct až někdy po 6 hod. ráno, což už jsme zase na ranní v práci třeba. S tímto bychom tedy nějak ještě dokázali žít, ale druhá věc je ta, že nám vypínají v topné sezoně od cca 22 - 23 hod topení a opět tak do 6 ráno, byt je nezateplený a troufám si říct, že je tu opravdu docela zima, ne hned ale v noci a k ránu. Čekáme dvojčátka, která se mají narodit do prosince a přijde mi, že jim bude opravdu zima a to moc v pořádku není. Ve vyhlášce města se o tomto nic nepíše, tenhle problém je spíš zde na sídlišti. Společenství i bytovka je z 90% tvořena důchodci, problém je zde i přidat kabelovku o 20 Kč dražší a vypíná se od jara ob jedno patro světlo, a vztahy k mladým také nejsou nejlepší (máme 1 obyč. malou popelnici na 4 rodiny, jsou neustále plné), pomluvy atd. , takže tudy cesta nepovede.
Jak se brátnit? Jak požádat SVJ o nápravu?
Děkuji, Judita

ODPOVĚĎ:
Problematiku dodávek tepla a teplé vody upravuje vyhláška č. 197/2004 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Z této vyhlášky vyplývá, že dodávka tepla a teplé vody musí být zajištěna minimálně v čase od 6 hodin do 22 hodin. Zároveň pokud jde o teplo, tak i v nočních hodinách musí být zajištěna tepelná stabilita místností, což je teplota 16 až 18 stupňů. Pokud tedy nebude více vlastníků - zákon požaduje 2/3 - požadovat, aby byly dodávky zajištěny i v noci, po právní stránce s tímto stavem nelze nic dělat a je v souladu se zákonnou úpravou.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Jak dokázat počet odpracovaných hodin u zaměstnavatele (zaměstnavatel uměle snižuje počet hodin odpracovaných zaměstnancem)
- Manipulace s odpracovanými hodinami zaměstnavatelem - jak prokázat počet odpracovaných hodin?
OBČAN-DLUHY
- Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka - postup
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nový spolumajitel domu žádá nájemné po spoluvlastnících - má na to právo?
- Nový spoluvlastník domu žádá nájemné po spolumajitelích - má na to právo?
- Nájemné od ostatních spoluvlastníků nemovitosti za užívání celého bytu, domu - má na to nebydlící spolumajitel právo?
- Nájemné od ostatních spolumajitelů bytu, domu za užívání celé nemovitosti - má na to nebydlící spolumajitel právo?

Dobrý den, mám 3 otázky:
- Jak prokázat, že je u zaměstnavatele odpracováno více hodin než je uvedeno na výplatní pásce (pokud jsou upravovány hodiny příchodu a odchodu v počítači)? Je nějaký způsob, který by byl doložitelný i na soud, nevíme jak tuto skutečnost dokázat? Co by bylo třeba zajistit?
- Otec dcery je v insolvenčním řízení. Soudem je na dceru stanoveno výživné 2000 Kč, které neplatí. Nyní je doba, kdy je možné přihlásit pohledávky. Opět tedy otázka, jak toto udělat? Částku má platit v hotovosti a více jak rok nedal ani korunu. Je třeba podat trestní oznámení nebo jen zaslat přihlášku pohledávky na soud s částkou?
- Dům v dědictví po babičce byl rozdělen po 1/3 mezi její syny. Nyní byla 1/3 kvůli dluhům jednoho syna prodána v dražbě. Nový majitel 1/3 žádá po obou spoluvlastnících (i když tam nežijí) a původně zadluženém synovi (ten v domě žije) nájem. Chápu, že ho chce po tom, který v domě žije, ale proč po spoluvlastnících? Stejně tak přece mohou žádat nájem spoluvlastníci synové i po novém majiteli, ne? Dům není nijak přesně rozdělen jedná se o 4+1 (v domě je jedna koupelna, WC i kuchyň).
Předem děkuji za odpověď, Dana

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Musíte si opatřit nějaký důkaz o tom, že přicházíte či odcházíte v jiný čas, než je následně v evidenci docházky patrný. Může to být svědek, fotografie, nahrávka videa, apod… Případně nahlásit u inspektorátu práce, že máte podezření na protiprávní jednání zaměstnavatele, neboť tento za takové jednání může být pokutován a zavázán nahradit poškozeným zaměstnancům škodu.
2. Můžete podat trestní oznámení, neboť pokud více jak rok výživné nehradil, páchá tím trestný čin zanedbání povinné výživy. Bude mu uložen trest, nicméně tím peníze nezískáte. Pokud je otec dcery v oddlužení, tak výživné jakožto přednostní pohledávku ani přihlašovat nemusíte, stačí kontaktovat insolvenčního správce, zaslat mu rozsudek a rozpis plateb, co na základě rozsudku uhradil a co ne. Samozřejmě to lze učinit i v rámci přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, nicméně není to nutné.
3. Nájem může spoluvlastník, který podíl na domě vydražil, chtít pouze po osobě, která v domě žije, a to pouze poměrnou částkou, tj. pouze tou jednou třetinou. Tedy pokud by např. nájem, který je v dané lokalitě za obdobné nemovitosti obvyklý činil např. 9000, pak tento spoluvlastník by mohl požadovat pouze třetinu. Nemůže chtít nic po spoluvlastnících, kteří v domě nežijí.

__


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o zvýšení příspěvku na péči ze 3. na 4. stupeň - zamítnutí žádosti a správní žaloba, znovupodání žádosti v době soudního řízení
- Správní žaloba - zamítnutí zvýšení příspěvku na péči ze 3. na 4. stupeň, znovupodání žádosti v průběhu soudního řízení
- Správní žaloba na zamítnutí žádosti a znovupodání žádosti v době podané žaloby - je to možné udělat?

Podávali jsme žádost na Úřad práce o navýšení příspěvku na péči (ze 3. stupně na 4. stupeň). Žádost o navýšení byla zamítnuta, rovněž tak odvolání. Podali jsme tedy správní žalobu k soudu. Chtěl bych se zeptat, jestli je možné podat novou žádost o navýšení příspěvku (správní žaloba není ještě rozhodnutá)? Zajímá mě jestli lze podat správní žalobu a novou žádost souběžně, jestli se to právně nevylučuje (např. jestli by z důvodu podání nové žádosti o navýšení byla pak zastavena žaloba). Předem děkuji za odpověď.
Evžen

ODPOVĚĎ:
Novou žádost o změnu výše příspěvku (jeho navýšení) můžete podávat opakovaně. Postup pro jeho případné přiznání je pak vždy stejný – proběhne šetření, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho zvýšení.
Probíhající soudní řízení nebrání tomu, abyste podal novou žádost. Soudní řízení by podáním nové žádosti zastaveno nebylo, jelikož jste podal žalobu proti konkrétnímu rozhodnutí, které se neruší podáním nové žádosti o navýšení příspěvku na péči.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluva na sociální síti že je uživatel zloděj - jak se bránit?
- Pomluva na Facebooku že je uživatel zloděj - jak se bránit?
- Veřejná pomluva na Facebooku - jak se bránit?
- Veřejná pomluva na Facebooku - nárok na odškodné za poškození dobrého jména
- Veřejná pomluva na Facebooku - nárok na veřejnou omluvu

S manželem prodáváme věci po jeho dceři. Věci prodávám já, na nejmenované sociální síti s mojí fotkou a mým jménem a názvem bydliště. V komentáři pod jistou fotkou, se objevil komentář od jeho bývalé partnerky doslovně cituji: "tato čtyřkolka je kradená, nekupovat prosím, na paní bude dáno trestní podání". Samozřejmě mě to poškozuje, vidí to lidé z okolí. Je možné podat trestní oznámení za pomluvu? Nebo je to jen boj s větrnými mlýny. Komentář mám zdokumentovaný a vyfocený. Bohužel účtenku od čtyřkolky již nemáme. Jen svědectví sousedů, že ta čtyřkolka patří nám, a stojí v kolárně dlouho.
Mohu dohodou nebo soudně požadovat odškodné za poškození dobrého jména nebo veřejnou omluvu?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení podat můžete – toto právo náleží každé osobě. Dle intenzity zásahu je možné toto jednání považovat (při splnění zákonem stanovených podmínek) za trestný čin pomluvy, popř. přestupek.
Problém ovšem bude v dokazování, nejlepším důkazem je samozřejmě účtenka o koupi čtyřkolky na Vaše jméno, nicméně toto neznamená, že máte svázané ruce. Svědectví sousedů může být užitečné, samozřejmě by se také dále posuzovalo, zda bývalá partnerka se domáhala svého domnělého vlastnického práva apod.
Dále je zde možnost domáhat se ochrany svého jména a dobré pověsti u civilního soudu, ovšem i zde vyvstává problém s prokázáním vlastnického práva ke čtyřkolce. Nicméně můžete alespoň tuto paní písemně vyzvat (předžalobní výzva) k tomu, aby se zdržela tohoto jednání a odstranila jeho následky s uvedením, že se v opačném případě budete domáhat svých práv u soudu.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Značka zákaz vjezdu umístěná před pronajatým soukromým pozemkem - jak vjet na pozemek autem bez výjimky úřadu?
- Značka zákaz vjezdu umístěná před pronajatým lesem v soukromém vlastnictví - jak se na pozemek dostat autem?
- Obec zakazuje výjimku ze zákazu vjezdu na pronajatý soukromý pozemek - jak postupovat?

Už několik let firma, ve které si přivydělávám organizátorskou činností, má pronajatý pozemek, konkrétně les, který využívá k organizování sportovních akcí. Na pozemek vede účelová komunikace a jelikož pořádání našich akcí se bohužel bez přístupu vozidlem neobejde, je nutné komunikaci využívat pro příjezd. Stejně tak potřebují tuto komunikaci využívat k příjezdu i někteří naši zákazníci.
Místní radnice však v nedávné době na příjezdovou komunikaci nechala umístit značku zákaz vjezdu. Na místo posílají každý den zákaz vymáhat hlídku MP. Znemožňují tak nám i našim zákazníkům dostat se na pronajatý pozemek, což naše zákazníky odrazuje a nás tak poškozuje. Naše žádosti u udělení výjimky ignorují.
Je možné se nějak bránit, případně využít komunikaci k příjezdu i přes zákaz vjezdu, pokud máme pozemek řádně pronajatý a příjezd vozidly je pro naší činnost nezbytně nutný?
Děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Využít komunikaci i přes umístěnou značku zákaz vjezdu nemůžete, jelikož se vystavujete postihu uložením pokuty. Zde není rozhodné, že je komunikace využívána jako příjezdová cesta k řádně pronajatému pozemku; pokud je vjezd na ni omezen/zabráněn značkou zákaz vjezdu, každý, kdo tento zákaz poruší, se vystavuje nebezpečí postihu.
Právní řád umožňuje na žádost vlastníka účelové komunikace omezit vjezd na tuto komunikaci. Zde je možností požádat o Vámi zmiňovanou výjimku, popř. napadnout akt, kterým došlo k umístění této značky (změně oprávnění k vjezdu) příslušnými právními prostředky (za situace, kdy jsou zde nějaké vady takového aktu).

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Určení duševní způsobilosti k právním úkonům jiným lékařem než psychiatrem
- Může jiný lékař než psychiatr stanovit duševní způsobilost k právním úkonům?
- Vyhodnocení duševní způsobilosti k právním úkonům psychiatrem nebo jiným lékařem - zákony

Z jakého paragrafu vyplývá část Vaší odpovědí a to cituji:
"Shora uvedené však nemění nic na tom, že pro relevantní posouzení pacientovi schopnosti orientovat se např. v textu smlouvy je skutečně zapotřebí psychologické/psychiatrické vyšetření. Ve Vámi popsaném případě tak lékařka-internistka mohla dát Vašemu bratrovi nanejvýš jakési dobrozdání, jehož odborná váha však může být snadno zpochybněna. "?
Děkuji a jsem s pozdravem Daniel

ODPOVĚĎ:
Při formulaci této části odpovědi jsem nevycházel z žádného konkrétního ustanovení, nýbrž toliko z logiky věci. Je-li současná medicína rozdělena na jednotlivé obory, může se v rámci těchto oborů (právně) relevantně vyjadřovat pouze lékař, který se profesně tomu kterému oboru věnuje (tzn. jehož odborná způsobilost odpovídá problematice, k níž se vyjadřuje). V rámci soudního řízení by stěží obstálo např. vyjádření stomatologa z oboru hrudní chirurgie či vyjádření oftalmologa z oboru psychiatrie.
Tato skutečnost je v obecné rovině promítnuta např. do § 49 /1 písm. a) zákona o zdravotních službách, dle něhož je zdravotnický pracovník (např. tedy lékař) povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost. Přestože toto ustanovení se výslovně zabývá poskytováním zdravotních služeb, lze v něm zřetelně rozlišit žádoucí specializaci lékařů. Z tohoto důvodu se domnívám, že pokud by bylo Vámi zmiňované dobrozdání lékařky – internistky o schopnosti Vaší matky pochopit text smlouvy v rámci soudního řízení napadeno s poukazem na jeho odbornou irelevanci, mohla by být tato námitka považována soudem za důvodnou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Neoprávněná pokuta, parkování a zachování 3 a více metrů jízdního pruhu (zastavení vozidla)
- Neoprávněná pokuta, parkování a zachování 3 a více metrů v každém jízdním pruhu (stání vozidla)
- Neoprávněná pokuta za špatné parkování dle § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000
- Automobil zaparkovaný tak, že zajišťuje jízdu v obou jízdních pruzích - neoprávněná pokuta
- Neoprávněná pokuta - vozidlo zaparkované tak, že zajišťuje jízdu v obou jízdních pruzích

Dostala jsem Výzvu k uhrazení určené částky (300 kč) za špatné parkování. Odkazují se na § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000:
"Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy."
Parkovala jsem stejně jako červené auto zde na google view: https://www.google.cz/maps/@49.9458772,15.2612246,3a, 75y, 210.23h, 68.17t/data=! 3m6! 1e1! 3m4! 1svaOF-Xixl1Lkquux_TzJAA! 2e0! 7i13312! 8i6656! 6m1! 1e1
A když změřím komunikaci od chodníku až ke garážím (dlážděný vjezd do garáže je také komunikace) : https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti& x=15.2610646& y=49.9458371& z=20& rm=9iVMCxXGlcLgNN
Tak je celková šířka komunikace 9m a moje auto má 1,6 tedy na projetí zbývalo ješte 7,4 m a výzva byla poslána neprávem.
Potřebovala bych vědět, jak se proti této výzvě odvolat a mohu takto v odvolání argumentovat?
Děkuji. Hana

ODPOVĚĎ:
Proti této výzvě není možné podat klasické odvolání, nicméně toto neznamená, že se nemůžete nijak bránit.
Předně, pokud určenou částku neuhradíte ve lhůtě stanovené ve výzvě, obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje dále v šetření přestupku. Tedy probíhá klasické správní řízení. Pokud byste tuto pokutu uhradila, věc by byla odložena (řízení skončeno).
O tomto postupu byste měla být ve výzvě poučena.
Dále samozřejmě můžete zaslat tomuto správnímu orgánu vyjádření v této věci a v něm uvést argumenty a důkazy, na základě kterých dovozujete, že jste se přestupku nedopustila a požadovat zastavení řízení v této věci.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod bytu z bytového družstva do osobního vlastnictví za odměnu - je to právně v pořádku?
- Úplatný převod družstvem do osobního vlastnictví
- Poplatek za převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - může si bytové družstvo něco účtovat?

Čerstvě členem stavebního bytového družstva (SBD - zal. 1959) - proto nezažádáno o bezplatný převod do OV ze zákona (možno do konce června 1995). Družstvo převody umožňuje i nyní, od 01/2014 však pouze úplatně. Po plném splacení anuity si účtuje extra 15% tržní ceny. Na svém webu toto nazývá "prodejem za zvýhodněnou cenu".
1) Zná český zákon termín úplatný převod družstvem do osobního vlastnictví člena, nebo má družstvo pouze právo byt do OV převést/nepřevést, ale nemůže stanovit extra příplatek nad rámec odůvodněných nákladů takového převodu? (§3, odst. 1 zák. č. 311/2013 sb.)
2) Může si SBD dovolit na členech takový poplatek požadovat? Pokud ne, kam se obrátit, aby se tomuto jednání učinila přítrž?
3) Lze v tomto případě aplikovat porušení zákona o cenách, dobrých mravů, atp. ?
4) Existují obecně zákonná omezení pro usnesení členské schůze bytového družstva, případně rozhodnutí delegátů družstva?
5) Mají stanovy přednost před zákonem, i když obsahují něco, co zákon obecně upravuje jinak?
Děkuji Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Úplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu:
Co se týče zákona o obchodních korporacích (který obsahuje právní úpravu bytových družstev), zmiňuje se o převodu vlastnického práva k družstevnímu bytu toliko ve svém § 751. Toto ustanovení se však na převod vlastnického práva k družstevnímu bytu (z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva/nájemce družstevních bytů) nevztahuje.
Převod vlastnického práva k družstevním bytům z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva (nájemce družstevních bytů) je řešen v zákoně o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, který ve svém § 3 a násl. výslovně počítá s bezúplatností takového převodu (což ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k tomuto zákonu).
2/ Oprávněnost požadavku bytového družstva a možnost obrany:
Pakliže jsou ve Vámi popsaném případě splněny všechny podmínky pro bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu z bytového družstva na jeho člena (zakotvená v § 3 a násl. zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev), není bytové družstvo skutečně oprávněno postupovat tak, jak v dotazu uvádíte (v tomto ohledu by bylo samozřejmě zapotřebí znát i právní názor dotyčného bytového družstva).
Nebude-li náprava možná uvnitř dotyčného bytového družstva (tzn. bude-li bytové družstvo na svém požadavku trvat jako na oprávněném), bude nutné řešit věc soudní cestou.
Dle § 663 zákona o obchodních korporacích platí, že:
- každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (konkrétně se jedná o § 258 a násl. občanského zákoníku) ;
- nebylo-li právo podle předchozí odrážky uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak;
- neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstva se mohou osoby uvedené v prvé odrážce dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti členské schůze; prvá a druhá odrážka se v takovém případě použijí přiměřeně;
- důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.
Pro přípravu žaloby na neplatnost konkrétního rozhodnutí členské schůze bytového družstva, popř. konkrétní části stanov bytového družstva doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
3/ Aplikace zákona o cenách a porušení dobrých mravů:
Argumentace za použití zákona o cenách či porušení dobrých mravů se jeví jako vcelku zbytečná, neboť důvodem neplatnosti předmětného ustanovení stanov bytového družstva je jeho rozpor se zákonem o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev (kterážto skutečnost sama o sobě postačuje).
4/ Zákonná omezení pro rozhodování orgánu bytového družstva:
V obecné rovině představují základní mantinely při rozhodování orgánů bytového družstva ustanovení zákonů, veřejný pořádek a dobré mravy.
Dle § 580/1 občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (v tomto případě se jedná o tzv. relativní neplatnost, tzn. neplatnost, které se musí dotčený subjekt dovolat).
Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku). V tomto případě se jedná o neplatnost absolutní, tzn. že právní jednání je neplatné ze zákona, tzn. od počátku a neplatnosti se netřeba dovolávat.
5/ Přednost stanov před zákonem:
V zásadě platí, že stanovami bytového družstva může být určitá oblast upravena odlišně od znění zákona. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 1/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Občanský zákoník (stejně jako další právní předpisy) se skládá z kogentních a dispozitivních norem. Od kogentních norem není možné se odchýlit, naopak oblasti, které jsou řešeny normami dispozitivními si mohou strany upravit dle vlastního uvážení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení povolení vstupu na soukromý pozemek geologům, geologické společnosti - postup
- Je možné zakázat vstup geologům na soukromý pozemek?
- Zákaz vstupu geologů na soukromý pozemek - je možné to udělat?
- Zrušení povolení vstupu na soukromý pozemek geodetům, geodetické společnosti - postup
- Je možné zakázat vstup geodetům na soukromý pozemek?
- Zákaz vstupu geodetům na soukromý pozemek - je možné to udělat?

06/2016 jsem povolil geologické společnosti vstup na můj neoplocený pozemek. Tato společnost mě oslovil, zda jim vstup povolím z důvodu provedení mělkého geologického vrtu a geofyzikálního měření. Tento odběr vzorku má být proveden jako součást projekčních prací před plánovanou výstavbou silnice. Nyní k mnou nově zjištěným skutečnostem, jsem se rozhodl, že již nechci, aby na mém pozemku byl odběr vzorků proveden, a chci tak zrušit resp. odvolat podpis povolení vstupu na můj pozemek.
Můj dotaz je: Mohu toto povolení vstupu na pozemek odvolat? Pokud ano, stačí napsat na adresu společnosti, že toto povolení odvolávám či co vše by mělo být v tomto odvolání uvedeno?
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Jste vlastníkem pozemku a máte právo jakkoliv rozhodnout, kdo ho bude užívat či kdo na něj vstoupí. Pokud již nesouhlasíte s tím, aby pracovníci geologické společnosti na pozemek vstupovali, lze souhlas kdykoliv odvolat, samozřejmě bych doporučovala písemně doporučeně na adresu společnosti, přičemž alespoń stručně vymezte, o jaký pozemek se jedná, případně kdy byl prvotní souhlas udělen a za jakým účelem byl udělen.